Zemědělství ČR v porovnání s některými státy EU (2003 – 2008)
Ve středu 2. 6. 2010 zveřejnil ČSÚ zprávu „Analýza zemědělství na základě souhrnného zemědělského účtu“, ve které je řada zajímavých údajů. Po doplnění o data z jiných zdrojů (SV ČR, SZIF) jsem dospěl k následujícímu: V letech 2005 a 2006, obdobně jako v roce 2008 došlo k propadu celkové zemědělské produkce ČR ve finančním vyjádření. Porovnáme-li zemědělskou produkci 2003 (91,6 miliardy Kč) a v roce 2008 (116 miliard Kč) s vývojem inflace, zjistíme, že při prosté reprodukci by celková zemědělská produkce ČR v roce 2008 měla být na úrovni 106,6 miliardy Kč. Z toho vyplývá závěr, že při srovnání posledního roku před vstupem ČR do EU s posledním dosud vyhodnoceným rokem (2008) a současně posledním „předkrizovým“ rokem, se rozměr zemědělství zvýšil. Provedeme-li stejné porovnání pro rok vstupu do EU a rok 2008, vypadá to jinak. Jestliže bylo v roce 2004 dosaženo 113,3 miliardy Kč, mělo být v roce 2008 vyprodukováno v zemědělství 128,6 miliardy Kč místo dosažených pouhých 116 miliard, aby nedošlo ke snižování rozsahu zemědělství. Při pohledu na období po vstupu do EU (2005/2008) mělo být pro zachování rozsahu zemědělství dosaženo v roce 2008 111,4 mld. a bylo již uvedených 116 mld. Průměrný růst zemědělské produkce v letech 2003 až 2008 činil přibližně 3,8 %, zatímco inflace rostla přibližně 3,0 %. Samozřejmě je to pouhé srovnání s průměrnou inflací státu, ne s vývojem cen vstupů do zemědělství.
Zemědělská produkce v milionech Kč 140000 y = 3848,5x + 92887
120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Ve zprávě ČSÚ se dále hodnotí dynamika růstu zemědělství v jednotlivých členských státech. Metodika je v rámci EU asi pro většinu členských států správná pro jejich srovnání, ale určitě ne pro ČR a jiné státy s národní měnou, kde se produkce přepočítává na euro podle stanovených kurzů. Jenom změnou kurzu se nám „zvýšila“ produkce mezi lety 2003 a 2008 o téměř 28 %, z 31,8 Kč/Eur na 24,9 Kč/Eur! Obdobně je na tom Slovensko a Polsko, takže není divu, že zpráva ČSÚ pak hodnotí tyto nové členské země jako státy s nejdynamičtěji se rozvíjejícím zemědělstvím. Dle mé analýzy dat ČSÚ není růst zemědělství až tak velký a vypadá v letech 2003 až 2008 ve vybraných státech následovně:
80000 70000
Zemědělská produkce v milionech Eur y = 874,4x + 59720 R² = 0,3697
Francie
60000 50000
Německo
y = 1211,4x + 38481 R² = 0,3725
40000 30000
y = 100,09x + 21378 R² = 0,014
Anglie
y = 192,46x + 4960,7 R² = 0,5712
Rakousko
20000 10000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Z grafu vyplývá největší průměrný roční růst v Rakousku (3,9 %), následuje Německo (3,1 %), Francie (1,5 %) a poslední je Anglie (0,5 %). Takže našich 3,8 % v národní měně není tak nejhorší, ale rozhodně nejsme lepší než Rakousko. Ovšem je třeba poznamenat, že i pokud jsou data objektivní, stojí proti nim v každé zemi jiná inflace a teprve pak lze usuzovat na to, zda jde o růst nebo redukci. Ve zprávě ČSÚ je dále chybně uvedeno, že víno se v roce 2008 podílelo 0,88 % na zemědělské produkci ČR. Správně platí údaj pro hrozny, které se zpracováním zhodnotí asi na dvojnásobek původní hodnoty. Rozborem údajů ze zprávy lze vyvodit, že v ČR v průměrném roce tvoří hrozny révy vinné asi 1 % zemědělské produkce a 2 % produkce rostlinné, což při tak geograficky omezené produkci není vůbec málo (ovce a kozy 0,07 %). Plocha obhospodařované půdy v ČR trvale klesá průměrnou rychlostí 22,7 tis. ha/rok (0,6 %), současně se ale rychleji snižuje počet zemědělských podniků, takže průměrná plocha na podnik se zvyšuje (2003: 79 ha, 2007: 89 ha). Průměrná plocha podniku má účel jen pro srovnání jednotlivých členských států, kdy při stejné metodice počítání si lze udělat představu, jak to v kterém státě vypadá. 2003
2005
2007
EU15 ha Bazický index %
20,19 100,0
21,37 105,8
22,00 108,9
Česká republika ha Bazický index %
79,34 100,0
84,21 106,1
89,29 112,5
Německo ha Bazický index %
41,19 100,0
43,69 106,1
45,70 111,0
Francie ha Bazický index %
45,27 100,0
48,65 107,5
52,10 115,1
Rakousko ha Bazický index %
18,74 100,0
19,14 102,1
19,28 102,9
Polsko ha Bazický index %
6,64 100,0
5,96 89,7
6,47 97,5
Slovensko ha Bazický index %
29,80 100,0
27,44 92,1
28,07 94,2
Spojené království ha Bazický index %
57,39 100,0
55,65 97,0
53,80 93,7
Z tabulky je patrné, i přes pokračující zábor půdy ubývá v EU počet zemědělských podniků, takže průměrná plocha na podnik se zvyšuje. K největšímu tempu zvyšování došlo ve Francii. Naopak v Anglii, Polsku a na Slovensku se průměrná plocha podniku snížila. ČR vykazuje největší průměrnou plochu na podnik, naopak v Polsku je to jen 7,2 % plochy ČR. Z hlediska statistiky je zajímavý i vývoj počtu pracovníků na jednotku plochy. Ale vlastní srovnávání mezi státy toho moc o produktivitě práce neřekne, protože to závisí na konkrétním druhu zemědělské produkce. Vývoj počtu pracovníků na 100 ha vypadal v ČR následovně:
Česká republika AWU/100 ha Bazický index %
2003
2004
2005
2006
2007
2008
4,69 100,0
4,55 97,1
4,27 91,0
4,18 89,1
3,93 83,7
3,85 82,0
To znamená, že během 5 let se snížila pracnost na obdělávané půdě o 18 % a tím i zaměstnanost v zemědělství. Průměr poklesu v EU byl 9,1 %. V ČR a na Slovensku pracuje v zemědělství v porovnání s dalšími okolními státy mnoho zaměstnanců a méně majitelů vlastních farem: Zaměstnanci AWU/100 ha EU15 Česká republika Německo Francie Rakousko Polsko Slovensko Spojené království
2003 1,39 3,48 1,27 1,07 0,70 0,92 3,26 0,60
2004 1,41 3,36 1,23 1,08 0,72 0,91 3,33 0,61
2005 1,42 3,22 1,25 1,08 0,73 0,88 3,02 0,61
2006 1,41 3,11 1,20 1,08 0,75 0,86 2,74 0,57
2007 1,42 2,82 1,20 1,08 0,79 0,93 2,63 0,56
2008 1,40 2,73 1,18 1,08 0,80 0,93 2,48 0,58
Ve zprávě ČSÚ se dále píše o tom, že v zemědělství ČR pracuje mnoho placených pracovních sil. Už se tam ale nevysvětluje, že příčiny jsou dvě – vyšší podíl zaměstnanců oproti majitelům než je v EU běžné a jiná struktura. Z textu taky může nepozorný čtenář získat dojem, že se v poslední době snížila pracnost na 100 ha půdy a tím zvýšila produktivita práce. Ale ve skutečnosti se pracnost na plochu snížila z toho důvodu, že se u nás ukončila celá odvětví vysoce náročná na pracnost, vzdělání a energii jako je květinářství, vůbec produkce rostlin ve sklenících, zelinářství a školkařtví pro zemědělské účely (nikoliv okrasné) má rovněž nakročeno stejným směrem. Z ovocnářství v podstatě zůstala jen produkce jablek. Tím přišel venkov o tisíce pracovních míst, posekat trávu na katastru celé obce 3x ročně dnes bez problému zvládne jeden pracovník a pokud bude mít vlastní sekačku a firmu, nebude ani vykazován mezi zaměstnanci, ale mezi majiteli podniků. V zemědělství jsme do roku 2008 investovali asi 1/3 prostředků na jednotku plochy oproti vyspělým zemím, i když více než Slovensko a Polsko. Tempo zvyšování investic rostlo, ale zase se na tom podílela metodika výpočtu – převod Kč na Eura (z těch skutečně investovaných korun bylo po přepočtu více Eur, ale méně strojů a zařízení).
Mzdy zaměstnanců v zemědělství v ČR (po přepočtu na eura) rovněž rostly rychleji než ve starých členských zemích především díky převodnímu kurzu, v roce 2008 se dostaly již na 58 % průměru EU, nad Slovensko a Polsko:
Mzda v zemědělství v Eur/rok 25000
20000 průměr EU ČR
15000
Německo Francie Rakousko
10000
Polsko Slovensko 5000
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
Průměrný výnos z 1 ha obhospodařované půdy činí v ČR 34.000 Kč, ve vinohradnictví je to 90.000 Kč, tedy oproti průměru zemědělství je vinohradnictví téměř 3x intenzivnější. Samozřejmě, že vyšším výnosům odpovídají i vyšší náklady. Po vstupu do EU se v zemědělství ČR výrazně zvýšil podíl dotací na tvorbě celkové ceny zemědělských produktů: Rok Dotace v % z ceny
2003 7,8
2004 6,2
2005 18,5
2006 20,7
2007 17,2
2008 25,7
2006 27
2007 28
2008 43
Pro srovnání stejné údaje za vinařství ČR: Rok Dotace v % z ceny
2004 41
2005 19
2009 40
V letech 2004 až 2010 činila průměrná dotace do vinohradnictví a vinařství v přepočtu 4 Kč/kg hroznů. Obor je značně závislý na dotacích.
Dotace do vinařství ČR 700
Částka (mil. Kč)
600
SOT
SAPS
AEO
MZe
VF
celkem
500 400 300 200 100 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010*
Rok
České zemědělství má výrazně nižší náklady oproti průměru EU. Ale musí se brát ohled i na jeho vnitřní skladbu: Porovnání nákladů zemědělství lství České Č republiky k nákladům sledovaných států v % Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
EU15 Německo Francie Rakousko Polsko Slovensko Spojené království
48,4 37,9 47,5 55,2 129,8 107,6 75,9
52,2 42,6 51,4 61,1 135,7 108,1 76,8
55,3 45,8 54,6 65,5 136,6 110,7 82,7
57,9 48,0 57,9 68,2 141,1 116,3 88,5
60,7 49,7 61,2 71,0 135,1 113,4 92,9
68,3 55,2 68,5 79,7 140,6 116,6 110,1
Z tabulky bulky vyplývá, že ČR dosahuje asi 68 % průměrných nákladů v zemích EU 15. Pozor - údaj sám o sobě ale neříká nic o produktivitě práce, na nákladovost odvětví má vliv řada faktorů, mimo jiné přírodní podmínky a podíl jednotlivých kultur. V případě nákladů naa vinohradnictví v ČR jsou náklady srovnatelné s náklady v Rakousku a Německu.
Svaz vinařů, 7. 6. 2010 Ing. Jiří Sedlo, CSc.
