ÚZEMNÍ STUDIE
LOMNICE NAD POPELKOU BV12
OBJEDNATEL:
MĚSTSKÝ ÚŘAD LOMNICE NAD POPELKOU ZPRACOVATEL:
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
ŘÍJEN 2012
AUTORISACE Objednatel: Městský úřad Lomnice nad Popelkou
Zpracovatel: IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
Architektonicko-urbanistická část a koordinace:
Ing. arch. Ivan Plicka
Dopravní infrastruktura:
ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš
Technická infrastruktura
ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš
AUTORISACE:
2
OBSAH TEXTOVÁ ČÁST A B C D E F G H I
Úvod Vymezení a charakteristika řešené plochy Urbanistická koncepce Regulace Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Ochranná pásma technické infrastruktury Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Závěr GRAFICKÁ ČÁST
01 02
Regulace území 1 : 1 000 Technická infrastruktura 1 : 1 000
3
A
ÚVOD
Město Lomnice nad Popelkou má platný územní plán z roku 2010 ve znění po změně č.1 a změně č.2 z roku 2012. Pro lokalitu BV12 byla v době platnosti předchozího územního plánu zpracována Urbanistická studie OV5 (označení lokality v předchozím územním plánu) – ta byla prověřena ve smyslu ustanovení §185 odst.4 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění; v roce 2011 bylo ale rozhodnuto pořídit pro lokalitu BV12 novou územní studii (Zadání územní studie BV12, 2012).
B
VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉ PLOCHY
Území řešené územní studií - lokalita BV12 z platného územního plánu Lomnice nad Popelkou se nachází při východním okraji města, v přímém kontaktu se současně zastavěným územím, jižně od ulice Na Větrově. Dnešní stav řešeného území a jeho bezprostředního okolí je poněkud nesourodý, roztříštěný, jak z hlediska funkčního využití, tak z hlediska prostorového uspořádání. Lokalita využívá ke svému rozvoji bývalý areál zemědělského hospodaření a snaží se toto území připojit je stávajícímu, zastavěnému území města, jež má spíše převládající charakter venkovského bydlení. Řešené území je svažité k jihu, v nadmořské výšce od 480 do 489 m.n.m. Nová zástavba bude z hlediska dopravní a technické infrastruktury napojena na stávající komunikace a inženýrské sítě v sousedství řešeného území.
C
URBANISTICKÁ KONCEPCE
Základem urbanistické koncepce rozvoje řešeného území je návrh základního komunikačního skeletu - místních obslužných komunikací, podle kterých je pak organizována zástavba řešeného území. Systém místních komunikací vychází z dopravní logiky sousedních území a navazuje – pokud možno – na hlavní komunikace, ležící v těchto území, či jimi procházející. Zároveň návrh komunikačního skeletu respektuje zažitou dopravní obsluhu území. Trasování místních komunikací také vychází z původního historického systému polních cest v řešeném území. Místní komunikace jsou navrženy o šířce 8 metrů, což umožňuje i příležitostný odstav vozidel. Základní komunikační skelet je navržen jako závazný systém veřejných prostranství, který vymezuje jednotlivé bloky – části lokality, jež jsou určeny k parcelaci a zástavbě; tato parcelace je navržena jako směrná. Řešené území je územním plánem určeno k zástavbě rodinných domů venkovského typu; lokalita se nachází na přechodu zástavby městské a zástavby venkovské. Domy jsou organizovány podél místních komunikací na jednotné zastavovací čáře (závazné). Jednotlivé rodinné domy jsou uvažovány jako izolované, samostatně stojící, připustit je možno výjimečně i dvojdomy. Zvláštní důraz je kladen na kvalitu veřejného prostoru, zejména na dostatečné zastoupení veřejné zeleně – především ve vazbě na přilehlou volnou krajinu. 4
D
REGULACE
Základní uspořádání území, navržené územní studií, je patrné z grafické přílohy: Regulace území 1 : 1 000. Pokud nejsou konkrétní jevy prostorové regulace výslovně zmíněny a popsány, pak nejsou regulovány (například tvary a orientace střech), případně se předpokládá za postačující znění prostorových regulativů z platného územního plánu Lomnice nad Popelkou. REGULACE Z PLATNÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU LOMNICE NAD POPELKOU PRO LOKALITU BV12: (vstup) Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské individuální. Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení. Přípustné funkční využití: stavby dopravní a technické infrastruktury a stavby doplňkové, související s hlavním využitím plochy; plochy a zařízení technické a dopravní infrastruktury. Podmíněně přípustné funkční využití: školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 250 m2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality (minimálně 1.000m2 – bez ploch pozemních komunikací); nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Provozní regulace: odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. REGULACE NAVRŽENÁ ÚZEMNÍ STUDIÍ LOKALITY BV12: (návrh) Typický uliční profil: hranice parcely a ulice (veřejná část oplocení) – chodník (1,5 m) – místní komunikace (8,0 m) chodník (1,5 m) - zelený pás (3,0 m) - hranice parcely a ulice (veřejná část oplocení) Místní komunikace: šíře 8,0 m; povrch: jednotný – živice; umístění místních komunikací je stanoveno jako pevné a závazné. Chodník: šíře 1,5 m; povrch: jednotný – dlažba (betonová zámková). 5
Zelený pás: šíře 3,0 m; povrch: jednotný – tráva; v pravidelných rozestupech (cca 6,0 m) jsou v něm umístěny stromy (lípa, tilia sp., kultivar s malou korunou); jsou v něm umístěny stojany veřejného osvětlení; v místě vjezdů na jednotlivé stavební parcely je travnatý povrch přerušen 3,0 m širokým pruhem ze zatravňovacích dlaždic. Veřejná část oplocení: jednotná celková výška oplocení: 150 cm; průhledné. Oplocení mezi stavebními parcelami: jednotná celková výška oplocení: 150 cm; průhledné. Návrh parcelace: je stanoven jako pevný a závazný. Zastavovací čára: zastavovací čára je stanovena jako nepřekročitelná a zároveň jako nepodkročitelná, tj. domy (hlavní objekty) jsou umisťovány svým průčelím, obráceným k veřejnému prostranství (ulici) na tuto zastavovací čáru. Umisťování domů: jednotlivé rodinné domy budou umisťovány na zastavovací čáru – viz grafická příloha: Regulace území 1 : 1 000; minimální odstup od hranice sousední parcely: 2,0 m (v případě dvojdomu neplatí pro dotčenou dvojici domů navzájem). Pro stavby umísťované v rohových parcelách je umístění závazné podle výkresu regulace území. Maximální zastavitelnost: maximální zastavitelnost stavební parcely nadzemními objekty (bez zpevněných ploch): 35%. (Půdorysné uspořádání jednotlivých nadzemních objektů není regulováno.) Minimální zastoupení zeleně: minimální zastoupení zeleně na stavební parcele: 40%. Maximální výška objektů: hlavní objekt: max. 10 m (od vyrovnané bilance zemin v půdorysné ploše objektu – z důvodu proměnlivého tvaru rostlého terénu), přízemí a 1.patro (resp. podkroví); hospodářské objekty: max. 4 m (od vyrovnané bilance zemin v půdorysné ploše objektu– z důvodu proměnlivého tvaru rostlého terénu). Funkční regulace / omezení změn v užívání staveb: jako dominantní funkce jednotlivých staveb (hlavních objektů) i celé lokality (řešeného území) je určeno individuální bydlení v rodinných domech; tato dominantní funkce nesmí být měněna, ani potlačována změnou v užívání jednotlivých staveb ve smyslu §§ 126 a 127 stavebního zákona. Hospodářské objekty budou mít funkční využití související s dominantní funkcí jednotlivých staveb (hlavních objektů); jejich funkční využití nesmí být měněno tak, aby byla narušena změnou v užívání jednotlivých staveb ve smyslu §§ 126 a 127 stavebního zákona dominantní funkce celé lokality (řešeného území).
6
E
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM: Lokalita plně navazuje na již založený systém místních komunikací. Navržený komunikační systém je na severním okraji území napojen na stávající ulici Na Větrově, na západě na ulici parc.č. 2342/1. Nové komunikace budou dopravně zklidněné, funkční tř. D1, sloužící zejména pro obsluhu nově navržených domů. Šířka vozovky nových komunikací bude 8,0 m, chodníků 1,5 m. PARKOVÁNÍ : Vychází ze zvyklostí na obdobných lokalitách, kdy doprava v klidu pro RD je řešena na vlastních pozemcích. Na každé parcele je min.1 odstavné stání v garáži + 1 parkovací stání na terénu, na zpevněném vjezdu do garáže. Konstrukční skladby s druhem povrchu budou dohodnuty v dalším stupni dokumentace ve vazbě na celkové architektonické řešení – možné jsou povrchy živičné nebo z betonové zámkové dlažby : MÍSTNÍ KOMUNIKACE / ULIČNÍ PROFIL – USPOŘÁDÁNÍ: Uliční profil - hranice parcely a ulice (veřejná část oplocení – chodník (1,5 m) – místní komunikace (8,0 m) – chodník (1,5 m) - zelený pás (3,0 m) –– hranice parcely a ulice (veřejná část oplocení) Místní komunikace - šíře 8,0 m, povrch živice, upnutá do obrubníku ABO 1-20 převýšeném 10 – 15 cm, v betonovém loži s boční oporou. Délka nových komunikací činí 407 m. Chodník - šíře 1,5 m, povrch jednotný, zámková dlažba typu BEST- DRENO, betonový záhonový obrubník typu LINEA – BEST v betonovém loži s boční oporou. Zelený pás - šíře 3,0 m, povrch jednotný – zatravněný. V pravidelných rozestupech cca 6 m jsou v něm umístěny stromy. Dále jsou zde umístěny stojany veřejného osvětlení. V místě vjezdu na jednotlivé parcely je travnatý povrch přerušen 3,0 m širokým pruhem ze zatravňovacích dlaždic. V místě vjezdů je šikmo osazen obrubník ABO 1-20 v betonovém loži s boční oporou. Veřejná část oplocení - jednotné řešení. Veškeré navrhované komunikace jsou navrženy v jednostranném příčném sklonu 2,0 %. Odvodnění komunikací pro pěší je provedeno jednotně příčným sklonem 2,0 % směrem od oplocení pozemků ke komunikaci. Srážkové vody budou odváděny uličními vpustmi.
7
F
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Řešené území náleží do horního tlakového pásma - Lomnice HTP – toto pásmo je zásobováno z vodojemu obsahu 1 100 m3 na Nouzově s kótou dna 545,0 m n.m. a zahrnuje výstavbu na kótách 480-490 až po kótu 515-520 m n.m. Pro nové rodinné domy budou uloženy v nových komunikacích nové vodovodní řady DN 80, které budou zokruhovány. V předložené studii jsou napojeny na stávající vodovodní řady LT 80 v nejbližším okolí nové zástavby. Veškeré nové vodovody jsou navrženy z trubního materiálu, odpovídajícího novějším vodovodům ve městě, např. z polyetylénu PE D 90 (po dohodě s budoucím správcem a provozovatelem). Na řadech budou osazeny hydranty pro zajištění potřebného počtu vnějších protipožárních odběrných míst. Celková délka nových řadů bude 315 m. Jednotlivé domy budou napojeny navrtávkami - vodovodními přípojkami DN 25 - 32 z polyetylénu, s vodoměrnými sestavami umístěnými uvnitř objektů nebo ve vodoměrných šachtách na pozemcích RD za oplocením. Bude zřízeno celkem 15 vodovodních přípojek o celkové délce do 200 m. Vlastníkem vodohospodářských objektů a zařízení je město Lomnice nad Popelkou, provozovatelem VHS Turnov. Stanovení potřeby vody : specifická potřeba obyvatelstvo q = 230 l/obyv.den, snížení o 40% : 138 l/obyv.den vybavenost : 20 l/obyv.den celkem : 158 l/obyv.den průměrná denní potřeba Qp = q . O (m3/den) max. denní potřeba Qm = Qp . kd (m3/den) max. hodinová potřeba Qh = Qm . kh (l/s ) roční potřeba Qr (m3/rok) dle vyhl.č.120/2011 Sb. Počet obyvatel v RD roční potřeba m3/ob. Obyvatel O 60
60
Počet obyvatel v BJ
36
60
35
Specifická potřeba Qp l /obyv.den m3/den 158,0
0
Obyvatel celkem
9,48
kd
Qd m3/den
kh
Qh l /s
Qr m3/rok
1,50
14,22
2,1
0,35
2160
8
2. KANALIZACE Z konfigurace terénu a urbanistického návrhu zástavby plyne nutnost odvádět splaškové a dešťové vody jižním směrem do jednotné stoky – kmenového sběrače DN 1100. Místem napojení je lomová šachta nad oddělovací komorou v blízkosti Kampelíkovy ulice. V území nové zástavby bude třeba vést stoku od nejnižšího místa v oblouku komunikace přes soukromé pozemky – zde bude nutno počítat se zřízením věcného břemene. Kapacitní poměry stávající stokové sítě ve městě neumožňují odvádění celkového množství dešťových vod z území navržené výstavby. Současně je nutno vyloučit, aby dešťové vody ze zpevněných ploch nové zástavby v době přívalových srážek zhoršovaly nepříznivý stav v odkanalizování dnešní zástavby města. Z toho důvodu se počítá se zřízením oddílné kanalizace splaškové a dešťové. Návrh vychází z následujících předpokladů : 1) Dešťové vody ze střech rodinných domů budou jímány na vlastních pozemcích. Vsakování těchto vod bude možno posoudit až po provedení podrobného inženýrskogeologického průzkumu. Ve studii se proto počítá s regulovaným vypouštěním srážkových vod z domovních retenčních nádrží do dešťové kanalizace v množství, které nepřekročí odtok z území před zastavěním, tj. 0,38 l/s od RD. Tento odtok z nádrže lze zajistit např. zřízením filtru z hrubého kameniva. Pokud bude posudek možnosti vsakování příznivý, nebudou domy na kanalizaci napojeny. 2) Do dešťové kanalizace DN 300 budou odvodněny zpevněné povrchy komunikací pomocí uličních vpustí. Na dešťové kanalizaci bude ve spodní části stavby zřízena trubní retenční stoka DN 2200 v délce 11 m pro zachycení potřebného výpočtového objemu srážkových vod z veřejných komunikací a zpevněných ploch a případného regulovaného odtoku z domovních retenčních nádrží jednotlivých domů. Odtok do stávající kanalizace by neměl překročit stávající odtok z území (ze zelených nezastavěných ploch), který byl vyčíslen na 13,78 l/s. Pro zajištění tohoto limitního průtoku bude ve výtokovém objektu z trubní retenční nádrže osazen regulátor odtoku. 3) Splaškové vody z nemovitostí budou přípojkami svedeny do nové splaškové kanalizace DN 250. Tři domy při ulici Na Větrově se připojí do stoky, rekonstruované v rámci stavby „Čistá Jizera LV4“. 4) Za trubní retenční nádrží budou splašková a dešťová kanalizace spojeny a jednotnou stokou DN 300 zaústí do stávající kanalizace. Výpočty retenčních nádrží a průtoků dešťových vod jsou uvedeny v bilancích na konci zprávy. Výpočet průtoku splaškových vod : - průměrné denní množství Qs = Qp (odpovídá průměrné denní potřebě vody) - maximální hodinové množství Qmax = Qs . kh l/s Obyvatel Specifická potřeba Qs O l /obyv.den m3/den 60
158,0
9,48
kh 6,30
9
m3/den
Qmax m3/h
l /s
Qr m3/rok
59,72
2,4885
0,69
2160
Pro kanalizaci se předpokládá použití trub z materiálu, odpovídajícího stokám ve městě (po dohodě s budoucím vlastníkem, správcem a provozovatelem). Celková délka splaškové kanalizace DN 250 bude cca 159 m, dešťové kanalizace DN 300 - 358 m, trubní retenční stoky DN 2200 – 11 m, jednotné stoky DN 300 - 155 m. 3. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Město je v současnosti plně gazifikováno. V nejbližších okolních ulicích jsou vedeny plynovody NTL, které nemohou být pro zásobování lokality využity z důvodu jejich nedostatečné kapacity. Předpokládá se, že na stávající plynovody STL budou napojeny nové STL plynovodní řady, vedené novými ulicemi pro zásobování objektů plynem. Místem napojení bude stávající STL plynovod PE 160, procházející Palackého ulicí. Předběžně se počítá s domovními kotli v rodinných domech. Plyn by byl využíván současně pro přípravu TUV a vaření. V území čistě obytném je podle návrhu umístěno celkem 15 RD pro cca 60 obyvatel. Plynovody STL z trubek PE D 63 - 50 budou mít celkovou délku 492 m, plynovodní přípojky PE D 32 ke skříním s hlavním uzávěrem a regulátorem tlaku pro 15 domů budou v celkové délce do 92 m. Bilance přírůstku odběrného množství plynu (za předpokladu 100% gazifikace) : Kategorie obyvatelstvo : specifická potřeba : Koeficienty současnosti odběru : vaření: 1,2 m3/h 180 m3/rok vaření a TUV: k = 1/ln (n+l6) TUV : 2,1 m3/h 500 m3/rok topení etážové: k = 1 / n0.20 topení RD: 2,8 m3/h - 3500 m3/rok topení v RD: k = 1 / n0.15 topení b.j. : 2,2 m3/h 1900 m3/rok Qh = 42,39 m3/h Qr = 60 750 m3/rok 4. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Řešené území je napájeno elektrickou energií nadzemním primérním rozvodným systémem 35 kV. Území okolní stávající zástavby je zásobováno elektrickou energií z R 110/35 kV Semily, R 110/35 kV Staré Místo a R 110/35 kV Nová Paka, z primerního nadzemního vedení 35 kV k jednotlivým distribučním trafostanicím a dále sekunderním vedením NN – 0,4 kV. Nejbližšími zdroji jsou stávající TS 978 U viaduktu a TS 993 Větrov. Dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení v oblasti je nyní ČEZ a.s., Jičín. Řešenou lokalitu přetíná nadzemní vedení VN 35 kV k trafostanici TS 978 U viaduktu. Pro uvolnění území k výstavbě je navržena kabelová přeložka tohoto vedení, a to kabelovým svodem ze stožáru vedení a kabelovou trasou 35 kV, vedenou v chodnících navržené výstavby. Část vedení mezi stávající zástavbou (u čp. 632 a 633) zůstane zachována. Celková délka nového kabelového vedení 35 kV je 295 m. Délka rušeného nadzemního vedení VN činí cca 206 m. Na
10
investičních nákladech přeložky se ČEZ a.s. nepodílí (viz § 47 energetického zákona č.458/2000 Sb.) Požadovaný příkon pro zástavbu 38,6 kW - bude zajištěn ze stávající trafostanice TS 993 Větrov. Od této trafostanice by byly vedeny nové kabelové rozvody NN – 0,4 kV v chodnících pro zásobování jednotlivých domů, ukončené v přípojkových případně rozpojovacích skříních, zasmyčkované do stávající sítě NN podle požadavku provozovatele. Skříně pro RD budou umístěny ve zděných pilířích na hranici oplocení pozemků. Nové rozvody NN jsou navrženy v celkové délce kabelových tras cca 660 m. Pro zajištění požadovaného příkonu el. energie budou uzavřeny smlouvy mezi investorem stavby a ČEZ a.s. v souladu s § 29 energetického zákona č.458/2000 Sb. Napěťová soustava: VN 3 ~ 50Hz, 22kV / IT NN 3PEN ~ 50Hz, 400V/ TN-C Ochrana před úrazem el. proudem bude provedena dle ČSN 33 2000-4-41: v síti VN : uzemněním neživých částí, vzájemným pospojováním ( Ra x Id < 50V] v síti NN : samočinným odpojením od zdroje a pospojováním Popis V areálu bude vybudovaná síť distribučních kabelů a rozpojovacích skříní SR. Jednotlivé vývody pak budou provedeny kabely AYKY 3x240+120 mm2, smyčkujícími standardním způsobem přípojkové skříně jednotlivých objektů. Kabely budou uloženy dle ČSN 73 6110 v přidruženém prostoru, převážně v chodnících, s krytím 0,7 m a zákrytem betonovou deskou. Minimální vzdálenost od čáry zastavění bude 0,6 m. Při přechodu komunikace budou kabely uloženy s krytím 1m. Přechody komunikací budou provedeny v chráničkách DN 150mm. Křížení a souběhy s ostatními inž. sítěmi bude řešeno dle ČSN 73 6005. Bilance požadovaného příkonu elektrické energie Elektrické energie bude v navržených domech využíváno pravděpodobně pouze k osvětlení a pro domácí spotřebiče. Vytápění a vaření bude zajištěno zemním plynem. V některých případech je nutno počítat s vybavením bytů kombinovanými sporáky. Návrh stupně elektrizace : stupeň
měrné zatížení
% domů
% domů
plynofikovaná oblast
neplynofikovaná oblast
kW/bj
podíl
A
1,50
0,50
B1
2,10
1,00
60
50
B2
2,60
0,50
30
20
C1
9,00
0,17
5
20
C2
17,00
1,00
5
10
100
100
2,577
3,316
průměrné zatížení TS kW/bj-RD
11
odběratel druh
počet specif. n kW/b.j.-RD
b.j. RD
0 15
celkem
15
2,58 2,58
P kW 0,0 38,6 38,6
5. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Nové stožáry veřejného osvětlují budou osvětlovat pěší komunikace, přístupové komunikace a parkovací stání. Budou umístěny většinou v chodnících v souběhu s kabely NN. Napájení je navrženo z nového zapínacího bodu. Osvětlovací soustava je zvolena jednostranná. Dvouramenné výložníky nebudou v bytové zóně použity. Navržené stožáry budou ohraněné vetknuté, metalizované, OSV 6m, v místech nepřístupných OSV 5m. El. výzbroje budou typu Schmachtl, svítidla typu MC 2, MC 12 Schréder budou osazena standardními výbojkami Osram typu NAVT 70, 70W nebo NAVT 50, 50W (sodíková vysokotlaká výbojka s čirou válcovou baňkou). Kabely : 1 CYKY 4B x 16 mm2 a 1 CYKY 4B x 10 mm2. Stožáry v celkovém počtu cca 16 ks budou zapojeny rovnoměrně na všechny tři fáze. Kabely budou umístěny ve výkopu. Výkopy budou provedeny v zelených pásech u komunikací a chodníků. Hloubka uložení v terénu s mechanickou ochranou kabelu je 50 cm. Pro křížení a souběhy platí Prostorová norma vedení technického vybavení. 6. TELEKOMUNIKACE V minulých letech proběhla rekonstrukce místní telefonní sítě pokládkou nových kabelů v okolí navržené stavby. Nejbližší telefonní kabely jsou vedeny v sousedních ulicích ke všem domům stávající zástavby. Pro telefonizaci nové výstavby budou využity nejbližší kapacitní rezervy současné místní telefonní sítě, tj. 10p v ul. Na Větrově a dále kapacita rušené stávající přípojky k objektům JZD. Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu činí 1,5 m na každou stranu od povrchu kabelu. Pro každý navržený RD a b.j. bude nutno zřídit telefonní přípojku s kapacitou 2 linky, tj. celkem 26 telefonních linek. Potřebná kapacita bude zajištěna např. osazením koncentrátorů – skříní PCM. Telefonizace bude zajištěna novým kabelovým vedením s místem napojení na stávající místní telefonní síť podle podmínek Telefónica O2, a.s. Liberec/Semily. Při výstavbě budou zřízeny účastnické rozvaděče ve zděném pilíři na hranici oplocení pozemků, společné pro 4 - 5 RD. Pro rozvody budou použity kabely TCEPKPFLE ukládané na pískové lože v rýze hloubky 0,5 m se zakrytím krycí deskou nebo cihlou a opatřeny výstražnou oranžovou fólií. Celková délka kabelových rýh bude cca 487 m. Řešeného území se okrajově dotýká trasa optického kabelu, procházející v blízkosti stávající trafostanice TS 993 Větrov, která bude se svým ochranným pásmem při křížení respektována.
12
G
OCHRANNÁ PÁSMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (s účinností od 1.1.2002). Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, b) vysazovat trvalé porosty, c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu, d) provádět terénní úpravy, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §8 odst.2. Ochranná pásma energetických zařízení :
Ochranné pásmo (m) podle energetického zákona Energetické zařízení
Vlád.nař.č.80/57 Sb.
Zák.č.222/94 Sb.
Zák.č.458/2000 Sb.
vybudované:
do 31.12.1994
do 31.12.2000
od 1.1.2001
Nadzemní vedení nad 1kV do 35 kV vč. 35 až 110 kV včetně 110 až 220 kV včetně 220 až 400 kV včetně nad 400 kV VN
7
7*
12
12
15
15
20
20
30
30
10
13
vymezení pásma :
svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, od krajního vodiče
vedení na obě jeho strany
VVN 60 až 110 kV 15 vč. VVN 110 až 220 kV 20 vč. VVN 220 až 380 kV 25 Podzemní vedení do 110 kV včetně nad 110 kV Elektrické stanice venkovní stožárové zděné
1 1
1 3
30
20
1 3
20 7 2
vestavné
1
po obou stranách krajního kabelu svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti,od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, od obestavění
* OP u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně podle druhu vodiče : 1. pro vodiče bez izolace 7 m 2. pro vodiče s izolací základní 2 m 3. pro závěsná kabelová vedení 1m Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. § 46 Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. (7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. (8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, 14
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. (12) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení. § 98 Přechodná ustanovení (2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona. Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení :
Ochranné pásmo (m) podle energetického zákona Plynárenské zařízení vybudované:
Vyhl. FMPE č.175/75 Sb.
Zák. č. 222/94 Sb.
Zák. č. 458/2000 Sb.
do 31.12.1994
do 31.12.2000
od 1.1.2001
Plynovody a přípojky do DN 200 včetně DN 200 až DN 500 vč. nad DN 500 NTL a STL v zastavěném ochrana dle ČSN území u technolog. objektů
4 8
4
12
15
1
1
4
4
vymezení pásma :
souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve
STL v nezastav. území VTL do DN 300 VTL nad DN 300 VVTL
vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu
10 20 50 min. vzdál. dle ČSN
Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. § 68 Ochranná pásma (1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. (2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. (4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m. (5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. (6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. (7) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle § 92 zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích (1) K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. (2) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. (3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno 16
a) provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, c) vysazovat trvalé porosty. (5) Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Úřad. (6) Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení.
H
STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE)
V případě postupného rozvoje lokality je doporučena následující etapizace výstavby: 1.etapa: domy podél nové ulice s bezprostřední vazbou na ulici Na Větrově a příslušná dopravní a technická infrastruktura; domy podél nové ulice s bezprostřední vazbou na ulici Palackého a příslušná dopravní a technická infrastruktura; 2.etapa: zbývající (vnitřní) část lokality.
I
ZÁVĚR
Územní studie pro lokalitu BV12 byla zpracována na základě podmínek využití území / regulativů z platného územního plánu Lomnice nad Popelku s tím, že regulativy (zejména prostorového uspořádání) byly upřesněny a prohloubeny. Územní studie rovněž reflektuje reálné majetkoprávní vztahy v území. Územní studie je zpracována tak, aby mohla být v případě potřeby výchozím podkladem pro regulační plán této lokality.
17
