KDY DO PENZE? POZDĚ NEBO NIKDY!

098k 6.3.2008 20:48 Stránka 8

KOVÁK číslo 9 — 14. března 2008

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXIII.)

levnější vlastní servis jednotlivými železničními společnostmi ve velkých železničních stanicích a uzlech. Z toho důvodu se v Praze natrvalo udrJiž jsme v našem seriálu krátce zmínili V roce 1852 začal pro železnice vyrábět firmu Josefa Rustona v Praze Libni, specia- i František Ringhoffer. Založil v Praze na žela výroba železničních vozů pouze u Ringlizovanou na zařízení pro říční dopravu (re- Smíchově továrnu na výrobu nákladních že- hoffera, ostatní slabší konkurenti krachomorkéry, vlečné čluny), ale rovněž potravi- lezničních vozů; později (v roce 1857) pro- vali, jakmile ubylo zakázek. Takový osud nářské stroje, zejména cukrovarská zařízení dukoval rovněž přívěsné pomocné vozy, tzv. postihl Jana Packa a jeho závod v Karlíně. apod. Pro úplnost je třeba doplnit aktivity „tendry“ pro dopravu paliva, vody apod. Tento podnikatel, původně vyrábějící ve své Rustona ještě o další fakta, jak je nacházíme V roce 1863 k tomu přidal ještě výrobu kovářské dílně vozy pro armádu, založil v historických pramenech. Tento podnikatel osobních vagónů. Zpočátku Ringhofferova v roce 1853 továrnu na železniční vagóny. již ve 40. letech 19. století získal zkušenosti vagónka produkovala 4 kusy týdně a za- Když byly státní dráhy o rok později pronana stavbě vůbec první v Čechách vyrobené městnávala 230 zaměstnanců; roční obrat to- jaty francouzské železniční společnosti a zaparní lodi „Bohemia“, kterou objednala teh- várny činil asi 400 000 až 600 000 zlatých (P. vedly se nové typy vozů, začal Pack také s jejich výrobou. Byl však kapitálově slabý dejší Labská doprava, provozující činnost na Vrbová, Hlavní otázky vzniku a vývoje...). Ringhoffer ovšem nebyl jediným výrob- a jeho továrna následkem „poklesu poúseku z Obříství na Litoměřicku do Drážďan. Své poznatky pak úspěšně uplatnil na- cem železničních vozů v Praze. Aby se ptávky koncem 50. let živořila a posléze v roce 1862 zanikla“ příklad v letech 1852 (Dějiny Prahy, sv. 1853, kdy jeho továrna II). vyrobila parníky S celkovým roz„František Josef“ vojem průmyslu a „Král Jan“, určené v českých zemích pro plavbu na Labi stoupal zájem o do(Sto let práce, sv. III.). dávky parních strojů Rustonův podnik zaa kotlů. V roce 1858 čal v roce 1853 s výrododala například bou nejprve parních Daňkova strojírna bagrů a v roce 1857 dodal pro nově založe- V důsledku růstu průmyslu v 60. letech 19. století se Smíchov změnil ve významné pražské předměstí s téměř 15 000 v Praze (byla o ní řeč v závěru LXI. dílu nou severoněmeckou obyvatel našeho seriálu - poparoplavební společnost již výše uvedené 4 železné remorkéry v konkurenci, která se zvyšovala v návaz- známka autorky) na tehdejší dobu úctya 6 rovněž železných vlečných člunů (P. Vr- nosti na otevírání nových tratí, mohl udržet, hodně rozměrné parní stroje o výkonu 100 bová, Hlavní otázky vzniku a vývoje českého povolal (roku 1854) z Belgie celou skupinu a 200 koní, které byly objednány pro želestrojírenství do roku 1918). Celkem pro spo- dělníků i s dílovedoucím, kteří zaškolili do- zárny Pražské železářské společnosti na lečnost Rustonka dodala 6 parníků a 20 mácí zaměstnance v novém oboru. Tato pro- Kladně. Ve srovnání se situací v první polovlečných lodí. Souběžně vyvíjela také zda- myšlená výrobní strategie se Ringhofferovi vině 19. století se strojírenská výroba dále řilé zahraniční akce - v té době zřídila mnohonásobně vyplatila, o čemž nejprůkaz- technicky zdokonalovala, takže již v 60. lev Klosterneuburgu a poté i Floridsdorfu na něji svědčila rostoucí kapacita výroby: po- tech dosahovala poměrně značně vysoké Dunaji (v Dolních Rakousích - poznámka stupně se v továrně vyrábělo 1100 až 1200 úrovně, srovnatelné se zahraničím. Histoautorky) loděnice, kde se stavěly vlečné lodi nákladních vagónů, 100 až 150 osobních rička P. Vrbová v této souvislosti upozorňuje pro Dunaj a jeho přítoky. Kromě toho plnila vozů a 50 tendrů ročně v hodnotě 2 500 000 na pohotové úspěšné napodobování a přejíi zakázky pro Vltavskou paroplavební spo- zlatých (P. Vrbová, Hlavní otázky vzniku mání technických vzorů a zlepšení z ciziny. lečnost v Praze (P. Vrbová, Hlavní otázky a vývoje...). Dodávky pro železnice byly sice Tak v roce 1857 vyráběla Rustonka v Libni lukrativní, ale současně i velmi nepravi- v té době špičkový parní stroj a o rok povzniku a vývoje). Výrazným podnětem k rozšiřování strojí- delné, a tím i rizikové. Objednávky a ná- zději zde zavedli stavbu lokomobil (lokomorenství v českých zemích byla od druhé po- sledný odbyt železničních vozů úzce navazo- bila je parní stroj spojený s parním kotlem loviny 19. století také produkce železničních valy na stavbu nových tratí a klesaly a pohánějící jiné stroje a zařízení; v širším vagónů, reagující v době železniční konjunk- v období, kdy se právě nestavělo. Poptávka smyslu jde o jakýkoliv pojízdný motor - potury na vysoké tempo zakládání nových byla nasycena a na údržbu vozového parku známka autorky). a rozšiřování starších železničních tratí. stačily opravárenské dílny, pořizované jako Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je fyzik německého původu Albert Einstein (1879 - 1955). Byl profesorem teoretické fyziky na mnoha univerzitách, v letech 1911 - 1912 na německé univerzitě v Praze. Po nástupu nacismu se zřekl německého občanství a od roku 1933 žil trvale v USA. Vypracoval teorii relativity - roku 1905 speciální, o jedenáct let později obecnou. V roce 1921 se stal nositelem Nobelovy ceny za fyziku. (jk) Vyluštění z Kováku č. 8/2008 (výrok N. Machiavelliho): Člověk, který chce být za všech okolností dobrý, zcela určitě pohoří mezi ... ostatními, kdo dobří nejsou. 4

9 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 6. BŘEZNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 14. BŘEZNA 2008, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

i na http//www.oskovo.cz ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3 ● KfiíÏovka - str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Pfiíspûvek na péãi jako dávka sociálních sluÏeb (II.) ● DaÀov˘ reÏim benefitÛ a obdobn˘ch pfiíjmÛ po 1. 1. 2008 (VIII.)

Po skončení pracovní kariéry rovnou na hřbitov? To není moc nadsazené. Šance na „zasloužený odpočinek“ je jen pro lidi úctyhodného věku... Když, babi, zaplatíme zdražování, poplatky doktorovi a v lékárně, tak nám nezbyde ani na funus…

KOVÁCI JSOU NESPOKOJENI RADA OS KOVO O REFORMÁCH S použitím všech dostupných odborových prostředků je Odborový svaz KOVO připraven chránit práva zaměstnanců. Obává se totiž, že při přípravě věcné novely zákoníku práce vzniknou návrhy výrazně snižující ochranu zaměstnanců. „Pokud to bude ze zákonů vytěsněno, tak již není, co by zaměstnance chránilo!“ prohlásila Rada OS KOVO na svém zasedání 5. a 6. března 2008 v Hradci Králové.

KDY DO PENZE? POZDĚ NEBO NIKDY! Otřesný vládní návrh důchodové reformy

Procento lidí, kteří si užijí důchodu, rapidně poklesne. Ubude i těch - zvlášť z těžkých profesí -, kteří se důchodu vůbec dožijí. A o to vládě jde - pořádně ušetřit. Bohužel šetří na lidech a za každou cenu. Na úkor možnosti důstojně dožít...

Vláda na svém zasedání 11. 2. 2008 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a něS vládním návrhem důchodové reformy OS které další zákony. ČMKOS KOVO „nesouhlasí“. „Bez dosažení celospolenávrh tohoto zákona odčenské shody a v kombinaci s odebíráním mítla, protože obsahuje tévelké části zdrojů kvůli stanovení stropu odměř výhradně restrikce, které by v případě jeho (Pokračování na str. 3) JUDr. Zdeněk Hájek schválení parlamentem znamenaly výrazné snížení úrovně zabezpečení ve stáří u většiny občanů.

ČMKOS VYHLÁSILA STÁVKOVOU POHOTOVOST

Negativní dopady vládní reformy veřejných financí, tedy velký nárůst inflace a zdražování, vedly ČMKOS k vyhlášení stávkové pohotovosti 3. března. „Odmítáme, aby reforma byla o přerozdělování národního bohatství ve prospěch bohatých na úkor středně a nízkopříjmových občanů,“ prohlásil na tiskové konferenci ČMKOS 6. března předseda konfederace Milan Štěch. „Ti, kdo se zmocnili majetku v rámci kupónové privatizace, se teď nechtějí solidarizovat s 90 procenty občanů,“ uvedl s tím, že nyní se chtějí zmocnit veřejných slu-

(Pokračování na str. 3)

1. Další zvyšování důchodového věku ● U pojištěnců narozených po roce 1968 má důchodový věk činit: a) u mužů 65 let, b) u žen 62 let, pokud vychovaly alespoň čtyři děti, 63 let, pokud vychovaly tři děti, 64 let, pokud vychovaly dvě děti, a 65 let, pokud vychovaly jedno dítě nebo nevychovaly žádné dítě. Původní představa vlády byla, že i ženy budou mít důchodový věk jednotně v 65 letech (z toho vláda ustoupila na základě požadavku KDUČSL). ● U pojištěnců narozených v letech 1936 až 1968 se má důchodový věk stanovit podle přílohy, která je otištěna samostatně formou tabulky (str. 2).

● Jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936 (a tedy o pojištěnce, kteří dosáhli dřívějších věkových hranic pro nárok na starobní důchod muži 60 let, ženy 53 až 57 let - do 31. 12. 1995), zůstal jim dřívější důchodový věk zachován. Celkově vzato: V porovnání s dřívějším návrhem, aby důchodový věk byl pro všechny 65 let, jde samozřejmě o určité změkčení. V porovnání s dosud platnou právní úpravou zakotvenou v zákoně jde však (i po ústupku vůči KDU-ČSL) stále o výrazné zhoršení. Podle současné právní úpravy má totiž činit důchodový věk po 31. 12. 2012 u žen 59 až 62 let, zatímco podle vládního návrhu novely 62 až 65 let. Vůbec návrh novely zákona nepočítá se stanovením nižšího důchodového věku pro zaměstnance, kteří pracují dlouhodobě ve zdraví škodlivých pracovních podmínkách a profesích, jejichž výkon zanechává trvalé následky na zdraví (dřívější tzv. preferované pracovní kategorie). Přitom se například horníci pracující dlouhodobě v uhelných hlubinných dolech nebo v uranu dožívají v průměru nižšího věku než ostatní zaměstnanci, obdobné problémy se svým zdravotním stavem mají hutníci, slévači a další profese. Tento problém není v novele zákona řešen, ač na něj ČMKOS opakovaně upozorňuje a požaduje jeho urychlené řešení. ČMKOS rozhodně další zvyšování důchodového věku odmítá. Mj. argumentuje tím, že Česká (Pokračování na str. 2) 1

098k 6.3.2008 20:50 Stránka 2


KDY DO PENZE? POZDĚ NEBO NIKDY! (Dokončení ze str. 1) republika za původními členskými státy EU, které mají zaveden statutární věk pro nárok na starobní důchod 65 let, zaostává v naději dožití (střední délce života) cca o 4 roky. Podle statistiky Eurostatu mají muži v České republice narození v roce 2005 naději, že se dožijí cca 73 let (72,9) a ženy cca 79 let (79,1). Například v Belgii ale mají muži naději, že se dožijí 76,7 let, v Itálii 77,6 let, Rakousku 76,7 let, Velké Británii 76,9 let, Německu 76,2 let, Irsku 77,1 let a ve Francii 76,7 let. Obdobně je tomu u žen. Česká republika patří i k zemím EU s nejvyšším ročním fondem skutečně odpracované doby. S tím souvisí vyšší fyzická a psychická opotřebovanost českých zaměstnanců.

2. Sjednocení věkové hranice pro trvalý nárok na vdovský a vdovecký důchod Změnit chce vláda také věk, při jehož dosažení je trvalý nárok na vdovský a vdovecký důchod. Navrhuje, aby to byl věk „o 4 roky nižší, než je důchodový věk“ stanovený pro muže stejného data narození. Znamená to například, že kdyby byl důchodový věk muže 65 let, trvalý nárok na vdovecký důchod by nastal až dosažením věku 61 let. Ani s tímto návrhem ČMKOS nemůže souhlasit. Již při dosažení současných věkových hranic pro trvalý nárok na důchod (vdovy 55 let, vdovci 58 let) mají tyto osoby při ztrátě zaměstnání často značný problém najít nové zaměstnání a pozůstalostní důchod jim pomáhá z větší části překlenout toto nepříznivé období, kdy nemají zaměstnání ani

nejsou ještě poživateli starobního důchodu. Ne všem vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť mnozí z nich před úmrtím životního partnera z nejrůznějších důvodů, včetně zdravotních, nebyli zaměstnáni.

3. Prodloužení potřebné doby pojištění Dále vláda navrhuje prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let (se započítáváním náhradních dob pojištění) nebo na 30 let (bez započítávání náhradních dob pojištění). Přitom současně vláda navrhuje na rozdíl od stávající právní úpravy započítávat náhradní doby pojištění (s výjimkou základní vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a péče o osobu závislou na péči jiné osoby) pro nárok na důchod pouze částečně, a to z 80 procent. Také tuto restrikci ČMKOS odmítá. Prodloužení minimální doby pojištění na 35 let by totiž mohlo pro mnoho zaměstnanců v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností v kombinaci s navrhovaným hodnocením náhradních dob pro nárok na důchod jen z 80 procent znamenat, že by tito zaměstnanci nezískali potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod, a zůstali tak ve stáří odkázáni na jiný sociální systém.

4. Nezapočítávání doby studia pro důchod Od roku 2010 vláda navrhuje zrušit účast na důchodovém pojištění z důvodu studia a dobu studia získanou od 1. 1. 2010 nezapočítávat jako náhradní dobu pro důchod. Nezapočítávání doby studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole od roku 2010 pro důchod

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 dle návrhu novely zákona č. 155/1995 Sb.: Rok narození 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968

Důchodový věk činí u žen s počtem vychovaných dětí

u mužů 60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r+65r 65r 65r 65r

0

1

2

3

4

5 a více

57r 57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 64r+8m 65r 65r 65r

56r 56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+4m 63r+4m 65r 65r 65r

55r 55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 62r 63r+8m 64r 64r

54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r

54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 54r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60+8m 61r 61r+4m 61r+8m 60r+8m 62r 62r 62r

53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 56r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m

Vysvětlivky: „r“ znamená rok, „m“ znamená kalendářní měsíc. 2

61r 61r+4m 61r+8m


by mělo zásadní vliv na snížení úrovně důchodů. Tento záměr vlády proto v minulosti ČMKOS opakovaně odmítla. Stejně tak odmítá i argumentaci vlády v tom smyslu, že vysokoškoláci mají vyšší platy a mohou se sami lépe zabezpečit pro stáří. Vyšší platy vysokoškoláků totiž nejsou pravidlem, jejich výše závisí na mnoha dalších skutečnostech. A mají-li skutečně vyšší příjem, pak také odvádějí více na pojistném do důchodového systému, a tím i na solidaritu. Navíc každá investice do vzdělání a vytváření státem podmínek pro ně se obvykle společnosti mnohonásobně vrátí.

5. Změna invalidity Podle vládního návrhu zákona se má zrušit plný invalidní a částečný invalidní důchod. Má je nahradit invalidita rozdělená do tří stupňů. O invaliditu prvního stupně se má jednat, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 procent, avšak nejvíce o 49 procent, druhého stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 procent, avšak nejvíce o 69 procent, a třetího stupně, jestliže poklesla nejméně o 70 procent. ČMKOS zásadně nesouhlasí se změnou definice invalidity.Vyjadřuje obavy, že hlavním smyslem změny definice invalidity je - zvláště, když je zdůrazněno, že Česká republika je kritizována za vysoký počet invalidních důchodů - snížit počet poživatelů těchto důchodů, a tak za každou cenu ušetřit. Přitom má být do invalidity prvního stupně zařazeno cca 74 až 75 procent pojištěnců, kteří jsou nyní částečně invalidní. Důsledkem by pak bylo snížení dosavadního důchodu. A snížit se má i úroveň současných plných invalidních důchodů. Na základě připomínkového řízení MPSV do novely zapracovalo, že byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1. 1. 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce (KLP) konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše plného invalidního důchodu, sníží se jeho výše od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání KLP. Budeli částečný invalidní důchod přiznán před 1. 1. 2010 a při KLP konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který by měl za následek snížení výše částečného invalidního důchodu, má náležet částečný invalidní důchod v dosavadní výši bez časového omezení. Avšak tato „ochranná lhůta“ se týká jen důchodů přiznaných před účinností novely zákona, nikoliv nových invalidit, které již budou posuzovány podle nových pravidel. Navíc pro plné invalidní důchody přiznané před 1. 1. 2010 je ochranná lhůta prakticky pouze 1 rok (12 kalendářních měsíců), pak bude moci být důchod snížen. Proto ČMKOS i nadále s navrženou úpravou nesouhlasí a žádá zachování stávající právní úpravy.

6. Snížení výše předčasného starobního důchodu ČMKOS odmítá i návrh na snížení procentní výměry předčasného starobního důchodu přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění. Nově se má jeho procentní výměra snižovat za každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 procenta výpočtového základu „pouze“ za období prvních 720 kalendářních dnů. Za období od 721. kalendářního dne se má snižovat o 1,5 procenta výpočtového základu. Podle stávající právní úpravy se procentní výměra snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů od přiznání důchodu až do dosažení důchodového věku o 0,9 procenta za celé 3 roky. Znamená to krácení procentní výměry starobního důchodu při přijetí novely zákona celkem (Pokračování na str. 3)

HELSINSKÁ DEKLARACE:

KDY DO PENZE…

Budoucnost pro zaměstnance Nokia Bochum!

(Dokončení ze str. 2)

V německém Bochumi hrozí 2300 zaměstnancům finské společnosti Nokia propouštění. V důsledku ztrát ve výrobě a odbytu mobilních přístrojů koncern chystá přesun továrny ze SRN do Rumunska. O tom informoval Kovák v čísle 5. Dnes přinášíme v celém znění text Helsinské deklarace, v němž odbory na mezinárodní úrovni reagují na popsanou situaci. (red.) Helsinská deklarace je uzavřená představiteli odborových svazů Metalli, TEK, UIL, TU a IG Metall a Evropskou federací kováků (EMF) s ohledem na korporační politiku společnosti Nokia. Inovace, znalosti a kvalita, ale také růst, zaměstnanost a sociální odpovědnost by měly být vodítkem korporační politiky společnosti Nokia i jiných společností, které čelí výzvám globálního trhu informačních a komunikačních technologií. Anticipace průmyslových změn a jejich důsledků pro zaměstnance musejí být předmětem permanentního dialogu mezi managementem a odbory a zástupci zaměstnanců. Uzavírání závodů, hromadné propouštění a jednostranná hodnotová orientace akcionářů nepřispějí k udržení úspěchu, přičemž snižování nákladů za každou cenu poškodí veřejnou image Nokie a současně zničí její inovační výrobu a technologické kapacity. Představitelé odborů odmítají jakékoliv pokusy Nokie ohrozit zaměstnance v různých výrobních závodech a postavit je vzájemně proti sobě. Je nepřijatelné, že vrcholový management společnosti Nokia oznámil uzavírání závodů a hromadné propouštění bez předcházející uspokojivé procedury informování, konzultování a vyjednávání. Management má zřejmě pocit, že se takovým způsobem může chovat, což je podle našeho názoru útok na základní pravidla evropského sociálního modelu. Nokia musí dodržet základní pravidla odpovědné spolupráce, za účelem řízení podniku sociálně odpovědným a ekonomicky úspěšným způsobem. Výše uvedené finské odborové svazy, IG Metall a EMF jsou společně s dalšími členskými svazy EMF, které mají členy u Nokie Europe, připraveni sjednat dohodu zohledňující základní zájmy zaměstnanců, při udržení konkurenceschopnosti na evropském a světovém trhu. Nedojde k žádné úspěšné restrukturalizaci a stabilizaci konkurenceschopnosti bez zodpovědného procesu informování, konzultování a vyjednávání. K našim základním požadavkům tedy patří: ● poctivý informační, konzultační a vyjednávací restrukturalizační rámec na evropské úrovni,

podložený národními dohodami v souladu s danými institucemi a tradicemi; ● žádné zásahy do kolektivních smluv a úplné vyloučení jakéhokoliv druhu sociálního a daňového dumpingu; ● budoucnost pro zaměstnance Nokia Bochum. Členské organizace EMF včetně zmíněných finských organizací a IG Metallu se zavázaly, že jsou připraveny přikročit ke všem druhům přeshraničních aktivit s cílem informovat a konzultovat zaměstnance o probíhajícím procesu restrukturalizace. Průmyslové akce budou připraveny v souladu s národními zákony a praxí. Případy restrukturalizací, jako je Bochum, ukazují, že je nutné revidovat směrnici o evropských podnikových radách. Rovněž ukazují na nutnost zapojit všechny zainteresované strany (politiky, státní aministrativu a odbory) hned od první fáze. Případ Nokia Bochum je považován za příklad, kdy se velká nadnárodní společnost snaží přeshraničně proti sobě postavit jak zaměstnance, tak odborové svazy. Z evropského hlediska na to ze strany kováckých svazů existuje jen jedna odpověď: Přeshraniční jednota odborů a zaměstnanců. Helsinky 13. 2. 2008 PETER SCHERRER, generální tajemník Evropské federace kováků HEIKKI KAUPPI, generální tajemník Finské asociace diplomovaných inženýrů TEK PERTTI POROKARI, předseda Svazu profesionálních finských inženýrů UIL ANTTI RINNE, předseda Svazu zaměstnanců TU ERKKI VUORENMAA, předseda kováckého svazu Metalli BERTHOLD HUBER, předseda IG Metallu DETLEF WETZEL, místopředseda IG Metallu Překlad DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

GRAMMER RUŠÍ MÍSTA Poté, co dodavatel autosedaček a jiného vnitřního vybavení vozidel Grammer s centrálou v německém Amberku loni v říjnu avizoval propouštění asi 700 zaměstnanců ve svých zahraničních závodech, oznámil letos v únoru likvidaci dalších 150 pracovních míst. Firma zaměstnává v současnosti více než 9000 osob. Díky těmto škrtům v personálních nákladech zvýší úspory na 40 oproti původně kalkulovaným 30 miliónům euro. Grammer chce již

letos docílit obrat přes jednu miliardu euro, což byl jeho cíl až pro rok 2009. Ještě v roce 2006 činil obrat 881 miliónů euro. Jak uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, v lednu odkoupila rakouská skupina Polytec více než jeden milión akcií Grammera, a získala tak téměř desetinu podílů. Podle informace FAZ není ani vyloučeno, že by Polytec Group převzala i celý německý podnik. (jh)

o 14,7 procenta výpočtového základu, zatímco podle stávající právní úpravy činí snížení 11,7 procenta výpočtového základu. Při přijetí této změny by tak došlo ke snížení procentní výměry předčasného starobního důchodu o další 3 procenta (14,7 - 11,7). Ke zvýšení sankcí za dřívější odchod do starobního důchodu tak má dojít v době, kdy se má prodlužovat důchodový věk, zpřísňovat podmínky pro přiznání invalidního důchodu a kdy přetrvávají problémy s umisťováním starších zaměstnanců na trhu práce. JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

ČMKOS VYHLÁSILA… (Dokončení ze str. 1) žeb. Podle jeho slov odbory nesouhlasí s tím, aby se česká společnost ubírala směrem nastaveným při této reformě a dále pokračovala nepromyšlenou důchodovou reformou, privatizací zdravotnictví a změnami ve stávajícím zákoníku práce, který je funkční.

CO SE CHYSTÁ Smyslem stávkové pohotovosti je jednak aktivizovat odborářské řady, aby se uvnitř všech odborových svazů vedly diskuse o tom, co reforma způsobila, jednak upozornit veřejnost, že pod rouškou zástupných problémů se připravují negativní kroky, které by už byly nevratné. Jde o to, že se z občanů dělají „pokusní králíci, a my je vyzýváme, aby si to nenechali líbit“, zdůraznil M. Štech. Na otázku, zdali připadá v úvahu i stávka, M. Štěch odpověděl: „Stávka bude, pokud k tomu bude podpora od lidí. Důvody tady jsou.“ V tuto chvíli odbory připravují regionální mítinky v Brně, Ostravě, Hradci Králové a Praze (začnou koncem března) a bezprostředně (11. 3.) se chystají sledovat legislativní proces v parlamentu stran důchodové reformy a zrušení daňové uznatelnosti stravenek (informace na toto téma připadnou do další uzávěrky Kováku). „Máme signály o naštvanosti lidí, očekávají se projevy nespokojenosti s reformou. Ale to vyplyne z mítinků,“ podtrhl M. Štěch. (jab)

KOVÁCI JSOU NESPOKOJENI (Dokončení ze str. 1) vodů na sociální pojištění je příprava této reformy riskantní a nezodpovědná!“ shodla se rada. OS KOVO také požaduje v novém důchodovém systému vzít v potaz těžkou fyzickou a psychicky náročnou práci. Kromě důchodové reformy je OS KOVO nespokojen také s připravovanou reformou zdravotnictví, ale i s dopady reformy veřejných financí a s enormním nárůstem cen. „OS KOVO je připraven podpořit všechny aktivity směřující k eliminaci těchto dopadů a navrhuje uspořádání protestní demonstrace, a to v druhé půlce května,“ usnesla se Rada OS KOVO. (ben)

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

098k 6.3.2008 20:50 Stránka 2


KDY DO PENZE? POZDĚ NEBO NIKDY! (Dokončení ze str. 1) republika za původními členskými státy EU, které mají zaveden statutární věk pro nárok na starobní důchod 65 let, zaostává v naději dožití (střední délce života) cca o 4 roky. Podle statistiky Eurostatu mají muži v České republice narození v roce 2005 naději, že se dožijí cca 73 let (72,9) a ženy cca 79 let (79,1). Například v Belgii ale mají muži naději, že se dožijí 76,7 let, v Itálii 77,6 let, Rakousku 76,7 let, Velké Británii 76,9 let, Německu 76,2 let, Irsku 77,1 let a ve Francii 76,7 let. Obdobně je tomu u žen. Česká republika patří i k zemím EU s nejvyšším ročním fondem skutečně odpracované doby. S tím souvisí vyšší fyzická a psychická opotřebovanost českých zaměstnanců.

2. Sjednocení věkové hranice pro trvalý nárok na vdovský a vdovecký důchod Změnit chce vláda také věk, při jehož dosažení je trvalý nárok na vdovský a vdovecký důchod. Navrhuje, aby to byl věk „o 4 roky nižší, než je důchodový věk“ stanovený pro muže stejného data narození. Znamená to například, že kdyby byl důchodový věk muže 65 let, trvalý nárok na vdovecký důchod by nastal až dosažením věku 61 let. Ani s tímto návrhem ČMKOS nemůže souhlasit. Již při dosažení současných věkových hranic pro trvalý nárok na důchod (vdovy 55 let, vdovci 58 let) mají tyto osoby při ztrátě zaměstnání často značný problém najít nové zaměstnání a pozůstalostní důchod jim pomáhá z větší části překlenout toto nepříznivé období, kdy nemají zaměstnání ani

nejsou ještě poživateli starobního důchodu. Ne všem vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť mnozí z nich před úmrtím životního partnera z nejrůznějších důvodů, včetně zdravotních, nebyli zaměstnáni.

3. Prodloužení potřebné doby pojištění Dále vláda navrhuje prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let (se započítáváním náhradních dob pojištění) nebo na 30 let (bez započítávání náhradních dob pojištění). Přitom současně vláda navrhuje na rozdíl od stávající právní úpravy započítávat náhradní doby pojištění (s výjimkou základní vojenské služby, péče o dítě do 4 let věku a péče o osobu závislou na péči jiné osoby) pro nárok na důchod pouze částečně, a to z 80 procent. Také tuto restrikci ČMKOS odmítá. Prodloužení minimální doby pojištění na 35 let by totiž mohlo pro mnoho zaměstnanců v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností v kombinaci s navrhovaným hodnocením náhradních dob pro nárok na důchod jen z 80 procent znamenat, že by tito zaměstnanci nezískali potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod, a zůstali tak ve stáří odkázáni na jiný sociální systém.

4. Nezapočítávání doby studia pro důchod Od roku 2010 vláda navrhuje zrušit účast na důchodovém pojištění z důvodu studia a dobu studia získanou od 1. 1. 2010 nezapočítávat jako náhradní dobu pro důchod. Nezapočítávání doby studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole od roku 2010 pro důchod

Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 dle návrhu novely zákona č. 155/1995 Sb.: Rok narození 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968

Důchodový věk činí u žen s počtem vychovaných dětí

u mužů 60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r+65r 65r 65r 65r

0

1

2

3

4

5 a více

57r 57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 64r+8m 65r 65r 65r

56r 56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 63r+4m 63r+8m 64r 64r+4m 63r+4m 65r 65r 65r

55r 55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r 62r 63r+8m 64r 64r

54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r

54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 54r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60+8m 61r 61r+4m 61r+8m 60r+8m 62r 62r 62r

53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 56r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m

Vysvětlivky: „r“ znamená rok, „m“ znamená kalendářní měsíc. 2

61r 61r+4m 61r+8m


by mělo zásadní vliv na snížení úrovně důchodů. Tento záměr vlády proto v minulosti ČMKOS opakovaně odmítla. Stejně tak odmítá i argumentaci vlády v tom smyslu, že vysokoškoláci mají vyšší platy a mohou se sami lépe zabezpečit pro stáří. Vyšší platy vysokoškoláků totiž nejsou pravidlem, jejich výše závisí na mnoha dalších skutečnostech. A mají-li skutečně vyšší příjem, pak také odvádějí více na pojistném do důchodového systému, a tím i na solidaritu. Navíc každá investice do vzdělání a vytváření státem podmínek pro ně se obvykle společnosti mnohonásobně vrátí.

5. Změna invalidity Podle vládního návrhu zákona se má zrušit plný invalidní a částečný invalidní důchod. Má je nahradit invalidita rozdělená do tří stupňů. O invaliditu prvního stupně se má jednat, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 procent, avšak nejvíce o 49 procent, druhého stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 procent, avšak nejvíce o 69 procent, a třetího stupně, jestliže poklesla nejméně o 70 procent. ČMKOS zásadně nesouhlasí se změnou definice invalidity.Vyjadřuje obavy, že hlavním smyslem změny definice invalidity je - zvláště, když je zdůrazněno, že Česká republika je kritizována za vysoký počet invalidních důchodů - snížit počet poživatelů těchto důchodů, a tak za každou cenu ušetřit. Přitom má být do invalidity prvního stupně zařazeno cca 74 až 75 procent pojištěnců, kteří jsou nyní částečně invalidní. Důsledkem by pak bylo snížení dosavadního důchodu. A snížit se má i úroveň současných plných invalidních důchodů. Na základě připomínkového řízení MPSV do novely zapracovalo, že byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1. 1. 2010 a při první kontrolní lékařské prohlídce (KLP) konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše plného invalidního důchodu, sníží se jeho výše od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání KLP. Budeli částečný invalidní důchod přiznán před 1. 1. 2010 a při KLP konané po roce 2009 bude zjištěn takový stupeň invalidity, který by měl za následek snížení výše částečného invalidního důchodu, má náležet částečný invalidní důchod v dosavadní výši bez časového omezení. Avšak tato „ochranná lhůta“ se týká jen důchodů přiznaných před účinností novely zákona, nikoliv nových invalidit, které již budou posuzovány podle nových pravidel. Navíc pro plné invalidní důchody přiznané před 1. 1. 2010 je ochranná lhůta prakticky pouze 1 rok (12 kalendářních měsíců), pak bude moci být důchod snížen. Proto ČMKOS i nadále s navrženou úpravou nesouhlasí a žádá zachování stávající právní úpravy.

6. Snížení výše předčasného starobního důchodu ČMKOS odmítá i návrh na snížení procentní výměry předčasného starobního důchodu přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění. Nově se má jeho procentní výměra snižovat za každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 0,9 procenta výpočtového základu „pouze“ za období prvních 720 kalendářních dnů. Za období od 721. kalendářního dne se má snižovat o 1,5 procenta výpočtového základu. Podle stávající právní úpravy se procentní výměra snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů od přiznání důchodu až do dosažení důchodového věku o 0,9 procenta za celé 3 roky. Znamená to krácení procentní výměry starobního důchodu při přijetí novely zákona celkem (Pokračování na str. 3)

HELSINSKÁ DEKLARACE:

KDY DO PENZE…

Budoucnost pro zaměstnance Nokia Bochum!

(Dokončení ze str. 2)

V německém Bochumi hrozí 2300 zaměstnancům finské společnosti Nokia propouštění. V důsledku ztrát ve výrobě a odbytu mobilních přístrojů koncern chystá přesun továrny ze SRN do Rumunska. O tom informoval Kovák v čísle 5. Dnes přinášíme v celém znění text Helsinské deklarace, v němž odbory na mezinárodní úrovni reagují na popsanou situaci. (red.) Helsinská deklarace je uzavřená představiteli odborových svazů Metalli, TEK, UIL, TU a IG Metall a Evropskou federací kováků (EMF) s ohledem na korporační politiku společnosti Nokia. Inovace, znalosti a kvalita, ale také růst, zaměstnanost a sociální odpovědnost by měly být vodítkem korporační politiky společnosti Nokia i jiných společností, které čelí výzvám globálního trhu informačních a komunikačních technologií. Anticipace průmyslových změn a jejich důsledků pro zaměstnance musejí být předmětem permanentního dialogu mezi managementem a odbory a zástupci zaměstnanců. Uzavírání závodů, hromadné propouštění a jednostranná hodnotová orientace akcionářů nepřispějí k udržení úspěchu, přičemž snižování nákladů za každou cenu poškodí veřejnou image Nokie a současně zničí její inovační výrobu a technologické kapacity. Představitelé odborů odmítají jakékoliv pokusy Nokie ohrozit zaměstnance v různých výrobních závodech a postavit je vzájemně proti sobě. Je nepřijatelné, že vrcholový management společnosti Nokia oznámil uzavírání závodů a hromadné propouštění bez předcházející uspokojivé procedury informování, konzultování a vyjednávání. Management má zřejmě pocit, že se takovým způsobem může chovat, což je podle našeho názoru útok na základní pravidla evropského sociálního modelu. Nokia musí dodržet základní pravidla odpovědné spolupráce, za účelem řízení podniku sociálně odpovědným a ekonomicky úspěšným způsobem. Výše uvedené finské odborové svazy, IG Metall a EMF jsou společně s dalšími členskými svazy EMF, které mají členy u Nokie Europe, připraveni sjednat dohodu zohledňující základní zájmy zaměstnanců, při udržení konkurenceschopnosti na evropském a světovém trhu. Nedojde k žádné úspěšné restrukturalizaci a stabilizaci konkurenceschopnosti bez zodpovědného procesu informování, konzultování a vyjednávání. K našim základním požadavkům tedy patří: ● poctivý informační, konzultační a vyjednávací restrukturalizační rámec na evropské úrovni,

podložený národními dohodami v souladu s danými institucemi a tradicemi; ● žádné zásahy do kolektivních smluv a úplné vyloučení jakéhokoliv druhu sociálního a daňového dumpingu; ● budoucnost pro zaměstnance Nokia Bochum. Členské organizace EMF včetně zmíněných finských organizací a IG Metallu se zavázaly, že jsou připraveny přikročit ke všem druhům přeshraničních aktivit s cílem informovat a konzultovat zaměstnance o probíhajícím procesu restrukturalizace. Průmyslové akce budou připraveny v souladu s národními zákony a praxí. Případy restrukturalizací, jako je Bochum, ukazují, že je nutné revidovat směrnici o evropských podnikových radách. Rovněž ukazují na nutnost zapojit všechny zainteresované strany (politiky, státní aministrativu a odbory) hned od první fáze. Případ Nokia Bochum je považován za příklad, kdy se velká nadnárodní společnost snaží přeshraničně proti sobě postavit jak zaměstnance, tak odborové svazy. Z evropského hlediska na to ze strany kováckých svazů existuje jen jedna odpověď: Přeshraniční jednota odborů a zaměstnanců. Helsinky 13. 2. 2008 PETER SCHERRER, generální tajemník Evropské federace kováků HEIKKI KAUPPI, generální tajemník Finské asociace diplomovaných inženýrů TEK PERTTI POROKARI, předseda Svazu profesionálních finských inženýrů UIL ANTTI RINNE, předseda Svazu zaměstnanců TU ERKKI VUORENMAA, předseda kováckého svazu Metalli BERTHOLD HUBER, předseda IG Metallu DETLEF WETZEL, místopředseda IG Metallu Překlad DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

GRAMMER RUŠÍ MÍSTA Poté, co dodavatel autosedaček a jiného vnitřního vybavení vozidel Grammer s centrálou v německém Amberku loni v říjnu avizoval propouštění asi 700 zaměstnanců ve svých zahraničních závodech, oznámil letos v únoru likvidaci dalších 150 pracovních míst. Firma zaměstnává v současnosti více než 9000 osob. Díky těmto škrtům v personálních nákladech zvýší úspory na 40 oproti původně kalkulovaným 30 miliónům euro. Grammer chce již

letos docílit obrat přes jednu miliardu euro, což byl jeho cíl až pro rok 2009. Ještě v roce 2006 činil obrat 881 miliónů euro. Jak uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, v lednu odkoupila rakouská skupina Polytec více než jeden milión akcií Grammera, a získala tak téměř desetinu podílů. Podle informace FAZ není ani vyloučeno, že by Polytec Group převzala i celý německý podnik. (jh)

o 14,7 procenta výpočtového základu, zatímco podle stávající právní úpravy činí snížení 11,7 procenta výpočtového základu. Při přijetí této změny by tak došlo ke snížení procentní výměry předčasného starobního důchodu o další 3 procenta (14,7 - 11,7). Ke zvýšení sankcí za dřívější odchod do starobního důchodu tak má dojít v době, kdy se má prodlužovat důchodový věk, zpřísňovat podmínky pro přiznání invalidního důchodu a kdy přetrvávají problémy s umisťováním starších zaměstnanců na trhu práce. JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

ČMKOS VYHLÁSILA… (Dokončení ze str. 1) žeb. Podle jeho slov odbory nesouhlasí s tím, aby se česká společnost ubírala směrem nastaveným při této reformě a dále pokračovala nepromyšlenou důchodovou reformou, privatizací zdravotnictví a změnami ve stávajícím zákoníku práce, který je funkční.

CO SE CHYSTÁ Smyslem stávkové pohotovosti je jednak aktivizovat odborářské řady, aby se uvnitř všech odborových svazů vedly diskuse o tom, co reforma způsobila, jednak upozornit veřejnost, že pod rouškou zástupných problémů se připravují negativní kroky, které by už byly nevratné. Jde o to, že se z občanů dělají „pokusní králíci, a my je vyzýváme, aby si to nenechali líbit“, zdůraznil M. Štech. Na otázku, zdali připadá v úvahu i stávka, M. Štěch odpověděl: „Stávka bude, pokud k tomu bude podpora od lidí. Důvody tady jsou.“ V tuto chvíli odbory připravují regionální mítinky v Brně, Ostravě, Hradci Králové a Praze (začnou koncem března) a bezprostředně (11. 3.) se chystají sledovat legislativní proces v parlamentu stran důchodové reformy a zrušení daňové uznatelnosti stravenek (informace na toto téma připadnou do další uzávěrky Kováku). „Máme signály o naštvanosti lidí, očekávají se projevy nespokojenosti s reformou. Ale to vyplyne z mítinků,“ podtrhl M. Štěch. (jab)

KOVÁCI JSOU NESPOKOJENI (Dokončení ze str. 1) vodů na sociální pojištění je příprava této reformy riskantní a nezodpovědná!“ shodla se rada. OS KOVO také požaduje v novém důchodovém systému vzít v potaz těžkou fyzickou a psychicky náročnou práci. Kromě důchodové reformy je OS KOVO nespokojen také s připravovanou reformou zdravotnictví, ale i s dopady reformy veřejných financí a s enormním nárůstem cen. „OS KOVO je připraven podpořit všechny aktivity směřující k eliminaci těchto dopadů a navrhuje uspořádání protestní demonstrace, a to v druhé půlce května,“ usnesla se Rada OS KOVO. (ben)

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

098k 6.3.2008 20:48 Stránka 8


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXIII.)

levnější vlastní servis jednotlivými železničními společnostmi ve velkých železničních stanicích a uzlech. Z toho důvodu se v Praze natrvalo udrJiž jsme v našem seriálu krátce zmínili V roce 1852 začal pro železnice vyrábět firmu Josefa Rustona v Praze Libni, specia- i František Ringhoffer. Založil v Praze na žela výroba železničních vozů pouze u Ringlizovanou na zařízení pro říční dopravu (re- Smíchově továrnu na výrobu nákladních že- hoffera, ostatní slabší konkurenti krachomorkéry, vlečné čluny), ale rovněž potravi- lezničních vozů; později (v roce 1857) pro- vali, jakmile ubylo zakázek. Takový osud nářské stroje, zejména cukrovarská zařízení dukoval rovněž přívěsné pomocné vozy, tzv. postihl Jana Packa a jeho závod v Karlíně. apod. Pro úplnost je třeba doplnit aktivity „tendry“ pro dopravu paliva, vody apod. Tento podnikatel, původně vyrábějící ve své Rustona ještě o další fakta, jak je nacházíme V roce 1863 k tomu přidal ještě výrobu kovářské dílně vozy pro armádu, založil v historických pramenech. Tento podnikatel osobních vagónů. Zpočátku Ringhofferova v roce 1853 továrnu na železniční vagóny. již ve 40. letech 19. století získal zkušenosti vagónka produkovala 4 kusy týdně a za- Když byly státní dráhy o rok později pronana stavbě vůbec první v Čechách vyrobené městnávala 230 zaměstnanců; roční obrat to- jaty francouzské železniční společnosti a zaparní lodi „Bohemia“, kterou objednala teh- várny činil asi 400 000 až 600 000 zlatých (P. vedly se nové typy vozů, začal Pack také s jejich výrobou. Byl však kapitálově slabý dejší Labská doprava, provozující činnost na Vrbová, Hlavní otázky vzniku a vývoje...). Ringhoffer ovšem nebyl jediným výrob- a jeho továrna následkem „poklesu poúseku z Obříství na Litoměřicku do Drážďan. Své poznatky pak úspěšně uplatnil na- cem železničních vozů v Praze. Aby se ptávky koncem 50. let živořila a posléze v roce 1862 zanikla“ příklad v letech 1852 (Dějiny Prahy, sv. 1853, kdy jeho továrna II). vyrobila parníky S celkovým roz„František Josef“ vojem průmyslu a „Král Jan“, určené v českých zemích pro plavbu na Labi stoupal zájem o do(Sto let práce, sv. III.). dávky parních strojů Rustonův podnik zaa kotlů. V roce 1858 čal v roce 1853 s výrododala například bou nejprve parních Daňkova strojírna bagrů a v roce 1857 dodal pro nově založe- V důsledku růstu průmyslu v 60. letech 19. století se Smíchov změnil ve významné pražské předměstí s téměř 15 000 v Praze (byla o ní řeč v závěru LXI. dílu nou severoněmeckou obyvatel našeho seriálu - poparoplavební společnost již výše uvedené 4 železné remorkéry v konkurenci, která se zvyšovala v návaz- známka autorky) na tehdejší dobu úctya 6 rovněž železných vlečných člunů (P. Vr- nosti na otevírání nových tratí, mohl udržet, hodně rozměrné parní stroje o výkonu 100 bová, Hlavní otázky vzniku a vývoje českého povolal (roku 1854) z Belgie celou skupinu a 200 koní, které byly objednány pro želestrojírenství do roku 1918). Celkem pro spo- dělníků i s dílovedoucím, kteří zaškolili do- zárny Pražské železářské společnosti na lečnost Rustonka dodala 6 parníků a 20 mácí zaměstnance v novém oboru. Tato pro- Kladně. Ve srovnání se situací v první polovlečných lodí. Souběžně vyvíjela také zda- myšlená výrobní strategie se Ringhofferovi vině 19. století se strojírenská výroba dále řilé zahraniční akce - v té době zřídila mnohonásobně vyplatila, o čemž nejprůkaz- technicky zdokonalovala, takže již v 60. lev Klosterneuburgu a poté i Floridsdorfu na něji svědčila rostoucí kapacita výroby: po- tech dosahovala poměrně značně vysoké Dunaji (v Dolních Rakousích - poznámka stupně se v továrně vyrábělo 1100 až 1200 úrovně, srovnatelné se zahraničím. Histoautorky) loděnice, kde se stavěly vlečné lodi nákladních vagónů, 100 až 150 osobních rička P. Vrbová v této souvislosti upozorňuje pro Dunaj a jeho přítoky. Kromě toho plnila vozů a 50 tendrů ročně v hodnotě 2 500 000 na pohotové úspěšné napodobování a přejíi zakázky pro Vltavskou paroplavební spo- zlatých (P. Vrbová, Hlavní otázky vzniku mání technických vzorů a zlepšení z ciziny. lečnost v Praze (P. Vrbová, Hlavní otázky a vývoje...). Dodávky pro železnice byly sice Tak v roce 1857 vyráběla Rustonka v Libni lukrativní, ale současně i velmi nepravi- v té době špičkový parní stroj a o rok povzniku a vývoje). Výrazným podnětem k rozšiřování strojí- delné, a tím i rizikové. Objednávky a ná- zději zde zavedli stavbu lokomobil (lokomorenství v českých zemích byla od druhé po- sledný odbyt železničních vozů úzce navazo- bila je parní stroj spojený s parním kotlem loviny 19. století také produkce železničních valy na stavbu nových tratí a klesaly a pohánějící jiné stroje a zařízení; v širším vagónů, reagující v době železniční konjunk- v období, kdy se právě nestavělo. Poptávka smyslu jde o jakýkoliv pojízdný motor - potury na vysoké tempo zakládání nových byla nasycena a na údržbu vozového parku známka autorky). a rozšiřování starších železničních tratí. stačily opravárenské dílny, pořizované jako Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je fyzik německého původu Albert Einstein (1879 - 1955). Byl profesorem teoretické fyziky na mnoha univerzitách, v letech 1911 - 1912 na německé univerzitě v Praze. Po nástupu nacismu se zřekl německého občanství a od roku 1933 žil trvale v USA. Vypracoval teorii relativity - roku 1905 speciální, o jedenáct let později obecnou. V roce 1921 se stal nositelem Nobelovy ceny za fyziku. (jk) Vyluštění z Kováku č. 8/2008 (výrok N. Machiavelliho): Člověk, který chce být za všech okolností dobrý, zcela určitě pohoří mezi ... ostatními, kdo dobří nejsou. 4

9 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 6. BŘEZNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 14. BŘEZNA 2008, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

i na http//www.oskovo.cz ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3 ● KfiíÏovka - str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Pfiíspûvek na péãi jako dávka sociálních sluÏeb (II.) ● DaÀov˘ reÏim benefitÛ a obdobn˘ch pfiíjmÛ po 1. 1. 2008 (VIII.)

Po skončení pracovní kariéry rovnou na hřbitov? To není moc nadsazené. Šance na „zasloužený odpočinek“ je jen pro lidi úctyhodného věku... Když, babi, zaplatíme zdražování, poplatky doktorovi a v lékárně, tak nám nezbyde ani na funus…

KOVÁCI JSOU NESPOKOJENI RADA OS KOVO O REFORMÁCH S použitím všech dostupných odborových prostředků je Odborový svaz KOVO připraven chránit práva zaměstnanců. Obává se totiž, že při přípravě věcné novely zákoníku práce vzniknou návrhy výrazně snižující ochranu zaměstnanců. „Pokud to bude ze zákonů vytěsněno, tak již není, co by zaměstnance chránilo!“ prohlásila Rada OS KOVO na svém zasedání 5. a 6. března 2008 v Hradci Králové.

KDY DO PENZE? POZDĚ NEBO NIKDY! Otřesný vládní návrh důchodové reformy

Procento lidí, kteří si užijí důchodu, rapidně poklesne. Ubude i těch - zvlášť z těžkých profesí -, kteří se důchodu vůbec dožijí. A o to vládě jde - pořádně ušetřit. Bohužel šetří na lidech a za každou cenu. Na úkor možnosti důstojně dožít...

Vláda na svém zasedání 11. 2. 2008 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a něS vládním návrhem důchodové reformy OS které další zákony. ČMKOS KOVO „nesouhlasí“. „Bez dosažení celospolenávrh tohoto zákona odčenské shody a v kombinaci s odebíráním mítla, protože obsahuje tévelké části zdrojů kvůli stanovení stropu odměř výhradně restrikce, které by v případě jeho (Pokračování na str. 3) JUDr. Zdeněk Hájek schválení parlamentem znamenaly výrazné snížení úrovně zabezpečení ve stáří u většiny občanů.

ČMKOS VYHLÁSILA STÁVKOVOU POHOTOVOST

Negativní dopady vládní reformy veřejných financí, tedy velký nárůst inflace a zdražování, vedly ČMKOS k vyhlášení stávkové pohotovosti 3. března. „Odmítáme, aby reforma byla o přerozdělování národního bohatství ve prospěch bohatých na úkor středně a nízkopříjmových občanů,“ prohlásil na tiskové konferenci ČMKOS 6. března předseda konfederace Milan Štěch. „Ti, kdo se zmocnili majetku v rámci kupónové privatizace, se teď nechtějí solidarizovat s 90 procenty občanů,“ uvedl s tím, že nyní se chtějí zmocnit veřejných slu-

(Pokračování na str. 3)

1. Další zvyšování důchodového věku ● U pojištěnců narozených po roce 1968 má důchodový věk činit: a) u mužů 65 let, b) u žen 62 let, pokud vychovaly alespoň čtyři děti, 63 let, pokud vychovaly tři děti, 64 let, pokud vychovaly dvě děti, a 65 let, pokud vychovaly jedno dítě nebo nevychovaly žádné dítě. Původní představa vlády byla, že i ženy budou mít důchodový věk jednotně v 65 letech (z toho vláda ustoupila na základě požadavku KDUČSL). ● U pojištěnců narozených v letech 1936 až 1968 se má důchodový věk stanovit podle přílohy, která je otištěna samostatně formou tabulky (str. 2).

● Jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936 (a tedy o pojištěnce, kteří dosáhli dřívějších věkových hranic pro nárok na starobní důchod muži 60 let, ženy 53 až 57 let - do 31. 12. 1995), zůstal jim dřívější důchodový věk zachován. Celkově vzato: V porovnání s dřívějším návrhem, aby důchodový věk byl pro všechny 65 let, jde samozřejmě o určité změkčení. V porovnání s dosud platnou právní úpravou zakotvenou v zákoně jde však (i po ústupku vůči KDU-ČSL) stále o výrazné zhoršení. Podle současné právní úpravy má totiž činit důchodový věk po 31. 12. 2012 u žen 59 až 62 let, zatímco podle vládního návrhu novely 62 až 65 let. Vůbec návrh novely zákona nepočítá se stanovením nižšího důchodového věku pro zaměstnance, kteří pracují dlouhodobě ve zdraví škodlivých pracovních podmínkách a profesích, jejichž výkon zanechává trvalé následky na zdraví (dřívější tzv. preferované pracovní kategorie). Přitom se například horníci pracující dlouhodobě v uhelných hlubinných dolech nebo v uranu dožívají v průměru nižšího věku než ostatní zaměstnanci, obdobné problémy se svým zdravotním stavem mají hutníci, slévači a další profese. Tento problém není v novele zákona řešen, ač na něj ČMKOS opakovaně upozorňuje a požaduje jeho urychlené řešení. ČMKOS rozhodně další zvyšování důchodového věku odmítá. Mj. argumentuje tím, že Česká (Pokračování na str. 2) 1

098kA 6.3.2008 20:47 Stránka 6

KOVÁK číslo 9 — 14. března 2008/příloha

10. O každou sociální dávku je třeba požádat Také pro příspěvek na péči platí obecná zásada, že o přiznání dávky je třeba napřed požádat. Výjimkou je tzv. automatický přechod nároku na dávku (v tomto případě příspěvku při péči a zvýšení důchodu pro bezmocnost na příspěvek na péči), který je však v dějinách přechodných opatření k sociálním zákonům spíše výjimkou. Přitom je třeba vždy odlišit vznik nároku na příspěvek na péči a vznik nároku na jeho výplatu. Vznik nároku upravuje § 13 zákona o sociálních službách. Nárok na příspěvek na péči vzniká dnem splnění zákonných podmínek. Ty vyplývají ze zákona a je jimi závislost osoby pro její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav na pomoci jiné fyzické osoby při péči o svoji osobu a soběstačnost, potvrzená sociálním šetřením a posudkem úřadu práce o stupni závislosti na základě zjištění provedených po podání písemné žádosti o poskytnutí příspěvku na péči. Nárok na výplatu příspěvku na péči vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku na péči, na který vznikl nárok, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek na péči může být podle zákona přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na péči. Nově se podle novely zákona o sociálních službách stanoví, že splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

11. Když je příspěvek přiznán v nižší výši, než náleží Pokud byl příspěvek na péči přiznán nebo vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky zpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek nebo jeho zvýšení. Jestliže by byl příspěvek přiznán nebo vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo vyplácen neprávem, odejme se nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl vyplacen. Po přiznání příspěvku, dojde-li ke změně skutečností a je třeba příspěvek na péči zvýšit, například z důvodu zjištění vyššího stupně závislosti, provede se jeho zvýšení od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala.

Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku naopak v neprospěch příjemce příspěvku na péči, že příspěvek je třeba snížit, provede se snížení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku.

12. Při měsíční hospitalizaci příspěvek nenáleží Jednou ze změn, které přinesl v úvodu zmíněný zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, od ledna 2008, je, že příspěvek na péči nebude dočasně vyplácen v případě, že oprávněná osoba je minimálně po celý kalendářní měsíc zabezpečena ve svých potřebách z jiného systému. Především to bude v případě hospitalizace této osoby. Zákon o sociálních službách v § 14a stanoví, že příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kalendářní měsíc v ústavní péči zdravotnického zařízení, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52 (tzn., nejde-li o poskytování sociálních služeb osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče), do doby, než jí je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, s výjimkou dětského domova, nebo je ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Výplata příspěvku se přitom zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni tato skutečnost trvá. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost netrvala po celý kalendářní měsíc. Dosáhne-li oprávněná osoba 18 let věku, příspěvek se vyplácí od následujícího kalendářního měsíce ve výši odpovídající stupni závislosti stanovenému před 18. rokem věku. Současně obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí řízení z moci úřední za účelem nového stanovení stupně závislosti a tomu odpovídající výše příspěvku. (Pokračování příště)

Sociální rubrika

Budou se částečné invalidní důchody snižovat? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Manžel pobírá částečný invalidní důchod, protože je neslyšící. Je však zaměstnán a blíží se mu důchodový věk. Mám dva dotazy. Slyšela jsem, že se částečné invalidní důchody budou snižovat. Je to pravda? A za druhé bych se chtěla zeptat, jestli bude manželovi částečný invalidní důchod náležet, i kdyby pracoval po dosažení důchodového věku na procenta. M. H., Ostrava Váš dotaz se týká vládního návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, který je v současné době projednáván v parlamentu. Dnešní zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, uvádí, že pojištěnec může být uznán částečně invalidním ze dvou různých důvodů. Buď proto, že z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 33 %, nebo proto, že mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky. Přitom procentní míra poklesu soustavné výdělečné činnosti v závislosti na diagnózách je uvedena v Příloze č. 2 a vymezení diagnóz uznávaných jako zdravotní postižení značně ztěžujících životní podmínky v Příloze č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotu najdeme v Příloze 4 této vyhlášky. Podle připravované důchodové reformy, tzv. parametrických změn, by však mělo dojít k novému hodnocení invalidity. Hodnotil by se ve IV

všech případech pouze pokles soustavné výdělečné činnosti a podle něj by byla uznávána invalidita I.- III. stupně. Ke snížení výše by pak došlo u invalidních důchodů I. stupně, II. stupeň by odpovídal dnešnímu částečnému invalidnímu důchodu, III. stupeň by odpovídal dnešnímu plnému invalidnímu důchodu. K poklesu částečných invalidních důchodů, které jsou již přiznány a vypláceny, by podle současného stavu projednávání novely nemělo dojít. Definitivně bude však možné se k tomuto problému vyjádřit až po schválení a uveřejnění novely. Ke druhé části vašeho dotazu můžeme sdělit, že částečný invalidní důchod náleží i pojištěnci, který již splňuje nárok na starobní důchod, ale tento důchod mu nebyl dosud přiznán. Podle § 52 zákona o důchodovém pojištění náleží při souběhu nároku na částečný invalidní důchod a starobní důchod jen jeden z nich, a to vyšší. Dá se tedy říci, že je pro částečně invalidního občana, má-li tuto možnost, výhodné pobírat vedle příjmu z výdělečné činnosti částečný invalidní důchod a odkládat žádost o starobní důchod. Ten se mu pak po dosažení důchodového věku zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů.


DAŇOVÝ REŽIM BENEFITŮ A OBDOBNÝCH PŘÍJMŮ PO 1. 1. 2008 (VIII.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS Mgr. PETR PELECH, finanční oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

10. Dary a sociální výpomoci

skytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy nebo z vnitřního předpisu zaměstnava10.1. Dary zaměstnancům tele, může zaměstnavatel zahrnout do daDaňový režim na straně zaměstnavatele: ňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 Daňovými výdaji nejsou výdaje na repreZDP). zentaci, kterými jsou zejména výdaje na poDaňový režim na straně zaměstnance: hoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovaU zaměstnance jsou od daně z příjmů žuje reklamní nebo propagační předmět, který osvobozeny - příjmy do výše 500 000 Kč Ing. Helena Čornejová je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou Mgr. Petr Pelech poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální Jindra Plesníková známkou poskytovatele tohoto předmětu výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, dále jeho hodnota bez daně s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a s výjimkou tichého vína není před- pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých mětem spotřební daně (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP). Tzn. náklady na peněžní byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vyplái nepeněžní dary, bez ohledu na příležitost, které jsou zaměstnanci poskyt- ceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu nuty, nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu Dary zaměstnancům může zaměstnavatel poskytovat pouze z FKSP kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po a u zaměstnavatelů, na které se předpisy o FKSP nevztahují, lze dary po- jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náskytovat ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub ne- klady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 6 odst. 9 písm. o) daňových výdajů. ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Tzn. od daně z příjmů jsou osvobozeny pouze sociální výpomoci Od daně z příjmů je u zaměstnance osvobozena - hodnota nepeněžních poskytnuté zaměstnancům na překlenutí mimořádně tíživé situace na darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, hrazené: z FKSP nebo předpisu (vyhlášky č. 310/1995 Sb. a č. 114/2002 Sb., o FKSP) a u zaměstna- u zaměstnavatelů, na které se předpis o FKSP nevztahuje, za obdobvatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů po- ných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění anebo na skytovaných za obdobných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku (pří- vrub nedaňových výdajů, a to v rozsahu stanoveném v § 6 odst. 9 jmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji písm. o) ZDP). Sociální výpomoc určená na překlenutí mimořádně tíživé situace (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 zaměstnance na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, hrazená Kč ročně u každého zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP). Tzn. od daně z příjmů jsou osvobozeny pouze nepeněžní dary poskyt- na vrub daňových výdajů a sociální výpomoc přesahující zákonem stanuté z FKSP, ze sociálního fondu, zisku po zdanění nebo na vrub nedaňo- novený limit je u zaměstnance zdanitelným příjmem. vých výdajů, a to v úhrnu až do výše 2000 Kč ročně u zaměstnance poOdvod na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: skytnutých: za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, za Částky vyplacené zaměstnavatelem formou jednorázové sociální sociální, humanitární pomoc, při životním jubileu 50 a každých dalších výpomoci v mimořádně závažných případech k překlenutí mimořádně 5 let, při pracovním jubileu 20 a každých dalších 5 let a při prvním odchodu obtížných poměrů v důsledku živelných pohrom a jiných mimořádně do starobního nebo plného invalidního důchodu. závažných událostí se nezahrnují do základu pro odvod pojistného Nepeněžní dary (uvedené v § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP) pře- a neodvádí se z nich pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezvyšující u zaměstnance roční celkový limit 2000 Kč, nepeněžní dary po- pečení (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, skytnuté nad rámec citované vyhlášky (tj. při jiných příležitostech) a veš- § 3 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojiškeré peněžní dary, a to bez ohledu na účel, za jakým byly poskytnuty, jsou tění). u zaměstnance zdanitelným příjmem. Změny oproti roku 2007: Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná Nepeněžní dary osvobozené od daně z příjmů se nezahrnují do vyměu daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná řovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Dary v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . žádná (nepeněžní i peněžní), které nejsou osvobozeny od daně z příjmů, se v pl10.3. Sociální výpomoc poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného cům jako pomoc při řešení mimořádně finančně tíživých situací a odvádí se z nich pojistné. Daňový režim na straně zaměstnavatele: Změny oproti roku 2007: Náklady na jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, pokud u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná právo zaměstnanců na její poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy nebo v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná vnitřního předpisu zaměstnavatele, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm j) bod 5 ZDP). 10.2. Sociální výpomoci na překlenutí mimořádně tíživé situace poZaměstnavatel může sociální výpomoc zaměstnancům poskytnout také skytnuté zaměstnancům na území, na kterém byl vyhlášen nouzový z FKSP, sociálního fondu, zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výstav dajů. Daňový režim na straně zaměstnavatele: Daňový režim na straně zaměstnance: Hodnota jednorázové sociální výpomoci poskytnutá zaměstnavateNáklady na sociální výpomoc, pokud právo zaměstnanců na její poI

098kA 6.3.2008 20:46 Stránka 4


lem zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací, a to bez ohledu, zda byla poskytnuta z FKSP, sociálního fondu, zisku po zdanění, na vrub nedaňových anebo daňových výdajů, je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky poskytnuté zaměstnancům při mimořádně závažných událostech formou jednorázových sociálních výpomocí se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, § 3 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

10.4. Sociální výpomoc poskytovaná nejbližším pozůstalým zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na sociální výpomoc nejbližším pozůstalým zaměstnance nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na její poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout pouze z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění. Daňový režim na straně příjemce: Od daně z příjmů jsou osvobozeny - podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z FKSP nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9 (§ 4 odst. 1 písm. k) ZDP). Tzn. sociální výpomoc poskytnutá nejbližším pozůstalým zaměstnance z FKSP, ze sociálního fondu, respektive zisku po zdanění, a to až do výše 15 000 Kč, je osvobozena od daně z příjmů. Sociální výpomoc přesahující od daně osvobozenou částku je zdanitelným příjmem u příjemce (§ 10 ZDP ostatní příjmy - je nutné podat daňové přiznání). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky poskytnuté nejbližším pozůstalým zaměstnance formou jednorázových sociálních výpomocí se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

11. Odstupné, dovolená, náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti 11.1. Odstupné Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na odstupné, a to i nad zákonem stanovené minimum (§ 67 odst. 1 ZP), v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jeho poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, jsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Částky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci formou odstupného jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky poskytnuté zaměstnanci formou odstupného se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné II

(§ 5 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, § 3 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

11.2. Dovolená poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům nad rámec základní výměry (§ 213 ZP) Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na náhradu mzdy za dovolenou nad rámec základní výměry (§ 213 ZP), pokud právo zaměstnanců na její poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, jsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Náhrady mzdy za dobu čerpaní dovolené se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

11.3. Finanční kompenzace příjmů za první 3 dni pracovní neschopnosti zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: Výdaje na finanční kompenzaci (stanovena například procentem z průměrné mzdy, absolutní částkou) za první 3 dni pracovní neschopnosti (karantény), tj. v tzv. karenční době, pokud právo zaměstnanců na takové plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: U zaměstnance je finanční kompenzace poskytnutá mu zaměstnavatelem za první 3 dni pracovní neschopnosti (zaměstnance), tzv. v karenční době, zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky vyplacené zaměstnancům formou finanční kompenzace nejsou osvobozeny od daně z příjmů, a proto se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné.

12. Odměny 12.1. Odměny stabilizačního nebo věrnostního charakteru Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na výplatu stabilizačních a věrnostních odměn poskytovaných zaměstnavatelem svým zaměstnancům, pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Částky vyplacené zaměstnavatelem svým zaměstnancům formou stabilizačních a věrnostních odměn jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Vzhledem k tomu, že plnění poskytnutá zaměstnancům ve formě stabilizačních a věrnostních odměn jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem, tak se v plném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná (Pokračování příště)


PŘÍSPĚVEK NA PÉČI JAKO DÁVKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (II.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

7. Čtyři stupně závislosti Podle dřívější právní úpravy částečně bezmocnou byla osoba, jejíž zdravotní stav vyžadoval trvale pomoc jiné osoby při některých základních životních úkonech, převážně bezmocnou osobou osoba, která potřebovala trvale pomoc jiné osoby při většině základních životních úkonů, a úplně bezmocnou osoba, která potřebovala trvale pomoc jiné osoby při všech základních životních úkonech. Zákon o sociálních službách na rozdíl od dřívější právní úpravy stanoví čtyři stupně závislosti. Ty jsou dány rozsahem a intenzitou závislosti, tedy počtem úkonů, při nichž je potřeba pomoc jiné fyzické osoby. Lehká závislost = pomoc při více než 12 úkonech Ve stupni I. (lehká závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Středně těžká závislost = pomoc při více než 18 úkonech Ve stupni II. (středně těžká závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Těžká závislost = pomoc při více než 24 úkonech Ve stupni III. (těžká závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Úplná závislost = pomoc při více než 30 úkonech Ve stupni IV. (úplná závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Posuzuje se i schopnost změny poloh při spaní Paragraf 9 zákona - prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách, stanoví, které úkony se při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí. Jde o tyto úkony: - zvládání přípravy stravy, - jejího podávání, porcování, - přijímání stravy a dodržování pitného režimu, - mytí těla, - koupání nebo sprchování, - péče o ústa, vlasy, nehty, holení, - výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, - vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, - sezení a schopnost vydržet v poloze vsedě, - stání a schopnost vydržet stát, - přemisťování předmětů denní potřeby, - chůze po rovině, - chůze po schodech nahoru a dolů, - výběr oblečení a rozpoznání jeho správného vrstvení, - oblékání, svlékání, obouvání a zouvání, - orientace v přirozeném prostředí, - provedení si jednoduchého ošetření a - dodržování léčebného režimu. U soběstačnosti se posuzuje i schopnost nakládat s penězi Podle § 9 zákona se při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí schopnost: - zvládat komunikaci slovní, písemnou a neverbální,

- zvládat orientaci vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, - nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, - obstarávání osobních záležitostí, - uspořádání času, plánování života, - zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, - obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), - vaření, ohřívání jednoduchého jídla, - mytí nádobí, - běžný úklid v domácnosti, - péče o prádlo, - přepírání drobného prádla, - péče o lůžko, - obsluha běžných domácích spotřebičů, - manipulace s kohouty, vypínači, - manipulace se zámky, otevírání a zavírání oken a dveří, - udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady a - další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. Zvládnutí úkonu částečně se považuje za jeho nezvládnutí vůbec Když je osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby schopna zvládnout některý z úkonů pouze částečně, považuje se takový úkon za úkon, který není schopna zvládnout. To znamená, že se jí pro stanovení stupně závislosti započítává do počtu nezvládnutelných úkonů, což může ovlivnit vyšší stupeň závislosti a tedy vyšší výši příspěvku na péči. Posouzení těchto úkonů prováděných při péči o vlastní osobu a v zájmu zajištění soběstačnosti osoby je důležité pro zhodnocení funkčního dopadu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat tyto úkony. Všechny tyto úkony se sčítají. U osoby do 18 let věku se postupuje tak, že se porovnává rozsah, intenzita a náročnost pomoci a dohledu, které je třeba věnovat posuzované osobě, s pomocí a dohledem, které se poskytují obecně zdravé fyzické osobě téhož věku.

8. Výše je dána věkem a stupněm závislosti Výše příspěvku na péči je dána dvěma kategoriemi - věkem osoby (zda jde o osobu do 18 let, nebo starší) a stupněm závislosti. Podle těchto kritérií se stanoví stupeň závislosti, čímž je dána výše příspěvku na péči. U osob do 18 let věku (s výjimkou dítěte do 1 roku věku) příspěvek činí: a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 5000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) a d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). U osob starších: a) 2000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 4000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 8000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) a d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Pokud jde o skupinu osob do 18 let věku, je příspěvek na péči vyšší. Důvodem je, že náklady na zajištění služeb pro děti jsou vyšší než péče o dospělé osoby. Děti nemají v zásadě žádný vlastní příjem, který by byl možný vedle příspěvku na péči použít jako další platbu klienta při umístění do zařízení sociálních služeb. Také eventuální spoluúčast rodičů při úhradě sociálních služeb poskytovaných v zařízeních jejich dětem je s ohledem na příjmy rodiny často velmi nízká.

9. Pravidelná valorizace příspěvku na péči Zákon o sociálních službách obsahuje automatickou valorizaci příspěvku na péči. Upraveno je to tak, že zákon obsahuje zmocnění pro vládu zvýšit příspěvek na péči svým nařízením pravidelně od 1. ledna kalendářního roku, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste v rozhodném období alespoň o 5 procent. Růst indexu zjišťuje ČSÚ a z jeho údajů MPSV vychází. Vedle toho vláda může zvýšit příspěvek na péči také v mimořádném termínu. III

098kA 6.3.2008 20:46 Stránka 4


lem zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení tíživých nebo neočekávaných sociálních situací, a to bez ohledu, zda byla poskytnuta z FKSP, sociálního fondu, zisku po zdanění, na vrub nedaňových anebo daňových výdajů, je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky poskytnuté zaměstnancům při mimořádně závažných událostech formou jednorázových sociálních výpomocí se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, § 3 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

10.4. Sociální výpomoc poskytovaná nejbližším pozůstalým zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na sociální výpomoc nejbližším pozůstalým zaměstnance nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na její poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Sociální výpomoc nejbližším pozůstalým zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout pouze z FKSP, ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění. Daňový režim na straně příjemce: Od daně z příjmů jsou osvobozeny - podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z FKSP nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9 (§ 4 odst. 1 písm. k) ZDP). Tzn. sociální výpomoc poskytnutá nejbližším pozůstalým zaměstnance z FKSP, ze sociálního fondu, respektive zisku po zdanění, a to až do výše 15 000 Kč, je osvobozena od daně z příjmů. Sociální výpomoc přesahující od daně osvobozenou částku je zdanitelným příjmem u příjemce (§ 10 ZDP ostatní příjmy - je nutné podat daňové přiznání). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky poskytnuté nejbližším pozůstalým zaměstnance formou jednorázových sociálních výpomocí se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

11. Odstupné, dovolená, náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti 11.1. Odstupné Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na odstupné, a to i nad zákonem stanovené minimum (§ 67 odst. 1 ZP), v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jeho poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, jsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Částky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci formou odstupného jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky poskytnuté zaměstnanci formou odstupného se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné II

(§ 5 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, § 3 odst. 2 písm. b) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění). Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

11.2. Dovolená poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům nad rámec základní výměry (§ 213 ZP) Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na náhradu mzdy za dovolenou nad rámec základní výměry (§ 213 ZP), pokud právo zaměstnanců na její poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, jsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Náhrady mzdy za dobu čerpaní dovolené se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná

11.3. Finanční kompenzace příjmů za první 3 dni pracovní neschopnosti zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: Výdaje na finanční kompenzaci (stanovena například procentem z průměrné mzdy, absolutní částkou) za první 3 dni pracovní neschopnosti (karantény), tj. v tzv. karenční době, pokud právo zaměstnanců na takové plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: U zaměstnance je finanční kompenzace poskytnutá mu zaměstnavatelem za první 3 dni pracovní neschopnosti (zaměstnance), tzv. v karenční době, zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Částky vyplacené zaměstnancům formou finanční kompenzace nejsou osvobozeny od daně z příjmů, a proto se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné.

12. Odměny 12.1. Odměny stabilizačního nebo věrnostního charakteru Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na výplatu stabilizačních a věrnostních odměn poskytovaných zaměstnavatelem svým zaměstnancům, pokud právo na jejich poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Částky vyplacené zaměstnavatelem svým zaměstnancům formou stabilizačních a věrnostních odměn jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Vzhledem k tomu, že plnění poskytnutá zaměstnancům ve formě stabilizačních a věrnostních odměn jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem, tak se v plném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Změny oproti roku 2007: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná (Pokračování příště)


PŘÍSPĚVEK NA PÉČI JAKO DÁVKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (II.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

7. Čtyři stupně závislosti Podle dřívější právní úpravy částečně bezmocnou byla osoba, jejíž zdravotní stav vyžadoval trvale pomoc jiné osoby při některých základních životních úkonech, převážně bezmocnou osobou osoba, která potřebovala trvale pomoc jiné osoby při většině základních životních úkonů, a úplně bezmocnou osoba, která potřebovala trvale pomoc jiné osoby při všech základních životních úkonech. Zákon o sociálních službách na rozdíl od dřívější právní úpravy stanoví čtyři stupně závislosti. Ty jsou dány rozsahem a intenzitou závislosti, tedy počtem úkonů, při nichž je potřeba pomoc jiné fyzické osoby. Lehká závislost = pomoc při více než 12 úkonech Ve stupni I. (lehká závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Středně těžká závislost = pomoc při více než 18 úkonech Ve stupni II. (středně těžká závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Těžká závislost = pomoc při více než 24 úkonech Ve stupni III. (těžká závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Úplná závislost = pomoc při více než 30 úkonech Ve stupni IV. (úplná závislost) je osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, nebo osoba do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Posuzuje se i schopnost změny poloh při spaní Paragraf 9 zákona - prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách, stanoví, které úkony se při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí. Jde o tyto úkony: - zvládání přípravy stravy, - jejího podávání, porcování, - přijímání stravy a dodržování pitného režimu, - mytí těla, - koupání nebo sprchování, - péče o ústa, vlasy, nehty, holení, - výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, - vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, - sezení a schopnost vydržet v poloze vsedě, - stání a schopnost vydržet stát, - přemisťování předmětů denní potřeby, - chůze po rovině, - chůze po schodech nahoru a dolů, - výběr oblečení a rozpoznání jeho správného vrstvení, - oblékání, svlékání, obouvání a zouvání, - orientace v přirozeném prostředí, - provedení si jednoduchého ošetření a - dodržování léčebného režimu. U soběstačnosti se posuzuje i schopnost nakládat s penězi Podle § 9 zákona se při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí schopnost: - zvládat komunikaci slovní, písemnou a neverbální,

- zvládat orientaci vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, - nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, - obstarávání osobních záležitostí, - uspořádání času, plánování života, - zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, - obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), - vaření, ohřívání jednoduchého jídla, - mytí nádobí, - běžný úklid v domácnosti, - péče o prádlo, - přepírání drobného prádla, - péče o lůžko, - obsluha běžných domácích spotřebičů, - manipulace s kohouty, vypínači, - manipulace se zámky, otevírání a zavírání oken a dveří, - udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady a - další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. Zvládnutí úkonu částečně se považuje za jeho nezvládnutí vůbec Když je osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby schopna zvládnout některý z úkonů pouze částečně, považuje se takový úkon za úkon, který není schopna zvládnout. To znamená, že se jí pro stanovení stupně závislosti započítává do počtu nezvládnutelných úkonů, což může ovlivnit vyšší stupeň závislosti a tedy vyšší výši příspěvku na péči. Posouzení těchto úkonů prováděných při péči o vlastní osobu a v zájmu zajištění soběstačnosti osoby je důležité pro zhodnocení funkčního dopadu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat tyto úkony. Všechny tyto úkony se sčítají. U osoby do 18 let věku se postupuje tak, že se porovnává rozsah, intenzita a náročnost pomoci a dohledu, které je třeba věnovat posuzované osobě, s pomocí a dohledem, které se poskytují obecně zdravé fyzické osobě téhož věku.

8. Výše je dána věkem a stupněm závislosti Výše příspěvku na péči je dána dvěma kategoriemi - věkem osoby (zda jde o osobu do 18 let, nebo starší) a stupněm závislosti. Podle těchto kritérií se stanoví stupeň závislosti, čímž je dána výše příspěvku na péči. U osob do 18 let věku (s výjimkou dítěte do 1 roku věku) příspěvek činí: a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 5000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) a d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). U osob starších: a) 2000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 4000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 8000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) a d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Pokud jde o skupinu osob do 18 let věku, je příspěvek na péči vyšší. Důvodem je, že náklady na zajištění služeb pro děti jsou vyšší než péče o dospělé osoby. Děti nemají v zásadě žádný vlastní příjem, který by byl možný vedle příspěvku na péči použít jako další platbu klienta při umístění do zařízení sociálních služeb. Také eventuální spoluúčast rodičů při úhradě sociálních služeb poskytovaných v zařízeních jejich dětem je s ohledem na příjmy rodiny často velmi nízká.

9. Pravidelná valorizace příspěvku na péči Zákon o sociálních službách obsahuje automatickou valorizaci příspěvku na péči. Upraveno je to tak, že zákon obsahuje zmocnění pro vládu zvýšit příspěvek na péči svým nařízením pravidelně od 1. ledna kalendářního roku, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste v rozhodném období alespoň o 5 procent. Růst indexu zjišťuje ČSÚ a z jeho údajů MPSV vychází. Vedle toho vláda může zvýšit příspěvek na péči také v mimořádném termínu. III

098kA 6.3.2008 20:47 Stránka 6


10. O každou sociální dávku je třeba požádat Také pro příspěvek na péči platí obecná zásada, že o přiznání dávky je třeba napřed požádat. Výjimkou je tzv. automatický přechod nároku na dávku (v tomto případě příspěvku při péči a zvýšení důchodu pro bezmocnost na příspěvek na péči), který je však v dějinách přechodných opatření k sociálním zákonům spíše výjimkou. Přitom je třeba vždy odlišit vznik nároku na příspěvek na péči a vznik nároku na jeho výplatu. Vznik nároku upravuje § 13 zákona o sociálních službách. Nárok na příspěvek na péči vzniká dnem splnění zákonných podmínek. Ty vyplývají ze zákona a je jimi závislost osoby pro její dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav na pomoci jiné fyzické osoby při péči o svoji osobu a soběstačnost, potvrzená sociálním šetřením a posudkem úřadu práce o stupni závislosti na základě zjištění provedených po podání písemné žádosti o poskytnutí příspěvku na péči. Nárok na výplatu příspěvku na péči vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku na péči, na který vznikl nárok, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek na péči může být podle zákona přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na péči. Nově se podle novely zákona o sociálních službách stanoví, že splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

11. Když je příspěvek přiznán v nižší výši, než náleží Pokud byl příspěvek na péči přiznán nebo vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky zpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek nebo jeho zvýšení. Jestliže by byl příspěvek přiznán nebo vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo vyplácen neprávem, odejme se nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl vyplacen. Po přiznání příspěvku, dojde-li ke změně skutečností a je třeba příspěvek na péči zvýšit, například z důvodu zjištění vyššího stupně závislosti, provede se jeho zvýšení od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala.

Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku naopak v neprospěch příjemce příspěvku na péči, že příspěvek je třeba snížit, provede se snížení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku.

12. Při měsíční hospitalizaci příspěvek nenáleží Jednou ze změn, které přinesl v úvodu zmíněný zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, od ledna 2008, je, že příspěvek na péči nebude dočasně vyplácen v případě, že oprávněná osoba je minimálně po celý kalendářní měsíc zabezpečena ve svých potřebách z jiného systému. Především to bude v případě hospitalizace této osoby. Zákon o sociálních službách v § 14a stanoví, že příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kalendářní měsíc v ústavní péči zdravotnického zařízení, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52 (tzn., nejde-li o poskytování sociálních služeb osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče), do doby, než jí je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, s výjimkou dětského domova, nebo je ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Výplata příspěvku se přitom zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni tato skutečnost trvá. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost netrvala po celý kalendářní měsíc. Dosáhne-li oprávněná osoba 18 let věku, příspěvek se vyplácí od následujícího kalendářního měsíce ve výši odpovídající stupni závislosti stanovenému před 18. rokem věku. Současně obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí řízení z moci úřední za účelem nového stanovení stupně závislosti a tomu odpovídající výše příspěvku. (Pokračování příště)

Sociální rubrika

Budou se částečné invalidní důchody snižovat? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Manžel pobírá částečný invalidní důchod, protože je neslyšící. Je však zaměstnán a blíží se mu důchodový věk. Mám dva dotazy. Slyšela jsem, že se částečné invalidní důchody budou snižovat. Je to pravda? A za druhé bych se chtěla zeptat, jestli bude manželovi částečný invalidní důchod náležet, i kdyby pracoval po dosažení důchodového věku na procenta. M. H., Ostrava Váš dotaz se týká vládního návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, který je v současné době projednáván v parlamentu. Dnešní zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, uvádí, že pojištěnec může být uznán částečně invalidním ze dvou různých důvodů. Buď proto, že z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 33 %, nebo proto, že mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky. Přitom procentní míra poklesu soustavné výdělečné činnosti v závislosti na diagnózách je uvedena v Příloze č. 2 a vymezení diagnóz uznávaných jako zdravotní postižení značně ztěžujících životní podmínky v Příloze č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotu najdeme v Příloze 4 této vyhlášky. Podle připravované důchodové reformy, tzv. parametrických změn, by však mělo dojít k novému hodnocení invalidity. Hodnotil by se ve IV

všech případech pouze pokles soustavné výdělečné činnosti a podle něj by byla uznávána invalidita I.- III. stupně. Ke snížení výše by pak došlo u invalidních důchodů I. stupně, II. stupeň by odpovídal dnešnímu částečnému invalidnímu důchodu, III. stupeň by odpovídal dnešnímu plnému invalidnímu důchodu. K poklesu částečných invalidních důchodů, které jsou již přiznány a vypláceny, by podle současného stavu projednávání novely nemělo dojít. Definitivně bude však možné se k tomuto problému vyjádřit až po schválení a uveřejnění novely. Ke druhé části vašeho dotazu můžeme sdělit, že částečný invalidní důchod náleží i pojištěnci, který již splňuje nárok na starobní důchod, ale tento důchod mu nebyl dosud přiznán. Podle § 52 zákona o důchodovém pojištění náleží při souběhu nároku na částečný invalidní důchod a starobní důchod jen jeden z nich, a to vyšší. Dá se tedy říci, že je pro částečně invalidního občana, má-li tuto možnost, výhodné pobírat vedle příjmu z výdělečné činnosti částečný invalidní důchod a odkládat žádost o starobní důchod. Ten se mu pak po dosažení důchodového věku zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů.


DAŇOVÝ REŽIM BENEFITŮ A OBDOBNÝCH PŘÍJMŮ PO 1. 1. 2008 (VIII.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS Mgr. PETR PELECH, finanční oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

10. Dary a sociální výpomoci

skytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy nebo z vnitřního předpisu zaměstnava10.1. Dary zaměstnancům tele, může zaměstnavatel zahrnout do daDaňový režim na straně zaměstnavatele: ňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 Daňovými výdaji nejsou výdaje na repreZDP). zentaci, kterými jsou zejména výdaje na poDaňový režim na straně zaměstnance: hoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovaU zaměstnance jsou od daně z příjmů žuje reklamní nebo propagační předmět, který osvobozeny - příjmy do výše 500 000 Kč Ing. Helena Čornejová je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou Mgr. Petr Pelech poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální Jindra Plesníková známkou poskytovatele tohoto předmětu výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, dále jeho hodnota bez daně s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a s výjimkou tichého vína není před- pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých mětem spotřební daně (§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP). Tzn. náklady na peněžní byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vyplái nepeněžní dary, bez ohledu na příležitost, které jsou zaměstnanci poskyt- ceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu nuty, nemůže zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu Dary zaměstnancům může zaměstnavatel poskytovat pouze z FKSP kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, nebo ze zisku (příjmu) po a u zaměstnavatelů, na které se předpisy o FKSP nevztahují, lze dary po- jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náskytovat ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub ne- klady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 6 odst. 9 písm. o) daňových výdajů. ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Tzn. od daně z příjmů jsou osvobozeny pouze sociální výpomoci Od daně z příjmů je u zaměstnance osvobozena - hodnota nepeněžních poskytnuté zaměstnancům na překlenutí mimořádně tíživé situace na darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, hrazené: z FKSP nebo předpisu (vyhlášky č. 310/1995 Sb. a č. 114/2002 Sb., o FKSP) a u zaměstna- u zaměstnavatelů, na které se předpis o FKSP nevztahuje, za obdobvatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů po- ných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění anebo na skytovaných za obdobných podmínek ze sociálního fondu nebo ze zisku (pří- vrub nedaňových výdajů, a to v rozsahu stanoveném v § 6 odst. 9 jmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji písm. o) ZDP). Sociální výpomoc určená na překlenutí mimořádně tíživé situace (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 zaměstnance na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, hrazená Kč ročně u každého zaměstnance (§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP). Tzn. od daně z příjmů jsou osvobozeny pouze nepeněžní dary poskyt- na vrub daňových výdajů a sociální výpomoc přesahující zákonem stanuté z FKSP, ze sociálního fondu, zisku po zdanění nebo na vrub nedaňo- novený limit je u zaměstnance zdanitelným příjmem. vých výdajů, a to v úhrnu až do výše 2000 Kč ročně u zaměstnance poOdvod na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: skytnutých: za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, za Částky vyplacené zaměstnavatelem formou jednorázové sociální sociální, humanitární pomoc, při životním jubileu 50 a každých dalších výpomoci v mimořádně závažných případech k překlenutí mimořádně 5 let, při pracovním jubileu 20 a každých dalších 5 let a při prvním odchodu obtížných poměrů v důsledku živelných pohrom a jiných mimořádně do starobního nebo plného invalidního důchodu. závažných událostí se nezahrnují do základu pro odvod pojistného Nepeněžní dary (uvedené v § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP) pře- a neodvádí se z nich pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezvyšující u zaměstnance roční celkový limit 2000 Kč, nepeněžní dary po- pečení (§ 5 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, skytnuté nad rámec citované vyhlášky (tj. při jiných příležitostech) a veš- § 3 odst. 2 písm. e) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojiškeré peněžní dary, a to bez ohledu na účel, za jakým byly poskytnuty, jsou tění). u zaměstnance zdanitelným příjmem. Změny oproti roku 2007: Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná Nepeněžní dary osvobozené od daně z příjmů se nezahrnují do vyměu daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná řovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Dary v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . žádná (nepeněžní i peněžní), které nejsou osvobozeny od daně z příjmů, se v pl10.3. Sociální výpomoc poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanném rozsahu zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného cům jako pomoc při řešení mimořádně finančně tíživých situací a odvádí se z nich pojistné. Daňový režim na straně zaměstnavatele: Změny oproti roku 2007: Náklady na jednorázovou sociální výpomoc zaměstnancům, pokud u daně z příjmů právnických osob. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná u daně z příjmů fyzických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . žádná právo zaměstnanců na její poskytnutí vyplývá z kolektivní smlouvy nebo v pojistném na sociální a zdravotní pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . žádná vnitřního předpisu zaměstnavatele, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů (§ 24 odst. 2 písm j) bod 5 ZDP). 10.2. Sociální výpomoci na překlenutí mimořádně tíživé situace poZaměstnavatel může sociální výpomoc zaměstnancům poskytnout také skytnuté zaměstnancům na území, na kterém byl vyhlášen nouzový z FKSP, sociálního fondu, zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výstav dajů. Daňový režim na straně zaměstnavatele: Daňový režim na straně zaměstnance: Hodnota jednorázové sociální výpomoci poskytnutá zaměstnavateNáklady na sociální výpomoc, pokud právo zaměstnanců na její poI

KDY DO PENZE? POZDĚ NEBO NIKDY!

Recommend Documents