Preference vysokoškolských studentů při účasti na cestovním ruchu

Preference vysokoškolských studentů při účasti na cestovním ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v plném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vnitřní potřebě VŠPJ.

Byla jsem seznámena s tím, že se na mou bakalářskou práci plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.

v Jihlavě dne ………………………..

…………………………….. Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Preference vysokoškolských studentů při účasti na cestovním ruchu

Bakalářská práce

Autor: Hana Nixová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2014

Copyright © 2014 Hana Nixová

Abstrakt NIXOVA, Hana: Preference vysokoškolských studentů při účasti na cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 63 stran. Cílem bakalářské práce je analýza preferencí při účasti na mládežnickém cestovním ruchu. Práce poukazuje na mládež jako na jeden z významných segmentů trhu cestovního ruchu, charakterizuje specifické rysy mládežnického cestovního ruchu a zabývá se analýzou preferencí vzorku studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Práce přispívá k poznání preferencí při účasti na mládežnickém cestovním ruchu.

Klíčová slova Mládež. Mládežnický cestovní ruch. Motivace.

Abstract NIXOVÁ, Hana: Preferences of college students in tourism. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Grade of qualificiation: Bachelor. Jihlava 2014. 63 pages. The aim of the Bachelor Thesis is to analyze preferences for participation in youth tourism. The Thesis points to youth as the one of the important segment of the tourism market, which characterized by specific features of youth tourism and it deals with the analysis of preferences of the sample of students of the University of Polytechnics Jihlava. The Thesis contributes to the knowledge of preferences for participation in youth tourism.

Key words Motivation. Young People. Youth Tourism.

6

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala svojí vedoucí práce, Ing. Ivici Linderové Ph.D, za odborné vedení, množství cenných rad a hlavně velkou dávku trpělivosti při konzultacích. Dále bych chtěla poděkovat rodině a přátelům, kteří mi byli při psaní oporou. Samozřejmě poslední a největší dík patří všem respondentům, kteří vyplnili můj dotazník, přispěli tak k vytvoření této práce a tím pomohli aspoň trochu osvětlit pohled dnešní mladé generace na cestovní ruch a cestování obecně. 7

Obsah Seznam tabulek a ilustrací ......................................................................................................9 Seznam zkratek .................................................................................................................... 10 Úvod .................................................................................................................................... 13 1

Podstata a specifika mládežnického cestovního ruchu ................................................... 14 1.1

1.1.1

Vývoj mládežnického cestovního ruchu v České republice .............................. 15

1.1.2

Vývoj mládežnického cestovního ruchu ve světě ............................................. 17

1.1.3

Znaky mládežnického cestovního ruchu a jeho postavení v systému cestovního

ruchu

........................................................................................................................ 21

1.1.4

Podpora mládežnického cestovního ruchu v České republice a Evropské unii .. 22

1.2

2

3

Mládežnický cestovní ruch ..................................................................................... 14

Mládežník jako návštěvník ..................................................................................... 25

1.2.1

Mládež – segment trhu cestovního ruchu ......................................................... 25

1.2.2

Specifika mládežnického cestovního ruchu ...................................................... 26

1.2.3

Motivy při účasti na cestovním ruchu .............................................................. 28

Analýza preferencí a motivů mládežnického cestovního ruchu ...................................... 31 2.1

Cíl a metodika zkoumání ........................................................................................ 31

2.2

Preference mládežnického cestovního ruchu ........................................................... 33

Charakteristiky produktu cestovního ruchu pro mládež v České republice ..................... 49

Závěr .................................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 54 Seznam příloh....................................................................................................................... 56

8

Seznam tabulek a ilustrací Tabulka 1: Mezníky historie cestovního ruchu ...................................................................... 18 Tabulka 2: Základní charakteristika respondentů .................................................................. 32 Tabulka 3: Poměrové složení oborů VŠPJ v reálu a u respondentů........................................ 33 Tabulka 4: Nejčastěji navštěvované destinace ....................................................................... 34 Tabulka 5: Preference období ............................................................................................... 35 Tabulka 6: Preference délky pobytu ...................................................................................... 36 Tabulka 7: Preference druhů dopravy do destinace ............................................................... 37 Tabulka 8: Preference společnosti na cestách ........................................................................ 38 Tabulka 9: Preference ubytovacích zařízení .......................................................................... 39 Tabulka 10: Preferované formy stravování ........................................................................... 40 Tabulka 11: Vynaložené roční náklady na cestování ............................................................. 45 Tabulka 12: Vynaložené náklady za jeden den pobytu v destinaci......................................... 46 Tabulka 13: Zdroje financování cest ..................................................................................... 46 Tabulka 14: Využívané zdroje informací .............................................................................. 47

Graf 1: Prognóza růstu počtů účastníků mládežnického CR do roku 2020 ............................ 24 Graf 2: Motivy k cestování respondentů .............................................................................. 42 Graf 3: Kritéria rozhodující při výběru destinace ................................................................. 43 Graf 4: Hlavní překážky při účasti na cestovním ruchu ........................................................ 44

9

Seznam zkratek AIESEC

Association Internationale des Étudiants en Sciences Économiques et Commerciales Mezinárodní asociace studentů v oboru ekonomie a vědy

ALTO

The Association of Language Travel Organisations Asociace pro jazykové a cestovní organizace

ATLAS

Association of Tourism and Leisure Education Asociace turismu a volnočasového vzdělávání

A-TOM

Asociace turistických oddílů mládeže

BITEJ

Bureau International pour le Tourisme et les Échanges de la Jeunesse Mezinárodní úřad pro cestovní ruch a výměnu mládeže)

CA

Cestovní agentura

CK

Cestovní kancelář

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČRDM

Česká rada dětí a mládeže

ČSM

Československý svaz mládeže

EU

Evropská unie

FICC

Fédération Internationale de Camping, Caravanning et Autocaravaning Mezinárodní federace campingu a caravaningu

FIYTO

Federation of International Youth Travel Organisations Federace mezinárodních organizací cestovního ruchu mládeže

IAPA

International Au Pair Association Mezinárodní asociace pro au pair 10

IASIS

International Association for Student Insurance Services Mezinárodní asociace pro studentské pojištění

IET

Institute for Tourism Statistics Institut pro statistiky cestovního ruchu

ISIC

International Student Identity Card Mezinárodní studentská identifikační karta

ISSA

International Student Surface Travel Association Sdružení pro mezinárodní pozemní přepravu studentů

ISTC

International Student Travel Confederation Mezinárodní studentská konfederace pro cestování

IYHF

International Youth Hostel Federation Mezinárodní federace ubytoven mládeže

KČT

Klub českých turistů

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

OITS

L'Organisation internationale du tourisme social Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch

SATA

The Student Air Travel Association Sdružení pro letecký cestovní ruch studentů

SYTO

Student and Youth Travel Organisation Cestovní organizace pro studenty a mládež

UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

UNWTO

United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu 11

USA

United States of America Spojené státy americké

VŠE

Vysoká škola ekonomická

VŠPJ

Vysoké škola polytechnická Jihlava

WYSETC

World Youth Student & Educational Travel Confederation Světová konfederace pro cestování a vzdělávání mladých a studentů

YWTO

Youth World Travel Organization Světová mládežnická cestovní organizace

12

Úvod „Mládí žije z nadějí, stáří ze vzpomínek“ Francouzské přísloví Cestovní ruch, odvětví, které je označováno za fenomén 20. století. S rozvojem technologií, dopravy a zvětšujícím se množstvím volného času se stává jedním z největších oborů v podnikatelské činnosti a zdrojem mnoha pracovních míst a investic. Právo účastnit se cestovního ruchu má každý bez ohledu na věk, zdravotní stav či sociální status. V praxi se ovšem můžeme setkat se situací, kdy jsou některé skupiny obyvatel v užívání sužeb cestovního ruchu znevýhodněny, a to například z hlediska finančního nebo zdravotního. Proto se zvláště v posledních letech rozvíjí tzv. sociální cestovní ruch, který bere ohled na osoby se zdravotním postižením či nízkým finančním příjmem. V bakalářské práci se budeme zabývat jednou z hlavních skupin sociálního cestovního ruchu – mládeží, a také mládežnickým cestovním ruchem. Cílem je analýza preferencí vzorku vysokoškolských studentů při účasti na mládežnickém cestovním ruchu a zodpovědět otázky jako „Jaké jsou preference mladých lidí při účasti na cestovním ruchu?“, „Jaké jsou rozdíly mezi požadavky a motivy účasti na cestovním ruchu mezi mladými lidmi?“ a „Jak je možné inovovat produkt cestovního ruchu České republiky tak, aby byla atraktivní pro evropskou mládež?“. Zjednodušeně řečeno, pokusíme se poodhalit, jak se lidé do 26 let rozhodují kam, jak, kdy, na jak dlouho a zda vůbec budou cestovat, nebo např. jakých služeb cestovního ruchu budou na svých cestách využívat. K tomuto výzkumu jsme využili respondentů s řad studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. V teoretické části vymezíme pojem mládežnický cestovní ruch se všemi jeho specifiky, shrneme historii i jeho současný vývoj a zhodnotíme jeho postavení v cestovním ruchu obecně. Charakterizujeme mladého člověka jako návštěvníka, jeho znaky a motivy při účasti na cestovním ruchu. V analytické části popíšeme metodiku práce a výsledky šetření, které statisticky vyhodnotíme. Na základě zjištěných výsledků v návrhové části charakterizujeme vhodný produkt cestovního ruchu pro mládež v České republice.

13

1

Podstata a specifika mládežnického cestovního ruchu

Mládežnický cestovní ruch je jedna z forem sociálního cestovního ruchu, který je také označován jako

„cestovní ruch pro všechny“. Nejen mládež řadíme k sociálně

znevýhodněným vrstvám. Patří sem také rodiny s nízkým příjmem, zdravotně handicapovaní a senioři. Mládež byla vždy velice specifickým segmentem cestovního ruchu, jelikož preference a požadavky mladých lidí se mohou značně odlišovat od požadavků ostatních věkových skupin. Tento fakt vedl k vývoji tzv. mládežnického cestovního ruchu, který se na tyto odlišnosti a specifika zaměřuje.

1.1

Mládežnický cestovní ruch

Mládežnický cestovní ruch (youth tourism) je spojený s cestováním mladých lidí ve věku 15 až 25 let. Gúčik upřesňuje toto věkové vymezení svou definicí, která říká, že jsou to lidé ve věku 15 – 25 let, kteří věkem již nepatří mezi děti, na dovolenou již nejezdí s rodiči, ještě nemají vlastí rodiny, a přitom ještě nejsou všichni začleněni do určitého sociálně-ekonomické skupiny, nebo se připravují na určitě povolání. (Gúčik, 2010, s. 76). Z biologického hlediska jde o období adolescence a rané dospělosti [21]. Statistická definice UNWTO (United Nations World Tourism Organization, Světová organizace pro světový ruch) z roku 1991 považuje za cestující mládež osoby v rozmezí 19 - 25 let. Podle definice té samé organizace z roku 2002 se však za cestující mládež považují osoby pod 25 let. Horak a Weber (In: Richards, Wilson, s. 2) posouvají tuto hranici na 26 let. Můžeme konstatovat, že všeobecně zařazujeme pod pojem cestující mládež mladé lidi ve věku 15 – 26 let. Tato hranice se však posouvá a podle § 2 Zákona č. 282/2008 o podpoře práce s mládeží je mládežník osoba, která dovrší věk maximálně 30 let, avšak slevy poskytované mladým lidem prostřednictvím různých mezinárodních karet na dopravu, nákupy apod. jsou většinou jen do 26 let [16]. Mládežnický cestovní ruch představuje nejrychleji se rozvíjející odvětví cestovního ruchu [16].

14

1.1.1 Vývoj mládežnického cestovního ruchu v České republice V České republice, stejně jako ve světě, byl rozvoj cestovního ruchu spojen s romantickým hnutím na přelomu 18. a 19. století. Cestovní ruch se soustředil do pohraničí, kde si ho osvojilo nejprve německé měšťanstvo žijící na českém území. Odtud se šíří do Českého středohoří a roku 1808 vystupuje na Milešovku již 6000 osob ročně. V polovině 19. století vznikají v Krkonoších první „boudy“, poskytující turistům ubytování i stravu (Chorvát, 2007, s. 91). Roku 1862 vzniká známá organizace Sokol, která má na starosti kromě tělovýchovy i turistickou činnost (Stibral, 2005, s. 110). O 26 let později, v roce 1888 byl v Praze založen Klub českých turistů (KČT), který výrazně pomohl v rozvoji cestovního ruchu. Jejich hlavní činností byla výstavba turistických chat, značení turistických tras, zpřístupňování historických a přírodních památek, vydávání map, průvodců a turistického časopisu Turista, který byl vydáván od roku 1889 a je jedním z nejstarších turistických časopisů Evropy. Každoročně pořádal klub tisíce turistických akcí a zasloužil se o významné turistické atrakce, jako je Petřínská rozhledna nebo lanovka na Petřín. Pro naše téma je asi nejdůležitější funkcí zřizování studentských ubytoven. KČT otevíral každé prázdniny až 300 ubytoven, ve kterých do roku 1913 přespalo více jak 150 000 studentů – turistů (Chorvát, 2007, s. 92). Nejdůležitějšími formami zabezpečujícími účast obyvatelstva na cestovním ruchu v období normalizace v rámci kolektivního zabezpečení (či společenské spotřeby) byla centrálně řízená výběrová rekreace Revolučního odborového hnutí, podniková a závodní rekreace finančně podporovaná zaměstnavatelem, rekreace určená příslušníkům specifických profesních skupin, rekreace dětí v pionýrských táborech, rekreace členů různých organizací (Socialistického svazu mládeže, Československého svazu tělesné výchovy, aj.), centrálně přidělované léčebné pobyty v lázních atd. (Chorvát, 2007, s. 113). a) Skauting: Jedním z fenoménů minulého století se v oblasti mládežnického cestovního ruchu stal skauting. Ten vzniká roku 1907 v Anglii a brzy vzbudil zájem i v jiných zemích. V roce 1912 se koná prví skautský tábor v České republice. Uskutečnil se poblíž hradu Lipnice a měl pouze 13 chlapeckých účastníků. Skautské tábory byly výhradně chlapeckou záležitostí a to až do roku 1915, kdy se u Živohoště konal první dívčí tábor skautek. Po 1. světové válce se členové svazu Junák dali do služeb orgánů československé vlády a fungovali jako doručovatelé listovních zásilek mezi jednotlivými úřady. Čechům se tak 15

podařilo získat další prvenství, jelikož díky této spolupráci vznikají poštovní známky s motivy skautingu. 28. října 1940 byl Junák poprvé zrušen a letní tábory byly zakázány. Skauting se stahuje do ilegálního odboje nebo za hranice protektorátu. Dochází i k ukrytí celých oddílů do jiných organizací, jako Klub českých turistů, Klub mladého hlasatele, apod., jelikož totalitní režim zakazuje jakoukoli činnost hnutí, která se opírají o demokratické principy. Skauting je obnoven v květnu 1945 a nadšení z konce 2. světové války získává Junáku čtvrt milionu nových členů. O rok později je vystavěn v Beskydech památník na památku popravených skautů za účast v nacistickém odboji, mohyla Ivančena. V roce 1948 je Junák začleněn do Svazu československé mládeže a 2 roky později rozpuštěn. Znovu obnoven je roku 1968, avšak jeho činnost netrvá příliš dlouho. Od roku 1970 je skauting potřetí zakázán a opět se opakuje situace s krytím oddílů v jiných organizacích a fungování v exilu. Zákaz trvá až do sametové revoluce v roce 1989, kdy dojde k rozkvětu organizace a velkému rozšíření řad členů. V roce 2007 se probíhají celosvětové oslavy 100 let výročí od založení skautingu. V roce 2014 je skaut již moderní organizací, postavenou na prověřených principech a myšlenkách [8]. b) Pionýr: S první organizací mládeže, která nese ve svém názvu „Pionýr“, se můžeme setkat již v roce 1919 v Sovětském svazu a jednalo se o čistě prokomunistický spolek. V České republice měl Pionýr 4 sociálně orientované předchůdce, a to Svaz dělnických tělovýchovných jednot, Spartakovy skauty, Skauty práce a Mladé průkopníky. Po roce 1948 bylo jedním z cílů komunistické strany vytvořit organizaci, která by jim umožnila získat vliv na mládež. Jedinou masovou organizací byl v té době Junák, proto se ho komunistická strana pokusila využít. Ústředí Junáka bylo násilně nahrazeno prokomunistickým a začaly vznikat tzv. Pionýrské oddíly Junáka. Tento pokus ale nebyl příliš úspěšný, jelikož oddíly Junáka se raději dobrovolně rozpadaly, nebo přešly do ilegality. Proto bylo potřeba založit organizaci novou a tak 24. 4. 1949 byla na slučovací konferenci ČSM (Československý svaz mládeže) oficiálně založena organizace Pionýr. Ač dnes tvrdí (nejen) Pionýři opak, jejich vznik je nepopiratelně spojen s účelem výchovy mladých komunistů, což dokládají i jejich zásady. V nezměněné podobě funguje Pionýr až do roku 1968. Byl organizován v úzkém spětí se školou, kde byl povinný, a byl kladen velký důraz na jeho masovost. Zvrat pro Pionýra znamenalo Pražské jaro roku 1968, po němž začaly tisíce členů vystupovat z komunistické organizace, zvláště po obnovení skautského Junáka. V období normalizace byl založen Leninský svaz mladých, který ale neměl dlouhého trvání, jelikož při jedné z akcí 16

emigrovala většina členů. Byl tedy vytvořen Socialistický svaz mládeže, do kterého byl Pionýr

i se svými starými zásadami začleněn.

Mezi

lety 1970

–

1989 se

pod Pionýrem skrývaly často i skautské oddíly. Po roce 1989 se ze Socialistického svazu mládeže Pionýr odloučil a vytvořil samostatné občanské sdružení. Dnes se pionýr deklaruje jako nezávislé apolitické hnutí pro mládež [7]. c) Současné organizace: Mezi současné organizace, podporující mládežnický cestovní ruch v České republice patří například A-TOM (Asociace turistických oddílů mládeže). Tato organizace působí po celé České republice, má přes více než 8000 členů a je zaměřena především na turistiku a tábornictví [1]. Dalším představitelem je občanské sdružení Duha, která organizuje volnočasové aktivity pro mládež a má přes 4000 členů. Zaměřují se na turistiku, outdoorové sporty, táboření, aj [6]. Dále pak můžeme jmenovat organizace jako Brontosaurus, Azimut, Československý zálesák, Expedice Natura, Česká tábornická unie, nebo známý Junák. Všechny výše jmenované organizace jsou součástí ČRDM (Česká rada dětí a mládeže), která zastupuje 99 mládežnických organizací České republiky. Jejím posláním je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dětí a mladých lidí [2].

1.1.2 Vývoj mládežnického cestovního ruchu ve světě I když je cestování významným fenoménem moderní společnosti a jako masový jev se rozvíjí až na přelomu 19. a 20. století, stejný vývoj nalezneme i v minulosti. Už v Antice tedy můžeme pozorovat prapočátky mládežnického cestovního ruchu, kdy cestovali zejména mladí vojáci a studenti. Jen velmi zřídka se však lidé vydávali na prázdninové cesty a cestování pro radost bylo výsadou vyhrazenou velmi omezenému počtu lidí (Chorvát, 2007, s. 22). Mladí lidé v dřívějších dobách cestovali převážně za prací a vzděláním. Nejvíce se kořenům mládežnického cestovního ruchu přiblížíme, budeme-li se zabývat tzv. Grand Tours. Tento pojem označoval cesty mladých anglických aristokratů po Evropě. V této době bylo zcela běžné posílat mladé muže po ukončení vzdělání na cesty po kontinentální Evropě. Tyto výpravy trvaly tři až čtyři roky a jejich cílem bylo praktické ukončení dosavadního vzdělání, jehož součástí bývalo i absolvování jazykových a akademických kurzů na vybraných evropských univerzitách. Po dobu těchto cest mladí šlechtici navštěvovali hlavně evropská kulturní centra a památky spojené především s obdobím antiky a odkazem renesanční

kultury.

Výpravy

sloužily

původně

na

přípravu

mladých

šlechticů 17

pro diplomatickou kariéru či vládní posty. Klasická Grand Tour zahrnovala kulturní centra Itálie, Paříž a údolí Rýna ve Francii, významná centra Rakouska, Německa, Švýcarska a Holandska. Cestování bylo považováno za důležitý stupeň v rozvoji mysli gentlemana. Zlepšuje vyjadřování, zjemňuje schopnosti, probouzí a cvičí důvtip, rozvíjí úsudek, dokazuje moudrost a obohacuje mysl (Chorvát, 2007, s. 40-41). Koncem 18. stol. a začátkem 19. stol., tedy v období romantismu, se Grand Tours rozmohly i v nižších vrstvách obyvatelstva a s tím zanikl i předpoklad uplatnění nabytých zkušeností v kariéře. Vzniká romantické hnutí inspirované myšlenkami J. J. Russeaua [9]. Lidé se už tak nezajímají

o

fakta,

dějiny

a

kulturu,

ale

začínají

se

soustředit

na scenérie, krajinu a emoce. Vzniká tzv. romantická Grand Tour, či „scénický turismus“ [19]. Samozřejmě zájem o umělecké artefakty a geografické pozoruhodnosti, které byly zájmem mladých cestovatelů už v období původních Grand Tours, nevymizel úplně. Změnil se jen zážitek a účel cest (Chorvát, 2007, s. 51). Zájem mladých cestovatelů se začíná upínat na přírodní krásy, jež mohou snadněji navštěvovat díky rozvoji budování cest, přechodů a dopravních sítí. Zrychlení komunikace, pohybu lidí, zboží a informací bylo jedním z nejdůležitějších předpokladů k přechodu od tradiční společnosti k moderní. Dochází k nástupu průmyslové výroby, oddělení práce a volného času, zavedení železniční dopravy, rozvoji lázeňských měst v Anglii a budování přímořských letovisek. Takto mobilní společnost má už veškeré předpoklady pro zrod moderního cestovního ruchu (Chorvát, 2007, s. 10-11). Následující tabulka znázorňuje klíčové události ve vývoji moderního cestovního ruchu. Popisuje období od počátku 17. století až po 40. léta století dvacátého a přehledně v kostce shrne nejdůležitější mezníky historie, nejen mládežnického, cestovního ruchu. Tabulka 1: Mezníky historie cestovního ruchu Rok

Charakteristika

počátek 17. stol.

Zavedení cestovního pasu

1780

Poprvé se objevuje slovo "turista" v průvodci oblastí Lake District v severní Anglii

1800

Oddělení pojmů "cestovatel" a "turista"

1841

Vznik první cestovní kanceláře Thomas Cook and Son

5. červenec 1841

První zájezd 570 účastníků z Leicestru do Loughbotough

1851

Světová výstava v Londýně, kam Cook přepravil 165 000 návštěvníků

Zdroj: Chorvát, 2007.

18

Tabulka 1: Pokračování 1856

CK Thomas Cook and Sonnabízí první okružní cestu po evropském kontinentě

1872

Cookova CK nabízí první cestu kolem světa

1907

Robert Baden-Powel pořádá první skautský tábor na ostrově Brownsea [32]

1915

V Británii se zavádí pas s fotografií

1919

Zavedena první komerční letecká linka mezi Londýnem a Paříží

30. léta 20. století

Rozšíření automobilové dopravy

1932

Vznik asociace sdružující mládežnické hostely Youth Hostel Association

1932

Vznik Mezinárodní federace campingu a caravaningu (FICC)

1936

Zavedení placené dovolené

40. léta 20. století

Cestovní ruch se stává důležitým odvětvím a je organizován v masovém měřítku

Zdroj: Chorvát, 2007.

Mezi organizace mládežnického cestovního ruchu ve světě, které fungují dnes, patří např. ISTC (International Student Travel Confederation, Mezinárodní studentská konfederace pro cestování), která se specializuje na zajištění studentských benefitů v oblasti letů, pojištění, pozemní dopravy, výměnných pracovních programů, atd. Sdružuje asociace s rozdílnými specializacemi, a tak pokrývá mnoho sfér, ve kterých mladým lidem poskytuje slevy v oblasti kultury, cestovního ruchu, apod. Mezi tyto asociace patří ISSA (International Student Surface Travel Association, Sdružení pro mezinárodní pozemní přepravu studentů), ISIC (International Student Indentity Card Association, Mezinárodní asociace studentských identifikačních karet), IASIS (International Association for Student Insurance Services, Mezinárodní asociace pro studentské pojištění) a SATA (The Student Air Travel Association, Sdružení pro letecký cestovní ruch studentů) [3]. Kromě této konfederace nesmíme zapomenout na FIYTO (Federation of International Youth Travel Organisations, Federace mezinárodních organizací cestovního ruchu mládeže), která se stará o potřeby více než 140 miliónů mladých lidí cestujících na mezinárodní úrovni, BITEJ (Bureau International pour le Tourisme et les Échanges de la Jeunesse, Mezinárodní úřad pro cestovní ruch a výměnu mládeže) a YWTO (Youth World Travel Organization, Světová mládežnická cestovní organizace). Kromě výše jmenovaných je samozřejmě spousta menších asociací a organizací, které se zabývají podporou mládežnického cestovního ruchu. O těch se však zmíníme později.

19

Dle UNWTO (United Nations World Tourism Organization, Světová organizace cestovního ruchu) se cestování mládeže stává v posledních desetiletích stále důležitější součástí globálního cestovního ruchu a to proto, že mladí lidé začali cestovat častěji a na větší vzdálenosti. Cestující mládež je dnes uznávána jako cenná sorta návštěvníků, která může znamenat nejen významný ekonomický přínos v navštěvovaných destinacích, ale je tím také umožněn rozvoj osobních dovedností, sociálních a kulturních vazeb mladého cestovatele, při jeho cestě za zážitky. Důležitost a vliv mládežnického cestovního ruchu doceňují vlády po celém světě a proto se aktivně zapojují do rozvoje mládežnického CR, který stimuluje hledání mezer na trhu a rozvoj v oblastech jako je ubytování mládeže, pracovní pobyty, dobrovolnický cestovní ruch, jazykové vzdělávání apod. [23]. Dle rozsáhlého výzkumu WYSE Travel Confederation (World Youth Student & Educational Travel Confederation, Světová konfederace pro cestování a vzdělávání mladých a studentů), který probíhal v letech 2002 až 2007, se ukázalo, že mládežnický cestovní ruch je důležitým odvětvím průmyslu, jelikož ze 160 miliónů mezinárodních turistických příjezdů ročně tvoří mladí lidé více než 20 %. Mládežnický cestovní ruch má obrat zhruba 136 miliard dolarů ročně, tedy asi 18 % z celosvětového mezinárodního příjmu z cestovního ruchu. Díky tomu, že se cesty mladých lidí v průměru prodlužují, utratí v destinaci více peněz, než turista jiného segmentu CR. V průměru je to 2600 dolarů za jednu cestu, z čehož je 1550 dolarů utraceno přímo v cílové destinaci. Celkově se průměrné výdaje mladých lidí na cestování mezi lety 2002 a 2007 zvýšily o 39 %. Průměrný počet cest se mezi těmito lety zvednul z 6,2 na 7,3. Nesmíme opomenout ani fakt, že i lidé do 30 let zkouší oddálit stárnutí skrz mládežnický styl cestování, takže můžeme předpokládat stálý růst množství produktů pro mládežnický CR, což se projevilo i ve zvýšení kapacity mládežnických ubytovacích zařízení o 50 %. Z výzkumu také vyplynulo, že mladí lidé podnikají dlouhé cesty, aby zlepšili své znalosti o světě a dozvěděli se nové informace o jiných kulturách. 70 % všech účastníků mládežnického cestovního ruchu je motivováno touhou objevovat, pracovat, nebo studovat v zahraničí. Více než 80 % mladých cestovatelů uvádí, že cesta změnila jejich celkový životní styl a otevřela jim oči v otázkách sociální spravedlnosti, nebo chudoby [23]. V novější zprávě, The power of youth travel z roku 2011, UNWTO uvádí, že v roce 2010 byla mladými cestovateli vygenerována v rámci celosvětových příjmů z oblasti CR částka 165 mld. dolarů, což v porovnání s předchozí zprávou znamená nárůst o celých 29 mld. dolarů, a mezi lety 2000 a 2010 došlo k navýšení počtu mezinárodních příjezdů účastníků mládežnického cestovního ruchu ze 136 miliónů na 187 miliónů [24]. Studie WYSETC 20

s názvem New Horizons ukazuje, že mladí cestující utratili za jejich hlavní trip v průměru 2600 dolarů, což je v porovnání s 950 dolary, které za jednu cestu utratí nedefinovaný mezinárodní cestovatel, bezmála 3x více [24].

1.1.3 Znaky mládežnického cestovního ruchu a jeho postavení v systému cestovního ruchu Cestovní ruch mládeže náleží pod širší označení „sociální cestovní ruch“. Patří mezi formy cestovního ruchu, které jsou vymezeny věkem účastníků CR. Věk ovlivňuje nejen požadavky na kvalitu služeb a zboží, ale i nákupní chování jako celek. Dle kolektivu autorů VŠE má cestovní ruch mládeže dva aspekty, a to kvalitativní, který zahrnuje kvalitu, bezpečnost, flexibilitu a dostupnost, a kvantitativní, který znázorňuje nárůst počtu účastníků cestovního ruchu z řad mládeže, jejich podíl na mezinárodním CR i na výdajích na cestovní ruch [13]. Mládežnický cestovní ruch má stejně jako jiné formy cestovního ruchu svá specifika. Mezi základní charakteristiky cestovního ruchu mládeže patří flexibilita, schopnost uspokojit různorodé potřeby mladých lidí, efektivita nákladů při dodržení kvality i při nízkých cenách, bezpečnost především pro smíšené skupiny teenagerů, dodržení sanitárních standardů a pozitivní atmosféra [13]. Mladí lidé jsou vždy na prvních příčkách, co se týče znalostí trendů, inovací, nejrůznějších změn, a cestovní ruch není výjimkou. Mládež má tendence nebýt konzervativní, posouvat hranice a experimentovat s novinkami. Proto je cestování mladých lidí nejen důležitý segment trhu, ale také životně důležitý zdroj informací nejrůznějších inovací. Jsou také průkopníky v používání sociálních sítí a mobilních médií, pomocí kterých si často hledají informace o produktech cestovního ruchu a cestování obecně [24]. Mládežnické cestování je poznamenané silnou preferencí nezávislosti, individuálního cestování, touhou potkávat se a cestovat s vrstevníky, zájmem poznat místní společnost a místní kulturu v destinaci. Zajímají je zejména jazykové pobyty v zahraničí, výměnné studijní programy, odborné praxe a stáže v zahraničí. V současnosti roste také zájem o tzv. dobrovolnické práce [19]. Mladí lidé vidí cestování spíše jako základní součást jejich každodenního života, než krátký únik z reality. Dle UNWTO je pro mladé lidi cestování formou vzdělávání, způsobem, jak se setkávat s jinými lidmi a kulturami, zdrojem profesního 21

a osobního rozvoje, je zkrátka součástí identity mladých lidí. To vše má dalekosáhlé následky na místech, která navštěvují [24]. Dalšími znaky se budeme zabývat v kapitole 1.2.2 Specifika mládežnického CR. Jedním z tajemství velké kupní síly tohoto segmentu je schopnost obstarat si zdroje od svých (často časově zaneprázdněných, ale bohatých) rodičů a také schopnost vydělávat peníze právě během cest. Průzkum Global Gossip z dubna 2009 ukázal, že 36 % mladých cestovatelů je alespoň částečně financováno rodiči. Právě rodiče platící za cestování svých dětí se již také promítli na trhu cestovního ruchu tím, že na základě tohoto faktu byla rozšířena nabídka poskytování pracovních zkušeností pro mládež. Počet rodičů, kteří jsou ochotni investovat nad 9000 dolarů do zajištění pracovní stáže pro své dítě, dle UNWTO stále roste [24]. Mladí lidé jako takoví jsou často méně majetní v oblasti financí, zato bohatí z hlediska volného času. To znamená, že mladí cestovatelé stráví v destinaci více času než ostatní turisté. Z toho vyplývá, že s delší dobou pobytu utratí i více peněz v cizí destinaci [24]. Tuto teorii o nedostatku peněz a dostatku času zastává i Kopšo (1985, s. 49), který zdůrazňuje, že hlavním znakem mládežnického cestovního ruchu je, v porovnání s ostatními skupinami obyvatelstva, omezený příjem, avšak na druhou stranu dostatek volného času. Zvláště první aspekt se tedy promítá v požadavcích na méně náročné finanční služby. Účast mládeže na cestovním ruchu je tedy ovlivněná sociálně-ekonomickou situací a fondem volného času [16].

1.1.4 Podpora mládežnického cestovního ruchu v České republice a Evropské unii V oblasti sociálního cestovního ruchu působí řada organizací a orgánů státní správy, které přispívají k jejímu rozvoji v celosvětovém měřítku. Prostřednictvím nástrojů podpory sociálního cestovního ruchu je možné stimulovat poptávku mládeže po produktech cestovního ruchu. S rostoucím podílem účastníků cestovního ruchu pod 26 let roste i podpora mládežnického cestovního ruchu. V České republice i ve světě byla založena řada organizací, které pomáhají mladým lidem vycestovat, nebo se alespoň účastnit tuzemského cestovního ruchu. Organizace podporující cestovní ruch mládeže v rámci ČR již byly zmíněny v závěru kapitoly zabývající se historickým vývojem CR v České republice. Jednalo se převážně o spolky soustředící se na tuzemský cestovní ruch. Vznikla také řada agentur či projektů 22

zprostředkovávající zahraniční au pair pobyty, nebo zahraniční pobyty spojené např. se sezónními pracemi, jako je sběr ovoce v Anglii apod. Nesmíme zapomenout ani na nově vznikající cestovní kanceláře pro mladé, jako je např. CK Mundo (zaměření na aktivní dovolenou), CK Poznání (poznávací zájezdy), nebo CK Kudrna (zájezdy na míru). Pro cílovou skupinu dětí je zde široká nabídka táborů nebo cestovních kanceláří, zprostředkovávajících právě pobyty pro děti. Stát také poskytuje státní podpory na školy v přírodě, sportovní pobyty a kurzy. I České dráhy myslí na podporu cestování mládeže a nabízí zvláštní jízdné pro studenty od 15 do 26 let, stejně jako mnoho dalších dopravců. Mladí lidé mohou využívat mezinárodních karet, nebo se mohou zúčastnit programů mezinárodní mobility studentů a jiných výměnných pobytů. Všechny tyto alternativy pomáhají mladým lidem s účasti na cestovním ruchu. V zahraničí je zastoupení organizací, zabývajících se mládežnickým cestovním ruchem, hojnější. V Evropě je to především OITS (L'Organisation internationale du tourisme social, Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch), která je zaměřena na podporu rozvoje sociálního CR v mezinárodním měřítku, a to především na CR seniorů a mládeže. EU vnímá také cestovní ruch mládeže jako velice důležitý sektor. Program Evropské komise mládeže

je

aktivní

při

podněcování

studentů

a

mládeže

v

oblasti

cestování,

což činní pomocí kulturních a vzdělávacích programů jako je Socrates a Leonardo, které usnadnili účast na cestovním ruchu více než 100 000 mladým lidem a studentům každým rok (Richards, Wilson, 2003: s. 6). Dále se v nabídce Evropské komise můžeme setkat s projektem Calypso, do kterého se připojila i ČR pomocí programu Cestovní ruch pro všechny [5]. Jako další příklady podpory mládežnického cestovního ruchu ve světě můžeme uvést organizace jako ALTO (The Association of Language Travel Organisations, Asociace pro jazykové a cestovní organizace), IAPA (International Au Pair Association, Mezinárodní asociace pro au pair), IYHF (International Youth Hostel Federation, Mezinárodní federace ubytoven mládeže), SYTO (Student and Youth Travel Organisation, Cestovní organizace pro studenty a mládež) a mnoho dalších. Mládežnickým cestovním ruchu se zabývá zčásti i UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu), které se snaží podporovat mezinárodní porozumění prostřednictvím cestování a zajistit dostupnost cestování všem mladým lidem. 23

Jedním z projektů, které podporují mládežnický cestovní ruch a o kterých bychom se chtěli zmínit, je relativně málo známý projekt USE-IT. Tento projekt, který má své počátky již v roce 1968, vytváří mapy pro mladé cestovatele s nízkým rozpočtem. Genialita tohoto projektu spočívá v tom, že umožňuje účastníkům cestovního ruchu vymanit se z turistické bubliny, setkávat se s mladými lidmi a aktivně objevovat opravdovou podstatu města. Mladý cestovatel tu najde odpovědi na otázky jako např. kam zajít do klubu, když chcete potkat místní a ne turisty, kam zajít na levné jídlo, kde se dá nejlevněji ubytovat, nebo jak se chovat, aby zapadl co nejlépe mezi místní mládež. USE-IT je tvořen místními lidmi, je distribuován zcela zdarma, a hlavně je nekomerční, tudíž nehrozí propagace „zaplacených“ míst. Cílem je propagovat nekomerční a oblíbená, i méně navštěvovaná místa, aktivně podporovat uvědomělé cestování, rozvoj města a cestovního ruchu, podporovat mezikulturní porozumění a toleranci, odstraňovat předsudky, nebo např. zprostředkovat kontakt cestovatelů s místními lidmi a kulturou. Česká republika se k tomuto projetu připojila v roce 2011 a dnes se může pochlubit 3 vydanými průvodci po městech Praha, Brno a Ostrava, a dalšími čtyřmi městy, která se zatím pro USE-IT připravují. V současné době je v projektu USE-IT zapojeno 19 států. Více informací můžeme nalézt na www.use-it.cz [7]. Z výše uvedeného vyplývá, že můžeme počítat se zvyšováním podílů mládeže při účasti na cestovním ruchu. V globálním měřítku je mládežnický CR představován téměř 190 milióny mezinárodními cestami ročně a roste rychleji, než cestování celkově. Podle odhadů UNWTO by se do roku 2020 měl počet mezinárodních cest mládeže za rok zvýšit na zhruba 300 miliónů obecně, jak udává i graf 1 [24]. Graf 1: Prognóza růstu počtů účastníků mládežnického CR do roku 2020

Zdroj: UNWTO, 2014.

24

1.2

Mládežník jako návštěvník

Mladí lidé mají stále větší zájem cestovat, a to se samozřejmě promítá i na celkovém cestovním ruchu. Jak už bylo řečeno, mládežnický cestovní ruch představuje nejrychleji se rozvíjející odvětví. Cestování mládeže je důležité, jelikož se jedná o trh budoucnosti. Ovlivňuje nejen budoucí vývoj samotných mladých lidí, ale i místa, která navštěvují [24]. Mládí lidé mají potřeby a kritéria, která se mohou lišit od preferencí ostatních věkových skupin návštěvníků. V předcházejících kapitolách jsme shrnuli definice charakterizující mládežnický cestovní ruch. Nyní definujeme mládež jako takovou a rozebereme jednotlivá specifika a motivy, které jsou pro mladé lidi účastnící se cestovního ruchu typické. Poukážeme také na fakt, že mladí lidé sami sebe vnímají jako různé druhy cestujících. Vymezíme tyto 3 druhy a srovnáme jejich statistická data v několika ohledech. Bude se jednat o plánování cest, cílové destinace, dopravu do nich, délku pobytu, finance a způsoby trávení volného času v místě pobytu.

1.2.1 Mládež – segment trhu cestovního ruchu Buriánek definuje mládež jako věkovou skupinu, která je vymezena jakýmsi překlenovacím obdobím mezi dětstvím a dospělostí, v němž je završen fyzický, ale především psychosociální vývoj včetně profesní přípravy. Dále vyčleňuje některé charakteristiky mladých lidí jako je měnicí se závislost na rodině, postupné osamostatňování, intenzivní příprava na profesi, dokončení volby povolaní a stabilizace v něm, specifický způsob života, zdůrazňující aktivity ve skupinách vrstevníků (party), převaha zábavných činností (diskotéky, sport), zvláštní psychické rysy a radikalismus postojů, zvýšená kritičnost a morální citlivost [20]. Studie provedená organizacemi WYSETC a UNWTO v roce 2005 odhalila nesoulad v definicích používaných v rámci národních administrativ a v různých organizacích cestovního ruchu. Největší rozdíly byly zaznamenány ve věkovém rozmezí mladých cestujících, kdy v některých případech byli do tohoto sektoru zařazeni cestující od 16 do 24 let, v dalších případech od 16 do 29 a někdy dokonce do 34 let. Podle studie tyto rozdíly odrážejí fakt, že pojem mládí je stále těžší vymezit věkem, protože mladí lidé odkládají nástup do zaměstnání, oddalují manželství a zakládání rodiny. To potvrzuje fakt, že cestování mladých není výhradně demografickou otázkou, ale také otázkou životního stylu. Organizace WYSETC ve studii upozornila na potřebu sjednotit definici Youth Travel a navrhla 25

následující definici: Cestování mladých zahrnuje všechny samostatné cesty nepřesahující délku jednoho roku, realizované lidmi ve věku od 16 do 29 let, kteří jsou částečně nebo zcela motivovaní touhou poznat novou kulturu, získat zkušenosti a/nebo mají určitý prospěch z možnosti něco se naučit v místě mimo jejich obvyklé prostředí [23]. Dle průzkumu New Horizons in Independent Youth and Student Travel z roku 2003, byla většina studentů pod 26 let a s vysokoškolským vzděláním. Sami sebe pak označují různými způsoby. Více než polovina se identifikují jako cestovatelé, třetina jako batůžkáři a asi pětina jako turisté. Toto sebezařazení se odvíjí od preferovaného cestovního stylu (Richard, Wilson, 2003 s. 2). Jednoznačně definovat mládež je obtížné, protože spodní a vrchní hranice věkového období, které považujeme za mládí, se stále diferencuje a mění. Zatímco z hlediska legislativy hovoříme o mladistvých ve věku 15-18 let, přičemž např. studenti jsou za účelem přídělu sociálních dávek považováni za „děti“ do svých 26 let. Z hlediska psychologie a sociologie řadíme mezi mládež i populaci sousedních věkových kategorií [4].

1.2.2 Specifika mládežnického cestovního ruchu Rozborem specifik lidí na mládežnickém cestovním ruchu se, mimo jiné, zabývá studie New Horizons in Independent Youth and Student Travel, kterou v roce 2003 vydali pod záštitou ISTC (International Student Travel Confederation, Mezinárodní studentská konfederace pro cestování) a ATLAS (Association of Tourism and Leisure Education, Asociace turismu a volnočasového vzdělávání) G. Richards a J. Wilson. a) Mládež a plánování cest: Dle výsledků studie jsou dlouhé cesty z pohledu mládeže vnímány jako příležitosti, které se uskuteční jednou za život. Mnoho mladých lidí je připraveno věnovat spousty času, energie a peněz, aby jejich cesta uskutečnila. Z průzkumu také vyplývá, že mladí studenti mají mnoho zkušeností s cestováním. Průměrný počet cest mimo domovskou oblast je v průměru 6. Tyto cesty se většinou skládají alespoň ze dvou zemí, a pro více zkušené cestovatele se počet zemí navyšuje. Ti totiž cestují do cizích destinací na delší dobu. Méně zkušení cestovatelé pak spoléhají na informace od cestovních kanceláří apod. Mezi hlavní informační zdroj používané k plánování cest patří internet (71 %), informace od přátel / rodiny (70 %). Tištěný průvodce je používán mládeží pouze v 37 %. Procento se zvyšuje u cestujících nad 26 let nebo u těch, kteří sami sebe identifikovali jako cestovatele. 26

Každopádně všechny spojuje velmi široký obsah zdrojů, které využívají při plánování cesty, a to jak méně zkušení, tak zkušení cestovatelé. V průběhu cesty jsou pak nejčastěji využívány právě tištění průvodci (46 %). Email a internet obecně je pak využíván pro udržování kontaktu s blízkými (68 %). Většina mladých lidí a studentů využívají k rezervaci svých cest cestovních kanceláří a agentur (65 %), které jsou více i méně specializované na určitý druh či formu cestovního ruchu. Respondenti, kteří sami sebe označili za baťůžkáře, využívají hlavně specializovaných CK (42 %) a turisté pak klasické CK (51 %). Čím jsou účastníci mládežnického CR starší, tím více preferují vlastní uspořádání a přípravu cesty, nezávisle na CK. Průměrná doba přípravy cest je 6 týdnů, nebo 2 měsíce plánování u cest, které trvají déle než 4 měsíce. Tato lhůta má velký význam při plánování do destinací neležících na západě. Stále více mladých lidí počítá při svých cestách s využitím studentských slev (56 %), nebo slev pro mládež do 26 let v případě, že už nejsou studenty (30 %). Také jsou hojně využívány slevy na vlaky, autobusy (25 %) a ubytování. b) Cíle mládežnického CR a doprava do destinace: Mladá lidé pořádají své velké cesty převážně skrz Evropu (56 %) a Severní Ameriku (16 %). Respondenti, kteří sami sebe označovali za baťůžkáře, uvedli jako nejčastější cíl cest jihovýchodní Asii, Austrálii a Jižní Ameriku. Severní Amerika je nejpopulárnější pro cestovatele. Ženy cestují častěji do západní Evropy, na střední východ a střední nebo jižní Afriky, zatímco muži více cestují do východní Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Číny nebo Japonska a jihovýchodní Asie. Čím zkušenější účastník mládežnického cestovního ruchu je, tím náročnější destinace si vybírá. Nejvyužívanější způsob dopravy do vzdálených destinací je dle průzkumu letecká doprava (82 %) a železniční doprava (30 %). Dotazovaní, kteří sami sebe vnímají jako turisty, častěji používají dopravy autobusem, zatímco baťůžkáři využívají častěji letadla, vlaky, či pěší pochod. Cestovatelé a turisté si také častěji pronajímají auta. Muži si pak v mnoha případech pronajímají tažná zařízení častěji, než ženy. Mezi nejoblíbenější formy ubytování patří ubytování u přátel a příbuzných (41 %) a mládežnické hostely (32 %). c) Délka pobytu a finance: Průměrná délka hlavní cesty je dle průzkumu asi 63 dní. Mládež, označující se za turisty, cestuje na delší dobu, v průměru 74 dní. Mezi nejdéle trvající cesty patří cesty po Austrálii (128 dní), Severní Americe (90 dní) a v oblasti Indie (84 dní). Nejkratší cesty jsou cesty po Evropě (34 dní).

27

Průzkum, který prováděla WYSE Travel Confederation, ukazuje, že mladí cestovatelé utrácí více jak ostatní turisté a s větší pravděpodobností se do destinace vrátí a tak přinesou větší hodnotu. Účastníci mládežnického cestovního ruchu také byli vyhodnoceni jako celosvětově rostoucí trh,

zatímco

výdaje starších generací v západních ekonomikách mohou

z dlouhodobého hlediska klesat. Je také méně pravděpodobné, že se mládež nechá odradit od cestování terorismem, politickými nebo občanskými nepokoji, nemocemi a katastrofami. Právě mladí cestovatelé jsou průkopníky, kteří objevují nové destinace a nebrání se používání netradičních technologií [24]. Co se týče průměrných výdejů, je částka relativně nízká, a to pod 20 dolarů za den. Nicméně průměrné výdaje v destinaci jsou více jak 1 200 dolarů za jednu cestu (připočítáme-li cestovní náklady, vzroste částka na téměř 1 900 dolarů za jednu cestu. Průměrná celková útrata je pak nejvyšší v Jižní Americe, Austrálii a jihovýchodní Asii. Nejvíce za cesty utratí ti, kteří se označují za baťůžkáře, jelikož mají tendenci cestovat déle. Celkově je kladen velký důraz na úsporu financí, čemuž napomáhá například brigáda v průběhu cesty. Platí to však pro cesty, které jsou podnikány ve velkém rozsahu pouze jedenkrát za život. Rozpočet těchto cest se velice často blíží i ročnímu příjmu účastníka mládežnického cestovního ruchu. d) Trávení volného času v destinaci: Mezi nejoblíbenější aktivity patří návštěvy historických míst a památek (77 %), turistika a trekking (76 %), posezení v kavárnách a restauracích (72 %) a nakupování (72 %). Za účelem studia nebo zdokonalení jazyka cestuje pouze 28 % dotazovaných, což ale stále tvoří významnou složku účastníků CR. Co se týče označení sama sebe jako specifického druhu cestovatele, preference se u jednotlivých tří typů nějak významně neliší. Turistika, trekking a kulturní události jsou populárnější u žen, zatímco muži se zaměřují více na sport a adrenalinové zážitky. Mezi hlavní přínosy, které cestování přináší mladým účastníkům cestovního ruchu, můžeme zařadit znásobení touhy po dalším cestování, porozumění a poznání jiných kultur. Můžeme říci, že čím více aktivit si mladý člověk během své cesty vyzkouší, tím je přínos z jeho cesty větší.

1.2.3 Motivy při účasti na cestovním ruchu Mládež upřednostňuje kolektivní akce s možností sociálního kontaktu a vyžaduje přitom jednoduché služby za přístupné ceny (Gúčik 2006, s. 106). Mladé lidi zajímají především jazykové pobyty v zahraničí, výměnné studijní programy, odborné praxe a stáže v zahraničí.

28

Bagnoli (2009, s. 341 – 343) zařazuje k motivům cestování mládeže studium v zahraničí, au-pair, krátkodobé poznávací návštěvy (tzv. city breaks), přírodních památek apod. Primárním důvodem cest bývá studium jazyka a poznávání nových kultur. Pro mládežnický cestovní ruch je typické spojování a kombinace jednotlivých motivů pro účast na cestovním ruchu. Dá se říci, že je to naprostým pravidlem. Vždyť nikdo necestuje pouze za poznáním, aniž by si chtěl užít zábavu, nebo pouze pracovat jako dobrovolník, aniž by chtěl načerpat nové informace. Motivy se zabývala i studie New Horizons in Independent Youth and Student Travel z roku 2003. Hlavní motivací podle ní bývá zkoumání odlišných kultur (83 %), vzrušení (74 %) a zvýšení znalostí (69 %) (Richard, Wilson, 2003 s. 2). Jednotlivé motivy se samozřejmě liší dle povahy a zájmů člověka. I zde se můžeme setkat s rozdílným pojetím sebe sama. Respondenti, kteří sami sebe označili za baťůžkáře, preferují dle průzkumu vyhledávání zážitků spolu se svými přáteli / spolucestujícími. Ti, kteří se identifikovali jako cestovatelé, mají více sociálních motivů a je více pravděpodobné, že během cesty navštíví přátele či příbuzné. Dotazovaní, kteří se označili za turisty, vyhledávají na svých cestách převážně odpočinek (Richard, Wilson, 2003 s. 2). Mladší účastníci CR (do 26 let) pak kladou větší důraz na sociální kontakt a vzrušení, zatímco starší ročníky tíhnou po více individuálních zkušenostech a méně vyhledávají extrémní zážitky (Richard, Wilson, 2003 s. 2). Jedním z motivů mladých lidí pro účast na cestovním ruchu je bezesporu vzdělávání. Získávání nových informací a zkušeností je velice důležitou etapou v životě každého jedince, což se projevuje i při účasti na cestovním ruchu. Např. dle španělského IET (Institute for Tourism Statistics, Institut pro statistiky cestovního ruchu) cestovalo v roce 2010 více než 700 000 cizinců do Španělska za účelem studia. 37 % z nich byli z Francie, Německa a USA. Od ledna do července 2011 se pak počet studijních návštěv zvýšil téměř o 18 % a s nimi spojené výdaje této skupiny vrostly o úctyhodných 49 % [24]. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.1.3, stále větší oblibě se těší tzv. dobrovolnický cestovní ruch, neboli voluntarismus, což je složenina dvou anglických slov volunteer (dobrovolník) a turismus. Zjednodušeně řečeno se jedná o spojení cestování, poznání a práce prospěšné navštívené oblasti bez nároku na odměnu. Spojuje tedy cestovní ruch a pomoc postiženým či zaostalým oblastem. Je pro mnohé přitažlivý právě proto, že umožňuje lépe poznávat dané 29

destinace, jejich kulturu, obyvatelstvo, a to proto, že se dobrovolník nestává pouhým turistou, ale členem místní komunity. Dobrovolníky jsou nejčastěji studenti, kteří chtějí rozumně využít prázdninové měsíce, mládež po ukončení studia, nebo pracující lidé, kteří si chtějí odpočinout od každodenního stresu a tlaku kariéry. Tento druh cestování však není zdarma, jak by se mohlo zdát. V dobrovolnických balíčcích nejsou většinou zahrnuty letenky a náklady se liší dle toho, zda je dobrovolník ubytován v rodině, nebo nějakém ubytovacím zařízení. Dle portálu Forbes byly do března 2008 nejžádanější následující dobrovolnické destinace: Ekvádor, Bolívie, Malawi, Dominikánská republika, Tanzanie, Čína, Indie a Thajsko [10].

30

Analýza preferencí a motivů mládežnického cestovního

2

ruchu Motivy účastníků mládežnického cestovního ruchu představují širokou škálu možností a variant, která je ovlivněna individuálními preferencemi každého jedince.

Cíl a metodika zkoumání

2.1

Cílem bakalářské práce je analyzovat preference mladých lidí při účasti na cestovním ruchu. Na cíl práce navazují výzkumné otázky: a) Jaké jsou preference mladých lidí při účasti na cestovním ruchu? b) Jaké jsou rozdíly mezi požadavky a motivy účasti na cestovním ruchu mezi mladými lidmi? c) Jak je možné inovovat produkt cestovního ruchu České republiky tak, aby byla atraktivní pro evropskou mládež? Při zpracování práce jsme využili primární i sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat byla především knižní a časopisecká odborná literatura a odborné příspěvky publikované online. Primární data jsme získali technikou dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo od února 2014 do dubna 2014. Uskutečnili jsme ho v kraji Vysočina, přičemž mezi hlavní zkoumané oblasti patřilo město Jihlava. Jednalo se o náhodný výběr respondentů z řad studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Dotazníky přitom byly respondentům distribuovány osobně, prostřednictvím sociální sítě Facebook, pomocí informačního systému VŠPJ a také rozeslány elektronickou poštou. Dotazník měl dvě části. První část se věnuje preferencí a motivům vysokoškolských studentů při účasti na cestovním ruchu, zatímco druhá část zahrnuje otázky ohledně identifikace respondentů a sociologické údaje. Dotazník se skládal z 21 otázek a byl anonymní. V dotazníku jsme použili uzavřené otázky, kde mohli respondenti vybírat z více možností. Polootevřené otázky nabízely dotázaným výběr z daných možností nebo vyjádření vlastního názoru. Otevřená otázka umožňovala respondentům vyjádřit vlastní názor bez jakýchkoli nabízených možností. Škálové otázky sloužily respondentům k hodnocení určitých kritérií. Při tvorbě otázek jsme se snažili

31

vystihnout všechny důležité aspekty, které ovlivňují rozhodování mladých lidí při účasti na cestovním ruchu. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 340 respondentů do 26 let věku. Z celkového počtu respondentů bylo 280 žen a 60 můžu, přičemž ženy tvoří 82 % a muži 18 %. Zastoupení respondentů v jednotlivých věkových kategoriích nebylo zcela totožné. Nejvyšší podíl dotazovaných představují respondenti ve věku 19-22 let (67 %), dále 23-26 let (24 %) a nejméně je zastoupena věková kategorie 15 - 18 let (12 %) (Tabulka 2). Tabulka 2: Základní charakteristika respondentů Pohlaví muž

60

žena

280 Věk

15 - 18 let

41

19 - 22 let

228

23 - 26 let

71 Ročník studia na VŠPJ

1. ročník

89

2. ročník

107

3. ročník

122

4. a vyšší ročníky

22

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

V letním semestru 2013/2014, kdy byl výzkum prováděn, měla VŠPJ 2807 studentů. Cestovní ruch je oborem s největším počtem studentů (42 %). Z celkového počtu 1190 studentů studovalo 873 osob na prezenční (73 %) a 317 osob (27 %) na kombinované formě studia cestovního ruchu. Finance a řízení měli 784 studentů (28 % studentů VŠPJ), z toho 495 na prezenční (63 %) a 289 osob (37 %) na kombinované formě studia. Ostatní, méně zastoupené obory, navštěvuje 833 studentů (30 % studentů VŠPJ). Pod označením „Ostatní obory“ jsou zahrnuty Aplikovaná informatika, Počítačové systémy, Porodní asistentka, 32

Všeobecná sestra a Zdravotně sociální pracovník. Největší podíl respondentů připadl na studenty, kteří studují obor Cestovní ruch (61 %). Počty studentů v porovnání s procentuálním poměrem respondentů dotazníku shrnuje následující tabulka: Tabulka 3: Poměrové složení oborů VŠPJ v reálu a u respondentů Obory VŠPJ

Počty studentů dle oborů

Cestovní ruch

1190

42 %

207

61 %

Finance a řízení

784

28 %

71

21 %

Ostatní obory

833

30 %

62

18 %

Obory Cestovní ruch

Finance a řízení

Ostatní obory

Formy studia

Počty studentů dle forem

Počty respondentů dle oborů

Počty respondentů dle forem

Prezenční

873

73 %

170

82 %

Kombinované

317

27 %

37

18 %

Prezenční

495

63 %

60

85 %

Kombinované

289

37 %

11

15 %

Prezenční

556

67 %

52

84 %

Kombinované

277

33 %

10

16 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Při zpracovaní práce a verifikaci hypotéz jsme využili metody vědecké práce, a to metodu analýzy, metodu indukce, metodu generalizace, matematicko-statistické metody a grafické metody.

2.2

Preference mládežnického cestovního ruchu

Mládež se stává významnou skupinou na trhu cestovního ruchu. Potvrzuje to i realizovaný primární průzkum, na jehož základě konstatujeme, že 91 % respondentů se účastní cestovního ruchu, jako je dovolená, prodloužený víkend apod. Pouze 9 % respondentů uvedlo, že se cestovního ruchu nezúčastňuje. Vzhledem k tomu, že dotazník vyplňovalo o 64 % více žen než mužů, i ve výsledcích se tento fakt projevil. Z 309 respondentů účastnících se cestovního ruchu je 83 % žen a 17 % mužů. 31 respondentů odpovědělo, že se cestovního ruchu vůbec neúčastní, z čehož bylo zhruba 81 % žen a 19 % mužů. Rozdělíme-li respondenty na jednotlivá pohlaví, procentuální poměr účasti na cestovním ruchu se bude téměř shodovat. 33

Až 164 respondentů (53 %) nejčastěji cestuje do zahraničí, 147 dotazovaných (47 %) pak v rámci svého státu. Můžeme tedy pozorovat převahu cest do zahraničí asi o 6 %. Rozdělíme-li respondenty podle pohlaví, zjistíme mezi ženami a muži rozdíl. Co se týče žen, poměr jejich cílů cest je téměř vyrovnaný. Je zde rozdíl pouze 2 %. U mužů je tento rozdíl daleko markantnější. Ukázalo se, že do zahraničí cestuje o 36 % mužů více, než v rámci svého státu. Mezi nejčastěji navštěvované zahraniční destinace, které respondenti uváděli, patří Chorvatsko (20 %), Itálie (17 %), Rakousko (17 %), Francie (10 %), Velká Británie (8 %), Řecko (8 %), Španělsko (7 %), Německo (7 %) či Slovensko (6 %). Jakožto nejčastěji navštěvované tuzemské destinace uváděli místa jako Praha (12%), Jižní Morava (8%), Krkonoše (6 %), nebo Brno ( 6%). Následující tabulka shrnuje nejčastější odpovědi respondentů. Tabulka 4: Nejčastěji navštěvované destinace Zahraniční destinace

Počet respondentů

Chorvatsko

51

20 %

Itálie

44

17 %

Rakousko

43

17 %

Francie

25

10 %

Velká Británie

21

8%

Řecko

20

8%

Španělsko

19

7%

Německo

18

7%

Slovensko

17

6%

Tuzemské destinace

Počet respondentů

Praha

30

12 %

Jižní Morava

21

8%

Krkonoše

16

6%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

34

Tabulka 4: Pokračování Brno

15

6%

Vysočina

15

6%

Jižní Čechy

13

5%

Šumava

12

5%

Pálava

11

4%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Konstatujeme, že většina dotazovaných se upřednostňuje cestování v létě (62 %), což můžeme přisuzovat zejména hlavní turistické sezóně a prázdninám, kdy má mládež více volného času a dostatek prostoru k cestování. Až 30 % dotazovaných neupřednostňuje žádné konkrétní období a rozhodují se výhradně dle výhodnosti sezónních i mimosezónních nabídek, momentálního rozpoložení, nebo dle studijní / pracovní vytíženosti. Období mimo hlavní turistickou sezónu využívají zejména osoby, které se chtějí vyhnout velkému davu turistů v hlavní sezóně. V tuto dobu bývají i výhodnější cenové nabídky cestovních kanceláří, které se tak snaží překlenout období do hlavní sezóny a po hlavní sezóně. U mužů můžeme pozorovat větší nezávislost na sezóně než u žen (36 %), naopak dotazované ženy preferují převážně léto (63 %). Tabulka 5: Preference období Počet respondentů dle pohlaví Období

Celkem Muži

Ženy

Jaro

2

3%

15

6%

17

5%

Léto

31

55 %

161

63 %

192

62 %

Podzim

2

4%

7

3%

9

3%

Zima

1

2%

0

0%

1

0%

Nezáleží na sezóně

20

36 %

73

28 %

93

30 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

35

Většina respondentů (75 %) preferuje delší pobyty, které zahrnují 3 a více noclehů, případně 1 až 2 noclehy (21 %). Několik dotazovaných uvedlo, že nejčastěji volí jednodenní výlety bez noclehu (4 %). Poměrové výsledky se nijak výrazně nemění ani při rozdělení respondentů na jednotlivá pohlaví. Tabulka 6: Preference délky pobytu Počet respondentů dle pohlaví Délka pobytu

Celkem Muži

Ženy

Jednodenní bez noclehu

3

5%

8

3%

11

4%

1 – 2 bez noclehu

8

15 %

58

23 %

66

21 %

3 a více noclehů

43

80 %

189

74 %

232

75 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Více jak polovina dotazovaných mladých lidí upřednostňuje dopravu vlastním automobilem. Tento způsob přepravy je nejběžnější, snadno dostupný a finančně celkem nenáročný, proto ho v dotazníku zvolilo 51 % respondentů, což odpovídá 158 osobám. Doprava letadlem byla vyhodnocena jako druhý nejčastější druh dopravy (25 %). V dnešní době je to stále více oblíbený způsob přepravy, obzvláště proto, že je finančně dostupnější a letenky nejrůznějších charterových letů, nebo last minute lety, vycházejí často levněji než jakákoli pozemní přeprava. Nespornou výhodou je samozřejmě také rychlost přepravy. Autobusová doprava (16 %) je výhodnou alternativou na kratší vzdálenosti a to zvláště pro osoby bez vlastního automobilu, řidičského průkazu, nebo ty, kteří nechtějí mít starosti spojené s jízdou autem, jako je značná odpovědnost, nutnost soustředění na trasu cesty, hledání parkovacích míst a podobně. Mnoho mladých účastníků cestovního ruchu se také nemůže vydat do zahraničí automobilem přes zákaz rodičů. Je tu totiž mnohem větší nebezpečí nehody, než při cestě autobusem. 5 % dotazovaných zvolilo vlak. Vlaky poskytují více prostoru než autobusy a ty vybavené jídelními vozy nebo lůžkovou úpravou kupé jsou vhodnou alternativou pro dlouhé cesty v případě, že člověk nemůže nebo nechce cestovat například rychleji letadlem. Pouze procento respondentů zvolilo alternativní druhy dopravy, což může být např. autostop, a cestu lodí zvolil pouze jeden respondent. Tři respondenti označili v dotazníku možnost 36

„Ostatní“ a připsali, že se jedná o jízdní kolo a záměrnou kombinaci všech druhů dopravy. Z následující tabulky mimo jiné vyplývá, že muži více využívají alternativní dopravy (5 %), zatímco ženy častěji cestují letadlem (27 %). Tabulka 7: Preference druhů dopravy do destinace Počet respondentů dle pohlaví Druh dopravy

Celkem Muži

Ženy

Vlastní automobil

22

40 %

138

54 %

160

51 %

Autobus

16

29 %

31

13 %

48

16 %

Vlak

3

6%

13

5%

16

5%

Letadlo

11

20 %

68

27 %

79

25 %

Loď

0

0%

1

0%

1

0%

Alternativní druhy dopravy

3

5%

1

0%

4

1%

Ostatní

0

0%

3

1%

3

2%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Společnost na cestách může představovat důležitý faktor při výběru destinace, nebo balíčku služeb. Právě osoby, které s sebou bereme, určují, zda si zakoupíme romantický wellness pobyt pro dva, nebo raději zvolíme nabídku cestovní kanceláře specializující se na pobyty rodin s dětmi. Na základě výzkumu konstatujeme, že většina respondentů cestuje s partnerem / partnerkou (40 %), nebo se svými přáteli (36 %). Někteří dotazovaní nejčastěji cestují stále ještě s rodiči (13 %) a 2 % respondentů uvedlo možnost „ostatní“, kam připsali, že nejčastěji cestují se svou vlastní rodinou a dětmi, nebo s kombinací výše uvedeného, např. vždy s rodiči i přáteli najednou. Muži cestují častěji sami, než ženy. 16 % mužů zvolilo tuto variantu, zatímco žen pouhá 4 %. Naopak dotazované ženy častěji cestují s rodiči, a to o 3 %. Cestování s partnerem zvolily ve více případech ženy. Celých 42 % žen cestuje raději s partnerem než přáteli, mužů tuto možnost zvolilo o 13 % méně, a naopak raději cestují s přáteli, než s partnerkou. Z tabulky lze také vyčíst, že mužští respondenti cestují v rámci zaměstnání více než ženy, ale tato varianta

37

není tak častá, stejně jako cestování s dětmi a rodinami, jelikož dotazník vyplňovali převážně studenti bez rodin a zaměstnání. Tabulka 8: Preference společnosti na cestách Počet respondentů dle pohlaví Preferovaná společnost

Celkem Muži

Ženy

Sám / sama

9

16 %

11

4%

21

6%

S rodiči

6

11 %

35

14 %

41

13 %

S partnerem / partnerkou

16

29 %

107

42 %

123

40 %

S přáteli

21

38 %

92

36 %

113

36 %

Se školou

2

4%

0

0%

2

1%

V rámci zaměstnání

1

2%

4

1%

5

2%

Ostatní

0

0%

7

3%

7

2%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Nejoblíbenějším typem cestovního ruchu je pro respondenty pobytový a rekreační cestovní ruch (85 %). Mladí lidé hledají na svých cestách nejen zábavu a poznání, ale také odpočinek a relaxaci. Tento výsledek se dal očekávat už podle otázky o preferovaných destinacích, kde dotazovaní uváděli nejčastěji přímořské státy, které jsou často spojené s pobytem u moře. Navíc měli respondenti možnost označit 3 typy, takže i když podnikají např. cesty za poznáním, sportem, nebo dobrodružstvím, chtějí si také na dovolené odpočinout a čas mezi jednotlivými aktivitami vyplňují relaxací v pobytových centrech, jako jsou např. aquaparky. Kulturně-poznávací dovolenou zvolilo 75 % respondentů. Pro tento typ cestovního ruchu je typická návštěva kulturních a historických památek, měst, hradů, zámků, tvrzí, nebo dějišť významných historických událostí. Návštěvník chce získat nové poznatky, informace, i zážitky a stejně jako pobytový, i kulturně-poznávací typ může doplňovat ostatní typy cestovního ruchu a tvořit tak všestrannou dovolenou. Třetí nejpreferovanější typ cestovního ruchu je sportovní typ se zaměřením na hory (42 %). Sportování na horách není sezónní záležitostí, protože se dá nejen lyžovat, ale v létě zde může být provozována cyklistika, horolezení, pěší turistika, nordic walking a podobně. Dalšími oblíbenými typy CR jsou tzv. city breaks nebo wellness a lázeňské pobyty. 38

Většina respondentů odpověděla, že při svých cestách volí standardní ubytovací zařízení, pod kterými můžeme rozumět hotely nižší třídy v kategorii ** a ***, penziony, hostely (54 %), nebo levné ubytování, jako jsou hromadné ubytovny, campy, apod. (26 %). Luxusní nadstandardní ubytování bývá finančně o hodně náročnější, než předchozí dva typy, ale i tak má v dotazníkovém šetření své zastoupení (9 %). Studenti si rádi dopřávají maximální možný komfort, avšak finanční obnos, který mohou vynaložit na ubytování, bývá značně omezen. Proto v procentuálním poměru převažují levné varianty. Stále více mladých lidí se vydává na cesty na vlastní pěst a nevadí jim přespávat ve v přírodě, v autě, nebo využít služby tzv. CouchSurfingu, který se stává trendem poslední doby. Jedná se o službu, fungující na principu sociální sítě. Uživatelé si zde zakládají profily, kde nabízejí nebo hledají možnost bezplatného ubytování po celém světě. Tyto alternativní druhy ubytování zvolilo 6 % dotazovaných. Respondenti, kteří zvolili možnost „Ostatní“ (3 %) ke své odpovědi připsali, že si nejčastěji pronajímají chaty, nebo se nemohou při vyplňování dotazníku rozhodnout, jelikož volba záleží na destinaci, kde ubytování hledají. Malé procento dotazovaných, konkrétně 5 osob, využívá pouze možnosti ubytovat se u členů rodiny, přátel, nebo známých. Tabulka 9: Preference ubytovacích zařízení Počet respondentů dle pohlaví Preferovaná ubytovací zařízení

Celkem Muži

Ženy

Nadstandardní ubytovací zařízení

6

11 %

24

9%

30

9%

Standardní ubytovací zařízení

25

47 %

140

55 %

165

54 %

Levné ubytování

11

21 %

69

27 %

80

26 %

Alternativní ubytování

7

13 %

15

6%

22

6%

Pouze u známých / přátel

2

4%

3

1%

5

2%

Ostatní

2

4%

4

2%

6

3%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Stravování na cestách tvoří neopomenutelnou část z rozpočtu každé cesty. Je to jedna z položek, na které se dá bezesporu ušetřit. Dle průzkumu si největší část dotazovaných

39

respondentů (37 %), nejčastěji objednává polopenzi, což jsou dvě jídla denně, nejčastěji jde o snídani a večeři. Jako druhou nejčastější možnost zvolili respondenti vlastní stravu (32 %). Důvodem může být touha poznávat gastronomické zajímavosti dané destinace, nebo se jedná o způsob, jak ušetřit. Mladí lidé s omezeným rozpočtem jsou často ochotni „přežívat“ jen na základních potravinách, avšak dopřát si zase v jiném směru, který je pro ně důležitější. Část respondentů zvolila variantu „snídaně“ (14 %) a „all inclusive" (13 %). Právě all inclusive strava je v rámci pobytových balíčků čím dál dostupnější, proto si ji mohou dovolit i cestovatelé s menším obnosem financí. Jedná se o službu, kdy je v ceně ubytování zahrnuto jak stravování, tak ceny nápojů a často i dalších služeb. Dnes se jedná o velice oblíbenou formu stravování, která byla postupně rozšířena na ultra all inclusive, nebo royal all inclusive. Tuto rozšířenou, a také dražší, formu služby, zahrnující např. veškeré alkoholické nápoje, však v našem dotazníku zvolila pouze 2 % respondentů. Dotazovaní muži se chtějí častěji stravovat sami nebo využívají polopenze, dotazované ženy preferují ve více případech možnost snídaně, all inclusive, případně ultra all inclusive. Tabulka 10: Preferované formy stravování Počet respondentů dle pohlaví Preferovaná forma stravování

Celkem Muži

Ženy

Vlastní (bez stravy)

19

34 %

81

32 %

100

32 %

Pouze snídaně

6

11 %

38

15 %

44

14 %

Polopenze

22

40 %

92

36 %

114

37 %

Plná penze

2

4%

5

2%

7

2%

All Inclusive

6

11 %

33

13 %

39

13 %

Ultra All Inclusice

0

0%

5

2%

5

2%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Motivy ovlivňující účast na cestovním ruchu byly hodnoceny na škále od 1 do 4, kde 1 znamenala motiv nepodstatný a neovlivňující účast na CR, a 4 motiv velice podstatný, který silně ovlivňuje účast na CR.

40

Jako nejvýznamnější motiv ovlivňující účast mládeže na cestovním ruchu respondenti vybrali relax a odpočinek (72% = 4). Stal se tak hlavním motivem cestování mladých lidí. Naopak pouze 5 % dotazovaných označilo odpočinek za naprosto nepodstatný motiv. Více než polovina respondentů označila, že je silně motivována k účasti na CR skrz návštěvu a poznávání nových destinací, míst a památek (63% = 4). Zábava, noční život, jídlo a pití je rozhodující pro polovinu respondentů (50% = 4) a pro mládežnický cestovní ruch je typické zaměření právě na tento motiv. Dalšími z důležitých motivů jsou turistika a sport (35%), preference pak méně ovlivňují návštěvy příbuzných, známých a přátel (30% = 2), vzdělání (34% = 2), práce (33% = 1), nákupy (32% = 1), či dobrovolnický cestovní ruch (51% = 1). Graf 2 udává jednotlivé počty respondentů podle toho, jak ohodnotili daný motiv. Můžeme si všimnout, že tyto výsledky částečně kopírují výsledky zobrazující preferované typy cestovního ruchu.

41

Graf 2: Motivy k cestování respondentů 250

Počet respondentů

200

150

100

50

0

Relax

Poznáv. nových míst

Zábava

1

15

15

21

2

19

20

3

52

80

4

220

192

Návštěva Turistika rodiny a Vzdělání a sport přátel

Práce

Nákupy

Dobrov. cestovní ruch

21

62

91

102

99

158

51

63

92

104

100

91

86

81

117

90

74

71

89

48

154

106

59

39

32

26

16

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

S rozšířenou nabídkou na trhu postihuje stále více koncových zákazníků tzv. rozhodovací paralýza, která je způsobena velkým sortimentem a nepřeberným počtem možností produktů. Zákazník si musí dnes a denně vybírat z desítek výrobků a služeb a je nucen se rozhodovat, kterou upřednostní, což je stále těžší a těžší. Každý člověk má své priority, podle kterých se rozhoduje, a i zde se měli respondenti za úkol vyjádřit důležitost kritérií, která rozhodují při výběru destinace. Dle očekávání se zjistilo, že nejdůležitějším kritériem při výběru navštěvované destinace je pro mládež cena a potřebné finanční prostředky, pro pobyt ve zvoleném místě (68% = 4). Pouze 4 % dotazovaných se na peníze vůbec neohlíží. Jelikož je mládež segment trhu s omezenými finančnímu prostředky, dalo se předpokládat, že cena bude nepodstatná nebo méně podstatná pro méně než 10 % respondentů. Jako druhé nejdůležitější kritérium vyhodnotili respondenti možnosti trávení volného času v destinaci, nabídka aktivit, noční život, atd. (45% = 4). Tento výsledek koresponduje s výsledky preferovaných motivů, kdy se v první trojici objevila zábava a noční život.

42

V dnešní internetové době jsou informace jednoduše dostupné, ale stále se můžeme setkat s výjimkami. Přesto není dostupnost informací zcela rozhodující kritériem (42% = 3), stejně jako vybavení a komfort destinace (42% = 3). Nejméně podstatné jsou dle respondentů kritéria jako vzdálenost cílové destinace (30% = 2) a oblíbenost a trendovost destinace (46% = 1). Graf 3: Kritéria rozhodující při výběru destinace 250

Počet respondentů

200 150 100

50 0 Cena a potřebné finance

Možnost trávení volného času v destinaci

Dostupnost informací o destinaci

Vybavení a komfort destinace

Vzdálenost cílové destinace

Oblíbenost a "trendovost" destinace

1

13

16

17

45

69

143

2

13

45

73

93

92

94

3

74

108

129

126

87

49

4

209

139

87

38

57

22

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

V rámci problematiky trávení volného času mládeže ve zvolené destinaci se ukázalo, že nejčastější aktivitou v místě pobytu je dle dotazovaných respondentů návštěva kulturních a historických památek, jako jsou hrady, zámky, katakomby, kostely, apod. (22 %). Stejně jako v předešlých aspektech se zde opět projevil zájem mládeže o pamětihodnosti a kulturněvzdělávací typ CR. Dále se účastníci mládežnického CR nejčastěji zajímají o přírodní atraktivity v destinaci, jako jsou národní parky, CHKO, místní zvláštnosti (fjordy, polární záře…), aj. (17 %), relaxují ať už v hotelu, nebo na pláži (14 %), věnují se degustaci místních specialit, ochutnávkám typických pokrmů a nápojů, což patří neodmyslitelně k poznávání kultury dané oblasti (12 %). Dále byly uváděny návštěvy kulturních akcí, jako jsou koncerty a festivaly (9 %), nákupy suvenýrů a sport (8 %), nákupy všeobecně (4 %), společenské akce, jako divadla, 43

opery a plesy (3 %) a 2 % respondentů tráví volný čas v destinaci dobrodružnými aktivitami, jako je skok padákem a bungee jumping, nebo dobrodružnými, v některých krajinách nelegálními aktivitami (měkké drogy, např. marihuana, možnost požívání alkoholu ve větší míře, veřejné doby, uličky sexu v Amsterdamu, apod.) Hlavní překážkou při účasti na cestovním ruchu je pro respondenty naprosto jednoznačně nedostatek financí, který vyhodnotila většina dotazovaných jako vážný problém (62% = 4). Jak již bylo několikrát zmíněno, finance jsou alfou a omegou účasti mládeže na cestovním ruchu, proto bylo procento respondentů, kteří nepovažovali finance za překážku, mizivé (4 %). Jako druhou největší překážkou se ukázal být nedostatek času (33% = 2) mládeže. Problém, že by neměli s kým cestovat, nepovažují za překážku (64% = 1), stejně tak jako zdravotní problémy (69% = 1), nezájem o cestování (80% = 1), či zákaz rodičů (81% = 1). Graf 4 znázorňuje počty respondentů podle toho, jak ohodnotili jednotlivé překážku při účasti na cestovním ruchu. Na základě nízké hodnoty průměrných známek můžeme konstatovat, že dotazované respondenty žádné závažné překážky při účasti na cestovním ruchu, vyjma financí, většinou netrápí. Graf 4: Hlavní překážky při účasti na cestovním ruchu 300

Počet respondentů

250 200 150 100 50 0 Nedostatek Nedostatek financí času

Nemám s kým cestovat

Zdravotní problémy

Jednoduše nemám Zákaz rodičů zájem cestovat

Jiné

1

14

62

217

233

272

275

210

2

38

111

52

56

43

42

26

3

79

97

43

24

8

8

10

4

209

70

28

27

17

15

14

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

44

Nejčastěji utratí dotazovaní ročně za účast na cestovním ruchu částku do 400€ (33 %), nebo dvakrát tolik, tedy do 800€ (32 %). 24 % dotazovaných vynaloží na cestování částku pouze do 200€ (24 %). Malé procento respondentů se pohybuje kolem hranice 1 600€, kdy je 6 % pod a 5 % nad touto hranicí. Zaměříme-li se na rozdělení respondentů dle pohlaví, zjistíme, že muži ročně utrácí za cestování větší obnos jako ženy. Můžeme zde pozorovat jasný rozdíl mezi volenými částkami. Zatímco muži označovali nejčastěji 3 možnosti s nejvyššími částkami, ženy se naopak nejvíce našly v možnostech se třemi nejnižšími částkami. Tabulka 11: Vynaložené roční náklady na cestování Počet respondentů dle pohlaví Vynaložené roční náklady

Celkem Muži

Ženy

Do 200€ (cca 5000,-)

12

20 %

69

25 %

81

24 %

Do 400€ (cca 10 000,-)

13

22 %

98

35 %

111

33 %

Do 800€ (cca 20 000,-)

25

41 %

83

30 %

108

32 %

Do 1 600€ (cca 40 000,-)

4

7%

18

6%

22

6%

Nad 1 600€ (cca 40 000,-)

6

10 %

12

4%

18

5%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Někdo jede na dovolenou, až když má tolik finančních prostředků, aby se nemusel nikterak omezovat, někdo zase našetří sotva na cestu a v destinaci se již musí držet pevně stanoveného rozpočtu. Nejčastěji si respondenti stanoví limit do 50€, což odpovídá asi našim 1 250,(35 %), nebo nemají žádný předem stanovený limit (33 %). 24 % respondentů je ochotných utratit do 20€ (cca 500,-) za den a nejmenší procento dotazovaných má stanovený limit někde kolem 2 500,-, tedy asi 100€ (8 %). Nepozorujeme žádný markantní rozdíl mezi preferencemi jednotlivých pohlaví. Více žen nemá stanoveno předem daný limit a muži si o 9 % častěji stanovují limit zhruba kolem 50€, tedy 1250Kč. Do 20€, tj. 500Kč, má stanoveno limit o 8 % více žen než mužů, můžeme je tedy považovat na základě tohoto průzkumu za spořivější.

45

Tabulka 12: Vynaložené náklady za jeden den pobytu v destinaci Počet respondentů dle pohlaví Vynaložené náklady za den pobytu

Celkem Muži

Ženy

Do 20€ (cca 500,-)

10

17 %

70

25 %

80

24 %

Do 50€ (cca 1 250,-)

26

43 %

94

34 %

120

35 %

Do 100€ (cca 2 500,-)

6

10 %

23

8%

29

8%

Nemám předen stanovený limit

18

30 %

93

33 %

111

33 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Většina dotazovaných se shodla na možnosti, že si potřebné finance pro účast na cestovním ruchu získávají prostřednictvím různých brigád a přivýdělků (38 %), nebo od rodičů a příbuzných (35 %). Tyto 2 možnosti tvoří dohromady bezmála 80 % všech odpovědí. Na ostatních možnostech se shodlo pod 10 % respondentů. Práci na plný úvazek vykonávají především studenti kombinované formy studia, z finančních dotací od školy si cesty hradí 7 % dotazovaných studentů, 6 % respondentů pracuje při studiu na částečný úvazek a 4 % odpovídajících financuje účast na cestovním ruchu pouze z vlastních úspor. Půjček pro studenty nevyužívá ani jeden z respondentů. Pod možností „Jiné“ se objevily možnosti jako mateřská, Tipsport, nebo že právě práce v zahraničí jim poskytuje finanční prostředky. Tabulka 13: Zdroje financování cest

Zdroje financování cest

Počty respondentů

Brigády

217

38 %

Od rodičů / příbuzných

198

35 %

Práce na plný úvazek

50

9%

Finanční příspěvky školy

42

7%

Práce na částečný úvazek

32

6%

Vlastní úspory

21

4%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

46

Tabulka 13: Pokračování Půjčky pro studenty

0

0%

Jiné

9

1%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Jak již bylo zmíněno, dostupnost informací o dané destinaci je jedním z neopomenutelných kritérií při výběru destinace. Nejrozšířenějším zdrojem informací je podle očekávání internet (34 %), který můžeme v dnešní době považovat za nejobsáhlejší a nejdostupnější zdroj informací vůbec. Mládež také využívá často informací od svých blízkých (rodiny, přátel, známých) a tak čerpají přímo z osobních zkušeností osob ve svém okolí (26 %). Určitá část respondentů se zaměřuje na propagační materiály, letáky a katalogy (15 %), informace od personálu cestovních kanceláří a agentur, nebo infocenter (7 %), či spoléhají pouze na vlastní zkušenosti (3 %). Tabulka 14: Využívané zdroje informací

Využívané zdroje informací

Počty respondentů

Internet

326

34 %

Zkušenosti známých a přátel

250

26 %

Propagační materiály, letáky, katalogy

143

15 %

Média

75

8%

Informace od personálu v destinaci, CK, CA

67

7%

Turistické infocentrum

64

7%

Vlastní zkušenost

35

3%

Jiné

2

0%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Většina respondentů vůbec nemá tušení, zda je podpora mládežnického cestovního ruchu dostatečná, nebo zda vůbec nějaká existuje (52 %). Někteří si myslí, že tato podpora dostatečná je, ale bohužel ne v České republice (25 %), nebo jsou přesvědčeni o tom, že dostatečná není (19 %). Pouze 4 % dotazovaných si myslí, že podpora a nabídka produktů mládežnického cestovního ruchu dostatečná je. Ti pak mezi podpůrné produkty či programy 47

jmenovali Erasmus, Leonardo da Vinci, aktivity Czech Tourism, výměnné pobyty pro studenty, slevy v zahraničí do 26 let věku bez ohledu na studium, ISIC a AIESEC karty, či akce jako last minute nebo first minute.

48

3

Charakteristiky produktu cestovního ruchu pro mládež

v České republice Se stále rostoucím počtem poskytovatelů služeb v oblasti cestovního ruchu a s velkým množstvím jimi nabízených produktů, roste přirozeně i konkurence. Zákazník se stává vybíravějším a zvyšují se jeho nároky a očekávání. V důsledku těchto faktorů již nestačí nabízet pouze základní služby a běžné turistické atraktivity, ale je potřeba návštěvníka zaujmout, přilákat a nabídnout mu nějakou přidanou hodnotu, která odliší produkt od ostatní nabídky trhu. Z tohoto důvodu je velice důležitá segmentace trhu, jelikož preference jednotlivých věkových či sociálních skupin se mohou značně lišit. Bakalářská práce měla za cíl analyzovat preference při účasti na mládežnickém cestovním ruchu. Dle dosažených výsledků, by měl být produkt kombinací několika faktorů. V první řadě se jedná o příznivou cenu, která primárně ovlivňuje zájem mladých lidí o produkt cestovního ruchu. Jelikož je mládež segmentem trhu s velice omezeným příjmem, je tento faktor rozhodující. Je nutné snížit cenu na nejnižší možnou hranici, avšak při zachování určitých standardů. Nikdy by neměla být cena tlačena dolů na úkor kvality v takové míře, aby byl finální produkt nekvalitní, nebezpečný, či neodpovídal přislíbenému rozsahu a druhu služeb. Studenti preferují cestování v období hlavních prázdnin, tedy v létě. Jedná se hlavní sezónu, který se dá využít k tvorbě prázdninových balíčků, letních pobytů, apod. Pro nestudující mládež do 26 let není období prázdnin prioritní, většinou nepreferují žádné určité období. Tvorbou nabídky právě pro tuto cílovou skupinu můžeme zamezit sezónnosti nabídky pro účastníky mládežnického cestovního ruchu. Produkt by měl být zacílen na netradiční destinace, jelikož je mládež přitahována objevováním stále nových věcí. Vybereme-li destinaci, která bude oplývat řadou historických, kulturních a přírodních atraktivit, zamezíme tak obavám návštěvníků, zda budou mít jak trávit svůj volný čas v daném místě. Čím větší bude škála možností, jak se, třeba i netradičně, zabavit, tím širší spektrum mladých lidí můžeme přilákat, jelikož jejich preference v oblasti trávení volného času jsou individuální.

49

Při výběru destinace nesmíme zapomínat ani na index spotřebitelských cen v destinaci. Jak už bylo řečeno, pro mládež je otázka financí velice důležitá. Uvedeme-li tedy na trh produkt, jehož pořizovací cena bude sice cenově přijatelná, ale ceny v místě určení budou několikanásobně převyšovat standard, na který je návštěvník zvyklý z domova, můžeme se tak připravit o část zájemců, kteří by jinak produkt zakoupili. Vždy je totiž ve finále nejdůležitější výše potřebných celkových nákladů a ne pouze pořizovací cena produktu. Mladí lidé nejčastěji cestují v páru, nebo ve skupině. Produkt proto může být zaměřen na partnerskou dvojici, či na skupinu přátel. Singels se v oblasti mládežnického cestovního ruchu vyskytují zřídka. Při tvorbě programu či doplňkové nabídky by měl být kladen důraz na motivy ovlivňující preference mládeže při účasti na cestovním ruchu, jako jsou zábava, odpočinek, dobrodružství, kulturní vyžití, či sport. Do destinace by měla být možnost výběru dopravy, a to z následujících dvou variant. Jedna varianta produktu, ta levnější, by nezahrnovala dopravu do destinace a klient by na místo určení cestoval po vlastní ose. V druhé alternativě produktu by byla započítána cena dopravy, která by byla zajištěna pomocí autobusu. Produkt cestovního ruchu by měl zahrnovat 3 a více přenocování v ubytovacím zařízení standardní kategorie, tedy ** až *** hotel, penzion, či hostel. Jako strava by měla být poskytnuta opět možnost volby mezi polopenzí, která by zahrnovala snídani a večeři se specializací na lokální specifickou a netradiční gastronomii, a pobytem bez stravy. Takto sestavený produkt je sestavený pro účastníky mládežnického cestovního ruchu, což můžeme zdůraznit různými způsoby. Produkt by bylo vhodné uvést na trh pod názvem, který na první pohled vyjádří, že je určený pro mládež. Tento název by měl být netradiční, inovativní, klidně i provokativní a může obsahovat slangové či např. anglické výrazy. Dalším způsobem zacílení na mládež může být poskytovaná sleva pro klienty do 26 let věku bez závislosti na studiu. Abychom se přizpůsobili maximálnímu počtu klientů, je vhodné v rámci produktu poskytnout možnost volby. Nejedná se přitom jen o volbu stravy či dopravy, ale také například o položky zahrnuté do ceny produktu. Chceme-li např. zahrnout do prodejní ceny produktu jedno vstupné, bylo by dobré vyhledat dvě různé, avšak cenově stejně náročné alternativy, např. vstup na hodinu do wellness a vstupné na prohlídku místního muzea. Bude záležet čistě na preferencích jednotlivce, který ze vstupů si vybere.

50

Mládež vyhledává co nejvyšší úroveň služeb za minimální možnou cenu. Velice také vítají, pokud mají pocit, že dostali „něco navíc, něco extra“. Můžeme je tedy zaujmout i různými benefity. Budeme-li se řídit podle těchto aspektů, měl by být produkt na trhu cestovního ruchu mládeží kladně hodnocen a vyhledáván.

51

Závěr Mládež je velice specifický segment trhu, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Mládežnický cestovní ruch, spadající do sociálního cestovního ruchu, má za úkol zpřístupnit cestování a účast na cestovním ruchu obecně, právě mladým lidem s omezeným rozpočtem a dostatečným časovým fondem. Mládežnický cestovní ruch se stal tématem mnoha konferencí a studií. V současné době vznikají cestovní kanceláře zacílené na mládež a přinášející nový, inovativní a netradiční balíček služeb, které jsou přizpůsobeny na míru právě mladým lidem do 26 let věku. I z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že mládež je atraktivním tržním segmentem s velkým potenciálem, jelikož 91 % oslovených mládežníků se cestovního ruchu účastní. Dnešní mládež si lépe uvědomuje význam jazykové vybavenosti nebo zkušeností, které můžou při cestování získat a které jim pomohou při boji na trhu práce, jelikož zahraniční spolupráce a jistá míra globalizace se dnes projevuje ve všech odvětvích lidské činnosti. Ruku v ruce s rostoucí podporou mládežnického cestovního ruchu tak můžeme předpokládat zvyšování podílu cestujících do 26 let věku. Na základě výsledků primárního výzkumu můžeme konstatovat, že mládež (možná právě pro výše zmíněné aspekty spojené s konkurencí v oblasti hledání pracovní pozice a světovou globalizací) nejčastěji vycestovává do zahraničí. Tuto možnost zvolilo 53 % respondentů. Mládež patří k účastníkům cestovního ruchu s velmi specifickými požadavky. Jejich preference jsme zkoumali v rámci hledání odpovědi na první výzkumnou otázku (Jaké jsou preference mladých lidí při účasti na cestovním ruchu?). Nejdůležitějším kritériem při výběru destinace je pro ně výše potřebných finančních nákladů. Neočekávají od dovolené jen odpočinek nebo poznávání nových míst a kultur, ale i zábavu, dobrou společnost, možnost sportovního či jiného vyžití, a to vše v co nejvyšší možné kvalitě i kvantitě, ale za co nejméně peněz. Rozdíly požadavků a motivů účasti na cestovním ruchu mezi mladými lidmi nejsou nijak markantní. Chceme-li tedy nalézt odpověď na druhou výzkumnou otázku (Jaké jsou rozdíly mezi požadavky a motivy účasti na cestovním ruchu mezi mladými lidmi?), můžeme konstatovat, že motivy a požadavky jednotlivce jsou vždy zcela individuální a nelze je univerzálně aplikovat na jakéhokoli účastníka mládežnického cestovního ruchu. Pořekadlo 52

„Sto lidí, sto chutí.“ zde platí stejně jako kdekoli jinde. Můžeme ale říct, že v aspektech, které silně ovlivňují účast na cestovním ruchu, se většina mladých lidí shoduje. Zaměříme-li se na to, jak je možné inovovat produkt cestovního ruchu České republiky tak, aby byla atraktivní pro evropskou mládež, což bylo i naší třetí výzkumnou otázkou, můžeme říct, že je potřeba co nejvíce se přizpůsobit jejich specifickým potřebám a požadavkům. Budeme-li vycházet z faktu, že preference mládeže jsou stejné napříč celou Evropou, Česká republika může být pro evropskou mládež lákavá nejen cenami, které jsou v porovnání se státy EU většinou nižší, ale také množstvím atraktivit, ve kterých najdou vyžití návštěvníci s nejrůznějšími preferencemi. Bude-li se nový produkt splňovat charakteristiky, které jsme shrnuli pro českou mládež ve třetí kapitole této práce, můžeme předpokládat, že bude úspěšný i u účastníků mládežnického cestovního ruchu, kteří přijedou ze zahraničí k nám. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat preference motivy mládežníků při účasti na cestovním ruchu. Tento cíl se nám podařilo díky analýzám primárních a sekundárních dat naplnit, a na základě výsledků dotazníkového šetření jsme charakterizovali ideální produkt cestovního ruchu mládeže v České republice. Jak se ale říká, každý je tak starý, na kolik se cítí. Nemůžeme tedy vyloučit, že nabídka aktivit mládežnického cestovního ruchu nezaujme někoho staršího věkem, avšak mladého duchem a názory.

53

Seznam použité literatury [1] b. a. Co je asociace TOM? Asociace turistických oddílů mládeže. [online]. [cit. 2014-0425]. Dostupné z: [2] b. a. Co je ČRDM? Česká rada dětí a mládeže. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: [3] b.a. ISTC Introduction. International Student Travel Confederation. [online]. [cit. 201403-15]. Dostupné z: [4] b. a. Mládež. Teologická fakulta Jihočeské univerzity. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: [5] b. a. Nový program má podporovat znevýhodněné turisty. Euractiv.sk [online]. 200912-17 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: [6] b. a. O nás. Duha. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: [7] b. a. O projektu. USE-IT Česká republika. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: [8] b. a. Projděte si 100letou historii skautingu. Skauting. [online]. 2011. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: [9] b. a. Romatismus [online], poslední aktualizace 9. března 2014 17:27 [cit. 2014-03-15], Wikipedie. Dostupné z: [10] b. a. Volunturismus – dobrovolnická turistika. Cestovatel.cz. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: [11] CHORVÁT, I. Cestovanie a turizmus v zrkadle času. 1. vyd. Bánská Bystrica, 2007. 135 s. ISBN 978-80-8083-344-2. [12] GÚČIK, M. Cestovný ruch. Úvod do študia. Bánská Bystrica: Slovensko-Švajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2010. 307 s. ISNB 978-80-89090-80-8. [13] KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Praha: 2008, 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05. [14] KOPŠO, E. Ekonomika cestovného ruchu. Bratislava, Slovenské pedagogické nakladateĺstvo, 1985. 414 s. [15] LINDEROVÁ, I. Ubytovacie služby pre ženy v Slovenskej republike. Bánská Bystrica, 2010.

54

[16] LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. Jihlava: VŠPJ. 2013, 267 s. ISBN 978-80-87035-82-5. [17] NOVÁK, M. 2000. Vůdcovská práce. Junák a pionýr. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: [18] RICHARD, G., WILSON, J. New Horizons in Independent Youth and Student Travel. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: [19] SLÁDKOVÁ, D. 2005. Bakalářská práce. Turismus, autenticita a cestování, aneb Kdo hledá najde?. [online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: [20] SMOLÍK, J. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Grada, 2010. 288 s. ISBN 978-80-247-2907-7 [21] STIBRAL, K. Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku. Dokořán, 2005. 208 s. ISBN 80-7363-008-7. [22] ŠARMANOVÁ, T. 2008. Diplomová práce. Analýza předpokladů cestovního ruchu v regionu Valašska.[online]. [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: [23] UNWTO. Youth Travel Matters – Understanding the Global Phenomenon of Youth Travel. Madrid, 2008. 77 s. ISBN 978-92-844-1239-6. [24] UNWTO, WYSETC. The power of youth travel. Madrid, 2011. 38 s. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:

55

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník

56

Příloha 1: Dotazník – Preference účastníků mládežnického cestovního ruchu Jak jistě víte, mladí lidé jsou velmi podstatnou cílovou skupinou na trhu cestovního ruchu. Tvoří až 20 % cestující veřejnosti v mezinárodním měřítku. Tímto dotazníkem bychom chtěli zjistit, jaké jsou Vaše preference při cestách doma i v zahraničí, co Vám schází, co je pro Vás při výběru destinace důležité, co Vás osloví apod. Zajímají nás Vaše názory a zkušenosti. Vámi vyplněný dotazník použijeme jako podklad pro zpracování bakalářské práce k tématu „Preference účastníků mládežnického cestovního ruchu“. 

Zakroužkujte pouze 1 možnost

 Zakřížkujte více možností Hana Nixová studentka 3. ročníku Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava

1) Účastníte se cestovního ruchu (dovolená, prodloužený víkend)?  Ano  Ne (přejděte prosím na otázku 13)

2) Kam nejčastěji cestujete?  V rámci svého státu  Do zahraničí (uveďte tři nejvíce navštěvované destinace) ___________________________________________________________

3) V jakém období upřednostňujete cestování?  Jaro  Léto  Podzim  Zima  Nezáleží na sezóně

57

4) Jakou délku pobytu upřednostňujete?  Jednodenní bez noclehu  1 – 2 noclehy (např. víkendový pobyt)  3 a více noclehů

5) Jakou dopravu do destinace upřednostňujete?  Vlastní automobil  Autobus  Vlak  Letadlo  Loď  Alternativní druhy dopravy (autostop…)  Něco jiného, napište. ___________________________________________________________

6) Nejčastěji cestujete  Sám/a  S rodiči  S partnerem  S přáteli  Se školou / v rámci zaměstnání  V rámci zaměstnání  Něco jiného, napiště. ____________________________________________________________

7) Jaký druh ubytování upřednostňujete?  Nadstandardní ubytovací zařízení (4* - 5*, např. apartmány, luxusní hotelové řetězce…)  Standardní ubytovací zařízení (2* - 3*, např. hotel nižší třídy, penzion, hostel…)  Levné ubytování (např. hromadné ubytovny, campy…)  Alternativní ubytování, často zdarma (CouchSurfing, nocování v autě, stanování v přírodě...)

 

Pouze u známých / přátel / rodiny Něco jiného, napište. ___________________________________________________________

58

8) Jaké formy cestovního ruchu upřednostňujete? (max. 3)  Pobytový  Poznávací  Tematický (DisneyWorld, Legoland, WizzardingWorldofHarryPotter…)  Vzdělávací (spojen se studiem)  Kongresový, incentivní  Lázeňský (zdravotní)  Sportovní, vysokohorský  Náboženský, etnický  Nákupní turistika  Dobrodružný, survival  Ekoturistika  Agroturistika  Něco jiného, napište. ___________________________________________________________

9) Jakou formu stravování upřednostňujete?  Vlastní (bez stravy)  Pouze snídaně  Polopenze  Plná penze  All Inclusive  Ultra All Inclusive

10) Co je pro Vás nejvýznamnějším motivem k cestování? (1 = nedůležité, 4 = velice důležité)  Návštěva a poznávání nových destinací, míst a památek 1 2 3 4  Vzdělání (erasmus, výměnné pobyty, jazykové kurzy…) 1 2 3

4

 Práce 1

2

3

4

 Relaxace a odpočinek 1 2

3

4

59

 Turistika a sport 1

2

3

4

 Zábava s přáteli, noční život, jídlo, pití 1 2

3

4

 Nákupy 1

3

4

3

4

2

 Návštěva příbuzných, známých, přátel 1 2

 Dobrovolnický cestovní ruch (spojení cestování, poznání a práce prospěšné společnosti bez nároku na odměnu)

1

2

3

4

 Něco jiného, napište. ___________________________________________________________

11) Jak důležitá jsou pro Vás následující kritéria při výběru destinace, kam se vydáte? (1 = nedůležité, 4 = velice důležité)











Cena a potřebné finance 1 2

3

4

Vzdálenost cílové destinace 1 2

3

4

Dostupnost informací o destinaci 1 2

3

4

Vybavení a komfort destinace 1 2

3

4

Oblíbenost a „trendovost“ (zda je destinace IN či OUT) 1 2 3

4



Možnosti trávení volného času v destinaci, nabídka aktivit, noční život, atd. 1 2 3 4



Něco jiného, napište. _______________________________________________________________

60

12) Jakých aktivit se v navštívené destinaci účastníte? (max. 3)  Návštěva památek (hrady, zámky, kostely, katakomby…)  Návštěva společenských kulturních akcí (divadlo, opera, ples…)  Návštěva ostatních kulturních akcí (koncerty, festivaly…)  Návštěva přírodních atraktivit (národní parky, jeskyně, polární záře, fjordy…)  Relaxace v hotelu, na pláži  Nákup suvenýrů  Degustace místních specialit (místní jídlo, nápoje)  Dobrodružství (např. skok padákem, bungee jumping…), napište jaké _______________________________________________________________  Dobrodružné, v některých krajinách nelegální aktivity (měkké drogy např. marihuana, možnost požívání alkoholu ve větší míře, veřejné domy, uličku sexu - Amsterdam)

 Sport, napište jaký _______________________________________________________________  Nákupy  Něco jiného, napište. _______________________________________________________________

13) Jaké jsou pro Vás hlavní překážky v cestování? (1 – malá překážka, 4 – velká překážka)  Nedostatek financí 1 2 3 4 











Zdravotní problémy 1 2

3

4

Nedostatek času 1

2

3

4

Zákaz rodičů 1

2

3

4

Nemám s kým cestovat 1 2

3

4

Jednoduše nemám zájem cestovat 1 2

3

4

Něco jiného, napište. _______________________________________________________________

61

14) Jakou částku ročně utratíte zhruba za cestování?  Do 200€ (cca 5 000,-)  Do 400€ (cca 10 000,-)  Do 800€ (cca 20 000,-)  Do 1 600€ (cca 40 000,-)  Nad 1 600€ (cca 40 000,-)

15) Kolik jste ochotni utratit během jednoho dne pobytu? (zábava, strava, nákupy…)  Do 20€ (cca 500,-)  Do 50€ (cca 1 250,-)  Do 100€ (cca 2 500,-)  Nemám žádný předem stanovený limit

16) Kde získáváte převážnou část potřebných financí?  Od rodičů / příbuzných  Při studiu si přivydělávám na brigádách  Při studiu pracuji na částečný úvazek  Při studiu pracuji na plný úvazek  Využívám půjček pro studenty  Cesty hradím z finančních příspěvků školy (stipendia apod.)  Disponuji dostatečným obnosem, nepotřebuji získávat další finance  Jiný způsob, napište _______________________________________________________________

17) Vyberte, které zdroje informací využíváte při plánování cesty (max. 3)  Internet  Turistické informační centrum  Média - noviny, časopisy, televize  Katalogy a letáky, propagační materiály  Pouze vlastní zkušenosti  Zkušenosti a informace od známých, přátel, rodiny…  Informace od personálu v destinaci, v CK, CA…  Jiný způsob, napište. _______________________________________________________________

62

18) Je podle Vás podpora a nabídka mládežnického CR dostatečná?  Nevím  Ne  Ne v naší zemi, ale v zahraničí ano  Ano Jestli ano, uveďte podpůrné programy nebo produkty. _______________________________________________________________

ÚDAJE O RESPONDENTOVI 19) Pohlaví  Muž  Žena

20) Věk     

0 – 14 let 15 – 18 let 19 – 22 let 23 – 26 let 27 – x let

21) Jaký studujete obor?  Cestovní ruch  Finance a řízení  Počítačové systémy  Aplikovaná informatika  Porodní asistentka  Všeobecná sestra  Zdravotně sociální pracovník

Jaká je Vaše národnost? Napište. __________________________________________________________________

DĚKUJEME ZA VÁŠ ČAS! 63