ÚZEMNÍ PLÁN
LOMNICE NAD POPELKOU
POŘIZOVATEL:
MĚSTSKÝ ÚŘAD LOMNICE NAD POPELKOU ZPRACOVATEL:
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
ČERVEN 2010
AUTORISACE Pořizovatel:
Městský úřad Lomnice nad Popelkou
Zpracovatel:
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
Architektonicko-urbanistická část a koordinace:
Ing. arch. Ivan Plicka
Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby:
Ing. Jan Dřevíkovský
Dopravní infrastruktura:
Ing. Václav Pivoňka
Technická infrastruktura
ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš
Vyhodnocení ZPF:
Ing. Jan Dřevíkovský
Vyhodnocení PUPFL:
Ing. Jan Dřevíkovský
AUTORISACE:
2
OBSAH TEXTOVÁ ČÁST A
Vymezení zastavěného území
5
Vymezení zastavěného území
B
Koncepce rozvoje území města
5
Koncepce rozvoje území města, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot
C
Urbanistická koncepce
6
Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně
D
Koncepce veřejné infrastruktury
10
Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování
E
Koncepce uspořádání krajiny
14
Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů
F
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
18
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
G
Vymezení veřejně prospěšných staveb
43
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo
H
Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb
55
Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
I
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování
55
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti
J K
L M
Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona Údaje o územním plánu Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části
GRAFICKÁ ČÁST 1 2 3 4 5 6
Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury – vodní hospodářství 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury – zásobování plynem a teplem 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury – energetika a telekomunikace 1 : 5 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000 3
55 55
56 56
TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ A
Vyhodnocení koordinace využívání území
57
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem
B
Údaje o splnění zadání
58
Údaje o splnění zadání
C
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
58
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
D
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
92
Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo repektováno.
E
Vyhodnocení ZPF
93
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond
F
Vyhodnocení PUPFL
102
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa
GRAFICKÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ 1 2 3
Koordinační výkres 1 : 5 000 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL 1 : 5 000
4
A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V grafické části územního plánu Lomnice nad Popelkou – Výkres základního členění území, Hlavní výkres je vymezena hranice zastavěného území města (ke dni 31.5.2010).
B KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím města Lomnice nad Popelkou, které je tvořeno katastrálním územím Chlum pod Táborem, katastrálním územím Košov, katastrálním územím Lomnice nad Popelkou, katastrálním územím Ploužnice pod Táborem, katastrálním územím Rváčov a katastrálním územím Želechy. Celkový rozsah řešeného území je 2558 ha.
KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny, nezahušťování zastavěného území jednotlivých sídel a logické doplnění stávající struktury zástavby novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území, včetně transformace nevhodně lokalizovaných stávajících výrobních areálů (brownfields) uvnitř městské struktury (Lomnice nad Popelkou). Sledována je rehabilitace veřejných prostor (Lomnice nad Popelkou - střed města, hlavní průjezdní ulice, místní uliční síť). Územní plán respektuje území plošné památkové ochrany (Městskou památkovou zónu Lomnice nad Popelkou, Vesnickou památkovou rezervaci Lomnice nad Popelkou – Karlov), zapsané nemovité kulturní památky i další cenné stavby, dotvářející charakter zastavěného území. Celé řešené území je nutno považovat za území s archeologickými nálezy. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. Návrh dopravní infrastruktury směřuje k tomu, aby střed města (Lomnice nad Popelkou) byl uchráněn zejména od tranzitní automobilové dopravy, která dnes výrazným způsobem snižuje obytný standard hlavních veřejných prostor. Územní plán považuje stávající veřejnou infrastrukturu za plošně stabilizovanou a vyhovující. Jednotlivá sídla v řešeném území budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz řešeného území. Nová obytná zástavba bude řešena tak, aby byly splněny limitní hladiny hluku z dopravy dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. a dle zákona č.258/2000 Sb.. V plochách s funkčním využitím pro bydlení a v plochách ostatních, pokud v nich budou vznikat prostory chráněné před hlukem dle platné legislativy, ležících v hlukem zasažených územích, nebude povolováno umístění staveb pro bydlení a umístění ostatních staveb, obsahujících prostory chráněné před hlukem, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem. Bez nutnosti změny územního plánu - po projednání dle platných právních předpisů – lze měnit využití území následujícím způsobem: plochy zemědělské na plochy lesní nebo na plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní na plochy zemědělské nebo na plochy vodní a vodohospodářské, plochy 5
vodní a vodohospodářské na plochy zemědělské nebo na plochy lesní; podmínkou je, že se bude jednat o plochy rozlohou do 1 ha a v případě zemědělských ploch o třídy ochrany IV a V. V rámci pozemkových úprav lze bez nutnosti změny územního plánu - po projednání dle platných právních předpisů – měnit mimo zastavitelné území využití území u uvedených kultur následujícím způsobem: - z orné na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - ze zahrady na ornou, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z louky a pastviny na ornou, zahradu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z vodní plochy na ornou, zahradu, louku a pastvinu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z pozemků určených k plnění funkcí lesa na ornou, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu; - pro zajištění přístupu k pozemkům je možné vybudovat účelové komunikace na orné půdě, zahradě, louce a pastvině, vodní ploše, pozemcích určených k plnění funkcí lesa. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny – s výjimkou ploch výroby a skladování. V řešeném území nebudou povolovány větrné elektrárny. Podél vodních toků bude respektováno zachování nezastavitelného území o šířce 8 metrů. Nové hlavní stavby pro bydlení a rekreaci v zastavitelných plochách nebudou umístěny ve vzdálenosti menší, než 30 m od hranice lesních pozemků. V menší vzdálenosti nelze vyloučit negativní působení mezi užíváním stavby a existencí lesa. Ve vzdálenosti menší než-li 30 m od okraje lesa lze v navržených - zastavitelných plochách bydlení a plochách rekreace, s přihlédnutím k místní konfiguraci terénních podmínek, akceptovat pouze stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení, a stavby a zařízení, které mohou být dle ustanovení stavebního zákona umístěny na pozemku rodinného domu respektive stavby bezprostředně související a podmiňující rodinnou rekreaci, a stavby a zařízení, které mohou být dle ustanovení stavebního zákona umístěny na pozemku rodinné rekreace, přičemž v ostatních navržených plochách je možné umístit pouze drobné stavby nesloužící k funkci bydlení či rekreace.
C
URBANISTICKÁ KONCEPCE
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE Zastavěné, resp. zastavitelné území územního plánu Lomnice nad Popelkou se skládá jednak z relativně kompaktní a rozlehlé urbanistické struktury vlastního města Lomnice nad Popelkou a jednak z vesnické struktury menších sídel, jež má – zejména v severozápadní části řešeného území – spíše extenzívní, roztříštěný charakter. Nezastavitelné území je tvořeno kvalitním přírodním prostředím s jedinečným krajinným rázem. Základní urbanistická koncepce vlastního města Lomnice nad Popelkou respektuje stávající urbanistickou strukturu tohoto sídla a považuje ji za funkčně i prostorově stabilizovanou; výjimku představují stávající výrobní areály, nevhodně lokalizované uvnitř smíšené obytné zástavby – ty jsou určeny k transformaci (lokalita VN7). K transformaci v kvalitní veřejný prostor (náměstí, veřejný park) je určena stávající plocha autobusového nádraží – v souvislosti s touto transformací se předpokládá také revitalizace stávající historické zástavby s tímto novým veřejným prostorem souvisejí (lokalita VN8). Stávající urbanistická struktura vlastního města Lomnice nad Popelkou je doplněna zejména lokalitami pro výstavbu rodinných domů – městského, případně venkovského charakteru, dále menšími lokalitami pro výrobu, výrobu nerušící, obchod a služby, občanské vybavení a sport. Jednotlivá sídla vesnického charakteru v řešeném území budou doplněna menšími rozvojovými plochami, téměř výhradně určenými pro výstavbu rodinných domů venkovského charakteru. Nové rozvojové 6
lokality jsou vymezeny tak, aby logicky rozvíjely stávající strukturu zástavby, přičemž stávající zastavěné území zůstává nadále dominantní. Hlavní funkcí řešeného území je i nadále bydlení; návrh přináší i nabídku ploch pro další rozvoj podnikatelských aktivit (výroba nerušící, výroba průmyslová) – ve vlastním městě Lomnice nad Popelkou. Důraz je kladen na ochranu uspokojivého obytného standardu smíšené obytné zástavby před negativními vlivy výrobních ploch a dopravy. Nezastavitelné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž krajinný ráz musí být jednoznačně respektován. Pro transformaci území – lokalita VN7 je nutno pořídit územní studii. ZASTAVITELNÉ PLOCHY: lokalita
způsob využití
poznámka
BM1 BM2 BM3 BM4 BM5 BM6 BM8 BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10 BV11 BV12 BV13 BV15 BV16 BV17 BV18 BV19 BV20 BV21 BV22 BV23 BV24 BV25
Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské neobsazena Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské neobsazena Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské
7
BV26 BV27 BV28 BV29 BV30 BV31 BV32 BV33 BV34 BV36 BV37 BV39 BV40 BV41 BV42 BV43 BV44 BV45 BV46 BV47 BV48 BV49 BV50 BV51 BV52 BV53 VV1 SR1 SR2 SR3 SR5 VN1 VN2 VN4 VN5 VN6 VN9 VN10 VP1 VP2 VP3 VP4 DI1 DI2 DI3
Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy občanského vybavení – veřejné vybavení neobsazena Plochy občanského vybavení – sport a rekreace Plochy občanského vybavení – sport a rekreace Plochy občanského vybavení – sport a rekreace Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba průmyslová Plochy výroby a skladování – výroba průmyslová Plochy výroby a skladování – výroba průmyslová neobsazena Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury Plochy dopravní infrastruktury
8
ZH1 ZH2 PH2 ZO1
Plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření Plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření Plochy veřejných parků, plochy hřbitovů Plochy rekreace – zahrádkářské a chatové osady
PLOCHY PŘESTAVBY: lokalita
způsob využití
poznámka
BK1 BM9 BV14 BV38 VN3 VN7 VN8 PH1 V1
Plochy smíšené obytné – bydlení městské kolektivní Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy smíšené obytné – bydlení venkovské Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby Plochy veřejných parků, plochy hřbitovů Plochy veřejných prostranství
nutno pořídit územní studii
Dopravní infrastruktura: Územní plán považuje za stabilizované vedení tras silnic II. a III.třídy řešeným územím. Územní plán navrhuje přeložku – obchvatovou trasu silnic II/284 a II/286 procházející po východním obvodu zastavěného území města. Teprve realizace této obchvatové trasy vytváří předpoklady pro účinné omezení průjezdné silniční dopravy ve městě a vytvoří předpoklady pro přerozdělení zdrojové a cílové dopravy a její lepší směrování ke zdrojům. Technická infrastruktura: V územním plánu je návrh technické infrastruktury veden snahou o dosažení co možná nejmenších negativních dopadů na okolní prostředí. Z převážné části se jedná o výstavbu podzemních inženýrských sítí a zařízení. Trasy sledují současné komunikace, v nových rozvojových plochách budou přizpůsobeny urbanisticko-architektonickému návrhu zástavby. Pokud jde výjimečně o návrh nadzemního zařízení technického vybavení, je nezbytné při jednání s jeho budoucím vlastníkem a provozovatelem hledat dohodu o takovém řešení, které by nebylo výsledkem pouhých technických a ekonomických požadavků. Z hlediska podzemního urbanismu technické infrastruktury bude nutné v rozvojových plochách dbát alespoň na odpovědné dodržování podmínek normy, která řeší prostorovou úpravu vedení a zařízení technické infrastruktury.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. Opatření: • Pro všechny výsadby krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. • Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.
9
ZELEŇ V SÍDLE - NÁVRH OPATŘENÍ Součástí regulativů rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin, a to především v menších sídlech, kde se zeleň významně podílí na vysoké hodnotě zdejší krajiny. Na plochách veřejné zeleně v zastavěném území města Lomnice nad Popelkou mohou být využity i nepůvodní druhy okrasných dřevin. Totéž se týká zeleně uliční a ploch zeleně občanského vybavení. Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště. Opatření: • U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. • Při výsadbách zeleně zejména v menších sídlech a v území kontaktu s volnou krajinou preferovat původní přirozené druhy rostlin. • Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. • Rozvojové plochy na okraji zastavěného území především plochy (především VN, VP, ZH) ohraničit liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m.
D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkrese. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Územní plán považuje za stabilizované trasy obou páteřních komunikací - silnice II/286, která prochází správním územím města ve směru od Jičína a Ploužnice přes město do Košťálova a silnice II/284, procházející správním územím ve směru od Zeleného Háje a Stružince přes město a dále do Nové Vsi nad Popelkou a Staré Paky, včetně souběhu obou průjezdních silničních úseků procházejících centrální částí města. V územním plánu je územně chráněna plocha pro vedení přeložkové silniční obchvatové trasy silnic II/284 a II/286 procházející po východním obvodu zastavěného území města. Územní plán dále považuje za stabilizované vedení tras silnic III. třídy, které procházejí správním územím města a zajišťují vazby jednotlivých sektorů a částí města. Jedná se o následující trasy: silnice III/2842, silnice III/2843, silnice III/2844, silnice III/2845, silnice III/2847, silnice III/2848, silnice III/28611, silnice III/28612 a silnice III/28613. Návrh územního plánu dále uplatňuje návrh na propojení ulic Komenského a Nádražní, což jsou trasy vedení průjezdních úseků silnic III/2847 a III/2848. Při úpravách silničních tras bude respektována normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy: pro silnici II/284 v celém průběhu uvažována v kategorii S9,5/70, v peážním úseku se silnicí II/286 pak kategorie S11,5/80. Silnice II/286 je v úseku směrem do Jičína uvažována v kategorii S11,5/80, v opačném směru ke Košťálovu pak v kategorii S9,5/70. Při případných úpravách silnic III. tříd bude uplatněna kategorie: silnice III/2842, III/28612, III/28613 – kategorie S6,5/50; silnice III/2843, silnice III/2845 – kategorie S7,5/60; silnice III/2844, silnice III/2847 – kategorie MS7/50; silnice III/2848 – kategorie MS8/50.
10
SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Územní plán považuje soustavu místních a účelových komunikací ve správním území v podstatě za stabilizovanou. Nově navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, což tedy představuje šířku uličního prostoru nejméně 10,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků, nebo jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování, v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Územní plán doporučuje zřízení samostatné cyklistické stezky vedoucí z Lomnice nad Popelkou do Nové Vsi vedené podél trasy silnice II/284. S ohledem na možnosti a podrobnost zpracování tohoto územního plánu je však třeba tento záměr ověřit vypracováním podrobnější technické studie. Územní plán dále doporučuje vypracování generelu cyklistické dopravy, který se problematikou cykloturistické dopravy ve vazbách na širší region bude zabývat v širších územních a komunikačních souvislostech. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územní plán považuje za stabilizované plochy regionální jednokolejné tratě č. 064 Mladá Boleslav – Stará Paka. Z hlediska budoucích záměrů železniční dopravy je současný rozsah drážních ploch a zařízení považován za dlouhodobě stabilizovaný včetně železniční stanice Lomnice nad Popelkou a zastávky Ploužnice. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ OSOBNÍ DOPRAVY Územní plán považuje za stabilizovaný kombinovaný systém zajišťující dostupnost správního území hromadnou osobní dopravou a to prostředky veřejné pravidelné autobusové dopravy a železniční osobní dopravy. ZÁJMY CIVILNÍ LETECKÉ DOPRAVY Územní plán považuje za stabilizované plochy určené pro provoz sportovních leteckých zařízení, situované severovýchodně od města, ve vzdálenosti cca 1,3 km od centra při silnici II/286. Plocha je vybavena vzletovou a přistávací drahou a nezbytnými provozními objekty. OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Pro krytí potřeb dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů, jak u objektů bydlení tak vybavenosti a případné další funkce, je třeba postupovat důsledně podle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s platným právními předpisy.
11
NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny ve Výkresech technické infrastruktury – vodní hospodářství, zásobování plynem a teplem, energetika a komunikace. VÝČET NOVÝCH STAVEB TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navrhované stavby technické infrastruktury se dělí podle druhu na nové investice, které souvisejí s plánovaným rozvojem výstavby v lokalitách podle příslušného funkčního využití území, nové investice doplňující technickou vybavenost stávající zástavby a dále na rekonstrukce stávajících sítí a zařízení, nezbytných pro udržení a zlepšení provozních podmínek sítí. Podle tohoto členění jsou součástí návrhu následující stavby : a) nové investice rozvojové : Inženýrské sítě, navržené pro zásobování jednotlivých rozvojových lokalit podle urbanistického návrhu, napojené v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu, tzn. vodovody, kanalizace, plynovody, vedení pro zásobování elektrickou energií VN a NN, trafostanice, podle zákresu v grafických přílohách, včetně doplňujících sítí elektronických komunikací a veřejného osvětlení. b) nové investice ve stávající zástavbě : Kanalizace Košov, Morcinov, Hrádka, doplnění vodovodní sítě Košov – Morcinov, kanalizace Nové Dvory, kanalizace + ČS Jilemnická, rozšíření vodovodu Kyje v Chlumu pod Táborem, kabelové trasy VN 35 kV – propojení stávajících trafostanic TS 140 – 979, 132 – 351, 351 – 136. c) rekonstrukce : Rekonstrukce a výstavba kanalizací a vodovodů města podle projektu VHS Turnov „Čistá Jizera“. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V RÁMCI ZASTAVITELNÝCH PLOCH V územním plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje území navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě, s napojením v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu. Návrh je zobrazen v grafických přílohách většinou podél hranic jednotlivých rozvojových lokalit. Vnitřní území rozvojových ploch není návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. V některých rozvojových plochách jsou vedeny trasy stávajících inženýrských sítí různých druhů. Zde jsou možné dvě alternativy řešení – buď trasy v území ponechat jako věcná břemena a budoucí zástavbu jejich průběhu a ochranným resp. bezpečnostním pásmům přizpůsobit nebo je v příslušném úseku pro uvolnění území přeložit. Konkrétní způsob bude nutno posoudit v průběhu zpracování podrobnější dokumentace pro předmětné lokality na základě technicko – ekonomické rozvahy a v souvislosti s požadavky na celkový způsob využití plochy. POPIS NAVRHOVANÉ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ PRVKÚK Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVKÚK územním plánem aktualizována a doplněna. Akce „Čistá Jizera“ - Rekonstrukce a výstavba kanalizací a vodovodů včetně rekonstrukce ČOV nahrazuje 12
popis některých rekonstrukcí městské sítě. Návrh řešení v menších sídlech bez možnosti napojení na systémy města je respektován. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit je nutno počítat s použitím profilů vyhovujících požadavkům na protipožární zabezpečení staveb. Nové řady budou napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Dožívající litinová vodovodní síť města bude postupně rekonstruována. ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stávajících stok jednotného kanalizačního systému města a dále do městské ČOV. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. ENERGETIKA – ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Pro zajištění příkonu a posílení distribuce je navržena výstavba nových trafostanic a ve výhledu uložení páteřního kabelového vedení VN mezi trafostanicemi v současné zástavbě města, v rámci optimalizace využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic, s doplněním nových zařízení soustavy pro nové rozvojové plochy. Drobné lokality s výstavbou jednotlivých domů ve městě i v přilehlých sídlech budou pokryty ze stávající sítě prostřednictvím sekunderního vedení NN. Kapacitně vyčerpané trafostanice budou v případě požadavků na zvýšení příkonu rekonstruovány. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Ve městě bude preferováno plynové etážové vytápění a příprava TUV, případně malé domovní nebo blokové kotelny. Bude pokračovat rekonstrukce a postupná plynofikace zbývajících uhelných kotelen a přechod lokálního topení z pevných paliv na plyn. V ostatních sídlech, kde se ve výhledu nepočítá s gazifikací, bude zásobování individuální zástavby orientováno na kombinaci využití různých druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území bude v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM Gazifikace je navržena pouze v lokalitách, které leží v blízkosti stávajících plynovodů STL. Do nových rozvojových ploch budou přivedeny plynovodní řady STL. S využitím stávajících plynovodů NTL se počítá pouze výjimečně v místech, kde středotlaké rozvody nejsou. Okolní sídla řešeného území zásobována plynem i nadále nebudou. SPOJE – TELEKOMUNIKACE, RADIORELÉOVÉ TRASY Jednotná telefonní síť bude postupně rozšiřována. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek budou řešeny individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové síti, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Ochranná pásma všech telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat.
13
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Stávající koncepce nakládání s odpady se nemění. I nadále bude postupováno dle Plánu odpadového hospodářství, schváleného Zastupitelstvem města č.u. 38/05/Z, ke kterému vydal kladné stanovisko Krajský úřad Libereckého kraje pod č.j. KULK/5545/2005, kdy veškeré vyprodukované odpady na území města budou předávány odpovědné osobě k dalšímu nakládání nebo likvidaci.
KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán považuje stávající veřejnou infrastrukturu za plošně stabilizovanou. Lze předpokládat že v rámci ploch občanského vybavení, určených pro veřejnou správu, školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. Plochy občanského vybavení, určené pro sport a rekreaci, jsou v současné době rovněž dostačující; územní plán vymezuje několik menších lokalit pro jejich případný další rozvoj, větší plocha pro další případný rozvoj je vymezena u zimního sportovního areálu – v tomto případě se bude ale jednat především pro objekty nezbytného zázemí areálu, včetně technické infrastruktury.
KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán klade velký význam na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. Územní plán potvrzuje stávající hlavní veřejná prostranství vlastního města Lomnice nad Popelkou (Husovo náměstí, Školní náměstí) a navrhuje jejich doplnění o třetí významné náměstí v centru města, na místě dnešního autobusového nádraží. Toto nové náměstí (lokalita V1) bude nadále plnit funkci autobusového nádraží, ale zároveň bude doplněno novou plocho veřejné zeleně – veřejného parku (lokalita PH1), který vytvoří rovněž uspokojivé zázemí stávajícím sousedním významným budovám v centru města. Nové náměstí umožní rovněž ve svém okolí případnou lokalizaci i relativně větších jednotek obchodu a služeb, které je problematické umístit do prostoru Husova náměstí, ale je žádoucí je lokalizovat v centru města. Územní plán rovněž předpokládá, že bude pokračovat obnova veřejných prostranství, započatá rekonstrukcí Husova náměstí; v sídlech vesnického charakteru je možno předpokládat tuto obnovu v rámci Programu obnovy venkova. V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny rovněž základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách.
E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán zachovává současný hodnotný charakter zdejší krajiny. Především se jedná o zachování charakteristických přírodních hodnot území, kterými jsou především (kromě terénu) hojnost rozptýlené krajinné zeleně a drobných lesních porostů a remízů. Významnou hodnotou a charakteristikou zdejší krajiny
14
jsou hodnoty kulturní krajiny vesnická sídla zemědělského charakteru, historické cesty, stromořadí a aleje, významné pohledové osy, přírodní dominanty, ale o drobné stavby v krajině, rozcestníky, kapličky, křížky, poutní a památná místa. Územní plán využívá pro rozvoj, takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území. Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky. Územní plán řeší využití území tak aby nenarušil hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Rozvojové plochy jsou řešeny tak aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy a aby nedošlo ke kolizím ve využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Návrh ÚP vymezuje plochy s rozdílným využitím v nezastavitelném území a stanovuje podmínky pro změny jejich využití viz kapitola F. Jedná se o: plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské plochy lesní
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V grafické části dokumentace územního plánu – v Hlavním výkresu - jsou zakresleny plochy lokálního ÚSES a interakční prvky. TABULKA BIOCENTER Název biocentra RBC 1206 Obora RBC 1662 Černá rokle LBC 1 Ve stoličkách
LBC 2 U stadionu LBC 3 Pod Krupkou LBC 4 Rybníčky LBC 5 Pod Žižkovem LBC 6 Lán LBC 7 Horní Lomnice – jih
LBC 8 Popelky LBC 9 Dráčov - Černá
Čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno 406/1 část 83/1 část 3503, 3506, 3507, 3508, 3509, 3512, 3513, 3514, 3515, 3516, 3517, 3525, 3518 část, 3519, 3535/3 část 159/4, 159/5 část, 159/6 část, 159/30 159/31, 159/32, 159/37, 159/36 část 534/1, 695 část, 826 část
Katastrální území Chlum Rváčov Lomnice nad Popelkou Želechy
Lomnice nad Popelkou na řešeném území: 1161 část, 1185/1 část, 1185/7, 1202/1, Lomnice nad 1202/2, 1203/2, 1203/3, 1205/2, 1205/3, 2314 část Popelkou 1027, 1028, 1049/1, 1060/1, 1060/2, 1061, 1062/2, 1074, 1075, Lomnice nad 1113/1, 1125 Popelkou 1384/1, 1402/1 část, 1402/2 Lomnice nad Popelkou 1725 část Lomnice nad Popelkou 1797 část, 1799, 1804, 1809, Lomnice nad Popelkou 408/1 část, 408/2, 410, 411 Chlum pod Táborem 311/2, 311/3, 312, 318/1, 318/2, 319, 320/1, 321/1, 321/2, 322 Košov část, 328, 332, 338/2, 338/3, 339, 340/2, 340/3, 347/2 895, 896, 897, 900, 901, 902, 903, 904, 905, 909/2 část, 913 Rváčov část, 915, 916, 917, 918, 919/1 část, 919/2, 922, 932/7, 932/8, 1105,1262, 1268, 1270, 1348, 1351, 1352, 1353/2 část
15
Název biocentra LBC 10 V Popelkách LBC 11 Vranovsko LBC 12 Tábor – vrchol LBC 13 Kozlov LBC 14 Ředice LBC 15 Dráčov – Boučnice LBC 16 Žďár LBC 17 Tikov LBC 18 Rváčov LBC 19 Ploužnice
Čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno 2648/1, 2648/2, 2648/3, 2649, 2659, 2660, 2661, 2663, 2711, 2712, 2713, 2714, 2718/2, 2720, 2721/2, 217, 218, 219, 220/1, 220/2, 221, 222, 223, 262, 269/1, 269/2, 270, 271, 272, 273, 274, 275 část, 282 část, 288/1 část, 288/3 285/2, 285/3 část, 286/1, 286/2, 342, 366, 367, 372/2 527/1 část 499/2, 512/3, 516, 517, 518 část, 521 část, 522, 523, 524, 525 část, 526/1, 526/2 787 část na řešeném území: 249/2, 1248 108 část 82 část, 444 část, 445, 123/1 část, 124/1, 124/2, 210/3, 211, 212 část, 213/1, 213/2, 213/3, 213/4, 214/2 část, 215, 221, 224/1 část, 224/2 část, 224/3 část, 240/1 část
Katastrální území Lomnice nad Popelkou Rváčov Chlum pod Táborem Košov Košov Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov Ploužnice pod Táborem
Pro funkční využití ploch biocenter je : - přípustné: • současné využití; • využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám; • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES; • revitalizace vodních toků je žádoucí - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra; - nepřípustné: • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES; • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich; • rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné; Pro funkční využití ploch biokoridorů je: - přípustné: • současné využití • využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru; • jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES; • Revitalizace vodních toků je žádoucí.
16
- podmíněné: • pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru; - nepřípustné : • změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru; • jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.
PROPUSTNOST KRAJINY Územní plán neřeší nové polní a pěší cesty v krajině ovšem zachovává současnou cestní síť. Současnou prostupnost zdejší krajiny je možné hodnotit jako dostatečnou. V rámci dalšího rozvoje území je nepřípustné další scelování pozemků zemědělské půdy a další rušení polních cest. Je též zapotřebí zachovat veřejný průchod krajinou a neuzavírat cesty v krajině pro pěší a cyklistickou veřejnost. Pro propustnost krajiny je : - přípustné: • současné využití; • omezení provozu motorových vozidel po účelových zemědělských cestách; • případné doplnění sítě polních cest v rámci pozemkových úprav; • realizace cyklostezek; - podmíněné: • pouze ve výjimečných případech omezení přístupnosti do volné krajiny, případně zrušení cest pouze s náhradním řešením propustnosti krajiny; - nepřípustné: • uzavírání cest pro veřejnost s výjimkou motorových vozidel; • rušení cest bez náhradního řešení;
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Využití území dle územního plánu nezvyšuje erozní ohrožení půd v území. Naopak vymezení ÚSES a zvýšení podílu trvalé zeleně je faktorem významně snižujícím erozní ohrožení pozemků. Pro omezení eroze krajiny je : - přípustné: • zvyšování podílu trvalých travních porostů; • zakládání porostů krajinné zeleně;
17
• členění velkých celků zemědělské půdy; - nepřípustné: • další scelování pozemků orné půdy; • likvidace či poškozování porostů krajinné zeleně; • zvyšování podílu orné půdy (zorňování existujících ploch travních porostů); • poškozování břehových porostů a nevhodné úpravy toků (napřimování, zatrubňování a pod.)
OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá mimo jiné v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. Významnými opatřeními v daném území může být též tvorba menších vodních nádrží přírodního charakteru a realizace ÚSES.
OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Nejvýznamnějším opatřením pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny je realizace územním plánem vymezených prvků ÚSES a jejich ochrana. Dalším významným opatřením je revitalizace vodních toků v území.
KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Řešené území (jak je výše uvedeno) je krajinářsky velmi cenným územím. Zdejší hodnotná a zajímavá krajina má silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. Zdejší krajina je vhodná pro pěší a cyklistickou turistiku a pro rozvoj agroturistiky. Agroturistické aktivity mohou být vhodným rozvojovým využitím území, především menších sídel na území obce.
DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ V územním plánu se nepředpokládá využití území pro těžební činnosti.
F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA FUNKČNÍ PLOCHY, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ FUNKČNÍ REGULATIVY – LEGENDA HLAVNÍHO URBANISTICKÉHO VÝKRESU Správní území města (řešené území) je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy – stávající (zastavěné) a navrhované (přestavbové, zastavitelné). Pro jednotlivé plochy je stanovena následujícími definicemi legendy hlavního urbanistického výkresu základní funkční regulace. Podrobnější regulace pro jednotlivé lokality je uvedena v druhé polovině této kapitoly.
18
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – MĚSTSKÉHO JÁDRA Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení, stavby pro veřejnou správu, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy). Přípustné funkční využití: školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy), nerušící výroba. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ MĚSTSKÉ KOLEKTIVNÍ Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení. Přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení, zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy); plochy a zařízení technické a dopravní infrastruktury. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ MĚSTSKÉ INDIVIDUÁLNÍ Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení. Přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, malá ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 100 m2 hrubé podlažní plochy); plochy a zařízení technické a dopravní infrastruktury. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500 m2 hrubé podlažní plochy), při rodinných domech stavby související s bydlením. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – BYDLENÍ VENKOVSKÉ Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení. Přípustné funkční využití: stavby dopravní a technické infrastruktury a stavby doplňkové, související s hlavním využitím plochy; plochy a zařízení technické a dopravní infrastruktury. Podmíněně přípustné funkční využití: školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.
19
Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – VEŘEJNÉ VYBAVENÍ Hlavní funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení. Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – SPORT A REKREACE Hlavní funkční využití: sportovní zařízení. Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek) – vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím. Podmíněně přípustné funkční využití: (do kapacity 200 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy) – vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY REKREACE – ZAHRÁDKÁŘSKÉ A CHATOVÉ OSADY Hlavní funkční využití: plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, zahrádkářské chaty, rekreační chaty. Přípustné funkční využití: stavby pro bydlení. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb(do kapacity 100 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – VÝROBA NERUŠÍCÍ, OBCHOD, SLUŽBY Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro výrobu nerušící, obchod a služby, plochy a zařízení pro skladování, stavby pro administrativu; maximální velikost jedné provozní jednotky: 2.000 m2 hrubé podlažní plochy; nerušící výrobou, obchodem a službami se rozumí taková výroba, obchod a služby, kdy negativní účinky a vlivy staveb a jejich zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru; míra negativních účinků a vlivů a způsob jejich omezení musí být přiměřeně prokázány v dokumentaci pro územní řízení, popř. v projektové dokumentaci pro stavební povolení, a ověřeny po dokončení stavby měřením před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 100 lůžek), zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 5.000 m2 hrubé podlažní plochy jedné provozní jednotky). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. 20
Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – VÝROBA PRŮMYSLOVÁ Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro průmyslovou výrobu, obchod a služby všeho druhu, plochy a zařízení pro skladování, zařízení pro velkoobchodní prodej a distribuci. Přípustné funkční využití: zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot, stavby a zařízení technické infrastruktury (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 5.000 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení. Přípustné funkční využití: zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot – vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy) – vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím; objekty a stavby pro bydlení správce zařízení, bude-li prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a zůstanou-li zachovány požadavky na pohodu bydlení. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Hlavní funkční využití: stavby a zařízení technické infrastruktury (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 500 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro automobilovou osobní a nákladní dopravu, stavby a zařízení pro autobusovou hromadnou dopravu osob, stavby a zařízení pro dopravu v klidu, stavby a zařízení pro železniční dopravu, čerpací stanice pohonných hmot. Přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 200 m2 hrubé podlažní plochy). Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území.
21
Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Hlavní funkční využití: nezastavitelné plochy veřejných prostranství bez omezení přístupu. Přípustné funkční využití: drobné stavby městského mobiliáře; plochy a zařízení technické a dopravní infrastruktury. Podmíněně přípustné funkční využití: drobné stavby obchodu a služeb. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY VEŘEJNÝCH PARKŮ, PLOCHY HŘBITOVŮ Hlavní funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy zeleně, případně plochy hřbitovů. Přípustné funkční využití: drobné zahradní stavby, stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: drobné sportovní a rekreační zařízení. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Hlavní funkční využití: zemědělský půdní fond (ZPF). Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura, dopravní infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: úpravy stávajících vodních toků a vodních ploch. Podmínkou je, že tato úprava nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nenaruší stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVANÉ PRO SPORTOVNÍ ÚČELY Hlavní funkční využití: zemědělský půdní fond (ZPF). Přípustné funkční využití: plochy sportovní, včetně ploch pro vzlety a přistání. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY LESNÍ Hlavní funkční využití: pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura, dopravní infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: úpravy stávajících vodních toků a vodních ploch. Podmínkou je, že tato úprava nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nenaruší stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. 22
PLOCHY LESNÍ VYUŽÍVANÉ PRO SPORTOVNÍ ÚČELY Hlavní funkční využití: pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Přípustné funkční využití: plochy sportovní. Podmíněně přípustné funkční využití: nezbytné provozní objekty pro provoz a údržbu dané plochy; nezbytná zařízení technické a dopravní infrastruktury pro provoz a údržbu dané plochy. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Hlavní funkční využití: vodní plochy a vodní toky. Přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím.
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Územním plánem jsou navrženy následující zastavitelné plochy (viz Výkres základního členění území a Hlavní výkres). Lokalita BM1 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: 66.697,74 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 3.000 m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Pro tuto lokalitu byla zpracována Urbanistická studie OM1, jež byla prověřena ve smyslu ustanovení §185 odst.4 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Lokalita BM2 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: 13.831 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová
23
uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Pro tuto lokalitu byla zpracována Urbanistická studie OM2 OM3, jež byla prověřena ve smyslu ustanovení §185 odst.4 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Lokalita BM3 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: 41.625 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 2.000 m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Pro tuto lokalitu byla zpracována Urbanistická studie OM2 OM3, jež byla prověřena ve smyslu ustanovení §185 odst.4 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Lokalita BM4 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: : 35.132 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 1.000 m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Pro tuto lokalitu byla zpracována Urbanistická studie OM4, jež byla prověřena ve smyslu ustanovení §185 odst.4 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Lokalita BM5 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: 4.288 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Zastavění lokality bude vycházet ze stávající parcelace.
24
Lokalita BM6 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: 1.792 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Zastavění lokality bude vycházet ze stávající parcelace. Lokalita BM8 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: 15.102 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Zastavění lokality bude vycházet ze stávající parcelace. Lokalita BV1 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 8.598 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV2 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 10.922,8 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. 25
Lokalita BV3 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 3.294,33 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV4 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 15.515 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); rodinné domy při jižním okraji lokality budou umisťovány na jednotnou stavební čáru, jež bude vedena rovnoběžně s jižní hranicí lokality ve vzdálenosti 20 m od jejího jižního okraje. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV5 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 21.155,7 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 1.000m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV6 Neobsazena. Lokalita BV7 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 6.864 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť 26
bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV8 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 21.415 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 1.000m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV9 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 8.240 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle stávající parcelace. Lokalita BV10 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 9.665 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV11 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 11.241 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech.
27
Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV12 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 23.209 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 1.000m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Pro tuto lokalitu byla zpracována Urbanistická studie OV5, jež byla prověřena ve smyslu ustanovení §185 odst.4 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Lokalita BV13 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 3.653 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV16 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 6.142 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV17 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. 28
Rozloha: 1.268 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle stávající parcelace. Lokalita BV18 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 19.160 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV19 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 5.706 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV20 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.109,64 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV21 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 7.008,97 m2. 29
Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV22 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 211 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena k rozšíření stávajícího sousedního zastavěného území. Lokalita BV23 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.659,90 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV24 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 4.324,34 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV25 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 5.332,65 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. 30
Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV26 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.782,50 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV27 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.344,08 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV28 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 5.657,80 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV29 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.405,77 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV30 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.536,77 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. 31
Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV31 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 3.184,32 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; ; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV32 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.608,85 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV33 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.705,16 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV34 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.508,82 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití.
32
Lokalita BV36 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 48.134,07 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 10%, minimální zastoupení zeleně: 80%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 4.000 m2; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 2.000m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude respektovat citlivý krajinný kontext; součástí dokumentace pro územní řízení budou zákresy nové zástavby do určených fotografických záběrů (stanoví příslušný stavební úřad), jež budou odsouhlaseny příslušnými dotčenými orgány státní správy. Lokalita BV37 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 7.639,66 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV39 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 6.136,26 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle stávající parcelace. Lokalita BV40 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 5.204,58 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. 33
Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV41 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 3.404,65 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV42 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.462,33 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV43 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.514,18 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV44 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.453,27 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV45 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 6.904,97 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost 34
parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV46 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.952,43 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV47 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 1.445,98 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV48 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 4.331,22 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV49 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 4.347,08 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití.
35
Lokalita BV50 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 3.107,73 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV51 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.718 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV52 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.267,19 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita BV53 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.195,27 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita je určena pro výstavbu jednoho rodinného domu. Lokalita VV1 Základní charakteristika lokality: plochy občanského vybavení – veřejné vybavení. Rozloha: 8.213,04 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita SR1 Neobsazena.
36
Lokalita SR2 Základní charakteristika lokality: plochy občanského vybavení – sport a rekreace. Rozloha: 1.245,08 m2. Doplňující funkční regulace: rozšíření stávajícího sportovního areálu. Doplňující prostorová regulace: pouze venkovní sportovní plochy, výjimečně přípustné stavby pro provoz a údržbu těchto sportovních ploch (max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 5%; max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita SR3 Základní charakteristika lokality: plochy občanského vybavení – sport a rekreace. Rozloha: 4.352 m2. Doplňující funkční regulace: rozšíření stávajícího sportovního areálu. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty (mimo PUPFL): 35%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita SR5 Základní charakteristika lokality: plochy občanského vybavení – sport a rekreace. Rozloha: 1.393 m2. Doplňující funkční regulace: rozšíření stávajícího sportovního areálu – zázemí letiště. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 100%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita VN1 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 3.681,18 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VN2 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 4.843,01 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území.
37
Lokalita VN4 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 1.702,78 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VN5 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 9.974,54 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; jižní polovina lokality není určena k zástavbě – bude v ní realizována izolační zeleň. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VN6 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 1.979,94 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VN9 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 3.889 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VN10 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. 38
Rozloha: 1.755,41 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VP1 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba průmyslová. Rozloha: 15.972,73 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VP2 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba průmyslová. Rozloha: 14.435,12 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VP3 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba průmyslová. Rozloha: 7.501,75 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VP4 Neobsazena. Lokalita DI1 Základní charakteristika lokality: plochy dopravní infrastruktury. 39
Rozloha: 239,44 m2. Doplňující funkční regulace: parkoviště. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 5%; max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: -. Lokalita DI2 Základní charakteristika lokality: plochy dopravní infrastruktury. Rozloha: 500,53 m2. Doplňující funkční regulace: parkoviště. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 5%; max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: -. Lokalita DI3 Základní charakteristika lokality: plochy dopravní infrastruktury. Rozloha: 239,44 m2. Doplňující funkční regulace: individuální / hromadné garáže. Doplňující prostorová regulace: max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: -. Lokalita ZH1 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření. Rozloha: 4.046,75 m2. Doplňující funkční regulace: rozšíření stávajícího areálu. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita ZH2 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – zemědělské hospodaření. Rozloha: 31.684,83 m2. Doplňující funkční regulace: rozšíření stávajícího areálu. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita PH2 Základní charakteristika lokality: plochy veřejných parků, plochy hřbitovů. Rozloha: 6.249,82 m2. Doplňující funkční regulace: rozšíření stávajícího hřbitova. Doplňující prostorová regulace: -. Provozní regulace: -. Lokalita ZO1 Základní charakteristika lokality: plochy rekreace – zahrádkářské a chatové osady. 40
Rozloha: 4.497,84 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití.
VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Územním plánem jsou navrženy následující plochy přestavby (viz Výkres základního členění území a Hlavní výkres). Lokalita BK1 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské kolektivní. Rozloha: 5.526 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v bytových domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 25%; max. podlažnost: 3 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); objekty nové zástavby budou umisťovány na jednotnou zastavovací čáru; zastavovací čára nových objektů bude v prodloužení zastavovací čáry objektů stávající zástavby na sever od lokality; objekty nové zástavby budou orientovány hlavními vstupy do stávající ulice při východním okraji lokality.Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BM9 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální. Rozloha: 5.395,33 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita BV14 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 8.948 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě
41
zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita BV38 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Rozloha: 2.908,93 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita bude rozvíjena podle obdobné parcelace v sousedním zastavěném území stejného funkčního využití. Lokalita VN3 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 17.576,95 m2. Doplňující funkční regulace: -. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita VN7 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 43.658,84 m2. Doplňující funkční regulace: doplňující funkce: bydlení městské kolektivní, občanské vybavení. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 35%; max. výška nadzemních objektů: 12 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; v lokalitě bude založena uliční síť, která bude navazovat uliční síť v sousední zástavbě; minimální plocha veřejných prostranství: 40% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území; minimální šířka uličního prostoru bude 12 m (mezi hranicemi nově vymezených protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Pro rozvoj lokality / přestavbu lokality je nutno pořídit územní studii. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území.
42
Lokalita VN8 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladování – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 6.229,92 m2. Doplňující funkční regulace: obchod, služby, podmíněně výroba nerušící. Doplňující prostorová regulace: nová zástavba bude rehabilitovat objemovou konfiguraci původního areálu pivovaru; vstupy do nových zařízení budou z nového veřejného prostranství / náměstí; parter do nového veřejného prostranství / náměstí bude komerční – bude komunikovat s veřejným prostranstvím / náměstím. Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Při realizaci zástavby v této lokalitě je nutno prokázat, že na hranicích lokality jsou splněny příslušné hygienické limity, týkající se hluku, a provoz lokality neovlivňuje negativně pohodu bydlení v navazujícím zastavěném a zastavitelném území. Lokalita PH1 Základní charakteristika lokality: plochy veřejných parků, plochy hřbitovů. Rozloha: 2.029,17 m2. Doplňující funkční regulace: veřejná zeleň; vazba na nové veřejné prostranství / náměstí. Doplňující prostorová regulace: -. Provozní regulace: -. Lokalita V1 Základní charakteristika lokality: plochy veřejných prostranství. Rozloha: 3.511 m2. Doplňující funkční regulace: nové náměstí na ploše stávajícího autobusového nádraží Doplňující prostorová regulace: -. Provozní regulace: -.
G VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Územní plán vymezuje následující veřejně prospěšné stavby (VPS): D1 D2 TV1
Přeložka – obchvatová trasa silnic II/284 a II/286 Propojení ulic Komenského a Nádražní Kanalizace centrum Projektovaná výstavba levobřežního úseku sběrače „D“ DN 700 až DN 400 v centru pro přepojení stok z východní části města, vyústěných v současnosti do řeky. TV2 Kanalizace Nové Dvory TV3 Kanalizace Košov TV4 Kabely VN Pro zajištění optimální funkce distribuční sítě VN a pro možnost budoucího zřízení nových trafostanic zejména v centru stávající zástavby města jsou navrženy tři páteřní trasy kabelového vedení 35 kV : 1) Od TS1 Technolen podél Nepokoje – Pivovarská – J.Fučíka – Hálkova, k TS 979 Praha. 43
2) Od TS 132 U Elitexu – Komenského - Josefa Kábrta - Poděbradova – U Parku – Dr.Horákové – Josefa Kábrta – Smetanova, k TS 351 Technolen 15. 3) Od TS 351 Technolen 15 – Bezručova – J.Fučíka – Pivovarská – 5.května, k TS 136 U Sokolovny. TV5 Nová trafostanice TS 630 kVA v lokalitě BM1 TV6 Nová trafostanice TS 630 kVA v lokalitě BM3 Veřejně prospěšné stavby jsou znázorněny v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Pozemky, které jsou dotčeny VPS: VPS D1
pozemek – část; 3360 1291 2570/8 1292 1298/1 1631/1 1631/2 2570/7 3358 3459/31 2564 3459/18 3459/17 3459/14 3459/13 3459/3 3459/11 3459/10 3459/9 3459/8 3459/7 3545/1 3545/2 461 462 463 464 465 466 532 531 527 534/19 528
* - celý
katastrální území Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 44
583 584 581 580 622 534/21 623 631/1 644/2 651/1 664/3 671/3 684/1 534/68 694/2 707/1 717/2 534/52 534/53 534/54 534/55 534/56 534/57 534/58 534/59 534/60 534/61 534/62 534/63 534/64 534/39 849 2269/1 2269/33 913/18 908 903/2 903/6 903/5 913/1 913/46 1000 1002/1 1007/12 2278 1012 913/51
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 45
D2
1011/1 913/48 913/43 1037 1038 2291/3 1160/4 1160/15 1160/6 1190/7 1160/16 1105/3 1136/1 1160/19 1160/12 1185/6 1160/13 1159/2 2284 1158/3 1157 1153/3 1150/1 2402/1 2402/2 1508/4 2340/1 2340/2 1593 427 1586 1589 1590/1 1591 1603/1 2326/1 2361/1 2361/2 1707/6 1707/1 1707/2 1707/10 1717/5 1707/4 1841 1711 2401/1
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 46
TV1
TV2
TV3
TV4
2242/1 2393/2 2394/1 78/2 3545/1 3550/2 3450/2 3450/1 3545/4 3428/1 3414/21 573 369/2 369/1 371 373/1 542 555 554 545 542 529 2232/1 2371 1886 1919 2372 1940/2 1940/1 1935/1 1935/3 1980/1 1979/5 2374/6 2375 2976/1 3334/5 3334/7 3112 3113/1 2434/4 2433/2 3117/3 2575 3117/1 3188 3424
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Košov Košov Košov Košov Košov Košov Košov Košov Košov Košov Košov Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 47
TV5 TV6
2418 2246/1 340 354/17 354/20 2247/1 2249 370/2 3161/2 3168/1 3169 2385/5 3328/1 2386/2 2386/3 2156/11 2165/12 2110/10 2377 2231 2228/4 2232/5 2368/4 2368/3 2367/2 1953/2 3313 3334/1 2223/1 2223/2 2241/1 2226 549 1009/4 2280 913/48 913/43
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Územní plán vymezuje následující veřejně prospěšná opatření (VPO): - veškeré navrhované prvky územního systému ekologické stability (ÚSES)
48
Veřejně prospěšná opatření jsou znázorněna v grafické části územního plánu ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Pozemky, které jsou dotčeny VPO: VPO LBK1
LBK4
pozemek – část;
* - celý
katastrální území
233/1 233/3 233/4 233/5 424 248/4 248/11 248/17 248/24 248/30 248/39 415/1 280 290 3437/1 3437/2 3437/3 3437/4 3437/5 3437/6 3437/7 3437/10 3437/11 3437/15 3427/17 3414/20 3376/1 3376/4 3376/5 3549 3374/8 3374/7 3374/4 3374/5 3374/2 3550/2 3379 3550/1 3545/5 3582/2 *
Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Želechy Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 49
LBK5
3542 478/35 478/33 478/32 478/31 478/30 478/29 478/28 478/27 478/36 * 478/25 478/24 478/23 478/22 470 * 471 472 478/19 478/18 * 525 478/20 478/16 478/17 478/21 2260 826/1 * 619 826/2 * 633 826/3 * 642 826/4 * 826/5 * 661 826/6 * 673 826/7 * 682 826/43 696 705 826/10 826/11 826/8 * 737 826/12 740
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 50
LBK6
LBK9
753 2269/1 2269/41 2299/1 995/53 * 2299/2 995/2 * 995/54 * 995/11 995/55 * 995/56 995/6 995/7 995/8 995/9 995/10 995/43 995/26 995/45 995/27 995/47 995/29 995/30 2349/2 1691 1679/1 1678/4 2350/1 1678/1 1660/2 1635/2 2333/1 1637/3 1632/3 2334/2 1641/2 1438/2 2326/15 2326/1 1440/1 1438/3 2398/1 1438/1 * 2326/4 2326/13 * 1445/1 1445/3
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 51
LBK11
LBK14
LBK15
LBK17
RBK 699
2119/5 2381/2 2120 2026 2710 2716/1 2784 2780 * 2824 3339 2827 2823 2821/1 2853/5 * 2853/7 2819 2793 3328/1 2795/1 2795/2 * 2817 2795/4 2795/5 * 2797/1 2813/1 2813/6 * 2813/5 5026 5027 5000 5018 * 5019 2320/2 1412 1404 76/2 76/1 246 113 112/1 245/2 110 328/1 1081/1 1070 * 1064 * 1200
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Ploučnice Ploučnice Ploučnice Ploučnice Ploučnice Ploučnice Ploučnice Chlum Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov 52
LBC2
1063 * 1062 753 752/1 695/17 * 2262/23 * 534/57 759/1 758 * 695/18 * 2262/24 * 534/59 826/15 534/60 534/36 * 695/19 * 2262/25 * 771 534/61 534/37 * 695/20 * 2262/26 * 826/13 * 776 534/62 534/38 * 695/21 * 2262/27 * 826/14 * 787 534/63 534/40 * 695/23 * 2262/29 * 534/39 695/22 * 2262/28 * 2266/3 534/41 * 534/42 695/24 * 695/25 * 2262/31 * 795 844 534/65 534/43 *
Rváčov Rváčov Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou 53
695/26 * 2262/32 * 826/19 * 534/44 * 695/27 * 2262/33 * 826/20 * 534/45 * 695/28 * 2262/34 * 826/21 * 534/46 * 695/29 * 2262/35 * 826/22 * 534/47 * 695/30 * 2262/36 * 826/23 * 534/48 * 695/31 * 2262/37 * 826/24 * 534/49 * 534/50 * 695/32 * 2262/38 * 826/25 * 833/3 * 826/26
Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou
STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Územní plán nevymezujee žádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.
PLOCHY PRO ASANACI Územní plán nevymezuje žádné plochy k asanaci.
54
H VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Územní plán nevymezuje žádné další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.
I
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ
Pro transformaci území – lokalita VN7 je nutno pořídit územní studii. Tato územní studie bude pořízena, schválena pořizovatelem a data o ní budou vložena do evidence územně plánovacích činností nejpozději do 4 let od schválení územního plánu Lomnice nad Popelkou.
J STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Etapizace rozvoje jednotlivých ploch změn není předpokládána.
K VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, územní plán nevymezuje.
55
L VYMEZENÍ STAVEB NEZPŮSOBILÝCH PRO ZKRÁCENÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ PODLE §117 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA Stavby, jež jsou nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 Stavebního zákona, územní plán nevymezuje.
M ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU Územní plán Lomnice nad Popelkou sestává z textové části a z části grafické. Část textová má celkem 56 stran a sestává z následujících kapitol: A B C D E F G H I J K L M
Vymezení zastavěného území Koncepce rozvoje území města Urbanistická koncepce Koncepce veřejné infrastruktury Koncepce uspořádání krajiny Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Vymezení veřejně prospěšných staveb Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona Údaje o územním plánu Část grafická obsahuje celkem 6 výkresů:
1 2 3 4 5 6
Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury – vodní hospodářství 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury – zásobování plynem a teplem 1 : 5 000 Výkres technické infrastruktury – energetika a telekomunikace 1 : 5 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000
56
ODŮVODNĚNÍ ÚVOD Město Lomnice nad Popelkou má platný územní plán sídelního útvaru z roku 1986, v platném znění po změně č.1 z roku 1994, změně č.2 z roku 1998, změně č.3 z roku 2003, změně č.4 z roku 2004,změně č.5 z roku 2005 a změně č.6 z roku 2006. Zastupitelstvo města rozhodlo 26.4.2007 o pořízení změny č. 7, číslo usnesení 11/07/Z. Dne 21.6.2007 pod číslem usnesení 23/07/Z odstavec b) zastupitelstvo města přehodnotilo své rozhodnutí ze dne 26.4.2007 a rozhodlo s ohledem na § 187 stavebního zákona o pořízení nového územního plánu. O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo města z vlastního podnětu. Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím města Lomnice nad Popelkou, které je tvořeno katastrálním územím Chlum pod Táborem, katastrálním územím Košov, katastrálním územím Lomnice nad Popelkou, katastrálním územím Ploužnice pod Táborem, katastrálním územím Rváčov a katastrálním územím Želechy. Celkový rozsah řešeného území je 2558 ha. Nový územní plán Lomnice nad Popelkou se stane pro státní správu a především pro samosprávu základním nástrojem řízení územního rozvoje a ekologicky únosného využívání území, dokumentem, jenž bude uspokojivým a dostatečným podkladem pro koncepční rozhodování o budoucnosti města Hlavními požadavky jsou: stanovení podmínek pro důslednou obnovu a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury i volné krajiny, rehabilitace veřejných prostor (střed města, hlavní průjezdní ulice, místní uliční síť), vymezení rozvojových ploch, vymezení veřejně prospěšných staveb, stanovení zásad šetrného využívání území a jeho trvale udržitelného rozvoje, promítnutí požadavků na ochranu a tvorbu životního prostředí v zastavěném území i mimo zastavěné území, stanovení základní koncepce dopravní a technické infrastruktury; to vše i z hlediska harmonického začlenění města do okolní krajiny. Při rozvoji nových území je nutno vycházet z charakteru města a uchovat jeho tradiční ráz i tradiční ráz sídel, které se ve správním území města nacházejí. Základním výchozím podkladem pro vypracování návrhu územního plánu Lomnice nad Popelkou bylo projednané a schválené zadání územního plánu Lomnice nad Popelkou (09/2008).
A VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Město Lomnice nad Popelkou je přirozeným centrem širšího spádového území. Do tohoto území náleží jednak obce a osady, ležící ve správním území města Lomnice nad Popelkou, a jednak další obce v těsném kontaktu s tímto správním územím města: Stružinec, Nová Ves, Bradlecká Lhota, Veselá, Holenice a Syřenov. Lomnice nad Popelkou leží v bývalém okrese Semily, v Libereckém kraji. Vzhledem ke své okrajové poloze - jak v kontextu okresu, tak v kontextu kraje - je kromě okresního města Semily pro řešené území z hlediska širších vztahů významné i město Jičín. Správní území města Lomnice nad Popelkou se nachází v poměrně dosti atraktivním území z hlediska turistického ruchu. 57
SOULAD S NADŘAZENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ Územní plán Lomnice nad Popelkou respektuje Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území uvedené v kapitole 2 Politiky územního rozvoje České republiky. Pro návrh územního plánu Lomnice nad Popelkou nevyplývají z tohoto dokumentu žádné konkrétní požadavky. Územní plán Lomnice nad Popelkou respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci – územní plán velkého územního celku Libereckého kraje (Zadání) a Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (Zadání). Územní plán Lomnice nad Popelkou respektuje a zapracovává vedení technické a dopravní infrastruktury nadmístního významu, včetně ochranných pásem, respektuje a zapracovává plochy biokoridorů a biocenter, respektuje a zapracovává evropsky významnou lokalitu Kozlov – Tábor, respektuje a zapracovává přírodní památky, respektuje a zapracovává dobývací prostor na výhradním ložisku Košťálov I, respektuje a zapracovává CHLÚ Košťálov II, respektuje a zapracovává evidované ložisko stavebního kamene Košťálov – Stružinec.
B ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Základním výchozím podkladem územního plánu Lomnice nad Popelkou bylo Zadání územního plánu Lomnice nad Popelkou (09/2008). Územní plán důsledně vycházel z hlavních cílů v něm obsažených a je možno konstatovat, že tyto cíle byly naplněny. Podrobněji v kapitole C, části Základní urbanistická koncepce.
C KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území - správní území města Lomnice nad Popelkou - leží ve východních Čechách, v západní části Podkrkonoší, zhruba deset kilometrů severně od města Jičín, na jižním okraji okresu Semily. Vlastní město se rozkládá v relativně mělkém údolí řeky Popelky, pro celé správní území města je typický poměrně členitý reliéf volné krajiny s jednotlivými obcemi a osadami, jež mají rys spíše rostlých sídel v krajině, s volnější strukturou, případně organizovaných podle jedné významnější průjezdní komunikace. Krajina i obce a osady v ní mají výrazně podhorský charakter, sídelní struktura je doplněna místy pouze menšími areály zemědělského hospodaření, z nichž některé jsou využívány již pouze velice extenzívně. V katastrálním území Chlum pod Táborem leží obec Chlum, v katastrálním území Košov leží obec Košov a osada Morcinov, v katastrálním území Lomnice nad Popelkou leží město Lomnice nad Popelkou a osady, případně místní části Hoření Lomnice, Hrádka, Karlov, Letná, Nové Dvory, Nové Město, Stará lomnice, V Popelkách a Žižkov, v katastrálním území Ploužnice pod Táborem leží obec Ploužnice, v katastrálním území Rváčov leží obec Rváčov a osady, případně místní části Bosna, Černá, Dráčov, Ředice, Skuhrov, Tikov a Vranovsko a v katastrálním území Želechy leží obec Želechy. Rozloha správního území města Lomnice nad Popelkou je 2 558 ha. Struktura současně zastavěného území města Lomnice nad Popelkou se vyznačuje značnou pestrostí, z níž je do dnes dobře zřejmý postupný urbanistický vývoj města. Původní zástavba (Staré) Lomnice je stále patrná na jejím průniku až téměř do samého jádra města; nejvýznamnějším pozůstatkem historické obytné zástavby jsou typické roubenky, nejzachovalejší
58
skupina těchto domů kolem Karlovského náměstí je vesnickou památkovou rezervací. Plošně nejrozsáhlejšími jsou obytné čtvrti vznikající v průběhu celého dvacátého století, tvořené rodinnými domy. Výrazně se do struktury města zapsala výstavba bytových panelových domů v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, přičemž některé z těchto domů se dosti nevhodně projevují v celkovém obrazu města (zejména bytový dům na konci ulice K Babylonu). Velmi výraznou součástí městské struktury jsou jednotlivé výrobní areály, postupně se rozvíjející ve městě již od počátku devatenáctého století. Jejich poměrně dynamický rozvoj, dokumentující historickou hospodářskou sílu města a regionu, značně poznamenal obraz města až po dnes. Charakteristickým rysem je značná rozptýlenost těchto výrobních areálů a jejich prolnutí s obytnými částmi města, včetně jeho jádra. Toto prorůstání výrobních ploch do residenčních částí města s sebou nese řadu negativním projevů, z nichž nejzávažnější je - zvláště v centru města - citelná degradace obytného standardu. V historickém jádru Lomnice nad Popelkou zaujímá dominantní roli typické trojúhelníkové Husovo náměstí, obklopené dosti kvalitní smíšenou městskou zástavbou. Na sever od tohoto náměstí leží druhé potenciální centrum městských aktivit - na místě bývalého pivovarského rybníka zřízené autobusové nádraží s řadou významných městských budou v přímém sousedství. Další významnou skupinou budov a městských prostorů je poměrně rozsáhlý školský areál na jih od Husova náměstí, na východě vymezené školním náměstím - parkem. Historická stopa železniční trati současně zastavěné území města pouze tečuje na jihu, kde se nachází rovněž železniční stanice. Významným problémem města však je automobilová doprava, zejména tranzitní a nákladní automobilová doprava. Průjezdné trasy hlavních dopravních tahů vykazují řadu dopravních závad a negativní dopady automobilové dopravy značně zatěžují a snižují obytný standard zejména vlastního centra města. Podle údajů cenzu v roce 1991 měly jednotlivá sídla v řešeném území následující počty obyvatel: Lomnice nad Popelkou 5 911, Nové Dvory 43, Chlum 42, Košov 64, Morcinov 9, Ploužnice 57, Želechy 51, Černá 44, Dráčov 21, Rváčov 53, Skuhrov 32, Tikov 1; v celém řešeném území - správním území města Lomnice nad Popelkou - žilo celkem 6 328 obyvatel. Podle údajů posledního cenzu v roce 2001 žilo v řešeném území celkem 6 151 obyvatel, z toho 2 456 mužů, 2 608 žen a 1 087 dětí do věku 14 let. V řešeném území se nacházelo celkem 1 520 domů, z toho trvale obydlených 1 166 a neobydlených 354. V řešeném území bylo trvale obydlených bytů 2 177 a trvale neobydlených 442, z toho obydlených přechodně 59, využívaných k rekreaci 213 a nezpůsobilých k bydlení 35. Počet obyvatel, sledovaný v dlouhé řadě od roku 1869, vykazuje následující hodnoty (v hranicích dnešního správního území města): 1869: 5 981, 1880: 5 810, 1890: 5 650, 1900: 5 652, 1910: 6 378, 1921: 5 966, 1930: 6 879, 1950: 5 958, 1961: 5 969, 1970: 5 814, 1980: 6 137, 1991: 6 328, 1995: 6 367, 2001: 6 151. Na této řadě lze sledovat - s výjimkou výkyvů, spojených s poválečnou dobou po první i po druhé světové válce - poměrně setrvalou tendenci k mírnému růstu počtu obyvatel. Město Lomnice nad Popelkou se v druhé polovině 19.století a v průběhu 20.století profilovalo jako poměrně dynamicky rostoucí průmyslové město; ke konci 20.století je však nuceno hledat novou tvář v souvislosti zejména se změněnými ekonomickými a společensko-politickými podmínkami. Nicméně lze předpokládat, že trend mírného růstu počtu obyvatel bude i nadále pokračovat; město Lomnice nad Popelkou bude i nadále atraktivní, zvláště pro obyvatele širšího spádového území. Ze 6 367 trvale bydlících obyvatel (údaje z roku 1995) je v produktivním věku 3 760 obyvatel. Průměrný věk je 36,8, index stáří, vyjadřující poměr obyvatel v poproduktivním věku k obyvatelům v předproduktivním věku, je 0,90, tedy poměrně příznivý. V souvislosti s pozvolným růstem počtu obyvatel v jádrovém sídle Lomnice nad Popelkou je možno pozorovat naopak setrvalý pokles - v dlouhé řadě od roku 1869 - počtu obyvatel v jednotlivých obcích a osadách, spadajících do správního území města Lomnice nad Popelkou (Nové Dvory: 1869: 95 - 1991: 43; Chlum: 1869: 239 - 1991: 42; Košov: 1869: 336 - 1991: 64; Morcinov: 1869: 97 - 1991: 9; Ploužnice: 1869: 59
131 - 1991: 57; Želechy: 1869: 300 - 1991: 51; Černá: 1869: 61 - 1991: 44; Dráčov: 1869: 61 - 1991: 21; Rváčov: 1869: 191 - 1991: 53; Skuhrov: 1869: 143 - 1991: 32; Tikov: 1869: 58 - 1991: 1). I u tohoto trendu lze předpokládat pokračování v budoucnu; rovněž lze předpokládat jistou náhradu trvale bydlících obyvatel uživateli rekreačních domů; jednotlivá sídla postupně ztrácejí - a i nadále budou ztrácet - dominantní funkci trvalého bydlení ve prospěch bydlení přechodného, rekreačního. V řešeném území se nacházejí následující nemovité kulturní památky – znázorněny v grafické části územního plánu – v Koordinačním výkresu. Číslo rejstříku
Památka
1.
31575 / 6-2558 Alainova věž
2.
46894 / 6-2557 Areál Křížové cesty na horu Tábor
3.
102355
Bártova vila
Kde/ k.ú.
ST.P.Č/P.P.Č.
Pod Táborem / Chlum
406/1, 397/2
Pod Táborem / Lom
449
ul. Havlíčkova / Lom
-111, 14
4.
51535 / 6-6259 Dům čp. 199
Karlov / Lom
-314, 230
5.
28805 / 6-2669 Dům čp. 243
Karlov / Lom
-298, 220/1
6.
16061 / 6-2670 Dům čp. 244
Karlov / Lom
-299, 219
7.
26218 / 6-2671 Dům čp. 245
Karlov / Lom
-312/1
8.
23057 / 6-2672 Dům čp. 247
Karlov / Lom
-300
9.
31124 / 6-2673 Dům čp. 248 – 2003 zbořen
Karlov / Lom
-301/1
10.
23773 / 6-2674 Dům čp. 253
Karlov / Lom
-272, 206
11.
35275 / 6-2675 Dům čp. 254
Karlov / Lom
-273, 205
12.
46112 / 6-2676 Dům čp. 255
Karlov / Lom
-274, 204
13.
15548 / 6-2677 Dům čp. 259
Karlov / Lom
-278, 198
14.
36757 / 6-2678 Dům čp. 262
Karlov / Lom
-281, 191
15.
28021 / 6-2679 Dům čp. 263
Karlov / Lom
-282, 190
16.
41084 / 6-2680 Dům čp. 265
Karlov / Lom
-284/2, 185/2 -471/1 a -472, 2149/3, 2387/2 a 2145
17.
27812 / 6-2682 Dům čp. 678 se stodolou
nad Cermaňákem / Lom
18.
30649 / 6-2684 Dům čp. 710
u Sokolovny / Lom
-46, 370/1
/ Lom
-114/1, 53, 57, 58
19.
101352
Fara
60
20.
51026
Kamenný kříž
při křižovatce do Obory / Lom
1684
21.
36025 / 6-2662 Kaple sv. Jana Křtitele
Hřbitov / Lom
-133, 62
22.
20181 / 6-2665 Kašna
Náměstí / Lom
2241/1
Kde/ k.ú.
ST.P.Č/P.P.Č.
Číslo rejstříku
Památka
23.
36058 / 6-2556 Kostel Proměnění Páně
Tábor / Chlum
-38
24.
36802 / 6-2661 Kostel sv. Mikuláše z Bari
Náměstí / Lom
-121
25.
35996 / 6-2781 Krucifix - kříž Rváčov
na křižovatce u zvonice / Rváčov
4
26.
27686 / 6-2666 Mariánský morový sloup
Náměstí / Lom
2241/1
27.
16425 / 6-4763
Mohyla s náhrobky padlých z r. 1866
Hřbitov / Lom
62
28.
51095 /6-6239
Muzeum
Náměstí / Lom
-186 a -187/1
29.
47745 / 6-4762 Náhrobek Dr. Antonína Šlechty
Hřbitov / Lom
62
30.
50351 / 6-6131 Pomník Mistra Jana Husa
Náměstí / Lom
2241/1
31.
16243 / 6-2664 Radnice
náměstí / Lom
-92
32.
14073 / 6-2780 Socha Matky Boží
Rváčov u kravína
1149
33.
27912 / 6-2685 Socha Panny Marie
Karlov / Lom
2228/1
34.
19760 / 6-2667 Socha sv. Jana Nepomuckého
pod farou / Lom
56
35.
44756 / 6-2686 Socha sv. Prokopa
Karlov / Lom
2228/1
36.
20925 / 6-4760 Sousoší Korunování Panny Marie
Chlum
452/1
37.
38347 / 6-2660 Zámek
Náměstí / Lom
-217/1, 351/1, 352/1
38.
24551 / 6-2639 Zbytky hradu Kozlov
/ Košov
527/1
39.
15969 / 6-2663 Zvonice 102910
Hřbitov / Lom Lomnice nad Popelkou
Úřednický dům
61
-132/1, 62
ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE Hlavní zásadou urbanistické koncepce územního plánu Lomnice nad Popelkou je respektování typického charakteru řešeného území – vlastního města Lomnice nad Popelkou, jednotlivých sídel, ležících ve správním území města, i volné krajiny, ve které tato sídla leží a jež má zcela specifický charakter. Stávající zastavěné území vlastního města Lomnice nad Popelkou bude doplněno především lokalitami pro výstavbu rodinných domů – městského, případně venkovského charakteru, dále menšími lokalitami pro výrobu, výrobu nerušící, obchod a služby, občanské vybavení a sport. Tyto lokality budou přirozeně rozvíjet a zpevňovat stávající strukturu zástavby. Základní koncepce rozvoje území předpokládá také transformaci dnes funkčně i prostorově nevyhovující zástavby v centrální části města v novou strukturu, svým charakterem odpovídající kvalitám městského jádra (jedná se zejména o lokalitu VN7). Jednotlivá sídla v řešeném území budou doplněna menšími rozvojovými plochami, téměř výhradně určenými pro výstavbu rodinných domů venkovského charakteru; rozvoj těchto lokalit musí respektovat ráz a charakter krajiny tato sídla obklopující. Územní plán stanovuje základní regulativy, které ochrání jedinečný charakter městské památkové zóny Lomnice nad Popelkou a vesnické památkové rezervace Karlov. Důsledně bude také chráněn typický charakter jednotlivých sídel, včetně dálkových pohledů, zapojení do krajinného kontextu a panoramatických hodnot. Nové rozvojové lokality jsou vymezovány v souladu s charakterem stávající zástavby a jejím funkčním a prostorovým uspořádáním. V případě vlastního sídla Lomnice nad Popelkou jsou nové rozvojové lokality vymezovány v zásadě v těsné vazbě na stávající zastavěné území, stávající zástavba je tak dále doplňována, homogenizována; v případě dalších sídel v řešeném území, jež se vyznačují spíše rozvolněnou zástavbou, sleduje vymezení nových rozvojových lokalit potvrzení tohoto historií prověřeného charakteru zástavby. Lokalita BV48 navazuje na zastavěné a zastavitelné území sousední obce Kyje. Územní plán stanovil v souladu s §58 stavebního zákona hranice zastavěného území k datu 31.května 2010. Současné zastavěné území nabízí jisté, dosti limitované možnosti další výstavby – vzhledem k tomu, že není žádoucí dále stávající zastavěné území příliš zahušťovat a snižovat tak jeho obytný standard, navrhuje územní plán jednotlivým sídlům v řešeném území přiměřené rozvojové lokality – zastavitelné plochy. Nové lokality – zastavitelné plochy a plochy přestavby – byly vymezeny podle zadání územního plánu na základě původního územního plánu a na základě podnětů pro pořízení územního plánu, jež byly doporučeny zastupitelstvem města. Veškeré nově navrhované lokality umožňují předpokládaný rozvoj zástavby, a to i z hlediska dopravní obsluhy / dopravní dostupnosti a předpokladů zajištění příslušné technické infrastruktury. Nové rozvojové lokality jsou navrhovány z důvodu vyčerpání rozvojových možností stávajícího zastavěného území a z nutnosti nabídnout nové možnosti pro výstavbu, především staveb pro bydlení; úzce to souvisí především s nutností stabilizovat počet obyvatel města a vytvořit předpoklady pro jeho růst; stejně tak je důležité nabídnout další možnosti rozvoje ploch pro podnikání ve městě, protože stávající plochy pro podnikání jsou prakticky vyčerpané. Územní plán Lomnice nad Popelkou potvrzuje v minulosti zpracované urbanistické studie (na základě Změny č.3 ÚPnSÚ), které stanovily základní koncepci hlavních rozvojových lokalit. Jedná se o Urbanistickou studii OM1 (pro lokalitu BM1 z tohoto územního plánu města), o Urbanistickou studii OM2 OM3 (pro lokalitu BM2 a lokalitu BM3 z tohoto územního plánu města), o Urbanistickou studii OM4 (pro
62
lokalitu BM4 z tohoto územního plánu města) a o Urbanistickou studii OV5 (pro lokalitu BV12 z tohoto územního plánu města). V minulosti zpracované urbanistické studie (urbanistická studie OM1, urbanistická studie OM2 OM3, urbanistická studie OM4, urbanistická studie BV5) byly prověřeny ve smyslu ustanovení §185 odst.4 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění; tyto studie je možno využít jako územní studie zpracované pro lokality BM1 (US OM1), BM2 (US OM2 OM3), BM3 (US OM2 OM3), BM4 (US OM4) a BV12 (US OV5). Stávající zastavěné území vlastního města Lomnice nad Popelkou bude doplněno především několika lokalitami pro výstavbu rodinných domů městského typu; jedná se zejména o lokalitu BM1 na severovýchodě, lokality BM2 a BM 3 na jihovýchodě a lokalitu BM 4 na jihozápadě – tyto lokality jsou hlavními rozvojovými lokalitami pro výstavbu rodinných domů ve vlastním městě Lomnici nad Popelkou. Okrajové části města budou doplněny lokalitami pro výstavbu rodinných domů venkovského charakteru – jedná se zejména o lokalitu BV4 na severu města a lokality BV10, BV11 a BV12 na jihovýchodě města. V centru města jsou vymezeny dvě přestavbové lokality – lokalita VN7 (přestavba stávajícího výrobního areálu v městskou strukturu s převládajícím zastoupením obchodu a služeb, případně výroby nerušící) a lokalita VN8 (přestavba stávajícího areálu bývalého pivovaru na zařízení obchodu a služeb – ve vazbě na nově definovaný veřejný prostor na místě stávajícího autobusového nádraží). Dnešní soustava dvou hlavních náměstí (Školní náměstí, Husovo náměstí) bude doplněna o třetí náměstí, vymezené na místě dnešního autobusového nádraží; v souvislosti s tím bude doplněna i veřejná zeleň v tomto prostoru (lokalita PH1). Stávající zastavěné území města bude doplněno rovněž několika dalšími lokalitami pro rozvoj výroby nerušící, obchodu a služeb, případně výroby průmyslové. Stávající zastavěné území města bude dále doplněno menšími lokality pro další rozvoj občanského vybavení – veřejného vybavení a sportu a rekreace (ve vazbě na stávající areály). V rámci společného jednání o návrhu územního plánu bylo s příslušnými dotčenými orgány dohodnuto i plošně limitované rozšíření stávající plochy občanského vybavení – sport a rekreace: lokalita SR5. Tato lokalita byla vymezena s cílem zajistit případný další (plošně omezený) rozvoj stávajícího sportovního areálu. Jedná se o rozsahem tak malou plochu, že její případný rozvoj nebude mít negativní vliv na krajinný ráz a na stávající charakter území. Nové rozvojové lokality pro individuální, případně hromadnou rekreaci (plochy občanského vybavení – sport a rekreace, plochy rekreace – zahrádkářské a chatové osady) jsou navrhovány po zvážení historických funkčních vazeb v území a jsou územně limitovány; doplňují jen stávající obraz města a krajiny. Sídla, ležící ve správním území města, budou doplněna menšími lokalitami pro rozvoj bydlení v rodinných domech venkovského typu – bude se vždy jednat o spíše menší lokality; výstavby v těchto lokalitách musí respektovat jedinečný charakter stávající zástavby těchto sídel i krajinný ráz správního území města. Část rozvojových lokalit – zastavitelných ploch zasahuje do ochranného pásma pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) – územní plán předpokládá, že v případě rozvoje těchto lokalit budou příslušným dotčeným orgánem individuálně stanoveny podmínky výstavby v ochranném pásmu PUPFL (ochranné pásmo PUPFL 50 m je vyznačeno v Koordinačním výkresu). Územní plán vychází z předpokladu, že v ochranném pásmu lesa, resp. ve stanoveném pásmu ve vztahu ke hranici PUPFL budou umisťovány pouze doplňkové stavby, případně zde nebudou zřizovány žádné objekty. Rozvojové lokality byly takto vymezeny i vzhledem k tomu, aby v území nevznikaly obtížně obhospodařovatelné plochy ZPF – mezi zastavitelným územím a plochami PUPFL. Pro stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny (oproti vyhlášce č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) zvláštní kategorie ploch veřejných 63
prostranství: Plochy veřejných parků, plochy hřbitovů, zvláštní kategorie ploch zemědělských: Plochy zemědělské využívané pro sportovní účely a zvláštní kategorie ploch lesních: Plochy lesní využívané pro sportovní účely. Je tak učiněno vzhledem ke specifičnosti utváření, resp. využití těchto ploch; v případě ploch zemědělských a ploch lesních využívaných pro sportovní účely se jedná v zásadě o potvrzení tradičního využívání těchto ploch v souvislosti s užíváním bezprostředně sousedících ploch občanského vybavení – sport a rekreace; vymezení těchto zvláštních kategorií je důsledkem projednání této problematiky s příslušnými dotčenými orgány (v rámci společného jednání o návrhu územního plánu). Pro sportovní účely (areál zimních sportů) budou využívány plochy PUPFL, ležící v sousedství lokality SR3; jedná se o tradiční využívání tohoto území, které nemá negativní vliv na charakter ploch PUPFL. Pro sportovní účely (plocha pro vzlety a přistání) budou využívány plochy ZPF, ležící v sousedství loaklity SR5; jedná se rovněž o tradiční využívání tohoto území, které nemění stávající charakter ploch ZPF. Vlastní lokality SR3 je částečně vymezena na plochách PUPFL – je tomu tak z důvodu logického rozšíření zázemí tradičního sportovního areálu zimních sportů v tomto území; lokalita SR3 je územně limitována, zábor PUPFL není významný, rozvojem lokality nedojde k narušení krajinného rázu tohoto území. Územní plán nevymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, ani stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona. Vychází při tom jednak za charakteru řešeného území a jednak ze skutečnosti, že tento požadavek neuplatnil v průběhu pořizování územního plánu žádný z relevantních dotčených orgánů. Veškeré změny oproti projednanému a schválenému zadání územního plánu jsou – z hlediska celkové koncepce rozvoje řešeného území – nepodstatné; vždy byly projednány s příslušnými dotčenými orgány v rámci společného jednání o návrhu územního plánu. Na základě veřejného projednání – řízení o územním plánu byly ve výsledné podobě učiněny následující úpravy / změny, které však nemají žádný vliv na základní koncepci řešení územního plánu Lomnice nad Popelkou: - z lokality BM1 byla oddělena samostatná nová lokalita DI3; jedná se o logické řešení relativně malého území, přiléhajícího k současnému areálu čerpací stanice pohonných hmot – lokalita bude využita pro výstavbu garáží; - k lokalitě BM1 byla připojena plocha lokality SR1; jedná se o logické scelení těchto dvou lokalit, reflektující současnou tendenci ve využití tohoto území pro bydlení; - byla vymezena nová transformační lokalita BM9, logicky doplňující lokality BM2 a BM3; - lokalita VP4 byla z územního plánu vypuštěna; malá část této lokality bude – spolu se sousedním územím – využita pro rozvoj bydlení (nová lokalita BV50); touto změnou nedojde k žádné změně charakteru území, bude jen potvrzeno aktuální směřování tohoto území, navíc v územně limitované podobě; - byly vymezeny tři lokality pro další rozvoj bydlení, každá pro výstavbu jednoho rodinného domu (lokality BV51, BV52, BV53) – jedná se o plochy, které logicky doplňují stávající zastavěné území a vzhledem ke svému limitovanému rozsahu nezasahují rušivě do stávajícího charakteru území, ani nenarušují stávající krajinný ráz; - byla rozšířena lokalita VN9 tak, aby umožňovala aktuální potenciální rozvoj (kompostárna); toto rozšíření nemá žádný vliv na základní koncepci rozvoje území , ani na stávající charakter tohoto území; - byly provedeny opravy kresličských chyb v případě zastavěného území: na pozemcích p.p.č. 3224/13, 3224/2, 328/1 a části p.p.č. 2389 byla provedena změna z Plochy občanského vybavení – veřejné vybavení na Plochy veřejných parků, plochy hřbitovů; na pozemcích p.p.č. 2253/13, 867/13, 534/76, 534/75 a 534/79 byla provedena změna z Plochy veřejných prostranství na Plochy smíšené obytné – bydlení městské individuální; na pozemku p.p.č. 1012/1 (k.ú. Rváčov) byla provedena změna z Plochy zemědělské na Plochy občanského vybavení – sport a rekreace (skutečný stav). 64
BILANCE V následující tabulce je uvedena (informativní) bilance jednotlivých rozvojových / transformačních ploch dle územního plánu Lomnice nad Popelkou (kapacity uvedeny v počtu bytových jednotek nebo rodinných domů, případně ve velikosti hrubé podlažní plochy).
lokalita (ÚPnO) BK1 BM1 BM2 BM3 BM4 BM5 BM6 BM8 BM9 BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10 BV11 BV12 BV13 BV14 BV15 BV16 BV17 BV18 BV19 BV20 BV21 BV22 BV23 BV24 BV25
lokalita (dle zadání) A1 B1+35 B2 B3 B4 B5 B6 B8 6+C1+C27 C2 C19 7 C20
plocha (m2) 5.526 66.697,74 13.831 41.625 35.132 4.288 1.792 15.102 5.395,33 8.598 10.922,8 3.294,33 15.515 21.155,7
kapacita RD / b.j. / HPP 20 b.j. 55 RD 15 RD 40 RD 13 RD+10 b.j. 3 RD 1 RD 10 RD 6 RD 7 RD 10 RD 3 RD 11 RD 15 RD
poznámka transformace
neobsazena C6 38+C3 37 C4 12+C30+C29+22 C5 C7 24
6.864 21.415 8.240 9.665 11.241 23.209 3.653 8.948
4 RD 15 RD 6 RD 8 RD 8 RD 15 RD 2 RD 5 RD
9
6.142 1.268 19.160 5.706 2.109.64 7.008,97 211 2.659,90 4.324,34 5.332,65
4 RD 1 RD 14 RD 4 RD 2 RD 4 RD 1 RD 2 RD 2 RD
2+C8 4+C18 10 21 Z3 13 11+C23 Z4
65
část. stávající zahrádkářská kolonie část. stávající zemědělský areál transformace neobsazena
BV26 BV27 BV28 BV29 BV30 BV31 BV32 BV33 BV34 BV36 BV37 BV38 BV39 BV40 BV41 BV42 BV43 BV44 BV45 BV46 BV47 BV48 BV49 BV50 BV51 BV52 BV53 VV1 SR1 SR2 SR3 SR5 VN1 VN2 VN3 VN4 VN5 VN6 VN7
27 27 C14 14 18 C26 22 C15 C16 C17+C21 1 Z5 C9 C11 C12 29 C10 28 31 33 39 19 C22
8
1.782,50 1.344,08 5.657,80 2.405,77 1.536,77 3.184,32 1.608,85 2.705,16 2.508,82 48.134,07 7.639,66 2.908,93 6.136,26 5.204,58 3.404,65 2.462,33 1.514,18 1.453,27 6.904,97 1.952,43 1.445,98 4.331,22 4.347,08 3.107,73 2.718 2.267,19 2.195,27 8.213,04
1 RD 1 RD 5 RD 2 RD 1 RD 2 RD 1 RD 2 RD 2 RD 10 RD 4 RD 2 RD 3 RD 4 RD 2 RD 1 RD 1 RD 1 RD 3 RD 1 RD 1 RD 1 RD 3 RD 3 RD 1 RD 1 RD 1 RD 8.500 m2
1.245,08 4.352 m2 1.393 3.681,18 4.843,01 17.576,95 1.702,78 9.974,54 1.979,94 43.658,84
1.600 m2 3.500 m2 5.000 m2 18.000 m2 1.800 m2 10.000 m2 2.000 m2 45.000 m2
transformace
neobsazena D3 34 F5 17 F3 F4 Z1 F6 F2
66
transformace
transformace
VN8 VN9 VN10 VP1 VP2 VP3 VP4 DI1 DI2 DI3 ZH1 ZH2 PH1 PH2 ZO1 V1
F1 F7 23 G1 G4+G5 G3
6.500 m2 3.200 m2 1.800 m2 11.200 m2 10.000 m2 5.200 m2
6.229,92 3.078,84 1.755,41 15.972,73 14.435,12 7.501,75
transformace
neobsazena 36 L1 H1 H2 K1 K2 E1
239,44 500,53 239,44 4.046,75 31.684,83 2.029,17 6.249,82 4.497,84 3.511
1.500 m2 11.000 m2 -
transformace
transformace
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA Řešené území leží na východním okraji oblasti Českého ráje, která je krajinářsky velmi cenným územím. Velice příznivý krajinný ráz je posilován vysokou lesnatostí v oblasti Kozákovského hřbetu, která krajinnému rázu řešeného území vtiskuje přírodní charakter. To vše vytváří silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. Územní plán ctí hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. ZELEŇ V SÍDLE V rámci územního plánu jsou vymezeny i plochy pro městskou zeleň (PH). Veškerá stávající sídelní zeleň je územním plánem zachovávána a ctěna. Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin, a to především v menších sídlech, kde se zeleň významně podílí na vysoké hodnotě zdejší krajiny. Jedná se předevší o následující druhy: buk (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle (Abies alba), dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), popř. lípa srdčitá (Tilia cordata). Na plochách veřejné zeleně v zastavěném území města Lomnice nad Popelkou mohou být využity i nepůvodní druhy okrasných dřevin. Totéž se týká zeleně uliční a ploch zeleně občanského vybavení. Na plochách Kolektivního bydlení a plochách komerčního a výrobního využití, především při okraji zastavěného území a v kontaktu s okolní krajinou je zapotřebí využívat především a při okrajových plochách výhradně původní přirozené dřeviny.
67
Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště.
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Řešené území leží na východním okraji oblasti Českého ráje, která je krajinářsky velmi cenným územím. Z odlesněných ploch na hraně Kozákovského hřbetu mezi Košovem a Dráčovem a Tikovem se otevírají dálkové pohledy na skalní města Českého ráje a dál do kraje k Českému středohoří a Labské nížině. Ze severovýchodních svahů Kozákovského hřbetu od Chlumu a Tábora přes Horní Lomnici po Skuhrov se otevírá pohled na vrchovinu Podkrkonoškého předhůří a vlastní Krkonoše. Tento v zásadě velice příznivý krajinný ráz je posilován vysokou lesnatostí v oblasti Kozákovského hřbetu, která krajinnému rázu řešeného území vtiskuje přírodní charakter. To vše vytváří silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. V řešeném území je vyhlášeno maloplošné chráněné území – přírodní památka „Jezírko pod Táborem„ na jihozápadním svahu vrchu Tábor. Předmětem ochrany zde je slatina a v slatinu zarůstající lesní jezírko s výskytem chráněného druhu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Její místní populace patří k nejvýznamnějším lokalitám v širší oblasti Českého ráje. V řešeném území se dále nacházejí Významné krajinné prvky (VKP) registrované Okresní úřadem v Semilech. Je to VKP č.7 „Obora Lomnice„. Důvodem vyhlášení a registrace VKP bohatá druhová skladba dřevin příměstského parku, kde je evidováno celkem 29 taxonů v zastoupení různých kultivarů domácích i cizokrajných dřevin. Nejvíce jsou zde zastoupeny kultivary javorů – Acer pseudoplatanus „Spaethii„, Acer pseudoplatanus „Leopoldii„, Acer platanoides „Dissectum„, dále kultivar jasanu Fraxinus pensylvanica „Oregona„. Významná je i velikost exemplářů jednotlivých druhů. Vzácností výskytu nebo velikostí stromů jsou v okrese Semily výjimečné: Pseudotsuga menziesii, Acer platanoides „Dissectum„, Quercus petraea „Mespilifolia„, Quercus robur „Dissecta„. Přírodní park se nachází na jižním okraji města Lomnice nad Popelkou na severní úpatí svahu hory Tábor v okolí tzv. „zámečku„. VKP je vymezen lesními cestami a plochou rybníka Obora a nachází se na pozemcích s parcelními čísly 1789 a 1798/1 v kú Lomnice nad popelkou o celkové rozloze 18.082 m2. Dále je to k registraci navržený VKP č.18 „Rybníčky„. Jde o pramenný rybník na východním okraji katastru Lomnice nad Popelkou. Důvodem k vyhlášení a registraci VKP zde je plocha rybníka, slatina v jeho výběhu a lužní porosty v jeho okolí. Ve slatině ve výběhu rybníka mimo jiné roste jinde vzácný zábělník bahenní (Comarum palustre), 8 druhů ostřic (Carex sp.), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a kuklík potoční (Geum rivale). Lokalita má i funkci shromaždiště drobné zvěře a ptactva v zemědělsky intenzivně obdělávané krajině. VKP č.37 „Ploužnice„ je vyhlášen k ochraně paleontologická lokality, kterou jsou odkryté vrstvy karbonských růžových jílovců tzv. „Ploužnického obzoru„ s výskytem acanthodů (vyhynulých praryb), zubů žraloků a prvních rostlin. Lokalita se nachází v zářezu železniční tratě Libuň - Lomnice nad Popelkou před zastávkou Ploužnice u silnice Lomnice – Jičín. Je vymezena na pozemcích s parcelními čísli 264 a 265 v kú Ploužnice o celkové rozloze 25.711 m2.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. 68
Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území města Lomnice nad Popelkou poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Vzorec pro výpočet koeficientu Kes je následující: Kes =
Lesní půda + vodní plochy + louky a pastviny + ovocné sady + zahrady Ostatní plochy + zastavěné plochy + orná půda
Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území dle jednotlivých k.ú.: k.ú. Lomnice nad Popelkou 0,500 k.ú. Chlum pod Táborem 7,868 k.ú. Košov 1,661 k.ú. Ploučnice pod Táborem 1,947 k.ú. Rváčov 1,419 k.ú. Želechy 4,861
Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Ks < 0,10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < Kes < 0,30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,30 < Kes < 1,00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,00 < Kes < 3,00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). 3,00 < Kes: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že na území města Lomnice nad Popelkou převládá vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů a část že tvoří území se stabilní krajinou s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur. Pouze samotné katastrální území Lomnice nad Popelkou díky vyššímu zastoupení zastavěných a ostatních ploch se dá popsat jako území intenzivně využívané. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků 69
tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR". Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP. Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8 - 15 let - vegetace eutrofních stojatých vod 10 - 15 let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. V těsné blízkosti jižní části řešeného území prochází trasa nadregionálního biokoridoru K 35, který spojuje nadregionální biocentrum (NRBC) 43 Příhrazské skály a NRBC 45 Les Království. Osa tohoto NRBK tečuje jižní okraj řešeného území v lesních porostech západně od Obecního Položení, kde se z osy NRBK odděluje regionální biokoridor vedený řešeným územím v lesních porostech Kozákovského hřbetu.
70
Ochranné pásmo biokoridoru zahrnuje jižní okraj území. Severní hranice ochranného pásma NRBK K 35 v řešeném území leží zhruba v linii Kozlov – Tábor – Ploužnice. Po západním okraji řešeného území je vedena trasa regionálního biokoridoru RK 699. Do řešeného území vstupuje na jeho jižním okraji v lesních porostech na jižním svahu vrchu Tábor. Na jihozápadním svahu téhož vrchu prochází regionálním biocentrem RC 1206, které je vymezeno v rozloze 21,6 ha v porostech jedlové bučiny na levé údolní stráni strže Cidliny a na ploše zarůstajícího lesního jezírka, dnešní přírodní památky Jezírko pod Táborem. Odtud je RK 699 veden lesními porosty východního svahu vrchu Kozlov, k lokálnímu biocentru LBC 13 „Kozlov„, které je v rozloze 4,9 ha vymezeno v porostech květnaté bučiny na prudké stráni při vrcholu Kozlova. Odtud je RK 699 veden lesními porosty jižního svahu vrchu ředice, kde k vloženému lokálnímu biocentru LBC 14 „Ředice„, které je v rozloze 5,2 ha vymezeno v porostech jedlové bučiny. Odtud je RK veden dále lesními porosty jižního svahu Kozákovského hřbetu k obci Dráčov, pod kterou prochází LBC 15 „Dráčov – Boučnice„, které je vymezeno v porostech jedlové bučiny na západně exponovaném svahu a plochou 1,1 ha zasahuje do řešeného území. Odtud je regionální biokoridor veden lesními porosty k vloženému LBC 16 „Žďár„, které je vymezeno v lesních porostech severně od Dráčova převážně za hranicí řešeného území. Do řešeného území se RK 699 vrací lesními porosty východně od Tikova, kde prochází LBC 17 „Tikov„, které je v rozloze 3,8 ha vymezeno v porostech dubové bučiny. Odtud je RK 699 veden lesními a lučními porosty po hranici řešeného území k LBC 18 „Rváčov„, které je vymezeno na lučních a v lesních porostech prudké údolní stráně ve zhlaví Černé rokle v prameništi říčky Veselka. Odtud je RBK veden břehovými porosty říčky Veselka a lesními porosty pravobřežní údolní stráně k regionálnímu biocentru RC 1662, které je vymezeno jen z části na řešeném území. V rámci územního plánu Lomnice nad Popelkou byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. V území je vymezeno celkem devatenáct lokálních biocenter, z toho šest vložených do regionálního biokoridoru. Některá lokální biocentra jsou zčásti vymezena v řešeném území a z části leží mimo řešené území, kde nejsou tato biocentra vymezena. Biocentra jsou propojena spolu a s prvky ÚSES na sousedních katastrálních územích biokoridory. Trasy biokoridorů byly vymezeny v trasách podle plánu ÚSES dle ÚAP se snahou využít pokud to je možné stávající ekologiky stabilnější prvky v území, především drobné vodní toky. Jedinou změnou oproti vedení lokálních biokoridorů dle ÚAP je vymezení lokálního biokoridoru LBC 14. Dle ÚAP tento biokoridor vedl prostorem sportovního areálu skokanských můstků a sjezdovky. Vzhledem k tomu, že by zde mohlo docházet ke kolizi mezi využitím území pro sport a pro ÚSES, byl tento biokoridor nově vymezen na plochách zemědělské půdy (převážně luk) a lesa na opačném svahu údolí nad osadou Popelky. Dále oproti původnímu plánu ÚSES a ÚAP nebyl vymezen lokální biokoridor spojující LBC 8 Popelky s regionálním biokoridorem RK 699, neboť tento biokoridor byl původně vymezen přes osadu Morcinov a vzhledem k tomu by obtížně mohl být někdy plně funkční. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. Na biocentrech jejichž součástí jsou vlhké louky (LBC 2 a LBC 6) v nivách potoků bude vhodné z důvodů biodiverzity zachovat tato vlhké louky a to nejlépe pomocí pastvy či extenzivního kosení.
71
Cílovým stavem ostatních prvků ÚSES jsou přirozená společenstva což v daném území jsou převážně lesní porosty – Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphyli-Fagetum) a Biková bučina (Luzulo-Fagetum) Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphyli-Fagetum) – je tvořena stromovým a bylinným patrem. keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patře převládá buk (Fagus sylvatica), s vyšší stálostí bývají přimíšeny klen (Acer pseudoplatanus), jedle (Abies alba) a smrk (Picea abies). Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, s pokryvností kolísající podle zápoje stromového patra. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion. a Biková bučina se vyznačuje jednoduchou vertikální strukturou – je tvořena jen stromovým a bylinným patrem. Keřové patro vzniká jen zmlazením buku. Mechové patro je potlačeno bohatým opadem bukového listí, které se obtížně rozkládá. Stromové patro bývá často tvořeno pouze bukem (Fagus sylvatica). Jako příměs se vyskytuje v nižších polohách dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), popř. lípa srdčitá (Tilia cordata). V bylinném patru se v roli dominanty v závislosti na půdních podmínkách a nadmořské výšce střídají Luzula luzuloides, Deschapmsia flexuosa, řidčeji Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus nebo Poa nemoralis..
VEŘEJNÉ VYBAVENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Město Lomnice nad Popelkou se nachází zhruba na poloviční cestě mezi Jičínem a Semily, ve vzdálenosti asi deseti kilometrů jižně od Semil. Z hlediska širších dopravních vztahů je třeba uvést, že město leží ve výseči dvou významných silničních tras vzájemně se protínajících v Jičíně – a to silnice I/35 (Liberec – Jičín – Hradec Králové) procházející západně a silnice I/16 (Mladá Boleslav – Jičín – Trutnov) procházející východně od města ve vzdálenosti asi 10 až 15 kilometrů. Na tyto obě páteřní trasy jsou připojeny další silnice II. a III. třídy, které zajišťují vazby a propojení jednotlivých sídel a lokalit v širším spádovém území. Z hlediska realizace přepravních vztahů a objemů zajišťujících dopravní obslužnost území je možno konstatovat, že řešené správní území je prakticky plně obsluhováno prostředky silniční automobilové dopravy. Městem prochází železniční trať č. 064 Mladá Boleslav – Stará Paka, která byla usnesením vlády ČR č. 766/95 vyčleněna do sítě regionálních drah. Ostatní dopravní obory nejsou ve vlastním řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich zapojení do systému dopravní obsluhy území. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V roce 1906, nejprve v úseku Stará Paka – Lomnice nad Popelkou a o něco později i v úseku Lomnice nad Popelkou - Sobotka, vstoupila do města železniční doprava. Výstavba železniční tratě představovala ve své době významný technický počin a rovněž důležitý impuls pro hospodářský rozvoj města a širokého spádového území. V současné době se tato regionální jednokolejná trať č. 064 Mladá Boleslav – Stará Paka uplatňuje při zajišťování dopravní dostupnosti a obsluhy řešeného správního území. Z hlediska budoucích záměrů 72
železniční dopravy je současný rozsah drážních ploch a zařízení považován za dlouhodobě stabilizovaný včetně železniční stanice Lomnice nad Popelkou a zastávky Ploužnice. Případné rekonstrukční práce na zařízeních železniční dopravy nepředstavují žádné nové územní nároky a nepřesáhnou hranice dnešních drážních pozemků. SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční doprava je tedy nosným dopravním oborem zajišťujícím rozhodující přepravní objemy jak ve vztazích k blízkému tak i vzdálenějšímu spádovému území města. Silnice II/284 vstupuje do města ve směru od Nových Dvorů kolem zemědělského areálu ve vcelku dobrých parametrech. Průjezdní úsek prochází oboustrannou městskou zástavbou až ke křižovatce u divadla, kde se k trase připojuje průjezdní úsek silnice II/286. Silniční souběh obou průjezdních úseků prochází přes Husovo náměstí a dále Palackého ulicí pokračuje k podjezdu železniční tratě. Za podjezdem se obě trasy opět odpojují, silnice II/284 odbočuje vlevo a ve vcelku dobrých parametrech pokračuje přes Novou Ves nad Popelkou do Staré Paky. Jako dopravně problémový byl již dříve charakterizován krátký úsek souběhu průjezdních úseků silnic II/284 a II/286 v Palackého ulici mezi Husovo a Školním náměstím. Souběh je zde veden v poněkud zúžených parametrech městského uličního profilu oboustrannou zástavbou s oboustranným chodníkem. Poměrně kvalitní novodobá přiléhající zástavba svírá uliční profil, omezuje rozhledová pole v křižovatkách a místech připojení sjezdů na nemovitosti. Jisté omezení pro silniční dopravu představuje v dalším průběhu také podjezdná výška 4,30m na podjezdu železniční tratě. Silnice II/286 vstupuje do řešeného území od Jičína průjezdním úsekem v Ploužnici. I přes poměrně skromné parametry úseku, malé směrové oblouky a úrovňový přejezd tratě, je třeba úsek pro návrhové období považovat za stabilizovaný. Přes další úrovňový železniční přejezd silnice klesá k městu, v křižovatce před podjezdem tratě se připojuje do souběhu s trasou silnice II/284 a pokračuje do centrální zóny města. V křižovatce u divadla se obě trasy štěpí a průjezdní úsek silnice II/286 mírně stoupá ulicí plk. Truhláře a opouští město ve vcelku dobrých parametrech směrem na Košťálov. Řešeným administrativním územím dále procházejí trasy silnic III. tříd, které zajišťují vazby dalších částí správního území k jádrovému městu. Vedení těchto silnic je nejlépe patrné z doložených grafických příloh. Jedná se o následující trasy: - silnice III/2842, spojka od náměstí vedená ulicí J. J. Fučíka a Šlechtovou k Technolenu a dále k silnici III/2843, - silnice III/2843, spojka od náměstí vedena Poděbradovou ulicí do Smetanovy, dále kolem Technolenu pokračuje směrem na Rváčov a Holenice. Průjezdní úsek je veden v poměrně skromných parametrech oboustrannou městskou zástavbou. Pro návrhové období je trasa považována za stabilizovanou, - silnice III/2844, spojka mezi silnicemi III/2843 a III/2845 vedená ulicí Josefa Kábrta, - silnice III/2845, stoupá od Husova náměstí ulicí Antala Staška ke Košovu a Cidlině. I přes obtížné sklonové poměry je třeba trasu považovat za stabilizovanou, - silnice III/2847, spojka mezi Palackého ulicí a Antala Staška, - silnice III/2848 vedená Nádražní ulicí připojuje železniční stanici k průjezdnímu úseku souběhu silnic II/284 a II/286, - silnice III/28611, krátký úsek od silnice II/286 v Ploužnici ve směru na Žďár u Kumburku je třeba považovat za stabilizovaný, - silnice III/28612 stoupá od silnice II/286 v Ploužnici v poměrně skromných parametrech přes Chlum až na vrchol Tábor. Trasu je třeba považovat za stabilizovanou,
73
- silnice III/28613 je od silnice II/286 vedena do Želech, trasu je třeba opět považovat za stabilizovanou. Jak z výše uvedeného přehledu vyplývá, silniční síť řešeného správního území Lomnice nad Popelkou, co do její hustoty a celkové délky je třeba považovat za poměrně bohatou. Zásadním problémem celé sítě je však kvalita těchto komunikací charakterizovaná především návrhovými parametry trasy a jejich technickým stavem. Obtížné geomorfologické podmínky Jičínské pahorkatiny představují významné omezující faktory pro možnosti rozvoje dopravních tras. Velkým problémem, krom páteřních tras průjezdních úseků silnic II/284 a II/286, je však značná technická zanedbanost silničních úseků. Jak již bylo výše uvedeno určitým problémem v centrální zóně města se jeví poněkud obtížné parametry průjezdního úseku souběhu silnic II/284 a II/286 v Palackého ulici a v prostoru Husova náměstí. Tyto problémy se pak zvlášť výrazně projevují v zimním období kdy uliční profil je dále zužován sněhem. Problematikou vedení průjezdního úseku silničního souběhu centrální zónou města a možnostmi řešení problému se v minulosti zabývala řada studijních prací. V souladu se schváleným zadáním práce a se záměry minulého územního plánu je pro návrhové období respektován návrhový koridor pro vedení přeložkové obchvatové trasy silnic II/284 a II/286. Navrhovaná přeložková trasa prochází po severovýchodním obvodu zastavěného území města. Teprve realizace této trasy, byť předpokládaném dlouhodobějším časovém horizontu, vytváří předpoklady pro účinné omezení průjezdné silniční dopravy centrální části města. Navrhovaná přeložková trasa převede tranzitní vztahy v obvodové poloze a vytvoří lepší předpoklady pro přerozdělení zdrojové a cílové dopravy a přispěje tak ke snížení tlaku na trasy procházející centrální zónou. Navrhovaná přeložková trasa je vedena stopou, která byla zvolena jednak z hlediska ideálního vztahu ke konfiguraci (morfologii) terénu, jednak z hlediska respektu ke krajinným hodnotám, včetně územního systému ekologické stability, a jednak se zohledněním propustnosti stávajícího zastavěného a navrhovaného zastavitelného území. Navrhovaná přeložka navazuje na trasu průjezdního úseku silnice II/286 ve směru od Jičína. Začátek úpravy je před koncem klesání v Jičínské ulici v prostoru pod závodem, kde se navrhovaná trasa odklání od stávající vpravo obloukem R250 a směřuje ke křižovatce a připojení silnice II/284 v Kempelíkově ulici. Od křižovatky přeložka začíná mírně stoupat k nově navrženému podjezdu železniční tratě. Stávající podjezd pod tratí č. 064 – číslo objektu 284-005, s volnou šířkou cca 7,0 metrů mezi opěrami nevyhovuje požadovaným parametrům a potřebám přeložky, je ponechán pro vedení dnešní trasy průjezdního úseku silnice II/284. Po úbočí trasa stoupá k přechodu terénního hřbetu a dostává se tak na pravý břeh vodoteče procházející východně od města. Přeložková trasa je dále vedena po obvodu zastavěného území města, úrovňově křižuje silnici II/286 a místní komunikaci směřující do Nových Dvorů. Přeložka prochází bývalým zemědělským areálem a etapově se připojuje na současnou trasu silnice II/284 jižně od Stružince. V souladu s předchozími pracemi návrh počítá s vedením navazující přeložky silnice II/284 ve směru na Semily vedené po jihozápadním obvodu Stružince. Navrhovaná přeložková trasa je v samostatné příloze doložena podélným řezem v měřítku 1:5000/500, který dokládá realizovatelnost trasy z hlediska dodržení parametrů výškového vedení trasy. Největší podélný sklon – 6,4% se uplatňuje pouze v počátečním úseku trasy při napojení na stávající niveletu Jičínské ulice, jinak v celém průběhu přeložkové trasy podélné sklony nepřesahují hodnotu 4,0% . Dalším komunikačním počinem je návrh v minulosti rovněž uplatňovaného propojení ulic Komenského a Nádražní, což jsou trasy vedení průjezdních úseků silnic III/2847 a III/2848. Toto propojení je součástí širšího záměru vytvoření paralelní doplňkové trasy k hlavní páteřní trase souběhu silnic II. třídy. Toto propojení využívá současných stop průjezdních úseků silnic postupně – III/2848 v Nádražní, III/2847 v ulici J. Kábrta, III/2843 ve Smetanově a dále pak nově navržené propojení vedené z prostoru řadových garáží do ulice Rváčovské a zpět k připojení do ulice 5. května. Při úpravách silničních tras je třeba respektovat normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy, kterou schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č.46/04/ZK ze dne 16.3.2004. Ve smyslu 74
předchozích prací je pro silnici II/284 v celém průběhu uvažována v kategorii S9,5/70, v peážním úseku se silnicí II/286 pak kategorie S11,5/80. Silnice II/286 je v úseku směrem do Jičína uvažována v kategorii S11,5/80, v opačném směru ke Košťálovu pak v kategorii S9,5/70. Při případných úpravách silnic III. tříd bude uplatněna kategorie: silnice III/2842, III/28612, III/28613 – kategorie S6,5/50; silnice III/2843, silnice III/2845 – kategorie S7,5/60; silnice III/2844, silnice III/2847 – kategorie MS7/50; silnice III/2848 – kategorie MS8/50. PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍ DOPRAVY Přehled o intenzitách silniční dopravy nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zatížení zjištěné na sčítacích stanovištích procházejících tras v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2005. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v následující tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2005 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku.
Silnice II/284 II/284 II/284 II/284 II/286 II/286 III/2845
Stanoviště 5-1090 5-1095 5-1092 5-2458 5-1100 5-2390 5-1094
Intenzity automobilové dopravy 2005 T O M S 940 3486 56 4482 1056 5582 77 6715 1110 4624 85 5819 324 923 17 1264 619 1964 21 2604 427 955 19 1401 339 2080 31 2450
Místo, úsek Stružinec Spořitelna Palackého ul. Nová Ves nad Popelkou Ploužnice Košťálov ul. Antala Staška
%T 21,0 15,7 19,1 25,6 23,8 30,5 13,8
Z uvedených údajů jsou patrné celkové hodnoty zatížení a skladba dopravního proudu na jednotlivých silničních trasách a úsecích, na základě těchto údajů je možno reálně předpokládat, že navrhovaná kategorizace silničních tras, i s jistou kapacitní rezervou, přenese potřebné budoucí objemy silniční dopravy. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Výše popsané průjezdní úseky silniční sítě vytvářejí nosný komunikační skelet řešeného území, na který jsou dále připojeny místní a účelové komunikace zpřístupňující již jednotlivé části území až jednotlivé objekty a jednotlivé obhospodařované pozemky a plochy. Na základě schváleného zadání je třeba i přes určitá dopravně obtížná místa považovat síť místních a účelových komunikací v řešeném území v podstatě za stabilizovanou. Dopravní omezení a problémy vyplývají především ze složitých terénních poměrů území a také z většinou oboustranné těsně přiléhající zástavby. Nutno konstatovat, že možnosti reálných úprav jsou povětšinou malé a to především s ohledem na značnou investiční náročnost dopravních staveb a také s ohledem na vyvolané zásahy do vlastnických práv majitelů přilehlých nemovitostí. Návrh územního plánu zakládá nové rozvojové počiny v řešeném správním území města. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce nebo návrhem nových místních komunikací. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž
75
novou komunikační strukturu lokality. Při případných větších přestavbových počinech v území je třeba uplatňovat požadavky na lokální zlepšování stavu komunikační sítě a to především v místech křižovatek a připojení nemovitostí. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení §22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 obytné ulice – navrhované v souladu s technickými podmínkami TP 103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Jak bylo již výše konstatováno, teprve realizace obchvatové trasy souběhu silnic II/284 a II/286 vytvoří předpoklady pro účinné omezení průjezdné silniční dopravy městem. Navrhovaná přeložková trasa převede tranzitní vztahy v obvodové poloze a vytvoří také předpoklady pro lepší přerozdělení a směrování zdrojové a cílové dopravy a přispěje tak ke snížení tlaku na trasy procházející centrální zónou. V rámci zpracování územního plánu byla znovu posuzována možnost pro zřízení nového dopravního napojení výrobní zóny situované v severní části města. Vzhledem k tomu, že území ležící severně od stávající trasy průjezdního úseku silnice II/284 je určeno k čistě obytné zástavbě, je pro vedení přístupové dopravy k výrobní zóně doporučena trasa vedená ve stopě stávajícího průjezdního úseku II/284, který zde vykazuje poměrně velmi dobré návrhové parametry. PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ TRASY Lomnice nad Popelkou je jedním z nástupišť do turisticky velice atraktivní oblasti Českého ráje. Neopakovatelné krajinné scenérie v turisticky nenáročném terénu nabízejí řadu příležitostí v každém ročním období. Město je východiskem i cílem turisticky značených pěších tras – červené, modré, žluté i zelené – a dále také značených cyklotras č. 4142, 4171, 4172, 4174 a 4279. Územní plán považuje současné uspořádání tohoto systému za odpovídající potřebám správního území a za stabilizované. Z hlediska dalších záměrů půjde především o zkvalitnění vybavení a služeb souvisejících s těmito trasami – nová odpočinková místa a vybavení pro základní hygienu a občerstvení. Návrh územního plánu doporučuje zřízení samostatné cyklistické stezky vedoucí z Lomnice nad Popelkou do Nové Vsi vedené podél trasy silnice II/284. S ohledem na možnosti a podrobnost zpracování tohoto územního plánu je však třeba tento záměr ověřit vypracováním podrobnější technické studie. Územní plán dále doporučuje vypracování generelu cyklistické dopravy, který by se problematikou cykloturistické dopravy zabýval v širších územních souvislostech. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ OSOBNÍ DOPRAVY Obsluha území prostředky hromadné osobní dopravy v současné době je a pro návrhové období rovněž zůstává realizována kombinací prostředků pravidelné veřejné autobusové dopravy a železniční osobní dopravy. V současné době dle platného jízdního řádu je provoz v úseku Lomnice nad Popelkou - Stará Paka realizován v pracovních dnech 13 páry spojů osobních vlaků, provoz v úseku Lomnice nad Popelkou – Mladá Boleslav je pak realizován v pracovních dnech 7 páry spojů osobních vlaků. Pravidelná veřejná autobusová doprava je v současné době realizována celkem na 13 linkách, z toho 3 linek dálkových a 10 linek regionálních. Průsečíkem všech linek je autobusové nádraží situované v těsné vazbě na páteřní trasu průjezdního úseku souběhu silnic II/284 a II/286 v centrální části města severně Husova náměstí. Autobusové nádraží je vybaveno 9 odjezdovými stáními a nezbytným zázemím
76
pro cestující i zaměstnance dopravních společností. Autobusové nádraží je situováno v centrální zóně města v krátké docházkové vzdálenosti od Husova náměstí. S ohledem na tuto velice atraktivní polohu místa autobusového nádraží považujeme za vhodné pro návrhové období počítat s jeho jistou plošnou redukcí a vhodnou dostavbou. V současné době v řešeném správním území slouží pro cestující veřejnost dalších 18 autobusových zastávek. Prakticky celé zastavěné území je pokryto 500 metrovou docházkovou vzdálenosti k těmto zastávkám, což časově představuje asi 7 - 8 minutovou docházkovou dobu. S ohledem na tyto skutečnosti je pro návrhové období současný rozsah veřejné pravidelné autobusové dopravy včetně situování zastávek v území považován za stabilizovaný. ZÁJMY CIVILNÍ LETECKÉ DOPRAVY Zájmy civilní letecké dopravy v řešeném správním území nejsou uplatňovány. Severovýchodně od města, ve vzdálenosti cca 1,3 km od centra při silnici II/286, je situována plocha určená pro provoz sportovních leteckých zařízení. Plocha je vybavena vzletovou a přistávací drahou a nezbytnými provozními objekty. Pro návrhové období je současný rozsah ploch a zařízení považován za stabilizovaný. OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Odstavování vozidel pro potřeby objektů individuální bytové zástavby je a do návrhového období také plně zůstává realizováno v rámci vlastních objektů či pozemků. Pro potřeby bytových domů slouží dva areály řadových garáží s celkovou kapacitou cca 200 stání situované v přijatelné docházkové vzdálenosti od bytovek. Pro potřeby parkování u objektů vybavenosti v centrální zóně města je k dispozici dle dřívějších prací asi 420 stání. Pro parkování vozidel slouží dostatek parkovacích stání v prostoru Husova náměstí, případně další kapacity jsou k dispozici v přijatelných docházkových vzdálenostech od objektů. Pro krytí potřeb dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů, jak u objektů bydlení tak vybavenosti a případné další funkce, je třeba postupovat důsledně podle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s vyhláškou MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a postupy stanovenými v příslušných částech ČSN 736110. Čerpací stanice pohonných hmot je situována při silnici II/284 na jejím vjezdu do města od Semil a Stružince. Další čerpací stanice a servisní služby pro motoristy jsou k dispozici v plné nabídce v Semilech nebo v nedalekém Jičíně. OCHRANNÁ PÁSMA V souladu se zákonem č.13/97 Sb., o pozemních komunikacích, se v řešeném území, mimo jeho souvisle zastavěné části, uplatňuje ochranné silniční pásmo vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od osy silnic II. a III. třídy a místních komunikací II. třídy. V souladu se zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, se v řešeném území uplatňuje také ochranné pásmo regionální dráhy vedené po obou stranách tratě ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. Pro vlečkové koleje je zákonem o drahách stanoveno 30 metrové ochranné pásmo po obou jejich stranách.
77
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Město Lomnice nad Popelkou leží severně od okresního města Jičín při silnici na Semily. Ve městě žije v současnosti celkem cca 5840 obyvatel. V katastrálním území leží i menší sídla Želechy, Nové Dvory, Skuhrov, Rváčov, Černá, Dráčov, Morzinov, Košov, Chlum a Ploužnice. Urbanistický návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 349 rodinných domů a 30 bytových jednotek a transformaci některých stávajících průmyslových areálů. Většina této rozvojové kapacity je situována ve městě na okrajích stávající zástavby. Pro účely bilancí se v nové zástavbě počítá se 3 obyvateli na 1 RD a 2 obyv. na bytovou jednotku, tj. s celkovým přírůstkem 1100 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje ve výhledu. POPIS STÁVAJÍCÍ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Město je v současnosti vybaveno systémem zdrojů a inženýrských sítí, které umožňují a zajišťují zásobování vodou, teplem a plynem, elektrickou energií, přenos elektronických komunikací a odvádění odpadních vod jednotnou kanalizací s likvidací splašků v městské ČOV a s vypouštěním dešťových vod do místních vodotečí. Kvalita zabezpečení města technickou infrastrukturou v jednotlivých oborech kolísá a je do značné míry úměrná stáří příslušných sítí a prostředkům, které mohli jejich vlastníci a provozovatelé v minulosti vložit do jejich obnovy a rozvoje. Technické vybavení ostatních sídel ve správním území města odpovídá v současnosti obvyklé úrovni a lze je charakterizovat jako základní, které spočívá v zásobování elektrickou energií, výjimečně vodovodem pro veřejnou potřebu. POPIS NAVRHOVANÉ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ PRVKÚK Program rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje vypracoval Hydroprojekt CZ a.s. v září 2004. Textová část pro město Lomnice nad Popelkou a ostatní sídla správního území je uvedena v kartách obcí pod č. CZ051.3508.5107.0147. Odpovídá údajům o stavu a návrhům v době jeho zpracování. Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVKÚK územním plánem aktualizována a doplněna – některé navrhované investice byly již realizovány (vodovod Rváčov). Zásadním krokem pro zajištění bezporuchovosti a provozuschopnosti vodovodů a kanalizace města je významná investice „Čistá Jizera“ Rekonstrukce a výstavba kanalizací a vodovodů včetně rekonstrukce ČOV, připravovaná podle projektu VHS Turnov. Tato akce nahrazuje popis některých rekonstrukcí městské sítě. Podle PRVKÚK je dále územním plánem navrženo odkanalizování sídel Košov, Morcinov a Nové Dvory a rozšíření vodovodu z Košova do Morcinova. Návrh řešení v menších sídlech bez možnosti napojení na systémy města je respektován. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V návrhu územního plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje města navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit kromě okrajových ploch pro výstavbu RD je nutno počítat s použitím profilu nejméně DN 100 z důvodu protipožárního zabezpečení. Nové řady by měly být napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Tento požadavek souvisí s nezbytnou postupnou rekonstrukcí dožívající litinové vodovodní sítě. Stávající síť se zahrnutím navrženého rozvoje ve vazbě na jednotlivá tlaková pásma se doporučuje posoudit počítačovým hydraulickým modelem sítě.
78
ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stávajících stok jednotného kanalizačního systému města a dále do městské ČOV. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1. V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2. Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3. Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno tak ,aby nedocházelo ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. ENERGETIKA – ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Pro zajištění příkonu a posílení distribuce je připravována výstavba několika dalších trafostanic a ve výhledu uložení páteřního kabelového vedení VN mezi trafostanicemi v současné zástavbě města vzhledem k tomu, že rozhodující objem energie je do města dodáván převážně venkovním vedením z trafostanic na okraji zástavby, které nejsou propojeny a distribuční síť tak není provozně optimální. V návrhu jde o optimalizaci využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic s doplněním nových zařízení soustavy pro nové rozvojové plochy. Drobné lokality s výstavbou jednotlivých domů ve městě i v přilehlých sídlech budou většinou pokryty ze stávající sítě. V některých případech lze případné zvýšení příkonu zajistit výměnou trafa ve stávající trafostanici za výkonově větší s výstavbou nového sekunderního vedení NN. Pokud jsou některé trafostanice již kapacitně vyčerpány a vzniknou požadavky na zvýšení příkonu, bude nutno počítat s jejich rekonstrukcí. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou vždy projednány s dodavatelem energie a provozovatelem zařízení ČEZ Distribuce a.s. Nové trafostanice s přípojkami VN v prostoru lokalit se soustředěnou zástavbou BM1, BM3 jsou považovány za veřejně prospěšné stavby. SPOJE – TELEKOMUNIKACE, RADIORELÉOVÉ TRASY Jednotná telefonní síť je v podstatě nová a v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek bude Český Telecom a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové MTS, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Řešeným územím procházejí radioreléové trasy správce Telefónica O2 a.s. a Ministerstva obrany ČR. V území je provozována základnová stanice operátora T-Mobile Czech Republic a.s., umístěná v prostoru bytového
79
domu Dělnická 1140, Lomnice nad Popelkou. MW linka s azimutem 26,2° nebude navrženým rozvojem území dotčena. Ochranná pásma všech telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat. ZÁSOBENÍ ZEMNÍM PLYNEM V kapacitě zdrojů plynu - VTL regulačních stanic je oproti současným potřebám dostatečná rezerva, která umožňuje zásobování plynem navržených rozvojových ploch, jež budou využity převážně pro individuální výstavbu rodinných domů. Pro gazifikaci se počítá pouze s lokalitami, které leží v blízkosti stávajících plynovodů STL, tj. na území města. Zde budou do nových lokalit přivedeny plynovodní řady STL potřebných profilů, vesměs PE 63 nebo PE 50. S využitím stávajících plynovodů NTL územní plán počítá pouze výjimečně v místech, kde středotlaké rozvody nejsou, za předpokladu, že bude ověřena kapacita sítě v konkrétním případě požadavku na zajištění odběrného množství plynu. Okolní sídla řešeného území zásobována plynem i nadále nebudou – výstavba plynovodů by zde nebyla vzhledem ke vzdálenosti od zdrojů ekonomicky efektivní.
1. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Popis současného stavu Území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod pro okres Jičín. Současná kapacita zdrojů plně vyhovuje současné maximální denní spotřebě. Zásobování je zajištěno z větší části z jediného zdroje (vrt LZ-1 v Želechách – čerpá se cca 10 l/s při max. možném odběru 18 l/s), odkud je voda čerpána do vodojemů horního (HTP) a dolního (DTP) tlakového pásma o celkové kapacitě 2 200 m3. V záloze jsou další menší zdroje, z nichž hlavní jsou automaticky řízeny (vrty Park, Koupaliště, ČS Žižkov a Želechy). Tlakové poměry v síti jsou vyhovující. Vodovodní síť Lomnice nad Popelkou zahrnuje čtyři tlaková pásma. Dvě vlastní Lomnice (HTP a DTP), dále Želechy a Košov. Běžný provozní tlak v síti je cca 4,0 až 4,5 atp., v nejnižším místě až cca 7,0 atp. Vodovodní zařízení se postupně budují a obnovují. Většina je provedena z litiny a pochází z let 1931 až 1932. Nové vodovody jsou budovány z polyetylénu. Z Želech byl vybudován nový přivaděč do vodojemu Karlov. Hlavní řady jsou v poměrně dobré dobrém stavu, ačkoliv je nutno počítat v blízkých letech s postupným ukončením životnosti potrubí. Horší je stav přípojek. Vlastníkem objektů a zařízení je město Lomnice nad Popelkou, provozovatelem VHS Turnov. Současné vodní zdroje Vrty v parku (Smetanova ulice) č.1 a 2 – hloubka 45 m, voda je čerpána přímo do vodojemu DTP, výstavba v r.1929-31, vydatnost 8 - 10 l/s. Studna Želechy není v současné době využívána. Hloubka 10 m, výstavba v r.1936, vydatnost až 6 l/s. Vrt LZ-1 Želechy (poz.č.kat.52)– hloubka 41 m, vydatnost 18 l/s, v současné době se čerpá 10 l/s. Vrt Žižkov (poz.č.kat.1356), vrt není využíván, čerpací stanice, která čerpá vodu ze zářezů „Zajíc“do sítě je v současnosti mimo provoz. Výstavba v letech 1946-47, vydatnost 2 l/s. Hloubka zářezů 2,0 m, délka 25,0 m, jsou umístěny níže než je vodojem DTP, vydatnost 2 l/s. Prameniště „Obora“, vydatnost 5 až 8 l/s, čerpání přímo do sítě, hygienické zabezpečení . Vrt „Obora“ (poz.č.kat.1765), výstavba v r.1952, slouží jako rezerva, není využíván, vydatnost 3 l/s. Vrt u koupaliště (poz.č.kat.1820, napojen v r.1976, hloubka 56,5 m, vydatnost 3 l/s.
80
Tlaková pásma Lomnice DTP – toto pásmo je zásobováno z vodojemů Karlov - starého 2x250 m3 a nového 1100 m3 s kótou dna 521/517 m n.m. a zahrnuje výstavbu na kótách 480-490 m n.m. až po cca 450 m n.m. Lomnice HTP – toto pásmo je zásobováno z nového vodojemu Karlov na Nouzově obsahu 1 100 m3 s kótou dna 545,0 m n.m. a zahrnuje výstavbu na kótách 480-490 až po kótu 515-520 m n.m. Želechy – vodojem s obsahem 50 m3 a kótou 491,70/489 m n.m. Košov – Hrádka : vodojem s obsahem 50 m3 a kótou 633/630,80 m n.m. Spádové území Košov a Hrádky – jsou zásobeny vodou přes vodojem „Košov“ objemu 50 m3 pomocí čerpací stanice (ČS) z vodojemu Lomnice n.P. Morcínov – bez vodovodní sítě, obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou ze studní. Želechy – mají vlastní zdroj vody z r.1956, vyd. Kolem 5 l/s, pomocí ČS je voda dopravována do vodojemu Želechy obs. 50 m3 a kótou 494 m n.m. U vodojemu je přečerpací stanice pro Lomnici n.P. Nové Dvory – jsou napojeny na vodovod města Lomnice n.P., z něhož je zásobena i část Stružince Ploužnice – obyvatelstvo je zásobováno pitnou vodou ze studní, část osady je zásobena gravitačním vodovodem z vodojemu 20 m3 , kde se akumuluje voda z horního zdroje pod Chlumem. Chlum – pro cca 10 RD je proveden malý skupinový vodovod, ve správě uživatelů. Rváčov – původně měl zdroj pitné vody u Skuhrova, odkud byla voda čerpána do sítě. Jakost vody byla nevyhovující po stránce bakteriologické a chemické. Pro nový způsob zásobování sídel Rváčov, Skuhrov, Dráčov a Černá byla v minulých letech vybudována nová síť podle projektu Ing.Vávry 01/2001, napojená na vodovod Lomnice, s vodojemem Rváčov 2x50 m3 (601,20/598,70 m n.m.) Návrh řešení V konceptu územního plánu byla na základě urbanistického návrhu rozvoje města navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. Prověření a potvrzení kapacity stávající vodovodní sítě včetně zajištění požární vody v souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb.v množství stanoveném ČSN 73 08 73 je nad rámec možností návrhu územního plánu. Síť ve vazbě na jednotlivá tlaková pásma by bylo třeba posoudit se zahrnutím navrženého rozvoje počítačovým hydraulickým modelem. Převážná většina stávající vodovodní sítě města je v profilech DN 80, což postačí pro požární zabezpečení rodinných domů. Bytové domy, objekty veřejné vybavenosti a výrobní objekty budou z tohoto pohledu vyžadovat vodovody větších profilů. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit kromě okrajových ploch pro výstavbu RD je proto nutno počítat s použitím profilu nejméně DN 100. Nové řady by měly být napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Tento požadavek souvisí současně s nezbytnou postupnou rekonstrukcí dožívající litinové vodovodní sítě. Stanovení potřeby vody : Obyvatelstvo :
q = 150 l/os.den
a) průměrná denní potřeba b) maximální denní potřeba c) maximální hodinová potřeba d) roční potřeba
Qp = Qm = Qh = Qr =
Pracovní příležitosti : q . O (l/den) Qp . kd (l/den), Qm . kh (l/s), 365 . Qp (m3/rok) 81
q = 60 – 80 l/os.den
kd = 1,3 kh = 2,3
Bilance všech lokalit s návrhem způsobu zásobování vodou jsou zpracovány v samostatných tabulkách. Z bilancí je zřejmé, že stávající vodárenský systém, pokud se týká zdrojů a akumulačních objemů, je schopen uspokojivě zásobit stávající i výhledovou zástavbu města včetně nového připojení sídel Rváčov, Skuhrov a Černá. Současná rezerva v kapacitě hlavního zdroje – vrtu Želechy - je cca 8 l/s. Vyčíslený přírůstek maximální hodinové potřeby vody v systému vodovodu Lomnice představuje cca 4,5 l/s. Navíc jsou v záloze další zdroje, v současnosti nevyužívané, které by bylo možno v případě potřeby do vodárenské soustavy znovu zapojit. Stav sítě a zařízení odpovídá svému stáří a materiálu na hranici životnosti - předpokládá se postupná výměna nevyhovujících dimenzí potrubí, obnova potrubí zásobních řadů a přípojek s prošlou životností a pravidelné čištění nádrží vodojemů. Rekonstrukce budou prováděny většinou v původních trasách v ulicích města a z pohledu územního plánu nevyvolají nové územní nároky. Nové rozvojové plochy vesměs s obytnou výstavbou rodinných domů budou zásobovány vodou prostřednictvím nových vodovodních řadů, napojených na nejbližší stávající vodovodní síť potřebného profilu. Součástí návrhu je i prodloužení vodovodní sítě z Košova do Morcinova prostřednictvím nové čerpací stanice a dostavba vodovodu v Košově. Zásobování vodou v ostatních menších sídlech mimo dosah vodárenského systému města zůstane i nadále individuální ze soukromých studní. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajištěno dopravou vody v množství max. 15 l/os.den cisternami ze zdroje Václaví a doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajištěno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Zdroje požární vody : Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malé vodní nádrže na drobných vodních tocích. 1.2 ODVÁDĚNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Popis současného stavu KANALIZACE V řešeném území je realizována souvislá veřejná městská kanalizační síť, se soustavou stok a s čistírnou odpadních vod. Kanalizace je jednotná, s oddělovači dešťových vod. Povrchové vody jsou svedeny do Popelky nebo Oborského potoka. Celá Lomnice je kompletně odkanalizována, převážně do hlavní stoky. Trasování jednotlivých stok je patrno z výkresové dokumentace. Kanalizační síť byla budována postupně až do současnosti. Nejstarší stoka je stará přibližně 100 let, část sítě pochází ze 30. let a zbytek byl dobudován v 50. letech. Páteřní stoka byla stavěna v roce 1970 až 1976. Její dokončení do čistírny odpadních vod proběhlo v letech 1994 až 1996. Nejmladší, z let 1997 až 1998 je kanalizace v horní části Lomnice. Východní část města v centru na levém břehu Popelky není dosud na ČOV připojena – některé stoky v této oblasti jsou vyústěny do řeky. Ostatní sídla řešeného území nejsou na městskou ČOV připojena. V těchto sídlech se jedná nejvýše o krátké úseky dešťové kanalizace vyústěné do nejbližšího vodního toku nebo svodnice povrchových vod. Odpadní vody jsou jímány v žumpách nebo v septicích. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Město má na Podměstí vybudovánu celoměstskou čistírnu odpadních vod, jejímž provozovatelem je VHS Turnov. Do ní je zaústěn hlavní kanalizační sběrač „A“.. Její výstavba proběhla v letech 1993 až 1997. Sestava pracuje na bázi selektorové aktivace s vloženými dosazováky, jemnobublinná aerace. Kalové hospodářství je založeno na aerobní stabilizaci nebo kryofilním vyhnívání. Vybavena je dvěma aktivačními nádržemi, hlubokými 7 m. 82
Samotná ČOV Q = 3 990 m3/den je nyní v téměř havarijním stavu a její rekonstrukce v rámci investiční akce VHS Turnov „Čistá Jizera“ je nevyhnutelná. Původní kapacita 20 tis. EO (ekvivalentních obyvatel) se rekonstrukcí sníží na 5,5 tis. EO. Původně byla ČOV dimenzovaná na čištění průmyslových vod, které již na ČOV v současném stavu nejsou čištěny (ukončení činnosti nebo vlastní čištění).Svojí ČOV mají Čokoládovny, které jsou v současnosti mimo provoz. Technolen vlastní ČOV nemá. Má jen usazovací nádrže a je napojen na hlavní stoku do společné ČOV. Návrh řešení Pokud jde o území stávající zástavby města, respektuje územní plán záměry provozovatele kanalizace VHS Turnov, spočívající ve snaze o sdružení jednotlivých investorů pro podání žádosti o finanční prostředky z EU prostřednictvím projektu „Čistá Jizera“, jehož cílem je dořešení odkanalizování a čištění odpadních vod v souladu se směrnicemi Evropské unie 91-271 EHS a 86-278 EHS v členských městech v povodí řeky Jizery. Jedná se o dostavbu a rekonstrukce kanalizací v Turnově, Semilech, Jilemnici, Rokytnici nad Jizerou, Turnově a v Lomnici nad Popelkou, kde je řešena i rekonstrukce ČOV. Projekt je připravován k žádosti o přidělení dotace z Fondu soudržnosti Evropské unie. Jedním z cílů projektu v Lomnici nad Popelkou je odstranění balastních vod z kanalizace a to hlavně tzv. Nepokoje a jeho přítoků od kopce Babylon. Odstranění balastů je podmínka pro rekonstrukci ČOV. V souvislosti s výstavbou a rekonstrukcemi kanalizací bude provedena i výměna některých úseků stávajícího vodovodu. Investiční akce Čistá Jizera - město Lomnice nad Popelkou je rozdělena na tři základní objekty: 1/ Výstavba kanalizace o celkové délce 8613,1m DN 80-500, z toho 1568,0m veřejných částí kanalizačních přípojek : LV1 - SO 102 výstavba kanalizace ulice Rváčovská LV2 - SO 105A výstavba kanalizace ulice Smetanova (III) LV3 - SO 106B výstavba kanalizace Letná LV4 - SO 108A výstavba kanalizace Na Větrově LV5 - SO 108B výstavba kanalizace ulic Jeronýmova, Borovského, Třebízského, Úzká LV6 - SO 111 výstavba kanalizace Horní Lomnice LV7 - SO 111A výstavba kanalizace ulice A. Staška LV8 - SO 112 výstavba kanalizace Hrádka LV9 - SO 113 výstavba kanalizace Žižkov 2/ Rekonstrukce kanalizace o celkové délce 5614,6m DN 150-1200, z toho 1825,0m veřejných částí kanalizačních přípojek : LR1 - SO 104 rekonstrukce kanalizace U stadionu LR2 - SO 105B rekonstrukce kanalizace ulice Smetanova (II) LR3 - SO 115 rekonstrukce kanalizace ulice Seifertova 3/ ČOV a balastní vody : LČ1 - Rekonstrukce ČOV LČ2 - SO 106A odvedení balastních vod (MH, BAL3) LČ3 - SO 114A výstavba kanalizace ulice Přímá LČ4 - SO 116A výstavba stoky B (Nepokoj) LČ5 - SO 117 odvedení balastních vod BAL1 LČ6 - SO 114B rekonstrukce kanalizace ul. Přímá LČ7 - SO 116B rekonstrukce stoky B (Nepokoj) 83
Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stávajících stok jednotného kanalizačního systému města. Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy v některých úsecích stávající stokové sítě – to se týká zejména velkých rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití ; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1) V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalitách : Qd = ψ . S . q (l/s) ψ = koeficient odtoku S – odvodňovaná plocha (ha) q – intenzita směrodatného deště, q = 202 l/s.ha (t = 10 min, p = 0,5)
84
Výpočet průtoku splaškových vod : - průměrné denní množství Qs = Qp (odpovídá průměrné denní potřebě vody) - maximální hodinové množství Qmax = Qs . kh Bilance průtoku dešťových a splaškových vod jsou uvedeny v samostatných tabulkách. V případě ostatních menších sídel v řešeném území nepředpokládá územní plán výstavbu klasické gravitační kanalizace s místními čistírnami odpadních vod. Vzhledem k charakteru zástavby – individuální obytné domy a objekty často plošně odlehlé – by takto pojatá koncepce přesahovala reálné finanční možnosti města. Souvislé odkanalizování je navrženo v souladu s PRVK pouze v sídlech Košov, Morcinov a Nové Dvory. I zde se jeví budování kanalizace s místní ČOV investičně nereálné. Splašková kanalizace podle konkrétního návrhu a konfigurace terénu (gravitační s přečerpáním, tlaková) by byla napojena na stávající kanalizaci města Lomnice nad Popelkou. V ostatních sídlech zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přepadem. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby případné výhledové výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. 1.3 VODNÍ TOKY Městem protéká říčka Popelka, která pramení na západě v blízkosti lyžařského areálu a osady Morcínov a ústí v Ústí u Staré Paky do Olešky, která se v Semilech vlévá do Jizery. Z významnějších přítoků je to pravostranný Nepokoj, zcela zakrytý a v současnosti již využívaný pouze jako kanalizační stoka a pravostranný Oborský potok. Vlastní tok Popelky je přes zastavěnou část města z velké části zakryt (Benešovy rámy, želbet. trouby 2x1500 mm, želbet. deska na nábřežních zdech), v části toku je sevřen do zdí z kamenných kvádrů. V dalších úsecích jde otevřeným korytem. Nepokoj, původně pravostranný přítok ústí do Popelky u ul. Třebízského, byl zcela přeměněn ve stoku. Stoka vejčitého profilu přechází do klenby. Celá ul. Třebízského leží na klenbě. Sbírá povrchové vody a drenážní svody s úbočí Babylonu a jsou do něj napojeny domovní přípojky v této části města. Oborský potok, pravostranný přítok ústí do Popelky v areálu a.s. Technolen, pod nádražím. Pramení v „Oboře“, kde sbírá vodu jednak povrchových vod z úbočí Tábora, jednak vodu z opuštěných zářezů i přepady ze studní. Horní tok je v otevřeném korytu, napájí Oborský rybník a vodní nádrž a.s. Technolen, v dolní části v areálu závodu je sveden do betonových trub. Jižně od Košova pramení v nadmořské výšce 550 m n.m. řeka Cidlina, č.h.p. 1-04-02-001, s celkovou délkou toku 89,7 km a plochou povodí 1167 km2 . Zásahy do současného stavu vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Pouze bude provedeno čištění koryt (od skládkového materiálu a pod.) a koryta budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná zástavba do vzdálenosti min. 8 m.
85
2. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Popis současného stavu Město Lomnice nad Popelkou včetně obcí Chlum, Košov, Morcínov, Nové Dvory, Ploužnice, Želechy a Rváčov, které jsou zahrnuty do jeho spádového území, nemá vybudován centrální zdroj tepla (CZT), systém jeho zástavby tomuto typu zdroje neodpovídá. Pro rozsáhlejší objekty jsou využívány kotelny domovní, blokové, areálové, průmyslové a individuální objektové. Větší kotelny jsou již z větší části provozovány na bázi zemního plynu (ZP). Ostatní kotelny menších a malých výkonů, kterých je značné množství, jsou rovněž postupně plynofikovány. Zbývající kotelny využívají k výrobě tepla tuhá paliva případně LTO. Také odběratelé v kategorii obyvatelstvo s lokálním vytápěním přecházejí postupně z pevných paliv na plyn. Přehled hlášených zdrojů tepla z databáze zdrojů znečištění ovzduší : Střední zdroje : 1. Fill - pack s.r.o. - Jičínská 518, kotelna zemní plyn, 900 kW 2. Ing. Karel Šimek - ubytování, Letná 1032, kotelna černé uhlí, 447 kW 3. Mehler Texnologies s.r.o. - Šlechtova 860, kotelna zemní plyn, 1740 kW 4. Spedava s.r.o. - Antala Staška 212, kotelna hnědé uhlí, 1860 kW 5. Střední škola Lomnice nad Popelkou - A. Staška 213, kotelna ZP, 279 kW 6. Střední škola Lomnice nad Popelkou - Poděbradova 664, kotelna ZP 480 kW 7. K Babylonu 1205, kotelna ZP, 1137 kW 8. Technolen - Nádražní 1054, kotelna ZP, 2400 kW 9. TM Elitex - Plk. Truhláře 1332, kotelna ZP, 554 kW 10. Triga MF s.r.o. - Rváčovská 1350, spalovací zdroj sušení - hořák ZP, 220 kW 11. Zemědělská technika a.s. - 5. května 813, kotelna na lehký topný olej, 1479 kW Malé zdroje : 12. LODOS – Karlovské nám. 267 13. ASON – Smetanova 966 14. Zahradnictví SOUKUP – Stará Lomnice 824 15. SPEDAVA - Antala Staška 212 16. Mateřská škola Lvíček – Josefa Kábrta 209 17. Mateřská škola Dášenka – Karla Čapka 1084 18. Technické služby města Lomnice nad Popelkou – K Urnovému háji 118 Návrh řešení Pro zvýšení standardu bydlení, případný rozvoj služeb, drobného podnikání a stavbu nových BJ, bude preferováno topení etážové, případně malé domovní nebo blokové kotelny. Převážně je možno uvažovat s jejich napojením na zemní plyn. S výstavbou podniků s většími kotelnami se nepočítá. V některých stávajících bude změněna výroba bez nárůstu potřeb tepla. I nadále je nutno uvažovat o rekonstrukcích a postupné plynofikaci zbývajících uhelných kotelen, stejně tak s přechodem lokálního topení z pevných paliv na plyn. Nelze ovšem opominout požadavky na maximální přípustnou koncentraci kysličníků dusíku
86
vznikajících při spalování ZP. Bilance potřeby tepelné energie je pro všechny rozvojové lokality zpracována v samostatné tabulce. V ostatních sídlech řešeného území, kde se ve výhledu nepočítá s gazifikací, bude zásobování individuální zástavby orientováno na kombinaci využití různých druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.).
3. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Popis současného stavu Zdrojem zemního plynu pro gazifikaci Lomnice nad Popelkou je dálkový VTL plynovod DN 300 Čimyšl – Košťálov, který prochází severně od města. Zásobování města je povedeno ze tří regulačních stanic tlaku plynu VTL/STL. RS Rváčov (3 000 m3.h-1), RS Smuteční síň (3 000 m3.h-1), RS Nová Ves (1200 m3.h-1), která zásobuje i obec Nová Ves. Průmyslovou RS mají Čokoládovny. Dále navazují STL rozvody plynu a pomocí městských RS STL/NTL rozvody nízkotlaké. Provozní přetlak VTL plynovodů je 2,2 MPa, provozní přetlak STL plynovodů je 300 kPa. Základ místní plynovodní sítě provozované RWE - Východočeskou plynárenskou a.s. Jičín tvoří nízkotlaké rozvody plynu, se stářím přes 30 let. Nové plynovody jsou již provozovány jako středotlaké. V Novém městě, ul. Smetanově a dále podél Agropodniku jsou STL rozvody z potrubí ocelového DN 200 a DN 100. Na severu navazují STL rozvody z lPE d 110, 63 a 50 ve Staré Lomnici. Středotlaké rozvody dále zásobují západní okraj města v ulicích Jilemnické, Lidické, Zahradní, Dvořákově, K urnovému háji, Třebízského a Palackého a jižní část v okolí Čokoládoven 01, ul. Kampelíkovu (DN 300) a Žižkov. Plynovody jsou zde z potrubí ocelového a novější z lPE. V celém řešeném území je celkem cca 27 km NTL plynovodů vč. přípojek a 10 km STL plynovodů vč. přípojek. Návrh řešení Stav plynovodní sítě odpovídá jejímu stáří. Dochází k průběžné rekonstrukci plynovodní sítě, především dožívajících NTL rozvodů, jejichž stáří přesahuje 30 let, podle potřeby uživatele. Středotlaké rozvody jsou v dobrém stavu, nejstarší je z roku 1983. Tam, kde to je technicky možné, dojde k náhradě dožívajících nízkotlakých rozvodů rozvody středotlakými. V budoucnu je možno uvažovat s dalším napojováním objektů, které v současné době využívají k vytápění a přípravě TUV pevná paliva, případně LTO s ohledem na technický stav a kapacitu plynovodů. Kapacita VTL regulačních stanic je oproti současným potřebám přibližně dvojnásobná. Z uvedených důvodů nebude problémem zásobování plynem navržených rozvojových ploch, které budou využity převážně pro individuální výstavbu rodinných domů. Pro gazifikaci se počítá pouze s lokalitami, které leží v blízkosti stávajících plynovodů STL, tj. na území města. Zde by byly do nových lokalit přivedeny plynovodní řady STL profilů vesměs PE 63 nebo PE 50. S využitím stávajících plynovodů NTL územní plán počítá pouze výjimečně v místech, kde středotlaké rozvody nejsou. Zde však bude nutno ověřit kapacitu sítě v konkrétním případě požadavku na zajištění odběrného množství
87
plynu. Okolní sídla řešeného území zásobována plynem i nadále nebudou – výstavba plynovodů by nebyla ekonomicky efektivní vzhledem ke vzdálenosti od zdrojů a skladbě odběratelů. Bilance přírůstku odběrného množství plynu (viz samostatné tabulky) : Kategorie obyvatelstvo - specifická potřeba : vaření: TUV : topení b.j. : topení RD:
1,2 m3/h 2,1 m3/h 2,1 m3/h 2,8 m3/h
Koeficienty současnosti odběru :
200 m3/rok 350 m3/rok 1750 m3/rok 3500 m3/rok
vaření a TUV : k = 1/ln(n+16) topení v b.j. : k = 1/n0.20 topení v RD : k = 1/n0.15
Celkem je v současně gazifikovaném území nebo na jeho okraji navrženo v rozvojových plochách 30 bytových jednotek a 279 rodinných domů, což by činilo při jejich teoretické 100% gazifikaci celkový přírůstek odběrného množství :
Qh = 1412 m3/h
Qr = 2 412 072 m3/rok
V kategorii maloodběru a velkoodběru nelze konkrétní odběry přesně vyčíslit pro neznalost skladby a nároků budoucích odběratelů. To se týká zejména transformačních ploch průmyslových areálů. V zásadě lze konstatovat, že jejich zásobování plynem bude možné, protože jsou buď již napojeny nebo jsou situovány v blízkosti stávajících plynovodů STL a zdrojů VTL-RS. V těchto případech je odběrné množství plynu stanoveno na základě výpočtu potřeby tepelné energie s použitím ukazatele na 100 m2 hrubé podlažní plochy. V rozvojových lokalitách je nutno respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení.
4. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Popis současného stavu Nadřazené soustavy : Řešené území je napájeno elektrickou energií vrchním primérním rozvodným systémem 35 kV z rozvoden R 110/35 kV Semily, R 110/35 kV Staré Místo a R 110/35 kV Nová Paka. Transformace VN/NN : K transformaci VN/NN slouží distribuční a odběratelské transformační stanice 35/0,4 kV, různých typů, provedení a stáří. Jejich přehled je uveden v následující tabulce: Město : TS 576 Lomnice Rozvodna TS 546 ZSS DESMO TS 513 U stadionu TS 139 Lomnice Čokoládovny TS 649 Zimní stadion TS 137 Lomnice Elitex TS 126 U hřbitova TS 140 Technolen 1
TS 142 TS 134 TS 135 TS 498 TS 136 TS 133 TS 132 TS 125
Lomnice STS Lomnice U rybníka Tomek Nábytek Sídl. U nemocnice Lomnice U sokolovny Lomnice U parku Lomnice U Elitexu 02 Technolen 13
88
TS 127 Technolen 14 TS 761 sídliště Technolen TS 826 Lomnice Vodárna TS 742 JZD Olymp TS 357 U čokoládovny TS 1044 MIKAS TS 709 Elitex bytovky TS 422 Žižkov Okolní sídla : TS 148 Nové Dvory TS 954 Kompostárna Bryndov TS 1056 Ploužnice obec TS 130 Košov TS 575 Lyžařské středisko TS 360 Rváčov ZD
TS 351 Technolen 15 TS 978 Lomnice U viaduktu TS 993 Větrov TS 1090 Fučíkova TS 979 Hotel Praha TS 790 U Svobodárny Letná TS 990 Lomnice ČOV
TS 147 Želechy TS 128 Chlum TS 1114 Lomnice Hrádka TS 131 Košov ZD TS 141 Rváčov TS 543 Skuhrov
Návrh řešení Současný stav venkovní primérní napájecí sítě je vcelku uspokojivý, výkonově osazené transformátory stačí ve většině případů pokrýt stávající odběr. Pro zajištění příkonu a posílení distribuce je připravována výstavba několika dalších trafostanic a ve výhledu uložení páteřního kabelového vedení VN v současné zástavbě města vzhledem k tomu, že rozhodující objem energie je do města dodáván převážně venkovním vedením z trafostanic na okraji zástavby, které nejsou propojeny a distribuční síť tak není provozně optimální. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu ÚPn již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu ÚPn orientovat spíše na využití jiných zdrojů tepla – v případě řešeného území by se jednalo většinou o zemní plyn ve městě, zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva v okolních drobných sídlech. To znamená, že se ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic s doplněním nových zařízení soustavy pro nové rozvojové plochy. Na základě urbanistického návrhu rozvoje města a obcí byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena v samostatné příloze jako přírůstek k současnému stavu pro rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Tabulka bilancí obsahuje i návrh způsobu zajištění příkonu pro jednotlivé lokality. Při návrhu rozvoje zástavby a využití ploch v ÚPn budou respektována vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení. V případě požadavku na uvolnění území bude nutno konkrétní případ přeložky projednat s provozovatelem sítě ČEZ Distribuce a.s. Jičín. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚPn : Návrh dostavby RD - celkem v řešeném území 349 RD + 30 b.j. V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS :
89
Bytová jednotka 1,5 kW/b.j. Rodinný dům 2,5 kW/RD Plochy výrobní – ukazatel 0,5 kW/100m2 hrubé podlažní plochy Drobné lokality s výstavbou jednotlivých domů ve městě i v přilehlých sídlech budou většinou pokryty ze stávající sítě. V některých případech lze případné zvýšení příkonu zajistit výměnou trafa ve stávající trafostanici za výkonově větší (TS Želechy, Rváčov, Skuhrov, Žižkov atp.) Pokud jsou některé trafostanice již kapacitně vyčerpány a vzniknou požadavky na zvýšení příkonu, bude nutno počítat s jejich rekonstrukcí (např. Nové Dvory, Chlum, Košov)
Návrh kabelového vedení VN – 35 kV : Pro zajištění optimální funkce distribuční sítě VN a pro možnost budoucího zřízení nových trafostanic zejména v centru stávající zástavby města jsou navrženy tři páteřní trasy kabelového vedení 35 kV : 1) od TS140 Technolen podél Nepokoje – Pivovarská – J.Fučíka – Hájkova, k TS 979 Praha. 2) od TS 132 U Elitexu – Poděbradova – U Parku – Dr.Horákové – J.Kábrta – Smetanova, k TS 351 Technolen 15. 3) od TS 351 – Bezručova – Máchova – J.Fučíka – Pivovarská – 5.května, k TS 136 U Sokolovny. Uvedené trasy spolu s plánovanými trafostanicemi jsou v ÚPn považovány za veřejně prospěšné stavby. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN.
5. TELEKOMUNIKACE Místní telekomunikační síť Současný stav Řešené území je po stránce telekomunikační začleněno do uzlového telefonního obvodu místního telefonního obvodu MTO Lomnice nad Popelkou. Automatická ústředna je Poděbradově ulici. Metalickým kabelem v trubce je napojena Komerční banka. Ve městě Popelkou i celém spádovém území je vybudována poměrně nová, hustá kabelová síť, která ve výkresové části dokumentace.
UTO Semily, umístěna na Lomnice nad je zakreslena
Návrh řešení Jednotná telefonní síť je v podstatě nová a v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek bude Telefonica O2 a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové MTS, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat.
90
Dálkové kabely Od severu od Kordovny, středem města k jihu, podél Kosova probíhá metalický kabel č.28.Stejnou trasou probíhají i optické kabely č. 235 a 245. Kolmo jihovýchodním směrem je veden optický kabel č. 257. Další trasy nejsou územním plánem navrhovány. Radioreléové trasy Řešeným územím procházejí radioreléové trasy správce Telefonica O2 a.s. a Ministerstva obrany ČR. Jejich ochranná pásma budou navrženým rozvojem respektována. Spoje operátorů mobilního telekomunikačního spojení V území je provozována základnová stanice operátora T-Mobile Czech Republic a.s., umístěná v prostoru bytového domu Dělnická 1140, Lomnice nad Popelkou. MW linka s azimutem 26,2° nebude navrženým rozvojem území dotčena.
OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Územní plán považuje stávající veřejnou infrastrukturu za plošně stabilizovanou. Lze předpokládat že v rámci ploch občanského vybavení, určených pro veřejnou správu, školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. Plochy občanského vybavení, určené pro sport a rekreaci, jsou v současné době rovněž dostačující; územní plán vymezuje několik menších lokalit pro jejich případný další rozvoj, větší plocha pro další případný rozvoj je vymezena u zimního sportovního areálu – v tomto případě se bude ale jednat především pro objekty nezbytného zázemí areálu, včetně technické infrastruktury.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Územní plán klade velký význam na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. Územní plán potvrzuje stávající hlavní veřejná prostranství vlastního města Lomnice nad Popelkou (Husovo náměstí, Školní náměstí) a navrhuje jejich doplnění o třetí významné náměstí v centru města, na místě dnešního autobusového nádraží. Toto nové náměstí (lokalita V1) bude nadále plnit funkci autobusového nádraží, ale zároveň bude doplněno novou plocho veřejné zeleně – veřejného parku (lokalita PH1), který vytvoří rovněž uspokojivé zázemí stávajícím sousedním významným budovám v centru města. Nové náměstí umožní rovněž ve svém okolí případnou lokalizaci i relativně větších jednotek obchodu a služeb, které je problematické umístit do prostoru Husova náměstí, ale je žádoucí je lokalizovat v centru města. Územní plán rovněž předpokládá, že bude pokračovat obnova veřejných prostranství, započatá rekonstrukcí Husova náměstí; v sídlech vesnického charakteru je možno předpokládat tuto obnovu v rámci Programu obnovy venkova.
91
D VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A, B Vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle bodů A a B dle Přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. nebylo vyžadováno. C Pro práci na územním plánu Lomnice nad Popelkou byly k dispozici Územně analytické podklady z roku 2007, které byly připraveny pořizovatelem územního plánu. Územní plán Lomnice nad Popelkou je zpracován na základě zadání, jež bylo veřejnoprávně projednáno a schváleno v roce 2008. Územní plán Lomnice nad Popelkou naplňuje zásady, obsažené v tomto zadání, zejména nutnost vytvořit další předpoklady rozvoje města vymezením nových rozvojových lokalit pro výstavbu rodinných domů – a při tom respektovat, chránit a rozvíjet specifický charakter města a jejího krajinného prostředí. Zároveň územní plán Lomnice nad Popelkou reaguje na hlavní výstupy, vyplývající z Územně analytických podkladů, včetně podnětů, týkajících se dalšího rozvoje řešeného území / správního území města Lomnice nad Popelkou. D SWOT analýza byla součástí Průzkumů a rozborů pro územní plán města / Územně analytických podkladů z roku 2007. Územní plán Lomnice nad Popelkou směřuje k řešení hlavních problémů řešeného území (správního území města Lomnice nad Popelkou). Dále je možno konstatovat, že územní plán Lomnice nad Popelkou směřuje ke stabilizaci sociální struktury města a k rozšíření nabídky pro bydlení, jež bude využita nejen občany města, ale i případnými zájemci ze širšího území. Lomnice nad Popelkou je poměrně atraktivní lokalitou pro bydlení; navržené rozvojové lokality dotvářejí stávající strukturu zástavby města a respektují citlivý přírodní rámec města. E Územní plán Lomnice nad Popelkou naplňuje priority územního plánování, kdy zejména vychází z charakteru řešeného území a jeho kontextu, respektuje jedinečnou povahu města a chrání a rozvíjí hodnoty zástavby a přírodního prostředí města. F Shrnutí: Územní plán Lomnice nad Popelkou vytváří předpoklady pro rozvoj příznivého životního prostředí, pro uspokojivý hospodářský rozvoj města a pro soudržnost společenství obyvatel města; územní plán Lomnice nad Popelkou tak předchází rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel města i rizikům ohrožujícím podmínky života budoucích generací obyvatel města.
92
E VYHODNOCENÍ ZPF Územní plán Lomnice nad Popelkou předpokládá rozvoj sídla též na pozemcích vedených jako zemědělská půda. Na vývoj půd ve správním území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem obce plánovaným v rámci návrhu ÚP jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 7.30.11 7.58.00 8.34.01 8.34.21 8.34.24 8.34.31 8.34.34 8.34.41 8.34.44 8.34.54 8.35.21 8.35.41 8.35.44 8.37.46 8.40.68 8.50.11 8.50.41 8.58.00 8.75.41 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 7 – klimatický region MT4 – mírně teplý, vlhký 8 – klimatický region MCh – mírněchladný, vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek 30 – Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší 34 – Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu 35 – Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu
93
37 – Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné. 40 – Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici 50 – Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokřen 58 – fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé 75 – Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité
Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 2 – mírný sklon (3-7º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 3 – mírný sklon (3-7º) se severní expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 5 – střední sklon (7-12º) se severní expozicí 7 – výrazný sklon (12-17º) se severní expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká 6 – středně skeletovitá, mělká 8 – středně skeletovitá až silně skeletovitá, hluboká, středně hluboká, mělká Celkový zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem obce činí 72,78 ha. Z toho 1,4 ha záborů je umístěno v současně zastavěném území. Zábor zemědělské půdy mimo zastavěné území činí 71,38 ha
Půdy jsou podle BPEJ rozděleny dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností. Půdy II třídy ochrany jsou půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné. Do III třídy ochrany jsou sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro výstavbu. Půdy IV třídy ochrany jsou půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností. Pozemky mimo zastavěné území uvažované územním plánem k rozvoji obce jsou tvořeny z 24% půdami v I třídě ochrany, z 3% půdami ve II třídě ochrany, z 21% ve III třídě ochrany, z 20% půdou ve IV třídě ochrany a z 32% půdami v V třídě ochrany.
94
Výřez základní vodohospodářské mapy 0334 Sobotka a 0343 Jičín (mapa bez měřítka)
Řešené území náleží dvěma povodím. Vetší, severní část území spadá do povodí Jizery, do které je odvodňováno říčkou Popelkou a jejími přítoky, severovýchodní část území Želešským potokem a bezejmennou vodotečí, které ústí do Olešky. Jižní okraj řešeného území spadá do povodí Cidliny do které je odvodňováno přímo a přes Ploužnický potok. Povodí Popelky je dílčím povodím Olešky a Jizery a má samostatné číslo hydrologického pořadí ČHP 1-05-01-038. Povodí Želešského potoka je dílčím povodím Olešky a Jizery a má samostatné ČHP 1-05-01-048. Povodí horního toku Cidliny má samostatné ČHP 1-04-02-001. Povodí Ploužnického potoka je dílčím povodím Cidliny a má samostatné ČHP 1-04-02-002. V území je vodní režim půd významně ovlivňován značným rozsahem realizovaných melioračních staveb menších i větších plošných výměr se zastoupením sítě otevřených melioračních kanálů. Při navrhovaném rozvoji řešených sídel, zábory zemědělské půdy neovlivní významně hydrologické a odtokové poměry v území. Kromě zpevněných ploch se předpokládá všude zasakování dešťových srážek v místě. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd. Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF.
95
Územní plán Lomnice nad Popelkou předpokládá návrh nového funkčního využití vybraných lokalit určených podle požadavků na bydlení, občanskou vybavenost, atd. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Při vyčerpání ploch uvnitř zastavěných částí sídel je možno využít plochy mimo zástavbu. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice zastavěného území, která vymezuje hranici zastavěného území obce podle platných předpisů. V následujících tabulkách jsou rozděleny zábory ZPF dle čísla lokalit podle ÚP Lomnice nad Popelkou. Zábory ZPF dle k.ú. a BPEJ plocha č.
BK 1 BM 1
k. ú. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
BM 2 BM 3 BM 4
Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
BM 5
Lomnice n. P.
BM 6
Lomnice n. P.
BM 8
Lomnice n. P.
BV 1
Lomnice n. P.
BV 2 BV 3 BV 4 BV 5
Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
BV 6 BV 7
Lomnice n. P.
BV 8
Lomnice n. P.
BV 9
Lomnice n. P.
BPEJ 8.34.24 8.34.21 8.50.11 8.34.24 8.34.24 8.50.11 8.50.41 8.34.41 8.50.41 8.34.41 8.50.41 8.35.44 8.50.11 8.50.41 8.34.21 8.35.21 8.50.11 8.34.21 8.50.11 8.34.21 8.50.11 8.35.44 8.37.46 8.50.11 8.50.11 8.35.44 8.50.11 8.34.21 8.34.24 8.34.44 8.34.24 8.34.44
třída ochrany III I IV III III IV V IV V IV V V IV V I I IV I IV I IV V V IV IV V IV I III V III V
96
výměra [m2] 733 64 924 215 13 783 38 727 19 131 14 836 3 986 301 1 692 100 56 11 438 3 468 5 755 126 2 717 4 459 4 380 3 294 21 598 17 616 242 3 298 12 808 4 993 1 348 183 9 847 11 352 7 543 697
souč. zast. území ZÚ
výměra ZPF celkem [m2] 733 65 139 13 783 38 727 33 967 4 287 1 792
14 962
8 598 8 839 3 294 21 598
21 156 12 808 6 341
21 382 8 240
BV 10 BV 11 BV 12
Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
8.34.24 8.34.24 8.34.24
III III III
BV 13 BV 14
Lomnice n. P. Lomnice n. P.
8.34.41 8.34.44 8.40.68 8.34.44 8.34.44 8.40.68 8.34.44 8.34.54 8.34.54 8.34.44 8.35.44 8.34.41 8.50.11 7.30.11 7.58.00 8.34.44 8.37.46 8.37.46 8.37.46 8.34.21 8.34.44 8.34.54 8.34.44 8.34.44 8.34.44 8.34.54 8.34.44 8.34.44 8.37.46 8.37.46 8.34.24 8.34.31 8.50.11 8.34.44 8.50.11 8.34.54 8.34.34 8.34.34 8.34.44 8.34.34 8.34.44
IV V V V V V V V V V V IV IV I II V V V V I V V V V V V V V V V III II IV V IV V III III V III V
BV 16 BV 17
Lomnice n. P. Lomnice n. P.
BV 18
Lomnice n. P.
BV 19 BV 20 BV 21 BV 22
Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
BV 23
Rváčov
BV 24 BV 25 BV 26 BV 27 BV 28
Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov
BV 29 BV 30 BV 31 BV 32 BV 33 BV 34 BV 36
Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov Rváčov
BV 37 BV 38 BV 39 BV 40 BV 41
Rváčov Želechy Lomnice n. P. Košov Košov
BV 42 BV 43 BV 44
Chlum p. Táborem Chlum p. Táborem Chlum p. Táborem
BV 46
Chlum p. Táborem
9 529 11 055 4 009 3 037 3 653 577 1 143 6 029 1 060 208 5 853 12 835 5 706 2 110 7 009 1 210 1 385 1 275 2 777 5 333 1 783 1 344 3 853 1 805 2 315 1 537 3 138 1 609 2 557 2 509 626 45 214 7 640 101 6 136 5 205 1 514 1 891 2 462 1 514 587 887 371 1 599
97
9 529 11 055 ZÚ ZÚ ZÚ
7 046 3 653 1 720 6 029 1 268 18 688 5 706 2 110 7 009 211 2 660 2 777 5 333 1 783 1 344 5 658 2 315 1 537 3 138 1 609 2 557 2 508 45 840 7 640 101 6 136 5 205 3 405 2 462 1 514 1 474 1 970
BV 47 BV 48 BV 49 VV 1 SR 2 SR 3
Chlum p. Táborem Chlum p. Táborem Ploučnice Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
SR5 VN 1
Lomnice n. P. Lomnice n. P.
VN 3
Lomnice n. P.
VN 4 VN 5 VN 6
Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
VN 7 VN 9 VP 1
Lomnice n. P. Lomnice n. P. Lomnice n. P.
VP 2 VP 3
Lomnice n. P. Lomnice n. P.
DI 1 ZH 1
Lomnice n. P. Lomnice n. P.
ZH 2
Rváčov
PH 2
Lomnice n. P.
ZO 1 Lomnice n. P. Obchvat Lomnice n. P.
BM9 BV50 BV51 BV52
Lomnice n. P. Lomnice n. P. Chlum p. Táborem Rváčov
8.34.34 8.34.44 8.35.41 8.50.11 8.34.21 8.34.54 8.35.44 8.75.41 8.34.21 8.34.21 8.34.21 8.50.11 8.50.11 8.50.11 8.34.21 8.34.24 8.34.44 8.34.24 8.34.44 8.35.44 8.50.11 8.50.11 8.40.68 8.58.00 8.50.11 8.34.24 8.34.44 8.34.01 8.34.21 8.34.44 8.34.51 8.34.24 8.34.44 8.34.54 8.34.21 8.34.24 8.34.31 8.34.44 8.35.21 8.40.68 8.50.11 8.58.00 8.34.24 8.50.11 8.34.44 8.37.46
III V IV IV I V V V I I I IV IV IV I III V III V V IV IV V II IV III V I I V IV III V V I III II V I V IV II III IV V V
1 446 4 289 4 123 547 1 245 2 104 1 897 1 167 1 393 2 143 617 2 261 1 299 1 703 9 975 1 301 973 459 3 079 62 15 967 7 397 1 2 855 238 3 202 772 23 415 1 194 903 5 681 2 842 2 696 4 023 46 622 37 372 4 461 11 801 1 720 8 427 8 538 6 351 5 395 3 098 2 718 2 267
98
ZÚ
1 446 4 289 4 123 547 1 245
5 168 1 393 ZÚ ZÚ ZÚ
ZÚ ZÚ
2 760 3 560 1 703 9 975 2 274 459 3 079 16 029 7 397
ZÚ
2 856 238 3 974
31 193 5 538 4 023
125 292 5 395 3 098 2 718 2 267
BV53 VN9 DI3
Rváčov Lomnice n. P.
8.34.44 8.34.44 8.58.00 8.34.21 8.50.11
Lomnice n. P.
V V II I IV
2 195 3 518 64 1 333 22
2 195 3 582 1 355 727 808
CELKEM
Zábory ZPF podle tříd ochrany v jednotlivých k.ú. mimo současně zastavěné území k.ú. zábor ZPF z toho v třídě ochrany [m2] Využití Lomnice n. P. BM BV SR VN VP ZH PH ZO Obchvat DI Celkem Chlum p. T. BV Celkem Košov BV Celkem Ploučnice p. T. BV Celkem Rváčov BV ZH Celkem Želechy BV Celkem CELKEM ÚZEMÍ %
2
celkem [m ]
I
II
III
IV
V
178 052 64 924 0 57 905 36 462 18 761 190 757 13 817 6 136 41 983 53 111 75 710 7 806 2 638 0 0 0 5 168 19 677 12 118 64 1 301 1 703 4 491 26 282 0 2 855 0 23 364 63 3 974 0 0 3 202 0 772 5 538 0 0 2 842 0 2 696 4 023 0 0 0 0 4 023 125 292 48 342 10 812 37 372 8 538 20 228 1 355 1 333 0 0 22 0 562 756 141 839 19 867 144 605 123 178 131 912 15 873 15 873
0 0
0 0
3 918 3 918
0 0
11 955 11 955
8 610 8 610
0 0
0 0
0 0
7 096 7 096
1 514 1 514
4 123 4 123
0 0
0 0
0 0
4 123 4 123
0 0
91 162 31 193 122 355
5 238 24 609 29 847
1 275 0 1 275
0 0 0
0 5 681 5 681
84 649 903 85 552
101 0 0 101 0 0 101 0 0 101 0 0 713 818 171 686 21 142 148 624 140 078 230 933 100 24 3 21 20 32
99
Zábory ZPF dle BPEJ v jednotlivých k.ú. mimo zastavěné území BPEJ Lomnice n. P. 8.34.21 8.34.24 8.34.31 8.34.41 8.34.44 8.34.54 8.35.21 8.35.44 8.37.46 8.40.68 8.50.11 8.50.41 8.58.00 8.75.41
třída ochrany
I III II IV V V I V V V IV V II V
Celkem Chlum p. T. 8.34.34 8.34.44 8.34.54
III V V
Celkem Košov 8.34.44 8.50.11
V IV
Celkem
2
výměra [m ] CELKEM BM
BV
SR
VN
VP
ZH
PH
ZO
Obchvat
DI
141 326 144 605 10 597 9 332 46 861 24 668 1 846 31 633 242 8 636 113 868 18 705 9 270 1 167
64 924 57 905 0 5 678 0 0 0 56 0 0 30 784 18 705 0 0
13 691 41 983 6 136 3 654 27 101 18 541 126 29 618 242 208 49 457 0 0 0
2 638 0 0 0 0 2 104 0 1 897 0 0 0 0 0 1 167
12 118 1 301 0 0 4 491 0 0 0 0 0 1 703 0 64 0
0 0 0 0 0 0 0 62 0 1 23 364 0 2 855 0
0 3 202 0 0 772 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 2 842 0 0 2 696 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 4 023 0 0 0 0 0 0 0 0
46 622 37 372 4 461 0 11 801 0 1 720 0 0 8 427 8 538 0 6 351 0
1 333 0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 0 0 0
562 756
178 052
190 757
7 806
19 677
26 282
3 974
5 538
4 023
125 292
1 355
3 918 9 493 2 462
0 0 0
3 918 9 493 2 462
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
15 873
0
15 873
0
0
0
0
0
0
0
0
1 514 7 096
0 0
1 514 7 096
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
8 610
0
8 610
0
0
0
0
0
0
0
0
4 123
0
4 123
0
0
0
0
0
0
0
0
4 123
0
4 123
0
0
0
0
0
0
0
0
1 385 1 275
0 0
1 385 1 275
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
Ploučnice 8.35.41
IV
Celkem Rváčov 7.30.11 7.58.00
I II
100
8.34.01 8.34.21 8.34.44 8.34.51 8.34.54 8.37.46
I I V IV V V
Celkem
23 415 5 047 17 099 5 681 4 872 63 581
0 0 0 0 0 0
0 3 853 16 196 0 4 872 63 581
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
23 415 1 194 903 5 681 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0
122 355
0
91 162
0
0
0
31 193
0
0
0
0 0
Želechy 101
0
101
0
0
0
0
0
0
0
Celkem
8.34.24
III
101
0
101
0
0
0
0
0
0
0
0
CELKEM
713 818
178 052
310 626
7 806
19 677
26 282
35 167
5 538
4 023
125 292
1 355
101
F VYHODNOCENÍ PUPFL Územní plán Lomnice nad Popelkou předpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v lokalitě SR 3 (plochy občanského vybavení – sport a rekreace). Správní území města Lomnice nad Popelkou leží v přírodní lesní oblasti 23 – Podkrkonoší. PLO 23 je oblast pahorkatin, které zaujímají rozsáhlou sníženinu, lemovanou na jihu a jihozápadě Kozákovským hřbetem. Přechodný ráz této oblasti potvrzuje i rozsah lesních vegetačních stupňů, a to od borů po smrkobukový LVS. Na dotčených plochách je LVS 5 – jedlo(vo) bukový. Na plochách lesů dotčených rozvojem dle územního plánu převládá skupina lesních typů 5S – svěží jedlová bučina, lesní typ 5S1 – svěží jedlová bučina šťavelová. Svěží jedlová bučina je rozšířena ve vrchovinách na různě sklonitých svazích, plochých hřbetech i zvlněných plošinách, převážně v nadmořských výškách (450) 500 – 700 (850) m. Geologické podloží tvoří různé horniny, které dávají vzniknout kyselejším půdám středně zásobeným živinami. Půdy jsou převážně hluboké, čerstvě vlhké, hlinitopísčité až písčité. V přirozené skladbě jsou buk a jedle dosti vyvážené (BK 6, JD 4, KL, SM, LP) Lokalita SR 3 Druhová skladba současných lesních porostů není z hlediska produkčního i ostatních funkcí lesa zcela vhodná. Zábor PUPFL celkem činí 1.989 m2. Lokalita S R 3
Plocha lokality (dle KN) 1.989
Parcela (dle KN)
Výměra (dle KN
Druh pozemku (dle KN)
Způsob využití (dle KN)
2804/2
566
lesní pozemek
les jiný než hosp.
2803/1
810
lesní pozemek
les jiný než hosp.
2803/2
613
lesní pozemek
les jiný než hosp.
102
