Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 1 OBSAH

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko – analytická část

1

OBSAH Obsah ............................................................................................................................................................ 1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY.................................................................... 8 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO............................................................................................................................................... 9 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko............................................................................. 9 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko ................................................... 9 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ ...................................................................................................................... 11 PILÍŘ A – EKONOMIKA ........................................................................................................................ 11 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ........................................................................................................ 11 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví....................................... 11 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ............................... 11 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců .......... 12 3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields ............................................................................ 12 3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů.................................... 12 3.1.6 Vývojové trendy ............................................................................................................................ 12 3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly.......................................................................................................... 13 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA........................................................................................................... 14 3.2.1 Daňové příjmy v Kč ...................................................................................................................... 14 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč .................................................................................................................. 15 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč ................................................................................................................ 15 3.2.4 Přijaté dotace v Kč........................................................................................................................ 16 3.2.5 Běžné výdaje v Kč ......................................................................................................................... 17 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč................................................................................................................. 18 3.2.7 Financování v Kč........................................................................................................................... 19 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč................................................................................................................... 20 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč ............................................................................................................... 20 3.2.10 Zhodnocení a závěr ..................................................................................................................... 21 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY.............................................. 23 3.3.1 Železniční doprava........................................................................................................................ 23 3.3.2 Silniční doprava ............................................................................................................................ 23 3.3.3 Nehodové úseky............................................................................................................................. 24 3.3.4 Doprava letecká............................................................................................................................. 24 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava ........................................................................................................... 25 3.3.6 Vertikální doprava........................................................................................................................ 25 3.3.7 Hraniční přechody ........................................................................................................................ 26 3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob ............................................................................. 26 3.3.9 Závěry a doporučení ..................................................................................................................... 27 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ......................................................................................... 29 3.4.1 Vodovod a kanalizace ................................................................................................................... 29 3.4.2 Energetika...................................................................................................................................... 30 3.4.2.1 Elektrická energie .................................................................................................................... 30 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění............................................................................................................... 30 3.4.3 Obnovitelné zdroje energie .......................................................................................................... 31 3.4.4 Komunikační systémy................................................................................................................... 31 3.4.5 Závěry ............................................................................................................................................ 32 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 33 3.5.1 Popis současného stavu................................................................................................................. 33


2

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Cvikovsko................................................................................................................................................ 33 3.5.2.1 Ubytovací zařízení ................................................................................................................... 33 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií............................................................. 33 3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu ................................................................ 34 3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu.................................................................................... 34 3.5.2.5 Turistická informační centra .................................................................................................... 34 3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář................................................................................................ 34 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí......................................................................... 34 PILÍŘ B - SPOLEČNOST ........................................................................................................................ 36 3.6 B.1 OBYVATELSTVO........................................................................................................................ 36 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ..................................................................................................... 38 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání ........... 38 3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání ........................................................................................... 38 3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení.................................................. 39 3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení............................................................................................................................... 39 3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání................................................ 39 3.7.3 Závěr .............................................................................................................................................. 40 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ ...................................................................................................................... 41 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení .............................................................................. 41 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení ................................................................................................ 41 3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení................................................................................................... 41 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení ...................................................................... 42 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Cvikovsko.................. 42 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení ................................................................... 42 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici.............................................................. 43 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST.................................................................................................................... 45 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE........................................................................................ 46 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu ........................................................ 46 3.10.2 Kulturní zařízení......................................................................................................................... 46 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce.................................................................................. 47 3.10.4 Památkové rezervace .................................................................................................................. 48 3.10.5 Památkové zóny .......................................................................................................................... 48 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA..................................................................................................... 49 3.11.1 Sportovní zařízení ....................................................................................................................... 49 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce................................................................................ 50 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND .................................................................................................. 51 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST ......................................................................................... 55 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví ............................... 55 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)......................................... 55 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce....................................................................................... 55 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo 55 3.13.5 Míra nezaměstnanosti................................................................................................................. 55 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti ........................................................................................... 56 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost ............................................................................................................. 56 3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích..................................................................................... 56 PILÍŘ C – PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................... 57 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ ...................... 57 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko .............................. 57


3

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko .................................. 57 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko......................................... 57 3.15 C.2 OVZDUŠÍ .................................................................................................................................... 59 3.16 C.3 VODA........................................................................................................................................... 59 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ........................................................................................... 60 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA............................................................................................................. 61 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody ........................................................................................................... 61 3.18.2 Obecná ochrana přírody ............................................................................................................ 63 3.18.2.1 Krajinářské aspekty................................................................................................................ 63 3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ...................................................................................... 65 3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) .................................. 65 3.18.2.4 Ochrana dřevin....................................................................................................................... 66 3.18.3 Závěry a doporučení ................................................................................................................... 66 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY ........................................................................................................... 68 3.19.1 Ložiska nerostných surovin ....................................................................................................... 68 3.19.2 Závěr k problematice surovin.................................................................................................... 68 3.19.3 Produkce komunálního odpadu................................................................................................. 68 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu................................................................ 69 3.19.5 Skládky komunálního odpadu ................................................................................................... 70 3.20 C 7 ENVIROMETNÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIROMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA .............................................................................................................................. 71 3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO ............................................................................................. 71 3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO.................................................................................................... 72 3.20.3 Střediska EVVO.......................................................................................................................... 72 3.20.4 Závěr ............................................................................................................................................ 72 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ....................................................................... 73 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství....................................................................................... 73 3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání ................................................. 74 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas).................................. 74 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky.................................................................................... 75 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny ............................... 77 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura ........................................................ 77 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely ......... 78 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství .............................................................. 78 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství................................. 79 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost........................................................ 80 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost...................................................................... 81 3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti............................................................................................................................................. 81 3.21.5 Rybářství, rybníkářství .............................................................................................................. 82 3.21.6 Závěry a doporučení ................................................................................................................... 82 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................. 85 PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH ............................................................................................. 86 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE .................................................................. 86 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...................................................................... 86 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ ....... 86 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21................................................................................................................. 86 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ............................................................. 87 3.27.1 Nadřazená ÚPD........................................................................................................................... 87 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí ............................................. 87


4

3.27.3 Rozvojové programy................................................................................................................... 88 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků................................................................................................... 88 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí............................................. 89 3.27.4 Závěry a doporučení ................................................................................................................... 89 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY .......................................................................... 90 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad ................................................................................................ 90 3.28.2 Příslušný finanční úřad .............................................................................................................. 90 3.28.3 Příslušná matrika........................................................................................................................ 90 3.28.4 Příslušný pracovní úřad ............................................................................................................. 90 3.28.5 Příslušný stavební úřad .............................................................................................................. 91 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR ..................................................................................... 91 3.28.7 Působnost hasičů ......................................................................................................................... 91 3.28.8 Působnost záchranné služby ...................................................................................................... 91 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE ............................................................................ 92 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy ................................................................ 92 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti ...................................................... 93 3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru ................................................................................................................................................... 93 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA .......................................................................................................... 95 4.1 Silné stránky ..................................................................................................................................... 95 4.2 Slabé stránky .................................................................................................................................... 95 4.3 Příležitosti ......................................................................................................................................... 96 4.4 Hrozby............................................................................................................................................... 96 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO . 98 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO........ 100 6.1 Nezaměstnanost.............................................................................................................................. 100 6.2 Ekonomická restrukturalizace, útlum tradičních odvětví, brownfields ................................... 100 6.3 Doprava........................................................................................................................................... 100 6.4 Technická infrastruktura.............................................................................................................. 101 6.5 Vzdělanostní struktura.................................................................................................................. 101 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO........................................................................................................................................... 102 7.1 Doprava........................................................................................................................................... 102 7.2 Zemědělství a lesnictví................................................................................................................... 102 7.3 Ostatní specifické problémy.......................................................................................................... 103 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY .............................................................................. 104 PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA .............................................................. 111 PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT............................................................... 115 PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY................................................................................................. 120


Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ MČOV

Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bez tržní produkce mléka Cost – Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) „Less favoured areas“ = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část Malá čistírna odpadních vod

5


MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ PHM POH POV PP PPP PPŽP PR PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP SCZT SFŽP SLDB SOŠ SROP SŠ SZP TIC

Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN „lesní pozemky“) Rodinný dům Regulační plán Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Společný regionální operační program Střední škola Společná zemědělská politika Turistické informační centrum

6


TJ TKO TTP ÚP ÚPD ÚPN VÚC ÚPN VÚC LK ÚPO ÚPP UR US ÚSES ÚZIS VKP VLS VN VPS VŠ VVN VVP ZCHÚ ZO ZPF ZŠ ZUŠ ZZS ŽP

Tělovýchovná jednota Tuhý komunální odpad Trvalé travní porosty luk a pastvin Úřad práce Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Územní plán obce Územně plánovací podklad Udržitelný rozvoj Urbanistická studie Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky Významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) Vysoké napětí Veřejně prospěšná stavba Vysoká škola Velmi vysoké napětí Vojenský výcvikový prostor Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) Zastupitelstvo obce Zemědělský půdní fond Základní škola Základní umělecká škola Zdravotní záchranná služba Životní prostředí

7


8

1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna 2002. Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: • míra nezaměstnanosti (v %; k 31.12. 2002 a 30.6. 2003) • intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k 1.3. 2001) • daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) • hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k 1.3. 2001) • podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k 1.3. 2001) • podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k 1.3. 2001) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty (31.12.2002 a 30.6.2003), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/RK a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, …)


9

2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Hospodářsky slabá oblast Cvikovsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Cvikovsko je tvořena 4 obcemi: Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svojkov a Svor. Celá oblast leží na území okresu Česká Lípa a na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Nový Bor. Do území hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko zasahují celkem 2 obvody pověřených obecních úřadů (Cvikov a Nový Bor). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Cvikovsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Cvikovsko Obec HSO Cvikovsko Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Okres Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa

Správní obvod obce s rozšířenou působností Nový Bor Nový Bor Nový Bor Nový Bor

Pověřený obecní úřad Cvikov Cvikov Nový Bor Cvikov

2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Cvikovsko Ukazatel Rozloha (km2) Počet obyvatel (k 31.12.2004) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km2) Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 Obyvatelstvo ve věku 15-59 Obyvatelstvo ve věku 60+ Index stáří k 31.12.2004 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) Délka silnic I.třídy v km na 1 km2 (2003) Délka silnic II.třídy v km na 1 km2(2003) Délka silnic III.třídy v km na 1 km2(2003) Domy úhrnem (k 1.3.2001) Byty úhrnem (k 1.3.2001)

HSO Cvikovsko 79,1 5 746 73

Liberecký kraj 3 162,9 427 563 135

16,8 67,0 16,2 0,97 3,2

15,7 67,2 17,1 1,09 7,04

50,4

48,8

9,3

8,5

39,5 0,218 0,029 0,463 1 499 2 535

44,5 0,116 0,154 0,513 84 883 189 241


10

Území hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko má celkovou rozlohu 79,1 km2, což představuje 2,5 % rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Cvikovsko 5 746 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Cvikovsko 1,3 %. Hustota zalidnění v HSO Cvikovsko je tedy asi poloviční než v celém Libereckém kraji. V oblasti neexistují velká sídla a značnou část území na severu oblasti zaujímají Lužické hory. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Cvikovsko trochu příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je nepatrně vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Dominantní vliv na hodnoty věkové struktury má obec Cvikov, kde žije více než tři čtvrtiny obyvatel HSO. Mezi obcemi existují ve věkové struktuře výrazné rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Cvikovsko o více než polovinu nižší než v Libereckém kraji. Důvodem je výrazný podíl průmyslu, především sklářského, který vyžadoval spíše dělnické profese. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele zde není dostatek pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace rovněž podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Cvikovsko o 1,6 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Cvikovsko 9,3 %, což je pouze o 0,8 procentního bodu více než v celém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005 pohybovala od 8,8 % ve Cvikově po 16,1 % v nejmenší obci Svojkov. Ve Svojkově a Svoru byla nezaměstnanost vyšší než 10 %. Celkově tedy nezaměstnanost v oblasti nevybočuje z krajského průměru. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Cvikovsko je srovnatelný s hodnotou za Liberecký kraj. Mezi jednotlivými obcemi existují velké rozdíly. Ve Svojkově je podíl zemědělské půdy 67 %, ve Svoru jen 15 %, ve Cvikově 42 %. Hustota dopravní sítě silnic I. třídy je vůči Libereckému kraji asi dvojnásobná. Oblastí prochází silnice I/13 Liberec- Děčín a I/9 Česká Lípa- Rumburk. Opačná situace je v případě silnic II. třídy, jejichž délka je vůči krajskému průměru pětkrát nižší. Hustota dopravní sítě silnic III. třídy je v HSO Cvikovsko srovnatelná s celým krajem. V HSO Cvikovsko je postaveno 1,8 % domů z celého Libereckého kraje. Výrazně vyšší podíl na domovním fondu než na obyvatelstvu je způsoben velkým podílem trvale neobydlených domů, které slouží pro rekreační účely. Podíl Cvikovska na celkovém počtu bytů je totožný s podílem na obyvatelstvu.


11

3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A – EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 – 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů – online) – www.czechinvest.org). Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: • Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. • Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovala pouze obec Cvikov a byla zde tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č.6. • U všech obcí Cvikovska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech Cvikovska podílí cca 45 %. Na základě Paretovy analýzy bylo pak zjištěno, že nejčastějšími odvětvími v těchto obcích jsou dle četnosti výskytu: A-zemědělství, DI – průmysl skla, keramiky a porcelánu, F-stavebnictví, Gobchod, H-pohostinství a K-služby, ve zkoumané oblasti Cvikovska se jedná o 81% podíl uvedených odvětví. Konkrétně v těchto šesti odvětvích podniká shodně ve všech obcích s výrazným podílem zpracovatelského průmyslu, a to především průmyslu skla, keramiky a porcelánu, cca 80 % podnikatelů, viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.1.2.

3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Cvikovsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 1 129, nejvíce se jich nachází ve Cvikově - 853.


12

3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v regionu Cvikovsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz obr. A.1.1 v příloze č. 6. Výstražným faktorem v oblasti hospodářského rozvoje Cvikovska je velký výskyt firem v konkursu. Lze uvést následující příklady takových firem: Triangl Plast, s.r.o., Poly_Wood, s.r.o., Sekner, s.r.o., Grafostroj CZ a.s., Severka, a.s., Ekoplast s.r.o. Významnějšími firmami na Cvikovsku jsou např. firma AJETO spol. s r.o. Czech GlassGraft (cca 25 zaměstnanců) – firma je zapojena do klastrové iniciativy Sklářského klastru. Dále pak Českomoravské sklo – Crystalex, a. s., člen strategické skupiny Jablonex Group. Dalšími významnými zaměstnavateli ve Cvikově jsou firma INTEDOOR spol. s r.o. (výroba koupelnového nábytku, cca 60 zaměstnanců), Max Moser s.r.o. (výroba dřevěných obalů, cca 30 zaměstnanců), Morton Trade a.s. (strojírenská výroba, cca 70 zaměstnanců, BETYS-výroba oken a dveří (truhlárna, cca 15 zaměstnanců), INVA družstvo o.z. KALAK (strojírenská a zámečnická výroba, cca 40 zaměstnanců), FOREST a.s.Významným přínosem je samozřejmě podpora malého a středního podnikání ze strany státu formou legislativního rámce či dotací pracovních míst pro absolventy.

3.1.4 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Cvikovska se nachází z hlediska počtu cca 2 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. V HSO Cvikovsko lze předpokládat, že si s objekty tohoto typu poradí trh realit, např. formou podpory klastrů a klastrových iniciativ (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). I přesto by bylo vhodné případné investiční záměry s objekty typu brownfields při splnění určitých kritérií podpořit. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze č. 6, tabulce č. Ta-A.1.5.

3.1.5 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Cvikovsko se z celkového počtu 1 129 firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha, 2004) nachází pouze jedna firma se zahraniční účastí, a to World of Glass, spol. s r.o., IČ 250 08 447, se společníkem ze Spolkové republiky Německo.

3.1.6 Vývojové trendy V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č. 6, tabulka č. Ta-A.1.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obce Cvikov do klastrových iniciativ. V Libereckém kraji se jedná především o odvětví sklářského a potenciálně strojírenského průmyslu. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru.


13

3.1.7 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Cvikovsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 společností ARRAgentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields – neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Cvikovsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje nízký zájem zahraničních investorů o podnikání a nedostatečný počet stabilizovaných, zejména velkých, podnikatelských příležitostí. V celkovém počtu podnikatelských subjektů silně převažují (98,5 %) drobní podnikatelé, tj. s počtem do 10 zaměstnanců. Tento stav však nemusí být klasifikován, s ohledem na zaměření HSO směrem k průmyslu skla, keramiky a porcelánu, jako negativní. V celé oblasti silně chybí větší počet strategických investorů (ať už tuzemských nebo zahraničních). Lze však předpokládat, že se tento stav zahájenou klastrovou iniciativou v oblasti Sklářského klastru změní. V regionu Libereckého kraje existuje vysoká tradiční úroveň odborného středního a vysokého školství orientovaného na sklářské a bižuterní odvětví. Ekonomická situace podnikatelských subjektů v Libereckém kraji je při srovnání s celou Českou republikou na dobré úrovni, což je patrné i z vývoje zaměstnanosti pomocí koeficientu LQ. Zhruba tři čtvrtiny pracovníků odvětví zaměstnává šest největších společností v Libereckém kraji. Oproti tomu drobné a malé firmy, které jsou často závislé na těchto velkých firmách, se často nedokáží mezi sebou spojit, komunikovat a spolupracovat. Možností jak tuto situaci malých a středních firem vyřešit je již zmíněná iniciace založení sklářského klastru, podporující spolupráci malých a středních podniků, výzkumných a vzdělávacích institucí. Pozitivním faktorem je v HSO Cvikovsko existence silně proexportně orientovaného odvětví sklářského průmyslu s kvalifikovanou pracovní silou, tradice odvětví a zaměření na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Obdobně jako u sklářského průmyslu, i strojírenská a zámečnická výroba je na Cvikovsku a obecně v západní části Libereckého kraje silně rozvinutým odvětvím s řadou úspěšných firem a se zázemím v podobě Střední průmyslové školy strojní v České Lípě a Technické univerzity v Liberci, tedy také s potenciálem pro klastrové a inovační iniciativy. Útlum a úpadek dříve dalšího tradičního odvětví textilního průmyslu (podnik Severka byl největším výrobcem dětských oděvů v České republice) je v posledních 2-3 letech vyrovnán rozvojem automobilového průmyslu v okolních větších průmyslových centrech, a na lokální úrovni rozvojem firem, orientovaných do netradičních odvětví (výroba nábytku a výrobků ze dřeva). Stabilizace těchto firem v oblasti a vytváření podmínek pro jejich eventuální další rozvoj bude v příštích letech významným faktorem pro stabilizaci a rozvoj místní ekonomiky. Pozitivně se v mikroekonomice Cvikova odráží i jeho poloha na silnici I/13, kdy se v posledních letech výrazně rozvinul sektor služeb pro automobilisty (autoservisy, pneuservis, autobazar, atd.). Určitou roli hraje i přetrvávající boom stavebnictví, které je schopno, zejména ve stavební sezóně, absorbovat drobné živnostníky a malé firmy, podnikající ve stavebnictví a vytváří také předpoklad pro odbyt stavebních hmot a materiálů (rozvoj obchodu s těmito komoditami ve Cvikově). Tento trend je vyvolán očekávanými změnami sazeb DPH na stavební práce, sílící ekonomikou a tedy vysokým zájmem obyvatelstva o stavební práce pro rozvoj bydlení a může se v horizontu 2-3 následujících let zastavit. Nemalý vliv na drobné podnikatele v sektoru stavebnictví má rekreační charakter Cvikovska s vysokým počtem rekreačních objektů, které jejich majitelé rekonstruují a zvelebují. Rozvoj cestovního ruchu a turistiky se tak odráží a bude dále odrážet i v „odbytu“ těchto drobných firem a živnostníků. Existuje zde příležitost příchodu nových investorů do území na základě dobré dopravní dostupnosti a návaznosti na Německo. Slabinou je riziko recese celého odvětví sklářského průmyslu s významným dopadem na zaměstnanost.


14

3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: • dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; • předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; • administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; • závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky 2000 – 2004 vyjadřovala skutečnost. Data za roky 2005 – 2008 vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z toho důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejné ekonomiky.

3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Cvikovsko za období 2001 až 2004. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: • daně z příjmů, • daně ze zboží a služeb, • místní a správní poplatky, • majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 24 120 2 692 499 2 943 30 254

2002 26 429 2 881 594 3 234 33 138

2003 27 790 3 151 628 3 504 35 073

2004 29 275 3 428 1 627 3 824 38 154

Zdroj: Krajský úřad Liberec – Res Perita Consulting Propočty: vlastní

Z tabulky č. Ta–A.2.1 vyplývá, že v oblasti Cvikovska dochází v jednotlivých letech k růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy téměř o 30 % vyšší než v roce 2001. V absolutní částce dosahuje nejvyššího příjmu obec Cvikov, která má nejvíce obyvatel v sledovaném HSO. Průměrná daňová výtěžnost za rok 2004 (uvedená v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.16) na jednoho obyvatele za HSO Cvikovsko činí 6 683,-- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykazuje v roce 2004 obec Svojkov, a to ve výši 16 109,-- Kč. Ostatní tři obce v HSO Cvikovsko mají za rok 2004 skoro shodnou


15

daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele. Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben především nárůstem tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Cvikovsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.5.

3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: • příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), • příjmy z vlastní činnosti, • uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), • správní municipální poplatky za úkony, • přijaté úroky, • transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 8 165 743 70 1 556 10 534

2002 4 217 677 315 1 334 6 543

2003 4 226 405 177 1 489 6 297

2004 4 905 892 82 1 044 6 923


Z výše uvedené tabulky č. Ta-A.2.2 je zřejmé, že v roce 2001 byly tyto příjmy nejvyšší. V dalších letech došlo k jejich výraznému poklesu, jejich výše se v jednotlivých letech pohybovala na obdobné úrovni. Významný pokles nedaňových příjmů zaznamenala obec Cvikov, který byl především způsoben poklesem příjmů z vlastní činnosti. Celkový přehled nedaňových příjmů za HSO Cvikovsko je uveden v tabulce č. Ta - A.2.5. Přehled průměrných nedaňových příjmů na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A.2.16. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Cvikovsko 1 213,-- Kč. Nejvyšší nedaňový příjem na jednoho obyvatele (více než průměr za celou oblast) vykazuje obec Svor, velmi nízkého příjmu dosahuje obec Svojkov ve výši 812,-- Kč.

3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: • z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů • emisí cenných papírů (dluhopisů).


16

Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 4 703 638 885 472 6 698

2002 4 124 2 875 69 279 7 347

2003 3 804 721 247 398 5 170

2004 8 336 427 422 613 9 798


Přehled kapitálových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.3, ze které vyplývá, že nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykazuje obec Cvikov. Rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které jsou z největší části tvořeny prodejem obecního majetku. Pokud obec prodá svůj majetek, v krátkém časovém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v dlouhodobém horizontu se bude muset bez těchto příjmů obejít, neboť tak ztrácí možnost budoucích příjmů z pronájmů. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Cvikovsko v roce 2004 činil 1 716,-Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16), vypovídací schopnost je však z důvodů výše uvedeného poněkud snížená. Nejvyššího průměrného kapitálového příjmu na jednoho obyvatele v roce 2004 dosahuje obec Svojkov. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady údajů a podrobnějších informací o jednotlivých obcích..

3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery – dotace. Tyto dotace jsou: • kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby – školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; • specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; • dotace ze stáních fondů – jedná se o přísně účelové dotace; • další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 62 136 336 756 120 63 348

2002 83 850 164 1 380 200 85 594

2003 82 613 1 630 347 2 247 86 837

2004 123 710 1 714 59 2 405 127 888


Přehled o výši dotací v jednotlivých letech po jednotlivých obcích uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy v čase i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují neinvestiční dotace. Nejvyšší dotace získala v uplynulých letech nejlidnatější obec Cvikov, kde jejich výše se ve sledovaném období pravidelně zvyšovala (mimo roku 2003). Dotace na jednoho obyvatele činily v roce 2004 za hospodářsky slabou oblast Cvikovsko 22 401,- Kč. Nejvyšší dotace na jednoho obyvatele (více než průměr za celou oblast) dosahuje obec Cvikov ve


17

výši 27 806,-- Kč. Nejnižší příjem dotací na jednoho obyvatele vykazuje obec Svojkov ve výši 584,-- Kč. Podrobněji viz příloha č.6., tabulka č. Ta-A.2.16. Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Cvikovsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 30 254 10 534 63 348 104 136 6 698 110 834

2002 33 138 6 543 85 594 125 275 7 347 132 622

2003 35 073 6 297 86 837 128 207 5 170 133 377

2004 38 154 6 923 127 888 172 965 9 798 182 763


Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Cvikovsko Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 27,3 9,5 57,2 94,0 6,0 100

2002 25,0 4,9 64,5 94,4 5,6 100

2003 26,3 4,7 65,1 96,1 3,9 100

2004 20,9 3,8 70,0 94,7 5,3 100


Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné a celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 stále stoupaly (nárůst činil téměř 65 %). Tento vývojový trend byl významně ovlivněn výší poskytnutých dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a jejich podíl stoupá - v roce 2004 tvořily více než dvě třetiny rozpočtu. Tento vývoj je způsoben výší dotací v obci Cvikov (příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.15), kde v roce 2004 dotace tvořily téměř 75 % příjmů obce. Daňové příjmy tvoří celkově čtvrtinu příjmů, ale v obcích Kunratice u Cvikova a Svojkov tvoří více než padesát procent příjmů (příloha č. 6, tabulka č. Ta-2.15). Kapitálové příjmy tvoří doplňkovou část rozpočtu.

3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.7. Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 91 437 2 846 1 055 3 288 98 626

2002 114 137 3 058 915 4 196 122 306

2003 110 602 4 644 1 231 6 438 122 915

2004 155 654 6 367 1 118 6 858 169 997


18


Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 zaznamenávaly růst po celé sledované období. Z údajů, které byly k dispozici, lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech vzestupný trend, který je s největší pravděpodobností způsoben růstem cen (především cen materiálů a služeb). Největší běžné výdaje vykazuje logicky populačně největší obec Cvikov (v roce 2004 výdaje ve výši 155 654 tis. Kč). Nejnižší výdaje vykazuje nejméně lidnatá obec Svojkov (v roce 2004 činily výdaje 1 118 tis. Kč. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko za rok 2004 činily 29 777,-- Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší průměrný výdaj na jednoho obyvatele (nad průměrem za celou oblast) vykazuje obec Kunratice u Cvikova, ve výši 38 171—Kč a nejnižší obec Svor (10 990,-- Kč.)

3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2000 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8. Tabulka č. Ta-A.2.8: Kapitálové výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 3 915 1 102 1 198 557 6 772

2002 6 999 3 520 3 058 427 14 004

2003 2 013 267 4 424 2 708

2004 14 169 110 83 320 14 682


Z poskytnutých dat lze určit, že kapitálové výdaje byly nejvíce používány na nákup majetku a podílů. Ostatní položky představují doplňkovou složku kapitálových výdajů. Velikost kapitálových výdajů je v jednotlivých obcích velmi rozdílná a od roku 2001 do roku 2004 dochází k velkým výkyvům, a to jak směrem nahoru, tak i dolů. V roce 2004 byly kapitálové výdaje o 7 910 tis. Kč nižší než v roce 2001. Mezi jednotlivými obcemi existují značné rozdíly v objemu těchto výdajů i ve vývoji jejich objemu v čase, což je způsobeno jejich vázáním na konkrétní investiční akce. Nejvyšší kapitálové výdaje vykazuje obec Cvikov, nejmenší pak opět obec Svojkov. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Cvikovska činil 2 572,--Kč. Nejvyšší kapitálový výdaj na jednoho obyvatele (více než průměr za celou oblast) za rok 2004 vykazuje obec Cvikov ve výši 3 185,-- Kč, nejnižší pak obec Kunratice u Cvikova. Průměrné kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 v Kč po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. TaA.2.18.


19

Tabulka č. Ta-A.2.9: Přehled celkových výdajů za HSO Cvikovsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001 98 626 6 772 105 398

2002 122 306 14 004 136 310

2003 122 915 2 708 125 623

2004 169 997 14 682 184 679


Tabulka č. Ta-A.2.10: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2004 za HSO Cvikovsko Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001

2002 93,6 6,4 100

2003 89,7 10,3 100

2004 97,8 2,2 100

92,0 8,0 100


Z tabulky č. Ta-A.2.9 vyplývá, že běžné výdaje za HSO Cvikovsko v letech 2001 až 2004, s výjimkou roku 2003, stoupaly. Rozhodující vliv měl vývoj běžných výdajů, které zaznamenaly nárůst téměř o 75 % a tvořily stále okolo 90 % rozpočtu. Kapitálové výdaje tvoří doplňkovou složku výdajů, která je uvolňována na jednotlivé akce dle možností obecních rozpočtů.

3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, vyjde hodnota rozdílu kladná a obec vykazuje přebytkový rozpočet, ovšem rozdíl je uveden se záporným znaménkem. Přehled financování v letech 2001 až 2004 a po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A.2.11 Tabulka č. Ta-A.2.11: Financování v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 - 3 771 - 462 42 - 1 246 - 5 437

2002 2 516 - 19 1 616 - 425 3 688

2003 - 5 817 - 997 - 164 - 776 - 7 754

2004 3 597 16 - 991 - 709 1 913


Financování v jednotlivých letech za hospodářsky slabou oblast Cvikovsko lze charakterizovat, jako vývoj s proměnlivou tendencí, neboť se v jednotlivých letech střídaly přebytkové a schodkové rozpočty. Celkové financování HSO Cvikovsko v jednotlivých letech je ovlivněno především bilancí rozpočtu obce Cvikov. Jediná obec, který vykázala ve všech sledovaných letech přebytkový rozpočet je Svor. Dalším zaznamenaným rysem veřejného financování je vysoká závislost obecních rozpočtů na různých dotacích a tedy vliv státní dotační politiky na investice a rozvoj obcí. Je výrazný rozdíl mezi daňovými příjmy obcí a získanými dotacemi, zejména u Cvikova (v r. 2004 29,275 mil. Kč daňové


20

příjmy, 123,71 mil. Kč dotační příjmy). Malé obce, které neumí využívat dotace, pak závisí čistě na nízkých daňových příjmech.

3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč • • • • •

Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem.

Tabulka č. Ta-A.2.12: Úhrn aktiv /pasiv v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 211 701 21 425 3 548 31 819 268 493

2002 199 087 21 417 6 176 27 334 254 014

2003 210 675 22 290 6 079 28 515 267 559

2004 259 684 21 820 6 823 29 180 317 507


Tento indikátor zaznamenává postupný nárůst (výjimku tvoří rok 2002, kdy došlo k poklesu daného indikátoru, který byl především způsoben poklesem úhrnu aktiv/pasiv u obce Cvikov). Jednotlivé úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2004 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.12. Z tabulky je patrné, že jednotlivé obce vykazují různě velké hodnoty tohoto indikátoru. Z údajů lze vyvodit poměrně těsnou závislost objemu aktiv a pasiv na počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Pokud se blíže podíváme na složení položky úhrnu aktiv/pasiv, z podkladových materiálu zjistíme, že největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky.

3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2004 je uveden v tabulce č. Ta-A.2.13. Tabulka č. Ta-A.2.13 Obligatorní výdaje v jednotlivých letech po jednotlivých obcích v tis. Kč Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem

2001 31 726 2 850 1 919 3 401 39 896

2002 45 953 5 415 3 898 3 850 59 116

2003 50 791 4 241 938 6 266 62 236

2004 64 180 5 912 1 058 6 361 77 511


Velikost těchto výdajů závisí na počtu obyvatel jednotlivých obcí, na tom zda se v obci nachází mateřská škola nebo základní škola, jak obec přispívá na autobusovou dopravu apod. Obligatorní výdaje


21

zaznamenaly nejvyšší růst ze všech typů výdajů a jejich objem se za sledované období za HSO Cvikovsko zvýšil skoro na dvojnásobek. Mezi jednotlivými obcemi je velký rozdíl mezi velikostí obligatorních výdajů, z čehož je zřejmá logická závislost mezi objemem obligatorních výdajů a populační velikostí obcí.

3.2.10 Zhodnocení a závěr U jednotlivých příjmových a výdajových položek je zřejmá elementární a logická závislost na populační velikosti obce. Z tohoto důvodu byly provedeny propočty daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů, dotací, běžných výdajů a kapitálových výdajů na jednoho obyvatele. Větší meziroční rozdíly lze nalézt u přijatých dotací, které jsou spojeny s konkrétními investičními akcemi. Velikost daňových příjmů je závislá na počtu obyvatel a na rozpočtovém určení výnosů, tedy na státní rozpočtové politice, a také na výkonnosti lokální ekonomiky, ze které jsou daňové výnosy generovány.. Provedená analýza HSO Cvikovsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast je ekonomicky slabší. Jedním z důvodů je i fakt, že se zde nenacházejí velké firmy, ale naopak zde převládají drobní podnikatelé (jejich podíl na celkovém počtu podnikatelů je více než 90 %). Ekonomický rozvoj každé obce je dále závislý na vzdělanostní struktuře obyvatelstva, jejich ochotě dojíždět za prací, míře nezaměstnanosti a na počtu podnikatelských subjektů, které mají domicil na území dané obce či HSO. Pro dokreslení zhodnocení úrovně hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko je použito srovnání vybraných ukazatelů na jednoho obyvatele s průměrem za Českou republiku (údaje za Liberecký kraj nejsou k dispozici). Tabulka č. Ta-A.2.14: Porovnání vybraných ukazatelů za HSO Cvikovsko s průměrnými hodnotami za Českou republiku za rok 2004 v Kč. Indikátor Daňové příjmy na jednoho obyvatele Běžné výdaje na jednoho obyvatele

Cvikovsko 6 683 29 777

Česká republika 41 085 77 220


Pro zařazení mezi hospodářsky slabou oblast byla jako jedno z kritérií stanovena daňová výtěžnost nižší než 4 000,- Kč na jednoho obyvatele. Z výpočtů uvedených v příloze č. 6 tabulka č. Ta-A.2.16 je zřejmé, že jednotlivé obce v HSO Cvikovsko se nacházejí nad touto hranicí. Pokud ale tento údaj srovnáme s údajem za Českou republiku uvedeným v tabulce č. Ta-A.2.14, je patrné, že průměrný daňový příjem ve zkoumané oblasti je asi sedmkrát nižší. Průměr ČR ovšem výrazně zkreslují údaje za hlavní město Prahu a další „bohaté“ oblasti (velké městské aglomerace), takže by srovnávací analýza měla vycházet z velikostní struktury obcí dané oblasti. U objemu daňových příjmů je zřejmý vliv zákona o rozpočtovém určení daní (určuje způsob jejich přerozdělení územním samosprávným celkům a některým státním fondům). Tento zákon sice upřednostňuje princip solidarity, jak již bylo uvedeno, ale v důsledku jen pro některé velikostní kategorie obcí. Výrazně znevýhodněny jsou obce do 100 obyvatel, naopak obce nad 100 000 obyvatel a v mnohem vyostřenější podobě hlavní město Praha mají výnos z daní znatelně vyšší než ostatní obce. Skutečnost, že Praze je určeno 31 % z přerozdělovaných daní musí toto srovnání značně ovlivnit. K rozpočtovému určení daní blíže viz zákon č. 234/2000 Sb., v platném znění. Finanční situace nejmenších obcí na základě zde uvedených údajů se jeví jako složitá. Vzhledem k nízkým obecním rozpočtům a narůstajícím obligatorním a provozním výdajům veřejné sféry (zejména růst cen energií a růst mezd) nelze realizovat větší investiční akce bez podpory z různých dotačních titulů.


22

Pokud si obce na různé investiční akce opatří peníze formou půjčky, zatíží její budoucí splácení včetně úroků významně obecní rozpočty. Obecně lze pozorovat trend růstu podílu dotací (většinou systémových a účelových) na straně příjmů a na výdajové straně mandatorních (obligatorních) výdajů (provozní výdaje v odvětví školství, veřejné správy, sociální transfery apod.). Vlastní příjmy obcí (zejména daňové a kapitálové) již nemají takovou dynamiku jako v uplynulých letech a výrazným způsobem tak ovlivňují možnost realizace nosných rozvojových projektů a investic v obcích. Řešení spočívá v úpravě rozpočtového určení daní s nastavením vyšší motivace pro podporu podnikatelského prostředí s cílem zvýšení daňových příjmů na straně jedné, na druhé straně v podpoře dobrovolného slučování obcí (popř. vytváření svazků obcí), které umožní realizaci větších rozvojových projektů při snížení závislosti na dotacích a bankovních úvěrech. Negativní vliv na veřejné rozpočty má příliš vysoká závislost na dotačních programech a účelových dotacích, která je navíc zatížena vysokou administrativou a byrokracií a vlivem různých lobby a klientelismem.


23

3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti.

3.3.1 Železniční doprava Řešeným územím HSO prochází v severojižním směru přes obec Svor celostátní železniční trať 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová, která propojuje železniční tratě Děčín - Rumburk a Praha - Turnov. V řešeném území je jediná železniční stanice - Svor. Územně je trať stabilizována. Do výhledu se navrhuje provedení lokálních stavebně technických úprav, uvedení tratě do normového stavu. Pro rozvoj HSO má železnice okrajový význam. Před rokem 1976 byla přes území HSO provozována železniční trať Jablonné v Podještědí Cvikov - Svor. Trať byla zrušena a o obnovení provozu se neuvažuje.

3.3.2 Silniční doprava Území HSO Cvikovsko je z dopravního hlediska dostatečně obsluhováno stávající silniční sítí. Základními dopravními tahy převádějícími převážnou část dopravy jsou silnice I. třídy I/13 Děčín - Nový Bor (peáž se silnicí I/9) - Svor - Cvikov - Kunratice u Cvikova - Bílý Kostel - Liberec - Habartice a silnice I/9 Praha - Jestřebí - Nový Bor - Svor - Rumburk (SRN). Silnice I/13 tvoří západovýchodní tangentu na severu ČR spojující správní centra Ústí nad Labem - Děčín - Liberec. Silnice I/9 zprostředkovává dopravní vazby Šluknovského výběžku s vnitrozemím ČR, včetně trasy mezinárodní kamionové přepravy z hraničního přechodu v Rumburku. Pouze obcí Svojkov prochází silnice II. třídy II/268 v propojení Zákupy - Nový Bor a má jen okrajový význam, v rekreační dopravě umožňuje vazby na turistické centrum Sloup. Základní dopravní kostra je doplněna sítí silnic III. třídy a místních komunikací, které zprostředkovávají vazby mezi zastavěnými částmi obcí. Hustotu silniční sítě a délky silnic I. II. a III. tříd zobrazuje tabulka č. Ta-A.3.1. Hustota silniční sítě (u silnic I.tříd) je vyšší než v okrese Česká Lípa, Libereckém kraji i ČR, u silnic III. tříd je srovnatelná s průměrem ČR. Stavebně technický stav státních silnic I. třídy je uspokojivý. Krajské silnice II. a III. tříd a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení. V HSO Cvikovsko jsou povrchy vozovek silnic II. a III. tříd hodnoceny převážně v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III. třídy (např. III/26841, 26842, 26321). Havarijní je často i stav vozovek místních komunikací. V roce 2006 by měla být opravena silnice II/268 procházející Svojkovem. Dalším problémem silniční sítě v HSO Cvikovsko je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcích silnic je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Pro odstranění dopravní zátěže z obytných území, snížení hlukové zátěže bude realizován obchvat Svoru včetně mimoúrovňového křížení silnic I. tříd. U Cvikova bude řešeno zklidnění dopravy stavebně technickými úpravami v zastavěných částech.


24

Tabulka č. Ta-A.3.1: Délka a hustota silniční sítě Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor HSO celkem okres Česká Lípa Liberecký kraj Česká republika

Sil Sil I.tř. Sil.II.tř. Sil II.tř. Sil.III.tř Sil km km/km2 km III.tř. I.tř. km/km2 km km/km2 4,7 0,104 0 0 24,1 0,536 3,6 0,288 0 0 5,3 0,424 0 0 2,3 0,669 1,0 0,291 8,9 0,494 0 0 6,2 0,344 17,2 0,218 2,3 0,029 36,6 0,463 104,5 0,092 153,5 0,115 435,3 0,383 365,5 0,116 488,3 0,154 1621,7 0,513 6156 0,076 14669 0,186 34128 0,434

MK km 68 13 1 10 92 -

MK km/km2 1,511 1,072 0,291 0,555 1,170 -

Podklady: ČSÚ 2003, silniční mapy ČR 1:50 000, odbor dopravy KÚLK, KSS LK

MK - místní komunikace Tabulka č. Ta-A.3.2: Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000) Sčítací místo

Silnice I/13 I/13 I/13 I/9+I/13 I/9 II/268 III/26839

4-0300 Kunratice u Cvikova - na přeložce 4-0311 Cvikov -obchvat u školy 4-0320 Svor - odbočka na Rousínov 4-0330 Svor odpočívadlo 4-1168 Svor - Nová Huť hájenka 4-1620 Zákupy1) mlýn 4-1640 Mařenice1) Juliovka

1995 vozidel/den 6479 6784 7987 9715 5156 2053 534

2000 vozidel/den 7955 7790 9540 11338 5845 2417 416

Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000

Silniční dopravní zátěž v HSO je vysoká. Nejvyšších intenzit dosahuje doprava na silnicích I. třídy - peáž I/13 + I/9 u Svoru. Nárůst dopravy na silnicích I. třídy byl o cca 15 % za 5 let. Výsledky sčítání dopravy z roku 2005 nejsou ještě k dispozici. Největším problémem je výrazný nárůst kamionové dopravy po vstupu České republiky do Evropské unie a odstranění celních bariér. V roce 2006 došlo k dalšímu nárůstu v důsledku omezené průjezdnosti hraničního přechodu Cínovec. Takto silná kamionová přeprava se dostává do přímého střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny, cestovního ruchu a turistiky. Nejhorší je však dopad na místní obyvatelstvo.

3.3.3 Nehodové úseky Pro potřebu Analýzy stavu dopravy v LK byla vyhodnocena silniční síť v Libereckém kraji z hlediska počtu dopravních nehod (po jednotlivých letech, 10 a více nehod). Na území HSO Cvikovsko se mezi nejproblémovější úseky z pohledu dopravních nehod jeví úseky silnice I/9 na území obce Svor -úsek Nový Bor - Svor a úsek Svor - Nová Huť. Úsek silnice I/9 Nová Huť - Svor je v zimních měsících velmi náročný na údržbu a dochází zde k dopravním kalamitám.

3.3.4 Doprava letecká Nejbližší letiště je v České Lípě se statutem veřejného vnitrostátního letiště. Hlavně je využíváno pro sportovní a výcvikové účely. Pro leteckou záchranou službu slouží heliport v České Lípě u nemocnice.


25

3.3.5 Cyklistická a pěší doprava Za posledních cca 6 let byla vybudována relativně hustá síť značených cyklotras. Obce i mikroregion Novoborsko spolupracují s KČT a dalšími partnery na jejich prezentaci. Trasy se postupně doplňují doprovodnou infrastrukturou (lavičky, informační panely apod.). Mikroregion Novoborsko vydal v roce 2003 cykloturistickou mapu Novoborska v měřítku 1:50000 se zákresem tras a turisticky zajímavých cílů. Územím prochází celostátní cyklotrasa č.22 Hřensko - Česká Kamenice - Nová Huť - Chrastava, nadregionální cyklotrasa č.3007 a. cyklotrasa č.3055, která je součástí mezinárodního cyklokoridoru (SRN - Praha). Tyto významné trasy jsou doplněny sítí místních cyklotras. Cyklotrasy prochází většinou po silnicích III. třídy a místních komunikacích s malou četností provozu. Důležitým výchozím místem pro pěší i cyklo turistiku je hájovna Nová Huť na území obce Svor. Významnou křižovatkou prochází několik cyklotras (č.21, 3007, 3054), pěších značených tras (modrá Varnsdorf - Nový Bor, zelená Cvikov - Jiřetín p.Jedlovou) a Lužická lyžařská magistrála. Bohužel, na tomto místě není žádná infrastruktura pro návštěvníky a je zde i kolizní místo se silnicí I/9 s vysokou dopravní zátěží. Tabulka č. Ta-A.3.3: Cyklotrasy v HSO Cvikovsko Číslo Název 21 Chrastava - Jablonné v P. - Mařenice -Nová Huť - Kytlice - Hřensko 3007 Ještěd -Brniště - Lindava - Nová Huť 3053 Mařenice - Cvikov - Nový Bor - Česká Lípa - Provodín (obora) 3054 Nová Huť - Svor - Polevsko - Česká Lípa Provodín (obora) 3055 (SRN) - Krompach - Mařenice - Kunratice u Cvikova - Lindava - Velenice 3056 Mistrovice - Horní Police - Nový Bor Sloup v Čechách - Lindava 3061 Brazilka - Juliovka 3062 Slunečná - Svojkov - Svitava

Význam celostátní

Svor

Dotčené obce HSO

nadregionální regionální

Cvikov, Svor Cvikov, Svor

místní

Svor

místní (součást MZ) místní

Kunratice u Cvikova, Cvikov Cvikov

místní místní

Cvikov Svojkov

Pramen: registr cyklotras v LK, KÚLK 2004, cykloturistické mapy - KÚLK, 2003,cykloturistická mapa Novoborsko, Geodézie s.r.o. 2003

Pěší turistické stezky, lyžařské trasy Územím HSO prochází evropská dálková trasa E10 Nordeast - Southwest. Trasa sleduje územím HSO zelenou turistickou stezku Jiřetín pod Jedlovou - Nová Huť - Nový Bor a dále červenou tur. stezku do České Lípy Lokálními stavebně technickými úpravami budou řešeny křížení na Nové Huti se silnicí I/9 a u Nového Boru se silnicemi I/13 a I/9. Územím prochází další značené turistické pěší stezky spojující centra osídlení s přírodními a kulturními zajímavostmi. Řešeným územím je navrhována Lužická lyžařská magistrála. Hlavní trasa je vedena od Křížového Buku - žst. Jedlová - Ptačinec - Luž do Lückendorfu (SRN) s případným prodloužením až na Jítravské sedlo. Doplňkovými jsou trasy žst. Jedlová - Nová Huť - Svor - Polevsko - Prácheň a Waltersdorf - Luž Milštejn - Rousínov. Účelem magistrály je zkvalitnit příhraniční turistiku v oblasti Lužických hor a Žitavského pohoří.

3.3.6 Vertikální doprava V řešeném území nejsou provozována významná lanová dopravní zařízení.


26

3.3.7 Hraniční přechody Území Cvikovska je polohově situováno tak, že hranice SRN je nedaleko od severní hranice HSO. V současné době pro silniční dopravu žádný hraniční přechod v blízkosti otevřen není. Nejbližší je v Hrádku nad Nisou nebo Varnsdorfu. Z turistických hraničních přechodů jsou využívány Dolní Světlá - Waltersdorf, Dolní Světlá Jonsdorf, Krompach - Jonsdorf, Krompach - Hain a Petrovice - Lückendorf. Vazby na cyklotrasy v SRN jsou umožněny především na hraničních přechodech v Krompachu.

3.3.8 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Krajský úřad využívá moderních informačních technologií k modelování optimální dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje při zachování dopravní a ekonomické vyváženosti. Dopravní obslužnost v HSO vyhovuje zadávacím kritériím a požadavkům obcí. Území HSO Cvikovsko je dobře obsluhováno regionálními autobusovými linkami a několika mezikrajskými linkami do Prahy, Děčína, Ústí nad Labem, Šluknovského výběžku. Obec Svojkov a některé sídla obce Cvikov mají dopravní obslužnost zhoršenou. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. O sobotách a nedělích je autobusové spojení omezené a do Svojkova a některých sídel Cvikova není vůbec. Dopravní dostupnost se tak stává problematickou a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Průměrná vzdálenost těchto sídel od hlavních komunikací je cca 3 - 4 km. Obyvatelé Svoru mohou využívat také železniční trať. Dosažitelnost Liberce je dobrá, mimo obce Svojkov. Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel HSO za prací i do škol jsou po silnicích I/13 a I/9 do Nového Boru a České Lípy. Převažuje denní dojížďka za prací i do škol (cca 88 % vyjíždějících za prací), doba přepravy trvá nejčastěji do 30 minut. Za prací vyjíždělo v roce 2001 za hranice dané obce v HSO 50 % ekonomicky aktivních, nejméně ze Cvikova 46 %, z ostatních obcí více než 60 %. I do budoucna bude přiměřeně optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně nezbytných vazeb na okolní spádová města, při dostatečné kvalitě a přístupné cenové nabídce jednou z priorit (důležitá je především dostupnost zdravotních služeb). Tabulka č. Ta-A.3.4: Přehled obslužnosti veřejnou dopravou v HSO Cvikovsko (rok 2005) Obec

Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Zastávka Zastávka Počet bus Počet spojů Žel.zast. Počet spojů Přímé mezikrajské místní linek bus (počet) vlak spojení AL AL D/M PRAC/SO,NE PRAC/SO,NE do (počet) (počet) LBC 1 17 5/7 108/14/20 0 0 ANO 1

5

2/3

42/6/6

0

0

ANO

0 2

3 3

0/1 6/4

8/0,0 103/21,33

0 1

0 26/22,22

NE ANO

Pramen: ČSÚ, ČSAD, ČD, internet, KÚLK odbor dopravy - analýza 2005 Legenda - AL - autobusové linky, PRAC - pracovní dny (pondělí-pátek), SO, NE - sobota, neděle D- mezikrajské linky, M - místní linky


27

Tabulka č. Ta-A.3.5: Vyjížďka za prací a do škol z obcí Obec

Vyjížďka do zaměstnání

Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor HSO celkem

1025 181 34 194 1434

Nejvyšší vyjížďka za prací do obcí NB,CL,Stráž Cvikov,NB NB NB,CL,Cvikov -

Vyjížďka Nejvyšší Vyjížďka do škol vyjížďka denně do škol do celkem obcí 266 Cl, NB 1291

Podíl vyjíždějících z počtu obyvatel % 29,0

47

Cvikov

228

42,6

13 74 400

okres NB, CL -

47 268 1834

46,5 42,9 31,7

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: Cl- Česká Lípa, NB - Nový Bor, Stráž - Stráž pod Ralskem, okres - rozptyl v rámci okresu

Tabulka č. Ta-A.3.6: Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor HSO celkem

Vyjíždějící celkem 1025 181 34 194 1434

Z toho vyjíždí denně Počet % z celkově vyjíždějících 902 88,0 159 87,8 28 82,4 168 86,6 1257 87,7

Z toho čas v minutách do 14 15-29 30-59 nad 60 127 34 6 49 216

405 65 13 59 542

337 56 6 54 453

32 4 3 5 44

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

3.3.9 Závěry a doporučení Území HSO leží v blízkosti významného urbanizovaného prostoru Libereckého kraje regionálních center osídlení České Lípy a Nového Boru na vedlejší nadregionální rozvojové ose Libereckého kraje. Především obec Svor může do budoucna těžit ze své polohy v blízkosti větších měst a v blízkosti křižovatky hlavních os nadregionálního významu (dopravních koridorů). Dopravní dostupnost obcí je mimo Svojkova velmi dobrá. V dopravní problematice do roku 2013 bude řešeno: v železniční dopravě • dovybavení stanice Svor potřebnými službami v silniční dopravě : • přeložku silnice I/9 kolem Svoru včetně křižovatky I/9 a I/13 • homogenizace trasy silnice I/9 v úseku Svor- Nová Huť • rekonstrukci zejména silnic III. tříd a místních komunikací v technické bezpečnosti silnic: • odstraňování dopravních závad a nehodových úseků • realizaci přechodů pro chodce ve městech • v závislosti na intenzitě provozu od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu • křížení pěších, lyžařských a cyklistických tras se silnicí I/9 v prostoru Nová Huť • rozšiřování odstavných stání u sportovních a rekreačních aktivit - zejména v prostoru Nové Huti v nemotorové dopravě (pěší a cyklistická): • vybudování pěší a cyklostezky Svor - Cvikov • dořešit informační navigační systém pro cyklisty a pěší


vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy vyznačení Lužické lyžařské magistrály v dopravní obslužnosti: • stanovit podmínky zajištění dopravní obslužnosti • prověřit možnosti rozšíření linek autobusové dopravy, nasazení menších autobusů • •

28


29

3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.4.1 Vodovod a kanalizace Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury. Tyto zvýšené investice nebyly v předešlých několika desetiletích v dostatečné míře do řešeného území investovány. Obcemi HSO Cvikovsko protéká několik vodních toků, které všechny náleží do povodí Ploučnice, pouze místními částmi Drnovec a Záhořín (Cvikov) žádná vodoteč neprotéká. Území se nachází v CHOPAV Severočeská křída a částečně v CHKO Lužické hory. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá cca 94 % trvale bydlících obyvatel. Veřejný vodovod není rozveden především v menších sídlech a oddělených částech obcí (Cvikov – místní části Lindava, Svitava). Dle vyjádření zástupců obcí je v relativně dobrém stavu. Kunratice u Cvikova mají hlavní vodovodní řád od roku 1910 a bude nutno plánovat jeho rekonstrukci. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. V řešeném území je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místní části Cvikov (napojeno 68 % obyvatel) a v části Svoru je veřejná splašková kanalizace bez čištění zaústěná do recipientu. V ostatních obcích veřejná kanalizace není, odpadní jímky jsou vyváženy na ČOV Nový Bor, popř. ČOV Česká Lípa. Samostatné ČOV v obci Cvikov má Dětská léčebna a Plicní sanatorium Martinovo údolí a ČOV na čištění průmyslových odpadních vod má závod Grafostroj, v části Lindava jsou 3 lokální ČOV (sklárna, DPS, Rekreační středisko bývalých VKD Kladno) a jedna lokální ČOV je ve Svoru (Rekreační středisko Krajské prokuratury Ústí nad Labem). Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče (např. Boberský potok, Svitávka). Zásobování vodou a napojení na kanalizaci v obcích řešeného území je podrobněji zachyceno v tabulkách. Tabulka č. Ta-A.4.1: Trvale obydlené byty napojené na vodovod a kanalizaci Název obce

Cvikov Kunratice u Cvikova

Trvale obydlené Počet %* byty bytů** 1 647

1626

99

178

175

98

35

32

91

231

223

97

2 091

2 056

98

Svojkov Svor Cvikovsko celkem

Vodovod napojeno Vyjádření obce (2005) V místní části (MČ) Cvikov a Drnovec je vodovod, v Lindavě a Svitavě není vodovod. Vodovod částečně zaveden, hlavní řad je z r.1910, rozvody staré 15-20 let. Vodovod – polovina rozvodů stáří asi 5 let, druhá polovina 15 let, postupně se přidávají řady pro RD. Vodovod ve Svoru i Rousínově, průběžně opravován, vlastní vodárna.

Připojeno na veřejnou kanalizační síť Počet %* Vyjádření obce bytů (2005) V MČ Cvikov je 1146 70 kanalizace. 0

-

0

-

Kanalizace není. Kanalizace není.

22 1 168

Kanalizace ve 10 výstavbě ve Svoru (2005-8). 56

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na vodovod , resp. kanalizaci) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % - nenapojen v obci ani jeden byt - rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají rozdílných pohledů na řešenou problematiku.


30

** rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají z rozdílných pohledů na řešenou problematiku (v údajích z ČSÚ je zahrnuto i zásobování z vlastních zdrojů (vodovod)) a z časového posunu (SLDB 2001 a data z roku 2005).

Tabulka č. Ta-A.4.2: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Cvikovsko a Libereckém kraji (údaje jsou uvedeny v %) HSO Cvikovsko 5366 94,0 %

Podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV

Liberecký kraj 88,4 %

2813

49,3 %

68,8 %

2468

43,2 %

59,0 %

Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001, vlastní výpočty zpracovatele PRHSO

V HSO Cvikovsko je podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům vyšší než průměr kraje, podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci je nižší. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV je v oblasti Cvikovska výrazně nižší. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí.

3.4.2 Energetika 3.4.2.1 Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je v HSO na relativně dobré úrovni, závady vykazuje vedení v obci Svor, kde dochází k občasným výpadkům a chybějící kapacitě k připojování nových odběratelů. V obci Svojkov je plánovaná rekonstrukce části vedení elektrické energie. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením VN 35kV. V území se nenachází rozvodna VVN/VN.

3.4.2.2 Plynofikace, vytápění Všechny obce jsou plynofikovány. Přesto stále 31 % trvale obydlených bytů zůstává vytápěno uhlím. V obci Kunratice u Cvikova zůstává vytápěno uhlím 67 % trvale obydlených bytů, pouze do 12 % bytů je zaveden plyn a v 10 % bytů je plyn využíván k vytápění. Zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu dojde k vytěsňování tuhých paliv při vytápění. Vše bude záviset na cenových relacích jednotlivých paliv. Tabulka č. Ta-A.4.3: Trvale obydlené byty napojené na plyn Název obce Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko celkem

Trvale obydlené Počet byty bytů 1 647 784 178

22

35 231

0 131

2 091

937

%*

Plyn zaveden do bytu Vyjádření obce - plynofikována obec

48 Ano Ano - Plynovod je z r.1997 a 2001, v současné době pokles 12 odběru, další se nepřipojují. 0** Ano Plyn- z roku 2003 57 Ano 45

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001 (trvale obydlené byty a počet bytů napojených na plynovod) ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích 2006 (vyjádření obce) Pozn.: * podíl připojených bytů z trvale obydlených bytů, zaokrouhleno na celá % ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů. ** údaj ze SLDB 2001


31

Tabulka č. Ta-A.4.4: Energie využitá k vytápění

Název obce Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko celkem

Trvale obydlené byty 1 647 178 35 231 2 091

Energie použitá k vytápění uhlí dřevo elektřina plyn ostatní Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % bytů bytů bytů bytů bytů 459 28 128 8 125 8 652 40 283 17 119 67 32 18 8 4 18 10 1 1 19 54 8 23 6 17 0 0 2 6 51 22 32 14 22 10 121 52 5 2 648 31 200 10 161 8 791 38 291 13

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Tabulka č. Ta-A.4.5: Domy s ústředním vytápěním Název obce Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko celkem

Trvale obydlené domy Počet domů Podíl domů celkem s ústředním vytápěním s ústředním vytápěním (počet) (%) 775 493 63,6 144 73 50,7 30 14 46,7 167 106 63,5 1 116 686 61,5

Zdroj : ČSÚ SLDB 2001

Pouze ve městě Cvikov se nachází čtyři soustavy centrálního zásobování teplem (CZT), které spalují zemní plyn.

3.4.3 Obnovitelné zdroje energie V obcích HSO je využívání obnovitelných zdrojů energie na nízké úrovni. Obyvatelé využívají především dřevo z okolních lesů a v obcích Cvikov, Svojkov a Svor jsou ojediněle využívána tepelná čerpadla u RD. Tabulka č. Ta-A.4.6: Zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie Název obce Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie Tepelné čerpadlo ve vlastnictví p. Mareše Ne Tepelné čerpadlo u RD Tepelné čerpadlo u RD

Zdroj : Vlastní sběr dat a ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006)

3.4.4 Komunikační systémy Dostupnost jednotlivých pošt je vyhovující. Veřejně přístupný internet mají ve všech obcích řešeného území. Pokrytí telefonním signálem pevné linky je vyhovující, Eurotel má slabší pokrytí ve Cvikově a v Kunraticích u Cvikova. U ostatní mobilních operátorů (T-Mobile a Vodafone) se nepodařilo informace o síle signálu a pokrytí území získat.


32

Tabulka č. Ta-A.4.7: Pošta a veřejně přístupný internet v obci Název obce Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Pošta ANO ANO ANO ANO

Veřejně přístupný internet v obci 1 PC v knihovně Cvikov, 1 PC v knihovně Lindava 1 PC v knihovně 1 PC v knihovně, 1 PC na obecním úřadě 1 PC v knihovně, 1 PC na obecním úřadě

Zdroj : Internetové stránky www.cpost.cz a ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006)

Tabulka č. Ta-A.4.8: Hodnocení pokrytí území obcí telefonním signálem Obec/Indikátor Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Český Telecom 4 5 5 5

Eurotel 3-4 2-3 5 5

T-Mobile 3-4 5

Vodafone 3-4 -

Zdroj : ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- Dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce 2006) Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem, - údaj nezjištěn

3.4.5 Závěry Obcemi HSO Cvikovsko protéká několik vodotečí. V ÚPNVÚC LK byla navržena protipovodňová opatření na toku Svitávka v obci Kunratice u Cvikova, v části Lindava (Cvikov), na Svorském potoku v obcích Cvikov-Svor a suché poldry Boberský potok v Kunraticích u Cvikova a Svitávka v MČ Lindava. Vodovodní síť pokrývá cca 94 % trvale bydlících obyvatel a je ve většině obcí v dobrém stavu, provádí se její postupná rekonstrukce a rozšiřování do okrajových částí obcí (Lindava – výstavba vodovodu, v Kunraticích pod Cvikovem je plánována výměna hlavního vodovodního řadu). Stav kanalizace je nedostatečný. Obce plánují postupné budování plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Ve Cvikově (MČ Drnovec, Lindava) je plánována výstavba kanalizace, v Kunraticích u Cvikova výstavba hlavního kanalizačního řadu s ČOV a 3 čerpacích stanic a ve Svoru se jedná o výstavbu kanalizace s napojením na ČOV Cvikov. Přestože jsou všechny obce HSO Cvikovsko plynofikovány, není plyn pro vytápění plně využíván. Využití obnovitelných zdrojů energie je na nízké úrovni. Motivací pro jejich rozšíření by mohla být finanční podpora jejich zavádění z úrovně evropské, státní i krajské. Dostupnost jednotlivých pošt je vyhovující, veřejně přístupný internet v současné době mají všechny obce minimálně v knihovně. Pokrytí telefonním signálem pevné linky je vyhovující, Eurotel má slabší pokrytí v obcích Cvikov a Kunratice u Cvikova. U ostatních mobilních operátorů (T-Mobile a Vodafone) není starostům známa síla a pokrytí řešeného území jejich signálem.


33

3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH 3.5.1 Popis současného stavu Oblast Cvikovsko patří k turistické podoblasti Lužické hory – Novoborsko. Plošně patří k nejmenším oblastem se zastoupením 4 obcí. V obvodu oblasti se nenalézají významnější historické architektonické a přírodní památky či jiné atraktivity, které by iniciovaly významnější poptávku turistů a dalších návštěvníků. Jistým pozitivem může být blízké zázemí Lužických hor a Máchova kraje, které je turisticky zajímavé a lze v něm spatřovat určitý návštěvnický potenciál i pro tuto „ sousedskou “ oblast. Cvikovsko nabízí v rámci svých „možností“ skromnější nabídku turistických aktivit, především v oblasti cykloturistiky a pěší turistiky, která však zažívá silnou konjunkturu a může pomoci oživení této oblasti.

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Cvikovsko Zdroji dat byly údaje z registru hromadných ubytovacích zařízení od oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Libereckého kraje

3.5.2.1 Ubytovací zařízení Existence ubytovacích zařízení je klíčovým prvkem pro rozvoj cestovního ruchu. Počet ubytovacích zařízení lze tedy považovat za základní indikátor turistické vybavenosti. Limitujícím prvkem byla skutečnost omezující zveřejnění podnikatelské činnosti v oblasti ubytování jednotlivých podnikatelských subjektů v obcích. Tabulka. č. Ta-A.5.1: Ubytovací zařízení (počet,výčet) na 1000 obyvatel HSO Druh ubytovacího zařízení

Počet zařízení

Hotel, motel, botel++ Pension Chatová osada Ostatní

1 5 1 1

Počet ubytovacích zařízení na 1000 obyvatel HSO 0,175 0,876 0,175 0,175

Počet obyvatel HSO na jedno ubytovací zařízení 5 709 1 142 5 709 5 709

Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Vzhledem k rozdílné velikosti jednotlivých ubytovacích zařízení je počet pokojů a především počet lůžek mnohem reprezentativnějším údajem než samotný počet ubytovacích zařízení. Ještě výrazněji se zde však projevuje nedostatečná datová základna, neboť nebylo možno získat údaje pro oblast ani za jednotlivé typy ubytovacích zařízení. Vypovídací schopnost takových ukazatelů je pak samozřejmě výrazně snížena.


34

Tabulka č. Ta- A.5.2: Počet pokojů a lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií Druh ubytovacího zařízení Hotel, motel, botel++ Pension Chatová osada, Ostatní

Počet pokojů na 1000 obyvatel HSO

Počet lůžek na 1000 obyvatel HSO

20,3

87,6

Zdroj:KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.3 Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Jak již bylo uvedeno, nebylo možno získat údaje o počtu ubytovacích zařízení a počtu pokojů a lůžek v nich za jednotlivé obce, proto zůstává tento datový indikátor nenaplněn.

3.5.2.4 Sdružení na podporu cestovního ruchu V obcích HSO Cvikovsko nefunguje žádné sdružení na podporu cestovního ruchu.

3.5.2.5 Turistická informační centra Tabulka č. Ta-A.5.3: Turistická informační centra Obec Cvikov

Ano-ne Ano

Název

Adresa

Telefon

TIC

Zdroj: KÚLK, oddělení cestovního ruchu LK, 2005

3.5.2.6 Incomingová cestovní kancelář V HSO Cvikovsko neexistuje žádná incomingová cestovní kancelář.

3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové „akce“ starostů obcí Tabulka č. Ta–A.5.4: Dotazníková akce starostů obcí Cvikovska Obec/indikátor Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Turistické informační centrum Ano Ne Ne Ne

Dostatečnost ubytovacích kapacit ano /ne Ne, existují jen turistické ubytovny Ne – neexistují ?, 25 lůžek Ano, 2pensiony (40lůžek), chatky(300 lůžek), ubytovna(80 lůžek)


35

Pokračování tabulky č. Ta-A.5.4 Obec/indikátor

Jaký druh ubytování postrádáte Cvikov Bez odpovědi Kunratice u Cvikova Nepostrádá Svojkov Bez odpovědi Svor Nepostrádá

Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit Hotelové kapacity – rekonstrukce 30 lůžek Bez odpovědi Bez odpovědi Soukromé kapacity-penzion na Nové Huti s 40 lůžky

Pokračování tabulky č. Ta-A.5.4 Obec/indikátor

Jaká opatření vyšších Jaký druh turistických stupňů samosprávy aktivit lze v obci byste uvítali provozovat Cvikov Investice do dopravní Pěší,cykloturistika,lyžo infrastruktury vání běžecké i sjezdové Kunratice u Cvikova Obnova stezek, památek,vyšší Pěší a cykloturistika informovanost obcí Svojkov Činnost v svazku obcí Pěší turistika, Novoborsko horolezectví Svor Pěší a cykloturistika, Bez odpovědi lyžování

Připravujete, plánujete projekty pro zvýšení atraktivity obce Rekonstrukce hotelu Sever, budování sportovišť Obnova kupecké stezky Kunratice-Světlá/Krompach Cyklostezka Svojkov -Bukovany Podchod pod komunikací I/9 pro pěší,cyklisty a lyžaře

Zdroj: ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006

Z výše uvedených námětů a návrhů starostů obcí analyzované HSO lze nastínit zjednodušené závěry: - v uvedené oblasti je ustanoveno 1 TIC (odkaz na tabulku č. Ta–A.5.3) - nabídka ubytovacích kapacit je z cca 50 % dostatečná - starostové obcí neoznačili druh nedostatku ubytování - jako možnost navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit starostové uvádějí především soukromé investice a rekonstrukce (odkaz na tabulku č.Ta–A.5.4) - jako podporu vyšších stupňů samosprávy starostové uvádějí investice do infrastruktury, obnovy památek a podporu činnosti v svazku obcí Novoborsko - z výzkumu vyplývá, že jednoznačně převažují turistické aktivity v druhu pěší, cykloturistika a lyžování - v záměrech obcí jsou různé projekty na rekonstrukci hotelu, sportoviště, kupecké stezky a podchodu (odkaz na tabulku č. Ta–A.5.4)


36

PILÍŘ B - SPOLEČNOST 3.6 B.1 OBYVATELSTVO Stejně jako u dalších pohraničních oblastí je nejvýraznějším rysem populačního vývoje obcí HSO Cvikovsko výrazný pokles počtu obyvatel po 2.světové válce v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Následné migrační vlny z vnitrozemí nedokázaly tuto populační ztrátu vyrovnat. Ve všech obcích HSO Cvikovsko proto žije méně obyvatel než v roce 1930. Ve Cvikově je to asi 60 % počtu obyvatel z roku 1930, v ostatních obcích pak asi třetina. Poválečný populační vývoj se v Kunraticích u Cvikova a Svojkova vyznačoval trvalým poklesem počtu obyvatel až do roku 1991, ve Svoru počet obyvatel stoupl v 50. letech a pak rovněž klesal, ve Cvikově vzrostl počet obyvatel mezi lety 1960-1980. Pokles počtu obyvatel v 80. letech byl v dalším desetiletí vystřídán růstem, který ve Svojkově pokračuje i nadále, v ostatních obcích populační velikost stagnuje. Negativní (i výrazně pozitivní) trend nelze analyzovat bez detailních údajů o meziročním přirozeném a migračním přírůstku, bytové výstavbě v tomto období aj., tyto údaje však nebyly k dispozici. Tabulka č. Ta-B.1.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích HSO Cvikovsko v období 1930 – 2004 Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

1930 7477 1572 435 1763 11247

1950 4512 703 245 825 6285

1991 4327 483 91 559 5460

2001 4449 535 101 624 5709

2004 4439 537 135 635 5746

Vývoj (%) Vývoj (%) 1991-2001 2001-2004 +2,8 +10,8 +11,0 +11,6 +4,6

-0,2 +0,4 +33,7 +1,8 +0,6

Pramen: ČSÚ Poznámka: Údaje jsou k datu sčítání, za rok 2004 k 31.12.; údaje z evidence obyvatel (2004) nejsou plně srovnatelné s údaji SLDB

Jak je z tabulky č. Ta-B.1.2 zřejmé, oblast HSO Cvikovsko v roce 2004 zaznamenala populační úbytek přirozenou měnou. Pouze ve Svojkově došlo k nepatrnému populačnímu nárůstu. Rozhodující proto byl výsledek migračního pohybu. Migrační obrat byl také ve všech obcích několikanásobně vyšší, než obrat přirozený a migrační saldo mělo také klíčový vliv na hodnotu celkového přírůstku či úbytku. Nejpozitivnější populační vývoj tak v roce 2004 prodělala obec Svojkov, na opačném konci se v tomto hodnocení umístily Kunratice u Cvikova. Cvikov a Svor ve sledovaném roce populačně stagnovaly. Pro sledování trendů přirozené měny a migrace nejsou údaje za 1 rok příliš vypovídající, je nutné sledovat dlouhodobé trendy (alespoň za 5 let), k tomu však nebyla k dispozici data. Jednoroční výkyvy jsou způsobeny třeba demolicí většího bytového objektu, dokončením rozestavěných bytů až v následujícím roce apod. Tabulka č. Ta-B.1.2: Pohyb obyvatel v obcích HSO Cvikovsko v roce 2004 Přirozený Přírůstek/ Celkový Přistěho- VystěhoŽivě úbytek přírůstek/ Obec Zemřelí přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek Cvikov 43 48 -5 107 98 9 4 Kunratice u Cvikova 5 7 -2 15 24 -9 -11 Svojkov 1 0 1 12 2 10 11 Svor 5 6 -1 19 20 -1 -2 Cvikovsko 54 61 -7 153 144 9 2 Pramen: ČSÚ


37

Tabulka č. Ta-B.1.3: Pohyb obyvatel v obcích HSO Cvikovsko v roce 2004-relativní hodnoty (‰) Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

Přirozený Přírůstek/ Celkový Živě Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ narození valí valí úbytek migrací úbytek 9,7 10,8 -1,1 24,1 22,1 2,0 0,9 9,3 13,0 -3,7 27,9 44,7 -16,8 -20,5 7,4 0,0 7,4 88,9 14,8 74,1 81,5 7,9 9,4 -1,6 29,9 31,5 -1,6 -3,1 9,4 10,6 -1,2 26,6 25,1 1,6 0,3

Pramen: ČSÚ

Z hlediska věkové struktury lze obce HSO Cvikovsko rozdělit do dvou skupin. Obce Cvikov a Svor mají příznivější věkovou strukturu. Index stáří mají totožný s průměrem za celou ČR a průměrný věk je zde asi o 1,5 roku nižší než v celé České republice (index stáří je v celé ČR 0,94, průměrný věk pak 39,8 let). V Kunraticích u Cvikova a Svojkově žije obyvatelstvo s horší věkovou strukturou. Index stáří je zde asi o třetinu vyšší než v celém Česku a průměrný věk srovnatelný či nepatrně nižší. Tabulka č. Ta-B.1.4: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2004 Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

Celkem 4 439 537 135 635 5 746

v tom ve věku 0 - 14 15 - 59 nad 60 752 2 983 704 84 349 104 18 94 23 109 424 102 963 3 850 933

0 - 14 16,9 15,6 13,3 17,2 16,8

v% Index Průměrný věk 15 - 59 nad 60 stáří 67,2 15,9 0,94 38,3 65,0 19,4 1,24 39,6 69,6 17,0 1,28 39,3 66,8 16,1 0,94 38,1 67,0 16,2 0,97 X

Pramen: ČSÚ

Závěrečné zhodnocení HSO Cvikovsko bylo podobně jako celé pohraničí postiženo výrazným úbytkem obyvatel v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva. Trend úbytku počtu obyvatel pak pokračoval až do roku 1990. Od počátku 90. let 20. století obyvatel ve všech obcích opět začalo přibývat. V roce 2004 byl však celkový přírůstek počtu obyvatel zcela nepatrný, celkově obyvatel přirozenou měnou ubývalo. Migrační obrat je všech obcích mnohonásobně vyšší než obrat přirozený. Dvě obce oblasti (Cvikov a Svor) mají ve srovnání s hodnotami za ČR příznivější věkovou strukturu, další dvě (Kunratice u Cvikova a Svojkov) pak horší.


38

3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Cvikovsko je hospodářsky slabou oblastí v rámci Libereckého kraje s třetí nejvyšší nezaměstnaností a nejmenším počtem obyvatel. (Přehled území podporovaných v rámci opatření 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech, MMR, říjen 2005). Do této HSO spadají čtyři obce, ve třech z nich najdeme některou ze vzdělávacích institucí, a to mateřskou nebo základní školu, ve Cvikově pak i speciální mateřskou a základní školu při dětské léčebně a základní uměleckou školu - viz tabulka č. TaB.2.1. Tabulka č. Ta-B.2.1: Počet školských a vzdělávacích zařízení dle typu dle obcí za rok 2006 Obec Základní školy Základní školy Gymnázium/ Mateřské školy nižšího stupně vyššího stupně ostatní 1 1 0 0 Kunratice u Cvikova 0 0 0 0 Svojkov 1 0 1 0 Svor 4 0 2 0/1 Cvikov 6 1 3 1 Celkem CVIKOVSKO Zdroj: Registr škol MŠMT k 1.2.2006

Rozvoj každé hospodářsky slabé oblasti bezprostředně souvisí s dobrým zázemím pro své občany, tedy i dostatečným počtem kvalitních předškolních a školních zařízeních. Ze zjištěných údajů lze předpokládat, že tento faktor je v HSO Cvikovsko poměrně dostačující z hlediska zastoupení MŠ a ZŠ, úplně zde však chybí další instituce pro vyšší úrovně vzdělávání, ať už středoškolského, či dokonce vysokoškolského.

3.7.2 Indikátory pro školství a vzdělávání Pokud se podíváme na problematiku vzdělávání a školství HSO Cvikovsko, oproti jiným hospodářsky slabým oblastem Libereckého kraje je dostupnost některých údajů týkajících se školství obtížnější, neboť většina uvedených vzdělávacích institucí a někdy ani obcí samotných nemá vlastní internetové stránky s aktuálními údaji. I toto je skutečnost, která souvisí s úspěšným rozvojem regionu a bylo by vhodné ji do budoucna řešit. Kvalitní internetové stránky prezentují vzdělávací instituci a jsou důkazem její dobré komunikace s veřejností a okolím. Použitá data tedy většinou vycházejí ze statistik Libereckého kraje a údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pro Cvikovsko tedy nebylo možné z dostupných údajů stanovit počet žáků na 1 pedagoga pro jednotlivé obce, ale pouze kapacitní možnosti jednotlivých vzdělávacích institucí a hodnocení za celou oblast Cvikovska, tedy nejen za obce spadající do HSO Cvikovsko. Tabulka č. Ta-B.2.2: Počet žáků a pedagogů v jednotlivých školských zařízeních 2003/2004 Počet žáků/počet pedagogů/průměr žáků na pedagoga Základní školy Základní školy Gymnázium/ Obec Mateřské školy nižšího stupně vyššího stupně SOU/ostatní * * 0 0 Kunratice u Cvikova 0 0 0 0 Svojkov * 0 * 0 Svor 15/* 0 454 0/* Cvikov * * * * Celkem CVIKOVSKO * údaj není k dispozici, Zdroj: internetové stránky obcí- www.cvikov.cz, www.obecni-urad.net, www.sweb.cz/svojkov, internetové stránky škol


39

3.7.2.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Podle statistických údajů za rok 2006 se v obcích HSO Cvikovsko nacházelo celkově šest mateřských škol (z nich jedna speciální ve Cvikově), dvě základní školy nižšího stupně (1. – 5. ročník), jedna základní škola vyššího stupně (1.-9. ročník) a jedno speciální vzdělávací zařízení v obci Cvikov. Podrobné údaje za rok 2006 o počtu vzdělávacích zařízení shrnuje tabulka č. Ta-B.2.1. Ve Cvikově nalezneme také základní uměleckou školu. V oblasti je jedna obec (Svojkov), které nemá v současné době mateřskou školu ani základní školu, a to ať už školu nižšího či vyššího stupně. Vzhledem k velmi nízkému počtu obyvatel je však tento fakt celkem logický. Obyvatelé těch obcí, kde některá úroveň vzdělávací instituce chybí, pak návštěvu těchto zařízení musí řešit dojížděním do obcí okolních, přičemž dopravní obslužnost není vždy ideální.

3.7.2.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení V mateřských školách HSO Cvikovsko je kapacita MŠ uváděná MŠMT k 1.2.2006 288 míst, z toho 50 míst je ve speciální mateřské škole při dětské léčebně ve Cvikově. V oblasti existuje jediná základních škol nižšího stupně v Kunraticích u Cvikova s kapacitou 60 míst. Kapacita základních škol vyššího stupně činí 715 míst, z toho 45 je v speciální základní škole při dětské léčebně ve Cvikově, hlavní cvikovská základní škola má kapacitu 630 míst. Údaj o skutečném počtu žáků základní školy na internetových stránkách města Cvikov hovoří o 454 - viz tabulka č. Ta-B.2.2. Kapacita ZUŠ ve Cvikově je 140 žáků. Tabulka č. Ta-B.2.3.: Kapacita školských zařízení dle MŠMT Obec Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikov Celkem CVIKOVSKO

Mateřské školy 25 0 35 15/103/60/50 288

Základní školy Základní školy Gymnázium/ nižšího stupně vyššího stupně ostatní 60 0 0 0 0 0 0 40 0 0 630/45 0/140 60 715 140

Zdroj: Registr škol, MŠMT, prosinec 2004 Pozn. Údaje u Cvikova v příslušných sloupcích se vztahují k jednotlivým školám.

Co se týká ukazatele počtu žáků na jednoho pedagoga v jednotlivých školských zařízeních v celé ČR, vývoj tohoto ukazatele má u mateřských škol v rámci průměru ČR mírně vzestupnou tendenci. V posledních třech školních letech se meziročně zvyšuje o 0,2 žáka. Ve školním roce 2004/2005 dosahuje průměrné hodnoty 12,9 žáků na učitele. Pro celý region Cvikovsko je indikátor na úrovni 12,37 žáku na učitele za rok 2003, v Libereckém kraji pak dosahuje za stejné období hodnoty 11,50 žáků na učitele. Lze předpokládat, že v jednotlivých obcích spadajících do HSO Cvikovsko bude situace obdobná. U údajů týkajících se základních škol lze opět srovnat na základě tabulky č. Ta-B.2.6 v příloze č.6 hodnoty pro celý Liberecký kraj a celý region Cvikovsko. V případě základních škol nižšího stupně je hodnota pro oblast Cvikovsko vyšší než je tomu u údaje za celý Liberecký kraj, tj. 9,97 oproti 10,06 žáků na pedagoga, u základních škol vyššího stupně připadá také více žáků na jednoho pedagoga na Cvikovsku, a to 14,79 oproti hodnotě 14,27 v kraji Libereckém. Ostatní úrovně vzdělávacích institucí v HSO Cvikovsko nenalezneme vůbec.

3.7.2.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Také vzdělání obyvatel regionu hraje důležitou roli pro jeho rozvoj. Čím lepší je úroveň vzdělání zdejších obyvatel, tím vyšší je i následně životní úroveň v této oblasti. Počet a podíl obyvatel dle


40

nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Cvikovska ukazuje na fakt, že velké zastoupení v těchto obcích mají obyvatelé se základním vzděláním (mezi 24 a 35 %) a ti, kteří mají úplné střední odborné vzdělání bez maturity (36 – 48 %), překvapivý je tento údaj i u města Cvikov, kde je podíl obyvatel s tímto vzděláním téměř 46 %. Oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Svor) méně než 5 % obyvatel. Údaje o absolutních počtech za jednotlivé obce nabízí tabulka č. Ta-B.2.4 a procentuální vyjádření poměru zastoupení jednotlivých úrovní vzdělání vůči celkovému počtu obyvatel v jednotlivých obcích nabízí tabulka č. Ta- B.2.5. Tabulka č. Ta-B.2.4: Počet obyvatel starších 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání Úplné Úplné Základní střední Vyšší Bez střední Celkem včetně odborné odborné a VŠ Nezjištěné vzdělání odborné s neukonč. bez nástavb. maturitou maturity 11 3610 10 999 1651 729 69 36 Cvikov 6 441 7 153 211 54 6 8 2 Kunratice u Cvikova 85 0 23 31 17 6 7 1 Svojkov 510 2 122 234 112 13 19 8 Svor Celkem Cvikovsko 4646 19 1297 2127 912 94 150 47 Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

Tabulka č. Ta-B.2.5: Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v %

Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Celkem Cvikovsko

Bez vzdělání

Základní včetně neukonč.

0,3 1,6 0,4 0,4

27,7 34,7 27,1 23,9 27,9

Úplné Úplné střední Vyšší střední odborné odborné a odborné s bez nástavb. maturitou maturity 45,7 20,2 1,9 47,8 12,2 1,4 36,5 20,0 7,1 45,9 22,0 2,5 45,8 19,6 2,0

VŠ Nezjištěné 3,2 1,8 8,2 3,7 3,2

1,0 0,5 1,0 1,6 1,0

Zdroj: Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001

3.7.3 Závěr Do budoucna by bylo vhodné vzdělanostní strukturu obyvatel HSO Cvikovsko podporovat, stejně jako u ostatních hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním, což koresponduje dle MŠMT se snahami pro celou ČR. Lze toho docílit např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti- viz analýza oblasti HSO Cvikovsko v kapitole 3.13 B.8.


41

3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení V regionu HSO Cvikovsko jsou dislokována 2 lůžková zdravotnická zařízení typu odborného léčebného ústavu. Obě tato zařízení mají nadregionální charakter. Jedná se o OLÚ TRN (tuberkulózy a respiračních nemocí) Cvikov, p.o., kde jsou léčeni pacienti nejen z Libereckého kraje ale i z kraje Ústeckého eventuelně i dalších. Toto zařízení disponuje kapacitou 100 lůžek a přepočteným počtem 3,8 lékařů. Druhým lůžkovým zařízením oblasti je Dětská léčebna respirační Cvikov, p.o. s kapacitou 125 lůžek a 2,9 lékaře (přepočtený stav). V ostatních obcích HSO není umístěno žádné lůžkové zařízení. Potřebu akutní a následné lůžkové péče, s výjimkou specializovaných a velmi specializovaných oborů, zajišťuje pro obyvatelstvo této oblasti zejména Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa s dostatečnou kapacitou pro celou oblast.

3.8.1.2 Ostatní zdravotnická zařízení Zdravotnická zařízení se na území HSO Cvikovsko nacházejí ve Cvikově a Svoru, jak je uvedeno v tabulkách č. Ta-B.3.1 a č. Ta-B.3.2. Ve Cvikově je zřízeno detašované pracoviště, které se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítává. Bližší údaje jsou uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.3. Tabulka č. Ta-B.3.1: Zdravotnická zařízení ve Cvikově v roce 2004 Kód Počet Přepočtený druhu Druh zdravotnických zařízení zdravotnických počet lékařů zařízení zařízení 111 Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí (TRN) 1 3,80 Odborné léčebné ústavy pro dospělé celkem 1 3,80 129 Ostatní dětské odborné léčebné ústavy 1 2,90 Odborné léčebné ústavy pro děti celkem 1 2,90 310 Zdravotnické středisko 1 3,75 Zdravotní střediska celkem 1 3,75 322 Samostatná ordinace praktického lékaře – 1 1,00 stomatologa 324 Samostatná ordinace lékaře specialisty 1 0,50 Samostatné ordinace celkem 2 1,50 510 Lékárny 1 Zdravotnická zařízení celkem 6 11,95

Počet lůžek 100 100 125 125

225

Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

Ve Cvikově existuje 6 zdravotnických zařízení. Obě lůžková zařízení mají nadregionální působnost. Je v nich dohromady lokalizováno téměř 7 úvazků lékařů. Pro občany města je však důležitější existence zdravotnického střediska, kde jsou zastoupeny nejběžnější specializace a součástí je i lékárna, a ordinace stomatologa a lékaře specialisty. Odhlédnuto od lůžkových zařízení s nadregionální působností, je obec i tak vybavena zdravotnickými zařízeními dostatečně.


42

Tabulka č. Ta-B.3.2: Zdravotnická zařízení ve Svoru v roce 2004 Kód druhu Druh zdravotnických zařízení zařízení 324 Samostatná ordinace lékaře specialisty Zdravotnická zařízení celkem

Počet Přepočtený zdravotnických počet lékařů zařízení 1 0,20 1 0,20

Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

Ve Svoru je pouze samostatná ordinace lékaře specialisty, který zde ani nevykonává plný úvazek. Malá vybavenost zdravotnickými zařízeními souvisí s populační velikostí obce a blízkostí Cvikova a Nového Boru, které jsou dobře vybaveny zdravotnickými zařízeními. Populačně srovnatelné Kunratice u Cvikova nemají žádné zdravotnické zařízení.

3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení V Cvikově je zřízeno detašované pracoviště zdravotnického zařízení pro lékaře specialistu. Lékař do tohoto zařízení dojíždí jen některé dny v týdnu. Detašovaná pracoviště se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Bližší údaje jsou uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.3. Tabulka č. Ta-B.3.3: Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení v HSO Cvikovsko Obec

Počet detašovaných Seznam detašovaných pracovišť pracovišť

Cvikov

1

Kunratice u Cvikova

0

Svojkov

0

Svor

0

Celkem HSO Cvikovsko

1

1x lékař specialista

Zdroj: ÚZIS

3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Cvikovsko Zdravotnická zařízení v HSO Cvikovsko se nacházejí v největších obcích oblasti, tedy především ve Cvikově a rovněž ve Svoru. Síť zdravotnických zařízení doplňuje 1 detašované pracoviště ve Cvikově. Zcela bez zdravotnických zařízení jsou tedy obce Kunratice u Cvikova a Svojkov. Cvikov může sloužit jako přirozené spádové centrum pro Kunratice u Cvikova. Pro obec Svojkov tuto roli plní Nový Bor. Dostupnost veřejnou dopravou ze Svojkova do Nového Boru je zajištěna pouze ráno a odpoledne. Ze Svoru je provozováno do Nového Boru velké množství spojů, do Cvikova menší, avšak dostačující. V případech potřeby neodkladné přednemocniční péče jsou realizovány zásahy zejména ze stanovišť výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje v České Lípě a Jablonném v Podještědí

3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Ve zdravotnické statistice není uváděn absolutní počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení. Sleduje se tzv. přepočtený počet lékařů, který vyjadřuje součet úvazků jednotlivých lékařů ve zdravotnickém zařízení. U detašovaných pracovišť se sleduje pouze jejich existence, nikoli však úvazek


43

lékařů na těchto pracovištích, neboť lékaři i jejich činnost jsou započteni celkově v sídlech zdravotnických zařízení. Bližší údaje pro obce HSO Cvikovsko podává tabulka č. Ta-B.3.4. Tabulka č. Ta-B.3.4: Přepočtený počet lékařů, počet zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v jednotlivých obcích HSO Cvikovsko (vše stav k 31.12.2004) Obec

Počet Počet ZZ obyvatel

Cvikov

Přepočtený počet lékařů

Počet detašovaných pracovišť

4439

6

11,95

1

Kunratice u Cvikova

537

-

-

-

Svojkov

135

-

-

-

Svor

635

1

0,20

-

5746

7

12,15

1

Celkem HSO Cvikovsko Počet obyvatel HSO Cvikovsko na jednoho lékaře

473

ZZ – zdravotnické zařízení Počet lékařů – přepočtený počet (součet úvazků) Zdroj: ÚZIS

Nejvyšší přepočtený počet lékařů (součet úvazků) v HSO Cvikovsko byl dle logického předpokladu zaznamenán v největší obci v oblasti- Cvikově. Tento výsledek bezprostředně souvisí s počtem zdravotnických zařízení, který je zde rovněž nejvyšší. Výsledek je ovlivněn lokalizací dvou specializovaných lůžkových zařízení s téměř 7 úvazky lékařů. Na území HSO Cvikovsko bylo v roce 2004 evidováno 12,15 úvazků, na jeden úvazek lékaře v této oblasti tedy připadá 473 obyvatel. Tento na první pohled příznivý výsledek bezprostředně souvisí s lokalizací lůžkových zařízení ve Cvikově a malou populační velikostí oblasti. Bez lékařů v lůžkových zdravotnických zařízeních by připadalo na jednoho lékaře 1054 obyvatel HSO, což je srovnatelné s dalšími HSO (v HSO Hrádecko-Chrastavsko 875 obyvatel, v HSO Frýdlantsko 1114 obyvatel, v HSO Centrální Semilsko 1369 obyvatel). Zároveň je nutno tento ukazatel brát jako orientační, neboť v počtu lékařů jsou zahrnuti lékaři různých specializací.

3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Vzdálenost k nejbližší nemocnici byla zjišťována pro obce HSO Cvikovsko jako nejkratší vzdálenost po silnici z jednotlivých měst a obcí k nejbližší nemocnici. Vzhledem k poloze HSO Cvikovsko připadaly v úvahu nemocnice v České Lípě a ve Varnsdorfu. Varnsdorfská nemocnice však slouží pouze jako nemocnice následné péče. Českolipská nemocnice je také všem obcím blíže. Proto byla zjišťována vzdálenost pouze k českolipské nemocnici. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.5. Časová dostupnost k nejbližší nemocnici byla sledována jako doba jízdy veřejnou dopravou z obce do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. V tabulce je vždy uvedena cestovní doba nejrychlejšího spoje, který do České Lípy přijíždí mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne. Pro ilustraci úrovně dopravní obslužnosti je uveden i počet přímých spojů (dohromady autobusových i vlakových) od pondělí do pátku z dané obce do České Lípy rovněž s jejich příjezdem mezi 7:00 a 13:00 pracovního dne do České Lípy. Výsledky jsou rovněž uvedeny v tabulce č. Ta-B.3.5.


44

Tabulka č. Ta-B.3.5: Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Obec

Nejbližší nemocnice

Vzdálenost

Doba jízdy

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

17 km

Kunratice Nemocnice s poliklinikou u Cvikova Česká Lípa Svojkov Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

18 km

40 minut autobus 30 minut autobus (přestup Sloup v Čechách) 50 minut autobus (přestup Nový Bor) 26 minut autobus (přestup Sloup v Čechách a Chotovice, rozcestí) 33 minut autobus+vlak (přestup Zákupy) 20 minut autobus 21 minut vlak

Cvikov

Svor

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

10 km

14,5 km

Počet přímých spojů (Po-Pá) 5 0 0

40

Zdroj: www.mapy.cz, www.idos.cz

Nejblíže k nemocnici mají obyvatelé Svojkova, největší vzdálenost musí absolvovat obyvatelé Cvikova a Kunratic u Cvikova. Časová dostupnost z obce do nemocnice do značné míry koreluje se vzdáleností obce od nemocnice. Nejkratší časovou dostupnost do České Lípy zaznamenala obec Svor, kde nejrychlejší spoje jedou pouhých 20 minut, všechny spoje pak do 30 minut. Z obce Svojkov je časová dostupnost České Lípy nejrychlejšími spoji asi půlhodinová, je však třeba přestupovat. Podobně i při cestě ze Cvikova a Kunratic u Cvikova je třeba používat přestupy. Cesta ze Cvikova tak průměrně trvá 45 minut, z Kunratic často i přes hodinu. Největší počet přímých spojů do České Lípy jezdí ze Svoru- 8 spojů denně mezi 7. a 13. hodinou. Výhodou obce je, že je možno k cestě využít vlak i autobus. Ze Cvikova jede do České Lípy pouze jeden přímý ranní spoj. Z Kunratic u Cvikova a Svojkova nejezdí do České Lípy žádné přímé spoje. Je třeba přestupovat ve Svoru, Novém Boru, Zákupech, Sloupu v Čechách či Chotovicích. Špatná dopravní dostupnost České Lípy z většiny obcí se tedy v této oblasti ukazuje jako poměrně závažný nedostatek. Závěrečné zhodnocení Ve Cvikově existují dvě lůžková zdravotnická zařízení, obě s nadregionální působností. Lékaři nejběžnějších specializací ordinují pouze ve Cvikově. Dostupnost zdravotních služeb veřejnou dopravou ze Svojkova je dosti problematická. Dostupnost českolipské nemocnice, která je všem obcím nejblíže je, s výjimkou Svoru, rovněž dosti složitá, neboť přímé spoje neexistují. Na jednoho lékaře připadlo 31.12.2004 celkem 473 obyvatel, což je nejméně ze všech HSO. Tento výsledek bezprostředně souvisí s lokalizací lůžkových zdravotnických zařízení ve Cvikově a malou populační velikostí oblasti.


45

3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování v jednotlivých obcích je nutné mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města), demografická struktura jejích obyvatel a z toho plynoucí místní potřeba saturování sociálních služeb. Při analýze vývoje osídlení se ukázalo, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obcím a městům kde žije více než 3 000 obyvatel. V těchto obcích často působí pověřené obecní úřady, které v přenesené působnosti vykonávají i výkon státní správy v oblasti sociální péče. V Hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko do této kategorie spadá město Cvikov s 4 439 obyvateli, kde se nachází dům s pečovatelskou službou. V obci Lindava je provozován Ústav sociální péče LINDA, který se specializuje na péči o děti a mládež s kombinovanými vadami. Na základě získaných informací se v regionu nenachází další jiná zařízení kromě výše uvedeného.


46

3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Na území HSO Cvikovsko se nenachází žádná významná kulturní a historická atraktivita. Národní památkový ústav (na www.monumnet.npu.cz) eviduje v obcích HSO celkem 40 nemovitých památek. Jedná se však pouze o stavby, jejichž historická a kulturní hodnota nepřesahuje hranice regionu, většinou jde o kostely a drobnou církevní architekturu a venkovské usedlosti. Nejznámější je zřejmě zřícenina hradu Milštejn na katastru obce Svor a tradiční jsou akce v pískovcové rokli Modlivý důl.

3.10.2 Kulturní zařízení Tabulka č. Ta-B.5.1: Přehled a počet kulturních zařízení v obcích HSO Cvikovsko (stav v roce 2003) Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Veřejné Přírodní knihovny Stálá kina amfiteátry vč. poboček (vč. letních kin) 2 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0

Kulturní zařízení ostatní 1 0 0 0

Muzea, Divadla galerie 0 0 0 0

0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ

Ve všech obcích oblasti jsou v provozu veřejné knihovny, které představují zejména v malých obcích jednu z mála (ne-li jedinou) možnost kulturního vyžití. Ve Cvikově je v provozu i knihovna v sídle Lindava. V knihovnách jsou často pořádány vzdělávací a jiné akce, zde to však platí pouze pro knihovnu ve Cvikově. Nezastupitelnou funkcí knihoven je veřejně přístupný internet, který je již možno využívat ve všech knihovnách v oblasti, tedy i v Lindavě. Ve Svojkově a Svoru je možno se na internet připojit i na obecním úřadě. Tato situace umožňuje získat důležité a nezbytné informace „krátkou cestou“ bez nutnosti návštěvy spádové obce či města, pokud se samozřejmě občané nemohou na internet připojit z domova. Na území HSO není v provozu žádné kino. Tento stav je výsledkem trendu minulých let, kdy se počet kin (nejen v Libereckém kraji) postupně snižoval. Příčinou byly a jsou většinou ekonomické problémy způsobené z velké části nízkou návštěvností v kinech. S rozvojem audiovizuální techniky, satelitního příjmu a nabídkou speciálních televizních kanálů mají lidé možnost zajistit si sledování filmů doma, což se projevuje na poklesu návštěvnosti v kinech. Obyvatelé oblasti, kteří chtějí navštívit filmové představení musí cestovat do Nového Boru, příp. do České Lípy. Obě kina mají rovnocennou návštěvnost ke 30 000 osob ročně. Zejména občané Kunratic u Cvikova a Svojkova se však nemohou spolehnout na veřejnou dopravu, neboť ve večerních hodinách nejsou do těchto obcí provozovány žádné spoje. V každé obci HSO Cvikovsko jsou kromě veřejné knihovny k dispozici i další prostory pro kulturní činnost. Ve Cvikově je to Městský klub kultury, v Kunraticích u Cvikova a Svojkově je možno využít pouze sál v budově obecního úřadu, ve Svoru, dle údajů obce, i kulturní dům. Na území HSO Cvikovsko neexistuje žádné muzeum ani galerie. Zájemci o tento druh kulturních zařízení mohou navštívit Sklářské muzeum v Novém Boru nebo Vlastivědné muzeum a galerii v České Lípě. Ve Cvikově je provozován dům dětí a mládeže (dále jen DDM), v jehož rámci je evidováno 31 zájmových útvarů. Zřizovatelem DDM je město. Ve Cvikově je rovněž zřízena malá základní umělecká škola (ZUŠ). Pro místní děti a mládež tak tato kulturní zařízení představují zajímavou a tvůrčí možnost trávení volného času. Další ZUŠ existuje v Novém Boru a dále v České Lípě. Na území HSO není v provozu žádné divadlo. Důvodem je malá populační velikost obcí a tedy nedostatečný divácký zájem. Zájemci mohou navštívit Městské divadlo v Novém Boru či Jiráskovo


47

divadlo v České Lípě. Problémem zde, stejně jako u návštěvy kina, je neexistující dopravní spojení veřejnou dopravou ve večerních hodinách.

3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Tabulka č. Ta-B.5.2: Nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Cvikovsko Místo konání

Cvikov

Kunratice u Cvikova Svojkov

Název akce Popis Kulturně-výchovné pořady Jednorázová akce. Pořádal ji v roce 2003 Městský klub kultury. pro děti a mládež Jednorázová akce. Účinkující ze ZUŠ, pěveckých souborů, amatérských loutkových divadel bavily děti Děti baví děti z léčebny. Akci pořádala v roce 2005 Dětská léčebna Cvikov. Jednorázová akce. Zakoupení dřevěných plastik s dětskými motivy. Akci organizovala v roce 2005 Pohádkový les Dětská léčebna Cvikov. Pravidelná akce. Tradiční nesoutěžní přehlídka amatérských loutkářských souborů pořádaná Amatérským divadelním souborem Klubíčko. Cvikovské dny loutek Účastní se soubory z celé ČR. V roce 2005 proběhl již 14.ročník. Konrádovo dědictví aneb Jednorázová akce. Akce k výročí založení obce se Kunratice slaví 725 let od uskutečnila v roce 2004. svého založení Pravidelná akce náboženského charakteru se zahajuje Mariánský měsíc vždy 1.5. Koná se v Modlivém dole.

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí- www.cvikov.cz, www.obecni-urad.net, www.sweb.cz/svojkov

Na základě dohody o zadání byly v rámci indikátoru nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Cvikovsko posuzovány kulturní akce, které získaly podporu z rozpočtu Libereckého kraje prostřednictvím systému přímé podpory nebo v grantových programech. Kulturní akce podporované v těchto programech, zejména v systému přímé podpory, splňují požadavek nadmístního významu kulturní akce. Dále byly do hodnocení zařazeny další kulturní akce a pořady, které nebyly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje, ale svým významem a dopadem do regionu naplňují podmínku nadmístního významu. V každé obci HSO Cvikovsko se koná během roku nějaká kulturní akce. Jedinou akcí podpořenou z rozpočtu Libereckého kraje byly Kulturně výchovné pořady pro děti a mládež, pořádané Městským klubem kultury ve Cvikově. Ostatní akce se musely obejít bez podpory Libereckého kraje. Nejvýznamnější akcí jsou zřejmě Cvikovské dny loutek, které mají celostátní význam. Za významnou lze považovat obnovenou tradici mariánského měsíce, který je od roku 1996 zahajován vždy 1.května mší svatou v Modlivém dole na katastru obce Svojkov. O podporu z grantových programů usilovali žadatelé pouze ze Cvikova a Kunratic u Cvikova. Žadatelem byly obě obce a rovněž Dětská léčebna ve Cvikově. Kromě výše zmíněných akcí se v jednotlivých obcích pořádají další běžné akce, jakými jsou dětské dny, karnevaly, pálení čarodějnic, slavení Vánoc a Velikonoc.


48

Širší kulturní nabídku nabízí nedaleký Nový Bor, kde lze za nejvýznamnější považovat pravidelně podporovanou akci Dospělí dětem, kterou pořádá Stálá divadelní scéna Nový Bor. Tato krajská přehlídka je výběrem pro národní přehlídku amatérského činoherního divadla pro děti. V letní sezóně pak probíhá řada kulturních a divadelních představení na venkovní scéně v přírodním Skalním divadle ve Sloupu v Čechách.

3.10.4 Památkové rezervace Hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Památkovou rezervaci prohlašuje Vláda ČR nařízením. Rozlišují se vesnické a městské památkové rezervace (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Cvikovsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace.

3.10.5 Památkové zóny Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Památkovou zónu prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou. Rozlišují se městské, vesnické a krajinné památkové zóny (podle Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji). Na území HSO Cvikovsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková zóna. Závěrečné zhodnocení V každé obci HSO Cvikovsko se nachází knihovna s veřejně přístupným internetem. Kromě knihovny jsou v každé obci rovněž k dispozici další prostory pro kulturní činnost. Ve Cvikově fungují i DDM a ZUŠ. Za zařízeními vyšší vybavenosti (kino, divadlo) je třeba dojíždět do Nového Boru či České Lípy. Největší množství kulturních akcí se koná ve Cvikově, kde si věhlas získaly Cvikovské dny loutek. Význam má i Mariánský měsíc ve Svojkově. V oblasti neexistuje žádná památková rezervace ani památková zóna.


49

3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA 3.11.1 Sportovní zařízení Tabulka č. Ta-B.6.1: Přehled sportovních zařízení podle typu zařízení v obcích HSO Cvikovsko (stav v roce 2003)

Obec

Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Tělocvičny Ostatní zařízení pro Koupaliště Hřiště (včetně školních Stadiony tělovýchovu a bazény (s provozovatelem, s přístupem otevřené (s provozovatelem, (s provozovatelem, správcem) veřejnosti) správcem) správcem)

0 0 0 0

4 1 0 1

1 0 0 1

1 0 0 0

0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ

Jak je z tabulky č. Ta-B.6.1 zřejmé, v obcích HSO Cvikovsko se s výjimkou největší obceCvikova- nachází jen malé sportovní zázemí. Dle statistiky ČSÚ i dle údajů obce se ve Svojkově nenachází žádné sportovní zařízení. Situace je jistě do značné míry způsobena velmi malou populační velikostí obce, přesto se jedná o výrazně negativní jev. Nejvíce sportovních zařízení pochopitelně najdeme ve Cvikově. Zde je občanům k dispozici fotbalový areál, kurty na tenis, nohejbal a volejbal, dále školní sportovní areál, kde je možno se věnovat atletice a plážovému volejbalu, a rovněž sokolovna. V žádné obci v oblasti nenajdeme krytý bazén, krytý stadion a zimní stadion, ať již krytý či otevřený. Tato zařízení, vzhledem k finanční náročnosti výstavby i provozu, a tedy i k potřebě dostatečné klientely, najdeme pouze ve větších městech. V žádné obci v oblasti nenajdeme ani koupaliště či bazén. Zájemci o návštěvu těchto zařízení musí cestovat do České Lípy. V Kunraticích u Cvikova je k dispozici fotbalové hřiště, kde hraje své zápasy místní klub TJ Dynamo Kunratice, ve Svoru je dle údajů obce možno využívat tělocvičnu a tenisový kurt. Všechny obce v oblasti však uvažují o rozvoji sportovních zařízení. Ve Cvikově se uvažuje o rekonstrukci školního hřiště na umělý povrch a rozšíření tenisového areálu. V Kunraticích u Cvikova je snahou vystavět dětské hřiště a park. Uvažuje se i o výstavbě bowlingu, ale problémem je zde vysoká finanční náročnost. Obec Svojkov se snaží získat zámeckou zahradu za účelem zřízení víceúčelového dětského a sportovního hřiště, mj. i na tenis. Ve Svoru se snaží nalézt vhodné řešení pro areál okolo požární nádrže, zatím však na tento záměr nebyla zpracována žádná studie. Celkově je tedy zřejmé, že jednotlivé obce HSO Cvikovsko jsou s výjimkou Cvikova vybaveny sportovními zařízeními nedostatečně, tuto situaci se však snaží řešit.


50

3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce Tabulka č. Ta-B.6.2: Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Cvikovsko Místo konání

Název akce Běh Cvikovem

Cvikov

Turnaj mládeže ve stolním tenisu O pohár starosty Cvikova

Popis Pravidelná akce. Běh Cvikovem patří mezi 20 nejstarších běhů v ČR. Předpokládá se účast cca 200-250 závodníků,závodí se ve 21 kategoriích z toho 14 dětských a mládežnických. Pořadatelem akce je město. V roce 2005 se konal již 51.ročník. Pravidelná akce. Turnaj žáků a dorostu v kategoriích dívky,chlapci,další rozdělení je ml.žáci, st.žáci, dorost. Turnaj probíhá v sokolovně ve Cvikově pod patronací oddílu stol.tenisu, účastní se asi 60 sportovců. Každý vítěz je odměněn pohárem.

Vytvořit podmínky pro zdravé Jednorázová akce. Garantem akce rozvržené do let sportovní vyžití pod vedením 2005-6 je Dětská léčebna Cvikov. zdravotnického personálu Cvikovské dny sportu

Pravidelná akce. Koná se vždy v květnu a červnu.

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.- dotazníkové šetření 2006, internetové stránky obcí- www.cvikov.cz, www.obecni-urad.net, www.sweb.cz/svojkov

Z údajů Krajského úřadu Libereckého kraje i jednotlivých obcí vyplývá, že významnější sportovní akce se konají pouze ve Cvikově. Zde lze nalézt dostatečné sportovní a organizační zázemí. Nejvýznamnější sportovní akcí a také jedinou podpořenou z rozpočtu Libereckého kraje je bezesporu Běh Cvikovem. Akce se účastní 200- 250 atletů z celé republiky a v roce 2005 proběhl již 51.ročník. Rovněž turnaj mládeže ve stolním tenisu O pohár starosty Cvikova je poměrně významnou akcí. Důležitá je rovněž snaha o zlepšení kvality života zdravotně postižených dětí ze cvikovské léčebny. Sportovní přehled doplňují akce menšího významu, ve Cvikově např. investice do sociálního zařízení pro návštěvníky fotbalových utkání FK Cvikov. Mistrovská fotbalová utkání jednotlivých fotbalových družstev obcí, která hrají na různých soutěžních úrovních jsou zejména na menších obcích hlavními sportovními akcemi během roku. Závěrečné zhodnocení Dostatečné sportovní zázemí se nachází pouze ve Cvikově. Ve Svojkově neexistuje žádné sportovní zařízení, v ostatních dvou obcích jen nejzákladnější. Všechny obce však uvažují o rozvoji sportovních zařízení. Významnější sportovní akce se konají jen ve Cvikově, nejvýznamnější je Běh Cvikovem.


51

3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND Domovní a bytový fond v oblasti Cvikovska je poměrně homogenní. Ve všech obcích výrazně převažují rodinné domy. Nejnižší podíl RD z úhrnu všech domů mají ve Cvikově- 86 %, v ostatních obcích přes 90 %. Ve Svojkově tvoří trvale neobydlené domy plnou polovinu domovního fondu, v ostatních obcích čtvrtinu. Drtivá většina těchto budov slouží k rekreaci. K podrobnějšímu zkoumání objektů individuální rekreace by bylo třeba zpracovat samostatnou studii. Zde schází pro takovéto analýzy prostor i datová základna. Domovní fond má ve všech obcích zhruba stejné relativně vysoké průměrné stáří (nad 60 let). Vodovod je zaveden do asi 98 % trvale obydlených domů. Na kanalizaci je napojena asi polovina domů ve Cvikově, ve Svoru má již malý význam a ve zbylých dvou obcích není zavedena. Tabulka č. Ta-B.7.1: Domovní fond – základní charakteristiky Obec

Domy Z toho úhrnem RD

Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

1018 195 60 226 1499

880 190 58 207 1335

V tom domy Připojení Průměrné na Vodovod trvale neobydl. stáří domů neobydl. obydlené bez bytu kanalizaci 775 242 1 368 757 60 144 51 0 0 143 69 30 30 0 0 28 66 167 59 0 14 163 65 1116 382 1 382 1091 62

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Ve Cvikově tvoří byty v bytových domech plnou polovinu bytového fondu. V ostatních obcích převažují více než ze čtyř pětin byty v rodinných domech. Podíl trvale obydlených bytů logicky bezprostředně souvisí s podílem trvale obydlených domů. Nejnižší podíl těchto bytů byl tedy opět zaznamenán ve Svojkově. Neobydlené byty zde tvoří 46 % z celkového počtu bytů. Podíl neobydlených bytů v trvale obydlených domech nikde nepřesahuje 3 % bytového fondu. Tabulka č. Ta-B.7.2: Bytový fond – základní charakteristiky

Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

Byty Z toho úhrnem v RD 1938 233 65 299 2535

989 207 62 240 1498

V tom v% 51,0 88,8 95,4 80,3 59,1

trvale obydl. neobydlené neobydl. byty v% byty v trvale byty v trvale v neobydl. obydl. domech z úhrnu obydl. domech domech

1647 178 35 231 2091

85,0 76,4 53,8 77,3 82,5

43 4 0 6 53

248 51 30 62 391


Věková struktura bytového fondu se vymyká republikovému průměru vysokým podílem bytů postavených do roku 1919. V celé ČR je takových bytů asi 11 %, v Libereckém kraji asi 27 %, v celé HSO Cvikovsko asi 26 %. Tento výsledek je však výrazně ovlivněn nízkým stářím bytového fondu ve Cvikově. V ostatních obcích totiž podíl nejstarší kategorie bytů činí 42 % a více (ve Svojkově 57 %!). Léta 1945-1970 byla v souladu s trendem v celém Libereckém kraji, avšak v rozporu s trendem celorepublikovým, poznamenána útlumem bytové výstavby. Výstavba bytů se zvýšila v 70. letech (zřetelné zejména ve Cvikově), v 80. letech však začala opět klesat. Tento trend se v 90. letech ještě


52

prohloubil ve Cvikově a Kunraticích u Cvikova, naopak ve Svojkově a Svoru došlo v 90. letech k nárůstu bytové výstavby. Podíl bytů postavených od roku 1971 činí v celorepublikovém průměru 47 %, v celé HSO pak 50 %, výsledek je však opět výrazně ovlivněn Cvikovem, kde tyto byty tvoří 56 % bytového fondu, zatímco v ostatních obcích zhruba třetinu až čtvrtinu. Tabulka č. Ta-B.7.3: Trvale obydlené byty podle stáří Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

Trvale obydl. byty

1647 178 35 231 2091

V tom postavené v letech do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

348 75 20 104 547

191 28 1 39 259

168 30 0 21 219

526 25 4 14 569

290 11 3 26 330

107 7 5 23 142

17 2 2 4 25


Tabulka č. Ta-B.7.4: Trvale obydlené byty podle stáří – relativní údaje Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) do 1919

21,1 42,1 57,1 45,0 26,2

1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

11,6 15,7 2,9 16,9 12,4

10,2 16,9 0,0 9,1 10,5

31,9 14,0 11,4 6,1 27,2

17,6 6,2 8,6 11,3 15,8

6,5 3,9 14,3 10,0 6,8

1,0 1,1 5,7 1,7 1,2


Hodnoceno dle kvality bytů, zcela převažují byty I. kategorie, ve srovnání s údaji za Liberecký kraj i Českou republiku je však bytový fond podprůměrně kvalitní. Nejvyšší kvality dosahuje ve Cvikově, kde byty I.kategorie tvoří 80 % bytového fondu. Tabulka č. Ta-B.7.5: Trvale obydlené byty podle kategorií kvality Z toho kategorie Trvale Obec obydl. byty I. II. III. Cvikov 1647 1299 256 46 Kunratice u Cvikova 178 80 71 16 Svojkov 35 21 11 0 Svor 231 152 44 22 Cvikovsko 2091 1552 382 84 Liberecký kraj Česká republika

IV. 33 10 2 8 53

Z toho kategorie (v %) I. II. III. IV. 78,9 15,5 2,8 2,0 44,9 39,9 9,0 5,6 60,0 31,4 0,0 5,7 65,8 19,0 9,5 3,5 74,2 18,3 4,0 2,5 83,5 10,6 3,2 1,8 88,5 7,4 2,0 1,3

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle kategorií neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100% je kategorie „nezjištěno“.

Dle způsobu vytápění lze oblast rozdělit na dvě skupiny sídel. V Cvikově a Svoru je hlavním zdrojem vytápění plyn, v Kunraticích u Cvikova a Svojkově potom tuhá paliva, především uhlí.


53

Tabulka č. Ta-B.7.6: Trvale obydlené byty podle způsobu vytápění Z toho energie použitá k Trvale vytápění Obec obydl. elektřibyty plyn uhlí dřevo

uhlí dřevo

Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Cvikovsko

27,9 66,9 54,3 22,1 31,0

na

1 647 178 35 231 2 091

459 119 19 51 648

128 32 8 32 200

125 8 6 22 161

652 18 0 121 791

Z toho energie (v %)

7,8 18,0 22,9 13,9 9,6

elektři na 7,6 4,5 17,1 9,5 7,7

plyn 39,6 10,1 0,0 52,4 37,8

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: Součet bytů dle druhu vytápění neodpovídá počtu bytů celkem; dopočet do 100 % je kategorie „nezjištěno“ a vytápění dalšími způsoby- topné oleje a nafta, energie z kotelny mimo dům, ostatní (sluneční, větrná).

Z hlediska intenzity bytové výstavby podle počtu dokončených bytů ročně na 1000 obyvatel obce se v období 1999 až 2003 umístil na 1.místě Svojkov. U něj je však výsledek výrazně ovlivněn malou populační velikostí obce. Intenzita výstavby téměř dvojnásobně překračující republikový průměr byla zaznamenána ve Svoru. Tabulka č. Ta-B.7.7: Bytová výstavba (dokončené byty) v obcích HSO Cvikovsko v letech 1999 – 2003 Počet dokončených bytů 1999–2003 1999–2003 Obec 1999 2000 2001 2002 2003 na 1000 celkem obyv./ročně Cvikov 6 2 12 9 3 32 1,5 Kunratice u Cvikova 1 3 4 1,7 Svojkov 5 5 11,0 Svor 1 4 4 3 12 4,3 Cvikovsko 6 3 17 13 14 53 1,9 Pramen: ČSÚ Poznámka: pro přepočet intenzity bytové výstavby byla použita zjednodušená metodika přepočtu (nikoli na střední stav za uvedené období, ale na počet obyvatel k datu sčítání 2001)

Z hlediska přípravy ploch pro bytovou výstavbu panuje v HSO Cvikovsko poměrně příznivá situace, neboť každá obec má připraveny plochy pro výstavbu rodinných domů a technické sítě jsou již vybudovány, nebo se budují. Další rozsáhlejší plochy jsou potom ve stadiu záměru. Výstavba bytových domů se s ohledem na cenové relace, rozpočtové možnosti obcí a podmínky čerpání účelových dotací neplánuje, pouze v Kunraticích u Cvikova se uvažuje o rekonstrukci objektu jednoty na prodejnu s byty. Tabulka č. Ta-B.7.8: HSO Cvikovsko – plány bytové výstavby v obcích Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov

Bytová výstavba, plochy pro bydlení Jsou připraveny plochy pro 9 RD. Inženýrské sítě by zde měly být dobudovány v roce 2006. V plánu jsou plochy pro dalších 28 RD. Existuje záměr připravit pro individuální stavebníky asi 40 parcel, v současnosti se připravuje 5 parcel, uvažuje se o rekonstrukci objektu jednoty na prodejnu a byty. Připravuje se v rámci svazku obcí Novoborsko výstavba 9 sociálních bytů. Jsou k dispozici parcely pro 40 RD, 10 parcel je technicky zainvestováno od obce (plyn, elektřina). Plochy pro RD jsou vyhlédnuty v územním plánu.


Svor

54

Existují 3 lokality pro celkem asi 50 RD, v současné době se realizuje 8 RD, technické sítě budou zde dobudovány v letech 2006-7.

Závěrečné zhodnocení V oblasti je vysoký podíl domů sloužících k rekreačním účelům (v obci Svojkov tvoří polovinu domovního fondu). Ve Cvikově je plná polovina bytů v bytových domech. Kanalizace má významnou roli jen ve Cvikově, plynofikován je kromě Cvikova i Svor. V celé HSO je starý a podprůměrně kvalitní bytový fond, lepších parametrů dosahuje opět ve Cvikově. Relativně (k počtu obyvatel) intenzivní bytová výstavba byla realizována ve Svojkově a Svoru. Příprava ploch pro bydlení je překvapivě dobrá, neboť všechny obce mají k dispozici plochy pro bytovou výstavbu a inženýrské sítě jsou již vybudovány, nebo se budují. Přínosem nejen zde by byl rozvoj volného trhu s byty a případné využití objektů „druhého bydlení“, které nejsou v konfliktu se zájmy ochrany přírody pro trvalé bydlení.


55

3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví HSO Cvikovsko vykazuje celkem 2 859 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 1 651 mužů (57,35 % z osob v produktivním věku) a 1 228 žen (42,65 % z osob v produktivním věku). Rozložení v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.1. Z hodnot uvedených v příloze č. 6 v tabulkách č. Ta-B.8.2 – č. Ta-B.8.7 je patrné rozložení ekonomicky aktivních obyvatel celkem, mužů a žen v jednotlivých odvětvích v absolutních a relativních hodnotách. Tabulky, které prezentují počty zaměstnaných v jednotlivých kategoriích jsou sestupně setříděny podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jednotlivých odvětvích a je z nich zřejmé, že nejvyšší počet zaměstnaných osob vykazuje ve všech kategoriích odvětví PRŮMYSLU: 1303 osob (45,26 % z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel), z toho 2 686 mužů (47,24 % z celkového počtu ekonomicky aktivních mužů) a 523 žen ( 42,59 % z celkového počtu ekonomicky aktivních žen).

3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Míra zaměstnanosti (příloha č.6, tabulka č. Ta-B.8.8) vypovídá o podílu EAO na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v rozlišení: celkem, muži a ženy na úrovni jednotlivých obcí a celé HSO Cvikovsko jako celku. Při porovnání úrovně zaměstnanosti v jednotlivých obcích s mírou zaměstnanosti celé HSO (61,97 %), nejnižší míru zaměstnanosti vykazuje obec Svor (61,37 %) a nejvyšší Svojkov (65,88 %). Počty osob starších 55 let a jejich zaměstnanost na úrovni jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.9. Při srovnání míry zaměstnanosti osob starších 55 let v jednotlivých obcích a celé HSO Cvikovsko (15,8 %) je zřejmá nejnižší míra zaměstnanosti ve Svoru (11,7%) a nejvyšší ve Svojkově (28,0 %).

3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce V příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.10 je uveden počet žadatelů o práci na úrovni jednotlivých obcí v HSO Cvikovsko v rozlišení kategorií: celkem, muži, ženy. Z tabulky je zřejmé, že v HSO Cvikovsko je mezi žadateli vyšší podíl žen (51,65 %) oproti mužům (48,35 %). Vyšší počty žadatelů o práci logicky vykazují nejlidnatější obce Cvikov (229 osob) a Svor (48 osob).

3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Volná pracovní místa a počet žadatelů o zaměstnání včetně počtu žadatelů na 1 pracovní místo na úrovni okresu Česká Lípa je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.11 a zaznamenává období 1 roku od května 2004 do května 2005. Pro jednotlivé obce nebyla data bohužel k dispozici Nejvíce volných míst bylo v měsíci srpnu (678) a červnu (625), nejméně v květnu (418) a dubnu 2005 (419). Výkyvy v průběhu roku jsou vyvolány vnějšími aspekty (sezónní práce, nástup absolventů na pracovní trh apod.). Nejmenší počet žadatelů o 1 pracovní místo je v měsíci srpnu (8,55 žadatele) a naopak nejvíce žadatelů na 1 pracovní místo je v měsíci březnu 2005 (13,23 žadatele).

3.13.5 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti k 30.9.2004 na úrovni jednotlivých obcí je uvedena v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.12 a zobrazuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v kategoriích celkem, muži a ženy. Z tabulky je zřejmá nejvyšší nezaměstnanost v obci Svor (15,34 %) a vyšší míra nezaměstnanosti žen než mužů (s výjimkou obce Kunratice u Cvikova).


56

3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Na úrovni obcí je dlouhodobá míra nezaměstnanosti uvedena v tabulce č. Ta-B.8.13 v příloze č.6, z níž je patrný vývoj celkové nezaměstnanosti v letech 2001 – 2006 na úrovni jednotlivých obcí HSO Cvikovsko. Z tabulky je zřejmý celkový pokles míry nezaměstnanosti v regionu. V obci Svor nezaměstnanost stoupala až do roku 2003, po roce 2004 začala rychle klesat. Pozitivní je fakt, že nejvýrazněji klesala nezaměstnanost v obcích, kde byla její hodnota v roce 2001 nejvyšší.

3.13.7 Sezónní nezaměstnanost Charakteristické rysy sezónní nezaměstnanosti v HSO Cvikovsko se nikterak neodlišují od charakteristických rysů sezónní nezaměstnanosti jak v Libereckém kraji, tak i v celé ČR. Zvýšená sezónní nezaměstnanost se pravidelně každoročně opakuje a to ve dvou vlnách: • vstup absolventů na trh práce v 7. měsíci, • ukončení sezónních prací v 11. měsíci. Zvýšená sezónní nezaměstnanost, která je způsobena nástupem absolventů se částečně snižuje v 9. měsíci. Počínaje 11. měsícem dochází k ukončení sezónních prací, což se projevuje v nárůstu sezónní nezaměstnanosti.

3.13.8 Počet pracovních příležitostí po obcích Při stanovení toho ukazatele se vycházelo z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva a počtu obyvatel vyjíždějících z obce za prací. Tabulka č. Ta-B.8.14 v příloze č. 6 zobrazuje počet pracovních příležitostí v jednotlivých obcích HSO a poměr počtu pracovních příležitostí a počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obcích. Z tabulky je zřejmá elementární závislost populační velikosti obce na počtu pracovních příležitostí. Ve všech obcích je pracovních příležitostí méně než ekonomicky aktivních obyvatel. Nejvíce pracovních příležitostí je ve Cvikově (1208) a naopak nejméně v obci Svojkov (22). Závěr V HSO Cvikovsko je 2 859 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho 1 228 žen a 1 651 mužů, z nichž je zaměstnáno asi 45 % v nejsilnějším odvětví regionu – PRŮMYSLU. Míra zaměstnanosti regionu činí 61,97 %. V kategorii obyvatelstva staršího 55 let je míra zaměstnanosti 15,8 %. Počet žadatelů o práci v okrese Česká Lípa v období mezi květnem 2004 a květnem 2005 poklesl asi o 10 %. Patrný byl nástup absolventů na pracovní trh a ukončení sezónních prací v listopadu. Míra nezaměstnanosti (k 31.3.2006) se v jednotlivých obcích HSO pohybovala v rozmezí 7,1 %11,6 %, za celý region pak 10,0 %. V České republice byla ve stejném období míra nezaměstnanosti 8,8 %, v Libereckém kraji 7,8 %. Nezaměstnanost je tak jedním z vážných problémů celého Cvikovska. Problém ještě zhoršuje rostoucí počet příjemců dávek sociální péče, který úzce souvisí se současným štědrým sociálním systémem, který nezaměstnané nemotivuje k hledání pracovního uplatnění. Tyto skupiny jsou také nejvíce ohrožené sociálně patologickými jevy (kriminalita, dluhy, bezdomovectví, drogy, alkoholismus, prostituce). V HSO Cvikovsko je evidováno 1 445 pracovních příležitostí. Ve všech obcích je méně pracovních příležitostí než ekonomicky aktivních osob, což je vzhledem k velikosti obcí pochopitelné (poměr počtu příležitostí a ekonomicky aktivních činí v jednotlivých obcích od 34,66 % do 54,10 %). Na základě poskytnutých dat, která sestávají pouze ze statistických údajů, není zpracovatel schopen kvalifikovaně určit hlubší pozadí těchto údajů a trendy, které je určují. To by bylo možné provést pouze na základě terénního šetření v oblasti, zaměřeného pro tento účel.


57

PILÍŘ C – PROSTŘEDÍ 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Pro rozvoj cestovního ruchu jsou důležité především geomorfologické, klimatické a hydrografické charakteristiky území. Ostatní faktory (geologické, pedogeografické, biogeografické aj.) souvisí s cestovním ruchem spíše zprostředkovaně. Součástí Libereckého kraje je několik přírodně atraktivních území, přičemž Cvikovsko se řadí do takto vymezené oblasti „Lužické hory“. Jedná se o nepříliš vysoké horské pásmo při hranici ČR a SRN. Nejvyšší horou je Luž (793 m). K zajímavostem Lužických hor patří puklinová, pseudokrasová Ledová jeskyně, která je jediná svého druhu v ČR. Z geologického hlediska jsou Lužické hory tvořeny svrchnokřídovými pískovci, kterými v historii proniklo sopečné magma. Následnou erozí získaly hory svůj charakteristický vzhled s výraznými kupovitými vrchy. Většinu území pokrývají smrkové a borové monokultury. Zdejší flóra je poměrně bohatá, některé druhy patří mezi ohrožené. Nachází se tu například náprstník červený, mařinka vonná, lilie zlatohlávek, prvosenka vyvýšená aj. Z větších zástupců fauny převládá jelen, srnec, prase divoké a zajímavostí je kamzík horský. V roce 1976 byla na území hor vyhlášena Chráněná krajinná oblast Lužické hory.

3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Cvikovsko, tak jako celé území Libereckého kraje, náleží do provincie Česká vysočina. Vyplývá to ze všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky. Provincie se dále člení na subprovincie skládající se z několika celků s podobným geomorfologickým vývojem i rázem reliéfů a zpravidla se vyznačující výraznou hranicí vůči sousedním subprovinciím. Na území HSO Cvikovsko se nachází Krkonošsko-jesenická subprovincie a celek Lužické hory.

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Mezi významnější tok nacházející se na území Cvikovska patří Svitávka vlévající se poblíž Mimoně do Ploučnice. Menšími vodními toky jsou Boberský, Kohoutí a Svojkovský potok. Z dalších vodních děl lze uvést rybníky Třeťák a Vytěrák a Velký a Malý Svorský rybník. Problém představují občasné záplavy v povodí Svitávky.

3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko Cvikovsko, tak jako celý Liberecký kraj, leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu a jsou proto vystaveny vyšším srážkám, zatímco níže položené partie mají klima méně chladné. Dle podrobnějšího klimatického členění náleží Cvikovsko převážně do klimatické oblasti MT7, částečně do MT2 (zejména obec Svor). Klimatická oblast MT7 je charakteristická větším počtem letních dnů, nižším průměrnými teplotami v zimě a vyšším srážkovým úhrnem ve vegetačním období. Bližší specifikaci klimatických oblastí uvádí tabulka č. Ta-C.1.1.


58

Tabulka č. Ta-C.1.1: Bližší specifikace klimatických oblastí (údaje jsou uvedeny v jednotkách dle sledované charakteristiky – ve dnech, stupních, milimetrech) Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (°C) Průměrná teplota v červenci (°C) Průměrná teplota v dubnu (°C) Průměrná teplota v říjnu (°C) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Mírně teplá oblast MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 až –3 16 až 17 6 až 7 7 až 8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až –4 16 až 17 6 až 7 6 až 7 120-130 450-500 250-300 80-100 150-160 40-50

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje – analytická část, GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství, Brno, září 2002


59

3.15 C.2 OVZDUŠÍ Zdroje znečištění ovzduší lze dle kategorií rozdělit na zvláště velké, velké, střední a malé. V rámci programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje nejsou brány v úvahu malé zdroje znečištění. V oblasti HSO Cvikovsko se nachází celkem 4 zvláště velké a velké zdroje znečištění ovzduší (tabulka č. Ta-C.2.1) a 16 středních (tabulka č. Ta-C.2.2) zdrojů znečištění ovzduší (tabulky uvádí pouze ty zdroje znečištění ovzduší, které vykazují alespoň jeden nenulový údaj v případě vybraných ukazatelů znečišťujících látek). Rada Libereckého kraje v souladu s příslušnou legislativou vydala nařízení kraje č. 1/2004 ze dne 13. července 2004, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje (KPSE) a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Opatření navrhovaná v návrhové části Programu rozvoje HSO Cvikovsko musí být v souladu s těmito programy. Dle Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji patří mezi prioritní oblasti z HSO Cvikovsko, kde jsou překračovány imisní limity, pouze Cvikov.

3.16 C.3 VODA Poznámka: Pro indikátor „Odběry a vypouštění vody (m3 / obyvatel, m3 / podnikatel) - pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci“ – nebyla data k dispozici (nejsou sledována), proto byl tento indikátor zrušen. Jiné indikátory nebyly pro tuto kapitolu definované.


60

3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Při zpracování této kapitoly se vycházelo z údajů MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod), které sloužily jako podklad pro POH Libereckého kraje. V regionu Cvikovsko byly specifikovány 3 oblasti s výskytem starých ekologických zátěží, které se nacházejí v různém stupni procesu rekultivace. Jednou z významnějších ekologických zátěží v HSO Cvikovsko je skládka „Ortel“ v katastrálním území města Cvikov. Skládkování zde bylo sice již ukončeno, skládka zavezena zeminou a zazeleněna, i přesto však není vyloučena kontaminace půdy popřípadě podzemní vody pod zavážkou. V katastrálním území obce Svor se nachází skládka menšího rozsahu, na které je skládkování ukončeno a skládka uzavřena. Další ekologická zátěž se nachází ve Svoru v areálu bývalého Severoskla. U této zátěže byla prokázána kontaminace podzemní vody, dle metodického pokynu však nedošlo k překročení kritérií "C". Po změně majitele areálu nejsou k dispozici bližší údaje. Pro celkovou situaci starých ekologických zátěží by bylo přínosem zavedení jejich monitorovacího systému. Neřešení problému starých ekologických zátěží by se nejen s ohledem na zájmy ochrany životního prostředí mohlo do budoucna stát významnou hrozbou.


61

3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data poskytnutá objednatelem (většinou KÚLK) a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů, či z veřejných prostředků internetových serverů. Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody. Tato do jisté míry diferencovaně „nedotknutelná“ území jsou pro následné návrhy vedoucí k podstatným změnám využívání území jednoznačným limitem.

3.18.1 Zvláštní ochrana přírody V řešeném území jsou vymezena jak tzv. „maloplošná“ zvláště chráněná území, „velkoplošná“ ZCHÚ, tak i lokality zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ (k datu zpracovávání dokumentace tato kategorie dosud náleží spíše do kategorie obecná ochrana přírody, neboť není dosud realizována navržená vyšší ochrana – tyto lokality jsou začleněny do této kategorie, neboť se odůvodněně předpokládá jejich brzká legislativní zvláštní ochrana). Značná část uvedených kategorií ochrany je ve vzájemném územním překryvu, kdy pro zodpovědné vyhodnocení limitního podílu takto chráněných území jsou rozhodující tyto vzájemné překryvy (viz dále).

Tabulka č. Ta-C.5.1: Přehled a zastoupení „maloplošných“ zvláště chráněných území kategorie m-ZCHÚ PP Cvikov PP Kunratice u Cv. PP Svor PR CELKEM HSO

obec - název

kód a název m-ZCHÚ 2490 – Dutý kámen (část) 272 – Naděje 2490 – Dutý kámen (část) 171 – Klíč (část)

výměra m-ZCHÚ v obci [ha] 3,04 0,75 3,53 20,18 79,54

podíl m-ZCHÚ z výměry obce [%] 0,1 0,3 1,1 1,1

Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server AOPK ČR

Tabulka č. Ta-C.5.2: Přehled a zastoupení „velkoplošných“ zvláště chráněných území obec - název Cvikov Kunratice u Cv. Svor CELKEM HSO

kategorie kód a název v-ZCHÚ v-ZCHÚ CHKO

54 – Lužické hory

výměra v-ZCHÚ podíl v-ZCHÚ z výměry obce v obci [ha] [%] 1692,41 37,6 464,94 37,1 1697,20 (odhad) 94,0 (odhad) 3854,55 51,0

Zdroj: KÚLK (poskytnuté údaje značně neúplné, chybné zavádějící – jsou doplněny o výpočty a údaje archívu zpracovatele), internetový server AOPK ČR


62

Tabulka č. Ta-C.5.3: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ – evropsky významné lokality, číslo přílohy nařízení Vlády ČR 132/2005 Sb. obec

kód a název lokality

Cvikov CZ0514041 – Suchý vrch - Naděje Svor CZ0510508 – Klíč (část) Cvikov CZ0513509 – Svitavka Kunratice u Cv. CZ0513509 – Svitavka Sestavení dle obcí Cvikov Kunratice u Cvikova Svor CELKEM HSO

výměra v obci podíl z výměry obce [%] [ha] 140,50 3,1 139,05 7,7 0,91 <0,1 3,05 0,2 141,41 3,05 139,05 283,51

3,1 0,2 7,7 3,7

Zdroj: KÚLK, internetový sever KÚLK

Tabulka č. Ta-C.5.4: Sestavení plošných požadavků zvláštní ochrany přírody v obcích dle její kategorizace výměra v obci [ha] podíl z výměry obce [%] kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ 3,79 0,1 Cvikov „velkoplošná“ ZCHÚ 1692,41 37,6 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 141,41 3,1 „maloplošná“ ZCHÚ 3,53 0,3 Kunratice 464,94 37,1 u Cvikova „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality 3,05 0,2 „maloplošná“ ZCHÚ 20,18 1,1 Svor „velkoplošná“ ZCHÚ 1697,20 94,0 NATURA 2000 – evropsky významné lokality 139,05 7,7

obec

Tabulka č. Ta-C.5.5: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – absolutní hodnoty kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality CELKEM HSO

výměra celkem [ha] podíl z celkové výměry HSO [%] 27,5 0,4 3854,55 51,0 283,51 3,7 4165,56 55,1

Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch bez ohledu na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany


63

Tabulka č. Ta-C.5.6: Sestavení plošných požadavků kategorií zvláštní ochrany přírody celkem – relativní hodnoty kategorie zvláštní ochrany „maloplošná“ ZCHÚ „maloplošná“ ZCHÚ „velkoplošná“ ZCHÚ NATURA 2000 – evropsky významné lokality NATURA 2000 – evropsky významné lokality CELKEM HSO

výměra celkem [ha] podíl z celkové výměry HSO [%] 6,57 0,1 3854,55

48,8

1,98 3863,10

<0,1 48,9

Poznámka: v bilancích jsou uvedeny souhrny ploch s ohledem na plošné překryvy jednotlivých kategorií ochrany

Z uvedeného přehledu je patrné značné plošné i početní zastoupení lokalit a aspektů zvláštní ochrany přírody, které svojí lokalizací, dlouhodobým způsobem využívání vyplývajícího z jejich přírodního charakteru i vzniku, leží obecně za okrajem případných snah o jakékoliv změny využívání. Pro formulaci následných návrhů vedoucích ke změnám využívání území bude tento aspekt patřičně zohledněn. Případné záměry vedoucí ke změnám využívání dotčených pozemků v těchto lokalitách podléhají souhlasům orgánů ochrany přírody, v případě nutnosti i vyhotovení vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Poznámka: vyhodnocení památných stromů a výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů není zde provedeno z důvodu jejich plošně zanedbatelné výměry, pro následné návrhy vedoucí k rozvoji oblasti projevené v určité irelevantnosti i detailního a bodového charakteru (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004).

3.18.2 Obecná ochrana přírody Pro koncipování návrhů vedoucích ke změnám využívání pozemků a území jsou v této oblasti územním limitem i další skutečnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

3.18.2.1 Krajinářské aspekty Krajina řešeného území náleží částem oblastí krajinného rázu (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004): 2 – Lužické hory, a 3 – Podještědí. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j. i podíl lesních pozemků (viz kapitola 3.21 C.8 – tabulka č. Ta-C.8.6), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j.: - Podíl lesních pozemků (viz kapitola 3.21 C.8 – tabulka č. Ta-C.8.6), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. K nejlesnatějším územím značně převyšujícím celostátní, krajský i HSO (50 %) celkový průměr patří obec Svor (77 %). Kromě celkových výměr a podílů lesů zde patří i jejich územní dislokace, kde jejich výskyt v podobě středních a malých komplexů lesa v okolní agrární krajině má pro ráz krajiny a její celkovou hodnotu určující význam. - Koeficient ekologické stability (viz dále), kde naprostá většina území náleží typu krajiny harmonické až relativně přírodní, tudíž k územím ekologicky stabilně nadprůměrným. Ekologická stabilita může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích.


64

- Pro charakter krajiny mají vliv i další aspekty, zejména intenzita střídání jednotlivých druhů pozemků (vč. druhové pestrosti pěstovaných druhů na zemědělské půdě), velikost scelených honů orné půdy s absencí opticky rozčleňovacích prvků (drobné lesy, remízy, plochy a linie nelesní zeleně…) s pozůstatky velkoplošných způsobů zemědělského využívání, fádnost krajiny s převahou travních ploch (v posledních letech narůstající trend podporovaný i státní resortní politikou) či orné půdy s homogenním druhovým složením, optická otevřenost či uzavřenost krajiny apod. - Pro krajinářskou tvorbu má významný vliv zejména tvorba agrodesignu, kdy zejména v případě vysokého zornění (či s velkými homogenními plochami travních porostů) s významným podílem scelených honů nejen orné půdy je vhodné přistoupit alespoň k dílčím opatřením, která však v současných praktických podmínkách zemědělského hospodaření jsou pouze iluzorní (viz kap. 3.21 C.8 Zemědělství a lesní hospodářství) – k územím, které potencionálně vyžadují budoucí nutnost řešení patří agrární části všech obcí HSO. Tabulka č. Ta-C.5.7: Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor CELKEM HSO

KES 3,03 1,9 2,8 20,9 4,3

krajinný typ dle KES C B-C B-C C C

kategorizace dle KES A – typ krajiny výrazně antropogenní A-B – přechodový typ B – typ krajiny harmonické, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C B-C – přechodový typ C – typ krajiny relativně přírodní, s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků, při ojedinělém výskytu agrárních, s minimem sídelních a s absenci industriálních prvků CELKEM HSO

výměra celkem [m2] 45037225 12526921 3437444 18055272 79056862 výměra [m2] 0 0

podíl z HSO [%] 0,0 0,0

0

0,0

15964365

20,2

63092497

79,8

79056862

100,00

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004, katastr nemovitostí, vlastní šetření

Koeficient ekologické stability je stanoven podílem ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních. Tento vztah je však pouze teoretický, neboť vychází z evidence katastru nemovitostí, tzn. s přebráním jistých nedostatků a nesouladů se skutečností. Pro ekologickou stabilitu tento výrazně nadprůměrný stav je dán významnějším zastoupením zejména evidované lesní půdy (PUPFL) i trvalých travních porostů (luk a pastvin) v porovnání s výměrou orné půdy a zastavěných ploch. Do tohoto vztahu však nejsou dostatečně zahrnuty skutečné aktuální druhy pozemků, tj. v podmínkách řešeného území většina ostatních ploch (zde často charakteru vznikajícího lesa či jiných aktuálních přírodě blízkých ploch) o vyšším stupni ekologické stability, kdy po příslušném zapracování a výpočtu by byl výsledný typ krajiny ještě více potvrzen, ne-li navýšen. Ekologická stabilita je v rámci jednotlivých obcí místy i značně rozdílná dle jednotlivých k.ú., kdy obecně platí, že centra obcí a měst disponují nižším KES.


65

3.18.2.2 Územní systém ekologické stability ÚSES ve všech biogeografických významech (viz jednotlivé ÚPD a dokumentace ÚSES), územně vymezený jednotlivými biocentry, biokoridory i interakčními prvky, je vedle územně determinovaných ZCHÚ a „naturových“ lokalit pro návrhy změn využití území jednoznačným limitem, kdy jsou tyto plochy a linie opět nedotknutelnými. Přehled a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému podávají jednotlivé platné ÚPD na podkladech dokumentací ÚSES a KOPK (zde již blíže neřešeno pro určitou irelevantnost pro následné koncipování navrhovaných opatření, jejichž realizace se systému ekologické stability nedotknou). KOPK ve vyhodnocení funkčnosti jednotlivých prvků systému odhalila biocentra, která v současném stupni vymezenosti dosud nenaplňují minimální plošné parametry (3 ha čili 30 000 m2), kdy vyplývá nutnost řešení problému optimálně v přípravě územně plánovacích dokumentací: Tabulka č. Ta-C.5.8: Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry obec Cvikov (Velenice) Cvikov Cvikov Cvikov Cvikov

označení biocentra (dle KOP) 1171 1174 1175 1176 1184

současná (nedostatečná) výměra [m2] 26041 19637 16309 13935 26407

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004

3.18.2.3 Významné krajinné prvky (dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6) VKP „ex lege“ je dle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou dle § 3 tohoto zákona veškeré „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Praktická identifikace rašelinišť a zejména údolních niv konkrétní lokality je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody – orientaci v ostatních případech poskytuje začlenění příslušných pozemků v katastru nemovitostí. Pro případné návrhy změn využívání pozemků jsou opět tato území limitem, kdy realizace je podmíněna souhlasem a stanovenými podmínkami orgánu ochrany přírody (zde neřešeno plošné zastoupení pro nedostatek podkladů a nejasnosti vymezování těchto VKP – z hlediska lesních pozemků a vodních ploch slouží orientační údaje kapitoly 3.21 C.8). VKP registrované dle § 6 zákona jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody – jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou i přes jednotlivou i celkovou nepatrnou výměru pro návrhy změn využití území opět omezující skutečností.


66

Tabulka č. Ta-C.5.9: Přehled registrovaných VKP (dle §6 zákona č. 114/92 Sb.) název obce

název VKP, stručná charakteristika

výměra [ha]

úvozová cesta se skupinou stromu, stará úvozová cesta, esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled jilm a borovice u motorestu, esteticky hodnotné stromy Kunratice jedlé kaštany, ojedinělý výskyt jedlých kaštanů v této oblasti u Cvikova lípa a kaštan u křížku, hodnotné stromy, esteticky dotvářejí ráz krajiny tři lípy, hodnotné stromy, esteticky dotvářejí ráz krajiny bříza na louce, pěkný vzrostlý strom lípa u Vokatých, starý mohutný strom u domu Celkem obec Kunratice u Cvikova dub a jasan u domu č.p. 189, krásné vzrostlé stromy, v k.ú. Cvikov Cvikov lípa u domu v Tovární ul. č.p. 422/2, krásný vzrostlý strom, v k.ú. Cvikov lípa u sklárny AJETO, esteticky hodnotný strom, v k.ú. Lindava Celkem obec Cvikov

0 0 0 0 0 0 0,25 0 0 0 0

skalní stupen s vodopádem - přirozený pískovcový výchoz s potokem zámecký park ve Svojkově - anglický zámecký park z pol. 17. stol. Celkem obec Svojkov CELKEM HSO

3,06 3,45 6,51 6,76

Svojkov

0,25

Zdroj: Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004 (k datu zpracování)

Poznámka zpracovatele: uvedený seznam je k datu zpracovávání Programu rozvoje HSO, kdy není vyloučeno následné doplnění výčtu o nové skutečnosti vyplývajících z obnovy některých ÚPD.

3.18.2.4 Ochrana dřevin Pro návrhy změn využívání pozemků je tento aspekt spíše bodový a detailní, kdy je tyto návrhy nutné koncipovat s ohledem na konkrétní podmínky. Poznámka: v oblasti se nevyskytují vyhlášené přírodní parky, vyhodnocení invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů zde není provedeno rovněž pro irelevantnost pro následné návrhy opatření vedoucí k rozvoji oblasti (viz opět Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004).

3.18.3 Závěry a doporučení Existence výše uvedených skutečností je pro veškeré záměry vedoucí ke změně druhu pozemků a jejich způsobů využití jednoznačným omezením až limitem. Řešené území oblasti se svým přírodě blízkým charakterem výrazně odlišuje od průměrných hodnot kraje i ČR, a to jak svojí průměrnou ekologickou stabilitou, krajinářskými hodnotami (dosud zcela nedoceněnými ve všech směrech), tak i existencí výše uvedených environmentálních vlivů. V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody jsou pro následné návrhy limitující vymezená území a lokality, které je nutno z návrhů vedoucích ke změnám druhů pozemků a jejich využití vyjmout – k nim náleží zejména veškerá ZCHÚ (viz jednotlivé plány péče) a „naturové lokality“, ale i plochy a linie prvků ÚSES všech biogeografických významů, a registrované VKP. K VKP „ze zákona“ je nutno přistupovat diferencovaně s ohledem na jejich charakter, kdy způsoby jejich využívání jsou určeny oborovými dokumenty (např. Lesními hospodářskými plány a osnovami), využívání zemědělské půdy zejména v údolních nivách nutno cílit spíše v extenzivní podobě. Důležitým hlediskem současného i budoucího využívání krajiny jsou i krajinářské aspekty, kdy ke zvýšení atraktivity území je při plánování podnikatelských záměrů jednotlivých hospodařících subjektů třeba návrhy opatření cílit hlavně na zachování a navyšování její pestrosti a agrodesignu (maloplošné


67

střídání kultur). Určitým rámcovým vodítkem pro navrhování opatření je ekologická stabilita území (v porovnání s ostatními územími nejen Libereckého kraje je průměrná ekologická stabilita v nadprůměrné úrovni), kdy těžiště náprav minulých způsobů využívání území jsou zejména agrární plochy obce Kunratice u Cvikova (viz KES), kde se jeví již pomístní nutnost rozmělnění v minulosti scelených honů orné půdy formou jejich rozčlenění remízy s vyšší zelení. Pro vzhled krajiny je důležité i řešení stavu některých oblastí s výrazným zastoupením ladem ležících a již dlouhodobě opuštěných zemědělských pozemků, kde v případě zvláště chráněných území je nelze využívat pro pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin, ale s nutností obnovy zemědělského hospodaření i za dotačního působení složek státu. Pro následně koncipované návrhy je mnohdy výše uvedená limitní skutečnost i příležitostí pro fungování a rozvoj návazných odvětví a oborů – např. v oboru lesního hospodářství to je těžební i pěstební činnost, v zemědělství je existence trvalých travních porostů příležitostí pro fungování a rozšiřování živočišné výroby, nadměrný výskyt dlouhodobě ladem ležící půdy je příležitostí pro uvážlivé pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely (s vyloučením zvláště chráněných území)apod.


68

3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY 3.19.1 Ložiska nerostných surovin Nerostné suroviny patří vedle lesů a vody mezi největší přírodní zdroje. Po stránce legislativní je ochrana nerostného bohatství, dobývání nerostů a ochrana zemského povrchu zakotvena v zákoně č. 62/1988 Sb., o geologických pracích ve znění zákona č.543/1991 Sb., a zákona č.366/2000 Sb. (dále jen geologický zákon) a v zákoně 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. úplné znění v zákoně č. 439/1992 Sb. (dále jen horní zákon) a předpisy souvisejícími, vyhlášenými chráněnými ložiskovými územími (CHLÚ) a dobývacími prostory (DP). Řešené území náleží do CHOPAV Severočeská křída. V řešeném území HSO Cvikovsko se nenacházejí žádná výhradní, nevýhradní ložiska ani dobývací prostory a chráněná ložisková území.

3.19.2 Závěr k problematice surovin Žádná omezení z problematiky nerostných surovin pro řešené území nevyplývají.

3.19.3 Produkce komunálního odpadu Na základě provedených výpočtů vyplývá, že se produkce směsných komunálních odpadů na Cvikovsku za období 2001-2004 zvýšila o 20 %- viz tabulka č. Ta-C.6.1. Nárůst v produkci komunálních odpadů nelze ve většině případů spojovat se skutečným nárůstem produkce. Nárůsty odrážejí většinou změnu způsobu nakládání s komunálním odpadem v obcích, případně změny související s novelou zákona o odpadech. Novelou zákona o odpadech došlo ke změně poplatků za likvidaci komunálních odpadů. Což se projevuje v tendenci likvidovat odpad „řádně“, a tím i v množství svezeného odpadu a „nárůst“ jeho produkce. Negativem je problém likvidace komunálních odpadů v objektech druhého bydlení. Rekreanti se často odpadu zbavují pro ně tím nejjednodušším a pro životní prostředí nejhorším způsobem. V rekreačních oblastech a nejen v nich pak živelně vznikají černé skládky, které musí na své náklady likvidovat obce, na jejichž území se nacházejí. Přínosem by proto bylo zpracování koncepce nakládání s odpady v rekreačních oblastech. Na jednoho obyvatele Cvikovska připadlo v roce 2003 240 kg komunálního odpadu za rok, což je 80 % průměrné produkce směsného odpadu v Libereckém kraji, která v roce 2003 činila 300 kg/os/rok. V roce 2004 byla produkce komunálních odpadů asi o 12 % nižší než v Libereckém kraji. Z měst a obcí Cvikovska nepřekročila v roce 2004 krajský průměr žádná obec. Z předaných podkladů vyplývá, že v obci Svojkov došlo od roku 2001 do roku 2004 ke snížení produkce komunálních odpadů o 89 %. Zpracovatel není v tomto případě pouze na základě dodaných dat schopen posoudit, zda se tyto údaje skutečně zakládají na pravdě, či zda nedošlo k chybě v databázi. Tabulka č. Ta- C.6.1: Produkce komunálních odpadů v HSO Cvikovsko (kg/os) Rok Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor Průměr na obyvatele Cvikovska

2001 200,04 186,92 1 306,93 208,33 219,23

Zdroj: Odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí KÚLK

2002 239,83 239,25 1 415,84 262,82 263,09

2003 249,49 209,35 534,65 149,04 239,79

2004 292,18 234,64 140,74 110,24 263,14


69

3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Separace využitelných složek komunálního odpadu je v jednotlivých obcích prováděna prostřednictvím oprávněných subjektů. Jsou to zejména svozové firmy, sběrny a výkupny a další organizace, které organizují sběr separovaných složek například ve školách. Obvyklá frekvence svozu separovaných komodit je ve většině obcí a měst následující: plasty 1 x týdně, papír 1 x za dva týdny a sklo 1 x měsíčně. U menších obcí se uplatňuje svoz „na zavolání“. V regionu Cvikovsko třídí komunální odpad kromě obce Svojkov všechny 3 další obce a města. Některé obce začaly se separací využitelných složek až v roce 2003 a ne vždy jsou separovány všechny komodity (papír, plast, sklo, kov). Co se separace kovu týče, evidence je prováděna jen ve městech a obcích, které mají sběrné dvory, výkupny, hasiče a školy, které se sběrem kovů zabývají. Vzhledem k výpovědní hodnotě tohoto ukazatele, se proto v následující analýze zaměříme pouze na komodity: papír, plast a sklo. Zájem jednotlivých municipalit, potažmo jejich občanů o třídění odpadů rok od roku stoupá. Jedním z hlavních důvodů tohoto nárůstu je zapojení měst a obcí do systému EKOKOM, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci odpadů z obalů. Na základě množství jednotlivých druhů separovaného materiálu jsou obce finančně odměňovány, což podporuje jejich motivaci k zajištění potřebné infrastruktury ke sběru tříděného odpadu. Celkové množství separovaného sběru papíru v regionu Cvikovska od roku 2003 do roku 2004 vzrostlo o 37 %. Průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu, sledovaný region tedy dosahoval pouze 54 % tohoto průměru. Krajský průměr je většinou řádově překračován u větších obcí a měst, kde hrají důležitou roli např. plynofikace, vysoká koncentrace obyvatel, školy, kvalitní systém nakládání s komunálním odpadem. Tabulka č. Ta- C.6.2: Produkce separovaného papíru v HSO Cvikovsko Obec

Rok

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Cvikov 0 0,00 0 0,00 19 070 4,29 24 400 5,50 Kunratice u Cvikova 0 0,00 0 0,00 0 0,00 130 0,24 Svojkov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Svor 0 0,00 0 0,00 2 440 3,91 4 890 7,70 Cvikovsko celkem 0 X 0 X 21 510 X 29 420 X Na 1 obyvatele 0,00 0,00 3,77 5,12 v HSO Cvikovsko Zdroj: EKO-KOM a.s.

V roce 2004 se vytřídilo na Cvikovsku asi 3 kg plastů na osobu. Nejvyšší množství separovaného plastu na osobu vykazuje město Cvikov. Průměrné množství separovaného plastu na osobu v Libereckém kraji se pohybovalo v roce 2004 okolo 2,15 kg, HSO Cvikovsko překračuje toto množství asi o 40 %. Tabulka č. Ta- C.6.3: Produkce separovaného plastu v HSO Cvikovsko Rok 2001 2002 2003 2004 Obec/město Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Cvikov 0 0,00 0 0,00 20 840 4,68 15 000 3,38 Kunratice u Cvikova 2 500 4,67 2 150 4,02 2 500 4,67 930 1,73 Svojkov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00


Svor Cvikovsko celkem Na 1 obyvatele v HSO Cvikovsko

1 520 4 020

2,44 X

1 170 3 320

0,70

1,88 X

70

1 110 24 450

0,58

1,78 1 240 X 17 170

1,95 X

4,28

2,99

Zdroj: EKO-KOM a.s.

Množství separovaného skla se od roku 2001 do roku 2004 na Cvikovsku zvýšilo asi devětkrát, v roce 2004 se vytřídilo již 6,95 kg/os. Průměrná výtěžnost separovaného skla v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 5,08 kg/os, region Cvikovsko tedy tento průměr o 27 % převyšuje. Tabulka č. Ta- C.6.4: Produkce separovaného skla v HSO Cvikovsko Rok Obec/město

2001 2002 2003 2004 Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Obec kg Osoba kg Cvikov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 32 600 7,34 Kunratice u Cvikova 2 000 3,74 1 700 3,18 5 060 9,46 4 750 8,85 Svojkov 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Svor 2 410 3,86 3 050 4,89 2 020 3,24 2 600 4,09 Cvikovsko celkem 4 410 X 4 750 X 7 080 X 39 950 X Na 1 obyvatele 0,77 0,83 1,24 6,95 v HSO Cvikovsko Zdroj: EKO-KOM a.s.

Region Cvikovsko je obsluhován svozovou společností EKO-Servis Varnsdorf. Sběrný dvůr je zřízen ve městě Cvikov. Přínosem je podpora krajského úřadu při zřizování těchto dvorů.

3.19.5 Skládky komunálního odpadu V regionu Cvikovsko není lokalizována žádná skládka komunálního odpadu.


71

3.20 C.7 ENVIROMETNÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIROMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Cílem analýzy hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko z pohledu environmentálního řízení území, informovanosti, environmentálního vzdělávání a osvěty je především zmapovat existenci a působení subjektů, které mají přímý vliv na environmentální osvětu obyvatel v dané oblasti. Z celospolečenského hlediska se jedná o klíčovou otázku, protože v souvislosti s nutností zabezpečit trvale udržitelný rozvoj společnosti, tzn. takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižovat rozmanitost přírody a zachovávat přirozené funkce ekosystémů, vyvstává potřeba informovat občany o principech udržitelného rozvoje a přesvědčit je o nezbytnosti řídit se i v běžném životě těmito principy. Právě subjekty EVVO s působností přímo v obci mají k občanům blízko a mohou tak svoji činnost přizpůsobit konkrétním potřebám dané lokality. Stanovené indikátory jsou zpracovány na základě dat získaných především z Odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje a dále z vlastních zdrojů zpracovatele analýzy.

3.20.1 Subjekty se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.1: Subjekty se zaměřením na EVVO Obec

Počet organizací zabývajících se EVVO

Cvikov

4

Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

0 0 1

Název organizace zabývající se EVVO Cvikováček PS, občanské sdružení Český rybářský svaz, MO Cvikov Dům dětí a mládeže Cvikováček, Cvikov Občanské sdružení Dětská zahrada Vlastivědný spolek Českolipska

Zdroj dat: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí, Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. cit. 15. 1. 2006. Dostupné z http://eufonie.cz/NNOLK Registr občanských sdružení.Aktualizace 1.6.2005. Dostupné z http://www.mvcr.cz/obc_sdru/index.html

Jak je patrné z tabulky č. Ta-C.7.1, působí ve čtyřech sledovaných obcích řešené oblasti celkem 5 subjektů, které se zabývají EVVO. Nejvíce subjektů má sídlo ve Cvikově (4) a jeden subjekt sídlí ve Svoru. V tabulce jsou uvedeny pouze ty subjekty, které environmentální vzdělávání a osvětu uvádějí jako jednu ze svých hlavních činností. Je však třeba vzít v úvahu, že v dané oblasti působí také celá řada nestátních neziskových organizací (NNO), které fungují jednak jako nástroj realizace koncepcí udržitelného rozvoje, subjekt EVVO, tak i jako angažovaná skupina veřejnosti, která se zajímá o dění v obci, a to i přesto, že nejsou přímo zaměřeny na oblast ochrany životního prostředí. Hlavními funkcemi NNO ve vztahu k ochraně životního prostředí je formování a ovlivňování veřejného mínění, kontrola státních orgánů i podnikatelské sféry ve vztahu k životnímu prostředí, EVVO, zajišťování některých funkcí za stát, společenská realizace členů, čímž přispívají ke zlepšování kvality života svých členů a k naplnění principů trvalé udržitelnosti (práce s dětmi a mládeží, poradenství, informace a osvěta pro veřejnost, aktivity dospělých). Příkladem takových NNO, které mají pozitivní vliv na vztah člověka k přírodě, jsou různé svazy chovatelů, zahrádkářů nebo sbory dobrovolných hasičů, které sice cíleně neusilují o environmentální vzdělávání, ale nepřímo ovlivňují vztah svých členů k životnímu prostředí.


72

3.20.2 Akce se zaměřením na EVVO Tabulka č. Ta-C.7.2: Akce se zaměřením na EVVO Obec Akce EVVO Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Obnova drobné sakrální stavby v obci Svor, vč. úpravy okolí Svor Zdroj: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. KÚLK, 2004. Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. KÚLK, 2005.

Obce často podporují akce, které jsou zaměřeny na EVVO, ale přesné údaje o počtu akcí, příp. o objemu finančních prostředků, které obce řešené hospodářsky slabé oblasti investovaly do těchto akcí, nejsou k dispozici. Při zpracování tohoto indikátoru se vycházelo z jediného existujícího informačního zdroje, kterým je seznam akcí podporovaných Libereckým krajem v letech 2004 a 2005. Podle tohoto dokumentu Liberecký kraj podpořil na území hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko jeden projekt, který byl zaměřen na obnovu drobné sakrální stavby, měl tedy nepřímý vliv na životní prostředí v okolí obce Svor.

3.20.3 Střediska EVVO Ve sledované hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko nepůsobí žádné středisko, které by bylo přímo zaměřeno na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu.

3.20.4 Závěr Při analýze hospodářsky slabé oblasti z pohledu environmentálního vzdělávání a osvěty bylo zjištěno, že této problematice není v obcích Cvikovska věnována potřebná pozornost. Obce často podporují činnost různých subjektů zaměřených ať už přímo nebo nepřímo na oblast EVVO, ale jelikož není k dispozici evidence, tak není ani možné vyhodnotit efektivnost této činnosti. Výzvou pro budoucnost by mohlo být navázání spolupráce se subjektem EVVO, který má působnost na širším území (např. Libereckého kraje), a dále pak nejlépe dlouhodobé spolupráce s okolními obcemi při organizování akcí zaměřených na EVVO.


73

3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Pro následnou část Programu rozvoje HSO byla využita data poskytnutá objednatelem (většinou zdroj KÚLK), a data, která zjistil a poskytnul zpracovatel z vlastních zdrojů. K indikátorům, ke kterým nebyla zajištěna data, je uveden pouze slovní komentář na základě zkušeností a znalostí garanta kapitoly. Takové kapitoly pak mohou navozovat dojem příliš obecně pojatého problému, vzhledem k nedostatku disponibilních dat po obcích však jiné řešení nelze uplatnit. Vzhledem k souhrnné výměře pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) v řešené oblasti, jsou uvedené obory pro život a hospodářský rozvoj v oblasti důležité, a v některých částech řešeného území, zejména ve venkovském prostoru i rozhodující. Pro vyhodnocení území z požadovaných aspektů (i pro formulaci následných opatření) existuje značná absence nutných indikátorů, kdy většina dostupných zdrojů informací neřeší situaci v požadované podrobnosti (obec, k.ú.) – vzhledem k nutnosti naplňování příslušných datových modelů je nutné v mnoha případech zavést registr následných identifikátorů a ukazatelů, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti (viz závěr).

3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství Existence zemědělských pozemků, jejich plošné zastoupení, dislokace, členitost a druhy jednotlivých pozemků (vč. pěstovaných plodin a kultur) a zemědělské hospodaření, je pro krajinu i život jejích obyvatel jednoznačně místně určující. Tabulka č. Ta-C.8.1: Struktura pozemků ZPF název obce

orná půda ovocné sady výměra % z % výměra % z % [m2] ZPF obce [m2] ZPF obce 9559211 50,6 21,2 102293 0,5 0,2

zahrady výměra % % [m2] ZPF obce 788118 4,2 1,7

Cvikov Kunratice 3631478 49,8 29,0 0 0 0 180967 2,5 u Cvikova Svojkov 751205 32,4 21,9 575324 24,8 16,7 220816 9,5 Svor 615963 22,8 3,4 0 0 0 201633 7,5 Σ HSO 14557857 46,6 18,4 677617 2,2 0,9 1391534 4,5 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005), kurzíva = zornění

1,4

TTP ZPF celkem výměra % z % % výměra [m2] ZPF obce [m2] obce 8449612 44,7 18,9 18899234 42,0 3481583 47,7 27,8

7294028

58,2

6,4 774530 33,3 22,5 2321875 1,1 1868915 69,7 10,4 2686511 1,8 14574640 46,7 18,4 31201648

67,5 14,9 39,5

Z hlediska celkové výměry pozemků ZPF je řešené území oblasti mírně pod průměrem Libereckého kraje (cca 45%) i ČR, kdy tyto parametry dosahuje a přesahují obce Cvikov (42%), Kunratice u Cvikova a Svojkov – zastoupení ZPF v obci Svor je svým celkovým podílem méně podstatné, avšak v místním měřítku důležité (v této obci převažují lesní pozemky). Z hlediska evidenčního zastoupení orné půdy (vč. zornění - tj. podíl z výměry ZPF) řešená oblast nedosahuje průměru ČR (cca 72 %), kdy nejvyšší zornění vykazují obce Cvikov a Kunratice u Cvikova (cca 50 % = průměr Libereckého kraje), nejnižší zastoupení orné půdy je v obci Svor. Tyto statistické údaje nejsou však významné vzhledem ke skutečným výměrám a dislokaci pozemků, které jsou pro fungování a rozvoj oboru určující. Uvedené výměry a hodnoty vycházejí pouze z evidence katastru nemovitostí, kdy aktuální skutečnost může být místně i značně odlišná – jednak díky pomístně i značným nesouladům s katastrem nemovitostí, dále pak díky současnému i očekávanému programovému působení směřující k zatravňování orné půdy, jejího uvádění do klidu za působení dotační politiky státu apod. (po vstupu ČR do EU je povinnost uvádět ornou půdu do klidu i u nás v průměrném rozsahu 10–15 %), dnes sice v oblasti ojedinělému ale v budoucnu očekávanému zalesňování zemědělské půdy apod., jednak již i pomístně se


74

projevujícím vlivům našeho vstupu do EU s dosud ne zcela vyhovujícími podmínkami zemědělského hospodaření (tedy i využívání krajiny). Tyto odlišnosti jsou projeveny v rámci druhové struktury pozemků ZPF – nejčastěji tedy mezi ornou půdou a TTP (většinou v jejich prospěch), ale i mezi pozemky ZPF a nezemědělskými pozemky (nejčastěji ve prospěch lesních pozemků). Tyto změny, i přes místní význam, nejsou však příliš makroekonomicky a statisticky významné. Uvedené statistické údaje však nezohledňují potencionální možnosti zemědělského hospodaření, které jsou určující pro intenzitu a ekonomickou efektivnost (kromě přírodních podmínek daných charakteristikami půdních jednotek, sklonitostí a skeletovitostí, i majetkoprávními vztahy…), jako je zejména dislokace zemědělských pozemků, jejich technologická přístupnost, plošná rozdrobenost apod.

3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Pro vyčerpávající vyhodnocení rozsahu těchto pozemků (jako východisko pro formulaci následných návrhů) chybí bližší statistické údaje po dílčích správních a organizačních jednotkách (obec, k.ú. – viz výše). Dle údajů Krajské koncepce zemědělství činí zastoupení pozemků LFA (území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření) v okrese Česká Lípa 42,60 %, v Libereckém kraji 69,97 %, v ČR 56,57 %, kdy některé části řešené oblasti však poněkud vybočují z průměrných podmínek okresu i kraje. Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) jsou zařazeny i ve zvláštní i obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/92 Sb. – VKP dle § 3 (v případě jejich dislokace v okolí vodotečí a na vodou ovlivněných stanovištích – „údolní niva“) i § 6, ZCHÚ, Natura 2000… Z důvodů absence nutných údajů, jako ukazatel a pro orientační přehled zastoupení těchto pozemků v řešeném území, lze využít statistické údaje o zastoupení jednotlivých tříd ochrany, neboť ze zkušeností zpracovatele jsou pozemky nejnižších tříd ochrany ZPF (modelově IV. a V. třída ochrany ZPF) na- a za okrajem zájmu vyššího zemědělského využívání vlivem očekávaných nižších výnosů, nutných vyšších vstupů do výroby a náročnějších technologií, a to bez ohledu na druh pozemku (tyto jsou velmi často dlouhodobě nevyužívané až zanedbané).

Tabulka č. Ta-C.8.2: Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany [m2, %] Obec Třída I. Cvikov 1 260 % 6,7 2 m % Kunratice u Cvikova 275 503 % 3,8 2 m % Svojkov 0 % 0,0 m2 % Svor 443 335 % 16,5 m2 %

Třída II. 7 616 309 40,4

2 386 086 32,7

346 019 14,9

0 0

Třída III. 4 826 647 25,5 13703930 72,6 603 883 8,3 3265472 44,8 649 800 28,0 995819 42,9 970 919 36,1 1414254 52,6

Třída IV. 2 596 696 13,7

2 481 036 34,0

964 211 41,5

563 533 21,0

Třída V. 2 598 608 13,7 5195304 27,4 1 547 520 21,2 4028556 55,2 361 845 15,6 1326056 57,1 708 724 26,4 1272257 47,4

ZPF Σ 18 899 234 100,0

7 294 028 100,0

2 321 875 100,0

2 686 511 100,0


CELKEM HSO % m2 %

1 979 6,3

10 348 414 33,2

7 051 249 22,6 19379475 62,1

75

6 605 476 21,2

5 216 697 16,7 11 822 173 37,9

31 201 648

Zdroj: KÚLK, přepočet zpracovatelem programu

Po vyhodnocení lze konstatovat, že podstatná více než cca třetina plošné výměry zdejších zemědělských půd náleží do spodní části tohoto hodnotícího spektra, kdy tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti pro jejich vlastníka či nájemce, což je projeveno i na jejich aktuálním stavu. Tyto méně hodnotné pozemky tvoří v obci Kunratice u Cvikova a Svor polovinu výměry pozemků ZPF. Zejména z krajinářských důvodů je jejich využívání (resp. údržba) nutné, a to za pomoci státních i evropských intervencí. Dlužno konstatovat, že značná část těchto pozemků podléhá obecné ochraně přírody (tvoří VKP „ze zákona“ - z.č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3 – zejména údolní niva, či prvky systému ÚSES), kde je vyloučena změna druhu pozemku a jiný způsob nezemědělského využívání. Avšak i přes značných rozsah těchto pozemků v oblasti zájmů ochrany přírody a krajiny je jejich značná část příležitostí pro alternativní způsoby optimálně střídavě sezónního nezemědělského využívání, např. pro pěstování energetických plodin (viz dále).

3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky Pro vyčerpávající vyhodnocení tohoto ukazatele chybí opět jakékoliv přesnější údaje, rovněž způsob posuzování tohoto aspektu je značně obtížný pro pracnost a finanční zabezpečení (terénní práce, metody dálkového průzkumu země…), značný sezónní posun (vyvolaný každoročními změnami v druzích pozemků i v intenzitě jejich využívání vyplývající z aktuálních podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a daných situací na tuzemském i evropském trhu), neujasněnost financování činnosti v oboru, praktický dopad dotací na nedávné realizace „útlumu a ekologizace zemědělství“ a současného „uvádění půdy do klidu“, metodickou nezabezpečeností potřebného hodnocení, apod. Opouštění půdy není specifikou ČR (odhad MZe ČR je 5 % této půdy), ale týká se celé střední a východní Evropy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí (expanze druhů do okolí…). Tento současný narůstající trend může mít významné dopady na charakter krajiny, zejména pokud bude pokračovat i v budoucnosti. Všechna opatření by měla dle názoru zpracovatele vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Formulací nevyužívané a ladem ležící pozemky jsou následně míněny a hodnoceny veškeré druhy pozemků ZPF bez jejich podrobnějšího členění, kdy: • V případě ladem ležící orné půdy se jedná o jakkoliv nevyužívané pozemky, kdy značná část orné půdy je tč. cíleně zatravněna (i za dotační podpory, často v KN s neprovedenou změnou v začlenění druhu), častěji jde však o opuštěná pole se všemi sukcesními jevy (na dlouhodoběji opuštěných pozemcích i s nálety dřevin a keřů). • V případě opuštěných ovocných sadů (část se týká sadů v obci Svojkov) se jedná většinou o přestárlé dřevinné struktury se sníženou fruktifikací a kvalitou, většinou také na pozemcích vzdálenějších od center bydlení a využití, či na pozemcích již určených k jinému účelu, bez údržby travního porostu. Nevyužívanost tohoto druhu pozemku je způsobena většinou ekonomickými důvody, nedostatkem dotací po vstupu ČR do EU, ale i konkurenčním prostředím na tuzemském i evropském trhu. • V případě zanedbaných zahrad se nejčastěji jedná opět o pozemky určené a rozhodnuté k jinému účelu, neboť naprostá většina zdejších zahrad se vyskytuje v centrech obcí a v jejich nejbližším okolí. • Pozemky TTP jsou nejčastějším případem nevyužívané a opuštěné půdy, zejména ve svažitějších partiích a na pro mechanizaci méně únosných terénech ovlivněných vodou. Obecně lze


76

konstatovat, že travní pozemky nižších tříd ochrany dlouhodobě naplňují tento indikátor ve značné výměře, kdy k tomu přistupují i pozemky vyšších tříd ochrany vyskytující se ve větších vzdálenostech od center využití (přetrvávající a narůstající trend snadnějšího pěstování píce na orné půdě i za působení dotační politiky státu, se současným zanedbáváním evidovaných TTP). Většina těchto pozemků naplňujících podmínky vyšší ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny je již dlouhodobě zanedbána, kdy jejich údržba je nutná z jiných nezemědělských důvodů, a to i za cenu nezužitkování biomasy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření (daných m.j. tzv. „Národním strategickým referenčním rámcem na rozvoj venkova v ČR“) dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí. Reforma těchto opatření by měla vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Pro budoucí řešení problému je nutné zavést statistický registr sledování jevu, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti – důvodem je značná finanční náročnost realizace náprav, zabezpečovaná většinou ze státních prostředků. Poznámka: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4–1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu vysokého poměru neobdělávané půdy. Odlišností nejen v řešené oblasti (ve srovnání s ukazateli za celou EU) je fakt, že zemědělci, resp. farmáři nejsou většinou vlastníky obhospodařované půdy a půdu si jenom pronajímají. Zemědělské podniky jsou rentabilní v příznivých oblastech, ale v méně příznivých oblastech je ztrátovost podniků mnohem vyšší. Problémem aktuálně neziskových podniků je nejenom nedostatek jejich prostředků na investice a obnovu a nemožnost dosáhnout na bankovní úvěry, ale i malá poptávka po zemědělské půdě. Obchoduje se zejména s půdou o rozsahu menším než 5 ha, a to zejména za účelem spekulace na stavební pozemky. Prodejní ceny zemědělské půdy jsou tak vyšší v okolí velkých měst, kde je příjem na obyvatele vyšší než v odlehlejších oblastech. Tabulka č. Ta-C.8.3: Odborný odhad rozsahu nevyužívané a ladem ležící půdy (bez ohledu na druh pozemku) Σ výměra podíl nevyužívaných výměra nevyužívaných Obec ZPF zemědělských pozemků pozemků ZPF [ha] [%] [ha] Cvikov 1 890 45 850 Kunratice u Cvikova 730 70 510 Svojkov 230 15 35 Svor 270 40 100 CELKEM HSO 3 120 52 1495 Zdroj: vlastní analýza zpracovatele, na podkladu zodpovězených dotazníků

Z vyhodnocení je patrný značný rozsah nevyužívaných zemědělských pozemků, kdy na tomto stavu má rozhodující podíl nedostatečný rozsah živočišné výroby s dopadem na travní plochy a stav krajiny. Z praktické znalosti zpracovatele programu lze se značnou jistotou konstatovat, že nevyužívané pozemky jsou tvořeny naprostou většina pozemků začleněných v V. třídě ochrany ZPF, a značná část evidovaných TTP. Pro eliminaci tohoto stavu (pro minimalizaci státních zásahů) je nutná obnova živočišné výroby, značná část zemědělských pozemků (kromě oblastí se zájmy ochrany přírody) je i příležitostí k sezónním i trvalým změnám vedoucím k alternativním způsobům i nezemědělského využívání.


77

3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Současné zemědělské hospodaření je samozřejmě ovlivněno danými přírodními podmínkami. Asi tři čtvrtiny rozlohy zemědělské půdy na území HSO je zařazeno do výrobní oblasti B1 Bramborářské, asi 13 % do oblasti B2 Bramborářské a zbylých asi 12 % do oblasti B3 Bramborářsko- ovesné. Ve srovnání s Libereckým krajem se zde tedy nevyskytují nejúrodnější oblasti řepařské (v kraji tvoří 13 % rozlohy) a nejméně úrodné oblasti horské (v kraji 12,5 % rozlohy). Přírodní podmínky HSO jsou poněkud lepší než v celém kraji, protože zcela převažuje oblast B1- jak již bylo uvedeno tvoří odhadem asi 75 % rozlohy (v kraji 37,5 %). Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Bližší přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce) – názorem zpracovatele programu je, že případné zavádění registru uvedených údajů po obcích by bylo nadbytečné, časově nevypovídající a pouze administrativní. V řešeném území, dle průměrných podmínek okresu Česká Lípa, byly na orné půdě diferencovaně pěstovány obiloviny, řepka, brambory, cukrovka, luskoviny na zrno, kukuřice na siláž, víceleté pícniny a ostatní krmné plodiny – v současnosti je naprostá většina orné půdy zatravněna, část této půdy je uváděna do klidu (podklad – Krajská zemědělská koncepce). Výjimkou je území obce Svojkov, kde kromě produkce jablek ze zdejších ovocných sadů se na orné půdě pěstují brambory a obiloviny. Tabulka č. Ta-C.8.4: Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech Obec

katastrální území Cvikov Drnovec Lindava Cvikov Naděje Svitava Trávník u Cvikova Kunratice u Cvikova Kunratice u Cvikova Svojkov Svojkov Svor Svor

kód k.ú. 61808 61809 68383 61810 68384 61811 67742 76121 76149

výrobní podoblast B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B1 Bramborářská 1 B3 Bramborářsko-ovesná B2 Bramborářská 2 B2 Bramborářská 2 B1 Bramborářská 1 B2 Bramborářská 2 B3 Bramborářsko-ovesná

Zdroj:KÚLK, KN

3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Tento druh zemědělské činnosti – s určujícím vlivem na intenzitu využívání zemědělských pozemků (zejména TTP) s dopadem na stav krajiny a venkova obecně – se dnes v řešeném území realizuje bez majetkové účasti státu. Z původních provozů živočišné výroby se zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, často však podléhají zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod. Vzhledem k nedostupným podkladům o struktuře a statistických údajích chovů diferencovaně po obcích nejsou dále uvedeny vyčerpávající a aktuální údaje (následně bude doporučeno jev podrobně statisticky sledovat). Dle Krajské koncepce zemědělství řešené území naplňuje průměrné podmínky


78

okresu Česká Lípa, předmětem chovů zde donedávna byl hovězí skot (statisticky členěný na krávy, telata, skot do 1 roku, do 2 let, nad 2 roky), prasata (prasnice, kanec, selata, mladé chovné prase, prase na výkrm, ostatní), ovce (jehňata, bahnice, beran), koně (kůň do 3 let, nad 3 roky), kozy (koza, kozel, kůzle), drůbež (slepice, krůta, krocan, ostatní). Při využívání strukturálních fondů EU v této oblasti zemědělství patří k prioritám i Welfare v chovech zvířat.

3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Současná situace s přebytky zemědělských produktů vyvolává zamyšlení, zda je vhodné stále pěstovat tradiční plodiny – jedná se především o obiloviny, kterými jsou naplněny sklady ještě ze sklizní minulých let. Vyvstává tudíž otázka, proč tedy produkovat stále přebytečné potraviny a nezačít „pěstovat“ energii, které je nedostatek? Je však paradoxní, že na tento program nejsme nyní ještě dostatečně připraveni – stále ještě chybí dostatek odborných informací pro pěstitele, kteří se proto jen těžko orientují v tomto novém, ale bezesporu velmi perspektivním programu pro energetickou bilanci státu, i pro smysluplné využívání ladem ležících zemědělských pozemků. Rovněž chybí spolupráce s odběrateli biomasy – energetiky. Na tomto stavu mají zásluhu především centrální resortní orgány (MZe, Agrární komora apod.) Poslední reformy SZP EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území převažují pahorkatinné až v okrajích podhorské oblasti, ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – udržení současného rázu krajiny. Vlastní využití obnovitelných zdrojů energie přímo v sektoru zemědělství je zatím v počátcích, přesto již dosavadní celostátní zkušenosti prokazují reálnou možnost náhrady fosilních paliv těmito zdroji. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na využití bioplynu, jehož rozvoj umožní efektivní využívání hmoty z travních porostů, která je v současné době velkým problémem zvláště v oblastech s horšími podmínkami hospodaření. V podmínkách řešeného území nejsou energetické plodiny pěstované, tudíž ani využívané (viz zodpovězené dotazníky, a dle zejména internetového serveru „Atlas zařízení využívající obnovitelné zdroje energie – biomasa“) – příčina není pouze na straně nezájmu ze strany zemědělců, ale celý program je nutno skloubit s energetickým programem kraje a obcí (pěstování těchto plodin není samoúčelné – musí navazovat na připravený sektor využití!), – v současnosti však existuje vyšší společenská objednávka formulovaná pouze ve vládních dokumentech. S ohledem na záměry uplatňované v rámci ČR a výhledem do r. 2010 lze očekávat, že pěstování energetických plodin a to jak k výrobě bioplynu nebo tepla, se stane jednou z důležitých příjmových položek zemědělství i v této části kraje. Navíc uvážlivé pěstování energetických plodin, ať rychle rostoucích dřevin (kultivary topolů) nebo vytrvalých bylin (pro spalování biomasy energetické šťovíky Rumex OK 2, Amarantus – světlice barvířská, sveřep bezbranný, pro výrobu bionafty řepka olejka…), by přineslo řešené oblasti kulturně ošetřenou krajinu, nové pracovní příležitosti a zvýšení daňové výtěžnosti obcí. Praktické možnosti pro pěstování energetických plodin je však nutno následně zjistit za spoluúčasti všech orgánů státní správy i samosprávy.

3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Definice (internetový server Mze ČR): „Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů zatěžujících a znečišťujících životní prostředí nebo zvyšujících rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat.“


79

Do systému ekologického zemědělství je v celé ČR zařazeno množství podnikatelských subjektů, avšak v podmínkách řešeného území se jedná o statisticky nevýznamné výjimky, chybí i patřičný speciální registr vedený po obcích a po jednotlivých činnostech (tato činnost není rozlišena v soustavě ČSÚ – z tohoto důvodu není následně uvedený registr těchto subjektů vyčerpávající). Součástí ekologického zemědělství mohou být i alternativní způsoby hospodaření navyšující mimoprodukční funkce, kdy se jedná o souběh zemědělského hospodaření s příbuznými a logicky navazujícími obory zejména cestovního ruchu – tyto formy jsou náležitě podporovány státem i EU, neboť poskytují zaměstnanost ve venkovském prostoru, i jej zatraktivňují pro potřeby cestovního ruchu (rozšiřování tradičních řemesel zejména při výrobě produktů z místních přírodních materiálů jako jsou sláma, proutí, dřevo apod.). Nemalým přínosem může v budoucnu být i využívání přírodních energetických zdrojů (větru, slunce a vody) k výrobě elektrické energie jak pro vlastní využití, tak i pro možnost prodeje do veřejných sítí. Tyto a podobné aktivity mohou být nezanedbatelným přínosem pro zlepšení ekonomické situace zemědělců i obcí. K současnému mimoprodukčnímu zemědělství patří i tzv. uvádění půdy do klidu podporované dotacemi, kdy tento institut je oproti ostatním částem LK na Českolipsku využíván hojněji (viz výše). Vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o problematice je vhodné zavedení speciálního registru těchto subjektů, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků.

3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Pro vyčerpávající vyhodnocení přehledu jednotlivých subjektů podnikajících ve všech odvětvích zemědělství (prvovýroba i zpracovatelství, potravinářství…) je k dispozici registr ČSÚ, i internetový server APIC (Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje), které však již neevidují jednotlivé subjekty dle místa jeho činnosti (tzn. ve statistických zdrojích je uváděno pouze jméno se sídlem subjektu již bez ohledu na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde), ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností. Členění jednotlivých subjektů dle oborů činnosti je v registru ČSÚ provedeno značně neuspořádaně, kdy nelze prakticky zjistit konkrétní činnost konkrétního subjektu, neboť evidence dle formy zápisu je v podkladu nejasná. Rovněž aktuálnost evidence je diskutabilní, neboť evidence již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná – následně uvedený přehled je tedy pouze orientační a ilustrativní Poznámka: Od dob reformního období v zemědělství ČR došlo k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Projevuje se to na jedné straně ve výrazném zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů na výměře zemědělské půdy obhospodařované všemi zemědělskými podniky, jakož i v dynamickém vývoji nové podnikatelské formy – obchodních společností. Zemědělský majetek (tj. zemědělská půda, vč. hospodářských budov, strojů a zařízení) lze z hlediska majetkoprávního, resp. způsobu nabytí, možno rozdělit do tří základních skupin: • subjekty, které na tomto majetku hospodaří na základě nepřerušeného vlastnictví popř. vlastnictví, které bylo obnoveno podle zákona č.229/91 Sb. tzv. „Zákona o půdě“, • subjekty, kterým byl na základě tzv. „transformačního zákona“ vydán majetek a tento byl vložen do společného podnikání, • subjekty, které majetek získaly z privatizace státního majetku a který spadá pod splátkový režim na dobu až 30-ti let. Nejdynamičtější podnikatelskou formou v českém zemědělství v uplynulém období byly akciové společnosti (ve které se v průběhu sledovaného období transformovala značná část družstev), zároveň se


80

snížil i podíl všech právnických osob a zvýšil se podíl fyzických osob (i s vědomím poněkud pokřivených podmínek pro zařazování subjektů do statistiky), převažovala i tendence poklesu průměrné velikosti subjektů. Také došlo k výraznému poklesu zaměstnanců v zemědělství (což je vyhroceno v žalostné úrovni zaměstnanosti zejména ve venkovském prostoru), i vlivem nízkých mezd, nezájmem mladých o práci v zemědělství. V území HSO jsou ČSÚ evidovány subjekty (výčet – viz tabulka č. Td-C.8.3 v datové části programu) působící v oboru v uvedených kategoriích: Tabulka č. Ta-C.8.5: Počty subjektů působících v oboru zemědělství Kategorie Počet subjektů OBEC CVIKOV: Zemědělství, myslivost a související činnosti 1 Pěstování květin a okrasných dřevin 1 Chov skotu 1 Chov domácích zvířat 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 31 OBEC KUNRATICE U CVIKOVA: Živočišná výroba 2 Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 7 OBEC SVOJKOV: Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 8 OBEC SVOR: Chov skotu 1 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) 7 Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených 1 ploch Celkem HSO: Zemědělství, myslivost a související činnosti Pěstování květin a okrasných dřevin Pěstování květin a okrasných dřevin Živočišná výroba Chov skotu Chov ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků Chov domácích zvířat Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) Činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch Celkový počet subjektů v HSO:

1 1 1 2 2 1 1 53 2 64

Pozn.: - ve výčtech jsou uvedeny údaje evidence ČSÚ, nejsou zde rozlišeny subjekty podnikající v ekologickém zemědělství (viz výše), - údaje jsou početní rekapitulací výčtu subjektů uvedeného v příloze

3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Existence PUPFL je dle zákona č. 114/92 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), i 289/95 Sb. (o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb.,


81

zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb.) pro rozvoj oblasti jednak limitujícím prvkem, jednak i příležitostí pro existenci a rozvíjení příbuzných oborů a specifických činností.

3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Tabulka č. Ta-C.8.6: Struktura ostatních (nezemědělských) pozemků celkem Obec výměra [m2]

lesní pozemky výměra [m2]

% obce = lesnatost

vodní plochy výměra [m2]

Cvikov 427769 45037225 22048766 49,0 Kunratice u 322323 12526921 3518470 28,1 Cvikova Svojkov 786717 64738 3437444 22,9 Svor 70790 18055272 13908009 77,0 Celkem HSO 79056862 40261962 50,9 885620 Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

% obce

ostatní plochy

zastavěné plochy

výměra [m2]

% obce

výměra [m2]

0,9 3012418

6,7

2,6 1262814 1,9 222529 0,4 1248686 1,1 5746447

% obce

nezemědělské pozemky celkem výměra [m2]

% obce

649038

1,4 26137991

58,0

10,1

129286

1,0

5232893

41,8

6,5 6,9 7,3

41585 141276 961185

1,2 1115569 0,8 15368761 1,2 47855214

32,5 85,1 60,5

Výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území naprosto převládá stát (LČR) a obce, zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Existence PUPFL je nejen z legislativního hlediska samozřejmě limitujícím prvkem pro případné změny využívání lesních pozemků, ale zároveň i příležitostí pro fungování závislých subjektů, kdy zde existuje i prostor pro navyšování jejich počtu (s kladným důsledkem na ostatní ekonomické parametry). Přehled subjektů podnikajících v oboru je součástí níže uvedených údajů a příslušné přílohy.

3.21.4.2 Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Tabulka č. Ta-C.8.7: Počty subjektů působících v oboru lesního hospodářství a myslivosti (výčet – viz tabulka č. Td-C.8.4 v datové části programu) Kategorie Počet subjektů OBEC CVIKOV: Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Pěstování lesa a těžba dřeva 10 Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva 1 Činnosti související s těžbou dřeva 7 OBEC KUNRATICE U CVIKOVA: Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti 1 Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva 2 OBEC SVOR: Pěstování lesa a těžba dřeva 4 Těžba dřeva 1


82

Celkem HSO: Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti Pěstování lesa a těžba dřeva Těžba dřeva Činnosti související s pěstováním lesa a těžbou dřeva Činnosti související s těžbou dřeva Celkový počet subjektů v HSO:

2 14 1 3 7 27

3.21.5 Rybářství, rybníkářství Vodní plochy (dle terminologie katastru nemovitostí – přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., tzv. charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí – jsou pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály nebo bažiny) jsou jednak významným krajinným prvkem ze zákona o ochraně přírody, jednak v případě významnějších vodních ploch a toků prostorem pro fungování řešeného oboru. Údaje následující tabulky jsou místy zavádějící, neboť uvádějí souhrnně celý druh pozemku, bez členění na jednotlivé „způsoby využití“, ale podávají hrubou orientaci o výměrách a o zastoupení v obci i v HSO. Obor je však vzhledem k obecně zanedbatelné výměře vodních ploch a daným možnostem využívání pro HSO méně nosným. Vzhledem k charakteru zdejších vodních ploch a toků je tato část oboru realizována spíše formou sportovního rybaření, významnější vodní plochy jsou územní součástí zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody. V oboru zde profesionálně působí jediný subjekt (výčet – viz tabulka č. Td-C.8.5 v datové části programu), většina oboru je realizována formou sportovního rybaření. Tabulka č. Ta-C.8.8: Zastoupení vodních ploch celkem obec vodní plochy obec [m2] celkem [m2] Cvikov 45037225 427769 Kunratice u 12526921 322323 Cvikova Svojkov 3437444 64738 Svor 18055272 70790 Celkem HSO 79056862 885620

podíl vodních ploch z výměry obce [%] 0,9

podíl vodních ploch z výměry HSO [%] 0,4

2,6

0,3

1,9 0,4 -

0,1 0,1 1,1

Zdroj: KÚLK, dle katastru nemovitostí (stav k závěru 2005)

Tabulka č. Ta-C.8.9: Počty subjektů působících v oboru rybářství a rybníkářství Kategorie OBEC KUNRATICE U CVIKOVA: Chov ryb a související činnosti Celkový počet subjektů v HSO:

Počet subjektů 1 1

3.21.6 Závěry a doporučení Oblast ZPF a zemědělství Vzhledem ke značné výměře a dislokaci pozemků ZPF, a naprosto převažujícímu venkovskému charakteru oblasti, je zemědělské hospodaření jedním ze zdejších, územně i hlavních sektorů ekonomiky. I přes značný rozsah (celkem cca 47 %) v katastru nemovitostí evidované orné půdy zde naprosto převažují travní porosty (na pozemcích TTP i na zatravněné orné půdě), oproti orným způsobům využívání a výměře ovocných sadů a zahrad (tyto jsou významné hlavně v obci Svojkov, v ostatních obcích jsou významem spíše okrajovým i vzhledem k jejich převažující drobné držbě, současným způsobům využívání i jejich umístění vesměs v okrajích sídel či v zastavěných územích).


83

Z krajinářských důvodů je vhodné zachování současného krajinného rázu, v případě agrárních částí obcí i místy plošné rozmělnění v minulosti některých scelených honů orné půdy. Příležitostí pro realizaci jsou jednak dosud nerealizované, již po mnoho let navržené prvky územního systému ekologické stability, místně značná pracovní kapacita mysliveckých sdružení při vytváření remízů a linií pro zvyšování a reintrodukci drobné zvěře, zejména je pak nutné finanční zabezpečení těchto opatření ze státních prostředků. Pro rozvoj oboru, zejména v oblasti alternativních způsobů zemědělského hospodaření a netradičních způsobů nezemědělského využívání, je příležitostí zdejší poměrně vysoký podíl méně hodnotných pozemků a pozemky již dlouhodobě ležící ladem – tyto pozemky dávají sice teoretický předpoklad k využívání pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely, avšak bez nutného odbytu biomasy bez vybudovaných zařízení na její využívání postrádá tento proces smysl. Jak výše uvedeno, značná část těchto pozemků tvoří součást obecné i zvláštní ochrany přírody, kde jsou většinou tyto způsoby využívání vyloučeny, či značně omezeny (i vzhledem k expanznímu chování většiny těchto druhů). Pro zabezpečení procesu je nutné zavedení pravidelně aktualizovaného registru potřeb (vč. návazností na další zpracovatelské provozy, zejména v oblasti energetického využívání vypěstované biomasy), a následně pak vytvoření finančních a kapacitních předpokladů, kdy jejich nositelem jsou příslušné státní orgány. Rovněž pro údržbu krajiny je nutný dohled státních orgánů nad úrovní hospodaření a využívání pozemků soukromých vlastníků, včetně důsledného používání sankčních metod nad neplněním zákonných povinností. Z hlediska struktury pěstovaných plodin a komodit není dle názoru zpracovatele programu vytvářet zvláštní statistický registr (důvody viz výše). Existence travních ploch i zatravněné orné půdy však dává jednoznačný předpoklad pro rozvoj živočišné výroby snad ve všech obcích oblasti, ale lze naopak očekávat i omezující působení stimulů zemědělské politiky EU. Dle názoru zpracovatele je však navýšení živočišné výroby využívající travní fond v počtu kusů i v druhové rozmanitosti jedním z hlavních způsobů údržby krajiny přílišně nezatěžující státní rozpočet. V oblasti je již cca vytvořen a stabilizován systém subjektů působících v oborech, kdy pro potřebné navyšování jejich počtu i činnosti nejsou přílišně vhodné podmínky (současný i očekávaný nedostatečný a problematický zisk, nedostupnost úvěrů, převažující hospodaření na pronajaté půdě, apod.). Z důvodu nutnosti navyšování živočišné výroby (bez ohledu na dílčí kvóty stanovované EU) vedoucí zejména k údržbě krajiny je vhodné zavedení registru stavů chovaných hospodářských zvířat po obcích či jednotlivých hospodářstvích – tento registr dále porovnávat s potencionálními možnostmi využívání zejména pozemků TTP. Rovněž vzhledem k současnému nedostatečnému stupni informovanosti o ekologickém zemědělství je vhodné zavedení speciálního registru těchto subjektů alespoň na krajské úrovni, spolu s evidencí množství jimi využívané výměry pozemků. Oblast PUPFL a lesnictví, myslivost Obecná existence lesních pozemků je pro rozvoj oblasti opět jednak limitem, jednak i příležitostí pro subjekty působící v oboru. Na většině výměry zdejších lesů vykonávají praktickou činnost při jejich obnově různé subjekty, jejichž struktura je již cca stabilizovaná, a jejichž činnost se odvíjí většinou na základě dlouhodobě uzavíraných smluv s většinovými státními vlastníky (soukromé a ostatní druhy držby neposkytují vzhledem k celkové plošné zanedbanosti pro rozvoj oboru přílišný prostor), tj. zde zejména LČR. Hospodaření v lesích je obecně a dostatečně řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány, kdy vzhledem k dlouhodobému procesu růstu lesa není nutno pro časové působení předkládaného programu přijímat zvláštní opatření vedoucí ke změně věkové struktury či druhové skladby. Zpracovatel programu dává staromilsky přednost využívání těžebního odpadu jako dlouhodobé „hnojivo“ v lesních porostech, před případným energetickým využíváním – z tohoto důvodu nebude následně navrhováno využíváni těžebních odpadů ve formě energeticky i dopravně náročné štěpky pro energetické spalování (pěstování


84

rychle rostoucích dřevin pro energetické účely budiž výhradně organizováno na vhodné zemědělské půdě, kdy se nejedná o trvalou změnu druhu pozemku, čili o „zábor“ ZPF). Pro omezení škodlivých vlivů zvěře na lesních i zemědělských kulturách je však vhodné v následných návrzích přijmout některá opatření, spočívající ve snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé), a zvážení možností oborních chovů ve vhodných lokalitách. Oblast rybářství a rybníkářství Tyto činnosti (svým charakterem, velikostí i kapacitou) jsou pro případný celkový rozvoj oblasti spíše za těžištěm zájmu i možností.


85

3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V roce 2001 nebyla vypsána ještě žádná krajská grantová schémata. V tomto roce Cvikovsko nečerpalo ani žádnou dotaci ze SFŽP. Z grantových fondů Libereckého kraje region nečerpal ani v roce následujícím. Jedinou podporou v roce 2002 byla dotace ze SFŽP na projekt Ochrany ovzduší (Plynofikace obce- Svojkov) ve výši 2,53 % z celkové částky na tuto složku v Libereckém kraji. V roce 2003 Liberecký kraj v regionu Cvikovsko podpořil tři projekty (Rekonstrukce vyhlídky na Kalvárii- Cvikov, Oprava hráze rybníku Veselák ve Cvikově, Obnova kříže s kamenným soklem– Kunratice u Cvikova) a přidělená dotace tvořila 36 000,-Kč, což představuje 4,8 % z celkové dotace 750 000,- Kč, která byla v roce 2003 na území kraje v této složce udělena. Dále byl podpořen jeden projekt Ochrany vod z fondů SFŽP (Splašková kanalizace v obci- Svor) ve výši 24,86 % udělené dotace na tuto složku v Libereckém kraji. Z grantových fondů nebyly v roce 2004 podpořeny žádné projekty. Ze Státního fondu životního prostředí byl na území zkoumaného regionu v roce 2004 podpořen projekt Ochrany vod (Rozšíření ČOVCvikov), přičemž výše dotace činila 100 % z celkové částky dotace v této složce.


86

PILÍŘ D – SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě výstupů z dotazníkového šetření v obcích regionu Cvikovsko vyplývá, že všechny čtyři municipality jsou zapojeny do aktivit v oblasti managementu udržitelného rozvoje. Konkrétně se jedná o společné aktivity v sociální oblasti, řešené převážně v rámci svazku obcí Novoborsko. Jednou z překážek, které mají omezující vliv na realizaci projektů udržitelného rozvoje je nedostatek finančních prostředků obcí.

3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Získané informace ukazují, že ve sledovaných obcích nejsou zavedeny k monitorování žádné indikátory udržitelného rozvoje, z toho vyplývá, že neexistují žádná rozhodnutí samosprávy stanovená na základě přehodnocení sledovaných indikátorů.

3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ Nejlépe dostupným a zároveň nejvíce reprezentativním údajem o participaci občanů na rozhodovacích procesech v území je míra volební účasti. Pro rozhodovací procesy v daném území jsou nejdůležitější komunální volby. Nejvyšší volební účast v komunálních volbách v regionu Cvikovsko zaznamenala obec Svojkov s 67,37 % oprávněných voličů. Oproti tomu obcí s účastí voličů nejnižší je město Cvikov s 41,11 %. Nejvyšší počet kandidujících politických stran a jiných sdružení bylo zaznamenáno v obci Kunratice u Cvikova a Svor, kterých zde bylo 19. Nutno podotknout, že se převážně jedná o nezávislé kandidáty. Je však nutné zmínit i poměrně vážný problém, týkající se celého českého venkova, kterým je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí. Nejschopnější a nejkvalifikovanější lidé často nemají o práci v místním zastupitelstvu zájem, nebo v případě nejmenších obcí je takových občanů v obci velký nedostatek. Ve vedení malých obcí z finančních důvodů působí „neuvolnění“ starostové, kteří tuto činnost vykonávají až po návratu ze zaměstnání, případně se jedná o starosty v důchodu. Tabulka č. Ta-D.3.1: Volební účast v obcích HSO Cvikovsko Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor HSO Cvikovsko

Zapsaní voliči Odevzdané obálky Volební účast (%) 3444 1416 41,11 424 269 63,44 95 64 67,37 496 304 61,29 4459 2053 46,04

Zdroj: Volební server ČSÚ- www.volby.cz

3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že žádné z měst a obcí HSO Cvikovsko se nehlásí k Místní Agendě 21.


87

3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY 3.27.1 Nadřazená ÚPD Původní ÚP VÚC Českolipsko z roku 1981 je s ohledem k uplynutí návrhového období směrný. ÚP VÚC Liberecký kraj je rozpracován na úrovni konceptu. V současné době byl započat proces transformace této dokumentace do podoby Zásad územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) dle nového stavebního zákona. ZÚR LK stanoví základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria ppro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Součástí ZÚR LK bude i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Je nutné dále sledovat soulad nově zpracovávaných územních plánů obcí (dále jen ÚPO) se ZÚR LK a zejména respektovat vymezené VPS. V souladu se Strategií rozvoje Libereckého kraje a s přihlédnutím k regionálnímu plánu oblasti Horní Lužice a Dolního Slezska byly v ÚP VÚC LK vymezeny rozvojové a spojovací osy (viz schéma kapitola 5). V území HSO je vymezena vedlejší nadregionální osa rozvoje (Liberec) - Bílý Kostel - Jablonné v P. - Cvikov - Svor, kde navazuje na další vedlejší nadregionální osu rozvoje Doksy - Česká Lípa - Nový Bor - Svor - Varnsdorf. Vedlejší nadregionální osy jsou prostory kolem dopravních koridorů nadregionálního významu (propojující území sousedních zemí/krajů/regionů), kde se předpokládá ekonomický a územně technický rozvoj a zájem o budování, využívání a rozvoj infrastruktury. Z pohledu atraktivity má v HSO nejlepší situaci obec Svor, která může těžit z polohy na styku a křižovatce dopravních a rozvojových os (koridorů) ve směru na Českou Lípu (Prahu), do Liberce a Šluknovského výběžku (SRN). Naopak mimo vymezené osy leží z HSO pouze obec Svojkov. Ta může naopak těžit z polohy v blízkosti města Česká Lípa a sezónního centra Sloupu v Čechách. Rozvojové předpoklady obcí zhodnocené v ÚP VÚC LK jsou v HSO průměrné až nejlepší.

3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Všechny obce mají územně plánovací dokumentaci nebo územně plánovací podklad. Jejich stáří, rozsah řešeného území a obsahová náplň je různorodá. Přehled stavu ÚPD a ÚPP je zobrazen v tabulce č. Ta-D.5.1. Obec Svojkov má zpracovánu pouze Urbanistickou studii. Tabulka č. Ta-D.5.1: Přehled stavu ÚPP a ÚPD v jednotlivých obcích Obec Cvikov Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svojkov Svor Svor

Typ Název dokumentu Etapa Stav ÚPD ÚPO NA schváleno/ZO č.u.3 ÚPD ÚPO ZM č.1 NA rozpracováno ÚPD ÚPO NA schváleno ÚPP US NA projednaná ÚPD UPO NA v projednání ÚPP US NA projednáno ÚPD ÚPO KO rozpracováno

Zdroj: data KÚLK k 31.12.2004, vlastní šetření 12/2005 Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPP - územně plánovací podklady US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce

Stav k datu 13.2.2003 31.12.2005 31.12.2005 31.7.1996 31.12.2005 31.12.1996 31.12.2005


88

P+R - průzkumy a rozbory ZA - Zadání ÚPO KO - koncept NA – návrh ZM- změna územního plánu

3.27.3 Rozvojové programy 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků V dalším postupu při tvorbě Programu HSO Cvikovsko se bude vycházet ze schválených rozvojových programů, zabývajících se rozvojem kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje, Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod a SROP) a budou respektovány další schválené koncepční dokumenty kraje z jednotlivých resortů kraje (Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK, Program rozvoje cestovního ruchu, Územní energetická koncepce LK, Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a další). Obecná opatření vyplývající z výše uvedených koncepčních dokumentů: podpora malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a realizace jejich výstupů a další. Obce jsou součástí svazku obcí - mikroregionu Novoborsko, který má zpracovánu Strategii rozvoje a Urbanistickou studii Novoborska zaměřenou na rozvoj občanské vybavenosti a cestovního ruchu. Strategie rozvoje Novoborska Pro mikroregion Novoborsko byly stanoveny hlavní priority rozvoje území: 1. Obnova a rozvoj technické infrastruktury území 2. Obnova a rozvoj venkovského osídlení 3. Rozvoj stávajících a nových obchodně-ekonomických činností se zvláštním zaměřením na cestovní ruch 4. Prosazování oprávněných požadavků, zájmů a záměrů Svazku obcí Novoborska. Pro naplnění cílů v těchto oblastech byly připraveny soubory projektů. Urbanistická studie Novoborska Urbanistická studie byla zaměřená na rozvoj občanské vybavenosti a cestovního ruchu na území mikroregionu Novoborsko a území obce Jablonné v Podještědí. Bylo provedeno hodnocení stavu vybavenosti území, provedena SWOT analýza. V urbanistické studii jsou shromážděny záměry a náměty jednotlivých obcí i zpracovatele. Mezi významné záměry v oblasti cestovního ruchu (dotýkající se Cvikovska) patří např.: vize vodní nádrže jižně od Cvikova středisko letní rekreace Sloup v Č. - Radvanec Lužická lyžařská magistrála včetně místních okruhů golfové hřiště Svor lovecká obora zvěře Svor vyznačení cyklotras, doplnění map, informačních tabulí, odpočivných míst vybudovat naučnou stezku ve Cvikově rozhledna na Ortelu Nová Huť - východisko pro cyklisty, lyžaře, pěší turisty, vybudovat odpovídající parkoviště, motorest, přejezd přes I/9


89

3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Obce vychází při rozhodování o svém vývoji z platné územně plánovací dokumentace nebo podkladů, u některých obcí doplněných o Program obnovy vesnice, volebních programů a v posledních letech i ze společných Strategií rozvoje dobrovolných svazků obcí - mikroregionů. Tabulka č. Ta-D.5.2 Přehled rozvojových programů obcí Zpracovaný rozvojový Doplnění rozvoj. dokumentu obce dokument obce Cvikov Kunratice u Cvikova POV 1993 Svojkov POV z roku 2001 do roku 2005 Svor POV Obec

Mikroregion Novoborsko Novoborsko Novoborsko Novoborsko

Zdroj: data KÚLK k 31.05.2005, vlastní šetření 05/2005

3.27.4 Závěry a doporučení Územní plán je jediný závazný dokument, jehož prostřednictvím je usměrňován územní rozvoj obce. Hlavním cílem ÚPO je příprava podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Nový stavební zákon stanovuje přechodná ustanovení pro platnou a pořizovanou ÚPD: - územně plánovací dokumentace schválená před 1.7.1992 pozbývá platnosti do 3 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona - územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1.7.1992 nahradí obec do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona územním plánem nebo regulačním plánem. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá tato ÚPD platnosti - územní plán obce a reguulační plán schválený po 1.7.1998 lze do 5 let od nabytí účinnosti nového stavebního zákona podle něj upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývá platnosti. - územní plány obcí, regulační plány a jejich změny, u kterých bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování, se podle nového stavebního zákona upraví, projednají a vydají., přitom činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů Upravení stávajících ÚPD by mělo být jednou z preferencí. Pro zpracování návrhové části Programu rozvoje HSO budou využity relevantní výstupy ze zpracovaných rozvojových koncepčních dokumentů a to na krajské, mikroregionální i obecní úrovni.


90

3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Tabulka č. Ta-D.6.1: Obce hospodářky slabé oblasti Cvikovsko Název obce Cvikov Kunratice u Cvikova Svojkov Svor

Adresa obecního úřadu Náměstí Osvobození 63, Cvikov, 471 54 Kunratice u Cvikova 145, 471 55 Svojkov 12, 471 52 Svor 195, 471 51

Identifikační číslo obce 00260410 00524301 00831689 00261009

Působnost orgánů státní správy po jednotlivých obcích dle jednotlivých indikátorů je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad Pověřený obecní úřad vykonává vedle své přenesené působnosti, jemu svěřené zvláštními zákony, přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon. Pro HSO Cvikovsko jsou pověřenými obcemi Cvikov a Nový Bor. Příslušný pověřený obecní úřad pro jednotlivé obce HSO Cvikovsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.2 Příslušný finanční úřad Finanční úřady jsou územně-organizační jednotky prvního stupně. Vykonávají správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravují dotace, ukládají pokuty, vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. V okrese Česká Lípa jsou zřízeny finanční úřady v Doksech, Mimoni a Nové Boru a pro HSO Cvikovsko je příslušným finančním úřadem Nový Bor. Příslušný finanční úřad pro jednotlivé obce HSO Cvikovsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.3 Příslušná matrika Zajišťuje výkon matriční agendy narození, manželství a úmrtí. Pro obce HSO Cvikovsko působí matriční úřady ve Cvikově a Novém Boru. Příslušná matrika pro jednotlivé obce HSO Cvikovsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. TaD.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.4 Příslušný pracovní úřad Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadu práce jsou shodné s územními obvody okresů. Úřad práce je příslušný dle místa trvalého bydliště fyzické osoby. Místně příslušným je také úřad práce, v jehož obvodu má: a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání. V okrese Česká Lípa jsou zřízeny místně příslušné pracovní úřady tzv. dislokovaná pracoviště v České Lípě, Doksech, Mimoni a Novém Boru.


91

Pro HSO Cvikovsko je příslušným pracovním úřadem Česká Lípa. Příslušné pracovní úřady pro jednotlivé obce HSO Cvikovsko jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.5 Příslušný stavební úřad Je umístěn ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem, ale i v dalších obcích. Je příslušný jednat v agendě, která mu přísluší dle stavebního zákona. V okrese Česká Lípa to je Městský úřad Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Mimoň, Nový Bor, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Pro HSO Cvikovsko jsou stavební úřady na Městských úřadech Cvikov a Nový Bor. Příslušné stavební úřady pro jednotlivé obce HSO Cvikovsko jsou v příloze č.6 v tabulkách č. TaD.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Policie České republiky v Libereckém kraji je organizačně začleněna pod Policii ČR Správu Severočeského kraje. Okresní ředitelství v České Lípě zřídilo Obvodní oddělení ve Cvikově, České Lípě, Doksech, Jablonném v Podještědí, Mimoni, Novém Boru, Stráži pod Ralskem a Žandově. Obvodní oddělení Policie ČR provádí úkony jakými jsou příjímání oznámení o spáchání trestných činů a přestupků, hlídkovou činnost a vedení spisové služby. Obvodní oddělení Policie ČR pro HSO Cvikovsko jsou Cvikov a Nový Bor. Příslušná obvodní oddělení Policie ČR pro obce HSO Cvikovsko jsou uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.7 Působnost hasičů Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje funguje od 1.1.2001. Člení se na 3 územní odbory (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a Krajské operační středisko (Liberec). V okrese Česká Lípa byly zřízeny územně příslušné stanice – Česká Lípa a Jablonné v Podještědí Pro HSO Cvikovsko jsou územně příslušnými stanicemi Česká Lípa a Jablonné v Podještědí. Příslušná působnost hasičů pro jednotlivé obce HSO Cvikovsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.5.

3.28.8 Působnost záchranné služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči občanům, kteří se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu, který bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje se člení na 4 operační střediska, která mají svá výjezdová stanoviště. Operační středisko Česká Lípa má výjezdová stanoviště v České Lípě, Doksech a Jablonném v Podještědí. Příslušná působnost záchranné služby pro jednotlivé obce HSO Cvikovsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.2 až Ta-D.6.5.


92

3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy Členění nevládních neziskových organizací (NNO) stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v platném znění, který v § 18, odst. 7 definuje tzv. „organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: • • • • • • • • • • • • •

zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, vyšší územní samosprávné celky, organizační složky státu a územních samosprávných celků, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

V Libereckém kraji bylo v roce 2003 registrováno 2 016 občanských sdružení, 38 obecně prospěšných společností, 11 nadací a 14 nadačních fondů. Celkem působilo v Libereckém kraji 2 079 NNO. Nevládní neziskový sektor v HSO Cvikovsko je pestrý v právních formách i v oblastech, ve kterých působí. Pro 4 určené obce HSO Cvikovsko byla vypracována souhrnná tabulka viz příloha č.6, tabulka č. Ta-D.7.4, kde jsou uvedeny nevládní neziskové organizace v členění podle své právní formy, které uvádí Český statistický úřad ve svém Registru ekonomických subjektů. Podle tohoto členění jsou jednotlivým právním formám přiřazena následující čísla: 141 – Obecně prospěšná společnost 145 – Společné vlastnictví jednotek 325 - Organizační složka státu 331 – Příspěvkové organizace 701 – Sdružení, svaz, spolek, klub aj. 721 – Církevní organizace 731 – Organizační jednotka sdružení 751 – Zájmové sdružení právnických osob 761 – Honební společnost 771 - Svazek obcí Pro obec Svojkov nebyla tabulka vypracována, neboť v ní není registrována žádná nevládní nezisková organizace. V tabulce č. Ta-D.7.1 jsou uvedeny NNO za HSO Cvikovsko.


93

Tabulka č. Ta-D.7.1: Nevládní neziskové organizace HSO Cvikovsko Název obce Cvikov Kunratice u Cvikova Svor Celkem

141 145 325 331 701 721 731 751 761 771 Celkem 0 21 0 9 18 2 9 0 1 0 60 0 2 0 1 3 1 0 0 0 0 7 0 0 0 2 3 0 0 0 0 0 5 0 23 0 12 24 1 9 0 1 0 72

Zdroj: ČSÚ

V HSO Cvikovsko nejsou registrovány nevládní neziskové organizace, které jsou obecně prospěšnými společnostmi, organizačními složkami státu, sdruženími právnických osob a svazky obcí.

3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Podle systému klasifikace netržních činností OSN COPNI poskytují nevládní neziskové organizace řadu služeb, které se člení na: 1. rekreační, kulturní a sportovní služby, 2. vzdělávací služby, výzkum, 3. služby zdravotnické, 4. sociální služby, 5. náboženství a církve, 6. organizace profesní, odborářské a občanská sdružení, 7. ostatní služby, smíšené a nespecifikované. Tabulka č. Ta-D.7.2: Poskytované služby nevládními neziskovými organizacemi v HSO Cvikovsko Obec Cvikov Kunratice u Cvikova Svor Celkem

1

2 39 5 3 47

3 6 1 2 6

4 2 0 0 2

5 1 0 0 1

6 2 1 0 3

7 9 0 0 9

1 0 0 1

Celkem 60 7 5 72

Zdroj: ČSÚ Pozn. Poskytované služby jsou v tabulce řazeny podle výše uvedené klasifikace OSN COPNI.

Nevládní neziskové organizace poskytují především rekreační, kulturní a sportovní služby.

3.29.3 Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru V příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.7.5 až č. Ta-D.7.8 jsou uvedeny finanční příspěvky, kterými jednotlivé obce HSO Cvikovska přispěly v letech 2000–2004 na činnost nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru. V tabulce č. Ta-D.7.3 jsou uvedeny celkové finanční prostředky, které byly v HSO Cvikovsko v letech 2000 – 2004 vynaloženy na nevládní neziskové organizace.


94

Tabulka č. Ta-D.7.3: Objem vyplacených finančních prostředků NNO v HSO Cvikovsko v letech 2000 – 2004 v tis. Kč Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Dobročinnost Ostatní blíže nespecifikované Celkem

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem 635,5 635,5 655,5 655,5 685,5 3 267,5 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 50,0 0 0 0 0 0 0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 50,0 0 0 0 0 0 0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 25,0 50,0 50,0 50,0 50,0 50,0 250,0 710,5 710,0 730,5 730,5 760,5 3 642,5

Zdroj: ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec, Dotazníkové šetření 2006

V letech 2000–2004 poskytly obce nevládním neziskovým organizacím více než 3,6 mil. Kč. Tabulka č. Ta-D.7.3 dokumentuje, že obce nepřispěly na zdravotnictví a přírodní a životní prostředí. Naopak nejvíce vynaložily na kulturu, sport a volný čas a to 3,3 mil. Kč. Obce HSO Cvikovsko financují investiční činnost některých NNO jako např. sportovních klubů, ale také jejich provozní činnost. Přispívají na činnost divadelních souborů, pořádání různých přehlídek a sportovních soutěží atd. Na ostatní blíže nespecifikovanou činnost vynaložily obce 250 mil. Kč. Závěr Nevládní neziskové organizace, které působí na katastru jednotlivých obcí HSO Cvikovsko jsou zakládány s různými právními formami. Jedna z možných právních forem, a to obecně prospěšná společnost (o. p. s.), nebyla NNO zvolena, přestože je například z občanským sdružením rovnocennou právní formou. Důvodem tohoto rozhodnutí zakladatelů v minulosti byla bezpochyby povinnost zapsat tuto společnost do zvláštního oddílu obchodního rejstříku a povinnost vést podvojné účetnictví. V současné době mají všechny právnické osoby, a to i neziskové organizace, povinnost vést účetnictví a nemohou již vést pouze daňovou evidenci. Sledované obce v HSO Cvikovsko rozhodují o poskytnutí finančních prostředků neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru na základě schválení v obecním zastupitelstvu a v souvislosti s výší svého obecního rozpočtu na jednotlivé kalendářní roky. V letech 2000 – 2004 poskytly obce největší finanční prostředky na kulturu, sport a volný čas, vzdělání a výzkum, sociální služby, dobročinnost a ostatní blíže nespecifikované aktivity. Protože na jejich katastru je registrován nízký počet NNO se zaměřením na zdravotnické a sociální služby odpovídají poskytnuté finanční prostředky této situaci. Obce neposkytly žádné finanční prostředky na zlepšení životního a přírodního prostředí.


95

4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA 4.1 Silné stránky • • • • • • • • • • •

Vysoká přírodní atraktivita území (malebná krajina), pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost a zachovalost venkovských sídel a území s místně příznivými podmínkami pro cestovní ruch (turistiku všeho druhu) a rekreaci Výhodná geografická poloha na hlavních tazích spojujících krajská města Liberec a Ústí nad Labem a Prahu se SRN, relativně rychlá a přímá dostupnost krajského správního centra (cca 45 km) Kvalitní páteřní síť silnic I. třídy mezinárodního významu (I/9, I/13) procházející téměř všemi obcemi (vyjma Svojkova) Silně proexportně orientované odvětví sklářského průmyslu (90 % výroby), dostupnost výrobních faktorů (zejména kvalifikované pracovní síly), tradice odvětví a zaměření na produkty s vyšší přidanou hodnotou Vznik a potenciál pro rozvoj nových firem v alternativních odvětvích (výroba nábytku, zpracování dřeva, služby pro automobilisty) Populační růst (event. stagnace) od roku 1991 ve všech obcích Relativně vysoká mobilita pracovní síly (ochota přemísťovat se za pracovními příležitostmi – více než 50 % EA obyvatel z jednotlivých míst regionu) Zavedení veřejného vodovodu do většiny obcí (94 % trvale bydlících obyvatel) Existence schválené ÚPD nebo ÚPP ve všech obcích, dobré možnosti pro další bytovou výstavbu (připraveny plány na bytovou výstavbu vč. sítí technické infrastruktury) Vysoký podíl území v oblasti zájmů obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny (téměř 50 %) s potenciálem pro rozvoj šetrné turistiky Velký počet obcí zapojených do systému odpadového hospodářství (EKO-KOM)

4.2 Slabé stránky • • • • • • • • • • • • •

Vysoká míra krátkodobé i dlouhodobé nezaměstnanosti, rostoucí počet příjemců dávek sociální podpory Zánik podnikatelských subjektů v tradičních odvětvích (textilní a oděvní průmysl) Vysoký stupeň závislosti veřejných rozpočtů na dotačních programech a dotacích obecně, růst obligatorních výdajů obcí Vysoká dopravní zátěž na silnicích I. třídy včetně průjezdu kamionové dopravy obcemi (zejména Svor) Vysoké náklady na udržení dopravní obslužnosti v důsledku velmi řídkého osídlení Nevyhovující stav technické infrastruktury, zejména v oblasti likvidace odpadních vod (chybí kanalizace a ČOV) v malých obcích, vč. místních částí (sídel) Úbytek obyvatel přirozenou měnou, stárnutí populace Vysoké stáří a podprůměrná kvalita domovního a bytového fondu v obcích (mimo Cvikov) Nízká kvalita občanské vybavenosti či služeb v některých lokalitách Nedostatečná turistická infrastruktura, malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu Místně vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané zemědělské půdy s dopadem na stav krajiny Kapacitně i druhově nedostatečné provozy živočišné výroby, mající vliv na intenzitu využívání travních ploch, přeneseně i na stav krajiny Záplavy v povodí Svitávky


• • •

96

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v samosprávách obcí (přetíženost starostů) a nedostatek financí na rozvoj obcí Nárůst skupin reálně i potenciálně ohrožených či ohrožovaných sociálně patologickými jevy Poměrně špatná dostupnost nemocnice v České Lípě veřejnou dopravou z většiny obcí

4.3 Příležitosti • •

• • • • • • • • • • • •

Realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů (technická a dopravní infrastruktura, kultura, sport, životní prostředí…) Velké možnosti pro rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřujícího k zachování krajinných funkcí a pro využívání alternativních a netradičních způsobů využívání pozemků ZPF (pěstování biomasy hlavně pro energetické účely zejména na pozemcích LFA a dlouhodobě ladem ležící půdě); rozvoj živočišné výroby (převažující trvalé travní porosty) Podpora MSP v oblasti trhu práce a zaměstnanosti (legislativa, dotace pracovních míst pro absolventy apod.) Stabilizace stávajících větších firem (významných zaměstnavatelů) a vytváření podmínek pro jejich rozvoj na základě vzájemné komunikace veřejné správy a zástupců těchto firem Sdružování drobných sklářských firem do výhodnější strategické skupiny Sklářského klastru, spolupráce klastru s Technickou univerzitou v Liberci a dalšími institucemi Klastrové a inovační iniciativy v dalších odvětvích, např. ve strojírenské a zámečnické výrobě Příchod nových investorů do území na základě dobré dopravní dostupnosti a návaznosti na SRN Zlepšení dopravní obslužnosti koordinované krajem, zvýšení dostupnosti zdravotních služeb, kultury, sportu Možnost rozvoje volného trhu s byty, využití objektů „druhého bydlení“ Postupné zlepšování čistoty vod likvidací splaškových a průmyslových vod na ČOV Podpora kraje a státu při zřizování sběrných dvorů, vyplývající z cílů POH kraje; zpracování koncepce nakládání s odpady v rekreačních oblastech Evropská, státní a krajská finanční podpora pro zavádění moderních technologií pro využívání alternativních zdrojů energie Zavedení monitorovacího systému starých ekologických zátěží Rozvoj domácí ošetřovatelské péče

4.4 Hrozby • • • • • •

Zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru Riziko dlouhodobé recese sklářského odvětví s dopadem na zaměstnanost Narušení krajinného rázu stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství i v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody Nadměrná administrativní složitost získávání dotací a podpor (nejen z EU), nedostatek odborníků na přípravu vhodných projektů a finančních prostředků na jejich realizaci; nedostatek financí prohloubí zaostávání technické a dopravní infrastruktury a dalších oblastí Stárnutí populace, odliv obyvatelstva do přirozených center s lepší nabídkou pracovních příležitostí a služeb Střety nárůstu dopravy (tranzit do SRN) se zájmy cestovního ruchu, turistiky a ochrany přírody a krajiny; vysoká zátěž území nákladní dopravou při nedostatečném nebo opožděném posílení dopravní infrastruktury)


• •

97

Neřešení problému starých a vznik nových ekologických zátěží Nedostatek financí prohloubí zaostávání technické a dopravní infrastruktury, bytového fondu, kulturního a sportovního zázemí, zhorší se dopravní obslužnost


98

5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO HSO Cvikovsko leží v poměrně exponované poloze v podhůří Lužických hor. Dopravně je celá HSO vázána na silnice I. třídy I/13 Děčín - Nový Bor (peáž se silnicí I/9) - Svor - Cvikov - Kunratice u Cvikova - Bílý Kostel - Liberec - Habartice a silnice I/9 Praha - Jestřebí - Nový Bor - Svor - Rumburk (SRN). Obě silnice jsou dopravními tahy celostátního významu a vedlejšími nadregionálními osami Libereckého kraje. Obec Svor je křižovatkou těchto významných dopravních os. Silnice II. třídy II/268 Zákupy - Nový Bor, procházející obcí Svojkov má jen okrajový význam. Velmi malá velikost oblasti, sestávající pouze ze 4 obcí způsobuje, že z hlediska struktury osídlení leží ve vymezené oblasti pouze jedno centrum subregionálního významu – město Cvikov. K danému tématu blíže viz schéma struktury osídlení, převzaté z konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj.

Vazby mezi obcemi v rámci hospodářsky slabé oblasti se odvíjejí především na bázi dojížďky za prací a do škol, v menší míře je ovlivňují i dojížďka za službami a na úřady a instituce. Z center uvnitř HSO Cvikovsko má největší „nasávací“ schopnost pochopitelně město Cvikov (1208 pracovních příležitostí dle SLDB 2001). Všechny obce měly v roce 2001 pasivní saldo dojížďky do zaměstnání i do škol. Nejčastějším cílem vyjížďky za prací z HSO Cvikovsko bylo město Nový Bor, orientované především na sklářský průmysl. Velmi významná byla i vyjížďka do okresního města Česká Lípa s diferencovanou nabídkou pracovních příležitostí. Významný pohyb za prací byl zaznamenán i do


99

Jablonného v Podještědí. Uvnitř oblasti směřoval nejvýznamnější přepravní proud samozřejmě do Cvikova. Jeho význam z hlediska nabídky pracovních příležitostí výrazně přesahuje hranice HSO. Ze vzdálenějších cílů je nejvýznamnějším bodem dojížďky hlavní město Praha, kam dokonce dojíždí za prací více obyvatel než do Liberce. V dojížďce do škol směřují rovnocenné přepravní proudy do České Lípy a do Nového Boru. Uvnitř oblasti dojíždí nejvíce žáků a studentů do Cvikova. Dá se předpokládat, že se zde jedná především o dojížďku do základních škol. Ze vzdálenějších cílů se nejvíce dojíždí do Liberce a do Prahy. Koncentrace úřadů, institucí, obchodů a služeb posiluje silnou vazbu celé oblasti na Českou Lípu.


100

6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány společné okruhy problémů obcí v HSO HrádeckoCvikovsko a svou povahou patří mezi nejzávažnější. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3. kapitole.

6.1 Nezaměstnanost Společným problémem celé oblasti HSO Cvikovsko je relativně vysoká míra nezaměstnanosti (krátkodobá i dlouhodobá), velký počet žadatelů o práci, málo pracovních příležitostí (pouze 50 % ekonomicky aktivních nachází pracovní uplatnění v obcích HSO) a zejména tendence stabilního růstu nezaměstnanosti ve Cvikově a tudíž i v HSO jako celku. Míra nezaměstnanosti se v březnu 2006 pohybovala od 7,1 % v obci Svojkov do 11,6 % v Kunraticích u Cvikova. Průměrná míra nezaměstnanosti za celou HSO Cvikovsko dosáhla úrovně 10,5 %.

6.2 Ekonomická restrukturalizace, útlum tradičních odvětví, brownfields Dopady ekonomické restrukturalizace v transformačním období po roce 1989 byly v HSO Cvikovsko podstatně silnější než v jiných regionech v důsledku konkursu či zrušení výroby tradičních největších zaměstnavatelů v odvětví výroby polygrafických strojů a oděvnictví (Grafostroj, Severka…). Do konkursu se dostaly i další firmy, např. Triangl Plast, s.r.o., Poly_Wood, s.r.o., Sekner, s.r.o., Ekoplast s.r.o. Mezi riziková odvětví se řadí i exportně orientovaný sklářský průmysl v důsledku silné konkurence asijských výrobců a vlivem silné apreciace kurzu koruny vůči dolaru. V celé oblasti chybí větší počet strategických investorů. Kromě zvyšování nezaměstnanosti je zde i zvýšené nebezpečí možného výskytu lokalit typu brownfields. V oblasti Cvikovska se nachází z hlediska počtu cca 2 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. V HSO Cvikovsko lze předpokládat, že by si s problematikou brownfields měl poradit „trh“ sám, např. formou podpory klastrů a klastrových iniciativ (zlepšení podnikatelského prostředí regionu).

6.3 Doprava Velkým problémem HSO Cvikovsko je vysoká dopravní zátěž na silnicích I. třídy v důsledku enormního nárůstu kamionové dopravy po vstupu České republiky do Evropské unie a odstranění celních bariér. Nejvyšších intenzit dosahuje doprava na silnicích I. třídy - peáž I/13 + I/9 u Svoru. V roce 2000 (výsledky za rok 2005 nebyly ještě zpracovatelům k dispozici) bylo na souběhu silnic I/9 a I/13 zjištěno sčítáním dopravy 11 338 automobilů všech kategorií za 24 hodin a lze předpokládat, že se tento počet po 1.5.2004 rapidně zvýšil. V letošním roce došlo k dalšímu nárůstu v důsledku omezené průjezdnosti hraničního přechodu Cínovec. Kritická situace je rovněž na silnicích nižších tříd a místních komunikacích, zejména v důsledku jejich stavebního stavu. Povrchy vozovek silnic II. a III. tříd v HSO Cvikovsko jsou hodnoceny převážně v kategoriích nevyhovující až havarijní. Havarijní stav vozovek je zejména na úsecích silnic III. třídy (např. III/26841, 26842, 26321). Problematická je dopravní obslužnost obcí, zejména ve večerních hodinách (možnost dojíždění za prací na odpolední a noční směny) a o víkendech.


101

6.4 Technická infrastruktura Společným problémem celé oblasti Cvikovsko je nevyhovující stav technické infrastruktury v malých obcích a okrajových částech větších obcí, zejména ve vodním hospodářství. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje. V řešeném území je veřejná splašková kanalizace s ukončením na ČOV pouze v místní části Cvikov (napojeno 68 % obyvatel) a v části Svoru je veřejná splašková kanalizace bez čištění zaústěná do recipientu. V ostatních obcích veřejná kanalizace není, odpadní jímky jsou vyváženy na ČOV Nový Bor, popř. ČOV Česká Lípa. Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá cca 94 % trvale bydlících obyvatel. Veřejný vodovod není rozveden především v menších sídlech a oddělených částech obcí (Cvikov – místní části Lindava, Svitava). V některých lokalitách je kvalita pitné vody nevyhovující. Problémem je i příjem signálu mobilních operátorů v obcích mimo Cvikov. V některých obcích je signál některých operátorů slabý, popř. není dostupný vůbec (zejména Vodafone a T-Mobile, závisí mj. i na konfiguraci terénu). Problémem je i příjem signálu mobilních operátorů.

6.5 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel v HSO Cvikovsko není příznivá. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Cvikovska ukazuje velké zastoupení obyvatel se základním vzděláním (mezi 24 –35 %) a ti, kteří mají úplné střední odborné vzdělání bez maturity (36 – 48 %), překvapivý je tento údaj i u města Cvikov, kde je podíl obyvatel s tímto vzděláním téměř 46 %. Oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Svor) méně než 5 % obyvatel. V celé oblasti HSO Cvikovsko nejsou žádné školy vyššího stupně (pouze mateřské a základní školy). Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým ukazatelem pro další rozvoj celé oblasti především z hlediska uplatnění obyvatel na pracovním trhu, zároveň může to být i dílčí faktor pro rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti Cvikovska. Pro další rozvoj HSO Cvikovska bude nutné vzdělanostní strukturu obyvatel podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti. Vzhledem k tomu, že v oblasti působnosti obcí HSO Cvikovsko je pouze základní školství, bude změna vzdělanostní struktury obyvatelstva do budoucna znamenat především důraz na kvalitnější základní vzdělávání, přípravu a podněcování žáků a jejich rodičů k rozvoji vyššího vzdělávání a zároveň vytváření podmínek pro rozvoj spolupráce místních firem a středních škol a učilišť v regionu.


102

7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI CVIKOVSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pouze pro některé obce HSO Cvikovsko, ale svou povahou přesto patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3.kapitole.

7.1 Doprava Doprava a dopravní infrastruktura je hlavním problémem celé oblasti, jak bylo popsáno již v kapitole 6.2. Z hlediska lokálních a specifických problémů obcí v této oblasti je významná zejména vysoká dopravní zátěž v obci Svor, která leží na hlavní trase tranzitní nákladní dopravy do SRN (silnice I/9). Krize nastala zejména po omezení průjezdnosti nákladní dopravy přes hraniční přechod Cínovec z důvodu provádění nezbytných oprav komunikace na saské straně. Obec usiluje o provedení nezbytných úprav směřujících ke zvýšení bezpečnosti provozu a odstranění následků nadměrného zatížení těžkou dopravou (vyjeté koleje apod.). Definitivním řešením bude teprve odklon části kamionové dopravy na nový dálniční přechod Petrovice (D8), popř. na nový přechod do Polska a SRN v Hrádku nad Nisou na přeložce komunikace R 35.

7.2 Zemědělství a lesnictví V oblasti zemědělství měl proces transformace ekonomiky po roce 1989 na Cvikovsku velmi negativní dopad. Zánik bývalých státních statků nebyl v dostatečné míře kompenzován vznikem nových podnikatelských subjektů, a to se negativně projevilo zejména v intenzitě využívání zemědělského půdního fondu. Z vyhodnocení dotazníků vyplynulo, že v oblasti je značný podíl nevyužívaných zemědělských pozemků. Na tomto stavu má rozhodující podíl nedostatečný rozsah živočišné výroby s dopadem na travní plochy a stav krajiny. Nevyužívané pozemky (52 % celkové výměry ZPF) jsou tvořeny naprostou většinou pozemků začleněných v V. třídě ochrany ZPF, značná část je evidována jako trvalé travní porosty. Pro eliminaci tohoto stavu je nutná obnova živočišné výroby, značná část zemědělských pozemků (kromě oblastí se zájmy ochrany přírody) je vhodná i pro alternativní způsoby využívání (i nezemědělské). Více než třetina plošné výměry zemědělských půd v HSO náleží do spodní části hodnotícího spektra dle bonity, což znamená, že tyto půdy jsou vzhledem k současným i očekávaným podmínkám zemědělského hospodaření za hranicí ekonomické efektivnosti pro jejich vlastníka či nájemce (tomu odpovídá i jejich aktuální stav). Tyto méně hodnotné pozemky tvoří v obci Kunratice u Cvikova a Svor polovinu výměry pozemků ZPF. Zejména z krajinářských důvodů je jejich využívání (resp. údržba) nutné, a to za pomoci státních i evropských intervencí. Specifikem oblasti je vysoký podíl ploch (49 %) zájmů zvláštní ochrany přírody s nutností vyšších vstupů při údržbě krajiny Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá). Škody na lesních porostech i zemědělských kulturách způsobují i vysoké stavy spárkaté zvěře v Lužických horách. Pro omezení škodlivých vlivů bude vhodné přijmout některá opatření, spočívající v celkovém snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé), a zvážení možností oborních chovů ve vhodných lokalitách.


103

7.3 Ostatní specifické problémy Problémem HSO Cvikovsko jsou rovněž staré ekologické zátěže. V oblasti se sice nacházejí pouze 3 ekologické zátěže, přičemž se ale ve dvou případech jedná o závažnou kontaminaci půdy i podzemních vod. Lokálním problémem jsou i poměrně časté záplavy v povodí Svitávky. Z hlediska sociální infrastruktury představuje určitý problém vysoké stáří a podprůměrná kvalita domovního a bytového fondu v obcích (mimo Cvikov), malá dostupnost bydlení a nízká kvalita občanské vybavenosti či služeb v některých lokalitách a poměrně špatná dostupnost nemocnice v České Lípě a dalších zařízení služeb veřejnou dopravou z většiny obcí. Za závažný problém s dopadem na další rozvoj celé oblasti (daňové výnosy, zaměstnanost, …) lze považovat nedostatečnou míru využití potenciálu krajiny pro rozvoj odvětví cestovního ruchu a navazující služby. V oblasti je nedostatečná vybavenost turistickou infrastrukturou (základní i doplňkovou), malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu.


104

PŘÍLOHA č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY Struktura analytické části 1. Úvod, údaje o zadání projektu, podklady 2. Vymezení a základní charakteristika HSO - společný profil HSO (vybrané hlavní identifikátory porovnat s údaji za celý Liberecký kraj) 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů (včetně vývojových trendů, identifikátory) A – ekonomika B – společnost C – prostředí D – správa věcí veřejných 4. Globální SWOT analýzy HSO (expertní stanovení priorit). U silných a slabých stránek bude vždy odkaz na analytickou část daného jevu. 5. Prostorové a funkční vztahy HSO 6. Společné a širší problémy HSO 7. Lokální a specifické problémy obcí v HSO

Přehled navržených indikátorů pro kapitolu 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů Pilíř A – EKONOMIKA A.1 Hospodářský rozvoj

Sledované indikátory: 5 1. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví (počet, %) - možno doplnit koeficientem LQ 2. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle kategorií počtu zaměstnanců (počet, %) 3. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) ku celkovému počtu zaměstnanců podle sektorů (%) 4. Počet a rozloha brownfields 5. Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů (%) A.2 Veřejná ekonomika

Sledované indikátory: 9 1. Daňové příjmy (Kč) 2. Nedaňové příjmy (Kč) 3. Kapitálové příjmy (Kč) 4. Přijaté dotace (Kč) 5. Běžné výdaje (Kč) 6. Kapitálové výdaje (Kč) 7. Financování (Kč) 8. Úhrn aktiv/pasiv (Kč) 9. Obligatorní výdaje (Kč)


A.3 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy

Sledované indikátory: 15 1. Počet hraničních přechodů (počet) 2. Zastávka dálkové autobusové linky (ano-ne) 3. Zastávka autobusové linky místního významu (ano - ne) 4. Stanice (zastávka) vlaků (ano - ne) 5. Počet spojů veřejné autobusové a vlakové dopravy (spoje/den) 6. Délka a hustota sítě státních silnic (km, km/km2) 7. Délka obecních komunikací (km, km/km2) 8. Intenzita silniční dopravy (počet vozů/den) 9. Nehodová místa (úseky) 10. Počet obyvatel vyjíždějících do zaměstnání (počet) 11. Počet obyvatel vyjíždějících do škol (počet) 12. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec celkem (počet) 13. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec podle doby cesty (počet) 14. Podíl vyjíždějících obyvatel z celkového počtu obyvatel (%) 15. Cyklotrasy vedoucí HSO (kategorie, výčet) A.4 Technická infrastruktura

Sledované indikátory: 8 1. Veřejný vodovod (počet a podíl bytů připojených na veřejný vodovod) 2. Kanalizace bez napojení na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 3. Kanalizace s napojením na ČOV (počet a podíl bytů připojených na veřejnou kanalizaci) 4. Plynofikace (počet a podíl bytů připojených na plyn) 5. Počet a podíl bytů s ústředním topením 6. Obnovitelné zdroje energie (počet zařízení) 7. Pokrytí území telefonním signálem (% území) 8. Veřejný internet v obcích (lokalizace, počet stanic) A.5 Cestovní ruch

Sledované indikátory: 6 1. Ubytovací zařízení (počet, výčet) 2. Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií (počet) 3. Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (počet) 4. Sdružení na podporu cestovního ruchu (ano-ne) 5. Turistické informační centrum (ano-ne) 6. Incomingová cestovní kancelář (ano-ne) Pilíř B – SPOLEČNOST B.1 Obyvatelstvo

Sledované indikátory: 14 1. počet obyvatel celkem (počet)

105


106

2. meziroční změna počtu obyvatel (počet, %) 3. živě narození celkem (počet) 4. zemřelí celkem (počet) 5. přirozený přírůstek celkem (počet, ‰) 6. přistěhovalí celkem (počet) 7. vystěhovalí celkem (počet) 8. saldo migrace celkem (počet, ‰) 9. celkový přírůstek (počet, ‰) 10. průměrný věk obyvatelstva (rok) 11. počet a podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem (počet, %) 12. počet a podíl obyvatel ve věku 15 - 59 let - celkem (počet, %) 13. počet a podíl obyvatel ve věku 60 let a více celkem (počet, %) 14. index stáří B.2 Školství a vzdělávání

Sledované indikátory: 4 1. Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet žáků na 1 pedagoga v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních podle typu zařízení (počet) 3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (počet, %) 4. Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařazení (počet) B.3 Zdravotnictví

Sledované indikátory: 5 1. Počet zdravotnických zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet lékařů podle typu zdravotnických zařízení (počet) 3. Počet lůžek podle typu zdravotnických zařízení (počet) 4. Počet obyvatel na jednoho lékaře (počet) 5. Vzdálenost (časová dostupnost) k nejbližší nemocnici (km, min) B.4 Sociální oblast

Sledované indikátory: 5 1. Domov důchodců (výčet a počet míst) 2. Dětský domov (výčet a počet míst) 3. Ústav sociální péče (výčet a počet míst) 4. Dům s pečovatelskou službou (výčet a počet míst) 5. Ostatní zařízení a služby sociální péče (výčet a počet míst) B.5 Kultura a památková péče

Sledované indikátory: 5 1. Kulturní a historické atraktivity regionálního významu (výčet) 2. Počet kulturních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 3. Pravidelné a nepravidelné kulturní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu)


107

4. Památková rezervace (ano - ne) 5. Památková zóna (ano - ne) B.6 Sport a tělovýchova

Sledované indikátory: 2 1. Počet sportovních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné sportovní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) B.7 Bydlení a bytový fond

Sledované indikátory: 12 1. počet domů celkem (počet) 2. počet rodinných domů (počet) 3. počet trvale obydlených domů (počet) 4. počet neobydlených domů (počet) 5. počet bytů celkem (počet) 6. počet bytů trvale obydlených (počet) 7. počet neobydlených bytů (počet) 8. trvale obydlené byty podle období výstavby (počet, %) 9. průměrné stáří domů (rok) 10. počet trvale obydlených bytů podle energie použité k vytápění (počet, %) 11. počet trvale obydlených bytů podle kategorií kvality (počet, %) 12. počet dokončených bytů (počet) B.8 Trh práce a zaměstnanost

Sledované indikátory: 9 1. Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví (počet, %) 2. Míra zaměstnanosti celková, mužů, žen, starších nad 55 let (%) 3. Počet žadatelů o práci (počet) – na úrovni obec 4. Volná pracovní místa (počet) na úrovni okres 5. Počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo (počet) 6. Míra nezaměstnanosti (%) 7. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) 8. Sezónní nezaměstnanost – slovní komentář 9. Počet pracovních příležitostí po obcích

Pilíř C – PROSTŘEDÍ C.1 Základní fyzicko-geografické charakteristiky území

Sledované indikátory: 1 1. Bližší specifikace klimatických oblastí


108

C.2 Ovzduší

Sledované indikátory: 1 1. Zdroje znečištění podle kategorií (počet dle kategorií, popř. výkon zařízení) – kromě malých zdrojů C.3 Voda

Sledované indikátory: 0 C.4 Staré ekologické zátěže

Sledované indikátory: 1; 1. Staré ekologické zátěže (výčet) – specifikovat pouze nejvýznamnější – z databáze C.5 Příroda a krajina

Sledované indikátory: 5 1. Přehled a zastoupení všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (výčet) 2. Podíl rozlohy všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (%) 3. Vyhodnocení území obcí dle koeficientu ekologické stability 4. Výčet prvků ÚSES s dosud nedostatečnými plošnými parametry (výčet) 5. Přehled registrovaných VKP (výčet) C.6 Suroviny a odpady

Sledované indikátory: 7 1. Chráněné ložiskové území (ano – ne) 2. Typ suroviny (výčet) 3. Dobývací prostor (ano – ne) 4. Kapacita dobývacího prostoru 5. Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg na obyvatele/rok) 6. Skládka komunálního odpadu (ano - ne) 7. Množství separovaného sběru podle druhu odpadu (kg na obyvatele/rok) C.7 Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta

Sledované indikátory: 4 1. Teoretické vymezení problému úrovně území (Komentář) 2. Počet subjektů se zaměřením na EVVO (počet) 3. Počet akcí se zaměřením na EVVO (počet) 4. Střediska EVVO (výčet) C.8 Zemědělství a lesní hospodářství

Sledované indikátory: 12 1. Zornění zemědělské půdy (%)


109

2. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) 3. Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy (%) 4. Známé údaje o pěstování a zpracovávání biomasy pro energetické účely 5. Struktura pozemků – land use (ha, %) 6. Struktura pozemků ZPF dle tříd ochrany (m2, %) 7. Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech 8. Lesnatost (%) 9. Struktura zemědělských subjektů 10. Struktura subjektů lesního hospodářství 11. Struktura subjektů v rybářství a rybníkářství 12. Hlavní pěstované plodiny (výčet) C.9 Financování ochrany a tvorby životního prostředí

Sledované indikátory: 1 1. Získané dotace na ochranu a tvorbu životního prostředí podle jednotlivých složek životního prostředí (výčet, Kč, % z celkových nákladů) Budou uvedeny pouze v případě, dodá-li je KÚLK, MŽP, SFŽP Pilíř D - SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH D.1 Management udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.2 Indikátory udržitelného rozvoje

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet používaných indikátorů D.3 Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území

Sledované indikátory: 1 1. Volební účast v komunálních volbách D.4 Místní Agenda 21

Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty

Sledované indikátory: 2 1. Stav územně plánovací dokumentace a podkladů (schválený ÚPO – ano-ne) 2. Strategie rozvoje obce či mikroregionu (ano – ne)


D.6 Působnost orgánů státní správy

Sledované indikátory: 8 1. Příslušný pověřený obecní úřad (výčet) 2. Příslušný finanční úřad (výčet) 3. Příslušná matrika (výčet) 4. Příslušný pracovní úřad (výčet) 5. Příslušný stavební úřad (výčet) 6. Příslušné obvodní oddělení policie ČR (výčet) 7. Hasiči 8. Záchranná služba D.7 Nevládní neziskové organizace

Sledované indikátory: 4 1. nevládní neziskové organizace (výčet) 2. nevládní neziskové organizace podle právní formy (počet) 3. nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti (počet) 4. objem vyplacených finančních prostředků nevládním neziskovým organizacím z obcí (tis.Kč)

Struktura návrhové části 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření, přehled vybraných aktivit (připravovaných projektů) 5. Stanovení priorit v opatřeních (specifikace vybraných opatření dle struktury návrhové části Programu rozvoje LK) a priorizace projektů podle jejich připravenosti a významu pro oblast 6. Možnosti přeshraniční spolupráce s okolními kraji a státy 7. Porovnání vybraných ukazatelů pro vymezování HSO (návrhový a současný stav)

110


111

PŘÍLOHA č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA Agentura ochrany přírody a krajiny- http://www.aopk.cz Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje- http://www.apic.cz Albertina: Databáze firem (placená, pro registrované uživatele). 2004. http://www.albertina.cz/czech/index.html ANNOLK: Adresář nestátních neziskových organizací se zaměřením na ekologii. 15. 1. 2006. http://eufonie.cz/NNOLK/ ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Dotazníkové šetření 2006. ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o.: Rozvojové studie venkovských mikroregionů. Mikroregion Podralsko. 2000 ARR-Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o.:Analýza současného stavu mikroregionu Hrádecko Chrastavsko 2 část - strategie rozvoje. 2001 Czechinvest: Průvodce klastry (online). 5.8.2005. http://www.czechinvest.org Česká geologická služba- Geofond http://www.geofond.cz Český statistický úřad- http://www.czso.cz Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Populační analýza Libereckého kraje. 2002 Český statistický úřad Krajská reprezentace Liberec: Úroveň vzdělanosti obyvatelstva Libereckého kraje. 2001 Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004,2005.2004,2005 http://www.czso.cz EKO-KOM a.s. http://www.ekokom.cz/ GEO Group a.s.:Analýza stavu nakládání s komunálním odpadem se zaměřením na využitelné složky komunálních odpadů včetně obalové složky. 2004 JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v Libereckém kraji. 2004 Jízdní řády http://www.idos.cz Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Krajská správa silnic LK http://www.ksslk.cz/web/ Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelská základna. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza podnikání - podnikatelské prostředí. Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza situace národnostních menšin na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje – aktualizace. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Bytová výstavba v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Cestovní ruch v České republice a Libereckém kraji 2003. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Cykloturistické mapy. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Dopravní politika Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Frýdlantsko. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje". Krajský úřad Libereckého kraje: Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce BESIP. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 – 2008. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce odpadového hospodářství na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji. 2003


112

Krajský úřad Libereckého kraje: Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Krajský zdravotní plán Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Monitoring nabídky a poptávky po bytech v Libereckém kraji. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území Libereckého kraje na období 2003-2004. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Nehodové úseky v Libereckém kraji 2003, 2004. Krajský úřad Libereckého kraje: Objektivní zatížení turistických lokalit. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Libereckého kraje, Hydroprojekt Praha. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. tříd na roky 2005-2013. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2004. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Projekty podporované Libereckým krajem v roce 2005. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu. Krajský úřad Libereckého kraje: Registr cyklotras v Libereckém kraji. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Registr hraničních přechodů v Libereckém kraji.2004, 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvoj venkova. Krajský úřad Libereckého kraje: Rozvojový koncept turistických stezek v Libereckém kraji. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Statistické ukazatele za oblast školství 2003. Krajský úřad Libereckého kraje: Stav povrchu vozovek silnic II. a III. tříd. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa. 1998 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa. 1999 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie rozvoje Libereckého kraje 2002-2006. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje– pracovní verze. 2005 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Studie přeshraničních vazeb Libereckého kraje - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedících krajů a regionů. 2002 Krajský úřad Libereckého kraje: Studie vlivu průmyslových zón v Libereckém kraji. Krajský úřad Libereckého kraje: Surovinová politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC Liberecký kraj. Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK – koncept. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: ÚPN VÚC LK- průzkumy a rozbory. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Územně energetická koncepce Libereckého kraje. 2004 Krajský úřad Libereckého kraje: Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Vzdělanostní struktura obyvatelstva Libereckého kraje. Krajský úřad Libereckého kraje: Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Krajský úřad Libereckého kraje: Zdravotní politika Libereckého kraje. 2003 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu školství Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu zdravotnictví Libereckého kraje. 2001 Krajský úřad Libereckého kraje: Zpráva o stavu životního prostředí Libereckého kraje.


113

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy Krajský úřad Libereckého kraje, odbor hospodářského a regionálního rozvoje Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje Města a obce online- http://www.obce-mesta.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí- statistiky nezaměstnanosti. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz Ministerstvo pro místní rozvoj: Společný regionální operační program České republiky na léta 2004-2006. Programový dodatek. 2005 http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/ 1138264724.pd-srop_-v0.11_290605.doc Ministerstvo průmyslu a obchodu: Databáze (placená, pro registrované uživatele). 2001. http://www.mpo.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Registr škol a školských zařízení. 1.9.2005. http://www.msmt.cz/oficreg/vybskolo.asp Ministerstvo vnitra: Registr občanských sdružení. 1. 6. 2005. http://www.mvcr.cz/agenda Národní síť zdravých měst ČR: Katalog neziskových organizací Libereckého kraje z oblasti životního prostředí. http://www.nszm.cz Res Perita Consulting: Studie hospodaření územních samospráv Libereckého kraje. 2005 RYDVALOVÁ, P. JÁČ, I.: Vliv průmyslových zón na rozvoj Libereckého kraje. In: Sborník konference REGIO 2003 – krajské dny regionálního rozvoje 9.-10.9.2003. 2003. RYDVALOVÁ, P., RYDVALOVÁ, R., a kol. Lokality typu brownfields a informace k rozvoji podnikání v Libereckém kraji. ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o. a Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza neprůmyslových deprimujících zón ve vazbě na HSO Libereckého kraje. In: Sborník příspěvků z mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum, s. 82. Technická univerzita v Liberci. 2005. RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Komparace metod pro vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. VÚTS Liberec, a.s. 2006. Ředitelství silnic a dálnic: Výsledky sčítání dopravy 1995, 2000. http://www.rsd.cz/

SAUL s.r.o.: Identifikace a hodnocení rozvojových problémů obcí a mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko. 2000 SAUL s.r.o.: Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010. SAUL s.r.o.: Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí, Liberec. 2000 SAUL s.r.o.: Urbanistická studie Novoborska se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu a sportu. 2001 Silniční mapy 1:50 000 Státní fond životního prostředí http://www.sfzp.cz/cs/ Suchopýr, o. p. s.: Výroční zpráva 2004. 2004 Svazek obcí Novoborska: Strategie rozvoje Novoborska. 2002 Technická univerzita v Liberci: Vymezení venkovského prostoru Libereckého kraje. Typologie venkovského prostoru. 2003 Úřad práce Česká Lípa. http://portal.mpsv.cz/sz/local/cl_info Úřad práce Liberec. http://portal.mpsv.cz/sz/local/lb_info Úřad práce Semily. http://portal.mpsv.cz/sz/local/sm_info Ústav pro hospodářskou úpravu lesů- http://www.uhul.cz Ústav technického rozvoje a informací (UTRIN), s.r.o. 2003 http://www.utrin.cz/ Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) http://www.uzis.cz/ Volební server Českého statistického úřadu. http://www.volby.cz


Webové stránky jednotlivých obcí- www.cvikov.cz, www.obecni-urad.net, www.sweb.cz/svojkov

114


115

PŘÍLOHA č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT Obec: 1. Technická infrastruktura Jaký je stávající stav inženýrských sítí ve Vaší obci?

Jaké jsou záměry rozvoje inženýrských sítí ve Vaší obci?

Je k těmto záměrům zpracovaná projektová dokumentace?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je Vaše obec plynofikována?

Je ve Vaší obci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie? Pokud ano, uveďte stručný počet a popis zařízení, jeho výkon a umístění.

Je ve Vaší obci veřejně přístupný internet? Pokud ano, uveďte počet stanic a jejich umístění (obecní úřad, knihovna, …)

Jak hodnotíte pokrytí území Vaší obce telefonním signálem? Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem Operátor Český Telecom Eurotel T – Mobile Oskar

Hodnocení


116

2. Management udržitelného rozvoje, Místní Agenda 21, ekologická výchova, komunitní plánování • • • • • •

Realizuje Vaše obec nebo jiné subjekty v obci nějaké aktivity z oblasti managementu udržitelného rozvoje a sledování indikátorů udržitelného rozvoje? ano – ne (označte správnou odpověď) Máte zájem o informace z této oblasti? ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? ano – ne (označte správnou odpověď) Subjekty se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Akce se zaměřením na EVVO v obci ano – ne (označte správnou odpověď) Je Vaše obec zapojena do komunitního plánování? ano – ne (označte správnou odpověď) Pokud ano, uveďte jakým způsobem

3. Kultura, sport Jaká kulturní a sportovní zařízení se nacházejí ve Vaší obci? Jaký je jejich stav?

Připravujete, plánujete, nebo máte již zpracované projekty pro rozvoj kulturních a sportovních zařízení nebo pro rozvoj kulturních a sportovních činností? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

Jaké nejvýznamnější kulturní a sportovní akce se u Vás v obci konají?

4. Cestovní ruch Je ve Vaší obci Turistické informační centrum?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu ve Vaší obci dostatečná ? ano – ne (označte správnou odpověď) Jaký druh ubytování postrádáte : a) soukromé kapacity…….. b) obecní kapacity……….. c) hotelové kapacity……... Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit? Vaše návrhy: a) soukromé k. …………………………………………………… b) obecní k………………………………………………………... c) hotelové k……………………………………………………… d) jiné návrhy…………………………………………………….


117

Jaký druh turistických aktivit lze ve Vaší obci provozovat? a) pouze sezónní ( které roční období)……………………………….. b) celoroční…………………………. c) převažuje………………………….

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu cestovního ruchu ve Vaší obci?

Připravujete, plánujete, nebo máte již vypracovány projekty, které by zvýšily atraktivitu Vaší obce v oblasti cestovního ruchu? Pokud ano, uveďte, o jaké projekty se jedná.

5. Bytová výstavba, územní plány Má Vaše obec připravené plochy pro bytovou výstavbu? Plánuje Vaše obec pro nejbližší období bytovou výstavbu? V jakém stupni přípravy se tato plánovaná výstavba nachází (projektová dokumentace, finanční zajištění, vhodné nemovitosti, …)

Má Vaše obec zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán?

Zvažujete zpracování urbanistické studie nebo územního plánu? Má Vaše obec zpracovaný jiný rozvojový dokument? (Strategický plán, Program rozvoje vesnice, …)?

Zvažujete zpracování takového dokumentu?


118

6. Zájmové spolky a NNO Uveďte jednotlivé zájmové spolky a neziskové organizace působící ve Vaší obci dle právních forem (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, zájmové spolky, ostatní) a oblasti jejich činnosti (kultura, sport , volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, životní prostředí, atd.) Název spolku nebo NNO

Právní forma

Oblast činnosti

Uveďte objem finančních prostředků v jednotlivých letech, které byly poskytnuty z Vašeho rozpočtu neziskovým organizacím podle jednotlivých činností. Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum

Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občansko právní osvěta a politické organizace Dobročinnost Náboženství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004


119

7. Zemědělství Odhad neobhospodařované zemědělské půdy v obci (v %, příp. v ha)

Odhad podílu ekologického zemědělství (v %, příp. v ha)

Výčet subjektů podnikajících v ekologickém zemědělství

Odhad plochy, na kterých je případně pěstována biomasa (v ha, v druhovém členění = byliny, dřeviny, jiné)

Výčet provozů zužitkovávajících biomasu pro energetické účely

Výčet hlavních pěstovaných plodin


PŘÍLOHA č.4: TABULKY A GRAFY

120

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Cvikovsko analytická část 1 OBSAH

Recommend Documents