PRO SPOL EČENSTVÍ PŘÍ ZN IVC Ů A P ŘÁTEL P ŘIN Á ŠÍ L U M IU S S. R.O. - N EZ ÁVI S LÝ O B CH O D N Í K S E LE KT Ř I N O U A P LY N E M
SVĚT PLNÝ ENERGIE INFORMACE, ZPRAVODAJSTVÍ, ROZHOVORY A ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA PLNÉHO ENERGIE www.svetplnyenergie.cz |
[email protected] | tel: 800 33 11 67
podzim | 2011
Čím inspiruje POWER GEN 2011? Reportáž z energetického veletrhu.
Dobrý firemní design není náhoda, říkají odborníci ze studia Dynamo design.
Porazí benzín elektřina nebo plyn? Přichází svět elektromobility.
STRANA 2
STRANA 3-5
STRANA 8
ROZHOVOR:
Průmysl je páteří ekonomiky, další rány už nemusí unést „Snažíme se pro naše klienty optimalizivat jejich náklady, protože pokud tento sektor nebude mít optimální podmínky pro fungovaní, ukončí svou činnost, anebo ji přesune dál na vychod,“ říká v interview pro první vydání časopisu Svět plný energie ředitel společnosti LUMIUS ing. Miloň Vojnar. ING. MILOŇ VOJNAR
„Český trh s elektřinou a plynem prošel v poslední dekádě řadou zásadních transformací. Jak hodnotíte jeho současnou úroveň v celoevropském kontextu? Jaká legislativní, věcná a organizační opatření nutno podle Vašeho názoru příjmout?“ Vrátím se do roku 2001, kdy se začala formovat nová pravidla fungování liberalizovaného trhu. Česká republika měla štěstí, že se tohoto procesu účastnili odborníci a byl ustanoven subjekt, Operátor trhu, který je zodpovědný za organizaci trhu. Později začal Operátor trhu organizovat i trh s plynem. Mně nezbývá než gratulovat nám všem, jak trh s elektřinou a plynem v ČR funguje. Podle mého názoru nám většina evropských zemí může závidět transparentnost a jednoduchost fungování energetického trhu. Opatření, která je potřeba přijmout, je minimalizace vlivu lobbistických skupin při schvalování nové legislativy. „V ČR vstoupil v platnost nový energetický zákon, který nás posouvá blíže k celoevropské resortní legislativě. Zároveň do naší energetické praxe vnáší řadu nových úkolů a nástrojů pro tržní působení subjektů jak v komoditě elektřina, tak plyn. Jak a proč bude třeba na něj reagovat v rámci podnikatelských aktivit společnosti LUMIUS?“ Věci, které shledávám pozitivní jsou: ochrana zákazníků, a to především z řad domácností, které jsou snadnou obětí nekalých praktik některých dodavatelů elektřiny a plynu; posílení kompetence Energetického regulačního úřadu, v souladu s novým energetickým zákonem, jenž vstoupil právě v platnost. Ostatní věci jsou bohužel jen jako, kdy si Evropská unie na něco hraje a dělá napůl. „Na český trh s elektřinou i s plynem v poslední době vstoupila řada tzv. alternativních prodejců, mj. Vámi řízená společnost LUMIUS. Jak hodnotíte dosud dosažené výsledky? Na které problémy se zaměříte do budoucna?“
❞ Chceme být nejen obchodním poradcem, ale i poradcem a oporou při řešení nákupu elektřiny a plynu. Společnost LUMIUS začala s dodávkami konečným zákazníkům jako jedna z prvních a od roku 2006 budujeme portfolio
„elektrických“ klientů. To jsme v roce 2008 začali rozšiřovat o „plynové“ portfolio klientů. V letošním roce bychom měli dosáhnout obratu v ČR téměř 10 mld. Kč. Portfolia jednotlivých komodit za letošní rok očekáváme ve výši 2,5 TWh elektřiny a 5 TWh plynu. Tady se patří poděkovat za důvěru všem našim klientům a samozřejmě všem mým kolegům. Do budoucna bychom chtěli nadále budovat společnost specializující se pouze na určitý segment trhu a být všem našim klientům nejenom obchodním partnerem, ale i poradcem a oporou při řešení nákupu obou komodit. „Ceny elektřiny a plynu na českém trhu stoupají. Je zdejší zákazník vystaven pouze burzovnímu vývoji cen obou komodit, příp. technicky málo kvalifiko-
vaným rozhodnutím různých politických garnitur?“ Musíme si uvědomit jednu věc: velcí odběratelé zaměstnávají spoustu lidí a jsou motorem ekonomiky. Pokud nebude mít tento sektor optimální podmínky pro fungování, ukončí svou činnost, anebo ji přesune dál na východ. Bohužel, Česká republika si v minulosti zavařila v podobě fotovoltaiky. Celá Evropa v podobě emisních povolenek. Obávám se, že další ránu už průmysl neunese. Dnes se ceny (bohužel) odvíjejí podle burzy. Ta je ovlivněna nejenom děním v energetickém průmyslu, ale také spekulativním chováním obchodníků. Společnost LUMIUS se snaží nabízet našim klientům produkty, které optimalizují náklady našich klientů.
„Všichni chceme zdravé životní prostředí. Všichni jsme už také přivykli energetickému komfortu. Ne každý je připraven akceptovat i rubovou stranu mince: přispět k pokrytí dotací na podporu tzv. alternativních zdrojů. Existuje podle Vás reálné východisko ze začarovaného kruhu subvencí a různých bonusů pro alternativní zdroje?“ Zvýšením nákladů na distribuci je vyvíjen větší tlak na cenu komodity. Jak jste se zmínil už ve své otázce, v současné době není nikdo připraven platit vyšší cenu energetických komodit. Jediné racionální řešení je rozvoj jaderných elektráren. Ty jsou podle mého názoru nejobnovitelnější ze všech obnovitelných zdrojů a v současné době jsou nejlevnějším zdrojem elektřiny.
STRANA 1
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
REPORTÁŽ
Čím inspiruje POWER GEN 2011? Největší energetický oborový veletrh světa POWER GEN má za sebou evropskou premiéru: do veletržního areálu Fiera City v Miláně na něj letos v červnu dorazilo bezmála 600 vystavujících firem a 15 tisíc návštěvníků. Nechybělo ani 16 českých subjektů. VELETRH
I tímto prizmatem si lze vysvětlit, proč v halách červnového Milano Fiera City tak často a tak hlasitě padaly pojmy vyšší účinnost výroby energie a tepla, bezpečnost a pružnost dodávek energie a tepla, snižování ztrát při přenosu a distribuci energie, větší důraz na exploataci alternativních zdrojů aj. Pokud chybějící energii z jádra v každodenní energetické a teplárenské praxi doopravdy nahradí plyn, pak se musí zkvalitnit i současný paroplynový cyklus. Na trhu už nelze prorazit jen širokou škálou výkonů plynových turbín. Firem, které investovaly čas a peníze do jejich výzkumu i výroby je (a nejenom v Evropě) spousta. Zákazníka neuchvátí jenom poměr kJ/kWh, ale i exaktní technické a provozní parametry této techniky. Uspějí producenti, kteří dokáží sladit požadavky energetiků na pružnost, pohotovost a flexibilitu a nabídnout ucelené pakety plynových turbín s generátory a tepelnými výměníky pro paroplynové cykly. V Miláně to předvedla kupř. společnost Siemens. Demonstrovala kompletní řešení elektrárny Irsching s účinností 60%. Pro tuto pozoruhodnou účinnost paroplynového cyklu disponuje příslušnými certifikáty TÜV. A ještě jeden moment: Němci umí dosáhnout výkon 500 MW u citovaného zdroje za 30 minut.
↑ Jednu z mála národních expozic na milánském POWER GENu vytvořily české firmy. České energetické strojírenství v Miláně potvrdilo, že postupně překonává dozvuky ekonomické recese z let 2008-10. Má zájem o italský trh. Itálie, poté co už podruhé v referendu odmítla jadernou energetiku, totiž trpí dlouhodobou závislostí na importu elektrické energie. Elektřina i služby okolo ní tu jsou poměrně drahé. Vláda v Římě hledá řešení. Mimo jiné jak skon-
❯ INOVACE Alternativní zdroje moderněji Společnost Metso (společně s firmou Wärtsilä) postavila v ČR elektrárnu s výkonem 5 MW. V Čáslavi spaluje kůru, piliny a dřevní odpad z velkokapacitní pily. V Miláně demonstrovala projekt na největší zplynování biomasy o výkonu 140 MW. Ve Vaskiluodon Voima Vaasa bude zprovozněn v prosinci 2012. Surovinou pro zplynování se stanou zbytky po těžbě dřeva. Zdroj je součástí stávající uhelné elektrárny o výkonu 560 MW. Nahradí až 40 % uhlí a zároveň sníží emise CO2: o 230 000 t ročně. Nový způsob uvažování svých konstruktérů při exploataci alternativních zdrojů energie avizovala švýcarská firma Eneftech. Elektrickou energii chtějí generovat z odpadního tepla z technologických procesů s teplotou pracovního média 125 °C (!). Pro expanzi par aplikují patentovanou technologii Scroll. Ta se zatím používala u chladivových kompresorů.
STRANA 2
covat se stavem, že italští energetičtí giganti (konkr. ENEL) realizují velké projekty v cizině (ve Francii, Velké Británii, na Slovensku aj.) a méně se jim daří při rozvoji domácích energetických kapacit.
Akcent na plyn a na vyšší účinnost zdrojů Evropa potřebuje stále více energie. Jenže segment jejich exportérů se tenčí. Experti varují, že současná situace se na evropském trhu zanedlouho ještě zhorší. Zejména v souvislosti s rozhodnutí parlamentu a vlády SRN postupně odstavit všechny německé jaderné reaktory. Ceny paliv i finálních produktů rostou. Stejně jako požadavky na bezpečnost dodávek energetických vstupů, na spolehlivost výroby a distribuce energie a tepla a nikoliv naposledy i na kvalitu prodávané energetické a teplárenské produkce a služeb. Devatenáctý ročník Power Genu hledal východiska z této situace. Co se týká vstupů, krátce po katastrofě Fukušimy potvrdil rozporuplný vztah států k jádru. Zatímco některé členské země EU27 se nehodlají jaderné energetiky vzdát a její podíl ve svém energetickém mixu dokonce chtějí v nejbližší době posílit (ČR, Finsko, Francie, Litva, Polsko, Slovensko, či Velká Británie), jiné na ni uvrhly moratorium (SRN, Rakousko). Energetičtí experti a ekonomové hledali v Miláně surovinovou náhradu za uran. Shodli se, že z ekologických důvodů to nebude moci být uhlí. Byť nemálo zemí intenzívně investuje do moderních technologií jeho využití i likvidace emisní zátěže, spjaté se spalováním uhlí (kupř. CCS). Zásoby této kdysi primární energetické suroviny se Evropě rychle tenčí a jeho cena bude logicky stou-
pat. Z kapacitních důvodů ho nemohou vystřídat ani málo spolehlivé alternativní zdroje, zvláště draze dotovaná fotovoltaika a eolika.
❯ TRANSFORMACE V Miláně zavládla shoda, že producenti elektřiny a tepla se v průběhu nynější dekády rozhodnou pro plyn. A to i s vědomím jeho nemalé ekologické zátěže a nezřídka složité geopolitické dostupnosti. Evropa bude muset urychleně přebudovat surovinovou bázi své energetiky a teplárenství. Odhady objemu potřebných prostředků jen v I.etapě oscilují v rozmezí 250-350 mld. EUR. Pro postupně dožívající i nové zdroje energie bude nutné navíc připravit celou novou generaci vysokoškolsky erudovaných odborníků.
V tom nalezli silného konkurenta ve společnosti ALSTOM. Její paroplynový cyklus KA26 na bázi plynové turbíny GT26 dodá výkon 350 MW do sítě max. do 15 minut. Navíc prodloužuje dobu mezi 2 kompletními opravami zařízení. Popisovanou technologii lze vybavit CCS, resp. ekologicky žádaným jímáním a zpracováním CO2. ALSTOM testuje trojici základních CCS technologií jímání CO2. Jejich kritici vždy oponovali, že to jsou zbytečně drahé technologie a ukrajují si značná procenta z finálního výkonu bloku. To už dnes neplatí. Nejlepší aplikace atakují hranici 5 %. Pro lepší představu: na Zeměkouli se jej dnes vygeneruje cca 12 mld. t. Fosilní energetika přispívá k této grandiózní mase 41 %.
❯ CERTIFIKACE Nový certifikát České firmy si budou muset brzy zvyknout na novinku v podobě certifikátu EN 16001: 2009 Energy Management System. V západní Evropě se stává prestižním dokumentem energetických podniků. Jeho zavedení a konečná certifikace vyžadují od všech řídících i výkonných článků vynaložit nemalé úsilí. Neobejde se to ani bez patřičných nákladů. Nicméně, ve finále to přináší řadu efektů. Mj. ve snížení provozních nákladů na energie.
dý týden spouští nový zdroj o výkonu minimálně 400 MW, si začíná uvědomovat přínos alternativních zdrojů. Čína musí urychleně přistoupit k ochraně ovzduší, aby se její dosavadní ekologická laxnost negativně nepromítla do života půldruhamiliardy zdejších lidí a následně nepřibrzdila razantní tempa průmyslového rozvoje a urbanizace této nejdynamičtější ekonomiky současného globálního světa. Modernizace energetického mixu jednotlivých zemí a implementace progresivních energetických agregátů se však nemusí výlučně orientovat jen na plyn. Současná civilizace akumuluje obrovská kvanta průmyslového a komunálního odpadu. Vývoj ve sféře čistých technologii nemůže tuto neblahou skutečnost ignorovat. Pyramidy energeticky a teplárensky využitelného materiálu na obřích skládkách za městy a obcemi třeba urychleně (a přitom nanejvýš ekonomicky i ekologicky) využít. V Miláně to znovu připomněl konstruktérský tým Babcock&Wilcox svou nabídkou nových kotlů pro spalování odpadu. Douška pro české skeptiky: podceňovat tuto skutečnost nám Evropská komise nedovolí. Příslušná směrnice, která zavazuje všechny státy EU27 vypořádat se co nejdříve s energeticky použitelnými odpady, už leží na stole.
Nový pojem IRCC Tento termín označuje Integrovaný paroplynový cyklus s alternativními zdroji. Firma GE se pokouší propojit přednosti paroplynového cyklu na bázi plynových turbín s výkony připojitelných alternativních zdrojů. IRCC vbrzku nalezne i čínský překlad: o propojení paroplynového cyklu s větrnými zdroji se pokouší tamější firma Harbin Electric. Asijský ekonomický tygr, jenž kaž-
Příští, již jubilejní XX. ročník POWER GEN 2012 se uskuteční v Kolíně nad Rýnem, ve dnech 12.-14. června 2012. ↙ Stánku Rolls-Royce bezpochyby dominovala vysoce účinná turbína Trent 60 WLE vykazující minimální emise zplodin. Firma ji premiérově instalovala v australském Bell Bay a jedna z nových (tentokráte už evropských) instalací by se měla odbýt také v ČR.
↓ Tento supertenký solární panel lze aplikovat tradičně (na vodorovné, či sklopené střešní konstrukce objektů), ale i do jejich kolmých stěn.
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
podzim | 2011
BESEDA ❯ PŘEČETLI JSME ZA VÁS
Dobrý firemní design není náhoda
Corporate Identity in the Czech Republic
Dobrá pozice firmy na trhu (libovolno zda na globálním, či „jen“ na národním) nezávisí pouze na komplexní kvalitě portfolia jejich výrobků a služeb, ale také na schopnosti dotyčného podniku komunikovat se stávajícími a potenciálními zákazníky, cílevědomě budovat a udržovat svou nezpochybnitelnou image. A protože až 4/5 vjemů získáváme vizuálně, stále větší pozornost nadnárodních i tuzemských firem se soustřeďuje na kultivaci rozhodujícího faktoru podnikové komunikace uvnitř firmy i navenek – jejich jednotného vizuálního stylu. DYNAMO DESIGN
M. RICHTR: „Design určuje image současné firmy. Dobře zpracovaný zaujme veřejnost, identifikuje firmu a v nejlepším smyslu slova k ní přitahuje spotřebitele. Naopak: nekvalitní, zastaralý je pro firmu brzdou. Dobrý design dokáže být konkurenční výhoda a jeho význam do budoucna nepochybně poroste. Spoléhat se na náhodu, nerespektovat reálnou situaci na trhu v podmínkách zostřující se konkurence, to už dnes nelze.“
↑ Managing partner Michal Richtr.
↑ Graphic designer Tomáš Cikán.
T. CIKÁN: „Při jednání s každým klientem postupujeme individuálně, s přihlédnutím k jeho aktuálním záměrům, k jeho už existujícímu vizuálnímu potenciálu. Na praktických příkladech mu přibližujeme, že dobrý design je jednou z nejdůležitějších součástí brandingu. Že to je finální produkt kreativního myšlení, znalosti trhu, zkušeností a odvahy přijmout nová rozhodnutí. Branding samotný (jakožto mnohovrstevný proces) pak vede k vytvoření atraktivní obchodní značky.“
Plně to platí i pro český energetický trh. SPE přizvalo k besedě představitele společnosti Dynamo design s.r.o., která se zabývá problematikou brandingu, grafického designu a vizuální prezentace a patří do české oborové špičky - managing partnera Michala Richtra a graphic designera Tomáše Cikána. Na začátku letošního roku Dynamo design připravilo nový a ucelený projekt jednotného vizuálního stylu také pro společnost LUMIUS s.r.o.:
„Zvolili jste podobný přístup i v případě návrhů pro LUMIUS s.r.o.?“ M. RICHTR: „Samozřejmě. Tato firma patří k dominantním subjektům na českém energetickém trhu a neskrývá své podnikatelské ambice ve středoevropském regionu. Její management nás požádal o návrh moderního vizuálního stylu. Plně si uvědomoval, že na stále náročnějším energetickém trhu nevystačí jen se současnou prezentací. Požádal nás o návrh komplexního a progresivního způsobu vizuální komunikace firmy. To byla pro nás věcně velká výzva.“ T. CIKÁN: „Já bych se chtěl pozastavit u faktu, že vedení firmy LUMIUS si samo uvědomilo, že se stávajícím grafickým potenciálem už nemůže napříště vystačit. Že nový a samozřejmě jen kvalitní vizuální styl posílí nynější image firmy a dále upevní její pozici na trhu. Jednání s takto rozhodnutými představiteli firmy LUMIUS
❞ Dynamická firma se rozhodla pro dynamické řešení. Jen takové jí umožní vizuálně zaujmout klienty a zároveň se čitelně vymezit oproti jiným firmám v oboru.
„Pánové, můžete na úvod podat krátkou vizitku Vašeho studia?“ M. RICHTR: „Naše společnost je založena na schopnosti definovat jedinečnost každého klienta a vytvořit pro něj osobitou design strategii a kvalitní design. Náš tým tvoří projektoví manažeři, grafičtí designéři, DTP operátoři a produkční pracovníci. Spolupracujeme také s poměrně širokým okruhem externích specialistů z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, s fotografy, architekty, textaři, výzkumnými agenturami, programátory, tiskovou produkcí a dalšími.“
MICHAL RICHTR
□ Nový vizuální motiv společnosti LUMIUS T. CIKÁN: „Pro naše klienty vytváříme nové názvy, značky a logotypy, vizuální styly, grafické manuály, prezentační materiály, výroční zprávy, publikace a časopisy. Podílíme se na tvorbě multimédií a webdesignu, obalového a informačního designu. Abychom klientovi mohli nabídnout optimální produkt, zabezpečujeme rovněž nezbytné rešerše a analýzy trhů.“ „Patrně ne vždy jednáte s klientem, jenž si uvědomuje všechny faktory pro optimální zvládnutí firemní komunikace. Proč by měl podle Vašeho mínění věnovat zvýšenou pozornost právě kvalitě vizuálního designu?“
Před časem u nás vyšel sborník „Corporate Identity in the Czech Republic“ zahrnující období 19902007. Mimo jiné se dotýká fenoménu jednotného vizuálního stylu. Svět 21. století je propojený rozmanitými možnostmi nových prostředků komunikace. V zaměstnání, nákupním centru, při návštěvě kulturního představení či přímo doma, všude se dostaneme do styku s identitou jiných lidí, podniků a jejich výrobků i organizací, jejichž prostřednictvím naplňujeme naše přesvědčení, osobní ambice a plány. Tuto identitu vnímáme jako image a vytváříme si o ní vlastní názor. Image však není jen pouze mechanicky poskládaný obraz našich smyslových vjemů. Je to prostředek a zároveň výsledek komunikace mezi námi a okolím. Její charakter závisí na našich životních zkušenostech, kulturním zázemí, invenci, vitalitě a schopnosti komunikovat. Její podoba je výrazně ovlivněna intenzitou našeho smyslového vnímání, které je vázáno na podstatu komunikovaného sdělení. Image může nabývat žádoucích i nežádoucích forem. Pro naše obecné posuzování a komunikaci je však podstatné, zda je pozitivní nebo negativní. V analogii k vnímání vlastní identity a budování image stojí snaha každé firmy, obchodní společnosti, nebo společenské organizace odlišit se od své konkurence a vytvořit si mezi lidmi povědomí o atraktivní, důvěryhodné a perspektivní pozici. Firmy jsou jako lidé – mají individuální charakter, kulturní a společenské vazby, vlastní filozofii. Avšak pro veřejnost často představují neosobní subjekty bez viditelných znaků životní vitality. Firemní (korporátní) image charakterizujeme nejčastěji jako způsob, kterým je firma vnímána svým okolím. Je soubor všech poznatků, které jsou o ní veřejně dostupné. Co o ní lidé ví a co si o ní myslí. Korporátní identita je dynamický a pečlivě zkoordinovaný systémem, který efektivně komunikuje to, jak každá firma vypadá, co chce o sobě říct a jak se chce vůči svým spotřebitelům i vlastním zaměstnancům chovat. Celá problematika korporátní identity (Corporate Identity) čili firemního, nebo také podnikového stylu zahrnuje tři základní oblasti: – Jednotný vizuální styl (Corporate Design) – Korporátní a marketingovou komunikaci (Corporate Communications) – Jednotnou firemní kulturu (Corporate Culture) Tyto tři složky zpětně působí i na vnímání korporátní image. Jednotný vizuální styl (Corporate Design) je projev samostatné existence každé společnosti na trhu. Měl by vycházet z předem definované firemní filozofie. Z hlediska své kreativní a výtvarné podstaty je nejviditelnější částí firemního stylu, kterému dodává příslušný vizuální charakter. Prostřednictvím Corporate Designu se v lidech rodí emoce, které jsou důležitý prvek pro vnímání příslušné korporátní identity. Korporátní a marketingová komunikace (Corporate Communications) pomáhá průběžně zlepšovat pozici daného subjektu na trhu a budovat spokojenost svých zákazníků s její produkcí nebo nabídkou služeb. Prostřednictvím těchto pravidel každá společnost komunikuje kvalitu své nabídky a produkce v souladu s vlastní identitou.
□ Redesign obchodní značky společnosti LUMIUS pocházní z dílny studia Dynamo design.
3
STRANA 3
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
BESEDA ❯ PŘEČETLI JSME ZA VÁS 3 Jednotnou firemní kulturu (Corporate Culture) tvoří souhrn sdílených postojů, názorů a přesvědčení zaměstnanců společnosti, které generují její vnitřní atmosféru. Kulturní obraz společnosti navazuje na její historické tradice, vývojové trendy a ekonomické „zdraví“. Má zásadní vliv na pozitivní pracovní atmosféru ve firmě a posiluje loajalitu jejích zaměstnanců. Projevuje se v normách, stupnicích hodnot, vnitřním klimatu, stylu řízení, které utvářejí systém komunikace firmy uvnitř i na venek. Lidé velmi citlivě vnímají soulad mezi tím, co o sobě firma, nebo společenská organizace říká a tím, jak se pak skutečně na veřejnosti profiluje. Korporátní identita není jen nástroj pro definování a komunikování pozice firmy na trhu. Je také prostředek k cílenému rozvoji její budoucí image a naplnění její růstové vize. Vytvořit silnou a nadčasovou identitu společnosti je dlouhodobý proces. Všechny oblasti korporátní identity jsou také předmětem důsledné kontroly. Jejich obcházení znehodnocuje investice vynaložené do rozvoje společnosti. Když se je podaří po určité době opravdu prosadit, stávají se významným nástrojem účinné marketingové strategie. Lidé preferují na trhu takové subjekty, které dobře znají a kterým v podstatě důvěřují.
Jednotný vizuální styl Pro vznik a udržení kvalitní image má klíčový význam úroveň a vysoká profesionální kvalita vizuální prezentace každé firemní identity. Jednotný vizuální styl je důležitým souborem pravidel a vizuálních standardů. Všem zaměstnancům podniku jednoznačně sděluje všechny aspekty budování korporátní identity. Jako systém pravidel organizuje všechny své prvky v jeden funkční celek a v co nejvyšší estetické kvalitě . Je zaměřen na plnění dvou základních komunikačních funkcí. Externí identifikace: má za cíl zesílit význam a pozici společnosti na trhu pro externí cílové skupiny (zákazníci, obchodní partneři, investoři, média, nebo osobnosti veřejně činné) a měnit celkové vnímání firemní image těmito skupinami. Interní identifikace přispívá ke zvýšení motivace a důvěry zaměstnanců ve směřování společnosti a ke ztotožnění se s celkovou úrovní její firemní kultury. Obě funkce mají výrazný vliv na ekonomické výsledky. Mohou zvýšit úroveň produkce a jejich prodej, kvalitu a efektivitu práce. Zásadními požadavky na jednotný vizuální styl a jeho charakter jsou: ↑ Vizuální styl společnosti LUMIUS je nezaměnitelný a působí dynamickým dojmem. Ukázka označení CD, vizitek a reklamních přednětů – srozumitelnost a čitelnost; – otevřenost vůči potencionálnímu rozšíření podnikatelských či organizačních aktivit; – atraktivita a estetická kvalita a – soulad funkce s formami firemní komunikace a postavením společnosti na trhu. Základními stavební prvky každého vizuálního stylu jsou: značka (logo, logotyp), firemní typografie (písmo), firemní barevnost a doplňkové vizuální elementy, které tvoří sjednocující prvky designu.
Značka (logo, logotyp) Vznik značky (základního stavebního prvku Corporate Designu) by neměl být nikdy samovolný, náhodný proces. Značky jsou naším všudypřítomným společníkem. Umožňují všem subjektům (menším či větším) firmám, společenským organizacím, politickým stranám, nebo mediálním korporacím identifikovat svou přítomnost ve světě. Z hlediska funkce by značka měla být jednoduše zapamatovatelný a čitelný symbol. Z estetického a výtvarného hlediska by měla být
5
STRANA 4
↗ Princip tvorby inzerce společnosti. → Naznačený styl tvorby firemního profilu společnosti.
logicky vnesla do kreativních procesů uvnitř Dynamo design řadu cenných impulsů.“ „Promiňte, lze vést přímou úměru mezi kvalitním vizuálním stylem a bilancí dosažených ekonomických výsledků firmy na trhu? Dokáže někdo věryhodně změřit efektivnost studiem navrženého a firmou používaného designu?“ M. RICHTR: „ U nás se nikdo komplexně problematikou efektivity designu nezabýval. Neměřil jednotlivé projekty, takže nejsou k dispozici souhrnná data. Existují pouze ojedinělé případové studie, které byly výjimečně publikovány. Obecně lze konstatovat, že kvalitní vizuální styl, výjimečná značka, či design dokážou zaujmout a vyvolat pozitivní asociace. Samozřejmě podmínkou je kvalita produktu/ služby a její konkurenceschopnost. Firma či výro-
bek tak získávají pozitivní image, buduje se emotivní vazba firma x klient. To se projevuje i na hospodářských výsledcích. Lépe se to prokazuje na obalovém designu produktů, kdy můžete porovnat prodejní výsledky s novým obalem vůči tomu starému. Efektivita nové značky a vizuální komunikace u firmy typu LUMIUS se dokazuje obtížněji. Lidé vnímají kvalitní prezentaci a design většinou podvědomě, přesto si díky němu vytvářejí asociace spojené s daným subjektem. Abychom prokázali pozitivní vliv nové značky na celkovou image firmy, museli bychom s časovým odstupem udělat dotazovací průzkum mezi klienty dané firmy.“
T. CIKÁN: „To ano. Ale dnešní trhy jsou už jiné. Současný rebranding nemůže být ani nahodilý, ani subjektivní. Na trzích působí řada subjektů. K dispozici je spousta průběžně inovovaných výrobků a služeb. S nástupem nových materiálů, elektronizace a digitalizace grafické práce se razantně změnily i naše pracovní podmínky a možnosti. To plně respektoval management LUMIUS. Prodávají strategický dynamický produkt: energii. A energetickou od nás požadovali i svou novou grafiku.“
„Nic proti vědeckému řešení. Jenže žádný tvůrčí proces (tedy ani grafický) nemůže vyloučit pozitivní vliv náhody. Vzpomeňme třeba na zrod a uplatnění geniální značky Waldes - Symbol jakosti...“
M. RICHTR: „Než začneme pracovat na novém vizuálním stylu pro jakoukoliv firmu, nejdříve si důkladně prostudujeme její historii, charakter současné prezentace a komunikace. Jednáme s managementem
„Nové logo, jež jste jim nabídli, tvoří kruh. Dominantní barvu, kterou jste zvolili, je červená. Proč?“
o jeho dlouhodobých podnikatelských záměrech. Nabyté poznatky konfrontujeme se situací na trhu. Až poté přistupujeme ke kreativní práci. Pro firmu LUMIUS jsme vytvořili několik navzájem odlišných variant. Od řekněme klasických a konzervativních až po velmi dynamické. Ve svých analýzách jsme se nezmýlili. Dynamická firma se rozhodla pro dynamické řešení. Jen takové jí umožní vizuálně zaujmout klienty a zároveň se čitelně vymezit oproti jiným firmám v oboru. A co se týká červené barvy? I zde jsme si nejdříve ověřili situaci na trhu. Shodli jsme se, že právě červená barva a právě tento odstín bude veřejností vnímán pro energii a teplo jako nejpřiléhavější.“ T. CIKÁN: „Jenom z názvu LUMIUS si současný zákazník nedokázal vybavit základní obor podnikání firmy, ani si ji zařadit do
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
podzim | 2011 ❯ PŘEČETLI JSME ZA VÁS 4 nadčasová. Jak rozsahem své užitné trvanlivosti, tak kvalitou své typografické formy, barevným laděním a mírou tvarové stylizace ve výtvarném výrazu. Tvar značky je pro její celkové vnímání důležitější, než její barevnost. Značky existují více jak 5000 let. Některé (kupř. keramické značky, nebo papírové vodoznaky) přetrvávají dodnes. Jiné (třeba heraldické znaky) jsou v moderním světě často reinterpretovány, nebo parafrázovány, takže se vzdalují své původní funkci. Značka může být doplněna systémem jiných značek. Tvarována do třídimenzionální podoby, přeložena do jiných jazyků a užívána v kontextu různých kultur a prostředí. Primárně jsou značky vždy ve spojení se subjektem, který jejich prostřednictvím komunikuje k určité specifické skupině (tzv. Target Group). Značky mohou individualizovat firmu nebo její produkty a říci více o její podstatě. Protože firmy jsou často lidmi vnímány jako subjekty s nejasnými znaky života, korporátní značka (logo), jako viditelný prostředek jejich identity, pomáhá tvář firmy „polidštit“ a prezentovat její image v osobní rovině formou jednoduchého symbolu. Základními procesy, které je nutno při vzniku každé nové značky aplikovat, jsou: – definovat jednoznačně potřeby a požadavky daného subjektu, pro který nová značka vzniká; – definovat klíčová slova, která tvorbu nové identity podpoří a zároveň komunikují její jedinečnost; – stanovit postavení (positioning) nové značky na trhu; – uplatnit vysokou míru kreativního myšlení a dodat nové značce unikátní styl a – finalizovat a důsledně aplikovat novou značku v systému jednotné vizuální komunikace prostřednictvím kvalitně zpracovaného grafického manuálu.
Změna vizuálního stylu
příslušného segmentu trhu. S naším návrhem se vedení firmy ztotožnilo a věřím, že tak učiní i její klienti. Pro grafika-designéra je největším zadostiučiněním, pokud se v jeho návrzích obě strany takříkajíc poznají. A to se nám v daném případě, myslím, podařilo bezezbytku.“ „Nic si nezastírejme. Po dlouhém a nezřídka i strastiplném jednání s nějakou firmou se zrodí ucelený produkt a firma jej převezme i s patřičnou licencí. Jenže po několika týdnech, či měsících návrh začne „vylepšovat“ o některé subjektivní prvky a doplňky. Časem pak firemní „folklor“ rozloží i nejsofistikovanější grafický návrh zevnitř. Neobáváte se něčeho podobného i ze strany LUMIUS?“ M. RICHTR: „ Žijeme a pracujeme v konkrétních, průběžně se měnících podmín-
kách. Podobné riziko proto nelze nikdy a absolutně vyloučit. A ani platný smluvní vztah s klientem definující tyto případy a situace nám negarantuje, že k něčemu podobnému nedojde.Věřím ale, že se to managemnentu LUMIUS netýká. Věděl od prvního okamžiku, proč nás vyhledal, co po nás žádá a jak chce naše návrhy, s nimiž se ztotožnil, využívat ke svým strategickým záměrům. Samozřejmě, zákazníka, jenž naše dílo transformuje málem k nepoznání, můžeme kritizovat, nebo i případně penalizovat. Ale toho se v případě společnosti LUMIUS doopravdy neobávám. Naopak doufám, že s postupem firmy na další trhy, s rozšiřující se skladbou jeho produktů a služeb, se setkáme znovu a naši spolupráci prohloubíme.“ T. CIKÁN: „Možná, že to bude velmi brzo
- v souvislosti s razantním nástupem elektronické komunikace, se stále patrnějším akcentem firem na interaktivitu kontaktů s klienty. Vědeckotechnický vývoj v oboru jde velmi rychle a nabízí zcela unikátní možnosti jak prohloubit stávající úroveň a formy komunikace firma-zákazník. „Fakt, že stále více firem si uvědomuje efekty moderně koncipovaného a využívaného firemního designu je povzbudivý. Na druhé straně: je na takový boom jejich zájmu technicky, kreativně, ale i kapacitně připravena rovněž samotná designérská fronta?“ M. RICHTR: „Obávám se, že nikoliv. Kupř. byla velká chyba zrušit Design centrum České republiky. Byť jsem měl k jeho činnosti v posledních letech velké výhrady, chybí v současnosti instituce, schopna zastřešit a propagovat design v celé jeho
komplexnosti a významu. Současný český design potřebuje nový výklad a témata. Kupř. efektivitu designu a jeho přínos pro domácí firmy. Chybí design management jako profese a studijní obor. Především je nutné vychovat novou generaci mladých a talentovaných tvůrců v těsném sepětí s realitou. Abych to dokumentoval prizmatem akademického pracoviště, které osobně dobře znám - Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, atelieru grafického designu a vizuální komunikace pod vedením profesora Vaňka: ten každoročně připraví do praxe 3 mladé odborníky. Tito mladí lidé umějí řemeslo, mají neotřelé nápady a přístupy, získali zkušenosti prací pro různé firmy i instituce. Jsou schopni se okamžitě zapojit a fungovat. Bohužel v jiných ateliérech je většinou odtrženost od reálné situace a potřeb na trhu.
I když je značka nějakého subjektu považována za kvalitní a téměř dokonalou, často se stává, že v průběhu času dochází k její změně nebo k částečné úpravě ( tzv. re - design). Taková změna neprobíhá nikdy náhodně. Je vynucena objektivními okolnostmi. Ke změně by rozhodně neměl vést fakt, že se stávající značka uživateli již nelíbí. I když jsou estetická hlediska laickou veřejností většinou upřednostňována nad odbornou analýzou, každá změna značky by měla mít vždy své opodstatnění, mj. i proto, že se jedná o finančně a organizačně nákladný proces. V kontextu fungování každé firmy nebo organizace by taková změna měla mít vždy vazbu na změnu podmínek fungování subjektu v podmínkách trhu, nebo forem komunikační strategie. Nejčastější důvody změny vizuálního stylu jsou: - změna vlastníka (chce deklarovat změny, které souvisí s jeho příchodem); - změna situace na trhu (příchod nového konkurenta, nové technologie); - změna komunikační strategie (firma reviduje svou hodnoty, záměry) a - změna cílové skupiny. Jednotný vizuální styl/ Corporate Design/ je jeden z nejdůležitějších nástrojů marketingové komunikace. V době kdy se stírají rozdíly mezi kvalitou zboží a služeb, dokáže být kvalitní vizuální prezentace tím rozhodujícím kritériem, přidanou nadhodnotou, která rozhoduje o nákupu produktu či volbě dodavatele. O designu lze hovořit jako o skutečném feno ménu. R,Z
STRANA 5
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
PLYN
Evropa buduje nové plynovody Starý kontinent potřebuje stále více energie. V podstatně větších objemech také importuje základní surovinové vstupy pro výrobu elektřiny a tepla. Mimo jiné zemní plyn. Na celkové spotřebě energie v zemích EU27 se podílí už jednou čtvrtinou. Přibližně 40 % všeho spotřebovaného zemního plynu Evropané dovážejí z Ruska. SUROVINY
Ruští prodejci zemního plynu i jejich evropští zákazníci usilují nejenom o zvýšení objemů těžby a prodeje plynu, ale i o větší bezpečnost a spolehlivost jeho dodávek. A to po celé trase z nálezišť na ruském severu až po velkokapacitní zásobníky v západní Evropě. Na pořad dne se dostala problematika diverzifikace rozhodujících přepravních magistrál. Konkrétním příspěvkem k dosažení tohoto cíle se stal projekt tzv. Nord Stream. Přepraví ruskou surovinu nikoliv přes teritoria bývalých sovětských republik, ale po dně Baltského moře. Největší význam bude
❯ NOVÝ HIT PLYNÁRENSTVÍ Břidlicový plyn
↑ Těžba břidlicového plynu v americkém Kentucky už nabrala průmyslový charakter Těžaři a obchodníci s plynem srší po tragédii jaderné elektrárny Fukušima neskrývaným optimismem a chrlí optimistické predikce světových zásob plynu. Zpracované analýzy odhadují, že díky lepšímu využívání ložisek se ověřené zásoby zvýšily ze 125,7 biliónů m3 (v roce 1990) přes 154,3 biliónů m3 (před 10 lety) na loňských 187,1 biliónů m3. V portfoliu některých firem se však objevila nová komodita: tzv. břidlicový plyn. Management očekává, že jeho zásoby přesahují dosud známý rezervoár zemního plynu. Ve velkých objemech se už začal těžit v USA. Podle údajů Energetického informačního úřadu amerického Ministerstva energetiky (EIA) ověřené zásoby břidlicového plynu jsou jen v zemích produkujících a spotřebovávajících více než polovinu zemního plynu pětkrát větší, než činí dosažitelné zdroje tradičního zemního plynu. Především USA si od dobývání břidlicového plynu slibují omezení závislosti na dovozu, hlavně z geopoliticky nestabilních regionů. Americké koncerny si pochvalují, že dobře investovaly a nyní se pokoušejí zúročit technologický náskok při těžbě břidlicového plynu v Evropě. Podporu získaly hlavně v Polsku, které chce omezit svou závislost na dodávkách ruského zemního plynu. V mnoha regionech se však těžaři střetávají s obavami obyvatelstva z poškození životního prostředí. Kupř. ve Francii úřady odmítají vydat souhlas s prospekcí. Při těžbě břidlicového plynu se totiž do podzemí tlačí velké množství vody a chemikálií, mj. benzenu, či toluenu.
STRANA 6
mít pro SRN, Belgii, Dánsko, Francii, Nizozemsko a Velkou Británie. Nord Stream povede z ruského Vyborgu do německého přístavu Greifswald. Magistrála dlouhá cca 1 200 km příjde na 7,4 mld. euro (asi 190 mld. Kč). Plyn v ní bude proudit 2 paralelními potrubími. Transportní kapacita 1 roury činí 27,5 mld. m3 plynu ročně. Nord Stream umožní plynule zásobovat cca 25 milionů domácností v EU. Nord Stream bude důležitý rovněž pro nás: v SRN na něj naváže plynovod Opal, spojený s plynovodem Gazela. Ten povede přes území ČR. Z českých firem uspěla jako subdodovatel společnost ČKD PRAHA DIZ, konkr. při výstavbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu. Hodnota zakázky: 17,8 mil. EUR (cca 480 mil. Kč). První linie Nord Streamu musí být provozuschopná ještě letos. Druhá v roce 2012. Ještě letos projdou potrubím první standardní dodávky suroviny. Technicky pozoruhodný projekt nevyvolal pouze souhlasnou odezvu. Evokoval rovněž kritiku, zejména v Polsku a některých pobaltských republikách. Pobalťané se obávali nejvíce případných ekologických škod. Poláci naopak ztráty své současné pozice tranzitní země. Doporučovali navázat na plynovod Jamal-I, který spojuje Rusko s Německem přes Polsko a přes Bělorusko. Při jednání o projektu Jamal-II však neuspěli. Prosadila se podmořská varianta. Zcela mimo hru se po cenovém konfliktu a po blokaci dodávek ruského plynu do EU v lednu 2009 ocitla Ukrajina.
↑ Rozhodující část importu zemního plynu ČR pokrývá z Ruska. (Zdroj: ČPÚ) ve střední Asii na rakouskou předávací stanici Baumgarten. Pro kritiky: zbytečná a nejistá investice. Středoasijští producenti a prodejci zemního plynu (zvláště na území bývalých republik SSSR) mají podle nich už dnes spolehlivý přístup k ruským plynovodům a zásobníkům suroviny. Pokud jim Rusové navíc nabídnou zajímavou nákupní cenu, potrubím neprojde 31 mld. m3 plynu. Zbytečně drahé Nabucco by zelo prázdnotou, v lepším případě ekonomicky živořilo. Rozhodne čas. Podle přijatého harmonogramu by se s výstavbou 3 900 km dlouhé magistrály mělo reálně započít už v roce 2013. První kubíky plynu by měla
přivést do Evropy o 4 roky později. Provozní konsorcium nepodceňuje otázku reálně dosažitelných kvót suroviny. Okruh potenciálních dodavatelů se snaží rozšířit. Naposledy třeba o dodávky z nalezišť v Egyptě a severní Africe. Jedna charakteristika za všechny, z úst českého expremiéra Mirka Topolánka na Evropském energetickém fóru: „Nabucco jako projekt je téměř mrtvý. Nechali jsme si ujít příležitost mezi prsty.“
Co získá český zákazník? Naplnění základní myšlenky (diverzifikovat současné trasy a posílit přepravní kapaci-
Tato rizika „nahrávají do karet“ stoupencům myšlenky zkapalňování plynu poblíž jejich nálezišť a velkokapacitního transportu takto upravené suroviny speciálními námořními kolosy do zásobníků na pobřeží zákazníka. Nám zatím nejbližší přímořské terminály kapalného plynu LNG se stanou polské Swinoústí, chorvatský Krk, nebo rumunská Konstanca. Země tzv. Visegrádské čtyřky se už před časem začaly seriozně zabývat projektem propojení Sever-Jih.
Není jenom Nord Stream Vedle této trasy by se plynárenská mapa Evropy měla ještě v této dekádě rozšířit o jižní větev pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy - o tzv. South Stream a o velice diskutovaný projekt Nabucco, jímž chtěly některé evropské státy transportovat surovinu z ložisek ve střední Asii. Zatím největší iniciativu při projekci South Streamu projevil ruský GAZPROM a italská společnost ENI. Jejich magistrála má opustit území Ruské federace v Novorosijsku a po dně Černého moře směřovat do Bulharska. Tady by se měla rozdělit. Na jižní větev (přes území Řecka a po dně Jaderského moře) směrem do jižní Itálie. Severní větev by naopak proťala bulharsko-srbskou hranici a přes Maďarsko připojila zákazníky také v Rakousku. Počítá se i s operativními přípojkami do Chorvatska, Slovinska a příp. do Albánie. Přepravní kapacita této magistrály by měla dosáhnout 63 mld. m3 plynu ročně. Pro detailnější představu o technické náročnosti díla: jen černomořský úsek měří 900 km a na lodích svařované potrubí by se mělo na některých lokalitách pokládat až do 2kilometrové hloubky. V období diskuzí o diverzifikaci tras zemního plynu ze střední Asie do Evropy některé evropské státy a firmy přišly s projektem transportní magistrály Nabucco. Pro její investory a politické zastánce je právě ona garancí spolehlivých dodávek z nálezišť
tu plynových magistrál Východ-Západ) je evidentní u všech 3 projektů. Diskutabilní už je (pro Evropany velmi důležitý) aspekt: jak posílit nynější bezpečnost a spolehlivost dodávek? Těžba a přeprava plynu na mnohatisícikolometrové vzdálenosti je i přes současný vědecko-technický pokrok v oboru věcně složitý technologický a organizační problém. Transport obří masy plynu je vystaven řadě vlivů. Pozitivních i negativních. Ve hře nemusí být nutně jen geopolitický faktor, ale i nepřehlédnutelné klimatické vlivy, nebezpečí poruchy transportních zařízení po trasách, koroze materiálu aj.
↑ Pokládka potrubí do moře je technologicky náročný proces. (Zdroj: GAZPROM)
→ Trasa Nord Streamu pod ně Baltského moře. (Zdroj: ENVIWEB)
❯ PLYNOVOD NORD STREAM V ČÍSLECH: Koncové stanice:
Vyborg (Rusko) - Greifswald (SRN)
Délka:
1 220 km
Lokace:
max. 210 m pod hladinou
Přepravní kapacita: 55 mld. m3 plynu ročně Hlavní akcionáři:
Gazprom (51 %) Winterhall Holding (20 %) E.ON Ruhrgas (20 %) Nederlandse Gasunie (9 %)
Nejednalo by se o žádnou novou obří magistrálu, ale o efektivní propojení už existujících cca 15 na sebe navazujících pozemních tras na území Polska, ČR, Slovenska a Maďarska. K nim lze připojit také Rakousko, Chorvatsko a Rumunsko. Země bez přístupu k mořím (což je i případ ČR) by tím získaly efektivní přístup k mezinárodnímu obchodu s kapalným plynem a zároveň nemalé prostředky za pronájem vlastních transportních a skladovacích kapacit. Odborníci predikují, že během nynější dekády bude Evropa podporovat obě popisované základní formy přepravy zemního plynu na teritorium EU27. Podporučují rovněž doporučení Evropské komise členským státům dále posilovat jejich skladovací kapacity.
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
podzim | 2011
ROZHOVOR
Konkurence je motorem trhu Alternativní subjekty, jež působí na českém energetickém a plynárenském trhu, hledají další možnosti svého růstu. Hostem časopisu Svět plný energie byl obchodní ředitel společnosti LUMIUS Martin Kročil. MARTIN KROČIL
„LUMIUS dodává elektřinu a plyn středním a velkým odběratelům obou energetických komodit nejenom v ČR, ale prostřednictvím svých dceřiných společností také na Slovensku a v Polsku. Když zhodnotíte výsledky dosažené jednotlivými skupinami, na kterém odbytišti a s jakou komoditou si stojíte lépe? Jaká teritoria připadají v úvahu pro další rozvoj Vašich podnikatelských aktivit?“ Je pochopitelné, že nejlepších výsledků jak v prodeji elektřiny, tak plynu, dosahujeme v České republice. Na tomto trhu jsme se etablovali hned v počátcích existence firmy a patřili jsme k těm, kteří se snažili rozhýbat tehdy ještě stojaté vody obchodu s oběma komoditami. Díky našim obchodním strategiím jsme zdejší trh obohatili kupř. o víceleté kontrakty, nebo o jednosložkové fixní ceny za dodávku plynu. Letošní očekávaný objem dodávek ve výši 2,5 TWh elektřiny a 5 TWh plynu potvrzuje naši roli největšího alternativního dodavatele v České republice. To ovšem neznamená, že by pro nás Slovensko nebo Polsko byly méně zajímavé destinace. V obou zemích vidíme velký potenciál a své aktivity sem směřujeme s cílem dosáhnout obdobných úspěchů, jako v Česku. „Vláda ČR přijala poměrně rozsáhlý dokument na podporu konkurenceschopnosti ČR. Někteří kapitáni českého průmyslu však vyjádřili pochybnosti, zda se poměrně náročné cíle podaří dosáhnout, pokud budou nadále stoupat ceny elektřiny, plynu, uhlí a dalších energetických surovinových vstupů i finálních produktů. Co provede s energetickými cenami razantní odstávka německých jaderných reaktorů?“ Je úsměvné, že Evropská unie v minulém století vznikala zejména proto, aby vytvořila konkurenceschopný protipól vůči USA a Japonsku. Když si ale zanalyzujeme řadu rozhodnutí bruselského byrokratického aparátu, které nyní členské státy (včetně České republiky) postupně přivádějí k živo-
tu, vyjde nám, že konkurenceschopnost tohoto společenství spíše snižují. V podobném duchu lze nahlížet i na nedávné německé stop jaderným elektrárnám. Populistické gesto uskutečněné na pozadí japonského neštěstí, bylo učiněno v naprostém nesouladu s koncepcemi předchozích německých vlád a bez jasné vize náhrady odstavených zdrojů. Jsem přesvědčen, že blízká budoucnost ukáže opětovně nutnost využití jádra, jako jednoho z nejčistších zdrojů energie.
svého dodavatele z poměrně pestré nabídky. Mimo jiné i díky erudovaným poradním subjektům, různým cenovým srovnáním, či specializovaným průzkumům trhu. Jaké stanovisko k tomu zaujímá management společnosti LUMIUS?“ Konkurence je motorem trhu a to platí i pro naše odvětví podnikání. Se zvyšujícím se
počtem konkurentů na trhu a různým přístupem k prodeji daného produktu však může dojít k situaci, kdy je pro zákazníka problematické vyhodnotit výhodnost jednotlivých nabídek. Zveřejnění nezávislého a po odborné stránce správně provedeného rozboru je pak jistě pro zákazníky přínosem.
„Tuzemské podniky (a nejenom energetické a teplárenské) už před časem varovaly před nově zaváděným instrumentem tzv. emisních povolenek. Ostří jejich kritiky bylo na čas otupeno posunem termínu jejich splatnosti. Doba „platebních prázdnin po česku“ však zanedlouho skončí. Z Bruselu prosákly seriozně míněné návrhy na prohloubení daňové zátěže výrobců, distributorů i spotřebitelů energií a tepla v podobě tzv. uhlíkové daně. Jak se dosavadní i nově zvažované ekonomické instrumentárium projeví v činnosti společnosti LUMIUS?“
Zmíněné průzkumy se však vždy týkaly segmentu domácností, příp. maloodběrů. LUMIUS se ve svém podnikání specializuje na velkoodběratele elektřiny i plynu a klade důraz na osobní kontakt se svými klienty prostřednictvím erudovaných regionálních manažerů. „Nynější dekáda bude podle vědecké oborové fronty ve znamení nástupu smart systémů. V ČR lze očekávat razantnější uplatňování smart meteringu oproti smart sítím. Jak se to promítne do podnikatelských aktivit společnosti LUMIUS?“ Smart sítě jsou žhavým tématem zejména pro provozovatele distribučních soustav a zároveň pro výrobce zařízení, která budou schopna vlastností těchto sítí využít. Bez „smart equipments“ by se dalo budování chytrých sítí přirovnat ke stavbě železnice bez vlaků. LUMIUS jako dodavatel elektřiny sleduje toto téma spíše z pohledu možných změn následného chování jeho zákazníků a tedy změn jejich odběrových diagramů. Smart metering nákladově postihne provozovatele distribučních soustav. Lze tedy očekávat, že tyto náklady budou prostřednictvím regulovaných cen následně přeneseny na konečné zákazníky.
Toto je právě jeden z příkladů, kdy se Evropa sama připravuje o část své konkurenceschopnosti. Každý výrobce, distributor i spotřebitel promítne náklady zvýšené o cenu emisních povolenek, uhlíkových daní a dalších „instrumentů“ do ceny svých produktů a služeb. Je zřejmé, že tyto výrobky a služby pak nemohou obstát ve světové konkurenci, která není zatížena dodatečnými náklady.
„Třebaže český energetický a teplárenský mix je poměrně solidně strukturován, v posledním období jsme svědky velkých nadějí vkládaných do plynu, resp. do výstavby nových paroplynových zdrojů, do plynofikace dopravy apod. Bude se na těchto aktivitách rovněž podílet společnost LUMIUS?“
Bojovat s těmito riziky lze pouze v politické rovině. Jakmile je daná legislativa přijata, nezbývá dotčeným stranám nic jiného než postupovat v souladu s právními normami. A tím, kdo ve skutečnosti utrpí ztrátu, je (bohužel) konečný zákazník.
Stále hledáme možnosti dalšího rozvoje společnosti. Teplárenství je oblast, v níž vidíme řadu synergií s našimi současnými aktivitami. Není tedy divu, že již máme rozpracováno několik reálných projektů spojených s výrobou tepla. Zatím bohužel nemůžeme být konkrétnější. Jakmile připravované akvizice postoupí do finálních fází, rádi s nimi veřejnost seznámíme.
„Na českém energetickém trhu působí řada tzv. alternativních prodejců a distributorů energie a nevedou si špatně. Tuzemští zákazníci si už mohou zvolit
EKONOMIKA
Zdraží elektřina a teplo? Vývoj cen energií na českém trhu neovlivní pouze situace na evropských surovinových trzích, energetických burzách, příp. subvence do rozvoje alternativních zdrojů energie. Brzy by k tomu mohly přispět i tzv. bankovní záruky. Jsou podmínkou pro vstup a odpovědné jednání obchodníka na trhu. Jejich výše stoupá. Úhrada všemi obchodujícími subjekty může přesáhnout hranici jedné miliardy čwských korun. Zatímco řada prodejců je chce promítnout do finální ceny svého produktu, někteří (zejména noví obchodníci) se zdražováním ještě váhají. Nejohroženější jsou alternativní subjekty s limitovaným finančním zázemím. Na druhé straně nelze popřít, že nový nástroj může eliminovat z trhu nespolehlivé a nevýkonné dodavatele energií.
Pozornost si zaslouží rovněž pokračující úsilí bruselské exekutivy o zavedení celounijních uhlíkových a palivových daní. Trvá již řadu let. Nejnovější krok představuje návrh na stanovení minimální výše daně na CO2. Oficiálně si Berlaymont od zdanění energií slibuje pohloubení boje proti změnám klimatu a emisím škodlivých látek do ovzduší. V praxi by to mělo probíhat tak, že členské země EU27 do roku 2013 samy stanoví minimální výše daní z CO2. V Bruselu již také padla konkrétní „univerzální“ cifra,
a to u paliv pro dopravu a topení: 20 euro za 1 t. Důležitý moment: uhlíkové daně by se nevztahovaly na elektrárny a firmy, jež participují na evropském systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Ty přijde 1 t emisí CO2 momentálně na cca 17 EUR. Některé české podnikatelské subjekty upozornily, že zatímco zdejší teplárny budou muset od roku 2013 nakupovat povolenky na vypouštění emisí CO2 v aukcích, lokální výroba tepla nebyla zatím uhlíkovou daní zatížena. Zemní plyn spalovaný v domác-
nostech a domovních kotelnách je v tuzemsku navíc osvobozen i od tzv. ekologické daně. Daň by členské státy EU27 měly začít vybírat od 1. ledna 2013. Evropská komise si od tohoto návrhu slibuje mj. vytvoření rovného prostředí pro různé spotřebitele energie, další snížení vypouštěných emisí CO2, růst zaměstnanosti a ekonomickou prosperitu. Dodatečný daňový výnos z uhlíkové daně může být použit i pro snížení zdanění práce, příp. pro financování důchodové refor my.
STRANA 7
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
EKOLOGIE
Porazí benzín elektřina nebo plyn? Pokud v technickém muzeu, anebo na firemních webech nahlédnete do starých katalogů prvních automobilů, s překvapením zjistíte, že nejnovější automobilový a ekologický trend - elektromobilita - není žádná převratná high-tech novinka. Už na úsvitu epochy motorismu měl movitý zákazník pro svého plechového miláčka na výběr řadu seriozních i úsměvných pohonů. Prvně jmenované kategorii před stoletím inženýrsky dominovala silná dvojice: zatím ještě dýchavičný spalovací motor a kupodivu motor elektrický. Předchůdce dnešních elektromobilů a hybridů nalezneme i na startovních soupiskách prvních „dakarů“, mj. v dálkovém automobilovém závodě Paříž-Peking. ELEKTROMOBILITA
Boj o trhy, o výsluní zákaznické pozornosti však zanedlouho prohrály. Nikoliv pro své konstrukční a jízdní parametry. První spalovací motory v mnoha směrech překonávaly. Na vině byla nedostatečná energetická kapacita pro jejich jízdu na delší tratě (do zrodu moderních opakovaně
Aby podíl vozidel s pohonem na CNG rostl i do budoucna, k tomu nestačí pouze rozšířit nabídku takto konstruovaných, příp. předělaných vozidel. Další posilování tohoto segmentu dopravy nutno podpořit zejména rozšiřováním domácí sítě plnících stanic. V ČR je sice několik desítek privát-
bez zdraví ohrožujících emisí. Jejich transfery lze nejnovějšími diagnostickými prostředky doložit nejenom v bezprostředním okolí producentských center, ale vlivem vzdušných poryvů nad kontinenty leckdy na mnohatisícikilometrové vzdálenosti. Kupř. zplodiny ze středoevropských elek-
Ještě 70. a 80.létech XX.století řada evropských, amerických a japonských vědeckých institucí a automobilek seriozně experimentovala s pokusy přeskočit tuto vývojovou etapu a pro veřejnou a individuální přepravu navrhnout a vyrobit vozidla rovnou na vodíkový pohon. Několik jich doopravdy vzniklo. U nás třeba autobus s tzv. trihybridním systémem pohonu (Triple Hybrid System), napájený z vodíkového palivového článku, baterií a tzv.ultrakapacitorů (kondenzátorů). Projet se v něm mohla i veřejnost v Neratovicích. Teoreticky správná idea o nástupu tzv. vodíkové energetické epochy však v praxi narazila na několik zcela nemalicherných zádrhelů: výroba vodíku (kupř. elektrolýzou vody) je stále složitá a dražší než krakování ropy a následné spalování benzínu. Nikdo také zatím nedokáže razantně eliminovat četná nebezpečí při laických operacích s vyrobeným, skladovaným a prodávaným vodíkem. To patrně ve velkých objemech zvládnou až generace našich dětí a vnuků. Optimisté kalkulují s roky 2035-45. Pesimisté raději odkazují na II. polovinu XXI. století.
s pohonem na plyn i počet firem, které dokáží konkrétní modely vozidel se spalovacími motory na kapalné pohonné směsi přebudovat na plyn. Tento trend se nevyhýbá ani ČR. Na českých silnicích vzrůstá počet vozidel s pohonem na plyn a adekvátně k tomu se zvětšuje síť tankovacích stanic na plyn. Pokud v dohledné době nedojde k dramatickým změnám v ceně suroviny, plyn se nadále vyplatí svým provozovatelům i ekonomicky. Netřeba počítat s rizikem brzkého vyčerpání zásob této nerostné suroviny. Pokračující průzkum ložisek už dnes garantuje spolehlivý rezervoár pro příštích nejméně 80-90 let. V čem a na jakém palivu budou lidé za několik desetiletí přepravovat sebe a náklady? Akademici ve svých prognózách přisuzují největší šance elektřině a plynu. Ty se plně prosadí v nynější 1. polovině XXI.století. Ve II. půli vyklidí své pozice údajně vodíku. Zajímavý inženýrský a ekonomický spor. Rozsoudí ho až život samotný.
↑ Elektromobilita to je velká konstrukční a výrobní výzva jak pro přední automobilky světa, tak pro lídry elektrotechnického peletonu, kteří zajišťují odpovídající technickou bázi elektrovozidel. dobíjitelných baterií uplyne ještě mnoho desetiletí) a také chybějící infrastruktura v tehdejší Evropě, Americe a Asii. Výkonné elektrárny a distribuční sítě se budují jen poznenáhlu, zpravidla za nemalých technických, investičních i legislativních problémů oné doby. Elektrický motor však vyklidil tržní pozice jen dočasně. S tenčícími se zásobami ropy a s jejím pronikavým zdražování (zejména od tzv. I.ropné krize v 70. letech XX. století prakticky až dodnes) a se zesilující kritikou emisní zátěže našeho životního prostředí konstruktéři, výrobci, prodejci i samotní zákazníci se poohlédli zpět, po elektrickém pohonu. Velké naděje do boomu elektromobility veškeré dopravy vkládají rovněž stoupenci alternativních zdrojů energie: dočasně přebývající energii by doporučují využít právě k dobíjení flotily elektromobilů. Tam by posloužila dvakrát: poprvé pro bezprostřední přepravu osob a nákladů a podruhé jako velká mobilní celorepubliková baterie. Nicméně, ve shodě s klasikem: ani u moderních elektromobilů a hybridů nelze vstoupit dvakrát do téže řeky. První série současných elektromobilů, elektromotocyklů a elektrobusů se svými parametry vzdálily pradědečkovským předchůdcům doslova na hony. A protože v současné globální ekonomice rostou také ceny elektřiny, přední automobilky, těžaři a prodejci plynu přišli s myšlenkou dopravu nikoliv elektrifikovat, ale plynofikovat. Po českých silnicích jezdí už více než 3 000 vozidel na stlačený plyn. Tuzemská spotřeba CNG v roce 2010 přesáhla hranici 10 mil. m3 a v meziročním porovnání vzrostla o 24 %.
STRANA 8
ních plniček, ale pouze 34 veřejných. Do konce nynější dekády by se tato kvóta mohla až zdesateronásobit. Současní evropští leadři v počtu veřejných plnících stanic jsou SRN (s 900 jednotkami) a v závěsu za ní Itálie (s 840 stanicemi). Naši jižní sousedé Rakušané disponují více než 200 jednotkami. Predikce CNG do roku 2020 je příznivá. Brusel kalkuluje se záměnou cca 20 % stávajících pohonných hmot na bázi ropy alternativními palivy. Minimálně polovina z toho připadne na stlačený plyn. Vyjádřeno statisticky: na konci nynější dekády bude v Evropě jezdit na CNG cca 23,5 mil. vozidel a motoristé je natankují na více než 20 tisících plnících stanicích.
Elektromotor, anebo rovnou vodíkový pohon? Výrobci a prodejci současných elektrovozidel mají jasno: upřednostnit elektromobilitu! Především z ekonomických a ekologických důvodů. Pravda, s výjimkou jádra a alternativních zdrojů na této planetě dodnes neumíme vygenerovat elektřinu
tráren a tepláren skandinávští vědci prokázali i v arktickém ledu. Vozidla s elektrickým motorem řeší ekologické problémy rázně. Jsou de facto bezemisní a zároveň mnohem tišší než jejich ekvivalent se spalovacími motory. Pokud budeme navíc počítat s nástupem tzv. inteligentních zdrojů a sítí (v Evropě snad už na konci nynější dekády) a s dalším technickým vývojem akumulačních sekcí, jež rozšíří dojezdové vzdálenosti elektromobilů na 1 nabití, pak elektrovozidla (byť zatím ještě stále výrobně i prodejně dražší) mají velké šance pro úspěšný come-back. Problémy s dlouhým a komplikovaným nabíjením baterií se intenzívně řeší. Vedle nových generací lehkých a skladnějších akumulátorů s rostoucím počtem nabíjecích a vybíjecích cyklů se na trhu už také objevily první výkonné rychlonabíječky. A ještě jeden nápomocný impulz: v Evropě vznikají první tzv. smart-regiony. Budou se v nich ústrojně implementovat a efektivně využívat nejenom moderní zdroje elektřiny a tepla, ale i rozvíjet nové transportní platformy právě na bázi elektřiny. V ČR kupř. ve Vrchlabí.
↑ Žádná science-fiction, ale reálná nabíjecí operace elektromobilů v současnosti. Tam, kam dojede motor poháněný benzínem nebo elektřinou, tam musí dorazit také pohonný agregát na plyn. Od této premisy z 20. a 30. let XX. století byl už jen krůček ke konstrukcím a sériovým modelům výkonných motorů na plyn. Evropská plynárenská statistika dokládá poměrně strmý růst trajektorie plynofikace hromadné, individuální i nákladní dopravy v zemích EU27 i v řadě asijských, či jihoamerických států, zdánlivě považovaných za rozvojové. Plyn i tam zůstává (přes cenovou symbiózou s ropou) poměrně dostupný. Lze jej efektivně a ekologicky akceptovatelně distribuovat i skladovat. Zvětšuje se tak nabídka nových vozidel
❯ TIRÁŽ
SVĚT PLNÝ ENERGIE podzim 2011 VYDÁVÁ: Pro LUMIUS vydává Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00, Praha 5, IČ: 28473531 REDAKCE: PhDr. Bronislav Sowa, CSc. GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Michael Ehrlich TEXTY: neoznačené materiály jsou redakční FOTO: archiv firem a autorů, redakce
↑ Moderní rychlonabíjecí stanice brzy zevšední i u nás. Snad nás udiví alespoň svým designérským řešením.
↑ Elektřina umí rozjet velkokapacitní autobusy i ve velkých českých aglomeracích, kupř. v Ostravě a okolí.
↑ Plyn - dopravní palivo budoucnosti, anebo dočasný mezičlánek na cestě k vodíkovému pohonu vozidel?
TISK: Triangl, a.s. Praha EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 20328.
