Premiér Nečas řekl při schvalování rozpočtu Měli. jsme málo času, nejde o reformy, ale o škrtformy. Půjdeme kvůli nim znovu do ulic?

Potravinář srpen/2010

POTRAVINÁŘ 16 aţ 22 násobku mzdy,“ říká například předseda OS Kovo Josef Středula. Ze zákona mají přitom lidé nárok na odstupné ve výši tří výplat. Kolik stát celkem zpřísněním podpor ušetří, zatím Drábkův úřad Kdo přijde o podporu, nespočítal. Téměř miliarda ale ve státní kase zůstane podle ministerstva aneb první tahy na financí tím, ţe podporu jiţ šachovnici… nedostanou ti, kdo si k ní Lidé, kteří sami odejdou p ř i v y d ě l á v a j í . D o p o s u d s i z práce, nemají mít od příštího roku n á r o k n a p o d p o r u v nezaměstnanosti. Tu podle plánů koalice nebudou brát ani ti, kdo z práce odejdou s odstupným. Nově uţ také nemá být moţné si při evidenci na úřadu práce přivydělávat. „Na podporu by neměl mít nárok ten, kdo dal dobrovolně výpověď nebo pobírá odstupné. Zrušit chceme také moţnost nekolidujícího zaměstnání,“ potvrdil HN ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Jeho úřad právě dokončuje legislativní podobu novely zákona o zaměstnanosti. Do vlády ji chce Drábek předloţit v následujících týdnech a předpokládá, ţe změny Premiér Nečas řekl při schvalování rozpočtu „Měli začnou platit od ledna. Pokud tedy jsme málo času, nejde o reformy, ale o „škrtformy“… koalice tyto změny prosadí, podporu Půjdeme kvůli nim znovu do ulic…? v nezaměstnanosti budou dostávat jen lidé, které zaměstnavatel propustí nebo kterým vyprší pracovní nezaměstnaný v evidenci úřadu práce smlouva na dobu určitou. Pokud ale můţe k podpoře přivydělat aţ kromě výpovědi d ostanou i polovinu minimální mzdy (nyní odstupné, o podporu, alespoň na 4 000 korun měsíčně). „Je velmi nějakou dobu, stejně přijdou. těţko kontrolovatelné, kolik hodin „Nebudou mít nárok na podporu po pak pro zaměstnavatele skutečně tu dobou, kterou mají pokrytou pracují. Je to masově zneuţíváno. odstupným,“ upřesnil Drábek. Zaměstnavatelé člověka propustí, on Pokud tedy někdo odejde z práce se registruje na úřadu práce, ale dál s ročním odstupným, stát ušetří pracuje pro firmu, formálně ale jen celou částku, kterou by mu na na nekolidující úvazek,“ tvrdí ministr podpoře musel jinak vyplatit. To, ţe Drábek. takové případy nemusí být výjimkou, Proti zneuţívání přivýdělků potvrzuje ČMKOS. k podpoře jsou i odbory. Ty ale „U některých firem se nám naopak nejvíce protestují proti ztrátě podařilo vyjednat odstupné ve výši nároku na podporu pro lidi, kteří sami

SLOVO MÁ Michal Mašek Šéfredaktor Potravináře

odejdou z práce. „To, ţe by lidé nedostali podporu, pokud sami odjedou z práce, je pro nás problematické. Kdo bude kontrolovat, zda v práci nedocházelo k mobbingu nebo jinému nátlaku,“ upozorňuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Ne vţdy je dohoda dobrovolná, upozorňují odboráři. Zaměstnanci ji mohou uzavřít pod nátlakem. Dohodou můţe zaměstnanec rozvázat pracovní poměr třeba i proto, ţe zaměstnavatel neplatí mzdu. Podle Drábka má ale tento krok zabránit tomu, aby si lidé dělali z evidence na úřadu práce prázdniny. „Jde o to, aby lidé neodešli z práce v květnu a novou si nehledali aţ od října a na úkor ostatních lidí si ned ěl al i d l ou hé pr á zd n i ny ,“ argumentuje Drábek. Reformy, které vláda připravuje, jsou podle odborů nevratné. Navazují prý na předchozí reformy veřejných financí. "Všechny tyto změny byly zaloţeny na škrtech a stav veřejných financí se nezlepšil," uvedl vedoucí makroekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann. Deficit veřejných financí podle něj letos směřuje ke 200 miliardám korun. I kdyby se úplně zrušily všechny sociální dávky včetně podpor v nezaměstnanosti a nemocenské, sníţil by se podle něj deficit pouze o 80 miliard. "Neţ se začne bezmyšlenkovitě škrtat, tak bychom se měli podívat i na příjmovou stranu rozpočtů a podívat se na to, zda všichni platí, co by platit měli," řekl Fassmann. "Jestli půjde vládní koalice tím směrem, který je v programovém prohlášení, tak jsme schopni dělat všechny kroky. Jestli se ptáte na demonstrace, ano. Jestli se ptáte na

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


stávky, ano. To ale nebudou stávky proti zaměstnavatelům, ale proti vládě. Odbory nechtějí dělat ze zaměstnance trhací kalendář, protoţe se tady nic nedělá s těmi, co kradou," dodává varovně šéf nejsilnějšího odborového svazu Středula. Podle premiéra Nečase je vláda připravena chystané rozpočtové škrty projednávat s odboráři. Případné vyhroţování a protesty však plánované reformní kroky nezastaví. Předseda vlády zdůraznil, ţe jeho kabinet neustoupí od plánu na stabilizaci veřejných financí, která se "bohuţel" neobejde bez rozsáhlých úspor. Reformy jsou však podle něj v zájmu zaměstnanců. Karty jsou tedy rozdány, figurky na šachovnici rozestaveny. Můţeme ještě doufat, ţe nebudeme svědky předčasného matu?

Zákoník práce: Co se na nás chystá? Odstupňované odstupné Člověk, který v práci skončí do jednoho roku od uzavření smlouvy, bude mít nárok jenom na odstupné ve výši jednoho měsíčního platu; po roce dostane dva platy. Po dvou a více letech mu firma vyplatí tři měsíční platy. Dnes musí firma platit odstupné ve výši tří platů u všech svých zaměstnanců, kromě těch, kteří jsou ve zkušební době. Rozšíření dohod o práci Na dohodu o provedení práce bude moţné najmout pracovníky aţ na 300 pracovních hodin, nejen na 150, jak je tomu dnes. Půjde to ale jenom u jednorázových prací trvajících do tří měsíců. Ministerstvo chce dodrţování zákona přísněji kontrolovat. Smlouvy na dobu určitou Smlouvy na dobu určitou budou moci firmy se svými zaměstnanci uzavřít jen několikrát, například dvakrát. Stát chce sjednotit tuto praxi pro všechny profese a zamezit řetězení pracovních úvazků na dobu určitou. 2

Omezení dávek Nárok na plnou podporu v nezaměstnanosti bude mít jen ten, kdo nepodal výpověď z vlastní vůle bez udání důvodu. Přesné parametry omezení podpory ministerstvo teprve dolaďuje. Kdo pobírá podporu v nezaměstnanosti, nebude si moci přivydělávat. (M)

ČMKOS: Vládní škrty, propouštění a snížení platů ve státní správě ochromí stát Sniţováním platů a z a m ě s t n a n o s t i v e v eř ej n ý c h sluţbách a správě, ve státních orgánech a organizacích v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2011 by se veřejný sektor stal konkurence neschopným na pracovním trhu. Úroveň, rozsah a kvalita státem přímo či nepřímo zajišťovaných veřejných sluţeb a správy by se v důsledku vládou chystaných škrtů významně sníţila. Konstatovali to představitelé šesti odborových svazů sdruţujících zaměstnance v rozpočtové a příspěvkové sféře (ROPO) na dnešní tiskové konferenci ČMKOS v Domě odborových svazů v Praze. „Nepříčetné škrtání a propouštění bez potřebných analýz případných dopadů ohrozí samotnou schopnost vlády a státu poskytovat sluţby občanům v potřebném mnoţství a kvalitě“, konstatovala předsedkyně Odborového svazu státních orgánů Alena Vondrová a dodala, ţe se omezování dotkne i ostatních oblastí ţivota. Česká obchodní inspekce, Celní správa a další státní orgány nebudou schopné plnit svoje poslání. To bude pouze nahrávat těm, kdo obcházejí zákony a o b o h a cu j í se v z ó n ě š ed é ekonomiky. Škrty by postihly i vězenství a dokonce i Český hydrometeorologický ústav. Naopak zaměstnanci, kteří poctivě pracují a platí daně, ponesou veškeré náklady vládních škrtů.

Místopředsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče Dagmar Ţitníková se obává, ţe drastické škrty budou mít devastující dopad i do zdravotnictví. Pokud budou provedena omezení a zrušeny tarifní mzdové tabulky, personální situace v českých nemocnicích se dostane před rok 2009 a bude opět hrozit odchod kvalifikovaných českých zdravotních sester a lékařů do zahraničí. Přímo katastrofální stav pak hrozí v sociální péči, který ohroţuje pacienty i jiţ nyní mizerně placené zaměstnance. Sníţení mzdových prostředků bude mít vliv i na kulturu. Z 30 příspěvkových organizací financovaných ministerstvem kultury dosáhly v roce 2009 úrovně průměrné mzdy v ČR pouze tři, informovala předsedkyně OS pracovníků kultury a ochrany přírody Anna Machová. Odborové svazy sdruţující policisty a hasiče jsou připraveny k protestním akcím, pokud se uskuteční škrty, které vláda plánuje ve mzdách státních zaměstnanců. Předseda NOS Policie Milan Štěpánek řekl, ţe škrtnutí deseti miliard korun z rozpočtu ministerstva vnitra je nereálné a má devastující účinky, podobně jako plánované zdanění zaměstnaneckých výsluh. Bude to mít za následek propouštění civilních zaměstnanců a členů bezpečnostních sborů a odchody zkušených policistů. Předseda OS hasičů Zdeněk J. Oberreiter varoval, ţe by se platy policistů a hasičů vrátily na úroveň roku 2006. Bezpečnostní situace v zemi však napovídá, ţe je nyní třeba přijímat nové hasiče a policisty, nikoliv propouštět ty stávající. Z přijatého stanoviska odborových svazů sdruţujících zaměstnance veřejných sluţeb a správy vyplývá, ţe navrhované vládní restriktivní opatření odbory pokládají za věcně, politicky a společensky chybné, omezující základní funkce státu, devastující veřejný sektor a ve svých důsledcích poškozující občany a českou společnost jako celek. (mm)



ČMKOS a odborové svazy pomohou svým členům v záplavových oblastech

(potvrzení obecního úřadu, potvrz. pojišťovny, příp. navíc fotodokumentace). O nároku na podporu rozhoduje předsednictvo NOS PPP nebo určená komise. Stejně tak jako v minulosti při (mi) katastrofálních povodních, které postihly některé regiony ČR, jsou Jezdíte na zelenou? odborové svazy sdruţené v ČMKOS Likérky nestíhají… připraveny poskytnout svým členům okamţitou pomoc. Většina odborových svazů má pro tyto účely Vkus národa se mění – zřízeny zajišťovací a podpůrné fondy dokonce i ve věci alkoholu. Češi a ČMKOS proto doporučuje, například se prý v několika urychleně kontaktovat svůj příslušný posledních letech odborový svaz, který poskytne svým Dali na „zelenou“ čili členům finanční pomoc. V případě peprmintový likér. Svědčí o tom jakýchkoliv nejasností je moţné fakta: největší český výrobce kontaktovat i ČMKOS, která peprmintky – Plzeňský Stock – se pomáhá činnost koordinovat, aby se díky zvýšenému zájmu o tohle pití dostalo pomoci všem potřebným údajně ocitl na hranici výrobních členům odborů. Odboráři a ostatní moţností. Dokládají to i čísla. zaměstnanci mají další moţnosti jak Prodeje kultovního českého likéru získat finanční pomoc pro zmírnění v tuzemských hospodách vzrostly následků povodní. Právní oddělení loni meziročně o desetinu, na 1,7 ČMKOS operativně připravilo miliónu litrů, přičemţ dva roky před následující přehled a výklad těchto tím se zvyšovaly o 16 a 36 procent. moţností, které lze zaměstnancům Letošní patnáctiprocentní nárůst na základě platné právní úpravy hlásí i druhá největší česká likérka – poskytnout (viz materiál Na pomoc ústecká Granette. Podle zkušených odborovým funkcionářům v tomto hospodských se peprmintka hodí vydání Potravináře. k pivu, navíc je levnější a obsahuje Náš odborový svaz NOS menší mnoţství alkoholu. Ostatně, PPP rozeslal uţ v minulých dnech do kdyţ člověk zavítá do obyčejné základních organizací v záplavových hospůdky, můţe se o tom přesvědčit oblastech informaci o moţné pomoci sám – na stolech štamgastů se to svým členům, kteří při záplavách často mezi půllitry piva pěkně utrpěli hmotné škody. Podpora se zelená… kromě toho se peprmintový vztahuje jen na dům, byt a vybavení likér s oblibou pouţívá do různých domu nebo bytu slouţícího míchaných nápojů, hodně se pije k trvalému bydlení. v letní sezóně a stal se oblíbenou Ţ á d o s t č l e n a m á b ý t ikonou vodáků. potvrzena členem výboru ZO Zdá se, ţe v posledních letech (předsedou); členství ţadatele delší začíná i na nápojovém trhu vládnout neţ 1 rok. „retrotrend“, a to nejen Je třeba doloţit: u alkoholických nápojů – stejně a) rozsah poškození (demoliční stoupá třeba obliba Kofoly. Lidi výměr, potvrzení obecního zkrátka rádi hledají hodnoty úřadu, potvrzení pojišťovny, z minulosti, a proto poţadují i příp. navíc fotodokumentace) r e tr od r i nk y. Pl ze ň s ký St ock b) rozsah poškození vnitřního peprmintku v Česku zavedl před zařízení bytu v osobním několika lety a ta se v poslední době vlastnictví, druţstevního bytu, s oblibou míchá (krom zmíněného n á j e m n í h o b y t u n e b o piva) například s fernetem či o b y t n ý c h č á s t í d o m u griotkou a – představte si – dokonce v o s o b n í m v l a s t n i c t v í i s mlékem!

Boţkovský Peprmint patří u nás k nejoblíbenějším lihovinám zejména v gastronomii, kde je šestou nejprodávanější značkou. Mezi likéry přitom drţí absolutní prvenství s dvacetiprocentním podílem. „Lidé letos nechtějí tolik utrácet a nakupují víc lihovin s niţším obsahem alkoholu a niţší cenou,“ říká ředitel likérky Granette v Ústí nad Labem Pavel Kadlec. (mim)

Potraviny: Přesnější zjišťování kvality Vědci z Ústavu vegetabilních potravin a rostlinné produkce Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno testují nové metody, které mají pomoci rychle a přesně odhalit přidané rostlinné bílkoviny běžně přidávané do masných výrobků. Používají při tom metody, které se uplatňují především v diagnostice nádorů v humánní medicíně. Ty by měly v budoucnu pomoci rychle a především přesně určit složení dané potraviny. Fakulta nyní navrhuje ministerstvu zemědělství, aby se nová metoda využívala k namátkovým kontrolám masných výrobků s deklarovanou vyšší kvalitou, tedy výrobků označených Klasa. Znát přesné sloţení potraviny je důleţité zvláště pro alergiky - právě alergie na sóju a pšeničnou mouku spolu se slepičími vejci, kravským mlékem, arašídy, ořechy, rybami či plody moře tvoří dnes 80 – 90 % alergických reakcí na potraviny. Znalost sloţení je zároveň ale také indikátorem kvality či záměny surovin v masných výrobcích. „Přídavky rostlinných bílkovin jsou dnes běţně vyuţívány při výrobě masných výrobků, zejména z důvodů technologických a ekonomických. Nejčastěji jsou pouţívány bílkoviny z obilovin a sóji, v masných výrobcích je to pak obzvláště sójový protein. Hlavním důvodem, proč se vyvíjejí nové postupy pro stanovení druhu a


3


mnoţství rostlinných bílkovin v potravinách je skutečnost, ţe většina z nich jsou potencionálními alergeny, které mohou mít nepříznivý vliv na zdraví spotřebitele. To platí zvláště u osob s onemocněním zvaným celiakie, tedy silné alergie na lepek. Bílkovinné přídavky na jedné straně zvyšují viskoelastic ké vlastnosti, barevnou stálost, pevnost, šťavnatost a vlhkost masného výrobku, na straně druhé kaţdá bílkovina by teoreticky mohla u přecitlivělého konzumenta vyvolat neţádoucí imunitní odpověď. Současně pouţívané metody pro stanovení rostlinných bílkovin v potravině mají řadu nedostatků. Stanovení rostlinných bílkovinných přídavků totiţ ztěţuje jejich pouţívání v nízkých koncentracích a také podmínky výroby potravin, které mohou strukturu rostlinných bílkovin modifikovat a bílkovina pak jednoduše při rozboru „není vidět“. Imunohistochemické metody, na nichţ pracují vědci z VFU Brno, by tento nedostatek měly odstranit. Například pouţití imunohistochemie a analýzy obr azu umoţňu je kvantifikaci přidaného aditiva v potravině jiţ od 0,1 % přídavku čisté pšeničné bílkoviny. „Navrhujeme Ministerstvu zemědělství, aby naše fakulta nové metody vyuţívala k namátkovým kontrolám masných výrobků, s deklarovanou vyšší kvalitou. Pyšní se totiţ všechny označením Klasa právem? Získat soubor výsledků, které by ukázaly, jak jsou prohlášení z přihlášek naplňována v praxi, by jistě ocenil nejen Státní zemědělský intervenční fond, který značku uděluje, ale i oba dva státní kontrolní orgány – Státní veterinární správa ČR i Státní zemědělská a potravinářská inspekce,“ uvádí děkan Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno Ladislav Steinhauser. Zanedbatelný konečně není ani fakt, ţe přesné informace o potravině slouţí i k ochraně ekonomických zájmů konzumenta, neboť se můţe jednat také o falšování potravin, kdy sojová 4

nebo pšeničná bílkovina slouţí jako náhrada jiné kvalitní suroviny v masném výrobku. (mm)

Výroba masa a mléka klesla Ve 2. čtvrtletí 2010 bylo u nás vyrobeno 136 593 tun masa a nakoupeno 585 478 tis. litrů mléka, coţ představuje meziroční pokles výroby masa (o 3,4 %) i nákupu mléka (o 2,4 %). Ke sníţení výroby došlo u všech hlavních druhů masa: u hovězího o 1,4 %, u vepřového o 4,6 % a u drůbeţího o 2,3 %. Ve druhém čtvrtletí 2010 se počty poraţeného skotu meziročně sníţily o 3,6 %, z toho počty býků klesly o 4,4 %, krav o 2,4 %, jalovic o 9,6 % a telat o 14,3 %. Výroba hovězího masa (včetně telecího) byla meziročně niţší o 1,4 % a činila 18 641 tun. Výroba vepřového masa se meziročně sníţila o 4,6 %, přičemţ počty poraţených jatečných prasat klesly o 5,7 % a počty poraţených prasnic se zvýšily o 2,6 %. Celkově bylo ve 2. čtvrtletí vyrobeno 68 603 tun vepřového masa. Celková výroba drůbeţího masa 49 316 tun byla v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 2,3 % niţší. Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže Podle soupisu hospodářských zvířat k 1. dubnu 2010 stavy skotu meziročně klesly o 1,0 % na 1 349,3 tis. kusů, z toho celkové stavy krav se sníţily o 1,5 % na 551,2 tis. kusů, zatímco stavy krav bez trţní produkce mléka se zvýšily o 4,6 % na 167,7 tis. kusů. Stavy prasat byly meziročně niţší o 3,2 %, poklesly o 62,2 tis. kusů na celkových 1 909,2 tis. kusů. Počet prasnic se sníţil o 6,7 % (o 9,5 tis. kusů), kdeţto počet prasniček se zvýšil, a to o 5,3 % (o 2,9 tis. kusů). Stavy drůbeţe se meziročně sníţily o 6,2 %, z toho počty slepic pouze o 3,8 %, na rozdíl od vodní drůbeţe a krůt, jejichţ stavy se

propadly o 20,0 % (vodní drůbeţ) a 21,3 % (krůty). K 1. dubnu se chovalo 41 681,1 tis. kusů kura domácího ve všech kategoriích (chovné, nosné, na výkrm), 18,8 tis. kusů hus, 401,7 tis. kusů kachen a 376,1 tis. kusů krůt. Farmářské ceny skotu, prasat a kuřat Ve 2. čtvrtletí ceny zemědělských výrobců jatečného skotu meziročně v průměru klesly u jalovic o 4,9 %, u krav o 4,3 %, u býků celkem o 0,9 % a u telat o 0,7%. V kategorii jatečných býků zařazených do jakostních tříd S, E a U dosáhla průměrná cena za 1 kg jatečné hmotnosti 77,56 Kč a za 1 kg ţivé hmotnosti 39,97 Kč. Podle ČSU zpracoval MM

Mléko: Růst ceny se zastavil Podle výsledků statistického zjišťování bylo v měsíci červnu nakoupeno od tuzemských výrobců do mlékárenských podniků ČR 191 576 tis. litrů mléka. V celkovém množství tak bylo do mlékáren nakoupeno o 9 192 tis. l mléka méně než v květnu. V přepočtu celkového nákupu za červen na „denní nákup“ toto množství představuje 6 385,9 tis.l mléka nakoupeného za jeden den a to je ve srovnání s nákupem mléka za minulý měsíc (6 476,4 tis.l) o 90,5 tis. l denně nakoupeného mléka méně (tj. o 1,40%). Ke zpracování bylo dále do podniků nakoupeno mléko ze zahraničí ve výši 1 234 tis. l. Průměrná cena mléka při nákupu do mlékárenských podniků se zvýšila i v tomto měsíci. V červnu byl zaznamenán nárůst nákupní ceny „Mléka celkem“ o dalších 0,04 Kč/l. Znamená to, ţe „Mléko celkem“ bylo tento měsíc nakupováno za průměrnou cenu 7,34 Kč/l, „Mléko v I.tř. jakosti a vyšší“ pak za 7,35 Kč/l. Tučnost nakoupeného mléka i obsah bílkovin v mléce dále klesly, nyní byl zjištěn obsah tuku 3,79% při obsahu bílkovin 3,30%.



Během měsíce června se sníţily zásoby všech námi sledovaných výrobků. Značný úbytek zásob byl zjištěn u „Sušeného mléka celkem“, kterého v podnicích ke konci června zůstává na skladě 1 946,5 t a to je ve srovnání s minulým měsícem o 24,63% méně. Většina z tohoto mnoţství připadá na sloţku „Sušené mléko odtučněné“, kterého je současně 1 299,0 t tzn., ţe se jedná o úbytek zásob o 12,74%. Pokles zásob u másla a sýrů přírodních není tak markantní. Skladovaného „Másla celkem“ zůstává tento měsíc v podnicích 1 075,1 t (tj. o 6,97% méně) a „Sýrů přírodních“ je na skladě evidováno 4 176,7 t a to je ve srovnání s minulým měsícem o 1,80% méně. Dle přehledu vyrobeného zboţí bylo v tomto měsíci vyrobeno více čerstvého mléka, smetany, tvarohu a přírodních sýrů neţ v květnu a méně pak trvanlivého mléka, jogurtů, másla a tavených sýrů. Podle přehledu je to např. Čerstvé mléko pasterované – 8 680,6 tis. l (index 103,76), trvanlivé mléko – 35 653,8 tis. l (index 86,95), smetana – 4 445,8 tis. l (index 110,40), jogurty – 12 380,6 t (index 98,38), máslo – 1 537,2 t (index 93,15), tvaroh – 2 781,2 t (index 105,56), sýry přírodní – 6 984,1 t (index 102,26), sýry tavené – 1 232,7 1 t (index 97,69). Stejně jako v květnu bylo i v červnu zjištěno zvýšení realizačních cen a to u většiny sledovaných výrobků. Výjimkou je niţší cena u mléka polotučného čerstvého v kartonu a tvarohu měkkého. Aktuální ceny představuje následující přehled: Mléko polotučné trvanlivé karton – cena 10,02 Kč/l (index 104,05), mléko polotučné čerstvé karton – cena 10,39 Kč/l (index 97,83), máslo čerstvé 250g – cena 88,48 Kč/kg (index 108,01), tvaroh měkký – cena 35,25 Kč/kg (index 93,68), přírodní sýr typu eidamská cihla 30% – cena 84,38 Kč/kg (index 109,16).

Výkaz Mlék(MZe)6 -12 Měsíční výkaz o nákupu mléka, o výrobě a uţití vybraných mlékárenských výrobků je šetřen plošně v podnicích mlékárenského průmyslu. Zpracování a kontrolu zajišťuje odbor ekonomiky a financování MZe ČR. (mi)

Známka Klasa v ohrožení Zrušit platnost ochranné známky na logo značky Klasa chtějí po Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) tvůrci jejího loga. Tvrdí, že ministerstvo zemědělství od nich nemělo s ouhl as pr op ůjč ov at l og o potravinářům, kteří ho dávají na svoje výrobky. Autoři loga kvůli tomu podali žalobu na tři náhodně vybrané výrobce, a to na výrobce produktů z kozího mléka Vladimíra Maštalíře, na výrobce chleba a cukrovinek JVS Semilská pekárna a na výrobce trvanlivých tyčinek Havlík Opal. V rejstříku ochranných známek jsou zapsány dvě ochranné známky Klasa v barevném i černobílém provedení a v obou případech žádají tvůrci loga jejich zrušení. Přitom stát investoval do propagace známky Klasa miliony korun. Pokud by úřad uznal oprávněnost podání tvůrců loga, muselo by zmizet z obalu všech výrobků. Přitom ministerstvo zemědělství ho propůjčilo více než 200 firem a podnikatelů. Ti by tedy museli ve velkém zničit všechny obaly, na kterých logo je. „Ministerstvo zemědělství si je jisto tím, že veškerá jeho práva ke značce Klasa a k jejímu udělování jsou v pořádku" řekla mluvčí úřadu Tereza Magdalena Dvořáčková. (mk)

Americký konkurent Budvaru neuspěl Americký pivovar Anheuser-Busch si nemůže zaregistrovat výraz "Budweiser" jako ochrannou známku pro Evropskou unii. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU. V některých zemích bloku totiž práva na toto označení byla přiznána českému pivovaru Budějovický Budvar, který s konkurenty vede o tuto značku dlouhodobé spory. Americká firma, kterou předloni převzala belgická firma Inbev, si jiţ v roce 1996 poţádala u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o registraci "Bud weiseru" jakoţto unijní ochranné známky, a to pro piva i další alkoholické a nealkoholické nápoje. Českobudějovický pivovar se proti tomu ale ohradil. OHIM jeho námitky vyslyšel a ţádosti nevyhověl. Společnost následně dala ţalobu k evropské justici. Loni v březnu ale před druhým nejvyšším soudem v EU neuspěla. "Právo na obchodní uţívání výrazu Budweiseru pro pivo jiţ totiţ bylo přiznáno v Německu a Rakousku českému pivovaru Budějovický Budvar," uvedl tehdy soud. "Jelikoţ ţádný z důvodů kasačního opravného prostředku není opodstatněný, Soudní dvůr zamítá kasační opravný prostředek společnosti Anheuser-Busch v celém rozsahu," uvedl tribunál v prohlášení. Soud také připomněl, ţe OHIM zamítl přihlášku k zápisu ochranné známky americké společnosti z důvodu, ţe přihlašovaná známa byla totoţná se starší známkou českobudějovické firmy. Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl zaloţen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny jiţ více neţ 100 let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export.


5


Právníci Anheuser-Busch mimo jiné argumentovali při kritice loňského rozhodnutí soudu tím, ţe ochrana poskytnutá starší ochranné známce vypršela před koncem lhůty stanovené k předloţení důkazů, a ţe tudíţ česká firma měla předloţit důkaz o obnově svého zápisu do tohoto termínu. Soud nicméně dnes rozhodl, ţe takovou povinnost neměla. (mk)

Češi jsou druzí v pití nealkopiva Zatímco v pití klasického piva patří Čechům dlouhodobě světové prvenství, v konzumaci jeho nealkoholické varianty jsou se zhruba pěti litry na osobu a r ok až n a dru hé př íčce pomyslného světového žebříčku. Největšími pijáky piva bez a l k oh ol u j s ou p ř e kva p i v ě Španělé, Čechům na ně chybí necelý půllitr. Vyplývá to z průzkumu agentury Canadean, jehož výsledky prezentovali zástupci Plzeňského Prazdroje. Přestoţe ekonomická krize a pokles prodejů se nevyhnul loni ani této kategorii, která poprvé po deseti letech klesla v růstu o procento, ve srovnání s celým pivním trhem klesal pivovarům prodej nealka méně. Ačkoliv největší boom má podle odborníků nealkoholické pivo v Česku jiţ patrně za sebou, vaří jej stále více pivovarů. V současnosti je to kolem 25 pivovarů a značky na trhu stále přibývají. Lídr trhu Plzeňský Prazdroj, jehoţ světlé nealko pivo Birell je s dvoutřetinovým podílem na trhu nejprodávanějším nealkoholickým pivem v zemi, uvádí v těchto dnech na trh jeho novou, polotmavou variantu. Firma v tomto případě sází na ţeny, které dle průzkumů preferují tmavší piva pro jejich sladkou chuť před světlými. Od začátku srpna je lahvový polotmavý Birell k dostání ve vybraných restauracích, od září 6

začne Prazdroj prodávat pivo také v obchodech. Do sudů firma toto pivo nyní plnit neplánuje. Polotmavé jantarové pivo bez alkoholu vyrábí v Česku od roku 2007 pouze humpolecký rodinný pivovar Bernard. Bernard v červenci vyzval Plzeňský Prazdroj k souboji kvůli reklamní kampani, ve které Prazdroj tvrdí, ţe jeho nealko Radegast Birell "chutí převyšuje ostatní". Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda je ale toto tvrzení "nabubřelé a neopodstatněné" a Prazdroj ho má dokázat ve vzájemném duelu. Prazdroj ale výzvu nevyslyšel. V Česku se podle informací pivovarského svazu loni spotřebovalo necelých 580.000 hektolitrů nealkoholického piva, meziročně o procento méně. Nealkoholické pivo nejčastěji pijí řidiči, cyklisté, nebo pracující lidé během dne. (mi)

Další logo pro potraviny V dohledné době se na obalech našich potravin pravděpodobně začneme setkávat s logem mezinárodní značky Vím, co jím. Ve světě ji zatím získalo přes 160 společností pro více než 4000 produktů, jde zejména o čerstvé ovoce a zeleninu. Logo nedostanou výrobky, v nichž je přes půl procenta alkoholu, doplňky stravy, výrobky, které se užívají jen pod lékařským dohledem, a potraviny pro děti mladší jednoho roku. Rozhodující je obsah trans mastných a nasycených mastných kyselin, které zvyšují riziko nemocí srdce a cév, dále sodíku, cukru a v některých kategoriích také energie a vlákniny. Logo má lidem pomoci vědomě omezovat ty složky potravin, které v největší míře souvisejí s většinou civilizačních chorob. (mm)

Madeta: Nová výrobna syrovátky Jihočeská mlékárna Madeta vybudovala novou výrobnu krystalické syrovátky u svého závodu v Plané nad Lužnicí. Náklady na výstavbu a nové technologie se pohybovaly kolem 90 milionů korun. Provoz vznikl ve spolupráci s německou společností Meggle. Uvedl to generální ředitel Madety Milan Teplý. Zkušební provoz podnik zahajuje ve druhé polovině srpna nebo začátkem září. Vznikne 20 míst a pracovat by tam měli stávající zaměstnanci podniku. Meggle syrovátku pouţívá pro další průmyslové zpracování, například v kosmetice nebo léčivech. Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, loni vykázal zisk 45,8 milionu korun, o 3,5 milionu více neţ v roce 2008. Letos Teplý očekává horší výsledky neţ loni. Mlékárna se musela od dubna vypořádat s výpadkem 200 tisíc litrů mléka denně, které jí přestalo dodávat Mlékárenské druţstvo Jih. Madetě se postupně podařilo získat chybějící mléko od jiných dodavatelů. Získala 160.000 litrů mléka denně a další menší dodávky. Výpadek se denně pohyboval kolem 30 tisíc aţ 35 tisíc litrů mléka. "V době, kdy bylo mléka méně, jsme přednostně zpracovávali naše značkové výrobky a omezovali jsme export. Tím Madeta utrpěla," uvedl Teplý. Mlékárna také musí hradit zvýšené náklady s dopravou, jeden litr mléka dováţeného z Vysočiny je kvůli tomu o 14 haléřů draţší, neţ kdyby ho vozili z jiţních Čech. Madeta získala chybějící mléko z Vysočiny a Moravy. Jejím novým dodavatelem se stalo například zemědělské druţstvo Agro Měřín. V dodávkách mléka bude pokračovat i nadále, Madeta s ním uzavřela dlouhodobou smlouvu, poznamenal Teplý. S druţstvem Jih Madeta jedná kaţdý měsíc o cenách mléka. Jeho zástupci podle Teplého návrat



k původnímu mnoţství dodávaného mléka zatím nechystají. Druţstvo do konce března pro Madetu zajišťovalo 520.000 litrů mléka denně. Výkupní ceny mléka se nyní pohybují nad sedmi korunami za litr. Podle odhadů generálního ředitele Madety bude cena v letních měsících a moţná aţ do poloviny září stagnovat a pak zřejmě opět poroste. Například výkupní ceny na severu Německa jsou niţší neţ v Česku, výjimku tvoří mlékárna v Chamu, která má ceny nejvyšší. Madeta má sedm výrobních závodů. Letos v dubnu rozhodla, ţe uzavře závod ve Strakonicích. Jeho sušárenský provoz byl dlouhodobě nerentabilní. Mlékárna ročně zuţitkuje kolem 400 milionů litrů mléka, coţ je pětina celkové produkce v zemi. Denně zpracuje kolem 1,1 milionu litrů. Podnik vyrábí přes 239 různých výrobků. Téměř 50 procent produkce tvoří sýry. Letos chce svůj sortiment obohatit o nový přírodní a tvrdý sýr. Produkty Madeta vyváţí do 15 zemí. (mim)

Procter&Gamble: Tržby vzrostly

miliónu korun. Trţby přitom klesly o 1,3 procenta na 2,290 miliardy korun. Podle mluvčího Vitany se firmě podařilo dosáhnout tohoto výsledku zejména díky výraznému zvyšování efektivity fungování celé firmy, včetně úspory osobních nákladů. Společnost, kterou od roku 1992 ovládá norský koncern Rie be r & S o n, se s pec ia li zu je především na výrobu dehydratovaných a předpřipravených potravin a ochucovadel – polévek, omáček či koření. Vyrábí i další hotová instantní jídla a přílohy – loni například vyvinula víc neţ šest desítek nových výrobků, letos hodlá uvést na trh víc neţ padesát novinek. (mi)

Na pomoc odborovým funkcionářům Pracovněprávní nároky zaměstnanců v souvislosti se záplavami V souvislosti s nedávnými záplavami se mnoţí dotazy týkající se pracovněprávních problémů, které je třeba v této souvislosti nepochybně řešit, především jak postupovat b) v případech: 1. kdyţ se zaměstnanec nedostane do zaměstnání 2. kdyţ bude převeden na jinou práci 3. kdyţ mu v důsledku záplav nebude přidělována práce 4. kdyţ v místě trvalého bydliště poskytne pomoc, atd.

Americkému výrobci spotřebního zboţí Procter&Gamble se sníţil čtvrtletní zisk o 12 procent, přestoţe mu trţby vzrostly. Profit se kvůli vyšším nákladům na marketing a vývoj zboţí sníţil na 2,2 miliardy dolarů, kdyţ za duben aţ červen minulého roku dosáhl téměř 2,5 miliardy. Výsledky jsou za čtvrté fiskální čtvrtletí firmy, která podniká i v ČR, kde vlastní výrobní závod 1. Zaměstnanec se následkem Rakona v Rakovníku, vyrábějící prací povodně nedostal do zaměstnání prášky. a) Tato problematika je (m) upravena v bodu 3. přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a Vitana: pokles tržeb, rozsah důleţitých osobních vyšší zisk překáţek v práci. Zaměstnavatel v tomto Přednímu tuzemskému případě poskytne zaměstnanci výrobci potravin, společnosti Vitana, pracovní volno bez náhrady v loňském roce výrazně vzrostl zisk mzdy. Po dohodě se z předloňských 2,6 miliónu na 120,6 zaměstnavatelem to lze řešit i

napracováním zameškané doby. Samozřejmě to lze ro v ně ţ řeš it čer pá n ím dovolené. Všichni zaměstnavatelé, tj. i ti, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zák. práce (jedná se o zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, např. příspěvkové organizace) mohou v kolektivní smlouvě sjednat, nebo ve vnitřním předpisu s t a n o v i t , ţ e se jed n á o překáţku v práci s náhradou mzdy. Pokud by se jednalo o těţce zdravotně postiţeného zaměstnance, který na cestu do zaměstnání pouţívá osobní automobil, vznikl by mu nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den (viz bod 4. výše uvedené p ř í l o h y ) . V závěru je třeba zdůraznit, ţe se jedná o případ, kdy o přerušení provozu hromadných dopravních prostředků zaměstnanec nevěděl. zaměstnanec se v důsledku povodní nemůže dostavit do zaměstnání i v dalších d n e c h Pracovněprávní předpisy tento případ neupravují. Vzhledem k důvodům, proč se zaměstnanec nemůţe d os ta t d o zamě s t nán í, přichází v úvahu poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo čerpání dovolené. Pokud jde o ú h ra d u z d ra v o t n í h o pojištění domnívám se, ţe zaměstnavatelé v těchto případech poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebudou podmiňovat uzavřením dohody o úhradě zdravotního pojištění dle § 9 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.


7


2. zaměstnanec je převeden na jinou práci, neboť to je třeba ke zmírnění bezprostředních následků záplav Podle § 41 odst. 4 zák. práce můţe zaměstnavatel v tomto případě zaměstnance převést i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci. Zaměstnanec musí být samozřejmě schopen tuto práci vykonávat, zejména vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem. Pokud by byl převeden na práci, za níţ mu náleţí niţší mzda (plat), přísluší mu doplatek nejméně do výše průměrného výdělku a to po celou dobu tohoto převedení. Problematika odměňování je v tomto případě obsaţena v § 139 odst. 1 písm. c) zák. práce. 3. zaměstnanci není v době záplav přidělována práce Můţe se jednat o tyto překáţky v práci. 1. o překážku v práci na straně zaměstnavatele upravenou v § 207 písm. b) zák. práce, tj. o přerušení práce způsobené živelní událostí. V tomto případě zaměstnanci náleží náhrada mzdy (platu) ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší náhradu mzdy neţ 60 %. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, tj. kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Jestliţe budou převedeni na jinou práci (v tomto případě je podle § 41 odst. 4 zák. práce lze převést na jinou práci i bez jejich souhlasu), a náleţela by jim niţší mzda (plat), zaměstnavatel je podle § 139 odst. 1 písm. c) zák. práce povinen jim poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého zaměstnanec dosahoval před převedením na jinou práci. 2. o překážku v práci z 8

důvodu prostoje - § 207 písm. a) zák. práce V některých případech se můţe rovněţ jednat o prostoj. Prostoj je upraven v § 207 písm. a) zák. práce. Jedná se o překáţku v práci na straně zaměstnavatele. O prostoj se jedná, např. kdyţ zaměstnanci nemohou vykonávat práci v důsledku přerušení: dodávky elektrického proudu; plynu; surovin; materiálů; v důsledku chybných pracovních podkladů; vadných přípravků nebo nářadí; čekání na seřizovače; poruchy na strojním zařízení, atd. Prostojem se rozumí pouze přechodná, určitým časovým úse ke m omezená a zásad ně nepředvídatelná překáţka v práci. Jak je výše uvedeno v některých případech by se o tuto překáţku v práci mohlo jednat, např. zaměstnancům nebyla přidělována práce, protoţe v důsledku záplav byla přerušena dodávka elektrického proudu. Jestliže zaměstnanci nebudou v tomto případě převedeni na jinou práci, přísluší jim náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší náhradu mzdy neţ 80%. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, tj. kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Jestliţe budou převedeni na jinou práci (podle § 41 odst. 5 zák. práce je v tomto případu převést na jinou práci bez jejich souhlasu nelze), a náleţela by jim niţší mzda (plat), zaměstnavatele je podle § 139 odst. 1 písm. d) zák. práce povinen jim poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého zaměstnanec dosahoval před převedením na jinou práci. c) překážka v práci z důvodu přerušení práce způsobené n e p ř í z n i v ý m i povětrnostními vlivy - § 207 písm. b) zák. práce V některých případech nepřidělování práce by se mohlo

jednat i o překáţku v práci z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Uvedu na příkladu: v městě, které bylo částečně zaplaveno, stavební firma staví např. obchod, který leží v místě, kde záplavy nejsou. Následkem dešťů zaměstnanci, například pokrývači nemohou vykonávat práci. Jedná se o překážku v práci podle § 207 písm. b) zák. práce (nepříznivé povětrnostní vlivy). Jestliže zaměstnanci nebudou v tomto případě převedeni na jinou práci, přísluší jim náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší náhradu mzdy neţ 60% průměrného výdělku. To platí i pro zaměstnavatele, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zák. práce, tj. kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Jestliţe budou převedeni na jinou práci (nelze je však převést bez jejich souhlasu), a náleţela by jim niţší mzda (plat), zaměstnavatel je podle § 139 odst. 1 písm. d) zák. práce povinen jim poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého zaměstnanec d osahoval před převedením na jinou práci. Souběh výše uvedených překážek v práci V řadě případů se bohuţel můţe jednat o tzv. souběh výše uvedených překáţek v práci. Například, pokrývač nemůţe vykonávat práci nejen v důsledku silného deště a větru, ale také v důsledku záplav. Největší problém však nepochybně můţe nastat v případě souběhu překáţky v práci na straně zaměstnance a současně překáţky v práci na straně zaměstnavatele. Uvedu na příkladu: zaměstnanec se v důsledku záplav nemůže dostat do zaměstnání z důvodu, že nejezdí hromadná doprava, ale i kdyby se do zaměstnání dostal, nemohl by práci vykonávat, protože výrobní prostory jsou zaplaveny. Jedná se o překáţku v práci na jeho straně, která by měla být, jak je výše uvedeno řešena poskytnutím pracovního volna bez náhrady mzdy



nebo čerpáním dovolené, ale současně je zde překáţka na straně z a m ě s t n av a te le , ne b o ť j e h o pracoviště jsou zaplaveny. I kdyby se zaměstnanec do zaměstnání dostavil, nebyla by mu práce z výše uvedených důvodů přidělována. V tomto konkrétním případě se skutečně jedná o komplikovaný právní problém, který bude třeba řešit, stejně jako další hraniční případy zejména na základě ustanovení § 14 odst. 1 zák. práce, kde je uvedeno „Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“ a § 13 odst. 5 zák. práce, kde je uvedeno „Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy.“ Z výše uvedeného vyplývá, ţe kaţdý případ je třeba posuzovat individuálně. Nezastupitelnou úlohu při řešení těchto případů musí samozřejmě sehrát odbory.

V § 2 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení je mimo jiné uvedeno Pro účely tohoto zákona se rozumí a) krizovým řízením souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace, b) krizovou situací mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy"), c) pracovní povinností povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech, d) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech,

ukončení této povinnosti vydají fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje zejména osobní údaje fyzické osoby, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. Nárok na náhradu mzdy - platu Zaměstnanci v těchto případech od zaměstnavatele náhrada mzdy nenáleţí. Zaměstnavatel je povinen mu poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnanec musí zaměstnavateli tuto překáţku v práci prokázat potvrzením příslušného orgánu, např. povodňového orgánu, orgánu krizového řízení. Náleží mu však peněžní náhrada, kterou je povinen mu vyplatit příslušný státní orgán: 1. v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách je mimo jiné uvedeno



v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu( tím v § 86 odst. 4 je uvedeno: „náklady na záchranné práce hradí obce, kraje a stát v je zák. č. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů).

4. zaměstnanec na základě požadavku příslušného orgánu stanoveného zákonem, např. povodňového orgánu obce nebo orgánu krizového řízení poskytne při povodních osobní pomoc  v § 87 je uvedeno: Majetkovou V tomto případě se podle újmu vzniklou v důsledku činnosti § 201 zák. práce, za pouţití zejména nebo opatření uložených v době zák. č. 254/2001 Sb., o vodách nebo povodně podle § 31 zák. č. 240/2000 Sb., V § 31 zák. č. 240/2000 Sb., a) povodňovou komisí obce o krizovém řízení se jedná o krizovém řízení je mimo jiné hradí obec, o překáţku v práci z důvodu uvedeno b) povodňovou komisí obce o b e c né h o z á jm u , k o n kr é t ně Fyzická osoba je v době s rozšířenou působností o občanskou povinnost. krizového stavu povinna: hradí obec s rozšířenou V § 63 zák. č. 254/2001 Sb., působností, o vodách je mimo jiné uvedeno  uposlechnout výzvy oprávněných c) povodňovou komisí kraje „K zajištění ochrany před povodněmi je orgánů krizového řízení hradí kraje každý povinen umožnit vstup, případně k zaevidování na stanoveném místě d) Ústřední povodňovou vjezd na své pozemky, popřípadě stavby z důvodu uložení pracovní komisí hradí Ministerstvo těm, kteří řídí, koordinují a provádějí povinnosti nebo pracovní výpomoci, životního prostředí. zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů  vykonávat uloženou pracovní 2. ze zák. č. 240/2000 Sb., osobní a věcnou pomocí povinnost nebo pracovní výpomoc, o krizovém řízení vyplývá, že tuto k ochraně životů a majetku před Pracovní výpomoc v době peněžitou náhradu poskytuje povodněmi a řídit se příkazy krizového stavu fyzické osobě orgán krizového řízení, který povodňových orgánů. ukládá hejtman nebo obec, které po o uložení pracovní povinnosti


9


rozhodl – většinou zřejmě obec Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Vyplácí se do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehoţ důsledku vznikl nárok na peněţní náhradu. Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichţ nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. O tuto překážku v práci se nebude jednat, pokud zaměstnanec bude pracovat na odstraňování škod pouze na svém domě. Pokud však na svém domě bude pracovat na základě pokynu příslušného orgánu, protoţe by jeho majetek například mohl ohrozit zdraví nebo majetek jiných fyzických osob, bude se opět jednat o občanskou povinnost. I zde je tedy nutné kaţdý případ posuzovat individuálně. Rozhodující bude vţdy potvrzení příslušného povodňového orgánu nebo orgánu krizového řízení. V případě poskytnutí

p r a covní po vinnost i nebo pracovní výpomoci i dobrovolné pomoci doporučuji zaměstnancům se obrátit na příslušný obecní úřad, který zaměstnanci sdělí a vysvětlí jak má při uplatnění této peněžité náhrady postupovat. Další důleţité informace týkající se povodní, například kde a jakým způsobem ţádat o různé podpory naleznete, např. na těchto webových stránkách: www.cmkos.cz; www.mpsv.cz. O informace můţete samozřejmě poţádat i odborové svazy. JUDr. Jaromír Zrutský

organizačních zádrhelů, ale hlavně hledání náhrady – a mělali to být za Jarku náhrada opravdu rovnocenná, nebylo to lehké a stálo to čas. Koneckonců, jde vlastně o typický rys téhle resolutní, často při jednáních se zaměstnavateli velmi nesmlouvavé odborářské „manažerky“ – nemohla přece své odboráře jen tak opustit a nechat na holičkách! Koneckonců se

Viď, Jarko… Když nadcházelo „střídání stráží“ ve vedení našeho svazu a loučili jsme se s naším „dlouhotrvajícím“ předsedou Vladimírem Markem, ohlásila s vů j od ch od n a vs k ut ku zasloužený odpočinek i kolegyně Jaroslava Nedorostová. Jak se ale říkává – člověk míní, osud mění… To, že si naše Jarka nakonec práci na regionálním pr acovišti v Českých Budějovicích nuceně prodloužila, způsobilo několik

téhle zásady držela při práci u našeho svazu 18 let. Když jsem s ní ale před krátkým časem mluvil, nepřipadala mi nijak zvlášť vyčerpaná, spíš naopak! Od 31. Července musí už svou př ebyt ečn ou en er gii vypouštět jinak a jinudy, ale ona si určitě poradí – viď, Jarko…

EKONOMICKÁ DATA Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých měsících roku 2009 a 2010 2010

2009 8.

9.

10.

11.

12.

1.

2.

3.

4.

Předchozí měsíc = 100

99,8

99,6

99,8

100,2

100,2

101,2

100,0

100,3

100,3

100,1 100,0

100,3

Stej.obd.min.roku = 100

100,2

100,0

99,8

100,5

101,0

100,7

100,6

100,7

101,1

101,2 101,2

101,9

Průměr roku 2005 = 100

113,1

112,7

112,5

112,7

112,9

114,3

114,3

114,6

115,0

115,1 115,1

115,5

101,2

101,2

101,4

101,8

101,9 101,9

102,3

100,9

100,8

100,7

100,6

100,6 100,6

100,8

Průměr roku 2009 = 100 Roční klouzavý prům

102,6

102,1

101,6

101,3

101,0

5.

6.

7.

Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích roku 2010 Čtvrtletí Úhrn

1.

2.

1 - 2.

100,7

101,2

100,9

3.

1 - 3.

4.

1 - 4.

Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, červenec 2010 – tabulka č. 5 – domácnosti celkem

10



Kraj

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI k 31.7.2010 Míra nezaměstnanosti v%

Praha

4,0

Středočeský kraj

7,0

Jihočeský kraj

6,8

Plzeňský kraj

7,6

Karlovarský kraj

10,4

Ústecký kraj

13,1

Liberecký kraj

10,4

Královéhradecký kraj

7,2

Pardubický kraj

8,5

Vysočina

8,9

Jihomoravský kraj

9,6

Olomoucký kraj

10,7

Zlínsky kraj

9,9

Moravskoslezský kraj

11,6

Celkem ČR

8,7

INDEXY CEN PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ V ROCE 2010 Název

průměr od poč. roku

ÚHRN

99,9

Výrobky zprac. průmyslu

99,9

Potravinářské výrobky, nápoje, tabák. výr.

96,4

Potravinářské výrobky

95,5

Konzerv. maso a masné výrobky

95,1

Zprac. a konzerv. ryby, korýši a měkkýši

99,4

Uprav. a konzerv. ovoce a zelenina

99,0

Rostl. a živočiš. oleje a tuky

93,6

Mléčné výrobky

104,1

Mlýnské a škrobárenské výrobky a škroby

86,7

Pekařské výrobky a těstoviny

91,5

Chléb, pekařské a cukrářské výrobky čerstvé

89,3

Ostatní potraviny

95,2

Cukr

84,2

Průmyslová krmiva

93,1

Nápoje

98,9

(Stejné období předchozího roku = 100) (Pramen: ČSÚ-Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotř. cen potravin. zboží za červen 2010)


11


MZDY DLE JEDNOTLIVÝCH SKUPIN POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

CZ-NACE

NÁZEV CZ-NACE

Prům.

Index

Index RM

mzda

1-2.Q

1-2.Q

za 1-2. Q

10/09

10/09

1011

zprac. a konz. masa, kromě drůbežího

16592

99,0

98,1

1012

zprac. a konz. drůbežího masa

17483

105,4

104,5

1013

výroba masných a drůbež. výrobků

18122

100,8

99,9

1020

zprac. a konz. ryb, korýšů a měkkýšů

10413

60,1

59,5

1031

zprac. a konz. brambor

20036

96,9

96,0

1039

ostatní zprac. a konz. ovoce a zeleniny

17638

101,1

100,2

1041

výroba olejů a tuků

18762

83,7

83,0

1051

zprac. mléka, výr. mléč.výr. a sýrů

22030

106,9

106,0

1052

výroba zmrzliny

18924

101,7

100,8

1061

výr. mlýn. výrobků

23947

109,8

108,8

1062

výr. škrobáren. výrobků

18203

98,3

97,4

15795

99,7

98,8

1071

výr. pek. a cukr. výrobků, kromě trvanlivých

1072

výr. trvanl. cukr. výrobků

26406

104,3

103,3

1081

výroba cukru

25070

105,7

104,8

1082

výr. kakaa, čokolády a cukrovinek

28107

110,0

109,0

1083

zprac. čaje a kávy

30821

112,1

111,1

1084

výr. koření a aromat. výtažků

23333

108,9

108,0

1085

výr. hotových pokrmů

17811

100,7

99,8

1089

výr. ost. potr. výrobků j.n.

22990

104,0

103,0

1091

výr. průmysl. krmiv pro hosp. zvířata

28287

124,9

123,8

1092

výr. prům. krmiv pro zájm. chov

25965

103,3

102,4

1101

destilace, rektifikace a míchání lihovin

35184

100,5

99,6

1102

výr. vína z vinných hroznů

23234

93,9

93,1

1105

výroba piva

31143

105,3

104,3

1107

nealko

31597

103,6

102,7

2893

potravinářské strojírenství

22836

104,8

103,8

12


Premiér Nečas řekl při schvalování rozpočtu Měli. jsme málo času, nejde o reformy, ale o škrtformy. Půjdeme kvůli nim znovu do ulic?

Recommend Documents