Proces založení živnosti

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ústav práva a humanitních věd

Proces založení živnosti

Diplomová práce

BRNO 2007

Vedoucí Diplomové práce: JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D.

Vypracoval: Bc. Miloslav Dobšík

Chtěl bych zde poděkovat především JUDr. Bohumile Salachové, Ph.D. za její připomínky, konzultace a odbornou pomoc při tvorbě této diplomové práce.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vyřešil samostatně za použití literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 22. března 2007

…………………………

Abstract Dobšík, M. The process of business floatation. Diploma thesis, Brno 2007. The main goal of this diploma thesis is practical application of theoretical pieces of knowledge for concrete business floatation, the restaurant. The work contains processing of informations and analysis of reached results.

Abstrakt Dobšík, M. Proces založení živnosti. Diplomová práce, Brno 2007. Hlavním cílem této diplomové práce je praktická aplikace teoretických poznatků z oblasti právních předpisů pro vznik konkrétní živnosti, restauračního zařízení. Práce zahrnuje zpracování informací a rozbor dosažených výsledků.

1

Obsah Obsah ............................................................................................................................... 1 1.

Úvod a cíl práce ....................................................................................................... 4

2.

Právní a literární prameny, metodika .................................................................... 6 2.1.

Vymezení právní úpravy podnikání.................................................................... 6

2.1.1.

Historický vývoj právní úpravy podnikání................................................... 6

2.1.2.

Právní úprava podnikání v evropských zemích ........................................... 7

2.2.

Prameny právní úpravy podnikání...................................................................... 8

2.2.1.

Soukromoprávní rámec právních vztahů v podnikání.................................. 8

2.2.2.

Veřejnoprávní rámec právních vztahů v podnikání ..................................... 9

2.3.

Živnostenské právo .......................................................................................... 10

2.3.1.

Živnost ..................................................................................................... 10

2.3.2.

Provozování živnosti ................................................................................ 12

Provozování živnosti státním příslušníkem EU......................................................... 13 2.3.3.

Rozdělení živností..................................................................................... 16

2.3.4.

Živnostenské oprávnění ............................................................................ 20

2.3.5.

Povinnosti živnostníků .............................................................................. 21

2.3.6.

Živnostenský úřad a živnostenský rejstřík ................................................. 22

2.4.

Základy pracovněprávního vztahu.................................................................... 25

2.4.1.

Formy pracovního poměru ....................................................................... 25

2.4.2.

Mzdové předpisy ...................................................................................... 27

2.4.3.

Pracovní doba a doba odpočinku, dovolená ............................................. 28

2.5.

Financování podnikání a zdroje financování..................................................... 29

2.5.1.

Vklad tichého společníka .......................................................................... 30

2.5.2.

Bankovní úvěry......................................................................................... 31

2.5.3.

Postup při získání bankovního úvěru ........................................................ 36

2.5.4.

Zánik úvěrové smlouvy ............................................................................. 38

2

2.6.

3.

2.6.1.

Marketingová analýza trhu....................................................................... 39

2.6.2.

SWOT analýza.......................................................................................... 40

Vlastní práce .......................................................................................................... 42 3.1.

Úvod................................................................................................................ 42

3.1.1.

Přehled postupu ve vlastní práci............................................................... 42

3.1.2.

Podmínky, za kterých je možno začít podnikat .......................................... 42

3.1.3.

Charakteristika restaurace ....................................................................... 43

3.2.

4.

Základy marketingové analýzy trhu, SWOT analýza ........................................ 39

Proces založení živnosti ................................................................................... 47

3.2.1.

Zhodnocení možností a faktorů trhu, SWOT analýza................................. 47

3.2.2.

Předmět činnosti a zaměření restaurace ................................................... 55

3.2.3.

Technické a ekonomické propočty ............................................................ 57

3.2.4.

Získání koncesní listiny............................................................................. 69

Diskuze ................................................................................................................... 71 4.1.

Zhodnocení projektu................................................................................. 71

4.2.

Propagace firmy....................................................................................... 72

4.3.

Možnosti dalšího rozvoje .......................................................................... 73

5.

Závěr ...................................................................................................................... 78

6.

Použitá literatura................................................................................................... 79

Přílohy............................................................................................................................ 81

3

4

1. Úvod a cíl práce

Úvodem bych chtěl představit svoji diplomovou práci na téma Proces založení živnosti, v tomto konkrétním případě restaurace Sherwood, lokalizované v parku Akátky na Sídlišti Vinohrady. Dané téma jsem si zvolil především z toho důvodu, že mě tato oblast zajímá a mám s ní i určité praktické zkušenosti, navíc se domnívám, že by tento projekt byl ekonomicky úspěšný jak vzhledem k velikosti potencionálního trhu a tím i počtu možných zákazníků, ale i proto, že podobně zaměřená restaurace v lokalitě chybí. Práce je tvořena třemi hlavními oddíly, v první části se věnuji především teoretickým základům, a to vymezení právní úpravy podnikání obecně a pramenům práva, které toto podnikání upravují a dále i ostatním právním a marketingovým oblastem, se kterými je třeba se před vlastním založením dané živnosti seznámit. Jsou to především základy pracovněprávního vztahu, informace o možném financování projektu, ale i teoretický podklad aplikované metody marketingové analýzy trhu, díky které bylo možno získat informace o zákaznících, existující konkurenci a dodavatelích a tyto analyzovat. Druhým oddílem je potom vlastní práce, jejíž cílem je po úvodním seznámením se s zamýšleným projektem a charakteristikou restaurace a jejího okolí s fotodokumentací především provést potencionálního podnikatele vlastním procesem založení konkrétního typu živnosti. Jedná se o praktickou aplikaci teoretických poznatků z prvního oddílu a zahrnuje všechny aspekty takovéhoto podnikatelského záměru. Po prvotní marketingové analýze trhu, ze které si lze vytvořit obrázek o požadavcích trhu, konkurenci, možnostech a příležitostech pro firmu je poté definován předmět činnosti a především pak zaměření restaurace na určitou konkrétní skupinu zákazníků v rámci nabízených služeb a jejich kvality. Nezbytné jsou také technické a ekonomické propočty a zhodnocení daného projektu, především definice potřeby pracovní síly, pracovní doby i potřeby místa

5

v provozu stejně jako ekonomické zhodnocení celého projektu, zda má tento vůbec po ekonomické stránce smysl. V posledním oddílu svojí diplomové práce se potom v rámci diskuze věnuji zhodnocení celého projektu, především možným odchylkám reálné situace od odhadované a možnostem, díky kterým by firma mohla dále upevnit svoji pozici na trhu, nabízejícím se formám propagace restaurace či poměrně obsáhle nejrůznějším možnostem jejího dalšího rozvoje a zkvalitňování již nabízených služeb. Diplomovou práci zakončuje závěrečné zhodnocení, respektive zamyšlení se nad celým tímto projektem a nezbytný seznam použité literatury a zdrojů.

6

2. Právní a literární prameny, metodika

Úvodem teoretické části diplomové práce je třeba se alespoň v základech zmínit o obecném vymezení právní úpravy podnikání, především jejím vývojem, právní úpravou v evropských zemích, soukromoprávním a veřejnoprávním rámcem právní úpravy podnikání. (Janků a kol, 2001, s. 5 - 11).

2.1.

Vymezení právní úpravy podnikání

2.1.1. Historický vývoj právní úpravy podnikání Jak ji definuje Janků (2001, s. 5), právní úprava podnikání, tradičně vycházela ze dvou stěžejních pojmů „obchodník“ a „obchody“. Obchodníkem se rozumí ten, kdo uskutečňuje vlastním jménem, nezávisle obchody za účelem získání trvalého zdroje příjmů. Pojmem obchod potom zpravidla vymezujeme určitou činnost, úkony či výkon povolání, které činí z konkrétní osoby obchodníka. Již z tohoto vymezení lze pozorovat úzkou provázanost obou pojmů. Lze tedy spíše hovořit o dvou aspektech - subjektivním a objektivním – jedné a téže oblasti právní regulace, která bývá tradičně nazývána obchodním právem. Jako právní disciplína je úzce spjatá se vznikem obchodních kodexů (moderním prototypem zde byl francouzský Code de commerce z napoleonské doby). Vývoj sklonku devatenáctého a zejména pak dvacátého století naopak přinesl – při zachování pojmu obchodního práva – jistý odklon od vytváření samostatných obchodních kodexů a začleňování právní úpravy „obchodníků“ a „obchodů“ do širšího rámce kodexu občanského.

7

2.1.2. Právní úprava podnikání v evropských zemích Jak se dále zmiňuje Janků (2001, s. 5), právní úprava, zahrnovaná pod pojem „obchodního práva“ představuje lex specialit k právu občanskému. Občanské právo je obecným základem (lex generalis), na němž je postaveno obchodní právo jako soubor speciálních norem nestanovících v podstatě nic jiného, než odlišnosti v právním statutu „obchodníků“ a „obchodů“ od obecných ustanovení občanského zákoníku. Legislativní vývoj ve vyspělých státech Evropy ovšem proměnil toto jednoduché schéma v systém podstatně složitější. Některé subjekty, jejichž hlavní náplní činnosti je „obchodování“, jsou z různých důvodů upraveny mimo obchodní kodexy, povětšinou v rámci občanských zákoníků (např. společnosti, jejichž předmětem je obchod s nemovitostmi nebo výstavba obytných budov). Jiné subjekty podnikatelského charakteru, které mají dle právního řádu dané země postavení obchodníka, jsou potom právně upraveny zvláštními zákony, ať se jedná o osoby fyzické nebo právnické osoby v podobě tradičních obchodních společností či mimo rámec obecné úpravy obchodních společností (finanční instituty). Také právní rámec „obchodů“ můžeme v některých zemích nalézt částečně v obchodním zákoníku, částečně v zákoníku občanském či jiných, speciálních právních předpisech (předpisy upravující cenné papíry či tzv. autorské právo a další). Spolu s těmito prameny má v evropských státech značný význam četná judikatura z obchodních sporů, která upřesňuje výklad i aplikaci jednotlivých obchodně právních norem (např. judikatura upřesňující výklad jednotlivých skutkových podstat tzv. nekalé soutěže). Moderní ekonomický vývoj potom nalezl svůj odraz ve vytváření zvláštních účelových disciplín, souvisejících velmi úzce s tradičním obchodním právem, avšak přesahující je některými svými aspekty (převážně veřejnoprávními). Tak můžeme vysledovat existenci práva konkurzního, práva daňového, práva hospodářské soutěže či práva směnečného. Další dimenzi pak dodává vývoji právní úpravy tzv. sekundární normotvorná Evropských společenství. V jejím rámci pronikají do právní úpravy „obchodníků“ a „obchodů“ snahy o harmonizaci a unifikaci hmotného obchodního práva v podobě

8

směrnic ES, stanovících jednak minimální společné obsahové požadavky na právní úpravu ve všech členských zemích ES, jednak nástin budoucí podoby „Evropské akciové společnosti“ či „Evropského družstva“ pro právnické osoby, založené zakladateli z alespoň dvou členských zemí ES. Uvedeným tendencím se nevyhnulo ani znovunastolení právní úpravy podnikání soukromých osob v rámci zavádění tržního hospodářství po roce 1989 v Československu, později v České Republice. Vzhledem k tomu, že tato právní úprava byla budována v rámci kontinuity se socialistickým právním řádem, byla a je příčinou jistých specifik ve vývoji českého obchodního práva i předpisů souvisejících. Prvním významným posunem bylo nahrazení pojmu „obchodník“ pojmem „podnikatel“, dalším specifikem českého práva byly a stále ještě jsou dopady restitučních a privatizačních zákonů, umožňujících odstátnění výrobních prostředků a dalšího, převážně státního majetku a vytvoření plurality vlastnických subjektů jako nezbytnou podmínku fungování tržní konkurence.

2.2.

Prameny právní úpravy podnikání

2.2.1. Soukromoprávní rámec právních vztahů v podnikání Soukromoprávní úprava podnikatelských vztahů dle Janků (2001, s. 7) je velmi zjednodušeně dána spojením občanskoprávních základů podnikání a obchodního práva jako účelově vytvořeného souboru právních norem. Vztah občanského a obchodního práva lze tedy vymezit jako vztah obecného a speciálního právního předpisu. Občanské právo je obecným základem, na němž je postaveno obchodní právo jako soubor speciálních norem, stanovících odlišnosti od obecných ustanovení občanského zákoníku. Za obchodní právo lze tedy považovat ony normy soukromého práva, které upravují právní postavení podnikatelů a odchylky v režimu jejich právních vztahů od obecných

9

předpisů občanského práva. Obchodní právo se vyznačuje širokou dispoziční volností podnikatelů, značná část je dispozitivní povahy, subjekty se tedy mohou od nich odchýlit projevem své vůle. V rámci vymezení soukromoprávní úpravy vztahů v podnikání je ovšem nezbytné připomenout další oblast právní úpravy, řazené k právu soukromému, a sice individuální pracovní právo, které upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na základě pracovněprávních smluv.

Prameny soukromoprávní úpravy podnikání Základním pramenem občanského práva je občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb. Ve znění pozdějších změn a doplňků, především novela zákonem č. 512/1991 Sb.) Základním

pramenem

obchodního

práva

je

obchodní

zákoník,

zákon

č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Stěžejním pramenem pracovního práva je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

2.2.2. Veřejnoprávní rámec právních vztahů v podnikání Přestože jádro právní úpravy podnikání má charakter úpravy soukromoprávní, předpokládající vzájemnou rovnost subjektů a umožňující jejich vlastní iniciativu odchýlením se v konkrétních vztazích od dispozitivních ustanovení právních norem, souvisí

s touto

soukromoprávní

úpravou

řada

právních

předpisů,

obsahujících

veřejnoprávní normy. Dle Janků (2001, s. 10) se v podstatě jedná o jakýsi rámec, stanovený státem jednotně pro všechny podnikající subjekty v podobě příkazů, omezení a povinností v okamžiku, kdy je potřeba prosadit výrazně celospolečenské zájmy. Takovýmito zájmy může být například zájem na jednotných pravidlech soutěžení mezi jednotlivými konkurenty na trhu, zájem na ochraně občana jako spotřebitele výrobků či služeb, podnikateli poskytovaných, dále pak zájem na ochraně národní ekonomiky před ztrátovými či nepřizpůsobivými podnikatelskými subjekty, jež by potencionálně mohly ohrozit ostatní perspektivní podnikatele. V neposlední řadě má také stát zájem na zatížení

10

podnikatelů různými finančními platbami (daně, odvody či poplatky) za účelem tvorby příjmů státního rozpočtu. Toto vše pak upravují zákony, které spadají do oblasti správního, finančního či procesního práva.

Prameny veřejnoprávní úpravy podnikání Vzhledem k množství uvádím pouze nejvýznamnější právní předpisy, týkající se nějak tématu práce. Uvést lze především zákon o ochraně hospodářské soutěže, č. 143/2001 Sb., který vytváří pravidla tzv. soutěžního práva, živnostenský zákon, č. 455/1991 Sb., ve znění změn a doplňků pozdějších let, dále pak daňové zákony, zákon o cenách či zákon o účetnictví.

2.3.

Živnostenské právo

Vzhledem k tomu, že téma mojí diplomové práce se týká založení živnosti, považuji za nezbytné stěžejní část teoretické části diplomové práce věnovat oblasti živnostenského práva, jeho definici, specifikaci činností, které do něj spadají, všeobecných podmínek provozování živnosti, rozdělení živností, dále pak živnostenskému oprávnění a činnosti živnostenského úřadu. Na těchto teoretických základech pak mohu ve vlastní práci specifikovat konkrétní živnost i všechny zákonné podmínky, které musí podnikatel při jejím vzniku splnit. Kromě jiných pramenů čerpám především z knihy Živnostenský zákon s komentářem a příklady podle stavu k 01.11.2006.

2.3.1. Živnost Živnostenské právo, jak dále uvádí Janků (2001, s. 12), má v našich zemích velmi dlouhou tradici. Jedná se o úpravu, která zajišťuje fyzickým a právnickým osobám rovné právo provozovat konkrétně vymezené činnosti při splnění předem definovaných podmínek. Toto

11

právo je třeba chápat jako veřejnoprávní, jehož obsahem je možnost fyzických a právnických osob podnikat za podmínek a v rozsahu uvedeném v zákoně. Všechny tyto podmínky a náležitosti, které musí každá osoba splnit, aby její činnost byla podnikáním podle českého právního řádu, obsahuje zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Živnostenským podnikáním se rozumí jakákoliv podnikatelská činnost, pokud není zákonem zakázána a pokud nepředstavuje některou ze specializovaných činností, vyloučených zákonem ze živnostenského podnikání.

Živností je soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek, stanovených zákonem.

1. soustavná činnost Rozumí se výkon, který trvá delší časové období nebo se pravidelně opakuje (živnost nemůže být činnost ojedinělá či nahodilá). 2. samostatnost Odlišuje živnostenské podnikání od zaměstnaneckého poměru, podnikatel rozhoduje sám o způsobu, organizaci a rozsahu své práce a také o době a místě výkonu. 3. pod vlastním jménem Podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti pod svým obchodním jménem (pod obchodní firmou - pokud je zapsán do obchodního rejstříku). Fyzická osoba, která není zapsána do obchodního rejstříku, činí právní úkony pod vlastním jménem a příjmením včetně dodatku, který buď odlišuje osobu podnikatele nebo rozlišuje druh podnikání. Dodatky jsou buď osobní nebo věcné. 4. na vlastní odpovědnost Vyjadřuje, že podnikatel odpovídá za své závazky v souvislosti s podnikatelskou činností svým majetkem.

12

5. za účelem dosažení zisku Není rozhodující zda bylo zisku skutečně dosaženo nebo pro jaké účely bude zisk použit, rozhodující je, že podnikatel chce zisku dosáhnout. 6. činnost provozována za podmínek stanovených ŽZ - dodržovat ŽZ.

2.3.2. Provozování živnosti Jak uvádí Horzingová (2006, s. 32), živnost může být provozována fyzickou nebo právnickou osobou. Pro ohlašovací živnosti postačí, pokud podnikatel splní podmínky stanovené ŽZ a ohlašovateli vzniká na provozování těchto živností právní nárok. Oprávnění podnikat vzniká dnem ohlášení živnosti. Jedná-li se o provozování živnosti zahraniční osobou nebo tuzemskou právnickou osobou, vzniká teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku a není-li tato osoba ještě zapsána, vznikne jí živnostenské oprávnění teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku. V rámci podmínek způsobilosti provozovat živnost rozlišuje zákon mezi obecnými a zvláštními podmínkami způsobilosti. Pro koncesované živnosti, jenž jsou činnosti taxativně vymezené. V příloze ŽZ je nutno splnit nejen podmínky stanovené tímto zákonem a taktéž požádat o vydání koncesní listiny, která je formou státního povolení k provozování živnosti. Právo podnikat vzniká v tomto případě až nabytím právní moci koncesní listiny. Na provozování koncesované činnosti právní nárok nevzniká. Fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR (dále zahraniční osoba) může v ČR provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba, pokud živnostenský zákon nebo jiný zákon pro ni nestanoví zvláštní podmínky. Za českou osobu se považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území ČR. Bydlištěm se rozumí trvalý pobyt na území ČR. Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodlá podnikat v ČR, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt.

13

Provozování živnosti státním příslušníkem EU Fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky ("zahraniční fyzická osoba"), která je občanem členského státu Evropské unie, EHP a Švýcarska, může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nemusí k pobytu do 3 měsíců předkládat živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti doklad o povolení k pobytu na území České republiky podle § 5 odst. 5 Živnostenského zákona. V případě, že občan jiného členského státu chce pobývat na území ČR po dobu delší než 3 měsíce (např. za účelem zaměstnání, podnikání, studia), má nárok (nikoli však povinnost) žádat vydání „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství“. Žádost o povolení k pobytu se podává na zastupitelském úřadu ve státě bydliště nebo přímo na cizinecké policii v České republice.

Všeobecné podmínky provozování živností (část I, §6 Živnostenského zákona) a) dosažení věku 18 let ke vzniku živnostenského oprávnění, b) plná způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnost, d) u fyzických osob doklad o vyrovnání všech daňových nedoplatků vůči územním finančním orgánům. Tento doklad vydá příslušný finanční úřad. U právnických osob musí tyto všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce.

14

Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen: a) pro úmyslný trestný čin i nepodmíněnému trestu odnětí Svobody v trvání alespoň l rok, b) pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s podnikám, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost dokládá zahraniční fyzická osoba dokladem vydaným státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech nepřetržitě více než 3 měsíce zdržovala. Doklady zakládající bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců.

Pokud podnikatel – fyzická osoba nesplnila prvé dvě z výše uvedených všeobecných podmínek, může je nahradit tak, že prostřednictvím zákonného zástupce ustanoví fyzickou osobu splňující všeobecné, popřípadě i zvláštní podmínky – viz dále. Tato osoba je zákonem nazývána jako odpovědný zástupce.

Zvláštní podmínky provozování živnosti (část I, §7 Živnostenského zákona) Zvláštní podmínky kladené na živnostníky se liší podle toho, zda se jedná o živnost řemeslnou,

vázanou

či

koncesovanou.

Týkají

se

především

odborné

způsobilosti, u koncesovaných živností též osobních vlastností, morální a profesionální spolehlivosti podnikatele. Nelze-li odbornou nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy. Odbornou způsobilost může živnostník zajistit též ustanovením odpovědného zástupce. Pokud by vláda obecně závazným předpisem – vládním nařízením – stanovila, že podnikatel je povinen zajistit výkon živností osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, vede podnikatel o těchto osobách zvláštní evidenci. Evidence týkající se odborné způsobilosti uchovává po dobu minimálně 3 let od skončení jejich činnosti.

15

Překážky v podnikání (část I, §8 Živnostenského zákona) Živnost nemohou provozovat fyzické (popř.právnické) osoby, u nichž existuje některá ze zákonem stanovených překážek podnikání. K těmto překážkám patří: a) prohlášení konkurzu na majetek osoby (avšak pouze jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku úpadce musí být ukončeno) b) období od ukončení konkurzu, nebo zamítnutí návrhu na konkurz pro nedostatek majetku, c) uložení trestu zákazu činnosti soudem nebo orgánem státní správy, po dobu, kdy tento zákaz trvá. Povolení živnosti by představovalo maření účelu tohoto trestu.

Důvodem překážky provozování (resp. získání) živnostenského oprávnění, uvedeném v b bodě a), b), je skutečnost, že předchozí neúspěchy podnikatele vyjádřené úpadkem či provedením vyrovnání v dřívějším podnikání, vyvolávají nedůvěru v jeho podnikatelské schopnosti a v jeho důvěryhodnost. Se zřetelem na konkrétní okolnosti však ŽÚ může tuto překážku prominout. Obdobné účinky pro vydání živnostenského oprávnění má též i skutečnost, že žadateli bylo zrušeno živnostenské oprávnění v živnosti, která je předmětem nové žádosti, resp. ohlášení. Tato „překážka“ trvá pouze po dobu jednoho roku od zrušení předchozího živnostenského oprávnění. V souvislosti s okolnostmi, znemožňujícími provozování živnosti je možno rovněž poukázat

na zákaz konkurence Obchodním

zákoníkem pro

statutární orgány,

popř. společníky jednotlivých obchodních společností a obecný zákaz podnikání pro některé státní zaměstnance, daný zvláštními předpisy (platí např. pro soudce, státní zástupce, vojáky z povolání). Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz a řízení nebylo skončeno, může činit úkony související se změnou, nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem správce konkurzní podstaty.

16

2.3.3. Rozdělení živností (část I, §9 Živnostenského zákona) Živnosti jsou dle vzniku živnostenského oprávnění rozděleny na: a) ohlašovací – smějí být při splnění stanovených podmínek provozovány na základě ohlášení b) koncesované – smějí být provozovány na základě koncese.

Ohlašovací živnosti Ohlašovací živnosti je možno provozovat na základě pouhého ohlášení, pokud ohlašovatel splňuje podmínky stanovené zákonem. Ke vzniku živnostenského oprávnění tedy není třeba souhlasu či rozhodnutí živnostenského úřadu. Tento režim vzniku živnostenského oprávnění tedy představuje výraznou liberalizaci podmínek podnikání. ŽÚ následně přezkoumá podaná hlášení, zda-li splňují předepsané náležitosti. Pokud by zjistili, že podnikatel podmínky stanovené pro provozování ohlašovací živnosti nesplňuje, vydá rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo. Podnikatel se proti tomuto může odvolat k nadřízenému orgánu státní správy a pokud by tento dané rozhodnutí potvrdil, má podnikatel právo požádat o přezkoumání rozhodnutí soudem.

Ohlašovací živnost se dělí na řemeslné, vázané a volné.

Živnosti řemeslné Tyto živnosti jsou definovány pro okruh činností, které taxativně vymezuje příloha. Pokud tato příloha nestanoví jinak, musí ohlašovatel prokázat způsobilost: a) výučním listem v oboru, nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního poměru v oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, b) vysvědčením o ukončení studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než čtyři roky a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,

17

c) vysvědčení o maturitní zkoušce, v oboru střední odborné školy nebo učiliště dokladem o dvouleté praxi v oboru, d) diplomem, nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studia a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru.

Doklady odborné způsobilosti může ohlašovatel nahradit: a) výučním listem v příbuzném tříletém oboru a dokladem o vykonání čtyřleté praxe, b) vysvědčením o ukončení studia příbuzného studijního oboru kratším než čtyři roky a vykonáním čtyřleté praxe, c) vysvědčením o maturitní zkoušce v příbuzném oboru a tříletou praxí, d) diplomem o absolvování vysoké školy, v příbuzném oboru a dvouletou praxí, e) osvědčením o rekvalifikaci vydaným akreditovanou institucí a čtyřletou praxí, f) dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky před komisí a dokladem o čtyřleté praxi.

Praxí v oboru se rozumí výkon odborných činností v oboru, dále samostatné provozování živnosti nebo živnosti příbuzného oboru a činnost osoby odpovědné za vykonání samostatné odborné práce v oboru. Praxí se rozumí také základní nebo náhradní vojenská služba, civilní služba pouze pokud v jejím rámci byly vykonávány příslušné odborné práce. Dokladem o výkonu praxe je příslušné písemné potvrzení. Mezi řemeslné živnosti patří např. zámečnictví, klempířství, opravy silničních vozidel, modelářství, zednictví, opravy hudebních nástrojů apod.

Živnosti vázané Tyto živnosti jsou uvedeny taxativním výčtem v příloze č. 2 ŽZ. U jednotlivých živností je stanovena povinnost doložit další odbornou způsobilost, kterou může ohlašovatel získat zvláštní zkouškou nebo osvědčením vydaným orgánem státní správy nad rámec odborné

18

způsobilosti, jako je např. vyučení. středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, rekvalifikace, případně praxe v oboru. Příslušný důvod této zvláštní zkoušky je uveden v příloze č. 2 živnostenského zákona. Jedná se o činnosti jako např.: montáž tlakových zařízení, revize zdvihacích zařízení, výroba letadel, opravy el. strojů apod. Průkazy a osvědčení tohoto druhu nejsou formalitou státního povolení, ale k výkonu činnosti je potřebuje nejenom živnostník, ale i osoba – zaměstnanec, pokud má tyto práce vykonávat v rámci činnosti podniku. V případě vázaných, řemeslných a koncesovaných živností, a v případě, že statutární orgán obchodní společnosti splňuje zvláštní způsobilost pro provozování těchto živností, nemusí společnost pro tuto živnost ustanovovat odpovědného zástupce, pouze doloží ŽÚ tuto způsobilost.

Živnosti volné K provozování živností volných není třeba žádné odborné způsobilosti. Postačí pokud ohlašovatel splňuje obecné podmínky k podnikání. ŽZ neuvádí taxativně volné živnosti, jako je tomu v případě živností vázaných či řemeslných, avšak výčet živností volných nalezneme ve vládním nařízení č. 140/2000 Sb.

Živnosti koncesované U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění na základě udělení koncese, tj.státního povolení. Okruh těchto živností vymezuje taxativním způsobem příloha ŽZ, která rovněž stanoví jaké předpoklady musí být pro udělení koncese splněny. Důvodem udílení koncesí na určité činnosti je zejména ochrana veřejného zájmu z hlediska vysokých nároků na zvláštní odbornou způsobilost danou povahou provozu (např. výroba zdravotních zařízení, montáž telekomunikačních zařízení), resp. Jeho nebezpečností vůči okolí (např. zacházení se zdroji záření, výroba výbušnin, zvláště nebezpečných jedů a žíravin, zbraní a střeliva apod.).

19

Na vydání koncese není právní nárok. V případě zamítavého rozhodnutí je ovšem přípustné odvolání k vyššímu orgánu státní správy. Rovněž tak i v případech, jestliže by postupem živnostenského úřadu došlo k porušení zákona, má žadatel o udělení koncese právo požádat soud o přezkoumání rozhodnutí státního orgánu (podáním žaloby podle OSŘ proti rozhodnutí správního orgánu). Charakteristickým znakem koncesovaných živností je dále to, že provozovateli koncesované živnosti mohou být uloženy podmínky výkonu živnosti (omezujícího charakteru). Např. z důvodu veřejného zájmu může být provozování živnosti vymezeno určitým územím (např. v zájmu silniční dopravy), popř. koncese může být vydána jen na dobu určitou.

Druhy živností podle předmětu činnosti Toto členění provádí zákon z hlediska vymezení rozsahu živnostenského oprávnění u jednotlivých živností. Vycházím z definice Horzigové (2006, s. 57). Rozsah oprávnění je vymezen zvlášť pro jednotlivé druhy, hranice mezi nimi však nejsou nikterak ostré. Pro účely vymezení rozsahu živnostenského oprávnění rozděluje zákon živnosti na obchodní, výrobní a na živnosti, poskytující služby.

Živnosti obchodní Rozsah obchodních živností pokrývá koupi zboží za účelem dalšího prodeje, prodej zboží, pronájem průmyslového zboží, pronájem motorových vozidel a provádění dražeb. Podnikatel je oprávněn provádět servis dodaného zboží za předpokladu, že k tomu použije odborně způsobilých osob.

Živnosti výrobní Do výrobních živností patří kromě výroby zboží také jeho prodej a oprava, pronájem vlastních výrobků i výrobků jiných výrobců stejného druhu. Podnikatel také může provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků.

20

Živnosti poskytující služby K živnostem poskytujícím služby patří dle zákona poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, provozování cestovních kanceláří, hostinská činnost, provozování zastaváren a další práce a výkony k uspokojování jiných potřeb.

2.3.4. Živnostenské oprávnění (část I, §10, odst. 1 až 10 Živnostenského zákona)

Vznik oprávnění provozovat ohlašovací živnost Provozovat živnost mohou fyzické a právnické osoby jen pokud vyhovují požadavkům uvedeným v zákoně. Dále Janků (2001, s. 20) uvádí, že tyto subjekty musejí splňovat všeobecné, u některých živností pak i speciální podmínky. Fyzická osoba v ohlášení uvede zejména jméno a příjmení, obchodní jméno, státní občanství, bydliště, zda jí nebylo v posledních třech letech zrušeno živnostenské oprávnění, místo podnikání, zda zaměstnává zaměstnance, odpovědného zástupce, pokud je. Právnická osoba uvede zejména obchodní jméno, zda jí nebylo v posledních třech letech zrušeno živnostenské oprávnění, odpovědného zástupce, adresu provozovny, předmět podnikání atd. Ohlášení živnosti musí být řádné, to znamená, že musí splňovat náležitosti dle zákona (viz. předchozí odstavec) a jsou k němu připojeny vyžadované doklady, tj. výpis z rejstříku trestů, v případě řemeslných či vázaných živností doklady prokazující odbornou způsobilost podnikatele či odpovědného zástupce. Má-li ohlášení potřebné náležitosti, je živnostenský list vydán nejpozději do 15 dnů od ohlášení. Oprávnění podnikat však vzniká již samotným dnem ohlášení.

Vznik oprávnění provozovat koncesovanou živnost Žádost o vydání koncese musí splňovat podmínky, shodné pro vznik oprávnění provozovat živnost ohlašovací. Obsahuje – li žádost vady, ŽÚ nezačne s jejím projednáváním dříve,

21

než budou odstraněny. Po vyžádání příslušných stanovisek a vyjádření dalších dotčených orgánů vydá živnostenský úřad ( v případě kladných vyjádření a na základě vlastního uvážení) koncesní listinu. V koncesní listině může ŽÚ stanovit podmínky provozování živnosti. Koncesní listina se vydá podnikateli do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Oprávnění provozovat živnost vzniká doručením koncesní listiny a jejím nabytím právní moci.

Zánik živnostenského oprávnění Zde jen velmi stručně zmíním jednotlivé právní důvody, které vyplívají ze zákona pro zánik živnostenského oprávnění. Po rozhodnutí o zániku je ŽÚ povinen tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům (finanční orgány, orgány sociálního zabezpečení atd). Dle Janků (2001, s. 21), se jedná především o: 

smrt živnostníka (fyzické osoby),



zánik živnostníka (právnické osoby),



uplynutí doby (V okamžiku, kdy byla koncesní listina vydána na dobu určitou a nedošlo k jejímu prodloužení či byla ohlašovací živnost uvedena na dobu určitou),



rozhodnutí ŽÚ (Zde lze rozlišit mezi případem, kdy je rozhodnutí o ukončení povinností ŽÚ – pokud o ně živnostník sám požádá či přestane splňovat podmínky a mezi situací, kdy má ŽÚ právo rozhodnout o ukončení – porušení podmínek pro provozování živnosti, neodstranění vad atd.).

2.3.5. Povinnosti živnostníků Jednotlivé povinnosti živnostníka, které musí splňovat při provozování své živnosti zmíním vzhledem k jejich transparentnosti jen heslovitě: -

v místě podnikání musí zajistit přijímání písemností,

22

-

zajistit účast odpovědného zástupce při provozu,

-

k dispozici musí být doklady o nabytí zboží či materiálu (na provozovně) - dodací listy, faktury, smlouvy atd.,

-

na provozovně, která je určena pro prodej zboží či poskytování služeb je nutná přítomnost osoby, která má znalost českého či slovenského jazyka,

-

bezúhonnost zaměstnanců (povinností podnikatele je bezúhonnost dokázat),

-

prokázat pracovníkům ŽÚ svou totožnost (OP, pas atd.),

-

přerušení živnosti na dobu delší než 6 měsíců písemně oznámit ŽÚ (přerušení nejdéle na dobu 2 let),

-

na provozovně musí být průkaz živnostenského oprávnění,

-

vydat doklad o prodeji zboží či poskytnutí služeb (obchodní jméno, IČO, datum, druh zboží, cena):  jestliže cena není vyšší než 20 Kč, dále telefonní karty, jízdenky, tiskoviny je podnikatel povinen vydat doklad pouze na žádost zákazníka  kopie dokladů se uchovává po dobu 3 let,

-

na žádost ŽÚ sdělit, zda živnost provozuje,

-

zabezpečit znalost hygienických a bezpečnostních předpisů u svých zaměstnanců (i preventivních prohlídek),

-

při provozování živnosti je povinen dodržovat předpisy ze zákona.

2.3.6. Živnostenský úřad a živnostenský rejstřík Živnostenské úřady lze dle oficiálních webových stránek Živnostenského úřadu rozlišit na obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy, jakož i krajské živnostenské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů, a na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy. Zvláštní postavení má Živnostenský úřad České republiky. Rozsah činnosti, úkoly a povinnosti živnostenských jednotlivých stupňů

23

živnostenských úřadů jsou potom:

Obecní živnostenský úřad Vykonává činnosti v rozsahu stanoveném zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je dotčeným orgánem státní správy v územním a stavebním řízení, týká-li se toto řízení koncesovaných živností, živností ohlašovacích vázaných, živností ohlašovacích řemeslných, živností ohlašovacích volných a živností provozovaných průmyslovým způsobem. Provádí živnostenskou kontrolu a ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. Obecní živnostenský úřad vede živnostenský rejstřík v působnosti svého správního obvodu.

Krajský živnostenský úřad Vykonává

řídící,

koordinační,

kontrolní

a

metodickou

činnost

vůči

obecním

živnostenským úřadům ve svém správním obvodu; obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu může nařídit provedení živnostenské kontroly. Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů ve svém správním obvodu. Spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími. Je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření, dále vede živnostenský rejstřík v působnosti svého správního obvodu a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.

Živnostenský úřad České republiky Zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání, vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským živnostenským úřadům; může nařídit živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly. V zákonem stanovených

24

případech rozhoduje jako správní orgán první instance, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů. Vede ústřední evidenci všech podnikatelů, kterým byl vydán průkaz živnostenského oprávnění, spolupracuje na úseku živnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichž působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje živnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími. Je oprávněn vyžadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.

Živnostenský rejstřík Jak se dále uvádí na oficiálních webových stránkách Živnostenského úřadu, každý podnikatel, který získá živnostenské oprávnění, je zapsán do evidence živnostníků do živnostenského rejstříku. Zapisují se zde údaje o podnikatelích, kteří mají živnost na území příslušného živnostenského úřadu, v jejichž kompetenci je jejich vedení.rejstřík se skládá se ze 2 částí: a) veřejná - je možné do ní nahlížet a pořizovat z něj opisy a výpisy za poplatky, b) neveřejná - lze nahlížet pouze v případě prokázání právního zájmu, který se musí prokázat – doložit doklady např. od soudu.

Do rejstříku se zapisují údaje o provozované živnosti, rozsah živnostenského oprávnění, datum vzniku či zániku živnostenského oprávnění, údaje o zaměstnancích, přehled o uložených pokutách a sankcích uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním. Zápis do živnost. rejstříku musí být proveden do 5-ti pracovních dnů ode dne vydání živnostenského oprávnění nebo ode dne, kdy se živnostenský úřad o změně dozvěděl.

25

2.4.

Základy pracovněprávního vztahu

Vzhledem k tomu, že v uvažovaném restauračním zařízení je plánováno využití zaměstnanecké pracovní síly na nejrůznějších postech (číšník, barman, kuchař, pracovník úklidu atd.), je nezbytné se při založení takovéto živnosti zmínit alespoň obecně o pravidlech pracovního poměru. Základy pracovněprávního vztahu vymezuje především Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dále potom 567/2006 Sb. o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy. V kapitole 2.4 využívám informace především z (Zákoník práce podle stavu k 01.02.2007, 2007).

2.4.1. Formy pracovního poměru



dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§74 až 77 zákoníku práce)

Dohoda o provedení práce (§75 zákoníku práce) Dohodu o provedení práce lze uzavřít, pokud rozsah práce nebude uzavřen na vyšší počet než 100 hodin, pokud bude uzavřeno více dohod, nesmí rozsah celkem přesáhnout 100 hodin za rok. Dohodu o provedení práce lze uzavřít písemně, ale i ústně (stejně jako u ostatních typů smluv je však doporučena písemná forma). V dohodě musí být vymezen pracovní úkol. V rámci práce prováděné na dohodu o provedení práce se neplatí sociální a zdravotní pojištění. V uvažovaném projektu se touto dohodou bude řídit především potencionální využívání brigádníků na úklid a podobně, především v letních měsících, kdy je předpokládán nejrušnější provoz zařízení.

Dohoda o pracovní činnosti (§76 zákoníku práce) Uzavírá se vždy písemně, v jejím rámci je možné vykonávat práce, které nepřesahují polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Nezbytnou náležitostí je sjednání odměny

26

a doby její splatnosti. S mladistvými pracovníky do 18-ti let je možné tuto dohodu sjednat pouze v případě, že nebude ohrožen jejich vývoj a zdraví. Významným rozdílem oproti následující dohodě o provedení práce je odvod sociálního a zdravotního pojištění.



pracovní poměr (§30 až 73 zákoníku práce)

Nejčastější a nejběžnější forma zaměstnaneckého poměru, zaměstnavatel jej uzavírá v případech, kdy potřebuje vykonat práci, která představuje jeho hlavní podnikatelskou činnost. Pracovní poměr lze obecně rozdělit na hlavní pracovní poměr, který pracovník uzavírá s jedním zaměstnavatelem na plný úvazek na stanovenou týdenní pracovní dobu a na vedlejší pracovní poměr, který je uzavřen u jiného zaměstnavatele na dobu kratší, než je týdenní pracovní doba (tedy na dobu kratší, než u plného úvazku). Vedlejší pracovní poměr lze vykonávat pouze do určité výše a může být sjednán na dobu určitou i neurčitou, dále z něj plyne nárok na dovolenou. U téhož zaměstnavatele může pracovník uzavřít smlouvu o vedlejší činnosti na kratší dobu než 8 hodin denně a na jiný druh práce. Je možné ještě zmínit i tzv. souběžný pracovní poměr, v tomto případě má zaměstnanec uzavřeno několik pracovních poměrů u zpravidla různých zaměstnavatelů, ale žádný z nich není uzavřen na plný pracovní úvazek. Vznik pracovního poměru definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to tak, že „pracovní poměr může vzniknout pouze způsobem, který určuje zákoník práce, a to uzavřením pracovní smlouvy, na základě zvláštních předpisů u družstev nebo zakládání pracovního poměru u vedoucích zaměstnanců.“, v případě uvažovaného projektu tedy na základě písemné pracovní smlouvy. Proto je nutné zmínit se o nezbytných náležitostech pracovních smluv (§34, odst. 1). Shrnuto bodově jimi jsou především: 

druh práce, na kterou je pracovník přijímán. Zde je důležité správné určení pracovního poměru, ani příliš široce stejně jako příliš úzce,

27



místo výkonu práce je třeba sjednat naprosto přesně z důvodu čerpání cestovních náhrad,



den nástupu do práce - je považován současně za vznik pracovního poměru.

mzda - může ale nemusí být součástí pracovní smlouvy.

Sjednání zkušební doby (lhůty): Sjednává se vždy písemně, max. na dobu 3 měsíců.

Pokud bude sjednána na kratší dobu, nelze ji už prodloužit.

Pracovní smlouvu je možno sjednat na dobu určitou (tedy předem časově vymezenou, po uplynutí dohodnuté doby pracovní poměr končí) či na dobu neurčitou (zde není délka pracovního poměru definovaná, přičemž pracovní smlouvu na dobu určitou nelze sjednat s absolventy škol (středních, vysokých a učilišť) a mladistvými. Toto lze pouze s jejich souhlasem.

2.4.2. Mzdové předpisy Mzdy v podnikatelské sféře opět definuje Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dále zákon 567/2006 Sb. o minimální mzdě a o nejnižších úrovních zaručené mzdy. Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem za práci. Cíl: zvyšování minimální mzdy, aby byla vyšší než životní minimum, toto má vést ke stimulaci k práci. Dnes: hodinový tarif 48,10 Kč, minimální mzda 8000 Kč.

Mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu. Je splatná pro vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém vznikne nárok na mzdu. Mzda se vyplácí v penězích na pracovišti a v pracovní době. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci písemný doklad, který obsahuje údaje o jednotlivých částech mzdy

28

a povinných srážkách. Bezhotovostní převod výplaty na účet – právem zaměstnance je přijmout výplatu, nemůže být nucen zaměstnavatelem, aby si zřídil bankovní účet. Tento způsob musí být na základě písemné smlouvy, zaměstnanec musí výhradně souhlasit. Pokud by nesouhlasil, zaměstnavatel je povinen vyplatit peníze v hotovosti. Pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu do 15-ti dnů po její splatnosti, může zaměstnanec dát okamžitě výpověď. Zrušení pracovní smlouvy musí být písemně a dále v něm musí být uvedeno, že je výpověď dána z důvodu nevyplacení mzdy. Nárok na odstupné zůstává ve výši průměrného výdělku po dobu 2 měsíců. Pokud mzdu nevyplatí zaměstnavatel dobrovolně, lze ji vymáhat soudně. Část mzdy lze vyplácet i naturální formou s výjimkou minimální mzdy, pouze se souhlasem zaměstnance ve formě výrobků, služeb, prací. Nelze ji poskytovat ve formě lihovin a jiných návykových látek, jakož i jízdného. Před uzavřením pracovního poměru je povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o těchto skutečnostech, ale také o vymezení pracovní činnosti, možnosti dalšího vzdělávání, hmotná zodpovědnost (až od 18-ti let), nárok na dovolenou.

2.4.3. Pracovní doba a doba odpočinku, dovolená Charakteristikami pracovní doby a doby odpočinku se zabývá část IV, §78 až §100 zákoníku práce. Tato část se také věnuje práci přesčas. Dovolenou se potom zabývá část IX, §211 až §223 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin.

29

Pracovník by měl být také informován o případných přesčasech. Práce přesčas musí být vykonána na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Roční limit práce přesčas, kterou může zaměstnavatel nařídit, je 150 hodin, nad tento limit potom pouze se souhlasem zaměstnance. Základní výměra dovolené je 4 týdny, v nepodnikatelské sféře potom 5 týdnů, dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů. Samozřejmě i podnikatelský subjekt může dovolenou svým zaměstnancům prodloužit, toto zákon nijak neomezuje.

2.5.

Financování podnikání a zdroje financování

Způsoby, respektive zdroje financování majetku firmy lze, jak dokazuje Živělová (2003, s. 47), rozdělit podle původu kapitálu na zdroje interní (vnitřní) a zdroje externí (vnější). 

interní (vnitřní) financování

Vnitřní zdroje financování lze využít v případě zaběhnuté fungující firmy, která si tyto zdroje dokáže sama svojí podnikatelskou činností vytvořit. Těmito zdroji je především zisk z podnikatelské činnosti po zdanění, který slouží především pro dlouhodobé financování, ale také odpisy majetku, zajišťující jeho obnovu, financování, dále jeho prodej atd.



externí (vnější) financování

a) vlastní zdroje (hlavní zdroje) - původní vklady a podíly zakladatelů a vlastníků

b) cizí zdroje Využívají jich jak nově vznikající firmy, tak i firmy již fungující pro svůj další rozvoj. Jen velmi málo potencionálních podnikatelů disponuje v počátcích své činnosti takovým množstvím vlastních finančních prostředků, aby dokázali celý podnikatelský záměr

30

realizovat jen s jejich pomocí. Tyto finanční prostředky také tvoří základ financování uvažovaného záměru otevření restaurace. 

Dlouhodobé závazky (dluhy) – jedná se o závazky se lhůtou splatnosti delší jak 1 rok (dlouhodobé a střednědobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry a další).



Krátkodobé závazky (krátkodobé bankovní půjčky a úvěry, obchodní úvěr, závazky vůči zaměstnancům, vůči státnímu rozpočtu atd.).

c) leasing Tento způsob financování majetku lze také rozdělit do dvou kategorií, a to na operační (provozní), při němž předmět leasingové smlouvy po skončení leasingu zůstává majetkem leasingové společnosti a finanční (kapitálový), jehož charakteristikami je především nevypověditelná nájemní smlouva; riziko, spojené s leasingem spočívá na nájemci, náklady na údržbu poskytuje nájemce. Předmět leasingu je po zaplacení stanovené částky odprodán za určitou cenu nájemci.

d) rizikový kapitál Pro úplnost ještě ve zkratce zmíním poslední způsob financování pomocí cizích zdrojů, a to pomocí takzvaného rizikového kapitálu, což je technika, umožňující financování rizikových, ale hlavně velmi ziskových firem respektive projektů. Fond rizikového kapitálu na omezenou dobu investuje do mladých firem s vysokým potenciálem růstu s cílem, že se bude podílet na hospodářském výsledku financovaných firem. Tento způsob financování však není v projektu předpokládán, proto není nezbytné se jím dále zabývat.

2.5.1. Vklad tichého společníka (§6 odst. 2 a § 673 až 681 (zejména § 673 a 674)) obch. zák. Tento se společně podílí na podnikání určitým vkladem, který může být v peněžní formě (asi nejčastější případ), ale například i ve formě práva nebo nemovitosti, které jsou

31

využitelné k podnikání, ale jeho jméno ve firmě není uvedeno. Společník nemá žádnou majetkovou účast ve firmě, podílí se pouze na výsledcích podnikání (a to v podílu na zisku i na ztrátě firmy). Jeho účast musí být sjednána písemně smlouvou, mezi jejíž nezbytné náležitosti patří stanovení výše vkladu, určení části zisku vyplívajícího z podílu tichého společníka na výsledku z podnikání. Smlouva o tichém společníkovi může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou a může být vypovězena, výpovědní lhůta je min. 6 měsíců před koncem kalendářního roku. Po skončení smlouvy musí vždy dojít k vypořádání, podnikatel je povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání. Povinností společníka je předat podnikateli předmět vkladu a nebo mu umožnit využití při podnikání s tím, že vklady přecházejí po dobu trvání smlouvy do majetku podnikatele, což zvyšuje podnikateli aktiva. Dalším specifikem tichého společníka je fakt, že tento nemá vliv na rozhodování ve firmě, má však právo být informován o průběhu podnikání, na kterém se účastní, má právo nahlížet do dokladů a účetních záznamů a je oprávněn požadovat kopii roční účetní závěrky. Nárok na podíl společníka vzniká zásadně za roční období (rozhodná je roční účetní závěrka), přičemž nárok na podíl na zisku vzniká do 30 dnů po jejím vyhotovení. V okamžiku, kdy se firma dostane ve svém hospodaření do ztráty, se podíl tichého společníka zkracuje, neboť na ztrátě firmy se tichý společník podílí jen do výše svého vkladu. Práva a povinnosti vůči třetí osobě vznikají pouze podnikateli, nikoliv i tichému společníku.

2.5.2. Bankovní úvěry Jak se dále zmiňuje Živělová (2003, s. 50), bankovní úvěry lze definovat jako návratné peněžní vztahy, při nichž věřitel poskytuje hodnoty k užívání. Lze identifikovat dva rozdílné úvěrové typy, a to: 

peněžní úvěr - poskytnutí peněz, kdy klient je povinen vrátit poskytnuté peníze včetně

32

úroků (úrok zahrnuje úhradu nákladů banky a odměnu banky za riziko). 

závazkový úvěr

- banka neposkytuje peníze, ale zaručuje se za budoucí závazek

klienta ve prospěch 3. osoby, de facto dává klientovi k dispozici své jméno. Tento typ úvěru však banka z pochopitelných důvodů poskytuje pouze svým nejlepším klientům. Bance se neplatí úrok, ale určitá provize, za kterou se banka zavazuje. Jako příklad takovéhoto typu úvěru lze uvést avalový úvěr (ručitelský) a akceptační úvěr (směnkou).

Úvěry je také možné dále dělit z hlediska času na:  krátkodobý (do 1 roku)  střednědobý (1 - 4 roky)  dlouhodobý (nad 4 roky) a z hlediska použití na: 

provozní úvěr bývá používán na zajištění dodávek surovin, materiálu, výplat mezd, náklady na opravy a další činnosti, spojené s vlastním provozem,



investiční úvěr se zpravidla používá na rozšíření činnosti firmy,



překlenovací úvěr je potom zvláštní forma provozního úvěru, u kterého není přesně definován účel použití, ale představuje dočasné zajištění platební schopnosti v případě finančních potíží firmy.

S úvěry obecně vzniká pro banky takzvané úvěrové riziko, spojené především s tím, že klient nesplatí poskytnutou částku ani úroky. Riziko se zvyšuje úměrně s trváním splatnosti úvěru. K vyloučení či v praxi spíše k minimalizaci takového rizika banky používají různá opatření, která nazýváme zajištění úvěru:

A) zkouška úvěrové způsobilosti klienta Jedná se o hodnocení takzvané bonity klienta, tedy o posouzení veškerých rizik, která pro banku vznikají se vznikem a trváním úvěru. Je součástí každé úvěrové žádosti a předchází

33

vlastnímu poskytnutí úvěru. Zkouška úvěrové způsobilosti klienta zahrnuje: 

posouzení/zkoušku právních poměrů žadatele - ověření, že žadatel splňuje právní předpoklady k uzavírání hospodářských závazků; způsobilost prokazuje výpisem z trestního rejstříku, registrací u živnostenského úřadu a také průkazem totožnosti; banka vždy uzavírá smlouvy pouze s osobami, které jsou oprávněny k zastupování podniku a zmocnění k zastupování podniku se uskutečňuje prokurou



zkoušku osobní důvěryhodnosti žadatele - prokazuje, že žadatel bude spolehlivým obchodním partnerem banky. Jedná se o komplexní kladnou charakteristiku; vychází především z dlouhodobých zkušeností s chováním a přístupem klienta (žadatele), tedy z jeho důvěryhodnosti, přičemž se posuzuje především stabilita finančního hospodaření žadatele,

včasné plnění závazků,

minimum

reklamací,

včasnost

a úplnost

předpokládaných výkazů. 

zkoušku hospodářské situace žadatele - představuje klíčovou část komplexní zkoušky; pro provedení zkoušky hospodářské situace žadatel musí předložit poslední účetní rozvahu (min. 2 roky zpět) a výkaz zisku a ztrát, soupis majetku a doklad o vlastnictví majetku.

Na základě výsledků těchto zkoušek rozdělí klienty do skupin: 1. nadprůměrní klienti (nadprůměrné hospodaření), 2. hospodaření průměrně nebo podprůměrně s občasnými platebními potížemi, 3. skupina klientů s častými platebními potížemi, 4. klienti podprůměrní s častými a většími platebními potížemi.

Úvěrová politika banky je potom postavena zpravidla takovým způsobem, že u rizikových podniků poskytuje banka úvěry pouze s vyššími úroky a klientům podprůměrným s častými a většími platebními potížemi neposkytuje úvěry vůbec.

34

B) limitování úvěru a jeho zajištění Jedná se o stanovení nejvyšší možné částky úvěru, kterou se banka rozhodne klientovi poskytnout. Takovýto limit může být rozložen v čase, to znamená, že limit bude čerpán postupně, v průběhu jednotlivých etap. Banka také provádí konkrétní zajištění úvěru, přičemž toto zajišťování vychází jak z Obchodního tak také z Občanského zákoníku, přičemž jsou používány tyto zajišťovací prostředky:



právo zástavní (§152–174 ObčZ, §117a ObchZ)

Jeho funkce v rámci zajištění úvěru spočívá v tom, že oprávněná banka, nebo-li zástavní věřitel v případě, že závazek nebude splněn včas, byla uspokojena z věci zastavené zástavcem (dlužníkem). Předmět zástavního práva navrhuje sám podnikatel a současně musí předložit doklad o vlastnictví navrhované věci. Banka si ovšem také může vybrat sama, proto je nezbytnou součástí o úvěr také soupis o majetku. Pokud poté klient nezaplatí, banka majetek klienta zastaví, přičemž toto může provést několika způsoby: 1) předmět zástavy je fyzicky převzat obchodní bankou, což se uplatňuje u věcí movitých, které je možné v prostorách banky uložit, jako příklad lze uvést cenné papíry, vkladní knížky atd., převzetí je potvrzeno smlouvou; banka má povinnost zástavu opatrovat a chránit před poškozením či zneužitím. Používá se u menších úvěrů i dlouhodobějšího charakteru. 2) předmět zástavy je předán do úschovy 3. osobě, toto opatření se uplatňuje u movitých věcí, které nejsou potřeba k podnikatelské činnosti, například kožichy, obrazy, umělecká díla a další. Převzetí je potvrzeno smlouvou o uložení věci; používá se u menších úvěrů i dlouhodobého charakteru. 3) předmět zástavy je ponechán u dlužníka, ale je viditelně označen, že je zastaven. Používá se u movitých věcí, které nelze předat jiné osobě nebo pokud podnikatel takovýto předmět využívá ke svojí činnosti. Vlastní způsob označení je třeba dohodnout v zástavní smlouvě. Tento způsob aplikace zástavního práva je využíván u větších úvěrů

35

střednědobého charakteru. 4) předmět zástavy je nemovitost, zástavní právo je zaevidováno v katastru nemovitostí; návrh na zápis do katastru nemovitostí podávají společně zástavní věřitel i zástavce, to znamená banka i podnikatel. Zástavní právo se vztahuje na zastavenou věc, její příslušenství i její přírůstky. Před sepsáním smlouvy se musí pracovník banky přesvědčit, že podnikatel je vlastníkem dané věci.



ručení 3. osobou (§ 303 - 312 Obch. zák.)

Ručení je písemný jednostranný právní úkon, kterým ručitel na sebe bere vůči věřiteli povinnosti, jestliže vůči němu dlužník nesplní závazek, že povinnost splní za dlužníka (uspokojí věřitele); plnění ručitele nastává až po neplnění povinností dlužníka. Obchodní zákoník upravuje, kdo může být ručitelem (FO i PO) a způsoby ručení (pohledávka je zaručena 1 ručitele, pohledávka je zaručena více ručiteli a to buď podílově nebo solidárně to znamená, že každý ručí do výše celé pohledávky; používá se pro krátkodobé a střednědobé úvěry. Banka ověřuje bonitu ručitele i bonitu klienta. Ručení obecně se považuje za méně kvalitní způsob zajištění úvěru než uplatnění zástavního práva, vymáhat na ručiteli zaplacení pohledávky je možné soudně.



postoupení pohledávky (§ 151 h - j Obč. zák.)

Je založeno na písemné smlouvě mezi klientem banky a bankou, na kterou se klient postupuje svá práva z jiného důvodu; postoupení pohledávky je postupitel (podnikatel) povinen bez zbytečného odkladu nahlásit svému dlužníkovi. Praktické využití je zde především pro krátkodobé úvěry.

Pro praxi je ovšem třeba uvést, že banky zpravidla používají kombinace uvedených postupů, nespoléhají se při zajištění svých pohledávek pouze na jednu z možností. Smyslem je minimalizace rizik, která jsou spojena s případným nesplácením úvěru.

36

C) úvěrová kontrola dlužníka Pro banku je v rámci poskytnutí úvěru podnikateli zcela nezbytné sledovat, jakým způsobem si klient v době splácení úvěru v podnikání vede. ˇuvěrová kontrola dlužníka spočívá ve sledování, zda nedochází ke zhoršení finanční situace dlužníka, pokud by k tomuto došlo, potom by banka využila možnosti dozajištění úvěru. Dále banka kontroluje, zda byl úvěr použit na sjednaný účel.

2.5.3. Postup při získání bankovního úvěru Při vytváření žádosti o investiční úvěr je nezbytnou součástí zpracování podnikatelského plánu. Při žádosti o úvěr je vhodné se obrátit na banku, u které má podnikatel veden svůj běžný účet, výhodou totiž může být, že tato banka svého klienta zná, navíc vývoj na běžném účtu je pro banku důležitým a spolehlivým ukazatelem bonity klienta. Dále je třeba vzít v úvahu, že banky mají své pevné zásady úvěrové politiky, u prvožadatelů banky přistupují k předběžnému úvěrovému řízení, jehož smyslem je zjistit bonitu klienta, kvalitu nabízeného zajištění úvěru a pravděpodobnost navrácení peněz. Pokud banka hodnotí záměr příznivě, nic nebrání vyplnění úvěrové žádosti, tato se v konečné podobě vypisuje na formuláře, které žadateli vydá banka. Žádost o úvěr předchází vlastní úvěrové smlouvě a je výchozím bodem úvěrového vztahu mezi bankou a klientem. Základní náležitosti žádosti o úvěr jsou především:



osobní údaje o žadateli,



předmět podnikatelské činnosti,



doklad o oprávnění k podnikatelské činnosti,



údaje o dosavadní podnikatelské činnosti (rozvaha, výsledovka),



účel, na který je úvěr poskytován,



výše a měna úvěru,



návrh předpokládaného čerpání a splácení úvěru,

37



prognóza vývoje finanční situace na dobu trvání úvěru,



údaje o možných zajišťovacích nástrojích.

V okamžiku, kdy jsou splněny všechny podmínky, které banka požaduje, je možno uzavřít vlastní smlouvu o úvěru, její podstatu lze definovat tak, že na základě žádosti klienta o poskytnutí úvěru banka poskytne klientovi půjčku (úvěr) za předem stanovených podmínek, uvedených ve smlouvě. Základní náležitosti smlouvy o úvěru jsou potom dle Obchodního zákoníku, (§497 - §507):



určení smluvních stran,



výše úvěru a měna,



lhůta, ve které může dlužník úvěr čerpat, to znamená stanovení termínu, do kterého musí být celá částka vyčerpána,



způsob čerpání úvěru, tento může být jednorázový, který je dnes spíše výjimkou, užívá se například při koupi nemovitosti nebo movitého majetku, kdy je nutné zaplatit naráz celou kupní cenu, či postupný, což je častější forma, jistina úvěru se v tomto případě uvolňuje po částech.



účel úvěru



doba splatnosti a způsob splácení, zde je stanoven způsob, jakým bude úvěr splácen či jak budou placeny úroky. Pokud doba splacení není sjednána, úvěr musí být splacen do 1 měsíce ode dne, kdy byl klient bankou o zaplacení požádán. Dlužník je oprávněn vrátit peněžní prostředky i před dobou splatnosti sjednanou ve smlouvě o úvěru, toto pozitivně ovlivňuje především celkovou výši placených úroků z úvěru, neboť tyto dlužník platí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jednotlivé možné způsoby splácení poskytnutého úvěru jsou potom:

38

a) najednou V takovémto případě se úvěr poskytuje na předem sjednanou dobu splatnosti, celková částka úvěru je poté splacena najednou; úroky jsou splatné na konci sjednaných čtvrtletí, b) průběžné splácení Kontokorentní; klient splácí průběžně, c) v pravidelných splátkách Měsíční, čtvrtletní, půlroční nebo roční; předem je sjednána pevná částka absolutně nebo procentem z původní výše úvěru, se splátkami úvěru jsou splatné i úroky. 

výše a způsob stanovení úrokové sazby V tomto kroku je určeno, kdy a v jaké výši bude klient platit úroky z úvěru, obvykle stanovena v procentech na roční bázi. Úroková sazba je stanovena fixním nebo pohyblivým způsobem, a to tak, že pevná sazba bývá stanovena po celou dobu splatnosti úvěru, ani banka ani klient nemají možnost ji změnit. V případě nesplácení však může být změněna o takzvaný sankční úrok. Pohyblivá sazba se mění během splatnosti úvěru; bývá vyjadřována jako základní sazba + riziková přirážka stanovená na základě bonity klienta, kvality podnikatelského plánu, kvality jištění nebo délky úvěru.



zajištění úvěru (viz. výše).

2.5.4. Zánik úvěrové smlouvy Úvěrová smlouva může zaniknout několika způsoby: 

splněním smlouvy, to znamená řádným splacením úvěru včetně úroků,



dohodou mezi bankou a klientem



odstoupením od smlouvy, tento způsob je aplikován v okamžiku, kdy byl úvěr v rozporu s účelem vymezeným ve smlouvě; jestliže je dlužník v prodlení s vrácením více jak 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce,



výpovědí, výpověď může podat každá z obou stran; úvěr s výpovědní lhůtou je

39

poskytován a dobu neurčitou a současně je dohodnuta výpovědní lhůta pro vypovězení. Úvěr je splatný najednou po uplynutí výpovědní lhůty, úroky jsou splatné do konce sjednaných čtvrtletí. Pokud není výpovědní lhůta ve smlouvě sjednána, dlužník může smlouvu vypovědět s okamžitou účinností a banka ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, kdy banka výpověď doručila.

2.6.

Základy marketingové analýzy trhu, SWOT analýza

2.6.1. Marketingová analýza trhu Jak upozorňuje Hauge (2003, s. 24), při zahájení podnikání je nutné získat přehled o blízkém okolí, to znamená udělat si rozbor prostředí, se kterým bude podnikatelský záměr v interakci . Je třeba nalézt a analyzovat všechny zainteresované subjekty a okolnosti. Jak ukazuje následující obrázek, tyto je možné rozčlenit na prvky mikroprostředí a makroprostředí. Obrázek 1: Rozbor prostředí, ve kterém firma působí.

Do mikroprostředí je možno dle Hauga (2003, s. 27) zařadit zákazníky, dodavatele,

40

odběratele, distribuční články a nelze také opomenout konkurenci, tj. všechny, kteří přímo ovlivňují podnik. a) Zákazníci: Je nutné pochopit chování zákazníků, jejich motivaci, preference, potřeby a přání. Je třeba zejména zjistit, co od konkrétního podniku očekávají, co požadují a čeho si cení nejvíce. Zcela nezbytné z pohledu zákazníků je příjemné vnitřní prostředí, pestrá nabídka pokrmů, nápojů a služeb i jejich kvalita. Toto je zcela určující faktor pro úspěch podniku, provozujícího pohostinství. b) Konkurence: Toto je zřejmě skupina subjektů, kterou je potřeba podrobit nejdůkladnější analýze, a to především jejich strategie, cenové politiky, silných a slabých stránek a také cílů a možností. c) Dodavatelé: V tomto případě je nutné důkladně prozkoumat všechna pro a proti potencionálních partnerů s tím, že cena služeb by měla být sice významným, nikoliv však rozhodujícím faktorem. Je nutné zjistit, v jaké šířce a hloubce sortimentu jsou jednotliví dodavatelé schopni dodat zboží, jaké platební a dodací podmínky nabízejí a také jaké je jejich renomé u okolních odběratelů. Do makroprostředí je potom možno zařadit politicko-právní předpisy (zákony, vyhlášky, nařízení..), ekonomické činitele, které ovlivňují kupní sílu zákazníků, dále pak demografické podmínky (věk, hustota, vzdělání obyvatelstva) a v neposlední řadě také přírodní skutečnosti, jako jsou geografické poměry, klimatické podmínky nebo ochrana životního prostředí.

2.6.2. SWOT analýza Jedná se o komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek fungování firmy (popř. problémů, řešení, projektů atd.) a její současné pozice. Je významným nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a v podstatě zahrnuje postupy technik strategické analýzy. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou

41

rozděleny do 4 základních skupin. Jedná se o faktory vyjadřující SILNÉ a SLABÉ vnitřní stránky organizace a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti vnějšího prostředí. Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.

SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, S - W a O - T. tabulka 1: Schéma SWOT analýzy

O příležitosti T hrozby

S silné stránky Strategie SO Strategie ST

W slabé stránky Strategie WO Strategie WT Zdroj: Hauge, P., Průzkum trhu

Legenda: SO – využít silné stránky na získání výhody WO – překonat slabiny využitím příležitostí SW – využít silné stránky na čelení hrozbám WT – minimalizovat náklady a čelit hrozbám

Analýza SWOT vychází z předpokladu, že organizace dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb. Analýza SWOT je pro tvůrce strategických plánů užitečná v mnoha směrech, především poskytuje logický rámec pro hodnocení současné a budoucí pozice firmy. Z tohoto hodnocení je možné poukázat na strategické alternativy, které by mohly být v dané situaci nejvhodnější. SWOT analýza může být prováděna periodicky, tímto postupem je možné získat informace o tom, které interní nebo externí oblasti nabyly nebo naopak ztratily na významu vzhledem k podnikovým činnostem.

42

3. Vlastní práce

3.1.

Úvod

3.1.1. Přehled postupu ve vlastní práci Hlavním cílem vlastní práce je především v praxi předvést proces založení živnosti, v tomto případě restaurace Sherwood v Brně, městské části Vinohrady. V úvodní části se především zabývám podmínkami, které je nezbytné splnit, aby bylo možno začít provozovat živnost – restauraci a dále se věnuji podrobnému seznámením s umístěním i celkovou charakteristikou objektu restaurace a jeho okolí. V následující části je provedena marketingová analýza situace a prostředí, díky které bude možno efektivněji určit cílovou skupinu zákazníků restaurace a s tím spojený sortiment nabízených produktů a služeb, stejně jako posouzení konkurenčního prostředí v rámci stávajících obdobných podniků v městské části za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, popřípadě vytvoření některých konkurenčních výhod. Z analýzy všech těchto faktorů potom mohu stanovit předmět činnosti a zaměření restaurace v rámci daného segmentu trhu. Nezbytné je však také provedení technických a ekonomických propočtů a jejich analýza, která umožní zhodnocení potřeby majetku, pracovních sil, ale i tržeb, zisku a celkové efektivnosti podnikání.

3.1.2. Podmínky, za kterých je možno začít podnikat Před vlastním založením živnosti je nutné provést velké množství úkonů, které jsou nezbytné k získání živnostenského oprávnění i k vlastnímu fungování živnosti. Bez nich by nebylo možné živnost provozovat. Jsou to především:

43



povolení Živnostenského úřadu,



vyřízení koncesní listiny,



povolení místního případně městského úřadu,



povolení hygienické stanice,



zřízení účtu pro bankovní transakce,



nalezení vhodných prostor pro podnikání (provozovnu),



žádost o úvěr,



ohlášení finančnímu úřadu,



přihlásit se jako plátce zdravotního a sociálního pojištění,



odvoz odpadků,

a mnoho dalších, neméně důležitých náležitostí.

Podrobnému praktickému rozboru

jednotlivých úkonů se věnuji viz. 3.2, Proces založení živnosti.

3.1.3. Charakteristika restaurace Objekt, ve kterém má vzniknout zamýšlená restaurace Sherwood, je lokalizován v parku Akátky v městské čtvrti Vinohrady, ulice Rokytova. Původní majitel již nemá o podnikání v daném oboru zájem a proto nabízí restauraci k odkupu. Umístění restaurace považuji za velmi výhodné, neboť je v její blízkosti skutečně velký počet potenciálních zákazníků a přitom jim může restaurace nabídnout klidné a příjemné prostředí. Pro lepší přehled o vlastním umístění restaurace uvádím následující obrázek:

44

Obrázek 2: Umístění restaurace v rámci sídliště Vinohrady, označena křížkem v kolečku.

Zdroj: www.mapy.cz

Pro dokonalejší představu o okolí restaurace, o parku Akátky pak před seznámením s vlastním objektem restaurace přikládám ještě podrobnou leteckou mapu a obrázek parku před vlastním objektem: Obrázek 3: detailní pohled na objekt (červený ovál) a okolní park (žlutý ovál).

Zdroj: www.mapy.cz

45

Obrázek 4: Část parku před objektem restaurace.

Po seznámení s okolím restaurace je možno přistoupit charakteristice vlastního objektu. Jedná se o rekonstruovaný dům s prostorným venkovním posezením s vnitřní kapacitou téměř 80 míst, venkovní část je potom určena pro zhruba 60 hostů. Interiér restaurace je tvořen především dřevem a stylizován do podoby lesní či venkovské. Součástí hlavní hostinské místnosti je kromě baru také funkční krb. Mimo hlavní hostinskou místnost je v objektu také několik oddělených salónků určených především pro uzavřenou společnost či pořádání různých oslav, promocí a podobných. Samozřejmostí je potom kuchyně pro přípravu jídel a sociální zařízení. Představu o vzhledu objektu i jeho vnitřních prostor umožní následující obrázky: Obrázek 5: Objekt restaurace.

46

Obrázek 6: Detail krbu v hlavní hostinské místnosti.

Obrázek 7: jeden ze salónků pro uzavřenou společnost.

47

3.2.

Proces založení živnosti

3.2.1. Zhodnocení možností a faktorů trhu, SWOT analýza

Zákazníci Vzhledem k tomu, že objekt je v těsné blízkosti městské čtvrti Vinohrady, kterou obývá přes 15 000 obyvatel a dále městské čtvrti Líšeň s bezmála 26 000 obyvatel a navíc v rámci Vinohrad existuje pouze několik restauračních zařízení lokalizovaných v centrální části na Pálavském náměstí, není nutné se obávat, že by se zamýšlený projekt restaurace potýkal s nedostatkem hostů. Mnohem významnější než vlastní otázka zájmu je však jiná: na jaký segment trhu, respektive na jakou cílovou skupinu zákazníků by se měla restaurace zaměřit? Vzhledem k tomu, že prakticky všechny již existující restaurace, bary či herny jsou prakticky celý týden přeplněné a velká část potencionálních zákazníků musí za zábavou jezdit do vzdálenějších částí města prostě proto, že na Vinohradech se není možné nikam dostat, je možné projekt restaurace zaměřit pouze na určitou část zákazníků bez obav, že by tito restauraci neuživili. Ovšem je také třeba říci, že tuto úvahu lze kdykoliv za vlastního fungování restaurace kdykoliv pozměnit podle požadavků trhu. Lze uvažovat dvěma způsoby: 

Restaurace Sherwood se zaměří na nejširší vrstvy zákazníků jak nabízenými produkty, tak službami, a to samozřejmě i cenově. Avšak vzhledem k tomu, že právě takto jsou zaměřeny s jednou výjimkou i všechny ostatní restaurace v městské čtvrti a navíc právě jediná již existující restaurace, která nabízí nadstandardní služby pro náročnější zákazníky, velmi dobře prosperuje, domnívám se, že zamýšlená restaurace Sherwood by se měla také soustředit právě na tuto, a tou jsou právě



náročnější zákazníci, kteří jsou ochotni za služby, poskytované restaurací platit více. Zde vycházím jak ze skutečnosti, že žádné podobné zařízení na Vinohradech,

48

kromě výjimky, uváděné výše, ještě neexistuje a navíc právě tato je po celou dobu fungování plně vytížena. Je evidentní, že stále více potencionálních zákazníků ocení čistotu restaurace, nezakouřené prostředí, kvalitní rozlévané nápoje i připravované pokrmy, ale i například čistotu a soukromí na toaletách. Také okolí restaurace, která je lokalizována v parku Akátky, je nepochybně velkým pozitivem především pro rodiny s dětmi, které zde mohou trávit víkendová odpoledne. Restaurace má všechny předpoklady k tomu, aby si získala právě tuto skupinu zákazníků, čemuž ovšem kromě úrovně nabízeného sortimentu a služeb přizpůsobí také ceny nabízeného sortimentu. K tomuto tématu více viz. 3.2.2, Předmět činnosti a zaměření restaurace. Obrázek 8: mapa umístění restaurace v rámci potenciálního trhu. Lokalita restaurace je zobrazena modře.

Zdroj: www.mapy.cz

49

Konkurence Vzhledem k tomu, že primárně bude restaurace Sherwood zaměřena na zákazníky z městské části Vinohrad, zhodnotím existující konkurenci právě v této lokalitě. Jak jsem se již zmínil v kapitole předchozí, je valná většina existující konkurence (jmenovitě herny Probe a Cobra či hospoda pivovaru Černá Hora a mnoho dalších, malých barů) zaměřena především na cenovou dostupnost svého sortimentu, na co nejdelší otvírací dobu a vzhledem k tomu,že tyto podniky jsou koncipovány také jako herny, tak i na provozování hracích automatů a dalšího, především kulečníku, billiardu, šipek či bowlingu. Na druhou stranu je však nutné uvést, že toto vše za cenu nevalné kvality především točených nápojů a pokrmů, ale i služeb a celkového prostředí. Například žádná z těchto heren není nekuřácká či alespoň s nekuřáckým salónkem, svojí prostorovou koncepcí svým hostům rozhodně nenabízejí jakékoliv soukromí či pocit útulnosti, nemluvě o zákaznících, kteří pravidelně tyto podniky navštěvují. Dlouhodobé problémy s násilím a výtržnostmi především v pozdních nočních hodinách zcela odrazují právě tu skupinu hostů, na kterou se zaměřuje restaurace Sherwood. Závěr je tedy takový, že vzhledem k zcela odlišným nabízeným službám i zacílení na jiný segment zákazníků nevidím v této konkurenci pro restauraci Sherwood přílišné riziko. Pro větší ilustraci prostředí viz. následující obrázky. Obrázek 9: Interiér herny Probe.

Obrázek 10: Bowlingová dráha v herně Probe.

Zdroj: http://probecentrum.cz/centrum/

50

Obrázek 11: Interiér restaurace Cobra.

Obrázek 12: výherní automaty v restauraci Cobra.

Zdroj: http://cobra-restaurace.cz

Zcela jiná situace je ovšem v případě restaurace La Swoya, která se zaměřuje na podobné zákazníky jako restaurace Sherwood, tedy na náročnější hosty, kteří požadují nadstandardní služby a také jsou ochotni za tento nadstandard zaplatit. První odhady majitelů, že o takto koncipovaný podnik nebude na sídlišti zájem se nenaplnily a naopak se dá říci, že kapacity zařízení zájmu zákazníků zdaleka nedostačují. Existence a prosperita této restaurace také vedla ke specifikaci zákazníků restaurace Sherwood. Na druhou stranu je třeba uvést, že tato restaurace je svým zaměřením na nabízené pokrmy především pizzerií a kavárnou, tedy profilovaná na velice specifický segment zákazníků. Navíc postrádá možnosti venkovní zahrádky či příjemného okolí, neboť je v bezprostřední blízkosti výše zmiňovaných barů. Jako konkurenci je třeba tuto restauraci (ostatně i výše zmiňované) jistě brát v úvahu, avšak už vzhledem k tržnímu potenciálu celé oblasti by tato rozhodně neměla způsobit nedostatek hostí restauraci Sherwood. Pro představu, o jaké prostředí se v případě této restaurace jedná, předkládám opět několik obrázků. Rozdíl oproti výše jmenovaným je skutečně markantní. Velkou výhodou všech zmiňovaných podniků proti restauraci Sherwood je však jejich dopravní dostupnost, neboť v jejich blízkosti je umístěna zastávka hromadné dopravy, a to i nočních linek.

51

Obrázek 13: Interiér restaurace La Swoya

Obrázek 14: Detail salonku restaurace La Swoya

Zdroj: www.laswoya.cz

Tímto by se dala shrnout již existující konkurence restaurací, heren a barů přímo na sídlišti Vinohrady. Další podniky se potom nacházejí i na Líšeňském sídlišti či v Židenicích, tyto už jsou však poměrně vzdáleny a nejsou přímou konkurencí nově vzniklé restaurace Sherwood. Opět je třeba zdůraznit zcela výjimečné umístění restaurace v parku Akátky, neboť svým okolím získává velkou konkurenční výhodu proti veškeré stávající konkurenci.

52

Celkovou situaci s lokalizací konkurenčních podniků v rámci sídliště Vinohrady potom dokresluje následující obrázek. V podstatě všechny se nacházejí na centrálním Pálavském náměstí, z čehož plynou veškeré výše zmíněné výhody i nevýhody. Obrázek 15: Soustředění konkurenčních podniků (červeně) na Vinohradech.

Zdroj: www.mapy.cz

Dodavatelé Co se týče oblasti dodavatelské, zde je nutné vzít v úvahu, že v oblasti Brna, tedy na dodavatelském trhu, z kterého by restaurace Sherwood nejspíše odebírala zboží, popřípadě služby, je velmi konkurenční prostředí, potenciálních dodavatelů je velké množství. Z tohoto plyne především, že vlastní výběr konkrétního dodavatele nápojů či surovin pro přípravu pokrmů si vybereme především na základě šíře jeho nabídky, na základě kvality, ale i ceny nabízeného sortimentu a v neposlední řadě také na základě referencí jiných restauračních zařízení o tom kterém dodavateli. Rozhodovat mimo jiné mohou také potencionální množstevní odběrové slevy, různé nabídkové akce a jiné. Množství a variabilita odebíraného zboží či surovin potom závisí především na předpokládané kapacitě restaurace i odhadované návštěvnosti, nicméně vzhledem k tomu,

53

že konkrétní počty, ale i výrobce či značky jednotlivého zboží bude možno správně odhadnout, respektive upřesnit, až po určité době vlastního fungování restaurace podle zájmu zákazníků, se výběrem konkrétních značek vzhledem ke stanovenému cíli práce nebudu více zabývat.

54

SWOT analýza tabulka 2: SWOT analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb restaurace Sherwood.       

   











O blízkost dvou velkých sídlišť příjemné prostředí parku Akátky konkurence nenabízí alternativu ani ekvivalentní úroveň služeb možnost vytváření dalších doplňkových služeb v okolí restaurace (dětské hřiště, dráha pro in-line bruslení atd.)

T přístupová komunikace je ve velmi špatném stavu veřejné osvětlení je také často poškozené a nefunkční problém s bezpečností v parku obecně, především v nočních hodinách oproti konkurenci je zastávka hromadné dopravy relativně vzdálená

1.

2.

3.

1.

2.

3.

S stylové prostředí objekt je obecně ve velmi dobrém stavu, není nutná investice do rekonstrukce a vybavení krytá venkovní terasa rozsáhlé venkovní prostory s lavičkami kvalita nabízených služeb nekuřácké prostředí možnost pořádání večírků, svateb v oddělených místnostech či grilování, a to i ve venkovních prostorech prostory pro vybudování parkoviště u objektu Strategie SO Především využití lokality restaurace i jejích velkých kapacit v rámci možnosti venkovního posezení k získání tržního podílu především v letní sezóně. Dalším zdokonalováním poskytovaných služeb získat stálou klientelu především v řadách náročnějších zákazníků, rodin s dětmi či sportovců. postupně vytvořit z restaurace zařízení, ve kterém by bylo možno trávit celá víkendová odpoledne, nabídnout zákazníkům alternativu k pouhému krátkodobému posezení ve stávajících podnicích.

Strategie ST Svojí filozofii se chce restaurace zaměřit především na hosty, kteří by zde trávili svůj volný čas především v odpoledních či večerních, nikoliv však nočních hodinách. Vlastní prostředí restaurace a kvalita nabízených pokrmů, pití i dalších služeb musí být na takové úrovni, aby hosty přesvědčila i proti zmiňovaným nedostatkům vnějšího prostředí. Vzhledem k umístění restaurace je zcela nezbytná rekonstrukce přístupové komunikace a vybudování parkovacích míst.

    

1.

1.

W nutnost částečné vnitřní úpravy hostinské místnosti toalety, venkovní zcela chybí poměrně malý vnitřní prostor chybí parkovací místa u objektu nutná rekonstrukce vnějšího posezení

Strategie WO Vzhledem k relativně omezené vnitřní kapacitě restaurace se zaměřit především využití vnějších kapacit restaurace, velmi atraktivních díky okolnímu prostředí. Zde je nezbytné zmínit, že ve vlastním projektu je uvažována nezbytná rekonstrukce především vnějších prostor.

Strategie WT Nezbytně nutné je rekonstruovat vnější kapacity restaurace a vybudovat vnější toalety či zlepšit přístup hostů ze zahrádky k toaletám uvnitř. Vzhledem k těmto poměrně nákladným krokům je poté však nutné tento majetek chránit, není možné trpět nezletilé, podnapilé či agresivní zákazníky, na tyto se restaurace zaměřovat nebude a pokud by se takovýto vyskytli, nebudou do objektu vpuštěni. Podpora těchto skupin hostů zcela odporuje základní filozofii restaurace

55

Legenda: Strengths (přednosti = silné stránky)

strategie SO – využít silné stránky na získání výhody

Weaknesses (nedostatky = slabé stránky)

strategie WO – překonat slabiny využitím příležitostí

Opportunities (příležitosti)

strategie SW – využít silné stránky na čelení hrozbám

Threats (hrozby)

strategie WT – minimalizovat náklady a čelit hrozbám

SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, S - W a O - T.

V okamžiku komplexního zhodnocení jednotlivých faktorů trhu, s kterými bude podnik v interakci a v neposlední řadě také po provedení SWOT analýzy, tedy zhodnocení všech silných stránek, příležitostí a na druhé straně také slabých stránek či hrozeb, jejich analýze a následnému vytvoření možných strategií či postupů, jak těmto čelit je již možné s mnohem vetší přesností, přesvědčivostí i efektivitou definovat předmět, ale především pak zaměření činnosti restaurace. Následující kapitola, respektive myšlenkový krok je proto jedním z nejdůležitějších ve vlastním procesu založení živnosti, neboť správnou aplikací získaných poznatků je možno vytvořit úspěšnou restauraci pro specifický segment zákazníků a jejich potřeb a naopak nevhodným postupem, respektive špatným pochopením tržních požadavků může být celý projekt odsouzen k zániku, neboť toto negativně ovlivní také propočet technických a ekonomických propočtů.

3.2.2. Předmět činnosti a zaměření restaurace Hostinskou činnost, která je hlavním předmětem daného podnikání, lze definovat jako přípravu a prodej jídel, nápojů, polotovarů, popřípadě doplňkový prodej zboží. Mezi další činnosti související s hostinskou činností patří příjem zboží do skladu, objednávání zboží a materiálu, evidence a vedení účetnictví, skladování, obsluha, kontrola, vaření, úklid, zajišťování rezervací, administrativa a další. Na všechny tyto činnosti je nutné zajistit pracovní síly s odpovídajícímu zkušenostmi a odbornými znalostmi, více viz. 3.2.3, Technické a ekonomické propočty. Nejvýznamnější cíle, výzvy a úkoly, kterých chce restaurace dosáhnout a které chce

56

naplnit, lze vyjádřit bodově několika myšlenkami. Z těchto úvah je potom vytvořena filozofie existence restaurace Sherwood, kterou je nezbytné ve vlastním podnikání dodržovat: 

nabízet vysoce kvalitní pokrmy a nápoje,



nabídnout zákazníkům širokou variabilitu těchto pokrmů i nápojů, především se zaměřením na sortiment zdravých jídej, jídel pro vegetariány či různých druhů specialit,



vytvořit příjemné a čisté prostředí, do kterého se zákazníci budou rádi vracet,



restaurace bude ve vnitřních prostorech kompletně nekuřácká,



nabídnout hostům co nejvíce doprovodných akcí, jako je pořádání tématických zábav (Čarodějnice, Dny vína, Ignis Brunensis, Velikonoce apod.) nebo alternativních večerů s grilováním či při koncertech nejrůznějších místních kapel,



zaměřit se na tu skupinu zákazníků, kteří by v restauraci či jejím okolí trávili co nejvíce času, především na rodiny s dětmi nebo ty, kteří jsou schopni ocenit zajímavé prostředí i nabídku,



postupně vytvářet pro hosty či návštěvníky širokou škálu možností, jak zde trávit volný čas. Sem patří především vznik dětského hřiště, in–line dráhy v blízkosti restaurace a dalších.

„Restaurace Sherwood se chce zaměřit na aktivní mladé lidi, kteří chtějí trávit svůj volný čas v zajímavém, příjemném a kultivovaném prostředí a zároveň hledají zajímavý sortiment nabízených produktů i služeb“

57

3.2.3. Technické a ekonomické propočty

Technické propočty Mezi nejdůležitější technické informace, týkající se přípravy pro podnikání, patří propočty potřeby pracovních sil a jejich kvalifikace, dále pak výpočty nutné velikosti ploch k podnikání.



Počet pracovníků a jejich odpovídající kvalifikace

Při propočtech potřebného počtu pracovníků pro nově vznikající restauraci vycházím z určitých množstevních či časových předpokladů, kterých by se mělo při provozu restaurace dosahovat. Je potřeba se zmínit, že počty zákazníků restaurace Sherwood budou značně rozdílné v letní či zimní sezóně. Zatímco v zimních, respektive chladných měsících bude v provozu pouze vnitřní část restaurace, tak v letních měsících, kdy to počasí umožňuje, bude otevřena také venkovní část v areálu restaurace, která má předpokládanou kapacitu po rekonstrukci venkovního posezení kolem šedesáti míst při plném obsazení. Vnější prostory však prozatím nebudou s přímou obsluhou, proto není třeba uvažovat o navýšení počtu pracovníků přes letní sezónu. Toto je způsobeno především tím, že neexistuje přímé propojení hostinské místnosti s venkovní zahrádkou. Každopádně v rámci dalšího rozvoje celého podniku, zde především v rámci předpokládané rekonstrukce celé venkovní části uvažuji o vybudování vnějšího baru s obsluhou, což zcela jistě zefektivní a zvýší prodeje nápojů. O tomto však více viz. 4.3, Možnosti dalšího rozvoje. Pracovníky předpokládám získat v ideálním případě přímo z městské části Vinohrady, především s ohledem na velmi krátkou dobu cestování do práce. Toto však není nezbytně nutná podmínka, rozhodující bude především jejich kvalifikace, praxe v oboru a také schopnost přizpůsobit se požadavkům a cílům provozu restaurace Sherwood.

58

Před vlastním stanovením potřebného počtu pracovních sil v restauraci je potřeba určit odhadem průměrný počet zákazníků, kteří denně restauraci navštíví a budou v obsluhovaném úseku a také stanovení průměrných dob jednotlivých úkonů zaměstnanců v rámci jejich pracovní doby. Tyto informace podává následující tabulka: tabulka 3: Hodnoty sloužící ke stanovení počtu zaměstnanců. průměrný počet zákazníků denně

120 *

průměrná doba obsluhy

45 minut

přejímka zboží, likvidace odpadu

60 minut

administrativní činnost

120 minut

úklid, ostatní

120 minut * ve vnitřních obsluhovaných prostorách

Počet pracovních hodin na den lze spočítat podle vzorce: obsluha + přejímka + uskladnění + administrativa + ostatní činnosti, U restaurace je však potřeba počítat s tím , že je zde možnost obsluhovat několik hostů zároveň,aniž by byli nespokojení. Po konzultacích s lidmi, podnikajícími v daném oboru byly stanoveny následující počty pracovníků, nezbytných k vlastnímu provozu restaurace a dále také jejich požadované vzdělání: tabulka 4: Počty zaměstnanců a jejich požadované vzdělání. Počet pracovníků

Požadované vzdělání

odpovědný vedoucí

střední vzdělání s maturitou + praxe

4 pracovníci v kuchyni

vyučení s maturitou

4 pracovníci pro obsluhu

vyučení s maturitou

pracovník na úklid

základní

Nyní je třeba stanovit otvírací dobu restaurace, Vzhledem k tomu, že je předpokládána nabídka předem připravených menu především pro zaměstnance, kteří by se

59

zde v poledne stravovali, stejně jako o víkendu polední stravování hostů a také s ohledem na stanovení doby zavírací hodiny a na konkurenci byla otevírací doba určena takto: Pondělí

10:00 – 23:00

Úterý

10:00 – 23:00

Středa

10:00 – 23:00

Čtvrtek

10:00 – 23:00

Pátek

10:00 – 23:00

Sobota

10:00 – 24:00

Neděle

10:00 – 24:00

Jedná se tedy o třináctihodinovou provozní dobu v pracovních dnech, v sobotu a v neděli potom o čtrnáctihodinovou provozní dobu. Je ovšem nezbytné uvést, že pracovní doba zaměstnanců obsluhy v restauraci musí být delší než otevírací doba. Proto budu pro následující výpočet předpokládat pro zaměstnance čtrnáctihodinovou pracovní dobu v pracovní dny a patnáctihodinovou pracovní dobu o víkendech. Je to způsobeno tím, že je nutné se na pracoviště dostavit již před vlastním otevřením restaurace, neboť je třeba tuto připravit na vlastní provoz a stejně tak po uzavření restaurace je třeba provést ještě nezbytný úklid prostoru a zajištění technického zařízení a další úkony. Při předpokladu, že v restauraci musí neustále být 2 pracovníci obsluhy plus dva pracovníci v kuchyni, lze pro období jednoho měsíce, respektive 30 dnů získat následující počet pracovních hodin: tabulka 5: Stanovení počtu pracovních hodin měsíčně Počet pracovních hodin v pracovních dnech *

14 hod./den * 22 pracovních dnů = 308 hod./měsíc

Počet pracovních hodin o víkendech

15 hod./den * 8 víkendových dnů = 112 hod./měsíc

Počet pracovních hodin měsíčně celkem

308 hod./měsíc + 112 hod./měsíc = 420 hod./měsíc

Počet pracovních hodin měsíčně na jednu směnu

420 (hod./měsíc) / 2 (počet směn) =240 hod./měsíc

* ve dny státních svátků bude restaurace otevřena jako v pracovní den

60

Výsledek naznačuje, že při běžném počtu 240 pracovních hodin za měsíc budou nutné v restauraci dvě směny, které se budou střídat.



Potřebná velikost plochy

Problém spojený s potřebnými prostorami pro podnikání včetně skladových prostor je vyřešený koupí bývalé restaurace, jelikož prostory v ní vyhovují potřebám restaurace stávající. tabulka 6: Plocha restaurace 157 m2

Provozní plocha celkem: - z toho výrobní plocha (restaurace + kuchyně)(bez venkovních prostor)

120 m2

- z toho pomocná plocha skladová

30 m2

- z toho pomocná plocha dopravních cest

7 m2

Správní plocha:

9 m2

Sociální plocha:

16 m2

Celková plocha provozovny:

182 m2

Sociální, správní plocha a vlastní restaurace mají tedy své stávající rozměry



Sociální plocha: 2*4 m a 2*4 m



Správní plocha: 3*3 m



Restaurace:



Skladní plocha: 9*2m + 2*3m přístavba



Plocha kuchyně: 2*8m + 3*8m přístavba

8*10 m a dvakrát 4*5 m

61

Ekonomické propočty 

Celkové provozní náklady

Pro zjištění potřebné velikosti úvěru je třeba vyhodnotit průměrné měsíční náklady. Jako první je třeba vypočítat počáteční náklady na pořízení hmotného investičního majetku (HIM) a dalších nezbytností. Vzhledem k tomu, že restaurace je již v podstatě vybavena a připravena na provoz po původním majiteli, není nezbytné nakupovat všechno vybavení nově, v podstatě se jedná kromě koupě vlastního objektu pouze o nákup nového vybavení kuchyně, automobilu, nábytku na vybavení salónků a nákladů, určených na nezbytnosti menšího významu. Náklady na pořízení HIM Auto PC

40 000,-- Kč

Kuchyňské zařízení

150 000,-- Kč

Objekt s pozemkem

2 000 000,-- Kč

Ostatní Celkem

Celkem roční odpisy HIM



250 000,-- Kč

50 000,-- Kč 2 490 000,-- Kč

136 250,-- Kč

Celkové počáteční náklady na pořízení investičního majetku jsou 2 490 000,-- Kč.

62

Nyní je třeba stanovit mzdové náklady,takže podle pracovní doby (viz výše) budou průměrné mzdové náklady (uváděny v hrubé mzdě) v restauraci činí: 4 pracovníci v kuchyni

4*10 500 = 42 000,-- Kč

4 pracovníci obsluhy

4*10 000 = 40 000,-- Kč

odpovědný vedoucí uklízečka*

11 000,-- Kč 6 000,-- Kč

celkem

99 000,-- Kč * předpokládám vedlejší pracovní poměr

K celkové sumě 99 000,-- Kč je nezbytné připočíst také zdravotní a sociální pojištění, což činí 35 % z hrubé měsíční mzdy. Tuto část hradí zaměstnavatel. Hrubá mzda všech pracovníků

99 000,-- Kč

Zdravotní a sociální pojištění

34 650,-- Kč

Celkem mzdové náklady



133 650,-- Kč

Celkové mzdové náklady včetně zdravotního a sociálního pojištění činí 133 650,--Kč. Mezi další náklady nutné ke kalkulaci patří režijní náklady:



Elektřina

6 000,-- Kč

Telefon

2 500,-- Kč

Ostatní

2 500,-- Kč

Celkem

11 000,-- Kč

Celkové režijní náklady za jeden měsíc tedy jsou 11 000,-- Kč.

63

Celkové provozní náklady na 1 měsíc tak činí:



Celkové režijní náklady

11 000,-- Kč

Celkové mzdové náklady

133 650,-- Kč

Celkem provozní náklady

144 650,-- Kč

Celkové provozní náklady na jeden měsíc představují částku 144 650,-- Kč.

Tato částka tedy činí 144 650,-- Kč. Při obrátce provozních nákladů čtyřikrát ročně se provozní kapitál vrátí až za tři měsíce. Je však třeba mít dostatečnou zásobu na celou tuto dobu, tzn. Je potřeba 144 650 Kč * 3 = 433 950,-- Kč. Jelikož předpokládaný podnikatelský vklad na zahájení podnikatelské činnosti bude 300 000,-- Kč a počáteční zásoby, které je nutné zajistit budou mít hodnotu 150 000,-- Kč, je možné již spočítat celkovou potřebu kapitálu.



Celková potřeba kapitálu

Tuto položku zjistíme sečtením veškerých nákladů na pořízení HIM, provozních nákladů a také nákladů na prvotní nákup zboží. Také je třeba počítat s náklady, které vzniknou v souvislosti se zajišťováním veškerých povolení a potřebných dokladů + rezerva na nepředvídatelné události (zhruba 10 %). tabulka 7: Celková potřeba kapitálu Položky

Kč

Celkové provozní náklady

433 950,--

Náklady na pořízení IM

2 490 000,--

Počáteční zásoba

150 000,--

Ostatní náklady a rezerva

80 000,--

Kapitál celkem

3 153 950,--

64



Celková potřeba cizího kapitálu

Celková potřeba kapitálu činí 3 153 950,-- Kč, přičemž prvotní vklad podnikatele činí 300 000,-- Kč: 3 153 950 Kč – 300 000 Kč = 2 853 950,-- Kč.

Tato částka je tedy nezbytně nutná k tomu, aby bylo možno začít podnikat s restaurací Sherwood. Řešením je zažádání o úvěr u některé z komerčních bank na českém trhu. Po zvážení několika různých alternativ byl vybrán ČSOB Malý úvěr pro podnikatele. Jedná se o úvěr určený podnikatelům a firmám k profinancování menších investičních záměrů. Využijí ho hlavně živnostníci nebo malé a střední firmy s ročním obchodním obratem do 300 milionů Kč. Tento úvěr lze použít na pořízení, modernizaci a opravy movitých věcí, na pořízení, nákup a opravy nemovitostí, pozemků, dále na pořízení, nákup a opravy různých strojů a zařízení, nákupu motorových vozidel i jiné investiční výdaje. Hlavními charakteristikami úvěru jsou: 

výše úvěru od 50 000 Kč do 10 mil. Kč (pro financování nemovitostí od 200 000 Kč),



úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně až 18 měsíců od podpisu smlouvy proti fakturám, kupní smlouvě nebo dalším dokumentům,



pravidelné splácení úroků (měsíčně),



splátky jistiny úvěru měsíčně (lineární typ splátky, kdy je samostatně splácena jistina a úroky, ale v jeden den),



odklad splátek jistiny úvěru až na 6 měsíců,



doba splácení úvěru 5 let,



úroková sazba je uvažována ve výši 15 % p. a.,



výše úvěru bude 2 850 000 Kč,



úvěr bude zajištěn zastavením nemovitosti.

65

Jednotlivé celkové měsíční splátky úvěru je třeba připočítat k celkovým měsíčním nákladům. Vzhledem k tomu, že s postupným splácením úvěru klesá celková výše nesplacené části a tím také úroky, které z ní vycházejí, bude se postupně výše měsíční splátky úvěru snižovat. Kompletní výpočet výše splátek v jednotlivých měsících i celkové náklady na úvěr viz. Příloha. Nicméně pro potřebu vlastní práce uvedu alespoň situaci v prvních šesti měsících: tabulka 8: Výpočet výše splátek a nákladů úvěru. splátka

úrok

celkem

zbývá 2 850 000 Kč

1

47 500 Kč

35 625 Kč

83 125 Kč

2 802 500 Kč

2

47 500 Kč

35 031 Kč

82 531 Kč

2 755 000 Kč

3

47 500 Kč

34 438 Kč

81 938 Kč

2 707 500 Kč

4

47 500 Kč

33 844 Kč

81 344 Kč

2 660 000 Kč

5

47 500 Kč

33 250 Kč

80 750 Kč

2 612 500 Kč

6

47 500 Kč

32 656 Kč

80 156 Kč

2 565 000 Kč

Náklady spojené se splácením úvěru je třeba přičíst k celkovým měsíčním nákladům. Celkové měsíční náklady včetně splátek úvěru jsou potom: 1. měsíc

144 650 Kč + 83 125 Kč = 227 775,-- Kč

2. měsíc

144 650 Kč + 82 531 Kč = 227 181,-- Kč

3. měsíc

144 650 Kč + 81 938 Kč = 226 588,-- Kč

4. měsíc

144 650 Kč + 81 344 Kč = 225 994,-- Kč

5. měsíc

144 650 Kč + 80 750 Kč = 225 400,-- Kč

6. měsíc

144 650 Kč + 80 156 Kč =224 806,-- Kč

Podstatou celého výpočtu je zjistit, zda odhadované tržby podniku pokryjí výše uvedené

66

náklady a jaký zisk dokáže podnikání generovat. Prvním nezbytným krokem je nyní odhad tržeb.



Odhad tržeb

Odhad tržeb vychází obecně z očekávané denní návštěvnosti restaurace a z očekávané průměrné hodnoty nákupů, respektive odhadovaných tržeb z jednoho zákazníka. Vzhledem k udané kapacitě restaurace a stanoveným cenám sortimentu je možno stanovit pro průměrný měsíc (30 dní celkem, z toho 22 pracovních) následující hodnoty:

Očekávaný počet zákazníků/den (bez obědových menu)

120

Průměrná hodnota nákupu běžného hosta

160 Kč



19 200 Kč

Očekávané tržby denně

Očekávaný počet vydaných obědových menu

50

Průměrná hodnota těchto nákupů včetně nápojů

90 Kč



Očekávané tržby denně (pro 22 pracovních dnů/měsíc)

4 500 Kč

Očekávaný počet večírků/oslav atd. měsíčně

4

Průměrná hodnota těchto akcí

4 000 Kč



Očekávané tržby měsíčně

Měsíční tržby celkem

16 000 Kč

691 000,--Kč

67



Odhad zisku

Zde budu počítat se ziskovou marží, která se uvádí u restauračních zařízení podobného typu kolem 40 %, pro konkrétní předpoklady tedy získám: 691 000 Kč * 40% = 276 400,-- Kč, po odečtení celkových měsíčních nákladů včetně splátek úvěru je možno obdržet následující hodnoty předpokládaného zisku, který uvádím před zdaněním, pro prvních šest měsíců podnikání: 1. měsíc

276 400 Kč - 227 775 Kč =48 625,-- Kč

2. měsíc

276 400 Kč - 227 181 Kč =49 219,-- Kč

3. měsíc

276 400 Kč - 226 588 Kč = 49 812,-- Kč

4. měsíc

276 400 Kč - 225 994 Kč = 50 406,-- Kč

5. měsíc

276 400 Kč - 225 400 Kč = 51 000,-- Kč

6. měsíc

276 400 Kč - 224 806 Kč =51 594,-- Kč

Je tedy evidentní, že předpokládané tržby, generované restaurací, dokáží pokrýt náklady s podnikáním spojené. 

Návratnost vloženého kapitálu

Návratnost vloženého kapitálu lze rozdělit na návratnost vlastního kapitálu a návratnost celkových vložených investic.

Návratnost vlastního kapitálu Celkový vlastní vložený kapitál je 300 000 Kč. Měsíční zisk restaurace by měl být okolo 50 000 Kč. 300 000 Kč / 50 000 Kč = 6 měsíců

68

Návratnost celkových vložených investic Celkový vložený kapitál = vlastní kapitál + cizí kapitál

+ úroky z cizího kapitálu

4 236 563 Kč = 300 000 Kč + 2 850 000 Kč + 1 086 563 Kč

Měsíční zisk této restaurace bez odečtení předpokládané splátky úvěru je přibližně 115 609 Kč (50 000 Kč zisk + 65 609 Kč (průměrná hodnota splátky uvěru). 4 236 563 Kč / 115 609 Kč = 37 měsíců.

69

3.2.4. Získání koncesní listiny

Vzor žádosti o koncesi viz. Příloha. K žádosti o koncesi je nezbytné přikládat: 

výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců,



doklad prokazující odbornou způsobilost,



doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k místu podnikání, liší-li se od bydliště,



doklad o tom, že podnikatel nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud již na území ČR podnikala nebo podniká. Tento doklad nesmí být starší tří měsíců,



výpis z obchodního rejstříku, je-li již zapsána v obchodním rejstříku,



doklad o zaplacení správního poplatku,



pro odpovědného zástupce jeho výpis z rejstříku trestů, doklady o jeho odborné způsobilosti, jestliže je zákon požaduje, a čestné prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je již do funkce odpovědného zástupce ustanoven.

Výpis z rejstříku trestů, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení a potvrzení finančního úřadu si může po dohodě se žadatelem pouze v souvislosti s ohlášením živnosti nebo podáním žádosti o koncesi vyžádat živnostenský úřad. Správní poplatky: 

za výpis z evidence Rejstříku trestů 50 Kč,



za vydání rozhodnutí o udělení koncese včetně vydání koncesní listiny 2.000 Kč,



za případnou změnu rozhodnutí o udělení koncese včetně změny koncesní listiny 1.000 Kč.

70

O žádosti o koncesi rozhodne živnostenský úřad ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li zákon v konkrétním případě jinou lhůtu. Jsou-li splněny veškeré zákonem stanovené podmínky provozování koncesované živnosti, vydá živnostenský úřad koncesní listinu, a to do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese, což je zároveň den vzniku oprávnění podnikat. Závěrem je třeba připomenout, že podnikatel ještě musí vykonat další nezbytné úkony, mezi které patří především povolení městského úřadu, povolení hygienické stanice, přihlášení se na finanční úřad, zajištění odvozu odpadků a další.

71

4. Diskuze

4.1.

Zhodnocení projektu

Po analýze celého procesu založení živnosti, restaurace Sherwood je třeba celý projekt v rámci diskuze zhodnotit, především se pozastavit nad možnostmi a variantami, kdy by se mohla reálná situace vyvíjet rozdílným směrem od očekávané. Co se týče analýzy trhu, tam se domnívám, že by se žádné překvapení konat nemělo, situace popsaná v kapitole „zákazníci“ a „konkurence“ je skutečně taková, že plně ospravedlňuje podnikatelský záměr založení nové restaurace v rámci stávajícího trhu. Je ovšem evidentní, že vznik nové restaurace bude vyžadovat také její podporu v médiích, tomuto se podrobněji věnuji viz. 4.2, Propagace firmy. Restaurace by v rámci svého zaměření měla získat stálé zákazníky, ale i mnoho jiných, které plánuje přilákat v rámci vytvoření příležitostí sportovního vyžití v klidném prostředí parku Akátky, o tomto více viz. 4.3, Možnosti dalšího rozvoje. Ohledně kapitoly technické a ekonomické propočty, zde bylo vycházeno jak z vlastní zkušenosti, tak především i z konzultací s odborníky v oblasti pohostinství, tedy udávané hodnoty vidím jako reálné a dosažitelné. Celý projekt by měl být ziskový, nicméně je samozřejmě možná úprava všech uváděných hodnot a údajů dle aktuální situace, nepředpokládám, že by jakákoliv predikce tohoto rozsahu mohla stoprocentně vystihnout reálnou situaci při vlastním fungování restaurace. Proces založení živnosti by však měl být po provedení jednotlivých výše zmiňovaných kroků úspěšný, tzn., že podnikatelský záměr získá podporu banky a tedy i finanční prostředky na nákup majetku i vlastní provoz, Žádost o vydání koncesní listiny bude taky úspěšná a vlastní podnikání bude ziskové, čímž bylo dosaženo hlavního cíle,

72

kterým se tato práce zabývá. Nyní bych se v rámci diskuze rád věnoval dalším možnostem, jakými může restaurace posilovat svoji pozici na místním trhu i zatraktivnit prostředí pro další potencionální zákazníky. V této oblasti je skutečně mnoho možností, daných lokalitou, ve které restaurace leží. Vzhledem k ekonomickému vyhodnocení podnikání by navíc měl být i dostatek volných finančních prostředků na jejich realizaci.

4.2.

Propagace firmy

Vznik nové restaurace bude vyžadovat nepochybně vyžadovat také její podporu v médiích, především formou reklamy v rámci lokálních brněnských rádiích nebo v místním Vinohradském a Líšeňském zpravodaji, tyto lze využívat jak s cílem dostat restauraci Sherwood do podvědomí zákazníků, ale také především jako zdroje informací o konaných akcích typu Velikonoce, pálení čarodějnic, Vinohradské vinné slavnosti, místní hody a další projekty, konané městskou částí Vinohrady, dále je možno soukromě pořádat různé zajimavé akce, zaměřené na konkrétní skupinu zákazníků. Jak sem se již zmiňoval dříve, chce se restaurace zaměřovat mimo jiné také na rodiny s dětmi, proto by bylo možno uvažovat o realizaci dětských dnů, soutěží typu orientační běhy či jiné sportovní podniky ve spolupráci s místní skautskou organizací a mnoha dalších. Tyto projekty jsou sice velmi organizačně náročné, ale mohou přilákat velké množství nových zákazníků a navíc by byly zcela jistě ziskové a propagovaly by celý podnik. Vyžadovaly by taky ovšem jisté úpravy okolí restaurace i restaurace samotné, o tomto však více v následující kapitole. Kromě informací pro zákazníky firmy v lokálních médiích je však nezbytná také její přímá propagace v nejbližším okolí, tímto je chápana především informační tabule, umístěná ve směru do sídliště Vinohrady, nejlépe na Pálavském náměstí, ale i v případě potřeby na jiných místech která bude potencionální zákazníky restaurace informovat jak

73

o její samotné existenci, tak i o provozní době a různých konkrétních akcích, které jsou v daném okamžiku plánovány či které se zrovna konají. Tato informační tabule musí být dostatečně velká, zajímavá a přehledná, neboť je to relativně levný a přitom velmi efektivní prostředek propagace. Samotnou kapitolou, která sice nepřímo, ale přesto propaguje celou restauraci je, jak již uvádím mnohokrát dříve i vlastní úroveň nabízených služeb a úroveň a bezpečnost okolí restaurace. V tomto směru bude třeba ještě mnohé udělat či vylepšit, blíže se jednotlivým návrhům a možnostem věnuji v následující části.

4.3.

Možnosti dalšího rozvoje

V rámci diskuze je zcela nezbytné se zamyslet nad možnostmi dalšího rozvoje celého podniku. Je zřejmé, že není možné vzhledem ke konkurenci ustrnout na jednom bodě, nabízet stále to samé a nepřicházet s něčím novým, co by hosty restaurace zaujalo. Vzhledem k umístění objektu a volným plochám v okolí se možností nabízí celá řada. Jednotlivé návrhy by bylo možno rozdělit na dvě skupiny; na ty, které vidím jako nezbytné realizovat v určitém časovém horizontu pro vlastní udržení restaurace v rámci konkurence na trhu a které restauraci dostanou na předpokládanou úroveň nabízených služeb, primárně hrazených ze zisků restaurace a na ty, které mají zvyšovat pohodlí hostů a které jim mají nabídnout nové služby, které budou zlepšovat dobré jméno a obraz podniku v očích svých zákazníků.

74

Do první skupiny nezbytných úprav patří především:



oprava povrchu přístupové komunikace k objektu restaurace

Vzhledem k velmi špatnému stavu povrchu v podstatě jediné přístupové komunikace k objektu tento úkol vidím jako prioritní už jenom proto, že relativní odlehlost restaurace vůči svojí konkurenci na Pálavském náměstí je určitou konkurenční nevýhodou, proto je třeba ji minimalizovat a ne naopak ještě posilovat kvůli špatné vozovce. Přístupová komunikace je totiž v takovém stavu, že mnoho z potencionálních zákazníků může především v zimních měsících odradit. Je zcela nezbytné ji po celý rok udržovat ve schůdném

stavu

za

pomoci

dostupných

technických

prostředků.

Vzhledem

k předpokládanému vybudování parkoviště u objektu restaurace by byla vhodná její celková rekonstrukce.



oprava osvětlení přístupové komunikace, vybudování osvětlení kolem objektu

Spolu s opravou vlastní vozovky je toto opět zcela nezbytný a nutný krok k vytvoření dobrého jména restaurace a k přilákání zákazníků, především ve večerních hodinách. Špatné a mnohdy nefunkční veřejné osvětlení, instalované u přístupové cesty k restauraci je určitě faktorem, který mnoho potencionálních hostů odradí. Snižuje pocit bezpečnosti hostů při návratu domů a večer. Tento faktor musí být vyřešen bez diskuze co nejdříve především urgencemi na příslušném odpovědném úřadě, popřípadě i vlastní investicí v případě vybudování osvětlení kolem samotného objektu.



zajištění odpadkových košů na přístupové komunikaci a v okolí restaurace

Stejně jako špatné osvětlení či špatný a mnohdy neschůdný povrch vozovky přístupové cesty mohou odradit velký počet zákazníků restaurace, tak stejný efekt bude mít zcela jistě i znečištěné okolí celé restaurace a přístupové cesty. Předpokládám navíc, že skupina zákazníků, na které se má restaurace v rámci svojí nabídky zaměřit navíc bude na tento faktor reagovat velmi citlivě. Proto považuji za nezbytné umístit alespoň několik

75

pravidelně

vyprazdňovaných

odpadkových

košů

s dostatečnou

kapacitou

na

nejfrekventovanějších místech. Nedělám si však přílišné iluze, že toto opatření samotné vyřeší problém povalujících se odpadků, proto bude zajisté potřeba občasný úklid okolí restaurace, hrazený z vlastních prostředků.



vybudování parkoviště poblíž objektu

I přesto, že ve vzdálenosti asi 300 metrů od objektu je v horní části Pálavského náměstí umístěno veřejné parkoviště, je jeho kapacita nedostatečná, navíc je zpravidla z větší části po většinu času obsazené a tudíž pro potřeby restaurace nevyhovující. Vzhledem k plánované kapacitě restaurace vidím jako nezbytnou nutnost vybudovat parkoviště s dostatečnou kapacitou přímo u objektu restaurace. Volná plocha na pozemku, patřícímu k vlastnímu objektu zde pro tuto variantu je, navíc i její velikost by byla vyhovující. Parkoviště považuji za důležitý prvek v rámci získání očekávané klientely a získání další konkurenční výhody oproti ostatním podnikům v městské části.

Do druhé skupiny úprav je poté možno zařadit celou řadu možností, kterými by bylo možno zpříjemnit a ozvláštnit pobyt hostů v objektu restaurace a jeho okolí. Tyto sice nejsou zcela nezbytné pro restauraci jako takovou, ale jejich realizace znamená další posílení zařízení v rámci konkurence a získání většího tržního podílu. Vidím zde několik možností, v první řadě vzhledem k velkému potenciálu restaurace především v letním období především:



oprava a zdokonalení osvětlení prostor venkovní zahrádky

Toto opatření jistě zpříjemní večerní posezení hostů ve venkovních prostorech. I když je venkovní osvětlení zahrádky již realizováno, domnívám se, že by bylo vhodné je ještě rozšířit a zdokonalit.

76



zlepšení vybavenosti venkovních prostor

Sem bych zařadil především vytvoření venkovního krytého baru s rozlévanými nápoji, neboť stávající situace je taková, že hosté na venkovní zahrádce vzhledem k tomu, že se nepočítá s obsluhou prostor zahrádky, musí chodit pro nápoje až do hostinské místnosti. Další možností rozšíření služeb je především předpokládané vybudování venkovního grilu, kdy by bylo možno rozšířit sortiment nabízených pokrmů o nejrůznější druhy grilovaného masa či uzenin. Z vlastní zkušenosti vím, že tento způsob přípravy pokrmů je mezi hosty takto vybavených restaurací velmi oblíben, navíc přináší i poměrně vysoké tržby. Samozřejmostí je také opatření jednotlivých stolů v zahrádce slunečníky, které by zde především v horkých letních odpoledních citelně chyběly. Vzhledem k horší dostupnosti vnitřních toalet z venkovní zahrádky je také třeba uvažovat buď s variantou vytvoření přímého průchodu k toaletám uvnitř restaurace nebo v lepším případě k vybudování venkovního sociálního zařízení, snadno dostupného všem hostům zahrádky.



vytvoření prostor a atrakcí pro sport a zábavu

Sem bych zařadil především zbudování dětského hřiště s pískovištěm, různými prolézačkami a dalšími atrakcemi, například nafukovacím hradem a podobně. Pro sportovněji zaměřené hosty by bylo možno v rámci pozemku u restaurace (popřípadě i okolních po odkoupení od místních zahrádkářů) vybudovat také sportovní volejbalové či nohejbalové

hřiště, v prostoru parku před restaurací také vytvořit okruh pro in-line

bruslaře a na těchto popřípadě pořádat i různé víkendové turnaje a závody. Zde je na místě především otázka ceny takového projektu a možnosti časového pronájmu, což by se pozitivně zobrazilo do tržeb restaurace. Vzhledem k zaměření restaurace mimo jiné i na rodiny s malými dětmi a sportovce, kteří by zde měly trávit víkendová odpoledne a podvečery předpokládám, že by se tento projekt setkal s úspěchem a přispěl by k vyšší návštěvnosti restaurace a tím i zvýšení tržeb.

77



další možnosti zkvalitnění poskytovaných služeb

Zde bych chtěl zmínit především možnost případného prodloužení provozní doby především o víkendech či v létě podle zájmu a množství hostů tak, aby bylo co nejvíce vyhověno jejich požadavkům. Toto opatření předpokládám především ve spojení s pořádáním různých tématických akcí jako jsou již výše zmiňované hody, Vinohradské vinné slavnosti, Velikonoce či nejrůznější sportovní akce, večery s živou hudbou a mnohé jiné. Zde je hlavním cílem především vytvořit z hostů stálé a ne pouze občasné návštěvníky restaurace. Stálí hosté pomohou restauraci upevnit její postavení na trhu a pomohou také vytvářet dobré jméno podniku.

78

5. Závěr

V závěru své diplomové práce považuji za nezbytné především shrnout všechny poznatky, dosažené v předchozích kapitolách a konečné zhodnocení celé práce. Aplikací poznatků, obsažených v teoretické první části projektu na konkrétní záměr založení restaurace Sherwood, bylo možno realizovat hlavní cíl diplomové práce, totiž provedení celým procesem založení koncesované živnosti v právních podmínkách České republiky, od marketingové analýzy trhu a následného zaměření restaurace na konkrétní segment potencionálních zákazníků, přes technické a ekonomické propočty, sloužící především k zhodnocení ekonomické reálnosti a očekávané ziskovosti celého projektu, až po okamžik vlastního založení takovéto živnosti. Zde je však nezbytné zdůraznit, že úspěch celého podniku bude možno zhodnotit až v okamžiku vlastního provozu, v rámci diplomové práce se jedná především o odhady této situace, vycházející především zkušeností autora coby hosta a konzultací s odborníky, podnikajícími v oboru. K dosažení úspěchu však není možné pouze živnost vytvořit a očekávat, že se tento dostaví sám, ale je nezbytné provést celou řadu opatření pro zkvalitnění služeb v rámci dalšího rozvoje podniku. Proto bylo v rámci poslední části diplomové práce nutné si tento aspekt podnikání prodiskutovat, neboť i když se nedotýká vlastního procesu založení živnosti jako takového, je důležité si jej již v tomto okamžiku uvědomovat a tímto směrem se v rámci dalšího podnikání zaměřit.

79

6. Použitá literatura HORZINKOVÁ, E. – URBAN, V. Živnostenský zákon s komentářem a příklady podle stavu k 01.11.2006. LINDE PRAHA a. s., 2006. 488 s. ISBN 80-7201-632-6.

HORZINKOVÁ, E. – BĚHOUNEK, P. Aspekty živnostenského podnikání v praktických aplikacích: živnostenské právo, daňová legislativa, sociální a zdravotní pojištění živnostníků. Praha: 1. VOX, 2005. 504 s. Právo. ISBN 80-86324-49-4.

HORZINKOVÁ, E. Koncesní systém v živnostenském podnikání. Anag, spol.s r.o., 2002. 135 s. ISBN 80-7263-115-2.

JANKŮ, M.

A KOL.

Právo v podnikání II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

v Brně, 2001. 178 s. ISBN 80-7157-550-X.

ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 88 s. ISBN 80-7157-369-8.

HAUGE, P. Průzkum trhu. Computer Press, 2003. 246 s. ISBN: 80-7226-917-8

Živnostenské podnikání podle stavu k 15.10.2004. Ostrava: Sagit, 2004. 336 s. Úplné znění. ISBN 80-7208-455-0.

Obchodní zákoník podle stavu k 14.8.2006. Ostrava: Sagit, 2006. 256 s. Úplné znění. ISBN 80-7208-577-8.

Zákoník práce podle stavu k 01.02.2007. Ostrava: Sagit, 2007. 112 s. Úplné znění. ISBN 80-7208-568-9.

80

Internetové zdroje: Oficiální webové stránky ČSOB < www.csob.cz/bankcz/cz/ >, Oficiální webové stránky Živnostenského úřadu < www.zivnostenskyurad.cz/> Webové stránky restaurací Cobra, Probe, La Swoya <www.laswoya.cz>

81

Přílohy Výpočet splátek a nákladů úvěru tabulka 9: splátky a náklady spojené s poskytnutým úvěrem splátka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč

úrok 35 625 Kč 35 031 Kč 34 438 Kč 33 844 Kč 33 250 Kč 32 656 Kč 32 063 Kč 31 469 Kč 30 875 Kč 30 281 Kč 29 688 Kč 29 094 Kč 28 500 Kč 27 906 Kč 27 313 Kč 26 719 Kč 26 125 Kč 25 531 Kč 24 938 Kč 24 344 Kč 23 750 Kč 23 156 Kč 22 563 Kč 21 969 Kč 21 375 Kč 20 781 Kč 20 188 Kč 19 594 Kč 19 000 Kč 18 406 Kč 17 813 Kč 17 219 Kč 16 625 Kč 16 031 Kč 15 438 Kč

celkem 83 125 Kč 82 531 Kč 81 938 Kč 81 344 Kč 80 750 Kč 80 156 Kč 79 563 Kč 78 969 Kč 78 375 Kč 77 781 Kč 77 188 Kč 76 594 Kč 76 000 Kč 75 406 Kč 74 813 Kč 74 219 Kč 73 625 Kč 73 031 Kč 72 438 Kč 71 844 Kč 71 250 Kč 70 656 Kč 70 063 Kč 69 469 Kč 68 875 Kč 68 281 Kč 67 688 Kč 67 094 Kč 66 500 Kč 65 906 Kč 65 313 Kč 64 719 Kč 64 125 Kč 63 531 Kč 62 938 Kč

zbývá 2 850 000 Kč 2 802 500 Kč 2 755 000 Kč 2 707 500 Kč 2 660 000 Kč 2 612 500 Kč 2 565 000 Kč 2 517 500 Kč 2 470 000 Kč 2 422 500 Kč 2 375 000 Kč 2 327 500 Kč 2 280 000 Kč 2 232 500 Kč 2 185 000 Kč 2 137 500 Kč 2 090 000 Kč 2 042 500 Kč 1 995 000 Kč 1 947 500 Kč 1 900 000 Kč 1 852 500 Kč 1 805 000 Kč 1 757 500 Kč 1 710 000 Kč 1 662 500 Kč 1 615 000 Kč 1 567 500 Kč 1 520 000 Kč 1 472 500 Kč 1 425 000 Kč 1 377 500 Kč 1 330 000 Kč 1 282 500 Kč 1 235 000 Kč 1 187 500 Kč

82

36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 suma

47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč 47 500 Kč

14 844 Kč 14 250 Kč 13 656 Kč 13 063 Kč 12 469 Kč 11 875 Kč 11 281 Kč 10 688 Kč 10 094 Kč 9 500 Kč 8 906 Kč 8 313 Kč 7 719 Kč 7 125 Kč 6 531 Kč 5 938 Kč 5 344 Kč 4 750 Kč 4 156 Kč 3 563 Kč 2 969 Kč 2 375 Kč 1 781 Kč 1 188 Kč 594 Kč

62 344 Kč 61 750 Kč 61 156 Kč 60 563 Kč 59 969 Kč 59 375 Kč 58 781 Kč 58 188 Kč 57 594 Kč 57 000 Kč 56 406 Kč 55 813 Kč 55 219 Kč 54 625 Kč 54 031 Kč 53 438 Kč 52 844 Kč 52 250 Kč 51 656 Kč 51 063 Kč 50 469 Kč 49 875 Kč 49 281 Kč 48 688 Kč 48 094 Kč

2 850 000 Kč

1 086 563 Kč

3 936 563 Kč

1 140 000 Kč 1 092 500 Kč 1 045 000 Kč 997 500 Kč 950 000 Kč 902 500 Kč 855 000 Kč 807 500 Kč 760 000 Kč 712 500 Kč 665 000 Kč 617 500 Kč 570 000 Kč 522 500 Kč 475 000 Kč 427 500 Kč 380 000 Kč 332 500 Kč 285 000 Kč 237 500 Kč 190 000 Kč 142 500 Kč 95 000 Kč 47 500 Kč 0 Kč

83

Vzor Žádosti o koncesi

FO č. jednací. . .. .. . .. .. .. . .. .. . .. .. .. . .. .. .

Žádost o koncesi podle § 50 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen žz)

1) Fyzická osoba - česká Titul

Jméno

rodné číslo Bydliště

Příjmení

Titul

datum narození

č. popisné

ulice obec

státní občanství

část obce

č. orientační

PSČ

2) Obchodní firma

3)Místo podnikání č. popisné

ulice obec 4) Předmět podnikání

část obce

PSČ

č. orientační

84

6) Datum zahájení provo-

5) Identifikační číslo

7) Datum ukončení provo-

zování živnosti

8) Živnost provozována

zování živnosti

9) Podnikal/a jste nebo podnikáte

průmyslovým způsobem ? ano

ne

na území ČR? ano

ne

10) Provozovny č. popisné

Adresa provozovny ulice obec

část obce

obec

PSČ č. popisné

Adresa provozovny ulice část obce

č. orientační

č. orientační

PSČ

11) Odpovědný zástupce Příjmení (včetně titulu)

Jméno rodné číslo Bydliště

datum narození

část obce

část obce

obec

část obce

č. orientační

PSČ

č. popisné

Místo pobytu ulice

č. orientační

PSČ č. popisné

ulice obec

státní občanství č. popisné

ulice obec

Bydliště

obchodní firma

č. orientační

PSČ

Není mi známo, že by osobě odpovědného zástupce soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti, že u ní trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti a že by jí v posledních 3 letech bylo zrušeno

85

živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2,3 a 4 živnostenského zákona.

Prohlašuji, že mi soud nebo správní orgán uložil/neuložil zákaz činnosti, trvá/netrvá u mne jiná překážka týkající se provozování živnosti, že mi v posledních 3 letech bylo/nebylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2,3 a 4 živnostenského zákona.

V . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . .

...................................

Podpi s ž a da t el e

Doporučené údaje ulehčující a urychlující kontakt s podnikatelem telefonní spojení

Údaje živnostenského úřadu Poznámky

elektronická adresa

č.faxu

86