TEST-RETEST MINUTOVÉ SLOVNÍ PRODUKCE V KATEGORII

Pùvodní práce

P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3

TEST-RETEST MINUTOVÉ SLOVNÍ PRODUKCE V KATEGORII ZVÍØATA A KRATŠÍCH VARIANT U SENIORÙ TEST-RETEST OF ONE MINUTE VERBAL FLUENCY TEST IN THE CATEGORY „ANIMALS“ AND SHORTER VARIANTS IN SENIORS MILOSLAV KOPEÈEK1,2, HANA ŠTÌPÁNKOVÁ1 Psychiatrické centrum Praha Klinika psychiatrie a lékaøské psychologie, 3. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova, Praha 3 1

2

SOUHRN Východisko: Test sémantické slovní produkce (kategorie zvíøata) je jedním z neuropsychologických testù. Cílem naší studie bylo zjistit efekt nácviku a spolehlivost opìtovného mìøení minutové slovní produkce jakož i 30sekundové slovní produkce a verze jmenování 12 zvíøat u populace seniorù. Metodika: Vyšetøili jsme 23 dobrovolníkù (prùmìrný vìk 66,1 ± 7,7; prùmìrná délka vzdìlání 13,4 ± 2,5 let; MMSE ≥ 28) testem sémantické slovní produkce s opakováním po 6 týdnech a 6 mìsících. Výsledky: Pokusné osoby vyjmenovaly bìhem jedné minuty (27,1 ± 5,9; 28,1 ± 5,4; 28,0 ± 6,4) zvíøat, za 30 sekund (17,7 ± 4,0; 18,4 ± 3,0; 18,6 ± 4,2) a 12 zvíøat vyjmenovali za (19,6 ± 9,2; 16,9 ± 4,5; 16,7 ± 6,9) sekund. Efekt nácviku byl detekován pouze pøi jmenování 12 zvíøat pøi srovnání 1. a 3. testování Wilcoxonovým párovým testem (exact p < 0,001, 95% IS -1 až -5) a znaménkovým testem (p < 0,001). Korelace mezi 1. a 2. resp. 2. a 3. a 1. a 3. vyšetøením byly pro jednominutový test (Pearsonovo r = 0,750, r = 0,525, r = 0,366), pro 30sekundový test (Pearsonovo r = 0,709, r = 0,666, r = 0,562) a pro test 12 zvíøat (Spearmanovo rS = 0,469, rS = 0,477, rS = 0,567). Diskuze: Test 12 zvíøat se ukázal jako nejvíce citlivý k efektu nácviku. Suboptimální test-retest reliabilitu si vysvìtlujeme spíše zvoleným souborem než charakterem testù. Klíèová slova: sémantická plynulost, neuropsychologie, demence, kognice, stárnutí

SUMMARY Background: Categorical verbal fluency test (CVFT) is one of many neuropsychological tests. The aim of the study was to evaluate practice effect and test-retest reliability of one minute, 30 seconds and the short version of CVFT (wherein the subjects were asked to recite 12 animals as fast as they were able) in seniors. Methods: We assessed 23 healthy volunteers with mean age 66.1 ± 7.7 years, mean education 13,4 ± 2,5 years, MMSE ≥ 28 with CVFT and shorter variants and we retested them after 6 weeks and 6 months. Results: Volunteers recited (27.1 ± 5.9; 28.1 ± 5.4; 28.0 ± 6.4) animals during 1 minute and (17.7 ± 4.0; 18.4 ± 3.0; 18.6 ± 4.2) animals during 30 seconds. The mean time to recite 12 animals was (19.6 ± 9.2; 16.9 ± 4.5; 16.7 ± 6.9). The practice effect was detected only in recitation of 12 animals between 1st and 3rd assessment by Wilcoxon signed rank test (p < 0.001; 95% CI -1 to -5) and Sign test (exact p < 0.001). The correlations between 1st and 2nd, 2nd and 3rd respectively 1st and 3rd assessment were for one minute test (Pearson’s r = 0.750, r = 0.525, r = 0.366), for 30 seconds test (Pearson’s r = 0.709, r = 0.666, r = 0.562) and for 12 animals test (Spearman’s rho = 0.469, rho = 0.477, rho = 0.567). Discussion: Twelve animals recitation test was the most sensitive to practice effect. We explain suboptimal test-retest reliability more due to chosen sample than tests properties. Key words: semantic fluency, neuropsychology, dementia, cognition, aging Kopeèek M, Štìpánková H. Test-retest minutové slovní produkce v kategorii zvíøata a kratších variant u seniorù. Psychiatrie 2009; 13(2-3): 61–65.

Úvod Vyšetøení kognitivních (poznávacích) funkcí je v centru pozornosti souèasných neurovìdních klinických oborù, protože se ukazuje, že kognitivní testy jsou nejenom ukazatelem funkce mozku a mozkových okruhù, které testy aktivují, ale

také ukazatelem schopnosti zapojit se do pracovní èinnosti. Prùmìrný èistý èas strávený s pacientem pøi ambulantní návštìvì u psychiatra odhadujeme na 15–25 minut, což je déle než u praktického lékaøe (dle auditu provedeného ve Velké Británii je medián délky konzultace 13,3 minuty /audit 2004/). Avšak ani psychiatrovi nezbývá pøíliš èasu na

61

Pùvodní práce podrobné kognitivní vyšetøení u všech pacientù. I tak lze dle našeho názoru provádìt, alespoò orientaèní èasovì nenároèné skríninkové testování. Mezi nadìjné krátké testy patøí napø. test sémantické (kategoriální) slovní produkce. Pøi tomto testu má vyšetøovaná osoba vyjmenovat v urèitém intervalu (15 sekund až 3 minuty) co nejvíce slov náležících do jedné èi více kategorií (zvíøata, ovoce, zelenina, dopravní prostøedky, barvy, nákupní seznam atd.). Test sémantické slovní produkce dosahoval nejen statistické ale i klinické významnosti r = 0,73 (Cohenovo d = 2,0) pøi srovnání zdravých jedincù a pacientù s Alzheimerovou demencí (dále AD) (Henry et al., 2004), pacientù se schizofrenií (Cohenovo d = 1,41), pacientù s bipolární afektivní poruchou, (Cohenovo d = 1,09) (Robinson et al., 2006) èi pacientù s depresivní poruchou (Cohenovo d = 0,97) (Zakzanis et al., 1998). Tyto výsledky naznaèují, že nejde o test specifický pro urèitou chorobu, ale odrážejí jednak klinicky významný efekt (ten je považován, pokud velikost efektu1 vyjádøena Cohenovým d > 0,8) a jednak jakousi stratifikaci funkèního zneschopnìní (Alzheimerova demence > schizofrenie > bipolární porucha > depresivní porucha). Varianta kategoriální slovní produkce – krátká verze The Isaacs Set Test odrážela nejcitlivìji zmìny dané stárnutím v epidemiologické studii zdravých i demencí stižených seniorù ve srovnání s MMSE, Bentonovým retenèním vizuálním testem èi testem kódování symbolù (Digit symbol substitution test)(Proust-Lima et al., 2007). Vliv stárnutí na výkon v testu produkce zvíøat jsme detekovali také v našich pøedchozích dvou studiích (Kopeèek et al., 2007a; Kopeèek a Štepánková, 2008a). Minutová kategoriální slovní produkce zvíøat dosahovala v jedné studii 72 % senzitivity pøi 95% specificitì pro diagnózu demence (Kilada et al., 2005), což jsou srovnatelné parametry s testem MMSE (Folstein et al., 1975), jehož administrace trvá 5–10 minut. To jsou mimochodem lepší parametry, než jaké jsou udávány pro detekci koronární stenózy dle EKG nebo pro diagnózu kolorektálního karcinomu na podkladì vyšetøení na okultní krvácení (Knottnerus et al., 2002). Morfologickým podkladem sníženého výkonu v testu kategoriální produkce slov bude pravdìpodobnì narušení fronto-temporálních oblastí, které jsou narušeny jak u výše zmínìných duševních poruch, tak dochází k jejich fyziologickému oslabení v prùbìhu stárnutí. Konkrétnì se jedná pøedevším o spoje s mediální temporální kùrou (Pihlajamaki et al., 2000; Baldo et al., 2006; Ostberg et al., 2007). Ze všech kategorií se zatím nejvìtší oblibì tìší produkce slov z kategorie „zvíøata“. Je tomu pravdìpodobnì proto, že v této kategorii nedochází k pohlavním rozdílùm (Harrison et al., 2000) a dále, že jde o kategorii dostateènì rozsáhlou, a není proto silnì ovlivnìna vzdìláním. Minimálnì tøi èeské studie pøináší informace o slovní produkci zvíøat za 1 minutu. U 72 èeských seniorù prùmìrného vìku 78,8 ± 6,6 let (vzdìlání 11,6 ± 3,2 let) bez kognitivního postižení bylo zjištìno, že vyprodukovali za jednu minutu 17,49 ± 4,54 zvíøat, zatímco pacienti s mírnou demencí

PSYC HIATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3 Alzheimerova typu (MMSE 19,6 ± 4,2) vyjmenovali pouze 9,25 ± 4,24 zvíøat (Topinková et al., 2002). V jiné studii 32 zdravých dobrovolníkù ve vìku 67 ± 8,5 let s prùmìrným vzdìláním 16 ± 2,2 let vyjmenovalo bìhem jedné minuty 25,75 ± 6,59 zvíøat (Kopeèek a Štìpánková, 2008b). Zdraví dobrovolníci na poèátku tøetího decennia (prùmìrný vìk 20,8 ± 1,7 let) vyslovili za dobu jedné minuty 28,8 ± 4,4 zvíøat (Kopeèek a Kuncová, 2006). Tyto studie mimo jiné dokumentují vliv vìku a také AD na výkon v tomto jednoduchém testu. V klinické praxi se èasto kognitivní testy opakují k ovìøení efektu léèby èi ovìøení stability kognitivního výkonu. Pøi opakování stejného testu je popisován tzv. efekt nácviku, který znamená, že dochází ke zlepšení výkonu, které je dáno faktory, jako je nižší úzkost a napìtí v již známém prostøedí („pacient ví, co ho èeká“), fyziologickým efektem uèení (osvojení strategie) a využitím pamìti („pamatuje si odpovìdi z pøedchozího testování“). Ke snížení efektu nácviku se používají alternativní verze testù. Ty však nejsou vždy k dispozici, a tak se efekt nácviku mìøí, aby bylo možné po aplikaci urèité intervence urèit, zda je efekt intervence vyšší než pouhý efekt nácviku. Chybìní efektu nácviku mùže odrážet rezistenci testu k tomuto efektu. Avšak u testu, u kterého je efekt nácviku popsán, mùže stabilní výkon signalizovat, že chybí pøirozený efekt uèení a mùže tak jít o první známky narušení CNS. To potvrzuje napø. Cooper et al. (2001, 2004), který zjistil, že chybìní efektu uèení v minutové sémantické slovní produkci bylo charakteristické pro pacienty s mírnou kognitivní poruchou (dále MCI) èi Alzheimerovou demencí, ne však u zdravých kontrol. Jediná èeská studie zjišśovala efekt uèení 1minutové slovní produkce zvíøat po 1 mìsíci (Kopeèek a Kuncová, 2006). Tato studie byla provedena u vysokoškolákù ve 3 deceniu a byl u ní nalezen efekt uèení s IS (intervalem spolehlivosti) 95 % 1,1–7,6 zvíøat za 1 minutu. Test-retest korelace (r = 0,713) dosahovala úrovnì psychometricky stanovené dostateèné spolehlivosti (r ≥ 0,7) a byla minimálnì srovnatelná s britskou studií dosahující test-retest korelace (r = 0,68)(Harrison et al., 2000). Mimo klasického postupu mìøení poètu vyprodukovaných slov za èasovou jednotku jsme do naší studie zahrnuli mìøení fixního poètu slov na èas. Tato strategie se odvíjí od klinické zkušenosti, že zdravý jedinec má zvládnout vyjmenovat alespoò 12 zvíøat za jednu minutu. Devadesátipìtiprocentní interval spolehlivosti produkce 12 zvíøat se v našich pøedchozích tøech studiích pohyboval pod 30 sekund (Kopeèek et al., 2007a; Kopeèek a Štepánková, 2008a,b), zatímco pacienti s mírnou až støední demencí nebyli vùbec schopni vyjmenovat 12 zvíøat èi jim to trvalo déle než 1 minutu (Kopeèek et al., 2008). Výhoda fixního poètu slov by mohla spoèívat v tom, že se ušetøí èas nezbytný k vyšetøení ve srovnání s minutovým testem. Pokud by se test provádìl skríninkovì, pak by se testování zkrátilo pøedevším u nepostižených osob o více než polovinu. Další výhoda fixního použití 12 zvíøat mùže spoèívat v tom, že lze použít ke kontrastu výkon v jiných

1 Velikost efektu (effect size – ES) se používá k odhadnutí statistické síly pøi plánovaní nové studie, k vyjádøení výsledkù meta-analýz a k rozlišení statistické a klinické významnosti. Jedním z nejèastìji užívaných zpùsobù vyjádøení ES je Cohenovo d, kde d = 0,2 je interpretováno jako mírný efekt, d = 0,5 jako støední efekt a d = 0,8 jako velký efekt. Výpoèet Cohenova d je pomìrnì jednoduchý. Jde o rozdíl prùmìrù mezi soubory dìlený poolem smìrodatných odchylek. d = (M1–M2)/σpooled., kde pool smìrodatných odchylek se vypoète jako σpooled = √[(σ12+ σ22) / 2]. Graficky si lze velikost efektu pøedstavit jako pøekryv dvou hyperbol (distribuci skórù dvou skupin – Gaussovských distribucí). Èím je menší pøekryv, tím je ES vìtší a rozdíl je klinicky významnìjší. d = 0 znamená 100% pøekryv, d = 0,2 85% pøekryv, d = 0,5 67% pøekryv, d = 0,8 53% pøekryv, d = 2 19% pøekryv a d = 3,0 ménì než 5% pøekryv.

62

Pùvodní práce

P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3 testech obsahujících 12 slov, které však akcentují jiné neuropsychologické konstrukty jako psychomotorické tempo (vyjmenovat 12 mìsícù, jmenování 12 èísel za sebou) èi exekutivní funkce (støídání mìsícù a èísel a dalších rutin) obsažených v orální verzi testu cesty (Kopeèek et al., 2007b). Všechny tyto zkoušky jsou nenároèné na èas a není k nim potøeba žádných speciálních pomùcek. Cílem této práce bylo zjištìní efektu nácviku, jakož i spolehlivosti (reliability) mìøení opakovaného výkonu testu slovní produkce zvíøat u populace seniorù. Metodika Bylo vyšetøeno 42 dobrovolníkù (35 žen, 83 %) prùmìrného vìku – 66,0 ± 7,1 let (minimum 51 let, maximum 87 let) s prùmìrnou délkou vzdìlání 13,7 ± 2,5 let. Vstupním kritériem bylo podepsání informovaného souhlasu, MMSE vyšší ≥ 28 bodù pøi všech vyšetøeních. Úèastníci studie byli osloveni pøes inzerci v médiích s nabídkou vyšetøení kognitivních funkcí a možností úèasti na populárnì-vìdeckých pøednáškách. Úèast ve studii nebyla finanènì honorována. Dobrovolníci byli celkem tøikrát testováni baterií neuropsychologických testù (druhé vyšetøení s odstupem 6 týdnù od prvního a tøetí 6 mìsícù od druhého). Bìhem všech sezení také úèastníci vyplnili subjektivní škálu deprese (Beck Depression Inventory II – –BDI II), která dosahovala pøi 1., 2 a 3. sezení prùmìrných hodnot 4 ± 6,0; 6,9 ± 7,6 a 7,1 ± 7,4 a hodnoty se pohybovaly pøi 1., 2. a 3. sezení od (0–23, 0–32 do 0–29). Do koneèného hodnocení jsme vzali pouze jedince, kteøí dokonèili všechna tøi testování. Jednalo se o 23 dobrovolníkù (18 žen, 78 %) prùmìrného vìku – 66,1 ± 7,7 let (minimum 51 let, maximum 87 let) s prùmìrnou délkou vzdìlání 13,4 ± 2,5 let. Dùvodem k nezaøazení do koneèného hodnocení byla technická závada pøi nahrávání (n = 6), ztráta zájmu o studii (n = 4), neobjasnìný dùvod (n = 9). Mezi skupinou pacientù, kteøí dokonèili všechna tøi sledování a skupinou, která nebyla zaøazena do koneèného sledování, nebyly zjištìny statisticky signifikantní rozdíly ve vìku, vzdìlání a pohlaví. Pro úèely tohoto sdìlení budeme referovat pouze o analýze testu sémantické slovní plynulosti pro zvíøata, jehož poøadí v baterii bylo pevnì stanoveno. Zadání testu znìlo: „Až Vám øeknu teï, bude Vaším úkolem vyjmenovat co nejvíce jakýchkoliv zvíøat bìhem 1 minuty. Teï.“ Záznam byl digitálnì nahráván a nahrávka potom stopována pomocí Windows Media Player. Mimo klasického záznamu poètu slov za jednu minutu byl zaznamenán i poèet slov za 30 sekund. Dále byl mìøen èas nezbytný k vyslovení 12 zvíøat. Studie byla schválena lokální etickou komisí.

Statistika Normalita rozložení byla kontrolována Shapiro-Wilkovým testem. Pro zhodnocení efektu uèení jsme použili párový t-test s hladinou významnosti p < 0,05 pro minutovou a 30sekundovou produkci zvíøat. Pro produkci 12 slov byl zvolen Wilcoxonùv párový test a znaménkový test pro nenormální rozložení. Dále jsme použili Pearsonova korelaèního koeficientu respektive Spearmanova korelaèního koeficientu poøadí ke stanovení korelace mezi testováním v èase 1 a 2, v èase 2 a 3, resp. v èase 1 a 3 s hladinou významnosti p < 0,05. Statistická analýza byla provádìna pomocí programu SPSS verze 15.

Výsledky Prùmìr a smìrodatné odchylky poètu zvíøat vyslovených za jednu minutu, 30 sekund a èasu nutného k vyslovení 12 zvíøat pøi vyšetøeních ukazuje tabulka è. 1. Tabulka è. 2 uvádí 95% intervaly spolehlivosti pro zmìnu mezi jednotlivými vyšetøeními.Tabulka è. 3 pak uvádí korelaèní koeficienty mezi jednotlivými vyšetøeními u všech tøí variant testù. Efekt nácviku byl detekován pouze pøi srovnání 1. a 3. testování jmenování 12 zvíøat Wilcoxonùv párový test (z = -4,19; exact p < 0,001, 95 % IS rozdílu mediánù -1 až -5) a znaménkový test (exact p < 0,001).

Diskuze Naše výsledky ukazují, že efekt nácviku nebyl pøítomen ani pøi jednom zpùsobu hodnocení pøi srovnání mezi bezprostøednì sousedícími intervaly testování. Prùmìrné hodnoty u testu jmenování 12 zvíøat však zaznamenaly snížení èasu k jeho provedení, které bylo pøi srovnání 1. a 3. testu statisticky významné. Pøi konzervativním použití Bonferroniho korekce na mnohoèetná srovnání (p < 0,05/9 = 0,0055) hladina významnosti sice nepøežila kritickou mez, ale souèasné testování znaménkovým testem (exact p < 0,001) nás utvrzuje v názoru, že nejde o náhodný nález. Test 12 zvíøat se jeví být citlivìjší k efektu nácviku než použití zbylých dvou variant. V efektu nácviku hraje pravdìpodobnì roli vìk i vzdìlání. To z této studie nelze prokázat. V naší pøedchozí studii jsme našli významný efekt nácviku v 1minutové produkci zvíøat u vysokoškolákù ve 3. decéniu po 1 mìsíci (Kopeèek a Kuncová, 2006). V tomto pøípadì šlo o populaci mladší a vzdìlanìjší oproti souèasné studii. Dalším faktorem, který hraje roli v efektu nácviku, je interval opakování. Cooper et al. (2001, 2004) popsal efekt

Tabulka 1: Prùmìrné výkony u tøí variant hodnocení sémantické slovní produkce v prùbìhu 3 vyšetøení. vyšetření 1 průměr ± s.o. (medián, 25–75 %)

vyšetření 2 průměr ± s.o. (medián, 25–75 %)

vyšetření 3 průměr ± s.o. (medián, 25–75 %)

19,6 ± 9,2 (17, 13–23)

16,9 ± 4,5 (16, 13–20)

16,7 ± 6,9 (15, 12–19)

Počet zvířat za 30 s

17,7 ± 4,0

18,4 ± 3,0

18,6 ± 4,2


27,1 ± 5,9

28,1 ± 5,4

28,0 ± 6,2

12 zvířat (čas s)

63

Pùvodní práce

PSYC HIATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3

Tabulka 2: 95% interval spolehlivosti zmìny tøí variant hodnocení sémantické produkce zvíøat mezi jednotlivými vyšetøeními. 95% IS změny mezi vyšetřením 1 a 2

95% IS změny mezi vyšetřením 2 a 3

95% IS změny mezi vyšetřením 1 a 3

-5 až 1*

-3 až 2*

-1 až -5*


-0,58 až 1,88

- 1,19 až 1,53

-0,84 až 2,49


-0,74 až 2,74

- 2,51 až 2,42

-2,00 až 3,92


Legenda: *95% IS rozdílu mediánů, u ostatních parametrů se jedná o 95% IS rozdílu průměru.

Tabulka 3: Korelace tøí variant hodnocení sémantické produkce zvíøat mezi jednotlivými vyšetøeními. (Všechny korelace až na † byly statisticky významné.) Korelace (Spearmanovo rS resp. Pearsonovo r) V1 vs. V2

Korelace (Spearmanovo rS resp. Pearsonovo r) V2 vs. V3

Korelace (Spearmanovo rS resp. Pearsonovo r) V1 vs. V3


0,469*

0,477*

0,567*


0,709

0,666

0,562


0,750

0,525

0,366†

Legenda: V1 – 1. vyšetření, V2 – 2. vyšetření, V3 – 3. vyšetření, *Spearmanovo rS, u ostatních parametrů se jedná o Pearsonovo r, † statisticky nesignifikantní výsledek.

nácviku po 1minutové produkci názvù zvíøat u seniorù, kdy byl retest proveden bìhem jednoho týdne. My jsme nezjistili efekt nácviku u 1minutové produkce názvù zvíøat po 6 týdnech u seniorù, avšak zjistili jsme ho v pøedchozí studii po 1 mìsíci u mladých a vzdìlanìjších jedincù (Kopeèek a Kuncová, 2006). Zde se však kromì èasového intervalu retestu projevuje pravdìpodobnì i interakce s výše uvedeným vìkem a vzdìláním. Chybìní efektu nácviku pro sémantickou produkci bylo popsáno v recentní meta-analýze nejen u pacientù se schizofrenií, ale i u zdravých jedincù po retestu provedeném v mediánu 4 mìsícù (Szoke et al., 2008). Test minutové i 30sekundové produkce zvíøat dosáhl dostateèné psychometrické hodnoty spolehlivosti mìøení mezi 1. a 2. vyšetøením (korelaèní koeficient r ≥ 0,7). Pøi dalším testování byly však psychometrické hodnoty suboptimální. To by mohlo být dáno skuteèností, že se v souboru objevili zatím bezpøíznakoví budoucí pacienti s demencí, pro které je typická zvýšená intraindividuální variabilita (MacDonald et al., 2006). Proti tomu však svìdèí výsledky produkce 12 zvíøat, neboś v nich se vìtšina probandù v èase zlepšovala. Dále by se na tom mohla podílet skuteènost, že minimálnì jednou bìhem studie pøekroèilo skóre BDI-II u ètyø jedincù hranici pravdìpodobné depresivní symptomatiky (BDI II > 14). Na druhou stranu jsme v post hoc testování nezjistili významné korelace mezi BDI a produkcí zvíøat za 1 minutu, 30 sekund èi èasu nutného k vyjmenování 12 zvíøat. Na nízké spolehlivosti se dále mùže podílet velký vìkový rozptyl a malý poèet úèastníkù. Jiným omezením studie je skuteènost, že èas na vyjmenování 12 zvíøat a 30sekundová produkce byla získána sekundárnì pøi nahrávání produkce slov za 1 minutu. V naší pøedešlé studii jsme ukázali, že 30sekundové mìøení vysoce korelovalo s minutou produkcí názvù zvíøat (r = 0,882 p < 0,001)(Kopeèek a Štìpánková, 2008). Nedávná studie ka-

64

nadských autorù ukazuje, že 30sekundová slovní produkce zvíøat rozlišovala mezi zdravými seniory a pacienty s MCI (velikost efektu – Cohenovo d = 2,3), jakož i mezi pacienty s AD a pacienty s MCI (Cohenovo d = 1,3) (Cunje et al., 2007). Recentní práce švédských autorù ukazuje, že první tøi 10sekundové intervaly dokázaly odlišit pacienty s AD od pacientù s MCI s pøesností 81,4 % (Fernaeus et al., 2008). Výše uvedená kanadská studie naznaèuje správnost našich pøedpokladù, že vìtšina zdravých jedincù zvládne vyjmenovat 12 zvíøat do 30 sekund, jedinci s MCI se èastìji vyskytují v intervalu 30–60 sekund a pacienti s demencí pak potøebují vìtšinou více než 60 s. Dle této studie zdraví jedinci vyprodukovali za 30 sekund 12,5–14,7 (95 % IS) názvù zvíøat, pacienti s MCI 8,2–10,4 (95 % IS) názvù zvíøat a pacienti s AD 6–7,6 (95 % IS) názvù zvíøat (Cunje et al., 2007). Naše nedávná studie ukázala, že vyjmenování 12 zvíøat významnì korelovalo (r = -0,712, p < 0,001) s poètem zvíøat vyjmenovaných za 1 minutu (Kopeèek a Štìpánková, 2008), avšak 30sekundová produkce dosahovala vyšší korelace s 1minutovým testem. Navíc tato studie ukazuje, že re-testování produkce 12 slov nedosáhlo dostateèné psychometrické spolehlivosti a 30sekundová produkce se tak zdá být lepší variantou. K definitivnímu rozhodnutí, která varianta testu je lepší, je nezbytné provést pøímé srovnání obou variant testu na rozsáhlé a reprezentativní populaci dementních a zdravých jedincù. Použití kratších variant testù, jako je napø. produkce zvíøat, mùže mít svùj pøínos pro rychlý preskrínink v rutinní ambulantní praxi, který by upozornil vyšetøujícího lékaøe na nutnost provedení podrobnìjšího skríninkového testu pro demenci èi stanovení kognitivního deficitu. Zatímco se v ambulancích praktického lékaøe mìøí rutinnì tlak krve, žádný obdobný skrínink kognitivních funkcí se neprovádí ani

P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 2–3 u psychiatra èi neurologa. Kognitivní funkce jsou odrazem èinnosti mozku a dle nedávné studie byl pokles kognitivních funkcí spojen se vzrùstajícím rizikem vzniku mozkové mrtvice v následných 10 letech (Llewellyn et al., 2008). Pokles výkonu v sémantické produkci slov, jakož i v jiných kognitivních testech pøedcházel diagnózu demence i MCI o nìkolik let (Devanand et al., 1997; Howieson et al., 2008). Kognitivní funkce tak mohou být relativnì levným a dostupným ukazatelem subklinických degenerativních zmìn mozku, které by mohly být terapeuticky øešeny døíve než pøi klinických projevech ve formì iktu èi demence. Studie byla podporována grantem MŠMT 2D06013 a výzkumným zámìrem MZ0PCP2005.

Pùvodní práce Podìkování patøí PhDr. Marku Preissovi, PhD. za umožnìní této práce v rámci jím vedeného projektu, sleènì Adéle Jenèové, studentce psychologie FF UK, a externí spolupracovnici paní Zdeòce Procházkové za jejich pomoc a péèi pøi sbìru a zpracování dat. MUDr. Miloslav Kopeèek, PhD. Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8 – Bohnice E-mail: [email protected] http://www.webpark.cz/kopecek Fax: 266 003 337 Do redakce došlo: 23. 2. 2009 K publikaci pøijato: 6. 4. 2009

LITERATURA Audit C. Transforming primary care: the role of PCTs in shaping and supporting general practice. Audit Commission, London 2004.

Kopeèek M, Kuncová A. Efekt nácviku generování slov a testování alternativní verze. Psychiatrie 2006; 10: 211-215.

Baldo JV, Schwartz S, Wilkins D, Dronkers NF. Role of frontal versus temporal cortex in verbal fluency as revealed by voxel-based lesion symptom mapping. J Int Neuropsychol Soc. 2006; 12:896-900.

Kopeèek M, Štepánková H. Psychomotorické tempo a rychlost vyhledávání v sémantické pamìti. Èasopis lékaøù èeských 2008a; 147:44-48.

Cooper DB, Lacritz LH, Weiner MF, Rosenberg RN, Cullum CM. Category fluency in mild cognitive impairment: reduced effect of practice in testretest conditions. Alzheimer Dis Assoc Disord 2004; 18:120-122. Cooper DB, Epker M, Lacritz L, Weine M, Rosenberg RN, Honig L, Cullum CM. Effects of practice on category fluency in Alzheimer‘s disease. Clin Neuropsychol 2001; 15:125-128. Cunje A, Molloy DW, Standish TI, Lewis DL. Alternate forms of logical memory and verbal fluency tasks for repeated testing in early cognitive changes. Int Psychogeriatr 2007; 19:65-75. Devanand DP, Folz M, Gorlyn M, Moeller JR, Stern Y. Questionable dementia: clinical course and predictors of outcome. J Am Geriatr Soc 1997; 45:321-328. Fernaeus SE, Ostberg P, Hellstrom A, Wahlund LO. Cut the coda: early fluency intervals predict diagnoses. Cortex 2008; 44:161-169. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. „Mini-mental state“. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975; 12:189-198.

Kopeèek M, Štìpánková H. Jak je nejlépe hodnotit sémantickou slovní produkci zvíøat v klinické praxi? Neurol. pro Praxi 2008b; 9:367-370. Kopeèek M, Preiss M, Štìpánková H. Psychomotorické tempo a rychlost vyhledávání v pamìti v prùbìhu fyziologického stárnutí. Psychiatrie 2007a;11:Suppl.2, 39-41. Kopeèek M, Preiss M, Kawaciuková R. Rychlost pøepínání mezi automatizovanými sadami (test pøepínání mezi n-kategoriemi). Psychiatrie 2007b; 11:208–213. Llewellyn DJ, Lang IA, Xie J, Huppert FA, Melzer D, Langa KM. Framingham Stroke Risk Profile and poor cognitive function: a population-based study. BMC Neurol 2008; 8:12. MacDonald SW, Nyberg L, Backman L. Intra-individual variability in behavior: links to brain structure, neurotransmission and neuronal activity. Trends Neurosci 2006; 29:474-480. Ostberg P, Crinelli RM, Danielsson R, Wahlund LO, Bogdanovic N, Fernaeus SE. A temporal lobe factor in verb fluency. Cortex 2007; 43:607-615.

Harrison JE, Buxton P, Husain M, Wise R. Short test of semantic and phonological fluency: normal performance, validity and test-retest reliability. Br J Clin Psychol 2000; 39:181-191.

Pihlajamaki M, Tanila H, Hanninen T, Kononen M, Laakso M, Partanen K, Soininen H, Aronen HJ. Verbal fluency activates the left medial temporal lobe: a functional magnetic resonance imaging study. Ann Neurol 2000; 47:470-476.

Henry JD, Crawford JR, Phillips LH. Verbal fluency performance in dementia of the Alzheimer‘s type: a meta-analysis. Neuropsychologia 2004; 42:1212-1222.

Proust-Lima C, Amieva H, Dartigues JF, Jacqmin-Gadda H. Sensitivity of four psychometric tests to measure cognitive changes in brain agingpopulation-based studies. Am J Epidemiol 2007; 165:344-350.

Howieson DB, Carlson NE, Moore MM, Wasserman D, Abendroth CD, Payne-Murphy J, Kaye JA. Trajectory of mild cognitive impairment onset. J Int Neuropsychol Soc 2008; 14:192-198.

Robinson LJ, Thompson JM, Gallagher P, Goswami U, Young AH, Ferrier IN, Moore PB. A meta-analysis of cognitive deficits in euthymic patients with bipolar disorder. J Affect Disord 2006; 93:105-115.

Kilada S, Gamaldo A, Grant EA., Moghekar A, Morris JC, O‘Brien RJ. Brief screening tests for the diagnosis of dementia: comparison with the mini-mental state exam. Alzheimer Dis Assoc Disord 2005; 19:8-16.

Szoke A, Trandafir A, Dupont ME, Meary A, Schurhoff F, Leboyer M. Longitudinal studies of cognition in schizophrenia: meta-analysis. Br J Psychiatry 2008; 192:248-257.

Knottnerus JA, van Weel C, Muris JW. Evaluation of diagnostic procedures. Bmj 2002; 324:477-480.

Topinková E, Jirák R, Kožený J. Krátká neurokognitivní baterie pro screening demence v klinické praxi: sedmiminutový screeningový test. Neurol. pro Praxi 2002; 323-328.

Kopecek M, Serbinova I, Frankova V, Preiss M, Stepankova H. Could screening for dementia be conducted more quickly?, in The XIV World Congress of Psychiatry, pp P-02-021. Èeská a slovenská Psychiatrie, Prague. 2008; 991.

Zakzanis KK, Leach L, Kaplan E. On the nature and pattern of neurocognitive function in major depressive disorder. Neuropsychiatry Neuropsychol Behav Neurol 1998; 11:111-119.

Kopeèek M. Psychomotorické tempo, rychlost øeèi a myšlení. Psychiatrie pro praxi 2007; 8:213-215.

65

TEST-RETEST MINUTOVÉ SLOVNÍ PRODUKCE V KATEGORII

Recommend Documents