PR O SPO L EČENSTVÍ PŘÍ ZNI VCŮ A P ŘÁTEL P ŘIN Á ŠÍ L U M IU S, SP OL . S R.O. – N EZ ÁV I S LÝ O B CH O D N Í K S E LE KT Ř I N O U A P LY N E M
SVĚT PLNÝ ENERGIE INFORMACE, ZPRAVODAJSTVÍ, ROZHOVORY A ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA PLNÉHO ENERGIE www.svetplnyenergie.cz |
[email protected] | tel: 800 33 11 67
zima | 2012
Geotermální potenciál planety se odhaduje na 40-45 GW.
Budou se české firmy podílet na dostavbě Jaslovských Bohunic?
Bardejovské kúpele nakupují energie od firmy LUMIUS.
STRANA 4-5
STRANA 6
STRANA 7
EXPORT
Obchodní úspěchy českých firem Praha hostila uprostřed letošního října II.ročník fóra dodavatelů zařízení a služeb pro jaderný průmysl Atomex Europe 2012. Hlavním organizátorem této prestižní vědecké, výrobní a kooperační akce byla ruská státní korporace ROSATOM. ATOMEX EUROPE 2012
Z pohledu českých firem Atomex představuje nepochybně zajímavou přehlídku nové techniky a zařízení pro jadernou energetiku, s věcně bohatou škálou přednášek a doprovodných akcí. Letos kupř. zaujal kulatý stůl na téma spolupráce s dodavateli v rámci dostavby JE Temelína s prezentací výsledků pracovních skupin k rozdělování licencí jednotlivým společnostem (VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, MSA, SIGMA GROUP, ŠKODA JS a MODŘANY Power), anebo obsahově bohatý blok k národním politikám rozvoje jaderné energetiky a průmyslu, jakožto klíči k udržitelnému rozvoji regionu (ČR, Maďarsko, Slovensko). Zájemcům o detailní informace jsou k dispozici specializované webové stránky akce: http://www.atomeks.ru/en/ atomex-europe2012.
s EMKO s.r.o. (ATOMENERGOMAŠ a.s.). Týká se dodávek čerpadlových agregátů systému hašení požárů pro Baltickou JES. Zároveň ohlásila splnění svých kontraktů na výrobu čerpadlových agregátů pro Kalininskou, Bělojarskou a Novovoroněžskou JES v Rusku. Dodávka pro Leningradskou JES je v závěrečném stádiu. Celková hodnota kontraktů činí 20 mil. EUR.
↑ České firmy uzavřely na letošním ATOMEX EUROPE 2012 nové exportní kontrakty. Jejich realizace mj. umožní postavit několik jaderných reaktorů a nové jaderné elektrárny v ČR i ve světě vybavit tuzemskou špičkovou technikou.
České firmy přijely do Prahy s logickou motivací: získat nové, inovačně i obchodně zajímavé kontrakty. Řadě z nich se to podařilo. Pozitivně to pocítí jak ony samy (v bilanci svých tržeb), tak celá česká energetika. Na Atomexu nelze udat konstrukčně, výrobně i provozně zastaralou produkci. Uspějí pouze technicky a technologicky nejvyspělejší firmy.
Smolenskou, Bělojarskou a Novovoroněžskou jadernou elektrárnu dodali zařízení v celkové hodnotě více než 34 mil. EUR. Za podpory a.s. ATOMENERGOMAŠ stabilně modernizujeme výrobu a zvětšujeme objem zakázek nejenom pro Rusko, ale pro celý svět.“
Zdatné ARAKO
Na Atomexu Europe 2012 byly rovněž podepsány smlouvy mezi společnostmi Chladicí věže Praha a Mostostroj 6 na vyhotovení projektové přípravy 2 chladicích věží pro Nižněgorodskou jadernou elektrárnu (bloky č. 1, 2) a na dodávku technologické části chladicího systému pro chladicí věže Rostovské jaderné elektrárny (blok č. 4). Finanční objem obou zakázek činí cca 5 mil. EUR. Plánovaný termín dokončení prací je konec roku 2012, resp. 2013. „Uzavření těchto dvou smluv se pro nás de facto stává vstupenkou na ruský trh jaderné energetiky,“ řekl k tomu generální ředitel společnosti Chladicí věže Pra-
ARAKO spol s.r.o. na Atomexu Europe 2012 podepsala kontrakt se společností ATOMENERGOMAŠ a.s. na dodávku armatur pro Novovoroněžskou JES-2 v hodnotě 5,5 mil. EUR a rámcovou smlouvu na dodávku armatur pro energoblok č. 2 Novovoroněžské JES-2 v hodnotě 10 mil. EUR po dobu let 2013-2014. „Máme velký zájem o ruský jaderný trh, protože se aktivně rozvíjí,” uvedl komerční ředitel firmy Tomáš Ondera. „Během posledních 3 let jsme pro Rostovskou,
Úspěšné Chladicí věže Praha
ha Lukáš Chmel. „Celý tento rok jsme vyřizovali licenční procedury a nyní máme první významný výsledek. Je to ale jen začátek práce, za nímž budou (jak pevně doufám) následovat další zakázky.“ „Díky unikátním inženýrským kompetencím společnosti Chladicí věže Praha může dnes ATOMENERGOMAŠ nabídnout dodávky technologického zařízení a pronájem zařízení pro výstavbu chladírenských věží pro 9 vznikajících bloků jaderných elektráren v Rusku a Bělorusku: Rostovské, Kurské, Smolenské, Nižněgorodské, Baltské a Ostrovecké jaderné elektrárny. Celkový potenciál zakázek pro společnost Chladicí věže Praha tak činí (jen v této oblasti) na příštích 5 let více než 60 mil. EUR,“ konstatoval generální ředitel ATOMENERGOMAŠ Andrej Nikipelov.
Aktivní Sigma Group Zajímavý kontrakt na Atomexu Europe 2012 uzavřela rovněž Sigma Group, a to
PF 2013 Přejeme hezké prožití Vánoc a úspěšný nový rok 2013. Ať je i pro Vás plný energie.
„Rusko a Česko spolupracují v oblasti dodávek pro jaderné odvětví už více než 40 let. Máme bohaté zkušenosti a proto náš zájem o dodávky pro ruské jaderné odvětví je logický. Samozřejmě, že na ruském trhu je velká konkurence, jako na všech tendrech po celém světě. Snažíme se ale nabídnout konkurenčně schopnou cenu a dobrou kvalitu,” prohlásil prezident společnosti Sigma Group Milan Šimanovský.
❯ ENERGETICKÉ AKTUALITY: Směrnice o energetické účinnosti Po roce intenzivního projednávání se podařilo v Bruselu uzavřít znění směrnice o energetické účinnosti. „ČR se snažila prosadit maximum svých zájmů a usilovala zejména o to, aby navrhovaná opatření mohla být flexibilně aplikována v často se lišících podmínkách jednotlivých členských států. Účinné převedení do národních právních předpisů a následná realizace energeticky účinných opatření je podle mého názoru zásadní,“ uvedl český ministr průmyslu a obchodu M. Kuba s tím, že pro jednání o této směrnici byla charakteristická značná propast mezi postojem členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu. Evropská komise také představila svou vizi evropské strategie pro rozvoj alternativních zdrojů energie do roku 2030. „Členské státy EU i Česká republika investovaly v posledních letech nemalé prostředky do podpory alternativních zdrojů energie (AZE). Zajištění řádného fungování trhu s elektřinou je naší prioritou, stejně jako odstranění distorze trhu, kterou dnes citelně vnímáme,“ komentoval M. Kuba představy Komise.
Plán lokalizace výroby Na letošním Atomexu Europe 2012 byl podepsán také Plán rusko-české spolupráce v oblasti lokalizace výroby jaderných zařízení. Signovali jej představitelé společností Vítkovice Power Engineering, Modřany Power a Rusatom Overseas. Účelem tohoto dokumentu je nastavit pořadí a načasovat aktivity v rámci projektu lokalizace výroby parogenerátorů a potrubí pro nové jaderné elektrárny typu VVER na území ČR. V návaznosti na něj bude vytvořena společná pracovní skupina s úkolem analyzovat možnosti a náklady na výrobu parogenerátorů a potrubí pro nejnovější elektrárny typu VVER. Vznikne také plán předání technické dokumentace a knowhow z ruské strany, které jsou nezbytné pro lokalizaci výroby zařízení v ČR.
Skončila éra wolframových žárovek
Letos na podzim v EU skončila výroba klasických wolframových žárovek. V prodeji zůstaly už jen 40wattové a méně výkonné žárovky. Produkce a prodej výkonnějších wolframových žárovek byla nařízením EU ukončena již v předchozích letech. U starých zdrojů se budou doprodávat pouze skladové zásoby. Podle průzkumu poradenské společnosti eSvětlo.cz už 65 % českých domácností svítí alespoň 1 úsporným zdrojem světla a další budou přibývat. Důvodem pro ukončení výroby klasických wolframových žárovek byla jejich vysoká energetická náročnost. S rapidním růstem počtu „úsporek“ se zvětšuje také potřeba jejich recyklace v okamžiku, kdy doslouží. Zatímco vysloužilé wolframové žárovky bylo možné bez obav vyhodit do koše, úsporné je třeba odevzdat k ekologické recyklaci. „Musí se s nimi zacházet jako s nebezpečným odpadem, a to kvůli toxické rtuti, kterou tyto světelné zdroje v malém množství obsahují, “ upozornil Radoslav Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení. Neméně významným důvodem pro recyklaci je zisk druhotných surovin, které lze opětovně použít.
STRANA 1
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
VÝZKUM A VÝVOJ
Energetické inovace Nový inteligentní systém dat „Tolerance zákazníků k výpadkům proudu je obecně velmi nízká. Naopak jejich očekávání velmi rychlých oprav jsou vysoká“, říká Juan Macias, generální ředitel divize pro automatizaci rozvodné sítě v GE Digital Energy. Tým jeho inženýrů proto vyvinul „magnetickou rezonanci“ , resp. zobrazovací techniku pro rozvodnou síť. Tvoří ji soustava inteligentních senzorů, která shromažďuje data k přenosu a distribuci energie (kupř. údaje o proudu a napětí, ale také o teplotě, nebo o průvěsu drátů). Senzory, které jsou synchronizované přes GPS, jsou lokalizovány přímo na drátech. Těsně je objímají a všechny údaje bezdrátově přenášejí do počítačových serverů. Matematické a softwarové algoritmy vstupní údaje zpracovávají a vysílají upozornění o nedostatcích, výpadcích a dalších problémech hrozících v rozvodné síti. Podle J.Maciase: „Údaje umožňují najít chyby daleko rychlejším a přesnějším způsobem. Senzory zvyšují rozlišení rozvodné sítě. Chcete-li: zlepšují viditelnost.“ Technologie s názvem Multilin Intelligent Line Monitoring System spadá do kontroly portfolia rozvodných sítí GE. Umožňují, aby tok energie byl spolehlivější a efektivnější. Pracovníci technické infrastruktury sledují celý systém na počítačových obrazovkách ve velínu. Mohou si ho také stáhnout na své chytré telefony. GE tuto technologii představila už v Polsku, Irsku a Velké Británii. Inteligentní kontrolní systém elektrického vedení je spolehlivým východiskem pro lokalizaci chyb. Ve finále zlepšuje kontinuitu dodávek a zvyšuje veřejnou bezpečnost přesným hlášením poruchy zodpovědnému pracovníkovi. Kromě toho může také hlídat zatížení profilu elektrického vedení, monitorovat spotřebu a detekovat netechnické ztráty, resp. černé odběry elektřiny.
↑ Magnetickou rezonanci pro rozvodnou síť vytváří soustava inteligentních senzorů, která operativně shromažďuje a předává data výrobcům i distributorům energie.
České firmy pro reaktor IV. generace Podpisem memoranda o spolupráci se společností AKME-engineering (Atomové Komplexy Malé a střední Energetiky) se 13 českých firem zapojilo do realizace projektu vývoje a výroby jaderných elektráren s reaktorovými bloky s olověno-bismutovým chlazením o výkonu 100 MW (SVBR100). Zájem projevily ARAKO, EDT Transformatory, ENVINET, CHEMCOMEX Praha, Chladicí věže Praha, I&C Energo, MODŘANY Power, MPower Engineering, PROMONT, PSG International, Sandvik Chomutov Precision Tubes, SIGMA Group, ŠKODA JS, ÚJV Řež, VÍTKOVICE Power Engineering, VÚJE Česká republika, ZAT a ZVVZ-Enven Engineering.
Mohou být využity rovněž jako zdroj elektřiny a přívodu páry k průmyslovým komplexům a dalším zařízením. Na vývoji SVBR-100 spolupracují přední instituce ruského jaderného výzkumu Fyzikálněenergetický institut A. I. Lejpunského a OKB Gidropress. Celosvětově je zatím v komerčním provozu pouze jediná elektrárna s reaktorem IV. generace, a to v ruském Bělojarsku. ↑ První ORegen bude zprovozněn ve městě Whitecourt v kanadské provincii Alberta. Nový zdroj vyprodukuje 14 MW čisté energie. Dost pro pokrytí roční spotřeby 14 000 kanadských domovů. Nová technologie využívá inovativní způsob zachycování tepla a jeho následné přeměny na čistou elektrickou energii. Díky vylepšenému mechanismu výměny tepla (tzv. organickému Rankinovu cyklu) pro svůj chod nevyžaduje žádné dodatečné zdroje energie a produkuje nulové množství skleníkových plynů.
České firmy dodají společnosti AKME-engineering unikátní zařízení a poskytnou specializované služby. Příprava projektu reaktoru SVBR-100 je dnes již v pokročilé fázi. Vybudování experimentálně-průmyslového energobloku s reaktorovými bloky SVBR100 se plánuje na období let 2015-2017. Fyzické spuštění bloku na konec roku 2017. Malé modulární jaderné komplexy jsou považovány za jedno z nejperspektivnějších, spolehlivých a cenově dostupných řešení současné poptávky po energii. Mohou zajišťovat dodávku elektřiny, zásobování teplem a také odsolování vody, a to i ve vzdálenějších obývaných oblastech.
ORegen proměňuje horký vzduch v elektřinu
↑ Důležitou vlastností nového reaktoru IV.generace SVBR-100 je integrovaný monoblok primárního okruhu, v němž jsou všechna zařízení (samotný reaktor, moduly paragenerátorů, čerpadla pro cirkulaci aj.) umístěna v jednom modulu, bez přítomnosti potrubí a tvarovek tohoto okruhu.
Inženýři divize Oil & Gas společnosti GE se zaměřili na odpadní teplo. Běžná plynová turbína ztratí až 2/3 tepla, jež vyprodukuje spalováním zemního plynu. Odpadní teplo tak jen v USA ročně zodpovídá za ztráty v řádu miliard dolarů. Nová technologie ORegen (Organický regenerátor) využívá inovativní způsob zachycování tepla a jeho následné přeměny na čistou elektrickou energii. Tvůrci přišli na způsob, jak umocnit mechanismus výměny tepla - tzv. organický Rankinův cyklus. Odpadní
teplo o teplotě až 900 °F (482 °C) je převedeno do oleje a následně do speciální kapaliny s bodem varu pouhých 127 °F (52,8°C). Odpařená kapalina pak pohání turbínu vyrábějící elektrickou energii. Technologii ORegen lze napojit na kteroukoliv běžnou plynovou turbínu. Při napojení na plynové turbíny PGT25+ společnosti GE může tento systém zvýšit účinnost elektrárny až o 25% a ulehčit atmosféře o více než 38 000 t CO2 ročně. Stejné množství by ubylo po stažení 14 000 vozů ze silnic. Inženýři vypočítali, že při délce provozu přesahující 8 500 hodin ročně ORegen vyprodukuje stejné množství energie jako obdobný systém kombinovaného cyklu. Systém je unikátní tím, že ke svému chodu nepotřebuje vodu a funguje i v mrazivém počasí.
Češi budují unikátní reaktor v Cadarache Společnost EXCON Steel z Hradce Králové se zapojila do realizace speciálního výzkumného reaktoru v Cadarache. Nový reaktor poslouží k výzkumu materiálu a jaderného paliva. Jedním z českých příspěvků k tomuto mezinárodnímu projektu je dodávka komplexu horkých komor. Jsou určeny k přípravě a vyhodnocování experimentů zaměřených na práci se vzorky paliva a materiálu před i po ozáření, k manipulaci s radiofarmaky a k podpoře provozu a údržby reaktoru. „Reaktory na testování materiálu jsou zásadní součástí zdokonalování a kvalifikace materiálu a jaderného paliva používaného v našem průmyslu. Podpoření tohoto projektu je pro všechny zúčastněné příležitostí, jak se aktivně podílet na zvýšení bezpečnosti a optimalizaci existujících nebo budoucích jaderných reaktorů,“ uvedl regionální ředitel AREVY pro CEE region a ředitel pražské pobočky AREVA Thomas Epron.
↑ Důležitou dodávku o hmotnosti 9,5 t a v hodnotě 10 mil. Kč. zabezpečil EXCON Steel z Hradce Králové. Východočeští strojaři ji vyrobili v úzké spolupráci s výzkumným centrem v Řeži u Prahy.
❯ 80,2 MILIARD EUR NA ROZVOJ PROGRAMU HORIZONT 2020 Akcent bruselské exekutivy na další posílení tempa výzkumu a inovací v členských zemích neochabuje. Mezi priority programu EU pro hospodářský růst a zaměstnanost patří také moderní, ekologická a úsporná energetika a teplárenství. EVROPA
Členské země musí (nejpozději do roku 2020) začít investovat do výzkumu a rozvoje 3 % svého HDP (1 % z veřejných prostředků, 2 % z prostředků soukromého sektoru). Bruselská administrativa spočetla, že takový přístup umožní vytvořit 3,7 milionů nových pracovních míst a zvýšit roční HDP o cca 800 mld. eur. EU27 patří i nadále v řadě technologických oborů do světové špičky. Stále důrazněji však musí čelit rostoucí konkurenci, a to jak ze strany tradičních
STRANA 2
obchodních rivalů, tak nově se rozvíjejících ekonomik. Brusel přichází s řadou nových vnitřně strukturovaných projektů, mj. s projektem Únie inovací
Podněty z veřejného sektoru Mají stimulovat soukromý sektor a eliminovat překážky, které brání realizaci nových myšlenek a jejich uvedení na trh. Důvodů je povícero: nedostačující finanční prostředky, nekoordinovaná činnost výzkumných center, nedostatečné využívání veřej-
ných zakázek pro inovace, zdlouhavé zavádění nových produktů a norem atd. Brusel chce do roku 2014 vytvořit jednotný Evropský výzkumný prostor s cílem prohloubit přeshraniční spolupráci a umožnit výzkumným pracovníkům působit v kterékoliv členské zemi. EU přitom v oblasti výzkumu a inovací neustoupí od tzv. VII. rámcového programu, jehož rozpočet přesáhne 50 mld. eur. Rámcový program obsahuje čtyři tematické oblasti (Spolupráce, Myšlenky – včetně
zřízení Evropské rady pro výzkum, která poskytuje finanční prostředky, Lidé a Kapacity). Nemalé úkoly připadnou rovněž Evropskému inovačnímu a technologickému institutu při komerčním využití výsledků výzkumu prostřednictvím tzv. znalostních a inovačních komunit. Jedná se o nový model partnerství univerzit, výzkumných ústavů, podniků, nadací a dalších subjektů. K jeho současným prioritám patří mj. rozvoj alternativních zdrojů energie.
Horizont 2020 Novým programem EU, z něhož budou financovány výzkum a inovace v letech 2014–2020 se stává Horizont 2020. Peněžní prostředky (zhruba 80,2 mld. eur na celé období) budou moci čerpat výzkumné ústavy, univerzity, inovativní soukromé společnosti a malé podniky. Z programu budou těžit všechny sektory evropského hospodářství. Stranou nezůstane samozřejmě ani obor energetika.
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
zima | 2012
TRENDY
Vydáme se v ČR cestou decentralizace výroby energie? Centrální výroba elektřiny se v ČR realizuje převážně na velkých systémových tepelných elektrárnách (dále: TE). Svůj výkon vyvádějí do nadřazené soustavy – nejvyšší napěťová hladina 400 kV, nebo 220 kV. Odtud se přenáší po vedeních (směrem „dolů“) do místa spotřeby a transformuje se až na úroveň napětí v domácnostech, institucích, továrnách – napěťová hladina 0,4 kV. Takovou distribucí elektřiny do koncového odběrného místa vznikají v elektrizační soustavě ztráty až 14,7 % (viz tabulku). EFEKTIVNÍ VÝROBA I SPOTŘEBA
naprosto chybně. Nebude zapotřebí zavádět žádné retroaktivní daně, resp. bude možné tyto daně snížit. Způsob a výše zpoplatnění silové elektřiny a dopravy elektřiny, tzv. kumulované ceny za služby sítí v Kč/MWh (ceny jsou uvedeny bez DPH), znázorňuje následující výčet základních poplatků, z nichž sestává koncová cena elektřiny v odběrném místě: Poplatek za dodávku výrobce/obchodníka silové elektřiny za tržní cenu (určující je burza s elektřinou), nezávisle na tom, do jaké napěťové úrovně. ↑ Decentralizace výroby energie mj. vyvolá tlak na vznik a zdárné fungování tzv. virtuálních elektráren. Alarmující fakta pro další příp. rozvoj TE shromáždila aliance CZEPHO. Mj. poukázala, že:
Ceny dodávané silové elektřiny jsou funkcí „ratingu“ – tvaru odběrového diagramu, momentální cenové úrovně na burze a také je ovlivňuje okamžitý kurz EUR/Kč.
Efekty decentrální výroby elektřiny
55 % vstupní energie v palivu se ztratí formou nevyužitého tepla; 13,5 % elektřiny se ztratí při dopravě k zákazníkovi; 3% se použije na krytí vlastní spotřeby elektráren; pouze 28,5 % energie z paliva se dostane ve formě elektřiny ke spotřebiteli.
Přínosů tohoto způsobu výroby a dodávek elektřiny je několik. V popředí figuruje úspora z titulu optimalizace ztrát elektřiny, k nimž dochází při transformaci a dopravě elektřiny. Elektřina směřuje z místa vyššího napětí do místa nižšího napětí a tudíž se spolehlivě spotřebuje v blízkosti místa výroby. Nebude tedy dopravována na veliké vzdálenosti.
Zvyšováním podílu decentrální výroby elektřiny, tj. jejím umístěním do blízkosti její spotřeby, lze ztráty v sítích snížit minimálně o jednotky procent. Jedná se o optimalizaci drahé dopravy elektřiny ke koncovému odběrateli z velkých systémových elektráren (poplatky za přenos, transformaci a distribuci + daň z elektřiny).
Tento efekt je kompenzován příspěvkem za decentrální výrobu podle cenových rozhodnutí ERÚ. Reálný přínos je patrně vyšší. Bereme-li v úvahu například cenu silové elektřiny (1 500 Kč/MWh), pak by samozřejmě reálné ocenění decentrální výroby mohlo být vyšší (viz tabulka níže).
Reálný přínos z decentrální výroby (úspora na přenosu 1 MWh) Kč/MWh ERÚ
Ztráty v síti
Kč/MWh Reálný přínos
Přenos – nadřazená soustava 400,220 kV
1,6 %
0
0
VVN (distribuce)
4,8 %
0
24-72
Vysoké napětí (1 – 35 kV)
7,9 %
27
72-118
14,7 %
64
118-220
Nízké napětí – do 1 kV
Decentrální výroba elektřiny se proto bude stále více stávat předmětem zájmu jako součást zdrojové základny, a to z hlediska snížení ztrát v sítích elektrizační soustavy, zvýšení zabezpečenosti dodávek a v době růstu asijských ekonomik bude upřednostněn i její ekonomický přínos. Růst spotřeby klasických fosilních paliv ve velkých ekonomikách způsobí výhledově další nárůst cen silové elektřiny vyráběné v tepelných elektrárnách. Zranitelnost zařízení centrálních energetických soustav v době výskytu teroristických činů je všeobecně známá. Decentrální zdroje mohou v tomto směru významně zvýšit zabezpečenost dodávek. Jednobodové napájení odběratele ze sítě distributora elektřiny se postupně změní na vícebodové napájení ze sítě a z jeho vlastních AZE (FVE, VTE v součinnosti s ukládáním elektřiny do akumulátorů, do akumulačního ohřevu vody ve velkých bojlerech apod.).
Nevyužití přepravních cest
Poplatek za služby provozovatelů sítí (doprava elektřiny, včetně systémových služeb), a to tak že se rozlišuje z jaké napěťové úrovně je elektřina odebírána, je účtována odběrateli v různých formách. Jsou to diferencované poplatky za služby přenosové a distribuční sítě, které musí obchodník poukázat Provozovateli přenosové soustavy, nebo Provozovatelům distribučních soustav. Je zřejmé, že poplatky za dopravu elektřiny ke koncovým odběratelům na úrovni NN jsou obrovské a značně prodražují koncovou celkovou cenu elektřiny v odběrném místě. Veškeré tyto náklady u decentralizovaných zdrojů elektřiny odpadají: elektřina, která se vyrobí v nižších napěťových úrovních, se tam také spotřebuje. Okolní elektrizační soustavy to již zvládají a koncepčně decentralizovanou výrobu elektřiny podporují. V podmínkách ČR je stále upřednostňována homogenní centralizovaná energetika ovlivňovaná pouze monopolním chováním tří dominantních provozovatelů sítí a dodavatelů elektřiny.
Schéma využití paliva
❞ Decentrální výroba elektřiny se proto bude stále více stávat předmětem zájmu jako součást zdrojové základny, a to z hlediska snížení ztrát v sítích elektrizační soustavy, zvýšení zabezpečenosti dodávek a v době růstu asijských ekonomik bude upřednostněn i její ekonomický přínos.
Zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny Decentrální zdroje mohou plnit funkci náhradního zdroje elektřiny, pokud se s touto variantou počítá již při projektu. Větší počet dispečersky řízených zdrojů (stovky až tisíce) vytvoří velmi spolehlivý „decentralizovaný zdroj – virtuální elektrárnu“. Operativní řízení takové virtuální elektrárny je však nutné podpořit motivující cenotvorbou. Ta v současnosti chybí. Tím je myšleno vhodné zařazování výkonů z virtuální elektrárny do systému podpůrných služeb na základě předem stanovených ekonomických podmínek pro provozování decentrálních rychlých (hybridních) zdrojů. Současný model, při němž je zisk energetické společnosti závislý na množství prodané energie bez ohledu na účel a efektivitu jejího využití, již nebude vyhovovat potřebám společnosti. Stávající systém má velkou slabinu: závislost na neobnovitelných zdrojích energie. Dříve nebo později bude změna nevyhnutelná. Je spravedlivé mít nárok na zařazení decentralizovaných zdrojů jako jedné
z alternativních voleb, a to na základě jejich svobodné integrace do systému tzv. „virtuální elektrárny“. Fosilní paliva budou postupně nahrazena alternativními zdroji a společně s jadernou energetikou a s využíváním energetického potenciálu biomasy lze zachovat energetický rozvoj společnosti. Model decentralizované energetiky umožňuje svobodné rozhodování o dlouhodobém zásobování vlastními zdroji pro domácnosti, města, firmy apod. Pro tyto zdroje lze alokovat poměrně rychle soukromé finanční prostředky a financování jednotlivých projektů je tak velmi flexibilní. S rozvojem tohoto segmentu trhu lze očekávat vyšší zaměstnanost v regionech a rozvoj nových služeb v energetice. Bude účelné předvídat a regulovat dodávky z obnovitelných zdrojů na regionální (městské, obecní) úrovni. Oproti dnešnímu fungování centralizované sítě patrně vznikne pozice lokálních, či regionálních energetických správců, kteří budou zastupovat určitou skupinu mikrovýrobců a řídit dodávky do soustavy.
❯ NÁZOR EXPERTA: Ing. Miroslav Vrba, CSc. člen představenstva ČEPS
Vyjděme z premisy, že elektřina, která se vyrobí v nižších napěťových úrovních, se tam také spotřebuje. Při současném modelu trhu s elektřinou obchodník konečnému odběrateli vždy účtuje cenu poplatků za distribuční služby, tj. za službu přenosové a distribuční sítě. A to i když obchodník elektřinu nakoupí z decentrální výroby ze stejné napěťové úrovně, do níž ji následně prodá, a je zřejmé, že tyto služby nevyužívá, event. využívá pouze částečně. Část platby zákazníka, poukázaná provozovateli distribuční a přenosové soustavy za služby sítí po napěťových úrovních, kudy elektřina ve skutečnosti neprošla, by mohla být převedena provozovateli decentrálního zdroje (AZE + KVET). O takto přiznané částky může být snížen tzv. „zelený bonus“. Tím se zároveň zmenší finanční zatížení státních příspěvků na podporu AZE, které byly v minulosti nastaveny
Rozvoj decentralizované výroby v ČR i ve státech EU jde ruku v ruce s nárůstem využívání alternativních zdrojů, zejména energie větru, slunce a biomasy. Tento boom, který v Evropě registrujeme v posledních 5 letech, je založen na podpůrných schématech zavedených v souladu se směrnicí Evropské komise 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z AZE na vnitřním trhu s elektřinou. Další rozvoj decentralizované výroby elektřiny v současnosti výrazně závisí na formě a výši podpor směřujících do využívání AZE. Pokud je podpora těchto zdrojů nastavena adekvátně podmínkám daného státu/regionu, může stát různými nástroji řídit rozvoj AZE podle potřeb.
STRANA 3
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
ANALÝZA
Využijeme v ČR teplo z hlubin? Geotermální energie je jeden z mála alternativních zdrojů, který nemá bezprostřední původ ve sluneční energii. Jedná se o teplo z hlubin Země, které proniká na povrch. Fyzikálně je vygenerována zemským jádrem a vzniká v důsledku rozpadu radioaktivních látek a působení tzv. slapových sil. Na zemském povrchu ji nejčastěji pozorujeme ve formě erupcí horkých gejzírů, sopek, nebo výronů páry. Nejznámějším příkladem v širším povědomí jsou horké prameny a gejzíry. Ať už slavný Yellowstone v USA, početná škála gejzírů na Islandu, či v italském Lardarello. Každý Čech si bude výron horké vody z podzemí nejčastěji spojovat s Karlovými Vary a s jeho proslaveným Vřídlem. PODZEMÍ REZERVOÁRY
Podzemní rezervoár energie lidé dokáží využít jak pro vytápění, tak pro výrobu elektrické energie. Zejména tam, kde je dosažitelný teplotní spád 55 a více stupňů Celsia na 1 km hloubky. Vědci odhadují geotermální potenciál planety na cca 40-45 000 GW.
v zemských dutinách a zemských zvodněných vrstvách. Jsou zahřáté zemským teplem natolik, že jejich teplota po výstupu na zemský povrch je vyšší než průměrná roční teplota vzduchu v dané lokalitě. Část geotermálních vod je klasifikována jako vody lázeňské a je podrobena zvláštnímu režimu využití. Jejich čerpání pouze pro energetické využití není přípustné.
Existují 3 základní druhy geotermálních elektráren: na suchou a na mokrou páru a tzv. binární (horkovodní). ČR se v rámci tzv. lisabonské směrnice „20-20-20“ zavázala k poměrně razantnímu zvýšení podílu tzv. alternativních zdrojů energie ve svém národním energetickém mixu. Geotermální energie by mohla do budoucna naši bilanci vylepšit. Řada provedených vědeckých výzkumů a analýz opravňuje k odhadu, že teplo z hlubin bychom mohli s různou mírou efektivnosti exploatovat na 60-65 lokalitách a použít je na zdrojích pro výrobu elektřiny (cca 250 MW) a tepla (cca 2 000 MW). V celoroční bilanci bychom takto dokázali vygenerovat až 2 TWh proudu a 4 TWh páry pro otop. Geotermální elektrárny neprodukují žádné ekologicky neakceptovatelné emise. Jejich nevýhodou je však poměrně vysoká investiční náročnost, lokace pouze na vybraných (zpravidla vulkanicky aktivních) místech zeměkoule, postupně klesající výkony a poměrně značné výrony podzemních tuhých materiálů na povrch. Usazují se nejenom na povrchu potrubí. Zároveň způsobují korozi turbín. Vodohospodáři kritizují tento zdroj pro značnou spotřebu vody, jež se pumpuje do vrtů. Nazpátek se vrací cca 1/3 jejího objemu. Pro hrubý přepočet efektivity platí: s rostoucí teplotou primárního zdroje v podzemí náklady na výrobu elektřiny na povrchu klesají. Za práh použitelnosti a ekonomické efektivnosti se momentálně považuje výron o teplotě min. 180 °C. Analýza MŽP ČR rozlišuje z hlediska využití 4 kategorie geotermální energie: energii z hydrotermálních zdrojů vysoké teploty (>130 °C) pro výrobu elektrické energie, energii tepla hornin („suché zemské teplo“) vysoké teploty (>130 °C) pro výrobu elektrické energie, energii z hydrotermálních zdrojů vyšší teploty (<130 °C) pro výrobu tepla a geotermální energii pro nízkoteplotní systémy (tepelná čerpadla). Průměrný tepelný tok (množství tepla, které projde jednotkovou plochou na zemském povrchu) na Zemi je 60 +/- 10 mW.m-2. Lokality s nejvyšší hustotou zemského tepla v České republice mají až 90 mW.m-2 (kupř. Ostravsko, okolí obce Boží Dar v Krušných horách).
Geotermální elektrárny a teplárny V současnosti existuje po celém světě několik geotermálních elektráren s celkovým výkonem přes 10 tisíc MWe. Staví se zejména ve vulkanicky aktivních oblastech. K pohonu turbín využívají horkou páru stoupající pod tlakem z gejzírů a horkých
STRANA 4
Jedním z tuzemských příkladů je využití podzemní teplé vody v Děčíně. Voda vytéká samovolně z hloubky 550 m a má teplotu 30 °C. To je pro přímou exploataci nízká teplota. Pomocí tepelných čerpadel se podzemní voda ochlazuje na 10 °C a poté se používá jako pitná voda pro město. Získané teplo se využívá v městské teplárně. Zde jsou instalovány jako další zdroje tepla ještě kogenerační jednotky a kotle na zemní plyn.
↑ Patrně nejdále postoupili v exploataci geotermální energie Islanďané. Některé podzemní výrony tepla (kupř. pravidelně vybuchující gejzír Strokkur u Geysiru) obdivují turisté. Další aktivně slouží k velkokapacitnímu vytápění měst, k pěstování zeleniny v obřích sklenících apod. skou síť 47 MW. Kromě Litoměřic uvažují o výstavbě geotermálních tepláren i další města.
❞ Předností geotermální teplárny jsou nízké provozní náklady. Teplárna nepotřebuje žádné palivo a energie z podzemí by měla vydržet nejméně 30 let. Nevýhodou jsou vysoké investiční náklady a zejména vysoké náklady na zkušební vrty. Ty nakonec nemusí potvrdit vhodnost výstavby v daném místě. pramenů. Lze je ovšem stavět i jinde. Vrty pak dosahují hloubky až 5 km. Tam se teplota pohybuje v rozmezí 150-180 °C. Nejstarší geotermální elektrárnu otevřeli Italové v toskánském Lardarello (už v roce 1904). Největší produkcí geotermální energie se mohou dnes pochlubit USA, Island a Salvador. V posledně dvou jmenovaných připadá na geotermální zdroje cca 25 % veškeré vyrobeného proudu. Hydrotermální zdroje, kde se podzemní voda využívá přímo, vyžadují specifické geologické podmínky. Pokud se v hloubi vrtu nevyskytuje voda, musí být vháněna pod tlakem do sousedního vrtu (metoda Hot-dry-rock, event. Fractured-dry-rock). Vrt pak přebírá úlohu kotle používaného v běžné elektrárně. Voda se ohřívá o horkou horninu a vzniklá pára pohání turbíny, které vyrábí elektřinu. V ČR je tento princip vhodný pro geotermální teplárnu v Litoměřicích, usazenou v blízkostech trojice vrtů s hloubkou 4-5 km. Instalovaný elektrický výkon bude asi 5 MW. Tepelný výkon použitý pro městskou tepláren-
Předností geotermální teplárny jsou nízké provozní náklady. Teplárna nepotřebuje žádné palivo a energie z podzemí by měla vydržet nejméně 30 let. Nevýhodou jsou vysoké investiční náklady a zejména vysoké náklady na zkušební vrty. Ty nakonec nemusí potvrdit vhodnost výstavby v daném místě.
Geotermální zdroje teplé vody Jako geotermální zdroje se obvykle využívají podzemní vody, které se nacházejí
Srovnání emisí CO2 tepelného čerpadla s jinými zdroji Hornina
Tepelná vodivost
Měrný výkon
W/m.K
W/m
Hloubka vrtu pro tepelné čerpadlo s topným faktorem 3,0 m/kW
3,5 m/kW
Suché nezpevněné horniny
<1,5
20
33
36
Pevné horniny nebo vodou nasycené
1,5 až 3,0
50
13
14
>3,0
70
9,5
10
0,4
<20
>33
>33
1,8 až 2,4
55 až 65
10 až 12
11 až 13
Hlíny a jíly, vlhké
1,7
30 až 40
17 až 22
18 až 24
Vápenec, masivní
2,8
45 až 60
11 až 15
12 až 16
Pískovec
2,3
55 až 65
10 až 12
11 až 13
Žuly
3,4
55 až 70
9,5 až 12
10 až 13
Čediče
1,7
35 až 55
12 až 19
13 až 20
Ruly
2,9
60 až 70
9,5 až 11
10 až 16
Pevné horniny s vysokou tepelnou vodivostí Štěrky, písky, suché Štěrky, písky, zvodnělé
Zdroj: EkoWATT
Dalším příkladem je ZOO v Ústí nad Labem. Tam se využívána podzemní voda s teplotou 32 °C z vrtu hlubokého 515 m. I zde se ochlazuje pomocí tepelných čerpadel. Díky relativně vysoké teplotě vstupní vody je celoroční topný faktor velmi dobrý: dosahuje hodnoty více než 6. To znamená, že pro vytápění je využito asi 84 % tepla ze země a jen 16 % elektřiny potřebné pro provoz zařízení.
Zdroj tepla pro velké i malé objekty Geotermální energii lze využívat i pomocí relativně mělkých vrtů, s hloubkou 60150 m. Takové vrty jsou pochopitelně mnohem méně nákladné než vrty do hloubky několika km. Využívají se pro vytápění rodinných domků i větších objektů. V hloubce okolo 100 m je celoročně teplota 8-12 °C. Slouží jako zdroj nízkopotenciálního tepla pro tepelná čerpadla. Pokud je kvůli větší potřebě tepla nutno provést více vrtů, měly by mít od sebe odstup minimálně 10 m (resp. 10 % délky vrtu), aby se vzájemně neovlivňovaly. Na 1 kW výkonu tepelného čerpadla je potřeba 12-18 m hloubky vrtu, podle místních geologických podmínek. Tepelné čerpadlo o výkonu 10 kW vyžaduje tedy přibližně 140 m hluboký vrt. Obecně je lépe zvolit jeden hlubší než dva kratší vrty. Skutečná délka vrtu závisí na geologických podmínkách v místě a jeho návrh by měl zpracovat odborník. Vrt je považován za vodní dílo podle zákona o vodách. K jeho provedení a také k nakládání s vodami (i pro vrty, z nichž se voda nečerpá) je třeba mít zvláštní povolení. Aby nedošlo k ohrožení podzemních vod, je někdy nezbytné provést hydrogeologický průzkum. Vrty s hloubkou větší než 30 m může provádět jen firma s patřičným oprávněním Českého báňského úřadu. Provádění vrtů v I. a v II. ochranném pásmu lázní a minerálních vod je navíc upravené zvláštními předpisy.
Akcent na ekologii Vlastní vrt má obvykle průměr 130-220 mm. Ihned po odvrtání se do vrtu zasune svazek polyetylenových hadic kolektoru. V hadici kolektoru proudí nemrznoucí směs, nejčastěji vodní roztok monopropylénglyko-
zima | 2012
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
↑ Vývěry horkých vod z podzemí neslouží pouze k relaxaci Seveřanů v termálních lázních. Aktivně se využívají i k vytápění objektů, k pěstování zeleniny apod. Foto: Thinkstock. lu, event. monoetylénglykolu. Vrt se pak musí utěsnit cementovou, nebo jílocementovou směsí. Nepřípustné je zasypání pískem, příp. vytěženým materiálem. Důvodem je riziko, že vrt narazí na zásobárnu podzemní vody, do níž by se neutěsněným vrtem mohla dostat znečištěná voda povrchová, příp. že vrt spojí oblasti v různých hloubkách a naruší tak hydrogeologické poměry. Často se lze setkat také s tepelnými čerpadly, které jako zdroj tepla využívají výměník uložený v půdě v hloubce 1,2-1,5 m. I když z hlediska provozovatele tepelného čerpadla jde o systém velmi podobný zemním vrtům, využití geotermální energie je v tomto případě zanedbatelné. Spíše lze hovořit o velkém kolektoru, shromažďujícím solární energii, která dopadá na pozemek a zahřívá půdu (buď přímo, nebo prostřednictvím ohřevu vzduchu nad terénem). V některých případech lze z vrtu čerpat vodu, která se ochlazuje ve výměníku tepelného čerpadla. Ochlazená voda se musí vracet do podloží vsakovacím vrtem. Podloží však musí být schopno vodu trvale přijímat. Vypouštění ochlazené podzemní vody do řeky, potoka, příp. do kanalizace, se nepovoluje. Aby bylo možno vodu využívat, nesmí být příliš mineralizovaná, aby nezanášela výměník tepelného čerpadla. Je tedy nutný chemický rozbor. Vydatnost vrtu je nutné ověřit dlouhodobou čerpací zkouškou. V praxi se jen zřídka vyskytne dostatečně vydatný zdroj podzemní vody poblíž vytápěného objektu. Pokud je třeba provést vrt pro čerpání podzemní vody, je nezbytný
❞ Protože geotermální energie na území ČR poskytuje jen nízkopotenciální teplo, je aplikace tepelného čerpadla nezbytná.
Princip tepelného čerpadla je stejný jako kupř. u chladničky, která odebírá teplo potravinám a předává jej zadní stranou chladničky do místnosti. Také tepelné čerpadlo využívá nízkopotenciální teplo k odpaření chladicí kapaliny. Tato pára se poté kompresorem stlačí a díky dodané práci dochází k uvolnění tepla o vyšší teplotě. To se předává topnému médiu. Z hlediska vlivu na životní prostředí i ekonomiku provozu je klíčové zjistit, kolik elektřiny tepelné čerpadlo ke svému chodu potřebuje a kolik tepla dodá. To se vyjadřuje topným faktorem. Čím je vyšší, tím účinněji tepelné čerpadlo pracuje, a tím menší má dopad na životní prostředí. Topný faktor = Q/E
odborný hydrogeologický průzkum. Na jeho základě lze získat od vodoprávního úřadu (součást krajských úřadů) povolení k provedení vrtu a povolení k čerpání a vypouštění podzemních vod. Může se pochopitelně stát, že úřad vrt nepovolí, kupř. kvůli riziku ohrožení zdrojů pitné vody.
Topný faktor tepelného čerpadla Protože geotermální energie na území ČR poskytuje jen nízkopotenciální teplo, je aplikace tepelného čerpadla nezbytná. Technika dokáže přečerpat teplo z nižší teplotní hladiny (kupř. 10 °C z vrtu) na vyšší teplotu (cca 45 °C). Tu už lze použít pro vytápění budov. Podle fyzikálních zákonů k tomu potřebuje další energii, nejčastěji elektřinu. Elektřina pohání motor kompresoru tepelného čerpadla a je nutná i pro pohon oběhových čerpadel a dalších zařízení.
(Q = teplo dodané do vytápění [kWh] E = energie pro pohon TČ [kWh]) Topný faktor tepelných čerpadel využívající geotermální energii z vrtů je obvykle vyšší než 4. V příznivých případech dosahuje až hodnoty 6. Naproti tomu tepelná čerpadla ochlazující venkovní vzduch mají topný faktor obvykle nižší než 4, někdy dokonce jen 2.
Na výši topného faktoru má vliv nejen vstupní teplota (kupř. z vrtu), ale i výstupní (topná voda do topení). Zatímco vstupní teplota závisí na přírodních podmínkách, výstupní teplotu může uživatel svým rozhodnutím ovlivnit. Ekonomicky výhodné je provozovat vytápěcí systém s co nejnižší teplotou. Typicky může jít o podlahové topení uvnitř objektů, kde stačí teplota do systému okolo 35 °C. U vytápění s radiátory je nutná teplota 50 °C i vyšší, což topný faktor tepelného čerpadla zhorší a až dvojnásobně zvýší provozní náklady. Při srovnání emisí CO2 je zřejmé, že tepelné čerpadlo s celoročním topným faktorem 3 je na úrovni kotle na hnědé uhlí. Při použití spotřebiče s topným faktorem okolo 5, klesnou emise z produkce elektřiny na úroveň srovnatelnou s plynovým kotlem. Použití kotle na uhlí ovšem znamená na lokální úrovni výrazně horší emise ostatních znečišťujících látek (oxidů síry, dusíku a další), zejména když je kotel špatně seřízený. Nemluvě o emisích při nezákonném spalování odpadků v takovémto kotli. Z tohoto hlediska je použití tepelných čerpadel vždy přínosné.
↑ Nejznámější český zdroj podzemního tepla je patrně karlovarské Vřídlo o teplotě 72 °C. Každou minutu vytryskne z hlubin v průměru 2 000 l vody. Vlastní tlak by vytvořil gejzír až 12 m vysoký. Tento zdroj se však využívá výlučně k léčebným účelům.
❯ NÁZOR EXPERTA: B. Doubrava člen sdružení Za čisté energie Má odpověď na otázku, zda je geotermální energie velkou výzvou pro budoucnost zní: „Geotermální energie je bezpochyby velká výzva. Jak pro velkoproducenty a velkospotřebitele energií, tak pro domácnosti. V ČR jsme však podzemními horkými rezervoáry značně limitováni: co do jejich objemu i lokalit výskytu. Geotermální energie by měla dostat zelenou. Ale jen tam, kde jsou k tomu opti mální podmínky.“
JSME NEZÁVISLÍ, PRACUJEME S NADŠENÍM O TO VÍCE. Přinášíme našim klientům elektřinu a plyn za výborné ceny. A k tomu dodáváme vždy něco navíc: radu, doporučení, péči. Naše zaměření na firemní zákazníky a veřejný sektor nám umožňuje hlubší pochopení jejich potřeb. Naši obchodníci nabízí jen to, co sami připravili a pochopili. Jejich slovo a podaná ruka vždy platí.
Lumius, spol. s r.o. Ulice Míru 3267, 738 01 Frýdek-Místek (T) +420 558 438 581, (M) +420 728 113 877 (E)
[email protected], www.lumius.cz
↑ Spatříme podobný obrázek časem i u nás? Technicky i fyzikálně nejblíže mají k němu obyvatelé severních Čech.
STRANA 5
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
SLOVENSKO
Česi a Slováci budú spolupracovať v energetike 29. októbra 2012 sa v Uherskom Hradišti a v Trenčíne uskutočnilo spoločné zasadanie vlád Českej a Slovenskej republiky. Po jeho skončení sa premiéri Petr Nečas a Róbert Fico okrem iného vyjadrili aj k ďalšej spolupráci oboch krajín v energetike. KOOPERACE
Petr Nečas zdôraznil, že ČR i SR majú „výrazný záujem o ďalšie úspešné fungovanie jadrovej energetiky v Európskej únii. Obe naše krajiny majú silný priemyselný potenciál a bez stabilných a cenovo dostupných dodávok elektrickej energie sa nezaobídu. Ďalšie pokračovanie programu jadrovej energetiky tak v SR, ako aj v ČR je preto v našom spoločnom záujme a v oboch krajinách je to národný záujem.“
Jadro posilňuje energetickú bezpečnosť
som počul z úst premiéra Nečasa aj za vládu ČR, principiálne odmietame. Každá krajina má suverénne právo rozhodnúť sa pre energetický mix, teda rozhodnúť aj o tom, koľko percent elektrickej energie sa bude vyrábať z jadra. Na Slovensku si bez jadrových elektrární energetickú bezpečnosť predstaviť nedokážeme. Z tohto dôvodu vítam, že sme spolu s pánom predsedom českej vlády na zasadaní Európskej rady zabezpečili, že sa konštatovalo ukončenie takzvaných záťažových testov, ktoré sa realizovali v jadrových elektrárňach vo viacerých krajinách, vrátane ČR a SR.“
Róbert Fico otvorene priznal, že nie každému sa v Európe páči, že ČR a SR zakladá
Róbert Fico upozornil, že doba prináša ďalšie požiadavky a každá krajina má svoj
❞ Záťažové testy (málo o tom hovoríme, málo sa tým chválime) potvrdili, že tak české, ako aj slovenské jadrové elektrárne majú (v porovnaní s inými elektrárňami, ktoré fungujú v Európe) vysoký štandard bezpečnosti a v tomto okamihu nevyžadujú žiadne opatrenia, ktoré by mali viesť k zvýšeniu bezpečnosti. komisie, Európskej únie, aby objektívne a férovo informovali, aká je jadrová bezpečnosť v našich krajinách. Na veľmi vysokej úrovni.“ R. Fico potvrdil, že obaja premiéri si vymenili názory aj na ďalší postup pri výstavbe jadrového bloku v Jaslovských Bohuniciach.
↑ Premiéri Petr Nečas a Róbert Fico na spoločnom zasadnutí vlád Českej a Slovenskej republiky v Trenčíne. Foto: ČTK. svoju energetickú bezpečnosť na jadrových zdrojoch: „Naopak, myslíme si, že sú krajiny, ktoré by nám najradšej kládli prekážky. Krajiny, ktoré by boli najradšej, keby mali jadrové elektrárne stále nejaké problémy, alebo mali byť dokonca v nejakom okamihu zatvorené. Toto za vládu SR, a ako
národný plán zvyšovania bezpečnosti: „V týchto plánoch budeme pokračovať. Odmietame však, aby politické orgány Európskej únie problém bezpečnosti atómových elektrární politizovali. Je to výsostne odborná, technická otázka. Žiadame našich partnerov na úrovni Európskej
plynárenských sústav a vytýčeniu ďalších priorít v tejto sfére.
P. Nečas ocenil, že spolupráca ČR a SR je na európskej úrovni a potvrdil spoločný záujem zabrániť „torpédovaniu ďalšieho rozvoje jadrovej energetiky v Európskej únii, vrátane ČR a Slovenska“. Pripomenul, že konkrétna debata o dostavbe jadrových blokov tak v ČR, ako aj na Slovensku, je obohatená o skutočnosť, že na Slovensku existuje spoločnosť JES, kde je 49% podielom zastúpená firma ČEZ, ktorú majoritne vlastní Česká republika.
Strategické rozhodnutia v plynárenstve Debaty oboch vlád o energetickej spolupráci ČR a SR sa nevyhli ani ďalším sféram, vrátane kooperácií v plynárenstve. Tu (ako
je známe) prebiehajú jednania o potenciálnom vstupe českého investora do kľúčového slovenského podniku PSS a o získaní minoritného vlastníctva v tomto kľúčovom slovenskom podniku. Róbert Fico potvrdil, že do slovenského plynárenského priemyslu vstupuje významný český partner. Slovenská vláda odsúhlasila, že minister hospodárstva bude pokračovať v jednaní o podmienkach tohto vstupu: „Zopakujem: SR bude akceptovať, keď nemeckí a francúzski majitelia 49 % slovenského plynárenského priemyslu predajú svoj podiel českej spoločnosti EPH s podmienkou, že sa posilní postavenie SR v slovenskom plynárenskom priemysle. Môžem konštatovať, že jednanie sa vyvíja týmto smerom a je vysoko pravdepodobné, že proces dospeje k úspešnému podpisu dohôd“. Problematiku kooperácie v plynárenstve nemožno podľa expertov z oboch krajín zužovať len na debaty o projekte SPP a o potenciálnom vstupe českého investora. Rovnako dôležité bude venovať pozornosť aj spoľahlivému fungovaniu oboch
Obe krajiny musia premyslieť napojenia na existujúce i novobudované palivové magistrály, prístupy k terminálom s kvapalným plynom a podobne. Bokom nesmie ostať ani problematika takzvaných reverzných tokov, aby bolo možné posielať plyn v oboch smeroch, ako sa to osvedčilo už v dobe plynovej krízy na začiatku roku 2009.
Zväčší sa prepravná kapacita ropovodov? Oba štáty musia ošetriť aj tranzit ropy. Premiér Róbert Fico informoval, že požiadal predsedu českej vlády Petra Nečasa, aby sa vyvinul politický tlak na príslušné spoločnosti (na Slovensku napríklad na Transpetrol a v ČR na Českou rafinerskou a Paramo). Otáľanie s podpisom dohody o tranzite ropy spôsobuje ťažkosti: „Verím, že do konca roku 2012 urobia tieto spoločnosti významnejší krok“. „Veľmi intenzívne sme sa bavili o dodávkach ropy,“ informoval P. Nečas. „Kde sa naše krajiny môžu navzájom podporiť a naopak, kde vzájomnou výmenou informácií zabrániť tomu, aby jedna krajina nechtiac poškodila svojimi krokmi druhú krajinu. Oba naše štáty majú záujem na maximálnej diverzifikácii zdrojov plynu i prepravných trás, vrátane prepojení Sever – Juh, na dobudovaní niektorých interkonektorov. To isté sa týka dodávok ropy.“ Obe strany seriózne zvažujú, ako posilniť prepravné kapacity existujúcich ropovodov TAL, IKL a DRUŽBA. Aktuálnymi sa stávajú úvahy o konkrétnych prepojeniach Schwechat – Bratislava (pri dodávkach ropy), Břeclav – Braugarten (v sfére zem ného plynu).
Fotovoltaika zdarma a bez byrokracie Solárny sektor v ČR bojuje pri novej výstavbe a pripojovaní fotovoltaických elektrární s množstvom problémov, ktoré postihli okrem iného aj záujemcov o individuálne inštalácie na strechách. Na Slovensku sme sa niektorým z týchto ťažkostí dokázali včas a efektívne vyhnúť. Napríklad aj zrušením povinnosti registrovať sa ako podnikateľ pre prevádzkovateľov solárnych elektrární do výkonu 10 kWp. SLOVENSKÝ RECEPT
❞
Krajina pod Tatrami momentálne stojí na prahu takzvaného net – meteringu. Od 1. 8. 2012 platí na Slovensku novela zákona č. 309/2009. Zainteresovaným subjektom umožňuje inštalovať na strechách objektov FVE do výkonu 10 kWp a vyrábať si vlastnú elektrinu bez zbytočnej administratívnej záťaže. Ďalší dôležitý krok smerom k premyslenému nástupu solárnej energetiky by mal priniesť zjednodušený model podpory fotovoltaiky – takzvaný net-metering.
↑ Budú sa pri ďalšom rozvoji fotovoltaiky českí záujemcovia inšpirovať na Slovensku?
Net-metering je administratívne jednoduchý a transparentný. Netreba vystavovať faktúry ani zo strany výrobcov, ani distribučných společnosti.
do siete bezplatne. A naopak, ak zelená elektráreň nepokryje potrebu jeho firmy
alebo domácnosti, odoberá energiu zdarma. Platnosť tohto efektívneho systému
Čo je to net-metering? Princíp výroby a využitia elektrickej energie priamo spotrebiteľmi vlastniacimi výrobňu energie z AZE (vrátane domácností so strešnou inštaláciou FVE) je jednoduchý a pritom účinný: v prípade nadbytočnej produkcie poskytuje producent elektrinu
STRANA 6
podpory by mala byť garantovaná celý čas životnosti FVE, teda najmenej 20 rokov. Net-metering už úspešne funguje v USA, Taliansku, Maďarsku, Dánsku, Španielsku, Francúzsku, Kanade, či Austrálii. Jednoduchý dvojsmerný merač zaznamenáva tok elektriny v oboch smeroch a za určité obdobie (napríklad raz za rok) dôjde k vyúčtovaniu medzi prevádzkovateľom malej FVE a distribútorom. Cena odobranej a dodávanej elektriny sa účtuje v pomere 1:1, s tým, že účtujúci subjekt zaplatí za odobranú energiu čiastku zníženú o hodnotu energie do dodanej siete. Ak výrobca naopak dodá viac elektriny, než odoberie, nedostáva nič.
Prednosti net-meteringu Umožňuje malým firmám a domácnostiam
vyrobiť si vlastnú elektrinu pomocou solárnych panelov a tým zásadne znížiť účty za elektrinu. Majú pritom istotu dodávky elektriny v čase, keď ju potrebujú. Nezdražuje cenu elektriny pre ostatných koncových odberateľov a nezaťažuje ani štátny rozpočet. Výrobca nedostáva za vyrobenú elektrinu žiadnu podporu. Netmetering je administratívne jednoduchý a transparentný. Výrobca sa nepovažuje za podnikateľa a nemusí platiť nezmyselné poplatky (napríklad zdravotné, sociálne), keď umiestni pár panelov na strechu. Systém je ekonomicky zau jímavý i pre distribučné spoločnosti. Inštalácie dodávajú bezplatne do siete elektrinu hlavne v špičke, keď je najdrahšia. Distribučné spoločnosti získavajú zadarmo všetku nadbytočne vyrobenú energiu.
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
zima | 2012
INTERVIEW
LUMIUS začal dodávat energie pro a.s. Bardejovské kúpele Jedním z významných slovenských zákazníků LUMIUS spol. s r.o. se stala a.s. Bardejovské kúpele. Na otázky SPE odpovídá JUDr. ing. Jaroslav Komora, předseda představenstva a generální ředitel a.s. Bardejovské kúpele. LÁZNĚ A ENERGIE
↑ V Bardejovských kupeloch se léčí onkologická onemocnění, choroby oběhového a trávicího ústrojí, poruchy látkové výměny aj. Jaký objem energie a plynu Vaše společnost každoročně spotřebuje pro hladký chod svých léčebných, ubytovacích, stravovacích a správních kapacit? Co se týká elektrické energie, je to 2 100 000 kWh. A pokud jde o plyn: 1 620 000 m3, resp. 17 200 MWh. Jakým podílem přispívá k jejich pokrytí firma LUMIUS? Akciová společnost Bardejovské kúpele kooperuje s řadou dodavatelů výrobků a služeb, včetně energetických. LUMIUS zabezpečuje cca 35-40 % objemu našich aktuálních potřeb. Jak dlouho trvá Vaše kooperace s firmou LUMIUS?
Víme o sobě a svých podnikatelských aktivitách již delší dobu. Přímou spolupráci jsme však navázali před rokem. Proč management a.s. Bardejovské kúpele zvolil jako svého energetického partnera právě firmu LUMIUS? LUMIUS je jedním z našich partnerů. Ke spolupráci nás mj. přivedl přístup jejich regionálního manažera. Mohu jej charakterizovat jako velmi otevřený, přístupný a vstřícný. Jak hodnotíte první výsledky této kooperace? V čem je nabídka služeb a produktů LUMIUS (oproti jiným energetickým subjektům na slovenském trhu) pro a.s.Bardejovské kúpele přínosem? Ceníme si přístupu jejich regionálního
manažera a také možnosti postupného nákupu médii v průběhu roku. A co je podle Vašeho mínění zapotřebí do budoucna zlepšit? Jako dobří hospodáři musíme dbát jak na optimalizaci příjmů, tak výdajů. Proto se logicky nabízí stručná odpověď – snížit ceny. Na Slovensku od letošního podzimu platí nový energetický zákon. Jak se promítne do Vaší energetické politiky? Bude napříště modifikovat i Vaši kooperaci s firmou LUMIUS? Z našeho pohledu: pokud se spolupráce s dodavatelem energií LUMIUS bude vyvíjet na téže úrovní jako doposud, nevidíme důvody, proč využít možnosti, jež vyplývají ze vzpomenutého zákona.
↑ JUDr. ing. Jaroslav Komora. Foto: Mgr. Róbert Matejovič
Bardejovské kúpele
Bardejovské kúpele sa nacházejí na severovýchodním Slovensku, v nejsevernější časti Šariše, v nadmořské výšce 325 m. Jejich sláva se kdysi rozšířila v kruzích bývalé uherské a polské šlechty. Dnes jejich věhlas přesáhl i daleko mimo Evropu. Vyprofilovaly se jako moderně vedené, dobře organizované lázeňské zařízení, kde se komplexní lázeňská péče poskytuje na vysoké medicínské úrovni. Indikace: onkologická onemocnění, choroby oběhového a trávicího ústrojí, choroby poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózní onemocnění dýchacích cest, choroby pohybového ústrojí, onemocnění ledvin a močových cest, gynekologická onemocnění a choroby z povolání. Léčebné procedury: K uzdravování pacientů se tu používá pitná kúra (8 léčivých pramenů), termoterapie, parafínové a rašelinové zábaly, elektromagnetické vlny, vodoléčba a masáže, ultrazvuk a léčebné inhalace aj. V lázních se nejnověji uplatňuje rovněž oxygenoterapie, při níž se pacientům aplikuje čistý kyslík. Kromě dospělých se Bardejovských kupeloch léčí také děti.
❯ CZ BIOM NAMÍTÁ K AKČNÍMU PLÁNU NA PODPORU BIOMASY Vláda ČR schválila Akční plán pro biomasu pro období 2012-20. Nový dokument nevyvolal jen souhlasné reakce. Řada politických, občanských i podnikatelských subjektů jej také kritizuje. BIOMASA
Mezi nimi i České sdružení pro biomasu CZ Biom. Podle něj je přístup státu k tomuto alternativnímu zdroji energie málo ambiciózní. Zároveň upozornilo na nejasnosti, jež se týkají budoucí podpory výroby a exploatace biomasy. CZ Biom se mj. nelíbí, že akční plán vlády striktně neurčuje závazné množství energie vyrobené z biomasy. „Zatímco vládou schválený národní akční plán pro alternativní zdroje uvažuje s pozastavením podpory kupř. pro bioplynové stanice od roku 2014, akční plán pro biomasu o tom mlčí a naopak ji prosazuje,“ upozornil místopředseda CZ Biom Vladimír Stupavský. Akční plán naopak srdnatě hájí ministerstva. Podle věcně příslušného resortu je
jeho dominantním záměrem propojit zabezpečení potravinové soběstačnosti ČR s efektivní exploatací zbývající zemědělské půdy pro energetické potřeby. Experti mj. vypočetli, že v ČR lze využít pro energetické účely (aniž by byla ohrožena potravinová bezpečnost státu) cca
1 mil. ha zemědělské půdy. Ministr zemědělství Petr Bendl však zdůrazňuje, že „Akční plán nestanovuje závazné množství energie z alternativních zdrojů, ale množství energie, která by mohla být v naší republice vyrobena z biomasy s výhledem do roku 2020.“
Oslovení experti ocenili fakt, že nový akční plán vytváří dostatečnou právní i akční platformu pro efektivnější využití ladem ležících ploch a pro pěstování biomasy razantněji využít i dosud zatravněné plochy. Jejich celkový zmobilizovatelný areál v ČR přesahuje dalších nejméně 1 mil. ha. Zpracovatelé dřeva a dřevních zbytků jsou naopak zklamáni, že nový dokument progresivně nepodporuje produkci a využití tzv. dřevěných pelet. Podle Vladimíra Stupavského: „Pro výrobu kvalitních dřevních pelet je vhodná především smrková pilina. V ČR se jí každoročně produkuje okolo 2,2 mil. m3. Disponujeme tedy výchozí surovinou pro výrobu cca 500 000 t dřevěných pelet. Zatím jich produkujeme sotva 150 000 t.“
Pokud odhlédneme od současných polemik a exploataci biomasy v ČR budeme analyzovat pouze statisticky, pak pro poslední období je příznačný její růst. Nová SEK z dílny MPO ČR počítá s tímto trendem i do budoucna i se zvětšováním počtu lokálních zdrojů na biomasu. Opět mluvou čísel: zatím u nás funguje na 15 000 automatických kotlů na dřevěné pelety a celkový instalovaný výkon zdrojů na biomasu už přesahuje 1 600 MW. Biomasa se prodrala na II. příčku mezi tuzemskými AZE, hned za fotovoltaiku. Časem by ji mohla dokonce předstihnout. To by si ale podle expertů musela vydobýt alespoň minimální dotační podporu.
STRANA 7
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
TRENDY
Změní chytré sítě energetiku? První zkušenosti z provozu tzv. chytrých energetických sítí (smart grids) a chytrého měření (smart metering) v několika severoamerických městech ukazují, že smart systémy vskutku představují energetickou budoucnost. Zejména co se týká rozvoje a využívání menších decentralizovaných zdrojů a alternativních zdrojů (nejvíce solárních a eolických). Američtí vědci a ekonomové už II. a III. dekádu XXI. století v rozvoji americké energetiky standardně označují za epochu smart systémů. MEZINÁRODNÍ KOOPERACE
tější nástup jaderné a výhledově vodíkové energetiky. Co se týká perspektiv tzv.zelené energie, nekompromisně poukazují na fakt, že se dosud bez obřích a dlouhodobých subvencí nedokáže prosadit ani v národních mixech, ani v globálních koncepcích. Nevylučují však, že z pohledu malovýrobce a zároveň bezprostředního uživatele této energie, mohou vnést zajímavý vklad a řešit některé problémy lokální, příp. regionální energetiky. První ekonomické a administrativní modely (kupř. v dnešním vydání SPE již vzpomenutý netmetering) jsou toho nadějným příslibem.
Jsou na nástup smart systémů připraveni také lidé? Zdá se, že právě tady padla příslovečná kosa na kámen. Kanadský prof. James Garrison zdůrazňuje, že se už v úvodní etapě začal projev rozpor mezi první možnostmi, jež smart systémy nabízejí výrobcům proudu, jeho distributorům a uživatelům. Vědecko-technický potenciál smart grids a smart meteringu zatím není plně využit. Varovné je i to, že do budoucna lze počítat s dalším dynamickým rozšiřováním škály funkcí smart systémů, ale schopnost lidí maximálně využívat jejich efekty - pokulhává. Zatím nejdále v zavádění chytrých sítí pokročily texaský Austin, Boulder a Fort Collins v Coloradu, Sacramento a San Diego v Kalifornii, Maui na Havaji,Tempe v Arizoně, Worcester v Massachusettsu, metropole USA Washington a kanadské Toronto. Podle U.S. News & World Report sice potrvá ještě několik let než tento systém dozraje provozně a administrativně, nicméně už dnes umožňují chytrá měřidla monitorovat spotřebu energie ve firmách i v domácnostech a přispět k jejímu racionálnějšímu a cenově efektivnějšímu využívání.
S chytrými systémy počítá také evropská energetika Jejich start proto podpoří desítkami miliard eur vyčleněných na realizaci strategického technologického plánu (SET Plan). Jeho cílem je nástup nízkouhlíkové energetiky a razantní ozdravění životního prostředí, poškozeného fosilními zdroji proudu a tepla. Projekty realizuje Evropská průmyslová iniciativa pro chytré sítě, vytvořená předními distribučními a technologickými společnostmi. Zástupcem střední Evropy v něm je ČR.
Strategický energetický technologický plán pro Evropu (SET) (investice do roku 2020 - v miliardách eur): bioenergie
9
zachycování, transport a ukládání CO2
13
přenosové a distribuční sítě
2
vodíkové pohony a palivové články*
1
udržitelný rozvoj jaderné energetiky
7-10
solární energetika
16
větrná energetika
6
Celkem (* do roku 2013) Pramen: EK
STRANA 8
nejméně 52
Chytré sítě se zatím testují na relativně vymezených územích: v USA kupř. v pečlivě vybraných velkých aglomeracích, anebo ve vzdálených, uzavřených regionech. U nás se příslušné projekční a montážní práce a testy rozběhly na Vrchlabsku. Ve firmách, na úřadech i v bytech se tam instalují chytré měřicí přístroje. Ty jsou technickým předpokladem pro další formy efektivní využívání energie. Údaje na displeji informují spotřebitele o aktuální ceně čerpané elektřiny a umožňují jim rozhodovat se flexibilněji. Počítačový systém dokáže regulovat vnitřní teplotu uvnitř objektů v závislosti na okolních podmínkách: aby se interiéry zbytečně nepřetápěly, nebo nevychlazovaly. Vše bude možné řídit na dálku: z počítače, nebo z mobilního telefonu. Prostřednictvím textové zprávy systém také dokáže varovat majitele v případě poruchy, kupř. prasklého vodovodu, či dlouhodobějšího výpadku proudu. Koncept chytrých sítí se zatím orientuje především na domácnosti. Jeho slabinou je, že ve větším rozsahu dosud nezahrnuje centralizovanou průmyslovou výrobu. Ekonomové to však považují jen za dočasný nedostatek. Smart systémy prokáží své přínosy podle jejich predikcí jak u malospotřebitelů, tak ve velkých (zejména výrobních a dopravních) firmách. Právě ony musí dosud zbytečně vynakládat nemalé prostředky za drahou a jen omezeně regulovatelnou spotřebu energie.
Bude energetika budoucnosti připomínat internet? „V Německu se propojí 40 miliónů domácností, 40 miliónů automobilů a dva milióny podniků v jednu inteligentní energetickou síť producentů, skladníků a spotřebitelů. Před touto výzvou, která znamená vznik mnohamiliardového trhu, stojí celý svět,“ popsal svou vizi šéf Spolkového svazu pro informační ekonomiku, telekomunikace a média (BITKOM) August-Wilhelm Scheer.
❞ Také české sítě projdou v příštích 10-15 letech zásadní modernizací. Jen ČEPS odhaduje náklady na modernizaci tuzemské přenosové soustavy do roku 2023 na cca 60 mld. Kč. Ekonomové jeho entuziasmus mírní. Předně není jasné, v jakém časovém horizontu by BITKOM takovou transformaci směrem k smart systémům doporučoval. A protože se nejedná o investičně zanedbatelné změny, na místě je rovněž otázka: kdo, čím, odkud a v jaké výši tento proces finančně zabezpečí. Co se týká mediálně nejznámější ikony budoucí smart energetiky – dynamického nástupu elektromobility v průmyslově vyspělých zemích, tady bude zapotřebí ze podstoupit hned trojí bolestný přechod: a) od stávající výrobní a provozní infrastruktury na bázi fosilních paliv k příští, dosud ještě málo známé - elektrické; b) zavrhnout stávající výrobní a servisní kapacity pro x-generací a užitných řad vozidel se spalovacími motory, rozvinout technicky a technologicky novou výrobu a zabezpečit adekvátní servis pro budoucí portfolio elektromobilů pro přepravu nákladů i osob (včetně dosud sporné otázky moderních baterií s dojezdovou kapacitou minimálně 500-600 km) a nikoliv naposledy c) z pozice velkovýrobců energie bude nutné zajistit nový a účinnější model výroby a distribuce energie. Experti jsou přesvědčeni, že právě tyto nové výzvy budou příslovečným umíráčkem pro stávající, ekologicky i surovinově již neudržitelnou uhlíkovou energetiku a vytvoří širokou platformu pro dynamič-
Podle J. Garrisona na vině není jen pohodlnost lidí, ale především jejich malá odborná způsobilost obsluhovat je: „Je možné to omluvit u generací našich dědů a otců. Před 30, či 40 lety, kdy opouštěli školy si nikdo nedokázal zformulovat ani základní technické a provozní obrysy smart systémů. Informační technologie, jež jsou ústrojně spjaty s exploatací smart systémů, byly v 80. letech ještě v plenkách. Nic z toho už ale neplatí pro generace dnešních absolventů středních a vysokých škol. Právě oni by měli vnést rozhodující vklad jak k dalšímu rozvoji smart systémů, tak k jejich masové exploataci.“
skladových, prodejních i obytných budov atd. Princip HDO není nový. Ve vzpomenuté Evropě se objevil už před 80 léty a mj. napomohl k regulaci veřejného osvětlení. V řadě států se používá dodnes. Informace v podobě impulsního kódu se vysílá s frekvencí v řádu kilohertz z vysílače HDO a je superponována na základní frekvence energetické sítě. Ta činí v ČR 50 Hz a kupř. v USA. 60 Hz. Informace se šíří do všech částí distribuční sítě a přes transformátor se signál HDO dostává i do sítí nízkého napětí (400/230 V), doslova až k finálnímu místu odběru elektrické energie. Po vyslání povelu do rozvodné soustavy dojde k zapnutí (anebo vypnutí) všech spotřebičů připojených k přijímači HDO, které reagují na vyslanou frekvenci. Přijímač HDO je obvykle umístěn v elektroměrovém rozvaděči u odběratele. Systém HDO využívá hromadný efekt. Umožňuje na dálku zapínat spotřebiče (jističe) v časech vysokého a nízkého tarifu a ekonomicky řídit spotřebu proudu. Počet řízených přijímačů v energetické síti není omezen výkonem vysílače. Závisí de facto na zájmu a potřebách konkrétních odběratelů proudu. Tomu odpovídá i příslušná tarifní politika výrobců, distributo rů a prodejců elektřiny.
Najdete nás na webu
Další zajímavá témata z předchozích čísel magazínu Svět plný energie naleznete na webu
www.svetplnyenergie.cz. Rádi také uvítáme vaše názory, hodnocení a doporučení.
❯ TIRÁŽ
SVĚT PLNÝ ENERGIE zima 2012
Vystačíme se zkušenostmi s HDO? Na chybějící odborné znalosti technické podstaty a funkcí smart systémů, na absenci hlubší technologické imaginace, jež je nezbytná pro jejich efektivní využití, narazili rovněž jejich konstruktéři a montéři také v Evropě. Západoevropské (a ruku v ruce s nimi české) odborné školy a media nyní stojí před seriozním úkolem: co nejdříve tato bílá místa ve znalostech lidí eliminovat. Poskytnout všem zájemcům o smart systémy maximum aktuálních odborných informací. Experti upozorňují, že v ČR budeme v mírné výhodě. Řadu let se u nás provozují zásobovací systémy HDO s dálkovým ovládáním spotřeby energie. Lidé se je naučili aktivně využívat kupř. při přípravě teplé vody, při akumulačním vytápění výrobních,
PRO LUMIUS, SPOL. S R.O. VYDÁVÁ: Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00, Praha 5, IČ: 28473531 REDAKCE: PhDr. Bronislav Sowa,CSc., Martin Kročil, Antonín Hálek GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Michael Ehrlich TEXTY: neoznačené materiály jsou redakční FOTO: archiv firem a autorů, redakce, Thinkstock TISK: Triangl, a.s. Praha EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 20328.
