TÝDENÍK
15
15. DUBNA 2009
V tomto čísle najdete: ∙ Platy ve školství pod průměrem roku 2008 ......................................... 3 ∙ Dozory ve školách. Dočkají se asistentů? ........................................... 5 ∙ Do Evropy také prostřednictvím dětských her .................................... 7
XVII. ROČNÍK
Krátce...
15. dubna
Se současným stavem přípravy nové maturity seznámil členy školského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Martin Mach, ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání.
15. dubna Studenti Právnické fakulty Západočeské univerzity, kteří studují 3. semestr trestního práva, vystupovali v rolích soudců, stran řízení, svědků a znalců při simulovaném trestním procesu. Ten byl inspirován skutečnou událostí, která se stala v roce 2006.
16. dubna
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Peníze do škol dorazí, ale bude jich o třetinu méně Do konce dubna by měly všechny školy a školská zařízení dostat druhou část peněz na zvýšení nenárokových složek platů pedagogických pracovníků. Místo slibovaných jeden a půl miliardy korun však ministerstvo vyčlenilo pouhých devět set milionů, tedy o více než půl miliardy méně. To, že se původně slibova- školám by to ale žádný vliv mít ná částka smrskla o více než nemělo. třetinu, je smutné. To, že miMinisterstvo školství chce nisterstvo školství povinnou těmito prostředky podpoúsporu půl miliardy v rámci řit alespoň částečné vyrovnáprotikrizového balíčku nena- ní rozdílů v motivačních složšlo nikde jinde než v penězích kách platů v jednotlivých drupůvodně určených na zvýšení zích škol. Ve středních škoplatů pedagogů, je ostuda. lách jsou totiž osobní příVyhlášení 2. etapy rozvo- spěvky a odměny téměř dvajového programu MŠMT na krát vyšší než například v zárok 2009 Zvýšení nenároko- kladních školách. Proto by vých složek platů a motivač- základní školy měly na jedních složek mezd pedagogic- noho přepočteného pedagokých pracovníků s ohledem gického zaměstnance dostat na kvalitu jejich práce On- 10 000 Kč, mateřské 5000 Kč dřej Liška podepsal již jako a střední 2500 Kč. Tyto částky ministr v demisi. Na převod jsou včetně odvodů, takže na finančních prostředků kraj- samotné platy zůstane přibližským, obecním a soukromým ně o třetinu méně. Ve zbývají-
„Ať kvetou stovky květů, ať diskutuje sto škol.“
cích osmi měsících si tak učitelé a vychovatelé mohou přilepšit maximálně o několik stokorun. To v případě, že ředitel školy má ve sboru samé kvalitně pracující pedagogy. O konečném rozdělení těchto prostředků totiž bude rozhodovat právě on. Jestliže si podle jeho názoru nezaslouží zvýšení platu nikdo, bude peníze vracet zpět do rozpočtu kraje a posléze do státního rozpočtu. Taková jsou rozpočtová pravidla. I když jde o rozvojový program, školy k poskytnutí finančních prostředků nemusí předkládat žádné žádosti. Krajské úřady jim prostředky odpovídající přepočtenému počtu pedagogických pracovníků přidělí podle stavu ve 4. čtvrtletí loňského roku.
Slavnostní předání cen vítězům 4. ročníku fotografické soutěže Olympus FotoAkademie pro p studenty středních škol a žáky druhého dr stupně základních ákl d í h šškol proběhne v Brožíkově síni na Staroměstské radnici.
17. dubna Republikový výbor profesní sekce školských výchovněvzdělávacích zařízení ČMOS pracovníků školství zve členy sekce na diskuzní fórum, které se bude zabývat významem těchto zařízení ve školském systému, pracovními podmínkami a bezpečností práce.
Karla TONDLOVÁ
Mao Ce-tung inspirován obdobím „sta škol“
2 Zápisník
Děti sta staviteli i princi Dvě nové prohlídky pro školní výlety připravili letos na nejvýše položeném českém královském hradu Kašperk na Šumavě. Správci hradu chtějí poutavou formou vzbudit u dětí zájem o historii. Při speciálních prohlídkách pro školy si děti vyzkoušejí, jaké to je být rytířem, princem, princeznou nebo stavitečtk lem hradu.
Soutěž o EXPO 2010 Výtvarně nadaní středoškoláci mohou soutěžit o účast na světové výstavě EXPO 2010 v čínské Šanghaji. Téma soutěže zní Co učiní moje město a život v něm lepší za dvacet let. Své nápady mohou mladí lidé nakreslit, vytvořit plastiku nebo zpracovat jako počítačovou animaci. Více na www.czexpo.com/soutez. čtk
Jednotná zkouška Od příštího školního roku budou moci učni všech oborů skládat jednotnou závěrečnou zkoušku, která se zaměří především na úkoly z praxe. Národní ústav odborného vzdělávání nyní v rámci projektu Nová závěrečná zkouška vytváří zadání zkoušek. Standardizované zkoušky jsou zaváděny hlavně proto, aby se sjedoš notila úroveň absolventů.
Zvláštní kombinace O nový čtyřletý maturitní obor Záchranářství a bezpečnost obyvatel rozšíří od podzimu svou nabídku soukromá Střední škola tvorby designu a nábytku v Liberci. Obor už získal akreditaci mi-
„Schovej si to, Vonásku, omluvenky netřeba. Moje první tři dny nemoci taky nikoho nezajímají!“ KRESBA: Milan KOCMÁNEK
P
Co ukázala studie o vzdělávání Romů
řibližně čtvrtina českých základních škol působících v blízkosti vyloučených lokalit obydlených Romy segreguje romské děti a diskriminuje je v přístupu ke vzdělání. Vyplývá to z analýzy společnosti GAC vypracované pro ministerstvo školství, jejíž výsledky představil novinářům odstupující ministr školství Ondřej Liška. Podle O. Lišky dvě třetiny ze stovky základních škol zahrnutých do analýzy nedokázaly vytvořit prostředí, které by vyrovnalo možnosti přístupu romských dětí ke vzdělání s možnostmi jejich neromských vrstevníků. Kvalitní výuku přizpůsobenou potřebám malých Romů podle analýzy nabízejí učitelé ve třetině škol v blízkosti vyloučených lokalit. „Tito žáci nejsou úspěšní, a je to proto, že neexistuje dostatečná podpora ze strany státu, ze strany zřizovatelů, ze strany škol,
aby tyto děti mohly uplatnit svůj nárok na získání dobrého vzdělání,“ míní O. Liška. Osobně ho překvapilo, jak velkou roli podle studie hraje pro integraci romských dětí do společnosti předškolní vzdělávání. Romské děti, které chodily do mateřských škol stejně jako jejich neromští vrstevníci, dokázaly ukončit řádnou docházku do základní školy mnohem častěji než ty, které do mateřské školy nechodily. Ministerstvo proto hodlá více podpořit programy, které by umožnily větší začlenění romských dětí do mateřských škol. „Pokud bude dostatečná politická vůle jednak vyčlenit prostředky na řešení, jednak více podpořit metodicky i finančně učitele, kteří se těmto dětem věnují, tak do pěti let můžeme zaznamenat naprosto zásadní kvalitativní posun,“ dodal O. Liška. čtk
Experti z Evropské unie o spolupráci firem a škol Z
nisterstva školství. Studium je určeno pro chlapce a děvčata s dobrým zdravotním stavem, dobrým prospěchem a s předpoklady k náročnému studiu. Letos však podle ředitele školy budou žáky přijímat jen na základě prospěchových výsledků čtk ze základní školy.
Zajímavý nápad Po kolejích v Plzni jezdí speciálně upravená tramvaj, která má pomoci zpopularizovat vědu a techniku. Zvenku je polepena v barvách plzeňského vědeckého centra Techmania, uvnitř obsahuje více než čtyři desítky nejrůznějších logických otázek, hádanek a úkolů. čtk
apojení podniků při vytváření školních osnov, nabídka odborných praxí a těsnější spolupráce mezi firmami a školami čeká v budoucnu členské země Evropské unie. Na dvoudenní konferenci v Praze se na tom shodlo přes 200 odborníků na vzdělání a zástupců firem. Experti z firem by měli ve školách vyučovat odborné předměty, a přiblížit tak vzdělání praxi. Výsledky konference budou zapracovány do doporučení Evropské komisi a objeví se také v závěrech českého předsednictví Evropské unii. Odstupující ministr školství Ondřej Liška řekl, že firmám u absolventů škol chybí hlavně takzvané soft skills, tedy třeba schopnost týmové práce nebo podnikavost. „Aby se vedle znalostí, které jsou základem vzdělávání, rozvíjely také dovednosti,“ uvedl. Mnoho zemí Evropské unie má už
státní programy na podporu podnikatelského chování ve středních a vysokých školách. „Musíme brát na vědomí zaměstnatelnost absolventů,“ zdůraznil O. Liška. Proto by podle něj měli ti, kdo absolventy zaměstnávají, mít možnost mluvit do vzdělávání. Účastníci konference se také shodli, že největší překážkou spolupráce podniků a škol je vzájemná nedůvěra. Firmy vnímají školy jako příliš rigidní, vzdělávacím institucím se zase nelíbí, že firmy jsou primárně zaměřené na zisk. To vadí zejména humanitně zaměřeným oborům, které navíc nemají tolik příležitostí spolupracovat se soukromou sférou. Podle ministra však mohou spolupracovat například s nevládními organizacemi nebo státní správou, která je zadavatelem mnoha odborných průzkumů a studií. čtk
3
Platy ve školství nedosáhly v roce 2008 ani na průměrné platy v České republice
Školství je prioritou naší vlády. Investovat do školství se vyplatí. Chceme-li mít dobré učitele, musíme je dobře zaplatit. Takovéto věty slyší učitelé a další zaměstnanci škol, stejně jako celá společnost, již hezkou řádku let. U té však takováto tvrzení mnohdy vyvolávají dojem, že si učitelé žijí nad poměry. Skutečnost je ale zcela jiná.
V
loňském roce dosáhl průměrný plat zaměstnanců regionálního školství, podle údajů ministerstva školství, pouze 84,2 procenta průměrné mzdy v České republice. Zatímco si běžný jedinec vydělal v průměru 24 282 koruny, zaměstnanec školství pouze 20 448 korun. Samozřejmě se jedná o průměr, který výrazně ovlivňuje řadu faktorů. A to ve všech oborech. Přesto je s podivem, že zaměstnanci školství nedosáhli ani na průměr, přestože převážná část z nich má vysokoškolské vzdělání. Při podrobnějším rozboru dokonce zjistíme, že ve srovnání s podnikatelskou sférou si zaměstnanci školství vydělali o 16,7 procenta, tj. o 4088 korun, měsíčně méně. Třebaže průměrný plat samotných pedagogů dosáhl výši 23 777 korun, tj. 97,9 procenta průměrného platu, k podnikatelské sféře ještě o procento méně, stále je podprůměrný, a co je ještě více zarážející, ve srovnání s celoroční inflací (6,3 procenta), došlo k poklesu reálných platů. Meziroční nárůst platů pedagogů totiž činil pouze 3,2 procenta, zatímco nárůst průměrné mzdy v Česku dosáhl meziročního nárůstu 8,4 procenta. Ve výsledku platy pedagogů poklesly reálně o tři procenta. Jestliže se podíváme konkrétně na platy pedagogů několika typů škol, zjistíme, že
průměrný měsíční plat pedagogů základních škol činil 24 791
a průměrný měsíční plat pedagogů středních škol 26 566 korun (109,4 % průměrné mzdy). Samozřejmě do těchto platů jsou započítány platy vedoucích pracovníků, kteří v průměru dosáhli na 31 755 korun. Bez vedoucích zaměstnanců průměrné platy ostatních pedago-
Máme zaměřeno na... korun, což představuje přibližně 102,1 procenta průměrné
gů dosáhly výše 22 383 korun. Za pozornost stojí i platy
tovat, na výplatách těchto zaměstnanců to vidět není. V minulém roce si vydělali v průměru 12 839 Kč, tj. 62,8 procenta průměrného měsíčního platu zaměstnanců regionálního školství, ale pozor, nikoliv průměrného platu v České republice. Vedoucí pracovníci si v průměru měsíčně vydělali 17 738 korun, ostatní pak 11 908 korun. Propad reálných mezd zaměstnanců školství v minulém roce se s největší pravděpodobností nevyrovná ani v letošním
Index nominální a reálné mzdy v ČR a RgŠ v letech 2005 – 2008 ve srovnání s průměrnou mírou inflace v ČR
mzdy v České republice. Průměrný měsíční plat pedagogů gymnázií pak činil 26 398 korun (108,7 % průměrné mzdy)
nepedagogických zaměstnanců regionálního školství. Třebaže nikdo nepopírá, že bez jejich práce by školy nemohly exis-
roce. A tak proklamace o prioritě školství zůstanou i nadále jen proklamacemi. Olga ŠEDIVÁ
Průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků v Kč (dle typu škol)
Průměrný měsíční plat nepedagogických pracovníků v Kč (dle typu škol)
Průměr za ČR Změna Změna oproti v roce 2008 oproti roku roku 2007 v Kč 2007 v Kč v% Mateřské školy 19 759 657 +3,44 Základní školy 24 791 864 +3,61 Základní umělecké školy 24 540 738 +3,10 Střední odborná učiliště 24 116 767 +3,28 Gymnázia 26 398 595 +2,31 Střední školy 26 566 742 +2,87 Vyšší odborné školy 27 957 971 +3,60 Konzervatoře 26 059 751 +2,97
Průměr za ČR Změna Změna oproti v roce 2008 oproti roku roku 2007 v Kč 2007 v Kč v% Mateřské školy 10 869 440 +4,22 Základní školy 12 215 489 +4,17 Základní umělecké školy 15 085 788 +5,51 Střední odborná učiliště 15 196 602 +4,12 Gymnázia 13 830 459 +3,43 Střední školy 15 015 493 +3,39 Vyšší odborné školy 15 417 603 +4,07 Konzervatoře 16 045 916 +6,05
Typ školy, zařízení
Typ školy, zařízení
4 Poznámka Ve Školství č. 12 (25. března) se v článku A co takhle standard kvality ministerského úředníka? ptal autor, k čemu bude dobrý Profesní standard kvality učitele, když pro jiné profese takovéto standardy neexistují. S potěšením jsem zaregistroval, že již o několik dnů později zveřejnila Česká škola na svých webových stránkách výzvu k široké diskuzi právě o Standardu kvality profese úředníka MŠMT. Registrovaným účastníkům diskuze bylo přislíbeno, že po skončení první eta-
Dobrý nápad py jim bude zaslána obsahová analýza hledající jak shody v názorech diskutujících, tak i nejrozpornější body, nové otázky, doporučení a návrhy. Oceňoval jsem, že diskuze o standardu kvality úředníka by probíhala paralelně s diskuzí ke zbůhdarma vytvářenému textu o standardu kvality učitele a svou potřebností by vyvažovala obludnou zbytečnost diskuze druhé. Text standardu kvality učitele je uveden citátem „Kvalita vzdělávacího systému nemůže přesáhnout kvalitu svých učitelů“. A právě tento citát způsobil, že jsem začal mít pochybnosti i o smyslu diskuze k Standardu kvality profese úředníka MŠMT. Ne proto, že bych si začal myslet, že stanovení takového standardu není vhodné a pro školství jako celek přínosné. Měl jsem ale představu, že s předstihem před takovou diskuzí by se měl přesně definovat Standard kvality rezortního ministra. Lidová moudrost totiž říká, že schody se mají zametat odshora. A pohled na galerii polistopadových ministrů – spojený s úvahami, zda byli pro školství přínosem, nebo spíše neštěstím – rozhodně není povznášející. Přesto je škoda, že výzva k diskuzi o Standardu kvality profese úředníka MŠMT byla zveřejněna teprve v aprílový den prvního dubna. František MORKES
Fronty na místa za katedrou se před školami netvoří, k čemu tedy bude standard učitele?
FOTO: ARCHIV
V životě školy se ukáže, kdo je či není kantorem D
Standard učitele je nový materiál, který připravilo ministerstvo školství a v těchto dnech jej poskytlo k veřejné diskuzi. Zeptali jsme se učitelů, co o něm soudí: ilada Pelajová, Znojmo: „Standard učitele je podle vyjádření ministra školství nástrojem pro hodnocení kvality výkonu učitele, měl by být základem pro vytvoření funkčního systému jejich dalšího vzdělávání, a také umožnit spojení učitelského platu s kvalitou práce. V současné době, kdy řešíme nedostatek kvalifikovaných učitelů jazyků, nedostatek kvalifikovaných odborníků ve středních školách, nedostatek materiálního zabezpečení pro učitelské povolání, nedostatek mužů v učitelském povolání, není standard učitele řešením problémů. Především bychom se měli soustředit na komplexní navýšení platových tarifů, změny zákona v oblasti závislosti rozpočtu školy na počtu žáků, lepší ochranu učitelů před vzrůstající agresivitou žáků, ale i rodičů, možnost odchodu učitelů do předčasného důchodu pro náročnost povolání atd. Obdobu standardu učitele mají na Slovensku a podle vyjádření některých učitelů se soustřeďují spíše na získávání dalších kvalifikací (protože všichni chtějí navýšení platu) než na samotnou výuku.“ rma Krulišová, Církvice: „Když mi paní ředitelka ukázala, že máme tvořit standard učitele, upřímně jsem se zhrozila a rozčílila. Zase po nás chtějí zbytečnou práci a navíc zadarmo. Souhlasím s tím, že pokud učitel má vysokoškolské
M
I
pedagogické vzdělání, tak by měl mít znalostní standard. Pokud se týká autority, tu si musí získat každý sám, na to žádný konkrétní návod neznám.“ eopold Králík, Lanžhot: „K čemu standard bude? V současné době, i kdyby polovina učitelů standardu nevyhověla, nic se nestane, jiní učitelé k dispozici nejsou a fronty před školami na místa za katedrou se netvoří.“ ilena Eliášová, Děčín: „Do navrhovaného standardu „se vejdou“ všichni učitelé, je příliš nekonkrétní. Ve školství chybí mnohem víc metodikové – učitelé, kteří předávají ostatním své zkušenosti. Systém špičkových učitelů, kteří jsou schopni a ochotni předávat zkušenosti, by se měl znovu do školství vrátit.“ artina Čiklová, Ostrava: „A co takhle ostandardizovat už tedy naprosto všechny – poslance, učitele, děti, policisty, odlišit je jenom barvou overalu, eventuálně podle hodnosti vyšívat hvězdičky na záda? Podle nových osnov je zásadní a velmi důležité vyzdvihovat osobnost žáka, ctít jeho individualitu a naučit se s ní pracovat. A po učiteli by chtěli jednotné chování a přístup? Panebože, to by byla nuda! Tak, jak jsou jiné děti, jsou jiní i dospělí. Po letech praxe vím, že na každého z těch 28 prcků platí něco jiného a neosekají mi ani jednu z mých tváří, které mám v zásobníku své osoby, ani kdyby stokrát chtěli. Ale jako správný učitel se naučím vyplňovat tabulky tak, aby se koza nažrala a já byla dle potřeb papírově standardní – a nic jiného z toho nebude.“
L
M
M
ana Růžičková, Praha: „Oslovila jsem nejbližší kolegyně a opravdu nikdo netouží po další teorii. Teoretiků už jsme poslouchali dost a ti, kdo učí a ještě mají čas vymýšlet, jak by to bylo lepší, musí něco ošidit.“ tanislava Bubíková, Přerov: „Standard je potřebný, měla by ho mít každá profese. Měl by obsahovat přesná hodnotící kritéria pro odměňování, požadavky na schopnosti budoucích učitelů – například logopedické vyšetření, psychotesty apod. V současné době se cítím zavalena zbytečnou administrativou, nedoceněná a špatně placená. Pochybuji, že v tom standard něco změní. Zvažuji možnost jiné profese.“ vana Kůrková, Hrádek u Sušice: „Myslím, že učitelem se člověk rodí. Cestu k žákům si učitel musí najít sám a žádný papír mu v tom nepomůže. Myslím, že v běžném životě školy se ukáže, kdo je a kdo není kantorem. Zda bude standard pomůckou pro ředitele školy při hodnocení učitelů, ukáže až praxe.“ ilan Brožek, Praha: „Myslím si, že škatulkovat učitele a vytvářet přesnou šablonku, do které by měl učitel zapadnout, není vhodné. Chápu, že by měly existovat základní předpoklady pro to, kdo je učitel, co by měl umět, ale znám celou řadu dobrých kantorů, kteří jsou od sebe tak diametrálně odlišní, že si nedovedu představit, že by zapadli do šablon. Myslím, že mezi nejlepší učitele patří naopak ti, kteří se šablonám vymykají.“ sta
S
I
M
5
Dozory ve školách jsou pro kantory nutným zlem. Dočkají se asistentů? Dozory vyučujících o přestávkách na chodbě školy, v jídelně či v šatnách, to je věčně probírané téma. Pedagogové je berou jako nepříjemnou, přesto nevyhnutelnou povinnost, protože vědí, že je nutné žákům zajistit ve škole bezpečnost. Problémů se však v této souvislosti objevuje víc než dost.
V
elmi výstižně je popisuje Martina Čiklová z Ostravy: „Deset minut na regeneraci potřebuje učitel jako nikdo jiný. Kdo nestál před 28 prvňáky, neví, co je to 45minutový ‚záhul‘. Pořád ve střehu, učit, naučit je pravidlům, vychovávat, chválit, vymýšlet, bavit, hrát, hrát si. Deset minut je tak akorát – vyprázdnit, doplnit, prohodit pár slov s dospělým (kolegyní), nachystat si pomůcky, namnožit si mapu do vlastivědy. Ta hrůza, když místo toho máte stát na chodbě a hlídat, aby děti neběhaly, nečůraly tam, kde k tomu není určeno místo, neházely svačiny do odpadkových košů či z oken, nešikanovaly slabší a menší, nebo jim neubližovaly jinak. Není toho trochu moc na jednoho nestandardního učitele? Nenávidím školní a jídelnové dozory! Možná varianta by mohla být v asistenčních službách, ale kdo by je platil, co?“ Každý pedagog zcela jistě zažil situaci, kdy má šest vyučovacích hodin a k tomu dozor na chodbě, kdy musí procházet všechny třídy a dohlížet na žáky. Prvním kamenem úrazu je to, že na patře je zhruba pět až sedm tříd a nelze být ve všech zároveň. Už před mnoha lety fungovalo navíc nepsané žákovské pravidlo – žáci hlídali o přestávce u dveří, a když se vyučující přiblížil, třída byla najednou vzorná a nic se tam nedělo. To funguje zcela samozřejmě i dnes. A tak mnohdy si kantor jen podle bouchání lavic nebo nezvyklého řevu uvědomí, že v některé třídě něco není v pořádku. Když tam dojde, nikdo nic neví, neslyšel, neviděl. A co když jsou problémy zároveň hned ve dvou nebo třech třídách? Další problém je i v tom, že pokud má být učitel na dozoru včas, tak to prostě nestihne. Zvlášť je to problematické tam, kde jsou větší školy a přechází se z patra do patra. Zvládnout hodinu ve třídě, být včas na dozoru a potom přijít včas hned na další hodinu, to
jednoduše nejde. A k tomu je ještě nutné připočítat minimálně minutu dvě na přehození učebnic v kabinetě, vzít sešity a další pomůcky. A kdy a jak si má ten, kdo vykonává dozor, zajít na WC, jak má dodržovat pitný režim, popřípadě sníst malou svačinu? Jak vidí situaci samotní pedagogové? „Největším problémem je vůbec to, že dozory drží učitelé. Ve světě je vykonávají asistenti. Učitele tato práce zdržuje. Přestávky mají na nachystání pomůcek, řešení problémů, přecházení,“ soudí Petra Fečková, ředitelka ZŠ Zachar. Stanislava Bubíková ze ZŠ Želatovská v Přerově k tomu dodává: „Při školním dozoru je člověk s vysokou školou využíván jako hlídač, což je zbytečné plýtvání silami. Tuto práci by měl převzít pomocný uči-
byl speciálně určen pouze pro soustavné sledování kamer během dne. Dana Růžičková ze ZŠ Květnového vítězství v Praze říká: „Chování dětí se velmi zhoršilo, a tak názor, že lze zrušit dozory, je zatím neuskutečnitelný. Ve škole máme spoustu dozorů a v poslední době jsme i ostře sledováni, zda je patřičně vykonáváme. Jde bohužel o úrazy dětí a jejich nevhodné chování. Učitel pak nemá čas se připravit na další hodiny a trochu si odpočinout. Při kvalitní práci třídního, domluvě s dětmi by dozory nemusely být, děti se dovedou zabavit samy. Před pár lety jsme to vyzkoušeli, ale pak jen kvůli jedné třídě na patře jsme znovu museli dozory obnovit.“ Další dozory jsou v jídelnách nebo u šaten. V šatnách
Naše téma...
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
tel. Dozory by usnadnila také instalace videokamer do veřejných prostor školy.“ V některých školách skutečně kamery na určitých místech jsou. Ale řeší to situaci? Když by se něco někde dělo, než tam dozor nebo jiný dospělý doběhne, může být už pozdě. Kamery jsou víceméně pro zdokumentování situace a dořešení problému než pro konkrétní okamžitou pomoc. A zřejmě také v žádné škole není pracovník, který by
některých škol vykonává dozor školník nebo pomocný personál – uklízečky. Jenže při vzrůstající agresivitě a neúctě k dospělým si třeba právě pomocný personál také užívá své, děti je neposlouchají, dělají si z nich legraci, ignorují je. A pokud se chování problematického žáka řeší, za chvíli to hodí za hlavu a provokuje dále. V davu, když jdou děti společně se třídami do šaten, se dá dobře schovat. Jak tedy dozory a bezpečnost žáků vyřešit? Zabývá se
tímto problémem ministerstvo školství? Při stále vzrůstající agresivitě žáků a nekázni je řešení pravděpodobně v daleké budoucnosti. Kamery problém neřeší, jeden dozor na celé chodbě nebo v šatnách také ne. A peníze na další pracovníky nejsou a nebudou, o tom netřeba diskutovat. Prosklené dveře nebo dveře s okénky jako v některých jiných státech? Ani to neřeší problém dozorů na chodbách a ani bezpečnost vyučujících i žáků během hodin. A tak vše záleží zase jen na poctivosti všech učitelů a jejich vztahu k žákům a učitelskému povolání. Mělo by být samozřejmostí, že každý učitel, když prochází během přestávek chodbou, si zároveň bude všímat dění kolem sebe a nahlédne otevřenými dveřmi i do tříd, kolem kterých jde. Měl by i sám ihned zakročit, pokud vidí problém, a nenechat to jen na pedagogovi, který má zrovna ten den dozor. Společnými silami jde vše lépe. Nelze přehlížet problémy ve třídách během přestávek, mnohdy vedou k šikaně a dalším problémům. Je a bude také potřeba apelovat na samotné děti a snažit se jim neustále vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi bezpečným a nebezpečným chováním, kdy je potřeba okamžitě vyhledat nejbližšího dospělého a upozornit na problém ve p třídě – a zároveň zárove ochránit tyto děti, které pochopí rozdíl mezi ochranou zdraví a žalováním, před druhými ze třídy. Do té doby, než ministerstvo školství najde v rozpočtu peníze pro tolik potřebné asistenty pedagogů, uplyne jistě mnoho času. A do té doby jsou jakékoliv dozory pedagogů v té míře, jak jen je mohou zvládnout, skutečně nevyhnutelné a nutné, i když nepříjemné, protože jsou psychicky nesmírně náročné. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
6
Kontrola v neschopnosti
Jak má zaměstnavatel postupovat při kontrole, zda zaměstnanec v pracovní neschopnosti dodržuje stanovený režim?
O
právnění zaměstnavatele v tomto případě upravuje ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce. Podle něho je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec uznaný jako práceneschopný dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce. Pokud zaměstnanec v tomto období poruší povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, které jsou součástí režimu dočasně práceneschopného pojištěnce, bude moci zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Zaměstnavatel je zároveň oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci
režim dočasně práceneschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení případů porušení tohoto režimu zjištěných zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři zaměstnance. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých výše uvedených povinností. Vít BERKA
Rozpory novely školského zákona
Jak postupovat po účinnosti novely školského zákona, podle níž se z některých druhů rozhodování ředitele školy vylučuje správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.)? Školský zákon přitom žádný postup při rozhodování ředitele nestanoví.
M
inisterstvo školství vydalo k problému právní výklad: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb., obsahuje nové znění § 183 odst. 2, kdy byla doplněna slova „§ 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g)“; cílem tohoto znění, které se do školského zákona dostalo při projednávání novely v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky jako poslanecký pozměňovací návrh, mělo pravděpodobně být vyloučení některých druhů rozhodování ředitelů škol zřizovaných tzv. veřejnými zřizovateli z režimu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Důsledkem však je naopak založení vnitřní rozpornosti školského zákona, což je v rozporu s platnými ústavními principy. Byť jsou tedy určitá řízení „jako by“ ze správního řízení vyloučena, ve skutečnosti tomu tak není a být nemůže, nedošlo-li k odpoví-
dajícím změnám právě v § 165 odst. 2 školského zákona a nebyla-li současně doplněna speciální procesní úprava (respektive též přechodná ustanovení, která jsou z právního hlediska v ustanoveních, která obsahují procesní úpravu, při jeho změně naprosto nezbytná). I po nabytí účinnosti zákona č. 49/2009 Sb., kterým se mění školský zákon, bude platit, že ředitel školy, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, a který rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, rozhoduje v případech podle § 165 odst. 2 písm. b), e), f) a g) podle správního řádu. Pouze takovýto postup lze považovat za postup v souladu s platnými právními předpisy. Pro úplnost lze odkázat na § 1 odst. 2 správního řádu, kde je zakotveno, že pokud zvláštní právní předpis (kterým je zde školský zákon) nestanoví jiný postup, použije se vždy správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení. Vít BERKA
FOTO: Alena TUČÍMOVÁ
Zajištění bezpečnosti dětí
Jaký je výklad ustanovení § 5 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, kde se mluví o zajištění bezpečnosti dětí? Nevíme, co se rozumí pojmem území mateřské školy a kolik dětí tu může učitelka mít na starosti.
K
vašemu dotazu sdělujeme, že § 5 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, v platném znění, upravuje péči o zdraví a bezpečnost dětí mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělání. Místem, kde se uskutečňuje v mateřské škole vzdělání, se rozumí budova školy včetně pozemku daného škole zřizovatelem do užívání. K zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví
ředitelka mateřské školy počet pedagogických pracovníků tak, aby na jednoho pedagogického pracovníka připadlo nejvýše 20 dětí z běžných tříd nebo 12 dětí ve třídě, kde jsou zařazeny děti se zdravotním postižením. Výjimečně může ředitelka mateřské školy uvedené počty zvýšit dle odst. 3 a za podmínek uvedených v odst. 4 a 5 ustanovení § 5 citované vyhlášky. Právní oddělení ČMOS pracovníků školství
Úhrada jízdného MHD
Zaměstnanec má jako místo výkonu práce sjednáno své pracoviště. V rámci města, kde je pracoviště umístěno, koná často pracovní cesty. Může zaměstnavatel tomuto zaměstnanci uhradit jízdní výdaje spojené s městskou hromadnou dopravou?
Z
aměstnanec vyslaný k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce, které je uvedeno v pracovní smlouvě (v daném případě konkrétní adresou), má právo na úhradu výdajů, které mu v souvislosti s touto pracovní cestou vzniknou (§ 152 zákoníku práce). Podle ustanovení § 159 odst. 2 zákoníku práce při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, je zaměstnavatel povinen poskyt-
nout tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platného v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Vzhledem k opakovaným cestám a nezpochybnitelným nárokům zaměstnance není zaměstnavatel povinen písemně uvádět podmínky cesty, pokud na písemné formě nebude zaměstnanec trvat. Pokud se bude jednat o opakované cesty za stejných podmínek, může zaměstnavatel i tuto náhradu stanovit ve výši paušálu (§ 182 zákoníku práce). Vít BERKA
7
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady
Partnerské školy nám pomáhají přiblížit se Evropě prostřednictvím dětských her Naše škola se v roce 2006 zaregistrovala do programu Comenius. Poté jsme se v portugalském Lisabonu zúčastnili kontaktního semináře s názvem Early language learning. Cílem bylo získat spolupráci partnerských zemí EU, a to nejméně tří škol. Školy ze Severního Irska, Francie, Turecka a Anglie se staly našimi partnery.
Č
eská republika, naše kultura a školský systém byla pro většinu států neznámá, proto projevovaly zájem o spolupráci. Na semináři jsme se dohodli na společném názvu projektu Let‘s play. Cílem projektu je rozvíjet multikulturní vědomosti žáků a učitelů a začít s výukou jazyků v raném věku.
Schůzka v Karviné První schůzka projektu Let‘s play pěti zúčastněných zemí Evropské unie – Severní Irsko, Turecko, Anglie a Francie – se konala loni 28. dubna až 2. května v Základní škole Dělnická v Karviné. Setkání bylo nejen pracovní, ale i odpočinkové. Po příletu na ruzyňské letiště následovala procházka hlavním městem spojená s prohlídkou historických památek. Následující den skupina deseti učitelů navštívila Základní školu Dělnická v Karviné. Relaxační program připravený pro zahraniční partnery byl zajištěn formou léčebných procedur v Lázních Darkov. Naši partneři byli nadšeni moderním vybavením a aktivitami naší školy. Návštěva karvinského zámku byla ukázkou toho, že naše město má bohatou historii. V pracovní části projektu se projednávaly především další výjezdy do spřátelených zemí. První květen byl zahájen společným výletem našich žáků a učitelů do místních beskydských hor. Děti si mohly procvičit konverzaci v anglickém i francouzském jazyce. Tato návštěva byla první v našem společném putování dětskými hrami. Přinesla spoustu zážitků, zkušeností a také možnost přiblížit se Evropě prostřednictvím dětských her.
Jeli jsme do Anglie
který sloužil jako důležitý ochranný bod před občasnými útoky Skotů ze severu.
Druhá projektová schůzka se uskutečnila loni 23. až 26. června v Anglii v oblasti Northumberland, pár kilometrů od mezinárodního letiště Newcastle. Jednalo se o pracovní schůzku zaměřenou na téma Dětské hry hrané v minulosti. Pracovní část probíhala ve škole Whitley Chapel School. Je to malá škola se 40 žáky a 8 zaměstnanci. Pracovní den začal prohlídkou školy a představením jednotlivých tříd. Vzájemná spolupráce, komunikace mezi uči-
Třetí projektová schůzka se konala 6. až 10. října 2008 v Severním Irsku v oblasti zvané LondonDerry, pár kilometrů od hlavního města Belfastu. Schůzka byla zaměřena na téma kulturní hry a probíhala ve škole Glendermott Primary and Nursery School. Škola má 170 žáků a 7 zaměstnanců. Cílem návštěvy bylo seznámení se s irským školstvím a edu-
telem a žákem se prolínala vyučovacím procesem. Děti byly motivovány k jednotlivým činnostem. Vyučující vhodně střídali jednotlivé aktivity. Společně s kolegyní Evou Vejmolovou jsme si mohly vyzkoušet pracovat s dětmi, a získat tak přehled o jejich jazykové a kulturní úrovni. V průběhu dne každá země představila svůj projekt, předala si pracovní materiály. Kromě pracovních schůzek jsme mohli poznat kulturu a zvyky Anglie. Navštívili jsme Hadriánův val – pozůstatek opevnění severní hranice římského impéria. Rovněž velmi působivé bylo zhlédnutí historického hradu Bamburgh,
kačním procesem. Také jsme se zajímali o kulturu a společenský život země. Začali jsme prohlídkou školy. Přehlídka irských tanců v podání žáků byla příjemným zpestřením. Na pracovních schůzkách jsme připravovali další téma Board Games, produkci kalendáře, multikulturního slovníku a webových stránek projektu Let‘s play. Poznali jsme kulturu a zvyky Severního Irska. Navštívili jsme i hlavní město Belfast. Prohlédli jsme si novorenesanční Radnici, loděnice Harland, WolffShipyards, ve kterých byla postavena nejslavnější loď všech dob, Titanic. Velmi
Kde kotvil Titanic
působivé bylo zhlédnutí vědeckého muzea s hrajícími schody a dalšími zajímavostmi vědeckotechnického pokroku. Derry – město s bohatou historií bylo jednou z destinací našeho irského putování. Návštěva několika základních škol nás přesvědčila o vysoké úrovni irského školství.
Stolní hry ve Francii Čtvrtá projektová schůzka se uskutečnila začátkem letošního února ve Francii v oblasti zvané Rhone – Alps, pár kilometrů od historického města Lyonu. Jejím tématem byly stolní hry. Pracovní část probíhala ve škole Ecole Elementaire Voltaire ve městě Saint – Martin D‘Heres u Grenoblu. Jedná se o školu se 125 žáky a 9 učiteli. Cílem návštěvy bylo seznámení se s francouzským školstvím a edukačním procesem, kulturou, zvyky a zajímavostmi této země. Pracovní den začal představením jednotlivých tříd, v nichž je kolem 16 žáků. Vyučování probíhá na základě vzájemné komunikace mezi učitelem, žákem a asistentem, který se věnuje ve většině případů dětem se specifickými poruchami učení. Kromě pracovních schůzek jsme navštívili město Lyon a Grenoble, obě s bohatou historií, malebnými uličkami i současným děním. Závěrečná pracovní schůzka se uskuteční letos 19. dubna v Turecku, kde proběhne shrnutí projektu a loučení se s našimi partnery ze Severního Irska, Francie, Turecka a Anglie. Šárka OBRACAJOVÁ
Kontakt: Základní škola Dělnická Sokolovská 1758/1 Karviná-Nové Město Tel.: 597 578 941
[email protected] Připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ
8
Hrubé porušení kázně
Náš zaměstnanec během zkušební doby hrubě porušil pracovní kázeň a bude s ním pracovní poměr ukončen. Je možné v takovém případě použít okamžité zrušení pracovního poměru? Pro případ uvedený v dotaze je důležité připomenout, že zákoník práce zná mimo jiné tyto způsoby skončení pracovního poměru: • okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem podle § 55 (kde je v odst. 1 písm. b) uvedeno jako důvod porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci – v dotaze „pracovní kázeň“ – zvlášť hrubým způsobem), • zrušení pracovního poměru ve zkušební době podle § 66. Zrušení pracovního poměru podle § 55 zákoníku práce je
možné i v případě, že zaměstnanec je ve zkušební době, a musí být dodrženy formální náležitosti stanovené v § 60 zákoníku práce (písemná forma, vymezení důvodu). Sama skutečnost, že zaměstnavatel zrušil pracovní poměr se zaměstnancem v probíhající zkušební době, neznamená, že se musí jednat o zrušení pracovního poměru podle § 66 zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 zákoníku práce má například důsledek uvedený v § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti, a to ztrátu nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Volno na svatbu
Jaký rozsah pracovního volna náleží zaměstnanci na vlastní svatbu, když se obřad koná v sobotu? Vzniká nárok na placené pracovní volno? Poskytování pracovního volna na svatbu upravuje ustanovení bodu 5 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, kde je uvedeno: „5. Svatba Pracovní volno se poskytne na dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však
„V
pouze za jeden den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na jeden den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným
v § 317 zákoníku práce.“ Při vlastní svatbě tedy zaměstnanci přísluší pracovní volno na dva dny (z toho jeden den k účasti na svatbě), avšak náhrada mzdy nebo platu přísluší pouze za jeden z těchto dní. Právní předpis však nesta-
noví, za který z těchto dnů má náhrada příslušet. Jestliže zaměstnanci připadá svatba na den, který není jeho dnem pracovním, zůstává mu zachováno právo pouze na jeden den pracovního volna, a to vždy s náhradou mzdy nebo platu.
K pojmu „jiné úkony“
V jakých případech jde o tzv. jiné úkony v obecném zájmu, které jsou překážkou v práci na straně zaměstnance? Zákoník práce v § 203 odst. 1 stanoví, že „jiné úkony v obecném zájmu stanoví tento zákon, nebo zvláštní zákon“. V případě jiných zákonů je uvedena v poznámce pod čarou jako příklad celá řada ustanovení různých zákonů (mezi nimi i § 184 školského zákona). záJiné úkony v obecném zá jmu jsou podle § 200 zákoníku práce jednou ze součástí překážek v práci z důvodu obecného zájmu (vedle výkonu veřejných funkcí a občanských povinností). V odst. 2 § 203 je uvedeno 17 případů, které jsou považovány za úkony v obecném zájmu (před přijetím nového zákoníku
práce k 1. lednu 2007 byla jejich úprava provedena na jiných místech zákoníku nebo v některých prováděcích předpisech k němu). Dále je značný počet úkonů v obecném zájmu uveden – jak je již výše zmíněno – ve zvláštních zákonech. Právní úprava je tudíž v tomto směru značně roztříštěná. Například v § 184 odst. 1 školské školského zákona se stanoví, že „účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium je jiným úkonem v obecném zájmu…“
Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA
Muži ve sborovně se bojí
áclave, ráda bych se tě zeptala, jak se cítíš?“ hezky zostra uhodí Hartungová na svého kolegu češtináře. „Jak se cítím? Jako každý jiný den. Nic moc,“ nesměle rozvazuje Hromádka. „Mám na mysli, jak se cítíš ve sborovně. Nemáš pocit, že na tebe padá strop, samota? Že jsi uzavřen v jeskyni?“ nápadně vyzvídá kolegyně. „Jakápak samota? Občas mě svírá dotěrný pocit, že bych se právě do nějaké jeskyně měl hodně rychle schovat,“ bezelstně se usmívá češtinář. „Hodně se teď píše o tom, že ve školách učí málo mužů.“ „Já vím. Ze všech učitelů v naší zemi tvoří muži pouze jednu čtvrtinu. A ty se jim divíš? Když je člověk živitelem rodiny a od svého štědrého státu dostává sotva průměrnou mzdu a k tomu ještě nemá žádnou pracovní perspektivu, možnost kariérního růstu, tak proč by se měl hnát za katedru?“ napřímí své obočí Hromádka. „Ministerstvo školství spolu s Ligou otevřených mužů chtějí vše brzo změnit. Malý počet učitelů není údajně dán nízkými platy ve školství. Pozice učitele není prestižní, a to se prý musí zlepšit. Učitelé mají být lépe oceňováni rodiči i společností za svou práci.“ „Dost. Dost! Samá fráze!“ rázně přeruší kolegyni češtinář. „Posledních deset let každá vláda slibuje učitelům vyšší společenské a finanční ocenění. Sliby chyby a voda dál teče ve Vltavě. O čem se pořád dokola bavíme? Letos jsme měli mít podle Bílé knihy schváleno vládou už 127 procent průměrného platu v zemi. Výsledek? Pokles na sedmadevadesát! Kdyby se všem učitelům, ženám i mužům, zvýšila stávající mzda nejméně o deset tisíc, bylo by po problému,“ zahřmí Hromádka a ještě se nebývale zamračí. „Klid, Václave! Nechtěla jsem tě rozčílit. Abyste se nebáli ve sborovně, chystá pro vás Liškův úřad semináře, konference a další podpůrné programy. Není to milé? Už nebudeš chodit na školení, jak zvládat stres, správně organizovat třídnickou hodinu, jak se učit tvořivě číst, jak správně ťukat do klávesnice počítače, jak připravovat státní maturitu, ale budete chodit na výhradně mužské odborné semináře, abyste si posílili své ochablé sebevědomí. Václave, máš se nač těšit,“ poněkud uštěpačně se pousměje Hartungová. Roman KANTOR
9
Ve školních lavicích tentokrát učitelé
N
ejen žáci usedají pravidelně do školních lavic, ale také jejich učitelé. Tentokrát se sešli v chomutovské základní škole, aby se seznámili se soupravou Gamabeta, která jim usnadní
N
výuku jaderné fyziky a zároveň žákům dokáže tuto oblast zajímavým způsobem přiblížit. Po krátkém úvodu následovalo seznámení s touto novou školní pomůckou, která
slouží k žákovským pokusům pod vedením učitele. Zatím se s Gamabetou seznámili blíže jejich učitelé. Ti měli možnost všechny demonstrace si vyzkoušet a zkusit si i vlastní nápady. A tak se třeba zkoumalo, jestli radioaktivním zářičem je i mobil. Celý seminář pořádala energetická společnost ČEZ v rámci vzdělávacího programu pro učitele a seminář měl velký úspěch. Teď je potřeba jen vymyslet, jak tuto moderní didaktickou pomůcku dostat do školy. I když není moc drahá, školy přece jen počítají s každou korunou. U nás v Základní škole v Krátké ulici v Klášterci nad Ohří jsme to už vymysleli – dohodli jsme se s kolegy z Jirkova, kde už soupravu mají, a na období, kdy bude potřeba, si ji prostě půjčíme. I to je možnost. Alena TUČÍMOVÁ
Podporujeme technické obory
a našem Gymnáziu Kroměříž se snažíme podporovat technické obory, a to i pomocí Technicko–přírodovědných dnů. Chceme tak žáky motivovat k dalšímu studiu technických oborů na vysokých školách. Do projektu se vždy zapojí všichni žáci. Maturitní ročníky besedovaly se zástupcem Úřadu práce Kroměříž a dále se probíraly všemi organizačními záležitostmi maturitní zkoušky a přihlášek na vysokou školu. Žáci ostatních ročníků se přihlásili do jednoho z předmětů – matematika, fyzika, biologie, chemie, zeměpis. Například fyzika rozdělila žáky do skupin, které pracovaly ve hvězdárně, jiná prováděla pokusy a měření z optiky,
další ve spolupráci s vysokou školou počítala zajímavé fyzikální příklady pod názvem Fyzika očima mravence. Žáci, kteří si vybrali biologii, navštívili záchrannou stanici, nahlédli do pitevny, prováděli a vyhodnocova-
P
li zátěžové testy srdce a navštívili ekologické stavby. A tak bychom mohli pokračovat. Co je však důležité říci – projektové dny se žákům i pedagogům líbí. Ruth VAŠÍČKOVÁ
Těšíte se na jaro?
ojďte je s námi přivítat! Již tradičně se v naší Základní škole s rozšířenou výukou jazyků A. Hrdličky 1638 v Ostravě-Porubě koná jarmark s kulturním programem. Děti s láskou a nadšením připravují malé dárečky a pak je vystavují a prodávají ve vestibulu školy. Přívětivou atmosféru dokresluje výzdoba tříd a školy. Součástí „vítání jara“ je také malý kulturní program, který žáci spolu s učiteli připraví. Je to zpívání nejen v češtině, ale také v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině i norštině, které se v naší škole učí. Pro zpestření přidáme i krátký taneček. Jarní veselení je oblíbené jak u dětí, tak u rodičů, kteří nás rádi navštěvují a také při těchto akcích pomáhají. Eva NYTROVÁ
Znáte je? Poznáváme písmenka ZUZANA POSPÍŠILOVÁ
Bohatě barevně ilustrovaná knížka Poznáváme písmenka z nakladatelství Portál přináší dětem básničky s jednoduchými úkoly, které podporují verbální myšlení. Úkoly vycházejí z veselých ilustrací Evy Rémišové. Děti mohou například doplňovat chybějící písmena ve slově, počítat písmena, vizuálně hledat slova shodná s předlohou, luštit hádanky či určovat počáteční hlásky zobrazených předmětů. Kniha je vhodná pro předškoláky a jejími nápady se mohou nechat inspirovat nejen jejich rodiče, ale i učitelky mateřských škol, které jimi mohou obohatit a zpestřit svoji práci.
Zajímavosti z dějin školství Doporučení Na podkladě velkého počtu studentů, kteří studium na vysoké škole nedokončili, navrhla rada rektorů vysokých škol 15. listopadu 1946 kulturnímu odboru Ústavodárného národního shromáždění, aby byl výběr vysokoškolských studentů zpřísněn a nebyl omezen pouze na akceptování úspěšně složené maturitní zkoušky.
Regulace Na podzim 1946 předložilo ministerstvo školství návrh na regulaci počtu nově přijímaných studentů vysokých škol. Návrh vycházel ze zavedení poplatků za studium (školného, různých tax a poplatků za laboratorní cvičení). Proti návrhu ostře vystoupil Svaz vysokoškolského studentstva, který si vyhrazoval právo vypra-
covat návrh na eliminaci nekvalitních studentů, ale nikoliv na podkladě finančním, nýbrž pouze se zřetelem na schopnosti posluchačů. Zpřísnění zkoušek S vlastním návrhem na regulování počtu studentů vysokých škol přišla v roce 1946 rada rektorů. Počty studentů chtěli rektoři regulovat v průběhu studia zpřísněním zkou-
šek a zavedením předběžné kontroly uchazečů o studium přímo na středních školách. Důvěra Pro podporu obrozené vlády Národní fronty po únoru 1948 se ze školských institucí veřejně vyslovily lékařská a filozofická fakulta Univerzity Karlovy, olomoucká univerzita a profesorský sbor ČVUT v Praze. František MORKES
10
Cizinci v českých školách V porevolučním období se Česká republika otevřela světu a tato situace se pochopitelně dotkla i školství. Začal narůstat počet cizinců v českých školách. Tento nárůst pokračoval i po vstupu České republiky do Evropské unie a i nadále počet žáků a studentů v českých školách stále narůstá. Nejvýrazněji se toto projevuje na vysokých školách, ale cizinci se vzdělávají i ve školách nižších stupňů. V mateřských, základních a středních školách se jedná zejména o děti cizinců, kteří na našem území pobývají. školách se v posledních šesti tito žáci tvoří 3,71 procenta tedy nižších vzdělávacích úrovPodmínky studia Vzdělávání cizinců se v českých základních školách, středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách řídí školským zákonem. Cizinci mají nárok na vzdělávání v základních, středních a vyšších odborných školách za stejných podmínek jako občané České republiky. V případě občanů Evropské unie totéž platí i o školských službách a předškolním vzdělávání. Pro žáky ze zemí Evropské unie, kteří plní na našem území povinnou školní docházku, zajistí krajský úřad ve spolupráci se zřizovatelem školy bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, jejíž součástí je i výuka českého jazyka, a podle možností ve spolupráci se zemí původu žáka zajistí i výuku mateřského jazyka a kultury země původu. Studium cizinců na vysokých školách se řídí vysokoškolským zákonem a platí, že cizinci studují na českých vysokých školách za stejných podmínek jako občané České republiky. Pokud tedy studují akreditovaný studijní program v českém jazyce a dodrží standardní dobu studia, pak je studium bezplatné. Studují-li studijní program akreditovaný v jiném než českém jazyce, pak stejně jako studenti českého občanství za studium platí. Obdobně, pokud překročí standardní dobu studia o rok, vztahují se na ně také platby za překročení doby studia jako pro české studenty.
Cizinci v mateřských školách Mateřské školy navštěvuje v roce 2008/2009 celkem 3535 dětí cizinců, kteří tvoří 1,17 procenta všech dětí v mateřských školách. Jedná se zejména o děti vietnamských, ukrajinských, slovenských a ruských rodičů, více než 50 dětí je i z Mongolska, Německa, Bulharska, Číny a Polska. Celkový počet dětí cizinců v mateřských
letech pohybuje mezi 2,8 tisíce v roce 2006/2007 a 3,5 tisíce dětí v roce 2008/2009. Nejvíce cizinců v mateřských školách je v Praze (34 % všech cizinců v mateřských školách), ve Středočeském kraji (10 % cizinců) a v Jihomoravském a Karlovarském kraji (po 8 %).
všech žáků konzervatoří. Jedná se především o žáky ze Slovenska, Ukrajiny a Ruska. Cizinci nejčastěji navštěvují konzervatoře v Praze (69 % cizinců), Moravskoslezském kraji (8 %) a v Jihomoravském kraji (7 % cizinců).
Cizinci v základních školách
Zatímco v případě mateřských, základních a středních škol a konzervatoří cizinci navštěvující tyto školy obvykle následují do České republiky své
Vzdělávání v základních školách se v roce 2008/2009 zúčastňuje celkem 13 583 dětí cizinců, což je za námi sledované období nejvíce, a jedná se o 1,65 procenta všech žáků základních škol. Základní školy navštěvují z pohledu cizích státních občanství zejména děti vietnamských, ukrajinských, slovenských a ruských rodičů, více než 200 žáků je i z Mongolska, Číny, Kazachstánu a Polska. Z regionálního pohledu je nejvíce cizinců vzdělávajících se v základních školách v Praze (30 % cizinců), ve Středočeském kraji (12 %), v Ústeckém kraji (9 %) a v Jihomoravském kraji (8 % cizinců).
Cizinci ve středních školách a konzervatořích Cizinci ve středních školách tvoří celkem 1,26 procenta všech žáků. Jejich počet v letech 2003/2004 – 2008/2009 narůstal, a to na téměř dvojnásobek. Ve středních školách se vzdělávají zejména občané Vietnamu, Ukrajiny, Slovenska a Ruska, více než 100 žáků je i z Německa, Mongolska, Polska, Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Moldavska. Cizinci vzdělávající se v českých středních školách nejčastěji navštěvují střední školy v Praze (34 % cizinců), v Ústeckém kraji (9 %), Jihomoravském kraji (8 %) a v Karlovarském a Středočeském kraji (po 7 % cizinců). Konzervatoře navštěvuje ve školním roce 2008/2009 celkem 131 cizinců. Na první pohled se jedná o malé číslo, ale
Cizinci na vyšších odborných školách
ní. Migrace studentů vysokých škol je mnohem vyšší a počet cizinců studujících na českých vysokých školách se mezi roky 2003 a 2007 více než zdvojnásobil (údaje za rok 2008 nebyly v době zpracování tohoto článku ještě k dispozici). Tento nárůst je spojen nejen s vyšším zájmem cizinců o studium u nás, ale i s celkově vyšším počtem studijních míst na vysokých školách v České republice. Nenarůstá pouze absolutní počet studentů-cizinců na vysokých školách, ale i jejich po-
Počet cizinců vzdělávajících se a studujících na českých školách 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
2003/04
2004/05
2005/06
2006/07
Mateřské školy
Základní školy
Konzervatoře
Vyšší odborné školy
rodiče, v případě vyšších odborných škol se již jedná o studenty, kteří se rozhodují o své vzdělávací dráze sami a velice často pobývají v České republice přímo za účelem studia. Vyšší odborné školy navštěvuje v roce 2008/2009 celkem 307 cizinců, což je 1,1 procenta všech studentů vyšších odborných škol. Studenti pocházejí zejména ze Slovenska a z Ukrajiny. Nejčastěji studují cizinci na vyšších odborných školách v Praze (37 % cizinců), v Moravskoslezském (22 %) a Středočeském kraji (10 % cizinců).
Cizinci na vysokých školách V oblasti vysokoškolského studia je situace naprosto odlišná od tzv. regionálního školství,
2007/08
2008/09
Střední školy Vysoké školy
díl na celkovém počtu studentů. Ten vzrostl z 5,4 procenta v roce 2003 na 8 procent v roce 2007. Nejvíce studentů-cizinců pochází ze Slovenska, Slováci tvoří 5,3 procenta všech studentů českých vysokých škol. Tento vysoký počet studentů ze Slovenska je způsoben zejména dobrou dopravní dostupností a minimálními jazykovými bariérami. Více než po 500 studentech je i z Ukrajiny, Ruska a Vietnamu. Nejvíce cizinců studuje na Univerzitě Karlově v Praze, Masarykově univerzitě v Brně, Vysoké škole ekonomické v Praze, na Českém vysokém učení technickém v Praze, Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. RNDr. Michaela KLEŇHOVÁ
11
Nová nabídka pro školní i osobní knihovny Chyťte BYCHA KLÁRA A JAN SMOLÍKOVI
Napínavý příběh se 70 zajímavými úkoly a hádankami pro děti od 8 let vtáhne každého malého čtenáře do tajemné země za školní tabulí. Děti se však nesmějí zaleknout hádanek, hlavolamů a labyrintů, které na ně na stránkách této knihy číhají. Pokud si neporadí samy, pak je pomoc nasnadě. Vyluštění najdou na konci knihy. Publikaci vydalo nakladatelství Portál. Místo v žákovské knihovně jistě najde.
Příručka přežití BLAIRE LLEWELLYNOVÁ
Kniha z nakladatelství Mladá fronta má podtitul Průvodce nebezpečnými situacemi. Provede všechny mladé „zálesáky“ situacemi, které na ně číhají při setkání s nebezpečnými zvířaty, například při uštknutí hadem, při setkání s krokodýlem, či rojem včel. Nebezpečí na ně však nečíhají jen od zvířat, ale i od přírody, například od hurikánů, či při automobilové nehodě.
Putování za nejmocnějším kouzlem DANIELA KROLUPPEROVÁ
Obyčejná holčička Josefínka najde zvláštní prstýnek. Kamínek v něm tvoří zakletá slza, která jednou za sto let roztaje. Když roztaje jinde než na prvním nádvoří zámku lesní pohádkové říše, zastaví se běh vody a uschne celý les. A jak to vše dopadne, zjistí malí čtenáři po přečtení knihy z nakladatelství Portál.
Skryté schodiště a kouzelný koberec TONY ABBOTT
Kniha z nakladatelství Mladá fronta zavádí malé čtenáře do sklepa domu, ve kterém se ukrývá malá komůrka na harampádí. Je stará, zaprášená a není na nic zvláštního. Jenže, když se tam hrdinové knihy jednoho dne vmáčknou všichni najednou, začne se dít něco neuvěřitelného. Malé čtenáře kniha jistě nadchne.
Americká idyla
Nouzový východ
PHILIP ROTH
RICHARD YATES
Kniha z nakladatelství Mladá fronta je tentokrát určena pro studenty. Autor za ni získal Pulitzerovu cenu za beletrii v roce 1998. Její děj se odehrává těsně po druhé světové válce a od postupné americké idyly autor čtenářům přechází až k 60. letům americké zběsilosti. Kniha je napsána svěžím stylem a mladé čtenáře i jejich učitele zaujme.
Případ pozlaceného zlata ERLE STANLEY GARDNER
Milovníci Perryho Masona si opět užijí. V Případu pozlaceného zlata se známý podnikatel, který se oženil s mladou vdovou, ke svému zděšení od vyděračů dozvídá, že o její minulosti neví úplně všechno. Pokud jim nezaplatí, nabídnou její fotografie z policejního rejstříku bulvárnímu tisku. Mladá fronta se tímto detektivním románem vrací k oblíbeným knihám od E. S. Gardnera.
„Dost možná nejlepší kniha, jakou jsem letos četl,“ tak charakterizoval Nick Hornby tuto knihu po jejím přečtení. „Je v tom víc než jen skvělé psaní. Má to v sobě cosi, čím ve spojení s dobrým psaním kniha okamžitě, intenzivně a úžasně ožívá,“ doplňuje Tennessee Williams. A protože se kniha z nakladatelství Mladá fronta stala i filmovou předlohou, zaujme každého milovníka filmového plátna.
Kafka DAVID ZANE MAIROWITZ ROBERT CRUMB
Svérázné ilustrace R. Crumba, zasvěcený komentář a stylově čistý komiksový tvar zdařile uvádějí čtenáře do života a díla slavného pražského spisovatele. Franz Kafka se zde neideologizuje, nýbrž je nahlížen z různých stran. Čtenář se dozví však i mnohé o historickém kontextu doby, v níž slavný pražský Žid F. Kafka žil. Publikaci vydalo nakladatelství Portál.
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce MateĜská škola a základní škola Sunny Canadian s.r.o. VYPISUJE VÝBċROVÉ ěÍZENÍ NA POZICI:
uþitel/ka prvního stupnČ ZŠ uþitelka MŠ zástupkynČ Ĝeditele pro MŠ požadavky: odpovídající vzdČlání, kreativita, znalost anglického jazyka
1DNODGDWHOVWYt3$5,6 äLåNRYD .DUYLQi±0L]HURY 7HO )D[ HPDLO QDNODGDWHOVWYLSDULV#VH]QDPF] ZZZSDULVNDUYLQDF]
nabízí školám, školským zaĜízením, jejich zĜizovatelĤm, dalším pedagogickým zaĜízením, orgánĤm veĜejné správy ve školství a ostatním institucím novou odbornou publikaci
).63YHãNROVWYt
HLEDÁ:
uklízeþky pomocnou sílu do kuchynČ Ĝidiþe školního autobusu Více informací na tel.: 739 013 629
[email protected] pĜedpokládaný nástup záĜí 2009. PěIJĆTE MEZI NÁS!
W W W . S U N N Y C A N A D I A N . CZ
předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství. Předplatné lze objednat i na
[email protected]. Účast v databázi předplatitelů není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: ..................................................................................
RWi]N\DRGSRYČGL autor$QQD/LEQDURYi
Fond kulturních a sociálních potĜeb umožĖuje v organizaþních složkách státu a pĜíspČvkových organizacích poskytovat zamČstnancĤm zamČstnanecké výhody obdobné tČm, které mohou poskytovat podnikatelské subjekty ve vazbČ na zákon o daních z pĜíjmĤ právnických osob. Podle zmocnČní v § 33 zákona þ. 250/2000 Sb. byla vydána vyhláška þ. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potĜeb, která byla novelována vyhláškou þ. 510/2002 Sb., novelou þ. 100/2006 Sb. a novelou þ. 355/2007 Sb., jenž legislativnČ upravují problematiku hospodaĜení s fondem. Fond kulturních a sociálních potĜeb je urþen zamČstnancĤm v pracovním pomČru k pĜíspČvkové organizaci, a to všem zamČstnancĤm bez ohledu na to, o jakou pracovní smlouvu, na základČ které v organizaci pracují, se jedná. Není urþen osobám, které v organizaci vykonávají práce na základČ dohod mimo pracovní pomČr. Fond je urþen i bývalým zamČstnancĤm-dĤchodcĤm, kteĜí pĜi prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního dĤchodu pracovali u pĜíspČvkové organizace. V pĜípadech, kde to vyhláška umožĖuje, lze poskytnout pĜíspČvek i rodinným pĜíslušníkĤm zamČstnance, a to na rekreaþní pobyty, zájezdy a vstupenky na kulturní a sportovní akce. Fond je tvoĜen z rozpoþtových prostĜedkĤ a na neoprávnČné používání i tČchto prostĜedkĤ se vztahují ustanovení o porušení rozpoþtové káznČ. Organizace se snaží hospodaĜit s tČmito prostĜedky v rámci právních pĜedpisĤ. PĜesto se vyskytují nČkteré problémy, které vznikají v konkrétních situacích pĜi používání prostĜedkĤ fondu v jednotlivých organizacích a vyskytuje se Ĝada dotazĤ, jak správnČ v jednotlivých pĜípadech postupovat. PĜi pĜípravČ této publikace byla oslovena vČtšina škol a školských zaĜízení v ýR s cílem získat co nejširší spektrum konkrétních dotazĤ k problematice FKSP. Domníváme se, že uvedené odpovČdi na vybrané dotazy z jednotlivých organizací pomohou pĜi Ĝešení obdobných problémĤ i v jiných školských organizacích, kterým je publikace urþena. Publikaci mĤžete objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství PARIS. PARIS 11/2008, cena 175 Kþ (plus manipulaþní náklady), brož., 100 stran.
............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Závazná objednávka 2EMHGQiYiPH««NVSXEOLNDFH).63YHãNROVWYt±RWi]N\DRGSRYČGL
)DNWXUDþQtDGUHVD««««««««««««««««««««««««««««««««««
Podpis (u organizace razítko): ............................
TÝDENÍK
* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 15
15. dubna 2009
Datum: .............................
8OLFH36ý««««««««««««««««««0ČVWR«««««««««««
ý~þWX««««««««««««,ý««««««««7HOHIRQ«««««««««««
3RGSLV UD]tWNR 'DWXP««««««««««««
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 980 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
