MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav regionální a podnikové ekonomiky
Vývoj produkce vepřového masa v ČR v evropském kontextu Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.
Bc. Jana Majerová
Brno 2009 2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a pod odborným vedením prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. V Brně dne 25. května 2009
…………………………………….. Jana Majerová 3
Poděkování Velmi ráda bych touto cestou poděkovala prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za veškerou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování diplomové práce.
4
Abstrakt Majerová, J. Vývoj produkce vepřového masa v ČR v evropském kontextu. Diplomová práce. Brno, 2009. Diplomová práce se zabývá vývojem světového a evropského trhu v komoditní vertikále vepřové maso. Detailně se zabývá problematikou formování komoditní vertikály navazující na chov jatečních prasat v ČR. Dokumentuje vývoj cen a cenových hladin zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelů. Pomocí vybraných indexů charakterizuje konkurenceschopnost českého zahraničního obchodu s komoditou vepřové maso a prasata a srovnává výsledky s vybranými zeměmi Evropské unie. Klíčová slova: cena, cenová hladina, konkurenceschopnost, vepřové maso.
Abstract Majerová, J. Pig Meat Production Progress in the Czech Republic in European Connection. Diploma Dissertation. Brno, 2009. This dissertation analyses the progres sof the Pork industry on the European Union and World markets. Main focus is drawn on the question of commodity chain formation on accompanying abattoir pig-breeding in the Czech Republic. It reports in detail the development of prices and price levels of agricultural producers, industrial producers and consumers. The work provides a general assessment of the competitiveness of Czech producers and its forein trade with commodities as are pigmeat and pigs. These detected results based on selected indices of competititveness are compared with choosen countries of the EU afterwards. Keywords: Price, Price level, Competetiveness, Pork.
5
Obsah 1
ÚVOD ........................................................................................................................... 7
2
CÍL A METODIKA PRÁCE ...................................................................................... 9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 13
3.1 Agrární trh a agrobyznys ................................................................................. 13 3.1.1 Vymezení agrárního trhu ................................................................................ 13 3.1.2 Projevy globalizace a liberalizace v agrobyznysu .......................................... 16 3.2 Zemědělství v České republice z pohledu trhu prasat a vepřového masa ....... 19 3.2.1 Komoditní řetězec výroby vepřového masa ................................................... 19 3.2.2 Náklady v chovu prasat .................................................................................. 20 3.2.3 Tržby a rentabilita v chovu prasat .................................................................. 20 3.2.4 Vývoj a podmínky na trhu krmných směsí v ČR ........................................... 21 3.3
Vztah kvality a ceny při nákupu jatečních prasat ............................................ 22
3.4
Souvislosti cen a tržních vztahů ve vertikále ................................................... 23
3.5
Zahraniční obchod ........................................................................................... 25
3.6 Přístupy k hodnocení konkurenceschopnosti ................................................... 27 3.6.1 Konkurenceschopnost zemědělství ................................................................ 27 3.6.2 Vybrané přístupy hodnocení konkurenceschopnosti...................................... 28 4
VLASTNÍ PRÁCE ..................................................................................................... 31
4.1 Světový trh vepřového masa ............................................................................ 31 4.1.1 Vývoj stavů prasat a produkce vepřového masa ve světových regionech ..... 31 4.1.2 Diferenciace ve spotřebě vepřového masa ..................................................... 37 4.1.3 Zahraniční obchod s vepřovým masem a jeho důsledky................................ 38 4.2 Evropská unie................................................................................................... 45 4.2.1 Stavy prasat a produkce vepřového masa ...................................................... 45 4.2.2 Regionální rozdíly ve spotřebě vepřového masa v EU .................................. 51 4.2.3 Ceny jatečních prasat na trhu v EU ................................................................ 54 4.2.4 Zahraniční obchod Evropské unie .................................................................. 58 4.3 Analýza trhu prasat a vepřového masa v ČR ................................................... 60 4.3.1 Vývoj stavů prasat .......................................................................................... 60 4.3.2 Produkce vepřového masa a bilance výroby .................................................. 64 4.3.3 Spotřeba vepřového masa............................................................................... 68 4.3.4 Cenové podmínky na trhu jatečních prasat a vepřového masa ...................... 70 4.3.5 Zahraniční obchod ČR s komoditou............................................................... 78 4.3.6 Analýza konkurenceschopnosti v komoditní vertikále vepřové maso v ČR a komparace s vybranými zeměmi EU ............................................................. 82 5
ZÁVĚRY .................................................................................................................... 94
6
LITERATURA ........................................................................................................ 102
7
PŘÍLOHY ................................................................. Chyba! Záložka není definována.
6
1 ÚVOD Zemědělství v ekonomice každého státu plní velmi důležitou roli týkající se zajišťování produkce potravin, respektive dalších výrobků založených na využití zemědělských surovin. Není však pouze odvětvím výrobním. Je také rozhodujícím činitelem v tvorbě životního prostředí a trvale udržitelném rozvoji společnosti. Zemědělská výroba svým výrobním procesem spojeným s přírodou, specifickou sociálně-ekonomickou strukturou výrobců a odlišnostmi ve fungování agrárního trhu má určitá specifika i v současné společnosti. Moderní přístupy v chápání zemědělství se však poněkud odlišují od původního, pouze produkčního vymezení, komplexní přístupy se projevují v ohledu i na jeho mimoprodukční funkce, tedy rozvoj krajiny a kvalitnější život na venkově. Z ekonomického pohledu všechny tyto faktory a jejich kombinace jsou příčinami krátkodobých fluktuací v cenách produkce i zákonitostmi vývoje agrárního trhu projevujícími se poklesem zemědělských cen v dlouhodobějším horizontu. Důsledkem je důchodová disparita zemědělců ve srovnání s příjmy výrobců ostatních sektorů národního hospodářství. Současný ekonomický vývoj i vývoj v zemědělství navíc ovlivňuje globalizace, která se v agrárním sektoru projevuje rozšiřováním relevantního trhu při zvyšování konkurence jako předpokladu pro lepší alokaci výrobních zdrojů; zároveň tyto faktory žádají, ale i umožňují rychlejší vědeckotechnický rozvoj, vývoj nových výrobků, procesů a postupů na nadnárodním trhu. Jsou i jedním z rozhodujících motivů vzniku celých komoditních vertikál a nadnárodních sítí v celém agrobyznysu. Zemědělství je tedy ovlivňováno specifickými faktory agrárního sektoru a současně procesy globalizace projevujícími se v struktuře celé společnosti. Jednou z komoditních vertikál zemědělství, ve kterých se důsledky těchto procesů projevují, je komoditní vertikála prasat a vepřového masa. Světový trh vepřového masa ovlivňuje fenomén nárůstu spotřeby masa zejména v asijských zemích. V Číně jako největším světovém výrobci vepřového masa lze očekávat i další nárůst produkce i při větších objemech dovozu zejména kvůli očekávanému hospodářskému růstu. V posledních několika letech došlo k významnému růstu exportu vepřového masa z USA a z EU. Ta jako druhý největší světový producent byla posunuta v exportu za USA. Nejdůležitější importními zeměmi je Japonsko a při rozmáhající se domácí výrobě také Rusko. V tomto globálním soutěžním prostředí pak významnou roli hraje i míra, forma a strategie státních zásahů do daného odvětví i celé vertikály v rámci konkrétní agrární, resp. hospodářské politiky. Jak známo, jedním ze základních principů společné zemědělské politiky EU (dále SZP) je růst a udržení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, aniž by došlo k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy. Vývoj však ukazuje, že v chovech prasat struktura malovýrobních forem prvovýrobního hospodaření pro udržení konkurenceschopnosti již plně nevyhovuje a že dochází k strukturálním přeměnám právě v tomto odvětví. Počet chovatelů prasat se snižuje při růstu koncentrace zvířat a využívání lepších technologií, výrazně se zvyšuje produktivita práce. V ČR naopak se proces 7
koncentrace nepodporuje, výrobci prasat se sdružují v odbytových centrech pro lepší vyjednávání o svých pozicích (a hlavně cenách) na trhu. V rámci společné organizace trhu SZP není chov prasat regulován početními stavy ani produkčními kvótami a z rozpočtu EU není přímo dotován. Společná organizace trhu v tomto sektoru se projevuje prostřednictvím systému vývozních subvencí, právními regulacemi týkající se požadavků na kvalitu a existence společného celního sazebníku a opatření v obchodu EU se třetími zeměmi. Chovatelé prasat teoreticky nejsou ani příjemci přímých plateb, neboť ty jsou vázány na obdělávanou půdu a ne na produkci potravin. Pro ČR je chov prasat tradičním odvětvím živočišné výroby, ale jeho podíl na celkové produkci zemědělství se trvale snižuje a nyní dosahuje okolo 10 %. V současné době se potýká s problémy rentability, snižováním počtu prasat ve všech kategoriích, což je spojeno s nižší domácí produkcí vepřového masa. Z hlediska podmínek poptávky spotřeba vepřového masa je výrazně ovlivňována spotřebou ostatních druhů mas a je stále výrazněji vymezována požadavky na kvalitu, cenu a potravinovou bezpečnost. Projevují se požadavky na systém chráněných značek Evropské unie spolu s požadavky na označování potravin na jednotném trhu s ohledem na zpětnou dohledatelnost v případě vzniklých problémů. Přitom obchodní řetězce jako finální článek vertikály projevují svou tržní sílu tlakem snižování cen zpracovatelům, kteří se snaží promítnout tento tlak do výše ceny vyplácené zemědělcům. V této vertikále jsou tedy problémem nejen nízké ceny zemědělských výrobců, ale nastává problém i ve fázi průmyslového zpracování masa. Zvyšující se marže obchodních řetězců na úkor potravinářského sektoru způsobují problémy právě producentům prasat z pohledu neschopnosti dodávat zpracovatelům požadovanou kvalitu za akceptovatelné ceny oběma stranami, a proto je zvyšován levnější dovoz prasat. Například největší zemědělsko-potravinářský koncern Agrofert se netají tím, že ročně dováží až 60 tisíc tun prasat1 pro udržení přiměřené ceny uzenin. Chov prasat a produkce vepřového masa je tedy v současnosti v České republice dlouhodobě aktuální téma. Z tohoto důvodu je však nezbytné posuzovat reálné předpoklady konkurenceschopnosti českých výrobců a zpracovatelů na globalizujících se trzích vepřového masa.
1
Rozhovor s Petrem Cingrem, Agrofert magazín, březen 2008, str. 7 (Adamčíková, 2008)
8
2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem diplomové práce je zhodnotit postavení českých výrobců v komoditní vertikále vepřového masa. Analyzovat možnosti a předpoklady konkurenceschopnosti producentů prasat a zpracovatelů vepřového masa na evropském trhu. Vymezený cíl si vyžádal volit metodický přístup k řešení umožňující zkoumání problematiky v širších výrobních a ekonomických souvislostech vývoje trhů dané komodity. Celkově proto vycházel z charakteristik vývoje světového trhu prasat a vepřového masa, ve které byly současně specifikovány změny v postavení evropských producentů a producentů v ČR na těchto trzích. V uvedených souvislostech byl následně hodnocen vývoj produkce vepřového masa v EU 27, s podrobnější charakteristikou vývoje v zemích původní EU 15 a v nových členských zemích EU 10, resp. EU 12. Zpracování diplomové práce metodologicky vyžadovalo zpracování a propojení několika vzájemně souvisejících tematických okruhů, které umožnily postupné naplnit zadání vyplývající z výše uvedeného cíle. Okruhy řešení byly proto vymezeny tak, aby umožnily charakterizovat trh prasat a vepřového masa v celé komoditní vertikále, analyzovat obecné i specifické znaky současného vývoje na světovém trhu, charakterizovat vývoj i specifika na společném trhu EU a jejich projevy v konkrétních podmínkách českého zemědělství. Celkovému zaměření a zvolenému systémovému přístupu vycházejícímu z obecného vymezení problematiky až po konkretizaci v souvislostech zkoumané vertikály odpovídá již první teoreticko-metodologická část práce věnovaná zpracování literárního přehledu, který je zaměřen do následujících okruhů problematiky, týkající se: ► základní charakteristiky agrárního trhu a agrobyznysu, obecné charakteristiky formování nabídky a poptávky v zemědělství a faktory je ovlivňující, specifika formování cen v zemědělství, ► zemědělství v ČR a postavení chovu prasat s orientací na strukturu a vývoj nákladů a rentability v tomto odvětví s určitou komparací s vývojem podmínek na trhu obilovin jako složky krmných směsí, tedy nejvýznamnější položky nákladů na výkrm prasat, ► metodického přístupu k vymezení kriterií hodnocení prodeje jatečných prasat, ► problematiky zahraničního obchodu, ► otázek konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů v zemědělství včetně specifikace přístupů hodnocení konkurenceschopnosti obecně a volby ukazatelů umožňujících specifikaci potenciálních komparativních výhod českých producentů prasat a vepřového masa.
9
Na tyto okruhy navazují jednotlivé části vlastní práce, kde jsou uvedeny výsledky řešení v těchto oblastech: ► první oblast, věnovaná vývoji světového trhu, představuje výsledky analýzy světové produkce prasat a vepřového masa, vymezuje regiony s významným vlivem na světový trh, charakterizuje spotřebu vepřového masa a vývoj soběstačnosti v těchto regionech, na což navazuje vymezení důležitých světových trhů z pohledu exportu a importu, ► druhá oblast, zaměřená na rozbor trhu EU, vychází ze zpracování základních ukazatelů charakterizujících daný trh, jako jsou stavy prasat, intenzita chovu prasat a produkce vepřového masa, průměrná spotřeba na obyvatele vybraných zemí; další část je věnována úrovni cen jatečních prasat a komparaci mezi vybranými zeměmi EU; součástí je i zhodnocení zahraničního obchodu s vepřovým masem a živými prasaty, ► třetí oblast je věnována podrobnému rozboru situace na trhu České republiky, kde: - jsou zpracovány podrobné charakteristiky vývoje předpokladů nabídky dané komodity, tj. celkových stavů prasat i jednotlivých kategorií prasat na území státu celkem i v jednotlivých krajích ČR, obdobně je zpracována i analýza produkce vepřového masa, - jsou zpracovány předpoklady vymezení poptávky na bázi analýz vývoje spotřeby vepřového masa včetně aplikace systému SEUROP pro vyhodnocení zastoupení jakostních tříd prasat, - jsou analyzovány cenové podmínky a jejich vývoj ve vertikále jatečních prasat a vepřového masa; jedná se o ceny zemědělských výrobců, ceny průmyslových výrobců a ceny spotřebitelské, cenové vazby v komoditní vertikále jsou charakterizovány porovnáním cen vybraného druhu masa a výrobku z masa, - je charakterizován agrární zahraniční obchod České republiky, zahraniční obchod s živými prasaty a vepřovým masem, vyhodnocena bilance a obrat u těchto komodit a uvedeny rozhodující obchodní partneři, - je propočten podíl ČR na agrárním exportu/importu EU a světovém agrárním exportu/importu, dále podíl ČR na exportu/importu EU a světa u vepřového masa a živých prasat a zpracovány ukazatele užívané pro identifikaci komparativních a relativních obchodních výhod v této komoditní vertikále a v závěru práce jsou získané výsledky využity pro některé pohledy mezinárodních komparací situace na trhu vepřového masa a prasat v ČR a vybraných členských zemí EU, a to Francie, Polska, Dánska, Německa a Španělska. Získané výsledky, propočty a zjištění jsou celkově vyhodnoceny v rámci diskuse a formulovány obecnější závěry resp. doporučení vyplývající z poznatků z provedených analýz ve vlastní práci. Dokumentace k prováděným analýzám je součástí přílohy. 10
V rámci vlastních analýz jsou v kapitole (4.2) týkající se komparací států Evropské unie zpracovány údaje Faostatu o počtech kusů prasat na 100 hektarů orné půdy. Následuje porovnání reprezentativních cen realizovaných na vybraných trzích EU. Zdrojem těchto dat jsou Zprávy o trhu hovězího a vepřového masa dostupné z internetových stránek Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). V rámci analýz zahraničního obchodu EU byly přepočteny hodnoty zboží v EUR na kilogram exportu a importu vepřového masa a živých prasat. Podkladem pro tyto výpočty byly údaje ComExt – aplikace Eurostatu. V kapitole 4.3 týkající se analýzy českého trhu prasat a vepřového masa jsou uváděny stavy prasat v ČR od roku 1980 z údajů ČSÚ s využitím bazického indexu, kdy základem byl právě rok 1980 a index řetězový porovnávající meziroční změny stavů prasat. V další části analyzující časové řady cen zemědělských výrobců, cen průmyslových výrobců a cen spotřebitelských všech komodit a výrobků byly použity bazické indexy s pevným základem k měsíci září roku 2002. Analýzy CZV vycházejí ze Zpráv o trhu hovězího a vepřového masa, od 3. čtvrtletí roku 2002 až do aktuálnějších dat 10. týdne roku 2009. V komparaci CZV, CPV a SC jsou použita data stejného období jako u zbývajících cen. CPV a SC byly zjištěny z Českého statistického úřadu. Nejprve jsou porovnány ceny a cenové hladiny u zemědělských výrobců, následuje srovnání cen a cenových hladin průmyslových výrobců, kde jsou hodnoceny dva druhy vepřového masa, a to vepřová kýta bez kosti a vepřová pečeně s kostí a dva druhy masných výrobků z vepřového masa, tedy šunkového salámu a vepřové šunky. Pro celkové zhodnocení cen jednotlivých fází vertikály je použito komparace těchto cen a cenových hladin u vepřové kýty a vepřové šunky.
Metodické poznámky ke kapitole 4.3.6 Pro analýzu konkurenceschopnosti českých producentů prasat a vepřového masa jsou použity hodnoty agrárního zahraničního obchodu a obchodu s komoditami z (údaje z Faostatu) v milionech USD. Na základě srovnání ČR a pěti vybraných zemí jsou postupně porovnávány komparativní výhody, relativní obchodní výhoda a úroveň vnitroodvětvové směny v letech 1995 - 2006. Nejdříve je hodnocen podíl českého agrárního zahraničního obchodu na agrárním zahraničním obchodě Evropské unie. Následně jsou hodnoceny podíly českého agrárního exportu a exportu komodit vepřové maso a prasata na trhu EU i na trhu světovém, stejně tak jsou hodnoceny podíly českého agrárního importu a importu komodit na trhu EU i světovém. Tyto výpočty pak odpovídají prvnímu zmíněnému indexu v kapitole 3.6.2, tedy indexu RCA1. Následuje vyhodnocení indexu RCA2 nejprve pro Českou republiku u vepřového masa a u prasat a poté komparace s vybranými státy EU, stejně tak jsou provedeny analýzy indexů RCA4 a RCA6. Stejně tak je vyhodnocen index vnitroodvětvové směny (Grubel-Lloyd index).
11
Tato diplomová práce byla zpracována v rámci Výzkumného záměru PEF MZLU MSM 6215648904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu jako součást řešení tematického směru 04 Vývojové tendence v agrobusinessu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změny agrární politiky.
12
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Agrární trh a agrobyznys 3.1.1 Vymezení agrárního trhu Pro vymezení trhu obecně existuje v literatuře řada definic z různých úhlů pohledu. V dané souvislosti lze trh definovat kupř. podle Macákové (2005): „trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží.“ Agrární (zemědělsko-potravinářský) trh představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací. Agrární trh obecně je charakterizován různou časovou odezvou výrobců a spotřebitelů potravinářské produkce na signály trhu. Poptávka po potravinách v určitém v určitém období je závislá na cenách platných v tomto určitém období: Dt = f (Ct), kde Dt je poptávka v období t a Ct je cena v období t. Spotřebitel ve své poptávce se řídí informací trhu v podobě konkrétní ceny dané komodity a zpravidla reaguje na ceny bezprostředně. Faktory ovlivňující poptávku po produktu: ► ► ► ► ► ► ►
cena produktu, cena substitutů produktu, cena komplementárních (doplňkových) produktů, příjem spotřebitelů, spotřebitelské preference (chuťové zvyklosti spotřebitelů), očekávání dalšího růstu cen produktu, počet spotřebitelů – růst populace.
Nabídka zemědělských výrobků (pokud abstrahujeme od zásob), je na druhé straně v krátkodobém pojetí zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změnu v ceně je dána délkou výrobního cyklu: St = f (Ct – 1), kde St je nabídka v období t a Ct – 1 je cena v období (t – 1). Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v současném období (roce), budou na stejné úrovni i v období (roce) příštím. Bez kvalifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a nabízená produkce v období t + 1 může přijít na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období t. V případě víceletého výrobního cyklu (např. chov skotu, ovocnářství, vinohradnictví, chmelařství) je nabídka v období t odezvou na ceny, které platily před dvěma, třemi i čtyřmi léty. Požadavky trhu se pak tím více mohou lišit od toho, co budou nabízet výrobci (Bečvářová, 2001).
13
Faktory ovlivňující nabídku: ► cena produktu, ► cena dalších produktů, které podnik může vyrábět, ► cena výrobků produkovaných společně (mléko – maso, mák – makovina), ► náklady na produkci, ► úroveň technologie (technologie + šlechtění, výzkum, vývoj), ► cíle výrobců (ne vždy zisk), ► očekávání změny cen produktu, ► nepředvídatelná rizika. Pesimistická a optimistická cenová očekávání a doprovodné změny v produkci se projeví v cyklických změnách cen, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkověpoptávkovém grafu a v analýze agrárního trhu je znám pod pojmem „pavučinový teorém“.
Fungování agrárního trhu dále je modifikováno: Obecně: ► část produkce (výrobní a osobní spotřeba v podniku) má naturální charakter, neprochází trhem: není bezprostředně podřízena zákonitostem trhu a naopak zkresluje parametry v nabídce a poptávce některých komodit, ► u části zemědělských surovin a produktů z nich vyráběných neexistuje jednotný národní trh, komodity si konkurují pouze v rámci (užších či širších) místních trhů = existuje nedokonalá konkurence při velkém počtu výrobců, ► působení tržních signálů může být podstatně modifikováno průběhem počasí – stimulační funkce ceny na zvýšení nabídky může být podpořena, omezena resp. negována počasím, stejně jako časové parametry utváření tržní rovnováhy. Na straně poptávky: ► poptávka po zemědělských komoditách je zpravidla odvozena od poptávky po finálních produktech = spotřebních statcích, které jsou ze zemědělských surovin průmyslově zpracovány, přičemž vývoj poptávky po potravinových a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa, ► poptávka se vyznačuje nízkou cenovou a důchodovou pružností, vyplývající z toho, že spotřeba potravin má dané hranice minimální a maximální spotřeby - hranice minimální spotřeby je dána fyziologickým minimem člověka nutným k zachování životních funkcí, - hranice maximální spotřeby je dána zdravotně-fyziologickou hranicí („normy racionální výživy“), při vysokém stupni nasycenosti potřeb potravinami nedochází k dalšímu růstu v objemu poptávky po potravinách, ► změna tržní ceny, za jinak nezměněných podmínek, vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby potravin, 14
► při růstu důchodu (za podmínky vysokého stupně nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá.
Na straně nabídky: ► nabídka v podmínkách tržního hospodářství je souhrnem rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě, tj. o množství jednotlivých výrobků, o použité technologii a technice, charakteristickým znakem je obtížná adaptace výroby (nabídky) na změny tržních cen, ► velikost nabídky však nezávisí pouze na rozhodnutí samotných výrobců o množství použití výrobních faktorů: zemědělská výroba, zejména rostlinná, je značně ovlivněna proměnlivými a nepředvídatelnými faktory klimatu, kvality půdy a počasí, tj. rizikem, že změny rozhodnutí o výrobě nevyvolají adekvátní změny v časově opožděné nabídce, ► mezi rozhodnutím o výrobě v závislosti na signálech trhu a skutečnou změnou v nabídce uplyne poměrně dlouhá doba, ve které se může situace na trhu podstatně změnit: konzervativnost v rozhodnutích o změně rozsahu a struktury výroby, ► omezenost množství půdy a institut soukromého vlastnictví půdy ztěžují jak vstup kapitálu do zemědělství, tak i jeho odliv (Bečvářová, 2001).
Pro agrární trh je rovněž charakteristické, že se v zemědělství nevytváří nové pracovní příležitosti, poptávka je po pracovnících velice nízká a nabídka práce na tomto trhu kvůli nízkým mzdám v zemědělství je rovněž malá. Neočekávaná poptávka zemědělských výrobců například pro sezónní práce po kvalifikovaných pracovnících lze následně těžce realizovat. Na agrárním trhu funguje mechanismus formování cen, tedy mechanismus cen zemědělských výrobců a cen spotřebitelských. V prostředí nedokonalé konkurence (Bečvářová, 2005), např. omezený monopol, resp. bilaterální monopol/oligopol se promítá v přenosu (odvození) poptávky a nabídky. Tržní síla se projevuje deformací odvozené poptávky po zemědělských produktech včetně negativních vlivů na tvorbu cen placených zemědělcům. Spotřebitelskou cenu (Pr) determinuje primární poptávková křivka (spotřebitelská poptávka) a odvozená nabídková křivka (primární nabídka farem plus marketingová marže). Zemědělskou cenu (Pf) determinuje primární nabídková křivka (nabídka na úrovni farem) a odvozená poptávková křivka (poptávka po zemědělském produktu). Rozdíl mezi maloobchodní cenou a zemědělskou cenou tvoří marketingová marže.
15
Obrázek 1 Tržní determinace formování zemědělských a spotřebitelských cen
Podle uvedených principů dlouhodobě fungoval původně regionálně vymezený agrární trh (přesněji trh zemědělských produktů), ale v souvislosti s jeho rozšiřováním v důsledku procesů integrace a liberalizace měly podstatný vliv na výrazně změny fungování globalizujícího se trhu. Tyto přeměny se promítly v podnikatelském prostředí agrárního sektoru a v posílení vlivu celého agrobyznysu.
3.1.2 Projevy globalizace a liberalizace v agrobyznysu Globalizace v ekonomickém pojetí je podle OECD procesem, který zvyšuje závislost trhů a výroby různých zemí díky dynamice obchodu se zbožím a službami, pohybem kapitálu a technologií. Současný stav agrárního trhu je silně ovlivňován faktorem liberalizace trhu. Díky levné a neomezené dopravě a také dostupné komunikaci se zvyšuje konkurence na větším prostoru a faktorem vytváření agrobyznysu, kdy zesiluje vliv poptávky po zemědělské produkci. „Liberalizace trhů v agrobyznysu naráží na řadu problémů především proto, že zemědělské produkty, potraviny a výroba dalších produktů zemědělského původu jsou považovány za strategickou součást potravinové a národní bezpečnosti jednotlivých zemí“ (Bečvářová, 2004). Stávajícím problémem, který je ovlivňován těmito faktory, jsou 2/3 světového agrárního obchodu, které představují potraviny a další vysoce finalizované produkty a pro zemědělské výrobce to není pozitivním jevem.
16
Podle Davise a Goldberga (1957) je agrobyznys definován v klasickém pojetí jako „…souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě, to znamená výrobní činnosti na farmě a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených“.
Podle této klasické definice jsou do agrobyznysu zahrnována tato odvětví: a) dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (energetika, specializované strojírenství, chemie atd.), b) zemědělská prvovýroba, c) krmivářský průmysl, d) služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.), e) potravinářský a další zpracovatelský průmysl, f) potravinářský obchod a veřejné stravování.
Pro aktuální zpřesnění reflektující situaci na přelomu tisíciletí, kdy se významně posiluje vliv genetického a biologického výzkumu v předvýrobních fázích, lze využít definici podle Sonky a Hudsona (1999), kteří definují agrobyznysu jako řetězec subrektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující: a) b) c) d) e)
výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu, dodavatele ostatních vstupů, zemědělské výrobce, nákupce zemědělských produktů, zpracovatele první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků, f) (malo)obchod a instituce veřejného stravování.
Princip agrobyznysu znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování) zemědělských komodit do konečného výrobku, do potravin. Představuje doslova „průřez“ celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo či zprostředkovaně zapojují v procesech výroby potravin (Bečvářová, 2005). Z výzkumu formování světového agrobyznysu a jeho projevů v podmínkách evropského regionu podle Bečvářové (2004) vyplývá, že zásadní změnou, typickou pro současnou fázi vývoje zemědělství v rámci celého komplexu odvětví podílejících se na výrobě potravin, je změna charakteru samotný agrárních a potravinových trhů.
17
Obecně lze danou fázi vývoje charakterizovat těmito projevy: ► nabídka zemědělských produktů je formována na základě vyhodnocení vzájemných interakcí nabídky a poptávky a vazeb v celém řetězci agrobyznysu, přičemž finální poptávka má rozhodující vliv na množství a strukturu výroby i dodávek v čase a prostoru, ► do toku potravin a zemědělských produktů zasahuje celá škála firem a organizací často nezemědělského charakteru, globálních sítí, soukromých společností i veřejných subjektů, které se podílejí na identifikaci i ovlivnění konkrétních požadavků spotřebitelů a spotřebitelských segmentů, ► zájem spotřebitelů je zaměřen na hodnotu potravin (kvalita za nízké ceny) i na sortiment, roste poptávka po potravinách s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou kuchyňsky upravené, konzervované, zmrazené a dehydratované výrobky; obchody nabízející tento typ potravin se stávají vůdčími, rozhodujícími v maloobchodě a určují model obchodu v konkrétním potravinovém řetězci, ► posilují se kritéria ochrany spotřebitelů ve vztahu ke kvalitě potravin z hlediska péče o zdraví, potravinovou bezpečnost, bio-terorismus, identifikaci původu potravinových zdrojů, ► prohlubuje se integrace potravinového hospodářství ve světě, klesá vliv ochrany vnitřních potravinových trhů jednotlivých států obchodními bariérami; agrární trhy se liberalizují, ► prosazuje se konsolidace firem ve všech segmentech potravinového řetězce, která využívá přínosů z rozsahu, prohlubuje se kontrola a koordinace navazujících činností, ve vzájemných vazbách se uplatňuje e-commerce, forwardové kontrakty apod., ► konkurence dostává podobu soutěžení celých komoditních vertikál na příslušném segmentu potravinového trhu. Rozhodujícím vztahem determinujícím množství a kvalitu zemědělských produktů i cenově nákladové podmínky na trzích se stává poptávka, která stále výrazněji působí na celý systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů. Vazba mezi výrobcem zemědělské suroviny a konečným spotřebitelem je zprostředkovaná (Bečvářová, 2004). Zemědělství jako prvovýrobní článek je úzce propojeno s organizacemi nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů (především potravinářský průmysl), s organizacemi dopravních a dalších distribučních služeb, obchodem i institucemi veřejného stravování, jako jsou restaurace, hotely, nemocnice, školy apod. Samozřejmě, že procesy globalizace a liberalizace se projevily různou mírou i způsoby v každém odvětví národního hospodářství. V zemědělství byly ovlivněny řadou specifik, rozdílně působí v rostlinné a živočišné výrobě; stejně tak je rozdílný individuální dopad na komodity v rámci jednotlivých komoditních vertikál. 18
3.2 Zemědělství v České republice z pohledu trhu prasat a vepřového masa České zemědělství od počátku devadesátých let prošlo razantními proměnami, zejména obnovení vlastnických vztahů a ekonomického mechanismu. Od tohoto období je chov prasat v ČR charakteristický poklesem stavů prasat, například v roce 2003 se chov prasat podílel na celkové produkci ČR 15,49 procenty, v roce 2008 pak tento podíl klesl na 9,46 %2. Chov prasat se totiž dlouhodobě potýká s nízkými realizačními cenami a růstem nákladů. Tyto faktory způsobují odchod mnoha chovatelů z tohoto odvětví. Dalším faktorem snižujícím domácí nabídku prasat na tuzemském trhu je zvýšený vývoz zvířat do ostatních zemí.
3.2.1 Komoditní řetězec výroby vepřového masa Řetězec výroby vepřového masa je možné si představit jako dynamický systém (Fiedler & Smital, 2002), který je utvářen soustavou vzájemně komunikujících prvků a lze ho vymezit z různých úhlů pohledu. Z hlediska ekonomického jsou těmito prvky (viz obrázek 2): spotřebitel, marketing, výroba (řízení, prostředí, výživa a zdraví); podobně lze zobrazit hledisko zootechnické: chov prasnic s odchovem plemenných nebo chovných zvířat, inseminační stanice kanců a výkrm; z genetického hlediska jsou to prvky jako šlechtitelské, rozmnožovací a užitkové chovy. Spotřebitel
Marketing
Výroba – chov prasat
Řízení
Prostředí
Šlechtění
Výživa
Zdraví
Obrázek 2 Řetězec výroby vepřového masa – hledisko ekonomické (Fiedler & Smital, 2002)
V těchto systémech se vyskytuje celá řada dílčích proměnných a faktorů, z nichž některé jsou kontrolovatelné a lze jimi systém aktivně regulovat, jiné jsou nekontrolovatelné a ty vymezují prostor možností daného systému. Za nejdůležitější produkční vstupy je považována spotřeba krmiv, cena krmiv a fixní náklady. Náklady, tržby a rentabilita v chovu prasat a stav trhu krmných směsí v ČR jsou tedy další částí literárního přehledu. V následující části jsou uvedeny výsledky analýzy nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků (Poláčková, 2008) pro pochopení širších souvislostí v chovu prasat. 2
Zdroj ČSÚ, Souhrnný zemědělský účet, výsledky za rok 2003 a 2008
19
3.2.2
Náklady v chovu prasat
Vliv na výkrm prasat má zejména struktura nákladů, která je zobrazena v následujícím přehledu, odkud vyplynulo, že nejvýznamnější položkou nákladů jsou krmiva s více než 65% podílem na celkových nákladech. Další velmi významnou složkou jsou pracovní náklady.
1,5%
krmiva nakupovaná
7,6%
krmiva vlastní ostatní přímý materiál
11,8% 48,3%
6,9%
ostatní přímé náklady a služby pracovní náklady
7,1%
náklady pomocných činností
16,9%
režie Obrázek 3 Struktura nákladů výkrmu prasat v roce 2006 (Poláčková, 2008)
S rostoucí užitkovostí prasat jsou spojeny úměrně zvyšující se požadavky a náklady na kvalitní krmiva a v této spojitosti se zkracuje doba výkrmu a zrychluje obrátkovost a jsou lépe využívány stájové kapacity. Tyto souvislosti jsou zachyceny v následující tabulce 1. Tabulka 1 Náklady výkrmu prasat v závislosti na užitkovosti v roce 2006 Interval průměrného přírůstku (kg/KD) Ukazatel do 0,590 0,591-0,680 nad 0,680 Vlastní náklady celkem (Kč/100 KD) 1 418 1 477 1 570 Užitkovost (kg/KD) 0,538 0,631 0,745 Vlastní náklady na přírůstek (Kč/kg) 25,63 23,05 20,87 Vlastní náklady na živou hmotnost (Kč/kg) 38,13 34,29 31,05 Pramen: Poláčková, 2008
3.2.3
Tržby a rentabilita v chovu prasat
Rentabilita výkrmu prasat odráží jak celkové náklady vynaložené na výkrm, včetně zohlednění nákladů vyplývajících z obratu stáda3, tj. vlastní náklady na 1 kg ž. hm. jatečného prasete, tak dosaženou realizační cenu. Realizační ceny jsou dlouhodobě pod vlastními náklady na výrobu, výjimkou byl rok 2005, kdy byl v průměru dosažen zisk 0,84 Kč/kg ž. hm. V roce 2006 realizační ceny respondentů poklesly meziročně průměrně o 2,6 % na 31,06 Kč/kg ž. hm. V důsledku růstu nákladů a poklesu realizačních cen v roce 2006 poklesla průměrná míra rentability ve výkrmu prasat na -4 %, v roce 2005 byla průměrná míra rentability +2,7 % (Poláčková, 2008).
3
náklady na sele a předvýkrm
20
Na rentabilitu chovu mají vliv kromě nákladovosti ve výkrmu prasat a úrovně realizačních cen také vliv náklady a užitkovost v chovu prasnic, popř. v kategorii předvýkrm prasat. Podle studie podniků s uzavřeným obratem stáda (Poláčková, 2008) byly rozděleny skupiny podle počtu narozených selat na prasnici a pro tyto skupiny byly vypočteny náklady na předvýkrm a výkrm prasat a tedy bylo zjištěno, že: ► ve skupinách do 18 a mezi 18,1-21 narozených selat na prasnici jsou většinou podniky s menšími koncentracemi zvířat, přičemž u těchto skupin je celková doba laktace delší, což negativně ovlivňuje obrátkovost4 a naopak pozitivně působí na hmotnost odstavených selat, ► ve skupině nad 21 narozených selat jsou převážně velkochovy prasat s velkou intenzitou výroby, které využívají moderní technologie snižující potřebu lidské práce, u této skupiny jsou náklady na jatečné prase lepší, protože je zde kratší laktace a vyšší obrátkovost. Hlavním faktorem ovlivňujícím cenu vepřového masa jsou tedy náklady na krmiva. Vyšší míry rentability mohou tedy teoreticky dosahovat ti výrobci, kteří využívající moderních technologií a jsou současně schopni dosáhnout větší užitkovosti5. Zpravidla by se mělo jednat o chovy prasat s větší koncentrací zvířat, umožňující optimální využití technologií i systémů chovu zvířat včetně konverze krmiv projevující se v užitkovosti. Vzhledem k tomu, že právě krmiva a krmné směsi jsou jedním z rozhodujících faktorů efektivnosti této produkce, je součástí charakteristiky podmínek českých producentů prasat je také rozbor situace na trhu krmných směsí na domácím trhu.
3.2.4
Vývoj a podmínky na trhu krmných směsí v ČR
Krmné směsi podle předchozí kapitoly tvoří více než 65 % nákladů na výkrm prasat, je tedy potřeba zaměřit se na vývoj výroby a ceny krmných směsí jako důležité součásti pro pochopení situace tuzemských zemědělských výrobců. V České republice nedocházelo do roku 2003 k podstatným změnám ve výrobě krmných směsí, výraznější pokles byl zaznamenán v roce 2004 a na této úrovni produkce se pohybuje i v současnosti, přičemž 80-90 % krmných směsí je vyrobeno pro realizaci na trhu pro cizí odběratele, zbylých 10-20 % tvoří krmné směsi pro vlastní potřebu. Tabulka 2 Výroba krmných směsí u prasat v tis. tun 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 1 423,4 1 507,7 1 416,7 1 474,8 1 213,7 1 199,4 1 243,0 1 268,1 Prasata celkem uváděné do oběhu pro cizí 1 192,6 1 265,2 1 211,1 1 265,4 1 028,7 990,2 1 066,8 1 051,2 odběratele 230,8 242,5 205,7 209,4 185,0 209,1 176,2 217,0 určené pro vlastní spotřebu (Situační a výhledová zpráva Průmyslová krmiva, 2008)
4 5
počet vrhů na prasnici za rok než 0,680 kg/KD
21
Zatímco u výroby krmných směsí nedochází k podstatným výkyvům, ceny produkce krmných směsí nabývají rozdílných částek v jednotlivých letech. V roce 2004, kdy došlo k intenzivnějšímu poklesu výroby krmných směsí, došlo zároveň ke zvýšení ceny krmných směsí pro prasata nad 65 kg o 9,3 % oproti roku 2003 a k ještě výraznějšímu růstu ceny krmných směsí pro předvýkrm prasat (12,2 %). Roky 2005 a 2006 byly význačné klesajícími cenami krmných směsí pro obě uvedené skupiny prasat, avšak v roce 2007 došlo ve srovnání s rokem 2006 k 26% růstu krmiv pro prasata nad 65 kg a k 19% růstu krmiv pro předvýkrm prasat.
Tabulka 3 Průměrné roční ceny průmyslových výrobců krmných směsí v Kč/t 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Krmná směs prasata nad 65 kg
4 751 5 383 5 030 4 590 5 015 4 206 3 914 4 927
Krmná směs pro předvýkrm prasat
5 194 6 030 5 506 5 176 5 805 4 861 4 660 5 550
(Situační a výhledová zpráva Průmyslová krmiva, 2008)
Nestabilita cen krmných směsí se projevuje v nákladech zemědělských výrobců, přičemž ceny krmných směsí pro předvýkrm jsou obecně dražší (cenové rozpětí 4.600-6.000 Kč) než ceny krmných směsí pro prasata nad 65 kg (cenové rozpětí 3.900-5.400 Kč).
3.3 Vztah kvality a ceny při nákupu jatečních prasat Pro vyjádření kvality jatečných prasat a její odraz v ceně je podkladem jatečná hodnota pro stanovení cen zemědělským výrobcům. Základními ukazateli JUT (jatečně upravené tělo) při zpeněžování prasat je podíl svaloviny a hmotnost. Podle podílu svaloviny se zařadí JUT do tříd jakosti podle systému SEUROP dle tab. 4 pro standardní jateční prasata a dle tab. 5 pro prasata nestandardní. Nejvyspělejší státy neusilují o další zvyšování zmasilosti, udržují dosaženou úroveň a snaží se o zajištění vysoké standardní jakosti.
Tabulka 4 Klasifikační schéma systému SEUROP – pro standardní prasata S E U R
O
P
Podíl svaloviny v JUT (%) 60 a více 55 - 59,9 50 - 54,9 45 - 49,9 40 - 44,9 méně než 40 Pramen: Agris
Tabulka 5 Klasifikační schéma pro nestandardní prasata N T Z JUT do JUT nad zmasilé prasnice a Kritéria 59,9 kg 120 kg řezanci Pramen: Agris
22
H hubené prasnice a řezanci
K kanci a kryptorchidi
Při stanovení cen zemědělských výrobců se každé jakostní třídě přidělí ekonomická váha, která vyjadřuje cenu za 1 kg JUT. Výsledná cena je tedy závislá na dosažené jakostní třídě a hmotnosti JUT. Uvedený cenový model má šest samostatných tříd s rozsahem 5 % svaloviny uvnitř každé třídy. Určení ceny, zvláště v mezních hodnotách tříd, se může jevit jako málo spravedlivé. Proto se častěji uplatňuje vícestupňový cenový model, kdy každá třída jakosti je dále dělena podle 1 % svaloviny na pět podtříd. Základní cena, tj. 100 % je stanovena pro vybranou podtřídu zmasilosti. Vlastní zpeněžení se uskuteční prostřednictvím základní ceny za kg JUT za studena aktuálně domluvené mezi dodavatelem a odběratelem jatečných prasat. Za navýšení zmasilosti se cena do určité hranice zvyšuje, při poklesu zmasilosti klesá. V současnosti je většina prasat porážena v intervalu živé hmotnosti 90 až 120 kg, evropský průměr se pohybuje kolem 110 kg. Odlišné porážkové hmotnosti jsou požadovány zvláštními segmenty trhu. Jedná se o lehčí jatečná těla žádaná pro prodej čerstvého výsekového masa, nebo naopak o jatečná těla s vyšší hmotností určená pro výrobu velké, pomalu konzervované gurmánské šunky. V těchto případech jsou ceny za dodaná jatečná prasata stanoveny s ohledem na speciální využití suroviny. Ceny za jatečná prasata vycházejí z kvality jatečných těl zjištěné při klasifikaci podle podílu svaloviny a hmotnosti. Ceny v tržním hospodářství dále ovlivňuje nabídka a poptávka, která významně působí na cykly produkce jatečných prasat (Pulkrábek, 2005).
3.4 Souvislosti cen a tržních vztahů ve vertikále Jedním z nejdůležitějších předpokladů konkurenceschopnosti producentů jatečních prasat a vepřového masa je cena a její formování (viz výše). V komoditních vertikálách lze obvykle analyzovat tři kategorie cen pro zachycení vývoje a podmínek na trhu, a to ceny zemědělských výrobců (CZV), ceny průmyslových výrobců (CPV) a ceny spotřebitelské (SC). Ceny zemědělských výrobců (CZV) jsou Českým statistickým úřadem měsíčně zjišťované ceny u vybraných výrobců v zemědělství. Ceny jsou očištěny od daně z přidané hodnoty a prostým aritmetickým průměrem jsou vypočítány z cen jednotlivých výrobců. Analýza cen v práci však vychází ze Zpráv o trhu hovězího a vepřového masa vydávané v intervalu 14 dní a ceny jsou zjišťovány jako týdenní průměry až u 35 zemědělských podniků v ČR, stejně jako údaje ČSÚ jsou uváděny bez DPH. Ceny průmyslových výrobců (CPV) jako ceny následující fáze vertikály jsou ceny vyplácené zpracovatelům výchozí suroviny. Obvykle jsou tyto ceny vyšší než CZV a nižší než ceny spotřebitelské. Jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1.300) za vybrané reprezentanty (cca 5.700). Vykazované ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku jsou uváděny bez DPH a spotřební daně (bez nákladů na dopravu k zákazníkovi a nákladů s ní spojených). 23
Spotřebitelská cena (SC) patří mezi ekonomické faktory, které poptávku a spotřebu ovlivňují nejvíce. Není to však jediný faktor a rozhodně vždy neplatí, že vývoj spotřeby konkrétního potravinářského výrobků je přímo závislý na vývoji jeho spotřebitelské ceny. Ceny jednotlivých druhů zboží a služeb jsou zjišťovány měsíčně přímo ve vybraných prodejnách a provozovnách služeb (cca 10.000 míst) pracovníky statistických orgánů v 41 vybraných okresech v celé ČR a hlavním městě Praze. Šetření je prováděno ve 2. dekádě příslušného měsíce. Ze zjištěných cen je vypočtena za jednotlivé reprezentanty průměrná cena za ČR. Pro vytvoření představy o určitém vývoji cenových hladin k určitému datu lze použít relativní srovnávání těchto cen pomocí poměrných indexů, jak uvádí např. Minařík (2004): ► bazické indexy (indexy se stálým základem), které jsou konstruovány tak, že v celé časové řadě zůstává ve jmenovateli indexu hodnota téhož základního období, kterým může být buď první období řady, nebo je hodnota „základního období“ konstruována uměle, např. jako průměr hodnot několika období, bezprostředně předcházejících počátečnímu období řady, ale možná jsou i jiná řešení. U bazických indexů však hrozí nebezpečí, že první (případně jiná zvolená) hodnota řady nemusí být z hlediska objektivity závěrů nejvhodnější, neboť shodou okolností může jít o hodnotu pro danou řadu netypickou. ► řetězové indexy (indexy s řetězově měnícím se základem) jsou konstruovány důsledně jako podíl běžné a bezprostředně předcházející hodnoty. „Základní období“ se tedy v tomto případě systematicky mění, což mimochodem vylučuje i případné manipulace s hodnotou základu. Autor ve starší publikaci (1996) dále k řetězovým indexům uvádí, že „ve srovnání s bazickými indexy postrádají aspekt dlouhodobosti pohledu na vývoj zkoumaného jevu.“
24
3.5 Zahraniční obchod Procesy globalizace, liberalizace a integrace přinášejí pro národní ekonomiky značné změny v charakteru propojování těchto ekonomik, neboť podle Plchové (2001) jde o širokou škálu obousměrných toků nejen hmotných, tj. finančních, úvěrových, pracovních sil, nýbrž stále s větší dynamikou i toků nehmotných, jako jsou informace, poznatky, technické služby, výsledky vědy a techniky ve formě patentů, licencí aj. Dále uvádí, že od směny finálních výrobků se váha výrazně přenesla na směnu polovýrobků jako výsledků etap zpracování. V rámci společného trhu EU se realizuje zahraniční obchod bez cel, tedy tarifních překážek, avšak netarifní překážky na tomto trhu v některých zemích stále fungují (dorovnání výše přímých plateb všem členským státům do stejné úrovně). Obchod EU a třetích zemí je však stále založen na tarifních překážkách, proti čemuž brojí WTO. Další faktory, které kromě výše zmíněných ovlivňují agrární zahraniční obchod, upraveno podle Krause (2007): ► řada obchodních operací vysloveně „ziskového charakteru“ ve vývozu/dovozu (např. spekulativní prodeje a nákupy), ► převažující nabídka nad poptávkou na mezinárodním trhu, tedy výhodnější a snazší nakupovat než prodávat, ► vývoj měnového kurzu (posilování domácí měny znamená zdražování exportu, tedy znesnadnění vývozu a naopak usnadňování dovozu), ► větší informovanost a znalosti zahraničních exportérů, znalosti jako konkurenční výhoda. Navazují hlavní nevýhody českých subjektů operujících na mezinárodním trhu: ► ► ► ► ►
rozměr exportních či dovozních firem, nedostačující výrobní kapacita tuzemských zpracovatelů, neuspokojivé image nabízeného zboží a jeho prezentace v zahraničí, nízká kapitálová síla exportních firem, či méně výhodné exportní úvěry atd.
Dále je poukazováno na často méně příznivé výchozí podmínky konkurence: ► náklady produkce, ► obchodní náklady, ► schopnost pružně reagovat na požadavky trhu včetně potřebné flexibility vůči požadavkům zákazníka. Současně autor zmiňuje i „zcela neuspokojivý stupeň integrace mezi prvovýrobci, zpracovateli a přepravci, který je ve srovnání se zahraniční konkurencí obecně na velmi nízké úrovni“. Výše uvedené faktory v zásadě ovlivňují i pozici českých producentů prasat a vepřového masa na zahraničních trzích, ovlivňují úroveň cen i přístupy ke kvalitě dodávaných komodit. Stávají se i předpokladem konkurenceschopnosti producentů. 25
26
3.6 Přístupy k hodnocení konkurenceschopnosti 3.6.1 Konkurenceschopnost zemědělství Obecně lze konkurenceschopnost na úrovni odvětví podle Rojíčka (2006) vymezit jako schopnost daného odvětví prosadit se v konkurenčním boji s podobnými odvětvími v ostatních ekonomikách při umisťování svých výrobků nebo služeb na domácím trhu i na zahraničních trzích za předpokladu efektivního využití výrobních faktorů používaných při výrobě daných výrobků nebo poskytování služeb. Slaný (2008) uvádí, že konkurenceschopnost jako schopnost ekonomiky dosahovat dlouhodobě ekonomický růst podle ekonomických teorií determinují tři skupiny faktorů: ► lidský kapitál jako pracovní síla a dílčí vazby na trh práce, sociální politiku, demografický vývoj a migraci, ► fyzický kapitál jako zásoba kapitálu s dílčími vazbami na kapitálový trh, monetární a fiskální politiku a mezinárodní pohyby kapitálu, ► celková produktivita výrobních faktorů a dílčí vazby na politický vývoj, regulace, strukturální politiku a zahraniční obchod. Konkurenceschopnost zemědělství daného státu ovlivňuje další rozvoj zemědělství a obráceně rozvoj ekonomiky a tím i zemědělství jako integrální součásti národního hospodářství výrazně ovlivňuje možnosti tuzemských zemědělských a potravinářských výrobců. Pojem konkurenceschopnost zemědělství podle Gregy (2004) odráží vývoj a stav, resp. úroveň zemědělství země z hlediska uplatnění jeho produkce na národním i mezinárodních trzích a cenově nákladové poměry, za nichž se tato produkce realizuje. Pro úroveň konkurenceschopnosti zemědělství je však důležitá nejen skutečnost, že konkurenceschopnost agrárního sektoru je spoluutvářena technicko-technologickou úrovní zpracovatelského a potravinářského průmyslu, ale je také existence různých forem nedokonale konkurenčního prostředí v těchto odvětvích, které na zemědělství navazují. V potravinových vertikálách existuje mezi zeměmi rozdílná míra monopsonizace, resp. oligopsonizace postavení podniků zpracovatelského a potravinářského průmyslu a obchodu na trzích se zemědělskými produkty, přičemž síla tohoto tržního postavení, která ještě může být umocněna monopolním nebo oligopolním postavením na trhu s finálními produkty, se projevuje především v rozdílném poměru cen placených zemědělcům k cenám spotřebitelským, ale též v podmínkách realizace produktu a v míře protimonopsonních opatření ze strany státu (Grega, 2004). Vzájemná závislost navazujících článků potravinové vertikály při naplňování kritérií konkurenceschopnosti na rozšiřujícím se evropském a světovém potravinovém trhu se podstatně zvyšují. Odbyt zemědělských výrobků na domácích i na mezinárodních trzích se ve stále větší míře realizuje prostřednictvím výrobků ve vyšších stadiích zpracování. V rámci trhu potravin stoupá úloha zpracování a finalizace, což současně mění postavení zemědělské výroby v potravinovém řetězci (Bečvářová, 2005). 27
3.6.2 Vybrané přístupy hodnocení konkurenceschopnosti K měření a hodnocení konkurenceschopnosti lze použít mnoho různých přístupů zejména kvůli její složité definici. Existuje řada různých indikátorů pro analýzu konkurenceschopnosti a člení jednotlivé nástroje do tří skupin6: ► cenové a nákladové indikátory, kde jako první hlavní cenový index uvádí deflátor HDP7, indexy cen spotřebitelských (CPI) a cen výrobců (PPI) a jednotkové náklady kapitálové (UCC) a pracovní (ULC), ► mezi multikriteriální ukazatele zahrnuje zejména index konkurenceschopnosti růstové (GCI) a mikroekonomické (MICI), ► třetí skupinu tvoří hodnocení obchodní výkonnosti vysvětlující vztah zahraničního obchodu a konkurenceschopnosti. Třetí část je vysvětlena podrobněji, neboť vybrané ukazatele jsou pak použity ve vlastní práci pro analýzu konkurenceschopnosti českých producentů prasat a vepřového masa a srovnání ČR s vybranými zeměmi EU. Rojíček (2006) uvádí, že jako indikátory konkurenceschopnosti na úrovni odvětví slouží nejčastěji ukazatele odhalené komparativní výhody (Revealed Comparative Advantage = RCA), ukazatele exportní výkonnosti (Export Ratio), penetrace dovozu (Import Penetration), směnných relací (Terms of Trade), ukazatele produktivity na bázi hrubé přidané hodnoty a jednotkových nákladů práce. Pro porovnání konkurenceschopnosti byly vybrány ukazatele zjevné komparativní výhody (RCA1, RCA2, RCA4), ukazatel relativní obchodní výměny (RTA) a ukazatel obousměrného obchodu Grubel-Lloyd index. Index RCA1 vyjadřuje podíl určité země s vybranou komoditou na celkovém exportu vybraných zemí (např. EU) s touto komoditou, což je považováno za nejjednodušší analytickou metodu, které se aplikují na podrobnější rozbor struktury zahraničního obchodu. Je to metoda srovnání podílů jednotlivých skupin na celkovém obchodu. Tento postup je použit ve vlastní práci i pro analýzu importu komodit. RCA1 = Xij / Xnj 8
(1)
Dokonalejším ukazatelem odhalené komparativní výhody je originální RCA Balassův index – RCA2 index, který měří export dané země s komoditou (nebo odvětví) vztažený k celkovému zahraničnímu obchodu (zde agrární zahraniční obchod) a odpovídající exportům souboru zemí (EU, svět). Je-li ukazatel RCA2 větší jak 1, pak daná země má odhalenou konkurenční výhodu se zkoumanou komoditou. V případě, že RCA2 je menší jak jedna, země nemá konkurenční výhodu s komoditou, popř. v daném odvětví. RCA2 = (Xij / Xnj) / (Xit / Xnt) = (Xij / Xit) / (Xnj / Xnt)
6
(2)
upraveno podle (Slaný, 2008) poměr HDP v cenách běžného období a HDP v cenách základního odvětví 8 index navržený Liesnerem (1958) jako první index v oblasti ukazatelů komparativní výhody RCA. 7
28
Dalším ukazatelem komparativní výhody je RCA4, který sleduje stav mezi importem a exportem dané komodity a porovnává ho s celkovou situací exportu a importu v daném odvětví (souboru výrobků). Pokud tento ukazatel je větší jak 1, znamená to, že daná komodita se lépe uplatňuje na zahraničním trhu než průměrná národní komodita sledovaného odvětví (Trajhan & Smutka, 2006). RCA4 = (Xij / Xit) / (Mij / Mit) = (Xij / Mij) / (Xit / Mit)
(3)
Ukazatel relativní obchodní výhody RTA upravuje index RCA2 o odpočet importní výhody, kterou mají ostatní státy dovážející danou komoditu na domácí trh, vyjadřuje tedy rozdíl mezi relativní exportní výhodou RXA (což je ekvivalent RCA2) a protějškem, relativní importní výhodou RMA. RTA = RCA6 = RXA – RMA, kde: RXA = RCA2 = (Xij / Xit) / (Xnj / Xnt)
a
RMA = (Mij / Mit) / (Mnj / Mnt) RCA6 = [(Xij / Xit) / (Xnj / Xnt)] – [(Mij / Mit) / (Mnj / Mnt)]
(4)
Podle RTA indexu mohou být rozděleny produkty a odvětví do tří skupin (Bojnec & Ferto, 2008), jestliže: ► RTA > 0, pak u produktu/ů relativní obchodní výhoda existuje, ► RTA = 0, pak neexistuje ani obchodní výhoda, ani nevýhoda, ► RTA < 0, pak produkt/y patří do skupiny s relativní obchodní nevýhodou. Zahraniční obchod může probíhat jednak mezi odvětvími (meziodvětvový obchod) a jednak v rámci odvětví (vnitroodvětvový obchod). Mezi vyspělými zeměmi převažuje výrazně tento druhý typ obchodu, což často souvisí s využíváním úspor z rozsahu v rámci sektoru. Dosahování úspor z rozsahu je dále obvykle spojeno s vyšší tržní koncentrací a tržní silou. Tím je umožněno snížení nákladů za současné diferenciace výrobků. K měření úrovně vnitroodvětvové směny slouží indikátor Grubel-Lloydův koeficient, založený na poměru mezi saldem a obratem obchodu: GLi = 1 – [(|Xi - Mi|) / (Xi + Mi)]
(5)
Vyšší hodnota koeficientu signalizuje vyšší podíl obousměrného obchodu. Dosahuje-li koeficient hodnoty 0, jde o výhradně jednosměrný obchod (obchod meziodvětvový), hodnota 1 odpovídá situaci, kdy je všechen obchod vnitroodvětvový, tedy hodnota vývozu je rovna hodnotě dovozu (Zemplinerová & Benáček, 1999). Vyšší hodnota koeficientu naznačuje existující specializaci v obousměrném obchodu (Simsek, Seymen, & Utkulu, 2007).
29
Pro všechny uvedené ukazatele patří následující vysvětlivky k jednotlivým vzorcům, kde: ► ► ► ► ► ►
X M i j n t
export, import, země, komodita (odvětví), soubor zemí (EU, svět), soubor komodit (AZO).
Pro zhodnocení konkurenceschopnosti českých producentů prasat a vepřového a komparaci s vybranými státy EU byly ve vlastní práci použity údaje dle statistik FAO.
30
4
VLASTNÍ PRÁCE
4.1 Světový trh vepřového masa 4.1.1 Vývoj stavů prasat a produkce vepřového masa ve světových regionech Světová produkce masa ve sledovaném období zaznamenala změny v objemu produkce a zejména ve struktuře produkce, přičemž vepřové maso stále zůstává nejoblíbenějším druhem masa ve světě, avšak růst jeho produkce a i spotřeby není výrazný. Celková produkce masa ve světě vzrostla o 11 % oproti roku 2004. Produkce hovězího masa do roku 2006 zaznamenala nápadnější růst, avšak v posledních letech se v podstatě nemění a v roce 2008 byla o 7 % vyšší než v roce 2004. V produkci kuřecího a krůtího masa byl zaznamenán poněkud odlišný vývoj než u masa hovězího a vepřového. U této komodity dochází k podstatně intenzivnějšímu růstu produkce, kdy od roku 2004 došlo k téměř 20% růstu produkce.
120
135
100
125
80
115
Procento
Produkce v milionech tun
Světová produkce masa a její vývoj je znázorněn v následujících dvou obrázcích (4 a 5) v letech 2004 až 2008 a je zde uvedena i očekávaná produkce masa podle předpovědi Zahraniční zemědělské služby Ministerstva zemědělství USA (USDA-FAS).
60
105
40 vepřové
20
drůbeží
hovězí
95 vepřové
85
0
drůbeží
hovězí
75 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Obrázek 5 Vývoj světové produkce masa, rok 2004 = 100
Obrázek 4 Světová produkce masa
Produkce vepřového masa ve světě se do roku 2006 zvýšila o 5 %, rok 2007 znamenal mírný pokles celosvětové produkce vepřového a v roce 2008 se výroba pohybovala na 105 % roku 2004. Podle uvedeného se celosvětová produkce hlavních druhů masa zvyšuje a zejména narůstá výroba drůbežího masa, zatímco výroba vepřového a hovězího se příliš nemění. Produkce masa podle následujícího přehledu (tab. 6) v roce 2008 dosáhla téměř 233 milionů tun, přičemž maso vepřové se podílí na produkci masa téměř 42 %, maso kuřecí a krůtí 33 % a maso hovězí a telecí z 25 %. 31
Tabulka 6 Světová produkce a spotřeba masa v tis. tun Produkce Hovězí a telecí Vepřové
2004
2005
2006
2007
2008
55 576
56 670
58 154
58 989
59 250
58 955
2009* 08/04** 106,6
08/07** 100,4
92 073
94 551
96 156
94 730
96 710
97 862
105,0
102,1
64 583 212 232
67 983 219 204
69 161 223 471
73 316 227 035
77 038 232 998
79 510 236 327
119,3 109,8
105,1 102,6
2004
2005
2006
2007
2008
2009*
Hovězí a telecí
55 251
56 220
57 358
58 317
58 299
57 974
105,5
100,0
Vepřové
91 893
94 200
95 908
94 567
96 386
97 610
104,9
101,9
63 800 210 944
67 212 217 632
68 917 222 183
72 930 225 814
76 519 231 204
78 951 234 535
119,9 109,6
104,9 102,4
Kuřecí a krůtí Celkem Spotřeba
Kuřecí a krůtí Celkem
08/04
08/07
Pramen: USDA-FAS, * odhad USDA-FAS, ** v procentech
Spotřeba masa v podstatě kopíruje vývoj produkce. Spotřeba masa celkem v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 vzrostla o 2,4 % a na tento nárůst reagovali producenti zvýšením produkce masa o 2,6 %. Spotřeba hovězího masa v roce 2008 se prakticky nezměnila, a proto zůstává i neměnný objem výroby. Spotřeba vepřového masa vzrostla o 1,9 % (2008/2007) a produkce vzrostla o 2,1%, stejně tak vzrostla spotřeba masa drůbežího (o 4,9 %) a producenti na tuto změnu reagovali zvýšením produkce (o 5 %). Pro rok 2009 je odhadováno9, že spotřeba hovězího masa poklesne asi o půl procenta, zatímco vzroste spotřeba vepřového o 1,3 % a drůbežího o 3 %. Na tuto změnu budou dle tohoto odhadu reagovat producenti snížením produkce hovězího masa o půl procenta a zvýšením výroby masa vepřového (o 1,2 %) a drůbežího (o 3,2 %). Vepřové maso jako nejvíce spotřebovávaný druh masa ve světě zaznamenává mírný růst objemu produkce i spotřeby, u masa kuřecího podstatně více narůstá a u masa hovězího a telecího nejsou výrazné změny ani v produkci ani ve spotřebě.
Regionální charakteristiky Pro detailnější rozbor světového trhu vepřového masa je nezbytné uvést významné světové regiony chovu prasat. Mezi ty nejvýznamnější patří na prvním místě Čína, kde v roce 2007 bylo chováno více než 50 % světové populace prasat (více než půl miliardy kusů). V porovnání s rokem 1995 se v Číně zvýšily stavy prasat o 18 %, tedy o 76,8 mil. kusů. Druhým světovým producentem je Evropská unie (údaje za EU-27), kde je v současné době chován třikrát menší počet prasat, a to 161 milionů kusů. EU se má na světové produkci prasat podíl 16,3 %, přičemž se zde zvýšily stavy v roce 2007 pouze o 3 % ve srovnání s rokem 1995.
9
Odhad Zahraniční zemědělské služby Ministerstva zemědělství USA (USDA-FAS)
32
Třetím největším producentem jsou Spojené státy americké, kde se chová 6,3 % světové populace prasat, tedy cca 62 milionů kusů, přičemž zde byl zaznamenán 4% nárůst stavů oproti roku 1995. Tabulka 7 Vývoj početních stavů prasat v celosvětovém měřítku (mil. ks) Stát, region Čína EU-27 USA Brazílie Afrika Kanada Mexiko Rusko 1) Ostatní státy Celkem
1995
2000
2003
2005
2006
424,8 155,8 59,7 36,1 18,1 11,3 15,9 24,9 152,6 899,2
437,5 159,8 59,9 31,6 19,5 12,9 16,1 18,3 193,7 895,3
469,8 159,8 59,6 32,3 22,0 14,7 14,6 17,3 150,6 940,7
488,8 159,7 61,0 34,1 23,8 14,8 15,3 134,1 33,3 965,0
510,6 160,5 61,4 35,2 24,2 14,7 15,4 13,5 157,2 992,6
mil. ks 501,6 161,0 61,9 34,1 24,6 13,8 15,5 15,8 161,6 989,9
2007 2) 07/95 118 103 104 95 136 122 97 64 106 110
3)
% 50,7 16,3 6,3 3,4 2,5 1,4 1,6 1,6 16,3 100
Faostat, 2009; 1) ostatní státy jako rozdíl svět celkem minus zveřejněné státy a uskupení zemí, 2) index 07/95 v %, 3) podíl země v %
Nižší stavy prasat byly zaznamenány v roce 2007 oproti roku 1995 v dalších významných světových regionech, jako jsou Brazílie (o 5 %), Mexiko (o 3 %) a Rusko (o 36 %). Naopak v Kanadě se zvýšily stavy prasat o 22 %. Rovněž v Africe se zvýšil počet prasat, a to o 36 %, celkem se zde chová 2,5 % světové populace prasat. Stavy prasat se ve světě v roce 2007 zvýšily o 10 % oproti roku 1995 na téměř jednu miliardu kusů. Detailnější pohled na stavy prasat ve významných regionech je uveden v předchozí tabulce 7. Zvyšování stavů prasat v jednotlivých oblastech světa má pochopitelně obdobné důsledky ve zvyšování produkce vepřového masa. V roce 2007 bylo ve světě vyrobeno 115,45 milionů tun vepřového masa. Na této produkci se nejvíce podílí Čína více než z poloviny (61,15 mil. tun) a byl zde zaznamenán nárůst produkce o 83 % ve srovnání s rokem 1995, přičemž stavy prasat vzrostly o 18 %. Druhým největším výrobcem je Evropská unie s téměř 22 miliony tun vepřového masa, což odpovídá třetině produkce v Číně. V EU došlo k růstu produkce vepřového o 11 % oproti roku 1995, přesto, že se zde zvýšily stavy pouze o 3 %, avšak podíl na celosvětové produkci EU se snížil z 24,5 % v roce 1995 na 18,9 % v roce 2007. Třetím největším producentem vepřového masa jsou Spojené státy americké (téměř 10 mil. tun), kde byl zaznamenán 23% nárůst oproti roku 1995 při 4% nárůstu stavů prasat. V Brazílii i přes 5% pokles stavů prasat oproti roku 1995 byl zaznamenán růst produkce vepřového masa o 12 %. V Kanadě byl zaznamenán růst počtu prasat o 22 % a růst produkce o 48 %. Naopak v Rusku stavy prasat poklesly o 36 % a výroba masa o 4 %. V Mexiku se snížily stavy prasat o 3 %, přičemž zde byl zaznamenán 30% nárůst produkce vepřového. Celkem bylo ve světě v roce 2007 vyprodukováno o 44 % vepřového masa více než v roce 1995 při 10% růstu celosvětové populace prasat. 33
Tabulka 8 Produkce vepřového masa ve světových regionech (mil. tun) Stát, region
2000
2003
Čína
33,40
41,41
46,23
51,20
53,09
EU-27
19,61
21,78
22,13
21,53
21,71
USA
8,10
8,60
9,06
9,38
Brazílie
2,80
2,60
3,06
3,11
Kanada
1,28
1,64
1,88
Rusko
1,87
1,57
Mexiko
0,92
1,03
Afrika 1)
ostatní státy Celkem
2005
2007
1995
2006
mil. tun
07/95
%
61,15
183
53,0
21,86
111
18,9
9,55
9,95
123
8,6
3,12
3,13
112
2,7
1,92
1,90
1,89
148
1,6
1,71
1,52
1,64
1,79
96
1,5
1,04
1,10
1,11
1,20
130
1,0
0,65
0,66
0,76
0,83
0,81
0,82
126
0,7
11,50 80,12
10,80 90,07
12,35 98,22
12,88 103,49
13,45 106,38
13,66 115,45
119 144
11,8 100
Pramen: Faostat, 2009; 1) ostatní státy jako rozdíl svět celkem minus zveřejněné státy a uskupení zemí, 2) index 07/95 v %, 3) podíl země v %
Vývoj světové produkce vepřového masa v některých státech světa je zaznamenán v následujícím obrázku. Čína jako největší producent zaznamenává výrazný dlouhodobý nárůst produkce vepřového masa, s větším propadem v produkci v roce 1996 a dále s mírnými poklesy v letech 2004 a 2007. Pro letošní rok10 se předpokládá další růst produkce.
Čína
EU-27
Brazílie
Kanada
Obrázek 6 Produkce vepřového masa ve světových regionech (* odhad USDA-FAS)
10
Odhad Zahraniční zemědělské služby Ministerstva zemědělství USA (USDA-FAS)
34
2009*
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1992
mil. tun
V Evropské unii jsou stavy prasat víceméně konstantní, od čehož se odvíjí téměř neměnné množství produkce masa. Výraznější nárůst zde byl zaznamenán pouze mezi lety 1997 a 2000. V USA byl zaznamenán mírný nárůst oproti roku 1992, stejně tak jako v Brazílii.
USA
Podíl regionů na produkci prasat a vepřového masa Jak se jednotlivé země podílí na světové produkci prasat v letech 1995 a 2007, je zřejmé z obrázku 7. V roce 2007 byl v Číně zaznamenán nárůst o čtyři procentní body, nárůst na světovém podílu byl zaznamenán také v Kanadě (1 p.b.), pokles podílu na světové produkci byl typický pro EU, Rusko nebo USA. Z tohoto vyjádření lze usuzovat, že produkce prasat v Číně je zvyšována na úkor ostatních států.
1% 2% 2%
3%
17%
1%
2% 47%
4%
16%
2% 2% 51%
6%
4%
7%
Čína
16%
17%
EU-25
USA
Brazílie
Rusko
Afrika
Kanada
Mexiko
ostatní státy
Obrázek 7 Podíl států na produkci prasat v roce 1995 (obr. vlevo) a 2007 (obr. vpravo) v %
V roce 1995 se Čína podílela na produkci vepřového masa 42 %, v roce 2007 už to bylo 53 %, přičemž zde byl zaznamenán růst podílu prasat o 4 procentní body. V EU byla v roce 1995 vyprodukována téměř čtvrtina veškeré světové produkce vepřového, v roce 2007 méně než jedna pětina. V USA poklesl podíl na světové produkci o 2 procentní body, stejně tak jako v ostatních státech světa. Brazílie a Rusko zaznamenaly pokles na podílu světové produkce shodně o 1 procentní bod. Z obrázku 8 vyplývá rozdělení jednotlivých světových producentů vepřového masa při srovnání roku 1995 a 2007.
2%
1%
2% 4%
1% 1%
1%
14%
1% 12%
2% 42%
3%
8% 53%
10% 19% 24%
Čína
EU-25
USA
Brazílie
Rusko
Kanada
Mexiko
Afrika
ostatní státy
Obrázek 8 Podíl států na výrobě vepřového masa v % ve světě v letech 1995 (obr. vlevo) a 2007 (obr. vpravo)
Z hlediska dalšího vývoje je důležité posoudit i tempo růstu změny, což dokumentuje následující obrázek 9 a srovnává rozdíly jednotlivých regionů v produkci prasat a vepřového masa v letech 2006 a 2007 ve srovnání s rokem 1995, který je zde považován za rok základní. 35
200 1995
180
2006
2007
160
Procento
140 120 100 80 60 40 20
Čína
EU-25
USA
Brazílie
Afrika
Kanada
Mexiko
Rusko
vepřové
stavy
vepřové
stavy
vepřové
stavy
vepřové
stavy
vepřové
stavy
vepřové
stavy
vepřové
stavy
vepřové
stavy
vepřové
stavy
0
ostatní státy
Obrázek 9 Změny stavů prasat a produkce vepřového masa ve světových regionech, rok 1995 = 100
V Číně došlo ke značně velkému nárůstu stavů prasat v roce 2006 oproti roku 1995, avšak v roce 2007 došlo k mírnému snížení a jako největší světový producent prasat i vepřového masa i přes mírný pokles stavů v uvedeném roce zaznamenává masivnější produkci vepřového masa (v roce 2007 byl nárůst stavů prasat o téměř 120 % ve srovnání s rokem 1995, zatímco výroba vepřového masa se zvýšila o více než 180 %). K největšímu růstu počtu prasat došlo v afrických státech, čemuž odpovídalo i zvýšené tempo růstu produkce vepřového masa. V Kanadě po výrazném růstu počtu prasat došlo v roce 2007 k jejich snižování, přičemž produkce vepřového masa se zde výrazně propadla ve srovnání s počtem prasat. Zajímavý je rovněž vývoj stavů prasat v Rusku, kde během deseti let došlo k polovičnímu úbytku prasat a v roce 2007 k výraznějšímu růstu počtu zvířat, avšak výroba vepřového masa se přitom výrazně zvýšila. Pro EU a USA je charakteristický pouze nepatrný růst ve stavech prasat ve srovnání s rokem 1995, avšak růst produkce vepřového masa je podstatně větší ve Spojených státech amerických než v EU. V Mexiku při nižších stavech prasat došlo k výraznému nárůstu výroby vepřového masa podobně jako v Brazílii, kde však růst produkce masa nebyl tak značný. Trh prasat a vepřového masa se tedy postupně strukturálně mění a vlivem postupující globalizace a liberalizace bude docházet k dalším změnám jak v objemech produkce v jednotlivých regionech světa, tak v podílu těchto regionů na světové produkci prasat a vepřového masa. 36
4.1.2
Diferenciace ve spotřebě vepřového masa
Jak vyplývá z předchozí kapitoly, rozdílný objem světové spotřeby hlavních druhů mas je nezbytné kvantifikovat kvůli odlišným preferencím jednotlivých světových regionů, přičemž tento rozbor dává možnost zaměřit se na země s potenciální rezervou ve spotřebě vepřového masa. Diference ve spotřebě masa jsou obecně dány národními zvyklostmi, vlivem náboženství a tradic, rozdílem v příjmech obyvatelstva, cenou a dostupností vepřového masa, jeho komplementů a substitutů a může existovat například spojení s rozvojem cestovního ruchu. Regionální rozdíly ve spotřebě vepřového masa jsou znázorněny v tabulce 9. Například největšími konzumenty vepřového masa na obyvatele jsou obyvatelé Hong Kongu s téměř 70 kilogramy, kde během roku došlo ke zvýšení poptávky o 17,3 %. Tabulka 9 Spotřeba vepřového masa v kg na obyvatele ve světových regionech
EU-27 Čína Kanada USA Rusko Mexiko Brazílie Hong Kong
2003
2004
2005
2006
2007
39,0 32,7 25,4 30,4 16,2 13,7 10,6 59,5
38,7 33,1 27,0 30,1 15,9 14,8 10,6 65,1
38,8 34,6 23,8 29,3 17,0 14,7 10,3 59,6
38,8 35,0 23,9 28,9 18,2 13,8 11,4 60,4
40,4 32,3 25,1 29,8 19,4 14,0 11,7 61,5
2008 kg/obyv. 2008/2003* 39,3 33,7 23,4 28,3 20,8 14,5 12,1 69,8
100,8 103,1 92,1 93,1 128,4 105,8 114,2 117,3
2009** 38,8 34,5 23,4 27,9 22,0 14,5 12,4 72,3
Pramen: USDA-FAS, * v procentech, ** odhad
V EU jako u druhého největšího producenta vepřového masa se jeho spotřeba pohybuje okolo 40 kilogramů vepřového, avšak i zde jsou zaznamenány regionální rozdíly (více v kapitole 4.2 Evropská unie). Čína jako největší světový producent zaznamenává 3% nárůst spotřeby masa oproti roku 2003 na obyvatele okolo 34 kg. Ve srovnání s ostatními zeměmi je spotřeba vepřového masa velmi nízká v Brazílii a v Mexiku i přes mírný nárůst spotřeby (nárůst v Brazílii o 14 %, v Mexiku o 5,8 %). Mezi země s nižší spotřebou vepřového patří například Rusko, kde se průměrná spotřeba pohybuje okolo 20 kilogramů a došlo zde k růstu spotřeby o 28 %, či Kanada, kde je podobná spotřeba jako v Rusku, přičemž v Kanadě došlo k poklesu spotřeby (o 7,9 %), stejně tak došlo k poklesu spotřeby v USA (o 6,9 %). Spotřeba jednotlivých států by kvůli určitému stupni potravinové bezpečnosti měla být z větší části kryta domácí produkcí vepřového masa. Cílem však není stoprocentní soběstačnost v produkci, neboť díky mezinárodnímu obchodu může docházet ke specializaci ve výrobě a úsporám z rozsahu. Následující obrázek 10 má charakterizovat schopnosti jednotlivých států produkovat vepřové maso pro domácí spotřebu, prezentuje tedy soběstačnost těchto zemí od roku 1992 s predikcí pro rok 2009.
37
Soběstačnost Filipín a USA se do roku 2003 pohybovala okolo sta procent, od tohoto roku USA zvyšující se produkcí a snižující se spotřebou na osobu zvyšují soběstačnost až k 120 % a naopak na Filipínách se soběstačnost výrazně propadla. Také v Brazílii byla delší dobu plná soběstačnost a od roku 2000 se dokonce zvyšovala až k 130 %, poté začala klesat a snižuje se až do současnosti, kdy dosahuje hodnoty okolo 100 %. V Rusku míra samozásobení kolísá a byla velmi nízká, avšak v několika posledních letech je zaznamenán růst. Japonsko bylo dlouhodobě velmi nesoběstačné a muselo řešit nedostatek vepřového dovozy, avšak v roce 2004 došlo k výraznému růstu samozásobení, přesto zůstává největším světovým importérem této komodity. Nejzajímavější vývoj, co se soběstačnosti týče, byl zaznamenán v Kanadě. Do roku 2003 totiž neustále rostla, kdy v tomto roce dosáhla téměř 190 %. Do roku 2004 se snížila o více než 40 procentních bodů a dále se propadá. Pro rok 2009 je odhadováno, že země s dříve vysokou nadprodukcí nepokryje ani domácí poptávku. 200 180 160 140 120
% 100 80 60 40 20
Brazílie Filipíny
Rusko Mexiko
Kanada USA
Japonsko
0
Obrázek 10 Soběstačnost v produkci a spotřebě vepřového masa vybraných zemí (* odhad USDA-FAS)
Ve většině zemí dochází ke kolísání soběstačnosti zejména kvůli změnám v poptávce, avšak díky poměrně rychlému obratu stáda je pro producenty prasat mnohem snazší reagovat na tyto změny.
4.1.3
Zahraniční obchod s vepřovým masem a jeho důsledky
Naznačení přehledu soběstačnosti v produkci vepřového masa souvisí se změnami ve vývoji spotřeby a produkci vepřového masa ve světě. Země, kde je převis nabídky nad poptávkou, se snaží tyto přebytky vyvážet a naopak země, kde míra samozásobení je velmi nízká, potřebují tento nedostatek získat. Současně ve světě dochází k výraznému růstu obratu zahraničního obchodu. V následující tabulce jsou shrnuty údaje o světovém importu vepřového masa i s predikcí pro rok 2009. 38
Světový import V roce 2008 bylo ve světě importováno celkem 5,8 milionů tun vepřového masa, tedy nárůst o 85,3 % oproti roku 2000, avšak ve srovnání s rokem 2007 byl zaznamenán mírný pokles importu. Japonsko jako největší importér v roce 2008 absorbovalo více než 21 % celosvětového importu, avšak byl zde zaznamenán zanedbatelný pokles oproti roku 2007, avšak výrazný pokles oproti roku 2000 (o 38 %). Velmi významným importérem je podle absolutní výše dovozu Rusko (960 tis. tun), které zvýšilo dovozy o 2,1 % oproti roku 2007 a více než trojnásobně oproti roku 2000. Pokles dovozu v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 byl zaznamenán v Mexiku (o 1,9 %), v USA (o 1,3 %) a v Číně, kde se dovoz snížil až o 25 %. Vyšší dovozy v roce 2008 oproti roku 2007 byly zaznamenány do Hong Kongu (o 6,3 %), do Kanady (o 7 %), do Austrálie (o 3,3 %) a ostatní státy světa zvýšily dovoz vepřového o 4,3 %. Tabulka 10 Dovoz vepřového masa ve světových regionech v tis. tun 2000
2004
2005
2006
2007
2008
2009* 08/00**
Japonsko
947
1 269
1 314
1 154
1 210
1 248
1 242
62,1
99,5
Rusko
288
614
752
835
894
940
960
333,3
102,1
USA
438
499
464
449
439
377
372
84,9
98,7
Mexiko
276
458
420
446
451
540
530
192,0
98,1
Jižní Korea
184
233
345
410
447
460
440
239,1
95,7
Hong Kong
438
285
263
277
302
367
390
89,0
106,3
Čína
219
169
99
90
198
480
360
164,4
75,0
68
105
139
145
171
215
230
338,2
107,0
47 195 3100
82 702 4 508
105 762 4 748
109 900 4 913
141 722 5 072
150 939 5 801
155 979 5 743
329,8 502,1 185,3
103,3 104,3 99,0
Kanada Austrálie Ostatní Celkem
08/07**
Pramen: USDA-FAS, *2009 odhad, **08/00 a 08/07 indexy v %
Během poměrně krátkého období došlo k výrazným změnám ve struktuře zahraničního obchodu ve světových souvislostech na straně importu. Za osm let od roku 2000 se téměř ve všech uvedených zemích (obr. 11) zvýšil objem dovozu vepřového masa oproti roku 2000. Dovoz vepřového byl zvýšen do Ruska, Číny, Japonska, Mexika, Jižní Koreje, Kanady i Hong Kongu. Nižší pokles importu byl zaznamenán pouze v USA, neboť v USA dochází ke změnám ve skladbě poptávky po mase, snižuje se zde spotřeba vepřového masa při vyšších vývozech této komodity (viz dále).
39
1400 1200
2000
tis. tun
1000
2008
800 600 400 200 0
Obrázek 11 Import vepřového masa do jednotlivých zemí
Pohled na nárůst celosvětového dovozu v dlouhodobějším horizontu je dokumentován v obrázku 12. Japonsko jako nejvýznamnější světový importér drží poměrně konstantní objem dovozu od roku 2000. Zatímco Rusko jako druhý největší světový dovozce zvyšuje objem dovezeného vepřového masa od konce devadesátých let, mezi další významné importéry patří Mexiko, v menší míře také Hong Kong a Jižní Korea. Zajímavý je zvyšující se podíl dovozu Kanady, která ještě do roku 2005 dokázala vyrobit více vepřového maso než jen pro domácí spotřebu a současně patří mezi významné světové exportéry komodity vepřové maso (viz dále).
6000
tis. tun
5000 4000 3000 2000 1000 0
Japonsko
Rusko
USA
Mexiko
Jižní Korea
Hong Kong
Kanada
Obrázek 12 Zahraniční obchod s vepřovým masem ve světě - import Pramen: USDA-FAS (archiv)
40
Ostatní
Světový export Nárůst objemu zahraničního obchodu vepřového masa je dále prokázán na údajích světového exportu komodity. V tabulce 11 jsou shrnuty údaje o světovém exportu vepřového masa i s predikcí pro rok 2009. V roce 2008 bylo celkem vyvezeno 6,2 milionů tun vepřového masa, což znamená téměř 20% nárůst oproti roku předchozímu a dvojnásobný nárůst objemu oproti roku 2000. Největším exportérem byly Spojené státy americké, které v tomto roce vyvezly 39 % veškerého exportu, kde byl zaznamenán nárůst exportu o 69 % oproti roku 2007. Druhým největším světovým vývozcem je Evropská unie, která v roce 2008 vyvezla čtvrtinu světového exportu (celkem 1,5 mil. tun). Dalšími významnými exportéry je Kanada (s vývozem více než 1 mil. tun) či Brazílie (vývoz 705 tis. tun). Tabulka 11 Export vepřového masa ve světě (v tis. tun) 2000 1334
2004 1 302
2005 1 143
2006 1 284
2007 1 285
2008 1 525
2009* 1 475
08/00** 114,3
08/07** 118,7
Kanada
660
972
1 084
1 081
1 033
1 075
1 080
162,9
104,1
Brazílie
162
621
761
639
730
675
705
416,7
92,5
Čína
144
537
502
544
350
198
170
137,5
56,6
Chile
17
103
128
130
148
115
120
676,5
77,7
Mexiko
59
52
59
66
80
85
90
144,1
106,3
Austrálie
52
62
56
60
54
48
52
92,3
88,9
Jižní Korea
32
18
16
14
13
16
15
50,0
123,1
Vietnam
12
22
19
20
19
11
11
91,7
57,9
Ostatní
26
38
29
27
24
24
23
92,3
100,0
584
989
1 209
1 359
1 425
2 412
2 313
413,0
169,3
3082
4 716
5 006
5 224
5 161
6 184
6 054
200,6
119,8
EU-27
USA CELKEM
Pramen: USDA-FAS, *2009 odhad, **08/00 a 08/07 indexy v %
Podobně jako byly hodnoceny změny v objemu importu vepřového masa ve srovnání roku 2000 do roku 2008, byly zaznamenány změny v objemu exportu v Chile, kde došlo k největšímu nárůstu v těchto srovnávaných letech (o 576 %), k podobně významnému růstu exportu došlo také v Brazílii (o 316 %) a USA (o 313 %). Tyto změny v množství vyvezeného masa jsou zaznamenány v obrázku 13. Naopak objem exportu z Jižní Koreje se zásadně snížil, a to o polovinu objemu roku 2000.
41
3000
2000
tis. tun
2500
2008
2000 1500 1000 500 0 EU-27
Kanada
Brazílie
Čína
Chile
Mexiko
USA
Obrázek 13 Export vepřového masa z vybraných zemí
Přehled dlouhodobého vývoje exportu vepřového masa naznačuje ve světě velmi výrazný růst od roku 1992. Nejvýznamnějším exportérem jsou nyní Spojené státy americké, dále EU a v posledních několika letech se zvýrazňuje růst exportu vepřového masa z Kanady a zvětšuje se vývoz vepřového z Brazílie.
7000 6000
EU-27 Chile
Kanada Mexiko
Brazílie Austrálie
Čína USA
tis. tun
5000 4000 3000 2000 1000 0
Obrázek 14 Zahraniční obchod s vepřovým masem - export Pramen: USDA-FAS (archiv)
Struktura zahraničního obchodu Po provedené analýze světového zahraničního obchodu jsou zajímavé projevy změn objemu exportu a importu vepřového masa jednotlivých zemí na světovém objemu exportu a importu, které jsou zachyceny v následujícím textu a obrázcích. Podíly nejvýznamnějších importérů vepřového masa a jejich změny od roku 1992 jsou zaznamenány v obrázku 15. Od počátku sledovaného období je zaznamenáván pokles celosvětového podílu dovozu do Japonska, do USA, ale i Hong Kongu při růstu podílu dovozu vepřového do Mexika, Jižní Koreje a ostatních zemí. Přibližně stejný podíl na světovém dovozu od roku 1995 mají Ruska a Kanada. 42
100% 80% 60% 40% 20% 0%
Japonsko
Rusko
USA
Mexiko
Jižní Korea
Hong Kong
Kanada
Ostatní
Obrázek 15 Struktura importu vepřového masa ve světě v %
Změny podílů na struktuře exportu vepřového masa v jednotlivých letech jsou znázorněny v obrázku 16. Přibližně do roku 2004 měla největší podíl na vývozu vepřového Evropská unie. Podíl na světovém exportu v letech 2005 a 2006 byl z hlediska objemu vývozu EU, Kanady a USA poměrně vyrovnaný. V roce 2007 a ještě zřetelněji v roce 2008 narůstá role USA, které zpočátku hrály menší roli vývozce vepřového masa. Podíl exportu vepřového masa z Číny od roku 1992 se postupně snižoval a přes mírný nárůst počátkem 21. století se opět začal snižovat.
100% 80% 60% 40% 20% 0%
EU-27
Kanada
Brazílie
Čína
USA
Obrázek 16 Struktura zahraničního obchodu s vepřovým masem - export
Z uvedených charakteristik světového zahraničního obchodu s vepřovým masem vyplynuly výrazné změny jak z pohledu importu, tak z pohledu exportu. Během srovnání dvou vybraných let 2000 a 2008 (obrázek 11 a 13) nebyly zaznamenány jednoznačné tendence, protože před rokem 2000 i během uvedeného období docházelo k odlišnému obsazování trhu vepřového masa.
43
44
4.2
Evropská unie
V souvislosti srovnávání zemí Evropské unie v dalších částech práce je nutné poznamenat, že země Evropské unie jsou charakteristické regionálními diferenciacemi například u rysů geografických (rozloha či členitost krajiny) či klimatické (počasí), které velmi ovlivňují možnosti a strukturu zemědělství. Z ekonomického pohledu stále existují významné rozdíly v ekonomické vyspělosti i ostatních ekonomických ukazatelích mezi novými a starými členskými zeměmi. Z předchozí kapitoly 4.1 vyplynulo, že celosvětová poptávka i produkce vepřového masa mírně narůstá, tudíž lze předpokládat reakci Evropské unie ve zvýšení produkce vepřového jako druhého nejvýznamnějšího světového producenta a exportéra vepřového masa.
4.2.1
Stavy prasat a produkce vepřového masa
Evropská unie jako druhý nejvýznamnější světový producent prasat a vepřového masa a současně jako druhý největší exportér vepřového masa sice oproti roku 1995 snížila o jeden procentní bod stavy prasat v roce 2007, při podstatně výraznějším snížení podílu na světové produkci vepřového masa z 24,5 % na 18,9 %. Z bilance vepřového masa naznačené v tabulce 12 vyplynulo, že hrubá produkce vepřového masa v EU-25 se podle meziročního srovnání 2007/2006 zvýšila o 5,1 %, zatímco čistá produkce vepřového masa se snížila o 2,6 %, tento pokles byl způsoben snížením vývozu a vyššími dovozy. V roce 2007 bylo vyvezeno o 158 tisíc tun méně než v roce 2006, naopak dovoz se zvýšil o 8 tisíc tun a spotřeba vzrostla o 367 tisíc tun. Evropská unie je dlouhodobě soběstačná v produkci vepřového masa, jak naznačuje poslední řádek v tabulce. Rok 2007 znamenal nepatrné snížení, avšak i nadále EU zůstává schopna pokrývat požadavky trhu EU.
Tabulka 12 Bilance vepřového masa v EU 25 v tis. t 2003 Hrubá produkce
2004
2005
2006
2007
21 338,0 21,173,5 21 629,2 21 262,5 22 353,1
07/06 v % 5,1
vývoz živých zvířat
5,5
2,0
2,0
34,2
30,0
-12,3
dovoz živých zvířat
5,5
2,0
0,0
0,1
0,0
0,0
21 333,3 21 171,5 21 627,2 22 912,5 22 323,1 1 400,9 1 479,9 1 575,5 1 675,6 1 517,7
-2,6
Produkce čistá vývoz masa dovoz masa Spotřeba Procento soběstačnosti
34,0
31,3
19 979,4 19 742,2 20 103,0 20 861,2 21 228,2
1,8
29,2 106,8
16,4 107,3
18,0 107,6
Pramen: Situační zpráva vepřové maso, MZe 2008 a 2006
45
25,9
-9,4
108,3
107,8
-0,5
V Evropské unii (EU-27) chováno 158 milionů kusů prasat v roce 2007 (tabulka 13), oproti roku 2006 to znamenalo 1,4% zvýšení počtu, avšak ve srovnání s rokem 1995 snížení o 1,9 %. Z tohoto porovnání lze usuzovat, že EU se v podstatě stavy prasat i přes několikeré rozšiřování EU nemění, mění se pouze počty prasat v jednotlivých zemích. Největším chovatelem prasat v EU je Německo, které tvoří 16,8% na celkové produkci EU. Produkce zde oproti roku 2006 vzrostla o 4,7 %, ve srovnání s rokem 1995 o 8,7 %. Druhým největším producentem prasat je Španělsko, které se podílí 15,6 % na evropské produkci. Stavy prasat se zde oproti roku 2006 výrazně nezměnily, avšak ve srovnání s rokem 1995 vzrostly o 29 %. Polsko je od roku 2006 třetím největším chovatelem a s počtem 18 miliony kusů prasat se podílí 11,3 % na počtu prasat v EU. Stavy zde oproti roku 2006 vzrostly o 1,1 %, avšak byly sníženy ve srovnání s rokem 1995 o 11,3 %. Následuje Francie s téměř 15 miliony prasat a 9,4% podílem na produkci EU. Na pátém místě s počtem 13,5 milionů prasat je Dánsko, které zvýšilo stavy prasat o 22 % oproti roku 1995. Následuje Nizozemsko s 11 miliony prasat, které snížilo stavy prasat oproti roku 1995 o 21,4 %. Česká republika se podílí pouze 1,8 % na produkci prasat EU, což je méně než průměr ostatních států EU-10. Poslední přistupující země do EU, Bulharsko a Rumunsko, se podílí počtem prasat na produkci EU 0,6 a 4,1 procenty. Státy evropské patnáctky se na počtu prasat podílejí 77,1 %, EU-12 tvoří 22,9 %, kde největší podíl zaujímá produkce Polska (11,3 %) a poměrně velký je i podíl Rumunska (4,1 %).
Tabulka 13 Stavy prasat ve vybraných státech EU v tisících ks Rok Státy Nizozemsko Dánsko Německo Španělsko Itálie Francie ostatní státy EU-15 Polsko ČR Maďarsko ostatní státy EU-10 EU-25 Bulharsko Rumunsko EU-2 EU-27
1995
2000
2005
2006
14 397 11 084 24 698 19 288 8 023 14 593 27 073 119 157 20 418 3 867 4 356 5 288 33 928 153 085 1 986 7 758 9 744 162 829
13 118 11 922 25 633 22 418 8 414 14 930 25 620 122 056 17 122 3 688 5 335 4 235 30 380 152 436 1 512 5 848 7 360 159 796
11 169 12 949 26 334 24 056 9 166 15 139 23 247 122 060 18 605 3 363 5 082 4 634 31 685 153 744 996 5 058 6 054 159 799
11 153 13 233 25 659 24 895 9 157 15 004 22 778 121 880 16 988 3 127 4 913 4 471 29 498 151 378 1 032 5 145 6 177 157 556
Pramen: FAOSTAT, 2009, %* podíl na produkci EU
46
tis. ks 11 312 13 534 26 858 24 884 8 972 14 951 22 676 123 188 18 112 2 877 4 059 4 080 29 128 152 316 931 6 495 7 426 159 742
2007 %* 07/06 7,1 101,4 8,5 102,3 16,8 104,7 15,6 100,0 5,6 98,0 9,4 99,6 14,2 99,6 77,1 101,1 11,3 106,6 1,8 92,0 2,5 82,6 2,6 91,2 18,2 98,7 95,4 100,6 0,6 90,2 4,1 126,2 4,6 120,2 100 101,4
07/95 78,6 122,1 108,7 129,0 111,8 102,5 83,8 103,4 88,7 74,4 93,2 77,2 85,9 99,5 46,9 83,7 76,2 98,1
Největší počet kusů prasat je v Německu a dochází zde k dalšímu zvyšování, zemí s druhým největším počtem prasat je Španělsko, kde také dochází k navyšování stavů, v Polsku přes mírné zvýšení oproti roku 2006 došlo k poklesu stavů prasat oproti roku 1995, ve Francii naopak došlo k nepatrnému snížení oproti roku 2006, avšak k mírnému zvýšení od roku 1995. Dánsko je zemí, kde se neustále zvyšují počty prasat, Nizozemí však stavy prasat oproti roku 1995 dost podstatně snížilo. Lepší možnost srovnat schopnosti jednotlivých zemí v produkci prasat než uvedení počtu prasat v předchozí tabulce je srovnat intenzitu chovu prasat přepočtenou v kusech prasat na 100 ha orné půdy každé členské země (viz tab. 14). V EU se celkově zvýšila intenzita chovu prasat o 1,5 % oproti roku 2006, avšak snížila o 8,9 % ve srovnání s rokem 1995. Státy EU-15 zaznamenaly ve srovnání s rokem 2006 zvýšení intenzity o 2,1 %, ale snížení oproti roku 1995 o 6,7 %. Největší koncentrace prasat na 100 ha orné půdy se vyskytuje v Nizozemsku s 1246 kusy prasat, následuje Dánsko s 605 kusy. v Německu a Španělsku se chová více než 200 kusů na 100 hektarů, Francie chová pouze 81 ks prasat, což je dáno rozlohou těchto zemí. Státy EU-10 snížily intenzitu chovu o 4,1 % oproti roku 2006 a o 7,9 % oproti roku 1995. ČR neustálým snižováním stavů prasat také snižuje intenzitu chovu, ve srovnání s rokem 2006 poklesla o 7,7 % a ve srovnání s rokem 1995 o 24,3 %, tedy téměř čtvrtinu. Situace v Bulharsku je ještě intenzivnější než v ČR. Zde počet prasat na 100 ha klesl oproti roku 1995 o 40,9 % a ve srovnání s rokem 2006 o 5,8 %. V Rumunsku počet prasat na 100 ha oproti roku 1995 sice klesly (o 15,8 %), avšak ve srovnání s rokem 2006 vzrostl o 28,1 %. Tabulka 14 Počet prasat na 100 ha orné půdy* Státy Nizozemsko Dánsko Německo Španělsko Itálie Francie ostatní státy EU-15 Polsko ČR Maďarsko ostatní státy EU-10 EU-25 Bulharsko Rumunsko EU-2 EU-27
1995 1632 478 209 163 97 80 205 409 144 123 91 280 159 284 50 83 66 212
2000 1442 523 217 190 99 81 204 394 122 120 116 280 159 277 43 62 53 202
2005 1233 571 223 203 115 82 192 374 148 110 111 268 159 267 30 54 42 192
2006 1227 583 216 209 114 81 186 374 135 102 107 268 153 263 31 55 43 190
kusů 1246 605 226 209 116 81 189 382 149 94 88 255 147 264 29 70 50 193
2007 07/06** 101,5 103,7 104,6 99,9 101,6 99,4 101,9 102,1 110,7 92,3 82,6 95,1 95,9 100,3 94,2 128,1 115,8 101,5
07/95** 76,3 126,6 108,1 128,3 119,6 101,4 92,3 93,3 103,8 76,7 97,4 91,2 92,1 93,0 59,1 84,2 74,8 91,1
Pramen: FAOSTAT, 2009 (údaje v ks prasat a ha orné půdy); vlastní zpracování; * Orientační údaje, ** údaje v %;
47
Obrázek 17 dokumentuje změnu intenzity chovu prasat v jednotlivých členských zemích v letech 1995 a 2007. Růst intenzity byl zaznamenán v Dánsku, Německu, Španělsku, Itálii, Portugalsku, Polsku, na Kypru, v Estonsku, Litvě a ve Slovinsku. Naopak snížení počtu prasat na 100 ha orné půdy bylo zaznamenáno nejvíce v Nizozemsku, výrazně na Maltě a také v Belgii a Lucembursku, dále snížení bylo v Rakousku, Švédsku, v Lotyšsku, na Slovensku, také v Bulharsku a Rumunsku. Ke snižování intenzity chovu prasat dochází také v České republice kvůli dalším poklesům stavů prasat. 1800
ks prasat/100 ha
1600
1995
2007
1400 1200 1000 800 600 400 200 Nizozemsko Dánsko Německo Španělsko Itálie Francie Rakousko Belgie-Luc. Finsko Řecko Irsko Portugalsko Švédsko Velká Brit. EU-15 Polsko ČR Maďarsko Malta Kypr Estonsko Lotyšsko Litva Slovensko Slovinsko EU-10 EU-25 Bulharsko Rumunsko EU-27
0
Obrázek 17 Intenzita chovu prasat v zemích EU (ks/100 ha orné půdy) – srovnání roku 1995 a 2007
Počty prasat souvisí s produkcí vepřového masa, která se oproti zvýšení počtu prasat o 1,4 % ve srovnání s rokem 2006 zvýšila pouze o 0,7 %. Ve státech EU 15 se zvýšila pouze minimálně (o 0,3 %), v EU-10 obdobně jako ve státech EU-15 o (0,8 %) a v EU-2 v porovnání s ostatními zeměmi nejvíce (o 13,4 %). V EU je největším producentem vepřového masa Německo s 4,7 miliony tun, na produkci EU-15 se podílí 26 % a na produkci celé EU 21,4 %. Španělsko s produkcí 3,2 mil. tun vepřového se podílí se na produkci EU-15 18 %. Následuje Polsko s produkcí 2,1 mil. tun, což je 9,6% podíl na produkci EU-27 a 62% podílem v EU-10. Francie ještě v roce 2005 pokrývala větší část trhu než Polsko, avšak během roku Polsko svou produkcí zvýšilo podíl na trhu a posunulo tak Francii na pomyslné čtvrté místo, v roce 2007 jí pak v EU-27 patří 9,1% podíl, přičemž na produkci EU-15 se podílí 11,1 %. Pátým největším producentem je Dánsko, které se na produkci EU podílí 8 % a na produkci EU-15 9,8 %. Česká republika se na produkci vepřového masa EU podílí pouze 1,6 procenty, na produkci EU-10 pak 10,6 %. Rumunsko jako nový členský stát se podílí 2,4 %, což je o 0,8 procentního bodu více než ČR.
48
Státy EU-15 se na produkci vepřového masa EU-27 podílejí 81,8 procenty při 77,1% podílu na celkovém počtu prasat v EU, EU-12 pak tvoří 18,2% v produkci vepřového masa při 22,9% podílu na stavech prasat. Státy EU-15 mají tedy větší produktivitu ve srovnání se zeměmi EU-12.
Tabulka 15 Produkce vepřového masa ve státech EU (tis. tun)* 2007 1995
2000
2004
2005
2006
2007
Státy Německo 3 602,4 3 981,9 4 323,4 4 500,0 4 662,2 4 670,0 Dánsko 1 494,0 1 624,5 1 809,5 1 792,8 1 748,6 1 750,0 Španělsko 2 174,8 2 904,6 3 076,1 3 168,0 3 219,4 3 221,7 Francie 2 144,0 2 312,0 2 292,6 2 018,1 2 010,8 1 982,0 Itálie 1 345,6 1 478,5 1 589,9 1 514,7 1 559,2 1 600,0 Nizozemí 1 622,1 1 622,8 1 289,0 1 297,3 1 270,0 1 295,6 ostatní 3 756,3 3 166,9 3 545,1 3 492,5 3 354,7 3 355,8 EU 15 16 139,2 17 091,2 17 925,5 17 783,5 17 824,9 17 875,1 ČR 502,2 416,6 425,5 380,3 358,5 360,0 Maďarsko 578,3 613,4 539,6 453,9 489,1 490,0 Litva 93,1 84,5 97,1 105,6 121,8 114,0 Polsko 1 962,3 1 923,0 1 956,0 1 955,5 2 071,4 2 100,0 Slovensko 242,8 163,6 164,9 139,9 122,3 130,0 ostatní 210,1 183,1 210,2 204,0 194,8 191,4 EU 10 3 588,8 3 384,3 3 393,4 3 239,2 3 357,8 3 385,4 Bulharsko 256,4 242,9 78,3 74,5 77,7 75,0 Rumunsko 673,0 502,3 374,0 436,4 451,8 525,6 EU-2 929,4 745,2 452,4 511,0 529,5 600,6 EU-27 20 657,4 21 220,7 21 771,3 21 533,7 21 712,3 21 861,1
1995
EU-15; EU-10
EU-27
EU-15; EU-10
EU-27
26,1 9,8 18,0 11,1 9,0 7,2 18,8 100 10,6 14,5 3,4 62,0 3,8 5,7 100 14,7 85,3 100 x
21,4 8,0 14,7 9,1 7,3 5,9 15,4 81,8 1,6 2,2 0,5 9,6 0,6 0,9 15,5 0,3 2,4 2,7 100
22,3 9,3 13,5 13,3 8,3 10,1 23,3 100 14,0 16,1 2,6 54,7 6,8 5,9 100 27,6 72,4 100 x
17,4 7,2 10,5 10,4 6,5 7,9 18,2 78,1 2,4 2,8 0,5 9,5 1,2 1,0 17,4 1,2 3,3 4,5 100
Pramen: FAOSTAT; vlastní zpracování * Do tabulky jsou v letech 1995 – 2006 zahrnuty i státy Rumunsko a Bulharsko, přesto, že nebyly členy EU, stejně jako EU 10.
V obrázku 18 jsou pro přehlednost uvedeny pouze ty státy, ve kterých dochází k významným změnám z pohledu produkce vepřového masa od roku 1990. Německá produkce vepřového masa je od roku 1998 charakteristická růstem, španělská v uvedeném obrázku od roku 1990. Ve Francii rostla produkce vepřového do roku 1998, poté se pohybovala až do roku 2004 na stejné úrovni a v roce 2005 klesla ke dvěma milionům tun. V Polsku do roku 2004 byla produkce vepřového nižší než ve Francii, avšak v současné době je vyšší než ve Francii. Mírný nárůst produkce je zaznamenán v Itálii, naopak pokles v Nizozemí. Výrazný pokles byl zaznamenán v Maďarsku – téměř o polovinu produkce roku 1990.
49
5 000 4 500 4 000
tis. tun
3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Francie Nizozemí
Německo Polsko
Maďarsko Španělsko
Itálie
Obrázek 18 Produkce vepřového masa ve vybraných státech EU v tis. tunách
Podle odhadů OECD se v EU očekává v roce 2014 růst produkce EU-25 oproti roku 2007 o 3,9 %, stejně tak je odhadována spotřeba. Na růstu produkce by se v roce 2014 měly členské země EU-10 podílet větší mírou – 8,1 % než státy EU-15. Naopak růst spotřeby by měl být výraznější ve státech EU-15, a to o 4,3 %, v EU-10 by růst spotřeby měl být o 1,6 % vyšší. Dalším předpokladem je nárůst dovozu vepřového masa na jednotný trh EU o 71 % oproti roku 2007, naopak očekává zvýšení exportu menší než importu.
Tabulka 16 Očekávaná produkce vepřového masa v EU (tis. tun) 2007 2008 2009 2010 2011 Produkce EU 25 21 563 21 837 22 066 22 130 22 212 EU15 18 037 18 181 18 336 18 371 18 431 EU10 3 546 3 677 3 750 3 779 3 801 Spotřeba EU 25 20 193 20 444 20 679 20 750 20 815 EU15 16 917 17 152 17 367 17 432 17 495 EU10 3 276 3 292 3 312 3 317 3 320 Import 24 28 32 35 38 Export 1414 1441 1439 1435 1455 Pramen: OECD Agricultural Outlook (1970-2014)
50
2012 22 281 18 488 3 813 20 871 17 545 3 326 39 1469
2013 22 332 18 532 3 820 20 909 17 581 3 328 40 1483
2014 22 403 18 590 3 833 20 971 17 641 3 330 41 1492
14/07 % 103,9 103,1 108,1 103,9 104,3 101,6 171,0 105,5
4.2.2 Regionální rozdíly ve spotřebě vepřového masa v EU Na trhu EU existuje výrazná diferenciace jednotlivých států jak na straně nabídkové (viz předchozí kapitoly), tak i na straně poptávkové. Obecně nižší spotřebu mají severské země, Irsko a Velká Británie, vyšší země jižní a střední Evropy. Výskyt významných rozdílů ve spotřebitelských preferencích při poptávce vepřového masa je projevem zejména chuťových zvyklostí, kde se promítají vlivy sociologické, psychologické, antropologické a také strukturální odezvy v komoditní poptávce, které se však projevují v delším časovém období. Z tabulky 17 je zřejmé, jak uvedené průměry jsou zkreslující. Například Španělé zkonzumují průměrně 65,1 kg vepřového na osobu a řadí se na první místa ve spotřebě. Spotřeba v Německu na osobu mírně rostla, taktéž Itálii. Naopak nižší spotřebu oproti roku 2003 vykazují země jako Rakousko, Belgie-Lucembursko, Dánsko, Francie, Irsko, Holandsko nebo Velká Británie. V Maďarsku v roce 2008 spotřebovali průměrně 44 kg na osobu za rok, v Polsku spotřeba klesla na 45,2 kg a v ČR na 38,2 kg. V EU-12 poklesla průměrná spotřeba o 5,4 kg, v EU-27 pak o 1,5 kg.
Tabulka 17 Spotřeba vepřového masa ve vybraných státech EU (kg/osoba/rok) 2003
2004
2005
2007
2008
Německo
54,7
54,0
54,0
55,6
56,0
Rakousko Belgie-Luc.
57,8 51,6
59,3 49,7
58,1 45,7
58,1 47,2
56,2 46,8
Dánsko
58,3
58,4
57,6
58,9
56,3
Španělsko
64,9
60,9
63,1
66,8
65,1
Francie
36,2
35,1
34,5
34,8
34,4
Itálie
39,4
38,5
37,5
41,2
41,0
Irsko
38,2
37,6
34,3
34,8
33,2
Holandsko
42,4
41,6
39,4
39,1
38,1
Velká Británie EU 15
25,3 43,5
25,4 42,5
22,7 41,8
22,5 43,4
22,2 43,0
Maďarsko
39,7
44,1
43,8
46,0
44,0
Polsko
48,1
48,4
49,7
49,9
45,2
ČR EU 12
48,6 43,9
47,6 41,8
47,5 43,4
39,8 41,5
38,2 38,5
EU 27
43,5
42,3
42,2
43,0
42,0
Pramen:Office D’Ellevage - Le Marche du Porc dans le Monde
Rozdílnost spotřeby vepřového masa na osobu rok 2008 dokumentuje obrázek 19. Pod průměrem jak EU-15, tak EU-27 je Velká Británie, Holandsko, Irsko, Itálie a Francie. Vysoká spotřeba je zaznamenána ve Španělsku, Dánsku, Rakousku a Německu, tedy v zemích s vysokou produkcí této komodity.
51
EU 27 EU 12 ČR Polsko Maďarsko EU 15 Velká Británie Holandsko Irsko Itálie Francie Španělsko Dánsko Belgie-Luc. Rakousko Německo
42,0 38,5 38,2 45,2 44,0 43,0
kg/obyv./rok
22,2 38,1 33,2 41,0 34,4
65,1 56,3 46,8 56,2 56,0
0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70
Obrázek 19 Spotřeba vepřového masa ve vybraných státech EU za rok 2008
Podle výhledu OECD11 (tabulka 18) vzroste spotřeba vepřového o 2,1 % v EU, ve státech EU-15 bude zvýšena spotřeba o 1,9 % a ve státech EU-10 o 2,9 %. Tabulka vychází z bakalářské práce, novější údaje OECD jsou, ale jsou predikovány pro rozdělení zemí OECD a zemí, které v OECD nejsou. Tabulka 18 Očekávaná spotřeba vepřového masa v kg/os/rok Spotřeba na osobu EU-15 EU-10
2004 42,2 42,5 45,0
2006 42,2 42,2 45,1
2008 42,6 42,6 45,6
2010 42,5 42,8 46,2
2013 43,1 43,0 46,4
Změna 13/06 (%) 2,1 1,9 2,9
Pramen: OECD Agricultural Outlook (1970-2013)
Následující obrázek 20 má charakterizovat schopnosti jednotlivých států produkovat vepřové maso pro domácí spotřebu, prezentuje tedy soběstačnost těchto zemí od roku 1992 s predikcí pro rok 2009 Schopnost jednotlivých států EU produkovat vepřové maso nejen pro domácí spotřebu je prezentována v následujícím obrázku, ale nebyly zjištěny hodnoty Kypru a Lucemburska. Průměrná soběstačnost EU-1512 je 148 %, na čemž má zejména podíl Dánsko s více než 600% mírou samozásobení. Dále velmi vysoká soběstačnost je v Holandsku, Belgii a také v Irsku. Průměr EU-1213 je podstatně nižší než průměr EU-15 a znamená, že téměř čtvrtina poptávky je potřeba pokrývat z jiných než domácích zdrojů.
11
OECD Agriculture Outlook 2004-2013 zde EU-14, není zahrnuto Lucembursko 13 zde EU-11, není zahrnut Kypr 12
52
V nových členských zemích dosahuje 100% soběstačnosti pouze Polsko a Maďarsko, vysoká je také míra v Estonsku a Bulharsku. Česká republika se řadí s Litvou, Slovinskem či Rumunskem mezi země s klesající mírou samozásobení. Nižších hodnot než v ČR je dosahováno například na Slovensku nebo na Maltě.
82
Průměr ostatní Chorvatsko Moldavsko Srbsko a Černá Hora Ukrajina Švýcarsko Rusko Norsko Island Bosna a Hercegovina Bělorusko Albánie Průměr EU-12 Rumunsko Slovinsko Slovensko Polsko Malta Maďarsko Lotyšsko Litva Estonsko Česká republika Bulharsko Průměr EU-15 Velká Británie Švédsko Španělsko Řecko Rakousko Portugalsko Německo Itálie Irsko Holandsko Francie Finsko Dánsko Belgie
77
148
0
200
400
600
800
Procento Obrázek 20 Soběstačnost evropských zemí v roce 2008 (Stibal, Pražák, & Jelínková, 2008)
V obrázku jsou zahrnuty i nečlenské země EU z důvodu možné srovnatelnosti zejména se zeměmi EU-12 jako nových členských zemí EU. V těchto nečlenských zemích je průměrná míra samozásobení vyšší než v EU-12 a to 82 %. Velmi nízkých hodnot (okolo 50 %) je dosaženo v Albánii, Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku je mírně vyšší (60 %). Zcela soběstačné jsou země Bělorusko, Island a Norsko a vysoká soběstačnost je i v Srbsku a Černé Hoře, Švýcarsku, Moldavsku. Rusko je na stejné úrovni samozásobení jako ČR.
53
4.2.3
Ceny jatečních prasat na trhu v EU
Regionální rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi EU se projevují jak v počtu prasat v těchto zemích, tak v produkci vepřového masa a na každém z těchto trhů jsou komodity realizovány za rozdílné ceny. Ceny prasat v EU koncem roku 2008 dosáhly nejvyšší úrovně (viz dále, obr. 22). Konec roku 2008 a začátek letošního roku znamenal masivní propad cen vyplácených zemědělcům přibližně k úrovni počátku roku 2007. Avšak vyšší náklady na krmiva a energii znamenají zdražování cen vstupů a tedy snížení rentability chovu prasat. V obrázku 21 je znázorněn vývoj průměrných cen jatečních prasat v EU. Data do roku 2001 jsou vybrána z odhadu OECD 2004-2013 a dále se jedná o data z odhadu OECD 2008-2017, rok 2002-2006 byl uveden jako průměr (modrý bod v obrázku). Předpokládá se do roku 2017 zvýšení ceny na 151,6 EUR za 100 kilogramů jateční hmotnosti, tedy 16% zvýšení oproti roku 2007.
EUR/100 kg. j. hm.
180
167,0
160
148,5
150,8
151,6
141,7 140 120
112,4
130,6
100 80 60
Obrázek 21 Vývoj cen jatečních prasat v EU v letech 1999 - 2017 (Pramen: OECD 1999-2017)
Podle odhadu OECD pro rok 2008 se průměrné ceny jatečních prasat měly pohybovat okolo 148,5 EUR/100 kg jateční hmotnosti, skutečnost je však ve zkoumaných zemích odlišná, kde průměrná cena byla 153,33 EUR/100 kg j. hm., což je však dáno uvedením cen pouze v některých zemích. Pro rok 2009 je odhadována obdobná cena, čemuž reálná průměrná cena prozatím neodpovídá a během prvních 10 týdnů činila 135 EUR/100 kg j. hm. Pro následující cenové analýzy je uvažovaná cena v EUR za 100 kg vepřového masa za studena dále bude uváděná jako hodnota a měna EUR. Průměrná cena od roku v EU za období 2004-2009 je 142,87 EUR (průměrná cena je vyšší než v období zpracování bakalářské práce o 1,67 EUR). Ceny se pohybují v rozmezí 125,7 – 174,61 EUR. Podle tabulky 19 byly nejvyšší průměrné ceny v EU v roce 2008. Rok 2009 znamená prvních 10 týdnů tohoto roku, proto rozdíl mezi cenou minimální a maximální není tak výrazný, neboť obecně jsou vyšší ceny dosahovány v letním období a koncem roku.
54
Tabulka 19 Minimální a maximální ceny v EU (EUR za 100 kg vepřového masa za studena) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 min. cena 140,31 125,7 130,15 127,94 130,79 132,85 max. cena 144,41 148,37 164,64 147,03 174,61 140,38 Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
V Dánsku jsou dosahovány nejnižší ceny a průměrná cena za období 2004-2009 činila 124,33 EUR, v roce 2008 zde byly ceny o 22,89 EUR nižší než evropský průměr, za období od počátku roku 2009 jsou průměrné ceny nižší o 18,52 EUR. Následující tabulka 20 dokumentuje rozdíly v cenách ve srovnání s ostatními analyzovanými zeměmi. Tab. 20 Cenové rozdíly: Dánsko a ostatní země
Dánsko - Rakousko Dánsko - Maďarsko Dánsko - Slovensko Dánsko - Polsko Dánsko - ČR Dánsko – Německo Dánsko – Španělsko
2008 -24,71 -30,10 -37,42 -27,98 -32,76 -30,26 -21,15
Tab. 21Cenové rozdíly: Německo a ostatní země
2009 -18,57 -25,50 -33,18 -18,17 -22,03 -23,33 -16,15
Německo - Rakousko Německo - Maďarsko Německo - Polsko Německo - Slovensko Německo - ČR Německo - Dánsko Německo - Španělsko
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
2008 5,56 0,16 2,28 5,56 -2,50 30,26 9,12
2009 4,76 -2,17 5,16 4,76 1,30 23,33 7,18
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
Ceny v Německu za celé zkoumané období jsou v průměru vyšší o 7,04 EUR, v roce 2008 byly průměrné ceny vyšší o 7,37 EUR a pro počátek letošního roku je průměrný rozdíl 4,81 EUR. Rozdíl v průměrných cenách za rok 2008 a 2009 znázorňuje tabulka 21. Ve Španělsku jsou ceny za celé období v průměru vyšší o 2,75 EUR než průměr EU, v roce 2008 o 1,74 EUR nižší než je tento evropský průměr a pro počátek letošního roku o 2,37 EUR nižší. Více dokumentuje následující tabulka 22. Tab. 22 Cenové rozdíly: Španělsko a ostatní země
Španělsko - Rakousko Španělsko - Maďarsko Španělsko - Slovensko Španělsko - Polsko Španělsko - ČR Španělsko - Německo Španělsko - Dánsko
2008 -3,56 -8,95 -16,27 -6,84 -11,61 -9,12 21,15
Tab. 23 Cenové rozdíly: Rakousko a ostatní země
2009 -2,42 -9,35 -17,03 -2,02 -5,88 -7,18 16,15
Rakousko - Maďarsko Rakousko - Slovensko Rakousko - Polsko Rakousko - ČR Rakousko - Španělsko Rakousko - Dánsko Rakousko - Německo
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
2008 -5,39 -12,71 -3,28 -8,05 3,56 24,71 -5,56
2009 -6,93 -14,61 0,40 -3,46 2,42 18,57 -4,76
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
Průměrné ceny v Rakousku jsou za období 2004-2009 o 4,02 EUR vyšší než je evropský průměr, v roce 2008 byly ceny vyšší o 1,82 EUR a od počátku roku 2009 se liší pouze o 0,05 EUR. Srovnání průměrných cen Rakouska a ostatních zemí viz tabulka 23. Průměrné ceny v Maďarsku za období 2004-2009 jsou o 3,28 EUR vyšší než průměr EU. V roce 2008 byly o 7,21 EUR vyšší, od počátku letošního roku jsou vyšší o 6,98 EUR. Srovnání průměrných cen v Maďarsku a ostatních zemí je vypočítán v tabulce 24. 55
Tab. 24 Cenové rozdíly: Maďarsko a ostatní země
Maďarsko - Slovensko Maďarsko - Polsko Maďarsko - ČR Maďarsko - Německo Maďarsko - Španělsko Maďarsko - Dánsko Maďarsko - Rakousko
2008 -7,32 2,12 -2,66 -0,16 8,95 30,10 5,39
Tab. 25 Cenové rozdíly: Slovensko a ostatní země
2009 -7,68 7,33 3,48 2,17 9,35 25,50 6,93
2008 7,32 9,44 4,66 7,16 16,27 37,42 12,71
Slovensko - Maďarsko Slovensko - Polsko Slovensko - ČR Slovensko - Německo Slovensko - Španělsko Slovensko - Dánsko Slovensko - Rakousko
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
2009 7,68 15,01 11,15 9,85 17,03 33,18 14,61
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
Na Slovensku průměrné ceny za období 2004-2009 byly vyšší o 6,53 než evropská průměrná cena tohoto období. V roce 2008 byla cena vyšší o 14,53 EUR a za deset týdnů letošního roku je cena vyšší o 14,66 EUR. Srovnání průměrných cen v Maďarsku a ostatních zemí je možné vyčíst z tabulky 25. V Polsku za období 2004-2009 byla průměrná cena o 4,98 EUR nižší než evropský průměr, v roce 2008 pak vyšší o 5,10 EUR a počátkem roku 2009 je nižší průměrná cena o 3,51 EUR. Více dokumentuje tabulka 26. Tab. 26 Cenové rozdíly: Polsko a ostatní země
Polsko - Slovensko Polsko - Maďarsko Polsko - ČR Polsko - Německo Polsko - Španělsko Polsko - Dánsko Polsko - Rakousko
2008 -9,44 -2,12 -4,78 -2,28 6,84 27,98 3,28
Tab. 27 Cenové rozdíly: ČR a ostatní země
2009 -15,01 -7,33 -3,86 -5,16 2,02 18,17 -0,40
ČR - Dánsko ČR - Německo ČR - Španělsko ČR - Rakousko ČR - Maďarsko ČR - Slovensko ČR - Polsko
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
2008 32,76 2,50 11,61 8,05 2,66 -4,66 4,78
2009 22,03 -1,30 5,88 3,46 -3,48 -11,15 3,86
Pramen: TIS SZIF; vlastní zpracování
Ceny v České republice jsou obecně vyšší než je evropský průměr, za zkoumané období průměrný rozdíl činil 5,06 EUR, v roce 2008 pak 9,87 EUR a za prvních 10 týdnů letošního roku se je průměrný rozdíl ve výši 3,51 EUR. V roce 2008 byly tyto ceny vyšší než v těchto (analyzovaných) státech: Rakousko, Maďarsko, Polsko, Německo, Španělsko. Nejvíce se lišily od cen v Dánsku, kde byly ceny nižší o 32,76 EUR než v ČR. Pouze oproti Slovensku měla ČR ceny nižší. Více viz tabulka 27.
Reprezentativní ceny prasat třídy E v týdenních intervalech od konce roku 2004 do počátku roku 2009 v zemích, se kterými ČR nejčastěji obchoduje s danou komoditou a některých hlavních výrobců v rámci EU, jsou uvedeny v obrázku 22 na následující straně.
56
cena v EUR/100 kg JUT za studena
200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90
ČR
Dánsko
cena v EUR/100 kg JUT za studena
EU
I. část
2004
200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100
2006
ČR
Německo
200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 2004
2007
Rakousko
2008
2009
EU
II. část
2004 cena v EUR/100 kg JUT za studena
Španělsko
2006
ČR
EU
2007
Maďarsko
Slovensko
2008
2009
Polsko
III. část 2006
2007
2008
2009
Obrázek 22 Reprezentativní ceny prasat tř. E (JUT za studena) (Vlastní zpracování)
Z tohoto vyjádření je více než zřejmý rozdíl mezi cenami v ČR, Španělsku a Dánsku (z první části obrázku), ve druhé části obrázku je zřetelný velmi malý rozdíl mezi českými cenami a cenami rakouskými a německými, podobně jako ve třetí části obrázku jsou ceny ČR, Maďarska a Slovenska přibližně stejné, pouze je vidět odlišnost cen v Polsku.
57
4.2.4
Zahraniční obchod Evropské unie
Zahraniční obchod Evropské unie může být rozdělen na obchod se třetími zeměmi, kde je EU brána jako jeden celek a veškerý import a export jako hodnota zboží, které překročí hranice tohoto státu (tzv. extra-trade) a obchod mezi jednotlivými členskými zeměmi EU (tzv. intra-trade). V následujícím textu je uvažován pouze extra-trade – obchod EU s živými prasaty v letech 2000 až 2008 s třetími zeměmi. EU vykazuje aktivní saldo obchodní bilance v obchodu s živými prasaty, nejvyššího salda v peněžním vyjádření bylo dosaženo v roce 2008, kdy činila 164 949 tisíc EUR, přičemž hodnota importu je cca 146krát nižší než hodnota exportu tohoto roku. Hodnota exportu živých prasat od roku 2001 vzrostla z 5 tisíc tun na 103 tisíc tun v roce 2008 (téměř 20krát více), hodnota importu v roce 2008 byla 600krát nižší než hodnota exportu. Tabulka 28 Zahraniční obchod EU s živými prasaty (ZO EU s třetími zeměmi) Hodnota v tis. EUR Hodnota v tunách Import
Export
Bilance
Import
Export
Bilance
2000
262,8
20 972,9
20 710,2
177,1
12 597,6
2001
538,2
11 376,7
10 838,5
64,2
5 395,3
5 331,1
2002
226,1
17 446,9
17 220,8
14,7
10 206,8
10 192,1
2003
385,5
15 239,3
14 853,8
31,9
11 754,6
11 722,7
2004
610,3
28 464,3
27 854,0
54,3
22 826,7
22 772,4
2005 2006
531,5 1 320,9
56 487,4 101 623,2
55 955,9 100 302,3
109,4 282,9
38 029,1 58 412,7
37 919,7 58 129,8
2007
1 420,5
94 491,6
93 071,1
156,4
51 712,6
51 556,2
2008
1 139,8
166 089,3
164 949,5
170,7
103 392,4
103 221,7
12 774,7
Pramen: Eurostat, 2009
Zahraniční obchod mezi EU a třetími zeměmi s vepřovým masem dlouhodobě vykazuje aktivní saldo obchodní bilance; průměrná bilance za uvedené roky činí okolo 1,8 mld. EUR. V roce 2008 bilance činila 2,4 mld. EUR, přičemž bylo dovezeno 28,7krát méně vepřového, než bylo vyvezeno. Tabulka 29 Zahraniční obchod EU s vepřovým masem (ZO EU s třetími zeměmi) Hodnota v tis. EUR Hodnota v tunách Export
40 219,3
1 963 056,2
Bilance 1 922 837,0
Import
2000
Import
Export
13 447,0
900 970,8
Bilance 887 523,8
2001 2002
67 217,6 45 818,2
1 753 731,7 1 609 226,1
1 686 514,1 1 563 408,0
22 776,6 22 635,5
652 627,7 674 915,9
629 851,1 652 280,4
2003 2004
61 611,3 74 159,6
1 548 640,4 1 911 145,5
1 487 029,2 1 836 985,9
32 395,2 37 001,3
789 446,0 919 332,8
757 050,8 882 331,5
2005 2006
144 231,0 175 621,0
1 785 314,4 2 056 280,0
1 641 083,4 1 880 659,1
74 682,1 95 216,1
793 225,9 900 667,5
718 543,8 805 451,4
2007 2008
72 850,3 114 853,7
1 994 868,1 2 508 593,2
1 922 017,7 2 393 739,5
25 941,9 42 883,3
906 723,8 1 230 198,7
880 781,9 1 187 315,4
Pramen: Eurostat, 2009
58
Hodnota zboží v EUR je přepočtena na kilogram exportu a importu komodit. Cena importu živých prasat se výrazně změnila během jednoho roku, v roce 2001 z hodnoty cca 0,7 EUR/kg klesla na 0,1 EUR/kg, kde se držela po několik let. V roce 2005 cena mírně vzrostla a v roce 2008 se cena pohybuje okolo 0,15 EUR za kg importu živých prasat. Vyšší cena je Evropskou unií vyplácena u dovezeného vepřového masa, kde se od roku 2002 do roku 2006 cena pohybovala okolo 0,5 EUR za kilogram. V následujících dvou letech byla snížena pod 0,4 EUR/kg. Zatímco EU se snaží o nízké dovozní ceny zejména u výchozí suroviny, živých prasat, pak u vývozu jsou ceny u této komodity podstatně vyšší, a to dokonce i výrazně vyšší než cena importovaného vepřového masa. Do roku 2004 se cena za kilogram exportu živých prasat vyšplhala k 0,8 EUR, poté byl zaznamenán pokles pod 0,6 EUR/kg a v roce 2008 se cena za kilogram pohybovala okolo 0,6 EUR. 1
EUR/1 kg
0,8 0,6 0,4 0,2 0 2000 2001 2002 2003 2004 cena importu živých prasat cena importu vepřového masa
2005 2006 2007 2008 cena exportu živých prasat cena exportu vepřového masa
Obrázek 23 Přepočet cen zahraničního obchodu v EUR na kilogram dovozu/vývozu živých prasat a vepřového masa (Pramen: Eurostat; vlastní zpracování)
Podle uvedeného obrázku 23 je zřetelná ochrana jednotného trhu EU zejména prostřednictvím cel vůči třetím zemím uplatňovaných na trhu těchto komodit, ceny zemědělských výrobků jsou v EU v důsledku cenových regulací organizace trhu obecně vyšší, než jsou ceny tohoto zboží na světovém trhu. Trh EU je tedy chráněn jednak nižšími dovozními cenami živých prasat, přičemž při dovozu EU zaplatí velmi nízké částky za tuto komoditu a zpracované vepřové maso s vyšší přidanou hodnotou může za podstatně vyšší ceny vyvézt (srovnání červené a modré křivky v obrázku). Dalším faktorem ochrany trhu z pohledu cen může být vyšší cena vývozu prasat, přičemž třetím zemím se mohou zdát tyto ceny vyšší při porovnání ceny exportovaného vepřového masa (modrá a zelená křivky v obrázku). Na druhou stranu je v posledních dvou letech cena importu vepřového masa nižší než cena exportu, což může znamenat pro některé země EU vyšší nákupy ze zahraničí a snaha prodat tuzemskou produkci na trzích třetích zemí za vyšší cenu.
59
4.3 Analýza trhu prasat a vepřového masa v ČR 4.3.1 Vývoj stavů prasat Pokles celkových stavů prasat i stavů prasnic, který nastal v důsledku snížení spotřeby a současného zlepšení kvalitativních ukazatelů, se zatím nestabilizoval. Snižování stavů prasat je odrazem nabídky a poptávky jatečných prasat nejen u nás v ČR, ale i v sousedních zemích. Pro Českou republiku vstup do Evropské unie znamenal další poklesy stavů prasat. Zvyšující se liberalizace trhů umožňuje vyšší konkurenci pro producenty prasat, což způsobuje nemalé problémy českým zemědělským výrobcům a dotýká se tak především ceny zemědělských výrobců. Snižování stavů prasat dokumentuje bazický index vztažený k roku 1980, jež poukazuje na 50% pokles stavů prasat v roce 2008. Řetězový index naznačuje meziroční změny ve stavech prasat, významnější změny nastaly v roce 1995 a 1996, kdy došlo k meziročnímu nárůstu počtu prasat a zejména v roce 2008, kdy stavy prasat velmi výrazně klesly oproti roku předchozímu. 120
Procento
100 80 60 40 20
bazický index, 1980 = 100
řetězový index 2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
1980
0
Obrázek 24 Indexy změn stavů prasat (Pramen: ČSÚ; vlastní zpracování)
Podrobnější analýza stavů prasat je naznačena v následujícím obrázku 25, kde jsou uvedeny stavy prasat i prasnic od roku 1980. Snížení stavů prasat od roku 1990 do roku o 2,4 mil. kusů prasat bylo zapříčiněno jednak transformací českého zemědělství a poklesem spotřeby vepřového masa a také snižováním konkurenceschopnosti českých producentů prasat. V roce 1980 se na území ČR chovalo 4 432 312 prasat a 364 620 prasnic. V následujícím roce 1981, kdy byly stavy prasat i prasnic ve sledovaném období nejvyšší, vzrostly o 304 763 kusů prasat a 3794 kusů prasnic. Do roku 1993 se stavy celkové prasat pohybovaly okolo 4,5 mil. kusů prasat a prasnic bylo nejméně v roce 1985 a nejvíce v roce 1992, kdy se lišily stavy o 44 630 kusů. K největšímu poklesu stavů prasat i prasnic došlo v roce 1994, kdy ve srovnání s předchozím rokem stavy prasat poklesly o 498 288 ks prasat a 29 635 ks prasnic.
60
5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
400
z toho prasnice 350 300 250 200 150 100 50
Stavy prasnic v tis. kusech
Prasata
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
1982
0
1980
Stavy prasat v tis. kusech
Snižování stavů prasat je trendem již od poloviny 90. let minulého století. Od roku 1997 stavy prasnic neustále klesají a pokles se nezastavil ani po vstupu ČR do EU. Podle roku 1997 poklesly stavy prasat o 1 646 606 kusů, což činí pokles o více než 40 %, stavy prasat od roku 1980 poklesly o téměř polovinu. Rok 2008 se vyznačuje nejvyšším poklesem stavů prasat i prasnic ve sledovaném období od roku 1980.
Obrázek 25Vývoj stavu prasat v České republice od roku 1980 (Pramen: ČSÚ)
V současné době za pokles stavů prasat může dlouhodobě nízká rentabilita chovu prasat kvůli zvyšujícím se nákladům převážně na krmiva a krmné směsi a rovněž snižující se výkupní ceny jatečních zvířat.
Vývoj v jednotlivých kategoriích prasat Pro udržitelný chov prasat v ČR je nezbytné mít k dispozici vhodný biologický materiál, tedy vhodný počet prasat jednotlivých plemenných typů s požadovanými reprodukčními a produkčními vlastnostmi a akceptovatelnými cenami pro zemědělce ve výkrmu prasat. Klesající stavy prasnic mají negativní dopady na růst stavů prasat v ČR. V roce 2008 poklesly oproti roku 1995 o 39,3 %, oproti roku 2007 o 20,3 %. Počet kanců se také neustále snižuje, ve srovnání s rokem 1995 jejich počet klesl o 56 %. Chovné kategorie prasat poklesly oproti roku 1995 o 40,8 %, oproti roku předchozímu obdobně jako stavy prasnic. V roce 2008 byl zaznamenán v ČR pokles stavů prasat celkem o 37,1 % od roku 1995, oproti roku předchozímu poklesly stavy prasat o 14 %. Nižší stavy selat souvisí s poklesem stavů prasnic. Selata do odstavu jsou oproti roku 1995 nižší o 12,5 % a roku 2007 o 19,5 %, je to tedy kategorie prasat, u které prozatím dochází k nejnižším poklesům. Mladých prasat na výkrm ubylo ve srovnání s rokem 1995 o více než polovinu a ve srovnání s rokem 2007 o 10,1 %. U prasat určených na výkrm (nad 50 kg) zaznamenávají pokles jejich stavů ve srovnání s rokem 1995 o 34 %, s rokem 2007 o 9,2 %. 61
Tabulka 30 Stavy prasat v České republice v tis. ks Prasata chovná Rok Prasnice Prasničky Kanci celkem
Selata do odstavu
Mladá Prasata na prasata výkrm nad 20-49 kg 50 kg 1 239,8 1 380,4
Prasata celkem
1995
295,3
128,6
10,2
434,1
812,3
2001
287,9
119,3
8,3
415,5
701,2
1 157,1
1 244,8
3 469,8
2002
289,2
125,1
8,4
422,7
665,6
1 199,0
1 153,8
3 440,9
2003
282,7
111,7
8,6
403,0
1 043,5
764,8
1 151,6
3 362,8
2004
250,8
97,3
7,2
355,3
1 001,6
696,3
1 073,4
3 126,5
2005
232,5
96,6
6,9
336,0
880,9
653,6
1 006,3
2 876,8
2006
230,0
92,9
6,1
329,0
882,3
633,1
997,2
2 840,4
2007
224,9
96,4
6,5
327,8
883,5
616,7
1 002,4
2 830,4
73,4
3 866,6
2008
179,3
4,5
257,1
710,9
554,4
910,5
2433,0
2008/2007
79,7 %
76,1 % 69,3 %
78,5 %
80,5 %
89,9 %
90,8 %
86,0 %
2008/1995
60,7 %
57,0 % 44,0 %
59,2 %
87,5 %
44,7 %
66,0 %
62,9 %
Pramen: ČSÚ – Soupis hospodářských zvířat, rok 1995, 2001 a 2002 k 1.3, od roku 2003 údaje k 1.4.
Strukturální změny v chovu prasat a jeho jednotlivých kategoriích jsou znázorněny v obrázku 26 v roce 1995 a následně od 2001. K největšímu poklesu v uplynulých letech došlo v kategorii prasata na výkrm nad 50 kg a také u mladých prasat. 5 000
tis. ks
4 000 3 000 2 000 1 000 0 1995 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Prasata chovná celkem Selata do odstavu Mladá prasata 20-49 kg Prasata na výkrm nad 50 kg Obrázek 26 Stavy jednotlivých kategorií prasat
Regionální rozmístění chovů a produkce v rámci České republiky Stavy prasat v roce 2008 klesly podle tabulky 31 (údaje z ČSÚ vždy k 1. 12 daného roku) klesly oproti roku 2007 o 526 844 kusů, tedy pokles o 19,8 %. Pokles oproti roku 2003, tedy před vstupem do EU stavy prasat klesly o 35,5 %. Celkový pokles stavů prasat za ČR má rozdílné důsledky v jednotlivých krajích. Nejnižší stavy prasat jsou v kraji Karlovarském a Libereckém a v obou těchto krajích oproti roku 2007 velmi výrazně poklesly, na Karlovarsku poklesly o 48,7 % a na Liberecku o 32,6 %. Na celkové produkci se Karlovarský kraj v roce 2008 podílel půl procentem a kraj Liberecký 1,3 %.
62
Nejvyšší stavy v roce 2008 prasat jsou v kraji Středočeském, v kraji Vysočina a Jihomoravském. Ve Středočeském kraji byl zaznamenán pokles oproti předchozímu roku o 18,6 % a na podílu všech stavů prasat v ČR se podílí 16,1 procenty. V kraji Vysočina se stavy prasat snížily o 13,3 % a na celkové produkci prasat v ČR má podíl 15,3 %. Jihomoravský kraj, ve kterém byly v letech 2003, 2004 a 2006 nejvyšší stavy prasat, v roce 2008 je až za krajem Středočeským a Vysočinou. Stavy prasat v kraji Jihomoravském oproti předchozímu roku klesly o 19,5 % a na celkové produkci prasat ČR se podílí 14,5 procenty. Ani v jednom kraji ČR se však nezvýšily stavy prasat. Největší pokles byl zaznamenán v již zmiňovaném Karlovarském kraji, naopak nejmenší pokles na Plzeňsku (o 9,6 %) a na Ústecku (o 11,9 %). Ve srovnání s rokem 2003 byl největší pokles zaznamenán v kraji Karlovarském o 73,3 % a v kraji Moravskoslezském (pokles o 58,7 %). Tabulka 31 Stavy prasat v jednotlivých krajích ČR v kusech Kraj
Index
Podíl v %
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Středočeský*
482 862
431 943
415 646
407 398
421 728
343 279
81,4
71,1 14,6 16,1
Jihočeský Plzeňský
389 063 251 289
353 490 218 216
343 453 157 411
340 597 208 508
326 020 191 710
278 074 173 343
85,3 90,4
71,5 11,8 13,0 69,0 7,6 8,1
Karlovarský Ústecký
41 989 126 498
42 679 119 755
31 587 140 958
25 953 130 496
21 909 100 503
11 231 88 509
51,3 88,1
26,7 70,0
1,3 3,8
0,5 4,1
Liberecký
08/07 08/03 2003 2008
49 473
42 252
47 803
37 566
40 731
27 455
67,4
55,5
1,5
1,3
Královéhradecký Pardubický
252 710 209 604
221 429 193 022
202 926 172 227
215 525 176 126
226 576 165 115
142 824 132 193
63,0 80,1
56,5 63,1
7,6 6,3
6,7 6,2
Vysočina Jihomoravský
460 379 524 299
317 610 496 241
389 543 367 502
387 100 457 985
376 115 384 329
325 913 309 320
86,7 80,5
70,8 13,9 15,3 59,0 15,8 14,5
Olomoucký
245 586
210 566
222 515
217 057
214 816
164 132
76,4
66,8
7,4
7,7
Zlínský Moravskoslezský
113 487 161 448
104 236 163 109
97 931 137 177
107 033 129 031
98 079 94 208
72 110 66 612
73,5 70,7
63,5 41,3
3,4 4,9
3,4 3,1
3 308 687 2 914 548 2 876 834 2 840 375 2 661 839 2 134 995
80,2
64,5
100
100
ČR
Pramen: ČSÚ – Výsledky chovu prasat vždy k 1. 12 daného roku, * včetně Prahy
Obrázek 27 znázorňuje podíl jednotlivých krajů v České republice na celkovém počtu prasat zde chovaných. Karlovarský kraj se v roce 2003 podílel na celorepublikovém počtu 1,3 %, v roce 2008 to bylo jen 0,5 % a je to kraj, kde se chová nejméně prasat. Jednou z možných příčin je blízká vzdálenost od německých hranic a tudíž vyšší dovozy do tohoto kraje právě z Německa, nebo z okolních krajů v ČR. Největší podíl na celkovém stavu prasat má kraj Středočeský, dále kraj Vysočina, a Jihomoravský. Dále je to kraj Jihočeský, Plzeňský, Olomoucký, Královéhradecký, Pardubický Ústecký, Zlínský, Moravskoslezský, Liberecký a Karlovarský.
63
Obrázek 27 Stavy prasat v krajích ČR v % (ČR = 100 %) (Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování)
4.3.2 Produkce vepřového masa a bilance výroby V roce 2008 bylo v ČR vyrobeno 442 tisíc tun vepřového masa v živé hmotnosti, což je oproti předchozímu roku pokles o 14,4 tisíc tun (pokles o 4,7 %), výroba vepřového masa od roku 1996 poklesla o 38,1 % a oproti roku 2000 o 24,3 %. Pro rok 2009 se očekává další pokles domácí výroby (o 10 tis. tun, což znamená pokles o 2,7 %). Dovoz vepřového masa vstupem ČR zaznamenal více než zdvojnásobení objemu obchodu s touto komoditou. V roce 2002 bylo dováženo 34,3 tisíc tun a za rok 2004 bylo dovezeno 89,3 tisíc tun. V roce 2008 bylo dovezeno 200 tisíc tun vepřového, což oproti předchozímu roku znamená nárůst o 16,5 tisíc tun a tedy růst o 9 %. V roce 2009 se očekává, že dovoz bude činit 220 tis. tun, tedy nárůst o 10 %. Vývoz vepřového masa v roce 1996 činil pouze 1,5 tisíce tun, o dva roky později byl objem exportu této komodity vyšší o 36,4 tisíc tun. V roce 2002 byl zahraniční obchod ČR poměrně vyrovnaný, rok vstupu do EU zaznamenal nárůst jak dovozu, tak i vývozu vepřového masa. Vyvezeno bylo 75,6 tisíc tun, což je 2,5krát více než v roce 2002. Rozdíl mezi exportem a importem vepřového v roce 2004 činil 13,7 tisíc tun. V roce 2008 tento rozdíl byl 10,5 větší, přičemž bylo vyvezeno 57 tis. tun. Celková nabídka je ve všech letech vždy vyšší než celková poptávka, z čehož vyplývají nižší ceny vepřového masa nabízeného spotřebitelům.
64
Tabulka 32 Bilance výroby a spotřeby vepřového masa v tis. tun živé hmotnosti (ve vybraných letech) Ukazatel 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2007 2008 2009* 10,3 13,0 15,0 19,2 19,7 17,3 18,3 12,3 9,5 Počáteční zásoba 669,9 583,9 585,4 547,0 449,3 463,7 442 432 714 Výroba 33,7 19,2 34,3 89,3 154,6 183,5 200 220 8,4 Dovoz 703,6 616,1 634,7 655,5 623,6 664,5 660,3 664,3 731,9 Celková nabídka 596,1 586,0 564,6 564,0 589 591 592 720,8 663,5 Domácí spotřeba 37,9 8,0 29,8 75,6 42,3 57,2 57 59 1,5 Vývoz 701,4 604,1 615,8 640,2 606,3 646,2 648 651 722,3 Celková poptávka 12,5 12,0 18,9 15,3 17,3 18,3 12,3 13,3 9,6 Konečná zásoba 101,0 98,0 99,9 96,9 79,7 78,7 74,8 73,0 99,1 Samozásobení Pramen: ČSÚ – Výsledky živočišné výroby za 4. čtvrtletí, Výsledky chovu prasat k 1.4. 2005 – 2008, Situační a výhledová zpráva Vepřové maso – prosinec 2008 Poznámka: * rok 2009 odhad MZe a ÚZEI
Výroba vepřového masa od roku 1996 zaznamenala pokles o 26,4 %. Domácí spotřeba rovněž zaznamenala pokles, a to o cca 10 %. Celkově se tedy vepřového masa spotřebuje více, než je ve stávající situaci v ČR možné vyprodukovat. V obrázku 28 je naznačen pokles soběstačnosti ČR od roku 2003 ve výrobě vepřového masa, tento pokles soběstačnosti je rozdílem mezi domácí výrobou a domácí spotřebou vepřového masa. V roce 2005 tento rozdíl byl velmi výrazný a až do současnosti se dále zvětšuje. Vlivem stagnující spotřeby a nevýznamných změn v počtu obyvatel v ČR neroste domácí poptávka, čímž vznikají výraznější přebytky vepřového masa, například v roce 2002 byl rozdíl mezi celkovou nabídkou a poptávkou 18,9 tisíc tun, v roce 2004 15,3 tisíc tun, v roce 2006 tento rozdíl činil 17,3 tisíc tun, v roce 2007 pak 18,3 tisíc tun a v roce 2008 byl tento rozdíl za tyto uvedené roky nejnižší – 12,3 tisíc tun. Přebytky vepřového masa pak snižují jeho cenu a tento dopad se nejvíce projevuje u zemědělských výrobců, kde tržní cena nepokrývá výrobní náklady. 850 Tis. tun živé hmotnosti
750 650 550 450 350 250 150 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celková poptávka Domácí výroba
Celková nabídka Domácí spotřeba
Obrázek 28 Vepřové maso – bilance nabídky a poptávky
65
Výroba vepřového masa v jednotlivých krajích České republiky Výroba vepřového masa v roce 2008 podle tabulky 33 činila 317 tisíc tun, což je o 23 878 tun méně než v roce 2007 (pokles o 7 %). Oproti roku 2000 byla výroba vepřového nižší o pětinu, tedy o 79 tisíc tun. Celkový útlum výroby vepřového masa se rozdílně projevuje v jednotlivých krajích ČR. Největší objem výroby vepřového masa je v kraji Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském. V kraji Středočeském je také nejvyšší počet prasat v ČR, produkce vepřového v loňském roce činila téměř 47 tisíc tun, avšak oproti předchozímu roku výroba zaznamenala 4,7% pokles. V kraji Jihočeském bylo v roce 2008 vyrobeno 45 tisíc tun, meziročně to znamenalo pokles o 4 %. V Jihomoravském kraji výroba 43 tisíc tun znamenala meziroční pokles o 12 %. Nejméně vepřového masa bylo v roce 2008 vyrobeno v Karlovarském kraji, a to pouze 85 tun. Výroba zde oproti předchozímu roku klesla o 1475 tun, tedy o 94,5 %. Druhým krajem, kde je nejnižší výroba vepřového masa je kraj Liberecký, kde se vyrobilo v roce 2008 1789 tun vepřového masa. Meziroční pokles činil 12,6 %, tedy pokles o 258 tun. Tabulka 33 Výroba vepřového masa v krajích ČR ve vybraných letech v tunách jateční hmotnosti Index Podíl v % Kraj 2000 2002 2004 2005 2006 2007 2008 08/00 08/07 2000 2008 45 921 51 295 52 321 49 116 48 331 49 066 46 736 101,8 95,3 11,6 14,7 Středočeský* Jihočeský 45 946 45 956 45 930 47 421 46 465 47 271 45 359 98,7 96,0 11,6 14,3 Plzeňský 21 376 22 495 23 306 22 021 22 871 27 444 23 297 109,0 84,9 5,4 7,3 1,3 Karlovarský 6 590 6 448 5 191 4 637 3 308 1 560 85 5,4 1,7 0,0 Ústecký 16 850 17 078 15 813 12 593 13 794 14 910 15 380 91,3 103,2 4,3 4,9 Liberecký 6 858 3 907 5 256 4 115 2 443 2 047 1 789 26,1 87,4 1,7 0,6 Královéhradecký 27 737 24 767 27 124 24 075 21 290 20 047 20 263 73,1 101,1 7,0 6,4 Pardubický 25 653 25 618 24 184 20 997 19 029 19 990 15 988 62,3 80,0 6,5 5,0 Vysočina 57 484 52 258 42 627 32 531 37 759 40 942 41 605 72,4 101,6 14,5 13,1 Jihomoravský 46 828 47 325 50 664 46 866 48 889 49 141 43 265 92,4 88,0 11,8 13,6 Olomoucký 35 986 48 870 34 958 29 526 29 968 27 758 26 749 74,3 96,4 9,1 8,4 Zlínský 22 044 23 792 16 728 13 396 13 349 11 547 9 882 44,8 85,6 5,6 3,1 Moravskoslezský 36 834 40 898 32 621 30 201 27 200 29 139 26 586 72,2 91,2 9,3 8,4 ČR 396 107 410 707 376 723 337 495 334 696 340 862 316 984 80,0 93,0 100 100 Pramen: ČSÚ – Porážky hospodářských zvířat, * včetně Prahy
V roce 2001 došlo k nárůstu výroby o 4 438 tun z důvodu zvýšení poptávky po vepřovém mase kvůli výskytu nemoci BSE u hovězího dobytka. Tento trend zaznamenáváme do roku 2003, kdy se u nás vyrobilo 411 195 tun vepřového. Od roku 2004, kdy se ČR stala členem EU, se dosavadní nárůst produkce vepřového masa změnil na náhlý pokles o 34 472 tun jateční hmotnosti, v roce 2005 výroba klesla o dalších 39 228 tun a v loňském roce ještě o další 2 799 tun, což znamená 0,8% pokles výroby oproti roku 2005. Výroba vepřového masa se tedy od roku 2003 snížila o 76 499 tun.
66
V meziročním srovnání 2008/2007 došlo k poklesu výroby v těchto krajích: Středočeský a hlavní město Praha (o 4,7 %), Jihočeský (o 4 %), Karlovarský (o 94,6 %), Liberecký (o 12,6 %), Pardubický (o 20 %), Zlínský (o 14,4 %), Moravskoslezský (o 8,8 %), Plzeňský (o 15,1 %) a Jihomoravský (o 12 %). K nárůstu výroby došlo v kraji Ústeckém (o 3,2 %), Vysočina (o 1,6 %) a v kraji Královéhradeckém (o 1,1 %). Jak se jednotlivé kraje ČR podílí na celkové produkci vepřového masa, je znázorněno v obrázku 29. Nejvíce se na produkci ČR podílí kraj Středočeský (14,7 %), Jihočeský (14,3 %), Jihomoravský (13,6 %) a kraj Vysočina (13,1 %), kde se meziročně podíl na produkci zvyšuje. Karlovarský kraj se v loňském roce v relativním vyjádření na produkci již nepodílel. Nižší podíl na produkci vepřového masa podle srovnání těchto dvou let byl zaznamenán v kraji Pardubickém (5 %), Olomouckém (8,4 %), Zlínském (3,1 %) a Libereckém (0,6 %). Mírně se zvýšil podíl v Ústeckém kraji (4,9 %), Královéhradeckém (6,4 %) a v Plzeňském (7,3 %). Moravskoslezský kraj se podílel v obou letech na produkci vepřového masa shodně 8,4 %.
Obrázek 29 Podíl krajů ČR na produkci vepřového masa (Pramen dat: ČSÚ, vlastní zpracování)
67
4.3.3
Spotřeba vepřového masa
Spotřeba vepřového masa je ovlivněna cenou vepřového masa, cenou mas ostatních, výskytem nemocí a chorobami jatečních zvířat a také souvisí se spotřebou ostatních druhů masa, především masa hovězího a drůbežího. Na spotřebu vepřového masa mají vliv také faktory jako životní styl, chuťové zvyklosti a preference obyvatel obecně. Nejvíce masa na osobu za rok bylo spotřebováno v roce 1990 (tab. 34), kdy celková spotřeba masa na kosti činila 96,5 kg, z toho více než polovina (50 kg) připadá na vepřové maso. V té době se v ČR chovalo 4,8 milionů kusů prasat. Celková spotřeba masa se snížila o 15 kg na osobu a rok, největší podíl na tomto poklesu má maso hovězí, u kterého spotřeba klesla o 17,2 kg na osobu a rok a oproti roku 2007 se zvýšila o 0,4 kg. Naopak největšího nárůstu spotřeby zaznamenáváme u masa drůbežího, kdy se zvýšilo na téměř dvojnásobek roku 1990. Spotřeba vepřového masa podle oproti roku 1990 klesla o 8 kg na osobu za rok, avšak od roku 2000 se zvýšila o 1,1 kg. Od tohoto roku se spotřeba vepřového masa pohybuje s menšími odchylkami okolo 41 kilogramů na obyvatele. Tabulka 34 Spotřeba masa na kosti na obyvatele v ČR (kg/rok)
Maso 1990 1995 1996 1997 1998 Vepřové 50,0 46,2 49,2 45,8 45,7 Hovězí 28,0 18,5 18,2 16,1 14,3 Telecí 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 Skopové, kozí, 0,6 0,2 0,3 0,3 0,3 koňské Drůbeží 13,6 13,0 13,6 15,3 17,9 Zvěřina 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 Králíci 3,4 3,4 3,4 3,4 3,3 Celkem 96,5 82,0 85,3 81,5 82,1
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 44,7 40,9 40,9 40,9 41,5 41,1 41,5 40,7 42,0 13,8 12,3 10,2 11,2 11,5 10,3 9,9 10,4 10,8 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,3
0,3
0,3
0,3
0,3
0,2
0,4
0,4
0,3
20,5 22,3 22,9 23,9 23,8 25,3 26,1 25,9 24,9 0,4 0,4 0,3 0,4 0,4 0,6 0,6 0,5 0,8 3,1 3,0 3,0 3,0 3,0 2,9 2,8 2,6 2,6 83,0 79,4 77,8 79,8 80,6 80,5 81,4 80,6 81,5
Pramen: ČSÚ
Vepřové maso je i přes pokles spotřeby stále nejoblíbenějším druhem masa pro české spotřebitele (obr. 30). Kvůli vysokým cenám hovězího masa jeho spotřeba klesla o cca 2/3 a dostává se s úrovní spotřeby za maso drůbeží. V roce 1997 zaznamenáváme tuto změnu ve spotřebě masa hovězího a vepřového. U masa ostatního nejsou zaznamenány výraznější změny, celkem se spotřeba snížila o 1 kg na osobu a rok.
68
Vepřové Hovězí Drůbeží
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
ostatní
1990
kg masa/rok
55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Obrázek 30 Spotřeba masa na obyvatele v kg/rok Pozn. Maso ostatní zahrnuje maso telecí, skopové, kozí, koňské, zvěřinu a králíky (viz tabulka 34)
Se spotřebou vepřového masa souvisí zastoupení jednotlivých tříd podle systému SEUROP. Spotřebitelé si žádají vlivem stylu zdravější výživy kvalitnější, chutnější a netučné vepřové maso (viz obrázek 31). Ještě počátkem roku 2004 byla nejvíce spotřebovávanou třídou třída U, kdy poklesla ze 45 % v roce 2002 na současných 27 %. V 11. týdnu roku 2004 vzrostla poptávka po třídě E z původních 41 % o 5 p.b. V současné době se obchoduje s 56 % této třídy, ve srovnání s rokem 2002 vzrostla poptávka po této kategorie o 26 p.b. U kategorie S zaznamenáváme nárůst spotřeby ve stejném období, jako nárůst spotřeby třídy E. Z 5 % v roce 2002 se zvýšila na 12 % počátkem roku 2007. Kategorie R z původních 15 % poklesla na 4 %. Obě tyto změny byly zapříčiněny vstupem do Evropské unie, kde je poptávka po mase libovějším. Zastoupení kategorie O a P v grafu nejsou znázorněny, neboť poptávka po nich není nijak výrazná. 65 60 55 50 45 40 35 % 30 25 20 15 10 5 0
S
2002 2003
2004
E
U
2005
R
2006
2007
2008
Obrázek 31 Procentní zastoupení jakostních tříd prasat S, E, U a R systému SEUROP (Pramen dat: TIS SZIF, vlastní zpracování)
69
2009
4.3.4 Cenové podmínky na trhu jatečních prasat a vepřového masa Následující kapitola je hodnocena podle jednotlivých fází komoditní vertikály na třech úrovních: od CZV, přes fázi zpracovatelskou – CPV až po SC finálních produktů. V závěru této kapitoly jsou srovnány ceny u vybraného druhu vepřového masa a výrobku z vepřového masa jako výrobek s vyšší přidanou hodnotou.
Ceny zemědělských výrobců (CZV) Cena zemědělských výrobců jako cena na trhu zemědělské suroviny je zde uvedena jak v mase, tak v živé hmotnosti, přičemž záleží na charakteru kontraktu mezi odběratelem a výrobcem, v jaké ceně bude obchod uzavřen. Vyšší ceny v mase mohou být výhodnější pro zemědělské výrobce, protože u živých prasat jsou různé srážky (na nakrmenost apod.), avšak u ceny v mase je již uvažováno jatečně upravené tělo, tedy hmotnost nižší. Záleží tedy vždy na výši konkrétních cen.
cena v Kč/kg
Z obrázku 32 jsou ceny uvedeny od roku 1997 do roku 2008 a je zřejmý rozdíl mezi cenami v mase a cenami v živé hmotnosti. V roce 2001 byla cena prasat nejvyšší ve sledovaných letech (viz také obrázek 1), v roce 2006 ztráta představovala téměř třetinu ceny14. Ceny v mase, tak v živé hmotnosti byly nejnižší v roce 2007, v roce 2008 byl zaznamenán mírný nárůst. 60 55 50 45 40 35 30 25 20
ceny v mase
ceny v živé hmotnosti
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Obrázek 32 Ceny zemědělských výrobců v mase a v živé hmotnosti v I. třídě jakosti (=SEU)
Vývoj cen zemědělských výrobců naznačil rozdíly v jednotlivých měsících let vybraných let. Rok 2000 je zajímavý poklesem průměrných cen do března a od dubna nárůstem cen. V roce 2001 byly dosaženy nejvyšší ceny od roku 2000 do roku 2008 (včetně nezobrazených let). V roce 2002 byl zaznamenán pokles cen od ledna do července a od července do září nárůst cen, poté velmi výrazný propad až do prosince. Rok 2007 byl typický nižšími cenami do léta a v létě nárůstem cen a poté jejich poklesem. Rok 2008 byl ve znamení růstu do června, téměř shodnými cenami až do října a poté se ceny propadly k 40 korunám za kilogram masa.
14
(Záhorka, 2008)
70
Podle tohoto obrázku lze konstatovat, že ceny jsou obecně vyšší v letních měsících a současně vyplynulo, že v roce 2008 nebyly nejnižší realizované za uplynulých 8 let, avšak díky vyšším cenám krmiv a energií se podstatně snižuje rentabilita chovu prasat. 70
Kč/kg v mase
60 50 40 30 2000
2001
2002
2007
2008
20 I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Obrázek 33 Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných prasat v mase v Kč/kg v I. třídě jakosti SEU (Pramen dat: TIS SZIF, vlastní zpracování)
Před vstupem do Evropské unie ceny zemědělských výrobců (obr. 3 před svislou čarou) byly mnohem více nestabilní než po vstupu do EU15. I přes vstup do EU se ceny prasat v jednotlivých obdobích během roku mění. ČR vstupovala do Evropské unie v květnu, tedy v období, kdy jsou ceny obecně během roku nejvyšší. Těchto vysokých cen již podle obrázku od vstupu do EU uplynulé období zemědělští výrobci nedosáhli. Nárůst ceny je patrný také koncem roku, kdy jsou ceny vyšší, ale nedosahují vysokých cen v letních měsících.
cena v Kč/kg
55 50 45 40 35 30 25
E
Po vstupu do EU
U
S-U
20 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2009
Obrázek 34 Vývoj cen zemědělských výrobců prasat kategorie E a U a průměr S-U v Kč/kg za studena (Pramen dat: TIS SZIF, vlastní zpracování)
V období od vstupu do EU stále existují sezónní výkyvy, avšak nejsou tak prudké jako před vstupem do EU, což potvrzuje i vývoj cenových hladin (obr. 35) cen zemědělských výrobců uváděných v mase. Rok 2004 byl specifický nejnižší cenovou hladinou za uplynulé období, ale i za období následující a následovalo největší zvýšení cenových hladin během těchto období. 15
Ceny před vstupem do EU byly uváděny za 14denní období, v grafu jsou tyto ceny použity vždy pro dva týdny, proto jsou v tomto období časové řady kostrbatější.
71
110 100 Procento
90 80 70 60 50 20022003
2004
2005
2006
2007
2008
Obrázek 35 Vývoj cenových hladin cen zemědělských výrobců prasat v mase, průměr tříd SEU, září 2002 = 100 (Vlastní zpracování)
Ceny průmyslových výrobců (CPV) Dalším článkem v komoditní vertikále vepřové maso jsou zpracovatelé prasat – průmysloví výrobci. V následujících obrázcích jsou uvedeny ceny realizované těmito výrobci za vepřovou pečeni s kostí a kýtu bez kosti (obrázek 36) a vývoj cenových hladin (obrázek 37) u těchto výrobků. Ceny průmyslových výrobců u vepřové pečeně s kostí v září 2002 dosáhly ceny 95 Kč za kilogram, v roce 2003 průměrné ceny činily 88,29 Kč/kg, tedy pokles o5,87 Kč/kg. V roce 2004 se průměrné ceny pohybovaly okolo 90 Kč/kg (rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou byla 14,87 na kilogramu). Od poloviny roku 2004 ceny průmyslovým výrobcům klesají s mírnými výkyvy. V roce 2008 byly průměrné ceny nižší než v roce 2002 o 5,58 Kč/kg, začátkem letošního roku průměrná cena činila 82,10 Kč/kg a v únoru 87,16 Kč/kg.
2009
2008
2007
2006
2005
2004
Vepřová pečeně s kostí Vepřová kýta bez kosti
Vepřová pečeně s kostí Vepřová kýta bez kosti Obrázek 36Vývoj cen průmyslových výrobců u vybraných druhů vepřového masa (Vlastní zpracování)
2003
2002
2009
2008
2007
2006
2005
2004
125 120 115 110 105 100 95 90 % 85 80 75 70 65 60 2003
110 105 100 95 90 85 80 75 70 65 60 2002
cena v Kč/kg
Z vývoje křivek cenové hladiny u vepřové pečeně s kostí je zřejmé, že dochází k výraznému kolísání cen placených zpracovatelům. Výrazný nárůst cenové hladiny byl zaznamenán krátkodobě po období vstupu ČR do EU.
Obrázek 37 Vývoj cenových hladin průmyslových výrobců, září 2002 = 100 (Vlastní zpracování)
72
U vepřové kýty bez kosti v roce 2002 byla průměrná cena 99,49 Kč/kg, v roce 2003 pak o téměř deset korun nižší za kilogram. Podobně jako u vepřové pečeně s kostí od roku 2004 CPV klesají s mírnými výkyvy až do současnosti. V roce 2008 byla průměrná cena CPV 82,95 Kč/kg, tedy o 16,54 Kč/kg, další vývoj v letošním roce naznačuje ještě nižší ceny CPV (leden 81,07 Kč/kg, únor 80,72 Kč/kg). Průběh cenové hladiny vepřové kýty bez kosti je obdobný jako u vepřové pečeně s kostí, kdy došlo k výraznějšímu nárůstu právě v období vstupu ČR do EU a dále je charakteristický výraznější pokles cenové hladiny. Z obrázku 36 je zřejmé, že CPV u vepřové kýty bez kosti jsou vyšší a v posledním období přibližně stejné jako u vepřové pečeně s kostí, ale vývoj cenových hladin těchto dvou druhů výrobků naznačuje, že výrazněji se snižují ceny u vepřové kýty bez kosti. Následuje analýza cen a cenových hladin u vybraných druhů vepřového masa, a to šunka vepřová a šunkový salám. Vývoj cen průmyslových výrobců zpracovaných výrobků v obrázku 5 naznačuje stejnou tendenci snižování cen, jako tomu je u vepřového masa, avšak CPV vybraných druhů masa se liší v řádech korun, ceny zpracovaných výrobků se liší v řádech desítek korun, což je dáno náročností výroby a požadavky na kvalitu vepřového masa a přidávané suroviny do jednotlivých výrobků. Ceny průmyslových výrobců u vepřové šunky v roce 2002 činily 117,87 Kč/kg, o rok později průměrná cena byla o 14,25 Kč/kg nižší a rok od roku se tento rozdíl zvětšuje, v roce 2008 byla cena nižší o 25,72 Kč za kilogram. V současné době tedy ceny u vepřové šunky klesly na tři čtvrtiny ceny roku 2002. Cenová hladina u vepřové šunky počátkem roku 2003 zaznamenala výrazný pokles oproti září 2002, kolísavým průběhem se cenová hladina snížila až k 80 % ceny září 2002. 130
110
120
100 90 % 80
100 90 80
70
70 60
60 50
Obrázek 39 Vývoj cenových hladin průmyslových výrobců, září 2002 = 100 (Vlastní zpracování)
73
2009
2008
2007
2006
2005
Šunka vepřová Šunkový salám
Šunka vepřová Šunkový salám Obrázek 38 Vývoj cen průmyslových výrobců vybraných výrobků z vepřového masa (Vlastní zpracování)
2004
2002
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
50 2003
cena v Kč/kg
110
U šunkového salámu také poklesly průměrné ceny průmyslových výrobců, avšak méně než u vepřové šunky. U vepřové šunky pokles za zkoumané období činil 25,07 Kč na kilogramu zpracovaného výrobku, u šunkového salámu za stejné období od roku 2002 o 13,06 Kč na kilogramu salámu. V roce 2002 průměrná cena činila 88,28 Kč/kg. Podobný vývoj cenové hladiny jako u vepřové šunky byl zaznamenán u šunkového salámu, kdy také došlo počátkem roku 2003 k poklesu cenové hladiny oproti září 2002. Cenová hladina u šunkového salámu se již delší dobu pohybuje pod 90 procenty ceny září 2002, avšak ve srovnání s kvalitnějším produktem – vepřovou šunkou – není pokles cenové hladiny tak významný.
Ceny spotřebitelské (SC) Pro celkové zhodnocení stavu chovu prasat a možnosti konkurenceschopnosti zemědělských výrobců v České republice jsou podstatné i ceny spotřebitelské. Ty ovlivňují poptávku po vepřovém mase a sekundárně determinují podmínky pro rozhodování zemědělských výrobců o produkci prasat. Stejně jako u cen průmyslových výrobců i u cen spotřebitelských jsou v následujících obrázcích srovnány ceny vybraných druhů vepřového masa a v obrázku vpravo cenový vývoj spotřebitelských cen u těchto výrobků. U vybraných druhů masa v obrázku 40 došlo k téměř totožnému snížení spotřebitelských cen. Spotřebitelům cena u vepřové pečeně s kostí se v průběhu sledovaného období výrazně nezměnila. Podle průměrných cen je dokonce naznačen mírný růst ceny oproti roku 2002 v roce 2008 o téměř korunu na kilogramu masa. Zlevnění spotřebitelům proběhlo v roce 2005 a také v roce 2007. V roce 2004 byla průměrná cena, kterou spotřebitelé platili, 113,71 Kč za kilogram. K výraznějším cenovým fluktuacím dochází u vepřové pečeně, v současné době se cenová hladina pohybuje mírně pod hodnotou září roku 2002. 125
105
120
100
115
% 95
105 100
90 85
2002 2003
2008
2007
2006
2005
2004
2002 2003
80
2008
80
Vepřová pečeně s kostí Vepřová kýta bez kosti 2007
Vepřová pečeně s kostí Vepřová kýta bez kosti
85
2006
90
2005
95
2004
cena v Kč/kg
110
Obrázek 40 Vývoj spotřebitelských cen vybraných druhů vepřového masa
Obrázek 41 Vývoj spotřebitelských cenových hladin, září 2002 = 100
(Vlastní zpracování)
(Vlastní zpracování)
74
Za kilogram vepřové kýty bez kosti spotřebitelé v roce 2002 platili průměrně 113,83 Kč. Do konce roku 2004 docházelo k růstu cen, v roce 2005 naopak ceny mírně klesaly. Průměrná cena v roce 2008 činila 111,52 Kč za kilogram, tedy došlo za zkoumané období k poklesu ceny o 2,31 Kč. Stejně nestabilní jako cenová hladina vepřové pečeně s kostí je i cenová hladina spotřebitelských cen u vepřové kýty bez kosti. Do konce roku 2004 byly cenové hladiny u pečeně i kýty téměř totožné, od počátku roku 2005 se podstatněji změnily ceny u vepřové kýty a v současné době je cenová hladina asi o 5 % nižší než v září roku 2002. Následuje srovnání spotřebitelských cen a jejich cenových hladin u dvou vybraných výrobků z vepřového masa, jimiž je vepřová šunka a šunkový salám. Průměrná spotřebitelská cena u vepřové šunky za celé období činí 154,87 Kč/kg a u šunkového salámu je pak 116,43 Kč za kilogram výrobku. Z obrázku 42 je zřejmé, že ceny vepřové šunky se výrazně nezměnily, obrázek 43 dokumentuje zřetelnější změnu od vstupu ČR do Evropské unie, stejný průběh cenové hladiny je i u šunkového salámu, kde v roce 2008 nebyly změny cen tak výrazné jako u vepřové šunky.
170
110
160 150 100
130
%
cena v Kč/kg
140
120 90
110
Šunka vepřová Šunkový salám
Šunka vepřová Šunkový salám
2008
2007
2006
2008
2007
2006
2005
2004
2002 2003
2005
80
80
2004
90
2002 2003
100
Obrázek 42 Vývoj spotřebitelských cen u vybraných výrobků z vepřového masa
Obrázek 43 Vývoj cenové hladiny spotřebitelských cen, září 2002 = 100
(Vlastní zpracování)
(Vlastní zpracování)
Při porovnání obrázků 40 a 42 je patrné, že vývoj cen spotřebitelských u vybraných druhů mas značně kolísá během zkoumaného období, naproti tomu ceny výrobků z masa se de facto nemění. Identicky můžeme srovnat také vývoj cenových hladin, kdy u masa jsou zaznamenány podstatně větší fluktuace, a u výrobků je zřetelnější, i když mírný, nárůst spotřebitelských cen.
75
Komparace cen spotřebitelskými
zemědělských
a
průmyslových
výrobců
s cenami
Pro celkovou komparaci cen zemědělských výrobců, cen průmyslových výrobců a spotřebitelských cen slouží následující dva obrázky. CZV jsou ceny v Kč v mase celého těla jatečného prasete, CPV a CS jsou ceny v Kč u vybraných druhů vepřového masa či výrobku z něj vyrobeného. Z obrázku 44 je patrný krátkodobý růst cen vyplácených zemědělským výrobcům po vstupu ČR do EU, obdobně byl zaznamenán růst cen vyplácených průmyslovým výrobcům a tento růst byl promítnut i do cen spotřebitelských u vepřové kýty. U cen placených zemědělcům za jateční prasata bylo charakteristické výraznější kolísání před vstupem ČR do EU, poté se cenové fluktuace mírně ustálily, avšak i nadále dochází k sezónním výkyvům. Obdobný vývoj byl zaznamenán u cen průmyslových výrobců a také u cen spotřebitelských. Je zřejmé, že koncem roku 2008 jsou ceny průmyslových výrobců nižší než údaje z konce roku 2002, což svědčí o zvětšujícím se tlaku obchodních řetězců na snižování ceny na jejich vstupy při zachování, popřípadě jen velmi mírném snížení ceny spotřebitelům, tedy ziskové marže rostou obchodním řetězcům na úkor zejména zpracovatelského průmyslu.
110
120
100
100
90
procento
140
80 60
80 70 60
40 20
CZV
CPV
50
CS
CZV
CPV
CS
Obrázek 44 Srovnání cen u vepřové kýty
2008
2007
2006
2005
2002 2003
2008
2007
2006
2005
2004
0
2004
40
2002 2003
cena v Kč/kg
Podle analýzy cenových hladin v obrázku 45 se potvrzuje domněnka větších výkyvů před vstupem ČR do EU, zejména u CZV a jejich růst několik měsíců po vstupu do EU. U jatečních prasat dochází k výraznějším změnám ve srovnání s měsícem září 2002 než u CPV a SC. Stejně se potvrzuje i negativní dopad obchodních řetězců na téměř neměnné spotřebitelské ceny a při výrazném poklesu cenových hladin průmyslových výrobců.
Obrázek 45 Vývoj cenových hladin u vepřové kýty, září 2002 = 100
(Vlastní zpracování)
(Vlastní zpracování)
76
Srovnání cen u vepřové šunky ukazuje (obrázek 46), že spotřebitelům se ceny nezměnily, což taktéž potvrzuje vývoj cenových hladin SC. Je patrný velmi výrazný pokles u cen průmyslových výrobců. U CPV došlo k poklesu od roku 2002 do konce roku 2008 téměř o 30 Kč na kilogramu vepřové šunky. Z pohledu vývoje cenových hladin je opět zřejmý nestálý vývoj CZV (viz výše), u CPV je vidět velmi zřetelný pokles cenové hladiny při neměnné cenové hladině spotřebitelských cen, které se dokonce mírně zvýšily v posledních několika týdnech roku 2008.
110
180 160
100 90
120 procento
cena v Kč/kg
140
100 80 60
80 70 60
40 50
20
CZV
CPV
CZV
CS
CPV
CS 2008
2007
2006
2005
2004
2008
2007
2006
2005
2004
2002 2003
Obrázek 46 Srovnání cen u vepřové šunky (Vlastní zpracování)
2002 2003
40
0
Obrázek 47 Vývoj cenových hladin u vepřové šunky, září 2002 = 100 (Vlastní zpracování)
Zřetelně se tedy prokazuje vliv obchodních řetězců, které od konce roku 2005 poměrně důrazně začaly projevovat svou tržní sílu na dodavatele zpracovaných masných výrobků. Zpracovatelský průmysl se potýká s poklesem cen od konce roku 2002, avšak více byly ceny sníženy v roce 2005 a tento proces pokračoval i koncem roku 2008. Tlak obchodních řetězců sami zemědělští výrobci příliš nepociťují. Ti se potýkají se zcela jiným okruhem problémů, kterým jsou zejména vyšší náklady na výkrm prasat, s čímž souvisí požadovaný růst cen jejich produkce, na který však nemohou pozitivně reagovat zpracovatelé, jež jsou nuceni nakupovat levnější suroviny ze zahraničí.
77
4.3.5
Zahraniční obchod ČR s komoditou
Český agrární zahraniční obchod podle obrázku 4816 dokumentuje rostoucí pasivní bilanci od roku 2003, kdy výrazněji vzrostl dovoz a dále narůstal až do roku 2006. Od roku 2004 se také zvýšil vývoz, ale ten v roce 2006 činil méně než třetinu hodnoty dovozu. 350
mil. USD
300 250
IMPORT EXPORT
200 150 100 50 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Obrázek 48 Český agrární zahraniční obchod
V obrázku 49 je shrnut zahraniční obchod s prasaty a vepřovým masem celkem. Je tedy zřejmé, že do České republiky je dovezeno více prasat a vepřového, než ČR vyveze, což je následek snižujících se stavů prasat v ČR, tedy snižující se soběstačnosti. Pasivní obchodní bilance této komodity koresponduje s pasivní bilancí agrárního zahraničního obchodu (viz obrázek 48). 10 IMPORT
mld. Kč
8
EXPORT
6 4 2 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Obrázek 49 Zahraniční obchod ČR s komoditou17
Zahraniční obchod s živými prasaty vykazuje prozatím kladnou hodnotu v hmotnostním vyjádření (viz obrázek 50). Podle ČSÚ hodnota dovozu živých prasat vyjádřená v korunách (tab. 35) v roce 2008 převýšila hodnotu vývozu. U vepřového masa je dlouhodobě pasivní obchodní bilance. Co se týká vyrovnanosti bilance v položce 0103 – živá prasata, nejvíce vyrovnaný zahraniční obchod byl v roce 2000, u vepřového masa to bylo v roce 1999. Obrat ve všech uvedených letech vykazuje záporné saldo, v roce 2008 činil obrat zahraničního obchodu s danými komoditami -6,2 miliard Kč.
16
Uvedeno v milionech USD, z těchto dat vychází analýza konkurenceschopnosti v komoditní vertikále vepřové maso v ČR a komparace s vybranými zeměmi EU v kapitole 4.3.6, zdroj dat: FAOSTAT 17 Zdroj: ČSÚ; IMPORT = dovoz vepřového masa a dovoz živých prasat, EXPORT = vývoz vepřového masa a vývoz živých prasat
78
Tabulka 35 Zahraniční obchod ČR s živými prasaty a vepřovým masem v tis. Kč Živá prasata Vepřové maso Komodita OBRAT Dovoz Vývoz Vývoz Rok Bilance Dovoz Bilance 9 555 148 209 138 654 570 462 237 916 -193 892 1999 -332 546 737 486 244 750 -403 434 6 878 96 180 2000 89 302 -492 736 4 910 124 089 119 179 945 788 606 724 -219 885 2001 -339 064 828 363 -199 098 23 766 256 952 233 186 1 260 647 2002 -432 284 6 615 139 496 132 881 1 350 617 411 287 -806 449 2003 -939 330 618 417 3 320 742 675 542 -2 052 101 25 318 2004 593 099 -2 645 200 168 070 569 220 401 150 5 397 047 1 137 452 -4 259 595 -3 858 445 2005 263 786 475 677 211 891 5 911 368 1 265 752 -4 645 616 -4 433 725 2006 308 187 466 264 158 077 6 905 046 1 585 871 -5 319 175 -5 161 098 2007 696 189 484 547 -211 642 7 868 615 1 877 638 -5 990 977 -6 202 619 2008 Pramen: ČSÚ
Zahraniční obchod ČR s živými prasaty podle výše naznačené tabulky vykazuje již rok pasivní saldo obchodní bilance, zatímco v hmotnostním vyjádření je vykazováno saldo aktivní. Do roku 2004 bylo dovezeno méně než 1.000 tun prasat, pouze v roce 1998 hodnota přesáhla 1.100 tun. V roce 2004 velmi výrazně narostl export živých prasat, kdy bylo vyvezeno téměř 20 tisíc tun. Do roku 2006 export klesl na hodnotu 14,54 tisíc tun, do roku 2008 se poté mírně zvýšil na hodnotu 17,06 tisíc tun. Import živých prasat se výrazněji změnil až v roce 2005 (nárůst o téměř 3 tisíce tun). Nárůst importu živých prasat pokračoval až do minulého roku, kdy bylo dovezeno 13,87 tisíc tun. Hodnota bilance se v loňském roce, kdy bilance činila 3,19 tis. tun například oproti roku 2004 (hodnota bilance činila 19,252 tis. tun) snížila o více než 16 tisíc tun. 25
IMPORT
EXPORT
tis. tun
20 15 10 5 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Obrázek 50 Zahraniční obchod s živými prasaty
Do roku 1997 zahraniční obchod s vepřovým masem byl přirozeně vyvažován, kdy v roce 1993 bylo více exportováno, poté tři roky byl mírně vyšší dovoz vepřového a v roce 1997 opět vyšší export masa. V roce 1998 byly hodnoty dovozu a vývozu velmi vyrovnané a od roku 1999 převažuje import nad exportem, tedy ČR vykazuje zvyšující se pasivní saldo obchodní bilance na trhu vepřového masa. V roce 2008 bylo dovezeno o téměř 115 tisíc tun vepřového masa, než bylo dovezeno.
79
tis. tun živé hm.
160 140
IMPORT
120
EXPORT
100 80 60 40
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
20 0
Obrázek 51 Zahraniční obchod s vepřovým masem
Rostoucí pasivní saldo obchodní bilance vyjádřené v korunách u vepřového masa a nově také u živých prasat si žádá analýzu zemí, se kterými ČR uzavírá obchod s živými prasaty a vepřovým masem. Nejvýznamnějšími dovozci živých prasat do ČR je Francie, Německo, Dánsko, Nizozemsko, ale i Rakousko a část byla v letech 2006 a 2007 dovezena i ze Slovenska. Vstup ČR do EU znamenal zvýšení dovozu prasat, avšak k výraznějšímu růstu dovozu dochází od roku 2005 a objemy se až několikanásobně zvyšují. Tabulka 36 Dovoz živých prasat do ČR podle nejvýznamnějších hodnot dovozu v tis. Kč Rok Země Objem Země Objem Země Objem Země 892 Dánsko 812 Francie 406 Rakousko 2001 Německo 22 330 Německo 963 Rakousko 473 2002 Francie 5 157 Německo 955 Rakousko 280 Dánsko 2003 Francie 9 116 Francie 8 694 Nizozemsko 3 305 Slovensko 2004 Německo 72 425 Nizozemsko 45 258 Dánsko 22 334 Francie 2005 Německo 92 546 Nizozemsko 81 500 Německo 55 598 Slovensko 2006 Dánsko 146 000 Německo 88 260 Dánsko 49 139 Slovensko 2007 Nizozemsko 222 454 Nizozemsko 199 182 Dánsko 125 118 Francie 2008 Německo
Objem 355 223 3 063 14 810 27 986 21 082 39 586
Pramen: ČSÚ
Vývoz prasat z ČR je nejčastěji na Slovensko, do Maďarska, Německa, ale i do Rumunska, Rakouska nebo Chorvatska. Vstup do EU v roce 2004 znamenal podstatné zvýšení vývozu do jednotlivých zemí. Tabulka 37 Vývoz živých prasat z ČR podle nejvýznamnějších hodnot vývozu v tis. Kč Rok Země Objem Země Objem Země Objem Země 114 083 Maďarsko 2 901 Německo 899 2001 Slovensko 122 641 Rumunsko 89 085 Maďarsko 34 087 Německo 2002 Slovensko 66 542 Chorvatsko 24 639 Rumunsko 37 649 Bosna a Herc. 2003 Slovensko 242 864 Slovensko 172 600 Německo 115 883 Rakousko 2004 Maďarsko 280 646 Německo 161 727 Maďarsko 94 337 Rakousko 2005 Slovensko 236 422 Německo 177 008 Maďarsko 33 077 Chorvatsko 2006 Slovensko 222 162 Německo 163 791 Polsko 23 661 Maďarsko 2007 Slovensko 281 857 Maďarsko 87 024 Německo 47 922 Rakousko 2008 Slovensko Pramen: ČSÚ
80
Objem 3 115 3 644 41 491 17 020 11 365 16 938 12 274
Nejvýznamnější zemí, ze které je dováženo vepřové maso do ČR, je Německo. Nárůst dovozu vepřového právě z Německa je zaznamenán od roku 2004, kdy se dovoz zvýšil oproti roku 2003 až 35krát. Mezi významné vývozce vepřového patří také Dánsko, Maďarsko, Rakousko či Španělsko. V posledních 4 letech je zaznamenán také dovoz z Polska.
Tabulka 38 Dovoz vepřového masa do ČR podle nejvýznamnějších hodnot dovozu v tis. Kč Rok Země Objem Země Objem Země Objem Země 407 790 Dánsko 318 739 Španělsko 40 028 Francie 2001 Německo 432 425 Dánsko 296 132 Francie 155 211 Maďarsko 2002 Německo 426 476 Maďarsko 358 690 Dánsko 253 389 Francie 2003 Německo 401 438 Španělsko 241 151 Maďarsko 2004 Německo 1 526 665 Dánsko 664 676 Rakousko 565 053 Španělsko 2005 Německo 2 583 193 Polsko 968 379 Rakousko 841 743 Nizozemsko 2006 Německo 2 465 581 Polsko 1 186 945 Španělsko 2007 Německo 2 860 999 Rakousko 1 218 993 Polsko 793 329 Španělsko 2008 Německo 3 457 947 Rakousko 1 267 092 Polsko
Objem 32 537 151 958 96 269 238 327 336 138 548 547 481 769 637 286
Pramen: ČSÚ
Za období od roku 2001 je obvyklým trhem pro vepřové maso původem z ČR trh slovenský, dále také rumunský či německý. V roce 2007 přibyl mezi tyto významné trhy také trh ruský, kde je možné očekávat nárůst poptávky po vepřovém mase.
Tabulka 39 Vývoz vepřového masa z ČR podle nejvýznamnějších hodnot vývozu v tis. Kč Rok Země Objem Země Objem Země Objem Země 363 095 Rumunsko 91 445 Dánsko 33 969 Nizozemsko 2001 Slovensko 575 688 Rumunsko 82 111 Maďarsko 73 612 Rakousko 2002 Slovensko 318 934 Rumunsko 36 362 Chorvatsko 16 960 Maďarsko 2003 Slovensko 404 124 Maďarsko 91 018 Polsko 47 137 Rumunsko 2004 Slovensko 910 246 Rakousko 48 881 Německo 40 886 Rumunsko 2005 Slovensko 890 898 Německo 221 262 Polsko 37 572 Rumunsko 2006 Slovensko 213 958 Polsko 48 085 Rusko 2007 Slovensko 1 215 458 Německo Slovensko 1 525 076 Německo 222 437 Polsko 39 168 Rusko 2008 Pramen: ČSÚ
81
Objem 29 430 20 636 16 572 43 509 33 626 35 988 24 093 33 123
4.3.6 Analýza konkurenceschopnosti v komoditní vertikále vepřové maso v ČR a komparace s vybranými zeměmi EU Pro analýzu konkurenceschopnosti prasat a vepřového masa vyprodukovaného v ČR byly vypočítány indexy v pořadí, v jakém byly uvedeny v literárním přehledu. V následujícím textu výraz export znamená agrární export, stejně tak import znamená agrární import, pokud není uvedeno jinak. Vyhodnocení indexu RCA1 Index RCA1 v dalším textu odpovídá podílům jednotlivých komodit na celkovém exportu a importu, popřípadě vyhodnocení podílu českého zahraničního obchodu na agrárním zahraničním obchodu Evropské unie, a je přepočten na procenta. Objem agrárního zahraničního obchodu (AZO) České republiky od roku 2003 narůstá, přičemž rozměr importu se zvyšuje podstatně rychleji než rozsah exportu, což dokumentují tabulky 40 a 41 (viz dále). Současně se zvětšuje i podíl importu ČR na importu Evropské unie, stejně tak jako se zvětšuje podíl exportu na exportu EU, který je však nižší než u importu. Vývoj podílů českého agrárního zahraničního obchodu na AZO EU je zobrazen v obrázku 52. 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
AZ EXPORT
AZ IMPORT
Obrázek 52 Vývoj indexu RCA1 českého AZO na AZO EU
Export agrárních komodit18 z ČR se pohyboval do roku 2002 okolo hodnoty 1,3 mld. USD. Podíl českého agrárního exportu na agrárním exportu EU se pohyboval do roku 2003 pod 1 %, od vstupu do ČR se podíl zvýšil na hodnotu přesahující 1 %. V roce 2006 bylo do ČR dovezeno agrární zboží v hodnotě 5,2 mld. USD, což znamenalo 1,5% podíl na celkovém dovozu zemědělských výrobků EU, zatímco hodnota vývozu ČR činila 3,5 mld. USD a podílela se tak na exportu EU jedním procentem. Roky 1997, 1998 a 2004 byly specifické výrazným podílem exportu prasat (tedy index RCA1), od roku 2004 pak tento podíl klesá. Naopak u vepřového masa v posledních dvou letech dochází k mírnému růstu podílu na exportu touto komoditou. Hodnoty exportu prasat kolísaly podstatně více než u vepřového masa, přičemž hodnota exportu prasat v roce 2004 dosáhla prozatím nejvyšší hodnoty, a to 28,4 mil. USD při podílu 2,21 % na exportu EU.
18
V tabulce 40: hodnota agrárního zahraničního exportu označena jako AZ EXPORT
82
Hodnoty exportu vepřového masa do roku 2004 nevýrazně fluktuovaly a nedosáhly 50 mil. USD, v roce 2005 pak byl zaznamenán zřetelný nárůst exportu, stejně jako v roce 2006, kdy hodnota činila 106 mil. USD. Tabulka 40 Analýza vepřového masa, prasat a celkového českého agrárního exportu (tis. USD, %) 1995 1996 1997 1998 Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Export ČR Export ČR Export ČR Export ČR EU svět EU svět EU svět EU svět VEPŘOVÉ MASO PRASATA AZ EXPORT
VEPŘOVÉ MASO PRASATA AZ EXPORT
12 839 0,14 0,09 426 0,05 0,03
13 253 0,13 0,08 942 0,08 0,05
24 649 0,24 0,16 12 065 2,09 0,83
45 316 0,52 0,34 14 714 2,89 1,11
1 255 560 0,68 0,28
1 223 773 0,64 0,26
1 249 160 0,69 0,27
1 292 013 0,72 0,29
1999 2000 2001 2002 Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Export ČR Export ČR Export ČR Export ČR EU svět EU svět EU svět EU svět 14 057 0,16 0,11 11 198 0,12 0,08 21 566 0,20 0,14 30 193 0,29 0,20 4 283 0,73 0,35 1 162 734 0,66 0,28
2 492 0,32 0,18 1 250 118 0,68 0,30
3 262 0,42 0,23 1 312 821 0,73 0,32
7 849 1,05 0,58 1 375 588 0,69 0,31
2003 2004 2005 2006 Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Export ČR Export ČR Export ČR Export ČR EU svět EU svět EU svět EU svět VEPŘOVÉ MASO
20 044 0,16 0,11 4 844 0,51 0,30
42 217 0,27 0,19 28 420 2,21 1,33
90 608 0,54 0,37 25 639 1,60 1,02
106 105 0,56 0,39 21 805 1,15 0,79
AZ EXPORT 1 736 897 0,70 0,33 Pramen: FAOSTAT, 2009; vlastní zpracování
2 548 347 0,88 0,42
3 257 151 1,06 0,50
3 518 926 1,06 0,49
PRASATA
Po provedené analýze exportu vepřového masa a prasat z ČR je stejným způsobem provedena analýza importu těchto komodit a současně celkového českého agrárního importu; vychází z tabulky 41. Import agrárních komodit19 se v letech 1995 až 2002 pohyboval v rozmezí 1,8 – 2,2 mld. USD. Zvyšující se import zemědělských výrobků dosáhl hodnoty 5,2 mld. USD v roce 2006, přičemž podíl českého importu na agrárním importu EU činil 1,55 %. Poměrně nevýznamný import vepřového masa do ČR trval až do roku 2001, v roce 2004 již jako členský stát EU Česká republika významně zvýšila import vepřového masa, kdy jejich hodnota činila 161 mil. USD. Rok 2006 znamenal další výrazné zvýšení dovozu vepřového a podíl na unijním agrárním importu činil 2,13 % a hodnota importu činila 327 mil. USD. Import prasat do ČR nebyl ve zkoumaných letech nijak výrazný ve srovnání s importem vepřového masa, pouze v roce 2005 byla dovezena prasata ve vyšší hodnotě, a to 8 mil. USD a o rok později v hodnotě téměř 12 mil. USD.
19
V tabulce 41: hodnota agrárního zahraničního importu označena jako AZ IMPORT
83
Tabulka 41 Analýza vepřového masa, prasat a celkového českého agrárního importu (tis. USD, %)
VEPŘOVÉ MASO PRASATA AZ IMPORT
VEPŘOVÉ MASO PRASATA AZ IMPORT
VEPŘOVÉ MASO PRASATA
1995 1996 1997 1998 Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Import ČR Import ČR Import ČR Import ČR EU svět EU svět EU svět EU svět 22 508 0,30 0,15 23 197 0,26 0,14 14 249 0,18 0,10 28 853 0,40 0,22 2 711 0,36 0,18 1 358 0,12 0,07 336 0,06 0,02 1 024 0,20 0,08 1 892 552 0,99 0,41 2 201 757 1,11 0,46 2 089 926 1,11 0,45 2 041 671 1,07 0,45 1999 2000 2001 2002 Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Import ČR Import ČR Import ČR Import ČR EU svět EU svět EU svět EU svět 27 400 0,42 0,21 29 202 0,41 0,21 35 497 0,44 0,23 51 665 0,64 0,32 276 0,05 0,02 178 0,03 0,01 129 0,02 0,01 726 0,09 0,05 1 838 299 1,00 0,41 1 793 160 0,99 0,41 1 938 008 1,04 0,44 2 220 805 1,08 0,48 2003 2004 2005 2006 Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Podíl v %* Import ČR Import ČR Import ČR Import ČR EU svět EU svět EU svět EU svět 66 661 0,67 0,36 161 060 1,32 0,71 276 134 2,03 1,12 327 425 2,13 1,24 242 0,03 0,01 1 369 0,11 0,06 8 094 0,55 0,33 11 989 0,68 0,43 2 759 189 1,09 0,50 3 921 809 1,34 0,62 4 472 700 1,46 0,66 5 175 820 1,55 0,69
AZ IMPORT Pramen: FAOSTAT, 2009; vlastní zpracování
Z obrázku, kde je zobrazen vývoj podílu exportu a importu České republiky vepřového masa a prasat na exportu a importu EU s těmito komoditami, vyplývá, že ČR podstatně více svůj zahraniční obchod soustředí na export prasat a tudíž pro zachování nabídky na trhu i na import vepřového masa. V posledních dvou zkoumaných letech se mírně zvýšil jak export vepřového masa, tak i prasat. 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Vepřové maso - export Prasata - export
Vepřové maso - import Prasata - import
Obrázek 53 Podíly exportu a importu vybraných komodit na agrárním exportu a importu EU (Vlastní zpracování)
Saldo obchodní bilance u vepřového masa bylo pouze v letech 1997 a 1998 kladné, v ostatních letech se pasivní saldo zvětšovalo a v roce 2006 činilo -206 mil. USD. U prasat bylo naopak vykázáno mimo roky 1995 a 1996 aktivní saldo obchodní bilance, nejvyšší hodnoty dosáhlo v roce 2004 (27 mil. USD). Více viz tabulka 2 v Přílohách. Pozn. Hodnoty agrárního zahraničního obchodu, obchodu s živými prasaty a vepřovým masem a současně podíly analyzovaných zemí EU včetně ČR viz Příloha č. 4, 5 a 6.
84
Vyhodnocení indexu RCA2 Hodnota indexu RCA2 u vepřového masa se ani jednou za zkoumané období nepřiblížila hodnotě jedna, což znamená komparativní nevýhodu, kdežto je-li srovnáván export z ČR vůči světovému agrárnímu exportu. V posledních dvou letech je naznačen růst podílu českého exportu vepřového masa jak na exportu EU, tak zřetelněji na exportu světovém. U prasat je situace dosti nejednoznačná, kdy v některých letech20 index naznačil komparativní výhodu, a to jak na evropském trhu, tak na trhu světovém. I přes horší postavení podílu českého exportu prasat ČR na světovém trhu než na trhu v EU a současně nižší hodnoty podílu exportu ČR na trhu ve světě naznačuje lepší postavení právě na trhu světovém než na trhu v EU. Tento stav je zapříčiněn růstem exportu prasat z EU, který je větší než růst exportu prasat ve světě.
Tabulka 42 Index RCA2 českého zahraničního agrárního exportu: vepřové maso a maso celkem Vepřové maso 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU 0,203 0,196 0,354 0,717 0,244 0,169 0,277 0,422 0,226 0,304 0,505 0,530 Svět 0,302 0,296 0,578 1,144 0,388 0,273 0,453 0,652 0,345 0,453 0,737 0,809 Prasata 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU 0,070 0,125 3,047 3,988 1,110 0,476 0,580 1,519 0,722 2,508 1,503 1,085 Svět 0,094 0,175 3,046 3,776 1,244 0,607 0,732 1,874 0,898 3,179 2,051 1,614 Pramen: FAOSTAT, 2009; vlastní zpracování
Po provedené analýze indexu RCA2 vyplynulo, že ČR dosahuje vyšších hodnot tohoto indexu z hlediska světového trhu než při hodnocení na trhu EU, a to jak u vepřového masa, tak zejména u prasat. V obrázku 5 je tak zřetelná komparativní výhoda ČR ve vývozu prasat, avšak se snižující se hodnotou v posledních 2 letech a kolísavým vývojem během uvedeného období. Komparativní výhody u exportu vepřového masa ČR nedosahuje, přičemž jsou hodnoty stabilnější než při exportu prasat. 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Vepřové maso EU Vepřové maso svět Prasata EU Prasata svět
Obrázek 54 Vývoj indexu RCA2 pro ČR (Vlastní zpracování)
20
V tabulce 42 hodnoty naznačující komparativní výhodu jsou vyznačeny kurzívou.
85
Ukazatel komparativní výhody RCA2 v následujícím obrázku hodnotí podíl exportu vepřového masa v agrárním exportu ČR k světovému (unijnímu) podílu vepřového masa na celkovém světovém (unijním) exportu. Španělsko od roku 2000 vykazuje komparativní výhodu, neboť zvyšuje podíl na evropském exportu vepřového masa (1995: 4 %; 2006: 10,6 %) spolu s poměrně konstantním podílem na exportu EU ve všech letech (8 % v roce 2006). Obdobně rostla hodnota indexu i německého podílu exportu vepřového masa, což bylo způsobeno výrazným růstem podílu exportu vepřového (1995: 6 %; 2006: 17 %) spolu s poměrně stabilním podílem na exportu EU (okolo 14 % ve všech letech). Komparativní výhoda exportu prasat byla zaznamenána v Polsku až v roce 2006, kdy se zvýšil podíl na exportu vepřového masa v EU (1995: 1,6 %, 2006: 3,3 %) při zvyšování podílu polského exportu na exportu EU (1995: 1,3 %; 2006: 3 %). RCA2 index ve Francii se výrazně neměnil kvůli poklesu podílu francouzského exportu prasat (1995: 12,4 %; 2006: 7,5 %) současně s poklesem exportu EU (1995: 22 %, 2006: 15 %). 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 ČR
Německo
Polsko
Španělsko
Francie
Obrázek 55 Vývoj indexu RCA2 u vepřového masa ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
V obrázku 55 není zahrnuto Dánsko, neboť kvůli odlišným hodnotám by se vytratil rozsah a změny tohoto indexu v ostatních srovnávaných zemích. U vývoje tohoto indexu v Dánsku stačí poznamenat, že se z hodnoty 6,47 v roce 1995 průběžně snižoval až na hodnotu 4,9 v roce 2006, snižoval se totiž nejen podíl Dánska na zahraničním obchodu EU (asi o 1 procentní bod z hodnoty v roce 1995) při současném snižování podílu Dánska na exportu vepřového masa (1995: 34,5 %; 2006: 22 %).
86
Komparativní výhodu u živých prasat podle obrázku 56 dlouhodobě nemá Francie, kde zůstal poměrně nízký podíl na exportu prasat (1995: 6 %; 2006: 6 %) a současně byl i nižší podíl na exportu EU (1995: 22,2 %, 2006: 15 %). Také Německo nenaznačuje komparativní výhodu, kde jsou hodnoty podílu na exportu prasat podobné jako ve Francii. V Polsku také dlouho komparativní výhody nebylo dosahováno, protože podíl na exportu prasat v EU byl velmi nízký (1995: 0,28 %) spolu s velmi nízkým podílem Polska na exportu EU (1995: 1,3 %); až v roce 2006 byl zaznamenán nárůst podílu na exportu prasat (4,8 %) současně se zvýšením polského podílu na exportu EU (3 %). V Dánsku je komparativní výhoda poměrně vysoká oproti ostatním srovnávaným zemím při kolísání podílu Dánska na exportu živých prasat (např. v roce 1996 7,6 %, v roce 1997 pak 23 %) při poměrně konstantním podílu dánského exportu na exportu EU. Ve Španělsku se naopak komparativní výhoda od roku 2000 snižuje, což je dáno snižujícím se podílem na exportu prasat (2000: 17 %; 2006: 9,8 %) při nepodstatném zvýšení podílu agrárního exportu Španělska. 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
ČR Dánsko Francie Německo Polsko
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
Španělsko
Obrázek 56 Vývoj indexu RCA2 u živých prasat ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
87
Vyhodnocení indexu RCA4 Výsledky indexu RCA4 pro ČR jsou uvedeny v tabulce 43. Hodnota jedna byla překročena u prasat v letech 1996 a velmi výrazně v období 1997-2004, což znamenalo komparativní výhodu v rámci českého AZO a v posledních 2 letech zkoumaného období je naznačen pokles komparativní výhody. U vepřového masa hodnota jedna byla překročena pouze v letech 1996, 1997 a 1998.
Tabulka 43 Index RCA4 prasat a živých zvířat v českém zahraničním obchodě v letech 1995 - 2006 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Prasata
0,24 1,25 60,08 22,71 24,53 20,08 37,33 17,45 31,80 31,95 4,35 2,68
Vepřové maso 0,86 1,03
2,89
2,48
0,81
0,55
0,90
0,94
0,48
0,40 0,45 0,48
Pramen: FAOSTAT, 2009; vlastní zpracování
Obrázek 57 dokumentuje vývoj komparativní výhodu na trhu EU u prasat a vepřového masa. Z tohoto srovnání vyplývá, že ČR téměř po celé zkoumané období vykazovala komparativní výhodu u prasat při výraznějších výkyvech a v roce 2006 se pohybovala mírně nad hodnotou jedna. U vepřového masa podle tohoto indexu byla dosažena komparativní výhoda jen v roce 1997 a 1998. 80
3
60
2
40
1
20
0
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
4
Obrázek 57 Vývoj indexu RCA4 u vepřového masa (vlevo) a prasat (vpravo) (Vlastní zpracování)
Srovnání komparativní výhody České republiky a vybraných zemí EU na trhu vepřového masa pomocí indexu RCA4 je znázorněno v obrázku 58. Španělsko je uvedeno v obou částech obrázku, neboť hodnoty na svislých osách nejsou totožné a mohlo by při prvním pohledu vypadat, že Španělsko může lehce konkurovat Dánsku. Z obrázku vpravo je vidět, že i přes vysoké hodnoty konkurenční výhody Španělska (viz obrázek vlevo) jsou ve srovnání s Dánskem podstatně nižší, avšak v roce 2004 začalo docházet ke sbližování hodnot.
88
Zajímavý vývoj komparativní výhody při exportu vepřového masa podle daného indexu dosahuje Polsko, které v roce 2006 velmi výrazně pokleslo například ve srovnání s rokem 1997. Rok 1997 a 1998 pro ČR znamenal výraznější komparativní výhodu při exportu vepřového masa. Německo má obecně velmi nízké hodnoty tohoto indexu, což by mohlo znamenat velmi nízkou nebo žádnou komparativní výhodu při exportu vepřového masa. 7 6 5 4 3 2 1 0
25 20 15 10 5
Francie Španělsko
ČR Polsko
Dánsko
Německo
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
0
Španělsko
Obrázek 58 Vývoj indexu RCA4 u vepřového masa ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
Stejně jako byla srovnána komparativní výhoda ČR a 5 zemí EU na trhu vepřového masa, je v následujícím obrázku 59 srovnán vývoj komparativní výhody na trhu prasat. Rok 1997 pro ČR i Španělsko znamenal výrazné zvýšení komparativní výhody, u ČR tento růst byl podstatně intenzivnější. Hodnoty ČR naznačují výraznou komparativní výhodu při vývozu prasat, avšak v letech 2005 a 2006 došlo k razantnímu snížení. Naopak ve Francii komparativní výhoda při exportu prasat narůstá.
3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
Francie
Německo
ČR
Španělsko
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
70 60 50 40 30 20 10 0
Polsko
Obrázek 59 Vývoj indexu RCA4 u živých prasat ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
V obrázcích není zobrazen vývoj komparativní výhody Dánska na trhu prasat, protože jsou hodnoty zásadně odlišné, a to jak v porovnání s uvedenými zeměmi, tak v jednotlivých letech (např. v roce 1996 činila hodnota indexu 7599,595 a v roce 1997 „jen“ 171,545). 89
Vyhodnocení indexu RCA6 = RTA Relativní obchodní výměna je uvedena v tabulce 44; tento index je očištěn o tzv. importní výhodu, to znamená, že může být i záporný. Záporný je tam, kde je větší importní výhoda, pro importující země to znamená převahu dovozu nad vývozem. Pouze v letech 1997 a 1998 byla větší exportní výhoda než výhoda importní, což znamenalo existenci relativní obchodní výhody, a to jak na trhu EU, tak na trhu světovém. Ve všech ostatních letech patří vepřové maso do kategorie s relativní obchodní nevýhodou. U prasat byl tento index ve všech letech kromě roku 1995 kladný, což znamenalo vyšší vývozy prasat než dovozy, snižování exportu prasat z ČR při zvyšování importu této komodity znamená, že patří do skupiny s relativní obchodní nevýhodou. Tabulka 44 Index RCA6 českého zahraničního agrárního importu: vepřové maso a prasata (1995 2006) 1995 1996 1997 1998 1999 2000 EU
Vepřové maso -0,09 -0,29 Prasata
SVĚT
EU
-0,07 -0,04 -0,35 0,01
2001 EU
SVĚT
SVĚT
EU
-0,01 0,03
0,20 2,99
2002 EU
SVĚT
0,36 2,99
2003
SVĚT
EU
SVĚT
EU
0,35 3,80
SVĚT
2004 EU
EU
0,66 -0,17 3,60 1,06
SVĚT
SVĚT
2005 EU
EU
-0,12 -0,25 1,19 0,45
SVĚT
SVĚT
-0,23 0,57
2006 EU
SVĚT
Vepřové maso -0,15 -0,07 -0,17 -0,02 -0,39 -0,37 -0,69 -0,70 -0,89 -0,95 -0,84 -0,98 0,564 0,712 1,434 1,766 0,698 0,868 2,425 3,074 1,125 1,553 0,649 0,994 Prasata Pramen: FAOSTAT, 2009; vlastní zpracování
Z obrázku 60 je zřejmé, jaký byl vývoj indexu RCA6 v závislosti na vývoji agrárního obchodu na území Evropské unie. Pro vepřové maso jsou charakteristické v posledních několika letech záporné hodnoty indexu, kde se promítá rostoucí dovoz vepřového masa. V letech 1997, 1998 a 2004 byly zaznamenány výraznější výkyvy u komodity prasat. 5 4
Vepřové maso
Prasata
3 2 1 0 -1 -2 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Obrázek 60 Vývoj indexu RCA6 v závislosti na agrárním obchodu EU (Vlastní zpracování)
Podle uvedených indexů RCA6 vyplynulo při srovnání pozice ČR na zahraničním trhu, pak na světovém trhu má výhodnější podmínky než na trhu EU.
90
Komparace relativní obchodní výhody ČR a vybraných zemí EU s komoditou vepřové maso je znázorněna v obrázku 60. Například hodnota v Německu, které je největším evropským producentem vepřového masa, dlouhodobě nevykazovala relativní obchodní výhodu. V kladných číslech se dlouhodobě pohybuje pouze Španělsko a byla také v Polsku, ale od roku 1997 se výhoda začala pomalu vytrácet a v roce 2005 bylo vepřové maso vyhodnoceno jako produkt s relativní obchodní nevýhodou, shodně je vyhodnoceno ve Francii ve všech analyzovaných letech. Pozitivní nárůst tohoto indexu byl v ČR zaznamenán do roku 1998, ČR tedy vykazovala určitou relativní obchodní výměnu, v roce 2002 došlo k výraznějšímu poklesu vývozu vepřového masa z ČR a naopak o stejnou hodnotu byl navýšen dovoz této komodity při srovnatelném zvýšení agrárního importu i exportu ČR. V ostatních letech, jak již bylo výše zmíněno, se záporná hodnota drží zejména kvůli nárůstu importu vepřového masa, avšak dochází také k nárůstu vývozu, který však nemá takovou dynamiku, aby se pozitivně projevila na vývoji tohoto indexu.
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2 1,5 1 0,5 0 -0,5 -1 -1,5 ČR
Francie
Německo
Polsko
Španělsko
Obrázek 61 Vývoj indexu RCA6 u vepřového masa ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
V obrázku 61 není zobrazen vývoj tohoto indexu v Dánsku stejně jako u předchozího indexu, i zde postačí poznamenat, že se index liší od ostatních srovnávaných zemí a od roku 1995 trvale snižoval a dosáhl hodnoty 3,8 v roce 2006 (6,1 v roce 1995). Vývoj relativní obchodní výhody s prasaty je znázorněn v následujícím obrázku 62 a tato výhoda existuje stejně jako u vepřového masa v Dánsku, avšak u masa se hodnota snižuje, zde mírně narůstá. ČR také vykazuje určitou obchodní výhodu, přesto dochází ke snižování v roce 2005 a 2006. Ve Španělsku se hodnoty pohybují převážně v kladných číslech a Francie spíše okolo nuly. Výrazně nízký je index živých prasat v Německu a dále dochází k jeho prohlubování zejména díky nárůstu dovozu prasat.
91
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 Česká republika Německo
Dánsko Polsko
Francie Španělsko
Obrázek 62 Vývoj indexu RCA6 u živých prasat ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
Vyhodnocení Grubel-Lloydova indexu Během 12 analyzovaných let hodnota G-L indexu se šestkrát pohybovala okolo hodnoty 0,7, což vypovídalo o vyšším podílu vnitroodvětvového obchodu. Od roku 2003 se index snížil a pohybuje se pod hodnotou 0,5. Pro prasata byl index velmi vysoký v roce 1996 a následně došlo od roku 2005 k výraznému posunu vnitroodvětvového obchodu, tato vysoká intenzita představuje potenciál pro budoucí růst vývozu. V ostatních letech hodnoty poblíž nule znamenají, že objem exportu a importu prasat se výrazně neodlišoval. 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Vepřové maso
Prasata
Obrázek 63 G-L index (Vlastní zpracování)
Vyčíslení a srovnání hodnot Grubel-Lloydova indexu pro vybrané státy EU je zobrazeno v dalším obrázku 64, odkud vyplynulo, že Francie má dlouhodobě vyrovnané hodnoty vývozu a dovozu vepřového masa.
92
Odlišná je situace v Dánsku, kde vývoz vepřového masa je mnohonásobně vyšší jak dovoz21. Příčinou snižování tohoto indexu ve Španělsku od roku 1995 je velmi značný růst vývozu vepřového masa, který se zvyšuje podstatně výrazněji než jeho import. 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
ČR Německo
Dánsko Polsko
Francie Španělsko
Obrázek 64 G-L index u komodity vepřové maso ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
Situace u obchodu s prasaty je poněkud odlišná od obchodu s vepřovým masem zejména ve Francii, kde hodnota indexu poměrně výrazně fluktuovala do roku 2001 a poté se snižovala. Tento vývoj byl způsoben výkyvy v hodnotách dovozu i vývozu v jednotlivých letech, právě od roku 2002 začalo docházet k podstatně vyššímu exportu prasat. Také Polsko vykazuje velmi rozdílné hodnoty indexu v analyzovaných letech a jsou zde podstatně výraznější meziroční změny. Například v roce 2005 byla bilance zahraničního obchodu Polska velmi vyrovnaná, v roce 2006 pak došlo k výraznému nárůstu exportu prasat, což se promítlo v poklesu indexu. Naprosto odlišnou strategii zahraničního obchodu s prasaty má Dánsko, které se spíše specializuje na export než na jejich dovoz, což potvrzuje nulová hodnota tohoto indexu. 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
ČR
Dánsko
Francie
Německo
Polsko
Španělsko
Obrázek 65 G-L index u komodity živá prasata ve vybraných zemích EU (Vlastní zpracování)
21
Kupř. v roce 1995 byla hodnota exportu téměř 50 krát vyšší než hodnota dovoz vepřového masa, v roce 2006 se pak tento poměr snížil na 9,6.
93
5 ZÁVĚRY Cílem diplomové práce bylo zhodnotit postavení českých výrobců v komoditní vertikále vepřového masa. Analyzovat možnosti a předpoklady konkurenceschopnosti producentů prasat a zpracovatelů vepřového masa na evropském trhu. Řešení takto stanoveného cíle vyžadovalo zpracování problému v uvedených okruzích a výsledky byly vyhodnoceny v rámci těchto kapitol, celkové vyhodnocení a obecnější poznatky jsou prezentovány v následujících oblastech.
K vývoji na světovém trhu Podle analýzy situace světového trhu je vepřové maso nejoblíbenějším druhem masa a jeho spotřeba i nadále mírně roste. V Číně jako největším producentovi vepřového masa se nyní chová více než polovina celosvětové populace prasat a zvyšuje se zde i jeho spotřeba, která se přibližuje průměrné spotřebě obyvatel Evropské unie. Tyto změny v rostoucí spotřebě vepřového masa jsou způsobeny zejména dvěma faktory, prvním faktorem jsou zlepšující se technologie výroby a současně se mění příjmová situace místních obyvatel. Díky tomuto dynamickému vývoji výroby i spotřeby vepřového při menších objemech exportu komodity lze očekávat další zvyšování produkce a následně možnost při nižší ceně expandovat na zahraniční trhy. Evropská unie jako druhý největší producent prasat a vepřového masa vyprodukuje třikrát méně prasat než Čína a růst počtu prasat není ani zdaleka tak velký jako právě v Číně. V zásadě se také nemění ani průměrná spotřeba vepřového v EU, která je poměrně vysoká, avšak lze obecně rozlišit regiony mezi severské země s nižší spotřebou a země jižní Evropy s podstatně vyšší spotřebou vepřového masa. Ve Spojených státech amerických je charakteristický růst užitkovosti, kdy stavy prasat se zvyšují obdobným (velmi mírným) tempem jako v EU a dochází k výraznému růstu produkce vepřového masa, s čímž souvisí možnosti většího objemu exportu této komodity. Současně dochází v posledních dvou třech letech spíše k poklesu spotřeby vepřového a USA se tak stávají největším světovým exportérem. Pro Kanadu typický růst počtu prasat do roku 2005 současně s vyšší produkcí i spotřebou vepřového masa znamenal až nadprůměrnou soběstačnost. V posledních letech však docházelo ke snižování spotřeby vepřového masa při snižování produkce. V Rusku růst příjmů vyvolal růst spotřeby vepřového, ale výrazný úbytek počtu prasat a mírného snížení produkce vepřového masa znamená potřebu zahraničních dodávek komodity. Produkce vepřového masa ve světě se v roce 2007 zvýšila o 44 % při 10% růstu stavů prasat ve srovnání s rokem 1995. Nižší přírůstky ve spotřebě vepřového masa dospěly k problému odbytu vyprodukovaného masa jak na domácích, tak na zahraničních trzích. Mezi dominantní exportéry patří USA, EU, Kanada a Brazílie. Za nejvýznamnější dovozce lze považovat Japonsko, Rusko, Mexiko, Hong Kong a Čínu. 94
K vývoji v rámci Evropské unie Evropská unie je druhým nejvýznamnější hráč na světovém trhu prasat a vepřového masa, přičemž na tomto výsledku se téměř z jedné pětiny podílí Německo; Španělsko a Polsko mají více než 10% podíl na trhu EU. Na celkové produkci prasat v EU se podílejí více než třemi čtvrtinami státy EU-15 a neustálý nárůst produkce vepřového je zaznamenán v Německu a Španělsku. Intenzita chovu prasat naznačila nejvyšší počty prasat na 100 ha v Nizozemí, následně s polovičními hodnotami v Dánsku. K růstu intenzity za 12 let od roku 1995 došlo v Dánsku, Německu, Španělsku. Se zvyšováním počtu prasat v těchto zemích dochází k nárůstu produkce vepřového masa. Naopak ke snížení počtu prasat na 100 ha došlo v Nizozemí, Rakousku a také v ČR. Analýza regionálních rozdílů ve spotřebě vepřového naznačila již zmíněnou obecnou diferenci mezi severskými a jižními zeměmi Evropy. Průměrná spotřeba vepřového masa se zásadně nemění a ani odhad OECD nenaznačuje výrazný růst spotřeby. Tento faktor se může výrazněji promítat na zvyšování počtu prasat a výroby vepřového ve zmíněných zemích a lze očekávat podstatně výraznější snižování stavů prasat a produkce vepřového zejména v zemích EU-10, popř. 12. Se změnami ve stavech prasat a produkci vepřového masa souvisí schopnost prodat produkci za konkurenceschopné ceny na zahraničních trzích. Nejnižších průměrných cen za vepřové je dosahováno v Dánsku, kdy ve srovnání s ostatními zeměmi jsou ceny nižší o 20-40 EUR na 100 kilogramech vepřového. Nejmenší diference Dánska je mezi Španělskem a Rakouskem, kde rozdíl činí spodní limit okolo 20 EUR/100 kg. Průměrné ceny v ČR se nejméně odlišují od cen německých, maďarských a polských, kdy v Česku je cena vyšší než v těchto zemích. Z analyzovaných zemí jsou ceny vyšší pouze na Slovensku než v ČR. Analýzou zahraničního obchodu EU s třetími zeměmi bylo zjištěno, že vykazuje aktivní saldo obchodní bilance jak u živých prasat, tak u vepřového masa, kde je mnohonásobně vyšší. EU zaměřuje svůj zahraniční obchod v dané vertikále podstatně více na export vepřového masa (tedy průmyslově zpracovaných výrobků) než export živých prasat. Specializace zahraničního obchodu EU s třetími zeměmi se projevuje také v rozdílných cenách exportu a importu vepřového masa i prasat, a to zejména vlivem rozdílných smluvních celních sazeb dovozu komodit. Trh EU je chráněn nižšími dovozními cenami živých prasat, kdy dovozce dostane zaplaceno velmi nízkou částku a v EU pak vepřové maso s vyšší přidanou hodnotou může být exportováno za podstatně vyšší ceny. Současně může být jedním z faktorů vyšší cena vývozu prasat jako bariéra pro nákup těchto prasat třetími zeměmi, kdy pro je pro ně výhodnější nakupovat již zpracované vepřové maso.
95
K výsledkům a možnostem českých producentů Česká republika dnes rozhodně nepatří mezi významné producenty prasat a vepřového masa v EU. V druhé polovině 90. let nastal trend snižování stavů prasat a produkce vepřového masa. Po vstupu ČR do Evropské unie došlo k dalšímu poklesu stavů prasat a výroby vepřového masa, neboť přístup na větší avšak nasycený agrární trh znamenal podstatné zvýšení konkurence. Z hlediska českých zemědělských výrobců nyní lze považovat výkrm prasat za poměrně rizikové odvětví. Během posledních 14 let dochází ke změně v preferencích spotřebitelů, které se projevují zvýšenými nároky na kvalitu masa a rovněž došlo k poklesu spotřeby vepřového masa až o 8 kg na osobu za rok. Současně se vstupem do EU byla přijata společná zemědělská politika ovlivňující postavení podmínek produkce této komodity i přes to, že není regulována tržním řádem. Během 29 let došlo v ČR ke snížení o přibližně polovinu ve všech kategoriích prasat. Trvalý pokles stavů prasnic znamená omezování počtu narozených selat, čímž je ovlivněn růst ceny selat při nákupu ze zahraničí. Lze tak očekávat zdražení selat jako vstupu do fáze výkrmu a producenti ve výkrmu prasat budou požadovat další růst ceny jatečních zvířat. Je však spíše trendem, že CZV stagnují, popřípadě jsou nižší a pro zemědělce tato výroba znamená vyšší ztráty. Pro některé výrobce to může znamenat odchod z odvětví a tudíž další poklesy stavů prasat v ČR, což se následně může projevit v dalším snižování poptávky po selatech a další omezování stavů prasnic. Vstup do EU tedy měl další negativní dopady na snižování stavů prasat a byl zaznamenán značný pokles soběstačnosti v produkci vepřového masa, ještě v roce 2004 byla téměř 100%, v dalším roce se snížila na 80 % a v 2008 byl český trh zásoben už jen ze tří čtvrtin tuzemskou produkcí. Snižování stavů prasat a vývoz živých prasat je příčinou zvyšování dovozu jak prasat a zejména vepřového masa a přidaná hodnota zůstane v zemi zpracování, tedy exportu komodity. Vyšší vývozy prasat do ostatních zemí jsou také dalším faktorem snižující nabídku českých prasat a tím i vepřového masa na našem trhu. V ČR existují významné regionální rozdíly v chovech prasat i v produkci vepřového masa v jednotlivých krajích. Ve Středočeském kraji je podíl na stavech prasat a produkci vepřového v ČR nejvyšší, ve stavech prasat následuje kraj Vysočina, který je však až na 4. místě co by výrobce vepřového. Třetím krajem s největším podílem na stavech prasat je Jihomoravský kraj a je také třetí v produkci masa. Obecně nižší chovy prasat a produkce vepřového masa je v krajích sousedících s Německem a také Polskem. Například chov prasat byl téměř zrušen v Karlovarském kraji a blíží se úpadku také v Libereckém kraji. Pokles domácí nabídky vepřového masa od roku 2005 je spojen se zvyšováním importu této komodity. Export vepřového masa a prasat celkem dosahuje pouze jedné pětiny hodnoty importu tohoto zboží. U živých prasat ČR vykazovala ještě do roku 2007 aktivní saldo obchodní bilance, v roce 2008 byl poměrně vyvážen objem exportu a importu. V peněžním vyjádření rok 2008 již však znamenal pasivní saldo. Česká republika se tak stává velmi významným trhem pro odbyt zahraničního vepřového masa.
96
Zvyšující se nesoběstačnost v produkci vepřového masa znamená růst dovozu prasat i vepřového masa zejména z Německa, ale i Dánska či Francie. Významnými dovozci vepřového je také Maďarsko, Rakousko, Španělsko a v posledních čtyřech letech byl zaznamenán nárůst dovozu vepřového masa z Polska. ČR část své produkce prasat vyváží zejména na Slovensko, do Maďarska či Německa a u vepřového masa jsou obvyklými obchodními partnery Slovensko, Rumunsko, Německo, Polsko či Rusko. ČR tedy má silnou obchodní vazbu na sousední země, Slovensko a Německo a v posledních třech letech také Polsko. Komparací cen zemědělských a průmyslových výrobců spolu s cenami spotřebitelskými v komoditní vertikále prasata a vepřové maso a analýzou jejich cenových hladin bylo zjištěno, že po vstupu ČR do EU se krátkodobě zvýšily ceny vyplácené průmyslovým výrobcům, ale mnohem zřetelněji pak zemědělcům. Toto zvýšení ceny bylo promítnuto do spotřebitelských cen u vepřového masa, avšak při zachování cen výrobků z vepřového masa. Po zvýšení cen po vstupu do EU následně došlo k mírnému snížení CZV při zřetelnějších fluktuacích. U vepřové kýty došlo k velmi mírnému snížení cen spotřebitelských a zřetelnému poklesu u CPV. U vepřové šunky se v podstatě spotřebitelům ceny nezměnily, přičemž velmi výrazně poklesly ceny vyplácené průmyslovým výrobcům. Z tohoto srovnání vyplynul rostoucí vliv obchodních řetězců na zpracovatele výchozí suroviny, průmysloví výrobci však tento tlak nedokážou zcela promítnout do ceny zemědělských výrobců, ale promítá se do snižování marží této fáze vertikály, zatímco obchodním řetězcům marže narůstají. Přestože se jedná o průměrné ceny a na základě jejich srovnání u vybraného druhu vepřového masa a zpracovaného výrobku mohou být vyvozeny obecně tyto závěry: ► ► ► ►
ceny zemědělských výrobců se nadále mírně snižují, ceny průmyslových výrobců jsou podstatně nižší, ceny spotřebitelské stagnují, nebo se jen nepatrně snižují, u výrobků s větší přidanou hodnotou dochází k růstu marží obchodních řetězců.
S nároky zemědělských výrobců na prodejní ceny prasat souvisí náklady na výkrm, které v roce 2006 tvořily více než 65 % veškerých nákladů výkrmu prasat. Nejčastěji se náklady na výkrm se pohybují mezi 20 až 25 korunami za kilogram přírůstku, méně než 13 % podniků realizuje náklady nižší než 20 Kč, jedná se zejména o podniky s vyšší koncentrací zvířat. V současnosti trh neuhrazuje výrobní náklady zemědělských výrobců, a aby tuzemští producenti prasat mohli obstát v konkurenci na evropském, potažmo světovém trhu, mělo by docházet ke snižování jednotkových nákladů zejména zvyšováním koncentrace zvířat ve výkrmu.
97
Celkově k otázkám konkurenceschopnosti Význam agrárního zahraničního obchodu ČR v posledních několika letech podstatně narůstá, charakteristický je zejména zvýšením tempa importu daných komodit po vstupu do EU. ČR se tak stává důležitým trhem pro odbyt vepřového masa ale i prasat z ostatních zemí, přičemž import zpracovaných komodit větší jak dovoz prasat a současně export prasat je výraznější než export výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Analýza podílu ČR na světovém a evropském trhu vepřového masa a prasat potvrdila, že ČR na těchto trzích není významným hráčem. U exportu vepřového je dosahováno lepších podmínek na trhu světovém než na trhu EU, a to při menším podílu na objemu zahraničního obchodu s touto komoditou. Nelze však hovořit o komparativní výhodě. Komparativní výhoda u vepřového masa byla zjištěna pouze v letech 1997 a 1998, výskyt relativní obchodní výhody byl potvrzen také v těchto letech. V posledních několika letech došlo ke snížení jak komparativní výhody, tak ke snížení relativní obchodní výhody, což bylo zapříčiněno značným zvýšením importu této komodity. Na světovém trhu také u živých prasat lze spatřovat zejména větší komparativní než na trhu EU, a to i při menším podílu na objemu zahraničního obchodu s komoditou. Komparativní výhoda u prasat je podstatně větší než u vepřového masa, avšak v roce 2005 a 2006 došlo ke značnému snížení. Relativní obchodní výhoda u prasat prozatím také existuje, ale i zde došlo stejně jako u vepřového ve stejných letech k výraznějšímu poklesu. Srovnáním těchto výsledků České republiky s vybranými státy Evropské unie bylo zjištěno, že ČR má podstatně nevýhodnější postavení z pohledu konkurenceschopnosti mezi těmito státy. Pochopitelně byly hodnoty srovnávány s největšími producenty prasat a vepřového masa, tudíž jiné hodnoty ani nemohly být očekávány. Všechny analyzované země od roku 1995 zvýšily hodnoty exportu živých prasat i vepřového masa, stejně tak byly zvýšeny hodnoty importu, pouze ve Španělsku došlo ke snížení objemu dovozu prasat a k pouze malému nárůstu dovozu vepřového masa. Dovoz prasat do Dánska je velmi nízký, stejně jako jsou nižší hodnoty importu vepřového. K zásadním změnám v podílech jednotlivých zemí na exportu vepřového masa EU došlo ve Španělsku, Německu i Polsku, kde byly tyto podíly zvýšeny. Ve Španělsku současně došlo ke stagnaci podílu na vývozu prasat, mírně se tento podíl zvýšil v Německu a výrazněji v Polsku. Dánsko a Francie zvýšilo podíl na exportu živých prasat v EU, avšak při poklesu podílu u vepřového masa. Zároveň v těchto zemích docházelo ke změnám v podílu na importu živých prasat, který se zvýšil v Německu při poklesu podílu importu vepřového masa. Pokles podílu dovozu vepřového masa i prasat byl zaznamenán ve Francii a Španělsku, nárůst naopak v ČR a v Polsku. Německo jako jeden z nejčastějších obchodních partnerů ČR s prasaty a vepřovým masem se vyznačuje růstem relativní obchodní výhody u vepřového masa, kde dochází ke zřetelnému vývozu vepřového masa při nepatrně se zvyšujícím importu a zároveň při zvyšujícím se dovozu živých prasat. Takto postavený sektor s prasaty se projevuje 98
výraznou konkurenceschopností ve srovnání s ČR a to při velmi podobných reprezentativních cenách. V ČR naopak dochází k malému nárůstu exportu živých prasat a podstatně většímu dovozu vepřového masa. Z těchto závěrů lze usuzovat, že export českých prasat do Německa je zpět dovezen ve formě zpracovaného masa a výrobků s vyšší přidanou hodnotou, která zůstává německému zpracovatelskému průmyslu. Komparativní výhodu u vepřového masa vykazuje dlouhodobě Španělsko, zhruba od roku 2000, 2003 také Německo a 2006 i Polsko. V Dánsku se komparativní výhoda snížila až k hodnotám Španělska a znamená to, že nyní může španělské vepřové podstatně snadněji konkurovat masu vyrobenému v Dánsku. Německo zhruba od roku 2001 vykazuje podle indexu komparativní výhodu se zvyšujícím se koeficientem u vepřového masa. Relativní obchodní výhoda byla u vepřového masa zaznamenána dlouhodobě pouze ve Španělsku a také v Dánsku se ale se snižující se výhodou a do roku 2004 také v Polsku (tam se začal zvyšovat export živých prasat a dovoz vepřového masa). Ve Francii se jedná o produkt s relativní obchodní nevýhodou, stejně tak v Německu, kde však docházelo k růstu výhody a v roce 2005 bylo dosaženo výhody. Francie má dlouhodobě vyrovnané hodnoty dovozu a vývozu vepřového masa, podobně jako v posledních 2 letech zkoumaného období Polsko; Dánsko a Španělsko naopak se spíše specializují na vývoz vepřového masa než na jeho dovoz. Komparativní výhodu u živých prasat vykazuje Španělsko, avšak při klesajícím trendu jako odrazu snižujících se exportů živých prasat. Naopak Dánsko má poměrně vysokou komparativní výhodu, zvyšuje tedy export živých prasat, stejně jako Francie, Německo či Polsko zvyšuje export prasat. Relativní obchodní výhoda u prasat je dlouhodobě vykazována v Dánsku, ČR a Španělsku (přesto, že Španělsko vykazuje nižší relativní obchodní výhodu u prasat, specializuje se na export vepřového masa, i když by snadno mohli vyvážet i prasata). Ve Francii podle výsledků bylo zjištěno, že u prasat neexistuje ani obchodní výhoda, ani nevýhoda. Německo se naopak dlouhodobě pohybuje v záporných hodnotách, tedy relativní obchodní nevýhoda. Vnitroodvětvový obchod s prasaty v Dánsku je zaměřen na jednosměrný obchod, tedy export prasat než na jejich dovoz, ve Francii do roku 2001 byl obchod vyrovnanější, ale od roku 2002 se spíše začíná specializovat na export prasat. Španělsko se snaží o vyrovnané hodnoty importu a exportu prasat. Bylo tedy potvrzeno, že Německo se více zaměřuje na export prasat než na jejich dovoz. Španělsko, stejně jako Německo, a v poslední době také Polsko tedy zaměřují svůj zahraniční obchod zejména na export vepřového masa. Dánsko a Francie naopak zvyšují export živých prasat při poklesu podílu na exportu vepřového masa z EU.
99
Výsledky diplomové práce dokumentují důsledky růstu trhu projevující se v rozšiřování výměny agrárních komodit po vstupu do EU obecně. Současně však potvrzují měnící se postavení výrobců a zpracovatelů českého trhu prasat a vepřového masa, který lze v současném období již charakterizovat jako sektor importně orientovaný se zaměřením na export živých prasat. Z mezinárodních komparací současně vyplývá, že za daných výrobních a ekonomických výsledků toto odvětví v ČR je podle kritérií a parametrů evropských a světových rozhodujících výrobců a zpracovatelů nekonkurenceschopné, tedy bez komparativních výhod. Tento problém do určité míry souvisí s formováním cen v dané vertikále, kde právě v našich podmínkách dynamicky narůstá fenomén obchodních řetězců, jež měly podstatný vliv na specifika tvorby cen v celé komoditní vertikále s klesajícími CZV základní suroviny, což ve svých důsledcích vedlo k poklesu stavů prasat v ČR. V současnosti se významně prosazuje jejich vliv i ve fázi zpracování suroviny. Relativně vysoká úroveň zemědělské ochrany v EU v porovnání s nízkou ochranou průmyslových výrobců může znamenat potenciální problém pro konkurenceschopnost českého masného průmyslu. Do budoucna lze tedy předpokládat problémy českých zpracovatelů masa a rostoucí závislost na dovozu zahraničních výrobků. V ČR chov prasat pomalu dospívá do fáze s těžko odstranitelnými důsledky pro chovatele prasat, i pro zpracovatele a v konečném důsledku i pro spotřebitele. Pro udržitelnost tohoto odvětví a jeho zapojení ve fungující komoditní vertikále jsou nezbytné kroky v intenzitě výroby umožňující dosahovat konkurenceschopných cen a dále také prosazování a garance kvality, zdravotní nezávadnosti, standardizace suroviny a současně propagace domácích značek.
100
101
6
LITERATURA
ADAMČÍKOVÁ, J. a kolektiv autorů: Rozhovor s Petrem Cingrem. Agrofert magazín, březen 2008. [on-line]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné z:
. BEČVÁŘOVÁ, V.: Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 68 s. ISBN 80-7157-911-4. BEČVÁŘOVÁ, V.: Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001,120 s. ISBN 80-7157-514-3. BEČVÁŘOVÁ, V.: Zemědělství v agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 62 s. ISBN 80-7157-891-6. BEČVÁŘOVÁ, V.: Změny podnikatelského prostředí zemědělských podniků formované vývojem v agrobyznisu. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2004. sv. LII, č. 3, s. 7--16. ISSN 1211-8516. BOJNEC, Š., & FERTO, I.: Complementaries of trade advantage and trade competetiveness measures. Magyar Közgazdaságtudományi Egyesület, 2008. [on-line]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné z: . DAVIS, J.H., Goldberg, R.A.: A Concept of Agribusiness, Boston, Mass: Research Division, Harvard Business School, 1957. FIEDLER, J. & SMITAL, J.: Některé aspekty optimalizace šlechtění prasat. Náš chov, 2002, roč. LXII, č. 4, s. 52-54. GREGA, L.: Teoreticko metodologické aspekty posuzování konkurenceschopnosti zemědělství. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004, 82 s. ISBN 80-7157-822-3. KRAUS, J.: Reálný prostor pro snižování záporného salda českého agrárního obchodu. Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2007. ISBN 978-80-86671-45-1. MACÁKOVÁ, L. Mikroekonomie: základní kurs. 9. vydání. vyd.. Slaný: Melandrium, 2005. 275 s. ISBN 80-86175-41-3. MINAŘÍK, B.: Statistika I - Popisná statistika - Druhá část. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. MINAŘÍK, B.: Statistika II pro ekonomy a manažery: základy pravděpodobnosti, úvod do statistické indukce, výběrová zjišťování v sociálněekonomické statistice. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1996. 144 s. ISBN 80-7157-197-0. PLCHOVÁ, B.: Zahraniční obchod. Praha: Bankovní institut Vysoká škola a.s., 2001. 273 s. ISBN 80-7265-048-3. POLÁČKOVÁ, J. & kolektiv autorů: Analýza nákladů a rentability vybraných zemědělských výrobků 2002-2006. Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2008. ISBN 978-80-86671-55-0. 102
PULKRÁBEK, J. a kolektiv autorů: Chov prasat, 1. vydání Praha: Profi Press, 2005, 160 s., ISBN 80-86726-11-8. ROJÍČEK, M.: Strukturální analýza české ekonomiky. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. . SIMSEK, N., SEYMEN, D., & UTKULU, U. Turkey's Competetiveness in the EU Market: A Comparison of different Trade Measures. European Trade Study Group, 2007. [on-line]. [cit. 2009-01-20]. Dostupné z: . Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, prosinec 2008, Mze ČR Praha, 2008. Situační a výhledová zpráva – Průmyslová krmiva, listopad 2008, Mze ČR Praha, 2008. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, červenec 2008, Mze ČR Praha, 2008. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, srpen 2007, Mze ČR Praha, 2007. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, srpen 2006, Mze ČR Praha, 2006. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, listopad 2006, Mze ČR Praha, 2006. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, prosinec 2005, Mze ČR Praha, 2005. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, červenec 2005, Mze ČR Praha, 2005. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, červenec 2004, Mze ČR Praha, 2004. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, prosinec 2003, Mze ČR Praha, 2003. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, červen 2003, Mze ČR Praha, 2003. Situační a výhledová zpráva – Vepřové maso, prosinec 2002, Mze ČR Praha, 2002. SLANÝ, A. a kolektiv autorů: Konkurenceschopnost ekonomiky (Komparace zemí 10 CE). Brno: Masarykova univerzita - Centrum výzkumu konkurencční schopnosti české ekonomiky, 2008. [on-line]. [cit. 2009-08-20]. Dostupné z: SONKA, S. T., & HUDSON, M. A. (5. 4 1999). "Why Agribusiness Anyway?". Agribusiness, An International Journal , stránky 305-314. STIBAL, J., PRAŽÁK, Č., a JELÍNKOVÁ, V. Ročenka 2008. Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, 2008. [on-line]. [cit. 2009-02-08]. Dostupné z: . TRAJHAN, M., a SMUTKA, L.: Adaptace agrárního sektoru na změny vyvolané integračními a globalizačními procesy. Sborník prací z mezinárodního vědeckého semináře. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2004. s. 160-165. UTKULU, U., & SEYMEN, D. Revealed Comparative Advantage and Competitiveness: Evidence for Turkey. European Trade Study Group, 2004. [on-line]. [cit. 2009-01-20]. Dostupné z: . ZEMPLINEROVÁ, A., & BENÁČEK, V.: Růst a strukturální změny v zahraničním obchodě českého zpracovatelského průmyslu v létech 1993-1997. Centre for Economic Research and Graduate Education Economic Institute, 1999. [on-line]. [cit. 2008-12-08]. Dostupné z: .
103
Internetové zdroje: Agrární www portál. [on-line]. Dostupné z: Agrární poradensko-informační centrum Agrární komory ČR. [on-line]. Dostupné z: . Businessinfo, Oficiální portál pro podnikání a export. [on-line]. Dostupné z: . Český statistický úřad. [on-line]. Dostupné z: . Eurostat. [on-line]. Dostupné z: Evropská unie. [on-line]. Dostupné z: . Faostat [on-line]. Dostupné z: Ministerstvo zemědělství ČR. [on-line]. Dostupné z: Pig Progress.net. [on-line]. Dostupné z: < http://www.pigprogress.net/> The PigSite.com. [on-line]. Dostupné
z:
Office De L’Elevage. [on-line]. Dostupné z: Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD. [on-line]. Dostupné z: Státní zemědělský intervenční z: .
fond.
[on-line].
Dostupné
Společnost pro výživu. [on-line]. . USDA United States Department of Agriculture, Economic Research Service. [on-line]. Dostupné z: Ústav zemědělských a potravinářských .
104
informací.
[on-line].
Dostupné
z:
7
PŘÍLOHY
105
