Zápisky z přednášek
ve vesmíru je 1020 hvězd Země je stará 4,6 mld let, Slunce 4,7 mld, Vesmír přibl. 13,7 mld život na Zemi je starý 3,5 mld let, po 3 mld let byl jednobuněčný paradigma (rámec) vědy se přesouvá od Fy k Bi a podle Šmajse dále ke společenským vědám paměť živých systémů je protientropická bariéra (ENTROPIE = míra neurčitosti, neuspořádanosti, Šmajs.to používa i pro „rozpad zevnitř“) - sociokulturní genom je uložen v 1. mozku = aktivní, 2. v psané podobě = pasivní (knihovny…) - žijeme v etapě 6. vymírání druhů, ale jsme příčinou, ne jen účastníkem - paměť - 1. genetická - 2. (imunitní) - 3. smyslově-neuronální (intelektuální) – získaná v průběhu života, nedá se geneticky předat, je kódovaná ETNICKÝM JAZYKEM – pouze člověk je schopen ji využít nebiologickým způsobem – něco zakódovat do řeči, předat, mít z toho užitek… - sociokulturní paměť (= rozptýlená paměť sociokult.genomu) – názory, teorie a hodnoty lidstva; je to konstitutivní systém uložený v lidské CNS i v knihách i jinak, který se utvářel prohlubováním lidského poznání světa – do té patří např. to, co se popisuje jako „duše“ nějakého místa – dělí se na sémantickou (= významovou; je známější) a strukturní (konstitutivní; = info „jak co sestavit“; důležitější ale méně známá) - KULTURA je 1. materiální (fenotyp), 2. duchovní (genotyp) - paměť lze chápat v užším smyslu (to co je zapsané) nebo v širším (veškerá informace uložená v hmotě; klíč pro její uspořádanost) - dá se říci, že EVOLUCE produkuje a ukládá INFORMACI - kultura má 2 sociokulturní genomy - generační (aktivní, v paměti živých org., umírá zárověň s nimi) - pasivní (zapsaný) - 3 předpoklady pro evoluci - genom, resp. informace - materiál - energetický zdroj - GENOM se ptá prostředí, jak z látky a E vytvořit analogickou bytost - INFANTILIZACE = fenomén souč. – lidé rozumí stále méně věcem, které je obklopují, chovají se jako děti, všemu se diví, vše je pro ně nové - ale přijímají to s dětskou samoz.,neptají se po principech vzniku a vlivech na přírodu - Nervový systém má jeden zákl. úkol – přežít, ale člověku nejde jen o to, také o to, mít se co nejlépe, využívat možnosti… - NIKA = životní prostředí vyhovující urč. druhu - Biosféra hrozí, že člověka přestane reprodukovat, protože pro ni je škůdcem - také nám hrozí, že vyhyneme z adaptace na blahobyt, protože odvykáme nebezpečím a když přijdou, dostanou nás - Z našeho organizmu se době nejlépe přizpůsobuje šedá kůra mozková, protože je nejmladší – i ta má ale problémy – to nové těžko navazuje na to, co máme zakódováno v genech a vznikají některé dysfunkce - ARCHETYP – pravzor; DEMIURG=(řec.řemeslník),ideální tvůrčí princip,též stvořitel světa - AMBIVALENTNÍ = rozporný -
Kurzíva -
ONTOLOGIE = teorie světa jako celku, obecná teorie skutečnosti EVOL.ONTOL.studuje příčiny, podstatu a do urč.míry také dává řešení ekol.krize -1-
-
- nevychází z člověka tak jako fil.novověká ale z BYTÍ - nejde jí jen o bytí, ale o evoluci a jaké bytí jí vzniká - je sociokulturně angažovaná, zkoumá, v jakém prostředí je člověk dlouhodobě schopen žít naše chování je determinováno společností záchrana nevyžaduje změnu všeho a všech, především kompetentnost dlouhodobě udržitelná kultura musí být REGIONÁLNĚ PROMĚNLIVÁ BIOSFÉRA je disipativní (podléhá nevratným změnám) Všechny subsystémy biosféry jsou závislé na prosperitě celku (biosféry) Člověk vytvořil kulturu tak, že vyhovuje JEN jemu Kulturní evoluce probíhá živelně EKVIFINÁLNÍ – mající stejný cíl KONTEMPLATIVNÍ = rozjímavý, hloubavý V nynější krizové situaci vznikly důvody pro větší roli filosofie FILOSOFIE je jakási forma popularizace z vědy vycházejících poznatků – je tedy kompetentní předávat poznatky vědy lidem, musí však najít způsob, jak
Evoluce I -
Evoluce je jiný název pro spontánní tvořivý proces Evoluce je experiment – to, co se ukáže jako pozitivní změna, se uloží do genomu, nevyhovující ne Využívá nespolehlivost informačního přenosu Živé organismy jsou svědectvím o evoluci, která zatím proběhla, jsou neopakovatelné (neobnovitelné), protože podmínky, za kterých se vyvinuli, se už nevrátí
Ekologická etika -
Kultura je ohrožena ZE DVOU STRAN – jednak má málo místa pro další expanzi, jednak vnitřní ohrožení = špatný vliv na lidi a jejich vývoj – kam to povede? Příroda zpočátku ustupovala kultuře a tím jakoby potvrzovala její správnost Člověk je geneticky uzpůsoben si přírodu podmaňovat Kulturu může zachránit morální regulace – stanovení pravidel pro zacházení s přírodou obdobně jako existují pravidla pro zacházení s lidmi – musí se však jednat o etiku zakotvenou V ONTOLOGII Existuje rovnost všech forem života – člověk proto není nadřazen jiným formám živ. Musíme uvažovat nejen ekonomicky, ale i ekologicky a esteticky Ek.etikou ale nelze zdaleka vyřešit vše – lidé se vymožeností vzdát nechtějí (řešitelné etikou) ale mnohdy nemohou (neřešitelné etikou) – např. lékařských přístrojů Ek.etika pouze pomáhá lidem pochopit, co se děje Původní regionální kultury nepotřebovaly centrální politické řízení, ta dnešní globalizovaná už ano Kultura se sama od sebe jaksi uspořádává, ale všude stejně, bez ohledu na regionální specifika, takže ji to spíše destabilizuje JEDNÁME SE ZEMÍ JAKO S PODNIKEM, KTERÝ JE V LIKVIDACI Chceme-li kulturu transformovat, musíme změnit její vnitřní informaci, její genom
Technika -
3 předpokl. pro její evoluci - genom techniky (sociokult.informace, která techn.integruje) - technické fenotypy = těla těch strojů a materiál pro ně - energetický zdroj technika se dělí na abiotickou a biotickou (=přírodní výrobní postupy v zeměděl.a jinde, opomíjená, považovaná za přiroz.součást přírody, vzniká tím, že se živé systémy vnějším vlivem přeorientují – např.chov dobytka; v důsledku je také protipřírodní, i když méně) - dnes dominuje člověk nad oběma typy, usměrňuje je -2-
-
vývoj abiot.techniky (=vzestupná technická linie, též TECH.POKROK): nástroj -> stroj -> automatický systém (též instrumentalizace, mechanizace, automatizace) – kde lidská práce je souč.jen těch prvních 2 a tvoří s nimi antropotech.systém PŘÍRODA postupovala od jednobuněčného ke složitému, tedy od malého k velkému, TECHNIKA spíše naopak (od sálových počítačů k mikroprocesorům) stroj už nečerpá E z obnovitelných zdrojů tak jako lidské tělo, ale z neobnovitelných je nadbytek, proto už není hlavním úkolem jen vyrobit dostatek, spíše zajistit všem práci na BÁZI FOSILNÍCH PALIV pracují i dnes dva hlavní tech.subsystémy: stacionární (tep.elektrárny a rozvodná siť) a mobilní (rafinerie, čerp.stanice, auta)
Vývoj zemědělské techniky -
původní zemědělství bylo bezodpadové, využívalo jen biotickou techniku koňská síla se využívala i k pohonu primit.zem.strojů (sekačky…) od 15.stol. se používala vedle srpu i krátká kosa, až od 18., a to jen ve vyspělejších státech, se objevuje i dlouhá kosa sklízelo, sváželo a mlátilo se až do 19.stol.ručně pak nastoupila pára (nejprve tažené, postupně byly vyvinuty i samohybné parou poháněné stroje, jakési primit.kombajny – poprvé v pol.19.stol.v Anglii) ale parní stroje byly příliš těžké a drahé – mechanizaci zem.tak mohl završit až SPALOVACÍ MOTOR je však dnešní zem.opravdu VYSPĚLÉ????? Dá se to posuzovat podle produktivity práce????? Podle množství odlesněné krajiny?????…
Chápání přírody -
v moderní vědě redukován na tělesa v prostoru, bez vlastní schopnosti tvořit ) - pro fyziku je to ospravedlnitelné, ne však pro ontologii) my ji však nyní MUSÍME UZNAT JAKO SPONTÁNNĚ TVOŘIVOU (rehabilitovat pojem přírody) příroda je sama sebou vytvořený systém, vlastní evolucí dospěla až na práh kulturního vývoje (člověk dále převzal, co do té doby vytvořila) příroda se může začít BRÁNIT tím, že se bude zbavovat nejsložitějších a tím nejzranitelnějších forem života – mezi nimi i člověka RIGORÓZNÍ = nekompromisní, přísný, též precizní Naše planeta je jako organismus s autoregulačním systémem, se kterým není radno si zahrávat Pouze příroda jako celek (též Lovelockův termín Gaia)je autonomní a schopná trvalého vzestupného vývoje – všechny její subsystému jsou jen dočasné a nesamostatné
Evoluce II -
!!! je na rozdíl od entropie onticky konstitutivním systémem (vytváří a uspořádává) evoluce vytváří jak „to vnímatelné“ (explikátní) tak cosi implikátní (skryté, vpodst. vnitřní informaci) To, co vlastně produkuje, je nová, efektivnější USPOŘÁDANOST, ne HMOTA Rozlišuj evoluci přirozenou a kulturní (kulturní je konkurencí té přirozené) – vše co kdy vzniklo, je produktem jedné z nich Ta přírodní tu není kvůli člověku, spíše naopak Člověk se prosadil jako MALÝ BŮH (nastartoval si vlastní druh evoluce – tu kult.) Evoluční změny v přírodě jsou pro člověka těžko postižitelné, protože se odehrávají v horizontu mnohem delším než lidský život Lidé jsou vybaveni pro evoluci přirozenou, ale ne pro tempo evoluce kulturní Dnešní důraz na vědecká fakta a encyklopedičnost jen málo kultivuje člověka, málo se učí samostatně přemýšlet SKUTEČNOST je proces, který stále pokračuje -3-
Informace -
Jak vznikl sociokulturní genom? Jsou dvě možnosti: 1. v souvislosti s užíváním jazyka, 2. až když se jazyk začal používat nejen pro komunikaci, ale i pro teoretizování, tzn. se vznikem filosofie První vědecké poznatky byly primitivní, ale stačily (byly KULTURNĚ KONSTITUTIVNÍ) a postupně se nabalovaly další Je nutné si dobře uvědomit konstitutivní roli informace a využít ji v boji za kulturu
Chápání kultury -
Kultura nesmí být vnímána jen jako kultivace člověka a přírody (=antropologické vnímání), ale stát se ontologickou a ekologickou kategorií Už od antiky ontologie chybně vnímá svět jako něco neměnného Kultura je druhově sobecká přestavba přírody, ne vylepšení, je totiž sourodá jen a jen s člověkem Tradiční ontologie se nezabývá ohroženou kulturou, jen ta evoluční
Příroda -
NEMÁ ŽÁDNOU VOLNOU INFORMACI, na psychiku lidí ale působí svými tvary, zákonitostmi, řádem a uspořádáním Ekologická transformace kultury na BIOFILNÍ (propřírodní a dlouhodobě udržitelnou, ANTICIPATIVNÍ = myslící dopředu) musí probíhat na všech úrovních – globální, regionální i občanské Člověk se jako jedinný primát přírodě nepřizpůsobuje, ale vsouvá mezi ni a sebe kutturu Musíme především ZMĚNIT NAŠI DUCHOVNÍ KULTURU, aby její obsah odpovídal struktuře přírody = změna konstitutivní informace kultury Člověk prostředí kořistí a spotřebovává – to je dáno jeho biologickou podstatou, potřebami, které jsou pro všechny lidi stejné = biologická nespecializovanost My svět interpretujeme pomocí pojmů, což je zabarveno subjektivními, skupin.i obecně lidskými zájmy Poznání vzniká, aby je onticky aktivní systém využil pro své udržení, reprodukci… Člověk sociokulturní poznání nevyužívá PRO život, ale PROTI Dnes je vyčerpaná, protože zásobuje celou kulturní evoluci energií nahromaděnou už od pravěku ve fosilních palivech
Politika -
Je těžké nové poznatky uplatnit – jsou doposud součástí VOLNÉHO sociokulturního genomu a měly by se dostat do toho vázaného-zpředmětněného – na toto by byla potřeba BIOFILNÍ POLITIKA, ale tu by muselo chtít dostatečné množství lidí - musí tedy jak oslovit obyčejné lidi, tak ovlivnit vysokou politiku - na to nestačí jen jedna (akademická) úroveň vize světa, musí mít formy aplikovatelné na ty dvě skupiny - Kulturní genom ignoruje toto, protože „v tomto duchu nevyrostl“ – snaží se si zachovat stávající podobu - Změnu ale může vyvolat i malá FLUKTUACE (kolísání) - TAKŽE: není nutné ani možné, aby se pro záchranu kultury lidé změnili, stačí adoptovat probiotické uvažování, ale nesmí to být jen úzká skupina lidí – proto se musí angažovat politika - Situace se asi bude muset ještě zhoršit, aby se tím začala zabývat i krátkozraká stranická politika - pokud se dále necháme vést jen trhem, nepřinese to nic nového, ani zdaleka pak prac. příležitosti nebo smíření kultury a přírody
-4-
Úkoly této filosofie -
EKOLOGICKÁ TRANSFORMACE je nutná 1. ve výrobě 2. ve VZDĚLÁVANÍ bud.generací - Opravdu je vhodné a nutné zatěžovat mladé problémy, které souč. kultura má Tři úkoly: 1. přezkoumat své klasické 2. vytvořit nové a prezentovat je (před.půjde o pojmy týkající se holistického vnímání přírody a syntetické filosofie, jako fenotyp, genotyp, systém…) 3. reflektovat současné problémy konfliktu kult.a přírody
Filosofie lidské práce -
-
Dnes se úcta k práci vytrácí <- vyhlídky na automatizaci, práce doma Práce je původcem všeho, čeho není původcem příroda Potřeba produktivní aktivity je člověku vrozená ANTROPOTECHNICKÝ SYSTÉM – nejprve člověk s pomocí jen primitivních nástrojů, pak strojů – limit produktivity byl biologický (kdy už člověk více námahy nesnesl) = nejdůl.sociokulturní aktivita Stimuluje osobní rozvoj člověka, přináší obživu, ale i sebeuspokojení (nejvíce právě pokud se jedná o tu původní práci – práci člověka pouze s jednoduchým nástrojem) - také buduje vztah mezi člověkem z přírodou Až na počátku prům.revoluce lidé objevili benefity dělby práce =>manufaktury (ale i ty omezeny lidskou produktivitou) Prům.revoluce pak přináší i automatické systémy – ty zbavují práci jejích původních rysů – stává se z ní jen kontrola práce stroje (stroj = „mrtvá práce“) - je to opět antropotechnický systém, ale s převahou strojů (lidé jsou stále nutnou součástí výroby, a tak i tato je biologicky omezená) Dnes jsou některá odvětví na takové výši, že mají samočinný ráz – člov.už nepotřebují
Třetí civilizační vlna -
= informační revoluce (tou první bylo zemědělství, druhou c.v. byla mechanizace) v rámci ní vzniká ten paradox že mladí poučují staré pro dnešní mládež ve městech je těžko dostupná příroda, od které se učily celé generace – a tento informační zdroj jim chybí ve zdárném vývoji klade přílišné nároky na flexibilitu lidí (té není přizpůsobena naše genetická výbava) v důsledku tech.vývoje bude potřeba stále méně pracovní síly plýtvaní se stává normou, aby bylo ve výrobě dostatek prac.míst
Informační technika -
informační tech. 3.c.v.prostupuje všemi sférami, včetně VÝCHOVY atp. je novou větví techniky, neobejde se ale bez těch stávajících pro dnešní doby již nestačí si informace sdělovat mezi sebou – vzhledem k jejich objemu potřebujeme inf.techniku – to, že vznikla, je přirozený důsledek rozvětvování techniky a jejího pronikání do všech sfér, stejně jako důsledek její potřebnosti DOVRŠUJE PROCES AUTOMATIZACE VÝROBY !! důležitým zbůsobem navazuje na BIOTICKOU větev techniky, tj.na fonetickou řeč, na náš způsob jejího zapisování a vnímání, na knihtisk, telegraf, telefon… ŘEČ je předpokladem, podle jiných až důsledkem kultury – byla podmíněna změnami v genomu – aby byly hlasivky schopny řeč vydávat – ale samotná řeč se už vyvíjela spontánní konstruologií – dochází ke DRUHOTNÉMU KÓDOVÁNÍ řeči (do bitů:-)
Pochopení dnešní kultury -
bylo by ideální, kdyby na zesložiťující se techniku reagoval lid.mozek také zesložitěním, ale jeho struktura a stupeň složitosti jsou geneticky DANÉ dnešní složitost kultury, zejména pak techniky, INFANTILIZUJE (intelektuálně poškozuje) lidi tím, že je pro ně z velké části nepochopitelná
-5-
Rekonstrukce krajiny -
krajina spoluvytváří charakter člověka rekonstr.by nemusela být nákladná příroda ve městech je degradovaná na pouhou okrasu – její ostatní role (výchov.) se pomíjejí
Město -
je otevřenou nelineární strukturou s rozptýlenou vnitřní informací formuje psychiku svých obyvatel na rozdíl od biotických struktur je to abiot.kult.struktura, a proto se neobnovuje a nepřizpůsobuje, neustále stárne a musí se obnovovat entropizuje své okolí je třeba je přestavět na města biofilní - s menší zastavěnou plochou a více zelení, aby měla na obyv.lepší vliv nemělo by překročit rozměr daný svou ekologickou nikou naše česká populace má inovativní potenciál s touto přestavbou začít poměr.velmi záhy
Budoucnost -
-
Globalizací kultury skončila 1. etapa kult.evoluce, ve které mohla filosofie být především antropologií nebo jen jakýmsi nezávazným tázáním se sebe sama (kdy nezáleželo na tom, jak lidé světu rozumějí, sociokult.informace nemusela být JEDNOTNÁ, postačovala ta REGIONÁLNÍ-ROZPTÝLENÁ) teď musí převzít důležitější úlohu – je třeba vrátit důraz na bytí jako takové, nejen na jeho obraz v lidské mysli (čímž se právě zabýv.celá tato „filosofie – intelektuální hra“) člověk není vrcholem evoluce – nebyl tu od začátku a nebude tu ani do konce
-6-
Skripta - ontologie -
-
důvod pro studium fil. i dnes: protipřír.kultura expanduje a lidé nemají ucelený koncept, jak její expanzi čelit o bez filosofie, tedy jen s novověkou racionalitou, už není člověk schopen rozumět ani přírodě, ani kult. za evoluci PŘÍRODY neneseme zodpov., protože ji nevytváříme, jen za ev. kultury !!! ev.ontol., gnoseologie a fil.tech. tvoří NOVOU NEANTROPOCENTRICKOU KOSMOLOGII – je KULTUROCENTRICKÁ HÉDONISMUS – požitkářství GNOSEOLOGIE = TEORIE POZNÁNÍ příroda není schopna využít sociokult.genom – nevyužila by jej kdyby člověk vymřel, využívá jen svůj (biotický) genom – tzv.přirozenou informaci KULTURA – fenotyp (explikátní úroveň) – genotyp (implikátní)
Kategorie evoluční ontologie -
-
AKTIVITA – je atributem veškeré skutečnosti (bytí) – tedy přirozené i sociokulturní EVOLUCE – onticky tvořivý proces, a to jak velkého třesku, tak sociokult.aktivitu lidí ŘÁD – explik.(nám viditelné uspořádání) i implikátní (pravidla) USPOŘÁDANOST – příbuzná s řádem, je to jak architektura všeho, tak procesy, které ji v tomto stavu udržují PAMĚŤ – tou rozumíme veškerou evolucí vytvořenou uspořádanost INFORMACE rovina abstrakce = tu potřebujeme k rozpoznání jevu, k jehož rozpoznání nejsme přirozeně nastaveni – např.kulturní evoluce… EVOLUCI se odteď musí podřídit všechny vědy, nestačí její darwinovské chápání Svět : megasvět (Vesmír), makrosvět (Země), mikrosvět (svět atomů) člověk tvoří kulturu nepřímo (jaksi přirozeněji, snad i mimoděk – tento způsob je starší, pomalý, pravěký, též informačně nepředepsaný, protože člověk nebyl veden konkr.představou co vlastně tvoří = FILOGENETICKÉ POZNÁVÁNÍ = ZAPISOVÁNÍ INFORMACE DO GENOMU V PRŮBĚHU VÝVOJE DRUHU), a přímo (to je ten moderní způsob, známý od NEOLITICKÉ REVOLUCE, též informačně předepsaný – vedený za konkr.účelem) příroda je elastická, takže aktivitu člověka přijímá – takže jí nemůže zabránit, ani když jí tato aktivita škodí prům.rev. byla takovým rozmachem techniky, jako kambrická rev.rozmachem přírody v souč.je rozvoj k přírodě ohleduplnější techniky, ale ta neohled.se šíří také protože se příroda nemůže bránit silou, brání se slabostí, což znamená krizi, na kterou je potřeba najít filosofický koncept kultura je novou ontickou vrstvou skutečnosti, s ní zákonitě vzniká i nová informace – sociokult.(ta se dělí na sémantickou-významovou a strukturní-jak co sestavit) genom kultury je její IMPLIKÁTNÍ ŘÁD podle přednášek informace má 3 různá pojetí- obsah a smysl nějaké zprávy - obsah paměti - synon.struktury, uspořádanosti, opak entropie podle skript má 3 formy: 1. informaci neuronální, též přirozeně sémantickou (úzce splývající s genetickou) - vrozená, 2. sociokult.sémantickou (komunikativní) – předaná socializací 3. sociokul.strukturní (teoretickou) -7-
-
JAZYK poskytl člověku výhodu proti jiným druhům, protože jediný umožňuje UVAŽOVAT vznikl z potřeby větší spolupráce v tlupě – potřeby komunikace o teprve později začal sloužit i pro popis vnějšího světa volná sociokulturní informace (volný sociokulturní genom) byla zpočátku nesená v mozcích lidí, později v knihách, vznikla ze séman.neuron.informace v době vzniku řeči a vzpřím.chůze – tuto informaci člověk nečerpá z genomu, ale učí se jí socializací kdežto vázaná je ta už zabudovaná do kulturních struktur !!! existence volného genomu v kult. je podmínkou pro její udržení a obnovu – aby se vědělo jak (kdežto příroda ji jej nemá, obnovuje se podle přir.genomu) fenotypy entropizují rychleji než genotypy kultura vzniká zpředmětněním sociokulturní informace ONTICKÁ ROLE INFORMACE – inf.participuje na růstu uspořádanosti , je tedy konstitutivní DISIPATIVNÍ = podléhající nezvratným změnám (podle Š. schopné poznávání) volná sociokulturní informace je nadhodnocovaná, navíc je deformovatelná dezinterpretacemi prvky kultury nejsou pozitivně spojeny s vesmírem, protože mu neslouží – slouží jen člověku, jsou s ním spojeny jen v tom negativním smyslu, tak, že podléhají všeob.entropizaci
Poznámky k historii fil. -
-
-
Hodně fil. abstrakcí pochází už z antiky – tehdy byla filosofie ontologií, abstraktní spekulací - příroda měla před Sokratem velký význam (nadřazená člověku), pak znevážení - převládalo nesystémové uvažování, takže některé dodnes používané pojmy dostaly nepřesný obsah !!! ve starov.se věřilo, že lidské pojmy plně odpovídají poznávané skutečnosti Ústřední motiv uvažování byl ve starověku údiv, středověku pokora, novověku pochybnost – dnes by to měla převzít odpovědnost a pocit viny, resp.pokora nikoli před silami přírody, ale před tím, co jsme na přírodě napáchali Aristoteles rozdělil svět na sféru pod-(možné změny) a nadlunární (vše dokonalé a beze změn) – toto se vzalo za všeobecně platné a uzavřelo tím filosofii cestu k řešení řady problémů Dosud nejvlivnější fil.teorie bytí je existenciální ontologie, ale ta je pro potřeby dnešní doby zaměřena příliš individualisticky - nezaměřovala se na analýzu ontické struktury světa, ale jen na vnímání bytí jedincem Kant vrátil filosofii prestiž (obrátil ji k poznání vnitřního, od přír.věd)
Evoluč.gnoseologie (též noetika) -
POZNÁNÍ je ontická procedura TRANCENDENTÁLNÍ ~ obecně platná x trancendentní ~ nadpřirozený, za hranicí pochopitelnosti důl.u positivismu rozlišuje poznání obyč., vědecké, filos., umělecké atp., dále jeho oblasti (poznání přírody, techniky…), adekvátnost, roli (individ., společen., ekologickou) zkoumá motivy, smysl, možnosti, i hranice pozn. EVOLUČ.GNOSEO.klade důraz na ontickou roli poznání – vzhledem k přežití na planetě, EVOLUČNÍ proto, že neuvažuje jen poznání hotového, ale i proces evoluce (že se mění) jako lidstvo víme téměř všechno a jako jednotlivci téměř nic poznání je nutné pro správný duševní vývoj člověka AXIOLOGIE = učení o hodnotách chceme-li poznávat, musí být v poznávaném zabudovaná informace -8-
-
živé sys.pracují s informací v molekulách -> příroda, lidé v makroskop.strukturách, a z toho tvoří kulturu kultura a příroda jsou ontické vrstvy o kultura i příroda tvoří ze stejné energie, stejné látky, jen s jinou informací info.je využívána konstruologicky (pro budování) nebo obecně systémově (k rozvíjení soc.struktury) technické systémy jsou KYBERNETICKÉ = uzavřené pro látku, energii i informaci (na rozdíl od živých systémů) – lednice se sama od sebe nic nenaučí, nevylepší se, nezvětší…
tři úrovně čtení (poznávání) skutečnosti -
-
první je čtení a zápis do nukl.kyselin, vlastní všem a velmi přesné druhé je selektivní a vlastní jen složitým org. – vytváří na zákl.jak genů tak zkušenosti jedincův vnitřní pohled na svět třetí čtení je výlučně lidské (TO JE TO POZNÁNÍ – a je to vlastně převádění poznávaného na informacia začlenění této informace do sociokulturní genomu) a umožňuje pojmovou interpretaci skutečnosti („na sociokulturní objednávku“) – významem zastínilo první 2 a umožnilo kult.rev. ŘEČÍ se před.odlišuje člověk od zvířat kult.není pokrač.přírody, stejně tak sociokulturní poznání není pokrač.poznání přírodního PRAVDA je vlastnost názoru nebo teorie, je tojen neden z možných způsobů hodnocení adekvátnosti poznání o příroda kategorii pravdy nezná !!! lidské poznání se nekryje ani s implik.ani s explik.řádem přírody kultura nemůže kopírovat přírodu právě proto, že má jiný impl.řád – jinou informaci EPIGENETICKÝ = smyslově neuronální ONTOGENEZE = vývoj jedince v KLASICKÉ ONTOLOGII se bytí považ.za neměnné, my jej ale musíme považovat za nestálé (uznat ontickou tvořivost přírody a kultury) a zahrnout do něj poznání (<-info.je zákl.evoluce) !!! podle ev.gno. je poznání kulturní aktivita a jako taková produkuje sociokulturní info. ONTICKÁ ROLE INFORMACE = podle informace se tvoří kultura, resp.příroda podle genetické schopný poznávání je jen OTEVŘENÝ NELIN,SYSTÉM UČENÍ je implicitní (motorické) a explicitní (sémantické) JAZYK, i jednoduchý, je nástrojem útočné strategie člověka ještě před mechanizací (2.civil.vlnou) člověk světu rozuměl inform.revoluce: děti už nedostávají informace přirozeně, ale z televize míra osvojení si pasivního sociokulturní genomu v souč.klesá – lidé se neučí nedostatek filosofie ve sděl.prostředcích – jednak na ni není společ.objednávka – lidé se realizují v práci a chtějí si pak odpočinout – jednak je jí v souč.nedostatek POZNÁNÍ JE SNAHA PŘIBLIŽOVAT OBSAH POZNATKŮ poznáv.SKUTEČNOSTI pravdivé býví podle tradice to, co věrně opisuje to zkoumané poznání se dělí na OBYČEJNÉ (není moc teoretické, spíše emotivní, pomáhá přežít) a VĚDECKÉ PĚT CHAR.OBYČ.POZ.: 1.je nejstarší 2.formuje sociokulturní genom 3.integruje všechny formy poznání 4.hl.metodou je pokus-omyl 5.je spojeno s vědou (škola) i kulturou (knihy) metoda p-o je mnohem efektiv.než náboženská pravda věda staví kulturu do ontické opozice proti přírodě věda nechápe, že kultura je jiná ontická vrstva neuvažuje její evoluci -9-
-
-
Aristoteles: PRAVDIVÉ není ve věcech, ale v rozumu – není objektivní ale subjektivní Platón:pravda existuje jako taková, podle Š. NE =>ev.gnos.navaz.na Aristotela ve středov.pravda existovala a jejím garantem byl Bůh soulad poznání s jednou vrstvou skutečnosti by se měl naz.SPRÁVNOST, ne pravda teorie pravdy o konsensuální – to, co je správné podle většiny, NESPRÁVNÁ o pravdu má autorita o pravdivé je to, co neodporuje doposavaď uznaným větám a axiomům o pragmatická – KRITÉRIEM PRAVDY JE UŽITEČNOST o korespondenční – co koresp.se skuteč. – navaz.na Aristotela pravdivé musí být ověřitelné, konkrétní, objektivní a mít v sobě něco absolutního – co vždy platí !!! pravda je tedy vlastnost výroku – jeho schopnost odpovídat skutečnosti poznání by mělo mít za úkol udržet evoluci přírody a tím udržitelný rozvoj PRAXE je špatným kritériem poznání, protože není přesně definovaná vztah praxe a poznání: o praxe poznání ověřuje, vstřebává a zadává mu úkoly o poznání praxi orientuje, vede, zajišťuje jeho účinnost SPRÁVNOST A PRAVDA – pravda byla v hist.posuz.různě, ale správná je pravda jako shoda se skutečností – posuzováno z hlediska obou ontických vrstev, správnost býva shodou buď pouze s kulturou, nebo dokonce jen její částí – nezřídka bývá posuzováno autoritativně, nikoli objektivně, a někdy bývá zpochybňována i možnost, že objektivní správnost vůbec existuje
-
- 10 -
