PRO DOBRÉ JMÉNO ODBORŮ

39 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 24. LISTOPADU 2011, DATUM VYDÁNÍ: 2. PROSINCE 2011, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz  Fotoreportáž z demonstrací

v Praze a Brně 17. 11. – str. 2  Bowling tentokrát v Chomutově – str. 3  Po stopách starých hutí v Čechách

a na Moravě – Polnička – str. 4

Příloha – str. I až IV:  Poradny na přání (Daňová odpovědna)  Co je to důstojná práce  Důchody v otázkách a odpovědích (II.)

Na Sportovním dětském dnu v Nymburce se děti zaměstnanců TPCA Kolín radovaly z balónků s logem OS KOVO

Pane doktore, tady v novinách píšou, že důchodci přibývají, ale já pořád hubnu a hubnu...

STRACH NENÍ PROGRAM Sněm ČMKOS jednal jak dál Dalším postupem proti dopadům vládních reformních kroků a cíli pro kolektivní vyjednávání na rok 2012 se zabýval IV. Sněm ČMKOS na svém zasedání 22. listopadu v Domě odborových svazů v Praze. „Jsme svědky rozbíjení evropského sociálního modelu,” prohlásil na sněmu předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. „Odmítáme utahování opasků, aby se nasytily finanční trhy a spekulanti. S touto vládou nic nepohnulo, ani úspěšná stávka dopraváků. Je to tedy všechno marné? Měli jsme uspořádat ještě razantnější akce? Myslím, že ano, ale s vládou by to stejně nepohnulo. Muselo by jít o několikadenní generální stávku, aby padla. Nemusíme si ale vyčítat, že jsme udělali málo, přesvědčili jsme většinu veřejnosti, že máme pravdu. Musíme pokračovat dál. S novým nástupem krize se budou zkoušet další věci. Zaznamenali jsme i dílčí úspěchy. Probíhá legislativní proces k zavedení kurzarbeitu. Pracuje se na ustavení předdůchodů. Komunikace s Věcmi veřejnými přispěla k tomu, že byly (Pokračování na str. 3)

PRO DOBRÉ JMÉNO ODBORŮ Rozhovor s předsedou odborů v TPCA Kolín V posledních letech neměli odboráři v TPCA Kolín příliš šťastnou ruku při volbě čelních funkcionářů. Ivo Navalaný, kterého před půl rokem zvolili předsedou ZO OS KOVO, věří, že tuto smůlu prolomí. To plyne z následujícího rozhovoru pro časopis Kovák, který redakce připravila. Jaký je váš cíl? Šel jsem do funkce s tím, aby se stabilizovala situace v TPCA, která nebyla příznivá vlivem minulého vedení základní odborové organizace. Chci navrátit důvěru lidí v odbory. Než jsem byl zvolen předsedou, pracoval jsem jako ombudsIvo Navalaný man ve firmě. Vždycky jsem se držel hesla dělat věci tak, abych se mohl sám sobě podívat do očí. A tomu heslu budu věrný i nadále.

O jaké akce jde? V létě jsme vyzkoušeli z pohledu odborů netradiční akci. Nazvali jsme ji „Pojďte s námi na pivo”. Na Beatfestival v Kolíně jsme pozvali naše odboráře a ve stanu OS KOVO pro ně čepovali pivo. Tento festival sponzoruje TPCA a zaměstnanci této firmy mají vstup zdarma. Setkávali se tu lidé z různých směn, kteří by se jinak nepoznali, a diskutovali spolu o všem možném. Pivo zdarma bylo určeno odborářům jako poděkování, že přišli a že jsou s námi. A také těm, kdo na festivalu do odborů čerstvě vstoupili. Takže to byla zároveň náborová akce.

Kolik nových čleMáte představu jak nů jste na BeatIVO NAVALANÝ situaci v odborech festivalu získali? Je člen ZO OS KOVO při TPCA Kolín od roku stabilizovat? Jak Celkem 21 lipostupujete? dí, většinou jde 2005, vloni byl členem týmu pro kolektivní vyJeden z prvo mladší zaměstjednávání. Do svého zvolení předsedou ZO OS ních kroků, který nance. Akce byla KOVO pracoval jako firemní ombudsman. Odjsem spolu s nově pro nás velkou reborářské zkušenosti získal v ArcelorMittal Oszvoleným závodklamou, v tomto trava, kde dříve působil jako předseda komise ním výborem uděduchu chce me mladých odborářů. lal, bylo zavedení pokračovat. Průtransparentního měrný věk zaúčtu základní organizace. To bylo klíčové. A ješměstnanců v TPCA je 27 let. Této věkové skupitě na něco dbáme. Snažíme se nejrůznějšími kaně se chceme podobnými akcemi přiblížit a být nály a způsoby zlepšit komunikaci vůči našim pro ně zajímaví. členům. Nejvíce se nám osvědčily společenské (Pokračování na str. 3) akce.

1

KOVÁK číslo 39 — 2. prosince 2011

17. LIS T OPAD VE ZNAMENÍ DEMONS TRACÍ

1

ZMĚNA JE MOŽNÁ! Na státní svátek – Den boje za svobodu a demokracii - 17. listopadu proběhly na několika místech v České republice demonstrace za účasti odborů. Kovák přináší fotoreportáž z akce na Václavském náměstí v Praze (snímky č. 1 a 2) pod heslem Změna je možná! (Demonstrace proti vládním reformám) a dále z Brna na Malinovského náměstí (snímek č. 3) pod jménem Vysvědčení vládě. Snímky Martin Beneš a Karel Kaláb

2

R E DA K Č N Í

F O T O R E P O R T Á Ž 2

3

KOVÁK číslo 39 — 2. prosince 2011

BOWLING TENTOKRÁT V CHOMUTOVĚ V turnaji soutěžili mladí kováci ze severních Čech Pod záštitou Rady Krajského sdružení OS KOVO Ústeckého kraje a Regionálního pracoviště OS KOVO v Ústí nad Labem se 12. listopadu konal ve sportovní hale v Chomutově turnaj v bowlingu pro mladé odboráře.

T

urnaje se zúčastnilo 16 mladých kováků ze ZO OS KOVO VT Chomutov, Sandvik Chomutov a Actherm Chomutov. Odborový svaz KOVO zde zastupoval zmocněnec z volebního obvodu Chomutov-LounyMost Ladislav Zinek a právník ústeckého regionálního pracoviště Mgr. Dušan Hebort, PhD. Součástí turnaje samozřejmě byly i informace o aktuálním dění v OS KOVO a o dalších možnostech práce a činnosti mladých kováků v Ústeckém kraji. Účastníci pozitivně hodnotili možnost konání podobných akcí a aktivní přístup OS KOVO k jejich zajištění. Blahopřejeme všem účastníkům ke kvalitním sportovním výsledkům!

Při soutěžním klání v Chomutově se mladí dobře bavili

STRACH NENÍ PROGRAM

Mgr. RADEK ZÁKON, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Snímek Ladislav Zinek

tice, stabilizovat tak ekonomiku a přivést ji k dlouhodobému růstu. Další problém je třeba (Dokončení ze str. 1) řešit v oblasti veřejných financí. Zatímco v roce 2006 byla ČR zadlužena asi jedním biliónem Kč, tak nyní je to již 1,5 biliónu Kč. Kde je tedy ta vládní rozpočtová zodpovědnost? Lidé se bojí, nechtějí se zúčastňovat akcí, které jsou v této době potřeba. Strach ale není program,” zdůraznil J. Zavadil. „Situace je opravdu vážná,” varoval předseda OS KOVO Josef Středula. „Situace je vážná,” varoval na Sněmu předseda OS KOVO Josef Středula „V řadě firem se zachovány stravenky. A co dál? Chceme vyvosnižuje počat zakázek na rok 2012. To může lat jednání se zaměstnavateli, a pokud se s nimít řadu tragických důsledků – propouštění, mi shodneme, znovu společně přijít s našimi přesuny výrob do zahraničí. První takové signávrhy. Zásadní se jeví boj s korupcí, dále boj nály jsme už zaznamenali. Nebudou se vytváproti chudobě, což zahrnuje vypořádání se řet nová pracovní místa, a pokud ano, tak jen s lichvou. Je třeba mluvit o hospodářské polimálo. Bude se zvyšovat tlak na redukci za-

PRO DOBRÉ JMÉNO... (Dokončení ze str. 1)

Ještě s nějakou akcí jste slavili úspěch? Na podzim se ve sportovním areálu v Nymburce konal firemní Sportovní dětský den, kde jsme opět rozbalili stan OS KOVO a rozdávali dětem zaměstnanců balónky s kováckým logem. Též jsme jim dávali pastelky, plastelínu a bublifuky za účast ve sportovních soutěžích, které jsme připravili. Měli jsme radost z toho, že se to dětem líbilo, a udělali jsme si tak velkou reklamu. Myslím, že tyto akce pomáhají rozšiřovat dobré jméno odborů v TPCA i v regionu. Co chystáte dál? Nejbližší akcí jsou přípravy mikulášské besídky pro děti našich odborářů. Všichni členové při této příležitosti obdrží malý vánoční dárek. Chceme tento trend akcí udržet i v příštím roce a dále ho rozšiřovat. Kolektivní vyjednávání na příští rok jste již zahájili? Zahájili jme přípravy, jelikož kolektivní vyjednávání u nás trvá až do konce března. Nová kolektivní smlouva by měla platit od 1. dubna 2012. Očekávám v ní nárůst mezd a posílení seniority v TPCA i prosazení dalších bodů, které z taktických důvodů teď nemohu uveřejňovat. V této souvislosti bych rád poděkoval místopředsedovi ZO OS KOVO Erikovi Šimečkovi a předsedovi dozorčí komise Petru Krajíčkovi i celému závodnímu výboru, že mi pomáhají jak při kolektivním vyjednávání, tak i při pořádání všech odborářských akcí. Vedení našeho svazu děkuji za zapůjčení stanu OS KOVO. Ptala se JANA BENEŠOVÁ Snímek Erik Šimeček

městnanců. Zaměstnavatelé se nechtějí vrátit na úroveň mezd před rok 2009. Základní organizace budou v kolektivním vyjednávání pod obrovským tlakem. Vedení firem bude poukazovat na zhoršenou zakázkovou náplň. Nebudou chybět výhrůžky propouštěním. Poroste tlak na zvyšování podílu agenturního personálu. Zaznamenáme neochotu transformovat dobré výsledky hospodaření do růstu mezd. Bude se zvyšovat nervozita zaměstnanců. Odbory by měly požadovat omezení agenturního zaměstnávání, zapojení zástupců zaměstnanců do informačních toků zaměstnavatelů, ochranu kmenových zaměstnanců, růst mezd minimálně na pokrytí inflace. Je třeba využít, když má firma dobré hospodářské výsledky. Odbory by měly dále žádat vzdělávací programy pro zaměstnance s podporou státu. Je také třeba zvýšit informační servis od základní organizace ke svým členům a zaměstnancům. Odborová organizace by měla usilovat o své uznání jakožto nutného partnera a nepřipustit snížení standardů v BOZP,” upozornil J. Středula. (ben)

3

KOVÁK číslo 39 — 2. prosince 2011

VYSOKÁ PEC V POLNIČCE Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě (XIX.) Počátky místní železářské výroby jsou spojeny se zakládáním hamrů na panství žďárského kláštera ve 14. století. Hamr v Polničce je zmiňován v písemných pramenech již od poloviny 15. století, existoval patrně již ve století předcházejícím. Výrobní činnost hamru je doložena spolu se jmény hamerníků v archivních materiálech do první poloviny 17. století.

Areál zaniklé huti na fotografii z konce 19. století

okračování místní železářské výroby probíhalo v huti vybavené vysokou pecí. Vysoká pec v Polničce pracovala v režii žďárského kláštera patrně po celé 18. století. V roce 1713 zde bylo zaměstnáno 17 dělníků. Výrobní cyklus trval přibližně 30 týdnů v roce. Vysoká pec byla v provozu ještě před rokem 1784 do zrušení žďárského kláštera. Pec pracovala spolu s kujnicí výhní také roku 1787 a byla na 10 let v pronájmu jednoho z členů rodiny Homoláčů. Později se stal nájemcem huti baron Nádherný, který provedl rozsáhlé stavební úpravy. Roku 1826, po prodeji panství, se stal podnik součástí železáren v blízkém Ransku. Další stavební úpravy v Polničce proběhly v letech 1828 a 1829, když byla přebudována vysoká pec, přistavěn puchýř na drcení železné rudy a opraveny obytné budovy. Někdy v tomto období bylo zavedeno předehřívání dmýchaného větru do vysoké pece. K další přestavbě vysoké pece došlo mezi léty 1837 a 1842.

P

KŘÍŽ VKA OOVK Ž Í A KŘ Muž chce ženu natolik chytrou, aby pochopila, jak je moudrý, a natolik... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je britský humorista a spisovatel Israel Zangwill (1864 - 1926). Narodil se v Londýně v rodině židovských přistěhovalců. Aktivně se věnoval židovské otázce, pokoušel se založit židovský stát napřříklad v Kanadě, USA či v Ugandě. Jeho nejznámějším dílem je román Děti z ghetta. (jk) Vyluštění z Kováku č. 38/2011 (výrok E. Rotterdamského): Člověk totiž nemá žádnou radost z toho, má-li... něco dobrého sám bez druha.

v užívání sušené rašeliny jako náhradního paliva. Tak roku 1845 byly rašelinou vytápěny záložní parní stroje pro pohon vysokopecních válcových dmychadel a zároveň byla rašelina přidávána do dřevěného uhlí užívaného ve vysoké peci. Podnik dodával litinové odlitky pro stavbu vodovodu ve Vídni, tamní plynárny a arsenálu, pro stavbu plynovodů v Praze a Brně a zajišťoval dodávky kolejnic pro řadu vznikajících železničních tratí. Na počátku 50. let 19. století dochází ke zlomu v dosavadním pozitivním trendu výroby železáren. Roku 1859 vyhořela válcovna, následně bylo provedeno ocenění podniku, ve kterém bylo konstatováno, že výsledky hospodaření jsou v posledních letech velmi špatné. Z těchto důvodů byl provoz vysoké pece a kujnicích výhní zastaven a výroba podniku se omezila na výrobu litého a hřebíkářského zboží. Na konci roku 1862 byla výroba v Polničce ukončena a podnik v roce 1865 úplně zrušen. Výrobní objekty byly rozebrány, druhotně byly využity pouze některé budovy nevýrobního charakteru. Zachovala se soustava vodních nádrží – rybníků, vybudovaných původně jako zásobárna vodní energie pro pohon výrobních zařízení. Kolem areálu zaniklé huti prochází červená turistická značka. PhDr. JIŘÍ MERTA Snímky archív autora

Pec dosahovala výšky 30 stop, tedy necelých 10 m, její podstava byla vytvořena z cihel vyrobených ze směsi dýmkařské hlíny, cihlářské hlíny a křemičitého písku, které nahradily dosud tradičně užívané pískovce. Roku 1822 byla při huti vystavěna kuplovna pro tzv. lití druhého tavení. V roce 1838 byla započata stavba válcovny. Po provozních zkouškách byla zahájena výroba kolejnic tří různých typů. Válcovna byla v provozu do roku 1859, kdy vyhořela a její provoz nebyl obnoven. Od 30. let 19. století se vyráběly různé lité a kované výrobky, jak dosvědčuje katalog průmyslové výstavy uspořádané roku 1829 v Praze, jejichž kvalita byla odbornou veřejností vysoce oceněna. Vedle litého zboží, jehož podíl na celkovém objemu výroby postupně narůstal, byly vyráběny podle objednávek lité součásti strojů, kamna, různé nářadí a přístroje. Výrobky podniku byly oceněny roku 1845 na vídeňské průmyslové výstavě zlatou medailí. Obtíže se zásobováním dřevěným uhlím vedly k pokusům Nový objekt na místě zaniklé huti na břehu Hamerského rybníka

PORADNY NA PŘÁNÍ KOVÁK číslo 39 — 2. prosince 2011/příloha

Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které oslovují širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Pište, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail: [email protected] ). Rubrika pokračuje i v roce 2011. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.

Daňová odpovědna

JIINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO

Jaký dar můžeme poskytnout k Vánocům?

Jako odborová organizace bychom chtěli poskytnout svým členům dar k Vánocům, ale nevíme, zdali je to možné formou finančního příspěvku nebo věcného daru. V loňském roce jsme dávali poukázky do obchodu. Prosíme o upřesnění, podle jakého zákona to tak je. M. Ř., Chomutov

Odborové organizace poskytují svým členům v období Vánoc různá plnění, jak již bylo mnohokrát řečeno, a může to být i finanční příspěvek nebo věcný dárek. Jedná-li se o finanční příspěvek, je tento v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, od daně z příjmu osvobozen. Pokud jde o poukázky, tak tyto lze považovat z pohledu organizace jako dar členovi z prostředků odborové organizace a jako takový tento dar není předmětem daně z příjmů. A současně, pokud hodnota darovaných poukázek v úhrnu a ve dvou letech po sobě jdoucích nepřesáhne výši 20 000 Kč, jsou tyto dary od daně darovací osvobozeny. Obdobně lze za takovýto dar považovat i jiná plnění, například tradiční kolekce. Je nutné ale upozornit, že jedná-li se o poukázky, jsou tyto považovány za ceniny a je nutné o nich buď účtovat v soustavě „podvojného“ účetnictví, nebo je mít zaevidovány v evidenci cenin v případě vedení jednoduchého účetnictví.

Musíme dar funkcionářům k Vánocům zdanit?

Jak se mění slevy na dani z příjmů pro rok 2012?

Blíží se nový kalendářní rok. V této souvislosti mě zajímá, jak se mění slevy na dani z příjmů pro rok 2012 na poplatníka, popřípadě na jeho dítě? A. Ř., Opava

Sleva na poplatníka se vrací na částku 24 860 Kč za rok, tzn. 2070 Kč měsíčně. Znamená to tedy, že se vrací na úroveň roku 2010. Sleva na vyživované dítě se zvyšuje ze současných 11 604 Kč na částku 13 404 ročně, tzn. 1117 Kč měsíčně. Zvýšení slevy na vyživované dítě je obsaženo v novele zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a v současné době je u podpisu prezidenta republiky (jedná se o parlamentní tisk 377/0).

Daní se u pracujících seniorů jejich důchod? Jsem pracující důchodce a někde jsem slyšel, že pokud pracuji a současně pobírám důchod, budu muset tento důchod zdanit a udělat si tak daňové přiznání. Je to pravda? K. D., Rokycany Byla by to pravda, pokud byste si vydělal za rok částku, která by přesáhla 840 000 Kč. Odkazuji zde na ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z výše uvedeného je dáno, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 (závislá činnost – zaměstnání) a dílčích základů daně podle § 7 a 9 (podnikání a pronájem) u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období právě zmiňovanou částku 840 000 Kč. Poznámka: Základní limit příjmu důchodu je osvobozen do výše 36násobku minimální mzdy, tzn. 288 000 Kč za rok.

Chtěli bychom odměnit členy našeho výboru základní organizace a členy revizní komise. Hledáme vhodné řešení. DomMami, píšu Ježíškovi. Pojď se podívat, jak jsem se uskrovnil... níváme se, že pokud bychom jim poskytli finanční nebo věcný dar Jedna členka naší odborové orgak Vánocům, nemuseli bychom z tohoto daru srážet daně. Nemýlíme se? nizace měla pracovní úraz na lisu, který jí amputoval ruce. Rozhodli E.K., Písek jsme se, že jí dáme sociální podporu a přispějeme na zkvalitnění života. Je nutné, aby členka tuto podporu zdanila a jak? Pokud se jedná o dar členům orgánů základní organizace, je zcela zřejmé, P. K., Neratovice že je to za výkon funkce, a i v případě, že by šlo o věcný dar, jednalo by se o zdanitelný příjem. Ne, není nutné takovouto podporu zdanit. V souladu s ustanovením § 4 odst. Pokud odborová organizace poskytuje dar všem svým členům třeba u příleži1 písm. k zákona č. 586/1992 Sb. jsou tyto podpory od daně z příjmů osvotosti Vánoc, a to včetně členů orgánů, teprve pak by byl tento příjem osvobobozeny. Příslušné ustanovení říká, že mimo jiné je od daně z příjmů osvozen, neboť by bylo zřejmé, že tento dar je poskytnut členům v souvislosti bozeno plnění, které je poskytnuto jako podpora nebo příspěvek z prostředků s členstvím v odborové organizaci, a ne v souvislosti s výkonem funkce. občanského sdružení.

Je třeba zdanit sociální podporu?

I

CO JE TO DŮSTOJNÁ PRÁCE KOVÁK číslo 39 — 2. prosince 2011/příloha

Práce, kterou vykonáváme s radostí a fortelem, je vždy důstojná

Doc. Ing. PAVEL JANÍČKO, poradce ČMKOS pro zaměstnanost

Důstojná práce je pojem, kolem nějž se v současnosti točí diskuse o politice zaměstnanosti a situaci na trhu práce. Prosazování podmínek pro tzv. důstojnou práci je mimořádně důležité zejména z hlediska odborového hnutí a obecně všech těch, kteří se zajímají o postavení zaměstnanců ve společnosti. Pojem „dobrá“ nebo „důstojná“ práce („decent work“) má samozřejmě i své vymezení. Nejkomplexněji se touto otázkou zabývá Mezinárodní organizace práce (MOP), která vyjmenovala následující hlavní aspekty. a) „Důstojná práce“ (plnohodnotná, dobrá práce) zahrnuje takové formy zaměstnanosti, které jsou realizovány v podmínkách svobody, rovnosti, bezpečí a důstojnosti. b) „Důstojná práce“ zajišťuje:

spravedlivý příjem jistotu pracovního místa l sociální ochranu pro zaměstnance i jejich rodiny l dobré možnosti osobního rozvoje l svobodu vyjadřovat své názory a organizovat se k obhajobě svých zájmů l rovnost a odstranění diskriminace. Jak je z těchto zásad patrné, není zajištění důstojné práce definováno tak, že jde o jakoukoliv pracovní činnost, která má znaky zaměstnaneckého poměru nebo je provozována v režimu samozaměstnání, ale musí jít o takové pracovní zapojení, které zároveň znamená zajištění dobrých pracovních a obecně životních podmínek, a to včetně příznivé mimopracovní společenské atmosféry a také včetně možnosti zajistit si možnost určité kariéry i do budoucnosti. MOP v této souvislosti formulovala jako základní pilíře důstojné práce následující principy: l pracovní standardy a práva l tvorba pracovních míst l sociální ochrana l sociální dialog. V těchto standardech důstojné práce je tedy významně podtržen význam sociálního dialogu. Z toho plyne, že důstojné pracovní podmínky jsou spojeny s možností zaměstnanců se odborově organizovat a tímto prostřednictvím vyjadřovat své názory a náměty. Za sociální dialog nelze ovšem považovat pouze formální procedury, v nichž na názory zaměstnanců není brán zřetel, jak jsme toho svědky v praxi současné vládní garnitury v ČR. l l

II

Principy důstojné práce formulovala i Evropská odborová konfederace. Podle jejího názoru mezi principy důstojné práce patří těchto 5 prvků: l zabránění tzv. prekérním pracovním úvazkům, které vedou k sociálnímu dumpingu l zajištění takového pracovního prostředí, ve kterém jsou zaměstnanci plně informováni a konzultováni l silná pracovněprávní ochrana zaměstnanců l sociální systémy, které podpoří ty zaměstnance, kteří musí hledat práci l sociální dialog.

OPAKEM JE NEPLNOHODNOTNÁ PRÁCE

V této souvislosti se objevuje i termín, který je používán jako protiklad k „důstojné“ nebo „dobré“ práci, a to „prekérní“, což z anglického „precarious“ znamená „nejistá“, „riskantní“ nebo „neplnohodnotná“ práce. Její charakteristiky jsou obvykle postaveny jako negace k definicím důstojné práce, tj. spadají sem takovém pracovní úvazky, které neposkytují kvalitní pracovněprávní ochranu, ani dostatečné a stabilní finanční zajištění a nedávají ani možnost nějaké smysluplné pracovní kariéry. Nejsou samozřejmě ani pokryty mechanismy sociálního dialogu. Sumárně vzato prekérní práce je definována těmito znaky: l malá nebo žádná jistota pracovního místa l nízký nebo nejistý příjem l žádná nebo nízká sociální ochrana (tj. nárok na penzi, zdravotní pojištění, podpory v nezaměstnanosti) l žádná nebo nízká ochrana proti propouštění l žádné rekvalifikační kursy l malé nebo žádné zajištění bezpečnosti práce na pracovišti l žádná odborová reprezentace.

FORMY „PREKÉRNÍ“ PRÁCE

Pokud bychom měli konkretizovat typy pracovních aktivit a úvazků, které se obvykle řadí do kategorie prekérní práce, pak můžeme použít následující vymezení: a) nelegální formy: l švarcsystém

KOVÁK číslo 39 — 2. prosince 2011/příloha

b) legální formy: l pracovní poměr na dobu určitou l agenturní zaměstnávání l vedlejší pracovní poměr l domáčtí zaměstnanci l práce na dálku (telework) l částečně i dílčí pracovní úvazky. Jsou to všechno formy, se kterými se setkáváme i na našem pracovním trhu. Nejproblematičtější je tzv. švarcsystém, což je notoricky známý způsob obcházení standardních pracovních úvazků prostřednictvím angažování fiktivních OSVČ, které pracují fakticky v závislém pracovním postavení. Tímto zaměstnavatelé obcházejí řadu omezení, které jinak při tvorbě pracovních musejí respektovat, a to s cílem zredukovat své náklady na práci. Zároveň si tím vytvářejí v kontrastu s její údajnou „samostatností“ velmi poslušnou pracovní sílu, zcela závislou na jejich libovůli. Tento model je zatím v rozporu s platnou legislativou a nutno objektivně připomenout, že i v současnosti došlo (respektive dojde) k některým pozitivním změnám v zákonných definicích. Existují ovšem i legální formy pracovních aktivit a úvazků, které je také možno považovat za více či méně „prekérní“. Vyznačují se především nízkou mírou jistoty z hlediska dlouhodobějšího pracovního uplatnění a také většinou i nižším a méně jistým výdělkem. Jsou to různě limitované pracovní úvazky nejen z hlediska pracovní doby a finančního ohodnocení, ale také z hlediska místa výkonu práce (domáčtí zaměstnanci, telework). Specifickou (a relativně novou v podmínkách ČR) formou prekérní práce je práce prostřednictvím agentur. I řada nedávných odhalení na našem pracovním trhu ukázala, že právě tato forma má velký negativní potenciál směrem k možnosti zneužívání vůči takovýmto zaměstnancům.

POSTOJ ODBORŮ

TRENDY NA ČESKÉM PRACOVNÍM TRHU

V dalším textu se zaměříme na některé vybrané (nejcharakterističtější) oblasti, které ilustrují pronikání forem prekérní práce na český pracovní trh, a ukážeme zejména některé trendy v této oblasti v kontextu i mezinárodních srovnání. a) Podnikatelé bez zaměstnanců - OSVČ Tabulka 1: Podíl OSVČ na celkové zaměstnanosti v ČR (v %) 12/2000 10,3

12/2005 11,6

12/2010 13,5

06/2011 13,7

Tabulka č. 2: Podíl OSVČ na celkové zaměstnanosti v některých zemích (v %, rok 2009) Řecko Itálie Španělsko Velká Británie Německo Dánsko USA

35,9 26,4 17,7 13,8 12,0 8,9 7,2

Z těchto čísel lze vyvodit některé závěry, pokud jde o vývoj na českém trhu práce. Především je patrné, že v posledním desetiletí docházelo k poměrně výraznému nárůstu podílu OSVČ na celkové zaměstnanosti. Tento trend má samozřejmě více faktorů, nepochybně jedním z nich je i určitá individualizace ekonomických činností (například i v důsledku komunikačních technologií), nicméně lze stejně tak konstatovat, že významný vliv má i charakter hospodářské a sociální politiky, respektive zvýhodňování či znevýhodňování určitého typu zaměstnanosti v legislativní oblasti. Pro ČR bylo v uplynulé dekádě typické přijímání takových legislativních opatření, která jako by zvýhodňovala živnostenské podnikání, například zvyšování daňových paušálů či v oblasti zaměstnanosti zavedení příspěvku těm osobám, které odejdou z evidence úřadů práce do statutu OSVČ. Je samozřejmě obtížné říci, v jaké míře je nárůst počtu OSVČ vyvolán „švarcsystémem“, nicméně dá se celkem spolehlivě říci, že určitá spojitost tu je.

Pokud bychom měli charakterizovat postoj ČMKOS k tomuto problému, pak lze vyjít ze základních programových tezí formulovaných sjezdem ČMKOS v roce 2010. V preambuli tohoto programu jsou vyjádřeny mj. tyto požadavky: l ČMKOS se zaměří na vytváření podmínek, které umožní snížit nezaměstnanost, usnadní udržení zaměstnání a podpoří vznik nových pracovních míst. Bude důsledně prosazovat ochranu před diskriminací v práci, dbát na zabezpečení spravedlivých a rovných ekonomických a sociálních podmínek zaměstnanců… l ČMKOS bude podporovat další rozvoj a posílení veřejných systémů sociální ochrany… l ČMKOS bude ve všech oblastech své činnosti důsledně prosazovat rovné zacházení a princip rovných příležitostí a vystupovat proti projevům xenofobie, rasismu a všem formám diskriminace… l ČMKOS bude prosazovat princip rovných příležitostí žen a mužů… l ČMKOS se bude zasazovat, aby pracovněprávní úprava Každý má právo na důstojný odpočinek obsažená zejména v zákoníku práce zaručovala zaměstnancům dostatečnou míru jejich ochrany přímo ze zákona a aby jim tak zajistila důstojné pracovní podmínky, zejména spravedliNaznačuje nám to i mezinárodní srovnání, z něhož je patrné, že podíl OSVČ vé mzdy a platy, bezpečnou práci, pracovní dobu, dovolenou, rovné zachá(respektive samozaměstnaných) je v ČR vyšší než v Německu nebo Dánzení, odborný a profesní růst, a umožnila jim skloubit jejich pracovní, sku, zemích s příbuznou ekonomickou strukturou i tradicí, a dokonce výrazsoukromý a rodinný život. ně vyšší než v USA, kolébce tzv. liberalismu a „protržního“ chování. Už z povahy těchto obecných tezí je zřejmé, že cílem a smyslem fungováV zájmu objektivity je nutno dodat, že i v souvislosti se zaváděním norem ní ČMKOS a odborů obecně je prosadit takový typ zaměstnanosti, který je legislativy EU od příštího roku dojde k lepší specifikaci pojmu závislá práce převážně založen na plnohodnotných (důstojných) pracovních úvazcích, v zákoně o zaměstnanosti i v zákoníku práce a také ke zvýraznění sankcí za a naopak omezovat prekérní formy zaměstnanosti. Jen tak lze dosáhnout porušování těchto norem. (Pokračování příště) těchto proklamovaných cílů. Ilustrační snímky Petr Vurma

III

DŮCHODY V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH (II.) KOVÁK číslo 39 — 2. prosince 2011/příloha

JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

ZDANĚNÍ STAROBNÍHO DŮCHODU AŽ OD URČITÉ VÝŠE

Zdaňuje se starobní důchod a od jaké výše? Domníval jsem se, že se nedaní vůbec, ale prý je to složitější. Že danění připadá v úvahu dle výše důchodu. Můžete mi to tedy objasnit? V. Š., Pardubice

Důchod se zdaňuje, ale skutečně jen až od určité zákonem vymezené výše. Tzn., přesáhne-li jeho výše za rok částku stanovenou zákonem. Pro rok 2011 platí, že podléhá dani z příjmu část příjmů získaných výplatou důchodu ze základního průběžně financovaného systému důchodového pojištění, která za kalendářní rok 2011 přesáhne částku 36násobku minimální mzdy. Pro rok 2011 jde o částku 288 000 Kč (minimální mzda pro rok 2011 je 8 000 Kč… 8 000 Kč x 36). Tato částka odpovídá důchodu ve výši 24 000 Kč měsíčně (288 000 : 12). Při souběhu důchodů se do této částky započítává také pozůstalostní důchod (vdovský, vdovecký nebo sirotčí) vyplácený souběžně s důchodem starobním či invalidním. Zdanění však nikdy nepodléhá příjem odpovídající příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů (tzv. odškodňovací dávka) ani příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jednorázový doplatek důchodu například při jeho zpětném přiznání za dobu od vzniku nároku v minulosti do data vyřízení žádosti o důchod je od daně osvobozen, pokud jeho výše za jednotlivé roky nepřesáhne roční částku 288 000 Kč. Od roku 2011 se nově osvobození od daně netýká důchodců, u nichž součet příjmů ze zaměstnání a základů daně z podnikání a pronájmu přesáhne v kalendářním roce částku 840 000 Kč. Ti musí celý vyplacený důchod zahrnout do základu daně a po snížení o nezdanitelnou část a odpočitatelné položky zdanit procentní sazbou ve výši 15 procent. Takto vypočtená daň se sníží o slevy na dani. Poživatel důchodu je povinen, jestliže se jej povinnost odvést daň z příjmu týká, do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, tj. kalendářního roku, podat daňové přiznání na příslušném finančním úřadě.

KDY VZNIKNE NÁROK NA INVALIDNÍ DŮCHOD

Čekání na tramvaj, či na důchod?

Je mi 54 roků a jsem invalidní. Jakou potřebnou dobu pojištění musím získat pro nárok na invalidní důchod, abych měl na něj nárok? Jaké další podmínky ještě musím splňovat? T. J., Olomouc

Podle písm. a) § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl ještě věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Další podmínkou je, že nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, tedy na řádný starobní důchod. Nebo, když mu byl přiznán starobní důchod podle § 31, tj. tzv. předčasný starobní důchod, pokud nedosáhl ještě důchodového věku. Dále má pojištěnec podle písm. b) § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, i bez splnění podmínky získání potřebné doby pojištění nárok na invalidní důchod, jestliže se stal invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištěnec je podle odst. 1 § 39 zákona o důchodovém pojištění invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles

IV

jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 procent. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění. Zákon č. 306/2008 Sb., kterým došlo s účinností od 1. 1. 2010 k novelizaci zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zrušil rozlišování invalidity pro účely důchodového pojištění na částečnou a na plnou invaliditu a zavedl tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. V úvahu se přitom bere, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, dále, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav (za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti, s tím, že udržení stabilizace zdravotního stavu může být podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení). Dále se v úvahu také bere, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován (pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl, schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti), schopnost rekvalifikace podle § 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, dále schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %; v úvahu se také v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též bere, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod upravuje § 40 zákona o důchodovém pojištění. Podle něho potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok, od 20 let do 22 let 1 rok, od 22 let do 24 let 2 roky, od 24 let do 26 let 3 roky, od 26 let do 28 let 4 roky a nad 28 let 5 roků. Výše uvedená potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity. Jestliže půjde o pojištěnce ve věku nad 28 let, bude se potřebná doba pojištění 5 roků zjišťovat z posledních 10 roků před vznikem invalidity. Od 1. 1. 2010 se u pojištěnce staršího 38 let podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity. Potřebná doba pojištění činí v tomto případě 10 roků. (Dokončení) Ilustrační snímek Petr Vurma