PR O SPO L EČENSTVÍ PŘÍ ZNI VCŮ A P ŘÁTEL P ŘIN Á ŠÍ L U M IU S, SP OL . S R.O. – N EZ ÁV I S LÝ O B CH O D N Í K S E LE KT Ř I N O U A P LY N E M
SVĚT PLNÝ ENERGIE INFORMACE, ZPRAVODAJSTVÍ, ROZHOVORY A ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA PLNÉHO ENERGIE www.svetplnyenergie.cz |
[email protected] | tel: 800 33 11 67
podzim | 2012
Vystačíme v ČR s 822 mil. t hnědého uhlí do roku 2044?
Češi a Slováci úzce kooperují také v energetice.
ČR - moratorium na průzkum a těžbu břidlicového plynu?
STRANA 4-5
STRANA 6
STRANA 8
ANALÝZA
Dostaví Česká republika Temelín? Dlouhé období spekulací o osudu jaderné elektrárny Temelín (JETE) končí. Bude rozšířena o 2 nové bloky. Termín pro předložení konkrétních nabídek (stanovený na 2. července 2012) využily tři silné subjekty: americký Westinghouse, francouzská AREVA a česko-ruské Konsoricum MIR. Vítěz mezinárodního výběrového řízení bude znám do konce roku 2013. Vlastní dostavba Temelína by pak mohla začít nejpozději v roce 2017. Experti odhadují náklady v rozmezí 200-300 mld. Kč. JADERNÁ ENERGETIKA V ČR
❞
↑ Jaderná elektrárna Temelín by se měla do roku 2023 rozšířit o další 2 reaktory. Hodnota díla se bude podle odhadů odborníků pohybovat v rozmezí 200-300 mld. Kč. Takto si dokončenou investici představují v animaci technici z AREVY. Energetici a ekonomové nyní musí projít desítky tisíc stran textových návrhů, tabulek a grafů a vybrat optimální návrh. Ten třeba zabezpečit odpovídající věcnou, personální, organizační, legislativní i bankovní a pojišťovenskou agendou. Oficiálnímu vyhodnocení nabídek na dostavbu 2 bloků JETE však už teď předchází řada správních a organizačních kroků. Mj. šetření okolo závazného stanoviska MŽP ČR k procesu projednávání vlivu dostavby JETE na životní prostředí. K této problematice se postupně vyjadřuje řada institucí, sdružení i individuálních občanů. MŽP chce všechny názory a doporučení zpracovat do konce letošního října. Opomenuty nebudou ani připomínky ze sousedního Rakouska a Německa. Těch se sešlo okolo 22 000.
Současní kritici dostavby oponovali, že jim schází finální informace o konkrétním typu reaktoru, pro který se kabinet rozhodne. Chtěli informace k palivovému cyklu, predikce a přesné výpočty průběhu těžkých havárií atd. Samotný proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí podle ekologických aktivistů údajně předběhl proces přípravy projektu. Předsedkyně SÚJB Dana Drábová tuto kritiku odmítla.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění rozvoj jaderné energetiky podporují 2/3 obyvatel ČR. Nové bloky budou v provozu až 60 let. Měly by nahradit nejstarší uhelné elektrárny, které bude nevyhnutelné kvůli končící životnosti zanedlouho uzavřít. Zástupci Strany zelených upozornili, že ČR nové bloky za stovky miliard korun de facto nepotřebuje. Jen vloni jsme exportovali tolik proudu, kolik vyrobí už nynější 2 bloky JETE. Podporu si podle nich zaslouží
17 hodin vzrušené diskuze Mnohé o rozsahu i o odborné kvalitě jednotlivých připomínek napovědělo více než 17hodinové veřejné projednávání EIA ke stavbě citovaných 2 nových bloků na sklonku letošního června v Českých Budějovicích. Vedle domácích hostů se ho zúčastnili také zástupci rakouských a německých nevládních organizací, pozorovatelé z Polska i ze Slovenska. Jen pro připomenutí: původní investiční záměr z roku 1979 operoval na temelínské lokalitě se 4 reaktorovými bloky. V roce 1990 se však práce na III. a IV.bloku z rozhodnutí tehdejší vlády pozastavily. V červnu 2002 byl pak zahájen zkušební provoz I.bloku a v dubnu 2003 také II.bloku.
↑ Jaderná energetika již dnes zabezpečuje třetinu veškeré vyrobené energie v ČR. Jedna pětina produkce elektřiny v ČR pochází z Temelína. Nemálo času diskutující rovněž věnovali event. hrozbě nedostatku chladicí vody při extrémním suchu. Rezervoár Hněvkovické přehrady u elektrárny by podle nich problém sám nevyřešil. Jenže: mobilizovat by bylo možné i kapacitu vodní nádrže Lipno. A pokud by se vody nedostávalo ani tam, pak by se reaktor (logicky) odstavil.
spíše alternativní zdroje. Náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Pavel Šolc vysvětlil, že finální podíl AZE v ČR při optimistickém výhledu pokryje jen 20 % naší budoucí spotřeby. Vláda podle něj počítá se snižováním exportu elektřiny. Na druhé straně chce disponovat přebytkovou výkonovou bilancí i mírně přebytkovou výrobní bilanci.
Podle některých občanských sdružení (zejména Calla, Jihočeské matky, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí a organizace V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín) při probíhajících analýzách prý jak zpracovatel dokumentace, tak zpracovatel posudku ignorovali závěry zjišťovacího řízení. Mj. nereagovali na požadavek uvést konkrétní technický a technologický popis všech uvažovaných typů reaktorů a zhodnotit jejich vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Dostatečně prý nezhodnotili ani schopnost zařízení odolat různým vnějším ohrožením, jako je pád letadla, teroristický útok apod. Nebyl údajně doložen způsob bezpečné likvidace vyhořelého jaderného paliva atd. „Chceme, aby byly posouzeny reálné dopady plánované jaderné elektrárny na životní prostředí. Zatím se tak nestalo. I tento případ ukazuje, že jsou to zejména chyby úřadů, které interpretují zákony ve prospěch investorů,“ uvedl v tiskové zprávě Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Kraj souhlasí, ale… Co se týká krajské exekutivy, dostavbu 2 bloků už před tímto veřejným projednáváním podpořil jihočeský hejtman Jiří Zimola. Připomněl, že JETE není regionální, nýbrž celostátní projekt. Jeho realizace sebou přinese zvýšenou dopravní zátěž regionu. Kraj proto za svůj vstřícný postoj při stavebním řízení požaduje investice do místních komunikací. Konkrétně: urychlení dostavby dálnice D3, rychlostní silnice R4 a dokončení IV.železničního koridoru z metropole do Českých Budějovic. Jihočeský kraj trvá také na výstavbě 11 obchvatů obcí a na rozšíření místních komunikací, po nichž bude během výstavby jezdit na 800 nákladních a osobních aut a 80 autobusů denně. Ředitel JETE Miloš Štěpanovský odhaduje, že protesty odpůrců dostavby JETE budou s pokračující přípravou dostavby dalších dvou jaderných bloků vzrůstat. Management elektrárny s tím počítá a považuje to v demokratické společnosti za normální projev. Antijaderným aktivistům nabídli a nabízejí korektní diskuzi. S některými, zejména s českými subjekty, už započala. Dostavbu JETE podporuje a věří, že nebude mít zásadní vliv na životní prostředí. V Temelíně vyroste moderní a bezpečný projekt, jenž mj. zlepší úroveň života na jihu Čech a vytvoří řadu nových pracovních příležitostí.
❯ ENERGETICKÉ AKTUALITY: Kolik a jaké energie v ČR potřebujeme? V souvislosti s přípravou nové Státní energetické koncepce, s dostavbou III. a IV. bloku JE Temelín a s nutností postupně odstavovat technicky, technologicky a ekologicky zastarávající zdroje experti upřesňují reálné prognózy výroby a spotřeby elektrické energie a tepla v ČR. Po období nynější ekonomické recese očekávají opětovné zvýšení tuzemské poptávky po elektřině. Třebaže její cena poroste, predikce výroby a spotřeby do roku 2040 oscilují v rozmezí 25-30 %. Na prahu 5.dekády by měla ČR vyrábět cca 75-77 TWh elektřiny. Méně optimismu panuje okolo importu a spotřeby zemního plynu. Za horní mez jeho exploatace u nás lze považovat 13 mld. m3. A to i přes fakt, že zásoby dosavadní energetické surovinové „jedničky“ (uhlí) se budou postupně ztenčovat a cena uhlí na tuzemském trhu bude stoupat. U stávajících energetických zdrojů třeba komplexně posoudit možnosti jejich přechodu na jiná paliva, než budou definitivně odstaveny. Vrchol spotřeby zemního plynu při substituci uhlí se odhaduje v rozmezí let 2025-35.
Energetika a ekologie na summitu RIO+20 Na celosvětovém summitu o udržitelném rozvoji Rio+20 v brazilském Rio de Janeiro byly projednány klíčové otázky dalšího rozvoje, který bere v úvahu nejen ekonomické a sociální otázky, ale také rozvoj energetiky a zlepšení ochrany životního prostředí. Český ministr Tomáš Chalupa ve svém vystoupení zdůraznil nutnost přijímání konkrétních opatření, jako jsou kupř. investice do úspor energie. Zároveň se připojil ke kritice, kterou k závěrečné deklaraci vznesla EU: „Konkrétních sdělení v deklaraci není mnoho. Je však výsledkem křehkého kompromisu mezi různými pohledy.“ Výstupem konference je společná deklarace, která obsahuje všechny tematické oblasti, které EU považuje za podstatné pro rozvoj zelené ekonomiky (voda, energetika, zaměstnanost, zemědělství). Snaží se vytvořit základ pro Cíle udržitelného rozvoje, které budou snadno komunikovatelné a aplikovatelné pro všechny země. Proces jejich vytvoření má být koordinován s procesem hodnocení Rozvojových cílů tisíciletí. Dokument především vyzývá k racionalizaci neefektivních dotací fosilních paliv a k eliminaci škodlivých dotací vůbec. Byl také přijat Desetiletý rámec programů pro udržitelnou spotřebu a výrobu. Deklarace se zabývá i tím, že neefektivní Komise OSN pro udržitelný rozvoj bude nahrazena politickým fórem na vysoké úrovni, jehož podoba bude definována mezivládním procesem.
STRANA 1
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
VÝZKUM A VÝVOJ
Energetické inovace Energetika jako internet „V Německu se propojí 40 miliónů domácností, 40 miliónů automobilů a 2 milióny podniků v jednu inteligentní energetickou síť producentů, skladníků a spotřebitelů. Před touto výzvou, která znamená vznik mnohamiliardového trhu, však stojí celý svět,“ popisuje situaci šéf Spolkového svazu pro informační ekonomiku, telekomunikace a média (BITKOM) August-Wilhelm Scheer.
pro posílení kapacity lithium-iontových baterií. Vyzkoušel uhlíková nanovlákna. Velký krok k vytvoření výkonnější, trvanlivější a odolnější Li-ion baterie pro aplikace v konstrukcích elektromobilů, nebo ve velkokapacitních úložných zařízeních představovala substituce grafitové anody za křemíkovou. Grafitové elektrody se ocitly na hranici svých možností, zatímco křemík vykazuje vysokou kapacitu absorbovat lithium. Přitom platí přímá úměra: čím více lithia je uloženo na anodě, tím
↑ Budoucí tzv. smart energetika vytvoří základní předpoklady pro rozvoj elektromobility. Ostravští přepravci na tuto dobu nehodlají čekat nečinně a již dnes testují první elektrobusy. Mezinárodní soutěž na tomto poli podle něj už začala. Americká vláda investuje 4 mld. USD do rozvoje a standardizace inteligentních sítí. Miliardové částky uvolnila rovněž Čína. Evropa (včetně Německa) zatím zůstává pozadu. Aby se věci pohnuly, je třeba, aby se jednotlivá hospodářská odvětví otevřela navzájem. Inteligentní síť sama nedokáže nic. „Poskytuje algoritmy, analýzy, modelové a vizualizační nástroje schopné vyhodnocovat a předpovídat formy spotřeby a zatížení sítí. Inteligentní síť však musí vědět, kdo, kdy, kde a kolik proudu vyrábí, nebo poptává. To všechno pak poslouží tomu, aby se elektřina co nejefektivnější cestou dostala ve správný čas od producenta A ke spotřebiteli B.“ V ideálním případě podle Scheera poběží nabíjecí stanice pro elektromobily, nebo pračky na elektřinu kupř. ze sousedových fotovoltaických panelů. Inteligentní energetickou síť lze vybudovat jen v těsné spolupráci energetického, informačního, telekomunikačního a elektrotechnického průmyslu a dodavatelů investičních celků. Současné zárodky inteligentní energetické sítě fungují v malém rozsahu dobře a poskytují značné úspory zdrojů i výdajů odběratelů. Poněkud komplikovanější už bývá její spuštění ve větším regionu: v kraji, v zemi, nebo dokonce na celém kontinentě. Decentralizovaná energetika se navíc příliš nesnáší s koncentrovanou moderní průmyslovou výrobou. Nevyřešena zatím zůstává (vedle financování výstavby propojovacích tras) především otázka skladování elektřiny. Až budoucnost ukáže, zda skutečné zásobárny přinese celosvětový nástup elektromobilů, event. zda současné přečerpávací vodní elektrárny dostanou posilu v podobě dosud neznámých technologií.
Nanovlákna inovují baterie Výzkumný tým z Pacific Northwest National Laboratory objevil novou metodu
STRANA 2
Brusel žádá podzemní úložiště V členských zemích EU27 je v současnosti 143 jaderných reaktorů. Vedle obřího kvanta energie každoročně vyprodukují cca 50 000 m3 tzv. jaderného odpadu. Přibližně 15 % z tohoto objemu představují vysoce radioaktivní materiály. Evropská jaderná energetika zatím deponuje vyhořelé palivo ve specializovaných pozemních objektech. To Brusel žádá napříště ukládat výlučně v podzemí. Do roku 2015 musí jednotlivé země připravit vlastní koncepci pro operace s tzv. jaderným odpadem a mj. je doplnit termíny pro výstavbu a zprovoznění budoucích úložišť. Podle komisaře Günthera Oett ingera Evropská komise upřednostní hlubinná úložiště. Státy by je měly vybudovat v příštích 30-40 letech v žulovém podloží, v hloubkách do 700 m pod povrchem. Záměr některých států vyvážet vyprodukovaný jaderný odpad (zvláště mimo teritorium EU27) je vyloučen. Brusel se však nebude stavět proti agregačním projektům, kdy několik zemí EU27 sloučí své kapacity a investice, aby vybudovaly a provozovaly společné hlubinné úložiště. Kritici programu deponace a likvidace jaderného odpadu namítají, že se o žádný jaderný odpad nejedná. Naopak jsou přesvědčeni, že v budoucnu (po nástupu reaktorů IV.generace) bude možné jeho nemalou část opětovně využít.
↑ ČR pokračuje ve výstavbě a exploataci jaderných elektráren. Aby tento proces zvládla v plném rozsahu od projekce nových jaderných zařízení, přes jejich montáž a provoz, až po bezpečnou likvidaci jaderných bloků musí již nyní zintenzívnit přípravu nové generace jaderných odborníků. plánu pro obchodování s emisemi předběžně počítá s bioplynovými stanicemi o celkovém výkonu 2,7 mil. MWh. Experti považují za optimální, aby u nás do roku 2020 fungovalo až 1 000 bioplynových stanic s celkovým výkonem 7,7 mil. MWh. Na rozdíl od fotovoltaických, či větrných elektráren nejde o opuštěné oplocené
↑ Bude u nás do roku 2020 fungovat cca 1 000 bioplynových stanic s celkovým výkonem 7,7 mil. MWh? ← Odborníci jsou zajedno: cesta k novým generacím baterií a k posílení kapacity současných lithium-iontových modelů vede přes uhlíková nanovlákna. déle zůstane baterie nabitá. V porovnání s grafitovou anodou vykazuje křemíková anoda až 10násobnou kapacitu. Jenže: po nabití zvětší svůj objem až na trojnásobek původní velikosti. Opakující se cykly stálého nabíjení a vybíjení je zanedlouho vyřadí z provozu. Vědci proto začali analyzovat nanomateriály, jejichž struktura není náchylná k poškození opakujícími se cykly nabíjení a vybíjení. Nyní své výsledky publikovali v časopise Nano Letters. Testované elektrody z uhlíkových nanovláken obalili tenkou vrstvou křemíku. Materiál udržoval velmi dobrou kapacitu zhruba 1000 mAh.g-1 i po 100 nabíjecích cyklech. Srovnatelná kapacita byla 5 - 10krát vyšší než u klasických elektrod lithium-iontových baterií. Přítomnost uhlíkových nanovláken urychlila toky lithiových iontů do křemíku, a to až 60krát v porovnání se samotným křemíkem. Určité zklamání se dostavilo při sledování struktury pod transmisním elektronovým mikroskopem. Po nabití a vybití vědci zaregistrovali změny povrchu a výskyt defektů, které se časem nahromadily. Při poměru 15:4 Li:Si zaznamenali rovněž náhlou krystalizaci materiálu. Nyní se pokusí vazbu mezi uhlíkovými nanovlákny a křemíkem optimalizovat a zároveň zlepšit výkon a životnost elektrod.
ní stanice zemědělského typu se v současnosti pohybují okolo 100 000 Kč na 1 kW výkonu. Budovatelé bioplynových stanic požadují vytvořit promyšlený systém jejich podpory. Argumentují, že to mj. umožní dosáhnout 13procentního podílu alternativních zdrojů energie na konečné spotřebě do roku 2020. Dalším důvodem je podle nich omezování závislosti ČR na dovozu energetických komodit a snižování průmyslového znečištění. Subvence si podle nich zaslouží také samostatná produkce tepla, bez nutnosti vyrábět zároveň elektřinu v kogeneračních jednotkách. „Výroba bioplynu a tepla z biomasy napomáhá k lepší energetické soběstačnosti obcí, nemluvě o dalších výhodách, jako je pozitivní vliv na lokální zaměstnanost, nebo odstranění obtěžujícího zápachu odpadů z živočišné výroby, “ uvedl Tomáš Dvořáček, z Českého sdružení pro biomasu Biom CZ.
Studenti ČVUT postaví virtuální jadernou elektrárnu Představitelé akademického sdružení CENEN a společnosti Dassault Systemes představili ojedinělý projekt JE Cenelin. Studentům ČVUT umožní v rámci odborné výuky postavit s přispěním nejnovějších softwarových nástrojů virtuální jadernou elektrárnu. Hlavní partner projektu Dassault Systemes jim k tomu poskytne nejnovější software v hodnotě několika milionů korun a bezplatně proškolí účastníky projektu.
↑ 143 evropských jaderných reaktorů vygeneruje každoročně obří kvantum ekologické energie a také cca 50 000 m3 tzv. jaderného odpadu. Zatím jej jaderné elektrárny ukládají do projekčně i provozně sofistikovaných pozemních kontejnerů.
ČR na prahu bioplynového boomu? Podle Sdružení CZ BIOM v ČR je v současnosti v provozu přes 150 bioplynových stanic. MPO ČR do budoucna počítá s provozem maximálně 360 těchto zařízení. Podle odborníků i to je stále málo. Citovaných zařízení pro výrobu tepla a elektrické energie z alternativních zdrojů by mohlo v tuzemsku fungovat až třikrát více. MPO ČR v rámci Národního alokačního
areály se vzdálenou správou, ale o biotechnologická zařízení lépe navázaná na místní ekonomiku. Výroba energie na bázi produkce bioplynu umožňuje zemědělským podnikům trvale zpracovávat odpad z živočišné výroby i cíleně produkovanou biomasu a profitovat z prodeje elektrické energie a tepla. Největším problémem při výstavbě bioplynových stanic je financování projektů a jejich následné připojení k energetickým distribučním sítím. Náklady na vybudová-
Projekt poběží na softwarové platformě V6 a bude využívat řešení CATIA, ENOVIA, DELMIA, SIMULIA a 3DVIA. Bude rozdělen do několika části: na konsolidaci 3D modelů komponent, projektování samotné elektrárny, 4D simulaci výstavby nového zdroje, pevnostní výpočty, analýzy, systémový inženýring a optimalizaci návrhu. Se startem projektu se počítá od letošního podzimu. „Rádi bychom podpořili rozvoj české energetiky,“ uvedl v této souvislosti Tomáš Ivančík, manažer Dassault Systemes pro energetiku. „Vzbudili o ni větší zájem mezi mladými lidmi a pomohli vzdělávat budoucí generace jaderných energetiků v ČR. Pokud se nepodaří zastavit stávající trend, je reálné, že v dalších létech nebude v ČR dostatek absolventů pro omlazení stárnoucí generace energetiků.“
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
podzim | 2012
POLEMIKA
Emisní povolenky a česká energetika: potřebují se, nebo si protiřečí? Stav českého ovzduší, vod a půd se v poslední dekádě mírně zlepšuje. Kritiky současné fosilní energetiky a teplárenství toto tempo, ani aplikované technologie neuspokojují. Za obrovskou produkci skleníkových plynů jsou kritizováni rovněž energetici v dalších zemích EU27. EMISE V ČR
Bruselským lékem na emisní problémy se měly stát po Kjótském protokolu tzv. povolenky. Signatářské státy se zavázaly, že jen v I.etapě (v létech 2008-12) sníží objemy vypouštěných skleníkových plynů oproti roku 1990 o nejméně 5,2 %. ČR měla větší ambice: 8 %. Evropská komise nespoléhala na dobrou vůli viníků. Vytvořila nástroj k redukci emisí, a to v podobě tzv. emisních povolenek. Jednotlivým zemím (v závislosti na profilu jejich národní ekonomiky a jejich tzv. uhlíkové náročnosti) určuje, kolik skleníkových plynů smí konkrétní subjekty na jejich území vypustit do ovzduší. Členské státy svým znečišťovatelům ovzduší rozdělily 1.várku povolenek a na evropských energetických burzách se rozběhl specializovaný systém jejich nákupu a prodejů za tržní ceny. Na konci roku 2012 se platnost Kjótského protokolu završí. Nová (pro všechny země závazná) smlouva zatím chybí. Oč menší výsledky mohou vykázat politici, o to větší jsou bilance emisní zátěže planety. Pro objektivitu třeba uvést, že emise v EU27 a v USA klesají. V tzv. rozvíjejících se ekonomikách však permanentně rostou. „Kritizujete nás neprávem!“ odmítá znepokojivé statistiky rozvojový svět a poukazuje na fakt, že nejvíce emisí (kupř. CO2) momentálně připadá na USA (cca 18,5 t na každého obyvatele), zatímco v Číně to je „pouze“ 5,5 t. Pro úplnost: Evropané (s 8,5 t emisí oxidu uhličitého) stojí uprostřed tohoto sváru.
Na produkci a vypouštění skleníkových plynů do atmosféry se nepodílí výlučně jen energetika, teplárenství, nebo průmyslová výroba. Nemalou hřivnou k tomu přispívá rovněž silniční a letecká doprava. Paradoxní je, že zatímco emisní povolenky začínají hlavní znečišťovatele tlačit k odpovědnějšímu chování, na malé producenty skleníkových plynů zatím nijak dramaticky nedopadají.
se vypustí přibližně stejné množství dioxinů jako při spálení 10 t komunálního odpadu ve spalovně. Lokální zdroje na zemní plyn mají významně nižší emise než kamna na pevná paliva. Zdaleka však nejsou bezemisní. Z hlediska rozptylu znečišťujících látek a znečištění ovzduší je navíc obrovský rozdíl kupř. mezi 100metrovým komínem teplárny na kopci a 10metrovým komínem malého zdroje na dně údolí.
Promarněná příležitost k nápravě?
Možností, jak vymístit emise z centra měst, je přitom málo. Patří mezi ně soustavy dálkového zásobování teplem, tepelná čerpadla, elektrické vytápění a solární ohřev vody. „Zákon paradoxně upřednostňuje lokální zdroje, které nebudou muset plnit přísné emisní limity, ani platit poplatky za znečišťování ovzduší,“ nešetřil kritikou ředitel sekretariátu TS ČR M.Hájek. „Na občana, který pálí v kamnech holínky a své okolí zamořuje bojovými plyny, budou úřady i nadále krátké. Naproti tomu teplárna, která využívá nejlepší dostupné technologie pro vyčištění spalin, emise kontinuálně měří a vykazuje, zaplatí na poplatcích milióny.“
Teplárenské sdružení ČR je skeptické. Kritizovalo i některé momenty příprav tuzemského zákona o zlepšení ovzduší. Podle teplárenské asociace, nová legislativní norma i systém povolenek pominuly znečišťovatele ve sféře lokálního vytápění. Velká energetika a teplárenství jsou podle TS ČR po provedených opatřeních a utracených inovačních miliardách už jen menšinovým znečišťovatelem. Městské aglomerace, které mají největší problémy se znečištěným ovzduším, zamořují nejvíce emisemi prachu, NOx i polyaromatickými uhlovodíky doprava a lokální vytápění domácností. V případě malých a středních zdrojů se emise neměří. Pouze se vypočítávají z matematických modelů. Nebere se v potaz ani skutečné palivo používané v těchto zdrojích. Často jde o směs uhlí, dřeva znečištěného chemikáliemi a domovního odpadu. Přitom: spálením 1 kg odpadu v kamnech
Povolenky musí nastartovat sofistikovanější technologie ČR bude mít v letech 2013 – 2020 k dispozici zhruba 280 milionů povolenek pro prodej v aukcích. Podle ministra životního prostředí T.Chalupy: „Množství, které bude Česko v aukcích prodávat, bude lineárně narůstat na úkor povolenek přidělovaných bezúplatně: z 18 milionů v roce 2013 až na cca 50 milionů v roce 2020.“ Nakupovat dražené povolenky budou smět provozovatelé, banky, investiční společnosti a jejich zástupci (kupř. sdružení a svazy). Aktuální cena povolenky se pohybuje na historicky minimální úrovni: cca 7 eur. Její budoucí cenu je nyní těžké predikovat. Existuje mnoho faktorů, které na ni mají vliv a různými směry (realokace druhého období, hospodářská krize apod.). Ministerstvo životního prostředí rozpracovalo 3 scénáře, které předpovídají různou výši výnosů z aukcí: od 2,6 mld., přes 3,9 mld., až po 5,3 mld. eur. Jako nejreálnější scénář se jeví minimální, jenž operuje s výnosy ve výši 2,6 mld. eur. Vychází z aktuální ceny povolenky a zároveň předpokládá dopad ekonomického zpomalení i v následujících letech. Podle evropské směrnice 2003/87/ES musí být alespoň 50 % výnosů z aukcí povolenek využito na opatření související s ochranou klimatu. Evropská směrnice 2009/29/ES pak jasně definuje, jak mají členské státy použit minimálně 50 % výnosů z nových aukcí povolenek. Přednostně mají směřovat na konkrétní aktivity spojené se snižováním emisí skleníkových plynů a přizpůsobením se negativním dopadům změně klimatu.
↑ Ideální (bohužel zatím nereálný) stav z pohledu ekologů i lékařů: elektrárenské a teplárenské komíny bez emisí. Foto: Isifa
Z analýz Ministerstva životního prostředí vyplývá, že ČR by mohla z nových aukcí emisních povolenek ve II.etapě (léta 20132020) získat cca 140 mld. Kč (při uvažované ceně 20 EUR za jednu povolenku). Z toho by pak měla být polovina (tj. 70 mld. Kč) předisponována na projekty zaměřené
❞ Na produkci a vypouštění skleníkových plynů do atmosféry se nepodílí výlučně jen energetika, teplárenství, nebo průmyslová výroba. Nemalou hřivnou k tomu přispívá rovněž silniční a letecká doprava. na snižování emisí skleníkových plynů a obecně na ochranu životního prostředí. Podle ministra T.Chalupy pro MŽP bude prioritní podpora úspor a vyšší efektivity užití energie v sektoru obytných a veřejných budov. V této oblasti stále existuje vysoký potenciál. ČR bude muset navíc vyhovět novým požadavkům směrnice o energetické náročnosti budov. MŽP hodlá při přípravě nového programu, který by navázal na “Zelenou úsporám“, úzce spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj (spadá pod něj Program Panel) a rovněž se Svazem měst a obcí. I pro něj je toto téma prioritní. V rámci podpory úsporných opatření MŽP podpoří investice do zateplování soukromých i veřejných budov a na výrobu tepla z alternativních zdrojů energie. Podpora z výnosů z aukcí emisních povolenek by měla být oproti současnému stavu nastavena tak, aby se mohlo dotovat více projektů.
„Bič“ na velké i malé znečišťovatele? Nová norma je z hlediska ochrany životního prostředí zásadní. Sněmovna podle MŽP přijala klíčový a potřebný dokument, který vzešel z komplikovaných jednání a který v českém právním řádu zavede tolik potřebné kroky, jako jsou individuální přístup k velkým znečišťovatelům ovzduší, stejně jako povinné revize kotlů v domácnostech. Všechny nástroje bude možné uplatňovat podle resortních expertů individuálně a flexibilně s ohledem na kvalitu ovzduší v místě provozu zdrojů škodlivin. Důležitý je institut kompenzačních opatření. Pokud se zavede nový zdroj znečišťování, bude muset být vyřazen stávající zdroj. V neposlední řadě nový zákon sníží administrativní zátěž a optimalizuje legislativní povinnosti. Předloha klade důraz na individuální přístup ke zdrojům znečišťování ovzduší. Bude zohledňovat význam konkrétního zdroje a míru jeho působení na kvalitu ovzduší. Zdrojům, které kvalitu ovzduší ve svém okolí ovlivňují nejvíce, bude možné zpřísnit emisní limity, či stanovit technické požadavky na jejich provoz. Nový zákon stanovuje také minimální požadavky na emisní parametry spalovacích zdrojů o příkonu do 300 kW pro účely uváděných na trh v ČR. Emisní požadavky budou zaváděny ve dvou fázích: mírnější budou platit do konce roku 2013. Od roku 2014 se výrazně zpřísní.
Nově zákon také obsahuje nástroj ke snížení dopadů provozu motorových vozidel ve městech, tzv. nízkoemisní zóny. Toto dopravní opatření může být využito v centru sídel k omezení vjezdu automobilů zařazených do určitých emisních tříd. Pravomoc vymezit nízkoemisní zónu bude mít obec, která stanoví její rozsah i přísnost. Sněmovna také schválila návrh od roku 2016 zavést povinné pravidelné revize kotlů na tuhá paliva. Majitelé si budou muset nechat kotel zkontrolovat každé dva roky, jinak jim hrozí sankce. Díky novému zákonu se zefektivní i poplatková agenda.
❯ NÁZOR EXPERTA: Martin Kročil obchodní ředitel společnosti Lumius, spol. s r.o.
Trh s povolenkami se v Evropě dostal mírně řečeno do slepé uličky. Na jedné straně nutno ocenit snahu bruselských úředníků učinit vstřícný krok pro životní prostředí, na druhé nelze přehlédnout fakt, že vzhledem k přístupu zbytku světa emisní povolenky v konečném důsledku snižují konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Negativní dopad se naštěstí neprojevil tak silně, protože v letech 2007 – 2012 bylo na evropský trh vydáno povolenek příliš a trh s nimi se díky tomu víceméně zhroutil. Bruselští politikové si jsou této skutečnosti dobře vědomi a nechtějí stejnou chybu opakovat. Snížení počtu vydaných kusů ovšem logicky povede k jejich vyšší ceně a případní znečišťovatelé budou mít dvě možnosti: zaplatit vyšší cenu za povolenky, nebo investovat do modernizace vlastních provozů a snížit tak jejich ekologickou zátěž. V obou případech však zvýšené náklady jistě promítnou do cen svých finálních produktů. Ty tak ponesou náklady, které producenti ve zbytku světa zahrnovat do konečných cen nebudou. Najdou čeští i evropští zákazníci ve svých peněženkách ještě dost peněz a vlastní ochoty na to, aby evropským firmám tyto náklady uhradili a nepreferovali levnější mimoevropské zboží? Jistě, všichni máme na vybranou. Na starém kontinentu však (bohužel) již dlouho platí staré přísloví „Bližší košile než kabát“.
STRANA 3
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
ANALÝZA
Čím nahradíme energetickou a teplárenskou surovinu č. 1? Základní domácí fosilní energetická a teplárenská surovina je po desetiletí neměnná - hnědé uhlí. Jak ukázala poslední studie INERGIN, naše republika disponuje jeho zásobami před územními ekologickými limity (ÚEL) pro fungování všech efektivních provozů (tzn. mimo postupně odstavované elektrárny) a po zohlednění dalších korekcí ve spotřebě hnědého uhlí na následujících 26 let, do roku 2038 včetně. HNĚDÉ UHLÍ
v budoucnu. Jedná se pouze o ilustrativní scénář. Předpoklad zakonzervování spotřeby na úrovni roku 2011 není korektní. Scénář II.: Etalon pro budoucí těžbu na úrovni roku 2011, VČETNĚ započtení očekávaných korekcí na straně spotřeby v budoucnu. Jedná se o konzervativní scénář vývoje postavený na základě skutečností známých k začátku května 2012. Scénář III.: Etalon pro budoucí těžbu na úrovni roku 2011, VČETNĚ započtení očekávaných korekcí na straně spotřeby v budoucnu a VČETNĚ prolomení ÚEL na lomu Bílina s účinností od roku 2038. Jedná se o konzervativní scénář vývoje postavený na základě skutečností známých k začátku května 2012 s možností vytěžení relativně snadno dostupných zásob hnědého uhlí na lomu Bílina za ÚEL (zhruba 100 mil. t)
↑ K začátku roku 2012 ČR disponovala zásobami hnědého uhlí (neblokovanými ÚEL) ve výši přesahující 822 mil. t. Jeho těžba a zpracování však vytváří řadu organizačních, ekonomických i ekologických problémů. Přesto ostré diskuze okolo domácího uhlí, které vzplály počátkem 90.let a mj. vedly k rozhodnutí tehdejšího českého kabinetu vyhlásit v Podkrušnohoří tzv. územní ekologické limity (ÚEL) pro jeho těžbu, neutuchají. Řada podnikatelských subjektů nabízí jako náhradu za hnědé uhlí svou komoditu. Patrně nejhlasitěji tak činí dovozci a prodejci zemního plynu a různé ekologické iniciativy. Ty by uhlí rády substituovaly dotovanými a provozně nespolehlivými zdroji: od eoliky a soláru po bioplyn, či geotermální energii. Vraťme se však zpátky ke vzpomenuté studii. Pozornost si zaslouží mnohá zaznamenaná fakta a závěry: V případě zpřístupnění těžby za ÚEL na lomu Bílina (provozovatel Severočeské doly a.s.) lze podle INERGIN udržet fungování hnědouhelné energetiky ČR (po započtení očekávaných korekcí na straně spotřeby hnědého uhlí) až do roku 2044 včetně. Při výši těžby a spotřeby hnědého uhlí na úrovni roku 2011 nehrozí ani při absenci regulatorního rámce těžby negativní bilance „spotřeba vs. těžba“, tj. záporné saldo uhlí až do roku 2029. Prolomení ÚEL na lokalitě ČSA nepředstavuje aktuální problém, ani okamžité řešení problému nedostatku hnědého uhlí, s nímž budou po roce 2012 konfrontovány zejména nezávislé teplárny v ČR. I bez nich ČR disponuje dostatečným objemem zásob hnědého uhlí na více jak 30 let.
STRANA 4
Společnost Czech Coal a.s. pokrývá zhruba 73 % trhu s volným uhlím pro tuzemské teplárny. S odbytovou strategií „hnědé uhlí jako láhev vzácného koňaku ve sklepě“ a požadavkem na zhruba dvojnásobek ceny dnes obvyklé za 1 GJ hnědého uhlí se dostala do situace, kdy má na období po roce 2012 nakontrahovánu zatím jen menší část své produkce. Podíl hnědého uhlí na celkových nákladech na výrobu tepla činí při ceně 70 Kč/GJ (= zhruba požadavek společnosti Czech Coal a.s.) více jak 45 %. Přistoupení na požadovaný cenový mechanismus společnosti Czech Coal a.s. by znamenalo extrémní eskalaci průměrné ceny tepla z hnědého uhlí do pásma 700 -780 Kč/GJ tepla (dnes přibližně 490 Kč/GJ) a následně rozpad systémů centrálního zásobování teplem v ČR. Teplárny přitom napájejí cca 38 % všech tuzemských domácností. Experti zdůrazňují, že uvedené časové horizonty bude možné naplnit pouze při zavedení aktivní regulace tuzemského trhu s tzv. volným hnědým uhlím.
množství uhlí pro systémy zásobování teplem v ČR bez prolomení ÚEL. Životnost zásob hnědého uhlí se tenčí. Vloni vzrostl vytěžený objem hnědého uhlí v ČR meziročně o více než 3 mil. t uhlí (zhruba o 7 %). V rámci skupiny tuzemských těžebních společností byl příspěvek k této meziroční změně nekonzistentní. Konkrétně: Mezi roky 2010 a 2011 Czech Coal a.s. zvýšil roční produkci o +5 % (+ 0,61 mil. t).
Specialisté analyzovali několik variant dalšího vývoje těžby a využití hnědého uhlí v ČR. Vycházeli přitom z bazálních dat roku 2011. K začátku roku 2012 disponovala ČR zásobami hnědého uhlí (neblokovanými ÚEL) na úrovni více než 822 mil. t. Jejich využitelnost byla posuzována optikou tří odlišných scénářů. Scénář I.:
Severočeské doly a.s. o +16 % (resp. +3,51 mil. t). Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. naopak zaznamenala propad roční produkce o 12 % (-0,97 mil. t).
Etalon pro budoucí těžbu na úrovni roku 2011, tj. BEZ započtení očekávaných korekcí na straně spotřeby hnědého uhlí
Tabulka 1 - Těžba a zásoby hnědého uhlí (mil. t/rok)
Czech Coal
Severočeské doly
Vláda si problém uvědomuje, ale… Doposud nejvýznamnější krok ve snaze o zajištění reálné a spolehlivé dodávky hnědého uhlí byl učiněn usnesením Vlády ČR č. 702 ze dne 21. září 2011. Kabinet uložil ministrovi MPO (ve spolupráci s ministrem MŽP, místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní Rady vlády) navrhnout do konce roku řešení k zajištění dostatečného
Jak postupovat dále?
Lokalita
Těžba v roce 2010 mil. t
Těžba v roce 2011 mil. t*
Zásoby hnědého uhlí k 1. 1. 2012
Vršany
8,81
9,09
287,10
ČSA
4,63
4,96
27,71***
Celkem
13,44
14,05
314,81
Bílina
9,34
10,06
176,60 ***
Tušimice
12,29
15,08
219,63
Celkem
21,63
25,14
396,23
Jiří**
8,42
7,45
111,13
Celkem
8,42
7,45
111,13
43,48
46,64
822,17
Sokolovská uhelná
Celkem Poznámka:
* Odhad INERGIN na základě dostupných informací. Těžba po jednotlivých dolech je přibližná. ** Z důvodu vnitřní výsypky na lokalitě Jiří ukončil lom Družba svoji činnost dne 31. srpna 2011. Uhlí před ÚEL ležící na území zaniklého lomu Družba bude odtěženo ze strany lomu Jiří. *** Disponibilní uhlí před územními ekologickými limity. Zdroj: výroční a tiskové zprávy jednotlivých společností, MPO, dopočet INERGIN
V médiích často zmiňovaná disponibilita hnědého uhlí před ÚEL na úrovni následujících 18 let je zavádějící. Nebere v potaz očekávaný vývoj požadavků českých energetických utilit. Zásoby hnědého uhlí podle kalkulací INERGIN vystačí ČR na následujících 26 let. Při prolomení ÚEL na lomu Bílina až na 32 let. Posunutí hranice těžby na lomu Bílina by přitom nebylo spojeno téměř s žádnými významnějšími environmentálními a majetkovými překážkami. Souvisejícím předpokladem je zde proto umožnění zalimitní těžby hnědého uhlí na lomu Bílina od roku 2039, tj. od doby, kdy by ČR vyčerpala své disponibilní zásoby suroviny. Jednou ze základních podmínek ale je, že všichni poptávající na trhu s hnědým uhlím budou schopni nakoupit uhlí v požadovaném množství, kvalitě a za akceptovatelných cenových podmínek. Splnění této podmínky je však v současné době nejisté vzhledem k minulé, současné a avizované obchodní strategii společnosti Czech Coal. Její představitel odpověděl na otázku, jak dlouho je jeho firma schopna těžit pouhých 20 % své roční produkce hnědého uhlí, takto: „Prostě bychom si počkali, až budeme mít svou vlastní elektrárnu, a v ní bychom spalovali vlastní uhlí… Bez zisku vydržíme i 10 let.“ (Jan Dienstl, spoluvlastník Czech Coal, v rozhovoru pro HN, 22.3.2011) Pochopení problematiky sporů o dodávky hnědého uhlí a odběratelsko-dodavatelských vazeb, resp. situace na tuzemském hnědouhelném trhu, se proto neobejde bez analýzy disponibility tzv. volného uhlí. Nelze nahlížet identicky na subjekt, který provozuje hnědouhelný/é energetický/é zdroj/e, či zpracovatelský závod na hnědé uhlí a zároveň provozuje těžební činnost a kupř. teplárnu, která je odkázána na svého dodavatele při obstarání paliva pro vlastní provoz.
podzim | 2012
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
❞ Většině teplárenských zdrojů vyprší do konce tohoto roku kontrakty na dlouhodobé dodávky hnědého uhlí. Nové se jim nedaří uzavírat, jelikož přistoupení na cenu požadovanou společností Czech Coal, dominantním subjektem na trhu s volným uhlím, by pro ně bylo ekonomicky nevýhodné.
↑ Odborníci se shodují, že cena hnědého i černého uhlí bude v příštích 2 dekádách dynamicky růst. Zatím se liší v názoru, čím se velkovýrobcům energie a tepla podaří je ekonomicky i ekologicky akceptovatelně nahradit.
Řešení: trh s volným uhlím? Trh s uhlím, které je reálně k dispozici po uspokojení palivových požadavků skupiny pro odběratele mimo skupinu představuje další rozměr problematiky. Tuto metodiku používá standardně Evropská komise k hodnocení tržního podílu. Primárně (pokud to je možné vzhledem k těžební kapacitě a uzavřeným kontraktům s odběrateli) těžební společnosti zajistí své palivové potřeby pro vlastní zdroje a jiné zušlechťovací procesy. Zbytek uhlí směřují na volný trh s hnědým uhlím. Tato úprava je klíčová. Umožní stanovit, jaké množství uhlí je určeno k zajištění dodávek paliva pro zbylé energetické entity, které neprovozují současně těžbu hnědého uhlí. Je zřejmé, že výchozí pozice (a zejména závislost na dodavateli paliva) je diametrálně odlišná.
Jak se vyvíjí situace na trhu s volným uhlím? Většině teplárenských zdrojů vyprší do konce tohoto roku kontrakty na dlouhodobé dodávky hnědého uhlí. Nové se jim nedaří uzavírat, jelikož přistoupení na cenu požadovanou společností Czech Coal, dominantním subjektem na trhu s volným uhlím, by pro ně bylo ekonomicky nevýhodné. Platí to i pro velké producenty elektřiny a tepla v ČR, včetně ČEZ. Tomu vyprší kontrakt na dodávky hnědého uhlí do Elektrárny Počerady (zhruba 6,2 mil. t ročně) se společností Czech Coal už na konci roku 2012. Přistoupení na cenovou strategii společnosti Czech Coal, která požaduje uzavření kontraktů na uhlí do Elektrárny Počera-
dy na úrovni zhruba dvojnásobku současné obvyklé ceny hnědého uhlí, je pro firmu těžko stravitelné sousto. Tato cena je přitom značně volatilní, jelikož společnost Czech Coal navázala cenový mechanismus na světový trh s černým uhlím. Nyní by se cena za GJ hnědého uhlí dodaného v roce 2013 pohybovala na více než 70 Kč/GJ, bez dopravy. Závěry jejich vzájemného sporu o dodávky hnědého uhlí budou mít nutně přesah do celé tuzemské energetiky. Pokud by se Czech Coal podařilo prosadit skokové zvýšení ceny hnědého uhlí, hrozí „cenová nákaza“ tuzemského hnědouhelného trhu. Jinými slovy: vytvořil by se nový cenově deformovaný etalon pro ostatní těžařské společnosti v ČR a tendence etablovat zhruba dvojnásobné zdražení hnědého uhlí jako „tržní“ úroveň ceny. Na období po roce 2012 byl nedávno uzavřen kontrakt na dodávky HU mezi Plzeňskou teplárenskou a.s. a Sokolovskou uhelnou (společná nabídka s Carbounion Bohemia, spol. s r.o.) a mezi Plzeňskou energetikou a.s. a Sokolovskou uhelnou. V prvním případě jde o 500 tis. t ročně za 40 Kč/GJ (bez dopravy) na 10 let, ve druhém o střednědobý kontrakt na zhruba poloviční objem za podobnou cenu. Cena 40 Kč za GJ hnědého uhlí bez dopravy tak představuje úroveň ceny, které lze v ČR v současné době dosáhnout. Aktuálně probíhají jednání energetické „tripartity“, tj. státu zastoupeného MPO, Czech Coal a ČEZ. Ministr Martin Kuba naznačil, že pozice MPO bude rolí moderátora. Nicméně dodal, že existují především v Horním zákoně nástroje umožňující do sporu aktivně zasáhnout.
Podíly na trhu a těžbě hnědého uhlí v roce 2011
Czech Coal
Čistý „volný trh“
ČEZ Sokolovská uhelná Volný trh
Těžba
0%
Zdroj: INERGIN
20 %
Společnost Czech Coal oficiálně avizovala záměr arbitrárně snížit těžbu na lokalitě ČSA po roce 2012 zhruba na polovinu, pokud nedojde k prolomení limitů na lomu ČSA. Od roku 2013 proto bude na trhu s volným uhlím o 2,5 mil. t hnědého uhlí méně. Negativní bilance hnědého uhlí se ovšem nemusí objevit po celou dobu životnosti tuzemských zásob hnědého uhlí, pokud
40 %
60 %
80 %
bude objem volného uhlí korigován v souladu s předpokládaným poptávaným množstvím. Je patrné, že aktuálním problémem determinujícím spor o dodávky hnědého uhlí po roce 2012 není fyzická disponibilita, či platnost ÚEL (822 mil. t. zásob hnědého uhlí před ÚEL k 1.1.2012), nýbrž ambiciózní cenové požadavky dominantního subjektu na trhu s volným uhlím, společnosti Czech Coal. Více ukáže reálný vývoj na trhu.
100 %
Český energetický i průmyslový management v posledním období opakovaně upozorňuje na nebezpečí radikálního růstu cen uhlí a dalších energetických surovin. Tento proces má nejenom bezprostřední cenové dopady na růst cen energie a tepla, ale i na cenovou hladinu průmyslové produkce. Ta se pak stává obchodně méně zajímavou a konkurenceschopnost českých firem na mezinárodních odbytištích logicky padá.
PARTNERSTVÍ, INOVACE A SPOLEHLIVOST PŘI OBCHODOVÁNÍ S ELEKTŘINOU A PLYNEM. Naše společnost působí na českém energetickém trhu již deset let. Při našem
Tabulka 2 - Životnost zásob hnědého uhlí v ČR Lokalita
Životnost do (včetně): scénář 1
Vršany
2042
ČSA
2020
Celkem
2033
Bílina
2028
Tušimice
2025
Celkem
2026
Jiří
2026
Celkem
2026
zaměření na firemní zákazníky a veřejný sektor jsme za tu dobu navázali mnoho
Životnost do (včetně): scénář 2
zajímavých vztahů a partnerství. Potvrdilo se, že se vyplácí držet slovo, být spolehlivý
Životnost do (včetně): scénář 3
a ke všemu přistupovat nejlépe, jak umíme. Pracovali jsme těch deset let s nadšením, neustále se nás drží chuť dále poznávat svět plný energie, přinášet inovace a nové myšlenky.
Czech Coal
Severočeské doly
Sokolovská uhelná Celkem
2028
Děkujeme především všem našim klientům za důvěru a těšíme se na naši další vzájemnou spolupráci.
2038
2044 Vyzkoušejte si nás, objednejte si naši návštěvu. Třicet minut věnovaných úvodní schůzce je investice, která se Vám určitě vyplatí. +420 558 638 780
[email protected]
Zdroj: kalkulace INERGIN
STRANA 5
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
SLOVENSKO
Česi a Slováci v spoločnom jadrovom rytme Česká a Slovenská republika úzko kooperujú v mnohých odboroch a odvetviach. Okrem iného aj v energetike. Naposledy sa to potvrdilo na dvojdennom zasadaní Európskeho jadrového fóra v Bratislave za účasti predsedov vlád oboch krajín Petra Nečasa a Róberta Fica. JADROVÁ ENERGETIKA
Debata prítomných odborníkov sa nekoncentrovala len na dostavbu nových blokov v jadrových elektrárňach Temelín a Mochovce. České firmy by rady pomohli i pri realizácii nového projektu v Jaslovských Bohuniciach. Obaja premiéri vo vystúpeniach potvrdili odhodlanie svojich štátov pokračovať v rozvoji vlastných jadrových energetických komplexov, bez ohľadu na skeptický postoj niektorých susedov k ďalším perspektívam jadrovej energetiky v Európe. Predseda slovenskej vlády R. Fico pripomenul, že Česká a Slovenská republika už v tomto smere dospeli k dohode o výstavbe novej jadrovej elektrárne v spomínaných Jaslovských Bohuniciach, a že české a slovenské strojárenské a montážne firmy odviedli obrovský kus práce v Mochovciach. Jednoznačne ocenil vysokú bezpeč-
nosť konštrukcie i prevádzky jadrových energetických zariadení na Slovensku. Problematika vzájomnej kooperácie v energetike (a to aj v jej technicky najsofistikovanejšej sfére - v jadre) a nespochybniteľnosť bezpečnosti prevádzkovaných jadrových zariadení dominovala aj vystúpeniu českého predsedu vlády P. Nečasa. Zdôraznil, že ČR vníma energetickú bezpečnosť EÚ27 na neutrálnej báze. Plne rešpektuje právo každého členského štátu v otázkach ich optimálneho výberu energetických zdrojov. Podľa P. Nečasa sa z energetiky nesmie stať ideologická otázka. Pri porovnaní aktuálnych produkčných bilancií Českej a Slovenskej republiky treba konštatovať, že Slovensko v podiele jadra na celkovom energetickom mixe už ČR predstihlo. Dnes generujeme na báze jadra viac než polovicu elektrickej energie.
Ilustrace: Milan Kounovský
Nový energetický zákon – schválený Aj Slovenská republika postupne implementuje do štátnej legislatívy normy a smernice Bruselu pre liberalizáciu trhu s elektrinou a plynom, posilnenie kompetencií a nezávislosti regulačných orgánov a pre prehĺbenie práv zákazníkov. NÁRODNÁ RADA SR
Naposledy sa to preukázalo pri rozprave k takzvanému III. energetickému balíčku, respektíve pri prijímaní nového energetického zákona. Poslanci Národnej rady SR ho definitívne schválili v polovici tohtoročných prázdnin. V mnohých aspektoch pripomína novú českú normu z minulého roku. Okrem iného výrazne posilňuje práva odberateľov elektrického prúdu a plynu. Budú sa tak môcť ľahšie a rýchlejšie rozhodnúť pre zmenu dodávateľov oboch médií a po tomto
kroku dostať (zdarma a najneskôr do 6 týždňov po prechode) príslušné vyúčtovanie.
↑ ČR a SR úzko kooperujú aj vo sfére energetiky a teplárenstva. České firmy napríklad výrazne pomáhajú pri dostavbe posledných blokov JE Mochovce.
Zaujímavý inštitút predstavuje povinnosť zabezpečiť v súlade s novou legislatívou každému odberateľovi elektriny a plynu (bez ohľadu na to, či ide o veľký priemyselný podnik, nevýrobnú inštitúciu alebo o malú domácnosť) právo využívať takzvanú univerzálnu službu. Podľa príslušného rezortu to znamená „právo na dodávku elektriny na vlastnom území, v stanovenej
kvalite, za primerané, transparentné, porovnateľné a nediskriminačné ceny.“ Veľkú pozornosť venovali naši zákonodarcovia aj problematike oddelenia výrobných, distribučných a dodávateľských aktivít podnikateľských subjektov od chodu prenosovej sústavy a prepravných sietí. Táto separácia prebehne v praxi prostredníctvom modelu úplného oddelenia vlastníctva. Analogicky sa bude postupovať aj v prípade spracovania a dodávok plynu.
Poslanci zadali kabinetu úlohu zvážiť do 1. decembra 2012 návrhy na eventuálne rozšírenie škály modelov. Do úvahy pripadá riešenie v podobe nezávislého prevádzkovateľa siete a zriadenie nezávislého prevádzkovateľa prepravnej sústavy. Diskusii o novej podobe energetického zákona predchádzalo pomerne dlhé obdobie intenzívneho štúdia bruselských dokumentov a skúseností iných členských krajín EÚ27 s ich plnením v praxi, okrem iného aj v ČR.
❯ LUMIUS MÁ ZÁUJEM O SLOVENSKÝCH ZÁKAZNÍKOV Český LUMIUS, spol. s r.o., sa snaží uplatniť aj na slovenskom trhu. Na otázky SPE odpovedá riaditeľ spoločnosti Ing. Miloň Vojnar: TRH
LUMIUS patrí k najvýznamnejším energetickým a plynárenským podnikateľským subjektom v ČR i SR. S akou bilanciou ste uzavreli I. polrok 2012?
najmenších spotrebiteľov energie a na sprehľadnenie energetického trhu.“ Naši energetickí experti priznávajú, že pri jeho príprave dôkladne analyzovali nielen príslušné európske normy a smernice Európskej komisie a Európskeho parlamentu, ale aj skúsenosti svojich susedov, Čechov nevynímajúc. Reflektujete vo svojej práci nejaké výraznejšie rozdiely medzi minuloročným energetickým zákonom v ČR a súčasnou slovenskou normou? Čo podľa Vášho názoru ešte treba v oboch zákonoch dopracovať?
„V tomto roku sa nám podarilo stabilizovať našu spoločnosť procesne i personálne, a tým zvýšiť jej efektivitu. Výsledky za I. polovicu roku 2012 naznačujú, že sa projekt podaril a výsledky sú viac než uspokojivé. Objem dodávok v prípade oboch komodít totiž napĺňa naše predpoklady. To potvrdzuje i dosiahnutý obrat vo výške takmer 36 mil. EUR.“ LUMIUS rozvíja svoje podnikateľské aktivity aj u nás, na Slovensku. Ako hodnotíte nový energetický zákon?
STRANA 6
„Nový energetický zákon, ktorý je platný od 1. 9. 2012, implementuje do slovenskej legislatívy III. energetický balíček EÚ. Primárne je teda zameraný na ochranu
„Z môjho pohľadu by bolo treba dôslednejšie rozdelenie vertikálne integrovaných spoločností v oboch krajinách. Slovensko
má veľké rezervy vo fungovaní operátora trhu (zúčtovanie odchýlok, odovzdávanie dát medzi účastníkmi trhu, …).“ Bola zlepšujúca sa právna a podnikateľská situácia u nás, na Slovensku, tým príslovečným uholným kameňom, ktorý v zámeroch vedenia LUMIUSu uprednostnil slovenský trh pred poľským, maďarským, či chorvátskym? „Čiastočne áno. Každopádne hlavným dôvodom bol fungujúci energetický trh v oblasti dodávok elektrickej energie a plynu konečným zákazníkom bez výrazných politických vplyvov a uprednostňovania monopolov.“ Ako ukázala nedávna „zimná vojna“
ruských a ukrajinských firiem o tranzit zemného plynu z Ruska do západnej Európy, naše firmy a individuálni odberatelia sa nakrátko ocitli v zložitej situácii. Tú sa podarilo riešiť s aktívnym prispením českej strany. Bude sa LUMIUS podieľať na projektoch slovenských firiem a inštitúcií, ktoré by mali zabrániť opakovaniu problémov v zásobovaní slovenského trhu s plynom v budúcnosti? „V súčasnosti by sa problém nemal opakovať. Prijalo sa niekoľko opatrení, ako sú reverzný tok z ČR, zväčšenie objemu podzemných zásobníkov, diverzifikácia zdrojov, výstavba náhradných tranzitných trás z Ruska, vďaka ktorým by sa malo podobným stavom predísť.“
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
podzim | 2012
BESEDA
HELLA inovuje svou energetickou politiku Hella Autotechnik Nova, s.r.o., v Mohelnici - dceřiný závod globálního koncernu na výrobu osvětlovací techniky pro automobilový průmysl HELLA. V ČR operuje od roku 1994 a momentálně zaměstnává 1960 pracovníků; z toho 320 v místním vývoji a 1 500 ve vysoce automatizované výrobě. Jen vloni mohelničtí vyrobili na 4,5 mil.kusů světlometů různé konstrukce a provedení v hodnotě 6,25 mld.Kč. MANAGEMENT
↑ V 90. letech byly na trh uvedeny xenonové a bi-xenonové světlomety. Kolem roku 2003 se objevila I.generace adaptivních světlometů vybavených natáčecími bi-xenony (AFS). Pozvání k besedě o energetickém zabezpečení zdejší high-tech produkce a o problematice energetiky v hostitelské zemi přijali výrobní ředitel firmy ing. Miroslav BUREŠ (MB) a vedoucí nákupu MRO ing. Jan MACHARA (JM). MB: Naše firma vyrábí moderní, úspornou a přitom výkonnou osvětlovací techniku pro přední automobilové giganty světa. Jedná se o inženýrsky sofistikované produkty. Základní standardizované segmenty nám dodává mateřská firma. Přesto při vývoji, konstrukci, výrobě a testování nových výrobků aktivně využíváme um zdejších lidí i některé surovinové a energetické zdroje. Kooperujeme s padesátkou tuzemských firem, ponejvíce z českomoravského pomezí. Snažíme se myslet a jednat nejenom ekonomicky a technicky, ale i ekologicky. JM: Dodavatelem elektřiny pro naše mohelnické výrobní a logistické provozy je poslední 3 roky firma LUMIUS. Dostáváme nabídky od řady prodejců energie. Tato společnost nás však přesvědčila nejenom cenovou strukturou, ale i kvalitou a spolehlivostí svých služeb. Kdybych ji měl charakterizovat jednou větou: je to megadynamická firma s nadstandardním servisem.
❞ Mezi přední odběratele Hella Autotechnik Nova, s.r.o. patří vedle domácí Škody také VW, AUDI, VOLVO, Mercedes Benz, Renault, Ford, BMW, DAF a řada dalších renomovaných automobilek po celém světě. Kromě světlometů (na něž připadá cca 95 % celkového objemu zdejší produkce) mohelničtí na vysoké technické a technologické úrovni zvládají rovněž výrobu mlhovek, blinkrů, přidaných světel a další techniky.
Stačí se jen ohlednout za uplynulou dekádou a jak v ní dopadla poslední SEK. Pokud bude přijata nová koncepce, bude platit do nových voleb a jejich vítěz ji opět zatratí, resp. započne s přípravou nové normy? My, lidé z praxe, aktuálně potřebujeme něco jiného. Pokud to vláda myslí s posilováním konkurenčních schopností českého průmyslu a s podporou jeho exportu na zahraniční trhy vážně, pak by ze všeho nejdříve měla učinit přítrž drastickému růstu nákladů za suroviny a energie. Nelze donekonečna tolerovat zisky úzkému okruhu těžařů a prodejců a jejich opakovanými sobeckými podnikatelskými přístupy ohrožovat celou zákaznickou produkční a občanskou bázi.
…a pokud to vláda neučiní? MB: Pak se nesmí divit, že bude vzrůstat počet krachujících firem v této zemi i lidí
Proč nevyužíváte také její služby v komoditě plyn? JM: Velmi detailně studujeme její nabídku pro příští rok. Zatím mohu říci jen tolik, že se pro náš nový projekt jeví velmi slibně. MB: Abychom to osvětlili blíže: ceny energetických vstupů (a to nejenom elektřiny) stoupají. Management naší společnosti rozhodl, že je zčásti ušetříme tím, když si vybudujeme a začneme používat vlastní trigenerační jednotku na zemní plyn. Naše provozy potřebují nejenom elektřinu pro chod výrobní a testovací techniky, ale i teplo pro vytápění v zimě a v létě chlad pro klimatizaci hal. Zahájili jsme předběžná jednání s třebíčskou firmu TEDOM a do startu trigeneračního projektu nám zatím schází jen poslední razítka pro připojení budoucí jednotky k síti. Věřím, že nejpozději na přelomu let 2012/2013 se ji podaří zprovoznit a my ve výrobě ušetříme nejméně 6 mil. Kč za nezbytná média ročně.
Co se týká cen energetických vstupů a racionálního využívání stále dražší energie: jak vnímáte fakt, že experti MPO ČR
JM: A plus-mínus totéž platí pro rostoucí daňovou zátěž výrobních a prodejních subjektů. Dalšími a dalšími restrikcemi se nový rozmach krizové ekonomiky nastartovat nedá. Moratorium na ceny energie je v tržní ekonomice problém par-excellance. Platí přímá úměra: když nebude dost práce, nebude nejenom na daně, ale ani na mzdy lidí. A kdo má hluboko do kapsy, ten si nové auto s ještě dokonalejšími světlomety rozhodně nekoupí…
Tatáž vláda ovšem chystá i řadu prorůstových opatření. Prizmatem energetiky chce kupř. zůstat věrná koncepci jaderné energetiky a dostavět III. a IV. blok JE Temelín. MB: To je správné stanovisko. Bez jádra se ČR neobejde. Pokud chceme zachovat český průmysl, pokud nehodláme zbavit lidi jejich letitého energetického komfortu, pokud to myslíme vážně s elektrifikací dopravy ve velkém - pak se bez dalších jaderných bloků neobejdeme.
Ekologičtí aktivisté ovšem nabádají k úsporám, k podpoře alternativních zdrojů. Plynaři k substituci dožívající fosilní uhelné energetiky za plyn… MB: Na kolik nás až dosud přišly obří subvence do málo výkonných a provozně nespolehlivých alternativních zdrojů, to si může každý ověřit na faktuře za dodanou energii. Všem platbám přitom ještě není konec. Co se týká plynu, ano - lze ho považovat za dočasné a věcně omezené surovinové východisko. Umíme si třeba představit plynofikaci městského hromadného transportu osob, nebo přepravy nákladů. Po určitou dobu se plyn nepochybně uplatní i ve speciálně upravených osobních automobilech, do nichž dodáváme naše světlomety. Ale perspektivu má jen elektřina a tedy jádro. Lidé, kteří dnes obchází starosty obcí a podbízejí se jim s břidlicovým plynem, perspektivu dlouhodobě akceptovatelných cen a maximálně ekologické parametry své suroviny negarantují.
❯ Z HISTORIE FIRMY ↑ Jedna z posledních mohelnických inovací: moderní bi-xenonový světlomet BMW 1er
dokončili přípravu nové Státní energetické koncepce a Surovinové politiky ČR? V čem a jak mohou oba zmíněné dokumenty pomoci Vám? MB: Na místě je spíše skepse. Řadu let budujeme český energetický trh. Říkáme, že se otevřel mnoha subjektům a konkurenční podmínky na něm že se zostřují. Jenže z pohledu nás, velkých odběratelů energie v průmyslové sféře, zatím spatřujeme jen minimum efektů. Zato se na nás
hrnou stále vyšší výdaje za spotřebovanou elektřinu, plyn i teplo. A pokud si v rámci EU27 některé země dovolí technický a ekologický přepych v podobě odchodu od již existujícího jádra k nevyzpytatelným a provozně nespolehlivým alternativním zdrojům, pak to bude nepochybně mít další a ještě tíživější dopady také na český energetický trh. JM: Žádný nový dokument, byť by operoval s nejrůžovějšími vizemi až do roku 2040, nelze pojímat jako nezvratný a závazný.
bez zaměstnání. Že citelně poklesne koupěschopnost obyvatelstva. A ohledně zahraničních investorů: že jim nutně dojde trpělivost. Svůj kapitál a lidské kapacity přesměrují do jiných zemí, jejichž vlády si to už uvědomily. Český průmysl pak ostrouhá. A nespoléhejme přitom na „všespasitelné“ tzv.zelené koncepce. Ukažte mi jediného zákazníka, jenž si koupí náš (sice high-tech, ale předražený) světlomet s odůvodněním, že to zavinilo použití zelené energie ve výrobě. Takhle to v reálném ekonomickém prostředí neprobíhá.
HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. Mohelnice byla založena v roce 1992 jako 100procentní dceřiná společnost německého koncernu HELLA KGaA Hueck & Co. Strategickým rozhodnutím vedení HKG bylo následovat firmu Volkswagen do ČR a založit zde závod na výrobu světelné techniky pro nové typy vozů Škody Auto, a.s. Tento cíl byl realizován v průběhu let 1992 - 1994, kdy byl vystavěn závod v Mohelnici a zavedena výroba světlometů, zadních svítilen, blinkrů a ostřikovačů světlometů pro vozy Škoda Felicia.
STRANA 7
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
SUROVINY
Velká naděje, anebo riziko? Plynárenský management hledá novou a zajímavou komoditu. Mj. sází na tzv. břidlicový plyn. Na tuto surovinu se stále častěji odvolávají také politici a novináři. Spatřují v ní cenově akceptovatelnou, bezpečnou a dlouhodobě dostupnou náhradu za zemní plyn. Po vzoru USA ji považují za lék, jak se zbavit rizikové závislosti na dodávkách plynu z politicky složitých regionů této planety. BŘIDLICOVÝ PLYN
Břidlicový plyn však není žen-šen na energetické bolesti průmyslově vyspělých i rozvíjejících se států světa. Ani překvapivou novinkou. Je to pouze jeden z několika druhů nekonvenčních zdrojů přírodního plynu. Jedná se de facto o metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a pískovců. Získává se pomocí vrtů do velkých hloubek. Je to stejný plyn, který se těží i z konvenčních ložisek. Pouze nevytvořil akumulace. K otevření cesty plynu z podzemních břidlic se mj. využívá tzv. hydraulické štěpení. Jímaný metan se čistí, suší a využívá stejně jako konvenční zemní plyn.
„Na evropském trhu působí jen několik málo společností, které mají potřebné technologie pro štěpení. Proto by těžba v Evropě nemusela být v současné době rentabilní. Na počátku je těžba vysoká. Nicméně už po prvním roce klesne až o 70 %. Z toho pro praxi vyplývá, že vrt se musí zaplatit v prvních letech,“ upřesňuje Stanislav Benada. „Hlavní výhodou břidlicového plynu je, že plyn není vázán na plošně malá ložiska, ale na zdrojové horniny (břidlice), které sedimentovaly na relativně velkých územích. To znamená, že jde o velké objemy horniny. I když je obsah plynu v nich nízký, celkově mohou představovat významné zdroje plynu,“ říká energetický analytik a jednatel společnosti ENA Jiří Gavor.
Dostupný a ekologičtější Břidlicový plyn rozšiřuje paletu současných zdrojů energie ve světě. V zemské kůře je ho podstatně více, než klasického zemního plynu. Ekologická zátěž je oproti těžbě uhlí 12krát menší. Díky stoupající těžbě a exploataci plynu z břidlic v USA a jejich zvyšující se soběstačnosti se uvolňují stále větší zásoby pro Evropu a cena plynu na spotových trzích se snižuje. Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury by cel-
❯ NÁZOR EXPERTA: Radim Juřica ředitel nákupu společnosti Lumius, spol. s r.o.
Má odpověď na otázku, zda je břidlicový plyn velká naděje, anebo riziko zní: „Velká naděje, ale…“ Mám obavu, že v Evropě to nebude tak „jednoduché“, jako v USA. Odborné analýzy uvádí, že z celkových zásob břidlicového plynu je celá polovina právě na území USA. Dalším důležitým faktorem je, že v současnosti jsou náklady na těžbu břidlicového plynu větší než u klasického plynu. Na rozdíl od klasického zemního plynu je na počátku výtěžnost plynu vysoká, postupně ale upadá. Životnost jednoho vrtu je maximálně 10 let. Proto je nutné neustále investovat do nových vrtů. V USA se těží v řidčeji osídlených oblastech. V Evropě se ložiska nachází hlouběji a pod hustě osídlenými oblastmi. To zvedne náklady na těžbu (potřeba lepších technologií, řešení vlastnických vztahů atd.). Opomenout nelze ani ekologická rizika. Do vrtu se kromě velkého množství vody a písku vhání také směs chemikálií (toluen, benzen, metanol). Logicky vznikají obavy, že by tyto látky mohly kontaminovat podzemní vody. Část plynu během těžby uniká do atmosféry, protože ne všechen plyn se podaří zadržet. I přesto, že je v současné době získávání břidlicového plynu nákladnější než klasická těžba a nejsou zcela zodpovězeny otázky týkající se zátěže těžby na životní prostředí, jsem názoru, že pokud chce ČR, potažmo Evropa, snížit svou energetickou závislost, posílit svou energetickou bezpečnost a udržet únosnou cenovou hladinu zemního plynu, nemůže si dovolit břidlicový plyn odmítat.
STRANA 8
Jaká je spotřeba vody? Při hloubce vrtu 3 km se do vrtu vejde 200300 m3 vody. Pro štěpení 1 intervalu cca 20 m mocného se použije několik set m3 štěpící kapaliny. Pro srovnání: každý větší bazén na zahradě má objem kolem 100 m3. Samotný vrt na povrchu nezabere plochu větší než 100 x 100 m. Je technologie hydraulického štěpení (frakování) ověřena? Existuje již nejméně 60 let. V USA se břidlicový plyn těží 15-20 let. Američané ročně vytěží 137 mld. m3 břidlicového plynu. To pokrývá asi 30 % spotřeby plynu v USA. Jak obstojí ČR?
↑ Těžba břidlicového plynu se rozvinula v USA. Evropa ještě zvažuje. kové dosažitelné zásoby zemního plynu mohly stačit na více než 250 let, tedy nejméně pro 4-5 dalších generací. Nekonvenční zdroje plynu, mj. břidlicový plyn, plyn z pískovců a metan vázaný na černouhelné sloje, jsou nejméně stejně velké jako konvenční zdroje. Při získávání nekonvenčních plynů za posledních 5 let už došlo k transakcím přesahujícím 100 mld. USD.
Projevují Češi zájem o břidlicový plyn? Reakce jsou zatím rozporné. Stoupenci argumentují, že příp. tuzemská těžba by mohla snížit naši závislost na dodávkách zemního plynu z ciziny. „Česká ložiska plynu stojí za ověření. Energetická koncepce se odkazuje na maximální dovozní nezávislost a tento plyn by mohl v budoucnu snížit naši závislost na Rusku. Pokud by se u nás možnost získávání břidlicového plynu ověřila, je naděje, že bychom mohli získat 5-10 % roční spotřeby z tohoto zemního plynu,“ říká k tomu Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie. Ekologicky smýšlející občané a instituce jsou proti. Nicméně: při dodržování technologické disciplíny lze očekávat únosné dopady těžby na kvalitu životního prostředí. To uvádí alespoň Česká geologická služba ve své studii Nekonvenční zemní plyn z břidlic, kterou zpracovala pro MŽP ČR. „K dopadům na životní prostředí došlo v mizivém procentu případů a vesměs to byly události, které se dějí i při konvenční těžbě plynu i ropy. Nebezpečnost používaných chemikálií je přeceňována. Ve 40 tisících vrtech, které fungují v USA, nebyl nikdy a nikde potvrzen jejich únik do podzemních vod. Plyn z břidlic je zcela jistě zdroj, který stojí za úvahu a vyzkoušení,“ dodává expert v oborech
↑ Břidlicové vrstvy v podzemí skrývají obří masu plynu
ložiskové geologie, vrtného a seizmického průzkumu a těžby plynu a ropy Stanislav Benada. Česká legislativa zatím není údajně připravena na technicky náročné průzkumy. Ministerstvo životního prostředí je proto pro blokaci žádostí těžařů, kteří chtějí zkoumat naše potenciální naleziště břidlicového plynu. Výhledově: 1-2 roky. „Stát by neměl vyhlašovat moratorium a měl by průzkum ložisek plynu podpořit. Zadarmo by se tak mohl dozvědět, zda vůbec nějaká náleziště pod zemí máme,“ namítá Oldřich Petržilka. „Cestou je jednoznačné stanovení přísných podmínek, za nichž se případné zásoby břidlicového plynu budou ověřovat“.
Jak se k novému zdroji postaví Evropa? Podle expertízy Energetické informační agentury by mohlo být jen ve východní Evropě cca 7,1 bilionu m3 břidlicového plynu. Podle studie renomované instituce CERA by Evropa mohla za 10-15 let těžit 60-200 mld. m3 plynu z nekonvenčních zdrojů. Aniž by Evropané zatím vytěžili byť 1 molekulu břidlicového plynu, jeho masívní těžba v USA ovlivnila strukturu plynárenského trhu již nyní. A také razantně snížila ceny zemního plynu pod úroveň dlouhodobých smluvních cen. Uvolnily se velké objemy zkapalněného zemního plynu, které se přesměrovaly z USA do Evropy. „Zemní plyn z nekonvečních zdrojů příliš nezapadá do plánů budoucí evropské energetiky. Pokud by se rozšířila těžba nekonvenčních zdrojů, státy by neměly vůli investovat další prostředky do alternativních zdrojů. Získaly by přístup ke zdrojům zemního plynu, které by byly cenově konkurenceschopné a zároveň do značné míry spolehlivější,“ dodává Filip Černoch. Těžba břidlicového plynu je zatím v Evropě nákladnější než u konvenčního plynu. Je nutné vrtat do větší hloubky, prodloužit životnost těžebních sond (4-6 let), vrásky vyvolává potřeba nákladného hydraulického štěpení. Studují se zkušenosti americké geologie, nakolik se podobá evropské a do jakých hloubek se bude v Evropě vrtat. To vše určí výslednou cenu plynu, a tedy i jeho konkurenceschopnost.
Ekonomický kalkul je jednoznačný: dokud bude břidlicový plyn v Evropě dražší než klasický zemní plyn, zákazník vždy upřednostní konvenční surovinu. V roce 2000 tvořil břidlicový plyn v USA jen 1 % z celkové těžby. Před 2 lety to už bylo 17 %. Za poslední roky USA zjistily, že mají tolik plynu jako dvě Saúdské Arábie ropy. Už v roce 2009 v těžbě překonaly do té doby největšího producenta Rusko a přeměnily se z významného dovozce v plně soběstačného producenta a dokonce vývozce plynu.
OTÁZKY A ODPOVĚDI OKOLO BŘIDLICOVÉHO PLYNU: Kdo disponuje největšími zásobami břidlicového plynu? Dominuje Čína s 36,1 bil. m3. Následují Spojené státy (24,4 bil. m3) a třetí je Argentina (21,9 bil. m3). Velkými zásobami se může pochlubit rovněž Austrálie, JAR, oblasti severní Afriky a východní Evropy, Velká Británie a Francie. Americká federální agentura EIA spočítala, že celosvětové zásoby zemního plynu by se díky břidlicovému plynu navýšily o více než 40 %. Z našich sousedů má nejvíce zásob břidlicového plynu Polsko. To ročně spotřebuje kolem 14 mld. m3 plynu, ale jen 4,2 mld. m3 je z vlastních zdrojů. Zbytek dováží z Ruska. Velikou naději Poláci spatřují jak v budovaném terminálu na zkapalněný plyn, tak v těžbě břidlicového plynu. Ta by měla být zahájena již v roce 2014. Podle prvních odhadů by mohly polské zásoby činit 5,29 bil. m3. Co tvoří štěpící kapalinu? Většina operační masy (99,5 %) připadá na vodu a písek. Zbylého 0,5 % tvoří různé chemikálie, které zajistí především hladké vtlačení zrn písku do vytvořených mikropuklin. Štěpící kapalina nezůstává v zemi. Po štěpení je vypláchnuta zpět. Může štěpící proces ovlivnit kvalitu podzemní pitné vody? Zdroje pitné vody jsou v hloubkách do 300 m pod povrchem země. Štěpící proces probíhá v hloubkách 2-4,5 km pod povrchem. Po odvrtání jedné z části vrtu dochází k zapažení soustavou ocelových trubek. Prostor mezi okrajem vrtu a trubkami je vyplněn cementem. Nedochází tedy ani ke kontaminaci, kupř. motorovým olejem.
V Evropě se odhaduje, že zásoby břidlicového plynu má nejméně 32 zemí, včetně ČR. Podle studie České geologické služby u nás mohou ložiska spočívat mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, dále pak na Trutnovsku (včetně Broumovského výběžku), kolem Hodonína, Břeclavi a v pásmu kolem Karpat. Posledním průzkumným územím by mohla být také oblast mezi Berounem a jihozápadním okrajem Prahy.
Najdete nás na webu
Další zajímavá témata z předchozích čísel magazínu Svět plný energie naleznete na webu
www.svetplnyenergie.cz. Rádi také uvítáme vaše názory, hodnocení a doporučení.
❯ TIRÁŽ
SVĚT PLNÝ ENERGIE podzim 2012 PRO LUMIUS, SPOL. S R.O. VYDÁVÁ: Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00, Praha 5, IČ: 28473531 REDAKCE: PhDr. Bronislav Sowa,CSc., Martin Kročil, Antonín Hálek GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Michael Ehrlich TEXTY: neoznačené materiály jsou redakční FOTO: archiv firem a autorů, redakce, Thinkstock TISK: Triangl, a.s. Praha EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 20328.
