NEWTON MEDIA MONITORING Přehled řehled zpráv 25.1.2016 - 3.2.2016 Český eský svaz zpracovatelů masa - TOP aktualne.cz Produkce masa v Česku esku meziročně meziroč klesla, ruské sankce snížily ceny vepřového řového 1 Český svaz zpracovatelů zpracovatel aktualne.cz str. 0 Ekonomika 1.2.2016 masa - TOP
byznys.ihned.cz Hovězí může zdražit. Češi eši zaplatí za suché léto, zemědělcům zem m docházejí krmiva 2 Český svaz zpracovatelů zpracovatel byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 1.2.2016 masa - TOP Tereza Holanová Produkce masa loni klesala. Výroba mléka se naopak zvýšila, jeho ceny klesaly 3 Český svaz zpracovatelů zpracovatel byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 1.2.2016 masa - TOP ČTK, jpr
ct24.cz Jurečka: ka: Zákazník ovlivní, co se bude prodávat. Měl M by více přemýšlet 31.1.2016
ct24.cz str. 0 Ekonomika
kozisekj Masnou produkci táhlo loni dolů vepřové, hovězího ale bylo víc 1.2.2016
ct24.cz str. 0 Ekonomika
4 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP 5 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
fialaa Novela má zkrotit moc obchodních řetězců, její kritici hovoříí o zdražení potravin 6 Český svaz zpracovatelů zpracovatel ct24.cz str. 0 Ekonomika 2.2.2016 masa - TOP zemand
ČT 1 Rozhovor s Marianem Jurečkou čkou a Pavlem Kováčikem Ková 31.1.2016
ČT 1 str. 2 12:00 Otázky Václava Moravce
7 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
ČT 24 Státní podpora zemědělců 31.1.2016
ČT 24 str. 1 13:05 Otázky Václava Moravce II.
8 Český svaz zpracovatelů zpracovatel masa - TOP
ekonomika.iDNES.cz Řetězce uvádějí, jí, odkud berou potraviny. Úplně Úpln zbytečně,, uznalo ministerstvo 9 29.1.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika Český svaz zpracovatelů zpracovatel
masa - TOP iDNES.cz, Filip Horáček V balení vodňanského kuřete byl červ. Lidl celou šarži stáhl z prodeje 29.1.2016
ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel
10 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
iDNES.cz, Vladimír Vokál, MF DNES, Aleš Černý
Haló noviny Bilance živočišné výroby za uplynulý rok 3.2.2016
Haló noviny str. 6 Z ekonomiky
11 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
kurzy.cz Zemědělství - 4. čtvrtletí a rok 2015 1.2.2016
kurzy.cz str. 0 Makroekonomika
12 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Naše rodina Červené ano, ale s mírou 2.2.2016
Naše rodina str. 15 Příloha - Klub receptáře
13 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
(toj)
novinky.cz Test paštik - nejlepší je stejně dobrá jako v Německu 27.1.2016
novinky.cz str. 0 Ekonomika
14 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Olomoucký deník Hovězí, vepřové, skopové. Jak na jejich přípravu 1.2.2016
Olomoucký deník str. 10 Střední morava
15 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
plzensky.denik.cz Mléko je pro děti nenahraditelné, ale musí být živé, opravdové 28.1.2016
plzensky.denik.cz str. 0 Podnikání
16 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
tyden.cz Produkce masa v Česku opět klesla 1.2.2016
tyden.cz str. 0 Česko
17 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
ČTK
Zemědělec O marketingu v Rakousku 1.2.2016
Zemědělec str. 11 Zájmové organizace
18 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Jan Doležal
zena-in.cz Má červené maso místo v našem jídelníčku?
19
28.1.2016
zena-in.cz str. 0 Zdraví
Český svaz zpracovatelů masa - TOP
Vendula Kubalíková
zena.centrum.cz Červené maso: Jak moc je pro člověka důležité? 2.2.2016
zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví
20 Český svaz zpracovatelů masa - TOP
uzi
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2 Krůta trumfne i kuře 29.1.2016
5plus2 str. 11 Česká republika
21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 26.1. 2016 27.1.2016
agris.cz str. 0 Souhrny
Agris Dobrá pachtovní smlouva může omezit degradaci půdy 29.1.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství
22 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 23 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ASZ Zeman podepsal zpřísnění zákona proti praktikám řetězců a pravidla výkupu pozemků pro 24 stavbu silnic Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní FinančníNoviny.cz Češi utrácejí za biopotraviny čím dál více. Letos obchodníci očekávají dvouciferné nárůsty 25 prodejů Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 1.2.2016 masa - Ostatní Agris V balení vodňanského kuřete byl červ. Lidl celou šarži stáhl z prodeje 26 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 1.2.2016 masa - Ostatní iDNES.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 1.2. 2016 27 Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Souhrny 2.2.2016 masa - Ostatní Agris
Aha! neděle Vyhrál 10000 utkání! 31.1.2016
Aha! neděle str. 16 Pocta
28 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jaroslav BENDA
aktualne.cz Levnější pivo je jen marketingový tah kvůli EET, říká Sobotka. A chce raději zlevnit máslo a 29 chléb
29.1.2016
aktualne.cz str. 0 Domácí
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Nejen pivo a nealko. DPH může klesnout také u masa, mléka, másla a chleba, říká Sobotka 30 Český svaz zpracovatelů aktualne.cz str. 0 Ekonomika 2.2.2016 masa - Ostatní
Betynka Čím je nakrmit? 29.1.2016
Betynka str. 71 Miminko výživa
31 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Blesk Aby z jídla nebyl jed 29.1.2016
Blesk str. 18 Téma
Marcel Mihalik Začal pivem, teď přidal služby 3.2.2016
Blesk str. 4 Politika
32 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 33 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Eva Pospíšilová
Blesk pro ženy KONEC POVĚRÁM 1.2.2016
Blesk pro ženy str. 32 fit život
34 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Marie Šilhová,
blesk.cz Češi v zálohách i povinně reflexní chodci: Zeman stvrdil 6 nových zákonů 35 Český svaz zpracovatelů 28.1.2016 blesk.cz str. 0 Politika masa - Ostatní Komentář: Ministr Jurečka to konečně přiznal. Za bídné jídlo si můžeme sami 36 Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 Komentáře 2.2.2016 masa - Ostatní
blog.ihned.cz Budování obchodních vztahů v Japonsku - díl II. 28.1.2016
blog.ihned.cz str. 0 tomaskova.blog.ihned.cz
37 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Alice Tomášková
Boleslavský deník Vesnickým obchodům vzaly zákazníky městské markety 3.2.2016
Boleslavský deník str. 2 Boleslavsko/region
38 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
LUCIE RŮŽKOVÁ
Brněnský deník Boj se suchem? Prostřídají plodiny Brněnský deník str. 5 Jižní Morava 2.2.2016
39 Český svaz zpracovatelů
masa - Ostatní ALŽBĚTA NEČASOVÁ ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI Jídlo v Argentině? Levné maso, drahé pečivo 2.2.2016
Brněnský deník str. 10 Publicistika
40 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
brnensky.denik.cz Jídlo v Argentině? Levné maso, drahé pečivo 2.2.2016
brnensky.denik.cz str. 0 Seriály
41 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
byznys.ihned.cz Zeman podepsal zákon, který má chránit dodavatele před řetězci. Můžou zdražit potraviny 42 Český svaz zpracovatelů 28.1.2016 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní ČTK, jpr Inflace v eurozóně zrychlila na 0,4 procenta, táhne ji růst cen potravin a alkoholu 43 Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz masa - Ostatní ČTK, vku Ministr Jurečka chystá další podporu pro zemědělce. Při investicích jim mají pomoci úvěry s 44 odloženou splatností Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz 1.2.2016 masa - Ostatní Radek Bartoníček, Adéla Skoupá
Claudia Jak na vepřové 2.2.2016
Claudia str. 20
45 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ct24.cz Babiš chce snížit DPH u piva a nealka v červenci, EET může být až v prosinci 46 Český svaz zpracovatelů ct24.cz str. 0 Ekonomika 2.2.2016 masa - Ostatní fialaa
ČRo - radiozurnal.cz Lidé bývají zděšení informacemi o plýtvání. Potravin si musíme vážit, zaznělo ve Speciálu 47 Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / dvacetminut masa - Ostatní Karolína Koubová,Šárka Ševčíková
ČRo Plus Návrh Andreje Babiše na pivo v nižší sazbě DPH 29.1.2016
ČRo Plus str. 1 17:10 Den podle…
48 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČRo Radiožurnál Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou
49
2.2.2016
ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu
Snížení DPH u piva ČRo Radiožurnál str. 3 12:08 Ozvěny dne 2.2.2016 publicistika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 50 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČT 1 Zablokované schvalování EET 29.1.2016
ČT 1 str. 6 19:00 Události
Označování českých potravin v obchodech 31.1.2016
ČT 1 str. 7 19:00 Události
Loňská produkce masa 1.2.2016
ČT 1 str. 14 19:00 Události
51 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 52 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 53 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČT 2 Veřejná lednička 31.1.2016
ČT 2 str. 3 10:30 Nedej se
54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČT 24 Babiš navrhuje zlevnit pivo 29.1.2016
ČT 24 str. 1 22:00 Události, komentáře
Daňové rošády Andreje Babiše 2.2.2016
ČT 24 str. 7 22:00 Události, komentáře
55 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 56 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
denik.cz Zeman podepsal novelu zavádějící reflexní prvky pro chodce i zákon o tržní síle 57 Český svaz zpracovatelů 28.1.2016 denik.cz str. 0 Z domova masa - Ostatní
E15 Krátce 2.2.2016
E15 str. 5 Byznys
58 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
e15.cz Babiš chce jednotnou sníženou sazbu DPH na všechno. Souhlasíte? 2.2.2016
e15.cz str. 0 Domácí ekonomika
59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČSSD: Do snížené sazby DPH by měly patřit i základní potraviny 2.2.2016
e15.cz str. 0 Domácí ekonomika
60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
echo24.cz Co přijde příště? Pivo zdarma? Babiš to schytává za populismus 29.1.2016
echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage
61 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Echo24, čtk, pf
epravo.cz Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České 62 republiky - komentář Český svaz zpracovatelů 27.1.2016 epravo.cz str. 0 eFOCUS masa - Ostatní Sněmovna podpořila novelu o větším varování na cigaretách 27.1.2016
epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter
63 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Esquire ŽIVOT PODLE DELONA 29.1.2016
Esquire str. 47 Style kosmetika
64 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
feedit.cz Kolonial.cz představil své logistické centrum. Jeho sklad potravin má plochu 5300 m2, 65 obsluhuje z něj Prahu, střední Čechy i Plzeň. Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 feedit.cz str. 0 Tisková zpráva masa - Ostatní FeedIT.cz
finance.cz ČSÚ oznámí, kolik se loni vyrobilo masa a prodalo mléka 1.2.2016
finance.cz str. 0
66 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Financninoviny.cz
financninoviny.cz Produkce masa v ČR loni meziročně klesla, výkup mléka stoupl 1.2.2016
financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy
67 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČTK
forbes.cz Vítejte v nejekologičtější restauraci na světě, kde po vás zbytky zlikvidují červi 68 Český svaz zpracovatelů 28.1.2016 forbes.cz str. 0 masa - Ostatní
Haló noviny Červené maso patří do jídelníčku 28.1.2016 Haló noviny str. 11 Zdraví a zdravotnictví
69 Český svaz zpracovatelů
masa - Ostatní Slovensko zlevňuje potraviny 30.1.2016
Haló noviny str. 6 z ekonomiky
KSČM chce zlevnit vybrané potraviny 1.2.2016
Haló noviny str. 1 Titulní strana
70 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 71 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(jad)
Havlíčkobrodský deník Bystřický Eden zve na pravou zabijačku 3.2.2016
Havlíčkobrodský deník str. 5 Kultura - Vysočina
72 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(sva)
Hospodářské noviny BABIŠŮV STRATÉG 29.1.2016
Hospodářské noviny str. 10 Rozhovor
Petr Lukáč, Milan Mikulka ANO chce levnější pivo, ČSSD spíš maso nebo máslo 1.2.2016
Hospodářské noviny str. 3 Události
Radek Bartoníček Produkce masa v Česku loni meziročně klesla 2.2.2016
Hospodářské noviny str. 12 Podniky a trhy
Pivo je jen začátek. Sobotka chce nižší DPH u základních potravin 3.2.2016
Hospodářské noviny str. 4 Události
73 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 74 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 75 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 76 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Petr Kučera, Janis Aliapulios
Hradecký deník Vězení riskují kvůli masu, salámu a mandlím 29.1.2016
Hradecký deník str. 2 Hradecko
77 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(jap)
hradecky.denik.cz Vězení riskují kvůli masu, salámu a mandlím 29.1.2016
hradecky.denik.cz str. 0 Zločiny a soudy
78 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
i60.cz Domácí zabíjačka 2.2.2016
i60.cz str. 0 Gastronomie, Můj svět ivana kosťunová
idnes.cz - blog
79 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Kuba - Havana a Vignales. (petrhavranek1) 31.1.2016
idnes.cz - blog str. 0
Petr Havránek Vodka na lačno + zkažené maso = revoluce ? (ludekkratochvil1) 1.2.2016
idnes.cz - blog str. 0
80 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 81 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Luděk Kratochvíl
iHNed.cz Návrh na zlevnění piva je marketingový tah. Chceme raději levnější chléb, řekl Sobotka 82 Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz masa - Ostatní ČTK, jpr, bus
investicniweb.cz Burzovní kalendář (1. 2. - 5. 2. 2016) 31.1.2016
investicniweb.cz str. 0 Investiční web
83 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
redakce
Jičínský deník Odkyselení organismu aneb tělo v harmonii 29.1.2016
Jičínský deník str. 2 Jičínsko
84 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Karlovarský deník Jak na imunitu? Nejdůležitější je hlavně správný jídelníček a „céčko“ 29.1.2016
Karlovarský deník str. 10 U nás doma
85 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(ahr, udo)
Katka STOP plýtvání! 28.1.2016
Katka str. 22 Dobré rady
86 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Zuzana Heralová
Magazín Víkend DNES Lyžařské dobroty 30.1.2016
Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie
87 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
PETRA POSPĚCHOVÁ
MaM.cz E-shopy s potravinami před sebou mají ještě dlouhou cestu, výrobci je ale berou vážně už 88 dnes Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz masa - Ostatní Petr Vyhnálek
MARKETING SALES MEDIA Trampoty s hledáním obchodních zástupců 1.2.2016
MARKETING SALES MEDIA str. 22
89 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
mediahub.cz Na Super Bowlu neuvidíme reklamu na veganství: je v ní moc sexu! (video) 90 Český svaz zpracovatelů 28.1.2016 mediahub.cz str. 0 Mediahub, Komunikace masa - Ostatní
Mladá fronta DNES Volby se blíží. Koalice licituje, na které zboží sníží daně 3.2.2016
Mladá fronta DNES str. 9 Ekonomika
91 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jitka Vlková
nova.cz TOP 17 potravin, které budou letos vládnout zdravému jídelníčku 1.2.2016
nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit
Doma.cz/tvnoviny.sk Znáte dlaňovou dietu? Můžete při ní jíst i klobásu a čokoládu 1.2.2016
nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness
92 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 93 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
krasna.cz/tvnoviny.sk
Nové Přerovsko Tržní řád se v Přerově změní 29.1.2016
Nové Přerovsko str. 1 Titulní strana
94 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
PETRA POLÁKOVÁUVÍROVÁ
novinky.cz I prasátko chované doma na gauči vyroste 27.1.2016
novinky.cz str. 0 Bydlení - Jak na to
Roman Mašín Největší veletrh bio potravin otevře své brány již za dva týdny 27.1.2016
novinky.cz str. 0 Vaše zprávy
Roman Hrůza Celiakie je jako chameleón 28.1.2016
novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví
Petr Veselý Bujarý masopust ve Ctěnicích se obejde i bez opravdové zabijačky 29.1.2016
novinky.cz str. 0 Vaše zprávy
95 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 96 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 97 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 98 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Vratislav Konečný Nižší daň na pivo Babiš ještě před rokem odmítal, upozornil Jurečka. Nepochopil to, 99 kontruje šéf ANO Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 novinky.cz str. 0 Domácí masa - Ostatní Barbora Zpěváčková Sobotka: Snížení daně u piva je marketingový tah 100 29.1.2016 novinky.cz str. 0 Domácí Český svaz zpracovatelů
masa - Ostatní Barbora Zpěváčková
olomouckadrbna.cz Zkažené ovoce na pultech – Jaké jsou možnosti? 30.1.2016
olomouckadrbna.cz str. 0 Gastronomie
101 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
parlamentnilisty.cz ČSSD: Před snížením zdaněním piva dáváme přednost snížení DPH na základní potraviny 102 Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - Ostatní PV Stanovisko Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR k novele zákona o významné tržní síle 103 Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy masa - Ostatní Tisková zpráva Přerovští rádci: Trhy chceme jednou za měsíc a s farmářskými výrobky 104 Český svaz zpracovatelů 30.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům masa - Ostatní PV Zeman lže, Babiš je populista. Jurečka u Moravce pálil na všechny strany 105 Český svaz zpracovatelů 31.1.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor masa - Ostatní mp Ivo Rušák: Jak na migrační krizi? aneb Sterilizace, složení zbraní, tresty... Naivních 106 dobrodějů máme dost (II.) Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice 1.2.2016 masa - Ostatní PV
pelhrimovsky.denik.cz Hody nabídly i kulinářskou soutěž 31.1.2016
pelhrimovsky.denik.cz str. 0 Moje Pelhřimovsko
107 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Pelhřimovský deník Počátecké hody nabídly i kulinářskou soutěž 1.2.2016
Pelhřimovský deník str. 3 Zpravodajství
108 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
DENISA ŠIMANOVÁ
Plzeňský deník Sedláci mají opět problémy s vepřovým 2.2.2016
Plzeňský deník str. 13 Zpravodajství
109 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
(čtk)
Právo Novela má zabránit klamavému značení 28.1.2016
Právo str. 19 Trhy & ekonomika Jiří Novotný
110 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Babiš naštval politiky návrhem snížit daň u čepovaného piva 30.1.2016
Právo str. 1 Titulní strana
Vlastní zpráva Babiš: Doporučím snížit DPH také u nealko nápojů 1.2.2016
Právo str. 1 Titulní strana
Jan Rovenský Ruské embargo snížilo v ČR produkci masa 2.2.2016
Právo str. 17 Trhy & ekonomika
(jn, ČTK) Babiš: Pivo a nealko startem k nižší DPH 3.2.2016
Právo str. 15 Trhy & ekonomika
111 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 112 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 113 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 114 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jiří Vavroň
prazsky.denik.cz Veterináři prověřili přes tisíc provozů a chystají se na další 28.1.2016
prazsky.denik.cz str. 0 Z regionu
OBRAZEM: Muzeum uspořádalo tradiční zabijačku 1.2.2016
prazsky.denik.cz str. 0 Moje Praha
115 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 116 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
prazskypatriot.cz Letenské prase: Řezničtí mistři uspořádají tradiční českou zabíjačku 27.1.2016
prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy
117 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
red
Profi Poradenství & Finance Stalo se… 25.1.2016
Profi Poradenství & Finance str. 6 Stalo se...
118 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Příbramský deník Veterináři prověřili přes tisíc provozů a chystají se na další 28.1.2016
Příbramský deník str. 2 Příbramsko
119 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ZDENĚK KELLNER
Psychologie dnes Už jsem klidný vegetarián 29.1.2016
Psychologie dnes str. 24 Životní styl
120 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Soňa Svobodová
Reflex NEJEZTE LENTILKY, ZACHRÁNÍTE SVĚT 28.1.2016
Reflex str. 42 Sonda
121 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
TEXT VERONIKA BEDNÁŘOVÁ
reflex.cz Boj o palmový olej teď zuří všude: Nejezte lentilky, zachráníte svět 27.1.2016
reflex.cz str. 0 Čtěte v tištěném Reflexu
Nejezte lentilky, zachráníte svět 28.1.2016
reflex.cz str. 0 Hlavní články
122 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 123 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
roklen24.cz Budoucnost potravin? Z jedné krávy 175 milionů burgerů 30.1.2016
roklen24.cz str. 0 Svět, Zprávy, Homepage
124 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Jan Berka
svobodnymonitor.cz Babiš chce před volbami zlevnit pivo. Točenému navrhuje snížit DPH na 10 % 125 svobodnymonitor.cz str. 0 Ekonomika, Zprávy, Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 Doporučujeme masa - Ostatní
tnbiz.cz Jak si vedou čeští ministři? Vystavte jim pololetní vysvědčení 28.1.2016
tnbiz.cz str. 0
126 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
TN.cz
Tvar Liou Čen-jün: Manžela jsem nezabila 28.1.2016
Tvar str. 12 Próza
127 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Týden Štamgasti zapomeňte, Babiš pivo nezlevní 1.2.2016
Týden str. 12 Aktuálně
128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Pavel Baroch
Týden u nás, okresní noviny Prodat pole? Možná to určí zákon 3.2.2016
Týden u nás, okresní noviny str. 7 Zpravodajství
129 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ANDREA ŠRÁMKOVÁ
tyden.cz Sobotka: Levnější pivo? Ať radši zlevní chléb a máslo 29.1.2016
tyden.cz str. 0 Politika
130 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
ČTK
Týdeník Květy PURINY V POTRAVINÁCH 28.1.2016 Týdeník Květy str. 39 Zdraví
131 Český svaz zpracovatelů
masa - Ostatní Rada odborníka 28.1.2016
Týdeník Květy str. 40 Zdraví
132 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
vitalia.cz Co všechno koluje o jídlech z McDonald's? 27.1.2016
vitalia.cz str. 0
133 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Redakce
Xantypa Jak se vyvíjelo stolování 27.1.2016
Xantypa str. 73 Loutkář
134 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Ing. Simona Šustková
Zemědělec Chovatelům chybí krmivo 1.2.2016
Zemědělec str. 2 Zpravodajství
Oldřich Přibík Původ potravin 1.2.2016
Zemědělec str. 2 Zpravodajství
(opr, čtk) Rozhovor týdne s Františkem Němcem z farmy rodiny Němcovy 1.2.2016
Zemědělec str. 2 Zpravodajství
Zuzana Fialová Klasa téměř bez závad 1.2.2016
Zemědělec str. 4 Publicistika
(opr) Loňský rok by neměl být špatný 1.2.2016
Zemědělec str. 4 Publicistika
Zuzana Fialová Neodpovídající údaje 1.2.2016
Zemědělec str. 4 Publicistika
(fia) Rakušanky vymyslely přístroj na výrobu červů 1.2.2016
Zemědělec str. 6 Publicistika
(opr, čtk) Zemědělci roztančili celý Žofín 1.2.2016
Zemědělec str. 10 Publicistika (fia)
135 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 136 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 137 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 138 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 139 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 140 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 141 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 142 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Představenstvo k dotacím a ekonomice 1.2.2016
Zemědělec str. 11 Zájmové organizace
Jan Doležal Skot: čipy místo ušních známek? 1.2.2016
Zemědělec str. 29 Živočišná výroba
Mgr. Ria Polášková Rustikální ovce do tvrdých podmínek 1.2.2016
Zemědělec str. 32 Živočišná výroba
143 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 144 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 145 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Alena Ježková
Zemědělec (newsletter) Prezident Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle 29.1.2016
Zemědělec (newsletter) str. 0
Eva Seifertová Produkce masa v ČR loni meziročně klesla Zemědělec (newsletter) str. 0 Potravinářství, 1.2.2016 Statistika, Živočišná výroba Oldřich Přibík Čína chystá hovězí maso z klonů Zemědělec (newsletter) str. 0 Masný skot, 2.2.2016 Technologie Martin Jedlička
146 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 147 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 148 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zena-in.cz Pravý valašský masopust - Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu 149 Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK Český svaz zpracovatelů 29.1.2016 zena-in.cz str. 0 Gastronomie masa - Ostatní Komerční článek
zpravy.rozhlas.cz Výkupní cena mléka dál klesá, největší problém mají malí chovatelé 1.2.2016
zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika
150 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
Barbora Kladivová
Plné znění zpráv 25.1.2016 - 3.2.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP aktualne.cz Produkce masa v Česku meziročně klesla, ruské sankce snížily ceny vepřového 1.2.2016
aktualne.cz str. 0 Ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v Česku, loni klesla o 3,5
procenta na 227 739 tun. Praha - Produkce masa v České Praha - Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od zemědělců přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Produkce masa loni stoupla jen v prvním čtvrtletí, a to o 1,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí klesla o 0,7 procenta, ve třetím o dvě procenta a v posledním o 1,5 procenta. Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v Česku, loni klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Hlavním důvodem poklesu produkce vepřového je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o 12 procent. Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. "Stejný vývoj má i Německo, tam je ten pokles 4,5 procenta," uvedl Stibal. Naopak se podle něj zvýšil export do jihovýchodní Asie. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že se stavy zvířat v Česku snaží zvyšovat. "Současná situace v živočišné výrobě čelí v ČR i v dalších členských státech EU nepříznivým podmínkám. Na propadu výkupních cen vepřového masa a mléka se negativně podepsaly ruské sankce, zrušení mléčných kvót a nadměrná nabídka těchto komodit na světových trzích," řekl dnes ČTK mluvčí resortu Hynek Jordán. "Kdyby nebylo kroků, které ministerstvo podniklo, tak by ve statistice nebyl pokles vepřového o 3,5 procenta, ale okolo sedmi až deseti procent," dodal Stibal. Ministerstvo například loni zvýšilo podporu na ozdravování chovů. V tzv. nákazovém fondu bylo 1,1 miliardy korun, z toho 720 milionů mohli využít chovatelé prasat. Chovatelé také poprvé mohli žádat o náhradu všech nákladů spojených například s dezinfekcí, deratizací, ošetřením vody nebo na laboratorní vyšetření. Navíc by měli chovatelé prasat a dojnic dostat mimořádně přes 600 milionů korun. Půlka bude z evropských peněz, zbytek z českého rozpočtu. Ministerstvo předpokládá, že peníze proplatí do konce dubna, dodal Jordán. Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty od prosince 2014 do loňského listopadu byla kladná. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska a vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa. Obchod s vepřovým masem loni prohloubil schodek, maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko. Výroba skopového byla nižší o pět procent, kozího o 4,9 procenta a koňského o 43,4 procenta. Naopak u hovězího a telecího byl nárůst 4,2 procenta a u drůbežího 1,3 procenta. "Zdánlivě pozitivní zprávu - meziroční nárůst produkce hovězího masa - si lze vysvětlit výkyvy na trhu s mlékem. Celá řada chovatelů totiž pod tlakem snižujících se cen za mléko převedla chovy dojených krav na krávy masné," řekla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. Podle ní hrála roli i poptávka po hovězím v EU i mimo Unii. Ceny mléka se loni propadly o 17,2 procenta na průměrných 7,86 koruny za litr. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky od prosince 2014 do listopadu 2015 výrazně převyšoval vývoz nad dovozem. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie. Ceny jatečných kuřat zůstaly téměř stejné jako v předchozím roce a ceny jatečného skotu se zvýšily o 2,7 procenta.
URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/pr...tun/r~89173be0c8c011e584160025900fea04/
byznys.ihned.cz
Hovězí může zdražit. Češi zaplatí za suché léto, zemědělcům docházejí krmiva 1.2.2016
byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Tereza Holanová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Zemědělci sklidili loni méně kukuřice, která se využívá pro výrobu krmiv. Chovatelé budou muset buď nakoupit dražší krmiva ze zahraničí, nebo zmenšit stáda. Očekává se proto, že ceny hovězího na českém trhu porostou. Loňské suché léto může na peněženky českých spotřebitelů dopadnout také zdražením hovězího masa. Ceny rostly už loni, a to za situace, kdy produkce hovězího masa v Česku stoupla, jak ukázala pondělní data Českého statistického úřadu. A mohou se dál zvyšovat, varují experti. Zemědělci budou volit ze dvou variant - zmenší stáda, nebo nakoupí dražší krmení ze zahraničí. Problém spočívá v tom, že zemědělci kvůli horkému počasí loni sklidili méně kukuřice - podle agrárního analytika Petra Havla klesla sklizeň zhruba o třetinu. Kukuřice přitom slouží pro výrobu krmiva, které tak může chovatelům skotu chybět. "Přes zimní období se skot nemůže pást venku, tak je třeba jej něčím přikrmovat. Takže kdo v loňském roce vyrobil krmení méně, může mít problém," shrnuje ředitel Českého svazu chovatelů masného chovu Kamil Malát. Loni bylo krmiv ještě dost Nedostatek krmiv se přitom projeví teprve teď. "Loni na podzim měli chovatelé ještě nějaké zásoby krmiv z minulosti, teprve teď jim mohou začít docházet," vysvětluje Malát. Chovatelé se podle něj v takovém případě budou muset rozhodnout, zda se některých zvířat zbaví, nebo nedostatkové krmivo za vyšší ceny odněkud přikoupí. Produkce masa loni klesala. Výroba mléka se naopak zvýšila, jeho ceny klesaly - čtěte ZDE "Ten problém ještě není u konce, od loňské sklizně jsme zatím jen půl roku," souhlasí analytik Havel. "V nákladech na produkci hovězího, a tedy v možném růstu cen, se nedostatek krmiv projeví určitě nejvíce," dodává. Jak ukazují pondělní data Českého statistického úřadu, na loňskou produkci hovězího masa sucha ještě vliv neměla - meziročně se jej spolu s telecím vyrobilo přes 68 tisíc tun neboli o 4,2 procenta více. Velká část z toho se podle Maláta vyváží do zahraničí. Od prosince 2014 do listopadu 2015 se vyvezlo přes 226 tisíc kusů skotu. Živý skot, který je určený k porážce, se vyváží hlavně do Rakouska a zástavový skot neboli zvířata na další vykrmení do Turecka. Ceny hovězího ale navzdory vyšší produkci rostly i v roce 2015. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu zdražilo hovězí zadní bez kosti meziročně o 5,8 procenta, hovězí přední s kostí o 7,7 procenta a hovězí svíčková o 3,5 procenta. Prasata mají co jíst. Je jich ale příliš Vepřového masa se v Česku loni naopak vyrobilo méně - produkce klesla o 3,5 procenta na 228 tisíc tun. Chovatelé omezili výrobu hlavně kvůli obrovské nabídce v celé Evropské unii. "Nadbytek vepřového masa na evropském trhu je způsobem nadvýrobou v Německu a Dánsku," uvádí mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. "Živá prasata se do Česka dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska," potvrzuje ČSÚ. Dovezené hotové maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Za vysokou nabídku prasat mohou i sankce, kvůli kterým nelze z EU od léta 2014 vyvážet maso na ruský trh.
Přímo České republiky se tento zákaz výrazně nedotkl, chovatelů z okolních zemí ale ano - podle Agrární komory tak unie přišla o odbyt v hodnotě 800 tisíc tun ročně. Zájem o zemědělskou půdu dál roste. Průměrná tržní cena loni stoupla o šestinu - čtěte ZDE Tyto přebytky se zahraniční zemědělci snaží prodat jinde v unii, která je tak "zaplavena" vepřovým masem. Na rozdíl od hovězího, kterého je v celé EU podle Maláta málo, tak jdou jeho ceny dolů. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu tak například vepřová kýta s kostí loni zlevnila o 13,9 procenta, vepřová kýta o 9,2 procenta a vepřový bok o 5,2 procenta. "Obchodní řetězce a někteří zpracovatelé s oblibou nakupují nejlevnější a často nejméně kvalitní maso v Evropě, o které nikde jinde není zájem," tvrdí přitom Večeřová. Čeští chovatelé pak podle ní nejsou schopni a často ani ochotni těmto nízkým cenám konkurovat. Zemědělci si tak stěžují, že jsou dlouhodobě v krizi. V říjnu dokonce varovali, že kvůli nízkým cenám může české vepřové zmizet z trhu. Chovatelům vepřového dobytka však alespoň nehrozí problémy s nedostatkem krmiva. Krmné směsi pro prasata tvoří hlavně obiloviny, které podle Večeřové suchem zasaženy nebyly. Pokud tedy zemědělci likvidují prasata, tak hlavně kvůli nízké ceně. Mléka bude dál přebytek Podobný problém jako s vepřovým masem mají čeští zemědělci i s mlékem, kterého je v celé unii rovněž příliš. Důvodem jsou opět sankce, kromě toho za vysokou nabídku může zrušení mléčných kvót, díky kterým loni v dubnu skončila omezení na výrobu. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu se produkce v Česku za leden až listopad meziročně zvýšila o 3,5 procenta, v celé Evropské unii o 2,2 procenta. Nejvíce se produkce mléka v tomto období zvýšila v Irsku, kde byla o 13 procent vyšší, v Lucembursku (nárůst o osm procent) a Belgii (růst o 6,5 procenta). "Čím více se toho do Česka doveze, tím je přebytek větší. U některých mléčných výrobků činí dovoz již více než 50 procent," doplňuje ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR Jiří Motyčka. Kvůli vysoké nabídce mléko už téměř dva roky zlevňuje. Podle ministerstva zemědělství se v roce 2015 snížila výkupní cena z 8,52 koruny v lednu 2015 na 7,41 koruny v prosinci. Průměrná cena v celém roce činila 7,86 koruny za litr, což je meziročně o 17,2 procenta méně. Pro rok 2016 nečeká Motyčka žádné změny. Trend by se podle něj mohl změnit jen v případě, že by skončila omezení na vývoz mléka do Ruska.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65144200-hov...-suche-leto-zemedelcum-dochazeji-krmiva
Produkce masa loni klesala. Výroba mléka se naopak zvýšila, jeho ceny klesaly 1.2.2016
byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, jpr Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Produkce masa v ČR se loni snížila o 0,8 procenta na 447 651 tun.
Mléka vykoupeného od českých zemědělců naopak v loňském roce přibylo o 3,6 procenta na více než 2,4 miliardy litrů. Ceny mléka se v roce 2015 propadly o 17,2 procenta na 7,86 koruny. Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od českých zemědělců v loňském roce přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Produkce masa loni stoupla jen v prvním čtvrtletí, a to o 1,1 procenta. Ve druhém kvartálu poklesla o 0,7 procenta a ve třetím byla nižší o dvě procenta a v posledním o 1,5 procenta. Jurečkova vize: Do roku 2030 má být české zemědělství soběstačné, pěstitelé řepky už dotace nedostanou - čtěte ZDE Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v ČR, loni klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Výroba skopového byla nižší o pět procent, kozího o 4,9 procenta a koňského o 43,4 procenta. Naopak u hovězího a telecího byl nárůst 4,2 procenta a u drůbežího 1,3 procenta. Hlavním důvodem poklesu produkce vepřového je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Cena zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesla o dvanáct procent. Ta padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. "Stejný vývoj má i Německo, tam je ten pokles 4,5 procenta," uvedl Stibal. Naštěstí se podle něj povedlo zvýšit export do jihovýchodní Asie. Ministerstvo zemědělství uvádí, že se naopak stavy zvířat v ČR snaží zvyšovat. "Kdyby nebylo kroků, které ministerstvo podniklo, tak by v té statistice nebyl pokles 3,5 procenta, ale okolo sedmi až deseti procent," dodal svazový ředitel. Resort například loni zvýšil podporu na ozdravování chovů. V tzv. nákazovém fondu bylo 1,1 miliardy korun, z toho 720 milionů mohli využít chovatelé prasat. Chovatelé také poprvé mohli žádat o náhradu všech nákladů spojených například s dezinfekcí, deratizací, ošetřením vody nebo na laboratorní vyšetření. Předloni jim stát dával nazpět 85 procent. Kdyby nebylo kroků, které ministerstvo podniklo, tak by ve statistice nebyl pokles vepřového o 3,5 procenta, ale okolo sedmi až deseti procent," dodal Stibal. Ministerstvo například loni zvýšilo podporu na ozdravování chovů. V tzv. nákazovém fondu bylo 1,1 miliardy korun, z toho 720 milionů mohli využít chovatelé prasat. Zájem o zemědělskou půdu dál roste. Průměrná tržní cena loni stoupla o šestinu - čtěte ZDE Chovatelé také poprvé mohli žádat o náhradu všech nákladů spojených například s dezinfekcí, deratizací, ošetřením vody nebo na laboratorní vyšetření. Navíc by měli chovatelé prasat a dojnic dostat mimořádně přes 600 milionů korun. Půlka bude z evropských peněz, zbytek z českého rozpočtu. Ministerstvo předpokládá, že peníze proplatí do konce dubna, dodal Jordán. Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty od prosince 2014 do loňského listopadu byla kladná. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska a vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa. Obchod s vepřovým masem loni prohloubil schodek, maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko. Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty za období od prosince 2014 do loňského listopadu byla kladná. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska a vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa. Obchod s vepřovým masem loni prohloubil schodek, maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
V loňském roce se propadly také ceny mléka, a to o 17,2 procenta na průměrných 7,86 koruny. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky v období od prosince 2014 do listopadu 2015 výrazně převažoval vývoz nad dovozem. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a na vývozu Itálie. Ceny jatečných kuřat zůstaly téměř stejné jako v předchozím roce a ceny jatečného skotu se zvýšily o 2,7 procenta.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65143660-v-c...-naopak-stoupla-o-vice-nez-tri-procenta
ct24.cz Jurečka: Zákazník ovlivní, co se bude prodávat. Měl by více přemýšlet 31.1.2016
ct24.cz str. 0 Ekonomika kozisekj Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Pokud má tentýž výrobek v různých zemích jiné složení, jedná se o klamání spotřebitele. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekalým praktikám výrobců i obchodních řetězců má zabránit chystaná novela zákona, která na tuzemský trh zavede nový certifikát „Česká potravina“. Klíčový vliv na kvalitu potravin má podle ministra především koncový zákazník. Jana Hajšlová profesorka VŠCHT „Bavila jsem se s jednou z firem, která na trh dodává pizzy. Ptala jsem se, jak je možné, že výrobek v Německu obsahuje 12 procent šunky a český 6. Mluvčí té firmy mi vysvětlil, že snížení ceny výrobku, které se odvíjelo od snížení podílu drahé suroviny, rezultovalo v třicetiprocentní nárůst odbytu na trhu. Český trh reaguje na sníženou cenu zvýšenou poptávkou.“ Řada výrobků se v České republice prodává v jiné kvalitě než na Západě. „Například německá Rama obsahuje 70 gramů tuku na 100 gramů výrobku, česká 60 gramů,“ říká vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Jana Hajšlová. Dalším příkladem může být tuňák od firmy Rio Mare. Německý výrobek obsahuje nepatrně více soli a zhruba třetinu tuku oproti produktu prodávanému v tuzemsku. „Když víte, že tuňák je ryba, která má ve svalovině tuku minimum, tak čeho tam je více? Oleje,“ konstatuje Hajšlová. Výrobci rozdílnou recepturu často zdůvodňují poptávkou na trhu. Mnozí ale kritizují nadnárodní potravinářské koncerny, že Českou republiku chápou jako „potravinový odpadkový koš Evropy“. Zákazník se musí zajímat Vláda se přitom v programovém prohlášení zavázala zvýšit ochranu spotřebitele a bezpečnosti potravin. „Některé věci se nepromítnou z roku na rok. V roce 2014 jsme udělali několik podstatných změn,“ hájí se Marian Jurečka. Zmiňuje především novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která zpřísnila sankce a posílila kompetence dozorových orgánů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI ) vloni odhalila přes 650 nevyhovujících potravin, nejčastěji vína, uzeniny a medy. „Jestli něco tato vláda udělala, tak významně pokročila ve zpřísňování pravidel,“ vyjádřil se pochvalně o práci resortu stínový ministr zemědělství Pavel Kováčik (KSČM). přehrát
video Marian Jurečka a Pavel Kováčik hosty OVM
S povděkem Kováčik kvitoval také to, že se počty kontrol navzdory snahám o jejich omezení nesnížily. „Je třeba ocenit práci inspekčních orgánů – i za situace, kdy měli k dispozici méně peněz, ať už to bylo díky krizi, či díky nevůli pravicových vlád k jakékoliv kontrole,“ chválí současnou vládu. „Činnost SZPI se zvýšila skoro o 40 procent. Tlak na výrobce a prodejce potravin se snažíme zvyšovat. Zároveň dáváme více investičních finančních prostředků pro naše potravináře a zemědělce, aby mohli zdokonalit svoji výrobu,“ tvrdí první místopředseda lidovců. Zdůrazňuje však, že klíčovou roli v celém řetězci má koncový zákazník. „Ovlivňuje, co se v České republice bude prodávat, protože si to buďto koupí, nebo nekoupí,“ soudí Jurečka a na zákazníky apeluje, aby při nákupu více přemýšleli a zajímali se o složení produktu. Marian Jurečka (KDU-ČSL) ministr zemědělství „Zákazník by se mohl orientovat podle základního faktu: Když výrobek nese označení 'Regionální potravina', tak je to výrobek nadstandardní kvality vyrobený v jeho kraji regionálním výrobcem, který zaměstnává lidi a platí daně.“ Marian Jurečka (KDU-ČSL) ministr zemědělství Stejné logo, jiné složení? Klam, soudí Jurečka Ministr zemědělství souhlasí, že pokud má tentýž výrobek se stejným názvem a logotypem v různých zemích jiné složení, jedná se o klamání spotřebitele, přestože legislativně je taková praxe v pořádku. „Snažím se toto téma přenést na Radu ministrů zemědělství EU,“ říká. Napomoci potlačit stávající praxi má i chystané označení „Česká potravina“. Cílem je, aby obchodní řetězce nemohly uvádět zákazníka v omyl v tom, „co je česká potravina vyrobená z tuzemských komodit a surovin a co je jen dovezeno a překoupeno nějakým českým subjektem,“ vysvětluje svůj záměr ministr. Fakta Česká potravina Česká potravina Logem s českou vlajkou budou moci být označeny pouze výrobky z tuzemských surovin. Jednodruhové potraviny jako mléko nebo maso budou muset pocházet ze 100 % z tuzemských chovů. U vícesložkových potravin, jako jsou sýry či sladkosti, se bude muset prokázat 75% podíl místních surovin. Pakliže bude novela zákona schválena, bude se jednat o potravinářský precedens vůči celé Evropské unii. Z obalu produktu by tak mělo být jasně srozumitelné, kolik procent tuzemských surovin výrobek obsahuje. Návrhem příslušné novely se bude resort zemědělství intenzivně zabývat v následujících třech měsících, platit by mohla od začátku roku 2017.
přehrát
video Události: Označování českých potravin
Příliš mnoho obrázků Mnozí se při nakupování potravin snaží řídit zavedenými certifikáty, kterých je ovšem celá řada. Oficiální značkou potravinářské komory je česká vlajka s doprovodným textem „Český výrobek“. Označení „Regionální potravina“ propaguje krajové speciality. Stejně jako nejrozšířenější certifikát „Klasa“ ji uděluje ministerstvo zemědělství. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Značky kvality českých potravin Zdroj: ČT24 Kromě toho se na trhu objevují i produkty označené slovy „Bio“, „Vím, co jím“, „Česká kvalita“ či „Zdravá potravina“. Výrobek, který se ze stejných surovin vyrábí už více než 30 let, se může honosit titulem „Zaručená tradiční kvalita“. Na přímo vymezený region se váže také chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení. Výrobek pak nelze vyrábět nikde jinde. Takové značky kromě ministerstva a potravinářské komory mohou navrhovat také kraje nebo soukromé firmy. „Je otázka, jestli do toho má stát vstoupit a tuto vlastní aktivitu zezdola regulovat,“ uvažuje Jurečka. Mnohé obchodní řetězce navíc na obalech potravin či v reklamních kampaních využívají typicky české výjevy nebo státní symboly, někdy dokonce i u výrobků, které nemohly být v České republice vyrobeny. Třeba u banánů. I tomu má chystaná novela zabránit. „Takové klamání spotřebitele už nebude možné,“ slibuje Jurečka. Řetězce se brání. Nic prý neobcházely a splnily přesně to, co se po nich chtělo. Na nesmyslnost požadavku, podle něhož na dveřích supermarketu visí seznam 5 zemí, z nichž potraviny nejčastěji pochází, upozorňovaly někteří už dříve. Jednalo se pro ně o práci navíc. „Máme více než 300 prodejen, ta náročnost byla poměrně značná. Každou věc musí někdo nadefinovat, otextovat, graficky zalomit, potom vytisknout a rozvézt do prodejen,“ říká mluvčí Aholdu Jiří Mareček.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-co-se-bude-prodavat-mel-vice-premyslet
Masnou produkci táhlo loni dolů vepřové, hovězího ale bylo víc 1.2.2016
ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Méně vepřového, více hovězího. Ve výsledku produkce masa v Česku v loňském roce klesla o 0,8 procenta. Vepřové totiž tvoří víc než polovinu veškerého vyprodukovaného masa. Množství vepřového se propadá i proto, že polovina spotřebovaného vepřového masa pochází z dovozu.
V Česku se v roce 2015 vyprodukovalo 448 tisíc tun masa. Zpracovatelé masa vykázali přírůstek pouze v prvním čtvrtletí, kdy výroba stoupla o 1,1 procenta, zbylá čtvrtletí ale přinesla omezování produkce, a to i o dvě procenta. Některé oblasti se ale na propadu nepodílí. Za celý rok se dařilo zvýšit produkci hovězího a telecího masa o 4,2 procenta a drůbežího masa o 1,3 procenta. „Zdánlivě pozitivní zprávu – meziroční nárůst produkce hovězího masa – si lze vysvětlit výkyvy na trhu s mlékem. Celá řada chovatelů totiž pod tlakem snižujících se cen za mléko převedla chovy dojených krav na krávy masné,“ řekla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. Podle ní hrála roli i poptávka po hovězím v EU i mimo Unii.Nižší výkupní ceny prasat, na trhu je přebytek Klesala však produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v Česku. Úbytek byl o 3,5 procenta na 228 tisíc tun.
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Zdroj: ČT24
Hlavním důvodem poklesu u vepřového je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o 12 procent. Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. „Stejný vývoj má i Německo, tam je ten pokles 4,5 procenta,“ uvedl Stibal. Naopak se podle něj zvýšil export do jihovýchodní Asie. „Současná situace v živočišné výrobě čelí v České republice i v dalších členských státech EU nepříznivým podmínkám. Na propadu výkupních cen vepřového masa a mléka se negativně podepsaly ruské sankce, zrušení mléčných kvót a nadměrná nabídka těchto komodit na světových trzích.“ Hynek Jordán mluvčí ministerstva zemědělství Na české pulty se dováží vepřové hlavně z Německa, Španělska nebo Polska. „Mezi další patří určitě Belgie a Holandsko. Je pro nás nepochopitelné, jak je potom možné, že maso, které je z těch zemí dovezeno, se prodává třeba o dvacet, pětadvacet procent levněji než to, co je vyrobeno z našich prasat,“ řekl Stibal.
přehrát
video Produkce masa v Česku v loňském roce klesla o 0,8 procenta
I ministerstvo zemědělství se snaží podpořit chovy. Až do konce ledna mohli farmáři žádat o dotace. Dohromady si mezi sebe rozdělí téměř 170 milionů, takže na jednu prasnici připadne dotace zhruba 1670 korun. „Je potřeba dohnat velký investiční dluh nejenom do technologií, ale také do genetického materiálu,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Klesla výroba i dalších druhů masa. Výroba skopového byla nižší o pět procent a kozího o 4,9 procenta. Absolutně největší pokles byl u koniny, které se vyrobilo o téměř polovinu méně než v roce 2014. Podle zpracovatelů není mezi lidmi zájem.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...loni-dolu-veprove-hoveziho-ale-bylo-vic
Novela má zkrotit moc obchodních řetězců, její kritici hovoří o zdražení potravin 2.2.2016
ct24.cz str. 0 Ekonomika zemand Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle. Ta má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Její kritici ale tvrdí, že zboží v obchodech podraží a v regálech se sníží podíl českých potravin. Do hypermarketů a supermarketů přitom chodí v Česku nakupovat 60 procent zákazníků. Na otázku například cenové diskriminace českých výrobců ze strany obchodníků upozornil již v minulém roce prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zmínil případy, kdy mají zahraniční dodavatelé u velkých řetězců výhodné postavení z hlediska obchodních přirážek. Je to podle Dlouhého dáno celoevropskými dohodami. Prezident Agrární komory Miroslav Toman uvedl, že výrobci se dostávají obtížně na zahraniční i domácí trhy, přestože mají kvalitní produkty. A právě cenové diskriminaci a dalším nekalým praktikám má zabránit novela zákona. Ta zavádí postihy například za takzvané nákupní aliance – tedy spolupráce odběratelů.Dojde ke zdražení potravin? Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který proti novele bojoval, uvádí, že způsobí zdražení potravin v obchodech. Navíc podle svazu existuje i hrozba snížení podílu českých potravin v prodejnách a omezení vývozu tuzemských produktů. „Chtěla bych vidět toho, kdo řekne, co je to spravedlivý důvod a kdy už je ten důvod nespravedlivý. Tady vidíme jasně, že je to základ pro soudní spory, kdy se obchodníci budou bránit, “ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Pouhé strašáky! Úvahy o zdražení potravin či o zvýšení dovozu naopak považuje za pouhé „strašáky“ Zdeněk Juračka, bývalý dlouholetý předseda SOCR i zástupce českých a moravských spotřebních družstev a současný předseda Asociace českého tradičního obchodu. Naopak se domnívá, že svaz neměl jít zásadně proti novele, ale víc o její podobě debatovat s Potravinářskou komorou. Nešvary na trhu navíc podle něho nedělají jen obchodníci, ale i výrobci. A za špatné výrobky obchodníci nemohou. Nicméně novelu samotnou považuje Juračka za „zákon z nerozumu,“ který se uspěchal a dostal politickou dimenzi.
„Pár rozhodujících hlav v této republice si řeklo, že zákon projde a bohužel prošel v ne dobré podobě.“ Zdeněk Juračka předseda Asociace českého tradičního obchodu Pár nových pravidel Významná tržní síla je podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...jeji-kritici-hovori-o-zdrazeni-potravin
ČT 1 Rozhovor s Marianem Jurečkou a Pavlem Kováčikem 31.1.2016
ČT 1 str. 2 12:00 Otázky Václava Moravce
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět redaktorka -------------------Proč je v českých konzervách méně masa než v německých? A proč se sladí nápoje karamelem. Nejen o tom už za okamžik v duelu ministra zemědělství Mariana Jurečky a stínového ministra Pavla Kováčika. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jogurt v Česku není totéž co jogurt v Německu. A platí to i u řady dalších potravin. Je Česká republika největším odpadkovým košem Evropy nebo je to jen mýtus? Kde jsou rozdíly u potravin nejkřiklavější? Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí, Ústav analýzy a výživy VŠCHT v Praze -------------------My jsme se dívali na řadu výrobků a bylo to zajímavé srovnání, protože někdy třeba v té senzorice ten rozdíl nebyl dramatický, ale ve složení ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kde byla ta odlišnost chemická, to co zkoumáte vy? Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí, Ústav analýzy a výživy VŠCHT v Praze -------------------Tak například Rama německá 70 gramů tuku na 100 gramů výrobku, česká 60. První krok, který musíme učinit pochopitelně, je navážit vzorek. My teďkon se budeme dívat, jaké je složení lipidu, čili tuku, v Ramě německé a v Ramě české. Provedeme navážení vzorku, tak abychom potom mohli vyjádřit koncentraci a skladbu lipidů vztažené na nějakou jednotku hmotnosti. Václav MORAVEC, moderátor --------------------
A srovnání toho německého vzorku Ramy a českého vzorku Ramy v tom zkoumání vykázalo co? Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí, Ústav analýzy a výživy VŠCHT v Praze -------------------Předběžné analýzy obsahu tuku ukázaly, že ta česká Rama má obsah tuku nižší. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Další věc Rio Mare. Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí, Ústav analýzy a výživy VŠCHT v Praze -------------------Dívali jsme se na obsahu tuku a soli. Německý výrobek sůl 1,3 gramu na 100 gramů výrobku a český výrobek 1,1. Takže v tomto aspektu dobře, protože chlorid sodný samozřejmě v dietě by měl být minimální. Ale pak se podíváme na tuk a to je zajímavé. Německý výrobek 119 gramů tuku na 100 gramů, český výrobek 379. Tak to je dramatický rozdíl, trojnásobek. A já si z toho, aniž bychom měli další, další hodnocení, tak je zcela logické, že když máte víc tuku a když víte, že tuňák je ryba, která má minimum tuku ve svalovině, tak čeho je tam více? Toho oleje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Podíváme-li se na další závěry, slazené nápoje. Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí, Ústav analýzy a výživy VŠCHT v Praze -------------------Tady určitě hraje roli, dejme tomu, i ta cenová relace. Já jsem zase zkoušela komunikovat s průmyslem. Ten průmysl v takovém rozhovoru, když je ubezpečíte, že to není myšleno k nějaké skandalizaci, ale že to je prostě osvětlení těch důvodů, proč ty receptury se liší, tak připustí, že reaguje na poptávku na trhu, že když ten výrobek se zlevní, že stoupne ten byznys. Další zajímavou vlastností nápojů, třeba teď jsme testovali Nestea, je i aroma, protože to je to, co vlastně také ovlivňuje naše smysly. A my jsme testovali aroma dvou vzorků, jeden německý a jeden český. A vidíte, že v tom německém, čili červeném vzorku, je mnohem víc signálů, jinými slovy je tam pestřejší reprezentace těkavých aromatických sloučenin, které vlastně ovlivňují vůni výrobku. Když to zkrátím, na první pohled vzorky nejsou identické, byť na obalu stejná značka. Václav MORAVEC, moderátor -------------------V těch posledních letech mediální obraz potravin, které jsou v České republice a které jsou vyráběny nadnárodními koncerny, vypadá tak, že Česká republika je potravinový odpadkový koš Evropy. Je to správný pohled? Jana HAJŠLOVÁ, vedoucí, Ústav analýzy a výživy VŠCHT v Praze -------------------Já si myslím, že to koreluje s tou, s tou kupní sílou. Já jsem dneska se bavila s jednou z firem, která dodává pizzu na trh. Ptala jsem se, jak je to možný, že výrobek, který je v Německu, tak obsahuje 30 % nějaké šunky, ne, pardon 12 % a český 6. A mně ten mluvčí vysvětlil, že snížením ceny výrobku, které se odvíjelo od snížení podílu toho, té drahé suroviny, rezultovalo v 30% nárůstu odbytu na trhu. A on mi říkal, to víte, je to, my jsme firma, kde musíme mít obrat, za to jsme hodnoceni a český trh velice responduje, má odezvu na sníženu cenu zvýšenou poptávkou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dodejme, že vloni Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila víc než 650 nevyhovujících potravin. Na prvním místě jsou vína, na dalším uzeniny a na třetím medy kvůli jejich pančování či nastavování. Pozvání k diskusi přijali ministr zemědělství České republiky, první místopředseda lidovců Marian Jurečka. Víte po čase v Otázkách. Hezké dobré odpoledne. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ --------------------
Dobré odpoledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A vítám i předsedu poslaneckého klubu KSČM, stínového ministra zemědělství Pavla Kováčika. Vítejte. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Dobré odpoledne vám i divákům České televize. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, začnu u vás. Programové prohlášení vlády a v něm věta, vláda se zaměří na zvýšení ochrany spotřebitelů a bezpečnosti potravin v České republice prostřednictvím efektivního dozoru nad trhem s potravinami s primárním cílem zamezit klamavým praktikám. Konec citátu. Proč i po dvou letech ty klamavé praktiky, jak jsme slyšlei od paní profesorky, v některých momentech vítězí nad dobrou politikou ve vztahu k zákazníkům. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Některé věci se nedokáží promítnout řekněme z roku na rok. My jsme udělali v roce 2014 několik podstatných změn. To byla velká novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která zpřísnila sankce, rozšířila kompetence dozorových orgánů a nicméně tyto všechny věci se mohou začít projevovat někdy od roku 2015 dále. Ještě v loňském roce jsme posílili i počet pracovníků Státní zemědělské a potravinářské inspekce přímo v terénu a musím říct, že i na té činnosti, na tom počtu kontrol i udělených sankcích se jednoznačně ukazuje, že ta činnost SZPI se zvýšila skoro, skoro o 40 %. Takže my se snažíme ten tlak na ty výrobce i prodejce potravin zvyšovat a zároveň pro naše potravináře a zemědělce dáváme daleko více investičních finančních prostředků proto, aby oni mohli zdokonalit svoji výrobu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------V čem je ještě ten tlak nedostatečný? Máte před sebou necelé 2 roky vládnutí. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My jako vláda, jako ministr, máme řekněme omezené portfolio těch nástrojů, které můžeme použít. To znamená investice proto, aby byla kvalitnější výroba, větší tlak legislativní i kontrolních orgánů, ale vždycky na konci toho řetězce je ten klíčový a to je ten zákazník, který ovlivňuje to, co se v České republice bude prodávat, protože si to koupí nebo nekoupí. A tady já bych chtěl apelovat daleko více na české zákazníky, aby přemýšleli u nákupu potravin, tak jako přemýšlejí u nákupu aut, kosmetiky, oblečení, aby se opravdu rozhodovali zodpovědně, to co nakoupí a občas vzali do ruky ten výrobek a podívali se i na to složení a pak si teda řekli, jestli si to kupí a jestli to je opravdu ovocný mošt anebo je to jenom nějaký koncentrát z toho ovoce. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A není to tak, že vy to zákazníkům ne zcela ulehčujete i kvůli tomu, že jste vzdali jako stát boj za oborové normy v potravinářství, když se vrátím k té Ramě, že česká Rama, což sice u Ramy to má dobrý vliv na zdraví, protože když je někde méně tuku, tak to šizení vede k tomu nebo menší procento tuku u Ramy vede k tomu, že ten výrobek je zdravější. Ale týká se to asi jiného efektu. Není to škoda, že jste se vzdali těch norem? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My jsme, my jsme boj za řekněme opravdu transparentní, kvalitní prostředí v rámci celounijního trhu nevzdali. Já jsem oslovil 12 ministrů střední a východní Evropy v aktivitě, abychom bojovali proti tomu, co částečně bylo zmíněno v té reportáži úvodní, že je tady jeden výrobek s jedním názvem,
jednotným logotypem, ale má třeba jiné složení v Německu nebo v České republice nebo v Polsku. Já teďka se snažím tady toto téma přenést i na Radu ministrů zemědělství EU a začít toto řešit, protože byť je na té etiketě uvedeno to různé složení a legislativně je to v tento okamžik v pořádku, tak z mého pohledu jde o klamání spotřebitele, protože zákazník, který různě nakupuje, například ti, kteří jsou v pohraničí, v Německu, v Rakousku, v České republice, tak může mít dojem, že kupuje stejný výrobek díky právě tomu jednotnému logotypu a není to pravda. A to se teďka chceme snažit změnit. A druhý nástroj, který to by měl pomoci změnit, je označená Česká potravina. Aby opravdu už tady obchodní řetězce nemohly uvádět zákazníka v omyl, co je tedy opravdu česká potravina z českých komodit a surovin a co je jenom dovezeno a překoupeno nějakým českým subjektem a potom prodáváno zákazníkovi. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Oborové normy nemůžeme zavést v Česku? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Oborové normy v tento okamžik úplně nemůžeme, protože my pořád musíme vycházet z jednotného evropského trhu a z jednotné evropské legislativy. A my pokud děláme nějaké požadavky nad rámec tohoto, tak se to bude vždycky týkat pouze českých výrobců. A teď si řekněme, jestli je tím případně nemůžeme znevýhodňovat ve vztahu k tomu, že oni prodávají své výrobky i do jiných států Evropské unie a my bychom po nich chtěli výrazně přísnější parametry. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane předsedo, udělala vláda maximum, aby naplnila tu pasáž programového prohlášení, kterou jsem četl. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Tak je to jejich programové prohlášení. Já můžu říci, že, že ty věci, které jsou tam uvedeny, že se tím zabývám už téměř 20 let a myslím si, že jestli něco tato vláda udělala, tak významně pokročila v tom zpřísňování těch pravidel. Tam musím být pozitivní. Je škoda, že jsme kdysi po převratu opustili ty československé státní normy, ale bohužel takový je život. Já si úplně... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy byste je také neprosazoval, když pan ministr říká, že jednotný trh... Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Já si úplně nemyslím, že by to úplně nešlo, ale rozumím tomu, té argumentaci pana ministra. Je potřeba udělat ty první kroky a ty třeba dělá teď Potravinářská komora, když připravuje takzvané cechovní normy, kde aspoň u některých výrobků budou takzvaně normovaná množství nebo normované obsahy jednotlivých těch surovin a je to první krok určitý a je sympatické, že je i tlak na té evropské úrovni, aby ta evropská... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Což je ale problém samoregulace, tam bude záležet na tom, jestli ty cechy to přijmou. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Ano. Ale něčím začít je potřeba. A jestliže chceme, a v tom se určitě shodneme s pane ministrem, že český, moravský a slezský spotřebitel by měl kupovat české, moravské a slezské potravinářské výrobky a to tak, že především tak musí jednat vidět, že to jsou skutečně naše výrobky a jednak musí mít i zvýšenou důvěru v tu kvalitu, že prostě kupuje něco, co má určitý nadstandard a ten nadstandard jsou třeba ty oborové normy, že věří tomu, že to, co je na obalu psáno, je tam v tom výrobku taky dáno. Tak myslím si, že tyto dílčí kroky mohou pomoci k tomu, aby došlo ke zvýšení té
zatím nepříliš dobré míry soběstačnosti v českých potravinách. Druhá věc, oceňuji to, že se řekněme odolalo těm různým tlakům na snížení míry a úrovně kontroly. Jak Zemědělská a potravinářská inspekce, tak Státní veterinární správa, tak koneckonců i hygienická služba plní svoje role tak v rámci daného zákona, že začátek byl, že proč ještě se takovéto věci nacházejí, že by to mohlo být daleko horší. Nás skutečně s výjimkou metanolové aféry, která nebyla až tak primárně věcí těchto orgánů nebo institucí, tak nás nepotkal žádný velký průšvih, co se týká /nesrozumitelné/. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Teď narážíte na někdejší záměr pravicových vlád sjednotit a sloučit dozorové orgány. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Přesně. Přesně. Tyto tendence naštěstí, naštěstí jsou snad úplně minulostí a je třeba ocenit tu práci těch inspekčních orgánů i za situace, kdy měly řekněme méně peněz k dispozici, ať už to bylo díky krizi či díky určité nevůli pravicových vlád k jakékoli kontrole a tady si myslím, že je dobře, že se to podařilo zachovat a jsou připraveny zákony, například teďka je v závěrečné fázi příprava novely vinařského zákona, která podstatně zpřísní podmínky a také sankce za pančování vína, to znamená za to, aby byla jaksi zákazníkovi v České republice nabízena jakákoli nekvalita. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ono nejde jen o kvalitu ale i o složení potravin. Rozdíly jsou také v chuti. Typické je to například u slazených nápojů, jak chutná Fanta v České republice a jinak chutná Fanta než v České v republice v Dánsku. Nemusíme ale chodit tak daleko. Třeba klobásy jsou ostřejší na Ostravsku než v Jihomoravském kraji. Proč, to otázkám vysvětlila docentka Zdeňka Panovská, vedoucí senzorické laboratoře z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze. Tady jsou její slova. Zdeňka PANOVSKÁ, vedoucí senzorické laboratoře, Ústav analýzy potravin VŠCHT v Praze -------------------Oni ty Fanty nejsou prostě stejné ve všech státech. My jsme zatím hodnotili český, německý, kde ten rozdíl nebyl poznatelný. Ale třeba dánská Fanta má výrazně vyšší obsah aroma a regionálně ještě třeba v Řecku se používá jiné aroma. Takže ono ty výrobky nejsou, i když je to Fanta, která dodává jedna firma, tak neznamená, že dodává pro všechny trhy stejný, stejný vzorky. Ale třeba v oblasti koření, to vám ty firmy řeknou jasně, že třeba klobásy pro Jihočeský kraj dodávají jiný koření než pro ostravský kraj, kde třeba je víc chlapů a takže je to ostřejší preferujou tam ty ostřejší chutě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, tady jsme slyšeli další pohled na to, proč se liší chutě jednotlivých potravin, nejen v jednotlivých členských státech Evropské unie, ale i v rámci toho národního státu. Počítáte s tím, že je tady ještě úkol pro vás jako pro ministerstvo, respektive dozorové orgány, aby například ty spotřebitele vedly a nedělaly jenom ty kontroly vůči potravinářům a prodejcům, ale aby dělaly i osvětu a zkoumaly odlišnost potravin? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já asi musím říct, že dozorové orgány jsou tady od toho, aby kontrolovaly to složení, které je uvedeno a bezpečnost potravin. Ale nemáme ambice, ani bych nechtěl nikdy, aby stát měl ambici vstupovat do toho, jak ty potraviny chutnají. Vždyť to je přece ta úžasná diverzita toho. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ne. Je to o osvětě. Že podíváte-li se například na to, jaké, jaké cukry se dávají třeba do té Fanty, což s těmi chutěmi souvisí. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tady souhlasím. Ne dozorové orgány, ty nemohou dělat edukaci. Oni mají úplně jako jiný, z jiného
důvodu jsou zřízeny. Ale my jako ministerstvo v rámci třeba kampaní Klasy, Regionální potraviny máme ambici dělat i tuto větší edukaci spotřebitele, aby například uměl rozlišit, jestli si vezme nějaký nealko nápoj, aby se podíval, jestli tam je sladidlo cukr anebo izoglukóza. To jsou třeba zásadní rozdíly, které mohou potom promlouvat i do možná i těch chuťových vlastností potom u toho nápoje a tady český spotřebitel mnohdy si ani neuvědomuje, že některé u nás poměrně velké firmy nepoužívají cukr, ale používají izoglukózu, která je levnější na rozdíl třeba od... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano. To je příběh těch slazených nápojů. Takže tam chystáte další kroky ministerstva zemědělství v osvětě? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My bychom tam chtěli opravdu tu osvětu posílit, ale hlavně bych chtěl říct, že dneska zákazník by se mohl orientovat podle toho základního. Když výrobek nese označení regionální potravina, tak troufnu si říct, že je to opravdu výrobek s nadstandardní kvalitou vyrobený v jeho kraji, v jeho regionu, od regionálního výrobce, který tam zaměstnává lidi a platí daně. A to je podle mě taková základní orientace, u které bych začal. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Některé ty kroky, které jste prosadil nebo prosazoval, se také ukázaly jako ne zcela funkční. Teď narážím na dodavatele potravin a nápis, který byl na obchodech obchodních řetězců, od kterého se teď bude ustupovat. Byl to tedy chybný tah, když v rámci zákona, který je projednáván v Poslanecké sněmovně, od toho bude ustoupeno? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já bych chtěl trošku to uvést na pravou míru. To nebyl původní návrh našeho ministerstva. Tady toto vzniklo poslaneckým návrhem pozměňovacím v Poslanecké sněmovně. Nicméně ukázalo se, už tehdy jsme tušili, že to může mít slabá místa, ukázalo se, že některé obchodní řetězce de facto využily plně tu možnost toho prostoru, kdy vlastně nakoupily například potraviny ze zahraničí, ty potraviny nakoupila nějaká česká firma, která je přeprodala tomu obchodnímu řetězci a v ten okamžik vlastně z té definice, jak byla v zákoně nadefinovaná, z toho udělali českou potravinu a pak do té tabulky si to zahrnuli do těch vysokých procent. Ale musím říct, že byly i řetězce, které k tomu přistoupily zodpovědně a které tento fígl nevyužily a teď se ukazuje, že toto řešení nemá a proto právě jdeme tou cestou té definice, co je to vlastně potravina českého původu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Chápu správně, že na dveřích obchodních řetězců, a tady s tím, pane předsedo, vy budete souhlasit jako opozice, že se ukázalo, že firmy, některé velké obchodní řetězce, to obcházely a že například Tesco mělo 85 % českých potravin, Billa 93 %, jsou to vysoká čísla, Kaufland 85. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Pane Moravče, tady neexistuje v té věcné rovině opozice - koalice. Tady nám jde všem přece o jednu věc a to o to, aby český spotřebitel dostal kvalitní potraviny na svůj stůl a aby český výrobce, který zaměstnává české občany, který obhospodařuje českou krajinu, tak toto mohl činit v naší republice a je jedno, jakým způsobem legálním tedy, jakým legálním způsobem se tak stane. Čili tady komunikujeme, jsme ve shodě. Myslím si, že otázka, jestli něco bude napsáno na dveřích nebo to bude ze zákona, je věcí, jak se to bude dodržovat a musím říci, že jsou některé řetězce, které si uvědomily, že se tady mají chovat přece jenom stejně slušně, jako se chovají ve svých vlastních zemích a já jsem rád, že tento trend je nastartován. Uvidíme, jak to bude dál. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale přesto ten, ta část o označování původu zboží na dveřích těch obchodních řetězců
skončí, jestli to chápu správně. To je shoda. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Ano. Ano. Skončí. Skončí jako málo účinné opatření, které se snadno obchází. Pan ministr řekl jak. A bude nahrazeno efektivnějším řešením v tom zákoně, který já podporuji, to znamená dokonalejší definicí toho, co lze ještě považovat za český výrobek, za českou potravinu, včetně způsobu, jak to bude označeno. A také co se nesmí, jak bude, kde bude ta valečka moci být nebo ta trikolora, kde už moci být nebude, protože zákazník by měl mít co nejjednodušší, co nejkratší tu cestu od toho prvního dojmu k tomu, aby tedy neměl pocit, že je nějakým způsobem podveden nebo ošizen. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Shoda opozice a koalice tedy ve sněmovně je, že od 1. ledna roku 2017... Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Pane Moravče, nevím, jak opozice pravicová, ale opozice... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Teď vy tady zastupujete, ano, levicovou opozici. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Opozice komunistická je v tomto směru ve shodě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A ten zákon projde jak pomyslný nůž máslem v Poslanecké sněmovně, pane ministře. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To bych tak optimistický úplně nebyl, protože já si myslím, že asi, tak jak mám náznaky, někteří kolegové, bývalý pan ministr Bendl z ODS má tady s touto definicí problém, byť já tomu věcně nerozumím, když tady se jedná opravdu o krok, který pomůže českým potravinářům, českým zemědělcům a hlavně českému spotřebiteli v té orientaci. Ale uvidíme, máme na to zhruba příští 3 měsíce. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Teď mluvíte o procentu použité složky, co je označená Česká potravina. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Vůbec o tom označení Česká potravina. O tom hovořím. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Slyšeli jsme to od paní profesorky Hajšlové, která na příkladu té pizzy ukazovala, jak v Česku zásadní roli při nákupu potravin a možném šizení se jako zákazníků hraje roli cena. V tomto týdnu přišel ministr financí Andrej Babiš s tím, že když budou zavedeny elektronické evidence tržeb nebo institut elektronické evidence tržeb, že by se měla snížit daň z přidané hodnoty na čepované pivo. Dodejme, že elektronická evidence tržeb má být ale zavedena i v obchodech a má se týkat obchodů. Je jasné, pane ministře, že tedy prosadíte na vládě ten návrh, se kterým jste přišel v pátek vy, že by mělo dojít ke snížení daně z přidané hodnoty u základních potravin? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ --------------------
My jsme, když jsme začínali tuto koalici a vůbec koaliční vyjednávání, tak jsme říkali, že bychom byli rádi, pokud se bude ukazovat, že bude ekonomický růst, postupně snižovali i sazby DPH především u potravin, u základních produktů, který člověk potřebuje pro každodenní život. A na tomto příkladu, který vykopl pan vicepremiér Babiš, se jasně ukazuje opravdu ten populismus. Já pivo nepotřebuju jako rodič nebo jako občan ke každodennímu svému životu. Potraviny ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, tak nahraďte populismus tím, že jestliže v Česku lidé šetř na potravinách, proč jim výrazně nesnížit... Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já o tom budu chtít jednat. Proto já jsem říkal i ten pátek, jestli první krok, pokud snižovat DPH, tak u potravin, potom se pojďme bavit o pivu, protože například vždyť těch hospodách se nečepuje jenom to pivo, tam se čepujou i nealko nápoje. Co všichni výrobci nealko nápojů na tento jeho návrh pana ministra financí mají říkat? Já jako rodič přijdu do hospody a tam bude levnější pivo, ale bude de facto díky sazbě DPH dražší nealko nápoj. Vždyť to ten stát jako ukazuje tu nelogičnost toho návrhu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------No ministr financí možná prosazuje větší závislost na alkoholu v této zemi a jde proti koncepci, kterou schvaloval na vládě v rámci boje proti drogám a závislostem. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Já jestli můžu, můžu k tomu taky něco? Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Víte, my jsme snad v každém volebním období, co pamatuji, a věřte, pamatuji toho hodně, přicházeli vždycky, když byla příležitost, projednávala se změna daně z přidané hodnoty, že prostě, navrhovali, že prostě základní potraviny by měly mít, pokud vůbec nějakou sazbu, tak nulovou nebo co nejmenší. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nulovou není možné kvůli Evropské unii, protože by Česko muselo mít vyjednanou výjimku. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Je možné, samozřejmě, ale téměř nulovou. To by nebylo bez sazby, sazba by byla, ale byla by nula. A všecko jde, když se chce. A já si myslím, že se to dá vyjednat. Ale souhlasím s těmi snahami a budeme podporovat snahy o jakékoli snížení daně z přidané hodnoty, přijdeme i s vlastními návrhy. Tam je otázka té přesné definice, kterých skupin se to má týkat, kterých ne, protože potom zase, pokud to bude příliš vágní, tak různá zneužité a různé, různé úniky jsou zase možné. Takže tam jde i o přesnost té definice, ale základní potraviny, mléko, mléčné výrobky, pečivo a tak dále by se to týkat mělo. Navrhujeme to, navrhovali jsme to opakovaně a proto tato snaha bude mít naši podporu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jaké budou ty další návrhy, přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, protože v diskusi o cenách potravin, dani z přidané hodnoty pokračujeme s Marianem Jurečkou a Pavlem Kováčikem. A nejen o tom na čtyřiadvacítce.
redaktorka -------------------Velké farmy, velké dotace. Je pravda, že vláda nadržuje silným agroholdingům? Duel ministra zemědělství Mariana Jurečky a stínového ministra Pavla Kováčika pokračuje už za okamžik po stručných zprávách na ČT24.
ČT 24 Státní podpora zemědělců 31.1.2016
ČT 24 str. 1 13:05 Otázky Václava Moravce II. Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Václav MORAVEC, moderátor -------------------Farmáři, statkáři, rolníci a zemědělci, versus obří agrární podniky, jak rovný je to boj? Má opozice pravdu, když kritizuje protekci, kterou mají velcí agrárníci u současné vlády? A jsou dotace mor nebo už jediný způsob, jak udržet tuzemské zemědělství na živu? Nejen o tom v pokračování duelu ministra zemědělství Mariana Jurečky a stínového ministra Pavla Kováčika. CRAB, neboli Centrální registr administrativních budov. Ministr financí měl při nástupu do úřadu velký zájem na tom, aby registr fungoval. Ve státním majetku se udělal pořádek a nepotřebné nemovitosti se prodaly. Jak se to daří? A jak je to výhodné. Akta OVM s generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřinou Arain. I to jsou témata pro druhou hodinu dnešních Otázek s nadhledem a v souvislostech ze žižkovské vysílací věže. Připomínám, že hosty Otázek jsou ministr zemědělství, první místopředseda lidovců Marian Jurečka, ještě jednou vítejte na ČT 24. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ještě jednou dobré odpoledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A vítám ještě jednou i předsedu poslaneckého klubu Pavla Kováčika. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Dobré odpoledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Začnu u vás, pane předsedo. Vy jste říkal, že tedy předložíte do Poslanecké sněmovny návrh, který znovu zopakuje pohled KSČM na nižší sazbu daně z přidané hodnoty u potravin, když dnes je tedy 15% u těch potravin, tak s jakými? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Poněkolikáté předložíme, jak jsem říkal, v každém volebním období a když je ta příležitost, znovu předkládáme. Naše filosofie je, že to, co je pro lidi to základní, by mělo mít nižší daňovou sazbu a já vidím, že minimálně tam bude, řekněme návrh na pětiprocentní a budou tam přesněji vyjmenovány jednotlivé skupiny a ohraničeny jednotlivé skupiny tak, aby nebyly možné nějaké úniky mimo tohle toto. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Budou to základní potraviny? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/
-------------------Rozhodně se to bude týkat mléka a některých mléčných výrobků, chleba určitých druhů, některých druhů masa, zelenina, ovoce a to musí být vyjmenováno naprosto přesně, ohraničeno tak, aby to bylo s cílem udržet i pro ty nízkopříjmové rodiny určité standardy a neumožnit, aby se na tom nějaký vykuk pakoval. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, jak ten problém si vyřeší koalice po čtvrtečně-pátečním pomyslném výstřelu Andreje Babiše u piva, u snížení tedy daně z přidané hodnoty u točeného piva, když premiér Bohuslav Sobotka říká, že by Česká republika tedy mohla jít, pokud ministr financí má peníze na snižování sazeb DPH u piva, tak proč by nemělo jít o základní potraviny a slovenský model, tedy snížení základní sazby u základních potravin na 10 %. A teď předložil ten návrh vymezený Slovenskem hovězí maso, vepřové maso, králičí maso, sladkovodní ryby, mléko, které máte před sebou a čerstvý chléb, konzumní i celozrnný, tmavý, slunečnicový. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já nebudu chtivý populista, ale myslím si, že zodpovědné řešení je, sednout si tady někdy v pololetí tohoto roku, říci, jak se daří ekonomice, jak se daří výběru daní, v jaké kondici je státní rozpočet a ano, budeme navrhovat snížení DPH, my jako KDU-ČSL jsme pro u potravin snižovat DPH, a říci si, čím tento výpadek, který nastane, pokryjeme a jestli jsme ho schopni pokrýt. Já věřím, jak ministr financí říká, že stále lépe by měl umět vybírat daně, takže na pololetí uvidíme, že ten výběr se daří, že ten okamžik můžeme racionálně říct, u kterých konkrétně položek tak, aby to mělo i dopad na promítnutí se do ceny těchto položek na pultech, u kterých to uděláme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pokud by ceny základních potravin klesly z dnešních 15 na 10 % daně, pardon, daně z přidané hodnoty, že by k tomu 5% poklesu v obchodech nedošlo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já mám zkušenost, nebo máme zkušenost, když jsme udělali to snížení DPH z 15 na 10 % právě u té nenahraditelné mléčné dětské výživy, a tam se prokázalo, že stát přišel o 100 milionů korun na daních a v zásadě k nějak statisticky zaznamenatelnému snížení té ceny nedošlo. Takže tady, pokud by se přidaly nějaké položky, tak už si myslím, že by bylo lepší, aby opravdu jsme i donutili ty obchodníky potom ty ceny snížit, nebavit se možná o snížení z 15 na 10, ale možná ještě i pod tu 10% sazbu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A máte návrh KSČM, 5 %? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Bude to vypadat nakonec tak, na čem se najde největší shoda. V tomhle tom směru je potřeba hledat shodu, nikoliv rozpory, jestliže bude řekněme nejradikálnější návrh komunistický 5%, nejméně radikální vládní 10%, věřím, že pokud ty možnosti budou, pokud i rozpočet bude mít ty šance to ustát, tak se domluvíme na nějakých 8 %. Hlavní je, aby byl spokojen spotřebitel, aby to poznal na ceně. Protože tady potom to zaplatí stát a někdo si na tom bude mastit kapsu a to bychom nechtěli. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Proto musí být 10% to snížení, pane předsedo? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Musí to být poznat na ceně a já si myslím, že 10%, to není o tom o těch 10 % jako takových. To je o
tom, že český spotřebitel a většina českých, moravských a slezských spotřebitelů a teď mám na mysli zejména ty rodiny s dětmi, rodiny penzistů a tak podobně, tak jim to pomůže velmi výrazně se dostat na nějaký alespoň základní životní standard, který zatím ještě pořád nemají. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ono na trhu je těžké si vybrat. Lidé nezkoumají jen složení a cenu potravin, mnozí se orientují i podle certifikátu. Podívejme se na značky, které máme. redaktorka -------------------Oficiální značkou potravinářské komory je česká vlajka s doprovodným textem, Český výrobek, označení regionální potravina pak propaguje krajové speciality. To stejně jako zřejmě nejrozšířenější značku Klasa, určenou pro nejkvalitnější produkty, uděluje ministerstvo zemědělství. Na trhu se pak dále objevují i další označení jako třeba Bio, Vím co jím, Česká kvalita či Zdravá potravina. Značkou Zaručená tradiční specialita se může stát výrobek, který se ze stejných surovin vyrábí aspoň třicet let. Certifikát chráněné označení původu a chráněné zeměpisné značení se váže přímo na vymezený region a výrobek tedy nelze vyrábět nikde jinde. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane ministře, my už jsme to tady spolu několikrát probírali v těch uplynulých dvou letech. Je možné ty značky zpřehlednit a udělat v tom veřejnosti opravdu pořádek? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My, jako ministerstvo zemědělství, těch značek zase nemáme tolik. My máme Klasu, Regionální potravinu, Bio a pak jsou ta chráněná zeměpisná označení. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pak je tedy potravinářská komora a další instituce. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Potravinářská komora, potom jsou kraje, potom jsou třeba i místní akční skupiny a v rámci různých regionů se vytváří ještě různé opravdu malé regionální značky. Dokonce i privátní firmy vytvářejí tyto značky. Takže je otázka, jestli stát má na to do toho vstoupit a říci: Ne, tady řekněme nějakou tu vlastní aktivitu zezdola my budeme regulovat. Já touto cestou zatím úplně nechci jít, já se snažím, aby ty naše hlavní značky jsme uměli odprezentovat a vysvětlit a vedeme diskusi, musím říct, že stále ještě bohužel vedeme diskusi s Asociací krajů, abychom dokázali, řekněme, propojit regionální potravinu s právě těmi značeními, které používají kraje, ale nejsem schopen říkat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Proč se to zatím nedaří? To znamená, že kraje chtějí být autonomní a nechtějí, aby vy z centra jste jim do toho mluvili? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Takhle myslím že ta debata nestojí. Ta debata je spíše o tom, že regionální potraviny má opravdu velice přísné parametry. Vlastně v každém kraji to označení může získat jenom víceméně devět kategorií výrobků, to znamená devět ocenění v jednom kraji v jednom roce může být, což je poměrně málo. Ta krajská označení jsou schopna pokrýt více potravin, více výrobců. A my teďka hledáme nějaký konsensus, abychom tu naši značku, která je opravdu myslím si velice prémiová, příliš neoslabili. Václav MORAVEC, moderátor --------------------
Pane předsedo, jak byste tu věc řešil vy, když se podíváte, že s největší pravděpodobností až Poslaneckou sněmovnou a Senátem projde ten nový zákon, který teĎ je, to znamená, novela zákona o potravinách, tak ještě přibude množství těch označení jako toto je česká potravina, máme 75 a více procent těch částí potraviny z České republiky, Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Ten zákon bude, pane Moravče, vypadat tak, jak se na něm shodne Poslanecká sněmovna a případně potom Senát. To znamená, může přijít ještě jako i dost pozměňovacích návrhů. Já jako zpravodaj nebudu podporovat příliš velkou expanzi, ale co je rozhodující, to co je dosud. To znamená, Klasa, to znamená Regionální potravina nebo například to, co rozjela Potravinářská komora pod označením Česká potravina garantovaná Potravinářskou komorou. To jsou věci, které pomáhají spotřebiteli se orientovat. A co je důležité. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A počkejte, není toho moc, že spotřebitel je dezorientován? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Je důležité, že žádné z těchto označení, s výjimkou Klasy, která jde o kvalitní potraviny, nikoliv pouze o české. Žádné z těchto označení nebude napříště možné použít pro potraviny, jejichž suroviny nebyly vypěstovány, či odchovány, či vyrobeny na území České republiky, jestli to bude 75 % nebo kolik, to uvidíme,jestli se to ještě změní nebo nezmění, ale důležité je, že od platnosti tohoto zákona nebo této novely, bude mít český, moravský a slezský spotřebitel větší jistotu, že to co jí, je vyrobeno u nás a je tudíž kvalitní. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Když se podíváme na tlaky marketingových firem, není pochyb o tom, že jako zákazníci jsme právě pod těmito tlaky, existují i různé psychologicky finty výrobců potravin, které jsou využívány či zneužívány vůči nám, zákazníkům. Tady jsou další slova docentky Zdeňky Panovské. Vedoucí senzorické laboratoře z Ústavu analýzu potraviny a výživy VŠCHT v Praze. Zdeňka PANOVSKÁ, vedoucí senzorické laboratoře, Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha -------------------Třeba jedna z takových hodně známých věcí je barva, protože když dáte tři roztoky o stejné koncentraci sacharózy a jeden nabarvíte červeně, tak ten lidem chutná sladčeji, když naopak zase žlutě, tak ho považují za méně sladký, takže třeba i tohle se zkoumá, jak barva nebo i aroma. Stačí třeba i navonět karamelem a už si lidi myslí, že je to sladší. Takže to samozřejmě výrobci používají. Václav MORAVEC, moderátor -------------------I na tyto finty upozorňuje paní docentka. Pane ministře, ta novela o potravinách, která je teď v Poslanecké sněmovně, tak je tou poslední, kterou z dílny vašeho ministerstva máme čekat během funkčního období této vlády? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já myslím, že asi ano, už je to to, co je reálně stihnutelné v rámci legislativního procesu, ale myslím si, že my netvoříme úplně novou značku Českou potravinu, my jsme využili to, co tady vystavila potravinářská komora, takže my na tom stavíme dál na tom označení, ale co je klíčové u této novely a u tohoto označení, že my nejenom říkáme, co je tedy vyrobeno z produktů České republiky, ale také pro ty kampaně, které dělají řetězce a různé firmy, kdy v rámci letákových akcí označují ty výrobky českou kvalitou od českého farmáře, dávají tam českého lvíčka, české státní symboly a dost často u výrobků, které vůbec ani nemohly být vyrobeny v České republice, banány, tato novela to de facto řeší a říká: Ne. Takovýto postup a takovéto podle mě už je to klamání spotřebitele nebo minimálně v té morální rovině už nebude možné.
Václav MORAVEC, moderátor -------------------A počítáte s tím, že bude zapotřebí zvýšit počet lidí v těch dozorových orgánech, tedy jestliže budou mít výrobci větší odpovědnost vůči nám zákazníkům, tak by se také měl zvýšit počet kontrol. Jestli opravdu těch 75 % použitých složek u výrobku, který je označen jako Česká potravina, je dodržován ten procentní poměr? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My jsme už v loňském roce zvýšili počet lidí na Státní zemědělské a potravinářské inspekci pro letošní rok ještě schválila dalších 20 lidí, kteří víceméně půjdou do terénu. Uvidíme, jak s tímto počtem lidi budeme schopni zvládat všechny ty požadavky, které právě díky i té minulé novele i díky této vyvstanou pro tu terénní praxi těch našich kolegů. Ale já si myslím, že tam je také možné velice dobře pracovat i s analýzou rizika, abychom se dokázali lépe zaměřovat na ty prodejce, na ty výrobce, kteří mají tendence a sklony k tomu, nějakým způsobem obcházet tu legislativu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy byste nezvyšoval, pane předsedo, výrazný počet zaměstnanců Státní zemědělské a potravinářské inspekce? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------To nejsou klasičtí byrokraté, jak se říká. To jsou lidé, terénní pracovníci, kteří hájí zájmy nás všech jako spotřebitelů. Navíc tam ještě, bude-li projedná novela vinařského zákona, tak pro tu Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci tam může také přijít nějaká práce navíc, takže já bych es nebránil tomu. Ale podtrhuji, terénní pracovníci, to znamená, lidi, kteří jsou přímo ve styku v kontaktu s tím provozem, je třeba mít na paměti, že hospodaříme s penězi nás všech daňových poplatníků a byl bych velmi opatrný při jakémkoliv zvyšování počtu jen tam, kde to skutečně praxe bude tvrdě vyžadovat, praxe bude vyžadovat, nikoliv úřad. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ono se ukazuje už dnes, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce dostává od nás, od zákazníků, historicky nejvyšší množství podnětů, protože veřejnost zajímají právě problematika kvality potravin. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------A to je pozitivní, protože to znamená, že ta veřejnost umí lépe reagovat a poskytovat zpětnou vazbu, že si uvědomuje to, co ta edukace, jak o ní hovořil pan ministr, co ta edukace znamená, že ten dopad je pozitivní. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce je právě úkaz jedné části státní správy, která funguje velice efektivně a je důležitá. Já to uvedu na dvou číslech. Za rok 2014 bylo pravomocně uděleno necelých 100 milionů korun na pokutách od SZPI. V roce 2015 kdy jsme tam o něco málo zvýšili ten počet lidí v terénu, tak jsme skoro zdvojnásobili ten počet i udělených, udělené sankce na více než 140 milionů korun. Takže ti lidé si do značné míry na tu svoji činnost i vydělení. Nejenže chrání zdraví spotřebitele a nastavují férové podnikatelské prostředí, ale mají i tento poměrně slušný benefit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Proto se vás ptám, když dojde, promiňte, pane předsedo, pokud dojde k 1. lednu roku 2017, což ten zákon, který teď je v Poslanecké sněmovně, předpokládá, jestli navýšení počtu inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce o 20 v roce letošním, není nízké číslo, když si na sebe vydělají, chraň bůh, že bych chtěl, aby udělovali co největší množství pokut, jen aby si na sebe
vydělali, aby tam byla tato motivace. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já říkám, že už i v loňském roce 2015, v průběhu roku došlo k tomu navýšení těch lidí. Takže já bych zase počkal, zase my si panem ředitelem Klanicou děláme v polovině roku vyhodnocení, jak ta činnost funguje, i ty skupiny nebo ty oblasti, kde dochází k tomu udělování sankcí nejvíce a kde je nejvíce prohřešků, takže s těmito věcmi my pracujeme a zase bychom na konci roku si řekli: Ano, máme ambice či nemáme ambice navyšovat počet lidí. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Tam samozřejmě jde o to, aby ti lidé, kteří dělají v terénu, aby stačili zachytit co nejvíce těch problémů na základě oné analýzy aby věděli, kam se zaměřit a také na základě změn, které legislativa přinese, tak dokázali pružně reagovat, aby i nadále jsme mohli říkat, že díky dobré práci inspekčních orgánů tady nedošlo k žádné velmi dramatické, řekněme alimentární situaci, čili nákazy z potravin jenom proto, že by někde někdo byl prostě opomenul kontrolu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano, informací je mnoho, a podle odborníků možná až příliš mnoho. Když se podíváme na chování českého spotřebitele a konzumenta, je osvěta nedostatečná, alespoň podle profesorky Hajšlové. Tady jsou její slova. Jan HAJŠLOVÁ, vedoucí, Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT v Praze -------------------Já si myslím že ten hlavní problém je, že ta osvěta nepřichází už od základních škol. Že sice tady jsou různé dobré akce, třeba teďkom ty potraviny vysoko kalorické, vysokoenergetické, že by neměly jít do školy. Já si myslím, že to je dobře. Ale ono to je hlavně o těch rodinách, protože jestli to dítě je zvyklé to doma jíst a pak to nemá ve škole, tak to bere jako křivdu a stejně si takový výrobek přinese. Kolikrát ty studenti vlastně něco o složení potravin a vztahu ke zdraví, že vůbec nejsou informováni, a přitom to zdraví je výživou zásadně ovlivněno. Někteří odborníci dokonce říkají, že tak 40 % té zodpovědnosti, když to vezmu v uvozovkách, má výživa, složení potravin a diety. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky profesorka Jana Hajšlová. Pane předsedo, je tedy možné pochválit vládu i zato, že spolu jednotlivé resorty dobře spolupracují a že se dostává například dětem dostatečné osvěty, jaké potraviny jedí, že by si měli kontrolovat množství cukru, například ve slazených nápojích a podobně, že se nám to vzdělání dostává od základních škol? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Ten souboj o to, jestli v automatech ve školách mají být potraviny tak zvaně nezdravé, já říkám, že nezdravá je pouze jenom zkažená potravina. Jestli tam má být cola a jestli tam mají být věci s majonézou a podobně. Já si myslím, že to není až tak úplně v té spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy a tak podobně. Samozřejmě, že také, že to paní profesorka má naprostou pravdu, že tam to musí začít v rodinách, ve školách, já mám jeden konkrétní příklad. Když začínala značka Klasa, tak jsme spolu s našimi lidmi, myslím kolegyněmi a kolegy, poslankyněmi a poslanci zkusili udělat ve školách, v některých školách v královéhradeckém kraji takovou soutěž mezi školáky, poznej Klasu a dotáhli jsme to vlastně až do jakéhosi finále. Těch dětí se zapojil poměrně hodně. Sami rodiče nám říkali, že děti chodí ze školy s tím, že ano, toto tam děláme, je to poučné a najednou i ti rodiče říkali: Víte, my teď chodíme a koukáme, jestli to má tu značku Klasa a podle toho to kupujeme. Nestálo to téměř nic, než na těch cenách pro ty, které ty výrobky z těch obalů výrobků značky Klasa potom jaksi vysoutěžili. Nic víc to nestálo. Jenom to úsilí a to si myslím, že tyhle ty věci pozitivní i pro další věci je možné i v těch školách použít a nejen ve školách. A ta rodina se chová dost často i podle toho, co to dítě chce. Tudy je to nejlepší cesta. Václav MORAVEC, moderátor
-------------------Pane ministře, je tady dluh i vůči výchově těch nejmladších generací, který souvisí s tím množstvím informací, které se nám dostávají či nedostávají a jak s nimi pracujeme. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě my se snažíme s ministerstvem zdravotnictví i školství více komunikovat, koordinovat své činnosti, které děláme i v rámci různých propagačních akcí. Na druhou stranu stát tady nikdy nemůže být, který zabezpečí a nahradí výchovu rodičů, když se tady mluví o tom, že tady řešíme obsahy cukru v potravinách, já si pamatuji jako dítě, dali jsme kostky cukru několikrát denně a nakapali jsme na to citron a byl to jeden z nejlepších bonbónů, který jsme za komunistů mohli skoro jíst. A bylo to o tom, že náš příjem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tady se komunista brání, že měl asi jiné bonbóny, pan předseda Kováčik Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To byla lehce nadsázka, ale je to především o tom, že dnešní příjem energie je daleko větší, než je ten výdej u té mladé generace. Musí se podívat rodiče na to, jakým způsobem je řekněme, výchova dětí, jaké jsou jejich volnočasové aktivity, jestli doma opravdu dřepí u počítače, nebo někam chodí za sportem a tak dále. To je prostě ten základní problém, ať se proboha rodiče trošku probudí a začínají i oni nést svůj díl zodpovědnosti za výchovu svých dětí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A vy opravdu si nemyslíte, že by se měl i stát probudit, že to množství slazených nápojů, ke kterým jsme se dostávali před rokem 1989 nebo k fastfoodům a způsobu stravování, teď narážím naopak na zvýšení daně u potravin, které jsou nezdravé a projekty, které jsme mohli a můžeme pozorovat v některých okolních státech jako Maďarsko a podobně. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem neříkal, že to není o tom, že stát nemůže dělat víc. My se máme snažit víc edukovat, zamýšlet se opravdu nad zdravotními riziky určitých typů potravin, takže já jsem díl zodpovědnosti ze strany státu ze sebe nechtěl sundat, jenom jsem říkal, že mám jiný pocit, že by to chtělo, aby i ze strany rodičů byla větší aktivita. Já znám rodiče, kteří opravdu velice dobře si hlídají to, jaké stravovací návyky a jaký pohyb mají jejich děti. A jsou rodiče, kteří o tento zájem nemají skoro vůbec žádný a myslí si, že to za ně vyřeší škola a částečně i stát. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Proč v České republice nepřišel okamžik na to, aby příliš slazené nápoje, ve kterých je nezdravé procento cukru, byly zatíženy největší daní. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Co to je nezdravé procento cukru? To je přeci jen o míře, kolik ten rodič tomu dítěti dovolí, jak ho vychovává, že můžete, já nevím, abych nedělal reklamu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A vy víte, pane předsedo, kolik kostek cukru je ve skleničce vybraného slazeného nápoje? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------V jedné dvanáctce piva je zhruba 15 kostek cukru energeticky přepočteno. V jedné obdobně půllitru coly toho cukru bude ještě daleko víc. Ale jde o míru. Ta cola není přece nebo ta potravina obecně
není sama o sobě nezdravá, pokud není zkažená. Ale jde o to a tam má pan ministr bezesporu pravdu, protože si myslíme to samé v tomto směru, že prostě je nezastupitelná role rodiny a jestli si rodiče nahrazují tu péči o to dítě o jeho budoucí rozvoj o jeho budoucí zdraví tím, že ho vezmou do fastfoodu a nechají ho volně vybírat a volně konzumovat, jen to zaplatí, tak to je prostě něco špatného, ale to nezmění ani stát tím, že by zvyšoval daně na já nevím colu nebo bramborové hranolky, mastné a tak podobně. To prostě jde skutečně spíše tou, bych řekl, cestou edukativní, než tou cestou trestu výrobců a prodejců za to, že vyrábějí tu potravinu, kterou ale ti lidé přece chtějí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale vždyť stát pak nese na svých bedrech i ta ekonomická rizik anebo ekonomické následky zvyšujícího se počtu otylých dětí v této zemi a zdravotních rizik, které nadváha přináší? Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Víte, cigarety jsou například nebo alkohol jsou například vysoce zdaněny a přesto dál se kouří a dál se pije alkohol a věřím tomu, že i tady i kdybychom dramaticky zvýšili daň například na bramborové hranolky, tak se budou dále konzumovat v těch fastfoodech a ta cesta zvyšování daní tady prostě není. Je to skutečně cesta té výchovy. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, omluvám se, pane Moravče, že ta úvaha je opravdu mylná. V tento okamžik já přece nemohu hodnotit, jsou tady lidé, kteří mají energeticky náročnou práci, makají a ti prostě potřebují cukry, potřebují i tuk. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Já se ptám na děti. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------No, ale jak poznáte, když potom budete chtít upravovat sazbu daně, jestli to je produkt, který sní dospělý anebo sní dítě. Já bych potom musel propočítávat, jaký mají energetický příjem a energetický výdej, a potom říkat, ano, občane, ty už jsi v rozporu, ta bilance není správná. A teď tě zatížíme daní, přece ten stát takhle nemůže postupovat. Ten stát má edukovat. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Navíc ta maďarská zkušenost není tak úplně pozitivní tady z té daňové změny. Takže já myslím, že bychom měli být skutečně velmi. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy jste odpovědný rodič a žádné z vašich čtyř dětí nemá, pane místopředsedo nadváhu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Zatím si myslím, že nemá. Musím taky říct, že s nimi vedu kolikrát debatu, že děti přijdou do restaurace a chtějí si objednat kofolu a já říkám, ne teďka si prostě objednáme třeba jen obyčejný mošt nebo objednáme si jen vodu. Samozřejmě někdy je to těžké. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ukažte v restauraci mošt? To musíte chodit, abyste objel. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Je spousta restaurací, kdy je dneska mošt přímo od farmáře.
Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tak to si pak vyměníme si vizitky. Tady v hlavním městě? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Přímo u nás na ministerstvu třeba v naší jídelně máme několik moštů od farmáře. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže zvete rodiče dětí, pojďte na ministerstvo zemědělství, mají tam restauraci s moštem. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Proč ne v té restauraci ten produkt žádat. Tak já věřím, tomu, že během několika týdnů, pokud ten provozovatel je trochu uvědomělý, tam tu nabídku i těchto výrobků dát. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Je to běh ale na hodně dlouhou trať tedy, hodně dlouhou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Další věc se týká financování zemědělství. Pravicová opozice kritizuje ministra zemědělství Mariana Jurečku, že dotace, které jdou do zemědělství v rámci operačních programů, jdou především do velkých firem. Tady jsou slova Petra Bendla. Petr BENDL, poslanec /ODS/ -------------------Dotací čím dál tím více směřuje k podpoře velkých projektů. Projektů nad 10 milionů korun. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Podle Petra Bendla by mělo ministerstvo zdravotnictví podporovat zejména malé a střední podnikatele, podobně se vyjadřuje například Hnutí Duha, ekologické hnutí Duha anebo organizace ProBio, Svaz ekologických zemědělců, který vnímá jako nezdravé nastavení podpory ekologickému zemědělství v programu rozvoje venkova, protože bodová preference za ekologické zemědělství v tomto programovacím období výrazně klesla, což jde proti plánům ministerstva zemědělství, alespoň podle tohoto sdružení. Pane ministře, jste ochoten přímo tu kritiku pravicové opozice, a i menších zemědělců? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já je zkusím racionálně vyargumentovat. Když s podíváme na tyto grafy, tak tady je období 2007 až 2013 všech ministrů, kteří vedli ministerstvo zemědělství a byli to ministři za ODS. Projekty do 1 milionu korun, to znamená, malí zemědělci, byli podpořeni částkou 239 milionů korun. Tady je jenom loňský rok, naše první kolo žádosti z programu rozvoje venkova, kdy jsme do malého zemědělství, projekty do jednoho milionu korun vyplatili 180 milionů korun. To znamená, toto je 239 milionů za sedm let a my máme za 1 rok 180. Tak ať mi někdo vykládá něco o tom, že my nepodporujeme malé zemědělce a ještě jednu ukázku. Tady vidíte to první zářijové loňské kolo. Všechny projekty do milion korun byly uspokojeny. Skoro všechny projekty do 5 milionů korun byly uspokojeny, to vidíte počet podaných žádostí finančního objemu a tady to uspokojení, a tady jsou projekty nad 5 milionů korun, co podali, řekněme ty větší podniky a tady je míra uspokojení. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Chcete tím říci, že se například nyní mýlí kateřina Neserstová, manažerka Svazu ekologických zemědělců, která říká, že podpora investičních opatření, která prošla monitorovacím výborem
programu rozvoje venkova, znamená další brzdu pro ekologické zemědělství, stejně jakože nesplníte jako ministerstvo zemědělství akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství, kde chcete dosáhnout 15% podílu ekologických ploch na celkové zemědělské půdě. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Vysvětlím problém ekologického zemědělství u nás v České republice. Máme skoro 12 % ploch, které jsou v režimu ekologického zemědělství, ale máme jenom něco málo nad 1 % produktů, tedy potravin, které se prodávají jako bio výrobky. Zbytek bohužel skončí buďto jako konvenční výrobek nebo jako řekněme ekologické Sono, které třeba sní nakonec stejně konvenční nebo použije se v konvenčním chovu. A já jsem říkal i lidem ze Svazu ProBio, jsme připraveni podporovat to, aby především rostla ta produkce těch biopotravin, které budou na českém trhu a tady je v tom zářijovém kole se jasně ukázalo, že všichni zemědělci, kteří žádali o to, aby mohli zpracovávat své produkty, vyrábět potraviny včetně bio zemědělců, tak tady jsme celou tu alokaci plně uspokojil. Všichni, kteří by podali žádost, dostali peníze. Je tam zhruba 350 milionů korun. Takže kdyby měli ambici produkovat více potravin, o což nám společně jde, tak by tam byl evidentně asi nějaký převis, který bychom my nedokázali uspokojit, což jsou racionální argumenty. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Přesně, jako ekologicky hospodařit, ale bez toho výstupu je, že pouze spotřebovávám ty státní prostředky a hlavní problém podle mého soudu spočívá v ceně těch ekologických potravin. Samozřejmě, jestliže mám tak velkou plochu a z toho tak malou výrobu, tak ty náklady zase o tolik nižší nejsou. Někdy jsou dokonce vyšší na výrobu toho jednotkového množství té konečné potraviny, tak prostě zákonitě tam je vyšší cena. Pravda, najde si svého spotřebitele, ale těch zase tolik není, aby tam mohlo dojít k dramatickém nárůstu. Co se týká těch velkých a malých. Víte, my máme nějakou strukturu, částečně zděděnou. Dneska už se nemůže říkat výhradně zděděnou po 25 až 26 letech vývoje, to už není jen to dědictví, to už je ten přirozený vývoj, který tady byl díky tomu, že prostě velké podniky byly efektivnější, tak přežili, protože byl velký politický tlak na jejich likvidaci, ale máme tady strukturu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, není to tak, že, pane předsedo, že jsou ti velcí podporováni a tudíž. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------To prokázal pan ministr na grafu, že tomu tak prostě není. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže na vás se neobracejí například Asociace soukromého zemědělství, dále Český svaz ochránců přírody, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, kteří říkají, že podmínky programu rozvoje venkova v letech 2014 a 2020 je nastaven ve prospěch velkých a nikoli k tomu, aby menší měli šanci se rozvíjet. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Až budou hotový ty grafy z toho roku 2016 a 2017 a tak podobně, tak si to s nimi můžeme říci. A pan ministr tady jasně říká, veškerý požadavky jsou vykrytý, tak o co vlastně jde? Já jenom chci říci, že prostě neexistuje rozdíl v podmínkách, podle mého soudu by tedy neměl existovat rozdíl, v podmínkách mezi pro jakéhokoliv zemědělce. A dneska v České republice je zemědělec téměř ohroženým druhem. Je potřeba pečovat o to, aby existoval, aby nejen vyráběl tu zdravou potravinu, ale aby pečoval o krajinu. A mně je lhostejné, jestli v podmínkách horských, podhorských či jakýchsi speciálních, funguje pouze anebo lépe malý zemědělec a v podmínkách té klasické velkovýroby
funguje lépe ten velký zemědělec. Žádnému nelze ukracovat. Každému lze měřit stejně. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já bych k tomuto argumentu, že podporujeme ty velké podniky přidal ještě tři takové body. Když máte podniky, které jsou v takzvaných elefa oblastech, to znamená, přírodně znevýhodněných, kde jsou hlavně travní porosty, tak tam podniky nad 300 hektarů a výše jsou kráceny na té plošné platbě, kterou dostávají a to krácení je 142 milionů korun, které se potom přerozděluje ve prospěch všech žadatelů v rámci programu rozvoje venkova. Pokud jde o přímé platby, to znamená, ten první pilíř, tak tam podniky nad 115 hektarů jsou zase kráceny pěti procenty ročně, to znamená, 100 milionů korun, které se zase přesouvají do programu rozvoje venkova, ve prospěch všech a poslední věc, ještě dodám, že dneska mladý zemědělec na prvních 90 hektarů dostává navíc 886 korun. To znamená, ročně je to zhruba 68,7 milionů korun, který dostanou jen ti mladí zemědělcí výhradně jen OSVČ, tudíž řekněme, spíše malé podniky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Takže není žádný argument a na tom se oba shodujete, proč si ti menší nebo ti, kteří propagují a praktikují ekologické zemědělství, proč mají pocit, že vy jako ministerstvo zemědělství pro ně neděláte příliš, protože straníte těm velkým, rozumějme firmám typu Argofert, když tady například říkají ekologičtí zemědělci, že k podpoře produkce a spotřeby místních biopotravin je nutné více podporovat místní výrobce a také faremní zpracování a přímý prodej z farmy například zjednodušením podmínek pro drobné zpracovatele bioproduktů, a také nové alternativní způsoby odbytu. Například komunitou podporované zemědělství. To vaše mléko je od malého farmáře, protože minule jste pil od malého farmáře? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To je malý farmář u nás na Přerovsku, farma Zdeňka, která má zhruba do 100 krav, má vlastní mini mlékárnu, dělá i vlastní mléčné produkty a my od nich nakupujeme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ano, on má to štěstí, že od něj nakupuje ministr zemědělství. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem od něj nakupoval ještě když jsem nebyl ministrem a nebyl jsem v politice. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A ta námitka, ta námitka, kterou jsem vám tady citovala, že nepodporujete místní výrobce, faremní zpracování, přímí prodejce. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------To vypadá jako klišé, které se opakuje. Celá ta léta a já odmítám prostě, když se prokáže a ta podpora je skutečně a řekněme si, dobře, pro podmínky tady těch malých ano, výborně. Ale z druhé strany, jak chcete ze dvora faremně za snížených nároků na bezpečnost potraviny odbýt velkovýrobu a ta tady přece je a je tady prosím pěkně, zdaleka převládající? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já mám k tomu dvě poznámky, už jsem to tady říkal. Všechny projekty teď v tom zářijovém kole, od zemědělců, kteří chtěli stavit nějakou mini mlékárnu, čili chtěli investovat do zpracování svých produktů a vyrábět nějakou konečnou finální potravinu, tak všechny tyto žádosti jsme stoprocentně uspokojili, tudíž ten argument, který jste tady četl, prostě stojí na vodě. A druhou věc, třeba v loňském roce jsme rozšířili třeba množství a jednali jsme o tom na úrovni Evropské komise, kolik se může prodávat a zpracovávat zvířat právě z farmového prodeje. My jsme tady, a to je další krok k tomu,
abychom to malým zemědělcům a malým farmářům ulehčili. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nebude tedy problém v roce 2020 pro Českou republiku dosáhnout cíle akčního plánu ekologického zemědělství, tedy budeme mít podle vás opravdu 15 % podílu ekonomických ploch, ekologických ploch na celkové zemědělské půdě. Budeme mít 3 % podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin v České republice, stejně jako šedesát procent českých biopotravin na trhu s biopotravinami v České republice? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My se o to budeme snažit a i v rámci právě toho nastavování programu rozvoje venkova ve vztahu k těm podporám na zpracování těch produktů se snažíme tou cestou jít. A na druhou stranu já jsem zodpovědný vůči daňovým poplatníkům a jedna věc je rozšiřovat plochy, ale pokud ty plochy neponesou i zvýšení té produkce, tak potom to nejsou úplně ideálně vyložené finanční prostředky, říkám úplně ideálně, protože vnímám i ten benefit toho, že se na té půdě, na tom travním porostu hospodaří více šetrně, více ekologicky, což má určitý benefit pro naši společnost. To také vnímám, to nevidím jenom jednostranně, ale já zároveň potřebuji s růstem ploch, aby mě i výrazně rychle rostla ta produkce. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Navíc ještě je tam problém kontroly, protože to není jen tak žádná legrace, ten výrobek, aby mohl mít to označení ekologický, tak musí splňovat mnohé parametry a aby neplatil ten starý vtip, co tady koluje o rozdílu, jaký je rozdíl mezi ekologickým zemědělcem a normálním zemědělcem, ten ekologický hnojí a stříká v noci. Takže i ta kontrola na to je třeba, aby prostě nedocházelo k nějakým excesům a za biopotraviny, ekologicky vyrobené potraviny se nevydával konvenční potraviny nebo zemědělské výrobky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Na závěr ještě jedno politické téma mi dovolte, které souvisí s přestřelkou dvou ústavně nejvýše postavených mužů této země, když nechám stranou oba šéfy obou komor českého parlamentu, tedy slovní přestřelky prezidenta republiky a premiéra republiky, premiéra a prezidenta této země, kdy premiér Sobotka v rozhovoru pro týdeník Respekt řekl, že prezident republiky destabilizuje společnost jen kvůli tomu, aby si vytvořil co nejvýhodnější pozici pro obhajobu prezidentského úřadu a prezident republiky zase považuje premiéra za člověka, který škodí své vlastní politické straně. Myslíte si, že to souvisí s tím, že za dva roky máme druhou přímou volbu prezidenta, pane místopředsedo? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já myslím, že to asi souvisí a musím říct, že mě hrozně mrzí, že tady máme prezidenta, který nemluví pravdu, který používá sprostá slova, který občas uráží i lidi, kteří jsou ve společnosti vysoce postavení, a vytváří tím i velice negativní vzor pro mladé lidi. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte, že tedy si na to dva roky teď máme zvyknout? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My už si na to zvykáme poměrně dlouho. Já si na to zvykat nechci a potom mi přijde strašně laciné tyto věcí schovávat, protože se zasmějeme a řekneme, to byl bonmót. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane předsedo.
Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Nedělá dobrý dojem nejen v zahraničí, ale i uvnitř, když se dva takto vysoce postavení ústavní činitelé hašteří, pošťuchují, dohadují, ať už je to formou bonmotu nebo formou vážně míněných nějakých vyjádření a článku. Já jsem osobně přesvědčen a moje bytostní založení je, že je třeba se spíše dohodnout a je třeba spíše hledat to, co nás spojuje než to, co nás rozděluje. Já si nemyslím, že by to do budoucna mělo být nějakou základní normou naší politiky, i když se podívám do sněmovny, tak tam leckdy také jdou osobní útoky a já je odmítám. Nezúčastňuji se jich, podle mého soudu v okamžiku, kdy se politika začne brát osobně tímto způsobem, tak se z ní má okamžitě odejít. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Teď je otázkou, proto se vás na to ptám, jestli si máme zvyknout. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Ne. Nechci si zvykat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Že toto bude způsob komunikace prezidenta republiky s premiérem v následujících dvou letech, protože teď už budeme mít jenom volby. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Nechci si zvykat na podobný způsob komunikace mezi jakýmikoliv politiky, nejen premiérem a prezidentem, ale i třeba v rámci Poslanecké sněmovny mezi jednotlivými, ať už představiteli nebo poslanci a poslankyněmi nebo mezi ministry a tak podobně. Nechci říci, že všechno by mělo být jako procházka růžovým sadem, ale i ostrý spor, ostrý názorový rozpor musí mít nějakou noblesu a míru slušnosti a ta bohužel nám poslední dobou schází a je zase na nás, abychom si dokázali jaksi sami v sobě stanovit ty meze, přes které nelze jít. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jak dva zástupci na straně jedné strany vládní a tedy koaliční a na straně druhé opoziční vnímáte teď tu souhru Andreje Babiše a prezidenta republiky, kteří v mnoha ohledech ho mít společné politické cíle. Destabilizovat vládu, protože Andrej Babiš jasně dává sociálním demokratům najevo, že ho štve, že s nimi musí vládnout i lidovci jakoby zůstáváte stranou, pane místopředsedo. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Nezůstáváme stranou, já třeba to, co jsem teď tady řekl, jako ministr vlády vůči prezidentovi, tak ono se to neříká lehce. Když potom se s tím člověkem setkáváte a tak dále, to není úplně komfortní pozice. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Třeba už vás nepozve na Hrad. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Třeba mě nepozve na Hrad, to ale nebudu předjímat. Ale musím říct, že celkově já to považuji za velice nešťastné, jestli tady někteří přicházeli a říkali: Ano, bude líp. Pan prezident by měl být opravdu už etalonem toho, že to je prostě nějaká stařecká moudrost. Prostě člověk, který toho v politice nesmírně moc prožil, a měl by se snažit spíše ty mosty spojovat a mně přije, že tady se místo mostů staví zákopy. Václav MORAVEC, moderátor --------------------
Takže: Ano, bude hůř? Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------V tom podání, které tu zatím vidíme, já nechci být negativní prorok. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Ano, líp už bylo. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ale v tento okamžik i ta politika, kterou teď rétoricky třeba předvádí pan vicepremiér Babiš, signalizuje spíše k tomu, že pokud jde o politickou kulturu, tak zatím to spíš vypadá, že spíše bude hůř. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Marian Jurečka, první místopředseda lidovců. Ministr zemědělství a Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM a stínový ministr zemědělství. Děkuji vám, pánové za tuto diskusi a těším se na další v Otázkách, na shledanou. Marian JUREČKA, ministr zemědělství, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji za pozvání, pěkný den. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství, předseda poslaneckého klubu /KSČM/ -------------------Děkuji za pozvání, na shledanou.
ekonomika.iDNES.cz Řetězce uvádějí, odkud berou potraviny. Úplně zbytečně, uznalo ministerstvo 29.1.2016
ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Zákon o původu zboží v obchodech s potravinami končí fiaskem. Měl zákazníkům usnadnit rozhodování, kde nakupovat, ale povinné informace o struktuře největších dodavatelů nenapovídají vůbec nic užitečného. Ministerstvo zemědělství navrhuje nařízení zrušit. Od loňského ledna musí velcí obchodníci uvádět na viditelném místě seznam pěti zemí, jejichž dodavatelé se nejvíce podílejí na tržbách obchodu. Resort zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i vláda, která se snaží zvýšit zájem o české potraviny, zákon zaváděla, aby zákazníkům usnadnila rozhodování, kde mají nakupovat. To se však nepodařilo. Problém je, jak upozorňují ve své kritice už přes rok nejen obchodní řetězce, že informace na tabulích totiž nic nevypovídají o původu potravin, kterým by se zákazník mohl řídit. U všech velkých potravinových řetězců jsou dominantním dodavatelem firmy z České republiky, u většiny z nich z více než 80 procent. Podíl potravin vyrobených v Česku však bude v praxi nižší. „Od českého dodavatele můžeme odebírat španělskou šunku či irské maso,“ říká mluvčí Teska Václav Koukolíček. Podobné je to u všech firem, které dělají jen to, co jim zákon nařizuje. Podstatnou informaci zákazník nedostal. Ministerstvo zemědělství nyní po roce platnosti připouští, že se zákon míjí účinkem. „Vzhledem k tomu, že se informační povinnost v praxi neosvědčila, bylo navrženo její vypuštění, jež je součástí
vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o potravinách a tabákových výrobcích,“ odpovědělo na dotaz iDNES.cz tiskové oddělení ministerstva zemědělství. Novela zákona o potravinách je nyní v Poslanecké sněmovně. Na rozdíl od dalšího řetězci kritizovaného zákona o významné tržní síle ( více čtěte zde ), mají obchodníci velkou šanci, že jim povinnost hlásit několikrát do roka strukturu dodavatelů, brzy skončí. České firmy často dovážejí ovoce Pro firmy to bude úleva od nepříjemné povinnosti. „Zásadně nesouhlasíme s tím, jaké informace obsahuje tabulka, která označuje pět zemí s procentuálním podílem tržeb v našem sortimentu,“ uvádí mluvčí Lidlu Zuzana Holá. „Seznam zahrnuje firmy, které sice mají sídlo v ČR, ale nejsou výrobci produktu, nýbrž jeho distributoři. Toto je případ častý například u značkového zboží i ovoce a zeleniny pěstované v zahraničí,“ dodala. Z informací, které firmy uvádějí v současnosti, lze vyčíst, že obchodní řetězce příliš své dodavatele nemění. Podíl zemí se za rok nezměnil u Billy ani u Kauflandu, v dalších řetězcích došlo jen ke kosmetickým posunům. Tesco i Lidl zřejmě posílily objednávky u německých dodavatelů, v regálech diskontu Lidl také mírně ubylo výrobků od polských firem. V žebříčcích podle zemí distributora se u všech obchodníků vedle České republiky na předních místech objevuje také Polsko, Německo a Slovensko.
URL| http://ekonomika.idnes.cz/stat-chce-zr...ika.aspx?c=A160127_183012_ekonomika_fih
V balení vodňanského kuřete byl červ. Lidl celou šarži stáhl z prodeje 29.1.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Test a spotřebitel iDNES.cz, Vladimír Vokál, MF DNES, Aleš Černý Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Zákaznice našla přibližně centimetrového červa v balení kuřecích stehen z produkce Vodňanské drůbeže prodávaných v benešovském Lidlu. Celá šarže byla stažena z prodeje a výrobce 650 kilogramů masa zlikvidoval. Výrobu ještě zkontroluje Státní veterinární správa. Paní Helena z Benešova (žena nechtěla zveřejnit své pravé jméno, redakce její identitu zná) si ve středu 27. ledna v tamním Lidlu koupila chlazená kuřecí stehna v téměř půlkilovém balení. Na etiketě výrobku firmy Vodňanská drůbež (spadá pod koncern Agrofert Andreje Babiše, jenž vlastní také vydavatelství MAFRA, které provozuje i server iDNES.cz) bylo uvedeno datum spotřeby do 3. února. Když ale paní Helena ve čtvrtek doma balení rozbalila, našla na druhé straně kuřete - té, která nebyla v obalu vidět - více než centimetrového červa. O své zjištění se žena podělila s videoreportérem iDNES.cz a následně šla vadný výrobek do stejné benešovské prodejny vrátit. Prodavačka jej přijala a zákaznici vrátila peníze. Lidl stáhl šarži z prodeje „Výrobek Kuřecí stehna 440 g v ochranné atmosféře s datem spotřeby 3. 2. 2016 po dohodě s dodavatelem z preventivních důvodů stahujeme z prodeje,“ okomentovala následný osud zbylých kuřat ze stejné šarže mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Zároveň ale odmítá, že by bylo pochybení na straně maloobchodníka. „Uvedený výrobek odebíráme od dodavatele již zpracovaný a zabalený v ochranné atmosféře. Po celou dobu skladování a prodeje masných výrobků je naší společností naprosto zásadně dodržován teplotní řetězec a hygienické standardy, což potvrdila i okamžitá kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce,“ říká mluvčí řetězce s tím, že s největší pravděpodobností pochybil výrobce. To připouští i mluvčí Agrofertu, tedy mateřské společnosti Vodňanské drůbeže, Karel Hanzelka. V
balení masa podle něj nejspíše byla larva potemníka stájového, který se může vyskytovat v podestýlce drůbeže a výjimečně se může objevit i v trávicím traktu kuřat. „Jedná se o případ, který se stává naprosto ojediněle, avšak teoreticky ho nelze vyloučit. Ročně zpracujeme 60 milionů kuřat a takový případ jsme zaznamenali poprvé,“ říká Hanzelka s tím, že i když výrobce dodržel veškeré veterinární a hygienické normy a postupy, vzniklé situace lituje. „Okamžitě jsme nechali provést v akreditované laboratoři testy vzorků dané šarže. Testy potvrdily absolutní zdravotní nezávadnost. Přesto z preventivních důvodů po dohodě s obchodním řetězcem stahujeme danou šarži z trhu,“ uvedl Hanzelka s tím, že jde o 650 kg kuřecích stehen. Veterinární správa zkontroluje výrobu Tím, že již byla stažena celá šarže z prodeje, nemá Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v podstatě co vyšetřit. Inspekce totiž trestá obchodníky buď právě nařízením stažení z prodeje, nebo i peněžitou sankcí na základě rozborů vzorků z prodejen. „Můžeme ještě provést rozbor jiných šarží stejného výrobku,“ dodává mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Případem se ale bude zabývat Státní veterinární správa (SVS), která kontroluje, jak se potraviny vyrábí. „Na základě uvedených informací a přiložené fotografie nemůžeme určit přesnou příčinu výskytu larvy na kuřecím mase. Předpokládáme ale, že se jedná o larvu potemníka stájového,“ reagoval na podnět iDNES.cz mluvčí SVS Petr Pejchal. Podle něj ale nelze vyloučit, že se červ do masa dostal při protržení zažívacího traktu na kuchacím karuselu, nebo při nesprávné manipulaci s rozbouraným masem před balením. „Na základě těchto informací provedeme u výrobce v nejbližší době kontrolu úrovně hygieny získávání masa drůbeže,“ dodal Pejchal.
URL| http://ekonomika.idnes.cz/zakaznice-na...w6-/test.aspx?c=A160129_100558_test_rny
Haló noviny Bilance živočišné výroby za uplynulý rok 3.2.2016
Haló noviny str. 6 Z ekonomiky
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Za celý uplynulý rok bylo podle údajů Českého statistického úřadu vyrobeno 447 651 tun masa, což je o 0,8 procenta méně než v roce 2014. Nákup mléka se zvýšil meziročně o 3,6 % na 2,435 miliardy litrů. Hovězího a telecího masa se vyrobilo 68 286 tun (+4,2 %), vepřového 227 739 tun (-3,5 %), drůbežího 151 406 tun (+1,3 %), skopového 179 tun (-5 %), kozího tři tuny (-4,9 %) a koňského 36 tun (-43,4 %). Skot a hovězí maso V případě hovězího masa se zvýšily porážky jalovic, krav a býků, zatímco porážky mladého skotu a telat poklesly v souvislosti s upřednostňováním jejich dalšího chovu nebo vývozu. Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu v roce 2015 stouply ve všech kategoriích, u býků a krav shodně o 2,6 %, u jalovic o 3,3 % a u telat o 7,4 %. Průměrná cena jatečných býků činila 47,06 Kč za kg živé hmotnosti nebo 85,65 Kč za kg jatečné hmotnosti. Podle předběžných výsledků za období od prosince 2014 do listopadu 2015 zahraniční obchod s živým skotem vykázal kladnou bilanci 75 902 tun. Vyvezeno bylo 226,4 tisíce kusů (meziročně o 15 % více), dovoz zaznamenal nárůst na pětinásobek a dosáhl 10,6 tis. ks. Struktura vývozu se změnila ve prospěch zvířat určených k dalšímu chovu a zvířat plemenných, zatímco k porážce se jich vyvezlo méně. Výrazné zvýšení na straně dovozu způsobila nabídka zástavových zvířat v zahraničí,
především ve Francii. Hlavním obchodním partnerem pro vývoz živého skotu bylo tradičně Rakousko (především k porážce) a nově Turecko, kam se vyvážel zástavový skot v nebývale vysokém množství. V zahraničním obchodě s hovězím masem převažoval dovoz nad vývozem o 16 197 tun. Import se zvýšil o 4,9 % na 24 605 tun a vývoz o 9,5 % na 8408 tun. Hovězí maso se dováželo nejvíce z Polska, dále z Nizozemska, Německa a Rakouska. Vyváželo se hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska. Prasata a vepřové maso Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v roce 2015 klesly o 12 %. Zemědělci je prodávali za průměrnou cenu 29,02 Kč za kg v živém nebo 37,30 Kč za kg jatečné hmotnosti. Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty za období od prosince 2014 do listopadu 2015 byla kladná (+19 038 tun). Dovezeno bylo 15 918 tun (-22,2 %), vyvezeno 34 957 tun (+12,2 %) živých prasat. Dovoz selat pokračoval v mírném poklesu a dosáhl 316,4 tis. ks (-2,6 %). Zaznamenán byl také jejich zvýšený vývoz (54 tis. ks, +28,1 %). Bilance obchodu s jatečnými prasaty byla příznivější (dovezených 63,9 tis. ks, -36 %; vyvezených 280,5 tis. ks, +11,9 %). Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska, vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa. Záporná bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem se prohloubila na -223 580 tun a představovala 257 706 tun (+6,7 %) dovezeného a 34 127 tun (-21,1 %) vyvezeného vepřového masa. Vepřové maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko. Drůbež a drůbeží maso Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat loni zůstaly téměř stejné jako v předchozím roce (-0,5 %). Průměrná cena jatečných kuřat I. třídy jakosti činila 23,73 Kč za kg živé hmotnosti. Zahraniční obchod s živou drůbeží v období od prosince 2014 do listopadu 2015 vykázal kladnou bilanci 40 138 tun, z toho dovoz činil 4934 tun (+16,2 %) a vývoz 45 072 tun (+2 %). V obchodě s jednodenními kuřaty pokračoval trend klesajícího dovozu (12 610 tis. ks; -4,9 %) a rostoucího vývozu (106 992 tis. ks; +5,7 %). Na straně dovozu došlo k nárůstu v kategorii jatečných kuřat, na straně vývozu bylo zaznamenáno zvýšení ve stejné kategorii, ale také u kachen. Živá drůbež se dovážela hlavně z Německa, Maďarska a Slovenska, vyvážela se do Polska, na Slovensko, do Německa a Rumunska. Bilance zahraničního obchodu s drůbežím masem byla záporná a prohloubila se na -83 926 tun. Dovezlo se ho 113 231 tun (+15,9 %) a vyvezlo 29 305 tun (-4,8 %). Dovezené drůbeží maso pocházelo nejvíce z Polska, ale také z Brazílie, většina vývozů směřovala na Slovensko. Mléko a mléčné výrobky Průměrná cena mléka v jakostní třídě Q činila 7,86 Kč za litr (-17,2 %). V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky v období od prosince 2014 do listopadu 2015 výrazně převyšoval vývoz nad dovozem a meziročně vzrostl přebytek obchodu na 775 360 tun. Dovoz zůstal na přibližně stejné úrovni (275 647 tun; -0,7 %), kdežto vývoz se zvýšil na 1 051 007 tun (+8,9 %). Dovoz se snížil u zakysaných mléčných výrobků, na stejné úrovni zůstal u mléka a smetany, mírně se zvýšil u sýrů a tvarohu a výrazně pak v případě másla. Na celkovém zvýšení vývozu se nejvíce podílelo mléko a smetana, méně pak sýry a tvaroh a zakysané výrobky. Export másla se propadl téměř o čtvrtinu. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a na vývozu Itálie. *** MLADÍ SE DO PODNIKÁNÍ NEHRNOU Mladí Češi čím dál více dávají přednost jistotě v zaměstnání před podnikáním. Podíl podnikatelů do 30 let loni klesl na 11,6 %, zatímco v roce 2005 představovali téměř pětinu všech podnikatelů. Týdeník Dotyk to zjistil z údajů v živnostenském rejstříku. FICOVA VLÁDA POMŮŽE SE STARTOVACÍMI BYTY Slovenská vláda začne poskytovat městům a obcím dotace a bezúročné půjčky na výstavbu nájemných bytů pro mladé obyvatele. V první fázi by samospráva měla tímto způsobem získat 1500 takzvaných startovacích bytů, do budoucna se počítá s výstavbou 5000 bytů, oznámil premiér Robert Fico. K nájemným bytům s rozlohou do 60 metrů čtverečních ze zmiňovaného programu by se mohli dostat mladí lidé do 35 let s příjmy do zhruba 900
eur (24 300 Kč) měsíčně, což je o necelých pět procent více, než je průměrná mzda v zemi. Stát poskytne samosprávě polovinu nákladů na výstavbu bytů ve formě dotace a dalších 50 % jí bezúročně půjčí. V úvodu stát na projekt vyčlení 30 mil. eur (810 mil. Kč), v příštích letech by to mělo být 90 mil. eur. LIBYE NEUVĚŘITELNĚ RYCHLE CHUDNE Útoky radikálů připravily za poslední roky Libyi o 68 miliard dolarů (1,7 bilionu Kč) v ušlých příjmech z prodeje ropy. Prohlásil to předseda libyjské ropné společnosti National Oil Corporation (NOC) Mustafá Sanallá. Před svržením Muammara Kaddáfího v roce 2011 činila produkce ropy v Libyi zhruba 1,6 milionu barelů denně. V současnosti to je zhruba 362 000 barelů. Sanallá řekl, že za velkou částí ušlých příjmů z prodeje ropy stojí takzvaní Strážci ropných zařízení, kteří se zmocnili klíčových vývozních zařízení u přístavů Rás Lanúf či As-Sidr. Tato skupina, čítající prý asi 27 000 členů, nemusí být přímo napojena na Islámský stát. Sdílí ale podle něj stejný cíl, totiž aby Libye coby producent ropy zůstala destabilizovaná. Libye nemá fungující instituce a její vedení mají v rukou dvě vlády a dva parlamenty, za nimiž stojí rozdílné milice a frakce, které se podílely na svržení Kaddáfího. ČÍNA PŘEDSTIHLA USA V PRODEJI ELEKTROMOBILŮ Prodej elektromobilů v Číně se v loňském roce díky státní podpoře ztrojnásobil na 188 000 vozů. Čína tak vystřídala USA na pozici největšího trhu s elektromobily na světě. Vyplývá to ze studie německého institutu Center of Automotive Management (CAM). V USA se loni prodej elektromobilů snížil o tři procenta na 115 000. Třetí místo obsadila Británie, kde se prodalo 28 000 elektromobilů. Za ní následovaly Francie, Norsko a Německo, napsala agentura DPA. Foto popis| O autorovi| Stránku připravil Ivan CINKA
kurzy.cz Zemědělství - 4. čtvrtletí a rok 2015 1.2.2016
kurzy.cz str. 0 Makroekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Ve 4. čtvrtletí 2015 bylo vyrobeno 113 570 tun masa. Produkce hovězího masa se meziročně zvýšila o 8,0 %, vepřového klesla o 5,1 % a drůbežího zůstala beze změny. Nákup mléka vzrostl o 3,1 % na 594 068 tis. litrů. V roce 2015 došlo k mírnému nárůstu. Ve 4. čtvrtletí 2015 bylo vyrobeno 113 570 tun masa. Produkce hovězího masa se meziročně zvýšila o 8,0 %, vepřového klesla o 5,1 % a drůbežího zůstala beze změny. Nákup mléka vzrostl o 3,1 % na 594 068 tis. litrů. V roce 2015 došlo k mírnému nárůstu produkce hovězího masa na 68 286 tun (+4,2 %), drůbežího na 151 406 tun (+1,3 %) a k poklesu produkce vepřového na 227 739 tun (-3,5 %). Nákup mléka se zvýšil na 2 434,7 mil. litrů (+3,6 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se zvýšily o 2,7 %, propadly se ceny jatečných prasat (-12,0 %) a mléka (-17,2 %) a ceny jatečných kuřat zůstaly stejné (-0,5 %) jako v minulém roce. Porážky a výroba masa Ve 4. čtvrtletí bylo poraženo 62 731 ks skotu, meziročně o 5,8 % více. Ke zvýšení došlo ve všech kategoriích kromě mladého skotu a telat. Celkově bylo vyrobeno 18 631 tun hovězího a telecího masa (+8,0 %). Počet poražených prasat se meziročně snížil na 622 286 ks (-6,3 %). Tomu odpovídá i nižší výroba vepřového masa (56 814 tun; -5,1 %) při současném zvýšení průměrné živé hmotnosti porážených prasat na 118,4 kg. Výroba drůbežího masa dosáhla 38 063 tun a nelišila se od produkce ve 4. čtvrtletí minulého roku (0,0 %).
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily u býků o 2,0 %, u krav o 3,5 %, u jalovic o 4,2 % a u telat o 21,1 %. Průměrná cena jatečných býků byla 46,89 Kč za kg v živém nebo 85,34 Kč za kg jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat poklesly o 5,8 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 29,19 Kč/kg živé hmotnosti nebo 37,50 Kč/kg jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat I. třídy jakosti se téměř nezměnily (+0,7 %). Jejich průměrná cena byla 23,98 Kč za kg v živém. Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka Ve 4. čtvrtletí mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 594 068 tis. litrů mléka, tj. meziročně o 3,1 % více. Ceny zemědělských výrobců mléka ve 4. čtvrtletí byly o 19,7 % nižší než ve stejném období loni. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 7,30 Kč za litr. Rok 2015 – výroba masa, ceny zemědělských výrobců, zahraniční obchod V roce 2015 bylo na jatkách vyrobeno 447 651 tun masa (-0,8 %). V tomto množství bylo zastoupeno 68 286 tun hovězího a telecího (+4,2 %), 227 739 tun vepřového (-3,5 %), 151 406 tun drůbežího (+1,3 %), 179 tun skopového (-5,0 %), 3 tuny kozího (-4,9 %) a 36 tun koňského (-43,4 %). Skot a hovězí maso V roce 2015 dosáhla výroba hovězího a telecího masa 68 286 tun (+4,2 %). Zvýšily se porážky jalovic, krav a býků, zatímco porážky mladého skotu a telat poklesly v souvislosti s upřednostňováním jejich dalšího chovu nebo vývozu. Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu v roce 2015 stouply ve všech kategoriích, u býků a krav (shodně +2,6 %), u jalovic (+3,3 %) a u telat (+7,4 %). Průměrná cena jatečných býků byla 47,06 Kč za kg živé hmotnosti nebo 85,65 Kč za kg jatečné hmotnosti, minimální byla v lednu (84,54 Kč/kg) a maximální v dubnu (86,77 Kč/kg). Podle předběžných výsledků za období od prosince 2014 do listopadu 2015 zahraniční obchod1) s živým skotem vykázal kladnou bilanci 75 902 tun. Vyvezeno bylo 226,4 tis. ks (+15,0 %), dovoz zaznamenal nárůst na pětinásobek a dosáhl 10,6 tis. ks. Struktura vývozu se změnila ve prospěch zvířat určených k dalšímu chovu (136,1 tis. ks, +26,1 %) a zvířat plemenných (10,4 tis. ks, +29,5 %), zatímco k porážce se jich vyvezlo o 1,2 % méně (79,9 tis. ks, což představuje 50 905 tun jatečných zvířat v živé hmotnosti). Výrazné zvýšení na straně dovozu způsobila nabídka zástavových zvířat v zahraničí, především ve Francii. Hlavním obchodním partnerem pro vývoz živého skotu bylo tradičně Rakousko (především k porážce) a nově Turecko, kam se vyvážel zástavový skot v nebývale vysokém množství (28,0 tis. ks). V zahraničním obchodě1) s hovězím masem převažoval dovoz nad vývozem o 16 197 tun. Dovoz hovězího masa se zvýšil na 24 605 tun (+4,9 %) a vývoz na 8 408 tun (+9,5 %). Hovězí maso se dováželo nejvíce z Polska, dále z Nizozemska, Německa a Rakouska. Vyváželo se hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska. Prasata a vepřové maso Výroba vepřového masa se v roce 2015 snížila na 227 739 tun (-3,5 %), přičemž jatečná prasata nacházela větší uplatnění na zahraničním trhu. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v roce 2015 klesly o 12,0 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 29,02 Kč za kg v živém nebo 37,30 Kč za kg jatečné hmotnosti.
Minimální cena byla zaznamenána v prosinci (36,16 Kč/kg jatečně upraveného těla) a maximální v říjnu (38,48 Kč/kg). Bilance zahraničního obchodu1) s živými prasaty za období od prosince 2014 do listopadu 2015 byla kladná (+19 038 tun). Dovezeno bylo 15 918 tun (-22,2 %), vyvezeno 34 957 tun (+12,2 %) živých prasat. Dovoz selat pokračoval v mírném poklesu a dosáhl 316,4 tis. ks (-2,6 %), byl zaznamenán také jejich zvýšený vývoz (54,0 tis. ks, +28,1 %) a příznivější bilance obchodu s jatečnými prasaty (dovezených 63,9 tis. ks, -36,0 %; vyvezených 280,5 tis. ks, +11,9 %). Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska, vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa. Záporná bilance zahraničního obchodu1) s vepřovým masem se prohloubila na -223 580 tun a představovala 257 706 tun (+6,7 %) dovezeného a 34 127 tun (-21,1 %) vyvezeného vepřového masa. Vepřové maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko. Drůbež a drůbeží maso Výroba drůbežího masa se v roce 2015 zvýšila na 151 406 tun (+1,3 %). Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat v roce 2015 zůstaly téměř stejné jako v předchozím roce (-0,5 %). Průměrná cena jatečných kuřat I. třídy jakosti byla 23,73 Kč za kg živé hmotnosti. Minimální cena byla v květnu (22,89 Kč/kg), maximální v únoru (24,61 Kč/kg). Zahraniční obchod1) s živou drůbeží v období od prosince 2014 do listopadu 2015 vykázal kladnou bilanci 40 138 tun, z toho dovoz činil 4 934 tun (+16,2 %) a vývoz 45 072 tun (+2,0 %). V obchodě s jednodenními kuřaty pokračoval trend klesajícího dovozu (12 610 tis. ks; -4,9 %) a rostoucího vývozu (106 992 tis. ks; +5,7 %). Na straně dovozu došlo k nárůstu v kategorii jatečných kuřat (3 960 tun; +30,3 %), na straně vývozu bylo zaznamenáno zvýšení ve stejné kategorii (25 309 tun, +3,5 %), ale také u kachen (733 tun; +49,6 %). Živá drůbež se dovážela hlavně z Německa, Maďarska a Slovenska, vyvážela se do Polska, na Slovensko, do Německa a Rumunska. Bilance zahraničního obchodu1) s drůbežím masem byla záporná a prohloubila se na -83 926 tun. Dovezlo se ho 113 231 tun (+15,9 %) a vyvezlo 29 305 tun (-4,8 %). Dovezené drůbeží maso pocházelo nejvíce z Polska, ale také z Brazílie, většina vývozů směřovala na Slovensko. Mléko a mléčné výrobky V roce 2015 se nákup mléka zvýšil na 2 434 656 tis. litrů (+3,6 %). Průměrná cena mléka v jakostní třídě Q byla 7,86 Kč za litr (-17,2 %). Z ročního maxima 8,95 Kč/l v lednu klesala na minimální hodnotu 7,14 Kč/l v září a mírným navyšováním dospěla k 7,44 Kč/l v prosinci. V zahraničním obchodě1) s mlékem a mléčnými výrobky v období od prosince 2014 do listopadu 2015 výrazně převyšoval vývoz nad dovozem a meziročně vzrostl přebytek obchodu na 775 360 tun. Dovoz zůstal na přibližně stejné úrovni (275 647 tun; -0,7 %), kdežto vývoz se zvýšil na 1 051 007 tun (+8,9 %). Dovoz se snížil u zakysaných mléčných výrobků (-4,4 %), na stejné úrovni zůstal u mléka a smetany (+0,1 %) a mírně se zvýšil u sýrů a tvarohu (+2,0 %), výrazně pak u másla (+21,7 %). Na celkovém zvýšení vývozu se nejvíce podílelo mléko a smetana (+83 476 tun; +10,9 %), méně pak sýry a tvaroh (+1 131 tun; +2,4 %) a zakysané výrobky (+660 tun; +1,1 %), vývoz másla se propadl (24,9 %). Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie. _________________________ 1) Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč.
Poznámky: Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní. Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: mailto:
[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: mailto:
[email protected] Zdroj dat: Porážky hospodářských zvířat (ČSÚ), Indexy cen zemědělských výrobců (ČSÚ), databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), nákup mléka a nákup drůbeže (MZe) Termín ukončení sběru dat: 8. 1. 2016 Termín ukončení zpracování: 27. 1. 2016 Navazující publikace: https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-listopad-2015 https://www.czso.cz/csu/czso/indexy-cen-zemedelskych-vyrobcu-prosinec-2015 Termín zveřejnění další RI: 2. 5. 2016
URL| http://www.kurzy.cz/zpravy/394150-zemedelstvi-4-ctvrtleti-a-rok-2015/
Naše rodina Červené ano, ale s mírou 2.2.2016
Naše rodina str. 15 Příloha - Klub receptáře (toj) Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Aby nedošlo k omylu, nepůjde o červené víno, ale maso, i když kvalitního moku se to v jistém smyslu týká také. Přiměřenost platí koneckonců ve všem. Mnozí z nás však bohužel mají i ve stravování sklony ke krajnostem. Zatímco jedni považují pokrm bez masa za téměř nepoživatelný, druzí by si o něj ani neopřeli příbor. Dají-li se do sporu, nikdo nemůže vyhrát, protože oba tábory jsou na špatné cestě. Příprava kvalitního jídla patří obecně do kuchyně, ale vyžaduje také nemalé vědomostní zázemí. Naše předky patrně v tomto směru vedl instinkt a pud sebezáchovy, který se s rostoucí civilizací jaksi vytrácí. Jak si jinak vysvětlit, že pozvolna a dobrovolně ničíme své zdraví obsahem talíře? Bídou to rozhodně není... Maso potřebujeme Ze všech stran k nám doléhají informace, že maso stačí konzumovat dvakrát týdně. Jenže u nich chybí dovětek, že jde o druhy takzvaně červené, čímž je myšleno vepřové, hovězí, skopové, telecí a jehněčí. Tady 300g během sedmi dní skutečně stačí bez nebezpečí, že způsobí škody na zdraví. Obsahuje 20 až 24g bílkovin na 100g v syrovém stavu, přičemž všechny jsou plnohodnotné, tudíž tělu přinášejí veškeré žádoucí aminokyseliny. „Bílkoviny jsou velmi důležité, můžeme je nazvat stavebními kameny organismu. Neobejde se však bez nich ani tvorba enzymů, hormonů, protilátek a další životní procesy. Musíme je přijímat, abychom nahradili jejich ztráty, protože tělesné tkáně se neustále obměňují," vysvětluje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Je pravda, že bílkoviny mají i
jiné potravinové suroviny, stavět ale pouze na nich je podle odbornice přinejmenším škoda. „Do rozumného jídelníčku je žádoucí zařazovat různé druhy bílkovin. Kromě masa červeného tedy i bílé a především ryby, z ostatních zdrojů luštěniny, obiloviny, ořechy a semínka," dodává. Bílkoviny nejsou vše Nutriční zajímavost červeného masa spočívá nejen v tom, že je zdrojem bílkovin, ale také řady dalších látek. Zinek podporuje imunitní systém, je důležitý pro zdravou pokožku, vlasy, nehty a chrání buňky před působením volných radikálů. Kromě hovězího a vepřového masa jej najdeme rovněž ve vejcích a mořských plodech. Vyskytuje se i v obilovinách nebo fazolích, ale v hůře vstřebatelné formě. Železo je také lépe využitelné z masa než z rostlinné stravy. Pokud chybí, může dojít až k chudokrevnosti (anemii). Nejčastěji se tento problém objevuje u dětí a mladých žen. Vitamin B12 je nejcennější ze všech vitaminů, které červené maso obsahuje. Příznivě působí na nervový systém a snižuje únavu i vyčerpání, kterým každodenně čelíme. Nenasycené mastné kyseliny získané z jatečního masa jsou srovnatelné s těmi, jež pocházejí z ryb. Snižují rizika oběhového systému. Jen pečlivě opracované Otázka ovšem zní, jaké maso se nám dostane do kuchyně. Ať už však připutuje odkudkoli, pečlivý osobní výběr, následnou úpravu a případné skladování máme ve vlastních rukou. Největší zlo pro tělo představuje tuk v mase obsažený, protože vytváří riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, obezity a některých typů zhoubných nádorů. Proto je nutné z masa před zpracováním odstranit kůže, kosti a veškeré „tlusté". Mnoho lidí pod pojem maso chybně zahrnuje také masné výrobky. „Ty bychom měli z jídelníčku odstranit úplně. Nejenže obsahují mnoho tuku, ale také soli a přidaných látek. Pozor je nutné dát i na domácí uzené. Přestože může být libové, při nedokonalém spalování ohně vznikají karcinogenní látky. Při průmyslové výrobě se o jejich odstranění starají odlučovače, zatímco individuální malé udírny jimi vybaveny nejsou," upozorňuje Kateřina Šimková. A co chuťové buňky? Jak červené maso tepelně zpracovat, aby nebylo jako podrážka? „Upřednostnit bychom měli smažení na nerez pánvi s řepkovým olejem, který nejlépe snáší vysoké teploty. Mezi šetrné způsoby patří úprava v konvektomatu, který už je dnes dostupný i pro domácnosti. Zjednodušeně řečeno, jde o pečení s přidanou vlhkostí. Další metodou je příprava masa ve vakuu při hraniční teplotě 65 °C. Říká sejí sous vide, u nás sice zatím příliš rozšířená není, ale určitě brzy bude. Výborné a spolehlivé jsou už poměrně známé pomalé hrnce." Dodejme, že zapomenout bychom neměli ani na historicky ověřené hliněné pečicí nádoby, v nichž pokrm přijímá vlhkost z předem namočeného materiálu. Koneckonců lze využít i běžnou troubu, která je schopná udržet nízkou teplotu. Pokrm však musí být dobře zakrytý a nesmíme pod pokličku nakukovat, natož obsahem míchat. Více na http://www.zdravestravovani.cz Foto popis| V České republice se průměrná spotřeba červeného masa pohybuje na osobu a rok (včetně kojenců) těsně pod padesáti kilogramy Foto autor| Foto: archiv
novinky.cz Test paštik - nejlepší je stejně dobrá jako v Německu 27.1.2016
novinky.cz str. 0 Ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
Je dobré vědět, co ve skutečnosti obsahují u nás běžně prodávané paštiky. Které obstojí a kterým se raději vyhnout. Proto nechal pořad internetové televize Stream A DOST! společně s deníkem Právo a serverem Novinky.cz v laboratořích Státního veterinárního ústavu otestovat 11 druhů u nás běžně prodávaných paštik v kelímcích a takzvaných buřtících a pro srovnání jednu prodávanou v Německu. Například se opět ukázalo, že co je drahé a takzvaně tradiční, nemusí být dobré, a naopak. Paštiky patří v řadě zemí mezi velmi kvalitní potraviny vyrobené z prvotřídních surovin. U nás je to obráceně a mají spíše pověst potravin, do kterých potravinářský průmysl zpracuje levnější zbytky z výroby kvalitnějších masných výrobků. FOTO: Stream.cz Do paštik výrobci často namixují takřka cokoliv. Dokonce i broučky. To aby byly paštiky růžovější. Přesněji řečeno červené barvivo z chemicky vyluhovaného hmyzu - neblaze proslulou košenilu – E 120. Tou je dobarvena třeba Játrovka z Masokombinátu Plzeň. Podle etikety má 25 procent vepřových jater, což ještě jde. Vepřového masa ale už jen 10 procent. Tedy ve 140gramovém balení pouhých 14 gramů masa. Přitom Jemná játrová paštika z Kauflandu má kromě 24 procent jater 60 procent vepřového masa. Tedy ve 125gramovém balení 75 gramů masa. To je velký rozdíl. Pak ji samozřejmě není potřeba dobarvovat a chemicky dochucovat. Umělé zvýrazňovače chuti a vůně Umělé zvýrazňovače chutě a vůně, pro naše zdraví ne zrovna příznivé glutamáty a kvasničné extrakty, se přidávají, aby to chutnalo a vonělo jako maso, i když ho tam zas tak moc není. E 621 – glutaman sodný – stupeň nebezpečnosti 5 - tedy nebezpečné, nevhodné pro děti – obsahuje například Játrová paštika z Kosteleckých uzenin. Ta má podle deklarace obsahovat 26 procent vepřových jater a 25 procent vepřového masa, tedy o dost méně než polovinu toho co již zmíněná paštika z Kauflandu. Glutaman sodný E 621 pojídáme i s Játrovkou MAJACO, dováženou do České republiky z Polska pražskou firmou Laska Dalboss. Dva umělé zvýrazňovače chuti E 621 – glutaman sodný a E 635 – disodné ribonukleotidy – stupeň nebezpečnosti 4, oba nevhodné pro děti – dodávají i výrobci Zlatého dědictví z Hamé do proslulé Májky. Májka sice není skutečná paštika, nýbrž vepřový krém, test paštik by ale bez ní v naší zemi nebyl testem plnohodnotným. Vepřové krémy nejsou paštiky! Za spíše „pekařský výrobek“ označili odborníci na masné výrobky po posouzení výsledků nezávislých testů Májovku vyrobenou pro Albert v Hamé Kunovice. Stejně jako její sestra Májka také není pravou paštikou, ale vepřovým krémem, což je na jejich obalu malým písmem napsáno. Stejnými malými písmeny si pak přečtete, že je v ní kromě spousty dalších látek strouhanka a ječná sladová a žitná mouka. Mezi testovanými obsahuje absolutně nejvíce škrobu. Skoro 9 (8,89) procent. Přitom ostatní testované buď škrob neobsahovaly vůbec nebo jen mezi necelým jedním a maximálně pěti procenty. No a tady se dostáváme k propadáku nezávislých testů paštik a vepřových krémů. Kromě látek, které jsme už zmínili, jsou to také ty, které mají zvýšit obsah bílkovin, a to na úkor masa a jater, které bychom v nich čekali především. Kromě sójové, pšeničné a hrachové bílkoviny to je také třeba bílkovina vepřová, především krevní plazma. K tomu vepřové kůže. A hlavně strojně oddělené maso. Tedy separát. Tedy rozemleté zbytky po vykostění masa – chrupavky, vazivo nebo i kousky kostí. Propadák testu Játrovka MAJACO, vyrobená v Polsku, prokazatelně obsahuje strojně oddělené maso. Za prokázaný se separát v potravině považuje, pokud v ní testy zjistí více než 200 miligramů vápníku na kilogram a zároveň více než jeden a půl kusu kostních úlomků v centimetru čtverečním. Játrovka MAJACO obsahuje 315 miligramů vápníku, tedy o 115 miligramů více, než je limit, a takřka 1,7 (1,67) kostních úlomků. Výrobce Játrovky MAJACO ale strojně oddělené maso na obalu nepřiznal.
Játrovka MAJACO přitom nepatří mezi nejlevnější. Kilo vyjde v přepočtu na 107 korun, a tak je o dost dražší než vítěz testu. Navíc se umístila na předposledním místě v senzorickém hodnocení. Mimo jiné pro nakyslou a cizí pachuť. Vítěz testu Úplně nejlépe mezi testovanými obstály dvě paštiky - KClassic Jemná játrová paštika a KClassic Leberwurst fein - vyrobené v Německu pro Kaufland a jeho privátní značku KClassic. Jednu jsme koupili v českém, druhou v německém Kauflandu. Dobrá zpráva je, že tyto paštiky se až na nepatrné odchylky takřka neliší. Ani jedna neobsahuje žádné úlomky kostí, obě mají absolutně nejnižší obsah vápníku, tedy prokazatelně nejsou vyrobeny ze separátu. Není v nich žádný náhražkový škrob a také obsahují úplně nejméně dusičnanů a dusitanů. Nejsou v nich umělá barviva ani zvýrazňovače chutě a vůně. Na obalu deklarují nejvyšší podíl vepřového masa a jater (60 a 24 procenta). Celkem tedy 84 procenta. O 30 procent více než propadák. Není proto překvapením, že dopadly nejlépe i v senzorickém hodnocení. Paradoxem ale je, že játrová paštika z českého Kauflandu patří mezi nejlevnější z celého testu. Kilo nás vyjde v přepočtu na 79,20 Kč.1. KClassic- Jemná játrová paštika 125 g Výrobce/prodávající – Kaufland Česká republika, v.o.s., Praha 6, vyrobeno v Německu. Zakoupeno v ČR Minimální trvanlivost 23.1.2016 Cena za 1 kus 9,90 Kč Cena za 1 kg 79, 20 Kč Škrob g/100 g Vápník mg/ kg 55 Úlomky kostí v 1 cm? 0 Kolagen g/100 g 1,71 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 2,02 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 22,30 Tuk g/100 g 29,07 Senzorika 1.-2. místo DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 60 % Vepřová játra 24 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 2. KClassic- Leberwurst fein SPITZENQUALITÄT 125 g Výrobce/ prodávající – Hergestellt für Kaufland Warenhandel, Neckarsulm, Deutschland ZAKOUPENO V SRN Minimální trvanlivost 23. 1. 2016 Cena za 1 kus 20,25 Kč / 0,75 EUR Cena za 1kg 162 Kč / 6 EUR Škrob g/100 g Vápník mg/kg 56 Úlomky kostí v 1 cm? 0 Kolagen g/100 g 1,70 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,93 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 23,4 Tuk g/100 g 28,92 Senzorika 1.-2. místo DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 60 %
Vepřová játra 24 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 3. Viva CARNE- Játrová paštika 48 g Výrobce /prodávající – PT servis konzervárna spol. s.r.o., Tábor Minimální trvanlivost 12. 5. 2017 Cena za 1 kus 9,90 Kč Cena za 1 kg 206, 30 Kč
Škrob g/100 g 1,53 Vápník mg/kg 71 Úlomky kostí v 1 cm? 0 Kolagen g/100 g 3,05 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,70 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 43,40 Tuk g/100 g 25,80 Senzorika 9. místo DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso ? /uvedeno: maso 25 % hm./ Vepřová játra 26 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 4. BARONI - Francouzská paštika delikátní chuť 300 g Výrobce/ prodávající – Masokombinát Plzeň, s. r. o., Plzeň ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 10. 1. 2016 Cena za 1 kus 24,90 Kč Cena za 1 kg 83 Kč Škrob g/100 g 4,09 Vápník mg/kg 133 Úlomky kostí v 1 cm? 0 Kolagen g/100 g 1,63 Chlorid sodný g/100 g 1,74 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 76,20 Tuk g/100 g 29,54 Senzorika 7.-8. místo DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 0 % Vepřová játra 25 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 5. Kostelecké uzeniny - Játrová paštika 100 g Výrobce/prodávající – Kostelecké uzeniny, a.s., Kostelec ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 14. 7. 2018 Cena za 1 kus 15,90 Kč
Cena za 1kg 159 Kč
Škrob g/100 g 0,82 Vápník mg/kg 65 Úlomky kostí v 1 cm? 0,17 Kolagen g/100 g 1,80 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,97 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 103,60 Tuk g/100 g 22,37 Senzorika 5.-6. místo DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 25 % Vepřová játra 26 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně E 621 6. Játrová paštika 100 g
Výrobce/ prodávající – PT servis konzervárna, spol. s.r.o., Tábor ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 23. 7. 2018 Cena za 1 kus 9,90 Kč Cena za 1 kg 99 Kč
Škrob g/100 g 1,80 Vápník mg/kg 65 Úlomky kostí v 1 cm? 0,33 Kolagen g/100 g 2,87 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,40 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 45,50 Tuk g/100 g 23,70 Senzorika 4. místo
DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 20 % Vepřová játra 28 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 7. Řezníkův talíř - Játrovka 140 g Výrobce/ prodávající – Masokombinát Plzeň, s.r.o., Plzeň ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 30. 12. 2015 Cena za 1 kus 10,90 Kč Cena za 1 kg 77,90 Kč Škrob g/100 g 3,16 Vápník mg/kg 69 Úlomky kostí v 1 cm? 0,67 Kolagen g/100 g 1,30 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,87
Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 92,10 Tuk g/100 g 28,91 Senzorika 5.-6. místo
DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 10 % Vepřová játra 25 % Umělá barviva E 120 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 8. Albert Quality- Májovka, lahůdkový vepřový krém 75 g Výrobce/prodávající – vyrobeno pro AHOLD Czech Republic, a.s., Brno, dodavatel: Hamé, s.r.o., Kunovice ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 22. 10. 2017 Cena za 1 kus 18,60 Kč Cena za 1 kg 105,30 Kč
Škrob g/100 g 8,89 Vápník mg/kg 99 Úlomky kostí v 1 cm? 0,67 Kolagen g/100 g 1,30 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,59 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 41,90 Tuk g/100 g 18,65 Senzorika 7.-8. místo
DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 42 % Vepřová játra neuvedeno Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 9. TESCO Value- játrovka 140g Výrobce/ prodávající – Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí a. s., Telč/ Tesco Stores ČR a.s., Praha 10 ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 17.1.2016 Cena za 1 kus 10,90 Kč Cena za 1 kg 77,90 Kč
Škrob g/100 g 2,07 Vápník mg/kg 124 Úlomky kostí v 1 cm? 1,08 Kolagen g/100 g 2,56 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,15 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 75,80 Tuk g/100 g 34,22 Senzorika 12. místo
DEKLARACE NA OBALU
Vepřové maso 19 % Vepřová játra 27 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 10. aro - Játrová paštika 10 0g Výrobce/ prodávající – Masokombinát Plzeň s.r.o., Plzeň ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 25.12.2015 Cena za 1 kus 7,93 Kč Cena za 1 kg 79,30 Kč
Škrob g/100 g 3,06 Vápník mg/kg 102 Úlomky kostí v 1 cm? 1,5 Kolagen g/100 g 1,34 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,66 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 50,50 Tuk g/100 g 33,29 Senzorika 10. místo
DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 0 % Vepřová játra 25 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně 0 11. MAJACO - Játrovka Pečeňovka 130 g Výrobce/ prodávající – země původu: POLSKO/ Laska Dalboss, spol. s r.o., Praha 8 ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 4. 9. 2018 Cena za 1 kus 13,90 Kč Cena za 1 kg 106,90 Kč
Škrob g/100 g 4,91 Vápník mg/kg 315 Úlomky kostí v 1 cm? 1,67 Kolagen g/100 g 1,26 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,42 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 25,40 Tuk g/100 g 10,35 Senzorika 11. místo
DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso 25 % Vepřová játra 29 % Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně E 621 NEDEKLAROVANÝ SEPARÁT !!! PŘEDPOKLAD NIŽŠÍHO NEŽ UVEDENÉHO OBSAHU MASA A JATER.
12. Hamé - Májka, Zlaté dědictví - Lahůdkový vepřový krém 48 g Výrobce/prodávající – Hamé, s.r.o.,Kunovice, výr. záv. Babice ZAKOUPENO V ČR Minimální trvanlivost 21. 10. 2019 Cena za 1 kus 10,90 Kč Cena za 1 kg 227 Kč
Škrob g/100 g Vápník mg/kg 140 Úlomky kostí v 1 cm? 1,92 Kolagen g/100 g 3,43 Chlorid sodný /sůl/ g/100 g 1,77 Dusičnany + dusitan sodný mg/kg 28,70 Tuk g/100 g 31,09 Senzorika 3. místo
DEKLARACE NA OBALU Vepřové maso neuvedeno Vepřová játra neuvedeno Umělá barviva 0 Zvýrazňovače chuti a vůně E 621, E 635
URL| http://www.novinky.cz/ekonomika/392756...psi-je-stejne-dobra-jako-v-nemecku.html
Olomoucký deník Hovězí, vepřové, skopové. Jak na jejich přípravu 1.2.2016
Olomoucký deník str. 10 Střední morava
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Střední Morava – Myslíte si, že tvrdé hovězí je známkou toho, že pochází ze staršího kusu? Ne vždy, někdy to může ukazovat na fakt, že masu nebyl poskytnut potřebný čas k vyzrání – deset dnů při teplotě tři stupně Celsia a sedmdesátiprocentní vlhkosti vzduchu. Další tři týdny pak hovězí dokáže ve vakuu vydržet čerstvé. Každý prodejce by měl být schopen a ochoten podat informace o konkrétním kusu masa. Nejkvalitnější hovězí pochází ze skotu ve věku 18 až 24 měsíců. Takové maso je růžové, a když do něj lehce zatlačíte prstem, neměl by vněm zůstat důlek. Pár tipů od mistrů řezníků: maso by před „ulehnutím“ na pánev či gril mělo mít pokojovou teplotu. Chladné maso se totiž pomaleji zatahuje, zbavilo by se cenné šťávy a bylo by suché. Ze stejného důvodu by měly být rošt nebo pánev rozpáleny doruda a po jeho obsazení masem by se měla teplota trochu zmírnit. No a když necháte maso před servírováním chvilku „postát“, dostane se jeho šťáva do všech jeho zákoutí. Další pravidlo se týká trpělivosti se solením a kořeněním – vydržte s nimi, až bude maso hotové. Vepřové maso patří v naší zemi k nejoblíbenějším, díky vysokému obsahu tuku je samo o sobě šťavnaté. Panenka je nejkvalitnější část vepře, ovšem je trochu sušší, stejně jako kotletky a karé. Proto jim svědčí pečení, smažení či opékání. Na grilovačku však raději zvolte krkovici, z níž získáte skvělé steaky a řízky. Ty jsou báječné i z kýty, stejně jako minutky či uzená šunka. Všechny ostatní gurmánské potřeby – pečení, dušení, guláše, sekanou či špízy – pokryje vepřová plec. Jinak vepřové maso jde na pulty hned po porážce, nemusí vyzrávat tak jako hovězí. Když vepřové koupíte vakuované či balené v ochranné atmosféře, nejprve jej omyjte ve studené vodě a osušte papírovou utěrkou. Skopové maso se na pultech řeznictví moc nevyskytuje. Vyznačuje se červenou až
tmavočervenou barvou a nejlepší je z jednoročních a dvouročních kusů. Má specifický pach a nevýhodu v tom, že skopový lůj rychle tuhne, a jídla z tohoto druhu masa se tudíž musejí podávat co nejvíce horká. Má více šlach, ale obsahuje hodně draslíku, sodíku i železa. Lze ho péci, dusit, zadělávat. Hovězí steak a tvarohový dip Ingredience (2 porce): 600 g hovězí kýty, 300 g cukety, 150 g lilku, kelímek tvarohu, polévková lžíce smetany, špetka soli a pepře, 2 stroužky česneku, snítka čerstvé bazalky, svazek petržele kudrnky a čerstvé pažitky, polévková lžíce rostlinného oleje Postup přípravy: Maso: Maso vyndáme předem, aby mělo pokojovou teplotu, a rozřízneme na dvě půlky cca 300 g jeden. Rozehřejeme pánev, dáme do ní trochu oleje a dáme maso opékat. Minutu z každé strany velmi prudce, poté snížíme teplotu a opékáme na mírnějším plameni. Dip: V misce si rozšleháme tvaroh se smetanou a ochutíme ho česnekem, solí, pepřem a čerstvými bylinkami. Vepřový špíz se švestkami Ingredience (4 porce): 500 g vepřové kýty, 80 g slaniny, 120 g sušených švestek, lžička soli a mletého zázvoru, snítka rovné šalvěje, 5 polévkových lžic kukuřičné krupice, 100 ml kompotu brusinek, 30 g másla, 1 dl rostlinného oleje Postup přípravy: Vepřovou kýtu nakrájíme na stejnoměrné kousky, které promneme se solí, trochou mletého zázvoru a olejem. Pokud máme příliš tvrdé (suché) švestky, na chvilku je namočíme do teplé vody, kde změknou. Slaninu nakrájíme tak, aby šla zabalit spolu s lístkem šalvěje do kousku masa. Na jehlici střídavě napichujeme plněné maso a měkké švestky. Na závěr celý špíz obalíme v kukuřičné krupici. Pečeme zvolna na oleji. Zbylé švestky nakrájíme nadrobno a svaříme je v rendlíku s brusinkovým kompotem, trochou másla a posekanou šalvějí. Omáčkou pak podlíváme jehly při pečení. Skopová kýta Ingredience (4 porce): 600 g skopové kýty, 2 polévkové lžíce olivového oleje, máslo, 100 g celeru řapíkatého, 6 cibulí, česnek, mrkev, kávová lžička kmínu, špetka soli, malá lžička pískavice (řecké seno) Postup přípravy: Skopovou kýtu nakrájíme na větší kostky, osolíme, opepříme a opečeme ve směsi oleje a másla ze všech stran. Přidáme půlky cibulí, celou neoloupanou palici česneku, pískavici a kmín. Pekáč vložíme do středně vyhřáté trouby a pečeme za občasného podlévání asi hodinu. V polovině pečení přidáme nakrájený celer, na kostičky nakrájenou mrkev, promícháme a pečeme za mírného podlévání vodou doměkka. Palice česneku vyjmeme a vymačkáme je do šťávy. Více zajímavých receptů na http://www.vseovareni.cz Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Střední morava; 10 Publikováno| Prostějovský deník; Střední morava; 10 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Střední morava; 10 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Střední morava; 10 Publikováno| Zlínský deník; Střední morava; 10 Publikováno| Valašský deník; Střední morava; 10 Publikováno| Slovácký deník; Střední morava; 10 Publikováno| Kroměřížský deník; Střední morava; 10 ID| 21be3718-43ef-440a-9008-d1f0cc846185
plzensky.denik.cz Mléko je pro děti nenahraditelné, ale musí být živé, opravdové 28.1.2016
plzensky.denik.cz str. 0 Podnikání
Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Líně – Za čerstvé plnohodnotné mléko získala farma Milknatur ocenění Klasa od Ministerstva zemědělství ČR za splnění kvalitativních kritérií-
" Farma Milknatur, která se nachází v Líních kousek za Plzní, se výrobou mléka a mléčných výrobků zabývá dlouhodobě. Jejím hlavním kritériem je, aby produkty, které nabízí, zůstaly takové, jak je připravila příroda. Za své čerstvé mléko Milknatur, z kterého vyrábí i jiné mléčné produkty, si nyní vysloužila ocenění KLASA, které se uděluje Ministerstvem zemědělství České republiky zdravým, čistým a kvalitním potravinám. Problém naší doby – sterilní potraviny „Vyrábíme nehomogenizované, šetrně pasterované, přírodní mléko, ve kterém zůstávají živé, tělu prospěšné látky. Ty jsou totiž pro naši a hlavně dětskou imunitu nesmírně důležité," vysvětluje spolumajitel farmy Pavel Šrámek (50). Zdůrazňuje, že právě šetrná pasterizace na 75 stupňů Celsia po dobu 20 vteřin je nesmírně důležitá. „Díky ní se mléko zbaví potenciálních mikrobiologických organismů a zároveň nezničí důležité živé látky v něm, které jsou pro organismus tak zásadní. Takové mléko posiluje naše zdraví a imunitu," vysvětluje farmář. Rozdíl mezi zdravým mlékem z farmy a trvanlivými mléky v krabici, je právě v zachování živých kultur. „Na trvanlivém mléku si můžete přečíst, že bylo ošetřeno technologií UHT, což je zkratka anglického Ultra High Temperature, česky tedy „extravysokoteplotní" úprava, odborně sterilizace. Proč anglická zkratka UHT? No přece aby to málokdo rozluštil. Je založená na krátkodobém zahřátí mléka na teplotu kolem 135!!! stupňů Celsia. Extrémně vysoká teplota spolehlivě zabíjí úplně všechny mikroorganismy. Ty špatné i ty dobré, například vitamíny a imunoglobuliny. Potravina je pak sice naprosto bezpečná, ale sterilní, zaplní náš žaludek, ale nepřinese žádnou přidanou hodnotu," míní Šrámek a dodává: „Navíc jsou tato mléka odstředěná, tedy částečně zbavená tuku, na který jsou vázány všechny kvalitní látky jako např. vitaminy. Přírodní tuk je totiž to nejlepší a nejdražší, co v potravině je. A proto čelíme obrovské kampani na nízkotučné potraviny. Jsou totiž levné s velkou marží, a také se po nich nejvíce tloustne, to málokdo ví, místo tuku je tam často levný škrob." Podle Pavla Šrámka jsou problémem naší doby právě takovéto „mrtvé" trvanlivé potraviny. Stojí totiž za současnými civilizačními chorobami, jako jsou ekzémy, alergie či nedostatečná imunita. „S tím se naši předkové potýkat nemuseli. Dnes máme všechno bezpečné, hygienicky nezávadné, sterilní, ale náš netrénovaný organismus pak není schopen s žádným problémem bojovat. A netýká se to samozřejmě jen mléka, ale potravin všeobecně." Spotřeba mléka rapidně klesla Lidé se v posledních letech k čerstvým farmářským potravinám vracejí. Velké oblibě se těší farmářské trhy i obchody. U většiny spotřebitelů je ale stále na prvním místě cena a právě trvanlivost, sterilita, která jim umožní produkty skladovat po dlouhou dobu. Těmto „ošizeným" produktům cenově ty přírodní z malých farem konkurovat nemohou. „Je na lidech, aby začali kupovat zdravé čerstvé potraviny, ale také používat zdravý selský rozum. Bohužel mediální masáž je obrovská, a ta velí, že mléko by se pít nemělo, že je škodlivé a podobně. Asi pro 0,4 procenta lidí je alergenní, ti ho asi pít nebudou. Stejně tak se celiaci vyhnou pečivu s lepkem a alergici na ořechy burákům. Jinak je ale důvod přestat pít mléko naprosto nelogický. Obzvláště pro děti, pro které je tato surovina nenahraditelná," tvrdí farmář a dodává, že oproti roku 1990 spotřeba mléka rapidně klesla. Zatímco ve zmíněném roce byla 298 litrů na obyvatele za rok, nyní to je pouhých 58 litrů na osobu, i když spotřeba mléčných produktů stoupla. Místo normálního mléka sušené? Ne. „Stejně nesmyslné je, že matky po skončení kojení přecházejí na předražené sušené mléko. Přitom to půlkilové balení často až za 400 Kč není nic jiného než v přepočtu asi čtyři litry čerstvého mléka, zbaveného veškerých živých kultur a obohacené o umělé vitamíny a samozřejmě o cukr, ten zvyšuje spotřebu, a tedy prodej. Proto to dětem chutná, ale pak se jim také kazí zuby. Výrobní cenu takového produktu odhaduji do padesáti korun, tak si spočtěte marži," dodává Šrámek a podivuje se nad tím, proč ženy kupují sterilní sušené mléko zbavené vody, aby ji do něj pak při přípravě pokrmu pro své
dítě zase zpět přidávaly. Důvod je prý jediný. Obrovská marže výrobců a tím i silná marketingová masáž i prostřednictvím pediatrů a PR blogerů. „Pro dětský organizmus by právě zdravé čerstvé mléko bylo tou nejlepší náhradou za mateřské, když kojení skončí. A i pro větší děti je určitě mnohem lepší než všechny ty sladké džusy, koly a limonády, plné obrovského množství cukru, které do sebe předškoláci a školáci s oblibou doslova lijí. O mléku kolují i další mýty. Například, že zahleňuje, takový nesmysl. Mléko díky své bílé bílkovině jen stále přítomný hlen v ústech obarví na bílo, toť vše, nic víc, a už výrobci nápojů mají protizbraň jak zvýšit své zisky. Teplé mléko s medem či skořicí se naopak používalo při nachlazení v krku, já i mé děti to praktikujeme dosud, a funguje to," uvádí pověsti na pravou míru Šrámek. „Na naší rodině výrobci nesmyslných „zázračných léků" na nachlazení rozhodně nevydělávají," říká. Co farma Milknatur nyní nabízí? „Farma vznikla v roce 1993, z bývalého statku Úlice. Do roku 2010 byla klasickou farmou, prvovýrobou. Pak jsem se do ní zapojil já a spolu s mým strýcem MVDr. Františkem Sikytou jsme rozjeli rodinnou farmu a pustili se i do výroby a prodeje kvalitních čerst- vých mléčných potravin. Naší ideou bylo nabídnout lidem opět kvalitní nešizené produkty a tím přispět ke zdraví našich zákazníků," popisuje začátky výroby Šrámek, který se do farmaření pustil po dvaceti letech působení v mezinárodním obchodě, kde pracoval pro společnosti jako Procter&Gamble, Gillette, Nestlé a další. Od té doby se společnost rozrostla a v Plzni i blízkém okolí nabízí zákazníkům čerstvé, kvalitní mléko z mlékomatů i farmářských obchodů, nově přesvědčil i řetězce jako Globus, Penny Market, Billu a Kaufland, aby nabízely i čerstvé regionální farmářské kvalitní potraviny a nehleděly jen na nízkou cenu a kvalitu. Na výrobcích je i podepsán, aby garantoval kvalitu a původ potraviny. „Nabízíme zejména mléko v litrovém a půllitrovém balení, které nyní obdrželo ocenění Klasa. Díky šetrné pasterizaci a balení v HDPE, obalech speciálně pro mléko určených, vydrží v lednici asi týden. Dalším produktem, na který jsme pyšní, je nápoj Milknatur Bifidus oceněný značkou Regionální potravina. Je vhodný na posílení střevní mikroflóry, a tedy i po nemoci a antibiotikách," doplňuje Šrámek. Spolu s Kanadskou partnerskou firmu nabízí i další zdraví prospěšný výrobek, Milknatur Colostrum podporující imunitu. „Jedná se o cucavé tablety s vanilkovou příchutí, které se vyrábí z mleziva – prvního mléka, které kráva produkuje do 12 hodin po porodu. Na rozdíl od normálního mléka, které obsahuje 13 procent sušiny, má toto sušiny až 37 procent a je plné imunoglobulinů pro posílení imunity," vysvětluje farmář. Právě toto první mléko dokáže nastartovat imunitu mláděte. Ekologie není pro Milknatur jen slovo V chovu má farma Milknatur asi 240 dojných krav, které denně vyprodukují o něco málo než 6000 litrů mléka. „Sami si denně zpracujeme asi 1500 – 2000 litrů a zbývající syrové mléko prodáváme ke zpracování do české mlékárny Hollandia, jež patří ke špičce ve výrobě jogurtů v ČR a klade velký důraz na kvalitu mléka jí dodávaného. I to je pro nás důkaz kvality našeho mléka. Produkci a zpracování chceme dále zvyšovat, ale kvalita je na prvním místě," dodává k rozvoji farmy Šrámek. Včetně jalovic a telat tvoří zdejší stádo přes čtyři sta kusů skotu. Milknatur hospodaří ekologicky a k hnojení používá pouze vlastní organická hnojiva z farmy. Stejně ekologické jsou i obaly jejich produktů. „Používáme recyklovatelné lahve, vyrobené speciálně na mléko, které neobsahují ftaláty – zdraví škodlivá změkčovadla, užívaná v běžných PET lahvích, které se do potravin mohou uvolňovat," vysvětluje farmář. „Za nejvíc odpovědné chování vůči společnosti vnímám to, že Milknatur vyrábí živé, zdravé potraviny v dobrých obalech a snaží se lidem vysvětlit, že mléko pro děti a mládež vždy bylo, je a bude nezastupitelné," dodává Šrámek na závěr. Michaela Kunešová"
URL| http://plzensky.denik.cz/podnikani/mle...e-musi-byt-zive-opravdove-20160128.html
tyden.cz Produkce masa v Česku opět klesla tyden.cz str. 0 Česko ČTK Český svaz zpracovatelů masa - TOP 1.2.2016
zpět Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od českých zemědělců v loňském roce přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od českých zemědělců v loňském roce přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Produkce masa loni stoupla jen v prvním čtvrtletí, a to o 1,1 procenta. Ve druhém kvartálu poklesla o 0,7 procenta a ve třetím byla nižší o dvě procenta a v posledním o 1,5 procenta. Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v ČR, loni klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Výroba skopového byla nižší o pět procent, kozího o 4,9 procenta a koňského o 43,4 procenta. Naopak u hovězího a telecího byl nárůst 4,2 procenta a u drůbežího 1,3 procenta. Bilance obchodu s živými prasaty Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o dvanáct procent. Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty za období od prosince 2014 do loňského listopadu byla kladná. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska a vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa. Obchod s vepřovým masem loni prohloubil schodek, maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko. V loňském roce se propadly také ceny mléka, a to o 17,2 procenta na průměrných 7,86 Kč. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky v období od prosince 2014 do listopadu 2015 výrazně převyšoval vývoz nad dovozem. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie. Ceny jatečných kuřat zůstaly téměř stejné jako v předchozím roce a ceny jatečného skotu se zvýšily o 2,7 procenta.
URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/ces...ce-masa-v-cesku-opet-klesla_370876.html
Zemědělec O marketingu v Rakousku 1.2.2016
Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět
V sídle Úřadu Agrární komory ČR se minulý týden v Malešicích konala přednáška obchodního ředitele rakouského marketingového fondu na podporu prodeje potravin Agrarmarkt Austria-
Marketing Michaela Blaase. Tato společnost vznikla v roce 1995 na základě zákona při příležitosti vstupu Rakouska do Evropské unie jako dceřiná firma Agrarmarkt Austria (AMA). Má podobně jako Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ze zákona svěřenou úlohu platební agentury, která zahrnuje administraci a vyplácení dotací, dále kontrolní funkci, organizaci trhu a také marketingovou činnost. Tu svěřila právě dceřiné společnosti AMA-Marketing. Společnost AMA-Marketing se zaměřuje především na marketingové akce, komunikaci se zákazníkem, reklamu a management a kontrolu kvality. Za více než 20 let své činnosti se AMAMarketing může pochlubit mimo jiné převrácením negativního trendu klesající soběstačnosti v základních zemědělských komoditách (maso, mléko, ovoce, zelenina) a naopak navázáním obchodních vztahů v dalších zemích Evropské unie, ale také na trzích ve Spojených státech, Asii a mnoha dalších. V Rakousku je i díky činnosti AMA-Marketing zemědělství vnímáno jako tradiční, významný a nepostradatelný sektor tamního hospodářství. Více než pět procent pracovní síly je zde zaměstnáno v zemědělství a více než třetina obyvatel žije ve venkovských oblastech (v České republice to je již jen čtvrtina). Zvláštností rakouského zemědělství je více než 20 % rozlohy zemědělské půdy v ekologickém režimu. Na rozdíl od České republiky, která se podobně jako Rakousko v tomto ohledu drží na špici v rámci Evropské unie, je však tento podíl podložen také produkcí biopotravin. Ty ostatně patří mezi nejzajímavější vývozní artikly tamního zemědělství. Jen ty nejlepší rakouské potraviny se mohou ucházet o pečeť kvality AMA, popřípadě pečeť BioAMA. Normy, které tyto potraviny musí splňovat, jsou přitom mnohdy ještě přísnější, než vyžaduje evropská legislativa. Není bez zajímavosti, že základ předpisů, kterými se řídí standardy kvality a kontroly rakouských potravin, vznikl již na konci 19. století jako Codex alimentarius austriacus, aby sjednotil standardy pro celou rakousko-uherskou monarchii, tedy i tehdejší české země (dnes Česká republika) a horní Uhry (dnešní Slovensko). Pro Rakousko je také typická aktivní činnost občanské společnosti, tedy zájmových skupin, spolků a cechů, které mají slovo v mnoha aspektech veřejného života, včetně vytváření a aplikace zákonných norem. Tento způsob organizace společnosti se označuje jako konsenzuální (konsociační) vládnutí, na rozdíl od westminsterského modelu nerozhoduje většina, ale v mnoha otázkách se hledá konsenzus všech zúčastněných skupin. Podobným způsobem tak vznikly i standardy pečetě kvality AMA. Na jejich tvorbě se podíleli zástupci vědy a výzkumu, zemědělci, zpracovatelé, spotřebitelé, ale také úředníci. Po dohodě dotčených stran se směrnice předá ministerstvu zemědělství ke schválení, které ji zkontroluje a schválí. Kontrolu dodržování předpisů poté provádí AMA-Marketing ve spolupráci s orgány státní správy. Pečeť kvality AMA má dnes hodnotu zhruba 30 milionů eur, spotřebitelé jí důvěřují a mezi producenty je o ni zájem. Proto hrají kontroly dodržování standardů pečetě důležitou roli. AMA-Marketing uzavírá s držiteli pečetě smlouvu, za jejíž porušení hrozí poměrně vysoké finanční sankce, v krajním případě je možné smlouvu vypovědět a pečeť držiteli odebrat. Především standardy pro AMA-BIO pečeť jsou velmi přísné a zakazují jakékoli použití „nebio“ přísad. Jak probíhají reklamní kampaně V reklamních kampaních se klade důraz především na čerstvost a první stupeň zpracování. Atraktivní je v rámci Rakouska čerstvé mléko a sýry, maso a masné výrobky, jako je tradiční šunka, tyrolský špek, ale také ovoce, zelenina a brambory. Důležitá je též reklamní činnost v zahraničí, kde se prosazují především biopotraviny. V reklamě se pracuje s bílou a červenou barvou (národní barvy Rakouska), bílý podklad vytváří dojem oficiálnosti, přičemž červená barva upoutává pozornost. Dalším prvkem jsou ostré hrany jednotlivých rámečků, které přidávají sdělení na intenzitě. V reklamách vystupují skuteční zemědělci (chovatelé, pěstitelé), ale také zpracovatelé (například sýraři, pekaři). Důležitou roli hrají ženy, které podle marketingových studií na spotřebitele působí důvěryhodným dojmem. Pořádají se besedy, semináře, navštěvují se školy, pořádají se ochutnávky a expozice na výstavách a veletrzích. Zákazníky oslovují přes tištěná média, rozhlas, televizní spoty a sociální média. Zajímavá je také spolupráce s cestovním ruchem, kdy je potenciálním turistům představena nejen rakouská příroda, ale také místní kuchyně, která vychází z místních surovin. Většina těchto aktivit probíhá také v zahraničí. Ještě v roce 1995 byl podíl vývozu zemědělské produkce na 16 %, dnes je to více než 60 %. Jsou to především mléko a mléčné produkty, maso a uzeniny, koření, sladkosti, ale z velké míry také energetické nápoje. Nejdůležitější exportní destinací je Německo (30 %), následuje Itálie (13 %), Francie a další románské země, ve kterých mají kvalitní potraviny a dobré jídlo výsadní postavení v hodnotovém žebříčku tamního obyvatelstva. Export přitom představuje zajímavou alternativu místním producentům, kteří se podobně jako
tuzemští producenti a zpracovatelé potýkají s oligopolním chováním obchodních řetězců. Na rakouském trhu působí tři velké obchodní řetězce, které vlastní více než 80 procent maloobchodního trhu. Některým producentům tak nezbývá než svoji produkci vyvézt. Rozpočet AMA-Marketing Rozpočet AMA-Marketing v roce 2014 dosahoval přibližně 20 milionů eur (540 milionů korun). Velkou část tvoří příspěvky od prvovýrobců a zpracovatelů a maloobchodu. Státní podpora je spíše marginální. Příspěvky jsou povinné a vycházejí ze zákona o AMA-Marketingu. Na některé komodity se nevztahují povinné odvody, ale mohou do rozpočtu přispívat dobrovolně, tomu ovšem odpovídá rozsah reklamy. Všechny komodity poté čerpají z výhod propagace společné značky – pečetě kvality AMA. AMA-Marketing má přibližně 65 zaměstnanců a většinu činností je schopná si zajistit vlastními kapacitami. Řada projektů probíhá ve spolupráci s Evropskou unií, popřípadě formou přeshraniční spolupráce. Inspirace pro Českou republiku? Přednášek se zúčastnili také zástupci ministerstva zemědělství v čele s náměstkyní pro úsek potravin MUDr. Vierou Šedivou. Právě tento úsek pracuje na návrhu zákona o marketingovém fondu pro zemědělské komodity, jehož ambicí je zopakovat úspěch polského a právě rakouského marketingového fondu. Cílem je zastavit pokles soběstačnosti České republiky v základních zemědělských a potravinářských komoditách a podpořit export. Návrh zákona by potom měl spatřit světlo světa v následujících měsících. Agrární komora ČR společně s Potravinářskou komorou ČR přípravu zákona sledují a podílejí se na něm. Další detaily se brzy objeví v Ročence Agrární komora České republiky za rok 2015. Foto popis| Ředitel obchodní divize AMA Michael Blass seznámil přítomné s fungováním rakouského marketingového fondu na propagaci potravin Foto autor| Foto archiv AMA-Marketing O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR
zena-in.cz Má červené maso místo v našem jídelníčku? 28.1.2016 zena-in.cz str. 0 Zdraví Vendula Kubalíková Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Maso je pro výraznou většinu naší populace základní potravinou. Nesporně má mnoho zdravotních přínosů, je bohaté na bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny nebo vitamín B12. Má ale také negativní stránky, které jsou často spjaty s nadměrnou konzumací červeného masa. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je zařazení červeného masa do jídelníčku 2x týdně. Maso je pro výraznou většinu naší populace základní potravinou. Nesporně má mnoho zdravotních přínosů, je bohaté na bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny nebo vitamín B12. Má ale také negativní stránky, které jsou často spjaty s nadměrnou konzumací červeného masa. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je zařazení červeného masa do jídelníčku 2x týdně. Červeným masem myslíme především maso vepřové a hovězí, dále skopové, telecí a jehněčí. Při nákupu červeného masa ho vždy senzoricky zhodnotíme – maso by mělo mít pěknou barvu, na povrchu by neměla být slizká vrstva, nesmí zapáchat. Maso je často baleno v krabičkách a zataveno ve folii. Může se stát, že maso má šedou barvu, což je to dáno chemickou reakcí. Maso se dotýká folie, zamezí přístupu kyslíku a tím změní barvu.
Z nutričního hlediska se masa příliš neliší. Energetická hodnota svaloviny je přibližně 450 kJ/100 g. Tuková tkáň 3500 kJ/100 g – nejméně tučné bývá telecí a maso divokých zvířat. Podíl nasycených mastných kyselin je vyšší u přežvýkavců než u vepřového. Vepřové maso obsahuje o něco méně bílkovin a více tuku, proto bývá i hůře stravitelné. Benefity červeného masa Červené maso je nutričně velmi zajímavou potravinou. V průměru obsahuje 20 – 24 g bílkovin na 100 g v syrovém stavu. Téměř všechny bílkoviny v mase jsou plnohodnotné. To znamená, že obsahují všechny esenciální aminokyseliny. „Bílkoviny jsou velmi důležité, můžeme je nazvat stavebními kameny organismu – jsou součástí svalové bílkoviny, ale také enzymů, hormonů, protilátek atd. Bílkoviny přijímáme, abychom nahradili jejich ztráty, neboť tělesné tkáně se neustále obměňují,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Dále je červené maso zdrojem kvalitních nenasycených mastných kyselin. Nenasycené mastné kyseliny přítomné v mase můžeme přirovnat k těm, které se nacházejí v rybách, snižují rizika onemocnění oběhového systému. Červené maso je významným zdrojem železa. Železo z masa je lépe využitelné, než z rostlinné stravy. Nedostatek železa může vést až k anémii (chudokrevnost). Nejčastěji se anémie vyskytuje u dětí a mladých žen. Dále maso obsahuje zinek, který podporuje náš imunitní systém, je důležitý pro zdravou pokožku, vlasy, nehty, chrání buňky před působením volných radikálů. V dostatečném množství ho najdeme nejen ve vepřovém a hovězím, ale také ve vejcích a mořských plodech. Vyskytuje se i v obilovinách nebo fazolích, ale v hůře vstřebatelné formě. Z vitamínů obsažených v červeném mase je nejdůležitější vitamín B12 – „vitamín pro silné nervy a duševní zdraví“, který se vyskytuje v živočišných potravinách. Má mnoho funkcí, příznivě působí na nervový systém, snižuje únavu a vyčerpání. Obsah látek v červeném mase[1]
Bílkoviny (g/100 g) Tuky (g/100 g) Energie (kJ) vepřové
plec 17 18 978 kýta 17 15 873 krkovička 15 24 1196
hovězí
bok 19 16 907 roštěná 21 14 868 kýta 20 9 643 plec 20 11 738 Spotřeba červeného masa v České republice Podle Českého statistického úřadu[2] spotřeba červeného masa (hovězí, telecí a vepřové) v hodnotě na kosti, tedy před zpracováním, odstraněním kůže, kostí tuku atd., se v České republice v posledních letech drží těsně pod 50 kg na osobu a rok. To činí cca 140 g na průměrnou osobu a den. Jedná se o přepočet na průměrnou osobu včetně kojenců a batolat. Tato data však nezohledňují individuální chování spotřebitelů. Individuální spotřebou potravin se v České republice zabýval Státní zdravotní ústav[3] v letech 2003/2004. Nejvyšší spotřeba masa a masných výrobků byla zjištěna v populační skupině mužů ve věku 18-59 let, kde průměrná spotřeba činila 232 g/den (včetně drůbeže a ryb). Na celkové spotřebě, u všech sledovaných populačních skupin s výjimkou dětí ve věku 4-6 let, měly největší podíl masné výrobky, naopak nejméně konzumovanou skupinou byly ryby a rybí výrobky. Průměrná denní spotřeba červeného masa u mužů starších 15 let je okolo 50 g, u žen ve věku 15 let a víc činí spotřeba 30 g. Součtem průměrné denní hodnoty spotřeby masných výrobků a červeného masa se dostáváme na cca 100 g masných výrobků + 50 g červeného masa u mužů nad 15 let a 50 g masných výrobků + 30 g červeného masa u žen starších 15 let. Zdravotní rizika spojená s nadměrnou konzumací červeného masa Vysoký příjem tuku je jedním z rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění, obezity a některých typů rakoviny. Do jídelníčku bychom proto měli zařazovat pouze maso libové. Před kuchyňskou úpravou přebytečný tuk odstranit. „Do jídelníčku bychom měli zařazovat různé zdroje bílkovin. Kromě masa červeného i maso bílé a především ryby. Z ostatních zdrojů bychom se měli zaměřit na luštěniny, obiloviny nebo ořechy. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je zařazení červeného masa do jídelníčku 2x týdně,“uvádí Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování a dodává: „Úplně vyřadit z jídelníčku bychom měli masné výrobky. Obsahují vysoký obsah tuku, soli a přídatných látek. Pozor bychom si měli dát například i na domácí uzené maso. Přestože může být libové, při nedokonalém spalování vznikají karcinogenní látky. V domácích podmínkách není udírna s odlučovači běžná.“ Tepelná úprava masa
Tepelnou úpravou chceme docílit správných dietetických požadavků, odstranit případnou mikrobiální kontaminaci a zachovat vysokou nutriční hodnotu stravy. Při teplotách kolem 180 – 200 °C však vznikají karcinogenní látky. Úprava masa by měla být šetrná i z tohoto pohledu. Mezi šetrné a moderní úpravy masa patří například příprava v konvektomatu. Jedná se v podstatě o pečení s přidanou vlhkostí. Je vhodné při přípravě rolád nebo plátků. Další metodou je příprava masa ve vakuu při hraniční teplotě 65°C zvaná sous vide (sůví). Velmi pozvolná příprava, která je nejšetrnější k masu, zachovává přirozenou vláčnost a šťavnatost masa. „Upřednostnit bychom měli smažení na nerez pánvi na řepkovém oleji. Řepkový olej nejlépe snáší velké teploty,“ říká Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Díky přesnému řízení teploty navíc nedochází k přepalování tuků. U nerezu oproti teflonu nedochází k žádnému poškození povrchu, a tím k případné kontaminaci jídla. Teflon je navíc nebezpečný pokud dojde k přehřátí pánve. Červené maso je důležitou součástí výživy a do zdravého jídelníčku rozhodně patří. Pokud budeme předcházet rizikům plynoucím ze špatné manipulace, nešetrné úpravy a budeme jíst doporučené množství, nemusíme se červeného masa bát. „Nesmíme zapomínat, že jídelníček zdravého životního stylu má být pestrý a vyřazení takto hodnotné potraviny je velká škoda,“ uzavírá Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. 1] Zdroj: Mäso jatočných zvierat – potravinové tabulky, Bratislava 2002 [2] Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/spotreba-potravin-2014 [3] Zdroj: http://www.szu.cz/uploads/CZVP/Masne_vyrobky_cervene_maso_a_rakovina.pdf
URL| http://zena-in.cz/clanek/ma-cervene-ma...sto-v-nasem-jidelnicku/kategorie/zdravi
zena.centrum.cz Červené maso: Jak moc je pro člověka důležité? 2.2.2016
zena.centrum.cz str. 0 Hubnutí - Zdraví uzi Český svaz zpracovatelů masa - TOP
zpět Červené maso se v poslední době stalo obávaným strašákem. Přesto je pro mnoho lidí základní potravinou. Na co si dát pozor? Pravověrní masožrouti si maso nedají vzít, ať se o něm dozvědí jakékoliv hrůzy. Jiní zase po nedávném varování, že patří mezi spouštěče rakoviny, obcházejí obloukem už masný pult v obchodě. Kde je pravda? Odpůrci masa si své důvody najdou sami. Přečtěte si však jednou argumenty, které mluví spíš v jeho prospěch. respektive ve prospěch jeho rozumnné a umírněné konzumace. Světová zdravotnické organizace (WHO) doporučuje zařadit ho do jídelníčku dvakrát týdně. Stavební kameny našeho těla Pamatujete si na slavnou povídku Smrt krásných srnců? Židovský tatínek upytlačil srnce, aby se jeho synové najedli masa a měli tak dost sil překonávat útrapy koncentračního tábora. Má to svoji logiku. Doporučujeme: Pangas: Je lepší než bůček, nebo ne? Červené maso v průměru obsahuje 20-24 g bílkovin na 100 g v syrovém stavu. Téměř všechny bílkoviny v mase jsou plnohodnotné. To znamená, že obsahují všechny esenciální aminokyseliny.
"Bílkoviny jsou velmi důležité, můžeme je nazvat stavebními kameny organismu. Jsou součástí nejen svalové bílkoviny, ale také enzymů, hormonů, protilátek atd. Bílkoviny přijímáme, abychom nahradili jejich ztráty, neboť tělesné tkáně se neustále obměňují," vysvětluje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování. Důležité prvky Červené maso je významným zdrojem železa. Železo z masa je lépe využitelné než z rostlinné stravy. Nedostatek železa může vést až k chudokrevnosti, která se nejčastěji vyskytuje u dětí a mladých žen. Dále maso obsahuje zinek, který podporuje náš imunitní systém. Je důležitý pro zdravou pokožku, vlasy, nehty, chrání buňky před působením volných radikálů. V dostatečném množství ho najdeme nejen ve vepřovém a hovězím, ale také ve vejcích a mořských plodech. Vyskytuje se i v obilovinách nebo fazolích, ale v hůře vstřebatelné formě. Čím se řídit při výběru? Červeným masem myslíme především maso vepřové a hovězí, dále skopové, telecí a jehněčí. Při nákupu ho vždy kriticky zhodnotíme - maso by mělo mít pěknou barvu, na povrchu by neměla být slizká vrstva, nesmí zapáchat. Maso je často baleno v krabičkách a zataveno ve folii. Pokud má našedlou barvu, nemusí to nic znamenat - jde jen o chemickou reakci. Je to tím, že se dotýkalo folie bez přístupu kyslíku. Jiná barva - včetně podezřele intenzivní růžové nebo červené by ale měla být jasným signálem, že tenhle balíček si domů nevezmeme. Přečtěte si: Zemřeme z každého párku? Z nutričního hlediska se druhy masa od sebe příliš neliší. Energetická hodnota svaloviny je přibližně 450 kJ/100 g. Tuková tkáň už má ovšem 3500 kJ/100 g - nejméně tučné bývá telecí a maso divokých zvířat. Podíl nasycených mastných kyselin (to jsou ty méně vhodné) je vyšší u přežvýkavců než u vepřového. Vepřové maso ale zase obsahuje o něco méně bílkovin a více tuku, proto bývá i hůře stravitelné. A tím jsme u rizik: Varování závěrem Vysoký příjem tuku je jedním z rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění, obezity a některých typů rakoviny. Do jídelníčku bychom proto měli zařazovat pouze maso libové. Před kuchyňskou úpravou je dobré přebytečný tuk odstranit. "Do jídelníčku bychom měli zařazovat různé zdroje bílkovin. Kromě masa červeného i maso bílé a především ryby. Z ostatních zdrojů bychom se měli zaměřit na luštěniny, obiloviny nebo ořechy," uvádí Kateřina Šimková. Dále ovšem upozorňuje: "Úplně vyřadit z jídelníčku bychom měli masné výrobky. Obsahují vysoký obsah tuku, soli a přídatných látek. Pozor bychom si měli dát například i na domácí uzené maso. Přestože může být libové, při nedokonalém spalování vznikají karcinogenní látky. V domácích podmínkách není udírna s odlučovači běžná." MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co se děje s tělem, když přestanete jíst maso? 6 věcí o mozku, které vědci zjistili v roce 2015 Hrůzami opředená prohlídka: Co se děje při koloskopii?
URL| http://zena.centrum.cz/zdravi/hubnuti/clanek.phtml?id=811129
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 5plus2
Krůta trumfne i kuře 29.1.2016
5plus2 str. 11 Česká republika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět V KUCHYNI ČR Přemýšlíte-li, kterým masem si zpestřit jídelníček při držení diety nebo pro posílení a přitom nezatížení organismu, pak krůta je správnou volbou. Obsahuje minimum tuků a ve srovnání s jinými druhy mas má mnohem více bílkovin. Co do zdraví prospěšných látek překonává i u nás tolik oblíbené kuře. Přesto v Česku není spotřeba krůtího masa taková jako jinde v Evropě. U nás jsou to zhruba dva kilogramy na osobu ročně, v jiných státech starého kontinentu je to kilogramů šest. Z krůty rád vaří také šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. V pořadu televize Prima Teď vaří šéf představil svůj oblíbený krůtí bujon s játrovými knedlíčky. „Při vaření krůtího vývaru nezapomínejte odstraňovat z hladiny pěnu. Přidejte nové koření, celý pepř, kousky mrkve, řapíkatý celer, pórek a jednou rozpůlenou cibuli,“ radí Pohlreich. Vaření takového bujonu trvá zhruba dvě hodiny. A játrové knedlíčky? Ty už jsou starou známou klasikou. (vrm, mb) Krůtí řízky s meruňkovou omáčkou Potřebujeme: 2 šalotky, 1 feferonku, 100 g sušených meruněk, 1 lžíci másla, 250 ml slepičího vývaru, 4 krůtí řízky, pepř, sůl, kayenský pepř, 3 lžíce oleje, 4 lžíce smetany, 2 svazky tenkého pórku. Postup: Šalotku a meruňky a feferonku nadrobno pokrájíme, na másle vše krátce osmahneme. Podlijeme vývarem a přikryté asi 10 minut dusíme, poté rozmixujeme. Řízky opepříme a opékáme na 2 lžících rozehřátého oleje z každé strany 5 minut. Osolíme, vyjmeme a uchováme teplé. Do tuku na pánvi dáme meruňkové pyré, smetanu a necháme přejít varem. Osolíme, okořeníme kayenským pepřem. Pórky omyjeme, odkrojíme zelené listy a podélně pokrájíme. Opékáme na lžíci oleje asi 3 až 5 minut. Poté vše servírujeme. Krůta po americku Potřebujeme: 1 malou krůtu (tzv. baby), sůl, pepř, 2 cibule, 20 g margarínu, 5 plátků opečeného toastového chleba, 4 lžíce petrželky, 125 g vinné klobásy, 70 ml slepičího vývaru, 1 lžičku šalvěje, muškátový oříšek, 20 g másla. Postup: Krůtu důkladně omyjeme a osušíme. Troubu předehřejeme na 180 °C. Cibuli oloupeme, posekáme a zesklovatíme na rozehřátém margarínu. Toasty nakrájíme na kostičky a promícháme s cibulí, petrželkou, náplní vinné klobásy a vývarem. Nádivku okořeníme šalvějí, muškátem, osolíme a opepříme. Krůtu naplníme nádivkou, zašijeme, poklademe vločkami másla a zakryjeme alobalem. Pečeme 1 hodinu, podléváme vypečenou šťávou. Alobal sejmeme a krůtu pečeme další 1 hodinu. Krůtí guláš se zelím Potřebujeme: 1 krůtí stehno, 3 cibule, 2 lžíce pokrmového tuku, sůl, pepř, mletou sladkou papriku, 750 g kysaného zelí, 2 bobkové listy, 1 lžičku jalovcových bobulí, 125 ml bílého vína, červený a zelený paprikový lusk, cukr. Postup: Maso vykostíme a nakrájíme na kostičky. Cibuli nakrájíme na hrubší kostičky. Krůtí maso prudce opečeme ze všech stran na rozehřátém tuku. Přimícháme cibuli. Dusíme zhruba 5 minut. Osolíme, opepříme a ochutíme mletou sladkou paprikou. Přidáme kysané zelí, bobkový list a jalovcové bobule. Podlijeme bílým vínem a 375 ml vody. Dusíme 30 minut. Mezitím paprikové lusky nakrájíme na kostičky. Přidáme ke guláši a dusíme dalších 15 minut. Znovu osolíme, opepříme, ochutíme mletou sladkou paprikou a osladíme. Foto popis| Regionální mutace| 5plus2 - Teplicko
agris.cz Souhrn událostí uplynulého dne – 26.1. 2016 27.1.2016
agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Potraviny Klasa v roce 2015 téměř bez závad. Kam mizí zemědělská půda? Slovenští obchodníci po snížení DPH zlevnili potraviny. Spodně kvašená 11° a 12° piva budou asi nadále nazývána ležáky. Potraviny Klasa v roce 2015 téměř bez závad Třináctým rokem uskutečňuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelnou kontrolní akci na potraviny označené národní značkou kvality KLASA. V roce 2015 inspektoři SZPI hodnotili celkem 214 šarží takto označených potravin. Výrobky KLASA musejí splňovat nejen požadavky vyplývající z národní a evropské potravinové legislativy, ale i nadstandardní požadavky Kam mizí zemědělská půda? Zatímco v kultovním českém filmu přicházejí básníci pouze o iluze, v reálném životě přicházejí vlastníci půdy v ČR nejen o iluze, ale i o značnou část svého majetku, a naše země o nezanedbatelnou výměru zemědělské půdy. Slovenští obchodníci po snížení DPH zlevnili potraviny Většina velkých obchodních sítí na Slovensku zohlednila snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na vybrané potraviny v cenách výrobků. Maloobchodní ceny pěti sledovaných potravinářských výrobků v lednu oproti závěru minulého roku klesly o 8,53 procenta. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek. Spodně kvašená 11° a 12° piva budou asi nadále nazývána ležáky Spodně kvašená 11° a 12° piva budou zřejmě i nadále nazývána ležáky, svrchně kvašená se označí za plná. Dohodly se na tom pivovary s ministerstvem zemědělství. Finální znění vyhlášky, která značení piv změní, je ale na ministerstvu, řekl na dnešním setkání s novináři prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.
URL| http://www.agris.cz/clanek/191001
Dobrá pachtovní smlouva může omezit degradaci půdy 29.1.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Úrodnost zemědělské půdy a její schopnost zadržet vodu v krajině v České republice postupně klesá. Jedním z nástrojů, jak tento trend částečně omezit, může být i dobře nastavená pachtovní smlouva. Zohlednění kvality pronajímané půdy úspěšně nabízí „Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy“, kterou připravil Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.
Úrodnost zemědělské půdy a její schopnost zadržet vodu v krajině v České republice postupně klesá. Jedním z nástrojů, jak tento trend částečně omezit, může být i dobře nastavená pachtovní smlouva. Zohlednění kvality pronajímané půdy úspěšně nabízí „Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy“, kterou připravil Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. V současné době se připravuje její aktualizované vydání. Česká republika patří v EU mezi země s největším podílem propachtované půdy. Skutečnost, že na více než 80 % zemědělské půdy u nás dnes nehospodaří její vlastníci, ale pachtýři (nájemci), s sebou přináší řadu problémů. Mezi největší patří malý zájem pachtýřů o dlouhodobou udržitelnost půdní kvality. To je dáno jak tlakem na zemědělce produkovat co nejlevnější potraviny s co nejnižšími náklady, tak absencí dlouhodobějších vizí. Pokud zemědělec dnes nemá jasnou představu, co bude s půdou po ukončení pachtu, do péče o její úrodnost zpravidla neinvestuje. Dalším negativním faktorem, který výrazně ovlivňuje trend klesající půdní úrodnosti, je obecný stav české krajiny a zemědělské půdy. V převážně pahorkatinné krajině ČR (vody zde tečou do tří moří), máme největší půdní bloky v Evropě. Na historický relikt z 50. let, kdy došlo k masivní likvidaci přirozených krajinných prvků a odvodnění čtvrtiny zemědělské půdy, doplácíme doposud. Scelené půdní bloky, kromě toho, že snižují funkční i druhovou biodiverzitu, umožňují nasazení obrovských zemědělských strojů. Mnohdy se jedná o stroje určené např. pro americké prérie a jejich využívání masivně zvyšuje utužování půdy. Díky ekonomickému tlaku poklesly navíc od 90. let obrovským způsobem stavy hospodářských zvířat. Historický ráz farem je tak významně porušen, jejich přirozená komplexnost padla ve prospěch výdělečnější rostlinné produkce. Hovězí maso dnes dovážíme, chybějící přirozená hnojiva (hnůj, kejda apod.) jsou nahrazována chemickými, na půdě nejsou dodržovány vhodné osevní postupy. Vliv má také dotační politika a podpora vždy jen části vybrané produkce. Výsledkem je, že máme přes 50 % zemědělské půdy z celkových cca 4,2 mil ha ohroženo vodní erozí, z toho je již přes 500 tis. ha vážně poškozeno, přes 14 % ohroženo větrnou erozí, 45 % půd je utuženo, v půdách chybí organická hmota, půdy se okyselují a je narušena i její biologická složka (půdní život). Utužená půda není schopna zadržet stále častější přívalové deště, jež jsou výsledkem klimatických změn, voda tak odtéká a způsobuje vodní erozi. Ta pak následně další škody na majetku a vodních nádržích. S mizející půdou klesá mocnost půdního profilu. Půda, která už v sobě nezadrží moc vody, rychlé vysychá a stává se výsušnou. Pomalu pak vzniká koloběh, ze kterého se špatně uniká. A co tomu říká vlastní pozemek? Klesá jeho hodnota, a tím i cena. Snižování půdní kvality má přímý dopad jak na vlastníka pozemku, tak nepřímo na stát. Půda plní pro společnost, kromě produkce potravin, celou řadu dalších funkcí (retence vody, infiltrace vody, filtrace vody a mnoho dalších). Přesto, že by veškerá zemědělská půda v ČR dokázala zadržet až 8,4 miliardy m3 vody, je momentální potenciál zemědělských půd zadržovat vodu výrazně nižší - na úrovni 5,04 miliardy m3 vody. To znamená, že z naší republiky odteče více než 3,3 miliardy m3 vody každý rok zbytečně pryč. To je pro představu zhruba tolik, jako bychom každoročně z české krajiny vypustili přibližně 10 vodních nádrží o velikosti Želivky nebo Lipna. Náklady na údržbu vody v krajině jsou dnes obrovské. Stávající nastavení DZES (standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, dříve GAEC), jejichž plnění je podmínkou pro čerpání dotací, nejsou bohužel dostatečné. Na ziscích, které ze zemědělské produkce mají soukromé subjekty, se tak nepřímo podílí stát kompenzací škod, které jsou s omezenou funkčností půdy spojeny. Stav půdy může zlepšit kvalitní pachtovní smlouva Z důvodu ochrany kvality pozemků, zabránění snižování jeho ceny, a tím i přímé podpory vlastní ochraně půdy, byla na Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP v.v.i.) vypracována „Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy“ (autoři Vopravil, Khel, Hladík, Havelková). Metodika vznikla v roce 2014 překvapivě na podnět církve, která se připravovala na převzetí řady zemědělských pozemků a chtěla tak předejít poškození půdy nesprávným hospodařením na pozemcích, na kterých nebude hospodařit sama. Vypracovaná metodika stručně uvádí možné typy, příčiny degradace zemědělské půdy a jejich prevenci a nabízí postup detailního pedologického průzkumu, jehož cílem je zmapování kvality půdy
před pachtem a po ukončení pachtu. Součástí je i návrh znění pachtovní smlouvy, která podmínku uchování kvality zahrnuje. Metodika má za sebou nyní dva roky existence a dá se říci, že dokázala zásadně pozměnit pohled na užívání pozemků a vlastní přístup smluvních stran. Dnes se ukazuje, že o metodiku mají zájem nejen majitelé půdy, ale i samotní pachtýři, kteří chtějí mít jistotu, že po uplynutí doby pachtu nebudou neoprávněně nařčení vlastníky, že půdu poškodili. V současné době se proto připravuje její aktualizovaná verze, která zohledňuje i postupy, při kterých namísto poklesu kvality půdy dochází k jejímu zlepšení. Součástí bude i kompletně specializovaným právníkem aktualizovaná vzorová pachtovní smlouva, která bude zohledňovat jak zabránění poškození pozemku, tak i variantu jeho zhodnocení. Neb na půdu a pacht lze z hlediska právního pohlížet i jako například na byt, který buď nájemník poškodí, či naopak zhodnotí, a to se pak odráží i v jeho ceně, případně výši nájmu. Nová metodika by měla být k dispozici již v prvním čtvrtletí roku 2016. Zpracovali: Ing. Jan Vopravil, Ph.D. (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v. v. i.) Kateřina Čapounová (Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství) Text vznikl v rámci projektu “Proč ekologicky a proč ne konvenčně?“ za podpory Ministerstva životního prostředí ČR a nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Realizátorem projektu je Bioinstitut o.p.s.. Více na http://www.rokpudy.cz
URL| http://www.agris.cz/clanek/191033
Zeman podepsal zpřísnění zákona proti praktikám řetězců a pravidla výkupu pozemků pro stavbu silnic 29.1.2016
agris.cz str. 0 Zemědělství FinančníNoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může novela zdražit potraviny a umožňuje šikanovat odběratele. Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může novela zdražit potraviny a umožňuje šikanovat odběratele. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však už dříve obavy ze zdražení odmítl. Schválená novela mimo jiné zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin.
Při projednávání ve Sněmovně i v Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali a naopak poukazovali na potíže, které nyní domácí dodavatelé mají. Svaz obchodu a cestovního ruchu v tiskové zprávě v reakci na schválení novely uvedl, že změna zákona může zdražit potraviny v obchodech, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Podle svazu také umožňuje šikanovat odběratele a brání běžnému obchodnímu vyjednávání. "Celý zákon dopadne především na malé české výrobce potravin, české podnikatele a obchodní aliance typu Jednota, COOP a další, kteří nemají dostatečnou možnost nakupovat zboží v zahraničí," tvrdí svaz. Norma podle něj navíc dává příliš krátkou lhůtu na uvedení smluvních vztahů do souladu s novým zákonem. Zeman podepsal nová pravidla výkupu pozemků pro stavbu silnic Zavedení pevných cen místo maximálních limitů pro výkup pozemků kvůli stavbě silnic, dálnic a jiné infrastruktury přinese novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Omezí se i bonusy za výkup zemědělské a lesnické půdy. Změna pravidel začne platit do tří měsíců. Cílem novely je urychlit přípravu dopravních staveb, které brzdí snaha majitelů pozemků domoci se co nejvýhodnější ceny. Nově by pro ně měli podle zastánců novely platit stejné podmínky a stát by měl v porovnání se současným stavem ušetřit. Dosavadní maximální limity cen pro výkup pozemků se mají změnit v pevně stanovené ceny. U jiných než stavebních pozemků, tedy u polí nebo lesů, se sníží koeficient z dosavadních 16 na polovinu. Jejich cena se tedy stanoví tak, že se odhadní cena vynásobí osmi. U stavebních pozemků se má odhadní cena vynásobit koeficientem 1,15 a bude to rovněž pevná cena místo dosavadního maximálního limitu. Novela obsahuje i přechodné ustanovení, které uvádí, že dosavadní řízení se dokončí podle nynější úpravy. Do oceňování vykupovaných pozemků se také nově nemá započítávat zvýšení ceny jiných pozemků v souvislosti s jejich výkupem. To má zabránit spirálovitému zvyšování odhadních a následně kupních cen. Ceny by se také neměly navyšovat, pokud investor kupuje od jiné státní organizace, například od Lesů ČR. Stát by rovněž mohl kupovat pozemky určené ke směně za jiné, které od jejich vlastníků potřebuje k tomu, aby na nich mohl stavět. Poslanci poukazují na to, že nyní stát někdy nemá vhodné pozemky ve svém vlastnictví. Týká se to například zemědělců, kteří dávají přednost výměně za jiné pozemky před jejich prodejem. Novela nabude účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Autor: ČTK http://www.ctk.cz
URL| http://www.agris.cz/clanek/191039
Češi utrácejí za biopotraviny čím dál více. Letos obchodníci očekávají dvouciferné nárůsty prodejů 1.2.2016
agris.cz str. 0 Potravinářství Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Lidé mají stále větší zájem o biopotraviny a sortiment zdravé výživy, jak vyplývá z meziročního srovnání hypermarketů Globus. Rozdíl mezi cenou u čím dál většího počtu konvenčních potravin a biopotravin rok od roku klesá. Dokonce cenově výhodnější jsou například semolinové těstoviny, brusinky, olivový nebo kokosový olej. Lidé mají stále větší zájem o biopotraviny a sortiment zdravé výživy, jak vyplývá z meziročního srovnání hypermarketů Globus. Rozdíl mezi cenou u čím dál většího počtu konvenčních potravin a biopotravin rok od roku klesá. Dokonce cenově výhodnější jsou například semolinové těstoviny, brusinky, olivový nebo kokosový olej. Do toho přibývá zákazníků, kteří sledují etikety potravinářských výrobků, zajímají se o jejich složení s ohledem na zdraví a nakupují tak s větší rozvahou. Lidé v roce 2015 nakoupili biopotraviny za více než 150 milionů korun „Zatímco v roce 2014 utratili Češi za biopotraviny přes 120 milionů korun, loni to bylo ještě o 25 procent více. Letos odhadujeme i nadále u některých skupin produktů nárůst v dvouciferných číslech. Významné měsíce z hlediska prodejů bývají leden a únor, poptávka po biopotravinách je ve srovnání se zbylými měsíci roku v průměru o 15 procent vyšší. Dobře si vedou také výrobky ze sóji, vegetariánské a veganské alternativy masa, obilninové nápoje, bezlepkové produkty nebo produkty se sníženým obsahem laktózy,“ říká mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Mléčné výroby v biokvalitě za cenu konvenčních potravin Růst poptávky souvisí podle mluvčí Globusu s lepší znalostí biopotravin, svoji roli hraje i přibývající počet certifikovaných výrobců a širší nabídka na pultech. „Lidé jsou lépe informovaní a zjišťují, že tento sortiment nemusí nutně znamenat vyšší cenu než u konvenčního zboží. Zákazníci dále pozitivně vnímají i fakt, že se při výrobě biopotravin nepoužívají geneticky modifikované nebo chemicky ošetřené suroviny. Velice přísně je regulováno také přidávání konzervačních látek a používají se přírodní barviva a aromata.“ Zákazníci u nákupů více přemýšlejí Češi začali v nejobecnějším smyslu u nákupů více přemýšlet, patrné je to zvláště v prvních měsících roku. „Hledají alternativy ke klasickým tukům, cukrům, masu a majonéze. Více přihlížejí ke kalorickému složení, nutriční vyváženosti a celkové stravitelnosti. Snaží se jíst střídměji, sváteční prosincové hřešení kompenzují přísnějším stravovacím režimem a podstatný vliv mají i novoroční předsevzetí,“ uzavírá mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Pro více informací kontaktujte, prosím: Pavla Hobíková, Globus Radek Václavík, Botticelli Tel.: 730 543 733 Tel.: 724 176 864 e-mail: mailto:
[email protected] email:mailto:
[email protected]
URL| http://www.agris.cz/clanek/191069
V balení vodňanského kuřete byl červ. Lidl celou šarži stáhl z prodeje 1.2.2016
agris.cz str. 0 Potravinářství iDNES.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zákaznice našla přibližně centimetrového červa v balení kuřecích stehen z produkce Vodňanské drůbeže prodávaných v benešovském Lidlu. Celá šarže byla stažena z prodeje a výrobce 650
kilogramů masa zlikvidoval. Výrobu ještě zkontroluje Státní veterinární správa. v class="textDetailHeader">
prostor k daňovým únikům. Populisté vyzobávají jednotlivé položky, které sice nemají sebemenší význam, ale komplikují účetnictví a otvírají dveře daňovým únikům," stěžoval si Kalousek. Naopak například předseda KSČM Vojtěch Filip možnost snížení ceny točeného piva vítal. "Klidně jsem pro. Zejména my z Budějic se těšíme, že se pivo nebude zdražovat," uvedl. Snížení daně kvitovali i někteří poslanci ČSSD, například bývalý ministr průmyslu Milan Urban. "Určitě jsem pro," řekl. Případným snížením daně z přidané hodnoty u sudového piva z nynějších 21 na deset procent by stát přišel asi o 160 milionů korun ročně. V rozporu s právem Evropské unie by zařazení sudového piva do této snížené sazby DPH nebylo, řekli Babiš a jeho náměstkyně pro daně Alena Schillerová.
URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/babis...poz/r~0abb1084c66111e59c4a002590604f2e/
Nejen pivo a nealko. DPH může klesnout také u masa, mléka, másla a chleba, říká Sobotka 2.2.2016
aktualne.cz str. 0 Ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr financí Andrej Babiš hovoří o postupném sjednocení snížených sazeb na 10 procentech. Praha – Předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka podporuje další Praha - Předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka podporuje další snižování daně z přidané hodnoty (DPH), zejména na potraviny. “Navrhujeme co nejdříve snížit daň na maso, mléko, máslo a chleba,“ řekl online deníku Aktuálně.cz. Podle rozpočtových možností se Sobotka nebrání ani přesunu dalších položek do nejnižší, tedy desetiprocentní sazby DPH. Tu zavedla vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL od roku 2015 a patří do ní knihy, léky, dětská výživa a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Sobotka tak reagoval na otázku, zda souhlasí s úterním výrokem ministra financí Andreje Babiše (ANO) ohledně postupného sjednocení dvou snížených sazeb DPH na deseti procentech. Babiš tento plán zmínil, když obhajoval svůj návrh snížit daň z 21 na 10 procent u piva a nealkoholických nápojů obojí při prodeji v restauracích, kdy jde o službu, nikoliv zboží. Podle Babiše má jít o první krok k postupnému sjednocení snížených sazeb, které je prý v souladu s koaliční smlouvou. Ta ovšem jen obecně uvádí, že na zavedení elektronické evidence tržeb a další opatření k lepšímu výběru daní "bude navázán pokles snížené sazby DPH". Do programového prohlášení vlády se pak už nedostala ani tato zmínka. Přímé odpovědi ohledně možného sjednocení na 10 procentech se Sobotka vyhnul. O přesunutí konkrétních položek ale podle něj budou jednat koaliční partneři. Sobotka nicméně zalitoval, že už nemáme pětiprocentní sazbu. "Snížení DPH na léky, knihy, potraviny a další sociálně citlivé komodity je něco, co sociální demokracie vždycky podporovala. Musíme hledat únosnou rovinu z hlediska státního rozpočtu," řekl. Lidovci by podpořili snížení DPH na všechny potraviny, obzvláště ty základní. "Měli bychom mít jiné priority než pivo," říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Změny je potřeba dělat uváženě na základě dat, nikoliv populisticky, dodává k Babišově návrhu. DPH na pivo a nealkoholické nápoje má podle Babiše klesnout už od července, o svém návrhu ale teprve bude příští pondělí jednat s koaličními partnery. Ti byli zatím dost zaskočeni. "Návrh je marketingovým tahem na podporu elektronické evidence tržeb,“ reagoval na konci minulého týdne
Sobotka s tím, že každá daňová změna by měla projít důkladnou diskusí. "Je to hodně populistický návrh, opravdový výkop z čistého nebe, s nikým to nekonzultoval," stěžoval si také místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Babiš nyní potvrdil, že návrh je mimo jiné marketingovým tahem, který má podpořit projekt elektronické evidence tržeb. Jeho schválení zatím v Poslanecké sněmovně blokují opoziční ODS a TOP 09, vláda prosadit v únoru - považuje to za klíčový krok k omezení daňových úniků. Společně s evidencí tržeb Babiš už dříve navrhoval snížení DPH u jídla a nealkoholických nápojů v restauracích z 21 na 15 procent, s návrhem zařadit pivo do 10% sazby přišel dodatečně až na konci minulého týdne. Chce tím pomoci podnikům, které nevaří jídlo - těch je v oboru asi polovina. Česko má nyní tři sazby DPH. Základní činí 21 procent. Snížená 15% sazba se uplatňuje hlavně na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Obě sazby stouply od roku 2013 o jeden procentní bod v souvislosti se startem druhého pilíře důchodového systému, mělo jít o kompenzaci výpadku příjmů ze státního důchodového systému. Poté, co současná vládní koalice druhý pilíř zrušila, chtějí ODS a TOP 09 vrátit sazbu na předchozí úroveň. Koalice to odmítá a argumentuje mimo jiné tím, že od roku 2015 zavedla druhou sníženou sazbu ve výši 10 procent.
URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ne...asl/r~a09ccb80c9bb11e59d7b0025900fea04/
Betynka Čím je nakrmit? 29.1.2016
Betynka str. 71 Miminko výživa
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Oblíbila jsem si fenykl a řapíkatý celer. Můžu je zařadit i do příkrmů pro naši osmiměsíční dcerku? V jaké kombinaci a úpravě by pro ni mohly být vhodné? Malé množství fenyklu i řapíkatého celeru zařazovat můžete. Čím více druhů zeleniny využíváte, tím lépe. Řapíkatý celer je vhodný v kombinaci s rajčaty, mrkví a mletým masem (boloňské špagety), hodí se i do polévek, jako přídavek do pomazánek nebo ke chroupání, nakrájený na proužky. Takto samostatně konzumovaného ho stačí kousek, je chuťově dost výrazný. Do pomazánek jej můžete přidávat až koncem prvního roku, protože základem zpravidla bývá tvaroh, který je velmi bohatý na bílkoviny, a děti do jednoho roku života tak vysoký příjem bílkovin mít nemusí. Fenyklová semínka jsou oblíbenou součástí proti nadýmavých čajů. Čerstvý fenykl se hodí do mixovaných polévek, k dušenému masu, můžete jej použít do masozeleninových omáček. Fenykl můžete také dusit nebo zapékat, výborný je třeba zapečený s těstovinami a vajíčkem. Proč nejsou tzv. „dětské uzeniny“ tak vhodné pro malé děti, jak o nich výrobci píšou? A proč jim toto označení a matení rodičů prochází? Do dětského jídelníčku uzeniny nepatří, výjimkou je šunka s vysokým podílem masa a nízkým obsahem soli. Zde vám může dobře posloužit logo Vím, co jím, protože jedním ze sledovaných parametrů je právě obsah soli. Jinak je pravda, že potraviny označené jako „dětské“ někdy nebývají tím nejvhodnějším. Je proto důležité nenechat se zlákat tímto označením a pečlivě sledovat složení výrobku. Vyhýbejte se tvrdým salámům, špekáčkům i párkům, obsahují značné procento tuku, soli a chuťových přísad. Lepší volbou než párek je pro dítko opečený kousek libového masa. Náš skoro půlroční syn nechce jíst banány, zato se sápe po mandarinkách. Nevadí, že nejí banán? Proč je pro děti tolik důležitý?
Banán se doporučuje proto, že dětem většinou chutná a mohou jej jíst samy (drží v ruce). Je bohatý na draslík a sacharidy. Šestnácti měsíční dítě může mít výběr ovoce již velmi bohatý, pomeranče ani jiné citrusy nevadí. Pouze buďte opatrná při podávání exotičtějších druhů, jako je mango, přece jen určitá nesnášenlivost se může objevit. Při zavádění nových potravin podávejte vždy jen kousek, 3 dny počkejte a pak můžete zařadit i jiné ovoce, které dosud dítě neokusilo. V zimě lze s výhodou využít mražené ovoce, jako jsou jahody, borůvky. Stále stejné přílohy? Naše paní doktorka doporučuje jako přílohu dětem do jednoho roku brambory nebo těstoviny a rýži. Můžu tenhle výběr ještě něčím obohatit? Jako přílohu můžete dítěti nabídnout například i jáhly, pohanku, těstoviny ve formě malých kuliček (kuskus) nebo třeba kukuřičnou polentu. Vyzkoušet můžete i sladké brambory – batáty. PhDr. Karolína Hlavatá, Ph. D. dietolog pražského Endokrinologického ústavu a odborný garant http://www.vimcojim.cz Milé čtenářky, těšíme se na vaše dotazy. Posílat je můžete na adresu mailto:
[email protected]. Náš odborník je rád zodpoví. Foto autor| FOTO: ARCHIV O autorovi| PŘIPRAVILA: HANKA BĚLOHLÁVKOVÁ
Blesk Aby z jídla nebyl jed 29.1.2016 Blesk str. 18 Téma Marcel Mihalik Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Blesk na šťáře s inspektory SZPI Co kontrolují v restauraci: PRAHA - Stačí trocha špíny a z »meníčka« je zbraň hromadného ničení! Proto právě hospody pečlivě kontrolují inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Se dvěma se Blesk vydal na šťáru do pražské restaurace U Seminaristy. 1 Jsme z inspekce Seminarista vypadá zvenčí i úhledně. Jídla i pod stovku a pivo za 40 Kč na centrum docela slušné. Inspektoři Monika a Martin Mar (jejich identitu záměrně nezveřejňujeme) se u baru představují, ukazují odznaky a ptají se po odpovědných osobách. 2 Majitel Vojtěch Lipš (42) je vede do kuchyně. „Před vstupem do ní se musíme převléknout do jednorázových ochranných pomůcek. Tedy čepice, rukavic a pláště,“ říká Martin. Vyzbrojeni jsou teploměrem a fotoaparátem. 3 Co je za lednicí
„Jdeme po čistotě,“ říká Monika. Martin odstrčil lednici, aby se podíval za ni. Někteří provozovatelé to nedělají, takže tam bývá i myší trus. „Díváme se dovnitř spotřebičů i mezi ně,“ ohýbají se inspektoři. V lednicích se nesmí skladovat syrové maso společně s mléčnými výrobky. Těsnění lednice má být neporušené a čisté. Žádné pachy, plísně. 4 Zkouší mastnotu Na sporáku a digestoři zkoumavé oči i prsty zjišťují, zda tu není mastnota. „Někde mají vyloženě krápníky. Takže když připravují pokrmy, kape jim do nich mastnota,“ říká Martin. Problémy jsou podle něj mezi sporáky a pod nimi, kde jsou nánosy mastnoty za několik měsíců a často i zbytky jídla. 5 Správná teplota „Tady nám ukazuje teploměr 83° u polévky, což je vyhovující,“ sděluje Monika. Minimální povinnost je 65°. Tímto způsobem měří jak polévky, omáčky, tak teplé pokrmy i třeba studené dezerty. A také přílohy. 6 Důkaz o likvidaci Kontroluje se také kvalita oleje. Když se inspektorům nezdá, požadují po provozovateli doklady o tom, že odpad pravidelně odváží a jak často olej m mění. Dá se to ověřit i v la laboratoři. 7 Ryba je OK Pro inspektory je důležité kontrolovat datum spotřeby i podmínky uchování potravin. Dívají se do rohů obalů, jestli tam není myší trus nebo »okusy« od myší. 8 Námraza v normě námrazu. Jestli není příliš mrazáku se díváme na velká. Tady je ještě v normě,“ zkušenosti popisuje, že hodnotí Monika. Ze naházet do mrazáku i takové obvyklou praxí kuchařů je být nemusejí. potraviny, které tam 9 Padá nátěr? Inspektoři se dívají také na strop, jestli nepadá nátěr, není prach ve vzduchotechnice nebo třeba není prasklá žárovka. „To vše by mohlo kontaminovat pokrmy, které se tu připravují,“ líčí Martin. 10
Prošel jste! Prvotní trému vystřídala u majitele radost. Inspektoři po dvouhodinové Pr kontrole neshledali žádné nedostatky. „Tento provoz je čistý,“ zhodnotili a předali majiteli protokol o kontrole. Zářezy inspektorů za loňský rok: 15 000 kontrol 140 provozoven uzavřeli ihned 5000 provozoven mělo problém hygiena, kde hrozila kontaminace, nejčastějšími důvody byla špatná zaschlé mastnoty, staré a zapadlé potraviny, výskyt škůdců, skladování a zkaženého masa prošlých potravin Foto popis| Foto autor| Foto: Martin Přibyl, SZPI
Začal pivem, teď přidal služby 3.2.2016 Blesk str. 4 Politika Eva Pospíšilová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Babišova hra s nižší DPH: PRAHA - Vypadá to, jako by ministr fifi nancí hrál zvláštní mariáš s koalicí, opozicí i daňovými poplatníky. Vyloží kartu sudového piva v nižší, desetiprocentní sazbě DPH a čeká. Když nikdo netrumfuje, vynese další: vodu a nealko. Zase nic? Mlask a jsou tu služby. Co všechno má ještě Andrej Babiš (61, ANO) v rukávu? * Nejde v případě snížení DPH u sudového piva a nealko nápojů o nefér podporu vybranému typu podnikání? „Vždycky někdo musí být první. Restaurace a hospody se jako první zapojí do elektronické evidence tržeb (EET), takže i snížit jim DPH jako prvním dává smysl.“ * Co vás na myšlenku snížit právě DPH u sudového piva přivedlo? „Zejména sami hospodští - ozvali se nám ti, pro které plánované snížení DPH na jídlo nebude mít valný efekt, protože jejich hospodaření záleží de facto jen na výnosu z točeného piva.“ * Jak to bude s cenou vína v restauracích? Nebudeme mít kvůli zvýhodnění piva problémy s EU? „U našich daňových návrhů vždy posuzujeme soulad s evropskou legislativou, takže tohoto se nebojím. Navíc víno má na rozdíl od piva nulovou spotřební daň a také nikdo netvrdí, že to je proti pravidlům EU.“ * Co říkáte námitce výrobců, že cena sudového piva je u nás tak nízká, že už k dalšímu zlevnění nemůže dojít? Na jakou částku, respektive o kolik by ještě pivo mohlo zlevnit? „Snížení sazby DPH na sudové pivo vytváří ří prostor pro snížení c ceny. Podle našeho názoru a v závislosti na cenové úrovni restaurace je to od 2,30 Kč do 5 Kč na půllitr.“ * Jaká je vaše hlavní motivace snižování daní v tomto směru: záchrana hospod, které se vylidňují, kompenzace za registrační pokladny, nebo volební body? „Chceme pomoci hospodám, které na rozdíl od restaurací s jídlem nebudou profi tovat z nižší DPH na jídlo a nealko. O EET nejde, tam ty náklady nebudou tak vysoké. Navíc hospoda, která v průměru vytočí 100 piv denně, si na zvýšené marži za jediný ý den vydělá na celý ý měsíc internetového
připojení. Takže tam určitě bude prostor, aby y se hospodský ý o ušetřenou daň podělil s pivaři.“ * Máte už promyšleno, jakých úlev se v rámci zavedení EET dočkají třeba řemeslníci? „Řemeslníci budou do EET vstupovat až poměrně pozdě, na jaře 2018. Ale i u nich budeme snižovat DPH, tam, kde nám to pravidla EU umožňují. Takže v e l -ký skok z 21 % na 10 % může být u kadeřnic a drobných oprav. Obory, které jsou už dnes ve snížené sazbě, se pak můžou těšit na její pokles z 15 na 10 procent.“ * ČSSD navrhuje snížit daň u základních potravin (máslo, chléb i syrové maso). Co vy na to? Máte spočítáno, kolik by to stálo státní n kasu? Neuvažujete o zařazení základních, n příp. všech p potravin do nižší sazby? „Samozřejmě, ms že jsme to spočítali. Stálo b by to přibližně 5,2 miliardy ročně. Náš cíl je postupně s snižovat sníženou ž sazbu DPH z 15 na 10 procent u všech položek. Ale načasování je otázka možností rozpočtu - tam chceme snižovat defi cit -a dohody v rámci vládní koalice.“ * Nebudou teď ale tři sazby DPH pro podnikatele spíš zátěží? „Do určité míry budou. Proto chceme co nejdříve pokračovat s přesunem dalších položek do 10% sazby, až tam časem dostaneme vše a budeme zase jen na dvou sazbách - 21 a 10 %.“ * Některým lidem to zavání čistým populismem… „Ať si nastudují, co je populismus. Defi nice říká, že populista navrhuje líbivá, ale těžko uskutečnitelná řešení. Náš návrh je jednoduchý a lehce řešitelný. Když ale u nás u uděláte něco pozitivního, je tu vždycky n k riziko, že to n někdo označí č za populismus.“ Velký skok z 21 % na 10 % může být u kadeřnic a drobných oprav. Nyní platí tři sazby, kromě základní 21 % je to snížená 15 % hlavně na potraviny a sazba 10 % především na léky, knihy a kojeneckou výživu. Sobotka kope za chleba, Kalousek za mrkev Vládní partneři hnutí ANO jsou ochotni diskutovat o snížení DPH u potravin. Premiér Bohuslav Sobotka (44, ČSSD) se nebrání ani přesunu dalších položek do nižší sazby. Opozice má záměr ministra financí za populismus a začátek předvolební kampaně. „Sníženou sazbu deseti procent by měl ministr zavést hned a najednou na všechny komodity, kde je to možné. Nehrát s lidmi hru, jednou pivo, zítra mrkev a pozítří kedluben,“ prohlásil šéf TOP 09 Miroslav Kalousek (55). Šéf lidovců Pavel Bělobrádek (39) tvrdí: „Považuji to za čirý populismus, pokud k tomu nejsou žádná data, tak to takhle vystřelit považuji za velmi neuvážené. Pak si myslím, že bychom měli mít jiné priority než u piva a vody, měli bychom teda snížit DPH na všechny potraviny, obzvláště ty základní.“ „ ČSSD podporuje snížení DPH, zejména na potraviny. Navrhujeme proto co nejdřív snížit DPH na maso, mléko, máslo a chleba,“ doplnil k tomu Sobotka. ČSSD se podle něj nebrání ani přesunu dalších položek. „Chceme rychle najít dohodu, aby ke snížení DPH na základní potraviny došlo co možná nejdříve,“ dodal premiér. dříve, Foto popis| Snížení sazby u točeného piva a nealkoholických nápojů navrhuje Babiš zavést od 1. července. Foto autor| Foto: Ladislav Křivan
Blesk pro ženy KONEC POVĚRÁM
1.2.2016
Blesk pro ženy str. 32 fit život Marie Šilhová, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Vajíčka jsou zdravá a taveňák vás nezabije O JÍDLE! Strava ovlivňuje až 40 % našeho zdraví. Asi proto tolik řešíme, co jíst či nejíst. ALE NE VŠE, CO SE ZDÁ ZÁVADNÉ, TAKOVÉ OPRAVDU JE. V dnešní době není vůbec snadné si vybrat, který názor odborníků je ten správný. „Jeden říká to, druhý ono a vy nevíte, kdo má pravdu,“ říká náš přední český psychiatr Jan Cimický. Navíc do toho, co je správně a co nikoli, vstupují také firmy a výrobci potravin, kteří logicky kopou za svůj tým. Přitom převzetí mylného názoru může být i zdraví nebezpečné. Mezi nejčastějšími oběťmi mýtů se ocitají mléčné výrobky, přidané látky v potravinách, vajíčka a pečivo. Jak to tedy ve skutečnosti je? Chemie, která A MOŽNÁ PŘITOM neublíží JE JDE MÁTE O PŘÍRODNÍ ZA HOTOVÉ LÁTKY. JEDY, * E 101 – vitamin B – riboflavin * E 150 – karamel * E160d – lykopen * E 164 – šafrán * E 260 – kyselina octová * E 270 – kyselina mléčná * E 300 – kyselina askorbová * E 330 – kyselina citronová * E 440 – pektiny * E 500 – uhličitany sodné OPRAVDU MLÉKO ZAHLEŇUJE? Častými argumenty proti pití mléka jsou ty, že zahleňuje náš organismus a může způsobit dokonce i astma. „Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ vysvětluje dietoložka a odbornice na výživu Karolína Hlavatá. Naopak mléko je pro nás důležitým zdrojem vápníku a už tři porce mléka nebo ekvivalentu mléčných výrobků nám poskytnou jeho doporučovanou denní dávku. Kromě toho ho potřebujeme i kvůli bílkovinám, které jsou důležité pro stavbu našich tkání, hormonů a protilátek. JSOU TAVENÉ SÝRYNEZDRAVÉ? Obsahují totiž tavicí soli, které jsou pro nás nezdravé, a můžou nám škodit. Sama jsem o tom byla přesvědčená dlouhou dobu, a tak jsem tavený sýr jedla naposledy asi před deseti lety. Od té doby se mu obloukem vyhýbám. Když jsem na konferenci Dialogem ke zdraví slyšela paní profesorku Janu Dostálovou, naši přední odbornici na potraviny, říkat, že tavené sýry jsou také oběťmi mýtů, sama jsem byla překvapená. Později mi ještě řekla, že kdyby byly tavené sýry natolik nezdravé, jak se o nich mluví, nemohly by se ani prodávat. Proto, pokud si jich člověk dá s rozumem, rozhodně si neublíží. „Sama je občas kupuji – na cesty nebo když dělám třeba pomazánku,“ potvrzuje svá slova odbornice. ZVYŠUJE SE PO VEJCÍCH CHOLESTEROL? Společně s mýtem o tom, že vejce obsahují vysoký podíl cholesterolu, se objevuje zářné řešení, abychom jedli raději vejce křepelčí, že ta jsou zdravější. Podle nadace Výživa pro zdraví je to ale dezinterpretace informací. Křepelčí vejce sice obsahuje šestkrát méně cholesterolu než slepičí, ale také je šestkrát menší. Kromě toho nebylo nikdy potvrzeno, že by konzumace vajec měla negativní vliv na cholesterol. Ano, je v nich obsažený, ale jde o zdravý cholesterol HDL. Ten dopravuje cholesterol z krve do jater, čímž chrání cévy před jejich usazováním. Oproti tomu zlý cholesterol LDL napomáhá usazování toho zlého v cévách. „Žloutek má navíc v sobě až 10 % lecitinu, pomáhá hladinu cholesterolu regulovat, a navíc má blahodárný vliv na paměť, nervovou soustavu a imunitu. Ale nic se nemá přehánět. Každopádně v rámci nedávných vědeckých studií nebyl u většiny lidí, kteří konzumovali jedno nebo dvě vejce denně, prokázaný žádný nárůst hladiny cholesterolu,“ dodává MUDr. Pavol Brunclík. ŠKODÍ NÁM VŠECHNA ÉČKA? Mnoho lidí čte poctivě etikety na potravinách a při tom se jim dělají mdloby před očima. A to jen proto, kolik látek začínajících písmenem E daný výrobek obsahuje. Éčka se totiž do potravin přidávají za účelem zvýšení kvality daného zboží. Fungují buď jako konzervanty, barviva nebo
antioxidanty. Jenže málokdo ví, že ne všechna „éčka“ jsou škodlivá. Pod těmito zkratkami se vyskytují látky přírodního původu, které ale musí být označeny. Co však může škodit našemu zdraví mnohem více než tyto přídavky v potravinách, jsou cukry, ztužené tuky, nasycené mastné kyseliny nebo jednoduché sacharidy. JE TMAVÉ PEČIVO CELOZRNNÉ? Jenže jen vybrané kousky jsou skutečně celozrnné. Stačí se podívat na složení. Podle legislativy musí být suroviny seřazené sestupně, tedy od té, které je nejvíce, po tu, které je nejméně. A jestliže se u pečiva na prvním místě ocitne něco jiného než pšeničná mouka, máte jistotu, že jde o celozrnný kousek. Abyste nemusela číst složení, můžete se řídit i tím, jak se pečivo jmenuje. Pokud je „celozrnné“, je vyrobeno z jiné než pšeničné mouky. Jestliže je „vícezrnné“, obsahuje výrobek i jinou mouku než pšeničnou, ale není tou dominantní. Foto autor| foto: Shutterstock.com, Profi media.cz
blesk.cz Češi v zálohách i povinně reflexní chodci: Zeman stvrdil 6 nových zákonů 28.1.2016
blesk.cz str. 0 Politika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hned se šesticí novel různých zákonů, které ležely na stole prezidenta a čekaly již pouze na jeho schválení, se vypořádal Miloš Zeman. Jde o novelu zákona o silničním provozu, díky které budou muset chodci nosit mimo obce reflexní prvky a řidiči odklízet sníh ze svých vozidel. Dále jde o zpřísnění zákona proti praktikám řetězců. Či o trojici "vojenských" novel, které umožní mj. hlášení se Čechů a Češek do dobrovolných záloh. Chodci na silnici mimo obec na sobě budou muset mít reflexní prvky, tedy vesty nebo pásky na rukách. Počítá s tím novela zákona o silničním provozu, kterou ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman. Změny začnou platit ještě letos během února. Co přináší novela dalšího? Řidiči budou muset čistit auta od sněhu. A to v případě, že jim sníh či led brání ve výhledu nebo by řidič mohl ohrozit bezpečnost ostatních účastníků provozu. Umožňuje také odebrat na půl roku řidičský průkaz těm, kdo by přejížděli železniční přejezd v době signalizace příjezdu vlaku. Pokuta za takový přečin se zatím nezvýšila, do budoucna se ale zvažuje její navýšení z 5000 korun na pětinásobek. Policie také bude moci zadržet malý technický průkaz majitelům aut, na nichž zjistí při kontrole nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečnou závadu. Změnou je i možnost pro obce omezit provoz vozítek segway. Tedy na základě vyhlášky zakázat na vymezených místech provoz segwayů buď dopravní značkou, nebo svým nařízením. Novela také stanoví, že lidé na těchto vozítkách budou moci jezdit "nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze". Druhou Zemanem podepsanou novelou je novela zákona o významné tržní síle. Ta má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Zpřesňuje také samotný pojem "významná tržní síla". Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Při projednávání ve sněmovně i v Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali a naopak poukazovali na potíže, které nyní domácí dodavatelé mají. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může novela zdražit potraviny a snížit podíl českých potravin v obchodech. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však už dříve obavy ze zdražení odmítl.
Třetí novela se týká výkupu pozemků kvůli stavbě silnic či dálnic. Zavádí pevné ceny místo maximálních limitů. Novela omezuje i bonusy za výkup zemědělské a lesnické půdy. Změna pravidel začne platit do tří měsíců. Cílem novely je urychlit přípravu dopravních staveb, které brzdí snaha majitelů pozemků domoci se co nejvýhodnější ceny. Nově by pro ně měly podle zastánců novely platit stejné podmínky a stát by měl v porovnání se současným stavem ušetřit. Stát by rovněž mohl kupovat pozemky určené ke směně za jiné, které od jejich vlastníků potřebuje k tomu, aby na nich mohl stavět. Poslanci poukazují na to, že nyní stát někdy nemá vhodné pozemky ve svém vlastnictví. Týká se to například zemědělců, kteří dávají přednost výměně za jiné pozemky před jejich prodejem. Vedle toho Zeman podepsal i trojici "vojenských" novel, kterými se mění zákony o branné povinnosti, o službě vojáků v záloze a o ozbrojených silách ČR. Novela branného zákona umožňuje, aby obyvatelé požádali o účast na vojenském cvičení a tím se začlenili do tzv. dobrovolných záloh armády. Cílem novinky je více zapojit lidi do plnění branných povinností, o což je v současnosti minimální zájem. Účinná bude od července. Lidé tak budou moci požádat o účast na vojenském cvičení, které bude až tříměsíční a uskuteční se do dvou let od podání žádosti. V dalších letech by tito dobrovolní členové záloh měli cvičit zhruba jeden měsíc ročně. Vojáci v aktivní záloze budou mít podle předlohy nárok na zapůjčení vojenské výstroje, na stravu, ubytování a dopravu a budou moci využívat nadstandardní zdravotní péči. Po případné zahraniční misi by mohli na rekondiční pobyt. Nyní dostávají členové aktivních záloh odměnu 6000 korun ročně, nově to bude 18 000 korun. Podmínkou však bude právě účast na cvičení nebo v operačním nasazení v daném kalendářním roce. Za každý den cvičení nebo operačního nasazení budou "záložáci" dostávat plat odpovídající tarifu profesionálního vojáka stejné hodnosti. Novela umožňuje také nasazení záloh v zahraničních misích. S "vojenskými" novelami, které prezident Zeman ve čtvrtek podepsal, jsou pak spjaté i další novinky. Až na měsíc v roce bude moci armáda využít příslušníky záloh na záchranné práce například při živelních katastrofách v Česku. Nasazování vojáků při pohromách se přitom má stát od července celkově pružnějším. Armáda bude moci vyčlenit na záchranné práce třeba při záplavách útvary s potřebným počtem vojáků i vybavením. Platný zákon nyní vyžaduje, aby v případě přírodní katastrofy byly nejprve povolány specializované záchranné oddíly. Ty však budou zrušeny. Novela rovněž zakazuje pořádání politických shromáždění a volebních kampaní ve vojenských objektech a při činnostech ozbrojených sil i mimo ně. Předloha dále výslovně uzákoňuje pravomoc náčelníka generálního štábu velet armádě. Vrchním velitelem ozbrojených sil však nadále zůstane hlava státu.
URL| http://www.blesk.cz/clanek/370386/cesi...ni-chodci-zeman-stvrdil-6-novych-zakonu
Komentář: Ministr Jurečka to konečně přiznal. Za bídné jídlo si můžeme sami 2.2.2016
blesk.cz str. 0 Komentáře
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Trvalo to hodně dlouho a všechny nás to stálo miliony korun za zbytečné kampaně, konečně je to ale venku i oficiálně: v nedělních Otázkách Václava Moravce přiznal ministr zemědělství Marian Jurečka, že za mizernou kvalitu potravin si nejvíc můžeme sami tím, že nejradši kupujeme ty nejlevnější. Ne že by tolik nenáviděné hypermarkety byly svaté. Svou dominantní tržní silou mnohé výrobce
potravin vydírají a výběrem zboží významně určují, co jíme. Málokdo taky trumfne jejich umění ohledně klamání s informacemi o jídle. Doteď ale politici populisticky vinili z často bídné nabídky pouze je, protože je za to pokrytecky vinili i zákazníci-voliči. A kde politik cítí voliče, tam vždy bývá první obětí pravda. Nebo aspoň její iluze, řečeno objektivně. Problém je, že hypermarkety převážně jen následují volbu svých zákazníků. Mnohé by nejraději prodávaly kvalitnější a dražší potraviny, protože na nich mají vyšší marži, většina Čechů to ale vidí jinak: jak vychází z průzkumů, jsme i ve srovnání s Poláky či Maďary ohledně jídla slevoví feťáci. Zatímco třeba mobil, který vidí naše okolí, musíme mít dražší, protože tím zvyšujeme svou cenu na trhu sexu. A klidně se kvůli tomu budeme trávit nejlacinějšími jedy. Přitom právě výběr potravin podle odborníků většinou určuje naše zdraví, které pro změnu rádi dáváme na první místo životních priorit. Naše pokrytectví ukázala i zkušenost jednoho z hypermarketů, když naplno propukla kampaň za český česnek. Protože za něj Češi v průzkumech tak vlastenecky bojovali, vrhl ho ihned do regálů. Záhy ale zjistil, že ze všeho nejradši stejně máme ten čínský. Je prostě levnější. Asi nejvíc na celém řízeném potravinovém patriotismu vydělali čeští producenti, kteří nám najednou začali prodávat obyčejné domácí potraviny za prémiové ceny, takže třeba české hovězí je někdy dražší i než to argentinské. A podobně vepřové: chovatelé přeštických prasat, z nichž se stala stejná móda jako z největších výfuků na nejmenších autech, sami nevěřili, že bychom zapomněli počítat a dobrovolně jim za obyčejné maso platili tuzexové ceny. Pro některé, například spoustu důchodců, je samozřejmě laciné jídlo smutnou ekonomickou nutností. Spousta lidí ale na lepší jídlo peníze má, jen je radši utratí v herně. Je jen ironie, že jsme si za nekvalitní jídlo zvykli nadávat chudším Polákům, kteří jedí mnohem líp než my. Špatné jídlo dovážené k nám z Polska totiž ve skutečnosti nebývá polské; je jen v Polsku vyrobené pro Česko. Důvod je znovu stejný: vyjde to tam ještě levněji než u nás. A jak taky říkají lidé z byznysu s jídlem: Poláci jsou v tomto ohledu flexibilnější než my, žádná falešná samolepka o původu zboží pro ně není problém. To pak jde stranou i Bůh.
URL| http://www.blesk.cz/clanek/371159/kome...e-priznal-za-bidne-jidlo-si-muzeme-sami
blog.ihned.cz Budování obchodních vztahů v Japonsku - díl II. 28.1.2016
blog.ihned.cz str. 0 tomaskova.blog.ihned.cz Alice Tomášková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Dovoz potravin a nápojů ze zemí střední a východní Evropy do Japonska nedosahuje takových objemů v porovnání se západní Evropou. Potenciál japonského trhu mnoho firem nedokáže využít. Důvodem nejčastěji zmiňovaným je celkově malé povědomí o našich výrobcích na japonském trhu a tvrdá konkurence světových značek.Tento článek vznikl z rozhovorů s japonskými importéry, kteří se specializují na dovoz potravin a nápojů ze střední a jihovýchodní Evropy do Japonska.Je tedy vůbec šance, aby se naše potraviny a nápoje na japonském trhu prosadili? Dle malých japonských specializovaných dovozních firem ano, je ale nutné, aby výrobci přijeli do Japonska osobně a s místním trhem se detailně seznámili. Dále aby respektovali vazby v distribuční síti a počítali s vysokými náklady spojenými s dovozem a distribucí zboží.Pokud jste méně známý výrobce, ale vaše produkty mají střední až vysokou kvalitu, tak tzv. HORECA segment trhu (tj. hotely, restaurace, catering) je jeden z velice slibných pro dovoz potravin/nápojů do Japonska. Vyvážíte potraviny/nápoje do Japonska nebo o této možnosti uvažujete? Pak jsou tyto řádky určeny právě vám. Tento článek vznikl z rozhovorů s japonskými importéry, kteří se specializují na dovoz
potravin a nápojů ze střední a jihovýchodní Evropy do Japonska. Obecně lze konstatovat, že dovoz potravin a nápojů z těchto zemí do Japonska nedosahuje takových objemů v porovnání se západní Evropou. Potenciál japonského trhu mnoho našich firem nedokáže využít. Důvodem nejčastěji zmiňovaným je celkově malé povědomí o našich výrobcích na japonském trhu a tvrdá konkurence světových značek. Je tedy vůbec šance, aby se výrobci z těchto zemí na japonském trhu prosadili? Dle malých japonských specializovaných dovozních firem, ano ale je nutné, aby výrobci počítali s tím, že: 1. Musí do Japonska přijet osobně a s místním trhem se detailně seznámit. 2. Musí porozumět existujícím vazbám v distribuční síti a respektovat je. 3. Musí počítat s vysokými náklady spojenými s dovozem a distribucí zboží. Obecně je vstup na japonský trh dlouhodobý proces v řádu let. Tento proces se skládá z obvyklých kroků kde na začátku je analýza místního trhu s podobným a konkurenčním zbožím. V další fázi následuje vytipování segmentů trhu, kde je dané zboží nejlépe prodejné; srovnání s konkurencí tj. určení v čem je daný výrobek jiný a lepší; stanovení prodejní ceny. Ve finální fázi pak následuje příprava etiket vyhovující legislativě, schválení složení výrobku místními úřady, celní procedury, příprava promo akcí atd. Otázka zisku všech článků distribuce musí být také řešena. Celý tento proces obvykle zabere jeden až dva roky, a to i v případě, že máte japonského partnera dovozce/velkoobchod nebo své zastoupení přímo v Japonsku. Po celou dobu tohoto procesu vstupu na trh je budování důvěry u potencionálních zákazníků prostřednictvím japonského partnera klíčový krok. Japonské vnímání obchodu je o tom, že váš japonský kolega zajišťuje stabilitu a spolehlivost. Jeho úlohou tedy není pouze prodej a vyhledávání nových obchodních příležitostí, ale především budování dlouhodobých obchodních vazeb. Často zmiňovaným hlavním nedostatkem je malá podpora prodeje a marketingu ze strany výrobců. V Japonsku je totiž zcela běžné, že aktivity na podporu prodeje zajišťuje výrobce, nikoliv místní dovozní firma. Pokud jste méně známý výrobce, ale vaše produkty mají střední až vysokou kvalitu, tak tzv. HORECA sektor (hotely, restaurace, catering) je jeden z velice slibných pro dovoz potravin/nápojů do Japonska. Generelně, tento sektor zaujímá cca 40% trhu a jeho celkový podíl neustále roste. Jedna z cest, jak se dostat na japonský trh je tedy skrze distribuční síť v tomto odvětví. Jak přesvědčit známého distributora, aby dodával váš produkt do své sítě zákazníků? Nabídnout "pouze" dobrou marži nestačí. Musíte ho přesvědčit, že zrovna ten váš produkt budou Japonci kupovat. Snadnější je například distributorovi nabídnout zboží, které doplní-rozšíří jeho sortiment a může ho nabízet svým stávajícím zákazníkům. O distribuční síti v Japonsku bude příští článek. Reference: Tomášková A." Brief Guide for European Companies on Importers and Wholesale Distributors in Japan", EU-Japan Centre for Industrial Cooperation, Tokio 2015, zde.
URL| http://tomaskova.blog.ihned.cz/c1-6513...ani-obchodnich-vztahu-v-japonsku-dil-ii
Boleslavský deník Vesnickým obchodům vzaly zákazníky městské markety 3.2.2016
Boleslavský deník str. 2 Boleslavsko/region LUCIE RŮŽKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Mladoboleslavsko – Před desítkami let byste jen těžko hledali obec, která by neměla svůj malý
obchod. Zpravidla za pultem stála jedna z místních žen,kníž chodili lidé nejenpro rohlíky a máslo. Jenže poté se začaly rozvíjet hyper a supermarkety a o vesnické prodejny, kde byly ceny často o něco vyšší, přestal být zájem. Obyvatelé, kteří jezdili denně do zaměstnání do měst, změnu takřka nepocítili. Naopak. Ale senioři, kterým dělala problém i obyčejná chůze, vesnickou prodejnu více než ocenili. Navíc prodavač byl člověk, který měl přehled. Jak je to s malými prodejnami dnes? Fungují? A co v nich lze nakoupit? Podívali jsme se jim na zoubek. Ještě do konce loňského října fungoval obchod v Hrušově, v obci, kde žije kolem dvou set obyvatel. Kromě základních potravin nabízel nápoje i drogérii. „Prodejna měla velkou historii. K úpadku využívání došlo ale poté, co byl v devadesátých letech zrušen zdejší kravín. Lidé si našli zaměstnání mimo Hrušov a tím odpadl i počet zákazníků,“ nastínila místostarostka Hrušova Zuzana Vopravilová Hamplová. Obchod se nacházel v samostatné budově, v bývalé Jednotě. Nyní je prostor prázdný a obec ho na své náklady musí přes zimu temperovat. „Pochopitelně, prodejna na vesnici není příliš výdělečným businessem, ale lidé na ní byli zvyklí, a tak jsme ji museli dotovat z rozpočtu částkou přibližně sto tisíc. Když jsme ale po letech sečetli náklady a výnosy, s místními obyvateli jsme uznali, že provoz obchodu je prostě nehospodárný a v roce 2014 došlo k jeho prvnímu uzavření,“ sdělila místostarostka Hrušova. Jenže minulý rok v létě se podařilo najít soukromého nájemce, který si prodejnu pronajal za symbolický nájem a chvíli se zdálo, že komfort pro obyvatele zůstane zachovaný. I když si z výdělků hradil energie, za několik měsíců došelkzávěru, že obchod nelze udržet a v říjnu se dveře prodejny zavřely úplně. Přesto místní neztratili možnost nakoupit si v obci. „V pondělí a ve středu dopoledne přijíždí do Hrušova pojízdná prodejna se základními potravinami, které platíme 500 korun, a v úterý po obědě je k dispozici prodejce s masem. Ten jezdí zdarma,“ dodala Zuzana Vopravilová Hamplová s tím, že několik občanů si zajede nakoupit také do sousedních Horek nad Jizerou, do Brodců a samozřejmě do Benátek nad Jizerou, případně do Mladé Boleslavi. Stejný problém nastal i v Josefově Dole. Zdejším obchod s potravinami vzkvétal do doby, než byl zrušen textilní závod Tiba, kde v té době pracovalo kolem pěti set zaměstnanců. Jelikož obchod nespadal pod správu obecního úřadu (dříve místní národní výbor), nijak do provozu nezasahoval. „Zdejší obyvatelé ale svou kupní silou nemohli zajistit, aby byl jeho provoz rentabilní a společnost obchod uzavřela,“ vysvětlil starosta Otomar Pohl. Navíc, jak potvrdil, je převážná většina obyvatel zaměstnaná v Mladé Boleslavi. „Nejbližší kamenná prodejna potravin je asi v kilometr vzdálené Debři, což někteří lidé využívají. Navíc mají obyvatelé možnost využít speciální městský autobus, který je jednou v týdnu doveze přímo k hypermarketu Na Radouči,“ řekl Otomar Pohl. Obec zkoušela také zavést pojízdné prodejny potravin i masa. Provoz obou byl ale kvůli malému zájmu ukončen. Navíc v zimních měsících řidiči jen těžko dodržovali dobu příjezdu a místní tak na ně mnohdy čekali poměrně dlouho. „V současné době v obci není žádný obchod. Funguje u nás ale pekárna, která se specializuje na výrobu chleba a preclíků, a nechybí u nás ani restaurace, kterou místní rádi využívají,“ dodal starosta Otomar Pohl. To v Bosni prodejna funguje. I když také měla namále. Už jsou to dva roky, co se budovu bývalé Jednoty odhodlala prodat původní majitelka, která zdejší obchod vedla patnáct let. Koupil ji od ní vietnamský obchodník a díky němu se obyvatelé mohou zásobit. „S fungováním jsme velmi spokojeni, a to nejen proto, že je obchod otevřený denně. Ve všední dny od sedmi do šesti večer, o víkendu do čtyř hodin odpoledne,“ konstatovala starostka Bosně Hana Maudrová. Vyzdvihla i kvalitní zásobování potravinami, masem, drogérií, krmivem pro zvířata i drobným textilem a domácími potřebami. „Pokud něco jeden den není, další den už to v polici najdeme. Kromě toho majitel ví, o jakou značku konkrétního zboží mají zákazníci největší zájem,“ dodala starostka s tím, že pravidelnými zákazníky jsou mimo jiné řidiči kamionů. Také ve Vinařicích dosud obchod drží. „Fungovat začal v osmdesátých letech, kdy byl postavený se sousedícím pohostinstvím. Pochopitelně se zde vystřídalo několik provozovatelů, ale v současné době zde prodává už skoro dvacet let jeden manželský pár,“ vysvětlil starosta Jiří Kohout. Náklady za provoz nejsou pro obec nijak likvidační. Vinařice jsou majiteli obchodu a každý měsíc inkasují nájemné, které během roku investují do drobných oprav i vybavení. „V současnosti máme vypracovanou studii na zateplení fasády, výměnu oken a výloh, a tak se zdá, že budova v nejbližší době už nebude svým vzhledem připomínat doby minulé,“ věří Jiří Kohout.
Obchody na vesnicích nejsou výdělečným podnikem. Avšak v některých fungují, dokonce se stále drží popularita pojízdných prodejen s potravinami a čerstvým masem. Foto popis| POJÍZDNÉ prodejny nahrazují kamenné obchody. Foto autor| Ilustrační foto: Deník Region| Střední Čechy
Brněnský deník Boj se suchem? Prostřídají plodiny 2.2.2016 Brněnský deník str. 5 Jižní Morava ALŽBĚTA NEČASOVÁ ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr zemědělství Marián Jurečka chce komisi pro boj se suchem na jižní Moravě. Pomůžou dotace do zavlažování či čističky. Jižní Morava – Požáry, zažloutlá tráva na loukách a obnažená dna řek jsou podle odborníků budoucí tváří léta v Jihomoravském kraji. Ten se společně s Olomouckým a Moravskoslezským potýká s největším nedostatkem vody. Ministr zemědělství Marián Jurečka chce proto ve spolupráci s představiteli kraje založit komisi, která pomůže najít řešení. „Tato skupina nám pomůže spolupracovat. Nejen na úrovni státu a kraje, ale třeba i s Povodím Moravy a dalšími vodohospodáři,“ oznámil. Celkem letos ze státní pokladny přijde do Jihomoravského kraje na podporu boje se suchem více než miliarda korun. „To je skoro o osm set milionů více, než v loňském roce. Dotujeme závlahová zařízení, kanalizace či čističky u těch nejmenších obcí,“ vyjmenoval ministr některá opatření. Téměř čtyři sta milionů přitom poslouží na protipovodňová opatření. „Hlavně taková, která kromě zabránění povodní, dokáží zároveň i zadržet vodu a pomohou jejímu vsakování,“ dodal Jurečka. Nevyloučil ani stavbu plánované přehrady v Čučicích na Brněnsku. Podle jihomoravského radního Jiřího Němce zásahy státu nejvíce pomohou zemědělcům. „Všichni trpí velkými ztrátami orné půdy kvůli erozi. Dlouhodobý nedostatek vody v půdě snižuje navíc rostlinnou produkci, na které jsou závislí. Škody napáchané suchem tak mohou jít do miliard ročně,“ vysvětlil radní. Tomu mají zabránit v budoucnu i změny osevního plánu. Kvůli ochraně půdy by museli zemědělci například plodiny na polích střídat i v pětiletém cyklu. „U polí, která jsou na prudších svazích navíc zvažujeme i zmenšení povolené plochy, na které může růst jen jedna plodina. Sníží se tak eroze,“ vysvětlil Jurečka. Konkrétní plány chce mít hotové do konce června. Podle zemědělců jsou ale takové plány nereálné. „Osevní plán a strukturu střídání plodin ovlivňuje trh a požadavek na zboží. A ne kraj nebo stát. Pokud bude produkce prasat a mléka ztrátová, žádný zemědělec to takto nemůže dělat ani náhodou,“ uvedl předseda okresní agrární komory v Hodoníně a zemědělec Petr Chaloupka. Upozornil také na problém při střídání konkrétních plodin. Například u brambor. „Nejsem přece schopný sehnat lidi a produkt vyrobit za tu cenu, za jakou jej v době sklizně prodávají velké obchodní řetězce. Až budou výrobky zvenčí tak drahé, že je nebudeme dovážet, budeme potravinově soběstační. Polským bramborám nebo zelenině cenově konkurovat nemůžeme,“ doplnil předseda. Zemědělci už nyní vyhlížejí další špatný rok, a to i přesto, že je zima zatím deštivá. Přizpůsobit se novým podmínkám jim doporučují i vědci projektu Intersucho. „Musíme si zvyknout, že voda bude nedostatková surovina. Dotace jsou nabízená ruka, která se snaží obnovit zmizelé pouto mezi zemědělci a jejich půdou,“ vysvětlil Miroslav Trnka z ústavu výzkumu globální změny akademie věd. Skeptičtí jsou jihomoravští zemědělci i k plánům se zavlažováním. „Před patnácti lety zanikla společnost Závlahy pod Brnem. To, co její zaměstnanci vybudovali, byla funkční síť, na kterou dnes bude těžké navázat,“ uvedl hlavní agronom zemědělského družstva Rostěnice na Vyškovsku Pavel Šlimar. Připomněl zároveň návrh premiéra Bohuslava Sobotky, aby voda na zavlažování byla dražší než ta do domácností. Jen za první měsíc tohoto roku požádali jihomoravští pěstitelé o podporu ve výši dvacet milionů korun.
*** miliarda kraji b Jen za první měsíc roku 2016 požádali jihomoravští zemědělci o dotace na zavlažování za dvacet milionů korun. b Nejvíce peněz pohltí výstavba protipovodňových opatření. Místo loňských dvaceti ji letos stát podpoří 378 miliony korun. b Opatření mají zároveň pomáhat zadržování a vsakování vody. b Obce do tisíce obyvatel mohou žádat o podporu na stavbu kanalizací a čističek. Na ty do Jihomoravského kraje zamíří 484 milionů korun. Region| Jižní Morava
Jídlo v Argentině? Levné maso, drahé pečivo 2.2.2016
Brněnský deník str. 10 Publicistika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Mladí dobrodruzi Tereza Mrvová a Lukáš Kopeček popisují pro čtenáře Deníku Rovnost další zážitky ze své cesty po Jižní Americe. Při svém dalším putování za kávou procestovali Patagonii. Svůj oblíbený nápoj ale tentokrát vyměnili za maté. Kromě poznávání dalších přírodních krás je postihla i nepříjemnost: prodělali nemoc. S předstihem už plánují také návrat do vlasti a bilancují náklady. Začátek nového roku v Patagonii jsme zahájili jak jinak než cestováním. Druhého ledna jsme se vydali z městečka Trevelin více na jih a směřovali jsme k Ushuaie – nejjižnějšímu městu světa. Přestože nám zpočátku přišlo velmi lákavé takové místo navštívit, změna krajiny, která přecházela v pustinu, nás odradila. Protože jsme cestovali stopem, projíždět přes začínající poušť tisíce kilometrů, kde se nám nelíbilo, jsme nechtěli. Rozhodli jsme se posunout se zpět více na sever a naplánovat novou trasu. Při stopování směrem k El Bolsonu jsme využili jinou cestu, a tak jsme viděli zas něco nového. Ještě jsme si nezvykli na obrovské vzdálenosti. V Patagonii je nepřeberné množství zajímavých míst, ale museli jsme se smířit s tím, že nemůžeme vidět vše. Při cestě na sever byli našimi řidiči dva Němci na dovolené, díky kterým jsme trasu dlouhou stovky kilometrů ujeli za jediný den. Když jsme šli navštívit po čtrnácti dnech naše přátele v hostelu Vamos al Bosque, ani jsme netušili, že se u nich zdržíme tak dlouho. Okamžitě nás zachvátila virová nákaza, kvůli které jsme nebyli schopni týden pozřít nic jiného než cocacolu. Další týden jsme si navykali na klasickou stravu, nabírali zpět kila a životní energii. Chtěli jsme dobrou vůli našich hostitelů oplatit prací, a tak jsme další dva týdny zůstali a opět pracovali jako dobrovolníci, protože se o nás téměř cizí lidé starali a dopřáli nám pohodlí k uzdravování. Podnikali jsme menší výlety po okolí, které jsme předtím nestihli navštívit, a opět si užívali atmosféru tohoto místa, kde jako by se zastavil čas. Rozhodli jsme se dopodrobna odhalit detaily našeho cestovatelského rozpočtu. Projektem S kávou na cestách jsme chtěli ukázat, že je možné i s malým množstvím peněz cestovat delší dobu a ve vzdálenějších oblastech. Nejen přežívat, ale také si užívat. Náš celkový rozpočet, který nezahrnuje předchozí náklady, tedy letenky do Jižní Ameriky a vybavení, činil pětašedesát tisíc korun. První měsíc na cestách jsme utratili většinu. Na vině bylo hlavně loupežné přepadení v Brazílii, ale zčásti i počáteční neznalost možností, jak ušetřit. Kvůli nepříjemnému zážitku v autobusu jsme přišli o věci v hodnotě minimálně šedesát tisíc korun. Nejdražší byla elektronika zahrnující notebook, mobily, zrcadlovku a dále outdoorové boty a oblečení. Lupiči vzali v přepočtu i dva tisíce korun v hotovosti. Některé věci jsme museli, ač neradi, nahradit. Protože jsme byli odříznutí od možnosti komunikace s rodinou a blízkými, hned jsme koupili nový mobil s ucházejícím foťákem v hodnotě čtyři tisíce korun. Pokud jsou v Brazílii i levné věci, elektronika k nim nepatří. Dále jsme chtěli vyřešit ztrátu bund, které byly kvůli teprve začínajícímu létu nezbytné. Našli jsme bundy požadované kvality celkem za tři tisíce korun. Doprava v Jižní Americe také nepatří k nejlevnějším. Jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými státy. V Brazílii nás „osudový“ autobus stál šestnáct set korun pro oba dva. VArgentině jsme za dva tisíce kilometrů dlouhou trasu zaplatili jedenáct tisíc korun. To bylo naposledy, co jsme autobusovou dopravu v tomto státě využili. Přestože disponujeme vybavením pro kempování, zjistili jsme, že tam není tak jednoduché jako u nás rozložit stan a zadarmo přečkat noc. Soukromé pozemky jsou oplocené a na dalších místech platí
zákaz kempování. V Brazílii a na severu Argentiny je obecně levněji. Hostely a kempy nás za tři měsíce cestování vyšly na 6750 korun. Podle typu ubytování se v Argentině pohybují ceny za noc v hostelech od čtyř set korun za jednoho v pokoji sdíleném s dalšími lidmi až po patnáct set korun za ubytování pro pár. V ceně jsme měli většinou snídani, ale jinak je kvalita ubytování o dost nižší, než jsme zvyklí z České republiky. Na hygienu se tam moc nehledí, a když jsme měli štěstí, mohli jsme se vysprchovat v teplé vodě. Národní parky jsou v Brazílii i Argentině většinou zpoplatněné. Vodopády v brazilském Foz do Iguacu a národní park v Argentině nás přišly dohromady na 2150 korun. Za jeden týden v Brazílii jsme měli šanci zjistit, že ceny základních potravin jsou víceméně stejné jako u nás. Kvalita zejména ovoce a zeleniny byla ale mnohem vyšší a rádi jsme si místo klasického jídla dali třeba kokosový ořech. V Argentině jsme byli zpočátku překvapení, protože pečivo, sýry nebo luštěniny tam jsou o dost dražší. Například dvě bagety nás stály devadesát korun. Nakonec jsme si našli cestu, jak na jídle moc neutrácet, a máme při sobě neustále rýži s rajským protlakem a tamní specialitu Dulce de Leche. Je to sladká pomazánka, kterou mají všude velmi levnou. Novou položkou v rozpočtu se stala yerba, což je rostlina, ze které se připravuje tradiční nápoj maté a my jím nahrazujeme pití kávy. Naši kvalitní už nemáme a nedokážeme se donutit pít tamní hořké a přepálené. Typické je tam připravovat grilované maso, takzvané asado. Cena masa ve vysoké kvalitě je o dost nižší než u nás, a proto se tam konzumuje ve velkém množství. Když jsme pracovali v restauraci, žasli jsme nad tím, kolik masa dokážou místní sníst. U oběda strávili dvě hodiny a celou tuto dobu pomalu a v klidu jedli. Do práce je nic nehnalo díky siestám, které začínají právě v době oběda a trvají nejméně tři hodiny. Za jídlo jsme do dnešního dne utratili šest tisíc. Těsně před koncem třetího měsíce cestování jsme stanuli před důležitým rozhodnutím. Náš rozpočet činil dohromady necelých osmadvacet tisíc korun, což byla částka, kterou jsme zamýšleli utratit za zpáteční letenky. Když jsme se podívali orientačně na ceny letenek z Jižní Ameriky, vyděsili jsme se. Náš rozpočet nestačil ani k zakoupeni standardní letenky pro jednoho. Po pár dnech pátrání jsme ale objevili levnější varianty, které jsme si mohli dovolit. Termín odletu je mnohem dříve, než jsme zprvu zamýšleli. Již v první polovině března opustíme Jižní Ameriku. Z chilského Santiaga poletíme přes Karibik do Evropy. Letenky jsme koupili za šestadvacet tisíc pro oba. Máme před sebou ještě necelé dva měsíce strávené v Chile. Díky „pohledové akci“, jejímž prostřednictvím si mohli fanoušci na facebooku objednat pohledy a zároveň podpořit projekt S kávou na cestách, máme šanci si to užít naplno. *** projekt s kávou na cestách Tereza Mrvová a Lukáš Kopeček jsou dva čtyřiadvacetiletí milovníci kávy a cestování. Právě u ranní kávy se proto zrodil nápad, že by mohli obě své záliby spojit. Druhého listopadu se vydali na téměř roční cestu po Jižní a Severní Americe. Při putování chtějí ochutnávat místní druhy kávy a do některých míst si nechají poslat kávu z jejich oblíbené brněnské pražírny. Káva pro ně symbolizuje únik od všedního shonu a možnost užívat si okamžik. Jejich první zastávkou byly vodopády Foz do Iguacu na hranicích Brazílie a Argentiny. Pak chtějí pokračovat na sever a navštíví Kolumbii nebo Peru. Na jaře se dostanou do Spojených států amerických. náklady na výpravu od 2. 11. do 2. 2. b Doprava: 12 600 korun b Loupež: 2000 korun (na hotovosti, celková škoda 60 000 korun) b Nový mobil: 4000 korun b Nové bundy: 3000 korun b Ubytování: 6750 korun b Vstupy do národního parku: 2150 korun b Jídlo: 6000 korun b Letenky do Evropy: 26 000 korun Foto popis| NÁDHERNÁ PŘÍRODA. El Bolson. Této scenérii v Patagonii se zatím nic nevyrovnalo. Lesy, hory a průzračné ledovcové řeky. Foto popis| JAKO ARGENTINCI. Popíjení maté s novou dřevěnou sadou, dárkem od hostitelské rodiny. Dvojice naplno propadla tamním zvyklostem. Foto popis| OBŘÍ PORCE. Typické argentinské asado s hranolky. Porce, kterou tam běžně zvládne jeden člověk, stačila oběma. Foto popis| PAUZA NA MATÉ. Lukáš si užívá krátkou siestu při stavbě plotu.
Foto autor| Foto: 4x Tereza Mrvová, Lukáš Kopeček Region| Jižní Morava Publikováno| Brněnský deník; Publicistika; 10 Publikováno| Vyškovský deník; Publicistika; 10 Publikováno| Břeclavský deník; Publicistika; 10 Publikováno| Blanenský deník; Publicistika; 10 Publikováno| Hodonínský deník; Publicistika; 10 Publikováno| Znojemský deník; Publicistika; 10 ID| b8daf73c-af5a-4cb5-89b4-3f3e479733ef
brnensky.denik.cz Jídlo v Argentině? Levné maso, drahé pečivo 2.2.2016
brnensky.denik.cz str. 0 Seriály
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jižní Amerika, Brno /S KÁVOU NA CESTÁCH/ - Začátek nového roku v Patagonii jsme zahájili jak jinak než cestováním. Druhého ledna jsme se vydali z městečka Trevelin více na jih a směřovali jsme k Ushuaie nejjižnějšímu městu světa. " Přestože nám zpočátku přišlo velmi lákavé takové místo navštívit, změna krajiny, která přecházela v pustinu, nás odradila. Protože jsme cestovali stopem, projíždět přes začínající poušť tisíce kilometrů, kde se nám nelíbilo, jsme nechtěli. Rozhodli jsme se posunout se zpět více na sever a naplánovat novou trasu. Při stopování směrem k El Bolsonu jsme využili jinou cestu, a tak jsme viděli zas něco nového. Ještě jsme si nezvykli na obrovské vzdálenosti. V Patagonii je nepřeberné množství zajímavých míst, ale museli jsme se smířit s tím, že nemůžeme vidět vše. Při cestě na sever byli našimi řidiči dva Němci na dovolené, díky kterým jsme trasu dlouhou stovky kilometrů ujeli za jediný den. Když jsme šli navštívit po čtrnácti dnech naše přátele v hostelu Vamos al Bosque, ani jsme netušili, že se u nich zdržíme tak dlouho. Okamžitě nás zachvátila virová nákaza, kvůli které jsme nebyli schopni týden pozřít nic jiného než coca-colu. Další týden jsme si navykali na klasickou stravu, nabírali zpět kila a životní energii. Chtěli jsme dobrou vůli našich hostitelů oplatit prací, a tak jsme další dva týdny zůstali a opět pracovali jako dobrovolníci, protože se o nás téměř cizí lidé starali a dopřáli nám pohodlí k uzdravování. Podnikali jsme menší výlety po okolí, které jsme předtím nestihli navštívit, a opět si užívali atmosféru tohoto místa, kde jako by se zastavil čas. Rozhodli jsme se dopodrobna odhalit detaily našeho cestovatelského rozpočtu. Projektem S kávou na cestách jsme chtěli ukázat, že je možné i s malým množstvím peněz cestovat delší dobu a ve vzdálenějších oblastech. Nejen přežívat, ale také si užívat. projekt S kávou na cestáchTereza Mrvová a Lukáš Kopeček jsou dva čtyřiadvacetiletí milovníci kávy a cestování. Právě u ranní kávy se proto zrodil nápad, že by mohli obě své záliby spojit. Druhého listopadu se vydali na téměř roční cestu po Jižní a Severní Americe. Při putování chtějí ochutnávat místní druhy kávy a do některých míst si nechají poslat kávu z jejich oblíbené brněnské pražírny. Káva pro ně symbolizuje únik od všedního shonu a možnost užívat si okamžik. Jejich první zastávkou byly vodopády Foz do Iguacu na hranicích Brazílie a Argentiny. Pak chtějí pokračovat na sever a navštíví Kolumbii nebo Peru. Na jaře se dostanou do Spojených států amerických. Náš celkový rozpočet, který nezahrnuje předchozí náklady, tedy letenky do Jižní Ameriky a vybavení, činil pětašedesát tisíc korun. První měsíc na cestách jsme utratili většinu. Na vině bylo hlavně loupežné přepadení v Brazílii, ale zčásti i počáteční neznalost možností, jak ušetřit. Kvůli nepříjemnému zážitku v autobusu jsme přišli o věci v hodnotě minimálně šedesát tisíc korun.
Nejdražší byla elektronika zahrnující notebook, mobily, zrcadlovku a dále outdoorové boty a oblečení. Lupiči vzali v přepočtu i dva tisíce korun v hotovosti. Některé věci jsme museli, ač neradi, nahradit. Protože jsme byli odříznutí od možnosti komunikace s rodinou a blízkými, hned jsme koupili nový mobil s ucházejícím foťákem v hodnotě čtyři tisíce korun. Pokud jsou v Brazílii i levné věci, elektronika k nim nepatří. Dále jsme chtěli vyřešit ztrátu bund, které byly kvůli teprve začínajícímu létu nezbytné. Našli jsme bundy požadované kvality celkem za tři tisíce korun. Doprava v Jižní Americe také nepatří k nejlevnějším. Jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými státy. V Brazílii nás „osudový" autobus stál šestnáct set korun pro oba dva. V Argentině jsme za dva tisíce kilometrů dlouhou trasu zaplatili jedenáct tisíc korun. To bylo naposledy, co jsme autobusovou dopravu v tomto státě využili. Přestože disponujeme vybavením pro kempování, zjistili jsme, že tam není tak jednoduché jako u nás rozložit stan a zadarmo přečkat noc. Soukromé pozemky jsou oplocené a na dalších místech platí zákaz kempování. V Brazílii a na severu Argentiny je obecně levněji. Hostely a kempy nás za tři měsíce cestování vyšly na 6750 korun. Podle typu ubytování se v Argentině pohybují ceny za noc v hostelech od čtyř set korun za jednoho v pokoji sdíleném s dalšími lidmi až po patnáct set korun za ubytování pro pár. V ceně jsme měli většinou snídani, ale jinak je kvalita ubytování o dost nižší, než jsme zvyklí z České republiky. Na hygienu se tam moc nehledí, a když jsme měli štěstí, mohli jsme se vysprchovat v teplé vodě. Národní parky jsou v Brazílii i Argentině většinou zpoplatněné. Vodopády v brazilském Foz do Iguacu a národní park v Argentině nás přišly dohromady na 2150 korun. Za jeden týden v Brazílii jsme měli šanci zjistit, že ceny základních potravin jsou víceméně stejné jako u nás. Kvalita zejména ovoce a zeleniny byla ale mnohem vyšší a rádi jsme si místo klasického jídla dali třeba kokosový ořech. náklady na výpravu od 2. 11. do 2. 2.Doprava: 12 600 korun Loupež: 2000 korun (na hotovosti, celková škoda 60 000 korun) Nový mobil: 4000 korun Nové bundy: 3000 korun Ubytování: 6750 korun Vstupy do národního parku: 2150 korun Jídlo: 6000 korun Letenky do Evropy: 26 000 korun V Argentině jsme byli zpočátku překvapení, protože pečivo, sýry nebo luštěniny tam jsou o dost dražší. Například dvě bagety nás stály devadesát korun. Nakonec jsme si našli cestu jak na jídle moc neutrácet a máme při sobě neustále rýži s rajským protlakem a tamní specialitu Dulce de Leche. Je to sladká pomazánka, kterou mají všude velmi levnou. Novou položkou v rozpočtu se stala yerba, což je rostlina, ze které se připravuje tradiční nápoj maté a my jím nahrazujeme pití kávy. Naši kvalitní už nemáme a nedokážeme se donutit pít tamní hořké a přepálené. Typické je tam připravovat grilované maso, takzvané asado. Cena masa ve vysoké kvalitě je o dost nižší než u nás, a proto se tam konzumuje ve velkém množství. Když jsme pracovali v restauraci, žasli jsme nad tím, kolik masa dokážou místní sníst. U oběda strávili dvě hodiny a celou tuto dobu pomalu a v klidu jedli. Do práce je nic nehnalo díky siestám, které začínají právě v době oběda a trvají nejméně tři hodiny. Za jídlo jsme do dnešního dne utratili šest tisíc. Těsně před koncem třetího měsíce cestování jsme stanuli před důležitým rozhodnutím. Náš rozpočet činil dohromady necelých osmadvacet tisíc korun, což byla částka, kterou jsme zamýšleli utratit za zpáteční letenky. Když jsme se podívali orientačně na ceny letenek z Jižní Ameriky, vyděsili jsme se. Náš rozpočet nestačil ani k zakoupeni standardní letenky pro jednoho. Po pár dnech pátrání jsme ale objevili levnější varianty, které jsme si mohli dovolit. Termín odletu je mnohem dříve, než jsme zprvu zamýšleli. Již v první polovině března opustíme Jižní Ameriku. Z chilského Santiaga poletíme přes Karibik do Evropy. Letenky jsme koupili za šestadvacet tisíc pro
oba. Máme před sebou ještě necelé dva měsíce v Chile. Díky „pohledové akci", jejímž prostřednictvím si mohli fanoušci na facebooku objednat pohledy a zároveň podpořit projekt S kávou na cestách, máme šanci si to užít naplno. TEREZA MRVOVÁ, LUKÁŠ KOPEČEK"
URL| http://brnensky.denik.cz/serialy/jidlo...e-levne-maso-drahe-pecivo-20160202.html
byznys.ihned.cz Zeman podepsal zákon, který má chránit dodavatele před řetězci. Můžou zdražit potraviny 28.1.2016
byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, jpr Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Miloš Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může novela zdražit potraviny a umožňuje šikanovat odběratele. Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově například provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady. Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může novela zdražit potraviny a umožňuje šikanovat odběratele. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však už dříve obavy ze zdražení odmítl. Schválená novela mimo jiné zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoliv forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Senát zpřísnil zákon na ochranu dodavatelů před řetězci. Ty ale tvrdí, že v důsledku mohou potraviny zdražit - čtěte ZDE Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin. Při projednávání ve sněmovně i v Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali a naopak poukazovali na potíže, které nyní domácí dodavatelé mají. Svaz obchodu a cestovního ruchu v tiskové zprávě v reakci na schválení novely uvedl, že změna zákona může zdražit potraviny v obchodech, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Podle svazu také umožňuje šikanovat odběratele a brání běžnému obchodnímu vyjednávání. "Celý zákon dopadne především na malé české výrobce potravin, české podnikatele a obchodní aliance typu Jednota, COOP a další, kteří nemají dostatečnou možnost nakupovat zboží v zahraničí,"
tvrdí svaz. Norma podle něj navíc dává příliš krátkou lhůtu na uvedení smluvních vztahů do souladu s novým zákonem.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65139910-zem...chodu-varuje-ze-muzou-zdrazit-potraviny
Inflace v eurozóně zrychlila na 0,4 procenta, táhne ji růst cen potravin a alkoholu 29.1.2016
byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz ČTK, vku Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět K růstu inflace nejvíce přispěly ceny potravin, alkoholu a tabáku a ceny ve službách. Ceny energií naopak klesly. Vývoj inflace hraje důležitou roli v rozhodovací politice Evropské centrální banky. Její cíl je udržet inflaci těsně pod dvěma procenty. ECB bude muset přezkoumat na nejbližším zasedání svou měnovou politiku. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 0,4 procenta z prosincových 0,2 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. K růstu nejvíce přispěly ceny ve službách a ceny potravin, alkoholu a tabáku. Ceny energií klesly. Ceny ve službách stouply v lednu o 1,2 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zdražily o 1,1 procenta. Naopak ceny energií se o 5,3 procenta snížily. Bez zahrnutí cen energií spotřebitelské ceny stouply o 1,1 procenta po prosincovém zvýšení o 0,9 procenta. Bez zahrnutí energií, potravin, alkoholu a tabáku pak inflace zrychlila na jedno procento z 0,9 procenta v předchozím měsíci. ECB v březnu zváží další uvolnění měnové politiky. Hrozí nový pokles inflace, řekl Draghi - čtěte ZDE Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 25. února. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Vývoj inflace hraje důležitou úlohu v rozhodování Evropské centrální banky (ECB). Jejím cílem je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty. Šéf ECB Mario Draghi tento měsíc uvedl, že výhled inflace pro letošní rok se prudce zhoršil a že situace je teď jiná, než byla ještě v prosinci. ECB na příštím zasedání začátkem března podle Draghiho bude muset přezkoumat a možná opětovně posoudit svou měnovou politiku. ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a minulý měsíc snížila depozitní sazbu o 0,1 procentního bodu na minus 0,3 procenta.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65141180-inf...-byly-rostouci-ceny-potravin-a-alkoholu
Ministr Jurečka chystá další podporu pro zemědělce. Při investicích jim mají pomoci úvěry s odloženou splatností 1.2.2016
byznys.ihned.cz str. 0 byznys.ihned.cz Radek Bartoníček, Adéla Skoupá Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Půjčky, které plánuje ministerstvo zemědělství, mají zemědělcům pomoci při investicích. Mají být určeny pro oblast živočišné výroby a v rostlinné výrobě pro pěstitele ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Jurečkovi jde o větší soběstačnost České republiky. Chystá se také nové označování potravin. Novela, která je nyní ve sněmovně, má vyjasnit, co půjde prodávat jako česká potravina. Podnikatelé v zemědělství by se mohli dočkat nové podpory z ministerstva zemědělství. Ministr Marian Jurečka HN řekl, že pro ně chystá podporu, která by jim umožnila více investovat. "Chceme zájemcům umožnit, aby z Podpůrného garančního, rolnického a lesnického fondu mohli čerpat úvěry s odloženou lhůtou splatnosti," avizuje Jurečka, který už má i představu, komu by tato pomoc byla určena především. "Domluvili jsme se s kolegy, že by šlo o oblast živočišné výroby a také rostlinné výroby v případě pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele," popisuje. Podle něj by se tak dočkali pomoci například podnikatelé, kteří investují do vysazení vinohradu a musejí čekat tři, čtyři roky, než jim vinohrad přinese nějaké příjmy. "Vysazování vinohradu nebo například sadu, stejně jako třeba budování mlékárny, je obrovskou investicí. Podnikatelé do takových věcí dávají svůj kapitál, který jim pak chybí jinde. Když jim umožníme, aby měli výhodnější splácení úvěru, hodně jim pomůžeme," tvrdí Jurečka. Jurečkova vize: Do roku 2030 má být české zemědělství soběstačné, pěstitelé řepky už dotace nedostanou - čtěte ZDE Zatím ale nedokáže říci, jak přesně bude tato pomoc specifikovaná, ani kolik peněz bude podnikatelům k dispozici. Odůvodňuje to tím, že na ministerstvu ještě na celé věci pracují. "Ale do poloviny roku bychom chtěli všechno oficiálně představit," avizuje. Tento Jurečkův plán je dalším v celé řadě kroků, kterými se snaží postupně měnit dosavadní trend, kdy do České republiky proudí stále více potravin ze zahraničí. Pobídky ministerstva by totiž měly podpořit domácí výrobce. "U vepřového masa máme záporné saldo 11 miliard korun, u drůbežího šest, u ovoce devět, u zeleniny sedm. To je přes třicet miliard něčeho, co náš zákazník koupí, přestože to někdo vyrobil mimo naši zem, zaměstnal někde jinde lidi a daně platí také někde jinde. Přitom mnohé z toho bychom uměli vyrobit tady," konstatuje ministr zemědělství. Jeho cílem je dostat co nejvíce českých potravin na stoly domácností v Česku. "Musíme maximálně využít potenciálu, který domácí zemědělství s výbornými klimatickými podmínkami má," dodává. V současnosti je v Poslanecké sněmovně novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která by rovněž měla podpořit domácí zemědělce. Má totiž zamezit dosavadnímu stavu, kdy obchodní řetězce vydávají za domácí i takové potraviny, které jsou dovážené ze zahraničí. HNBYZNYS NA TWITTERU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
"Dnes vezmete leták, máte tam vyfoceného českého farmáře a napsáno "náš dodavatel jablek", přitom jsou ale na stránce další potraviny, které vůbec z Česka nejsou," tvrdí. "Ředkvičky jsou ze Španělska, okurky z Portugalska, hroznové víno z Itálie. Podprahově to působí, že je to všechno z Česka, ale pravda to není," stěžuje si. Nově také bude možné označit za českou potravinu jen tu, která obsahuje vysoké procento českého podílu. Konkrétně půjde o 100 a 75 procent. "Jednoduše řečeno, například u hovězího masa musí být kráva chovaná v České republice, musí se tu zpracovat, podobné to je u vepřového masa. Samozřejmě, například u salámu mi je jasné, že například některé koření se v Česku nevyrábí, proto jsme dali do zákona těch 75 procent. Ale opět, základ, tedy maso, musí být z Česka," vysvětluje Jurečka.
URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65144210-min...aji-pomoci-uvery-s-odlozenou-splatnosti
Claudia Jak na vepřové 2.2.2016
Claudia str. 20
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Naučte se s námi nakupovat maso 2. díl odborník a TIP Lenka Nová si pro vás připravila skvělé rady Vepřové je v české kuchyni jedno z nejčastěji používaných druhů mas. Dělení masa Vepřové maso má oproti hovězímu vyšší obsah tuku i energetickou hodnotu, přesto se v naší kuchyni těší velké oblibě. Hlava - vhodná na vaření jako ovar, do tlačenek, prejtů, jelit, huspenin nebo pro přípravu haše. Lalok - podobně jako hlava vhodný především k vaření jako ovar, do tlačenek, jitrnic, jelítek... Krkovice - z krkovičky lze připravit vepřovou pečeni, můžeme ji dusit, připravit z ní smažené řízky či grilovat. Plec - vhodné především k dušení, jako mleté maso, kvalitnější kusy lze i péct. Sádlo - vyškvařením hřbetního tuku získáme vepřové sádlo, využívané např. ke smažení i jako pomazánka na chléb. Karé - spolu s kotletou a kýtou patří do 1. jakostní třídy vepřového. Vhodné pro pečení, smažení, minutky, grilování... Pečeně - s kostí nebo bez, plátky z ní nakrájené nazýváme kotlety. Využití stejné jako u karé. Panenka - velice kvalitní maso, zvané vepřová svíčková. Lze ji péct, smažit, grilovat, připravit jako minutky, díky podlouhlému tvaru z ní krájíme tzv. medailonky. Bůček - bývá dost prorostlý tukem, vhodný k pečení, nadívání, uzení či ke mletí. Kýta - je zadní noha vepře až ke kolenu. Je vhodná na pečení, smažení (oblíbné řízky), dušení, minutky, grilování... Koleno - přední i zadní (větší zadní mají více masa), lze je péct, grilovat, vařit jako ovar, využít do tlačenky apod. Nožička - také přední i zadní, využívají se především k vaření a následné výrobě aspiku, huspeniny, tlačenky, vývaru -mají velmi malý podíl masa.
Foto autor| Ilustrační foto: kulinární studio Bauer Media, Fotolia.com, shutterstock, archiv firem
ct24.cz Babiš chce snížit DPH u piva a nealka v červenci, EET může být až v prosinci 2.2.2016
ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nižší DPH u točeného piva a nealkoholických nápojů v restauracích by ministerstvo financí chtělo zavést od prvního července. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) podotkl, že by k tomu došlo před zavedením EET. Snížení DPH u těchto produktů má přitom ulevit živnostníkům, kterých se evidence tržeb bude týkat. Pokud sněmovna schválí EET v naplánovaném termínu desátého února, mohla by začít podle ministerstva fungovat od listopadu nebo prosince letošního roku, později, než se během loňského roku očekávalo. ČSSD by nicméně snížila sazbu DPH spíš základním potravinám. Babiš se pak plánuje dostat k jediné hodnotě snížené sazby. Fakta Sazby DPH v Česku Základní sazba DPH je 21 procent. Snížená sazba byla stanovena na 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba je 10 procent. Uplatňuje se na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Návrh na snížení sazby DPH u dvou položek je podle ministerstva krokem k postupnému zavedení jediné snížené sazby, a to deset procent. V Česku nyní fungují tři sazby DPH. Základní činí 21 procent, snížená 15 procent a druhá snížená sazba je deset procent, která začala platit teprve loni. Podle ministra je směřování k desetiprocentní snížené sazbě v souladu s koaliční smlouvou. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek upozorňuje, že není důvod dojít k jedné snížené sazbě postupně. Sníženou sazbu DPH zvyšovala vláda Petra Nečase v souvislosti s penzijní reformou. Z deseti procent stoupla sazba na čtrnáct procent a počítalo se dokonce se sjednocením sazeb v jednu na hodnotě 17,5 %. K tomu ale nedošlo a skončila i důchodová reforma. „Zrušili jste penzijní reformu, vraťte sazby zpátky, protože nebyly na nic jiného než na financování penzijní reformy,“ prohlásil Kalousek. TOP 09 by tak navrhovala podobu sazeb na 10 a 20 procentech. „Návrh TOP 09 by znamenal zásah do rozpočtu až 90 miliard ročně, což by nám zruinovalo hospodaření a dluh,“ reagoval Andrej Babiš. přehrát video Kalousek: Zrušili jste penzijní reformu, vraťte sazby zpátky, protože se měnily kvůli ní Kalousek: Zrušili jste penzijní reformu, vraťte sazby zpátky, protože se měnily kvůli ní
Marek: Daleko vhodnější je spíše snižovat přímé daně
Bostl: Daně by měly klesat v době krize, jsou zároveň skvělý populistický nástroj
Události ČT: Mezi politiky se debatuje o změně sazeb DPH
Dalším důvodem daňové změny je podle Babiše zmírnění dopadu elektronické evidence tržeb. Sníženou daň u točeného piva a nealka nabízeného v pohostinství ministerstvo navrhuje zavést od 1. července. „Tu účinnost předkládáme ještě předtím, než by měla fungovat evidence tržeb,“ dodal Babiš. Pokud sněmovna příští týden evidenci tržeb schválí, mohla by začít fungovat podle ministerstva od listopadu nebo prosince letošního roku. Původní termíny pro EET byly dřívější. Když se na novince shodla v květnu loňského roku koalice, počítala s termínem letošního února, v srpnu se posunula na dubnový termín roku 2016, o měsíc později se novým datem stal první srpen. Na jedné z lednových mimořádných schůzí ke třetímu čtení zákona ve sněmovně obvinila ODS koalici, že chce zavedení EET odsunout až po krajských volbách, které mají být v říjnu. Babiš tuto myšlenku označil za nesmyslnou spekulaci. Teď se ale předpokládané zavedení odsouvá až na konec roku. Může to poznamenat i odhadované příjmy do státního rozpočtu v letošním roce, které mělo EET přinést. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Zdroj: Dotykačka Dosud se počítalo se snížením daně u nealka a jídla v restauracích na 15 procent Elektronická evidence tržeb tak odstartovala debatu o snižování DPH. Aktuální doprovodná předloha k evidenci tržeb počítá se snížením DPH na nealkoholické nápoje a jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. Zařazení piva do nižší sazby by podle Babiše mělo kompenzovat tuto výhodu hospodám, které jídlo nenabízejí. U koaličních partnerů se ovšem návrh na výjimku pro dvě položky nesetkal se vstřícnou reakcí. Pozitivně nezní ani prezident Miloš Zeman. „Některé daňové úpravy, například úvahy o snížení DPH pohostinským zařízením, ve mně nevyvolávají největší nadšení ,“ prohlásil. Prioritou ČSSD je dostat do druhé snížené sazby DPH ve výši deset procent základní potraviny, které zmiňují i lidovci. „Navrhujeme proto co nejdřív snížit DPH na maso, mléko, máslo a chleba,“ uvedl Sobotka. ČSSD se podle něj nebrání ani přesunu dalších položek. Hnutí ANO je ochotné o potravinách diskutovat. Výpočet ministerstva financí totiž při návrhu ČSSD vyšel na 5,2 miliardy. „Není to až taková dramatická částka jako další nesmyslné návrhy. Rozpočet by to unesl,“ řekl Babiš. Koaliční rada by o návrzích měla jednat v pondělí. Pavel Bělobrádek předseda KDU-ČSL „Považuji to za čirý populismus, pokud k tomu nejsou žádná data, tak to takhle vystřelit považuji za velmi neuvážené. Pak si myslím, že bychom měli mít jiné priority než u piva a vody, měli bychom tedy snížit DPH na všechny potraviny, obzvláště na ty základní.“ Pavel Bělobrádek předseda KDU-ČSL Návrh na nižší sazbu například u točeného piva přivítal Český svaz pivovarů a sladoven, negativně
se vyjádřila i Unie výrobců a dovozců lihovin. „Unie je pro zavedení elektronické evidence tržeb a její částečnou kompenzaci pro dotčené subjekty, ale kompenzace by neměla být nesystémová a zvýhodňovat pouze jednu skupinu výrobků nebo úzkou výseč podnikatelů,“ uvedl výkonný ředitel unie Jaroslav Burkart. Trvají na na dodržení základního principu evidence tržeb, tedy daňové rovnosti a stejných podmínkách pro všechny podnikatele. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je vhodnější spíše snižovat přímé daně, které se strhávají z příjmů, než daně nepřímé jako DPH. Rovněž si nevšiml, že by byly veřejné finance v přebytku nebo takovém stavu, který lze označit za dlouhodobě udržitelný. „V takové situaci není prostor k tomu snižovat daně,“ řekl Marek. Hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl navíc poznamenává, že by daně měly klesat v době krize. V době růstu snese ekonomika vyšší daňové zatížení. „Samozřejmě daně jsou skvělým populistickým nástrojem pro politiky,“ doplnil.
URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...a-v-cervenci-eet-muze-byt-az-v-prosinci
ČRo - radiozurnal.cz Lidé bývají zděšení informacemi o plýtvání. Potravin si musíme vážit, zaznělo ve Speciálu Radiožurnálu 29.1.2016 ČRo - radiozurnal.cz str. 0 / dvacetminut Karolína Koubová,Šárka Ševčíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Špatné návyky při nakupování a vaření, slevové akce v supermarketech a příliš velká balení výrobků – to všechno zřejmě může za plýtvání potravinami. Podle ministerstva zemědělství zůstává až 30 % zemědělské produkce nevyužito. „Tato produkce se znehodnotí při výrobě, protože spotřebitelé nekupují potraviny vzhledově či esteticky nepovedené. A potraviny tak končí jako krmivo nebo jako vstup do bioplynové stanici,“ popisuje ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.Podle zkušenosti Adama Podholy z hnutí Zachraň jídlo můžou být statistiky u některých potravin ještě závratnější. „V Česku zatím nemáme větší relevantní výzkum. Čísla vycházejí z různých průměrů,“ upozorňuje s tím, že Češi nejsou zvyklí přemýšlet o plýtvání a také o vyhazování nevzhledné zeleniny a ovoce.Nejsem plýtvákJak se oba hosté moderátorky Karolíny Koubové shodují, v Česku je plýtvání potravin nové téma. „Lidé bývají zděšení, když se dozvědí, kolik potravin se vyhodí a kolik je to stojí,“ říká Adam Podhola.„Potraviny mají hodnotu nejen ekonomickou, ale i tu vyšší a je třeba si jich vážit. I to lidé potřebují vědět, abychom nebyli čistě spotřební společností,“ uzavírá Marian Jurečka.Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.4 důkazy, že moderní technologie pomáhají v boji proti vyhazování jídlaSlupky od brambor nevyhazujte! Připravte z nich vynikající domácí chipsy„Pokud půlku zvířete hodíte do koše, tak zemřelo zbytečně,“ říká šéfkuchař z vyhlášené pražské restaurace
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1578774
ČRo Plus Návrh Andreje Babiše na pivo v nižší sazbě DPH 29.1.2016
ČRo Plus str. 1 17:10 Den podle…
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Petr ŠIMŮNEK, moderátor
-------------------Je pátek po páté, vy posloucháte Český rozhlas Plus a Den podle mě. Den tady v Praze skoro jarní a den tak bohatý na důležité a zajímavé události. Jaké jsme vybrali? Tak třeba marketingový mistr Andrej Babiš chce zlevnit pivo a možná ale už od začátku tuší, že to nepůjde a je to jenom trik. Íránský prezident Ruhání cestuje po Evropě a kvůli němu a hlavně kvůli byznysu, který si od něj Evropa slibuje, se zahalují necudné antické sochy. Elon Musk a jeho Tesla možná potichu zahájili největší energetickou revoluci posledních desetiletí, začali totiž prodávat svůj Powerwall battery do domácností. Americký prezident Obama a jeho generálové chtějí zastavit rychle rostoucí vliv Islámského státu v Libyi. Uvidíme, co to bude znamenat. Kultovní panenky Barbie má od včerejška zadek a buclatější stehna a sedm různých odstínů barvy kůže. A Rihanna, popová princezna z karibského Barbadosu, má nové album. Tak dobře poslouchejte. No, Andrej Babiš rozhodně ví, jak si říct o pozornost. Jeho návrh na zlevnění piva tím, že ho přesune do nižší daňové sazby, podle očekávání vyvolal bouřlivý ohlas. Koaliční partneři žasnou, opozice nevěří vlastním uším, protidrogový koordinátor vlády chce rezignovat a Andrej Babiš se nejspíš dobře baví. Ona totiž cesta od chvíle, kdy tenhle nápad, překvapivý nápad upustil v České televizi do reality, je hodně dlouhá a trnitá. Mimo jiný musí vést totiž přes Brusel a pak nebylo by nakonec lepší pro Andreje Babiše, aby mu tenhle nápad a plán Brusel vlastně překazil? Nepřineslo by mu to další body a o ty evidentně jde? Zatím se to tady používá jako nástroj na zjemnění kritiky připravované centrální evidence tržeb, logika je jednoduchá, když se pivo zlevní o cca 2, 3 koruny podle toho, kolik teď stojí, tak alespoň půlka zůstane v peněženkách hospodských a ty už nebudou tak moc remcat proti povinné evidenci tržeb. Tak zní asi ta logická úvaha. Jak se tahle úvaha na to, zlevnit Čechům pivo, čepované pivo líbí Ladislavu Šinclovi z ČSSD, místopředsedovi rozpočtového výboru, na to se ho právě teď zeptám. Dobrý den. Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Dobrý podvečer. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak jak se vám to líbí, že byste si mohl dát pivo o korunu, dvě laciněji, kdyby nápad Andreje Babiše prošel? Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------No tak mně osobně by se to jako konzumentovi piva, přiznám se k tomu, líbilo, ale samozřejmě naše strana má samozřejmě vyšší priority, nám by se ještě více líbilo, kdyby samozřejmě do nižší sazby byly posunuty základní potraviny jako je třeba chlazené maso, čerstvé maso, mléko, některé mléčné výrobky, máslo, chleba tak, jak tomu bylo na Slovensku od 1. 1. 2016. Tam jsou zařazeny tyto výrobky, které jsem jmenoval. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Teď se bavíme ale jenom o pivu, protože to je ten nápad, s kterým Andrej Babiš překvapivě včera vyrukoval. Přišel vám ho vysvětlit? Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Ne. On se mnou moc nekomunikuje. A mně určitě tedy ty věci jako neříkal, takže opravdu mně ne. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Nemyslel jsem úplně konkrétně vám, ale rozpočtovému výboru, jehož jste místopředsedou. Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------No, on tam moc nechodí, já jsem ho tam teda zažil aspoň, jenom třikrát za svoji éru, takže nepřišel nám to zatím vysvětlit tento svůj nový nápad.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Víte, víte, o kolik by státní pokladna tímhle, tímhle nápadem přišla? Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Jasně. Jak jsem zaznamenal, tak pan ministr uvádí 160 milionů minus pro státní pokladnu. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Což není tam moc, ale kdyby se prosadil to, kdyby se prosadilo to, co jste říkal na začátku, co prosazuje ČSSD podobně jako na Slovensku, aby se do té nižší 10 % sazby DPH přesunuly i vlastně veškeré potraviny, kolik by to bylo peněz? Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------No tak veškeré potraviny ne samozřejmě, ale ty základní potraviny to opravdu nevíme. My na to musíme otevřít diskusi, jestli pan ministr financí přišel s pivem, tak opravdu pro nás jako vyšší priorita je například ty základní potraviny jako je maso, mléko, máslo, chleba, protože osobně si myslíme, že lidé potřebujou tyto potraviny více než pivo. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------No, na to má každý asi jiný názor, nicméně o kolik by to bylo peněz, kdyby se tyhle skupiny potravin tak, jak jste je vyjmenoval, přesunuly do té nižší sazby? Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Bysme, bysme museli, to bysme opravdu museli pořádně propočítat a museli bysme samozřejmě ověřit, aby, jestli opravdu těch uváděných 160 milionů versus pivo je opravdu reálných nebo ne a samozřejmě postavit to vedle sebe a uvidět, museli bysme si spočítat, jestli nám to stojí za to nebo ne. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Jak ... Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------/Souzvuk hlasů/ příznivec toho, abysme to opravdu snížili, protože to by potom jaksi trošku ulevilo těm lidem, kteří ty věci prostě potřebují. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Pane poslanče, myslíte si, že teď ten návrh bude opravdu reálně projednáván ve vládě a pak potom třeba ve sněmovně? Mluvím o tom návrhu Andreje Babiše na pivo. Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------No, tak já nevím, já si myslím, že pan ministr by měl tyhle ty věci především předtím konzultovat se svými koaličními partnery a ne, aby s tím přišel na tiskovou konferenci bez jakékoli konzultace a překvapoval své koaliční partnery. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Ona to nebyla ani tisková konference, včera to bylo vystoupení v České televize v pořadu Máte slovo. Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ --------------------
Tak by se to podle mého názoru v koalici dělat nemělo, jo, mělo by to samozřejmě projednávat v koalici, v takzvané koaliční radě. Takže předpokládám, že s tímto nápadem, jestli to teda bude mít pořád dál, přijde na koaliční radu a jak jsem řekl, my máme taky nápad, a to je snížit jaksi sazbu u těch základních potravin na stejnou míru jako případné snížení u piva. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Ono, když jsme u DPH a u těch sazeb, tak ve sněmovně je několik návrhů různých stran, které s tím, s těmi sazbami chtějí zahýbat a mimo jiné říkají, že by se měly snížit ta horní, dnes 21 % na 19 nebo 20 %, a ta dolní na 10 % a měly by být jenom dvě. Myslíte si, že tenhle, ta diskuse kolem pivní daně rozproudí i větší diskusi o obecně o sazbách DPH v České, v České republice? Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------No vzhledem k tomu, že se blíží volby, tak určitě diskuse o tom bude. Takže předpokládám, že jasně si tam pan ministr to opravdu předloží do vlády a opravdu z toho vystoupí ve sněmovně, tak si myslím, že diskuse jako u každého jiného tisku opravu bude. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Říká Ladislav Šindl z ČSSD, místopředseda rozpočtového výboru. Děkujeme. Ladislav ŠINCL, místopředseda rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Děkuju, mějte se moc hezky, na shledanou. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Na telefonu máme také daňového poradce a bývalého prezidenta Confederation Fiscale Europeenne Jiřího Nekováře, který radil také vládě. Dobrý den. Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Tak možná na začátku, na začátek, co říkáte tomu nejnovějšímu návrhu Andreje Babiše, aby pivo čepované, sudové pivo přešlo do nižší sazby DPH na 10 %? To by se vyrovnalo lékům, plínám a knihám, jestli si dobře vzpomínám. Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Tak je to zcela jistě hezký reklamní tah. Na druhé straně musíme si přiznat, že směrnice zakazuje pouze zboží jako alkohol zařadit do té snížené sazby. Jinak pokud je to v rámci restaurační a cateringové služby, tak tam potom státy mohou vyjmout ten alkohol z té snížené služby, čili, pro sazby, čili tam je možné skutečně to pivo do té snížené sazby dát. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Čili to by byl takový trik, že by se to nejmenovalo pivo, ale restaurační služba, chápu to dobře. Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------No jsou to restaurační cateringové služby a v rámci toho je samozřejmě podávání nápojů zahrnuto. Samozřejmě lze. Ono to mají takhle i některé jižní státy, že jo, mají to Italové, Španělé, tam mají 10 %, jo. Mělo to kdysi Lucembursko, které od toho ustoupilo. Mají to Chorvati ve 13 %. A pravda je, že já mám informaci, že Rumuni to chtěli zavést od 1. ledna, zda se to skutečně podařilo, to nevím, ale vím, že se zdárně /nesrozumitelné/ zařadit to v restauračních službách na 9 %, ale ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------To znamená, že, že by se nejednalo jenom o pivo, ale i vlastně cokoli, co by se v restauracích podávalo? Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Ne, ne, to je otázka toho, nač, jak se rozhodne, co ten stát si do té přílohy zařadí, co tam, kterou položku zařadí, ale obecně musím říct, má zkušenost z těch minulých diskusí je, že vytrhávat jednotlivé položky a zatřiďovat je do snížené sazby, je prostě cesta do pekel. To je diskuse o základních potravinách, to jsem osobně zažil, a v oblasti, v období ve vládě, když byly Věci veřejné a skutečně ta diskuse vedla do ztracena, do pekel, protože byla diskuse o tom, co ta základní potravina je. Já si myslím, že tudy cesta nevede. A pokud bychom skutečně chtěli zracionálnit DPH, systém správy daně jako takový, tak bychom asi měli přistoupit obecně k jedné sazbě daně a zatím bohužel ta snaha politiků je spíše tu sazbu rozptýlit do různých úrovních a to je prostě špatně z hlediska správy této daně a jejího výběru. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Teď máme 3 sazby. Je to rozumné mít v systému 3 sazby DPH? Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Není, já historicky jsem propagátor jedné sazby, diskuse byly někde mezi 17 nebo 18 %. Pravda je, že v Evropě jednu sazbu má pouze Dánsko, ale z hlediska spravovatelnosti této daně a systému by to určitě bylo racionální. A pokud tam jde o ten sociální přístup, tak já si myslím, že stát má celý nástroje jiné v oblasti sociálního systému, jak podpořit rodiny s dětmi a slabší sociální skupiny. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Vy jste říkal, že by mohl být problém v tom, když se přesouvají různé položky, různé položky do jiných sazeb, jak se definuje základní potravina a podobně. Nicméně teď Andrej Babiš zase ten klíč našel. Základní potravina podle něj je prostě pivo. Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Ale to já myslím, že tady bylo. Já si vzpomínám, že jiný politik v historii říkal, že pivo je chleba našeho národa. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------To bylo dávno, to si pamatuju taky, jestli se neplatu, tak to byl Vasil Biĺak, ale kdyby přece jen se dělo to, co jsme diskutovali s Ladislavem Šinclem a tenhle nápad se skutečně projednával ve vládě a posléze v parlamentu, musela by mít Česká republika nějaké posvěcení z Bruselu, z Evropské unie, že to skutečně smí udělat? Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Tak musela by to samozřejmě projednat s Bruselem, ale není to proti směrnici, bylo by to určitě průchozí. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A ještě jednou. Myslíte si, že jsou správné ty výpočty, že by Česká republika tímhle přišla jenom o 160 milionů korun? Protože to se v tom velkém rozpočtu, který má přes bilion, nezdá zas tak moc a mohlo by to projít. Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne
-------------------Já nemám informace přesně o těchto číslech, takže nejsem schopnej posoudit, ale vím, že když jsme jednali o těch základních potravinách tehdá, tak jsme se pohybovali v řádu jednotek miliard korun. Čili bylo to do 10 miliard korun propad ve státním rozpočtu, když se diskutuje o základních potravinách. Ale byla velká zajímavá diskuse, jestli maso a ryby jo a ne a jestli ryby mořské nebo i jaksi jiné a tak dále. Čili ta diskuse skutečně je zajímavá politicky, ale /nesrozumitelné/. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Jak jsme, jak jsme slyšeli Ladislava Šincla, tak nejspíš se poslanci a politici do těch pekel vydají, protože to pivo nejspíš utrhne lavinu a bude se snažit naše politická reprezentace do té 10 % snížené sazby nacpat ledacos. Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Tak určitě je to politicky velmi zajímavá diskuse a spousta lidí se jí rádo zúčastní. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------Říká Jiří Nekovář, daňový poradce. Děkujeme pěkně. Jiří NEKOVÁŘ, daňový poradce, bývalý prezident Confederation Fiscale Europeenne -------------------Děkuji, na shledanou. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------A pokud byste měli chuť ještě o pivu slyšet a diskutovat o pivu a daních, tak si můžete poslechnout přímo ministra financí Andreje Babiše, uslyšíte ho v 18:10 po hlavních zprávách.
ČRo Radiožurnál Rozhovor s Bohuslavem Sobotkou 2.2.2016
ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Dobré odpoledne. Hostem speciálu Radiožurnálu je předseda Vlády České republiky a předseda České strany sociálně demokratické Bohuslav Sobotka. Vítejte na Radiožurnálu, pane premiére, dobrý den. Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Dobrý den. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Aktuální téma. Pětice českých občanů zadržovaných několik měsíců v Libanonu je na svobodě a chystá se na návrat do republiky. Komu byste chtěl za jejich osvobození poděkovat? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tak já nejsem ten, kdo by teď měl děkovat a těžko říci, co se vlastně přesně odehrálo. Nicméně já jsem především rád, že ti lidé jsou naživu. Dnes zasedal krizový štáb na ministerstvu zahraničí, bylo rozhodnuto o vyslání speciálu, který by je měl přivézt do České republiky. To si myslím, že
nejdůležitější věc, aby se co nejdříve vrátili do České republiky. Jinak celou záležitost už několik měsíců vyšetřuje Policie České republiky, já předpokládám, že toto vyšetřování nyní bude pokračovat. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vyšetřuje tu událost jako co? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Vyšetřuje tuto událost v souvislosti s tím, že pravděpodobně tito lidé byli v Libanonu uneseni, ale co se přesně stalo, to bude potřeba teprve zjistit v rámci policejního vyšetřování. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pokud máte informace, které bych vám umožnily na následující otázku odpovědět, anebo rozumím tomu, že je to v jistém režimu utajení, odpovídat nemůžete, oni byli ti lidé propuštěni nebo osvobozeni? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já ne, nemám žádné podrobnější informace, které se týkají toho, co se přesně v Libanonu v posledních hodinách odehrálo. Máme informace od velvyslance České republiky, který potvrdil, že tito lidé jsou naživu a teď je důležité, abychom je dostali zpět do České republiky. A předpokládám, že po svém návratu budou kontaktováni Policií České republiky, která celou tu věc vyšetřuje. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Libanonský list L´Orient-Le Jour s odvoláním na nejmenované tamní bezpečnostní zdroje píše, že ona pětice Čechů v Libanonu se dostala na svobodu díky dohodě, která předpokládá osvobození Alího Fajáda zadržovaného v České republice. Dostane se Alí Fajád na svobodu? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já nebudu komentovat žádné mediální spekulace, které se týkají této kauzy. Těch mediálních spekulací už jsme zažili celou řadu a popravdě řečeno tím, že ta věc je vyšetřována policií, tak to příliš neumožňuje ji komentovat jako takovou. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A lze komentovat i tu skutečnost, že Alí Fajád, který je v Česku držen, tuším, od dubna 2014 ve vazbě, čelí obvinění ze spolupráce s teroristy. O jeho vydání žádají Prahu Spojené státy. Ten souhlas by měl dát nebo by musel dát v případě potřeby ministr spravedlnosti. Jaké máte o tom informace? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------No tady je nastavena procedura, která vychází z české legislativy, čili případné rozhodnutí musí učinit ministr spravedlnosti v této věci. To tak skutečně je. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Dovedete si představit, že by se Spojeným státům muselo vysvětlovat, proč jsme tohoto muže nevydali, o kterého požádaly? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já teď nechci spekulovat o rozhodnutí ministra spravedlnosti. To, co mohu v tuto chvíli potvrdit, je, že po několika měsících je potvrzeno, že těch 5 unesených českých občanů žije, budeme se snažit je co nejdříve dostat do České republiky. Zbytek už je potom věcí policie.
Jan POKORNÝ, moderátor -------------------On ten příběh přináší řadu otázek, některé jsou zodpověditelné, jiné možná obtížně. Co myslíte, pane premiére, máme právo dozvědět se, co to vlastně bylo za operaci, již zúčastnil i příslušník Vojenského zpravodajství? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tak já myslím, že tady existují kontrolní orgány, které přirozeně mají právo se ptát jménem občanů na parlamentní úrovni příslušné zpravodajské služby a mají právo klást i tyto otázky. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Říká ve speciálu Radiožurnálu předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pane premiére, vy jste zasmušilý dneska? Ne? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já nevím, jestli jsem zasmušilý ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Mám ten pocit. Ne? Že bych vás rozveselil nějakou otázkou, třeba jestli se těšíte na levnější pivo? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tak já se těším, až bude nižší daň z přidané hodnoty. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A bude nižší daň z přidané hodnoty u desetistupňového, řekněme, piva a nealkoholických nápojů? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tak to se může stát. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Máte to v programovém prohlášení? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------My jsme se dohodli, že uděláme změny v dani z přidané hodnoty. Začali jsme léky a knihami, to jsme měli ve volebním programu. Snížili jsme DPH z 15 na 10 %. V tuhle chvíli je zřejmé, že se otevřela diskuse o možnosti dalšího snižování daní, daně z přidané hodnoty a vzhledem k tomu, že za vlády sociální demokracie se platila u potravin DPH 5 %, pak to pravicové vlády zvýšily na 15, kde to je dnes, tak sociální demokracie v rámci té koaliční diskuse navrhuje, abychom do té snížené sazby 10 % zařadili základní potraviny tak, jak se to stalo na Slovensku, to znamená maso, mléko, máslo, chleba a myslíme si, že i z rozpočtového hlediska si to můžeme dovolit. To znamená, podpořili bychom přesun dalších položek do té nejnižší sazby DPH, která je dneska 10 % tak, aby se tam kromě knih a léků, které jsme tam zařadili před rokem, objevily i další komodity. Je to v souladu s dlouhodobou politikou sociální demokracie. My jsme byli proti zvyšování daně z přidané hodnoty v minulých letech u těchhle sociálně citlivých položek. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------A snižování daně z přidané hodnoty na pivo je v souladu s programem hnutí ANO?
Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------To je návrh, který se objevil ve snaze podpořit propagaci elektronické evidence tržeb ze strany ministerstva financí. Není to první takový návrh. Jak jistě víte, ministerstvo financí už do toho návrhu zákona po dohodě v koalici navrhlo, že se sníží DPH u restauračních služeb jako takových, to znamená přesunuje se z 21 na 15 služeb 15 %, a tohle je další návrh, který se v té souvislosti snahu podpořit zavedení EET objevil. Znovu říkám, my se jako sociální demokraté rozhodně nebráníme a nikdy jsme se nebránili návrhu na snižování daně z přidané hodnoty, musí to být rozpočtově promyšlené. Tady, pokud jde o to pivo, tak je logické, aby se současně s ním, pokud k tomu dojde, snížila i daň z přidané hodnoty na nealko nápoje, protože by bylo absurdní, aby byly daněny ve vyšší sazbě, takže nemůžeme mluvit jenom o pivu, ale měli bychom mluvit o nápojích, které se podávají, ať už je to pivo nebo nealko, které se podávají v restauracích. To je ten návrh ministerstva financí a my říkáme - udělejme snížení DPH i na základní potraviny a dohodněme se na tom v koalici. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vy už jste se o tom částečně zmínil, pane premiére, ministr financí Andrej Babiš říká že, to je marketingová podpora elektronické evidence tržeb, což je možná trochu neobvyklý model dělat marketingový návrh zákona úpravou jiného zákona. Jak o tom debatuje na vládě? Zatím ještě vůbec? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tak já myslím, že o tom budeme mluvit na příštím jednání koaliční rady, ale to přece není tak neobvyklá věc, jestliže se mluví o dopadech zavedení elektronické evidence tržeb na, na hospody. Pokud si uvědomíme, že ten tlak je relativně silný v souvislosti s tím, že se výrazně omezuje hazard, což je dobře, ale samozřejmě tím se také omezují zčásti vedlejší příjmy, které některé restaurace z provozování herních automatů měly. Bude zaveden větší pořádek do vykazování tržeb v rámci EET, takže já myslím, že není od věci, abychom mluvili o tom, jakým způsobem to zčásti kompenzovat a jednou z těch kompenzací je i fakt, že se snížilo DPH na restaurační služby z 21 na 15 %. To, co navrhuje ministr financí, je snaha ještě tedy nějakým způsobem dále tu kompenzaci pro hospody posílit. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Ten jeho návrh má směřovat v první řadě na koaliční radu. Tam zřejmě tedy projde hladce, jestli dobře rozumím vašim slovům. Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------No, my na koaliční radě budeme jednat o tom, co všechno bychom chtěli přesunout do snížené sazby 10 %. Ta jednání před 2 lety skončila tím, že jsme se dohodli na přesunu léků a knih, převedli jsme také, také dětskou výživu, umělou dětskou výživu, dohodli jsme se na tom, že přesuneme některé další položky. A teď, pokud se otevřela koaliční diskuse tím návrhem ministra financí, tak my říkáme ano, jsme schopni se domluvit na přesunu dalších položek, chceme jako sociální demokraté, abychom nezačínali pivem, ale chceme začít základními potravinami, tak jak to od 1. ledna udělali shodou okolností na Slovensku, kde z 21 % ty základní potraviny, o kterých jsem mluvil, převedli shodou okolností do také 10 % sazby DPH, takže náš návrh je, aby ten přesun položek byl výrazně širší, abychom se podívali na ten, na ty změny v DPH nejenom z hlediska podpory zavedení EET, ale i z hlediska sociální potřebnosti, a proto jsme přišli s tím návrhem, který vychází ze slovenské zkušenosti snížení DPH na základní potraviny. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Není ale automatické, že snížením sazby DPH, ať už na potraviny nebo na pivo a nealkoholické nápoje se tyto komodity zlevní. Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------To není automatické, protože ceny u těchto komodit nejsou regulovány. Když jsme snížili DPH na
léky, kde přece jenom z části regulace existuje, tak následné studie ukázaly, že došlo ke snížení cen léků. Pokud jde o regulované položky, tam to samozřejmě věc, která je otevřená, nicméně znamená to nižší nepřímé zdanění, které je uvaleno na spotřebu obyvatel, takže lidé platí při každém nákupu nebo pořízení tady těchto položek nižší sazbu daně, než platili v situaci, kdy léky byly zdaňovány 15 % a totéž bychom si přáli u masa nebo chleba nebo mléka či másla, u těch zcela základních potravin, a já bych vůbec nevylučoval, že do budoucna přejde, dojde k přesunu dalších položek do té nižší sazby DPH, kterou jsme zavedli ve výši 10 %. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Hostem speciálu Radiožurnálu je předseda Vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Pane premiére, dnes jsme ještě nezaznamenali žádný výrok Miloše Zemana na vaši adresu ani naopak. Jste rád? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------No myslím, že jsou podstatnější věci, o kterých bychom měli mluvit. A já určitě o tom budu rád mluvit i s panem prezidentem, protože myslím si, že pan prezident příliš pozorně nesleduje všechno, co se za ty 2 roky povedlo. Kdyby to pozorně sledoval, tak by viděl, že se nám podařilo z velké části splnit volební program, se kterým sociální demokracie kandidovala do voleb. Nemuseli jsme dělat žádné krvavé kompromisy jako třeba musel dělat on v době opoziční smlouvy, kdy vlastně jeho vláda byla podporována ODS. A já si ty krvavé kompromisy pamatuju z té doby. Myslím, že tahle konstelace, tahle koalice, kterou jsme dali po volbách dohromady, tak je mnohem přátelštější z hlediska možností realizovat sociálně orientovaný program, který máme. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Rozumím tomu, že vy z vaší strany chystáte nějakou iniciativu k zlepšení vzájemné komunikace? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------To ani snad ne, ale určitě využiju nějaké nejbližší příležitosti, až pana prezidenta uvidím, abych upozornil na to, co všechno se podařilo z programu sociální demokracie prosadit a doufám, že využijeme ty příští 2 roky pro to, abychom některé věci, které v minulosti se nikdy nepovedly, dotáhli do konce, jako je třeba zákon o prokazování původu majetku. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Máte pocit, že některé výroky prezidenta republiky vás jako předsedu ČSSD a premiéra oslabují? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já si pamatuju, že prezident Zeman byl úplně stejný i v minulých letech ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------I když nebyl prezident? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Vždycky každý nově nastupující předseda sociální demokracie se s ním snažil vycházet a pokaždé to dopadlo stejně. Vždycky to skončilo tím, že Miloš Zeman kritizoval, ať už to byl Špidla, kterého si sám vybral, nebo Gross, kterého sám označoval za korunního prince, nebo Jiří Paroubek, který se myslím hodně snažil, aby se s Milošem Zemanem nějakým způsobem dohodl, nakonec to dopadlo tak, že Miloš Zeman si proti sociální demokracii pod vedením Jiřího Paroubka založil vlastní politickou stranu, která se tehdy sice nedostala do parlamentu, ale sociální demokracii sebrala hlasy. Čili já v tom chování Miloše Zemana překvapivě nevidím nic nového, ale ... Jan POKORNÝ, moderátor --------------------
Ta otázka zněla, jestli vás to oslabuje. Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------... byl bych rád, byl bych rád, kdybychom našli nějakou jinou formu a cestu komunikace. Víte, že já neútočím na prezidenta, já se snažím, aby ty vztahy mezi ústavními činiteli fungovaly v zájmu České republiky. Jasně jsem to deklaroval i po Novém roce a budu se o to snažit i nadále. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Já bych nerad se v tomhle rozhovoru dostal do roviny tak, jako to má paní učitelka v základní škole, když se dva chlapci poperou, tak první otázka je, kdo si začal, i když to je možná pro vyjasnění těch vztahů taky důležité. Mě zajímá to možné nebo nemožné oslabení vaší pozice, pane premiére, protože třeba váš stranický kolega ministr vnitra Milan Chovanec na Twitteru říká - jediný, komu vyhovuje, když minulý úspěšný předseda socdem oslabuje stávajícího úspěšného předsedu, je šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Říká to pan ministr Chovanec. On připouští, že vás tedy Miloš Zeman oslabuje svými výroky. Jenom vás nebo celou ČSSD, včetně hejtmanů, které má prezident republiky celkem v oblibě? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tak všichni ti hejtmani půjdou na podzim do voleb nebo většina z nich. Tím, že prezident oslabuje, anebo útočí na sociální demokracii, tak samozřejmě oslabuje jejich šance v podzimních volbách a já nevím, proč to prezident dělá. Podle mého názoru by měl být nadstranický. Koneckonců ze sociální demokracie před řadou let už odešel a nemyslím si, že by měl postupovat takovým způsobem, jakým mediálně v posledních týdnech postupuje, ale je to skutečně jeho věc a mým zájmem je, aby tady fungovala elementární komunikace mezi ústavními činiteli v zájmu fungování státu. Ta tady být musí jak z hlediska zahraniční politiky, tak z hlediska těch věcí, které musíme řešit třeba v oblasti bezpečnosti. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Kdybych vás poprosil, abyste mi na další otázku neodpověděl, že je to předčasné, ale uvidíme. Ono z ČSSD se také ozývají hlasy, že byste si měli rozmyslet, zda při případné další kandidatuře Miloše Zemana na funkci prezidenta by ho měla sociální demokracie podpořit nebo ne. V jakém rozpoložení se momentálně nacházíte při pokusu o odpověď na tuto otázku? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já myslím, že pořád stejné. My jsme se dohodli, že na to rozmýšlení máme dost času. Sociální demokracie to bude řešit v roce 2017. Letos řešíme naše kandidáty do krajů a do Senátu. To si myslím, že nás stojí hodně sil a energie i podzimní volby pro nás budou velmi důležité. No až budeme mít krajské a senátní volby za sebou, tak budeme určitě debatovat o tom, jestli navrhneme vlastního kandidáta nebo podpoříme nějakého jiného a v sociální demokracii o tom nakonec budou hlasovat všichni členové. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Ještě mi dovolte v téhle souvislosti jednu otázku. Na vaši podporu se prý chystá demonstrace u Úřadu vlády nazvaná Sluníčkem a kávou proti xenofobii a kalašnikovu. Jste vy nebo vaši spolupracovníci ve spojení s organizátory té akce? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Musím říct, že nejsme. Je to nějaká iniciativa, o které jsem se dozvěděl v médiích, takže nejsem s nimi v žádném kontaktu. Jan POKORNÝ, moderátor --------------------
Říká ve speciálu Radiožurnálu předseda Vlády České republiky a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Česko svolá na 15. února nebo už svolává mimořádný summit visegrádské čtyřky. Hlavním tématem má být řešení migrační krize. Je to tak? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------My se sejdeme, abychom se poradili několik dnů před jednáním Evropské rady o tom, na co položíme důraz při jednání Evropské rady v Bruselu z hlediska řešení migrační krize a toho, co vidíme v rámci V4 jako priority, a je nepochybné, že jednou z těch priorit je ochrana vnějších schengenských hranic. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Řekl byste, pane premiére, že ta migrační krize dala spojenectví zemí Visegrádu nový impuls? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Migrační krize nerozbila V4. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Víc jí propojila? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Je to, je to téma, ale nemyslím si, že více V4 propojila, ale je to téma, které nám umožňuje, abychom spolupracovali podobně jako u jiných témat. Já myslím, že V4 za těch posledních 25 let ukázala, že násobí vliv jejích jednotlivých členů v Evropské unii. Někdy se to hodí více třeba České republice nebo Slovensku, někdy všem čtyřem zemím dohromady. prostě je to zajímavé uskupení regionální, která je relativně vlivné a mělo od samého počátku svůj vlastní pohled na řešení migrační krize. Já myslím, že jsme se v řadě věcí bohužel nespletli. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Například Viktor Orbán ví, že v preferencích mu jeho protiimigrační politika udělala slušná čísla, že se mu jednoduše řečeno vyplatila. Roberta Fica čekají na Slovensku volby. Je to teď správný čas hledat v rámci V4 společné stanovisko na návrh řešení migrační krize? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------No jiný čas nemáme. Teď se bude rozhodovat, teď nás čeká za 14 dní Evropská rada a já myslím, že je důležité, abychom se sešli, abychom se poradili. Česká republika je předsednickou zemí V4, takže je logické, že se sejdeme tady v Praze. A já jsem to jednání inicioval po dohodě s premiéry ostatních zemí. Chceme mluvit také o tom, co se děje v Řecku, jak vnímáme plnění dohod ze strany Turecka, jak bychom mohli pomoci zemím jako je Makedonie nebo Bulharsko, které i když nejsou v Schengenu a Makedonie není ani v Evropské unii, tak nesou velkou zátěž při řešení migrační krize, takže to bude také jedno z témat. Koneckonců dneska odjíždí skupina našich policistů do Makedonie, kde budou 2 měsíce pomáhat při ochraně makedonské hranice. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------O jejich vyslání rozhodla vláda, tuším, že to bylo loni v prosinci. Je to tak, že těch 20 českých policistů bude suplovat nedostatky v propustnosti řeckých hranic? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Těch 20 českých policistů je do značné míry symbolická pomoc Makedonii při udržování pořádku na makedonských hranicích. Ten nápor je velký a úplně se nesnížil v tom rozsahu, jak jsme si představovali. Já jsem mimo jiné o tom také mluvil s velvyslancem Turecka, chystají se další diplomatická jednání. Velmi intenzivně komunikuje Evropská komise s Tureckem a naše představa je
taková, že by Turecko mělo využít všech možností k tomu, aby zamezilo pašerákům prodávat lodě, prodávat vesty, odplouvat ze západního pobřeží Turecka bez jakékoli pozornosti policie směrem k řeckým ostrovům a k řeckému pobřeží, takže pomáháme Makedonii i proto, že ochrana vnějších hranic Schengenu v Řecku se zatím bohužel nedaří. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------V souvislosti s migrační krizí je tady ještě jedno téma. Česká republika dá v letošním roce částku, tuším, kolem v přepočtu 7 milionů eur na pomoc Sýrii. Vy to máte oznámit na čtvrteční konferenci v Londýně. Na co konkrétně by měly být tyhle peníze použity? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------My se věnujeme pomoci syrským uprchlíkům už řadu let, bohužel se o tom moc neví. To je jeden z důvodů, proč jedu na tuto konferenci v Londýně osobně, protože si myslím, že je potřeba tu českou pomoc zviditelnit jak vůči našim partnerům v Evropě, tak i vůči, tak i trošku to zpropagovat směrem k našim občanům, aby se o tom více dozvěděli. 170 milionů korun půjde příští rok. My ty peníze dáváme do uprchlických táborů a na podporu třeba i škol pro děti uprchlíků v Jordánsku, v Libanonu. Přispíváme také už přímo do Turecka. Platíme programy MEDEVAC, který zajišťuje uprchlíkům, kteří se nemůžou dovolit v zemích, které je hostí, zaplatit lékařskou péči, tak jim zajišťujeme nezbytné operace. Financujeme také program studia syrských studentů tady nebo tady přímo v České republice, to jsou vlastně děti syrských uprchlíků, opět většinou z těch uprchlických táborů, takže ta podpora má celou řadu forem, včetně například toho, že v Jordánsku v uprchlickém táboře Zatárí jsme zaplatili rozvod elektrické energie a zajistili jsme osvětlení v ulicích tábora, kde momentálně žije něco kolem 80 tisíc uprchlíků zejména z jihu Sýrie. Takže ty aktivity ... Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Čímž se tam částečně snížila i kriminalita. Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Je to tak. Zvýšil se pocit bezpečí. My se snažíme, aby se zlepšily podmínky pro uprchlíky, aby nerostl tlak na to odejít do Evropy. To je jedna z forem prevence té současné migrační vlny. Samozřejmě ideální formou prevence jsou, je usmíření v Sýrie. Teď probíhají rozhovory mezi syrskou vládou, syrskou opozicí. Samozřejmě Česká republika se k tomu snaží diplomaticky přispět. My jsme jedna z posledních zemí, která má ještě v Damašku ambasádu. Opět také platí to, co říkal náš ministr zahraničí, když tady byla paní Mogherini, jsme připraveni zprostředkovávat humanitární pomoc přímo do Sýrie, ale je to poměrně komplikovaná věc, ale i pro tuto oblast jsme připraveni vyčlenit finanční prostředky, protože jak, ať už na územích opozice nebo na územích, které kontroluje Asadova vláda, tak jsou velké humanitární problémy. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------S předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Pane premiére, virus zika, který pravděpodobně způsobuje vývojovou poruchu mozků lidských plodů, by se mohl rozšířit i do Afriky a Asie. Uvádí to dnes Světová zdravotnická organizace, která už včera vyhlásila kvůli tomuto viru celosvětový stav nouze. Jak se k téhle hrozbě staví vláda České republiky? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------My samozřejmě pozorně sledujeme veškeré informace ze Světové zdravotnické organizace. Za prvé jsem rád, že Světová zdravotnická organizace reaguje takto rychle. Za druhé už ministerstvo zahraničí a ministerstvo zdravotnictví v minulých dnech zpřesnilo varování pro české občany z hlediska okruhu zemí, kam by neměli jezdit v důsledku této nákazy. Především to varování je určeno těhotným ženám, protože tam jsou důsledky, o kterých se hovoří, které by mohly být velmi, velmi nebezpečné pro plod, takže existuje tady na stránkách ministerstva zahraničí jasné varování, jasné upozornění pro všechny občany a já bych je chtěl vyzvat, aby v případě, že cestují do jižní nebo střední Ameriky nebo cestují do Afriky, tak si přesně zjistili, jak vypadá v tuto chvíli mapa výskytu viru,
aby zvážili své cesty, pokud tam skutečně nemusí cestovat. Druhá věc jsou opatření tady v České republice. Já jsem požádal ministra zdravotnictví, aby zítra na jednání vlády informoval o těch krocích, které zatím byly podniknuty. Já myslím, že my máme v České republice dobře organizovanou hygienickou službu. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno na takovéto situace a já předpokládám, že v tuto chvíli budeme velmi důsledně monitorovat, co se odehrává v těch zemích, kde se tato nemoc rozšířila a samozřejmě budeme zpřesňovat informace, eventuální varování pro občany. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Dovolte, abych v závěru rozhovoru vám položil několik krátkých otázek očekávaje i kratší odpovědi. Dnes jsou oznámeny další výsledky týmu Kobra. Váš komentář. Tým Kobra se osvědčil? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tým se nepochybně osvědčil. Je to tak. Dobrá spolupráce policie, celníků, daňové správy. Inspirovali jsme se na Slovensku a já jsem rád, že jsme to udělali, protože i u nás má Kobra výsledky. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vdova po europoslanci Miloslavu Ransdorfovi žádá na webových stránkách Miloslava Ransdorfa, zatím jinde jsem ten materiál neviděl, abyste se zasadil o prošetření okolností úmrtí Miloslava Ransdorfa. Vyhovíte jí? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Tak já předpokládám, že by ten dopis měl dorazit paní Ransdorfové na Úřad vlády. Já se s ním nepochybně seznámím až přijde a budu postupovat na základě této její žádosti. Předpokládám, že informace, které v tom dopise budou, respektive otázky, postoupím nejvyššímu státnímu zástupci, eventuálně policejnímu prezidentovi, aby se touto věcí zabývali. Z médií mám informaci o tom, že policie již koná na základě tedy informací nebo oznámení rodiny, takže předpokládám, že pro policii to nebude nová věc. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Vy jste se ještě nestačil podívat na webové stránky zesnulého již Miloslava Ransdorfa, kde je tento text uveřejněn? Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já předpokládám, že paní Ransdorfová ten dopis adresovala Úřadu vlády, to je normální postup, takže reaguji a budu reagovat na korespondenci, která dorazí na Úřad vlády, a jsem připraven ten dopis postoupit příslušným orgánům činným v trestním řízení, protože to je vlastně jediná reálná věc, kterou jako předseda vlády mohou učinit, to znamená poskytnout tyto informace, upozornit na ten problém, který paní Ransdorfová cítí. Já to nechci podceňovat ani bagatelizovat, ale jsou tady orgány činné v trestním řízení, které by se eventuálními podezřeními měly zabývat. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Nedávno ve vysílání Radiofóra na Českém rozhlase Plus vzbudil živý ohlas program, který byl tématicky zaměřený k cenám elektrické energie. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková se vyjádřila v tom smyslu, že pokud jí lidé budou psát, že jim nevyhovují návrhy nových tarifů pro odběr, takže je ochotna od toho ustoupit. Doporučil byste jí to? Protože už se objevily dopisy, emaily, kterých je téměř 2 tisíce. Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já souhlasím s tím, že to je absolutně živé téma, které zajímá myslím, že většinu občanů v České republice. Pokud má dojít k nějaké zásadní změně tarifů, tak za prvé je dobře, že se to diskutuje a
diskuse by měla mít také vliv na konečný výsledek. Já chci požádat jak ministra průmyslu, tak ministryni práce a sociálních věcí, aby se podívali na možné sociální důsledky, které by tady mohly nastat, eventuálně adresovali Energetickému regulačnímu úřadu svá vlastní doporučení. ERÚ je nezávislý úřad, on nepodléhá vládě, nepodléhá ani žádnému ministerstvu. Tohle je jeho kompetence, kterou on vykonává, ale pokud by ministerstvo průmyslu nebo ministerstvo práce identifikovalo nějaké problémy z pohledu sociální, řekněme, i nerovnosti nebo diskriminace nějakého typu spotřebitelů, tak bych byl rád, kdyby všechny tyto informace poskytly ERÚ. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Pane premiére, děkuju vám za odpovědi. Mějte se hezky, na shledanou. Bohuslav SOBOTKA, předseda Vlády České republiky, předseda strany /ČSSD/ -------------------Já děkuju za pozvání, hezký den. Jan POKORNÝ, moderátor -------------------Hostem speciálu Radiožurnálu byl předseda Vlády České republiky Bohuslav Sobotka.
Snížení DPH u piva 2.2.2016
ČRo Radiožurnál str. 3 12:08 Ozvěny dne - publicistika Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ministr financí Andrej Babiš na dnešní tiskové konferenci vysvětloval své záměry snížit daň z přidané hodnoty u vybraných nápojů. Minulý týden překvapil i své koaliční partnery, když zveřejnil plán převést do nižší daňové sazby a sice 10% sudové pivo. Za populistický označili tento záměr zástupci opozice a bez výhrad ho nepřivítali ani představitelé vládních stran. Začátkem tohoto týdne pak předseda ANO v rozhovoru pro tisk připustil, že by se stejné opatření mohlo dotknout i vody a dalších nealkoholických nápojů. A dnes Andrej Babiš uvedl, že opatření jsou přípravou na zavedení jednotné snížené sazby DPH. Do vysílání zvu náměstkyni ministra financí Alenu Schillerovou, dobrý den. Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní náměstkyně, co všechno by teď mělo podle představ ministra financí Andreje Babiše, přejít do snížené sazby DPH? Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------Takže podle představ pana ministra by do snížené sazby čili desetiprocentní DPH mělo přijít sudové nebo točené pivo, to znamená, prodávané v restauračních zařízeních jako služba a potom veškeré nealkoholické nápoje. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A to je v té první fázi? Zmínila jsem se o tom, že Andrej Babiš má v záměru, že by se ta jedna sazba DPH, tedy že by se snížená sazba DPH měla sjednotit na 10 %. V jakém časovém výhledu? Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí --------------------
Toto samozřejmě je spíš dotaz pro politiky než dotaz pro mě, ale spíše dlouhodobý trend ministerstva financí je zpět ke dvěma sníženým sazbám, to znamená a k té druhé snížené 10%, ale samozřejmě časový horizont není dotaz pro mě. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní náměstkyně, já se velmi omlouvám, ale máme špatné technické spojení, je-li možné mikrofon, telefonu přiblížit k ústům, možná se to zlepší. Omlouvám, se. Je to daleko lepší. Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------Je to lepší, ano, děkuji. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Já se zeptám, jestli tedy už je jasné, jaké nápoje by měly podle představ Andreje Babiše přejít do té 10% sazby. Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------Do 10% sazby by mělo přijít sudové točené pivo prodávané v restauračních zařízení jako služba, a potom veškeré nealkoholické nápoje. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Opatření souvisí jednoznačně s elektronickou evidencí tržeb? Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------No, jednoznačně. Je to opatření, které má podpořit elektronickou evidenci tržeb. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A jakým způsobem hlavně? Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------Zejména tím, že například v té restaurační služby, hotelové budou v první vlně po účinnosti zákona, které budou podléhat elektronické evidenci tržeb a samozřejmě tento segment se často ozývá a stěžuje si, zejména tyto malé venkovské hospody, které většinou žijí pouze z čepovaného piva, točeného piva třeba z 90 %, takže se chtělo je podpořit, protože vlastně budou v první vlně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A ví ministerstvo financí, kolik by stálo státní rozpočet zavést do nižší sazby DPH v řádu 10 % nápoje, o kterých mluvíme? Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------Pokud by se jednalo o sudové čepované pivo, tak tento náklad by byl asi 160 milionů korun ročně a pokud by se jednalo o další nealkoholické nápoje, tak by to bylo dalších 65 milionů korun ročně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, díky za váš čas, na shledanou. Alena SCHILLEROVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------Děkuji mockrát, na shledanou.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Na druhé lince je předseda sněmovního rozpočtového výboru za ČSSD Václav Votava, dobrý den. Václav VOTAVA, předseda sněmovního rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Dobré poledne vám i posluchačům. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane poslanče, co říkáte na návrhy Andreje Babiše, tedy převést do 10% sazby DPH sudové pivo a některé nealkoholické nápoje? Václav VOTAVA, předseda sněmovního rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Tak pan ministr Babiš především musí tyto věci projednávat v koalici. Nelze takhle střílet od boku. I když je to nějaký marketingový tah na podporu elektronické evidence tržeb, o čemž tedy pochybuji, že by to mělo takový vliv a efekt. My se musíme bavit, pokud tedy máme snižovat daň z přidané hodnoty a my se tomu nebráníme, ale samozřejmě směřovat i na potraviny. Proč z toho vyjímat potraviny a jenom aby to bylo na točené sudové pivo, teď k tomu pan ministr přidává dokonce nealkoholické nápoje a to poté, co se zvedla nějaká vlna k tomu. Já si myslím ,že pan ministr Babiš postupuje nestandardně. Je třeba to projednat v koaliční radě, předpokládám také, že k tomu dojde příští pondělí, kde s o tom pobavíme. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jaksi vysvětlujete, pane poslanče, že Andrej Babiš nemá tu potřebu předjednat podobné návrhy a plány v koaliční radě se svými partnery, jak sám zmiňujete? Václav VOTAVA, předseda sněmovního rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Tak tu potřebu by samozřejmě měl mít. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Právě nemá a já se ptám, jak si to vysvětlujete? Václav VOTAVA, předseda sněmovního rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Jak si to vysvětluju? Jestli to má být nějaký čirý populismus, nebo jestli pan ministr to vylučuje, odkazoval se na Wikipedii, že to žádný populismus není, nebo jestli to je v souvislosti už s blížícími se volbami, kdy chce zaujmout tím, že tedy se sníží točené pivo nebo DPH na točené pivo, o tom já nevím. Mohu samozřejmě spekulovat, ale vše co prochází takovými opařeními, kdy se mění nějaké sazby DPH spotřební daně a další, tak je přece logické, že o tom musí nejdříve vědět koaliční partneři, musí se k tomu vyjádřit, musíme mít na stole nějaké relevantní podklady, kolik a jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu samozřejmě. Takže nelze takhle jenom tvořit a střílet něco od boku a slušné je samozřejmě a nebráním, je to slušné, aby pan ministr to nejdříve sdělil koaličním poslancům, koaličním partnerům a abychom měli možnost se o tom pobavit a říci na to svůj názor, než to vůbec prezentuje takto veřejně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tipnete si, jestli nakonec koaliční radou tento návrh projde, že tedy jaksi ČSSD a KDU nakonec podpoří záměry předsedy ANO? Václav VOTAVA, předseda sněmovního rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Já si myslím, že to velkou naději na podporu v koalici nemá, koneckonců zaregistroval jsem i
vyjádření lidovců, kteří se k tomu staví stejně jako sociální demokracie a musím jen opakovat to, co řekl už i premiér. Premiér řekl: Tak pojďme se bavit i o potravinách. Jestliže tedy se navrhuje snížení u piva a není důvod. My se domníváme, že není vůbec důvod, ale bavme se třeba o potravinách, o těch základních potravinách jako je chléb, maso, mléko, mléčné výrobky a tak podobně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Uvádí předseda sněmovního rozpočtového výboru za ČSSD Václav Votava. Díky, na shledanou. Václav VOTAVA, předseda sněmovního rozpočtového výboru /ČSSD/ -------------------Na shledanou.
ČT 1 Zablokované schvalování EET 29.1.2016
ČT 1 str. 6 19:00 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Opozice dnes ve sněmovně znovu zablokovala schválení elektronické evidence tržeb. Ministru financí Andreji Babišovi nepomohl v přesvědčování poslanců ani nový návrh. Návrh výrazně snížit DPH u sudového piva. Koalice dnes ale prosadila, že poslanci budou o elektronických pokladnách hlasovat 10. února. Pravicová opozice považuje předčasné ukončení parlamentní diskuse za porušení zákona a hodlá hlasování napadnout u Ústavního soudu. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Za schválení evidence tržeb levnější sudové pivo. Andrej Babiš dnes přišel do sněmovny se slibem, že náklady na zavedení povinných elektronických pokladen vynahradí hospodským snížením DPH na sudové pivo z jednadvaceti na deset procent. Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí /ANO/ -------------------To může podpořit samozřejmě ty, který provozují hospody a točí jenom pivo a mají tam nějaké nealko a nemají jídlo. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Plán snížit DPH na sudové pivo, se kterým přišel ministr financí Andrej Babiš, hned zkritizovala opozice. Podle ní jde jen o populistické gesto. Navíc je podle ní nelogické, že lahvové pivo by zůstalo ve vyšší sazbě DPH. Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/ -------------------Nemá to absolutně žádný ekonomický ani spotřebitelský význam, ale naopak to významně zkomplikuje administrativu. Karel FIEDLER, poslanec, místopředseda rozpočtového výboru /Úsvit-NK/ -------------------Jak to budete vysvětlovat těm maminkám, pro které bude ta voda ještě dražší než to pivo? Petr VAŠEK, redaktor -------------------Zdrženliví k výraznému snížení daně na sudové pivo jsou přitom i vládní sociální demokraté a lidovci.
Obě strany by raději snížily DPH na základní potraviny. Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ -------------------Navrhujeme, aby se to týkalo čerstvého masa nebo chlazeného masa, navrhujeme, aby se to týkalo mléka a některých mléčných výrobků. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já se kloním k tomu jít, první krok snížení DPH u potravin obecně, protože to je významný dopad na většinu české společnosti. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Například v této pražské restauraci, kde si pivo i sami vyrábí, by díky jedenáctiprocentnímu snížení daně tento nápoj nezlevnili. Peníze, které by jim díky nižší dani zbyly, by majitel použil právě na náklady spojené s povinnou evidencí tržeb. Jan ŠURÁŇ, majitel, Pivovarský dům -------------------Máme v plánu, že dáme do úpravy systému účetního deset, patnáct tisíc. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Po dnešku už je přitom prakticky jisté, že koaliční poslanci evidenci tržeb schválí 10. února. Vláda největší opoziční obstrukce v tomto volebním období zastaví předčasným ukončením sněmovní debaty. Pravicová opozice to považuje za porušení zákona a už teď chystá ústavní stížnost. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Je to něco naprosto nepředstavitelného v parlamentní demokracii, je to porušení i tradice, na které stojí český parlamentarismus. Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/ -------------------Pokud se nad tou věcí bude muset zamyslet Ústavní soud, já předpokládám, že to vyhodnotí objektivně a že také bude konstatovat, že jsme opozici poskytli dostatek času. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Zákon zřejmě začne platit od 1. dubna. Pak podnikatelům poběží čas na přípravu. Zhruba šedesát tisíc majitelů restaurací a hotelů bude muset mít evidenci tržeb od 1. listopadu. Zbylí podnikatelé v maloobchodu a velkoobchodu pak od začátku příštího února. Redakce a Petr Vašek, Česká televize. redaktor -------------------V kampani rozdával koblihy, teď chce nižší daň na pivo. Co sleduje ministr Babiš svým návrhem? A hodlá koalice protlačit evidenci tržeb i s rizikem ústavní žaloby? Události, komentáře.
Označování českých potravin v obchodech 31.1.2016
ČT 1 str. 7 19:00 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jakub ŽELEZNÝ, moderátor --------------------
Seznam pěti nejčastějších zemí, odkud supermarket bere potraviny, visí podle ministra zemědělství Mariana Jurečky na dveřích obchodu úplně zbytečně. Řekl to dnes Václavu Moravcovi v polední diskusi. Opatření má být co nejdříve zrušeno. Nahradit ho má přesná definice toho, co je a co není česká potravina. Takové parametry totiž zatím v potravinářském průmyslu chybějí. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Český výrobek. Zatím může vypadat i takhle. A za českou může být označena i tato slazená limonáda. Do obchodu je totiž prodá dodavatel se sídlem v Česku. A právě na tom ztroskotal seznam pěti hlavních zemí původu, který podle zhruba rok starého zákona musely mít supermarkety u svých vchodů. Nevypovídal totiž nic o skutečném původu potravin. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tehdy tady tuto myšlenku přinesl pozměňovací návrh poslanců. My jsme už tehdy říkali, jestli to nebude jednoduše obejitelné, řekli jsme - dobře, zkusíme to. Uvidíme, jak k tomu obchodní řetězce přistoupí. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Někteří k tomu podle ministra přistoupili férově. Další ale udělali to, že potraviny dovážené ze zahraničí po domluvě koupil český subjekt a následně je tomu řetězci prodal. V ten moment se stalo české zboží i z toho, které tuzemskou výrobu nespatřilo ani z dálky. Pavel KOVÁČIK, stínový ministr zemědělství /KSČM/ -------------------To opatření se obcházelo, jaksi "velkolepě." A proto musí být nahrazeno opatřením účinnějším. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Řetězce se ale brání. Nic prý neobcházely a splnily přesně to, co se po nich chtělo. Na nesmyslnost požadavku a na práci navíc upozorňovali někteří už dříve. Jiří MAREČEK, mluvčí, Ahold -------------------My máme více než tři stovky prodejen, ta náročnost byla poměrně značná, protože to probíhalo ještě v době, kdy se měnilo značení nebalených potravin. Každou tu věc musí někdo nadefinovat, otextovat, potom ji musí graficky zalomit, potom to musí vytisknout, rozvézt do prodejen. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------A jak se po několika měsících ukázalo, byla tato práce k ničemu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------My tyto opatření, řekněme, opouštíme, a spíše se snažíme cílit na to označení Česká potravina. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------U té totiž jde o vstupní suroviny. Jednodruhové potraviny, jako třeba mléko nebo maso, budou muset pocházet ze sta procent z tuzemských chovů. Vícesložkové potraviny, třeba sýry a nebo sladkosti, budou muset být prokazatelně ze sedmdesáti pěti procent z místních surovin, aby na nich mohla být česká vlajka. Šlo by tak o potravinářský precedens v rámci celé Evropské unie. Michaela Poláková, Česká televize.
Loňská produkce masa
1.2.2016
ČT 1 str. 14 19:00 Události
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jakub ŽELEZNÝ, moderátor -------------------Produkce českého masa loni klesla. A to na čtyři sta padesát tisíc tun. Méně se vyrobilo vepřového, ale i skopového a nebo koňského masa. Naopak více zemědělci porazili skotu. A měnily se i ceny. Levněji se nakupovalo vepřové, naopak připlatit si lidé museli za hovězí. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Na maso tady chovají Piemontský skot. Krmí ho tím, co sami vypěstují. A maso pak na farmě v Seleticích i zpracovávají. Zákazníci jim přibývají. Pavel PEŠKA, majitel, Dvůr Seletice -------------------Velice povrchně srovnáno minimálně dvacetiprocentní nárůst s tím, že je zde i znát zájem lidí, kteří prostě přijdou, zeptají se, jaká partie je vhodná na steak. Petr ŠTAFLÍK, řezník, Dvůr Seletice -------------------Tady zrovna vidíte pěknýho bejka, to osvalení, svaly krásný, svíčková. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Maso tady nechávají zrát několik týdnů a prodávají ho rovnou zákazníkům. A stejně jako na této farmě vzrostla produkce hovězího v celém Česku o víc než čtyři procenta. osoba -------------------Tak si vezmu jedno to kuře. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------A víc zemědělci vyprodukovali také kuřecího. Třeba v tomto pražském řeznictví ho každý den prodají až patnáct kilo. Jana VLÁŠKOVÁ, vedoucí prodejny, Lahůdkářství Sváček -------------------Musí být z kvalitních chovů, z volnýho výběhu úplně nejlépe, aby, aby to vypadalo čistě. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Kuřecího loni zemědělci prodali přes sto padesát tisíc tun, o zhruba procento víc než rok předtím. Naopak klesá produkce vepřového. Zemědělci porazili celkem dvě stě třicet tisíc tun prasat. A spolu s produkcí klesá i cena vepřového. Loni stála jateční prasata třicet sedm korun za kilo, o dvanáct procent méně než v roce 2014. Jan STIBAL, předseda, Svaz chovatelů prasat --------------------
Je v Evropě přetlak masa a z toho vzniká velký tlak na cenu. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Podpořit chovy se snaží i ministerstvo zemědělství. Až do včerejška mohli farmáři žádat o dotace. Na jednu prasnici tak připadne zhruba šestnáct set sedmdesát korun. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tady je potřeba opravdu dohnat ten velký dluh investiční nejenom do technologií, ale právě do toho kvalitního genetického materiálu. Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka redaktorka -------------------Absolutně největší pokles je ale u koniny. Té se vyrobilo o téměř polovinu méně než v roce 2014. Podle zpracovatelů o ní lidé nemají zájem. Michaela Nováková a Vendula Horníková, Česká televize.
ČT 2 Veřejná lednička 31.1.2016
ČT 2 str. 3 10:30 Nedej se
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět osoba -------------------Dobrý den. osoba -------------------Tak co nesete do ledničky? osoba -------------------No, pár věcí, které jsem měl doma. osoba -------------------Ukažte. osoba -------------------Můžu to tam teď rovnou dávat? osoba -------------------Tak já jsem předpokládal něco, co by se asi nezkazilo, taky nevím, jak to funguje, aby to fungovalo lanšmít, takový piškoty třeba semhle nahoru a ještě nějaký ovoce - pomeranče, jablka, to bych dal dolu, asi tak. Což to je všechno, no. redaktorka -------------------Všichni vyhazujeme potraviny. Co kdyby existovala lednička, do které kdokoli cokoli může dát a
naopak si zase vzít? Nad tím přemýšlely studentky gymnázia z Českých Budějovic a v místní Literární kavárně založily Veřejnou ledničku. Tento školní projekt nás usvědčuje v tom, že i takové to počiny fungují a mají smysl. Inspirujte se a založte Veřejnou ledničku. osoba -------------------Pravidlo lednice: Dávej do lednice jídlo, které se dá jíst. Z plesnivýho ovoce si založ kompost. Vem si, co chceš, ale zkoukni to, než to dáš do pusy. Ty jsi zodpovědný za to, co jíš. Za třetí udržuj pořádek, za čtvrtý, pod ledničkou jsou připraveny krabičky, ubrousky, sáčky, do kterých si jídlo můžeš zabalit. Nalep na lednici lísteček, když přineseš něco nového dobrého. No, tak to jsem nevěděl, lísteček nemám, ale pytlík tu můžu nechat, sáček. Johana PROKOPOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, České Budějovice -------------------Nás inspirovala slovenská veřejná spižírna, která byla na jednom slovenském festivalu jenom po pár dní, takže jenom takhle dohromady se to dávalo a pak vlastně ten školní projekt nás spíš jako dokopal to opravdu zrealizovat, než abysme to dělali primárně kvůli tomu. A začalo to tak, že jsme napsali seminárku, tam jsme shromažďovali různé informace a pak jsme se právě domluvili tady s kavárnou a už to šlo hodně rychle. Sehnali jsme lednici, udělali otevíračku a teď už ta lednice tak nějak žije svým životem. Eliška ŠTĚPÁNOVÁ, majitelka kavárny Měsíc ve dne -------------------My tady v kavárně máme veřejnou knihovničku a vůbec tady máme takový věci, jsme tady otevření takovým věcem, který jsou inspirující a takový trošku svépomocný. Já to mám ráda a podporuju to, tak jsem jim nabídla, že bysme to sem dali na dvorek, že bysme to hlídali a napájeli elektrikou a případně teda, že jo, budeme dávat pozor, aby to sloužilo tak, jak má. Jakub ALBÍN, zaměstnanec kavárny Měsíc ve dne -------------------Oba tady pracujem a holky se ozvaly, holky z gymplu, že by tady rády udělaly lednici, která poslouží k tomu, když zbyde nějaký jídlo někomu, tak ho sem můžou přinýst a dál potom vlastně tady může bejt nějakej jako výměnnej, vlastně jako obchod s jídlem de facto zadarmo a při tý příležitosti se tady občas věci hromadí, takže jsme se i rozhodli z těch věcí vlastně občas uvařit a dostanou to potom lidi bez domova. Jan HAJŠMAN, zaměstnanec kavárny Měsíc ve dne -------------------V podstatě jsme si s tím tématem už trochu pohrávali už předtím, akorát vlastně díky tý lednici teď máme zdroj, z kterýho můžeme čerpat a vlastně vařit. Zuzana ORLOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, České Budějovice -------------------Ta lednice je hlavně o těch zbytkách, něco, co už bychom třeba vyhodili, ale někomu to může ještě prospět. Johana PROKOPOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, České Budějovice -------------------To jsme taky zažili, že tam lidi třeba něco nakoupili, ale to je sice hrozně fajn, ale není to asi úplně ta pravá myšlenka té lednice, jak říkala Zuzka o těch zbytcích. Barbora PROCHÁZKOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, České Budějovice -------------------Já bysem řekla ještě příklad, že mě napadlo, jak ve škole třeba vyhazujou svačiny, takže mi to třeba bylo hrozně líto, tak třeba jako, když tu svačinou vemou a přinesou ji sem, že to někomu bude k užitku. osoba --------------------
Vyhazuju. redaktorka -------------------Co třeba? osoba -------------------Co třeba? Chleba, ale ten suším, takže ho dávám někomu, kde se pak ještě zrecykluje, nějakým ovečkám nebo tak, ale bohužel i, no, i maso, párky, no, vyhazuju. osoba -------------------Zbytky. osoba -------------------Zbytky, třeba šunka, když něco takového zbyde, tak se to vyhodí. I kolikrát, když mamka třeba uvaří, tak něco vyhazujeme. osoba -------------------Já jsem stará škola, takže my jsme zvyklí šetřit, takže všechno se snažíme upotřebit a zužitkovat. osoba -------------------Já nosím sem jako, vždycky je dám nějakýmu takovýmu tomu, jak tomu říkají, bezdomovci. Ono už jich tu moc není, ale dva, tři sem chodí, tak třeba z Vánoc kapra a salát, co zbylo, tak jsem jim tady všechno dal. osoba -------------------Já třeba krmím labutě zrovna. osoba -------------------S rohlíkama. osoba -------------------Takže takhle. redaktorka -------------------Rohlíkama? osoba -------------------No, rohlíkama. osoba -------------------Asi bych to měl zavřít, aby tam nešlo ..., hrozně se plýtvá, když to vidíte u kontejnerů všechno, co se vyhazuje. redaktorka -------------------A co by s tím lidi měli dělat?
osoba -------------------Nekupovat kraviny, akorát tak, to, co vždycky tak je rozumný. Dělat zásoby je zbytečný, si myslím, dneska, když je všeho v zásadě dost. Johana PROKOPOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, České Budějovice -------------------Mě překvapilo, že ačkoli jsme to třeba tolik nepropagovali, nebo jsme si původně nemysleli, že to nějak lidi budou vnímat tak pozitivně, tak mě potom překvapily ty ohlasy, že se o to docela lidi zajímali, že nám psali i na facebookovou stránku, že by chtěli udělat lednici, Veřejnou lednici u nich ve městě. Zuzana ORLOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, České Budějovice -------------------Podle mě krátce potom, co jsme rozjeli ledničku tady, tak se mi ozvala kamarádka z Plzně, kterou to nadchlo a tak se rozhodla udělat ledničku i v Plzni. Lucie HORNOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, Plzeň -------------------Vlastně někdy v říjnu jsem dostala ten nápad, že bych něco takovýho mohla podniknout, napsala jsem Zuzce a ta říkala, že je důležitý spojit se hlavně s nějakým prostorem, s nějakou kavárnou, knihovnou, organizací, čímkoli, která by tohle podporovala, takže jsem napsala mail tady majitelce Perfect Worldu Dominice, která mi okamžitě odpověděla. Napsala, že se jí to moc líbí a sešly jsme se, a pak už to bylo otázka měsíce. Je tady spoustu ovoce. Dominika PAŠKOVÁ, majitelka kavárny Perfect World -------------------Lednička funguje, lidi tam dávají věci, berou si věci a to především studenti a takoví ti lidi, kteří jsou nevázaní, nemají zatím nějaký předsudky a tak a myslíme a doufáme, že se to časem dostane i mezi třeba takový trošku konzervativnější lidi, začnou v tom taky vidět smysl a začnou i dávat, i si třeba brát. Lucie HORNOVÁ, iniciátorka Veřejné ledničky, Plzeň -------------------Nechtěla jsem, aby se ty potraviny vyhazovaly. Sama jsem teďka bydlela rok na koleji a tak jako v rámci školy a brigád a takhle jsem se kolikrát rozmejšlela, jestli jako udělám večeři, nebo jestli půjdu na pivo, protože opravdu ty peníze občas jako nejsou u těch studentů. Tak jsem si říkala, že by bylo vlastně docela fajn, kdybych si nemusela chodit kupovat sváču někam, ale kouknout se tady postě do ledničky, jestli si nemůžu vzít potravinu, která by byla prostě v koši. I kolikrát teď sem jdu pro nějaký pomeranče a tak a přijde mi prostě strašně fajn si udělat doma šťávu z pomerančů, který jsou z ledničky a který by mohly bejt vyhozený, než si je koupit prostě někde draze teďka v zimě jako v nějakým supermarketu, no. Právě mi píše na Facebooku už třeba fakt 15, 20 lidí a jsem za to ráda, tak jim tak jako odepisuju, co je všechno potřeba udělat pro to, aby si mohli ledničku ve svým městě otevřít. Zakládejte víc a víc lednic. Bylo by to super, kdyby se to rozjelo, kdyby každý město mělo svoji ledničku a kdyby se zabraňovalo plejtvání prostě ve více a více městech.
ČT 24 Babiš navrhuje zlevnit pivo 29.1.2016
ČT 24 str. 1 22:00 Události, komentáře
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět David BOREK, moderátor -------------------Opozice ostře kritizuje způsob, kterým koaliční poslanci stanovili datum závěrečného hlasování o evidenci tržeb. ODS chce jejich postup napadnou u Ústavního soudu.
Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------To, co se dnes odehrává v Poslanecké sněmovně, co se tady před chvílí stalo, je naprosto skandální. To je "znásilnění parlamentní demokracie". Vládní většina tady násilným způsobem porušila zákon. Připomínám, že jednací řád Poslanecké sněmovny je zákon, zabránila dokončení debaty o elektronické evidenci tržeb a nezákonným postupem si prosadila to, že se o zákonu bude v pevně stanovenou dobu hlasovat, aniž budou mít všichni poslanci právo promluvit. David BOREK, moderátor -------------------Navrhovatelem onoho pevného data pro hlasování byl předseda poslanců hnutí ANO Faltýnek. Uvedl, že ve více než 20hodinové diskusi v rámci několika řádných i mimořádných schůzích zaznělo ke kontroverznímu zákonu už všechno. Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu hnutí /ANO/ -------------------Já jsem navrhl dneska v souladu s jednacím řádem sněmovny, aby sněmovna přijala usnesení, že budeme hlasovat o zákonu k EET ve třetím čtení 10. ve středu v 11 hodin a současně jsem navrhl, aby se o tomto návrhu procedurálně hlasovalo bez rozpravy. Tyto moje dva návrhy jsou v souladu s jednacím řádem. David BOREK, moderátor -------------------A ministr financí Babiš se pokouší ovlivnit názory na elektronickou evidenci tržeb i nejnovějším návrhem. Na výrazné snížení DPH u sudového piva. Problémem je, že to řekl jen tak bez konzultace s koalicí. Za to si hned do sněmovny přinesl transparent s tím, že evidence tržeb rovná se levnější pivo. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Za schválení evidence tržeb levnější sudové pivo. Andrej Babiš dnes přišel do sněmovny se slibem, že náklady na zavedení povinných elektronických pokladen vynahradí hospodským snížením DPH na sudové pivo z 21 na 10 %. Andrej BABIŠ, ministr financí, předseda hnutí /ANO/ -------------------To může podpořit samozřejmě ty, kteří provozují hospody a točí jenom pivo a mají tam nějaký nealko a nemají jídlo. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Plán snížit DPH na sudové pivo, se kterým přišel ministr financí Andrej Babiš, hned zkritizovala opozice. Podle ní jde jen o populistické gesto. Navíc je podle ní nelogické, že láhvové pivo by zůstalo v vyšší sazbě DPH. Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/ -------------------Nemá to absolutně žádný ekonomický ani spotřebitelský význam, ale naopak to významně zkomplikuje administrativu. Karel FIEDLER, poslanec, místopředseda rozpočtového výboru /Úsvit-NK/ -------------------Jak to budete vysvětlovat těm maminkám, které ... bude ta voda ještě dražší než to pivo. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Zdrženlivé k výraznému snížení daně na sudové pivo jsou přitom i vládní sociální demokraté a lidovci. Obě strany by raději snížily DPH na základní potraviny.
Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/ -------------------Navrhujeme, aby se to týkalo čerstvého masa nebo chlazeného masa, navrhujeme, aby se to týkalo mléka a některých mléčných výrobků. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já se kloním k tomu jít první krok - snížení DPH u potravin obecně, protože to je významný dopad na většinu české společnosti. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Například v této pražské restauraci, kde si pivo i sami vyrábí, by díky 11% snížení daně tento nápoj nezlevnili. Peníze, které by jim díky nižší dani zbyly, by majitel použil právě na náklady spojené s povinnou evidencí tržeb. Jan ŠURÁŇ, majitel, Pivovarský dům -------------------Měl jsem v plánu, že dáme do úpravy systému účetního 10, 15 tisíc. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Po dnešku už je přitom prakticky jisté, že koaliční poslanci evidenci tržeb schválí 10. února. Zákon zřejmě začne platit od 1. dubna, pak podnikatelům poběží čas na přípravu. Zhruba 60 tisíc majitelů restaurací a hotelů bude muset mít evidenci tržeb od 1. listopadu, zbylí podnikatelé v maloobchodu a velkoobchodu pak od začátku příštího února. Redakce a Petr Vašek, Česká televize. David BOREK, moderátor -------------------A v debatě, kterou teď otevíráme, jsou s námi jednak předseda hospodářského výboru sněmovny za hnutí ANO Ivan Pilný. Hezký večer. Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------Hezký večer vám i divákům. David BOREK, moderátor -------------------Přišel také místopředseda rozpočtového výboru a předseda TOP 09 Miloslav Kalousek. Miroslav KALOUSEK, místopředseda rozpočtového výboru sněmovny /TOP 09/ -------------------Dobrý večer, děkuji za pozvání. David BOREK, moderátor -------------------Na dálku zdravíme místopředsedu hospodářského výboru za ČSSD Milana Urbana. I vám přeji, pane poslanče, hezký večer. Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru sněmovny /ČSSD/ -------------------Dobrý večer z Opatovic 1. David BOREK, moderátor -------------------Pane Pilný, začnu s dovolením s vámi, jako členu stejného poslaneckého klubu, jakým je pan předseda Babiš. Vy jste o tom návrhu na výrazné snížení DPH u piva dopředu věděl?
Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------Já jsem o tom návrhu na výrazné snížení piva dopředu nevěděl. David BOREK, moderátor -------------------Co to vypovídá o vašem hnutí a o koalici, když předseda hospodářského výboru neví, že jeho spolustraník přijde s takto závažným daňovým návrhem? Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------Tak já jsem předseda hospodářského výboru, nikoli rozpočtového a já si nemyslím, že je to až tak závažný daňový návrh, protože ve svém důsledku znamená pro státní rozpočet cca 160 milionů. To je celkem marginální číslo proti státnímu rozpočtu. Takže já se tím necítím nijak poškozen. Myslím, že primárně tohle věc hospodářského výboru není, ani hospodářský výbor obvykle takové věci neprojednává. David BOREK, moderátor -------------------Co ..., jak si vlastně vysvětlujete ten návrh pana Babiše? Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------No, tak je pravda, že neporušuje žádnou evropskou směrnici, protože tahle úprava, pokud je to pivo podáváno jako služba, je přípustná a podléhá tedy legislativě jednotlivých států. Pravda je ta, že ten dopad do toho státního rozpočtu je marginální a pravda je také to, že je to určitá reakce na to, co tvrdila opozice. To znamená, že je ten, ta elektronická evidence tržeb, její zavedení je likvidační zejména pro ty malé restaurace nebo hospody, kde převážně se nejí, tak je to reakce na, zřejmě je to teda reakce na tento, jaksi na tuto opoziční kartu. David BOREK, moderátor -------------------Jakou motivaci vidíte vy v tom návrhu? Miroslav KALOUSEK, místopředseda rozpočtového výboru sněmovny /TOP 09/ -------------------Je to čistý populismus. Tomu se prostě nedá jinak říct a navíc populismus, který podle mého názoru nemohou uvítat ani pivovary a restaurace, protože ta zvýšená administrativa s tím účetnictvím jim bohatě vynahradí nebo by jim bohatě vynahradila nebo onu ..., onen hypotetický zisk z toho snížení DPH. Je to prostě nesystémové, tady si troufnu říct, je to dokonce hloupé, když ... David BOREK, moderátor -------------------Na druhou stranu, jako zkušený, jako zkušený politik ..., pardon, jako zkušený politik ... Miroslav KALOUSEK, místopředseda rozpočtového výboru sněmovny /TOP 09/ -------------------Ano. David BOREK, moderátor -------------------Asi víte, že občas prostě v politice funguje obchod něco za něco. Trochu obrousím hrany společenského nesouhlasu s tím, že přijmu něco, něco jiného. Rozumíte tomu aspoň takto politicky? Miroslav KALOUSEK, místopředseda rozpočtového výboru sněmovny /TOP 09/ -------------------Něco, něco za něco je správná připomínka. My jsme velmi kritizováni současným ministrem financí tehdejší opozicí za to, že součástí penzijní reformy bylo zvýšení DPH. To s tím přímo souviselo a bylo to něco za něco. Za penzijní reformu profinancujeme vyššími sazbami DPH. Tato vláda tu penzijní
reformu zrušila, ale sazby DPH ponechala až na kosmetické výjimky na původní úrovni, to znamená, zrušila ten účel a ty peníze utrácí na jiný účel. Jinými slovy, my říkáme, navrhujeme zcela logické a systémové opatření, když jste zrušili penzijní reformu, vraťte lidem ty peníze, které na to byly určeny a vraťme zpátky ty sazby na deset a dvacet, což byly sazby před penzijní reformou, pak v 10, pak v 10% sazbě budou všechny položky, které šestá směrnice umožňuje, pivo bych tam opravdu nedoporučoval, to by klidně mohlo zůstat na té 20%. A to je systémové opatření, všechny položky. Nicméně jenom pivo. Proč pivo? A proč ne třeba maso, proč ne mléko a proč ne brambory? Nebo to si nechává pan Babiš na příští volby, že příště zase přijde s bramborama? To nedává vůbec žádný smysl. David BOREK, moderátor -------------------Vám to, pane Urbane, dává smysl? Teď se ptám na motivaci toho návrhu pana Babiše. Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru sněmovny /ČSSD/ -------------------Tak, kdybych se přidržel toho vašeho výroku "něco za něco", tak možná, že pivo za koblihu, kobliha už, zdá se, tolik nefunguje. Někteří tomu možná tleskají a já se na ně nezlobí, někteří přemýšlejí, proč radši nezlevnit potraviny nebo vodu. Někteří vědí, že to stejně neprojde, není to realizovatelné, protože neplatí, že evropská směrnice je v pořádku. Je to sice služba, ale pivo by mělo být s jídlem, takže to není pro ty venkovské hospody, jak říká pan předseda hospodářského výboru, kde se nevaří, naopak, těch, těch otazníků je tam velmi mnoho. Takže já souhlasím s tím, že to je ryzí populismus a každý si na to udělá obrázek sám. David BOREK, moderátor -------------------Já bych s dovolením teď ocitoval to, co mě zaujalo z dnešních reakcí a to je výrok ministra zemědělství a místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky. Teď tedy cituji: "S podnětem, aby stát snížil spotřební daň na pivo, přišli majitelé pivovarů a pivovarníci na ministerstvo zemědělství již před rokem. Tento návrh jsem tehdy projednával s koaličními partnery a proti byl především ministr financí. Odůvodnil to tím, že by nastal výpadek příjmů do státního rozpočtu a dnes tento návrh prezentuje jako svůj nápad." Možná opakuji v trochu pozměněné variantě svoji otázku, pane Pilný, co to vypovídá o panu Babišovi, pokud pan Jurečka nelže, když před nějakou dobou odmítá tento návrh a teď ho bere za svůj? Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------Tak, abychom nemíchali hrušky s jablkama. DPH a spotřební daň jsou dvě různé věci a i spotřební daň se týká celého sortimentu a tady je pivo vnímáno jako služba. Tak, abychom tedy ty věci skutečně nemíchali. Dál bych ... David BOREK, moderátor -------------------Ne, ale promiňte, zas abychom to úplně ne, nerozmlžili. Pan Jurečka explicitně mluví o tom, že se ..., že řeč byla o snížení daně na pivo, byť o byla jiná daň, ale byla to daň na pivo a pan Babiš to měl tehdy odmítat. Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------Ale opravdu spotřební daň a DPH jsou dvě různé věci a znovu říkám, pivo jako zboží a pivo jako služba jsou zase dvě různé věci. Jinak bych se tedy ohradil proti tomu, že nesnižujeme DPH proti DPH ..., možná nesystémově, ale sníženo bylo za vlády té současné koalice jenom na něco a bylo sníženo na 15 %, takže není pravda, že bychom nesnižovali DPH. Miroslav KALOUSEK, místopředseda rozpočtového výboru sněmovny /TOP 09/ -------------------Několik kosmetických položek a zdaleka ne na tu původní úroveň, která byla před penzijní reformou. Znovu opaku, pane předsedo, to je trochu jako defraudace. Vláda si ponechal peníze určené na penzijní reformu, ale penzijní reformu zrušila. To znamená, systémové a poctivé opatření by bylo
vrátit občanům ty peníze, které byly určeny na penzijní reformu a jistě se mnou budete souhlasit, že by to bylo i systémové. Dvě sazby - 10 a 20. My to v každém případě navrhneme. A pokud dnešní koalice říká, že ten náš krok byl chyba, já to ve vztahu k penzijní reformě za chybné nepokládám, ale ochotně vám přiznám, že to tedy byla chyba, když nám pomůžete tu chybu napravit a vrátíte ty sazby zpět před penzijní reformou. Jestli to neuděláte, tak vaše řeči o tom, že to byla chyba, jsou jenom lehce účelové pokrytectví ve vší úctě. Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------Dobře, tak bavíme se DPH, nebavíme se o důchodové reformě, protože zavedení druhého pilíře a jeho implementace zejména se dá těžko považovat za důchodovou reformu. Jinak já souhlasím s tím, že určitě nastal čas udělat systémové opatření, pokud to dovolí státní rozpočet, pokud to dovolí prostě další předpisy, určitě kroky k tomu, aby se sjednotily ... David BOREK, moderátor -------------------Pardon, ale rozumím tomu, rozumím tomu správně, že ale systémové opatření, to není věc, na kterou se dá, nebo ta, která se dá nalepit na to snížení, selektivní snížení u piva? Ivan PILNÝ, předseda hospodářského výboru sněmovny /ANO/ -------------------No, tak to já těžko budu oponovat. Snížení, snížení daně na pivo nebo cokoli jiného, můžeme snížit daně na tu vodu, jak chce pan ministr Jurečka, to by stálo asi 10 milionů. To klidně můžeme udělat a já těžko budu hájit, jestli to je systémové opatření. To systémové opatření samozřejmě není. David BOREK, moderátor -------------------Pane Urbane, váš předseda komentoval tento návrh, myslím ten pivní návrh pana Babiše tím, že to je marketinkový tah jeho, jeho politického hnutí, ale úplně teď tedy na rovinu, to neprojde v koalici toto? ČSSD prostě nedovolí panu Babišovi selektivně snížit DPH na pivo. Je to tak? Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru sněmovny /ČSSD/ -------------------Protože ono to ani nejde. Až by tento populistický návrh byl projednán v Evropě, tak třeba projde, ale já říká, že je nerealizovatelný, protože alkohol nejde zařadit do nižší sazby, ani kdyby, ani kdyby to tisíckrát chtěl pan předseda hospodářského výboru nebo pan předseda hnutí ANO. Takže, já myslím, že nebude o čem hlasovat. David BOREK, moderátor -------------------Tak tady musím, musím kontrovat dnešním názorem daňového experta ze společnosti PricewaterhouseCoopers, pana Diviše, který ČTK řekl, že je možné využít celkovou sazbu u restauračních služeb a tím i na pivo poskytnuté v rámci takovýchto služeb. Ale já teď nechci tady vést nějakou expertní esoterickou daňovou debatu, ale ptám se znovu. Selektivní snížení DPH na pivo prostě neprojde? Je jedno, jestli to je možné, nebo není možné. Ptám se vnitřně na názor ČSSD, neprojde to přes vás? Milan URBAN, místopředseda hospodářského výboru sněmovny /ČSSD/ -------------------No, dokud nejprve neprojde v rámci koalice snížení DPH na potraviny, na důležité položky, o kterých jste mluvili, jako je voda, nebo, nebo nealkoholické nápoje, mléko, máslo, no, tak do té doby určitě pivo neprojde. To vám garantuji.
Daňové rošády Andreje Babiše 2.2.2016
ČT 24 str. 7 22:00 Události, komentáře
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět David BOREK, moderátor -------------------Daňová kreativita ministra financí pokračuje a nejen ministra financí. Andrej Babiš uvažuje o nižší dani z přidané hodnoty, místo tří sazeb jen dvě, ve výši 10 a 21 %. Jsme svědky předvolebního marketingu a dává to ekonomicky smysl? Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor -------------------Máslo, mléko, pečivo, čerstvé maso, to jsou jen některé základní potraviny, které by mohly být převedeny do druhé snížené sazby DPH, tedy měla by se z nich platit 10%. Návrh, který prosazují sociální demokraté a lidovci, má šanci i u třetího koaličního partnera. Andrej BABIŠ, vicepremiér, předseda hnutí /ANO/ -------------------Není to až taková dramatická částka, jak ty další nesmyslné návrhy, tak ten rozpočet by to unesl. Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor -------------------Výpočet ministerstva financí totiž při návrhu ČSSD vyšel na 5,2 miliardy. Pokud by se tak skutečně stalo, jenom na tomto nákupu základních potravin, tedy pečiva, másla a mléka by cena mohla klesnout o 5 korun, místo 15 by se státu odvedlo jen 10 korun. Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/ -------------------Chceme o tom jednat s našimi koaličními partnery, jestli by se nám takovéto snížení DPH ještě nemohlo podařit během tohoto volebního období. Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor -------------------Debatu o snižování DPH odstartoval plán vlády na zavedení elektronické evidence tržeb. Zákon už teď počítá se snížením DPH u jídla a nealkoholických nápojů z 21 na 15 %, dokonce nealkoholické nápoje by měly jít do 10% sazby a s nimi i točené pivo. Jenže v tomto případě je prezident Miloš Zeman proti. Miloš ZEMAN, prezident republiky -------------------Některé daňové úpravy, například úvahy o snížení DPH pohostinským zařízením ve mně nevyvolávají největší nadšení. Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor -------------------Výpadek v rozpočtu by byl v tomto případě 160 milionů ročně u piva a u nealkoholických nápojů 65 milionů. Podle hlavy státu by navíc majitelé restaurací nesnížili cenu a jediným efektem by byl růst jejich tržeb. Andrej BABIŠ, vicepremiér, předseda hnutí /ANO/ -------------------Ty čísla jsou veřejné, tak taky si budou umět jako spočítat, že vlastně, jak se ten hospodský k nim chová, jestli se s nimi dělí. Vladimír KEBLÚŠEK, redaktor -------------------Opoziční strany to vidí jinak, ODS by preferovala jednotnou sazbu DPH 15 %, TOP 09 chce mít pouze 2 sazby a vrátit je na 10 a 20 %. Vladimír Keblúšek, Česká televize. David BOREK, moderátor -------------------Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, host Událostí, komentářů. Vítejte.
Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý den. David BOREK, moderátor -------------------Pane Bělobrádku, v pátek minulý týden se v uvozovkách všichni sesypali na Andreje Babiše, že je populista, když navrhuje snížení DPH na pivo. A najednou tady máme přehršel nápadů i od KDUČSL, od ČSSD, tu potraviny, tu základní potraviny, tu nealkoholické nápoje, kdo je tedy populista? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já myslím, že nemáte přesné informace. My při té reakci jsme říkali, že má-li se snižovat někde DPH, tak si to zaslouží základní potraviny a nikoliv pivo. Já myslím, že teď se roztrhl pytel se špatnými vtipy a špatnými bonmoty. Byl to kalašnikov pana prezidenta a teď to je DPH na pivo od pana vicepremiéra. Samozřejmě, kdyby to myslel vážně a kdyby to nebyl vtip, tak by šel úplně jinou cestou, pokud by chtěl pomoct vlastně těm hostinským a šel by tou cestou, kterou my jsme navrhovali a kterou ministerstvo financí zásadně odmítlo, a to je otázka, která se týkala skutečně možnosti si odepsat náklady na zavedení EET pro hostinské, kde by neměl mít jenom možnost sníženého nebo odpočtu z daní, ale i daňového bonusu až do výše 10 tisíc korun, protože při tom zavádění vás to něco stojí a to by byla skutečná pomoc těmto lidem. David BOREK, moderátor -------------------Na druhou stranu, když použiji váš slovník, kdybyste to vy mysleli vážně, tak jste nikdy nedopustili tu větu o tom, že ano tak tedy snižme i daň na potraviny. Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, my jsme nenavrhovali snížit, my říkáme, že když už by se mělo snižovat, a to je důležité, že tam je ten podmiňovací způsob, takže by mělo prioritně se jednat o základní potraviny. Navíc myslím, že správně ve vaší reportáži bylo, že velkou otázkou, když se snižuje potom DPH dolů, jak se to promítne do cen a to je skutečně velká otázka, na kterou asi nikdo neumí přesně odpovědět. David BOREK, moderátor -------------------Pojďme si poslechnout, jak komentoval nejnovější vývoj oné daňové kreativity předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Miroslav KALOUSEK, předseda strany /TOP 09/ /2. 2. 2016/ -------------------Tady byly dvě sazby, přičemž ta snížená byla na 10 % pro všechny komodity, kde to umožňuje legislativa a současně s penzijní reformou ty daně byly zvýšeny na profinancování té penzijní reformy. Vláda tu penzijní reformu zrušila, ale ponechala si ty peníze, v občanském životě by se tomu říkala defraudace, protože zrušila ten účel, na co byly ty peníze určeny, ale ponechala si ty vyšší sazby a teď říká, že postupně, jednou pivo, potom mrkev, potom možná kedluben, to bude snižovat, což opravdu v tom žádná systémovost není. David BOREK, moderátor -------------------Ale na rozdíl od pana Kalouska vy jste koaličním politikem, takže máte možnost to exekutivně ovlivnit. Co tedy KDU-ČSL bude navrhovat? Předpokládám, že kedluben a mrkev to tedy asi nebude, ale máme tady tedy jízdní řád možného snižování daní a pokud ano, co jsou mantinely KDU-ČSL? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------No, právě, že nemáme a pan ministr to vystřelil jak výstřel z Aurory a podle mě to tedy ani nemůže myslet vážně, protože takové věci se projednávají a projednávají se koaličně.
David BOREK, moderátor -------------------Proto se ptám na jízdní řád, tedy, jestli ... Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Žádný jízdní řád není a je potřeba si uvědomit, že byla shoda na tom, že na tyto, na tento, na tento segment ekonomiky bude 15 % sjednocená sazba a najednou, když se část sníží, tak vlastně něco budete nakupovat za 21 % DPH, budete platit něco 15, něco 10 a bude to stejný segment, takže tím se otvírá v podstatě prostor pro novou obdobu lehkých topných olejů, protože budete něco nakupovat za jiné DPH, než za co to budete prodávat, takže podle mě je to velmi nepromyšlené. Co se týká sjednocení sazeb, daně z přidané hodnoty, popřípadě dvou sazeb, my jsme v programu měli dva daňová pásma DPH, které by mělo být od sebe aspoň 10 procentních bodů, to znamená, třeba 20 10 nebo 21 - 11, to je logické. A pak se můžem bavit o některých výjimečných případech, kde není právě žádný problém nebo žádné riziko, že by bylo zneužito, třeba dětskou plenu na něco jiného, pokud nechcete jít na maškarní bál a nechcete si z to udělat čepici, tak těžko zneužijete. Takže v tomhle smyslu já myslím, že musíme se o tom bavit, ale ne tím, že se vystřelí něco, co se má přijmout v červnu nebo kdy. Jako já to považuji za něco, co by spíš patřilo na apríla než na seriózní debatu. David BOREK, moderátor -------------------Zároveň musím upozornit, že v červnu bude zase o něco blíž ke krajským volbám, tak se úplně natvrdo ptám, jestli v červnu toto přes KDU-ČSL neprojde? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak ... David BOREK, moderátor -------------------Dejme tomu, že to pan Babiš bude mít jako téma, které bude neustále připomínat, to pivo, nealkoholické nápoje a třeba nějaká další položka, takto selektivně to přes KDU-ČSL neprojde? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------My rozhodně nebudeme podporovat to, aby se snížilo DPH na pivo. Ano, na vaši otázku odpovídám takto a pokud má něco smysl, tak snižme tedy DPH na základní potraviny, a to by muselo mít nějaký dopad a nevím, proč by to mělo být v polovině roku. A druhá věc, pokud chceme skutečně pomoct těm hospodským, tak jim tedy skutečně dejme i ty bonusy na to, aby si mohli v podstatě to zařízení, které potřebují, skutečně mohli pořídit a nebyl to pro ně náklad navíc, ale aby skutečně si mohli ty peníze nebo v podstatě ty náklady dát do svých nákladů ty částky. David BOREK, moderátor -------------------Když už jsme u hospodských, tak tady je jasná vazba, ostatně přiznaná vazba mezi těmito daňovými návrhy a elektronickou evidencí tržeb. Pojďme si poslechnou to, co jste řekl minulý týden České televizi v podvečerním vysílání ČT24, když byla řeč o tom, co se stalo ve sněmovně, tedy o zařazení na příští týden napevno toho finálního hlasování o EET. Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------S největší pravděpodobností to není v souladu s jednacím řádem, ale zda je to v souladu s ústavou, o tom by měl rozhodnout eventuálně ústavní soud. David BOREK, moderátor -------------------Jenom mi to vysvětlete a divákům samozřejmě, co jste měl na mysli nebo co není v souladu s
největší pravděpodobností s jednacím řádem? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------No, je to pevné zařazení a nemožnost doběhnout té diskuse. Na druhou stranu já jsem viděl právní analýzu, která říká, že to není v rozporu s jednacím řádem, takže to je skutečně otázka právníků a zákon může vyložit jenom soud. A tady jde o to, jestli i zákon, který je přijat, ještě nemusí být v souladu s ústavou. To znamená, umožňuje-li zákon to, aby se jednalo protiústavně, pak Ústavní soud má právo takový ustanovení nebo celý zákon zrušit a tady je evidentní, že ústavním principem je, že demokracie znamená, že většina musí zachovávat právo menšin, ale že na druhou stranu není možné, aby menšina bránila legitimnímu rozhodování a vůli po výkonu svých většinových názorů té většině. Takže vůle většiny by měla, neměla být zablokována menšinou, a to já myslím, že je evidentní. David BOREK, moderátor -------------------Na druhou stranu, ačkoliv nejste právník a logicky to bude muset řešit buďto soud nebo Ústavní soud, tak jste politik a vy prostě jako poslanci, vládní poslanci KDU-Čsl jste proto hlasovat nemuseli. Já se vracím k tomu vašemu výroku, není to na pováženou, že významný koaliční politik říká, že s největší pravděpodobností něco není v souladu s jednacím řádem, zdůrazněme, který má platnost zákona. Jsme v zemi, kde mají platit zákony. Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ano, ale Poslanecká sněmovna je suverén a ta o těch zákonech rozhoduje a pokud se Poslanecká sněmovny rozhodne, že nechce, že chce tento zákon změnit, popřípadě že se domnívá, že její výklad je jiný, tak myslím, že jako suverén k tomu má právo a Ústavní soud eventuálně má rozhodnout jinak. A to, co je velmi podstatné, je, že já se domnívám, že ústavním principem skutečně není to, aby menšina zablokovala legitimní výkon vůle většiny a tady je zcela evidentní, že teď máme ještě relativně slušnou opozici, ale umím si představit, že budou extremistické nebo populistické strany radikálního typu, které zablokují úplně chod sněmovny, to znamená, oni využijí těchto možností k tomu, aby ve sněmovně neprošlo vůbec nic, a to myslím, že je skutečně už protiústavní a tady ta debata je o tom, co ústavní je a co není a eventuálně, ať o tom soud rozhodne. V případě, že by skutečně nedocházelo k tomu, že dochází k zneužívání těch některých pojmů a některých možností, které jednací řád dává, nehledě k tomu, že už je taky 20 let starý, tak potom by určitě nedošlo i k tomu, že by docházelo k takovýmto hlasováním. David BOREK, moderátor -------------------Do našeho vysílání teď zapojme také ekonomického experta ODS Jana Skopečka. Vítejte, hezký večer. Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/ -------------------Hezký dobrý večer. David BOREK, moderátor -------------------Vrátíme se nejprve k té daňové kreativitě. Tohle, a teď si můžeme poslechnout, řekl dnes váš předseda Petr Fiala na ty nejnovější daňové návrhy. Pojďme si ho poslechnout. redaktor /citace: Petr Fiala, předseda ODS/ -------------------"Andrej Babiš se chová jako před pár lety sociálnědemokratický lídr Jiří Paroubek. Slibuje všechno všem, mění názory ze dne na den. Současná vláda nemá žádnou vizi a představu o tom, kam by měla Česká republika směřovat. Překotné a stále se měnící návrhy ministra financí tuto tezi jenom potvrzují." David BOREK, moderátor
-------------------Pane Skopečku, já bych pochopil tento ostře opoziční výrok v pátek, kdy se řešilo to selektivní pivo, tedy snížení DPH jenom na jednu komoditu nebo na jeden tovar, ale upozorňuji, že Andrej Babiš říká, že by Česko mohlo směřovat k dvěma sazbám DPH, a to už je systémová věc, nebo i na toto platí ta vaše kritika, kterou říkal Petr Fiala? Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/ -------------------Tak podívejte se je to přece Andrej Babiš, který zavedl v roce 2014 třetí sazbu. Se třetí sazbou přišel Andrej Babiš a jeho ministerstvo. A pokud dneska říká, že chce dvě sazby zpátky, tak se musíme ptát, proč v roce 2014 zaváděl třetí sazbu? Já si myslím, že takto se s daňovým systémem zacházet nemá, že to je jednoznačně chyba a přispívá to k té složitosti a nepřehlednosti daňového systému. Já jenom připomenu, že podle Světové banky je náš daňový systém, co se týče složitosti, až na 122. místě ze 189. zemí, a tato lidová tvořivost a podle mě na tom vidíme, že se blíží krajské a senátní volby, tak takováto lidová tvořivost, kdy ze dne na den do té snížené sazby mají přibývat další a další položky, ukazuje jenom na to, že současná vláda nemá vůbec promyšlenou daňovou a rozpočtovou politiku. David BOREK, moderátor -------------------Na druhou stranu rád bych připomněl, že daně jsou bytostné politikum a když říkáte, používáte slovo lidová tvořivost, no, ano, my jsme stát s všeobecným volebním právem, zástupci lidu sedí ve sněmovně a prostě vymýšlejí, co se s daněmi. To je přece normální věc. Co je na tom tak skandálního? Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/ -------------------Tak samozřejmě, parlament si může odhlasovat, že v noci je světlo a ve dne tma, a přesto asi víme, že to není realita. Každopádně samozřejmě parlament jako suverén může sazby měnit ze dne na den, každý den, může pohybovat sazbou DPH, ale myslím si, že to tvrdě dopadne na ekonomický systém, na podnikatele, na občany a že není v zájmu České republiky a nikoho, ani občanů, ani podnikatelů, aby se sazby měnily ze dne na den, aby docházelo ke změnám bez jakéhokoliv promýšlení a navazujících, navazujících změn a podobně. Myslím si, že to je hloupost a že to ekonomice pouze uškodí. Kdyby Andrej Babiš myslel skutečně vážně, že chce snížit daně, tak mu připomenu, že v Poslanecké sněmovny už několik měsíců leží návrh na snížení základní snížené sazby o jeden procentní bod a je to právě reakce na to, že současná vláda zrušila Nečasovu důchodovou reformu, kvůli které se právě, kvůli které právě k tomu zvýšení o jeden procentní bod za vlády ODS došlo. Čili, pokud by Andrej Babiš skutečně myslel vážně, že chce snižovat daně, tak mohl na tento návrh přistoupit. A koneckonců ODS navrhuje i rušení zbytečných daní jako je silniční daň a daň z převodu nebo nabytí nemovitosti a tímto způsobem se podle mého názoru můžeme dopracovat k tomu, že náš systém bude skutečně jednodušší, ale systém se určitě nestane jednodušším, pokud budeme do snížené sazby, snížené sazby DPH každý den, každý den dávat tu potraviny, tu jiné položky, to skutečně není systémová daňová politika. David BOREK, moderátor -------------------Dobře, ale dejme tomu, že někdy v létě se koalice rozhodne i po tlaku lidovců, že pokud se bude hýbat s daněmi, tak to bude systémovější, nebudou to selektivní, nebude to jedna, dvě selektivní položky, v takovém případě by ODS byla připravená to podpořit? Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/ -------------------Tak dneska říkat, jestli podpoříme v létě, pokud přijde vláda v létě s nějakými systémovými návrhy, to je opravdu předčasné. V tyto dny vidíme skutečně chaotický způsob jednání v rámci koalice, kdy každá strana přidává do toho pomyslného dortu, který vaří pes a kočička nejrůznější možné komodity, takže se vyjadřovat k tomu, co bude vláda dělat v létě, je skutečně předčasné. My jako ODS prostě navrhujeme a v Poslanecké sněmovně je náš návrh na snížení základní i snížené sazby o jeden procentní bod. Kritizovali jsme, že vláda přistoupila k třetí sazbě DPH, která dále komplikuje daňový systém a náš konečný cíl je jednotná sazba na úrovni 15 %, což je podle mého názoru pro
ekonomiku úplně nejlepší varianta a o tu se samozřejmě budeme snažit a budeme se snažit přesvědčovat veřejnost, že to je ta správná změna, kterou si náš daňový systém zaslouží. David BOREK, moderátor -------------------Jan Skopeček, ekonomický expert ODS. Děkujeme. Na shledanou. Jan SKOPEČEK, ekonomický expert strany /ODS/ -------------------Děkuju za pozvání. Hezký večer. David BOREK, moderátor -------------------Pane Bělobrádku. Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak já musím odmítnout, že to jsou nějaké vládní návrhy. To byl výstřel z Aurory, který byl od ministra financí, který nebyl koaličně nějak projednán a natož, aby byl vládním. Tudíž já myslím, že se můžem na koalici bavit, ale to, co by bylo seriózní, tak potom vyjít s něčím, co je skutečně projednáno, protože obzvláště u daní znervózňovat trh určitě není zrovna nejlepší. To znamená, já musím říct, že pro nás jako pro KDU-ČSL skutečně a v programu jsme to měli, je přijatelné mít dvě sazby DPH, mezi kterými je rozdíl 10 procentních bodů, popřípadě mít skutečně nějaké vybrané položky, na které bude buď nulová DPH, pokud se to podaří vyjednat, anebo tu minimální 5% například. David BOREK, moderátor -------------------Vy jste použil termín výstřel z Aurory. Vztahy v koalici se objektivně zhoršují s tím, jak se blíží volby? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já bych to tak neviděl. Spíš je to možná otázka nějaké mediální strategie pana ministra financí než nějakého všeobecného trendu. David BOREK, moderátor -------------------Na druhou stranu předpokládám, že víte, že jste součástí vládní koalice z hnutí Ano. Jak velkým problémem pro vás bude v druhé polovině funkčního období vlády odlišit sebe od činů zbývajících koaličních stran? Mnohokrát v dějinách se koaliční straně stalo, že se v popularitě svezla dolů se skandály nebo s kontroverzemi, s polemikami jiných. Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------No, trochu jste mě zaskočil, ale máte pravdu, uvědomuji si, že jsem pořád v koalici s hnutím ANO 2011. Každopádně samozřejmě to platí společně chyceni, společně oběšeni, ale na druhou stranu, to je náš úkol, abychom nepřipustili, nejenom prosadili ty věci, které jsme v programu měli, a ty se prosadit podařilo. Například to, že první a druhá fáze EET jsme v programu měli jako registrační pokladny, zatímco tu třetí, čtvrtou fázi pro živnostníky, ta je odložená až pro novou vládu, ať si rozhodnou občané ve volbách, jestli skutečně chtějí nebo ne. Tak na druhou stranu také spoustě nesmyslů anebo věcí, které jsou minimálně rozmyšlené, bráníme. A to je naše práce a já si myslím ... David BOREK, moderátor -------------------Vlastně už od dob Jana Šrámka, to je jeho slavný výrok z první republiky. Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak je potřeba si uvědomit, že ta role koaličních partnerů je v tom, aby našli nějaký kompromis, který je přijatelný pro všechny, ale pravdou je, že my jsme šli do vlády proto, abychom prosazovali vlastní
program a přes 50 % našich programových priorit je prosazeno. A na druhou stranu také bráníme těm věcem, které, se kterými zásadně nesouhlasíme a já myslím, že se nám to relativně daří, ne ve všem, například zrušení poplatků v nemocnicích, to byl koaliční kompromis, kde hnutí ANO podpořilo sociální demokraty, tak toho litovali, nicméně pro nás je důležité, že na jedné straně prosazujeme program KDU-ČSL, na druhém bráníme tomu, co považujeme za nedobré řešení. David BOREK, moderátor -------------------Když už jsem tady oživil významnou postavu lidovecké politiky z první republiky, historicky vaše strana má podporu v malých obcích, v malých městech, zejména moravský venkov, ale nejenom moravský venkov. Máte nějaké analýzy, jak zamíchá s vaší nebo může zamíchat s vaší voličskou základnou právě elektronická evidence tržeb? Představa, že venkovská hospoda skutečně bude muset mít, sebemenší venkovská hospoda bude muset mít nějaký terminál na účtenky, a to nezmiňuji tedy další vládní nápad, že na mysliveckém bálu si už lidi nezapálí cigaretu? Jestli třeba tyto věci si nějak zjišťujete? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak já na myslivecké bály chodím a tam nikdo nekouří, chodí se ven. Každopádně to, co říkáte, je klišé, které už mnoho let neplatí. Náš elektorát se proměňuje a například na tom, že v posledních komunálních volbách jsme se vrátili do Českých Budějovic, Prahy, Ostravy, Opavy a dalších velkých měst, Pardubic, krajských, tak je vidět, že to už není úplně pravda, že náš elektorát je rozložen jak věkově, tak sociálně, taky velká, malá města už je to tedy jinak. David BOREK, moderátor -------------------A můžete si tedy dovolit ztratit, chápu to správně, že si můžete dovolit ztratit elektorát malých obcí? Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já si nemyslím, že tím ztratíme elektorát malých obcí. My za prvé chceme nabídnout alternativu právě pro tyto menší nebo pro ty, kteří mají dočasnou nebo příležitostnou výdělečnou činnost tak, aby je to nepoškodilo, a na druhou stranu já myslím, že si poradí, prostě vzniknou někde kluby. To, co je podstatné, daně se mají platit a to, co my určitě chceme, aby to dopadlo na ty nepoctivé a ne na ty poctivé. David BOREK, moderátor -------------------Vicepremiér, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Děkujeme za návštěvu. Na shledanou. Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Na shledanou.
denik.cz Zeman podepsal novelu zavádějící reflexní prvky pro chodce i zákon o tržní síle 28.1.2016
denik.cz str. 0 Z domova
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Chodci na silnici mimo obec budou muset mít na sobě reflexní prvky. Řidiči budou muset čistit auta od sněhu a ledu. Počítá s tím novela zákona o silničním provozu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Norma také umožní obcím omezit provoz vozítek segway. Změny začnou platit ještě letos během února.
" Novela ukládá motoristům povinnost čistit jejich vozidla od ledu a sněhu, pokud jim brání ve výhledu nebo by mohly ohrozit bezpečnost ostatních účastníků provozu. Umožní rovněž policii zadržet malý technický průkaz majitelům automobilů, na nichž zjistí při kontrole nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečnou závadu. Zákon také umožní odebrat na půl roku řidičský průkaz těm, kdo by přejížděli železniční přejezd v době signalizace příjezdu vlaku. Pokuta za takový přečin se zatím nezvýšila, do budoucna se ale zvažuje její navýšení z 5000 korun na pětinásobek. K povinnosti reflexních prvků pro chodce, tedy vest nebo jen pásků na rukáv, ministr dopravy Dan Ťok (ANO) uvedl, že za její porušení bude hrozit až dvoutisícová pokuta. Ministr ale také uvedl, že ministerstvo má dohodu s policií, aby spíše reflexní pásky lidem zatím rozdávala. Obce budou mít právo na základě související vyhlášky zakázat na vymezených místech provoz vozítek segway buď dopravní značkou, nebo svým nařízením. Novela také stanoví, že lidé na těchto vozítkách budou moci jezdit "nejvýše rychlostí srovnatelnou s rychlostí chůze". Novela, která upravuje rovněž pravidla dopravně psychlogického vyšetření, nabude účinnosti 15 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zpřísnění zákona proti praktikám řetězců Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může novela zdražit potraviny a umožňuje šikanovat odběratele. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však už dříve obavy ze zdražení odmítl. Schválená novela mimo jiné zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin. Při projednávání ve Sněmovně i v Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali a naopak poukazovali na potíže, které nyní domácí dodavatelé mají. Svaz obchodu a cestovního ruchu v tiskové zprávě v reakci na schválení novely uvedl, že změna zákona může zdražit potraviny v obchodech, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Podle svazu také umožňuje šikanovat odběratele a brání běžnému obchodnímu vyjednávání. Obyvatelé se budou moci hlásit do tzv. dobrovolných záloh armády Obyvatelé budou moci požádat o účast na vojenském cvičení a tím se začlenit do takzvaných dobrovolných záloh armády. Předpokládá to novela branného zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval Hrad. Cílem novinky je více zapojit lidi do plnění branných povinností. Předloha, která také umožní nasadit členy armádních aktivních záloh v zahraničních misích, bude účinná od července. Kabinet původně navrhoval opětovné zavedení plošných odvodů mladých mužů a žen. Potom, co se proti tomu zvedl odpor mezi poslanci, přišlo ministerstvo s odvody dobrovolnými. Původnímu záměru
kritici vyčítali hlavně to, že by šlo jen o administrativně náročnou registraci. Plán totiž nepředpokládal ani žádný výcvik. O zařazení do výkonu branné povinnosti budou moci lidé podle normy požádat v době míru poté, co dosáhli věku 18 let. Mezi podmínky pro jejich účast na vojenském cvičení bude patřit zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost i to, že tito lidé nepodporují hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod. Cvičení bude až tříměsíční, uskuteční se do dvou let od podání žádosti. V dalších letech by tito dobrovolní členové záloh měli cvičit zhruba jeden měsíc ročně. Předloha taky stanoví, že bývalý profesionální voják bude moci být zařazen do dvou let od ukončení služebního poměru do aktivní zálohy, a to až na tři roky. Členové aktivních záloh budou moci být v případě potřeby až sedm měsíců v roce v operačním nasazení, v případě jejich souhlasu i v zahraničních misích. Až na měsíc v roce bude moci armáda využít příslušníky záloh na záchranné práce například při živelních pohromách v Česku. Vojáci v aktivních zálohách budou podle předlohy cvičit v prvním roce až tři měsíce, v následujících letech až měsíc v každém roce. Až tříměsíční výcvik by tito lidé absolvovali před operačním nasazením. Bývalí profesionální vojáci zařazení do aktivních záloh by cvičili až tři týdny v roce. Novela nemění stále platnou všeobecnou brannou povinnost pro lidi od 18 do 60 let. Za stavu ohrožení nebo za válečného stavu stanoví vláda nařízením počty občanů, kteří budou muset k odvodu, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace. Armádní aktivní zálohy budou mít vyšší odměny a lepší výhody Příslušníci armádních aktivních záloh budou brát proti současnosti trojnásobné odměny a dostanou lepší výhody. Předpokládá to návrh zákona o službě vojáků v záloze, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval Hrad. Předloha, jež má přilákat do aktivních záloh nové zájemce, bude účinná od července. Nyní dostávají členové aktivních záloh odměnu 6000 korun ročně, nově to bude 18.000 korun. Podmínkou bude účast na cvičení nebo v operačním nasazení v daném kalendářním roce. Vláda původně navrhovala zdvojnásobení odměny, ve Sněmovně byla se souhlasem ministerstva obrany ještě navýšena. Za každý den cvičení nebo operačního nasazení budou tito "záložáci" dostávat plat odpovídající tarifu profesionálního vojáka stejné hodnosti. Vojáci v aktivní záloze budou mít podle předlohy také nárok na zapůjčení vojenské výstroje, na stravu, ubytování a dopravu a budou moci využívat nadstandardní zdravotní péči. Po případné zahraniční misi by mohli na rekondiční pobyt. O členství v zálohách mají nyní lidé poměrně malý zájem. Teď jich je v nich zařazeno asi 1200, do budoucna jich chce mít armáda až 5000. Armáda hodlá přilákat především vysokoškolské studenty s ohledem na jejich věk, vzdělání, a tím i možnost jejich zapojení do profesionální armády. Studenti by měli podle normy dostat v roce, kdy vstoupili do aktivní zálohy, navíc motivační odměnu 6000 korun. O něco nižší odměny budou mít podle předlohy členové dobrovolných záloh, které zavádí novela branného zákona. Za měsíc, kdy vykonali vojenské cvičení, by dostali 1000 korun. Celková roční odměna bude činit nejvýše 12.000 korun. Zaměstnavatelé budou dostávat podporu ve výši dvou třetin průměrného hrubého měsíčního platu v národním hospodářství za vojáka v aktivní záloze na plánovaném cvičení nebo v operačním nasazení, stanoví zákon. V případě neplánované služby by náhrada tvořila celý hrubý průměrný plat. Obdobně se bude postupovat v případě, pokud člen aktivních záloh sám podniká. Roční náklady na jednoho člena aktivních záloh by byly i po účinnosti zákona skoro čtyřikrát nižší než na jednoho profesionálního vojáka."
URL| http://www.denik.cz/z_domova/zeman-pod...hodce-i-zakon-o-tzni-sile-20160128.html
E15 Krátce 2.2.2016
E15 str. 5 Byznys
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zájem o kancelářský nábytek Techo roste Výrobce nábytku a interiérů Techo loni zvýšil provozní zisk meziročně o 66 procent na 77 milionů korun. Tržby firmy vzrostly o 45 procent na rekordních 2,1 miliardy korun. Hlavním důvodem růstu je vyšší export. „Vyplatila se nám orientace na významné nadnárodní společnosti v rámci Evropy, Blízkého východu a Afriky,“ uvedl generální ředitel Techo Jiří Kejval, který je zároveň předsedou Českého olympijského výboru. Farmáři dodávají více mléka, ale méně masa Produkce masa v České republice meziročně klesla na 448 tisíc tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Naopak mléka od českých zemědělců v loňském roce zpracovatelé vykoupili o 3,6 procenta víc, tedy 2,4 miliardy litrů. UPC chce mít 1,5 milionu internetových přípojek Největší tuzemská kabelová firma UPC plánuje letos vybudovat 70 tisíc nových přípojek. Jejich celkový počet se tak přiblíží 1,5 milionu. Celkově letos do budování sítí UPC investuje kolem půl miliardy korun. O registrační značky bojují tři firmy Zájem o dodávku plechových tabulek registračních značek mají tři společnosti. Nejnižší nabídku podala firma Eltodo, která za roční dodávky požaduje šedesát milionů. O něco vyšší nabídky podaly SPM Security Paper Mill a Hicon, která je nyní dodavatelem značek pro ministerstvo dopravy. Nabídky posoudí výběrová komise jmenovaná vládou. Ministerstvo chce na výrobě značek ušetřit. Původně úřad předpokládal, že za čtyřleté období utratí 420 milionů korun. /čtk/ Foto popis|
e15.cz Babiš chce jednotnou sníženou sazbu DPH na všechno. Souhlasíte? 2.2.2016
e15.cz str. 0 Domácí ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návrh na snížení sazby DPH u točeného piva i nealkoholických nápojů ze současných 21 procent na deset procent je krokem k postupnému zavedení jedné snížené sazby deset procent, řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Česko by tak do budoucna mohlo mít opět jen dvě sazby DPH, jednu základní a jednu sníženou ve výši deset procent. Podle ministra je směřování k jedné snížené desetiprocentní sazbě v souladu s koaliční smlouvou. V současnosti má Česko tři sazby DPH - základní 21 procent, sníženou 15 procent a druhou sníženou sazbu deset procent. „Zmírní se dopad elektronické evidence tržeb a je to krok k postupnému ustavení jedné snížené sazby DPH ve výši deset procent,“ uvedl Babiš. Upozornil na to, že snížení sazby u točeného piva a nealkoholických nápojů navrhuje MF zavést od 1. července. >
Anketa Souhlasíte se zavedením jedné snížené sazby DPH ve výši 10 procent? Ano
75% Ne
25% V anketě hlasovalo 112 čtenářů.
další ankety „Tu účinnost předkládáme ještě předtím, než by měla fungovat evidence tržeb,“ dodal. Pokud Sněmovna příští týden evidenci tržeb schválí, mohla by začít fungovat podle MF od listopadu nebo prosince letošního roku. Rozpočet by podle náměstkyně ministra pro daně a cla Aleny Schillerové mělo snížení daně připravit ročně o 160 milionů korun u točeného piva a o 65 milionů korun u nealkoholických nápojů. Zároveň by se ale podle Babiše měly snížit ceny piva - v případě piva za 22 korun o dvě koruny, u piva za 33 korun o tři koruny. Podle MF tak při ceně 27 korun za pivo a průměrnému vytočení 100 piv může obchodník zvýšit marži o zhruba 250 korun denně. Schillerová uvedla, že návrh je v souladu se směrnicí EU. Točené pivo a nealkoholické nápoje ovšem musí být dodány v rámci restaurační služby, a nikoli jen jako zboží. „Směrnice o DPH neumožňuje uvalení snížené sazby DPH na pivo prodávané jako samostatné zboží, například v supermarketech. Lze však využít možnosti snížit sazbu u restauračních služeb, a tím i na pivo poskytnuté v rámci takové služby,“ uvedl již dříve i odborník na nepřímé daně ze společnosti PwC ČR Martin Diviš. Jsme rozpočtově zodpovědní a chceme směřovat k té snížené sazbě. Ale nedáváme návrhy jako opozice, které by zruinovaly celý rozpočet Diviš zároveň upozornil, že je otázkou, jak se projeví snížení sazby DPH v ceně, kterou hospody a restaurace naúčtují svým hostům. Navíc by podle něj restauracím přibyla administrativní povinnost rozdělit restaurační služby na ty ´zvýhodněné nápojové´ a ostatní. „Jídlo by pak restaurace zdaňovaly 15 procenty, zvýhodněné pivo a nealkoholické nápoje procenty deseti a ostatní alkoholické nápoje 21 procenty,“ uvedl Diviš. Unie výrobců a dovozců lihovin s návrhem ministerstva financí nesouhlasí. „Unie je pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a její částečnou kompenzaci pro dotčené subjekty, ale kompenzace by neměla být nesystémová a zvýhodňovat pouze jednu skupinu výrobků, nebo úzkou výseč podnikatelů,“ uvedl výkonný ředitel unie Jaroslav Burkart. Unie tak podle něj trvá na na dodržení základního principu evidence tržeb, tedy daňové rovnosti a stejných podmínkách pro všechny podnikatele.
Aktuální doprovodná předloha k evidenci tržeb počítá se snížením DPH na nealkoholické nápoje a jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. Zařazení piva do nižší sazby by podle Babiše mělo kompenzovat tuto výhodu hospodám, které jídlo nenabízejí. U koaličních partnerů se ovšem návrh nesetkal se vstřícnou reakcí. Proti návrhu je opozice, přivítal jej naopak Český svaz pivovarů a sladoven. Sobotka by převedl potraviny do druhé snížené sazby Například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by radši přivítal převedení potravin do druhé snížené sazby. Podle Babiše je to ovšem otázka bilance státního rozpočtu. „Jsme rozpočtově zodpovědní a chceme směřovat k té snížené sazbě. Ale nedáváme návrhy jako opozice, které by zruinovaly celý rozpočet. Je potřeba jít v té linii snižování deficitu,“ uvedl ministr. Koaliční rada by o návrhu měla podle Babiše jednat v pondělí 8. února. Česko má tři sazby DPH. Základní činí 21 procent. Snížená sazba činí 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba je deset procent. První dvě sazby platí od roku 2013, druhá snížená sazba platí od roku 2015. Nejnižší sazba se uplatňuje na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Sníženou sazbu na pivo a popřípadě další alkoholické nápoje mají v EU například Rumunsko nebo Chorvatsko. Čtěte také: Jestli vláda zlevní pivo, možná odstoupím, říká protidrogový koordinátor Protidrogový koordinátor: Rozsah gamblerství mezi mladistvými je alarmující
URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/...sazbu-dph-na-vsechno-souhlasite-1267441
ČSSD: Do snížené sazby DPH by měly patřit i základní potraviny 2.2.2016
e15.cz str. 0 Domácí ekonomika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vládní partneři hnutí ANO jsou ochotni diskutovat o snížení DPH u potravin. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se nebrání ani přesunu dalších položek do nižší sazby. Opozice má záměr ministra financí Andreje Babiše (ANO) směřovat k postupnému zavedení snížené sazby DPH ve výši deset procent za populismus a začátek předvolební kampaně. Babiš koncem minulého týdne oznámil, že bude prosazovat snížení sazby u točeného piva i nealkoholických nápojů ze současných 21 procent. Dnes uvedl, že tato snížení jsou krokem k postupnému zavedení snížené sazby. Česko by tak do budoucna mohlo mít opět jen dvě sazby DPH, jednu základní a jednu sníženou. V současnosti má ČR tři sazby DPH - základní 21 procent, sníženou 15 procent a druhou sníženou sazbu deset procent. „ČSSD podporuje snížení DPH, zejména na potraviny. Navrhujeme proto co nejdřív snížit DPH na maso, mléko, máslo a chleba,“ uvedl Sobotka. ČSSD se podle něj nebrání ani přesunu dalších položek. Bělobrádek: Nižší sazba jen u piva je populismus „Považuji to za čirý populismus, pokud k tomu nejsou žádná data, tak to takhle vystřelit považuji za velmi neuvážené. Pak si myslím, že bychom měli mít jiné priority než u piva a vody, měli bychom teda snížit DPH na všechny potraviny, obzvláště ty základní,“ řekl ČTK předseda vládních lidovců Pavel
Bělobrádek. „Předpokládám, že koaliční partneři přijdou s vlastními návrhy a budeme to muset poměřit i s možnostmi státního rozpočtu. Cílem je přesunout další položky do druhé snížené sazby, kterou jsme vytvořili. Prioritou ČSSD jsou základní potraviny,“ uvedl premiér. Koalice přitom již podle něj ukázala, že DPH je ochotna snižovat. Koaliční rada by o DPH měla podle Babiše jednat v pondělí 8. února. Podle předsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska je postupné zavádění snížené sazby populismus. „Sazby jsme zvýšili v souvislosti s penzijní reformou. Tu koalice zrušila, proto by teď měla peníze vrátit lidem,“ řekl v České televizi. Kalousek: Babiš by měl sazbu změnit u všech komodit, kde to jde Šéf hnutí ANO podle Kalouska by měl sníženou sazbu zavést hned a na všechny komodity, kde to umožňuje legislativa Evropské unie. „Sníženou sazbu deseti procent by měl ministr zavést hned a najednou na všechny komodity, kde je to možné. Nehrát s lidmi hru, jednou pivo, zítra mrkev a pozítří kedluben,“ uvedl. Ve snížené sazbě mají podle něj být „sociální položky“, a nikoliv například točené pivo. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš Babišovy návrhy považuje za součást předvolební kampaně. „Z ministerstva financí chodí různé signály, nejdřív pivo, pak limonáda, teď už jsou úvahy o jednotné sazbě. Není to předložené koncepční řešení. Vypadá to, že jednotlivé koaliční strany zahájily předvolební kampaň, a to i proti sobě, protože se tak trošku předvádějí, která vymyslí nějaký zlepšovák,“ řekl Dolejš. Předseda ODS Petr Fiala v tiskové zprávě navrhuje snížit daňové zatížení zrušením například daně z nemovitostí a silniční daně. U DPH prosazuje její postupné zjednodušení a snížení. Za Babišovými kroky vidí rovněž kampaň na podzimní krajské a senátní volby. „Andrej Babiš se chová jako před pár lety sociálnědemokratický lídr Jiří Paroubek. Slibuje všechno všem, mění názory ze dne na den, bez ohledu na realitu,“ uvedl. Čtěte také: Babiš chce jednotnou sníženou 10procentní sazbu DPH na všechno. Souhlasíte? Sudové pivo by mohlo být levnější. Babiš chce snížit DPH na deset procent
URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/...ely-patrit-i-zakladni-potraviny-1267572
echo24.cz Co přijde příště? Pivo zdarma? Babiš to schytává za populismus 29.1.2016
echo24.cz str. 0 Domov, Krátké zprávy, Homepage Echo24, čtk, pf Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Návrh Andreje Babiše na snížení daňové sazby u sudového piva popudil zástupce koaliční strany KDU-ČSL. Ta podobnou snahu odsoudila jako populistickou vábničku pro voliče, připomíná navíc, že s podobným návrhem přišli zástupci pivovarů na ministerstvo zemědělství už před půl rokem. Jejich nápad ale tehdy narazil na odpor ze strany ministerstva financí. Zlevnění piva se nelíbí ani premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). S kritikou se přidala rovněž opoziční ODS a TOP 09, výhrady má i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Návrh Andreje Babiše na snížení daňové sazby u sudového piva popudil zástupce koaliční strany KDU-ČSL. Ta podobnou snahu odsoudila jako populistickou vábničku pro voliče, připomíná navíc, že s podobným návrhem přišli zástupci pivovarů na ministerstvo zemědělství už před půl rokem. Jejich nápad ale tehdy narazil na odpor ze strany ministerstva financí. Zlevnění piva se nelíbí ani premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). S kritikou se přidala rovněž opoziční ODS a TOP 09, výhrady má i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka vzpomíná jak k němu před půl rokem přišli zástupci majitelů pivovarů a pivovarníci: „Tento návrh jsem tehdy projednával s koaličními partnery a proti byl především ministr financí. Odůvodnil to tím, že by nastal výpadek příjmů do státního rozpočtu. A dnes tento návrh prezentuje jako svůj nápad? O tom ať si obrázek udělá každý sám.“ Místo piva by Marian Jurečka se svými stranickými kolegy ocenil zmírnění daňové zátěže u jiných druhů zboží. V této souvislosti lidovci nejčastěji žádají o snížení sazby na dětskou výživu a pleny. KDU-ČSL nabízí ale Babišovi pro daňovou reformu i jiné druhy zboží. AB navrhuje snizit dan na pivo. My bychom radeji snizili dph na pleny, tak treba se do toho na EU zastupci MinFi pusti. *DikRadsiPlenu — KDU-ČSL (@kducsl) 28. Leden 2016 Lidovci navíc připomínají, že jen několik dní před přednesením ministrova návrhu, schválila vláda Akční plán pro oblast alkoholu, tabáku a hazardu. S ním se ale nejnovější Babišova iniciativa podle lidovců zcela rozchází. „Ministr financí ignoruje závazky vlády a navrhuje populistické vábničky. KDUČSL považuje tento krok za účelový,“ uvedla mluvčí strany Petra Hrušková. „Pokud bychom chtěli opravdu jednat ve prospěch lidí a nejvíce ohrožených skupin společnosti, pak snižme DPH u potravin, protože to reálně pomůže rodinám s dětmi nebo lidem s nižšími příjmy. To by bylo opravdu poctivě mířené opatření a budu o něm tedy chtít jednat. A až uděláme toto, pak se teprve bavme o snižování daní u jiných položek,“ vypočítal dále Jurečka. Marketingová podpora EET Plán na změnu daňových sazeb se nezalíbil ani dalšímu koaličnímu partnerovi ČSSD. Stejně jako lidovci by i sociální demokracie cílila ve zlevňování raději na oblast základních potravin jako jsou maso, mléko máslo a chleba. Předseda strany považuje zlevnění piva za dobrý marketingový tah. „Myslím, že ministr Babiš s tím přišel ve snaze marketingově podpořit otázku zavedení elektronické evidence tržeb. Myslím, že ten důvod je zřetelný a je tu určitá souvislost s tím zákonem o EET,“ sdělil premiér novinářům. K situaci se vyjádřil i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Ten Babišovi připomněl, že Česko by mělo proti nadměrnému pití alkoholu bojovat, ne daňově zvýhodňovat alkoholické nápoje a zvyšovat jejich dostupnost. Kampaň jako za Paroubka Babišův nápad, prezentovaný poprvé v pořadu České televize Máte slovo, kromě lidovců odsoudily i opoziční parlamentní strany. Své rozhořčení prezentoval na twitterovém účtu například předseda ODS Petr Fiala. „Co přijde příště? Pivo zdarma? 8 týdnů dovolené? 13. důchod? Připadám si jako při předvolebních kampaních Jiřího Paroubka před několika lety,“ rozhořčil se. Co přijde příště? Pivo zdarma? 8 týdnů dovolené? 13 důchod? Připadám si jako při předvolebních kampaních J.Paroubka před několika lety. — Petr Fiala (@P_Fiala) 29. Leden 2016 „Všichni ministři financí EU mají ve zvyku systémově srovnat sazby DPH. Populisté vyzobávají jednotlivé položky, které sice nemají sebemenší daňový význam, ale otevírají dveře daňovým únikům,“ přidal se k Fialovi předseda TOP 09 Miroslav Kalousek při svém vystoupení ve sněmovně. Pleny a kalašnikov
V rozsáhlé debatě o smysluplnosti snižování sazby u sudového piva si našla své místo i lidová tvořivost. Jednoho z vtipných obrázků se rozhodla využít přímo KDU-ČSL. Vláda by podle ní měla řešit důležitější věci, v této souvislosti strana zmiňuje opět dětské pleny. Ještě k návrhu pana Babiše na levnější pivo. Podle nás jsou důležitější věci. *NeRadšiPlenu pic.twitter.com/9vhvj5FUOq — KDU-ČSL (@kducsl) 29. Leden 2016 Další žert uveřejnil na svém twitterovém účtu novinář Petr Fischer. Ten pro pobavení zkombinoval nejnovější Babišův návrh s nedávným bonmotem prezidenta Zemana. Zbraní, která by měla odstranit nepohodlné politiky ale tentokrát není kalašnikov, nýbrž lahev piva. Babisuv demokraticky kalasnikov pic.twitter.com/cIyFHv953E — petr fischer (@petrfischer3) 29. Leden 2016 Čtěte také: Babiš národu: Chci zlevnit pivo. „Je to populismus,“ kontruje Kalousek Vládní poslanci u EET zařízli opozici. Ta jde k Ústavnímu soudu
URL| http://echo24.cz/a/iNFXj
epravo.cz Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky - komentář 27.1.2016
epravo.cz str. 0 eFOCUS
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět eFocus Kniha je vůbec prvním komentářem k Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je jedním ze stálých rozhodčích soudů v ČR. Praktický komentář z pera dlouholetých rozhodců seznamuje čtenáře s ústavními a zákonnými předpoklady fungování této instituce, provádí ho jednotlivými kroky řízení před Rozhodčím soudem a upozorňuje na problematické momenty řízení, které byly opakovaně řešeny nejen v praxi Rozhodčího soudu, ale také v judikatuře obecných soudů. Komentované znění vychází z posledního stavu textu Řádu Rozhodčího soudu, který byl novelizován k 1. 10. 2015. Kniha navíc obsahuje české znění Pokynů IBA pro případ střetu zájmů v mezinárodní arbitráži. Tato základní pravidla Mezinárodní advokátní komory mohou být inspirativní i pro české prostředí a mohou významně přispět ke sjednocování praxe v řízení před Rozhodčím soudem. Autoři jsou dlouholetými rozhodci zapsanými u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a působícími i v mezinárodní arbitrážní komunitě. Martin Maisner je také spoluautorem komentáře k zákonu o rozhodčím řízení (2015). Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky - komentář Martin Maisner, Vojtěch Trapl Wolters Kluwer, 2015, 232 stran, 495 Kč Publikaci lze objednat >>> zde. Z publikace vybíráme:
§ 10 Doručování(1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám rozhodčí soud na adresu, kterou strana uvedla, nebo dodáním do datové schránky, pokud strana takové dodávání umožnila (§ 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Pokud strana žádnou adresu neuvedla a dodání do datové schránky není možné, zasílají se jí písemnosti na adresu, jež je rozhodčímu soudu známa. Pokud si strana zvolila zástupce, zasílají se písemnosti tomuto zástupci, a to na adresu jeho sídla, popřípadě bydliště, popřípadě jinou adresu, kterou strana uvedla, anebo dodáním do jeho datové schránky, pokud je to možné. (2) S účinky doručení adresátovi mohou namísto adresáta přijímat písemnosti, a to i do datové schránky, osoby jím zmocněné k přijímání písemností, jakož i další osoby uvedené jako příjemci písemností v občanském soudním řádu. (3) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se doručují do vlastních rukou s potvrzením o doručení, anebo dodáním do datové schránky adresáta podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). (4) Ostatní písemnosti se zasílají doporučeným nebo obyčejným dopisem nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta nebo prostřednictvím jiných elektronických prostředků anebo dodáním písemnosti do datové schránky adresáta. Zpráva zaslaná prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta (strany) musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem. (5) Kterákoli z písemností uvedených v předchozích odstavcích může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení. (6) Nebyl-li dokument dodáván do datové schránky adresáta, jsou všechna doručení rozhodčího soudu platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 5, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení provozovatele poštovních služeb ji nevyzvedl. Písemnost, jejíž převzetí bylo adresátem odepřeno, je doručena dnem, kdy převzetí bylo odepřeno. Písemnost určená k doručení do vlastních rukou (§ 10 odst. 3), kterou adresát nevyzvedl do 10 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb, se považuje za doručenou poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ostatní písemnosti, které adresát nevyzvedne do 5 dnů od oznámení provozovatele poštovních služeb o uložení, se považují za doručené poslední den této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Pokud se doručuje do zahraničí, stačí, bylo-li doručeno podle práva státu místa doručení. (7) Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. (8) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodčímu soudu, je doručováno platně, jsou-li písemnosti zasílány na její poslední známou adresu. (9) Jestliže se postupem podle odstavců 1 až 8 nepodařilo doručit straně na její poslední známou adresu, a to ani prostřednictvím jejího zástupce anebo osoby jí zmocněné k přijímání písemností, může jí předseda rozhodčího soudu ustanovit osobu pověřenou k přijímání písemností (dále jen „pověřená osoba“). Den doručení pověřené osobě se považuje za den doručení adresátovi, jemuž byla ustanovena pověřená osoba. (10) Pověřenou osobou může být jen osoba zapsaná na seznamu rozhodců rozhodčího soudu. I. Obecně k § 101. Řád RS rozlišuje pro účely doručování jednak „stranu“ v § 10 odst. 1, jednak „adresáta“ v § 10 odst. 2. Pokud Řád RS upravuje doručení a užívá pojem „adresát“, má jistě na mysli nejen strany sporu, ať ve sporu dvoustranném, anebo vícestranném, včetně vedlejšího účastníka, ale i osoby v řízení anebo na řízení účastné. Jde o doručování písemností v rámci rozhodčího řízení osobám odlišným od stran v řízení, zejména svědkovi, znalci, rozhodci Rozhodčího soudu, tajemníkovi Rozhodčího soudu, předsedovi Rozhodčího soudu, členovi předsednictva Rozhodčího
soudu, stejně jako třetím osobám v souvislosti s rozhodčím řízením a z tohoto důvodu zejména i obecným soudům při poskytování jejich součinnosti nebo Ministerstvu spravedlnosti České republiky pro účely zjišťování cizího práva. Pojmově však je vyloučeno, aby ustanovení § 10 odst. 2, který upravuje doručování adresátovi v zastoupení, platilo pro osobu, která má konat osobně, tedy zejména svědek, znalec, rozhodce nebo člen předsednictva, tajemník a předseda Rozhodčího soudu v rozhodčím řízení, popř. obecný soud anebo Ministerstvo spravedlnosti České republiky, pokud jsou v řízení činní anebo poskytují součinnost. 2. Podle ustanovení § 10 odst. 1 je možné doručovat písemnosti straně na adresu, kterou uvedla, anebo na adresu, jež je Rozhodčímu soudu známa. Pokud jde o adresu, kterou strana uvedla, zejména v žalobě nebo v žalobní odpovědi, nečiní doručování adresátovi obtíže, ledaže se strana odstěhovala, aniž by toto Rozhodčímu soudu oznámila, jak má na mysli ustanovení § 10 odst. 8. 3. Doručování na adresu, která je známa zřejmě jinak než jejím sdělením stranou Rozhodčímu soudu, znamená doručovat na adresu, která ze spisu zřejmě nevyplývá, ale o které se Rozhodčí soud dozvěděl jiným způsobem, například zjištěním z veřejně přístupné databáze nebo sdělením třetí osoby, především poskytovatele poštovních služeb a České pošty zejména. 4. Pro doručení obyčejných písemností straně platí podle § 10 odst. 4 šest rovnocenných způsobů, a to obyčejným dopisem, doporučeným dopisem, prostřednictvím jiných elektronických prostředků nebo prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu adresáta s uznávaným elektronickým podpisem, dodáním do datové schránky podle § 18a odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb. nebo osobně s potvrzením o doručení. 5. Stejně tak podle ustanovení § 10 odst. 3 obecně platí tři rovnocenné způsoby doručení vyhrazených písemností straně, tj. jmenovitě žaloby, žalobní odpovědi, předvolání k ústnímu jednání, usnesení Rozhodčího soudu a rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu, které musí být doručeny do vlastních rukou rovněž na adresu, kterou strana uvedla, nebo na adresu, jež je Rozhodčímu soudu známa. Toto doručení lze provést doporučeným dopisem s potvrzením o doručení nebo dodáním do datové schránky adresáta podle zvláštního právního předpisu (zák. č. 300/2008 Sb.) a osobně s potvrzením o doručení. 6. Není tak potřeba řešit obdobný problém ve smyslu judikátu NS 23 Cdo 2425/2011, podle kterého platí, že účinky řádného doručení písemnosti soudem nastávají i v případě, kdy je písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a adresát tuto písemnost převezme, ač správně má být písemnost doručována do datové schránky adresáta. 7. Pokud je doručováno poštovní přepravou, platí, že monopol poštovních služeb byl zrušen zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), s účinností od 1. 7. 2000. Zákonem byl zrušen poštovní řád a prováděcí předpisy, takže právní řád postrádal úpravu pravidel doručování úředních písemností ve vnitřním styku pro potřeby občanského soudního řízení. Občanský soudní řád byl posléze novelizován zákonem č. 555/2004 Sb. s účinností od 1. 1. 2005, na který navázala platná novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. s účinností od 23. 1. 2009. Touto úpravou bylo přijato znění ustanovení § 45 odst. 1 až 3 o. s. ř. podle kterého soud doručuje písemnost při jednání nebo jiném soudním úkonu (odst. 1), pokud nedošlo k doručení písemnosti (tímto způsobem), doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, a není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu (odst. 2), a není-li možné písemnost doručit (takto), soud (předseda senátu) nařídí doručit ji prostřednictvím doručujícího orgánu nebo účastníka řízení či jeho zástupce (odst. 3). II. Doručování osobně s potvrzením o doručení8. Jak z uvedeného vyplývá, občanský soudní řád výslovně (na prvním místě) předvídá doručení stranám tzv. „krátkou cestou“, tedy zejména při ústním jednání nebo při jiném úkonu obecného soudu. Řád RS takové ustanovení nemá, i když podobně lze možnost doručení krátkou cestou dovodit z ustanovení § 10 odst. 5, které připouští, že kterákoli z písemností uvedených v § 10 odst. 1 až 4 může být doručena rovněž osobně s potvrzením o doručení. Je poměrně častou praxí, že strany předkládají podání nebo písemnosti k důkazu při ústním jednání, takže v takovém případě je praktické písemnosti do spisu přijmout, jejich originál založit do spisu a doručit je přímo při ústním jednání protistraně a rozhodčímu senátu Rozhodčího
soudu. V takovém případě lze doporučit, aby potvrzení o převzetí písemnosti bylo výslovně uvedeno a zachyceno v zápisu o ústním jednání, který ponese i příslušný podpis stran. Pak odpadá jistě i nutnost přerušit ústní jednání (na nezbytně nutnou dobu) a nechat tyto písemnosti straně doručit do podatelny Rozhodčího soudu, resp. opatřit prezentačním razítkem Rozhodčího soudu, a teprve poté v témže ústním jednání pokračovat. Přitom § 45 odst. 1 o. s. ř. dává tomuto způsobu doručování soudem přednost. Doručit písemnost podle tohoto ustanovení lze obecně „při jednání (obecného) soudu“ nebo „při jiném soudním úkonu“. Za předpokladu doporučeného postupu tak může doručit písemnost i Rozhodčí soud. III. Doručování poštovní přepravou9. Doručování písemností Rozhodčím soudem poštovní přepravou (obyčejným nebo doporučeným dopisem) tak obdobně jako podle občanského soudního řádu vyžaduje existenci držitele poštovní licence při dodávání poštovní zásilky a skutečnost, že písemnost byla doručena, aby nastaly účinky doručení, které jinak Řád RS předvídá. IV. Doručování prostřednictvím jiných elektronických prostředků10. Za jiné elektronické prostředky lze jistě považoval telefax, stejně jako dříve hojně používaný dálnopis, nikoliv však potrubní poštu, jakkoli může být nyní elektronicky řízena, protože tento způsob spadá do kategorie poskytování poštovních služeb. Elektronickým prostředkem může být dnes jistě doručení prostřednictvím datových zpráv po telefonu, tzv. SMS, i když prokázat doručení písemnosti adresátovi může být problematické. Obecně tak platí, že jde o doručování prostřednictvím jiných elektronických prostředků než jinak e-mailem jako nástrojem datové sítě s adresou anebo datovou schránkou. Tyto prostředky však vždy musí umožnit vygenerovat či předložit (jednoznačný) doklad o tom, že písemnost došla k adresátovi, kterýžto doklad bude v řízení dokládat doručení adresátovi. © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo/http://www.epravo.cz
URL| http://www.epravo.cz/top/efocus/rad-ro...re-ceske-republiky-komentar-100275.html
Sněmovna podpořila novelu o větším varování na cigaretách 27.1.2016
epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Sněmovna v prvním kole podpořila vládní novelu, která kvůli evropské tabákové směrnici zvětší varování před kouřením na krabičkách cigaret. Norma rovněž zpřísní označování potravin českými logy. Předlohu před dalším kolem schvalování projedná sněmovní rozpočtový výbor, dostal na to 30 místo obvyklých 60 dnů. Novelu je totiž třeba kvůli hrozbě unijních sankcí přijmout do 20. května. Postupně by se tak i na krabičkách českých cigaret mělo kromě psaného objevit i obrazová varování před škodlivostí kouření. Bude muset zabírat minimálně 65 procent obalu. Varování bude muset být i na elektronických cigaretách. Určitou výjimku by podle ministra zemědělství Mariana Jurečky měly mít doutníky. Novela navíc zakáže prodej cigaret s jinou než charakteristickou tabákovou příchutí. Zakázán bude i prodej orálního tabáku, tedy tabákového prášku, který se samovolně rozpouští v ústech. Výjimku na jeho prodej bude mít v rámci EU jen Švédsko. Ceny cigaret by se podle českých výrobců neměly kvůli změně podoby krabiček zvýšit. Vládní novela ale počítá s tím, že změna bude znamenat pro výrobce jednorázové náklady ve výši 200 až 300 milionů korun. Zavedení většího varování před škodlivostí kouření by mělo podle podle předkladatelů snížit počet kuřáků v Česku o dvě procenta. Skeptický byl k tomu například poslanec TOP 09 Herbert Pavera. "Nemyslím, si že by nějaké obrázky na cigaretách snížily počet kuřáků," uvedl. V případě potravin má novela zakázat jejich označování logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími
na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Novela má rovněž sjednotit způsob informování o původu nebalených potravin u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Předloha má také umožnit, aby výrobci a prodejci mohli charitativním organizacím zdarma dávat potraviny s chybami na obalu, pokud budou zdravotně nezávadné. Mělo by jít například o potraviny s deformovaným obalem nebo o nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Zdroj: ČTK - 26.1.2016
URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/sne...tsim-varovani-na-cigaretach-100297.html
Esquire ŽIVOT PODLE DELONA 29.1.2016
Esquire str. 47 Style kosmetika
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět HOTEL RAPHAEL, PAŘÍŽ, LISTOPAD 2015. Je něco málo po páté odpolední a tma. Hodina mezi psem a vlkem, jak se říká, ideální čas na aperitiv. Sedím v potemnělém, poloprázdném koutě jednoho z nejkouzelnějších barů Paříže, tam, kam se uchylují slavné osobnosti před autogramu chtivým póvlem a indiskrétními fotografy. Zabořená v křesle z rudého sametu usrkávám whisky se sodou a nespouštím oči ze dveří. Zdánlivě trpělivě, napjatá jak lovec číhající na svou kořist. Beze zbraní. Žádný fotoaparát ani diktafon, jen touha promluvit si s okouzlujícím mužem, jenž je již víc než padesát let ikonou stříbrného plátna. Netuším, jestli se objeví. Vím, že se tu měl setkat s někým, kdo nepřijde. Alain Delon je jako šelma: nepředvídatelný, nevyzpytatelný, a přes svůj úctyhodný věk nezkrotný. Před rokem slíbil, že při příležitosti svých osmdesátin uspořádá výjimečnou oslavu (žádný velkolepý VIP mejdan pro sto či dvě stě lidí), jen přátelský večírek pro své nejbližší. Neudělal tak. Prostě změnil názor. Pár týdnů před svým významným jubileem se uzavřel ve svém sídle v Douchy, rozhodnutý nepřijímat ani blahopřání. „Samota pro mě není žádný fenomén produktu jménem Alain Delon, samota mi byla předurčena už v útlém dětství a provázela mě celý život, rád ji akceptujú, a dokonce ji i potrebujú, ať už jsem kdekoli," vysvětluje herec na sklonku života. Muž, který býval idolem všech žen na západní polokouli, působil většinou v osmdesátých letech jako sofistikovaný aristokrat, nemístně nafoukaný a směšně se distancující i od své vlastní identity. Kdo mohl tušit, že pod maskou uhlazeného hezouna se skrývá předválečný „enfant terrible" z předměstí, kluk z chudých poměrů, který nikdy neměl nic zadarmo a kterého opustila i vlastní matka? Krásnou tvář zdědil po ní. Edith Delon bláznivě miluje svého syna, který je jejím věrným portrétem. Žijí v poklidné provincii v Sceaux, dvanáct kilometrů od Paříže, v lásce a harmonii. Idyla ale netrvá dlouho. Malému Alainovi jsou sotva čtyři roky, když se jeho rodiče rozvedou. Otec zmizí na několik dlouhých let a Edith, která dostane syna do své péče, se znovu provdá. A protože je velmi angažovaná ve svém novém vztahu, svěří Alaina chůvě, která se mu stane víceméně druhou matkou. Místo po otci zůstane v očích dítěte prázdné. MANŽEL TÉ CHŮVY, monsieur Nero, pracuje jako hlídač ve věznici Fresnes, malý Alain tak tráví část svého dětství takřka u zdi vězení. „Dodnes si vzpomínám na bouchání těch dveří a zvuk klíčů v zámku." V osmi letech je příliš velký, aby měl chůvu, náhle si uvědomuje, že je navíc, že překáží. „Moje matka měla muže, majitele uzenářství, můj otec se také znovu oženil a měl další děti, mé bratry, a já, který jsem byl opravdové dítě lásky, jsem se cítil najednou opuštěný a ztracený, když mě dali do internátu." Chlapec tak vstupuje do jiného vězení: toho jezuitů, františkánů a benediktinů. Více než třicet kilometrů od svých blízkých. ,A protože jsem byl neposlušný, divoký a nezvladatelný, většinou mě rychle vyhodili a já musel jinam: Od osmi do čtrnácti let jsem šel z jednoho penzionátu do druhého." Aby cítil, že existuje, je Alain neustálým narušitelem a je trestán zákazem nedělních „opušťáků", čímž se stane, že nevidí své
rodiče i tři měsíce. Jeho život samotáře a nomáda tak pokračuje. Ve čtrnácti letech se vrátí k matce na předměstí do Bourg la Reine a pod vedením svého nevlastního otce se vyučí uzenářem. Uzenářství o šestnácti zaměstnancích skvěle prosperuje a mladý Alain tak má jasný cíl: převezme živnost po svém nevlastním otci. Bez problémů získá výuční list a v padesátých letech se stane šéfem uzenářem. Vede tak život uzenářského mistra, živnostníka. Bourg la Reine je tehdy malá obec, velmi daleko od Paříže a veškerého kulturního dění. „Nemluvili jsme o politice, ani má matka, ani můj otec, ani můj nevlastní otec, nevzpomínám si, že by existovalo něco jako kultura." Jedinou vášní mu je sport, zapíše se do cyklistického klubu a chce závodit. „Snil jsem o tom, že si koupím kolo. Ve výloze, kolem které jsem chodil, měli jedno za jedenáct tisíc franků, to byl můj sen. Nikdy mě vůbec ani nenapadlo, že bych jednou mohl mít vlastní auto. " V sedmnácti letech vstoupí do armády. Z touhy po riziku, dobrodružství a taky penězích. „Prémie při vstupu do armády nebyla zanedbatelná, patnáct set dvacet franků bylo v roce 1952 opravdu hodně. Sto padesát dva tisíc franků ve staré měně, to byla velká suma peněz! A já toužil po svobodě, chtěl jsem odejít z domova a cestovat, žít trochu jiný život než ten, co jsem žil, a byla tam taky touha po neznámém..." Zvolí si letectvo, ale je příliš netrpělivý, než aby čekal šest měsíců, chce odjet hned. Rozhodne se tedy pro námořnictvo. U námořnictva si vybere oddíl radio. Nastoupí na základně v Toulonu. Začíná školením ve vojenské škole. „Měl jsem tam prima kamaráda, kterému jsme říkali Palourd. Měl chuť postavit vlastní stanici, ale k tomu byl potřeba materiál. Tak jsme ho prostě ukradli na toulonské základně. Oba jsme byli přistiženi při činu, někdo nás prozradil..." Dostane na vybranou: buď opustí armádu, nebo odejde bojovat do Vietnamu. Vybere si válku, ale vzhledem ke svému věku (není plnoletý) potřebuje souhlas rodičů, který bez problémů obdrží. „Rodiče to podepsali a já byl rád, protože jediné, co jsem tehdy chtěl, bylo vypadnout. A nikdy jsem nelitoval téhle volby a svého pobytu v armádě. Ovšem mnohem později jsem si plně uvědomil způsob, jakým mě mí nejbližší ,osvobodili', což byl také jeden z důvodů, proč jsem s nimi přestal komunikovat." Alain odchází do války s rizikem, že se nevrátí. Ale odchází s hordou kamarádů, kde se cítí být poprvé v životě na svém místě. To v armádě nachází svou rodinu. „Bylo to dobrodružství, ale dobrodružství naprosto bezhlavé. Byli jsme tak mladí, neuvědomělí a absolutně neschopní chápat, co a proč tam budeme dělat, udělali jsme to spíš z naivní troufalosti, byla to pro nás hra, sázka, aniž jsme měli nějaké ideologické či politické přesvědčení, a už vůbec jsme nebyli nacionalisté, to všechno nám bylo úplně jedno..." Plavba přes oceán trvá víc než měsíc. Měsíc snění o vzdálených horizontech a statečných činech. A pak je srazí drsná realita: Francouzi prohrávají tuhle koloniální válku. Sedmého května 1954 Dien bien Phu padl a byl obsazen vietnamskými silami. Je to podivná válka... V Saigonu Alain zažívá poslední měsíce koloniálního života. Partie pokeru čínské čtvrti, ulice Catina, lehké dívky, ale taky nostalgie po Francii, která ho přepadne v kině při premiéře filmu Touchezpas au grisbi (Nesahejte na prachy). „To jsem ještě nemohl vědět, že jednou budu hercem, že se potkám s Jeanem Gobinem, a už vůbec by mě nenapadlo, že s ním budu i hrát. Je to ohromující vzpomínka..." Krátce poté se ocitne ve vojenském vězení. V rámci jedné bláznivé oslavy ukradne armádní jeep a spadne s ním do řeky. Okamžitě je vsazen do vězení. Tam také oslaví své dvacáté narozeniny. Sám v cele. Když je propuštěn, válka ještě zdaleka není u konce. Alain musí hlídkovat na vyloďovacím člunu, vystaven tak střelbě nepřítele. „Všichni jsme měli strach, aniž jsme si to řekli a aniž jsme si to přiznali, protože jsme si uvědomovali ten risk a nikdo z nás neměl chuť se nechat zabít. Jeden z mých kamarádů, už nevím, jak se jmenoval, ale to je dnes jedno, začal drkotat zuby. V té situaci, v jaké jsme byli, v tom hrozném tichu, to zní opravdu hlasitě a dost děsivě. Pár minut poté jsme už drkotali všichni..." Několik měsíců poté je zloděj jeepu vyloučen z armády jako RDSF (renvoyé dans ses foyers) a vrátí se domů. JE ROK 1956, ALAIN DELON JE V PAŘÍŽI a neví kudy kam. Bydlí v jednom pokoji na bulváru Rochechouart v hotelu Regina s jedním kamarádem z vojny a nemá ani frank. Nechá se živit prostitutkami, které nemohou odolat jeho krásné tvářičce. Dlouhé období příležitostných prací končí jako číšník v restauraci Colisée na Champs Elysée, ale protože nestrpí hierarchii, odloží bílé sako a uprostřed služby odejde. Žije ze dne na den. Je volný, ale sám, hladový po dobrodružství, chce poznat tuhle pařížskou džungli. Nějaký čas pracuje jako vykládač na tržišti. Celou noc nosí těžké bedny s rybami. „Jednou mi jeden kamarád povídá: ,Co kdybychom zašli na skleničku na Saint-Germain?' A já na to:
,Co to je?' Bydleli jsme na Pigalle a já vůbec netušil, že existuje čtvrť, která se jmenuje SaintGermain. Bylo to pro mě jako vyrazit si do sousedního města... Tam jsem poznal úplně jiný svět..." Všude, kam přijde, se za ním otáčejí. Jeho andělská tvář mu začíná otevírat dveře. „Tehdy jsem pochopil, že ne všichni máme stejné šance a že fyzická stránka hraje svou nemalou roli. Když jsem byl mladičký, připadal jsem si nijaký, měkký, málo mužný. Tím, čím jsem se stal, za to vděčím ženám." Alain najde sebevědomí a veškerou drzost svádět i tenkrát slavnou herečku Brigitte Auber, která točila s Hitchcockem. Podaří se a díky ní také získává svou první roli v filmu Yvese Allégreta s příznačným titulem: Quand la femme s'en mele (Když se do toho zaplete žena). James Dean je mrtvý a v Cannes, kam mladý Delon zavítá po boku okouzlující herečky, přebere štafetu intenzivního života. Vrhne se do náruče noci. A je tu doba večírků, šampaňského a nočního života. Pak pozná o něco starší Michěle Allégret, která se stane jeho milenkou. Není víc ani míň než manželka režiséra Alainova prvního filmu: „Yves hledal právě hrdinu pro svůj film a řekl mi, že jsem přesně ten typ, jaký potřebuje. Ale já mu odpověděl, že o tom povolání nic nevím, že hrát neumím a že je mi dobře tam, kde jsem. Když naléhal, nechal jsem se přesvědčit, ale jen proto, abych mu udělal radost. A musím přiznat, že u filmu jsem se hned cítil jak ryba ve vodě. Někdo zavolal: ,Akce!' a já jsem dělal před kamerou všechno stejně tak přirozeně, jako v životě..." Sblíží se tak s Edwige Feuillěre a ta ho představí agentce, věhlasné a obávané Olze Horstig, která je i agentkou Brigitte Bardot. „Edwige jí hned zavolala a povídají: ,Olgo, natáčím s jedním mladým klukem, rozhodně ho musíš vidět a vzít ho do své stáje.' Protože tak se to tenkrát říkalo: stáj..." MAMA OLGA HO VZÁPĚTÍ PROSADÍ do dalšího nového filmu Marca Allégreta. Po boku jiného čtyřiadvacetiletého debutanta Jeana-Paula Belmonda ve filmu Sois belle et tais-toi! (Buď krásná a mlč!). To je jejich první společná partie, počátek více než čtyřicetiletého partnerství. Ve svých dvaadvaceti má za sebou Alain druhý film, svou druhou roli. Druhořadou roli. Ale jeho perfektní vizáž si žádá víc a zasluhuje lepší místo. Místo na výsluní jako partner mladé evropské hvězdy Romy Schneider, kterou uvítá na letišti Orly. Je to jejich první setkání, scéna organizovaná produkcí. Ten kluk se mi zdál naprosto nezajímavý, jemu ze mě bylo na blití," řekne později Romy, jejíž honorář je tenkrát dvacetkrát vyšší než ten Alainův - protože Romy je malá královna, která už natočila třináct filmů, přestože její sotva devatenáct. Původem z velké dynastie herců, Romy je už pět let na výsluní. Bohatá dědička a buržujka, která není pro darebáčka z předměstí nic než bílou husičkou. „Ona je z té sociální vrstvy, jakou nenávidím nejvíc!" vykřikuje mladý herec. Po celé natáčení filmu Christine panuje výbušná atmosféra - ona neumí francouzsky, on ani slovo německy. A najednou se ta vzájemná nenávist promění v romanci, jež trvá až do skončení natáčení. Alain se vrací do Francie, Romy se má vrátit do Německa, ale na poslední chvíli si vymění letenku a místo do Kolína nad Rýnem odlétá do Paříže. Zamilovaná dívka vpadne do Alainova života jako emancipovaná a odvážná žena. Odvahy jí je třeba, protože Alain exhibuje svou krásu v novém filmu Faibles femmes (Slabé ženy), kde se o něj perou tři nejkrásnější ženy francouzské kinematografie. Delon je andílek s šarmem ďábla. Mladičký a neodolatelný. Ta půvabná maska skrývá vnitřní násilí. Jeho kouzlo předčí půvab jeho předchůdců, jako jsou Gérard Philipe, Jean Marais nebo Francois Perrier. Šedesátá léta patří jen jemu. „Zdálo se mi, že mezi mým vzezřením fyzickým, za něž jsem nemohl, a mezi tím, co jsem byl skutečně uvnitř, byla ohromná propast. Pociťoval jsem velký rozdíl mezi tím, koho jsem viděl v zrcadle, a tím vojákem, jímž jsem byl." Aby ukázal svou chrabrou mužnost, předvedl se na uměleckém galavečeru balancující na židli visící osm metrů nad zemí. Aby si získal srdce své Romy, představí ji novinářům a oficiálně se s ní zasnoubí. A aby dostal dceru, Alain musel svést její matku. Neporazitelná Magda kapituluje. A tak začínají čtyřleté líbánky dvou evropských snoubenců. Francie se raduje, Německo je pohoršeno: francouzský dareba unesl německý poklad. Největší láska však Delona teprve čeká. Fatálním setkáním s dějinami kinematografie je mu je Luchino Visconti, který již tři roky marně hledá aktéra něžného a současně schopného násilí. A našel ho. Ve svých třiadvaceti letech se má Alain stát hvězdou filmu, který se stane klasikou. Příběh mladíka, který nenávidí násilí a stane se boxerem proti své vůli. Rocco je rozervaná bytost, jež se bije za svou rodinu. Rocco vyhraje svůj zápas, ale jeho vlastní násilnost se mu hnusí. Alain musí ukázat, že přestože je muž, umí i brečet. Představuje dobrotivého anděla inspirovaného nenávistí. Dotlačen Viscontim na hranici svých možností, dá do role Rocca kus sebe, velký podíl vlastní kreativity. Mezi oběma muži vznikne intimní vztah. Visconti je o třicet let starší a je fascinován, okouzlen
Alainovou krásou. Romy Schneider v něm rozpozná rivala, pochopí, že Alain je totálně pod vlivem italského režiséra. Alain mluví jen o něm. Naléhá na Romy, aby ho poznala, ale ona dlouho odmítá. Nakonec akceptuje, ale zůstává velmi obezřetná. Visconti učaruje i jí. Nabídne mladému páru opravdovou výzvu, tentokrát divadelní. Chystá v Paříži uvedení historické hry Johna Forda Dommage qu'elle soit uneputain (Skoda zeje to děvka). S více než šedesáti herci a komparzisty je hra udalostí roku. Co se očekává od dvou mladých hvězd, naprostých debutantů na jevišti? „Zatímco před kamerou jsem se cítil od první chvíle přirozeně, na divadle jsem se musel všechno naučit. Chodit, mluvit, dýchat... A nemohl jsem mít lepšího profesora než Luchina," vyznává se Alain. Stal se jednou provždy hercem -fetišem - velkého Viscontiho: v rozmezí dvou let je pojí již třetí spolupráce, tentokrát v Palermu při natáčení Geparda. Delon si nechá narůst plnovous. Nikoli, aby se líbil Romy, ale pro svou roli. Nechá se formovat a modelovat k obrazu svého mistra. Film obdrží Zlatou palmu v Cannes a je oslavován po celém světě. Jako opravdu velký aktér Alain se zcela podvolil Viscontimu, René Clementovi i Antonionimu. Oženil se s jejich snem. „Co mám rád a co se mi líbí, je, když jsou ke mně tvrdí. Nesmím mít šanci zvadnout, polevit. Je to jako když rajtujete závodního koně, musíte ho udržet, to vy ho řídíte." Udržet Alaina v milostném životě je mnohem těžší. Romy se o to ani nepokoušela, a tak se po pěti letech rozejdou. Alain se zamiloval do Nathalie Canovas a záhy se s ní ožení. V této francouzské modelce totiž vidí svou matku, již nikdy nepřestal tajně milovat. Jeho vazba na Nathalii je jakýmsi vytouženým incestem. Díky ní dozraje a konečně se stává mužem. Jeho místo na stříbrném plátně přebírá Jean-Paul Belmondo, ale Delon to akceptuje statečně. Vyrovnaný sám se sebou, založí s Nathalii rodinu. Doména, jež mu byla doposud zapovězena a pro opuštěného chlapce je to to nejkrásnější vítězství. „Mám úžasnou ženu, která mě miluje, mám syna a všechno, na čem mi záleží, se týká jen mé rodiny," svěří se v televizi roku 1968.1 když se po čtyřech letech manželství rozvede, kapitola jeho pohnutého mládí je tím uzavřena. I KDYŽ NE TAK DOCELA. Veřejnost se o něho koncem šedesátých let začne zajímat i v jiné souvislosti než jen té filmové. Na předměstí Paříže bylo na skládce nalezeno mrtvé tělo Stefana Markoviče, Delonova bodyguarda. Podezření padlo okamžitě na Delona a jeho tehdejšího kumpána, mafiána jménem Francois Marcantoni. Důvodem, proč policie Delona podezírala, byl dopis Markoviče jeho bratrovi, ve kterém píše: „Jestli mě zabijou, může za to stoprocentně Delon a jeho kmotr Marcantoni." Tady je nutné udělat malou odbočku - Markovič si za svou smrt podle všeho mohl sám. Jak vyšetřování ukázalo, pořizoval tajně kompromitující materiály na hosty svého chlebodárce, které pak zřejmě neváhal využít pro vlastní obohacení. Do špinavé hry se dostal rovněž další Delonův známý, pozdější prezident Francie Georges Pompidou. U Markoviče byly totiž nalezeny fotografie, na nichž si to pan Pompidou a Delon rozdávali s madame Pompidou. Budoucí prezident se dostal do velkého tlaku, ze kterého se snažil vymanit tvrzením, že jde o podvrženou fotografii a madame Pompidou na ní je ve skutečnosti najatá prostitutka. Obvinil také ze spiknutí tajné služby, a když se ještě během vyšetřování stal prezidentem Francie, okamžitě se zasadil o jejich reformaci. Georges Pompidou tak z aféry vyvázl a Alain Delon se vrhl do byznysu na druhé straně Atlantiku. Pochopil, že jeho role filmového herce může mít krátké trvání, a pustil se do investování v rozličných oblastech - od boxu přes koňské dostihy, letectví až po manufaktury. Smrt Markoviče nebyla nikdy objasněna a na toto téma napsal dvě knihy dokonce i Marcantoni Markovičova aféra a Kdo zabil Markoviče'? V BYZNYSU NEBYL NOVÁČEK, již v roce 1964 natočil film L'insoumis v produkci vlastní společnosti Delbeau Productions. Francouzské úspěchy mu otevřely dveře do Hollywoodu, kde nejprve podepsal smlouvu s MGM na pět filmů, a když si uvědomil, že by potřeboval víc peněz, dohodl se s Columbia Pictures na dalších třech filmech. V tu chvíli se o něho začala přetahovat i další studia. S nabídkou přispěchali lidé z Universalu a nabídli mu roli ve westernu Deana Martina Za řekou je Texas. Hned nato ho oslovili ze studií Seven Arts a nabídli mu dva filmy. Nenatočil ani jeden z nich a zahrál si až ve třetím nabídnutém snímku - Hoří už Paříž"? Tenhle film vzbudil nadšení v hercově rodné Francii, ale v Americe byl přijatý chladně. To ale nezabránilo tomu, aby se v době uvedení snímku (v roce 1966) nestal jedním ze tří nejvyhledávanějších herců světa - po boku Seana Conneryho a Steva McQueena. Přestože natočil v Americe šest trháků a studia oceňovala jeho herecké dovednosti, nedokázal Delon tyto skutečnosti přetavit do odpovídajících honorářů. Když zjistil, že se na žebříčku nejlépe placených herců Hollywoodu už výš nedostane, vrátil se do Francie a natočil hned po sobě dva úspěšné filmy: Samuraj a Dobrodruzi. S herectvím samozřejmě nepřestal ani po Markovičově aféře. V roce 1975 natočil snímek Zorro a o rok později Pan Klein, za který získal Césara. Reputace skvělého herce šla ruku v ruce s pověstmi o jeho egoismu a namyslenosti. „Pravda je, že jsem světová hvězda a líbí se mi to, protože mi to umožňuje vést skvělý život." Dnes se za svými rolemi příliš neohlíží. Přiznává, že se vůbec nemůže dívat na film Bazén, kde hrál s Romy Schneider a po
boku přítele Maurice Roneta. Oba jsou už mrtví. Zvláštní vztah má rovněž k filmu Dva muži ve městě, který končí jeho popravou. „Bylo to v době, kdy byl ve Francii zrušen trest smrti. Já jsem ovšem byl proti jeho zrušení. Jsem zastáncem trestu smrti. Jsou věci, které by se neměly odpouštět," prohlásil překvapivě v loňském rozhovoru pro Dailymotion. Na otázku moderátora, co pro něho scéna, v níž kráčí pod gilotinu, znamenala, odpověděl zamyšleně: „Hodně věcí." Pak mávl rukou, jako by to všechno chtěl mít už za sebou. Sedmadvacetkrát mrtvý na plátně, osmdesátiletý Gepard chce umřít ve svém domě a být pochován na zahradě o pětapadesáti hektarech, kde pohřbil všech svých šestatřicet psů. NA KONCI LOŇSKÉHO ROKU MU BYLO OSMDESÁT. ŽENY Z CELÉHO SVĚTA HO MILOVALY, NÁM, MUŽŮM, BYL PŘINEJMENŠÍM OSOBNI ŽIVOT MU DAL ZKUŠENOSTI, KTERÉ BEZE ZBYTKU ZUŽITKOVAL NA FILMOVÉM PLÁTNĚ. KAŽDÝ HRDINA, KTERÉHO VE FILMU PROTOŽE ON MĚL PROSTĚ ZAŽITO. I DNES, KDY JE MU OSMDESÁT, SI STÁLE ZACHOVÁVÁ OBDIVUHODNOU DUŠEVNÍ SVĚŽEST A SVOU MLADICKOU TVRDOHLAVOST. JEN V JEHO ŽIVOTĚ PŘIBYLO MOŽNÁ VÍC SENTIMENTU, KTERÝ PODPORUJÍ NA MILNÍKY JEHO FILMOVÉ KARIÉRY, V NÍŽ SAMOZŘEJMĚ FIGURUJÍ ŽENY. Foto popis| V šedesátých letech se Alain Delon díky svým filmům zařadil po boku Seana Conneryho a Steva McQueena mezi tři nejžádanější herce planety. Slovo planety vůbec není nadsazené. Milovali ho diváci od USA přes Rusko až po Japonsko. Foto popis| Osmdesátiletý herec se jen nerad ohlíží za svou kariérou. Filmové role bere jako vykonanou práci. Některé filmy nechce vidět už nikdy. Sem patří film Bazén, kde se objevil po boku Romy Schneider. Foto popis| 1. Ve filmu Zatměni se sexuálním idolem šedesátých a sedmdesátých let Monicou Vitti. 2. Při natáčení filmu Kočky se sblížil s Jane Fonda. 3. Ve snímku V plném slunci (v roce 1999 se stal vzorem pro americký snímek Talentovaný pan Ripley) Delonovi sekundoval Maurice Ronet, který se později objevil i ve filmu Bazén a který se stal Delonovým přítelem. 4. Úspěšný snímek Samuraj. 5. Lino Ventura, Jean Gabin a Alain Delon ve filmu Sicilský klan. 6. Bazén a Romy Schneider. 7. JeanPaul Belmondo mu sekunduje v Borsalinu. 8. Ve Smrti darebáka s Klausem Kinským. Foto autor| FOTOGRAFIE PROFIMEDIA / ARCHIV O autorovi| BIDERMAN
feedit.cz Kolonial.cz představil své logistické centrum. Jeho sklad potravin má plochu 5300 m2, obsluhuje z něj Prahu, střední Čechy i Plzeň. 29.1.2016
feedit.cz str. 0 Tisková zpráva FeedIT.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět E-shop s potravinami Kolonial.cz sice funguje na českém trhu teprve osm měsíců, jeho závozová oblast však již nyní pokrývá zhruba 1,7 milionu obyvatel a kromě Prahy a velké části středních Čech zahrnuje také Plzeňsko a Rokycansko. Velký podíl na úspěchu má moderní logistické centrum Ecommerce Holdingu v Rudné u Prahy, kde má Kolonial svůj sklad. Právě odtud denně vyjíždí příručí s nákupy ke svým zákazníkům. (TZ) Celý příspěvek → E-shop s potravinami Kolonial.cz sice funguje na českém trhu teprve osm měsíců, jeho závozová oblast však již nyní pokrývá zhruba 1,7 milionu obyvatel a kromě Prahy a velké části středních Čech zahrnuje také Plzeňsko a Rokycansko. Velký podíl na úspěchu má moderní logistické centrum Ecommerce Holdingu v Rudné u Prahy, kde má Kolonial svůj sklad. Právě odtud denně vyjíždí příručí s nákupy ke svým zákazníkům. (TZ) Sklad Kolonialu vyniká užitnou plochou 5300 metrů čtverečních a je tak největším skladem mezi českými potravinovými e-shopy. Je v něm běžně uskladněno zboží pro 6000 - 6300 e-shopem nabízených položek, jeho kapacita je však výrazně vyšší a připravena na plánované rozšíření
závozových oblastí. Zboží pro dalších dva tisíce položek pak přiváží dodavatelé formou "just in time" dodávek. „Sklad Kolonial.cz se nijak neliší od nejmodernějších skladů velkých prodejců potravin," uvádí Petr Vyhnálek, šéf Kolonial.cz. „Řízen je platformou SAP, má takzvané chaotické uspořádání, které šetří čas a minimalizuje náklady. Čím je sklad plnější a objednávek více, tím je paradoxně rychlejší a méně nákladné vyskladnění jednotlivých nákupů. Zatěžkávací zkoušku, kterou nachystaly letošní Vánoce, zvládl skvěle, sklad byl vytížen z 95 % a další navyšování kapacity nebude problém.“ Čerstvé zboží je opravdu čerstvé Systém bez problému ohlídá počet a umístnění jednotlivých artiklů, v dostatečném předstihu samozřejmě upozorní také na blížící se expiraci anebo datum doporučené spotřeby. Potraviny které již nesplňují nastavený expirační limit v předstihu vyřadí. Nákup zákazníka dokáže zkompletovat ze všech tří teplotních zón (suchého skladu, chlazeného skladu a mrazák) tak, aby nebyl porušen teplotní řetězec. Zároveň umožňuje řídit objednávky a příjem čerstvých potravin u subdodavatelů, kteří je sami zaváží několikrát denně ve chvíli, kdy se na svou cestu s nákupy chystají jednotliví příručí. Právě tento systém "just-in-time" dodávek je jednou z hlavních předností Kolonialu. Díky tomu nemusí čerstvé potraviny, zejména pečivo, ovoce, zelenina a některé druhy masa držet skladem. Po převzetí od dodavatele tedy ihned putují k zákazníkovi. Takto dodávaných potravin není málo - tvoří asi jednu třetinu všech objednávaných položek. „Tento systém zajišťuje vyšší čerstvost zboží, než je běžné nejen u e-shopů s potravinami, ale také u supermarketů a hypermarketů," vysvětluje Petr Vyhnálek. „K zákazníkovi se čerstvé potraviny dostanou v řádech hodin od chvíle, kdy je dodavatel přiveze." Nákup je bezpečně uskladněn i cestou k zákazníkovi Potraviny jsou bezpečně uchované i při cestě dodávkou, se kterou příručí rozváží nákupy jednotlivým zákazníkům. Vozy mají tři oddělené teplotní zóny a nákup se definitivně zkompletuje teprve ve chvíli, kdy ho příručí odnáší na práh kuchyně zákazníka. Přestože kapacita jedné dodávky činí asi 75 bedýnek (cca 1,5 bedýnky na nákup) v suché části a 45 bedýnek v chlazené a mražené části, chystá Koloniál již druhé navýšení počtu automobilů. Mimochodem - dodávky jsou Kolonialu navržené na míru a díky pohonu na CNG splňují nejpřísnější ekologické normy. Již dnes příručí denně obslouží stovky zákazníků, každý z nich průměrně najezdí několik stovek kilometrů denně. Díky pokročilému plánování cest, které počítá například s dopravními komplikacemi, však tráví na cestě pouze nezbytné minimum času i kilometrů. Není tedy výjimkou ani to, že závozová trasa jedné dodávky denně nepřekročí 60 kilometrů. „Chceme, aby zákazník čerpal veškeré výhody plynoucí z doručení nákupu do druhého dne," zakončuje Petr Vyhnálek. „Dokážeme se zbožím nakládat co nejefektivněji a s rozvahou a našim zákazníkům ho doručit vždy v nejvyšší možné kvalitě. Logistické centrum, které využíváme, nám umožňuje tento cíl plnit takřka stoprocentně." O Kolonial.cz Kolonial.cz je služba pro online nákup potravin, drogerie a zboží pro domácnost. Její závozová oblast pokrývá Prahu, velkou část středních Čech a Plzeňsko, celkově asi 1,7 milionu obyvatel. Díky systému „just-in-time“ Nákupy doručí až za práh kuchyně nehledě na to, v kolikátém patře zákazník bydlí a jak velký a těžký nákup si objednal. Platit lze kartou a zákazník může využít také možnost odvozu a výkupu vratných obalů. Kolonial.cz řídí Petr Vyhnálek, který 14 let vedl síť Globus, mimo jiné otevřel 14 nových provozoven a podílel se na expanzi Globusu na ruský trh.
URL| http://www.feedit.cz/wordpress/2016/01...huje-z-nej-prahu-stredni-cechy-i-plzen/
finance.cz
ČSÚ oznámí, kolik se loni vyrobilo masa a prodalo mléka 1.2.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 1. února (ČTK) - Český statistický úřad dnes oznámí, kolik loni čeští farmáři vyrobili masa a mlékárny nakoupily mléka. Předloni výroba masa za celý rok vzrostla po 11 letech poklesu o 0,8 procenta, nákup mléka se vrátil k růstu o 1,3 procenta. Loni výroba masa v prvním čtvrtletí stoupla o 1,1 procenta, aby ve druhém kvartálu opět poklesla o 0,7 procenta a ve třetím se pokles prohloubil na dvě procenta. Podepsal se na tom hlavně propad produkce vepřového, která se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila o pět procent. Mlékárny loni každé čtvrtletí vykoupily od výrobců více mléka v meziročním srovnání. Ve třetím čtvrtletí růst zpomalil na 2,8 procenta. Ceny zemědělských výrobců mléka se ale meziročně propadly o 22,6 procenta, výrobci ho prodávali za průměrnou cenu 7,32 koruny za litr. Pokles cen je daný přebytkem komodity na trhu. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka je na vině ruské embargo a pokles poptávky v Číně. \"Prognóza není pozitivní na dalšího půl roku,\" uvedl v říjnu.
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/460296/
financninoviny.cz Produkce masa v ČR loni meziročně klesla, výkup mléka stoupl 1.2.2016
financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Praha - Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447.651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa.
URL| http://www.financninoviny.cz/zpravy/pr...ne-klesla-vykup-mleka-stoupl/1309745?nt
forbes.cz Vítejte v nejekologičtější restauraci na světě, kde po vás zbytky zlikvidují červi 28.1.2016
forbes.cz str. 0
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 28. Leden 2016 Toast, který je součástí předkrmu za 12 dolarů, vypadá přes krásné naservírovaní a uměleckou oblohu ze zeleniny a okvětních plátků docela obyčejně. Tenhle toast je ale ve skutečnosti příkladem toho, jak bude v budoucnu potravinářský průmysl přispívat k ekologické udržitelnosti. Zrnka použitá v mouce, ze které je upečen chleba, byla totiž vyšlechtěna tak, aby pomohla vstřebávat oxid uhličitý z atmosféry.
Vítejte v sanfranciské restauraci The Perennial, která se, jak tvrdí její majitelé, snaží být tou „nejekologičtější na světě“. Začalo to před dvěma lety, kdy se restauratéři Anthony Myint a Karen Leibowitz rozhodli založit restauraci, která by na poli gastronomie sloužila zároveň jako laboratoř na testování nových postupů ke zvýšení ekologické udržitelnosti. Nakonec vybudovali podnik, který v sobě spojuje všechny myslitelné „zelené“ prvky. Tak například zbytky z kuchyně se posílají na druhý konec Sanfranciského zálivu do Oaklandu, kde jimi v akvaponickém skleníku krmí červy, kteří je kompostují. Z těchto červů se následně dělá krmivo pro ryby a ty zase pomáhají pohnojit plodiny, které se na místě pěstují. Tyhle plodiny jsou pak vyváženy zpět do restaurace. „Myslím, že to, co chceme s lidmi sdílet především, je náš postoj k plýtvání jídlem,“ řekl Leibowitz pro server Fastcompany . „Snažíme se k tomu stavět v komerčním kontextu – luxusní restaurace strašně plýtvají, i na porcích. To je jedna z věcí, které se tu snažíme dělat jinak a líp.“ Dokonce i papírová menu jsou tu potištěná inkoustem, který mohou bez obav spořádat červi – když jsou menu na vyhození, jdou do kompostu. Do pití zase dostanete skutečnou slámku – ze slámy. Prosvětlená a otevřená kuchyně je plná efektivních spotřebičů (jsou tu dokonce hrnce, které se rychle zahřívají, aby se ušetřilo za elektřinu). Koktejly se míchají dopředu, aby se ušetřilo za vodu. Strop je lemován dřevem, které zbylo z výstavby jídelny a které bylo původně zachráněno z nedalekého Transbay Terminal, tedy bývalého dopravního komplexu, na jehož místě už se staví nový. Každý aspekt restaurace, od židlí až po lednici na baru, byl pečlivě vybrán s ohledem na udržitelnost. Jako zákazník se ale nemusíte bát žádného kázání. V krásném, dřevem dekorovaném lokálu není kromě akvaponického akvária, kde se pěstuje kardamom, nic, co by podnik odlišovalo od jakékoli jiné restaurace vysoké úrovně. Na první pohled tak není poznat, že jídlo je tu něčím zvláštní nebo že si majitelé kladou mimo kreativitu a výbornou chuť i jiné cíle. „Snažíme se naše ekologické hodnoty stavět na roveň těm kulinářským,“ říká Leibowitz. „Mají v podstatě stejnou váhu – kuchař na menu nedá nic, co je sice dobré pro životní prostředí, ale pro jazyky hostů už ne.“ Obsluha o environmentalismu nutně nemluví, a když ano, zdá se, že se o něm učí hovořit v optimističtějším duchu, než tomu bývalo dřív. „Připadá mi, že jsme si o environmentalismu zvykli přemýšlet jako o něčem, co nás omezuje, nebo jako o nějakém druhu moralismu,“ pokračuje Leibowitz. „My se snažíme objevovat postupy, díky kterým bude potravinářský průmysl pozitivně přispívat ke stavu životního prostředí a dokonce pomůže i snížit koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší, a tak bude vlastně přímo bojovat se změnou klimatu.“ Vzhledem k tomu, že restaurace chce přitáhnout všechny milovníky dobrého jídla, a nejen zanícené environmentalisty, podává se v ní i maso, a to i přesto, že masný průmysl patří k těm, které mají na klima největší dopad. V restauraci se proto podává maso, které pochází z místní farmy Stemple Creek Ranch, kde se využívá tzv. carbon farming: dobytek se pase na pastvinách hnojených kompostem, což přispívá k růstu trvalých trav, jež jsou schopny ve svých kořenech uchovávat oxid uhličitý. I mléko do kávy bere The Perennial (v překladu trvalka) z farem, které tuhle metodu využívají. K vytvoření nového receptu na chléb zase restauratéři spolupracovali s populární sanfranciskou pekárnou Tartine. Jednou z hlavních ingrediencí v chlebu je totiž obilnina Kernza , která vstřebává oxid uhličitý. Je různě zakomponována do menu a majitelé doufají, že se stane oblíbenou náhražkou pšenice i jinde. Myint a Leibowitz si přejí, aby jejich podnik ve finále sloužil ostatním restauracím jako zdroj inspirace. „Chceme, aby to tu fungovalo na principu open-source. Nesnažíme se být jediní na světě. Snažíme se stát průkopníky. Myslíme si, že snaha o zlepšení životního prostředí má větší šanci, když správně nakopnete motor.“
URL| http://www.forbes.cz/vitejte-v-nejekol...ete-kde-po-vas-zbytky-zlikviduji-cervi/
Haló noviny Červené maso patří do jídelníčku 28.1.2016
Haló noviny str. 11 Zdraví a zdravotnictví
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Červené maso je důležitou součástí výživy a do zdravého jídelníčku patří. ČTK to řekla nutriční terapeutka Kateřina Šimková, odborná garantka společnosti Zdravé stravování. V České republice sní podle statistiků každý v průměru 50 kilogramů červeného masa ročně, nejvíc muži od 18 do 59 let. Světová zdravotnická organizace doporučila jíst červené maso jen dvakrát týdně, poukazuje na zdravotní rizika nadměrné konzumace. Červené maso řadí do skupiny tzv. lehčích rakovinotvorných látek. »Pokud budeme předcházet rizikům plynoucím ze špatné manipulace, nešetrné úpravy a budeme jíst doporučené množství, nemusíme se červeného masa bát. Jídelníček zdravého životního stylu musí být pestrý a vyřazení takto hodnotné potraviny je velká škoda,« řekla Šimková. Červeným masem se myslí vepřové, hovězí, skopové, telecí a jehněčí. Energetická hodnota 100 gramů svaloviny je zhruba 450 kilojoulů, tukové tkáně 3500 kilojoulů. Vepřové maso obsahuje méně bílkovin a více tuku, proto bývá hůř stravitelné. »Vysoký příjem tuků je jedním z rizikových faktorů vzniku nemocí srdce a cév, obezity a některých typů rakoviny. Do jídelníčku bychom proto měli zařazovat pouze maso libové a před kuchyňskou úpravou přebytečný tuk odstranit,« doporučila odbornice. Syrové červené maso obsahuje 20 až 24 gramů bílkovin na 100 gramů. »Bílkoviny jsou stavebními kameny organismu, jsou součástí svalové bílkoviny, ale také enzymů, hormonů či protilátek. Bílkoviny přijímáme, abychom nahradili jejich ztráty, protože tělesné tkáně se neustále obměňují,« vysvětlila Šimková. V červeném mase jsou nenasycené mastné kyseliny snižující riziko nemocí srdce a cév, železo, které je lépe využitelné než z rostlinné stravy, zinek podporující imunitu a vitamín B12 pro silné nervy a duševní zdraví. V průměru sní každý v České republice 140 gramů červeného masa denně, muži od 18 do 59 let 232 gramů, to ale včetně drůbeže a ryb, průměr pro muže celkem vychází na 50 gramů za den, pro ženy na 30 gramů. Ktomu snědí muži v průměru denně 100 gramů masných výrobků, ženy polovinu. »Do jídelníčku bychom měli zařazovat různé zdroje bílkovin. Vedle masa červeného i maso bílé a především ryby. Z ostatních zdrojů bychom se měli zaměřit na luštěniny, obiloviny a ořechy,« uvedla Šimková. Doporučila naopak z jídelníčku zcela vyřadit masné výrobky, protože v nich je hodně tuku, soli a přídatných látek. Foto autor| FOTO - pixabay
Slovensko zlevňuje potraviny 30.1.2016
Haló noviny str. 6 z ekonomiky
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Většina velkých obchodních sítí na Slovensku zohlednila snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na vybrané potraviny v cenách výrobků. Maloobchodní ceny pěti sledovaných potravinářských výrobků v lednu oproti závěru minulého roku klesly o 8,53 procenta. Informoval o tom ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek. Slovensko na začátku letošního roku snížilo sazbu DPH na čerstvý chléb, máslo, mléko, vybrané druhy masa a ryb na deset z předchozích 20 %. »Celkově jsme monitoring cen prováděli v deseti (největších) obchodních sítích. Obchodníci v drtivé většině reagovali na snížení DPH,« řekl Jahnátek. Dodal, že prodejcům, kteří nepromítli nižší DPH do prodejních cen a zvýšili si tak svou marži, žádná sankce nehrozí. Největší obchodní sítě se minulý rok po tlaku vlády zavázaly zavést dvojí cenovky na vybrané potraviny s cenou před a po změně DPH. Toto opatření, které má přispět ke kontrole dopadu nižší DPH na ceny výrobků na pultech obchodů, zůstane v platnosti do poloviny letošního roku. Jahnátek odhadl, že snížení DPH povede ke zvýšení spotřeby potravin. Z dosavadních informací
vyplývá, že letos již stoupl prodej chlazeného vepřového masa. Podle ministra by se seznam potravin s nižší DPH v budoucnu mohl rozšířit o ovoce, zeleninu či mléčné výrobky. Slovenské ministerstvo financí odhadlo, že změna sazby DPH na vybrané potraviny sníží příjmy státu v letošním roce o 77 milionů eur (dvě miliardy korun). Tato částka odpovídá zhruba 1,5 % ročního výnosu z DPH, která tvoří nejvýznamnější část daňových příjmů státního rozpočtu Slovenska. Na druhé straně lze očekávat zvýšení domácí spotřeby a tím i větší růst celé ekonomiky, což se kladně projeví v příjmové stránce státního rozpočtu. Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO - dennikn.sk O autorovi| Stránku připravil Ivan CINKA
KSČM chce zlevnit vybrané potraviny 1.2.2016
Haló noviny str. 1 Titulní strana (jad) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Poslanci KSČM i v tomto volebním období předloží návrh zákona na snížení daně z přidané hodnoty u potravin. Vybrané základní potraviny by podle návrhu měly být zatíženy pětiprocentním zdaněním. »V každém volebním období předkládáme návrh, aby to, co je pro lidi základní, mělo nižší daňovou sazbu, pravděpodobně půjde o návrh na pětiprocentní sazbu,« řekl ve včerejších Otázkách Václava Moravce předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. V návrhu budou podle něj přesně vymezeny skupiny potravin, kterých by se nižší zdanění mělo týkat tak, aby to pomohlo lidem a zároveň, aby na tom nemohli profitovat podvodníci. Rozhodně se to prý bude týkat mléka a některých mléčných výrobků, chleba, určitých druhů masa, zeleniny a ovoce. »Naším cílem je, aby si i nízkopříjmové skupiny obyvatel mohly udržet nějaké standardy,« vysvětlil Kováčik. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU ČSL) upozornil, že je otázka, zda se snížení DPH projeví i na samotných cenách v obchodech. Nicméně o snížení DPH na potraviny mluvili v uplynulých dnech i zástupci koalice, a to v souvislosti s výrokem ministra financí Andreje Babiše (ANO), který chce navrhnout snížení DPH u sudového piva na 10 procent. Jurečka tento návrh označil za příklad populismu. Nezdravá je pouze zkažená potravina V pořadu se diskutovalo také o tom, že české děti konzumují hodně nezdravých potravin například ve fast foodech. Shodli se na tom, že v tomto případě by měla sehrát větší úlohu osvěta, největší odpovědnost je ale podle nich na rodině. Podobně to je podle nich i při nákupu potravin, kde by měl český spotřebitel upřednostňovat výrobky od českých, moravských a slezských výrobců. Jurečka ujistil, že vláda se sice snažila rozšířit kompetence kontrolních orgánů, ale daleko nejvíce to ovlivní český zákazník. »Chtěl bych apelovat na zákazníky, aby při nákupu přemýšleli, vzali si do ruky ten výrobek a přemýšleli, co si koupí. Zda si koupí skutečný mošt, nebo jen výrobek, který obsahuje nějaký koncentrát,« uvedl Jurečka. Podle Kováčika je škoda, že »po převratu jsme opustili československé státní normy«. Nicméně, jak uvedl, »nezdravá je pouze zkažená potravina«, proto i podle něj osvěta musí začít v rodinách. K tomu, aby stát zvyšoval daně u takzvaně nezdravých potravin, se nepřiklání. Záleží podle něj na rodičích, co dětem dovolí jíst. »Je to o tom, kolik rodič dítěti dovolí, jak ho vychovává. Jestli si rodiče nahrazují péči o rozvoj dítěte tím, že ho vezmou do fast foodu a nechají ho volně konzumovat, tak to je špatné,« uvedl Kováčik. Tím, že by stát zvýšil daň na tyto výrobky, se to podle něj nezmění. »Cesta zvyšování daní tady není, je to cesta výchovy,« míní Kováčik. V další části diskuse Jurečka odmítl tvrzení opozice, že současná vláda podporuje především velké zemědělské producenty. Skutečnost je podle něj taková, že pravicové vlády vyplatily za sedm let jen o málo víc než on za jediný rok svého úřadování v resortu.
*** Kováčik: Naším cílem je, aby si i nízkopříjmové skupiny obyvatel mohly udržet nějaké standardy. Foto popis|
Havlíčkobrodský deník Bystřický Eden zve na pravou zabijačku 3.2.2016
Havlíčkobrodský deník str. 5 Kultura - Vysočina (sva) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Bystřice nad Pernštejnem – Vůně uzeného masa a dalších zabijačkových pochoutek prosytí o víkendu centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem. V Edenu se o prvním únorovém víkendu bude slavit takzvaný Uzený masopust. V sobotu od třinácti hodin bude zahájen průvodem na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem. Ten dovede masky až do Edenu, kde bude bohatý program pro gurmány i pro rodiny s dětmi. Připravena bude desítka druhů uzeného masa od čtyř různých uzenářů, kteří své produkty zpracovávají podle tradičních rodinných receptur. „Hosté se mohou těšit na uzenářskou show řezníka, který loni v Bystřici vyhrál soutěž o nejlepší moravské uzené. Nebude chybět ani kuchařská show. Ta bývá pro diváky nejoblíbenějším bodem programu,najejím konci vždy následuje degustace,“ říká jeden z pořadatelů akce Pavel Pichler. Návštěvníci se při masopustu budou moci také naučit porcovat maso od profesionálních řezníků a soutěživé povahy změří své síly v klání jedlíků. Ti budou mít za úkol sníst v co nejkratším čase kilo ovaru. Pro děti je připraveno divadlo, šifrovací hra, malování na obličej a výroba soutěžních masek. Prohlédnout si budou moci také hospodářská zvířata z edenské farmy. Pro milovníky piva bude připraven speciální pivní mok, který vyrobil sládek minipivovaru Eden. Tentokrát bude naražena uzená dvanáctka z nakouřeného sladu. „Základem pro toto uzené – nakuřované, pivo je slad, který se suší nad kouřem ze dřeva, především bukového, či rašeliny,“ vysvětluje sládek minipivovaru Eden Vladimír Vecheta. Uzené pivo z Bystřice se inspirovalo recepturami vzešlými z letitých zkušeností německých pivovarů, ale doplněných zkušenostmi českých pivních domovarníků, kteří umí recepturu velkého pivovaru přizpůsobit malé dávce. „Základním fíglem je vhodná kombinace sladů, které dovolí vyniknout kouřovému aroma nakuřovaného ječmene,“ konstatuje sládek. Uzené pivo po uvaření a vykvašení zraje stejným způsobem jako pivo klasické, tedy nejméně sedm týdnů. Celý masopustní program v bystřickém centru Eden bude trvat v sobotu a v neděli od půl desáté do sedmnácti hodin. Foto popis| GURMÁNSKÉ HODY. Bohatý doprovodný program v centru bude určený pro gurmány i pro rodiny s dětmi. Lidé ochutnají spoustu masa i kouřové pivo. Foto autor| Foto: archiv Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Kultura - Vysočina; 05 Publikováno| Jihlavský deník; Kultura - Vysočina; 05 Publikováno| Třebíčský deník; Kultura - Vysočina; 05 Publikováno| Žďárský deník; Kultura - Vysočina; 05 Publikováno| Pelhřimovský deník; Kultura - Vysočina; 05 ID| 79aa741d-f335-4498-abb5-7e5bb652aafb
Hospodářské noviny BABIŠŮV STRATÉG
29.1.2016
Hospodářské noviny str. 10 Rozhovor Petr Lukáč, Milan Mikulka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Jan Kadaník šéf švýcarské firmy Ameropa JAN KADANÍK BYL ŠEST LET PRAVOU RUKOU ANDREJE BABIŠE. KOUPIL PRO NĚJ NEJZISKOVĚJŠÍ NĚMECKOU CHEMIČKU, JEJÍŽ MILIARDOVÉ ZISKY POMOHLY AGROFERTU NARŮST DO DNEŠNÍ VELIKOSTI. POTÉ PŘEŠEL ŠÉFOVAT ŠVÝCARSKÉ FIRMĚ, KTERÁ KDYSI AGROFERT S BABIŠEM VLASTNILA. Osm let žije Jan Kadaník ve Švýcarsku a jako jeden z mála Čechů stojí v čele velké švýcarské rodinné firmy. Je jí Ameropa, obchodník s komoditami a hnojivy, který stál u zrodu Agrofertu, impéria současného ministra financí Andreje Babiše. Kadaník byl přitom šest let po Babišovi druhým nejmocnějším mužem Agrofertu a měl na starosti expanzi koncernu. V roce 2007 si řekl, že chce pracovat v zahraničí, aby si dokázal, jestli úspěch v Agrofertu nebyla náhoda. „Nebyl jsem si sám schopen odpovědět, jestli jsem nebyl jen Forrest Gump, který se někde ocitl a okolo něj se začaly dít věci. Takže mě lákalo začít někde v cizí zemi a na trhu, kde mě nikdo nezná,“ říká Kadaník. * HN: Začneme příspěvkem, který nás zaujal na vašem Twitteru. K článku, že se Andrej Babiš naučí chválit své podřízené, jste napsal: „Že bych se vrátil do Česka?“ Jak jste to myslel? Myslel jsem to samozřejmě ironicky. Ale jsem skeptický, že se to kdy naučí. Bylo to spíš takové postesknutí, že po šesti letech, co jsem s ním dělal, bych si přijel aspoň pro jednu pochvalu. * HN: Jaké to bylo s ním pracovat? A jak jste se vlastně do Agrofertu dostal? Do kontaktu s Babišem jsem se dostal přes společného známého. Poprvé jsme se nedohodli. Ale pak jsem prodal svou firmu, která obchodovala s kovy, a kolem roku 2000, když se rozjížděla první privatizace Unipetrolu, jsem začal Babišovi radit. O rok později jsem zjistil, že moje poradenská firma má ve výsledku jednoho hlavního klienta, pro kterého pracuji 20 hodin denně. Pak už jsme se dohodli velmi snadno. * HN: Na čem jste se dohodli? Proč jste přešel od obchodování s kovy na zemědělství a chemii? Postupně jsem se z té kovové oblasti přesouval k financím. Ještě před Agrofertem jsem se s několika kolegy podílel na restrukturalizaci Vítkovic, když tam byl ještě krizový management v čele s Václavem Novákem. Do Agrofertu jsem přišel víceméně přes Unipetrol a začal jsem se věnovat především akviziční činnosti. * HN: Který obchod se za vašeho působení nejvíc povedl? Jednoznačně nejlepší akvizicí v dějinách Agrofertu je německá chemička SKW Piesteritz. Kupovala se v době, kdy hnojiva byla v depresi, nikomu se do toho nechtělo a tomu odpovídala i cena. Ale pro mě má SKW hořkosladký nádech, protože jsme to tehdy kupovali napůl s Ameropou a jedním z mých posledních velkých obchodů v Agrofertu bylo, že jsem poloviční podíl Ameropy vykoupil za částku, která se později ukázala být směšnou. Obě strany se na ní dohodly, ale z dnešní pozice generálního ředitele Ameropy bych měl radši tu půlku SKW. * HN: Při privatizaci Unipetrolu Babiš prohlásil, že Ameropa vlastnila Agrofert. Bylo tomu tak? Ameropa měla vztahy s Agrofertem od jeho počátků, ještě předtím, než jsem přišel na scénu. Vztahy byly velmi dobré, byl tam nějakou dobu i vlastnický vztah, ale právě když se řešilo ukončení toho vlastnictví, tak se vztahy mezi majiteli pokazily. * HN: Byla Ameropa už u vzniku Agrofertu? Myslím si, že přišla až v pozdější fázi. Přesně do toho nevidím, ale bylo by fér říct, že Ameropa
rozjezdu Agrofertu pomohla. Nejsem si však jist, jestli je to takhle vnímáno i na Chodově (sídlo Agrofertu – pozn. red.). To ale není problém jen Andreje Babiše. Když se podíváte na všechny větší kapitalisty v Česku, tak budí dojem, že vše vybudovali sami díky své myšlence a práci. I přesto, že tam většinou byli lidé a firmy, kteří jim pomáhali. * HN: Měla Ameropa v Agrofertu majoritu? Větší akciový podíl tam po nějakou dobu byl, nejsem si jistý, jestli to byla většina, nebo ne. Bylo to v roce 2005 nebo 2006, ale přesně to teď nevím. * HN: Co tehdy Agrofert nejvíc nakupoval? Pořád se nakupovaly firmy v zemědělství, pak v potravinářství. Kostelecké uzeniny jsou složitější příběh. Myslím, že nikdo z nás tehdy neměl tušení, jak náročné je manažersky řídit něco takového. Pak jsme koupili Penam, to už byla lepší akvizice. * HN: A co byl váš nejhorší obchod v Agrofertu? Stigma, které si s Babišem od té doby vlečeme, je Unipetrol. První privatizace se zkomplikovala neuvěřitelným způsobem a u druhé privatizace je známý příběh, co nám náš polský partner PKN Orlen předvedl. Zásadní vada PKN je vliv politiků na firmu a výměna managementu spojená s výměnou politické garnitury. S jedním managementem jsme vyjednali spolupráci a najednou přišel jiný management, který si dal za úkol podepsaný kontrakt s námi zbourat. Najali si na to přední světové poradenské firmy, které jim radily. * HN: Proč jste vlastně skončil v Agrofertu? Mně se nekončilo lehce. Ani jsme s Babišem neměli spor nebo situaci, která by vyústila v můj odchod. Byla to spíš únava po šesti letech. Cítil jsem, že se blížím okamžiku, kdy přijde vyhoření. V roce 2006 jsem byl měsíc doma, protože jsem měl zápal plic a opravdu jsem na tom nebyl dobře. A když jsem o věcech přemýšlel, došlo mi, že takhle to asi dlouho dál nepůjde. * HN: Zvládat Babišovo nasazení? Už jsem cítil, že moje duševní angažmá není tak vysoké, abych se motivoval v tom pokračovat. * HN: Proč jste odešel zrovna do Ameropy? Protože mi udělali nabídku. Znali jsme se díky SKW, seděl jsem v dozorčí radě s jedním z majitelů Ameropy. Mě navíc lákalo zkusit něco v zahraničí. Bude to znít trochu hloupě, ale myslel jsem si, že úspěch v Agrofertu byl náhodný. Že jsem prostě přišel ve správný čas na správné místo a vše letělo nahoru. Banky s námi chtěly spolupracovat, vše bylo velmi rychlé a intenzivní. Někdy jsem si sám nebyl schopen odpovědět, jakou jsem v tom hrál roli, jestli jsem k tomu přispěl, nebo jestli jsem jen Forrest Gump, který se někde ocitl a okolo něj se začaly dít věci. Takže mě lákalo začít někde v cizí zemi a na trhu, kde mě nikdo nezná. S tím, že uvidím, jestli se ten úspěch dá zopakovat. * HN: Na jakou pozici jste nastupoval? V podstatě totožnou jako v Agrofertu, šéf financí a strategie. * HN: Zmiňoval jste, že když jste kupovali SKW, hnojiva byla v depresi. Poslední dva roky ale vidíme, že se hnojivářským firmám daří a dělají obrovské investice do rozšíření výroby. Co se změnilo? Upřímně řečeno se dneska hnojiva zase dostávají do deprese. Cenově padají na úrovně z počátku století. Je to tím, že se postavila spousta nových kapacit a že v oblastech, kde je výrazný přebytek nabídky hnojiv nad spotřebou, je velmi levný plyn, což je základní surovina pro výrobu velké části hnojiv. Takže i při relativně nízkých cenách hnojiv většina producentů prosperuje. Navíc se celý obor během těch 15 let zracionalizoval. Hnojiva před rokem 2000 byla něco jako aerolinky. Každá země měla svoji výrobu hnojiv a lpěla na tom. A protože většina těchto firem byla státních, byly špatně
řízeny. Tehdy byla krize hnojiv strukturální, dneska je to normální cyklus nabídky a poptávky. Ve světě je teď prostě větší nabídka hnojiv, než je potřeba, a navíc se jeden z největších trhů, Brazílie, trochu dusí ve svých vlastních problémech, což má negativní vliv na celosvětový trh. * HN: Jak moc se trh změnil v těch zlatých letech? Od roku 2001 do roku 2007 to vše letělo nahoru. Pak přišel rok 2008 a úplně se to vymklo z kloubů. My jsme v té době měli případy, že jsme na jedné lodi hnojiv vydělali 15 milionů dolarů jenom díky tomu, že jsme ji koupili v pondělí a prodali v pátek. Ceny letěly nahoru neuvěřitelným způsobem, ale stejně tak letěly dolů, když zkrachovali Lehman Brothers. Všechno se zastavilo. To jsme pak v pondělí nakoupili a v pátek neměli komu prodat. * HN: Byznys s hnojivy je závislý na zemědělství. Jak vy jako zástupce obchodníka s hnojivy vidíte vývoj zemědělství ve světě? Dojde asi k nějaké konsolidaci. Myslím si, že celkově je zemědělství,počínaje hnojivy přes herbicidy a pesticidy až po distribuční systém, poměrně zastaralé odvětví. Nejsem si jistý, jak dlouho bude únosná situace, kdy výrobci hnojiv hlavně v USA a Rusku vydělávají obrovské peníze a věnují naprosto minimální částky na výzkum a vývoj. Dusíkatá hnojiva jsou stále založená na výrobě čpavku, což je sto let stará záležitost. Ale zároveň považuji za iluzi představu, že se celá planeta bude živit biozemědělstvím. Na zemi není tolik orné půdy, aby se bez chemie dala nasytit celá populace. Ale celý ten průmysl se bude muset posunout k udržitelnosti. * HN: Nejsou řešením geneticky upravené rostliny? Myslím, že je zbytečné se tomu bránit. Jsou proti tomu lidé, kteří jsou proti všemu. Vždyť velká řada genetických úprav je tu právě kvůli tomu, aby se používalo méně chemie. * HN: Klesají ale i ceny zemědělských komodit. Čím to je? Vždy se říkalo, že s růstem populace bude potravin nedostatek. To se podle mě nepotvrzuje. Dnešní problém, jak nakrmit světovou populaci, je spíše politický a logistický. S velkou nelibostí například sleduji, že lidé v nejchudších zemích světa platí za hnojiva největší částky. Protože na tu cenu, za kterou my hnojivo prodáme v přístavu, se cestou k zemědělci nabalují astronomické částky a já se mohu jen domnívat, k čemu slouží. * HN: Jaké největší rozdíly vidíte mezi byznysovým prostředím v Česku a ve Švýcarsku? Hůř se mi o tom povídá. Zhruba po roce v dané zemi získáte kategorické soudy, co je špatně a co dobře. Ale nyní jsem se propracoval k tomu, že toho vím hodně a vidím, jak je to složité posoudit. Přijít do Švýcarska není úplně jednoduché. Jsou to velmi zdvořilí a příjemní lidé, ale uchovávají si poměrně značný odstup. Mám velkou oblibu v českém humoru na hranici ironie a sarkasmu, což jsem musel systematicky vypnout. V lepším případě vám Švýcar nerozumí, v horším všechny u stolu pozurážíte. Z profesního hlediska zase dokážou být velmi efektivní. To, co v Agrofertu v útvarech účetnictví či daní dělalo 20 lidí, ve Švýcarsku zvládnou tři. * HN: Vy se do Česka stále často vracíte, plánujete se vrátit i profesně? Mám tu část svojí rodiny, takže se sem budu vracet vždycky. Ale profesionálně bych asi rád zůstal tam. Je to strašně zajímavá práce a samozřejmě velmi dobře honorovaná. Ale aby za sebou člověk nechal nějakou stopu, chce to nějaký čas. A to je má představa. V rodině vlastníků Ameropy nebyl nikdo v odpovídajícím věku, aby firmu po předchozím řediteli převzal. Takže idea je, abych překlenul nějakou dobu a jednoho dne pozici vrátil zpátky do rodiny. * HN: Vy jste tedy první cizinec v čele Ameropy? Nikdo mimo rodinu Zivyových firmu od vzniku roku 1948 ještě neřídil. Když jsem začínal, stále v ní působil jeden ze zakladatelů, který mi ve svých 90 letech po Vánocích vyprávěl, jak si zalyžoval. Firmu jsem přebíral od zástupce třetí generace, bylo mu přes 60 let. Ve firmě pracuje i část čtvrté
generace, těmto lidem je mezi 20 a 35 lety. Ale funguje to tak, že kdo z rodiny chce ve firmě pracovat, dostane příležitost, ale začíná jako úplně normální zaměstnanec. * HN: Můžeme se vrátit k fungování švýcarské a české firmy? V čem je rozdíl? Celkově je tam asi vše podstatně lépe zorganizované. Češi jsou výborní improvizátoři, ale často improvizujeme příliš a pokoušíme se vynalézt kolo i tam,kde to není potřeba. A opravdu se někdy hodí vytáhnout manuál a podívat se, jak se to má dělat. Takže ve Švýcarsku máte pocit efektivnosti. V Praze jdu na jakýkoliv úřad vždy s mírným mrazením,co mě potká. To ve Švýcarsku není. Jan Kadaník (50) Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. Poté působil v podniku zahraničního obchodu Metalimex. Od roku 1994 obchodoval s kovy. Následně šest let pro Agrofert Andreje Babiše řídil strategii a akvizice. V roce 2007 nastoupil do švýcarské firmy Ameropa, od roku 2014 ji jako první nečlen rodiny Zivyů vede. Ameropa obchoduje s hnojivy, obilím nebo rýží. Má i vlastní produkci a několik přístavních terminálů. Zisky firmy se pohybují mezi 60 až 80 miliony švýcarských franků ročně (1,5–2 miliardy korun). Čtrnáct národů v jedné firmě S Janem Kadníkem jsme se potkali v poslední době hned dvakrát, pokaždé v jeho oblíbeném pražském Siddharta Café. Poprvé jsme rozhovor ještě nestihli – večer ho čekala party na oslavu jeho 50. narozenin, na kterou mimo jiné dorazil i jeho bývalý šéf a dnešní ministr financí Andrej Babiš. Napodruhé to vyšlo a nynější šéf velké rodinné švýcarské firmy s klidem vzpomínal na svou minulost v Agrofertu, který pomáhal Babišovi vystavět. Tím ale Kadaník nežije. Hlavní jsou pro něj nové výzvy v rodinné firmě Ameropa. Jaké to vůbec je? Švýcaři jsou podle něj víc organizovaní než Češi a nemají moc smysl pro český sarkastický humor. Na nedostatek vzrušení si ale prý nemůže stěžovat. Firma je zastoupena po celém světě a jen v centrále pracuje více než 14 národností. I proto je stále na cestách a do Prahy se vrací jen za rodinou a známými, profesně by chtěl raději zůstat tam, kde je. Foto autor| Foto: HN – Lukáš Bíba O autorovi| Petr Lukáč, Milan Mikulka, mailto:
[email protected]
ANO chce levnější pivo, ČSSD spíš maso nebo máslo 1.2.2016
Hospodářské noviny str. 3 Události Radek Bartoníček Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Stačilo jen několik málo hodin a vládní strany ANO, ČSSD i KDU-ČSL přispěchaly v krátké době s oznámením, že by chtěly „pohnout“ s daní z přidané hodnoty. Učinily tak naprosto nečekaně, takže překvapily sebe navzájem i veřejnost. Všechno odstartoval předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš, který zničehonic ve čtvrtek večer oznámil, že navrhne snížení daně z přidané hodnoty u točeného piva ze stávajících 21 na 10 procent. Babiš nečekané prohlášení vysvětloval tak, že souvisí se zavedením elektronické evidence tržeb. Proto se počítá také se snížením DPH na nealkoholické nápoje a jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. A aby prý nebyly v nevýhodě hospody, které jídlo nenabízejí, chce Babiš zařadit pivo do nižší sazby. „Navrhnu to na příští koaliční radě,“ doplnil ještě Babiš. Stát by kvůli snížení DPH u točeného piva podle ministra financí ročně přišel o 160 milionů korun, od zavedení EET si ale slibuje, že se vybere na daních o 12 miliard korun více. Marketingový tah Také předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka byl jeho návrhem zcela překvapený, stejně jako zástupci KDU-ČSL, protože ministr Babiš jim o úmyslu zlevnit pivo dopředu nic neřekl. „Je to hodně populistický návrh, opravdový výkop z čistého nebe, s nikým to nekonzultoval,“ stěžoval si místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. „Marketingový tah na podporu elektronické evidence tržeb,“ přidal se premiér Sobotka, podle kterého návrh postrádá logiku, pokud se nezlevní i nealkoholické nápoje. Stejně jako například národnímu
protidrogovému koordinátorovi Jindřichu Vobořilovi se premiérovi nelíbí, že by o alkohol byl ještě větší zájem. „V rámci vládní strategie jsme se dohodli, že bychom měli spíše omezovat spotřebu alkoholických nápojů. Snížení DPH u piva jde spíše proti tomu,“ kritizoval Babiše Sobotka. Přesto je možné, že Babišův návrh urychlí jednání o snížení daně z přidané hodnoty u některých základních potravin. V reakci na levnější pivo totiž Sobotka avizoval, že jeho strana přijde s návrhem na levnější potraviny. „V takovéto situaci přijdeme na koaliční radu s jinou prioritou sociální demokracie, a to je snížení DPH u základních potravin,“ řekl premiér. Když mluvil o konkrétních položkách, jmenoval máslo, chléb i syrové maso. Pro zlevnění by ČSSD určitě našla pochopení u KDU-ČSL, protože ministr zemědělství Marian Jurečka dal najevo, že podobné návrhy jsou blízké také jeho straně. „Snížení daně u některých potravin, které jsou důležité pro každodenní život, může pomoci například seniorům i rodinám s dětmi,“ podotkl. Pokud jde o opozici, KSČM patrně podpoří jakékoliv snížení daně, včetně DPH na sudové pivo. „Jsem pro,“ vyjádřil se už šéf KSČM Vojtěch Filip. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven je v Česku přibližně 40 tisíc malých restauračních podniků, které zaměstnávají 167 tisíc lidí. „Více než 50 procent z nich neprodává teplé jídlo a jejich příjem je z větší části závislý na prodeji piva,“ uvedl předseda svazu František Šámal. Podle něj činí i u restaurací, které vaří, čtvrtinu tržeb právě prodej piva. „Snížení DPH chápeme především jako jednu z možností vytvoření finančního prostoru na zvládnutí legislativních změn pro hospodské,“ řekl Šámal. I podle dalších expertů by tak pivo zlevnilo jen mírně – ne o celou výši rozdílu, který by snížení daně přineslo. Pravice má vlastní návrhy Naopak pravicová opozice chování vládnoucí koalice kritizuje. Předseda ODS Petr Fiala zároveň připomíná, že ve sněmovně leží jejich návrh na snížení daní. „Kdyby to mysleli se snižováním DPH vážně, tak by podpořili návrh ODS na snížení sazeb DPH na 19 procent a 14 procent, který již několik měsíců leží bez projednání ve sněmovně,“ prohlásil Fiala. Podobně také předseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že Babišův návrh je populistický a komplikuje daňový systém. TOP 09 přijde podle něj s návrhem vrátit sazby DPH zpět do období před schválením penzijní reformy – tedy na dvě sazby, ve výši 10 a 20 procent. 160 milionů O tolik korun by podle Babiše přišel ročně stát, kdyby se u sudového piva snížila sazba daně z přidané hodnoty ze stávajících 21 na 10 procent. Myslím, že ministr Babiš s tím přišel ve snaze marketingově podpořit otázku zavedení elektronické evidence tržeb. Bohuslav Sobotka český premiér a předseda ČSSD O autorovi| Radek Bartoníček, mailto:
[email protected]
Produkce masa v Česku loni meziročně klesla 2.2.2016
Hospodářské noviny str. 12 Podniky a trhy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ZEMĚDĚLSTVÍ Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa, klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun, snížila se také produkce skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od zemědělců přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů, uvedl Český statistický úřad.
Pivo je jen začátek. Sobotka chce nižší DPH u základních potravin 3.2.2016
Hospodářské noviny str. 4 Události Petr Kučera, Janis Aliapulios Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Premiér Bohuslav Sobotka bude prosazovat snížení DPH u základních potravin. Do nejnižší, desetiprocentní sazby by se mohlo přesunout maso, mléko, máslo a chléb. Sobotka to oznámil poté, co ministr financí Andrej Babiš navrhl nižší daň ze sudového piva jako první krok ke sjednocení snížených sazeb DPH na 10 procent. O tom, které zboží se nakonec do desetiprocentní kategorie dostane, bude podle Sobotky vládní koalice teprve jednat. Premiér připouští přesunutí dalších položek, pokud to nezasáhne příjmy státního rozpočtu. „Chceme přesunout další položky do snížené sazby DPH, kterou jsme vytvořili. Prioritou sociální demokracie jsou základní potraviny,“ řekl premiér. Nejnižší, desetiprocentní sazbu zavedla vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL v roce 2015. Patří do ní knihy, léky, nebo třeba suroviny k výrobě bezlepkových potravin. Máme to v koaliční smlouvě Diskusi o snižování DPH odstartoval v minulém týdnu ministr financí Babiš, když navrhl snížit daň z 21 na 10 procent u piva a nealkoholických nápojů v restauracích. Návrh hájí tím, že se jedná o službu, a ne o zboží. Připomíná také, že na postupném sjednocování snížených sazeb se vládní strany dohodly v koaliční smlouvě. Lepší výběr daní po zavedení elektronické evidence tržeb by měl vládě umožnit zavedení nižšího DPH. Koaliční smlouva o tom ale mluví jen obecně, v programovém prohlášení vlády zmínka chybí. „Předpokládám, že koaliční partneři přijdou s vlastními návrhy a budeme to muset poměřit i s možnostmi státního rozpočtu. Cílem je přesunout další položky do druhé snížené sazby, kterou jsme vytvořili. Prioritou ČSSD jsou základní potraviny,“ uvedl Sobotka. Výkop z čistého nebe DPH na pivo chce ministr financí snížit už od července, o svém návrhu ale bude s koaličními partnery teprve jednat. Sociální demokraty a lidovce jeho plán zaskočil. „Je to marketingový tah na podporu elektronické evidence tržeb,“ reagoval na konci minulého týdne Sobotka a upozornil, že každá daňová změna musí projít důkladnou diskusí. „Je to hodně populistický návrh, opravdový výkop z čistého nebe, Babiš to s nikým nekonzultoval,“ stěžoval si také místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Babiš premiérovo tvrzení o marketingovém tahu připustil s tím, že má jít o podporu elektronické evidence tržeb. Česká republika má v současné době tři sazby DPH. Základní činí 21 procent. Snížená, patnáctiprocentní sazba se uplatňuje hlavně na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Obě sazby stouply od roku 2013 o jeden procentní bod v souvislosti se spuštěním druhého pilíře důchodového systému. Záměrem tehdejší vlády Petra Nečase bylo nahradit výpadek příjmů ze státního důchodového systému. Poté co současná vládní koalice druhý pilíř od Nového roku zrušila, požadují opoziční strany vrácení DPH na předchozí úroveň. „Sazby jsme zvýšili v souvislosti s penzijní reformou. Tu koalice zrušila, proto by teď měla peníze vrátit lidem,“ kritizuje návrh na postupné zavádění snížené sazby předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Sníženou sazbu deseti procent by měl ministr zavést najednou. Nehrát s lidmi hru, jednou pivo, zítra mrkev a pozítří kedluben,“ uvedl. *** Cílem je přesunout další položky do snížené sazby DPH, kterou jsme vytvořili. Prioritou sociální demokracie jsou základní potraviny. Bohuslav Sobotka premiér a předseda ČSSD Foto popis| Kde snížíme DPH? Ministr financí Andrej Babiš (vlevo) a premiér Bohuslav Sobotka chtějí snížit DPH u piva, nealkoholických nápojů nebo u některých potravin. Foto autor| Foto: ČTK
O autorovi| Petr Kučera, Janis Aliapulios mailto:
[email protected]
Hradecký deník Vězení riskují kvůli masu, salámu a mandlím 29.1.2016
Hradecký deník str. 2 Hradecko (jap) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Hradec Králové – Dva kilogramy hovězího masa si nechala sedmačtyřicetiletá žena zabalit u pultu na maso v jednom obchodním domě. Kousek dál si ale balíček schovala do tašky a bez zaplacení prošla přes pokladnu. Chytili ji však pracovníci ostrahy. O rok starší muž zase dostal chuť na točený salám a mandle. Dvacet dekagramů uzeniny a balíček oříšků si schoval v kapse své bundy a bez zaplacení prošel přes pokladní zónu. Zde byl však zadržen ostrahou. Nákup za šestadvacet korun ho ale může přijít draho. Oba hříšníci se podobného činu dopustili už v posledních třech letech a teď jim tak hrozí až tři roky za mřížemi. Region| Východní Čechy
hradecky.denik.cz Vězení riskují kvůli masu, salámu a mandlím 29.1.2016
hradecky.denik.cz str. 0 Zločiny a soudy
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hradec Králové /LINKA 112/ - Dva kilogramy hovězího masa si nechala sedmačtyřicetiletá žena zabalit u pultu na maso v jednom obchodním domě. Kousek dál si ale balíček schovala do tašky a bez zaplacení prošla přes pokladnu. Chytili ji však pracovníci ostrahy. " O rok starší muž zase dostal chuť na točený salám a mandle. Dvacet dekagramů uzeniny a balíček oříšků si schoval v kapse své bundy a bez zaplacení prošel přes pokladní zónu. Zde byl však zadržen ostrahou. Nákup za šestadvacet korun ho ale může přijít draho. Oba hříšníci se podobného činu dopustili už v posledních třech letech a teď jim tak hrozí až tři roky za mřížemi. Od sousedů: Nafackoval číšníkovi. Kvůli kartě Královéhradecko, Náchod - Jak by řekl číšník?z filmu Dědictví, aneb Kurva hoši Gutentag: „Nová doba, host vyhazuje vrchního." Něco podobného se událo ve středu v jedné z náchodských hospod. „Návštěvník chtěl zaplatit svoji konzumaci platební kartou, když mu hostinský řekl, že bere pouze hotovost, rozčílil se a vlepil mu políček," popsala tisková mluvčí policie Eva Prachařová. Bylo půl páté odpoledne, host měl na lístku dvě vypitá piva. Když se dozvěděl, že v restauraci karty neberou, začal nadávat, pak obešel nálevní pult a dal hostinskému facku. Jeho manželka hned přivolala na pomoc policii. Výtržník se však rozhodl, že na ni čekat nebude, na rozloučenou hospodskému přidal pár ran a odešel. „Nutno konstatovat, že argumentací fackami a údery si bezhotovostní placení nevymohl, naopak mu hrozí trestní stíhání pro přečin výtržnictví s možným až dvouletým trestem odnětí svobody," upozornila mluvčí policie Prachařová."
URL| http://hradecky.denik.cz/zlociny-a-sou...uli-masu-salamu-a-mandlim-20160129.html
i60.cz Domácí zabíjačka 2.2.2016
i60.cz str. 0 Gastronomie, Můj svět ivana kosťunová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Měsíc únor býval v naší rodině charakterizován jako období masopustu. Většinou probíhaly i školní prázdniny, které jsme se sestrou trávily na podnikové chatě v Lužických horách. Když jsme po týdnu stráveném lyžováním a různými zimními hrátkami přijížděly domů rozjívené a ošlehané mrazivým větrem, vítala nás pravidelně vůně čerstvě upečených koblih. Myslela jsem, že to tak mají ve všech rodinách. Jak jsem se zmýlila! V rodině mého manžela byl únor měsícem domácí zabíjačky. Tchán si na celý rok vykrmoval vepříka a v únoru vždy přišel jeho čas. Tedy čas toho vepříka. Vždy jsem si představovala, že zabíjačka je taková lidová veselice, při které se porazí prase, upečou jitrničky, popije pivko a jde se domů. Něco jako vinobraní trochu jinak. Skutečnost však byla zcela odlišná. Dostavovali jsme se s manželem v okamžiku, kdy poražené prase viselo na jakési provizorní dřevěné konstrukci, krev kdosi míchal v míse, aby se nesrazila, a na obřím vále v bývalé prádelně už se děda a švagr oháněli čerstvě nabroušenými noži. Manžel se okamžitě připojil a kusy rozporcovaného masa padaly do plechové vaničky. Já jsem se zatím rozkoukávala. Kolem to vypadalo jako v pohádce Pekařův císař. Ten dělal to a ten zas tohle a všichni dohromady udělali vše potřebné. Každý věděl, co je v které chvíli potřeba udělat, jen já jsem koukala jak tele na nová vrata a snažila jsem se být alespoň trochu užitečná. Časem jsem se však naučila připravovat špejle na jitrnice, jitrnice špejlovat, míchat krev, prát střeva, hlídat a podlévat zabíjačkový guláš, škvařit sádlo a různé další pomocné práce. Už jsem tolik nepřekážela, alespoň jsem si to namlouvala. I tak jsem budila všeobecné veselí tím, jak jsem žasla nad tím, že prase je využitelné takříkajíc od hlavy po ocásek. Ovar, krkovice, bůček, kotlety, kýta. Pro fajnšmekry vepřová panenka. Všechno ostatní včetně vnitřních orgánů se zpracuje na válu, žaludek a střeva se vyperou a vznikne tlačenka, jitrničky, jelítka, prejt světlý, prejt tmavý a z rozvařených částí kůže rosol. Dále sádlo, škvarky, zabíjačkový guláš, uzený špek a polévka trdelná zvaná prdelačka. Zbude kůže, tzv. krupon. No řekněte, které jiné jateční zvíře má takovou "využitelnost"? Děda se odstěhoval do penzionu pro důchodce, kde pro chov domácích vepříků neměli pochopení a tak zabíjačky ustaly. Občas jsme nostalgicky zavzpomínali, ale kvalitního masa bylo všude dost, takže jsme neměli potřebu stát se samozásobiteli. Až jednou. Kamarád našeho syna vlastnící rozsáhlé hodpodářství nám nabídl k odkupu vepříka. Řekla jsem sice rozhodné ne, ale když se manžel o následujícím víkendu jal vyrábět obří dřevěný vál, věděla jsem, že je rozhodnuto. Nakonec jsme se dohodli na kompromisu. Zabíjačka bude, ale jenom z poloviny prasete. Už jste někdy kupovali půlku prasete? Má to jeden háček. Musíte sehnat někoho, kdo si koupí druhou půlku. A zde nastal problém. Člověk, který si měl koupit druhou půlku si to rozmyslel a my jsme čekali na dalšího dobrodruha. Dočkali jsme se v květnu. A tak se stalo, že jsme jednoho krásného květnového dne převáželi půlku čerstvě poraženého prasete na chalupu vzdálenou 80 km, abychom se potěšili domácí zabíjačkou. Některé roky bývá v květnu ještě chladno, ale tento květen byl zrovna mimořádně teplý, nebe azurové a sluníčko vesele svítilo. Uklidňovali jsme se představou, že k večeru má podle předpovědi přijít ochlazení, ale jak už to tak bývá, přesný opak byl pravdou. Odpoledne už teploty šplhaly k 30 stupňům Celsia. Prostředí naší kuchyně, kde navíc sálal roztopený sporák, by se snad dalo přirovnat
ke kotelně zámořského parníku, nebo parní lokomotivy, kdy se ještě ručně přikládalo uhlí do kotlů. Manžel se nadšeně oháněl nožem až krev stříkala - no všude. Já jsem zachraňovala co se dalo. Topila, běhala s hadrem a utírala krvavé cákance z podlahy, hlídala polévku, aby nepřetekla, guláš, aby se nepřipálil, mouchy, aby nám nelétaly dovnitř, chystala sklenice zavařovačky, špejlovala jitrnice. A proklínala sebe, že jsem nebyla ráznější a včas to nezarazila, manžela, že neumí donést maso z válu na stůl, aniž by se za ním nevytvořila krvavá stezka. Odpovědí mi byly jen jeho zuřivé pohledy a jednu chvíli to vypadalo, že po mě to maso hodí. Pak už jsme nemluvili vůbec a jenom dělali vše pro to, aby už bylo hotovo. Končili jsme někdy kolem desáté hodiny večer. Naporcované maso bylo v mrazáku, guláš na plotně, jitrnice a jelítka se chladily na válu, tlačenka a aspik v lednici. Na plotně se ještě škvařilo sádlo, špek se povaloval všude. Mlčky jsem obhlédla škody - krvavé cákance na zácloně, závěsech, mastný povlak na nábytku (už jsem pochopila, proč děda zpracovával maso v prádelně) a s myšlenkami na rozvod jsem odešla do koupelny. Voňavá koupel mě trochu zklidnila, usoudila jsem, že rozvod po 40 letech manželství už skoro nestojí za to, a v lepší náladě jsem se vrátila zpět do kuchyně. Ještě bylo třeba míchat polévku , aby nezkysla a v tom jsme se celou noc střídali. Ráno manžel jako vzorný soused roznášel sousedům výslužku, ovšem bez polévky, té se totiž přes naši péči podařilo zkysnout. Já jsem zatím s kartáčem v ruce drhla podlahy, nábytek, dveře, a do toho do mě pražilo slunce holým oknem. Záclona a závěsy byly v pračce. Když se manžel zhruba za dvě hodiny vrátil posilněn nesčetnými panáčky, které všude dostával za odměnu, nebyla jsem příliš vlídná. Poslední maso z domácího vepříka jsme spotřebovali na vánoce a pomalu a nesměle přišla na přetřes otázka, kdy si zase zabíjačku zopakujeme. Na to jsem stereotypně odpovídala: "Jen přes mou mrtvolu!" Sice jsem si nemohla být jistá, že si manžel vybere správně, ale trvala jsem si na svém a časem řeči o domácí zabíjačce ustaly. Nedávno však manžel zjistil, že lze od soukromého zemědělce koupit mléko přímo, jak se říká, od krávy, a začal se zabývat myšlenkami na výrobu domácího sýra. S hrůzou očekávám další chalupářskou sezonu.
URL| http://www.i60.cz/clanek/detail/14278/domaci-zabijacka
idnes.cz - blog Kuba - Havana a Vignales. (petrhavranek1) 31.1.2016
idnes.cz - blog str. 0 Petr Havránek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Je listopad roku 2014 a plním si svůj dávný sen, vyrážím na Kubu, ostrov svobody, poslední baštu komunistického režimu. Chceme poznat západní část ostrova. Na Kubu se chystám již mnoho let, rok od roku si říkám, tak letos, ale definitivně to vyjde až tento rok. Beru s sebou celou rodinu a to byl vlastě ten důvod mých odkladů odjezdu. Chci, aby i syn byl ve věku, kdy si bude pamatovat zážitky z návštěvy ostrova. A to ty dobré i špatné. On ani dcera nezažili komunisty a určitě pro ně bude poučné vidět, jak vše fungovalo. Cestu začínám plánovat již počátkem léta, studuji mapy, čtu cestopisy a sleduji diskuse na netu. Mým původním záměrem bylo, projet ostrov cestovatelsky, půjčeným autem a na vlastní pěst. Nakonec se spojuji s Čechem, který žije na Kubě už dlouhá léta a požádal jsem ho o průvodcovství. Nejprve vše vypadá dobře, společně
plánujeme, ale do příprav nám zasahuje vyšší moc, takže dochází na třetí verzi. Koupíme si poznávací cestu od kubánské agentury. Jde o kombinaci cestování a následného relaxu u oceánu, což je kompromis, kterým vyhovím i ostatním. A když mluvím o ostatních, tak je třeba vše vysvětlit. V okamžiku, kdy jsem opustil myšlenku cestovat na vlastní pěst, zbláznil jsem ještě dvě rodiny kamarádů a naše cestovatelská skupinka čítá dvanáct lidí. 1.Den, sobota 29.11.2014 : Praha - Havana Dnes je den odjezdu. Vstáváme ve čtyři hodiny ráno, dobalujeme zavazadla a odjíždíme na letiště Václava Havla. Odtud letíme do Paříže a následně deset hodin do Havany. Let je opravdu dlouhý, takže si čas krátíme vším možným. Na mě funguje popíjení vína a následné pospávání. Havana nás vítá v duchu bolševické tradice, dlouhá fronta na odbavení, protivní úředníci a všude přítomné uniformy. Jsme po dlouhé cestě unavení, takže arogance úředníka nás dost dráždí. Musíme to překousnout ve vědomí toho, že po odbavení na nás již čeká naše průvodkyně a bude už jen líp. Překonáváme poslední úřední překážku a už se vítáme s průvodkyní Isis, zkušenou kubánkou, dámou, která skvěle hovoří česky a bude naší průvodkyní až do odjezdu na letovisko Cayo S.Maria. Ve většině zemí jsou směnárny na letišti těmi nejdražšími, ne tak na Kubě, tady se naopak vyplatí směnit eura na místní konvertibilní měnu CUC v tom nejlepším kursu. Vedle této měny je na trhu ještě místní měna - kubánské pesos, ve které jsou vypláceny mzdy a je to platidlo pro obyčejné Kubánce. Ta není pro nás. Nečekejte ale směnárnu evropského stylu. Zde jsou tři okénka v místnosti, do které nás vpouští chlápek, nahrazující automatické otvírání dveří, které pravděpodobně již dávno nefunguje. Za okénkem úředník, který s kalkulačkou v ruce vypočte správné množství CUC a jako doklad mi podává malý papírek, na který píše onu částku. Konečně máme za sebou všechny ty vstupní útrapy a následujeme Isis do mikrobusu, který nás odváží do čtvrti Vadado, kde je náš hotel. Po cestě není pro tmu téměř nic vidět. Na veřejné osvětlení zapomeňte, a to proto, že se šetří elektrickým proudem. Ten se na celém ostrově vyrábí dieselovými agregáty. Po dvaceti hodinách cestování, padáme do postelí jako podťatí a okamžitě usínáme. 2.Den, neděle 30.11.2014 : Havana V noci na dnešek nám byla slušná zima. Jenda se v průběhu noci dooblékl do svetru, Iva dokonce nepohrdla bundou. Za všechno může studená vlna, která na americkém pobřeží způsobuje sněžení a sem na ostrov, zasahuje studeným větrem a poklesem teplot na hodnotu okolo 20°C . Výhled na okolní hotelu. Ale ráno vypadá optimisticky, modré nebe a příjemné klima pro toulání se Havanou. Tím směrem dnes míříme. Než vjedeme do staré Havany - Habana vieja, zastavujeme u jednoho z mála místních supermarketů, kde nakupují jen movití Kubánci, jenž mají přístup k CUC. Chceme si koupit vodu a pivo. Úmyslně s sebou beru Jendu v předtuše, že ho čeká zcela jiný pohled do regálů, než který zná od nás. A nepletu se. Po vstupu do prodejny na mě dýchla osmdesátá léta, kdy u nás regály zely prázdnotou a když byly náhodou zaplněné, tak totožným zbožím naskládaným za sebou v řadě. Takže tady vidíme plný regál džusů, ale jen jednoho druhu a tak je to i s ostatní nabídkou zboží. U pokladny platím 20 CUC a prodavačka mi suverénně vrací na 10 CUC. Slušně ji upozorňuji na chybu a ona mi s úsměvem a omluvou vrací správně. Prý si dala bankovku do špatné přihrádky. Ale kde pak, zkusila to na mě, stejně jako na naše kamarády, co stáli za mnou. U vchodu nám ještě ochranka zkontroluje účtenku, zda sedí s nákupem a jsme venku. Je dobré si některé věci po čase osvěžit, aby člověk nezapomněl na dobu, ve které vyrůstal. První zastávka je povinná, sem musí oficiální průvodci vozit všechny turisty. Je to obrovské asfaltové náměstí "Plaza de la Revolucion" nad nímž se tyčí památník José Martího a vysoká budova ve tvaru pěticípé hvězdy. Odtud Fidel Castro pronášel svoje mnohahodinové projevy, kterým přihlíželo a aplaudovalo běžně milionu a půl Kubánců. Plaza de la Revolucion
Okolo náměstí jsou i budovy několika ministerstev a na jedné z nich je proslulý ocelový portrét Che Guevary. Když si tu představím tu masu lidí, jde mi z toho mráz po zádech. Pochopitelně se mi hned vybavuje první máj, Letenská pláň a davy skandujících lidí. Další zastávkou jsou pevnosti "El Morro" a "La Cabana" , odkud jsou krásné vyhlídky na město a slavnou, sedm kilometrů dlouhou , promenádu Malecon. El Morro a La Cabana Malecon Zde nám Isisa doporučuje, abychom si dali ve stánku u parkoviště piňacoladu. Poslouchat se musí, takže si objednávám drink a nestačím se divit. Kluk za improvizovaným barem přede mě, s rychlostí blesku, předloží koktejl, ale bez rumu, ten si tu každý dolévá podle chuti. Moc pěkný zvyk, říkám si, když si bez ostychu dolévám podruhé do poloprázdné sklenice. V klidu si vychutnáváme koktejl a zároveň obdivujeme staré americké nablýskané káry, které okolo nás jezdí a slouží jako taxi pro turisty. Jeden z majitelů se nám chlubí, že ve svém voze nemá originální motor, protože mu odešel, ale motor Hyundai, kterým ten starý nahradil. Ale pozor, starý motor má schovaný, protože si je vědom toho, že až se jednou situace na ostrově uvolní, prodá svého miláčka za veliké peníze. Pokračujeme dál do centra města a v přístavu vidíme zaoceánskou loď, o které nám průvodkyně sděluje, že je plná amerických studentů, kteří sem po uvolnění situace Raulem Castrem, mohou přijet obdivovat Havanu. Ale důvod není zcela jistě humanitární či vzdělávací, ale prozaický. Dolary, které místní ekonomika žalostně potřebuje. Vystupujeme z mikrobusu a dál jdeme pěšky. Ale dříve než se pustíme uličkami města, prohlédneme si muzeum výroby rumu, které končí jak jinak, než malým panákem tohoto lahodného pití. Isisi nás informuje, že nejlepší je sedmiletý, takže pro další dny už jsme poučení. Konečně jsme ve staré Havaně. Nádherné koloniální stavby nás obklopují v každém okamžiku, kam nás zavedou kroky, všude skvostná architektura. Ale má to jeden háček, domy jsou v katastrofálním stavu, mnohé vypadají jako po vybombardování a nebýt pověšeného prádla na balkónech, zcela jistě bych usuzoval, že jsou prázdné. Isis nás stále dokola ujišťuje, že se vše opravuje, ale to je jen zbožné přání, domy chátrají a stát nemá peníze k jejich opravě. Zkáza začala po revoluci a znárodnění, kdy se do obrovských domů a kasin nastěhovali obyčejní lidé a pomalu vše vybydleli. Ale je tu přeci jen několik investic do oprav domů a jim vévodí palác Capitol na Pargue de la Fraternidad (v parku bratrství). 62 metrů vysoká neoklasická budova byla vystavěna v roce 1928 při příležitosti Panamerické konference. Věrná kopie americké předlohy se rekonstruuje, aby v něm mohl zasedat kubánský parlament. I takové paradoxy jsou zde k vidění. Když jsem se připravoval na odjezd, dal jsem si za úkol několik věcí a jednou z nich bylo pořízení fotky, pro Kubu snad nejtypičtější, Kubánky kouřící tlustý doutník. Ale skutečnost je taková, že vše je umělé, namarkýrované. Ženy jsou obložené umělými květinami a pokřikují na turisty, aby si je vyfotili. Je to obchod, legální živnost, kterou místní ženy mohou provozovat a za 2 CUC vám vystaví tvář k focení. Moje ideály jsou pryč. Tak na tohle přispívat nebudu. Jsou tři hodiny odpoledne a všem nám už kručí v břiše. Máme rezervaci v proslulé restauraci La Bodeguita del Medio. Dnes je to téměř kultovní místo, kde se schází místní bohéma a turisté, kteří chtějí nasát trochu atmosféry. Restaurace ukrývá netušený autentický poklad v podobě tisíců podpisů na stěnách, mezi které ode dneška patří i ten můj. Objednáváme si typické místní jídlo congrí - rýže vařená s černými fazolemi, která nechybí na žádném kubánském stole boniato - sladké brambory , hovězí maso tzv. ropa vieja (staré šaty), což je vařené hovězí ochucené zeleninou a natrhané na malé kousky. Lenka si dala skvělé hovězí maso, jehož název mi v paměti nezůstal. Vzhledem k tomu, že restaurace je státní zařízení, tak se dal předpokládat nezájem číšníků a opět mi to dalo vzpomenout dobu minulou, kdy prvotní zájem obsluhy byl osobní zisk před spokojeností zákazníka. Připadám si jak U Fleků, ale nebýt tu, byl by hřích.
La Bodeguita del Medio Nazpět k hotelu jedeme podél Atlantického oceánu, po promenádě Malecon, na které zub času zapracoval ještě více, než na starém městě. Některé domy tu již vůbec nejsou nebo z nich zbyla jen čelní fasáda, některé dostaly šanci a zachraňují je prostředky z UNESCO. Smutný a depresivní pohled. Nelze než doufat, že vláda najde dost sil a prostředků k opravě města. Byla by to škoda, Havana je nádherné město, respektive bylo. Do hotelu se vracíme ještě za denního světla, takže si jdeme na chvíli lehnout k bazénu, ale brzy nás vyhání silný vítr do závětří, tedy do baru. Dám si dvě mojita a jdu se trochu opláchnout před dalším výletem. Ještě jsem se nezmínil o hotelu Copacabana 4* , kde bydlíme. Všeobecně je úroveň hotelů na ostrově špatná a je zapotřebí se na to připravit. Doporučuji si rovnou u hvězdiček škrtnout tři na konci a vyjde Vám skutečnost. Nám nešly otvírat dveře na balkon a netekla teplá voda. Ale na jednu noc je to OK. Na večeři, která není žádným vítězstvím, jedeme do doutníkového domu Casa del Habano. Špíz z ryby a krevet se suchou bílou rýží. Tady se potvrzuje, že místní kuchaři neumí příliš vařit z těchto surovin, protože neví receptury a nemají mezinárodní inspiraci. Po večeři jsme se rozjeli do Tropicana , což je nejslavnější kabaret pod širým nebem na celém světě. Vznikl již v roce 1939 a v rytmu Salsy, Merenge a dalších tradičních tanců za doprovodu živé hudby zde vystupují nejlepší kubánští tanečníci a tanečnice 365 dní v roce. Časový posun dělá své, všichni jsme unaveni, takže máme co dělat, abychom vydrželi sledovat tuto velkolepou přehlídku světel a krásných kostýmů.Půl hodiny po půlnoci padáme do postelí jako podťatí. 3.Den, pondělí 1.12.2014 : Vignales Po snídaní odjíždíme na západ ostrova, do oblasti národního parku Valle de Viňales, který je vzdálen 160 km od Havany a je pod patronací UNESCO. Viňáles je proslulé prastarými vápencovými masivy, zvanými "Mogotes". Jde o kopce porostlé vegetací, takže pahorky připomínají zelené oblé peřiny. Viňáles V oblasti jsou ty nejznámější tabákové plantáže a vyrábějí se zde nejproslulejší doutníky Cohiba. Do údolí jedeme po jediné místní dálnici, postavené socialistickým blokem v sedmdesátých letech. Dnes je téměř poloprázdná. Náš řidič jede stále v levém pruhu a ví proč. Míjíme cyklisty, stopaře, které řidiči státních institucí musí povinně brát nebo pomalé, silně kouřící náklaďáky, sloužící jako místní autobusová doprava. Všude okolo krajnic se pasou krávy, které se zde v noci vyhřívají na asfaltu a působí tak občasné nehody. Cesta do vnitozemí Mimochodem, hovězí maso je na Kubě pouze ve státní zprávě, takže je pro obyčejné Kubánce téměř nedostupné, 1kg stojí 15 CUC, což je průměrný měsíční plat, ale na černém trhu lze pořídit 1kg za 3 CUC. Proto je chov krav přísně hlídán a je pochopitelně zdrojem šedé ekonomiky. Farmář nesmí sám porážet a jestli se k tomu odhodlá, a je chycen, hrozí mu 25 let vězení a kupci 2 roky. Zajímavý je i častý způsob odhalení černé porážky. Mohou za to supi, kteří krouží nad místem a upozorňují tak na nekalou činnost místní policii. Po cestě stavíme na jediném odpočívadle, které tu je, kupujeme si čerstvé banány a s údivem zjišťujeme, že jsme u brány do kempu. Ani v duchu by mě nenapadlo, že na ostrově budou kempy. Podle Isis, sem jezdí Kubánci na víkendy, školy na odpočinek a poslední dobou i cestovatelé. Kubáncům totiž ještě donedávna byla zapovězena možnost, ubytovat se v hotelu. Důvodem byla obava režimu, aby obyvatelé neviděli ten "luxus", který se tam naskýtá. Nemůžeme si pochopitelně nechat ujít tabákovou farmu. Isis nás vede k jednomu zemědělci, o kterém tvrdí, že je opravdu bohatý. A není se čemu divit, každý z turistů, kterého sem odvezou, si od něj koupí několik balení Cohiba a on si tak pohodlně prodá část své produkce. Zbytek odevzdá do státní továrny. Pochopitelně vše co prodá turistům je na černo. S velkou pravděpodobností je to prominent, kterého místní cestovky ukazují jako úspěšného kolchozníka, má
traktor, mechanizaci a za stodolou auto Kia. Ale stačí se podívat za plot další farmy a vidíte skutečnost, oráče s pruhem za párem volů a chudé a prosté domky. Návštěva je pro mě trochu zklamáním, sliboval jsem si od toho více. Ukázku výroby, opravdový život farmáře, to vše nám zatím zůstává utajeno. Další zastávka je na úchvatných vyhlídkách nad údolím Los Jazmines, La Ermita, kde se mimochodem točily i exteriéry seriálu Major Zeman. Je to krásný kus země. Oblé zelené kopce na obzoru působí úchvatně. Tato oblast by si zasloužila sama o sobě několik dní, vzít batoh a proplétat se mezi Mogotes. To ale, bohužel, není v našich časových možnostech. Nasedáme a šplháme do kopců, abychom následně spadli do samotného údolí. Na řadě je místo s bizardní malbou na skále „Mural de la Prehistoria“. Místní umělec tento monument tvořil sedm let, ale důvod mi nějak uniká. V cestopisných i oficiálních průvodcích se píše : Malba Leovigilda Gonzálese, kubánského vědce, představuje vývoj života na zemi od prvních obyvatel moří až po člověka. No nevím, je to spíše kýč. Ale na druhou stranu, tu mají skvělou piňcoladu, takže to nebyla až tak marná zastávka. Mural de la Prehistoria V centru Vignáleského údolí se nachází stejnojmenné městečko. Zde žije většina obyvatel a zdejších zemědělců. Na vesnici je vidět, jak dobře profitují z turistického ruchu. Krásně barevné a opravené domy, sloužící jako Casa Particulare ( ubytování v soukromí) a spousta "paladares" , soukromých restaurací, které zde od roku 1993 mohly vzniknout. Bohužel nemáme možnost zastavit a udělat alespoň pár fotek. Kdybych se ještě jednou do těchto míst vrátil, určitě bych zde přespal a měl tuto obec, jako základnu pro bližší prozkoumání údolí. Je už hodně po poledni, takže míříme nad obec, do jednoho z mnoha paladeres. Plní se mi moje další přání , trochu si přivonět k místní, domácí kuchyni. Vítá nás mladá slečna a spolu s rodinou spouští koncert. S obrovským zápalem, chutí a ochotou před nás začínají nosit hromady jídla. Začínáme pečenými zelenými banány, upravenými jako lupínky plátanos fritos, k tomu pečené banány s masem s kari, skvělou kuřecí kari polévkou a pokračujeme jehněčím, vepřovým, kuřecím masem a rybou. Pochopitelně nesmí chybět congrí a mnoho zeleniny syrové i vařené. A jaké by bylo jídlo bez piňacolady? Tentokráte v jiném, domácím provedení a s názvem no stress. Náramně jsme se najedli a bylo by fajn chvilku relaxovat na houpacím křesle, které patří ke koloritu této oblasti. Ale je čas pokračovat dál, návštěvou indiánské jeskyně "Cueva del Indio" na jejímž konci nás čeká projížďka na lodičce po podzemní říčce San Vicente. Opět můžeme vidět, jak Kubánci nepřemýšlí do budoucnosti a co je možné zde, je pro vyspělý svět nepřípustné. Jeskyně je bez dohledu, takže stěny zdobí mnoho vyrytých monogramů a po říčce nás vozí člun se spalovacím motorem. Cueva del Indio To je pro dnešek vše a vydáváme se zpět do Havany. Po cestě jsme zažili malý adrenalin. Některým z nás se chtělo na záchod a po naší straně nebylo žádné odpočívadlo, řidič tedy musel improvizovat. Když míjíme benzínku na protější straně dálnice, řidič se řadí do levého pruhu a přejíždí přes dělící pás do protisměru! Ve všech trochu zamrazilo při představě, co by se mohlo stát, ale zde je to prý normální. Stejný manévr řidič musel pochopitelně udělat i při odjezdu. Petr Havránek
URL| http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/493112/kuba-havana-a-vignales.html?ref=rss
Vodka na lačno + zkažené maso = revoluce ? (ludekkratochvil1) 1.2.2016 idnes.cz - blog str. 0 Luděk Kratochvíl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Více jak polovina posádky jsou nováčci, druhá polovina to, co kdysi uměla, už zapomněla. A to ještě je polovina z nich negramotných. Datumy jsou uváděny dle Juliánského kalendáře (pro převod do nyní užívaného připočtěte +13 dní) V květnu1905 byla po dvouletých přestavbách, opravě po požáru a zkouškách, slavnostně uvedena do služby bitevní loď/predreadnought/eskaděrnyj broněnosec, pojmenovaná po zakladateli ruského černomořského loďstva "Kníže Potěmkin-Tavrický/Kňaz Potjomkin-Tavričeskij". Toto modernizované plavidlo třídy "Tri svjatitělja" o výtlaku 12900 BRT a délce 115 metrů bylo vyzbrojeno čtyřmi (2x2) kanony ráže 305 mm, šestnácti ráže 152 mm, čtrnácti 75 mm, deseti rychlopalnými děly menších ráží a pěti v té době velice módními torpédomety pod čárou ponoru. Trojčinné parní stroje o výkonu 10600 HP, poháněné parou s 22 kombinovaných kotlů, dokázaly pomocí dvou šroubů o průměru 4,2 metru dát plavidlu rychlost až 16,9 uzle. Pancíř měl tloušťku od 51 do 229 mm, posádku tvořilo 731 důstojníků a mužů. Všeobecká situace v imperiálním Rusku byla po Krvavé neděli v Sankt-Peterburgu minimálně velice nervózní a výbušná. Nic tomu také nepomáhá ani pád Port Arthuru, námořní porážka u Cušimy a prohraná dvacetidenní bitva u Mukdenu (na obou stranách se jí účastnilo okolo 600 tisíc mužů), spíše se těmito neúspěchy prohlubuje frustrace veřejnosti. Krvavou nedělí aktivované politické strany a spolky prorůstají společností, vzrůstá protirežimní agitace, stávky a demonstrace jsou prakticky na denním pořádku. V Oděse se po prvním květnu (svátku pracujících) vesele demonstruje, stávkuje, pořádají se mítinky a ozbrojené bitky s policií a kozáky. Vznikají ozbrojené milice různých stran a uskupení, po pogromech na jihu Ruska i židovská sebeobranná milice. Černomořské flotile se šíří nervozita, většina schopných důstojníků a poddůstojníků byla převelena k Baltickému loďstvu, které po přejmenování na 2. tichomořskou eskadru, svoji "cestu kolem světa za 230 dní" neslavně zakončilo u Cušimi. Mezi námořníky se objevuje nesmyslná fáma, že jejich flotila má vytvořit 3. tichomořskou flotilu. Centralka, zastřešující rada dělnických a námořnických socialistických skupin a politických stran, plánuje na přelom léta a podzimu 1905 všeobecné povstání ve městě a vzpouru na válečných lodích. Jedno z plavidel je však shodou událostí v polovině června předbíhá. Bitevní loď Kníže Potěmkin-Taurický se za doprovodu torpédoborce No.267 vrací 13.června ze cvičných střeleb - tedy spíše frašky než cvičení (kolem 60% námořníků jsou nováčci, většinou z rolnických rodin a úroveň zbylého důstojnického sboru také není kdovíjaká). Po cestě No.267 je poslán k nákupu potravin pro posádku bitevní lodi do města. V Oděse je ale z důvodu stávky většina řeznictví a jatek zavřených, tak se mimo zeleniny a mouky podaří nakoupit pouze maso z dva dny staré porážky. Cesta na palubě torpédoborce mu také neprospívá, takže při překládce (14.6. ráno) na Potěmkina, po upozornění na zápach a červy je z něj rozhodnuto uvařit boršč. Zpráva o "špatném mase" se ale jako blesk šíří po lodi a námořníci mimo službu začínají tvořit hloučky a srocovat se. Špatné počasí znemožňuje vyplutí na další cvičení, tak je kolem 11. hodiny "na uklidnění posádky" vydán příděl vodky a po té vyhlášen nástup k obědu - většina posádky jej ale odmítne jíst. Kapitán J. N. Golikov to bere jako vzpouru, nařizuje nástup posádky za přítomnosti lodní stráže a za odmítnutí poslušnosti mají být zatčeni podněcovatelé. Na palubě vypuká konflikt, skupina radikálních námořníků vylamuje dveře do pohotovostního skladu ručních zbraní a začíná jimi ohrožovat důstojníky. Zazní první výstřely na obou stranách, námořníci se rozprchají a někteří skáčou přes palubu. Na palubě zůstává ležet námořník Vakulenčuk a čtyři důstojníci včetně kapitána. Nastává hon na zbylé důstojníky, kteří jsou házeni přes palubu, v nastalém zmatku jsou ubiti další dva a také čtyři námořníci. Torpédoborci 267, který se pokouší zaujmout polohu pro útok torpédy na vzbouřenou bitevní loď, se ale zamotají plovoucí trosky do šroubů a třemi výstřely ze 47 mm kanonu je jeho kapitán donucen k předání lodi vzbouřencům. Moc na oběma plavidly přebírá námořnická rada, která ale neví, co dělat dál. 15. června brzy ráno zajímají vzbouřenci kolem plující zásobovací loď Emerans, po té Potěmkin i No.267 zakotví v Oděsském přístavu, kde se pak koná "politická tryzna" za zabitého Vakulenčuka. Pro množství zúčastněných se ji policii nepodaří rozehnat a k polednímu je nasazen 274. stavuchanský pěší pluk, 133. simferopolský pěší pluk a 8. donský kozácký pluk. Námořnická revoluční rada Potěmkinu, nabádá občany Oděsy k povstání a na stěžeň vytahuje rudou signální vlajku N (připravit k palbě). Ve městě propukají boje, které si během dvou dnů vyžádají 1260 - 1500 mrtvých. Velení Černomořské flotily vyhlašuje poplach a dává po schvalovacím telegramu od
Imperátora Mikuláše II. rozkaz k potopení vzbouřenců. Je vyhlášeno stanné právo. 16. června je vyhlášeno stanné právo i v Sevastopolu a Nikolajevsku. Pouliční boje neustávají. Po pohřbu Vakulenčuka pálí Potěmkin tři smuteční salvy - ostrými náboji a na město. Bohatější občané prchají z města, večer je nasazen i dorazivší 23. dragounský pluk a další čtyři pěší pluky. K přístavu je stahováno dělostřelectvo a na moři se formuje dvě eskadry pod velením admirála F. F. Višněveckého a admirála A. H. Kriegera. 17. června ráno vyplouvá Kníže Potěmkin-Tavrický na moře, kde po poledni střetává s Višněveckého a Kriegerovou eskadrou. Ke zděšení velitelů však posádky jejich lodí však odmítnou střílet na svoje druhy a posádka bitevní lodi Jiří Vítězný/Georgij Pobědonosec zatkne důstojníky, převezme vládu nad lodí a připojuje se k Potěmkinovi. Krieger nařizuje stažení všech lodí z důvodu nebezpečně rychlé přenositelnosti revoluční nákazy. 18. června zajímají vzbouřenci uhelnou loď Peter Regir a doplňují zásoby. Na Jiřím Vítězném toho důstojníci využijí k opětovnému převzetí moci nad lodí. Na Potěmkinu propadají panice a probíhá dlouhá bouřlivá diskuze zda rozstřílet "Jiřího" nebo uniknout do Rumunska. V Sevastopolu je pokus o vzpouru na bitevní lodi Kateřina II. zmařen v prvopočátku. Je provedena blesková inspekce na všech válečných lodích a známí radikálové jsou zatčeni. K večeru zvedá Potěmkin kotvy a vyplouvá směr rumunský přístav Constanta. 19. června po doplutí do Constantě žádá posádka po správě přístavu zásoby jídla, pitné vody a uhlí. Profesionální revolucionáři Feldman a Březovskyj vydávají prohlášení "pro celý civilizovaný svět", vyzývající ke svržení autokracie. V reakci na toto prohlášení opouští cizí plavidla přístav a britská admiralita dává rozkaz svým plavidlům ve Středozemním moři k proplutí Bosporem a zablokováním přístavu Constanta. 20.června nabízí rumunské orgány vzbouřencům na Potěmkinu a No.267 možnost kapitulace a před přístavem hlídkují rumunské křižníky Elizabeth a Mircea - s rozkazem rozstřílet každou loď, která se do něj pokusí vplout. Potěmkin a No.267 vyplouvá na moře. Jejich sledování zajišťuje torpédoborec Vznětlivý/Stremitělnyj. Po dvou dnech křižování bez myšlenky a cíle (na palubě se vytváří několik frakcí a mnozí z námořníků nechtějí mít "s takovou revolucí" nic společného) připlouvají vzbouřenci před přístav Fedossia a vynucují si zásoby pod hrozbou dělostřeleckého odstřelování města. Starosta odmítá, vyzve obyvatelstvo k odchodu z města a vyhlásí stanné právo. Z Oděsy vyplouvají pod velením adm. Kriegera čtyři bitevní lodi, čtyři křižníky a čtyři torpédoborce s prověřenými posádkami a rozkazem poslat vzbouřence ke dnu. 25. června připlouvají vzbouřenci znovu do Constanty, kde se vzdávají rumunským úřadům, opouštějí plavidla a většina z nich žádá o politický azyl. Část z nich zůstává v Rumunsku a ostatní se rozprchají do celého světa. Nepoškozená plavidla po diplomatických tahanicích přebírá zpět černomořská flotila a odplouvají do Oděsy. Mezinárodní pověst Ruska a důvěra v něj silně poklesá, v zemích sousedících z Ruskem se objevuje nervozita s přenositelnosti revoluční nákazy a bitevní loď Kníže Potěmkin-Tavrický ............ ta je přejmenována na Pantělejmon. Po únorové revoluci 1917 se přes 100 vzbouřenců vrací zpět do vlasti. Luděk Kratochvíl
URL| http://ludekkratochvil1.blog.idnes.cz/...acno-zkazene-maso-revoluce.html?ref=rss
iHNed.cz Návrh na zlevnění piva je marketingový tah. Chceme raději levnější chléb,
řekl Sobotka 29.1.2016
iHNed.cz str. 0 domaci.ihned.cz ČTK, jpr, bus Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Podle premiéra Bohuslava Sobotky je Babišův návrh na na snížení DPH pro sudové pivo marketingový tah. Ministr financí tak chce prý získat podporu pro zavedení elektronické evidence tržeb. Sobotka upřednostňuje zlevnění základních potravin, jako je maso, mléko nebo chléb. Návrh předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše na snížení DPH pro sudové pivo považuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za marketingový tah pro podporu elektronické evidence tržeb (EET). Sociální demokracie je podle Sobotky připravena s koaličními partnery jednat o snižování DPH. Před pivem ale upřednostňuje zlevnění základních potravin, jako je maso, mléko nebo chléb. "Myslím, že ministr Babiš s tím přišel ve snaze marketingově podpořit otázku zavedení elektronické evidence tržeb. Myslím, že ten důvod je zřetelný a je tu určitá souvislost s tím zákonem o EET," řekl novinářům premiér. Schválení vládního návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb blokuje ve sněmovně opozice. Konečné hlasování by mělo být 10. února. Andrej Babiš svůj záměr snížit DPH u sudového piva oznámil ve čtvrtek v pořadu České televize Máte slovo. "Já chci oznámit všem - celému našemu národu - že navrhnu zlevnit sudové pivo," řekl v televizi. "Je to hodně populistický návrh, opravdový výkop z čistého nebe, s nikým to nekonzultoval," stěžoval si již dříve místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Je stejného názoru jako Sobotka, že by se koalice měla bavit o případném snížení daně u potravin a až potom u piva. Ministr financí Andrej Babiš přiznal, že svůj návrh předem s nikým z koaličních partnerů nekonzultoval. Snížením daně u točeného piva by stát přišel o 160 milionů korun ročně. Neodporuje to právu EU, říká Babiš - čtěte ZDE Za populismus označila Babišův návrh například Unie výrobců a dovozců lihovin ČR. Podle jejího výkonného ředitele Jaroslava Burkarta by zvýhodnil jen jeden typu alkoholu. Naopak Český svaz pivovarů a sladoven by změnu přivítal. Případným snížením daně z přidané hodnoty u sudového piva z nynějších 21 na 10 procent by stát přišel asi o 160 milionů korun ročně. V rozporu s právem Evropské unie by zařazení sudového piva do této snížené sazby DPH nebylo, řekli v pátek Babiš a jeho náměstkyně Alena Schillerová. Zlevnění piva pro spotřebitele by snížení daně ale nejspíš nepřineslo. Záleželo by na jednotlivých hostinských. Babišův návrh souvisí s plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb. Doprovodná předloha předpokládá snížení DPH na nealkoholické nápoje a jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. Zařazení piva do nižší sazby by podle Babiše mělo vyrovnat tuto výhodu restauracím, které jídlo nenabízejí. Sleva by činila zhruba 2,3 až 3,6 koruny na půllitr a na provozovatelích by bylo, zda by ji přenesli na zákazníka.
URL| http://domaci.ihned.cz/c1-65141590-nav...-zlevnili-maso-nebo-chleba-rekl-sobotka
investicniweb.cz
Burzovní kalendář (1. 2. - 5. 2. 2016) 31.1.2016
investicniweb.cz str. 0 Investiční web redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět V prvním únorovém týdnu vyjde několik důležitých statistik a dat, dění na trzích ale budou ovlivňovat především finální lednové indexy nákupních manažerů a data o nezaměstnanosti v eurozóně a Spojených státech. Pokračovat bude též výsledková sezóna, kvartální čísla představí v USA a Evropě mimo jiné Alphabet, ExxonMobil, Yahoo!, BP či Royal Dutch Shell. Ohlédnutí Většina světových burz v uplynulém týdnu rostla, od začátku roku jsou nicméně trhy stále výrazně v červených číslech. Východní pobřeží Spojených států se po předchozím víkendu, kdy ho zasáhla bouře Jonas, v úvodu týdne potýkalo s odklízením sněhu, obavy z toho, že by mrazivé počasí mohlo podobně jako loni nepříznivě zasáhnout americkou ekonomiku, ovšem nakonec odezněly, protože sněžení ustalo již v neděli a dále bylo počasí příznivé. V týdnu ale nebyla nouze o důležitá data a zajímavé události. Hned v pondělí vyšel v Německu index podnikatelského klimatu Ifo, který klesl na 107,3 bodu ze 108,6 bodu v prosinci při očekávání poklesu jen na 108,4 bodu. Podnikatelská důvěra v Německu tak klesla na nejnižší úroveň za téměř rok. Podobně výsledky průzkumu institutu ZEW z minulého týdne ukázaly, že se v lednu snížila také důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku. Na Německo má podle institutu ZEW nadále negativní dopad zpomalování hospodářského růstu v Číně a dalších rozvíjejících se zemích. Podle středečního indexu spotřebitelské důvěry pro únor od Gfk, který stagnoval na 9,4 bodu, optimističtí zůstávají alespoň němečtí spotřebitelé. V úterý zveřejněný index důvěry v českou ekonomiku pro leden stoupl proti prosinci o 1,9 bodu na 98,4 bodu. Spotřebitelé byli o něco optimističtější než podnikatelé. Ve středu se investoři soustředili na konec dvoudenního zasedání měnového výboru americké centrální banky. FOMC podle očekávání ponechal základní úrokovou sazbu na úrovni 0,25-0,5 %, na kterou ji o 25 bazických bodů zvýšil v prosinci. Ve zprávě ze zasedání guvernéři Fedu uvedli, že ekonomický růst je sice v USA pomalejší, ale podmínky na trhu práce se zlepšují a přetrvávající nízká hladina inflace se brzy změní. Propad cen energií je podle měnového výboru "přechodný" a ve střednědobém horizontu pomine. Podle dat agentury Bloomberg aktuálně trh věří, že se sazby v USA opět zvýší nejdříve na listopadovém zasedání měnového výboru centrální banky USA. Pravděpodobnost růstu základní úrokové sazby nad 0,25-0,5 % je aktuálně podle Bloombergu pro listopadové zasedání FOMC 54 %.Implikovaná pravděpodobnost výše úrokových sazeb Fedu z úrokových futures (k 29. 1. 2016) V pátek poté vyšla důležitá ekonomická data jak v eurozóně, tak USA a nečekaným rozhodnutím náladu na trzích podpořila japonská centrální banka. Měnový výbor Bank of Japan v noci na pátek oznámil, že zavádí poplatek 0,1 % na některé vklady komerčních bank u centrální banky. Pokud to bude nutné, je BoJ připravena sazbu posunout hlouběji do záporného pásma. Finanční trhy čekaly, že centrální banka žádný krok v tomto směru nepodnikne. BoJ upřesnila, že rozdělí vklady komerčních bank do tří skupin s kategoriemi pozitivní, nulová a negativní úroková sazba. Dodala, že s touto politikou bude pokračovat tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout dvouprocentní inflace. Ve společenství zemí platících eurem v pátek vyšla inflační data a v USA předběžné údaje o růstu HDP v posledním loňském kvartálu. Spotřebitelské ceny v eurozóně se v lednu podle rychlého odhadu Eurostatu zvýšily v souladu s očekáváním meziročně o 0,4 %. V prosinci bylo tempo inflace 0,2 %. Jádrová inflace zrychlila na jedno procento z 0,9 % v prosinci. K růstu nejvíce přispěly ceny ve službách a ceny potravin,
alkoholu a tabáku. Ceny energií klesly. Evropská centrální banka inflaci cíluje těsně pod dvě procenta. Šéf ECB Mario Draghi tento měsíc uvedl, že se výhled inflace na letošní rok prudce zhoršil a situace je nyní jiná, než byla ještě v prosinci. ECB na příštím zasedání začátkem března podle Draghiho bude muset přezkoumat a možná i opětovně pozměnit svou měnovou politiku. Data ze zámoří pak ukázala, že americká ekonomika v posledních třech měsících loňského roku narostla o 0,7 % anualizovaně. Čekal se 0,8% růst po 2% expanzi ve třetím kvartálu. Jádrové výdaje na osobní spotřebu se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily o 1,2 % mezikvartálně, v souladu s odhady, po 1,4% zvýšení ve třetím čtvrtletí. "Prudké zpomalení růstu americké ekonomiky jde na konto slabší investiční aktivity, poklesu zásob a negativního příspěvku zahraničního obchodu. Osobní spotřeba růstu výrazně pomohla," řekl ke zprávě Ľuboš Mokráš, ekonom z Fio banky. Bez zahrnutí zásob a obchodní bilance by růst činil 1,6 %. Nižší tvorba zásob snížila ve čtvrtém čtvrtletí růst o 0,45 procentního bodu a takřka stejně omezil celkový výkon také hlubší obchodní deficit. Americký vývoz v poslední době podkopává kurz dolaru, který loni proti měnám hlavních obchodních partnerů USA získal 11 %. Vedle makrodat se investorům ve středu na monitorech objevila též zpráva, že německá vláda snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu na 1,7 % z dříve předpokládaných 1,8 %. Německá ekonomika je nicméně podle vlády v "dobrém stavu".Shrnutí uplynulého týdne na hlavních trzích Americké akcie v uplynulém týdnu zpevnily, celý leden pro ně ale nedopadl příznivě. Od pondělí do pátku Dow přidal 2,32 %, S&P 500 vzrostl o 1,75 % a Nasdaq Composite posílil o 0,5 %. Za celý měsíc ale Dow přišel o 5,5 %, S&P 500 klesl o 5,07 % a Nasdaq Composite oslabil o 7,86 %. Pro S&P 500 byl letošní leden nejhorší od roku 2009 a Nasdaq za sebou má nejslabší měsíc od května 2010. Akciové trhy po celém světě se v úvodu nového roku ocitly pod tlakem kvůli klesajícím cenám ropy a obavám ohledně zpomalování růstu čínské ekonomiky. Světové ceny ropy týden zakončily nad 30 dolary za barel, Brent na 35,85 USD za barel a ropa WTI na 33,63 USD za barel. Ve čtvrtek ceny ropy podpořila slova ruského ministra energetiky Alexandra Novaka, který uvedl, že Saúdská Arábie navrhla až 5% omezení produkce ropy ve všech producentských zemích v rámci snahy o podporu cen suroviny. Později však Brent i WTI o část zisků přišly, když někteří delegáti kartelu OPEC řekli, že Saúdská Arábie žádný podobný návrh nepředkládá.Ropa Brent35,850(+1,49 %) Ceny ropy jsou již zhruba 25 % nad téměř 13letými minimy z minulého týdne. Od začátku roku nicméně Brent stále klesá o 4,5 % a ropa WTI ztrácí asi deset procent.Americké akcie v pátek vystřelily vzhůru, podobně jako zbytek světa reagovaly na další uvolnění měnové politiky v JaponskuAmerické akcie leden zakončily slušnou rally. Všechny tři nejsledovanější indexy přidaly v pátek téměř dvě ... Také evropské akcie v uplynulém týdnu zpevnily. Britský FTSE 100 přidal od pondělí do pátku 2,7 %, CAC 40 posílil o 1,37 %, DAX zpevnil o 0,34 % a STOXX Europe 600 připsal 1,16 %. Burzy v Evropě stejně jako jinde ve světě podpořilo rozhodnutí Bank of Japan posunout úrokovou sazbu do záporu. Za celý leden ale FTSE 100 klesl o 2,54 %, CAC 40 o 4,75 %, DAX o 8,8 % a STOXX Europe 600 o 6,92 %. Evropské akcie v pátek vyhnalo nahoru nečekané rozhodnutí japonské centrální bankyEvropské akcie v pátek vystřelily prudce vzhůru v reakci na nečekaný krok japonské centrální banky ... Pražská burza v uplynulém týdnu podle indexu PX zpevnila téměř o 4 %, hlavní benchmark pražského parketu týden zakončil na 921,07 bodu. Nejvíce v týdnu klesla cena akcií Kofoly ČeskoSlovensko (-3,2 % na 468 Kč), naopak nejvíce posílily akcie elektrárenské společnosti ČEZ (+8,2 % na 414 Kč) a uhelné NWR (+16,7 %), u které jsou ale velké výkyvy běžné kvůli nízké tržní ceně jedné akcie firmy.
Akcie Kofoly podle očekávání trpí nízkou likviditou a nízkým zájmem investorů. Hlavními faktory růstu ceny akcií ČEZ byla stabilizace ceny elektřiny a absence velkého prodejce, který na trhu úřadoval v předchozích týdnech.Pražská burza v pátek připsala více než procento, podpořily ji akcie ČEZ a Komerční banky. Za celý týden vzrostla téměř o 4 %Index PX v pátek vzrostl o 1,28 % na 921,07 bodu a za celý týden ... Telekomunikační společnost O2 Czech Republic na pražské burze v úterý odstartovala výsledkovou sezónu za poslední loňský kvartál. Kompletní čísla za poslední loňské čtvrtletí zveřejnil ve čtvrtek ještě Unipetrol. V úterý navíc pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group zveřejnila zprávu o hrubém předepsaném pojistném za celý loňský rok a likérka Stock Spirits okomentovala své hospodaření v posledních třech měsících roku 2015. Ve čtvrtek vedle výsledků Unipetrolu nečekaně Fortuna zveřejnila aktualizovaný odhad svého hospodaření v loňském roce, Pivovary Lobkowicz oznámily výsledek povinné nabídky odkupu akcií PLG ze strany společnosti Lapasan, která je majoritním akcionářem pivovarnické skupiny, a O2 Czech Republic začala vykupovat vlastní akcie v programu zpětného odkupu.O2 Czech Republic chce navrhnout dividendu 16 korun na akcii, v posledním loňském čtvrtletí hospodařila s čistým ziskem 1,35 miliardy korunTelekomunikační společnost O2 Czech Republic v posledním loňském čtvrtletí dosáhla čistého zisku 1,35 miliardy korun. ...VIG: Nekonsolidované hrubé předepsané pojistné za rok 2015 dosáhlo 9,23 miliardy eur, meziročně o 1,5 % méněPojišťovnická skupina Vienna Insurance Group v úterý zveřejnila údaje o pojistném za loňský rok. Nekonsolidované ...Stock Spirits v loňském čtvrtém kvartálu hospodařila v souladu s predikcí z listopadu, zisk EBITDA za celý rok 2015 čeká v horní polovině pásma 50-54 milionů eurHospodaření likérky Stock Spirits se v posledním loňském čtvrtletí jak v Polsku, tak na ostatních ...Unipetrol loni dosáhl rekordního upraveného čistého zisku, tržby ale kvůli srpnové havárii klesly. Ve hře jsou dividenda, ale i změny v managementuPetrochemický holding Unipetrol oznámil, že za celý loňský rok dosáhl rekordního čistého zisku 7,04 miliardy ...Fortuna čeká za rok 2015 díky vyšším maržím a nárůstu objemu sázek překonání výhleduSázková kancelář Fortuna překvapivě zveřejnila aktualizovaný odhad svého hospodaření v loňském roce. Očekává nyní pokles ...Lapasan dosáhne v Pivovarech Lobkowicz podílu 98,07 %, free float PLG spadne na dva miliony eurSpolečnost Lapasan, majoritní akcionář pivovarnické skupiny Lobkowicz, v rámci povinné nabídky odkupu akcií PLG uzavřela ...O2 Czech Republic začala vykupovat vlastní akcie v programu zpětného odkupuTelekomunikační firma O2 Czech Republic ve čtvrtek začala vykupovat vlastní akcie. Během následujících dvou let ...Výhled Z dat budou investoři v nadcházejícím týdnu sledovat zejména finální lednové indexy nákupních manažerů. PMI za zpracovatelský sektor vyjdou hned v pondělí, údaje za sektor služeb a kompozitní PMI ve středu. V eurozóně předběžná zpráva indikovala pokles PMI za zpracovatelský sektor na 52,3 bodu z 53,2 bodu a za sektor služeb na 53,6 bodu z 54,2 bodu. V USA předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru od společnosti Markit vzrostl na 52,7 bodu z 51,2 bodu, zatímco PMI za sektor služeb klesl na 53,7 bodu z 54,3 bodu. Důležité budou též indexy z Číny, které napoví, v jaké kondici je druhá největší ekonomika světa. Kromě toho budou investoři čekat na výsledek zasedání britské centrální banky, která by podle očekávání měla ve čtvrtek oznámit, že pokračuje v měnové politice beze změny, tedy že bude nadále základní úrokovou sazbu držet na úrovni 0,5 % a nenavýší program odkupu aktiv. Zasedat bude ve čtvrtek rovněž Česká národní banka, od které se taktéž změna politiky nečeká. Týden v pátek završí sada dat z amerického trhu práce, který pozorně sledují nejen investoři, ale i Fed. Čeká se, že celková míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v lednu stagnovala na 5 % a mimo zemědělství bylo vytvořeno 210 tisíc pracovních míst po 292 tisících v prosinci. Průměrná hodinová mzda by se po prosincové stagnaci měla meziměsíčně zvýšit o 0,3 %. "Dobrou zprávou ze silně ztrátového ledna je to, že se index S&P 500 udržel nad supportem 1 820 bodů. Zóna 1 800 až 1 820 bodů je záchytný bod v případě dalších propadů. Komentáře již nejsou jednostranně negativní. V určité fázi lednových výprodejů byly katastrofické scénáře přehnané. Volatilita v obou směrech ale zůstane vysoká a další poklesy na sebe zřejmě nenechají dlouho čekat," píše v pravidelném technickém komentáři pro Investiční web opční obchodník a zakladatel serveru Optionslock.cz Josef Košťál.S&P 500 - technická analýza
V rámci pokračující výsledkové sezóny budou investoři zvědaví zejména na kvartální čísla internetové a technologické firmy Alphabet, dalšího internetového podniku Yahoo! či ropných obrů ExxonMobil, BP a Royal Dutch Shell. Výsledky Alphabetu by podle odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg měly být meziročně lepší jak na úrovni zisku na akcii, tak na rovině tržeb. Trh čeká, že upravený zisk na akcii Alphabetu stoupl v posledním loňském čtvrtletí meziročně o 17,7 % na 8,10 USD na akcii a tržby se zvýšily o 17,2 % na 16,97 miliardy USD. Pokud výsledky odhady naplní, či lépe předčí, mohl by růst ceny akcií Alphabetu firmu posunout na pozici největší veřejně obchodované společnosti světa.Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 1. únoraKteré světové firmy představí výsledky hospodaření za uplynulý kvartál v týdnu od 1. února a ... Pražská burza si dá ve výsledkové sezóně týdenní přestávku. Další čísla zveřejní až ve čtvrtek 11. února Komerční banka.Výhled pro jednotlivé dny Pondělí bude patřit finálním indexům nákupních manažerů za leden. V Evropě a USA vyjdou ukazatele za zpracovatelský sektor, v Číně v noci na pondělí i mimo něj. Japonsko dále v noci na pondělí zveřejní údaje o prodejích aut a v ČR později vyjde bilance státního rozpočtu za leden. Ve Spojených státech vyjdou kromě PMI od společnosti Markit a institutu ISM ještě statistiky osobních příjmů a výdajů a stavebních výdajů a jádrová inflace. Promluví navíc šéf Evropské centrální banky Mario Draghi a viceprezident Fedu Stanley Fischer. Do výsledkové sezóny přispějí v Evropě například Bankia či Ryanair Holdings a v USA Alphabet, Aetna nebo Anadarko Petroleum. Ve Spojených státech se navíc v Iowě rozjedou takzvané primárky, v nichž budou uchazeči o Bílý dům bojovat o nominaci svých stran. Demokratickou favoritkou je Hillary Clintonová, čeká se ale tvrdý boj mezi republikánskými kandidáty Donaldem Trumpem a Tedem Cruzem. V úterý bude zasedat australská centrální banka. Dopoledne vyjdou v Německu, Španělsku, Itálii i za celou eurozónu data z trhu práce. Švýcarsko vydá zprávu o maloobchodních tržbách, eurozóna přidá ještě index výrobních cen a Spojené království index nákupních manažerů ve stavebnictví. Odpoledne pak ve Spojených státech vyjdou ISM index aktivity pro oblast New Yorku, zpráva o prodejích aut a zpráva o vývoji zásob ropy od API. Navíc ještě promluví šéfka kansaského Fedu Esther L. Georgeová. Výsledkovou mozaiku v Evropě doplní UBS Group, BP, Danske Bank či Ferrari a v zámoří čísla představí mimo jiné Dow Chemical, Pfizer, ExxonMobil, UPS nebo Yahoo!. V polovině týdne budou investoři sledovat především indexy nákupních manažerů v sektoru služeb. PMI za služby v noci na středu zveřejní Čína, dopoledne evropské země a souhrnně eurozóna a odpoledne USA. V Evropě a Spojených státech vyjdou také kompozitní indexy. Kromě toho vyjde v Japonsku index spotřebitelské důvěry a promluví šéf japonské centrální banky Haruhiko Kuroda. ECB uspořádá zasedání, na kterém se ale nebude věnovat měnové politice, Itálie odtajní inflační statistiku, eurozóna zprávu o maloobchodních tržbách a Evropská komise přidá aktualizovanou ekonomickou prognózu. V zámoří pak odpoledne kromě PMI vyjdou ještě pravidelné týdenní zprávy o počtu žádostí o hypotéku a vývoji zásob ropy od Úřadu pro energetické informace (EIA) a rovněž zpráva o změně počtu pracovních míst v soukromém sektoru od agentury ADP. Kvartální hospodářské výsledky představí v Evropě Novo Nordisk nebo GlaxoSmithKline a v USA například Merck, General Motors, Yum! Brands, MetLife nebo Keurig Green Mountain. Ve čtvrtek budou investoři pozornost věnovat britskému indexu cen domů od banky Halifax, českým maloobchodním tržbám, ekonomickému bulletinu Evropské centrální banky či projevu šéfa ECB Maria Draghiho. Důležité bude též zasedání britské centrální banky, od které se nicméně nečeká změna měnové politiky. Po konci zasedání Bank of England na tiskové konferenci promluví její guvernér Mark Carney. Centrální banka bude zasedat také v ČR. Analytici čekají, že ČNB nechá sazby na historických minimech a oznámí pokračování režimu devizových intervencí. Bankovní rada ČNB zároveň představí novou makroekonomickou prognózu. Odpoledne se ve Spojených státech na světlo dostanou údaje o počtu propuštěných zaměstnanců od konzultační společnosti Challenger, Gray & Christmas, zpráva o podnikových objednávkách, dále předběžná statistika nákladů na práci a produktivity práce za poslední loňské čtvrtletí a pravidelné týdenní zprávy o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a vývoji zásob plynu od Úřadu pro energetické informace (EIA). Výsledky za poslední tři měsíce loňského roku se pochlubí v Asii Toshiba, Sharp
nebo Japan Tobacco, v Evropě Credit Suisse Group, AstraZeneca, Royal Dutch Shell, ING Groep, Statoil či Daimler a ve Spojených státech ConocoPhillips, Cigna, Philip Morris International či News Corp. V pátek dopoledne na trhy Německo pošle zprávu o podnikových objednávkách a Francie výsledek mezinárodního obchodu. Událostí dne ale bude odpolední odtajnění sady dat z amerického trhu práce (míra nezaměstnanosti, tvorba pracovních míst, míra participace, vývoj průměrné hodinové mzdy). Čeká se, že míra nezaměstnanosti v lednu zůstala na 5 % a mimo zemědělství vzniklo v prvním měsíci nového roku 210 tisíc pracovních míst po 292 tisících v prosinci. Údaje z trhu práce odtajní i Kanada, která přidá ještě výsledek mezinárodního obchodu, a USA doplní ještě zprávy o spotřebitelských úvěrech a obchodní bilanci. Hospodářskými výsledky se pochlubí v Japonsku Toyota Motor, v Evropě BNP Paribas, Volvo či BG Group a v zámoří Estée Lauder Cos, Moody's, CME Group nebo Tyson Foods. O výhled na další obchodní týden jsme požádali Renátu Ďurčovou, analytičku z České spořitelny.
URL| http://www.investicniweb.cz/2016/1/31/burzovni-kalendar-1-2-5-2-2016/
Jičínský deník Odkyselení organismu aneb tělo v harmonii 29.1.2016
Jičínský deník str. 2 Jičínsko
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jak žít zdravě Čtenářům radí Aneta Polívková. Určitě mi dáte za pravdu, že po Vánocích se najde opravdu málo lidí, kteří by neřešili nabraná kila. Málokdo ovšem ví, že základem úspěšného hubnutí je prvotní odkyselení organismu – neboli vyrovnání pH vnitřního prostředí. V dnešní době je téměř každý zakyselený, a to i včetně dětí. Mezi hlavní příznaky překyselení patří únava, časté bolesti hlavy, pálení žáhy, trávicí problémy,studené ruce a nohy,padání vlasů,láma vé nehty, časté zubní kazy, otoky, bolesti kloubů atd. Jak vlastně k nerovnováze pH v těle dochází? Určitě můžeme jmenovat stres, větší množství vypité kávy a alkoholu a hlavně nevyváženou konzumaci kyselinotvorných potravin. Mezi ně patří například maso a uzeniny, ryby, většina mléčných výrobků, pečivo, těstoviny, sladkosti a cukr. Tyto kyselinotvorné potraviny se v organismu neutralizují tím, že tělu odebírají velké množství minerálních látek (ze zubů, kostí, vlasů, nehtů…). Naopak potraviny zásadotvorné mají tu schopnost, že si kyseliny, které se v těle po jejich konzumaci vytvoří, zneutralizují samy. Obsahují totiž velké množství zásadotvorných minerálních látek (vápník, hořčík, zinek, selen, železo…)a vitaminů. Mezi tyto „zdravější“ potraviny patří většina druhů zeleniny, ovoce, brambory, některé druhy luštěnin a ořechů, řasy, koření a bylinky. Další skupinou jsou potraviny neutrální. V těle se nechovají ani kyselinotvorně, ani zásadotvorně. Jsou na konzumaci velice vhodné a spolu s potravinami zásadotvornými by měly v našem jídelníčku převažovat. Do neutrální skupiny patří zdravé tuky a oleje (nikoliv margaríny a ztužené tuky), zakysané mléčné výrobky, ořechy a semena, některé druhy hub a zeleniny. Jak tedy nejlépe zkombinovat potraviny, abychom měli vyrovnané vnitřní pH? Za ideální poměr na talíři se považuje 70% zásadotvorných potravin a 30% kyselinotvorných potravin. Důležité je také nezapomínat na pitný režim. Je vhodné vypít denně minimálně 1,5 l čisté neperlivé vody s citronem, která působí vysoce zásadotvorně a dokáže z těla odvézt velké množství škodlivin. Mějte se fajn a nebuďte kyselí! Foto popis| Region| Východní Čechy
Karlovarský deník
Jak na imunitu? Nejdůležitější je hlavně správný jídelníček a „céčko“ 29.1.2016
Karlovarský deník str. 10 U nás doma (ahr, udo) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Máme tu opět chřipkové období a naše imunita volá o pomoc. Abychom zimu přežili bez újmy, je nutné imunitní systém podpořit. A k tomu je potřeba dostatečný přísun vitamínů, minerálů a stopových prvků. Nemusíte přitom vzdávat novoroční předsevzetí a sáhnout po „chemii“. Největší imunitní vzpruhu máme totiž přímo na dosah ruky. Jídelníček podle souřadnic „Výživa významně přispívá k zachování zdravé imunitní ochrany. Když v potravě dlouhodobě chybí určité minerální látky anebo vitamíny, silně se snižuje schopnost imunitního systému a náchylnost k infekcím u postiženého stoupá,“ upozorňuje imunolog MUDr. Dušan Hríb. Zdraví Základem dobré imunity je sezonní jídelníček. „Vytváří vazbu mezi lidským organismem a jeho okolím. Konzumace čistě sezonních produktů nám bez problémů zabezpečí dostatek vitamínů, minerálů a živin, protože z přírody máme v každém roční období k dispozici právě to, co nejvíce potřebujeme. Exotické ovoce, které obvykle v zimě kupujeme, abychom měli dostatek vitamínu C, ale například citrusy, ananas nebo kiwi náš organismus v zimě tolik nepotřebuje. Je lepší, když jsou malým zpestřením, ale ne hlavním zdrojem vitamínů. Ty bychom měli čerpat hlavně z přirozených domácích sezonních potravin.“ Přírodní antibiotika Jako skvělá antibiotika nám preventivně dobře poslouží cibule a česnek. Žádná jiná zelenina se jim nevyrovná ve schopnosti bojovat s viry a bakteriemi. Samozřejmě není ideální, když jsme sice zdraví, ale lidé se od nás odvracejí, protože cibulový či česnekový odér z nás udělá postrachy kanceláře. Proto pan doktor Hríb dodává, že není nutné konzumovat extra velké dávky. „Obvykle stačí, když cibuli a česnek používáme při přípravě jídla, ale opět takového, které je typické pro naši zeměpisnou šířku a délku. Případně si z cibule můžeme uvařit čaj, dobré látky v něm se neznehodnotí.“ Hráči z lesa Nejmenovali jsme však ještě jednoho velmi dobře známého hráče v týmu branyschopnosti – houby. „Obsahují beta glucan, který je prokazatelně schopný optimalizovat funkci našeho imunitního systému,“ vysvětluje Adrian Doboly z trnavské farmaceutické společnosti Natures. Už v 60. letech minulého století se uskutečnilo mnoho studií, které u různých druhů hub potvrdily protirakovinné účinky. Beta glucan se osvědčil u lidí s častým výskytem infekčních onemocnění, s alergiemi a oslabenou imunitou. Významným zdrojem beta glucanu je u nás například hlíva ústřičná. Kdo si z ní neudělal zásoby na zimu, nebo nevěděl, jak moc je užitečná, nemusí čekat do další sezony. Díky výživovým doplňkům z lékárny můžeme doplnit to, čeho se nám nedostává. Ale abyste zůstali věrní lokálním produktům, žádejte výrobky, které jsou z hlívy vypěstované v Čechách či na Slovensku. Nezapomeňte vybírat pouze z přípravků, u kterých byl beta glucan extrahován pomocí mikronizace, díky této metodě je účinek na organismus daleko vyšší. Vítězem je céčko Každý jeden vitamín je pro správné fungování organismu důležitý, protože každý má na starosti něco jiného. Podobně jako když v hodinovém strojku hapruje jedno kolečko, mají problém i ostatní, také v našem těle, když pořádně nefunguje jeden z mnoha fyziologických procesů, nemohou dobře a plnohodnotně fungovat ani ostatní. Pokud tedy nemáte v těle potřebné množství jednoho vitamínu, dochází k nedostatečnému fungování
i u ostatních vitamínů. V zimním období je třeba doplnit zejména vitamín C. Navzdory očekávání ho mají nejméně již vzpomínané citrusy – a to proto, že se obírají ještě nedozrálé, aby cestou ke spotřebiteli neshnily. Pro dostatek céčka začněte konzumovat zelí! Přesně tak, naše obyčejné červené nebo zelené zelí. Skvělé je čerstvé i vařené, ale nakládané zelí má ještě extra bonus. „Kyselé zelí obsahuje i baktérie mléčného kvašení, které se označují jako probiotika. Jsou to kmeny buněk, které v žaludku a střevech ´vyrábějí´ přírodní antibiotika,“ vysvětluje Dušan Hríb. Právě ty umí zatočit s viry a bakteriemi, produkují sloučeniny omezující množení kvasinek a syntetizují vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro tvorbu některých protilátek. Mezi další významné domácí zdroje vitamínu C patří rakytník a šípky. Stopoví bojovníci na straně imunity Kromě vitamínů potřebujeme po zimě i minerály a stopové prvky. A to především následující trojici. ŽELEZO: Pomáhá fagocytům, jejichž úlohou v těle je poznat a zničit cizorodé látky. Nedostatek železa zvyšuje náchylnost na infekce. Větší množství železa najdeme v čočce, cizrně, beraních rozích, v bílých fazolích, mase, prosu, rybách a v celozrnných výrobcích. ZINEK: Také přispívá k aktivaci fagocytů, čímž podporuje produkci protilátek. Potraviny bohaté na zinek jsou čočka, bílé fazole, maso a celozrnné výrobky. SELEN: Podporuje enzymy, které jsou důležité k odbourávání škodlivých látek, například těžkých kovů. Přirozeným a sezonním zdrojem jsou houby, maso a ryby. *** „Nejméně vitamínu C mají citrusy. Obírají se totiž ještě nedozrálé, aby cestou ke spotřebiteli neshnily.“ Foto popis| Region| Západní Čechy
Katka STOP plýtvání! 28.1.2016
Katka str. 22 Dobré rady Zuzana Heralová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Možná patříte k lidem, kteří by rádi snížili výdaje na domácnost. Zkuste to na jídle. Ruku na srdce opravdu spotřebujete všechny potraviny, které koupíte? Podle Organizace pro výživu a zemědělství připadá na jednoho člověka zhruba 115 kg vyhozeného jídla za rok. Přitom z těchto potravin by se najedly asi tři miliardy lidí! Češi bohužel patří mezi národy, které plýtvají víc než dost. Jak jinak si vysvětlit, že jídlo vyhazuje pravidelně každá druhá domácnost? Mezi potravinami, jejichž osudem je skončit v koši, bezkonkurenčně vede pečivo. Podobně jako se starými rohlíky a chlebem zacházíme i s ovocem a zeleninou, s vařeným jídlem či mléčnými výrobky. JÍDLO DO KOŠE NEPATŘÍ! Co nás vede k plýtvání potravinami? Důvodů je víc. Často to bývá například špatné plánování při nákupu a nesprávné skladování jídla. Při nákupu v supermarketech míváme zkrátka velké oči a máme pocit, že potřebujeme mít doma všechno, co vidíme. Je to dáno do jisté míry i tím, že nakupujeme na několik dní dopředu, a tak dobře neodhadneme, co všechno budeme schopni spotřebovat. Navíc rádi podléháme „výhodným“ akcím typu 1+1 zdarma. Dalším důvodem je vaření. Navaříme například kotel jídla a zbytek skončí v lednici s tím, že ho dojíme další den. Jenže o „starou“ omáčku už pak rodina většinou nestojí, takže výborná svíčková letí do koše. *
*** Víme, jak ušetříte! Zkuste se řídit těmito pravidly: 1. Nezaměňujte „datum spotřeby (doba, do které je potravina zaručeně zdravotně nezávadná)“ a „datum minimální trvanlivosti (potravina je zdravotně nezávadná a poživatelná, ale její jakost se může změnit; toto datum lze o pár dnů, případně i týdnů překročit, rozhodující je chuť a konzistence potraviny)“. 2. Zužitkujte zbytky jídla. Dají se z nich připravit skvělé pokrmy. Spoustu vynikajících receptů najdete na http://www.zachranjidlo. cz. Vkládat tam můžete i svoje osvědčené postupy, a podělit se tak se svými zkušenostmi s ostatními. 3. Nakupujte podle plánu. Naplánujte si předem, co budete vařit, a než vyrazíte na nákup, napište si seznam položek, které je nutné koupit. Nekupujte ale nic navíc! 4. Pečivo, maso, uzeniny a mléčné P výrobky nakupujte raději n častěji a po menších porcích. 5. Zamrazujte. V mrazáku může Z skončit prakticky všechno jídlo, sk které v vám zbude. Od omáček přes koláče až po pečivo. Jídlo uchovávejte vejte v mikrotenových obalech či plastových miskách a balíčky popište, te, ať máte o stavu zásob přehled. 6. Udržujte v dobrém stavu lednici. Čas od času zkontrolujte, zda její dveře dobře těsní a zda je v ní d správná teplota. Aby potraviny s vydržely co nejdéle v čerstvé, mělo by to být č 1 až 5 °C. 7. Průběžně kontrolujte data spotřeby potravin v zadních částech lednice i spižírny. Praktický t tip je posouvat dříve nakoupené p potraviny dopředu a ty no nové ukládat do zadních řad. Foto popis| Než vyhodíte jídlo do koše, prostudujte etiketu. Foto autor| Foto: Fotolia (2)
Magazín Víkend DNES Lyžařské dobroty 30.1.2016
Magazín Víkend DNES str. 24 Gastronomie PETRA POSPĚCHOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět NA ALPSKÝCH SVAZÍCH narazíte nejen na klasické samoobslužné bufety. V kopcích stojí i skvělé restaurace. Od domáckých salaší po podniky se sofistikovaným jídelním lístkem. Franz Mulser celou zimu přebíhá mezi polní kuchyní a kamrlíkem v 1 900 metrech nad mořem. Právě tak vysoko je položena salaš Gostner Schwaige, jejíž kuchyně stojí na rozličných bylinkách. Ty Mulserova rodina přes léto posbírá v okolí. Urostlý muž, oděný v nezbytných „lederhosen“, vám tak v chladných měsících naservíruje třeba sennou polévku s lanýži – vývar s víc než 15 druhy býlí servírovaný v chlebu a hnízdě ze sena. Další místní specialitou jsou špekové knedlíky či Schlutzkrapfen (ravioly plněné špenátem a ricottou) nebo jelení maso. Kromě této rustikální perly naleznete na blízkých svazích třeba také Sanon hütte, která nabízí překrásný výhled na Sassolungo, jeden z hlavních vrcholů dolomitského masivu. Určitě nezapomeňte vyzkoušet některé z jídel, v nichž vyniká tamní domácí čerstvý sýr. Italské chutě Těmito dvěma podniky přitom teprve začíná výčet všemožných jihotyrolských kulinárních lákadel, k nimž sjedete na lyžích. Na sjezdovce v Alta Badii, kde se jezdí Světový pohár, najdete Club Moritzino. Servírují zde fantastické úpravy mořských plodů. Z chaty nad vesničkou La Villa si navíc adrenalinovou černou můžete sjet i po setmění. Dalším jihotyrolským specialistou na chuť moře je Rifugio Col Alto nad obcí Corvara, kde se honosí pravidelnými dodávkami čerstvých ústřic. Nedaleko odtud, na úpatí sjezdovek, stojí michelinskou hvězdou ověnčená La Stüa de Michil, jejíž interiér je citlivou kombinací luxusu a horského stylu. Šéfkuchař Nicola Laera má kořeny v ladinských alpských údolích a v italské Puglii a dokáže vytvořit
nápadité variace z telecí hlavy, bůčku i kachních prsou a jater. Co do ryb ční nad konkurencí Rifugio Emilio Comici na věhlasné lyžařské trase Sella Ronda nad Val Gardenou ve 2 000 metrech. Pod rozeklanými skalami se krčí chata, jejíž modré okenice září na bílé fasádě. Ryby hrají prim, ale na zimní měsíce se tu přiklánějí i k pokrmům z červeného masa, takže touhle dobou si zde dáte telecí či zvěřinu na bylinkách. Když máte chuť na sladké, stojí bezpochyby za to zapíchnout lyže do sněhu před Santa Croce Refugio, který najdete v jihotyrolském regionu Alta Badia, a objednat si tu kaiserschmarn čili císařský trhanec z palačinkového těsta. V dobrém počasí vám přílohou k němu bude panorama zahrnující impozantní vrcholek Santa Croce. O pár vršků dál, na chatě Bella Vista ve Schnalstalu, si pošmáknete na nejlepších alpských knedlících. Šéfkuchař Paul Grüner chodí osobně dohlížet, zda jste snědli vše. Švýcarské sýry Kulinární atrakce najdete i na švýcarských sjezdovkách. Mezi letovisky Parpan, Valbella a Lenzerheide je vyhlášený Alp Fops. Na západním svahu nad jezerem Heidsee pro vás Gian Malär připraví nejúchvatnější fondue široko daleko. Sýry rozpuštěné v kotlíku pocházejí z velké části z rodinné farmy Malärových, jediným dovezeným přídavkem je Vacherin z kantonu Fribourg. Vysoko nad nejslavnějším lyžařským střediskem v zemi, Svatým Mořicem, stojí panoramatická restaurace Piz Nair, kde vám naservírují exotické delikatesy, ale také ječnou krémovou polévku s uzeným masem nebo mangoldové závitky v sýrové omáčce. Skutečný rustikální luxus. V „matterhornské“ oblasti nad Zermattem je legendou starosvětsky vyhlížející Chez Vrony, která táhne nejen magnetizujícím výhledem na Matterhorn, ale také kuchyní založenou na místních produktech. Z masa dobytka chovaného na okolních svazích chystají pomalu dušené pokrmy i burgry. Francouzský šarm Francouzská lyžařská střediska jsou různorodá. Od starobylých vesniček s historickými uličkami až po moderní centra. A podobné je to zde i s restauracemi. Napříč jimi se však jako červená nit vinou savojské speciality raclette nebo tartiflette doplněné o výtečná francouzská vína. Mezi nejzajímavější cíle na sjezdovkách nad Meribelem patří L’Allodis. Ochutnat tu můžete třeba francouzskou klasiku Cordon bleu. Pohodu u oběda dodá krásný výhled ze zdejší terasy, odkud přehlédnete řádný kus střediska 3 Vallées. Ve Val d´Isere určitě nezapomeňte navštívit La Folie Douce, která se nachází u horní stanice gondoly Daille. Moderní styl vaření i interiéru v horách není úplně obvyklý, ale přesto se sem hodí skvěle. V oblasti Les Deux Alpes patří k nejpopulárnějším Diable au Coeur, který stojí u horní stanice vleku Diable, doporučuji zejména zdejší konfitovanou kachnu. A pak je zde ještě komorní Blanche Murée s jednoduchými stoly a bramborami gratin dauphinois, které vám dodají sílu pro další hodiny na lyžích. Rakouské speciality Do Rakouska je to od nás na lyže nejblíž, takže není divu, že 22 tisíc kilometrů zdejších sjezdovek brázdí spousta Čechů. Pouhých pár minut od stanice Silvretta v regionu Montafon se nachází Alpenhaus, jehož interiér kombinuje hlavně dřevo a sklo. Krásnou horskou scenérii můžete sledovat z tepla místnosti vyhřáté krbem. Přízemí tvoří samoobslužný prostor, v prvním patře je VIP salonek s obsluhou. K místním specialitám patří palačinky a grilované maso. Pokud vyrazíte do Tyrolska, určitě zkuste tamní speciality v chatě Kühtaile Alm v regionu Hochoetz. Ve dvou tisících metrech nad mořem rodina Manfreda Schöpfa servíruje nudlové taštičky plněné masem, guláš se špekovými knedlíky nebo špenátové knedlíky sypané parmazánem. Dalším populárním střediskem je Kitzbühel, kde můžete na lyžích sjet k chatě Bärenbadalm. Ta je zapuštěna do svahu a je vyhlášená lokálními surovinami. Hovězí maso tu mají z vlastního chovu plemene Angus, pstruhy loví ve svém rybníce a také zvěřina je z místní obory. Nezapomeňte vyzkoušet domácí játrovou paštiku a chleba, který si sami pečou. Ať už se vydáte do kterékoli země a kteréhokoli střediska, skoro jistě najdete nějaký gastronomický poklad. Když nám o něm dáte vědět, budu moc ráda. ***
Korutanské taštičky käsnudel z nudlového těsta rozpis na 4 porce 300 g hrubé mouky 200 g hladké mouky 3 vejce 1/4 kg tvarohu 1/4 kg moučných brambor 1 cibule 3 stroužky česneku 3 lžíce bylinek (máta -kerblík - pažitka) máslo, olej, sůl Brambory uvaříme ve slupce, propasírujeme, smícháme s tvarohem a najemno nakrájenou cibulkou a dochutíme bylinkami a solí. Necháme odležet v chladu. Z obou druhů mouky, vajec, trochy vlažné vody a trochy oleje vypracujeme hladké tužší těsto, zabalíme do fólie a necháme v chladničce hodinu odpočívat. Těsto rozválíme dotenka a potom z něj vykrájíme kolečka. Na ně klademe kuličky vytvořené z náplně a důkladně uzavřeme do taštiček. Hotové taštičky vaříme v osolené vodě asi 10 minut. Podáváme polité rozpuštěným máslem. Rösti rozpis na 4 porce 3 kg lojovitých brambor 50 g uzené slaniny 100 g sýra gruyere 10 lžic husího sádla pepř, sůl Brambory omyjeme a uvaříme ve slané vodě do poloměkka. Necháme je vychladnout a nastrouháme nahrubo. V těžké pánvi rozpustíme část tuku. Nastrouhané brambory promísíme se solí a pepřem a potom vložíme do pánve v asi dvou- až třícentimetrové vrstvě. Když spodní strana zezlátne, rösti otočíme. Než se placka opeče, nakrájíme na plátky sýr i slaninu a dáme rozpálit troubu. Když je opečeno z obou stran, přesuneme rösti na plech, na povrch dáme plátky slaniny a sýra a necháme necelých 10 minut zapéct. Podáváme horké. Foto autor| Sýrové fondue na sjezdovce. Foto autor| Foto: Switzerland Tourism Foto autor| Foto: Kärnten Werbung/ Franz Gerdl, Profimedia.cz O autorovi| PETRA POSPĚCHOVÁ, mailto:
[email protected]
MaM.cz E-shopy s potravinami před sebou mají ještě dlouhou cestu, výrobci je ale berou vážně už dnes 29.1.2016
MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz Petr Vyhnálek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Letošní Vánoce prokázaly, že e-shopy s potravinami dozrály do té míry, že je už na trhu není možné přehlížet. Padesát jedna procent Pražanů a Středočechů má nyní zkušenost s nakupováním potravin po internetu. Podle studie APEK se z nich stal nejčastěji opakovaný nákupní artikl českého internetu. Lidé takto nakoupí dokonce devětapůlkrát do roka. Průměrná útrata v e-shopech s potravinami je násobně vyšší než v kamenných prodejnách. Důvěra v nové služby navíc roste. Krásným příkladem budiž to, že se zákazníci nebáli pomocí e-shopů nakupovat třeba vánoční kapry, a to doslova za pět dvanáct. Usuzovat z toho, že loňský rok byl takzvaným "rokem 0" a že jednotliví hráči budou již jen posilovat svoje pozice, by bylo přinejmenším zavádějící. Realita bude o trochu střízlivější. Úspěch e-shopů s potravinami je sice v porovnání se supermarkety a hypermarkety do očí bijící, nejedná se ovšem o trvale udržitelný růst. Jen pro ilustraci, zatímco "kamenný retail" dlouhodobě stagnuje, ba dokonce
klesá v jednotkách nižších procent, e-shopy s potravinami rostou měsíčně o desítky procent. Trh nemůže toto tempo vydržet ani v dalších dvou letech. Naopak, stále nás čeká přemýšlení nad tím, co český zákazník vlastně chce a potřebuje. A hlavně, jak najít to nejlepší řešení pro nás i pro něj. Čím pomaleji však budou přicházet další změny, tím hlubší, pevnější a zásadnější pro český retail budou. Pravděpodobně ho nezvratně přemění. Už jen fakt, že do roku 2015 v retailu dlouhé roky působili vlastně jen známí hráči, o něčem vypovídá. Těm teď v podstatě přes noc vyrostla "nezávislá" konkurence a budou ji muset brát vážně, což se v maloobchodě nestalo již roky. Potenciál trhu si uvědomuje stále více subjektů. I díky tomu je schopen se rozvíjet dál. Jaké důvěře se těší, nejlépe ilustruje skutečnost, že s ním vážně počítají výrobci potravin a obchodníci. Ti prozřetelní již nyní přemýšlí nad strategií, jak uchopit on-line trade marketing. Vědí, že právě nyní je ta chvíle, kdy se získává důležitý náskok. A ti, kterým to ještě nedošlo, si to musí nejpozději letos uvědomit. Jinak se jednoho dne začnou také potýkat s konkurencí, která jen dokázala ve správný čas využít výhod, jež e-commerce prostředí přináší. Petr Vyhnálek, ředitel, Kolonial.cz
URL| http://mam.ihned.cz/c1-65141040-e-shop...estu-vyrobci-je-ale-berou-vazne-uz-dnes
MARKETING SALES MEDIA Trampoty s hledáním obchodních zástupců 1.2.2016
MARKETING SALES MEDIA str. 22
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Firmy mají problém najít kvalitní obchodníky. Poptávají jich tisíce, avšak jen malé procento uchazečů splňuje jejich požadavky. Jak to v Česku vypadá s oborem „sales“? Profese obchodního zástupce je často vnímána jako méněcenná. Lidé si většinou na první dobrou představí otravného a neodbytného podomního prodavače vysavačů. „Z minulosti stále ještě panuje negativní renomé, že obchod je pouze zlodějina a podbízení. Přitom dnešní firmy vyžadují sofistikované obchodníky s vysokoškolským vzděláním a perfektní angličtinou, kteří budou jednat s vysoce postavenými lidmi. Je však těžké najít kvalitního, který se hodí pro váš produkt. Každý schopný mladý člověk jde raději do PR nebo marketingu,“ myslí si Jitka Zoderová, CEO portálu BusinessAnimals.cz. Pozice jako pojišťovací agent, realitní makléř či „door-to-door“ obchodník patří dlouhodobě mezi nejhůře obsazované. „Opravdu schopný obchodní zástupce je přitom pro mnoho firem nezbytným motorem úspěchu. Bez něj se produkt na trhu neprosadí,“ míní personální ředitel Makro Cash & Carry Josef Fidler. Absolventi, hlaste se! Poptávka firem na obdobné pozice je obrovská. Patrný je i převis kandidátů, ovšem jen malé procento z nich je schopno splnit očekávání zaměstnavatele. Na portálu Jobs.cz se jen v minulém roce objevilo přes 9300 nabídek, což je vůbec nejvíc ze všech profesí. „Na jeden inzerát jsme zaznamenali průměrně 20 reakcí, což není špatné. Pro srovnání – nejhůř obsaditelná pozice je programátor, kde se hlásí průměrně 4–5 zájemců,“ uvádí Tomáš Dombrovský, analytik společnosti LMC, jež Jobs.cz provozuje. U obchodních zástupců mají podle něj firmy relativně nízké vstupní nároky, častěji než u jiných pozic je otevírají pro absolventy. „Takže zatímco napříč všemi profesemi je pro absolventy vhodná zhruba čtvrtina pozic, u obchodních zástupců je to kolem 40 %,“ dodává Dombrovský. Chuť reagovat na nabídku ovlivňuje více faktorů – region, typ úvazku a hlavně obor. Podle Zuzany
Lincové, ředitelky serveru Profesia.cz, se nejvíce lidí hlásí na obchodního zástupce v segmentu výroby potravin a nealkoholických nápojů. „Jde průměrně o 61 reakcí. Na druhém místě je obchod se 40 reakcemi a PR s 33 reakcemi. Naopak nejmenší zájem je v oblasti neziskových organizací a bankovnictví, kde je průměr 1‚5 reakce,“ prozrazuje Lincová. Přestupní můstek Pozice obchodního zástupce je typická vysokou fluktuací. Mnoho nezaměstnaných se na nabídky firem hlásí právě díky relativně nízkým nárokům, ale po chvíli zjistí, že pro obchod zkrátka nemají vlohy. „Na druhou stranu obchodní zástupci, kteří mají dobré výsledky, jsou většinou za tuto práci velmi vděční a žádnou jinou by nechtěli – dává jim prostor, možnosti, práci v terénu. Pro mladou generaci však není tato pozice vnímána jako příliš atraktivní, berou ji spíše jako přestupní stanici,“ říká Miroslava Břoušková, team leader pro oblast obchodu, marketingu a zdravotnictví v personální agentuře Grafton Recruitment. A není se moc čemu divit, pracovat jako obchodní zástupce není v dnešní době žádný med. Klient je čím dál informovanější a zaujmout ho v obrovské nabídce konkurenčních služeb není jednoduché. „Doba prodejců je za námi a po současné době poradců přijde doba partnerů. Takový obchodní partner nejen radí, ale především pomáhá klientovi řešit jeho životní situace,“ podotýká v anketě BusinessAnimals.cz ředitel odboru vzdělávání a tréninku ČSOB Pojišťovny Petr Kubíček. Se změnou klienta prochází přerodem celý obor. Jeho pilířem se stávají mladí obchodníci z generace millennials. Ti se vyznačují vyšším sebevědomím i ambicemi, než měli jejich rodiče, a také jinými požadavky na profesní život. „Uvědomují si také nutnost žít obchodnický lifestyle. Chodí s klienty na golf, řeší s nimi věci nad rámec byznysu a budují silné osobní vazby, ze kterých budou v budoucnu těžit. Právě tento přístup se do budoucna jeví jako strategie k úspěchu, ne každý obchodník má však natolik silný vnitřní motor, aby myslel v několikaletém horizontu,“ uzavírá Jitka Zoderová. *** Jitka Zoderová CEO BusinessAnimals.cz „Z minulosti stále ještě panuje negativní renomé, že obchod je pouze zlodějina a podbízení. Přitom dnešní firmy vyžadují obchodníky s vysokoškolským vzděláním a perfektní angličtinou, kteří budou jednat s vysoce postavenými lidmi.“ Foto popis|
mediahub.cz Na Super Bowlu neuvidíme reklamu na veganství: je v ní moc sexu! (video) 28.1.2016
mediahub.cz str. 0 Mediahub, Komunikace
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Američané zakázali reklamu, podle které vydrží vegani v sexu déle než masožrouti. Organizace PETA chtěla v rámci 50. ročníku Super Bowlu odvysílat reklamu na podporu veganství. Ochránci práv zvířat ale narazili na odpor a televize CBS reklamu plnou sexu zakázala. PETA v reklamě srovnává, jak dlouho vydrží v posteli masotariáni a vegani. A tvrdí, že ti druzí vydrží déle, píše server Stratégie.sk. Reklama se ale 7. února během jednoho z nejsledovanějších přenosů v americké televizi v hlavním vysílacím čase neobjeví. Podle televize CBS je příliš sexistická. No... ono tam totiž kromě sexu není vůbec nic - až na nepěknou událost, kdy masožroutovi spadne na hlavu klimatizace. PETA se brání, že reklama má lidi poučit o riziku konzumace potravin s vysokým obsahem cholesterolu, jako jsou například maso, vejce a mléčné výrobky, které mají zpomalit krevní oběh a vést k erektilní dysfunkci. Na druhé straně veganské potraviny, včetně čerstvého ovoce a zeleniny, mohou podle nich pomoct s prokrvením všech orgánů v těle.
Ochránci práv zvířat PETA už v minulosti narazili na odpor s provokativními kampaněmi, ve kterých jsou modelky jen kusy lidského masa. V další kampani zase srovnávali konzumaci masa a holokaust. Zákazy během Super Bowlu nejsou pro PETA nic, s čím by neměli zkušenost. V roce 2014 chtěli uveřejnit reklamu, ve které si modelka "hrála" se zeleninou. To bylo samozřejmě zakázáno také, píše iDNES.cz. A další diskvalifikovaná reklama PETA. S mladými ženami, které mají místo prsou vemena. A v třetí reklamě (také zakázaná, také z roku 2014) vidíme mladého muže, který donesl dvěma mladým ženám pizzu a klobásu navíc k tomu. Ale u holek zase neuspěl...
URL| http://mediahub.cz/komunikace-35809/na...eganstvi-je-v-ni-moc-sexu-video-1053567
Mladá fronta DNES Volby se blíží. Koalice licituje, na které zboží sníží daně 3.2.2016
Mladá fronta DNES str. 9 Ekonomika Jitka Vlková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Rýsuje se plán na snížení DPH. Nejen kvůli evidenci tržeb. PRAHA Předvolební kampaň se rozjíždí naplno. Snížení DPH se má týkat nejen piva a limonád v hospodách, jak navrhuje ministr financí Andrej Babiš. S návrhy přišla také ČSSD a týkají se masa, mléčných výrobků nebo chleba v obchodech. Má to však háček – není jisté, že by obchodníci skutečně promítli sníženou daň do cen. Babiš včera přiznal, že snižování DPH na pivo a nealko v hospodách je marketingovou kampaní na elektronickou evidenci tržeb. Chce hospodské odškodnit za náklady, které by se zavedením pokladen měli. Ale kampaň využili i další politici včetně opozičních. ČSSD navrhla, aby se snížení DPH týkalo chlazeného a čerstvého masa, másla a některých mléčný výrobků a chleba. „Snížení zdanění potravin má větší užitečnost než snížení zdanění u piva,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Přidal argument, že Slovensko od letoška přeřadilo tyto potraviny z dvacetiprocentní sazby do desetiprocentní. Ministr financí se nestaví zásadně proti, záležet bude na tom, jak by to postihlo rozpočet. „Nebráníme se tomu. Je to krok k postupnému ustavení jedné snížené sazby DPH ve výši deset procent,“ uvedl Babiš. Lidovci zatím vyčkávají. „Je to neprojednané a myslím si o tom své,“ uvedl Pavel Bělobrádek, předseda koaliční KDU-ČSL a místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace. Další diskuse tak proběhne příští týden na koaliční radě. Snižovat DPH jen na vybrané potraviny ovšem nedává ekonomům smysl – chybí silný argument, proč by některé položky zlevněné být měly a jiné ne. Podle ekonoma Petra Janského ze think-tanku IDEA CERGE-EI je nahodilé posouvání sazeb DPH nesmyslně překotné a daňovým změnám chybí koncepce. „Je to politická záležitost. Je otázka, kolik z toho snížení by se projevilo v ceně. Možná to celé skončí v kapse obchodníků a hospodských,“ myslí si. „Pokud je to ze sociálních důvodů, tak na to tu máme sociální systém. Bohatí spotřebují více základních potravin než chudí, a když je zlevníme, půjde od nich méně peněz do státní pokladny. Ty by se přitom mohly na dávkách poskytnout skutečně potřebným,“ vysvětluje Janský. A kromě toho způsobuje zmatky v tom, co do jaké sazby zařadit, a představuje tak příležitost k daňovým únikům. Ministerstvo financí už vyčíslilo jednotlivé návrhy, v případě vybraných potravin by z rozpočtu vypadlo 5,2 miliardy korun ročně. Opoziční ODS a TOP 09 přišly s návrhy vrátit DPH do dob před tím, než ji jejich vláda zvýšila.
„Zvýšení sazeb mělo sloužit na financování penzijní reformy. Tu koalice zrušila, tak ať peníze vrátí lidem,“ uvedl Miroslav Kalousek, předseda TOP 09. To by však znamenalo výpadek desítek miliard, a vláda by tak přišla o pohodlný polštář, který jí umožňuje zvyšovat některé výdaje a rozšiřovat daňové úlevy – od rodičů po zemědělce. Experiment se sníženou sazbou na vybrané věci už má Česko za sebou. Vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014 zavedla supersníženou sazbu DPH 10 procent na léky, knihy, dětskou výživu a mouku pro celiaky. Už tehdy se politici přetahovali o to, která dětská výživa nebo bezlepkové potraviny do ní budou patřit nebo ne. Stejná potíž by teď byla s chlebem nebo mléčnými výrobky. Návrh ČSSD se přitom nápadně podobá tomu, s čím v roce 2011 přišla strana Věci veřejné. Vláda Petra Nečase tehdy měla v plánu sjednotit DPH na dvaceti procentech a nejmenší vládní partaj tehdy navrhovala ponechat sedm potravin ve snížené sazbě 10 procent. Mezi ty šťastné patřilo mléko, brambory, chléb, nezpracované ryby (mořské i sladkovodní), nezpracovaná zelenina. Řešila se například otázka, jestli je meloun zelenina, nebo ovoce. Ke sjednocení sazby nakonec nedošlo, ale tehdejší vláda sazby DPH citelně zvedla. V době recese výše schodku překračovala pravidla EU. Současná vláda je v jiné situaci. Ekonomika roste a s ní i výběr daní, EU proti výši schodku nic nenamítá. Jenže koalice se o vyrovnaný, nebo dokonce přebytkový rozpočet nesnaží. V plánu sice nemá ani další snižování DPH na vybrané potraviny, ale když to nezvedne zadlužení rozpočtu, uvažuje o tom. *** Je to neprojednané a myslím si o tom své. Pavel Bělobrádek šéf KDU-ČSL Foto popis| O autorovi| Jitka Vlková, redaktorka MF DNES
nova.cz TOP 17 potravin, které budou letos vládnout zdravému jídelníčku 1.2.2016
nova.cz str. 0 Doma.cz/Novinky/Štíhlá a fit Doma.cz/tvnoviny.sk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Podle odborníků budou v kurzu hummus, kuskus, kedluben, sušené maso jerky nebo semínka všeho druhu. Tak jako v módě, i ve stravování se každý rok objevují nové trendy a vlivy. Určitě jste v poslední době zaznamenali trend vyhledávání bezlepkových potravin, nahrazování normální mouky celozrnnou nebo různé speciální diety jako paleo či primal. Podle odborníků letos budou v kurzu mezi potravinami například hummus, kuskus, kedluben, sušené maso jerky nebo semínka všeho druhu. Oživíte svůj jídelníček těmito potravinami? Zeleninové těstoviny Objevily se již před lety, ale kuchaři je prý letos budou využívat mnohem více. Jak na to? Zeleninu nastrouháte na tenké nudličky připomínající špagety a podáváte jako oblíbené těstoviny. Je to inspirace jak jídlo obohatit o potřebnou zeleninu. Naklíčená zrna Jejich pevné místo v jídelníčku je stále populárnější. Obsahují mnoho živin (vitamíny a minerály, včetně zinku a železa), ale přitom není potřeba je vůbec tepelně zpracovávat, takže si zachovávají všechny prospěšné látky.
Kedluben Podle odborníků bude letos právě tato zelenina králem fit jídelníčků. Odborníci oceňují, že má jen 27 kalorií na 100 gramů. Je chutný a mnoho lidí jej preferuje v syrovém stavu, ve kterém obsahuje nejvíce živin. Fermentované potraviny Po zkvašeným potravinách bude letos sahat stále více lidí, je to rozhodně zdravější varianta než různá umělá dochucovadla. Trendy je nakládaná zelenina, kimči nebo kyselé zelí. Popcorn s příchutí mořských řas Patří mezi zdravější pamlsky. Obsahuje velké množství vlákniny a žádný lepek. Koření vyrobené z mořských řas je velmi zdravé a odborníci očekávají, že toto ochucovadlo se letos rozšíří ještě více. Jerky (sušené maso) Obsahuje málo cukru, má spoustu proteinů a výraznou chuť, která lidi přitahuje. Hummus Pomazánka z cizrny je populární hlavně na Blízkém východě, odkud se rozšířila do celého světa. Výrobci potravin se chytili tohoto trendu a začínají nabízet jeho různé příchutě, například s příchutí arašídového másla. Kořen Macy Bylina z peruánských And připomíná ředkvičku. Pokud ji jíte pravidelně, doplňujete si energii, zlepšujete náladu a celkový zdravotní stav. V kuchyni má široké využití, dá se použít jako přísada do polévky, ale také rozemlít jako mouka na moučníky. Jídlo z formy na muffiny Nemusíte v nich připravovat jen skvělé dezerty. Můžete si tam dát zapéct zeleninu nebo maso. Porce velikosti muffinu jsou totiž ideální - zasytí vás bez zbytečného přejídání. ČTĚTE TAKÉ: 10 superpotravin, které prodlouží váš život Hlídejte si kalorický příjem. JÍDELNÍČEK Jídelníček na míru vašemu zaměstnání Vlastnoručně připravované "globowls" Odborníci předpokládají, že letos bude také ve znamení míchání chutí a pokrmů z různých etnických skupin, tzv. Global Bowls. Jednoduše v jedné misce smícháte vše, co vám chutná ze světové kuchyně. Brinner Slovo složené z anglických breakfast (snídaně) a dinner (večer). Trend spočívá v tom, že to, co byste jedli na snídani, si dáte na večeři a naopak - smaženice, volské oko, jogurt s ovesnými vločkami... Mražené hotové jídlo zažije revoluci
Nabídka jídla ze supermarketů by se měla výrazně rozšířit. Velcí výrobci totiž začínají experimentovat s novými kombinacemi. Větší zájem o různé semínka Jíst semínka bude pro nás brzy normálně jako jíst ořechy. Stále více je najdeme v salátech, v různých tyčinkách, cereálních směsích a podobně. A těšit se můžeme na skutečně bohatou nabídku. K hlavnímu chodu salátový box Měl by se stát naším plnohodnotným jídlem. Chcete-li mít oběd vyvážený, servírujte si ho v krabičce, která bude kromě zeleniny obsahovat proteiny (libové maso nebo kousek sýra), semínka, ořechy a dresink. Probiotické nebudou už jen jogurty Probiotika čeká velké rozšíření. Tyto zdravé bakterie již dnes najdeme v jogurtech nebo kefíru. Letos by se měly objevit například v nápojích. Měly by být ukryté ve víčku a při otevření se promíchají s nápojem. Najdeme je také v koktejlech a smoothies. Čokoláda, jakou jste předtím neochutnali Organicky vypěstované kakao z Dominikánské republiky otevírá nové možnosti pro výrobu cukrovinek. Z něho vyrobené produkty mají sladkou chuť, ale obsahují pouze nerafinovaný cukr a kokos. V takové čokoládě nenajdete mléko, sóju ani lepek, je proto vhodná i lidí držících různé diety nebo trpící potravinovými intolerancemi. Každá tabulka obsahuje 72 procent kakaa. Paleo zákusky Popularitu by si měly získat i zákusky bez mléka a lepku, zato plné zdravého ovoce a zeleniny s osvěžující chutí, která neobsahuje žádná umělá sladidla, příchutě, barviva nebo rafinovaný cukr. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2015/1775393.jpg?d41d
URL| http://doma.nova.cz/ext/stihlaafit/top...letos-vladnout-zdravemu-jidelnicku.html
Znáte dlaňovou dietu? Můžete při ní jíst i klobásu a čokoládu 1.2.2016
nova.cz str. 0 Krásná.cz/Fitness krasna.cz/tvnoviny.sk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět A nemusíte počítat kalorie ani vytahovat kuchyňskou váhu. Přečtěte si, co a jaké množství musíte konzumovat. Ve světě vznikly již stovky různých diet. Pokud potřebujete shodit, my vám nabízenou jednu z nich. Při ní nemusíte počítat kalorie ani vytahovat kuchyňskou váhu. Na měření potravin vám postačí dlaně. “Jednoduše využijte vlastní ruce jako odměrku na odměřování ideální velikosti porce jídla, kterou hodláte sníst,“ popisuje výživová specialistka Veronika Hanáková. Než si příště naložíte plný talíř nebo se začnete v restauraci či jídelně rozplývat nad řízkem přes půl talíře, zpozorněte. Porce jídla, kterou chceme zkonzumovat, by neměla být větší než naše dlaň. Porce masa nebo sladkého hříchu by měla mít srovnatelnou velikost. Porci přílohy můžeme odměřit v hrsti, pokud už ji dostaneme naservírovanou hotovou, pak se dobře měří ve srovnání se zatnutou pěstí. Když se podíváte na svou pěst, nebude větší než jedna velká brambora. Odpovídá to množství přílohy, kterou máte na talíři?
Rozdělení potravin do dlaní Maso a ryby Řízek, steak nebo filé by neměly být větší než vaše dlaň, týká se to i kuřecího řízku Přílohy Udělejte z obou dlaní misku a co se vám do nich vejde, je vhodná porce uvařených těstovin a brambor ČTĚTE TAKÉ: Bláznivé dietní fígle, které skutečně fungují Blesková sedmidenní dieta Skvělá hollywoodská dieta: Štíhlejší a fit už za tři dny Zelenina Dvě hrsti očištěné a pokrájené zeleniny, měření velikosti podobně jako přílohy. Do jídelníčku si můžete zařadit 3 až 5 takových porcí denně. Pozor, každý dresink jsou kalorie navíc. Ovoce Jablko, pomeranč a hruška se vám mají vejít do mírně pokrčené ruky, malé druhy ovoce do dvou hrstí. Sladkosti I u sladkostí platí velikost dlaně. Místo obřího koláče nebo štrůdlu si tedy musíte dát jen menší porci. A u oblíbené čokolády měříme na prsty. Přiměřená porce je řádka čokolády o délce našeho ukazováčku, což odpovídá zhruba třem kostičkám. Nehřeště víc. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Feb2016/1831489.jpg?d41d
URL| http://krasna.nova.cz/ext/fitness/znat...e-pri-ni-jist-i-klobasu-a-cokoladu.html
Nové Přerovsko Tržní řád se v Přerově změní 29.1.2016 Nové Přerovsko str. 1 Titulní strana PETRA POLÁKOVÁUVÍROVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lidé chtějí, aby trhy byly v sobotu a sortiment se rozšířil o farmářské výrobky Přerov – Městské trhy, které se pravidelně konají na náměstí T. G. Masaryka v Přerově, změní svou podobu. Radní se rozhodli vypsat výběrové řízení na nového provozovatele, jenž by lidem nabídl širší sortiment – například farmářské výrobky. Právě o ty je, jak vyplynulo z ankety města „Přerovský rádce“, značný zájem. Městské trhy se konají v době od března do listopadu, a to buď v pátek, nebo v sobotu. Jejich organizátorem je občanské sdružení a pravidelně se jich účastní na tři desítky prodejců. Zda jsou lidé s podobou trhů spokojení, zjišťovali radní prostřednictvím ankety Přerovský rádce. Lidé v ní odpovídali nejen na to, jak často by se měly trhy konat, ale i zda jim vyhovuje stávající
sortiment. „Rada města se s výsledky ankety seznámila v lednu. Chceme trhy pro občany více zatraktivnit, máme v plánu upravit tržní řád a tyto postřehy do něj zapracovat,“ uvedl náměstek primátora Petr Měřínský (ANO). Více se dočtete na straně 4 Trhy v Přerově změní podobu Dokončení ze strany 1 Podle něj město vypíše výběrové řízení na provozovatele, jenž bude tyto požadavky splňovat. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu respondentů chodí na trhy pokaždé, nebo alespoň občas, osmdesát pět procent lidí. „Převážná většina, tedy 72 procent, je spokojena s tím, že jsou na náměstí T. G. Masaryka, tedy přímo v centru města,“ shrnula Lenka Tomečková z oddělení marketingu přerovského magistrátu. Rozdílné byly ale odpovědi na otázku, zda jsou rádcové spokojeni s kvalitou zboží. Políčko „ano“ zatrhlo 44 procent respondentů. Lidé si pochvalovali maso a uzeniny, pečivo a cukroví. Třetí příčku pak obsadily sýry. Nespokojenost ale neskrývali nad tím, že na trzích neseženou kvalitní ovoce a zeleninu. „Myslím, že trhy by měly být více zaměřeny na tento druh zboží,“ uvedl svůj názor jeden z dotázaných. Mnohým chybějí také farmářské, regionální a rukodělné výrobky. „Stánky typu oblečení, záclony a podobně by měly vymizet,“ namítl jeden z respondentů. Absence zboží, které se nedá koupit jinde, ale také farmářských produktů patřilo k nejčastějším odpovědím na téma sortiment. Občané v anketě hodnotili také vzhled stánků, jenž vyhovuje 41 procentům dotázaných, ostatní měli menší či větší výhrady. „Nelíbí se mi třeba, když se na náměstí postaví dodávka a prodává se přímo z přívěsu,“ napsal jeden z rádců. Někdo ale změny nepotřebuje. „Hlavně že to není jako po revoluci – na zemi. Lidé chodí a nakupují, tak proč měnit něco, co funguje,“ zazněl jeden z názorů. Zajímavou odpověď přinesla otázka, zda by si lidé přáli v Přerově čistě farmářské trhy. Téměř 71 procent by je přivítalo, protože chtějí podpořit regionální prodejce, lákají je kvalitní produkty a nechtějí „supermarketovou chemii“. Šestnáct procent dotázaných pak zatrhlo políčko „ne“. A jak často by se měly trhy konat? „Téměř polovina lidí se vyslovila pro to, aby byly jednou měsíčně. Každý týden by chodilo 25 procent respondentů a jednou za čtvrt roku 12 procent lidí. Někdo by ale chtěl trhy pořádat jen před významnými svátky,“ zmínila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová. Převážná většina rádců – a to 63 procent – by si přála, aby se trhy konaly v sobotu. „Pro pátek se vyslovilo 24 procent a zbylá procenta byla rozptýlena do ostatních dní,“ upřesnila. Podle stávajícího provozovatele městských trhů změny nenastanou ze dne na den. „Na jednání s primátorem jsme se domluvili, že je zajistíme do doby, než bude znám vítěz výběrového řízení. My se do něj samozřejmě přihlásíme také,“ uvedl Marek Dostál z občanského sdružení, jež trhy provozuje. Konat se do té doby budou každý třetí pátek v měsíci. První trhy se uskuteční 18. března, v době od 8 do 16 hodin. „Z naší strany je snaha pořádat farmářské trhy a pokusíme se uspět se žádostí o dotaci kraje. Pokud by se nám to ale nepodařilo, zkusili bychom za pomoci města a Agrární komory najít řešení pro jejich pořádání,“ uzavřel. *** „Převážná většina, tedy 72 procent, je spokojena s tím, že jsou na náměstí T. G. Masaryka, tedy přímo v centru města.“ Lenka Tomečková, magistrát Přerov
novinky.cz I prasátko chované doma na gauči vyroste 27.1.2016
novinky.cz str. 0 Bydlení - Jak na to Roman Mašín Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Když se řekne prase, představí si většina lidí kouřící jitrnice na stole nebo třeba hon na přemnožené divočáky. V posledních letech se ale některá prasátka stala také domácími mazlíčky. Jako se všemi živými tvory i s prasátky bývají problémy, navíc jejich chov je spojen s mnoha nesmyslnými legendami, s jejichž pravdivostí by se měl každý, kdo si chce chrochtajícího kamaráda přivézt domů,
seznámit. Nejčastěji se v domácnostech chovají kříženci malého vzrůstu. Tato prasátka mívají většinou černou barvu, ale jsou i šedé, zcela růžové, bílé, hnědé i vícebarevné varianty. Naprostou legendou, a velmi nebezpečnou, je, že se dají pořídit opravdová miniprasátka. Taková neexistují. I tak populární a veřejnosti známé vietnamské prase může dosáhnout v dospělosti hmotnosti až 200 kg. Fotky s malými, takřka kapesními prasátky, které lákají ke koupi, jen zájemce matou, protože to jsou snímky selat a nikoliv dospělých jedinců. „Plno lidí prodejcům uvěří, že bude mít prasátko v dospělosti maximálně 12 kilogramů. Když pak vyroste v takřka metrákového jedince, končí vyhozené někde u silnice, na sídlišti nebo v jitrnicích,“ říká chovatelka Gabriela Ječménková. Největším problémem je dnes to, že se objevila řada množitelů, kteří chtějí na popularitě chovu prasátek v domácnosti co nejvíce vydělat. A tak se záměrně lživými informacemi snaží sehnat si co nejvíce kupců. Velikostní rozdíl po dvou letech FOTO: Gabriela Ječménková „Lidé na ulici mi často říkají, vy máte krásné prasátko, my bychom taky chtěli, ale takové to malinké, co nevyroste," vypráví své zkušenosti Gabriela. „Když jim odpovím, že taková prasátka v ČR nejsou, tak se na mě dívají jako na hlupáka s tím, že to viděli v televizi či v internetové inzerci.“ První rada tedy zní - vždy navštivte seriózního chovatele a od něj načerpejte co nejvíce zkušeností. A zapomeňte na prasátka velikosti králíka, taková opravdu neexistují.Připravit domácnost Když už se budoucí majitel seznámí s realitou a má dostatek informací o svém budoucím domácím mazlíčkovi, měl by domácnost pro chov prasátka vhodně připravit. Obecně se ví, že prasata jsou velice inteligentní zvířata. Říká se, že jsou schopna komunikovat na úrovni čtyřletého dítěte. Ne jinak je tomu i u prasátek, která se chovají v domácnosti. Má to své výhody i nevýhody: 1. Prasátko se doma naučí velice rychle základní hygieně, tedy vyměšovat buďto do nějakého svého koutku, vybaveného podobně jako třeba kočičí záchod, nebo při pravidelném venčení na procházce. 2. Prasátko se ale také velice rychle naučí otevírat lednici, spíž nebo si vylézt na židli, aby dosáhlo na pochoutky připravené na stole. Také odpadkové koše jsou pro prasátka neodolatelným lákadlem. 3. Samozřejmě, i prasátko má rádo hru, a tak okusuje a ožužlává vše, co má v dosahu, tedy i věci, které majitel jako hračky určitě nepořizoval. 4. Zahrada je pro prasátko nejlepším terénem pro jeho přirozenou potřebu rytí a je mu jedno, zda na zahradě máte anglický trávník, zeleninovou zahrádku nebo záhon květin. 5. Výchova prasátka a jeho socializace je klíčovou věcí, které by majitel měl věnovat všechnu energii a trpělivost. Čím dříve se začne, tím lépe. Předně si prasátko musí zvyknout na svůj pelíšek a na základní hygienu. „Pokud nechcete později spát v posteli s dospělým prasátkem, nedovolte mu nikdy se v posteli usadit,“ varuje prezidentka Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti Martina Katzerová. 6. Zvíře je třeba navyknout i na postroj a vodítko, na kterém bude chodit ven. Prasátko si velice rychle zvykne na své jméno a také soužití s dalšími domácími zvířaty nebývá problém, pokud se jejich seznamování dělá trpělivě a pomalu.
Ve výchově musíte být důslední, prasátko díky své vrozené inteligenci rychle a okamžitě využije jakoukoliv nedůslednost ve výchově ve vlastní prospěch. Prasátko se může naučit chápat různá gesta. Například takto lze naznačit, že majitel pro ně už nemá žádné pamlsky. FOTO: Gabriela JečménkováNejdůležitější rady pro budoucího majitele prasátka 1. K chovu prasátka v pronajatém bytě nebo nemovitosti si vždy vyjednejte souhlas majitele. 2. Prasátka nezvládají chůzi po strmém kluzkém schodišti. Selátku můžete pomoci, dospělé prasátko nezvládnete. 3. Prasátko vyžaduje pravidelné venčení. 4. Výchova prasátka vyžaduje velkou trpělivost a důslednost. Jednou prasátku ve výchově ustoupíte, a už to tak zůstane napořád. 5. Prasátka, obzvlášť samice v říji, mohou být velice hlučná. 6. Prasátka jsou stádová zvířata, potřebují proto společnost. Musíte mít dostatek času se jim věnovat, hlavně v prvních měsících jejich věku. Zanedbávané prasátko se může stát nepříjemně agresívním. 7. Socializace a výchova jsou velice důležité. Nesocializované a nevychované prasátko dokáže velice nepříjemně člověka napadnout a pokousat ho. 8. Nezanedbávejte hygienu, veterinární péči a očkování. 9. Prasátko si vždy pořizujte od seriózního chovatele. 10. Nejlepší a nejdůvěryhodnější informace dostanete od zkušených majitelů nebo v klubu. Info na http://www.prasatkovdomacnosti.cz Je to všežravec Prase je všežravec, proto si s jeho potravou nemusí dělat majitel těžkou hlavu. Častým problémem je, že si lidé myslí, že snížením dávek potravy zamezí růstu prasátka. To je úvaha zcela mimo realitu. Velikost prasátka je dána především jeho genetickou výbavou, a tak nedostatečné krmení způsobí jen podvýživu a zdravotní problémy, a velikost nijak neovlivní. Těžko dát univerzální návod na velikost krmné dávky, je individuální. „Obecně lze říci, že zdravé prasátko by mělo mít kostru i svalstvo dobře vyvinuto, tělesné tvary jsou mírně až středně zaoblené, nelze nahmatat pánevní kosti ani obratle na páteři,“ říká Martina Katzerová. „Krmnou dávku je třeba rozložit do tří denních dávek, podávaných pravidelně. I když je prasátko všežravec, není naším cílem ho vykrmit, hlavní část by měla tvořit kompletní krmná směs pro prasátka chovaná v domácnosti případně syrová zelenina a ovoce s nízkým obsahem cukru, v létě pak tráva. Ostatní potraviny a krmiva berte pouze jako doplněk stravy.“ V zimních měsících lze základní krmení doplnit travními granulemi, které ovšem nesmí obsahovat žádné další látky, jako např. léčiva. Prasátku můžete dát i syrové kuřecí a hovězí maso, rýži, suché pečivo, vločky, luštěniny, obilný šrot, tvaroh, sýry, jogurt apod. Vše jen v omezeném množství. Jako pamlsky za odměnu je nejlépe používat speciální pamlsky pro prasátka. Nikdy nekrmte prasátko krmnými směsmi pro koně, králíky a jiné hlodavce. Zcela nevhodné jsou také veškeré cukrovinky, solené oříšky, bramborové lupínky, slané sušenky, uzeniny a další masné výrobky. „Také čokoláda je pro prasátko velice nebezpečná, protože obsahuje látky, po nichž může uhynout,“ zdůrazňuje Martina Katzerová. „Mezi největší jedy pro prasátko patří takzvané bílé jedy, a to cukr, sůl a bílá mouka.“ Pořekadlo „špinavý jako prase“ v případě domácích prasátek vůbec neplatí. Prasátka, na rozdíl od jiných domácích mazlíčků, nejsou cítit, na jejich kůži ani srsti nebyly prokázány žádné alergeny. Přesto se prasátka doporučuje mýt každý den. Po umytí je třeba jejich kůži ošetřit vhodným jemným olejem. Nejlepší jsou dětské šampony a dětské olejíčky.Návštěva veterináře Prase je kopytník, ale domácí mazlíček toho zcela jistě nenachodí tolik, jako jeho v přírodě žijící příbuzní, je proto třeba pečovat o i jeho spárky. Minimálně jednou týdně se musí namazat vazelínou, alespoň dvakrát ročně navštivte veterináře, aby je upravil.
Také péče o uši je důležitá, ty se doporučuje čistit tamponem také v týdenních intervalech. U samců je důležitá také pravidelná úprava řezáků a špičáků. I to by měl dělat zkušený veterinář. Spárky prasátka potřebují pravidelnou údržbu. FOTO: Gabriela Ječménková A když už jsme narazili na veterináře, přestože je vaše prasátko domácím mazlíčkem, lepší, než veterináře se zkušenostmi se psy a kočkami, je vyhledat spíše toho, který se zabývá hospodářskými zvířaty nebo přímo veterináře se specializací na prasátka chovaná v domácnosti. Mezi nemocemi vašeho mazlíčka a jeho příbuznými, chovanými na maso, totiž není žádný rozdíl. Veterináře chovatel potřebuje minimálně 2x ročně, kdy ze zákona musí prasátko přeočkovat proti červince. Z preventivních důvodů, když prasátko někoho třeba i nechtěně poraní, je dobré naočkovat ho i proti vzteklině. I odčervování by mělo být součástí veterinární péče, stejně jako je tomu u psů a koček. Rozhodnutí o kastraci je zcela na majiteli. Pokud nechcete odchovávat další generace prasátek, pak se kastrace samic doporučuje co nejdříve jako prevence onemocnění reprodukčních orgánů. Mít prasátko v domácnosti je trochu legislativní problém. Prase bez ohledu na to, zda je chováno ve velkochovu, chlívku, venkovním výběhu nebo spí v posteli s majiteli, je u nás podle zákona hospodářské zvíře. Musí mít tedy prokázaný původ (vlastně jakýsi rodokmen), být registrováno, označeno a jeho chov je omezen například místními vyhláškami. Prasátka v domácnosti tyhle podmínky v drtivé většině nesplňují. Disciplína je při výchově prasátka důležitá. Pokud mu dovolíte vlézt do postele, počítejte s tím, že už do ní poleze pořád. FOTO: Gabriela Ječménková Pokud tedy někde nemáte registrované vaše domácí prasátko, přestupujete zákony ČR. Jak z toho ven? Český klub majitelů prasátek v domácnosti uzavřel dohodu s veterinárními orgány, že bude prasátka chovaná v domácnosti registrovat a označovat mikročipem, jak je to běžné u jiných domácích zvířat. Když si tedy prasátko do domácnosti pořídíte, vždy ho registrujte u výše zmíněného klubu, tím jeho chov jako domácího mazlíčka zlegalizujete.
URL| http://www.novinky.cz/bydleni/jak-na-t...atko-chovane-doma-na-gauci-vyroste.html
Největší veletrh bio potravin otevře své brány již za dva týdny 27.1.2016
novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Roman Hrůza Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Největší mezinárodní veletrh biopotravin Biofach zve k návštěvě všechny příznivce ekologického zemědělství a bio potravin. V době od 10. do 13. února představí na norimberském výstavišti novinky od více než 2555 vystavovatelů. Hlavním tématem jsou biovína, bio olivový olej a veganská strava. Ani letos nebude chybět účast českých firem pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR. Česká expozice, na které se prezentuje 11 společností, se nachází v hale 5, stánek 5-159. Další české firmy vystavují na samostatných stáncích.
Jednou z takových je například firma Probio. „Letos představíme veřejnosti nové chlebové směsi Biolinie a bezlepkové plodiny, jako jáhly, pohanka a nově i čirok,” uvedla Barbora Hernychová ze společnosti Probio. Mimo koncových spotřebitelů a bio příznivců veletrh navštěvují především lidé z oboru. „Nákupčí z celé Evropy zde vyhledávají nové trendy a novinky pro vlastní sortiment. Na jednom místě se mohou seznámit s ucelenou nabídkou ekologického zemědělství - biopotraviny, suroviny, ovoce, zelenina, lahůdky, pečivo, maso, mléčné výrobky, bionápoje a mnohé další,” vysvětlila Naděžda Lichte z Oficiálního zastoupení NürnbergMesse pro Českou republiku. Velkým trendem jsou obecně kvalitní mlýnské výrobky, jako mouky a krupice. „V ČR přinášíme nejširší sortiment bio mouk, ale chceme lidem představit i alternativní výrobky, jako mouka z červené pšenice a dvouzrnky, čiroková mouka, ovesná mouka a další,” řekla Hernychová. Ti, kdo by chtěli veletrh navštívit, mohou využít pohodlné jízdy autobusem. „Ve čtvrtek 11. února pořádáme do Norimberka jednodenní zájezd z Prahy, s možností přistoupit v Plzni. Více informací zájemci naleznou na webu http://www.proveletrhy.cz," dodala Naděžda Lichte.
URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zahr...-otevre-sve-brany-jiz-za-dva-tydny.html
Celiakie je jako chameleón 28.1.2016
novinky.cz str. 0 Žena - Zdraví Petr Veselý Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Jsou to trochu šokující údaje. U dospělých trvá v průměru osm až dvanáct let, než se celiakie projeví čitelnými příznaky a než ji lékaři pacientovi přesně diagnostikují. Tahle nemoc je totiž záludný chameleón. Častými příznaky bývá třeba to, že postižený člověk trpí pocity nevolnosti a cítí se unavený. Také ho mohou trápit bolesti břicha, opakované průjmy, bolesti kostí, svalové křeče, celková slabost, podrážděnost, plačtivost a tak dál. Méně běžné příznaky jsou zácpa, zvracení, plynatost, kožní vyrážka, porucha růstu, deprese, řídnutí, případně měknutí kostí, zvýšená kazivost chrupu, neplodnost, vypadávání vlasů aj. Uvedené příznaky se objevují v různých kombinacích a intenzitě. Někdy se proměňují i podle toho, jak se nemoc vyvíjí. Jinak se choroba projevuje ve stadiu akutního vzplanutí, ve fázi bez příznaků, ve zklidněném období, nebo ve fázi potencionálního sklonu k této poruše. Jinak se může hlásit u dětí a jinak u dospělých.Často ji provázejí další nemoci „V každém případě jde o autoimunitní chorobu, kterou u lidí s dědičnou dispozicí vyvolává lepek,“ vysvětluje gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout CSc. „Tuto bílkovinu obsahují určité druhy obilí a výrobky z něj. U člověka, který onemocní celiakií, způsobí lepek zánět v tenkém střevě, následně i poruchu trávení a vstřebávání. Naruší rovněž další funkce střeva a postupem času dojde na jeho sliznici k nevratným změnám.“ Nemoc může vyvolat chudokrevnost, únavu a bolesti kloubů, ale také osteoporózu (řídnutí kostí). Někdy způsobí i potíže s otěhotněním. Celiakii občas doprovází cukrovka nebo onemocnění štítné žlázy, zvyšuje však i riziko vzniku zhoubných nádorů. Také proto je důležité, aby ji lékaři zachytili a léčili včas.Ženy postihuje dvakrát častěji
U někoho se choroba projeví už v dětství, u jiného až v dospělosti. U dětí trvá diagnóza obvykle kratší dobu než oněch zmíněných osm (u žen) nebo dvanáct let (u mužů). Něžné pohlaví postihuje nemoc dvakrát častěji než muže. „Dnes se celiakie zjišťuje pomocí testu na určité protilátky,“ říká docent Kohout. „Domácí testy jsou jenom orientační, skutečně spolehlivý test patří do rukou lékaře, který ho posílá na vyhodnocení do akreditované laboratoře. Navíc se výsledek obvykle potvrzuje ještě odebráním vzorku tkáně z tenkého střeva při gastroskopii, u malých dětí pak pomocí speciální kapsle, kterou lékaři zavedou do tenkého střeva.“Dieta jako léčba Aby to všechno bylo ještě víc zamotané, celiakie zdaleka není jedinou formou nesnášenlivosti lepku. Existují i další varianty této poruchy: imunitní, autoimunitní, alergické atd. Odborníci odhadují, že v ČR trápí kolem 50 000 lidí. Prakticky jediný způsob, jak nemoc léčit, je bezlepková dieta. Tedy jídelníček, ve kterém pacient vyloučí všechny potraviny obsahující tuto bílkovinu. Je v pšenici, žitu, ječmeni, případně v ovsu a výrobcích z těchto druhů obilí. Postižený člověk si musí dávat pozor také na uzeniny, paštiky, konzervy a výrobky z mletého masa. Stejně jako na polévky, omáčky, kečupy, majonézy, dresinky, hořčice, masoxy, sójové omáčky, kypřicí prášky, pudinky, cukrovinky, jogurty, tavené sýry, různé dezerty a tak dál. Mohou totiž obsahovat příměs mouky, strouhanky nebo škrob s lepkem. Nevhodné je pro ně rovněž pivo, k jehož výrobě se používá slad z obilí. Pokud si ovšem nekoupí to speciální, určené celiakům, ve kterém lepek není.Jídelníček, který se prodraží Problém je, že producenti potravin běžně neuvádějí na obalech svých výrobků údaje o obsahu lepku. Spolehlivým vodítkem je pouze nápis: Bez lepku. Pokud na sobě mají značku s přeškrtnutým klasem, je to složitější, v některých případech jde o kvalitní výrobek, v jiných bohužel o zneužití značky. Bezlepkové potraviny bývají dražší než ty běžné, některé až osmkrát. Navíc, pokud pacient konzumuje jenom výrobky označené jako bezlepkové, snadno se vystaví riziku trochu jednostranného a málo pestrého jídelníčku. Tyto potraviny mohou někdy obsahovat malé množství lepku: až do 20 mg na kilo. Celiakům to obvykle nevadí, ale vadí to lidem alergickým na lepek.Móda i bestseller Velkou módou, zejména v USA, se stala dieta, která se snaží vyloučit nebo aspoň výrazně omezit konzumaci potravin obsahujících lepek. Není určena celiakům, ale lidem, kteří se chtějí dobře cítit, zhubnout a mít lepší kondici. Stravuje se tak podle některých odhadů až čtvrtina Američanů. Nejvíc ji zpopularizoval tenista Novak Djokovič. Tomu před šesti roky znepříjemňovaly život zdravotní problémy, kvůli kterým měl problém odehrát celý turnaj. Negativně ovlivňovaly jeho tenisové výkony a psychickou pohodu. Tenista je přičítal astmatu. Podle nutričního specialisty doktora Igora Cetkoviče však šlo o nesnášenlivost lepku, který ho dráždil, a také o zvýšenou citlivost na mléčné výrobky. Když tenista změnil jídelníček, to znamená, že například výrazně omezil potraviny obsahující lepek, lépe se cítil a byl na kurtu rychlejší. Ale také dřív regeneroval a lépe se soustředil. Během jednoho roku se stal světovou jedničkou. Své zkušenosti popsal v knize Naservírujte si vítězství, která se stala bestsellerem.Zdravého člověka lepek nedráždí Djokoviče pak napodobovala řada sportovců, kteří chtěli zmírnit své trávicí obtíže a zvýšit svou výkonnost. To, že se někteří z nich lépe cítili, případně dosahovali lepších výsledků, pak připisovali právě vyloučení lepku ze stravy. Podobné efekty popisovala také řada obyčejných lidí. „Je potřeba zdůraznit, že se jedná o subjektivní pocity a subjektivní závěry sportovců i jejich výživových poradců,“ upozorňuje docent Kohout.
„Nikoliv o závěry, které by byly potvrzené vědecky. Pravda, pšenice dnes obsahuje víc lepku než kdysi. Pro zdravého člověka bez dispozice k celiakii nebo k alergii na lepek však nepředstavuje žádné zdravotní riziko nebo problém.“Co přinese bezlepková dieta zdravým lidem Zdravý člověk dodržováním bezlepkové diety nic nezíská, na druhou stranu mu ani neuškodí. Jediné, co mu může hrozit, je nevyvážený jídelníček a tedy nedostatek určitých živin, vitamínů a minerálů. Výběr potravin bez lepku bývá přece jenom zúžený. Proto je rozumné, když si jídelníček nechá zkontrolovat nutriční terapeutkou. Jediným ziskem může být jeho lepší subjektivní pocit, vyjde ho však o 100 a více procent dráž než běžné stravování. Jediné, co má z pohledu odborníků na výživu opravdu smysl, je nahrazování výrobků z bílé mouky těmi celozrnnými. Ovšem ne kvůli lepku, spíš kvůli vyššímu obsahu vlákniny, které konzumujeme málo. Má totiž na náš organismus řadu pozitivních účinků. Snižuje například vysokou hladinu krevního cukru a tedy i záchvaty hladu, podobně jako riziko propuknutí cukrovky. Bezlepková dieta znamená to, že rodiče celiaka zaplatí za potraviny například minimálně o 3000 korun měsíčně navíc. Zdravotní pojišťovny jim na ně sice trochu přispívají, ale bohužel jen částečně (třeba VZP kolem 500 Kč, ale pouze dětem a studentům do 26 let).
URL| http://www.novinky.cz/zena/zdravi/392504-celiakie-je-jako-chameleon.html
Bujarý masopust ve Ctěnicích se obejde i bez opravdové zabijačky 29.1.2016
novinky.cz str. 0 Vaše zprávy Vratislav Konečný Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Na neděli 31. ledna se chystá ve Ctěnicích na okraji Prahy v zámeckém parku oslava masopustu. K tomuto mnohasetletému zvyku patřila i tradiční zabijačka, ty jsou ale z hygienických důvodů zakázány. Takže bude sice nainstalováno prasátko, ale dávno poražené. O jeho produkty přesto návštěvníci nepřijdou. Pomohli sekyrami králi Oslava je spojená s řeznickým cechem, který patřil mezi nejvíce vážená řemesla. Pro řezníky bylo zásadní datum 28. listopadu 1309. Král Jan Lucemburský stál před branami Prahy a nemohl se dostat dovnitř. Řezníci mu prosekali cestu Dobytčí branou, stávala u jejich masných krámů v Dlouhé ulici. Lucemburk zvítězil, za pomoc udělil cechu červenou korouhev se lvem bez korunky držícím sekeru na jedné straně, druhá strana pak byla ozdobena dvěma oděnci zatínajícími sekyry do mříže v bráně. K tomu cechu udělili erb - lva se sekyrou, toho můžete vidět na řeznictvích dodnes. Řezníci měli za povinnost pomáhat v případě ohrožení městu, pomáhat při požárech a živelních pohromách. Cech měl velmi přísná pravidla. Masopustní ňamky Na slavnosti ve Ctěnicích, kde bude hodně veselo, uvidíte karnevalové masky, nebudou chybět tradiční pochoutky. Ochutnat budete moci tradiční fašankové koblihy, boží milosti, vdolky, lokše, bramborové cmundy ani horký mošt a medovina. Originální českou zabíjačku přichystá a své speciality nabídne pražské řeznictví Hudera a syn. Maso bylo jídlo hlavně zimní Ve středověku i v pozdější době se maso jedlo zejména v zimních měsících, to se i poráželo,
regulovaly se stavy zvířat. Udilo se, peklo, vařilo. Hovězího nebylo mnoho, konzumovala se převážně drůbež a vepřové. Hovězí se poráželo po třech letech chovu. Aby vydrželo, muselo se nasolovat. Masné krámy sloužily hlavně pro výsek dobytčat. V předhusitské Praze mělo město 214 stálých krámů, jeden připadl zhruba na 200 obyvatel, Litoměřice 50, Rakovník 31. Masné krámy byly i jakousi výkladní skříní, o jejich koupi a prodej byl velký zájem. Kupovali je i zámožní měšťané a pronajímali řezníkům, ti mohli prodávat jen čerstvé nesolené maso. Přespolním řezníkům se říkalo huntýři, mohli v tržní dny prodávat maso na povoleném místě. Od 10 hodin bude ve výstavním sále Špejchar otevřena Masopustní dílna pro děti, zde si mohou vyrobit masopustní masku. Hrát na Ctěnicích bude Malá česká muzika Jiřího Pospíšila od 14 do 14.40 hodin a od 15 do 15.40 hodin v sále Kočárovny.
URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/prah...e-obejde-i-bez-opravdove-zabijacky.html
Nižší daň na pivo Babiš ještě před rokem odmítal, upozornil Jurečka. Nepochopil to, kontruje šéf ANO 29.1.2016 novinky.cz str. 0 Domácí Barbora Zpěváčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ministr financí Andrej Babiš (ANO) byl ještě před rokem proti snížení spotřební daně na pivo, upozornil v pátek šéf resortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Babiš, který ve čtvrtek přišel s nápadem snížit DPH u sudového piva na deset procent, opáčil, že Jurečka jeho návrh nepochopil. „Před rokem jsem od pivovarníků dostal podnět, zda by stát nemohl snížit spotřební daň na pivo. Tehdy jsem to téma projednával s koaličními partnery a především ministr financí byl proti z důvodů výpadku příjmů do státního rozpočtu. Dnes navrhuje snížení DPH jen pro pivo. Ať si o tomto kroku udělá každý obrázek sám,“ napsal si Jurečka na Facebook.Maso, mléko, máslo chleba. Babišův návrh s pivem rozjel v koalici závody Babiš oponoval s tím, že ministr zemědělství si jeho plán zřejmě vysvětlil špatně. „Pan Jurečka to asi nepochopil. Jeho návrh znamenal, že bychom snížili daň i pro lahvové pivo a tím bychom zvýhodnili výrobce a pivovary. A my jsme právě chtěli zvýhodnit živnostníky, kteří provozují hospodu, respektive konzumenty,“ řekl Novinkám Babiš. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se svou cedulí na pátečním jednání Sněmovny. FOTO: Milan Malíček, PrávoMaso, mléko, máslo... Jurečka také uvedl, že lidovci budou požadovat snížení DPH u potravin. Podle ministra zemědělství to reálně pomůže rodinám s dětmi, seniorům a lidem s nižšími příjmy. „To by bylo opravdu poctivě mířené opatření a budu o něm tedy chtít jednat. A potom, až toto uděláme, tak se bavme o snižování DPH u jiných položek,“ zdůraznil. Podobně v pátek reagovala i sociální demokracie. Na deset procent by se měla podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) snížit i daň na maso, mléko, máslo a chleba. [celá zpráva]
URL| http://www.novinky.cz/domaci/393270-ni...cka-nepochopil-to-kontruje-sef-ano.html
Sobotka: Snížení daně u piva je marketingový tah 29.1.2016 novinky.cz str. 0 Domácí Barbora Zpěváčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Snížit DPH u sudového piva je marketingový tah na podporu elektronické evidence tržeb (EET), prohlásil v pátek premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). O nápadu ministra financí Andreje Babiše (ANO) chce jednat. Šéf kabinetu ale znovu zdůraznil, že daň by se měla snížit spíše u některých potravin. S Babišem o jeho nápadu zatím nediskutoval. „Myslím, že ministr Babiš s tím přišel ve snaze marketingově podpořit otázku zavedení elektronické evidence tržeb. Myslím, že ten důvod je zřetelný a je tu určitá souvislost s tím zákonem o EET,“ řekl Sobotka. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se svou cedulí na pátečním jednání Sněmovny. FOTO: Milan Malíček, Právo Elektronickou evidenci řešili poslanci v pátek na mimořádné schůzi ve Sněmovně. Babiš, který svůj pivní nápad poprvé představil ve čtvrtek večer v pořadu Máte slovo, předstoupil v pátek před novináře s transparentem s nápisem EET – levnější pivo. Plakát si poté vzal i do jednacího sálu, kde s ním občas zamával, což u opozičních poslanců vzbudilo vlnu nevole. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně rušil poslance Daniela Korteho (TOP 09)Maso, mléko, chleba... Premiér odpoledne zopakoval, že sociální demokracie upřednostňuje snížení DPH u základních potravin. „Mohli bychom udělat stejný krok jako na Slovensku,“ nastínil Sobotka. Na Slovensku se od 1. ledna 2016 snížilo DPH z dvaceti na 10 procent u některých potravin. Jednalo by se například o čerstvé nebo chlazené maso, mléko a některé mléčné výrobky, máslo, chleba. Snížení DPH u potravin má podle Sobotky větší společenskou užitečnost než u piva. „Budeme upozorňovat na to, že nealkoholické nápoje jsou zdaněny patnácti procenty. Pokud by se pivo zdaňovalo deseti procenty, měli bychom do té sazby přeřadit i nealkoholické nápoje,“ uvedl premiér. Podotkl také, že vláda se dohodla na strategii, že v ČR by se měla spotřeba alkoholu spíše omezovat. „A snížení DPH u piva jde spíše proti tomu,“ zdůraznil Sobotka.Babiš se diskusi nebrání Babiš Novinkám řekl, že se diskusi o nižších daních pro potraviny nebrání. „Můžeme to nechat spočítat. Můj cíl je vrátit sníženou sazbu DPH na deset procent, jako byla. Dříve jsme měli DPH pět a 19, nyní máme 15 a 21. My chceme snížit daně, ale snížit je můžeme tehdy, pokud je vybereme.”Seznam potravin se sníženou sazbou DPH 10 % ve Slovenské republice Vysvětlivky Hovězí maso Čerstvé nebo chlazené, s kostí i vykostěné (kromě vnitřností), v celku i porcované Vepřové maso Maso z ovcí včetně jehněčího a kozího masa Králičí maso a droby domácích králíků Čerstvé nebo chlazené, v celku i porcované Kuřecí, kachní, husí nebo krůtí maso a droby drůbeže, např. játra, srdce, krky Sladkovodní ryby (i živé). Např. pstruh, kapr, sumec, candát, štika apod. Čerstvé nebo chlazené, v celku nebo porcované
Rybí filé ze sladkovodních ryb, např. ze pstruhů, kaprů, sumců, candátů, štik apod. Filé představuje plátky rybího masa, pokud byla odstraněna hlava, vnitřnosti, ploutve a kosti Běžné nízkotučné, polotučné a plnotučné kravské a kozí mléko Zahrnuje např. ochucené mléko a smetanu, jogurt a jogurtové nebo acidofilní mléko, kefír, podmáslí a pod. Klasické máslo získané výhradně z mléka Zahrnuje rostlinné máslo a tukové pomazánky, jiné rostlinné tuky, sýry a tvaroh Čerstvý chléb - běžný konzumní i celozrnný, tmavý, slunečnicový apod. Chléb, který váží více než 400 g. Pokud je porcovaný, může mít i nižší hmotnost Zdroj: Ministerstvo financí SR
URL| http://www.novinky.cz/domaci/393315-so...ni-dane-u-piva-je-marketingovy-tah.html
olomouckadrbna.cz Zkažené ovoce na pultech – Jaké jsou možnosti? 30.1.2016
olomouckadrbna.cz str. 0 Gastronomie
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdo chodí nakupovat do supermarketů, jistě to zná. Stojíte u pultu s ovocem a zeleninou, sáhnete po prvním balení mandarinek a ejhle, plíseň. Zkusíte tedy druhé balení a stejný případ. Někteří prostě jen mávnou rukou a přehrabují se tak dlouho, až nenajdou mandarinky zdravé, jiní se cítí pohoršeni. Jak ale správně postupovat, když nedopatřením zakoupíte zkažené ovoce? A hrozí obchodníkovi nějaké sankce? První věcí, kterou by měl zákazník vědět je to, že u ovoce a zeleniny se povinně musí uvádět takzvané datum použitelnosti. “Informaci o datu použitelnosti je prodejce povinen viditelně zpřístupnit v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji,“ upřesňuje předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Gerta Mazalová. Potraviny s prošlým datem použitelnosti se pak samozřejmě prodávat nesmějí. “Prodejce je také dle zákona o potravinách povinen neprodleně vyřadit z dalšího oběhu potraviny s prošlým datem použitelnosti, a mimo jiné též potraviny páchnoucí (pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku), nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené. Za porušení těchto povinností může hrozit sankce až do výše 50 milionů korun,“ doplňuje Mazalová. Jak jsou ale ošetřeny vztahy mezi obchodníkem a spotřebitelem? Mnohé jistě překvapí, že i na ovoce a zeleninu je spotřebitel dle nového Občanského zákoníku oprávněn uplatnit právo z vady prodané věci. Zde ale samozřejmě neplatí obecná dvouletá záruční doba, ale ale pouze záruka za jakost ve lhůtě do povinně uváděného data použitelnosti. “To znamená, že pokud se potravina zkazí před datem použitelnosti, lze ji reklamovat. Otázkou je, nakolik se taková reklamace může týkat například povadlosti salátu a podobně, která samo o sobě nemusí způsobovat nepoužitelnost daného kusu,“ dodává Mazalová. Na místě je ale i přes tuto možnost obezřetnost při výběru zboží. “Je sice pravdou, že po právní stránce lze ovoce a zeleninu reklamovat, ale nedovedu si příliš přestavit soudní spor ohledně zamítnuté reklamace dvou brambor. Problém by pravděpodobně nastal také z hlediska dokazování, že ony dvě brambory skutečně byly zakoupeny u daného prodejce. Spíše se tedy bude jednat o situace otočení se u pokladny s tím, že těsně za pokladnou spotřebitel zjistil, že je konkrétní kus zeleniny či ovoce vadný. Patří jistě k dobrému vychování obchodníka, aby takové reklamaci okamžitě vyhověl a zákazníkovi se omluvil,“ uzavírá Mazalová.
Pokud si zákazník všimne zkaženého zboží už v regálu, měl by primárně upozornit obchodníka, který by měl poškozené ovoce či zeleninu ihned z regálu odebrat a zkontrolovat i jakost ostatních nabízených kusů. Čtěte více: Lidé nalezli na zastávce v Kokorách krvácející ženu, byla pořezána na krku a ruce Přeplul oceán na historické plachetnici, teď brázdí vody s Ololodí - kapitán Šimon Pelikán V olomoucké zoo se narodilo mládě binturonga
URL| http://www.olomouckadrbna.cz/zivot-a-s...voce-na-pultech-jake-jsou-moznosti.html
parlamentnilisty.cz ČSSD: Před snížením zdaněním piva dáváme přednost snížení DPH na základní potraviny 29.1.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Pokud by se v koalici otevřela debata o snižování DPH, pak dává sociální demokracie přednost snížení DPH na vybraný okruh základních potravin jako je maso, mléko, máslo a chleba. Upozorňujeme na fakt, že do roku 2007 byly všechny potraviny v ČR zdaňovány jen 5% sazbou DPH, následně pravicové vlády zvýšily zdanění potravin až na současných 15 %. Při snížení DPH na vybrané základní potraviny se můžeme inspirovat slovenskou zkušeností. Od 1.1.2016 Slovensko snížilo DPH u následujícího okruhu základních potravin z 20 % na 10 %. Upozorňujeme rovněž na fakt, že záměr snížit DPH na pivo je v rozporu s již schváleným vládním plánem, jehož cílem je snížit spotřebu alkoholu a omezit škody, které ve společnosti nadměrná konzumace alkoholu způsobuje. Pokud by se měla snížit DPH u piva na 10 %, pak je logické, aby se na 10 % snížila DPH také u nealkoholických nápojů, které jsou v současné době zdaňovány 15% sazbou DPH. Nedávalo by totiž smysl, aby bylo pivo zdaňováno nižší sazbou DPH než nealkoholické nápoje. Sociální demokracie je připravena vést v koalici debatu o dalším snižování DPH (již jsme prosadili pokles DPH u léků a knih), za výraznější společenskou prioritu ale pokládáme snížení DPH alespoň u základního okruhu potravin.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=419524
Stanovisko Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR k novele zákona o významné tržní síle 29.1.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Obchodníci již dlouhodobě nesouhlasí s přijetím novely zákona o významné tržní síle a v průběhu
jejího projednávání upozorňovali na její nedostatky a nadbytečnost. Bohužel mediální povědomí o tomto zákoně je takové, že se jedná o regulaci velkých zahraničních řetězců, což však není vůbec pravda. Celý zákon dopadne především na malé české výrobce potravin, české podnikatele a obchodní aliance typu Jednota, COOP, MO Hruška, Brněnka, Eso Market, Enapo, Čepos, JIP a další...., kteří nemají dostatečnou možnost nákupu zboží v zahraničí. Přes veškeré úsilí Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a v něm sdruženým obchodníkům se nepodařilo, aby některý z jimi předložených návrhů na změny byl při projednávání v Poslanecké sněmovně akceptován. Zpřísnění regulace se proto dotkne pouze odběratelů s významnou tržní silou a již nikoli dodavatelů, výčet zakázaných jednání je prakticky nekonečný. ÚOHS navíc bude moci odběratele sankcionovat i za jednotlivá a v mnohých případech bagatelní pochybení (např. několikadenní zpoždění úhrady faktury). Velmi nás udivil i enormní zájem premiéra Bohuslava Sobotky, aby tato novela prošla bez jakýchkoliv obchodníky navrhovaných změn. Vzhledem k tomu, že obchodníci jsou významnými investory v ČR a někteří velcí zahraniční obchodníci jsou zároveň i významnými vývozci českých produktů a v neposlední řadě je třeba zdůraznit, že obchod je velmi významným zaměstnavatelem, který vytváří velký počet pracovních míst i v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, očekávali bychom z jeho strany jiný přístup. Jako velký problém se nám rovněž jeví velmi krátké přechodné období, kdy mají být uvedeny do souladu s novou legislativou veškeré platné smlouvy a to ve lhůtě tří měsíců. Z praktických zkušeností však víme, že uvedená 3 měsíční lhůta neodpovídá technickým možnostem jak na straně odběratelů a nákupních aliancí, tak i na straně dodavatelů. Především z toho důvodu jsme ve svých připomínkách navrhovali, aby byla tato lhůta prodloužena na 6 měsíců, ani zde jsme bohužel neuspěli. Podle našich zjištění má každý maloobchodní řetězec stovky dodavatelů, na které se vztahuje předmětná novela, což sebou nese velké množství až tisíce smluv, kterých se novela dotkne. Za standardních okolností tak připadají na vyjednání jedné nové smlouvy nebo nových smluvních podmínek týdny až měsíce času. Tím se navrhovaná tříměsíční lhůta stává nereálnou, technicky nerealizovatelnou jak pro odběratele, který nemůže již sjednané smlouvy jednostranně změnit, tak i pro dodavatele, jehož součinnost je pro změnu smluv nezbytná. Pouze 3 měsíční lhůta tak přináší pro odběratele i dodavatele časově neřešitelné problémy. Důsledky novely ZoVTS: • brání běžnému obchodnímu vyjednávání; • umožňuje šikanovat odběratele; • může způsobit nárůst cen potravin v obchodech; • představuje hrozbu snížení podílu českých potravin v obchodech; • může omezit vývoz tuzemských produktů; • znevýhodňuje spotřebitele, odběratele i stát; • jde proti trendu EU, která vyjadřuje podporu dobrovolné regulaci
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=419372
Přerovští rádci: Trhy chceme jednou za měsíc a s farmářskými výrobky
30.1.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Městské trhy, které nabízejí všehochuť zboží, se konají na Masarykově náměstí v Přerově zpravidla od března do listopadu, a to buď v pátek, nebo v sobotu. Organizuje je občanské sdružení, které do města zve prodejce - v průměru na náměstí nabízí své produkty třicítka obchodníků. Zástupci města v závěru loňského roku požádali své Přerovské rádce z řad občanů, aby jim prostřednictvím ankety sdělili svůj názor na kvalitu trhů a především nabízeného sortimentu. “Rada města se s výsledky seznámila v lednu. Chceme trhy pro občany města zatraktivnit, máme v plánu upravit tržní řád a zapracovat do něj postřehy a názory našich rádců. Rovněž hodláme vypsat výběrové řízení na provozovatele, který bude nejlépe vyhovovat daným požadavkům,“ řekl náměstek primátora Petr Měřínský (ANO). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu respondentů jich 85 procent chodí na trhy pokaždé, nebo alespoň občas. “Valná většina, tedy 72 procent, kvituje to, že jsou trhy na Masarykově náměstí - tedy přímo v centru Přerova,“ uvedla Lenka Tomečková z oddělení marketingu přerovského magistrátu. Rozdílný pohled pak poskytly odpovědi na otázku, zda jsou rádcové spokojeni s kvalitou nabízeného sortimentu. Políčko “ano“ zatrhlo 44 procent respondentů. Z šetření vyplynulo například to, že lidé jsou spokojeni nejvíce s masem a uzeninami, pečivem a cukrovím, třetí příčku obsadily sýry. Nespokojenost se projevila s ovocem. “Chybí mi tam ovoce a zelenina ve větším. Myslím, že by měly být trhy více zaměřeny na tento sortiment,“ napsal jeden z dotázaných. Další přidal také svůj názor: “Trhy by se měly více zaměřit na regionální, farmářské a rukodělné výrobky. Stánky typu oblečení, záclony a podobně by měly vymizet.“ Jedna z žen dodala, že se kvalita a úroveň trhu zlepšuje, ale přivítala by širší a různorodější sortiment. Absence “speciálního zboží“, které nejde koupit jinde, nebo “farmářských výrobků“ - i to patřilo k častým odpovědím na téma sortiment. V anketě se řešil i vzhled stánků, který vyhovuje 41 procentům dotázaných, ostatní měli menší či větší výhrady. “Nelíbí se mi například, když se na náměstí postaví prodejní dodávka a prodává se přímo z přívěsu,“ naspal jeden z rádců. Další píše: Hlavně, že to není jako po revoluci - na zemi. Lidé chodí a nakupují, tak proč měnit něco, co funguje.“ Zajímavý výsledek padl u otázky, zda by si lidé přáli v Přerově čistě farmářské trhy. Téměř 71 procent by je přivítalo, protože chtějí podpořit regionální prodejce, lákají je kvalitní produkty a nechtějí “supermarketovou chemii“. Šestnáct procent dotázaných ale zatrhlo políčko “ne“. Argumentem odpůrců bylo to, že ne všechny takzvané farmářské potraviny jsou vysoké kvality a také to, že v Přerově není tak velká kupní síla. A jak často by se měly trhy v centru Přerova konat? Možnost jedenkrát za měsíc zvolilo 45 procent rádců, každý týden by chtělo chodit na trhy 25 procent respondentů, jedenkrát za čtvrt roku by trhy stačily 12 procentům. Další chtěli trhy například jen před významnými svátky. Pro budoucnost trhů byla zcela jistě důležitá otázka, který den v týdnu na ně Přerované chtějí chodit. Z průzkumu města vyplynulo, že skoro 63 procent lidí by přivítalo sobotu, 24 procent pátek - a zbylá procenta byla rozptýlena do ostatních dnů. Přerovský rádce je projekt přerovských radních, kteří chtějí vyslyšet názory občanů. Přerované, kteří chtějí “radit radním“, se mohou kdykoliv zaregistrovat na adrese: mailto:
[email protected]. Aktuálně je do projektu zaregistrováno 169 rádců z řad občanů, na téma “trhy“ se rozhodlo odpovědět 75 z nich.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1411&clanek=419569
Zeman lže, Babiš je populista. Jurečka u Moravce pálil na všechny strany 31.1.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor mp
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Je Česko potravinovým odpadovým košem Evropy? V nedělních Otázkách Václava Moravce se o tuto otázku přeli ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a komunistický stínový ministr téhož resortu Pavel Kováčik. Ten si posteskl, že jsme po listopadu 1989 opustili státní potravinářské normy. Od Jurečky si ostrou kritiku vysloužil prezident Zeman i ministr Andrej Babiš. První za to, že lže, druhý za populistické chování. Křesťanský demokrat Jurečka v úvodu ujišťoval, že se vláda snažila rozšířit kompetence kontrolních orgánů, ale daleko nejvíce to ovlivní český zákazník. “A já bych tady chtěl apelovat na zákazníky. Aby při nákupu přemýšleli, vzali si do ruky ten výrobek a přemýšleli, co si koupí. Zda si koupí skutečný mošt nebo jen výrobek, který obsahuje nějaký koncentrát,“ zaznělo z úst Jurečky. Pokud jde o potraviny, tak my můžeme zpřísňovat podmínky jen pro české výrobce, což by je mohlo poškodit v porovnání s výrobci např. v Německu. Kováčik zavzpomínal na časy před listopadem 1989. “Je škoda, že jsme po převratu opustili ty Československé státní normy, ale už se stalo,“ posteskl si. V pořadu také zaznělo, že do různých krajů výrobci dodávají výrobky s odlišným složením. Na severu Moravy se klobásy prodávají ostřejší než na jihu Čech, protože na severu Moravy si lidé zpravidla přejí výrobky ostřejší. To je podle Jurečky v pořádku. Občanům následně doporučil, aby se v prvé řadě orientovali podle loga “regionální potravina“. To je označení, které zaručuje, že se produkt vyrábí ve vašem regionu, vyrábějí ho zdejší zaměstnavatelé a platí zde daně. Oba hosté si následně pochvalovali práci Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Jde o státní instituci, která prý pracuje velmi efektivně. Jiná věc je, jak se chovají sami spotřebitelé. Ti skutečně hledají především nižší ceny a tolik už nehledí na to, jak kvalitní potraviny jedí. A nejde jen o to, co lidé jedí, ale také o to, jak moc sportují, jak se pohybují. Mě jako rodiče nezajímá levnější pivo, udeřil Jurečka “Jedním z bonbonů, které jsme před rokem 1989 měli, byla kostka cukru pokapaná citronem. To byla jedna z mála dostupných laskomin a byla pomalu nejlepší,“ poznamenal Jurečka. Tím ale nazlobil Kováčika, který nesouhlasně kroutil hlavou. Podle místopředsedy komunistů to nebylo tak, že děti mohly jíst tak akorát kostku cukru pokapanou citronem. V obecné rovině však poznamenal, že je na jednotlivých rodičích, co dětem dovolí jíst. Je na rodičích, kolik jim dovolí sníst čokolády, vypít sladkých nápojů a tak podobně. Vše je třeba konzumovat s mírou. Ve druhé části diskuse došlo na ceny potravin, dotace v zemědělství a velké potravinářské podniky. Do očí bijící je prý kupříkladu návrh ministr financí Andreje Babiše na nižší zdanění piva. “Na tomto příkladu, který předložil ministr Babuš, se jasně ukázal příklad populismu. Mě jako rodiče nezajímá, jestli budu mít levnější pivo. Já jako rodič přijdu do hospody, kde bude levnější pivo a bude dražší nealko nápoj.“ V tu chvíli se ozval Moravec: “Pan ministr Babiš možná podporuje alkoholismus a jde proti koncepci, kterou před časem na vládě sám schvaloval, omezení dopadu alkoholu na společnost.“ Podle Kováčika se komunisté znovu pokusí předložit návrh na nižší zdanění potravin tak, aby to pomohlo lidem a nemohli na tom profitovat podvodníci. Komunisté prosazují pětiprocentní DPH u potravin. Jurečka upozorňoval, že to jako nápad zní hezky, ale je otázka, zda se toto předpokládané snížení projeví i na samotných cenách v obchodech. První místopředseda lidovců o tom pochybuje. V další části diskuse se ministr zemědělství bránil nařčení, že současná vláda podporuje především velké zemědělské producenty. Skutečnost je prý taková, že pravicové vlády vyplatily za sedm let jen o něco málo víc než Jurečka za jediný rok svého úřadování v resortu. Nemluvě o tom, že velcí producenti jsou procentuelně kráceni v dotacích ve prospěch producentů menších. Tento argument Jurečka nepoužil zdaleka poprvé. Válka Zemana se Sobotkou
Nakonec Moravec nastolil téma mediální války mezi prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Bohuslavem Sobotkou. Hlava státu o premiérovi tvrdí, že poškozuje ČSSD a je slabým politikem. Sobotka kontroval, že Zeman štěpí společnost, ačkoli by jako prezident měl dělat opak. Jurečka se v tomto sporu postavil na stranu premiéra. “Hrozně mě mrzí, že tu máme prezidenta, který nemluví pravdu, který používá sprostá slova a napadá vysoce postavené ústavní činitele. Nepovažuji za dobré, když se to nakonec schová pod to, že to byl bonmot, kterému se zasmějeme,“ vyjádřil se Jurečka. Pronesl tato slova i s vědomím, že ho prezident Zeman možná už nepozve na Hrad. Ukazuje se, že v této zemi možná bude ještě hůř, ačkoli předseda ANO Andrej Babiš před volbami sliboval něco jiného. Sám totiž ke zlepšení politické kultury příliš nepřispívá. Podle Kováčika nám podobné slovní přestřelky škodí. “Já jsem zastáncem toho, že je třeba se domluvit. I ostrý názorový rozpor musí mít nějakou noblesu a míru slušnosti, za kterou už není možné jít,“ zaznělo z úst komunistického poslance.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=419728
Ivo Rušák: Jak na migrační krizi? aneb Sterilizace, složení zbraní, tresty... Naivních dobrodějů máme dost (II.) 1.2.2016
parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Existují jednoduchá i složitá řešení. Následující alternativa je z kategorie těch složitějších. Princip každého z uvedených bodů je ale velmi jednoduchý. Uvažujme o nich. Čas máme ale už jen v řádu měsíců. Pak již můžeme uvažovat jen o tom, co si vzít na cestu do batohu... I přes ony diametrálně odlišné metody zvládnutí vnitřních problémů v těchto dvou evropských sférách, zmíněných v první části existují ovšem kroky, které je nutno k zastavení či aspoň podstatnému omezení migračních toků učinit uvnitř i mimo EU oběma těmito sférami společně, tedy rukou společnou a nerozdílnou. Současně tedy musíme jednotně přistoupit ke zhruba 5 následujícím a základním krokům, které je ale třeba provést či provádět prakticky současně, tedy víceméně najednou, simultánně: 1) Zastavit růst populace Dárcovské státy, mocnosti, OSN musí ihned zahájit politiku takovou, aby přiměly rozvojové země co nejdříve zavést něco na způsob “Husákovy materiální motivace k plánovanému rodičovství“. Především tedy ve všech předmětných zemích obnovit dávné programy WHO a mezinárodních zdravotnických organizací (Červený kříž, Červený půlměsíc, humanitární lékařské organizace...) na plošné zavedení antikoncepce pro muže i ženy a prostřednictvím OSN a dalších významných organizací ji politicky, mediálně podporovat zejména v rozvojovém světě a nedodržování této politiky příhodně sankcionovat. Tu materiální motivaci rodičovství tedy samozřejmě v trochu modifikované podobě: Manželé snížené daně, ale jen muž a 1 žena; kdo chce více žen, není problém, ale snížení daní (ani příspěvky na děti) se takových osob netýkají. Mnohoženství bývalo v určitých teritoriích vždy výsadou jen těch nejbohatších, kteří si to mohli dovolit a měli na zabezpečení svých žen a dětí prostředky. To je třeba veřejně zdůrazňovat.
Přídavky na 2 děti (ale jen přídavky, nikoli sociální dávky takové, že z těch peněz bude žít celá rodina bez práce!). Od 3. dítě pak přídavky žádné, nebo po 2. dítěti ženám i mužům sugestivně nabízet sterilizaci, a to i za odměnu takovou, aby byla pro střední a nižší vrstvy velmi přitažlivá. V EU by to představovalo např. 24.000 EUR pro muže/živitele rodiny do 20 let věku, 18.000 do 30 let a 12.000 do 40 let věku. V předmětných rozvojových zemích samozřejmě adekvátně méně. Veškeré finanční výhody však je samozřejmě nutno vázat na pravidelnou školní docházku dětí a případně na nějakou formu pravidelného zaměstnání aspoň jednoho z rodičů. Věříme, že u té materiální motivace k plánovanému rodičovství je možné ji v nějaké podobě a v nějaké finanční výši odpovídající ekonomické úrovni daného státu zavést v podstatě kdekoli na světě. 2) Aktivní politika EU Je nutno zahájit aktivní, ba agresivní zahraniční politiku: Na všech fórech (OSN, OAJ, OPEC, G20, BRICS, Ekonomické fórum...) a v médiích trvale “ukazovat prstem“ na ty státy, které prokazatelně podněcují nepokoje, financují teroristy a jiné bandity, usilují o regionální hegemonii atd. atp. Hrozit jim bojkotem jejich zboží a surovin, stažením svých odborníků apod. Třeba arabské emiráty či SA jsou nesmírně bohaté, ale samy si organizují víceméně jen obchod s ropou a vytvářejí specifické bankovnictví; vše, co je tam vytvořeno dalšího, organizují, projektují, atp. projektanti, manažeři, pedagogové, lékaři... z vyspělého západu i východu; a budují to pákistánští a indičtí “gastarbeiteři“ (kteří ale nemají nárok na získání občanství - po smluvní době se musejí vrátit domů!). Sami Saudové a emiráty mají pak ještě své profesionální armády, jejichž velitelské kádry ale studují v USA, v Británii apod. Formou inzerce, vydáváním národních mutací našich tiskovin, na netu, pomocí kulturně-vzdělávacích neziskovek, s pomocí satelitní TV a rozhlasu v jejich řeči nebo v angličtině šířit propagandu ovlivňující chování místních lidí podobně, jako tomu bylo ze západu v době bipolárního světa vůči zemím Varšavské smlouvy. 3) “Externí“ smíšená policejní služba Jako třetí bod je nutno zavést “externí, smíšenou policejní službu“. Čili zpočátku v těch uprchlických městech/obcích a regionech spoluorganizovat společnou policii a postupně tuto pořádkovou službu předávat jejich obyvatelům. Ale beze zbraní! Však indičtí policisté si léta vystačili s uniformou a dlouhou hůlkou(!). Angličtí bobíci nenosili žádnou zbraň, ani tu hůlku či obušek (sami tu dobu ještě pamatujeme!). A krom toho - uprchlíci a migranti jsou před vstupem do uprchlických táborů důkladně kontrolování... 4) Zákaz prodeje jakýchkoli zbraní a hlavně munice(!) Současně je nutno uplatňovat nekompromisně a bez výjimek prodeje jakýchkoli zbraní a hlavně munice(!) jak do těchto uprchlických měst, tak hlavně ale do oblastí jakýchkoli bojů. Protože ti teroristé a bandité si na koleně vyrobí sice “kalacha“, ale střelivo už stěží. A ostatní, sofistikovanější zbraně jim vždycky někdo musí dodat (nebo je ti bandité musí ukořistit). Takže veřejně pranýřovat všechny, kdo těm teroristům zbraně a munici jakkoli dodávají a přistižené prodejce, překupníky i organizátory obchodů exemplárně a veřejně trestat a na státy, které toto umožňují, veřejně a celosvětově “ukazovat prstem“! Či alespoň uvádět veřejně sídlo či stát působnosti takového prodejce/organizátora. Tyto “obchody“ se totiž zhusta dějí s tichým souhlasem příslušných států, či dokonce z jejich iniciativy. Však zpravodajské služby většinu z nich jistě znají a všichni jsou snadno vystopovatelní... A stejně tak zveřejňovat či přímo trestat všechny, kteří umožní teroristům finanční transakce, či od nich z jimi ovládaných teritorií cokoli odkupují; ať surovou ropu, naftu, umělecké a historické artefakty, ženy, děti, lidské orgány, ba i ovoce a zeleninu, tedy jakékoli zboží, cokoli... Vše se dá s určitou pravděpodobností zjistit, jen chtít... A u nás doma musíme v rámci sebeobrany našich kulturních hodnot a uchování svébytnosti svých národů postupně v lidech šířit to povědomí, že s každým zakoupeným kebabem, halal potravinou, palestinským šátkem, s každým bytem pronajatým či dokonce prodaným muslimům či jiným
migrantům pomáháme financovat tu migraci, prodáváme svou zemi, napomáháme islamizaci své země! 5) Pomoc rozvojovým zemím - opravdová, nikoli kořistnická Posledním, ale stejně důležitým bodem (a do budoucna asi jedním z nejdůležitějších) je rozhodně komplexní pomoc rozvojovým zemím a dnešním krizovým oblastem. V žádném případě tedy skryté kořistění a drancování (jak se děje v současnosti), ale skutečná pomoc, která postupně zapojí do všemožných aktivit co nejvíce místních obyvatel a která pomůže zvedat ekonomickou úroveň, a tedy i životní úroveň a vnitřní bezpečnost těchto zemí, což se dozajista projeví snížením potřeby migrace jinam. Tedy pomoc při budování zpočátku jednoduchých, ale v budoucnu stále náročnějších, leč ohleduplných způsobů zemědělské výroby, produkce potravin, vhodné průmyslové výroby a navazujících služeb od rozvoje školství jako základu zvyšování životní úrovně přes zdravotnictví, sociální služby po IT a národní bankovní sektor. Vše samozřejmě za přítomnosti poradců a instruktorů ve všech těchto oblastech. Ostatně, nezaměstnaných mladých lidí, navíc toužících po dobrodružství, je v Evropě i jinde v rozvitém světě spousta. A všemožných mezinárodních organizací, od OSN počínaje, které by to mohly a měly zaštítit a koordinovat, přes různé rozvojové banky až po národní i nadnárodní firmy je všude taky dost. A i pro ČR samotnou z takového rozvojového programu plyne nemalý užitek. Bývalé Československo má v řadě zemí třetího světa stále ještě jakési jméno, nejsme dnes už sice schopní dodávat velké investiční celky jako dříve (rafinerie, cukrovary, pivovary, strojírenské závody apod.), ale traktory a některé zemědělské stroje určitě ano, stejně jako určité typy aut, motorky, kola, mopedy, malá dopravní letadla... A máme stále ještě odborníky na tropické nemoci a na drobnou zemědělskou produkci v tropických zemích. Z větších celků umíme např. a mj. vyprojektovat i dodat farmaceutické provozy, ba i “kontejnerové“ nemocnice s kompletním vybavením, určené právě pro rozvojové země (a některého nespokojeného zdravotnického personálu máme snad i nadbytek) a umíme dodat menší elektrárny, postavit přenosová a distribuční vedení, ale taky třeba budovat úpravny pitné vody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, rekonstruovat i stavět železniční tratě... Nejde tedy o pasivní, jednorázovou dárcovskou pomoc, ale o budování aktivních, soběstačných společenství! Každopádně je ale předpokladem takovéto pomoci alespoň relativní klid a bezpečnost v příslušných rozvojových zemích. A i v této oblasti zkušenosti máme a byli bychom schopni s jejich dosažením pomoci. Ostatně, nebylo by od věci, pouvažovat v mezinárodním měřítku o nějaké formě “patronátu“ vyspělých zemí nad zeměmi rozvojovými. Tedy že by třeba každá vyspělá země vzala na sebe úkol, komplexně pomáhat nějaké přiměřeně velké (či malé) a momentálně velmi chudé či rozvrácené zemi rozvojové a v takové zemi tu komplexní pomoc koordinovat a maximálně se v ní vlastními silami angažovat....(?) Ukončení válek! Neméně důležitý (ba možná vůbec nejdůležitější) by měl být ale bod šestý: Co nejdříve ukončit války všeho druhu a jakékoli podoby v oněch krizových oblastech. Ty jsou jednou z hlavních příčin dnešní migrační krize. To je ale už další kapitola, kterou by bylo třeba řešit samostatně, byť paralelně a neméně rychle! Všechny uvedené body i úvodní úvaha má ale jeden háček: Kde sehnat ve Střední Evropě odvážné a charizmatické lidi, kteří by byli schopni tohle říci svému národu a obratně a nekompromisně to prosazovat na mezinárodním fóru... ? Přesvědčených a mnohdy naivních dobrodějů máme dost. Ale ty skutečné osobnosti, odborníky, v dobrém slova smyslu vůdce... nějak nikde není moc vidět... My, obyčejní občané bychom s vámi do toho šli. Utáhneme si opasky, obětujeme své výhody, pohodlí, mnozí z nás jsou dokonce odhodlaní nasadit své životy. Ale jen tehdy, budou-li vidět ideu, smysl toho sebeobětování, budou-li vidět osobnosti, které jsou schopny a ochotny nás vést. Ti šedí úředníci bez
vlastností, kteří se v médiích stále střídají a přitom před jejich dotazy stále jen kličkují, stejně jako před EU i před svými vlastními spoluobčany a voliči, ti nás nikam nedovedou. Ti nás mohou přivést leda k zániku našich národů a ke zmaru všeho, co tu zhruba 75 generací našich předků vybudovalo. Dámy a pánové, naši budoucí vůdcové, kde jste? Přihlaste se, zapojte se, obětujte své soukromí a pohodlí, pomozte svým spoluobčanům, pomozte této zemi, pomozte Evropě! Jana Václavíková - jednatelka Spolku pro zdravější Vsetín a Střední Moravu Ivo Rušák - externí poradce Spolku pro ZVaSM pro bezpečnost (překladatel se zájmem o technickou a vojenskou tématiku, profesně kooperující i s producenty ve zbrojařském průmyslu) Mapka zobrazující stupeň islamizace států světa:
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=419743
pelhrimovsky.denik.cz Hody nabídly i kulinářskou soutěž 31.1.2016
pelhrimovsky.denik.cz str. 0 Moje Pelhřimovsko
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Počátky – Vepřové pochoutky, hudba a dobrá zábava. Právě tyto tři body přesně vystihují sobotní uplynulou akci, která se uskutečnila v Počátkách. Už od deváté hodiny ranní lákala počátecké do hospůdky U Krobiána vůně jitrnic, jelit, ovarů nebo také tlačenky. Uskutečnil se tam totiž druhý ročník staročeských vepřových hodů. " Akci plnou dobrého jídla a pití si nenechal ujít ani František Němec z Počátek. „Zatím jsem si dal jelito a bylo výborný. Loni jsem byl na vepřových hodech taky. Tady v Počátkách moc akcí není, takže jsem rád, že se tu alespoň něco děje a že je tu takové zpestření," řekl Němec. Mimo ukázky tradiční zabíjačky, kterou řezníci návštěvníkům nabízeli téměř po celý den, se uskutečnil i kulinářský souboj. Dva místní řezníci, a to konkrétně David Kysela a František Pištěk si tak porovnaly své síly a schopnosti v oboru jim blízkém. Každý z nich se tak pokusil vyrobit, co nejlepší a nejlahodnější jitrnici. Výsledky soutěže byly velmi těsné Kulinářský souboj o nejlepší jitrnici byl téměř vyrovnaný. „S počtem pětatřiceti bodů získal titul nejlepšího řezníka František Pištěk. David Kysela získal od laické i odborné poroty dvaatřicet bodů," prozradila výsledky soutěže Simona Vávrová, organizátorka akce. Recept vítězné vepřové pochoutky prozradil řezník František Pištěk. „Jitrnici jsem vyrobil takovým klasickým způsobem. K masu jsem přidal česnek, majoránku, pepř, nové koření a sůl. Někde jsem slyšel, že dávají do jitrnice i citrón, ale ty pak byly hrozně kyselé. My se ale hlavně snažíme, abychom práci odvedli poctivě a lidem tak chutnalo," popsal osvědčené ingredience František Pištěk. Návštěvníky staročeských hodů pobavil místní harmonikář Antonín Bureš, se kterým si i někteří zazpívali známé lidové písně. O dobrou zábavu se pak postaral i kytarista Miroslav Kolařík. Na akci staročeské vepřové hody se spotřebovalo jedno prase. „K tomu jsme navíc přivezli jednu bedýnku masa. Vyrobili jsme kolem 110 jelit a 90 jitrnic. Ty už jsme ale všechny prodali, tak budeme dělat ještě další várku. Na vepřové pochoutky mají letos lidé chuť, ani nestačíme vyrábět," informoval o počtu masných výrobků spotřebovaných na akci David Kysela, jeden z řezníků, který se utkal v
kulinářském souboji. O vepřové hody byl v sobotu velký zájem. „Tuto akci pořádám podruhé a musím říct, že letos byla návštěvnost výrazně větší. Minulý rok se tady během dne otočilo takových 130 lidí, letos odhaduji, že to bude jednou tolik," pochvalovala si Vávrová."
URL| http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_re...idly-i-kulinarskou-soutez-20160131.html
Pelhřimovský deník Počátecké hody nabídly i kulinářskou soutěž 1.2.2016
Pelhřimovský deník str. 3 Zpravodajství DENISA ŠIMANOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět V sobotu se v hospůdce U Krobiána uskutečnily staročeské vepřové hody. Návštěvníci akce ochutnali jitrnici, ovar nebo jelito Počátky – Vepřové pochoutky, hudba a dobrá zábava. Právě tyto tři body přesně vystihují sobotní uplynulou akci, která se uskutečnila v Počátkách. Už od deváté hodiny ranní lákala počátecké do hospůdky U Krobiána vůně jitrnic, jelit, ovarů nebo také tlačenky. Uskutečnil se tam totiž druhý ročník staročeských vepřových hodů. Akci plnou dobrého jídla a pití si nenechal ujít ani František Němec z Počátek. „Zatím jsem si dal jelito a bylo výborný. Loni jsem byl na vepřových hodech taky. Tady v Počátkách moc akcí není, takže jsem rád, že se tu alespoň něco děje a že je tu takové zpestření,“ řekl Němec. Kromě ukázky tradiční zabijačky, kterou řezníci návštěvníkům nabízeli téměř po celý den, se uskutečnil i kulinářský souboj. Dva místní řezníci, a to konkrétně David Kysela a František Pištěk si tak porovnali své síly a schopnosti v oboru jim blízkém. Každý z nich se tak pokusil vyrobit co nejlepší a nejlahodnější jitrnici. Výsledky soutěže byly velmi těsné Kulinářský souboj o nejlepší jitrnici byl téměř vyrovnaný. „S počtem pětatřiceti bodů získal titul nejlepšího řezníka František Pištěk. David Kysela získal od laické i odborné poroty dvaatřicet bodů,“ prozradila výsledky soutěže Simona Vávrová, organizátorka akce. Recept vítězné vepřové pochoutky prozradil řezník František Pištěk. „Jitrnici jsem vyrobil takovým klasickým způsobem. K masu jsem přidal česnek, majoránku, pepř, nové koření a sůl. Někde jsem slyšel, že dávají do jitrnice i citrón, ale ty pak byly hrozně kyselé. My se ale hlavně snažíme, abychom práci odvedli poctivě, a lidem tak chutnalo,“ popsal osvědčené ingredience František Pištěk. Návštěvníky staročeských hodů pobavil místní harmonikář Antonín Bureš, se kterým si i někteří zazpívali známé lidové písně. O dobrou zábavu se pak postaral i kytarista Miroslav Kolařík. Na akci staročeské vepřové hody se spotřebovalo jedno prase. „K tomu jsme navíc přivezli jednu bedýnku masa. Vyrobili jsme kolem 110 jelit a 90 jitrnic. Ty už jsme ale všechny prodali, tak budeme dělat ještě další várku. Na vepřové pochoutky mají letos lidé chuť, ani nestačíme vyrábět,“ informoval o počtu masných výrobků spotřebovaných na akci David Kysela, jeden z řezníků, který se utkal v kulinářském souboji. O vepřové hody byl v sobotu velký zájem. „Tuto akci pořádám podruhé a musím říct, že letos byla návštěvnost výrazně větší. Minulý rok se tady během dne otočilo takových 130 lidí, letos odhaduji, že to bude jednou tolik,“ pochvalovala si Vávrová. Foto popis| VEPŘOVÉ POCHOUTKY. V sobotu se v počátecké hospůdce U Krobiána uskutečnily staročeské vepřové hody. Na akci se spotřebovalo jedno prase a bedýnka masa. Řezníci tak z tohoto množství vyrobili kolem 110 jelit a zhruba 170 jitrnic. Milovníci masných výrobků mohli ochutnat také například zabijačkový guláš, polévku, ovar nebo škvarky. Staročeské vepřové hody navštívilo přes dvě stě lidí.
Foto autor| Foto: Deník/Denisa Šimanová (2x) Region| Vysočina
Plzeňský deník Sedláci mají opět problémy s vepřovým 2.2.2016
Plzeňský deník str. 13 Zpravodajství (čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Praha – Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v ČR, loni klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. „Stejný vývoj má i Německo, tam je pokles 4,5 procenta,“ uvedl ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal. Kdyby nebylo kroků, které ministerstvo podniklo, tak by ve statistice nebyl pokles vepřového o 3,5 procenta, ale okolo sedmi až deseti procent,“ dodal Stibal. Ministerstvo například loni zvýšilo podporu na ozdravování chovů. V tzv. nákazovém fondu bylo 1,1 miliardy korun, z toho 720 milionů mohli využít chovatelé prasat. Výroba skopového byla nižší o pět procent, kozího o 4,9 procenta a koňského o 43,4 procenta. Naopak u hovězího a telecího byl nárůst 4,2 procenta a u drůbežího 1,3 procenta. „Zdánlivě pozitivní zprávu – meziroční nárůst produkce hovězího masa – si lze vysvětlit výkyvy na trhu s mlékem. Celá řada chovatelů totiž pod tlakem snižujících se cen za mléko převedla chovy dojených krav na krávy masné,“ řekla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. Ceny mléka se loni propadly o 17,2 procenta na průměrných 7,86 Kč za litr. Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Zpravodajství; 13 Publikováno| Domažlický deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Chebský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Karlovarský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Klatovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Rokycanský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Sokolovský deník; Zpravodajství; 13 Publikováno| Tachovský deník; Zpravodajství; 13 ID| 99c907ef-c014-44ca-8044-4071f765af5e
Právo Novela má zabránit klamavému značení 28.1.2016
Právo str. 19 Trhy & ekonomika Jiří Novotný Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Přednost českým potravinám dává při nákupu v obchodech stále více lidí. Prodejci toho ovšem často zneužívají a za českou potravinu označují i zboží převážně zahraniční provenience. Změnit to má vládní novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, jejíž návrh Sněmovna v úterý večer propustila do druhého čtení. Pokud novelu poslanci schválí, podpoří ji i Senát a podepíše prezident Miloš Zeman, nabude účinnosti od ledna příštího roku. Nápisy Česká potravina, Vyrobeno v ČR a podobná loga a texty odkazující na český původ výrobku pak budou moci výrobci použít, jen když splní jasně dané
podmínky. Prošlé jídlo zdarma na charitu „U jednosložkových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, budou muset být suroviny stoprocentně z České republiky a u těch vícesložkových, například salámu, nejméně ze 75 procent českého původu,“ informoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který je předkladatelem této novely. U nebalených potravin bude muset být označení státu jejich původu umístěno hned vedle ní v regálu, kde je nabízena. ¨ „Tento údaj tak spotřebitel najde vždy těsně u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového nebo drůbežího masa,“ uvedl Jurečka. Novela také umožní, aby výrobci a prodejci mohli charitativním a humanitárním organizacím zdarma dávat jídlo, které není zcela v souladu s potravinovým právem. Tedy třeba potraviny s deformovaným obalem nebo i s prošlou dobou trvanlivosti, ale přesto bezpečné pro lidské zdraví. Zatímco u značení potravin budou mít výrobci až do 1. ledna 2017 čas se na nová pravidla připravit, tabákovým firmám takovou možnost novela nedává. Cigarety budou jen s ošklivými obrázky Výrobu cigaretových krabiček v dosavadní podobě budou tabákové firmy muset ukončit 19. května. Od 20. srpna se pak už v Česku budou smět prodávat jen cigarety s novým zdravotním varováním v podobě ošklivého obrázku, pokrývajícího nejméně 65 procent plochy krabičky. Varování bude i na elektronických cigaretách, výjimku z takového značení mají dostat jen doutníky. „Cílem novely, která vychází z tabákové směrnice Evropské unie, je zošklivit kuřákům jejich zlozvyk. Nemyslím ale, že nějaké obrázky nebo nápisy na krabičkách sníží v ČR spotřebu cigaret a počet kuřáků. Myslím, že bychom měli jít úplně jinou cestou, například cigarety prodávat jen ve specializovaných obchodech,“ prohlásil v rozpravě poslanec Herbert Pavera (TOP 09). Vzhledem k tomu, že jde o implementaci směrnice EU do české legislativy, nelze očekávat, že by se v průběhu dalšího projednávání vládní předlohy ve Sněmovně na podobě varování něco změnilo. V opačném případě by ČR riskovala tvrdé unijní sankce. Označení Česká potravina a podobné texty budou moci výrobci použít, jen když splní přísné podmínky Foto autor| Ilustrační foto Profimedia.cz
Babiš naštval politiky návrhem snížit daň u čepovaného piva 30.1.2016
Právo str. 1 Titulní strana Vlastní zpráva Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vlna kritiky od koaličních partnerů i z řad opozice se včera snesla na hlavu ministra financí Andreje Babiše (ANO) za jeho nápad snížit daň u sudového piva z 21 na deset procent. Návrh považují soc. dem. i lidovci za nesystémový – pokud by se mělo snížit DPH na pivo, tak prý i na základní potraviny. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) není logické, aby pivo mělo nižší DPH než nealkoholické nápoje nebo základní potraviny. Podotkl také, že vláda se dohodla na strategii, že by se měla spotřeba alkoholu spíše omezovat. „Pokud by se mělo měnit DPH u piva, bude soc. dem. prosazovat snížení zdanění základních potravin z 15 na 10 procent stejně, jako to udělali na Slovensku. Požadujeme tedy snížení DPH u masa, mléka, másla a chleba,“ napsal Právu Sobotka. „Marketingový tah“ „Myslím, že ministr Babiš s tím přišel ve snaze marketingově podpořit otázku zavedení EET,“ dodal
premiér. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) podotkl, že Babišův návrh možná stejně nebude možné prosadit kvůli evropským předpisům. „Jsem zvědav na analýzu, zda to v Evropské unii jde, zda to neznamená méně peněz do rozpočtu, kdy se díky EET vybere méně, než o kolik přijdeme snížením DPH. Pak elektronickou evidenci nedělejme,“ uvedl pro Právo Bělobrádek. (Pokračování na str. 2) Babiš naštval politiky návrhem snížit daň… (Pokračování ze str. 1) „Proč pak nenavrhnout snížení DPH na potraviny, když EET vybere peníze. Pomůžeme maloobchodu a zemědělcům,“ dodal Bělobrádek. Pivo jako služba Ministr financí naznačil, že je ochoten o návrzích kolegů jednat. Za snížením DPH na pivo si však stojí. „Je to pro ty, kteří provozují hospody a mohou z toho profitovat i naši občané. Můj cíl je vrátit sníženou sazbu DPH na deset procent, jako byla. Dříve jsme měli DPH pět a 19, nyní máme 15 a 21 procent. Chceme snížit daně, ale snížit je můžeme tehdy, pokud je vybereme,“ řekl Novinkám Babiš. Proti jeho návrhu však stojí evropská směrnice, podle které se na alkohol nemá vztahovat snížená sazba DPH. Resort financí však chce nařízení obejít: točené pivo v restauraci prý není zboží, ale služba. „Směrnice zakazuje použití snížené sazby DPH na dodání piva jako zboží, nikoli však na podávání piva v rámci restaurační služby,“ uvedl mluvčí úřadu Michal Žurovec. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) tvrdí, že Babiš ještě před rokem měl na věc jiný názor. „Před rokem jsem od pivovarníků dostal podnět, zda by stát nemohl snížit spotřební daň na pivo. Tehdy jsem to téma projednával s koaličními partnery a především ministr financi byl proti, z důvodů výpadku příjmů do státního rozpočtu,“ napsal Jurečka na Facebooku. „Pokud chceme jednat racionálně a opravdu ve prospěch lidí a nejvíce ohrožených skupin společnosti, pak budu chtít, ať snížíme DPH u potravin, protože to reálně pomůže rodinám s dětmi, seniorům, lidem s nižšími příjmy!“ dodal. Negativně se k Babišově návrhu postavil i ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). „Zajímavý, leč nesystémový návrh bez konzultace ve vládní koalici,“ podotkl pro Právo. Ministra financí Babiše kritizuje za jeho návrh i opozice. „Populisté si dokážou vyzobnout jednu položku, kterou se snaží populisticky prodat,“ míní šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Předseda ODS Petr Fiala se zase domnívá, že Babiš svůj návrh nemyslí vážně. Kdyby ano, podpořil by prý návrh ODS na plošné snížení DPH na 19 procent a 14 procent, který již několik měsíců leží ve Sněmovně. Šéf SPD Tomio Okamura by byl ochoten o Babišově návrhu jednat. „Společenské pití piva patří k naší kultuře, takže podpora společenského pití v rozumné míře v restauracích a hospodách je potřeba jako sůl, protože jak návrhy na EET, tak politika velkopivovarů bohužel rok od roku české hospody likvidují,“ napsal Právu. Babiš svůj návrh představil ve čtvrtek večer v České televizi, hájil ho i v pátek ráno ve Sněmovně, kde se poslanci sešli na mimořádné schůzi k návrhu zákona o EET. „Může to podpořit hospody, kde nemají jídlo a mají jenom pivo. Sleva se určitě přenese do ceny,“ řekl včera ráno novinářům. Krok by státní rozpočet přišel prý ročně na 160 miliónů korun. Snížení cen reálné příliš není Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka by snížení DPH na sudové pivo bylo zejména pro venkovské hospody nesporně přínosem. „Záměr ministra financí jednoznačně vítáme, i když nás tím překvapil. V souvislosti s chystaným zavedením EET jsme totiž Babiše přesvědčovali, aby se DPH snížilo na jídlo a nealkoholické nápoje z nynějších 21 na 15 procent, a v ideálním případě zpočátku dokonce na deset procent,“ řekl včera Právu Stárek. Že chce Babiš vyjednat nižší DPH jen pro sudové pivo, nepovažuje Stárek za systémové. „Vítáme ale každé opatření, které hoteliérům, restauratérům a hospodským sníží daňovou zátěž, která je v ČR například ve srovnání s Rakouskem neúměrně vysoká,“ uvedl.
Na otázku, zda by se o 11 procent nižší DPH promítlo nějak výrazněji do cen piva, Stárek odpověděl: „To si netroufám předpovědět. V první řadě by to vlastníci stravovacích zařízení využili pro vylepšení ziskovosti svého podnikání, které je teď mnohdy na hranici bankrotu.“ *** Požadujeme tedy snížení DPH u masa, mléka, másla a chleba Bohuslav Sobotka Před rokem byl proti snížení daně na pivo především ministr financí kvůli výpadku v rozpočtu Marian Jurečka Foto popis| Andrej Babiš se na včerejší jednání Sněmovny vyzbrojil transparentem podporujícím jeho nápad na snížení DPH u čepovaného piva. Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček
Babiš: Doporučím snížit DPH také u nealko nápojů 1.2.2016
Právo str. 1 Titulní strana Jan Rovenský Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Po smršti kritiky kvůli snížení DPH na točené pivo přichází ministr financí Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo s dalším nápadem, jak zasáhnout do daňových sazeb. * Myslíte, že pivo je opravdu tou komoditou, která musí být zařazena do nejnižší, desetiprocentní sazby DPH? Spíš mi to přijde jako populistické plácnutí do vody, abyste na sebe upozornil a před národem vypadal jako lidumil, protože sám moc dobře víte, že návrh nemá šanci projít ve vládě a Sněmovně. Jak to víte, že to neprojde? Musíme se o tom s koaličními partnery bavit. A pokud mluvíte o populismu, tak to je od francouzského slova pro lid a já mám lidi rád a chci pro ně něco udělat. * Nebo spíš pro hlasy pro své hnutí? Ale prosím vás. Lidé v říjnu 2017 rozhodnou o tom, co budu dělat, jestli ANO bude mít vliv a možná i o dalším směřování země. DPH na pivo chci snížit, abych podpořil projekt elektronické evidence tržeb (EET), který má vybrat 18 miliard korun ročně. Kvůli němu snižujeme DPH u jídla a nealkoholických nápojů v restauracích z 21 na 15 procent, což by ale znamenalo, že by se v nevýhodě ocitly malé hospody, které jídlo neprodávají. (Pokračování na str. 2) Babiš: Doporučím snížit DPH také u nealko nápojů (Pokračování ze str. 1) * Lidovecký ministr zemědělství Jurečka řekl, že když navrhoval snížení spotřební daně pro pivo, tak jste byl kvůli rozpočtu proti. Co to náhlé procitnutí? Jeho připomínka není správná. Byl jsem proti jeho návrhu, protože by se snížila daň pro všechno pivo, tedy i lahvové. Moje opatření nemá být ve prospěch pivovarů, ale malých hospod. Opozice stále tvrdí, jak EET postihne živnostníky a jak budou venkovské hospody krachovat. To je samozřejmě nesmysl, ale jelikož tu jsou hospody, které nezískají slevu na jídlo, tak jim chci pomoci. A těm má můj návrh pomoci, ne pivu. * Spíš to vypadá, jako byste chtěl podporovat pití alkoholu v Čechách, což jde proti vládní strategii. Plán kritizují experti a vládní protidrogový koordinátor vlády Vobořil řekl, že kdyby prošel, tak
rezignuje. Pivo je pro náš národ symbol. Češi ho ani nepovažují za alkohol, a někteří o pivu říkají, že to je medicína. Pokud jde o pana Vobořila, tak ať si klidně rezignuje, protože to je člověk, který má velmi blízko k Pavlu Bémovi. Spotřeba piva v ČR je 14,1 miliónu hektolitru. Podle statistik spotřeba točeného piva je 35 procent a klesá, ale navyšuje se ve prospěch spotřeba lahvového. Jinými slovy hospody se vyprazdňují, protože lidé pijí doma. * Řeknu vám, co jsem slyšel v jedné hospodě na Vysočině. Chlapi se radovali, že jim Babiš zlevní pivo, ale hospodský jim na odpověděl: „Ať si Babiš dělá co chce, ale já vám pivo nezlevním.“ Spíš to vypadá, že si chcete koupit hospodské, aby spolkli EET. Jak tedy chcete přilákat lidi do hospod, když si rozdíl strčí do kapsy majitelé? Jak to víte? Vy jste hospodský? Je to podpora malých hospod, to je pravda, ale na druhou stranu si myslím, že by se s pivaři ten hospodský měl podělit. * Spočítal jste si vůbec, kolik to bude stát? Usuzujeme-li z vybraných daní, tak to přijde na 160 miliónů ročně. Navíc doporučím, aby voda byla také v desetiprocentní sazbě, a můžeme přemýšlet i o nealkoholických nápojích vůbec. Voda by rozpočet přišla na 15 miliónů a nealko na zhruba padesát miliónů ročně. * Lidovci a ČSSD by ale raději viděli nižší DPH u základních potravin, jako je mléko, máslo, maso a chléb. O tom se můžeme bavit. Musím říct, že to je od pana premiéra hezké, protože jde o komodity, které moje firmy vyrábějí. Každopádně snížení DPH z 15 na deset jen u masa, mléka a chleba znamená minus 5,2 miliardy. A pokud umíte počítat, tak to je víc než 160 miliónů. Místopředsedkyně ODS Udženija navrhuje zavést jednotnou 15procentní sazbu, což by rozpočet přišlo na 60 miliard ročně. To je jako náš deficit, to si nemůžeme dovolit. ODS chce také snížit základní sazbu z 21 na 19 a sníženou z 15 na 14. To by rozpočet přišlo na 27,7 miliardy. To je také rozpočtově nezodpovědné. Takže jediný návrh, který je promyšlený, spočítaný a rozpočtově zodpovědný, je můj. * Nenarazíte u EU s tím, že z točeného piva chcete udělat službu? Podle takové logiky je služba i buřtguláš nebo zelená. Takový postup je v souladu se směrnicí EU z roku 2006, podle níž je možné aplikovat sníženou sazbu pro restaurační a cateringové služby, přičemž je na volbě každého členského státu, zda z této položky vyloučí dodání alkoholického a nealkoholického nápoje. Směrnice zakazuje použít sníženou sazbu na dodání piva jako zboží, nikoli na podávání piva v rámci restaurační služby. * Předseda TOP 09 Kalousek říká, že byste DPH měli snížit plošně, jelikož DPH se zvyšovalo jen kvůli důchodové reformě. To byly jen výmluvy kvůli krizi, kterou navíc oni způsobili, když zaškrtili spotřebu. A nebojte se, náš dlouhodobý cíl je snižovat DPH, kterou nám opozice zvýšila z pěti na 15 procent. *** Snížit daň základních potravin? To je od premiéra hezké, to vše moje firmy vyrábějí Foto autor| Foto PRÁVO – Jan Handrejch
Ruské embargo snížilo v ČR produkci masa 2.2.2016
Právo str. 17 Trhy & ekonomika (jn, ČTK)
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Produkce masa v České republice se loni snížila ve srovnání s rokem 2014 o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího i koňského masa. Sdělil to včera Český statistický úřad. „Živočišná výroba čelí v ČR i v dalších členských státech EU nepříznivým podmínkám. Na propadu výkupních cen vepřového masa a mléka se negativně podepsaly ruské embargo na dovoz potravin, zrušení mléčných kvót a nadměrná nabídka těchto komodit na světových trzích,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v ČR, se loni propadla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala byla hlavním důvodem snižující se výkupní cena. U hovězího a telecího však stoupla produkce o 4,2 procenta a u drůbežího o 1,3 procenta. „Tuto zdánlivě pozitivní zprávu si lze vysvětlit výkyvy na trhu s mlékem. Celá řada chovatelů totiž pod tlakem snižujících se cen za mléko převedla chovy dojnic na masné krávy,“ vysvětluje mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. Podle ní hrála roli i poptávka po hovězím v Evropské unii i v dalších zemích. Výkupní ceny mléka se loni v ČR propadly o 17,2 procenta na průměrných 7,86 Kč za litr. Mléka od zemědělců přesto meziročně přibylo o 3,6 procenta na 2,43 miliardy litrů.
Babiš: Pivo a nealko startem k nižší DPH 3.2.2016
Právo str. 15 Trhy & ekonomika Jiří Vavroň Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Návrh ministra financí Andreje Babiše (hnutí ANO) na snížení sazby DPH u točeného piva a nově i u nealkoholických nápojů ze současných 21 procent na deset procent, který rozlítil lídry většiny politických stran napříč politickým spektrem, je podle jeho úterního prohlášení prvním krokem k postupnému zavedení jedné snížené sazby, a to desetiprocentní. Šéf ministerstva financí (MF) však navržené snížení DPH zamýšlí i jako krok ke zmírnění dopadu jím prosazované elektronické evidence tržeb (EET). Koaliční rada by o návrhu měla podle Babiše jednat 8. února. Aktuální doprovodná předloha k návrhu zákona o evidenci tržeb přitom již počítá se snížením DPH na nealkoholické nápoje a jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. Zařazení piva do nižší sazby by podle Babiše mělo kompenzovat tuto výhodu hospodám, které jídlo nenabízejí. „A protože jsme rozpočtově odpovědní, chceme celkově směřovat ke snížené sazbě DPH postupně, nedáváme návrhy jako opozice, které by zruinovaly celý rozpočet,“ prohlásil Babiš. Česko by tak do budoucna mohlo mít opět jen dvě sazby DPH, jednu základní a jednu sníženou ve výši deset procent. Podle ministra je směřování k jedné snížené desetiprocentní sazbě v souladu s koaliční smlouvou. V současné době platí v Česku tři sazby DPH. Základní činí 21 procent. Snížená sazba činí 15 procent a uplatňuje se například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba ve výši 10 procent se vztahuje na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Pro jsou pivovary Snížení DPH by podle ministra mělo přispět ke zmírnění dopadu elektronické evidence tržeb. Snížení sazby u točeného piva a nealkoholických nápojů proto navrhuje MF zavést od 1. července. „Tu účinnost předkládáme ještě předtím, než by měla fungovat evidence tržeb,“ řekl. Pokud Sněmovna příští týden zákon o elektronické evidenci tržeb schválí, mohla by podle MF začít fungovat od listopadu nebo prosince letošního roku. Ministrův nápad jednoznačně uvítal Český svaz pivovarů a sladoven, jenž zastupuje zájmy tuzemských průmyslových pivovarů. Návrh je totiž v souladu se snahami pivovarníků zvrátit
nepříznivý vývoj v prodeji točeného piva, které ztrácí svůj dřívější podíl na úkor lacinějšího piva lahvového. Případné zlevnění čepovaného piva by mohlo víc lidí motivovat k návštěvám hospod a restaurací, o což se pivovary spolu s hospodskými a restauratéry už delší čas snaží. Svým záměrem na snížení DPH u vybraných nápojů však prozatím Babiš u ostatních politiků příliš neuspěl, a to včetně koaličních. Většina politiků jeho návrhy označuje za populistické či za marketinkový nástroj k podpoře EET a dává je do souvislosti s nadcházejícími krajskými a senátními volbami. Sobotka: Přednost mají potraviny Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) včera řekl, že soc. dem. proti snižování DPH jako takovému nic nemají a podporují je, podle něj by se ale snížení mělo v první řadě týkat základních potravin. Sobotka by preferoval převedení potravin do druhé snížené sazby DPH, což ovšem podle Babiše naráží na možnosti státního rozpočtu. S podnětem, aby stát snížil spotřební daň na pivo, přišli majitelé pivovarů již před půl rokem. „Tento návrh jsem tehdy projednával s koaličními partnery a proti byl především ministr financí. Odůvodnil to tím, že by nastal výpadek příjmů do státního rozpočtu. A dnes obdobný návrh prezentuje jako svůj nápad? O tom ať si obrázek udělá každý sám,“ poznamenal místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. KDU-ČSL připomněla, že před několika dny vláda schválila akční plán pro oblast alkoholu, tabáku a hazardu. Z něj mj. vyplývá, jak alarmující je situace v konzumaci alkoholu mezi mladistvými. „Odporuje to logickému úkolu, který má každý ministr financí v zemích EU. Aby systém byl co nejpřehlednější, nejsystémovější, aby umožňoval co nejsnazší účetnictví a co nejvíce se uzavíral proti daňovým únikům. Ministr financí typu Andreje Babiše, což je čistý populista, na toto kašle a snaží se vyzobat líbivé výjimky, které nemají absolutně žádný ekonomický a spotřebitelský význam,“ uvedl k Babišovu návrhu předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vláda by podle něj měla DPH snížit plošně. Když kabinet, v němž byl Kalousek ministrem financí, tuto daň zvyšoval, výnos měl směřovat na penzijní reformu. „Tu současná vláda sice zrušila, ale vyšší DPH si nechala,“ připomněl Kalousek. „Místo toho, aby ministr financí nastoloval diskusi o zavedení jedné sazby DPH, populisticky navrhuje přesunout do nejnižší sazby další a další zboží. Vysvětlení jeho kroků je jediné – blíží se krajské a senátní volby a Andrej Babiš se chová jako před lety sociálnědemokratický lídr Jiří Paroubek,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. ODS navrhuje plošné snížení DPH na 19 a 14 procent, TOP 09 by chtěla DPH ve výši 10 a 20 procent. Proti je i Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). „Unie je pro zavedení elektronické evidence tržeb i pro částečnou kompenzaci pro dotčené subjekty, ale kompenzace by neměla být nesystémová a zvýhodňovat jednu skupinu výrobků nebo úzkou výseč podnikatelů,“ uvedl výkonný ředitel UVDL Jaroslav Burkart. Unie podle něj trvá na dodržení základního principu evidence tržeb: daňové rovnosti a stejných podmínek pro všechny podnikatele. Dopady do rozpočtu Podle náměstkyně ministra financí pro daně a cla Aleny Schillerové by snížení daně mělo státní pokladnu připravit ročně o 160 miliónů korun u točeného piva a o 65 miliónů korun u nealkoholických nápojů. Zároveň by se ale podle Babiše ceny piva měly snížit – v případě výčepního piva za 22 korun o dvě koruny, u dvanáctky za 33 korun o tři koruny. Podle MF tak při ceně 27 korun za pivo a průměrném vytočení 100 piv může obchodník zvýšit marži o zhruba 250 korun denně. Schillerová uvedla, že návrh je v souladu se směrnicí EU. Točené pivo a nealkoholické nápoje ovšem musí být dodány v rámci restaurační služby, nikoli jen jako zboží. Směrnice o DPH neumožňuje uvalení snížené sazby DPH na pivo prodávané jako samostatné zboží, například v supermarketech. Lze však využít možnosti snížit sazbu u restauračních služeb, a tím i na pivo poskytnuté v rámci takové služby. Podle analytiků by praktické problémy mohla vyvolávat trojí sazba DPH v restauračních zařízeních. Jídlo by se totiž zdaňovalo 15 procenty, točené pivo a nealkoholické nápoje 10 procenty, další alkoholické nápoje pak 21 procenty. Ministr financí typu Andreje Babiše se snaží vyzobat líbivé výjimky, které nemají absolutně žádný ekonomický a spotřebitelský význam Miroslav Kalousek, předseda TOP 09
Foto popis| Nedávný výzkum Oxfordské univerzity potvrdil to, co Češi vědí již dávno. Totiž že pokud člověk žije v blízkosti hospody a navštěvuje ji, je šťastnější než lidé, kteří to tak nemají. Jako komunikační centrum se hospoda ukazuje být nenahraditelná. K témuž dospěl i průzkum pivovaru Gambrinus z roku 2014. Podle něj celkově šťastnější jsou ta partnerství, kde jsou mužům návštěvy hospod do jisté míry tolerovány. Foto autor| Ilustrační foto archív
prazsky.denik.cz Veterináři prověřili přes tisíc provozů a chystají se na další 28.1.2016
prazsky.denik.cz str. 0 Z regionu
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Střední Čechy - Šichtu celkem 1241 kontrol v podnicích stravovacích služeb mají za sebou pracovníci Státní veterinární správy ve Středočeském kraji. Informaci o práci svých spolupracovníků za loňských dvanáct měsíců, podal nyní ředitel Krajské veterinární správy (KVS) Středočeského kraje Zdeněk Císař. " „Při těchto kontrolách kolegové zjistili sto dva závad, což je poměrně vysoký počet," potvrdil a zhodnotil šéf středočeských veterinářů. Z uvedených sto dvou případů pracovníci této části státní správy předali svá zjištění a podněty k uzavření provozoven dalším dozorovým orgánům. Při pravidelných a vlastně nekonečných kontrolách veterináři prověřují potraviny živočišného původu. Zjišťují u nich, zda jsou vybaveny veškerou povinnou dokumentací a třeba i to, kde a kdy byly potraviny zakoupeny. „Pokud by tuhle dokumentaci neměly, považujeme je za potraviny neznámého původu. A jako takové je nelze používat pro přípravu jídel v podnicích stravovacích služeb, tedy především restaurací," vysvětlil ředitel KVS Zdeněk Císař. Ale to není jediné, co veterináři v terénu zjišťují. Zabývají se také tím, jak lidé v provozovnách nakládají s potravinami, jak je skladují a v jakém prostředí s potravinami před tím, než jsou podávány koncovým spotřebitelům, pracují. Systém monitoringu „Sledujeme například i to, jaká je teplota prostředí, v němž jsou potraviny skladovány," doplnil ředitel KVS s tím, že veterináře rovněž zajímá, zda v provozovnách mají zaveden systém monitoringu výše uvedených postupů. Tomu úředníci říkají lidově hacap, ale ve zkratce se toto opatření píše trochu jinak - HACCP. Podle Zdeňka Císaře musí mít provozovatel alespoň jeden takový bod vycházející z HACCP a ten musí zaznamenávat a vést o něm evidenci. Touto samokontrolou si provozovatel ověřuje, že je to, co má být, také dodržováno. Veterináři ale zjištěné nedostatky podávali dalším dozorovým orgánům i v případech, že byly nad rámec jejich kompetencí. Jinými slovy nezavřeli nad tím, co se jich bezprostředně netýkalo, oči. Tak se podařilo v polovině loňska ochránit zákazníky před problémy například v domašínské restauraci, kde personál příliš neuklízel podlahu, ani pracovní plochy, kde zpracovával maso. „Byla tam i plíseň na stěnách a z prvního pohledu bylo jasné, že se tam dlouhodobě neuklízelo a že se tam vyskytují i hlodavci. Našli jsme tam i myší trus," popsal Zdeněk Císař jeden konkrétní případ, který dořešila Státní zemědělské a potravinářské inspekce uzavřením provozovny. Restart restaurací
Ale to na Benešovsku nebyla jediná provozovna, která se dostala do potíží. Další byly nedaleko Čerčan a v Čechticích. Teď už jsou uvedené restaurace znovu v provozu. Prošli restartem a úřady jim po kontrole znovu dovolily provozovat služby v pohostinství. Loni KVS odebrala při dozoru také 1364 vzorků. Sto a tři případy měly nevyhovující nález. „Byla zjištěna zdravotní závadnost nebo klamání spotřebitele. Všechna tato zjištění byla předána do správního řízení, které skončilo udělením pokuty. V mnoha případech byly výrobky staženy z trhu. Na Benešovsku se nic takového loni nestalo, všechny případy se týkají řetězců kolem Prahy," řekl Císař. Nejčastější závady zjistili veterináři u prodeje ryb. Těch mražených a také u rybích výrobků. U mražených ryb totiž prodejci k zatraktivnění vzhledu zboží používají takzvané glazování. To je v podstatě nástřik zmrzlých ryb vodou. „Pokud je u takového zboží tahle okolnost zmíněna, musí být současně uvedeno i množství vody ve výrobku v procentech," upozornil ředitel KVS. Jenže prodejci ledovou krustu vytvářejí příliš silnou a tím okrádají zákazníka. Ten si pak společně s masem kupuje i bezcennou vodu. Co je to HACCPZkratka je odvozená od počátečních písmen anglických slov Hazard analysis and critical control points. V překladu do češtiny to znamená analýza nebezpečí a kritické kontrolní body. Jedná se o systém preventivních opatření, která slouží k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů během činností souvisejících s výrobou, zpracováním, skladováním, manipulací, přepravou a prodejem konečnému spotřebiteli. Systém HACCP udává jaké prostředky a postupy jsou nezbytné k tomu, aby se předcházelo nebezpečím, která ohrožují zdraví konzumenta ještě před tím než se mohou projevit. Zdroj: http://www.zkratky.cz "
URL| http://prazsky.denik.cz/z-regionu/vete...chystaji-se-na-dalsi-20160128-sf6n.html
OBRAZEM: Muzeum uspořádalo tradiční zabijačku 1.2.2016
prazsky.denik.cz str. 0 Moje Praha
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Pražané měli možnost zažít tradiční českou domácí zabíjačku, a to přímo v srdci hlavního města. Národní zemědělské muzeum totiž uspořádalo již devátý ročník akce s názvem Letenské prase. Na dvoře budovy muzea na Letné měli návštěvníci možnost zhlédnout ukázku tradičních postupů zpracování vepřového masa. " To předvedl a poučeným výkladem doplnil řeznický mistr Tomáš Hudera, jehož rodinné řeznictví je držitelem českého rekordu o nejdelší klobásu. „Akce, jako je tato, přináší zejména menším návštěvníkům bezprostřední zkušenost v podobě ukázky domácího zpracování masa, které bylo v minulosti běžné v každé větší chalupě," uvedl ředitel muzea Milan Potůček. Návštěvníci měli v sobotu kromě prezentace řeznického umu možnost prohlédnout si také ukázky tradičních lidových řemesel. Čtěte také: Na dvoře muzea se uskutečnila tradiční domácí zabíjačka"
URL| http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/...radalo-tradicni-zabijacku-20160201.html
prazskypatriot.cz Letenské prase: Řezničtí mistři uspořádají tradiční českou zabíjačku 27.1.2016
prazskypatriot.cz str. 0 Víkendové tipy red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Už devátý ročník akce s názvem Letenské prase aneb Zabíjačka v muzeu budou v sobotu 30. ledna hostit vnitřní i venkovní prostory Národního zemědělského muzea (NZM) v Praze 7. Zažít tradiční českou domácí zabíjačku se dnes už nepodaří většině obyvatel měst a dokonce ani vesnic. Výjimkou budou ti, kdo v sobotu 30. ledna navštíví Národní zemědělské muzeum Praha (Praha 7, Kostelní 44). Za zvýhodněnou cenu zažijí nejen speciální program, ale i možnost navštívit klasické expozice i nově otevřené výstavy muzea. „Akce, jako je tato, přináší zejména menším návštěvníkům bezprostřední zkušenost v podobě ukázky domácího zpracování masa, které bylo v minulosti běžné v každé větší chalupě. Zabíjačka byla cestou ke zpestření jídelníčku, který po Vánocích už začal ovlivňovat tehdy běžný nedostatek zásob. Snad i proto dnes, v době celoroční dostupnosti potravin, domácí porážka prasete mizí i na vesnicích,“ vysvětluje staročeskou tradici ředitel NZM Praha Milan Půček. A na co se mohou návštěvníci muzea v sobotu 30. ledna těšit? Především na ukázku tradičních postupů zpracování vepřového masa, které na dvoře muzea předvedou řezničtí mistři. Ukázky proběhnou v 11, 14 a 16 hodin, přičemž po celou dobu akce bude na muzejním dvoře probíhat i prodej a degustace zabíjačkových a dalších gastronomických specialit, včetně piva, vína a destilátů. Samostatnou nabídku tvoří mezi 10. a 18. hodinou doprovodný program, například ukázky tradičních lidových řemesel. Jednotlivé doprovodné akce budou probíhat v celé budově muzea. Návštěvníci budou moci využít i možnost prohlédnout si stálé expozice, včetně největší sbírky zemědělské techniky v Praze s názvem Jede traktor nebo zbrusu nové expozice rybářství. Celý den bude platit snížené vstupné 50 korun. Děti do 120 centimetrů mají vstup zdarma.
URL| http://www.prazskypatriot.cz/letenske-...-pred-muzeem-tradicni-ceskou-zabijacku/
Profi Poradenství & Finance Stalo se… 25.1.2016
Profi Poradenství & Finance str. 6 Stalo se...
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podnikatelé si lebedí ČSOB Index očekávání firem dosáhl optimistické úrovně +25,9 bodu. To je historicky nejlepší výsledek. Mezi českými podnikateli navíc panuje 61% spokojenost s ekonomickou situací v zemi. Podle KPMG plánuje letos zvýšit mzdy svým zaměstnancům 72 % velkých firem působících v Česku. Proti minulým letům však chce letos svým pracovníkům přidat i více majitelů malých a středních firem. Podle průzkumu ČSOB v rámci svého pravidelného šetření Index očekávání firem, zvýší v roce 2016 platy i 43 % menších společností. Ropa šílí, akcie blázní
Čína odstartovala celkem 15% propadem akciových indexů šok doslova globální. Ceny ropy padly pod 30 dolarů za barel, akciové trhy v USA si sáhly i na 10% korekci. Vše souvisí v globalizovaném světě se vším, senzitivita trhů je ale na vysoké úrovni a nejistota ještě výš, navíc při rostoucích pochybách o čínském „hospodářském zázraku“. Ještě lépe, než jsme doufali Česká ekonomika rostla podle zpřesněných odhadů ČSÚ v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 4,7 % procenta (v listopadu 4,5 %, původní odhad jen 4,3 %), když proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,7 % (původně 0,5 %). Statistici odhad zpřesnili kvůli novým údajům za sektor vládních institucí, zejména daní z produktů. Utrácíme víc a víc Zatím máme data jen za listopad, ale je zřejmé, že spotřebitelský apetit loni rostl. V listopadu sice oproti říjnu došlo k mírnému poklesu maloobchodních tržeb o 0,4 %, ale v meziročním srovnání tržby vzrostly o 6,8 % (o 5,6 % po očištění o vliv pracovních dní) - bez aut, s nimi dokonce o 8,7 %. A Vánoce jistě přidaly další růst. V listopadu rostly napříč celým sortimentem zboží, ovšem rychleji u nepotravinářského zboží - u pohonných hmot o 12 % a prodeje přes internet o 20 %. Pomůže guerilla? Partners spustili reklamní kampaň „Nekecáme“, ovšem její obsah je poněkud překvapivý, prý se má „vymezit vůči negativním předsudkům, které Češi obecně vůči finančnímu poradenství mají“. Marketingoví odborníci o efektu údajně 10 milionové „investice“ silně pochybují, ale… kdo ví? Optimismus máme na maximu Čeští exportéři a importéři jsou v Evropě největšími optimisty, co se týká krátkodobého výhledu na růst obchodních příležitostí. Vyplývá to ze speciálního průzkumu, který pravidelně zadává bankovní společnost HSBC pod názvem „Průzkum důvěry v trhy“, a jenž poprvé obsahuje data z ČR. Podle výsledků 83 % respondentů z Česka očekává růst objemu obchodních příležitostí v následujících měsících. České firmy jsou optimističtější než německé (66 %), nebo polské (70 %) a překonávají i globální průměr (61 %). V odpovědi na otázku, jak chtějí docílit obchodního růstu, bylo nejčastější odpovědí zvyšování produktivity, zlepšování zákaznické spokojenosti a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. CETIN: vytěsněno Investiční skupina PPF se v pondělí stala vlastníkem 100 % akcií společnosti Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN). Minoritní akcionáře v rámci tzv. vytěsnění vyplatí do 10. února. Rekordní spread Aktuální mix zpomalující globální ekonomiky a extrémně nízkých úrokových sazeb nahrává investicím do defenzivnějších dividendových titulů. Spread mezi dividendovým výnosem titulů v rámci indexu PX a výnosem 10letého českého státního dluhopisu je momentálně na rekordních úrovních, když dosahuje 5 %. Auto, kam se podíváš Celkové prodeje aut v Česku loni vzrostly o dvacet procent na 231 tisíc vozů, na domácnosti z toho připadlo 58 tisíc (+12 %) vozů. Škodovce se loni podařilo domácnostem prodat třikrát víc fabií než v roce 2014, o pětinu přitom vzrostly i dodávky modelu Octavia. Automobilka si tak navzdory poklesům u typu Rapid zajistila dostatečný náskok oproti konkurenční dvojici Hyundai a Dacia, která začala domácí značce ukrajovat v posledních letech podíl na trhu. Kam se poděla inflace?
Ceny ropy i potravin působí, že i na konci loňského roku zůstala inflace na meziročních 0,1 % a velmi nízko zůstane minimálně i v první polovině letoška. Napomohou ani vyšší daně z cigaret a dalších tabákových výrobků a k 1 % zamíří nejdříve v pololetí. V meziměsíčním srovnání ceny dokonce o 0,1 % poklesly díky zlevnění potravin (mléčných výrobků meziročně kolem 10 %) a cen pohonných hmot o 15 %. Celoroční míra inflace byla loni jen 0,3 % - a tedy nejnižší za 12 let. Stále šetříme a spoříme Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele byl podle ČSÚ ve třetím čtvrtletí 22 129 korun, průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele byla 20 690 korun. Míra úspor 9,1 % byla jen o 0,1 procentního bodu nižší než před rokem, přitom míra investic u domácností meziročně poklesla na 8,1 %. Je v Česku práce? Podíl nezaměstnaných osob sice v prosinci vzrostl na 6,2 % z listopadových 5,9 %, před rokem ale dosahoval 7,5 %. Lidí bez práce je o 90 tisíc méně než před rokem, volných míst naopak o 44 tisíc víc - tedy 102 545. Na podporu v nezaměstnanosti má nárok necelá čtvrtina uchazečů o zaměstnání celkem 108 287 lidí. Podle jednotné metodiky Eurostatu je nejnižší nezaměstnanost v Německu (4,5 %) a následuje Česko (4,6 %). I v eurozóně dál klesá, v listopadu na 10,5% - což je nejnižší úroveň od podzimu 2011. Ještě lépe je na tom tradičně EU, kde nezaměstnanost spadla na 9,1 % (nová 6,5letá minima). Potraviny zase levnější Světové ceny potravin se loni již čtvrtým rokem za sebou snížily. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) oznámila, že průměrná hodnota indexu cen loni klesla o 19,1 procenta na 164,1 bodu. Ceny tlačily dolů vysoké zásoby a rovněž pomalý hospodářský růst. Ropný obr na burzu? Saúdskoarabská vláda uvažuje o prodeji části akcií státního ropného gigantu Aramco na burze. Aramco je zdaleka největší ropnou společností světa (rezervy ropy se podílejí na světových zásobách asi 15 %). Na burzách by se Aramco asi stala první společností na světě s tržní hodnotou přes bilion dolarů. Prodej jejích akcií by mohl krátkodobě pokrýt většinu rozpočtového deficitu země (loni 2,4 bilionu korun, cca 15 % HDP). Ať se postará stát Tři pětiny Čechů jsou přesvědčeny, že sociální zabezpečení má zajišťovat stát. Zhruba polovina populace přitom současnou úroveň zabezpečení ze strany státu považuje za nedostatečnou. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který v listopadu provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Růst zaměstnanosti v USA překvapil Prosinec přinesl silný nárůst zaměstnanosti v soukromém sektoru americké ekonomiky. Zpráva ADP ukázala, že pracovních míst přibylo 257 tisíc, tedy výrazně víc než konsenzus 198 tisíc i proti 211 tisícům z listopadu je to slušné zlepšení. Čtvrtý kvartál byl díky prosinci nejlepší v loňském roce. Tvorba míst spočívala nejvíce na malých a velkých firmách, za kterými trochu zaostávaly ty střední mezi 50 a 500 zaměstnanci. Inovace Flexi Pojišťovna České spořitelny inovovala od ledna 2016 Flexi životní pojištění. Za stejné peníze nyní kryje více diagnóz vážných onemocnění. Klienti, kteří si sjednají pojištění klíčových životních rizik, tedy smrti, invalidity a vážných nemocí a úrazů, budou díky slevě za komplexní rozsah pojištění platit nižší pojistné. Dětem pojištění nově kryje bezmocnost a hradí doprovod zákonného zástupce při jejich hospitalizaci.
Fondy drží pěkné tempo Prosinec nebude asi žádný zázrak, ale při pohledu na listopadové 4,2 miliardy nemusíme smutnit. Zato pohled na roční výkonnosti mnohé rozesmutní jistě. I mezi akciovými fondy spočteme dvouciferné výnosy jen na prstech jedné ruky, u smíšených je to jak házení korunou. A co soutěž: zatímco do fondů letos za 11 měsíců přišlo 48 miliard, na vklady zamířilo 62 miliard korun. Ovšem hodnota majetku fondů jen za tři čtvrtletí letošního roku vzrostla o 13 %, což je v porovnání s ani ne 3% nárůstem bankovních vkladů značně vyšší tempo. Vklady letos tak stále o prsa vedou, ale jen v přílivu (čisté flow, i když u bank o tom lze hovořit jen obrazně), nikoli v nárůstu hodnoty majetku: domácnostem totiž vzrostlo zadlužení o 77 miliard korun. Schodek „jen“ 63 miliard Státní rozpočet skončil loni se schodkem 62,8 miliardy korun, což je o 37,2 miliardy méně než schválený rozpočet. Pomohl ekonomický růst i evropské peníze (z fondů EU 139,7 miliardy, zatímco předloni to bylo 89,5 miliardy korun). Ropa drtí Putina Rusko plánuje omezit vládní výdaje proti dosavadnímu plánu o 10 %. Kolaps cen „černého zlata“ s sebou stahuje kurz rublu a tím i ruské dovozy. Ruská centrální banka skokově navýšila sazby již v prosinci roku 2014 na 17 % ve snaze udržet rubl, ale další volný pád na historická minima snahu o uvolnění měnových podmínek opakovaně torpédují. Graf ukazuje vývoj cen ropy Brent a ruského rublu (modrá) za posledních šest měsíců ještě před posledními minimy. Uhelná éra končí Čínská poptávka po uhlí slábne a zlatý uhelný věk se tak podle Mezinárodní energetické agentury blíží ke svému konci. Dalším globálním vlivem je omezování emisí a jediným motorem trhu tak zůstává Indie, která se díky ambiciózním projektům přístupu k elektřině pro 240 milionů lidí i expanzi zpracovatelského průmyslu stane druhým největším konzumentem uhlí na světě. Největší česká IS Udělením licence ČNB se dovršilo převzetí ČP Investu obřím správcem aktiv Generali Investments CEE a vznikla tak největší investiční společnost na českém trhu s aktivy přes 250 miliard korun. Ta bude nyní efektivněji zhodnocovat svěřené finanční prostředky drobných investorů, penzijních společností i pojišťoven ze skupiny Generali. „Spojení obou firem nám umožní nabízet pod jednou střechou individuálním investorům i institucím kompletní služby jak v oblasti fondových produktů, tak v oblasti asset managementu, tedy správy aktiv,“ uvedl Josef Beneš, generální ředitel a předseda představenstva Generali Investments CEE. Realitní šok v Čechách Že ve vyloučených lokalitách jsou k mání byty i za desetitisíce, je známo. Ale podle M & M nastal prý strmý pokles ceny nemovitostí i v Karlových Varech, kde výrazně opadla poptávka Rusů. Byt 3+1 pořízený za šest miliónů se nyní prodává za 1,5 milionu. Banky: 54 miliardy čistého Bankám a spořitelnám v Česku stoupl za tři čtvrtletí 2015 souhrnný čistý zisk meziročně o 3,9 miliardy na 54,1 miliardy korun (ČS 11,1; KB 9,9; ČSOB 11; UCB 4,6; RB 2). Zisk z finanční a provozní činnosti všem bankám stoupl za tři čtvrtletí meziročně o 2,1 miliardy na 130,5 miliardy korun. Úrokové výnosy klesly o 5,3 miliardy na 114,3 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí se meziročně snížily o 200 milionů na 36 miliard korun. Allianz s Transparency International ČR
Allianz pojišťovna je součástí platformy pro podporovatele a společnosti, které věří, že bojovat s korupcí má smysl. Stala se členem Patron Klubu Transparency International, který se tak nyní rozšířil o svého 25. firemního člena. Datem zpečetění užší spolupráce obou společností se stal 9. prosinec, Mezinárodní den boje proti korupci. V rámci tematických seminářů proběhlo v sídle třetí největší české pojišťovny jak seznámení s činností TI, tak diskuse na téma whistleblowingu a etické linky v rámci oddělení compliance. *** Podle KPMG plánuje letos zvýšit mzdy svým zaměstnancům 72 % velkých firem působících v Česku. České firmy jsou optimističtější než německé (66 %), nebo polské (70 %) a překonávají i globální průměr (61 %). Světové ceny potravin se loni již čtvrtým rokem za sebou snížily. ... hodnota majetku fondů jen za tři čtvrtletí letošního roku vzrostla o 13 % Foto popis| Vývoj meziročního HDP ČR (%) Foto popis| Změna zaměstnanosti v soukromém sektoru USA (tis.) Foto popis| Nárůst bankovních vkladů a příliv do fondů (mld. Kč) Foto popis| Vývoj cen ropy a kurzu rublu Foto popis| Pokles světových cen uhlí (dolarů/tuna)
Příbramský deník Veterináři prověřili přes tisíc provozů a chystají se na další 28.1.2016
Příbramský deník str. 2 Příbramsko ZDENĚK KELLNER Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Benešovsko – Šichtu celkem 1241 kontrol v podnicích stravovacích služeb mají za sebou pracovníci Státní veterinární správy ve Středočeském kraji. Informaci o práci svých spolupracovníků za loňských dvanáct měsíců, podal nyní ředitel KVS Středočeského kraje, Zdeněk Císař. „Při těchto kontrolách kolegové zjistili sto dva závad, což je poměrně vysoký počet,“ potvrdil a zhodnotil šéf středočeských veterinářů. Z uvedených sto dvou případů pracovníci této části státní správy předali svá zjištění a podněty k uzavření provozoven dalším dozorovým orgánům. Při pravidelných a vlastně nekonečných kontrolách veterináři prověřují potraviny živočišného původu. Zjišťují u nich, zda jsou vybaveny veškerou povinnou dokumentací a třeba i to, kde a kdy byly potraviny zakoupeny. „Pokud by tuhle dokumentaci neměly, považujeme je za potraviny neznámého původu. A jako takové je nelze používat pro přípravu jídel v podnicích stravovacích služeb, tedy především restaurací,“ vysvětlil ředitel KVS Zdeněk Císař. Ale to není jediné, co veterináři v terénu zjišťují. Zabývají se také tím, jak lidé v provozovnách nakládají s potravinami, jak je skladují a v jakém prostředí s potravinami před tím, než jsou podávány koncovým spotřebitelům, pracují. „Sledujeme například i to, jaká je teplota prostředí, v němž jsou potraviny skladovány,“ doplnil ředitel KVS s tím, že veterináře rovněž zajímá, zda v provozovnách mají zaveden systém monitoringu výše uvedených postupů. Tomu úředníci říkají lidově hacap, ale ve zkratce se toto opatření píše trochu jinak – HACCP. Podle Zdeňka Císaře musí mít provozovatel alespoň jeden takový bod vycházející z HACCP a ten musí zaznamenávat a vést o něm evidenci. Touto samokontrolou si provozovatel ověřuje, že je to, co má být, také dodržováno. Veterináři ale zjištěné nedostatky podávali dalším dozorovým orgánům i v případech, že byly nad rámec jejich kompetencí. Jinými slovy nezavřeli nad tím, co se jich bezprostředně netýkalo, oči.
Tak se podařilo v polovině loňska ochránit zákazníky před problémy například v domašínské restauraci, kde personál příliš neuklízel podlahu, ani pracovní plochy, kde zpracovával maso. „Byla tam i plíseň na stěnách a z prvního pohledu bylo jasné, že se tam dlouhodobě neuklízelo a že se tam vyskytují i hlodavci. Našli jsme tam i myší trus,“ popsal Zdeněk Císař jeden konkrétní případ, který dořešila Státní zemědělské a potravinářské inspekce uzavřením provozovny. Ale to na Benešovsku nebyla jediná provozovna, která se dostala do potíží. Další byly nedaleko Čerčan a v Čechticích. Teď už jsou uvedené restaurace znovu v provozu. Prošli restartem a úřady jim po kontrole znovu dovolily provozovat služby v pohostinství. Loni KVS odebrala při dozoru také 1364 vzorků. Sto a tři případy měly nevyhovující nález. „Byla zjištěna zdravotní závadnost nebo klamání spotřebitele. Všechna tato zjištění byla předána do správního řízení, které skončilo udělením pokuty. V mnoha případech byly výrobky staženy z trhu. Na Benešovsku se nic takového loni nestalo, všechny případy se týkají řetězců kolem Prahy,“ řekl Císař. Nejčastější závady zjistili veterináři u prodeje ryb. Těch mražených a také u rybích výrobků. U mražených ryb totiž prodejci k zatraktivnění vzhledu zboží používají takzvané glazování. To je v podstatě nástřik zmrzlých ryb vodou. „Pokud je u takového zboží tahle okolnost zmíněna, musí být současně uvedeno i množství vody ve výrobku v procentech,“ upozornil ředitel KVS. Jenže prodejci ledovou krustu vytvářejí příliš silnou a tím okrádají zákazníka. Ten si pak společně s masem kupuje i bezcennou vodu. Před několika lety propukla v Rakousku aféra s rybami, které obchodní řetězec chtěl prodat po pěti letech skladování v mrazáku. Pro lepší vzhled dostali jakýsi „facelift“ pomocí infrazářičů. Podle Zdeňka Císaře jeho kolegové v terénu podobné praktiky u českých prodejců naštěstí nezaznamenali. *** Co je to HACCP Zkratka je odvozená od počátečních písmen anglických slov Hazard analysis and critical control points. V překladu do češtiny to znamená analýza nebezpečí a kritické kontrolní body. Jedná se o systém preventivních opatření, která slouží k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a pokrmů během činností souvisejících s výrobou, zpracováním, skladováním, manipulací, přepravou a prodejem konečnému spotřebiteli. Systém HACCP udává jaké prostředky a postupy jsou nezbytné k tomu, aby se předcházelo nebezpečím, která ohrožují zdraví konzumenta ještě před tím než se mohou projevit. Zdroj: http://www.zkratky.cz Foto popis| ŘEDITEL KVS Zdeněk Císař s dokumenty o kontrole. Foto autor| Foto: Deník/Zdeněk Kellner Region| Střední Čechy
Psychologie dnes Už jsem klidný vegetarián 29.1.2016
Psychologie dnes str. 24 Životní styl Soňa Svobodová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Už jsem pochopila, že krvavými a morbidními fotkami mrtvých zvířat na svém facebookovém profilu lidi jíst maso neodnaučím… Jela jsem na kole kolem potůčku, na jehož druhé straně byly zahrady rodinných domů. Na jedné z nich jsem zahlédla dva muže, jeden držel něco bílého. Husu. Po pár sekundách jsem si uvědomila, co se chystají udělat. Vrátila jsem se a křičela na ně: „Pokud tomu zvířeti ubližujete, garantuji vám, že se vám to vrátí a skončíte v pekle!“ Bylo to 18. 10. 2007, pamatuju si to přesně, protože od té doby jsem vegetariánkou. Svou
neutišitelnou lásku ke zvířatům často upřednostňuji před láskou k lidem. Netajím se tím. Jsem-li tázána, upřímně odpovím: Ano, nejím maso, miluji zvířata a cítím za všechny masožravce obrovský dluh vůči přírodě. Z počátku jsem byla nesnesitelný vegetarián. Přesně podle rčení: Víte, jak poznáte vegetariána? Nijak, řekne vám to sám. To platilo do doby, než jsem se s tímto tématem emocionálně srovnala a přijala fakt, že krvavými a morbidními fotkami mrtvých zvířat na svém facebookovém profilu lidi nedonutím, aby nejedli maso. Stala jsem se neoblíbenou, otravnou a fanatickou vegetariánkou. Můj agresivní postoj povzbuzoval „kamarády“ prudiče k nejapným poznámkám na téma maso a zvířata, lidé mě zasypávali nesmyslnými poznámkami o tom, ať jím kamení. Ode dne, kdy se okolí dozvědělo, že nejím maso, se ze všech lidí kolem stali výživoví poradci. Živočišnou bílkovinu prý potřebuju k růstu svalů. Když jsem po dotyčných chtěla, aby mi objasnili funkci a stavbu bílkovin, zjistili, že jejich životní kurz výživových poradců nebyl až tak odborný a že vlastně ani nevědí, co to ta bílkovina je. Ale říká se to! Společně bez masa Před pěti lety jsem poznala muže, který maso jedl. Ale byl tak sexy a téměř dokonalý, že jsem mu to odpustila. Dnes je z něj striktní vegan a je dokonce otevřen otázce brethariánství a raw stravě. Samozřejmě jeho okolí dávalo za vinu mně, že jejich kamarád už s nimi neposedí u flákoty masa. Jenže můj partner se po přečtení knihy Mnich, který prodal své Ferrari od Robina S. Sharmana, stal také vegetariánem, aniž bych na něj musela nějak naléhat. Vadilo mi, že konzumuje maso, ale do jeho jídelníčku mě nikdy nenapadlo zasahovat. Samozřejmě mě tato novinka velmi potěšila - a tak jsme se vydali společnou cestou bez masa. Z počátku to bylo náročné. Viktor je sportovec, je to jeho vášeň. Proto začal okamžitě shromažďovat informace o výživových hodnotách bezmasých pokrmů a o různých doplňcích, které, jak se posléze ukázalo, ani nebyly potřeba. Já, která jsem se stala vegetariánkou z lásky ke zvířatům, jsem dopad na své zdraví nikterak neřešila. Stalo se mi, že mě jednou odmítli při dárcovství krve. Začala jsem tedy alespoň pro začátek navštěvovat svého lékaře, aby sledoval můj krevní obraz. Partner okamžitě věděl, kam a pro co sáhnout, takže po měsíci se můj krevní obraz vrátil do normálu a dnes je skoro tak krásný jako Mona Lisa od Leonarda da Vinciho. Stát se vegetariánem není náročné. Máme na výběr ze spousty jídel! Máme k dispozici spoustu informací a receptů. Navíc se vegetariánství a veganství dostává do všech částí světa. Například počet veganů se podle studie společnosti Vegetarian Resource Group v USA zdvojnásobil od roku 2009 na 2,5 % populace. Takže cestovat a udržet si své stravovací návyky dnes není problém. Moje veganská budoucnost Žijeme si vesele vegetariánsky a pochlebujeme si navzájem, jak ekologicky se chováme k planetě Zemi. Plány mého partnera, co se stravy týče, byly následující: po sestěhování se pod jednu střechu se stane veganem. Já jsem s veganstvím zkušenosti nikdy neměla. Jím sýry, ale nepiji mléko ani nejím vejce. Proč? Možná to bude pro mnohé šokující oznámení, ale mléko od krávy je tvořeno pro její mláďata, telata, nikoliv pro člověka ani mláďata jiných druhů. Zní to bláznivě, ale je to tak. Bohužel krávy ve velkochovech musejí mnohokrát oplodnit, aby podpořili produkci mléka, tele těsně po porodu odtáhnou - pardon, odvedou, samozřejmě vše je prováděno ve vší „humánnosti“ - a tele je chováno na telecí. No a jeho mamče vezmou mléko pro člověka. Z tohoto a mnohých dalších důvodů je u vegetariánů otázkou času, kdy se z nich stanou vegani. Ale abyste se mohli oficiálně nazývat veganem, musíte podle jejich pravidel přestat nosit peří, vlnu a samozřejmě kůži! Nepoužíváte kosmetické prostředky testované na zvířatech, nekouříte a ani nepožíváte alkohol. Jako vegan nejíte žádné produkty živočišné výroby, což je klíčový rozdíl mezi vegetariánstvím a veganstvím. Je to naprosto jiný filozofický směr. Vega- rivalita Zabývám se často otázkou, jak vegani vnímají vegetariány. A z výpovědí vegansky se stravujících přátel jsem došla k závěru, že je berou tak jako vegetariáni berou masožravce. Vegetariáni vědí, jak to chodí. Vědí, jak je se zvířaty zacházeno. Jak jsou vykořisťována a mučena před porážkou - a ti masožravci si stejně ten šnicl dají! Zavřít oči a dělat, že nic nevidím, je snazší, než přijmout krutou realitu, navíc na úkor svých chuťových buněk. Vegani si říkají, že i vegetariáni
přece vědí, jak je zacházeno s krávami a jejich mláďaty při produkci masa a mléka - a oni ty mléčné výrobky stejně jedí! Takže teď je můj přítel vegan a já „pouhý“ vegetarián… Co teď s tím? Neříkám, že se na veganství jednou třeba nedám. Ale přijdu k tomuto rozhodnutí sama na základě svého přesvědčení. A tak asi začínám chápat, jak přemýšlejí masožravci: „ Ano, vím, jak to chodí, ale nikdo mě k tomu nedonutí. Přijdu na to sám.“ A věřte mi, lidé v mém okolí se začali více zajímat o vegetariánství a veganství poté, co jsem se oprostila od nenávisti k masožravcům a emocionálně jsem se s tímto tématem vyrovnala. Z většiny se vegetariáni stali a ostatní o tom už vážně uvažují. Dnes na otázky ohledně nejedení masa odpovídám klidně a vyrovnaně nebo reaguji stejnou tóninou, jakou mi tazatel pokládá dotaz. S postupem času jsem se také naučila rozpoznávat ty, které to vážně zajímá a ptají se, protože se chtějí dostat k informacím, a ty, kteří se do mě chtějí jen navážet, ponížit mě a tím dát průchod svému vzteku a hněvu na člověka, který se rozhodl žít jinak, než se dnes většinově žije. Mnoho lidí to velmi rozhněvá a pobouří. Zlobí se, vztekají se, že maso a živočišné produkty prostě potřebujeme, ale když se jich ptám proč, vlastně nevědí. Zlobí se na nás jen z principu. Jak říká náš známý, slovenský soused a bretharián Peter Starec, to je úplně v pořádku. Někdo tomu nemusí věřit. Důležitá je zkušenost. A nepsaným pravidlem je, že lidé věří většinou tomu, s čím zkušenost mají. Dejte mu čas… Je málo lidí, kteří jsou otevření jiným možnostem než těm, které jim předkládali od mládí, a kteří jsou schopni akceptovat fakt, že bez živočišných produktů to jde. Když se snažím nad problematikou hlouběji zamyslet, říkám si, že všichni lidé, příroda a zvířata jsou jeden ucelený systém a tvoříme tady na Zemi jakýsi celek. Pak mě trochu zajímá pravý význam argumentu masojedlíků, že je každého věc, co jí. Není to asi až tak pravda pravdoucí, protože to, co jíme, má nemalý dopad na životní prostředí, přírodu, okolí, produkci odpadu, znečištění vod při výrobě masa, obsazování půdy pro krmivo, jimž se krmí dobytek, který chceme v konečné etapě sníst. Lord Stern, autor analýzy z roku 2006, údajně předpověděl, že kvůli globálnímu oteplování se stane pro lidi konzumace masa nepřijatelnou… Nemám v úmyslu přesvědčit vás o tom, abyste se dali na bezmasou nebo jinou stravu. Chtěla bych, aby lidé přijali fakt, že tady taková možnost je. Pokud potkáte vzteklého vegetariána, který vám vyčítá, že se podílíte na vraždění a vykořisťování zvířat, dejte mu čas. Je v tom zřejmě ještě zelenáč a musí se srovnat se skutečností, že ostatní mají možná jiné priority, než je dobro a blaho zvířat, a jejich středobodem vesmíru není dopad jejich činů na životní prostředí. Až bude tento člověk sám se sebou srovnaný, bude s ním úplně jiná řeč. Nebudete-li ho napadat nevhodnými poznámkami, dost možná vám vše v klidu vysvětlí a poskytne vám přístup k informacím, které vás možná zaujmou, a možná ne. Říká se, že vrcholem mentální vyspělosti a vyrovnanosti jak duchovního, tak mentálního těla je přijetí faktů. Na druhou stranu z praxe vím, že o své rozdílnosti mluví raději vegetariáni než vegani. Což je zvláštní, vzhledem k tomu, že vegani nám mají určitě víc co říct. Vegani si prošli zuřivým obdobím vzteku, popírání a většinou jsou už na úrovni, kdy se o veganství nezmíní ani při rodinném obědě, plném řízků, kotlet a krkoviček. Takže v závěru je lepší potkat vegana než vegetariána. Můj přítel byl tři roky vegetariánem, teď bude půl roku veganem. Je to silný, sebevědomý a zdravý muž, který pracuje jako úspěšný osobní fitness trenér a výživový poradce - a má mě rád i jako vegetariánku. *** Vegani si říkají, že i vegetariáni přece vědí, jak je zacházeno s krávami a jejich mláďaty při produkci masa a mléka – a oni ty mléčné výrobky stejně jedí! Stala jsem se neoblíbenou, otravnou a fanatickou vegetariánkou. Můj agresivní postoj povzbuzoval „kamarády“ prudiče k nejapným poznámkám. Foto popis| O autorovi| Soňa Svobodová, Studuje program celoživotního vzdělávání při Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, věnuje se samostudiu psychologie, filozofie, sociologie a rozvoji komunikačních dovedností.
Reflex NEJEZTE LENTILKY, ZACHRÁNÍTE SVĚT 28.1.2016 Reflex str. 42 Sonda TEXT VERONIKA BEDNÁŘOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět PROČ SE Z PALMOVÉHO OLEJE STÁVÁ SUPERŽHAVÉ ZBOŽÍ A CO SE STANE, KDYŽ HO ZAČNEME BOJKOTOVAT Ještě před půl rokem PALMOVÝ OLEJ skoro nikdo neřešil, a najednou je ho všude plno. V médiích, na sociálních sítích, v debatách mezi dřív tak spokojenými konzumenty. Ti na obalech potravin a kosmetiky detektivně pátrají, jestli „tam“ je. Je to zabiják, nebo jen levný rostlinný olej, který se prostě míchá do všeho, od tatranek po šampony? Často to nevědí ani jeho odpůrci, kteří jsou celosvětově – i u nás – pořád aktivnější. V PONDĚLÍ 1. ÚNORA bude 27 000 Čechů (číslo v době uzávěrky v pondělí 25. ledna) podle facebookové výzvy „Den, kdy řekneme firmám, že nechceme jejich výrobky s palmovým olejem“ psát e-maily korporacím. Budou po nich chtít, aby přestaly palmový olej přidávat do svých potravinářských a kosmetických výrobků. Organizátor výzvy Roman Munzar čekal, že se mu přihlásí tak stovka lidí – na akci si nepřipravil vzory dopisů ani kontakty, nechává na účastnících, jak a komu e-mail zformulují. Má to ale smysl, spamovat e-mailové schránky firem, jež si toho třeba ani nevšimnou? Stanislav Lhota, specialista na primáty, rozumějte orangutany, který často pracuje na Borneu a zná dokonale situaci tamních palmových plantáží, si myslí, že je úplně irelevantní, co se s e-maily stane: „Je to jednoznačně dobrý nápad. Není důležité, jestli si to ve firmách přečtou, nebo ne. Díky velkému ohlasu si jsou vědomé už teď, co bude obsahem mailů.“ Vzhledem k rostoucímu počtu „antipalmoolejářů“ to slibuje „řešit“ i ministr zemědělství Marian Jurečka, jen čeká, až se „k tomu“ oficiálně vyjádří zdravotní ústav. „Pak zvolíme další postup,“ uvedl pro Primu. „Nemám problém s tím, to klidně přinést i na jednání Evropské rady ministrů zemědělství, ale musíme vědět, že máme opravdu nějaké pádné, řekněme, podklady.“ Jenže co jsou ty „pádné podklady“ globálně úplně zamotaného problému? Podíl Evropské unie na spotřebě palmového oleje je jen zhruba 10-20 % celosvětové sklizně, zbytek stejně spotřebovávají ostatní kontinenty, hlavně přelidněná Asie. Jsou těmi podklady naše cévy, jež se mohou palmovým olejem zacpat, nebo hroby orangutanů, kteří jsou považováni za škůdce indonéských palmových plantáží a ročně je jich zavražděno až 5000? Jsou těmi podklady nekonečné požáry vyčerpané asijské půdy, jež hořela nepřetržitě od loňského října až do Vánoc, kvůli nimž zahyne na následky smogu ročně i 100 000 tamních obyvatel? Nebo je to nesmyslná dotační politika Evropské unie, která stále věří, že budoucnost našeho kontinentu stojí na biopalivech? Od všeho trochu. A všechno dohromady. PÁDNÉ PODKLADY Pokud byste se chtěli k výzvě Romana Munzara připojit, vezměte si 1. února dovolenou. Mailů budete rozesílat stovky, pokud chcete psát jen tuzemským výrobcům potravin, nebo tisíce, když zahltíte schránky i zahraničním, nadnárodním korporacím. Palmový olej obsahuje podle odhadů víc než polovina všeho zboží v supermarketech. Používá se třeba všude tam, kde mají sušenky držet pohromadě s polevou; kardioložka Marie Skalská v rozhovoru pro DVTV z letošního 13. ledna uvedla, že v „čokoládové uličce“ jsou výrobků s palmovým tukem plné dvě třetiny. Vznikl paradoxně jako „zdravější varianta“ ztužených tuků – při pokojové teplotě tuhne sám a ztužovat se nemusí. Obsahují ho tedy nejen téměř všechny margaríny, náplně do většiny cukrovinek, které známe od dětství – oplatky, sušenky, trubičky, lentilky, tyčinky, ale i většina čokolád. Dále některé polévky v sáčku, polotovary, zmrzliny i kojenecké výživy. I chipsy, brambůrky a křupky se smaží „na palmě“, je nejlacinější. Dále ho najdeme v mnoha šamponech, mýdlech a čisticích prostředcích, v krmivech pro domácí a hospodářská zvířata a nemluví se moc o tom, že také v letních biopalivech, i když okrajově.
A tak dále a tak dále. Když všechny ty e-maily napíšete, zametete prázdnou spižírnu, vytřete ledničku a začnete jíst jen syrovou stravu, asi se budete ptát, proč jste to všechno dělali, když palmový tuk zas až tak nejnezdravější není. Lékaři se shodují, že je zhruba „uprostřed spektra,“ tedy někde jako české sádlo, jež, když se jí občas, a ne pořád, cévy zacpat nestihne a taky kvůli němu nikdo nikam e-maily nepíše. Jenže palmový olej – na rozdíl od českého sádla – způsobuje masívní, nekontrolovatelnou ekologickou katastrofu, která se vymkla z rukou dávno před loňskými megapožáry indonéských pralesů; ekologie tu jako obvykle zůstává několik let pozadu za byznysem. To palmový olej hází, na rozdíl od českého sádla, jednoznačně do negativních čísel. A přitom to není jen hra na „zlé korporace“ a „hodné aktivisty“. Firmy hromadně zavedly technologie používající palmový olej zhruba před dvěma dekádami v dobré víře, že je to zdravější, a teď se i ony snaží čelit kulometnému vývoji událostí. Mnohé z nich používají 100% certifikovaný palmový olej s transparentními údaji od dodavatelů, spolupracují se Světovým fondem na ochranu přírody, Rozvojovým programem Spojených národů, vládou Indonésie a dalšími partnery na rozvíjení Iniciativy udržitelné produkce palmového oleje v Indonésii... Situace už je jednoduše strašně nepřehledná, kauza palmový olej se změnila v pověstný globální „basket case“, česky totální binec, kde smrtelník jen těžko hledá informační světlo na konci tunelu. SVĚTLO NA KONCI TUNELU Pětadvacetiletá Kateřina Holubová, ekoložka a tisková mluvčí Koalice proti palmovému oleji, sice žije s přítelem, kterého potkala na Sumatře v pralese, u Brna, ale protože se „kolem palmového oleje pořád něco děje“, je teď hodně v Praze, na očích a uších veřejnosti. K celostátní facebookové výzvě Romana Munzara, čítající v tuhle chvíli 27 000 účastníků, se Koalice proti palmovému oleji veřejně přihlásila a Holubová potvrzuje, že veřejnosti poskytne možné vzory oslovení výrobců, návod pro komunikaci s firmami používajícími palmový olej a že jejich eventuální odpovědi pak zpracuje do databáze. Kateřina není aktivistkou proto, že by se bála o cévy; na přírodovědecké fakultě právě dokončila studium ekologie, specializuje se na deštné pralesy a projela Jávu, Bali, Sumatru, Borneo, tvořící součást tří států – Malajsie, Bruneje a Indonésie –, Srí Lanku i Maledivy; právě se balí na Filipíny. Nad její kávou se sójovým mlékem se ptám, jaký by byl podle ní ideální stav věci. Až všichni přestaneme používat výrobky z palmového oleje, co se pak stane? „Firmy pochopí, proč jejich výrobky nekupujeme. Budou se snažit vyvíjet nové technologie, jež umožní používat lokálně vypěstovaný olej. Bude to vyžadovat drahou změnu výrobních procesů, ale lepší, než aby firmy přišly o zákazníky,“ tvrdí a dodává: „Cílem je, aby západní státy, které mají k dispozici vlastní, lokální oleje, spoléhaly především na ně.“ V českém kontextu uvádí hlavně olej řepkový a slunečnicový, v evropském olivový. Primatolog Stanislav Lhota ale upozorňuje, že „i kdyby české firmy chtěly nahradit palmový olej řepkovým, nemají šanci. Není ho tu dost. Obrovské lány řepky olejné, jež v Česku vidíte, jsou totiž technická řepka, přísada do biopaliv. Potravinářská se u nás vyskytuje jen málo.“ ZELENÁ POUŠŤ Pojďme od našich lokálních polí s řepkou k pralesům na Borneu, třetím největším ostrově světa. Můžeme tu totiž vysledovat jasné paralely: složité situaci s palmou olejnou tu ideálně nahrává místní divoce „kapitalistické“ prostředí – politici jsou často akcionáři největších palmoolejářských společností. Palma se tam pěstuje už víc než 30 let, spotřeba ale exponenciálně roste (do roku 2020 se má produkce oleje zdvojnásobit, do roku 2050 ztrojnásobit), a tak se celá věc loni na podzim definitivně vymkla z rukou. Vypalování pralesů se spojilo se suchem, požáry byly neuhasitelné až do Vánoc, kdy konečně zapršelo. Umírali nejen orangutani, tygři a sloni, ale taky lidé. Primatolog Stanislav Lhota, jenž v těchto dnech na Borneo odjíždí, zhodnocuje, že: „Loňská katastrofa jasně ukázala, že Indonésie vůbec není připravena takové problémy řešit. S určitostí víme jen to, že když bude znovu sucho, což bude, začne znovu hořet.“ Spáleným zbytkům po deštných pralesích, kdysi nazývaných „zelené plíce světa“, se teď přezdívá „zelená poušť“. Je to taky název hodinového dokumentu, který v roce 2011 natočil na Borneu jedenadvacetiletý slovenský dokumentarista a zoolog Michal Gálik. Můžete si ho pustit na internetu a je ve své komplexnosti dost zásadní. „Naše generace by se neměla starat jen o naše malé české nebo slovenské políčko,“ vysvětluje mi po telefonu z Košic Gálik, proč úplně zadarmo a bez rozpočtu
natočil dokument, kde se dozvíte i zásadní věc, totiž že palma je schopná dávat olej maximálně 25 let. Pak je konec. Půda už je neplodná, takže tam nevyroste ani prales, ani les, ani další palma olejná. Prostě nic. Zůstane jen suchá, nepoužitelná savana. Obnovit prales trvá tak 500 let. Bývalé plantáže jsou pak sice zelené, ale úplně mrtvé, bez zvířat. „Proto jsem svůj film nazval Zelená poušť – jedná se totiž o zelené a zároveň mrtvé území,“ vysvětluje Gálik. A protože v Indonésii i Malajsii půdy ubývá, vlna destrukce se přenáší na další kontinenty, do střední Afriky a Jižní Ameriky. Režisér Gálik popisuje, jak už v roce 2012 „viděl na vlastní oči, jak zakládají plantáže v Kamerunu“. Teď se palmový průmysl rozbíhá v Hondurasu, Guatemale, na Nové Guineji. „Indonésii už pralesy nikdo nevrátí, ale měli bychom zachránit to, co ještě můžeme,“ uzavírá Gálik. NEBEZPEČÍ NEJZÁSADNĚJŠÍ – BIOPALIVA I kdybychom se už nikdy nedotkli tatranky, bionaftu z palmového oleje používáme všichni. Ať už přímo (jako řidiči nebo cestující), nebo nepřímo (jako konzumenti přepravovaného zboží). Podle rešerší think-tanku Glopolis je v ČR podíl palmové bionafty asi 11 % z celkového objemu letní bionafty. „Když se Indie a Čína rozhodnou, že budou jezdit na palmový olej, je konec,“ děsí se dobrodruh Stanislav Miler z Akademie soběstačnosti, který před pár lety objel svět v autě na oleji z fritovacího hrnce. Dneska už však z biopaliv nadšený není. „Primárním účelem biopaliv bylo snížení závislosti na ropě, rychle se ovšem zjistilo, že energetickým zdrojem není rostlina sama, ale půda, ve které roste: a ta není nevyčerpatelná. Takže jsme zase tam, kde jsme byli. Výrobou surovin na biopaliva si zabíráme zemědělskou půdu na potraviny, což zásadně narušuje potravinovou bezpečnost světa,“ říká Miler. Specialistka think-tanku Glopolis Christine Doležalová mi dodává aktuální informace: „Původní směrnice EU nařizovala, že do konce tohoto desetiletí musí 10 procent paliva v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Na konci dubna 2015 ale Evropský parlament nařízení změnil, místo 10 procent je to teď sedm. Vyloučena jsou nově taky paliva, jejichž pěstování má velkou ekologickou stopu – což palmový olej jednoznačně je. Toto rozhodnutí Evropského parlamentu snad bude příznivě ovlivňovat další dovoz palmového oleje,“ říká Christine. Jenže: celosvětové využití palmového oleje na výrobu biopaliv podle rešerší Glopolisu naopak roste – je to hlavní odvětví, jež v dalších letech bude tlačit poptávku po palmovém oleji nahoru... Takže jsme zase tam, kde jsme byli. BÉBÉČKA A ORANGUTAN Ano, když to zvulgarizujeme, v Česku sníme pár tatranek a na Borneu kvůli tomu zahyne orangutan. To se, dovedeno do absurdity, ukázalo loni, když měla firma Mondelez v obchodních řetězcích společnou „in store“ (jen v obchodech) cross promotion akci s Coca-Colou. Nabízeli společnou snídani, džus Cappy Pulpy od Coca-Coly v kombinaci se sušenkami BeBe Dobré ráno od Mondelez; oba výrobky propojoval spokojený orangutan. Uživatelé na Facebooku a internetu se okamžitě ozvali, že je to cynismus nejhrubšího zrna. Obě firmy „nedopatření“, jak reklamu nazývaly, ihned stáhly a slíbily, že už se situace „nebude opakovat“. Podobně jako Mondelez a Coca-Cola ale čelí mezinárodní kritice kvůli používání palmového oleje i jejich globální konkurenti; už v roce 2010 spustila mezinárodní organizace Greenpeace kampaň namířenou proti Nestlé kvůli používání palmového oleje jako náhražky za kakaové máslo. Greenpeace proměnila v rámci této kampaně známé čokoládové tyčinky Kit-Kat v orangutaní prsty. Ať už jakkoli, dobré a zároveň lákavé na celé akci palmový olej je, že takové výrobky vlastně nepotřebujeme. „Je snadné se jich vzdát, nejsme na nich závislí, není to elektřina. Jsou to prostě jen laciné čokoládové tyčinky,“ říká ekoložka Kateřina Holubová. V předvečer „velkého dne“, tedy pondělí 1. února, kdy se o palmovém oleji bude v Česku mluvit hodně, pak primatolog Stanislav Lhota vysvětluje, že podobný aktivismus je zásadní právě z globálního hlediska. „Musíme ho prokopat my, západní svět. V Asii žijí více než čtyři miliardy lidí, spotřebovávají až 70 % palmového oleje. Kampaň, která teď probíhá v západním světě, bude s určitým zpožděním pokračovat v Asii. Ale až ve chvíli, kdy ji my nastartujeme.“ Má pravdu. Firmy se nezmění, když se na ně nebude tlačit. Inovovaly složitě před desítkami let, když zaváděly „progresívní“, zdravější palmový olej, a tak hezky jim to celá ta léta šlapalo – a teď by měly podle nějaké pětadvacetileté Kateřiny Holubové, pár desítek tisíc Čechů a kvůli nějakým orangutanům a slonům a pralesům nebo co zas všechno překopat? Víte, jak komplikované a drahé to
je, vyrábět statisíce produktů zase s něčím jiným než s palmovým olejem? Jenže, tvrdí dnešní spotřebitelé, nic jiného se dělat nedá. JAK ROK 2015 PŘILIL (PALMOVÝ) OLEJ DO OHNĚ Loni došlo k několika zásadním událostem, které rozpoutaly celoevropskou debatu o palmovém oleji. Aféra Nutellagate Francouzská ministryně ekologie Ségolene Royalová vyzvala francouzské občany loni v červnu jednoduše: „Nejezte nutellu!“ Označila ji jako hlavního viníka světového odlesňování. Později se omluvila, když i Greenpeace poukázala na to, že firma Ferrero, jež nutellu vyrábí, je naopak docela progresívní; je mimo jiné členem sdružení Roundtable on Sustainable Palm Oil (stejně jako Nestlé, Mondelez nebo Unilever). Je tu alternativa Tým z britské University of Bath loni v prosinci oznámil, že kultivoval kvasnicovou náhražku palmového oleje se skoro identickými vlastnostmi. Získali obrovský grant, aby zjistili, jak kvasnicovou alternativu uvést co nejrychleji do praxe. Koridory pro orangutany budou Ekologové z Imperial College London vydali oficiální zprávu, že jsou v polovině historicky největšího, desetiletého výzkumu. Na jeho základě vzniknou na Borneu v Indonésii biokoridory umožňující znovu volný pohyb orangutanů, kteří teď kvůli palmovým plantážím žijí osaměle v izolovaných skupinkách a nemohou se mezi sebou pářit. Wilmar už zase slíbil, že nebude odlesňovat Na začátku roku firma Wilmar, největší světový obchodník s palmovým olejem, už poněkolikáté slibuje politiku nulového odlesňování. Třetinu produkce nezpracovaného oleje však Wilmar kupuje od malých farmářů bez regulačního dohledu; skeptici proto slibu příliš nevěří. Konečně poznáme, kde palmový tuk je Třináctého prosince 2014 vydala Evropská unie po letech diskusí vyhlášku, že palmový tuk musí být v potravinách označen jmenovitě a konkrétně, ne jen jako „rostlinný tuk“. Od té doby je možné potravinářské výrobky, které obsahují palmový olej, „seriózně bojkotovat“, jako se to stane 1. února u nás. „Každou hodinu je kvůli palmovým plantážím v Indonésii vykácen deštný prales o rozloze 300 fotbalových hřišť.“ (Kateřina Holubová, česká Koalice proti palmovému oleji) ANTARA PHOTO AGENCY FOTO GLO B E M E D I A / R E U T E R S
Foto popis| Šíleně rozběhnutý koloběh globálního problému: orangutani jsou pro palmové plantáže škůdci, farmáři je zabíjejí, neziskovky se je naopak snaží zachraňovat... Foto autor| FOTO GLO B E M E D I A / R E U T E R S / ANTARA PHOTO AGENCY Foto popis| Palmový olej není zdravý, rozhodně ani ekologický, ale je levný. Najdete ho proto skoro všude, je jako mor. Vyrábí se z plodů palmy olejné, které se dobře daří pouze v tropech. Foto autor| FOTO PRO F I M E D I A . C Z Foto popis| Palma se v pralesích na Borneu pěstuje už více než třicet let, její spotřeba ale exponenciálně roste Foto autor| FOTO NGUYEN PHUONG THAO Foto popis| Loňské požáry pralesů a plantáží palmy olejné v Indonésii byly dosud nejhorší v historii země. Krizi prohloubil extrémně silný klimatický jev El Nino. Tamní vláda, prorostlá korupcí, situaci jednoznačně nezvládla.
reflex.cz Boj o palmový olej teď zuří všude: Nejezte lentilky, zachráníte svět
27.1.2016
reflex.cz str. 0 Čtěte v tištěném Reflexu
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ještě před půl rokem palmový olej skoro nikdo neřešil, a najednou je ho všude plno. V médiích, na sociálních sítích, v debatách mezi dřív tak spokojenými konzumenty. Ti na obalech potravin a kosmetiky detektivně pátrají, jestli „tam“ je. Je to zabiják, nebo jen levný rostlinný olej, který se prostě míchá do všeho, od tatranek po šampony? Často to nevědí ani jeho odpůrci, kteří jsou celosvětově – i u nás – pořád aktivnější. V pondělí 1. února bude 28 000 Čechů (číslo ze středy 27. ledna) podle facebookové výzvy „Den, kdy řekneme firmám, že nechceme jejich výrobky s palmovým olejem“ psát e-maily korporacím. Budou po nich chtít, aby přestaly palmový olej přidávat do svých potravinářských a kosmetických výrobků. Organizátor výzvy Roman Munzar čekal, že se mu přihlásí tak stovka lidí – na akci si nepřipravil vzory dopisů ani kontakty, nechává na účastnících, jak a komu e-mail zformulují. Má to ale smysl, spamovat e-mailové schránky firem, jež si toho třeba ani nevšimnou? Stanislav Lhota, specialista na primáty, rozumějte orangutany, který často pracuje na Borneu a zná dokonale situaci tamních palmových plantáží, si myslí, že je úplně irelevantní, co se s e-maily stane: „Je to jednoznačně dobrý nápad. Není důležité, jestli si to ve firmách přečtou, nebo ne. Díky velkému ohlasu si jsou vědomé už teď, co bude obsahem mailů.“ Vzhledem k rostoucímu počtu „antipalmoolejářů“ to slibuje „řešit“ i ministr zemědělství Marian Jurečka, jen čeká, až se „k tomu“ oficiálně vyjádří zdravotní ústav. „Pak zvolíme další postup,“ uvedl pro Primu. „Nemám problém s tím, to klidně přinést i na jednání unijní rady ministrů zemědělství, ale musíme vědět, že máme opravdu nějaké pádné, řekněme, podklady.“ Jenže co jsou ty „pádné podklady“ globálně úplně zamotaného problému? Podíl Evropské unie na spotřebě palmového oleje je jen zhruba 10-20?% celosvětové sklizně, zbytek stejně spotřebovávají ostatní kontinenty, hlavně přelidněná Asie. Jsou těmi podklady naše cévy, jež se mohou palmovým olejem zacpat, nebo hroby orangutanů, kteří jsou považováni za škůdce indonéských palmových plantáží a ročně je jich zavražděno až 5000? Jsou těmi podklady nekonečné požáry vyčerpané asijské půdy, jež hořela nepřetržitě od loňského října až do Vánoc, kvůli nimž zahyne na následky smogu ročně i 100 000 tamních obyvatel? Nebo je to nesmyslná dotační politika Evropské unie, která stále věří, že budoucnost našeho kontinentu stojí na biopalivech? Od všeho trochu. A všechno dohromady. Pádné podklady Pokud byste se chtěli k výzvě Romana Munzara připojit, vezměte si 1. února dovolenou. Mailů budete rozesílat stovky, pokud chcete psát jen tuzemským výrobcům potravin, nebo tisíce, když zahltíte schránky i zahraničním, nadnárodním korporacím. Palmový olej obsahuje podle odhadů víc než polovina všeho zboží v supermarketech. Používá se třeba všude tam, kde mají sušenky držet pohromadě s polevou; kardioložka Marie Skalská v rozhovoru pro DVTV z letošního 13. ledna uvedla, že v „čokoládové uličce“ jsou výrobků s palmovým tukem plné dvě třetiny. Vznikl paradoxně jako „zdravější varianta“ ztužených tuků – při pokojové teplotě tuhne sám a ztužovat se nemusí. Obsahují ho tedy nejen téměř všechny margaríny, náplně do většiny cukrovinek, které známe od dětství – oplatky, sušenky, trubičky, lentilky, tyčinky, ale i většina čokolád. Dále některé polévky v sáčku, polotovary, zmrzliny i kojenecké výživy. I chipsy, brambůrky a křupky se smaží „na palmě“, je nejlacinější. Dále ho najdeme v mnoha šamponech, mýdlech a čisticích prostředcích, v krmivech pro domácí a hospodářská zvířata a nemluví se moc o tom, že také v letních biopalivech, i když okrajově. A tak dále a tak dále. Když všechny ty e-maily napíšete, zametete prázdnou spižírnu, vytřete ledničku a začnete jíst jen
syrovou stravu, asi se budete ptát, proč jste to všechno dělali, když palmový tuk zas až tak nejnezdravější není. Lékaři se shodují, že je zhruba „uprostřed spektra,“ tedy někde jako české sádlo, jež, když se jí občas, a ne pořád, cévy zacpat nestihne a taky kvůli němu nikdo nikam e-maily nepíše. Více čtěte v tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 28.1.
URL| http://www.reflex.cz/clanek/68919/boj-...-vsude-nejezte-lentilky-zachranite-svet
Nejezte lentilky, zachráníte svět 28.1.2016
reflex.cz str. 0 Hlavní články
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ještě před půl rokem palmový olej skoro nikdo neřešil, a najednou je ho všude plno. V médiích, na sociálních sítích, v debatách mezi dřív tak spokojenými konzumenty. Ti na obalech potravin a kosmetiky detektivně pátrají, jestli „tam“ je. Je to zabiják, nebo jen levný rostlinný olej, který se prostě míchá do všeho, od tatranek po šampony? Často to nevědí ani jeho odpůrci, kteří jsou celosvětově – i u nás – pořád aktivnější. V pondělí 1. února bude 27 000 Čechů (číslo v době uzávěrky v pondělí 25. ledna) podle facebookové výzvy „Den, kdy řekneme firmám, že nechceme jejich výrobky s palmovým olejem“ psát e-maily korporacím. Budou po nich chtít, aby přestaly palmový olej přidávat do svých potravinářských a kosmetických výrobků. Organizátor výzvy Roman Munzar čekal, že se mu přihlásí tak stovka lidí – na akci si nepřipravil vzory dopisů ani kontakty, nechává na účastnících, jak a komu e-mail zformulují. Má to ale smysl, spamovat e-mailové schránky firem, jež si toho třeba ani nevšimnou? Stanislav Lhota, specialista na primáty, rozumějte orangutany, který často pracuje na Borneu a zná dokonale situaci tamních palmových plantáží, si myslí, že je úplně irelevantní, co se s e-maily stane: „Je to jednoznačně dobrý nápad. Není důležité, jestli si to ve firmách přečtou, nebo ne. Díky velkému ohlasu si jsou vědomé už teď, co bude obsahem mailů.“ Vzhledem k rostoucímu počtu „antipalmoolejářů“ to slibuje „řešit“ i ministr zemědělství Marian Jurečka, jen čeká, až se „k tomu“ oficiálně vyjádří zdravotní ústav. „Pak zvolíme další postup,“ uvedl pro Primu. „Nemám problém s tím, to klidně přinést i na jednání Evropské rady ministrů zemědělství, ale musíme vědět, že máme opravdu nějaké pádné, řekněme, podklady.“ Jenže co jsou ty „pádné podklady“ globálně úplně zamotaného problému? Podíl Evropské unie na spotřebě palmového oleje je jen zhruba 10-20?% celosvětové sklizně, zbytek stejně spotřebovávají ostatní kontinenty, hlavně přelidněná Asie. Jsou těmi podklady naše cévy, jež se mohou palmovým olejem zacpat, nebo hroby orangutanů, kteří jsou považováni za škůdce indonéských palmových plantáží a ročně je jich zavražděno až 5000? Jsou těmi podklady nekonečné požáry vyčerpané asijské půdy, jež hořela nepřetržitě od loňského října až do Vánoc, kvůli nimž zahyne na následky smogu ročně i 100 000 tamních obyvatel? Nebo je to nesmyslná dotační politika Evropské unie, která stále věří, že budoucnost našeho kontinentu stojí na biopalivech? Od všeho trochu. A všechno dohromady. Pádné podklady Pokud byste se chtěli k výzvě Romana Munzara připojit, vezměte si 1. února dovolenou. Mailů budete rozesílat stovky, pokud chcete psát jen tuzemským výrobcům potravin, nebo tisíce, když zahltíte schránky i zahraničním, nadnárodním korporacím.
Palmový olej obsahuje podle odhadů víc než polovina všeho zboží v supermarketech. Používá se třeba všude tam, kde mají sušenky držet pohromadě s polevou; kardioložka Marie Skalská v rozhovoru pro DVTV z letošního 13. ledna uvedla, že v „čokoládové uličce“ jsou výrobků s palmovým tukem plné dvě třetiny. Vznikl paradoxně jako „zdravější varianta“ ztužených tuků – při pokojové teplotě tuhne sám a ztužovat se nemusí. Obsahují ho tedy nejen téměř všechny margaríny, náplně do většiny cukrovinek, které známe od dětství – oplatky, sušenky, trubičky, lentilky, tyčinky, ale i většina čokolád. Dále některé polévky v sáčku, polotovary, zmrzliny i kojenecké výživy. I chipsy, brambůrky a křupky se smaží „na palmě“, je nejlacinější. Dále ho najdeme v mnoha šamponech, mýdlech a čisticích prostředcích, v krmivech pro domácí a hospodářská zvířata a nemluví se moc o tom, že také v letních biopalivech, i když okrajově. A tak dále a tak dále. Když všechny ty e-maily napíšete, zametete prázdnou spižírnu, vytřete ledničku a začnete jíst jen syrovou stravu, asi se budete ptát, proč jste to všechno dělali, když palmový tuk zas až tak nejnezdravější není. Lékaři se shodují, že je zhruba „uprostřed spektra,“ tedy někde jako české sádlo, jež, když se jí občas, a ne pořád, cévy zacpat nestihne a taky kvůli němu nikdo nikam e-maily nepíše. Jenže palmový olej – na rozdíl od českého sádla – způsobuje masívní, nekontrolovatelnou ekologickou katastrofu, která se vymkla z rukou dávno před loňskými megapožáry indonéských pralesů; ekologie tu jako obvykle zůstává několik let pozadu za byznysem. To palmový olej hází, na rozdíl od českého sádla, jednoznačně do negativních čísel. A přitom to není jen hra na „zlé korporace“ a „hodné aktivisty“. Firmy hromadně zavedly technologie používající palmový olej zhruba před dvěma dekádami v dobré víře, že je to zdravější, a teď se i ony snaží čelit kulometnému vývoji událostí. Mnohé z nich používají 100% certifikovaný palmový olej s transparentními údaji od dodavatelů, spolupracují se Světovým fondem na ochranu přírody, Rozvojovým programem Spojených národů, vládou Indonésie a dalšími partnery na rozvíjení Iniciativy udržitelné produkce palmového oleje v Indonésii... Situace už je jednoduše strašně nepřehledná, kauza palmový olej se změnila v pověstný globální „basket case“, česky totální binec, kde smrtelník jen těžko hledá informační světlo na konci tunelu. Světlo na konci tunelu Pětadvacetiletá Kateřina Holubová, ekoložka a tisková mluvčí Koalice proti palmovému oleji, sice žije s přítelem, kterého potkala na Sumatře v pralese, u Brna, ale protože se „kolem palmového oleje pořád něco děje“, je teď hodně v Praze, na očích a uších veřejnosti. K celostátní facebookové výzvě Romana Munzara, čítající v tuhle chvíli 27 000 účastníků, se Koalice proti palmovému oleji veřejně přihlásila a Holubová potvrzuje, že veřejnosti poskytne možné vzory oslovení výrobců, návod pro komunikaci s firmami používajícími palmový olej a že jejich eventuální odpovědi pak zpracuje do databáze. Kateřina není aktivistkou proto, že by se bála o cévy; na přírodovědecké fakultě právě dokončila studium ekologie, specializuje se na deštné pralesy a projela Jávu, Bali, Sumatru, Borneo, tvořící součást tří států – Malajsie, Bruneje a Indonésie –, Srí Lanku i Maledivy; právě se balí na Filipíny. Nad její kávou se sójovým mlékem se ptám, jaký by byl podle ní ideální stav věci. Až všichni přestaneme používat výrobky z palmového oleje, co se pak stane? „Firmy pochopí, proč jejich výrobky nekupujeme. Budou se snažit vyvíjet nové technologie, jež umožní používat lokálně vypěstovaný olej. Bude to vyžadovat drahou změnu výrobních procesů, ale lepší, než aby firmy přišly o zákazníky,“ tvrdí a dodává: „Cílem je, aby západní státy, které mají k dispozici vlastní, lokální oleje, spoléhaly především na ně.“ V českém kontextu uvádí hlavně olej řepkový a slunečnicový, v evropském olivový. Primatolog Stanislav Lhota ale upozorňuje, že „i kdyby české firmy chtěly nahradit palmový olej řepkovým, nemají šanci. Není ho tu dost. Obrovské lány řepky olejné, jež v Česku vidíte, jsou totiž technická řepka, přísada do biopaliv. Potravinářská se u nás vyskytuje jen málo.“
Zelená poušť Pojďme od našich lokálních polí s řepkou k pralesům na Borneu, třetím největším ostrově světa. Můžeme tu totiž vysledovat jasné paralely: složité situaci s palmou olejnou tu ideálně nahrává místní divoce „kapitalistické“ prostředí – politici jsou často akcionáři největších palmoolejářských společností. Palma se tam pěstuje už víc než 30 let, spotřeba ale exponenciálně roste (do roku 2020 se má produkce oleje zdvojnásobit, do roku 2050 ztrojnásobit), a tak se celá věc loni na podzim definitivně vymkla z rukou. Vypalování pralesů se spojilo se suchem, požáry byly neuhasitelné až do Vánoc, kdy konečně zapršelo. Umírali nejen orang-utani, tygři a sloni, ale taky lidé. Primatolog Stanislav Lhota, jenž v těchto dnech na Borneo odjíždí, zhodnocuje, že: „Loňská katastrofa jasně ukázala, že Indonésie vůbec není připravena takové problémy řešit. S určitostí víme jen to, že když bude znovu sucho, což bude, začne znovu hořet.“ Spáleným zbytkům po deštných pralesích, kdysi nazývaných „zelené plíce světa“, se teď přezdívá „zelená poušť“. Je to taky název hodinového dokumentu, který v roce 2011 natočil na Borneu jedenadvacetiletý slovenský dokumentarista a zoolog Michal Gálik. Můžete si ho pustit na internetu a je ve své komplexnosti dost zásadní. „Naše generace by se neměla starat jen o naše malé české nebo slovenské políčko,“ vysvětluje mi po telefonu z Košic Gálik, proč úplně zadarmo a bez rozpočtu natočil dokument, kde se dozvíte i zásadní věc, totiž že palma je schopná dávat olej maximálně 25 let. Pak je konec. Půda už je neplodná, takže tam nevyroste ani prales, ani les, ani další palma olejná. Prostě nic. Zůstane jen suchá, nepoužitelná savana. Obnovit prales trvá tak 500 let. Bývalé plantáže jsou pak sice zelené, ale úplně mrtvé, bez zvířat. „Proto jsem svůj film nazval Zelená poušť – jedná se totiž o zelené a zároveň mrtvé území,“ vysvětluje Gálik. A protože v Indonésii i Malajsii půdy ubývá, vlna destrukce se přenáší na další kontinenty, do střední Afriky a Jižní Ameriky. Režisér Gálik popisuje, jak už v roce 2012 „viděl na vlastní oči, jak zakládají plantáže v Kamerunu“. Teď se palmový průmysl rozbíhá v Hondurasu, Guatemale, na Nové Guineji. „Indonésii už pralesy nikdo nevrátí, ale měli bychom zachránit to, co ještě můžeme,“ uzavírá Gálik. Nebezpečí nejzásadnější – biopaliva I kdybychom se už nikdy nedotkli tatranky, bionaftu z palmového oleje používáme všichni. Ať už přímo (jako řidiči nebo cestující), nebo nepřímo (jako konzumenti přepravovaného zboží). Podle rešerší think-tanku Glopolis je v ČR podíl palmové bionafty asi 11 % z celkového objemu letní bionafty. „Když se Indie a Čína rozhodnou, že budou jezdit na palmový olej, je konec,“ děsí se dobrodruh Stanislav Miler z Akademie soběstačnosti, který před pár lety objel svět v autě na oleji z fritovacího hrnce. Dneska už však z biopaliv nadšený není. „Primárním účelem biopaliv bylo snížení závislosti na ropě, rychle se ovšem zjistilo, že energetickým zdrojem není rostlina sama, ale půda, ve které roste: a ta není nevyčerpatelná. Takže jsme zase tam, kde jsme byli. Výrobou surovin na biopaliva si zabíráme zemědělskou půdu na potraviny, což zásadně narušuje potravinovou bezpečnost světa,“ říká Miler. Specialistka think-tanku Glopolis Christine Doležalová mi dodává aktuální informace: „Původní směrnice EU nařizovala, že do konce tohoto desetiletí musí 10 procent paliva v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Na konci dubna 2015 ale Evropský parlament nařízení změnil, místo 10 procent je to teď sedm. Vyloučena jsou nově taky paliva, jejichž pěstování má velkou ekologickou stopu – což palmový olej jednoznačně je. Toto rozhodnutí Evropského parlamentu snad bude příznivě ovlivňovat další dovoz palmového oleje,“ říká Christine. Jenže: celosvětové využití palmového oleje na výrobu biopaliv podle rešerší Glopolisu naopak roste – je to hlavní odvětví, jež v dalších letech bude tlačit poptávku po palmovém oleji nahoru... Takže jsme zase tam, kde jsme byli. Bébéčka a orangutan
Ano, když to zvulgarizujeme, v Česku sníme pár tatranek a na Borneu kvůli tomu zahyne orangutan. To se, dovedeno do absurdity, ukázalo loni, když měla firma Mondel?z v obchodních řetězcích společnou „in store“ (jen v obchodech) cross promotion akci s Coca-Colou. Nabízeli společnou snídani, džus Cappy Pulpy od Coca-Coly v kombinaci se sušenkami BeBe Dobré ráno od Mondel?z; oba výrobky propojoval spokojený orangutan. Uživatelé na Facebooku a internetu se okamžitě ozvali, že je to cynismus nejhrubšího zrna. Obě firmy „nedopatření“, jak reklamu nazývaly, ihned stáhly a slíbily, že už se situace „nebude opakovat“. Podobně jako Mondel?z a Coca-Cola ale čelí mezinárodní kritice kvůli používání palmového oleje i jejich globální konkurenti; už v roce 2010 spustila mezinárodní organizace Greenpeace kampaň namířenou proti Nestlé kvůli používání palmového oleje jako náhražky za kakaové máslo. Greenpeace proměnila v rámci této kampaně známé čokoládové tyčinky Kit-Kat v orangutaní prsty. Ať už jakkoli, dobré a zároveň lákavé na celé akci palmový olej je, že takové výrobky vlastně nepotřebujeme. „Je snadné se jich vzdát, nejsme na nich závislí, není to elektřina. Jsou to prostě jen laciné čokoládové tyčinky,“ říká ekoložka Kateřina Holubová. V předvečer „velkého dne“, tedy pondělí 1. února, kdy se o palmovém oleji bude v Česku mluvit hodně, pak primatolog Stanislav Lhota vysvětluje, že podobný aktivismus je zásadní právě z globálního hlediska. „Musíme ho prokopat my, západní svět. V Asii žijí více než čtyři miliardy lidí, spotřebovávají až 70?% palmového oleje. Kampaň, která teď probíhá v západním světě, bude s určitým zpožděním pokračovat v Asii. Ale až ve chvíli, kdy ji my nastartujeme.“ Má pravdu. Firmy se nezmění, když se na ně nebude tlačit. Inovovaly složitě před desítkami let, když zaváděly „progresívní“, zdravější palmový olej, a tak hezky jim to celá ta léta šlapalo – a teď by měly podle nějaké pětadvacetileté Kateřiny Holubové, pár desítek tisíc Čechů a kvůli nějakým orangutanům a slonům a pralesům nebo co zas všechno překopat? Víte, jak komplikované a drahé to je, vyrábět statisíce produktů zase s něčím jiným než s palmovým olejem? Jenže, tvrdí dnešní spotřebitelé, nic jiného se dělat nedá. JAK ROK 2015 PŘILIL (PALMOVÝ) OLEJ DO OHNĚ Loni došlo k několika zásadním událostem, které rozpoutaly celoevropskou debatu o palmovém oleji. Aféra Nutellagate Francouzská ministryně ekologie Ségol?ne Royalová vyzvala francouzské občany loni v červnu jednoduše: „Nejezte nutellu!“ Označila ji jako hlavního viníka světového odlesňování. Později se omluvila, když i Greenpeace po-ukázala na to, že firma Ferrero, jež nutellu vyrábí, je naopak docela progresívní; je mimo jiné členem sdružení Roundtable on Sustainable Palm Oil (stejně jako Nestlé, Mondel?z nebo Unilever). Je tu alternativa Tým z britské University of Bath loni v prosinci oznámil, že kultivoval kvasnicovou náhražku palmového oleje se skoro identickými vlastnostmi. Získali obrovský grant, aby zjistili, jak kvasnicovou alternativu uvést co nejrychleji do praxe. Koridory pro orangutany budou Ekologové z Imperial College London vydali oficiální zprávu, že jsou v polovině historicky největšího, desetiletého výzkumu. Na jeho základě vzniknou na Borneu v Indonésii biokoridory umožňující znovu volný pohyb orangutanů, kteří teď kvůli palmovým plantážím žijí osaměle v izolovaných skupinkách a nemohou se mezi sebou pářit. Wilmar už zase slíbil, že nebude odlesňovat
Na začátku roku firma Wilmar, největší světový obchodník s palmovým olejem, už poněkolikáté slibuje politiku nulového odlesňování. Třetinu produkce nezpracovaného oleje však Wilmar kupuje od malých farmářů bez regulačního dohledu; skeptici proto slibu příliš nevěří. Konečně poznáme, kde palmový tuk je Třináctého prosince 2014 vydala Evropská unie po letech diskusí vyhlášku, že palmový tuk musí být v potravinách označen jmenovitě a konkrétně, ne jen jako „rostlinný tuk“. Od té doby je možné potravinářské výrobky, které obsahují palmový olej, „seriózně bojkotovat“, jako se to stane 1. února u nás.
URL| http://www.reflex.cz/clanek/68874/nejezte-lentilky-zachranite-svet
roklen24.cz Budoucnost potravin? Z jedné krávy 175 milionů burgerů 30.1.2016
roklen24.cz str. 0 Svět, Zprávy, Homepage Jan Berka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Jednou z ožehavých otázek budoucího vývoje světa je dostupnost a kvalita potravin a vody. Vzhledem k rostoucí poptávce především po masu a čisté vodě se tak ke slovu dostávají nové potravinové technologie, jejichž cílem je zabezpečit lidstvo v prostředí omezených zdrojů nutných pro život. Během minulého týdne byly představeny novinky této oblasti, a to během konání asijské EmTech konference, kde se pravidelně schází autoři tzv. rozvojových technologií, které vytvářejí v reakci na globální problémy dnešního světa. V letošním ročníku byla velká pozornost zaměřena právě na otázku potravin. Představeny byly dva revoluční výrobky, které by v budoucnu mohly zabezpečit svět z hlediska poptávky po masu i čisté vodě. Ekologicky šetrné maso, které nakrmí Pokud máte rádi hovězí, neměli byte si nechat ujít jeho uměle vytvořenou modifikaci. Vědci z Maastrichtské university přišli na proces, pomocí kterého je možné z pravého hovězího svalu, resp. z jeho svalových buněk, vytvořit další biologicky naprosto nezávadné maso. Celý proces je založen na vyživování hovězích svalových buněk, které se pozvolna násobí a postupně tak vytváří novou svalovou tkáň, což je v podstatě základ každého masa. „Biologicky je takto vytvořená „hmota“ naprosto totožná s pravým hovězím,“ popsal svůj „výtvor“ Mark Post, šéf vědecké skupiny „Cultured Beef“, pod kterou spadá celý projekt. Leží všude kolem - obyčejně. Ne ale tuto sezónu a tak vydělává 100 %. Co? Zveřejnil(a) Roklen24 dne 21. leden 2016 Nápad vytvořit „umělé“ maso přišel v návaznosti na predikci Organizace spojených národů. Dle jejího šetření převýší poptávka po masu během několika desetiletí jeho celkovou zásobu. Potenciál nové technologie tak spočívá v tom, že nejen uspokojí poptávku, ale rovněž přispěje i k samotné záchraně zvířat. „Technicky je možné uměle vytvořit jakýkoliv druh, který má ve svých svalech kmenové buňky,“ řekl pro server CNBC Mark Post. „Zkoušeli jsme to na vepřovém, ostatní to zkoušejí třeba na rybách a kuřatech. My jsme se ale ve výsledku zaměřili především na hovězí, jelikož krávy mají mnohem větší
dopad na životní prostředí,“ dodal vědec. Právě hovězí dobytek totiž v rámci svého trávícího procesu produkuje značné množství nežádoucího metanu. Tím pádem, vzroste-li poptávka po hovězím, bude potřeba navýšit u počet dobytka, což s sebou nutně přinese i větší koncentraci metanu se všemi jeho nežádoucími dopady. Z jedné kravské buňky by v budoucnu mohlo být možné vyprodukovat 175 milionů hamburgerů. K takovému množství masa by dle vědců bylo normálně potřeba kravské stádo a přibližném počtu 440 tisíc kusů. Důležité je připomenout, že tento proces výroby „umělého“ masa nemá nic společného s jakoukoliv jeho genetickou úpravou, která se aplikuje například v případě rostlin. Vzdělávej se a čisti Revoluce probíhá i v oblasti pitné vody. Se zajímavým nápadem přišla Theresa Dankovichová z Carrnegie Mellon University v americkém Pittsburghu. Ona společně se svým týmem přišla na metodu, jak je možné pomocí tzv. „Drinking Book“ čistit vodu a přeměnit ji tak na zcela pitnou a nezvadnou. Jednotlivé stránky knihy osahují stříbrné nanočástice. Jakmile na stránku vylijete špinavou vodu, tyto částice pohltí veškeré bakterie, čímž je v podstatě i zahubí. Pouze velice malé množství stříbra se poté dostane zpátky do vody. Nezávadnost takto přefiltrované vody oficiálně potvrdila i Světová zdravotnická organizace. „Chceme z Drinking Book vytvořit nový produkt používaný v každé domácnosti,“ řekla pro CNBC Dankovichová. „Mnohé naše studie ukazují, že pro lidi jsou papírové filtry vody mnohem důležitější než například nádobí. Z jedné stránky knihy je možné vyfiltrovat až 100 litrů čisté vody, což je více než měsíční potřeba jedné osoby,“ dadala. Nemoci šířící se vodou, jako je například cholera, ročně zabijí 3,4 miliony lidí. Naprostá většina z nich je pak ve věku do pěti let a pochází ze zemědělských oblastí, které nemají dostatečný přístup k pitné vodě. Podle dostupných výsledků má filtrační kniha nejlepší výsledky například při eliminaci bakterie E. coli. Kniha kromě filtrační schopnosti má i edukativní účel. Na každé stránce je vytištěn text, který je napsán potravinovým inkoustem a obsahuje informace o všech nebezpečích plynoucích z užívání závadné vody.
URL| http://roklen24.cz/a/witQy
svobodnymonitor.cz Babiš chce před volbami zlevnit pivo. Točenému navrhuje snížit DPH na 10 % 29.1.2016
svobodnymonitor.cz str. 0 Ekonomika, Zprávy, Doporučujeme Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce navrhnout snížení daně z přidané hodnoty u sudového piva ze současných 21 procent na sazbu 10 procent. Premiér Sobotka to označil za marketingový tah. ČSSD chce preferovat zlevnění základních potravin. Proti zlevnění piva se vyslovil i národní protidrogový koordinátor. "Já chci oznámit všem - celému našemu národu - že navrhnu zlevnit sudové pivo," prohlásil ministr financí. Babiš: "Já chci oznámit všem - celému našemu národu - že navrhnu zlevnit sudové pivo."
Reagoval tak na výtku majitele venkovského výčepu, který si stěžoval na zvýšení administrativy v souvislosti s plánovanou elektronickou evidencí tržeb a zavedením kontrolních hlášení u DPH. "Navrhnu to na příští koaliční radě," řekl Babiš. Zároveň zopakoval, že u jídel a nealkoholických nápojů podávaných v restauracích plánuje snížit DPH z 21 na 15 procent. Předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a předseda ODS Petr Fiala označili Babišův návrh ohledně piva za populistický. Státu méně o 160 milionů Případným snížením daně z přidané hodnoty u sudového piva z nynějších 21 na deset procent by stát vybral na DPH asi o 160 milionů korun ročně méně. V rozporu s právem Evropské unie by zařazení sudového piva do této snížené sazby DPH nebylo, informovali ministr financí Andrej Babiš (ANO) a jeho náměstkyně Alena Schillerová. "Co se týče práva Evropské unie, ano, je to naprosto v souladu. Máme to takto zkonzultováno, nastudováno," uvedla Schillerová. Ministerstvo financí později informovalo, že sníženou sazbu daně je možné aplikovat na restaurační a cateringové služby, přičemž je na volbě každého členského státu, zda z této položky vyloučí dodání alkoholických nebo nealkoholických nápojů. "Je nutné zdůraznit, že směrnice zakazuje použití snížené sazby DPH na dodání piva jako zboží, nikoliv však na podávání piva v rámci restaurační služby," uvedl Michal Žurovec z MF. Sobotka: marketingový tah Návrh ministra financí Babiše na snížení DPH pro sudové pivo považuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za marketingový tah na podporu elektronické evidence tržeb (EET). Sociální demokracie je podle Sobotky připravena s koaličními partnery jednat o snižování DPH. Před pivem ale upřednostňuje zlevnění základních potravin, jako je maso, mléko nebo chléb. "Myslím, že ministr Babiš s tím přišel ve snaze marketingově podpořit otázku zavedení elektronické evidence tržeb. Myslím, že ten důvod je zřetelný a je tu určitá souvislost s tím zákonem o EET," řekl. Sociální demokracie má podle Sobotky jiné priority. Sobotka: "Nižší zdanění by se mělo týkat například syrového masa, mléka, másla nebo chleba." "V takovéto situaci přijdeme na koaliční radu s jinou prioritou sociální demokracie, a to je snížení DPH u základních potravin," řekl premiér. Nižší zdanění by se podle něj mělo týkat například syrového masa, mléka, másla nebo chleba. Vzorem je sociální demokracii slovenská vlády, která daň z přidané hodnoty na vybrané potraviny snížila s platností od začátku letošního roku. Premiér také podotkl, že snížit daň pouze pro pivo postrádá logiku, pokud se zároveň nezlevní i nealkoholické nápoje. Zlevňování alkoholu podle něj není v souladu se společenskými prioritami, které vláda podporuje. "V rámci vládní strategie jsme se dohodli, že bychom v ČR měli spíše omezovat spotřebu alkoholických nápojů. Snížení DPH u piva jde spíše proti tomu," řekl premiér.
Lidovci Babiše odmítnou Také místopředseda vládních lidovců Jan Bartošek dnes uvedl, že KDU-ČSL Babišův návrh nepodpoří. "Jednoznačně," odpověděl na dotaz, zda zlevnění piva lidovci odmítnou. "Pan ministr financí si musí vybrat. Jestli chce víc rozdávat a k tomu snižovat daně, to mi jde proti sobě," dodal. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na Facebooku napsal, že před rokem dostal od pivovarníků podnět ohledně snížení spotřební daně na pivo a s koaličními partnery jej projednával. "Především ministr financí byl proti z důvodů výpadku příjmů do státního rozpočtu a dnes navrhuje snížení DPH jen pro pivo. Ať si o tomto kroku udělá každý obrázek sám," uvedl Jurečka. Chce v koalici jednat o nižší DPH u potravin. "Protože to reálně pomůže rodinám s dětmi, seniorům, lidem s nižšími příjmy," dodal. Točené pivo levnější od července Ministerstvo financí chce změnu navrhnout s účinností od letošního července. Schillerová uvedla, že by se mohla dostat pozměňovacím návrhem do vládní novely celního zákona, jejíž součástí je i změna zákona. Dveře únikům otevřeny Kalousek řekl, že populisté "vyzobávají" jednotlivé položky bez ekonomického a spotřebitelského významu a jen tím otvírají dveře daňovým únikům a komplikují účetnictví. TOP 09 podle něho navrhne návrat ke dvou sazbám DPH deset a 20 procent. Kalousek připomněl, že pravicová vláda zvýšila sazby kvůli financování druhého důchodového pilíře, který současná vláda zrušila, ale peníze z vyšší DPH si ponechala. Snížení DPH leží ve Sněmovně "Kdyby to Andrej Babiš myslel se snižováním DPH vážně, podpořil by návrh ODS na plošné snížení DPH na 19 a 14 procent, který již několik měsíců bez projednání leží ve Sněmovně," uvedl Fiala. Soudí, že Babišův návrh komplikuje daňový systém a vyvolává pochybnosti o souladu s evropským právem. Babišův návrh souvisí s plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb. Doprovodná předloha předpokládá snížení DPH na nealkoholické nápoje a jídlo v restauracích z 21 na 15 procent. Zařazení piva do nižší sazby by podle Babiše mělo vyrovnat tuto výhodu restauracím, které jídlo nenabízejí. Sleva by činila zhruba 2,3 až 3,6 koruny na půllitr a na provozovatelích by bylo, zda by ji přenesli na zákazníka. "Máme dlouhodobý cíl vrátit DPH na úroveň dvou sazeb," podotkl ministr financí. Nyní jsou sazby tři 21, 15 a deset procent. Národní protidrogový koordinátor je proti Česko by mělo proti nadměrnému pití alkoholu bojovat, ne daňově zvýhodňovat alkoholické nápoje a zvyšovat jejich dostupnost. Návrh ministra financí Andreje Babiše na snížení DPH u sudového piva postupuje proti schválenému vládnímu plánu boje proti dopadům alkoholu.
Prohlásil to národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Češi patří ke světovým rekordmanům ve spotřebě alkoholu. Závislost na něm pak má přes půl milionu lidí. Babišův návrh je populistický a "extrémně rizikový" pro veřejné zdraví. "Světová zdravotnická organizace opakovaně upozorňuje na extrémní situaci v oblasti alkoholu v Česku. Uvádí, že jeden z nejsilnějších nástrojů boje a snížení dostupnosti je cenotvorba. Ne snižování ceny, ale její zvyšování," uvedl Vobořil. Babišův návrh označil za populistický a "extrémně rizikový" pro veřejné zdraví. Sdělil, že pokud by nápad získal podporu, musel by zvažovat své setrvání ve funkci. "Byli bychom jediní, kteří navzdory celoevropskému trendu podporují zvyšování konzumace alkoholu. Věřím, že o takové prvenství nestojíme," dodal Vobořil. Zdůraznil, že vláda loni schválila plán k omezení škod působených alkoholem. ČR by chtěla do pěti let snížit spotřebu čistého lihu na osobu o pět procent, do deseti let o 30 procent. Pomoci má právě snížení dostupnosti či zdražení. "Alkohol nemůže být tak levný, aby byl dostupný všem mladistvým. Ve chvíli, kdy je pivo v restauracích levnější než obyčejná voda a kdy víme, že se nalévá nezletilým, není možné alkohol ještě zlevňovat. Zvýšení ceny snižuje dostupnost alkoholu především pro mladistvé," míní Vobořil. Národní protidrogový koordinátor poukázal také na zdravotní i společenské dopady nadměrného pití alkoholu. Jen na léčbu závislosti na alkoholu se v roce 2013 ze zdravotního pojištění vydala téměř miliarda korun. Mnohem výraznější částky stálo ale léčení dalších chorob a úrazů, které pití způsobilo či zhoršilo. Další ztráty jsou kvůli snížení výkonu v práci, rozpadům vztahů i úmrtím. Ročně na následky, k nimž přispěl alkohol, v Česku podle Vobořila zemře na 6500 lidí. U mladých od 20 do 39 let může alkohol za čtvrtinu úmrtí. (čtk)
URL| http://www.svobodnymonitor.cz/ekonomik...ivo-sudovemu-navrhuje-snizit-dph-na-10/
tnbiz.cz Jak si vedou čeští ministři? Vystavte jim pololetní vysvědčení 28.1.2016
tnbiz.cz str. 0 TN.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Od ledna 2014 se Sobotkově vládě podařilo prosadit mnoho změn, některé vyvolaly pozitivní ohlasy, jiné ostrou kritiku. Jak si podle vás vedou politici při řízení státu? Vystavte jim pololetní vysvědčení. Jakou známku byste dali Bohuslavu Sobotkovi? 1
10 26 hlasů 2 6 18 hlasů 3 20 56 hlasů 4 10 27 hlasů 5 54 150 hlasů Hlasovalo 277 lidí. Předseda vlády Bohuslav Sobotka Bohuslav Sobotka je od 17. ledna 2014 předsedou vlády České republiky, od března 2011 je také předsedou ČSSD. Během jeho působení se vládě povedlo mnoho významných změn, ale také čelila ostré kritice. Mezi nejvýznamnější úspěchy vlády patří například snížení nezaměstnanosti, růst ekonomiky o více než 4%, zlepšení čerpání evropských fondů, zvýšení minimální mzdy, zrušení poplatků ve zdravotnictví. Jakou známku byste dali Andreji Babišovi? 1 52 149 hlasů 2 10 28 hlasů 3 6 18 hlasů 4
5 13 hlasů 5 27 75 hlasů Hlasovalo 283 lidí. Ministr financí Andrej Babiš Andrej Babiš se stal v lednu 2014 kandidátem hnutí ANO 2011 na post vicepremiéra a ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky a do obou funkcí byl také jmenován. Během svého působení stihl ministr financí prosadit velké množství zákonů, díky kterým se podařilo omezit daňové úniky nebo regulovat hazard. Ministerstvu financí se za loňský rok podařilo snížit schodek státního rozpočtu o 15 mld. korun. „Nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008 zřetelně dokumentuje oživení české ekonomiky a dokládá, že se podařilo překonat dlouhodobou stagnaci české ekonomiky a uvolnit bariéry jejího růstu,“ uvádí se na oficiálních stránkách ministerstva. Jednou ze sporných věcí, které vyvolaly bouřlivé diskuze, je zákon o elektronické evidenci tržeb, kterou se v loňském roce nepodařilo prosadit a která je pro ministra klíčovým zákonem. Jakou známku byste dali Lubomíru Zaorálkovi? 1 4 9 hlasů 2 4 11 hlasů 3 23 60 hlasů 4 13 32 hlasů 5 56 144 hlasů Hlasovalo 256 lidí.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek Lubomír Zaorálek je člen ČSSD a v současné chvíli působí jako ministr zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky. Velkou vlnu zájmu a nevole vyvolal podpis prohlášení o vzájemné politické a ekonomické spolupráci s Čínou. V textu mimo jiné stálo: „Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě. V současné chvíli je žhavým tématem ministerstva syrská krize. Jakou známku byste dali Martinu Stropnickému? 1 4 10 hlasů 2 8 20 hlasů 3 20 53 hlasů 4 11 28 hlasů 5 57 148 hlasů Hlasovalo 259 lidí. Ministr obrany Martin Stropnický Martin Stropnický je od ledna 2014 ministrem obrany, kandidoval za hnutí ANO 2011, v dřívějších letech působil také na postu ministra kultury. Rok 2015 byl pro ministerstvo obrany velice zásadní, zejména důležitá byla změna v rozpočtu armády, který by měl v následujících letech růst, díky čemuž bude možné nabírat nové vojáky a pořídit modernější výstroj. Také se ministerstvu podařilo zjednodušit a zefektivnit zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti. Jakou známku byste dali Milanu Chovancovi? 1 10 26 hlasů 2
22 56 hlasů 3 16 42 hlasů 4 26 67 hlasů 5 26 66 hlasů Hlasovalo 257 lidí. Ministr vnitra Milan Chovanec Milan Chovanec je 12. úřadující ministr vnitra, kandidoval za ČSSD. Z počátku panovaly ohledně jeho jmenování rozpory kvůli jeho studiu, ale po vysvětlení byl prezidentem do funkce jmenován. Mezi úspěchy, kterých ministerstvo v loňském roce dosáhlo, jsou jednoznačně modernizace radiokomunikace hasičů, záchranky a policie, ale také například změna zákona o zbraních. Jakou známku byste dali Janu Mládkovi? 1 1 2 hlasy 2 5 13 hlasů 3 20 47 hlasů 4 11 26 hlasů 5
63 151 hlasů Hlasovalo 239 lidí. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek Jan Mládek kandidoval za ČSSD na post ministra průmyslu a obchodu, dříve také působil jako ministr zemědělství a poslanec ve sněmovně. Za působení Jana Mládka byla poprvé od roku 2004 aktualizována Státní energetická koncepce, která plánuje vývoj energetiky v dalších letech. Počítá se především s rozvojem jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Za prosazování těžby uranu a dostavby jaderné elektrárny získal Jan Mládek anticenu Ropák roku. Jakou známku byste dali Robertu Pelikánovi? 1 7 15 hlasů 2 3 8 hlasů 3 17 41 hlasů 4 10 23 hlasů 5 63 148 hlasů Hlasovalo 235 lidí. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Současným ministrem spravedlnosti je Robert Pelikán, který kandidoval za hnutí ANO 2011, dříve působil jako náměstek ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Prezidentem byl do funkce jmenován v březnu 2015. Prosazoval například důležitou novelu občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství. Jakou známku byste dali Michaele Marksové? 1
5 10 hlasů 2 9 22 hlasů 3 17 40 hlasů 4 8 20 hlasů 5 61 144 hlasů Hlasovalo 236 lidí. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Michaela Marksová je současná ministryně práce a sociálních věcí, od března 2015 je také místopředsedkyní ČSSD. Mezi její úkoly patří zejména nalézt optimální podobu důchodového systému. Na podzim roku 2014 se zasadila o zvýšení minimální mzdy o 700 kč. Jakou známku byste dali Danu Ťokovi? 1 7 18 hlasů 2 12 29 hlasů 3 39 92 hlasů 4 19
44 hlasů 5 23 54 hlasů Hlasovalo 237 lidí. Ministr dopravy Dan Ťok Dan Ťok je od prosince 2014 ministrem dopravy v Sobotkově vládě, na post ministra ho navrhlo hnutí ANO 2011. Během působení Dana Ťoka se ministerstvu podařilo více opravovat a stavět. Pokračovala rekonstrukce dálnice D1, počítá se s dostavbou dálnice D8, ale také se pokračuje s výstavbou dálnice D3 nebo D11. Ministerstvo také počítá s výraznou změnou bodového systému a trestů pro řidiče. Jakou známku byste dali Marianu Jurečkovi? 1 4 8 hlasů 2 6 12 hlasů 3 22 49 hlasů 4 44 96 hlasů 5 24 53 hlasů Hlasovalo 218 lidí. Ministr zemědělství Marian Jurečka Marian Jurečka je od ledna 2014 ministrem zemědělství, kandidoval za KDU-ČSL, dříve působil jako předseda klubu, ale po jmenování na tento post rezignoval. Rok 2015 byl pro zemědělce plný změn a novinek. Výrazně se na nich podepsalo počasí a sucho, které velkému množství zemědělců způsobilo výrazné ztráty. Na živočišné výrobě se zase podepsal propad cen mléka a vepřového.
Ministerstvo nyní jedná o možnostech a výši náhrad. Jakou známku byste dali Svatoplukovi Němečkovi? 1 1 4 hlasy 2 8 17 hlasů 3 19 41 hlasů 4 27 57 hlasů 5 45 96 hlasů Hlasovalo 215 lidí. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček Svatopluk Němeček je člen ČSSD a od ledna 2014 také ministrem zdravotnictví ČR. Dříve působil v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Ministerstvu zdravotnictví se podařilo prosadit velké množství změn, jednou z nejvýznamnějších bylo zrušení poplatků u lékařů, ale také například snížení zdanění léků. Jakou známku byste dali Kateřině Valachové? 1 2 6 hlasů 2 5 10 hlasů 3
27 56 hlasů 4 12 25 hlasů 5 54 113 hlasů Hlasovalo 210 lidí. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová Kateřina Valachová je od června 2015 ministryní školství, mládeže a tělovýchovy. Dříve působila jako náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. V září 2015 vstoupila do ČSSD. V poslední době ministerstvo například prosadilo změnu vysokoškolského zákona. V nedávné době čelilo kritice ohledně materiálu, který měl seznamovat děti základních a středních škol s uprchlickou krizí. Ministerstvo se proti tomu ale ohradilo, protože tento materiál nepodpořilo finančně, materiálně ani udělením záštity. Jakou známku byste dali Karle Šlechtové? 1 8 16 hlasů 2 9 18 hlasů 3 22 44 hlasů 4 11 23 hlasů 5 50 101 hlasů
Hlasovalo 202 lidí. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová Ministryní pro místní rozvoj je Karla Šlechtová od října 2014, na post ji navrhlo hnutí ANO 2011, Karla Šlechtová ale členkou hnutí není a ani nikdy nebyla. Ministerstvo se v současné chvíli snaží prosadit nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Jakou známku byste dali Richardu Brabcovi? 1 1 2 hlasy 2 5 10 hlasů 3 19 36 hlasů 4 18 34 hlasů 5 57 108 hlasů Hlasovalo 190 lidí. Ministr životního prostřed Richard Brabec Richard Brabec se stal v lednu 2014 15. ministrem životního prostředí za hnutí ANO 2011, dříve působil v Poslanecké sněmovně ČR a také v zastupitelstvu Středočeského kraje. Ministerstvo se zasloužilo například o projekt Kotlíková revoluce, který je aktuálně v plném proudu. Jakou známku byste dali Danielu Hermanovi? 1 3 6 hlasů 2 13
25 hlasů 3 8 15 hlasů 4 20 37 hlasů 5 56 105 hlasů Hlasovalo 188 lidí. Ministr kultury Daniel Herman Daniel Herman je 14. Ministrem kultury ČR, na post kandidoval za KDU-ČSL, působí také jako poslanec ve sněmovně. Ministerstvu kultury se například podařilo prosadit zvýšení rozpočtu na podporu živého umění. Jakou známku byste dali Jiřímu Dienstbierovi? 1 3 5 hlasů 2 3 7 hlasů 3 5 12 hlasů 4 6 14 hlasů 5 83
183 hlasů Hlasovalo 221 lidí. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier Jiří Dienstbier mladší je od ledna 2014 ministrem, který má na starosti lidská práva a rovné příležitosti. Dříve působil například jako místopředseda ČSSD nebo jako stínový ministr spravedlnosti. TN.cz
URL| http://tn.nova.cz/ext/jak-si-vedou-ces...-vystavte-jim-pololetni-vysvedceni.html
Tvar Liou Čen-jün: Manžela jsem nezabila 28.1.2016
Tvar str. 12 Próza
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Originální název románu Manžela jsem nezabila zní Já nejsem Lotos Pchanová, s přímým odkazem na notoricky známou postavu krásné prostopášnice a vražedkyně Lotos z klasického románu Slivoň ve zlaté váze (v češtině ve značně zkrácené verzi jako Půvabné ženy, teď vychází na pokračování v úplném překladu Oldřicha Krále). Skutečnou předlohou pro postavu hlavní hrdinky je ovšem jiná proslulá postava mladé ženy přezdívaná Zelíčka, jejíž případ se na sklonku vlády poslední dynastie Čching dostal až k samotné císařovně a značně otřásl celým byrokratickým systémem až do nejvyšších pater tehdejších literátských klik. Liou Čen-jün (Liu Zhenyun, *1958), pro svůj typický humor jeden z nejoblíbenějších současných spisovatelů, přináší zcela soudobou verzi významného případu bezvýznamné ženy. Román se stal v roce svého vydání trhákem, v příštím roce půjde do čínských kin jeho zfilmovaná verze. 5. Když se rozmluva nad skopovou polévkou nečekaně zvrtla, prefekt Ma nasedl do auta a beze slova opustil městys Zákruta. Ve voze s ním odjížděl okresní tajemník Čeng, který seděl na zadním sedadle, a vedoucí sekretář úřadu městské prefektury, sedící vepředu na místě spolujezdce. Prefekt v autě celou cestu mlčel a ostatní se promluvit neopovažovali. Okreska byla samý výmol a samá zatáčka, v černé tmě byla vidět jen poskakující světla vozidla jedoucího před nimi. Tak se mlčky dokodrcali až k výjezdu na dálnici. Prefekt Ma měl pokračovat do města, tajemník Čeng se vracel na okres, dál už spolu nepojedou. Tajemník vystoupil. Za prefektovým vozem prudce zabrzdilo auto z okresu, které je sledovalo. Čeng Čung zůstal stát u krajnice, aby prefekta jaksepatří vyprovodil, slušelo se totiž, aby počkal, než prefekt odjede. Prefektův vůz zajel do mýtné stanice, najednou ale zabrzdil a začal couvat. Tajemník Čeng se rychle rozběhl vracejícímu se prefektovi naproti. Zadní okénko se spustilo dolů. Prefekt se zadíval do tmy a mlčel. Tajemník tedy poslušně čekal u vozu. Po chvíli odvrátil prefekt hlavu a upřel zraky na dálnici, na míhající se světla projíždějících automobilů. Až po dlouhé chvíli konečně promluvil: „Ta venkovanka mě hluboce zklamala.“ Čeng Čung se bezděčně zachvěl. Říct něco takového o úředníkovi, znamenalo by to konec jeho politické kariéry. Ale Lotos nebyla úředníkem, byla to pouhá prostá žena, která si věčně stěžovala, a nikdo si s ní nevěděl rady. Prefekt odvrátil pohled dosud upřený do dáli a povzdechl si: „Zdá se, že jsme ji všichni podcenili.“ Tajemník nevěděl, jak na to zareagovat. Když bude souhlasit, potupí tím nejen sebe, ale i prefekta. U bílé ovečky přece všichni jasně slyšeli, jak venkovanka prefekta urazila; nikoho nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. Když s prefektem souhlasit nebude, musí uvést důvod, a na žádný teď tajemník Čeng nemohl honem přijít. Otevřel tedy ústa a zase je zavřel. Prefekt Ma se na tajemníka podíval a posunul si zlaté brýle na nose: „Když je to tak, zařiď to s ní po svém.“ Tajemník hned nepochopil, co tím prefekt myslí. Po jeho? Má snad on, okresní tajemník Čeng, nějaký návod, řešení? Jaký postup má prefekt na mysli? Tajemník se bál zeptat. Vtom si vzpomněl, jak ještě ve funkci
stálého náměstka tajemníka sousedního okresu řešil demonstrace před radnicí – tehdy se věci postavil čelem. Pochopil, jak to prefekt myslí. „Hned ji nechám zajistit,“ ujistil prefekta a vzápětí dodal: „Důvod se vždycky najde.“ Ale tajemník se kupodivu zmýlil. Prefekt Ma svraštil obočí: „Neříkám ti, abys ji zatknul, copak to jde, takhle pro nic za nic zavírat lidi? Kdyby to nevyšlo, byl by z toho malér. Před dvaceti lety odvolali plno lidí z funkcí právě kvůli tomu, že ji tehdy zadrželi a nechali ve vazbě, nepamatuješ? Přece ji nemůžeš nechat za mřížemi celý život. Navíc ona už není jen obyčejnou ženou z lidu, její jméno je navždy spjato s vysokým státním činovníkem. A i když už činovník není mezi námi, stále to může mít vliv, což nesmíme podcenit. Vždyť má pověst novodobé Zelíčky! Je slavná! Nikdo za hranicemi okresu a městské prefektury nezná jména Ma Wen-pin a Čeng Čung, ale všichni vědí, že u nás máme novou Zelíčku, oběť soudní zvůle a bezpráví. Její věhlas dalece přesahuje tvůj i můj. Vždyť ona není žádná Zelíčka, není ani románová prostopášnice Lotos Pchanová, ani nespravedlivě popravená Tou E, ona je hotový neporazitelný Opičí král Sun! Tu nemůžeme jen tak zavřít, z toho by byl jen další poprask!“ Z prefektova výstupu bylo cítit rozčilení. Tajemník Čeng se začínal potit. Vyčítal si, že nepochopil, jak to prefekt myslí. Ma Wen-pin si teď vztek z nepodařeného večera vylije na něm. Naštěstí měl prefekt prvotřídní vychování a hned se ovládl: „Tohle je něco jiného, než když jsi byl náměstkem, tehdy šlo o demonstranty obléhající radnici, ale tady jde o Zelíčku, která tě nijak neobléhá. Nemůžeš brát na všechny stejný metr, rozumíš?“ Čeng Čung byl za normálních okolností bystrý a chápavý, ovšem dnes jako by měl v hlavě vymeteno. Jak má odpovědět – rozumí, nebo ne? Co když zase odpoví špatně a prefekta rozzlobí? Naštěstí se z auta vyklonil vedoucí sekretář a vytáhl ho z bryndy: „Prefekt Ma má pravdu, rozdílné problémy vyžadují odlišné způsoby řešení.“ A pak zdánlivě v žertu dodal: „Když tedy ona neobléhá radnici, budeme muset učinit opatření my: dáme hlídat její dům.“ Čeng Čung konečně pochopil, jak to prefekt Ma celou dobu myslí. Musí vyslat své lidi, aby ji sledovali, aby neopustila okres a neodjela do Pekingu. To ovšem nebylo nic nového, na to nepřišli až oni – ve všech okresech po celé Číně tohle dělali často, aby se zabránilo nespokojeným obyvatelům jezdit žalovat na nejvyšší místa. Čeng Čungovi se rozsvítilo, prefekt Ma se před chvílí nezlobil na něj, zlobil se na sebe. Zbytečně ztrácel čas s jakousi vesničankou, stejně na nic nového nepřišel. A nejde jen o jeden promarněný večer, teď bude muset ještě učinit opatření a nechat ji hlídat svými lidmi. Prefekt Ma rád dělal vše po svém, rád přicházel s novými řešeními složitých situací, která nikoho jiného nenapadla. A teď se stalo, že ani on s tím nic neudělal. Proto byl nevrlý. Aby mu ulehčil situaci, tajemník Čeng navrhl: „Problém se vyskytl v mém okrese, řešení tedy leží na našich bedrech. Buďte bez obav – učiníme neprodleně opatření a zařídíme, aby zůstala doma, neodjela do Pekingu a nenarušila průběh Všečínského shromáždění lidových zástupců.“ 6. Na druhý den už kolem Lotosina domu postávali čtyři policisté, s úkolem dnem i nocí sledovat její dům. Byli v civilu, pokuřovali a ustavičně chodili kolem domu sem a tam. Nebylo to poprvé, kdy Lotos hlídala policie. Rok co rok, vždy když se přiblížilo datum sjezdu, se objevili kolem jejího stavení nějací chlapíci. Někdy tři, jindy čtyři. Občas, když mělo dojít k výměně lidí ve vedení okresu či prefektury, přišli jen dva. Když se něco každoročně opakuje, tak si za dvacet let člověk zvykne, ať se jedná o policistu nebo o Lotos. Když na sebe venku náhodou narazili, dokonce se přátelsky zdravili. Vždyť Lotos nebyla žádný zločinec, nikomu nic neudělala, a proto se k ní policisté chovali slušně, usmívali se na ni a oslovovali ji zdvořile „teti“. Stávalo se, že se mezi hlídači objevil jeden či dva, které už znala z loňska. To je pak Lotos zdravila veselým: „Tak ste tu zas?“ „Už je to tak, teti,“ odvětil policista s úsměvem, „zas sme ti přišli dělat vosobní strážce.“ Dokud byla Lotos doma nebo kramařila na dvoře, nikdo si jí nevšímal. Když však vyšla z domu, museli se na ni pověsit. „Čím sem si zasloužila všechnu tu starost a vochranu?“ dobírala si je Lotos. „Vidíte, teti, máte eskortu jako sám americkej prezident.“ Když byla Lotos doma, policisté si k ní občas chodili pro vodu. Lotos jim vždy ochotně nalila z termosky horkou vodu na žízeň a na zahřátí. Letos přišli dva noví a dva staří. Jeden z nových byl synem řezníka Chu, který vměstysu prodával maso. Jeho syn teď vypomáhal na místní policejní stanici, kdykoliv potřebovali posily. Před dvaceti lety, když Lotos chtěla Čchina zabít, šla prosit o pomoc svého bratra, jenže ten se uklidil do sousední provincie, a tak se Lotos rozhodla zajít za řezníkem Chu. Aby ho nevyděsila jako svého bratra, požádala ho jen, aby Čchinovi namlátil. Řezník tehdy nadnesl požadavek „nejdřív tamto, potom nakládačka“, ale Lotos trvala na tom, že „nejdřív nakládačka, potom tamto“. Později, když ji za demonstraci před radnicí zatkli a drželi ve vazbě, šla po propuštění za řezníkem znovu, tentokrát s
tím, aby pro ni zabíjel. Dokonce souhlasila s podmínkou „nejdřív tamto, potom smrt“. Když ale řezník Chu slyšel, že by měl zabít těch chlápků víc, z dohody vycouval. Teď však ležel řezník Chu nemohoucně doma, maso už neprodával. Lotos se dozvěděla až druhý den, že jeden z tajných je Chuovým synem. Řezník byl snědý podsaditý chlapík, kulička, vypadal, jako by jeho kosti obrostly uzeným bůčkem. Kdo by si byl pomyslel, že bude mít syna hezounka a hubeňourka? Když Lotos zjistila, kdo je, hned s ním zapředla rozhovor. A okamžitě po pár větách pochopila, že tenhle klučina bude pěkně vykutálený ptáček. „Tak ty seš syn řezníka Chu? Jak se pořád má?“ chtěla vědět Lotos. „Nic moc,“ odtušil mladý Chu, „leží doma, smrt na jazyku, ke králi Jenovi už to nemá daleko.“ „A co že tě letos poslali sem?“ „To mám za trest, co jinýho,“ zahučel mladý Chu, „minulej měsíc sem si na velitele vodevřel hubu, tak na mě hodil tudle blbou práci.“ „Hlídat někoho je přece lepší než chytat zločince, ne?“ divila se Lotos. „Tobě se to mluví, ty si dřepíš doma v teple, ale my mrznem venku. V noci je venku furt pěkná kláda.“ „A kdo vám vůbec nakázal, abyste mě hlídali?“ „Nemluvme vo tom, teti, škoda slov. Ty za nic nemůžeš, já taky ne, za všecko může ten všečínskej sjezd.“ Lotos ta jeho pusa nevymáchaná nakonec rozesmála. Ale řečičky a vtipkování stranou, stěžovat si stejně pojede. A když potřebuje odjet, musí je nějak setřást, bude muset utéct. Jinak se do Pekingu nedostane. Do zahájení sjezdu zbývá ještě sedm dní, nemá cenu jezdit příliš brzy. V minulých letech se taky pokoušela o útěk, většinou v noci, někdy jí to vyšlo, jindy ne. Toho dne přijel za Lotos z okresního města na svém bicyklu opět Hlavoun. Hned z dálky viděl, že má kolem stavení rozestavené čtyři policisty. Jednoho z nich dokonce znal, pozdravili se a on vešel dovnitř: „Jenom dvě místa v Číně takhle pečlivě střeží policie.“ „Jaký dvě?“ nechápala Lotos. „Pekingský sídlo Ústředního výboru Strany Čung-nan-chaj a tvůj barák.“ Oba se posadili na dvoře pod jujubu. „Přemejšlelas vo tom, co sem ti posledně říkal?“ pokračoval Hlavoun. „Jak ses rozhodla?“ „Vo čem?“ Lotos vypadala překvapeně. „Vo mý nabídce k sňatku.“ „Nezlob se, Hlavoune, to musí počkat.“ Teď zase vypadal překvapeně Hlavoun: „Pročpak?“ „Než si to rozmyslím, musím eště jednou do Pekingu.“ „Dyťs minule říkala, že kravku poslechneš a nikam nepojedeš,“ nechápal Hlavoun. „Doufal sem, že kdybys nedala na kravku, že bys mohla dát aspoň na mě.“ Lotos mu tedy pověděla o večeři s prefektem, jak ji pozval na skopový vývar a jak došlo k roztržce, jak se pak prefekt zvedl a odjel, všechno pěkně popořádku povyprávěla Hlavounovi, nic nevynechala: „Todle si přece nemůžu nechat líbit.“ A jak mu to tak povídala, znovu s ní začal cloumat vztek: „Já už nechtěla jezdit si stěžovat, taky sem jim to řekla, a voni že nevěřej, že je vodím za nos, měli mě za lhářku. Tak sem jim řekla, že slova krávy si já dycky beru k srdci, ale oni si mysleli, že je urážím. Když sem vo kravce řekla tobě, pochopils to. Voni ale ne, ničemu nerozuměj, ničemu nevěřej, všechno překroutěj, ve všem viděj to nejhorší. Kdyby si vo mně nemysleli samý špatnosti, proč by mě nechávali hlídat policií? To máme jedno k druhýmu, tak dlouho se kolem mě vochomejtali, až sem se rozhodla, že si stěžovat pojedu. Původně sem to chtěla vzdát, kvůli sobě, vopravdu. Ale teď když nepojedu, bude to vypadat, že na mě vyzráli, že sem jim nedokázala utýct. Původně sem se soudila kvůli křivdě, kterou na mě spáchal ten parchant Čchin, teď si ale pojedu stěžovat na ty zkorumpovaný úředníky, který myslej jen na sebe, vo lidi se nestaraj, jen je zastrašujou. Když mě maj za zločince, nesmím je zklamat. Vždyť voni sou vopravdu horší než ten dobytek!“ Hlavoun musel uznat, že prefekt a ostatní skutečně nic nechápou. Lotos se rozhodla svůj případ vzdát, a oni ji znovu popudili. Kdyby jen vyhrotili situaci – ale oni mu zhatili i jeho plány. Hlavoun se podrbal na své velké hlavě: „A nemůžem se na ně prostě vykašlat? Udělat to, jak sem navrhoval, nechat žalování plavat a začít si žít náš spokojenej život?“ „Nemůžeme,“ zamítla jeho návrh Lotos, „už to zašlo moc daleko, já si to líbit nenechám. Ležej mi v žaludku a s takovou bych, i kdybysme se teď vzali, nebyla šťastná.“ Hlavoun viděl, že ji nepřesvědčí. Padl na něj smutek: „Vypadalo to tak slibně a najednou je všechno jinak.“ „Hlavoune,“ vypadlo z Lotos, „chci tě vo něco poprosit.“ „Vo co?“ podivil se Hlavoun. „Jde vo ty štyry chlapy za zdí,“ a Lotos namířila prst směrem ze dvora. „Musím jim proklouznout, jinak se do Pekingu nedostanu. Sama to nezvládnu, pomůžeš mi?“ Tohle Hlavoun nečekal: „Chceš, abych se s nima popral?“ „Musím jim hlavně utýct, s rvačkou, nebo bez rvačky, to je fuk.“ „Sám proti štyrem nemám šanci,“ odtušil smutně Hlavoun, „navíc tu sou z výkonu úřední moci a to bych si pěkně vodskákal.“
„Já s úřední mocí bojuju už dvacet let,“ Lotos zněla už zase nadurděně, „a ty se nevodvážíš ani jednou? To si mě chceš vzít? Když dva nemaj stejnej náhled na svět, tak i kdyby se dali dohromady, dobře se jim spolu nepovede!“ „Nerozčiluj se hned, copak říkám, že ti nepomůžu? To mě nenecháš ani chvilku přemejšlet?“ Lotos mu to teda řekla na rovinu: „Hlavoune, přišla chvíle tvý zkoušky. Před dvaceti lety sem podrobila zkoušce řezníka Chu, ten ale nevobstál. Doufám, že u tebe to bude jinačí.“ „Já nejsem řezník Chu,“ odsekl Hlavoun, „jen se snažím na něco přijít.“ „Tak se snaž,“ rozhodla Lotos. „Za tejden je sjezd, máš na to tři dny. Za tři dny přijeď a pomůžeš mi utýct.“ Za tři dny se ale Hlavoun neukázal. Lotos pochopila, že ani Hlavoun ve zkoušce neobstál. Přece jen byl jako řezník Chu. Oba mysleli jen na to, co by od ní mohli získat, ale z maléru jí pomoct nechtěli. Když šlo do tuhého, raději se vypařili. I bez Hlavouna si ale Lotos musela poradit. Útěk musí provést v noci. Jenže dnes byl patnáctý den lunárního měsíce, takže bude úplněk, v noci světla jako za bílého dne. Noc ubíhala, první, třetí, pátá hlídka, Lotos se z latríny vyšplhala na zeď, aby obhlédla situaci. Čtyři policajti kouřili a pochodovali kolem zdí sem a tam, tady šanci nemá. Nemůže normálně přelézt zeď a utíkat, to by ji viděli. Lotos bylo devětačtyřicet, těmhle mladíkům dvacet, nanejvýš třicet. Lotos byla sama a oni byli čtyři. Takhle jim neuteče. A nezdařený pokus o útěk jen zvýší jejich ostražitost, na druhý den by jich možná poslali i víc, a to už by vůbec neutekla. Za těch dvacet let se to už Lotos stalo několikrát. Když ji na útěku chytili, vždycky pak na ni nasadili víc lidí a ona neměla šanci. Celou noc až do svítání se Lotos nenaskytla příležitost. Když vyšlo slunce, tak to za denního světla bylo ještě horší. Další den Lotos uběhl v tichosti, nastal večer. Doufala, že se zatáhne, ale i dnes bylo jasno, na obloze ani mráčku. Jen co se začalo smrákat, na nebe se vyhoupl velký jasný měsíc. Ani ta nebesa mi nechtějí pomoct, pomyslela si nešťastně Lotos. Vtom kdosi zabušil na dveře. To si asi jde některý z policistů pro vodu, řekla si Lotos a otevřela. Za vraty stál Hlavoun. Stál tam se svým bicyklem, vzadu za sedátkem měl přivázanou velkou papírovou krabici. Lotos jej nepřivítala zrovna mile: „Myslela sem, že máš nahnáno. Co tě sem přivádí?“ Hlavoun zatlačil Lotos do dvora a sundal krabici z kola. Pak ji otevřel a začal vykládat její obsah: tři pečená kuřata, čtyři nakládané prasečí nožičky a pět marinovaných králičích hlaviček, nakonec vytáhl šest lahví pálenky. Lotos vyjeveně zírala, když v tom jí došlo, co má Hlavoun za lubem, přitáhla si jeho velkou hlavu a vlepila mu pusu na tvář, až to mlasklo: „Ty moje makovičko, já myslela, že máš nahnáno, a von zatím spřádal plán. Já myslela, že seš palice dubová, a von ji má přitom všema mastma mazanou.“ Hlavoun máchl rukou a přikázal: „Rozdělej voheň a hoď na pánev ňákou zeleninu, ať máme i něco teplýho do žaludku.“ Když v prostřední místnosti nachystali hostinu, Hlavoun vyšel ven, aby pozval policisty. Podle kalendáře začalo už sice jaro, ale v noci bylo stále chladno. Policisté si nasbírali v okolí nějaké větve a rozdělali si oheň, teď nad něj natahovali prokřehlé ruce a snažili se zahřát. Hlavoun jednoho z nich znal, a tak na něj zavolal jménem: „Hej, Singu, přece nebudete mrznout venku, poďte dovnitř na panáka.“ Sing se zvedl z podřepu a usmál se: „Sme tu služebně, nesmíme pít.“ „Co já vím, tak máte za úkol hlídat vosobu. A ta vosoba je uvnitř v domě, tam ji přece budete mít mnohem líp na vočích než tady venku,“ nedal se Hlavoun. Policisté po sobě tázavě pokukovali. „A to ani nevíte, že tu vosobu vlastně hlídat nemusíte?“ dodal Hlavoun. „Jak to?“ chtěl vědět Sing. „Hlídáte ji přece, aby nemohla vodjet do Pekingu žalovat, že jo?“ vysvětloval Hlavoun. „Ale vona si letos už stěžovat nepojede.“ Sing se zarazil, ale pak se zasmál: „A to ti mám věřit?“ „Já a Lotos se budeme brát,“ vynesl Hlavoun svůj trumf, „dneska máme zásnubní hostinu. Myslíš, že když se bude vdávat, tak pojede podávat žalobu na neplatnost svýho rozvodu?“ Policajti si opět vyměnili tázavé pohledy. „Nekecáš?“ ujišťoval se Sing. „Copak se vo něčem takovým žertuje?“ odpověděl Hlavoun, „i kdybych si z vás chtěl střílet já, copak by něco takovýho dovolila vona, spořádaná a slušná ženská? Říkám vám, letos tu jen ztrácíte čas.“ Sing se podrbal na hlavě. „Zní to přesvědčivě. Když ale půjdeme dovnitř a velitel zjistí, že sme tu s váma popíjeli, budeme mít průšvih.“ Ale to už se mladý Chu, syn řezníka, nečekaně odpojil od čtveřice u ohně a vešel do dvora: „Vona se bude vdávat, amy máme mrznout venku? Copak sme padlý na hlavu?“ Ostatní ještě chvíli váhali, ale pak se vydali za mladým Chu dovnitř. V osm večer si připili na snoubence poprvé a pokračovali až do tří do rána. Zpočátku byli všichni zdrženliví, starý Sing nechtěl původně o pití ani slyšet. Když ale viděl, jak jim Lotos celá šťastná
navařila jídla, nanosila na stůl a pak se vesele opřela Hlavounovi o rameno – dokonce se nechala od Hlavouna krmit šlachami z prasečích nožiček –, i podezřívavý Sing uvěřil, že Hlavoun mluvil pravdu. A jak se už jednou dali do pití, nemělo to konce. Nejprve si vzájemně připíjeli, později začali hrát i kámen, nůžky, papír, a kdo prohrál, musel se napít. Ani se nenadáli a tři kuřata, čtyři vepřové nožičky i šest králičích hlav zmizelo v útrobách hodovníků, z Lotos navařených jídel zůstala jen šťáva na dně talířů. Šest lahví sedmapadesátiprocentní pálenky v nich zahučelo, ani nevěděli jak. Pro Hlavouna, který strávil celý život v kuchyni, nebyl litr kořalky žádný problém, ale starého Singa i mladého Chu to skolilo, hlavy jim padly na stůl a oba hlasitě chrápali. Jeden ze čtveřice odešel na latrínu a skácel se tam u mísy. Poslední, který byl ještě vzhůru, se snažil vstát a jít se vymočit, nohy mu ale vypověděly službu. Lotos s Hlavounem si v klidu nachystali nejnutnější věci na cestu, sebrali všem čtyřem jejich mobilní telefony, vložili je do látkového saku a hodili ho na střechu. Pak vytlačili jízdní kolo ze dvora, zamkli za sebou a v jasném svitu měsíce se oba vydali na cestu. Onen policista, který ještě nevytuhnul, konečně pochopil, co se právě stalo. Chtěl se zvednout a běžet za nimi, jenže nohy se mu stále podlamovaly a nebyl schopen vstát. Doplazil se alespoň do dvora k vratům, zabušil na zamčené veřeje a ztěžklým motajícím se jazykem ze sebe co nejhlasitěji vypravil: „Stůjte! Okamžitě se vraťte!“ Hlavoun šlapal do pedálů, Lotos seděla za ním a objímala jej kolem pasu. Tou dobou už byli kilometr daleko. K vydání v roce 2016 román připravuje nakladatelství Odeon. O autorovi| Ukázku z druhé části románu přeložila z čínského jazyka Zuzana Li
Týden Štamgasti zapomeňte, Babiš pivo nezlevní 1.2.2016
Týden str. 12 Aktuálně Pavel Baroch Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Známé rčení „Vláda, která zdraží pivo, padne“ se Andrej Babiš snaží obrátit ve svůj prospěch. Tvrdí, že nižší sazbou DPH zlevní točené pivo. I kdyby plán prosadil politicky, ekonomická realita bývá jiná. Český národní nápoj nejspíše nezlevní. Dvanáct hodin před dalším pátečním jednáním poslanců o elektrické evidenci tržeb a devět měsíců před krajskými volbami přišel šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš s plánem, u něhož má takřka stoprocentní jistotu, že se zalíbí širokým masám. Snížením daně z přidané hodnoty z 21 na 10 procent chce zlevnit sudové pivo. Lidé by tak teoreticky za půllitr zaplatili o 2,30 až 3,60 Kč méně – podle toho, zda by pili desítku nebo dvanáctku. Babiš se svou představou narazil nejen na opoziční i koaliční poslance, ale také na ekonomické experty. Připomínají i zkušenost z loňského snížení DPH na léky rovněž na 10 procent. U mnoha medikamentů totiž pacienti platí pořád stejně. Babišův plán se naopak zamlouvá pivovarům. Podle Českého statistického úřadu pije pivo devět mužů z deseti a asi polovina žen. Obrázek s půllitry Andrej Babiš zveřejnil svůj záměr ve čtvrtečním diskusním pořadu ČT Máte slovo, jehož tématem byla i elektronická evidence tržeb. Důchodce v publiku si stěžoval, že těžko může ve své vesnické hospůdce, kde jen čepuje pivo a nevaří, tuto novinku zavádět, když si měsíčně vydělá čtyři až šest tisíc a s počítačem ani neumí zacházet. Babiš mu na jeho výtku neodpověděl, místo toho vytáhl obrázek se dvěma půllitry a oznámil, že na příští koaliční radě předloží plán na snížení DPH více než o polovinu. „Já chci oznámit všem, celému našemu národu, že navrhnu zlevnit sudové pivo,“ prohlásil Babiš. Zároveň zopakoval záměr na snížení DPH z 21 na 15 procent u jídel a nealkoholických nápojů podávaných v restauracích. S podobnou cedulkou pak Babiš přišel v pátek ráno i do sněmovny, kde se odehrála další bitva mezi koalicí a opozicí o elektronickou evidenci tržeb. Vládním poslancům se po několikaměsíčních slovních přestřelkách podařil prosadit alespoň pevný termín hlasování o tomto klíčovém koaličním zákonu – 10. února. Velkým tématem se stala právě i DPH u čepovaného piva. Ministr připomněl, že
návrh se netýká lahvového piva, kterému lidé dávají v poslední době stále větší přednost před dražším čepovaným. „Chceme pomoct hospodám a hospůdkám, které, hlavně na vesnici, podnikají výhradně točením piva,“ uvedl. Jen DPH cenu nedělá Ekonom Petr Musil z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě je přesvědčen, že pivo ve většině restaurací a hospod nezlevní, i kdyby se Babišovi podařilo nižší daň prosadit. „DPH sama o sobě o ceně nerozhoduje.“ Podle Musila je důležitější, že cenu na volném trhu určuje nabídka a poptávka. „Hospody, kde mají plno, nemají potřebu zlevňovat,“ tvrdí Musil. Připustil, že někde by pivo možná nepatrně zlevnili, ale určitě ne o celou sníženou sazbu DPH. Jeho slova potvrzuje nedávná zkušenost s léky, u nichž od loňského roku platí rovněž nižší DPH ve výši 10 procent. Podle poradenské společnosti TaxVision mnoho léků vůbec nezlevnilo, což platí i u dalších výrobků v této nízké daňové sazbě – dětské výživy a produktů pro lidi s alergií vůči lepku. Jen u knih se prý nižší daň projevila. Ani Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, nevěří tomu, že by pivo díky nižší DPH zlevnilo. Cena je prý už tak nízká, že ani dolů jít nemůže. Evropská směrnice o minimálních sazbách DPH navíc v minulých letech neumožňovala daňově zvýhodňovat alkohol. Ministr Babiš ale tvrdí, že jeho plán není s Bruselem v rozporu. Jak je to možné? Podle ekonoma Musila nejspíše Babiš využívá právního vakua. Příslušná směrnice totiž vypršela na konci roku a její účinnost zatím nebyla prodloužena, jak tomu bylo zvykem v minulosti. Podle ministerstva financí by v případě nižší DPH na točené pivo přišla státní pokladna ročně asi o 160 milionů korun. „Vzhledem k očekávanému navýšení daňového inkasa v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb jde o zanedbatelný dopad,“ uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. Podle ekonoma Petra Musila je ale otázka, co bude třeba za tři nebo pět let. Možná pivovary zdraží, takže si levnější lahvové pivo bude kupovat ještě více zákazníků a do hospod zamíří méně štamgastů. Nižší daň na potraviny? Babišova iniciativa rozpoutala mezi politiky debatu o tom, na které produkty by bylo lepší uplatnit nižší daň. „Pokud by se měla měnit DPH u piva, bude sociální demokracie prosazovat snížení zdanění základních potravin z 15 na 10 procent, stejně jako to nedávno udělali na Slovensku. Požadujeme tedy snížení DPH u masa, mléka, másla a chleba,“ napsal Právu v krátké tiskové zprávě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Sociální demokracii Babišův záměr očividně zaskočil, šéf ANO s ní o tom nemluvil. „Překvapuje mě, že to prezentoval bez projednání v koalici,“ řekl TÝDNU předseda rozpočtového výboru Václav Votava, který je zároveň odborným mluvčím ČSSD pro finance. Více se k tématu nechtěl vyjadřovat. „Nechci spekulovat, jestli je to populistické, nebo že se blíží volby,“ dodal pouze. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) připomněl, že s koaličními partnery loni řešil možnost spotřební daně na pivo, ale narazil především u Babiše – kvůli tomu, že by státní pokladna přišla o peníze. „Dnes navrhuje snížení DPH pro pivo. Ať si o tomto kroku udělá každý obrázek sám,“ sdělil Jurečka, který by raději uvítal snížení DPH u potravin. Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka je potřeba prověřit, zda výpadek DPH z piva nebude vyšší než výběr z elektronické evidence tržeb. Pozadu nezůstaly ani opoziční strany TOP 09 a ODS, které Babišův návrh označují za populistický. Obě partaje současně oznámily své návrhy na snížení daně. Ovšem nikoli na jednu položku, nýbrž plošně. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek připomněl, že minulá vláda, v níž byl ministrem financí, zvýšila DPH kvůli penzijní reformě. Tu ovšem Sobotkův kabinet zrušil. „Namísto výjimky pro pivo je proto systémové a logické vrátit sazby DPH zpět do období před schválením penzijní reformy, tedy na dvě sazby ve výši 10 a 20 procent,“ řekl Kalousek, jehož strana chce tento návrh předložit v nejbližší době. Občanští demokraté zase navrhují sesekat DPH na 14 a 19 procent. Jejich předseda Petr Fiala sdělil, že předloha leží ve sněmovně už několik měsíců. „Kdyby to Andrej Babiš myslel se snižováním DPH vážně, podpořil by návrh ODS,“ uvedl Fiala. Česká pivní kultura Babišův plán se naopak zamlouvá například Plzeňskému Prazdroji. „Vnímáme ho jako jednu z možností, jak pomoci hospodským zvládnout překlenovací období zavádění elektronické evidence
tržeb, a tím i podpořit českou pivní kulturu konzumace piva v hospodách,“ řekla TÝDNU mluvčí Judita Urbánková. A pochvalu si ministr financí vysloužil i od Českomoravského svazu minipivovarů. „Tuto změnu velmi vítáme, protože jde o podporu hospod jako takových. Velmi to souzní s naším cílem, aby se lidé vrátili k pospolitosti, a tím pádem zpátky do hospod,“ uvedl prezident svazu Jan Šuráň. Vládního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila ale záměr pobouřil. V rozhovoru pro Novinky.cz dokonce pohrozil, že rezignuje, pokud bude Babišův plán schválen. „Nemohu dělat akční plány na snížení užívání alkoholu mezi mladistvými, a pak jim dáme před nos pivo skoro zadarmo,“ prohlásil Vobořil. Připomněl opakované výtky Světové zdravotnické organizace, že je v Česku alkohol příliš levný. Češi patří k největším konzumentům alkoholu na světě, někteří začínají už na základní škole. „Ve sněmovně leží zákon této vlády, který říká, že je potřeba, aby v restauracích byl jeden nealkoholický nápoj levnější než alkoholický. A to bude velmi těžké, když pivo bude mít jako jediný nápoj sníženou DPH,“ dodal Vobořil. *** Reakce na Twitteru * Jarda Valdauf: Agrofert kupuje pivovar? * Jakub Ševčík: EET znamená levnější pivo? * Radek Tůma: A nestane se spíš to, že vzroste hospodám zisk? * Jan Votava: A co koblihy, ty by zlevnit nešly? * Petr: Co takhle přidat dětské pleny zdarma? * Richard Ricci: Držím palce. Foto popis| MINISTRŮV PŮLLITR. Andrej Babiš se vyžívá v názorných ukázkách. Tentokrát do Poslanecké sněmovny přinesl obrázek, jímž demonstroval svůj záměr snížit DPH na čepované pivo. Foto autor| Foto: 1 ČTK / Ondřej Deml, 2 Profimedia
Týden u nás, okresní noviny Prodat pole? Možná to určí zákon 3.2.2016
Týden u nás, okresní noviny str. 7 Zpravodajství ANDREA ŠRÁMKOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět
Agrární komora chce uzákonit právo na přednostní koupi pole pro nynější nájemce. Mnozí zemědělci ale jsou proti takovému omezení. Blanensko – Soukromý zemědělec Jaroslav Crhák z Bořitova pěstuje na prodej brambory, cibuli, česnek, zelí a řadu dalších plodin. Obhospodařuje zhruba sto třicet hektarů polí. Nyní s napětím sleduje, jak dopadne schvalování návrhu zákona z dílny agrární komory. Ten by vlastníkům půdy nařizoval, že pokud chtějí pozemek prodat, musí jej přednostně nabídnout dosavadnímu nájemci. Tedy tomu, kdo půdu aktuálně obdělává. Crhák je proti. Stejně jako další odpůrci návrhu zákona si myslí, že by omezil práva vlastníků nakládat svobodně se svým majetkem a menším zemědělcům by ztížil možnost získat nové pozemky. „Zemědělci jsou přece schopni si předkupní právo zahrnout do nájemní smlouvy. Ktomu, aby to bylo zákonem nařízeno, mám výhrady. Jako drobný zemědělec se pak jen těžko dostanu k novým pozemkům,“ má jasno Crhák. Zdůraznil, že je samozřejmě špatně, aby půdu skupovali spekulanti, ale dobře není ani zákonem nařízené předkupní právo. „Možná by stačilo povinně zveřejnit záměr, že někdo pozemek nabízí. Ale je to složitý problém,“ uznal bořitovský zemědělec s tím, že půda má určitě zůstat v místních rukách. Agrární komoře jde právě hlavně o to, aby půdu neskupovali spekulanti. Podle šéfa Okresní agrární komory Blansko Kamila Vystavěla nabídku a vůbec možnost půdu koupit musí dostat v první řadě ten, kdo na ní hospodaří. „Je to nejcennější komodita, co máme. Někteří drobní vlastníci to ale nechápou a je jim jedno, kdo půdu koupí. Jejich pradědečci si utrhovali od pusy, po několik generací
pozemek kousek po kousku dávali dohromady. Minulá doba ale vztah k půdě pokřivila, mnozí ho úplně ztratili. Prodají půdu, ani neví komu a neřeší, co se s ní bude dále dít,“ řekl Vystavěl. Takových případů se v posledních letech na Blanensku udála řada. „Dopisy nabízející odkup půdy chodí pořád, mám pocit, že je to národní sport. Blanensko to postihlo hodně. I v Benešově máme případy, že majitel pole, které nám pronajal, prodal a ani nám to neoznámil,“ konstatoval předseda Zemědělského družstva Skály v Benešově Václav Pliska. Uvítal by, aby o prodeji věděli předem a mohli se o případné koupi bavit. „Ale pokud někdo přijde s kufříkem peněz a připravenou smlouvou, na psychiku lidí to silně působí. Bez dlouhého rozmýšlení pole prodají,“ popsal zkušenosti družstva Pliska. Podobné zkušenosti mají i zemědělci v RájciJestřebí. „Užíváme tu například pozemek, který za čtyři roky čtyřikrát změnil majitele. Mnozí majitelé nás ani neupozorní, že pole prodávají, dozvěděli jsme se to až při třetím prodeji,“ sdělil Karel Provazník, ředitel zemědělské společnosti Zera Rájec. Řešili také případ dvouhektarového pozemku, který prodala sedmdesátiletá žena. „Kupci jí tvrdili, že na pozemku chtějí hospodařit, ale po třech měsících nám ho nabídli za dvojnásobnou cenu. Po dohodě jsme ho koupili, protože ho obhospodařujeme a chceme i nadále, ale oni na tom stále měli vysoký zisk,“ zmínil konkrétní problémy Provazník. Ten proto s principem navrhovaného zákona souhlasí. „Sám nějaké pozemky mám a novelu nevnímám jako omezení svých vlastnických práv. Pokud budu chtít něco prodat, udělám si cenu a s tou půjdu k nájemci. Buď se dohodneme, nebo ne,“ dodal ředitel Zery. Zákon míří do poslanecké sněmovny. „Novela je připravena, ještě jsou možné připomínky. Ale je potřeba, ať je schválena co nejdříve. Za dva roky by mohlo být pozdě,“ uzavřel Kamil Vystavěl z blanenské agrární komory. *** z návrhu zákona Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: 1. současný uživatel pozemku 2. zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází 3. zemědělec ze sousední obce, případně okresu 4. ostatní bez ohledu na místo podnikání
tyden.cz Sobotka: Levnější pivo? Ať radši zlevní chléb a máslo 29.1.2016
tyden.cz str. 0 Politika ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Návrh předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše na snížení DPH pro sudové pivo považuje premiér Bohuslav Sobotka za marketingový tah na podporu elektronické evidence tržeb. Sociální demokracie je podle Sobotky připravena s koaličními partnery jednat o snižování DPH. Před pivem ale upřednostňuje zlevnění základních potravin, jako je maso, mléko nebo chléb. Návrh předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše na snížení DPH pro sudové pivo považuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za marketingový tah na podporu elektronické evidence tržeb (EET). Sociální demokracie je podle Sobotky připravena s koaličními partnery jednat o snižování DPH. Před pivem ale upřednostňuje zlevnění základních potravin, jako je maso, mléko nebo chléb. "Myslím, že ministr Babiš s tím přišel ve snaze marketingově podpořit otázku zavedení elektronické evidence tržeb. Myslím, že ten důvod je zřetelný a je tu určitá souvislost s tím zákonem o EET," řekl
premiér. Schválení vládního návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb blokuje ve Sněmovně opozice. Konečné hlasování by mělo být 10. února. Babiš oznámil záměr snížit DPH u sudového piva z 21 procent na deset ve čtvrtek večer. Uvedl, že změnu navrhne svým vládním partnerům na koaliční radě. Sociální demokracie má podle Sobotky jiné priority. "V takovéto situaci přijdeme na koaliční radu s jinou prioritou sociální demokracie, a to je snížení DPH u základních potravin," řekl premiér. Nižší zdanění by se podle něj mělo týkat například syrového masa, mléka, másla nebo chleba. Vzorem je sociální demokracii slovenská vláda, která daň z přidané hodnoty na vybrané potraviny snížila s platností od začátku letošního roku. Premiér také podotkl, že snížit daň pouze pro pivo postrádá logiku, pokud se zároveň nezlevní i nealkoholické nápoje. Zlevňování alkoholu podle něj není v souladu se společenskými prioritami, které vláda podporuje. "V rámci vládní strategie jsme se dohodli, že bychom v ČR měli spíše omezovat spotřebu alkoholických nápojů. Snížení DPH u piva jde spíše proti tomu," řekl premiér. Také místopředseda vládních lidovců Jan Bartošek dnes uvedl, že KDU-ČSL Babišův návrh nepodpoří. "Jednoznačně," odpověděl na dotaz, zda zlevnění piva lidovci odmítnou. "Pan ministr financí si musí vybrat. Jestli chce víc rozdávat a k tomu snižovat daně, to mi jde proti sobě," dodal. Proti se postavila také pravicová opozice, podle níž je návrh populistický a nesystémový.
URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/pol...-radsi-zlevni-chleb-a-maslo_370632.html
Týdeník Květy PURINY V POTRAVINÁCH 28.1.2016
Týdeník Květy str. 39 Zdraví
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Množství je uvedeno ve 100 g MASO, UZENINY skopové 46, vepřové 48, telecí 48, hovězí 40, kuřecí 40, zvěřina 35–39, králičí 38, anglická slanina 25, šunka 24 RYBY sardinky 120, sleď 69, kapr 54, pstruh 56, štika 48, losos 22 VNITŘNOSTI telecí brzlík 400, játra 95, ledvinky 80, jazyk 55 MLÉKO, VEJCE žloutek 5, bílek 2, mléko 1 ZELENINA A LUŠTĚNINY zelený hrášek 80, čočka 70, hrách 45, fazole 44, špenát 23, chřest 14, květák 10, celer 10, brambory 6, ředkvička 6, zelí bílé 5, kedlubna 5, červená řepa 5, hlávkový salát 5, houby 5, rajčata 4, okurky 3, mrkev 2, cibule 1
OVOCE jahody 5, borůvky 2, hrušky 1, jablka 1, švestky 1, hroznové víno 1, pomeranče 1, meruňky 0 PEČIVO celozrnný chléb 14, bílé pečivo 8, žitná nebo pšeničná mouka 0
Rada odborníka 28.1.2016
Týdeník Květy str. 40 Zdraví
Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět RADEK DAVID, šéfkuchař restaurací La Veranda a Babiččina zahrada Před pečením je dobré maso marinovat. Nejprve je ale očistíme od silných blan. Můžeme je i vykostit, ale kosti nevyhazujeme. Dáme je do pekáče, pomohou vytvořit vynikající šťávu. Na marinování stačí maso potřít solí, pepřem a olivovým olejem. Pak přidáme bylinky, kdo chce, může dát i utřený česnek. Maso zabalíme do potravinářské fólie a uložíme do chladu. Možné je i maso naložit do láku. Například: 1 litr vody, 30 g soli, celý pepř, nové koření a bylinky. Převařit, nechat vychladit. Maso ve vychladlém láku necháme přes noc. Hodí se i na kuře. Foto popis|
vitalia.cz Co všechno koluje o jídlech z McDonald's? 27.1.2016 vitalia.cz str. 0 Redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Omelety dělají v mekáči ze sušených vajec, nugety ze zářivě růžové hmoty a maso do hamburgerů se barví karmínem. Pravda, nebo lež? Na začátku bývá většinou vtípek, nedorozumění – mýty, které často obletí celý svět, vznikají mnohdy nevinně, ale končí zbytečným strašením spotřebitelů po celém světě, což se v posledních letech snaží McDonald's zvrátit. Ať už stránkou narovinu.mcdonalds.cz, zvaním novinářů do zázemí svých prodejen nebo vyvracením mýtů, na které musí nejčastěji odpovídat. Nač se lidé nejčastěji ptají a jak McDonald's odpovídá? Jak to vypadá v zázemí McDonald's? 1. Nugety – je to skutečné kuře Mýtus: Nugety se vyrábějí ze svítivě růžové hmoty, jejíž foto koluje na internetu. Neobsahují skoro žádné maso a jsou plné chemie a náhražek. McD: Chicken McNuggets obsahují jen libové maso z kuřecích prsíček nahrubo pomleté, marinované a obalené ve strouhance a těstíčku – takový trojobal naruby. 2. Burger – 100 % hovězího Mýtus: Burger od McDonald's člověka zabíjí vysokým počtem kalorií, levnými surovinami a koktejlem
chemických látek, který způsobuje, že jídlo neplesniví ani po letech. Nemá žádné živiny. McD: Takzvaný růžový sliz ve výrobcích z hovězího masa McDonald's v České republice, na Slovensku ani jinde v Evropě nepoužívá a nikdy nepoužíval. Pro výrobu hamburgerových plátků používá pouze ručně vykostěné výsekové partie předního hovězího masa. K umletému masu se nepřidávají žádné další přísady ani emulgátory. Maso v hamburgerech je 100% hovězí, které má zasyrova jen 20 % tuku. Ochucuje se solí a pepřem po ogrilování. Růst plísní je závislý na prostředí, kde je potravina uložena. Příznivá pro růst je především vlhkost a přítomnost plísní v místě uložení. Přísná pravidla pro kvalitní a hygienické zpracování surovin a pro přípravu pokrmů mohou způsobovat, že výrobky McDonald's vyschnou dříve, než je plíseň stihne napadnout, nebo plesniví až za delší čas. 3. Hranolky – přímo z brambor Mýtus: Hranolky se vyrábějí z bramborové hmoty, jsou promořené chemickými látkami, cukrem a přesolené. Smaží se v takřka jedovatém oleji. McD: V České republice a na Slovensku používá McDonald's hranolky vyrobené z odrůdy brambor Russet Burbank a Innovator. Po vstupní kontrole a rozkrájení jsou hranolky ošetřeny dextrózou v koncentraci desetiny procenta (roztok přírodního cukru používaný ke standardizaci barvy) a stabilizátorem, který je chrání před hnědnutím. Nakonec jsou předsmaženy a rychle zmraženy. V restauracích se pak zmražené hranolky usmaží ve směsi řepkového a slunečnicového oleje s obsahem trans-nenasycených mastných kyselin pod 2 %, což je minimum, kterého lze při jeho výrobě dosáhnout. V žádném případě nejsou obaleny v tucích ani látkách živočišného původu. Fritování trvá přesně tři minuty při teplotě 168 ?C. Po vytažení se hranolky nechají okapat a přidají se max. čtyři gramy soli na jednu várku. Maximální doba, po kterou jsou hotové hranolky uchovávány před podáním zákazníkům, je sedm minut. 4. Hranolky – žádný smrtonosný pesticid Mýtus: Brambory na hranolky se ošetřují agresivními pesticidy, kvůli kterým jsou na poli několik týdnů jedovaté. McDonald's si navíc na dodavatelích použití tohoto pesticidu vynucuje. McD: Žádný z dodavatelů McDonald's Europe nepoužívá pesticid „monitor“, o kterém koluje video na YouTube. Tento pesticid obsahuje nepovolenou složku methamidophos, která byla v Evropské unii zakázána v roce 2008. V rámci dodavatelských podmínek, připravených v roce 2009, se všichni dodavatelé McDonald's musí rychle zapojit do programu zaměřeného na snižování použití pesticidů. 5. Vejce – jen čerstvá Mýtus: McDonald's používá sušená vejce. McD: Pro snídaně používá McDonald's pouze čerstvá vajíčka z České republiky. Slepice nežijí v klecích, ale jsou chované v zastřešených halách na podestýlce. Dodavatelé musí splňovat náročné požadavky programu Animal Welfare, který zvířatům zaručuje dobrou životní úroveň. Všechny vajíčkové muffiny či wrapy a míchaná vajíčka se připravují až na místě z čerstvých vajec ve skořápce. 6. Antibiotika, stimulanty, hormony – podle zákona Mýtus: Kuřata a skot, ze kterých se vyrábí maso pro McDonald's, jsou krmeny antibiotiky a stimulanty, aby zvířata nebyla nemocná a rychle narostla. Jejich maso pak obsahuje léčiva, která jsou používána i v lidské medicíně. McD: Používání antibiotik se řídí podle legislativy Evropské unie z roku 2006, která používání antibiotických stimulátorů růstu v krmivu bez výjimky zakazuje. Jakákoliv léčiva se podávají jen v případě onemocnění zvířat pod dohledem veterinárního lékaře a po vysazení léčby musí být dodržena ochranná lhůta, než je dotyčné zvíře poraženo, aby nebyla léčiva obsažena v mase. 7. Olej – žádný palmový
Mýtus: Smažené pokrmy se připravují na přepáleném palmovém oleji, který je plný chemických látek způsobujících rakovinu a kardiovaskulární problémy. McD: McDonald's používá pouze směs řepkového a slunečnicového oleje s obsahem transnenasycených mastných kyselin pod 2 %, což je minimum, kterého lze při jeho výrobě dosáhnout. Olej ve fritézách se několikrát denně filtruje a pravidelně kontroluje. Speciální zařízení měří obsah nežádoucích látek. Ve chvíli, kdy jejich množství dosáhne dobrovolně stanovené hranice, obsluha olej vymění. Hranolky a ostatní produkty jako třeba nugetky se fritují v oddělených nádobách. 8. Sodík a sůl – solí se méně Mýtus: Výrobky v McDonald's jsou přesolené, což přispívá k vysokému krevnímu tlaku a poškozuje srdce. McD: McDonald's postupně snižuje obsah soli ve svých produktech od roku 2010 v rámci vlastního programu. Jeho cílem je snížit celkový podíl soli ve výrobcích McDonald's o deset procent. U některých konkrétních potravin však došlo ke snížení obsahu soli až o dvacet pět procent a například u hranolek se obsah soli snížil o dvacet procent. 9. Hitparáda chemikálií – nepoužívá se Mýtus: Bulky McDonald's obsahují síran amonný, aby byly bulky načechranější. Síran amonný se používá jako půdní hnojivo nebo ochrana proti škůdcům. McD: McDonald's nepoužívá síran amonný. Mýtus: Aroma TBHQ (tert-Butylhydroquinone) je v osmnácti jídlech od McDonald's. Ve větším množství může vyvolat břišní nádory. McD: TBHQ McDonald's Europe nepoužívá. Mýtus: Zelenina používaná McDonald's obsahuje propylenglykol, který se používá třeba jako rozpouštědlo pro barvy, hydraulická kapalina, nemrznoucí směs nebo v elektronických cigaretách. McD: Zelenina používaná v McDonald's je dodávána balená v kuchyňské úpravě, tj. umytá, v případě salátů nakrájená. Při její přípravě se nepoužívají žádné chemikálie, tedy ani propylenglykol. Mýtus: Maso používané McDonald's se barví karmínem, což je přírodní barvivo získávané z vysušených těl hmyzu červce nopálového. McD: Přestože je karmín (též košenila) povoleným přírodním barvivem, McDonald's ho nepoužívá. Dobré hovězí maso barvení nepotřebuje.
URL| http://www.vitalia.cz/clanky/co-vsechno-koluje-o-jidlech-z-mcdonald-s/
Xantypa Jak se vyvíjelo stolování 27.1.2016 Xantypa str. 73 Loutkář Ing. Simona Šustková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Víte, jak slavnostně a luxusně vypadá stůl prostřený starožitným nádobím? Kvalitní porcelánové servisy se dědily z generace na generaci, a pokud ve vaší rodině něco podobného chybí, jé možná
čas si pár kousků porcelánu či stříbrných příborů pořídit. Stačí promyslet, co se vám líbí a co se k vám hodí, a pak už se můžete vypravit na obchůzku po starožitnostech a vybírat. Většina nádobí, které se dochovalo do dnešních časů, pochází z 19. a počátku 20. století. Lidé společně stolovali odpradávna, ale stolního nádobí bývalo málo. Používal se často cín, dřevo a keramika. V 16. a na počátku 17. století si hosté pozvaní na večeři s sebou dokonce nosili vlastní lžíce a nože. Až do konce 18. století se vařilo převážně z domácích potravin, maso se nakládalo do soli a podávalo se na stůl na dřevěném prkénku, které mívalo prohlubeň na sůl. V bohatých domácnostech se prostíraly velké stříbrné nádoby včetně společných slánek, do nichž se dávala tehdy vzácná sůl. Díky zámořským plavbám Evropa poznala brambory, fazole a další potraviny. V 17. století se velmi rozvíjela výroba keramiky a do módy přišlo pití kávy, čaje a čokolády, což si vyžádalo celou řadu zcela nových druhů nádob. Z Číny se začalo dovážet jídelní a čajové porcelánové zboží, které v Evropě do té doby nebylo. Ve druhé polovině 17. století se součástí příborů stala vidlička se dvěma hroty, předtím se maso napichovalo špičkou nože, a proto se také jídelní nůž mohl nyní zakulatit. Počátky produkce porcelánu V 18. století začaly i evropské manufaktury vyrábět porcelánové zboží. Stále se výrazně uplatňovalo i stříbro, které má úžasné dekorativní schopnosti, a do módy proto přišly i nejrůznější žardmiéry a teriny z obou těchto materiálů. Stoly se bohatě dekorovaly figurkami a nezbytné byly hořící svíce v bohatých svícnech. Stolovalo se způsobem zvaným table ä la fřancaise, kdy se na stůl doprostřed servírovaly pro každý chod nádoby s jídlem a stolovníci mohli obsloužit sebe a své sousedy. Jídlo bývalo doprovázeno velkým množstvím alkoholu. Hlavní denní jídlo se podávalo v podvečer ajedlo se i několik hodin. Kuchyně bývaly umístěny daleko od jídelny, aby stolovníky neobtěžoval pach, a proto bylo nutné používat nejrůznější ohřívače. Stolování v období nástupu buržoazie V 19. století se začal prosazovat i nový způsob, table á la russe, při němž mísy nebyly umístěny na stole, ale na odkládacích stolcích a jednotlivé chody podávali sluhové. Stalo se též přijatelným zvykem jíst mimo dům, v restauracích. Až 20. století zredukovalo počet chodů na rozumnou úroveň. Díky vzestupu techniky, dopravy a rozvoji mrazírenského průmyslu se k různorodým potravinám dostaly široké vrstvy lidí. Porcelán se začal vyrábět velkosériově a dostal se do všech společenských vrstev. Po druhé světové válce z domácností zmizely služky a kuchařky a díky technice se vaření usnadnilo. Došlo také k nevídanému rozvoji restaurací, malých bister a stravování v zaměstnání. Stolování jako by ztrácelo svou exkluzivitu. Naštěstí se ukázalo, že tradiční styl má své místo v koexistenci s novými možnostmi, a tak se lidé ke slavnostním tabulím stále rádi vracejí. Starožitné čajové nádobí a nádobí na kávu První čaj přivezla do Evropy holandská Východoindická společnost počátkem 17. století. Pití čaje se rychle stalo módní záležitostí a rituálem. Čaj se zprvu pil z malých porcelánových misek bez oušek a podšálků, které se často kopírovaly ze vzorů dovezených z Číny. V 17. století přišla do Evropy i káva, která si brzy získala velkou oblibu, a o něco později čokoláda. Misky na velmi drahý čaj bývaly malé, na čokoládu a kávu se vyráběly větší porcelánové šálky. V druhé polovině osmnáctého století se čaj začal pít ze šálků s ouškem a začaly se používat podšálky, čaj byl cenově mnohem dostupnější, a proto se zvětšily i konvice. Tvar i dekor se vždy přizpůsobovaly slohu, ve kterém bylo nádobí vyráběno. Díky tomu si můžeme vybrat podle vlastního vkusu. Servisy z 19. století nás uvedou do období rokoka či secese, kusy z 30. let 20. století jsou překvapivě nadčasové a moderní. Je na každém z nás, u jak prostřeného stolu se bude cítit příjemně. * Foto popis| * Bílý nápojový servis, Čechy, Loket, značeno značkou uměleckých výrobků (DP), funkcionalistický styl, vyrobeno podle návrhu světově uznávaného designéra Ladislava Sutnara. Foto popis| * Šest stříbrných lžiček v etuji, Německo, přelom 19. a 20. století, značka stříbrníka „Casparl", zdobeno rytinami s vegetativními motivy Foto popis| * Souprava alpakového nádobi, Československo, Sandrik, 20. - 30. léta 20. století,
stříbřeno Foto popis| * Souprava na bowli pro 12 osob, Německo, Berndorf, počátek 20. století, alpaka kombinovaná se sklem Foto autor| foto Alma Antique, Aukční dům Valentinům vil O autorovi| Ing. Simona Šustková, 1. viceprezidenti« Asociace starožitníků
Zemědělec Chovatelům chybí krmivo 1.2.2016
Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Kritický nedostatek siláže a senáže z loňské sklizně, tedy kukuřice a sena na krmení dobytka, hlásí většina farem v Plzeňském kraji a problémy s krmivem očekávají chovatelé i v dalších regionech. V Jihočeském kraji například místy vzrostla cena sena až dvojnásobně. Rozhodující bude nicméně duben až červen, kdy podle některých farmářů kvůli nedostatku krmiva hrozí omezování stád, zejména dojnic. Vinou velkého sucha byla nejen na Plzeňsku loňská sklizeň kukuřice na 40 procentech standardních let. Seno bylo kvalitní pouze z první seče, druhá byla zanedbatelná a třetí nebyla vůbec. Současné prodejní ceny kukuřice, kterou mají zemědělci většinou pro svá zvířata, jsou na dvojnásobku oproti loňsku a cena sena se postupně také zvyšuje a blíží se dvojnásobku loňského roku. Podle předsedy Krajské agrární komory Plzeň Jaroslava Šímy se v běžných letech nakupovala kukuřice kolem 800 korun za tunu, dnes není výjimkou 1500 korun. „Jestliže loni v tuto dobu stál balík sena 350 korun, teď už se za 500 korun nepořídí,“ uvedl ředitel agrární komory Plzeň-jih a soukromě hospodařící zemědělec Jiří Tomec. Pro majitele koní nebo provozovatele ustájení není problém zaplatit nyní i 700 korun. „Výpadky krmiva jsou hrozné. Tím se snižuje užitkovost, dojí se méně. A není kde nakupovat, protože jsou na tom všichni stejně, i v okolních zemích. Kdo má nějaké zásoby, tak si je nechává pro sebe. Neví, jak dlouhá bude zima,“ řekla šéfka klatovské agrární komory Jiřina Jandová. Podle ní už někteří zemědělci začali uvažovat o omezování stavů, předpokládá se redukce zhruba o deset procent. Podle Tomce se dotkne spíše staršího dobytka. „Zatím se stavy nesnižují, ale asi nebudou dávat takovou produktivitu, jaká se čeká,“ řekl Šíma. V Jihočeském kraji cena místy vzrostla o 90 až 100 procent. Chovatelé dobytka, kteří si neudělali dostatečné zásoby, připouští, že by mohli zmenšovat svá stáda. „Vlivem velkého sucha bylo loni v jižních Čechách velice málo trávy. Problém je ale i s objemovými a bílkovinnými pícninami, jako je jetel, vojtěška, ale i s kukuřičnou siláží, která slouží jako potrava pro hovězí skot,“ uvedla ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná. „Pokud by se situace měla letos opakovat, pak už by to bylo na hraně katastrofy,“ uvedla Šťastná. Podle Václava Bílka, který hospodaří na Šumavě, cena sena stoupla o devadesát až sto procent. Zhruba tříapůlmetrákový balík sena stál podle něj loni 300 korun, teď se prodává za 500 až 600 korun. Tomáš Svoboda, který má farmu v Dolním Dvořišti u hranic s Rakouskem, má podobné informace. „V minulém roce se cena pohybovala okolo 1,7 koruny za kilo. Letos běžně přesahuje dvě koruny, ale stoupá i výš. Velký zájem o naše seno je i v Rakousku. I tam měli v létě velké sucho,“ řekl. Gabriela Kozáková, která provozuje Jezdeckou tělovýchovnou jednotu Vondrov v Hluboké nad Vltavou, říká, že má štěstí. Dodávky sena mají dlouhodobě nasmlouvané. Nakupují tedy za stejnou cenu jako v předchozích letech, tedy tříapůlmetrákový balík za 450 korun bez dopravy. „Nedávno mi volal prodejce sena a nabízel stejné množství za tisíc korun. Když jsem ho odmítla, tak mi řekl, že ho bez problému prodá jinde,“ dodala. Problémy se siláží mají i bioplynové stanice, i když se kvůli nim rozšiřovaly plochy kukuřice. Do stanic míří podle Tomce asi polovina produkce, siláž ale dále nutně potřebují krávy na mléko a býci na výkrm. „Dřív nebyly bioplynky, takže krmení bohatě stačilo i v bídných letech. Jedna bioplynka je jako 500 dojnic,“ uvedl Tomec s tím, že stanice nemohou kvůli smlouvám s ČEZ výrazně snížit výkon.
Původ potravin 1.2.2016
Zemědělec str. 2 Zpravodajství (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Původ potravin je při nákupu jedním z rozhodujících faktorů pro tři čtvrtiny zákazníků (77 procent). Nejvíce Čechy zajímá původ u ovoce a zeleniny, masa a mléčných výrobků. Čeští spotřebitelé se přitom nejvíce vyhýbají polským výrobkům, běžně je nekupuje 37 procent z nich. Vyplývá to z průzkumu společnosti MasterCard. Lidí, kteří nesledují původ potravin vůbec, je necelá čtvrtina, konkrétně 23 procent. Většinou jde o zákazníky s nižším vzděláním a horší finanční situací. Výsledky průzkumu ukázaly, že spotřebitele nejvíce zajímá původ čerstvého zboží. Na původ trvanlivých výrobků naopak bere zřetel málokdo. Nejčastěji sledovaný původ je u ovoce a zeleniny, ten zajímá 54 procent nakupujících, dále u masa a masných výrobků sleduje původ 42 procent respondentů, třetinu lidí (32 procent) také zajímá původ mléka a mléčných výrobků. Naopak na etikety trvanlivých potravin se dívá jen šest procent nakupujících. Nejvíce se lidé vyhýbají polskému sortimentu, podle průzkumu jej běžně nekupuje 37 procent občanů ČR. Důvodem jsou zřejmě loňské problémy například s kuřecím masem, které obsahovalo bakterie salmonely. Nižší oblibu u českých spotřebitelů mají také výrobky z Ukrajiny, ty by si nekoupilo 14 procent zákazníků. Méně lidé kupují i potraviny z Ruska, pouze osm procent. Pětina Čechů se však při nákupu nevyhýbá potravinám s určitou konkrétní zemí původu. Domácí potraviny preferuje podle výsledků průzkumu 36 procent spotřebitelů.
Rozhovor týdne s Františkem Němcem z farmy rodiny Němcovy 1.2.2016
Zemědělec str. 2 Zpravodajství Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět * Letos jste se poprvé zúčastnil veletrhu Grüne Woche v Berlíně, který se konal 15. až 24. ledna. Jak hodnotíte svoji účast? Účast naší farmy na berlínském veletrhu byla spjatá s poměrně dost velkou prací. Museli jsme například přeložit všechny etikety do němčiny, což bylo finančně náročné. Nicméně si od toho slibujeme další zkušenost, protože firma se posouvá na základě nějakých zkušeností. Jestliže jsme v konečném výsledku tady vydělali na nájem, jsme spokojení, jestli ne, budeme to brát jako placenou zkušenost. Pokud by se nám následně podařily uzavřít nějaké obchody do budoucna, tak bychom se tomu nebránili. * Co jste představovali na veletrhu? Naše farma se zaměřuje především na produkci mléčných výrobků, takže tady máme jogurty, probiotický nápoj a podobně. Navíc kromě chovu skotu jsme začali chovat přeštická prasata. Takže tady nabízíme paštiku z přeštického prasete, králičí paštiku, máme dva druhy klobás. Jeden je bez „rychlosoli“, další pouze trvanlivá dezertní klobása, kde je 50 procent hovězího a 50 procent vepřového masa. Všechno to jsou prémiové výrobky prvotřídní kvality. * Co si myslíte, že by se mohlo exportovat na německý trh? Spíše trvanlivé výrobky. Uvidíme, necháme se překvapit. * Počítáte s rozšířením své produkce?
V minulém roce jsme uvedli do chodu stáj pro 2500 brojlerových kuřat na jeden zástav, potom máme 70 prasat ve výkrmu. Máme v plánu rozšířit také počet dojnic, a to o deset až dvacet procent. V současnosti jich máme asi 80. Navíc jsme začali produkovat mléko obohacené omega-tři mastnými kyselinami přirozenou cestou, přidáváním do krmiva. Domníváme se totiž, že lidé budou chtít do budoucna nějakou věc v potravinách navíc. My přidáváme příkrm, abychom měli ještě vyšší podíl omegatři mastných kyselin. Ale jde o to, že třeba vloni jsme měli pouze 40 procent výnosu trav pro výrobu senáží, takže nám to výrazně nestačí. Musíme proto dokrmovat kukuřičnou siláží. Stavíme také nový kravín, chtěli bychom propojit dojení s pastvou. Počítáme s tím, že užitkovost nám zákonitě klesne v průměru o 15 až 20 procent v době pastvy. * Všechno vyprodukované mléko zpracováváte? Od března do prázdnin zpracováváme všechno. V ostatním období odvážíme v průměru 15 až 20 procent, paradoxně do Itálie. Pro nás je dobré, že od nás berou mléko, které si nezpracujeme. Naše technologie je postavená na jogurtech, které mají krátkou dobu spotřeby. * Proč jste se rozhodli pro chov přeštických prasat? Snažíme se vždycky dělat něco speciálního. Jde nám o chutě a maso z přeštického prasete je speciální. Teď ho nabízíme restauracím a dalším zákazníkům. * Daří se to? Je to těžké, ale v podstatě se daří. Maso z přeštického prasete je totiž dražší než z masných plemen. Z přeštického prasete máte 20 kilogramů masa a 50 kilogramů sádla. Z masného prasete to je 55 kilogramů masa a 15 kilogramů sádla, takže maso můžete prodávat levněji. Většinou si tato prasata zpracováváme sami, týdně porážíme tak čtyři kusy. * Jak prodáváte vaše produkty? Většinou přímo ze dvora. Máme pojízdné prodejny a pak ještě jeden kamenný obchod, v Praze ve Vodičkově ulici. * Co plánujete do budoucna? Naším cílem je zaměřit se na dokončení rozpracovaných projektů, jako je dobudování nového kravína a podobně. * Mohl byste připomenout, na jaké ploše hospodaříte? V současné době obhospodařujeme 154 hektarů v Netíně nedaleko Velkého Meziříčí. Na pozemcích pěstujeme krmivovou základnu pro naše zvířata – jetel, kukuřici, pšenici, ječmen a trvalé travní porosty. Foto popis|
Klasa téměř bez závad 1.2.2016
Zemědělec str. 4 Publicistika (opr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Třináctým rokem provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelnou kontrolní akci na potraviny označené národní značkou kvality Klasa. V roce 2015 inspektoři SZPI hodnotili celkem 214 šarží takto označených potravin, které musejí splňovat nejen požadavky vyplývající z národní a evropské potravinové legislativy, ale i nadstandardní požadavky vyplývající z podmínek pro používání národní známky kvality.
Jak uvedl tiskový mluvčí Pavel Kopřiva, v rámci kontrol rozprostřených do celého loňského roku inspektoři zjistili porušení pravidel této známky jen ve dvou případech, a to u stoprocentního moštu z hrušek, který obsahoval oxid siřičitý, jehož přítomnost v potravině označené jako stoprocentní mošt není povolena a výrobce tak porušil evropské nařízení o potravinářských přídatných látkách, a u dortíku s jahodovou náplní, který nebyl označen logem národní značky Klasa a nebyla tak splněna povinnost označit oceněný výrobek logem nejpozději do půl roku od udělení značky. Kontroly jsou totiž aktuálně nastavené tak, aby nově oceněnou potravinu SZPI zkontrolovala v řádu několika měsíců od udělení známky. Zároveň každý oceněný výrobek inspekce zkontroluje alespoň jednou za dva roky. „Výsledky kontrol jasně ukazují vysoký standard bezpečnosti, jakosti a hygieny u potravin nesoucích národní značku kvality Klasa,“ uvedl Kopřiva s tím, že výsledky minulých kontrol lze najít na webu Potraviny na pranýři.
Loňský rok by neměl být špatný 1.2.2016
Zemědělec str. 4 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Přes všechny problémy, které zemědělce provázely minulý rok, by nakonec neměl být špatný. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka v lednovém rozhovoru pro připravované vysílání TV Zemědělec. V něm se mimo jiné věnoval rekapitulaci minulého roku i výhledu agrárního sektoru České republiky na rok 2016. * Jak byste hodnotil rok 2015. Mohou být zemědělci s uplynulým rokem spokojeni? Myslím, že to byl klasický rok, který ukazuje obrovskou rozmanitost zemědělského sektoru. Byl to rok, do něhož jsme vstupovali po rekordním roce 2014. V prvním pololetí dobíhaly ještě prodeje komodit za zajímavé ceny, ale mezitím už přicházely problémy, které jsme měli signalizovány v oblasti mléčného sektoru. Bohužel, přetrvávaly nízké výkupní ceny v případě vepřového masa a do toho se nám objevilo v období června, července a v dalších měsících historicky největší sucho, v některých regionech můžeme hovořit o suchu největším za posledních sto let. Takže těch problémů se během loňska nastřádalo poměrně dost. Na druhou stranu si troufnu tvrdit, že rok 2015 by i při všech těchto problémech z hlediska zemědělců neměl být špatný. Uvidíme, co nám řeknou údaje, které nám ohlásí Český statistický úřad v průběhu března. Když se ale ohlédneme za obdobím posledních deseti let, domnívám se, že najdeme roky, které budou horší než minulý rok, ale rok 2015 si troufnu tvrdit, že byl lehce nadprůměrný. Problémů bylo sice dost, snažíme se je řešit, ale věřím tomu, že minulý rok nás posunul někam dál, nejen nás na ministerstvu zemědělství, ale všechny, kdo v zemědělství pracujeme. * Jakou událost nebo projekt byste označil za nejzdařilejší a u čeho máte pocit, že se úplně nedotáhlo do konce? Domnívám se, že říct jednu věc není úplně jednoduché. Minulý rok byl první ve znamení nového programovacího období a společné zemědělské politiky, kdy my na ministerstvu zemědělství, na Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF) i zemědělci jsme si prošli opravdu poměrně náročným obdobím. Ale ten rok jsme zvládli, už máme nějakou sebereflexi, kterou se budeme snažit letos uplatnit. Dokončili jsme sedmileté období, pokud jde o čerpání Programu rozvoje venkova. Když dnes čteme zprávy o tom, kolik se nevyčerpalo peněz z jiných operačních programů, mluví se o 30 až 35 miliardách korun, my jsme se dostali na čerpání lehce převyšující sto procent. Vyčerpali jsme úplně všechno, co nám Evropská unie za sedm let nabídla. Já to považuji za úspěch nejen lidí na ministerstvu a SZIF, ale i právě zemědělců, kteří dokázali tyto peníze smysluplně vyčerpat. Pak byla spousta dalších věcí, které se podařily během tohoto roku realizovat. Byly to třeba záležitosti legislativního charakteru, týkající se přípravy řešení problematiky vody a sucha, ale podařilo se realizovat i pro mě pozitivní věc, jakou je třeba Národní zemědělské muzeum, které má novou kvalitní expozici a posunulo se zase o příčku výš. Věcí, z kterých má člověk radost, je tak vícero.
Jsou ale i záležitosti, které jsme ještě nedotáhli do konce. Čeká nás dokončení odškodnění za sucho, musíme dál posunout problematiku ochrany půdy, protierozních opatření i opatření ve vztahu zadržení vody v krajině. Něco jsme zpracovali, něco schválila vláda. Teď přichází období, kdy musíme začít tyto věci realizovat v praxi. To jsou vize, které nás čekají. * Jaké podle vás má české zemědělství výhledy na rok 2016? To je skutečně těžká otázka a já na ni začnu odpovídat z roviny teoretické. Navážu na to, že zemědělci mají vytvořeny poměrně slušné podmínky, pokud jde o investiční podporu. To znamená, když se podíváme na Program rozvoje venkova, zvýšili jsme kofinancování na 35 procent, přišlo nám nových 13 miliard korun. Ty se nám projeví v roce 2016. Jsme totiž schopní zvýšit alokace proti původnímu plánu, který jsme tady měli ještě v roce 2014. Naběhne nám zelená nafta pro živočišnou výrobu, máme připravenou rekordní částku pro národní dotační tituly. Mluvíme o tom, že jsme ji posílili proti roku 2015 o nějakých 700 milionů korun, fakticky to však bude 1,7 miliardy korun, protože jsme v prosinci převedli z ministerstva financí jednu miliardu korun, kterou jsme nemohli uvést do tabulek. Takže se to týká nejen sektoru mléka, ale i opatření, jež chystáme ve vztahu k drůbeži. Finanční prostředky měly být připraveny tak, aby zemědělci, zaměřující se na tyto komodity, měli poměrně stabilní prostředí, byť výkupní ceny se nám zatím nejeví pozitivní. Na druhou stranu ten rok sleduji i s určitými obavami. Pokud si totiž zopakujeme takovou zimu bez sněhu a průběh srážek v roce 2016 bude stejný, jako byl v roce 2015, tak nechci být špatným prorokem. Jestliže jsme totiž vloni mluvili o rekordním suchu, tak i rok 2016 může být z tohoto pohledu velice krušný. To jsou věci, které dělají určité vrásky na čele. Samozřejmě to, jaká bude úroda nebo ceny komodit, tady nikdo není schopen přesně predikovat. * Jaké novinky chystá ministerstvo zemědělství na rok 2016? Chystáme několik novinek, a to ve vztahu k národním dotačním titulům, které budou zaměřeny na vyšší kvalitu mléka nejen u producentů, ale i u zpracovatelů. Pracovně tomu říkáme „qčkové“ dotační tituly. Je to nový dotační titul číslo 19 a bude nový titul číslo 20, který bude zaměřen na oblast welfare. Bude to národní dotační titul. Tyto dva dotační tituly měly být naplněny částkou ve výši zhruba jedné miliardy korun. Pak je tu ještě další dotační titul, který není primární pro zemědělce, ale týká se venkovského prostoru. Je to obnova drobného kulturního dědictví na venkově, kdy tady máme spoustu starých mlýnů a dalších staveb, které souvisí se zemědělstvím. Na to mám letos připraveno 400 milionů korun. Smyslem programu je, abychom to určité bílé místo na mapě dokázali vyplnit dotačním titulem, kdy žadatelé mohou být zemědělci. Očekávám ale, že to budou obce jako takové. V rámci tohoto dotačního titulu podporujeme i takové věci, jako je třeba vytvoření určité lavičky s přístřeškem, kdy dáváme prostor lidem, aby se mohli zastavit a podívat na pěknou zemědělskou krajinu, kterou tady u nás máme. Zemědělci mohou zase zatraktivnit oblast, kde hospodaří. * Co považujete za slabší a silnější stránku českého zemědělství? Naší nejslabší stránkou je, že pořád neumíme dostatečně využívat potenciál, který naše zemědělství a potravinářství poskytuje. To znamená, abychom nevyváželi tolik základních komodit. Když se podíváme na bilanci, kolik vyvážíme obilovin, olejnin jako základní komodity, které u nás nezpracováváme, a mezitím dovážíme hotové pekařské výrobky a celou řadu potravinových položek, které bychom uměli v České republice vyrobit a máme na ně kupní sílu. To je jeden z úkolů, o němž mluvím od začátku nástupu do funkce a nyní díky rozeběhnutému Programu rozvoje venkova a ostatním dotačním titulům bych byl rád, kdybychom toto dokázali posunout a využít tento potenciál, zároveň vytvořit nová pracovní místa a celý agrární sektor s potravinářskou vertikálou více propojit a stabilizovat. To je takový úkol národohospodářský, a pak je před námi druhý úkol, který se týká problematiky zadržení vody v krajině, boje se suchem. Je třeba nastavit opatření, týkající se hospodaření na půdě, přes pozemkové úpravy až třeba po vodohospodářskou infrastrukturu, která je k tomu nutná. * Kdybychom se vrátili k těm silným stránkám. V čem je naše zemědělství silné? Ten, kdo zná statistiky a vidí srovnání v rámci Evropské unie, ví, že dnes máme v České republice průměrnou velikost farmy 159 hektarů, největší z celé EU. To dává základní předpoklad k tomu,
abychom mohli být více efektivní, než jsou zemědělci v Polsku nebo v Rakousku, abychom mohli mít nižší výrobní náklady, což znamená, že bychom měli být více konkurenceschopní. A to bychom měli být schopní zužitkovat. Pak tady vidím ještě jednu věc, která dává zemědělcům a potravinářům do budoucna šanci být perspektivní. Jestliže se podíváme na klimatické změny, jak se zhruba predikují změny průměrných teplot a srážek na příštích 20 až 30 let, tak Česká republika a celý středoevropský region vychází jako jeden z nejlepších regionů v rámci Evropy. Výrobní podmínky pro zemědělství by pořád měly být dobré. To jsou faktory, s kterými, pokud bychom s nimi dokázali dobře pracovat, by měla být zajištěna budoucnost a perspektiva našeho resortu, jenž není jednoduchý. Foto popis|
Neodpovídající údaje 1.2.2016
Zemědělec str. 4 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Laboratorní vyšetření mražených ryb ukázala, že u téměř čtvrtiny odebraných vzorků mražených ryb neodpovídá údaj o čisté hmotnosti uváděný na obale skutečnosti. Z pohledu obsahu masa byla nevyhovující téměř pětina vzorků. Informoval o tom tiskový mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Pejchal. V rámci mimořádné kontrolní akce, kterou SVS realizovala v minulém roce, bylo odebráno a následně vyšetřeno ve Státním veterinárním ústavu Jihlava 52 vzorků mražených rybích produktů na stanovení čisté hmotnosti. U 12 vzorků byla čistá hmotnost, tedy hmotnost po odkapání tzv. glazury nižší, než bylo deklarováno na obale. Na obsah masa bylo vyšetřeno také 52 vzorků, nevyhovujících bylo deset, tedy 19 procent. „Zákazníci by si měli dát pozor na to, aby u mražených ryb místo za maso neplatili zbytečně za vodu. Pokud jsou ryby tzv. glazované, což má chránit rybí maso před vysušením chladem, musí být na obale uveden údaj o čisté hmotnosti, to je hmotnosti bez glazury. Jestliže byla do ryby přidaná voda, musí být tento údaj uveden v informacích o složení na obale výrobku. Pokud ovšem množství přidané vody přesáhne pět procent hmotnosti, musí být údaj o vodě přidané do výrobku uveden v jeho názvu,“ upozornil mluvčí. Produktů rybolovu se týká také jeden čerstvý případ, kterým se Státní veterinární správa v těchto dnech zabývala. Zakázala totiž uvést na trh zhruba 800 kilogramů mražených loupaných garnel původem z Indie.
Rakušanky vymyslely přístroj na výrobu červů 1.2.2016
Zemědělec str. 6 Publicistika (opr, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kaleidoskop Koho by napadlo pěstovat si vlastní červy v kuchyni a pak je sníst? Asi nikoho, kromě dvou mladých Rakušanek, jež chtějí zachránit svět s přístrojem, který samy vynalezly a jenž umožňuje vyrábět si doma tyto „ekologické“ proteiny. Přístroj v bílé barvě a s propracovaným designem, který pojmenovaly Stolní úl, může týdně vyrobit až půl kilogramu moučných červů, které můžete konzumovat smažené nebo si z nich udělat mouku. Červy v podobě larvy se umístí do horní části přístroje, kde rostou a rozmnožují se. Jakmile dosáhnou velikosti tří centimetrů, proklouznou automaticky do dolní zásuvky, odkud se odeberou. „Pak je dáte do ledničky a můžete je jíst jako každé jiné maso, vařené, smažené, v hamburgeru nebo v omáčce na těstoviny,“ vysvětluje pětadvacetiletá Katharina Ungerová, která přístroj vymyslela spolu s osmadvacetiletou Julií Kaisingerovou. Obě mladé ženy, které přesídlily do Číny, aby tam dohlížely na výrobu svých přístrojů, jich prodaly už
200 kusů, každý za 459 eur (asi 12 400 Kč). Podporuje je Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která v tom vidí příspěvek ke světové potravinové bezpečnosti. Hmyz denně pojídají více než dvě miliardy lidí, zejména pak v Asii, Africe a v Jižní Americe. V Evropě mívali červy v oblibě ve starověkém Řecku a Římě: například Aristoteles se ve svých spisech přiznává, že mu velice chutnaly larvy cikád. Entomofagie, tedy pojídání hmyzu, je nyní v Evropě a Severní Americe opět na vzestupu. Některá lahůdkářství a luxusní restaurace nabízejí červy sušené či smažené, ale i jiné pochoutky z hmyzu. Nikdo ale až dosud nepomyslel na to, že by si mohl vyrábět červy doma v kuchyni, zdůrazňuje Ungerová. „Vyrostla jsem na farmě, kde byla produkce potravy pro domácí spotřebu naprosto běžná. Když jsem přišla do města, zajímalo mě, jak si ekologicky vyrábět zdravé potraviny,“ citovala ji agentura AFP. Mouční červi se živí organickým odpadem, takže by se díky nim snížilo množství odpadků, které domácnost produkuje. Ale podle Kathariny Ungerové nabízejí především velmi ekologickou alternativu masa. „Ve srovnání se stejným množstvím hovězího vyžaduje produkce červů jen čtvrtinu potravy a deset procent plochy,“ poznamenává mladá žena. Zdůrazňuje přitom, že mouční červi obsahují stejně proteinů jako hovězí maso, ale více vitamínu B12 než vejce a více vlákniny než brokolice. Tyto vlastnosti neunikly FAO, která ve zprávě z roku 2013 zdůraznila „obrovský potenciál“ hmyzu jako potraviny, a to nejen pro lidi, ale potenciálně i pro dobytek. Mnozí lidé však teprve musejí překonat odpor proti chovu a pojídání masitých červů. „Prvním krokem je zapomenout, že jíte hmyz. Pak si uvědomíte, že to není tak špatné,“ píše gastronomická kritička Alexandra Pallová, jejíž blog má v Rakousku mnoho příznivců. Při degustaci řeckého salátu s červy, masových kuliček s červy a čokoládového koláče s červy expertka konstatovala, že „chuť není nijak zvláštní a podobá se ořechům nebo houbám.“ „V budoucnu budou hmyz jíst všichni, nebo téměř všichni. Už dnes lidé v průměru snědí půl kilogramu hmyzu ročně, aniž to vědí – ať už v čokoládě nebo v ovocném džusu,“ tvrdí Kaisingerová.
Zemědělci roztančili celý Žofín 1.2.2016
Zemědělec str. 10 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Na pražském Žofíně se koncem ledna sešli opět zemědělci ze všech koutů republiky, aby zaplnili historické sály. Letos na tradiční ples Agrární komory ČR zavítalo rekordních téměř 1200 návštěvníků. Záštitu nad ním stejně jako vloni převzal i letos ministr zemědělství Marian Jurečka. O zábavu se postarala skupina The Party Band Vladislava Drtiny. Ovace tančících i přihlížejících sklidilo vystoupení zpěváků Petry Janů či Michala Davida nebo po půlnoci Heidi Janků. V malém sále zahrála skupina Sabrin a cimbálovka Jožky Šmukaře. Nechyběla ani bohatá tombola nebo pestrý raut. Celým večerem provázela moderátorka Lucie Borhyová. Mediálním partnerem plesu bylo i tentokrát vydavatelství Profi Press. Foto popis| Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman (druhý zprava) přivítal ministra zemědělství Mariana Jurečku a jeho manželku Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Michal David se se zájemci i ochotně fotografoval Foto popis| Na setkání zemědělců nechyběl ani předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Faltýnek s partnerkou Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Žofínský sál téměř „praskal ve švech“ Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Předseda Svazu pěstitelů květin Jiří Horák se pochlubil diplomem Foto autor| Foto Zuzana Fialová
Foto popis| K tanci a poslechu zazpívala Petra Janů Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada ve víru tance Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Hudba nenechala sedět ani ředitele Výzkumného ústavu pícninářského Jana Nedělníka Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Ples navštívili i Jaroslav Tomšů z agentury Agrotom (vlevo) a Vladimír Šabata z organizace Agrovenkov s manželkou Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Nechyběl ani předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Zatančit si přišel i předseda Ústředního svazu pěstitelů brambor Miloslav Chlan Foto popis| Na akci Agrární komory ČR zavítal i předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Milan Semančík s manželkou. Na snímku s tajemníkem Agrární komory ČR Martinem Fantyšem Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Večerem provázela Lucie Borhyová Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Ples slavnostně zahájili ministr zemědělství Marian Jurečka (zprava), předseda Senátu ČR Milan Štěch a prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Ples navštívili i senátor Jan Hajda (vpravo) a bývalý ministr zemědělství Jaroslav Palas Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto popis| Předtančení patřilo letos tanečnímu klubu Chvaletice/Pardubice Foto autor| Foto Zuzana Fialová Foto autor| Foto Zuzana Fialová
Představenstvo k dotacím a ekonomice 1.2.2016
Zemědělec str. 11 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Další jednání představenstva Agrární komory ČR proběhlo letos 27. ledna. Jednání zahájil a řídil prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman. V úvodu informoval členy představenstva o činnosti úřadu a prioritách, které byly a jsou v posledních měsících prosazovány. Patří sem například zákon o prodeji zemědělské půdy, zákon o marketingovém fondu, novela zákona o významné tržní síle a její uvedení do praxe, dopracování novely zákona o vinařství a vinohradnictví a novely zákona o rostlinolékařské péči. Miroslav Toman se vyjádřil také o řešení mléčné krize na evropské úrovni, které Agrární komora České republiky hodnotí jako nedostatečné. Podle názoru představenstva chybí především systémové řešení, například zvýšení intervenčních cen v kombinaci s exportními dotacemi. Řešení na národní úrovni lze hodnotit jako dostatečné, ale hlavním problémem stále zůstává rychlost přípravy dotačních a dalších opatření a především „koncovka“ v podobě vyplacení slíbených dotací a konečně tedy také stabilizace hospodaření postižených podniků. Podobná situace je také v řešení letošního sucha a s tím spojené kompenzace. Jako problematickou
lze vnímat marketingovou činnost resortu jak v rámci domácího trhu, tak v navazování obchodních kontaktů v zahraničí. Dotační programy a zjednodušení politiky Na jednání vystoupil pověřený náměstek ministra zemědělství sekce pro komodity, vzdělávání a výzkum Ing. Petr Jílek. Hovořil o probíhajícím příjmu žádostí o mimořádnou pomoc ze zdrojů Evropské unie a ministerstva zemědělství ve výši 600 milionů eur. Pro žadatele je tak připraveno více než 1600 korun na prasnici a více než 1200 korun na dojnici se zvýhodněnou sazbou u chovů do 50 kusů. Chystá se národní welfare pro dojený skot s částkou až 500 milionů korun ročně společně s takzvaným režimem Q kvality mléka, kde je připraveno více než 400 milionů korun. Připravován je též národní dotační program na nákup plemenných zvířat. Podporován bude nákup jalovic, beranů, jehniček, koz a kozlů. Celková alokace na tento program je přibližně 20 milionů korun. Celkově je v rámci národních dotací alokováno v rozpočtu ministerstva zemědělství více než 2,25 miliardy korun s uvažovaným navýšením o jednu miliardu korun. Pověřený náměstek Jílek informoval dále o záměru Evropské komise zjednodušit společnou zemědělskou politiku. Mezi návrhy komisaře pro zemědělství a venkov Phila Hogana je kromě jiného prodloužení termínu, v němž by bylo možné provádět změny v jednotné žádosti. Chystá se také rozšíření kontroly žádosti a poradenství s jejím podáváním. Uvažuje se o zavedení žluté karty pro problematické žadatele, která by znamenala častější kontroly na místě. Ke zjednodušení a racionalizaci došlo na základě připomínek praxe i na národní úrovni v rámci novel nařízení vlády k přímým platbám, AEKO, ekologickému zemědělství a dobrým životním podmínkám zvířat. U dobrých životních podmínek došlo ke zjednodušení a do budoucna se vzhledem k posílenému kofinancování počítá s navýšením rozpočtu pro welfare zvířat až o 100 %, týkat by se to mělo především selat a dojnic. Opatření pro dobré životní podmínky zvířat ať už z prostředků Programu rozvoje venkova nebo z národních zdrojů může být perspektivně rozšířeno také na pasená zvířata, uvažuje se i o dotacích na snížení emisí čpavku z prostředků ministerstva životního prostředí. K jednání byl přizván také Ing. Zdeněk Nekula, nový předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který představil činnost fondu a své záměry ke zlepšení a vyšší efektivitě čerpání stávajících a dopracování nových programů. Hospodářský výsledek sektoru zemědělství Hovořilo se také o předběžném hospodářském výsledku sektoru zemědělství za rok 2015, který prezentoval Ing. Jiří Hrbek z Českého statistického úřadu. Loňský rok byl poznamenán nestabilní situací na zemědělsko-potravinářských trzích (mléko, vepřové maso, drůbež) a propady výnosů u krmivové základny. Řada podniků se tak potýkala s problémy s provozním financováním. Celkový výsledek sektoru je tak o 15 % nižší než v roce 2014, což Českou republiku ve srovnání se zbytkem evropské osmadvacítky řadí na jedno z posledních míst. Ekonomiku odvětví přitom tvoří především šest hlavních komodit a cenový výpadek některých z nich (mléko a vepřové maso) je znát. V časovém srovnání je potom patrný trvalý pokles hospodářského výsledku chovu prasat, u kterých klesá cena a návazně také stavy zvířat. Ani v tomto roce to zatím s cenou hlavních zemědělských komodit nevypadá o moc lépe. Brambory se momentálně prodávají za podnákladovou cenu, ve velké míře se dovážejí ze zemí západní Evropy a mnoho producentů zvažuje, že při dalším zhoršení situace na jaře sázet nebudou. Podobně to vypadá s mlékem, kde se situace nezlepšuje. Určitý nárůst byl zaznamenán ke konci roku, ale poslední vývoj opět nedává moc důvodů k optimismu. Je jasné, že v roce 2016 vzhledem k velkým zásobám mléka k obratu zatím nedojde. Stejně tak zatím nedochází k oživení cen vepřového masa, kde kromě ruského embarga hrají roli ještě dumpingové a často nekvalitní dovozy se 100% maloobchodní marží, podveden je tak jak producent, tak místní spotřebitel. O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR
Skot: čipy místo ušních známek? 1.2.2016
Zemědělec str. 29 Živočišná výroba
Mgr. Ria Polášková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle aktuální právní úpravy musejí být tuři do opuštění hospodářství, nejpozději však do 20 dní po narození, označeni v každém uchu jednou ušní známkou, která se zavěšuje mezi kožní řasy boltce. Chovatelé označují zvířata sami, musí se strefit přesně ke kořenu ušního boltce, aby mláďata aplikace ušních známek nebolela. Chovatelé vedou stájové registry pro každou stáj a každý druh zvířat. Jsou povinni hlásit osobě pověřené Ministerstvem zemědělství údaje o narození zvířete, úhynu, ztrátě či přemístění. Na základě oznámení je pak skotu vystaven průvodní list, který jej provází po celý život. necítí téměř žádnou bolest. Jeho „trápení“ je srovnatelné s píchnutím injekce. Navíc se tele nemusí násilně uvazovat či umísťovat do fixační klece. Na rozdíl od ušních značek, které se mohou zlomit nebo ztratit, má zvíře po Právnická osoba, která byla touto činností Ministerstvem zemědělství pověřena, což je Českomoravská společnost chovatelů, a. s., vede ústřední evidenci turů, jejímž podkladem jsou právě ušní známky zvířat, stájové registry, hlášení o narození zvířat, jejich úhynu, ztrátě, utracení a přemístění a průvodní listy skotu. Dodržování uvedených povinností kontroluje Česká plemenářská inspekce. Je propichování uší nezbytností? Po aplikaci ušních známek je zvíře traumatizované, může se stát plachým a agresivním. Častěji pak útočí na člověka, jelikož je právě člověk tím, kdo mu způsobuje bolest. Zemědělci uvádějí, že nasazení ušních známek bezrohému plemenu masného skotu galloway je ještě komplikovanější než u jiných plemen. Navíc se mohou zvířata ušními značkami zranit, mohou je ztratit nebo si je ulomit. Objevují se případy, kdy zemědělcům přicházejí ušní známky ve špatné kvalitě. A pokud se poškodí slunečním zářením či jinak, dostává se známka z ucha ven velmi problematicky. Musí se každému teleti bolestivě propichovat obě uši i dnes, kdy je u zvířat běžnou záležitostí elektronická identifikace RFID čipem? Ten lze injektovat teleti krátce po narození ke kořeni ocasu, přitom v porovnání s označováním ušními známkami zvíře celý život jen jeden čip. Informace uložené v čipu se dají jednoduše přečíst pomocí čtečky. Chovateli, stejně jako dozorčím orgánům stačí jedno čtecí zařízení pro všechna zvířata, a to za předpokladu, že se budou používat systémy čipů kompatibilní s normami ISO 11784 a 11785. Označení zvířete jedním čipem na celý život výrazně snižuje možnost při označování skotu podvádět a falšovat. Vyjmutí čipu je možné pouze operačním zákrokem. Co tomu říkají peníze? Chybějící či poškozená ušní značka musí být neprodleně nahrazena. V opačném případě hrozí chovateli jako fyzické osobě sankce až 50 000 Kč, právnická nebo podnikající fyzická osoba může dostat pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Vedle pokut může být uloženo inspekcí či orgánem veterinárního dozoru do odstranění závady také jedno ze zvláštních opatření uvedených v § 25 odst. 3 plemenářského zákona. Pokud se tak stane opakovaně, přijdou chovatelé o dotace, které jsou u nás v porovnání například s Německem i tak velmi nízké. Vysoké jsou nejen pokuty za nenahrazení poškozené či ztracené ušní známky, ale také samotná cena značek pro skot není nejnižší za předpokladu, že nám nevystačí originál po celý život zvířete. Za jednu ušní známku zaplatí chovatelé okolo 6 Kč bez poštovného, duplikát je přibližně čtyřikrát dražší. Cena mikročipu se pohybuje mezi 100 až 500 Kč, aplikátory stojí okolo 200 Kč. Ceny čtecích zařízení začínají na 3000 Kč a končí na 21 000 Kč v závislosti na profesionalitě jednotlivých čteček. Čím vyšší částka za čtečky, tím větší čtecí vzdálenost, kapacita paměti a širší spektrum systémů, které je zařízení schopno přečíst. Argumenty proti čipování Argumentem pro zachování ušních značek může být nemožnost přečíst číslo zvířete z větší vzdálenosti a bez čtečky. Jde mimo jiné o případy, kdy se zvíře zaběhne. Problém je řešitelný obojkem kolem krku skotu, který může mít větší povrch než ušní známky. Obojek by byl vhodnějším způsobem označení také u plemen s hustou srstí, jedním z nich je právě již zmiňované plemeno skotu galloway, u kterých je velká část plochy ušních známek zakryta srstí.
Dalším důvodem, který může zdánlivě podporovat stávající úpravu identifikace a evidence skotu, je cena čipů a čtecích zařízení. Ceny duplikátů ušních známek, vezmeme-li v úvahu, že zvíře ušní známku za život může několikrát ztratit či se značka může zničit působením vnějších vlivů, mohou ovšem cenu čipu i převýšit. Ušní známky sice nevyžadují koupi čtecího zařízení, místo něj je ale nutné zakoupit aplikační kleště, náhradní aplikační jehlu do kleští a popisovač ušních známek. Povinný přežitek z minulosti Na základě uvedeného je zřejmé, že ušní známky představují nadbytečné náklady a ztracený čas při jejich aplikacích pro chovatele. Skot se stává způsobenou trýzní nedůvěřivým a agresivním. Zejména při nutných výměnách ztracených známek, kdy se nemusíme strefit do původního místa v ušním boltci. Sankce za ztrátu či poškození ušní známky jsou vzhledem k jejich kvalitě a krátké životnosti upevnění vysoké a mohou být lehce zneužity. Čipují se psi i koně. Proč se skotu způsobuje pod dikcí nařízení zbytečná bolest a utrpení? Je třeba se zamyslet nad změnou právní úpravy identifikace a evidence skotu v rámci Evropské unie alespoň natolik, aby se čipování stalo jednou z variant označování skotu. Chovatelům se zjednoduší práce se zvířaty, zabrání se možné šikaně chovatelů, zároveň budou zvířata ochráněna před zbytečným stresem a bolestí. Snaha v sousedním Německu Čipování krav se snaží již léta prosadit někteří němečtí zemědělci. Jedním z nejaktivnějších je Hermann Maier z Balingenu, který s nařízením, jež ustanovuje povinné ušní známky pro skot, nesouhlasí. Nařízení shledává nesmyslným, a proto se jím odmítá řídit. Čipovaným zvířatům chovatelé ušní značky nedávají, přesto je musí kupovat. Zemědělci, kteří svůj skot neoznačují ušními známkami, porušují níže uvedené nařízení Evropské unie a jsou sankcionováni. Hermann Maier nedostal dotace už roky. Celkem tak přišel o 80 000 eur. Právní úprava označování a evidence skotu Identifikace a evidence turů včetně skotu je zakotvena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97. Směrnice Rady č. 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a evidování zvířat se tak od 20. července 2000 pro účely identifikace a evidence skotu už nepoužívá. V souladu s těmito nařízeními je zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Podrobnosti zakotvuje vyhláška číslo 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, která provádí plemenářský zákon. Foto popis| K aplikaci čipu se využívá jednoduchý aplikátor Foto autor| Foto archiv Foto popis| Nejpozději do 20 dní po narození musejí být telata označena v každém uchu jednou ušní známkou, která se zavěšuje mezi kožní řasy boltce Foto autor| Foto Ria Polášková Foto popis| Chybějící či poškozená ušní značka musí být neprodleně nahrazena, v opačném případě hrozí chovateli výrazné sankce Foto autor| Foto Ria Polášková Foto popis| Jsou ušní známky u skotu povinným přežitkem z minulosti? Foto autor| Foto Ria Polášková O autorovi| Mgr. Ria Polášková, Ostrava
Rustikální ovce do tvrdých podmínek 1.2.2016
Zemědělec str. 32 Živočišná výroba Alena Ježková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Velkých chovatelských akcí se ve Francii účastní farmáři s plemeny zvířat, která se ve větším počtu chovají v určité oblasti, ale v jiné jsou známá méně a v ostatních zemích Evropy je neznají vůbec. Nejčastěji jde o plemena ovcí, koz či koní. Jejich chovatelé přitom svá zvířata předvádějí a propagují i na výstavách s mezinárodní účastí. Tentokrát se seznámíme s plemeny ovcí z jihovýchodu Francie, která byla k vidění i na prestižním mezinárodním veletrhu Sommet de l´Elevage. Administrativní region jihovýchodní Francie Provence-Alpes-Côte d'Azur (Provence-Alpy-Azurové pobřeží) je často označovaný akronymem PACA a je známý rozmanitostí krajiny. Rozkládá se od pobřeží Středozemního moře až k alpským vrcholkům. Na východě sousedí s Itálií, na severu s regionem Rhône-Alpes, západní hranici s regionem Languedoc-Roussillon tvoří řeka Rhôna, jih je omýván Středozemním mořem. PACA sdružuje celkem šest departementů (Alpes-de-Haute Provence, AlpesMaritime, Bouches-du-Rhone, Hautes-Alpes, Var a Vaucluse) a správním centrem regionu je Marseille. PACA je v chovu ovcí třetí nejvýznamnější region Francie (téměř 2000 farmářů a 600 000 ovcí). V regionu dominují pro svou odolnost a přizpůsobivost terénu i podnebí tři rustikální plemena ovcí. Chová se tu 265 000 ovcí plemene préalpes du sud, 250 000 merinos d'Arles a asi 40 000 ovcí mourerous. V roce 2010 získala organizace L´OS Rose (l'Organisme de Sélection (OS) Races Ovines du Sud-Est – ROSE) pověření francouzského ministerstva zemědělství pro šlechtění a selekci těchto tří plemen ovcí. Úkolem je definovat chovné cíle, vést plemenné knihy, vybírat plemenné berany a bahnice i koordinovat práci centra mladých plemenných beranů v Carmejane (departement Alpes-de-HauteProvence) a organizovat regionální i národní přehlídky ovcí. V podhůří Alp a Haute-Provence bývá velikost stád ovcí střední (300–600 ovcí). V údolí Rhôny a oblasti Středozemního moře je chov ovcí soustředěn na planiny s typickým středomořským podnebím, tedy suchými léty a podzimními vysokými srážkami a stáda mívají 500– 2000 ovcí. Používá se praxe přesunu ovcí do Alp na horské pastviny – každoročně se na léto převede na 500 000 ovcí. Merinos d'Arles Plemeno merinos d'Arles pochází z okolí města Arles v departementu Bouches-du-Rhône. Je to otužilé, vytrvalé plemeno ovcí středního tělesného rámce (bahnice mívají hmotnost 40 až 60 kg, v kohoutku 55–70 cm a berani 65–80 kg a 60–80 cm). Hlavu mají širokou, mírně konvexní a berani mají spirálovitě zatočené rohy s trojúhelníkovým profilem. Ale stále více se chovají také bezrozí berani. Rouno je bílé, vlákna jsou dlouhá a vlna je velmi jemná. Čelo a tváře zvířat jsou obrostlé, stejně jako končetiny. Merinos d'Arles vzniklo neustálým křížením starověkého plemene Arles s meriny dovezenými na konci 18. století ze Španělska pro zlepšení kvality vlny. V průběhu 20. a na počátku 40. let minulého století se pro zvětšení tělesného rámce ovce křížily s dnes již neexistujícím merinem regionu Châtillonnais. Zvířata jsou velmi dobře přizpůsobena pro každoroční přesun na horské pastviny i pro chov ve velkých stádech. Využívá se kočovný systém, od října do března se stáda pasou na vlhké části středomořské planiny Crau, mezi březnem a červnem jsou na sušších místech planiny a v létě, respektive od června do října, na alpských pastvinách. Jehňata se rodí při návratu z hor, ale při jiném způsobu chovu probíhá bahnění na pastvinách v horách. Ovce jsou odolné, schopné chodit dlouhé vzdálenosti za pastvou, umí kompenzovat kvalitativní a kvantitativní změny každodenního pastevního porostu mobilizací tělesné zásoby tuku, zejména v zimním období, které tu trvá až do konce dubna. Kvalitní rouno tvoří přirozenou bariéru proti nepříznivým povětrnostním podmínkám (déšť, chlad, vlny horka) v horách, ale i v zimním období na rozlehlých rovinách území Comtat Venaissin a La Crau mezi řekami Rhônou a Durance. Důležitou vlastností těchto ovcí je jejich společenskost a silný stádový pud, což usnadňuje chov i v tisícihlavých stádech. Jehňata narozená na podzim jsou často vykrmována ve stájích, prodává se 15–17 kg jatečně upraveného těla. Jehňata narozená na jaře se pasou a dokrmují ve stáji nebo jsou s matkami na horských pastvinách a prodávají se od září do listopadu ve věku 5–7 měsíců a živé hmotnosti 35–40
kg. Přestože je vlna ovcí tohoto plemene velmi kvalitní, hlavním tržním produktem jsou vykrmovaná jehňata. Jehněčí se prodává i jako značkové maso s chráněným zeměpisným označením Agneau de Sisteron (Label Rouge IGP) a Agneau de l'Adret (CCP). Sisteronské jehněčí je maso ze zvířat jednoho ze tří popisovaných plemen, které se musí v místě narodit a vyrůst. Porážejí se na certifikovaných jatkách a jsou porcována schválenými řezníky. Produkce takového masa musí splňovat přísné podmínky. Například je dána minimální délka pobytu na pastvě (na deset ovcí připadá alespoň hektar pastviny o rozloze minimálně deset hektarů). Maso pochází z jehňat starých 70–150 dní, a ta musí minimálně dva měsíce pít mléko od matky. Sisteronské jehněčí je světlé, narůžovělé, měkké s velice jemnou chutí bez typického aromatu. Maso označené jako jehněčí z Ardetu pochází z jehňat, která se v místě musí narodit, vyrůstat i být poražena. Podmínkou je, že se pasou minimálně 90 dní, podzimní jehňata pijí mléko od matek 90 dní a jarní pak minimálně 60 dní. Poráží se jehňata ve věku 100–180 dní mezi 12 a 18 kg hmotnosti. V současnosti je hlavním cílem selekčního programu plemene merinos d'Arles zlepšení mateřských vlastností při zachování otužilosti plemene. Préalpes du sud Kolébka plemene préalpes du sud je na úpatí Alp, na hranici departementů Drôme, Hautes-Alpes, Alpes de Haute-Provence a Vaucluse. K jeho vzniku přispělo prostředí této kopcovité oblasti a středomořské klima. V současnosti se tyto ovce chovají prakticky ve všech departementech regionu. Populace těchto ovcí, přestože je poměrně homogenní, byla známa pod různými jmény podle oblastí, kde byla zvířata chována. Plemeno nosilo jména Sahune, Savournon nebo Quint. V roce 1947 byla vytvořena plemenná kniha Savournon – Sahune, již v roce 1948 nahradila nová plemenná kniha, tentokrát se jménem plemene prealpes du sud, používaným dodnes. Krajina, kde se plemeno chová, je velmi pestrá, jsou tu křoviny jižních plání řeky Durance, náhorní plošiny i hory. V Alpách se ovce buď chovají jako jediné odvětví, nebo tak, že je sice chov ovcí dominantní, ale obchoduje se i s obilím a senem. Velikost stáda je obvykle asi 350 ovcí. Používají se tři způsoby chovu ovcí. Polointenzivní chov se praktikuje v oblastech s dobrou produkcí píce a využívají se dvě bahnění za rok (únor–březen a srpen–září), nebo tři za dva roky. Jehňata narozená v březnu se prodávají po odstavu v červnu. Na trh se dostanou jak mléčná, tak těžká jehňata po přesunu stáda po pastevní sezóně. Extenzivně se ovce chovají v suchých oblastech a doba bahnění se přesunuje do jarních měsíců, kdy je pastevní porost nejlepší, a je tedy dostatek krmiva. Chov ovcí v horských oblastech se vyznačuje střídáním ustájení ovcí v zimním období s obdobím letní pastvy. Odolnost plemene umožňuje ovce pást v létě na horách se sezónním přesunem do údolí. Plemeno je velmi flexibilní, takže se hodí do podmínek extenzivního i intenzivního krmení. Préalpes du sud je středně velká ovce (hmotnost bahnice 55–70 kg a beranů 75–100 kg a v kohoutku ovce měří 60–70 cm, berani o něco víc) s bílým rounem a světlou kůží, končetiny ani hlava nejsou obrostlé, ale ovce chované ve vyšších polohách mají rouno i na končetinách. Ovce jsou bezrohé, hlava je podlouhlá s charakteristickou prohlubní na spojení s čelní kostí. Ovce mají vysoký růstový potenciál, takže mohou být použity v čistokrevné plemenitbě nebo ke křížení s masnými plemeny (berichon du Cher) pro produkci jehňat s vynikajícím masem. Jehněčí se stejně jako u předchozího plemene prodává pod značkami Agneau de Sisteron (Label Rouge IGP) a Agneau de l'Adret (CCP). Selekčními ukazateli jsou mateřské vlastnosti (plodnost a mléčnost) a masná užitkovost. Ovce mourerous Rustikální plemeno ovcí mourerous bylo dříve nazýváno peonské nebo červené guillaumeské podle jména obcí (Péone a Guillaumes) v regionu Alpes-Maritimes. V provensálském dialektu mourerous znamená červený nos. Původ těchto ovcí není přesně známý, ale odhaduje se, že místní vysokohorské ovce byly ovlivněny zvířaty pocházejícími ze severní Afriky. Stejně jako mnoho jiných málo početných plemen, také mourerous téměř zmizelo. V departementu Alpes-de-Haute bylo plemeno v roce 1977 zachráněno, a roku 1983 vznikla asociace, která jeho chov podpořila. Z místa svého vzniku v Alpes-Maritimes se ovce mourerous rozšířily i do regionu Rhône-Alpes, ale 90 % se jich chová v PACA. Mourerous je plemeno středního tělesného rámce o hmotnosti bahnic 50 až 60 kg a beranů 70 až 90 kg. Vlna rouna je hrubá, bílá až načervenalá a kůže ovcí je červená, často mívají bílou lysinu. Obě pohlaví jsou bezrohá.
Systém chovu s velkými přesuny stád na pastviny souvisí obvykle s dvěma možnými sezónami bahnění – na podzim (září–říjen) a na jaře s výkrmem jehňat pod ovcí. Ovce dobře zvládají pohyb ve svažitém terénu, a proto se dají trvale chovat v horských oblastech, bahní zpravidla pouze jednou na jaře s produkcí masa jehňat na pastvě a jehnic pro chovatele čistokrevných ovcí nebo ke křížení s berany masného plemene. Asi čtvrtina jehňat narozených na podzim se dokrmuje jádrem a prodává do Španělska a Itálie. Na regionálním trhu se prodávají jehňata s hmotností 15 až 16 kg jatečně upraveného těla. Část lehkých jehňat (20 kg tělesné hmotnosti) je také exportována. Pastva na horských pastvinách dává masu jehňat zvláštní, jemnější chuť. Jejich maso bývá označováno červenou etiketou Label Rouge Agneau de Sisteron a chráněným zeměpisným označením IGP (Indication Géographique Protégée). Další používanou značkou regionu je Label Rouge Agneau de l'Adret. Cílem selekce plemene mourerous je zlepšit mateřské vlastnosti, resp. plodnost, při zachování otužilosti plemene. *** Klíčové informace Administrativní region jihovýchodní Francie Provence-Alpes-Côte d'Azur (PACA) je známý nejen pěstováním ovoce, zeleniny a vína, ale také chovem ovcí. Chová se tu na 600 000 ovcí, z nichž většinu (asi 550 000) tvoří tři rustikální plemena, a to préalpes du sud, merinos d'Arles a mourerous. Nejčastěji se využívá kočovný systém chovu, tedy přesun ovcí z úrodnějších nížin na letní pastvu na alpské horské pastviny, každoročně se tak přesunuje asi 500 000 ovcí. Foto popis| Plemeno ovcí merinos d'Arles představili chovatelé i na velké mezinárodní výstavě Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Rustikální plemeno préalpes du sud se chová v regionu PACA v největším počtu Foto autor| Foto Alena Ježková Foto popis| Ovce plemene mourerous mají typické zbarvení, tedy červenou kůži s bílou lysinou na hlavě a chovají se na horách Foto autor| Foto divagri.fr Foto popis| Při kočovném pastevním způsobu chovu jsou ovce přesunovány na vysokohorské pastviny Foto autor| Foto divagri.fr
Zemědělec (newsletter) Prezident Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle 29.1.2016
Zemědělec (newsletter) str. 0 Eva Seifertová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu může novela zdražit potraviny a umožňuje šikanovat odběratele. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však už dříve obavy ze zdražení odmítl. Schválená novela mimo jiné zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také definici významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si
může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Zakázaným zneužitím významné tržní síly se stane nově také provádění auditu nebo kontroly dodavatele na jeho náklady nebo požadování rozborů potravin na náklady dodavatele. Stejným prohřeškem má být, když odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly potravin. Při projednávání v Poslanecké sněmovně i v Senátu vyjadřovali pravicoví zákonodárci obavy mimo jiné z toho, že řetězce dají přednost dovozu potravin ze zahraničí, a tím poškodí domácí dodavatele. Vláda i zastánci zákona to odmítali a naopak poukazovali na potíže, které nyní domácí dodavatelé mají.* URL| http://zemedelec.cz/prezident-zeman-po...al-novelu-zakona-o-vyznamne-trzni-sile/
Produkce masa v ČR loni meziročně klesla 1.2.2016
Zemědělec (newsletter) str. 0 Potravinářství, Statistika, Živočišná výroba Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Produkce masa v České republice se loni vrátila k meziročnímu poklesu, snížila se o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od zemědělců přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Produkce masa loni stoupla jen v prvním čtvrtletí, a to o 1,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí klesla o 0,7 procenta, ve třetím o dvě procenta a v posledním o 1,5 procenta. Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v ČR, loni klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Hlavním důvodem poklesu produkce vepřového je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o 12 procent. Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. „Stejný vývoj má i Německo, tam je ten pokles 4,5 procenta,“ uvedl Stibal. Naopak se podle něj zvýšil export do jihovýchodní Asie. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že se stavy zvířat v Česku snaží zvyšovat. „Současná situace v živočišné výrobě čelí v ČR i v dalších členských státech EU nepříznivým podmínkám. Na propadu výkupních cen vepřového masa a mléka se negativně podepsaly ruské sankce, zrušení mléčných kvót a nadměrná nabídka těchto komodit na světových trzích,“ řekl dnes mluvčí resortu Hynek Jordán. “Kdyby nebylo kroků, které ministerstvo podniklo, tak by ve statistice nebyl pokles vepřového o 3,5 procenta, ale okolo sedmi až deseti procent,“ dodal Stibal.* URL| http://zemedelec.cz/produkce-masa-v-cr-loni-mezirocne-klesla/
Čína chystá hovězí maso z klonů 2.2.2016
Zemědělec (newsletter) str. 0 Masný skot, Technologie Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět V Tianjinu (asi 150 km od Pekingu) má během letošního roku vyrůst továrna na klonování zvířat. Čínští vědci tím chtějí přispět zejména k uspokojení zvýšené poptávky Číňanů po hovězím mase, ale i po dostihových koních či cvičených psech nebo i k záchraně ohrožených druhů zvířat před vyhynutím. Záměrem moderní fabriky na klonování zvířat v Číně s plánovanou rozlohou 14 000 m2 je produkce
hovězího masa z klonovaných zvířat v objemu pokrývajícím asi pět procent trhu s poraženým skotem. To ale bude s ohledem na celou řadu skandálů s nebezpečnými potravinami nelehký úkol. A to i přesto, že se státní sdělovací prostředky snaží přesvědčit veřejnost, že konzumace klonovaného hovězího masa nenese žádné zdravotní riziko. Produkce živočišných produktů z klonovaných zvířat je vyvrcholením dlouholetého úsilí tamních vědců, kteří uvádějí, že jejich zkušenosti by se daly využít také například ke klonování vítězných dostihových koní, psů vycvičených na vyhledávání obětí přírodních katastrof či nelegálních drog nebo k záchraně zvířat stojících na pokraji vyhynutí. Přelomem využití klonování u hospodářských zvířat bylo naklonování ovce Dolly profesorem Ianem Wilmutem v roce 1996. Uvedená biotechnologická metoda se postupně zdokonalila natolik, že umožnila produkovat nejen klony nejlepších jedinců k dalšímu využití v chovu, ale i pro potravinové účely. Zatímco výše uvedené ambice Číny, ale i postoj USA, Kanady, Argentiny, Brazílie a Austrálie dávají klonování pro zemědělské účely velký prostor, Evropa manévruje na opačné straně barikády. Evropský parlament totiž loni schválil směrnici, která zakazuje jak klonování hospodářských zvířat, tak dovoz a prodej výrobků pocházející z klonů. Europoslanci svoje rozhodnutí opírali o prohlášení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2008, který sice uvedl, že mezi masem a mléčnými výrobky z klonů či jejich potomků a produkcí od konvenčně chovaných zdravých zvířat nejsou rozdíly. Vyjádřil však obavy, že proces klonování může ohrozit zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Navíc podle průzkumů mezi spotřebiteli většina občanů EU s klonováním v zemědělství nesouhlasí z etických důvodů. Současně mezi nimi panuje názor, že klonování Evropa nepotřebuje ani kvůli množství potravin.* URL| http://naschov.cz/cina-chysta-hovezi-maso-z-klonu/
zena-in.cz Pravý valašský masopust - Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK 29.1.2016
zena-in.cz str. 0 Gastronomie Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět Valašsko patří mezi oblíbené kraje se svérázným kouzlem. Není mnoho podobných oblastí, o kterých mají lidéz celé republiky tak jasnou představu. Jedná se o region se silnými tradicemi, snad proto tak důvěrně známý i daleko za svými hranicemi svoji krásnou přírodou pocukrovanou starými roubenkami, v nichž pohostinní lidé servírují s láskou svou slivovici, frgály a klobásky. Valašsko patří mezi oblíbené kraje se svérazným kouzlem. Není mnoho podobných oblastí, o kterých mají lidé z celé republiky tak jasnou představu. Jedná se o region se silnými tradicemi, snad proto tak důvěrně známý i daleko za svými hranicemi svoji krásnou přírodou pocukrovanou starými roubenkami, v nichž pohostinní lidé servírují s láskou svou slivovicí, frgály a klobásky. Tradice mají svůj hluboký význam zakořeněný v historii, a proto bychom na ně neměli zapomínat. Jsou také příležitostí k setkání s rodinou a přáteli, nejlépe u prostřeného stolu plného kvalitních dobrot. Masopustní období k tomu dávalo a dává tu nejlepší příležitost. Masopust – vstupní období nového roku – lze charakterizovat právě jako čas veselosti, zábavy, kdy výjimečně neplatily předpisy o chování, období požitků a hodokvasů, čas spojený s pojídáním tučného masa a koblih zlátnoucích v oleji. Nejveselejší údobí v roce oslavující elementy Slunce, plodnosti a síly. Masopust začínal po svátku Tří králů, tedy 7. ledna, a končil pohyblivou Popeleční středou, počátkem křesťanského velikonočního půstu. Proto se významní výrobci kraje spojili a nabízejí ucelený pohled na slavnosti, které lidi stmelovaly od nepaměti a připomínaly jim jejich vlastní kořeny. Masokombinát
Krásno, Mlékárny Valašské Meziříčí a likérka RUDOLF JELÍNEK tak činí nejenom prostřednictvím svých produktů – speciální masopustní klobásky, tradičních kysaných mléčných výrobků stále zachovávající staré receptury a používající kvalitní suroviny, a slivovice ze švestek z vlastních sadů, ale i řadou dalších aktivit. Jako například nově otevřeným Muzeem Řeznictví ve Valašském Meziříčí nebo návštěvnickým centrem Distillery Land včetně muzea palírenství ve Vizovicích. Likérka RUDOLF JELÍNEK [***156a8dff8214226.03124824;;thumb_;;left;default;;1***] „Krásno si váží odkazu předků a usiluje o zachování tradic, i proto v nabídce valašských uzenin nechybí speciální masopustní klobása,“ uvádí pan Karel Pilčík, majitel masokombinátu Krásno. „Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak hluboké tradice ten či onen pokrm má, a nevěnujeme mu pozornost, natož tomu kde a z čeho se vyrábí. To se snažíme měnit, proto vznikla myšlenka na vlastní muzeum, abychom jeho prostřednictvím lidi edukovali v tom, že i obyčejná klobáska a její zpracování tvoří tradice, na které můžeme být právem hrdi,“ dodává Karel Pilčík. „Muzeum řeznictví ukazuje, jak se rodily valašské lahůdky, a představuje kumšt tamních řezníků. Na Valašsku jsme na řeznické řemeslo patřičně pyšní,“ uvádí manažer muzea Aleš Linduška. „Ostatně ke kraji už dlouhá léta neodmyslitelně patří. Hlavními trumfy muzea jsou především nádherně zrekonstruované stroje z meziválečného období. Stroje jsou přitom nejen krásné, ale i funkční. Chtěli jsme ukázat klasické ruční nástroje i unikátní řeznické stroje. Chceme být živým muzeem, návštěvníci tedy mohou stroje vidět přímo v akci. Shromáždit tři desítky strojů, mezi nimiž jsou kutry, řezadla i narážečky, trvalo několik let. Přestože byla původně většina strojů v hodně zuboženém stavu, po nekonečných hodinách pečlivé práce vypadají, jako by je právě přivezli z továrny a zapojili. Všechny do jednoho fungují, což není v muzeích příliš obvyklé. Jsou poháněny buď transmisí, nebo mají vlastní elektromotor. Chceme, aby muzeum žilo a bylo přirozeným kulturním a společenským centrem v regionu. Tomu napomáhá i spolupráce s dalšími firmami a institucemi – například valašským skanzenem v Rožnově, rožnovskými pivními lázněmi, výrobci tvarůžek v Lošticích nebo návštěvnickým centrem Distillery Land tradičního výrobce slivovice, společnosti RUDOLF JELÍNEK a Mlékárnou Valašské Meziříčí,“ dodává Aleš Linduška. Masokombinát Krásno [***156a8e07a466b96.63044214;;thumb_;;left;default;;1***] „Mlékárna Valašské Meziříčí vyrábí kvalitní a chutné výrobky, které můžete zařadit do jídelníčku i o takových svátcích, jakými jsou masopustní hody,“ uvádí Zdeněk Bukovjan, Sales&Marketing manager Mlékárny Valašské Meziříčí.“Jednotlivé pokrmy mají hlubokou symboliku. Například Boží milosti je tradiční masopustní pečivo, které bylo pamlskem pro promrzlé účastníky maškarních průvodů a zapíjelo se slivovičkou. Koblihy zase připomínají Slunce, jeho oslavu a návrat. Mléko a mléčné výrobky byly při jejich přípravě nezbytné. Doby, kdy si každá hospodyně vše vyráběla z vlastní produkce, jsou nenávratně pryč. Jsme tady, ale my a dovoluji si říct, že součastná chuť a kvalita našich výrobků se od té tradiční neliší. Rádi tuto tradici udržujeme, protože jsme přesvědčeni, že tím k zachování tradic nejenom na Valašsku, přispíváme,“ dodává Zdeněk Bukovjan. „Tradice výroby destilátů ve Vizovicích je stará dobře přes čtyři sta let,“ uvádí Miroslav Motyčka, obchodně-marketingový ředitel společnosti RUDOLF JELÍNEK. „Při výrobě slivovice, nejznámějšího českého ovocného nápoje, dodržujeme mnohaleté tradice a léty osvědčené výrobní postupy, které se předávají z generace na generaci a spolu s nejmodernějšími technologiemi jsou zárukou kvality. Základem dobrého výsledku je také surovina, proto jsme v roce 2003 zahájili výsadbu vlastních švestkových sadů na jižní stráni vizovického údolí v části zvané Těchlov. Díky pálení z vlastního ovoce máme větší kontrolu nad kvalitou destilátů. Pro ty, které zajímá historie i současnost výroby slivovice, je připraveno přímo v srdci podniku ve Vizovicích exkurzní a návštěvnické centrum Distillery Land. Zde se návštěvníci seznámí s historií rodu Jelínků, zakladatelů firmy, výrobními prostředky používanými dříve a nyní, či uvidí dřevěné sudy, které slouží ke zrání destilátů. Jsme rádi, že vyrábíme výrobky, které jsou typické pro tuto oblast a i nyní jsou součástí významných událostí v
životě každého z nás,“ dodává Miroslav Motyčka. Mlékárny Valašské Meziříčí [***156a8e0e8ed3627.12660303;;thumb_;;left;default;;1***] Na začátek vepřové se zelím Generální zkouškou na masopust býval čtvrtek, který předcházel masopustní neděli. Říkalo se mu Tučný čtvrtek, někdy taky zkráceně „tučňák“, a mnohdy se před ním konala zabijačka. Tradičně se v tento den podávala k obědu vepřová pečeně s knedlíkem a zelím, která se zapíjela džbánem dobrého piva. Pěkná porce masa na talíři měla zajistit sílu a hojnost po celý rok. Pořádný oběd se podával také o hlavním masopustním dni – v neděli. U stolu se ale nevysedávalo nijak dlouho, protože po jídle všichni spěchali k muzice. V zábavě a tanci pokračovali lidé i během pondělí. To hlavní přišlo v úterý, kdy zároveň s úderem půlnoci veškeré veselí skončilo. Bez dobrého jídla by nebyl masopust O masopustu měly hospodyně plné ruce práce. O maso nebyla nouze, protože se předtím často konaly zabijačky. S oblibou se proto o masopustu slavily i svatby, ze kterých měla podle pověry vzejít trvalá manželství. Kromě zabijačkových pochoutek mířily na stůl také škvarkové placky, vdolky, trdelníky, šišky nebo frgály. Důležitou masopustní pochoutkou byly koblihy smažené na másle a plněné povidly nebo mletým mákem. Z koblihového těsta se připravovaly boží milosti bez náplně, hojně sypané cukrem. Ráno na Popeleční středu lidé ještě snídali mastné rohlíky s kávou, ale oběd byl již postní, tedy bezmasý. Nejstarší záznamy o masopustním veselí v Čechách a na Moravě pocházejí ze 13. století, oslavy mají ale svůj původ pravděpodobně již v předkřesťanských dobách. Lidé slavili slunovrat převlečení za nejrůznější zvířata, která představovala sílu a plodnost potřebné při nadcházejícím jaru. Více informací najdete zde http://www.krasno.cz http://www.mlekarna-valmez.cz http://www.rjelinek.cz URL| http://zena-in.cz/clanek/pravy-valassk...ce-rudolf-jelinek/kategorie/gastronomie
zpravy.rozhlas.cz Výkupní cena mléka dál klesá, největší problém mají malí chovatelé 1.2.2016
zpravy.rozhlas.cz str. 0 / domaciekonomika Barbora Kladivová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní
zpět O více než 17 procent se jen za loňský rok propadly výkupní ceny mléka. Mléka vykoupeného od českých zemědělců ale loni přibylo. Poklesla naopak produkce masa. Ceny mléka se propadají už dlouho. Jedním z důvodů je konec mléčných kvót, které přes 30 let regulovaly množství vyrobeného mléka v evropských zemích.Dalším důvodem je ruské embargo, kvůli němuž se začaly v Evropě hromadit zásoby mléčných výrobků.„A potom je tady ještě třetí záležitost, a to je otázka exportu sušeného mléka do východních zemí, hlavně tedy Číny, který se zpomalil. Až bych řekl, že se zastavil,“ dodává Zdeněk Houška, místopředseda Mlékařského a hospodářského družstva Jih.Výkupní cena mléka se tak v průměru propadla na necelých osm korun
za litr. Největší problémy mají malí chovatelé, kteří se často musejí zbavovat části chovů. Místo na prodej mléka se proto začínají orientovat na prodej masa. V Česku ovšem loni klesla i produkce masa.Vůbec nejvíc se propadla výroba vepřového, a to o 3,5 procenta na necelých 228 tisíc tun. Přitom jenom vepřové tvoří víc než polovinu celkové výroby v Česku.Tuzemští chovatelé dobytka se potýkají zejména s přebytkem na trhu, který přineslo ruské embargo na dovoz potravin. Problémem je levná zahraniční konkurence. Například jen z Německa se každý rok doveze až 130 tisíc tun vepřového, tedy téměř stejný objem, co Česko vyveze.„Takže se bohužel stává, že my vyvážíme živé maso, vyvezeme ho třeba do Rakouska nebo Německa, tam se porazí, zpracuje a vrátí se nám zpátky buď ve formě už naporcovaného masa, nebo ve formě zpracovaných masných výrobků,“ upozorňuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.Ministerstvo zemědělství loni zvýšilo podporu na ozdravování chovů. V takzvaném nákazovém fondu bylo přes jednu miliardu korun, z toho 720 milionů mohli využít právě chovatelé prasat. Základní potraviny na Slovensku zlevnily. Vláda na ně snížila daňZboží označené jako 'česká potravina' se bude muset skládat z českých surovinKvůli pádu cen a suchu trvají zemědělci na rychlé pomoci. Protestovat ale nebudouFarmářům se nelíbí nízké výkupní ceny mléka. Krizi projednají ministři EU
URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1579693
© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz |
[email protected]