GBB2006. Plynárenství v novém kontextu

GAS BUSINESS BREAKFAST 2006

GBB2006

Plynárenství v novém kontextu Otevřený trh s plynem, který začal v České republice fungovat od 1. 1. 2007, je trvalou výzvou pro všechny dodavatele plynu i jejich odběratele. Není to však procházka růžovým sadem, ale tvrdá realita, doprovázená různými střety, ať již koncepčními, ekonomickými nebo sociálními. Situaci nezjednodušuje ani to, že tržní principy nejsou v oboru uplatňovány plně - značné pole působnosti má v zemích EU regulátor, kterým je v ČR Energetický regulační úřad (ERÚ). V energetice, jež se neobejde bez tzv. přirozených monopolů, zejména v rozvodu, přepravě či distribuci energetického média, přitom Evropská unie ve své společné energetické politice podporuje právě úlohu regulátora, který má negativní vlivy eliminovat či alespoň zmírnit. Vytváří se tím však řada jiných problémů. Otevřených otázek a výzev je v oboru plynárenství tedy stále dost, a nemění na nich nic ani den, kdy se i v ČR "osvobodili" všichni zákazní-

ci, kteří kupují plyn a mohou si vybrat svého dodavatele. Ani v elektroenergetice, kde se trh otevřel již dříve, to nepřineslo nic převratného. V plynárenství, kde je otevření trhu strukturálně i technicky složitější, se žádná revoluce čekat určitě nedá. Na konferenci Gas Business Breakfast 2006, kterou 8. prosince 2006 již potřetí uspořádala společnost Euronews, vydavatel ekonomického týdeníku Euro, a na níž úvodní slovo pronesl šéfredaktor týdeníku Euro István Lékó, se sešli zástupci všech zájmových skupin v oblasti plynárenství: dodavatelé, obchodníci, zákazníci, státní úředníci, odborníci z akademické sféry. Občas mezi nimi zajiskřilo, což je dáno různým přístupem k problémům v oboru, které skutečně nejsou jednoduché. Podle očekávání stejně jako rok předtím - zaujal svým razantním vystoupením předseda představenstva RWE 1


Generální sekretář ČPU, Josef Kastl, v družném rozhovoru před zahájením konference se senior manažerem ČPU, Jaroslavem Tománkem a Janou Marco ze společnosti Pan Solutions.

Transgas Ulrich Jobs, který se zároveň rozloučil se svými českými partnery v plynárenství, protože odchází zpět do Německa - stává se členem představenstva společnosti RWE AG. Protiváhou pak byla dvě vystoupení představitelů českých úřadů a institucí. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv MPO ČR, osvětlil české stanovisko ke konkrétním dnešním problémům v oboru. Předseda ERÚ Josef Fiřt pak obhajoval zavedení regulace cen plynu v roce 2005 a informoval o vývoji cen po skončení této regulace. Právě ERÚ byl ve sporu s RWE Transgas kvůli ceně plynu a použil poměrně tvrdý kalibr - dočasný návrat k regulaci ceny, což bylo

vyvoláno stížnostmi velkých odběratelů plynu, jejichž dodavatelem byl právě RWE Transgas. Tradičně velmi zajímavá byla odpolední panelová diskuze, do níž vnesl další blok informací Michal Mejstřík, ředitel a předseda představenstva EEIP a Institutu ekonomických studií z Karlovy univerzity. Znalým, pohotovým a vtipným moderátorem byl Vratislav Ludvík, člen dozorčí rady Severočeské plynárenské. V oboru pracuje už déle než třicet let, od roku 1994 je nezávislým konzultantem pro oblast energetiky. Gas Business Breakfast již získal velmi dobré renomé: scházejí se tu prakticky všichni, kteří mají v oboru co říci - a zřejmě to vítají i jako příležitost k oživení svých kontaktů.

Jak to vidí plynárenská společnost

Rok 2006 označil Ulrich Jobs, předseda představenstva RWE Transgas, za velmi turbulentní a plný výzev. Vzpomněl na situaci, kdy bylo plynárenství ještě v roce 1990 pokládáno za jedno z nejnudnějších odvětví průmyslu vůbec, a konstatoval, že nyní je jedním z nejnapínavějších. Nevyhnul se žádné kontroverzní otázce. Např. dlouhodobým smlouvám, jež se tak nelíbí

Evropské komisi. Příliš se však neobává, že by se v příštích třech až pěti letech fyzické zásobování Evropy zemním plynem stalo tíživým tématem, tj. bezpečnost zásobování je podle jeho názoru v nejbližších letech zajištěna. Samozřejmě, v dalším období bude třeba koncentrovat úsilí evropské politiky i producentů na to, aby dosáhli dlouhodobého řešení otázky bezpečnosti zásobování zemním plynem na území Evropy. Jednotlivé země však mají v tomto bodě omezené možnosti vlivu. Kdyby měla Evropa plyn dovážet z jiných než ruských zdrojů, musela by podle společnosti McKinsey vynaložit asi 50 miliard eur. Rusko by ovšem muselo vynaložit obdobně vysokou sumu, kdyby bylo třeba dopravit západosibiřský plyn místo do Evropy na budoucí nové trhy na Východě. Ceny zemního plynu v Evropě jsou další oblastí, kterou se Jobs ve svém vystoupení zabýval. Problém je v tom, že chybí obecná referenční hodnota, od níž by bylo možné tyto ceny odvodit. Cenové rozdíly jsou přitom historicky vzniklou charakteristikou evropského plynárenského prostředí. Na úrovni EU existují snahy vytvořit alespoň regionální svazky, které by mohly sjednotit 2


Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu a obchodu, při své přednášce na téma "Právní aspekty otevřeného trhu se zemním plynem, otevírání a realita".

s myšlenkou konkurence a liberalizace plynárenského trhu. Český regulátor je podle něj v rozporuplné pozici, protože se snaží jednak podporovat hospodářskou soutěž, a na druhé straně chránit zákazníky před výkyvy cen směrem nahoru. Cenová regulace působí vůči podpoře soutěže kontraproduktivně, uvádí v průběžné zprávě i Evropská komise. Diskuze s Energetickým regulačním úřadem, která se odehrávala v loňském roce, byla jedním z hlavních témat Jobsova příspěvku na konferenci. "Kdyby se RWE Transgas choval přísně ekonomicky, vystupoval by jako market maker a plyn, který je k dispozici, by prostě ve virtuálním bodě prodal v dražbě," řekl Jobs. "Důsledkem by byl nárůst cen, protože vzhledem k českým cenám by vznikla velká poptávka ze zahraničí." Jobs však také ujistil, že RWE Transgas dá českému trhu k dispozici množství, která tento trh potřebuje, a to s maržemi, jež budou definované regulátorem a antimonopolním úřadem jako oprávněné. "Podařilo se nastavit novou strukturu smluv tak, že obstojí při prověrce z hlediska soutěžního práva, a splňují i všechny regulační požadavky nového modelu trhu," dodal.

Jak to vidí Ministerstvo průmyslu a obchodu

Marta Ptáčková z Pražské plynárenské spolu s Antonínem Lomeckým, ředitelem prodeje velkoodběratelům ze Středočeské plynárenské.

postupy a ceny především v otázkách přepravy. Plyn by se tak stal lépe obchodovatelnou komoditou. Byla proto založena Regionální iniciativa skupiny evropských regulátorů, v níž je Česká republika zastoupena v tzv. jihovýchodoevropském svazku spolu s okolními zeměmi, ale též s Itálií a Řeckem. Jobs pokládá za pochopitelné, že se stát snaží udržet ceny plynu ve prospěch svých občanů na nízké úrovni, je to však v přímém rozporu

V loňském roce Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhodnotilo Státní energetickou koncepci z hlediska jejích dlouhodobých cílů i z hlediska jejího postupného naplňování. Základní cíle jsou podle tohoto hodnocení nastaveny správně, problémy však zůstávají. Podle Jana Zaplatílka, ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv MPO, zůstává problémem malý růst využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst dovozní energetické závislosti. Musíme se také zaměřit na výraznější snižování energetické náročnosti, zvýšení úspor energie, vyřešit otázku využití tuzemských zdrojů energie (uhlí, uran, OZE) a rozhodnout o dalším rozvoji jaderné energetiky. Státní energetická koncepce s ním počítá, ale politici mohou rozhodnout jinak.

3


Oldřich Petržilka, senior manažer ČPU spolu s Tomášem Pecánkem, manažerem distribuce ČPU, Ivankou Boušovou z odboru legislativního a správního ministerstva průmyslu a obchodu a Tomášem Tichým, předsedou představenstva Jihomoravské plynárenské, napjatě sledují zajímavé názory přednášejících.

Pokud jde o obnovitelné zdroje, zdá se, že jejich využití neporoste tak rychle, jak původní koncepce předpokládala. Hodnocení energetické koncepce se zabývalo i sociálními dopady. Pokud jde o strukturu energetických zdrojů, odchylky od údajů uváděných koncepcí jsou podle Zaplatílka jen přechodné. Cílem je dosažení podílu plynných paliv v roce 2030 na úrovni 20,06 procent, skutečností roku 2005 však bylo 17,2 procenta, což bylo méně než v roce 2000. Spotřeba zemního plynu v České republice víceméně stagnuje. Je to způsobeno především tím, že 90 % obcí nad 2000 obyvatel je již plynofikováno a z menších sídel je plynofikováno plných padesát procent obcí s počtem nad 500 obyvatel.

Jedním ze zdrojů, který by mohl zvýšit využití zemního plynu v ČR, je doprava. Zemní plyn je ekologickým a bezpečným palivem pro dopravu, snižuje provozní náklady o 40 procent a zlepšuje životní prostředí. Plynárenské společnosti uzavřely s vládou ČR Dobrovolnou dohodu o podpoře výstavby plnicích stanic na stlačený zemní plyn, v roce 2020 jich má být vybudována stovka. K vystoupení ředitele Zaplatílka dodal moderátor Vratislav Ludvík, že státní energetická koncepce nebyla v plynárenství přijímána zcela

příznivě, protože plyn v ní byl do jisté míry potlačen. "Míra ovlivnitelnosti tržních subjektů státem je ovšem nižší a ovlivnitelnost státu lobbisty větší, než se předpokládalo," řekl Ludvík. Zaplatílek měl na Gas Business Breakfastu ještě další vystoupení (v tom prvním zastoupil náměstka ministra průmyslu Tomáše Hünera). Podal přehledný výčet jak evropské, tak české legislativy ovlivňující plynárenství. Jedním z posledních rozhodnutí Evropské komise je vznik Koordinační skupiny pro otázky plynu v EU, která byla založena v listopadu 2006. Skládá se ze zástupců členských států, reprezentativních subjektů plynárenského odvětví a zástupců spotřebitelů. Úkolem skupiny je koordinovat opatření pro bezpečnost dodávek na úrovni EU a prosazovat opatření přijatá na vnitrostátní úrovni s cílem řešit závažné narušení dodávek. V loňském roce dostala Česká republika formální upozornění Evropské komise (duben 2006) na zahájení řízení týkajícího se nedostatků v transponování směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Vytýkací řízení se přitom týkalo 17 zemí. Zaplatílek podal účastníkům konference vysvětlení k jednotlivým výtkám EK. V další části vystoupení se věnoval liberalizaci trhu. Připomněl, že oproti původním předpokladům je dnes zemní plyn mnohem dražší než v době, kdy se trh začal otevírat (230-250 USD za 1000 m3, oproti 100 - 110 USD při zahájení liberalizace). Další vývoj plynárenské legislativy EU vidí Zaplatílek ve dvou potenciálních směrech. Jako fundamentalistický označil proud, který požaduje prohloubení požadavků na oddělování, a to i po vlastnické stránce, snahu o další omezování dlouhodobých kontraktů, o posilování regulátorů s tím, že by měli přeshraniční pravomoci, a snahu o urychlení regionální integrace s cílem vzniku jednotného evropského trhu. Reálný proud chápe tak, že se prohloubí požadavky na bezpečnost a spolehlivost, budou se stimulovat investice do nové

4


Jak to vidí Energetický regulační úřad

Martin Herrmann, který od 1.dubna 2007 vystřídá Ulricha Jobse na pozici předsedy představenstva RWE Transgas, měl hned několik velice trefných dotazů na přednášející. Vzadu vlevo za ním Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE Transgas.

Roman Budinský, prezident České plynárenské unie, při své přednášce na téma: „Eurogas – strategická vize evropského plynárenství a její vazby na ČR“.

infrastruktury (např. LNG terminály, magistrátní plynovody, přeshraniční propojení). Do tohoto směru patří také podpora dlouhodobých kontraktů jako základního pilíře bezpečnosti a spolehlivosti dodávek, a také investic do nové infrastruktury. Zaplatílek charakterizoval konkrétně trh s plynem v České republice, přičemž upozornil na spolehlivost dodávek, kdy nenastávají žádné rozsáhlejší výpadky, ale kdy se také roční spotřeba nezvyšuje, spíše stagnuje kolem 9,5 mld. m3 ročně. Vyčíslil pohyb na trhu - je jen velmi malé množství případů, kdy oprávněný zákazník změnil obchodníka s plynem, a s tím souvisí i skutečnost, že na trhu prodávaly v roce 2006 plyn kromě RWE Transgas pouze společnosti VEMEX. Podle Zaplatílka se při příštích úpravách energetického zákona bude diskutovat zejména přístup k podzemním zásobníkům plynu, způsob úhrady plynovodních přípojek a přeložek plynárenských zařízení. Jde také o možnost rozšíření dodávky poslední instance na všechny konečné zákazníky. Diskutovat by se mělo o strategických rezervách plynu v ČR. K tomuto vystoupení poznamenal moderátor Ludvík, že myšlenka všespasitelnosti unboundlingu se skutečně nepotvrdila. "Sdílím obavu z působení setrvačnosti některých procesů." Dosavadní vývoj jde podle něj do mlhy a do kolize - EU si to však konečně uvědomuje.

Česká republika získala výjimku z harmonogramu otevírání trhu s plynem v Evropě, začátek byl posunut až na 1. leden 2005. Podle Josefa Fiřta, předsedy ERÚ, bylo důvodem to, že v době tvorby evropské směrnice u nás ještě existovaly křížové dotace mezi kategoriemi odběratelů, a to zejména ve prospěch domácností. Posunutím začátku otvírání trhu s plynem teprve vznikl prostor k narovnání cen. Proto jsme se ovšem zavázali k dřívějšímu ukončení tohoto procesu, a to k 1. lednu 2007 - mohli jsme ho posunout až na 1. červenec 2007. Fiřt zhodnotil vývoj v jednotlivých rocích liberalizace. Konstatoval, že očekávání spojená se vznikem trhu s plynem se nenaplňují. Kromě RWE Transgas se objevil pouze jeden nový obchodník s plynem. Tato situace není typická jen pro ČR, ale týká se celé Evropy. První etapa otevírání plynárenského trhu zasáhla 35 největších zákazníků a narazila na problémy. Odběratelé odmítli podepsat nové smlouvy o dodávkách zemního plynu, protože nesouhlasili s cenou a podmínkami dodávek a podali podněty k řešení sporů na ERÚ a ÚOHS. Energetický regulační úřad se po analýze situace rozhodl využít svého oprávnění a od 1. ledna 2006, tj. od chvíle, kdy se stali

5


oprávněnými zákazníky všichni odběratelé plynu mimo domácností, zavedl maximální předávací ceny plynu, a to jak od RWE Transgas obchodníkům s plynem, tak maximální ceny dodávky plynu pro oprávněné zákazníky od obchodníků s plynem, kteří nakupují plyn od RWE Transgas. Zavedl také maximální cenu za uskladňování plynu v zásobnících RWE Transgas. Fiřt připomněl, že reálná situace v ČR byla taková, že koneční zákazníci byli postupně

Během celého dopoledne vládlo krásné slunné, téměř jarní počasí, přestože se konference konala v době adventu.

zbavováni ochrany prostřednictvím regulovaných cen, a přitom žádná skutečná konkurence na trhu s plynem nepůsobila. Od 1. ledna 2007 se stávají oprávněnými zákazníky všichni odběratelé plynu v ČR, tedy i domácnosti. Skutečná možnost zákazníka typu domácnost změnit dodavatele plynu je podle Fiřta malá, spíše teoretická. Závisí podle něj na tom, jakou strategii přijmou distribuční společnosti Pražská plynárenská a Jihočeská plynárenská, které nepatří do skupiny RWE, a zda budou chtít vstoupit na trh s plynem a konkurovat i tam, kde v současné době dodávají plyn společnosti skupiny RWE. Fiřt upozornil na to, že zatímco české domácnosti platí za elektřinu menší částky než domácnosti v okolních státech, u plynu jsou ceny srovnatelné především s Polskem, na Slovensku a v Maďarsku jsou o něco nižší. Platí to však pouze pro domácnosti - pokud jde pod-

nikatele, ti platí ceny výrazně vyšší než v okolních zemích. Regulace cen plynu od společnosti RWE Transgas končí k 31. březnu 2007. Energetický regulační úřad se podle Fiřta "se vší vážností" zabýval situací, která pak nastane; proběhla řada jednání se společností RWE pro stanovení pravidel po skončení regulace. Společnost byla také upozorněna na možnost zásahu ERÚ formou cenových kontrol v případě stížností zákazníků. V závěru svého vystoupení se Josef Fiřt věnoval budoucí politice EU v oblasti energetiky. Konstatoval, že požadavek na tvrdší regulaci existuje, podle něj by to však nepřineslo očekávané výsledky. Změnit tedy dosavadní pravidla? Vytvořit další směrnice? Ani tomu není zcela nakloněn. Podle jeho názoru by se měly nechat v působnosti stávající pravidla a směrnice, a teprve po jejich vyhodnocení se snažit o sjednocení tohoto rámce ve všech zemích EU. Snahou by tedy mělo být vytvoření jakéhosi globálního rámce - a v něm nechat trhy samostatně se vyvíjet. Fiřt se vyslovil také pro uzavření dlouhodobých kontraktů na další dovoz plynu, aby měli investoři do energetiky, a zejména pak do plynárenství, jistotu dodávek aspoň na jedno až dvě desetiletí. K tomu ovšem připomněl moderátor Vratislav Ludvík, že část Evropské komise bojuje proti dlouhodobým kontraktům…

Jak to vidí Eurogas a Česká plynárenská unie O strategické vizi evropského plynárenství a její vazbě na ČR hovořil prezident České plynárenské unie Roman Budinský. Připomněl rostoucí závislost Evropské unie na dovozu primárních energetických zdrojů, která dnes činí 50 % a v roce 2030 to bude až 70 %. Česká republika je na tom o poznání lépe, dnes je její energetická závislost na úrovni 42 procent. Poptávka po energii přitom roste, v nejbližších letech má být přírůstek až desetiprocentní. 6


Rostou také ceny energetických zdrojů a stále častěji se vyskytují prudké cenové výkyvy. Do obnovy stávajících a výstavby nových zdrojů je třeba investovat v průběhu příštích dvaceti let až 1 bilion eur. Konkurence na evropských trzích plně neexistuje. Neplní se cíl snižovat emise. V roce 2015 mělo být o 12 % emisí CO2 méně, bude to však pravděpodobně o 5 % více než dnes. Eurogas pokládá za klíčovou problematiku udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu a vytvoření vhodných pobídek pro zajištění nezbytných dovozů a s tím spojených investic. Prokázané světové zásoby plynu se uvádějí v horizontu životnosti 66 let. Největší podíl na nich má Rusko, ostatní producentské země za ním mají velký odstup. Zajistit spolehlivé dodávky je komplexní otázkou: je třeba zajistit jak investice do těžby, tak do infra-

Filip Thon, člen představenstva RWE Transgas, ve své řeči "Právní unbundling skupiny RWE v České republice; Světlo na konci tunelu…" vysvětlil praktickou stránku změn spojených s tzv. "unbundlingem".

struktury, vytvořit stabilní regulační politický rámec a zaručit dlouhodobou návratnost investic. S tím souvisí geopolitika - Evropská unie potřebuje vést s producentskými zeměmi trvalý dialog. Česká plynárenská unie je přesvědčena, že v Evropské unii se elektroenergetický a plynárenský trh zásadně liší. Trh s plynem není funkční, a to jak z hlediska objemu a zdrojů zemního plynu, tak z hlediska přepravní kapacity. " V rámci EU stále existuje 25 oddělených národních trhů," konstatoval Budinský. "O dodávky plynu však bude v budoucnu soutěžit EU se zeměmi Asie a Ameriky, spolehlivost dodávek bude proto stále významnějším faktorem." Otevírání trhu nenaplnilo předpoklady: producenti ani obchodníci nesoutěží o přízeň zákazníků a je otázka, zda se v plynárenství může tento záměr vůbec zdařit.

Jak to vidí podnikatelské subjekty Rok 2006 byl v plynárenských společnostech rokem unbundlingu, tj. změnou struktury firem, oddělením regulovaných činností od neregulovaných. Šlo nejen o právnickou záležitost, souvisely s ní také velké změny v informačních technologiích používaných firmami. Plynárenské firmy nebyly tímto procesem nadšeny, protože byl nákladný, a pokládají ho za vynucený směrnicemi EU.

Největší rozsah měl unbundling v největší domácí plynárenské společnosti - RWE Transgas, o čemž na konferenci zevrubně informoval člen představenstva Filip Thon. RWE Transgas pojal unbundling v celém širokém kontextu, tj. koncernovém, průmyslovém i akcionářském. RWE Transgas zůstává hlavní řídící jednotkou pro skupinu RWE v České republice a zastává roli portfolio managera a obchodníka s komoditou. Volba vhodného modelu vlastnictví aktiv byla ve společnosti široce diskutována a byla provedena simulace možných unbundlingových dopadů. Výsledkem byl koncepce tzv. "štíhlé" společnosti s flexibilní strukturou a výhledem na další změny. Důležité bylo minimalizovat synergické ztráty a nárůst transakčních nákladů. Jihočeská plynárenská je jednou z mála domácích plynárenských společností, které nepatří do skupiny RWE Transgas, i proto jsou názory jejích představitelů k plynárenské problematice přínosné. Předseda představenstva Jihočeské plynárenské Radek Lucký na konferenci popsal zkušenosti z hledání efektivní formy regionální distribuční společnosti ve

7

7


Oldřich Petržilka, senior manažer ČPU, v rozhovoru s Markétou Schauhuberovou, manažerkou obchodních činností ČPU.

změněných podmínkách plynárenského oboru v ČR. Konstatoval přitom, že také JČP provedla vynucený unbundling, a vyjádřil se poměrně tvrdě: "Pro společnost se sto tisíci zákazníky je to nesmyslné a drahé." Jihočeská plynárenská má v ČR specifické postavení, region, kde působí, má řidší osídlení, než je v jiných krajích, je méně průmyslový a není zde tak velký potenciál zákazníků pro plynárenství. S rostoucí cenou plynu také zejména domácnosti často volí jiné zdroje energie. "Toto riziko s námi dodavatel plynu nenese," poznamenal Lucký. Jihočeská plynárenská podle něj samozřejmě všechny normy respektuje, největším problémem, se kterým se musela utkat, bylo nové nastavení distribučního a obchodního modelu, aby byl opravdu funkční (a pružný). Distribuční dceřiná společnost JČP zahajuje činnost 1. 1. 2007. Druhou velkou společností, která v ČR nepatří do skupiny RWE, je Pražská plynárenská. Na konferenci vystoupil její generální ředitel Milan Fafejta a informoval o průběhu liberalizace trhu a jeho problémech z hlediska této společnosti. Společnost VEMEX vstoupila na trh zemním plynem v České republice v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy od 1. října realizovala první dodávky plynu a od 1. 1. 2007 dodává plyn dalším novým zákazníkům. Jaroslav Horych, obchodní ředitel firmy VEMEX, hovořil o zkušenostech při vstupu na trh zemním plynem, a to z hlediska právních předpisů, věnoval se cenám, přepravě a distribuci. Pochválil přepravu plynu a upozornil na problémy v distribuci, které souvisejí s čerstvě proběhlým unbundlingem. Ke sporu dodavatelů plynu s ERÚ řekl, že cena za komoditu šla nesmyslně dolů, což odradilo i jinou potenciální konkurenci. Zákazníci měli velká očekávání, ale vadí jim nepřehledná tvorba cen a většinou ani správně nechápou podstatu a důvody rozdělení distribuce a obchodování s plynem.

Plynárenství ve světovém kontextu Rozsáhlou prezentaci představil Michal Mejstřík, ředitel a předseda představenstva

EEIP a Institutu ekonomických studií FSV UK. Zabýval se vývojem světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu, vztahem ceny zemního plynu a ropy a vývojem cen po liberalizaci oboru. Uvedl řadu zkušeností z liberalizace okolních zemí a posuzoval vztah liberalizace a bezpečnosti dodávek plynu v Evropě. Růst spotřeby ropy předpokládá Mezinárodní energetická agentura ve svém International Energy Outlook do roku 2030 o 50 %, tj. téměř půldruhého procenta ročně. Pokud jde o plyn, v témže období se čeká nárůst o 90 %, tj. 2,4 % ročně. Zatímco v roce 2003 dovážely země OECD v průměru 32,4 milionu barelů ropy denně, v roce 2030 to bude 40,1 milionu barelů denně. Podle téže předpovědi vzroste dovozní závislost EU-25 z nynějších 50 % na

8


ČPU již po třetí na organizaci konference Gas Business Breakfast spolupracovala se společností Euronews.

80 % v roce 2030. Stále vyhrocenější a křehčí rovnováha produkce a spotřeby vede k růstu cen a vyšší cenové volatilitě - tato situace se nezmění. Očekává se nárůst produkce zemního plynu, a to zejména na Středním východě a v Kaspické oblasti. Bude postavena řada plynovodů spojujících tyto oblasti s Evropou a s rostoucími asijskými zeměmi. Zároveň však roste význam LNG - zkapalněného zemního plynu. Nejvýznamnějšími exportéry jsou Írán, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty. Cenu plynu ovlivňuje cena ropy - opačně to neplatí. Když zdražuje ropa, spotřebitelé se obracejí k plynu, protože je tu možná substituce. Existují ovšem různé scénáře vývoje cen a jejich svázanosti u ropy a plynu. Některé mají za důsledek pokles, jiné růst ceny plynu. Budoucí vztah mezi cenami ropy a plynu bude ovlivněn nabídkovou stranou, např. rozšířením LNG versus vývoj zásob ropy.

EU stále přetrvávají. Očekává se však postupná konvergence cen, a to hlavně u velkých odběratelů. Rozdílné marže v různých státech budou těžko obhajitelné, deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů. Celkově ale nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů. Cena plynu zřejmě stále poroste. Důvodem je zdražování ropy, růst nákladů na produkci a dopravu z nově osvojovaných a vzdálenějších nalezišť, částečné zahrnutí nákladů na provedený unbundling, nové náklady na marketing, jež souvisejí se vznikem konkurence v oboru, a nové náklady na služby zákazníkům, které dřív společnosti neposkytovaly.

Panel názorů Josef Kastl, generální sekretář ČPU, a Pavel Brychta, ředitel Bilančního centra.

Tradicí plynárenských konferencí je živá panelová diskuze, do níž se zapojuje řada účastníků konference. Nebylo tomu jinak ani na posledLiberalizaci plynárenských trhů také Mejstřík po- ním Gas Business Breakfastu. V panelu zasedli: kládá za mnohem problematičtější, než je tomu Michal Mejstřík, který ho uvedl podnětnou v elektroenergetice. Především v nových členprezentací o světovém kontextu plynárenství ských státech EU má zanedbatelný vliv na a ropného průmyslu, prezident České chování zákazníků - největší vliv přitom liberalplynárenské unie Roman Budinský, předseda izace měla v zemích Beneluxu, v Dánsku, Španěl- Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt, sku a Itálii. V letech 2003-2004 byly ovšem ceny generální ředitel Pražské plynárenské Milan plynu nižší v těch zemích, které pokročily nejdál Fafejta, předseda představenstva v otevírání trhů, a v nových členských státech Východočeské a Severomoravské plynárenské, EU. Rozdíly v cenách mezi starými a novými státy Jindřich Broukal a advokát Jan Boucký.

9

GBB2006. Plynárenství v novém kontextu

Recommend Documents