„Budeme s Míšou žít dál tak, jak by si to Michal přál,“ říká první dáma Pardubického kraje Zdena Rabasová
Diskuze ke krajským rozpočtům Eduard Janota, náměstek ministra financí Pavel Šaradín, politolog
ROZHOVOR, STRANY 10 a 11 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Rozpočet se blíží 10 mld. Kč Jihočeský kraj strana 5
www.krajskenoviny.cz
TÉMA, STRANA 3 číslo 1 /leden 2008
ročník 7
Kraje se opět sešly v Brně
Počítají s ředitelstvím Liberecký kraj strana 9 Policie vidí na dálnici kraj Vysočina strana 12
Na západní frontě není klid Karlovarský kraj strana 6
115 milionů do domovů Královéhradecký kraj strana 13
Chybějí lidé na práci Plzeňský kraj strana 7
Dohodne se kraj s drahami? Jihomoravský kraj strana 14
Děčín podpoří železnici Ústecký kraj strana 8
KOMENTÁŘ Volba prezidenta je na spadnutí a občané jsou nuceni bezmocně přihlížet cvrkotu týmů vyjednavačů jednoho či druhého kandidáta na tento post nejvyšší. Naštěstí se nejedná o žádné trauma, protože ať bude zvolen kterýkoli ze dvou kandidujících ekonomů, nebude to žádná tragédie. Alespoň doufám. Václav Klaus už nás přesvědčil, že mu role prezidenta sluší. Co je bohužel pravda, že volba českého prezidenta je přehlídka kšeftování politických stran mezi sebou, horečné sčítání hlasů, přetahování nejrůznějších váhavců na tu či onu stranu. Nemuselo by tomu tak být, kdyby obě koaliční strany celkem logicky a přirozeně podpořili Václava Klause, který je kandidátem ODS, tedy jejich vládního partnera. Lidovci dosud nemají jasno a jistě za podporu Klause budou něco chtít. Zelení jasno mají, podpoří levicového kandidáta, Paroubkova koně. Možná pak na něj spolu vyskočí a pojedou močálem černým kolem bílých skal, zasmál by se Jan Werich. A komunisté, jako obvykle, z volby prezidenta profitují. Za jejich podporu musí nutně následovat vděk. Přímá volba prezidenta se přímo nabízí. To by ovšem musel rozhodnout někdo jiný než politici. Protože těm se samozřejmě nechce vzdát se této moci. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka
cena 15 Kč
Sezónu na brněnském výstavišti každoročně zahajuje dvojice mezinárodních veletrhů GO a REGIONTOUR, konaných tentokrát od 10. do 13. ledna, které jsou již tradičně považovány za jednu z největších středoevropských přehlídek průmyslu cestovního ruchu s důrazem na turistiku v regionech, doprovázenou rozsáhlým odborným programem. Svou prezentaci zde mají všechny kraje a turistické regiony České republiky nebo významné cestovní agentury a kanceláře. Letošní ročník nabídl téměř patnáct stovek vystavujících firem z více než třiceti zemí světa. foto: archiv
K TÉMATU
Kraje schválily rozpočty, proinvestují miliardy KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY – Kraje mají schválené rozpočty. Většina z nich naplánovala větší výdaje než příjmy, rozdíl pokryje z přebytků nebo půjček. Na co peníze půjdou? Největší balíky se tuzemská hejtmanství rozhodla poslat do silnic druhé a třetí třídy, nezanedbatelnými částkami podpoří také zdravotnictví. Občané se mohou těšit na modernizaci mezinárodních letišť, rekonstrukci mostů, lepší nemocnice nebo nové knihovny. Karlovarský kraj v letošním roce poprvé pracuje se schodkovým rozpočtem. Deficit ve výši jedné miliardy a tří set třiceti milionů korun pokrývá jak z vlastních zdrojů, tak prostřednictvím přijatých úvěrů. „Tato skutečnost souvisí s obdobím Unie 2007 – 2013, kdy náš kraj musí zajistit finanční prostředky na spolufunancování a předfinancová-
ní jednotlivých etap projektů tak, abychom prostředky, které EU nabízí, vyčerpali co nejfektivněji, včas a v maximálním objemu,“ uvedl KN hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. Karlovarský kraj je jedním z mnoha samospráv, které pro letošní rok zvolily větší výdaje než příjmy. Ty vyčíslil na necelé dvě miliardy korun, výdaje přesahují tři miliar-
dy. Podobně je tomu například ve Zlínském kraji, kde plán hospodaření počítá s výdaji ve výši 8,7 miliard, příjmy se však jen dotýkají osmimiliardové částky. „Rozdíl, který činí osm set osmnáct milionů korun budeme krýt ze smluvního úvěru kraje u Evropské investiční banky,“ sdělil KN hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.
Schodkový rozpočet hlásí také Pardubický kraj. „Pro rok 2008 počítáme s příjmy ve výši 3,3 miliardy a celkovými výdaji 3,7 miliardy,“ řekla KN mluvčí Pardubického kraje Kateřina Nohavová s tím, že rozdíl také v Pardubickém kraji pokryje smluvní úvěr od Evropské investiční banky. (pokračování na straně 3)
Ostrava bude letos více investovat MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ - Po roce šetření, splácení dluhů a financování už probíhajících staveb si může krajské město dovolit větší investice. Hospodařit bude s více než 7 miliardami korun, 1,7 miliardy půjde právě na investiční výstavbu. Je to dvakrát více peněz, než tomu bylo loni. Mezi největší akce bude patřit například stavba porubského domu s pečovatelskou službou za 103 miliony korun nebo plánované výkupy pozemků v mošnovské zóně, na které připadne 270 milionů. Další peníze půjdou na kanalizace, na opravy škol a komunikací. „Skoro 100 milionů spolkne stavba integrovaného záchranného centra v Martinově, s výraznou finanční injekcí může počítat ostravská zoo,“ uvedl Zdeněk Trejbal, náměstek primátora pro investice. Město má na běžné výdaje připrave-
no 5,5 miliardy korun, pro mimořádné případy si ponechá 200 milionů korun. Na řadu se dostane i loni pozastavená realizace výstavby komunitního centra a domova důchodců v Mariánských Horách a Hulvákách. Z původně nákladného
projektu (bezmála 700 milionů korun) vznikla levnější a reálnější varianta. V první etapě se začne se stavbou komunitního centra za cca 200 milionů korun. Zvýší se neúčelové dotace městským obvodům. Na navýšení městského rozpočtu se nejvýrazněji podílí příjmy ze zvýšené daně z přidané hodnoty (z 5 na 9%). V Ostravě to dělá téměř půl milardy korun. „Pomáhá nám i sílící koruna. Na vydaných obligacích jsme díky tomu vydělali 6 korun za každé půjčené euro. Kdyby to tak šlo i dál, nebudeme se zlobit,“ říká náměstek primátora Lukáš Ženatý. Daňové
příjmy města se oproti loňskému roku zvýší o celkem 380 milionů korun. „Loni jsme na splátky dluhů a úvěrů museli dát celkově 780 milionů korun. Letos je to pouhých 173 milionů, splácení některých závazků města skončilo,“ dodal Ženatý. Město počítá i s tím, že si kvůli profinancování staveb, na které může získat peníze z EU, bude muset vzít nějaký úvěr. „Ty peníze by samozřejmě byly na to, abychom dosáhli na ty evropské a těmi bychom je potom nahradili,“ vysvětlil primátor Ostravy Petr Kajnar. Pavel Plohák
Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje, předseda Asociace krajů ČR Vždy bude převládat pocit, že by financí mělo být více a povinností hejtmanů bude bojovat o jejich zajištění. Pro mne osobně je však důležitější, aby byla v rovnováze zodpovědnost krajů a finanční možnosti. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že je nutná zásadní změna, tak aby bylo jasné rozdělení odpovědností v systému správy státu, ve struktuře vláda, kraje, obce. INZERCE
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ POUZE 180,- Kč SNADNO A RYCHLE NA WWW.EV.CZ NEBO
www.krajskenoviny.cz
2
| KN | leden 2008
ČESKÁ REPUBLIKA
Letiště v Přerově zůstane, „tygři“ poletí do Náměště OLOMOUCKÝ KRAJ - Vláda rozhodla, že 23. základna vrtulníkového letectva v Přerově zůstane. Letiště ovšem musí být modernizováno. To je podmínka vlády - letiště bude splňovat standardy pro 21. století, jinak zachováno nezůstane. Představitelé Olomouckého kraje, Zlínského kraje a Přerova se s vládou dohodli, že základna bude sloužit také civilním letadlům. Vznikne zde tedy veřejné regionální letiště, doposud bylo pouze neveřejné se smíšeným provozem (lety z civilního sektoru musely být dopředu hlášeny a konzultovány). „Olomoucký a Zlínský kraj získají potřebné civilní letiště. Je pravděpodobné, že regiony, které je mít nebudou, narazí na problémy se svým hospodářským rozvojem,“ sdělil hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík (ODS). Renovaci letiště by měla z větší části financovat armáda. Odhaduje se částka okolo 3 miliard korun na úpravy. Navíc provoz letiště bude každý rok stát 1,5 miliardy. Olomoucký kraj přislíbil, že přispěje 20 miliony, Zlínský kraj a Přerov poskytnou dalších 17 milionů. Kraje hodlají získat peníze na základnu také z evropských fondů v rámci Regionálního operačního programu. Podle dánské poradenské společnosti ScanAvia má toto civilně-vojenské letiště šanci se uživit. Přerov je významným železničním uzlem. Body navíc znamená plánovaná dálnice. Problémem ovšem
může být velká konkurence regionálních letišť, na našem území se jich nachází 19, o dalším se uvažuje v Pardubicích. Osud základny byl dlouho velice nejistý. Vše začalo v roce 2003. Tehdejší vláda se na návrh ministerstva obrany rozhodla základnu zrušit. Plán zrušit základnu byl součástí Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil ČR. Zaměstnanci základny měli společně s technikou přejít na základnu v Náměšti nad Oslavou, která je podle Severoatlantické aliance strategickým prvkem systému obra-
ny vzdušného prostoru v rámci NATO. Přerovská základna měla být zrušena 31. 12. 2007. To se ale nestalo. Nová vláda na popud Olomouckého a Zlínského kraje rozhodnutí přezkoumala. Meziresortní komise navrhla zachování přerovské základny. Vláda tento návrh přijala. „Že bylo rozhodnutí o zrušení letiště chybné prohlásil pan premiér Topolánek a předchozí ministr obrany pan Šedivý. Z mého pohledu se - společně s letištěm v Čáslavi - jedná o nejlépe položené letiště v republice,“ uvedl mluvčí přerovské základny Milan Kouřil.
ilustrační foto Z Přerova do Náměště nakonec půjde asi čtvrtina z 1 300 zaměstnanců. Náměšť navíc z přerovské
základny získá všechny bojové vrtulníky. To znamená, že na Vysočinu přiletí také elitní 231. „tygří“
letka s bitevními vrtulníky Mi-24/ 35, která si v NATO vybudovala velice dobré jméno. Viktor Merta
učitelství pro první stupeň, které bylo v Plzni otevřeno v roce 2007 poprvé. Ke studiu se přihlásilo 495 uchazečů, především nekvalifikovaných učitelek ze základních škol. Fakulta mohla přijmout pouhých padesát z nich. Velký počet pedagogů, kterým chybí potřebná kvalifikace, může být dán i tím, že se před časem omezovaly stavy vychovate-
lek v družinách. Těmto pracovnicím bylo pak zpravidla nabídnuto ve škole místo učitelek s tím, že si patřičnou kvalifikaci časem doplní. V současné době nařizuje vysokoškolské pedagogické studium zákon a tito nekvalifikovaní pracovníci musí začít studovat nejpozději do roku 2009. Jana Bartošová
Nové bakalářské obory v Plzni PLZEŇSKÝ KRAJ - Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni se chystá otevřít v příštím roce dva nové bakalářské obory, které budou určeny pro učitele bez pedagogické kvalifikace. Fakulta tímto krokem reaguje na skutečnost, že Plzeňský a sousední Karlovarský kraj má údajně nejhorší kvalifikační strukturu učitelů v republice. Do prezenční i kombinované formy studia na oba obory budou přijaty asi čtyři desítky lidí. První, obor učitelství praktického vyučování a odborného výcviku, budou moci studovat všichni ti,
kteří vyučují na středních odborných školách a učilištích praktické předměty a mají pouze středoškol-
ské vzdělání. Druhým chystaným oborem je učitelství odborných předmětů. To budou moci studovat lidé, kteří sice mají vystudovanou vysokou školu, ale chybí jim pedagogické vzdělání. Hlavní náplní nového studia budou pedagogicko-psychologické disciplíny a předměty zaměřené na didaktiku.
Uchazeči o tyto obory nebudou na rozdíl od ostatních zájemců skládat SCIO testy, které letos poprvé fakulta zavedla u přijímacích zkoušek, ale o jejich přijetí či nepřijetí rozhodne fakulta podle vlastních kritérií. V dalších letech bude studenty přijímat na základě poptávky. A ta nemusí být malá. Ukazuje to zájem o kombinované studium
Kraje na řece Moravě jednaly o protipovodňové ochraně ZLÍNSKÝ KRAJ – Na mezikrajské pracovní konferenci s názvem „Ochrana před povodněmi v povodí řeky Moravy“ se ve Zlíně sešla politická reprezentace tří krajů, jimiž protéká největší moravská řeka se zástupci Povodí Moravy Brno, Lesů ČR a Zemědělské vodohospodářské správy. Hlavním tématem setkání byla příprava dlouhodobých plánů a projektů, jež by měly eliminovat případné záplavy na Moravě. „Uceleně a komplexně jsme projednali řadu otázek souvisejících s koncepcí protipovodňové ochrany v povodí toku Moravy. Považuji za pozitivní, že se nám za poslední tři roky podařilo vnést do této oblasti řád a koncepčnost. Připravili jsme dohodu o spolupráci s Povodím Moravy a také v krajském rozpočtu počítáme například s modernizací měřící techniky pro spolehlivější monitorování hladin řek,“ řekl hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Na konferenci byly představeny projekty, jejichž realizace významně zvýší bezpečnost v obydlených zónách kolem řeky Moravy. Jde například o vybudování retenčních vodních nádrží či suchých poldrů,
zkapacitnění koryt toků jejich technickou úpravou nebo ohrázováním. „Hovořili jsme mimo jiné o využití nově budovaných komunikací k protipovodňovým účelům, o zkapacitnění mostů a propustků nebo revitalizacích některých toků,“ nastínil Libor Lukáš. Technická opatření lze podle vodohospodářů vhodně doplnit například krajinotvornými zásahy v okolí řek, jež zvýší retenční schopnosti území, využitím komplexních pozemkových úprav či územních systémů ekologické stability. „Při případných záplavách by mohly pomoci akumulační prostory po těžbě štěrkopísků, odtěžená hlušina může být využita jako materiál pro budování
protipovodňových hrází. Soustředíme se na vysazování původních druhů dřevin na březích toků, naším cílem je také obnova funkčnosti odvodňovacích kanálů v lužních lesích,“ doplnil hejtman Zlínského kraje. Účastníci konference definovali základní priority protipovodňových opatření na řece Moravě, jež by měla být realizována v nejbližších letech. Mezi nimi je například zajištění ochrany velkých měst ve všech krajích, jimiž řeka protéká – Olomouce, Litovle, Uherského Hradiště a Starého Města. Komplex protipovodňových děl by měl být vybudován i na soutoku dolní Bečvy s Moravou. Drahomír Kvasnička
ilustrační foto
NPÚ: Zveřejnění „manuálu“ bylo nešťastné JIHOMORAVSKÝ KRAJ – Brněnští pracovníci Národního památkového ústavu nabídli lidem, kteří bydlí v památkově chráněných oblastech města, ve spolupráci s magistrátem Brna informace o tom, co vše je potřeba, pokud chtějí opravovat své domy. Dokument byl vypracován na žádost magistrátu, aby se dala jasná pravidla a nestávalo se, že magistrát něco povolí a památkový ústav ne. Dokument byl potom vystaven na stránkách města Brna. Celá akce však nebyla konzultována s Ústředním pracovištěm Národního památkového ústavu v Praze. Generální ředitel Pavel Jerie tedy zaslal do Brna protestní dopis a žádal vysvětlení. Pro tisk bylo vydáno následující prohlášení: „Veřejnost byla v denním tisku informována o podepsání dohody mezi brněnským územním odborným pracovištěm NPÚ a odborem památkové péče tamního magistrátu s cílem sjednotit rozhodování o stavebních úpravách v městské památkové rezervaci. Ústřední pracoviště NPÚ však nebylo o takové dohodě informováno a proti navrhovanému postupu pro-
testuje. Dotčený soubor metodických zásad byl předán odbornému náměstkovi ústředního pracoviště až po představení dokumentu médiím. Obsahuje skutečně natolik benevolentní postupy, které jsou v rozporu s dosud vydanými metodickými materiály NPÚ, že působí jako dobrovolný ústup z dosud uplatňovaných principů ochrany urbanistického a architektonického dědictví. Předkládané znění „zásad“ je v rozporu s
některými platnými zákonnými ustanoveními i mezinárodními dokumenty, jimiž je Česká republika vázána. Řediteli ÚOP (Územního odborného pracoviště) byl proto zaslán protestní dopis s žádostí o vysvětlení, stažení dokumentu, jeho přepracování a podrobné projednání.“ Vypadalo to na bouřlivou diskusi na sklonku roku, přesto se v médiích jiná prohlášení již neobjevila. Proto
jsme se zeptali Zdeňka Musila, tiskového mluvčího NPÚ, jak na protestní dopis reagovali v Brně. Odpověděl: „Rozhodně nejde o nějaký dramatický rozpor. Do dnešního dne ÚOP požadované vysvětlení neposkytlo, ale jistě k tomu dojde. Z obecného pohledu je iniciativa pouze pro jedno chráněné území nekoncepční, protože zdánlivě zjednodušuje správní řízení podle zákona platného pro celou republiku, ale zároveň často stejně připouští různý výklad daných principů. Právě proto, aby aplikací zásad nedošlo k možným pochybením při posuzování stavebních akcí v MPR v Brně anebo nevznikl precedent pro požadavek podobné benevolence i v dalších sídlech a regionech, muselo Ú.P. vyjádřit nesou-
hlas s tímto materiálem. O nesouhlasu Ú.P. (Ústřední pracoviště) proto informovalo i pana primátora, Romana Onderku a vedoucího odboru památkové péče ing.arch. Zedníčka. Důvodem nesouhlasu není v žádném případě nějaká ješitnost ústředního pracoviště, procesní pravidla lze samozřejmě řešit interní cestou. Národní památkový ústav je jedním právním subjektem, který musí pro přípravu odborných vyjádření pro orgány státní správy používat jednotná metodická východiska. Jako celek i v rámci své regionální působnosti chce NPÚ samozřejmě směřovat k zefektivnění činnosti i k dobré spolupráci s výkonnými složkami oboru. Jádrem takových postupů však nemohou být velmi obecné formulace,
které pro širší veřejnost otevírají cestu k několikerému výkladu. Zveřejnění ještě nedopracovaného materiálu, který neprošel ani vnitřní oponenturou, bylo nešťastné i proto, že právě v této době je v parlamentě projednávána novela památkového zákona, uplatňující pro památková území zcela odlišné principy zjednodušené památkové regulace. Zároveň na půdě ministerstva kultury vrcholí příprava principů památkového zákona zcela nového a nelze předjímat, jakým směrem se péče o architektonické a urbanistické dědictví v dohledné době vyvine. Nastavení jiných pravidel jen pro jedno město a právě v této době může být i z tohoto hlediska pro širší veřejnost zavádějící.“ Žaneta Neužilová
ČESKÁ REPUBLIKA
KN | leden 2008 |
3
Kraje schválily rozpočty, proinvestují miliardy (pokračování ze strany 1) Naopak volnější ruce má Plzeňský kraj. Hospodaří s přebytkem, který slibuje použít pro posílání investic i ve prospěch obcí na svém území. Dosud nemá žádný úvěr ani dluhy a právě díky stabilním rozpočtům získává vysokou ratingovou známku Aa1.cz od společnosti Moody´s. Z miliardových rozpočtů však krajům zůstane na vlastní akce jen část. „Naše výdaje a příjmy jsou sedm a půl miliardy. Přestože se to může na první pohled zdát jako poměrně veliká suma, je důležité si uvědomit, že zhruba polovinu částky tvoří peníze na výdaje ve školství. A ty dostaneme od státu jako účelovou dotaci a jen je plynule přeneseme školám,“ vysvětlovala KN mluvčí kraje Vysočina Jitka Svatošová.
NEMOCNICE, SILNICE, MOSTY Kam peníze půjdou? V Pardubickém kraji největší suma podpoří zdravotnictví – například do ústeckoorlické nebo pardubické krajské nemocnice. Velkou sumu směřuje do podobných zařízení také Středočeský kraj. V polovině roku zahájí významnou modernizaci svých oblastních nemocnic v Příbrami a na Kladně. „V obou případech jde o stavbu nových pavilonů pro operační sály a urgentní medicínu. Obě investice představují v úhrnu přibližně dvě miliardy korun,“ uvedl KN mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka. Do zdravotnictví investují i další kraje, ty však většími částkami zamířily hlavně na dopravní infrastrukturu.
Dlouhý seznam investic do dopravy, ze kterého chce v letošním roce odškrtávat, schválil Plzeňský kraj. Slibuje přeložku silnice III. třídy Oselce – Chanovice za sto čtyřicet milionů, most v Hostouni na Domažlicku za šestnáct milionů nebo most v Chudeníně na Klatovsku za patnáct milionů korun. „Investice činí pětadvacet procent z celkových výdajů. Největší díl připadá právě dopravě, kde přímo z vlastních zdrojů mimo příspěvky na údržbu komunikací investujeme jen do rekonstrukcí silnic tři sta šedesát milionů korun,“ informoval KN Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje. Jako cíl číslo jedna chápe dopravu i Moravskoslezský kraj. Investice, Ve většině krajů půjdou hlavní investice do dopravy.
Přehled příjmů a výdajů krajů v roce 2008 KRAJ
PŘÍJMY 2008
VÝDAJE 2008
NEJVĚTŠÍ INVESTICE
Jihočeský
9,7 miliardy
9,6 miliardy
doprava
Plzeňský *
3,4 miliardy
3,4 miliardy
doprava
Karlovarský *
1,9 miliardy
3,3 miliardy
doprava
Ústecký
10,9 miliardy
11,4 miliardy
doprava
Liberecký *
2,4 miliardy
2,4 miliardy
doprava
Královéhradecký *
3,1 miliardy
3,3 miliardy
doprava
Pardubický *
3, 3 miliardy
3,7 miliardy
zdravotnictví
Středočeský
17,6 miliardy
17,6 miliardy
zdravotnictví
Vysočina
7,5 miliardy
7,5 miliardy
doprava
Jihomoravský *
5,2 miliardy
5,6 miliardy
doprava
Zlínský
7,8 miliardy
8,7 miliardy
zdravotnictví
Olomoucký *
4,0 miliardy
4,0 miliardy
doprava
Moravskoslezský *
6,4 miliardy
7,6 miliardy
doprava
* Do rozpočtu nejsou započítány dotace na takzvané přímé náklady na školství
kterou do ní naplánoval, je téměř miliardová. Další významnou akcí letošního roku by tam měla být stavba Moravskoslezské vědecké knihovny. „Cílem je zajistit vhodné uchování knihovního fondu a zpřístupnění publikací ve volném výběru. Celkové náklady dosahují téměř 1,6 miliardy korun. Hotovo by mohlo být v roce 2010. Jen v letošním roce projekt spolyká čtvrt miliardy,“ popsal KN hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský. Doplnil, že významnou akcí roku 2008 bude také druhá část stavby Archeoparku Chotěbuz včetně školí-
cího a vzdělávacího střediska za účelem prezentace výsledků vědeckých a historických výzkumů. „Celkové náklady budou padesát tři miliony. Také tuto stavbu chceme dokončit do roku 2010. V tuto chvíli je zpracovaná dokumentace k územnímu rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení,“ dodal Tošenovský. NEJISTOTA POLITOLOGA ŠARADÍNA
ilustrační foto: archiv politici si pochvalovali minimální problémy mezi koalicí a opozicí, politologové už tak optimističtí nejsou. Podle politologa Pavla Šaradína je na pováženou, že opozice rozpočty buď podporuje, nebo se zdržuje hlasování. „Aniž bychom byli podezřívaví, krajské finance by si zasloužily být pod větším drobnohledem. Zejména tehdy, když je opozice tak podezřele loajální,“ uvedl KN Pavel Šaradín.
Přestože rozpočty pro letošní rok procházely bez větších komplikací a
Jan Štifter
vovat priority v oblasti finanční politiky. Domnívám se však, že objem daňových příjmů, se kterým kraje mohou samostatně nakládat, není ještě optimální. Každá změna v této oblasti však představuje řešení obtížného politického problému. Mnohé kraje se v současné době snaží realizovat řadu finančně náročných projektů, např. v oblasti infrastruktury. Kraje pro tyto účely začaly využívat cizí návratné zdroje z tuzemských i zahraničních institucí. Proto z hlediska budoucího vývoje hospodaření krajů lze očekávat, že v příštích letech budou kraje jako celek realizovat spíše záporný výsledek hospodaření. V roce 2007 očekáváme, a to zejména v důsledku příznivého vývoje inkasa daní, že rozpočtový rok u krajů skončí přebytkem ve výši cca 0,8 mld. Kč. Z hlediska roku 2008 se odhaduje, zejména v souvislosti s využíváním cizích návratných zdrojů, deficit rozpočtů krajů ve výši 1,5 mld. Kč. Sestavování rozpočtů samospráv (tj. obcí, krajů, DSO a regionálních
rad ) spadá výhradně do jejich samostatné působnosti, a proto stát nemůže svými orgány do tohoto procesu nijak zasahovat. Z hlediska roku 2008 předpokládáme, že hospodaření územních samosprávných celků skončí celkově deficitem ve výši cca 4 mld. Kč. Očekáváme, že kromě rozpočtů regionálních rad, budou v roce 2008 obce, kraje i dobrovolné svazky obcí realizovat záporný výsledek hospodaření. Nejvyšší deficit očekáváme u obcí, a to v částce 2,1 mld. Kč. U krajů pak předpokládáme, že realizované výdaje převýší příjmy o 1,5 mld. Kč. V případě dobrovolných svazků obcí predikujeme schodek hospodaření ve výši 0,4 mld. Kč. Jedná se o konzervativní odhad opřený o předpoklad, že obce v průběhu roku 2008 konečně začnou čerpat prostředky z regionálních operačních programů a kraje budou pokračovat v realizaci finančně náročných projektů, což vytváří tlaky na používání cizích zdrojů.
JAK TO VIDÍ
Pavel Šaradín, politolog Krajská zastupitelstva v tomto funkčním období schvalovala svoje poslední rozpočty. Kraje jsou stále sebevědomější a každoročně hospodaří s miliardovými částkami. To je obrovský nárůst oproti roku 2001, kdy se přijímaly v krajích první skutečné finanční plány. Průvodním jevem rozpočtů na rok 2008 je to, že jsou schvalovány bez větších potíží, a to zásluhou existence většinových a programově spřízněných koalic, v nichž dominuje ODS. Opozice mnohdy rozpočty podporuje,
popřípadě se zdrží hlasování. V každém případě jsou opoziční protesty minimální. Na podzim letošního roku může být situace poněkud jiná, protože očekáváme oslabení pozic ODS a jisté posílení ČSSD. Přes tuto bezproblémovost při schvalování rozpočtů zůstává několik nezodpovězených otázek. Především ta, nakolik je hospodaření krajů efektivní. České a moravské kraje vstoupily sice v roce 2000 do své samosprávné fáze s odlišnými výchozími podmínkami, nicméně jejich hospodaření dnes srovnávat můžeme. Lze snadno zjistit, kolik úředníků pracuje v tom kterém kraji vzhledem k počtu obyvatel. Jaké dotace udělují krajské rady a zastupitelstva na kulturu, sport či životní prostředí, kolik peněz krajští politici opatřili z evropských dotací atd. Jaké částky jdou v jednotlivých krajích na investice, na rozvoj jako takový. Je škoda, že
se tímto srovnáváním doposud nikdo nezabýval. Výsledek by totiž mohl poskytnout účinný nástroj hodnocení činnosti jednotlivých krajských samospráv. V novinách se píše o státním rozpočtu, o dluhu, který poslanci každoročně schvalují. O rozpočtech krajských najdeme jeden dva články, v některých regionech i komentář zasvěceného novináře. Poté nastane roční klid, radní naplňují záměry zastupitelstva. Největší částky přirozeně pohltí rozpočtové organizace kraje, ale nezanedbatelné jsou i další výdaje, zejména dotace. Aniž bychom byli podezřívaví, krajské finance by si zasloužily být pod drobnohledem. Zejména tehdy, když je opozice podezřele loajální.
Eduard Janota, náměstek ministra financí Kraje se od roku 2000 staly nedílnou součástí veřejných rozpočtů. Z počátku se musely potýkat s řešením problémů souvisejících se zahájením jejich vlastní činnosti, např. s převodem organizací a souvisejícího majetku. Do konce roku 2001 byly kraje pouze příjemci dotací ze státního rozpočtu a státních fondů, od roku 2002 byl krajům stanoven novelou zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní podíl na sdílených daních, který se od roku 2005 zvýšil. Se stanovením daňových příjmů kraje získaly možnost samostatně stano-
NKÚ otevřel územní odbor v Plzni Nový rok zahájil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) otevřením pracoviště územního odboru IX Plzeň. Pracoviště v Sokolově se přesouvá na ulici Poděbradova 2842/1 do Plzně, což je v souladu s koncepcí úřadu pro pokrytí území republiky kontrolní působností, která je vymezena zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. „Kontrolní působnost pracoviště v Plzni nebude zaměřena pouze na území Plzeňského kraje, ale bude zasahovat do oblasti Karlovarského kraje, Příbramska a Berounska. Mimo pražského centra tak bude území naší republiky pokrývat devět regionálních praco-
višť,“ řekl prezident NKÚ František Dohnal. NKÚ přistoupil ke změně organizační struktury respektující doporučení obsažené ve zprávě organizace SIGMA z roku 2000, a to z důvodu zjednodušení řízení, zvýšení efektivnosti a kvality kontrolní čin-
nosti územních útvarů. Ve zprávě organizace SIGMA z roku 2000 je mj. uvedeno: „Při provádění jednotlivých kontrolních akcí má NKÚ složitou maticovou strukturu organizace. Kontroly připravuje a sleduje personál pražského ústředí, ale významnou část kontrolních prací na místě vykonávají i početné oblastní odbory. SIGMA je přesvědčena, že NKÚ by měl podstatně snížit počet oblastních odborů.“ „Z původních 19 územních útvarů vzniklo devět odborů o velikosti 12 až 22 zaměstnanců. Územní útvary se v
současné době člení na odbory se sídly v Liberci, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně, Jihlavě, Olomouci a Ostravě. Výběr sídel byl ovlivněn především geografickým členěním ČR tak, aby z jednotlivých sídel bylo obsáhnuto co největší území s dostupností do 1,30 hodiny jízdy autem,“ řekl prezident Dohnal. Organizační změna byla provedena k 1. 7. 2007 a byla připravena tak, aby neohrozila plán kontrolní činnosti na rok 2007. Současně byly s
dostatečným předstihem uvažované změny předjednány s dotčenými zaměstnanci úřadu. Výše finančních úspor vzniklých v souvislosti s touto reorganizací nebyla dosud vyčíslena, ale je zřejmá z redukce počtu územních odborů na polovinu. Konkrétně byly zrušeny útvary v Berouně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, Mostě, Sokolově, Strakonicích, Táboře, Pardubicích, Šumperku a ve Zlíně. Původní útvary v Táboře a Strakonicích byly přesunuty do Českých Bu-
dějovic, kde dojde k personálnímu posílení. Ke stejnému kroku došlo u útvaru v Třebíči, který byl přesunut do Jihlavy. Bylo nutné zabezpečit nová pracoviště neboť svým současným personálním obsazením by nebylo možné v původním sídle pro převedené zaměstnance zajistit vhodné pracovní zázemí. Přesunuty byly dále původní útvary ve Zlíně a Šumperku do Olomouce, útvar v Pardubicích do Hradce Králové a útvar v Mostě do Ústí nad Labem. (zr)
4
| KN | leden 2008
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Evropské političky se sešly v Praze Náměstkyně primátora hlavního města Prahy Markéta Reedová se v prosinci zúčastnila setkání deseti političek, zástupkyň samospráv ze sedmi velkých evropských měst. Dohodly se na založení iniciativy, jejímž cílem bude sdílení informací o problémech, se kterými se ženy – političky v místních samosprávách potýkají. V rezidenci primátora se dnes sešly političky a zástupkyně samospráv z evropských měst Amsterdamu, Bělehradu, Dublinu, Rigy, St.Petersburgu, Vídně a Varšavy. Iniciátorkou setkání byla náměstkyně primátora hlavního města Prahy Markéta Ree-
dová. Účelem setkání bylo založení iniciativy, jejímž prostřednictvím si budou evropské političky vyměňovat informace o problémech a tématech, se kterými se ve svých městech setkávají. Do konce března by měla vyjít celková zpráva o zastoupení
žen v evropské regionální politice a o jejich pohledu na evropská celospolečenská témata. „Zároveň bychom chtěli na základě tohoto setkání svolat velkou konferenci. Setkání v Praze byl v zásadě její nultý ročník. Přesto byl velmi úspěšný – je zřejmé, že je prospěšné pracovat na tom, aby byl hlas političek, které řeší každodenní problémy ve městech, slyšet,“ vysvětluje náměstkyně primátora hlavního města Prahy Markéta Reedová.
Výsledkem pražského jednání bylo sepsání memoranda, v němž se všechny zúčastněné přihlásily k výše zmíněným cílům. Mezi základní témata, na kterých by měly pracovat, jsou měnící se role evropské rodiny, proč je tak málo žen v politice, co se dá udělat pro to, aby jich tam bylo více, co přinášejí ženy do politiky, je ženský pohled na řešení problémů odlišný než mužský a jak může být tedy pro společnost přínosný ? „Chceme vytvořit pracovní síť žen – političek po celé Evropě, jejímž prostřed-
Memorandum : My, jakožto ženy v politice, věříme v sílu navazování kontaktů a vztahů, proto si přejeme se pravidelně scházet se svými kolegyněmi v Evropě, abychom probraly naše společné zkušenosti a problémy spojené s naší funkcí. Naším cílem je přilákat co největší množství političek z celé Evropy, bez ohledu na volební obvod, aby se začlenily do našeho fóra. V širším kontextu je naší nadějí oslovit a přilákat co největší počet žen do politiky, s cílem vytvoření rovného zastoupení žen a mužů na všech politických úrovních. Naše snaha a vliv musí zahrnout všechny aspekty politiky, včetně kritických, jako jsou finance, evropské záležitosti a politická témata, která zasahují do celé šíře společnosti. Abychom dosáhly rovných příležitostí, více žen musí být zastoupeno v rozhodovacích pozicích.
nictvím bychom si mohly vyměňovat své zkušenosti, pohledy na řadu důležitých témat, včetně typicky ženských, a zároveň chceme mít toto uskupení k
Studie se bude měnit
ANKETA
Dosavadní plány na obnovu a rozvoj areálu Výstaviště Praha v Holešovicích se budou zřejmě aktualizovat. Rada hlavního města Prahy totiž odsouhlasila, že stávající smlouva mezi Prahou a nájemcem areálu společností Incheba bude mít dodatek. Na jeho základě by měla Praha, Městská část Praha 7 a Incheba aktualizovat plány na rozvoj areálu, a to do konce června příštího roku. Smlouva na pronájem Výstaviště Praha v Holešovicích byla mezi hlavním městem a společností Incheba Praha, s.r.o., uzavřena v únoru roku 2001. Podle harmonogramu má Incheba proinvestovat jednu miliardu korun do konce roku 2015. „Incheba se v první etapě soustředila především na přípravu výstavby víceúčelového výstavního pavilonu na úkor ostatních staveb,“ upozornil radní hlavního města Prahy pro kul-
turu, památky a cestovní ruch Milan Richter. „Nyní je proto zapotřebí znovu posoudit všechny plány. Studie měla být původně aktualizována do konce letošního roku. V dodatku smlouvy počítáme s tím, že celý záměr obnovy a rozvoje bude aktualizován a předložen do konce června příštího roku,“ uvedl radní Richter. Pokud by Incheba nezískala souhlasná stanoviska Městské části Praha 7 a hlavního města Prahy s aktualizovanou studií, má pak
tomu, aby byl slyšet náš hlas,“ doplnila Markéta Reedová. Příští setkání žen v evropské politice se bude konat v Amsterdamu.
Je Praha dobrým hospodářem?
Na pražském Výstavišti se koná řada významných veletrhů. foto: Incheba Praha možnost zahájit jednání o ukončení nájemní smlouvy s Inchebou. „Jde samozřejmě o krajní řešení. Věříme, že se dohodneme
a rozvoj areálu Výstaviště se bude ubírat správným směrem,“ naznačil radní Richter. (zr)
Na Vaši otázku: „Je Praha dobrým hospodářem?“ nelze odpovědět zcela jednoznačně. Mohl bych jmenovat případy, kdy se vůči naší městské části magistrát zachoval s příkladnou kreativností a obdobně lze nalézt příklady, kdy nutno jednoznačně mluvit o nehospodárném přístupu. Osobně zastávám názor, že v Praze se začíná projevovat negativní vliv vlády jedné strany se všemi souvisejícími aspekty. Naše současná společnost, myslím, není na takovýto stav vyzrálá a především z pohledu minulosti to snad nelze považovat ani v budoucnu za dobré. Jsou nastolovány jisté vazby, které vytváří i situace, že fakticky nenacházíme možnost odvolání, i když je to jak se říká do nebe volající. Konkrétním takovým případem je např. naše současná kauza výstavby golfu na úkor Klánovického lesa, ohňostroje v létě v bezprostřední blízkosti lesa a i několik již měsíců rozkopaná a ponechaná komunikace navazující na školku, základní školu a výjezd hasičů. Přeji Vám hodně odvahy, aby se Vám podařilo nahlédnout pod slupku mnohdy krásných slov některých politiků, kteří z různých důvodů ne vždy jednají podle svého svědomí. Ladislav Hrabal (bez politické příslušnosti), starosta městské části Praha-Klánovice
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Navýšení dotace i kilometrů Vyhlášena druhá výzva Na Krajském úřadě Středočeského kraje se v závěru prosince uskutečnil slavnostní podpis Smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě na rok 2008 a Smlouvy o poskytování žákovského jízdného v drážní dopravě na rok 2008. Smlouvy za Středočeský kraj stvrdili svými podpisy hejtman Petr Bendl a za České dráhy náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu Jiří Kolář. Stanovení konečného rozsahu zajištění dopravní obslužnosti na území Středočeského kraje pro rok 2008 v drážní dopravě odsouhlasilo Zastupitelstvo Středočes-
Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy rozhodla na svém prosincovém jednání o vyhlášení v pořadí již druhé výzvy ROP k datu 20. prosince 2007. Zaměřena je na prioritní osu 1 Doprava, konkrétně 1.1 Regionální dopravní infrastruktura (místní komunikace) a 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy.
foto: KrÚ SČK kého kraje v rozsahu 13 440 000 vlkm. a úhradu prokazatelné ztráty ve výši 794 828 tis. Kč. V případě drážní dopravy dojde v roce
2008 k navýšení dotace oproti roku 2007 o 34 828 tis. Kč a rozšíření rozsahu o cca 100 tis. km. (zr)
Lepší koordinace plánů Vedení Mladé Boleslavi má za cíl zlepšit koordinaci při zpracovávání dvou zásadních dokumentů města, kterými jsou strategický plán a integrovaný plán rozvoje města. Chystá se proto společná schůzka rady města a komise pro řízení strategického a integrovaného plánu rozvoje města.
Podnětem ke koordinaci při tvorbě obou plánů, který vzešel od zástupců příslušné komise, se zabývala ve čtvrtek rada města. Primátor Raduan Nwelati dnes potvrdil, že se uskuteční společná schůzka rady a komise, při které se také bude prezentovat firma vybraná krajem, která bude zpracovávat intergovaný plán rozvoje města.
Strategický plán města, jehož tvorbou a průběžnou aktualizací se zabývá příslušná komise, stanovuje základní strategické cíle města. Integrovaný plán rozvoje města, který připravuje vedení města, je souhrnem konkrétních projektů, které mají strategie a vize města naplnit. (zr)
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Není. Vedení Středočeského kraje nerozděluje peníze získané od daňových poplatníků správně. Chyb, které kraj dělá, je celá řada. Například jen špatný hospodář prodává svůj majetek - nemocnice - hluboko pod cenou. Kraj navíc nespravedlivě přerozděluje peníze pouze pro některé vybrané obce a města, často bohužel na úkor ostatních. Za úplně nejhorší považuji skutečnost, že vedení kraje není schopné vytvořit všem obcím a městům dobré podmínky pro čerpání peněz z prostředků strukturálních fondů Evropské unie. Josef Řihák (ČSSD), starosta Příbrami
Současně je také vyhlášena prioritní osa 2. Cestovní ruch, a to oblasti 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu, 2.2. Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu a 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje. „Dnešním dnem se reálně otevírá možnost pro široké spektrum žadatelů získat na kvalitní projekty prostředky Evropské unie. Středočeský regionální operační program je podle představitelů Evropské komise jeden z nejlépe připravených. Věřím, že i díky tomu se podaří získat pro střední Čechy co nejvíce finančních prostředků z EU,“ komentoval vyhlášení výzvy hejtman Středočeského kraje a předseda Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Petr Bendl. V textu Výzvy nalezne žadatel informace o zaměření dané výzvy (prioritní osa, oblast podpory a její cíle, podporované aktivity), o příjemcích podpory, formy a výši podpory, výši alokovaných prostředků, minimální a maximální přípustné výši celkových způsobilých výdajů projektu, způsobilých výdajích, územním vymezení a době trvání projektu, kriteriích pro poskytnutí podpory, náležitostech žádosti o poskytnutí podpory a o termínu předkládání žádosti.
„Tyto informace jsou pak dále blíže specifikovány v Pokynech pro žadatele a příjemce,“ uvedl Mgr. Marek Kupsa, ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Pravidla jsou vydávána vždy
pro každou výzvu k předkládání Žádostí o poskytnutí dotace. „Obsahují jak povinnosti žadatele a příjemce během celého projektového cyklu ve vztahu k ROP SČ, tak i doporučení vycházející ze zkušeností z předchozího programového období 2004 – 2006,“ dodal Kupsa. Příjem žádostí do uvedených oblastí podpory bude ukončen 29. 2. 2008. (zr)
STŘEDOČESKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Středočeský kraj hospodaří dlouhodobě velmi dobře. Základem jsou dlouhodobě vyrovnané rozpočty. V letošním roce jsme se rozhodli pro úvěr ve výši 4 miliard korun, který nám umožní opravit větší množství komunikací, na které dosud finanční prostředky scházely, a zároveň využijeme tyto prostředky na spolufinancování projektů EU. Do rozpočtu na rok 2008 se bankovní úvěr promítá částkou 2 214 953 tis. Kč, z toho l 681 311 tis. Kč představují výdaje na opravy a výstavbu silnic, 433 642 tis. Kč činí výdaje na krajský podíl projektů financovaných Evropskou unií a 100 milionů Kč jsou výdaje na podporu kraje k projektům vodohospodářPetr Bendl, ské infrastruktury.
hejtman
JIHOČESKÝ KRAJ KRÁTCE
KN | leden 2008 |
5
Jižní Čechy mají první dálnici
Milion do památek Jedním milionem korun přispěla Nadace ČEZ v loňském roce Jihočeskému kraji na obnovu sakrální architektury v krajině. Příjemci této finanční podpory byli přitom vybíráni ze žadatelů o dotaci z grantu Jihočeského kraje „Obnova drobné sakrální architektury v krajině 2007“, kterým nebylo z důvodu značného převisu žádostí vyhověno. Konkrétní příjemci byli vybráni Nadací ČEZ, rada kraje schválila přidělení dotace ve výši 17 tisíc korun jedné fyzické osobě, zastupitelstvo kraje pak schválilo přidělení finančních prostředků ve výši 983 tisíc korun dalším 34 žadatelům, kterými byly obce a města. (zr)
Jídelna za 30 milionů Vůbec největší investiční akcí v oblasti školství v loňském roce bylo vybudování nové školní kuchyně a jídelny v objektu českobudějovické Základní školy Matice školské s kapacitou téměř pět set strávníků, za kterou město zaplatí přes třicet milionů korun. „V minulosti se děti stravovaly v nedaleké jídelně u Mánesovy ulice, což mělo hned několik stinných stránek. Jednak tam musely přecházet přes rušnou a frekventovanou komunikaci, což bývá vždy spojeno s určitými riziky a vlastní zázemí jídelny bylo na hranici hygienické únosnosti a její provoz byl povolen pouze do konce loňského roku,“ říká primátor Juraj Thoma a zdůrazňuje, že nové moderní stravovací zařízení je přímo ve školní budově a plně respektuje veškeré evropské normy. (zr)
Město hledá studenty Ministr vnitra Ivan Langer požádal město České Budějovice o spolupráci při vyhledání vhodných zájemců z řad národnostních menšin o studium Střední policejní školy MV v Holešově. Studium oboru Bezpečnostně právní činnost budou poprvé moci zahájit ve školním roce 2008/2009. Cílem projektu nazvaného Policie pro všechny je rozšířit počet příslušníků Policie ČR jiné národnosti než české. „Informaci o projektu jsme e-mailem předali ředitelům budějovických základních škol. Kromě toho s nimi toto téma probereme na nejbližší ze společných schůzek, které s nimi pravidelně pořádáme, tedy někdy na konci února,“ řekl náměstek primátora pro oblast školství Rudolf Vodička. (zr)
Knihovny se chtějí otevřít Zjednodušit procedury vyhledávání a zkvalitnit služby meziknihovního výpůjčního systému na území jižních Čech je cílem projektu, s kterým se Jihočeský kraj hodlá ucházet o dotaci z evropských fondů. Projekt „Portál jihočeských knihoven“, připravený za odborné spolupráce s Jihočeskou vědeckou knihovnou České Budějovice, počítá s vytvořením jednotného internetového přístupu na webové stránky a do katalogů veřejných knihoven nejen pro kmenové čtenáře, ale i širokou veřejnost. (zr)
Nový, téměř sedmikilometrový úsek dálnice má od minulého měsíce Jihočeský kraj. Premiér Mirek Topolánek a jihočeský hejtman Jan Zahradník slavnostně otevřeli 6,8 kilometru dlouhý úsek na Táborsku mezi obcemi Mezno a Chotoviny. Společně s již dokončeným dálničním obchvatem Tábora tak jižní Čechy mají prvních patnáct kilometrů dálnic. „Poprvé se také na tomto úseku smí jezdit 130 kilometrů v hodině,“ řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Na obchvatu Tábora, i když má parametry dálnice, se doposud vzhledem ke krátké vzdálenosti úseku smělo jezdit maximálně devadesátkou. Nová dálnice významně odlehčila dopravě v Sudoměřicích u Tábora, kudy prochází mezinárodní silnice první třídy E55. A právě to je jedna z věcí, kterou kvituje hejtman Jan Zahradník. „Dálnice zlepšuje životní podmínky obyvatel obcí, kterými prochází me-
zinárodní silnice první třídy,“ uvedl hejtman. Rovněž zdůraznil, že dálnice pomůže zrychlit dopravu, která se navíc stane bezpečnější. Náklady na sedmikilometrový úsek dálnice D3 se vyšplhaly na 2,9 miliardy korun. Původně se přitom odhadovaly na 2,3 miliardy. Podle premiéra Mirka Topolánka mohou za nárůst požadavky institucí, samospráv, politiků i ekologických aktivistů, kvůli kterým se stavby dálnic v České republice zdržují a prodražují. V ceně necelých tří miliard je kromě 6,8 kilometru dálnice také deset mostů, tři nadjezdy, tři protihlukové stěny a jedna mimoúrovňová křižovatka. Další na řadu má přijít asi třicetikilometrový úsek z Tábora do Bošilce na Českobudějovicku. Celá trasa budoucí dálnice D3 z Prahy až na hranice s Rakouskem má měřit přes 170 kilometrů a její náklady jsou odhadovány na 80 miliard korun. Jan Laštovička
ilustrační foto
Rozpočet kraje se blíží deseti miliardám Jedenáctý prosinec rozhodl o penězích, se kterými může v letošním roce nakládat Jihočeský kraj. V tento den schválilo zastupitelstvo Jihočeského kraje rozpočet na rok 2008. Stejně jako v roce loňském se výdaje blíží deseti miliardám korun. Příjmy ve výši 9 694 725 600 korun, výdaje 9 619 725 600 korun. Tak vypadá schválený rozpočet Jihočeského kraje na tento rok. Vyrovnaný je díky tomu, že k příjmové části rozpočtu je potřeba ještě zahrnout 100 milionů korun jako výsledek hospodaření minulých let a k výdajové části pak splátku úvěru od Evropské investiční banky ve výši 175 milionů korun. Z tohoto rozpočtu hodlá kraj v tomto roce ukrojit na investiční akce více než 1,4 miliardy korun. Více si nemůže dovolit do rozvoje investovat, a to především proto, že s více než polovinou celého rozpočtu nemůže naložit podle svých představ. Jde totiž o peníze od státu, které krajští úředníci pouze přepošlou do školství nebo na jiná místa.
„Poté nám zůstane částka 4,6 miliardy korun,“ vysvětlil hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. A z ní musí kraj kromě investic zabezpečit chod úřadu a jednotlivých odborů, dále muzeí, nemocnic, různých ústavů a dalších organizací, které kraj zřizuje. Nejvíce peněz určených na investice letos připadne na opravy komunikací. Kraj však tentokrát podpoří spíše méně významné silnice. „Zaměříme se zejména na silnice třetích tříd v okrajových částech kraje,“ upřesnil plány kraje vicehejtman Robin Schinko. Tyto silnice jsou totiž v mnohých odlehlejších lokalitách v katastrofálním stavu, na rozdíl od komunikací prvních tříd, které se Ředitelství silnic a dálnic podařilo opravit na sklonku
JIHOČESKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE
uplynulého roku. „Získali jsme od Ministerstva dopravy České republiky 494 miliony korun a za ně opravili 28 úseků silnic prvních tříd, celkem přes sto kilometrů komunikací, které opravit potřebovaly,“ připomněl ředitel jihočeské Správy Ředitelství silnic a dálnic Josef Pešl. Další stovky milionů korun plánuje kraj investovat do školství a zdravotnictví. Oproti loňskému roku se rozpočet kraje příliš nezměnil. Pro rok 2007 činily příjmy přes 9,1 milionu korun, výdaje více než 9,62 milionu a schodek pak zhruba 513 milionů korun. Zatímco rozpočet kraje v posledních letech zhruba stagnuje, krajské město České Budějovice na letošní rok schválilo historicky nejvyšší rozpočet, a sice ve výši 2,033 miliardy korun. „Součet výdajů poprvé přesahuje dvě miliardy korun,“ uvedl primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.
prostoru se konalo vlastně již „bez hranic“. Jak na setkání zaznělo, nenaplnily se obavy, které zejména na bavorské straně vstup ČR do Schengenu provázely. „Nedošlo ke zvýšení kriminality, nenastaly žádné problémy. Nemáme sice zpracovánu žádnou statistiku, ale vycházíme
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? V Jihočeský kraj mám důvěru. Věřím, a výsledky hospodaření mě přesvědčují o tom, že s finančními prostředky nakládádá ve prospěch a pro rozvoj celého regionu - tedy správně. Pro informaci uvádím plánované příjmy a výdaje pro rok 2008: příjmy: 9 694 725 600 Kč - výdaje: 9 619 725 600 Kč. Zdeněk Herout (ODS), starosta Milevska
Jan Zahradník, hejtman
Jan Laštovička
Obavy se nenaplnily Pravidelné novoroční „Setkání na hranici“ představitelů Jihočeského kraje a Dolního Bavorska se uskutečnilo na Kubově Huti. Setkání, které je již tradiční záležitostí, se letos uskutečnilo již po šestatřicáté a po prosincovém vstupu České republiky do schengenského
Přestože již druhé volební období osobně zodpovídám za resort ekonomiky a financí Jihočeského kraje, vždy se jednalo o koncenzuální rozhodnutí, jimž předcházela jednání i s koaličními partnery zastoupenými ve vedení našeho kraje. Pro rozpočet na příští rok dokonce hlasovalo i několik zastupitelů opozice, což dokládá jeho transparentnost a průhlednost a zároveň i to, že tento klíčový dokument nerozděluje Jihočechy podle stranické příslušnosti tak, jak se to , bohužel, děje v Parlamentu ČR. Kraj od počátku své existence hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, tedy uvážlivě a dle daných příjmových možností. Za jistou výjimku by sice bylo možné považovat rozpočet letošního roku, kdy jsme si naplánovali vyšší výdaje než příjmy, ale tento schodek byl krytý bankovním úvěrem a kladným hospodářským výsledkem z minulých let. Navíc výše a podmínky úvěru byly stanoveny tak, aby jeho splátky byly pro následující roky reálné, o čemž svědčí opětovně vyrovnaný krajský rozpočet roku 2008. Uvážlivost, která je ostatně jihočeské povaze vlastní, se promítá v krajském rozpočtu i tím, že zejména v investicích jasně stanovuje priority. Patří mezi ně zejména obnova infrastruktury, která přešla do majetku kraje, oprava a modernizace vybavení budov, které jsou ve správě krajem zřizovaných organizací a v neposlední řadě grantová politika podporující obce, podnikatelské subjekty i neziskové organizace při uskutečňování svých opodstatněných plánů v různých oblastech své působnosti.
z každodenní zkušenosti,“ uvedl policejní prezident Josef Heisl z Policejního prezidia Dolního Bavorska a Horní Falce v Regensburgu. Jihočeský hejtman Jan Zahradník při té příležitosti řekl, že skutečnost, že se hranice stala průchodnou, je věc nesmírně cenná. „Pro obě strany se tak otevřely nové perspektivy spolupráce, která na dobré úrovni trvá již několik let. Region tvořený Horními Rakousy, Dolním Bavorskem a Jihočeským krajem má veliký potenciál a jeho úloha v dalších letech zcela jistě vzroste. Doufám proto, že obavy, které provázely náš vstup do schengenského prostoru o bezpečnost hranice, nebudou naplněny. Nemám žádné zprávy o tom, že by tomu tak bylo,“ řekl Jan Zahradník. (jčk)
Událost pro Budějovice – Masné krámy otevřely! Pětileté čekání je u konce. Nejznámější českobudějovická restaurace, Masné krámy, znovu otevřela. Dveře se za posledním štamgastem zavřely po povodních v roce 2002. Od té doby v Masných krámech probíhala rekonstrukce, jejíž náklady se vyšplhaly na více než třicet milionů korun. Přes polovinu nákladů zaplatilo město České Budějovice, zbytek nový nájemce Pivovar Budvar. „Masné krámy se znovu stanou chloubou Budějovic,“ vyjádřil své přesvědčení náměstek primátora František Jelen. Obavy pivovaru, jestli se téměř dvě stě míst k sezení v Mas-
ných krámech zaplní, se ukázaly jako liché. V prvních dnech bylo v restauraci narváno k prasknutí. Bez rezervace, hlavně o pátečních večerech, hosté téměř neměli šanci si sednout. Že je znovuotevření Masných krámů významnou událostí pro město, potvrzuje i blahopřání, které přišlo až z Německa primátorovi Juraji Thomovi od bývalého ředitele opery divadla v durynském Meiningenu Günthera Hofmanna. „Přátelé lahodného budějovického piva gratulují a přejí vašim hostům vždy veselou návštěvu,“ vzkázal Hofmann. Jan Laštovička
6
KARLOVARSKÝ KRAJ
| KN | leden 2008
Na západní frontě není klid Krize v karlovarské nemocnici vrcholí Velmi rušná a neklidná je v posledních týdnech situace v Karlovarském kraji. Kromě napjatých vztahů mezi koalicí a opozicí na karlovarském magistrátě nyní dochází ke střetům i mezi vládnoucí koalicí ODS a ČSSD na krajském úřadě. Jedním z hlavních důvodů je dlouhodobě napjatá situace v karlovarské nemocnici. Problémy, týkající se krajské nemocnice, ventilují v médiích všechny zúčastněné strany již od roku 2006, kdy došlo ke sloučení nemocnic v Karlových Varech, Chebu a Sokolově do jedné akciové společnosti Karlovarské krajské nemocnice a.s. (KKN). Lékaři si dlouhodobě stěžovali především na práci firmy Česká zdravotní a.s., která získala manažerskou smlouvu na koncepční a odborné řízení KKN. Její dvouleté působení skončilo podle lékařů fiaskem, a to nejen finančním. Jeden z rozhořčených primářů například upozornil na fakt, že se manažeři pokusili pronajmout privátní firmě provozování dia-
lýzy! Vedení kraje se proto loni v létě rozhodlo, že České zdravotní už smlouvu neprodlouží. Další kolo války mezi lékaři a krajem rozpoutalo výběrové řízení na hlavní ředitelské posty v KKN. Po jmenování nového představenstva, v němž figurují osoby spojené s Českou zdravotní, došla trpělivost primářům jednotlivých oddělení a rozhodli se společně ke kolektivní rezignaci. Ze stanoviska primářů KKN vyplývá, že hlavním důvodem jejich nespokojenosti je hospodaření nemocnice v posledním období. To se loni propadlo do ztráty blížící se 50 milionům korun. Zatímco představitelé managemen-
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Na tuto otázku nemám jednoznačnou odpověď,krajské investice v našem městě a okolí byly až dosud zanedbatelné a proto nemohu posoudit jejich efektivitu,oproti investicím z rozpočtu města se jedná o malé částky.Když však porovnám hospodaření kraje například v nemocnicích a výsledky naší městské nemocnice tak kraj jako dobrý hospodář nevypadá,obávám se,že stejně by dopadl ve srovnání s jednotlivými městy i v dalších oblastech,na obranu kraje však musím říct,že je zcela určitě lepším hospodářem než stát. Zdeněk Král (ODS), starosta Mariánských Lázní
ilustrační foto: archiv tu KKN tvrdí, že důvodem ztráty je nárůst mezd, lékaři uvádějí jiné příčiny. Podle nich je jednou z příčin schodku nárůst provozních nákladů. Výrazně dráž než v jiných zařízeních jsou nakupovány léky a služby, např. právní, mediální, auditorské a podobně. Dokonce jsou přesvědčeni, že takové hospodaření není výsledkem náhody nebo neschopnosti, ale cíleného záměru vyvádět finanční prostředky z nemocnice ven. Velmi závažné je přitom konstatování primářů, že vedení akciové společnosti je nutí dodržovat nesmyslně nastavené limity spotřeby léků a zdravotnického materiálu, což může vést ke zhoršení péče o pacienty.Ve svém prohlášení se zároveň ptají, k čemu nemocnice slouží a zda není cílem manažérských společností se zdravotnictvím jen hrubě obchodovat a zprivatizovat ji. Proto mimo jiné
žádají provedení nezávislého hospodářského auditu. Hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel považuje chování lékařů za nezodpovědné: „Je mi velice líto, že na svou pozici rezignovali oba zástupci Nemocnice Karlovy Vary, a jejich jednání a komentáře považuji za rukavici arogantně hozenou jejich kolegům z nemocnic v Chebu a Sokolově. Je to o to nešťastnější, že právě tito jejich kolegové podpořili záměr rozvoje nemocnice v Karlových Varech, kde v příštích třech letech vznikne nové moderní pracoviště urgentní medicíny nákladem přes půl miliardy korun.“ Začátkem nového roku krize gradovala, vedle rezignace primářů podala výpověď také převážná část lékařů interního oddělení. Svůj nesouhlas se stavem v KKN se rozhodli vyjádřit i demonstrací před sídlem krajského úřadu. Hana Čechová
KARLOVARSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Karlovarský kraj si již několik let uvědomoval, že se blíží rozpočtové období 2007-2013. Koneckonců, měli jsme bohaté zkušenosti s přípravou a realizací projektů pro rozpočtové období 2004-2006, mnohé své projekty jsme realizovali prostřednictvím Společného regionálního operačního programu, jiné za podpory programu Interreg IIIA, případně dalších obdobných programů. Bylo tedy jasné, že kromě mimořádné šance získat značné prostředky z fondů Evropské unie bude období 2007-2013 také obrovskou výzvou - totiž opatřit vlastní finanční prostředky nezbytné pro kofinancování a přefinancování projektů, na které budeme žádat podporu z fondů Unie. V době po vstupu do Evropské unie se spustila obrovská euforie ohledně evropských fondů, začalo se hovořit o miliardách, které do České republiky přitečou, ale poměrně málo se hovořilo o tom, že podpora projektů je vyplácena zpětně a tvoří většinou maximálně 85% celkových nákladů. Málokdo také zmínil, že vytvořit a administrovat takové projekty vyžaduje mravenčí práci mnoha kvalifikovaných pracovníků. Zkráceně řečeno, že ani peníze evropských fondů nejsou tak docela zadarmo, ale že je potřeba počítat s prostředky na zaplacení odborníků pracujících na projektech, s prostředky na zafinancování těchto projektů do doby než bude podpora zpětně vyplacena a na vlastní nenávratnou finanční spoluúčast, která tvoří nejméně 15% objemu projektu. Karlovarský kraj proto zřídil zvláštní fondy, ve kterých po několik let shromažďoval volné finanční prostředky, a pro zajištění potřebného cash-f low využívá také úvěrů komerčních bank. Díky tomu můžeme říci, že na realizaci projektů v rozpočtovém období 20072013 jsme relativně dobře připraveni. Finančně, Josef Pavel, ale také - a to je nejméně hejtman stejně důležité - projektově a personálně.
INZERCE ČR
Regionservis je centrem služeb pro samosprávy a firmy Regionservis působí na trhu již od roku 2001 a od roku 2002 máme registrovanou ochrannou známku. Jsme prokazatelně největší společnost na trhu co do portfolia klientů z řad samospráv a rozsahu nabízených služeb. Našimi klienty je ročně více než 2500 starostů a místostarostů, z toho více než 500 starostů měst, což je cca 75% celkového počtu měst v ČR, několik stovek tajemníků měst a dalších vysoce postavených činitelů samospráv; všechny tyto údaje rádi doložíme. Není náhodou, že naše služby využívají pravidelně významné firmy jako je Microsoft s.r.o., AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Hochtief CZ a.s., ČSOB a.s., Česká spořitelna a.s., Komerční banka a.s., SSŽ a.s., Elstav lighting s.r.o., Asekol
s.r.o., Ekolamp s.r.o., Elektrowin a.s., KPMG Česká republika a.s. a mnozí další.
průzkumy trhu, zaměřujeme poptávku, zajišťujeme jejich propagaci u samospráv, vytváříme akce pro obce, města i kraje na zakázku firem podle jimi zvolených kritérií. Poskytujeme obcím dotace na produkty našich partnerských firem a mnoho dalšího. Naše činnost není hrazena z veřejných prostředků ani podporována z EU. Naší podporou jsou pouze kvalitní služby a dobré jméno.
Naše služby nabízí velmi dobrý poměr „CENA / VÝKON“, jsme schopni realizovat i unikátní a obtížné projekty s vysokým nadstandardem. Zajišťujeme historicky nejstarší ročníky krajských setkání samospráv postavené na obchodní politice „samosprávy neplatí, platí firmy“. Městům, obcím a krajům poskytujeme řadu služeb od poradenství, strategických plánů rozvoje, přes optimalizace úřadů až po financování a vybavení měst a obcí. Velkou část již tak nízkých administrativních poplatků samospráv věnujeme zpět obcím v dotacích a na podporu charity. Pro firmy zajišťujeme
PRO ÚČASTNÍKY KRAJSKÝCH SETKÁNÍ V ROCE 2008 JSOU PŘIPRAVENY CENY A VÝHODY V CELKOVÉ HODNOTĚ VÍCE JAK 6 000 000 KČ
Na rok 2008 jsme ve spolupráci s našimi stálými obchodními partnery Elstav lighting s.r.o., Sovt-radio s.r.o., Tr-Antoš s.r.o., Sdružení EUcentrum, Océ Česká republika s.r.o. a dalšími připravili mnoho finančních výhod na nákup produktů a služeb pro obce. Jde především o komodity: bezdrátové rozhlasy, veřejná osvětlení, dětská hřiště, projektová činnost, tiskové služby atd. Účastí na setkání v roce 2008 tak můžete získat např. zdarma zpracování žádosti o dotace z EU, slevu 30% na jednotlivé atrakce pro dětská hřiště, prvky veřejného osvětlení v hodnotě 10 000 Kč, slevu ve výši 50 000 Kč na bezdrátový rozhlas, nebo tiskárnu v hodnotě 250 000 Kč. Dále pak finanční podporu z našeho „Fondu na podporu rozvoje obcí“ ve výši 30 000 - 100 000 Kč. Naše společnost v roce 2007 věnovala obcím více jak 300 000 Kč a dále byly rozděleny ceny od našich obchodních partnerů v hodnotě téměř 2 000 000 Kč. V roce 2008 se počítá s rozdělením cen a výhod v hodnotě více než 6 000 000 Kč.
V roce 2007 jsme celkem uspořádali 13 krajských setkání, 1 celostátní setkání, 2 celostátní odborná fóra, 4 odborné konference na objednávku našich obchodních partnerů, 2
kulturní a společenské akce a 11 odborných kurzů. Námi pořádaná setkání a konference dohromady navštívilo 2768 osob (především volených zástupců samospráv).
Kalendář akcí – leden 2008 III. Setkání starostů a místostarostů Olomouckého kraje termín: 15. ledna 2008 (úterý) místo konání: OLOMOUC, HOTEL HESPERIA***, ul. Brněnská 55 WEB: www.hotel-hesperia.cz
III. Setkání starostů a místostarostů Jihočeského kraje termín: 22. ledna 2008 (úterý) místo konání: HLUBOKÁ NAD VLTAVOU, PARK HOTEL*****, ul. Masarykova 602 WEB: www.parkhotel-hluboka.cz
cílová skupina: starosta, místostarosta, zastupitel
ZAMĚŘENÍ: ROZVOJ OBCÍ KRAJE, AKTUALITY A PŘÍLEŽITOSTI OBCÍ DO ROKU 2013, POSÍLENÍ PŘÍJMŮ SAMOSPRÁV, DOTACE, EKOLOGIE A INFORMAČNÍ SYSTÉMY
www.regionservis.cz
PLZEŇSKÝ KRAJ KRÁTCE Peníze na investice Celkem 30 milionů korun má pro rok 2008 vyčleněno na investice centrální plzeňský obvod. Investičních akcí by mělo být 22. Patří mezi ně mimo jiné rekonstrukce ulice Na Jíkalce, chodníku Vejprnická – Domažlická nebo parkoviště v Husově ulici. S velkými náklady se počítá u investic, jako jsou úpravy vnitrobloků u mateřské školy v Lábkově ulici a mezi ulicemi Šimerova – Skupova. (bar)
Virtuálně na univerzitu Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni se může stát spolu s několika málo dalšími fakultami v České republice jednou z vůbec prvních, která pozve všechny zájemce na den otevřených dveří virtuálně. O jedinečném projektu, při němž může student klidně sedět doma ve stovky kilometrů vzdáleném městě u počítače a přitom procházet učebny v Plzni a hovořit s kantory, se nyní intenzivně jedná. (bar)
Cenné památky Muzeum Patton Memorial v Plzni získalo zbytky nábojnic a části výstroje pěšáka americké armády bojujícího v Ardenách. Historicky cenné artefakty z jedné z klíčových bitev 2. světové války vystavilo v neděli 16. prosince spolu s dalšími dokumenty a exponáty při akci, která se konala u příležitosti 63. výročí této bitvy. (bar)
Hrady v pohádkách Dva hrady spravované plzeňským pracovištěm památkového ústavu si o Vánocích zahrály v televizních pohádkách. „Tři životy“ natáčené na vodním hradě Švihově mohli diváci shlédnout na obrazovce jako hlavní štědrovečerní pohádku. O druhém vánočním svátku pro ně byla připravena pohádka natáčená na romantickém hradě Gutštejně. Obě pohádky byly natáčeny v letních měsících roku 2007. (bar)
Plzeňský kraj má za sebou snad úspěšný rok. Pochlubit se může nízkou mírou nezaměstnanosti, ale i třetí nejvyšší průměrnou mzdou v České republice. Vzrostl i počet obyvatelstva kraje. Lze tady jen doufat, že i rok 2008 bude stejně úspěšný. Osmičky jsou v naší zemi prý osudové. Roku 1278 padl na Moravském poli český král Přemysl Otakar II., o sto let později, tedy v roce 1378, zemřel největší z Čechů císař Karel IV., roku 1618 pro změnu začala třicetiletá válka. I dvacáté století nachystalo osudná data s osmičkou na konci. V roce 1948 se chopili moci komunisté a v roce 1968 nás navštívila bratrská vojska pěti států. Ale byly i osmičky šťastné. Vždyť třicetiletá válka skončila v roce 1648 a roku 1918 byl založen Československý stát a našla by se celá řada dalších příznivých osmiček. Snad tedy přinese rok 2008 Plzeňskému kraji štěstí a jedinými mrzutostmi budou nově zavedené poplatky ve zdravotnictví a všudypřítomné zdražení. Jana Bartošová
7
Sesuv do rokle už nehrozí Bezpečný průjezd řidičům, jedoucím po silnici druhé třídy z Plzně na Chrást a dále na Břasy, Radnice do Rakovníka, umožňuje bezpečný průjezd nově vybudovaná opěrná zeď dlouhá čtvrt kilometru. Zeď je součástí nově otevřené silnice ve Smedčicích u Rokycan. Nová komunikace je nejkratší spojnicí severního Rokycanska s Plzní. Opravená silnice začíná za Chrástem za mostem přes Klabavku, který vznikl před deseti lety, a pokračuje do Smědčic. Má délku přes čtyři sta metrů a projede přes ni více než dva tisíce vozidel za den. Oprava silnice si vyžádala celých 27,5 milionu korun. Financoval ji Plzeňský kraj, obec Smědčice se na ní podílela 400 000 korunami.
Na silnici díky tomu již nehrozí sesuvy půdy a stala se bezpečnou nejen pro automobily, ale i pro pěší. Podél komunikace vznikl totiž nový chodník, po kterém chodí především děti ze Smedčic do školy v sousedním Chrástu. Oprava silnice byla nutná. Již v létě roku 2006 byla vozovka na více místech již natolik poškozena, že hrozil její sesuv do deset metrů hluboké rokle a na několika místech se dokonce již svah utrhl. Musely proto být zbudovány železobetonové opěrné zdi na pravé straně ve směru od krajského města. Tyto zdi měří 255 metrů a zabraňují sesypání svahu do rokle. Na druhé straně komunikace byla odtěžena pata protisvahu a komunikace byla rozší-
zdroj: OÚ Smedčice řena. Odbagrovaný protisvah byl zabezpečen takzvanou gabionovou zdí, jejíž délka je
Plzeňskému kraji chybějí lidé na práci Plzeňský kraj se potýká s novým významným problémem. Chybějí mu lidé na práci. Zároveň však také roste počet cizinců, kteří se na práci v kraji podílejí. Pracovníků, kteří pocházejí z Evropské unie a pracují v České republice na takzvané informační karty, ale i z dalších zemí je dnes již více než 20 tisíc. Podílejí se tak více než 6,5 procenty na celkovém počtu práceschopných lidí v kraji, který se v současné době pohybuje mírně nad 306 tisíci lidí. Po Praze tak v Plzeňském kraji podíl cizinců na práci představuje druhé nejvyšší číslo. Počet cizinců rostl především v posledních měsících, kdy nárůst jejich počtu činil zhruba tisíc lidí měsíčně. Plzeňský kraj začíná být na přílivu těchto zahraničních pracovníků závislý. Sám je již totiž téměř personálně vyčerpán. Míra nezaměstnanosti činila na konci roku 4,2 procenta a je tak nejnižší za posledních deset let, kdy je statisticky sledována. Poprvé za toto desetiletí také mírně převážila nabídka volných pracovních míst nad poptávkou. Lidí bez práce bylo v kraji na konci roku evidováno 13 933. Okamžitě nastoupit do zaměstnání mohlo 12 733 z nich. V kraji vzrostla
také průměrná měsíční mzda, meziročně tento nárůst činil 7,8 procenta. Lidé si v průměru vydělali o 1453 koruny více než v roce 2006. Jejich průměrná měsíční mzda činila 20 002 Kč. Byli tak na tom nejlépe po Praze a středočeském regionu. Mezi cizinci přicházejícími do Plzeňského kraje za prací ze zemí Evropské unie v kraji jednoznačně převládají Slováci, druhé místo patří pracovníkům pocházejícím z Polska, o třetí a čtvrté místo se dělí Bulhaři a Rumuni.
Zájem o práci v kraji je i mezi lidmi pocházejícími ze zemí mimo Unii. V tomto případě převládají Ukrajinci, jichž pracuje v regionu asi o polovinu méně než Slováků. Druhé místo patří Mongolům, třetí Moldavanům a čtvrté Vietnamcům. Nejvíce zahraničních pracovníků pracuje v krajské metropoli Plzni. Jde především o dělníky, kteří nalezli uplatnění v rozsáhlé průmyslové zóně Borská pole. Tady pracuje dnes už téměř 15 tisíc lidí, z čehož je více než polovina cizinců. Především Slováků, Poláků a Ukrajinců. Krajské město má tak podíl 12,36 procenta cizinců ze 101 800 lidí celkové pracovní síly. Plzeň je tak v počtu cizozemských pracovníků na druhém místě v České republice. První příčka mezi městy patří Mladé Boleslavi, kde je příčinou tohoto jevu existence automobilky Škoda Auto. Jana Bartošová
Pacienti platí známkami GLOSA
KN |leden 2008 |
Pacienti plzeňské fakultní nemocnice platí nově zavedené regulační poplatky ve zdravotnictví od začátku ledna speciálními třicetikorunovými známkami. Těmi je možné platit jak třicetikorunový poplatek u odborníka v ambulanci, tak i ten devadesátikorunový za pohotovost. Známky se prodávají v šestnácti prodejních místech v areálech nemocnice. Šedesátikorunový
poplatek vyměřený jako poplatek za pobyt v nemocnici budou pacienti platit hotově přímo v nemocnici a složenkou či bankovním převodem do osmi kalendářních dnů po propuštění. Bude-li pacient hospitalizován v nemocnici více než jeden měsíc, čeká jej platba ke konci kalendářního měsíce. Hotovostní platby za hospitalizaci se ve fakultní nemocnici vybírají na čtyřech
místech. Dvě přijímací kanceláře přijímají i platební karty. Placení má urychlit šest nových speciálních strojů, které dokáží měnit bankovky na mince. Fakultní nemocnici tvoří v současné době dva rozlehlé areály na opačných koncích města. Počet prodejních míst tak odpovídá této skutečnosti. Teprve čas však ukáže, zda je současný počet dostatečný. (bar)
340 metrů. Jedná se o drátěné koše, ve kterých jsou vyskládány kameny. Úprava
umožnila také částečné narovnání zatáček. (bar)
PLZEŇSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Plzeňský kraj hospodaří s přebytkem, který je použit pro posílení investic i ve prospěch obcí na jeho území. Nemá dosud žádný úvěr ani dluhy. Získává vysokou ratingovou známku Aa1.cz od renomované společnosti Moody´s právě s ohledem na velmi stabilní a rozpočtově úspěšné hospodaření. Rozpočet se vyznačuje postupným zvyšováním podílu investičních výdajů a vyrovnané hospodaření chceme udržet i v příštím roce. Mezi největší investice patří Přeložka silnice III. třídy Oselce – Chanovice, přeložka silnice II/190 Špičák, přístavba domova mládeže v Kralovicích Vladislav Vilímec , nebo výstavba budovy Penáměstek hejtmana tákova ulice v Plzni
Plzeňský kraj na Regiontouru Plzeňský kraj se opět prezentuje na dalším ročníku Regiontouru. Regiontour 2008 je jedna z největších prezentací průmyslu cestovního ruchu ve středoevropském regionu. Plzeňský kraj si přichystal pro tuto příležitost expozici, která má oslovit příchozí všech věkových kategorií. Na návštěvníky brněnského Výstaviště čekají informace o možnostech cestovního ruchu v kraji, získají tu tipy a informace, kde a jak strávit dovolenou v této oblasti. Náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje Olga Kalčíková si od Regiontouru mnohé slibuje. „Věřím, že se nám znovu podaří překvapit a zaujmout stejně jako v minulých letech s kolovečským mlýnem či exkurzí do pravěku,“ říká. Letošní expozice Plzeňského kraje se řídí mottem: „Plzeňský kraj – kraj živé vody a památek“. „Věřím, že každý, kdo vstoupí, bude očarován kouzlem jedinečné přírody a starobylých památek Plzeňského kraje přenesených přímo do brněnské výstavní haly,“ poznamenává k tomu Olga Kalčíková. Stánek Plzeňského kraje bude mít tvar chrámu, jehož předobrazem se stala katedrála sv. Bartoloměje v Plzni. Obklopovat jej budou hory, které budou představovat šumavskou horu Ostrý, nazývanou také Prsa Matky Boží. Expozici bude doprovázet mimo jiné hudební vystoupení či předvedení zručné práce skláře ze Švihova. (bar)
Pro rozvoj venkovského cestovního ruchu Plzeňský kraj patří k územím v České republice, která mají pro rozvoj venkovské turistiky dobré předpoklady. Potenciál rozvoje cestovního ruchu všeobecně zdůrazňuje jedinečná geografická poloha. Vzhledem k tomu, že venkovská turistika je využívána v Plzeňském kraji jen zčásti, je nutné ji zatraktivnit, podporovat obnovu a další budování venkovské a turistické infrastruktury a vznik regionálních produktů zejména se zaměřením na tradiční výrobu potravin, řemeslnou výrobu, turistické informační systémy, ubytovací zařízení, zařízení pro
volný čas a sport, cykloturistiku, hipoturistiku, vodáctví, adrenalinové sporty, turistiku pro rodiny s dětmi. Proto Plzeňský kraj každoročně vyhlašuje dotační program právě na podporu rozvoje venkovského cestovního ruchu. Z dotačního programu budou v roce 2008 poskytovány finanční prostředky na konkrétní akce a realizaci projektů v oblasti venkovského cestovních ruchu jako např. rozvoj řemesel na venkově, podpora orientačních systémů značení, rozvoj infrastruktury a zlepšení dostupnosti služeb cestovního ruchu,
zlepšení infrastruktury pro sport a volný čas, podpora tvorby místních nebo regionálních tradičních výrobků, zvýšení atraktivity stávajících turistických cílů či podpora spolupráce v oblasti venkovského cestovního ruchu na ucelených produktech a komplexních službách. Plzeňský kraj na podporu venkovského cestovního ruchu rozdělí příští rok celkem 1,5 milionů korun. Žadatelé mohou získat dotaci ve výši maximálně 50% celkových nákladů, avšak minimální výše je 50 tis. Kč a maximální výše dotace je stanovena do 200 tis. Kč.
Žádat o dotaci mohou fyzické nebo právnické osoby s výjimkou příspěvkových organizací Plzeňského kraje. Pravidla pro poskytování finančních prostředků v rámci tohoto dotačního programu včetně formuláře žádosti naleznou zájemci na webových
stránkách Plzeňského kraje www.plzensky-kraj.cz nebo se mohou obrátit na Odbor cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje. Žádosti musí být doručeny na Krajský úřad PK nejpozději do 20. února 2008. (zr)
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Myslím, že o tom nejlépe svědčí výsledky hospodaření za jednotlivé roky, kdy kraj je dlouhodobě v mírném přebytku. Rudolf Salvetr (ODS), starosta Klatov
8
ÚSTECKÝ KRAJ
| KN |leden 2008
Sedm miliard do vzdělávání V roce 2008 půjde nejvíce peněz z krajské pokladny do oblasti vzdělávání, do veřejné dopravy a údržby silnic a do zdravotnictví a sociálních služeb. Také tentokrát byl rozpočet Ústeckého kraje připravován již od července. Práce na něm vyvrcholila jeho projednáním a schválením na prosincové schůzi krajského zastupitelstva. Tvorba rozpočtu byla postavena na třech hlavních prioritách. „Za prvé jsou to investice do vlastního majetku kraje a do dopravní infrastruktury, protože právě skrze svůj majetek, tedy školy, nemocnice, domovy důchodců nebo silnice druhé a třetí třídy, slouží kraj občanům. Dále jsme kladli důraz na to, aby kraj měl v roce 2008 dostatek prostředků na spolufinancování projektů podpořených z evropských fondů a mohl tedy tyto finanční zdroje maximálně využít. Třetí prioritou při sestavování rozpočtu bylo vytváření podmínek pro zvyšování růstu hrubého domácího produktu na území kraje, což
je nezbytné pro další rozvoj regionu, měst i obcí,“ říká náměstek hejtmana Petr Fiala. Rozpočet Ústeckého kraje počítá v roce 2008 s celkovými výdaji ve výši 11,381 miliardy korun. Předpokládané příjmy rozpočtu jsou stanoveny na 10,858 miliard korun. Saldo rozpočtu bude kryto přebytkem hospodaření z roku 2007 a zapojením poslední části investičního úvěru, který má kraj naplánovaný na období 2006 až 2008. „Chtěl bych připomenout, že kraj si půjčuje peníze po zralé úvaze a tak, aby splácení v
budoucnu nezatížilo jeho hospodaření. Že může být pro nás úvěr zajímavý je možné ukázat na příkladu, kdy si půjčujeme na realizaci investičních akcí. Kraj díky tomu mohl stavět v době, kdy byly stavební práce a další vstupy levnější. Silnice, mosty nebo budovy tak díky dobré kalkulaci dokážeme opravit rychleji a se stejnými náklady, než pokud bychom peníze na opravy po řadu let teprve spořili,“ poznamenal Petr Fiala. Pokud jde o rozdělení celkových výdajů rozpočtu podle oblastí, největší část, přibližně 7 miliard korun, půjde do vzdělávání, asi 2 miliardy korun jsou určeny pro veřejnou dopravu a správu a údržbu silnic a přibližně 1 miliarda bude směřovat do zdravotnictví a sociálních služeb. Největší část krajských provozních výdajů budou stejně jako v
předchozích letech tvořit prostředky na zajištění běžného provozu krajských příspěvkových organizací. Celkem půjde o přibližně 9,3 miliard korun. Většina z této sumy je určena na provoz škol v kraji (6,638 miliardy korun) a platy učitelů. Druhou největší položku v této kapitole pak tvoří výdaje na dopravu a silniční hospodářství (1,369 miliardy korun) a na třetím místě jsou běžné výdaje v oblasti sociálních věcí a zdravotnictví (390 milionů korun). Výrazně vzrostou kapitálové, tedy investiční výdaje z krajského rozpočtu. „Znamená to, že z rozpočtu půjde více peněz na nejrůznější modernizace a rekonstrukce. Na stavební akce včetně zařízení půjde přibližně 1,3 miliardy korun, například na investice do majetku příspěvkových organizací to bude 641 milion korun
a pro rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy a mostů v majetku kraje počítáme s částkou 433 milionů korun,“ připomíná Petr Fiala. Rozpočet Ústeckého kraje počítá pro příští rok s nárůstem daňových příjmů. Vzhledem k přijaté daňové reformě a růstu výběru DPH a daní z příjmu právnických a fyzických osob by se podle odhadů postavených na údajích ministerstva financí měly příjmy kraje zvýšit o 371,5 milionu korun. Zvýšit by se měly i transfery ze státního rozpočtu, jež mají být vyšší o 435,5 milionu korun, zejména na základě předpokladu navýšení transferů na přímé náklady na vzdělávání v obecních a krajských školách o 343,5 milionu korun. I když bude kraj v příštím roce realizovat výdaje v řádech miliard korun, nároky na kraj-
ský rozpočet jako každoročně převyšovaly jeho možnosti a bylo nutné vybrat to podstatné. „Osobně jsem velmi rád, že kraj podpoří své nemocnice částkou 150 milionů korun, které poskytne na nákup moderních přístrojů a zdravotnických technologií a že velký objem peněz půjde opět do modernizace našich silnic. Rozpočet pro příští rok zajistí, aby krajská samospráva a její příspěvkové organizace plnily své základní funkce. Důležité je, že provozní část rozpočtu je přebytková a je vytvářen prostor pro využití finančních prostředků z fondů Evropské unie. Na spolufinancování projektů, které získají dotace unijních fondů, máme pro rok 2008 vyčleněno takřka 200 milionů korun,“ uzavírá Petr Fiala. (zr)
pouze obce, ale také občanská sdružení, která si na zachování trati tolik zakládají a veřejně o tom hovoří. „Myslím si, že právě teď by tato sdružení, která hovoří za občany bydlící v blízkosti trati 132, měla přejít od slov k činům a projevit skutečný zájem na zachování trati a nenechat finanční podporu
pouze na rozpočtech příslušných obcí a měst, kudy trať vede. Tímto je zároveň vyzývám,“ doplnil primátor. O tom, zda město Děčín provoz trati z Děčína do Krupky podpoří, by mohli děčínští zastupitelé rozhodnout již na svém zasedání v lednu.
Děčín možná podpoří železnici Město Děčín vážně uvažuje o finanční podpoře provozu železniční trati č.132 Děčín - Oldřichov u Duchcova, která nejezdí od prosince loňského roku. Na svém posledním jednání radní informaci o případné obnově spojů vzali na vědomí s tím, že finanční podporu projednají zastupitelé města na svém dalším jednání. „Fakt, že se v současné době vede diskuze o využití trati číslo 132 jako jedné z možných variant, kudy by mohl vést dálnič-
ní přivaděč, neznamená, že město nemá zájem o zachování provozu této trati. O výstavbě přivaděče zatím není rozhodnuto a do té
doby, než se tak stane, se finanční podpoře provozu na této trati nebráníme,“ řekl primátor města Vladislav Raška. V případě obnovy některých spojů na trati z Děčína do Krupky by se na úhradě ztrátovosti podílely všechny obce, kudy trať vede, tedy kromě Děčína také Jílové, Libouchec, Velké Chvojno,
Telnice, Chlumec a Krupka dle počtu obyvatel. Pokud by jezdil pouze jeden spoj ráno tam a zpět a jeden spoj odpoledne tam i zpět , a to pouze v sobotu, město Děčín by přispívalo čáskou 100 397,60 korun. Podle primátora Vladislava Rašky by se na úhradě ztrátovosti z provozu této trati neměly podílet
(zr) INZERCE ČR
Od špendlíku po lokomotivu v marketingových komunikacích
produkce tisku direct mail marketing reklama
cké práce webdesign komplexní zabezpečení produktů vánoční XXL dekorace
ATOL production
European Marketing & Media House 533 53 Pardubice - Semtín GSM: 774 000 112 www.atolproduction.cz
celostátní nezávislý měsíčník Česká republika a Evropská unie o EU objektivně, přehledně a srozumitelně
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ POUZE 180,- Kč SNADNO A RYCHLE NA WWW.EV.CZ NEBO
www.evropskenoviny.cz
LIBERECKÝ KRAJ
KN | leden 2008 |
Do Schengenu v Trojezemí
LIBERECKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE
Vstup do schengenského prostoru na konci loňského prosince oslavil Liberecký kraj na hranici tří států – České republiky, Spolkové republiky Německo a Polska. Kromě čelných představitelů všech tří států a předsedy Evropské komise José Manuela Barossa se oslav zúčastnil i hejtman Libereckého kraje Petr Skokan, ministerský předseda Saska Georg Milbradt, prezident Vládního prezidia Drážďany Henry Hasenpflug, úřadující primátor Drážďan Lutz Vogel, starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta, starosta polského města Bogatynia Andrzej Grzmielewicz a Arnd Voigt, starosta Žitavy. foto zdroj: KrÚ LBK
Na hospodaření Libereckého kraje se podílím od jeho vzniku; předpokládám, že i osmý rozpočet na rok 2008 bude opět nejen úspěšný z pohledu ekonoma, ale také bude respektovat všechny priority , které stávající a možno říci úspěšná koalice akcentuje ze schváleného programu rozvoje Libereckého kraje. Postupně řešíme nejen podmínky pro chod vlastního úřadu, realizovali jsme z vlastních zdrojů dostavbu budovy krajského úřadu i parkové úpravy. Máme i v tomto ohledu další záměry, je nutno však vše zkoordinovat s rozsáhlou výstavbou v okolí. Nemalé prostředky byly věnovány do oprav komunikací a pevně věřím, že se nám stále daří i zlepšovat kvalitu provedených prací. V náročném horském prostředí je nutno vždy dávat přednost udržitelnosti provedených oprav před jejich kvantitou, i když mnohé obce především na komunikacích III. třídy stále jejich stav kritizují. Očekávám, že již v roce 2008, ale především v letech následujících se projeví důsledky tolik diskutované optimalizace středního školství. Jistě si všichni postupně zvyknou na fakt, že žádaný obor nenajdou za humny, ale za kvalitně a na úrovni vybavenou školou bude jejich potomek muset do internátu či déle cestovat. Pokročili jsme i ve vyrovnávání podmínek jednotlivých okresů, to že náš kraj vznikl sloučením okresů bývalého Severočeského a Východočeského kraje, vynikly rozdíly v jejich vývoji, i zde hledáme vždy řešení, která by byla nejen pro kraj, ale i pro obce nejvýhodnější, i když tak není vždy v krátkodobém horizontu na první pohled zřejmé. Nejspíš nevybočuje Liberecký kraj z řady ostatních, jsem však rád, že kontroly ministerstev od roku 2001 neshledaly zásadních nedostatků a vždy nás hodnotí v té skupině lepších krajů; svědčí o tom i rating Aa1.cz renomovaKarel Dolejší, né společnosti Moody´s. náměstek hejtmana
INZERCE ČR
Krajské policejní ředitelství chybí, počítá s ním rozpočet Na opravy silnic, na nové cestmistrovství v Hrabačově, na rekonstrukci pavilonu chirurgie liberecké nemocnice či na stavbu nového sídla policie půjdou v letošním roce peníze z Libereckého kraje. Rozhodli o tom zastupitelé na svém posledním loňském zasedání v rámci schvalování rozpočtu na rok 2008. Celkově krajskou pokladnou proteče přes šest miliard korun. „Ono je vždy nutné si uvědomit, co je vlastně rozpočtem kraje. Zda jde o podíl na daních či průtokové dotace na mzdy ve školách kraje a obcí či dokonce to, co se podaří získat z jiných zdrojů. V současné době zejména ze strukturálních fondů a fondů EHP. Stávající upravený rozpočet kraje je zhruba 6,3 miliardy korun, z toho zhruba třetinu, zhruba dvě a půl miliardy korun, tvoří naše vlastní příjmy, tedy především podíl kraje na sdílených daních. Ostatní finanční prostředky, tzv průtokové dotace, jdou ze státního rozpočtu na mzdy ve školách kraje a obcí, další příjem může být ze zdrojů Evropské unie,“ uvedl statutární náměstek Karel Dolejší, pověřený vedením resortu ekonomického. Rozpočet kraje na rok 2007 disponoval zdroji ve výši 2 365,13 mil. Kč a výdaji ve stejné výši tj. 2 365,13 mil. Kč. Byl vyrovnaný s přebytkem ve výši téměř 200 milionů korun. Rozpočet kraje na rok 2008 byl navrhován jako vyrovnaný s tím, že záporné saldo rozpočtovaných
příjmů a výdajů kraje na rok 2008 bude vyrovnáno zapojením finančních zdrojů ve výši předpokládaného čerpání úvěrových zdrojů plynoucích do rozpočtu kraje na rok 2008 ze schváleného úvěru na „Revitalizaci pozemních komunikací na území Libereckého kraje“ v objemu 181 891 tis. Kč. Celkové kladné saldo hospodaření kraje za rok 2007, odhadované ke dni zpracování návrhu rozpočtu kraje na rok 2008 ve výši cca 200 000 tis. Kč, vytvoří základ pro řešení potřeb kraje, v době zpracování návrhu rozpočtu nepředvídatelných resp. nezajištěných schvalovaným rozpočtem na rok 2008. „V našem rozpočtu se tentokrát neobjevují žádné stamilionové akce jako v letech minulých, přesto chceme vedle prostředků z ROP věnovat dalších 180 milionů do oprav našich komunikací II. a III. třídy. Ze stejného resortu bude i stavba cestmistrovství Hrabačov u Jilemnice, která odčerpá 45 mil. z rozpočtu 2008. Částkou 15 mil. Kč jsme vyzvali ministerstvo
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Přiznám se, že nevidím úplně do rozpočtů kraje, proto bych nerad dával nějaké vážné soudy, ale předpokládám, že kolegové krajští zastupitelé jsou natolik moudří, že hospodaří správně. Zdeněk Křenický(ODS), starosta Doks
vnitra a budeme ji v následujících třech letech opakovat, k výstavbě objektu krajské policie, který nám i jako instituce dosud chybí. Zahajujeme též program zlepšení tepelných hospodářství a vlastností našich školských zařízení. O prostředky na vylepšení fasád chceme žádat program EU ŽP, do regulace a měření a výměny zdrojů tepla počítá rozpočet s vynaložením 40 mil. Kč. Téměř 15 milionů korun je určeno také na modernizaci Domova důchodců ve Velkých Hamrech. Částkou třiceti milionů bude zahájena rekonstrukce chirurgie nemocnice v Liberci. Jinak opět vytváříme zdroje na předfinancování a kofinancování projektů zejména ze ROP,“ vypočítává namátkou Karel Dolejší. „Chceme úspěšně rozběhnout všechny mechanizmy, které umožní kraji i dalším žadatelům čerpat významné částky z fondů EU prostřednictvím tzv. Regionálních operačních programů. Jsem přesvědčený, že toto je klíčový úkol nejen pro rok 2008, ale pro celé období do roku 2013,“ doplnil hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. Na investice spojené s přípravou Mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách, které se v Liberci uskuteční v roce 2009, uvolní kraj 18,5 milionu a 15 milionů dostane Harrachov na Mistrovství světa v letech na lyžích. „Vývoj hospodaření roku 2007 je příznivý, a proto budu navrhovat další desítky milionů zejména do oprav a údržeb objektů ve školství, ale také do nemocnice s poliklinikou v České Lípě,“ dodal statutární náměstek. (zr)
9
Komunikační a mediální agentura EURO P.R. s.r.o. hledá do svého týmu nové kolegy/kolegyně na pozici
ACCOUNT MANAGER Náplň práce · · · · · · ·
tvorba PR strategií v oblasti rozvoje interní a externí komunikace public/media relations komunikace a konzultace se stávající klientelou koordinace, organizace a produkce press meetingů aktivní spolupráce s médii, koncipování a zpracování podkladů pro média vytváření koncepce jednotlivých kampaní s cílem pozitivního mediálního efektu odborné/analytické zpracování a vyhodnocení podkladů/materiálů
Místo výkonu práce: Pardubice Požadujeme · · · · · · ·
SS/VŠ vzdělání praxe v oblasti public relations komunikativní znalost AJ velmi dobré komunikační schopnosti aktivní přístup k řešení úkolů, smysl pro týmovou práci reprezentativní vystupování, kreativita, časová flexibilita znalost práce s PC minimálně WINDOWS/OFFICE
Kontakt Pokud Vás tato pozice zaujala a splňujete požadované předpoklady, kontaktujte nás s Vaším CV a motivačním dopisem na adrese
[email protected] V předmětu e-mailu uveďte název pozice.
10
ROZH
| KN | leden 2008
„Budeme s Míšou žít dál ta
říká první dáma Pardubického kraje, Zd Dosud první dáma Pardubického kraje, paní Zdena Rabasová, vdova po nedávno zesnulém hejtmanovi Michalovi Rabasovi, poskytla našim novinám exkluzivní rozhovor. Myslím, že stejně tak, jako bude těžké najít hejtmana, který bude dosahovat osobních i profesních kvalit Michala Rabase, bude obtížné najít tak statečnou, skromnou a lidskou první dámu kraje, kterou Zdena Rabasová bezpochyby je. Rozhovor probíhal v duchu jedinečných, bytostných prožitků lidské existence, byl o životě, o lásce, žel i o smrti. Zdenu jsem oslovovala jako obvykle, protože vím, že by na nic jiného nepřistoupila.
Asi příliš mnoho lidí neví, že jste byli s Michalem studentští kolegové na Vysoké škole ekonomické v Praze. Co jste studovali za obor? S Michalem jsme se poznali na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde jsme oba studovali obor národohospodářské plánování, který, jak se nám všichni po revoluci smáli, nám prý bude celkem k ničemu - nějaké desetiletky, pětiletky…Nicméně si myslím, že jsme v našem profesním životě přece jen něco z těchto studií použili. Celá studentská léta jsme prožili spolu a samozřejmě s partou skvělých kamarádů, se kterými jsme se nepřestali stýkat ani po škole. Ty jsi rodilá Pražačka? Narodila jsem se v Praze, ale do svých šesti let jsem s rodiči a s o dva roky mladším bráchou bydlela u babičky. Pak jsme se přestěhovali do Prahy, kde jsem vystudovala střední, pak Vysokou ekonomickou školu. S Michalem jsem se seznámila trochu bizarním způsobem, když jsem si od něj kupovala učebnice, pár skript. Tvrdě jsem za ně tenkrát zaplatila, aniž bych tušila, že si je kupuji od svého budoucího manžela. Jak sis od Michala mohla kupovat skripta? Vy jste nechodili do stejného ročníku?
rok po studiích zůstala u rodičů v Praze. Michal sloužil jako špagát v nedaleké Dobříši, takže jsme se viděli hodně často. Po vojně jsme samozřejmě chtěli bydlet sami. V bytě dva a půl plus jedna s mými rodiči a bratrem by to ani nešlo. Tak jsme si řekli, že půjdeme tam, kde najdeme byt a ocitli se v Pardubicích, kde jsme si pronajali takovou pidi garsonku v Polabinách. Michal nastoupil na bývalý Okresní úřad jako referent na finančním oddělení a já do Restaurací a jídelen v Grandu, do účtárny. Michala ale asi moc nebavilo pořád vyplňovat nějaké složenky a jezdit po obcích na kontroly, tak se začal vypracovávat. Byl chytrý a vzdělaný, takže úspěšně postupoval výš a výš, až se stal přednostou Okresního úřadu. To ale s politikou ještě nemělo nic společného. To jistě. Do politiky - Občanské demokratické strany vstoupil v roce 2000. Myslím, že hned jak tam vstoupil, si získal hodně příznivců. To určitě, když už v roce 2004 se stal hejtmanem Pardubického kraje. To je přímo raketový vzestup. To, že jste byli studentští kolegové, muselo zákonitě ovlivnit váš rodinný život, především ve smyslu jakési rovnováhy a vzájemného respektu. Jak ses vyrovnávala s tím, že Michal vstoupil do veřejného života?
On studoval o rok výš, ale opakoval. Pan hejtman propadl, vylétl od zkoušek? Propadl. Ale byl dlouhodobě nemocný a přestal zvládat nějaké zkoušky, takže si rok zopakoval a propadl se až k nám do kruhu. Od prodeje skript už jsme se nerozešli. A šťastně jste se pojali za manžele. Jak jste se ocitli v Pardubicích? Vzali jsme se ještě před vojnou, asi aby měl Michal jako ženáč nějaké výhody. Já jsem ještě
Přišlo mi to úplně přirozené, protože se strašně rád setkával a komunikoval s lidmi, určitě ho nebavilo sedět v kanceláři u papírů a vyplňovat nějaká čísla. Připadalo mi to jako logické vyústění celé jeho práce. Jak moc se změnil váš život, když se Michal stal hejtmanem a ty první dámou kraje? Určitě to znamenalo ztrátu soukromí. Museli jsme se víc zamýšlet nad tím, jak se chovat. Dostali jsme se do společnosti, ve které se běžně lidé nepohybují, absolvovali jsme řadu
společenských akcí. Uvědomovali jsme si, že postavení hejtmana opravdu něco znamená. Zastavovali nás na ulici lidé a chtěli s Michalem konzultovat spoustu věcí. Až mě to někdy štvalo. Říkala jsem si, snad by si zasloužil mít taky někdy volno. Ale on to tak nevnímal, strašně rád si s lidmi povídal a pomáhal jim. Politika má ale také ošklivou tvář. Když jsi nahoře, máš spoustu v uvozovkách dobrých známých, když spadneš dolů, velmi rychle to pocítíš. Vím, že opravdových přátel, těch, kteří s tebou budou sdílet dobré i zlé, je opravdu jen pár. To myslím, je bohužel všeobecně tvrdá pravda, která nesouvisí jen s politiky. Michal hodně pracoval, potřeboval dokonalé rodinné zázemí a tvůj častý doprovod na nejrůznějších akcích. Abys to zvládla, rozhodla ses opustit zaměstnání. Byla to pro tebe jasná volba anebo jsi měla pocit jakéhosi obětování? Znáš mě natolik dobře, že musíš vědět, že bych se určitě jen tak neobětovala. Možná to bude znít jako klišé, ale já jsem do práce chodila ráda. Přesto to pro mne byla jasná volba, protože jsem věděla, že je to nezbytné. I já jsem měla v práci termíny, které jsem musela plnit, a i když jsem nechodila na všechny akce, což Michala štvalo a tímto se mu za to omlouvám, nedalo se to stíhat. Vraceli jsme se v noci z cest po republice a já jsem ráno musela vstát a jít do práce. Taky jsem musela občas zaběhnout ke kadeřníkovi a na kosmetiku, abych aspoň trošku náš kraj reprezentovala. A na to vše jsem si musela brát dovolenou. Takže jsem v říjnu dala výpověď a Michal byl rád. To jsem ale netušila, že se o něj budu starat úplně jinak než jsem si představovala. Na jaře 2006 při sněmovních volbách pozval Mirek Topolánek Michala do vrcholové politiky. On se však cítil dobře v politice regionální. Jaké byly jeho politické a profesní vize? Jaké měl ambice?
První dáma kraje v opuštěné hejtmanské kanceláři. Ambice měl určitě vysoké. Ale minimálně další volební období chtěl zůstat v politice regionální a pokračovat v práci, kterou započal. Myslím, že se mu v kraji podařilo dost věcí vybudovat a změnit. Na co konkrétně byl Michal nejvíc hrdý?
Před dominantou Pardubického kraje, Králickým Sněžníkem.
Hodně si zakládal na tom, že se mu dařilo získávat peníze, dotace do nemocnice. Na to byl fakt hrdý. Proto taky, když onemocněl, vůbec neuvažoval o tom, že by se nechal operovat někde jinde než v pardubické nemocnici, přestože nabídek měl spoustu, a to všude ve světě. Taky byl pyšný na nově zrekonstruovanou síň Domu hudby.
Zpráva o tom, že Mic přišla jako blesk z čist Krutá zpráva o Michal šla opravdu jako blesk tili jsme se z Prahy, k čů trávili vánoční svá jeden rok jsme slavili další u našich. Přijeli bylo dobře. Mysleli jsm jedený, jak už to o sv úplně běžné vyšetřen mu řeknou, že by měl Ale to, co nám oznám byla rána, jako když cí. Ta zpráva se šířila
OVOR
KN | leden 2008 |
11
k, jak by si to Michal přál,“ dena Rabasová Říkal, že půjde do důchodu a bude se živit jako soukromý poradce v ekonomických záležitostech. Jakou měl představu o tom, kdo by mohl pokračovat v jeho započatém díle, koho si představoval jako svého nástupce, jako hejtmana Pardubického kraje? Tu představu měl úplně jasnou. Tou osobností byl, vlastně je, pro Michala Ivo Toman, který podle něj byl nejen ze všech nejlepším stranickým a profesním kolegou, ale navíc byl i Michalovým opravdovým přítelem. S kým ze svých politických kolegů a z lidí z veřejné správy během své nemoci nejvíc komunikoval? Právě nejvíc komunikoval s Ivo Tomanem. A samozřejmě s Romanem Línkem, který ho po celou dobu ve funkci hejtmana zastupoval a spoustu věcí spolu museli konzultovat. Ač každý z jiné politické strany, rozuměli si a vycházeli vstříc. Kdo byl v této těžké době, kromě rodiny a přátel pro Michala oporou? Hodně ho posilovala i podpora lidí. Přicházelo mu doslova tisíce esemesek, byla to úplná smršť. Je pravda, že Michal na každou esemesku odepisoval. Co se Michala nejvíce dotýkalo, když byl nucen sledovat dění na kraji zpovzdálí? Především chování jeho stranické i krajské podřízené, radní Jany Smetanové, která pro Michala nebyla, na rozdíl od ostatních, oporou, nýbrž soupeřem. To, jak se rvala o to křeslo, zavánělo až hyenismem. Byl z toho hodně smutný a zároveň se tomu musel až smát. Hrozně ho překvapilo a zaskočilo, že začala o jeho místo vehementně usilovat, aniž by s ním situaci konzultovala. Michal i v době své nemoci nebyl nečinným hejtmanem, stále se zajímal o věci veřejné a řadu informací kon-
chal těžce onemocněl, tého nebe… lově těžké nemoci přik z čistého nebe. Vrákde jsme u mých rodiátky. Střídali jsme to, u rodičů Rabasových, jsme a Michalovi neme si, že je jenom převátcích bývá. A šel na ní do nemocnice, kde l zlepšit životosprávu. mili 29. prosince 2005 tě někdo praští palia rychlostí blesku, ale
já jsem byla asi první, komu ji ředitel nemocnice pan Feřtek řekl.
Přestože Michal s nemocí statečně bojoval, jeho diagnóza byla natolik vážná, že mohl tušit, že se do úřadu nevrátí.
Michalovi to neřekli? Řekli, ale asi ne tak natvrdo, jako mně. Nemohli mu říct úplnou pravdu, jak moc je to zlé, protože by asi neměl chuť dál žít a bojovat. Jak jsi to mohla vůbec zvládnout? Myslela jsem si, že se mi to celé zdá, že to není možné. Ale všechno mi doktoři vysvětlili, řekli mi, že Michala budou operovat, aby ho vrátili do života, i když už ne do takového, jako dřív. Řekli mi, že se pokusí mu život alespoň prodloužit.
Počítal s tím, že se s největší pravděpodobností už do úřadu nevrátí. Říkal, že bude rád, když bude žít. Strašně moc věřil doktorům, především docentu Havlíčkovi, že se té operace vůbec nebál. Rychle se po ní vzchopil, začal jezdit do Brna (na chemoterapie – pozn. red.). Byl natolik v kondici, že se pokusil do svého úřadu vrátit. Bohužel jen na chvíli. Natolik ho to vyčerpávalo, že si uvědomil, že naplno už pracovat prostě nemůže. A to přesto, že se cítil a vypadal dobře, začal jíst, nabral zpátky svoji váhu. Ale ta strašná nemoc tam pořád někde byla. Přemýšlel, co bude dál.
zultoval se svými kolegy, představiteli státu, rodinou či přáteli. Rozhodně si neuměl představit, že něco takového by bylo možné. Byl přesvědčen, že na funkci hejtmana nemá, a to z žádného hlediska. Jasně a zásadně byl proti. Před smrtí dokonce řekl: „Pokud se Smetanová stane hejtmankou, otočím se v hrobě!“ Myslím, že nejlépe Michalův názor vycítila a také po svém vyjádřila naše Míša, která při kondolenci nepodala radní Smetanové ruku. Změnily prožité útrapy nějak tvoje životní hodnoty? Už dávno jsem měla životní hodnoty nějak nastavené. Ty poslední dva roky mě utvrdily, že jsem je měla nastavené správně. Že nějaké postavení, peníze, nějaká moc v životě nemá smysl, pokud není zdraví. My jsme v té obrovské smůle měli vlastně trochu štěstí, protože doktoři dokázali Michalovi prodloužit život, ať už byl jakýkoliv. Alespoň si člověk mohl spoustu věcí uvědomit, srovnat. Popřát někomu hodně zdraví není banalita, není to jen prázdná fráze, je to opravdu to nejdůležitější, co člověk má. Michal zemřel pár dní před osmnáctými narozeninami své jediné dcery Michaely. Zůstaly jste samy. Co bude dál? Michal by si určitě přál, abychom žily tak, jak jsme žily s ním. Bude to pro nás hodně těžké, hlavně pro Míšu. Táta byl pro ni vzorem, milovala ho, i když je ve věku, kdy to dcery svým otcům nedávají moc najevo. Budeme žít dál tak, aby z toho měl Michal radost. Poslední rozloučení s Michalem bylo nesmírně smutné, ale osvobozující…Bylo důstojné a myslím, že takhle nějak by si to přál. Michal by byl určitě spokojený. Přišlo se s ním rozloučit hodně lidí, kteří ho měli rádi, přijel i pan prezident, hejtmani, kolegové a přátelé. Moc bych za to chtěla všem poděkovat. Poděkovat chci i těm, kteří se nemohli posledního rozloučení zúčastnit a poslali krásné kondolence.
Jarmila Kudláčková hovoří se Zdenou Rabasovou. Michal zemřel 5. listopadu 2007, tedy přesně tři roky po vítězství ODS v krajských volbách. Měl přání, aby dokončil funkční období, to se mu bohužel nepodařilo. Ale také si přál, aby mohl zemřít doma u svých nejbližších. To jsi mu, spolu s dcerou Míšou, dokázala splnit. Ve smuteční kondolenci ti napsal pan prezident Václav Klaus, že tvůj muž byl poctivý a schopný politik, jehož respekt daleko přesahoval jeho politickou stranu i jeho kraj. Napsal také, že pan Rabas byl nejen politik, ale také velmi milý a pozorný člověk. Nezbývá než ti s laskavostí a pokorou poděkovat za vše, co jsi pro Michala udělala. A také za tenhle rozhovor, který byl jeden z nejtěžších. Se Zdenou Rabasovou hovořila Jarmila Kudláčková
12
KRAJ VYSOČINA
| KN | leden 2008
KRÁTCE
Půlmiliarda na obslužnost
Nový televizní kanál
Dotované autobusy ujedou na Vysočině kolem 15,8 milionu kilometrů ročně.
Na Vysočině začal fungovat informační internetový kanál, jehož náplní je aktuální dění v kraji. Kromě zpravodajství přináší také praktické informace pro obyvatele i návštěvníky regionu. Vysílání by se mělo postupně objevit také v rozvodech některých kabelových operátorů v kraji. Projekt internetové televize zahrnující celý kraj je prvním svého druhu v Česku. Kanál vysílá 24 hodin denně, hlavní programový blok mohou lidé sledovat na internetové adrese www. i-vysocina.cz mezi osmou a dvacátou hodinou. (ost)
Pro rok 2008 vyčlenil kraj Vysočina na dopravní obslužnost o cca 10 milionů korun více než v loňském roce. Celkem kraj na ztrátové autobusové a vlakové spoje doplatí zhruba půl miliardy korun. 30 miliony korun bude dotovat u obou druhů dopravy žákovské jízdné. 22 autobusoví dopravci zajišťující veřejnou linkovou osobní dopravu si v rámci základní dopravní obslužnosti rozdělí 239 milionů. Mezi dva provozovatele drážní osobní dopravy budou přerozděleny až 263 miliony korun. Peníze na ztrátové spoje dávají dopravcům také města i obce, a to nad rámec krajem hrazené základní dopravní obslužnosti. Mají uzavřeny další smlouvy na doprav-
Nová technika Čtyřicet nových hasičských stříkaček si v prosinci v Praze rozdělili hasiči po celé republice. Tři z nich si odvezli si odvezli hasiči z Vysočiny. Jednu dostali v Pelhřimově, druhou v Třešti na Jihlavsku a třetí v Havlíčkově Brodě. Slavnostní předání proběhlo na Hradčanském náměstí. Tato akce slavnostně završila největší jednorázový nákup požární techniky v novodobé historii Hasičského záchranného sboru v ČR. (ost)
Druhý větrník V obci Kámen na Havlíčkobrodsku, která má čtyři stovky obyvatel, už stojí kompletní větrná elektrárna – druhá v kraji. V plném provozu bude od začátku roku 2008. Zdroj s výkonem dva megawatty má povolení ke zkušebnímu provozu na rok. V této době se bude opakovaně měřit hluk, měření musí být prováděno při určité rychlosti větru, který vane směrem k zástavbě a za určitého počasí. To je hlavní podmínka úspěšné kolaudace. (ost)
Modernizace finišuje Většina dopravních značek u krajských silnic na Vysočině byla v posledních třech letech nahrazena moderními typy s reflexní úpravou tak, jak to požaduje vyhláška, která slaďuje pravidla silničního provozu s EU. Zbývajících asi 1300 starých značek, které zůstaly u některých méně zatížených silnic, bude vyměněno v prvních měsících roku 2008. Za nové značení kraj zaplatil 95 milionů korun, dokončení akce bude stát asi čtyři miliony korun. (ost)
GLOSA Letošní krajský rozpočet Vysočiny schválilo zastupitelstvo jako vyrovnaný. To přesně znamená, že příjmy se rovnají výdajům. Je to jako v rodině – rodina nemůže utratit víc peněz než vydělá a pokud si vezme nějakou půjčku či hypotéku, předem si spočítá, jestli splátky zvládne. Neznám žádný kraj a moc málo obcí, kde by to dělali jinak. Zato znám státní kasu, která se rok od roku propadá do příšerného dluhu. Starostové a hejtmani, praví či leví, všichni vědí, že je s veřejnou pokladnou nutné a jedině možné nakládat šetrně a uvážlivě. A tak si říkám, že v Česku nebude lépe, dokud se tihle naši starostové a hejtmani nedostanou do skutečně vysoké politiky a nezačnou stát vést tak, jak jsou zvyklí vést své vesnice, města a kraje. Ondřej Štekl
ní obslužnost v objemu přibližně 25 mil. Kč. V případě veřejné drážní osobní dopravy navýšení objemu finančních prostředků kraje Vysočina nepokrývá požadavek jednoho ze smluvních dopravců – Českých drah. „Pokud snad z těchto důvodů dojde ke snížení počtu ujetých vlakokilometrů a změně jízdního řádu, bude to pouze vyladění současných skutečných potřeb. Na většině míst kraje zajišťují dopravní obslužnost jak vlaky, tak autobusy. Ty navíc mohou trasu měnit pružně podle potřeb veřejnosti, a tak se případně stane i na trasách, kde by ubylo vlakových spojů,“ uvedl krajský náměstek pro dopravu Václav Kodet.
Železniční dopravu na Vysočině využije během roku cca 12 milionů cestujících, dva smluvní dopravci si na své konto v roce 2008 připíší necelých 5 milionů vlakokilometrů. Autobusovou dopravou jezdí 16 milionů cestujících ročně a linkové autobusy ujedou téměř 16 milionů kilometrů. V rámci smluvních vztahů kraj vážně zvažuje možnost zakotvit do smluv s drážními dopravci sankční doložku pro případ, že dopravci nedodrží jízdní řády. Bude-li sankční doložka akceptována, bude ji kraj uplatňovat. „Kvalitní dopravní spojení je téma, které na začátku roku opakovaně budí pozornost nejen občanů a starostů, ale také zaměstnavatelů. Úroveň dopravní obslužnosti
Rozpočet: prioritou je doprava I přes námitky opozičních politických klubů schválili krajští zastupitelé rozpočet na rok 2008. Na sklonku prosince schválilo Zastupitelstvo kraje Vysočina rozpočet na poslední rok svého volebního období. Samotnému schválení, i proto, tentokrát předcházela vlna připomínek především ze strany opozice, kterou v případě Vysočiny tvoří komunisté a sociální demokraté. „Rozpočet pro rok 2008 bude vyrovnaný. Na straně příjmů i výdajů jsme schválili částku 7,5 miliardy korun,“ uvedl hejtman kraje Miloš Vystrčil. Největší obnosy poputují v příštím roce do zdravotnictví, vylepšení infrastruktury a prostřednictvím grantů do místního rozvoje. Rozdělení prostředků do jednotlivých kapitol je podobné jako v předchozím roce. Jasnou prioritou rozpočtu kraje zůstává financování oprav krajských silnic z kapitoly Doprava. V dopravě bude utraceno 19 procent krajských peněz, i když meziročně výdaje na údržbu a opravy krajských silnic klesnou o 16 procent na 1,46 miliardy Kč. V roce 2007 byla částka vyšší kvůli úvěru od Evropské investiční banky, který kraji pomohl rychleji zlepšit kvalitu regionálních silnic. Splátky jistiny a úroku z úvěru budou v roce 2008 činit zhruba 32 miliony Kč. Kraj předložil v rámci ROP
pět prvních projektů, které chce spolufinancovat z evropských zdrojů. Už v příštím roce tedy začnou práce např. na II/360 Oslavička - obchvat, 2. stavba, II/405 Brtnice – Zašovice, II/353 Bohdalov – obchvat nebo na II/602 hr. kraje - Pelhřimov, 1. stavba. O zhruba 20 milionů více kraj zaplatí i dopravcům v rámci základní dopravní obslužnosti. Masivní investice půjde v roce 2008 z rozpočtu kraje Vysočina do rekonstrukce zdravotnických zařízení. Kraj počítá s půjčkou až 500 mil. korun, přidá prostředky ve stejné výši z evropských fondů a zrealizuje čtyři velké investice v
nemocnicích v Pelhřimově, Havlíčkově Brodě, Třebíči a Novém Městě na Moravě. Ve všech čtyřech případech půjde o projekty již připravené na čerpání evropských financí. Rovněž dojde ke změně financování lékařské služby první pomoci. Nově budou její fungování zajišťovat krajské nemocnice a zdravotnická záchranná služba, mezi které budou rozděleny příslušné finanční prostředky. Každá nemocnice obdrží na tento účel 4 mil. Kč. Největší podíl krajského rozpočtu, zhruba jeho polovina, připadne školství. Kraj tyto peníze dostává od státu jako účelovou dotaci na přímé náklady ve školství – na platy učitelů. Vedle rozpočtu kraj spravuje Fond strategických rezerv, který bude v roce 2008 posílen o 200 mil. Kč. Z něho jsou financovány především projekty dotované EU a také Fond Vysočiny, který zastřešuje krajské grantové programy. Ondřej Štekl
ilustrační foto má totiž vliv na kvalitu života na venkově a v menších městech. Uvědomujeme si také, že dopravní obslužnost bezprostředně ovlivňuje
zaměstnanost, a proto na ni nahlížíme jako na důležitý stimulační faktor,“ řekl Kodet. Ondřej Štekl
KRAJ VYSOČINA K TÉMATU MĚSÍCE Rozpočet Vysočiny rok 2008 je opět vyrovnaný a jeho příjmy a výdaje jsou 7,52 miliardy korun. Na první pohled se to zdá jako poměrně veliká suma. Zhruba polovinu této částky tvoří peníze na výdaje ve školství. Ty dostaneme od státu jako účelovou dotaci a jen je plynule přesuneme školám. Z té další poloviny pak největší balík peněz připadne dopravě. Chceme pokračovat v opravách a stavbách nových silnic a mostů. Další peníze patří muzeím, sociálním ústavům, rozpočet se zkrátka věnuje všem oblastem života v našem regionu. Sedm procent ročních výdajů, tedy asi půl miliardy korun, uvolníme do zdravotnictví. Zdravotnictví však vedle těchto peněz dostane další velkou finanční injekci ve výši 1,2 miliardy korun na rekonstrukce a výstavbu budov a modernizaci přístrojového vybavení. Jak je v našem kraji dobrým zvykem, celý rozpočet, velmi podrobně rozpracovaný, najdou lidé na našich webových stránkách. Víte, bývá téměř pravidlem, že samosprávy, tedy města, obce a kraje ke svým penězům přistupují velmi zodpovědně. Až na skutečné výjimky nedělají unáhlená rozhodnutí a úzkostlivě se snaží nenechat po sobě svým nástupcům v zastupitelstvech ekonomickou spoušť. Tak si jen tak tiše říkám, proč je tak obrovský rozdíl mezi ekonomikou takové malé vesnice či kraje a dluhovým řáděním v ekonomice státu. Že by těch starostů v Praze bylo pořád Miroslav Houška, ještě málo? radní kraje
Vychází kniha o horáckých krojích Pétépáci ocenili hejtmana Napjatě očekávaná kniha o krojích našeho kraje je na světě. Konečně! Netrpěliví zájemci ji mohou poprvé držet v rukou už na konci ledna. Kroje na Horácku, jak se kniha plná zajímavostí, obrázků i dosud nepublikovaných závažných informací jmenuje, vydává Muzeum Vysočiny Jihlava. Lednový termín není náhoda, to totiž slaví 80. narozeniny dlouholetý předseda Horáckého folklorního sdružení Míla Brtník. Autorský kolektiv v čele s jubilantem dokázal ve spolupráci s různými muzei a soukromými sběrateli shromáždit velké množství
materiálu s tematikou krojů na Horácku, a tak mohla vzniknout atraktivní publikace plná fotografií a obrázků rozmanitých krojů doplněná textovými pasážemi. Autoři rozčlenili knihu podle jednotlivých krojových oblastí na Horácku, doplnili ji mapkou této oblasti a krátce představili nejvýznamnější umělecký soubor, který zde působí a snaží se o zachování folklórních tradic v dané lokalitě. Na vydání publikace o krojích na Horácku se formou neinvestiční dotace finančně podílel kraj Vysočina a také ministerstvo kultury. Ondřej Štekl
Policie připojena on-line na dálniční kamery Dálniční oddělení Policie ČR v Bernarticích na Benešovsku, Velkém Beranově na Jihlavsku a Domašově na Brněnsku jsou od konce prosince jako první v Česku připojena k obrazovým výstupům kamer umístěných na dálnici D1. Kraj Vysočina podpořil připojení kamer částkou 200 tis. korun.Opatření by mělo zvýšit bezpečnost na dálnici. „Policisté budou moci sledovat přímo na svém oddělení aktuální dopravní situaci na dálnici a okamžitě na ni reagovat a činit potřebná opatření,“ uvedl hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. Kamery jsou umístěny v působnosti DO Bernartice na 52. km D1, DO Velký Beranov na 105., 109., 124. km
D1 a Domašov na 144., 160. a 165. kilometru dálnice D1. Policisté mohou sledovat situaci na dálnici on-line bez nutnosti vysílat průzkumné hlídky. „Podle potřeby mohou například při dopravní nehodě včas odklonit dopravu a zamezit tak několikahodinovému čekání řidičů v koloně,“ uvedl Miloš Vystrčil. Vzhledem k tomu, že se kamerový systém na D1 zatím osvědčil, nevylučuje Ředitelství silnic a dálnic, že v příštím roce přibudou další kamery. Zatím není určeno, kterých cca 5 míst bude osazeno. Vše by urychlila podpora z evropských fondů. Ondřej Štekl
Společnost se dosud neumí vypořádat s křivdami minulosti. Na výročním setkání jihlavské organizace Moravskoslezského svazu PTP to řekl hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. K PTP byli v padesátých letech násilně povoláváni především tehdejšímu režimu nepohodlní lidé. Byli tak bez soudu odsouzeni k práci v nelidských podmínkách, v ponížení, bez šance na odvolání a spravedlnost. „Společnost stále není připravena dost vnímat křivdy minulosti a objektivně se s nimi vypořádat. Dnes nevládne kultura spravedlnosti, ale kultura vzájemného obviňování,“ řekl během setkání hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. Předseda Moravskoslezského svazu PTP Bohumír Dufek při této příležitosti předal hejtmanovi Čestné členství Svazu PTP. K jeho udělení uvedl: „Nedáváme takové ocenění často a nějak automaticky podle funkcí. U pana Miloše Vystrčila si opravdu vážíme jeho vynikající spolupráce a vážíme si jeho pochopení pro naši generaci. Není to mezi jinými funkcionáři tak časté.“ Ondřej Štekl
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Kraj Vysočina stabilně drží vyrovnaný rozpočet a dlouhodobě tvoří rezervy na kofinancování projektů financovaných z prostředků EU. Z tohoto pohledu je tedy možné jednoznačně říci, že dobrým hospodářem je. Různit se mohou názory na oblasti, kam jsou volné zdroje kraje směřovány. Tady si umím v některém detailu představit jiné nastavení priorit, ale se základním nastavením pravidel souhlasím. Je nutné si uvědomit, že rozpočet je vždy politicky složitý Zdeňka Marková(SNK ED), kompromis. starostka Nového Města na Moravě
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
KN | leden 2008 |
13
Na silnice půjde přes 720 milionů Významné finanční injekce by se měly letos dočkat silnice v Královéhradeckém kraji. Díky první vlně peněz z fondů Evropské unie i investici kraje by mělo jít v roce 2008 do silnic II. a III. třídy přes 720 milionů korun. Mezi největší plánované patří stomilionová rekonstrukce silnice z Vrchlabí do Lánova či rekonstrukce silnice II/316 na Rychnovsku. V rámci první výzvy žádostí Regionálního operačního programu Severovýchod se kraj uchází s jedenácti projekty za celkem 600 milionů korun. „Některé stavby z tohoto balíku již probíhaly loni: například velká část rekonstrukce mostů, které jsme zahrnuli pod jeden projekt. Na čerpání evropských peněz pro naše projekty jsme byli připraveni již v loňském roce. Projednání národního operačního rámce pro celou republiku se bohužel zdrželo a některé akce s podporou Evropy jsme museli odložit na letošní rok,“ řekl náměstek královéhradeckého hejtmana Petr Kuřík.
Mezi další velké projekty s evropskou podporou patří například tyto rekonstrukce: silnice II/324 v Doním Přímu na Královéhradecku za celkem 57 milionů korun, II/303 na Broumovsku za 54 miliony korun. Jedenáct projektů první výzvy, jejichž realizaci by měl zajistit půlmiliardový unijní příspěvek, kofinancuje kraj 45 miliony korun, stejnou částku přispívá také stát. V kraji se nebude na silnicích v příštím roce rekonstruovat jen s evropskou podporou. „Krajský rozpočet počítá s dalšími 120 miliony korun, které směřují do oprav silnic, které nemůžeme mezi evropské projekty zařadit.
Mezi ně patří například oprava komunikace III/3055 u Borohrádku, která vyjde na více než 20 milionů korun,“ uvedl náměstek Kuřík. O další balík silničních projektů s podporou Evropské unie za celkem téměř jednu miliardu se kraj v rámci druhé výzvy bude ucházet v polovině příštího roku. Na silnicích kraje se loni podařilo prostavět celkem více než 265 milionů korun. Přes 174,4 milionu korun zaplatil krajský rozpočet, 35 milionů korun přispěly na rekonstrukce evropské fondy a 59 milionů korun utratil stát. Největší loňskou silniční investicí byla oprava mostu přes Metuji v Josefově za 26 milionů korun. Největší stavbou s příspěvkem státu v rámci zóny Solnice – Kvasiny byla stavba na silnici z Častolovic do Solnice za necelé 52 miliony korun. (zr)
ilustrační foto
Do domovů pro potřebné kraj vloží 115 milionů Bydlení lidí, o které se ve svých domovech poskytujících sociální služby stará Královéhradecký kraj, se v příštím roce zlepší. Do staveb nových areálů v sociální oblasti vloží Královéhradecký kraj v příštím roce investici 115 milionů korun. V porovnání se schválenou investicí krajského rozpočtu na letošní rok je to o 17 milionů více a o 22 miliony více než v roce 2006. Další peníze získá kraj pro své projekty v sociální oblasti od státu. Investice kraje budou v roce 2008 směřovat do přípravy či realizace celkem patnácti velkých či drobnějších projektů v sociální oblasti. „Bude pokračovat a
skončí například přestavba Domova na Stříbrném vrchu v Rokytnici v Orlických horách, za kterou kraj celkem zaplatí přes 66 milionů korun či druhá etapa výstavby Do-
mova sociálních služeb ve Skřivanech za celkem 80 milionů korun. V Rokytnici kraj v příštím roce utratí přes 28 milionů korun, výstavbu ve Skřivanech kraj podpoří v roce 2008 částkou 35 milionů korun,“ řekl náměstek královéhradeckého hejtmana Miloslav Plass. Finančně největší akcí, která se bude v roce 2008 teprve připravovat, je rekonstrukce a přístavba Domova důchodců
Černožice za celkem téměř 123 miliony korun. Opravy se dočká například podkroví a střechy zámku v Chotělicích, kde sídlí tamní Ústav pro mentálně postiženou mládež. Tato oprava proběhne jako třetí etapa celkové rekonstrukce tohoto zařízení a kraj za ni zaplatí 13 milionů korun. Rozsáhlá rekonstrukce a přístavba se připravuje pro Domov pro seniory v Polici nad Metují. Fi-
Czech Point nově v krajském městě Kontaktní místo Czech Point, které má lidem zjednodušit komunikaci s úřady, funguje od začátku roku na královéhradeckém magistrátu. „Nyní u nás mohou občané získat ověřené výpisy z centrálních státních evidencí a rejstříků, aniž by museli navštívit několik různých úřadů státní správy,“ říká tajemnice Magistrátu města Hradce Králové Markéta Pešková. Správní odbor magistrátu v ulici Československé armády poskytuje na počkání výpis z Katastru nemovitostí a přijímá žádosti o výpis z Rejstříku trestů. Ověřené výpisy z Obchodního a Živnostenského rejstříku je pak možné získat na Živnostenském úřadu ve Střelecké ulici. „Jak se bude nabídka služeb Czech Pointu rozšiřovat, vznikne na našem úřadě nové oddělení a veškeré žádosti a podání vyřídí občané na jediném místě,“ dodala Pešková. Za vyhotovení výpisu je podle zákona o správních poplatcích stanoven poplatek ve výši 100 Kč za první stránku a 50 Kč za každou další započatou stránku. Náklady na zřízení této služby na královéhradeckém magistrátu pokryla z části padesátitisícová dotace ministerstva vnitra. Czech POINT, neboli Český Podací Ověřovací Informační
Národní Terminál, má být v budoucnu místem, kde bude moci každý občan získat veškeré informace, které o něm stát vede v centrálních regis-
trech a zároveň zde bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu. V Hradci Králové poskytuje službu Czech Point také Česká pošta v Zamenho-
nancování tohoto projektu by měl podpořit také stát prostřednictvím zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí. Rekonstrukce v sociální oblasti by se měly dočkat také finanční podpory Evropské unie. „Čerpání z evropských fondů aktivně připravujeme. Jedním z takových projektů je například stavba zařízení pro závislé seniory v Teplicích nad Metují či zařízení pro lidi postižené Alzheimerovou nemocí v Albrechti-
cích nad Orlicí,“ doplnil náměstek Plass. Mezi loni uzavřené akce patří například rozsáhlá rekonstrukce a přesídlení Domova Dědina v Opočně. O 18 nových lůžek se po letošku rozšířila ubytovací kapacita Domova důchodců v Hradci Králové. Nové bydlení tam vzniklo díky nástavbě na jednom z jeho křídel (A). Za tuto stavbu zaplatil Královéhradecký kraj zhruba 23 miliony korun. (zr)
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem?
fově ulici, která však nepřijímá žádosti o výpis z Rejstříku trestů. (zr)
Musím odpovědět naprosto diplomaticky, že nejlepším hospodářem jsou samosprávy měst a obcí, na druhém místě jsou kraje a samozřejmě úplně tím nejhorším je stát. Martin Puš(ODS), starosta Jičína INZERCE ČR
HLEDÁME MAKLÉŘE Staňte se součástí realitních makléřů České spořitelny
Požadujeme: - spolehlivost - komunikativnost - kreativní myšlení - pracovní nasazení Nabídky zasílejte na adresu: ZEUS, s. r. o., člen obchodní sítě Realitní společnosti České spořitelny, a. s., nábř. Závodu míru 2737, 53002 Pardubice nebo na e-mail
[email protected]
14
| KN | leden 2008
KRÁTCE Zlaté plody Jihomoravský kraj se v roce 2008 ujal role marketingově podpořit prodej potravinářských výrobků producentů z Jihomoravského kraje. V rámci toho zadal veřejnou zakázku na pořádání této soutěže, ve které zvítězila marketingová a reklamní společnost SNIP & CO. Tato společnost provede kompletní realizaci díla od oslovení potravinářských výrobců přes její propagaci u laické veřejnosti až po odborné posouzení nezávislou porotou. Vítězové této soutěže budou vyhlášeni zhruba týden před konáním veletrhu Salima a poprvé prezentováni ve dnech 4. – 7. 3. 2008 na tomto veletrhu. Pro soutěž bylo vytvořeno logo, které má spotřebitele na tuto soutěž upozornit (zr)
Dotace pro muzeum Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém prosincovém zasedání schválilo poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje Masarykově univerzitě ve výši jednoho milionu na podporu projektu „Rozvoj Mendelova muzea v roce 2008“. Dotace JMK bude využita na neinvestiční náklady ve výši 600 000 Kč, které budou použity na hrazení provozních nákladů spojených s chodem muzea (náklady na běžný provoz, nájemné, příprava krátkodobých výstav) a na investiční náklady ve výši 400 000 Kč spojené s přípravou a realizací nové expozice. (zr)
Rada v Brně V pátek 11. ledna se na brněnském Výstavišti uskuteční 22. zasedání Rady Asociace krajů ČR. Hostem bude náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Jiří Kolář, se kterým budou hejtmani mimo jiné jednat na téma nových jízdních řádů či zajištění dopravní obslužnosti. Stejně jako na minulém zasedání, i tentokrát se zúčastní také ministr vnitra Ivan Langer. Ten by měl hovořit o novele zákona o krajích. (zr)
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
Nejvýkonnější solární elektrárna ve střední Evropě spuštěna V závěru loňského roku byla slavnostně otevřena největší fotovoltaická elektrárna ve střední Evropě a stalo se tak v Jaroslavicích na Znojemsku. Diváci si po přestřihnutí pásky mohli celé zařízení prohlédnout, případně položit otázky zástupcům společnosti Energy 21, která projekt uskutečnila. Předpokládaný výkon elektrárny je 0,9 MW. Ačkoliv se může zdát, že prvenství této elektrárny hned tak nikdo nepřekročí, opak je pravdou. V létě loňského roku byla v Ostrožské Lhotě na jižní Moravě postavena solární elektrárna s maximálním výkonem 0,7 MW. Jak se zdá, s podobnými elektrárnami se budeme setkávat stále častěji. Samotná společnost Energy 21 chystá další projekty v roce 2008, do kterých bude investovat zhruba 300 milionů korun: dokončena bude výstavba dalších dvou fotovoltaických elektráren v regionu jižní Moravy - Hrádek a Vojkovice. Všechny projekty do-
hromady představují výkon zhruba 2,5 MW. Po výhodných místech se ale firma dívá také do zahraničí, obzvláště po nemovitostech, které nelze bez regenerace smysluplně využít – tzv. brownfields (příkladem mohou být staré skládky odpadu). „Využití brownfields ještě umocňuje zelený aspekt fotovoltaických projektů. Pozemky, které jsou jinak prakticky nepoužitelné, poslouží k výrobě ekologické energie,“ vysvětluje filozofii těchto projektů Tomáš Buzrla, předseda představenstva a ředitel pro akvizice ENERGY 21. Doplňkem solárních elektráren společnosti Energy 21 je zatravnění půdy pro možnou pastvu dobytka a tím i maximálního využití pozemků. Rozmachu výstaveb solárních elektráren hodně napomohla změna energetické politiky v rámci Evropské unie, a to kladení důrazu na využívání obnovitelných zdrojů. Vraťme se ale k samotné fotovoltaické elektrárně v Jaroslavi-
cích. Na pozemku necelých 4,3 ha je rozmístěno zhruba 15 000 solárních panelů. Výstavba stála
Dohodne se Jihomoravský kraj s Českými drahami? V polovině prosince loňského roku spolu jednali zástupci Jihomoravského kraje a společnosti České dráhy. Obě strany se měly domluvit na nových podmínkách smlouvy platné pro rok 2008. Jednání ale ztroskotalo na vyjednávání o nákladech ČD a výši penalizací za zpoždění regionálních vlaků. Právě nahromadění zpoždění ve vlakové dopravě a následnému kolapsu po zavedení nového jízdního řádu dalo největší popud k nespokojenosti kraje. I proto se JMK začal snažit a snaží se prosadit do smlouvy změnu výpočtu penalizací. Podle Jaroslava Pospíšila, radního odpovědného za dopravu, nejde jen o zvýšení pokut, ale o souhrnnou změnu jejich výpočtu – zjednodušení a zrušení přílišného papírování. Jaroslav Pospíšil také dodal: „ Problémy se smlouvami s drahami na příští rok mají i další kraje. ČD uzavřely smlouvy pouze se dvěma
ze čtrnácti krajů. Největším problémem jsou peníze. České dráhy od kraje požadují pro příští rok 525 milionů korun. Letos přitom dostaly 468 milionů korun a to je pořádný skok. My jsme připraveni letošní částku navýšit asi o sedm milionů.“ Obrátili jsme se tedy i na druhou stranu a zeptali se na její názor. Radek Joklík, manažer komunikace Českých drah, odpověděl: „Kraj jako objednavatel regionální osobní dopravy, má samozřejmě právo žádat odpovídající kvalitu služeb. Je ale potřeba dobře rozlišovat, kdy je zpoždění
GLOSA Zatímco některé politiky na jižní Moravě děsí příjezd kandidáta na post prezidenta republiky Jana Švejnara do Brna, který by se měl uskutečnit na konci ledna, lidé si v obchodech užívají povánoční slevy a šílenství z nedostatku nových jízdenek. Jako i v jiných městech, tak i v Brně od nového roku podražila městská hromadná doprava. Ovšem rok 2008 přinese i pozitivní věci. Města na Břeclavsku se chystají na velké opravy. Agentura proti sociálnímu vyloučení, která má pomáhat Romům, bude na jižní Moravě snad v březnu. Poslanci ČSSD chtějí prosadit zachování Úrazové nemocnice (jak sami říkají: lobbovat za zachování), jako by tato věc nebyla definitivně uzavřená. A jihomoravští radní vyhlásili novou soutěž o Zlaté plody jižní Moravy, která nahradí Zlatou chuť jižní Moravy a to v době, když už jsem si na logo Zlatá chuť na výrobcích začala zvykat. Ovšem rok 2008 prozáří jeden významný počin: zaměstnanci Moravského zemského archivu převádějí matriky do digitalizované podoby a ty pak budou dostupné na internetu, takže hledači předků budou mít opět o něco jednodušší práci. No, není to všechno skvělé? Já se na rok 2008 určitě těŽaneta Neužilová ším.
Slavnostní přestřižení pásky obstaral předseda představenstva Energy 21 Tomáš Buzrla a starosta Jaroslavic Petr Zálešák. zdroj: Energy 21
ilustrační foto
způsobeno vinou dopravce a kdy je na vině například stavební činnost státu na tratích. České dráhy nezpochybňují pokuty, které si „zaslouží“, protože zpoždění způsobí například porouchaná lokomotiva. Nemůžeme ale nést odpovědnost za vlivy počasí, stavební činnosti nebo námi nezaviněných nehod na železničních přejezdech. Zpožďování spojů je v médiích zmiňováno poměrně často, musím ale říct, že ve většině případů skutečně není vina na straně Českých drah. Každý jiný dopravce by se za stávající situace potýkal se stejnými problémy. Je to podobné, jako když autobus jede po rozkopané silnici. Jen s tím rozdílem, že autobus má možnost využít objížďku, vlak nikoliv.“ České dráhy se poměrně často hájí tím, že vlastníkem kolejí je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a za zpoždění spojů v důsledku výluk při opravách pak tedy může právě ona. Vedoucí odboru dopravy Jihomoravského kraje Jan Pavlíček k tomu dodal: „Jenže my nemůžeme chtít pokuty za zpoždění po SŽDC. Kraje mají uzavřenou smlouvu s drahami a ty ať si později ty peníze vymáhají třeba na majitelích kolejí.“ Vyjednávání JMK a ČD budou pokračovat i v měsíci lednu, obě dvě strany doufají, že se domluví do konce měsíce. Již teď je však jisté, že půjde o těžký boj o každou korunu. Žaneta Neužilová
110 mil. Kč a mezi zajímavosti patří to, že díky ročnímu provozu elektrárny nebude kromě ji-
ných látek vypuštěno do ovzduší 1 202 870 kg CO2. Žaneta Neužilová
JIHOMORAVSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE V roce 2007 Jihomoravský kraj hospodařil s rozpočtem ve výši 4,683 miliardy Kč na straně příjmů a 5,246 mld. Kč na straně výdajů. Příští rok bude hospodařit s příjmy ve výši 5,219 miliardy Kč a výdaji 5,558 miliardy Kč. Schodek přibližně ve výši 340 milionů Kč se pokryje z různých fondů a půjček. Na investice pro příští rok se v rozpočtu s částkou přibližně ve výši 1,5 miliardy Kč. Přibližně 155 milionů Kč hodlá kraj investovat do inkubátoru biotechnologických firem INBIT, který bude provozovat Jihomoravské inovační centrum. Několik set milionů Kč kraj investuje například do oprav silnic. Více než stomilionové investice poputují do školství výhradně na opravy havarijních stavů.
Petr Holeček , mluvčí
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Zatím si na kraj nemohu stěžovat. Ale protože celkově není peněz dost, tak si myslím, že je potřeba hlídat priority. Kupříkladu v loňském roce věnoval kraj spoustu peněz na školství a nedával zase tolik na komunikace, komunikační systém. Myslíme si, že kraj hospodaří s tím, co má. Co se týče dotačních titulů, tak tam je to omezeno poměrně striktními zákony a dalšími předpisy. Pokud jde o Evropskou unii, tak tam nám dělá hrozně zle tzv. zarah peněz na kanalizace a vodovody, protože byly uvolněny pouze na čistírny odpadních vod. A vodovody a kanalizace, to je to prožluklé téma soukromých vlastníků ze západu, kteří mají dlouhodobé smlouvy. A ti se zase vzali v Bruselu za to, aby Česká republika nedostala dotace na kanalizace, takže to je začarovaný kruh, že ti kteří to provozují, si tímto škodí. Jaroslav Mokrý(ODS), starosta Moravského Krumlova
Ještě lepší informační systém Informační systém EMOFF (emergency office) využívá Jihomoravský kraj již nějakou dobu. Dle mínění Rady Jihomoravského kraje přišel čas jeho rozšíření a aktualizace. Na své schůzi loni v prosinci vybrala jako nejvhodnější nabídku na veřejnou zakázku „Rozšíření a aktualizace informačního systému EMOFF“ návrh společnosti ISATECH z Pardubic, podle které bude projekt stát 1 499 400 korun.
Důvodem změn je potřeba větších investic na vylepšení využití jeho možností. Systém tak bude kvalitněji využíván při krizových situacích jako jsou průmyslové havárie s únikem nebezpečných látek, přírodní katastrofy či teroristické hrozby. Tento systém se již několikrát osvědčil například při povodních. Informační systém EMOFF byl zaveden na podzim roku 2003 kvůli neexistenci celostátního in-
formačního systému pro podporu krizového řízení. Slouží kraji, obcím, subjektům kritické infrastruktury a některým úřadům. Možnosti instalace systému jsou následující: 1) Pronájem - EMOFF lze pronajmout jako službu provozovanou na internetu. Provozovatel ručí za ochranu uložených dat i zajištění bezpečného přenosu dat k uživateli. Uživatelům pak postačí k přístupu internetový prohlížeč.
2) Instalace do vlastní sítě intranet - možnost získání licence pro provozování systému ve vlastní síti intranet pro definovaný počet uživatelů. 3) Instalace na samostatné PC - například notebook pro mobilní použití. Systém podporuje 3 základní fáze krizového řízení: analýzu rizik, plánování a řešení vzniklé mimořádné události. Na zpracování se tak mohou podílet všichni zúčastnění.
Také jde o efektivní prostředek k snižování nákladu při výkonu veřejné správy. Příkladem: prověrku spojení u zhruba 3000 osob (přibližný počet osob zapojených v rámci JMK) je systém schopen provést během 2 minut. V případě provedení této prověrky běžným způsobem (vytáčení telefonního čísla) by ověření trvalo asi 75 hodin. Žaneta Neužilová
ZLÍNSKÝ KRAJ KRÁTCE Peníze přišly zpět Zlínský kraj získal zpět od státu více než 20 milionů korun, které od roku 2002 postupně investoval do výkupu nevypořádaných pozemků pod komunikacemi II. a III. třídy. Na kraje byly tyto silnice převedeny i s těmito finančními břemeny, které regiony postupně řeší s majiteli pozemků, po nichž komunikace vedou. Kraj i přes finance od státu do výkupu pozemků musí investovat také své vlastní peníze, a to do přípravy dokumentace. Náročnost tohoto procesu dosahuje prakticky obdobné částky jako samotný výkup parcel. (zr)
Zlín s úspěchem Pozitivní hodnocení získala v prosinci prezentace Zlína na mezinárodní konferenci o spolupráci měst v německém Iserlohnu poblíž Dortmundu od organizátorů i účastníků konference. Konference se zúčastnilo přes deset měst z různých částí Evropy. Její součástí byly kromě prezentací jednotlivých měst také workshopy a semináře zaměřené například na detailní seznámení s evropskými dotačními programy. Mezi významné hosty patřila prezidentka Horního Westfálska a němečtí europoslanci. Zlín se konference zúčastnil spolu se svým partnerským městem, polským Chorzówem. (zr)
Krajské město na Regiontouru Funkcionalistickou architekturu Zlína, pohádkový zámek v Lešné obklopený zoologickou zahradou, ale také historii Zlína prezentuje statutární město Zlín na veletrhu cestovního ruchu Regiontour 2008. „Jsem rád, že zde můžeme představit a pokřtít novou knihu o historii Zlína, kterou jsme vydali v závěru roku 2007,“ řekl náměstek primátorky Hynek. Publikace „Pod zlínským rynkem - Cesty do minulosti Zlína“ obsahuje téměř dvě stovky ilustrací. Ty vychází také v rozšířené verzi jako tabule kalendáře pro rok 2008 pod názvem „Chvála Zlínu“. (zr)
Dům roku Město Uherské Hradiště vyzvalo projektanty, investory a dodavatele staveb zkolaudovaných a uvedených do provozu v roce 2007, aby architektonicky zajímavé stavby kdekoliv na území města, bez ohledu na to, zda jde o veřejně přístupné objekty, drobnější stavby nebo rodinné domy, přihlásili k účasti v soutěži Dům roku. Do nominací se může zapojit i veřejnost, která může sdělovat své podněty a typy. Přihlášky mají uzávěrku 22. února 2008. Čestné ocenění kvality architektonického díla uděluje město Uherské Hradiště od roku 1992. (zr)
KN |leden 2008 |
15
Zlínská univerzita bude vyučovat krizové řízení Jak zdokonalit komunikaci uvnitř regionu v oblasti integrovaného záchranného systému a krizového řízení? Na tuto otázku si odpovídali členové Rady Zlínského kraje a zástupci měst s rozšířenou působností, jichž je na území kraje celkem třináct. Jednání navazovalo na zasedání Bezpečnostní rady Zlínského kraje. „Oblasti krizového řízení přikládáme obrovskou důležitost. Uvědomujeme si, že bezpečnost musíme podporovat a financovat. Situace, k nimž dnes dochází ve světě, mohou kdykoliv nastat také u nás,“ prohlásil hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Od roku 2002 se téměř zdvojnásobila částka, kterou Zlínský kraj vynakládá na podporu mechanismu integrovaného záchranného systému, zejména na činnost dobrovolných hasičů v obcích, jejich vybavení obecními rozhlasy nebo hasičskými stříkačkami. Zatímco před pěti lety bylo na tyto úče-
ly uvolněno 3,7 milionu korun, letos je v rozpočtu připravena částka osmi milionů. Zlínský kraj je v současnosti jedním ze dvou krajů České republiky, které mají svůj regionální operační program zacílen i do kategorie krizové infrastruktury. To znamená, že Krajský úřad je připraven pro tuto oblast využít finanční prostředky z evropských fondů. „Chtěli bychom touto cestou realizovat například vybudování moderní informační dálnice, díky níž by se relevantní informace okamžitě přenášely počítačovou sítí mezi jednotlivými slož-
kami systému krizového řízení,“ upřesnil Libor Lukáš. Za slibný záměr označili starostové a starostky myšlenku, jež vznikla na Univerzitě Tomáše Bati. Zlínská vysoká škola hodlá vyučovat nové studijní obory zaměřené na krizovou medicínu a krizový management. „Přesně za rok otevřeme šestou fakultu, která nabídne jeden studijní program se třemi obory,“ ohlásil rektor Univerzity Tomáše Bati Ignác Hoza. „Fakulta bude sídlit v Uherském Hradišti a ve studijním programu Ekonomika a management si zájemci budou moci vybrat mezi obory logistiky, krizového řízení a řízení lidských zdrojů. Zejména krizové řízení bude mít i velké množství praxe. Budeme se totiž snažit vybudovat i speciální trenažéry, se kterými by se student zřejmě nikde jinde nesetkal.“
Kraj počítá se stamilionovými investicemi Podle rozpočtu, který schválili zastupitelé v polovině prosince loňského roku, bude Zlínský kraj hospodařit v roce 2008 s příjmy ve výši 7 miliard 833 miliony korun. Výdaje mají činit 8 miliard 652 miliony korun. Finanční schodek ve výši 819 milionů korun pokryje smluvní úvěr u Evropské investiční banky. Z něho může kraj v tomto roce čerpat až 850 milionů korun. Čerpání dlouhodobého úvěru ve výši jedné miliardy pěti set milionů korun schválili zastupitelé na konci roku 2005. Peníze z něho bere Zlínský kraj postupně. Využil je už v rozpočtech dvou minulých let, největší balík však bude čerpat právě v letošním roce. „Zapojení úvěru je směřováno pouze do investic směrem k rozvojovým projektům. Úvěr na rok 2008 je vyšší, protože jsme loni nečerpali celou plánovanou částku. Stavby jsou však připraveny a budou realizovány. Obecně jsme rozpočet koncipovali jako prorůstový s investicemi téměř 1,4 miliardy korun a prioritou spolufi-
nancování projektů dotovaných z evropských fondů,“ řekl hejtman Libor Lukáš. „Nejvýznamnější investice budou probíhat v oblasti zdravotnictví, a to za více než čtyři sta milionů korun. Mezi nejdůležitější patří výstavba střediska krajské záchranky za necelých 90 milionů, zprovoznění a vybavení onkologického centra ve Zlíně za 350 milionů a rekonstrukce gynekologicko porodnického pavilonu v uherskohradišťské nemocnici za téměř sto milionů korun,“ vyjmenoval nejvýznačnější investiční akce hejtman Zlínského kraje. Nemalé investiční částky poputují také do úprav Ústavu so-
ciální péče ve Zborovicích (60 mil.) nebo Domova důchodců v Uherském Ostrohu (60 mil.). Kraj začíná s postupnou revitalizací památek. V plánu je oprava památníku na Ploštině, zámků ve Vsetíně a Lešné u Valašského Meziříčí. Zásadní rekonstrukcí a přestavbou za zhruba 80 milionů korun má projít památník Velké Moravy ve Starém Městě. Investovat se bude také v největší krajské průmyslové zóně. „Velmi nám záleží na přípravě průmyslové zóny v Holešově. Pro tento rok je vyčleněno na dobudování potřebné infrastruktury v této lokalitě 157 milionů korun,“ upřesnil Libor Lukáš. Z celkového rozpočtu kraje tvoří investice více než 16 procent, zbytek spolknou mandatorní výdaje. Nejvíce peněz – celkem 64 procenta - půjde do školství. Drahomír Kvasnička
ilustrační foto Komplexní trenažérové centrum pro simulaci a výcvik krizového řízení by mělo vzniknout ve Starém Městě. Trenažér by simuloval například možné živelné katastrofy či nehody a sloužil by jako názorná pomůcka studentům. V tuzemsku zatím podobné centrum neexistuje. Zatím
omezení zůstanou v platnosti i nadále, takže řidiči kamionů mohou jezdit pouze přes hraniční přechod Střelná nebo Starý Hrozenkov. Starostové obcí v blízkosti hranic jsou s tímto rozhodnutím spokojeni. Například starostové Šumic, Nezdenic, Záhorovic, Bojkovic či Pitína měli hrůzu z toho, že jim od 21. prosince začnou pod okny jezdit desítky kamionů, které se budou chtít vyhnout nově zpoplatněným silnicím I. třídy.
„Hraniční přechody zůstávají ve stávajícím režimu. Průjezd kamionů zastaví zákazové dopravní značky. Už se ale také počítá s tím, že v nejbližší době budou pro soupravy nad 7,5 tuny zpoplatněny i silnice II. a III. tříd,“ uvedl hejtman Libor Lukáš a doplnil, že právě dražší poplatky za používání takzvaných okresek budou jediným skutečně účinným nástrojem, jak přinutit řidiče souprav, aby jezdili po silnici I/50. (sve)
Drahomír Kvasnička
ZLÍNSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Zlínský kraj má schválen rozpočet, podle kterého bude hospodařit v roce 2008. Plán hospodaření počítá s výdaji ve výši 8,652 miliardy korun, příjmy v částce 7,833 miliardy korun a financováním rozdílu ve výši 818,75 milionu korun. To bude kryto ze smluvního úvěru kraje u Evropské investiční banky, jehož zapojení na příští rok se počítá ve výši 850 milionů korun. Nejvýznamnější investice budou probíhat v oblasti zdravotnictví, a to za více než 400 milionů korun. Mezi nejdůležitější patří výstavba střediska krajské záchranky za necelých 90 milionů, výstavba a vybavení onkologického centra ve Zlíně za 350 milionů, rekonstrukce gynekologicko porodnického pavilonu v uherskohradišťské nemocnici za téměř 100 milionů. Dále oprava patologie ve Vsetíně (60 mil.), výjezdních stanovišť záchranky ve Valašském Meziříčí (25 mil.) a Uherském Brodě (15 mil.) nebo rekonstrukce očního centra Ústavu sociální péče v Kvasicích (25 mil.). Významné investice půjdou také do úprav Ústavu sociální péče ve Zborovicích (60 mil.) nebo Domova důchodců v Uherském Ostrohu (60 mil.). Kraj také začíná postupně revitalizovat památky. Započne oprava památníku na Ploštině, zámků ve Vsetíně a Lešné u Valašského Meziříčí. Zásadní rekonstrukcí a přestavbou za zhruba 80 milionů korun má projít památník Velké Moravy ve Starém Městě. Bude také pokračovat výstavba průmyslové zóny v Holešově, na niž je vyčleněno 157 mil. korun. Z celkového rozpočtu kraje tvoří investice více než 16 procent (1,4 mld.), zbytek jsou mandatorní výdaje, a to nejvíce do školství (64%), které kraj pouze přeposílá na jednotlivé školy. Zastupitelé schválili také rozpočtový výhled na roky 2009 až 2013.
Patrik Kamas, mluvčí
Průjezd kamionů je stále omezený Vstup do schengenského prostoru, který zajišťuje volný pohyb osob po Evropě, usnadnil cestování i přes česko-slovenské hranice. Projet či projít na Slovensko bez zastavení mohou od 21. 12. 2007 lidé na sedmi silničních a dvou železničních přechodech ve Zlínském kraji. Cesta za nákupy či na dovolenou se tak zjednoduší. Kamiony však mají stále vjezd na některé hraniční přechody zakázán. Rada Zlínského kraje totiž rozhodla, že současná
jde však pouze o projekt a není hotový ani jeho rozpočet. Menší trenažéry budou proto zatím umístěny v budově fakulty. Během dvou let od otevření by novou fakultu mohlo navštěvovat až 1200 studentů.
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Ano předpokládám, že náš kraj je dobrým hospodářem. Myslím si to proto, protože veškeré investice, které je potřeba realizovat, tak opravdu opírá o potřeby a prostředky, které na to v rozpočtu jsou. Květoslava Ottová (BezPP), starostka Vsetína
Poplatky vybírají automaty Poplatky ve většině nemocnic Zlínského kraje platí lidé přes automaty. Umístěny jsou na několika místech v areálu v každém zdravotnickém zařízení zřizovaném krajem vyjma Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. „Tam bylo 1. ledna otevřeno sedm míst, kde výběr poplat-
ků zajišťují administrativní pracovnice,“ řekl krajský radní pro zdravotnictví Bronislav Fuksa. Jeden automat přijde na zhruba 100 000 až 300 000 korun, nemocnice si je budou hradit ze svých rozpočtů. Na platbách vydělají nemocnice několik milionů korun ročně. Například
nemocnice v Kroměříži si ročně přijde na zhruba 12 milionů korun, v rozpočtu uherskohradišťské nemocnice přibude asi 20 milionů. „Je to zatím hrubý odhad,“ řekl mluvčí zdravotnického zařízení Jan Hrdý. Automaty tam lidé najdou u hlavního vchodu, v plicním pavilonu,
u traumatologické ambulance a v budově s dětským oddělením a léčebnou dlouhodobě nemocných. V Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně zaplatilo nový poplatek jen během prvních dvou lednových dnů přes šest set lidí. „Mezi pacienty nebyl nikdo, kdo
by poplatek nezaplatil. Problémy žádné nebyly a potíže, které spočívaly pouze v netrpělivosti pacientů, jsme řešili hned na místě,“ sdělila náměstkyně útvaru ošetřovatelské péče zlínské nemocnice Marie Hejtmánková. Světlana Divilková
16
OLOMOUCKÝ KRAJ
| KN | leden 2008
KRÁTCE Zakázali automaty
Opravy silnic a mostů jsou v plném proudu
Mohelnická radnice zakázala k 1. 1. 2008 další rozmisťování provozoven výherních automatů na území města. Navázala tak na další města Olomouckého kraje – Šumperk a Zábřeh. Mohelnice navíc uzavřela se stávajícími provozovateli kodex, který jí umožňuje do podniků umísťovat bezpečnostní kamery. Ty mají kontrolovat, zda na automatech nehrají nezletilí. Provozovatelé navíc musí odstranit reklamní cedule ukazující stav jackpotu. (vim)
V prosinci byl v Prostějově slavnostně otevřen nový most. Most, který nahradil již nevyhovující stavbu z roku 1870, spojuje centrum města s jeho obchodní zónou. Výstavba objektu byla součástí programu Olomouckého kraje – „Modernizace silniční sítě“. Most byl tedy vybudován převážně na náklady kraje, ty činily 25 milionů korun. Prostějov přispěl částkou okolo dvou milionů. „Stavba dosud nebyla zcela dokončena, v následujícím období stavbaři opraví vozovku před na obou stranách mostu a dokončí dlažbu v říčním korytě,“ uvedl mluvčí Olomouckého kraje Ivo Heger. Nový most pomůže Prostějovu snášet velkou dopravní zátěž. „Je širší než předtím, vede přes něj i chodník a cyklistická stezka, která výrazně doplňuje síť cyklistických stezek ve městě,“ pochvaluje si starosta Prostějova Jan Tesař.
Těšetice získaly ocenění
V rámci programu modernizace silniční sítě, který se týká výhradně silnic druhé a třetí třídy, byl například zrekonstruován nadjezd přes železniční koridor v Lipníku nad Bečvou za 20 milionů, postaven nový most na silnici mezi Rudou nad Moravou a Hrabenovem na Šumpersku za 25 milionů nebo opraveno 13 kilometrů silnice druhé třídy spojující Prostějov s Přerovem. Program modernizace byl zahájen v roce 2006 jako nutná reakce na dlouhodobé podfinancování údržby a
Hanácká obec Těšetice z Olomouckého kraje se stala vzorovou zemědělskou obcí České republiky v rámci soutěže Vesnice roku 2007. Těšetice za vítězství získaly odměnu jeden milion korun od ministerstva zemědělství. (vim)
Průvodce osvojením Nového Průvodce pro zájemce o osvojení dítěte vydal v závěru loňského roku Olomoucký kraj. Materiál přináší informace o adopci jako formě náhradní rodinné péče. Seznamuje čtenáře s typy situací, za nichž je možné dítě osvojit i kroky, které je nutné v takovém případě učinit. Průvodce informuje také o hlavních zákonných normách, jež s osvojením dítěte souvisejí a uvádí seznam příslušných úřadů v Olomouckém kraji, na něž je možné se obracet s dotazy, a to včetně kontaktních údajů. Průvodce pro zájemce o osvojení dítěte byl vydán v nákladu tisíc výtisků, za které Olomoucký kraj zaplatil 14 tisíc korun. Kraj materiál poskytne úřadům obcí s rozšířenou působností a dále také neziskovým organizacím, jež se touto problematikou zabývají (zr)
oprav v letech, kdy se o silnice ještě staral stát. Kraj převzal silnice do svého vlastnictví v roce 2001 ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Průzkum z roku 2005 ukázal, že do silniční infrastruktury vlastněné krajem by mělo být investováno 7,5 až 12 mld. korun. Kraj si na program „Modernizace silniční sítě“ půjčil 900 milionů korun od Evropské investiční banky. Dohromady na program půjdou dvě miliardy korun. V roce 2006 byla z EIB čerpána první tranše ve
foto: KrÚ OLK
foto: KrÚ OLK výši 289 milionů, v roce 2007 byla čerpána druhá tranše ve výši 379,5 milionu a v roce 2008 je předpokládáno čerpání zbývajících 231,5 milionu. Kraj musí ovšem tyto investiční akce EIB povinně kofinancovat. V roce 2006 přispěl 273,5 milionu a vloni 293 miliony.
Kraj chce i nadále na modernizaci silniční infrastruktury využívat evropské peníze. „V opravách komunikací druhé a třetí třídy, které má Olomoucký kraj ve svém majetku, budeme pokračovat také v následujících letech, hodláme přitom čerpat také finanční prostředky z Regionálního operační-
ho programu Střední Morava,“ slíbil radní Petr Polášek, který je zodpovědný za dopravu. Modernizace silnic je investiční prioritou kraje pro rok 2008, z rozpočtu na ni uvolní 638 milionů korun.
50 000Kč. Spolu s peněžní částkou vítěz obdrží i kovovou des-
ku, kterou je možno na fasádu umístit. (zr)
Viktor Merta
Soutěží k lepší tváři města Statutární město Přerov stejně jako v loňském roce a v letech předchozích vyhlásilo 5. ročník soutěže Fasáda roku ve snaze o zlepšení vzhledu města. V loňském ročníku soutěže bylo ve třech vyhlašovaných kategoriích – fasáda novostavby, fasáda rekonstrukce a fasáda panelového domu – přihlášeno celkem 30 objektů. Z jednoduchého porovnání dříve konaných ročníků lze zaznamenat zvýšený zájem o soutěž právě v kategorii fa-
sáda panelového domu v souvislosti s trendem zateplování a zvyšování kvality bydlení v bytových domech postavených panelovou technologií. Vítězem loňského ročníku v kategorii panelový dům se stal objekt na Želatovské 31, v kategorii rekonstrukce fasáda rodinného domu na ul. Sušilova 1428/7, v kategorii novostavba v loňském ročníku nebylo uděleno žádné ocenění. Do soutěže je možno přihlásit čelní fasádu objektů situova-
ných ve správním obvodu města Přerova, která je součástí řádně ukončené, zkolaudované stavby v roce 2007. Termín pro podání přihlášek je do 15. 2. 2008. Přihlášku do soutěže si lze vyzvednout na Magistrátu města Přerova, Odboru rozvoje, pracovišti architektury a urbanismu, nebo je ji možno nalézt spolu se soutěžními podmínkami na internetových stránkách města Přerova . Vítězné dílo v každé kategorii získá ocenění ve výši
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Určitě je kraj lepším hospodářem než stát, ale o trošku horším než obec. Miloslav Přikryl (ODS), starosta Lipníku nad Bečvou
Kraj bude investovat hlavně do silnic Dokumenty k nahlédnutí Městský úřad Litovel, odbor životního prostředí sděluje, že do záměru „Morava, Litovel - protipovodňová opatření I. etapa“ lze nahlédnout osobně na MěÚ Litovel, a dále sděluje, že do oznámení změny koncepce „Aktualizace programu zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje“ lze nahlížet na webových stránkách města Litovel www.mestolitovel.cz nebo osobně na MěÚ Litovel, odboru ŽP. (zr)
V polovině loňského prosince schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje návrh rozpočtu pro rok 2008. Jde o vyrovnaný rozpočet. Příjmy i výdaje by měly činit 4,027 miliard korun. V loňském roce byla tato hodnota o něco nižší (3,922 miliard korun). „V rozpočtu nedošlo k žádné skokové změně. Je to dáno mimo jiné tím, že v příštím roce na nás stát nebude převádět žádnou novou agendu, tak jako v některých minulých letech,“ uvedl hejtman Ivan Kosatík (ODS). Kraj v letos investuje téměř 990 milionů korun. Nejvíce peněz by mělo jít na program modernizace silniční sítě druhé a třetí třídy (638 milionů korun). Program je dlouhodobou prioritou kraje. Je to způsobeno špatnou správou
silnic v době, kdy byly ještě ve vlastnictví státu, silniční infrastruktura byla tehdy silně podfinancovaná a kraj ji převzal ve velmi špatném technickém stavu. V roce 2005 dokonce uzavřel smlouvu s Evropskou investiční
bankou na čerpání úvěru ve výši 900 milionů korun na financování tohoto projektu. V roce 2008 si kraj z tohoto úvěru vybere poslední tranši 231 milion. Kraj chce v modernizaci silnic pokračovat i nadále, a proto zažádal o dotace ve výši 989 milionů v rámci Operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava. Z tohoto operačního programu může Olomoucký a Zlínský kraj v příštích letech získat až 19 miliard korun, a to na investice v oblasti dopravy (7,4 mld.),
na obnovu regionu (7,5 mld.) a na podporu cestovního ruchu (3,5 mld.). Ovšem samotné čerpání z operačních programů znamená pro kraj také finanční zatížení. Na financování projektů Olomouckého kraje a příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem v rámci nových operačních programů si kraj vypůjčil od EIB 3 mld. korun. Další investice kraje půjdou do školství (126 milionů), do sociální oblasti (asi 90 milionů), do zdravotnictví (86 milionů) a na kulturu (37 milionů).
Kraj navíc pro rok 2008 schválil nový dotační program, který bude zaměřen na podporu památkové péče a kulturních aktivit. Program obsahuje tři části: „Obnova kulturních památek v Olomouckém kraji“, „Obnova staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji“ a „Podpora kulturních aktivit v Olomouckém kraji“. O dotace mohou žádat obce, podnikatelé i nezávislé neziskové organizace. V rozpočtu je na tuto investici vyhrazeno 25 milionů korun. (vim)
GLOSA Tento rok začneme platit za návštěvu u lékaře. Není to moc – 30 korun, dvě piva, ani ne. Mám prazvláštní zálibu. Občas si čtu textové přepisy pořadu Otázky Václava Moravce. Zrovna nedávno jsem si pročítal předvolební duel mezi pány Topolánkem a Paroubkem. Vtipné čtení, oba pánové se činili, aby měli diváci u oběda o zábavu postaráno. Mirek Topolánek se dušoval, že jeho strana nezavede zvyšování finanční spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví, že přeci platí to, co je v programu, a ne to, co tvrdí, tehdy ještě stínový, ministr Tomáš Julínek. A dnes? Dnes mají upracované sestřičky o povinnost navíc. Pravda, někde na to mají automaty. Viktor Merta
Nejlépe třídí odpad v Jeseníku Třídění odpadů je v Olomouckém kraji rok od roku lepší. V současné době třídí téměř každá obec. V roce 2002 připadalo na každého občana kraje 14,5 kilogramu vytříděného plastu, papíru, skla a kartonů od nápojů, v roce už to bylo 27,7 kilogramu, což je téměř celorepublikový průměr. Úspěšné třídění je podmíněno odpovídajícím množstvím speciálních kontejnerů na tříděný odpad. Jejich počet se v Olomouc-
kém kraji zvyšuje už několik let. Od roku 2003 jich přibyly téměř 4 000. V současnosti je jich v kraji 11 000. Loni bylo přiděleno 516 nových kontejnerů 120 obcím. Kraj od roku 2004 realizuje společně se společností EkoKom a Institutem komunitního rozvoje projekt na podporu separace odpadů. Projekt má rozpočet 5,2 milionu korun, kraj hradí jeden milion, zbytek jde z peněz oba-
lové společnosti EkoKom, která zajišťuje zpětný odběr a využití odpadů z obalů. V prosinci loňského roku byly vyhlášeny výsledky soutěže Olomouckého kraje o nejlépe třídící obec. Potvrdilo se, že se lépe třídí na venkově než ve městech. V kategorii obcí do čtyř tisíc obyvatel zvítězila Ostružná s 97 kilogramy vytříděného odpadu na osobu. V kategorii měst se na prvním místě před Hranicemi
a Olomoucí už potřetí za sebou umístil Jeseník s 59 kilogramy odpadu na člověka. Obě úspěšné obce, které získaly jako trofej porcelánovou popelnici, pochází z okresu Jeseník. „Ocenění si samozřejmě moc vážíme. Je to výsledek intenzivní práce několika let, která započala již v 90. letech. Tenkrát město začínalo bez jakékoliv podpory a šlo vlastně o iniciativu, která nebyla v počátcích vůbec kladně hodnocena,“
uvedl Milan Sedlák z Městského úřadu Jeseník. „Máme vybudovanou hustou síť stanovišť separačních kontejnerů a také sběrný dvůr. Každoročně vyhlašujeme soutěže ve sběru odpadů pro školy a tím se neustále dostává do podvědomí nutnost zužitkovat vznikající odpady. Občané jsou pravidelně v místním tisku a také prostřednictvím letáků informováni o novinkách v třídění,“ dodal. (vim)
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KRÁTCE S Římanem v Nošovicích Seznámit se se stavem výstavby a technologiemi při plánové výrobě aut, takový byl cíl setkání hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského, náměstka hejtmana pro regionální rozvoj Pavla Drobila a ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, kteří navštívili nově vznikající závod jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích. Delegace si také prohlédla halu lisovny a kompletní výrobní zařízení převodovkárny. Jak uvedl hejtman Tošenovský: „Výstavba závodu HMMC je ukázkou toho, že se tak velký projekt dá zasadit do přírody a realizovat s maximálními ohledy na životní prostředí. Když srovnám všechny závody Hyundai v Koreji i závod Kia v Žilině, které jsem měl možnost navštívit, musím ocenit pokrok, ke kterému ve výrobě aut během posledních let došlo, a jenž se nyní promítá do nošovických provozů.“ (zr)
GLOSA Tak jsme se konečně dočkali. Čeho? No přece poplatků ve zdravotnictví! Nemocnice a další zdravotnická zařízení je využijí k financování investičních akcí, aby nám jejich manažeři mohli nabídnout služby kvalitní a zdravízachraňující. Má poslední návštěva pohotovosti byla tristní. Přestavte si, anebo raději ne, padesát kašlajících a omdlévajících lidí v úzké chodbě jedné ostravské polikliniky, cca dvě hodiny čekání a strohou diagnózu unavené lékařky: ležte, jinak se neuzdravíte! Na otázku, která pohotovostní lékárna má na Boží hod otevřeno, zabučení: máte to venku na nástěnce! Další…Takže jedem, ať už jsem v teple v pelechu. Ale ouhá, tak jednoduché to nebude. Fronta mrznoucích nemocných u lékárny Městské nemocnice Ostrava-Fifejdy čítala asi tak sto lidí. Ideální místo k zahájení léčby, sváteční Lurdy… Další dvě hodiny čekání a mně připadaly, že mám zápal plic. Kolena se podlamovala sice všem přede mnou i za mnou, ale někde uvnitř nás přece jenom hřálo pomyšlení na účelné poplatky, které umožní nemocným strávit dlouhý čas čekání na vytoužený lék v příjemně vytopené čekárně pohotovostní lékárny. No, neberte to! Pavel Plohák
KN |leden 2008 |
17
Kdo zachrání nejstarší české muzeum? Historické budovy Slezského zemského muzea (SZM) v Opavě se rozpadají. Nic naplat, zub času si vyžádal své, ale na žádnou velkou opravu se stát nechystá. Přitom v nedaleké Hrabyni se za 160 milionů korun opravil megalomanský válečný památník. Kdo se projde historickou částí Opavy kolem Masarykovy třídy, uvidí opravené domy kolem bídně vypadajícího Blücherova paláce, ve kterém je depozitář přírodovědné části Slezského zemského muzea. „K tomu lze říci jedině to, že se k muzeu stát chová macešsky. Nejprve bych opravil historicky cenné budovy v centrech měst a pak případně památník v Hrabyni,“ říká primátor Opavy Zbyněk Stanjura. Od roku 1986 je mu-
zeum prohlášeno za nemovitou kulturní památku. Z pseudorenesanční stavby SZM už v roce 1995 musely být z havarijních důvodů odstraněny sochy pegasů a múz vídeňského sochaře Theodora Friedla, dodnes se muzeum soudí s firmou, která měla provést jejich zrestaurování. V roce 2006 posuzovali technický stav budov památkáři, kteří zjistili, že se kromě nutných údržbářských prací žádná důležitá rekonstrukce od roku 1985 nekonala. „V případě, že by hrozil havarijní stav, například když by padaly cihly nebo tašky ze střechy, máme prostředky rázně zakročit,“ vysvětluje tajemník magistrátu Tomáš Elis. Musela by následovat okamžitá oprava. Pavel Plohák
foto:
Nový úsek R48 zrychlil dopravu do Polska Osmikilometrový úsek rychlostní silnice R48 z Horních Tošanovic do Žukova spojuje od konce loňského listopadu Frýdek-Místek s Českým Těšínem. Obyvatelé Horních Tošanovic a přilehlých obcí se konečně dočkali: tranzitní doprava jim totiž komplikovala život několik dlouhých let. Nový úsek stál přibližně 1,8 miliardy korun, tři čtvrtiny z toho hradila EU. Čtyřproudovou komunikaci postavilo sdružení firem vedených Metrostavem. Stavba nebyla kvůli členitému terénu vůbec jednoduchá, tvoří ji několik násypů a deset mostů. Stavbu si podle starosty Horních Tošanovic Petra Martiňáka už před léty vyprotestovali místní lidé. Odlehčení dopravy pocítí i Český Těšín. „Řidiči, kteří jezdí přes Chotěbuz, nebudou už projíždět centrem města, a to je pro našince značná úleva,“ řekl českotěšínský starosta Vít Slováček. „Teď už zbývá pokračovat co nejrychleji směrem na Třinec.“ „Celkem 2148 dnů uplynulo od chvíle, kdy občané poprvé zabojovali a se svíčkou v ruce vyjádřili podporu občanskému sdružení za výstavbu rychlostní silnice R48. Stejně tak budeme bojovat i za stavbu obchvatu
Frýdku-Místku a úseku Rychaltice – Frýdek-Místek,“ uvedl starosta Martiňák. Tyto úseky jsou stále ve fázi příprav a jsou posledními stavbami R48. „Příprava těchto staveb, ale i dalších důležitých silnic, jde pomalu. Velké množství času musíme věnovat přípravám územních plánů, vymezení koridoru, připomínkovému řízení,“ říká náměstek hejtmana Pavel Lukša. Teprve potom se začne projektovat a mnoh-
dy se stane, že díky nedokonalé legislativě následuje celé kolo připomínek od začátku. Například stavba obchvatu Jablunkova vázne kvůli požadavku ochránců přírody na stavbu pro přechod velkých šelem. „Kvůli požadavkům ekologů vázne většina staveb, někdy zcela zbytečně. Přírodu je třeba chránit, ale nikoli takovým způsobem, že třeba kvůli výskytu mihule potoční v malém potůčku musíme bourat třináct rodinných domů,“ vysvětluje Lukša. Kraj se rozhodl Frýdku-Místku s okružní křižovatkou pomoct, ale nelíbí se mu, že od roku 2002 se v tomto směru ve městě vůbec nic neudělalo. Přesto si Lukša myslí, že v roce 2009 by se na obchvatu Frýdku-Místku mohlo začít pracovat.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Moravskoslezský kraj hospodaří velmi dobře. Nemusí se zadlužovat, každoročně vykazuje přebytky ve svém hospodaření. V roce 2008 MSK předpokládá, že bude hospodařit s rozpočem v celkové výši 17,8 mld. korun. Rozpočet, který byl schválen 20. prosince 2007 je sestaven ve výši 7,6 mld. korun a následně v průběhu roku do něj budou zapojeny státní dotace v předpokládané výši 10,2 mld. korun. Rozpočet je schválen jako schodkový, přičemž schodek bude uhrazen finančními prostředky z minulých let a smluvně zabezpečeným úvěrem od Evropské investiční banky. V důsledku toho bude v rozpočtu na rok 2008 výše zdrojů a výdajů vyrovnaná.
Evžen Tošenovský, hejtman
Pavel Plohák
Moravskoslezská karta bude Na mošnovském letišti bude bezpečnostní centrum Zavedení multifunkční čipové karty, která by sloužila občanům k placení v dopravě, už zřejmě nestojí nic v cestě. Na spolupráci při zavádění karty se už před časem dohodly Opava, Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Havířov. Delší dobu váhala Ostrava, ale v prosinci se ostravští zastupitelé konečně rozhoupali a vyjádřili projektu podporu. „Vyjasnili jsme si všechny důležité informace k projektu, takže další rozhovory o detailech vítáme,“ řekl primátor Ostravy Petr Kajnar. Karta by měla sloužit jako univerzální krajský prostředek k placení různých druhů dopravních
služeb. Podobná karta už platí v Plzeňském kraji. Zjednoduší se cestování veřejnými dopravními prostředky, bude možné kartou platit i parkovné, vstupy do městských či obecních zařízení apod. Projekt by měl být funkční asi za tři roky, celkové náklady se dnes odhadují na 250 milionů korun. Většina částky bude hrazena z evropských fondů, asi patnáct procent budou hradit města a obce podílející se na projektu. V kraji lidé využívají něco okolo 200 tisíc čipových karet a většinu z nich právě v dopravě. Pavel Plohák
Centrum, které by mělo zajistit komplexní bezpečnostní služby pro bezproblémové fungování letiště, ale i pro případ mimořádných událostí, chce vybudovat Moravskoslezský kraj. Memorandum o výstavbě podepsali kromě zástupců kraje i zástupci Letiště Leoše Janáčka, bezpečnostních složek kraje a VŠB-TU Ostrava. Předpokládané náklady jsou odhadovány na 600 milionů korun, z 85 procent budou hrazeny z Re-
gionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007-2013. „Projekt využije zkušenosti složek, které spolupracují v rámci integrovaného záchranného systému. Centrum musí zajistit co nejvyšší stupeň havarijní připravenosti,“ uvedl hejtman Evžen Tošenovský. Bezpečnostní centrum bude zázemím pro Řízení letového provozu ČR, Hasičský záchranný sbor MSK, Územní středisko záchranné služby MSK, Celní úřad Mošnov, Policii ČR-Referát cizinecké a pohraniční policie a nakonec i pro výuku
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Jan Řeháček, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Rubrika Památky Unesco: PhDr. Jiří Kotyk. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava.
studentů zejména Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy
báňské-Technické univerzity OsPavel Plohák trava.
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Kraj z velké části hospodaří s finančními prostředky, které mu přerozděluje stát. Vadí mi ale především jeho přebujelá administrativa. Konkrétním důkazem je fakt, že po rušení okresních úřadů převzal kraj plný počet pracovníků, zatímco obce zvládly výkon státní správy s mnohem menším počtem úředníků, než měly určeno. Petr Vícha(ČSSD), starosta Bohumína
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 7. Číslo: 1. Vychází: 11. ledna 2008 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme
18
ČESKÁ REPUBLIKA
| KN | leden 2008
Posuzování projektů protipovodňové ochrany startuje Obce, města, sdružení obcí a kraje se mohou nově od roku 2007 zapojit do zajištění protipovodňové ochrany prostřednictvím Programu „Podpora prevence před povodněmi II“, a to jako tzv. navrhovatelé protipovodňových opatření. Na ministerstvo zemědělství byly v termínu 31. března 2007 předloženy 52 návrhy obcí a měst na protipovodňová opatření a v termínu 30. listopadu 2007 další 61 návrh. „Prvním krokem k realizaci předložených návrhů je posouzení návrhu tzv. strategickým expertem Programu, jehož úkolem je zejména vyhodnotit protipovodňový účinek a efektivitu předloženého návrhu. Ke zlepšení ochrany lidí a majetku mohou nově pomáhat obce a města v roli navrhovatele, což je vzhledem k praktickým zkušenostem přímo
z místa, kde povodně hrozí, velmi důležité. Množství předložených projektů svědčí o velkém zájmu o ochranu před povodněmi,“ řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Funkce nezávislého strategického experta Programu vyplývá ze závazku české strany přijatého ve smlouvě o úvěru, poskyt-
ilustrační foto: archiv
nutého Evropskou investiční bankou na realizaci protipovodňových opatření v České republice. Strategický expert byl v uplynulém roce vybírán v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách. I přes komplikovaný průběh a zákonné lhůty pro řešení námitek se v prosinci 2007 podařilo uzavřít smlouvu s vybraným strategickým expertem, jímž se stala společnost Hydroprojekt a.s. Návrhy protipovodňových opatření, které byly předloženy v termínu 31. 3. 2007, budou strategickým expertem posouzeny v průběhu ledna a února 2008. Návrhy, které byly předloženy v termínu 30. 11. 2007, budou posouzeny v průběhu března a dubna 2008. Zároveň budou všechny návrhy posouzeny environmentálním expertem z hlediska vlivů na životní prostředí. Dalším krokem k realizaci kladně posouzených je jejich pro-
ilustrační foto: archiv jednání v meziresortní pracovní skupině (ve složení: zástupce ministerstva zemědělství, ministerstva financí, ministerstva životního prostředí, strategického a environmentálního experta). Na základě souhlasu této meziresortní pracovní
skupiny bude protipovodňové opatření zařazeno do programu, navrhovatel vyrozuměn a příslušný správce vodního toku vyzván k jeho realizaci. Dokumentace programu a metodický pokyn k administraci jsou k dispozici na webových
stránkách ministerstva zemědělství www.mze.cz v sekci vodní hospodářství. Byla zároveň zřízena e-mailová adresa info.
[email protected] určená pro dotazy navrhovatelů. (mze)
Ekologický projekt v povodí Nisy Otevření inovačního Dalším z řady úspěšně realizovaných projektů spolufinancovaných z evropského přeshraničního programu INTERREG IIIA Česká republika – Svobodný stát Sasko z období 2004–2006, který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj, je i projekt Likvidace invazních rostlin v povodí Nisy. Projekt ochrany ekosystému s rozpočtem 6 milionů korun řeší povodí jako celek na rozdíl od izolovaných, nekoordinovaných zásahů prováděných v minulosti, kdy výsledky jednotlivých zásahů neodpovídaly zamýšlenému efektu. Evropská unie přislíbila poskytnout na projekt finanční příspěvek ve výši až 4,5 mil. korun, Liberecký kraj přislíbil spoluúčast ve výši až 1,2 mil. korun a příspěvek státního rozpočtu může činit až 300 tis. korun. Projekt je realizován od
roku 2006 a jeho ukončení se plánuje v září 2008. Nežádoucí šíření nepůvodních rostlin je problémem v řadě příhraničních oblastí. V povodí Nisy na území Libereckého kraje se v současné době jedná zejména o nekontrolované rozšíření křídlatky. Břehy a přilehlé pozemky se pozvolna ztrácejí v hustých porostech agresivní nepůvodní rostliny. Rostlina kolonizuje břehy vodních toků, komplikuje protipovodňová opatření, vytlačuje původní rostlinné i živočišné druhy, ztě-
žuje využití zemědělské a lesní půdy a šíří se na okolní pozemky. Zvláštní souvislosti a nebezpečnost má šíření křídlatky do chráněných území. Celková mapovaná rozloha porostů těchto druhů je cca 34 ha. Kombinovanými mechanickými a netoxickými chemickými zásahy se po ošetření v roce 2008 předpokládá úspěšnost zásahu okolo 90 % na většině ploch. Smyslem partnerství u přeshraničních projektů je v tomto případě spojení odborných znalostí naší a saské strany, koordinace práce na likvidaci křídlatky v povodí Nisy a využití výsledků projektu pro aplikaci podobných opatření i na německé straně. (mmr)
centra v Praze
V Praze je od 9. ledna otevřeno inovační centrum a podnikatelský inkubátor, jejichž zřízení bylo spolufinancováno za pomoci evropských peněz. Projekt byl částečně financován z programu JPD2 – Jednotný programový dokument Praha Cíl 2. Z celkové plánované ceny realizace projektu necelých 168 milionů korun činí příspěvek ze strukturálních fondů EU 71 mil. Kč. Program JPD2, spravovaný ministerstvem pro místní rozvoj, evidoval počátkem ledna 2008 celkem 89 projektů ve fázi realizace a 186 ukončených projektů. Hlavním cílem projektu Inovační centrum a podnikatelský inkubátor (ICPI) je podpora podnikatelských aktivit nových i již existujících malých inovačních firem, převážně orientovaných na oblast strojírenské energetiky, alternativních zdrojů energie a na inovace služeb podporujících průmyslovou produkci firem. Důležitým přínosem projektu bude umožnění vzniku nových,
inovačně zaměřených firem, podpora firem v ranném stadiu jejich rozvoje včetně poskytování specializovaných podnikatelských služeb všem inkubovaným firmám. Dalším pozitivním efektem bude nárůst nových pracovních míst s vysokou kvalifikační úrovní. Projekt příznivě ovlivní konkurenceschopnost a ekonomickou výkonnost Prahy, podpoří rozvoj a aplikaci znalostních technologií s využitím vysoké úrovně kvalifikace pracovní síly v Praze v oblasti inovací výrobků. Přínosem projektu bude také aktivní podíl ICPI na restrukturalizaci průmyslových areálů v Praze 9. Hlavní aktivitou projektu je podnikatelský inkubátor poskytující základní podnikatelské služby inkubovaným firmám včetně ekonomicky výhodného pronájmu prostor. Výrazným přínosem pro umístěné
firmy bude možnost spolupráce s ČKD Nové Energo, a.s. jako silným průmyslovým partnerem nabízejícím jim své technologické zázemí. Tyto aktivity budou podpořeny partnerstvím místní samosprávy, úzkou spoluprácí s Fakultou elektrotechnickou ČVUT, s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy a institucemi VaV. Doplňkovou aktivitou je stavební rekonstrukce průmyslového objektu ČKD Nové Energo na podnikatelský inkubátor včetně kancelářských prostor pro servisní činnost inkubátoru a inovačního centra. Cílem projektu tedy je vybudovat ICPI, které budou také plnit funkci centra pro pokročilé technologie s komplexním systémem služeb pro podnikatele. Centrum je realizováno jako polyfunkční budova s celkovou plochou 4275m2 podlahové plochy, z čehož bude 2290m2 pronajímáno malým a středním podnikům orientovaným na pokročilé technologie v sektorech definovaných ICPI. (mmr)
Plný provoz projektu Czech POINT zahájen
foto: MMR ČR
Od 1. ledna byla naplno spuštěna síť kontaktních míst, která mají lidem zjednodušit komunikaci s úřady. Cílem projektu ministerstva vnitra Czech POINT, tedy Českého podacího ověřovacího informačního národního terminálu, je poskytnout občanům ověřené výpisy z centrálních státních evidencí a rejstříků na jednom místě, aniž by občan musel navštívit několik různých úřadů státní správy. „Czech POINT je začátek. Je to malý krok pro českou byrokracii, ale velký krok pro české občany,“ uvedl ministr vnitra Ivan Langer. Agenda, kterou jednotlivá místa Czech POINT poskytují, se rozšířila. Zatímco v roce 2007 mohl občan zažádat o výpis z veřejných registrů Katastru
nemovitostí, výpis z Obchodního rejstříku a o výpis ze Živnostenského registru, v roce 2008 přibyla možnost žádat o výpis z prvního neveřejného registru, z Rejstříku trestů, který mohou občané získat na magistrátech, krajských a obecních úřadech. Projekt Czech POINT dále počítá i s možností výpisu z dalších registrů jako např. karty řidiče, tedy zjištění počtu bodů udělených za dopravní přestupky. O této agendě již ministerstvo vnitra jedná s ministerstvem dopravy. Seznam Czech POINTů na úřadech je průběžně aktualizován a k dispozici, včetně dalších informací, na www.czechpoint.cz. (red)
PARDUBICKÝ KRAJ
Do Schengenu vstoupil kraj společně s Poláky
KN |leden 2008 |
19
PARDUBICKÝ KRAJ K TÉMATU MĚSÍCE Jako statutární zástupce Pardubického kraje považuji hospodaření Pardubického kraje za vyrovnané, přestože schodek rozpočtu tu je. V roce 2008 bude ale kryt úvěrem od Evropské investiční banky a dalšími zdroji. Pro informaci uvádím, že stávající zadluženost představuje výši nepřevyšující 5% hranici dluhové služby, s čímž jsme a i v budoucnu budeme schopni se vypořádat tak, aby nejzákladnější potřeby kraje byly finančně zabezpečeny. Příprava rozpočtu samosprávného celku je vždy velmi náročná a předchází jí dlouhá řada různých jednání a diskuzí. Musíme si uvědomit, že kraje jsou největšími zaměstnavateli v regionu, jsou zřizovateli škol, zdravotnických zařízení, sociálních ústavů, spravují tisíce kilometrů silnic…Většinou jde o majetek, který jim byl státem předán ve špatném stavu a navíc bez potřebných finančních prostředků na jejich obnovu a často i záchranu. Pardubický kraj si v oblasti hospodaření počíná zodpovědně. Svým způsobem to potvrdilo i Ministerstvo financí ČR. To u nás provádělo přezkum hospodaření za rok 2006 a nezjistilo žádné porušení rozpočtové kázně, takže kraj nebyl povinen přijímat k nápravě chyb a nedostatků žádná opatření. Toto hodnocení beru jako ocenění dobré práce samosprávy i zaměstnanců krajského úřadu, kteří Roman Línek, hospodaření Pardubickévicehejtman ho kraje „hlídají“. foto Miloš Spáčil
Oslavit vstup ČR do schengenského prostoru vyrazili v závěru prosince také představitelé Pardubického kraje. Na hraničním přechodu Horní Lipka – Boboszów se setkali se svými kolegy z polského Dolnoslezského vojvodství. S jeho vicemaršálkem Markem Mosczynskim přestřihl pomyslnou hraniční pásku vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek a náměstek hejtmana Ivo Toman. „Vstup do schengenského prostoru je pro Českou, ale i Polskou republiku významným okamžikem. Země se stoprocentně integrují do Evropské unie a stávají se jejími rovnoprávnými členy. Znamená to volnost pohybu osob i zboží, více možností pro svobodné podnikání i nejužší spolupráci v otázkách evropské justice či v policejních výkonech,“ řekl při setkání vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. (mes)
ANKETA Je váš kraj dobrým hospodářem? Ano je. Jsem přesvědčen že by byl ještě lepší, kdyby vláda delegovala více pravomocí a finančních prostředků na kraje. Jaroslav Zedník(US-DEU), starosta České Třebové PREZENTACE
Vánoční putování s FOXCONNEM Největší zaměstnavatel v regionu, nadnárodní společnost FOXCONN CZ, již jako tradičně připravila pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky vánoční dárek v podobě velkolepého vánočního večírku v Pardubicích. V předchozích letech se ukázalo vhodným místem pro pořádání této akce historické centrum města, které se i letos na jeden den proměnilo v historické tržiště, kde mohli návštěvníci poznat vánoční zvyky tří kontinentů světa, Evropy, Asie a Ameriky. Právě v těchto světadílech firma působí a má zde své hlavní pobočky, kro-
mě České republiky například v Maďarsku, Číně, Taiwainu, Vietnamu, USA, Brazílii nebo Mexiku. Akce „Vánoční putování aneb za FOXCONNEM do světa“, tedy možnost seznámit se s tamní kulturou skrze soutěže, zvyky, řemesla a doprovodný program na podiích, byla přístupná nejen zaměstnancům firmy, ale zcela zdarma i široké veřejnosti. Na návštěvníky též čekala bohatá tombola s první cenou v podobě osobního automobilu. Pernštýnské náměstí a přilehlé ulice patřily evropským, konkrétně českým, slovanským či
keltským zvykům. Nejen děti zde mohly zdobit perníčky, vyzkoušet si lití olova, výrobu svíček či výrobu vánočních ozdob. Nechybělo však ani známé rozkrajování jablíčka či pouštění lodiček ze skořápek od ořechů po vodě. To vše doplňoval například živý betlém na Pernštýnském náměstí, nechyběla ani Ježíškova pošta. Celý program zahájil na pódiu generální ředitel firmy FOXCONN CZ Jim Chang, který pozdravil všechny zaměstnance firmy, jejich rodiny a obyvatele města. Zatímco v loňském roce připravila společnost FOXCONN CZ vánoční překvapení
pro obyvatele města v podobě venkovního kluziště, letošním dárkem společnosti všem Pardubákům pak byl „Vánoční Příhrádek 2007“, kde po celý předvánoční týden mohli návštěvníci poznat staročeské vánoční tradice, lidová řemesla či vánoční zvyky. Moderátory Vánočního putování s Foxconnem na Pernštýnském náměstí byli Leoš Mareš a Patrik Hezucký. Ovšem bohatý program byl také na Wernerově nábřeží za radnicí, kde byly prezentovány vánoční zvyky asijských zemí. Například japonské vánoční sudoku, odvážlivci se pokoušeli vyluštit staro-
Jim Chang - generální ředitel společnosti FOXCONN CZ.
dávný hanojský hlavolam v podobě přesunu vánočního stromku, vyráběly se zde čínské vánoční řetězy nebo indické novoroční ozdoby. Na pódiu pak proběhly ukázky japonských tanců s lampiony, slunečníky či vějíři, pod pódiem se několikrát objevil čínský drak. Hojně navštěvovaný byl stánek s ochutnávkou čaje a ukázkou čajového obřadu. Prostranství zámku a jeho okolí patřilo Americe. Vyrostla zde indiánská vesnice, zájemci si mohli vyzkoušet rýžování zlata, nechy-
běl ani pravý Santa Claus se sobím spřežením, brazilská scéna v duchu samby a karnevalu, na pódiu se obdivu těšili „nefalšovaný“ Elvis Presley nebo kapela Kučerovců v mexických sombrerech. Součástí celé velkolepé akce byla tradiční tombola, v níž hlavní cenou byla Škoda Fabia. Vyvrcholením pak byl ohňostroj. Společnost FOXCONN CZ letos na svou vánoční akci rozdala více jak deset tisíc vstupenek, tzv. Průvodců na akci. www.foxconn.cz (řeh)
20
| KN | leden 2008
INZERCE
…našlápnuté pojištění
Cestovní pojištění
www.csobpoj.cz Infolinka 800 100 777
internetový deník
nový informační portál
PŘIPRAVUJEME Téma měsíce v nadcházejícím vydání Krajských novin: »Zimní údržba komunikací« Jak stát, kraje, města a obce pečují o své komunikace?
Nabízíme možnost Vaší prezentace nebo PR příspěvku k Tématu měsíce. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte na tel.: 466 611 139 nebo e-mail:
[email protected] Příští číslo Krajských novin vychází 8. února. Redakce Krajských novin si vyhrazuje právo úpravy tématu vydání.
