Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Ekonomické hodnocení produkce sazenic v lesních školkách Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
doc. Ing. Václav Kupčák, CSc.
Martin Urbášek
Brno, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Ekonomické hodnocení produkce sazenic v lesních školkách zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: 24. 4. 2010 Podpis studenta……………………
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Václavu Kupčákovi, CSc. za rady a připomínky při vedení práce. Osobní poděkování patří rodině a především dědovi, Ing. Janáskovi, za podněty, rady a návrhy, které pomohly výrazně prohloubit a obohatit obsah bakalářské práce.
Martin Urbášek
Ekonomické hodnocení produkce sazenic v lesních školkách
Economic Evaluation of Seedling Production in Forest Nurseries Abstrakt: Úkolem bakalářské práce „Ekonomické hodnocení produkce sazenic v lesních školkách“ je analýza vybraných charakteristik dvou rozdílých školkařských firem, společnosti LESCUS Cetkovice, s.r.o. (dále jen LESCUS) a zaniklé divize lesních školek CE WOOD, a.s. (dále jen CE WOOD). Práce je zaměřena především na odvození metod zjištění rentability výroby smrkových sazenic a na vypracování kalkulací jejich výroby pomocí dat CE WOOD. Pomocí údajů z LESCUS byla provedena analýza odbytu školkařské výroby a podílu nákladů jednotlivých výkonů na školkařské výrobě. Součástí práce je rovněž provedení průzkumu trhu v okolí LESCUS. V závěru jsou shrnuty výsledky analýz a navržen postup zjišťování rentability školkařské výroby. Klíčová slova: kalkulace, odbyt, náklady, příspěvek na úhradu, bod zvratu.
Abstract: The goal of my bachelor thesis „Economic Evaluation of Seedling Production in Forest Nurseries“ is the analysis of select characteristics of two different nursery companies, LESCUS Cetkovice, s.r.o. and the defunct division of forest nurseries CE WOOD, a.s. The aim of the thesis is to deduce methods determining profitability of production of Norway spruce seedlings and also to implement calculations of their production through the use of the CE WOOD, a.s. data. Using the data from LESCUS Cetkovice, s.r.o., analyses of the nursery production market and part of specific output costs in nursery production were carried out. Part of my work is also market research in the surroundings of LESCUS Cetkovice, s.r.o. The conclusion of my thesis summarises the results of the analyses and suggests the way how to determine the profitability of forest nursery production.
Keywords: calculations, market, costs, contribution margin, break-even point.
OBSAH
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY .............................................................................................. 1 2. CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................................. 2 2.1 Cíl práce............................................................................................................................. 2 2.2 Metodika práce ................................................................................................................. 2
3. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 6 3.1 Náklady.............................................................................................................................. 6 3.1.1 Pojetí nákladů............................................................................................................................ 6 3.1.2 Třídění nákladů ......................................................................................................................... 6 3.1.3 Fixní a variabilní náklady.......................................................................................................... 7 3.1.4 Přímé a nepřímé náklady........................................................................................................... 9 3.1.4.1 Přímé náklady ve školkařské výrobě.................................................................................. 9 3.1.4.2 Nepřímé náklady ve školkařské výrobě............................................................................ 10
3.2 Analýza časových řad ..................................................................................................... 10 3.2.1 Přehled hlavních vzorců .......................................................................................................... 10 3.2.2 Určení trendu v časové řadě .................................................................................................... 11 3.2.3 Popis sezónního kolísání v časové řadě................................................................................... 11
3.3 Kalkulace......................................................................................................................... 11 3.3.1 Metody absorpční kalkulace.................................................................................................... 11 3.3.2 Metody neabsorpční kalkulace ............................................................................................... 12
4. PRŮZKUM TRHU ........................................................................................................... 14 4.1 Charakteristika tržního prostředí oblasti..................................................................... 14 4.2 Bližší charakteristika spotřebitelů ................................................................................ 15 4.2.1 Drahanská vrchovina............................................................................................................... 15 4.2.1.1 Lesní správa Černá hora ................................................................................................. 15 4.2.1.2 Vojenské lesy a statky, divize Plumlov............................................................................. 15 4.2.1.3 Lesy města Brna .............................................................................................................. 16 4.2.1.4 LESCUS Cetkovice .......................................................................................................... 16 4.2.2. Českomoravské mezihoří ....................................................................................................... 16 4.2.2.1 Lesní správa Svitavy ........................................................................................................ 16 4.2.2.2 BiG Polička ..................................................................................................................... 16 4.2.3. Předhoří Českomoravské vrchoviny....................................................................................... 17 4.2.3.1 Lesní správa Náměšť nad Oslavou .................................................................................. 17 4.2.3.2. Lesní správa Třebíč ........................................................................................................ 17 4.2.3.3 Less & forest, lesní závod Třebíč..................................................................................... 17
4.3 Dodavatelské subjekty.................................................................................................... 17 4.3.1 Správa lesních školek VLS, středisko Osina – Krumsín ......................................................... 17 4.3.2 Lesy města Brna ...................................................................................................................... 17 4.3.3 Agroforest Bruntál................................................................................................................... 18 4.3.4 Ing. Jan Kotrba ........................................................................................................................ 18 4.3.5 Wotan Forest Svitavy .............................................................................................................. 18 4.3.6 Less & forest ........................................................................................................................... 18 4.3.7 Kloboucká lesní, Velkoškolka Kladíkov ................................................................................. 19 4.3.8 Libor Piňos .............................................................................................................................. 19 4.3.9 Lesní společnost Trhanov........................................................................................................ 19 4.3.10 Lesy města Prostějova ........................................................................................................... 19 4.3.11 LESCUS Cetkovice............................................................................................................... 19 4.3.12 LESOŠKOLKY Řečany........................................................................................................ 19
5. VÝROBNÍ A OBCHODNÍ ČINNOST LESNÍ ŠKOLKY LESCUS CETKOVICE ........................... 22
5.1 Základní údaje o firmě................................................................................................... 22 5.2 Organizační struktura.................................................................................................... 23 5.3 Tržby školkařské výroby ............................................................................................... 24
6. VÝROBKOVÁ KALKULACE SAZENIC ............................................................................... 28 6.1 Stručná charakteristika společnosti CE WOOD ......................................................... 28 6.2 Divize lesních školek ....................................................................................................... 28 6.3. Analýza základních nákladových ukazatelů ............................................................... 28 6.3.1 Roční chod nákladů ................................................................................................................. 28 6.3.2 Komentáře ke grafům.............................................................................................................. 31
6.4 Kalkulace nákladů na pěstování sazenic SM 2+2 ........................................................ 32 6.4.1 Přímé náklady na pěstování SM 2+2....................................................................................... 32 6.4.2 Podrobná kalkulace smrku 2+2 ............................................................................................... 35 6.4.3 Komentář ke kalkulacím ......................................................................................................... 35 6.4.4 Analýza bodu zvratu................................................................................................................ 37 6.4.5 Analýza nákladů na jednu sazenici.......................................................................................... 39 6.4.6. Závěrečné srovnání metod..................................................................................................... 41
7. NÁKLADY PODLE VÝKONŮ VE ŠKOLKAŘSKÉ VÝROBĚ .................................................... 43 7.1 Struktura nákladů v roce 2009 ...................................................................................... 43
8. ZÁVĚR .......................................................................................................................... 46 9. SUMMARY .................................................................................................................... 48 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 49
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Lesní školkařství se v posledních letech potýká s mnoha provozními, ekonomickými i legislativními problémy. Mezi nejvýznamnější patří neustálé snižování podílu umělé obnovy lesa a zvyšování podílu obnovy přirozené. Svědčí o tom údaje ze Zpráv o stavu lesa a lesního hospodářství ČR vydávaných každoročně ministerstvem zemědělství. Zatímco v r. 1990 byla umělá obnova lesa provedena na 33 615 ha, v r. 2008 již jen na 19 888 ha. Zároveň byly sníženy legislativou stanovené minimální počty dřevin na hektar zalesňované plochy. Tím vzniká značná nadprodukce sadebního materiálu a z toho plynoucí nejistota uplatnění tohoto materiálu na trhu. Tento stav jen podtrhuje systém vypisování jednorázových zakázek největšího odběratele sadebního materiálu, kterým jsou Lesy ČR. Dlouhodobé plánování produkce sadebního materiálu je tedy velmi problematické, mnohdy nemožné. Všechny lesní školky jsou dnes soukromými subjekty, proto dochází zároveň i ke zvyšování konkurenčního prostředí. Na trhu přitom působí i organizace fungující jako překupníci sadebního materiálu, který však samy nepěstují. Školkařské subjekty jsou proto často nuceny k prodeji sadebního materiálu za minimální ceny a k drastickému snižování provozních nákladů, potřebných investic apod. Další problémy současného školkařství jsou legislativního charakteru, neboť lesní školkařství jako takové není vymezeno v zákoně o lesích. Existují pouze předpisy na úrovni vyhlášek či norem upravující tuto činnost, kterých je zato nemalé množství. Lesní školky nemohou být podporovány z fondů, jelikož nejsou považovány za les.Všechny výše uvedené problémy značí, že tlak na ekonomiku hospodaření a efektivnost výroby je v dnešní době silnější než kdy dříve. Úkolem bakalářské práce je postihnout současnou situaci na trhu se sadebním materiálem, rozebrat možné metody analýzy nákladů a rentability výroby smrkových sazenic a navrhnout případné změny v hospodaření subjektu vedoucí ke zvýšení této rentability. Důraz je přitom kladen na analytickou část celé problematiky.
1
2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Výroba sazenic lesních dřevin má řadu specifik, které ji odlišují od ostatních činností lesního hospodářství, například od těžební a pěstební činnosti. To platí jak pro biologické procesy školkařské činnosti, tak i pro ekonomické hodnocení efektivnosti této činnosti. V bakalářské práci bude věnována pozornost především ekonomické stránce školkařské výroby, i když ta je mnohdy přímo závislá na své biologické podstatě, např. na chodu ročních období, vývojových fázích rostlin apod. Cílem bakalářské práce „Ekonomické hodnocení produkce sazenic v lesních školkách“ je navržení metod zjišťování a ověřování rentability vyráběného sortimentu smrkových sazenic v lesních školkách a konkurenceschopnosti školkařské výroby a provedení těchto analýz u společnosti LESCUS Cetkovice. Důraz je kladen také na ekonomické kalkulace a analýzu nákladů. Rentabilita výroby se odvíjí od ceny a ta opět závisí na konkrétní výši nabídky a poptávky na trhu se sazenicemi. Proto bude do práce zahrnut i průzkum trhu v okolí společnosti LESCUS za účelem zjištění poptávky po sazenicích u zákazníků v nejbližších přírodních lesních oblastech, které jsou pro lesní školku LESCUS potenciálním odbytištěm. Specifikem školkařské výroby přitom je, že nelze dopředu přesně určit jaký sadební materiál budou zákazníci odebírat ani jeho množství. Poměrně přesně lze poptávku odhadnout jen asi dva až tři roky dopředu; neexistují však žádné dlouhodobé smlouvy mezi školkami a odběrateli. K neprůhlednosti trhu ještě přispívá, že většina obchodů se sadebním materiálem probíhá prostřednictvím výběrových řízení na jednotlivé zakázky. Zvláštní pozornost je věnována výrobním kalkulacím sazenic především proto, že každému hospodářskému rozhodnutí by měla předcházet předběžná (plánová) kalkulace a výsledek by měl být posouzen kalkulací výslednou. K tomuto účelu jsou k dispozici i vzorové předběžné kalkulace získané od CE WOOD jež jsou součástí příloh. Podle nich je možné stanovit náklady na jednotlivou sazenici a porovnáme je se současnými cenami na trhu. Jen tak lze vyhodnotit ziskovost a rentabilitu výpěstků.
2.2 Metodika práce Nejdříve byla pozornost věnována teoretickým východiskům problematiky popsaným v kapitole „Teoretická část“. Zabýval jsem se především těmito vybranými otázkami 2
z mikroekonomie: • náklady a jejich rozdělení z hlediska účelu, nákladových druhů, vztahu k objemu výroby a přičitatelnosti na kalkulační jednici, • základní kalkulační metody (metody absorpční a neabsorpční kalkulace), jejich charakteristika, vysvětlení pojmů příspěvek na úhradu, hrubé rozpětí, • analýza časových řad. Na úvod praktické části bakalářské práce jsem zařadil stručný popis firmy LESCUS (právní forma a statutární orgány, organizační struktura firmy a charakteristika středisek, především střediska 20 – Lesní školka). Data pro charakteristiku jsem čerpal především z internetových stránek společnosti a také z údajů nasbíraných při mé letní týdenní praxi u výše zmíněné firmy. Dalším požadavkem bylo získat základní informace o produkci sazenic ve stávajícím a předchozím období u zkoumané firmy. Tyto údaje byly poskytnuty z interních informací školkařského střediska. Úkolem práce je zjistit rentabilitu výroby sazenic. Základním předpokladem pro zachycení situace tedy bylo znát poptávku po školkařských sazenicích v nejbližších oblastech, kde se nachází pro firmu potenciální zákazníci. Vybral jsem si tři nejbližší přírodní lesní oblasti: • PLO 30: Drahanská vrchovina • PLO 31: Českomoravské mezihoří • PLO 33: Předhoří Českomoravské vrchoviny Vyhledal jsem firmy působící v lesnictví a hlavně pěstební činnosti ve zvolených oblastech a vypsal si na ně kontakty. Většinou se jedná o lesní správy Lesů ČR, nebo divize Vojenských lesů a statků ČR. Soukromých firem působících v oblasti je velmi málo a jsou menšího významu. Patří mezi ně například: Lesy Vránek se sídlem v Nedvědicích u Bystřice nad Pernštejnem (Přírodní lesní oblast 33), BiG Polička (Přírodní lesní oblast 31) či Lesy města Brna (Přírodní lesní oblast 30). Do každého subjektu jsem zavolal a zjišťoval: • jaké mají největší dodavatele sazenic, • jakým způsobem uzavírají zakázky (výběrové řízení na každou zakázku, dlouhodobé smlouvy s dodavateli, jiné) • jaký poptávají druh sazenic pro konkrétní stanoviště a další důležité informace, které bylo třeba konfrontovat s nabídkou firmy LESCUS. Omezím se přitom na poptávku 3
po sazenicích pouze jedné dřeviny, a to smrku ztepilého (Picea abies). Účetním softwarem firmy je programový balík brněnské firmy Ha-Soft, s.r.o. Údaje z tohoto softwaru jsem využil ke zpracování přehledu o odbytu sazenic a kapitolu zabývající se typickými školkařskými výkony. Zpracovával jsem materiály za poslední 4 roky, tedy období 2006 – 2009. Při zpracování jsou potřeba samozřejmě jen výsledky školkařského střediska. Byly mi poskytnuty údaje o odbytu lesní školky za roky 2006 – 2009. Podle nich zpracovávám grafický přehled odbytu ke zjištění druhové skladby sortimentu pěstovaného školkou. Soustředím se na zjištění trendu změn objemu výroby u jehličnanů, listnáčů i za školkařské středisko jako celek. Samostatně byly zpracovány tržby za dvě hlavní dřeviny, smrk a buk. Všechny grafické výsledky jsou opatřeny komentářem. Dále jsou mi k dispozici z účetních sestav společnosti údaje o nákladech podle výkonů, ze kterých je zpracována závěrečná kapitola praktické části. Byl proveden rozbor struktury nákladů na jednotlivé výkony za rok 2009 ke zjištění jejich podílu na celkovém objemu nákladů. Výrobní náklady na jednotlivé druhy sazenic nelze přímo ze stávajícího manažerského ani finančního účetnictví firmy LESCUS zjistit. Firma nemá účetnictví vedeno na dostatečně podrobné úrovni; proto byla k rozboru nákladů a analýze rentability výroby použita data DLŠ CE WOOD jejíž informační systém Navision Attain to umožňoval. Pomocí dat CE WOOD byla provedena podrobná výrobková kalkulace sazenic smrku v pěstební technologii 2+2. Na úvod kapitoly jsem opět zařadil stručný popis holdingu a divize lesních školek, aby bylo možné srovnání s LESCUS. V další části práce pak provádím analýzu ročního chodu nákladů pomocí časových řad za účelem zjištění trendu vývoje nákladů v posledních čtyřech letech existence firmy. Data měsíčních výsledovek byla převedena do grafické podoby a bylo provedeno jejich analytické a mechanické vyrovnání pomocí trendů a dalších funkcí Excelu. Vlastní kalkulace nákladů na pěstování sazenic smrku 2+2 byla zahájena rozborem přímých nákladů. Jako zdroj dat jsme tentokrát použili vzorové kalkulační listy společnosti CE WOOD. Byl vypočten objem nákladů na 1 ha a na 1000 ks sazenic v jednotlivých letech pěstebního cyklu a výsledky převedeny i do grafické podoby. Pomocí rozvrhového procenta byl stanoven podíl režie k těmto přímým nákladům. Pak bylo možno přistoupit k rozboru nákladů na přímé a režijní a vyčíslit hrubé rozpětí a také pomocí expertního odhadu rozdělit náklady na fixní a variabilní abychom v dalším kroku vyčíslili příspěvek na úhradu. Provedená kalkulace byla doplněna o výpočet bodu zvratu, aby bylo možné určit kritická 4
množství pro pěstování stanovených výpěstků. Zjistíme tedy, jaký objem výroby je potřeba, aby byla rentabilní. Dané skutečnosti jsou zachyceny graficky se zvýrazněním bodu zvratu školkařské výroby a očekávaným objemem sazenic vypěstovaných z 1 ha pro zjištění potenciálního ziskového rozpětí. Grafická část byla doplněna ještě o zakreslení paprsku zisku a výpočet bodu zvratu pro jednu sazenici. Kapitolu uzavírá srovnání použitých metod úplné a neúplné absorpce nákladů a zhodnocení jejich výhodnosti a použitelnosti. V závěru provedeme vyhodnocení dílčích závěrů za jednotlivé kapitoly a shrneme dílčí závěry vyplývající z průzkumu trhu i analýzy dat poskytnutých LESCUS. Rovněž vyhodnotíme výsledky analýzy ročního chodu nákladů a analýzy bodu zvratu firmy CE WOOD a zpracujeme z nich celkové závěry.
5
3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Náklady 3.1.1 Pojetí nákladů Rozlišujeme dvojí pojetí nákladů: • ve finančním účetnictví ( určeno pro externí uživatele) •
v manažerském
(vnitropodnikovém)
účetnictví
(užíváno
manažery
v řízení). Ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů. Náklady je nutné odlišit od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních fondů podniku (stavu hotovostí, peněz na účtech v bance) bez ohledu na účel jejich použití. Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušných období; musí být zajištěna věcná i časová shoda nákladů a výnosů s vykazovaným obdobím. (Synek a kol. 2003) Externí uživatelé účetních informací chápou náklady jako jakékoliv peněžně vyjádřené snížení vlastního kapitálu ve sledovaném období.
3.1.2 Třídění nákladů Jak uvádí Kalouda (2009), nejčastěji jsou náklady tříděny a evidovány podle následujících kategorií: a) dle přiřaditelnosti nákladů k výkonům • přímé (jednicové) • nepřímé (režie), včetně režií separabilních b) podle závislosti na vyráběném množství, resp. čase • fixní • variabilní c) dle vazby na přijatelné rozhodnutí • relevantní • irelevantní d) dle jejich alokace v čase • tzv. „utopené“ náklady (sunk costs)
6
Jaké jsou vynaloženy?
Jaké jsou kalkulovány?
Náklady
Za jakým účelem jsou vynaloženy?
Jak se mění s množstvím?
Obr.1 Členění nákladů podle základních rozhodovacích úloh. Zdroj: Fibírová et al. 2007.
Pro obsah práce bude velmi důležité kalkulační členění nákladů, které nám říká, na co byly náklady vynaloženy (na které výrobky nebo služby). Toto hledisko je pro podnik rozhodující, umožňuje zjistit rentabilitu (zisk) jednotlivých výrobků a řídit výrobkovou strukturu, neboť jednotlivé výrobky přispívají různou měrou k tvorbě zisku podniku. Dalším důležitým pojmem je kalkulační jednice, která představuje přesně vymezený výkon. V poslední době se začaly náklady sledovat podle jednotlivých činností, resp. procesů. Účetnictví, které toto zajišťuje, nazýváme procesní účetnictví a kalkulace na něm založené kalkulace podle dílčích činností nebo také kalkulace ABC (Activity Based Costing). (Synek a kol. 2003)
3.1.3 Fixní a variabilní náklady Fixní (pevné, konstantní) druhy nákladů vznikají vždy ve stejném objemu nezávisle na dosaženém objemu výkonu (např. odpisy zúčtované podle času, nikoliv podle využití dlouhodobého hmotného majetku, úroky z cizího kapitálu apod.) Fixní náklady jsou obvykle náklady režijními, protože nejsou vyvolán jednotlivým výkonem, ale jsou způsobeny potřebami zachování provozní pohotovosti. Naopak variabilní druhy nákladů se mění souběžně se změnami v objemu výkonů, a to 7
buď ve stejném poměru (proporcionální náklady) nebo rychleji (progresivní náklady) či pomaleji (degresivní náklady). Jako variabilní náklady vystupují náklady jednicové, protože jsou vyvolány zhotovením jednoho kusu výrobku. (Wöhe, 1995) Chování a vývoj nákladů zachycují nákladové funkce, které se dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Vyjadřují nám matematickou formou vztah mezi náklady a objemem výroby (výstupem) podniku. Náklady, které se vyvíjejí vzhledem k objemu výroby lineárně, nazýváme proporcionální náklady; v grafu znázorňujeme přímkou. Pokud náklady rostou rychleji, než objem produkce, nazýváme je nadproporcionální. Jestliže naopak náklady s rostoucím objemem výroby rostou pomaleji, označujeme je podproporcionální. Kombinací uvedených možností vzniká nákladová funkce, z počátku klesající, později rostoucí, mající tvar obráceného písmene S (viz Obr. 4)
Obr.2 Průběh celkových nákladů. Zdroj: Synek a kol. 2003. Známe-li fixní i variabilní náklady, můžeme sestavit nákladovou funkci zachycující matematickou formou vztah objemu výroby a nákladů. Vychází se z produkčních funkcí. Ke stanovení nákladových funkcí používáme tyto matematické funkce: • pro proporcionální náklady lineární funkci y = a + bx • pro nadproporcionální kvadratickou funkci y = a + bx + cx2 8
• pro podproporcionální kvadratickou funkci y = a + bx – cx2 kde y – celkové náklady (N), x – objem produkce (Q), a – odhad fixních nákladů (FN), b, c – variabilní náklady připadající na jednotku produkce, tj. marginální náklady. (Synek a kol. 2003)
3.1.4 Přímé a nepřímé náklady Rozlišení nákladů na přímé a nepřímé se zabývá otázkou početně technického způsobu přiřazení (alokace) nákladů konkrétně vymezenému předmětu kalkulace. Z hlediska způsobu přiřazení nákladů lze vylišit dvě základní skupiny: •
náklady přímé: jednoznačně se přiřazují konkrétnímu druhu výkonu, protože s konkrétním druhem výkonu souvisejí
•
náklady nepřímé: zajišťují vytvoření podmínek pro skupinu výkonů (více druhů), činnost útvarů a hierarchicky vyšších článků řízení.
Členění nákladů na přímé a nepřímé je kalkulačním členěním, které je nezbytné pro sestavení kalkulace a je ovlivněno požadavky na vypovídací schopnost kalkulace. (Fibírová, 2007)
3.1.4.1 Přímé náklady ve školkařské výrobě Přímé náklady se přímo přiřazují jednotlivým druhům výrobků bez jejich předchozího soustřeďování podle místa vzniku. Patří sem např.: spotřeba osiva, nakoupených semenáčků pro další pěstování, hnojiva, chemické přípravky na ochranu rostlin, dělnické mzdy včetně podílu sociálního a zdravotního pojištění, náklady na služby při pěstování sadebního materiálu poskytované subdodavateli. Ve školkařské praxi to je dále velká skupina nákladů, o nichž nelze vždy s naprostou jistotou říci, zda mají být zařazeny mezi přímé nebo nepřímé náklady, přestože svým charakterem ale odpovídají přímým nákladům. Jsou to takové “místně a časově podmíněné přímé náklady“ Jde například o náklady na spotřebovanou závlahovou vodu, substráty, nájemné za produkční plochy školek nebo odpisy strojů a zařízení, které výhradně slouží pro výrobu sadebního materiálu. (Theuer, 2010)
9
3.1.4.2 Nepřímé náklady ve školkařské výrobě Nepřímé náklady jsou náklady společně vynakládané na celé kalkulované množství výrobků, více druhů výrobků nebo zajištění chodu celého podniku, které není možné stanovit na kalkulační jednici přímo, nebo jejichž přímé určování by bylo nehospodárné. Mezi nepřímé náklady ve školkařské výrobě patří např. mzdy a ostatní mzdové náklady režijních dělníků (topiči, údržbáři, hlídači, uklízečky atd.) a THZ včetně podílu sociálního a zdravotního pojištění, nájemné za neprodukční plochy školek, odpisy budov a zařízení školek, náklady na spoje, cestovné a stravné, náklady na opravu budov a zařízení, spotřeba ochranných pomůcek a oděvů, náklady na výpočetní techniku a software, kancelářské náklady. U členitějších společností jsou to pak veškeré náklady spojené s řízením podniku (Jsou to náklady na ústředí společnosti nebo specializovaná řídící střediska a útvary). Školkařská výroba je svým charakterem výroby silně specifická jak co do množství (sortimentu) jednotlivých výrobků produkovaných na jedné ploše v průběhu několika let, tak i co do délky výrobního cyklu výrobku a konkrétních výrobních podmínek v jednotlivých obdobích produkce, a to tak, že občas nelze přesně specifikovat a ohraničit jednotlivé typy nákladů z hlediska účelového, kalkulačního nebo z pohledu rozlišení na přímé a nepřímé náklady. Např. to, co pro jednu školku mohou být typické přímé náklady, pro jinou se může jevit jako náklad nepřímý. Je tedy nutno, aby každá organizace si sama definovala, jak na takový „sporný“ druh nákladů bude pohlížet a kam je bude přiřazovat. (Theuer, 2010)
3.2 Analýza časových řad 3.2.1 Přehled hlavních vzorců Časové řady jsou souborem údajů sestavených v chronologickém sledu a slouží k popisu dynamiky jevů. Existují dva základní druhy časových řad (Cyhelský, 1967): •
Časová řada okamžiková je složena z tzv. okamžikových ukazatelů, jejichž hodnota se vztahuje vždy k určitému časovému okamžiku (např. stav zásob, počet obyvatel atd.).
•
Časová řada intervalová je složena z ukazatelů, jejichž hodnota je závislá na délce časového intervalu (např. ukazatele velikosti produkce).
Postupným přičítáním intervalových ukazatelů se dostane časová řada kumulativní, která slouží ke sledování postupného narůstání ukazatele. Dále je možno na základě časové řady intervalové konstruovat tzv. řadu klouzavých úhrnů. Této řady se používá obvykle ke srovnávání úrovně ukazatelů časové řady ve sledovaném období (nejčastěji roce) s úrovní těchto 10
ukazatelů v období předešlém. Každá empiricky získaná časová řada obsahuje zpravidla: a) trend, naznačující hlavní směr dlouhodobého vývoje sledovaného jevu b) sezónní či cyklické kolísání c) nahodilé kolísání. Popis dynamiky jevů se obvykle soustřeďuje na: 1. popis trendu 2. popis sezónního kolísání v časové řadě.
3.2.2 Určení trendu v časové řadě Určení trendu časové řady spočívá v řady empirických hodnot řadou hodnot teoretických bez sezónního a nahodilého kolísání. Často se používají způsoby mechanického vyrovnání nebo ještě častěji některého ze způsobů analytického vyrovnání časové řady. Z mechanických metod se nečastěji používá tzv. metoda klouzavých průměrů. Ta vzniká sestavením řady klouzavých úhrnů. Analytické vyrovnání časové řady spočívá ve vystižení průběhu řady empirických hodnot analytickou matematickou funkcí.
3.2.3 Popis sezónního kolísání v časové řadě Měření sezónního (cyklického) kolísání v časové řadě se provádí nejčastěji tzv. sezónními indexy, které se u časové řady bez trendu získávají srovnáním každého členu časové řady yi s průměrnou úrovní ukazatele y. U časových řad s trendem se sezónní indexy získávají srovnáním každého členu časové řady s odpovídajícími členy řady teoretických hodnot.
3.3 Kalkulace K řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů. To je úkolem kalkulací vlastních nákladů. Jejich význam je velmi široký: v podniku slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů, k sestavování rozpočtů, ke kontrole a rozboru hospodárnosti výroby a rentability výkonů, k limitování nákladů apod. (Synek a kol. 2003)
3.3.1 Metody absorpční kalkulace Při této metodě je účelem rozpustit co největší množství nepřímých nákladů na jednotlivé výrobky podle určitého klíče. Při této činnosti vždy dochází k určitému zkreslení výsledku kalkulace a může dojít až k následnému nesprávnému pozměnění výrobkové struktury. Zá11
kladní členění metod absorpční kalkulace uvádí Synek (2003): 1. kalkulace dělením • prostá kalkulace dělením • stupňovitá kalkulace dělením • kalkulace dělením s poměrovými čísly 2. kalkulace přirážkové 3. kalkulace ve sdružené výrobě • zůstatková (odečítací) metoda • rozčítací metoda • metoda kvantitativní výtěže 4. kalkulace rozdílové (metoda standardních nákladů, metoda normová). V současné době mohou podniky sestavovat i tzv. kalkulace neúplných nákladů, zvané též kalkulace přímých, přesněji variabilních nákladů, které kalkulují pouze přímé náklady a příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku, popř. hrubé rozpětí. (Synek a kol. 2003)
3.3.2 Metody neabsorpční kalkulace 1. Analýza ABC (Activity Based Costing) 2. Analýza variabilních nákladů (metoda direct costing) Cílem analýzy ABC je dosáhnout rozvržení režijních nákladů podle skutečné příčinnosti jejich vzniku. Tyto kalkulace zjišťují a přiřazují náklady dílčím aktivitám (činnostem). (Synek a kol. 2003) Naproti tomu kalkulace neúplných (variabilních) nákladů kalkuluje pouze variabilní náklady, tj. jednicové náklady a variabilní režijní náklady. Zbývající fixní režijní náklady považuje za náklady, které je nutné vynaložit pro zajištění chodu podniku v určitém období; do nákladů na výrobky je nepromítá, ale zahrnuje je až do celkového výsledku období. Z toho ovšem vyplývá, že u jednotlivých druhů výrobků se nezjišťuje zisk, ale pohlíží se na něj jako na výsledek činnosti podniku jako celku. Za přispívání k tvorbě výsledku hospodaření se považuje rozdíl prodejní ceny výrobku a jeho variabilních nákladů zvaný příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (angl. contribution margin). Z metody kalkulace neúplných nákladů lze vyvodit, že by se fixním nákladům měla věnovat menší pozornost než nákladům variabilním. Protože v praxi obvykle neznáme celkové variabilní náklady na výrobek, aproximujeme příspěvek na úhradu hrubým rozpětím, které je dáno rozdílem ceny a přímých nákladů. Hrubé rozpětí se též nazývá marginální výnos nebo 12
marže. (Synek a kol. 2003)
Kalkulační členění nákladů CENA VÝROBKU
CELKOVÉ NÁKLADY
ZISK
Metoda úplné absorbce
PŘÍMÉ NÁKLADY
REŽIE
ZISK
nákladů
HRUBÉ ROZPĚTÍ
PŘíMÉ VARIAB.
REŽIE VARIAB.
VARIABILNÍ NÁKLADY
PŘÍMÉ FIX.
REŽIE FIX:
FIXNÍ NÁKLADY
ZISK
ZISK
Metoda neúplné absorbce
PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU
nákladů
Obr.3 Struktura ceny. Zdroj: Synek a kol. 2003, vlastní zpracování.
13
4. PRŮZKUM TRHU Rovnážná cena výrobku se v tržním prostředí tvoří na základě vzájemného vztahu mezi poptávkou a nabídkou, přičemž nabídka sleduje poptávku. Určujícími faktory jsou cena a množství nabízeného zboží. Čím vyšší cena výrobku, tím větší množství je výrobce ochoten nabízet avšak klesá poptávka po tomto zboží. Naopak čím větší je množství zboží na trhu, tím nižší cenu jsou kupující ochotni za toto zboží zaplatit. Tento trend lze vyjádřit graficky křivkami nabídky a poptávky. V místě, kde se obě tyto křivky potkávají leží tzv. tržní bod rovnováhy, který představuje rovnovážnou cenu určenou pouze tržním prostředím. Toto platí v podmínkách tzv. dokonalé konkurence, kdy proti sobě stojí drobní, atomizovaní kupující a prodejci. V případě, že na trhu vystupují subjekty, které svým rozhodnutím mohou cenu ovlivnit (jedná se o monopolní či oligopolní strukturu trhu), dochází deformacím cenové tvorby.
4.1 Charakteristika tržního prostředí oblasti Cílem provedeného průzkumu trhu bylo zjistit množství smrkových sazenic, které produkují školkařské subjekty působící v oblasti, a poptávku nakupujících subjektů, a z těchto údajů se pokusit sestavit cenu smrkové sazenice určenou trhem. Průzkum byl zaměřen na nejvýznamnější subjekty hospodařící v lesnictví v přírodních lesních oblastech: • PLO 30: Drahanská vrchovina • PLO 31: Českomoravské mezihoří • PLO 33: Předhoří Českomoravské vrchoviny Průzkumem byli zjištěni potenciální spotřebitelé a tudíž poptávající a kupující. Na území PLO 30: Drahanská vrchovina se jedná především o následující: 1. Lesy České Republiky, s.p., konkrétně lesní správa Černá Hora, 2. Vojenské lesy a statky ČR, s.p., divize Plumlov (zahrnující lesní správy Myslejovice, Rychtářov a Žárovice) 3. Lesy města Brna, a.s. 4. LESCUS Cetkovice, s.r.o. Na území PLO 31: Českomoravské mezihoří působí následující: 1. Lesy České Republiky, s.p., lesní správa Svitavy, 2. BiG, Báča & Grubhoffer, Polička Území PLO 33: Předhoří Českomoravské vrchoviny pak obhospodařují především: 14
1. Lesy České Republiky, s.p., lesní správa Náměšť nad Oslavou, 2. Lesy České Republiky, s.p., lesní správa Třebíč, 3. Less & forest, s.r.o, lesní závod Třebíč
Dále byly na zájmovém území zjištěny následující subjekty produkující a nabízející sazenice smrku: 1. Správa lesních školek VLS,s.p., Středisko Osina – Krumsín 2. Lesy města Brna, a.s. 3. Agroforest, a.s. 4. Ing. Jan Kotrba 5. Wotan forest Svitavy, a.s. 6. Less & forest, s.r.o. 7. Kloboucká lesní, s.r.o., Velkoškolka Kladíkov 8. Libor Piňos 9. Lesní společnost Trhanov, a.s. 10. Lesy města Prostějova, a.s. 11. LESCUS Cetkovice, s.r.o. 12. LESOŠKOLKY Řečany, s.r.o.
4.2 Bližší charakteristika spotřebitelů 4.2.1 Drahanská vrchovina 4.2.1.1 Lesní správa Černá hora Na lesní správě Černá Hora jsou všechny zakázky vyřizovány na základě výběrových řízení, ceny proto vždy závisí na konkrétním dodavateli. Největším je v současné době LESCUS Cetkovice; mezi méně významné patří velkoškolka Osina Vojenských lesů a statků, školka Svinošice Lesů města Brna a LESOŠKOLKY Řečany. Dříve byl sadební materiál odebírán ještě z Forestu Svitavy a školky v Budišově patřící zaniklé divizi lesních školek CE WOOD.
4.2.1.2 Vojenské lesy a statky, divize Plumlov Divize Plumlov Vojenských lesů a statků ČR odebírá naprostou většinu svých sazenic (ročně cca 1 200 000 ks) z vlastních školek, především z velkoškolky Osina. Ty jsou zahrnuty pod Správu lesních školek (SLŠ) Lhota. 15
Většinu sazenic SM používaných na území divize Plumlov tvoří čtyřleté prostokořenné sazenice školkované v jednom nebo dvou letech. Na vylepšování kultur a exponovaná stanoviště se používají krytokořenné tříleté sazenice (do sadbovače se sází dvouletý semenáček) obal QuickPot.
4.2.1.3 Lesy města Brna Lesy města Brna si pěstují většinu sadebního materiálu samy v lesní školce Svinošice.
4.2.1.4 LESCUS Cetkovice Využívány jsou sazenice vypěstované ve vlastních školkách. Pouze některé méně časté druhy listnáčů jsou přednostně vykupovány. Smrkové sazenice se pěstují školkované po dvou letech (pěstební vzorec 2+2).
4.2.2. Českomoravské mezihoří 4.2.2.1 Lesní správa Svitavy LS Svitavy využívá služeb tří hlavních dodavatelů sazenic. Prvním je firma Wotan Forest Svitavy. Ta má svou lesní školku v Udánkách na předměstí Moravské Třebové. Dalším dodavatelem je podnikatel Ing. Jan Kotrba, který zde vystupuje pouze jako prostředník a nakupuje sazenice od školek v oblasti Českomoravské vrchoviny. V současnosti běží tříletá zakázka mezi těmito dvěma dodavateli a Lesní správou Svitavy, která vyprší v roce 2010. Pro jeden revír dodává sadební materiál ještě Agroforest Bruntál, který je zároveň i dodavatelem širokého sortimentu dalších prací.
4.2.2.2 BiG Polička Smrkové sazenice jsou beze zbytku odebírány ze školek pana Libora Piňose z Plumlova. Většinou se jedná o krytokořenné sazenice, prostokořenné tvoří jen asi 20% dodávek. Nejčastějším pěstebním vzorcem je 2+k1. Část sadebního materiálu odebírá BiG Polička jako semenáčky a dopěstovává si je sama v kontejnerech. Roční objem odebraných sazenic se pohybuje kolem 18 – 20 tisíc. Další dřeviny jsou odebírány např. ještě z Řečan nebo Wotan Forestu Svitavy ale jedná se pouze o 3% z celkového množství sadebního materiálu.
16
4.2.3. Předhoří Českomoravské vrchoviny 4.2.3.1 Lesní správa Náměšť nad Oslavou Pro LS Náměšť nad Oslavou dodává v současné době sadební materiál výhradně firma Less & Forest, s.r.o., se kterou lesní správa v letošním roce uzavřela dlouhodobou smlouvu.
4.2.3.2. Lesní správa Třebíč Lesní správa má uzavřenou smlouvu se zpracovatelskými firmami Les Bohdaneč a Lesní společností Trhanov. Ty odebírají sazenice především ze školek Less & forestu a od společnosti LESOŠKOLKY Řečany. Objem poptávaných sazenic se mi však nepodařilo zjistit.
4.2.3.3 Less & forest, lesní závod Třebíč Závod odebírá sazenice přednostně z vlastní lesní školky v Čikově. Na rok 2010 jsou nasmlouvány i dodávky ze školek Lesů města Brna. Podle LHP bude třeba v roce 2010 vysázet kolem 200 tis. ks smrkových sazenic.
4.3 Dodavatelské subjekty 4.3.1 Správa lesních školek VLS, středisko Osina – Krumsín Správa lesních školek (SLŠ) Lhota vznikla jako samostatná organizační jednotka ředitelství VLS ČR. Hospodaří na celkové ploše 90,43 ha, z toho produkční plocha činí 72,70 ha. Správa lesních školek je organizačně členěna na 4 střediska. Středisko Osina – Krumsín dodává sazenice pro divize Plumlov a Lipník nad Bečvou. Hlavním zdrojem sadebního materiálu pro divizi Plumlov je velkoškolka Osina nacházející se u obce Krumsín. Celková plocha školek je 18,05 ha, z toho produkční 16,03 ha. Školka Osina pěstuje celé spektrum jehličnatých a listnatých sazenic. Je zaměřena na výrobu sazenic lesních dřevin pro divizi Plumlov. Ročně produkuje kolem 1 200 000 ks výsadbyschopných sazenic. Dále pod středisko patří maloplošné školky Hlubočky a Staměřice, které se nacházejí v Oderských vrších. Jsou zaměřeny na pěstování smrku a buku a dodávky sadebního materiálu do divize Lipník nad Bečvou.
4.3.2 Lesy města Brna Vlastní školka Lesů města Brna se nachází v centru lesního komplexu „Babí lom“ mezi obcemi Kuřim, Lelekovice a Svinošice. Školky mají celkovou rozlohu 13,5 ha, z toho produkční plocha činí 11 ha. 17
Jedná se o školkařský provoz střední velikosti, který produkuje kolem 100 až 300 tisíc smrkových sazenic za rok. Celková roční produkce činí 1,5 miliónu ks sazenic, z toho 1/3 pro vlastní potřeby a 2/3 pro zákazníky z okolí. Školka rovněž poskytuje zajímavé množstevní slevy. Ceník sadebního materiálu je součástí příloh.
4.3.3 Agroforest Bruntál Společnost Agroforest, a.s. se sídlem v Bruntále je smluvním dodavatelem Lesní správy Svitavy. V současné době společnost provozuje školky Volárna, Lomnická a Zbyňova na pronajatých plochách Lesů ČR. Produkční plocha školek je 5,65 ha. Ročně je vyprodukováno asi 300 tisíc smrkových sazenic. Mezi další významné dřeviny patří buk (100 tis. ks), jedle (30 tis. ks) nebo například olše (30 tis. ks) a další listnáče.
4.3.4 Ing. Jan Kotrba Podnikatelská osoba se sídle v Praze, rovněž dodavatel sadebního materiálu pro lesní správu Svitavy. Mimo to poskytuje dodávky sadebního materiálu pro další společnosti na území Čech a Českomoravské vrchoviny a také pro Lesy ČR.
4.3.5 Wotan Forest Svitavy Původní firma Forest Svitavy, a.s. se v nedávné době stala součástí holdingu Wotan Forest Service, a.s. se sídlem v Českých Budějovicích. Ve Svitavách se v současné době nachází ředitelství divize sever. Lesní školka s produkční plochou 12,42 ha se nachází v městské části Udánky na předměstí Moravské Třebové. Ceník sazenic je totožný s nedalekou firmou LESOŠKOLKY Řečany. Konkrétní ceny pak závisí na zkušenostech se zákazníkem, druhu uzavřené smlouvy atd. Na základě množství prodaného sadebního materiálu je možné cenu snížit i o 15 – 20%. Roční produkce semenáčků SM činí 1,4 mil. ks, 1,2 mil. ks prostokořenných a 200 tis. ks krytokořenných sazenic pro vlastní potřeby i pro prodej cizím. Smrkové sazenice tvoří téměř polovinu produkce školky.
4.3.6 Less & forest Společnost v současnosti obhospodařuje 7 školkařských středisek o celkové výměře 85 ha, z nichž produkční plocha přesahuje 60 ha. Smrkové sazenice poskytuje jednak prostokořenné, jednak v plastových sadbovačích a také v rašelinocelulózových kelímcích. Stejně jako Lesy města Brna poskytuje i Less & forest množstevní slevy. Pro PLO 33 dodává sadební materiál 18
smrku lesní školka Mírovka u Havlíčkova Brodu (produkční plocha 16 ha), speciální druhy sazenic jedle a tisu pak školka Budišov u Třebíče.
4.3.7 Kloboucká lesní, Velkoškolka Kladíkov Společnost odmítla poskytnout požadované údaje s tím že se jedná o obchodní tajemství. Jedná se přitom o školku s jednou z největších produkčních ploch ve sledované oblasti (32,25 ha).
4.3.8 Libor Piňos Pan Piňos odmítl požadované údaje poskytnout ze stejných důvodů jako výše zmíněná společnost Kloboucká lesní. K dispozici je tedy jen údaj o produkční ploše jeho školek, která činí 36 ha.
4.3.9 Lesní společnost Trhanov Společnost je dodavatelem sadebního materiálu především pro Lesy ČR. Specializuje se na semenáčky a sazenice smrku, borovice, jedle, buku a dubu. Roční prodej sazenic a semenáčků se pohybuje kolem 1,5 mil. ks. Celkem dodává především pro Lesy ČR 700 až 800 tis. ks sadebního materiálu smrku ročně. Pro LS Třebíč je to však jen zlomek neboť dodávky jsou nasmlouvány poprvé od letošního roku. Společnost produkuje kolem 40 tis. ks obalovaných sazenic ročně; nejžádanějším pěstebním vzorcem je f1+2 či silnější f1+2+k1.
4.3.10 Lesy města Prostějova V lesní školce Seč je pěstován prostokořenný i krytokořenný sadební materiál. Produkční plocha školky činí 9,50 ha. (katalog SLŠ, s. 80) Roční produkce se pohybuje kolem 0,5 mil. ks sazenic smrku. Pěstovány jsou především pro vlastní potřebu, ostatní odběratelé jsou méně významní.
4.3.11 LESCUS Cetkovice Detailní průzkum odbytu školky v posledních čtyřech letech je předmětem jiné části bakalářské práce.
4.3.12 LESOŠKOLKY Řečany Středisko se specializuje na prostokořennou sadbu všech významných lesních dřevin. 19
Obalovaná sadba je předmětem činnosti jiného střediska. Ceny sadebního materiálu smrku jsou shodné s firmou Wotan Forest uvedenou v tabulce. Cenová nabídka některých výrobců působících na zkoumaném území je uvedena v tabulce č. 3. Na grafu č. 6 jsou zároveň uvedeny produkční plochy rozhodujících dodavatelů.
Tab.1 Srovnání cen smrkových sazenic u vybraných dodavatelů. Zdroj: Ceníky sadebního materiálu. Výška v cm
16 – 25 26 – 35 36 – 50 50 - 70
Tl. koř. Cena v Kč/1000 ks krčku LESCUS Lesy v mm Cetkovice města Brna* 4 5 6 7
4000 6500 7100 7200
3900 6100 6100 6100
Less & Wotan Lesy forest** Forest*** města Prostějova 6200 6400 6 000 6500 6800 6 500 7200 6600 -
CE WOOD jaro**** 7000 7400 6700
CE WOOD 10%**** 6300 6600 6000
Poznámky: -
ceny uvedeny v Kč bez DPH 10% na účet odběratele
* Lesy města Brna poskytují množstevní slevy (viz ceník v příloze), uváděny jsou ceny při odběru nad 1000 ks. ** Less & forest účtuje přirážku 5% za ošetření nadzemní části insekticidy a 7% za ošetření kořenů antidesikanty (prováděno na žádost odběratele). *** Ceny převzaty z ceníku LESOŠKOLKY Řečany na rok 2010. **** Ceny převzaty z ceníku na rok 2009, 10 % sleva je při odebrání velkého množství sazenic. U některých lesních školek byla zjištěna i výše roční nabídky sadebního materiálu smrku. Výsledky průzkumu jsou uvedeny v tabulce 4.
Tab.2 Roční produkce smrkových sazenic vybraných školkařských subjektů. Zdroj: katalog lesních školek, vlastní průzkum trhu. PLO
Subjekt Lesy města Brna LESCUS Cetkovice Agroforest Bruntál Wotan Forest Svitavy Less & forest Lesy města Prostějova
30 30 31 31 33 30
Roční produkce tis. ks 100 - 300 900 - 1000 300 1 400 200 500
20
LESCUS zde vystupuje jako jeden z předních dodavatelů smrku. Získané údaje je však třeba brát s rezervou, neboť nebyly získány od všech producentů a zároveň dochází k výrazným ročním změnám v produkci sazenic v závislosti na konkrétní poptávce. Je třeba také uvažovat omezení přenosu mezi jednotlivými PLO plynoucí z vyhlášky č. 139/2004 Sb. o přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin. Údaj uvedený u Less & forest představuje pouze potřebu pro Lesní závod Třebíč, který spadá do sledované oblasti; celková produkce by byla podstatně větší. V příloze uvedený graf (příloha č. 1) ukazuje přehled zjištěných subjektů poskytujících sadební materiál smrku na území přírodních lesních oblastí 30, 31 a 33. Jak je vidět, největšími produkčními plochami disponují LESOŠKOLKY Řečany, u kterých uvádím pouze samostatné středisko Řečany nad Labem. V oblasti se nachází ještě ústředí společnosti (produkční plocha 201 ha) a středisko obalované sadby (6 ha). Mezi další významné producenty patří pan Libor Piňos nebo společnost Kloboucká lesní či Less & forest. Firma LESCUS Cetkovice patří svou produkční plochou 11 ha mezi menší subjekty a tomu odpovídá i její portfolio zákazníků. Pokud bychom chtěli souhrnně charakterizovat sledované tržní prostředí, dá se říci, že na trhu působí více ekonomicky silných subjektů doplněných menšími subjekty na straně nabídky i poptávky. Ekonomická síla některých z nich (Lesoškolky Řečany či Less & forest) je značná a tyto subjekty spolu s Lesy ČR plní do značné míry funkci cenového vůdce trhu. Ten proto nelze charakterizovat jako dokonale konkurenční, ale spíše oligopolní.
21
5. VÝROBNÍ A OBCHODNÍ ČINNOST LESNÍ ŠKOLKY LESCUS CETKOVICE 5.1 Základní údaje o firmě Společnost LESCUS Cetkovice je soukromou firmou poskytující lesnické služby soukromým vlastníkům lesů, správcům lesů a státním lesním podnikům, provozující lesní školkařskou výrobu, poradenství v oblasti dotačních podpor a hospodařící na vlastním majetku v oblasti Drahanské vrchoviny. V současnosti však má zakázky nejen na území České Republiky ale také na Slovenku, v Rakousku a Německu. Společnost byla založena 1. 7. 1993 jako volné sdružení obcí. Původním podnikatelským záměrem firmy byla odborná správa lesních majetků okolních obcí: Cetkovice, Uhřice, Světlá. Odtud také vzal počátek obchodní název firmy LESCUS = lesy Cetkovice, Uhřice, Světlá. Společnost vznikla za účelem obhospodařování restitučně navrácených 250 ha lesa. V roce 1994 došlo k zápisu firmy do obchodního rejstříku a od 1. 1. 1995 začala provozovat svoji činnost společnost LESCUS Cetkovice, s.r.o. s jediným společníkem a jednatelem, Ing. Martinem Rozmánkem. Z původního trojlístku obcí má společnost v současné době ve správě již jen lesy Cetkovic a Uhřic. Zato narostly další podnikatelské aktivity. Ke službám pěstební a těžební činnosti přibyl obchod se dřívím, poradenská činnost v oblasti poskytování dotací a lesní školkařská výroba. Sídlo firmy se nachází v obci Cetkovice ve vlastní správní budově. Areál zahrnuje také ubytovnu, dílny, garáže pro techniku, sklady a chladící boxy pro sadební materiál. Provoz školkařského střediska má sídlo v Cetkovicích, další podstatně menší školky pouze pro školkovaný sadební materiál jsou ještě v katastru obcí Bělá, Deštná a Horákova Lhota. Lesní školka má v současnosti plochu 16 ha, z toho produkční plocha je 11 ha. V letošním roce se bude rozloha školek znovu navyšovat, a to na 19 ha. Produkce výsadbyschopných sazenic v roce 2009 byla cca 2 000 000 sazenic. 98 % činí sazenice prostokořenné a 2 % krytokořenný materiál. Hlavní obory činnosti firmy LESCUS Cetkovice v současnosti jsou: -
zalesňování lesních půd ručně i s použitím mechanizace,
-
zalesňování zemědělských a neproduktivních půd na „klíč,“
-
provádění rekultivací a s tím souvisejících prací - zejména v jihomorav- ském
regionu, -
likvidace klestu drcením nebo pomocí frézy MERI,
-
mechanická příprava půdy pro přirozenou obnovu, 22
-
ochrana lesa proti buřeni, škodám zvěří a hmyzím škůdcům,
-
výchova lesních porostů,
-
těžební činnost, přibližování a odvoz dříví,
-
činnost odborného lesního hospodáře,
-
dotační a poradenská činnost,
-
obchod se dřívím, především celoroční prodej paliva,
-
výkup lesních i zemědělských pozemků nacházejících se v okresech Blansko,
Svitavy a Prostějov. Firma zajišťuje v rámci evropských či národních dotací služby na „klíč“ od zpracování projektů, vyřízení dotace až po vlastní realizaci. Evropská unie ročně nabízí více než 100 miliard korun ve formě nevratných dotací. Společnost LESCUS Cetkovice, s.r.o. je akreditovaným poradcem Ministerstva zemědělství a zároveň projektovým manažerem Operačního programu Životní prostředí. V rámci Programu rozvoje venkova se specializuje na následující podopatření: • 1.2.1. Lesnická technika • 1.2.3. Lesnická infrastruktura • 2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy • 2.4.1. Obnova lesnického potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření • 2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Firma je držitelem několika certifikátů, konkrétně: ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001; posledním získaným certifikátem je PEFC–CFCS 1004:2006 ze dne 3. 1. 2008.
5.2 Organizační struktura Firma LESCUS Cetkovice zaměstnává v současné době kolem patnácti stálých zaměstnanců, dále pro firmu celoročně pracuje deset živnostníků v pěstební a těžební činnosti a podle potřeby cca deset až patnáct brigádníků v době intenzivních prací v lesní školce.
23
Jednatel společnosti
Stř. 10 Středisko služeb
Stř. 20 Lesní školka
Stř. 40 Vlastní lesy LÚ 1
Stř. 60 Vlastní lesy LÚ 2
Stř. 90 Ekonomika a účetnictví
Obr.4 Organizační schéma společnosti. Zdroj: interní materiály LESCUS Cetkovice, s.r.o., vlastní zpracování.
Středisko 20 – Lesní školka vzniklo v roce 2002 na základě rozhodnutí o rozšíření školkařské výroby nad rámec potřeb sadebního materiálu společností. Cílem školkařského střediska je pěstování převážně prostokořenného sadebního materiálu pro obnovu lesa. Firma zde pěstuje většinu hlavních druhů našich dřevin a pouze některé listnáče vykupuje od jiných školek. Rozloha produkční plochy v současné době činí 11 ha a představuje jeden z hlavních zdrojů příjmů firmy.
5.3 Tržby školkařské výroby Sortiment pěstovaných sazenic představuje pestrou směsici druhů jehličnanů (např. smrk ztepilý, smrk pichlavý, jedle bělokorá, jedle obrovská, douglaska tisolistá, borovice lesní, borovice černá, borovice kleč, modřín opadavý) i listnáčů (buk lesní, dub letní, dub zimní, jasan ztepilý, javor klen, lípa srdčitá, lípa velkolistá, lípa plstnatá, olše lepkavá, jilm vaz, jilm habrolistý, třešeň ptačí a další). Objem prodaných sazenic se za zkoumané období let 2006 – 2009 neustále zvyšoval. Měnily se jednak tržby za jednotlivé druhy sazenic a jednak jejich druhová struktura. Zejména v roce 2008 byly prodávány i vzácnější druhy listnáčů, které se v dřívějších letech nepěstovaly, např. jabloň lesní, jírovec maďal či kaštanovník setý. V roce 2009 pak firma vypěstovala 6400 ks lípy plstnaté či 5300 ks jilmu habrolistého. Objem tržeb za tyto sazenice se však pohyboval pouze v řádech tisíců až desetitisíců a neměl na celkový hospodářský výsledek vliv. Z méně významných jehličnanů se pravidelně pěstují smrk pichlavý, jedle obrovská, borovice černá. V roce 2008 školka prodala i 100 ks borovice kleče a 47 ks sazenic tisu červeného. Jak 24
bude vidět z následujících grafů a přehledů, školkařská výroba tvoří převážnou část výroby firmy a významně se podílí na tvorbě zisku.
Vývoj tržeb za sazenice v letech 2006 - 2009 14 000 000 12 000 000 10 000 000 Kč
jehličnany 8 000 000
listnáče celkem
6 000 000 4 000 000 2 000 000 2006
2007
2008
2009
Obr.5 Vývoj tržeb školkařské výroby. Zdroj: interní materiály LESCUS Cetkovice, s.r.o., vlastní zpracování.
Graf ukazuje již výše zmíněný nárůst tržeb za poslední čtyři roky. Zvyšovala se produkce jehličnatých i listnatých sazenic, nejrapidnější nárůst zaznamenala výroba mezi lety 2007 a 2008. Tržby za listnaté dřeviny se z původních necelých 2,5 miliónu Kč zvedly až na 6 049 tis. Kč v roce 2009. V posledních dvou letech už nedocházelo k růstu tržeb ale spíše k rozrůznění druhové skladby a zpestření sortimentu sazenic. Tržby za jehličnany tvoří především tržby za smrk jehož roční produkce se pohybovala v roce 2006 okolo 600 tis. ks sazenic. V roce 2009 však už dosáhla téměř miliónu ks. Množství ostatních druhů dřevin se pohybuje okolo tisíců až desetitisíců; pouze produkce borovice je významnější a dosahuje až 200 tis. ks. V grafu vidíme nárůst tržeb za jehličnany od 3 822 tis. Kč v roce 2006 až na 7 133 tis. Kč v roce 2009. Kontinuální nárůst je způsoben stále vzrůstajícím množstvím prodaného smrku. Celkové tržby za sazenice pak rostou od 6 299 tis. Kč až na 13 181 tis. Kč v roce 2009. Více než 50 % tržeb školkařské výroby přitom tvoří tržby z prodeje sazenic smrku a buku jako dvou nejvýznamnějších odbytových dřevin.
25
Vývoj tržeb za SM a BK
6 000 000 5 500 000 5 000 000 4 500 000 4 000 000 Kč
SM BK
3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 2006
2007
2008
2009
Obr.6 Vývoj tržeb za smrk a buk. Zdroj: interní materiály LESCUS Cetkovice, s.r.o., vlastní zpracování.
To vidíme přehledně v grafu (Obr. č. 6), který postihuje vývoj tržeb za dva nevýznamnější druhy sazenic. Zatímco u smrkových sazenic tržby víceméně lineárně rostou, u buku je křivka složitější. Tento vývoj není úplně závislý na množství sazenic. Např. mezi lety 2007 a 2008 vzrostlo množství prodaných smrkových sazenic jen o tři tisíce ks avšak průměrná cena za sazenici se zvedla z 5,58 Kč na 6,75 Kč. Prodávaly se tedy pravděpodobně kvalitnější sazenice s větší výškou nadzemní části a tloušťkou kořenového krčku. V roce 2009 pak opět výrazně vzrostlo množství prodaných sazenic a snížila se průměrná cena. Naopak u bukových sazenic rostl objem prodeje průběžně. Jeho průměrná cena byla výrazně nižní jen v roce 2007, kdy dosáhla pouhých 4,72 Kč/ks. Tento deficit byl však vyrovnán zvýšením objemu prodeje o více než 200 tis. ks. V roce 2009 se růst odbytu poněkud zpomalil, v současné době však je poptávka po smrkových sazenicích velká a očekává se opět nárůst tržeb. Podrobný vývoj množství prodaných sazenic a průměrné ceny dokumentuje následující tabulka.
Tab.3 Vývoj množství a průměrné ceny sazenic SM a BK. Zdroj: interní materiály LESCUS Cetkovice, s.r.o., vlastní zpracování. 2006 Dřevina SM BK
2007
2008
2009
Množství Cena/ks Množství Cena/ks Množství Cena/ks Množství Cena/ks 585 915 5,42 685 365 5,58 688 527 6,75 970 150 5,88 299 360 6,15 505 463 4,72 666 905 6,34 679 350 6,76
26
Ostatní dřeviny se podílí na zisku jen malou částí, přesto nelze jejich podíl zanedbat. V dalším grafu uvádím přehled tří nejvýznamnějších jehličnanů a tří nejvýznamnějších listnáčů pěstovaných v LESCUS.
Vývoj tržeb za hlavní druhy dřevin 2006 - 2009 6 000 000 5 000 000 SM
4 000 000 Kč
BO MD
3 000 000
DBZ BK
2 000 000
JVK 1 000 000 0 2006
2007
2008
2009
Obr.7 Vývoj tržeb za hlavní druhy dřevin. Zdroj: interní materiály LESCUS Cetkovice, s.r.o., vlastní zpracování.
Z grafu je opět patrný nárůst tržeb za sazenice smrku a buku. Mírně rostl i odbyt borovice lesní či dubu zimního, jehož tržby dosáhly v roce 2008 přibližně 1 180 tis. Kč. V dalším roce pak opět poklesly na 849 tis. Kč. Z dalších dřevin se na zisku ještě mírně podílí modřín opadavý, jehož tržby však v posledním roce dosáhly pouhých 38 tis. Kč nebo např. javor klen, lípa srdčitá či douglaska tisolistá.
27
6. VÝROBKOVÁ KALKULACE SAZENIC 6.1 Stručná charakteristika společnosti CE WOOD Společnost CE WOOD byla největším lesnicko - dřevařským holdingem v České Republice zabývajícím se komplexní lesnickou činností, nákupem dřeva, jeho zpracováním až do finálních výrobků a prodejem dřeva a výrobků z něj. Akciová společnost zahrnovala mnoho společností dceřiných. Vnitropodnikové členění bylo uspořádáno do jednotlivých divizí a ty se dále členily na střediska.
6.2 Divize lesních školek Divize lesních školek (DLŠ) vznikla současně se založením společnosti v roce 2002. Hlavním posláním bylo zajistit kvalitní sadební materiál pro divizi lesní výroby (DLV) a ostatní odběratele. Současně s výrobou sadebního materiálu lesních dřevin se DLŠ zabývala i výrobou a prodejem okrasného sadebního materiálu. Od roku 2007 bylo součástí jejích aktivit také zakládání matečnic a výroba řízků rychle rostoucích dřevin. V době svého vzniku převzala celkem 155 samostatných školek o výměře od několika arů až po velkoškolku v Budišově s plochou cca 60 ha. Úkolem bylo řídit výrobu sazenic, jejich distribuci, dále pak zkoncentrovat a specializovat výrobu. Postupně docházelo k rušení malých a neproduktivních školek, ale přesto fungovala v rámci DLŠ rozsáhlá síť školek, která pokrývala území celé České Republiky. V současné době je společnost v insolvenčním řízení. Lesní školky jsou postupně prodávány nebo rušeny. Společnost takového rozsahu samozřejmě měla vedeno účetnictví na velmi podrobné úrovni a proto je možné z jejích interních materiálů čerpat údaje ke kalkulacím. K dispozici mi byly např. měsíční výsledovky, vzorové kalkulace některých dřevin (jsou součástí příloh), výrobní plány, strategie, směrnice a spousta dalších materiálů.
6.3. Analýza základních nákladových ukazatelů 6.3.1 Roční chod nákladů Předmětem rozboru ročního chodu nákladů je časová řada nákladů na výrobu sazenic v letech 2003 – 2008. Z evidence nákladů byly získány údaje o nákladech v jednotlivých kalendářních měsících a jejich roční úhrny. Při jejich rozboru je třeba stanovit o jakou časovou řadu se jedná a dále jestli vykazuje nějaký trend. Jak už bylo zmíněno v dřívějších kapitolách, výroba sazenic je práce s živým materiálem závislá na přírodních podmínkách. Z vývoje měsíčních nákladů je možné zjistit, jaký je prů28
běh nákladů během roku. Je jasné, že náklady mají cyklický průběh; z malých úrovní začátkem roku rostou v průběhu vegetačního období aby v závěru roku opět klesly na minimální úroveň. Typická je dvojvrcholová křivka růstu nákladů. Tento jev se každoročně opakuje. Náklady v jednotlivých měsících se od sebe liší dle sezóny; vykazují sezónní kolísání. Časová řada měsíčních nákladů na výrobu sazenic je tedy časovou řadou intervalovou s cyklickým průběhem a sezónním kolísáním. Dalším úkolem je stanovit trend časové řady. K tomu byla provedena následující analýza za využití analytických nástrojů programu Microsoft Excel: • Byly vypočteny sezónní indexy jako podíl měsíčních nákladů k ročnímu průměru nákladů na 1 měsíc a žlutě označen měsíc s nejvyšším sezónním indexem. • Byl vyčíslen koeficient narůstání nákladů během roku. • Pro stanovení trendu této časové řady (respektive ke zjištění, zda vůbec trend má) bylo provedeno vyrovnání křivky metodou klouzavých úhrnů s 12 měsíční periodou. • Rozbor byl doplněn také stanovením lineárního trendu. • Z grafů 2 a 3 (obr. 9 a 10) je patrno, že náklady na výrobu sazenic na celou rozlohu školek mají mírně klesající trend, zatímco náklady na 1 ha produkční plochy jsou prakticky bez trendu. To poznáme podle tvaru křivky v grafu 3 (obr. 10), která je téměř rovnoběžná s osou X a z regresního koeficientu rovnice blížícího se nule.
29
Sezónní koeficiety a koeficient narůstání nákladů 2,00
1,80
Sezonní koeficient Koeficient narůstání nákladů
1,60
1,40
Koeficient
1,20
1,00
0,80
0,60
0,40
0,20
0,00 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Měsíc
Obr.8 Sezónní koeficienty a koeficient narůstání nákladů. Zdroj: interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování.
Náklady celkem - roční chod 25 000 Náklady celkem Klouzavý průměr/12 (Náklady celkem) Lineární (Náklady celkem)
Náklady v tis. Kč
20 000
15 000
10 000
y = -25,761x + 9895,6
5 000
V I/0 3 IX /0 3 XI I/0 3 III /0 4 VI /0 4 IX /0 4 X II/ 04 III /0 5 VI /0 5 IX /0 5 XI I/0 5 III /0 6 VI /0 6 IX /0 6 XI I/0 6 III /0 7 V I/0 7 IX /0 7 XI I/0 7 III /0 8 VI /0 8 IX /0 8
III /0 3
0
Období
Obr.9 Roční chod nákladů celkem. Zdroj: interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování.
30
Náklady na 1 ha - roční chod 90,0 Náklady na 1 ha Klouzavý průměr/12 (Náklady na 1 ha) Lineární (Náklady na 1 ha)
80,0
70,0
Náklady v tis. Kč
60,0
50,0
40,0
30,0 y = 0,0157x + 31,753 20,0
10,0
I II
/0 3 VI /0 3 IX /0 3 XI I /0 3 I II /0 4 VI /0 4 IX /0 4 XI I/0 4 I II /0 5 VI /0 5 IX /0 5 XI I /0 5 I II /0 6 VI /0 6 IX /0 6 XI I /0 6 I II /0 7 VI /0 7 IX /0 7 XI I/0 7 I II /0 8 VI /0 8 IX /0 8
0,0
Období
Obr.10 Roční chod nákladů na 1 ha produkční plochy. Zdroj: interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování.
6.3.2 Komentáře ke grafům Graf č. 1 (obr. 8) zobrazuje sezónní koeficienty vypočtené pro jednotlivé měsíce a koeficient narůstání nákladů v průběhu celého roku. Sezónní koeficienty vyjadřují nakolik se náklady v jednotlivých měsících liší od ročního průměru nákladů. Graf vystihuje typickou dvojvrcholovou křivku ročního chodu nákladů s prvním vrcholem kolem měsíců dubna a května (dochází k největšímu objemu prací a asi 80 % dodávek sazenic) a druhým podstatně nižším na přelomu září a října (podzimní výsadba sadebního materiálu, příprava půdy pro další vegetační období, 10 – 20 % expedice sazenic). Například lednová hodnota sezónního indexu 0,45 znamená, že objem nákladů je zhruba poloviční oproti ročnímu průměru. Poté náklady strmě rostou a vrcholu dosahují v dubnu na hodnotě 1,93. Následuje pokles až na sezónní minimum v srpnu (0,85) a mírný vrchol v září, kdy se náklady opět přibližují ročnímu průměru (0,95). V zimních měsících náklady opět klesají. Koeficient narůstání nákladů vypočteme jako podíl narůstajících měsíčních nákladů a nákladů celkových. Je tedy logické, že křivka bude končit na hodnotě 1,00. Je patrné, že růst nákladů je intenzivnější v jarních měsících a poté má více méně lineární charakter. Tvar křiv31
ky má přibližně charakter růstové křivky tvaru S. Graf č. 2 (obr. 9) ukazuje vývoj nákladů ve zkoumaném pětiletém období 2003 – 2008. Typická je sezónnost průběhu nákladů a viditelná je i dvojvrcholovost křivky během roku. Největších nákladů divize dosahovala v květnu roku 2005 (20 548 tis. Kč), nejnižší naopak v lednu 2006, kdy dosáhly pouze 3 042 tis. Kč. Křivky klouzavého průměru i lineárního trendu naznačují, že objem nákladů během sledovaného období klesal. Stejnou skutečnost dokumentuje i regresní rovnice dané přímky svým záporným regresním koeficientem. Tento jev je ale ovlivněn především snižováním plochy školek, která se z původních 342 ha v roce 2003 měnila až na 262 ha. Mohou zde působit i další skutečnosti a proto není vhodné brát trend vývoje jako průkazný. Lepší vypovídací schopnost má graf č. 3 (obr. 10) vystihující vývoj nákladů na 1 ha produkční plochy. Průběh nákladů je obdobný jako v grafu 2 (obr. 9), nejvyšších hodnot opět dosahuje v květnu 2005 a to 77,5 tis. Kč/ha. Nejnižší náklady na ha byly vynaloženy v lednu 2006, divize vydala pouze 11,4 tis. Kč/ha. Spojnice klouzavý průměr/12 a lineární trend však ukazují mírný nárůst nákladů. Opět byla pro přesnější určení trendu zobrazena regresní rovnice přímky. Kladné znaménko regresního koeficientu potvrzuje růst nákladů, ale jeho velmi malá hodnota ukazuje, že objem nákladů divize se ve sledovaném období téměř nezměnil.
6.4 Kalkulace nákladů na pěstování sazenic SM 2+2 6.4.1 Přímé náklady na pěstování SM 2+2 Při kalkulaci vycházíme z kalkulačních listů pro pěstování prostokořenných školkovaných sazenic smrku (pěstební vzorec 2+2), které jsou součástí příloh a byly zpracovány v DLŠ. V nich jsou uvedeny náklady na jednotlivé technologické operace formou komplexních nákladů, které lze přímo započítat na kalkulační jednici. Tou je v tomto případě 1 ha produkční plochy, jak je uvedeno v hlavičce kalkulačního listu. K těmto přímým nákladům byl stanoven podíl režie pomocí rozvrhového procenta ve výši 51,2 %, jehož výpočet není součástí bakalářské práce. Údaje ke kalkulaci na 1 ha lze získat přímo z interních informací DLŠ, náklady na 1000 ks sazenic pak bylo nutno ze známých údajů dopočítat. Získané údaje použijeme k vyčíslení hrubého rozpětí. V dalším kroku je třeba rozdělit náklady na variabilní a fixní. To se provádí expertním odhadem.
32
Údaje z kalkulačních listů přehledně zobrazuje tabulka 4.
Tab.4 Přímé náklady na pěstování SM 2+2. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování. Přímé náklady na pěstování SM 2+2 Rok
Fáze pěstování
1 2 3 4 5 6
zel. hnojení síje semenáč. 2. rok školkování školk. 2. rok vyzved.
PN PN Kalkulovaný Počet Přímé nákl. Přímé nákl. na 1 ha na 1 ha úbytek sazenic na 1000 ks na 1000 ks Rok kumul. sazenic tis. ks/ha rok kumul. Kč Kč % 1000 ks Kč Kč 12 119 12 119 x 58 389 70 508 550 128 128 28 926 99 434 10 495 73 201 269 817 369 251 25 371 794 995 85 104 454 355 15 316 445 1440 151 781 606 136 25 237 1121 2561
Vztah mezi počtem sazenic a vzrůstajícími náklady lze vyjádřit také graficky pomocí grafu s vedlejší osou. Na hlavní osu Y vynášíme náklady v Kč, na vedlejší pak počty sazenic. Pro větší přehlednost jsou počty sazenic na 1 ha vyjádřeny v tis. ks.
Přímé náklady a počty sazenic 700 000
600
600 000
500
500 000
Kč
400 000 300 300 000
Tis ks
400
200
200 000 100 000
100
PN na 1 ha Počet sazenic tis. ks/ha
0 1
2
3
4
5
0
6
Rok pěstování
Obr.11 Srovnání přímých nákladů a počtu sazenic na 1 ha. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování. 33
Všechny použité údaje vycházejí ze vzorových kalkulací společnosti CE WOOD. Jako první rok se započítává ten, ve kterém dochází pouze k setí zeleného hnojení. Proto je začátek křivky počtu sazenic posunut do druhého roku. Začíná na 550 tis. ks semenáčku potřebných na 1 ha v prvním roce, aby pak postupně klesala podle předpokládaných úbytků. Ty jsou v prvním roce pěstování 10 %, ve druhém po zaškolkování vytříděných semenáčků 25 %, ve třetím dojde k dalšímu poklesu o 15 % vinou přirozených úbytků a při třídení podle ČSN 48 2115 se předpokládá ztráta dalších 25 %. Konečný počet semenáčků vypěstovaných z 1 ha je tedy 236 672 ks. Křivka nárůstu nákladů ukazuje, že nejvyšší náklady vznikají ve druhém roce pěstování při školkování sazenic, kdy je zároveň nutné provést velmi nákladné ruční pletí sazenic.
Přímé náklady na 1000 ks 3000 Přímé nákl. na 1000 ks rok
2500
Přímé nákl. na 1000 ks kumul.
Kč
2000 1500 1000 500 0 1
2
3
4
5
6
Rok
Obr.12 Přímé náklady na 1000 ks sazenic. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování.
Náklady na 1000 ks sazenic vyjádříme pomocí kombinace spojnicového a sloupcového grafu. Prvním rokem je opět pěstováno jen zelené hnojení a k síji smrku dochází až v roce druhém. Poslední rok probíhá pouze vyzvedávání a expedice sazenic k odběrateli. Opět je patrný silný nárůst nákladů ve druhém roce pěstování po přeškolkování sazenic. Naopak ve čtvrtém roce (v grafu rok č. 5) dochází pouze k běžným činnostem jako přihnojování, pletí či 34
chemické ošetření a náklady jsou proto na nižší úrovni.
6.4.2 Podrobná kalkulace smrku 2+2 Bylo provedeno rozčlenění nákladů na přímé a nepřímé a vyčísleno hrubé rozpětí a dále na fixní a variabilní s následným vyčíslením příspěvku na úhradu. Postup výpočtů při kalkulaci je podrobně vysvětlen níže. Tabulková podoba je součástí příloh.
6.4.3 Komentář ke kalkulacím Náklady na 1 ha v tabulce 7 byly převzaty opět z kalkulačních listů. Výnos v šestém roce se rovná součinu předpokládaného množství výpěstků, tedy 237 tis. ks a ceně 6,80 Kč za sazenici převzaté z ceníku LESOŠKOLKY Řečany pro rok 2010. Hrubé rozpětí je rozdílem mezi výnosy a přímými náklady na 1 ha. Pro výpočet podílu celkových režií jsme použili koeficient 0,512 získaný jako podíl celkových režií a přímých nákladů divize lesních školek. Z nich pak lze spočítat vlastní náklady výroby jako prostý součet přímých a režijních nákladů na 1 ha a vykalkulovat hospodářský výsledek za jednotlivé roky. Rozdělení nákladů na variabilní (závislé na objemu výroby) a fixní je komplikované. Tato komplikace je dána charakterem školkařské výroby , u níž podstatná část nákladů vynaložených na pěstování je fixní a u řady dalších je mezi objemem výroby a počtem vypěstovaných sazenic pouze volná závislost.. Zvýšený náklad na pěstování nemusí být nutně vyvolán vyšším počtem vyrobených sazenic. S přihlédnutím k této skutečnosti bylo přistoupeno i při stanovení podílu variabilních a fixních nákladů. Náklady 1. roku výrobního cyklu byly doplněny o nájemné pozemků a jsou považovány za prvotní vklad, který je nutný pro zahájení pěstování. Z tohoto důvodu jsou všechny považovány za fixní náklady. Náklad 2. roku – příprava půdy, náklady na osivo a převážná většina dalších nákladů spojených se síjí má stejný charakter jako náklady 1. roku. Také tyto náklady musí být vynaloženy bez ohledu na počet vypěstovaných sazenic. Jsou ze stejných důvodů rovněž považovány za fixní. Teprve v dalších letech výrobního cyklu roste podíl variabilních nákladů. Výrobní režie středisek i režie ústředí DLŠ jsou ze stejných důvodů v celém objemu považovány za fixní náklady. Podrobnosti výpočtu viz tabulka 3 v přílohách a tab. 5 uvedená níže.
35
Přímé fixní náklady jsou dosazeny z tabulky 5, kde byly expertním odhadem spočítány. Stejným způsobem jsme získali i přímé náklady variabilní. Podíl režií je celý považován za fixní náklad. Posledním bodem kalkulace je vyčíslení příspěvku na úhradu (výnosy minus variabilní náklady celkem). Hodnota hrubého rozpětí dosahuje 1 005 tis. Kč/ha, příspěvku na úhradu 1 077 tis. Kč/ha. Je tedy patrné, že se od sebe příliš neliší. Za předpokladu, že celkový počet vypěstovaných sazenic na 1 ha bude 237 tis. ks činí hrubé rozpětí 4,24 Kč/ks a příspěvek na úhradu 4,97 Kč/ks. Tabulka 8 obsahuje rozdělení přímých nákladů na fixní a variabilní. Položky jsou převzaty z kalkulačních listů smrku. Předpokládá se podíl fixních nákladů na nákladech provozu 65 %. Některé nákladové položky, např. materiál či ruční práce, lze považovat ze 100 % za variabilní. Do prvního roku byl připočítán ještě roční nájem, který v kalkulačním listu DLŠ chybí. Souhrn nákladů na celý výrobní cyklus je 606 136 Kč. Tento údaj se liší od čísla uvedeného v kalkulačním listu CE WOOD z důvodu nezapočítání rizik do vlastní kalkulace.
Tab.5 Rozpočet nákladů na fixní a variabilní v Kč. Zdroj: Interní materiály CE – WOOD, a.s., vlastní zpracování. Údaje v Kč. Rozpočet nákladů na fixní a variabilní v kč. variab. 1. rok materiál provozy nájemné Přímé nákl. celkem 2. rok materiál ruční práce provozy nájem Přímé nákl. celkem 3. rok materiál ruční práce provozy nájem Přímé nákl. celkem 4. rok materiál ruční práce provozy nájem Přímé nákl. celkem 5.rok pěstování materiál ruční práce provozy
fixní
0
Celkem
1 4 7 12
000 119 000 119
33 320
7 470 13 193 1 126 21 789 36 565 155 485 4 768 196 818
000 119 000 119
6 830 770 40 920
33 320 17 469 6 830 770 58 389
4 276 2 091 770 7 137
7 470 17 469 3 217 770 28 926
17 469
17 469
1 4 7 12
0 0 65 999 7 000 72 999
36 155 70 7 269
565 485 767 000 817
24 440 58 229 852
1 583
24 440 58 229 2 435
83 521
1 583
85 104
Přímé nákl. celkem 5. rok vyzvedávání materiál ruční práce provozy klimat. sklad Přímé nákl. celkem Celkem 5. rok
114 819 198 340
Celkem cyklus
434 416
105 685 9 134
16 20 36 38
962 000 962 545
171 720
36
105 26 20 151 236
0 685 096 000 781 885
606 136
6.4.4 Analýza bodu zvratu Postup byl proveden dle níže zobrazeného schématu. Hodnotu fixních nákladů a variabilních nákladů na 1 sazenici převezmeme z kalkulace v tabulce 5. Krok při tabelaci byl nastaven na 20 tis. ks z důvodu přehlednosti výpočtu. Za prodejní cenu sazenice opět považujeme údaj z ceníku LESOŠKOLKY Řečany, 6,80 Kč. Hodnotu odpisů dlouhodobého majetku zjistíme z interních materiálů divize; stejně tak údaje o odpisech za rok, roční ploše a odpisech na 1 ha. Sazba daně z příjmů je v současné době 21 %. A nakonec bud zvratu (BZ) se zjistí výpočtem dle následující rovnice: BZ
=
Fixní náklady v Kč prodejní cena − var iabi ln í náklady na sazenici v Kč
Nyní můžeme přistoupit k vyčíslení bodu zvratu, které pro přehlednost opět uspořádáme do tabulky. Analýza bodu zvratu. PARAMETRY VÝPOČTU
Fixní náklady Kč Variabilní náklady na 1 sazenici v Kč Krok počtu sazenic při tabelaci ks Bod zvratu v ks sazenic Prodejní cena sazenice v Kč Odpisy DM na 1 ha v Kč Sazba daně z příjmu
482 061 1,83 20 000 96 994 6,80 5 020 0,21
Odpisy/rok Plocha/rok Odpisy/ha
1394 tis. Kč 277,8 ha 5,02 tis. Kč
VÝPOČET BODU ZVRATU
Počet sazenic Q 0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000 220 000 240 000 260 000 280 000 300 000
Fixní náklady NF 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061 482 061
Variabilní náklady NV 0 36 600 73 200 109 800 146 400 183 000 219 600 256 200 292 800 329 400 366 000 402 600 439 200 475 800 512 400 549 000
Celkové náklady NC 482 061 518 661 555 261 591 861 628 461 665 061 701 661 738 261 774 861 811 461 848 061 884 661 921 261 957 861 994 461 1 031 061
Celkem výnosy V 0 136 000 272 000 408 000 544 000 680 000 816 000 952 000 1 088 000 1 224 000 1 360 000 1 496 000 1 632 000 1 768 000 1 904 000 2 040 000
37
Zisk Příspěvek nebo ztráta na úhradu PU HV -482 061 -382 661 -283 261 -183 861 -84 461 14 939 114 339 213 739 313 139 412 539 511 939 611 339 710 739 810 139 909 539 1 008 939
0 99 400 198 800 298 200 397 600 497 000 596 400 695 800 795 200 894 600 994 000 1 093 400 1 192 800 1 292 200 1 391 600 1 491 000
HV + CF po zdanění HVD CF = HVD + O -482 061 -382 661 -283 261 -183 861 -84 461 11 802 90 328 168 854 247 380 325 906 404 432 482 958 561 484 640 010 718 536 797 062
-477 041 -377 641 -278 241 -178 841 -79 441 16 822 95 348 173 874 252 400 330 926 409 452 487 978 566 504 645 030 723 556 802 082
Obr.13 Výpočet bodu zvratu. Zdroj: Interní materiály CE – WOOD, a.s., vlastní zpracování. Zelenou barvou je označen počet sazenic, při kterém dochází ke změně záporného hospodářského výsledku na kladný, a tedy ke tvorbě zisku. Z výše uvedeného výpočtu vyplývá, že bodem zvratu je 96 994 ks sazenic. Je vyčíslen hospodářský výsledek po zdanění, tzn. snížený o sazbu daně z příjmů 21 %. Poslední sloupec nám udává peněžní tok, tedy jaký bude skutečný obnos peněz z prodeje sazenic. Je mírně vyšší než hospodářský výsledek, neboť nezahrnuje odpisy, které jsou započítány do hospodářského výsledku, i když nejsou skutečným výdajem peněz. Grafické znázornění bodu zvratu poskytuje graf níže (obr. 14).
Analýza bodu zvratu 2 200 000 2 000 000
Fixní náklady NF
1 800 000
Variabilní náklady NV Celkové náklady NC
Náklady, výnosy v Kč
1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 0
50000
100000
150000
200000
250000
300000
Množství sazenic v ks
Obr.14 Analýza bodu zvratu. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování.
Červená šipka znázorňuje množství sazenic příslušných bodu zvratu školkařské výroby. Je třeba vyrobit alespoň 97 tis. ks sazenic na 1 ha, aby výroba nebyla ztrátová. Černá šipka ukazuje počet sazenic, které je možné dle vzorových kalkulací vypěstovat na 1 ha, tzn. 237 tis. ks. Vzdálenost mezi objemem příslušným k bodu zvratu (Qz) a očekávaným objemem vypěstovaných sazenic z 1 ha (Qs) je velká, tzn. že riziko ztrátové výroby, které vyplývá z existence 38
fixních nákladů, je relativně malé. Pro přehlednější znázornění bodu zvratu se využívá ještě tzv. paprsek zisku. Vidíme ho v grafu níže (obr. 15).
Paprsek zisku - HV po zdanění HVD 800 000
600 000
HV v Kč
400 000
200 000
0 0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
300 000
-200 000
-400 000 HV po zdanění HVD
-600 000 Množství sazenic v ks
O Obr.15 Paprsek zisku – HV po zdanění. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování.
Na osu Y zobrazíme hospodářský výsledek v Kč, který v bodě nulového objemu je roven velikosti fixních nákladů. Proto křivka protíná osu X až v bodu zvratu, který činí již výše vykalkulovaných 97 tis. ks. Počínaje množstvím odpovídajícím bodu zvratu je jako paprsek zisku vynesen HV po zdanění. To vysvětluje nepatrnou změnu sklonu křivky nad osou X.
6.4.5 Analýza nákladů na jednu sazenici Dalším způsobem výpočtu bodu zvratu je jeho kalkulace na jednu sazenici. Výsledek musí být shodný s výpočtem pro celou produkci smrkových sazenic. Tabulka pro výpočet bude podobná. Opět je třeba zvolit si velikost kroku pro tabelaci, který byl ponechán 20 tis. ks. Dále je třeba spočítat fixní náklady na sazenici, které jsou podílem fixních nákladů na 1 ha a konkrétního počtu sazenic. Jejich objem pokud by neprobíhala žádná výroba činí 482 tis. Kč. Jak je zřejmé z tabulky č. 6, bude se podíl fixních nákladů se vzrůstajícím počtem sazenic zmenšovat. Hodnotu variabilních nákladů i cenu za sazenici použijeme stejnou jako 39
v předchozích výpočtech. Tabulková podoba výpočtu je zobrazena níže.
Tab.6 Výpočet bodu zvratu pro jednu sazenici. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování. Počet sazenic Q 20000 40000 60000 80000 100000 120000 140000 160000 180000 200000 220000 237000 240000 260000 280000 300000 FN PC FN/PC
Fixní na saz. Fixní/Q 24,10 12,05 8,03 6,03 4,82 4,02 3,44 3,01 2,68 2,41 2,19 2,03 2,01 1,85 1,72 1,61
Variabil. na saz. Var. 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83 1,83
Celkem na saz. Fix.+ Var.
Prodejní cena 1 saz.
25,93 13,88 9,86 7,86 6,65 5,85 5,27 4,84 4,51 4,24 4,02 3,86 3,84 3,68 3,55 3,44
6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80 6,80
482 061 6,8 70 891
Protože se fixní a tedy i celkové náklady snižují v závislosti na počtu sazenic, mají jejich křivky tvar části hyperboly. Prodejní cena stejně jako variabilní náklady jsou zobrazeny konstantními funkcemi rovnoběžnými s osou X. Bod zvratu leží na průniku křivky celkových nákladů a prodejní ceny, pro větší přehlednost je označen modrou šipkou. Jeho hodnota potvrzuje správnost předchozího výpočtu, opět jsme získali 97 tis. ks sazenic. Důležitý je ještě průnik křivky fixních nákladů a prodejní ceny zvýrazněný zelenou šipkou a představuje 70 891 ks sazenic. Vypočítat ho lze vydělením fixních nákladů při nulové výrobě cenou jedné sazenice. Při dosažení zjištěného objemu výroby dojde k pokrytí alespoň fixních nákladů. Takovou výrobu lze na kratší období akceptovat, ale v dlouhodobém měřítku by vedla k zápornému hospodářskému výsledku střediska či firmy. Grafické znázornění bodu zvratu již bude vypadat jinak. Viz graf (obr. 16).
40
Analýza nákladů na 1 sazenici
Analýza bodu zvratu pro 1 sazenici
25,00
20,00 Fixní náklady Variabilní náklady Celkové náklady
Náklady, cena v Kč
Prodejní cena
15,00
10,00
5,00
0,00 0
50000
100000
150000
200000
250000
300000
Množství sazenic v ks
Obr.16 Analýza bodu zvratu pro jednu sazenici. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování.
6.4.6. Závěrečné srovnání metod Tab.7 Závěrečné srovnání metod. Zdroj: Interní materiály CE WOOD, a.s., vlastní zpracování. Metoda úplné absorbce nákladů
Metoda neúplné absorbce nákladů
Kalkulace na 1 sazenici
Kalkulace na 1 sazenici pro množství 237000 ks.
Položka Přímé náklady Režijní náklady Vlastní náklady výroby Zisk Prodejní cena Hrubé rozpětí Nákladová rentabilita
Kč 2,36 1,31 3,87 2,93 6,80 4,24
% 34,7 19,3 56,9 43,1 100,0 62,4 75,7
41
Položka Variabilní náklady Fixní náklady Prodejní cena Příspěvek na úhradu
Kč 1,83 2,03 6,80 4,97
% 26,9 29,9 100,0 73,1
Za předpokladu prodejní ceny 6,80 Kč za sazenici bude dle metody úplné absorpce nákladů dosažen zisk 2,93 Kč/ks při nákladech na sazenici 3,87 Kč. Z toho vyplývá nákladová rentabilita (vypočte se jako podíl zisku a vlastních nákladů výroby) 75,7 % což je více než dosta-
čující. Je však třeba mít na paměti, že uvedená metoda má následující nedostatky: •
není zohledňován příčinností princip vzniku nákladů, kdy kalkulační jednice je zatěžována nákladovými položkami, jejichž vznik nezpůsobila,
•
zisková přirážka vede k názoru, že zisk je vytvářen již při prodeji prvních jednotek produkce. Ve skutečnosti však vzniká až po pokrytí variabilních nákladů daných jednic produkce (v tomto případě výpěstků smrku) a úhradě fixních nákladů výrobní jednotky, tedy až objem produkce překročí bod zvratu (v našem případě 97 tis. ks smrkových sazenic z 1 ha produkční plochy),
•
přirážková kalkulace vede k tomu, že fixní režijní náklady stanovené na jednici jako procento z rozvrhové základny (přímých nákladů) se chovají jako náklady proměnné např. pokles přímých mezd jako rozvrhové základny vede k poklesu příslušných režijních nákladů na jednici, jejichž úroveň se ve skutečnosti nezměnila. Naopak například mnohem vyšší náklady na osivo buku oproti smrku „váží“ na sebe i značnou část režijních nákladů, které ale ve skutečnosti nevznikají. Tím dochází ke zkreslení výsledné kalkulace.
Při metodě neúplné absorpce za předpokladu, že velikost produkce sazenic z 1 ha plochy dosáhne 237 tis. ks, bude příspěvek na úhradu činit 4,97 Kč/ks. Příspěvek na úhradu slouží v rozpětí produkce 0 – 97 tis. ks/ha k úhradě fixních nákladů a dále již k tvorbě zisku. Jeho hodnota při předpokládané produkci 237 tis. ks/ha tedy vychází 2,94 Kč/ks. Metoda neúplné absorpce se díky zohlednění velikosti produkční plochy jeví jako vhodnější pro provádění kalkulace.
42
7. NÁKLADY PODLE VÝKONŮ VE ŠKOLKAŘSKÉ VÝROBĚ 7.1 Struktura nákladů v roce 2009 V kalkulacích jsme náklady rozdělovali na přímé a režijní a následně i na fixní a variabilní a vyčíslovali hrubé rozpětí a příspěvek na úhradu. Pro jednotlivé roky pěstění je typická sezónnost nákladů. Její analýzu pomocí časových řad jsme provedli rovněž s daty CE WOOD. Poslední analytická část práce se věnuje struktuře nákladů školkařské činnosti podle jejích typických výkonů. K analýze použijeme účetní sestavy společnosti LESCUS. Následující část kapitoly popisuje strukturu nákladů školkařské činnosti podle jednotlivých výkonů v roce 2009 a osvětluje, které činnosti ve školkařské výrobě jsou největšími nákladovými položkami. Uvedené skutečnosti jsou pro rok 2009 zobrazeny graficky. Tabulka zachycuje číslování jednotlivých výkonů v účetnictví firmy a náklady na ně.
Tab.8 Náklady podle výkonů školkařské výroby. Zdroj: interní materiály LESCUS Cetkovice, s.r.o., vlastní zpracování.
2009 Číslo 201 202 203 207 210 211 213 214 215 216 217 222 225 226 227 228 229 230 231 232 233 240 242 252
Náklady Kč 145 790 764 593 13 432 101 266 50 216 7 008 807 489 080 80 183 92 800
Výkon Sběr semen Osivo Příprava půdy mech. Hnojení umělými hnojivy Síje na volné ploše Sazenice Vyzvedávání semenáčků Luštění semen Školkování sem. na plochu mech. Školkování sem. do obalu Vyzvedávání sazenic Výroba sazenic školkováním Pletí a kypření p.p. ručně Pletí a kypř. obal. sazenic Kypření prod. pl. mech. Aplikace herbicidu Aplikace fungicidu Závlaha prod. plochy Drobná lesní výroba Oprava a údržba oploc. Údržba neosetých a pom. ploch Školka ostatní Vodní nádrž Služby a práce pro cizí Školkařská činnost celkem
247 536 35 840 249 120 8 512 7 880 89 744 24 922 21 416 131 180 35 448 518 518 728 10 117 015
43
% 1,4 7,6 0,1 1,0 0,5 69,4 4,8 0,8 0,8 0,0 2,4 0,4 2,5 0,1 0,1 0,9 0,2 0,2 0,0 1,3 0,4 5,1 0,0 0,0 100,0
Pro přehlednost bylo v grafu místo názvů jednotlivých výkonů použito pouze jejich číselné označení.
Náklady podle výkonů 2009
7 000 000 Náklady
6 000 000
Kč
5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 201 202 203 207 210 211 213 215 216 217 222 225 226 227 228 229 230 231 232 233 240 242 252
Číslo výkonu
Obr.17 Náklady podle výkonů v roce 2009. Zdroj: interní materiály LESCUS Cetkovice, s.r.o., vlastní zpracování.
Výkony lze v zásadě rozdělit na tři typy. Podle nákladových druhů, které obsahují je můžeme členit na výkony zahrnující: •
pouze náklady na materiál
•
pouze náklady na mzdy
•
pouze náklady na ostatní služby
•
kombinaci dvou nebo tří výše uvedených nákladových druhů
Čistě materiálové náklady najdeme pouze pod výkonem 207 – Hnojení umělými hnojivy. Výkony zahrnující jen mzdové náklady jsou častější, řadíme sem např. výkon 203 – Příprava půdy mechanická, 210 – Síje na volné ploše či školkování sazenic (výkony 215 a 216). Pouze služby byly účtovány v rámci výkonu 214 – Luštění semen. Stejně jako v ostatních letech, tak i v řešeném roce 2009 je klíčovým výkonem výkon 211 – Sazenice. Zároveň je jediných, kde jsou účtovány výnosy, které dosáhly 13 113 tis. Kč. Tyto výnosy představují tržby za prodané sazenice. Náklady na výkon 211 dosáhly ve zmiňovaném roce 7 008 807 Kč, což představuje 69,3 % z celkových nákladů školky. Skládají se z materiálových nákladů i nákladů na služby, v tomto případě pěstební činnost. Přesné vymezení výkonu by bylo třeba zjistit z interních materiálů LESCUS. Další podstatné výkony, kte44
ré vyžadují vynaložení prostředků jsou výkon 202 – Osivo (764 tis. Kč; 7,6 %), který je z 90 % tvořen materiálovými náklady. Velmi podobnou strukturu má výkon 213 – Vyzvedávání semenáčků (489 tis. Kč; 4,8 %). Výkon 240 – Školka ostatní (518 tis. Kč; 5,1 %) zahrnuje všechny tři výše zmíněné nákladové druhy. Velmi nákladově náročným výkonem je např. i 225 – pletí a kypř. ručně (249 tis. Kč; 2,5 %), jehož nákladnost je patrná i z kalkulačního listu DLŠ CE WOOD. Pro podrobnější analýzu by bylo třeba znát přesné vymezení jednotlivých výkonů, které však nebylo společností LESCUS poskytnuto.
45
8. ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské práce bylo navrhnout metody zjišťování rentability výroby smrkových sazenic v lesních školkách a konkurenceschopnosti školkařské výroby na trhu a provést analýzu nákladů lesních školek. Školkařská výroba je přitom silně specifickým výrobním odvětvím lesního hospodářství. Proto jsem se během vyhotovování práce potýkal s několika problémy. Prvním byla nedostatečná informační základna. Složité bylo najít především kvalitní a aktuální literaturu o současném stavu lesního školkařství, či konkrétních pěstebních postupech při pěstování smrkových sazenic. Často jsem se proto musel spoléhat na články lesnické práce
či osobní konzultace s odborníky. Rovněž data poskytnutá společností LESCUS se ukázala jako nedostatečná pro vyhotovení podrobných kalkulací nákladů. Proto byly k tomuto účely využity údaje zaniklé firmy CE WOOD, které mi byly plně k dispozici a poskytly základ pro analýzu rentability. Ke splnění cíle byla práce rozdělena do několika etap. Nejprve bylo nutné provést průzkum trhu na vybraném území za účelem zjištění poptávky po smrkových sazenicích a zachycení konkurenčního prostředí. Vybráno bylo okolí společnosti LESCUS. Bylo zjištěno, že současné tržní prostředí školkařské výroby je velmi komplikované a nelze v něm opominout vlivy největších odběratelů sazenic, kterými jsou Lesy České Rebubliky a Vojenské lesy a statky ČR. Tržní prostředí bylo v důsledku toho charakterizováno jako přechodné mezi dokonale konkurenčním a oligopolním. Dalším neopomenutelným vlivem je způsob zadávání zakázek Lesy ČR, který značně znesnadňuje až znemožňuje školkařským subjektům dlouhodobější plánování produkce. Provedení analýzy rentability se ukázalo u společnosti LESCUS Cetkovice s ohledem na dostupné informace jako nesplnitelné. Proto byla k tomuto účelu plně využita data DLŠ CE WOOD. Přesto lze podotknout, že společnost LESCUS je firma s dlouholetou tradicí a má široké portfolio stálých zákazníků jak v rámci Lesů ČR a Vojenských lesů a statků ČR, tak mezi obecními a soukromými lesnickými subjekty. Provedená analýza tržeb ukázala trvalý vzrůst produkce smrkových sazenic v posledních letech. To potvrzuje úlohu smrku jako nejdůležitější odbytové dřeviny společnosti.
Část práce provedená na datech CE WOOD se soustředila na detailní rozbor nákladů na pěstování smrku v pěstební technologii 2+2 a jejich kalkulaci pomocí vhodných kalkulačních metod. Hlavním přínosem této části je ukázka možného postupu při kalkulaci nákladů pomocí 46
úplné a neúplné absorpce nákladů. Klíčovým pak shledávám následné vyčíslení bodu zvratu školkařské výroby, kterým je možné kalkulaci doplnit. Jeho prostřednictvím je možné přesně specifikovat ziskové rozpětí výroby a určit, k jak velkému snížení produkce sazenic může dojít, aniž by výroby byla ztrátová. Potenciální ziskové rozpětí zjištěné kalkulací CE WOOD bylo vyhodnoceno jako velmi široké. Závěrečným srovnáním kalkulačních metod bylo prokázáno, že metoda neúplné absorpce nákladů je vhodnějším a přesnějším zpracováním dané problematiky, protože bere v úvahu i velikost dosažené produkce. Tento univerzální přístup je možné uplatnit i u jiných školkařských subjektů, například u společnosti LESCUS. Poslední analytickou částí práce je rozdělení nákladů podle typických školkařských výkonů a vyhodnocení nákladové struktury školkařského střediska. K tomuto účelu byla využita data lesní školky firmy LESCUS. Zjištění a ověření rentability výroby smrkových sazenic u společnosti LESCUS se ukázalo jako neproveditelné. Proto byla vzorová výrobková kalkulace ukázána na konkrétním příkladu divize lesních školek CE WOOD. Pro udržení konkurenceschopnosti školkařské výroby firmy LESCUS by bylo vhodné zkvalitnit účetní systém a zpřesnit evidenci nákladů s rozlišením na konkrétní druhy výpěstků smrku, aby bylo možné provádět podrobné kalkulace na principu výrobkové kalkulace jež je součástí práce. Zkvalitněním manažerského účetnictví firmy bude umožněno přesnější rozhodování o struktuře výpěstků produkovaných školkou či pružnější cenová rozhodování. To povede k dalšímu zvýšení konkurenceschopnosti společnosti jako celku.
47
9. SUMMARY The main goal of my bachelor thesis was to suggest methods for determination of seedling production profitability in forest nurseries LESCUS Cetkovice. The aim was also to confirm or refutate competitive strength of the company in the market. To realize this aim, the work was divided into several parts. First, it was necessary to carry out a market survey in the surroundings of the company LESCUS Cetkovice in order to discover the supply and demand on Norway spruce seedlings. Nowadays the market environment is very complicated and is determined by the biggest customers, which are the Forests of the Czech Republic and the Military Forests and Farms of the Czech Republic. Based on these facts, the market environment was not characterised as a perfect competitive environment but a transition between a perfect and an oligopolistic environment. The analysis of sales in LESCUS Cetkovice in last four years proved that sales of Norway spruce seedlings were steadily growing every year and this species was the key sales species of the company. Part of the work realized on CE WOOD data focused on a detailed analysis of costs of nursing of Norway spruce seedlings and their economic calculation using suitable costing methods. Here, the main contribution is an example of a possible way of proceeding in calculations of costs in a forest nursery with the help of full and partial absorption of costs. The key part is the enumeration of the break-even point of nursery production, which can complement the calculation. The profitability of Norway spruce seedlings production in LESCUS Cetkovice was proved. So as to maintain the competitiveness of the company, it will be necessary to improve the quality of the managerial accounting in the company in order to be able to carry out detailed calculations based on the principle of the product costing of spruce explained on the CE WOOD forest nursery division.
48
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. CYHELSKÝ, L. Statistika v příkladech. Praha: SNTL, 1967. 227 s. 2. DUŠEK, V. Lesní školkařství – základní údaje. 1. vyd. Písek: Matice lesnická, s.r.o., 1997. 139 s. 3. FIBÍROVÁ, J. et al. Nákladové a manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 432 s. ISBN 978-80-7357-299-0. 4. FOLTÁNEK, V. Katalog lesních školek a školkařských subjektů ve sdružení lesních školkařů ČR. 1. vyd. Praha: Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství, 2007. 126 s. 978-80-87154-00-7. 5. FOLTÁNEK, V. Problematika lesního školkařství v roce 2005. Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi, únor 2006, roč. 85, č. 2, s. 14-15. 6. FOLTÁNEK, V. Aktuální problematika lesního školkařství. Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi, leden 2007, roč. 86, č. 1, s. 18-20. 7. HRADECKÝ, M; KRÁL, B. Řízení režijních nákladů. 1. vyd. Praha: Prospektrum, spol. s r.o., 1995. 104 s. ISBN 80-7175-025-5. 8. JANÁSEK, M. Nedokončená výroba, oceňování a stanovení její výše. Vedení účetnictví a roční závěrka, prosinec 1997, č. 12, 1–14. 9. KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 257 s. ISBN 80-7157-998-X. 10. KUPKA, I.; PODRÁZSKÝ, V.; SLÁVIK, M. Biologické základy lesního hospodářství – Pěstování lesa. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, 2005. 187 s. ISBN 80-213-1298-X. 11. MAUER, O. Lesní školkařství po transformaci lesního hospodářství. Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi, březen 2000, roč. 79, č. 3, s. 101–103.
49
12. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Třetí, přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 472 s. ISBN 80-247-0515-X. 13. ŠOLJAKOVÁ, L. Manažerské účetnictví pro strategické řízení. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 148 s. ISBN 80-7261-087-2. 14. TEPPER, T., KÁPL, M. Peníze a vy. 2. přeprac. a doplněné vydání. Praha: Prospektrum, 1994. 352 s. ISBN 80-85431-96-3. 15. THEUER, J. Přímé a nepřímé náklady v provozu lesních školek. Soubor přednášek v rámci vzdělávacího cyklu „Inovace kvalifikačních znalostí v oboru lesního školkařství“ pořádaného ICV Mendelu v Brně r. 2009-10.
16. WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. Přel. J. Dvořák aj. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1.
17. CE WOOD. O nás. [on-line]. [cit.2010-4-21]. Dostupné na WWW: http://www.cewood.cz/cewoodonas.html 18. Sdružení lesních školkařů. Adresář školkařských subjektů. [online]. [cit. 2010-4-22] Dostupný na WWW: http://lesniskolky.cz/adresar/ 19. Vojenské lesy a statky ČR. Divize Plumlov. [online][ cit. 2010-4-22] Dostupné na WWW: http://www.vls.cz/default.asp?ids=1719&idc=2050&lang=cz 20. Lesy ČR. Organizační jednotky. [online][ cit. 2010-4-22] Dostupné na WWW: http://www.lesycr.cz/cs/organizacni-jednotky/krajska-reditelstvi.ep 21. Lesy města Brna. Sazenice lesních a okrasných dřevin. [online][ cit. 2010-4-22] Dostupné na WWW: http://www.lesymb.cz/sazenice-lesnich-a-okrasnychdrevin.html?id=144 22. Lescus Cetkovice. Služby a produkty. [online].[cit. 2010-4-21] Dostupné na WWW: http://lescus.cz/ 50
SEZNAM TABULEK: Tabulka 1: Srovnání cen smrkových sazenic u vybraných dodavatelů Tabulka 2: Roční produkce smrkových sazenic vybraných školkařských subjektů Tabulka 3: Vývoj množství a průměrné ceny sazenic SM a BK Tabulka 4: Přímé náklady na pěstování SM 2+2 Tabulka 5: Rozpočet nákladů na fixní a variabilní v Kč Tabulka 6: Výpočet bodu zvratu pro jednu sazenici Tabulka 7: Závěrečné srovnání metod Tabulka 8: Náklady podle výkonů školkařské výroby
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek 1: Členění nákladů podle základních rozhodovacích úloh Obrázek 2: Průběh celkových nákladů Obrázek 3: Struktura ceny Obrázek 4: Organizační schéma společnosti Obrázek 5: Vývoj tržeb školkařské výroby Obrázek 6: Vývoj tržeb za smrk a buk Obrázek 7: Vývoj tržeb za hlavní druhy dřevin Obrázek 8: Sezónní koeficienty a koeficient narůstání nákladů Obrázek 9: Roční chod nákladů celkem Obrázek 10: Roční chod nákladů na 1 ha produkční plochy Obrázek 11: Srovnání přímých nákladů a počtu sazenic na 1 ha Obrázek 12: Přímé náklady na 1000 ks sazenic Obrázek 13: Výpočet bodu zvratu Obrázek 14: Analýza bodu zvratu Obrázek 15: Paprsek zisku – HV po zdanění Obrázek 16: Analýza bodu zvratu pro jednu sazenici Obrázek 17: Náklady podle výkonů v roce 2009
51
PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH: 1. Srovnání produkčních ploch školek zmíněných v průzkumu trhu 2. Schéma výrobkové kalkulace sazenic – CE WOOD, a.s. 3. Základní kalkulační charakteristiky při pěstování sazenic smrku 2+2 4. Vzorové kalkulace smrku – CE WOOD, a.s. 5. Ceník sadebního materiálu, Less & forest 6. Ceník sadebního materiálu, Lesy města Brna 7. Ceník sadebního materiálu LESCUS Cetkovice
1. Srovnání produkčních ploch školek zmíněných v průzkumu trhu
Srovnání produkčních ploch školek 40 Produkční plocha (ha)
35 30 25 20 15 10 5 0
LESCUS Kloboucká lesní, Lesy města Brna, Cetkovice, s.r.o. s.r.o. a.s.
Libor Piňos
Lesy města VLS ČR, s.p., Agroforest, a.s. Lesoškolky, s.r.o., Wotan Forest, Prostějova, s.r.o. Středisko Osina středisko Řečany a.s., Lesní školka Krumsín nad Labem Svitavy
Less & Forest, s.r.o., Lesní školka Mírovka
Less & Forest, s.r.o., Lesní školka Čikov
Lesní společnost Trhanov, a.s.
2. Schéma výrobkové kalkulace sazenic – CE WOOD, a.s. Rozpočty režií
Schema výrobkové kalkulace sazenic
Výrobní
Správní (celopodniková) Celkem Celkem Volba rozvrhové základny Stanovení rozvrhového procenta
Kalkulace nákladů dle technologických operací Rok, prod. cyklus Celkem náklady na pěstování
Smíšené náklad. položky
Kalkulace nákladů dle vztahu ke kalkul. jednici
Přímé Režijní náklady náklady
Celkem náklady na jednici
Rozpočty provozů
Kalkulace nákladů dle závislosti na rozsahu výroby Celkem náklady na jedn. množství
Fixní Variabil. náklady náklady
Kalkulace nákladů dle nákladových druhů
Náklad. druh 1 2 n
Celkem náklady dle nákl. druhů
Rozpočet střediska školkař. výroby Rozpočet výkonu Výroba sazenic
3. Základní kalkulační charakteristiky při pěstování sazenic smrku 2+2
Základní kalkulační charakteristiky při pěstování sazenic SM 2 + 2 Rok
1 2 3 4 5 6 Celkem cyklus na 1 ha Průměry na 1 sazenici
Přímé náklady na 1 ha Pn Kč 12 119 58 389 28 926 269 817 85 104 151 781 606 136 2,56
Výnosy
Hrubé rozpětí
na 1 ha HR Kč Kč -12 119 -58 389 -28 926 -269 817 -85 104 1 611 600 1 459 819 1 611 600 1 005 464 6,80 4,24
Podíl režijních nákladů R Kč 6 205 29 895 14 810 138 146 43 573 77 712 310 342 1,31
Vlastní náklady výroby VNv Kč 18 324 88 284 43 736 407 963 128 677 229 493 916 478 3,87
Hospod. výsledek Z přímých nákladů HV Kč Kč -18 324 12 119 -88 284 40 920 -43 736 7 137 -407 963 72 999 -128 677 1 583 1 382 107 36 962 695 122 171 720 2,93 0,72
Fixní náklady Z režie Z režie středisek ústředí Kč 5 100 24 574 12 174 113 556 35 817 63 879 255 101 1,08
Variabilní náklady Příspěvek Celkem Z přímých Z režie Celkem na nákladů středisek úhradu
Kč Kč Kč 1 104 18 324 0 5 321 70 815 17 469 2 636 21 947 21 789 24 590 211 145 196 818 7 756 45 156 83 521 13 833 114 674 114 819 55 241 482 061 434 416 0,23 2,03 1,83
Kč
Kč
Kč
0 0 0 0 17 469 -17 469 0 21 789 -21 789 0 196 818 -196 818 0 83 521 -83 521 0 114 819 1 496 781 0 434 416 1 177 184 0,00 1,83 4,97
4. Vzorové kalkulace smrku – CE WOOD, a.s. kalkulace - SM - školkovaná sazenice 2+2 - 1 ha pro zaškolkování 370 000 sazenic na 1 ha potřebujeme přibližne 550 000 jednoletých semenáčků semenáčky jsou vypěstovány na 0,11 ha produkčí plochy předpoklad - po 1. roce úbytek 10% (plísně, přirozená konkurence, sucho), tzn. po 1. roce zbývá 495 000 semenáčů předpoklad - po 2 a 3. roce úbytek 25% (školkování + vytřídění před školkováním), zbývá k vyzvedávání 371 000 sazenic přepoklad po 4.roce úbytek 10% - vk vzvedávání 315 000 sazenic
1. zelené hnojení
1 rok náklady SUMA 1 rok 2. rok
2 rok náklady rizika SUMA 2 rok
činnost orba vláčení, smykování diskování setí zadiskování hnojení zaorání zel.hnojení vláčení, smykování diskování
t.j. hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha
norma 3,78 0,84 0,83 3,5 2,17 3,78 0,84 0,83
rozbor půdy orba diskování vláčení, smykování vyznačení záhonů úprava záhonů přejezdy dovoz osiva výsev zásyp + uválení naložení zásypu přejezdy preem. postřik přihnojování 3x chemické ošetř. 4x pletí ruční vč.odkl.pl chem.ošetř.souvratí mont.a demont.závl zavlažování nájem z pozemků
Kč/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha km/ha km/ha hod/ha hod/ha hod/ha km/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha Kč/ha
1 0,42 0,1 0,1 0,45 0,77 0,007 150 2 2,8 0,8 0,007 0,2 0,3 0,4 270 0,3 1 30 0,11
klimatické podmínky lidský faktor
popis UKT+pluh UKT+smyk UKT+disk. Brány UKT + secí stroj UKT+disk. Brány UKT+pluh UKT+smyk UKT+disk. Brány
UKT+pluh UKT+disk. Brány UKT+smyk RS+vyznačovač UKT+rotavátor UKT+ nářadí NA - dodávka RS+secí stroj UKT+ válec+zas nakladač UKT+ nářadí UKT+postřikovač UKT+postřikovač UKT+postřikovač UKT+postřikovač UKT+vlečka závlahy
sazba Kč - práce 249 940 249 209 249 206 249 870 249 539 249 940 249 209 249 206 4 119 4 119 1 000 1 000 249 104 249 25 249 25 251 113 249 191 249 2 1 98 411 822 359 1 004 285 228 249 2 309 62 309 93 309 123 65 17 469 309 93 130 130 91 2 717 7 000 770 25 069
25% 10% 25 069
materiál
osivo
množství
cena
1
1 000
11 55
1 600 150
Goal Silvamix fung+herb+ins
0,5 60 0,8
1 365 38 400
Round-up závlaha voda
0,2 0,2 850
310 10 000 3
osivo SM písek
Kč - materiál
celkem Kč 940 209 206 1 870 539 940 209 206 5 119 5 119 1 000 104 25 25 113 191 2 98 18 422 9 254 228 2 744 2 373 443 17 469 155 2 130 4 842 770 58 389 14 597 5 839 33 320 78 825 0 0 0 1 000 0 0 0 0 1 000 1 000 0 0 0 0 0 0 0 0 17 600 8 250 0 0 683 2 280 320 0 62 2 000 2 125 0 33 320
3. rok
3 rok náklady rizika SUMA 3 rok 4.rok
4 rok náklady rizika SUMA 4 rok
preem. postřik přihnojování 3x chemické ošetř. 4x pletí ruční vč.odkl.pl chem.ošetř.souvratí mont.a demont.závl zavlažování nájem z pozemků
klimatické podmínky lidský faktor práce stroje vyzvedávaní semenáčků orba diskování vláčení, smykování vyznačení záhonů úprava záhonů přejezdy preem. postřik školkování školkování přihnojování 3x chemické ošetř. pletí ruční vč.odkl.pl chem.ošetř.souvratí mont.a demont.závl zavlažování nájem z pozemků
klimatické podmínky lidský faktor
hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha Kč/ha
0,2 0,3 0,4 270 0,3 1 30 0,11
UKT+postřikovač UKT+postřikovač UKT+postřikovač
12 600 3,78 0,83 0,84 4,3 7,4 0,055 1,1 64 384 2,79 2 1800 2 8 210 1
UKT+podřezávač
UKT+postřikovač UKT+vlečka závlahy
309 309 309 65 309 130 91 7 000
62 93 123 17 469 93 130 2 717 770 21 456
Goal Silvamix fung+herb+ins
0,5 60 0,8
1 365 38 400
Round-up závlaha voda
0,2 310 0,2 10 000 850 3
683 2 280 320 0 62 2 000 2 125 0 7 470
10% 5% hod/ha hod hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha km/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha Kč/ha
UKT+pluh UKT+disk. Brány UKT+smyk RS+vyznačovač UKT+rotavátor UKT+ nářadí UKT+postřikovač UKT + školkovací stroj obsluha škol. stroje UKT+postřikovač UKT+postřikovač UKT+postřikovač UKT+vlečka závlahy
249 65 249 249 249 251 249 249 309 251 65 309 309 65 309 130 91 7000
21 456 2 988 39 000 940 206 209 1077 1839 14 339 16064 24960 861 617 116458 617 1041 19021 7000 233 252
Goal
2
1365
Silvamix fung+herb+ins
500 6
38 400
Round-up závlaha voda
1 1 850
310 10000 2,5
7 470 0 0 0 0 0 0 0 0 2730 0 0 19000 2400 0 310 10000 2125 0 36 565
20% 5% 233 252
36 565
744 2 373 443 17 469 155 2 130 4 842 770 28 926 8 731 4 366 42 023 2 988 39 000 940 206 209 1077 1839 14 3069 16064 24960 19861 3017 116458 927 11041 21146 7000 269 817 71 426 17 857 359 100
5.rok
5 rok náklady rizika SUMA 5 rok vyzvedávání
preem. postřik přihnojování 3x chemické ošetř. pletí ruční vč.odkl.pl chem.ošetř.souvratí
hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha hod/ha
klimatické podmínky lidský faktor práce stroje vyzvedávaní třídění + svazkování provoz klim. skladu manipulce s vytříděným mat. likvidace výmětu vyvláčení zbytků
1,1 2,79 2 900 2
UKT+postřikovač UKT+postřikovač UKT+postřikovač
309 309 309 65 309
UKT+postřikovač
náklady na výrobu + vyzvedávání podíl výrobní režie na 1 ha prod.pl. podíl správní režie na 1 ha prod.pl. úročení vloženého kapitálu náklady na 1 ha produkce cena 1000 ks sazenic zisk obchodní rizko cena 1000 sazenic FCO školka
Goal Silvamix fung+herb+ins Round-up
2 500 6
1365 38 400
1
310
2730 19000 2400 0 310 24 440
5% 2% hod/ha hod/ha hod/ha Kč/ha hod/ha hod/ha hod/ha
50 UKT+podřezávač 560 1 029 1 50 UKT, VZV 40 4 UKT+smyk
249 65 65 249 65 249
SUMA vyzv. CELKEM
jednolteté semenáčky přirozený úbytek po 1 roce v % školkování vytříděných semenáčků přirozený úbytek do dopěstování úbytek z třídění dle ČSN 482115 v %
339 861 617 58229 617 60 664
semenáčky - sazenice 550 000 495 000 371 250 315 563 236 672
10% 25% 15% 25%
3,2* 3,2*
1 / 272 1 / 272 12%
10% 20%
752 386 266 116 1 522
908 541 494 480 423
6 433 643 1 287 8 362
60 664 12 450 36 400 66 885 20 000 12 450 2 600 996 151 781 496 341
24 440 0 0 0 0 0 0 0 0 102 794
3069 19861 3017 58229 927 85 104 22 112 8 845 116 060 12 450 36 400 66 885 20 000 12 450 2 600 996 151 781 752 908
5. Ceník sadebního materiálu, Less & forest
6. Ceník sadebního materiálu, Lesy města Brna
7. Ceník sadebního materiálu LESCUS Cetkovice
8. Rejstřík firem uvedených v průzkumu trhu REJSTŘÍK FIREM Název subjektu Poptávající subjekty: Lesy České republiky, s.p. Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Lesy města Brna, a.s. LESCUS Cetkovice, s.r.o. Ing. Milan Grubhoffer LESS & FOREST, s.r.o. Dodavatelské subjetky: Vojenské lesy a statky ČR, s.p. AGROFOREST a.s. Ing. Jan Kotrba Wotan Forest, a.s. LESS & FOREST, s.r.o. Kloboucká lesní, s.r.o. Libor Piňos LST a.s. Lesy města Prostějova, s.r.o. LESCUS Cetkovice, s.r.o. LESOŠKOLKY s.r.o.
sídlo
IČO
Hradec Králové, Přemyslova 1106, PSČ 50168 Praha 6, Pod Juliskou 5 Kuřim, Křížkovského 247, PSČ 66434 Cetkovice 43, PSČ 67938 Polička, Dolní Předměstí, U Liboháje 81, PSČ 572 01 Bohdaneč 136, PSČ 28525
42196451 00000205 60713356 60732547 60889110 27106632
Praha 6, Pod Juliskou 5 Nová Pláň 26, PSČ 79201 K Orionce 1844/6, 143 00, Praha 4 - Modřany České Budějovice, Rudolfovská 202/88, PSČ 37136 Bohdaneč 136, PSČ 28525 Brno, Šumavská 31, okres Brno-město, PSČ 60200 Krumsín, 216, PSČ 798 03 Trhanov 48, okres Domažlice, PSČ 34533 Prostějov, Školní 4, PSČ 79601 Cetkovice 43, PSČ 67938 Řečany nad Labem, 1. máje 104, PSČ 53313
00000205 60792906 16080122 26060701 27106632 25532642 71178716 60706805 25321692 60732547 45534888
