Problémy využití taserů v individuální technické ochraně

Problémy využití taser v individuální technické ochran Problems in the use of tassers individual technical protection

Foukal Jakub

Bakalá ská práce 2012

UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2012

5

ABSTRAKT Hlavním tématem mé bakalá ské práce je problematika spojená s používáním distan ního elektrického paralyzéru. V teoretické ásti tená e seznámím s typy Taser , od nejstarších po nejnov jší modely, které se využívají po celém sv t . Dále chci poukázat na p ípady, kdy je možné použít tento distan ní paralyzér v eské republice a problémy s jeho používáním v individuální technické obran . V praktické ásti se pokusím probrat technologii Taseru, úmrtí p i použití v zásahu proti pachateli, výhody a nevýhody Taseru oproti palné zbrani a kontaktního paralyzéru a zkalkulovat celkovou ástku p i používání Taseru jedním policistou. Klí ová slova: Taser, DEP

ABSTRACT The main object of this paper is to deal with some of the problems related with the usage of a neuromuscular incapacitation device designed to immobilize the attacker from a distance – a Taser. The subject of a theoretical part is to introduce the oldest models of Tasers up to the latest Taser products used worldwide. This is followed by my explanation of when it is possible to use this type of protector in the Czech Republic, depicting some of the problems when using it for the individual technical self-defence. The practical part of my thesis analyses the Taser technology, death cases associated with Taser during an intervention against the offender and also the advantages and disadvantages of Taser over the firearms and stun guns. Finally, the total sum of using a Taser by one police officer is also calculated. Keywords: Taser, DEP


6

Rád bych pod koval vedoucímu mojí bakalá ské práce panu JUDr. Vladimírovi Lauckému za odborné vedení, konzultace, p ínosné rady a v novaný as a pomoc p i tvorb mojí bakalá ské práce. Dále bych cht l pod kovat panu poru íkovi Mgr. Radimovi Hauerlandovi z Policie eské republiky za p ínosné rady a dokumenty ohledn Taseru.


7

Prohlašuji, že 





 





beru na v domí, že odevzdáním bakalá ské práce souhlasím se zve ejn ním své práce podle zákona . 111/1998 Sb. o vysokých školách a o zm n a dopln ní dalších zákon (zákon o vysokých školách), ve zn ní pozd jších právních p edpis , bez ohledu na výsledek obhajoby; beru na v domí, že bakalá ská práce bude uložena v elektronické podob v univerzitním informa ním systému dostupná k prezen nímu nahlédnutí, že jeden výtisk bakalá ské práce bude uložen v p íru ní knihovn Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlín a jeden výtisk bude uložen u vedoucího práce; byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd jších právních p edpis , zejm. § 35 odst. 3; beru na v domí, že podle § 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlín právo na uzav ení licen ní smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona; beru na v domí, že podle § 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo – bakalá skou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s p edchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlín , která je oprávn na v takovém p ípad ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad , které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín na vytvo ení díla vynaloženy (až do jejich skute né výše); beru na v domí, že pokud bylo k vypracování bakalá ské práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným ú el m (tedy pouze k nekomer nímu využití), nelze výsledky bakalá ské práce využít ke komer ním ú el m; beru na v domí, že pokud je výstupem bakalá ské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za sou ást práce rovn ž i zdrojové kódy, pop . soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této sou ásti m že být d vodem k neobhájení práce.

Prohlašuji,  

že jsem na bakalá ské práci pracoval samostatn a použitou literaturu jsem citoval. V p ípad publikace výsledk budu uveden jako spoluautor. že odevzdaná verze bakalá ské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

Ve Zlín

…….………………. podpis diplomanta


8

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................... 9 I

TEORETICKÁ ÁST .............................................................................................10

1

TASER....................................................................................................................... 11 1.1

HISTORIE TASER .................................................................................................11

1.2

FUNKCE TASER ...................................................................................................12

1.3 ROZD LENÍ TASERU ..............................................................................................15 1.3.1 Civilní obranný prost edek...........................................................................15 1.3.1.1 Krajní nouze § 28................................................................................. 16 1.3.1.2 Nutná obrana § 29................................................................................ 17 1.3.1.3 Zadržení osoby podezd ele § 76 .......................................................... 18 1.3.1.4 Typy taseru pro civilní ochranu ...........................................................20 1.3.2 Obranný prost edek pro státní bezpe nostní sbory a armádu.......................21 1.3.2.1 Typy Taseru pro státní bezpe nostní složky a armádu ........................ 23 1.4 MOŽNOSTI POUŽITÍ V R......................................................................................30 1.5

POUŽITÍ TASERU VE SV

T

....................................................................................32

II

PRAKTICKÁ ÁST ................................................................................................34

2

TECHNOLOGIE TASERU .................................................................................... 35

3

ZP SOBUJE TASER SMRT?...............................................................................37

3.1 ZÁSAHY POLICIE P I POUŽITÍ TASERU ..................................................................39 3.1.1 Úmrtí p i použití Taseru...............................................................................39 3.1.2 Jaký je názor lidí na použití Taseru a úmrtí p i jeho použití? ......................41 3.1.3 Výhody a nevýhody Taseru ..........................................................................42 4 VYUŽITÍ TASERU................................................................................................. 43 4.1 TASER VERSUS KONTAKTNÍ PARALYZÉR ...............................................................43 4.1.1 Vzdálenost použití a asové délky použití ...................................................44 4.1.2 P sobení na nervový systém a p sobení na lidské t lo................................45 4.2 TASER VERSUS PALNÁ ZBRA ...............................................................................45 4.3 5

CELKOVÁ

ÁSTKA P I PO ÍZENÍ TASERU..............................................................47

ZÁV R ...................................................................................................................... 48

ZÁV R V ANGLI TIN .................................................................................................49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 51 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK ..................................................... 54 SEZNAM OBRÁZK ....................................................................................................... 55 SEZNAM TABULEK........................................................................................................ 56 SEZNAM P ÍLOH........................................................................................................... 57


9

ÚVOD

Taser je ozna ován jako nesmrtící palná zbra , ale s jeho použitím je spojováno mnoho nevyjasn ných úmrtí. Média a Internet stále rozebírají tyto úmrtí, proto na Taser vrhají temný stín a lidé si pak myslí, že je to smrtící zbra . Lidé se pak d lí na dva odvrácené tábory, spousta ví jak Taser funguje a proto jsou p esv d eni, že nezabíjí, druhá pulka pak ovlivn ná médii si myslí, že Taser je smrtící. V eské republice DEP pat í do kategorie A, což jsou zakázané zbran . M že je však používat Policie eské republiky a armáda.

Toto téma jsem si vybral proto, že ve ejnost neví, jak funguje Taser a jsou p esv d eni, že je to smrtící obranný prost edek. Je opravdu smrtící prost edek? Na jaké technologii funguje? Je lepší použití palné zbran , Taseru nebo kontaktního paralyzeru? Co íká na Taser ve ejnost? Toto vše jsem se snažil objasnit v mojí praktické ásti.


I. TEORETICKÁ ÁST

10


1

11

TASER

Taser je distan ní elektrický paralyzér ozna ovaný jako DEP, pomáhá jako osobní obranný prost edek. Využívá elektrického proudu k zneškodn ní pachatele na dobu, než policista pachatele zadrží. Výst el vymete dv sondy, které se zachytí na t le pachatele a Taser pak vysílá do t la elektrické impulzy, maximální proud, který se do t la dostává je 2,4mA a nap tí necelých 400V. Na internetu se ší í informace, že nap tí je až 1 MV, což je nepravdivé, ale i kdyby bylo tak lov k, který rozumí elekt in , musí v d t, že smrtící lánek p i zasažení je elektrický proud.

1.1 Historie taser Název Taser je odvozen od názvu nejoblíben jší knihy zakladatele Jacka Covera, který se jmenovala Tom Swift and his Elektric Rifle (Tom Swift a jeho elektrická puška). Do t chto iniciál bylo p idáno ješt písmenko A. První Taser v podob palné zbran byl p edstaven již v roce 1974 a lze jej považovat Taser první generace. Vynálezce tohoto Taseru nové generace je v d cký pracovník amerického ústavu NASA Jack Cover. Sestrojit Taser, byla inspirace v lánku v novinách, kde se Jack Cover dozv d l o muži, který dostal elektrický šok a leká p ivolaný na místo zkonstatoval, že muž je zcela zdravý po zasažení elektrickým proudem. Proto se za alo s výzkumem, zda jsou ú inky elektrického proudu n kolika mA škodlivé pro lov ka. Nakonec bylo zjišt no, že takový proud v krátkém okamžiku není smrtelný jak pro lov ka, tak pro zví e. V roce 1995 byl dokon en vývoj druhé generace Taseru-Air Taser Stun Weapon 34000, u n hož byl výmet elektrod realizován stla eným dusíkem. Tento model vytvo ili brat i Rick a Tom Smithovi, kte í v prosinci 1993 založili firmu s názvem Air Taser,Inc.


12

[3] Obrázek 1. Taseru-Air Taser Stun Weapon 34000 V roce 1999 byl p edstaven TASER t etí generace – Advanced TASER M 26 EMD Weapon. Nová zbra byla výkonn jší, její výkon byl skoro 26 W. Tento model je ur en pro ozbrojené složky a využívá technologii EMD. Podle tohoto Taseru byl vytvo en jednodušší a mén výkonný Taser Advanced TASER M 18, jehož výkon byl 18W a mohl být používán pro civilní ú ely. Nejmodern jší TASER X 26, je již tvrtou a zatím poslední generací elektrických zbraní TASER. Používá novou technologii k proniknutí NMI do t la p es oble ení tzv. tvarovací pulz. D íve bylo využívání tzv. tupého pulzu. Vysv tlení technologii se budu v novat dále.

1.2 Funkce taser Taser je distan ní elektrický paralyzér, který pomáhá k znehybn ní úto níka a tak zabrání k jeho dalšímu protiprávnímu jednání. Taser je hodn podobný palné zbrani, ale zásadní rozdíl je vtom, že nedojde k vyst elení st ely, ale vyst eluje dv sondy a ty si se zachycují na t le i oble ení pachatele. Vyst elení dvou sond zajiš uje stla ený dusík.


13

Sondy jsou spojeny s Taserem izolovaným drátem o pr m ru 0.45mm, který p i zachycení sond na cíl posílá elektrické impulsy do t la a tím zneschop uje nervovou a svalovou soustavu. Délka t chto izolovaných drátu je až 10,67m. Proud p enášený do t la je 2,4mA a nap tí je v pr m ru 400V. [1] [2]

[5] Obrázek 2. Vyst elené sondy


Obrázek 3. Legenda hlavních ástí Taseru

Legenda hlavních ástí: a) dataport (Dataport) b) indikátor stavu baterie (Battery indicator), c) hledí (Fin and Blade sight), d) pojistka (Safety), e) digitalní mikroprocesor (Digital mikroprocesor), f) hlavice (Cartridge), g) zabudovaný laser (built-in laser), h) spouš (Trigger), i) baterie (Batteries), j) barevné ozna ení (Optimal Color Kid). [3]

14

[6]


15

1.3 Rozd lení taseru Tasery se d lí na 2 základní skupiny podle použití: a) Civilní obranný prost edek b) Obranný prost edek pro státní bezpe nostní sbory a armádu

1.3.1 Civilní obranný prost edek Využívají se dva druhy taseru a to taser nov jší taser C2 a Advanced TASER M 18. V p ípad použití bude ob an registrován v databázi uživatel v p ípad použití, aby bylo jednodušší dohledání. Nedoporu uje se Tasery vyvážet mimo území a už v bec né p ípadné použití, protože v každém stát jsou jiné zákony a m že být v n kterém stát zakázán a vzniká pak pro osoby velký problém. Taser je zakázáno brát na palubu letadel. Používání Taseru pro civilní osoby vyvolává u lidí znepokojení, že tento DEP m že být použit p i páchání trestné innosti a tak m že být zneužitelný. Tuto v c však nelze vyvrátit, ale jde eliminovat podmínkami p i nákupu p ístroj , jejich vysoká cena, úkony nutné pro dokoupení náhradní hlavice, na které je identifika ní íslo na štítkách AFID a proto tyto obavy prakticky znemož uje. P i výst elu sond z hlavice se tento štítek rozt elí na velké množství malých ástic a i podle jedné nalezené astice jde dohledat vlastníka Taseru.

[8] Obrázek 4. Štítky AFID


16

Taser nem že být použit kdykoliv kdy nás napadne, m že být použit pouze pro osobní ochranu v mezích nutné obrany i krajní nouze § 28 a § 29 Trestního zákona 40/2009 Sb. [4] 1.3.1.1 Krajní nouze § 28 íká „ in jinak trestný, kterým n kdo odvrací nebezpe í p ímo hrozící zájmu chrán nému trestním zákonem, není trestným inem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpe í za daných okolností odvrátit jinak anebo zp sobený následek je z ejm stejn závažný nebo ješt závažn jší než ten, který hrozil“. Podstatou KN je odvracení nebezpe í p ímo hrozícího zájm m chrán ným trestním zákonem a to inem, který by byl jinak trestným inem. Dochází zde ke st etu dvou chrán ných zájm , kdy na záchranu ohroženého zájmu je nutno ob tovat zájem jiný, mén závažný. [4] K použití KN m že být oprávn n každý, kterému jde o vlastní zájmy, ale i lov k, který využije tzv. pomoc v nouzi. To znamená, že jeho zájmy nejsou ohroženy, ale jsou ohroženy zájmy jiné osoby, které pom žeme. KN m žeme použít za p edpokladu 5 d ležitých podmínek.

 Nebezpe í  Nebezpe í hrozících zájm chrán ných zákonem  Nebezpe í nelze odvrátit jinak  Ten, komu nebezpe í hrozí je povinen je snášet  Následek nesmí být z ejm stejn závažný nebo ješt závažn jší než ten, který hrozil

Nebezpe í- má více zp sob vzniku, lov k nebo zví e, p írodní živly.


17

Nebezpe í hrozících zájm

chrán ných zákonem- p i tomto nebezpe í musí být

chrán ny zájmy jak v p ípad

jednotlivce (p epadení), tak v p ípad skupiny (živelné

katastrofy). Nebezpe í nelze odvrátit jinak- problémem u tohoto nebezpe í je, že m že být ohrožena osoba, která s porušením zájm nemá nic spole ného a je tak nevinná, proto se m la vydat na út k nebo p ivolat bezpe nostní složky Policie eské republiky. Ten, komu nebezpe í hrozí je povinen je snášet- lov k, kterému toto nebezpe í hrozí, se m že rozhodnout, zda toto nebezpe ní podstoupí (voják ve válce, léka , hasi ) Následek nesmí být z ejm stejn závažný nebo ješt závažn jší než ten, který hrozild ležité je, že nesmí být ob tován cizí život za vlastní a následek musí být vždy menší. V p ípad KN si musíme dát pozor, aby následek nebyl závážn jší než následek, který hrozil a dále taky, aby nebezpe ní nám už nehrozilo, protože použití KN p i porušení t chto v cí je bráno jako trestný in. U soudu je KN bráno jako poleh ující okolnost.

1.3.1.2 Nutná obrana § 29

íká „ in jinak trestný, kterým n kdo odvrací p ímo hrozící nebo trvající útok na zájem chrán ný trestním zákonem, není trestným inem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevn nep im ená zp sobu útoku“. Podstatou NO je odvracení útoku na zájmy chrán né trestním zákonem a to inem, který by byl jinak trestným inem namí eným proti úto níkovi. Protože však ten, kdo útok odvrací, chrání tytéž zájmy, které chrání trestní zákon sám, nejedná proti ú elu trestního zákona, ale ve shod s ním. Jeho in nahrazuje vlastn zásah ve ejných orgán . [4] Hlavní podstatou je uplatn ní práva a bezpráví. Obránce v okamžiku odvrácení útoku, nahrazuje státní bezpe ností orgány, zejména policii. NO m že použít kdokoliv, kdo je


18

ohrožen nebo není p ímo ohrožen, ale vidí páchání trestného inu a tak m že použít NO. Pokud je úto ník více, m že útok sm ovat na kteréhokoliv úto níka. P i použití nutné obrany musíme vzít v potaz, že jí m žeme použít jen za ur itých podmínek, jinak by jí mohlo být zneužíváno. Máme stejn jako u KN 5 podmínek p i použití nutné obrany:

 Útok  Útok p ímo hrozící  Útok trvající  Zájmy chrán né trestním zákonem  P im enost obrany

Útok- je to úmyslné, protiprávní jednání, které je nebezpe né pro spole nost. Útok p ímo hrozící- útok, který ješt neza al, ale obránce o ekává, že tento útok m že nastat a tak ne eká na první úder. Útok trvající- útok, který za al a neskon il, proti ukon enému útoku již není možnost použití NO. Šlo by pak o porušení trestního zákona. Zájmy chrán né trestním zákonem- použití p i vlastním zájmu, ale taky p i zájmu n koho jiného. Chrán no je 6 d ležitých zájm a to život, zdraví, majetek, svoboda, est, d stojnost. P im enost obrany- intenzita obrany musí být o trochu siln jší, ale nesmí být nep im ená útoku, když úto ník nepoužije zbra , tak my nem žeme na n j použít taky zbra Pro pracovníky pr myslu komer ní bezpe nosti je také d ležity § 76 sou astného trestního zákoníku, tento paragraf pojednává o zadržení civilní osoby, která porušila zákon. 1.3.1.3 Zadržení osoby podezd ele § 76 íká: „(1) Osobu podez elou ze spáchání trestného inu m že, je-li dán n který z d vod vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých p ípadech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je t eba p edchozího souhlasu státního


19

zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže v c nesnese odkladu a souhlasu p edem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba p istižena p i trestném inu nebo zastižena na út ku. (2) Osobní svobodu osoby, která byla p istižena p i trestném inu nebo bezprost edn poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjišt ní její totožnosti, k zamezení út ku nebo k zajišt ní d kaz . Je však povinen tuto osobu p edat ihned policejnímu orgánu; p íslušníka ozbrojených sil m že též p edat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned p edat, je t eba n kterému z uvedených orgán omezení osobní svobody bez odkladu oznámit. (3) Policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v n mž ozna í místo, as a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné d vody zadržení. (4) Policejní orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba p istižená p i trestném inu, ji propustí bezodkladn na svobodu v p ípad , že bude podez ení rozptýleno nebo d vody zadržení z jiné p í iny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, p edá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání a další d kazní materiál tak, aby státní zástupce pop ípad mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí policejní orgán podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozd ji do 48 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propušt nana svobodu. (5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je t eba p im en dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v dob , kdy ješt proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). (6) Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce, hovo it s ním bez p ítomnosti t etí osoby a radit se s ním již v pr b hu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl p ítomen p i jejím výslechu podle odstavce 3, ledaže je obhájce ve lh t tam uvedené nedosažitelný. O t chto právech je t eba podez elého pou it a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatn ní“. [7]


20

1.3.1.4 Typy taseru pro civilní ochranu Taser C2 Jedním typem je taser z ozna ením C2, který je využit pro civilní ochranu. Taser C2 používá také na vyst elení dvou sond stla ený dusík, je však podstatn kratší délka dost elu oproti taserum, které využívají státní bezpe nostní služby. Dost el tohoto taseru je maximáln 4,5m. Hlavice jako u všech dosavadních taseru je na jedno použití. [4]

[4] Obrázek 5. Taser C2 a náhradní hlavice

Advanced Taser M18 Pro civilní sektor byla také vytvo ena zbra s nižším výkonem, 18 W a s ozna ením Advanced TASER M 18. Zbra byla na obou stranách opat ena výrazným žluto erným štítkem, aby byla vzhledov odlišena od smrtících palných zbraní. Toto ozna ení se používá u všech dalších model . Pro zvýšení ú innosti systému byl vyvinut dokonalejší zp sob paralyzování s využitím technologie EMD (Electro-Muscular Disruption). EMD technologie je založena na ovlivn ní funkce motorického centrálního nervového systému. Vysokonap ovým pulsem zasažené svaly podléhají nekontrolovatelné kontrakci, což má za následek fyzické zneschopn ní zasažené osoby bez ohledu na její práh bolesti nebo duševní soust ed ní. Advanced TASER se tak stal první zbraní, s níž bylo možno zneschopnit i odolné jedince. [1]


21

[5] Obrázek 6. Taser M18

1.3.2 Obranný prost edek pro státní bezpe nostní sbory a armádu Policejní a armádní innost p edstavuje systém, který plní ochrannou, donucovací a výchovnou funkci ve spole nosti. Cílem by m lo být p edcházet protiprávnímu jednání a trestné innosti, zajišt ní neodvratnosti postihu v p ípadech, kdy došlo k porušení nebo ohrožení chrán ných zájm . [10] Jako u civilního obranného prost edku, tak i pro státní bezpe nostní sbory a armádu musí být pravní rámec. Veškeré právní v ci se ídí zákonem . 273/2008 Sb. o Policii

eské

republiky a to ust. § 51, které zní „Policista je oprávn n použít p i zákroku donucovací prost edek a zbra , k jejichž používání byl vycvi en“. [11] Taser vypl uje mezeru mezi klasickými donucovacími prost edky, jako je t lesná sebeobrana, teleskop, služební pes i obušek a zbran . Používá se v p ípad , kdy tyto donucovací prost edky nejsou u inné a zbra nem že být použita p i spln ní podmínek na použití zbran

§ 56. Opravn né použití zbran

je pouze za podmínky, že použití

donucovacího prost edku by bylo z ejm neu inné. P i použití zbran je policista povinen dbát na opatrnost, aby nezp sobil zran ní další osob a snažit se mnoho nezranit osobu, proti které zasahuje.


22

„Policista je oprávn n použít zbra a) v nutné obran nebo v krajní nouzi, b) jestliže se nebezpe ný pachatel, proti n muž zakro uje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit sv j úkryt, c) aby zamezil út ku nebezpe ného pachatele, jehož nem že jiným zp sobem zadržet, d) nelze-li jinak p ekonat aktivní odpor sm ující ke zma ení jeho závažného zákroku, e) aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje st ežený nebo chrán ný objekt anebo prostor, f) nelze-li jinak zadržet dopravní prost edek, jehož idi bezohlednou jízdou vážn ohrožuje život nebo zdraví osob a na op tovnou výzvu nebo znamení dané podle jiného právního p edpisu nezastaví, g) jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prost edek hrozba namí enou st elnou zbraní nebo varovný výst el, neuposlechne p íkazu policisty sm ujícího k zajišt ní bezpe nosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo h) ke zneškodn ní zví ete ohrožujícího život nebo zdraví osoby.“ [12] Taser v žádném p ípad ve výbav bezpe nostních složek nenahrazuje st elnou zbra . Taser je za azen do zákona .273/2008 Sb. a to § 52 písm. b) jako elektronický do astn zneschop ující donucovací prost edek. D ležité je taky znát obecné použití donucovacích prost edku, které jsou obsaženy v § 53 tohož zákona a to v odstavci 4 a zní „Elektrický donucovací prost edek je policista oprávn n použítt pouze, pokud by použití jiného donucovacího prost edku zjevn nebylo dostate né k dosažení ú elu sledovaného zákrokem.“ [13] Tento elektrický donucovací prost edek m že použít len bezpe nostního sboru v p ípad , že ho použije na ochranu svojí osoby nebo osoby blízké, dále taky k ochran majetku a ochran

ve ejného po ádku. Nežli policista nebo

len bezpe nostního sboru použije

donucovací prost edek, musí pachatele, který porušil zákon, upozornit nebo vyzvat, aby zanechal protiprávního jednání, jinak bude použit proti n mu donucovací prost edek.

Výzvu není nutné použít v p ípad , kdy se jedná o život nebo zdraví osoby a zákrok nenese odklad. Policista, který donucovací prost edek použije, musí dbát na to, aby nezp sobil


23

újmu osob , která protiprávn jedná. Tento zákrok by m l být adekvátní tomu, jaké protiprávní jednání se odehrává. V p ípad

zran ní osoby p i použití donucovacích

prost edk , je povinen policista, ihned jakmile to situace dovolí, poskytnout první pomoc a zajistit léka skou pomoc. Taser se stal bezpe n jším a ú in jším proti vzdorovaným osobám, než p i použití palné zbran , ale m l jednu nevýhodu a to možnost jednoho výst elu. Maximáln se mohlo policistovi zvládnout vym nit jednou hlavici, v p ípad

elení více pachatel musel použít

jiný donucovací prost edek nebo i palnou zbra . P i použití jiných donucovacích prost edku i zbran m že dojít k závažným poran ním a i smrti. P i dlouhém vývoji byly tyto nedostatky odstan ny novými a bezpe n jšími Tasery X2 a X3.

1.3.2.1 Typy Taseru pro státní bezpe nostní složky a armádu Taser X26 je použiván ozbrojenými složkami eské republiky, ale taky i pro civilní ochranu (v p ípad vyjímky), o tento model má navíc další dopl ky v podob laseru, který zam uje cíl a kameru, která zachycuje záznam i za zhoršených podmínek. Zásadní zm nou je však použití nové technologie pronikání NMI, která má vyšší ú innost s menším výkonem (pouze 7 W). Hlavice je taky pouze na jedno použití.

[5] Obrázek 7. Taser X26


24

Technické údaje Taseru X 26:  Hmotnost zbran : 0,2kg  Ú inný dosah až 10,57m  Frekvence pulzace: 19pulzu na sekundu, automaticky po dob 5 sekund  Trvání pulzu: 100mikrosekund  Pr m rná velikost proudu: 2,4mA  Energie tohoto pulzu: 0,36J  Výkon: 7W  Nap tí: maximáln 1200V [5]

Taser X2 Další Taser využivaný ozbrojenými silami je ozna en X2. Tento DEP má výhodu oproti X26, že m že zneškodnit dva cíle najednou a praktikovat varovné výboje bez toho, aby vyst elil hlavici. Má duální laser, který pom že odhadnout místa zásasahu sond, obsahuje taky displej, který pom že diagnostice za ízení, jestli je v po ádku nebo ne. Tato diagnostika up es uje nap íklad stav baterie, nebo jestli je možné použít obou vyst el , taky hodine v reálném ase a i m ení velikosti proudu dodávajícího do pachatele pro bezpe nost, ale i dobrou ú innost. Baterie má lepší výkon a tak s ní m žeme zvládnout až 500výst el . Než byl tento výrobek dodán na trh, tak splnil p es 3000hodin testování a vývoj tohoto Taseru tval více než 6let. DEP X2 je také odolný proti pov trnostním podmínkám a je vod odolný. Je sice v tší a skoro o polovinu t žší, ale výhody p esahují nevýhody. Studii na Wake Forest University bylo zjišt no, že 99,75% významné zran ní. [14]

z 1201 osob, které bylo zasaženo tímto Taserem nem lo


25

[14] Obrázek 8. Taser X2

Taser X3 Spole nost Harpia Praha, s.r.o. p edstavila na konferenci ve Fountain Hills (Arizona) dne 27. ervence 2009 nejnov jší model X3. Je to nov jší, u in jší, revolu ní a víceranný než starší model X2. Použivá stejn jako X2 varovné výst eli bez toho, aby vyst elil n kterou hlavici a zneškodnil tak více pachatel , má možnost vyst elení t ech hlavic najednou nebo taky každou zvláš . P i vyst elení jedné hlavice je Taser okamžit nachystaný vyst elit druhou a t etí hlavici. Obsahuje ve výbav duální laser, který slouží k okamžitému pozorování, kam sondy mohou dopadnout p i výst elu v závislosti na dosahu nabité hlavice. P i kratším dosahu hlavice 5-7m je úhel mezi spodním a horním laserem 7°, na ež p i dosadu 10,5m je úhel pouze 3°. X3 totiž rozpozná jaká hlavice je do n ho vložena a tak odhadne i délku dost elu. Tuto informaci zobrazí na CID, což je centralní informa ní displej, který zobrazuje spoustu informací jako nap íklad ú innost zákroku. U každé hlavice na displeji po výst elu se zobrazí postavi ka zelená (zásah obou sond), postavi ka oranžová (zásah jedné sondy) nebo postavi ka ervená (uplné minutí cíle).


26

[15] Obrázek 9. CID a duální laser

Tento Taser je odolný v i prost edí a vydrží i krátké pono ení do vody. Další d ležitou vlastností je Trilogy registr. Obsahuje t i registry a to registr událostí, registr pulz a technický registr a je proto možné zjistit spoustu informací, který mohou objasnit, kdy a pro byl Taser použit. Je možné zp tn zjistit nejen datum, as, délku cyklu výboje, teplotu okolí a stav akumulátoru, ale i každé odjišt ní a zajišt ní Taseru, po et a velikost dodaných pulz

do t la, spušt ní varovného výboje, zda ob

sondy zasáhly pachatele a další

informace nutné ke správ paralyzéru a up esn ní hlášení o použití. 1. Registr událostí – zaznamenává každé zmá knutí spoušt , použití varovného výboje, ale taky každé odjišt ní i zajišt ní Taseru. 2. Registr pulzu – ukládá každé elektrotechnické vlastnosti z každého vydaného pulzu 3. Technický registr – kontroluje všechny systémy, v p ípad chyby varuje uživatele Systémy kalibrace pulz

kontrolují pr chod elektrického náboje do cíle a usm r ují

správnou cestu výboje pouze po povrchu t la. Toto neustálé monitorování a úprava elektrického výkonu poskytuje p esný tvarovací impuls, který zp sobí lepší ú inky zasaženému, dokonce i 40% v tší míru bezpe nosti než p edchozí DEP technologie. [15]


27

[15] [16] Obrázek 10. Taser X3 a varovný elektrický výboj

Taser Shockwave Taser Shockwave (systém šokové vlny) používá nových metod na zneškodn ní více pachatelu tím, že je p ipojeno více hlavic a to v tšinou vodorovn nebo svisle. Využívá metodu NMI, což je nervosvalové zneschopn ní které se používá zatím u všech Taseru. Výhodou tohoto Taseru je že, je možno jednu adu vypálit zmá knutím tla ítka ze vzdálenosti až 100m. Tím se stává nejbezpe n jším Taserem na trhu. Dosah hlavice je 7,6m. Je využíván jako systém ochrany území, ur ený k taktickému využití policejními složkami, krizovou infrastrukturou a armádou. Vyžití Shockwave není b žné, z d vodu velkého po tu st el, takže proti jednomu pachateli je b žn nepoužívaný. Používá se na více pachatel a to p i demonstracích, povstání, zneškodn ní davu a zmírn ní nepokoj . P i poskládání hlavic vodorovn zv tšíme pole p sobnosti a tak m žeme zasáhnout v tší po et pachatelu, kdežto pokud hlavice poskládáme svisle tak se snažíme zasáhnout pachatele více sondami k lepšímu zneschopn ní. P i v tších davech použijeme více t chto jednotek do oblouku. Má tak v tší rozptyl a m že zasáhnout více pachatel . [4]


28

[17] Obrázek 11. Taser Shockwave

Maximální m že být uspo adán až ze 12 hlavic, ale v b žném využití to je 6 hlavic, v horizontalním nebo vertikálním sm ru a to do t ech ad. Využívá se manuální zam ení, což dává uživateli p esnost. Dále jde namontovat na r zné v ci jako je vozidlo nebo oplocení. Lze postavit v každém terénu, má totiž samostané noži ky k lepší stabilit .

[18] Obrázek 12. Ukázka elektrických výboju a dálkového ovládání u Shockwave


29

Taser XREP Je to elektronický paralyzující projektil, který m že být vyst elen z jakékoliv brokovnice o ráži 12. Schopný dosahu až 30,48 metr , což je skoro dvojnásobek ú inné vzdálenosti nesmrtící munice, vyst elené z brokovnice ráže 12, která je v sou astné dob na trhu. Obsahuje ty i elektrody na p ední stran , které se uchytí na cíl a p edávají pulzy do zasaženého. P i zachycení XREPu na cíl se rozlámou št pivé sponky, které pak uvolní hlavní ást, která z stává spojená s p ední ástí vodivým vláknem. Po rozlet ní hlavní ásti padající sm rem k zemi se pro lepší zneschopn ní pachatele rozvine ješt šest bodavých elektrod, které dodavají silný elektrický výboj. XREP samostatn generuje pulzy NMI, které omezí svalovou soustavu i u t ch nejagresivn jších osob a to po dobu 20 sekund, což je dost dlouhá doba na zadržení pachatele. Hmotnost projektilu je 18 gram . Existují dv verze XREP:  XREP RL “Rifled” (bez k idélek)  XREP FL “Finned” (s torzními pružnými k idélky)

První z t chto druh XREP RL je ur en výhradn pro použití v Taser X12 LLS zna ky Mossberg, který využívá to eného drážkování pro použití p i nízké rychlosti projektilu. Druhá verze XREP FL m že být vyst elena z jakékoliv brokovnice o ráži 12. [19]

[20] Obrázek 13. Projektil XREP FL a RL


30

Taser X12 LLS Mossberg Je to nesmrtící brokovnice, která je p ímo vytvo ená na projektil XREP. Není to tedy smrtící zbra , ale je založena na pricipu brokovnice Mossberg model 500 pump-action, rozdíl je z ejmý, Tasery využívají žlutého zbarvení, aby nedošlo k pomýlení zbraní. Velkou výhodou je, že obsahuje novou technologii Radial Key (radiální zámek), která slouží k zabrán ní nabití smrtícího náboje ráže 12, aby nedošlo k pomýlení st el a tak ke smrtícímu výst elu. Obsahuje to ené drážkování, které p i vyst elení XREP zajiš uje nejlepší rotaci, což zajiš uje co nejv tší dost el, stabilizaci a p esnost. [22]

[21] Obrázek 14. Brokovnice X12 Mossberg

1.4 Možnosti použití v R

D ležitou v cí, p i používání Taseru v eské republice je to, že podle zákona o st elných zbraních . 119/2002 Sb. paragrafem 3, který slouží k rozd lení zbraní, DEP zapadá do zbraní katogorie A, což jsou zakázané zbran , zakázané st elivo nebo zakázané dopl ky zbraní. Zbran mi kategorie A jsou: 1. vojenské, v etn odpalovacích za ízení, s výjimkou pušek, pistolí a revolver , ov ených pro civilní použití, pokud podléhají ov ování podle zvláštního právního p edpisu, 2. samo inné, 3. vyrobené nebo upravené tak, že lze utajit jejich ú el, nebo u kterých byly p vodní


31

charakter a podoba zm n ny tak, aby se jejich použitím mohly zp sobit t žší následky, anebo zbran maskované jako jiné p edm ty (záke né zbran ), 4. palné nevyrobené z kov , pokud nejsou identifikovatelné jako zbran p i kontrolách osob a zavazadel pomocí detek ních a rentgenových p ístroj , 5. plynové nebo expanzní, nejde-li o dovolené výrobní provedení, 6. st elná nástrahová za ízení a 7. s pevn vestav nými tlumi i hluku výst elu nebo s pevn vestav nými laserovými zam ova i [23]

DEP spadá pod 5 lánek, což jsou zbran plynové nebo expanzní. Tím je tedy zakázáno jakékoliv využití Taseru u nás pro civilní obranu, mohou být použity pouze v p ípad armády nebo v p ípad vyjímky. Taser je za azan do zákona o zahrani ním obchodu .38/1994 Sb. § 5, protože splnil podmínku, která íká

„1) Vojenským materiálem pro ú ely tohoto zákona jsou a) výrobky, jejich sou ásti a náhradní díly, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstruk ním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo p izp sobené pro použití v ozbrojených silách nebo bezpe nostních sborech, nebo jsou hromadn v t chto složkách užívány k zabezpe ení úkol obrany a bezpe nosti státu,“ [24]

Taser je tedy dále podle zákona 89/1994 Sb. za azen do seznamu vojenského materiálu (SVM), v prvním odstavci SVM 1, což jsou zbran a jejich speciáln kontruované sou ásti a spadá do skupiny C, to jsou zbran používající beznábojové st elivo.


32

Je tedy možno použítí DEP i mimo armádu, pro civilní obranu, ale pouze na vyjímku k zabezpe ení úkolu obrany a bezpe nosti státu. V eské republice je zhruba 50 t chto výrobk , které používá zásahová služba a Policie eské republiky.

1.5

Použití taseru ve sv t

Je spousta v cí v bulvárních láncích a velkém množství úmrtí p i použití Taseru. Snažil jsem se posbírat informace, které by to potvrdili nebo vyvrátili. Spousta lánk se liší vtom, jak popisuje použití Taseru a pak mezi lidmi vznikají Hoaxy (falešné, poplašné zprávy). V p íloze . I je porovnání lánku z novin Calgary Herald a Novinek.cz. Hodn lidí si pak myslí, že DEP je smrtelná zbra a jsou na stran nepoužívání tohoto Taseru. Na výboru OSN se jednalo, zda je tento paralyzér zdrojem mu ení nebo není. Výrok zní: "Výbor byl znepokojen, že použití TASERu X26, jež vyvolává extrémní bolest, p edstavuje formu mu ení a že v jistých p ípadech m že též zap í init smrt, jak se ukázalo v n kolika spolehlivých studiích a v n kolika p ípadech po praktickém použití." [25] Taser International se odvolal proti tomuto záv ru stím, že obranných prost edk (údery, kopy, obušky, st elná munice), které zp sobují bolest je více a veškeré studie a soudní záv ry popírají veškeré smrtelné ú inky Taseru. S tímto záv rem od Taser International se shodli i Spojené státy a oznámili, že ovládnutí zadržených se shoduje se zákonem a potvrdili jeho ilegálnost. Stímto záv rem se stotožnila i Kanada, ve které je Taserem ozbrojena taky Policie. Ve Velké Británii je vybaveno skoro 75% policist

tímto distan ním elektrickým paralyzérem. V t chto zemích je možno

použití Taseru i pro civilní obranu. Dalším státem, kde je Taser používán jako výbavy u Policie je Francie. Tento stát byl jako první, ve kterém se do ob hu dostal Taser v roce 2008, po 4letech studia nebyl žádný p ípad zran ní ani usmrcení. V sou astné dob je ve Francii více než 20tisíc policist , kte í jsou vybaveni distan ním elektrickým paralyzerem.


33

V roce 2009 bylo povoleno použití Taser v další zemi a to v Australii. Tehdejší ministr Policie Tony Kelly oznámil, že Policie zkoušela již n kolik let ú inky a veškeré jejich zásahy byli ú inné k vy ešení konfliktu. P i spoust konfliktu nebylo t eba ani použití Taseru, pohled na n j byl d sivý a úto ník se vzdal. Proto v Austrálii bylo povoleno používání Taseru u Policie, v sou astné dob jich má p es 2000 policist . [25] Ur itým p ípad m ohledn úmrtí se budu v novat v praktické ásti.


II. PRAKTICKÁ ÁST

34


2

35

TECHNOLOGIE TASERU

Technologie, která se využivá v Taserech se nazývá NMI (Neuro-Muscular Incapacitation), d íve nazýváno jako EMD (Electro-Muscular Disruption). Jedná se o stejnou technologii svalového zneschopn ní. P í zásahu sond Taseru se do t la se dostávají impulzy, tím dochází k samovolnému stahování svalstva a zasažený upadá k zemi. Zasažený není schopný ovládat žádný sval v svém t le. P i upadnutí k zemi, zasažený je p i plném v domi, nepadá do bezv domí. Technologie NMI p sobí na smyslovou nervovou soustavu, což jsou nervy p enášející informace do mozku a na nervovou motorickou soustavu, což jsou informace p enášející se z mozku do sval . K proniknutí sond do t la byla d íve používána technologie tupého pulzu, v dnešní dob se používá technologie tvarovacího pulzu.

Tupý pulz: Tupý pulz je vysokonap ový pulz, který má velkou energii a dokáže projít jakoukoliv p ekážkou, nap . oble ením. Velkou nevýhodou je, že 90% energie p i pr chodu p ekážkou se m ní p evážn na teplo. Z d vodu ztráty energie byla vymyslena nová, dokonalejší technologie pronikání sond do t la. Tvarovací pulz: Tento pulz je rozd len na dv fáze: 1) První fáze- Elektrický izolant neboli vzduch,který se nachází mezi vrstvami oble ení, brání p ístupu elektrických impulz

z p ístroje do t la je odstan n.

D vodem je zmenšení nebo taky odstran ní elektrického odporu, aby p estal bránit pr chodu elektrického proudu do t la. Toto je zajišt no vysokonap ovým pulzem, který vytvo í elektrický oblouk a ten zp sobí ionizaci vzduchu. Takto m že projít p es vrstvu až 5cm. Tato fáze je také ozna ována jako oblouková fáze.


36

2) Druhá fáze-Pomocí elektrického oblouku a malého elektrického odporu, což zp sobila první fáze, dochází pak k p sobení NMI vln do t la. Nepot ebují velké množství energie, protože pomocí první fáze byl odstran n elektrický odpor a tak nic nebrání k jejímu p ekonání a zachycení sond do t la. Tato fáze je ozna ována jako stimula ní fáze. [25] Podle technických dat jsem zjistil, že nap tí, které se dostává do lov ka z Taseru je pouze 400V. Po studyjích technologie NMI jsem zjistil, že se elektrický proud dostává do t la pomocí elektrického oblouk, z

ehož vyplývá, že tento oblouk nem že

vzniknout p i nap tí 400V. Tak jsem se snažil dozv d t prvotní nap tí, které pomáhá vzniku elektrického oblouku a toto nap tí je p es 50 000V. Toto nap tí do lov ka sice není dodávano, ale je otázka jestli nem že i prvotní šok zp sobil smrt?? Podle obrázku 15 je jasné, že na výstupu je transformátor, který vytvá í vysoké nap tí 50 000V. Toto nap tí je m kké, což znamená, že ihned po kontaktu s pachatelem padá na nižší nap tí a to 400V. Je tedy možné, že po ú ínku vysokého nap tí m že být dopomáhano ke smrti lov ka. Toto nap tí je u inné na t le lov k pouze kratší dobu jak 1 vte ina, ale m že dopomoci spolu s dalšími v cmi ke smrti zasaženého. V škeré mediální lánky potvrzovali tuto teorii, ale v dci a dokto i tuto teorii vyvraceli. Nebylo nikdy dokázáno úmrti elektrickým proudem p i použití Taseru, dále se budu v novat tématu úmrti a objasním úmrtí p i použití DEP.

[26] Obrázek 15. Pohled na vnit ní ást Taseru


3

37

ZP SOBUJE TASER SMRT?

Na tuto otázku se budu snažit odpov d t. Velké množství lánk a televizních zpráv oznámilo spoustu úmrtí. Já se chci v praktické ásti zam it nato, jesti smrt byla zp sobena Taserem nebo ne. Je velké množství úmrtí, ale je otázkou, jestli smrt zp sobuje technologie Taseru nebo další r zné aspekty. Jedním z odborník , špan lský doktor Manuel Martinez Sellez, který vyšet oval 60 úmrtí ve Špan lsku p i zadržení pachatel policisty. Tím tedy nastává nová otázka, co tedy zp sobuje náhlé úmrti p i zat ení? V tšina zat ených byli lidé mezi 30-40lety a bez kardiovaskulárních onemocn ní a jinými zdravotními problémy a zat ení nebylo s ohledem na použití Taseru, ale zadržení bez použití obranných prost edk . P i velké v tšin p ípadu nebylo odhaleno žádné tržné smrtelné rány, tím je tedy smrt zp sobena vnit ním p sobením uvnit

lov ka.

Sellez oznámil, že v p írod v p ípad zajetí zví ete dojde taky n kdy k náhlému úmrti. P isp ní drog p i úmrtí po zásahu Taseru je vylou eno. Velké množství léka ských zpráv tuto v c vyvrátilo. Na stranu Selleze se taky p idal eský kardiolog Aleš Linhart, který oznámil, že Taser je bezpe ná zbra a v žádném p ípad nem že jeho elektrický proud zabít lov ka. Úmrtí m li jiné p í iny než zásah Taseru, spíše stresové situace.

Tak tedy pokud nezp sobuje úmrtí p isp ní drog a ani elektrický proud dodávaný do t la v podob Taseru tak co tedy? Jediným realným vysv tlením, na kterém se shodla spousta léka , je syndrom srde ního stresu vyvolaný zvýšenou hladinou adrenalinu nebo jinými chemickými látkami. Všichni víme, že stres je škodlivý i v malém množství, p i p ípadech zat ení jde o extrémní stres.


38

Podle výzkumu byla snaha shodnotit, jaké zadržení je nejvhodn jší z pohledu velikosti stresu. 60 jedinc postupn provád lo 5úkol : 1) 150 metr sprint, simulující út k p ed policisty, 2) 45 sekund úder a kop do boxovacího pytle, simulující fyzický zápas s policisty, 3) 10 sekund vystavení výboji TASER® X26TM, 4) Cvi ení K-9 (zadržení pachatele psem) cca 30 sekund, nebo 5) nast íkání pep ového spreje do obli eje. Výsledkem této studie bylo zjišt no, že DEP je nejmenší aktivátor stresu a nejmén aktivoval adrenalin v t le, oproti zápasu s policisty. Po kontaktu s policistou

eské republiky jsem získal statistiku zran ní v USA p i použití

palné zbran , úderem obuškem, úderem p stí, kopy, taser a pro informaci i p i hraní basketbalu. [27] Odhadové zran ní p i 1000 zásah :

Palná zbra

Úder obuškem

Úder p stí

Kopy

Hraní basketbalu

Taser

Tabulka 1. Odhadované po ty zran ní p i 1000 zásah

zran ní úmrtí


39

3.1 Zásahy Policie p i použití Taseru

Všude ve sv t byl použit Taser více než 1,5 milionkrát podle Taser protect life, což je mezinárodní distributor pro

eskou republiku, ale i pro další státy. Distan ní elektrický

paralyzér také “zachránil“ více jak 85tisíc životu, protože v t chto p ípadech mohla být použita podle zákona palná zbra , která zp sobuje ve v tšin p ípadu smrt nebo nedozírné následky. 3.1.1 Úmrtí p i použití Taseru Andre Thomas Dne 5. Srpna, byla nucena policie použít Taser v Pitssburgu proti Andremu Thomasovi, který p sobil záke ným chováním a snažil se dobívat do domu, policisté necht li použít palnou zbra tak použili Taser. Muž po hodin zem el. Tento lánek oblet l celý sv t a proto, je rozší eno ve sv t to, že Taser zp sobuje smrt. V p íloze . II jsem získal lánek od policisty eské republiky, že smrt nem la žádné do in ní s ú inkem Taseru.

Robert Dziekanski Dalším úmrtím, ješt

znám jším, byla smrt 40letého polského ob ana Roberta

Dziekanskiho na letišti ve Vancouveru. Toto úmrtí bylo nato eno kamerou muže, který vtu dobu byl na Vancouverském letišti a tak celý incident sledoval. Video oblet lo celý sv t a tak spousta lidí vid la úsmrcení lov ka Taserem v p ímém p enosu. Je pravda, že Robert zem el, ale spousta lidí neví další d ležité v ci kolem tohoto incidentu. Jeho p átelé, kte í u n ho byli, p ed odletem konstatovali, že se t ásl, fyzicky byl natom hodn špatn a propadal histerii. Po p íletu na letišt se snažil rozbít sklen né dve e stoly, židlemi a dokonce i po íta em. Tuto událost potvrdilo všech 10 sv dk , kte í se nacházeli v prostoru Roberta. Proto byli povoláni na výpomoc bezpe ností agentura letišt , která necht la použít zbra a tak použila Taser. B hem n kolika vte in po zásahu však Robert zem el.


40

Nastává tedy otázka, jestli Robert Dziekanski zem el na následek zásahem elektrického proudu i v p ípad jiného aspektu? T lo bylo podrobeno pitv . Bylo zjišt no nadm rné užívání alkoholu, ale p i úmrtí nebyl v t le žádný alkohol. První spekulace tedy byla, že chování Roberta na letišti zp sobila abstinence alkoholu. Patolog dosp l k názoru, že za smrtí je náhlé umrtí p i zadržení, které jsem již probíral. Po dalším zkoumání t la bylo zjišt no, že smrt opravdu zp sobila zástava srdce, ale né po zásahu Taser. Bylo ur eno n kolik faktor a to srde ní onemocn ní kv li chronickému nadužívání alkoholu, stres z fyzického omezení zhoršený výboji taseru, sníženou schopnost dýchat v d sledk omezení pohybu v pozici tvá í dol po ur itý úsek zápasu a abstinen ní p íznaky. Rodina zesnulého Roberta podala trestní oznámení na zasahující bezpe ností agenturu, po rozhodnutí Odboru trestního soudnictví bylo oznámeno, že bezpe nostní agentura zásahla p im en a bez síly a hlavn byl to nezbytný zásah proti agresivnímu pachateli.

Mladá dívka Dalším p ípadem, bylo úmrtí mladé dívky, která zp sobila autonehodu a utekla z místa inu. Policisté ji pronásledovali a použili na ni Taser, dívka p i šoku upadla, vážn si poranila hlavu a upadla do bezv domí a poté zem ela. Je to shoda náhod, smrt nezp sobil elektrický proud, ale následek šoku a pád k zemi. Vtomto p ípad však policista mohl použít jiný zp sob jak dívku zadržet.


41

Zásah v eské republice editel po ádkové služby policejního prezidia Stanislav Radosta oznamil, že v eské republice byl Taser použit ve 3 p ipadech a vždy úsp šn , bez úmrti i zran ní osob. Jediným známým p ípadem použití Taseru u nás bylo zadržení muže Holandské národnosti, který držel p tiletou hol i ku v aut jako rukojmí. Akce prob hla v po ádku, bez úmrtí žádné osoby. [27]

3.1.2 Jaký je názor lidí na použití Taseru a úmrtí p i jeho použití?

Po p e tení velkého množství diskuzí na Internetu jsem zjistil, že spousta lidí považuje Taser za smrticí zbra a za azuje ho do skupiny zbraní a né do skupiny donucovacích prost edk , což je velká chyba. V tšina lidí totiž není seznamena z p ípady úmrtí p i použití Taseru, jen je ovlivn na médiemi, což je další velká chyba. Jak sem již probíral d íve v mé práci, použití Taseru p i zadržení nebylo žádné úmrtí zp sobeno technoligii DEP, ili úmrti zp sobeno elektrickým proudem, ale bylo zp sobeno stresovou situací a velkým množstvím adrenalinu v t le.

Hodn lidí bylo taky ovlivn no na názor Taseru videem, které oblet lo celý sv t a to video o zadržení polského ob ana Roberta Dziekanskiho, který po zasažení Taseru zem el. Když jsem to video vid l já poprvé, aniž bych za al psát moji bakalá skou práci, tak jsem byl zásadn proti používání Taseru. Jenže po veškerých informacích co jsem získal, jsem názor zm nil. Použití Taseru proti úto níkovi zp sobila ve sv t úmrtí n kolika lidem, ale né jak se spousta lidí domnívá technologie NMI, ale stresová situace. Jenže stresová situace nastává p i jakémkoliv zadržení úto níka, nejenom p i použití Taseru.


42

3.1.3 Výhody a nevýhody Taseru

D ležitou v ci p i použití Taseru je, že sa jedná o nesmrticí donucovací prost edek. Policista p i zásahu proti úto níkovi musí vyhodnit situaci, který donucovací prost edek pop ípad palnou zbra použije. Výhodou DEP je nesmrtelné zran ní p i použití proti úto níkovi, zp sobí jen maximaln slabé popáleniny po elektrickém oblouku. Další donucovací prost edky jako jsou kopy nebo údery mohou úto níkovi zp sobit daleko v tší zran ní, obušek i teleskop ješt horší zran ní a v p ípad použití palné zbran dokonce nedozírné násladky i smrt. Další výhodou Taseru je ukázka elektrické oblouku aniž by byli vyst eleny sondy na úto níka. Spousta lidí se zalekne a vzdá se dobrovoln . Nevýhodou je, že spousta stát a

eská republika vlastní Taser X26, což je DEP pouze

s jednou hlavici, takže pokud pachatel není zasažen, nastává problém. P i použití jiných donucovacích prost edku i palné zbran nejsme limitováni na pouze jeden pokus. Ješt jedna nevýhoda je taky po izovací cena Taser, která výjde na 42 000k .


4

43

VYUŽITÍ TASERU

V civilním sektoru, což je i pr mysl komer ní bezpe nosti je využítí Taseru omezeno na pouze na t i produkty a to Taser C2, M18 a X26. Všechny tyto Tasery mají dvojí využití a to jako distan ní nebo kontaktní paralyzér.

4.1 Taser versus kontaktní paralyzér Na za átku tohoto srovnání bych cht l upozornit nato, že Taser po odebrání hlavice je možné použít taky jako kontaktní paralyzér. Toto srovnání budu praktiktovat jako na distan ní provedení s hlavicí.

[28] Obrázek 16. Kontaktní paralyzér

Paralyzér je za ízení pro osobní ochranu a obranu, který likviduje úto níka s okamžitým ú inkem, aniž by byl zran n. Zpravidla dotykem po stisku v rukojeti je úto ník zasažen elektrickým výbojem do nervového systému a to dokonce i p es šaty. Paralyzér p sobí na celé t lo úto níka, p i emž nejzraniteln jší jsou spodek hrudníku, t ísla, stehna, ramena, týl, šíje a krk. Je zde prakticky využit efekt elektrošoku o nap tí 75, 150, 200kV. [4]


44

Hlavní rozdíly mezi t mito paralyzéry je vzdálenost použití a asové délky, na jakou nervovou soustavu p sobí a jak p sobí na lidské t lo.

4.1.1 Vzdálenost použití a asové délky použití

Kontaktní paralyzér se používá pouze v p ípad kontaktu s cílem, aby zásah byl ú inný. Ú inkuje i p es silnou vrstvu od vu a v žádném p ípad nem žete utrp t zp tný výboj, aniž když jsme s úto níkem v kontaktu. P i silném elektrickém výboji, který úto níka zneškodní a nezanechá mu žádné fyzické ani psychické následky. Nevýhodou kontaktního paralyzeru je, že zp sobuje velkou bolest.

P i r zných asových délkách jsou taky r zné následky:  Do 1 sekundy zp sobí úto níkovi svalovou k e a šok  1-3 sekundy úto ník padá k zemi, ale b hem okamžiku je schopen se postavit

 5 sekund úto ník padá k zemi, ztrácí orientaci a má šok na n kolik minut

 Více jak 5 sekund je nedoporu ováno

V p ípad DEP nedochází ke kontaktu s cílovou osobou, obsahuje vyst elovací sondy, které mají dost el až 10,5 metr . Po stisknutí spoušt Taser vydává elektrický výboj po dobu 5 sekund, kdežto u kontaktního paralyzéru vydává elektrický výboj, podle toho jak dlouho obránce drží spouš .


45

4.1.2 P sobení na nervový systém a p sobení na lidské t lo

Kontaktní paralyzér p sobí na smyslovou nervovou soustavu, což jsou nervy p enášející informace z t la do mozku. P i zásahu elektrickým výbojem t lo vnímá velkou bolest, která zabra uje kladení odporu. Kontakt by m l trvat n kolik sekund kv li zneschopn ní pachatele, ale to m že být hodn obtížné z d vodu reakcí pachatele na p sobící bolest. Navíc je možné ú inky paralyzéru snížit tím, že pachatel je trénovaný a má v tší práh bolesti nebo i navýkovými látkami. DEP p sobí jak na smyslovou nervovou soustavu, tak i na motorickou nervovou soustavu, což jsou nervy, p enášející povely z mozku do sval , které slouží k ovládání pohybu. P i použití DEP t lo nevnímá velkou bolest, ale ztrácí možnost ovládat své svaly a tím t lo padá k zemi. B hem zásahu je pachatel p i plném v domí, ale nedokáže klást odpor. Myslím, že je lepší použítí DEP oproti kontaktnímu paralyzeru z d vodu ochrany jak obrance, tak i úto níka.

4.2 Taser versus palná zbra Taser se hodn

podobá palné zbrani, ale aby nedošlo k zám n

tak je ozna ován

žluto ernou zna kou. Použití Taseru nebo palné zbran záleži vždy jen na policistovi R. Pokud je možné využít obranný prost edek tak je lepší ho využít, palná zbra p i zásahu na pachatele zp sobuje nedozírné, dokonce i smrtelné následky. Použítí palné zbran

je tedy možné v p ípad , kdy není možné použít jakéhokoliv

obranného prost edku. Pokud je tedy použita zbra , musíme v d t, že následky po zásahu jsou velmi vážné, až fatální. Lze použít v p ípad ohrožení našeho života nebo života jiné osoby. Taser zp sobuje daleko menší následky na t le. Jedná se pouze o malé popáleniny na t le zasaženého z d vodu elektrického oblouku.


46

D ležitou v cí je také nebezpe í pro okolí. V p ípad , že mineme cíl, m žeme zranit lidi v okolí a p i výst elu ze st elné zbran musíme taky dbát na akustický efekt, který m že poškodit sluch. U Taseru je délka dost elu limitována, takže v p ípad , že mineme cíl tak je málo pravd podobné zran ní osoby v okolí. Dost el je max. 10,6 metr . Akustický efekt je zanedbatelný, je pouze slyšet “lupkání“. Palná zbra má zase výhodu, že není pot eba p ebíjet hlavici a p i výst elu je p ipravena k dalšímu použítí až do vy erpání zásobníku.

[26] Obrázek 17. Ú inné místa zásahu p i použití spreje, Taseru a palné zbran . Podle obrázku je vid t vhodné zony zásahu p i použití spreje, taseru a palné zbran , aby byl pachatel zneškodn n.


47

4.3 Celková ástka p i po ízení Taseru

Ve spoust zemí sv ta se po izovací ceny Taseru hodn liší. Taser X26 v USA se pohybuje kolem 400USD, což je 7200k . To je docela levná ástka nap íklad oproti Špan lsku, kde se cena Taseru dostává na hranici 2000USD, což je více je 36tisíc korun. V eské republice je cena Taseru X26 taky velmi vysoká a to 42tisíc korun. Jenže touto ástkou vše nekon í. Taser pot ebuje každé dva roky náhradní akumulátor a je pot eba náhradních hlavic, protože po výst elu již není možné hlavici použít.

Akumulátor………..1400k /kus Náhradní hlavice…..1000k /kus

Aby policista mohl používat Taser tak musí projít školením a kurzem na použivání Taseru. Toto školení stojí 1800k za osobu.

Celkového propo ítání na jednoho policistu je tedy: Taser X26………….42 000k Akumulátor………..1400k Náhradní hlavice…..3000k /3kusy Školení…………….1800k Celková ástka na jednoho lena bezpe nostního sboru je 48 200k . Je to hodn velká ástka, toto s ítání sem provedl i u palné zbran a celková ástka vycházela na 20 000k . Využívání Taseru je tedy dražší o 28 000k , ale dle mého názoru výhody Taseru p evyšují nevýhody. [27]


5

48

ZÁV R

Záv rem bych cht l shrnout veškeré informace týkající se distan ního elektrického paralyzéru a ze svých záv r vyvodit, jestli je tedy vhodný DEP p i použití v PKB. Do dnešního dne se vyrobilo 8 druh Taser , a to od nejjednoduššího typu, který má dost el 4,5 metru, až po nejnov jší typ brokovnice, který má dost el 30 metr . Tím je z ejmé, že vývoj Taseru neustále postupuje a ur it tento vývoj není u konce. Ve sv t jsou tyto typy rozd leny podle použití, a to pro ve ejné složky a civilní osoby. Ve ejné složky mohou používat veškeré Tasery, v p ípad civilních osob jsou to pouze 2 druhy, které jsou slabší jsou to Taser C2 a Taser M18. V eské republice je v PKB a pro civilní osoby zakázáno použití tohoto obraného prost edku, pouze Taser X26 je ve výzbroji zásahových služeb a Policie eské republiky. V naší zemi je využíváno 48 Taser ve výzbroji. Použití Taseru oproti jiným obraným prost edk m je bezpe n jší p i zadržení pachatele, protože kopy, údery p stí i palná zbra zp sobuje mnohem v tší zran ní než zp sobené DEP. Velké množství lidí spojuje Taser se smrtí a ve ejnost pak tento obranný prost edek odsuzuje a bojí se, že zasažení elektrickým proudem je smrtelné. Pochopiteln , že úraz elektrickým proudem je smrtelný, ale je hranice, do které spadá i Taser, kdy p i tomto elektrickém proudu nehrozí zástava srdce nebo selhání jiného orgánu. Stalo se, že p i použití Taseru docházelo taky ke smrti p i zatýkání, ale ne kv li úrazu elektrickým proudem, ale kv li zvýšené hladin stresu, který p i zásahu proti pachateli ovlivnila smrt pachatele. Tímto stresem však zem e velké množství lidí a nemusí být ani použit Taser, m že být použito jiných obranných prost edk jako nap íklad obušek, kopy, p sti i palná zbra . Použitím Taseru, který nemusel být použit, protože zákon dovoloval použití st elné zbran , bylo zachrán no více jak 85tisíc lidských život ; st elná zbra totiž ve v tšin p ípad zp sobuje tém

vždy smrt pachatele. Proto m j názor na použití Taseru jako

obranného prost edku ve sv t i v eské republice je jednozna n souhlasný. Jsem si v dom toho, že spousta lidí nebude s mým názorem souhlasit a mnozí jej budou odsuzovat, na druhou stranu existuje celá ada lidí, kte í se s mým názorem ztotož ují. Je to v c názoru, p esto si myslím, že velká v tšina t ch, kte í nesouhlasí, jsou ovlivn ni z velké ásti medii anebo nejsou seznámeni s technologií a funk ností p i využití Taseru.


49

ZÁV R V ANGLI TIN All information related to a Taser is summed up at the end of this paper, which considers if the Taser is acceptable in the commercial security industry. Eight types of Tasers have been produced so far, starting with the simplest one designed to be effective at a range of 4.5 m up the latest long-range wireless electro-shock projectile with a range of 30 m. It is obvious that a continuous development of Tasers is still in progress. In the world, the Taser products are divided into two categories - law enforcement products and self defence products. All types of Tasers can be used by the law enforcement units; Tasers for Self Defence needs of civilians are available only in two types – Taser C2 and Taser M18. In the Czech Republic, however, Tasers are forbidden in the commercial security industry and for the civilians, the only exception is Taser X26, which can be used by the rapid reaction units of the Czech Police and by the Police of the Czech Republic. There are 48 Tasers in use in our country. Using the Tasers is much safer when arresting an offender, in comparison to the kicks, punches and firearms, which in fact, can cause more serious injuries than the Tasers. A prevailing belief among people is that Tasers and other high-voltage stun devices can cause death, and that is why these self-defending devices are commonly disapproved. People are afraid that the electric current will kill them, which is, without all doubt, true. However, there is a limit that assures that the electric current in the Tasers will not lead to the heart failure or failure of any other organ. Although several death cases are recorded when arresting an offender with the Taser, it was not due to the electric current but rather because of higher stress level which led to the offender’s death. Large number of people dies of stress without being shot by the Taser at all. They can be imposed to other defensive methods, such as the truncheon, kicks, punches or a firearm. There is evidence that, although the law allowed using a firearm, choosing a Taser instead saved more than 85 thousand lives. The fact is that in most cases when the firearm was used, it led to an offender’s death. That is why I am definitely a supporter of using the Taser as a selfdefensive device not only in the world but also in the Czech Republic. Many people may disagree with my opinion or even criticise it, on the other hand there are some people who


50

may agree. I believe that most of those disagreeing people are either influenced by the media or they are not sufficiently informed about the technology and functions of the Tasers.


51

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

Tasery. Ruce

vzhuru [online].

2009

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z:

http://www.rucevzhuru.cz/index.php/technika/27-tasery.html [2]

Funk nost. Taser [online].

2009

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z:

http://www.taser.cz/Menu-FAQ-2--Jak-prostredek-TASER-funguje-/160/ [3]

Taser.

In: Ruce

vzhuru [online].

2007

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z:

http://www.rucevzhuru.cz/index.php/technika/27-tasery.html [4], LAUCKÝ, Vladimír. Technologie komer ní bezpe nosti I. Vyd. 3. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlín , 2010, 81 s. ISBN 978-80-7318-889-4 (BROž.). [5] Státní bezpe nostní sbory. In: Taser.cz [online]. 2007 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.taser.cz/Menu-TASER-produkty-Statni-bezpecnostni-sbory-Souhrn/131/ [6]

Legenda.

In: Taser.org [online].

2009

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z:

http://taser.org/m18manual/Features.jpg [7] Trestní ád. Zákony online [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://zakonyonline.cz/?s16&q16=76 [8]

Štítky

AFID.

In: Taser.cz [online].

2007

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z:

http://www.taser.cz/UserFiles/image/AFIDy.jpg [10] LUKÁŠ, Lud k, Petr HR ZA a Milan KNÝ. Informa ní management v bezpe nostních složkách. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany eské republiky, 2008, 214 s. ISBN 978-80-7278-460-8 (BROž.) [11] .273/2008 Sb. § 51. Zákon o Policii eské republiky. Praha, 2008. [12] .273/2008 Sb. § 56. Zákon o Policii eské republiky. Praha, 2008. [13] .273/2008 Sb. § 53. Zákon o Policii eské republiky. Praha, 2008. [14]

Taser

X2.


2007

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

http://www.taser.cz/Menu-TASER-produkty-Statni-bezpecnostni-sbory-Typy-X2/241/

z:

UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2012 [15]

Taser

X3.


2007

[cit.

52 2012-05-10].

Dostupné

z:

http://www.taser.cz/Menu-TASER-produkty-Statni-bezpecnostni-sbory-Typy-X3/227 [16]

Taser

X3.

In:

[online].

2007

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z:

http://www.blogcdn.com/www.engadget.com/media/2009/07/7-27-09taserx3.jpg [17]

Taser

Shockwave.

In:

[online].

2007

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z:

http://www.revistaarmas.com/wp-content/uploads/2010/07/News-Taser-4.jpg [18] Taser Shockwave. In: Taser.cz [online]. 2006 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.taser.cz/UserFiles/image/Shockwave_KontrBox.jpg [19] Taser XREP. In: Taser.cz [online]. 2007 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.taser.cz/Menu-TASER-produkty-Statni-bezpecnostni-sbory-Typy-XREP/217/ [20] Taser XREP. In: [online]. 2010 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://stun-wire-shottechnology.narod.ru/RU4_XREP.jpg [21] Brokovnice Mossberg. In: Taser.cz [online]. 2007 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.taser.cz/UserFiles/image/X12%20LSS%20Mossberg.jpg [22] Brokovnice Mossberg. In: Taser.cz [online]. 2007 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.taser.cz/Menu-TASER-produkty-Statni-bezpecnostni-sbory-Typy-X12Mossberg/218/ [23]

. 119/2002 Sb. § 3. Zákon o st elných zbraních. Praha, 2002

[24]

. 38/1994 Sb. § 5 Zákon o zahrani ním obchodu. Praha 1994

[25] Dokument Policie eské republiky. 2012. [26] Elektrické paralyzery. Zlín, 2004. Prezentace Tasery. FAI UTB. Vedoucí práce Ing. Malánik Zden k. [27] Po. Mgr. HAUERLAND, Radim. Cenné rady od Policie eské republiky. [28] Kontaktní paralyzér. In: Army tactical [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.armytactical.cz/obranne-prostredky/paralyzer-power-max/


Po.

Poru ík

Mgr.

Vysokoškolský titul

53


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK

DEP-Distan ní elektrický paralyzér P R-Policie eské republiky PKB-Pr mysl komer ní bezpe nosti NMI-Technologie nervového zneškodn ní DEP- Technologie nervového zneškodn ní (starší název) ITP - Individuální technické prost edky USD-Americký dolar SVM- Speciáln konstruované zbran NO-Nutná obrana KN-Krajní nouze

54


55

SEZNAM OBRÁZK

Obrázek 1. Taseru-Air Taser Stun Weapon 34000.............................................................. 12 Obrázek 2. Vyst elené sondy ............................................................................................... 13 Obrázek 3. Legenda hlavních ástí Taseru .......................................................................... 14 Obrázek 4. Štítky AFID ....................................................................................................... 15 Obrázek 5. Taser C2 a náhradní hlavice .............................................................................. 20 Obrázek 6. Taser M18.......................................................................................................... 21 Obrázek 7. Taser X26 .......................................................................................................... 23 Obrázek 8. Taser X2 ............................................................................................................ 25 Obrázek 9. CID a duální laser.............................................................................................. 26 Obrázek 10. Taser X3 a varovný elektrický výboj............................................................... 27 Obrázek 11. Taser Shockwave............................................................................................. 28 Obrázek 12. Ukázka elektrických výboju a dálkového ovládání u Shockwave................... 28 Obrázek 13. Projektil XREP FL a RL.................................................................................. 29 Obrázek 14. Brokovnice X12 Mossberg.............................................................................. 30 Obrázek 15. Pohled na vnit ní ást Taseru .......................................................................... 36 Obrázek 16. Kontaktní paralyzer ......................................................................................... 43 Obrázek 17. Ú inné místa zásahu p i použití spreje, Taseru a palné zbran ....................... 46


56

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1. Odhadované po ty zran ní p i 1000 zásah ...................................................... 38


57

SEZNAM P ÍLOH

P íloha 1. Porovnání lánk ................................................................................................. 59 P íloha 2. Vyjád ení léka e .................................................................................................. 60


58

P ÍLOHA P I: POROVNÁNÍ LÁNK

THE CALGARY HERALD Publikováno: tvrtek, 18. zá í 2008 Hlavní léka kanadské provincie Nové Skotsko uve ejnil záv r šet ení, jak došlo k náhlému úmrtí muže, který byl v nápravném za ízení zasažen prost edkem Taser. Dr. Matthew Bowes ekl, že Howard Hyde, mužz m sta Dartmouth s anamnézou duševních nemocí, zem el loni v listopadu v d sledku vzrušeného (excitovaného) deliria zp sobeného paranoidní schizofrenií. ekl, že neexistuje žádný d kaz o tom, že Taser použitý policisty z Halifaxu proti Hydovi den p ed jeho smrtí by zp sobil jeho smrt. Ministr spravedlnosti Nového Skotska Cecil Clarke oznámil záv ry vyšet ování smrti krátce po Bowesov zpráv . Clarke uvedl, že vyšet ování bude zkoumat okolnosti, za kterých doty ný zem el, d vod a zp sob jeho smrti. Ve své zpráv , Bowes popisuje vzrušené delirium jako poruchu charakteristickou extrémním rozrušením, násilným a bizarním chováním, necitlivostí bolesti, zvýšenou t lesnou teplotou a nadlidskou silou. Doktor Bowes se setkal ve st edu s rodinou zem elého Hydea, kde projednali záv ry zprávy.

Kanada má další ob policejního taseru Amnesty International uvedla, že zdokumentovala celkem 16 p ípad úmrtí v Kanad . V Kanad zem el ve st edu další lov k po zásahu policejním paralyzérem - taserem, stav druhého je kritický. Informoval o tom kanadský server CBC News. Ve ejnost rozjit ená zabitím polského imigranta taserem 14. íjna ve Vancouveru mezitím ekala na výsledek šet ení.


59

24. 11. 2007 03:25 Elektrickému výboji podlehl Howard Hyde (45), který se v nápravném za ízení v Halifaxuv v provincii Nové Skotsko pustil do k ížku s policisty. Po vyšet ení v ze ští léka i shledali, že je v po ádku, ale 30 hodin poté zem el. "Použití taseru nebylo v žádném ohledu nezbytné. Nebyl ozbrojený a byl malé postavy," ekla jeho sestra, které ztrátu bratra oznámil léka , ale o taseru se dozv d la až od noviná . P ípad p ilil olej do ohn sporu o bezpe nosti zbran . Ministr spravedlnosti provincie Cecil Clarke na ídil prošet it bezpe nost a používání taser . [25] P íloha 1. Porovnání lánk

P íloha P II: Vyjád ení léka e

Taserovaný muž zem el na p edávkování kokainem, íká léka VYDANÝ: 10:17 EDT 24. zá í 2008 AKTUALIZOVANÝ: 11:07 EDT 24. zá í 2008

Pittsburgh, PA – Vyšet ující léka ve st edu oznámil, že p í inou smrti muže, který zem el v srpnu asi hodinu po incidentu v p ím stské oblasti Pittsburghu, kdy jej policie zadržela pomocí Taseru, bylo p edávkování kokainem. Vyšet ující léka z Allegheny County Dr. Karl Williams již ekl, že nev í v použití nadm rnésíly policist proti Andre Thomasovi, 37. Ale mužova rodina tvrdila, že m l na t le od rky. Williams oznámil p í inu úmrtí na tiskové konferenci ve st edu. Thomas zem el po zadržení policie Swissvale dne 5 srpna. Okresní státní zástupce svolal komisi k prostudování použití distan ních elektrických paralyzér . Zástupce Swissvale policie ekl, že Thomas m l nevyzpytatelné chování a snažil se vejít lidem do domu v Hawthorne Avenue, když byl pak následn proti n mu použit Taser.

UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2012 Policisté tvrdili, že použili Taser po Thomasov "záke ném pohybu" v i nim. Po Thomasov smrti se Channel 11 News dozv d l, že již v dubnu byl zasažen Taserem jiným policejním odd lením. Policie v New Kensington prohlásila, že museli použít Taser na Thomase, protože byl mimo kontrolu. [25] P íloha 2. Vyjád ení léka e

60


61

Problémy využití taserů v individuální technické ochraně

Recommend Documents