Program P O L N Á. na volební období let

Program rozvoje města

POLNÁ na volební období let 2010 - 2014

schválen Zastupitelstvem města Polná dne 7. 3. 2011

OBSAH:

1. Úvod 2. Obyvatelstvo, osídlení, trh práce 3. Veřejná správa 4. Bytová oblast 5. Školství 6. Doprava a dopravní obslužnost 7. Pozemní komunikace 8. Technická infrastruktura 9. Veřejné finance - daňová výtěžnost 10.Podnikatelská sféra 11.Zdravotnictví 12.Sociální služba 13.Odpadové hospodářství 14.Památková péče 15.Cestovní ruch a rekreace 16.Životní prostředí 17.Kultura a spolková činnost 18.Sport 19.Výpis aktuálních stavebních akcí

2

1. Úvod k PROGRAMU ROZVOJE MĚSTA Program je opětovně zpracován městem Polná bez využití profesionálního zpracovatele. Respektuje a vychází z dokumentů regionálního rozvoje Národní rozvojový plán České republiky 2007- 2013 Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007-2013 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Program rozvoje kraje Vysočina (aktuální znění) Strategie rozvoje mikroregionu Polensko (listopad 2001) Strategie Českomoravské pomezí, o.p.s (rozvojová a metodická část + analytická část) na roky 2007 – 2013 a dále respektuje rezortní dokumenty rozvoje celorepublikového i krajského dosahu. Program rozvoje města Polná je zpracován na základě znalostí místních poměrů členů Zastupitelstva a Rady města, Městského úřadu, členů komisí RM a výborů ZM, na základě podnětů a připomínek volebních stran, společenských organizací, podnikatelské veřejnosti, místních orgánů veřejné správy a v neposlední řadě samotných občanů. Tento dokument je podkladovým materiálem, předpokládajícím průběžnou aktualizaci. Spolu s Územním plánem města Polná bude tvořit základní dokumenty města ve střednědobém časovém horizontu do roku 2014. Akce, jejichž realizace je plánována v tomto období, tj. do r. 2014, je možné považovat za prioritní. V programu jsou pojednány i akce přesahující tento horizont, ty pak lze nazvat jako výhledové. Polnou městem je v tomto případě, tak jako u ostatních dokumentů města, míněna celá obec tvořena všemi místními částmi, tedy Polná, Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov. Historická Polná je označována jako místní část Polná. Schválený Program rozvoje města Polná bude především regulátorem přípravy a schvalování finančních ročních plánů města Polná. Současně má být podkladem podnikatelské veřejnosti při zpracování jejich podnikatelských záměrů. Zájmy místní správy města mají být v souladu se zájmy podnikatelskými tak, aby v konečném důsledky byly ve prospěch občanů města. Program rozvoje města Polná je schválen dle ustanovení § 84 odst. 2 písm. a) zák. č. 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění, Zastupitelstvem města Polná dne ………….

3

2. Obyvatelstvo, osídlení, trh práce Polná leží v lesnaté oblasti v nadmořské výšce mezi 400 - 500 m, přičemž náměstí je ve výšce 460 m n.m. Oblast s poměrně nízkou zalidněností. Rozloha Polné je 3776 ha. Rozkládá se na 5 katastrálních územích: Polná, Janovice u Polné, Nové Dvory u Kamenné, Hrbov, Skrýšov u Polné. Obec Polná je městem s místními částmi dle jednotlivých katastrálních území. Vývoj obyvatelstva v letech: stav ke dni

Polná

Hrbov

Janovice

1.1.2000 1.1.2001 1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009 1.1.2010 1.1.2011

4251 4241 4249 4263 4285 4346 4347 4349 4381 4436 4453 4476

231 242 247 254 254 249 249 258 259 261 255 246

182 185 184 185 186 191 176 188 177 174 168 169

Nové Skrýšov celkem k tomu Dvory cizinci 147 148 153 153 151 152 152 156 148 146 148 147

19 21 34 35 36 35 35 35 32 31 30 28

4830 4837 4867 4890 4912 4973 4959 4986 4997 5048 5054 5066

102 148 150 150 142 119

včet cizinců

5061 5134 5147 5198 5196 5185

Mimo občanů ČR žije v Polné v současné době 64 cizinců s trvalým pobytem, z toho 1 v Janovicích a 3 ve Skrýšově. Dále v Polné žije 55 cizinců s takzvaným dlouhodobým pobytem vízového cizince – jedná se převážně o státní příslušníky Mongolska. V menších počtech u nás žijí Vietnamci, Ukrajinci, Moldavci, Arménci, Poláci a Slováci.

Trh práce Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z ukazatelů hospodářské problémovosti území. Míra nezaměstnanosti v Polné k 31. 12. 2010 byla nejvyšší v historii a dosáhla 10,7 %, kdy počet nezaměstnaných je 268 na 2497 ekonomicky aktivních obyvatel. Úřad práce eviduje jedno volné pracovní místo. V rámci celého Polenska je ke stejnému datu nezaměstnanost ve výši 10,7 %, evidováno 556 nezaměstnaných na 5 212 ekonomicky činných subjektů. V oddílu č. 10 podnikatelská sféra je pak vyčísleno, jak za poslední 4 roky klesla u velkých firem v Polné zaměstnanost. Vzhledem k celosvětové situaci rozvoj pracovních míst ve velkých firmách stagnuje a do budoucnosti je otevřená celá řada možností v oblasti řemesel a služeb.

4

3. Veřejná správa Město Polná je obcí s pověřeným obecním úřadem - obcí II. stupně. V rámci tohoto úřadu provádí přenesený výkon státní správy pro 17 obcí - Polná, Arnolec, Brzkov, Dobronín, Dobroutov, Jamné, Jersín, Kamenná, Nadějov, Rybné, Stáj, Věžnice (HB), Věžnice (JI), Věžnička, Záborná, Zhoř, Ždírec. Město Polná je součástí správního obvodu Jihlavy - obcí s rozšířenou působností, tj. obcí III. stupně. Polná je součástí kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě a okresu Jihlava. V rámci samosprávní činnosti 22 obcí okolí Polné založilo Mikroregion Polensko, který je právnickou osobou ve smyslu zákona o obcích. V rámci výkonu státní správy je v Polné pouze detašované pracoviště Úřadu práce Jihlava, které plní funkci kontaktního místa pro poskytování sociálních dávek a zprostředkování práce. Byl zrušen Finanční úřad Polná a posléze i detašované pracoviště - podatelna. V Polné je sídlo obvodního oddělení Policie ČR. Dále se zde nachází stanice Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina. Městský úřad v Polné má rozmístěna svá pracoviště na třech místech. V hlavní budově radnice Husovo náměstí čp. 39 jsou kanceláře starosty, místostarosty, tajemníka; sídlí zde odbor správní, odbor sekretariátu starosty vč. informačního centra, ekonomický odbor a majetkový odbor. Ve dvorním traktu budovy má své kanceláře Místní hospodářství města. Odbor sociální a zdravotní je umístěn do I. poschodí budovy čp. 275 na Varhánkově ulici a odbor výstavby a životního prostředí do I.. poschodí budovy Požární zbrojnice na Varhánkově ulici čp. 278. Vytvoření obou detašovaných pracovišť není z provozního pohledu nejlepším řešením. Po přechodu na elektronickou spisovnu a společnou telefonní ústřednu, kdy obě pracoviště jsou závislé na fungující počítačové síti, dochází k častým výpadkům. Tato situace často ztěžuje a zpomaluje práci úředníků. Plánovaná rekonstrukce budovy radnice v návaznosti na sousední dům čp. 40 nebyla a ve sledovaném období zřejmě nebude realizována. Včasné vyrozumění obyvatelstva je v rámci civilní ochrany zajištěno rotačními sirénami, mimo obce Skrýšov. K dispozici jsou 2 mobilní megafony. Ve venkovských místních částech jsou veřejné rozhlasy. V obecním domě čp. 275 je mimo odboru sociálního a zdravotního MěÚ také výdejna obědů s jídelnou, provozovaná soukromou firmou; spolkové místnosti (Klub Za historickou Polnou, Divadlo DUHA, Divadelní soubor Jiří Poděbradský, Klub českých turistů, Fotoklub Polná, Polenská dechová hudba), jeden náhradní a dva nájemní byty. Celkové využití domu je předmětem jednání Rady a Zastupitelstva města. Dosud však nevyřešenou záležitostí ve městě Polná je umístění veřejných záchodků. Tato záležitost nadále zůstává prioritou tohoto volebního období. Venkovské místní části města Polná jsou materiálně vybaveny pro výkon místní správy na základní úrovni. Nové Dvory - obecní budova, kde je umístěna knihovna s veřejným internetem a spolková místnost pro potřeby Občanské komise. Ve výhledovém období je uvažováno o nové stavbě hasičské zbrojnice. Hrbov – budova školy s půdní vestavbou je využívána pro knihovnu s veřejným internetem, spolkovou místnost pro potřeby Občanské komise a zázemí dobrovolného hasičského sboru. Nová hasičská zbrojnice je přístavbou této budovy. 5

Janovice - knihovna s veřejným internetem a spolková místnost pro potřeby Občanské komise jsou umístěny v domě čp. 1. Zde se též nachází společenský sál a hasičská zbrojnice. V těchto třech dotčených místních částech existuje veřejný rozhlas, který je i nadále potřeba udržovat ve funkčním stavu, případně dle rozvoje území rozšiřovat. Místní část Skrýšov - občanskou vybavenost postrádá a ve sledovaném období zde není plánována. Tak jako v ostatních místních částech je zde nová stavba autobusové zastávky. Údržbu majetku města včetně zajištění provozu veřejného osvětlení, veřejného rozhlasu, údržbu veřejné zeleně, veřejných prostranství, veřejných komunikací, hřbitovů apod. zajišťuje organizační složka města - místní hospodářství města. Personálně je zajištěna 23 pracovníky města. Materiální zajištění v současné době spočívá ve využívání pronajatých nebytových prostor v areálu firmy Ivan Vlach * Ing. František Ampapa – Sdružení VAREX, Polná, Za Nádražím 852. Dalšími subjekty veřejné služby jsou: - Policie ČR - Česká pošta, s.p. - Česká spořitelna, a.s. - Česká pojišťovna, a.s. zastoupení Českomoravské stavební spořitelny, a.s.; Raiffeisen stavební spořitelny, a. s.; Winterthur stavební spořitelny, Generali pojišťovny, OVB Allfinanz, a.s. ČR a další. Chybějící bankovní služby se nepodařilo zajistit a tyto veřejné služby občanům je do budoucna třeba rozšířit.

6

4. Bytová oblast V Polné v současné době převažuje individuální výstavba rodinných domů ve vlastnictví občanů. Menší část obyvatelstva bydlí v bytových domech, které jsou z větší části v majetku SBD Rozkvět Jihlava, v majetku města Polná a dále se jedná o sdružení majitelů bytů. Celkový počet bytů bude aktualizován na základě výsledků „Sčítání“, které se uskuteční v březnu a dubnu 2011. Obecních bytů je celkem 146, z toho 7 v Janovicích a jeden v Hrbově. Průběžná údržba stávajícího obecního bytového fondu je samozřejmou nezbytností. V roce 2011 je plánována výměna oken v bytovém domě čp. 23 na Husově náměstí, dále MH plánuje opravu balkónů a výměnu vodoměrů v bytových domech Nad Háječkem. Je třeba opravit střechy na domě čp. 2 a čp. 210. V bytovém domě čp. 43 v Janovicích by bylo třeba provést celkovou rekonstrukci, především odstranit vlhkost zdiva a vyměnit shnilá okna. Nadměrná vlhkost způsobuje opadávání omítky včetně obkladů v bytech a tvorbu plísní. Byt v Hrbově je zásobovaný vodou ze studně, která není pitná. V bytových domech Nad Háječkem, kde jsou byty přidělovány v souladu s dotačním titulem Ministerstva pro místní rozvoj, je poměrně vysoká migrace a město se zde setkává ve větší míře s neplatiči nájemného, než je v obecních bytech obvyklé. Další část území Nad Háječkem byla prodána španělské firmě pro účely výstavby třech bytových domů o kapacitě 42 bytů – přesto, že zde byly vybudovány inženýrské sítě, akce nebude v dohledné době realizována (firma se dostala do finančních problémů a činnost na území města ukončila). Tato firma rovněž zakoupila část objektu bývalého SOU v Polné na Kateřinově – budova byla zrekonstruována, vzniklo zde 20 nových bytů, do současné doby byly prodány pouze 4. V roce 2007 byla zahájena výstavba inženýrských sítí v lokalitě Palackého sever pro výstavbu 27 rodinných domů. Všechny stavební pozemky byly prodány a k dnešnímu dni je zde již obydleno 14 domů a další jsou před dokončením. V roce 2010 byly vybudovány inženýrské sítě Pod Vodárnou, vzniklo zde 6 stavebních parcel, všechny byly prodány a k dnešnímu dni zde je již 1 rodinný dům zkolaudován. Další plánovanou lokalitou pro výstavbu RD je bývalá Vítkova zahrada v lokalitě Kateřinov. Podle informací majitelů pozemku by tento rok měly být vybudovány inženýrské sítě a zahájen prodej stavebních parcel. Schválený Územní plán města počítá s těmito dalšími lokalitami určenými pro bytovou výstavbu:  na území současné farmy A společnosti SENECO, spol. s r. o. nad sídlištěm Palackého  dostavba ulice Pod Kalvárií  nová lokalita Na Chmelnici Bude se zadávat zpracování změny územního plánu pro zástavbu lokality „Amylon pod Městským stadionem“ a Zastupitelstvo města se bude zabývat žádostí firmy Varex o řešení jejich pozemku pro výstavbu rodinných domů.

7

5. Školství Základní škola Město Polná zřizuje jednu základní školu – příspěvkovou organizaci města s právní subjektivitou, jejíž součástí jsou tzv. speciální třídy (dříve zvláštní škola). V koncepci školy je i nabídka rozšiřujícího učiva pro talentované žáky. Základní škola Polná poskytuje ve školním roce 2010/2011 výuku 561 žákům v 25 třídách. Počet zaměstnanců se skládá z 37 pedagogů, jedné asistentky, dvou vychovatelek ve školní družině, 9 provozních pracovníků a 6 pracovnic školní jídelny. ZŠ spravuje tři budovy školy a budovu školní jídelny se školní družinou. Školní jídelna vaří denně cca 400 jídel (z toho 80 pro dospělé). Školní družinu ve dvou odděleních navštěvuje 60 žáků. Materiálně technické zabezpečení této školy je na solidní úrovni. Škola funguje jako spolutvůrce kulturní a vzdělávací činnosti obce. Z koncepce školy vyjímáme – „Respektovat osobnost dítěte, rozvíjet jeho aktivitu a samostatné tvořivé myšlení. Naučit žáky orientovat se v problémech současného komplikovaného světa – odlišit dobro od zla.“

Základní umělecká škola Je příspěvkovou organizací s plnou právní subjektivitou, má kapacitu 300 žáků, Využívá prostory části středního křídla polenského Zámku. Počet pedagogických zaměstnanců (včt. dohody o pracovní činnosti) je 23 a dva provozní pracovníci. Žáci se vzdělávají v 4 oborech (hudební, výtvarný, taneční a literárně-dramatický). Stávající stav je považován za stabilní a o rozšíření se zatím neuvažuje.

Mateřská škola Mateřská škola Polná je také příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. Má tři pracoviště – Varhánkova kapacita cca 104 dětí ve čtyřech odděleních, Na Podhoře je 78 dětí ve třech odděleních a Tyršova je jednotřídní s kapacitou 24 dětí. Mateřská škola má 16 pedagogických a 12 provozních zaměstnanců. Aktuelně je počet míst v mateřské škole nedostatečný. Asi 50 dětí je převis zájmu nad možnostmi MŠ. Počet narozených dětí však během posledních let klesá. (r.2008 – 68 dětí; r.2009 – 62 dětí; r. 2010 – 54 dětí). Zvětšení kapacity MŠ by mohlo být řešeno stavební úpravou budovy pracoviště Varhánkova. Výhledově bude muset být řešena dosluhující budova pracoviště Na Podhoře.

Dům dětí a mládeže Je zřízen jako příspěvková organizace s plnou právní subjektivitou. Spravuje areál v Polné a letní základnu v Rohozné. Do 46 zájmových kroužků je zapojeno 650 dětí. Počet zaměstnanců je šest. V nadcházejících letech je nutná oprava případně rekonstrukce ploché střechy v areálu DDM a postupně se připravit na výměnu oken. Základna v Rohozné, kterou lze využívat po celý rok, je postupně opravována. Z bezpečnostně provozních důvodů je nutná rekonstrukce rozvodů elektriky a oprava komínů. Následně musí přijít na řadu výměna krytiny nad „krbovnou“ a zpevnění plochy na dvoře. Obecně lze předpokládat vysoké finanční náklady na zajištění správy majetku města, zejména budov, využívaných pro školství ve městě.

8

6. Doprava a dopravní obslužnost Autobusová doprava Dopravní obslužnost v této oblasti zajišťují dopravní společnosti :  ICOM transport, a.s., Jihlava  VEOLIA Transport Východní Čechy a.s., Chrudim  ZDAR a.s., Žďár nad Sázavou ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- upravit stávající čekárny na autobusovém nádraží  na autobusové zastávce Palackého a Jungmannova vybudovat přístřešek  zajistit monitorovacím systémem autobusové nádraží a vybudovat zde případně v blízkém okolí veřejné WC

Vlaková doprava Přestože je zájmem nás všech zprovoznit osobní dopravu na trati Polná - Dobronín - Jihlava, což je v souladu se schváleným Programem rozvoje kraje Vysočina, je v současné ekonomické době nereálné - hlavně vzhledem k technickému stavu kolejí na trase Agropodnik-Polná.

Doprava v klidu Územní plán města počítá s vybudováním garáží v lokalitě ulice Vrchlického v blízkosti úpravny vody. Majitelka pozemků nesouhlasí s prodejem pozemků. V novém územním plánu je třeba s tímto stanoviskem počítat a provést změnu. Ve sledovaném období je třeba posílit stávající lokality řadových garáží umístěných blíže centra města.Ve výhledu bude pravděpodobně možnost vybudovat garáže v současném areálu zemědělské společnosti Seneco “Farma A”. Problémem zasluhujícím si aktuální řešení je zbudování dostatečného počtu parkovacích míst ve městě, zejména v lokalitě Palackého sídliště.

9

7. Pozemní komunikace Silnice Městem Polná prochází silnice II. třídy, které jsou v současné době ve vlastnictví kraje Vysočina. Jedná se celkem o 3 silnice: silnice II/348 Měřín - Polná - Štoky, silnice II/351 Třebíč - Polná – Přibyslav a silnice II/352 Jihlava - Polná – Sázava – Žďár nad Sázavou. Dále je Polná s okolními obcemi spojena řadou silnic III. třídy (III/34820, III/34817, III/3503, III/35210, III/34822). Co se týče těchto silnic ve vlastnictví kraje, je třeba ve sledovaném období zlepšit údržbu jejich technického stavu. Konkrétně se jedná o silnici II/351, III/34822 a silnice v průtahu městem Polná. Pokud možno zlepšit napojení na město Jihlavu a dále napojení na dálniční síť, zejména v úseku mezi Měšínem a přivaděči na dálnici. V samotné Polné je řada místních komunikací, které jsou na nestejné technické úrovni. Ve sledovaném období by bylo vhodné provést převod některých místních komunikací do vlastnictví kraje. Zejména se jedná o úsek místní komunikace v Polné v lokalitě autobusového nádraží, spojující ulice Varhánkova a Havlíčkova, Resslova ulice, silnici spojující Hrbov a Brzkov a silnice spojující Janovice se silnicí II/348. Ve výhledu je vhodné projektově připravit prodloužení přeložky II/352 “Malá cihelna” až na silnici III/34817 – Nové Dvory – Věžnice. K tomuto záměru by bylo nezbytné provést změnu územního plánu. Ve sledovaném období je třeba se zaměřit na dosud nezpevněné místní komunikace a provést zpevnění jejich povrchu - část ulice U Jatek. Vybudovat komunikace v lokalitě Palackého-sever 3. etapa. Ve výhledu je nutno počítat s uskutečněním průtahu městem Polná tak, jak je ošetřen v Územním plánu města. Uskutečnit dopravní spojení ulic Nerudova a Resslova vybudováním mostu přes potok Šlapánka. Město Polná má celkem 26 738 bm komunikací a 13 246 bm chodníků. V minulém období byly předlážděny chodníky na Husově, Sezimově a Karlově náměstí, dále pak na ulicích Feltlově, Komenského, Tyršově a Nad Háječkem. V následujícím období se bude nutné věnovat předláždění chodníků v lokalitě Kateřinova, za TKZ, Zápeklí a Palackého sídliště, na které je již zpracován projekt. V místní části Hrbov je celkem 4 558 bm komunikací a 425 bm chodníků, v Janovicích je 3 698 bm komunikací a 48 bm chodníků, v Nových Dvorech 2 310 bm komunikací a 66 bm chodníků a ve Skrýšově je 1 569 bm komunikací.

10

V březnu 2010 byl zpracován „ Paspart svislého dopravního značení“, včetně projektu „Obnova dopravního značení na místních komunikacích města Polné“. V tomto projektu bylo prověřeno 255 dopravních značek, které byly po provedené revizi rozděleny do pěti skupin podle naléhavosti provedení obměny. S výměnou se začalo u skupiny 5 a 4, což jsou značky zcela zničené, opotřebované, chybějící, k doplnění, k přemístění nebo odstranění. Do současnosti bylo realizováno 33 ks dopravních značek. V následujícím období bude výměna DZ zaměřena hlavně na část za Barborou, kde je svislé dopravní značení v celkově špatném stavu. Osvětlení místních komunikací a to jak vozovek, tak chodníků, je ve městě zajištěno 597 kompletními svítícími jednotkami. V předchozím období bylo zastaralé veřejné osvětlení na Husově a Sezimově náměstí, na Třebízského ulici, na hrázi Pekla, na Karlově náměstí a Feltlově ulici vyměněno za nové osvětlení, které vhodně zapadá do historického rázu města a jsou úsporná. Kompletní výměna pouličního osvětlení s úspornými svítidly byla realizována na Jungmanově, Palackého (směr Záborná) a Tyršově ulici, Na Vyhlídce, Nad Háječkem a v lokalitě 6 RD Pod Vodárnou. Z uvedeného jasně promlouvá snaha o zkvalitňování pouličního osvětlení a současně snižování energetické náročnosti. V tomto trendu je nutné pokračovat i v dalších částech Polné vč. místních částí Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov.

Železnice Polná je připojena na železniční síť regionální železniční drahou Dobronín - Polná, na níž však již 29 let není provozována osobní doprava a v poslední době neslouží ani dopravě nákladní. Doprava na trati byla zahájena 18. 11. 1904.

11

8. Technická infrastruktura Technická infrastruktura v současnosti je v Polné na následující úrovni : Energetické sítě jsou ve srovnatelném stavu jako je obvyklé v České republice, tzn. území celé Polné je plně elektrifikováno. Rekonstrukce trafostanic se uskutečňuje průběžně. V lokalitě RD Palackého sever - 3.etapa bude zapotřebí kabelizace sítě NN. Plynofikace Místní část Polná je z větší části plynofikována. Ostatní místní části plynofikovány dosud nejsou, je zde zpracován Generel plynofikace. Jejich plynofikace ve sledovaném období není plánována. Zásobování vodou Město Polná je členem Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, sdružení obcí ve smyslu zákona o obcích. V tomto sdružení město Polná sdružilo svůj majetek vodovody a kanalizace včt. úpravny vody a čistírny odpadních vod v Polné. Ve Svazu nejsou sdruženy kanalizace ve venkovských místních částech a veřejný vodovod v Janovicích. Z této skutečnosti vyplývá, že cena za vodné a stočné v Polné je stanovena rozhodnutím SVAKu. S členstvím ve SVAKu je počítáno i v dalším období. Polná je pokryta veřejným vodovodem, který je napájen úpravnou pitné vody v Polné. Je třeba řešit vodovod v Resslově ulici a U Jatek. Zdrojem surové vody pro tuto úpravnu je odběrné místo na Jamenském potoce a dále odběrné místo pod rybníkem Panák. Tyto zdroje surové vody plně postačují k pokrytí spotřeby v Polné. Vodovod Jihlava - Polná se používá při zvýšeném množství dusičnanů. Venkovské místní části Hrbov, Nové Dvory a Skrýšov nemají v současné době veřejný vodovod. V Hrbově a Nových Dvorech je vybudování veřejného vodovodu výhledový úkol. V Janovicích existuje veřejný vodovod, jeho rozvody včt. hlavního řadu byly v roce 2007 rekonstruovány a rozšířeny v roce 2011 budou dokončeny v II. etapě rozšíření vodovodního řadu a následně bude vodovod předán do majetku SVAKu Jihlavsko. Havarijním řešením zásobování v Polné pitnou vodou je vybudovaný vodovod Jihlava Polná, který je v současné době mimo provoz. Ve sledovaném období je třeba průběžně obměňovat a doplňovat technologii úpravny vody v Polné tak, aby bylo dosaženo ještě vyšší kvality pitné vody. V tomto období je v plánu vybudování nových sítí - veřejného vodovodu v ulici Resslova v Polné. Na veřejný vodovod U Jatek provést napojení na vodovod Záborná s výhledem napojení na Janovice. Ve výhledovém plánu je vybudování II. tlakového pásma vodovodu v Polné. Ve výhledu je napojení místních částí na úpravnu vody v Polné. V současné době je připravováno napojení Janovic přes Zábornou. Kanalizace Místní část Polná je takřka 100% odkanalizována, z větší části soustavou kanalizační sítě vyústěnou v centrální čistírně odpadních vod, malým podílem prostřednictvím domovních čistíren přímo do vodoteče. V tomto období bude provedena úprava stávající ČOV na podmínky EU. Venkovské místní části jsou odkanalizovány na nestejné úrovni, prioritou sledovaného období je dobudování kanalizační sítě v těchto místních částech. 12

Ve výhledu je napojení místních částí na ČOV v Polné. V současné době je připravováno napojení Janovic přes Zábornou. Pro ČOV Nové Dvory je zpracován projekt a je v programu rozvoje kraje. Možno řešit jen za předpokladu dotací. V plánu je provedení kanalizace v ulici Viktorinově s napojením domů na Husově náměstí.

Telefonní síť Telefonizace pevnou sítí popisovaného území Polné je v současné době na standardní úrovni. Pokrytí sítí mobilních telefonů je ve městě bez problémů, v místních částech je signál nedostačující. Televizní signál Přechodem z analogového na digitální vysílání se předpokládá zkvalitnění televizního signálu. Kabelová televize na území města není zavedena a v tomto období se o zavedení ani neuvažuje.

13

9. Veřejné finance - daňová výtěžnost Indikátorem, který umožňuje nepřímé porovnání výkonnosti ekonomiky, je daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí) na l obyvatele. Sledovaným obdobím je v tomto případě:

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Rok Skutečnost Skutečnost Skutečnost Skutečnost Skutečnost Skutečnost Skutečnost

Daň z nemovitost DPFOi podnikatelé 1740 1984 4161 2012 2681 2007 2511 2024 1908 2148 1853 3084 1559

DPFO závislá činnost

DPPO

DPH

7694 8071 8016 7703 7660 8037

7993 9305 9748 11433 8207 8152

13719 13978 14383 16648 15633 16822

Daně mezisoučet 29980

Daně celkem 31720 35551 36047 36665 39716 35501 37654

Obyvatel 5006 5065 5129 5134 5147 5198 5196

Na obyvatele 6,336 7,019 7,028 7,142 7,716 6,830 7,247

Daňové příjmy rozpočtů obcí jsou od roku v 2002 jsou naplňovány podle novely zákona č. 243/00 Sb., o rozpočtovém určení daní, která byla schválena koncem roku 2001 Parlamentem ČR a tvoří je:

a) výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází, b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) d) e) f)

g)

h) i)

podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů, podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c), podíl na 20,59 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d). podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu h) a v §3 odst. 1 písm. a), 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby, daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí stanoveným procentem, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce. Index pro obce 5000-10000 obyvatel je 0,615. Dluhová služba a způsob úhrady závazků města je samostatnou přílohou tohoto dokumentu.

14

Přehled o úvěrech města Polná čerpání úvěrů na výstavbu 1. 21 b.j. na Palackého ul. v r. 2000 (ČMHB) 2. Dům s pečovatelskou službou v r. 2002-2003 (ČMHB) 3. IS Na Podhoře v r. 2002 -2004 (KB) 4. 66 b.j. v r. 2004 (ČMHB) 5. Výkup pozemků na Palackého v r. 2005 (ČMHB) 6. Průmyslová zóna v r. 2007 (ČS) 7. Karlovo náměstí v r. 2010 (KB) 8. Komunální traktor v r. 2009 (MORAVA Leasing)

4 211 tis. Kč 20 065 tis. Kč 13 408 tis. Kč 18 247 tis. Kč 4 498 tis. Kč 14.000 tis. Kč 4.500 tis. Kč 507 tis. Kč

Zadluženost města zůstatek úvěrů nesplacených k 31. 12. 2007 1. 21 b.j. na Palackého ulici (jistina) 2. Dům s pečovatelskou službou (jistina) 3. IS Na Podhoře (jistina) 4. 66 b.j. (jistina) 5. výkup pozemků na Palackého (jistina) 6. průmyslová zóna (jistina)

3 270 tis. Kč 18 269 tis. Kč 8 159 tis. Kč 16 373 tis. Kč 4 121 tis. Kč 14.000 tis. Kč ------------------64.192 tis. Kč

zůstatek úvěrů nesplacených k 31. 12. 2008 1. 21 b.j. na Palackého ulici (jistina) 2. Dům s pečovatelskou službou (jistina) 3. IS Na Podhoře (jistina) 4. 66 b.j. (jistina) 5. výkup pozemků na Palackého (jistina) 6. průmyslová zóna (jistina)

3 075 tis. Kč 17 541 tis. Kč 6 410 tis. Kč 15 693 tis. Kč 3 955 tis. Kč 3 583 tis. Kč ------------------50 257 tis. Kč

zůstatek úvěrů nesplacených k 31. 12. 2009 1. 21 b.j. na Palackého ulici (jistina) 2. Dům s pečovatelskou službou (jistina) 3. IS Na Podhoře (jistina) 4. 66 b.j. (jistina) 5. výkup pozemků na Palackého (jistina) 6. průmyslová zóna (jistina) 7. komunální traktor (jistina)

2 871 tis. Kč 16 767 tis. Kč 4 660 tis. Kč 15 018 tis. Kč 3 782 tis. Kč 2 282 tis. Kč 350 tis. Kč ------------------45 730 tis. Kč

zůstatek úvěrů nesplacených k 31. 12. 2010 1. 21 b.j. na Palackého ulici (jistina) 2. Dům s pečovatelskou službou (jistina) 3. IS Na Podhoře (jistina) 4. 66 b.j. (jistina) 5. výkup pozemků na Palackého (jistina) 6. průmyslová zóna (jistina) 7. komunální traktor (jistina) 8. Karlovo náměstí (jistina)

2 660 tis. Kč 15 946 tis. Kč 2 910 tis. Kč 14 334 tis. Kč 3 609 tis. Kč 1 280 tis. Kč 164 tis. Kč 4 500 tis. Kč ------------------45 403 tis. Kč 15

10. Podnikatelská sféra

Hospodářská struktura Polenska je dána historickým předurčením a samozřejmým vlivem všech historických procesů i současnosti. Polná je nedílnou součástí především zemědělského regionu s potravinářským průmyslem navázaným na zemědělskou výrobu. Z drobných průmyslových podniků vyjmenujme význačnější podniky přesahující význam ostatních (v závorce za obchodním jménem je uveden počet zaměstnanců na počátku roku 2007 – počátkem roku 2011) - TKZ Polná, spol. s r.o. (200 - 160), SAPELI, a.s. (200 - 136), PLEAS, a.s. konfekční provozovna Polná (231 z toho 84 mongolské národnosti – 152 z toho 35 s mongolskou nebo vietnamskou národností), MIVOKOR s.r.o.(100 - 85), Mlékárna Polná, spol. s r.o. (62-56), VAREX, spol. s r.o.(55-44), REKOSTAV spol. s r.o. (45-55), IP IZOLACE Polná, s.r.o (36-cca110). U společnosti SAPELI a.s. došlo také k tomu, že v Polné zůstalo zachováno pouze reklamační oddělení, veškerá správní činnost je přemístěna do Jihlavy. Mimo drobné podnikatele v zemědělství zde působí dvě větší firmy - SENECO s.r.o. a Družstvo Vysočina, které své sídlo přestěhovalo z Polné, místní část Polná do místní části Janovice čp. 66. K podpoře rozvoje podnikatelské sféry již předchozí Zastupitelstva města schválila vybudování Průmyslové zóny v Polné. Tato zóna je součástí schváleného územního plánu Polné. V současné době je ještě část průmyslové zóny k dispozici novým investorům. Ve výhledu je nutné připravit možnost pro drobné podnikatelské aktivity. Nevyužitý je areál Škrobáren Pod Kalvárií. Firma Amylon má však nyní záměr v rámci brownfieldu ho využít k výstavbě rodinných domu, bytů a sportovně-společenského střediska. Rozvoj podnikatelské sféry je nedílnou součástí života města a vhodně volené podnikatelské záměry jsou zájmem nejen vlastních podnikatelů, ale jsou podporovány i vedením města. Možností rozvíjet podnikatelské aktivity ve městě je celá řada.

16

11. Zdravotnictví Město provozuje Městské zdravotní středisko jako svoji organizační složku. V rámci pronájmu nebytových prostor lékařům jsou poskytovány občanům města a blízkého okolí tyto zdravotnické služby: - praktičtí lékaři pro dospělé - MUDr. Jaroslava Hájková, MUDr. Alexander Nosek - praktický lékař pro děti a dorost - MUDr. Libuše Nováková - stomatologie - MUDr. Zdenka Kazdová, MUDr. Hana Červinková, MUDr. Petr Šimek, MUDr. Zdenka Marková - gynekologie - MUDr. Oldřich Šottner - interní a revmatologie - MUDr. Pavel Zeman - kožní - MUDr. Danuše Březinová - ortopedie - MUDr. Čestmír Lexa, MUDr. Jiří Dobeš - neurologie - MUDr. Eva Bártová - stomatologická laboratoř - Marta Šťastná, Lenka Valentová, Jaroslava Hůlková - rehabilitace - MUDr. Vlasta Vodová Ošetřovatelskou péči v Polné a okolních obcích poskytuje také Oblastní Charita Jihlava s pobočkou v Polné, (zdravotní sestry - Ladislava Vébrová a Jaroslava Jelínková). Plánuje se rozšíření zdravotnické služby o lékaře ORL - po rozhodnutí VZP a další stomatologické ordinace.. Další rozšíření lékařské služby by bylo v zájmu města i obyvatel, ale v současné době VZP tuto možnost nepovoluje.

12. Sociální služba Sociální služba je v Polné a místních částech zajištěna Pečovatelskou službou, která je organizační složkou města. V současné době je vedoucí Bc. Daniela Šináglová, dále službu zajišťují 4 pečovatelky, pradlena a řidič. Služba je poskytována formou ambulantní a terénní. K základním úkonům patří: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Zázemí Pečovatelské služby se nachází v Domě s pečovatelskou službou (DPS). V DPS je 30 bytů zvláštního určení, z toho 5 bytů bezbariérových. Pečovatelská služba zajišťuje pronájem kompenzačních pomůcek.

17

13. Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství ve městě Polná je v současné době zajištěno následujícím způsobem:

Právním podkladem je “Zákon č. 185/2001 sb.”v platném znění a obecně závazné vyhlášky města “Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na území města Polná a systém nakládání se stavebním odpadem na území města Polná". Místní poplatek za provoz Systému shromažďování, sběru atd.", v souladu se schváleným “Plánem odpadového hospodářství” města Polná. Svoz zbytkového odpadu do občanů případně dalších subjektů, uloženého v příslušných nádobách v současné době zajišťuje na základě smlouvy firma Miroslav Odvárka - ODAS Žďár n/Sázavou. Tento odpad ukládá město Polná na základě smlouvy na řízenou skládku města Přibyslav v Ronově. Dále je občanům města Polná a dalším subjektům využívajícím systém odpadového hospodářství k dispozici 126 kontejnerů na tříděný odpad: barevné sklo, bílé sklo, papír, plasty a nápojové kartony. Kontejnery jsou na 29 místech po městě a místních částech – Nové Dvory, Hrbov, Janovice a Skrýšov. Vývoz kontejnerů na tříděný odpad zajišťuje na základě smlouvy firma Miroslav Odvárka - ODAS Žďár nad Sázavou. Ostatní odpady, které nelze odložit do kontejnerů na tříděný odpad ani do popelnic, mohou občané města v souladu s výše citovaným zákonem a ve smyslu příslušné vyhlášky, bezúplatně uložit v objektu “Sběrného dvora” v Žejdlicově ulici v Polné, který je na základě příkazní smlouvy provozován firmou EKO KOBA s.r.o. Polná. Vývoz biologicky nerozložitelného odpadu od hřbitova sv. Barbory, zajišťuje na základě smlouvy firma SENECO Polná. Svoz odpadu z odpadkových košů ve městě a průběžný úklid města zajišťuje “Místní hospodářství Polná”. Pro sledované období se tento systém jeví jako plně dostačující. Při současném trendu nakládaní s biologicky rozložitelnými odpady je potřebné uvažovat o vybudování lokální kompostárny na tuto komoditu. Na 2. zasedání Rady města Polná, konaného dne 8.12. 2010 byla schválena výpověď smlouvy, uzavřené dne 30.10. 1996 mezi městem Polná a firmou Miroslav Odvárka – ODAS, se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, nám. Republiky 61 a následné vyhlášení výběrového řízení na dodávku služby v oboru odpadového hospodářství ve městě Polná. Zapojení do systému integrovaného nakládání s odpady v kraji Vysočina.

18

14. Památková péče V Polné je vyhlášena Jihomoravským krajským národním výborem památková zóna rozhodnutím ze dne 20. 11. 1990. Ochranné pásmo památkové zóny bylo vyhlášeno Okresním úřadem Jihlava 6. 2. 1992.Vlastní památkovou zónu obklopuje ochranné pásmo. Program regenerace památkové zóny Polná je aktualizován na období let 2008 až 2012. V Polné - v místní části Polná je řada nemovitých kulturních památek: většina budov a prostranství areálu hradu a zámku, polenská synagoga vč. rabínského domu, Židovský hřbitov, Chrám Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Anny, kostel sv. Barbory s hřbitovem, kostel sv. Kateřiny s hřbitovem, sousoší Nejsvětější Trojice, Dolní brána, měšťanský a panský pivovar, řada měšťanských domů, Klešter atd. Město Polná využívá a nadále plánuje v rámci možností využívat státní dotace z fondu regenerace památkové zóny. Tyto dotace by se nadále měly využívat ve prospěch obecních a církevních objektů dle aktuální potřeby, ale i nemovitých památek ve vlastnictví občanů. Samostatnou kapitolou je obnova děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který byl prohlášen národní kulturní památkou. Interiér je a bude nadále obnovován v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR. V roce 2010 byla zahájena realizace projektu „Zpřístupnění národní kulturní památky v Polné pro potřebu cestovního ruchu“. Projekt je zaměřen na kompletní obnovu exteriéru chrámu, na vybudování nové prohlídkové trasy (nové unikátní sakrální expozice) a počítá se s zpřístupněním této národní kulturní památky v druhé polovině roku 2012. Financování je zajištěno z prostředků EU, konkrétně z operačního programu ROP Jihovýchod. Židovské památky jsou ve městě zastoupeny zachovalým židovským ghettem. V roce 2010 byla dokončena „Komplexní obnova Karlova náměstí a jeho bezprostředního okolí“ (tzn. včetně Rabínského plácku a rovněž Feltlovy ulice). Rovněž v tomto případě byla stavba financována z prostředků EU (ROP Jihovýchod, OP Životní prostředí). Nemovité kulturní památky tj. synagoga a Rabínský dům vlastní Federace židovských obcí v ČR. V turistické sezóně je možné navštívit v synagoze expozice Regionálního židovského muzea. V roce 2011 počítá Federace židovských obcí v ČR se zahájením projektu „Revitalizace židovských památek“. Ve sledovaném období tj. v letech 2011 – 2014 bude provedena celková rekonstrukce Rabínského domu a s velkou pravděpodobností se počítá i se stavební úpravou synagogy. Federace židovských obcí v ČR připravuje i restaurování a záchranné práce na náhrobcích polenského židovského hřbitova. Financování památkové péče je tedy vícezdrojové. Odborný dohled je zajištěn soustavou správních orgánů státní památkové péče. Významné je však i působení na vlastníky a uživatele objektů historického dědictví. Zde sehrává důležitou roli samospráva města svým kladným přístupem k památkové péči. Důkazem toho je např. zřízení Městského muzea Polná. Tato organizace sama o sobě by nadále měla formovat kladný vztah mladé polenské generace k historickému dědictví. Součástí památkové péče je i regenerace zeleně města. Město dokončilo v roce 2010 úpravu Sezimova náměstí. A právě součástí této úpravy byla i regenerace urbanizované zeleně právě v prostorách nejstaršího polenského náměstí. Přístup k obnově zeleně města je volen vždy citlivě, s obměnou dožívajících dřevin a zachováním druhové rozličnosti vč. zastoupení stále zelených jehličnanů. Zachovat historický ráz centra města.

19

15. Cestovní ruch a rekreace Město Polná má v současné době vytvořen dobrý základ pro další rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Postupem času je stále více turisticky atraktivních „koutů“ města (Husovo, Sezimovo a Karlovo náměstí, židovský hřbitov) regenerováno, a které společně s historickými památkami tvoří zajímavý cíl v rámci Vysočiny pro české i zahraniční návštěvníky. Dnes je již ve většině měst samozřejmostí Informační centrum. V Polné vzniklo v roce 2001 jako součást městského úřadu a během své desetileté historie zaznamenává každoroční nárůst návštěvnosti. V současné době je ve všední den otevřeno od 8.00 do 16.30 (s půlhodinovou polední přestávkou) a v turistické sezóně i o víkendech od 9.00 do 11.30 a od 12.30 do 15.30 hod. Informační centrum Polná je členem Asociace turistických informačních center České republiky, což je profesní organizace informačních center a kanceláří, která zajišťují činnost v cestovním ruchu a tím pomáhají rozvoji cestovního ruchu v ČR. Být členem A.T.I.C. znamená mít lepší přístup k informacím, flexibilnější spolupráci s ostatními Turistickými informačními centry a v neposlední řadě i možnost prezentace v propagačních materiálech a mapách. Provozní doba IC i historických památek, informace o kulturních akcích, možnosti služeb ve městě jsou prezentovány na webových stránkách města www.mesto-polna.cz i na nových stránkách infocentra www.infocentrumpolna.cz. Blízkou spolupráci navázalo IC Polná s organizací Vysočina Tourism (příspěvkovou organizací kraje Vysočina), která si klade za cíl vytvořit dostatečně silnou pozici kraje Vysočina na trhu cestovního ruchu. IC Polná poskytuje této organizaci informace o kulturních akcích, ubytovacích zařízeních, provozních dobách památek nejen ve městě, ale i v celé oblasti Mikroregionu Polensko. IC Polná pomáhá při tvorbě databází Czech Tourism, vyhodnocuje statistická data, spolupracuje na celostátních projektech v oblasti cestovního ruchu. Turisté navštěvují především významné historické památky: Areál hradu a zámku, jehož součástí je Městské muzeum, Regionální židovské muzeum, židovský hřbitov, děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie...atd., ale také dvě naučné stezky Pojmannovu stezku a Naučnou stezku Josefa Klementa. Je dobře, že byla již zahájena realizace projektu „Zpřístupnění národní kulturní památky pro potřeby cestovního ruchu“ – děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Po ukončení projektu bude v Polné rozšířena nabídka prohlídek. V letním období je stále více navštěvován Rekreační a sportovní areál u rybníka Peklo, kde mohou turisté využít řady možností sportovního vyžití a mají tu i patřičné zázemí: sprchy, WC, občerstvení. Areál U Studánky je využíván spíše polenskými občany, ale možnost mají i turistické rodiny s dětmi. V posledních letech narůstá zájem o cykloturistiku a pro Polnou je výhodou, že je lokalizována atraktivních cyklotrasách v kraji, zejména na dálkové cyklotrase č. 16. V minulých letech byly vydány nové propagační materiály města – formou fotografických publikací, letáků i plánu města k bezplatnému užití. Pro lepší orientaci turistů slouží ukazatele k hlavním pamětihodnostem města. Stále nedostačující je v turistické sezóně nabídka stravování stejně tak je nedostatek ubytovací kapacity ve městě, která není fyzickými osobami řešena. S tím souvisí i absence veřejných toalet ve městě. Určitým problémem pro návštěvníky města, kteří používají veřejnou hromadnou dopravu jsou spoje o víkendech. 20

16. Životní prostředí

Oblast životního prostředí je díky umístění města Polná v centrální oblasti Českomoravské Vysočiny, nízkého stupně průmyslové výroby ve městě a absenci hlavních dopravních tahů přes město, silnou stránkou Polné. Městem protékají tři potoky Jamenský, Ochozský, Zhořský a jejich společný tok z Polné je řeka Šlapanka, která protéká na území města Polná rybníkem Kukle, kde se spojuje s ostatními pramennými potoky. Kvalita vody v této řece je kladně ovlivněna centrální čistírnou odpadních vod a soustavou kanalizačních sběračů v městě Polná. Zátěží životního prostředí je dědictví velkoplošného zemědělství z období socializace, kdy masivní erozí byly zaneseny všechny vodoteče na Polensku a zejména největší rybník Peklo. Po odbahnění rybníka Peklo byl odbahněn a opraven rybník Bor. V současné době je připraven projekt a vydáno povolení na odbahnění rybníka Kukle. Velkým úkolem bude zajistit finanční krytí tohoto projektu.. Doporučujeme zpracovat ucelenou koncepci využití území podél Ochozského potoka a navázat klidovou zónou na již vybudovaný sportovní areál U Studánky. Zajistit výsadbu bezúdržbových stromů, tzn. třešně, švestky či jiné stromy s plody podél oblíbených vycházkových tras. Životní prostředí ve městě Polná je kladně ovlivněno téměř úplnou plynofikací města. Propracovaný systém odpadového hospodářství omezuje zakládání černých skládek. Bude se pokračovat v rekultivace uzavřené skládky odpadů u Věžnic. Je zpracován projekt regenerace zeleně na sídlišti Palackého v Polné. Této oblasti je nutno trvale věnovat pozornost a intenzivně pokračovat v péči o udržení životního prostředí ve městě Polná, neboť zdravé životní prostředí je jedním z hlavních předpokladů rozvoje turistického ruchu. V následujícím období bude nutné komplexně řešit zeleň na hrázi rybníka Peklo, staré stromy dožívají, podél komunikace nebude možné vysázet stromy nové – z důvodu ochranného pásma komunikace, vedení inž. sítí. Z toho důvodu by bylo vhodné k výsadbě nové zeleně využít pozemky na hrázi rybníka směrem k potoku, zpracovat projekt komplexního řešení. Životnímu prostředí by určitě prospělo zřídit na Nerudově ulici na místě skládky MH a betonárky Rekostavu veřejnou zeleň, park a dětské hřiště.

21

17. Kultura a spolková činnost

Kulturní sál Zámek Kulturní středisko je členěno na tři části – sál včetně zázemí s kapacitou cca 500 míst, turistickou ubytovnu s kapacitou 12 míst a letní scénu. U letní scény je nutné podotknout, že ke kulturnímu středisku patří pouze jeviště v zadní části budovy a ostatní prostory letní scény vlastní TJ Sokol, který je ke komerčnímu využití pronajímá. V současné době se provozem střediska a pořádáním kultury zabývá jihlavská společnost PAROLAART, s.r.o. Smluvně prostory využívá DS Jiří Poděbradský a hudební skupina GALLEN a sportovní oddíly, které zde pořádají soutěže konané pod záštitou města. Město Polná využívá sál několikrát do roka k pořádání tradičních akcí pro širokou veřejnost. Za dobu provozu byly prováděny pouze drobné úpravy, ale výhledově se musí počítat s nákladnějšími opravami, jde především o hygienické zařízení a rozvody topení. Výhled: - Připravit podmínky pro nutnou rozsáhlou opravu zařízení. - Klást důraz na celoroční aktivní využívání prostor celého kulturního zařízení, včetně ubytovací části. - Pestřejší naplňování kulturního programu ze strany provozovatele, zvážit vyhlášení výběrového řízení na provozovatele kultury ve městě Polná. Městské kino Městské kino poskytuje zázemí pro – Divadelní soubor Jiří Poděbradský, Divadlo Duha, Beat fan club, Polenskou dechovku, prostory mohou být využívány i pro další spolkovou činnost. Sál je využíván především Základní školou a Základní uměleckou školou k prezentaci projektů pro veřejnost, městem při pořádání kulturních pořadů a zmíněnými spolky při vystoupeních. Pro tyto účely je kapacita sálu (238 míst) vyhovující. V roce 2009 ukončil promítání filmových představení soukromý provozovatel a tuto činnost převzalo město. Filmová představení jsou v současné době rozšířena o projekci školních představení. V uplynulém období bylo zrekonstruováno hygienické zařízení. Výhled: - Zajištění bezbariérového přístupu. - Udržet projekci filmových představení. - Zajištění digitalizace Městského kina Husova knihovna Je organizační složkou města, sídlí v městském domě, který je průběžně opravován a udržován. Husova knihovna i knihovny v místních částech poskytují možnost využívání internetu pro veřejnost. Prezentuje se na samostatných webových stránkách a stránkách Informačního centra. Husova knihovna zajišťuje služby pro obce Mikroregionu Polensko. Husova knihovna zajišťuje besedy a přednášky pro Základní školu a projekt Univerzita volného času.

22

Loutkové divadlo Je organizační složkou města, sídlí v budově Husovy knihovny. Zrekonstruované prostory jsou pevnou scénou nejen Loutkového divadla, ale také loutkového kroužku při DDM Polná. Výhled: - Zkvalitnit zázemí pro loutkáře, upravit jeviště (v prostoru pro vodiče loutek). - Rekonstrukce vytápění. SPOLKOVÁ ČINNOST Ve městě vyvíjí činnost kolem 40 spolků. Za podpory města nebo v přímé spolupráci s nimi vznikly zajímavé projekty, z nichž si některé získaly celorepublikový ohlas - Polenský hudební podzim (zejména Swingový festival), divadelní festival Hrabalově ostře sledovaná Polná, Velká cena Polné o pohár starosty v judu, přehlídka pěveckých souborů křesťanských písní Cantate Domino, noční pohár hasičů atd. Regionálně významné jsou také akce: Čarodějnice, Sváteční odpoledne na rynku, Polenské kulturní léto a v roce 2011 to zajisté bude „TOP TÝDEN“, který je součástí projektu „Putování po historických sídlech Čech, Moravy a Slezska“, kdy se Polná v období 18. – 26. 6. 2011 pochlubí nejen svými pamětihodnostmi, ale i zajímavými kulturními akcemi, výstavami. Výhled: - Maximální podpora města, ať již materiální nebo finanční. - Dále poskytovat bezplatné užívání městských prostor a podporovat tak dobré zázemí pro činnost spolků. - Podporovat spolupráci spolků s příspěvkovými organizacemi města. - Vytvořit podmínky pro zajištění územní spolupráce ČR-Dolní Rakousko. - Dále vydávat „Průvodce kulturním, společenským a sportovním životem města Polná“, přehled akcí pořádaných městem, spolky, sdruženími a organizacemi města.

23

18. Sport Sport v Polné se odehrává na amatérské bázi a je zastoupen především TJ Slavoj s řadou sportovních oddílů, Domem dětí a mládeže, sportovním klubem při Základní škole a dalšími samostatnými sportovními sdruženími. Materiálně technické zabezpečení je dáno především sportovištěm v areálu Městského stadionu, které se skládá z travnatého fotbalového hřiště, menšího tréninkového hřiště, atletického oválu, doskočiště a přírodního zimního kluziště. Sportovní areál doznal v roce 2009 velkých změn, kdy byla dokončena výstavba zázemí pro sportovce i diváky (kabiny, klubovny, ošetřovna, prostor pro správce, kotelna, hygienické zařízení, prostory pro rozhodčí, prostory pro rozhlas, atp.) Vybudován byl vstupní objekt, zpevněné plochy a komunikační napojení na inženýrské sítě. Financování akce bylo zajištěno převážně z prostředků Ministerstva financí, Městský stadion převzalo pod svou správu město Polná. Dalším areálem ve městě je sportoviště u Lidového domu. Areál včetně zázemí využívá oddíl dvorcového tenisu - 2 kurty, volejbalu - 2 kurty antuka, 1 kurt na plážový volejbal, oddíl kulturistiky využívá posilovnu. Jednota Sokola v Polné vlastní a provozuje jeden antukový kurt na dvorcový tenis v areálu Zámku. Hřiště v Janovicích je využíváno pro ryze zájmovou činnost a to vzhledem k nevyhovující velikosti a povrchu. Obdobná situace je v Nových Dvorech. Pro sportovní využití slouží také tělocvična DDM, herna stolního tenisu a posilovna, slouží k využití pro aktivity DDM, školy, sportovní organizace a širokou veřejnost. K témuž účelu slouží také Městská tělocvična na Kateřinově a dále slouží z části starší menší sál v Lidovém domě. Pro volnočasovou aktivitu jsou vytvořeny optimální podmínky otevřením Areálu volného času U Studánky a Sportovního areálu U Pekla. V areálu U Studánky je k dispozici hřiště s umělým povrchem, atletická dráha, doskočiště, prostor na vrh koulí, skate a koš na basketbal. Vhodné by bylo zajištění prostor monitorovacím systémem. Provoz obou areálů zajišťují správcové včetně půjčování sportovních potřeb. Na několika místech po městě a místních částech jsou rozmístěny stoly na stolní tenis, streetballové koše a v těchto aktivitách by se mělo pokračovat i v tomto volebním období. Tím, že se prozatím nepodařilo vybudovat tělocvičnu při základní škole, mají sportovní oddíly mimo fotbalu nevyhovující podmínky pro závodní sport,(volejbal, košíková, tenis, florbal). Vybudování koupaliště pro účely rekreace, ale i sportu by jistě uvítala široká veřejnost. Dalším návrhem je rozrůstání Areálu U Studánky o malá přírodní sportoviště, piknikové trávníky, tzn. vytvořit koncepci na využití Ochotského potoka pro aktivity celých rodin. Podporováno bude vytváření nenáročných sportovních koutků v různých částech města včetně místních částí. Přestože se za poslední čtyři roky výrazně zlepšily podmínky pro sportovní aktivity v Polné, je stále co zlepšovat. Počínaje rokem 2011 se bude v pravidelných cyklech opakovat anketa Sportovec města Polná. TJ SLAVOJ JEDNOTA ORLA TJ SOKOL AC Bábus klub HC Janovice TJ Sapeli Janovice Sportovní klub Kavčí hory Školní sportovní klub při ZŠ Polná

členů celkem 658 55 32 61 101 25 40

z toho děti 244 1 1 0 0 10 0

z toho dorost 96 2 0 1 7 0 0

z toho dospělí 318 52 31 60 94 15 40

103

69

0

7

24

19. Priority města dle jednotlivých kapitol Prioritní akce jsou označeny tučným písmem. 3. Veřejná správa - Přestavba radnice v Polné - Využití domu čp. 40 - Oprava střechy budovy čp. 1, Janovice - výměna střešní krytiny 4. Bytová oblast -

Inženýrské sítě - 36 RD Kateřinov - soukromý subjekt - rok 2011 Inženýrské sítě RD firma Amylon, a. s. Havlíčkův Brod - rok 2012-2013 Inženýrské sítě RD firma Varex Polná - rok 2012-2013 IS RD - lokalita území pro další etapu Palackého sever – 12 parcel Podpora bytové výstavby a výstavby RD ostatními subjekty – výstavby 3 bytových domů po 14 bytech v lokalitě Nad Háječkem

5. Školství -

-

Tělocvična ZŠ – sportovní hala - termín neurčen Zpracovat dlouhodobou koncepci kapacity MŠ včetně technického řešení budov (do 15. 5. 2011) zpracovat projektovou dokumentaci MŠ, pracoviště Varhánkova - 2011 - na základě demograf. vývoje navýšení kapacity MŠ, pracoviště Varhánkova ulice - rekonstrukce hygienických zařízení MŠ - pracoviště Na Podhoře - 2011 - rekonstrukce střechy MŠ - pracoviště Tyršova - 2011 - dlouhodobý výhled na řešení MŠ - pracoviště Na Podhoře - 2014-2018 Rekonstrukce hygienických zařízení (WC, umývárna) ZŠ Polná, Komenského ulice 2011 zpracovat návrh na rozšíření provozu - využívání LT Rohozná příspěvkovou organizací DDM Polná - do 15. 5. 2011 Dopravní hřiště – využití grantového programu či dotačního titulu Dokončení fasády budovy ZŠ na Komenského ulici - opravy gryfů Rekonstrukce střechy na objektech MŠ Na Podhoře a Varhánkova, Domu dětí a mládeže Zateplení objektu DDM včetně výměny oken

6. Doprava a dopravní obslužnost -

Na autobusovém nádraží vyhodnotit stav a upravit čekárny Na autobusové zastávce Palackého, Jungmannova ul. postavit přístřešky Vybudování dalších parkovišť (lokalita Palackého) Otevření nové lokality pro vybudování soukromých garáží Vybudování mostu z ulice Resslova na ulici Nerudova - podnikatelský záměr Amylon a.s.

7. Pozemní komunikace. - Pokračovat v opravách místních komunikací včetně chodníků v lokalitě „Za Barborou“ a Žejdlicova - Využít v rámci programu SFDI „Bezpečné a bezbariérové chodníky podél komunikací II. třídy, ulice Jungmannova, Indusova, Palackého.“

25

8. -

Technická infrastruktura. Vodovod Janovice - 2011 stoka AC Vrchlického ulice - 2011 Vodovod Resslova ulice - 2012 Postupná rekonstrukce veřejného osvětlení včetně místních částí Obnova komunikací, veřejného osvětlení a mobiliáře na sídlišti Palackého Řešení vodovodu U Jatek ČOV Nové Dvory Dle potřeby vrty pro pitnou vodu Polná - Dobronín Vodovod – II. tlakové pásmo přeložka kanalizace Pod Kalvárií rekonstrukce komunikace Hrbov - Brzkov - majetkové vypořádání

Vše závisí na vypsaných dotačních titulech či fondech z EU. 10. Podnikatelská sféra - Zajištění využití průmyslové zóny Za Nádražím - Využití opuštěných objektů pro podnikání 11. a 12. Zdravotnictví a Sociální služba - Podpořit prostorami mateřské centrum ve městě Polná - dle možností - Postupná výměna oken, vstupních dveří Městské zdravotní středisko - 2011 - Stanoviště Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina - realizace kraj Vysočina - Dle potřeb a financí navýšit kapacitu bytů v DPS 13. Odpadové hospodářství  Zapojení do systému integrovaného nakládání s odpady v kraji Vysočina  Pokračovat v třídění odpadů, výměna nádob  Zajistit sběr bioodpadu  Řešení odpadkových košů na psí exkrementy 14. Památková péče - Zpřístupnění národní kulturní památky - program ROP - dokončení 2012 - Oprava židovských památek - Rabínský dům - FŽO - program IOP - 2013 - Oprava památek ve městě dle zpracovaného programu regenerace památek (je nutné provést aktualizaci programu regenerace památek) - průběžně - Podpora záchrany architektonického dědictví – Chrám Nanebevzetí Panny Marie - Postupná rekonstrukce střech v Areálu hradu a zámku - Realizace pamětních desek významných osobností města 15. Cestovní ruch a rekreace - Veřejné WC - do roku 2013 - zapojení do programu „Putování po historických městech“ - SHS ČMS 2011 - zahájit diskuzi k budování veřejného koupaliště v Areálu volného času u rybníka Peklo - obnovit vycházkovou trasu okolo Pekla - řešit ve spolupráci s podnikatelskou sférou zlepšení podmínek na ubytování a stravování ve městě - uzavřít partnerskou smlouvu mezi městem Polná a partnerským městem ze zahraničí

26

16. Životní prostředí - Odbahnění rybníku Kukle - žádost 2011-2012 - Rekultivace skládky u Věžnic - žádost 2012-2013 - regenerace zeleně na sídlišti Palackého včt. Mateřské školy Na Podhoře - dle dotačního titulu - Odbahnění rybníka Žrout a Hlibčík v Janovicích - Zajištění obnovy návesního rybníku ve Skrýšově - Výsadba bezúdržbových stromů podél vycházkových tras - veřejná zeleň, park - Nerudova ulice - postupná obnova „háječku u jatek“ 17. Kultura a spolková činnost - zahájit diskuzi a příp. podat žádost na projekt „Kulturní a společenské centrum Areál hradu a zámku.“ - do roku 2013 - zřídit klub pro -náctileté - dokončit úpravy letní scény, včt. vyřešení střechy areálu (není prioritou) - digitalizace Městské kino - řešit provozování Městského kulturního střediska, zpracovat koncepci technického řešení kulturního sálu (výměna parket, hygienické zařízení atd.) - 2011 a následně - oživení života ve městě hudba, farmářské trhy, divadlo 18. Sport - Realizace nenáročných sportovních „plácků“ (stoly na stolní tenis, horolezecké stěny atd.) - V prostorách Areálu U Studánky vytvořit malá přírodní sportoviště, piknikové trávníky (vytvořit koncepci na využití údolnice Ochotského potoka pro aktivity celých rodin). - Vybudování dětského hřiště v lokalitě Nad Háječkem dle ÚP

Návrh na vybudování kamerového detekčního systému v rizikových místech města Cíl: Prevence sociálně patologických jevů, monitorování prostor města Možnost řešení: Vybudování kamerového monitorovacího systému, pomocí něhož bude možné sledovat pokryté prostory města, pořizovat filmový záznam pro případné šetření škody. Navržené prostory: Zahrada školy Areál volného času U Studánky Autobusové nádraží Technická specifikace: Venkovní kamera včetně krytu a napájecím zdrojem cena cca 25000,- Kč/ ks Pro nahrávání je třeba server s diskovým polem a software cena cca 60000,- Kč Lze kamery připojit k internetu za manipulační poplatek cena cca 150,- Kč/měsíčně

27

19. Projektová dokumentace -

Tělocvična ZŠ Regenerace zeleně na sídlišti Palackého včt. MŠ Na Podhoře Bezpečné a bezbariérové chodníky podél komunikací II. třídy Obnova komunikací, veřejného osvětlení a mobiliáře na sídlišti Palackého Přestavba radnice Aktualizace projektu Rekultivace skládky u Věžnic Dopravní hřiště Odbahnění rybníka Kukle Vodovod Janovice, vodovod Resslova ulice ČOV Nové Dvory

Projektová dokumentace - neřešena -

Veřejné WC navýšení kapacity MŠ Varhánkova ulice digitalizace Městského kina + případná oprava diskuze k projektům - kulturní a společenské centrum Areál hradu a zámku, veřejné koupaliště v Areálu volného času v areálu u Pekla. MŠ pracoviště Na Podhoře – zpracovat výhled a řešení Rekonstrukce DDM, zateplení, zastřešení veřejná zeleň, park - Nerudova ulice přeložka kanalizace Pod Kalvárií dětské hřiště v lokalitě Nad Háječkem přístavba Domu s pečovatelskou službou

Změny Územního plánu - příprava a schválení nového územního plánu města do roku 2014 Schválené změny ÚP Zastupitelstvem města v řešení - změna č. 3 - průmyslová zóna za nádražím (návrh na zrušení usnesení) - změna č. 8 - lokalita autobusového nádraží (volební strana Polná Dobrá adresa doporučuje zrušit) - změna č. 9 - lokalita Amylon - pod Městským stadionem - návrh na změnu č. 10 - prostor za firmou Varex Polná, změnit na smíšenou zónu Při zpracování změn územního plánu zachovat historický ráz města. Realizace výše uvedených akcí závisí na ekonomické situaci města v návaznosti na vypsání dotačních a grantových programů. Finanční náročnost jednotlivých akcí bude průběžně předkládána pro jednání Rady a Zastupitelstva města dle zpracovaných projektů, výkazů, výměr a výběrových řízení. Priority budou průběžně aktualizovány.

28

20. SWOT ANALÝZA ROZVOJE MĚSTA POLNÁ

č. 2 SILNÉ STRÁNKY Obyvatelstvo, osídlení, trh práce     

SLABÉ STRÁNKY Obyvatelstvo, osídlení, trh práce

existence Polné jako přirozeného a funkč-  slabý růst počtu obyvatel ně poměrně silného střediska mikroregionu  vyšší podíl nezaměstnaných žen stále velmi příznivá (progresivní) věková  vysoký podíl nezaměstnaných osob se struktura obyvatelstva (zejména vysoký postředním vzděláním bez maturity díl dětí do 15 let) nízký průměrný věk a index stáří obyvatel kladné hodnoty migračního salda nízká míra nezaměstnanosti – pod krajským a republikovým průměrem

PŘÍLEŽITOSTI Obyvatelstvo, osídlení, trh práce

OHROŽENÍ Obyvatelstvo, osídlení, trh práce



migrace obyvatel z blízké Jihlavy i jiných větších měst v rámci trendu tzv. „příměstského bydlení“ – podpora bytové výstavby  reálná možnost dojížďky do zaměstnání do centra mikroregionu Polné, ale i jiných významných středisek (Jihlava, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Přibyslav)  blízkost dálnice D1 jako hlavní rozvojové osy a „tvůrce“ pracovních příležitostí  stálá a důsledná podpora malého a středního podnikání v Polné ve vazbě na tvorbu nových pracovních míst

 rozdrobená sídelní struktura vytváří obtížnou překážku při překonávání nedostatků např. v technické infrastruktuře  odchod kvalifikovaných pracovníků do větších měst, zejména v důsledku vyšších příjmů a širší nabídky pracovních příležitostí

29

č. 3 SILNÉ STRÁNKY Veřejná správa

 Městský úřad Polné vykonává funkci pověřeného obecního úřadu pro 17 obcí  Mikroregion Polensko sdružuje 22 obcí  existence obvodního oddělení Policie ČR  existence Hasičského záchranného sboru  existence České pošty, a.s., České spořitelny, a.s., České pojišťovny, a.s., několika stavebních spořitelen apod.  existence duchovní správy Římskokatolického děkanství Polná  existence bohaté spolkové, kulturní a sportovní činnosti ve městě

SLABÉ STRÁNKY Veřejná správa 

vyrozumění obyvatelstva ( veřejný rozhlas, kabelová televize, drátový rozhlas apod.)

PŘÍLEŽITOSTI Veřejná správa

Veřejná správa





realizace přestavby radnice s využitím domu čp.40  využití domu čp. 275 (Varhánkův ústav)  možnost výstavby stanice rychlé zdravotnické služby

OHROŽENÍ postupná ztráta významu města v regionu

č. 4 SILNÉ STRÁNKY Bytová oblast

SLABÉ STRÁNKY Bytová oblast

 převažuje stávající individuelní bytová  nedostatečné využívání stávajícího bytovýstavba vého fondu (trvale obydleno 89% bytů)  bytové domy v relativně dobrém stavu  nedostatek garáží  existence domu s pečovatelskou službou (31 malometrážních bytů)  existence 3 domů s byty pro příjmově vymezené nájemce (66 bytových jednotek)  volné byty v soukromých bytových domech PŘÍLEŽITOSTI Bytová oblast

OHROŽENÍ Bytová oblast



možnost vytvoření stavebních parcel dle  nedostatek finančních prostředků města schváleného územního plánu komplikuje vybudování IS pro výstavbu dalších bytů  existence fondu na rozvoj bytového fondu  možnost rozšíření lokality sídliště RD U Hřbitova

30

č. 5 SILNÉ STRÁNKY Školství      

SLABÉ STRÁNKY Školství

Základní školy Polná (vč. šk. družiny, šk. chybějící tělocvičné zařízení pro děti ZŠ neexistence středního školství ve městě klubu a šk. stravovny) nedostatečná kapacita MŠ Základní umělecká škola Mateřská škola Dům dětí a mládeže (vč. letní základny v Rohozné) stálý dostatek dětí v Polné zajišťuje opodstatněnost škol a školských zařízení ve městě dostatečná nabídka středních škol v rámci možnosti denního dojíždění

PŘÍLEŽITOSTI Školství

OHROŽENÍ Školství



vybudování tělocvičného zařízení pro děti  nedostatek finančních prostředků pro volZŠ nočasové aktivity mládeže může vyústit v nárůst nežádoucích sociálně patologických  rozšíření mimoškolních vzdělávacích a jevů výchovných programů a další mimoškolní zájmové činnosti jako součásti systému prevence sociálně patologických jevů  rozšíření provozu LT Rohozná - celoroční využívání

31

č. 6, 7 SILNÉ STRÁNKY Doprava, dopravní obslužnost a pozemní komunikace

SLABÉ STRÁNKY Doprava, dopravní obslužnost a pozemní komunikace

 poměrně výhodná poloha města v blízkosti dálnice D1, silnice č. I/38 a krajského města  významné silnice druhé třídy procházející mikroregionem – zejména č. II/352 a II/353 spojující Jihlavu se Žďárem n.S.  západním okrajem mikroregionu prochází relativně významná elektrizovaná železniční trať č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava  standardně zajištěná dopravní obslužnost linkovou autobusovou dopravou v prac. dny

 zhoršující se technický stav řady silnic II. a III.  negativem je zastavení osobní železniční dopravy na trati Dobronín – Polná  špatně zajištěná dopravní obslužnost o sobotách a nedělích  nedostatek parkovacích míst  z důvodu dosud neprovedených pozemkových úprav není obnovena cestní síť ve volné přírodě



vybudované autobusové nádraží



existence vlakového nádraží

PŘÍLEŽITOSTI Doprava, dopravní obslužnost a pozemní komunikace

OHROŽENÍ Doprava, dopravní obslužnost a pozemní komunikace

 



     

optimalizace systému veřejné dopravy – znovuobnovení provozu na železniční trati Dobronín – Polná (s napojením do Jihlavy), využití synergických efektů z provázání autobusové a železniční dopravy, zvýšení standardu dopravní obsluhy o víkendech dobudování autobusového nádraží (centrální čekárna, bufet, WC) vybudování kryté zastávky na Palackého ul., Jungmannova ul. uskutečnění průtahu městem dle ÚP zpevnění dosud nezpevněných komunikací ve městě vč. místních částí rekonstrukce chodníků a veř. osvětlení vybudování mostu přes Šlapánku k propojení ulic Resslova a Nerudova



   

32

nedostatečná údržba silnic II. a III. třídy a místních komunikací zakonzervování stávajícího stavu dopravní obslužnosti (zvláště ve večerních hodinách a o víkendech) může vést k dalšímu poklesu atraktivity hromadné dopravy, a tím k poklesu počtu přepravených osob a růstu ztrátovosti výše uvedené povede ve svém důsledku k další izolovanosti Polné od základní dopravní struktury kraje a státu nárůst individuální automobilové dopravy (IAD) v důsledku snížení kvality dopravní obsluhy nárůst nehodovosti jako následek vyšší intenzity dopravy a zhoršeného technického stavu silničních komunikací zvýšení zátěže životního prostředí v důsledku růstu IAD

č. 8 SILNÉ STRÁNKY Technická infrastruktura a ÚPD  standardní úroveň zásobení území elektrickou energií  mimo místní části značná část města plynofikována  mimo místní části značná část města zásobena pitnou vodou z úpravny vody  mimo místní části značná část města odkanalizována do čistírny odpadních vod  celé město pokryto na standardní úrovní pevnou telefonní sítí a na dostatečné úrovní signálem mobilních telefonních operátorů a běžným televizním signálem

SLABÉ STRÁNKY Technická infrastruktura a ÚPD

PŘÍLEŽITOSTI Technická infrastruktura a ÚPD

OHROŽENÍ Technická infrastruktura a ÚPD

 odstranění identifikovaných nedostatků v technické infrastruktuře Polné, ať už jde o zásobování elektrickou energií, plynofikaci, telekomunikace či vodohospodářské záležitosti  zajistit napojení místních částí na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci ve městě  vybudovat II. tlakové pásmo vodovodu  obnovení tradičního veřejného rozhlasu (případně jeho udržování)  rozšíření moderních komunikačních technologií (internet), kabelová televize, SMS zprávy apod.  promítnutí aktuálních rozvojových záměrů do územně plánovací dokumentace  zajistit bezodkladnou přípravu a přijetí nového územního plánu  revitalizace sídliště Palackého

 nerentabilita budování technické infrastruktury v místních částech může nadále snižovat jejich atraktivitu pro bydlení i podnikatelskou činnost  zvlášť významné riziko jak pro životní prostředí tak i pro rozvoj podnikání představuje nedostatečné zajištění čištění odpadních vod  bez pokrytí území aktualizovanou územně plánovací dokumentací může být omezen další rozvoj města, především rozvoj podnikání, realizace veřejných staveb atd.



   

33

neexistence veřejných vodovodů v místních částech (mimo Janovic), dobré kanalizační sítě a čistíren odpadních vod ve všech místních částech města neexistence plynofikace místních č. města neexistence veřejných WC neexistence hasičských zbrojnic v místní části Nové dvory nezahájení přípravy nového územního plánu

č. 9 SILNÉ STRÁNKY Veřejné finance, daňová výtěžnost

SLABÉ STRÁNKY Veřejné finance, daňová výtěžnost

 

stabilní standardní daňové příjmy stabilní standardní příjmy z místních a správních poplatků a ost. aktivit města  finanční aktiva v investičních fondech PIONEER  uskutečněná výstavba základní vybavenosti města

 

PŘÍLEŽITOSTI Veřejné finance, daňová výtěžnost

OHROŽENÍ Veřejné finance, daňová výtěžnost





zvýšení hospodárnosti vynakládaných financí města, vč. org. složek a organizací městem zřízených  zvýšení příjmů Místního hospodářství Polná  možnost realizace průmyslové zóny

značné úvěrové zatížení města značná závislost na daňové výtěžnosti státu  značná závislost na poskytování účelových dotací a výpomoci státem a krajem  vysoké náklady na obnovu rozsáhlého majetku města  značné náklady na realizaci tohoto Programu rozvoje města Polná

34

snížení přijmu města při poklesu daňové výtěžnosti státu a omezení dotací a podpor může způsobit potíže s úhradou provozních nákladů města a splácení přijatých úvěrů a hypoték

č. 10 SILNÉ STRÁNKY Podnikatelská sféra

SLABÉ STRÁNKY Podnikatelská sféra

 vhodná diferenciace průmyslové, potravinářské a zemědělské výroby  stabilizovaná situace a příznivé hospodářské výsledky ve významnějších průmyslových subjektech města (SAPELI, TZK, MIVOKOR, MLÉKÁRNA, VAREX, REKOSTAV, SENECO atd.)  zvyšování podílu exportu na odbytu průmyslových firem  v rámci kraje poměrně příznivé přírodní předpoklady pro intenzivní zemědělství  dobrá dostupnost obchodních i nevýrobních služeb  vysoké zastoupení řemesel jako potenciálního zdroje podnikatelského rozvoje  existence průmyslové zóny



PŘÍLEŽITOSTI Podnikatelská sféra  využití průmyslové zóny k podnikatelským aktivitám  monitorování nevyužitých průmyslových a zemědělských objektů a areálů a jejich nabídnutí podnikatelské veřejnosti  příprava nových ploch vhodných k podnikání (např. okolo staré silnice na Věžnice)  zavádění produkce alternativních plodin  rozvoj krajinotvorných a ekologických funkcí zemědělství a nových aktivit, které nahradí utlumované tradiční zemědělské výroby  rozvoj činností podporujících alternativních příjmy na venkově s využitím místních surovin a podmínek  vyplnění nedostatku ubytovací kapacity města a hotelových služeb

OHROŽENÍ Podnikatelská sféra

nízké zastoupení progresivních odvětví průmyslu a služeb  nižší intenzita soukromého podnikání ve srovnání s okresem Jihlava, krajem Vysočina i ČR  nízké pokrytí nevýrobními a maloobchodními službami  nedostatečné napojení na dopravní síť státu



nedostatek investičního kapitálu a pokračující nízká dostupnost úvěrů pro podnikatelské subjekty může vést ke snižování jejich konkurenceschopnosti  nedostatek disponibilní kvalifikované pracovní síly, zejména v průmyslové výrobě, může bránit dalšímu rozvoji jinak prosperujících firem  složitá situace celého resortu zemědělství v ČR, projevující se i v podmínkách Polenska – špatné dodavatelsko – odběratelské vztahy, nedořešené restituce, obtížná dostupnost bankovních úvěrů, nízké výkupní ceny zemědělských produktů apod.  další prohlubování rozdílů mezi příjmy v zemědělství a ostatními sektory národního hospodářství

35

č. 11, 12 SILNÉ STRÁNKY Zdravotnictví a sociální péče

SLABÉ STRÁNKY Zdravotnictví a sociální péče



existence Městského zdravotního střediska  existence pracoviště Charitní ošetřovatelské služby  existence Pečovatelské služby vč. DPS  stomatologie

chybí druhý lékař pro děti a mládež chybí oční lékař chybí lékař ORL chybí lékař urolog další specialisté

PŘÍLEŽITOSTI Zdravotnictví a sociální péče

OHROŽENÍ Zdravotnictví a sociální péče

stálá možnost rozšíření zdravotních služeb údržba budovy MěZS ze strany lékařů  vybudování stanice zdravotnické záchranné služby  dovybudování DPS  vybudování Mateřského centra 

č. 13 SILNÉ STRÁNKY Odpadové hospodářství

SLABÉ STRÁNKY Odpadové hospodářství

přijaté obecně závazné vyhlášky regulující nekázeň části obyvatel při likvidaci odpadu zneužívání systému mimopolenskými občany tuto problematiku  zavedený systém sběru separovaného od- nedostatečná činnost města směřující k dodržování obecně závazných předpisů občany padu města  pravidelný svoz směsného odpadu (TDO)  existence sběrného dvora s možností bezplatného odložení takřka veškerého odpadu 

PŘÍLEŽITOSTI Odpadové hospodářství

OHROŽENÍ Odpadové hospodářství



nekázeň obyvatel

rozšíření sběru separovaného odpadu o biologický odpad

36

č. 14 a 15 SILNÉ STRÁNKY Památková péče, cestovní ruch a rekreace 

SLABÉ STRÁNKY Památková péče, cestovní ruch a rekreace

město Polná je dominantní středisko turismu a cestovního ruchu celého Mikroregionu Polensko s řadou významných pamětihodností centrum Polné je vyhlášeno památkovou zónou výhodná poloha území na dálkových i regionálních cyklotrasách existence Informačního centra na MěÚ Městské muzeum Polná s průvodcovskou službou Regionální židovské museum s průvodcovskou službou NKP – děkanský kostel obnovený areál hradu a zámku titul Historické město roku 2006

 nepříliš příznivé krajinné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a turismu (odlesněná krajina s velkými bloky orné půdy a intenzivní zemědělskou výrobou)  nedostatečná ubytovací kapacita

PŘÍLEŽITOSTI Památková péče, cestovní ruch a rekreace

OHROŽENÍ Památková péče, cestovní ruch a rekreace  odkládání tvorby a propagace turistického produktu může vést k marginalizaci území v konkurenci s jinými oblastmi cestovního ruchu s podobnou nabídkou  nedostatek finančních prostředků na rekonstrukce a údržbu nejvýznamnějších turistických atraktivit – dopad na návštěvnost a rozvoj podnikatelských činností v oblasti cestovního ruchu

       



 

 

   

turistické zpřístupnění dalších míst rozšířením sítě značených cest a cyklotras, včetně naučných a tematických stezek ve vhodných lokalitách propagace města Polná, jako historicky a kulturně cenné památky v blízkosti krajského města dochované památky na židovské osídlení města využít k propagaci města a napojení na židovské kulturněturistické aktivity propagovat maximální využití fondu na regeneraci památek ze strany jejich vlastníků v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR spolupracovat na obnově nejvýznačnější památky města děkanského chrámu obnova Židovského města v historické podobě zapojení do programu „Putování po historických městech“ SHS ČMS 2011 zřízení veřejného koupaliště v Areálu u rybníka Peklo obnovit vycházkovou trasu okolo rybníka Peklo

 nedostatečné možnosti koupání  pěší turistiku omezuje dosud neobnovená cestní síť ve volné přírodě

37

č. 16 SILNÉ STRÁNKY Životní prostředí

SLABÉ STRÁNKY Životní prostředí





     

plochý reliéf umožňující nenákladné využívání země podnebí umožňující intenzivní zemědělství, lokálně i zimní sporty hustá vodní síť, lokální vodní zdroje půdy s příznivým vodním režimem existence čistírny odpadních vod neexistence silných zdrojů znečištění životního prostředí ve městě rybníky, zejména Březina, Bor a Kukle odbahněny

     

nepříliš atraktivní reliéf z hlediska turismu a cestovního ruchu variabilita sněhové pokrývky, snižující možnost zimních sportů (rekreace) absence přirozených biocenóz (rostlinných a živočišných společenstev) v lesích převaha smrku a boru – jehličnaté monokultury rybníky, zejména Kukle a další v místních částech jsou extrémně zaneseny dosud neprovedené pozemkové úpravy umožňují erozi půdy přechod všech silnic přes centrum města

PŘÍLEŽITOSTI Životní prostředí

OHROŽENÍ Životní prostředí





       

šetrné turistické zpřístupnění krajiny (pěší turistika, cykloturistika, zimní turistika) propojením atraktivnějších krajinných scenérií koncepční propracování letního a zimního využití krajiny delimitace půd pro extenzivní a intenzivní využití revitalizace vodních toků a údolních niv posílení biodiverzity krajiny podporou přírodě blízkých biocenóz odbahnit rybníky, zejména Kukle nadále zabránit tvorbě černých skládek rekultivace uzavřené skládky u Věžnic výsadba bezúdržbových stromů podél vycházkových tras

 

  

38

nadměrně velké bloky orné půdy snižující biodiverzitu a podporující erozi, zanášení vodních toků (rybníků) sedimenty labilita smrčinového ekosystému (polomy, škůdci, nízká biodiverzita) narušování oběhu vody v krajině neuváženými technickými zásahy (napřimování vodních toků, betonování koryt, likvidace mokřadů, nadměrné meliorace) – hrozba povodní i sucha kumulované znečištění ovzduší v sídlech, snižující kvalitu životního prostředí rekultivace uzavřené skládky u Věžnic obtížná revitalizace krajiny v dlouhodobém výhledu

č. 17, 18 SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Kultura, spolková činnost a sport

Kultura, spolková činnost a sport

 Velmi dobrá vybavenost kulturní infrastrukturou (Kulturní středisko - sál, letní scéna) - využívané pro komerční i amatérskou kulturu.  Městské kino je využíváno k vlastnímu účelu i pro spolkovou činnost.  Husova knihovna je organizační složkou města a plní funkci střediskové knihovny pro okolní obecní knihovny. Mimo vlastní činnost zajišťuje též poskytování internetových služeb veřejnosti.  Loutkové divadlo je organizační složkou města a pracuje na amatérské bázi.  V synagoze je provozováno Regionální židovské muzeum.  Městské muzeum se aktivně zapojuje do organizace kulturních a společenských akcí – jarmark na hradě, hradní slavnosti atd. a také do projektů města.  Město organizuje tradiční kulturně - společenské akce, mnohé s regionálním či celorepublikovým významem.  Spolková činnost je na vysoké úrovni (více než 40 spolků činných ve městě).  Sport ve městě je na amatérské bázi s širokou členskou základnou, organizován v řadě sportovních organizací (zejména TJ Slavoj Polná).  Sportoviště – Městský stadion , Lidový dům s kurty a posilovnou, kurt na zámku a v Březině, DDM s tělocvičnou a posilovnou, tělocvična na Kateřinově, areály volného času, (Areál U Studánky, Sportovní a rekreační areál U rybníka Peklo), Fitness centrum na Březině.

 Nutnost dovybavení Kulturního střediska, nutná je i rekonstrukce kulturního sálu, Městského kina a letní scény.  Nedostatečné zázemí letní scény a nádvoří hradu (chybí WC, využívání WC Zámecké restaurace, Městského muzea nebo Kulturního střediska je v případě akcí na letní scéně nedostatečné).  Neexistence koupaliště.  Opakovaný výskyt sinic na rybníce Peklo, a tím snížený zájem obyvatel o Sportovní a rekreační areál U Pekla.  Potřeba vybudování tělocvičny - víceúčelové sportovní haly.  Nenáročná otevřená sportoviště pro veřejnost.

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Kultura, spolková činnost a sport

Kultura, spolková činnost a sport

 Zajištění všestranné podpory kulturní, spolkové a sportovní činnosti ve městě.  Větší využívání městských areálů (Areál U Studánky, Sportovní a rekreační areál U rybníka Peklo).  Využít aktivity spolků ve městě k přípravě kulturních akcí – obohatit program akcí.  Projekt kulturní a společenské centrum – Areál hradu a zámku  Oživení Husova náměstí (pouliční divadlo, hudba, farmářské trhy)  Zvážit opětovné zřízení Městského kulturního střediska  Digitalizace Městského kina  Zřízení klubu pro -náctileté  vybudování malých sportovišť, piknikových trávníků, využití údolí Ochotského potoka pro aktivity celých rodin

 Nedostatek finančních prostředků na podporu kulturní, spolkové a sportovní činnosti ve městě může omezit její kapacitu i kvalitu.  Včasné nepodchycení zájmu mládeže se může v následujícím období negativně projevit ve společnosti.  Snížená kvalita podmínek pro výuku tělesné výchovy žáků ZŠ, zvláště v zimě.  Vandalismus, krádeže.

39