Všeobecné vzdělávání v evropském kontextu

Všeobecné vzdělávání v evropském kontextu Konference Asociace ředitelů gymnázií ČR Zlín, 14. 3. 2016

Zaměření prezentace Pohled na možnou uplatnitelnost na trhu práce Rozdíly mezi vzdělávacími programy (všeobecné a odborné) Kontext – zjištění ze šetření PIAAC

Využití dat z šetření PISA 2012 Šetření 15letých žáků Využití dat ze žákovského dotazníku Využití testových výsledků z oblasti tzv. řešení problémů Porovnání zjištění PISA dle zaměření vzdělávání: – ČR, RAKOUSKO, POLSKO: Středoškolské (vyšší sekundární) vzdělávání – rozdělení: • všeobecné x odborné s maturitou x odborné bez maturity

– NĚMECKO: Základní (nižší sekundární) vzdělávání – rozdělení: • dle druhů základních škol

Vyšší sekundární vzdělávání – druhy škol Česká republika (od 10. ročníku – 15 let) – víceletá a 4letá gymnázia x SŠ s maturitou a konzervatoře x SŠ bez maturity

Rakousko (od 9. ročníku – 14 let) – AHS (gymnázia) x BHS (vyšší odborná škola s mat.) x BMS (SŠ bez mat.) a PTS (polytechnické školy – pouze 9. r. ) a Berufsschule (vyučení – duální systém – až od 10. r. )

Polsko (od 10. ročníku – 16 let a více) – licea ogólnokształcące x technika (SŠ odborné s možností ukončení maturitou) x zasadnicze szkoły zawodowe (SŠ odborná bez maturity) – specifikum: v rámci PISA 2012 v Polsku byl nad rámec standardní PISA populace (vzorek žáků dle věku: 15letí) vybírán také vzorek žáků starších než 15 let (vzorek žáků dle ročníku vzdělávání: 1. ročník)  možnost zkoumat žáky středních škol

Nižší sekundární vzdělávání – druhy škol Německo (od 11., příp. 10. ročníku – 16 let)  vzhledem k definované populaci PISA (15letí) zohlednění vzdělávacích drah na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání (všeobecné vzdělávání, do 10. ročníku) – 3 základní druhy škol: – Gymnasium (prohloubené všeobecné vzdělávání) – Realschule (tzv. reálka, rozšířené všeobecné vzdělávání) – obvykle navazuje střední odbornou školou, příp. učením – Hauptschule (obvykle pro méně nadané žáky) – navazuje učením

Porovnání odpovědí žáků podle druhu vzdělávání Subjektivní pohled žáků na: 1) vlastní schopnosti a charakteristiky 2) na význam školy (pro pracovní uplatnění) 3) vztah matematiky a pracovního uplatnění

①Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky (podíly žáků) "Zvládnu zpracovat hodně informací" 10 %

19 %

29 %

9%

8%

24 %

29 %

43 %

15 %

7% 25 %

9% 29 %

33 %

60 %

14 %

7% 24 %

Nevystihuje mě 7%

8%

31 %

29 %

62 %

63 %

Hauptschule

80 %

7%

Trochu mě vystihuje

Realschule

100 %

Vystihuje mě

31 %

44 %

40 % 66 %

64 % 47 %

20 %

63 %

68 % 52 %

61 %

69 % 55 %

37 %

0%

POLSKO

Gymnasium

odborné bez maturity

odborné s maturitou

RAKOUSKO

všeobecné



všeobecné



všeobecné

ČR

NĚMECKO

Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky „Věci chápu rychle“ 15 %

8%

9%

23 %

26 %

19 %

30 %

15 %

9%

60 %

6% 16 % 23 %

27 % 33 %

37 %

12 %

30 %

Nevystihuje mě 6%

10 %

30 %

26 %

64 %

64 %

Hauptschule

80 %

8%


Realschule

100 %

Vystihuje mě

30 %

48 %

40 % 59 %

54 %


53 %

49 %

20 %

72 %

64 %


65 %

všeobecné

69 %

61 % 33 %

0%

RAKOUSKO

POLSKO

Gymnasium



všeobecné



všeobecné

ČR

NĚMECKO

Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky "Snadno tvořím spojitosti mezi různými fakty" 9%

17 %

12 %

25 %

80 %

6%

18 % 20 %

26 %

31 %

4%

23 % 27 %

27 %

35 %

11 %

8% 25 %

Nevystihuje mě

9%

11 %

31 %

30 %

60 %

59 %

Hauptschule

10 %


Realschule

100 %

Vystihuje mě

36 %

60 %

35 %

40 %

75 % 65 %

60 % 49 %

20 %

61 %

71 %

62 %

67 %

47 %

40 %

0%

POLSKO

Gymnasium



RAKOUSKO

všeobecné



všeobecné



všeobecné

ČR

NĚMECKO

Subjektivní pohled na vlastní schopnosti a charakteristiky "Rád/a řeším složité problémy"

Vystihuje mě


Nevystihuje mě

100 % 22 % 80 %

38 %

40 %

45 %

43 %

55 %

28 %

40 %

29 %

47 %

60 % 33 %

23 %

33 %

39 %

27 %

31 %

37 %

26 % 28 %

34 %

43 %

27 %

25 % 28 %

23 % 50 %

20 %


26 %

26 %


všeobecné

22 %

28 %


26 %

všeobecné

29 %

44 %

46 % 34 %

30 %

38 %

0%

NĚMECKO

Hauptschule

Realschule

POLSKO

Gymnasium



RAKOUSKO

všeobecné

odborné bez maturity ČR

Subjektivní pohled žáků na vlastní schopnosti a charakteristiky Index: Otevřenost k řešení problémů 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10

ČR

0,00

Rakousko

-0,10

Polsko

-0,20

Německo

-0,30 -0,40 -0,50 všeobecné/Gymnasium

odborné s maturitou/Realschule odborné bez maturity/Hauptschule

Čím vyšší hodnota indexu, tím větší otevřenost k řešení problémů. Škála zkonstruovaná z otázek: a) Zvládnu zpracovat hodně informací; b) Věci chápu rychle; c) Hledám u všeho vysvětlení; d) Snadno tvořím spojitosti mezi různými fakty; e) Rád/a řeším složité problémy. Odpovědi: Rozhodně mě vystihuje, Vystihuje mě, Trochu mě vystihuje, Nevystihuje mě, Rozhodně mě nevystihuje. Pozn. Hodnoty pro Rakousko a Německo se statisticky významně neliší. Bližší informace ke konstrukci škály v PISA 2012 Technical Report (index OPENPS).

②Subjektivní pohled žáků na význam školy - pro pracovní uplatnění (podíly souhlasících žáků) „Ve škole jsem se naučil/a věci, které se mi mohou hodit v zaměstnání“ 100 %

94 % 92 %

93 %

89 %

87 %

86 % 81 % 80 %

84 %

81 %

87 %

77 %

73 %

60 %

40 %

všeobecné/Gymnasium odborné s maturitou/Realschule

20 % odborné bez maturity/Hauptschule 0% ČR

RAKOUSKO

POLSKO

NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na význam školy (pro pracovní uplatnění) „Škola mi pomohla získat důvěru při rozhodování“ 100 %

80 %

74 % 74 % 67 %

74 %

79 %

76 % 78 % 71 %

72 %

71 %

65 %

62 %

60 %

40 % všeobecné/Gymnasium odborné s maturitou/Realschule

20 %

odborné bez maturity/Hauptschule 0% ČR

RAKOUSKO

POLSKO

NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na význam školy (pro pracovní uplatnění) „Škola je pro mě ztrátou času“ 100 %

80 % všeobecné/Gymnasium 60 %


40 % 26 % 16 %

20 % 7% 8%

17 %

16 % 7% 6%

10 %

16 % 8% 9%

0% ČR

RAKOUSKO

POLSKO

NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na význam školy (pro pracovní uplatnění) Index: Celkový postoj žáků k tomu, co jim dala škola 0,50

0,40 0,30 0,20

ČR

0,10

Rakousko

0,00

Polsko

-0,10

Německo

-0,20 -0,30 -0,40 -0,50 všeobecné/Gymnasium


Čím vyšší hodnota indexu, tím pozitivnější vztah ke škole. Škála zkonstruovaná z otázek: a) Škola mě nepřipravila příliš dobře na dospělý život; b) Škola je pro mě ztrátou času; c) Škola mi pomohla získat sebedůvěru při rozhodování; d) Ve škole jsem se naučil/a věci, které se mi mohou hodit v zaměstnání. Odpovědi: Rozhodně souhlasím, Souhlasím, Nesouhlasím, Rozhodně nesouhlasím. Pozn. Hodnoty pro ČR a Německo se statisticky významně neliší. Bližší informace ke konstrukci škály v PISA 2012 Technical Report (index ATSCHL).

③Subjektivní pohled žáků na vztah matematiky a pracovního uplatnění „V matematice má smysl se snažit, protože se mi znalosti a dovednosti budou hodit v práci, kterou chci v budoucnu vykonávat“ 100 %

80 %

60 %

59 %

76 %

76 %

72 % 64 %

63 %

70 % 70 % 69 %

67 % 59 %

54 %

40 %


20 %

odborné bez maturity/Hauptschule 0% ČR

RAKOUSKO

POLSKO

NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na vztah matematiky a pracovního uplatnění „Učit se matematiku se mi vyplatí, protože si tak zlepším své vyhlídky na získání dobrého zaměstnání“ 100 % 83 % 80 %

72 %

74 %

80 %

75 % 74 %

73 %

69 %

68 % 59 % 59 %

60 % 49 % 40 %



RAKOUSKO

POLSKO

NĚMECKO

Subjektivní pohled žáků na vztah matematiky a pracovního uplatnění „Moji rodiče si myslí, že matematika je důležitá pro mou budoucí profesní dráhu“ 100 % 84 % 76 %

80 % 68 % 60 %

57 %

65 %

88 % 89 % 78 % 80 % 79 %

74 %

61 %

40 %



RAKOUSKO

POLSKO

NĚMECKO

MATEMATIKA jako povinná součást zkoušky ukončující středoškolské vzdělávání ? Matematika u závěrečné zkoušky jako povinný předmět pro všechny studenty

pro studenty ve vybraném oboru



ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO

Matematika u závěrečné zkoušky jako volitelný předmět

 (AHS)

POLSKO



NĚMECKO



 (BHS)

Poznámka: Údaje za šk. rok 2010/11 (zdroj: European Commission, 2011, Mathematics Education in Europe: Common Challenges and National Policies)

Řešení problémů v PISA 2012 Řešení problémů jako jedna z gramotností měřená v šetření PISA (vedle matematické, přírodovědné a čtenářské) „V moderních společnostech lidé po celý život řeší problémy. Změny ve společnosti, životním prostředí a technologiích znamenají rychlý vývoj dostupných poznatků. Schopnost přizpůsobit se, učit se, odvaha zkoušet nové věci a neustálá připravenost poučit se z chyb jsou nezbytnými prvky k tomu, aby člověk získal odolnost a dokázal se v nepředvídatelném světě prosadit… …V současné době klesá počet pracovníků, ať už v manuálních nebo intelektuálních profesích, kteří v rámci plnění pracovních povinností provádějí opakované úkony. Navíc, jak ukazuje nový Mezinárodní výzkum funkčních gramotností dospělých PIAAC, každý desátý pracovník se dennodenně setkává se složitějšími problémy, jejichž řešení zabere nejméně 30 minut. Schopnost řešit složité problémy se požaduje zejména ve vysoce náročných manažerských, odborných a technických povoláních.“ (Výsledky PISA 2012 – Kreativní řešení problémů, ČŠI, 2015)

Výsledky v řešení problémů dle zaměření vzdělání Podíl žáků na různých úrovních schopnosti řešit problémy -60 %

-40 %

-20 %

0%

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Německo

Rakousko

ČR

všeobecné odborné s maturitou odborné bez maturity všeobecné odborné s maturitou odborné bez maturity

Gymnasium Realschule Hauptschule Úroveň 1

Pod úrovní 1

Úroveň 2

Úroveň 3

Úroveň 4

Úroveň 5

Úroveň 6

Úroveň 2 = základní úroveň zdatnosti, na které žáci začínají prokazovat schopnosti řešit problémy, které jim umožní efektivně a produktivně se podílet na životě společnosti v 21. století Úroveň 5 a vyšší = tzv. nejlepší řešitelé Poznámka: žáci vyššího sekundárního vzdělání v Polsku se řešení problémů neúčastnili

Výsledky v řešení problémů dle vybraných druhů škol v ČR Úspěšnost chlapců podle druhů škol z hlediska kontextu a povahy problémové situace a postupu Gv - chlapci

Celková úspěšnost Sociální kontext

Osobní kontext

Netechnické prostředí

Technické prostředí

Sledování a posuzování

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Statické úlohy

G4 - chlapci

SOŠ - chlapci

Interaktivní úlohy SOU - chlapci

Zkoumání a porozumění

Znázorňování a formulování

Plánování a provádění

Výsledky v řešení problémů dle vybraných druhů škol v ČR Úspěšnost dívek podle druhů škol z hlediska kontextu a povahy problémové situace a postupu Sociální kontext

Osobní kontext

Celková úspěšnost 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Gv - děvčata Statické úlohy G4 - děvčata SOŠ - děvčata Interaktivní úlohy SOU - děvčata

Netechnické prostředí

Technické prostředí

Sledování a posuzování

Zkoumání a porozumění

Znázorňování a formulování

Plánování a provádění

Využití zjištění ze šetření PIAAC Mezinárodní výzkum dovedností dospělých pro úspěch v běžném životě Zkoumány osoby ve věku 16–65 let Test a doprovodný dotazník

Studie OECD k PIAAC Brunello, G. and L. Rocco (2015), “The effects of vocational education on adult skills and wages: What can we learn from PIAAC?”, OECD Social, Employment and Migration Working Papers, No. 168, OECD Publishing, Paris.

Studie OECD k PIAAC - zjištění Osoby s odborným vzděláním mají obecně větší pravděpodobnost: být bez zaměstnání a dalšího vzdělávání být ve skupině osob s horším zdravotním stavem; být ve skupině osob s „horším“ občanským chováním (poorer civic behaviour)

Studie OECD k PIAAC - zjištění V základních dovednostech testovaných v rámci PIAAC (foundation skills) dosáhly osoby s odborným vzděláním nižšího průměrného výsledku. I tato studie poukazuje na to, že více let věnovaných vzdělávání (často je spojeno se všeobecněji zaměřeným studiem) zvyšuje individuální a společenské přínosy.

Děkuji za pozornost Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 www.csicr.cz

Všeobecné vzdělávání v evropském kontextu

Recommend Documents