PR O SPO L EČENSTVÍ PŘÍ ZNI VCŮ A P ŘÁTEL P ŘIN Á ŠÍ L U M IU S, SP OL . S R.O. – N EZ ÁV I S LÝ O B CH O D N Í K S E LE KT Ř I N O U A P LY N E M
SVĚT PLNÝ ENERGIE INFORMACE, ZPRAVODAJSTVÍ, ROZHOVORY A ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA PLNÉHO ENERGIE www.svetplnyenergie.cz |
[email protected] | tel: 800 33 11 67
léto | 2012
Platforma MYRTE na Korsice: brána do světa vodíkových technologií
Alternativní zdroje energie - letos je podpoříme 38,4 mld. Kč
KVET - garance ekologie a lepšího využití paliva
STRANA 2
STRANA 4-5
STRANA 8
ANALÝZA
Potřebuje ČR novou státní energetickou koncepci? SEK je jedním ze základních pilířů hospodářské politiky státu. U nás zatím poslední verzi schválila vláda 10. 3. 2004. Definovala tehdejší priority a cíle ČR v energetickém sektoru. Načrtla realizační nástroje energetické politiky státu. Měla přispět k vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a za přijatelné ceny. Výhled zněl: do roku 2030. V současnosti MPO ČR připravuje novou aktuální SEK. STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE
❞ Energetická náročnost české ekonomiky je oproti evropskému průměru stále vysoká.
↑ Průmyslově rozvinuté země nejsou s to omezit vysokou těžbu a spotřebu fosilních zdrojů. Při koncipování tak významného dokumentu třeba vyhodnotit plnění dosavadních cílů energetické politiky, přihlédnout k vývoji globální ekonomiky, k zahraničním zkušenostem, postupům a standardům EU, k závazkům ČR z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí. Tvůrci nové SEK musí při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů komplexně provázat a respektovat hlediska energetická, ekologická, ekonomická i sociální.
Sisyfovský úkol - soudí o přípravě nové SEK oslovení experti. Oceňují, že se v minulé dekádě podařilo dosáhnout jednoho z rozhodujících cílů energetického a teplárenského sektoru: rozvinout domácí trh s energiemi a provázat jej s evropským. Tento složitý proces přitom razantně ovlivňovala řada vnitřních i vnějších faktorů. Na jednom z předních míst tenčící se zdroje tuzemských surovinových vstupů a rostoucí ceny primárních paliv doma i ve světě. Česká ekonomika (a v jejím rámci i česká energetika) se musela vyrovnat také s důsledky globální ekonomické krize. ČR imple-
mentovala do svého právního prostředí řadu evropských principů a eliminovala byrokratické zábrany pro otevřené konkurenční prostředí.
a importéry ropy a plynu ze zahraničí. Citelně však postihlo jejich zákazníky a povážlivě podvazuje konkurenceschopnost českého průmyslu.
Český energetický mix, který se vytvářel po desetiletí, je relativně vyvážený. Nicméně: do budoucna s ním v dnešní podobě nevystačíme. Stávající dominantu fosilní energetiky třeba postupně nahradit moderními a ekologičtějšími zdroji. Ať již alternativními, anebo jadernými. To se nám ale nedaří dostatečně rychle a s minimální zátěží pro celou výrobní i terciární sféru. Naopak: nutnou substituci fosilní energetiky za neuhlíkovou zatím organizačně nezvládáme. Varovnou ukázkou může být tzv. boom fotovoltaiky po česku.
Odkud a jaké zdroje použijeme?
Energetická náročnost české ekonomiky je oproti evropskému průměru stále vysoká. A neméně vysoké jsou u nás i platby za energii a za teplo. Patří k nejvyšším v Evropě. Praxe dokumentuje, že růst cen a hypertrofie daňové zátěže k nápravě naší energetické rozmařilosti zatím dostatečně nepřispěly. Zdražování energetických vstupů bylo ziskové pro domácí těžaře uhlí
Už tzv. Pačesova komise odborníků před léty nabádala domácí politiky k efektivnímu využití domácích zdrojů energie, zejména uhlí. Jenže tzv. Pithartovy limity v Podkrušnohoří platí nadále. To kritizují zejména české teplárny, jimž postupně končí dosavadní smlouvy na dodávky uhlí. Samozřejmě: energii a teplo bychom časem dokázali vyrábět i z importovaných zdrojů, zejména ze zemního plynu. Jenže: akceptuje stále dražší dovoz surovinových vstupů také český zákazník? Jak do budoucna zajistíme svou energetickou bezpečnost z některých dodavatelsky a tranzitně nespolehlivých teritorií? Ani nová SEK nebude chrlit žádná zázračná, okamžitě působící technicky, ekonomicky a provozně akceptovatelná řešení. Odborníci apelují: měla by zamezit oběma dosavadním extrémům. Jak krátkozrakému
drancování zbytků domácích energetických surovin, tak se vydat všanc jejich importérům z ciziny. Určitou garanci představuje pružná struktura energetického mixu. To vyžaduje dále diverzifikovat druhovou strukturu spotřeby primárních energetických zdrojů, optimalizovat teritoriální skladbu dodavatelů dovážených kapalných a plynných paliv a souběžně diverzifikovat dopravní energetické trasy. ČR musí věnovat zvýšenou pozornost celému komplexu hospodaření s energiemi. A šetřit nelze jen na úrovni finálního konzumenta energie a tepla. Zásadním způsobem třeba koncipovat už efektivní výrobu, důsledně zavádět nové technologie. Opět jedno varovné číslo za všechna: v ČR zatím generujeme jen cca 30 % elektřiny kombinovaným způsobem, kdy se zároveň produkuje teplo.
Ekologicky se utýráme? Ekologické iniciativy upozorňují, že ČR převzala v rámci Lisabonské direktivy „2020-20“ závazek zvýšit o pětinu podíl alternativních zdrojů při výrobě energie a tepla. Eliminovat zátěž exponovaného životního prostředí energetickými procesy se nám daří jen po segmentech. Kupř. do roku 2020 dokážeme zajišťovat z alternativních zdrojů max. 12-13 % spotřeby. Bude umět nová SEK tento trend zlomit? Pravda, za cenu nemalých investic jsme se vypořádali s letitými problémy s dodržením objemově stanovených emisních stropů SO2. Totéž neplatí pro měrné emise CO2 a NOx. Bruselský ekologický a energetický žen-šen v podobě aukcí tzv. emisních povolenek zatím přináší jen minimum kýžených efektů.
❯ ENERGETICKÉ AKTUALITY: EIA k dostavbě Temelína MŽP ČR zveřejnilo posudek k dokumentaci vlivů záměru „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín, včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín“ na životní prostředí. Proces EIA řídí MŽP ČR podle zákona č. 100/2001 Sb. Před vlastní realizací má zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech a získat tak odborný podklad pro vydání navazujících povolujících rozhodnutí. K dokumentu se vyjádří příslušné úřady. Mj. Jihočeský kraj a 32 obcí v okolí elektrárny, Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, Česká inspekce životního prostředí, SÚJB, MPO, SÚRAO, správní úřady aj. Veřejnost se může s obsahem dokumentu seznámit prostřednictvím Informačního systému EIA, kde je zveřejněn v elektronické podobě. Jednotlivci i občanská sdružení se mohou k posudku vyjádřit v zákonem stanovených lhůtách, nebo na veřejném projednání. Posudek bude k dispozici rovněž lidem v SRN, Rakousku, Polsku a na Slovensku.
Zpřísní ERÚ kontroly? Diskuze okolo dalšího poskytování, či naopak omezení subvencí pro rozvoj alternativních zdrojů v ČR, pokračují. Na Mezinárodním regulačním fóru v Praze se do nich zapojila rovněž předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Zatímco podpora současných solárních projektů musí z legislativních důvodů pokračovat, u nových se zvažuje. Po roce 2014 nelze vyloučit ani její úplné zastavení. Alena Vitásková dala do úměry systém subvencí s reálnými ekonomickými možnostmi ČR. Připomněla, že jen letos bude třeba na tyto účely vydat 38,4 mld. Kč. K pokrytí této gigantické sumy budou muset přispět jak stát, tak finální spotřebitelé elektrické energie. Podporu si podle ní zaslouží spíše malé instalace, zpravidla na střechách rodinných domů. Kritici ERÚ pohotově připomněli, že stejnou aktivitu by měl úřad vyvinout i co se týká vysokých distribučních poplatků za energii. Ty podle nich představují cca 1/3 z ceny elektřiny a naši republiku to staví mezi distribučně nejdražší evropské státy. Tváří v tvář dramaticky rostoucím cenám za vodné a stočné, doporučují zavést analogickou kontrolu rovněž nad počínáním vodárenských firem v ČR.
STRANA 1
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
ENERGETICKÉ INOVACE
Větší důraz na přínos nových řešení Technický a technologický vývoj v energetice nepolevuje ani v současném složitém období ekonomické recese. Přední firmy na konkrétních projektech nešetří ani finančními, ani lidskými zdroji. Za projevenou podporu logicky požadují konstrukčně progresivní, výrobně i provozně efektivní výstupy. NOVÉ TECHNOLOGIE
❞ Inteligentní energetická síť se dá vybudovat jen v těsné spolupráci energetického, informačního, telekomunikačního i elektrotechnického průmyslu a dodavatelů investičních celků.
↑ Platforma MYRTE je postavena na vodíkových technologiích.
Energetika jako internet? Podle našich německých sousedů ano. Energetika budoucnosti má připomínat internet. Jenže její decentralizace adekvátně k perspektivnímu využívání AZE se v celostátním měřítku neobejde bez inteligentních sítí - tzv. smart grids. „V SRN se propojí 40 miliónů domácností, 40 miliónů automobilů a 2 milióny podniků v jednu inteligentní energetickou síť producentů, skladníků a spotřebitelů. Před touto výzvou, která znamená vznik mnohamiliardového trhu, stojí celý svět,“ popisuje svou vizi šéf Spolkového svazu pro informační ekonomiku, telekomunikace a média (BITKOM) August-Wilhelm Scheer. Němci nejsou osamělými běžci. Tvrdá mezinárodní soutěž na tomto poli už podle něj začala. Kupř. jen americká vláda investuje 4 mld. USD do rozvoje a standardizace inteligentních sítí. Miliardové částky uvolnila rovněž Čína. Evropa zatím zůstává pozadu. Aby se věci pohnuly, je třeba, aby se jednotlivá hospodářská odvětví otevřela navzájem. Inteligentní síť sama nedokáže nic. „Poskytuje algoritmy, analýzy, modelové a vizualizační nástroje schopné vyhodnocovat a předpovídat formy spotřeby a zatížení sítí. Inteligentní síť však musí vědět, kdo, kdy, kde a kolik proudu vyrábí, nebo poptává. To všechno pak poslouží tomu, aby se elektřina nejefektivnější cestou dostala ve správný čas od producenta A ke spotřebiteli B,“ vysvětluje Scheer. Inteligentní energetická síť se přitom dá vybudovat jen v těsné spolupráci energetického, informačního, telekomunikačního i elektrotechnického průmyslu a dodavatelů investičních celků. Současné zárodky inteligentní energetické sítě fungují v malém rozsahu dobře a poskytují značné úspory zdrojů i výdajů odběratelů. Poněkud komplikovanější už bývá její spuštění ve větším regionu, v kraji, zemi. Decentralizovaná energetika se navíc nesnáší
STRANA 2
příliš dobře s koncentrovanou moderní průmyslovou výrobou. Nevyřešena zatím zůstává (vedle financování výstavby propojovacích tras) především otázka skladování elektřiny. Až budoucnost ukáže, zda skutečné zásobárny přinese světový nástup elektromobilů, či zda přečerpávací vodní elektrárny dostanou posilu v podobě dosud neznámých technologií.
obnovitelných zdrojů do ostrovní rozvodné soustavy a zároveň přispěl k jejímu zabezpečení.
sodíkem. Má tepelný výkon 65 MWt a elektrický výkon 20 MWe. Byl vybudován s pomocí Ruské federace. Projektu se zúčastnili experti z ruského ústavu OKBM ve spolupráci s badateli z OKB Gidropress, NIKIET a Kurčatovova institutu fyziky a energetického inženýrství.
vídajícím 40 % její kapacity. Další krok spočívá v navýšení výkonu až na 100 % celkové kapacity výroby elektřiny. Zvládnutí této technologie je podle něj pro Čínu důležité, neboť bude použita při stavbě vlastních komerčních rychlých reaktorů na výrobu elektřiny.
Podmořské elektrárny Zatím ještě jen inženýrská vize. První skutečný podmořský reaktor Flexblue však chtějí spustit Francouzi. Má to být nejpozději v roce 2017, nedaleko normandského Cherbourgu. Nehrozí mu teroristické útoky, ani pád dopravního, či jiného letadla. Nehne s ním zemětřesení, ani vlna tsunami. Konstruktéři z francouzské společnosti DCNS využijí zkušenosti z projektování, stavby a údržby francouzských ponorek i povrchových vojenských plavidel. Podmořský jaderný blok vytvoří ocelový válec o délce kolem 100 m a o průměru 15 m. DCNS jej spustí na mořské dno do hloubky 100 m. Firma odhaduje poptávku po reaktorech Flexblue v nejbližších dvou desetiletích na 200 kusů. Novou technologii využijí především rychle se rozvíjející země, ostrovní státy a vzdálené aglomerace. Flexblue je vhodný pro lokality se 100 000-1 000 000 obyvatel. Elektrický výkon zařízení se bude pohybovat v rozmezí 50-250 MW. „Technicky není výstavba podmořských jaderných bloků složitá,“ prohlásil šéf oddělení společnosti DCNS pro civilní jadernou energetiku André Kolmayer. „Problémem může být veřejná a psycho-
Nová platforma pro ukládání energie Energii nelze skladovat podobně jako kovy, stavební materiály, nebo zemědělskou produkci. Stávající generace akumulátorů už nedostačují novým a podstatně náročnějším požadavkům výrobní i terciární sféry. Řada firem proto hledá inovativní řešení.
← Čína patří k největším současným stavitelům jaderných elektráren. Spolupracuje přitom úzce s firmami z Ruské federace, USA a Francie.
Mezi nimi také divize společnosti AREVA pro vodíkové technologie a pro ukládání energie. Ve spolupráci s Korsickou univerzitou a s francouzskou Komisí pro jadernou energii a alternativní zdroje představila platformu MYRTE. Nová platforma má demonstrovat ekonomickou životaschopnost ukládání energie z fotovoltaiky prostřednictvím vodíkových technologií. Ty umožní zmírnit fluktuaci výroby energie ze solárních článků a zároveň přispět ke stabilizaci energetické soustavy.
↑ První podmořský reaktor Flexblue chtějí Francouzi spustit nejpozději v roce 2017 poblíž Cherbourgu. Námořní bezúdržbové jaderné elektrárny testuje rovněž Rusko.
Fotovoltaická elektrárna o výkonu 560 kW byla připojena k inovativnímu systému ukládání elektrické energie, jenž byl vyvinut společností AREVA na bázi elektrolyzéru, vodíkových a kyslíkových zásob a palivových článků.
Platforma MYRTE je postavena na vodíkových technologiích a dokonale zapadá do strategie skupiny - nabízet technologie výroby elektřiny z jaderných i alternativních zdrojů s extrémně nízkými emisemi CO2. AREVA hodlá investovat do platformy MYRTE i nadále. Do roku 2013 bude realizována II. fáze projektu, jež rozšíří kapacitu stávajícího systému: Greenergy Box - kontejnerový integrovaný vodíkový systém založený na vodíkových technologiích.
„Platforma MYRTE nám umožňuje vyjít z laboratoře a otestovat naši technologii v reálném prostředí. Na takové úrovni jde o naši vůbec první instalaci, jež je připojena k elektrické síti. Pro nás je tento den začátkem zcela nové éry: nyní se budeme snažit tyto systémy využít v provozu,” uvedl Jérôme Gosset, viceprezident divize společnosti AREVA pro vodíkové technologie a ukládání energie. Jeho tým se snaží vypracovat optimální provozní režim, který by dokázal integrovat elektřinu z decentralizovaných
I. rychlý množivý reaktor Ve výzkumném Institutu jaderné energie (CIEA) poblíž Pekingu připojili k energetické síti I. čínský experimentální rychlý množivý reaktor (CEFR), chlazený tekutým
↑ Jen v SRN by měly tzv. smart grids propojit na 40 miliónů domácností, 40 miliónů automobilů a 2 milióny podniků v jednu inteligentní energetickou síť. Reaktor používá k chlazení a k přenosu tepelné energie 260 t tekutého sodíku. Jeho tepelná vodivost je 100krát větší než vykazuje voda aplikovaná k přenosu energie a chlazení v současných typech reaktorů. Co se týká nákladů na stavbu reaktoru CEFR, ty dosáhly v přepočtu 350 mil. USD. Projekt pozorně sledovali čínští inspektoři z Chinese National Nuclear Corp. (CNNC). Podle nich vznikl dobrý základ k dalšímu výzkumu pokročilých jaderných technologií. Xu Mi, šéf programu vývoje CEFR v institutu CIEA, uvedl, že nová jednotka byla připojena k síti zatím s výkonem odpo-
logická přijatelnost podmořské jaderné elektrárny.“ „Zájem o malé reaktory má dva důvody. Umožňují zemím, které nedisponují jaderným průmyslem, využívat výhod jaderné technologie, aniž by musely budovat nákladnou infrastrukturu pro výstavbu a provoz tradičních velkých jaderných bloků a připravovat potřebné odborníky. Reaktory Flexblue lze instalovat ve vzdálených a těžko dostupných místech, kde by výstavba velké jaderné elektrárny stála neúměrně mnoho,“ dodává šéf výzkumu ve Fondu pro strategické studie a autor Světového nukleárního atlasu Bruno Tetrais.
léto | 2012
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
ČESKÝ TRH S ENERGIEMI
Zákazníci hledají změnu Prožíváme ekonomicky i energeticky složité období. Jaká je aktuální situace na českých trzích s elektřinou a plynem? - zeptali jsme ing. Jiřího Šťastného, předsedy představenstva OTE a.s., jež plní úlohy operátora trhu: ROZHOVOR
úspěšně zvládnuta a účastníci trhu ji přijali. Dnes prakticky každý z významných obchodníků nabízí obě komodity a využívá jednu infrastrukturu. Tento model je inspirativní pro většinu evropských zemí. Pouze mají problém najít adekvátní způsob financování. To se v ČR (naštěstí) ve své době podařilo.
Trh s energií v ČR z pohledu likvidity roste. Vloni se na našem denním trhu obchodovalo 15 % roční spotřeby elektřiny. To je naprosto nečekaný výsledek. Svědčí, že velkoobchodní trh má důvěru účastníků a pomáhá korigovat obchodní pozici hráčů den před reálnou spotřebou, či dodávkou. Český trh v ČR nabízí relativně vysokou svobodu také zákazníkům a konečným spotřebitelům: více než 800 tisíc spotřebitelů změnilo svého dodavatele elektřiny, či plynu. Za prvé to dokumentuje, že prostředí a pravidla jsou jednoduchá a důvěryhodná. Za druhé tak vysoké číslo nemůže být dílem náhody, nebo výsledkem zneužití. Zákazníci hledají změnu a jsou zde obchodníci, kteří mají co nabídnout.
Vláda a MPO ČR se zabývají přípravou nové energetické koncepce. Jakými podněty k tomu přispěje OTE? Dovolte mi osobní poznámku: do své první manažerské funkce v energetice jsem nastoupil v roce 1976. Od té doby jsem byl pozorovatelem mnoha koncepčních a strategických rozhodnutí. A nemyslím, že ti kteří je učinili, se o nich dočetli v jakémkoli dokumentu. Chcete-li: ve strategické energetické koncepci. Samozřejmě pro investory i provozovatele energetického zařízení bylo by dobré vědět, jaký bude zájem státu při ochraně životního prostředí, v sociální politice, v míře zapojení do integračních procesů Evropy, zda se stát z nějakých důvodů rozhodne podporovat
do roku 2050 a k němu organizovaná diskuse Evropskou komisí, nebo než Státní energetická koncepce, která nemá jasně definovaný obsah, časový horizont, ani cíl. Na druhou stranu, je možná na škodu obsahu Zprávy o dlouhodobě vyrovnané nabídce a poptávce na trhu s elektřinou a plynem, že těmto analýzám chybí jakýsi punc tajemna, či exkluzivity informací. Že si každý podnikatelský subjekt udělá svůj strategický plán a využije, či nevyužije při jeho sestavě tyto informace. Tomu rozumím. Proč si ale státní správa zákonem zajistí nejednoduchou výrobu analýzy dlouhodobě vyrovnané nabídky a poptávky a nakonec ji nepoužívá ani jako vstup do státní energetické koncepce, nebo při svých strategických rozhodnutích, tak tomu pořád ještě nerozumím. V tomto dokumentu se nenajde opora pro bouřlivé podporování
❞ Vedle důkazů o liberalizaci trhu jsme zároveň svědky stále častějších regulačních zásahů ze strany státu, či EU. Cílem těchto regulačních opatření často bývá ochrana zákazníka, nebo podpora výrobce, či podpora nějaké formy spotřeby energii. Tyto zásahy jsou činěny možná v dobré víře. Trh však devastují.
elektromobility, ani pro masivní podporu výstavby a provozu alternativních zdrojů. Dokonce se v tom nemůže najít ani podpora pro stanovení limitů těžby uhlí, či pro výstavbu desítek nových bloků jaderných elektráren. Po tzv. solárním boomu v ČR a nejnověji po pokusu o nereálné subvencování bioplynových projektů, se ERÚ začalo veřejně vyslovovat za přehodnocení subvencí pro rozvoj alternativních zdrojů. Existují z Vašeho pohledu i další účinné nástroje pro regulaci nepříznivých ekonomických dopadů rozvoje tzv. zelené energie v ČR?
Česká energetika se může opřít o rozvinuté strojírenství a mezinárodní oborovou kooperaci. Vedle důkazů o liberalizaci trhu jsme zároveň svědky stále častějších regulačních zásahů ze strany státu, či EU. Cílem těchto regulačních opatření často bývá ochrana zákazníka, nebo podpora výrobce, či podpora nějaké formy spotřeby energií. Tyto zásahy jsou činěny možná v dobré víře. Trh však devastují. Jsem přesvědčen, že kdyby nebylo podpor fotovoltaické výroby, či obecně alternativních zdrojů, bylo by rozhodování o dostavbě JE Temelín mnohem jednoznačnější. A to se nám může stát, že jádro bude zanedlouho z pohledu životního prostředí stejně akceptovatelné, jako jsou dnes veřejností stále méně akceptovatelné podporované zdroje - fotovoltaika, větrné elektrárny, či nepřirozeně produkovaná biomasa. V ČR platí nový energetický zákon. Jak hodnotíte zkušenosti s jeho dodržováním: na straně výrobců energií, jejich prodejců i odběratelů? Nemám ambici posuzovat dodržování zákonů. Ani energetického. Zákony obvykle odráží dosaženou úroveň praxe až následně a ještě nereagují dost pružně. Energetický zákon přinesl před 3 roky naší společnosti OTE a. s., novou roli operátora na trhu s plynem. Jsem rád, že tato věc byla
Hlavní role OTE je operátor trhu. Jsme v neutrální pozici vůči všem účastníkům trhu. Podporujeme tržní principy. Každá subvence, či podobné netržní zásahy jsou pro trh devastující. Možná jsou celospolečensky žádoucí. Pro trh by však bylo akceptovatelnější, kdybychom tyto vyšší společenské cíle řešili třeba použitím daňových mechanismů. Cenová podpora fotovoltaické výrobě v minulosti, relativně snadná dostupnost lokalit a technologie, vyvolala bouřlivý zájem investorů na tuto podporu dosáhnout.
Způsobilo to mnoho problémů při připojování nových výroben i při řízení chodu distribučních sítí. Ty byly po celá desetiletí budovány tak, že přijímaly výrobu systémových elektráren od přenosové soustavy a vykrývaly spotřebu v regionech. Náhle je to jinak a přes distribuční sítě se do systému tlačí fyzické toky energií z míst, kde nikdy žádná výroba nebyla. Tyto nové zdroje v současnosti existují, ještě pár let budou využitelné a mají ekonomiku zajištěnu provozní podporou, kterou nedobrovolně hradí spotřebitel. S tím už nic neuděláme. Protože na OTE jsou všechny informace o fyzických tocích elektřiny i plynu, je logické, že také zúčtování podpory chce stát realizovat prostřednictvím OTE. Žádnou radost, ani obchodní příležitost nám to nepřináší. Vyloženě zklamání nám pak přináší poznání, že z historie podporování fotovoltaiky není žádné poučení a zákonodárci mají v rukou novelu, která rozšiřuje podporu pro další alternativní zdroje, jako je biometan, či z pohledu evidence problematické spoluspalování biomasy a fosilního paliva. Skutečnost, že stejná novela se pokouší zajistit také zvýšení účinnosti provozovaných zařízení nemůže vyvážit devastaci tržních vztahů a rizika, která přináší.
trvale (či na přechodnou dobu) to, či ono. Stejně lákavé by bylo vědět, zda budou i nadále podporovány alternativní zdroje, anebo trpěno skládkování komunálního odpadu na místo jeho energetického využití. Takové otázky by bylo jistě přínosné zodpovědět jakousi koncepcí. Jenže takový dokument nebyl, není a obávám se, že ani nebude k dispozici. Trh sám si musí vystačit s analýzou skutečnosti a s odhadem dlouhodobé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Obsahuje scénáře vývoje spotřeby elektřiny a plynu, stejně jako odhad potřeb zdrojů na jejich pokrytí. Tyto analytické práce a doporučení jsou dílem expertů a výsledkem široké oponentury. Již více než 10 let jsou organizovány a zveřejňovány naší společností OTE a.s. Ukládá nám to koneckonců Energetický zákon. Zveřejňujeme je všem účastníkům trhu a dalším zájemcům na našich internetových stránkách. Snad je to ku prospěchu těch, kteří z těchto zpráv čerpají. Každoročně aktualizovaná dlouhodobá zpráva o rovnováze nabídky a poptávky na tomto trhu, v souvislostech s provozem a obnovou sítí, či portfolia zdrojů je přece mnohem uchopitelnější při sestavě obchodního plánu podniku, než Energetický plán
PARTNERSTVÍ, INOVACE A SPOLEHLIVOST PŘI OBCHODOVÁNÍ S ELEKTŘINOU A PLYNEM. Naše společnost působí na českém energetickém trhu již deset let. Při našem zaměření na firemní zákazníky a veřejný sektor jsme za tu dobu navázali mnoho zajímavých vztahů a partnerství. Potvrdilo se, že se vyplácí držet slovo, být spolehlivý a ke všemu přistupovat nejlépe, jak umíme. Pracovali jsme těch deset let s nadšením, neustále se nás drží chuť dále poznávat svět plný energie, přinášet inovace a nové myšlenky. Děkujeme především všem našim klientům za důvěru a těšíme se na naši další vzájemnou spolupráci.
Vyzkoušejte si nás, objednejte si naši návštěvu. Třicet minut věnovaných úvodní schůzce je investice, která se Vám určitě vyplatí. +420 558 638 780
[email protected]
STRANA 3
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE
AZE – Klíč k energetické budoucnosti, anebo do slepé uličky? Všechny průmyslově vyspělé státy světa (ČR nevyjímaje) stojí před zásadní otázkou: čím a jak zabezpečit svou energetickou perspektivu? Transformace technicky a technologicky zastaralé uhlíkové energetiky a teplárenství na bázi ekologicky a ekonomicky neudržitelného spalování fosilních, v budoucnu již neobnovitelných zdrojů, je jedním z globálních problémů lidstva na počátku XXI. století. ANALÝZA
Pro provozovatele energetických a teplárenských zařízení spalujících uhlí, těžké topné oleje, nebo zemní plyn a pro jejich politické ochránce je každá seriozní, odborně laděná diskuze na toto téma černou můrou. Objektivní fakt tenčících se zásob fosilních energetických vstupů a negativní dopady jejich těžby a exploatace na životní prostředí však nelze do nekonečna ani zlehčovat, ani řešit výlučně byrokratickými nástroji. Civilizovaný svět XIX. a XX. století si zvykl na dostatek levné a snadno přístupné energie. Aby dotyčná premisa platila i nadále, je nezbytné hledat jiné zdroje a jiná řešení. Ekonomové i energetici jsou zajedno: epochu uhlí, ropy a plynu by chtěli nahradit výkonnou a spolehlivou jadernou (potažmo vodíkovou) energetikou. Občané a instituce, kteří si obávají technických, technologických, investičních a bezpečnostních rizik takového přechodu (navíc nutně rozložených hned do několika dekád) oponují: lidstvo má k dispozici i jiné alternativní zdroje energie (AZE). Vedle tradičních energií (vodní a větrné) doporučují aktivně rozvíjet také fotovoltaické, bioplynové, geotermální, biomasové a v přímořských státech i slapové zdroje. Milovníci technické historie oprašují rarity typu Stirlingův motor, velkokapacitní setrvačníky aj. Nechybí ani hlasy nabádající k radikálním úsporám spotřeby všech druhů energie a k razantnímu omezení naší dosavadní energetické rozmařilosti.
Prizmatem energetických vstupů, český spočívá na značné exploataci tuzemských kapacit. Co se týká energetické soběstačnosti, ČR představuje evropskou špičku: čistá produkce elektřiny z domácích zdrojů pokrývá domácí spotřebu z cca 96 %. Jiná situace je ve výrobě a spotřebě tepla: domácí paliva ho vygenerují jen 60 %. Unikátní produkce a rozvod tepla v centralizovaných zdrojích bazírovala na domácích vstupech z více než 80 %, zejména na uhlí. Surovinami neoplývající ČR některé energetické vstupy dlouhodobě dováží. Zejména ropu a plyn. Ze svých nálezišť pokryjeme sotva 4 % vlastní spotřeby ropy a pouhé 1 % zemního plynu. Třebaže roční spotřeba obou fosilních paliv u nás v posledních letech stagnuje, vysoká závislost na jejich importu (nezřídka z geopoliticky složitých regionů současného světa) by měla politiky i energetiky přimět k rychlým a razantním řešením. Chlácholivé prognózy typu „ČR disponuje cca 10 mld. t uhlí, z čehož je polovina ekonomicky těžitelná už dnes“, anebo dokonce apely k posílení importu určitých paliv (hlavně zemního plynu) nepředstavují dlouhodobě únosné, ekologicky, technicky i ekonomicky akceptovatelné řešení. De facto jen prodlužují současnou etapu fosilní energetiky a ztenčují strategické zásoby energetických surovin, jež by příští pokolení této země při pokračujícím vědecko-technickém rozvoji oboru mohla využít racionálněji.
Individualita energetických mixů
AZE - jediné východisko z bludného kruhu?
Současné národní energetické mixy každého státu se vyvíjely po mnoho desetiletí.
Alternativní zdroje energie oproti fosilním nepochybně vynikají řadou parametrů.
↑ Pro řízenou produkci a zpracování biomasy v ČR lze podle expertíz do roku 2040 vyčlenit až 1,5 mil. ha ploch, resp. třetinu veškeré tuzemské výměry zemědělské půdy. Vedle ekologických (méně kontaminují ovzduší, vody i půdu) i politicko-ekonomickými (snižují naši závislost na dovozu paliv). Jejich podíl na globální energetice však není dodnes nijak omračující: voda, biomasa, geotermální, větrná a sluneční
energetika zabezpečují necelých 14 % celosvětové produkce energie. Viděno strukturálně: dominuje vodní energie (v globální produkci na ni připadá cca 6,6 %) a tradiční palivo - dřevo (cca 6,4 %). Teprve zbytek (necelé 1 %) vytváří zemědělská
a potravinářská biomasa, solární, geotermální a větrná energie. Zdůvodňovat tuto bilanci tradicemi, přírodními dispozicemi, nebo prozatím ještě nižšími cenami fosilních paliv, dlouhodobě neobstojí. I největší stoupenci tzv. zelené energie nemohou vyvrátit 2 základní skutečnosti: AZE nejsou provozně spolehlivá a míra jejich dlouhodobého subvencování je vylučuje z rovné soutěže na trhu. Tuto situaci si uvědomuje také EU. Přesto v rámci tzv. Lisabonské direktivy „20-2020“ uložila členským státům do roku 2020 zabezpečit minimálně 20 % na celkové konečné spotřebě energie v EU právě problematickými AZE. Dalších 20 % připadá na objektivně nevyhnutelné úspory ve spotřebě energie a na zvýšení energetické účinnosti. Třetí cifra kvantifikuje snížení emisí skleníkových plynů v EU: do zmíněného roku 2020 musí (ve srovnání s rokem 1990) poklesnout o 20%. Lisabonská direktiva „20-20-20“ nevyvolává jen pochvalu. Samozřejmě, ekologické iniciativy ji vítají a Brusel dokonce vyzývají k posílení některých úloh. Kritici ji odmítají jako ekologicky sebemrskačskou, zbytečně komplikující a prodražující evoluční přechod k neuhlíkové energetice. Pro některé státy s přírodními a klimatickými dispozicemi nebude její realizace složitá. Pro zbytek evropského pelotonu (a v jeho rámci i pro ČR) ano. ← Nejpřirozenějším AZE je voda. Maximální hydroenergetický potenciál ČR se odhaduje na 13 tis. GWh.
STRANA 4
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
léto | 2012
↑ Administrativně nezvládnutý boom fotovoltaiky v ČR na konci minulé dekády, neznamená konec tohoto AZE. Jeho nejbližší perspektiva spočívá patrně v malých střešních a fasádních instalacích.
↑ V ČR lze instalovanou eolickou techniku provozovat max. 2 000 h ročně. Výstavbě věží musí navíc předcházet komplexní klimatické rozbory.
Co dokážeme teoreticky a co reálně?
klimaticky limitovaný chod zařízení a nevhodný zásah do krajiny. Eolické agregáty v ČR běží max. 2 000 h ročně. Eolika by byla teoreticky s to dodat (při optimálních rychlostech a směru větru) do sítě až 16,5 tis. GWh energie ročně (při instalovaném výkonu cca 11 500 MW). Realita je však mnohem střízlivější. Za velký úspěch by energetici považovali i čtvrtinové hodnoty.
Dokáží ušetřit mnohamiliardové částky, jež by bylo nutné vyčlenit na těžbu, zpracování, příp. na import fosilních energetických vstupů. Razantním způsobem přispívají k ekologizaci výroby energie a tepla v ČR. Posilují naší energetickou bezpečnost. Přispívají k vyšší zaměstnanosti i k rozvoji regionů. Velké a strategické zdroje energie a tepla však dosud nenahrazují.
Problematický je příspěvek geotermální energie. V ČR (konkr. v severních
Mnohem větší naděje se proto v Evropě i v zámoří vkládají do renesance jiné vývojové varianty - do bezemisní jaderné energetiky. Technický vývoj v oboru je však dynamický. Řada nynějších problémů AZE bude časem nepochybně eliminována. Lidé, výrobní i terciární sféra však požadují dostatek kvalitní, cenově dostupné a dodavatelsky spolehlivé energie a tepla už dnes a zítra.
Energetický potenciál se v ČR analyzoval za poslední léta několikrát. Nejstarší typ - vodní energie - by teoreticky mohla přispět do celorepublikové bilance až 13 100 GWh/rok. Využitelný a využitý výkon se však pohybují okolo 2 000 GWh/rok.
II. nejstarší segment AZE - řízené pěstování a exploatace biomasy - má propočten teoretický energetický potenciál až 410 PJ (při cca 27,5 mil. t vyprodukované biomasy). Pěstování dřeva, resp. lesní biomasy, a jeho zpracování patří k tradičním výrobním aktivitám obyvatelstva na území ČR. Optimální kvóta těžby a zpracování dřeva pro energetické úče-
ly osciluje v rozmezí 14-16 miliónů m3. Maximální energetický potenciál dosahuje hodnoty 77,6 PJ. V ČR je k dispozici cca 0,75 mil. ha ladem ležící půdy. Tu by bylo možné (v souladu se správnou zemědělskou praxí a osevními postupy) efektivně využít jak pro velkovýrobu biomasy pro energetické účely, tak pro řízenou produkci biopaliv. Velkovýroba biomasy má navíc 2 významné přednosti, jež u jiných AZE chybí: aktivně přispívá ke kultivaci krajiny a v regionech
❞ Surovinami neoplývající ČR některé energetické vstupy dlouhodobě dováží. Třebaže roční spotřeba ropy a plynu u nás v posledním době stagnuje, vysoká závislost na jejich importu (nezřídka z geopoliticky složitých regionů současného světa) by měla politiky i energetiky přimět k rychlým a razantním řešením. vytváří nezanedbatelné množství nových pracovních příležitostí, bez nutnosti každodenně dojíždět do vzdálených měst. Velmi diskutovaná fotovoltaika disponuje v našich zeměpisných šířkách celoročním potenciálem výroby elektrické energie až 23 000 GWh (při instalovaném výkonu 22 000 MWh, celoročním provozu min. 1 000 h a zastavěné ploše 210 000 000 m2). Technický vývoj v oboru, resp. rostoucí účinnost dostupných solárních technologií, však tyto predikce rychle koriguje. Totéž platí pro potenciál výroby tepelné energie ze Slunce. Jeho max. hodnota by mohla činit 25 000 TJ/rok (při zastavěné ploše 13 000 000 m2).
↑ Větší uplatnění AZE ve výrobní i v terciární sféře v ČR by mj. posílilo naši energetickou bezpečnost a umožnilo snížit naši závislost na externích surovinových vstupech pro energetiku a teplárenství.
Některými provozními neduhy jako fotovoltaika trpí rovněž větrná energetika. I jejím limitujícím faktorem pro širší uplatnění je reálná cena vyrobeného proudu,
a v západních Čechách) se sice vyskytuje několik vhodných lokalit pro využití energie zemského nitra (zpravidla z hloubek do 3 km). Nicméně, pořizovací a provozní náklady na tento typ AZE výrazně přesahují bilance všech ostatních AZE. Technický potenciál pro geotermální produkci elektřiny odborníci odhadují na 35-36 000 MW. Reálný činí sotva desetinu. Mírně lepší situace je u pokusů využít geotermální energii pro výrobu a rozvod tepla: z teoretických 30 000 MW bychom zvládli cca 4 000 MW. U obou variant je nutné nemálo energie odečíst na provoz čerpací techniky a na chod zabezpečovacích zařízení přímo u vrtů.
Nad AZE nelze lámat hůl. Ale… AZE mají logicky své pevné místo v českém energetickém mixu. Jsou jeho zajímavým doplňkem, nikoliv dominantním producentem energie v základním výkonu.
❯ NÁZOR EXPERTA: Martin Kročil obchodní ředitel společnosti Lumius, spol. s r.o.
Díky omezené zásobě fosilních paliv v České republice je diskuse o budoucím palivovém mixu skutečně nevyhnutelná. Je potěšující, že současná vláda tento problém řeší a otevřeně se k němu hlásí. Obecně však platí, že AZE v dnešní době nejsou schopny tradiční zdroje energie nahradit a to jak z hlediska výkonového, tak z hlediska výrobních nákladů takto získané energie. Osobně pak nejsem zastáncem dotační politiky, která je uplatňována nejen v ČR, ale v celé EU. Na jedné straně tento přístup sice pomáhá rychlejšímu nástupu alternativních zdrojů do praxe, ovšem na druhé straně je otázkou, zda dotační tituly ve skutečnosti nezpomalují vědecký pokrok v této oblasti. Ochota utrácet peníze za další výzkum, hledání a zejména nasazování nových, účinnějších alternativních zdrojů totiž zákonitě klesá, když ty stávající díky dotacím přinášejí bohaté zisky již dnes.
STRANA 5
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
ENERGIE BUDOV
Energeticky úsporné budovy ČR musí snížit vysokou energetickou náročnost budov. Jak výrobních a skladových, tak i administrativních, školských, nemocničních aj. Velkým hltounem energie, resp. tepla, jsou rovněž naše byty a rodinné domy. EVROPSKÁ SMĚRNICE 2010/31/EU
Energetické průkazy budov budou informovat o celkové roční spotřebě energie dodané do budovy, o spotřebě prvotních energetických zdrojů a o množství emisí. Potvrdí zařazení objektu do tříd podle porovnání s tzv. referenční budovou. Upřesní informaci o tepelně technické kvalitě obálky budovy a poskytnou další technické údaje. Budou jimi vybaveny všechny nové i rekonstruované budovy po celé EU27. Konkrétní energetický průkaz bude nutno předložit i při prodeji, nebo pronájmu budovy, či bytu.
↑ První energeticky úsporné domy s minimálními nároky na dodávky energie a tepla už ve světě vznikají. Celoevropská směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU– EPBD II chce tuto iniciativu povýšit na závazný princip. Na snímku vlevo: dům ve Svinošicích, autor projektu ing. arch. Mojmír Hudec. Na snímku vpravo: dům Karneol, autoři projektu Karon s.r.o. Brusel chce členským zemím v rámci lisabonské směrnice „20-20-20“ napomoci. Rozpracoval celoevropskou směrnici o energetické náročnosti budov 2010/31/ EU (Energy Performance of Buildings Directive)–EPBD II. Ta mj. do roku 2020 stanoví:
V ČR je v nich v současnosti k dispozici 3 890 000 bytů. V rodinných domech 1 730 000. V panelových bytových domech 1 165 000 bytů. V cihlových a dřevěných objektech 995 000. Energetická náročnost domovního a bytového fondu v ČR je zatím neuspokojivá.
zvýšit energetickou účinnost o 20 %;
České domy a byty se vytápějí poměrně širokou škálou zařízení a materiálů. Dominuje plyn. Ohřívá 1 670 000 bytů. II.příčku si udržuje CZT (1 296 000 bytů). Na III. místě je uhlí a koks (346 000 bytů). Na paty jim šlape dřevo: vytápí se jím už 294 000 bytů. Dlouhodobou stagnací naopak prochází elektrické topení: používá ho už jen 284 000 bytů.
snížit emise CO2 o 20%; zvýšit podíl alternativních zdrojů energie v tomto sektoru o 20 %. Nejde o žádný malicherný, nebo zástupný problém. Nejvíce energie (40 %) se dnes spotřebovává pro zabezpečení každodenního chodu budov. Průmysl (na II.místě) vystačí s 27 %. Třetí je doprava s 23 %. A pokud se detailně zaměříme na zmíněné budovy, pak 73 % jimi spotřebovávané energie připadá na vytápění. Na přípravu teplé užitkové vody nutno vyčlenit 11 % spotřebovávané energie a 8% na vaření.
Vysoká energetická náročnost Zůstaňme výlučně u residenčních objektů: v ČR jsme měli vloni 1 744 000 domů. Rodinných bylo 1 529 000. Bytových nepanelových domů cca 150 000. Zbytek (asi 65 000) připadá na panelovou zástavbu.
Celkový počet obydlených bytů v ČR – 2011
Rodinné domy
1 730 000
Bytové domy panelové
1 165 000
STRANA 6
Experti se snaží vyčíslit také reálný (ekonomicky akceptovatelný) potenciál úspor. Pohybuje se okolo 50%. Vyjádřeno cenově: jsme s to ušetřit na 60 mld. Kč. Prizmatem používané energie: 110 mil. GJ
Šetřit energií se musí Technická úroveň provedení jednotlivých staveb, jejich stáří i způsob využívání blíže specifikuje také největší zdroje potenciálních úspor energií. Největší efekty (cca 30 %) může přinést kvalitní moderní izolace obvodových plášťů. Efektivní otopný systém a technické vybavení ušetří až 12 % nákladů. Dobře zaizolovaná střecha a kvalitní nová okna shodně po 11 %. Efekt mediálně tolikrát propíraných solárních panelů na střeše domů se plus-mínus vyrovná úsporám dobře izolovaných podlah (6-7 %).
Celkem 3 890 000 bytů
Bytové domy nepanelové
Průměrná roční spotřeba energií českého bytu činí 75 GJ. V rodinném domě to je 105 GJ. Promítnuto do celkové spotřeby energie: na byty připadá 162 mil. GJ a na rodinné domy 160 mil. GJ energie. Roční spotřeba v residenčním sektoru činí 322 mil. GJ a pro účely vytápění nutno počítat s 225 mil. GJ. Pokud vyjdeme z kalkulace 1 GJ = 0,2778 MWh a hodnotu 1 MWh vyjádříme částkou 2 000,00 Kč, pak energie na vytápění přijde české domácnosti na více než 125 mld. Kč ročně.
995 000
Ne každá domácnost si tyto skutečnosti plně uvědomuje. Ne každá disponuje
potřebnými prostředky na modernizaci svého obydlí. K dosažení vyčíslených úspor jí mohou napomoci přímé dotace. Kupř. pokračování programu Zelená úsporám-II, snížené úrokové sazby z úvěrů ( Panel, Nový panel ), prostředky z Operačního programu ŽP - prioritní osa 3/oblast podpory 3.2., nebo z Operačního programu podnikání a inovace – Ekoenergie. Zmobilizovat lze i nepřímá motivační opatření. Zejména úpravy nájemného o cenu uspořené energie, daňové zvýhodnění při snižování energetické náročnosti objektů, nižší DPH u přímých činností zajišťujících snižování energetické náročnosti, nové produkty komerčních bank směřující ke snižování energetické náročnosti budov, nebo ovlivnění vyhláškové ceny nemovitostí podle aktuálního stavu spotřeby energií.
Úprava legislativy Jen dobrá vůle a snaha chovat se energeticky a ekologicky racionálně však nepostačí. Dlouhodobý proces snižování energetické náročnosti domů a bytů třeba legislativně ošetřit i po linii státu. Obecné bruselské normy specifikovat adekvátně k našim národním technickým, klimatickým a energetickým reáliím a implementovat je do české legislativy. První na tahu jsou vláda a parlament. Optimální termín pro zavedení EPBD II do právní úpravy v ČR je polovina roku 2012. To by umožnilo už od ledna 2013 navrhovat budovy plnící kritéria ENB na úrovni nákladově optimálních požadavků. Nejpozději v lednu 2017 by se i u nás měly navrhovat nové stavby s téměř nulovou spotřebou tepla (prvotní energie, alternativní zdroje) s cílem realizovat takové veřejné budovy od ledna 2019 a od ledna 2021 všechny nové budovy. České domy a byty čeká rovněž povinná energetická certifikace budov (a to jak při výstavbě, tak i prodeji, či pronájmu). V celém komplexu budov a bytů nutno co nejdříve přistoupit k důslednému uplatňování energetického managementu. Důležitý krok učinila vláda, a to když na svém zasedání z 22.2.2012 dopracovala
metodiku pro využití metody EPC (Energy Performance Contracting - energetické služby se zárukou) - č.j. 97/12. Ta mj. otevírá zajímavé možnosti pro privátní kapitál. S nezbytnou mírou zjednodušení : EPC umožní, aby dodavatel služby uhradil úsporná opatření ze svého a zákazník mu investici splácel následně, z dosažených úspor na provozních nákladech. V ČR nejde o žádné neprozkoumané novum. Tuto metodu financování energetických úspor už používají některé kraje a zdravotnická zařízení. V praxi to vypadá tak, že kupř. nemocnice s omezenými prostředky, která potřebuje novou kotelnu, se s dodavatelem služby EPC dohodne, že jí kotelnu postaví a zároveň jí garantuje úspory. Získané prostředky za ušetřenou energii pak zdravotnické zařízení odvede zpět dodavateli služby.
Energetická certifikace budov EU vytýčila náročný úkol: do konce roku 2018 musí všechny budovy státní správy vykazovat takřka nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 to platí pro všechny nové budovy. Skeptici v této souvislosti hypertrofují instrument energetického certifikátu: po roce 2020 bude jím muset disponovat každá nová i obnovená budova. A ne lecjakým: odborně zpracovaným a úředně ověřeným. Půjde de facto o obdobu energetických štítků na elektrospotřebičích, které nám rychle a exaktně charakterizují energetickou náročnost vyhlédnutého spotřebiče.
Brusel nehodlá od realizace úsporné směrnice ustoupit ani v současné etapě ekonomické recese a nedostatku investic. Správně zdůrazňuje, že takto ambiciózní program je nejenom zárukou energetického a ekologického ozdravení Evropy, ale i opětovného nastartování výroby a odbytu v řadě oborů a firem, jež se budou v nynější dekádě na realizaci této direktivy podílet. Zároveň se citelně sníží závislost Evropanů na importu fosilních zdrojů energie z geopoli tických složitých regionů světa.
❯ NÁZOR EXPERTA: Martin Kročil obchodní ředitel společnosti Lumius, spol. s r.o.
Jednoznačně má smysl tlačit stavebníky nových průmyslových, administrativních i obytných budov k tomu, aby stavěli budovy energeticky úsporné. Na trhu je dost materiálů a technologií, které jim umožní za rozumnou cenu sice přísné, ale jinak rozumné parametry naplnit. Na druhou stranu nesouhlasím s tímto požadavkem u obnovovaných budov. Povinnost splnění těchto podmínek již při změně na více než 25% celkové plochy obálky budovy totiž může vést ke spekulacím při rekonstrukcích budov, zda některé zamýšlené zásahy do pláště budovy provádět, či nikoli. Energetické průkazy navíc zvýší již nyní přebujelou evropskou byrokracii (i když na úrovni jednotlivých států). O tom, že všechno bude něco stát, není třeba diskutovat. Zůstává tedy otázkou, kdo ve finále na celém projektu vydělá. Bohužel mi vychází, že konečný spotřebitel to opět nebude.
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
léto | 2012
FIREMNÍ ZÁKAZNÍK
Energie musí být cenově i ekologicky akceptovatelná Společnost IVECO Czech Republic je součástí nadnárodního subjektu, jenž vyrábí užitková vozidla, včetně vozidel pro osobní přepravu a speciální vozidla. Využívá nejnovější strojírenské výrobní technologie a používá komplexní řadu motorů na motorovou naftu a alternativní paliva. ROZHOVOR
Mj. zahrnují zemní plyn, hybridní technologie a elektrické pohony. IVECO, jedna z čelních firem ve vývoji, výrobě, marketingu a servisu rozsáhlé řady lehkých, středně těžkých a těžkých užitkových vozidel, je zastoupena rovněž v ČR. Ve Vysokém Mýtě disponuje rozsáhlými, technicky a technologicky zmodernizovanými kapacitami po někdejší Karose. Pozvání k besedě o energetickém hospodaření podniku a o vývoji českého trhu s energiemi přijal ing.Pavel PACHOVSKÝ, generální ředitel IVECO Czech Republic, a.s. Výroba moderních autobusů patří k energeticky náročnějším podnikatelským aktivitám. Jaké objemy elektřiny a zemního plynu každoročně pořizujete pro zdejší závod? Kdo a na jakém principu je pro vás zabezpečuje? V loňském roce jsme uzavřeli smlouvy na dodávky elektrické energie a zemního plynu pro rok 2012.se společností LUMIUS s.r.o. Nákup energií u nás probíhá výlučně na bázi přísných výběrových řízení, včetně elektronických aukcí. Uspěje v nich pouze firma, která nabídne jak optimální cenu, tak vysokou kvalitu doprovodných služeb. Samozřejmě, velké plus pro kvalifikaci dodavatele představují dobré reference v branži a v případě LUMIUSu to byly a jsou i naše několikaleté dobré zkušenosti s tímto dodavatelem.
Efektivně prodávat a nakupovat elektřinu v recesi není snadné. Jak se v tomto směru vyvíjela vaše spolupráce s LUMIUSem? Dokázal pružně zareagovat i na operativní změny vašich potřeb? Ano. Byl pružný a vstřícný ve všech etapách tendrů i následného plnění smluv. Jeho obchodní zástupci přicházejí s operativními návrhy i v průběhu roku.
Žijeme a pracujeme v reálných podmínkách. Energetickou problematiku si proto nezužujeme výlučně na cenové aspekty. Byť tento faktor nabývá v posledním období vzhledem k růstům cen na důležitosti. Dlouhodobý dostatek kvalitní a cenově akceptovatelné energie je pro nás zásadní.
movat, že energetika je strategický obor. A z investičního a provozního hlediska, to je běh na dlouhou trať. Rozhodnutí, která vláda přijímá dnes, budou platit po několik příštích desetiletí a promluví do bilancí každé firmy a každé domácnosti.
Jedna strana mince je energie nakupovat ve velkém a druhá je efektivně využívat. Jak se ve vysokomýtském IVECO hospodaří se stále dražšími energiemi?
↑ ing.Pavel Pachovský, generální ředitel IVECO Czech Republic, a.s.
Akcent na promyšlené a úsporné energetické jednání je v naší firmě imperativ. Platí nejenom pro obsluhu technologických zařízení, pro údržbu, nové projekty a pro aktivity trvalého zlepšování naší efektivnosti. K tomu pochopitelně patří trvalé sledování řady parametrů vázaných na energetické vstupy a jejich spotřebu. Plýtvat energií nelze jen z ryze ekonomických důvodů, zohlednit musíme i aspekty ekologické. Každá zbytečně nevyrobená a marnotratně nespotřebovaná kilowatthodina proudu posiluje naši konkurenceschopnost a zároveň přispívá k ozdravění životního prostředí v našem blízkém i širším okolí. Český trh s energiemi prochází řadou transformací. Jak hodnotíte jeho dosavadní vývoj?
← Ve Vysokém Mýtě se vyrábějí nejmodernější autobusy. Velká část produkce směřuje na vývoz.
↓ Autobus IVECO Citelis. Neméně i spolehlivost dodávek. Přesto nás vedle těchto aspektů zajímají i současné diskuze napříč Evropou, pokud jde o zdrojový mix energií. A to jak z pohledu eventuálních budoucích dopadů do jejich cen, tak i z pohledu dlouhodobé stability dodávek a možných rizik u energií, jejichž zdroje jsou mimo EU, či ČR. Pokud jde o rozvoj tuzemské energetiky zde je nezastupitelná role státu. Praxe od řídící sféry vyžaduje kompetentní a komplexně provázané kroky. Je třeba si uvědo-
ODPOVĚĎ NA DOTAZ ČTENÁŘE
Zamezíme black-outu? V minulém vydání jsme publikovali analýzu „O black-out není co stát“ o aktuální situaci v české přenosové soustavě a o nebezpečích, jímž je vystavena z titulu přetoků energie mimo území ČR. Mnohé z Vás inspiroval k technicky a provozně laděným otázkám. V popředí se ocitla problematika příp. nasazení PST regulačního zařízení. TECHNIKA
Tlumočili jsme Vaše dotazy odborníkům z ČEPS. Nyní publikujeme odpověď senior specialisty ČEPS ing. Karla Fialy:
Činný výkon přenášený vedením mezi 2 uzlovými body soustavy (rozvodnami) je závislý na absolutní hodnotě napětí v obou
koncových bodech, na jejich vzájemném fázovém posuvu a impedanci vedení. Které z těchto veličin je možné měnit a tím
Přenos činného výkonu po určitém vedení přenosové soustavy, resp. propojené elektrizační soustavy, je výsledkem aktuálního zapojení soustavy, nasazení zdrojů a velikostí a místa spotřeby. V souvislosti se stále rostoucími přenášenými výkony vyvstává potřeba tyto toky na vybraných vedeních regulovat. Na úrovni velmi vysokého (nebo dokonce zvláště vysokého napětí) je však tento požadavek realizovatelný jen složitě. Zařízení, které takovou regulaci (byť v omezeném rozsahu) umožňuje se nazývá Phase shift transformer (PST).
Jaký je princip PST? Doslovný překlad názvu z angličtiny napovídá, že půjde o zařízení pro změnu fáze. Tedy: transformátor s příčnou regulací.
↑ Pořizovací náklady a zprovoznění PST by se i u nás vyšplhaly do milionových výší.
výkon regulovat? Zvolený přístup musí být nejen teoreticky možný, ale především technicky a prakticky proveditelný. Změna impedance vedení, závisející na jeho geometrii (především průřez a uspořádání vodičů) a změna velikosti napětí na jednom, či na druhém konci vedení jsou možnosti teoretické, nikoliv praktické. Zbývá tedy možnost poslední - změna fázového posuvu pomocí PST. Vlastní PST sestává ze 2 jednotek: budicí a sériové. Vinutí budicí jednotky jsou zapojena mezi jednotlivé fáze a zem (nulový bod). Fungují podobně jako klasický transformátor s přepínáním odboček. Sériové vinutí je vřazeno přímo do vedení. Do jeho části je (přes pevnou odbočku) přivedeno výstupní napětí budicí jednotky. Tím je vnuceno do hlavní výkonové cesty. Fázového posuvu lze docílit tím, že napětí budicí jednotky jedné fáze (kupř. L1) je přidáno (vnuceno) do jiné fáze (kupř. L2, nebo L3 - podle zapojení PST). Velikost takto docí-
leného fázového posuvu je úměrná velikosti výstupního napětí budicí jednotky, tzn. odbočce, která je na ni nastavena. Hlavním technickým parametrem PST je průchozí výkon, tj. výkon, na který musí být dimenzováno sériové vinutí. V podmínkách přenosové soustavy se hodnota pohybuje od 400 MVA do 1600 MVA. Dalším důležitým parametrem je regulační rozsah bez zatížení. Jeho hodnota ve stupních udává mezní úhel, o který je PST schopen natočit (změnit) fázi napětí. Z této hodnoty lze pak odvodit skutečný regulační rozsah při známém zatížení a nastavené odbočce. Posledním důležitým údajem je samozřejmě velikost napětí, pro něž je zařízení určeno. Jednotlivé PST lze řadit buď sériově (za sebou), anebo paralelně (vedle sebe). Sériové řazení zvětšuje regulační rozsah. Paralelní umožňuje větší přenášený (průchozí) výkon.
STRANA 7
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
VÝVOJ
Kombinovaná výroba energie v ČR? KVET = úsporná, vysoce účinná a ekologicky progresivní metoda výroby elektřiny, tepla a chladu. V globálním měřítku snižuje palivovou náročnost energetiky státu, omezuje jeho závislost na importu energetických vstupů ze zahraničí a razantně omezuje kvantum generovaných emisí skleníkových plynů, zejména CO2. Z pohledu finálního spotřebitele: efektivnější využití tzv. zbytkového tepla, nebo chladu (a nejenom v létě), snižuje výdaje za spotřebovanou energii. KOGENERACE
Mnoho českých firem, ale i domácností si to už uvědomuje a dokáže racionálně využívat její přednosti v průběhu celého roku. Na českém trhu mají k dispozici také poměrně širokou škálu sofistikovaných stacionárních i mobilních kogeneračních zdrojů různé konstrukce, pomocných agregátů, generátorů, tepelných výměníků, řídicích systémů apod. Vývoj, konstrukce, výroba a prodej sofistikované kogenerační techniky se pak pro několik tuzemských firem stala nosným a prosperujícím oborem. České výrobky pro KVET putují nejenom do členských států EU27. Zájem o ně projevují na středním Východě, v severní Africe, ve státech BRICS.
Operativní produkce i dodávky Kogenerační jednotky lze budovat pro různé typy paliva a provozovat je jak pro centralizované, tak pro decentrální zdroje energie. Kogenerační energii lze dodávat do celostátní sítě, ale také ji spotřebovat pro vlastní potřebu. Nejčastěji běží na zemní plyn. S nástupem alternativních zdrojů lze použít také bioplyn, kalový plyn, příp. důlní plyny. Pokud se jejich provozovateli podaří soustředit produkci energie a tepla co nejblíže k místům jejich exploatace, podstatně tím eliminuje přenosové a distribuční ztráty stále dražší elektřiny i tepla.
čovat. Přesto: nových úspěšně realizovaných kogeneračních projektů nalezneme v české kotlině jako příslovečného šafránu. Energetici i ministerští úředníci jsou zajedno: další výstavbu a využití KVET třeba podpořit. Nemají na mysli jen finanční subvence pro výstavbu a chod vysoce účinné KVET, která dokáže ušetřit minimálně desetinu primárního paliva a více. Z pohledu investorů i provozovatelů budoucích kogeneračních zdrojů je neméně důležité znát možnosti a předpoklady dalšího vývoje české energetiky a teplárenství. Právě verifikovaná data a reálně propracované výhledy s časovou platností minimálně 20-25 let ovlivní jejich rozhodování. V této oblasti ovšem musíme v ČR leccos napravit. Při tzv. solárním boomu po česku jsme nastavili až přemrštěná podpůrná pravidla pro výstavbu fotovoltaických zdrojů a výkup solární energie. To k nám (ve vazbě na krátké lhůty návratnosti vložených investic a vysoké zisky prodejců této energie) přilákalo i četné zahraniční podnikatelské subjekty a skupiny. Z vlastních chyb
↑ Jedním z nejúspěšnějších českých producentů a exportérů kogenerační jednotek je třebíčský TEDOM.
↑ Na českém trhu se úspěšně uplatnila i kogenerační technika jednoho z leadrů evropského kogeneračního pelotonu Viessmann.
se třeba poučit a šmahem nezatratit ani KVET. Racionální a komplexní podpora kogenerace je mezinárodně ověřená metoda úspory primárních paliv i lepšího vztahu energetiky k životnímu prostředí.
Sofistikovaná podpora
Obrovské služby dokáže KVET odvést při pokrytí špičkových odběrů energie a tepla. Oproti mediálně přechváleným fotovoltaickým a eolickým zdrojům lze kogenerační jednotky operativně nastartovat a využívat v řízených dispečerských systémech. Po zřetězení několika kogeneračních jednotek je dokonce možné vytvářet tzv. rozptýlené elektrárny. Fungují v různých lokalitách. Dispečeři však mnohou jejich akumulovaný výkon racionálně využít pro systémové služby v síti, nahrazovat jím výpadky ze solárních a větrných zdrojů, garantovat dodávky nasmlouvaného množství odběru energie pro obchodníky apod. V poslední době se pro ně začalo používat označení - virtuální. Zcela praktický je jejich přínos pro odběratele. Zejména při klimatických, či jiných pohromách: jakožto lokální nouzové zdroje dokáží zásobovat postihnutý podnik, nemocnici, školu, ale třeba i region, nebo obec po poměrně dlouhou dobu. Minimálně dokud se nepodaří opětovně zprovoznit postiženou soustavu.
Řada českých energetických a teplárenských expertů prohlašuje nadcházející dekádu dílem za období fosilního retrofitu, dílem za etapu renesance jádra, dílem za nástup k moderním smart-projektům a technologiím. KVET může přispět k prosazení řady moderních energetických a teplárenských trendů. Klasický model energetiky na bázi velkých centrálních zdrojů zapojených do přenosové soustavy a řízení toků elektřiny směrem dolů v budoucnosti už patrně neobstojí. Život ukázal, že stejně nereálné jsou i hypertrofované koncepty upřednostňování drahých a provozně nespolehlivých alternativních zdrojů.
V ČR existuje stále více odběratelů chladu. Ať už pro technologické účely anebo pro klimatizaci objektů v horkých letních měsících. Pro efektivní využití jinak „přebytečného“ tepla s pomocí absorpční chladicí jednotky budují ucelené trigenerační systémy. Pokud je to nezbytné, současné trigenerační systémy dokáží pracovat souběžně a po celý rok.
Nejsme bez zkušeností KVET je jedním z technických „hitů“ světové energetiky a teplárenství už od 80. let XX. století. V Praze, v Brně, nebo v Plzni však byly první energetické systémy na této bázi provozovány již před bezmála 100 lety. Zdálo by se, že o technologickém, ekologickém i ryze ekonomickém přínosu KVET proto u nás netřeba nikoho přesvěd-
STRANA 8
Analýzy národního energetického potenciálu v ČR predikují potenciál pro výstavbu a provoz dalších cca 2000 MW nových vysoce účinných kogeneračních jednotek. Přitom podle EU stačí, když budou mít o 10 % vyšší účinnost, než oddělená výroba elektřiny a oddělená výroba tepla. Odborníci z COGEN však doporučují podporu KVET odstupňovat, a to právě podle prokázané účinnosti. Nelze si zjednodušit práci na pouhé přepočty cen vstupů a výstupů. Sofistikovaně třeba posoudit i zdánlivě složité koeficienty přínosů spočívajících v kogeneračním omezení produkce skleníkových plynů, v operativních dodávkách elektřiny a tepla v garantovaných termínech a v nejvíce potřebných lokalitách atd. KVET, která je ekologickou technologií, si zároveň zaslouží maximální podporu i v legislativní rovině, v jejím dalším provázání na ekologické programy státu, na budoucí systém obchodování s emisními povolenkami atd.
↑ Motor či turbína při spalováním uhlovodíkových paliv využijí pro mechanickou práci nebo pro výrobu elektřiny jen 30-35% energie obsažené v palivu. Velké množství nízkopotenciálového tepla se ztrácí v podobě horkých výfukových plynů a zbytkového tepla. KVET umožňuje efektivně využít i tento energetický potenciál.
I přes současné ekonomické problémy Eurozóny lze s velkou pravděpodobností odhadnout, že příští oborový vývoj v technicky vyspělých státech EU27 bude směřovat k efektivnímu mixu centrálních zdrojů, bezemisního jádra a masy decentrálních zdrojů různých typů (fotovoltaiky, biomasy, eoliky, ale i malých a dokonce mikrokogeneračních zdrojů). Když k tomu připočteme stále konkrétnější obrysy nástupu elektromobility, která se mj. stane velkým spotřebitelem energie a v mimoprovozní době také jejím velkým „akumulátorem“, perspektiva KVET je očividná. Samozřejmě: vedle dalšího vývoje kogeneračních zaří-
zení, projekce a výstavby kombinovaných zdrojů bude nutné zdokonalit stávající systémy řízení a spotřeby energie, posílit dnešní přenosové a akumulační kapacity národních soustav, zlepšit fungování příhraničních profilů atd. Epocha Smart Grids již započala. KVET bude nepochybně patřit k jejím základním a nezastupitelným stavebním elementům.
Najdete nás na webu Další zajímavá témata z předchozích čísel magazínu Svět plný energie naleznete na webu
www.svetplnyenergie.cz. Rádi také uvítáme vaše názory, hodnocení a doporučení.
❯ TIRÁŽ
SVĚT PLNÝ ENERGIE
léto 2012 PRO LUMIUS, SPOL. S R.O. VYDÁVÁ: Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00, Praha 5, IČ: 28473531 REDAKCE: PhDr. Bronislav Sowa,CSc., Ing. Martin Kročil, Antonín Hálek GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Michael Ehrlich TEXTY: neoznačené materiály jsou redakční FOTO: archiv firem a autorů, redakce, Thinkstock TISK: Triangl, a.s. Praha EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 20328.
