PR O SPO L EČENSTVÍ PŘÍ ZNI VCŮ A P ŘÁTEL P ŘIN Á ŠÍ L U M IU S, SP OL . S R.O. – N EZ ÁV I S LÝ O B CH O D N Í K S E LE KT Ř I N O U A P LY N E M
SVĚT PLNÝ ENERGIE INFORMACE, ZPRAVODAJSTVÍ, ROZHOVORY A ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA PLNÉHO ENERGIE www.svetplnyenergie.cz |
[email protected] | tel: 800 33 11 67
jaro | 2012
Prosadí se v ČR biopaliva II.generace ?
O energetický black-out není co stát
LUMIUS mění přístup klientů k nákupům energie
STRANA 2
STRANA 4-5
STRANA 7
TRH S PLYNEM
❯ ENERGETICKÉ AKTUALITY:
Zemní plyn na ústupu?
Proměnlivé bilance těžařů uhlí
Celková spotřeba zemního plynu v ČR vloni v porovnání s rokem 2010 klesla o 10 %. Podle České plynárenské unie se tak stalo vlivem poklesu průmyslové výroby a vyšší atmosférické teploty v průběhu roku. Kupř. jen za prosinec 2011 díky těmto dvěma faktorům spotřeba poklesla meziročně o necelých 27 %. TRENDY
„Při uplatnění opatření budoucí Státní energetické koncepce by měla česká ekonomika směřovat k vysokému zhodnocení energetických vstupů a nevyužívat zastaralé zdroje tepláren se ztrátami od 20-30 %. O tomto plýtvání se téměř neví. Výsledkem jsou zbytečně vysoké ceny pro odběratele tepla, a to si dnes už nemůžeme dovolit,“ uvádí v této souvislosti Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.
↑ Průmyslově rozvinuté země stále více závisí na těžbě a importu plynu. Kritici plynofikace české energetiky a teplárenství odmítají klimatické zdůvodňování propadu trhu s plynem. Všemu na vině je podle nich stále vyšší prodejní cena importovaného plynu. České podniky, regionální exekutiva i české domácnosti se za uplynulá léta naučily s touto surovinou lépe hospodařit. Mnohé si také propočetly, že se jim vyplatí věnovat byť i nemalé investiční prostředky do lepší izolace výrobních, skladových, administrativních a obytných objektů. Státu doporučují, aby tento přístup zákazníků ocenil, protože podnikatelské subjekty i jednotliví občané sníženým zájmem o zemní plyn přispívají k omezení naší strategické závislosti na jeho dodávkách z geopoliticky složitých regionů planety.
Plýtváme energií?
V zemích EU27 činí dnes podíl plynu na výrobě elektřiny plných 21 %. V ČR pouze 4,7 %. Co se týká domácností: zemním plynem jich v Evropě topí 25 milionů. Podle studie ENA se budou cenové rozdíly mezi uhlím a plynem do budoucna snižovat. Cena energie a tepla vyrobeného z uhlí by v průběhu příštích 10 let měla narůstat mnohem rychleji než cena tepla z plynu. Vyrovnat by se měly nejpozději do roku 2020.
CNG - východisko z nouze? Opak zmíněných energetických a teplárenských bilancí představuje poměrně razantní nástup stlačeného zemního plynu (CNG) do silniční dopravy. Jeho spotřeba vloni dosáhla 12,089 mil. m3. Vyjádřeno v meziročním srovnání: jednalo se o navýšení o více než 2 mil. m3, resp. o více než 20procentní meziroční nárůst. Experti odhadují, že do roku 2020 by se mohla tuzemská spotřeba CNG došplhat k hranici 800 mil. m3. Pro srovnání: v Evropě se loni prodalo téměř 9,2 mld. m3 CNG a ve světě dokonce na 45 mld. m3. CNG je pro řadu českých firem i domácností zajímavá alternativa. Nabídka vozů na CNG se postupně rozšiřuje. Lokace nádrží mimo zavazadlový prostor a možnost využít dvoupalivové systémy (možnost jízdy na plyn i na benzin), rostoucí počet čerpacích stanic s CNG – to vše jsou důležité faktory pro rozhodnutí odejít od tradičních spalovacích motorů.
Přes řadu dílčích úspěchů v racionalizaci spotřeby energetických vstupů je energetická náročnost české ekonomiky nadále vysoká. V rámci EU27 dokonce druhá největší, hned po Estonsku. Některá odvětví se však o úspory snaží, a to cílevědomě. Největší meziroční propad poptávky po plynu a elektřině zaznamenalo odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů (o 21,8 %) a výroba potravinářských výrobků (o 6,4 %). Jiné obory si zatím žijí energeticky „nad poměry“. Platí to zejména pro tuzemskou metalurgii, koksárenskou výrobu, velkogabaritní chemii aj. Velkým hltounem energetických zdrojů je nadále fosilní energetika a teplárenství.
Těžba základní energetické suroviny v ČR - hnědého uhlí - vloni dosáhla 46,6 mil. t, což je o 6,5 % více než v roce 2010. Souběžně poklesla těžba černého uhlí. Vloni se jej expedovalo k zákazníkům 11,26 mil. t, což je meziročně o 1,5 % méně. Poptávku po hnědém uhlí podle expertů vygenerovaly hlavně tuzemské elektrárny. Jejich produkce vzrostla díky nižším cenám emisních povolenek a většímu vývozu české elektřiny po katastrofě JE Fukušima a následném odstavování jaderných bloků v SRN. Poměrně dobře se do září 2011 vyvíjela i těžební a prodejní bilance černého uhlí. Zasloužilo se o to hlavně ekonomické oživení v průmyslové sféře. Ekonomický útlum velkoodběratelských firem se však na sklonku roku promítl i do výsledků IV.kvartálu u těžařů. Poměrně stabilní tempa vykazuje tuzemská výroba koksu. Vloni ho přišlo na trh 2,58 mil. t. Meziroční přírůstek činil o 1,5 %.
ČR vyvezla „čistých“ 17,4 TWh elektřiny Tento loňský rekord umožnil překonat i oba dosavadní nejlepší výsledky z let 2003 a 2007, a to o 1,2 TWh. Malá ČR se stala jedním z nejvýznamnějších exportérů elektrické energie v EU27. Odborníci upozorňují, že v reálném propočtu byl náš energetický export ještě větší. Suma 17,4 TWh totiž představuje jen rozdíl mezi vývozem a dovozem. Největší dodávky české elektřiny vloni směřovaly do SRN. Sousední země, která se rozhodla pro postupné jaderné moratorium, od nás odebrala více než polovinu veškerého vývozu energie. S poměrně značným odstupem za ní následovaly Slovensko a Rakousko.
Recyklace solárních panelů
Spotřeba zemního plynu v ČR 2011
8 075,3 mil. m3
2010
8 979,2 mil. m3
Prosinec 2011
1 026,5 mil. m3
Prosinec 2010
1 401,4 mil. m3
Průměrná teplota: 2011
8,9 °C
2010
7,6 °C
Prodej CNG v ČR 2009
8,082 mil. m3
2010
10,058 mil. m3
2011
12,089 mil. m3
Provozovatelé solárních elektráren musí začít vytvářet rezervy k odstranění a recyklaci dosloužilých solárních panelů. Výši plateb určí provozovatel kolektivního systému, tedy sdružení výrobců, nebo dovozců solárních panelů. Konkrétní platba by měla podle MPO záviset na hmotnosti a složení solárního elektroodpadu. Supervizi nad projektem by mělo garantovat MŽP. To zároveň vydá povolení k činnosti příslušné asociace. Na její činnost bude dohlížet i Česká inspekce životního prostředí. MPO ČR odhaduje celkovou plochu fotovoltaických elektráren v ČR na cca 2 000 ha. Jejich životnost činí max. 20 let. Producenti a importéři solárních zařízení musí nejenom akumulovat prostředky na recyklaci panelů. Zároveň musí najít vhodné firmy pro tuto odbornou činnost.
❯ LPG KONTRA CNG LPG (Liquefied Petroleum Gas), neboli zkapalněný ropný plyn. Tato již tradiční směs uhlovodíkových plynů je určena pro spalovací zařízení a vozidla se zážehovými motory. Protože narušuje přírodní pryž, musí být všechna těsnění vyrobena ze syntetických látek. CNG (Compressed Natural Gas) je stlačený plyn, který se využívá k výrobě tepelné a elektrické energie. Pro dopravní aplikace se musí z hlediska koncentrace energie stlačit 200krát. I poté CNG zůstává v plynné formě. Oproti naftě, benzínu, či LPG má výrazně nižší úroveň emisí. ↑ V Evropě se loni prodalo téměř 9,2 mld. m3 CNG a ve světě dokonce na 45 mld. m3.
STRANA 1
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
ENERGETICKÉ INOVACE
Prosadí se v ČR nové druhy energie? Základní energetickou surovinou pro výrobu energie a tepla zůstává nadále uhlí. A bude tomu tak nejméně po celou příští dekádu. Bez ohledu na jeho tenčící se zdroje i rostoucí cenu. Jenže: v členských státech EU27 nebude možné po roce 2020 budovat jakoukoliv elektrárnu a teplárnu, která by vypouštěla emise CO2. NOVÉ TECHNOLOGIE
Pokud některá ze zemí nebezpečně emitující zdroj přece jen postaví, musí aplikovat moderní ekologické technologie. Experti mj. doporučují CCS technologie (Carbon Capture and Storage). Ty umožní závadné exhaláty jímat na povrchu a transportovat do spolehlivých úložišť v podzemí. Jejich minimální hloubka byla stanovena na 800 m. Současný vývoj CCS technologií je sice povzbudivý, avšak široce použitelné výstupy ještě chybí. Kupř. náklady na uložení 1 t CO2 oscilují v rozmezí 25-75 EUR. Vědci se shodují, že řešení této situace neurychlí masivní aplikace stále dražších emisních povolenek a ekologických daní, nýbrž intenzívnější výzkum různých účinnějších variant CCS. První demonstrační a zároveň testovací desítka zdrojů s CCS má v zemích EU vyrůst do roku 2015. O připojení vhodné jednotky a o odvodu spalin z fluidních kotlů se seriozně uvažuje i u nás. Ve výhledu je několik vhodných kapacit, mj. v Počeradech, v Ledvicích, či v Hodoníně.
Upřednostníme biopaliva I. nebo II. generace? Doba prvotního okouzlení biopalivy je už v průmyslově rozvinutých zemích minulostí. Do popředí nevystupují výlučně faktory ekologické, ale i technické a ekonomické. Z hlediska efektivity tohoto zdroje energie si stále zřetelněji uvědomujeme, že biopaliva I. generace dokáží při spálení vygenerovat energii, která je nezřídka nižší, než celková energie vložená do výroby paliva. Tedy: pokud kalkulujeme i s energií vloženou do výroby, nákupu a aplikace hnojiv a agrochemikálií nezbytných pro pěstování energeticky využitelných rostlin, se mzdami personálu, s transportními náklady aj. Navíc: využít lze pouze část hmoty fytomasy (kupř. škrob obilnin a brambor, cukr z cukrovky apod.). V případě termického zpracování je nezbytné fytomasu k přímému spalování ještě transformovat: kupř. v podobě pelet, briket, balíků slámy atd. Podnikatelské subjekty se musí věcně i finančně vyrovnat i s řadou technických svízelů: mj. se spékáním popela, s nízkou provozní teplotou v topeništi, s velkým rozdílem mezi spalným teplem a výhřevností, s vysokou korozivitou emisí atd.
Experti jsou zajedno: nastává čas pro biopaliva II. generace. Ta budou schopna předat producentům více energie, než museli akumulovat na jejich přípravu. Postupně vyvíjené a aplikované technologie dokáží fytomasu exploatovat komplexně a primární složení vstupní zemědělské suroviny přestane být limitujícím faktorem. Efekt bude zřejmý: zpracovat prakticky vše, co se na poli urodí. Vedle příznivé ekonomické bilance nelze přehlédnout pozitivní vliv biopaliv II. generace i na podporu intenzifikace zemědělské produkce, na rozšiřování produktového portfolia chemického průmyslu, na tvorbu nových pracovních míst a na vytváření tolik potřebných zásob bezpečné domácí neimportované energetické suroviny – fytomasy.
Jádro může také ohřívat Myšlenka využít jadernou energii k velkokapacitní výrobě tepla není zásadně nová. Kupř. projekt vytápět Brno teplem z JE Dukovany byl poprvé zformulován už v 80. letech XX.století. Nyní idea 70kilometrové tepelné magistrály z Dukovan pro II. největší město v ČR nabývá na konkrétních obrysech. Předizolovaným potrubím o průměru 700 mm by mohlo proudit pracovní médium v teplotním rozmezí 140/70 °C. Provedené propočty ukázaly, že se jedná nejenom o bezpečné a spolehlivé inženýrské řešení, ale i cenově dostupné pro odběratele. A to nejenom v Brně, ale i v řadě obcí a měst po trase. Ta by se mohla připojit k základní magistrále a velmi rychle řešit své teplárenské problémy. Původní projekt počítal s nadzemním vedením podél komunikací obcemi Dukovany, Horní Dubňany, Jamolice, Dolní Dubňany, Dobřínsko, Hrubšice, Letkovice, Oslavany, Neslovice, Tetčice, Omice, Střelice a Boso→ Dokáží jihomoravská a jihočeská města a obce využít jaderné teplo? Nejlépe a nejrychleji to zatím svedli v Týně nad Vltavou. ↓ Jeden z technicky a technologicky nejmodernějších závodů na zpracování biomasy u nás vyrostl v minulé dekádě ve středočeské Čáslavi.
nohy. Vývoj v oboru umožnil tuto variantu změnit na podzemní magistrálu, v předizolovaném potrubí, 1 m pod povrchem. Z podzemí by se vyhoupla na povrch pouze při překonávání toků řek Jihlava a Oslava. Inovovaný projekt počítá se 2 většími tunely, a to pod kopcem Bučín (v katastru Tetčic), nebo pod vrchem Holedná u Brna – Bystrce. Energetici mají jasno i co se týká základních technických a technologických uzlů budoucího teplovodu. JE Dukovany by tepelná řeka opouštěla po průchodu vlastní úpravnou. Kvarteto čerpacích stanic by zajistilo hladký tok tepla z elektrárny až na konec I.linie tepelného napáječe v Bosonohách, tj. cca 45 km a po jižním a severozápadním obchvatu Brna (cca 25 km). Tady musí vzniknout směšovací a čerpací stanice. Dukovanské teplo by napojily na už existující soustavu CZT a umožnily přímé zásobování některých čtvrtí. Plynové kotelny v konkrétních lokalitách, určené pro zásobování systémů CZT a dodávek teplé vody, by předtím musely projít přestavbou na předávací stanice. Části Brna, které nebude možné obsáhnout novými rozvody, by
↑ Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Straně s instalovaným výkonem 2 x 325 MW vyrostla v Jeseníkách. Výškový rozdíl obou nádrží činí 510 m. Provozní objem horního rezervoáru dosahuje až 2 580 000 m3. musely nadále zásobovat teplem plynové kotelny. Nebude jaderné teplo nebezpečné? Odpověď je jednoduchá: v žádném případě. Pokud se magistrála začne budovat, pak přímo v areálu JE Dukovany musí nejdříve vyrůst speciální teplovodní systém. Do brněnských firem, institucí a bytů nepoteče žádná „ozářená voda z reaktorů“. Energetici vytvoří nový okruh s vlastní vodou, která se nemísí s žádnou kapalinou z okruhů uvnitř elektrárny. Ryze technologicky: bude se předávat výlučně tepelná energie a nic jiného. Tedy ani žádná (byť i jen minimální) radiační zátěž. Tempo, jímž se Brno nad projektem teplovodní magistrály zatím zamýšlí, evokuje další otázku: nezačne využívat jaderné teplo před ním a v neméně velkých objemech jiné krajské město? Konkrétně: České Budějovice? Mohlo by ohřát nejméně třetinu obyvatel jihočeské metropole. Tamější magistrála (pokud budějovičtí návrh příjmou) by byla kratší (cca 25 km), stavebně i provozně levnější a od 1. výkopu do 1. litru transportované horké vody by mohly uplynout max. 3 roky. Navíc, českobudějovická radnice nemusí chodit pro inspiraci a dobré zkušenosti daleko. Už dnes se takto vytápí Týn nad Vltavou.
Bez pružných zásobníků energie to nepůjde
Škála konkrétních nástrojů jak ulevit dočasně přetíženým soustavám a cennou nefosilní energii využít efektivněji (zejména v době odběrových špiček), se rok od roku rozšiřuje. Odborníci doporučují soustředit pozornost na:
Centralizované energetické velkosklady - kupř. na přečerpávací vodní elektrárny, které odebírají levný noční proud a čerpají vodu z dolní nádrže do horní, aby ji v průběhu dne operativně vypustily přes hydroenergetická soustrojí. Pro energetiky jsou patrně „nejzelenější“ variantou řešení problému, kam s dočasně přebytečnou energií. Nikoliv pro ekologické aktivisty. Ti kritizují pro poměrně razantní zásahy do přírodního prostředí v průběhu výstavby. U nás jsou patrně nejznámější přečerpávací vodní elektrárnou jesenické Dlouhé Stráně.
Urychlení výzkumných a vývojových prací při bezpečné výrobě a využití vodíku. Vědci často a rádi skloňují pojem vodíková energetika. Zdrženliví jsou naopak ekonomové a z bezpečnostních důvodů i budoucí distributoři a prodejci vodíkového paliva pro firmy a obyvatelstvo. Prvním akceptovatelným krůčkem by mohly být široce aplikovatelné palivové články na bázi vodíku. Optimisté je však nejdříve očekávají po roce 2025. Pesimisté operují s roky 2040-50.
Modulární zásobníky s dvojím využitím, Souběžně s rozvojem jaderné energetiky a teplárenství se velký inovační potenciál skrývá rovněž v segmentu alternativních zdrojů. Jejich podíl v energetickém mixu řady evropských států stoupá. Rubem této lákavé mince je, že ani vítr, ani slunce nám nejsou k dispozici kontinuálně. Pokud se tento energetický segment do budoucna ještě více rozšíří (a oborový vývoj k tomu směřuje), neobejdeme se bez velkých, technicky a ekonomicky akceptovatelných a provozně fungujících zásobníků energie.
resp. decentralizované systémy. – Veřejnosti nejlépe známá je vlastní spotřeba energie z fotovoltaických zařízení a fandům ekologičtějšího motorismu - elektrická vozidla. Flotila dočasně zaparkovaných elektromobilů budoucnosti (zejména v nočních hodinách) má všechny technické předpoklady stát se vyhledávaným velkokapacitním rezervoárem energie pro následné denní jízdy a špičkový odběr.
Modulární zásobníky pro aplikaci v sítích Není to pouze náš problém. Na celém světě je v současné době k dispozici kapacita zásobníků cca 100 GW. Do roku 2030 by to mělo být 330 GW. Jak vypočetli odborníci na V. konferenci „International Renewable Energy Storage“ (IRES) v Berlíně, jen investičně si to vyžádá nejméně 280 mld. eur. Citovaný problém nelze dočasně ignorovat ani za nynější ekonomické recese. Pokud se nechceme vystavit nebezpečí black-outů, anebo vynucenému odpojování alternativních zdrojů.
STRANA 2
– Experti očekávají ještě v této dekádě pronikavé rozšíření portfolia, zejména o nové generace akumulátorů. Ve výhledu jsou supravodivé cívky aj.
Odborníci doporučují také návrat ke starým, osvědčeným a předčasně odepsaným instrumentům. Kupř. k setrvačníkovým soustrojím a zásobníkům. Soudí, že jejich inovační potenciál nebyl dosud zcela vyčerpán.
jaro | 2012
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
ROZHOVOR
„Doba razantních nárůstů objemů dodávek je už za námi!“ Soudí tak obchodní ředitel firmy Lumius, spol. s r.o. Martin Kročil, jenž nám poskytl detailnější informace o loňských výsledcích firmy i o jejich letošních záměrech: BILANCE
❞
LUMIUS završil obchodní rok 2011. Jakými výsledky se můžete pochlubit v prodeji energie a plynu jak na českém, tak na slovenském trhu?
K přidaným hodnotám naší spolupráce patří poradenství při volbě nejvhodnější formy a termínu nákupu energií, řešení distribucí elektřiny a plynu nebo informovanost o legislativních změnách v oboru.
Loňský rok byl na trhu s energiemi do značné míry ovlivněn jarními politickými událostmi v oblasti severní Afriky i Blízkého východu a samozřejmě také následky zemětřesení v Japonsku spojenými s jadernou havárií ve Fukušimě. I přes tyto víceméně nepředvídatelné skutečnosti považujeme obchodní výsledky LUMIUS jak v České republice, tak na Slovensku za úspěšné. V ČR jsme koncovým zákazníkům dodali 2,512 TWh elektřiny a 4,510 TWh plynu. Na Slovensku se naše dodávky zastavily na 497 GWh v elektřině a 200 GWh v plynu. S jakými záměry zahajujete nový rok 2012? Jak ve své obchodní politice zareagujete na některé signály blížící se globální ekonomické recese? Již v minulosti jsme avizovali, že doba razantních nárůstů objemů dodávek v obou komoditách je už za námi. Nyní se soustředíme především na udržování vybudovaného portfolia našich klientů, kterým nabízíme služby na maximálně profesionální úrovni. Smluvní vztah s našimi zákazníky totiž nevnímáme jako vztah mezi dodavatelem a odběratelem, ale jako spolupráci mezi rovnocennými partnery. Považujeme za logické, že k přidaným hodnotám takové spolupráce patří poradenství při volbě nejvhodnější formy a termínu nákupu energií, řešení záležitostí spojených s distribucí elektřiny a plynu, nebo kupř. včasná informovanost o legislativních změnách v našem oboru, které mohou mít na naše klienty přímý dopad.
tlak na náš dispečink, který by si musel s touto situací poradit. Vedení LUMIUS provedlo některé změny ve svých dceřiných společnostech. Oč konkrétně se jedná a k čemu mají posloužit?
↑ Martin Kročil, obchodní ředitel společnosti Lumius, spol. s r.o. Samozřejmě musíme počítat i s možností příchodu další ekonomické recese. Určitým signálem pro nás byly objednávky, přesněji řečeno nasmlouvané množství elektřiny nebo plynu, některých našich klientů. I oni
vnímají rok 2012 z hlediska možného vývoje jako mírně nejistý a při svých predikcích byli zdrženlivější, než tomu bylo v minulosti. Případný pokles poptávky ze strany odběratelů by pak následně přinesl větší
Rozhodli jsme se utlumit naši činnost na trzích, které dlouhodobě nepřinášely do skupiny LUMIUS přidanou hodnotu. Viníkem tohoto stavu byla ve většině případů nevyjasněná legislativní situace na území daných států, příp. další překážky spojené s rovným přístupem na tamní trh. Tyto aspekty stály za naším rozhodnutím opustit Maďarsko a Chorvatsko. Ke stejnému rozhodnutí jsme dospěli i v případě Polska,
kde byla k 2. 1. 2012 zahájena likvidace tamní dceřiné společnosti. Díky těmto krokům máme nyní možnost naplno se soustředit na trhy, které pro nás mají i nadále strategický význam – Českou republiku a Slovensko. Přesto situaci v ostatních regionech střední Evropy nadále monitorujeme. V případě pozitivních změn jsme připraveni se na tyto trhy rychle vrátit. Jakými novými nástroji a opatřeními v obchodní politice firmy chcete toho na Slovensku docílit? Jak jsem již zmínil, Slovensko je pro nás zajímavý trh. Jsme přesvědčeni, že úspěch nám mohou přinést stejné atributy, se kterými bojujeme v Česku – profesionalita, erudice, aktivní přístup a umění naslouchat zákazníkům. Jak pokročily obchodní aktivity LUMIUS v oblasti distribuce a teplárenství? V listopadu loňského roku se nám podařilo dokončit koupi stoprocentního podílu ve společnosti MEDIATICON. Jedná se o lokálního distributora, který zajišťuje dopravu elektřiny a všechny činnosti s tím spojené pro komplex několika bytových domů (cca 270 odběrných míst) ve středních Čechách. Jedná se o první akvizici tohoto typu. V souladu s naší strategií postupujeme od menších projektů k větším stejně tak, jako jsme v minulosti postupovali při získávání odběratelů v elektřině a v plynu. Již nyní máme rozpracované další zajímavé projekty z oblastí distribuce a výroby elektřiny. Jakmile postoupí do fáze, kdy bude možné prozradit některé podrobnosti, velmi rádi s nimi veřejnost seznámíme.
STATISTIKA
Energetický hlad na Zemi nehrozí Zatím (pro nejbližších 50 let) nehrozí. Hlavní energetické zdroje při současné těžbě a spotřebě postačí asi mnohem déle. Jak vyplývá ze statistik britského koncernu BP a Světové nukleární asociace (WNA), problémy však může vyvolat soustředění ověřených zásob ropy, zemního plynu, uhlí a uranu v několika málo zemích. PROGNÓZY
Obrovské riziko představuje rychlý růst obyvatelstva na Zemi. Ještě v polovině 18. století obývala naši planetu sotva 1 miliarda lidí. Za 2 staletí se jejich počet ztrojnásobil. Dnes přibývá miliarda obyvatel každých 12 let. Současná emancipace Číny a dalších rychle se rozvíjejících lidnatých ekonomik přitom naznačuje, že spotřeba energetických zdrojů poroste dynamicky. Hrozící energetický hlad nepochybně urychlí výzkum, vývoj a nasazování nových technologií. Alternativní zdroje (dnes označované za hlavní a nejperspektivnější) se nemusí stát v budoucnu dominantní, byť jejich podíl na výrobě elektřiny bude dlouhodobě růst. Jejich potenciál pro využití zejména v dopravě a v dalších oborech je při dnešním stavu potřeb nedostatečný.
Kdo dnes ovládá... w
...světová ložiska ropy*
....světová ložiska zemního plynu* triliónů m3
podíl v%
vystačí let
Svět
187,1
100,0
58,6
Rusko
44,8
23,9
76,0
Írán
29,6
15,8
Katar Turkmenistán
25,3
13,5
8,0
4,3
bil. tun/ bil.barelů
....světová ložiska uhlí*
podíl v%
Svět
188,8/1383,2
Svět (včetně roponosných písků Kanady)**
212,0/1526,3
100,0
Saúdská Arábie
36,3/264,5
17,1
241
Venezuela
30,4/211,2
14,3
18,2
496
Kanada (včetně roponosných písků)**
28,3/175,2
13,3
13,3
35
Írán
18,8/137,0
8,9
Irák
15,5/115,0
7,3
Kuvajt
14,0/101,5
6,6
miliónů tun
podíl v%
vystačí let
Svět
860 938
100,0
184
USA
237 295
27,6
Rusko
157 010
Čína
114 500
* ověřené zásoby ke konci roku 2010; * roponosné písky vystačí při dnešní těžbě na více než 100 let Pramen: BP
vystačí let 46,2
72,4
88,4
STRANA 3
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
PŘENOSOVÁ SOUSTAVA ČR
Hrozí nám devastující black-out? Aby firma, instituce, nebo privátní zákazník mohli spotřebovávat univerzálně použitelnou elektřinu k vlastní výrobě, osvětlení, topení, či k chodu kancelářské, nebo bytové techniky – někdo ji musí nejdříve vyrobit a jiný přivést k místu dotyčné spotřeby. Pro rozvodný technický a technologický systém se vžil pojem přenosová soustava. DISTRUBUCE ENERGIE
nových subjektů. Objektivně se komplikuje nejenom proces okamžité výroby elektřiny a vyvedení výkonů, ale i plánování a průběh nutných servisních odstávek zdrojů i tras. Pokud se kumuluje škála těchto složitých rozhodnutí a situací v krátkém časovém rozmezí a na relativně malém teritoriu, může dojít k výpadkům sítí - k tzv. black-outům. Nejedná se o žádný akademický problém. Hrozivé důsledky zatím největšího evropského black-outu na své vlastní kůži v září 2003 pocítilo na 56 milionů Italů. V listopadu 2006 rozsáhlé poruchy postihly na 15 milionů zákazníků v SRN,Francii, Španělsku a v dalších státech. Black-out to nejsou jen mnohamiliardové škody na majetku a na činnostech firem nebo domácností. Ohroženy jsou také základní bezpečnostní, dopravní ↑ V ČR provozujeme na 3 500 km vedení 400 kV, bezmála 2 000 km vedení 220 kV a 84 km vedení 110 kV. Páteř české přenosové soustavy tvoří vedení 400 a 220 kV. Slouží k rozvedení výkonu z velkých bazálních elektráren (jaderných i uhelných) po celém území ČR. Zároveň umožňují přenos energie i v evropském měřítku. Jen pro detailnější představu: v relativně malé ČR správce soustavy ČEPS provozuje na 3 500 km vedení 400 kV, bezmála 2 000 km vedení 220 kV a a k tomu ještě 84 km vedení 110 kV.
Udržíme si energetický komfort? Jedním z typických a zdánlivě již neodmyslitelných znaků evropské civilizace na počátku XXI.století je její energetický komfort. Státy, firmy i lidé potřebují stále více energie, a to zejména v její nejušlechtilejší podobě – elektřiny. Žádný systém, žádná výrobní linka, žádná domácnost se bez plynulých a spolehlivých dodávek cenově dostupné elektřiny už neobejdou.
Aby citovaný energetický komfort trval i nadále, každá země se snaží rozvíjet svou výrobní i distribuční energetickou bázi. Ve II.polovině XX. století (s ohledem na tenčící se zdroje tradičních fosilních vstupů, zejména uhlí a ropy) řada států a podnikatelských subjektů přistoupila k výstavbě a připojování nových alternativních zdrojů: hlavně fotovoltaických a eolických. Ve skladbě vyrobené a přenášené elektřiny se tak rok za rokem zvětšuje segment tzv. malých a obtížně říditelných zdrojů. Viděno očima dispečerů přenosových soustav výroba energie stále více závisí na klimatických a podnikatelských rozhodnutích. A když se mění konfigurace elektrizační soustavy, mění se také nároky na její přenosové kapacity a na dispečerské řízení soustavy.
a komunikační systémy a nikoliv naposledy i životy a zdraví lidí.
Krizové momenty v české soustavě Nebezpečí black-outu na konci loňského roku velmi razantně dolehlo také na naši soustavu. Dispečeři ČEPS stále častěji řeší složité situace, při nichž se pohybují na hranici dodržování kritéria spolehlivosti provozu. Našimi sítěmi se opakovaně a stupňovaně valí neplánované toky německé elektřiny ve směru sever-jih. Není to žádné novum. Podobné stavy české dispečerské týmy zažívaly i v minulých letech. Podle generálního ředitele ČEPS a.s. Vladimíra Tošovské-
ho však byly méně časté a relativně krátkodobé. V poslední týdnech a měsících frekvence nestandardních situací prudce vzrostla. Patrně nejsložitější situaci česká přenosová soustava čelila na sklonku loňského roku. Konkrétně v období mezi 25. 11.16. 12. 2011. V nejkritičtějších momentech se přes ni namísto obvyklých 1 000 MW valil elektrický výkon až 3 500 MW. Ve hře byla řada faktorů: nárazové výkony větrných parků v severním Německu, nárůst tamější produkce fotovoltaických zdrojů, první důsledky postupného odstavování jaderných reaktorů u našich západních sousedů a také intenzívní obchody s elektřinou v závěru roku na spotových trzích.
Obchodní a fyzické toky energie (3. 12. 2011)
Evropa buduje jednotný energetický trh. To mj. znamená, že do řetězce výrobadistribuce-užití energie vstupuje mnoho
Kdo je viník? Naši západní sousedé. Naštěstí si to už také uvědomují. Podle německého Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW) v SRN vloni poklesla produkce elektřiny o 2,5 % (na 612 mld. kWh). Jenže spotřeba se snížila pouze o 0,5 % (na 607 mld. kWh). Deficit vzniklý rozhodnutím německých politiků začít co nejdříve s odstavováním jaderných reaktorů, preferované eolické a solární zdroje nenahradily. Němci nyní musí stále více energie importovat. Aby ji dokázali přenést až ke spotřebitelům, co nejrychleji a co nejmarkantněji musí posílit své vysokonapěťové přenosové linie. Což se jim zatím nedaří. Vzpomenutá BDEW v této souvislosti nešetřila kritikou na nedomyšlený boom alternativních zdrojů v SRN. Právě ony generují největší zatížení přenosové soustavy. Jejich podíl v německém energetickém mixu už překročil 20 % a bez urychlené výstavby tisíců kilometrů nového vedení bude zakrátko technicky nezvládnutelný. Objektivně třeba říci, že Němci staví nová vedení. Ale jen několik desítek kilometrů ročně. Také v SRN nutno vést mnohaleté právní spory s majiteli pozemků, přes něž povedou příští magistrály. Ve hře ← Aktuální situaci v české přenosové soustavě řídí specialisté z ČEPS už z nového dispečinku.
STRANA 4
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
jsou i nemalé investice a platby. Experti BDEW pohotově spočetli, že německé zákazníky příjde preference alternativních zdrojů (resp. vládní podpora zvýhodněných výkupů tzv. zelené energie) jen letos o 14 mld. eur navíc. Žádný div, že členům BDEW došla trpělivost a po kompetentních orgánech požadují prosazení rovných tržních principů v celém odvětví energetiky.
Změny i na českém energetickém trhu Buďme sebekritičtí: také u nás registrujeme poměrně značný růst báze alternativních zdrojů s kolísavou produkcí proudu (zejména z eolických a fotovoltaických elektráren). Rostou nároky na modernizaci a na rozšíření přenosové soustavy o nové linky a rozvodny. Některé změny zaznamenává i náš národní energetický mix: co do rozmístění, diverzifikace i výkonu zdrojů. Nestandardní provozní situace se stávají obtížně předvídatelné a jejich řešení nápravnými opatřeními, které se osvědčily v minulých letech, už nepostačuje. K nesouladu se stávajícími možnostmi energetické infrastruktury a kapacit přenosových soustav přispěl vloni na podzim unikátní regionální faktor – nedostatek vody v hydroelektrárnách v Rakousku a na Balkáně. Vyvolal poměrně razantní růst dovozů elektřiny (8 500 MW) do těchto oblastí z jiných míst Evropy.
Ohroženo je kritérium spolehlivosti provozu N1 Resp. schopnost elektrizační soustavy udržet normální parametry chodu i po výpadku libovolného prvku (kupř. vedení, transformátoru, bloku apod.). To je varovné. Výpadek libovolného vedení přenosové soustavy nesmí způsobit přetížení dalšího vedení. Pokud se agreguje celá kaskáda výpadků přetížených vedení, disproporce mohou vyústit až v lokální nebo globální black-out. Postiženy by mohly být poměrně velké regiony státu.
Co na to dispečeři a management ČEPS? Vedení ČEPS si uvědomuje evropský rozměr tohoto problému a o krizové situaci
intenzívně jedná s německými i polskými kolegy. Snaží se neohrožovat provoz středoevropských energetických soustav a problematiku tranzitních toků prosadit do popředí zájmů unijních orgánů (především Evropské komise a Evropského parlamentu). ČEPS také řadu let v rámci asociace ENTSO-E aktivně prosazuje harmonizaci podpory a výstavby OZE v jednotlivých zemích, včetně jejich integrace do tržních mechanismů. Na regionální úrovni posiluje kooperaci v regionálním systému TSC, podílí se na výměně předpovědních modelů celého regionu, na identifikaci úzkých míst, na on-line komunikaci ohledně opatřeních přímo mezi evropskými dispečery a na společných průpravách dispečerů při řešení kritických situací. Na národní úrovni urychluje investiční program dalšího rozvoje a nutné modernizace naší přenosové soustavy. Průběžně jedná o situaci s relevantními národními autoritami a profesními organizacemi (zejména MPO, ERÚ, ČSRES a AEM). Česká přenosová soustava z II. poloviny XX. století se dnes provozuje na vrcholu svých technických možností. ČEPS hodlá do roku 2023 investovat do jejího dalšího rozvoje a modernizace 63 mld. Kč.
Proč se nepoučíme v cizině? Zastánci rázných řešení volají po zopakování rakouského a polského postupu: co nejrychleji u nás instalovat transformátory s regulací fáze (PST). Jen takto lze podle nich čelit extrémním tokům větrné a solární elektřiny ze severu Německa do střední a jižní Evropy. Podle V. Tošovského takový návrh je technicky proveditelný. Považuje ho však za krajní řešení. Nikoliv jen pro vysokou pořizovací hodnotu doporučovaných zařízení (cca 2 mld. Kč). Pokud se podobně vybaví více účastníků evropského trhu s energií, myšlenka evropské energetické kooperace a postupné liberalizace tohoto strategického odvětví se zbortí jako domeček z karet. Narušena bude také řada principů svobodného tržního prostředí. Němečtí sousedé mají právo svobodně rozhodovat o dalším vývoji jejich energetiky, modifikovat vlastní národní energetický mix. Pokud ale hodlají participovat na
Hrozba lokálního blackoutu Schéma sítí 400 a 220 kV
Simulace případných přetoků Vedení 400 kV Vedení 220 kV Elektrárna Rozvodna
jaro | 2012
evropském energetickém trhu i do budoucna, kapacita jejich vlastní přenosové soustavy musí v nejbližší době razantně posílit. Zároveň je nezbytné optimalizovat její každodenní chod. Ať se to komukoliv líbí, či nikoliv – na pořad dne se dostává otázka regulace jejich provozně nevyzpytatelných alternativních zdrojů. Předvolební hesla o neomezitelné svobodě podnikání v energetice, o další masové výstavbě a připojování nových větrných a solárních zdrojů, zvučné mediální kampaně na podporu nejaderné a nefosilní energetiky krizovou situaci na středoevropských energetických magistrálách neřeší. Spíše ji eskalují. Žádní sousedé SRN (tedy ani Češi) nemohou být opakovaně vystavováni nezaviněné extrémní zátěži svých soustav. A nemohou nést ani uměle vygenerované investiční náklady za řešení německých energetických extrémů. Fakt, že řada
německých energetiků si tyto skutečnosti (na rozdíl od části politiků a jejich zelených stoupenců) uvědomuje, je povzbudivý. Pokud za ním nebudou následovat konkrétní činy k rozvoji německé přenosové soustavy, hrozbu black-outů u sousedů SRN to samo o sobě neodstraní. Každá energetická soustava funguje optimálně a bezpečně, pokud se podaří sladit chod všech jejich článků: výrobních, distribučních i odběrových. Hlasy techniků a ekonomů, kteří opakovaně volají po vyladění soustavy, po zavedení jednotného evropského tarifu za její provoz, po urychlené výstavbě záložních regulačních zdrojů musí dojít vyslyšení jak v Bruselu, tak v jednotlivých metropolích EU27. V opačném případě se téze o dynamickém a liberálním evropském energetickém trhu promění jen v cár papíru a řečnická cvi čení.
↑ Česká přenosová soustava z II. poloviny XX. století se dnes provozuje na vrcholu svých technických možností. ČEPS hodlá do roku 2023 investovat do jejího dalšího rozvoje a modernizace 63 mld. Kč.
❯ NÁZOR EXPERTA: Radim Juřica ředitel nákupu společnosti Lumius, spol. s r.o.
Hrozbu black-outu nelze zcela vyloučit. Nicméně si myslím, že v současné době, ani v následujících letech, nám devastující bezproudí nehrozí. Musím však uznat, že události z roku 2011 na klidu moc nepřidávají. Mám na mysli hlavně odstavení 7 starších německých reaktorů jako reakci na fukušimskou tragédii. A také následné rozhodnutí Spolkového sněmu o odstavení všech jaderných elektráren v SRN do roku 2022. Dále také neustále rostoucí trend výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který k rovnováze v přenosových sítích rozhodně nepřispívá. Jaký dopad měly tyto události na českou přenosovou soustavu? Z důvodu odstavení starších jaderných reaktorů, nacházejících se převážně v jižní a střední části Německa, došlo k navýšení toků elektřiny v přenosových sítích ze severu (kde je většina větrných elektráren) směrem na jih. Německá přenosová soustava však již nemá takové rezervy jako dříve. Stává se, že elektřina je „vytlačována“ do sítí polských a českých. Jaké jsou možná řešení? Polskou reakcí je plánované budování tzv. „transformátorů“ na hranicích s Německem, které by byly schopny omezit přetoky elektřiny z Německa. Toto možné řešení zaznělo i z naší strany. Osobně bych se ale polskou cestou nevydával. Naopak. Snažil bych se posilovat již existující české přenosové sítě a zároveň budovat zcela nové. Jsem si vědom, že tato cesta bude velmi náročná, a to jak finančně a technicky, tak i právně. Ale jen tak bude zajištěn spolehlivý a bezpečný provoz v naší přenosové síti.
Grafy: ČEPS
STRANA 5
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
JADERNÁ ENERGIE
Pokud jaderná energie, pak i úložiště vyhořelého paliva ČR se rozhodla třetinu svého národního energetickému mixu zajišťovat prostřednictví jaderné energetiky. Momentálně disponujeme 2 jadernými elektrárnami: v Dukovanech a v Temelíně. Starší dukovanský zdroj operuje se 4 tlakovodními reaktory typu VVER 440, model V 213. Každý má elektrický výkon 440 MW. Mladší Temelín generuje elektřinu ve dvou tlakovodních reaktorech VVER 1000, typ V 320. Instalovaný elektrický výkon činí 2 000 MW. ČR neustupuje od své jaderné energetické koncepce ani do budoucna. Výhledově chce jadernou bázi posílit o dva nové reaktory v Temelíně a příp. o jeden reaktor v Dukovanech. ÚLOŽIŠTĚ
Kdo něco vyrábí (bez ohledu na obor a druh produktu) musí počítat také s výrobními odpady. Výjimkou nejsou ani nejmodernější jaderné technologie, jež opakovaně vyhověly nejpřísnějším mezinárodním testům. Finálním produktem jaderné elektrárny je mimo čistý proud také vyhořelé jaderné palivo, byť přídomek „odpad“ je pro ně více než předčasný. Tvůrci a provozovatelé českých jaderných zařízení od prvopočátků důsledně respektovali nejpřísnější normy a pravidla pro operace s radioaktivními materiály. Bezprostředně poté, co je palivo vyjmuto z korpusu reaktoru, bezpečně putuje do speciálního skladu. V areálech obou elektráren byly vytvořeny dostatečné kapacity pro jeho operativní dislokace. Kupříkladu mediálně známé úložiště v Dukovanech pojme až 180 000 dvousetlitrových sudů a jeho úložný objem dosahuje úctyhodných 55 000 m3. Experti věří, že toto zčásti použité palivo budeme exploatovat ještě jednou, a to na sofistikovanějších jaderných energetických blocích IV.generace. I přes tuto optimistickou vizi bude nezbytné část materiálu (nejpozději po roce 2065) dislokovat v dlouhodobém (nejlépe hlubinném) úložišti. Nejdále v těchto operacích došli v Evropě Finové a Švédové. Tam budou podobná úložiště funkční už po roce 2020. Producenty jaderného „odpadu“ nejsou pouze Dukovany, či Temelín. Nemalá kvanta krátkodobých nízko a středněaktivních odpadů generují rovněž tuzemské průmyslové podniky, výzkumná a zdravotnická pracoviště. Institucionální odpady putují do úložiště Richard (v bývalém vápencovém dole pod vrchem Bídnice u Litoměřic 17 000 m3). Odpady s přírodními radionuklidy do 5 komor štoly Bratrství v bývalém uranovém dole u Jáchymova (1 200 m3).
↑ Na první pohled – standardní sklad, jeden z mnoha v této zemi. Ve skutečnosti unikátní dočasné úložiště jaderných materiálů. Ze zákona je dohledem nad jadernými materiály pověřena Správa úložišť radioaktivních materiálů SURAO a přirozeně Státní úřad pro jadernou bezpečnost SÚJB.
Šestice lokalit pro hlubinné úložiště Pro budoucí české hlubinné úložiště bylo již na sklonku XX. století vytipováno šest vhodných lokalit. Konkrétně: Lubenec-Blatno (Ústecký kraj), Rohozná a Budišov (Vysočina), Božejovice a Lodhéřov (Jihočeský kraj) a Paječov (Plzeňský kraj). V roce 2004 byly průzkumné práce pozastaveny. Místní občané je odmítli. Mimo ně je ve hře i několik variant na teritoriu vojenských újezdů. I na ně se samozřejmě vztahují nejpřísnější prověrky příp. použitelnosti. Třebaže za datum zprovoznění úložiště byl vybrán rok 2065, vláda ČR musí rozhodnout o dvojici optimálně vyhovujících lokalit do roku 2015.
↑ Ve francouzském komplexu na zpracování vyhořelého paliva v La Hague se všechny operace provádějí na vysoce mechanizovaných a robotizovaných pracovištích. → Zčásti vyhořelé palivo z francouzských jaderných elektráren v La Hague nejdříve putuje do obřího bazénu. Ponořeno 9 m hluboko pod hladinou vody tu bude odpočívat 3-5 let.
STRANA 6
Pomoci musí také příroda Zkušenosti již zmíněných Finů a Švédů jsou inspirativní také pro nás. Pro bezpečné uložení radioaktivních materiálů hluboko v podzemí disponujeme moderními geologickými, hydrologickými, seizmickými a jinými vědeckými poznatky i adekvátní technikou a materiály. Kombinace lidského umu a poznání z I. poloviny XXI. století však třeba efektivně skloubit s přírodními faktory. Po tisíciletí ožehavý náklad ve speciálních kontejnerech musí spočinout ve stabilním a neporušeném horninovém masivu se striktně stanovenými fyzikálními a chemickými parametry. Kupř. Skandinávci se rozhodli pro supertvrdý granitový masív v seizmicky stabilních regionech. Přístupové cesty k úložným komorám musí umožnit pohyb současné dopravním a skladovací techniky. Aby po několika staletích, či tisíciletích v podzemí nedošlo k posunům a narušením obalů, radioaktivní materiály budou zpevňovat bentonitem. Spolehlivě budou uzavřeny i současné přístupové trasy.
↑ Hlubinné úložiště radioaktivních materiálů – to je velmi sofistikovaná síť podzemních komor a tras. techniky, cen příslušných materiálů a lidské práce) to samozřejmě lze. Odtud generují i stálé zákonem vytýčené platby producentů radioaktivních materiálů na tento specifický účet. Stejně neadekvátní by bylo vše šmahem zatratit, podlehnout demagogickým vizím, či hrozbám a slepě spoléhat, že s jaderným dědictvím dneška si příští generace musí poradit už bez nás. Takto bezohledný postoj by generoval značné morální, ale i ekonomické ztráty už dnes žijícím pokolením: principy „Dnes použité palivo - zítra surovina pro výrobu paliva nového“ platí s vysokou akademickou i praktickou věryhodností.
Není to zbytečně drahá investice?
Současné jaderné reaktory totiž dokáží využít jen malou část energie z primárně vloženého paliva. Čerstvé články obsahují cca 30krát více energie. Pokud se nám podaří už v této etapě zkrátit dobu vývoje nových zařízení, která to dokáží intenzívněji, o to méně jaderného „odpadu“ bude třeba draze a složitě skladovat. A logicky: o to méně bude nutné těžit uranové rudy a zpracovávat ji pro energetickou exploataci.
Spekulovat už dnes o finálních nákladech za budoucí podzemní úložiště je předčasné. V obrysech (při současném stavu
Objemově nejde o žádný duplikát egyptských pyramid, či karvinských hald. Pokud bychom už dnes opětovně zužitkovali
použité palivo kupř. z JE Dukovany, kvantum nepoužitelných štěpných produktů za čtvrtstoletí jejího chodu by vytvořilo krychli o hraně 1,6 m. Technicky nejvyspělejší státy (kupř. Francie, Japonsko, či V. Británie) to činí už dnes a v průmyslovém měřítku. Technická, technologická i ekonomická náročnost těchto operací je však značná. Příslovečné světýlko na konci tunelu je přece jen na dohled: moderní metody způsobu výroby elektřiny na bázi transformace dlouhodobých radionuklidů na radionuklidy s kratším poločasem rozpadu a na neaktivní nuklidy by mohly být lidem k dispozici za ekonomicky i ekologicky akceptovatelných podmínek už v létech 2030-40. I přesto, limitované kvantum radioaktivních materiálů, které se pro popisované opětovné využití hodit nebudou, musíme uložit spolehlivě a na věky. Tedy: vybudovat pro ně a provozovat bezpečné hlubinné úložiště. Je právem občanů demokraticky se vyjádřit ke každému problému, jenž řeší jejich stát. A je neoddiskutovatelnou povinností onoho státu, poskytnout odpověď na každou znepokojivou otázku občanů a problém vyřešit. V daném případě je to i naše bytostná povinnost vůči budoucím pokolením.
I N FO R M AC E , Z P RAVO DAJ S TV Í , RO Z H OVORY A ZAJÍMAVOST I ZE SVĚTA PL NÉHO ENE R GI E
jaro | 2012
FIREMNÍ ZÁKAZNÍK
LUMIUS změnil náš přístup k nákupům elektřiny a plynu Společnost Kofola a.s., je součástí skupiny Kofola, jednoho z nejvýznamnějších producentů nealkoholických nápojů na čtyřech trzích střední a východní Evropy. Třebaže tato výroba nepatří k energeticky nejnáročnějším, bez spolehlivých cenově a kvalitativně akceptovatelných dodávek elektřiny a plynu se neobejde. Obojí Kofole dodává LUMIUS. ROZHOVOR
Na otázky Světa plného energií odpovídá ředitel nákupu Kofola Holding a.s. pan Tomáš Jendřejek: Skupina Kofola zaměstnává zhruba 1900 lidí, z toho v ČR 600 lidí. Do produktového portfolia společnosti patří tradiční kolový nápoj s originální recepturou Kofola, řada ovocných nápojů, sirupů a koncentrátů Jupí, dětské nápoje Jupík a Jupík Aqua, přírodní pramenitá voda Rajec, Rajec Bylinka a Rajec Tajemství stromů, hroznový nápoj Vinea, Orangina, Pickwick Just Tea, Top Topic, pravá americká RC cola, dále značky Chito Tonic, Snipp, Citrocola a Citronela. V roce 2011 přibyl do portfolia Kofoly energetický nápoj Semtex a Erektus.“
Podobně. Navíc jsme se loni v létě museli vyrovnat s nepřízní prázdninového počasí. Zejména v červenci a srpnu. Jedno z nejstudenějších lét za posledních 150 roků se nemohlo nepromítnout do spotřeby našich výrobků a tudíž i našich tržeb. Na světových trzích se houpaly nejenom ceny elektřiny či plynu, ale v našem případě i obou základních surovin: cukru a PET granulátu.
obdobím. Pro ilustraci: jenom spotřeba elektřiny ve všech závodech skupiny Kofola činí cca 60 000 MWh. Vřele doporučuji ostatním firmám, které ještě nevyužívají obchodování přes on-line burzu, aby tak činily. Manažeři naší firmy dnes dokáží s jistou mírou přesnosti odhadnout vývoj cen energií a nakoupit i na 1-2 roky dopředu. Konkrétní nákupy však učiníme v nejpříhodnější dobu a víme, že se přitom budeme moci opřít o fundovanou a solidní obchodní politiku LUMIUSu.
Pro ilustraci: cena cukru, jehož výroba je u nás i v Evropě přísně kvótována, vzrostla za sledované období 1,5krát. Každoročně za nákup cukru vydáme přes 1 mld. Kč. Když si to vynásobíte 1,5krát, rázem Vám je jasné, nakolik musíte mobilizovat všechny síly a zdroje, aby jste neblahé dopady
Hospodářskou bilanci roku 2011 teprve vyhodnocujete. Nicméně: co už naznačují první zpracované výsledky za období leden-září 2011?
↑ Management Kofoly Holding a.s. investuje mnohamilionové sumy do další technologické modernizace výrobních provozů.
Navzdory chladným letním měsícům dokázala skupina Kofola za 3 čtvrtletí loňského roku zvýšit svoje konsolidované tržby o 248 mil. Kč. To představuje meziroční nárůst o 4,3 %. Provozní zisk stoupl meziročně o 9,2 %.
← Ruku v ruce s novými technologiemi se rozšiřuje rovněž produktové portfolio Kofoly. V poslední době o nealkoholické nápoje Semtex a Erektus.
Využil toho management k dalšímu rozvoji a zkvalitnění výroby? Samozřejmě. To je u nás železné pravidlo. A po řadu let, i před krizí. Investujeme zejména do nových technologií a do inovací, jež se promítnou jak do úspor vynaložené práce, surovinových a energetických
takového vývoje nejenom vykompenzovali, ale i ještě dosáhli zisku. My neustoupili od započatého procesu zefektivňování řízení, optimalizace procesů a snižování nákladů. Naopak: ještě přitvrdili. Znamená to, že jste razantně zkrátili dodávky elektřiny a plynu od firmy LUMIUS?
↑ Ředitel nákupu Kofola Holding a.s. pan Tomáš Jendřejek vstupů, tak do samotné kvality finálních produktů. Jeden příklad za všechny: spustili jsme unikátní výrobní linku na výrobu nápojů bez konzervantů v Mnichově Hradišti v hodnotě cca 150 mil. Kč. Novou řadu sirupů Jupí s ovocnou šťávou a další zdravé výrobky teď budeme dodávat na trhy v ČR i na Slovensku. Řada Vašich kolegů v managementu firem (a to i mimo resort výroba potravin a nápojů) si stěžuje na negativní dopady stále dražších surovinových a energetických vstupů do jejich bilancí. Jak to vidíte Vy, v Kofole?
To v žádném případě. I v době krize dbáme o maximální efektivnost jak ve výrobě, tak v řízení. Dobře hospodařit s elektřinou a plynem se musí vždycky. Obejít se bez nich - to nelze. My s firmou LUMIUS spolupracujeme s krátkou přestávkou od roku 2008. Každoročně se zúčastňovala výběrových řízení na dodávky elektřiny jak v ČR, SR, tak i v Polské republice, kde máme tří výrobní závody. Přitom trh v Polsku je v elektrické energii méně liberalizovaný a stát si zatím drží větší kontrolu nad cenami, než je tomu u nás. Zásadní průlom ve spolupráci s LUMIUSem však započal v roce 2011. Předcházelo tomu dosti nepříjemné krizové období, kdy ceny energie v srpnu 2008 vylétly k hranici 80 eur/MWh. My jsme, „díky“ zvýšené obchodní aktivitě tehdejšího dodavatele, podlehli a v nejméně vhodnou dobu nakoupili na 2 roky dopředu. Po našem nákupu ovšem začaly ceny padat dolů, a to až k hranici 50 eur/ MWh. To byl pro nás velký šok. I přes snahy otevřít jednání s oním dodavatelem a zmírnit dopady poklesu cen se nám nepříznivý stav zvrátit nepodařilo.
ale i plynu. Naučila nás každodenně sledovat ceny prostřednictvím burzy a zasílaných elektronických podkladů. Díky velmi operativnímu a nadstandardnímu přístupu jejího obchodníka pana Emila Fečka a jeho týmu nyní nakupujeme energie za aktuální ceny. Tento nákup máme plně v našich rukou a je pouze na nás za kolik, v jakých
objemech a na jak dlouhé období energie nakoupíme. On-line sledování vývoje cen je pro nás dnes již každodenní rutinou. Nezabere více než 5 minut našeho času a my si již nedokážeme představit jiný způsob nakupování. Lze tedy nějak kvantifikovat dosaženou úsporu? Ano. Díky LUMIUSu ji počítáme v milionech korun ročně ve srovnání s minulým
Klasik říká: „Nikdy neříkej nikdy a nic nevylučuj dopředu!“ To je pravda. Pravda je ale i to, že je třeba hledat jen reálné zdroje a jen solidní partnery. Umím si představit, že dokážeme v jednotlivých provozech lépe a intenzívněji využít lokální možnosti. Kupř. energii sluneční, větrnou, dešťovou vodu pro nevýrobní účely, novou osvětlovací LED techniku apod. Máme např. v šuplíku projekt vlastní malé elektrárny, která by nám pokrývala naší potřebu výrobního závodu a přebytky dodávala do sítě. Na druhé straně, ani v Kofole nemůžeme spoléhat jenom na přírodní faktory, pouze na nové a zatím kooperačně „neostřílené“ subjekty. Svět ještě čeká daleká cesta k PLNÉ náhradě, tradičních zdrojů elektrické energie. Jsem přesvědčen, že jsme na prahu nové průmyslová revoluce. Ta svět posune na jinou úroveň, a to nejen ve spotřebě energie. Otevře nám i nové obzory lidských hodnot.
JSME NEZÁVISLÍ, PRACUJEME S NADŠENÍM O TO VÍCE. Přinášíme našim klientům elektřinu a plyn za výborné ceny. A k tomu dodáváme vždy něco navíc: radu, doporučení, péči. Naše zaměření na firemní zákazníky a veřejný sektor nám umožňuje hlubší pochopení jejich
V roce 2011 firma LUMIUS vyhrála výběrové řízení a od základů nám změnila pohled na nákup nejen elektrické energie,
Vzpomenutá krize nutí řadu podniků přehodnotit některé tradiční postupy a kooperační vazby s leckdy letitými partnery a hledat jiné. V případě energií lépe využívat alternativní zdroje. Je to i cesta, kterou se vydá Kofola?
potřeb. Naši obchodníci nabízí jen to, co sami připravili a pochopili. Jejich slovo a podaná ruka vždy platí.
Lumius, spol. s r.o. Ulice Míru 3267, 738 01 Frýdek-Místek (T) +420 558 438 581, (M) +420 728 113 877 (E)
[email protected], www.lumius.cz
STRANA 7
SVĚT PLNÝ ENERGIE
WWW.SVETPLNYENERGIE.CZ
VÝVOJ
Patří odpady na skládku? První odpověď (bez velkého přemýšlení) se přímo podbízí: „A kam jinam?“ V ČR jsme se této zásady drželi dlouho a neměnně. Dnes patříme k evropským leadrům ve sběru, třídění a skládkování odpadu. Jenže: kromě tisíců tun zčásti recyklovatelných materiálů (zejména kovů), nám to přineslo pouze pyramidy vršících se nevábných pozůstatků z našich výrobních i komunálních aktivit a civilizačního komfortu. VYUŽITÍ ODPADU
Technicky a ekologicky vyspělá Evropa se mezitím vydala jiným směrem: maximum energeticky a termicky využitelného odpadu za přísných legislativních, ekonomických i ekologických pravidel spaluje. Brusel od toho nehodlá ustoupit ani do budoucna. Direktivy přijaté po lisabonské směrnici „20-20-20“ ukládají všem členským státům EU27 do roku 2020 radikálně snížit kvóty skládkovaného odpadu a přednostně jej zpracovávat na ohništích.
bických a karvinských radních o čisté a bezpečné regiony potvrdil, že u nás velkým problémem nadále zůstává postoj veřejnosti ke spalovnám. A média? Nezřídka poskytují větší prostor pro názory odpůrců projektů, než jejich tvůrcům. Byť splní všechny zákonné podmínky. Spoléhat se na výjimky z bruselských směrnic, jít proti zdravému rozumu nemá při zastaralém velkokapacitním nakládání
středí nelze. Celospolečenským prizmatem: dozrál čas pro politickou vůli právě takto řešit problematiku odpadu.
Inspirativní příklad Prahy Směsný komunální odpad tížil také metropoli. Pražští radní proto schválili záměr přednostně ho spalovat v malešické spalovně a objem ďáblické skládky snížit. Pražské služby a.s. investovaly 1,1 mld. Kč
❞ Spalovny byly a jsou bezpečná investice. Při rostoucích cenách klasických fosilních vstupů do energetiky a teplárenství se musí operace s odpady po všech stránkách vyplácet. ↑ Průměrný Čech vyprodukuje za rok 310 kg zbytkového komunálního odpadu. Pokud tuto masu ekologicky spálíme, získáme energii a teplo, k jejichž výrobě by bylo třeba vytěžit 310 kg hnědého uhlí. My zatím zůstáváme (až na pár vzácných výjimek) laxní. A kdyby o problému rozhodovali výluční mladí ekologičtí aktivisté, už samotné slovo „spalovna“ by byla nemravnost. Přitom právě oni by měli vytrhnout z letargie energetiky i regionální exekutivu: 1 t komunálního odpadu svou výhřevností umožní nahradit až 1 t hnědého uhlí. Města, která aktivně přistoupila k termickému využívání odpadu, lze na počátku nynější dekády spočítat na prstech 1 ruky: Brno, Liberec a Praha-Malešice. Vyčlenila nemalé prostředky do ekologizace, do modernizací, do kogeneračních technologií pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla i do příslušných distribučních kapacit. Mnoho následovníků však zatím nemají. O moderní spalovnu usilují v Plzni a v Karviné. Zapomenuty (snad ještě?) nejsou ani mediálně protřásané snahy Pardubičanů.
Problematický primát
s odpady ve střední Evropě šanci. Toky fosilních energetických zdrojů pro českou energetiku a teplárenství se rychle tenčí. Jejich ceny rostou. Limity zdraví ohrožujících emisí se průběžně zpřísňují. Na pořad dne se dostávají nově daně (tzv. carbontax) i různé penalizace. Kdysi velebené, nebezpečné skládky odpadu se mohou (a musí) stát novým zdrojem energie a tepla pro příští roky. Na MPO ČR se připravuje nová energetická koncepce. Svůj postoj k energetickému využívání odpadů radikálně přehodnotilo MŽP ČR. Oba postoje situaci samy o sobě ještě nezmění. Slovníkem železničářů: nastal čas přehodit pomyslnou výhybku směrem k efektivnímu a ekologicky akceptovatelnému energetickému využití odpadu. Spoléhat se přednostně na mechanicko-biologickou úpravu už při současných objemech odpadů a kvalitě životního pro-
do výstavby moderní kogenerační jednotky ZEVO Malešice. Ta dnes dokáže energeticky zpracovat na 300 000 t odpadu ročně. Pražané díky tomu získají cca 45 000 MWh elektřiny a 850 000 GJ tepla pro přibližně 20 000 domácností. Díky cíleným investicím do nových technologií pro čištění spalin Malešice je plní skvěle a s rezervou: 8 z 11 sledovaných ekologických limitů na 10 % stanovených hodnot a zbývající 3 v průměru na 50 %. Malešická spalovna není nováček v oboru. Funguje už 13 let. Jejími ohništi s provozními teplotami přes 900 °C prošlo za onu dobu v nepřetržitém provozu na 3 mil. t odpadu. Než shoří, musí absolvovat vážení, detekci i přísnou evidenci. Finální odpad (65 000 t škváry ročně) se managementu firmy daří uplatnit. „Bez peněz, stejně jako bez osobní odpo-
Průměrný Čech vyprodukuje ročně cca 310 kg zbytkového komunálního odpadu. Naučil se už odpady třídit, zejména plasty a papír. Co se týká energetického a termického využití odpadu, s podílem 13 % jsme na chvostu technicky a ekologicky vyspělého evropského peletonu. Za šumavskými hvozdy se spálí minimálně dvě pětiny odpadu. U nás ho (bohužel) miliony tun marnotratně končí na skládkách.
vědnosti centrálních i lokálních politických garnitur, to nepůjde,“ říká Dr. Ing. Aleš Bláha, ředitel Zařízení na energetické využití odpadu Pražských služeb a.s. Sám se o tom přesvědčil během 20letého pobytu v SRN. „České radnice promarnily velkou příležitost, kdy EU v minulé dekádě nabízela až 40procentní úhradu při realizaci spalovacích projektů. Eurozóna nyní prochází krizí. Peněz nebude nazbyt. Pokud výstavbu nových spaloven zahájí další česká města a obce, budou muset být vděčná i za mnohem nižší spoluúčast Bruselu.“
A co soukromý kapitál? Jeho razantní aktivizace je nepochybně na místě. Jenže vstup privátního kapitálu do těchto procesů je nutno dopředu a komplexně ošetřit. Neslavné konce tzv. boomu fotovoltaiky po česku v letech 2008-10 jsou varovné. I kdyby se přechod ke spalování odpadu ve velkém podařil (a jiné východisko de facto nemáme), nepodléhejme iluzím, že privátní investoři budou sledovat jen vznešené energetické a ekologické cíle. „Nebudou chtít podstupovat složitá a zbytečně dlouhá byrokratická řízení. Celý proces bude nutno usnadnit. Usilují o vysoký zisk, o rychlou návratnost vynaložených prostředků. Tomu by mohla odpovídat i technická a technologická úroveň instalovaných zařízení a parametry jejich provozu,“ připomíná A. Bláha. „V případě privátního investora je vliv komunální správy na provoz spalovny mnohem slabší, než je tomu u zařízení pod komunální správou. Proto si musí radnice možnost vlivu dobře ošetřit v dlouhodobé smlouvě uzavírané s privátní spalovnou. To se týká i emisí. Byť i privátně zainvestované spalovny musí dodržet všechny limity vyplývající ze zákona, resp. stanovené povolovacími orgány.“
↑ Při teplotách nad 900 °C se nebezpečný odpad mění v kogeneračních jednotkách v čistou energii a teplo. v budoucnu. Stále bude zapotřebí tisíce tun odpadu skládkovat. Buď pro jeho nevhodnost k energetickému využití, anebo v rámci dočasného odklonění odpadu na skládku během pravidelných odstávek spaloven z titulu nezbytného servisu. Další pohroma, která se na nás a na naše regionální politiky řítí, se jmenuje nezávadná likvidace kalů z čistíren odpadních vod. Jak známo, Brusel na jejich výstavbu vehementně tlačí již celou dekádu. Řada českých měst a obcí projekty čističek postupně realizuje. Řešení kalové koncovky nemohou odkládat. Jinak se promění v příslovečný Damoklův meč. Dopadne na ně dříve, než přistoupí slavnostnímu přestřižení pásky u vchodu do nové čističky. Také kaly lze zpracovat energeticky. Jsou však k tomu nezbytné nové technologie. A jimi zatím nedisponují ani Pražané.
Najdete nás na webu Další zajímavá témata z předchozích čísel magazínu Svět plný energie naleznete na webu
Banky zajímavé šance necítí?
www.svetplnyenergie.cz.
Opak je pravdou. Spalovny byly a jsou bezpečná investice. Podniky i domácnosti produkují odpady permanentně, po celou dobu životnosti spalovny. Při rostoucích cenách klasických fosilních vstupů do energetiky a teplárenství, se musí operace s odpady po všech stránkách vyplácet.
Rádi také uvítáme vaše názory, hodnocení a doporučení.
Rozladěni jsou spíše investoři. Důvodů mají povícero: stávající legislativou počínaje a protispalovenským myšlením a protesty některých skupin obyvatelstva konče. A. Bláha si v rozhovoru vybavil podobnou cestu, kterou před více než 15 lety museli projít v SRN: „Jenže tam spolková vláda po etapě diskuzí přijala řadu razantních opatření. Výsledek: více než 70 moderních spaloven, čistší vody, půda i ovzduší, díky vysokému stupni recyklace ve výsledném efektu i nižší poplatky firem a obyvatelstva za svoz a likvidaci odpadu. Němečtí politici si dostatečně uvědomili vážnost problematiky i výhody termického řešení. Své voliče přesvědčili skutky.“
❯ TIRÁŽ
SVĚT PLNÝ ENERGIE jaro 2012 PRO LUMIUS, SPOL. S R.O. VYDÁVÁ: Business Media CZ, s.r.o., Nádražní 32, 150 00, Praha 5, IČ: 28473531 REDAKCE: PhDr. Bronislav Sowa, CSc. GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ: Michael Ehrlich TEXTY: neoznačené materiály jsou redakční
Praha si s odpady poradila SRN, Rakousko, Švýcarsko a další státy vybudovaly v posledních letech rozsáhlou a technicky sofistikovanou bázi spaloven odpadu. Tamější vlády zabezpečily jejich výstavbu a provoz propracovanou legislativou. Investoři i banky včas vycítili, že se jedná o nejenom zajímavou ekologickou, ale i ekonomickou příležitost. Boj pardu-
STRANA 8
Díky ZEVO moderně a s dostatečnou rezervou na řadu let dopředu. A co ostatní radnice, od Chebu po Jablunkov? ↑ Odpadový „rekordman“ posledních 20 let - PET láhve. Meziroční přírůstek jejich výroby a užití se v ČR i v dalších rozvinutých zemích EU27 ustálil v rozmezí 10-15 %.
O skládky není co stát. Na druhé straně nelze krátkozrace propadat opačnému extrému: úplně bez nich to nepůjde ani
FOTO: archiv firem a autorů, redakce, Thinkstock TISK: Triangl, a.s. Praha EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 20328.
