Zdeněk ZdeněkVelíšek Velíšek Bude mít EU po dluhové krizi novou podobu? Úhel pohledu Evropské horizonty, strana 3
Martin Tesařík, Radko Martínek, Dalibor Carda, Petr Kajnar Ján Počiatek Rozvoj měst očima zástupců municipalit politici k podpoře cestovního ruchu Komentáře, strana 2 K tématu, strany 2 a 3
Jiří Havel, Andrea Češková Robert Dušek Dušek Jan Březina, Oldřich Vlasák,a Robert Naši v EP ozkomplikovat krizi eurozónyčerpání Můžezástupci „kauza Rath“ Co na to europoslanci, strana 4 evropských dotací v České republice? Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
Oldřich Vlasák, Kamil Janovský, výkonný prezident Rady evropských ministr pro místní rozvoj obcí a regionů, místopředseda Svazu Cestovní ruch v ČR ze zdrojů měst a obcí proje evropské záležitosti EU podporován především v těchto oblastech: organizace řízení V programovém obdobía 2007cestovního ruchu, zajištění stan2013 je pro města otevřena dardizace služebnacestovnímožnost kvality dosáhnout dotace ho ruchu ave zkvalitnění marketinv zásadě všech operačních gové podpory Města v sektoru cestovníprogramech. mohou čerho revitalizace kulturních patruchu, evropské dotace na moderpamátek, modernizace historicnizaci dopravní infrastruktury, ky cennýchživotního objektů a jejich vybaochranu prostředí, vení pro uchování, ochrana a poddalší zvyšování zaměstnanosti, využití národního kulturního děporu vzdělávání a výzkumu, dictví a modernizace kulturních podporu podnikání, rozvoj cesslužeb, a budování tovníhomodernizace ruchu, využití kulturzákladní a doplňkové infrastrukního dědictví, projekty sociální tury cestovního ruchu a rekreaintegrace, sociální a zdravotní ce, rekonstrukce atraktivitje cesslužby apod. Teoreticky tak tovního ruchu a rekreace, paleta evropských dotacízkvana litňování služeb cestovního ruzlepšení kvality života obyvachu a městech podpora destinačního matel ve téměř neomezenagementu. Ve stávajícím ná, prakticky jsou však programěsta movém období jsou na rozvoj cesčasto omezena vypsanými výtovního ruchu (dále CR) a rekreazvami, množstvím prostředků, ce vymezeny vícejednotlivé než 4 % celkokteré jsou na prové alokace NSRR, tedy přibližně jekty alokovány, možnostmi 31 mld. Kč (EU aa národní kofinancování hlavně zdroje). tím, co Doposud bylo zrekonstruováno již mají hotové a co potřebují 117 památkových objektů; doudělat. Města přitom stále pominují památky, kulturtřebují církevní financovat především ní společenské objekty a zámtzv.a tvrdé, infrastrukturní proky, významně zastoupena jekty. Potřebujíjsou opravit silnice, také ubytovací zařízeníparkovací v histochodníky, vybudovat ricky techstání,cenných zkrášlit objektech náměstí, arevitanické památky. lizovat bývaléRekonstrukce průmyslovédalči ších téměř objekty, 100 památkových obvojenské které chátjektů je aktuálně v realizaci. Vznik rají, vyřešit čištění odpadních avod, rozvoj nástrojů k propagaci snížit hluk či zefektivnita marketingu turistického regionu odpadové hospodářství. Infra(např. Tanvaldsko, Český ráj,není Mástruktura však zdaleka chův kraj,definovanou Českolipsko, potřebou. Novobydjedinou žovsko a Chlumecko, Kladské poNa významu získávají měkké, mezí, Podkrkonoší, Broumovsko, „nadstavbové“ aktivity nebo Orlicko důraz naa Podorlicko, strategické Novopacko, plánování. Podzvičínsko, Hradecko aj.) aplátuPrávě bez strategického ristické (např. Špindlenování destinace budou evropské peníze rův Mlýn,vDvůr Králové n. Labem, utopeny momentálním pocitu Královská věnná města aj.). Přípotřebnosti té které investice. jemci zavázali, sževenkovskými vytvoří přes Městasespolečně 2,5 tis. pracovních míst vpolovioblasobcemi realizují necelou ti z toho (počátkem již vznikla téměř tinuCR, projektů letošnísícovka Dále45,1 se plánuje vyho rokumíst. to bylo % projekbudování či rekonstruovaní přes tů), na celkové alokaci se však 800 kmzhruba cyklostezek a cyklotras, podílí necelou pětinouz toho více než (příjemcům polovina již existuje. prostředků z řad obcí bylo proplaceno 16,0 % ze všech proplacených prostředků). INZERCE Evropské dotace jsou důležitou součástí kapitálových výdajů obcí a měst, přičemž tvoří zhruba třetinu těchto výdajů. (pokračování na straně 2)
číslo 11 2011 5 / /2012
ročník98 ročník
cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83 cena
Krize evropské vlády Severkosí Itálie trápí zemětřesení
Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi požadovala EU.na severu Itálie potrápila v závěru května zemětřesení. Ve druhé polovině měsíce oblast zasáhlo zemětřesení foto: REUTERS/Remo Okolí Boloně a Modeny o síle 5,9 stupněCasilli Richterovy stupnice, v závěru května se pak zemětřesení opakovalo, jeho síla byla jen o desetinu stupně menší. Živel si vyžádal oběti na životech, desítky zraněných a poškozeny byly i historické budovy. zdroj: REUTERS/Giorgio Benvenuti
Města chtějí spolurozhodovat Turistů přibývákohezní v ČR, v politiky Evropě i ve o budoucnosti světě. Letos jich bude přes miliardu Podpora měst je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní politiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velká města jsou Dlouhodobě je centry, Evropakterá nejnavštěvovanějším kontinentem ze ekonomickými vytvářejí zaměstnanost a podpovšech. Každoročně na Trápí něj přicestují stovky milionů turistů z celérují vědu a výzkum. je ale také řada problémů: mnohdy ho světa. Adopravní ačkoliv tozatíženost, v současné době nevypadá, že by se měl tenneúnosná problémové životní prostředí, to trend měnit, opak je pravdou. Stále více totiž vybívytlačování sociálně slabých obyvatel do turistů určitýchsi městských rá rozvojové země naI úkor vyspělých chtějí států. města Podle loňských odčástí či kriminalita. tyto problémy řešit větším hadů Světové cestovního ruchu (UNWTO) zapojením doorganizace budoucí podoby kohezní politiky EU. by se podíl Evropy na světovém turismu mohl v příštích letech snížit až o deset A todůležitou by znamenalo desítek miliard eur. centv řádech celkového rozpočtu na poliŽe procent. jde o velmi oblastztrátu podpory, dokládají i finanční tiku soudržnosti Evropské unie. Hlavní části z„Mezinárodní tohoto finančního procenta. turističástky, které byly na rozvoj měst Jinak ale odvětví cestovního ru- 4,4 objemu projekty obnovy v rocejdou 2011nadosáhla nových revyčleněny ope- ka chu roste. A vto ijednotlivých navzdory zdlouhaměst anavzdory venkovaobtížným a také na ekolopodmínračních programech.potížím Pro období vým ekonomickým v Ev- kordů gičtější městskou dopravu. do uvedl generální tajemníkAUN2007 – 2013 celkováproblémům suma vy- kám,“ ropě nebo politickým jakýchTalíb oblastí investují Rifáí.nejčastěji Jen do Evropy přihrazená na východě tuto oblast překračuje na Blízkém a v severní Af- WTO města v České podle něj 503republice? miliony lidí.Nejná„Tyto 21 eur vzaznamenal celé Evropské rice.miliardu V roce 2011 po- jelo kladnějšíjsou a nejčastější povzbudivé aprojekty přicháunii. To představuje přes nárůst šest pročet turistů celosvětový o výsledky
jsou ty do městské infrastruktury. Příliš nezaostává ani výzkum a inovace, životní prostředí, vzdělázejí v době, kdy naléhavě potřebujevánípáky a samozřejmě me na podporu zdravotnictví. (hospodářskéČasto sea objevují také projekty ho) růstu tvorby pracovních míst,“ v oblasti kultury jako třeba opradoplnil Rifáí. V současnosti zaměstvy divadel a kulturních památek nává cestovní ruch v rámci sedmna území měst. evropským advacítky přes 8„Díky milionů lidí. Ledotacím městům daří zlepšovat tos by se se měl počet turistů ve světě kvalitu života obyvatel, ale opět zvýšit, a tosvých podle odhadů o čtytaké celkového prostředí,“ ři procentní body. V Evropě prohláa Amesila by Markéta Reedová, ředitelka rice to mělo být o něco méně. Už Centra pro tak regionální ČR, na podzim s velkourozvoj pravděpokteré je dojde zprostředkujícím subdobností k překročení magicjektem pro Integrovaný operačké hranice jedné miliardy turistů na ní program. „Opravená náměstí celém světě. Pro srovnání: Před více a nové městské parky se po znovu než šedesáti lety cestovalo svěstávají přirozenými životě 25 milionů turistů acentry v roce 2020
ta měst, kam mohou občané bez obav vyrazit trávit svůj volný čas.“ Podle Reedové se i zvýšit návštěvníci by se měl tento počet na 1,4 měst budou jistě rádi vracet do miliardy lidí. Počty turistů rostou prostředí, zpříjemného dlouhodobého hlediskakde i v nebuČeské dou musetLoňský kličkovat republice. rokpobylrozbitých rekordchodnících vyhýbat neudržoní, ale jak seazdá, letos se bude rekord vaným křoviskům. překonán znovu. V prvním čtvrtletí tohoto roku totiž do Česka přijeIPRM JSOU KLÍČOVÉ, lo 1,28 milionu zahraničních turistů. MÍNÍ MINISTERSTVO To je meziročně o 14,4 procenta více. Spokojenost s vývojem vyjádřil i řediNaagentury evropské úrovni existuje nětel CzechTourism Rostislav kolik iniciativ, které pomáhají Vondruška: „Dobrou zprávou je vedle městům včísel investování zavádění celkových také to, žearostou příté kouzelné formule udrjezdy těch turistů, kteří „trvale u nás hodně žitelný rozvoj“. utrácejí, především z Ruska a Číny.“
striedky do dvoch opatrení. Prvým z nich je Podpora podnikateľských aktivít v cestovnom ruchu, na ktorý je vyhradených viac ako 145 miliónov K 15. májuBratislavský 2012 rôzne micky eur. najzdatnejší subjekty získali kraj. viac ako 84,5 milisamosprávny Najaktívnejóna svoje projekty,a čo predšímieur sú pre v Nitrianskom Prešovstavuje čerpanie financiísanadarí úrovni skom kraji. Najmenej Tr58 %. Výzvakraju. pre prihlásenie projeknavskému tov je však stále otvorená, a tak sa toto číslo pravdepodobne ešte zvýši. PO NOVÝCH NÁMESTIACH SÚ Sem spadajú rôzne rekonštrukčné či AJ JESENNÉ PRECHÁDZKY stavebné práce na hotelových zariATRAKTÍVNEJŠIE adeniach a turistických atrakciách. Pred vyšeopatrením rokom začali v SpišDruhým operačného skej Novejje Vsi s treťou etapou programu Rozvoj informačných rekonštrukcie od služieb cestovnéhonámestia ruchu, prezenparkuregiónov kpt. Jána Nálepku až„Zápo tácie a Slovenska. radnicu. cieľom Hluk, projektu neporiadok, iné kladným je zvýšiť
Hřebčínbude možná Dálnice dotace získá při Euru chybět
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem Dálnice D11je a klenotem návazná svého rychdruhu nejenom východních Čech, lostní silnice R11 byla zařazejehodo význam přesahuje i hranice na transkontinentální sítě, státu. Bohužel že velmi nutně pocož znamená, stavby získaly třebuje podporu. peníze na rekonstrukci velkou V budoucnu by jednotlivých objektů, které ho tak mělo být pohodlnější a rychtvoří.cestování Jeho předchozí žádost o lejší mimo jiné do Polevropské by mu ska. Plánydotace, ale příliškteré nepomohou opravy umožnily a zároveň fotbalovým fanouškům, kteřítak se pomohlykv našim dlouhodobém chystají severnímsnažesouní o zápis seznamu sedům na hřebčína fotbalovýdo šampionát. dědictví Unesco, byla Ten se koná už letos, kdyvyřazena se teprkvůli přípravě. VTeď se ve řešíchybám výkupyvpozemků. době ale naskýtá přece jenom na Eura jsou takšance očekávány velké dodotace dosáhnout. pravní komplikace, především zácpy a kolony. Proto se v čase jeho konání nebudou v KrálovéZahraničí, strana 3 žádné hradeckém kraji provádět opravy silnic, jejichž objížďky by Ekologické už tak složitou dopravu ještě více narušily. chování ve Francii
Publicistika, strana 13
Miliardy do železnice
(pokračovánína nastraně straně 3) (pokračování
Slovensko -mestá turisticky potenciálna krajina Slovenské a obce sú krajšie najmä vďaka eurofondom Slovensko, malá veľká krajina. Tak znie oficiálny slogan propagujúci Slovensko ako turistickú destináciu vo svete. I keď táto slovná hračka znie protichodne, má niečo do seba. Malá krajina ležiaca v srdci Európy spĺňa 39 zo 40 klasifikačných znakov WTTC (Svetová rada pre cestovanie a turizmus), okrem mora všetko ostatné: Mestá a obce na Slovenskučiže dostávajú novú ponúka tvár. Stačí vypracovať hory, historické kúpele a mnohoainékvalitný projekt pamiatky, a peniaze zaktívny Bruseluodpočinok, môžu prúdiť na námestia peho.zóny Krajina bohatá na prírodné krásy by sa dala smelo označiť prišie v rámci Regionálneho operačného programu (ROP) za v opaameho4.1. konkurenta alpských ba dokonca jej britskí experti na trení Regenerácia sídiel.krajín, Koordinátor projektov ministerstvo cestový ruch vo svojej štúdii z roku 2001 predpovedali budúcnosť top pôdohospodárstva a rozvoja vidieka zverejnilo štatistiku čerpania v roku 2020.príspevok. Dekádu poTvorí tomtojuvyhlásení a ďalšiu necelú odestinácie nenávratný finančný takmer 580 zazmluvnedekádu do predpovedaného termínu sa dá skonštatovať, že Slovenných projektov. V aktuálnom programovom období 2007-2013 má sko už opustilo základnýtakmer tábor, no stále ešteDo čaká dlhýseptembra výstup na samospráva k dispozícií 514 mil.ho eur. konca vyhľadávaných turistických destinácií. zvrchol tohtosvetovo balíka nakontrahované projekty tvorili už 80 %. Tieto čísla svedčia o tom, že slovenské mestá a obce sú aktívne a chcú sa zmeniť. Na tejto túre majú pomôcť Sloven- terstva hospodárstva. Slovenská sú teda okrajové zóny. O (SACR) peniasku aj eurofondy. sa čerpajúnapropre cestovný ruch Podmienky ROPTie stanovujú čo agentúra z eurofondov súperia stredníctvom Operačného progra- vzeprogramovom období 2007 mestá - 2013 možno financie použiť. Zveľaďua obce zo siedmich samosprávmu a hos- plní funkciu sprostredkovateľskéjú saKonkurencieschopnosť presne definované centrálnych krajov. Mimo je ekonopodársky rast pod„Mimo záštitou minis- ho orgánu, ktorý delíhry finančné prone časti sídiel. záujmu“
Publicistika, strana 4
kvalitu a efektívnosť marketingových aktivít určených na propagáciu a prezentáciu Slovenska a jeho regiónov ako destinácie cestovného komplikácie obmedzenia ale ruchu doma i vazahraničí, ktorá má stáli za kto.vytvoreniu Oprava cesty, veľkoprispieť priaznivého rysý tri metre široký chodník obrazu o Slovensku ako krajine cespre peších, parkovacích tovného ruchuúprava a povedie k zvyšovamiest v centre – to je cestovrealita niu konkurencieschopnosti dnešných užívajú ného ruchudní, pri ktorú lepšomsivyužívaní nielen miestni vyrovnávaniu obyvatelia, ale aj jeho potenciálu, reginávštevníci. onálnych disparít a tvorbe nových Výraznú finančnú pomoc 85 % pracovných príležitostí,“ tvrdí– Zuzaz celkových nákladov pre 1,65 mil. na Nemcová, manažérka komueur získali eurofondov, nikáciu a PRzaktivity SACR.desiatiAvšak mi tieto percentami štátny rozna aktivityprispel sa nemôže hlásiť počet asubjekt, mesto savýhradným podieľalo zvyšžiaden prijínými piatimi percentami. mateľom je práve SACR. (pokračovanie na strane 2)
Naše dopisovatelka z Francie Ilona Mádrová si vybrala jedno z hlavních témat nedávného summitu G20, který se kromě Z Operačníhozabýval programu ekonomiky takéDoprava životputuje do našichPrávě železnic velký ním prostředím. pohledem balík peněz. Velká investice ekologa se pokusila podívat přina tekla Francouzů například do koridoru Beživot a jejich chování modernizace vroun-Zbiroh, tomto směru. Mimo jiné pětapíše, dvacetikilometrového úseku traže propagace vzoru ekologického ti přišla naučila na 4,5 miliardy chování obyvatelekorun. země Do rokuautomatickým 2015 bude zkapacitněná téměř ekologiccelá trať mezi Prahou a Plzní, což kým gestům. si vyžádá celkové náklady 30 miliard korun. INZERCE
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 5 / 2012
Slovensko - turisticky potenciálna krajina Na tejto túre majú pomôcť Slovensku aj eurofondy. Tie sa čerpajú prostredníctvom Operačného programu Konkurencieschopnosť a hospodársky rast pod záštitou ministerstva hospodárstva. Slovenská agentúra pre cestovný ruch (SACR) v programovom období 2007-2013 plní funkciu sprostredkovateľského orgánu, ktorý delí finančné prostriedky do dvoch opatrení. Prvým z nich je Podpora podnikateľských aktivít v cestovnom ruchu, na ktorý je vyhradených viac ako 145 miliónov eur. K 15. máju 2012 rôzne subjekty získali viac ako 84,5 milióna eur pre svoje projekty, čo predstavuje čerpanie financií na úrovni 58%. Výzva pre prihlásenie projektov je však stále otvorená, a tak sa toto číslo pravdepodobne ešte zvýši. Sem spadajú rôzne rekonštrukčné či stavebné práce na hotelových zariadeniach a turistických atrakciách. Druhým opatrením operačného programu je Rozvoj informačných služieb cestovného ruchu, prezentácie regiónov a Slovenska. „Základným cieľom projektu je zvýšiť kvalitu a efektívnosť marketingových aktivít určených na propagáciu a prezentáciu Slovenska a jeho regiónov ako destinácie cestovného ruchu doma i v zahraničí, ktorá má prispieť k vytvoreniu priaznivého obrazu o Slovensku ako krajine cestovného ruchu a povedie k zvyšovaniu konkurencieschopnosti cestovného ruchu pri lepšom využívaní jeho potenciálu, vyrovnávaniu regionálnych disparít a tvorbe nových pracov-
ných príležitostí,“ tvrdí Zuzana Nemcová, manažérka pre komunikáciu a PR aktivity SACR. Avšak na tieto aktivity sa nemôže hlásiť žiaden subjekt, výhradným prijímateľom je práve SACR. (pokračovanie na strane 2) (pokračovanie zo strany 1)
Zo sľúbených 27 miliónov eur agentúra zatiaľ vyčerpala 41,5%. KRST ĽADOVÝM OHŇOM Predošlý rok bol z pohľadu propagácie Slovenska kľúčový. Jednoznačne najtvrdším testom bola organizácia Majstrovstiev sveta v ľadovom hokeji 2011 v Bratislave a Košiciach. Obzvlášť Bratislavu mali čakať veľké rekonštrukcie, aby pred svetom obhájila svoju (zabudnutú) prezývku Perla na Dunaju. Bratislavčanov frustrovali neustále odkladania výstavby štadióna a s tým spojenej infraštruktúry. Dlhodobo žalostne vyzerajúce vstupné brány do Bratislavy, hlavnú železničnú a autobusovú stanicu, nestihli investori zrekonštruovať do začiatku MS. Mnohí miestni neveriacky krútili hlavami nad prípravami na poslednú chvíľu a rôznymi „potemkinovským“ riešeniami, ako napr. prekrytie spomínaných staníc veľkými propagačnými plagátmi. Namiesto komplexnej rekonštrukcie zdevastovaného podchodu pod križovatkou Trnavské mýto neďaleko arény sa tu realizovali s prispením samosprávy a spono-
zorov sprejeri, ktorí len tesne pred príchodom tisícov fanúšikov vyzdobili zanedbaný podchod tematickými grafitti. Aj napriek tomu sa šampionát z organizačného hľadiska dal považovať za úspešný. Mnohí zahraniční fanúšikovia si pochvaľovali atmosféru, moderný štadión, centrum mesta, no a v neposlednom rade lacné pivo a krásne ženy. I keď šampionát nebol financovaný z európskych peňazí, práve tu SACR mala plné ruky práce s propagáciou Slovenska. Rozdali sa tisíce informačných brožúr v mnohých jazykoch nielen o šampionáte, ale aj o hostiteľských mestách a Slovensku ako turistickej destinácii. MOST CHUCKA NORRISA Slovensko sa len málokedy spomína v zahraničných médiách, a ak sa tam objaví, musí to mať aj dobrý dôvod. Svet zaujala recesia internetových používateľov, ktorí v ankete o meno nového cyklomostu jednoznačne presadzujú názov Most Chucka Norrisa. Prepojenie s hrdinom internetových vtipov priniesla tomuto projektu možno až nechcenú publicitu. Pokiaľ však ide o most samotný, spája obce Devínska Nová Ves zo slovenskej a Schosshof z rakúskej strany. Impozantná stavba, ktorá by začiatkom leta mala byť sprístupnená verejnosti, je už pred svojím dokončením turistickou atrakciou. Zvedavci sa chodievajú každý deň pozerať na pracovný finiš na moste, ktorý je postave-
ný na mieste pôvodného, ktorý dala postaviť ešte Mária Terézia aby si tak skrátila svoje časté cesty medzi Bratislavou a Viedňou. Avšak nový cyklomost nebude replikou toho pôvodného. Ako vysvetlil architekt diela, Milan Beláček, replika by len ťažko odolávala nástrahám rieky Moravy v podobe záplav či ľadochodov, ale taktiež by nevyhovovala ani plánovanej riečnej doprave. A v neposlednom rade by kópia pôvodného mosta niekoľkokrát prekročila plánovaný rozpočet. Ten sa delí na slovenskú a rakúsku časť v pomere približne 53% ku 47% a obe krajiny naň čerpajú eurofondy cez Program cezhraničnej spolupráce medzi Slovenskom a Rakúskom. Za slovenskú stranu to predstavuje 2,3 milióna eur. Most vedie cez vzácne územie povodia rieky Moravy, ktoré je zaradené aj do systému ochrany prírody Natura 2000. Rakúska obec Schlosshof je v podstate zhluk niekoľkých domov pri barokovom zámku z 18. storočia. Terasovité záhrady a ZOO pôsobia ako magnet pre turistov. A aby unikátností okolia nebolo málo, na slovenskej strane sa týči konštrukcia mosta rovno nad pozostatkami ochranného plota z čias studenej vojny a malým bunkrom, ktorých je v blízkom okolí hneď niekoľko. Nad obcou, ktorá je vlastne mestskou časťou Bratislavy, sa týči pieskovcový vrch Sandberg, kde pri troche šťastia turisti natrafia na skameneliny ešte z čias, kedy bolo toto územie zaplavené prehistorickým morom.
Kým Schlosshof je na turistický ruch zvyknutý, Devínska Nová Ves je pre väčšinu turistov prakticky neznámou. No stavba mosta pre cyklistov a peších by mala pomôcť miestnym podnikateľom, ktorí už nedočkavo pripravujú svoje penzióny, reštaurácie, pohostinstvá a rôzne atrakcie pre návštevníkov. ZA KULTÚROU NA VÝCHOD Metropola východu Košice je druhým najväčším mestom Slovenska a je regionálnym hospodárskym a kultúrnym centrom. No Košice netúžia byť len kultúrnym centrom východu, ale rovno celej Európy. Aspoň na rok. V roku 2008 bolo totiž rozhodnuté, že Košice sa stanú v roku 2013 Európskym hlavným mestom kultúry. Veľká príležitosť pre mesto zviditeľniť sa inak ako len veľkými železiarňami a hokejom. Miestna samospráva vyčlenila 60 miliónov eur zo štrukturálnych fondov EÚ na podporu investičných projektov v rámci mesta a regiónu. Kľúčovým projektom je premena nepoužívaných kasární na kultúrne centrum, ktoré skĺbi priestory pre tvorbu a prezentáciu moderného umenia. Súčasťou komplexu by mal byť aj tzv. kreatívny inkubátor poskytujúci podporu nielen pre umelecké aktivity, ale aj podporu malého a stredného podnikania v oblasti kreatívnych odvetví. Vskutku zaujímavým projektom je premena nevyužívaných výmenníkových
TÉMA - ZAHRANIČÍ
Španielsko: More, pláž a otáznik Po rokoch sklamania si od tohtoročnej turistickej sezóny Španieli sľubujú viac aj keď na adresu možného úspechu sa vyjadrujú zdržanlivo. Či sa očakávania nakoniec naplnia, ukážu čísla, pozitívom však je, že už teraz sa chystajú nové koncepcie. O turistu treba zabojovať a tento fakt si dobre uvedomujú i krajiny, ktoré do vienka získali slnečné podnebie. Prognózy Svetovej organizácie cestovného ruchu, podľa ktorých mal do roku 2020 príchod zahraničných turistov do Španielska každoročne narastať o päť percent zmarila kríza a Južania sa museli popasovať s úpadkovými rokmi 2008-2010. Minister priemyslu, energie a turizmu José Manuel Soria označil perspektívy tohto roku za „prijateľné“. V južanskom, rétoricky
ohnivom kontexte vyznieva pomerne chladne, ale niet sa prečo diviť. Hoci minulý rok prerazil s pozitívnymi 56,7 miliónmi zahraničných turistov, ešte stále je to o dva milióny menej ako v doteraz najúspešnejšom roku 2007. DO NEBA VYSOKO, OD PLÁŽÍ ĎALEKO Ako turistická destinácia stálo Španielsko vždy na rázcestí. Vnútrozemské regióny sa v porovnaní s prímorskými cítia v ne-
výhode. Na zviditeľnenie sú nútené vynakladať oveľa viac úsilia, taktiež musia neustále uvažovať ako turistu nanovo zaujať. Model „slnko a pláž“ roky funguje zaručene a popri tomto silnom súperovi vyznieva vnútrozemská turistika naďalej chabo. Avšak nápadom sa medze nekladú a niektoré autonómie ako napríklad Castilla-La Mancha, či Kastílsko sa v návštevnosti môžu pochváliť pár percentným nárastom. Okrem bohatej histórie vsádzajú na vidiek, gastronómiu, enologické pobyty spojené s ochutnávkami a hoci ide o oblasti naozaj pôvabné, o konkurovaní masovým nájazdom do Stredozemia nemôže byť ani reči.
„Antiplážové“ kampane, na ktoré občas vsadia najmä politickí predstavitelia jednotlivých autonómií preto vyznievajú pomerne kuriózne. Hlavne ak sú politici realitou prinútení skonštatovať, že investovať do prímorskej turistiky vychádza v porovnaní s vidieckou oveľa rentabilnejšie. SEVILLA: MESTO KONGRESOV Svetlým príkladom ako sa popasovať so zemepisnou polohou predstavuje andalúzska Sevilla, ktorú spomedzi vnútrozemských „kolegov“ dokáže v návštevnosti poraziť jedine Madrid. Mestu v poslednom období
dopomáhajú výletné lode, ktoré kotvia v 120 kilometrov vzdialenom Cádize. Napriek tomuto plusu musí Sevilla zápasiť s nepriateľom v podobe extrémnych teplôt, lebo práve tie zvyknú cestovateľov v letných mesiacoch od pobytu v meste odradiť. Mestskí predstavitelia preto neustále zvažujú nové idey ako možnosti Seville rozšíriť a udržiavať ju atraktívnou počas celého roka, teda i v období, kedy 45-stupňové horúčavy takmer znemožňujú voľný pohyb v uliciach. Najnovšou, čoskoro zrealizovanou myšlienkou je vytvoriť zo Seville moderné „mesto kongresov“. Medzníkom na ceste k novodobej turistickej budúcnosti bude dosta-
vanie Palacio de Exposiciones y Congresos (Fibes), ktorý má byť definitívnym dôkazom, že mesto bude na masové kultúrne podujatia naozaj pripravené. Dôjde tak k rozšíreniu možností realizovať na medzinárodnej úrovni výstavy, veľtrhy, kongresy a konferencie, rovnako ako i divadelné a hudobné predstavenia, konkrétne pre tieto účely poslúži auditórium s kapacitou 3 tisíc miest. Či sa práve tento spôsob osvedčí ako cesta k zatraktívneniu španielskeho vnútrozemia ukáže až ochota organizátorov uskutočňovať konferencie priamo v srdci vášnivej Andalúzie. Dana Miháliková, Valladolid
Portugalsko: Vitajte a... skalpel prosím! Portugalci šokujú. Niežeby sa im tradičný turista cestujúci za rozsiahlymi plážami, bohatou gastronómiou a srdcervúcimi melódiami fado zunoval, ale chce to zmenu. Podobne ako na konzultácii u plastického chirurga, takže prečo turizmus a túžbu priblížiť sa ideálu neprepojiť? Ani v zúfalej ekonomickej situácii Južania nestrácajú hlavu a hľadajú nové spôsoby ako oživiť trh. Ešte na marcovom turistickom veľtrhu v Lisabone padlo niekoľko originálnych návrhov ako prilákať nový typ turistu. Keďže niektoré krajiny už stihli popraco-
vať na tom, aby si zo zdravotníckych služieb vytvorili stabilné odvetvie v turistickom sektore, Portugalci iba rozvíjajú myšlienku, že plastická chirurgia skrýva veľký ekonomický potenciál. Vo veciach majú jasno, lebo Afrika a jej nerozvité služby, čoraz bohatšia vyššia
Terčom portugalského záujmu sa stala Angola, pričom svoje zohráva rovnako historická skúsenosť ako ekonomické ukazovatele. Mentalitu obyvateľov svojej bývalej kolónie majú Portugalci zmapovanú a keď pripočítame neexistujúcu jazykovú bariéru a kopec solventných klientov, nový projekt vyzerá viac
ako nádejne. Jeho hlavnými iniciátormi sú Clínica Lusoespaňola, ktorú vedie Španiel Emilio Valls a cestovná kancelária Vigemac. Spoločne pripravili výhodné balíčky služieb so zľavami na letenky i chirurgické úkony. Pri vzniku projektu zavážil hlavne fakt, že v Angole neexistujú centrá estetickej chirurgie a klienti sú preto ochotní vycestovať za týmito službami do tisíce kilometrov vzdialenej Brazílie. Napokon, Lisabon má kladnú skúsenosť s angolskými turistami už vybudo-
je, ktoré pomáhajú naštartovať rozvoj cestovného ruchu aj tam, kde by to za iných okolností bolo veľmi náročné alebo skôr nemožné. Na Slovensku plní funkciu Sprostredkovateľského orgánu pod Riadiacim orgánom pre Operačný program Konkurencieschopnosť a hospodársky rast v programovom období 2007-2013 Slovenská agentúra pre cestovný ruch, ktorá je príspevkovou organizáciou v pôsobnosti ministerstva. Riadiacim orgánom je Ministerstvo hospodárstva SR.
Toto programové obdobie pomaly končí, my sa chceme sústrediť na novú stratégiu pre rozvoj cestovného ruchu do roku 2020, ktorá začne v roku 2014. Chceme ju predstaviť začiatkom budúceho roka. Nebudeme ju pripravovať „od stola“, ale v spolupráci s externým prostredím. Chceme definovať to, čo môže pomôcť cestovnému ruchu a to, čo môže pomôcť aj z hľadiska štruktúry hrubého domáceho produktu. Je dôležité, aby štát prešiel v rámci cestovného ruchu od podpory jed-
notlivých subjektov k podpore konkrétnych destinácií. Budeme preto rozvíjať myšlienku destinačného manažmentu. Nebude nás zaujímať konkrétny majiteľ hotela, konkrétny hotel, bude nás zaujímať územie, destinácia. Keďže turisti na Slovensku nedostávajú patričnú kvalitu, bude potrebné zlepšiť a zjednotiť komunikáciu štátu voči subjektom pôsobiacim v turizme. Štát totiž toto odvetvie podporuje prostredníctvom viacerých ministerstiev. Základnou podmienkou je, aby
vrstva a rastúci dopyt po telesnej dokonalosti proste udiera do očí. KLIENT ČÍSLO 1
vanú, lebo už istý čas patria k zaručeným zákazníkom v predajniach módnych luxusných značiek. Vďaka ropnému a diamantovému priemyslu sa z Angoly medzi časom stala ekonomicky atraktívna krajina a zatiaľ čo Portugalci v tomto roku počítajú s rastom pohybujúcim sa vo výške necelých troch percent, pre angolskú ekonomiku je naplánovaný štvornásobok. Z pritiahnutia angolských investorov sa preto stala jedna z priorít portugalskej vlády o čom svedčí i novembro-
vé rokovanie premiéra Pedra Passosa Coelhu v Luande. Tlač Angolu často označuje za novodobú portugalskú bonanzu a nejde o žiadnu prázdnu metaforu. Funguje tam 7 tisíc portugalských firiem a čoskoro sa z nej stane štvrtá najdôležitejšia krajina pre portugalský export. Estetická chirurgia je len prirodzeným nadviazaním na prehlbujúce sa obchodné kontakty a možno očakávať, že na ekonomickú situáciu v Portugalsku nakoniec zapôsobí „ozdravujúco“. Dana Miháliková
štát a vôbec verejná správa komunikovala jedným jazykom vo vzťahu k externému prostrediu. Nová stratégia pre rozvoj cestovného ruchu do roku 2020 by sa mala zamerať predovšetkým na rozvoj kúpeľníctva, agroturistiky či cykloturistiky. Uvedomujeme si, že pri dobre zvolenej podpore a využívaní eurofondov je možné oveľa lepšie využiť potenciál cestovného ruchu, ktorý vytvára pracovné miesta, pomáha rásť regiónom i ekonomike. Toto je naša priorita a cieľ, ktorý sme si sta-
novili a som presvedčený, že ich potvrdí aj blízka budúcnosť.
K TÉMATU Cestovný ruch na Slovensku dlhodobo nevyužíva svoj potenciál. A pritom je to dôležitý nástroj generujúci zamestnanosť, znižujúci regionálne rozdiely, stimulujúci hospodársky rast. Uvedomujeme si, že cestovný ruch si zaslúži podporu. Aj preto je potrebné využiť všetky možnosti a prostriedky pre zvýšenie jeho atraktivity pre domácich i zahraničných návštevníkov. Podstatnú úlohu pre rast tohto segmentu zohrávajú európske dotácie a fondy - jedinečné zdro-
Ján Počiatek, minister dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 5 / 2012
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 11 / 2011
Turistů přibývá Města v ČR, v Evropě i ve chtějí spolurozhodovat budoucnosti kohezní politiky světě. Letos jichobude přes miliardu (pokračování ze strany 1)
Jinak ale odvětví cestovního ruchu roste. A to i navzdory zdlouhavým ekonomickým potížím v Evropě nebo politickým problémům na Blízkém východě a v severní Africe. V roce 2011 zaznamenal počet turistů celosvětový nárůst o 4,4 procenta. „Mezinárodní turistika v roce 2011 dosáhla nových rekordů navzdory obtížným podmínkám,“ uvedl generální tajemník UNWTO Talíb Rifáí. Jen do Evropy přijelo podle něj 503 milionů lidí. „Tyto výsledky jsou povzbudivé a přichází v době, kdy naléhavě potřebujeme páky na podporu (hospodářského) růstu a tvorby pracovních míst,“ doplnil Rifáí. V současnosti zaměstnává cestovní ruch v rámci sedmadvacítky přes 8 milionů lidí. Letos by se měl počet turistů ve světě opět zvýšit a to podle odhadů o čtyři procentní body. V Evropě a Americe by to mělo být o něco méně. Už na podzim tak s velkou pravděpodobností dojde k překročení magické hranice jedné miliardy turistů na celém světě. Pro srovnání: Před více než šedesáti lety cestovalo po světě 25 milionů turistů a v roce 2020 by se měl tento počet zvýšit na 1,4 miliardy lidí. Počty turistů rostou z dlouhodobého hlediska i v České republice. Loňský rok byl rekordní, ale jak se zdá, letos bude rekord překonán znovu. V prvním čtvrtletí tohoto roku totiž do Česka přijelo 1,28 milionu zahraničních turistů. To je meziročně o 14,4 procent více. Spokojenost s vývojem vyjádřil i ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška: „Dobrou zprávou je vedle celkových čísel také to, že rostou příjezdy těch turistů, kteří u nás hodně utrácejí, především z Ruska a Číny.“ (pokračování na straně 3) (pokračování na straně 3)
Podle něj právě turisté z těchto zemí také nejvíc utrácejí. Jeden průměrný čínský turista nechá v českých obchodech skoro 14 tisíc korun.
Jednou z takových iniciativ je například poměrně nový nástroj s názvem JESSICA. V rámci tohoto projektu je kombinováno poskytování podpor u programů na rozvoj a obnovu měst s bankovními půjčkami a studiemi odborníků z bank. Na aktivitách této iniciativy se kromě Komise podílí také Evropská investiční banka a Rozvojová banka Rady Evropy. I když podpora rozvoje měst je do jisté míry obsažena ve většině operačních programů, dotační podpora přímo na rozvojové projekty probíhá skrze Integrovaný operační program a pak také přes regionální operační programy. Samotný IOP, který řídí ministerstvo pro místní rozvoj, cílí na města hned v několika prioritních osách. Stěžejní je ale prioritní osa 5, která se zabývá integrovanými plány rozvoje měst. Tedy konkrétními strategiemi, které obsahují několik obsahově i časově provázaných projektů. Ty mají dané město posunout k dosažení cílů, které si v rámci IPRM stanoví. Důležitost nástroje integrovaných plánů rozvoje měst zdůrazňuje ministerstvo pro místní rozvoj: „Právě na příkladu IPRM je možné velmi dobře obhájit důležitost a dosah kohezní politiky až k příjemcům, respektive obyvatelům měst, která si o tuto formu podpory zažádala,“ uvedl první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.
EU ZVAŽUJE JEDNOTNOU ZNAČKU
regeneraci,“ uvedla ředitelka Centra pro regionální rozvoj Markéta Reedová. Pokud mluvíme o měnící se tváři českých měst, toto je typickým příkladem. Z nevzhledných paneláků z dob komunismu se stávají modernizované bytové jednotky a image měst tím roste. To potvrzuje i Reedová. „Cílem evropských dotací je pomoci městům zlepšovat prostředí a kvalitu života jak na panelákových sídlištích, tak ve staré zástavbě v historických centrech měst. Tím lze zabránit vzniku zanedbaných sociálních ghett v těchto rizikových oblastech.“ Ukázky takových projektů je možné najít například v publikaci, kterou vydalo ministerstvo pro místní rozvoj a která popisuje jednotlivé projekty. O ty je přitom velký zájem. Dosud bylo v oblasti regenerace problémových sídlišť podáno téměř 800 projektových žádostí v celkové hodnotě téměř 2,5 miliardy korun. Koncovým příjemcům bylo zatím vyplaceno 1,2 miliardy. Díky těmto finančním prostředkům byly opraveny chodníky, zrekonstruována náměstí nebo revitalizovány parky například v Brně, Písku, Uherském Hradišti a řadě dalších měst. Pokud bychom se měli podívat na financování přímo IPRM, tak těch je Integrovaným operačním programem podpořeno 41. Na realizaci svých plánů už získala města téměř 5 miliard korun.
né prioritní oblasti, jako je rozvoj infrastruktury veřejných služeb, dopravy, cestovního ruchu a další. V rámci ROPů je realizováno 26 integrovaných plánů rozvoje měst. Podle zprávy ministerstva činí alokace všech schválených plánů 12,7 miliardy korun. A příklady konkrétních projektů? Pokud se podíváme na dva průběžně nejúspěšnější regionální operační programy, Severovýchod a Jihovýchod, najdeme řadu menších i větších projektů celkem za stovky milionů. Masivní evropskou podporu čerpá v této oblasti Brno. V srpnu zde skončila oprava důležité Joštovy ulice, která stála 340 milionů korun. Od roku 2009 už s pomocí EU město investovalo do opravy centrální části Brna 747 milionů. „Lze říci, že centrální část města a její dopravní infrastruktura je z velké části opravena a já mohu konstatovat, že jsem hrdý na všechny pracovníky, kteří po několik let usilovali o to, aby naše město bylo zase krásné a hezké,“ konstatoval primátor Roman Onderka. Ovšem nutno říct, že rozvojové projekty, to nejsou pouze velká krajská města. Naopak. Většinu investičních akcí za desítky milionů korun najdeme u bývalých okresních měst. Nejčastěji jde o obnovy parků a rekonstrukce náměstí. Takovým příkladem může být například oprava náměstí v Havlíčkově Brodě na Vysočině nebo třeba oprava náměstí v Lázních Bohdaneč v Pardubickém kraji. „Těší mě, když mohu přihlížet ukončení nějakého projektu, který zvelebuje infrastrukturu v obcích a městech, protože vytváří lepší prostředí pro život, tak jako v Lázních Bohdaneč,“ řekl vloni u příležitosti otevření
náměstí europoslanec a předseda Svazu obcí a měst ČR Oldřich Vlasák. Aktuálním projektem je oprava Velkého náměstí ve Strakonicích. Hlavní fáze oprav trvala dva roky a skončila před třemi týdny. Náklady na přestavbu náměstí činily 82 miliony korun a město na ni získalo z evropských fondů více než polovinu.
ti není celostátní program, který 140 akcí, zpravidla výstavby penby se věnoval pouze a zvláště ces- zionů nebo naučných stezek. tovnímu ruchu. Přesto i v rámEvropská unie se zabývá agen- ci těchto programů najdeme vý- IMAGE VYLEPŠUJE dou cestovního ruchu jak z hle- zvy a oblasti, které s cestovním I OSTRAVA MĚSTA SE BOJÍ diska komplexních nástrojů, ve ruchem souvisí. Cestovním ruPŘÍŠTÍHO OBDOBÍ kterých se snaží formulovat při- chem a památkami se zabývá Z programu čerpala například spoV souvislosti s pomalu končícím KUKS. Za seté-stájímané strategie, tak skrze do- především Integrovaný operační lečnost Revitalizace programovacím obdobím le živěji diskutuje o evropských opraví sdružetační politiku. Z hlediska strate- program. Peníze jeho prostřed- měř 3,5 milionu fondech i na úrovni měst. Pro ty totiž peníze z Evropské unie v obci. Akce zapagií jde hlavně o prováděcí plán, nictvím čerpá i státní agentura ní dvě památkyjsou přinejmenším stejně důležité projektu rozkde lze najít hlavní iniciativy EU CzechTourism. V loňském roce dá do komplexního jako pro kraje. V současnosti už pomalu dobíhají poslední výzvy, historického jáv této oblasti. V loni navíc po- organizace završila jeden pro- sáhlé revitalizace které se na rozvoj měst zaměřují. některých regionálních operoce poslanci schválili dokument „Evro- jekt zaměřený na propagaci země dra obce. Na tu Vv loňském račních programech už dokonce 72 milionů kopa jako přední světová destina- v zahraničí a jeden zaměřený na skytl dotaci ve výši žádné další výzvy neplánují. Velobavy z budoucnosti má Svaz operační program ce cestovního ruchu - nový poli- tuzemský cestovní ruch. Žadate- run Regionálníké měst a obcí. Ten má strach, aby budoucí podoba kohezní politiky schválil dotický rámec pro evropský cestov- lů je ale daleko víc a kromě pro- Severovýchod. „Výbor odpovídala potřebám měst a nikteré mají ní ruch“. Jde o reakci na snahu o pagace jsou podporovány i opra- tace pro pět projektů, koliv pouze potřebám státu nebo dokonce Bruselu. Podle Oldřicha okolíjepřivést výraznější podporu odvětví zave- vy památek. V únoru byla otevře- do Kuksu a jehoVlasáka důležité, turisaby města a obce služeb měly možnost mluvit do v oblasdením společné značky „Evropa“. na známá brněnská vila Tugend- ty a zlepšit nabídku podoby evropských fondů v příštích letech a ideálně samy čásuvedl užse idříve V současnosti probíhá veřejná hat a na podzim doběhne projekt ti cestovního ruchu,“ tečně podílet na rozhodování o Filip Košťál. konzultace ke zřízení této značky, revitalizace zámeckého návrší v projektový manažer struktuře investic. Zároveň je ale europoslance v pořádku, že přitom nejdůležikterá skončí v červenci. Ve zprávě Litomyšli za bezmála 400 milio- Právě ROPy jsoupodle se evropské fondy více zacílí. „Za předpokladu odpovídajícího evrop-zaovšem najdeme řadu dalších pod- nů korun. Nákladný projekt letos tějším zprostředkovatelem cílení evropské fondy umožňují ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM ských peněz na podporu cestovodstartuje v Lednici. Za více než nětů včetně těch z českéIOP dílny. Nazásadním způsobem motivovat I NÁMĚSTÍM ZLEPŠUJE IMAGE MĚST akcelerovat výnosnost a využiopravy památek, příklad v oblasti vízové politiky 300 milionů zde dojde k obnově ního ruchu. Naatelnost územních (regionálních) A jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst neaktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že podporovány pouze Integropodporovány? Tak barokních například jsou jízdáren zlepšování infrastruktury a služeb a k vytvoření nebo cestování handicapovaných. znalost skutečných rozvojových jde o revitalizace problémových vaným operačním programem, nebo cyklostezky byly v loňském kulturního a vzdělávacího centEuroposlankyně Olga Sehnalová, potřeb země, jednotlivých regisídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními a měst je pro toto zacílení určena městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky z další stovky miliokterá tyto podněty podala, uved- ra. Smlouva o dílo byla podepsá- roce rozděleny onů nutnou podmínkou. veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj Filip Appl městských center nebo„Jde na vybrabytových domůna na jejich začátkem května. o uni- nů korun. Podívejme se například la, že na nejširší úrovniníkům je nutné zaměřit se především na příjezdo- kátní chvíli, zařazujeme se tak na ROP Střední Čechy. Jen zde ZAHRANIČÍ vou turistiku návštěvníků z roz- mezi ty, kteří se podílejí na obno- byly v rámci loňské výzvy podpořevíjejících se ekonomik, a také víc vě lednického zámku,“ prohlásil ny projekty za 425 milionů. „Výbor podpořit kulturní památky. „Ev- předseda Regionální rady Jiho- Regionální rady schválil 14 proNa nedávném summitu G20 uskutečněném v Cannes byly ekojektů, u některých nedošlo k podvýchod a hejtman Jihomoravskéropský cestovní ruch, nomická to nejsou krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí hlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek pisu smlouvy, a proto bylo možné ho kraje Michal Hašek a dodal, jen pláže a přímořská letoviska,“ nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. minulosti vyvolává památky, obavy. žedonávštěvníků která je schválit další tři náhradní projekuvedla europoslankyně.Retrospektivní pohled napoloviseznamu UNESCO, seo rok staveb- ty v březnu tohoto roku,“ řekla tisČeské republiky se přímo dotý-přeměnit čelila zuřivé vichřici Klaus, Člověk dokázal půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se ní práce nijak nedotknou. A co ková mluvčí ROP SČ Irena Dudoká především dotačnínu politika poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných záplav na jihuprogramy země. Podle odhadů rozvoj, rostoucí dalšípo-operační a jejich vá. Podpořena byla například stavSpolečenství. V rámcia průmyslový politiky čet obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až ba sportovně rekreačního areálu podpora cestovního soudržnosti je na cestovní ruch životních miliard eur. Novéruchu? obavy vy- Dovyky a požadavky pod- 800 mínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, ktev Chotěticích nebo kongresové a tace do tohoto odvětví jdou i prov tomto programovacím obdoživotního prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrek(denně přepraví prostředí Earth Hour. Letos se ventovanějším kraje Gironde, zveřejněných americ- kojuje obyvatele relaxační centrum v Lobči. A další Programu rozvoje bí vyčleněno 6 miliard no eur. Pení- studiístřednictvím kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 725 tisíc osob). Do roku 2020 projekty probíhají a budou probívenkova, který rozděluje peníze ze jdou nejen na zlepšování sluproběhne zdvojnásobení veliStrasbourg, Toulon…) ocitlo ve jeden až tři metry za rok, v nědruhů na pokraji vyhynutí. Dokonce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. hat i letos. Například ZOO Ostrava z Evropského zemědělského fonžeb v oblasti cestovního ruchu, byla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky linných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. vysoké rychlosti třícáté výročí Dnes patří Francie k V listopazemím věží za přítomnosti ní velikost a zmenšuje du se (polární postaví ministrynový Pavilon evoluce. Pro-od pro rozvoj venkova. ale i na ochranu a rozvoj přírodmedvědi, jeleni, želvy, ještěrky, s nejmenšími emisemi sklení- ně ekologie Nathalie Kosciusko svého vzniku (1981) a přepravily dvě miliardy osob. Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně Propagace vzoru ropuchy...). Lesní porost, jekt je součástí integrovaného plá-Na du tolik 2010kových bylyplynů. vyhlášeny výsledních krás a samozřejmě také na nepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hlučnu rozvoje města s názvem Ostraky zatím poslední výzvy zaměřepropagaci. mizí před očima a více jak dva obyvatele téměř automatickým couzů využívá služeb veřejné nosti letadel ohrožující obyvatele miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy né na tuto oblast, a přestože jsou va – Magnet regionu. Ten je podvažné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího z ROP roku budou pokud právě neprobíhá (podle Crédoc - Středispřírod- s vodoupodporovány pořen půlstávka miliardou korun z programu menší NEJVĚTŠÍ PROJEKTYtěním ovzduší. Frekvence ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních Moravskoslezsko. Stavba začne leprojekty do šesti milionů korun, ČERPAJÍ Z IOP hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsí- vzletů ze západní strany Roissy více přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčlenětos a potrvá do konce roku 2013. rozděleno bylo celkem téměř půl ností snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací planeta může poskytnout. a zakáz používánílepší nejhlučnějších vláda započala několik že modernido 2007), častozískalo nakupují přes Téměř s pravidelnostímiliardy. zasáhne 1997 O tom, projekt pomůže náDotaci totiž V České republice v současnos-
Ekologické chování na denním pořádku
některý z ničivých živlů i půvabnou krajinu Francie. V roce 2009
3
biopotraviny. Jsou uvědomělí i v otázce spotřeby elektřiny. Rok
zací dopravního systému. Nejvýznamnější z nich je automatizace
letadel v noci (Airbus A310). Ilona Mádrová
3
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Úhel pohledu
Bude mít EU po dluhové krizi novou podobu?
Po neformálním setkání sedmadvacítky v Bruselu u večeře ve středu 23. května jsem byl poněkud rozladěn intepretacemi jeho výsledků, které jsem se dočítal v českém tisku a vyslechl v českých médiích. To setkání bylo jen poradou před červnovým pravidelným summitem! Nemělo vypracovat nějaká směrodatná usnesení, jen zkonfrontovat názory a maximálně načrtnout případné postupy EU při vzdorování pohromám, které ne a ne opustit evropské obzory. Zvažovalo se rovněž, zda a jak nahradit či doplnit dosud bez valných úspěch praktikovanou politiku úspor a snižování rozpočtových deficitů politikou prorůstových iniciativ. Mimochodem, právě v tomto posledním punktu schůzka, jakkoli byla jen neformální, vytyčila jednu zcela konkrétní prioritu: potřebu zabývat se zvratem dosavadního řešení rozpočtových deficitů výhradně úsporami a přenést část pozornosti na nutnost návratu růstu do národních ekonomik. Podotýkám, že se tak stalo po měsících zlehčování takovéto myšlenky jak v českých politických kruzích tak v mainstreamu české žurnalistiky a že ani teď se tento fakt nedostal do titulků a „headlinů“. Ty hlásaly především, že se „summit“ už připravoval na odchod Řecka z EU. Viděl jsem to všechno jinak! EU ještě neházela Řecko přes palubu eurozóny. Já jsem dostupné informace o té „večeři v Bruselu“ interpretoval (v pořadu Horizont v ČT24) takhle: „Jestli v červnových volbách Řekové zvolí svůj evropský úděl, se všemi jeho útrapami, ale bez nejistot osudu odpadlíka, Evropská unie je odhodlaná je v eurozóně držet. A to i s vynaložením dalších prostředků na to, aby se jejich ekonomika rychle zvetila. Šéfové vlád Evropské unie, nevstávali od večeře se stanoviskem, s jakým k ní o pár hodin dřív přicházel Petr Nečas, podle kterého „odchod Řecka z eurozóny je reálná varianta, a za určitých podmínek jediná možnost“. Jenomže Evropa – nikoli jen eurozóna, ale celá Evropská unie - stále ještě NECHCE připustit tuto variantu. Hrozí totiž katastrofou nejen Řecku. Vážné následky vytržení Řecka z eurozóny připustil ostatně i Petr Nečas v témže výroku z Bruselu, z kterého jsem tu část ocitoval. Sedmadvacítka si prostě ještě uchovává plamínek naděje na to, že Řekové si budou umět na druhý pokus – tedy v červnových volbách - vybrat ze dvou zel to menší: svůj úděl uvnitř eurozóny. Takže i červnový summit EU bude mít na programu tu lepší variantu: dilema dalších podpor Řecku. Tou horší variantou by byla překotná záchrana eura a evropských ekonomik v případě odchodu Řecka“. Eurofon informuje Protože v minulých měsících jsem – jako nemnozí jiní – sledoval s obavami vývoj Co znamená zkratka IPRM? směřující ke změnám řízení v EU, viděl jsem na bruselské schůzce sedmadvacítky IPRM označuje Integrované plány rozvoje měst. Jedná se o soubor konané 23. května ještě jeden pozitivní rys.vzájemně Obecně také zcela opomíjený. Fakt, že provázaných akcí, které jsou realizováotázky, které jsem tu v předchozích odstacích vyjmenoval, a které se, striktně vzany na vymezeném území nebo v rámci přístupu ve městech a to, týkají států eurozóny,tématického se projednávaly na schůzce celé EU, že jednání o stratesměřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality.pro IPRMeuro, je giích k zažehnání už zmíněných pohrom se konala v rámci celé sedmajedním z nástrojů urbánní politiky a dvacítky, naznačuje výmluvně, že je snad překonána tendence, jejímž nejotevřeprojekty v něm obsažené mohou být podporovány z operačních programů nějším zastáncem byl v posledním měsících svého působení v evropské politice Ni(OP) financovaných ze strukturálních fondů. může předložit jeden nebo více IPRM. colasMěsto Sarkozy: tendence k vytvoření nového dominantního rozhodovací mechanismu uvnitř EU. Měla jím být eurozóna jako jádro dvourychlostní Evropy. Význam V jakých operačních programech se IPRM uplatňují? Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inzbývajících členských států EU by tím byl prudce tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), klesl, nepočítalo by se s nimi při Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení nechtěly (jako Česko o fiskálním rozhodování, zejména pokud by ani rozhodovat problematiky bydlení) a doplňkově v tématických operačních programech. Mezi prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický paktu). Takováto podoba dvourychlostní Evropy se nevytvořila! Možná na tom rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobimá zásluhu i fakt, že Evropa má nový vůdčí tandem. v němž oba partneři uználita a správa věcí veřejných. vají, že jde-li o euro a o eurozónu, jde o Evropu. Rozhodování, ale i odpovědnost, Jakých měst se IPRM týká? 1) IPRMzůstávají je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel ase Mladou Boleslav, abyčlenů eurozóny. Pro nás z toho vytedy věcí všech. Nestaly doménou mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daplývá, že bude stále těžší tvrdit: nás sevto netýká, my nejsme v eurozóně. Na druných měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM rámci ROP). 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obyhé straně, přijmeme-li účast na rozhodování a odpovědnosti, získáme vyhlídku, že vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. 3) do 50 tisíc obyvatel mohoupropadat čerpat prostředky prostřednictvím seMěsta v Evropě nebudeme do OP bezvýznamnosti. Lidé v zemích Evropské unie, a asi nejvíc lidé v zemích eurozóny, otvírají už hodně dlouho noviny s úzkostí. Totéž se samozřejmě týká i televize a rozhlasu v časech zpravodajských relací. Není nic příjemného utvrzovat se denně, že nelze čekat nic jiného než škrty (abych ty současné perspektivy vyjádřil co nejstručněji). Ve svém uvažování jsou teď lidé v mnoha evropských zemích hluboce ponořeni do finanční problematiky, a to hlavně do té, kterou dluhová krize a způsob jejího řešení trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni netušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla média se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve Španělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla být, ale teď už raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo kvůli peněžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už jsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evropské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů uvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se eurozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, které buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na okraji evropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požadovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka bude jednak početně méně významná, jednak ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní budou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozóny zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: země západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na začátku listopadu řekl v diskusi se studenty štrasburské univerzity: „Nakonec tu budou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou druhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, že s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před postkomunistickými adepty na členství, přišel už Francois Mitterrand hned po pádu železné opony. Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména u Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie a eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eurozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane pevným jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési konfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou měnou.
IPRM, pokud to pravidla operačního programu umožňují. Martina Finková, Eurofon
K TÉMATU Podle mého názoru Střední Morava, resp. Olomoucký a Zlínský kraj, patří mezi nejhezčí místa České republiky. Z toho důvodu se i za přispění dotací z Regionálního operačního programu Střední Morava snažíme region co nejvíce přiblížit turistům a získat si jejich sympatie. Sledujeme proto trendy, které provázejí rozvoj turistiky v posledních letech. Turisty už nelákají jen tradičně vyhlášená místa, ale chtějí přijet někam, kde jim bude poskytnuto kvalitní ubytování se službami srovnatelnými s evropskými středisky a také jim budou v dostupné vzdálenosti nabídnuty atraktivity a možnosti aktivního vyžití. Zvláštní pozornost přitom věnujeme území s nejlepšími podmínkami pro roz-
voj cestovního ruchu. Mezi taková území patří Olomoucko, Jesenicko, Šumpersko a ve Zlínském kraji pak Luhačovicko, Rožnovsko a Horní Vsacko. Jedná se tedy o lázeňská a historická centra, či hornaté oblasti. Do těchto území prioritně putují finanční prostředky z Regionálního operačního programu Střední Morava na rozvoj cestovního ruchu. V ostatních částech regionu není podpora takto komplexní a koncentrovaná, jsou zde podporovány spíše jednotlivé zajímavosti. Na Úřad Regionální rady Střední Morava doposud přišlo 427 žádostí za šest miliard korun s tématem cestovního ruchu. Dotaci z ROP Střední Morava získalo 198 projektů za 2,7 miliardy korun. Z celko-
vého množství peněz (17,5 miliardy korun) přidělených na rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje v letech 2007 až 2013 je to přibližně 15 procent. Mezi těmi, kdo získal dotaci z ROP Střední Morava na podporu cestovního ruchu, jsou města, obce, neziskové organizace a podnikatelé. Podnikatelé nejen že zajišťují turistům požadovaný standard služeb, ale svými projekty vytvářejí i nová pracovní místa zejména v horských částech regionu. Z celkového počtu 1 187 nově vytvořených pracovních míst, ke kterým se příjemci zavázali ve smlouvě o poskytnutí dotace, jich 737 vzniklo v rámci projektů podporujících cestovní ruch. Z toho devadesát procent pozic vytvořili právě podni-
katelé z regionu. Za všechny podpořené projekty lze zmínit například Relax centrum Kolštejn nebo Centrum odpočinku a relaxace Vincence Priessnitze v Jeseníku. Každý z těchto projektů nově vytvořil deset pracovních míst a v současnosti už více než rok slouží návštěvníkům kraje i místním obyvatelům. Stejně významná je i podpora lázeňství v Luhačovicích, kam putovaly investice například na podporu ubytovacích kapacit (hotel Alexandria, Augustiniánský dům), městskou plovárnu či na úpravu veřejných ploch a komunikací. Mezi projekty, které v olomouckém a Zlínském kraji podporují rozvoj cestovního ruchu z ROP Střední Morava, patří například zámek Nový Světlov
v Bojkovicích, Expozice času ve Šternberku, hotel Horal ve Velkých Karlovicích či unikátní sportovní areál Kouty s jedinou šestisedačkovou lanovkou v celé České republice.
Cestovní ruch je jednou z oblastí, pro které lze s úspěchem čerpat evropské finanční zdroje. Výjimkou není ani území Pardubického kraje. Zásadním programem pro čerpání evropských fondů pro naše území byl Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Z programu platného pro období 2007 – 2013 bylo možné čerpat finanční zdroje jak na infrastrukturu cestovního ruchu, tak i na marketing. Vhodnými žadateli byly jak podnikatelské subjekty, tak i samosprávy. V rámci tohoto programu bylo a je v oblasti cestovního ruchu pro území Pardubického kraje realizováno 64 projektů s celkovou dotací cca 1,3 mld.
Kč. V této souvislosti je třeba zmínit, že v roku 2010 byla schválena Strategie cestovního ruchu pro období 2010 - 2015, která mimo jiné umožnila zacílit podporu cestovního ruchu z evropských fondů do několika lokalit s významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu (Kralicko, Českomoravské pomezí, Hlinecko a Pardubicko) a tím ji maximálně zefektivnit. Pokud totiž turista přijede za nějakou turistickou atrakcí, většinou v jejím nejbližším okolí hledá další cíle, které by také navštívil. Proto považujeme za zásadní dále posilovat již stávající atraktivity cestovního ruchu. S využitím tohoto principu bylo schvá-
leno k realizaci cca 40 projektů s dotací téměř 900 mil.Kč. Tyto projekty budou realizovány buď v letošním roce nebo v roce 2013. Pevně věříme, že již v tomto roce po skončení letní turistické sezóny budeme moci konstatovat zvýšení návštěvnosti Pardubického kraje. V současné době je nejnavštěvovanějším cílem v Pardubickém kraji Skanzen veselý kopec u Hlinska, kam vloni zamířila 60 tisíc osob. Je potěšitelné, že návštěvnost těch nejvýznamnějších památek v kraji (Veselý kopec, zámek Litomyšl, zámek Slatiňany, zámek Pardubice, Kunětická hora atd.) oproti roku 2010 vzrostla o cca 20 procent. S výjimkou Kunětic-
ké hory to jsou zároveň lokality, kam směřují evropské fondy. Ještě v letošním roce bude dokončen projekt realizace komplexního celoročního turistického střediska na Dolní Moravě s celkovými náklady cca 1 mld. Kč nebo třeba kompletní rekonstrukce tvrze Orlice u Letohradu s muzeem knihtisku a ubytovacími službami za cca 100 mil. Kč. Pokud se týká zimní sezóny, v roce 2010 bylo dokončeno vybudování nového lyžařského střediska v Červené Vodě atd. Závěrem bych chtěl říci, že možnost čerpat evropských fondů pro projekty cestovního ruchu bylo jedinečná možnost rychle dostat tuto oblast o něko-
lik úrovní výše. Jsem přesvědčen, že jsme tuto možnost plně využili a že nadcházející roky to plně potvrdí.
Martin Tesařík, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Radko Martínek, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod
4
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Může „kauza Rath“ zkomplikovat čerpání evropských dotací v České republice? Kauza Rath samozřejmě může přispět k negativnímu obrazu na čerpání evropských dotací, i když je to pouze epizoda v celkové situaci, ve které čerpání je.
EN č. 5 / 2012
Dostavba dálnice D11 má evropskou prioritu, teď ale bude chybět při Euru Řidiči na východě Čech se dočkali dobré zprávy. Zástupci České republiky v Bruselu prosadili, aby dálnice D11 a na ni navazující budoucí rychlostní silnice R 11 byla zařazena do takzvané transkontinentální sítě. Znamená to, že stavby získaly velkou podporu. Páteřní silnice regionu povede jako dálnice do Jaroměře, odtud na Trutnovsko k hraničnímu přechodu Královec jako rychlostní silnice. Zde se napojí na polskou rychlostní silnici S 3. Tyto plány ale zatím nijak nepomůžou tisícům fanoušků, kteří se v červnu vydají přes Královéhradecký kraj po kapacitně nedostačujících silnicích na fotbalový šampionát do Polska.
Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu
Je potřeba si uvědomit, že David Rath, který působil ve funkci předsedy Regionální rady, měl dle pravidel regionálního operačního programu vykonávat pouze formální roli při rozhodování o evropských fondech. Měl zastupovat Regionální radu navenek, předsedat zasedání monitorovacího výboru regionálního programu a podepisovat projekty, které prošly řádným procesem výběru nezávislých hodnotitelů. Tzn. neměl pravomoc zasahovat do procesu výběru projektů a určování výše dotace. David Rath však uplatňoval nestandardní postupy. Již přes rok jsem s kolegy Evropskou komisi upozorňoval na zdržování některých projektů ve Středočeském kraji, kdy smlouvy na vítězné projekty odmítal tehdejší hejtman Rath i tři čtvrtě roku podepsat či kdy bezdůvodně odejmul dotaci na některé řádně vysoutěžené projekty. Dnes je každému jasné, že David Rath pravidla nedodržoval. Otázkou, na kterou nyní musí odpovědět orgány činné v trestním řízení, je, kdo všechno pravidla porušoval, jak rozsáhlá tato kauza vlastně je a kolika projektů a zakázek se ve skutečnosti týká. Nicméně, tak jako tak kauza zpronevěry evropských fondů ve Středočeském kraji bezprostředně ohrožuje naše renomé v Bruselu a zhoršuje nejenom naše aktuální možnosti čerpání evropských peněz, ale i pozici při vyjednávání politiky soudržnosti po roce 2013. Vrhá špatné světlo nejenom na tento kraj, ale i na celou Českou re-
publiku a samotný systém rozdělování evropských fondů. Je více než pravděpodobné, že Evropská komise ve spolupráci s Evropským účetním dvorem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům nyní zpřísní kontrolu využívání všech evropských fondů v České republice. Pokud by se ukázalo, že se jedná o systémový problém a nikoliv pouze o selhání skupiny organizovaných pachatelů, hrozí nám, že o velkou část evropských fondů přijdeme. V tomto kontextu si je třeba uvědomit, že mnohé projekty již byly ministerstvem financí proplaceny a nyní nám byl z Bruselu uzavřen peněžní kohoutek. Pokud okamžitě nedojde k nápravě těchto chyb, tak to v konečném důsledku může znamenat i výrazné zvýšení zadluženosti České republiky. Koneckonců tyto závěry potvrdil i premiér Nečas po posledním jednání s předsedou Komise Barrosem.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska ohrožuje úplatková aféra bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha čerpání evropských dotací v celé České republice. Evropská komise přitom již v březnu zastavila České republice zpětné pro plácení faktur ve všech programech. Velké problémy, na které Evropská komise opakovaně vládu upozorňovala, v minulých měsících provázely například operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. Pokud by k úplnému zastavení dotací opravdu došlo, otevřela by se tím v rozpočtu díra s katastrofálními důsledky. To by znamenalo to, že by peníze šly z českého rozpočtu, a negativně tak ovlivnily rozpočtový schodek. Český rozpočet totiž nemá jak tuto ztrátu nahradit. Brusel totiž doposud proplatil jen asi 130 miliard, zatímco Češi už stihli utratit více jak čtyřnásobek.
Z toho všeho vyplývá, že kauza Davida Ratha sice poutá pozornost médií, na čerpání evropských dotací však zásadní vliv mít nemůže. Ty již totiž byly v ohrožení dávno, především v důsledku nečinnosti našich vládních představitelů.
Obě stěžejní dopravní stavby východočeského regionu mají na evropské půdě zelenou, výstavbu R 11 potvrdila i studie o vlivu stavby na životní prostředí EIA. Podle ministerstva dopravy bude komunikace dovedena k hranici nejpozději v roce 2030. Proti Polákům jsme s přípravou stavby sice pozadu, zařazení mezi evropské prioritní dopravní stavby má ale tento stav změnit. Podle dosavadních plánů by se měla rychlostní silnice z Jaroměře k hranici začít stavět v roce 2018. Nejprve ale musí dálnice konečně dorazit do krajského města. D 11 z Prahy do Hradce Králové je nejdéle budovanou dálnicí u nás. Její první úsek se začal stavět v roce 1978, zatím poslední část byla dokončena v roce 2007, kdy komunikace skončila kousek před Hradcem Králo-
vé. Na pokračování stavby se začne opět pracovat na jaře příštího roku. „Zbývající úsek kolem Hradce Králové by měl být hotov v říjnu 2014,“ potvrdila Nina Ledvinová z tiskového oddělení Ředitelství silnic a dálnic. Na této trase právě začínají archeologické průzkumy, od března příštího roku mají na stavbě komunikace pracovat dělníci. KRAJSKÁ PRIORITA Zároveň se zvýšila intenzita přípravných prací na dovedení dálnice do Jaroměře. Její dokončení až do tohoto města je podmínkou pro zahájení výstavby R 11. Na potřebném úseku probíhají výkupy pozemků, vypořádána je zhruba polovina z nich. Podle ŘSD je za ideálních podmínek možnost začít s vý-
Dálnice D11.
zdroj: ŘSD
stavbou dálnice v tomto úseku také v roce 2014. „Dálnice D11 zůstává krajskou prioritou. Usilujeme o to, aby stavba této komunikace pokračovala dále na Jaroměř a k polským hranicím. Jen tak se bude moci region dynamicky hospodářsky rozvíjet. Ředitelství silnic a dálnic má v letošním roce k dispozici na výkupy pozemků v úseku na Jaroměř 100 milionů korun,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Význam posledního úseku hradecké dálnice v podobě rychlostní silnice je z evropského hlediska značný. Úsek má být součástí takzvaného středoevropského koridoru, který míří z jihu Švédska přes Polsko, podél polsko-německých hranic do Česka a dále ve směru Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Chorvatsko, Itálie, Řecko. Dálnice z Prahy na Hradec Králové k hranici s Polskem bude zároveň součástí dalšího koridoru, který míří z Paříže do Moskvy a spojuje západní a východní Evropu. EURO PŘINESE KOMPLIKACE To, jak dálnice v této oblasti Česka chybí, pocítí velmi brzy fotbaloví fanoušci. Jednu ze základních skupin fotbalového mistrovství Evropy bude v červnu hostit polská Wroclaw. Češi tu budou hrát 8. června s Ruskem, 12. června s Řeckem a 16. června vyzvou na souboj o body domácí Poláky. Wroclav je od Hradce Králové vzdálena 170 kilometrů, očekává se, že se přes východní Čechy povalí na zápasy davy fanoušků. Na nový stadion ve Wroclawi se vejde téměř 43 tisíc diváků. Vstupenky na zápasy jsou sice dávno vyprodány, Poláci však pro návštěvníky připravují i zóny s velkými obrazovkami. „Problémy v dopravě oče-
káváme hlavně na Náchodsku, ale nelze vyloučit, že zácpy se budou směrem k hranici budou tvořit už od Hradce Králové“, konstatovala Iva Kormošová z královéhradecké policie. Pro zajištění plynulého provozu nebudou v průběhu fotbalového Eura v kraji žádné dopravní uzavírky silnic či objížďky, nebudou prováděny žádné opravy silnic. Přesto jsou obavy z dopravních komplikací velké. „Řidiče zřejmě zaskočí policejní kontroly na polské straně. Je to problém, protože frekvence aut mířících na šampionát bude obrovská a Poláci hodlají řidiče kontrolovat nejméně namátkově, spíš častěji,” informoval starosta náchoda Jan Birke. Pokud bude situace na přechodu v Náchodě – Bělovsi neúnosná, kamiony zůstanou stát na obchvatu České Skalice. Náchod je i bez fotbalového mistrovství dlouhodobě extrémně zatížen tranzitní dopravou na Polsko. Kvůli chybějícímu obchvatu projíždějí kamiony centrem města téměř nepřetržitě. Vyhlídky na stavbu obchvatu jsou stále mlhavé, větší naděje proto město upíná k výstavbě R11 z Jaroměře k polské hranici. Po jejím zprovoznění dojde podle propočtů dopravní policie k významnému poklesu tranzitní dopravy přes hraniční přechody Harrachov a Běloves. Obyvatelé regionu se do té doby musí obrnit trpělivostí, fotbalové euro bude z tohoto pohledu další zátěžovou zkouškou. Z česko - polské hranice proto přichází jasné doporučení. Fanoušci ať se na šampionát vydají s dostatečným předstihem a všichni ostatní, pokud vyloženě nemusí, ať se této trase po dobu fotbalového svátku velkým obloukem vyhnou. Věra Hofmanová
Odkládaná oprava choltického zámku začíná V Cholticích na Pardubicích se po měsících zdržení rozbíhá oprava části zámeckého areálu. Městys usiluje o zvelebení památky, kterou před několika lety získal po dlouholetém soudním sporu do svého vlastnictví. Sám by ale ve svém rozpočtu prostředky na zásadní opravy nenašel. Plánovaná rekonstrukce je možná díky dotaci z Regionálního operačního programu. Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
Robert Dušek, poslanec Evropského parlamentu
Opravy se týkají renesanční části zámku s číslem popisným 5. Budova potřebuje nové vytápění, sociální zařízení včetně toalet pro tělesně postižené i další prostory pro návštěvníky a pracovníky památky. O nutné rekonstrukci se vědělo dlouho, městys ale potřeboval pro její provedení silného partnera. Našel ho v podobě finančního přispění z ROP, oblast podpory Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Choltice na projekt získaly dotaci ve výši 92,5%. Opravy měly začít už koncem zimy, Úřad Regionální rady ale žádal obnovu výběrové-
ho řízení na dodavatele prací. „Původně se počítalo s náklady přes 13 milionů korun. I když soutěž znovu vyhrála stejná firma z Pardubicka, díky opakovanému tendru se nám podařilo snížit cenu stavebních prací o 3 miliony, i my ze svého rozpočtu proto budeme doplácet méně, pod jeden milion korun. Opravy mají začít ještě v květnu tak, aby do zimy bylo kvůli čerpání dotace hotovo,“ řekl starosta Choltic Tomáš Bolek. PAMÁTKA BY MĚLA OŽÍT Díky rekonstrukci bude možno rozšířit zámecké expozice a pro-
Choltický zámek se dočká plánované opravy. foto: Úřad městyse Choltice
dloužit prohlídkovou trasu. „V opravené části zámku bude prodejna vstupenek a upomínkových předmětů, zázemí pro návštěvníky i průvodce a kastelána a dále výstavní prostory pro zřízení regionálního muzea či k přednáškové činnosti. Vznikne tu nový prostor pro videoprojekce, místnosti budou vybaveny potřebným nábytkem. Budova získá i původní renesanční vzhled,“ nastínila správcová objektu Marie Fižová. Na výběr dodavatele prací dohlíželi památkáři, kteří budou kontrolovat i prováděné úpravy. Městys Choltice je pořadatelem řady akcí, které si získaly oblibu i v širším regionu. Koná se tu staročeské pálení čarodějnic, festival chrámových sborů, klanění tří králů. Od roku 2010 je zámecká expozice rozšířená o Svět vodníků a vodní říše a Svět černého divadla, které provozuje soukromý nájemce. „Snažíme se o zvelebení zámku proto, aby památka víc ožila. Když se tu bude odehrávat více kulturních a společenských akcí, výtěžek ze vstupného nám pomůže umořovat výdaje na provoz zámku“, vysvětlil starosta Tomáš Bolek. Pro městys s pouhou tisícovkou obyvatel je provozování zámku skutečně velmi náročné. Ve svém definitivním vlastnictví má přitom památku teprve posledních pět let. Předtím Choltice absolvovaly patnáctiletý soudní spor. Památky se domáhal Berthold Thun – Hohenstein jako dědictví po svém otci,
které stát zkonfiskoval po 2 světové válce. Zámek však zůstal v rukou městyse, který postupně památku opravuje díky omezeným státním dotacím i skromným investicím z vlastního rozpočtu. Stále se však jedná jen o záplatování nejhoršího. Choltice se proto snažily kontaktovat i ministerstvo kultury, aby se vyjádřilo k možnému vykoupení památky i jeho sbírky. I když se o zámek velmi zajímá Národní památkový ústav, obec se jasné odpovědi na svou nabídky nedočkalo. U ledu je proto zatím i myšlenka celkové rekonstrukce areálu. Městysu nezbývá, než hledat nové způsoby využití památky tak, aby pořádané akce přitáhly co největší množství návštěvníků. „Tato situace by mohla být dobrou pobídkou pro podnikatele, kteří by mohli přijít se zajímavým projektem. Nepočítá se však s prodejem zámku jinému kupci, než je stát“, upřesnil starosta Bolek. Choltický zámek si přitom pozornost určitě zaslouží. Známa je jeho unikátní kaple se třemi dřevěným oltáři i zámecká obora, založená v 16. století. Obora se rozkládá na ploše 69 hektarů, obsahuje soustavu rybníků s hnízdištěm vodního ptactva. V roce 1992 byla vyhlášena přírodní rezervací, předmětem její ochrany je zachování přirozených lesních porostů parkového charakteru a monumentálními duby, javory, jasany či lípami. Věra Hofmanová
NUTS II PRAHA
EN č. 5 / 2012
Praha je lákadlem pro turisty, peníze z EU fondy využívá málo Praha v oblasti cestovního ruchu nemůže žádat o finanční podporu z fondů EU. Finance na podporu konkrétních projektů tak mohou zájemci získat formou grantu nebo partnerství na oddělení cestovního ruchu odboru kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu pražského magistrátu. Letos se radnice hlavního města zaměřila na návštěvy Prahy českými turisty, hlavně dětmi, seniory a hendikepovanými, a také na podporu atraktivních akcí během prázdnin a víkendu. V loňském roce tak například získala šedesátitisícový grant Zimní filmová škola Hudební mládeže ČR – projekt se jmenoval „Filmová Praha“ a třeba občanské sdružení Neposedíme získalo 200 tisíc korun na interaktivního bezbariérového průvodce hlavním městem. Praha se také partnersky podílí na projektech, které jsou turistickým magnetem nebo jsou součástí kongresové turistiky – letos je partnerem např. Pražských dentálních dnů či Dnů designu v Praze – oběma projektům
přispělo hlavní město 300 000 korun. Praha také organizuje turistické veletrhy v zahraničí, pořádá cesty pro zahraniční novináře atd. CESTOVNÍ RUCH OBSTARÁVÁ (NEJEN) PIS Oddělení cestovního ruchu na pražském magistrátu často spolupracuje s Pražskou informační službou (PIS) a Českou centrálou cestovního ruchu Czech Tourism. PIS funguje už od roku 1958, respektive
převzala služby, které fungovaly už za první republiky, a patří tak nejstarší turistické služby svého druhu v Evropě. PIS kromě jiného poradí s výběrem ubytování v Praze, představuje události v metropoli, turisté – nejen ze zahraničí – v informačních centrech získají zdarma mapy a brožury s informacemi o dopravě, důležitých telefonních číslech, volnočasových aktivitách ve městě a zejména o historických pamětihodnostech Prahy. PIS současně spravuje a zpřístupňuje některé památky, které jsou v majetku metropole. Patří mezi ně Prašná brána, Staroměstská mostecká věž, Malostranská mostecká věž, Věž chrámu sv. Mikuláše, Petřínská rozhledna, Zrcadlové bludiště na Petříně a zámek Ctěnice. Czech Tourism je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Funguje od roku 1993, aby propagovala Česko jako atraktivní destinaci v zahraničí a od roku 2003 také v tuzemsku. PRAHA NENÍ JEN KRÁLOVSKÁ CESTA
Revitalizace Zahrady Kinských.
zdroj: archív MHMP
V minulém rozpočtovém období Praha čerpala skrze Jednotný programový dokument pro Cíl 3 dotaci z Evropského sociálního fondu na projekt, který měl zlepšit image městských částí pro turisty – s názvem „Praha není jen Královská cesta“. Trval od září 2006 do prosince 2007 a ve třech blocích se radní a
zaměstnanci městských částí, podnikatelé v oblasti cestovního ruchu a navazující nevládní organizace či asociace v oblasti cestovního ruchu seznamovali s architekturou pražských částí (vycházky s architektem Zdeňkem Lukešem měly zdaleka největší návštěvnost), jednotlivé městské části se domlouvaly na možné spolupráci, byly představeny kulturní, společenské nebo sportovní činnosti, využitelné pro cestovní ruch v různých koutech Prahy včetně tvorby kvalitních propagačních materiálů a prezentací. Součástí projektu byly i exkurze do Litomyšle a Českého Krumlova jakožto turisticky úspěšných měst. FONDY: REVITALIZACE ZANEDBANÝCH ČÁSTÍ ČI VÝVOJ PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU Na JPD3 v období 2007-2013 navazuje Operační program Praha Adaptabilita, ale ani ten, ani OP Praha nemají speciálně vyčleněnu žádnou prioritní osu pro oblast cestovního ruchu. „OPPA může podpořit vzdělávání zaměstnanců cestovních kanceláří nebo v jejich rámci podpořit vznik firemních školek, tzn. jedná se o podpůrné činnosti pro zaměstnance, nikoliv o podporu cestovního ruchu jako takového,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu fondů EU na pražském magistrátu. OPPK podporuje vznik turisticky zajímavých lokací – např. revita-
5
KRÁTCE
Praha srdce Evropy
● OP Praha Adaptabilita vyhlásil pátou výzvu k předkládání projektů, které mají usnadnit vstup na trh práce. „Konkrétně se jedná například o podporu znevýhodněných osob při hledání a udržení práce, tréninky pracovních dovedností, rozvoj aktivit podporujících prodlužování pracovního života, ale také různé podpůrné a vzdělávací aktivity pro rodiče na mateřské či rodičovské dovolené či podpora vzniku pracovního prostředí vstřícného k rodinám,“ vyjmenovává radní Eva Vorlíčková, která zodpovídá za agendu evropských fondů na Magistrátu hlavního města Prahy. Na výzvu je vyčleněno 250 milionů korun, žádat o ně mohou nestátní neziskové organizace, veřejné instituce či tzv. mikropodniky nebo malé a střední podniky. Žádosti lze podávat do 1. srpna 2012.
Praha je oblíbeným cílem mnoha evropských turistů – v posledních letech byla několikrát vyhlášena norskou destinací roku pro víkendové zájezdy. Na propagaci služeb v rámci cestovního ruchu mají nemalý podíl právě zastoupení Czech Tourism nebo Czech Trade v zahraničí. Negativní dopad naopak může mít březnové zrušení přímých letů ČSA do některých evropských destinací – v tomto případě právě do norského Oslo. Přesto je právě třeba pro Nory velkým lákadlem české lázeňství spolu se službami rehabilitačních a zdravotnických zařízení – oční a zubní kliniky či kosmetická pracoviště. Eva Potužníková
● Praha odsouhlasila také devátou výzvu OP Praha Konkurenceschopnost k předkládání projektů na podporu ekologicky příznivé povrchové dopravy. „Praha tak má možnost podpořit projekty na podporu rozvoje sítě tramvajových tratí, zlepšení přestupních vazeb v systému veřejné dopravy, rozvoj systémů Park & Ride, Bike & Ride a Kiss & Ride. Dále mohou být podpořeny projekty zaměřené například na vybudování bezbariérových přístupů ve veřejné dopravě či projekty zvyšující bezpečnost provozu veřejné dopravy,“ uvedla radní Eva Vorlíčková. Na výzvu je vyčleněno 300 milionů korun a o evropskou dotaci v ní mohou žádat provozovatelé městské hromadné dopravy, vlast-
lizaci Zahrady Kinských s dětským hřištěm, která z OPPK dostala přes 113 milionů korun, nebo obnovu historických nevyužívaných památek – sem patří třeba Vršovická vodárna v Braníku, která dnes funguje jako areál dětského hřiště s restaurací a hernou včetně zázemí. Revitalizace unikátní industriální stavby, která je od roku 2002 zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, skončila loni v dubnu a z OPPK získala téměř 137 milionů korun. „Z OPPK lze také podpořit malé a střední podniky, které podnikají v cestovním ruchu,“ dodává Netík.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
Návštěvníky lákaly opravené památky i David Rath Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Sázava, Český kras, Kutná Hora. To jsou jen některá z mnoha lákadel, které turistům nabízí Středočeský kraj potažmo NUTS II Střední Čechy. Tato lákadla nejsou pouze zdrojem zážitků a poznatků pro turisty, ale i zdrojem peněz pro jejich správce a v konečném stádiu i pro stát. S tím počítají i evropské fondy, ze kterých putují miliardy na projekty, které pomáhají kulturní i přírodní památky udržovat a zároveň o nich informují veřejnost. Návštěvnost Středních Čech se dlouhodobě pohybuje ve středu pomyslného žebříčku krajů. V loňském roce zaznamenal Český statistický úřad na území regionu skoro 1800 přenocování. Důležitější je ovšem nastartovaný trend. Počet turistů se totiž zvyšuje. V prvních třech měsících tohoto roku jich přijelo meziročně o 8 procent víc. O zvyšování počtu turistů na území regionu se snaží především Středočeský kraj, obce a jejich sdružení a soukromé firmy. Stěžejním dotačním programem pro toto odvětví je ROP Střední Čechy. V loni byly z tohoto programu vyhodnoceny dvě výzvy zaměřené na cestovní ruch. V té první byly podpořeny projekty za 425 milionů. „Týkaly se budování, rozšíření nebo modernizace ubytovacích zařízení a dále rozšíření nabídky atraktivit pro kulturně-poznávací cestovní ruch,“ uvedla tisková mluvčí ROP SČ Irena Dudová. Podpořena byla například stavba sportovně rekreačního areálu v Chotěticích za 75 milionů korun nebo kongresové a relaxač-
ní centrum v Lobči za 81 milionů. Druhá výzva byla vyhodnocena na podzim a týkala se propagace a řízení turistických oblastí. Devět úspěšných projektů dohromady obdrželo 23,5 milionu korun. Podpory se dočkaly hlavně města jako například Kolín, Benešov nebo Kouřim. VELKÉ INVESTICE V KUTNÉ HOŘE
Velké investice putují už několik let do Kutné hory. Turisté tu brzy budou mít k dispozici například opravený areál Jezuitské koleje. zdroj: Prazak/commons.wikimedia.org
Minulý rok běžely i dvě kontinuální výzvy zaměřené na propagaci či veřejnou infrastrukturu. Z podpořených projektů ční především rekonstrukce areálu Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Cílem je kromě plánovaných oprav i vytvoření nových prostor, expozic a možností pro cykloturistiku. „Propojíme známé nebo existující historické struktury s prvky novými, současnými. Jedná se například o přírodní amfiteátr nebo vodní schody,“ upřesňoval již dříve architekt projektu Jiří Krejčík. Celkové náklady projektu se pohybují kolem 190 milionů korun. Kutná Hora se může pyšnit i dalšími projekty, jako je revi-
talizace historického jádra nebo projekt zaměřený na propagaci. Co ale jiné programy než ten regionální? Hledat mezi nimi projekty v tomto odvětví už je obtížnější. Z těch větších může být turisticky přínosné například Centrum sklářského umění, které vzniká v objektu bývalé sklářské huti František v Sázavě na Benešovsku. Částkou 110 milionů korun byl projekt podpořen z Integrovaného operačního programu. Cestovní ruch je dále podporován také z Programu rozvoje venkova. Ve Středočeském kraji najdeme řadu naučných stezek a penzionů, které vznikly s dotací z tohoto programu.
POCHYBNOSTI O „RATHOVÝCH PROJEKTECH“ Je zřejmé, že v oblasti dotací na cestovní ruch v regionu naprosto dominuje regionální operační program. Některé projekty Středočeského kraje však nyní čelí podezření z chyb a netransparentnosti. Důvodem je bývalý hejtman David Rath. Ten podle kritiků mimo jiné zneužíval propagaci regionu k vlastnímu zviditelnění. Jako příklad je uváděn dotovaný nákup billboardů a spotů na letišti Ruzyně. Pochybnosti existují i u dalších projektů kraje s dopadem na cestovní ruch. Kontrole neunikne projekt sportovně – rekre-
ačního areálu v bývalém vojenském prostoru Ralsko nebo nové muzeum letectví v Mladé Boleslavi. Přes tyto problémy ale evropské dotace pomáhají přinejmenším městům a obcím. Alespoň podle samotného Úřadu RR SČ. „Máme potvrzené od některých měst, která čerpala podporu právě v oblasti cestovního ruchu, že od realizace projektu u nich vzrostla návštěvnost,“ uvedla Irena Dudová a připomněla i pozitivní vývoj návštěvnosti kraje jako celku. Prozatím bylo na projekty cestovního ruchu v rámci ROP SČ rozděleno 1,6 miliardy korun. To je víc jak 80 procent částky alokované na tuto oblast. Filip Appl
KRÁTCE ● Mělník má nově opravené náměstí. V historickém centru města bylo opraveno náměstí Míru. Projekt je pomyslnou druhou etapou revitalizace centra města. Cílem bylo především zachovat a obnovit historický charakter náměstí a současně zpříjemnit pobyt obyvatelům města i jeho návštěvníkům. Z celkových nákladů ve výši 24,4 milionů korun bude dotací ROP SČ uhrazeno celkově 16,1 milionů. ● Základní škola ve Vysokém Újezdě dostala přístavbu a nové hřiště. Pro děti prvního stupně přibyla multimediální učebna, kde se budou vyučovat speciální předměty, družina, víceúčelové sportovní hřiště a ve školní zahradě, která se nyní dokončuje, přibylo provizorní sportovní hřiště a prostor pro skok do dálky a dětské hřiště. Celkové náklady projektu se vyšplhaly na 28 milionů korun. Zhruba 21 milionů šlo z ROP Střední Čechy. ● A rekonstrukcí škol bylo tentokrát víc. Nově opravenou základní školu mají i v Dolním Bousově. Rekonstrukce historického objektu stála celkem 55,6 milionů korun. I v tomto případě šla velká část peněz z ROP Střední Čechy. V rámci projektu byly nejen vybudovány specializované učebny, ale došlo i ke zlepšení technického stavu a dispozic uvnitř budovy. Škola má navíc novou knihovnu, osobní výtah a bezbariérový přístup.
6
PREZENTACE
EN č. 5 / 2012
Perníková popelnice 2011: Známe vítězné obce Pátý ročník soutěže obcí Pardubického kraje v třídění odpadů s názvem „O Perníkovou popelnici“ zná své vítěze. V sídle Pardubického kraje si ocenění spojené s finanční dotací převzali z rukou pořadatelů starostové úspěšných obcí. Jejich výsledky v soutěži třídění odpadů byly rekordní, v kategorii Skokan roku až neuvěřitelné. Soutěž vyhlásil Pardubický kraj ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje a autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s., s cílem motivovat obce k zlepšení podmínek pro třídění využitelných odpadů, nebezpečných odpadů a bioodpadů. Stejně jako v minulých letech byly oceňovány obce ve třech kategoriích podle počtu obyvatel, vyhodnocen byl absolutní vítěz bez ohledu na počet obyvatel a také Skokan roku – obec, která se v meziročním srovnání posunula v žebříčku pořadí o nejvíce příček. Oproti minulým ročníkům však přibyly ještě další kategorie, a to soutěže v rámci zpětného odběru elektrozařízení spolupořádané kolektivními systémy ASEKOL s.r.o. a ELEKTROWIN, a.s.
„Letošní výsledky obcí jsou skutečně rekordní. Obcím, respektive jejich obyvatelům, se mnohdy podařilo vytřídit o desítky kilogramů více oproti průměru v České republice. Ten je vypočítán na 48 kg na osobu. Řada obcí v Pardubickém kraji však vytřídila více než 70 kg na osobu! Veliký boj byl také o titul skokana roku. Přestože se obce oproti minulým letům výrazně zlepšovaly, vítěz této kategorie si pro ocenění musel „poskočit“ o 335 míst,“ prozradil Tomáš Pešek, regionální manažer firmy EKO-KOM, a.s. Slova Tomáše Peška potvrzují výsledkové tabulky. V kategorii nejmenších obcí, tedy do 500 obyvatel, zvítězila obec Pustina z Orlickoústecka. Obec s pouhými 74 obyvateli je dokladem toho, že třídění odpadů může být úspěš-
né i na malých obcích. Obyvatelům Pustiny se podařilo vytřídit 72 kg na osobu. Na druhém místě se umístila obec Přepychy na Pardubicku a třetí příčka patří obci Rohoznice na Pardubicku. Mezi obcemi v kategorii od 500 do 5 000 obyvatel bylo nejúspěšnější město Třemošnice na Chrudimsku. V roce 2011 se tu podařilo vytřídit 78 kg odpadů na osobu. Občané tu mohou třídit celkem 5 komodit, obec organizuje zpětný odběr elektroodpadu, sběr nebezpečných a velkoobjemových odpadů a také sběr bioodpadu. Toho se v roce 2011 sebralo více než 50 tun. V této kategorii jsou druhou nejúspěšnější obcí Sezemice, kde se občanům mimo jiné podařilo vytřídit 116 kg papíru a nápojových kartonů na osobu. Třídí se tu pět komodit (papír, plasty, bílé a barevné sklo a nápojové kartony). Třetí se umístilo město Opatovice nad Labem s více než 70 kg vytříděného odpadu na osobu. Opatovice jsou jedním z nejúspěšnějších měst v třídění skla (více než 28 kg na osobu). V kategorii největších obcí, tedy obcí nad 5 000 obyvatel, se vítězem stalo město Letohrad. Letohradským občanům se daří vytřídit více než třetinu všech odpadů, které jsou ve městě vyprodukovány. V meziročním srovnání každý občan vytřídil o 9 kg odpadů více. Letohrad se v předchozím ročníku umístil až na 128. místě, v roce 2011 díky posunu o 127 příček výše vítězí. Letohrad se stal také absolutním vítězem soutěže Perníková popelnice 2011.
Na druhém místě se v této kategorii umístila Moravská Třebová, kde se daří třídit až čtvrtinu vyprodukovaných odpadů. V přepočtu na jednoho obyvatele to dělá 50 kg odpadů na osobu. Moravská Třebová patří k prvním městům, která se zapojila do systému EKO-KOM, a.s. (v roce 1999) a lze ji tak považovat za průkopníka třídění odpadů v Pardubickém kraji. Třetí místo patří městu Žamberk, kde se podařilo v roce 2011 vytřídit 60 kg odpadů na osobu. Ve stejném roce se ve městě sebralo více než 770 tun bioodpadů. V rámci slavnostního vyhlášení výsledků byla také udělena zvláštní cena – Skokan roku. V rámci tohoto ocenění byly hodnoceny všechny obce bez ohledu na počet obyvatel z pohledu nejvyššího rozdílu bodového hodnocení celkového výsledku mezi roky 2010 a 2011. Ocenění Skokana si odnesla obec Vysoká z okresu Svitavy. „I když jsme malá obec, máme o třídění odpadů zájem. Spolupráce se společností EKO-KOM, a.s. je pro nás přínosná, protože např. zapůjčením kontejnerů šetříme rozpočet obce,“ řekl starosta Vysoké Bohuslav Motl. „Vysoká je nejmenší obcí v Pardubickém kraji, má pouhých 36 obyvatel. Do systému EKO-KOM, a.s. se obec zapojila v roce 2005. V roce 2010 se v celkovém pořadí umístila na 394. místě. Během jediného roku se v obci podařilo vytřídit o 20 kg odpadů na občana více, a to ji posunulo o 335 příček výše, tedy na 59. místo v celkovém pořadí. A k tomu už není co dodat,“ prohlásil Tomáš Pešek.
Umístění v jednotlivých kategoriích je spojeno s finanční odměnou. Za první místo to je 130 tisíc korun, za druhé místo 70 tisíc korun a třetí obce v pořadí každé kategorie získaly 40 tisíc korun. Skokan roku vyhrál částku 30 tisíc korun. „Výsledky tohoto ročníku soutěže snad ani není nutné komentovat. Výsledky, kterých obce dosáhly, jsou skutečně úžasné. Těší mne, že máme v kraji obce, které si jsou vědomy potřeby třídit odpad a vytvářejí svým občanům podmínky k třídění. Pardubický kraj, EKO-KOM, a.s. a další složky zapojené do projektu a do plánu odpadového hospodářství vždy obce v této činnosti podporovaly a podporovat budou,“ řekl Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí. Novinkou ročníku 2011 je Cena kolektivního systému ASEKOL s.r.o. za nejvyšší výtěžnost sběru elektrozařízení na obyvatele pro spolupracující obce. Finančně byli ohodnoceni vítězové ve třech kategoriích. V kategorii obcí do 2 000 obyvatel částkou 5 tisíc korun, v kategorii obcí do 5 000 obyvatel částkou 10 tisíc korun a v kategorii obcí nad 5 000 obyvatel částkou 15 tisíc korun. Ocenění získaly obce Čeperka, Opatovice nad Labem a Přelouč. „Rozhodli jsme se udělit také speciální odměnu, a to obci, která dosáhla nejvyšší výtěžnosti zpětného odběru drobných elektrozařízení v přepočtu na jednoho obyvatele. Konkrétně se jedná např. o telefony, rádia, DVD přehrávače, počítače nebo elektronické hračky. Drobné elektrospotřebiče
stále často končí ve směsném komunálním odpadu, odkud se ale k recyklaci již nedostanou. Tuto speciální odměnu od nás získala obec Čeperka,“ doplnila Eva Zvěřinová, ředitelka oddělení sběrné sítě a regionální spolupráce společnosti ASEKOL s.r.o.. Svou cenu udělil také kolektivní systém ELEKTROWIN, a.s.. Soutěžit mohly pouze obce zapojené do systému zpětného odběru elektrozařízení skupin 1, 2 a 6, což jsou velké a malé domácí spotřebiče a elektrické a elektronické nářadí. Hodnocena byla první místa ve sběru na obyvatele ve dvou kategoriích. Tu první, do 1 500 obyvatel, vyhrála obec Horní Ředice na Pardubicku, v kategorii obcí nad 1 500 obyvatel zvítězilo město Seč. Speciální cenu společnosti ELEKTROWIN, a.s. získala Polička. I tato ocenění jsou spojena s finanční odměnou. „První místa jsme ohodnotili finanční odměnou 15 tisíc, resp. 25 tisíc korun. Speciální odměna je spojena s částkou 10 tisíc korun, kterou získalo město Polička za nejvyšší naplněnost WINTEJNERŮ na obyvatele, což jsou speciální kontejnery určené pro skladování velkých i malých domácích spotřebičů a elektrického nářadí umísťované na sběrných dvorech“ uvedla Tereza Ulverová, ředitelka provozního oddělení ELEKTROWIN, a.s.. Soutěž „O Perníkovou popelnici“ pokračuje i v roce 2012. Bližší informace o soutěži najdete na www.ekontejnery.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
54. ročník Mezinárodního operního festivalu 14. června – 8. července
MARCELLO
THOMAS
Generální partner festivalu
Galakoncert proslulého tenoristy - poprvé v ČR!
Světová premiéra písňového cyklu Sylvie Bodorové Lingua angelorum pro sólový hlas a velký symfonický orchestr
Neděle 17. 6. 19.30 hodin II. zámecké nádvoří
Středa 4. 7. 20.00 hodin II. zámecké nádvoří
Foto © Dario Acosta
Foto © Dario Acosta
GIORDANI HAMPSON
Hlavní mediální partneři festivalu
Oficiální vůz
VSTUPENKY PRÁVĚ V PRODEJI www.ticketportal.cz tel. 461 616 070 54. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund
www.smetanovalitomysl.cz www.facebook.com/SmetanovaLitomysl
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 5 / 2012
Za evropské podpory vznikají na jihozápadě zajímavé projekty Od roku 2007 až doposud bylo v rámci 3. prioritní osy, která je zaměřena na oblast cestovního ruchu, předloženo téměř 900 projektových žádostí. ROP Jihozápad z nich podpořil zhruba 220 za cca 2,8 miliardy korun. K projektům, které byly v poslední době dokončeny, patří například Rekonstrukce technické památky vodárenské věže v Heřmannově Huti, kdy výše ROP Jihozápad činila téměř 2,9 milionu korun. Tato původně chátrající stavba, se změnila na vyhlídkovou věž, čímž došlo k jejímu zachování, restaurování a následnému zpřístupnění veřejnosti. „Dalším příkladem je Dům pohádek, jenž vznikl v západočeské metropoli v Plzni. ROP Jihozápad na projekt přispěl částkou téměř 22 milionů korun. Součástí multifunkčního areálu je pohádkový dům, kde jsou postavičky z večerníčků, ale i tvůrčí dílny a dětské hřiště,“ říká Radek Polák, mluvčí ROP Jihozápad. Jižní a západní Čechy mají všeobecně velký potenciál pro turismus a cestovní ruch. Cílem programu ROP Jihozápad je proto spíše podpora rozvoje doprovodných služeb (hotely, gastro, infocentra) a infrastruktury CR (hypostezky, cyklostezky apod.). Vedle toho ROP Jihozápad umožňuje financování kulturních a historických památek, kterými oba kraje oplývají. Prostředky na podporu a rozvoj cestovního ruchu využívají především soukromé subjekty. Jihočeský a Plzeňský kraj jsou spíše okrajovými žadateli. Jihočeský kraj realizuje letos z prostředků ROP projekt Tvorba tiskových a prezentačních materiálů II etapa, který si vyžádá 5,78 milionu Kč a dokon-
čen bude v červnu. Na rozvoji a propagaci cestovního ruchu Jihočeský kraj velmi intenzivně pracuje jednak prostřednictvím oddělení marketingu a cestovního ruchu a dále prostřednictvím své zřizované organizace – Jihočeské centrály cestovního ruchu. Jihočeská centrála cestovního ruchu využívá příspěvky, dotace a granty z nejrůznějších zdrojů na podporu cestovního ruchu, pomocí nichž vytváří produkty cestovního ruchu, rozvíjí infrastrukturu cestovního ruchu, podporuje kulturu v regionu, spolupracuje s místními podnikateli i s příhraničními regiony Horního a Dolního Rakouska a Bavorska. JCCR prezentuje region na domácích výstavách a veletrzích cestovní-
ho ruchu, provozuje oficiální Informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje. JCCR funguje coby servisní organizace v destinačním managementu cestovního ruchu a realizátor strategií a koncepcí Jihočeského kraje. JCCR komunikuje a aktivně spolupracuje s městy, mikroregiony, s turistickými infocentry a podnikateli v oblasti cestovního ruchu a samozřejmě i s organizacemi destinačního managementu v kraji, a to na různých platformách. „Jeden příklad za všechny – společným záměrem JCCR a Regionální rozvojové agentury Šumava je i přiblížení krás Šumavy a jižních Čech žákům a studentům. Díky tomuto projektu vznikl průvodce s mapou, pracovní listy a DVD s tipy nejen na školní výlet po Jihočeském kraji, ale i Dolním a Horním Rakousku. Průvodce s mapou, ale také pracovní listy a DVD byly rozeslány do středních a základních škol v Jihočeském kraji a v sousedních krajích. Projekt nazvaný „Školní výlety“ tak může pedagogické pracovníky pozitivně ovlivnit v tom, aby zvolili pro školní výlet právě náš region. Tato aktivita byla finančně podpořena v rámci programu Cíl 3 – přeshraniční spolupráce,“ říká jihočeský hejtman Jiří Zimola.
PLZEŇSKÝ KRAJ LÁKÁ NA PIVO U sousedů odstartoval v roce 2011 projekt „„Do plzeňského kraje za přírodou, tradicemi a gastronomií“, díky kterému vznikly tři nové propagační produkty cestovního ruchu: Šumava = zelená střecha Evropy, Živý folklór Chodska a Pivo = zlatý poklad Plzeňského kraje. Každý produkt obsahuje tištěné propagační materiály, multimediální prezentaci a propagační předměty. „V plánu máme vytvořit ojedinělý propagační produkt, neboť bychom chtěli prezentovat Šumavu jako kompaktní turistickou destinaci. Dosud byla Šumava obvykle samostatně prezentována jižní část Šumavy na území Jihočeského kraje a severozápadní část Šumavy patřící Plzeňskému kraji,“ říká hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec. Celý projekt „Do Plzeňského kraje za přírodou, tradicemi a gastronomií“ je spolufinancován z ROP NUTS II JZ. Projekty cestovního ruchu propaguje Plzeňský kraj zejména prostřednictvím tisku a na našich webových stránkách www.turisturaj. cz, dále také na tiskových konferencích, prezentacích Plzeňského kraje a také na veletrzích cestovního ruchu, včetně veletrhu ITEP, který realizuje Plzeňský
kraj. Letos se veletrh uskuteční ve dnech 20. až 22. září 2012. Veškeré propagační a prezentační materiály jsou distribuovány bezplatně, jsou dostupné na veřejných místech, prostřednictvím informačních center v Plzeňském kraji. JIHOČESKÝ KRAJ NAVŠTÍVIL V MINULÉM ROCE TÉMĚŘ MILION TURISTŮ V počtu domácích návštěvníků Plzeňského kraje jsou údaje za rok 2010 a 2011 srovnatelné a pohybují se kolem čísla 350 tisíc za rok. Co se týká zahraničních návštěvníků, byl v roce 2011 zaznamenán nárůst návštěvnosti oproti roku 2010 o 30 tisíc zahraničních turistů. Celkem tedy region v roce 2011 navštívilo 180 tisíc zahraničních návštěvníků. Sousednímu Jihočeskému kraji se po několikaletém propadu podařilo již v roce 2010 tento trend zlomit. Pozitivní bilance pokračovala i v roce 2011. Celkově v roce 2011 navštívilo jižní Čechy celkem 917 071 turistů. Vyšší návštěvnost vykazují statistiky už jen v Praze, kterou navštívilo 5 132 042 turistů a v Jihomoravském regionu, který hostil 1 062 496 turistů. Jana Bartošová
7
KRÁTCE ● V Plzni byl spuštěn provoz tzv. inteligentních zastávek.V těchto dnech začal postupně nabíhat do provozu nový informační systém pro cestující plzeňské MHD. Na důležitých zastávkách byly instalovány panely, které informují cestující o tom, kdy jim jede další spoj a zda je nízkopodlažní. ● ROP Jihozápad se podílel na projektu „Rekonstrukce mostu ve Vodárenské ulici“, který se realizoval v Třeboni. Investice zajišťuje dopravní přechod přes nejdůležitější komunikaci protínající město (I/34) a zvyšuje bezpečnost řidičů, cyklistů i samotných chodců. Most, který byl postaven v 80. letech minulého století, byl před rekonstrukcí ve špatném technickém stavu. Projekt byl v rámci 5. výzvy ROP Jihozápad podpořen částkou téměř 15,6 milionů korun. ● Po dlouhých čtrnácti letech se 1. května veřejnosti otevřely nevyužívané prostory zámku v Žihobcích na Klatovsku. Vzniklo zde Muzeum Lamberské stezky a infocentrum. V rámci slavnostního otevření bylo zpřístupněno celkem šest sálů.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Podpora turismu si odnesla první cenu Podle Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad je zaměření projektů, které si kladou za cíl podporu turistického ruchu, široké. Kromě nových turistických lákadel díky nim vzniká i zázemí pro turisty tedy nové ubytovací nebo stravovací kapacity. Část projektů je pak zaměřena na marketing a propagaci regionu. „Zde je možné jmenovat například projekt Brána do Čech, který velmi úspěšně vede Ústecký kraj,“ uvedl mluvčí Regionální rady Severozápad Vojtěch Krump. Právě tento projekt získal na letošním veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně cenu za první místo v soutěži Velká cena cestovního ruchu v kategorii Nejlepší jednotná kampaň. Rozsáhlá akce vznikla v rámci projektu Propagační a mediální kampaň Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu, pro který získal Ústecký kraj z ROPu více než devět milionů korun. Za dílčí materiály, které v rámci Brány do Čech vznikly, získal Ústecký kraj ceny už v loňském roce, když zprovoznil jako součást projektu interaktivní webový turistický portál www.branadocech.cz. Například krátce po spuštění v polovině ledna 2011 si z brněnského veletrhu cestovního ruchu odvezl cenu za první místo v kategorii Nejlepší turistický portál. Turisty do Ústeckého kraje přivádějí i další úspěšné projekty podpořené z ROP Severozápad. Památná místa, kde se rodily dějiny České republiky, mapuje a představuje projekt Po stopách praotce Čecha aneb Staré pověsti čes-
ké v Ústeckém kraji. Informační cedule u silnic, informující o památkách a zajímavostech v regionu, pak Ústecký kraj instaloval v rámci projektu Kulturně turistické značení na dálnicích a silnicích Ústeckého kraje, který byl podpořen částkou takřka 6,5 milionu korun.
dl ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Pavel Karel Markvart. Bývalá knihovna se díky rekonstrukci proměnila v reprezentativní sál určený ke konferencím, různým zasedáním nebo koncertům či menším plesům. Další části jižního zámeckého křídla budou využity pro rozšíření prohlídkových tras. Obnova historických prostor byla náročná a nákladná. Od roku
1932, kdy rod Thunů prodal zámek československému státu, sloužil jako kasárna. Velmi výrazně se pak na jeho stavu podepsala především sovětská armáda. Například v prostorách původní knihovny, nynějšího nového společenského sálu, byla za jejího působení na zámku tělocvična. Město Děčín zámek získalo do svého majetku v roce 1991 a postupně provádí jeho rekonstrukci.
KRÁTCE Zatím však není jasné, kolik uvedené projekty, prováděné za podpory ROP Severozápad, do regionu přílákaly lidí. „Počty turistů nebo návštěvníků bohužel v tuto chvíli nemáme k dispozici. Pokud jde o čerpání v jednotlivých oblastech podpory, ve všech zájem o dotace výrazně převyšuje objem prostředků, které má ROP Severozápad pro tuto oblast k dispozici,“ dodal Krump. Marek Turek
● První ročník prezentační, soutěžní a prodejní výstavy vín Litoměřický hrozen bude v červnu hostit litoměřický hrad. Akci, která se uskuteční 8. a 9. června připravuje Centrum cestovního ruchu, příspěvková organizace města Litoměřice. Návštěvníci se mohou těšit například na ochutnávku, vyhodnocení soutěže vín i živý hudební doprovod.
Z KASÁREN KULTURNÍ CENTRUM „Je možné jmenovat například také projekt rekonstrukce jižního křídla děčínského zámku, dokončenou rekonstrukci muzea v Ústí nad Labem nebo nové úseky cyklostezek Labe a Ohře,“ pokračoval ve výčtu Krump. Jižní křídlo děčínského zámku, které nově slouží také jako kulturně společenské centrum, se po rozsáhlé rekonstrukci představilo veřejnosti letos v dubnu. Kompletní obnova této části historické památky proběhla také za podpory z Regionálního operačního programu Severozápad. „Rekonstrukce probíhala v rámci projektu, který město Děčín podalo do ROPu jako součást svého integrovaného plánu rozvoje. Na obnovu jižního křídla zámku tak získalo dotaci 150 milionů korun,“ uve-
● V rámci připravované realokace z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost požádal Regionální operační program Severozápad o navýšení svých prostředků o 439 milionů korun. Tyto prostředky by měly být použity výhradně pro modernizaci základních a středních škol v Ústeckém a Karlovarském kraji. „Naše kraje patří k regionům s nejhorší vzdělanostní strukturou, navýšení podpory pro školy bychom přivítali,“ uvedl ředitel dotačního úřadu Pavel Markvart.
Děčínský zámek po obnově slouží také jako kulturně společenské centrum.
foto: RR Severozápad
● Nová budova Střední průmyslové školy v Ostrově se může pochlubit titulem Nejlepší investice soutěže TOP Invest 2011. Ocenění pro nejlepší investici 14. května 2012 symbolicky předal ředitel Úřadu regionální rady Pavel Karel Markvart zástupcům průmyslové školy, Karlovarského kraje i města Ostrov. Soutěž o nejlepší investici každoročně vyhlašuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
PUBLICISTIKA
8
EN č. 5 / 2012
Cesta do Štrasburku jako ocenění přeshraniční spolupráce Návštěvu Evropského parlamentu a dalších evropských institucí umožnil ve dnech 18. a 19. dubna 2012 místopředseda Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák zástupcům Euroregionu Glacensis z české i polské strany. Tuto pracovní cestu uspořádal pro členy Euroregionu Glacensis (EG) k jejich 15. výročí založení euroregionu, mezi účastníky byli také zástupci měst a obcí, které zvítězily v soutěži o nejlepší česko-polská partnerství. Cílem soutěže bylo vybrat a ocenit nejlepší přeshraniční spolupráci členů Euroregionu Glacensis a vyjádřit tak uznání za vynikající výsledky dosažené v oblasti přeshraniční česko-polské spolupráce, a tím iniciovat nové impulzy pro další budování česko-polských vztahů. Česká část EG leží na území tří krajů: Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého a polská část se rozprostírá na území okresů (powiatů) dzierżoniowski, kłodzki, strzeliński, wałbrzyski, ząbkowicki – právě z těchto území pochází členové EG, pro něž byla soutěž vyhlášena. První zastavení po příjezdu do Štrasburku patřilo Radě Evropy, kde si návštěvníci prohlédli budovu a seznámili se i s jejím „chodem“. „Pro mnohé z nás se velice rozšířil obzor a povědomí o této instituci. Po její návštěvě jsme zjistili, že toho vlastně o ní mnoho nevíme. Hodně se sice o Radě Evropy hovoří, ale málokdo ví, co vlastně řeší a čím se zabývá. Také jsme byli překvapeni zjištěním, že členem se nemůže stát země, která má zaveden trest smrti. Měli jsme velké štěstí na zážitek, který umocnil zajímavou exkurzi. Při našem příchodu zrovna z Rady Evropy odjížděl jordánský král,“ přiblížil nám své první dojmy Jaroslav Štefek, sekretář české části Euroregionu Glacensis, který společně se sekretářem polské části EG Radosławem Pietuchem vedli obě skupiny. V tomto jarním období česko-polské návštěvníky potěšila prohlídka historického centra města s přilehlými parky a známou oranžerií, kde hnízdí stovky čápů – tradiční symbol francouzského města. Večer strávili ve stylové alsaské restauraci, kde měli možnost ochutnat zdejší typické speciality. Následující den je čekala prohlídka města a hlavně účast na Plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP), který v těchto dnech zasedal. Nejdříve se však v EP setkali s europoslancem Oldřichem Vlasákem. Při neformální besedě se hovořilo zejména o přeshraniční spolupráci a evropských fondech, díky nimž se podařilo zrealizovat významné projekty v obou sousedících státech. Právě zmíněná beseda s O. Vlasákem byla podle slov účastníků největším přínosem návštěvy Štrasburku. Hovořili zejména na téma budoucnost kohezní politiky, neboť právě nastává období, kdy euroregiony velice napjatě
sledují přípravu samostatného nařízení o evropské územní spolupráci, která se bude týkat dotací na projekty přeshraničního charakteru. Konkrétně na příhraniční spolupráci. „Samozřejmě jsme již seznámeni s návrhem Evropské komise, ve kterém je několik aspektů nevyhovujících regionům. Pokud by byl návrh v této podobě schválen, bránil by většímu rozvoji spolupráce mezi sousedícími státy. Připravili jsme dokument z pozice euroregionu s návrhy možných změn. Například je nutné do tohoto návrhu zařadit oblast cestovního ruchu a dopravu regionálního významu. S našimi argumenty místopředseda EP Oldřich Vlasák souhlasil a ubezpečil nás, že naše připomínky budou využity při jednání o nařízení,“ řekl Jaroslav Štefek. Cesta zástupců EG do Štrasburku nebyla jen za poznáním a krásami tohoto alsaského města. Přijeli sem také představit některé záměry, které chtějí v budoucnosti předkládat. Tím nejdůležitějším je příprava integrovaného projektu na výstavbu rozhleden a vyhlídkových věží podél česko-polského pohraničí. V současné době EG připravuje tento významný projekt s tím, že na polské straně by se mělo stavět, případně rekonstruovat zhruba pět rozhleden, na české straně pak 10 rozhleden po celém území pohraničí. Konkrétně od Harrachova v Krkonoších až po Jeseníky. Česká republika má s čerpáním evropských peněz řadu problémů. Někdy dokonce panují obavy, že finance „zmizí“ dřív než vůbec k žadatelům dorazí. Podle europoslance O. Vlasáka je to v tomto případě zbytečná obava. I na toto téma vznikla během setkání v EP debata. „V kategorii strukturálních fondů se peníze nikdy nemohou ztratit. Problémy většinou nastávají až na nižších úrovních – při rozhodování, které projekty budou vybrány. A nutno podotknout, že v některých operačních programech, zejména těch regionálních, kvůli tomu došlo k pozastavení čerpání peněz. Vše nasvědčuje záměrné absenci konkurence ve fázi výběru. Tzn., že byl na danou výzvu přihlášen jen jeden projekt. Čili výzva byla špatně napsaná a nebyl o ni zájem. To je základní problém v kohezní politice. Potřebujeme dávat peníze tam, kde to pomůže růstu, kde je nejvyšší přidaná hodnota. K tomu je třeba, aby ti, kdo výzvy vypisují, ať už na sektorové, ministerské nebo na regionální úrovni,
komunikovali s těmi, kterým jsou evropské peníze určeny. S podnikateli, neziskovými organizacemi a především s obcemi a městy. To jsou hlavní uživatelé a příjemci. Pokud by tak činili, nemůže se stát, že se přihlásí jediný zájemce. Další problém je, že výběr projektů musí dělat odborné komise. Nemůže to být jeden člověk a navíc s politickým zadáním. V systému regionálních operačních programů je v regionálních radách soudržnosti spousta těch, kteří o výběru rozhodují, a přitom jsou přímo nebo nepřímo v žoldu krajských úřadů. Tzn., že vedení kraje dokáže zrušit některé už vybrané projekty a vybrat jiné. Evropská komise o těchto problémech ví, a ví o tom i česká vláda i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Tyto chyby musí být v nové implementační struktuře 2014 až 2020 odstraněny. Jednou ze základních premis a filozofií při tvorbě nového implementačního systému je, že musí být výrazně jednodušší. Čili méně operačních programů. Ne šestadvacet, jako ve stávajícím období. Já si myslím, že by jich mělo být maximálně pět,“ zdůraznil v debatě o evropských penězích europoslanec Oldřich Vlasák, který má ve své gesci také evropské fondy. Zatímco česká část zástupců EG diskutovala s Ing. Vlasákem, polská skupina se na krátký čas oddělila, neboť se jich ujali jejich europoslanci Jacek Protasiewicz a Piotr Borys. Také u nich panovalo téma přeshraniční spolupráce. Čechy i Poláky zajímala jedna z oblastí, která bude v budoucnu velice podporována, a to je snižování skleníkových plynů a životní prostředí. V této
souvislosti se rozvinula mimo jiné debata nad aktuální situací průzkumu možnosti těžby břidlicových plynů, která zdvihla vlnu nevole mnoha obyvatel Náchodska a Trutnovska.. Vzhledem k tomu že EG je již 15 let, nastává doba bilancování. Za tuto dobu se vytvořilo několik různých partnerství v mnoha oblastech. Jak jsme již v úvodu zmínili, EG vyhlásil soutěž zaměřenou na vyhodnocení nejlépe fungujících českopolských partnerství, vítězové pak byli pozváni na zájezd do Štrasburku. „Pracovní cesta byla určena pro zástupce obcí a měst, které nejlépe spolupracují a jsou příkladem i pro ostatní subjekty. Je až s podivem, co všechno je možné v rámci česko-polské spolupráce vytvořit a čeho je možné dosáhnout. Rád bych zmínil příkladnou spolupráci mezi městy Náchodem a Kudowou Zdrojí, kde funguje ke spokojenosti obyvatel příměstská doprava. Navenek vystupují jako jedno „společné“ město a aktivity, které připravují, si navzájem nekonkurují. Například, pokud jedno město vybuduje bazén, partnerské město tento počin akceptuje a nevrhá se do obdobných projektů. Naopak, vytváří takové, které se vzájemně doplňují. Dalším příkladným městem jsou Králíky a polské Mezilesí. Zmíním také Českou Skalici, která se svým partnerem vytvořila zajímavé stezky CITY WALK. Ty přibližují turistům historii tohoto pohraničí a aktéři získali za svůj počin 1. cenu - „Křišťálové slunce“ na 14. Veletrhu Lato 2009 ve Varšavě,“ uvedl sekretář EG J. Štefek. Díky europoslanci O. Vlasákovi, který
byl vlastně zakládajícím členem Euroregionu Glacensis a také jedním z jeho prvních místopředsedů, mohli být nejen zástupci úspěšných měst a obcí, ale také manažeři projektů, kteří připravují společné aktivity mezi Čechy a Poláky, oceněni netradiční odměnou. Na vlastní oči se mohli přesvědčit o tom, jak funguje mašinérie Evropské unie, rozšířili si obzor o poznatky týkající se například schvalování různých dokumentů jednotlivými institucemi, dozvěděli se, jaké mají pravomoce a podobně. Podle názoru obou sekretářů Jaroslava Štefka i Radosława Pietucha jim toto poznání jistě pomůže v přípravě dalších projektů. „Budova Evropského parlamentu je unikátní a zaujala nás svojí ojedinělou architekturou. Být přímo u zdroje, tedy u hlasování poslanců – i když jen z ochozu – bylo nesmírně zajímavé. O den dříve bychom dokonce mohli být svědky i Plenárního zasedání Evropského parlamentu pod vedením jeho místopředsedy Oldřicha Vlasáka. Pro nás Poláky bylo zajímavé ocitnout se v těsné blízkosti obří koule, která vévodí atriu Evropského parlamentu. Tento symbol zeměkoule vytvořil náš polský umělec a parlamentu ji věnovalo město Wroclav,“ řekl Radosław Pietuch. Možná by se mohlo zdát, že se obě skupiny od sebe kvůli menší jazykové bariéře vzdalovaly, ale opak byl pravdou. Komunikace byla mezi účastníky výborná, tlumočníci (sekretáři EG) byli téměř bez práce. Polština i čeština nedělala nikomu problémy, a to mimo jiné i díky jazykovým kurzům, které euroregiony pro své manažery pořádaly. „Nezapomenutelný zážitek jsme měli z plavby na výletní lodi po řece ILL. Ve staré části města jsou k vidění hrázděné stavby tak typické pro Alsasko. Proplouvat historickým Štrasburkem, který je pro svoje neopakovatelné kouzlo zanesen do UNESCA, byla skutečně úžasná tečka na závěr našeho výletu do centra evropského dění,“ podotkl Jaroslav Štefek. „Do přeshraniční spolupráce Evropská unie i evropští podnikatelé vkládali mnoho nadějí a očekávání. Některé se již podařilo naplnit. Podpora přeshraniční spolupráce z evropských zdrojů nám již mnohde umožnila obnovit například dopravní infrastrukturu, odstranila řadu ekologických škod, podporuje rozvoj hospodářských kontaktů či nastartovala spolupráci škol, kulturních, sportovních a sociálních organizací. Osobně jsem přesvědčen, že právě vytváření vzájemných přátelských vazeb mezi lidmi a podniky z příhraničních regionů jsou tím správným lékem na zmírňování dopadů hospodářské krize a nezbytným předpokladem pro další rozvoj integrace v Evropě,“ řekl na závěr k přeshraniční spolupráci místopředseda EP a člen Regionálního výboru Oldřich Vlasák. Eva Veselá
LIBERECKÝ KRAJ – PREZENTACE
EN č. 5 / 2012
9
Běží opravy mostů zničených povodní V roce 2012 bude v Libereckém kraji na silnicích II. a III. třídy skutečně napilno. Postupně se zahajují opravy mostů postižených povodní, po nich přijdou na řadu mosty v havarijním a velmi špatném stavu. Většina povodní postižených mostů bude dokončena v roce 2012. S příchodem nové stavební sezóny se na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji objevila celá řada dopravních omezení. Hlavním důvodem je zahájení velkého množství staveb mostů, které byly poškozeny při povodni v roce 2010. Konkrétně má Liberecký kraj ve spolupráci s Krajskou správou silnic Libereckého kraje připraveny k realizaci pro letošní rok 53 mosty za bezmála 318 mil Kč bez
DPH. „Krajská správa silnic Libereckého kraje vybrala ihned po povodni 55 mostů v celkové částce 326 mil. Kč bez DPH, které bylo nutné z důvodu neuspokojivého stavebního stavu zrekonstruovat. Z toho 46 mostů bylo poškozených povodní a 9 mostů bylo nutné bezodkladně zrekonstruovat z důvodu jejich havarijního stavu. V minulém roce se před nástupem
zimy podařilo dokončit dva povodní poškozené mosty, letos na jaře bylo dokončeno dalších 7 mostů. Jedná se o most v Žandově-Heřmanicích, v Ludvíkově, Brenné, Zákupech, most přes Svitávku v Lindavě, most v Kunraticích u Frýdlantu a v Oldřichově na Hranicích. Tyto mosty byly rozestavěny již v roce 2011, ale kvůli zimnímu období se je nepodařilo dokončit a stavby musely být z klimatických důvodů přerušeny. Zároveň jsou v současné době ve fázi výstavby další 22 mosty, u kterých se dokončení předpokládá v následujících 2 až 3 měsících. Stavba tak velkého počtu mostů přiná-
Martin Sepp (dole) a ředitel KSS LK Ing. Růžička u opraveného mostu v Žandově – Heřmanicích. ší řadu dopravních omezení. Tam, kde bylo potřebné a možné osadit provizorní přemostění, byla snaha ho zrealizovat. Bohužel, v některých místech to nebylo možné buď z technických, nebo majetkových důvodů“ sdělil náměstek pro dopravu Martin Sepp. V takových případech je nutné během stavby mostů využít vyznačené objízdné trasy. K tomu Martin Sepp dodává: „Chtěl bych se omluvit všem řidičům za dopravní omezení, která vznikají z důvodu náprav škod po povodni, a zároveň bych je chtěl požádat o trpělivost.“ Všechny stavby není možné zahájit naráz, jelikož mnoho mostů je umístěno buď na stejné silnici, nebo na objízdných trasách, které jsou využívány po dobu stavby jiného mostu. Z tohoto důvodu byl vytvořen harmonogram realizace, aby nedošlo k úplnému uzavření („odříznutí“) některé části Libereckého kraje. Zároveň je nutné v některých případech respektovat stanoviska odborů životního prostředí, které stanovují podmínky
Most ev.č. 263-002 přes Valteřický potok v Heřmanicích.
pro ochranu zvláště chráněných živočichů, jako jsou např. mihule potoční, vydra říční a vranka obecná. V takových případech je stanoveno zahájení výstavby na pozdější termín. Největší stavební ruch bude ve Frýdlantském výběžku a dále v okolí Nového Boru a Cvikova. „Veškeré projektové dokumentace na obnovu mostů jsou projednávány s dotčenými orgány státní správy, zejména je brán zřetel na vyjádření správců toků. V mnoha případech, pokud je to technicky možné, je snaha navrhovat mosty o větším průtočném profilu, aby v případě povodní pojaly větší míru X leté vody,“ sdělil Martin Sepp. Ve východní části kraje, která nebyla tak výrazně povodní v r. 2010 zasažena, zůstává několik mostů, které jsou ve velmi špatném a havarijním stavu. Opravy těchto mostů Krajská správa silnic připravuje a budou realizovány v druhé polovině roku 2012 a v roce 2013. (jd)
Cestujte 365 dní v roce na jeden kupon za jednu cenu! Akční nabídka na anonymní kartu končí 30. června Roční síťový kupon R365+ je právě v prodeji! Liberecký kraj ve spolupráci s koordinátorem veřejné dopravy společností KORID LK, spol. s. r. o., přišel s nabídkou výhodného ročního kuponu R365+. Ten se nahrává na osobní kartu Opuscard a platí na území celého Libereckého kraje ve spojích zapojených do integrovaného dopravního systému IDOL. Roční síťový kupon R365+, který lze pořídit na předprodejních místech autobusových dopravců a na osobních pokladnách ČD označených logem IDOL, je velice výhodným pomocníkem ve veřejné dopravě. Kupon za pouhých 10 000 korun se nahrává na osobní kartu Opuscard a má platnost 365 dní, tj. např. od 20. 4. 2012 do 20. 4. 2013. Cestující může v tomto časovém intervalu využít veřejnou dopravu v kraji neomezeně, tj. kdykoli a kdekoliv, kde je platný IDOL. „Roční kupon je finančně výhodný a navíc ho uživatel použije na jakýkoliv spoj v osobních i spěšných vlacích Českých drah, v auto-
busech označených logem IDOL, v prostředcích MHD Liberec, Jablonec n/N i Česká Lípa, ale také v moderních vlacích Trilex a GW TrainRegio,“ sdělil Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje. Dodal, že výhoda ročního síťového kuponu není jen ve finanční úspoře, ale také v pohodlí a v úspoře časové. Na jediný kupon můžete cestovat veřejnou dopravu po celý rok kamkoli po Libereckém kraji včetně víkendů a svátků. Nemusíte se obávat ani ztráty Opuscard s ročním kuponem. Cestující v této situaci postupuje standardně jako při ztrátě Opuscard s jakýmkoliv jiným kuponem. Opuscard zabloku-
je telefonicky nebo osobně na kontaktním místě Opuscard a následně je mu kmenovým dopravcem vyplacen alikvotní zůstatek neprojeté části kuponu ponížený o manipulační poplatek dle tarifu IDOL. Pro snazší představu si uveďme příklad finanční úspory do práce v úseku Desná – Liberec (cca 250 pracovních dní za rok): 1) Papírová jízdenka – 2 x 40 Kč = 80 Kč za den, tj. 20 000 Kč za rok 2) Jízda na EP – 2x 36 Kč= 72 Kč za den, tj. 18 000 Kč za rok 3) Měsíční tarif – 1080 Kč, tj. 12 960 Kč za rok 4) Roční tarif R365+ - 10 000 Kč za rok (365 dní). „Jsem velice rád, že můžeme podpořit veřejnou dopravu a vyjít vstříc občanům, kteří každodenně jezdí za prací či studiem i přes půl kraje.Vě-
řím, že se roční kupon dostane do podvědomí a že ho bude časem využívat většina pravidelných cestujících,“ říká Martin Sepp. Kupon stojí 10 tisíc, což jistě potěší lidi ze vzdálenějších koutů kraje, kteří třeba dojíždějí do zaměstnání do Liberce a ročně projezdí mnohem víc než tuto částku. Lidé sice ušetří, Liberecký kraj ale bude muset dopravcům dorovnat ztrátu. „Nepředpokládáme ale, že by z ročních kuponů pro dospělé vznikala významná ztráta na tržbách, předpokládáme totiž zvýšení poptávky ze strany cestujících. Liberecký kraj podporuje cestování občanů do zaměstnání veřejnou dopravou a hraje tak aktivní roli v politice zaměstnanosti,“ dodává Sepp. Pokud i vy cestujete pravidelně za prací či studiem, informujte se na předprodejních místech a pořiďte si tento kupon. Více informací naleznete také na www.iidol.cz. (jd)
Anonymní kartu Opuscard za zvýhodněnou cenu se slevou 50 procent si mohou cestující pořídit od prosince loňského roku. Za 50 korun nabízejí kartu všechna kontaktní místa v kraji. Zájem o ni vzrostl téměř o polovinu ve srovnání s předchozími roky. Proto byla akční nabídka prodloužena do konce měsíce června. Přenosnou kartu Opuscard může použít kdokoli, kdo ji potřebuje, např. z rodiny, z firmy, z přátel. Její pořízení je nejen finančně výhodné, ale také velmi rychlé. Na počkání, bez nutnosti vyplňovat žádost s osobními údaji a pořizování fotografie, získá žadatel kartu okamžitě. „Nabídkou anonymní Opuscard za pouhých 50 korun podporujeme celý integrovaný dopravní systém IDOL, cestující mohou využít hlavní výhodu elektronického jízdného na kartě – přestupní jízdenku a volbu dopravního prostředku veřejné dopravy. To byl hlavní důvod, proč jsme se rozhodli prodlou-
Evropská unie potřebuje prorůstový rozpočet Koncem dubna 2012 vypracovala Evropská komise návrh rozpočtu na rok 2013, který na závazky celkem vyhrazuje 150,9 miliardy eur, což ve srovnání s loňským rokem znamená růst o 2 %. Platby pak mají činit 137,9 miliardy eur, což představuje nárůst o 6,8 %. Zejména tento poslední nárůst v platbách vyvolal širokou diskusi. Především proto, že tento návrh, dle některých politiků, jde proti trendu úspor v národních rozpočtech. Podle Janusze Lewandowského, komisaře pro rozpočet a finanční plánování, hlavní důvod růstu plateb spočívá v tom, že „rok 2013 je posledním rokem stávajícího finančního ob-
dobí a v posledním roce každého finančního období vždy dochází k výraznému navýšení plateb, protože se v celé Evropě dokončují projekty financované Unií: mosty, železnice, dálni-
ce byly postaveny, aby sloužily všem, nyní za ně musíme zaplatit účty.“ „Evropský rozpočet není možno srovnávat s národními rozpočty. V tomto smyslu chápu navýšení rozpočtu EU v platbách. Toto navýšení je navrhováno, aby bylo možno uhradit zvýšené požadavky členských zemí EU vyplývající z realizací například projektů v rámci politiky soudržnosti. Je přirozené, že koncem víceletého finančního rámce se tyto požadavky podstatně zvyšují. Doufám, že i ČR se podaří zlep-
šit čerpání z evropských fondů,“ řekl europoslanec Robert Dušek (ČSSD), člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. Své stanovisko k návrhu tohoto rozpočtu projednával i Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. Členové výboru jsou znepokojení především nad nestabilitou zemědělských trhů a pokračujícími problémy v odvětví ovoce a zeleniny z důvodu nepříznivých klimatických podmínek.
žit akci až do konce června,“ řekl Martin Sepp, náměstek hejtmana pro dopravu. S kartou Opuscard cestujete levněji! Papírová jízdenka je o 10 % dražší. Více na www.iidol.cz. (jt)
10
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EN č. 5 / 2012
KRÁTCE ● V ROP Severovýchod se hospodaří dobře. Alespoň podle komise ministerstva financí, která potvrdila pozitivní výsledky loňského hospodaření. „Přezkum sledoval například finanční operace týkající se rozpočtu, účetnictví, nakládání a hospodaření s majetkem,“ uvedl Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady. Podle závěrečné zprávy nebyla zjištěna žádná závažná rizika, která by měla negativní dopad na hospodaření v budoucnosti. ● Královéhradecký kraj chce získat z EU a státního rozpočtu přibližně 90 milionů korun na další podporu dvaadvaceti sociálních služeb. Projekt by měl navázat na ten předchozí, který trval čtyři roky. „Během jeho existence se podařilo podpořit dvaapadesát sociálních služeb v kraji více než 270 miliony korun,“ řekl náměstek hejtmana Vladimír Derner. ● Začíná rekonstrukce historické budovy gymnázia Josefa Kajetána Tyla v Hradci Králové. Stavba z první poloviny minulého století bude kompletně opravena. Výměny se dočkají okna a dojde také na některé sanační práce. Projekt představuje vůbec první významnou rekonstrukci od vzniku budovy. „Kraj na modernizaci získal 70 milionů korun z regionálního operačního programu,“ uvedl náměstek královéhradeckého hejtmana Josef Táborský.
Série projektů v Kuksu vyvrcholí revitalizací barokního areálu V případě cestovního ruchu je složité hovořit o regionu NUTS II Severovýchod jako o celku. Tři kraje, které do něj spadají, jsou totiž v počtu turistů a v úspěšnosti své propagace značně nevyrovnané. Zatímco Královéhradecký kraj má dokonce druhý největší počet přenocování na svém území, Pardubický kraj se zatím marně snaží vymanit z posledního místa ve statistikách mapujících návštěvnost. Ve všech třech krajích ovšem stále probíhají investice, které mají cestovní ruch podporovat. Za poslední rok se na struktuře podpory v odvětví cestovního ruchu nic nezměnilo. Nejdůležitější jsou stále dva stěžejní programy, ze kterých mohou veřejné i soukromé instituce čerpat dotace na své projekty. Začněme u Regionálního operačního programu Severovýchod. Z něj bylo až dosud vyhlášeno celkem 6 výzev pro předkládání projektů v rámci třetí prioritní osy. Až dosud bylo předloženo 442 žádostí ve výši téměř 9,4 miliardy korun. To představuje 290 procent alokace na celou prioritní osu. Podle tiskové mluvčí Úřadu RR Severovýchod Evy Jouklové je z toho jasně patrný extrémní zájem žadatelů o podporu. „V současné době je schváleno k podpoře Výborem Regionální rady 167 projektů s požadavkem na kofinancování z EU ve výši 3,3 miliard korun,“ přidává mluvčí aktuální informace. A které projekty byly dokončeny vloni? Mezi ty největší patří projekt rekreačního a sportovního areálu Obří sud Javorník. Jde o vybudování moderního lyžař-
ského areálu s celou řadou unikátních aktivit. Náklady se vyšplhaly na 200 milionů korun. „Podařilo se znovu vystavět také vyhlášenou turistickou atrakci Obří sud, který v roce 1924 vyhořel. Věřím, že nyní se opět stane vyhledávaným místem návštěvníků Libereckého kraje,“ prohlásil hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. NEJVĚTŠÍ PROJEKT SPOLKNE 400 MILIONŮ I letos bude probíhat realizace některých projektů, podpořených z ROP SV. Nejvýznamnější najdeme v Kuksu. Ať už jde o modernizaci komunikací nebo stavbu cyklostezky do Hradce. Vlajkovou lodí mezi projekty v Kuksu je ale rekonstrukce celého areálu barokního hospitalu za více než 400 milionů s podporou z Integrovaného operačního programu. V prostorách vznikne regionální centrum vzdělávání a opraveny budou klášterní zahrady nebo terasy před hospitálem. „Při revitaliza-
ci Kuksu dojde díky dotacím z EU k největší investici do obnovy území od vybudování barokního areálu Kuks před 300 lety,“ prohlásil náměstek hejtmana Josef Táborský. Stavební práce, které začnou v létě, by se neměly dotknout turistického provozu. „Přerušena by neměla být ani většina zdejších tradičních kulturních akcí,“ uklidňuje kastelán hospitalu Libor Švec. Podle něj lze očekávat, že v příštích letech zájem o Kuks vzroste, protože turisté budou chtít vidět výsledky investic. Je nejvyšší čas, protože návštěvnost klesá už od roku 2009. Je nutné zmínit ještě jeden projekt podpořený z IOP. Jde o revitalizaci zámeckého návrší v Litomyšli. Památka zapsaná na seznam dědictví UNESCO prochází opravami za více než 400 milionů korun. Práce by měly skončit letos. NA PROPAGACI MYSLÍ VŠECHNY KRAJE Součástí cestovního ruchu je také propagace. Propagace destinací a aktivit, která má přesvědčit potenciálního návštěvníka, že právě toto místo je ideální k návštěvě. Od litomyšlského zámku není nutné chodit daleko – Na propagaci získal dotaci z ROP SV i známý festival vážné hudby Smetanova Litomyšl. Propagační projekty jinak realizují všechny tři
Letos začne realizace jednoho z nejvýznamnějších projektů v regionu – revitalizace barokního hospitalu Kuks. zdroj: www.npu.cz kraje. Z evropských peněz se platí prezentace na veletrzích cestovního ruchu, brožury, mapy nebo reklama v médiích. Bohužel ne všude má snažení požadovaný efekt. Zatímco Královéhradecký kraj je dlouhodobě oblíbený a v Libereckém návštěvnost rychle roste, v Pardubickém kraji se zatím nedaří vzbudit zájem o místní památky. Podle vedení kraje je to především tím, že
kraj je ideální místo na jednodenní výlety. A to se ve statistikách neprojeví. Důležité tak jsou kromě počtu turistů i další souvislosti. Třeba nová pracovní místa. V rámci ROP SV jich, díky projektům v cestovním ruchu, vzniklo kolem 500. „Zejména tato skutečnost je velmi pozitivně vnímána obcemi, ve kterých jsou projekty realizovány,“ dodala tisková mluvčí Eva Jouklová. Filip Appl
NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE ● Celkem 17 projektů bude podpořeno z ROP Jihovýchod. Projekty v oblasti rozvoje neziskových služeb získají dohromady 243 milionů korun. Rozhodl o tom Výbor regionální rady. Mezi podpořené projekty na Vysočině patří Novostavba domu pro chráněné bydlení města Hrotovice s dotací ve výši 6,7 milionů korun. V Jihomoravském kraji jdou peníze například na objekt chráněného bydlení v Brumovicích. Dotace zde překročila 21 milionů. ● Hvězdárna a planetárium v Brně, projekt podpořený 32,4 miliony z ROP Jihovýchod, získal ocenění Nejlepší investice soutěže TOP INVEST 2011. Podle ředitele hvězdárny a planetária Jiřího Duška toto ocenění ukazuje, že nešlo o špatně investované prostředky. „Tisícovky pracovních hodin, práce stovek lidí a desítky prostavěných milionů se městu Brnu i celému regionu začínají vracet,“ řekl ředitel. ● Nejvyšší političtí představitelé regionů a měst, které tvoří středoevropský přeshraniční region Centrope, měli důležitou schůzku v Brně. Zasedání se věnovalo především zvyšování konkurenceschopnosti a nedostatečnému dopravnímu spojení v rámci regionu. „Účastníci jednání jednoznačně podpořili setrvání Brna jako význačného železničního uzlu a součásti evropské dopravní sítě TEN-T,“ uvedl jeden z předsedajících, hejtman Michal Hašek.
Drtivá většina dotací na cestovní ruch je z ROP Jihovýchod V Jihomoravském kraji a na Vysočině se podpora cestovního ruchu skládá především z investic do kulturních a přírodních památek, navyšování a zkvalitňování kulturních památek a z propagace jednotlivých turistických atraktivit i regionu jako celku. Na tyto aktivity lze čerpat finanční dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod a z Integrovaného operačního programu. Dohromady už jde podpora cestovního ruchu z těchto programů do miliard korun. Zatímco IOP se zaměřuje na národně koordinované aktivity nebo aktivity nadregionálního významu, ROP Jihovýchod dotuje spíše přímou podporu infrastruktury, služeb a rekreace na lokální úrovni. Na druhou prioritní osu, která je pro projekty v tomto odvětví určená, je v rozpočtu ROP JV vyhrazeno 3,3 miliardy korun. Přes 2,4 miliardy už je rozděleno a nasmlouváno. „Celkem evidujeme v této prioritní
ose 205 projektů. Proplaceno na účty příjemců již bylo 1,1 miliardy korun,“ uvedla tisková mluvčí ROP Jihovýchod Kateřina Dobešová. V loni byly podle ní vyhodnoceny dvě výzvy. Jedna zaměřená na značení a úpravy cyklotras a druhá na turistickou infrastrukturu a památky. Dohromady bylo podpořeno 27 projektů za 360 milionů korun. Zájem byl však více než dvojnásobný. Úspěšné byly například kraje. Ji-
homoravský získal dotaci 47 milionů na rekonstrukci Löw-Beerovy vily v Brně. V rámci projektu vznikla i expozice počátků moderní architektury. Kraj Vysočina zase nakoupil stovky tisíc brožur, trhacích map a zřídil nový portál zaměřený na kulturní a přírodní dědictví. Z podnikatelských projektů je nejvýznamnější výstavba moderního aquaparku v Pasohlávkách. Ten byl podpořen částkou 331 milionů korun a otevře se v příštím roce. PODÁVEJTE PROJEKTY, VÝZVA BĚŽÍ S celou řadou projektů v minulosti uspěla hlavní krajská města. Především Brno patří mezi nejčastější žadatele. Průběžně pro-
bíhá třeba zpřístupňování brněnského podzemí za desítky milionů korun. „Po otevření Mincmistrovského sklepa a Labyrintu pod Zelným trhem se letos zpřístupní další část – kostnice pod kostelem sv. Jakuba,“ řekl primátor Roman Onderka. Novou brněnskou atraktivitu město podpořilo i propagačním projektem, který skončil v loni. I ten byl dotován z ROP Jihovýchod. Na cestovní ruch nezapomíná ani Jihlava. V loňském roce se s pomocí dotace z ROP JV podařilo dokončit unikátní projekt Stříbrné pomezí. Město ve spolupráci s 26 partnerskými obcemi vytvořilo systém 260 kilometrů pěších a cyklistických turistických tras. Jejich součástí je i řada orientačních bodů a také web s internetovou mapou. V letošním roce bude podpora cestovního ruchu pokračovat. V současnosti lze podávat projekty do výzvy zaměřené na infrastrukturu a technické zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu. Připraveno v ní je půl miliardy korun a projekty je možné podávat až do konce června. IOP PODPOŘIL ZNÁMOU VILU
Turistickým tahákem Brna je i funkcionalistická vila Tugendhat. V únoru se otevřela po dvou letech. zdroj: archiv redakce
V regionu najdeme i jeden významný příspěvek z Integrova-
ného operačního programu. Na rekonstrukci známé funkcionalistické vily Tugendhat, která je dokonce na seznamu památek UNESCO, šlo z programu 166 milionů. V únoru se vila otevřela po dvou letech nákladných rekonstrukcí. „Výjimečné architektonické památky činí výjimečným i naše město. Jsem rád, že ta nejvýznamnější z nich se nyní opět představí v celé své kráse,“ komentoval znovuotevření jednoho ze symbolů města primátor Onderka. Čísla ohledně cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a na Vysočině hovoří jasně – po útlumu v minulých letech začíná počet návštěvníků zase pomalu růst. A přestože Vysočina narozdíl od Jihomoravského kraje stále patří podle statistik mezi nejméně navštěvované kraje (v loňském roce zaznamenal region něco přes 358 tisíc hostů), dotace do tohoto odvětví mají podle ředitele Úřadu RR Jihovýchod Artura Zatloukala svůj smysl. A to nejen kvůli počtu návštěvníků. „Pokud například podpoříme památku, turisté navštíví i místní restaurace, hotely, penziony nebo obchody, případně další zajímavá místa v okolí,“ uvedl Zatloukal a dodal, že nezanedbatelným přínosem je i vznik nových pracovních míst. Filip Appl
PREZENTACE
EN č. 5 / 2012
11
Vítěz Velké národní triumfoval v Pardubicích Prvnímu kvalifikačnímu dostihu na 122. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou – XX. ročníku Velké ceny města Pardubice – dominoval anglický jezdec Liam Treadwell. Vítěz legendárního liverpoolského dostihu vítězně dovedl do cíle kvalifikace osmiletého valacha Trezora.
Šestadvacetiletý Liam Treadwell přiletěl do České republiky teprve v pátek, ale od sobotního rána již zblízka poznával pardubickou dráhu. „Jsem trochu napnutý, ale už jsem se s Trezorem setkal a šeptal mu do ucha, že spolu budeme kamarádi,“ prozradil před startem dostihu Treadwell, který v Liverpoolu zvítězil v roce 2009
s devítiletým Mon Momem v neuvěřitelném kurzu 100:1. Trezor se držel v čele startovního pole po většinu dostihu na 5800 metrů, na čele se střídal především s Tomisem (ž. Bohuslav Mátl), kterého nakonec v těsném souboji v cílové rovině porazil Waldemoso s žokejem Dušanem Andrésem. Waldemoso byl jedním z největších favoritů tohoto dostihu, před rokem byl druhý za Baggiem a ve 121. Velké pardubické České pojišťovny vybojoval třetí místo za Sixteen a Tiumenem. Pětici nejúspěšnějších v 1. letošním kva-
republice vůbec. „Brečela jsem, když vbíhali do cíle,“ přiznala trenérka Trezora Hana Kabelková. „Liam přijel díky Laco Kubištovi, našemu kováři a bývalému trenérovi, a musím mu poděkovat za zprostředkování kontaktu s Liamem,“ dodala Kabelková. Nechce nyní nic plánovat, ale je možné, že Treadwell pojede Trezora i při 122. Velké pardubické s Českou pojišťovnou. lifikačním dostihu doplnila šestiletá ryzka Wyona s Michalem Kubíkem a Soros s žokejem Josefem Váňou ml. „Trezor je brilantní skokan, podal úžasný výkon,“ chválil svého koně Treadwell, který nijak neskrýval svou radost z vítězství v Pardubicích. Byla to Treadwellova premiéra nejen na východě Čech, ale v České
Kromě kvalifikačního dostihu bylo na programu dostihového dne dalších 8 dostihů. Protože byl tento dostihový mítink zaměřen na téma dopravy a stavitelství, byly dostihy podporovány společnostmi z tohoto oboru.
Liam Treadwell, vítěz legendárního liverpoolského dostihu s osmiletým valachem Trezorem
122. Velká pardubická s Českou pojišťovnou Česká pojišťovna, tradiční a dlouholetý partner Velké pardubické, bude i letos generálním sponzorem již 122. ročníku této nejtěžší kontinentální steeplechase. Navíc se rozhodla zásadně rozšířit spolupráci s pardubickým Dostihovým spolkem, aby pomohla posílit atraktivitu a prestiž slavného dostihu. Partnerství České pojišťovny a Dostihového spolku se tak nově posune také do manažerské roviny a ČP zároveň navýší svou finanční dotaci pro hlavní cenu závodu.
Česká pojišťovna je generálním partnerem pardubické steeplechase již devatenáct let a za tu dobu investovala do Velké pardubické více než 100 milionů korun. Poprvé své jméno s tradičním dostihem spojila v roce 1991 a od roku 1995 je toto partnerství již každoroční. Mnohaletá tradice, která za Českou pojišťovnou i Velkou pardubickou stojí,
je zárukou stabilního a dlouhodobého rozvoje a přispěla ke značnému zvýšení prestiže celého závodu. Ten dnes patří ke špičce dostihového sportu jak v České republice, tak v Evropě. Nedílnou součástí všech jednání, probíhajících posledních šest měsíců mezi Českou pojišťovnou, Dostihovým spolkem i vedením měs-
ta Pardubice, byly jak finanční, tak i organizační závazky všech zúčastněných stran. Na základě výsledků těchto jednání se Česká pojišťovna rozhodla navýšit svou finanční dotaci pro hlavní cenu dostihu a zároveň nabídla Dostihovému spolku své manažerské zkušenosti a knowhow pro úspěšnou organizaci a zajištění celého závodu. Finanční dotace, jejíž výši zatím nikdo v českém turfu nepřekonal, je nejenom zárukou účasti těch nejlepších koní a jezdců, ale hlavně příslibem mimořádného sportovního zážitku pro všechny účastníky letošního 122. ročníku. „Jsem přesvědčen, že rozšířené partnerství České pojišťovny a Dostihového spolku zajistí úspěš-
né pořádání letošního 122. ročníku a díky vyšší finanční dotaci i další růst prestiže celého závodu. Rád bych partnerům poděkoval za vstřícný přístup a těším se na budoucí spolupráci jak s Dostihovým spolkem, tak s vedením města Pardubice,“ říká Pavel Řehák, generální ředitel České pojišťovny. „Obliba Velké pardubické každoročně roste, a s tím i požadavky na hladkou organizaci celé akce, včetně nároků na její finanční zajištění. Zkušenosti a stabilita České pojišťovny a její mnohaleté partnerství s Velkou pardubickou jsou zárukou toho, že společně fanouškům dostihového sportu připravíme mimořádný sportovní a společenský zážitek. První kvalifikační dostih letošního
Podpis smlouvy (zleva předseda představenstva Dostihového spolku Vladimír Tlučhoř a člen představenstva České pojišťovny Milan Beneš) ročníku Velké pardubické se běží již 26. května,“ dodává Hana Jeníková, ředitelka Dostihového spolku. Slavný překážkový dostih, který již dlouhá léta zůstává v dostihovém
sportu mimořádným pojmem, se i letos poběží v duchu tradic, jež závod spojují i s jeho generálním partnerem – tedy s důrazem na rychlost, ale hlavně na fair play.
www.cistykraj.cz EKOKOM_HK_2011_A4_FINAL_VYSKA.indd 5
24.10.2011 15:59:03
IN_EKOKOM_PCE_2011_PAPIR_137x203.indd 1
10.10.2011 15:32:30
12
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 5 / 2012
KRÁTCE ● Čtyři nové nízkopodlažní vozy získala městská veřejná doprava v Olomouci. Větší komfort přinesou hlavně cestujícím se zdravotním a pohybovým postižením nebo například maminkám s kočárky. Dopravní podnik tak pokračuje k modernizaci vozového parku. Do konce příštího roku s pomocí 31 milionové dotace z ROP SM nakoupí šestnáct nových autobusů. ● Obce od pěti set do pěti tisíc obyvatel mají poslední příležitost čerpat dotace z ROP peníze z ROP Střední Morava na úpravu návsí a náměstí. „Obce mohou předkládat projekty na revitalizaci a komplexní řešení veřejných prostranství v centrálních částech obcí,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Ivan Matulík. Současně byly vyhlášeny výzvy v rámci integrovaných plánů rozvoje území. Celkem bude z ROP Střední Morava k dispozici 375 milionů korun. ● V obci Hutisko-Solanec mají nové sportovní hřiště. Najdeme ho u areálu základní a mateřské školy. Regionální operační program Střední Morava na rozlehlý multifunkční areál přispěl částkou 15,4 miliony korun. „Cílem projektu je poskytnout kvalitní a komplexní zázemí pro všestranné sportovní a odpočinkové využití a nabídnout dětem i občanům chybějící prostory pro volnočasové� aktivity,“ řekl starosta Vladimír Petružela.
Dotace na podporu cestovního ruchu? Výhradně záležitost ROPu Ani jeden z krajů, které spadají pod Region soudržnosti Střední Morava, rozhodně nepatří mezi nejnavštěvovanější. Naopak. Z hlediska návštěvnosti se drží na zadních příčkách pomyslného žebříčku. Zlínský kraj zaznamenal v loni 469 tisíc hostů. Olomoucký pak ještě o 70 tisíc méně. Pokud chtějí oba kraje držet krok se zbytkem republiky, musí průběžně živit a podporovat cestovní ruch na svém území. Pomoci jim v tom mohou i evropské fondy. S cílem zlepšit návštěvnost a podpořit celkově odvětví cestovního ruchu v regionu se investují nemalé finanční částky do oprav a obnov památek, zkvalitňování turistické infrastruktury nebo do propagace jednotlivých destinací i celých krajů. O důležitosti investic nepochybují ani vedení obou krajů. „Investice, které byly v cestovním ruchu realizovány, se odrážejí na šíři i kvalitě nabídky, což do regionu přivádí domácí i zahraniční hosty,“ konstatoval na Konferenci cestovního ruchu Východní Moravy náměstek zlínského hejtmana Jindřich Ondruš. Řada realizovaných projektů by ale nevznikla nebýt evropských peněz. Dotace na podporu cestovního ruchu v obou regionech poskytuje téměř výhradně (až na menší projekty podpořené například z Programu rozvoje venkova) ROP Střední Morava. „Celkově jsme na projekty v cestovním ruchu schválili 2,7 miliardy korun. Mezi 198 schválenými projekty jsou veřejné subjekty, neziskové organizace a podnikatelé,“ řekla tisková mluvčí ROP SM Renata Škrobálková. Postup vedení ROP Střední Morava v rozdělová-
ní peněz na cestovní ruch se mírně liší od jiných ROPů. Úřad Regionální rady stanovil šest území rozvoje, kam soustředí dotační podporu. Jednotlivé výzvy jsou tak zaměřené na Olomoucko, Jesenicko, Šumpersko v Olomouckém či Luhačovicko, Rožnovsko a Horní Vsacko ve Zlínském kraji.
ní výstavě Floria. Samozřejmě kromě firem pracují na podpoře cestovního ruchu i kraje. Nejčastěji to dělají skrze propagační aktivity. Olomoucký kraj například průběžně realizuje dotovanou marketingovou kampaň, která obsahuje vydávání brožur a tiskovin, roadshow, inzerci, online prezentaci a další aktivity. Velmi podobný projekt má i Centrála cestovního ruchu Východní Morava, které koordinuje činnost v tomto odvětví ve Zlínském kraji. PODPORA I V TOMTO ROCE Podpora šla i na systém značení památek. Valašské Meziříčí v loni do-
končilo budování systému značení turistických cílů formou informačních tabulí v obcích za 22 milionů korun. Olomoucký kraj zase vsadil na lepší informování o památkách na svém území tím, že na hlavní silnice umístil řadu tabulí, které řidiče navádějí k turisticky atraktivním cílům. Zda tato opatření skutečně přispívají k většímu počtu turistů v regionu, to je otázka. Nicméně že návštěvnost zahraničních hostů roste, doložil loňský rok. „Zhruba o třetinu i více vzrostly počty hostů z Itálie, Polska, Německa. Ruských hostů přijel dokonce více než dvojnásobek,“ uvedla ředitelka Centrály cestovní-
ho ruchu Východní Moravy Dana Daňová. Na analýzu širších dopadů realizovaných projektů si budeme muset počkat. „Pokud je zatraktivněna nějaká část území pro turisty, nějakou dobu trvá, než toto místo identifikují například cestovní kanceláře, či samotní turisté,“ řekla Renata Škrobálková. Brzy navíc dojde k vyhlášení dalších výzev. Na podporu cestovního ruchu ve zmíněných regionech bude připraveno půl miliardy. „V současnosti je vyhlášená výzva, do které mohou své projektové záměry zpracovávat podnikatelé mimo podporovaná území,“ dodala tisková mluvčí. Filip Appl
DOTACI ZÍSKAL AQUAPARK I VÝSTAVIŠTĚ V loňském roce proběhlo hned několik výzev v rámci třetí prioritní osy, která se na cestovní ruch zaměřuje. A podpořené projekty? Například přebudování koupaliště v Jeseníku na aquapark s celoročním využitím. Jeseník se svou žádostí uspěl až na podruhé. V závěru loňského roku se ale zástupci projektu mohli radovat. Nový aquapark by totiž podle odhadů mohl na Jesenicko přilákat až tisíce lidí. Podobný účel by mohlo mít i nové a konkurenceschopné výstaviště v Kroměříži. V tomto případě už je projekt dokončen. Výstaviště stálo 100 milionů korun, pojme až sto tisíc návštěvníků a poprvé se otevře při let-
V průběhu loňského roku postavili v Kroměříži nové výstaviště. Areál dotovaný z ROP SM pojme až sto tisíc lidí. zdroj: www.floria.vezky.cz
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE ● Salesiánské středisko Don Bosco v Ostravě oetveřelo nové víceúčelové s dopravním oválem a dětské hřiště. Venkovní hřiště zkvalitnilo zázemí střediska při práci s převážně romskými dětmi a mládeží. Jeho vznik umožnila evropská dotace 6,6 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Celkové náklady na výstavbu hřiště byly přibližně 10 milionů korun.
Turisty lákají desítky projektů „Zaměření podpory Regionálního operačního programu Moravskoslezsko nám umožňuje zlepšovat ubytovací kapacity pro turisty v podobě nových a moderně zařízených hotelů a penzionů. Další skupinu podpořených projektů tvoří nové turistické atraktivity, mezi nimiž je i nemálo kulturních a sakrálních památek,“ říká mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Michal Sobek. Dodal, že region má již desítky projektů, které do něj lákají turisty. Na konci května se například otevřela výstavní budova Slezského zemského mu-
zea v Opavě po kompletní rekonstrukci. „Obnovená kulturní památka s novou, dynamickou a interaktivní expozicí Slezsko je jedním z největších pro-
jektů v cestovním ruchu, který jsme podpořili. Má ambici být novou kulturní branou do regionu a přilákat přes padesát tisíc návštěvníků každý rok,“ uvedl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde projekty přijímají, hodnotí a proplácejí. Sventek připomněl, že na projekt bylo zapotřebí přibližně 96 milionů korun, evropské peníze obstarají 92,5 % z této částky.
● Českomoravská záruční a rozvojová banka a společnost Contera Urban Development Fund nabízejí od května evropské peníze formou dlouhodobých úvěrů. V každém ze dvou nových fondů rozvoje měst je k mání 170 milionů korun. Fondy lákají města a podnikatele na investice do cestovního ruchu, regenerace a následného využití brownfields nebo do zázemí pro sociální a zdravotnické služby. ● Moravskoslezský kraj získá evropskou dotaci na zviditelnění vybraných technických památek. Na propagaci, společenské a kulturní akce uplatní 12,4 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko s cílem přitáhnout pozornost a nalákat k návštěvě technických památek v kraji. Také Davidův mlýn u Kružberku se po obnově stal oblíbeným místem výletníků.
foto: RR Moravskoslezsko
Podle něj je možná ještě viditelnější přeměna Dolní oblasti Vítkovic v nové kulturní, turistické a vzdělávací centrum Ostravy i celého kraje. Zpřístupnění oblasti v podobě upravených ploch, vyhlídkových míst a návštěvnických tras za podpory 65 milionů korun z ROP Moravskoslezsko je podle Sventka jen malá část v naplnění velkolepých plánů. Uvedl například, že mezi sakrálními památkami je zajímavá třeba rekonstrukce areálu baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku, která je jedinou bazilikou a nejnavštěvovanějším poutním místem v kraji. S přispěním 21 milionů korun z ROP Moravskoslezsko bylo zrestaurováno 14 kapliček křížové cesty, takzvané Římská kaple a obnovy se dočkala i cestní síť a dřeviny. Prostor byl doplněn novými lavičkami, stojany na kola a osvětlením. Regionálná rada Moravskoslezsko uvádí, že od roku 2007 podpořila více než sedmdesát projektů zaměřených na cestovní ruch. Nyní postupně přijímá a schvalujeme projekty ze tří vybraných turistických lokalit, daných krajskou marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu. „Jde o okolí Ostravice a Jablunkova v Beskydech a území obcí u Karlovy Studánky v Jeseníkách. Pro každou z těchto tří lokalit máme k dispozici až 138 milionů korun, tedy dohromady 414 milionů,“ uvedl Sventek.
PRVNÍ BYLA NOVÁ ROZHLEDNA Obce, další veřejné organizace a podnikatelé průběžně předkládají a také uskutečňují své projekty, které by měly podpořit turistický potenciál těchto lokalit. Zaměření podpory na ubytovací zařízení a turistické atraktivity se ani v případě projektů z integrovaných plánů rozvoje území nemění. Jedním z prvních výstupů cílené podpory je obnovená rozhledna Pod Velkým polomem na Jablunkovsku. Přispěla k tomu dotace 3,8 milionů korun. Turisticky nejpřitažlivější jsou v Moravskoslezském kraji hory a města s památkami. Tam také směřuje nejvíce turistů a prostředků z evropských fondů. Jsou ale i výjimky, které potvrzují pravidlo. Davidův mlýn u Kružberku je sice mimo hlavní turistické lokality, ale velmi oblíbeným cílem výletníků. Nyní o to atraktivnější, že je zde nový penzion z bývalého mlýna, lanové centrum a možnost sportovního vyžití po celý rok. „Při hodnocení žádostí o dotaci pečlivě posuzujeme, jaké jsou přínosy jednotlivých projektů v porovnání s finančními a jinými náklady. U projektů v cestovním ruchu jde například o počet návštěvníků ubytovacích zařízení a atraktivit, nebo o délku jejich pobytu,“ přibližuje Sventek. Marek Turek
PUBLICISTIKA
EN č. 5 / 2012
13
Z Bruselu neposílají peníze. EK rozhoduje o operačních programech České operační programy připomínají lodě na rozbouřeném moři. Jsou zmítány nejrůznějšími kauzami, korupčními aférami a chybami, a když už se zdá, že se situace uklidňuje, jako blesk z čistého nebe přijde další problém. Nejtěžší situaci mají v současnosti některé regionální operační programy. A o problémech jednají nejen čeští politici, ale i největší jména Evropské unie. Trpělivost Bruselu totiž není nekonečná. Evropští úředníci i politici se u nás poslední dobou střídají až nepříjemně často. A ačkoliv nešetří úsměvy, situace v některých operačních programech úsměvná není. Když nás v březnu navštívili eurokomisaři Johannes Hahn a László Andor, dostala vláda do června čas na nápravu problémů. Těch bylo podle komisařů hned několik - od základního nastavení a nezávislosti auditního systému, po špatnou personální politiku. Čas téměř uplynul a s předsedou české vlády Petrem Nečasem jednal před týdnem
přímo šéf Evropské komise José Barroso. Ten sice ocenil, že Česko naplňuje plán nápravy řízení a kontroly čerpání, zároveň ale oznámil, že dokud komise čerpání nevyhodnotí jako bezproblémové, z Bruselu neodejdou žádné platby na české programy. Jasno by mělo být do konce července. A premiér Petr Nečas už varoval, že případné pozastavení dotací by znamenalo vážné ekonomické problémy. „Kdyby skutečně v tom nejhorším scénáři byly zastaveny všechny platby, tak by deficit veřejných financí v ČR
mohl skokově narůst až k šesti procentům HDP,“ řekl a dodal, že to by doslova destruovalo konsolidační strategii vlády. O jaké programy vlastně jde? Dá se říci, že stojí většina plateb. Česko o ně totiž raději nežádá a místo toho čeká, zda EK uzná přijatá opatření za dostatečná. Největší pochybnosti jsou ale jak známo u OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost. Na ten by mělo z Bruselu přijít až 53 miliard korun. Pokud EK uzná přijatá opatření za nedostatečná, bude muset určitou část z těchto peněz zaplatit Česká republika ze svého rozpočtu. ŘADA PROBLÉMŮ V REGIONECH Podobně vážné problémy jsou také v ROP Severozápad. Jeho vedení se potýká nejen s bývalým úředníkem Leo
Steinerem, který informoval policii o údajné korupci v nejvyšších místech úřadu i krajů, ale i s auditem ministerstva financí. Po diskusích mezi ministerstvem byla do Bruselu odeslána zpráva o chybách, které z auditu vyplynuly. „Velká část našich námitek byla akceptována. Ještě budeme jednat dál, 8. června bude auditní mise tady v Ústí a teprve pak budeme mít k dispozici opravdu konečné výsledky,“ uvedl ředitel Úřadu RR Severozápad Pavel Markvart. Nejpravděpodobnější výsledek této situace je pokuta, která by nakonec mohla postihnout žadatele. Ve velkých problémech je kvůli Davidu Rathovi i ROP Střední Čechy. Tomu byla nedávno ze strany ministerstva financí pozastavena certifikace a kvůli Rathově kauze policie dokonce prohledávala Úřad regionální rady. „Mi-
nisterstvo bude očekávat další informace od orgánů činných v trestním řízení, na základě kterých bude rozhodnuto o dalším postupu,“ sdělil náměstek ministra Jan Gregor. Ne všechny programy však mají problémy nebo čelí korupčním kauzám a chybám. Ministerstvo financí například pochválilo hospodaření ROP Jihovýchod. „Auditor tak popřel tvrzení svého vlastního ministra, že fungování regionálních operačních programů je problematické a ohrožuje čerpání prostředků z Evropské unie,“ konstatoval jihomoravský hejtman Michal Hašek. Odkázal tím i ke sporu ohledně podoby čerpání v příštím programovacím období. Filip Appl
Velké projekty na železnici: investují se desítky miliard Železnice jsou poslední dobou horkým tématem. A naštěstí je většina zpráv z prostředí vlakové dopravy pozitivní. Ať už jde o postupné pronikání konkurence na jednotlivé tratě, o modernizaci vozového parku nebo o modernizace a výstavby tratí, jako je tomu v tomto případě. Evropská unie má při investicích do železniční infrastruktury nezastupitelnou roli. Největší částky jsou rozdělovány v rámci OP Doprava. Koridor Beroun – Zbiroh. Právě to je nejnákladnější nedávno zmodernizovaný železniční úsek. Celkem 25 kilome-
trů nově upravené železnice stálo celkem 4,5 miliardy korun. Nejnákladnější byl nový tunel nad Hořovicemi a re-
konstrukce mostu přes Červený potok u Zdic. Díky investici zde nyní vlaky mohou jezdit rychleji a díky přeložkám a tunelu se i mírně zkrátila celá trasa. Úsek je součástí trati Praha – Plzeň, jejíž modernizace průběžně probíhá. Zkapacitnění všech úseků, které by mělo být hotové v roce 2015, přijde celkem na 30 miliard korun. Nejblíž k dokončení je další úsek ze Zbiroha do Rokycan. Nákla-
dy na jeho modernizaci se pohybují kolem 3,9 miliard korun. Dokončen by měl být v říjnu tohoto roku. A další práce budou probíhat v příštích letech. Příští rok skončí modernizace průjezdu Plzní a v roce 2015 pak má projekt zakončit otevření osmimiliardového úseku Rokycany – Plzeň, který se modernizací zkrátí z 20 na 14 kilometrů. Díky tomuto komplexnímu projektu by se po roce 2015 mělo vlakové spojení Praha – Plzeň zkrátit ze současných 104 na 70 minut. Úsekem z Prahy do Plzně ale investice zdaleka nekončí. SŽDC letos proinvestuje téměř 23 miliard korun. To je o čtyři miliardy víc než v loňském roce. Většinu peněz získá správce železnic z OP Doprava, kde je v tomto období na železniční projekty připraveno 64 miliard. ČASU MOC NENÍ, KONEC OBDOBÍ SE BLÍŽÍ Některé projekty už byly schváleny. Evropská komise například nedávno potvrdila čtyřmiliardovou dotaci na modernizaci tratě Votice – Benešov. Úsek bude mít nově dvě koleje, díky čemuž dojde ke zkrácení jízdních dob a zlepšení plynulosti dopravy. „Celková délka modernizovaného úseku je 18,4 ki-
Ilustrační foto.
lometru a dokončení jeho realizace je plánováno na konec roku 2013,“ uvedl tiskový mluvčí Ministerstva dopravy Martin Novák. A investiční projekty pokračují: Optimalizována bude trať mezi Táborem a Sudoměřicemi nebo mezi pražskými Holešovicemi a Bubenčí. Rekonstrukce čekají také železniční stanice v Olomouci nebo komplexní řešení dopravního uzlu v Břeclavi a v Ústí nad Orlicí. U všech projektů si musí SŽDC pospíšit. V říjnu 2015 bude účetní uzávěrka OP Doprava. Projekt, který chce dotaci z tohoto programu, musí být do té doby kompletně zrealizovaný. Průběžně probíhají i příhraniční projekty. Mezi ně patří i plánovaná obnova železnice z Aše do Selbu. Na realizaci spolupracuje Česká republika s Bavorskem. Projekt za deset milionů eur by měl být hotový v prosinci příštího roku. Do budoucna se kromě regionálních spojení bude zlepšovat i to dálkové. Zkvalitnit se má spojení mezi Prahou a Mnichovem a Prahou a Norimberkem. „Společným cílem je například zrychlení železničního spojení mezi Prahou a Mnichovem na přibližně 3 hodiny,“ dodal náměstek ministra dopravy Ivo Vykydal. Filip Appl
Máj, čas zmien Začiatkom apríla sa ujala strana Smer vlády nad krajinou s rozvráteným štátnym rozpočtom. Ako sa už na Slovensku stalo zvykom, vo volebnom roku odchádzajúci kabinet podpíše rôzne zmluvy spriateleným firmám či postaví nejaké to futbalové ihrisko na vidieku. A ani tento rok nebol výnimkou. Hospodárska kríza v spojení s volebným rokom zviazala ruky Robertovi Ficovi a jeho kolegom. Musia totiž nájsť spôsob, ako stlačiť deficit verejných financií pod únosnú mieru, a tak sa krajina vyhla sankciám EÚ. Na odvrátenie tejto hrozby je potrebné nájsť 1,5 miliardy eur. Od januára musia platiť banky odvod štátu na úrovni 0,4% z peňazí, ktoré do nich vložili firmy. Od októbra však budú takýto odvod platiť aj z peňazí odložených bežnými občanmi. Vláda si od toho sľubuje 125 miliónov za necelé dva roky. Taktiež by mali tento rok finančné domy odviesť 50 miliónov eur štátu do špeciálneho fondu určeného na prorastové opatrenia. Dočasné mimoriadne odvody by mali za-
platiť aj regulované podniky ako energetické firmy či operátori. Za dva roky by si vďaka nim prilepšili štátna kasa o 200 miliónov. Firmy, ktoré ročne zarobia pred zdanením 30 miliónov eur by mali očakávať aj vyššiu daň z príjmu. Terajší odvod občanov 9% do druhého piliera sa scvrkne na 4-6%. Ficov kabinet avizoval koniec rovnej dane. Nedávno sa špekulovalo o znovuzavedení daní z dedičstva a darovania. Aj napriek snahe vlády o konsolidáciu verejných financií, bežný občan
má právo sa nahlas pýtať, prečo to bude znova on, kto bude v konečnom dôsledku najviac postihnutý novými daňami a odvodmi. Aj keď väčšinu z nich nebude priamo platiť, je viac ako jasné, že banky a firmy si ušlé zisky budú kompenzovať vyššími cenami pre spotrebiteľov. POSLANECKÁ IMUNITA KONČÍ Dvadsať rokov trvalo, kým sa na Slovensku zblížili poslanci NR SR s občanmi krajiny. Poslancov ešte pred voľbami chránili dve imunity: priestupková a trestnoprávna. Tá prvá je už minulosťou, tej druhej sa vzdávali poslanci o niečo ťažšie. Parlamentné strany však našli konsenzus a dohodli sa na odňatí si tejto výhody. Stalo sa tak dva dni po Rathovom škandále v Česku. Polícia by po no-
vom mohla zadržať poslanca NR SR prichyteného pri páchaní trestnej činnosti. Doteraz im to schvaľoval parlament (a až na jeden prípad zadržanie poslanca vždy parlament zamietol). Avšak na vzatie poslanca do väzby bude stále potrebný súhlas národnej rady. Od 1. septembra, na 20. výročie prijatia slovenskej ústavy tak bude poslancov chrániť trestnoprávna imunita už len pri hlasovaní v pléne a za výroky v nej prednesené. FREŠO NOVÝM LÍDROM SDKÚ Zakladateľ politickej strany SDKÚ a dvojnásobný premiér Slovenska, Mikuláš Dzurinda, splnil svoj povolebný sľub, keď odstúpil z vedenia strany. Tej začali klesať preferencie po rozpade pravicovej vlády na jeseň 2011, ob-
zvlášť potom, ako vtedajšia premiérka Iveta Radičová odmietla kandidovať vo voľbách. Prepad akceleroval po medializovaní kauzy Gorila, v ktorej bola SDKÚ azda najviac namočená. Neskoré a neprimerané reakcie strany znamenali jej historicky najväčší prepad preferencií a hrozilo, že by sa v predčasných parlamentných voľbách v marci 2012 nedostala do parlamentu. So ziskom 6,1% sa to síce SDKÚ podarilo, no výsledok bol vnímaný ako prehra. Mikuláš Dzurinda tak oznámil svoj koniec vo funkcii šéfa strany. Kongres SDKÚ zvolil Pavla Freša, bratislavského župana, za nového predsedu strany. Jeho protikandidátka Lucia Žitňanská, bývala ministerka spravodlivosti, nezískala žiaden post vo vedení strany. Ivan Belko
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 5, vychází 1. 6. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
PUBLICISTIKA
EN č. 5 / 2012
Mirákl po holandsku: akord dvou dnů Každý ho v široširém světě už zná: Geert Wilders, osmačtyřicetiletý nizozemský politik, přezdívaný díky svému vlasovému, odbarvenému, porostu "blonďatý Mozart". Začínal jako liberální člen parlamentu za VVD (Lidová strana za svobodu a demokracii), ze které v září 2004 vystoupil. Založil vlastní politické hnutí s názvem Strana za svobodu (PVV), která se postavila proti islámu, cizincům, azylantům, proti rozvojové pomoci a EU. Natočil před lety film Fitna, ve kterém upozornil na nebezpečí islámu tak jak ho on sám vnímá: je to religie, která chce dobýt svět a když bude třeba, použije i násilí. Premiéru si film odbyl 27. března 2008. Wildersovy myšlenky v zemi zaujaly. V parlamentních volbách v roce 2010 získala jeho strana 15,5 procent hlasů, což bylo dobré pro 24 ze 150 míst ve sněmovně. PVV je v zemi po VVD a sociálnědemokratické Straně práce (PvdA) třetí největší stranou. Platí každý hlas a politickým stranám nestojí v cestě do parlamentu naprosto žádná překážka. Není divu, že pro výsledek většinového hlasování se jedná i několik měsíců. Vládu, složenou z VVD a CDA (Křesťanskodemokratický apel) Wildersova strana podporovala, i když jeho lidé na ministerská místa u Rutteho nedosáhli. Ví se ale, že Wilders měl "určitý" vliv na obsazování jejích křesel. „… je pravda, že můj názor o jménech do vlády jsem vyjádřil, ale že bych měl právo veta
to ne, to je moc silné slovo,“ nechal se slyšet v rozhlasovém vysílaní. No a protože Nizozemsko zasáhla silná finanční a hospodářská krize, padlo už v roce 2010 rozhodnutí, že ve čtyřletém vládním období, tedy do nových voleb, musí země ušetřit 18 miliard eur. Počátkem letošního roku bylo už jasné, že tato částka není zdaleka dostačující! Nizozemsko, bude-li chtít splnit do puntíku požadavky Evropské unie, musí ještě přihodit během let do roku 2016 dalších osmnáct miliard eur. DOHODA NEDOHODA Premiér Mark Rutte (VVD) zasedl ke kulatému stolu se šéfem CDA Maxime
Verhagenem (vice premiér) a Geertem Wildersem. Výsledkem sedmitýdenního debatování (!) byl balík opatření, který by měl v příštím roce ušetřit 16,6 miliard eur ve správních výdajích, včetně zvláštních daňových příjmů. Každý, kdo jednání sledoval, měl pocit, že hlavní aktéři jsou šťastni, že se dohodli. Ale opak byl pravdou! PVV si svůj souhlas nechala noc uležet a ráno, které je „moudřejší večera“ přišla s „ne“ k tvrdým opatřením. Nechtěla se podrobit diktátu z EU, a to už vůbec ne dnes, kdy hlavně starší občané (lidé od 65 let výše, tedy pod penzí) budou šetřícími manévry postiženi nejvíce. Jejich kupní síla klesne v roce více než o tři procenta. A v negaci nepovolila - vzala zpět svou podporu vládě a ta tím pádem ztratila většinu v senátu; Ruttemu nezbývalo nic jiného než nabídnout královně Beatrix demisi vlády. Co teď? Čas tlačí! V Nizozemsku se mohou volby uskutečnit nejdříve po třech měsících, což v našem případě připadá na období prázdnin a dovolených… schváleno bylo tedy září dvanáctého. Pro „ano“ spořivému balíku státního rozpočtu na rok 2013, které musí být vy-
sloveno před volbami, šibeniční termín! Vláda bez většiny moc nezmůže, ale postavit se požadavkům EU si země dovolit nemůže; vždyť Nizozemsko v rámci EU zastávalo tvrdý kurz: přání EU se musí plnit. SPOLEČNĚ S OPOZICÍ A stal se zázrak! Během dvou dnů (!) dosáhly VVD a CDA dohodu se třemi opozičními stranami: s liberální D66 (Demokraté 1966), se Stranou zelených a s přísně protestantskou Christen Unie. Vše se událo ne díky VVD a CDA, ale díky opozičním třem. Společnou vírou se usnesly na rozpočtu pro následující rok, ve kterém se ušetří více než 12 miliard eur a stejnou částkou se rozpočet i naplní. Občan bude opětně více platit za zdravotní ošetření, hypotékové úroky se už nebudou moci odečítat z daňového přiznání (všichni občané, ať už majetní či nemajetní, musejí ročně vyplňovat daňové formuláře), daně porostou, stejně tak jako věk odchodu na zasloužilý odpočinek, tedy do penze. Už nyní, jak ženy
tak muži, odcházejí v 65 letech a to se posune na 67. Zúčastnění byli sami ohromeni, jak rychle dosáhli všestranné dohody. Příjemně šokováni byli i samotní Nizozemci včetně špiček z Bruselu, kde se s tak zodpovědnou zemí ještě nesetkali! Nizozemci jsou zvyklí uzavírat kompromisy, o každém problému se jedná tak dlouho, dokud nejsou všichni za jedno, ten jejich tzv. „poldermodel“ je obdivován. Pravda, někdy se o problému jedná tak dlouho, až problém vyprchá… Zmíněný akord dvou dnů byl však i pro zemi unikátní. Je zřejmé, že pět stran, které se přičinily o mirákl, po volbách společně sestaví vládu - samozřejmě v případě většiny hlasů. Bohužel smůla nechodí po horách, ale po partajích, protože mezi zelenými se vyrojilo hodně nespokojenců s uzavřenými dohodami. Její členové a příznivci chtějí udělat za vším tlustou čáru a přiblížit se k PvdA a SP (socialistická strana). Jak všechno dopadne, si musíme počkat. Možná zvítězí Wildersova strana a začne se od se od nuly. Mirákl dvou dnů se rozplyne a lid bude čekat na další. Zuzana Goseling, Nizozemí
Poľnohospodárstvo + rybolov = nekonečná europomoc Snáď najlepším dôkazom toho, že zachovať niektoré odvetvia bez náležitých podpôr zostáva nemožné, je Španielsko. Za posledné dva mesiace prehovorilo o dvoch megadotáciách. V prvom prípade ide o úrodu zmarenú dlhodobým suchom a v tom druhom – o prežitie rybolovu. Eurokomisár Dacian Ciolos vyšiel Španielom v ústrety hneď v marci, keď prejavil záujem urýchliť poskytnutie pomoci v dôsledku enormného sucha. Po preskúmaní podmienok by k postupnému vyplácaniu náhrady škôd v celkovej sume 5 miliárd eur mohlo dôjsť už v októbri. Španielske poľnohospodárstvo je po Francúzsku druhým najväčším poberateľom európskej pomoci a v tomto trende teda bude s veľkou pravdepodobnosťou i pokračovať. Po pol roku sucha sú vodné nádrže na-
plnené ledva do polovice a hoci ministerstvo poľnohospodárstva situáciu nepokladá za dramatickú, uznáva, že spôsobené straty sú „znepokojujúce“. BAŠTA RYBOLOVU Minister Miguel Arias Cañete popri starostiach s agrikultúrou nezabúda ani na rybolov, pre ktorý chce v odčerpávaní europomoci udržať pôvodné tempo. V polovici mája oznámil, že pre sektor rybolovu krajina ašpiruje na dosiahnutie eurodotácií vo výš-
ke 1,8 miliardy eur, ktoré bude postupne odčerpávať v rozmedzí rokov 2014-2020. V pláne má tak obhájenie pomoci v doterajšom rozsahu, čiže 26,8 percenta z celkového objemu Európskeho fondu pre rybolov, ktorého prostriedky majú pomôcť rybárom preklenúť reformy zavedené na ochranu životného prostredia. Fond má ďalej financovať projekty určené na vytváranie nových pracovných miest a tiež tie, ktoré pomôžu zlepšiť kvalitu života v prímorských oblastiach. Ďalšími cieľmi je odstránenie byrokratických prieťahov, ktoré spomaľujú vyplácanie prostriedkov a v neposlednom rade celková ekologizácia rybolovu, aby čo najmenej zasahoval do prirodzeného morského ekosystému.
Na oplátku, španielska strana má v pláne pozrieť sa na záujemcov o čerpanie eurofondov prísnejšie ako doteraz. Minister avizoval zavedenie nových kritérií pri prerozdeľovaní prostriedkov, kto-
rých súčasťou bude pozitívna diskriminácia. Preferovať sa budú spoločnosti, ktoré lovia ryby na priamy konzum a firmy venujúce sa ďalšiemu spracovaniu by mali zostať druhoradé. Každopádne,
kontrola zo strany Bruselu zostane nevyhnutná. Európska komisia sa potrebuje uistiť, že poskytnuté dotácie budú využité tam, kde sú naozaj potrebné. Dana Miháliková, Valladolid
Česko bojuje proti kanadským vízům. Podpora v EU sílí Pro někoho jen velmi vzdálená nepříjemnost, pro jiného velký problém. Asi tak se může lišit pohled na problém vízové povinnosti s Kanadou. Jak se ale zdá, nyní už to není jenom marginální záležitost samotné České republiky. Kolem víz se odehrává diplomatický souboj, který se přenesl i na půdu Evropského parlamentu. Slepá chodba nebo možnost, jak se konečně zbavit nepříjemné a podle mnohých i nespravedlivé povinnosti? Evropská unie se údajně dlouhodobě snaží přesvědčit kanadské politiky, aby
změnili vízovou politiku, kterou zastávají vůči České republice, Bulharsku a Rumunsku. Zatím to byl tlak jemný natolik, že lze s trochou ironie říci, že si ho kanadští diplomaté možná ani
nevšimli. Situace se přitom nezměnila od roku 2009, kdy Kanada víza vůči naší zemi zavedla. Oficiálním důvodem byl tehdy velký počet zájemců o azyl. Kanada tak zareagovala na velkou imigrační vlnu nespokojených českých Romů. V současnosti se zdá, že by se vyjednávání mohlo pohnout z místa. Na popud České republiky by Evropský parlament totiž nemusel podpořit ekonomickou a obchod-
ní dohodu (CETA) Evropské unie s Kanadou, o kterou má zámořská země velký zájem. Český premiér Petr Nečas podobnou možnost naznačil už při jednání s kanadským protějškem Stephenem Harperem. „Za situace, kdy tady není změna vízového režimu, tak se sjednání této dohody ze strany ČR může setkávat s celou řadou problémů a potíží včetně potíží s ratifikací v parlamentu,“ uvedl Nečas.
A agendu se podařilo protlačit už i na celoevropskou úroveň. Jednat by o problému mělo dánské předsednictví, europarlament a Evropská komise. Ve hře je dokonce i návrh, na oplátku zavést systém odvetných víz. Ten by v principu umožňoval členskému státu, který byl postižen zavedením vízové povinnosti, iniciovat jednání o nápravě či protiopatřeních. Ačkoliv to na první pohled vypadá, že takový návrh nemůže
projít, stojí za ním už řada europoslanců. A co na to Kanada? Harper Nečasovi oznámil, že se bude situace řešit skrze reformu azylového systému. V ní chce země javorového listu zavést seznam států, ze kterých by se nepřijímali žadatelé o politický azyl. Jisté ale zatím není nic. Nikdo totiž pořádně neví, za jak dlouho bude Kanada toto opatření projednávat. Filip Appl
Zusammenfassung
Steigende Touristenzahlen in Tschechien, in Europa und weltweit. In diesem Jahr über eine Milliarde...a Langfristig ist Europa mit Hunderten Millionen Touristen aus aller Welt einer der meistbesuchten Kontinente überhaupt. Wenngleich sich gegenwärtig keine Trendwende abzeichnet, ist das Gegenteil der Fall. Schätzungen der Welttourismusorganisation (UNWTO) aus dem vergangenen Jahr zufolge könnte der Anteil Europas am weltweiten Tourismus in den kommenden Jahren um bis zu 10 Prozent zurückgehen. Dies käme einem Verlust in zweistelligen Milliarden EUR gleich. Die Europäische Union befasst sich mit der Fremdenverkehrsagenda einmal in Hinblick auf komplexe Instrumente, in denen sie Strategien zu formulieren sucht, als auch über ihre Förderpolitik. Für die Tschechische Republik ist vor allem die EU-Förderpolitik relevant. Im Rahmen der Kohäsionspolitik stehen in dieser Programmperiode 6 Mrd. EUR für den Fremdenverkehr bereit. Das Geld ist nicht nur für die Verbesserung der Dienstleistungen im Tourismus-Bereich gedacht, sondern auch zum Schutz und Ausbau von Naturschönheiten und selbstverständlich für Werbezwecke. Die Tschechischen Republik verfügt aktuell über kein nationales Programm, das sich ausschließlich und besonders dem Fremdenverkehr zuwenden würde. Trotzdem finden sich auch im Rahmen bestehender Programme Herausforderungen und Bereiche, die mit dem Fremdenverkehr zusammenhängen. Dem Fremdenverkehr und Denkmälern widmet sich vor allem das Integrierte operationelle Programm, über das auch die staatliche Agentur CzechTourism Mittel in Anspruch nimmt. Im vergangenen Jahr brachte die Organisation ein auf die Propagierung des Landes im Ausland gerichtetes Projekt und eines mit Ausrichtung auf den nationalen Fremdenverkehr zum Abschluss. Und wie sieht es mit anderen operationellen Programmen und ihrer Unterstützung für den Tourismus aus? Fördermittel für diesen Bereich fließen auch über das Programm zur Entwicklung des ländlichen Raums, das Geld aus dem Europäischen Landwirtschaftsfonds für die Entwicklung des ländlichen Raums zur Verfügung stellt. Gerade die Regionalen operationellen Programme sind die wichtigsten Vermittler europäischer Gelder zur Förderung des Fremdenverkehrs. Für die Instandsetzung von Denkmälern, die Verbesserung von Infrastruktur und Dienstleistungen oder für Radwege wurden im vergangenen Jahr weitere Hunderte Millionen Kronen verteilt. Zweifel am Nutzen der Fördermittel hat auch der Europäische Rechnungshof nicht, der im vergangenen Jahr die Zweckmäßigkeit von 206 zufälligen Projekten aus 26 operationellen Programmen in 9 Staaten unter die Lupe nahm. Die Ergebnisse sind laut Bericht erfreulich: „Alle Projekte hatten in der einen oder anderen Form positive Ergebnisse, die meisten waren in mehreren Kategorien erfolgreich“, steht im Abschlussbericht geschrieben. Filip Appl
Slowakei – Land mit touristischem Potenzial Die Slowakei, ein kleines großes Land. So der offizielle Slogan zur Propagierung der Slowakei als internationales Touristenziel. Wenngleich das Wortspiel antagonistisch klingt, ist es gar nicht so abwegig. Das kleine Land im Herzen Europas erfüllt 39 von 40 Klassifizierungsmerkmalen des Tourismus-Weltverbandes WTTC: Außer einem Meer ist alles vorhanden. Die Slowakei hat das Basislager bereits verlassen, aber ein langer Aufstieg zum Gipfel der weltweit gefragten touristischen Destinationen steht ihr noch bevor. Dabei sollen der Slowakei auch Eurofonds helfen. Diese werden über das Operationelle Programm Wettbewerbsfähigkeit und Wirtschaftswachstum unter der Schirmherrschaft des Wirtschaftsministeriums in Anspruch genommen. Die Slowakische Agentur für Fremdenverkehr (SACR) erfüllt in der Programmperiode 2007-2013 die Funktion eines Vermittlungsorgans, das die finanziellen Mittel auf zwei Maßnahmen verteilt. Eine ist die Förderung unternehmerischer Aktivitäten im Fremdenverkehr, wofür über 145 Mio. EUR bereitstehen. Bis zum 15. Mai 2012 haben verschiedene Subjekte mehr als 84,5 Mio. EUR für ihre Projekte erhalten, was einer Ausschöpfung von 58 % entspricht. Die zweite Maßnahme des operationellen Programms ist die Entwicklung von Informationsdienstleistungen des Fremdenverkehrs, die Präsentation von Regionen und der Slowakei als Ganzes. Für diese Aktivitäten können sich Subjekte aber nicht bewerben, weil ausschließlicher Empfänger die SACR ist. Von den zugesagten 27 Mio. EUR hat die Agentur bislang 41,5 % in Anspruch genommen. Die Slowakei hat ihren Besuchern auf jeden Fall so einiges zu bieten: eine abwechslungsreiche Natur, historische Stadt- und Ortszentren, Tausende Höhlen, renommierte Bäder und zu neuem Leben erwachte Skizentren auf hohem Niveau. Soweit eine kurze und keineswegs vollständige Zusammenfassung dessen, was im Herzen Europas anzutreffen ist. Das „Hineinpumpen“ von Investitionen in die Entwicklung des Tourismus könnte dem gesamten Land helfen. Sie würden die Einnahmen erhöhen, weil die Touristen vor Ort mehr Geld ausgeben. Hotels, Restaurants und touristischen Einrichtungen könnten neue Arbeitskräfte einstellen. Die erhaltenen Mittel ließen sich anschließend für die weitere Entwicklung der Region verwerten oder dorthin verlagern, wo es der Staat gerade nötig hat. Solange kompetente Stellen diese einfache Gleichung aber nicht begreifen wollen, bleibt die Slowakei ein für die Welt nur schwer erschließbares Paradies. Ivan Belko
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
EN č. 5 / 2012
The number of tourists is on the rise. Over a billion people will travel this year Europe has long been visited by more tourists than any other continent. Hundreds of millions of tourists from all over the world come to the old continent every year. However, although it may seem that this trend is not about to change, the opposite is true. Indeed, more and more tourists head for third-world countries rather than for developed nations. According to last year’s estimates of the UN World Tourism Organisation (UNWTO), Europe’s share of global tourism could decrease by up to ten per cent in the coming years. This would lead to a loss of tens of billions of Euros. Over 8 million people are currently employed in tourism in EU-27. The number of tourists is expected to again increase globally this year by an estimated four percentage points. This rate of growth will probably be a little lower in Europe and in America. Already in the autumn, the number of tourists is most likely to exceed the magic level of one billion globally. The number of tourists has also long been on the increase in the Czech Republic . Last year was record-breaking and it appears that the same will be true of this year. Indeed, 1.28 million foreign tourists came to the Czech Republic during the first quarter of this year alone. This corresponds to an annual increase of 14.4 per cent. The approach of the European Union towards tourism encompasses both comprehensive instruments, where it attempts to formulate various strategies, and provision of subsidies. The Czech Republic is
directly affected especially by the subsidy policies of the Community. In this programme period, six billion Euros have been allocated for tourism within the cohesion policy. The money is designated, not only for improving services in tourism, but also for the protection and development of natural values and, of course, for promotion. The Czech Republic currently has no nationwide programme that would be related only and exclusively to tourism. Nevertheless, even the existing programmes include tenders and areas related to tourism. Tourism and heritage protection are particularly part of the Integrated Operational Programme. Money from this programme is also drawn by the State tourism agency, CzechTourism. Last year, this organisation completed a project aimed at promoting the country abroad and a project concerned with domestic tourism.
And what about other operational programmes and their support for tourism? Subsidies to this sector are also provided by the Rural Development Programme, which distributes funds from the European Agricultural Fund for Rural Development. The results of the, for the time being, last call for tenders concerned with this area were announced in November 2010, and although the programme also provides support for minor projects worth up to six million crowns, a total of almost half a billion crowns were allocated. Indeed, ROPs are the most important vehicle for allocating European money for tourism. Hundreds of millions of crowns were also distributed for repairs to monuments, improvement of the infrastructure and services, and cycling paths. The benefits of subsidies in this area were also in no way questioned by the EU Court of Auditors, which checked the benefits of 206 random projects within 26 operational programmes in nine countries last year. According to its report, the results are satisfying: “All the projects yielded positive results in one form or another and a majority achieved success in several categories,” states the final report. Filip Appl
Slovakia – a country with potential for tourism Slovakia, a little big country. That is the official slogan promoting Slovakia in the world as a tourist destination. Although this play on words may seem contradictory, it has some rationale behind it. A small country in the heart of Europe meets 39 of 40 classification criteria of the World Travel and Tourism Council – it thus offers, among other things, mountains, historic monuments, active rest, spa baths and a number of other features. Slovakia has already left the base camp; however, it still faces a long ascent to the peak of globally popular tourist destinations.
In this journey, Slovakia should also be assisted by European funds. These are drawn through the Operational Programme “Competitiveness and Economic Growth” under the auspices of the Ministry of Economy. In the 2007-2013 programme period, the Slovak Tourist Board is acting in the role of a mediating body which allocates the funds to two measures. The first is Support for Business Activities in Tourism, which has been allocated over EUR 145 million. As of 15 May 2012, various entities had obtained more than EUR 84.5 million for their projects, corresponding to a 58% level of drawing the available funds. The second measure supported in the Operational Programme is the Development of Informa-
Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel
tion Services in Tourism, Presentation of Regions and Slovakia. “The basic goal of the project is to increase the quality and effectiveness of the marketing activities intended for promotion and presentation of Slovakia and its regions as a tourist destination both at home and abroad, which should contribute to creating a favourable picture of Slovakia as a tourist country,” asserts Zuzana Nemcová, communication and PR manager of the Slovak Tourist Board. However, not everyone may apply for support for these activities; the Slovak Tourist Board is the only beneficiary. Of the pledged EUR 27 million, the Board has drawn 41.5 % so far. Beyond any doubt, Slovakia has a lot to offer its visitors. Diverse nature, the historic centres of
its cities and towns, thousands of caves, popular spa baths and emerging top-notch ski resorts. This is a very brief and incomplete summary of the treasures of this country in the heart of Europe. It sounds almost like a fairy tale; nevertheless, the country still has untapped potential in this area . Former governments did not consider the promotion of tourism as a promising area for development of the country and of the individual regions. Investments in the development of tourism could help the entire country – they would increase the income from tourists, who would spend more money in the country; more hotels, restaurants and tourist facilities could employ more local people. The obtained finances could then be utilised for further development of the region or be transferred to a place where the State requires them most at the current time. However, until the decision-makers are willing to comprehend this simple equation, Slovakia can hardly become a paradise to be discovered by the world. Ivan Belko
Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura
právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Křižíkova 1/332, 186 00 Praha 8 | metro Florenc B C Tel +420 224 815 856 | E-mail
[email protected] | www.orangetree.cz
RÉSUMÉ
Le nombre de touristes est en hausse en République tchèque, en Europe ainsi que dans le monde. Ils seront plus d’un milliard cette année L’Europe est depuis longtemps le continent le plus visité de tous. Chaque année, des centaines de millions de touristes y affluent en provenance du monde entier. Et même s’il ne semble pas actuellement que cette tendance doive changer, le contraire est pourtant vrai. Il ressort des estimations faites l’an dernier par l’Organisation mondiale du tourisme (UNWTO-OMT) que la part de l’Europe dans le tourisme mondial pourrait baisser de jusqu’à 10 % ces prochaines années. Ce qui serait synonyme d’une perte de recettes de l’ordre de plusieurs dizaines de milliards d’euros. L’Union européenne s’intéresse à la question du tourisme tant par le biais d’outils complets dans lesquels elle s’efforce de formuler les stratégies adoptées, que par le biais d’une politique de subventions. La République tchèque est directement concernée par la politique de subventions Communauté. Dans le cadre de la politique de cohésion, 6 milliards d’euros sont alloués au tourisme pour la période de programmation actuelle. Les fonds servent non seulement à l’amélioration des services dans le secteur touristique, mais aussi à la protection et au développement des beaux sites naturels ainsi que, bien sûr, à la promotion. Il n’existe pas actuellement, en République tchèque, de programme national qui se consacrerait uniquement et spécifiquement au tourisme. Mais les programmes existants comportent des appels et des secteurs en lien avec le tourisme. Le principal programme s’intéressant au tourisme et aux monuments est le programme opérationnel intégré. Par son intermédiaire, l’agence publique CzechTourism perçoit elle aussi des fonds. L’année dernière, l’organisation a mené à bien un projet visant la promotion du pays à l’étranger, et un autre portant sur le tourisme national. Et quid des autres programmes opérationnels et de leur soutien au tourisme ? Les subventions allouées au secteur passent également par le Programme de développement rural, qui distribue les ressources du Fonds européen agricole pour le développement rural. Les POR sont précisément les intermédiaires les plus importants pour l’accès du tourisme au fonds européens. L’année dernière, des centaines de millions de couronnes supplémentaires ont été distribués pour la réparation de monuments, l’amélioration des infrastructures et des services ou encore en faveur des pistes cyclables. La Cour des comptes européenne, qui a fait contrôler l’année dernière la pertinence de 206 projets sélectionnés de manière aléatoire dans 26 programmes opérationnels concernant 9 États, n’a aucun doute sur le bienfait des subventions. D’après le rapport, les résultats sont satisfaisants : « Tous les projets ont eu des résultats positifs sous une forme ou une autre et la majorité d’entre eux ont enregistré des succès à plus d’un titre », indique le rapport final. Filip Appl
Slovaquie Slovensko : un pays potentiel pour le tourisme La Slovaquie, un petit grand pays. Tel est le slogan officiel de promotion dans le monde de la Slovaquie comme destination touristique. Même si ce jeu de mot sonne contradictoire, il veut bien dire quelque chose. Ce petit pays situé au cœur de l’Europe remplit 39 des 40 critères de classification du WTTC (Conseil mondial du voyage et du tourisme), c’est-à-dire qu’à l’exception de la mer, il offre tout le reste. La Slovaquie a déjà quitté le camp de base mais doit encore s’attaquer à une longue ascension avant d’atteindre le sommet des destinations touristiques mondialement recherchées. Pour cette expédition, la Slovaquie doit obtenir de l’aide des fonds européens. Ceux-ci sont reçus par le biais du Programme opérationnel Compétitivité et croissance économique placé sous la tutelle du ministère de l’Économie. Pour la période de programmation 20072013, l’Agence slovaque du tourisme (Slovenská agentúra pre cestovný ruch – SACR) joue le rôle d’organe intermédiaire répartissant les ressources entre deux mesures. La première de ces mesures est le Soutien des activités entrepreneuriales dans le secteur du tourisme, pour lequel plus de 145 millions d’euros sont réservés. Au 15 mai 2012, diverses entités avaient perçu plus de 84,5 millions d’euros pour leurs projets, soit un niveau d’utilisation des fonds d’environ 58 %. La seconde mesure du programme opérationnel est le Développement des services d'information dans le secteur du tourisme, de la présentation des régions et de la Slovaquie. Aucune entité ne peut cependant se réclamer de ces activités, le seul bénéficiaire des fonds étant précisément la SACR. Sur les 27 millions d’euros promis, l’agence n’en a pour l’instant utilisé que 41,5 %. La Slovaquie a incontestablement de quoi offrir à ses visiteurs. Une nature diversifiée, des centres historiques dans les villes et les villages, des milliers de grottes, des stations thermales recherchées ou encore des stations de ski de grande qualité en plein essor. Voilà qui résume brièvement et de manière non exhaustive ce qui se trouve au cœur de l’Europe. « L’insufflation » d’investissements dans le développement du tourisme pourrait aider le pays entier en accroissant les revenus perçus des touristes dépensant sur place plus d’argent, et les hôtels, restaurants ou installations touristiques plus nombreux pouvant employer davantage de travailleurs locaux. Les fonds perçus peuvent ensuite être utilisés pour le développement complémentaire d’une région ou être transférés vers un poste où l’État en a besoin à un certain moment. Mais tant que les autorités compétentes ne seront pas disposées à comprendre cette équation simple, la Slovaquie restera un paradis difficile à remarquer pour le reste du monde. Ivan Belko
16
120331_INZERCE_Priroda2012_KN.indd 1
INZERCE
EN č. 5 / 2012
17.4.12 15:18