Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha Adaptabilita 2011

Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha – Adaptabilita 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

„Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha – Adaptabilita 2011“

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Zpráva zpracována k datu: 25. 7. 2012

Zpráva zpracována pro: Hlavní město Praha, Magistrát hl. m. Prahy – odbor Evropských fondů Mariánské náměstí 2 110 01 Praha 1

Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: Palackého tř. 10, 612 00 Brno Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5 1


Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................................................. 8

2

Evaluační téma 1: Posouzení relevance cílů OPPA ve vztahu k aktuálním potřebám regionu hl. m. Prahy ......... 9 2.1 2.1.1 2.2 2.2.1

Evaluační úkol 1.1: Aktualizace socioekonomické situace v oblasti lidských zdrojů v hl. m. Praze ................... 9 Vývoj socioekonomické situace v hl. m. Praze .............................................................................................. 9 Evaluační úkol 1.2: Aktualizace kontextu strategických dokumentů............................................................... 45 Zhodnocení změn relevantních strategických dokumentů s ohledem na zaměření OPPA ........................ 45

2.2.2 Zhodnocení vlivu změn relevantních strategických dokumentů s ohledem na zaměření podpory ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+ .................................................................................................................... 49 3

Evaluační téma 2 Zhodnocení naplňování prioritní osy 1 ...................................................................................61 3.1 Evaluační úkol 2.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům .............................................................................................................................. 61 3.1.1

Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech ............................................................................................... 61

3.1.2

Udržitelnost aktivit ...................................................................................................................................... 81

3.2 3.2.1

Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech ................................................................................. 83

3.2.2

Naplňování potřeb cílových skupin ............................................................................................................. 86

3.3 4

Evaluační úkol 2.2 a 2.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny .......................... 83

Naplnění specifického cíle PO 1 ....................................................................................................................... 93

Evaluační téma 3 Zhodnocení naplňování prioritní osy 2 ...................................................................................96 4.1 Evaluační úkol 3.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům .............................................................................................................................. 96 4.1.1

Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech ............................................................................................... 96

4.1.2

Udržitelnost aktivit .................................................................................................................................... 112

4.2

Evaluační úkol 3.2 a 3.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny ........................ 113

4.2.1

Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech ............................................................................... 113

4.2.2

Naplňování potřeb cílových skupin ........................................................................................................... 119

Dělení na trhu práce ................................................................................................................................................119 4.3 5

Naplnění specifického cíle PO 2 ..................................................................................................................... 127

Evaluační téma 4: Zhodnocení naplňování prioritní osy 3 ................................................................................129 5.1 Evaluační úkol 4.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům ............................................................................................................................ 129 5.1.1

Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech ............................................................................................. 129

5.1.2

Udržitelnost aktivit .................................................................................................................................... 157

5.2

Evaluační úkol 2.2 a 2.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny ........................ 158

5.2.1

Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech ............................................................................... 158

5.2.2

Naplňování potřeb cílových skupin ........................................................................................................... 160 2


5.3 6

Naplnění specifického cíle PO 3 ..................................................................................................................... 171

Evaluační téma 5: Zhodnocení naplňování prioritní osy 4 ................................................................................173 6.1 Evaluační úkol 5.1: Zhodnocení nastaveného implementačního systému OPPA z hlediska jeho účinnosti a efektivnosti. ................................................................................................................................................................ 173 6.1.1

Srozumitelnost, přehlednost a logičnost pravidel pro žadatele a příjemce ............................................. 174

6.1.2 ....................................................................................................................................................................... 179 6.1.3

Zhodnocení nastavení implementačního systému (účinnosti a efektivnosti nastavení postupů) ............ 180

6.2 Evaluační úkol 5.2: Posouzení činnosti řídícího orgánu v procesu administrace předložených projektových žádostí a v procesu realizace projektů........................................................................................................................ 201 6.2.1

Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům ........................................................................................ 202

6.2.2

Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům ........................................................................................ 206

7

Metodika projektu ..........................................................................................................................................209

8

Doporučení .....................................................................................................................................................216

9

Informační zdroje ............................................................................................................................................220

3


Seznam tabulek Tabulka 1: Alokace OPPA .............................................................................................................................................. 10 Tabulka 2: Kontextové indikátory z programového dokumentu pro roky 2006-2010 ........................................ 12 Tabulka 3: Doplnění kontextových indikátorů........................................................................................................... 13 Tabulka 4: Základní demografické údaje obyvatel Prahy mezi lety 2000-2011 (na 1 000 obyv.) ...................... 14 Tabulka 5: Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v Praze (stav k 31. 12.) .......................................... 16 Tabulka 6: Struktura uchazečů o zaměstnání v Praze podle požadovaného zaměstnání (rok 2010)................ 17 Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením (stav k 31. 12. daného roku).............................. 21 Tabulka 8: Vzdělanostní struktura obyvatel Prahy ................................................................................................... 24 Tabulka 9: Počet žáků škol v Praze .............................................................................................................................. 25 Tabulka 10: Průměrný roční plat pedagogických pracovníků.................................................................................. 30 Tabulka 11: Registrované subjekty v Praze podle velikosti ..................................................................................... 32 Tabulka 12: Registrované subjekty v Praze podle odvětví....................................................................................... 33 Tabulka 13: Počty zaměstnanců VaV v Praze mezi lety 2005-2010........................................................................ 37 Tabulka 14: Potřeby hl. m. Prahy a jejich charakteristiky ........................................................................................ 39 Tabulka 15: Finanční charakteristiky prioritních os OPPA ....................................................................................... 42 Tabulka 16: Zhodnocení vazeb oblastí podpory OPPA na vybrané strategické dokumenty .............................. 48 Tabulka 17: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory .......................................................................................... 62 Tabulka 18: Zastoupení jednotlivých aktivit v podaných a schválených projektech ........................................... 62 Tabulka 19: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev ........................................................................ 67 Tabulka 20: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1 dle výzev ................................................... 70 Tabulka 21: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2 dle výzev ................................................... 73 Tabulka 22: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 3 dle výzev ................................................... 77 Tabulka 23: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 4 dle výzev ................................................... 80 Tabulka 24: Oblast podpory 1.1 – dělení cílových skupin dle aktivit ..................................................................... 83 Tabulka 25: Zastoupení cílových skupin projektů ve výzvách ................................................................................. 83 Tabulka 26: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech ............................................... 84 Tabulka 27: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 ........................................... 86 Tabulka 28: Výsledky ukazatele míra spokojenosti s pracovním místem.............................................................. 92 Tabulka 29: Plnění indikátorů prioritní osy 1 ............................................................................................................. 94 Tabulka 30: Dělení aktivit projektů dle výzev ............................................................................................................ 97 Tabulka 31: Zastoupení jednotlivých aktivit v projektech ....................................................................................... 97 Tabulka 32: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev ...................................................................... 104 Tabulka 33: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1dle výzev .................................................. 106 Tabulka 34: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2 dle výzev ................................................. 109 Tabulka 35: Udržitelnost aktivit v rámci PO2........................................................................................................... 112 Tabulka 36: Dělení cílových skupin projektů dle oblastí podpory ........................................................................ 113 Tabulka 37: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech ............................................. 114 Tabulka 38: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 ......................................... 119 Tabulka 39: Plnění indikátorů prioritní osy 2 ........................................................................................................... 128 Tabulka 40: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory ........................................................................................ 130 Tabulka 41: Zastoupení jednotlivých aktivit ve schválených projektech............................................................. 130 Tabulka 42: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1 dle výzev ................................................. 138 4


Tabulka 43: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2 dle výzev ................................................. 142 Tabulka 44: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 3 dle výzev ................................................. 146 Tabulka 45: Rozložení projektů v aktivitě 3 mezi pražské vysoké školy (popř. další subjekty) ........................ 148 Tabulka 46: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 4 dle výzev ................................................. 151 Tabulka 47: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 5 dle výzev ................................................. 154 Tabulka 48: Dělení cílových skupin projektů dle výzev .......................................................................................... 158 Tabulka 49: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech ............................................. 159 Tabulka 50: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 ......................................... 161 Tabulka 51: Výsledky ukazatele míra kvality vzdělání ............................................................................................ 167 Tabulka 52: Plnění indikátorů prioritní osy 3 ........................................................................................................... 171 Tabulka 53: Délka trvání administrace projektových žádostí u jednotlivých výzev (kumulativně v týdnech)186 Tabulka 54: Počet respondentů dotazníkového šetření (kompletně vyplněných dotazníků) dle jednotlivých charakteristik ................................................................................................................................................................ 201

Seznam grafů Graf 1: Vývoj věkových indexů v Praze od roku 1961 do roku 2010 ...................................................................... 14 Graf 2: Podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek v populaci ve věku 15 – 64 let v roce 2011 (v %)......... 15 Graf 3: Účast na dalším vzdělávání dle věku a vzdělání (šetření 2007) ................................................................. 17 Graf 4: Počet účastníků rekvalifikací v Praze mezi roky 2007-2011 ....................................................................... 18 Graf 5: Rekvalifikace dle délky trvání (rok 2011) ...................................................................................................... 19 Graf 6: Podíl kvalifikačně náročných zaměstnání na celkové zaměstnanosti (osoby zaměstnané v 1.-3. třídě KZAM*, v %) .................................................................................................................................................................... 19 Graf 7: Vývoj zaměstnanosti dle KZAM v letech 2005 až 2010 ............................................................................... 20 Graf 8: Podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných* na celkové pracovní síle (v %) v Praze a ČR ...................... 20 Graf 9: Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2008 a 2011 ............................................................. 21 Graf 10: Vývoj výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2005 2010 ................................................................................................................................................................................. 22 Graf 11: Výdaje na hlavní nástroje APZ ...................................................................................................................... 23 Graf 12: Vývoj počtu žáků a mateřských a základních škol v Praze ........................................................................ 24 Graf 13: Relativní změny počtu 15letých osob v krajích ČR ve vybraných obdobích .......................................... 26 Graf 14: Veřejné výdaje na vzdělávání v % z HDP ..................................................................................................... 27 Graf 15: Čtenářská gramotnost žáků a studentů ČR dle typu škol ......................................................................... 28 Graf 16: Vývoj počtu studentů a VOŠ v Praze ............................................................................................................ 31 Graf 17: Vývoj počtu studentů a vysokých škol v Praze ........................................................................................... 31 Graf 18: Vývoj regionálního HDP na obyvatele v paritě kupní síly ve vybraných regionech mezi lety 19952009 (v Kč) ...................................................................................................................................................................... 32 Graf 19: Podíl jednotlivých typů VaV pracovišť na celkovém počtu v Praze a v celé ČR v roce 2010 ............... 34 Graf 20: Vývoj podílu jednotlivých typů VaV pracovišť v Praze na celkovém počtu v ČR ................................... 35 Graf 21: Vývoj podílu pracovišť VaV na podle velikosti výdajů na VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč/rok) .... 35 Graf 22: Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji (fyzické osoby) mezi lety 2005-2010 v ČR a v Praze .......... 36 Graf 23: Počty pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle typů v Praze v roce 2010 ........................................... 36 Graf 24: Počty a podíly pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle vědních oblastí v Praze v roce 2010.......... 37 Graf 25: Výdaje na VaV podle sektorů provádění VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč) ....................................... 38 Graf 26: Vývoj podaných patentových přihlášek přihlašovateli z ČR / Prahy mezi lety 1995-2011 .................. 38 Graf 27: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit v PO1........................................................................ 63 Graf 28: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO1 .......................................................................... 64 Graf 29: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO1........................................................................... 64 Graf 30: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit .............................................................................. 65 5


Graf 31: Rozložení počtu projektů dle výzev a aktivit .............................................................................................. 66 Graf 32: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev ................................................................................. 67 Graf 33: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách ..................................................................................................... 71 Graf 34: Rozložení projektů aktivity 2 ve výzvách ..................................................................................................... 74 Graf 35: Rozložení projektů aktivity 4 ve výzvách ..................................................................................................... 80 Graf 36: Udržitelnost aktivit v rámci PO1 ................................................................................................................... 82 Graf 37: Rozložení požadovaných a schválených finančních prostředků na cílové skupiny dle výzev.............. 85 Graf 38: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 1 .................................. 88 Graf 39: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 3 .................................. 89 Graf 40: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 2 .................................. 89 Graf 41: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 4 .................................. 90 Graf 42: Hodnocení efektivity příjemci ....................................................................................................................... 91 Graf 43: Rozdělení počtu předložených žádostí dle aktivit v PO2 .......................................................................... 98 Graf 44: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO2 .......................................................................... 99 Graf 45: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO2......................................................................... 100 Graf 46: Průměrné požadované a obdržené dotace všech projektů dle aktivit ................................................. 101 Graf 47: Relativní snížení dotace u schválených projektů dle aktivit ................................................................... 101 Graf 48: Rozložení počtu projektů dle výzev ........................................................................................................... 102 Graf 49: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev ............................................................................... 103 Graf 50: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách ................................................................................................... 107 Graf 51: Rozložení projektů aktivity 2 ve výzvách ................................................................................................... 110 Graf 52: Zdroje financování aktivit, které byly podpořeny z OPPA (počty projektů)......................................... 112 Graf 53: Průměrná požadovaná a schválená dotace dle cílových skupin v PO2 ................................................ 115 Graf 54: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev ............................................................................... 116 Graf 55: Hodnocení účinnosti aktivit na podporu souladu pracovního a rodinného života ............................. 123 Graf 56: Hodnocení účinnosti aktivit na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel.................................. 124 Graf 57: Hodnocení přínosů ve vztahu k celkovým finančním nákladům projektu ........................................... 125 Graf 58: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit dle aktivit v PO3 ................................................... 131 Graf 59: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO3 ........................................................................ 132 Graf 60: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO3......................................................................... 133 Graf 61: Úspěšnost žadatelů v prioritní ose 3.......................................................................................................... 133 Graf 62: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit ............................................................................ 134 Graf 63: Rozložení počtu projektů dle výzev ........................................................................................................... 135 Graf 64: Rozložení finančních prostředků projektů v PO 3 dle výzev .................................................................. 136 Graf 65: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách ................................................................................................... 138 Graf 66: Rozložení projektů aktivity 2 ve výzvách................................................................................................... 143 Graf 67: Počty projektů podaných vybranými vysokými školami a univerzitami dle výzev.............................. 147 Graf 68: Rozložení projektů aktivity 3 ve výzvách ................................................................................................... 147 Graf 69: Rozložení projektů aktivity 4 ve výzvách................................................................................................... 152 Graf 70: Rozložení projektů aktivity 5 ve výzvách ................................................................................................... 155 Graf 71: Udržitelnost aktivit podpořených z OPPA ................................................................................................. 157 Graf 72: Zdroje pro financování aktivit po ukončení podpory z OPPA ................................................................ 157 Graf 73: Finanční rozpočty podaných a schválených projektů dle cílových skupin v PO3 ................................ 159 Graf 74: Intenzita dosavadní podpory na cílové skupiny prioritní osy 3 (v Kč) ................................................... 162 Graf 75: Hodnocení účinnosti aktivit pro střední školy .......................................................................................... 164 Graf 76: Hodnocení účinnosti aktivit pro vysoké školy .......................................................................................... 165 Graf 77: Hodnocení efektivity příjemci ..................................................................................................................... 166 Graf 78: Spokojenost žadatelů a příjemců s webovými stránkami ...................................................................... 175 Graf 79: Spokojenost žadatelů a příjemců s Projektovou příručkou a textem výzvy a pokynem pro vyplňování indikátorů.................................................................................................................................................. 176 Graf 80: Spokojenost žadatelů a příjemců s poskytováním informací na seminářích ....................................... 177 Graf 81: Spokojenost žadatelů a příjemců s nastavením pravidel........................................................................ 178 6


Graf 82: Odpověď na otázku: Měli jste při přípravě projektové žádosti s nějakými oblastmi potíže? (podíl odpovědí od všech respondentů) .............................................................................................................................. 184 Graf 83: Délka trvání administrace projektových žádostí dle jednotlivých prioritních os (za všechny výzvy)187 Graf 84: Délka trvání administrace projektových žádostí v jednotlivých výzvách ............................................. 187 Graf 85: Délka trvání kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí u jednotlivých výzev (v týdnech od podání žádosti) .................................................................................................................................... 188 Graf 86: Délka trvání podpisu smlouvy od schválení projektové žádosti (v týdnech) ....................................... 189 Graf 87: Odpověď na otázku: Považujete navržené úpravy v projektu hodnotitelem / výběrovou komisí za adekvátní? Vyberte všechna relevantní tvrzení a zdůvodněte (podíl odpovědí od všech respondentů)....... 190 Graf 88: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí ............................................................ 191 Graf 89: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí ............................................................ 194 Graf 90: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů) .................................................................. 194 Graf 91: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů ................................................................... 195 Graf 92: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů ................................................................... 196 Graf 93: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení postupů a možnosti úprav projektu v průběhu realizace? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů) ................................ 197 Graf 94: Spokojenost žadatelů s prací kontrolní skupiny ....................................................................................... 198 Graf 95: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti a konzultaci projektového záměru ............................................................................................................................ 202 Graf 96: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti a konzultaci projektového záměru dle prioritních os (v %) ................................................................................... 203 Graf 97: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní žadatelé dle prioritních os)................................................................................................................................................................ 203 Graf 98: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (neúspěšní žadatelé celkem) ........................................................................................................................................................................................ 204

Graf 99: Odpověď na otázku: Jak jste spokojeni s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti / konzultaci projektového záměru? dle prioritních os (podíl odpovědí od všech respondentů) ................................................................................................................................................................ 205 Graf 100: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní žadatelé dle výzev) ........................................................................................................................................................................................ 205

Graf 101: Spokojenost žadatelů s poskytováním podpory ze strany projektového/finančního manažera ve fázi realizace projektu (za OPPA celkem) ................................................................................................................. 207 Graf 102: Spokojenost příjemců s poskytováním podpory ze strany projektového/finančního manažera ve fázi realizace projektu (dle prioritních os)................................................................................................................ 207 Graf 103: Spokojenost příjemců s celkovou podporou ze strany pracovníků MHMP při předkládání a případných opravách monitorovací zprávy.............................................................................................................. 208

7


1 Úvod Magistrát hlavního města Prahy a společnost HOPE – E. S., v.o.s. podepsaly dne 7. 12. 2011 smlouvu na realizaci projektu „Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha – Adaptabilita 2011“. Závěrečná zpráva je výstupem evaluačního projektu, jehož cílem je podat souhrnné informace o výsledcích šetření a výstupech projektu, včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Zpráva vychází ze zadávací dokumentace zadavatele a nabídky zhotovitele. Hlavním cílem evaluace bylo provést posouzení dosavadního postupu implementace OPPA ve vztahu k dosahování jeho globálního cíle a postupu naplňování 1. – 4. specifického cíle OPPA a dále posouzení relevance cílů OPPA ve vztahu k aktuálním potřebám regionu hl. m. Prahy. Předmětem zakázky byla témata: 1) Aktualizace socioekonomické situace v oblasti lidských zdrojů v hl. m. Praze ve vztahu k alokacím programu 2) Aktualizace kontextu strategických dokumentů na regionální, národní a evropské úrovni a jejich vliv na realizaci OPPA 3) Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů 4) Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny s ohledem na jejich potřeby 5) Stanovení hodnoty ukazatelů „míra spokojenosti s …“ 6) Zhodnocení nastavení implementačního systému OPPA z hlediska jeho účinnosti a efektivnosti 7) Posouzení činnosti ŘO v procesu administrace předložených projektových žádostí a v procesu realizace projektů. 8) Body 3-5 byly řešeny vždy ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům jednotlivých prioritních os 1 až 3. Očekávaným dopadem této evaluace je kontinuální zvyšování kvality a efektivnosti programu a jeho projektů a v konečném důsledku jejich pozitivních dopadů na cílové skupiny a celý region.

8


2 Evaluační téma 1: Posouzení relevance cílů OPPA ve vztahu k aktuálním potřebám regionu hl. m. Prahy 2.1

Evaluační úkol 1.1: Aktualizace socioekonomické situace v oblasti lidských zdrojů v hl. m. Praze

Cílem tohoto úkolu je zejména vyhodnotit změny v socioekonomické situaci oproti situaci, kdy byl OPPA nastavován a případné dopady těchto změn na provádění programu. Přehled evaluačních otázek 1.1.1

1.1.2

1.1.3 1.1.4 1.1.5

K jakým změnám v socioekonomické situaci v hl. m. Praze došlo od doby přípravy programu, včetně těch týkající sefinanční a hospodářské krize a jejich následků, zejména v oblastech, na které jsou zaměřeny intervence programu? Došlo k tak výrazným změnám potřeb regionu hl. m. Prahy v oblastech, které je možné v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporovat z Evropského sociálního fondu v období 2007-2013, že by bylo vhodné upravit zaměření intervencí programu ve vztahu ke zbývající alokaci programu a také v návaznosti na zaměření intervencí ESF v Praze v období 20142020? Odpovídá, resp. odpovídalo nastavení finančních alokací na jednotlivé prioritní osy potřebám hl. m. Prahy v průběhu dosavadní implementace programu? Je možné identifikovat oblasti, které již byly pozitivně ovlivněny intervencemi programua nebo je u nich tento pozitivní vliv pravděpodobný? Do jaké míry odpovídalo zaměření jednotlivých dosud realizovaných výzev potřebám regionu hl. m. Prahy v době jejich vyhlášení?

2.1.1 Vývoj socioekonomické situace v hl. m. Praze ZAMĚŘENÍ PROGRAMU Globální cíl OPPA je: Zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. Specifické cíle OPPA jsou: Specifický cíl 1: Zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce Specifický cíl 2: Zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce Specifický cíl 3: Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce

9


Specifické cíle byly reflektovány do 3 prioritních os. 

Prioritní osa 1: Podpora rozvoje znalostní ekonomiky



Prioritní osa 2: Podpora vstupu na trh práce



Prioritní osa 3: Modernizace počátečního vzdělávání

Tabulka 1: Alokace OPPA Oblast podpory

Alokace, příspěvek Společenství (€)

Alokace, národní zdroje*(€)

Celkové zdroje (€)

% alokace

1.1

41 420 073

7 309 425

48 729 498

38 %

2.1

31 610 056

5 78 245

37 188 301

29 %

3.1

31 610 056

5 78 245

37 188 301

29 %

4.1

3 745 057

660892

4 405 949

3%

108 385 242

19126 807

127 512 049

100 %

celkem

Zdroj: Operační program Praha Adaptabilita; * Národní zdroje tvoří 15 % z celkové částky - dne 19. 1. 2011 došlo k ukončení účasti státního rozpočtu na spolufinancování projektů OPPA ve výši 7,5 % pro projekty schválené po dni 22. 9. 2010. Na projekty schválené v rámci dalších výzev je poskytováno 85% z Evropského sociálního fondu, zbývajících 15% je financováno z rozpočtu hl. m. Prahy.

SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA Za roky 2005-2011 došlo ke změně základního socioekonomického kontextu programu, zejména ve vazbě na ekonomickou krizi, což je doloženo i v této kapitole věnované socioekonomické analýze. Ke změnám však došlo i v dalších oblastech, jako jenapř. vzdělávání, kdy výrazně narůstá počet vysokoškolských studentů či se mění demografická struktura, resp. narůstá počet dětí v předškolním věku a z něj vyplývá potřeba dalšího zajištění předškolního vzdělávání, což umožní osobám po rodičovské dovolené návrat na trh práce. Je tedy nutné zhodnotit změny potřeb tak, aby na ně mohl program lépe reagovat a maximálně napomoci jejich řešení. Nicméně reakce jsou možné pouze prostřednictvím zbývající alokace. Kapitola je členěna na tyto části: 

Základní kontext



Demografický vývoj



Adaptabilita zaměstnanců a zaměstnavatelů na měnící se podmínky na trhu práce



Integrace znevýhodněných skupin osob na trh práce



Vzdělávání



Ekonomika



Výzkum a vývoj

10


Základní kontext Vzhledemk tomu,žehl.m.Prahajakoregionsoudržnosti(NUTSII)patřík ekonomickynejrozvinutějšímregionůmEU,jejehodalš írozvojv rámcikoheznípolitikyEUspolufinancován z finančníchprostředkůurčenýchna Cíl2„Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“.V NárodnímstrategickémreferenčnímrámciČeskérepublikyv programovémobdobí2007– 2013bylyproúčelyspolufinancovánítohotoregionuustanoveny2operačníprogramy(OPPraha– KonkurenceschopnostaOPPraha–Adaptabilita)atakéněkterétematickéOP,zekterýchjsou podporovány aktivity jak na území způsobilém ke spolufinancování v Cíli 1 (všechny regiony soudržnosti na území Česka kromě Prahy), tak v Cíli 2 (Region soudržnosti Praha). Dále je možné na území hl. m. Prahyrealizovataktivitypodporované z operačních programů,kteréjsouspolufinancoványz Fondusoudržnosti, (tj. OP DopravaaOPŽivotníprostředí),neboťsplňujepodmínkyzpůsobilostiúzemí pro spolufinancování z tohoto fondu.

11


Tabulka 2: Kontextové indikátory z programového dokumentu pro roky 2006-2010 Kód 01.09.00 07.22.00 07.12.00 07.07.01

Ukazatel/Definice

HDP na obyvatele (v PPS EU25=100 %) Míra zaměstnanosti /Podíl zaměstnaných na počtu obyvatel Míra ekonomické aktivity / Podíl pracovní síly na populaci 15+ Struktura zaměstnanosti podle sektoru/ Podíl zaměstnaných sektoru na počtu zaměstnaných – primér 07.07.05 Struktura zaměstnanosti podle sektoru/ Podíl zaměstnaných sektoru na počtu zaměstnaných – sekundér 07.07.07 Struktura zaměstnanosti podle sektoru/ Podíl zaměstnaných sektoru na počtu zaměstnaných – terciér 07.07.10 Podíl podnikatelů / Podíl zaměstnavatelů a osob pracujících na vlastní účet na počtu zaměstnaných 05.04.01 Struktura obyvatel podle věku/ Podíl obyvatelstva ve specifických věkových skupinách na celkové populaci 0-14 let 05.04.02 Struktura obyvatel podle věku/ Podíl obyvatelstva ve specifických věkových skupinách na celkové populaci 15-64 let 05.04.03 Struktura obyvatel podle věku/ Podíl obyvatelstva ve specifických věkových skupinách na celkové populaci 65 a více let 06.39.10 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ základní 06.39.20 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ střední bez maturity 06.39.25 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ střední s maturitou 06.39.30 Struktura obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání /Podíl na populaci 15+ vysokoškolské 07.26.00 Míra registrované nezaměstnanosti Zdroj:ČSÚ, MPSV

Jednotka

Zdroj

2005

2006

2007

2008

2009

2010

% % % %

ČSÚ ČSÚ ČSÚ ČSÚ

152,3 52,3 62 0,6

155,7 53 62 0,5

165,5 52,9 61,8 0,2

166,4 52,7 60,8 0,1

171,9 53,1 62,2 0,4

52,5 62,3 0,3

%

ČSÚ

20,1

19,6

17,3

18,4

19,8

18

%

ČSÚ

79,1

79,9

82,2

81,5

79,8

81,6

%

ČSÚ

20,4

20,9

20,3

20,6

21,9

22,2

%

ČSÚ

12,4

12,2

12,1

12,2

12,4

12,8

%

ČSÚ

71,9

72,1

72,3

72

71,5

70,8

%

ČSÚ

15,7

15,7

15,6

15,8

16,1

16,4

%

ČSÚ

12,9

12,3

11,8

11,4

10,7

9,7

%

ČSÚ

23,7

22,5

21,7

19,1

20,3

19,3

%

ČSÚ

41

42

43,7

43,9

43,2

42

%

ČSÚ

22,4

23,1

22,7

25,5

25,8

28,9

%

MPSV

3,25

2,7

2,2

2,14

3,66

4,07

12


Základní kontextové ukazatele z programu byly pro potřeby evaluace doplněnydalšími, které kontext programu podrobněji ilustrují. Tabulka 3: Doplnění kontextových indikátorů Ukazatel/Definice Přirozený přírůstek obyvatelstva (v ‰) Celkový přírůstek obyvatelstva (v ‰) Počet volných pracovních míst Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-0,6

0,2

0,8

1,7

1,7

2,0

1,5

9,4

5,5

20,0

17,2

12,7

6,5

6,1

-

-

-

25 002

8 508

5 743

7 465

24 571

21 364

17 363

17 433

29 865

33 433

32 580

1 911

2 192

2 565

2 490

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání se ZP Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč)

24 109

25 175

26 896

28 830

30 028

31 066

31 109

426 165

437 882

453 006

471 183

488 307

506 273

529 377

bez zaměstnanců*

374 900

-

395 637

411 854

429 532

447 737

152 041

1-9 zaměstnanců

39 930

-

45 156

46 757

46 515

46 248

50 966

10-49 zaměstnanců

8 714

-

9 335

9 557

9 299

9 245

9 636

50-249 zaměstnanců

2 130

-

2 328

2 442

2 416

2 459

2 541

392

-

550

573

545

584

631

29

29

31

33

33

33

32

Počet studentů VŠ (CZ)

96 043

102 716

111 048

118 780

123 918

126 170

-

Počet zaměstnanců ve VaV

26 658

28 398

30 355

30 641

29 592

28 921

-

Počet registrovaných ekonomických subjektů celkem

250+ zaměstnanců Počet vysokých škol

Počet obyvatel 1 181 610 1 188 126 1 212 097 1 233 211 1 249 026 1 257 158 1 241 664 Zdroj: ČSÚ * mezi lety 2005 – 2010 jsou do skupiny zařazeny i subjekty ze skupiny „neuvedeno“, přičemž dle odhadů Útvaru rozvoje hl. m. Prahy jde většinou o subjekty „bez zaměstnanců“, příp. s minimem zaměstnanců.

13


Základní demografické údaje V hl. m. Praze dle sčítání lidu, domů a bytů žilo v roce 2011 celkem 1 241 273 obyvatel, tedy přes 11 % obyvatel ČR. Po nepříznivém demografickém vývoji z hlediska přirozené měny do roku 2005, kdy docházelo k absolutnímu úbytku počtu obyvatel, došlo díky zvyšování porodnosti od roku 2006 k obratu a počty narozených začaly převyšovat počty zemřelých. Od roku 2008 pak pražská populace přirozenou měnou roste o 1,5 až 2 ‰ (tj. kolem 2 až 2,5 tis. obyv./rok). Z hlediska migračního salda došlo k obratu již v roce 2002, a to díky počtu přistěhovalých cizinců a částečně také díky snížení odlivu obyvatel Prahy do příměstských oblastí. Přírůstek migrací byl významný zejména v letech 2007 až 2009, kdy kladné migrační saldo dosáhlo 1 až 2 % obyvatel Prahy. Tabulka 4: Základní demografické údaje obyvatel Prahy mezi lety 2000-2011 (na 1 000 obyv.) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přirozený přírůstek

-3,4

-3,0

-3,1

-2,9

-1,5

-0,6

0,2

0,8

1,7

1,7

2,0

1,5

Přírůstek migrací

-1,5

-5,9

4,7

6,1

5,7

10,0

5,3

19,0

15,4

11,0

4,5

4,6

Celkový přírůstek

-4,9

-8,9

1,6

3,1

4,3

9,3

5,5

19,8

17,1

12,7

6,5

6,1

Zdroj: ČSÚ

Pro pražskou populaci je od počátku 90 let charakteristické zvyšování délky dožití a stárnutí populace. Index stáří s hodnotou 130 dosáhl svého maxima v roce 2008. V letech 2009 a 2010 pak došlo k jeho mírnému poklesu díky vyššímu přírůstku osob ve věku 0-14 let v porovnání s přírůstkem osob ve věku 65+. Index ekonomického zatížení v Praze po mírném nárůstu, který je patrný od roku 2008, pak v roce 2010 překročil 40% hranici. Graf 1: Vývoj věkových indexů v Praze od roku 1961 do roku 2010 140,00

43

120,00

42

100,00

průměrný věk

41 40

60,00 39

40,00

index ekonom. zatížení index závislosti I. index závislosti II.

2009

2006

2003

2000

1997

1994

1991

1988

1985

1982

1979

1976

1973

1970

37 1967

0,00 1964

38

1961

20,00

index stáří Věk

80,00

Zdroj: ČSÚ – časové řady Pozn.: index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0-14 let index ekonomického zatížení = počet dětí ve věku 0 - 14 let a počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 - 64 let index závislosti I = počet dětí ve věku 0 - 14 let na 100 osob ve věku 15 - 64 let index závislosti II = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 15 - 64 let

14


Adaptabilita zaměstnanců a zaměstnavatelů na měnící se podmínky na trhu práce Zaměstnanost Míra ekonomické aktivity v roce 2011 je srovnatelná s rokem 2005. V Praze bylo v roce 2011 zaměstnáno celkem 656 tisíc obyvatel ve věku 15 – 64 let, což činí 62,2 % celkového počtu obyvatel v odpovídajícím věkovém intervalu 15 – 64 let (za celou ČR byla tato hodnota 58,4 %). Praha se nachází ve výrazně lepší situaci ve srovnání se zbytkem ČR. Pro ČR je obecně charakteristický výrazný rozdíl mezi zaměstnaností mužů (kolem 74 %) a žen (pouze 56 %), což má negativní dopady na celkovou míru zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti v ČR navíc klesá, s výjimkou let 2007-2008. Negativní dopady na zaměstnanost má stále nízká flexibilita pracovních úvazků, která se projevuje i v extrémně nízkém zastoupení částečných úvazků na celkovém počtu úvazků (cca 4,7 %), přičemž průměrnáúroveň EU 27 je to cca 18,8 % (ČR má třetí nejnižší podíl ze zemí EU). Zastoupení částečných úvazků neroste, přestože jejich rozvoj byl jednou z podporovaných oblastí již v OPRLZ (JPD3) a nyní OPLZZ (OPPA). Obdobně je v ČR nízký počet úvazků na dobu určitou (cca 8 %, zatímco průměr EU27 je cca 14,1 %), v této charakteristice trhu práce má ČR desátou nejnižší hodnotu. Podíl zaměstnaných na částečný úvazek na populaci ve věku 15 – 64 let je pak v ČR od roku 2000 stabilně 3 %. Tento podíl, jak ukazuje i níže uvedený graf, je jeden z nejnižších v Evropě (průměr 33 evropských států 10,5 %). Graf 2: Podíl osob zaměstnaných na částečný úvazek v populaci ve věku 15 – 64 let v roce 2011 (v %)

Zdroj: Eurostat, 2012

15


Z problémové analýzy1, kterou pro hl. m. Prahu zpracovával Útvar rozvoje hl. m. Prahy vyplývá, že Praha již nyní v oblasti zaměstnanosti přesáhla základní cíl EU i dílčí cíle ČR stanovených na rok 2020:  základní cíl EU (i ČR): dosáhnout 75 % zaměstnanosti 20 až 64letých (v Praze 76,4 % v r. 2010);  dílčí cíle ČR: zvýšení míry zaměstnanosti žen 20 až 64letých na 65 % (v Praze 67 % v r. 2010) a zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 až 64 let) na 55 % (v Praze 61,1 % v r. 2010). Odlišný vývoj pražského trhu práce, zejména jeho kvalifikační a odvětvová struktura (80 % zaměstnaných v terciární sféře), rozsah nabídkypracovních příležitostí (více než 850 tis. osob)i nadprůměrnámobilitapracovnísíly(150tis.dojíždějícícha100tis.pracujících cizinců)zakládái specifickéúkolyprobudoucnost.Patřísempředevšímobligatorní spolupodílPrahynaplněnícelostátních cílůazajišťováníspecifickýchfunkcíhlavníhoměsta.Topředpokládáudrženístávajícíúrovnězaměstnanosti,přest ožezdebudou působitněkterénepříznivévlivy-stárnutíobyvatelstvasvysokýmpodílemseniorských věkovýchskupinidůsledkyglobálníchilokálníchekonomickýchpotíží. Nezaměstnanost Po období pozitivního vývoje v letech 2006 až 2008 došlo v návaznosti na ekonomickou krizi v roce 2009 k poměrně výraznému nárůstu míry nezaměstnanosti z 2,1 % na 4,1 % a počet uchazečů o zaměstnání se zvýšil ze 17,4 tis. osob na 33,4 tis. osob. V roce 2011 došlo díky částečnému oživení ekonomiky k mírnému zlepšení situace. S ohledem na příchod druhé vlny hospodářské krize lze však očekávat opětovné zhoršení v následujícím období. Praha však stále vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v porovnání s ostatními kraji ČR a vykazovanámíranezaměstnanosti je ve srovnání s celostátním průměrem zhruba poloviční. Tabulka 5: Uchazeči o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v Praze (stav k 31. 12.) 2005

2007

2008

2009

2010

2011

24 571

17 363

17 433

29 865

33 433

32 580

Míra nezaměstnanosti (%)

3,2

2,2

2,1

3,7

4,1

3,9

Uchazeči na 1 volné pracovní místo

2,2

0,6

0,7

3,5

5,8

4,4

Uchazeči o zaměstnání

Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze

Strukturu uchazečů o zaměstnání dle požadovaného zaměstnání a počtu volných míst ukazuje níže uvedená tabulka. Z hlediska růstového potenciálu Prahy (a s ohledem na zaměření intervencí OPPA) lze vyzdvihnout relativně vysoký podíl uchazečů o zaměstnání na vědeckých a odborných duševních pracovních pozicích (4 380; 13,4 %) a na technických, zdravotnických a pedagogických pracovních pozicích (6 639; 20,3%). U obou typů pozic je 6, resp. 6,7 volných uchazečů na jedno pracovní místo.

1

Odbor strategické koncepce Útvaru rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Odborem Evropských fondů a dalšími odbory Magistrátu hl. m. Prahy: Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze 16


Tabulka 6: Struktura uchazečů o zaměstnání v Praze podle požadovaného zaměstnání (rok 2010) Počet volných pracovních míst 215

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

Počet uchazečů

Uchazeči v %

1 580

4,8

Počet uchazečů na jedno pracovní místo 7,3

Vědečtí a odborní duševní pracovníci

736

4 380

13,4

6,0

Techničtí, zdravotničtí, pedagog. pracovníci

996

6 639

20,3

6,7

Nižší administrativní pracovníci

133

4 590

14,0

34,5

Provozní pracovníci ve službách a obchodě

420

6 367

19,4

15,2

6

251

0,8

41,8

1 111

3 116

9,5

2,8

285

2 062

6,3

7,2

1 839

3 773

11,5

2,1

0

3

0,0

x

Kvalifik. dělníci v zemědělství, lesnictví Řemeslníci, kvalifik. výrobci, zpracovatelé Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Příslušníci armády Zdroj: MPSV

Podpora znalostí a dovedností Kvalita pracovní síly je ovlivňována specifickými znalostmi a dovednostmi, které je možné podpořit prostřednictvím dalšího vzdělávání (formálního a neformálního), tj. vzděláváním osob ve věku 25 – 64 let. Dle šetření z roku 2007 se v ČR dalšího vzdělávání účastnilo 37,7 % osob ve věku 25 – 64 let, tj. 2 276 tis. osob. Z tohoto počtu bylo do formálního vzdělávání zapojeno 233,3 tis. studujících, tj. 3,9 % populace v tomto věku (3,4 % muži a 4,3 % ženy). V neformálním vzdělávání pak bylo zapojeno 2 141,6 tis. osob (35,4 %) s n vyšším zapojením mužů (39,6 %) než žen (31,2 %). Nižší zapojení žen je vysvětlováno povinnostmi vyplývajícími z mateřské role ženy a dřívějším odchodem do důchodu a tedy nižší potřebou vzdělávání v souvislosti se zaměstnáním. Dle předpokladů účast na formálním vzdělávání s věkem klesá a naopak neformálního vzdělávání se nejvíce účastní osoby ve středním věku (35 – 49 let). Účast na dalším vzdělávání pak nejvýznamněji ovlivňuje již dosažené vzdělání, kdy s vyšším stupněm dosaženého vzdělání roste i účast na dalším vzdělání. Graf 3: Účast na dalším vzdělávání dle věku a vzdělání (šetření 2007) neformá lní

dle věku

neformá lní

dle vzdělání

25-34

ZŠ

35-49 formální

50-64

SŠ formální

VŠ

Zdroj: ČSÚ

17


Ve srovnání se zeměmi EU je v ČR o 2 p.b. vyšší celková účast na neformálním vzdělávání (průměr v EU bez ČR je 35,7 %). Podíl účastníků formálního vzdělávání je však naopak v ČR o 2,1 p.b.nižší (průměr v EU je 6 %). V ČR je nicméně nižší intenzita neformálního vzdělávání (55 hodin oproti 75 hodinám v EU) a vyšší intenzita u formálního vzdělávání (407 oproti 388 hodinám). Oproti zemím EU je pak v ČR nižší účast osob se základním vzděláním na dalším vzdělávání. Pro ČR i země EU platí, že největšími překážkami pro účast na dalším vzdělání je pro muže pracovní zaneprázdnění a pro ženy plnění rodinných povinností. Rekvalifikacemi, které jsou zaměřeny zejména na uchazeče o zaměstnání (98,5 %), v roce 2011 v Praze prošlo 1 439 osob. Z rekvalifikovaných bylo 45,7 % osob v evidenci déle než 5 měsíců, 7 % byly osoby se zdravotním postižením a 6 % byli cizinci. Z věkových skupin měla nejvyšší zastoupení skupina 50-54 let (17 % ze všech rekvalifikovaných osob) a dále skupina 55-59 let (14 %ze všech rekvalifikovaných osob). Ze vzdělanostních skupin byla v roce 2011 nejvíce zastoupena skupina středoškolsky vzdělaných s maturitou (30 %ze všech rekvalifikovaných osob) a dále se středním odborným vzděláním (vyučen – 25 % ze všech rekvalifikovaných osob). Mezi typy rekvalifikací převažovaly profesní rekvalifikace a kurzy informační techniky. Jak ukazuje následující graf, počty účastníků rekvalifikací v jednotlivých letech značně kolísají a v období 2007 až 2011 se jejich počet pohyboval mezi 2 128 v roce 2007 až 980 v roce 2009. V roce 2010 pak došlo k opětovnému nárůstu nad 2 tis., ale v roce 2011 došlo opět k poklesu na 1 439 rekvalifikací. S ohledem na nárůst počtu uchazečů o zaměstnání v roce 2009 a 2010 způsobený ekonomickou krizí pak jednoznačně došlo k poklesu podílu rekvalifikací na počtu uchazečů o zaměstnání. Tento negativní vývoj souvisí zejména s relativním poklesem výdajů na APZ (viz dále). Graf 4: Počet účastníků rekvalifikací v Praze mezi roky 2007-2011 2 500

14 12

2 000

1 500

8 %

počet

10

6

1 000

4

účastníci rekvalifikace

2

podíl na uchazečích o zaměstnání

500

0

0 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: ČSÚ

Dle délky trvání převažují rekvalifikace v délce nad 1 týden a zároveň do 1 měsíce (64 %) a dále skupina nad 1 měsíc do 3 měsíců (29 %).

18


Graf 5: Rekvalifikace dle délky trvání (rok 2011) 4%

0%

3%

do 1 týdne

29%

nad 1 týden do 1 měsíce nad 1 měsíc do 3 měsíců

64%

nad 3 měsíce do 6 měsíců nad 6 měsíců do 12 měsíců

Zdroj: ČSÚ

Podíl osob zastávající kvalifikačně náročnější zaměstnání dlouhodobě kontinuálně roste jak v ČR, tak v Praze s tím, že Praha vykazuje dlouhodobě dvojnásobný podíl těchto pracovníků z celkového počtu zaměstnaných. Dlouhodobý nárůst tohoto podílu byl zastaven až s příchodem ekonomické krize a po období dlouhodobého nárůstu hodnot došlo k částečnému poklesu v roce 2009, s částečným navýšením v roce 2010. V roce 2000 tak byl podíl osob zaměstnaných v 1.-3. třídě KZAM v Praze 54,5 %, v roce 2007 pak 62,7 % a pro roky 2008 a 2009 je charakteristický pokles a stagnace této hodnoty na úroveň 60 % a 62 %. Graf 6: Podíl kvalifikačně náročných zaměstnání na celkové zaměstnanosti (osoby zaměstnané v 1.-3. třídě KZAM*, v %) 70 65 60 55

Praha

50 % 45

ČR

40 35 30 25 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

20

Zdroj: Národní číselník indikátorů * KAZAM 1 = Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, KZAM 2 = Vědečtí a odborní duševní pracovníci, KZAM 3 = Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci

Níže je uvedena struktura zaměstnaných dle všech tříd KZAM v letech 2005 až 2010, kde je opět patrný růst podílů náročnějších zaměstnání.

19


Graf 7: Vývoj zaměstnanosti dle KZAM v letech 2005 až 2010 35%

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

30%

Vědečtí a odborní duševní pracovníci

25%

15%

Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (a v příbuzných oborech) Nižší administrativní pracovníci (úředníci)

10%

Provozní pracovníci ve službách a obchodě

5%

Kvalifikovaní dělníci v zeměděl., lesnictví a v příbuzných oborech

20%

0% 2005

2006

2007

2008

2009

Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři

2010

Zdroj: ČSÚ, veřejná databáze

Integrace znevýhodněných skupin osob na trh práce Jednou ze znevýhodněných skupin obyvatel z hlediska přístupu (návratu) na trh práce jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Praha dlouhodobě vykazuje přibližně třetinový podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v porovnání s průměrem ČR. Příchod ekonomické krize se s ročním zpožděním, negativně odrazil na nárůstu počtu a podílu dlouhodobě nezaměstnaných zejména v ČR. V Praze došlo spíše k zastavení pozitivního trendu z předchozích let. Graf 8: Podíl počtu dlouhodobě nezaměstnaných* na celkové pracovní síle (v %) v Praze a ČR 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5

ČR

2,0

Praha

1,5 1,0 0,5 2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0,0

Zdroj: Národní číselník indikátorů * nezaměstnaní jeden rok a déle

Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku se v Praze ekonomickou krizí de facto nezměnila, na rozdíl od situace v ČR, kde krize ztížila přístup k zaměstnání zejména mladým lidem. Dvojnásobný nárůst 20


počtu nezaměstnaných se tak shodně promítl do všech věkových kategorií. Nejnižší citlivost na ekonomické výkyvy pak (podobně jako v rámci celé ČR) vykázaly starší osoby ve věku 50 – 54 let.

počty osob

Graf 9: Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku v letech 2008 a 2011 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

250

% 200 150

2008

100

2009 2010

50 0

změna 2010/2008

do 19 20 - 25 - 30 - 35 - 40 - 45 - 50 - 55 - 60 a let 24 let 29 let 34 let 39 let 44 let 49 let 54 let 59 let více let Zdroj: Národní číselník indikátorů

Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením vykazují obecně relativně velmi nízkou citlivost na ekonomické výkyvy. Vlivem ekonomické krize tak došlo k nárůstu počtu nezaměstnaných v této skupině jen o 30 % (přibližně 400 osob), oproti 100% nárůstu u celkového počtu nezaměstnaných. Z tohoto důvodu také mezi roky 2008 a 2009 došlo ke snížení podílu počtu nezaměstnaných se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (z 11 % na 7,3 %). Počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na jednoho nezaměstnaného (7,6) však stále zůstává vyšší než u celkového počtu nezaměstnaných, u kterých byl koncem roku 2011 počet volných pracovních míst na jednoho nezaměstnaného celkem 4,4. Tabulka 7: Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením (stav k 31. 12. daného roku) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Uchazeči se zdravotním postižením

2 890

2 130

1 911

2 192

2 565

2 490

Podíl na celkovém počtu uchazečů (v %) Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze

11,8

12,3

11,0

7,3

7,7

7,6

Podpoře trhu práce se v ČR věnuje aktivní politika zaměstnanosti (APZ), která se po roce 2004 stala jednou z oblastí podporovanou ESF. APZ doplňuje tzv. pasivní politiku zaměstnanosti, tedy podporu nezaměstnaných formou dávek v nezaměstnanosti. Zastoupení APZ a výdajů na ni se kontinuálně zvyšuje (s výjimkou roku 2009), zatímco výdaje na PPZ odrážejí příchod ekonomické krize. Pokles státních výdajů na APZ v roce 2008 byl pravděpodobně zapříčiněn i nenadálými výdaji na PPZ (výši i podíly výdajů pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti ilustruje i následující graf).

21


Graf 10: Vývoj výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2005 2010

Zdroj: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, MPSV

Zastoupení jednotlivých nástrojů APZ se v letechmění, přičemž roste zejména počet veřejně prospěšných prací (VPP) a společensky účelných pracovních míst (SÚPM) po roce 2008, což odráží opět vliv ekonomické krize. Naopak výdaje na podporu osob se zdravotním postižením (OZP) se v podstatě nemění. Výdaje na rekvalifikace nerostou tak výrazně, jsou totiž často financovány z projektů ESF (viz též následující graf). Přičemž účinnost „státních“ rekvalifikací (národní APZ) bylavyhodnocena jako vyšší oproti rekvalifikacím financovaným z ESF (cca o 5p.b.)2. Rozdíl lze vysvětlit tím, že na rekvalifikaci z národní APZ je zprostředkovateli Úřadu práce (ÚP)posílánklient s větší šancí na úspěch, protože poskytnutá podpora je pouze dílčí. Zatímco rekvalifikace hrazené z ESF jsou doprovázeny další individuální podporou. ZprostředkovateléÚP tedy do projektů ESF většinou umisťujíklienty s menší šancí na nalezení práce (tj. obtížně umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání, v některých projektech i zájemců o zaměstnání, samozřejmě s respektováním regionálních specifik trhu práce). Tento postup byl na ÚP aplikován postupně. Nespornou výhodou ESF oproti národní APZ je možnost poskytnout klientovi individuální přístup. Projekty ESF pomáhají zprostředkovat zaměstnání a zároveň dávají klientům možnost projít více aktivitami od poradenských, motivačních, vzdělávacích a rekvalifikačních aktivit, zatímco z národní APZ je možné hradit pouze jednu rekvalifikaci. Zastoupení ostatních nástrojů APZ v rozpočtu je velmi nízké.

2

Zdroje: Ex- post evaluace RPS a JPD 2 a 3, MMR 22


Graf 11: Výdaje na hlavní nástroje APZ

Zdroj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice, MPSV

Další znevýhodněnou skupinou osob z hlediska návratu na pracovní trh jsou ženy po mateřské dovolené. O vývoji situace této skupiny vypovídá kromě možností zaměstnání na částečný úvazek (viz výše) možnost umístění dětí do mateřských školek. Žena, které se nepodaří dítě umístit do školky a musí s ním zůstat doma (pokud si nenajme soukromou chůvu), nemá prostor pro návrat na pracovní trh. Předškolní nerodičovská péče je poskytována prostřednictvím sítě veřejných a soukromých mateřských škol a jeslí, přičemž v posledních letech dochází ke zvýšenému tlaku na kapacity těchto zařízení především vlivem zvýšené porodnosti. Stejný trend jako celá republika zažívá i Praha (přirozený přírůstek 1,5 ‰ v roce 2011). VPraze ve školním roce 2011/2012 funguje celkem 340 mateřských škol, což představuje 6,8 % mateřských škol v České republice, ale obsluhovat by měly celkem 11 % dětí ČR. Z Analýzy oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti3 vyplývá, že v počtu mateřských škol na počet dětí ve věku 3 až 5 letjePrahanaposlednímmístěmezikrajiČeskérepubliky.Průměrnýpočetdětínatříduv mateřské škole je v Praze taktéž nejvyšší ze všech krajů (24,6), převyšuje tak republikovýprůměr (23,5). V roce 2010 nebylo v Praze vyhověno 5 777 žádostem o přijetí do mateřskéškoly,cožpředstavuje14 %zpodanýchžádostí(republikovýprůměrjes10,7 %výrazněnižší). Kapacita předškolních zařízení v Praze je tedy výrazně nedostatečná a její absence může mít negativní vlivy na zaměstnanost ohrožených skupin obyvatel (především matky na mateřské dovolené). Tato situace má také sociální následky, protožeekonomicky i sociálně ovlivňuje rodiny s malými dětmi, neúplné rodiny a zejména ženy.

3

Odbor strategické koncepce Útvaru rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s Odborem Evropských fondů a dalšími odbory Magistrátu hl. m. Prahy: Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze 23


Graf 12: Vývoj počtu žáků a mateřských a základních škol v Praze 120 000

400 380

100 000

360 80 000

340

60 000

320 300

40 000

280 20 000

260

0

Děti v MŠ Žáci v ZŠ Základní školy Mateřské školy

240


Vzdělávání Praha se oproti průměru ČR vyznačuje výrazně vyšší úrovní vzdělanosti populace. Vysokoškolského vzdělání zde v roce 2010 dosáhlo 30 % obyvatel ve věku 15+ (v ČR 13 %) a středního s maturitou 42 % (v ČR 33 %). Od roku 2005 byl v tomto ohledu patrný poměrně významný pozitivní vývoj, kdy došlo k poklesu podílu osob ve věku 15+ bez maturity o 7,6 procentních bodů a nárůst osob s vysokoškolským vzděláním o 6,5 procentních bodů. Tabulka 8: Vzdělanostní struktura obyvatel Prahy 2005

2010

2008

Podíl obyvatel na populaci 15+ (v %)

celkem

muži

Ženy

Základní vzdělání

12,9

11,4

9,7

7,2

12,0

Střední bez maturity

23,7

19,1

19,3

22,3

16,5

Střední s maturitou

41,0

43,9

42,0

38,3

45,4

Vysokoškolské

22,4

25,5

28,9

32,0

26,0

Zdroj: Numeri Pragenses, ČSÚ 2010

Kapacity ZŠ a SŠ V minulých letech docházelo k úbytku žáků základních škol, v současné době je ale i zde (podobně jako u mateřských škol) zvýšený tlak na tato zařízení. V Praze je ve školním roce 2011/2012 celkem 253 základních škol (6,1 % všech škol ČR) a studuje na nich cca 74 tisíc žáků(9,5 % všech žáků). V počtu žáků na jednu třídu je na tom opět Praha nejhůře ze všech krajů a výhledově lze očekávat spíše další zhoršení.

24


Tabulka 9: Počet žáků škol v Praze 2001/ 2002

2002/ 2003

2003/ 2004

2004/ 2005

2005/ 2006

2006/ 2007

2007/ 2008

2008/ 2009

2009/ 2010

2010/ 2011

2011/ 2012

Počet škol MŠ

351

346

336

333

321

320

321

320

322

331

340

ZŠ

317

312

310

303

277

255

253

251

251

251

253

204

200

204

202

200

196

SŠ celkem Konzerva toře VOŠ

7

7

7

7

7

7

8

8

7

8

34

34

34

36

36

37

38

38

38

39

VŠ

19

26

26

28

29

29

31

33

33

33

MŠ

27 421

27 688

28 255

28 731

28 497

29 052

29 859

31 308

33 403

35 264

37 078

ZŠ

102 550

98 412

93 302

89 365

84 118

79 763

77 116

74 470

73 400

74 151

76 189

76 834

78 242

78 276

77 634

77 066

76 078

74 799

73 622

70 583

67 213

39

Počet žáků, studentů

SŠ Konzerva toře VOŠ

1 432

1 438

1 394

1 389

1 399

1 374

1 464

1 421

1 354

1 511

6 755

6 867

7 290

6 996

6 677

6 580

6 961

6 708

6 554

6 673

VŠ

74 225

78 690

84 702

89 801

96 043

102 716

111 048

118 780

123 918

126 170

6 411


Problémy s přeplněností některých školských zařízení se projevuje ve vlnách, ovlivňujících různé typy zařízení. Následující graf vykresluje nárůst počtu patnáctiletých osob, který je dle prognóz očekáván v následujících letech. Stejné problémy s přeplněností, jaké nyní zažívají mateřské a základní školy, je tedy pravděpodobné očekávat v následujících letech na středních školách. Počet studentůstředníchškolsevPrazedlouhodoběsnižoval (až cca do r. 2011),ovšemstudentů gymnázií neustále přibývá. Z Analýzy oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti vyplývá, že zatímcopodílabsolventůoborůodbornéhostředníhovzděláníbezmaturitnízkouškynapopulaci18letýchjevPraze výrazněpodrepublikovýmprůměremstejnějakopodílžákův oborech odborného středního vzdělání bez maturitní zkoušky na celkovém počtu žáků SŠ,podílabsolventůoborůgymnáziínapopulaci19letýchjevPrazenejvyššízevšechkrajů (30,7 %).

25


Graf 13: Relativní změny počtu 15letých osob v krajích ČR ve vybraných obdobích

Zdroj: Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků

4

Negativní skutečností z hlediska zajištění dostatečné kvality vzdělávání je relativně nízký podíl výdajů na vzdělávání v ČR oproti ostatním zemím EU. Průměrné výdaje na vzdělávání jsou v EU 27 dlouhodobě 5,0 % až 5,1% podílu HDP. V ČR byl pak tento podíl v roce 2008 o 1 procentní bod nižší, tj. pouze 4,1 % HDP. Patrné pak je, že v porovnání se situací v roce 2005 a 2006, kdy byl tento podíl 4,6% a 4,2 %, došlo ještě ke zhoršení situace a ČR se tak z 6. pozice země s nejnižším podílem výdajů na vzdělávání v roce 2006 zařadila na 4. nejhorší pozici z 27 zemí EU. Vývoj v jednotlivých zemích EU27 ukazuje následující graf.

4

Národní ústav odborného vzdělávání, 2008/2009: Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii 26


Graf 14: Veřejné výdaje na vzdělávání v % z HDP 9,00

Dánsko Island Švédsko

8,00

Irsko Francie Nizozemsko

7,00

Rakousko Spojené státy 6,00

Švýcarsko Spojené království Polsko

5,00

Španělsko Itálie Německo

4,00

Česká republika Slovensko 3,00 2000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Japonsko

Zdroj: Eurostat, 2012, Výdaje na terciární vzdělávání, vybrané státy EU27

Z výsledků srovnávacích mezinárodních analýz vyplývá, že studijní výsledky studentů českých základních a středních škol klesají. Na základě prognóz lze odhadovat, že pokud bude tento trend pokračovat, dostane se ČR během deseti let na úroveň států s nižší kvalitou vzdělání, jako je Rumunsko nebo Gruzie. Jelikož akademické výsledky úzce souvisejí s těmi ekonomickými, ohrožují klesající studijní výsledky nejen budoucnost studentů, ale i prosperitu České republiky. Jejich pokles od roku 1995 může zemi dle analýzy společnosti McKinsey & Company5 do roku 2050 stát 11 % HDP. Klesající trend ve vzdělávání dokládají i výsledky posledního Sčítání lidu z roku 2011, ve kterém se ukazuje, že přibývá lidí bez vzdělání a lidí negramotných. Tento trend je proto třeba zvrátit. Z hlediska celoživotního učení je podstatné, aby počáteční vzdělávání vytvořilo základy k dalšímu vzdělávání, tzn. aby žáky vybavilo funkční gramotností a klíčovými kompetencemi (komunikace, týmová práce, schopnost učit se, schopnost řešit problémy, ICT apod.), které jsou nezbytné pro uplatnění v osobním i pracovním životě. I když se do kurikula počátečního vzdělávání od poloviny 90. let postupně začleňují klíčové kompetence, jen pomalu se stávají jeho integrální součástí, protože jejich rozvíjení vyžaduje poměrně zásadní změnu pojetí výuky a k této změně v přístupu ke vzdělání nepomohla ani kurikulární reforma orientovaná právě na podporu klíčových kompetencí probíhající od r. 2004. Dle zprávy McKinsey & Company vykazuje české školství průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky. Kvalita vzdělání jednotlivých zemí je sledována několika mezinárodními průzkumy, ve kterých čeští studenti dosahují většinou průměrných výsledků. Z mezinárodních průzkumů TIMSS, které organizuje program Mezinárodní asociace pro hodnocení studijních výsledků IEA, vyplývá, že v roce 1995 patřila Česká republika mezi 6-7 nejlepších zemí. Od té doby se však výsledky českých čtvrťáků a osmáků výrazně zhoršily. Výzkum

5

McKinsey & Company, 2010: Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení 27


PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaný OECD se zaměřuje na srovnávání znalostí a dovedností patnáctiletýchžáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Jeho výsledky jsou shrnuty níže (viz dále). Čtenářská gramotnost Úroveň čtenářské gramotnosti je základním předpokladem rozvoje všech ostatních klíčových kompetencí. V tomto testu dosáhli čeští žáci podprůměrných výsledků. Největší potíže jim přitom činily úlohy vyžadující vyhledávání různých typů informací. Výrazně nejhůře řešili zároveň úlohy zasazené do pracovních situací, kde se umístili na jednom z posledních míst. Ve čtenářské gramotnosti se od roku 2000 do roku 2009 významně zhoršily výsledky žáků základních škol a žáků v maturitních a nematuritních programech středních odborných škol. Průměr zemí OECD je cca 494 bodů, nad průměrem se v ČR nacházejí pouze čtyřletá a víceletá gymnázia. Patnáctiletí žáci gymnázií dosahují v testech PISA mezinárodně nadprůměrných výsledků. Nejhorších výsledků ve srovnávacích testech dosahují dlouhodobě logicky základní speciální školy, do kterých jsou v ČR zařazováni přednostně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Nicméně jejich výsledky se zlepšují (v podstatě jsou jedinou skupinou, kde k tomuto dochází). Graf 15: Čtenářská gramotnost žáků a studentů ČR dle typu škol

Zdroj: PISA 2009, vlastní úprava

V mezinárodním srovnání se ČR řadí mezi země jako Řecko, Slovensko, Chorvatsko či Turecko. Více než 23 % žáků ČR nedosáhlo v testech ani úrovně způsobilosti 2, která je považována za základní (úroveň, kde žáci dosahují základní úrovně čtenářských dovedností).

28


Matematická gramotnost Sledovaní čeští žáci se s výsledkem 493 bodů umístili pod průměrem zemí OECD (496 bodů) s tím, že rozdíl není statisticky významný a výsledek lze považovat za průměrný. Důležitým zjištěním výzkumu PISA ovšem je, že se výsledky českých žáků v období od roku 2003 do roku 2009 výrazně zhoršily. Pokles výsledků v České republice o 24 bodů je největší ve všech 40 zemích, které se obou cyklů výzkumu zúčastnily. S poklesem výsledků českých žáků souvisí i změna jejich zastoupení na různých úrovních způsobilosti. Varujícím zjištěním je, že druhé úrovně způsobilosti, na které mají žáci osvojeny základní matematické znalosti a dovednosti, v roce 2009 nedosáhlo 22,3 % českých žáků, což je výrazně více než 16,6 % v roce 2003. Podíl nejlepších žáků v české populaci (žáci na úrovni 5 a výše) se přitom snížil z 18,3 % na 11,7 %. V mezinárodním srovnání se ČR řadí mezi země jako Francie, Lotyšsko, Maďarsko či Švédsko. Přírodovědná gramotnost Nejlepších výsledků v přírodovědném testu dosáhli žáci Finska. Výsledek českých žáků přitom odpovídá průměru zemí OECD. Za poměrně krátké časové období od roku 2006 do roku 2009 se však výsledky českých žáků, stejně jako v matematice, zhoršily nejvíce ze všech zúčastněných zemí (o 12 bodů). Obou cyklů výzkumu se zúčastnilo 57 zemí, výsledky se ale významně zhoršily pouze v 6 z nich. Platové ohodnocení Pro kvalitní základnu pedagogických pracovníků je důležité mimo jiné jejich platové ohodnocení. V České republice jsou mzdy pedagogických pracovníků nižší než průměrné mzdy a velké procento absolventů pedagogických oborů proto volí jiné než pedagogické zaměstnání. Mzdy na veřejných školách jsou mírně vyšší než na školách soukromých, dynamika jejich růstu je naopak nižší. Mzdy učitelů v uplynulých 10 letech rostly mírně rychlejším tempem než celková průměrná mzda v ČR. Nejhůře jsou placeni učitelé na soukromých MŠ, jejichž platy nedosahují úrovně průměrné mzdy v ČR. Nejvyšší mzdy mají vysokoškolští pedagogové. Problémem je kromě mzdové úrovně a řady dalších faktorů také kvalita přípravy pedagogických pracovníků (především pregraduální). Požadavky pedagogické praxe a teoretické přípravy se často významně liší.Podíl i kvalita praktické přípravy studentů pedagogických oborů stejně jako celková propojenost praktické a teoretické není na dostatečné úrovni. Z mezinárodního srovnání zemí OECD vyplývá, že platová úroveň učitelů ČR je jedna z nejhorších. Následující tabulka uvádí průměrnou roční mzdu pedagogických pracovníků přepočtenou dle parity kupní síly u vybraných zemí. Navíc v důsledku snižování veřejných výdajů dochází k dalšímu tlaku a snížení objemu finančních prostředků na mzdy učitelů, opět zejména mateřských škol.

29


Tabulka 10: Průměrný roční plat pedagogických pracovníků Země

Lucembursko Švýcarsko Německo Dánsko Španělsko USA Nizozemí Austrálie Irsko Korea Norsko Finsko Belgie (Fl.) OECD průměr EU19 průměr Rakousko Švédsko Belgie (Fr.) Japonsko Itálie Řecko NovýZéland Island Francie Portugalsko ČR Mexiko Maďarsko Polsko

Počáteční mzda

Základní školy Nejvyšší mzda

48 793 44 308 43 524 37 449 37 172 35 999 35 428 33 153 32 657 31 532 29 635 29 386 29 223 28 949 28 628 28 622 28 409 28 115 27 545 26 074 25 974 25 964 24 266 23 735 21 677 16 013 14 552 12 175 7 127

101 163 69 354 58 510 42 308 52 391 50 922 51 226 46 096 61 304 87 452 37 023 47 976 50 190 48 022 46 977 56 709 37 967 48 163 61 518 38 381 38 658 38 412 30 774 47 108 55 654 23 693 31 557 20 208 14 686

Poměr nejnižší a nejvyšší mzdy 2,07 1,57 1,34 1,13 1,41 m 1,45 1,39 1,88 2,77 1,25 1,63 1,72 1,71 1,69 1,98 m 1,71 2,23 1,47 1,49 1,48 1,27 1,98 2,57 1,48 2,17 1,66 2,06

Střední školy (s maturitou) Počáteční Nejvyšší Poměr mzda mzda nejnižší a nejvyšší mzdy 71 508 124 231 1,74 58 781 89 655 1,53 51 722 72 876 1,41 39 085 51 034 1,31 42 440 59 234 1,40 36 398 53 913 m 36 762 73 964 2,01 33 336 46 908 1,41 32 657 61 304 1,88 31 407 87 327 2,78 31 652 39 016 1,23 32 731 57 925 1,77 36 360 63 391 1,74 32 563 54 717 1,74 32 059 54 009 1,75 30 353 62 045 2,04 30 533 41 131 m 34 885 60 838 1,74 27 545 63 184 2,29 28 098 44 041 1,57 25 974 38 658 1,49 25 964 38 412 1,48 25 503 33 483 1,31 26 400 49 912 1,89 21 677 55 654 2,57 16 587 25 846 1,56 m m m 13 226 25 523 1,93 9 173 19 334 2,11

Počet let od základní mzdy k maximální mzdě 30 27 28 8 38 M 17 9 22 37 16 16 27 24 25 34 A 27 34 35 33 8 18 34 31 32 14 40 10

Zdroj: OECD, 2010 Pozn. částky uvedeny v ekvivalentním USD, přepočítáno s použitím parity kupní síly

30


Mezi roky 2005/2006 a 2011/2012 došlo k nárůstu počtu VOŠ o 3 školy, ale počet studentů na VOŠ klesl o 4 % z 6 677 na 6 411 tis. Tento trend je charakteristický pro celou ČR. Graf 16: Vývoj počtu studentů a VOŠ v Praze 7 400

40

7 200

39

7 000

38

6 800 6 600 6 400

37 36 35 34

6 200

33

6 000

32

5 800

31

počet studentů počet škol


V roce 2010/2011 bylo v Praze 33 vysokých škol, tj. o 4 více než v roce 2005/2006 a počet studentů mezi těmito roky vzrostl o 31 % z 96 tis. na 126 tis.Nárůst počtu studentů (daný zejména změnou systému financování škol) se dle pedagogů často odráží do snížení kvality poskytovaného vzdělání. Problémem je i pokles počtu obyvatel ve věkových kategoriích vstupující na VŠ, který se odráží v nižším výběru kvalitních studentů. Graf 17: Vývoj počtu studentů a vysokých škol v Praze 7 400

40

7 200

39

7 000

38 37

6 800

36

6 600

35

6 400

34 33

6 200

32

6 000

31

počet studentů počet škol


31


Ekonomika V Praze dochází od roku 1991 k trvalému nárůstu počtu registrovaných ekonomických subjektů. Na území hl. m. Prahy je jejich dnes registrováno přes půl milionu, což je nejvíce ze všech krajů ČR (druhým nejpočetnějším krajem je na Prahu navázaný Středočeský kraj s 317 tisíci subjektů a dále kraj Jihomoravský s 291 tisíci). Tabulka 11: Registrované subjekty v Praze podle velikosti Ekonomické subjekty Neuvedeno bez zaměstnanců 1–9 10 – 49 50 – 249 250 a více Celkem Zdroj: Registr ekonomických subjektů

Počet

Podíl (v %) 313 562 152 041 50 966 9 636 2 541 631 529 377

59,2 28,7 9,6 1,8 0,5 0,1 100,0

Praha vykazuje dvounásobně vyšší HPD na obyvatele v paritě kupní síly oproti průměru ČR. Dlouhodobě (od roku 1995) je pro Prahu charakteristické vyšší tempo růstu H DP na obyvatele v paritě kupní síly v porovnání s průměrem za ČR (Praha od roku 1995 zaznamenala růst o 127 %, ČR v průměru pak 76 %). V důsledku ekonomické krize pak Praha mezi roky 2008 až 2009 zaznamenala poloviční propad tohoto ukazatele (pokles o 3,1 procentního bodu oproti průměru ČR, kde došlo k propadu o 6,3 p.b.). Graf 18: Vývoj regionálního HDP na obyvatele v paritě kupní síly ve vybraných regionech mezi lety 1995-2009 (v Kč) 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000

Česká republika

25 000

Hlavní město Praha

20 000

Středočeský kraj

15 000

Karlovarský kraj

10 000 5 000 0

Zdroj: Národní číselník indikátorů

32


Největší podíl na celkovém počtu ekonomických subjektů v Praze z hlediska odvětvové struktury mají podniky velkoobchodu a maloobchodu a oprav a údržby motorových vozidel (26,7 % subjektů), profesní, vědecké a technické činnosti (17,8 % subjektů) a činnosti v oblasti nemovitostí (11,1 %). Dále pak stavebnictví s 9,1% podílem. Podrobné údaje ukazuje následující tabulka. Tabulka 12: Registrované subjekty v Praze podle odvětví Ekonomické subjekty Bez uvedení činnosti A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnost K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotnictví a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnost S Ostatní činnosti U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Celkem Zdroj: Registr ekonomických subjektů

Počet 10 392 5 997 93 36 165 536 1 742 47 993 141 424 13 302 19 057 19 960 4 806 58 693 94 136 16 689 258 8 669 6 456 11 989 30 900 120 529 377

Podíl (v %) 2,0 1,1 0,0 6,8 0,1 0,3 9,1 26,7 2,5 3,6 3,8 0,9 11,1 17,8 3,2 0,0 1,6 1,2 2,3 5,8 0,0 100,0

33


Výzkum a vývoj V roce 2010bylo v Praze 657 pracovišť VaV, tj. přes čtvrtinu všech pracovišť v ČR. Největší počet (466; 71 %) představují pracoviště podnikatelských subjektů, na kterých má Praha z celé ČR nejnižší podíl (22 % z celkového počtu VaV pracovišť podnikatelských subjektů v ČR). V Praze je pak koncentrováno z hlediska ČR největší podíl vládních VaV pracovišť (89 pracovišť; 45 % z celkového počtu v ČR) a VaV nestátního neziskového sektoru (36 pracovišť; 53 %). Pracovišť VaV na vysokých školách bylo v Praze 66 (34 % z celkového počtu v ČR). Graf 19: Podíl jednotlivých typů VaV pracovišť na celkovém počtu v Praze a v celé ČR v roce 2010 90% 80%

2 587

70%

Podnikatelský

60%

Vládní

50%

Vysokoškolský

40% Soukromý neziskový 30% 20%

celkový počet pracovišť

657

10% 0% Praha

ČR

Zdroj: ČSÚ – Věda a výzkum

Od roku 2005 do roku 2010 Praha svou pozici z hlediska počtu pracovišť VaV v ČR mírně oslabila. Důvodem byl vyšší nárůst počtu pracovišť VaV v ČR (570 nových pracovišť; nárůst o 28 %) oproti situaci v Praze (66 nových pracovišť; 11 % nárůst). Z hlediska jednotlivých sektorů došlo v Praze k absolutnímu poklesu pracovišť pouze u VaV nestátního neziskového sektoru (o 5 pracovišť méně; pokles o 12 %) a o jedno vládní VaV pracoviště. U podnikatelských a vysokoškolských pracovišť pak v Praze došlo k nárůstu jejich počtu o 16 % (63 podnikatelských pracovišť a 9 vysokoškolských praco višť). V ČR jako celku byl nárůst těchto pracovišť o 32 % a 23 % (o 515 a 36 pracovišť).

34


80,0

680

70,0

660

60,0

640

50,0

620

40,0 600

30,0

580

20,0 10,0

560

0,0

540 2005

2006

2007

2008

2009

počet pracovišť v Praze celkem

podíl pracovišť v Praze na ČR v %

Graf 20: Vývoj podílu jednotlivých typů VaV pracovišť v Praze na celkovém počtu v ČR

Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový Celkový počet pracovišť v Praze

2010


Z velikostních kategorií je v Praze 42 % VaV pracovišť s výdaji mezi 1 až 10 mil. Kč/rok. Větší pracoviště s výdaji 10 až 50 mil. Kč pak představují čtvrtinu všech pracovišť v Praze. Necelou čtvrtinu (21 %) pak ještě zaujímají malá pracoviště s výdaji do 1 mil. Kč. V období 2005 až 2010 pokles v počtu pracovišť VaV z hlediska výdajů zaznamenala v Praze pouze malá pracoviště s výdaji do 1 mil. Kč, což souviselo s poklesem pracovišť NNO. Největší nárůst zaznamenala pracoviště s výdaji mezi 1 až 10 mil. Kč, kterých v tomto období vzniklo 41 (17% nárůst) a pracoviště s výdaji od 10 do 50 mil. Kč, kterých v tomto období vzniklo 36 (30% nárůst). V kategorii největších pracovišť s výdaji přes 100 mil. Kč vzniklo v Praze mezi roky 2005 a 2010 sedm nových pracovišť (17% nárůst).

300

680

250

660

< 1 mil. Kč

640

1-9,9 mil. Kč

620

10-49,9 mil. Kč

200 150

600 100

580

50

560

0

540 2005

2006

2007

2008

2009

počet

počet pracovišť

Graf 21: Vývoj podílu pracovišť VaV na podle velikosti výdajů na VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč/rok)

50-99,9 mil. Kč 100 < mil. Kč Celkový počet pracovišť

2010


35


Celkem bylo v Praze v roce 2010 ve VaV zaměstnáno 28 921 zaměstnanců, tedy o 8,5 % více než v roce 2005. Tento nárůst byl v Praze výrazně nižší než v průměru ČR, kde počet pracovníků ve VaV mezi roky 2005 a 2010 vzrostl o 19,2 %. Příčinou byl absolutní pokles pracovníků ve VaV v letech 2009 a 2010, kdy v Praze oproti roku 2008 došlo k 5,6% poklesu (pokles o 1 720 pracovníků). Graf 22: Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji (fyzické osoby) mezi lety 2005-2010 v ČR a v Praze 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000

ČR

40 000

Praha

30 000 20 000 10 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Veřejná databáze, ČSÚ

Pokles pracovníků v letech 2008 až 2010 byl v Praze zaznamenán ve všech typech VaV. Nejvýznamnější pokles však zaznamenaly VaV pracovníci v podnikovém sektoru (pokles o 1 173 pracovníků, tj. 12,5 %). Ve vládním sektoru a NNO byl pokles přibližně 5 %. Nejmenší pokles pracovníků pak zaznamenaly VaV pracoviště vysokých škol (pokles jen o necelé 1 %). Graf 23: Počty pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle typů v Praze v roce 2010 12000

31000

10000

30000 29000

8000

28000 27000

Sektor vysokého školství Neziskový sektor

26000

celkem

6000 4000 2000

Podnikatelský sektor Vládní sektor

25000

0

24000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: ČSÚ – Věda a výzkum * fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

Z hlediska struktury v roce 2010 byl největší počet pracovníků VaV v Praze (9 199) zaměřen na technické vědy (32 % ze všech zaměstnaných ve VaV), přírodní vědy (8 056; 28 %) a lékařské vědy (5 322; 18 %). Vědeckých pracovníků se zaměřením na sociální a humanitní vědy pak bylo 16 % (8; 8 %) a nejméně se zaměřením na zemědělské vědy (5 %). Mezi roky 2005 a 2010 celkově došlo k 16% nárůstu počtu 36


pracovníků ve VaV. Rámcově se podíly pracovníků dle oborů během let 2005 až 2010 nezměnily. Absolutní pokles zaznamenali pouze pracovníci zaměření na humanitní vědy (o 10 %, o 283 pracovníků; pokles podílu o 2 p.b.). Největší absolutní nárůst pracovníků zaznamenaly technické vědy (10 %, o 517 pracovníků; růst podílu o 2 p.b.). Největší relativní nárůst pak byl u pracovníků v zemědělských vědách (o 36 %, 409 pracovníků; růst podílu o 1 p.b.). Tabulka 13: Počty zaměstnanců VaV v Praze mezi lety 2005-2010 Kraj ČR, vědní oblast

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Podíl v roce 2010 v%

Změna 2005 -2010 v% počet

Přírodní vědy

6 960

7 113

7 393

8 412

7 614

8 056

27,9

115,7

1 096

Technické vědy

8 682

9 782

10 578

10 399

9 656

9 199

31,8

106,0

517

Lékařské vědy

5 002

5 208

5 496

5 442

5 805

5 322

18,4

106,4

320

Zemědělské vědy

1 134

1 432

1 642

1 439

1 591

1 544

5,3

136,1

409

Sociální vědy

2 712

2 713

3 040

2 806

2 794

2 430

8,4

89,6

-283

Humanitní vědy

2 168

2 150

2 206

2 142

2 132

2 371

8,2

109,4

203

Praha

26 658

28 398

30 355

30 641

29 592

28 921

100,0

108,5

2 263

ČR

65 379

69 162

73 081

74 508

75 788

77 903

----

119,2

12 524


Graf 24: Počty a podíly pracovníků* zaměstnaných ve VaV podle vědních oblastí v Praze v roce 2010 2 371 ; 8% Přírodní vědy

2 430 ; 8% 1 544 ; 5%

8 056 ; 28%

5 322 ; 19% 9 199 ; 32%

Technické vědy Lékařské vědy Zemědělské vědy Sociální vědy

Zdroj: ČSÚ – Věda a výzkum * fyzické osoby zaměstnané ve VaV k 31. 12. sledovaného roku

Výdaje na VaV v roce 2010 dosáhly v Praze téměř 21 mld. Kč (v celé ČR dosahovaly výdaje na VaV téměř 60 mld. Kč). Z hlediska vývoje v Praze sice oproti roku 2005 došlo k 32,6% nárůstu, ten byl však dán 45% navýšením výdajů mezi roky 2005 a 2007 (57% navýšení ve vládním, 46% navýšení v soukromém a 25% navýšení ve vysokoškolském sektoru). V letech 2008 a 2009 pak došlo k celkovému poklesu výdajů na VaV v Praze o 9 %, který byl dán výhradně poklesem výdajů v podnikatelském sektoru, kde výdaje na VaV poklesly o 25 %. V ostatních sektorech výdaje buď stagnovaly (vládní výdaje) nebo dále rostly (NNO o 23 %; vysokoškolský o 11 %). Ve vývoji v roce 2005 až 2010 můžeme tedy v Praze zaznamenat negativní trend zejména v podnikatelském VaV, kde došlo k výraznému propadu výdajů v letech 2008 a 2009 a relativnímu poklesu počtu VaV vůči ČR. Absolutní pokles VaV nestátního neziskového sektoru v Praze se zde neodrazil do poklesu výdajů.

37


Graf 25: Výdaje na VaV podle sektorů provádění VaV v Praze v roce 2010 (v mil. Kč) 12 000

70 000

10 000

60 000

Podnikatelský

50 000

Vládní

40 000

Vysokoškolský

30 000

Soukromý neziskový Výdaje na VaV celkem v Praze Výdaje na VaV celkem v ČR

8 000 6 000 4 000

20 000

2 000

10 000

0

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


Na propojení výzkumu a vývoje s praxí a kvalitu VaV ukazuje počet podaných patentů, na kterémmá Praha významný podíl (35 % z celkového počtu podaných patentů v ČR). Ten od roku 2005 do roku 2010 zaznamenával významný nárůst jak v Praze, tak v ČR (v Praze nárůst o 59 % a v ČR nárůst o 49 %). V roce 2011 však došlo k poklesu o 7,3 % v Praze a o 10 % v ČR. Graf 26: Vývoj podaných patentových přihlášek přihlašovateli z ČR / Prahy mezi lety 1995-2011 1 000 900 800 700 600 500

ČR

400

Praha

300 200 100 0

Zdroj: ČSÚ – Patentová statistika

38


ZMĚNY V POTŘEBÁCH HL. M. PRAHY A JEJICH VLIV NA PROGRAM Na základě předchozí analýzy věnující se změnám socioekonomického kontextu, lze pro jednotlivé oblasti vymezit 4 tematické skupiny potřeb. Následující tabulka představuje zhodnocení závažnosti změn v oblasti jednotlivých potřeb v období od zahájení realizace operačního programu do roku 2011. Potřeby jsou hodnoceny pouze v oblastech relevantních pro OPPA (je tedy zohledněna relevance). Tabulka 14: Potřeby hl. m. Prahy a jejich charakteristiky Potřeby – tematické oblasti

Vývoj ukazatele

Vliv na program 6 (výzvy) 6 (0-2)

Poznámka; hlavní vazby na předchozí analýzu

Adaptabilita zaměstnanců a zaměstnavatelů na měnící se podmínky na trhu práce Kvalita pracovní Výrazná 0 Pozitivní vývoj ve struktuře vzdělání populace 15+ (nárůst síly – obecné změna podílu vysokoškolsky vzdělaných o 6,5 p.b. a pokles osob bez kompetence maturity o 7,6 p.b.). Kvalita pracovní síly – specifické znalosti a dovednosti

Mírná změna

1

Dlouhodobý nárůst osob zastávající kvalifikačně náročnější zaměstnání byl zastaven až s příchodem ekonomické krize a po období dlouhodobého nárůstu hodnot došlo k částečnému poklesu v roce 2009 a s částečným oživením ekonomiky opět k částečnému navýšení v roce 2010.

Nabídka dalšího vzdělávání

Beze změny

1

V ČR oproti ostatním zemím EU je zejména nižší podíl účastníků formálního vzdělávání, nižší intenzita neformálního vzdělávání (55 hodin oproti 75 hodinám v EU), nižší účast osob se základním vzděláním na dalším vzdělávání. Největšími překážkami pro účast na dalším vzdělání je pro muže pracovní zaneprázdnění a pro ženy plnění rodinných povinností.

Integrace znevýhodněných skupin osob na trh práce Návrat (dlouhodobě) nezaměstnaných na trh práce

Mírná změna

1

Zastavení poklesu počtu a podílu dlouhodobě nezaměstnaných v Praze jako důsledek ekonomické krize (v ČR došlo k nárůstu počtu a podílu).

Začlenění sociálně znevýhodněných na trh práce z hlediska věku (osoby ve věku 14 - 19 a 50+)

Mírná změna

1

V Praze se (naopak od situace v celé ČR) vliv krize neodrazil ve ztížení přístupu mladých lidí (14-19 let) na trh práce (zvýšení počtu nezaměstnaných bylo relativně shodné u všech věkových kategorií, tj. 100 %).

Začlenění zdravotně znevýhodněných osob

Beze změny

Podpora návratu do zaměstnání

Výrazná změna

6

Nezaměstnanost starších osob (50+) pak obecně vykazuje nižší citlivost na ekonomické výkyvy. 0

Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením vykazují relativně velmi nízkou citlivost na ekonomické výkyvy (30% nárůst oproti 100 % u všech skupin). Počet volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na jednoho nezaměstnaného (7,6) však stále zůstává vyšší než u celkového počtu nezaměstnaných (4,4).

1

Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání od roku 2009 se neodrazil do nárůstu počtu rekvalifikací (viz i pokles relativních výdajů na

Vzhledem k fázi realizace programu a disponibilní alokaci není možné uvažovat o změně samotného programu, změny lze promítnout pouze do zaměření výzev. 39


Potřeby – tematické oblasti

Vývoj ukazatele


(aktivní politika zaměstnanosti) Návrat osob na/po mateřské/ rodičovské dovolené na trh práce Sladění pracovního a soukromého života


APZ). Dle délky trvání převažují rekvalifikace v délce nad 1 týden a do 1 měsíce (64 %) a nad 1 měsíc do 3 měsíců (29 %). Mírná změna

1

Obecně v ČR nedochází ke změně podílů osob pracující na částečný úvazek, cca 4,7 %, zatímco průměr EU27 je cca 18,8 %.

Výrazná změna

2

V roce 2010 nebylo v Praze vyhověno 14 % žádostí o přijetí do mateřské školy (republikový průměr je 10,7 %)

Vzdělávání a jeho vazba na trh práce Vzdělanostní struktura populace

Výrazná změna

0

Pozitivní vývoj, kdy došlo k poklesu podílu osob ve věku 15+ bez maturity o 7,6 procentních bodů a nárůst osob s vysokoškolským vzděláním o 6,5 procentních bodů.

Kvalita vzdělávání – výdaje na vzdělávání

Výrazná změna

1

Zhoršení dlouhodobě špatné situace, kdy se ČR v podílu výdajů na vzdělávání na HDP dostala ze 6. nejhorší pozice ze zemí EU27 v roce 2006 na 4. nejhorší pozici v roce 2008.

Primární vzdělávání

Výrazná změna

1

V počtu žáků na jednu třídu ZŠ je na tom Praha nejhůře ze všech krajů a výhledově lze očekávat spíše další zhoršení. K nezbytné změně nepomohla ani kurikulární reforma orientovaná právě na podporu klíčových kompetencí probíhající od r. 2004. Z výsledků srovnávacích mezinárodních analýz vyplývá, že studijní výsledky studentů českých základních (a středních) škol klesají. Z mezinárodního srovnání zemí OECD vyplývá, že platová úroveň učitelů ČR je jedna z nejhorších.

Sekundární vzdělávání

Výrazná změna

1

Stejné problémy s přeplněností, jaké nyní zažívají ZŠ a MŠ, je možné očekávat v následujících letech na středních školách. Z výsledků srovnávacích mezinárodních analýz vyplývá, že studijní výsledky studentů českých středních (základních) škol klesají. Z mezinárodního srovnání zemí OECD vyplývá, že platová úroveň učitelů ČR je jedna z nejhorších.

Terciární vzdělávání

Mírná změna

1

V roce 2010/2011 bylo v Praze 33 VŠ, tj. o 4 více než v roce 2005/2006 a počet studentů mezi těmito roky vzrostl o 31 % z 96 tis. na 126 tis. Nárůst počtu studentů (daný zejména změnou systému financování škol) se dle pedagogů často odráží do snížené kvality poskytovaného vzdělání. Problémem je i pokles ve věkových kategoriích vstupující na VŠ, který se odráží v nižším výběru kvalitních studentů.

Vyšší odborné vzdělávání

Mírná změna

0

Mezi roky 2005/2006 a 2011-2012 došlo k nárůstu počtu VOŠ o 3, ale počet studentů na VOŠ klesl o 4 % z 6 677 na 6 411 tis.

Zaměstnanost dle KZAM

Mírná změna

1

Roste podíl náročnějších zaměstnání.

40


Potřeby – tematické oblasti

Vývoj ukazatele


Výrazná změna

1


Výzkum a vývoj Potřeba výzkumu a vývoje

Mezi roky 2005 a 2010 došlo k nárůstu počtu pracovišť VaV v Praze o 66, tj. 11 % (v ČR byl nárůst o 28 %). V Praze kles hlavně podíl pracovišť soukromého sektoru. Pokles VaV pracovišť zaznamenaly pracoviště NNO (o 5 pracovišť, tj. 12% pokles), přesto v tomto sektoru došlo k nárůstu výdajů na VaV. Absolutní pokles výdajů ve VaV podnikového sektoru mezi 2008 a 2009. Pokles pracovníků ve VaV v letech 2009 a 2010 oproti roku 2008 o 1 720 pracovníků, tj. 5,6 % (12,5% pokles v podnikovém sektoru).

Propojení výzkumu a vývoje s praxí

Mírná změna

1

Nárůst počtu patentů mezi roky 2005-2010 o 59 %. Pokles v roce 2011 o 7,3 %. Přetrvávající nedostatečné propojení výzkumu a vývoje s praxí konstatují mnohé studie (např. BRIS, RIS, Výzkum, vývoj a inovace v hl. M. Praze - Analýza regionálních dat).

Vývoj: „výrazná změna“; jednoznačná změna trendu v dané oblasti; -„ mírnázměna; mírný vývoj v dané oblasti, trend není zcela jednoznačný Vliv na implementaci programu (zaměření výzev): „0“ bez vlivu; „1“ mírný vliv na danou oblast (aktivita by neměla ve výzvě chybět), „2“ výrazný vliv na danou oblast (vhodná bonifikace např. v rámci specifických kritérií)

Vývoj socioekonomické situace v hl. m. Praze byl, v období od přípravy a zahájení realizace programu do roku 2010/2011, v jednotlivých oblastech odlišný. Některé základní charakteristiky celkového vývoje však zůstaly téměřbeze změny, např. míra ekonomické aktivity či míra zaměstnanosti. Obdobné zůstaly i některé další – dílčí - ukazatele, např. počet studentů VŠ či VOŠ. Vyzdvihnout je nutné pozitivní vývoj v růstu HPD (v PPS, EU25=100 %), který v hl. m. Praze dále pokračoval, až k hodnotě 171,9 % v roce 2009. Celkově také došlo k pozitivnímu vývoji v některých oblastech vzdělávání (např. zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva, zejména pak nárůst podílu obyvatel s ukončeným terciérním vzděláním). Do vývoje po roce 2008/2009 se promítla zejména hospodářská krize, která trendy v mnoha oblastech nepříznivě ovlivnila. Výraznější zhoršení zaznamenaly po roce 2008/2009 především některé ukazatele v oblasti zaměstnanosti (např. počet účastníků rekvalifikací, podíl účastníků rekvalifikací na celkovém počtu nezaměstnaných, podíl uchazečů se ZP na celkovém počtu nezaměstnaných), primárního a sekundárního vzdělávání (např. počet žáků na 1 třídu, zhoršení výsledků žáků a studentů v mezinárodních srovnávacích analýzách – PISA; podíl výdajů určených na vzdělávání z HDP), integrace znevýhodněných osob na trh práce (např. počet volných pracovních míst na jednoho nezaměstnaného se ZP, podíl odmítnutých žádostí o přijetí dítěte do mateřských škol). V určitých oblastech došlo sice v posledních letech k nepříznivému vývoji, ale hodnoty některých relevantních ukazatelů se po jejich počátečním příznivém vývoji zpětně přiblížily k hodnotám, které byly platné v době přípravy programu (2006), např. počet uchazečů o zaměstnání či míra nezaměstnanosti. Ve srovnání s obdobím přípravy programu tak u nich ke zhoršení nedošlo. Co se týče celkového demografického vývoje, tak hl. m. Praha dosáhla po roce 2006 pozitivního přirozeného přírůstku, i když po roce 2010 začal opětovně klesat. V Praze nicméně i aktuálně přibývá obyvatel jak přirozenou

41


měnou, tak migrací.Celkový přírůstek obyvatel po dosažení maxima v roce 2007 (20,0 ‰), opětovně poklesl na 6,1 ‰)v roce 2011.

NASTAVENÍ FINANČNÍCH ALOKACÍ A JEJICH VZTAH K POTŘEBÁM Celková alokace OPPA činí 3,18 mld. Kč. Tato částka je rozdělena téměř rovnoměrně do prioritních os 2 a 3 a je mírně vyšší u prioritní osy 1. Disponibilní alokace v jednotlivých prioritních osách k 3. 5. 2012 zůstává (za předpokladu vyčerpání celé alokace 5. výzvy v rámci PO2), na úrovni 11 až 15 %, přičemž nejvyšší podíl má prioritní osa 2 (15,4 %), nicméně z hlediska absolutních částek zbývá nejvíce volných finančních prostředků v prioritní ose 1 (155 mil. Kč). Zpoždění čerpání prioritní osy 2 je ovlivněno částečně odstoupením od realizace dvou individuálních projektů, zejména pak projektu č. CZ.2.17/2.1.00/30005 s plánovaným rozpočtem 218 mil. Kč, který svým objemem několikanásobně převyšoval ostatní projekty. Tento fakt do jisté míry zkresluje výše uvedené výsledky čerpání. Ve srovnání s jinými operačními programy je převis poptávky nad nabídkou u Operačního programu Praha – Adaptabilita jeden z největších. Nejvyšší přetlak byl v rámci prioritní osy 1, a to 5,2 násobek a následně byl shodný u PO 2 i PO3, a to 4,2 násobek. Tato poptávka vypovídá o zájmu potenciálních příjemců a velikosti dané cílové skupiny. Cílová skupina je v rámci prioritní osy 1 nejpočetnější. Tabulka 15: Finanční charakteristiky prioritních os OPPA Prioritní osa

Celková alokace podpory 20072013 (mil. Kč) 1 214,8 926,1 926,7 3 067,6 110,0 3 177,5

Celková poptávka (podané žádosti, mil. Kč)

Poptávka k alokaci (%)

Projekty s vydaným Rozhodnutím /podepsanou Smlouvou (mil. Kč) 1 059,2 533,2 825,9 2 418,3 123,5 2 541,8

Volná alokace (mil. Kč)

Vyhlášené výzvy (mil. Kč)

Disponibilní alokace po vyčerpání výzvy (mil. Kč)

Disponibilní alokace po vyčerpání výzvy (%)

1 6 334,2 521 155,6 0 155,6 12,8 2 3 893,6 420 392,9 250 142,9 15,4 3 3 902,4 421 100,8 0 100,8 10,9 Celkem 1-3 14 130,2 460 649,3 250 399,3 13,0 4 123,5 112 -13,5 0 -13,5 -12,3 Celkem 14 253,7 449 635,7 250 385,7 12,1 OPPA Poznámka: Měnový kurz: 1 EUR = 24,9 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 5. 2012

Z hlediska plnění potřeb není nicméně vysoká poptávka jediným faktorem, který by měl ovlivňovat, resp. zdůvodňovat rozdělení alokace. Z hlediska potřeb Prahy se ukazuje nutnost zvýšení kvality počátečního vzdělávání, ve kterém dochází neustále ke zhoršování výsledků, přičemž dle aktuálního Programového dokumentu není možné v současném programovém období v rámci OPPA tuto aktivitu podporovat. S ohledem na demografický vývoj se ukazuje rovněž potřeba zvýšení intenzity financování projektů na sladění rodinného a pracovního života. Z hlediska zvýšení konkurenceschopnosti a nastavení dalšího programového období vzhledem k novým nařízením bude jistě klíčová i podpora oblasti vědy a výzkumu. Zbývající alokace jsou v podstatě dostatečné pro vyhlášení 1 výzvy v rámci každé prioritní osy.

42


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 1.1.1

K jakým změnám v socioekonomické situaci v hl. m. Praze došlo od doby přípravy programu, i v souvislostech s finanční a hospodářskou krizí a jejími následky, zejména v oblastech, na které jsou zaměřeny intervence programu?

Do socioekonomické situace Prahy se od doby přípravy programu promítl zejména nástup hospodářské krize, která ovlivnila řadu aspektů socioekonomického prostředí. Z hlediska zaměření OPPA je nutné poukázat zejména na negativní dopady krize na trh práce. Situace na trhu práce se nicméně v prvních letech, tj. do roku 2008 vyvíjela pozitivně, a poté došlo k uvedenému obratu. Obtížná situace firem na trhu práce a nutnost úspor se odrážejí mimo jiné i v intenzivnějším hledání externích zdrojů, včetně hledání financování vnitrofiremního vzdělávání, které je jednou z intervenčních oblastí OPPA (prioritní osa 1), blíže se pak analýze poptávky po podpoře věnuje kap. 3. Dalším z faktorů, který přinesl změnu socioekonomického prostředí, byl obrat v demografickém vývoji (zejména nárůst porodnosti). Tento vývoj se už v některých oblastech intervencí OPPA začal projevovat a projeví se i v následujícím období. V Praze tak rostl v posledních letech tlak na kapacitu předškolních zařízení, přičemž nárůst počtu dětí s sebou přináší rovněž růst cílové skupiny pro mimoškolská zařízení, zájmovou činnost, mateřská centra apod. Hospodářská krize se negativně projevila i v oblasti integrace znevýhodněných osob na trh práce, kdy se ještě snížil počet volných pracovních míst na jednu nezaměstnanou osobu se ZP a narostla tak cílová skupina osob jedné z intervenčních oblastí podporovaných OPPA (prioritní osa 2). V hl. m. Praze ve sledovaném období výrazně vrostl počet studentů vysokých škol a došlo i k navýšení počtu škol. Rostla tak cílová skupina příjemců pro podporu z prioritní osy 3. Spolu s úsporami veřejných financí směřujících do školství lze celkově očekávat rovněž vyšší tlak všech typů škol na získání finančních prostředků z OPPA. Zároveň se zhoršují některé kvalitativní ukazatele vzdělanosti (dle hodnocení PISA), což implikuje rovněž zvýšenou potřebu podpory rozvoje škol a jimi poskytované výuky. Růst počtu dětí, který se nyní týká předškolních zařízení, zasáhne, resp. aktuálně již přechází na úroveň primárního vzdělávání. V poslední řadě je nutné zmínit vývoj v oblasti výzkumu a vývoje, u kterého je nutné poukázat zejména na mírné zhoršení pozice Prahy vzhledem ke zbytku republiky (projevuje se tak i rozsah podpory poskytovaný z OPVaVpI). V ČR mimo území Prahy rostl výrazněji celkový počet pracovišť VaV i počet zaměstnanců, ten v Praze de facto stagnoval. 1.1.2

Došlo k tak výrazným změnám potřeb regionu hl. m. Prahy v oblastech, které je možné v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporovat z Evropského sociálního fondu v období 2007-2013, že by bylo vhodné upravit zaměření intervencí programu ve vztahu ke zbývající alokaci programu a také v návaznosti na zaměření intervencí ESF v Praze v období 20142020?

Vzhledem k pokročilé fázi implementace programu a zbývající alokaci není vhodné uvažovat o jakékoliv změně programu, změna je z časového hlediska již nerealizovatelná. 1.1.3

Odpovídá, resp. odpovídalo nastavení finančních alokací na jednotlivé prioritní osy potřebám hl. m. Prahy v průběhu dosavadní implementace programu?

Disponibilní alokace zůstává (za předpokladu vyčerpání celé alokace 5. výzvy v rámci PO2), na úrovni

43


11 %až 15 %, přičemž nejvyšší podíl má prioritní osa 2, nicméně z hlediska absolutních částek zbývá nejvíce volných finančních prostředků v prioritní ose 1. Nejvyšší přetlak poptávky nad nabídkou byl v rámci prioritní osy 1 a 2. Počet podaných projektů zde převyšoval cca 5 ti až 6 ti násobně počet schválených projektů. Nicméně zájem se lišil dle konkrétních aktivit. Poptávka obecně vypovídá o zájmu potenciálních příjemců a velikosti dané cílové skupiny. Vysoký zájem byl zejména o podporu vnitrofiremního vzdělávání, kde bylopodáno 1 474 projektových žádostí. Cílová skupina je nejpočetnější právě v rámci prioritní osy 1. Z hlediska potřeb Prahy se ukazuje nutnost zvýšení kvality počátečního vzdělávání, včetně primárního vzdělávání, ve kterém dochází neustále ke zhoršování výsledků. Ač podpora primárního vzdělávání není v současném programovém období možná, doporučujeme její zařazení v maximální možné míře zvážit pro příští programové období. S ohledem na demografický vývoj se ukazuje rovněž potřeba zvýšení intenzity financování projektů na sladění rodinného a pracovního života. Z hlediska zvýšení konkurenceschopnosti a nastavení dalšího programového období vzhledem k novým nařízením bude jistě klíčová i podpora oblasti vědy a výzkumu. Nastavení alokací lze tedy v zásadě hodnotit jako odpovídající s tím, že do budoucna by bylo vhodné zvýšit podíl alokace pro oblast vzdělávání a rozšířit tuto oblast o podporu základních škol v šíři, v jaké to bude nařízeními umožněno. 1.1.4

Je možné identifikovat oblasti, které již byly pozitivně ovlivněny intervencemi programu a nebo je u nich tento pozitivní vliv pravděpodobný?

Jako pozitivně ovlivněné oblasti a oblasti s pravděpodobným potenciálním pozitivním vlivem lze, na základě provedených analýz, označit oblast sociálního začleňování a vzdělávání na středních školách. Rozsah podpory z OPPA je nicméně vzhledem k rozsahu cílových oblastí a jejich problémům spíše nízký. Na základě výsledků lze doporučit koncentrování podpory do větších projektů, které mohou pro daný subjekt přinést hmatatelné a výrazné výsledky a rovněž lze doporučit při výběru projektů a specifikaci výzev zvýšit koncentraci na udržitelnost výstupů, resp. podporovat projekty s vysokým potenciálem udržitelnosti. V případě počátečního vzdělávání se jedná o zavádění nových a inovaci stávajících vzdělávacích programů, v případě sociální integrace o podporu sociálních podniků i podporu zakládaní zařízení péče o děti, a to již od věku 2 let. V případě podpory vzdělávání lze doporučit rovněž koncentraci na progresivnější typy nástrojů „spolupráce s podniky při nastavování vzdělávacích programu“, podpora stáží, síťování apod. 1.1.5

Do jaké míry odpovídalo zaměření jednotlivých dosud realizovaných výzev potřebám regionu hl. m. Prahy v době jejich vyhlášení?

Řídící orgán se při nastavování výzev jednoznačně snažil reflektovat potřeby v daných oblastech. V prioritní ose 1 v době ekonomické krize vyhlásil 3. výzvu pouze pro dalšího vzdělávání ve firmách a v poslední výzvě na základě předchozích zkušeností naopak podporu zúžil pouze na znevýhodněné skupiny zaměstnanců. ŘO naopak ukončil výzvy na otevřené vzdělávací kurzy, které se příliš neosvědčily. Při podpoře vysokých škol reflektoval potřeby a strategie a podporu zúžil pouze na bakalářské a doktorské stupně. Potřebám odpovídalo i přerušení podpory směrem k vyšším odborným školám. Kladně lze ohodnotit práci ŘO s výzvami, směrem ke zkvalitňování projektů, a to omezením počtu projektů předkládaných jedním subjektem i zavedením spolufinancování v prioritní ose 1.Ve druhé prioritní ose zaměření výzev reflektovalo potřeby a jejich změny, což se odrazilo v postupném navýšení alokace pro podporu souladu rodinného a pracovního života.

44


2.2

Evaluační úkol 1.2: Aktualizace kontextu strategických dokumentů

Cílem tohoto úkolu je vyhodnotit změny na úrovni klíčových strategických dokumentů se vztahem k zaměření OPPA a podpoře ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+. Přehled evaluačních otázek 1.2.1

K jakým změnám došlo v klíčových strategických dokumentech na regionální, národní a evropské úrovni, které tvoří kontext programu?

1.2.2

V jakých oblastech došlo k největším změnám strategických dokumentů a jaký vliv by tyto změny měly mít na realizaci OPPA či zaměření podpory z ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+?

Pro vyhodnocení těchto otázek byla provedena analýza relevantních dokumentů na národní úrovni a úrovni EU se vztahem k podpoře z ESF v hl. m. Praze.

2.2.1 Zhodnocení změn relevantních strategických dokumentů s ohledem na zaměření OPPA 1.2.1


Poznámka: Hlavní klíčové strategické dokumenty, které byly schváleny na úrovni Společenství (zejména Strategie Evropa 2020 a Územní agenda 2020), se vztahují zejména k příštímu programovému období 2014+ a nemají bezprostřední vliv na realizaci OPPA. Tyto dokumenty jsou proto uvedeny v následující kapitole, kde je řešen evaluační úkol 1.2.2, který je zaměřen na dopady změn strategických dokumentů na podporu z ESF v hl. m. Praze v období 2014+. Některé strategické dokumenty tvořící kontext programu, které jsou uvedeny v textu programového dokumentu, nebyly od doby jeho zpracování aktualizovány (jedná se například o Národní strategický referenční rámec, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) atd.). Jiné strategické dokumenty prošly revizemi a aktualizacemi. Na národní úrovni vstoupily v platnost či byly aktualizoványtyto klíčové strategické dokumenty: 1) Národní inovační strategie (NSR ČR); schválena v roce 2011. Jedním z hlavních předpokladů fungujícího národního inovačního systému je dostatek motivovaných a potřebnými znalostmi a kompetencemi vybavených lidí. S lidmi jsou bezprostředně svázané klíčové faktory hospodářského úspěchu jednotlivých firem i celých ekonomik. Stanovená klíčová témata v oblasti rozvoje lidských zdrojů jsou kompatibilní s OPPA (Kvalita VŠ vzdělávání (vč. doktorského); Rozvoj kreativity, podnikavosti a klíčových kompetencí na všech úrovních počátečního vzdělávání; Podmínky pro zaměstnávání a dlouhodobý pobyt špičkových zahraničních odborníků). Zvýšení adaptability zaměstnanců má dle NSR ČR za cíl pomoci (byť zprostředkovaně) zastoupení inovačních procesů, a to podporou dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců, ve vazbě na zavádění nových technologií ve vazbě na růst produktivity.

45


2) Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK); schválena v roce 2011. Flexibilní trh práce umožňující efektivní využívání zdrojů ekonomického a společenského rozvoje je vizí Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti v oblasti trhu práce. Strategie následně definuje tyto, pro program relevantní, klíčové iniciativy: sladění rodinného života a pracovní kariéry a rozvoj trhu práce (inkluze specifických skupin z trhu práce, zvýšení vnitřní flexibility apod.). 3) Rámec strategie konkurenceschopnosti; schválena v roce 2011. Jde o jeden z podpůrných materiálů pro Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti (viz výše). 4) Národní program reforem (NPR); schválen v roce 2012. NPR představuje příspěvek České republiky k plnění cílů ke Strategii Evropa 2020. NPR je pro OPPA relevantní zejména v části reformních opatření pro fungující trh práce a sociálního systému, jakožto předpokladu konkurenceschopné ekonomiky (moderní sociální systém a pracovní právo, integrace na trhu práce, sociální začleňování a snižování chudoby). V rámci aktualizací je kladen větší důraz na plnění cílů strategie Evropa 2020. Tyto národní strategické dokumenty jsou, v relevantních částech,v souladuse zaměřením, resp. definováním intervencí OPPA. V programu jsou realizovány také projekty, které tematicky odpovídajístrategiím, a korekce programu tedy není nutná. Na regionální úrovni vstoupilyv platnost či byly aktualizoványtyto klíčové strategické dokumenty: 1) Strategický plán hl. m. Prahy,aktualizace z roku 2008; jedná se o dlouhodobý strategický dokument definující vizi rozvoje města na dalších 15 až 20 let schválený Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Strategický plán je: 

„programem rozvoje územního obvodu hl. m. Prahy“ ve smyslu zákona o hl. m. Praze,



„programem rozvoje územního obvodu kraje“ ve smyslu zákona o podpoře regionálního rozvoje,



„strategií rozvoje regionu soudržnosti Praha“ nezbytnou pro tvorbu regionálních operačních programů, na základě kterých může čerpat ﬁnanční podporu z fondů Evropské unie. Strategický plán byl v roce 2009 rozpracován do návrhu jednotlivých úkolů v Programu realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015. 2) Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015; schválený v říjnu roku 2009. Program realizace rozpracovává strategickýplán do návrhu hlavních úkolů pro naplňování strategickékoncepceměsta v letech2010-2015. Vymezuje i konkrétní úkoly ve vztahu k čerpání z ESF:  Dosažení cílů pražských operačních programů pro čerpání prostředků strukturálních fondů  Městský program podpory podnikání (zvláštní pozornost věnovat malým(a středním) podnikům a aktivitám s prokazatelnou inovační kvalitou)  Propagace odborného vzdělávání (a široce medializovat střední odborné vzdělávání)  Další vzdělávání pedagogických pracovníků (zkvalitnit péči o děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků)  Snižování administrativní zátěže na MHMP a na úřadech městských částí

46


Tyto regionální strategické dokumenty jsou, v relevantních částech, v souladu se zaměřením, resp. definováním intervencí OPPA. V programu OPPA jsou realizovány rovněž projekty, které tematicky odpovídají regionálním strategickým dokumentům, a korekce operačního programu tedy není nutná.

47


Poznámka: Pro přehlednost jsou klíčové dokumenty vztahující se k jednotlivým k aktuálním prioritním osám uvedeny v následující tabulce, která také shrnuje jejich vazbu na dané prioritní osy OPPA. Tabulka 16: Zhodnocení vazeb oblastí podpory OPPA na vybrané strategické dokumenty Priorit ní osa

1

Národn í inovačn í strategi e

Strategie regionálníh o rozvoje

Národní program reforem

Strategický rámec udržitelného rozvoje

Strategi e Evropa 2020

Integrova né hlavní směry

SMK

Investičn í priority v návrzíc h nařízení EU ke KP 2014+

Dlouhodo bý záměr vzděl. a rozvoje vzdělávací soustavy

Strategi e celoživo t. učení

Akční plán podpory odbornéh o vzdělává ní

Bílá kniha

ANO/N E

ANO/NE

Intenzita*

Intenzita*

Intenzita *

Intenzita*

Intenzita *

Intenzita *

Intenzita*

Intenzita *

Intenzita*

ANO/N E

NE

ANO

Střední III.3.2

Vysoká 2.1, 2.3

Nízká

Střední

Střední 5.21

Vysoká

Vysoká

Vysoká (3.3.3)

NE

ANO

Vysoká

Střední 1.1

Nízká 1.E

NE

NE

Střední 6.29 2

NE

P 2.4

Střední III.2.2, III.3.1

Vysoká 1.3, Střední1.1, 5.1

Vysoká

Vysoká

3

ANO

ANO

Vysoká III.3.2, III.3.3

NE

Střední

Střední

Střední 5.20, 6.25, 24

Střední Vysoká Vysoká Vysoká Střední 5.21, (3.3.1, 5.22 3.3.2) * Vysoká vazba: oblast podpory je zahrnuta v plném rozsahu v daném strategickém dokumentu (obsahem se prakticky kryjí) Střední vazba: oblast podpory je v dokumentu uvedena, nikoliv však v plném rozsahu (existuje částečný překryv mezi oblastí podpory a strategickým dokumentem) Nízká vazba: oblast podpory ve strategickém dokumentu přímo zmíněná není, ale lze ji odvodit (věcně s ní souvisí).

ANO

Plné názvy dokumentů: Národní inovační strategie; Strategie regionálního rozvoje; Národní program reforem; Strategický rámec udržitelného rozvoje; Strategie Evropa 2020; Integrované hlavní směry; Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti; Investiční priority v návrzích nařízení EU ke KP 2014+; Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy; Strategie celoživotního učení; Akční plán podpory odborného vzdělávání; Národní program rozvoje vzdělávání v České republice - Bílá kniha

48


2.2.2 Zhodnocení vlivu změn relevantních strategických dokumentů s ohledem na zaměření podpory ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+ Pro období 2014+ je nyní na úrovni Společenství klíčovým strategickým dokumentem zejména Strategie Evropa 2020, Územní agenda Evropské unie 2020 a poté návrhy nových nařízení ke strukturálním fondům. Pro nastavení nového programového období má význam i Pátá zpráva EK o hospodářské, sociální a územní soudržnosti. KLÍČOVÉ DOKUMENTY NAÚROVNI EU PRO PŘÍPRAVU ESF PROGRAMŮ 2014+: 1) Strategie Evropa 2020je strategie EU, jejímž cílem je v příštím desetiletí dosáhnout nového růstu.Hlavní cíle dokumentu Strategie Evropa 2020 schválené Evropskou radou v roce 2010 jsou následující7: 1. Míra zaměstnanosti u osob ve věku 20 až 64 let by se měla zvýšit ze současných 69 % na nejméně 75 %, mimo jiné prostřednictvím aktivnějšího zapojení žen, starších pracovníků avětší integrace migrujících pracovních sil. 2. EU si v současnosti stanovila cíl, kterým je investice do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP. V rámci tohoto cíle se podařilo zaměřit pozornost na potřeby investic do výzkumu a vývoje ve veřejném a soukromém sektoru, cíl je ale spíše zaměřen na vstupy než na důsledky. Existuje jasná potřeba zlepšení podmínek pro soukromý výzkum a vývoj v EU a mnohá z opatření navrhovaných v této strategii se ubírají tímto směrem. Je rovněž jasné, že společný pohled na výzkum, vývoj a inovace by znamenal širší spektrum výdajů, jež by bylo relevantnější pro obchodní operace a pro hybné síly produktivity. Komise navrhuje udržení cíle ve výši 3 % a zároveň vytvoření ukazatele, který by intenzitu výzkumu, vývojea inovací odrážel navýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP. 3. Snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % oproti úrovním roku 1990 nebo o 30 %, pokud pro to budou příznivé podmínky; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %.8 4. Cílem týkajícím se úrovně vzdělání u dětí, které předčasně ukončily školní docházku, jesnížit míru tohoto předčasného ukončení ze současných 15 % na 10 %, a zároveň zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončily terciární vzdělání, z 31 % na 40 % v roce2020. 5. Počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, by se měl snížit o 25 %, což by vyvedlo z chudoby přes 20 milionů lidí9. Definované cíle by měly být dosaženy do roku 2020. Všechny členské státy si v každé z definovaných oblastí stanovily své vlastní cíle. Celou strategii, na úrovni EU, tak podpoří konkrétní opatření členských států.

7

Oficiální překlad

8

Vloženo pro úplnost, přestože není relevantní pro zaměření ESF.

9

Vnitrostátní hranice chudoby je stanovena na úrovni 60 % průměrného disponibilního příjmu v každém členském státě.

49


2) Návrh nového nařízení o ESF a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/200610 (ze dne 14. 3. 2012) a návrh nového nařízení o ERDF a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/200611 (ze dne 10. 10. 2011) Návrh nového nařízení o ESF je z pohledu nastavení priorit operačního dokumentu pro hl. m. Prahu klíčový v oblastech zaměstnanosti a trhu a práce, vzdělávání a sociálního začleňování. Pro úplnost je nutné uvést, že návrh nového nařízení o ERDF rovněž podporuje rozvoj zaměstnanosti, sociální začleňování a vzdělávání. Obě nařízení se zaměřují rovněž na podporu budování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy12. Obě nařízení jsou tematicky provázána, provázána je tedy investiční i neinvestiční podpora. Zaměstnanost, trh práce, mobilita pracovníků Zaměření pomoci definuje první odstavec článku 3 návrhu Nařízení o ESF pro tematický cíl (a) podpora zaměstnanosti a mobility pracovníkůprostřednictvím následujících investičních priorit: i.

přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků;

ii.

trvalé začlenění mladých lidí, zejména těch, kteří nemají zaměstnání a nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, do trhu práce;

iii.

samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání podniků;

iv.

rovnost žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života;

v.

pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám;

vi.

aktivní a zdravé stárnutí;

vii.

modernizace a posílení institucí trhu práce, včetně opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků;

Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení o ERDF, a to zejména podporou: (a) přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude účinně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí, prostřednictvím reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy, přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se životním prostředím a energií; (b) zvyšování dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti, investic do začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion), elektronických dovedností a souvisejících podnikatelských dovedností. (d) zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků a pracovníků a zvýší se investice do lidského kapitálu. Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě na trh práce. Podpora je definována prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a tov rámci tematického cíle (8) podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil. Investiční priority jsou definovány takto:

10

COM (2011) 607 final/2, 2011/0268 (COD); dále jen Nařízení o ESF

11

COM (2011) 614 final, 2011/0275 (COD); dále jen Nařízení o ERDF

12

Nyní v působnosti OPLZZ 50


(a) rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podpora samostatně výdělečnéčinnosti a zakládánípodniků; (b) iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení o ESF; (c) investování do infrastruktury pro veřejné služby zaměstnanosti; Počáteční primární, sekundární vzdělávání a celoživotní učení Zaměření pomoci definuje první odstavec článku 3 návrhu Nařízení o ESF pro tematický cíl (b) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učeníprostřednictvím následujících investičních priorit: i.

omezování předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání;

ii.

zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, zahrnující zlepšování kvality odborného vzdělání a školení a zřizování a vývoj na práci založeného vzdělávání a učebních plánů, jako například duálního vzdělávacího systému.

Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení o ERDF, a to zejména podporou: (a) přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude účinně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí, prostřednictvím reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy, přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se životním prostředím a energií; (b) zvyšování dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti, investic do začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion), elektronických dovedností a souvisejících podnikatelských dovedností. (c) zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků tím, že sepodpoří přizpůsobivost podniků a pracovníků a zvýší se investice do lidskéhokapitálu. Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě vzdělávání. Podpora je definována prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a to v rámci tematického cíle (10) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury Počáteční vzdělávání: terciární vzdělávání včetně vědy a výzkumu Nařízení k ESF v rámci tematického cíle (b) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učenízahrnuje tuto investiční prioritu: ii.

zlepšování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání;

Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení o ERDF, a to zejména podporou:

51


(c) výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky; Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě terciérní vzdělávání a na vědu a výzkum. Podpora je definována prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a tov rámci tematického cíle (1) posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací. Investiční priority jsou definovány takto: (a) posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu; (b) podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktůa služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb,stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovacíprostřednictvím inteligentní specializace; (c)

podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatřeník včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýrobyv oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití;

Sociální začleňování a boj proti chudobě Nařízení k ESF v rámci tematického cíle (c) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobězahrnuje tyto investiční priority: i)

aktivní začleňování;

ii)

integrace marginalizovaných společenství, jako jsou Romové;

iii)

boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

iv)

zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu;

v)

podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků;

vi)

strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit;

Pro úplnost je zde uvedeno i zaměření pomoci z ERDF ve vazbě sociální začleňování a boj proti chudobě. Podpora je definována prostřednictvím priorit v článku 5 návrhu Nařízení o ERDF, a tov rámci tematického cíle (9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě. Investiční priority jsou definovány takto: (a) investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností,pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitnímslužbám; (b) podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit; (c) podpora sociálních podniků;

52


3) Územní agenda Evropské unie 2020:K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění Účelem Územní agendy EU je vytvoření strategického a akčního rámce územního rozvoje Evropy. Tento strategický dokument využil mimo jiné výsledky a informace z projektů realizovaných v rámci programu ESPON a Interreg. Strategie má rovněž vazbu na národní koncepce územního rozvoje. V rámci této agendy se hovoří o tzv. "územní soudržnosti", která je Evropskou unií chápána jako třetí dimenze politiky soudržnosti a má sloužit pro lepší zacílení intervencí průřezové politiky soudržnosti. Hlavním cílem strategie je tedy více zohlednit územní aspekty, s vazbou na lisabonské a göteborské cíle. Územní priority rozvoje EU jsou v tomto strategickém dokumentu definovány takto: 

podpora polycentrického a vyváženého územního rozvoje;



územní integrace v příhraničních a nadnárodních regionech;



zlepšení územního propojení pro jednotlivce, komunity a podniky;



podpora integrovaného rozvoje ve městech, venkovských a specifických oblastech;



zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky;



správa a propojení ekologických, krajinných a kulturních hodnot regionů.

4) Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti13 Účelem této zprávy je prezentovat představy Evropské komise o budoucí architektuře Kohezní politiky Evropské unie na období 2014-2020. Zpráva se poměrně výrazně zaměřuje na potřebu zefektivnění čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. V této hodnotící zprávě je mimo jiné zdůrazňováno zavedení předběžných podmínek pro vyplácení prostředků (tzv. kondicionality), což se promítlo i do návrhu nových nařízení k ESF a ERDF a výrazně to ovlivní přípravu operačních programů.

13

Tzv. Pátá kohezní zpráva 53


KLÍČOVÉ NÁRODNÍ DOKUMENTY PRO PŘÍPRAVU ESF PROGRAMŮ 2014+ Některé z níže uvedených národních dokumentů byly uvedeny již v předchozí kapitole 2.2.1. Zde jsou doplněny informace k jejich využití při přípravě nového programového období. 1) Národní inovační strategie (NIS ČR);schválena v roce 2011. Tato strategie bude z důvodu svého zaměření klíčová pro přípravu nového programového období, zejména s ohledem na to, že strategické dokumenty EU i návrhy nových nařízení kladou důraz na podporu inovací ve vazbě na růst konkurenceschopnosti (hlavní zaměření strategie je uvedeno v kap. 2.2.1). 2) Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti konkurenceschopnosti;schváleny v roce 2011

(SMK)

a

Rámec

strategie

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti i na ni navazující rámec jsou klíčovými dokumenty pro přípravu nového období zejména ve vazbě na priority stanovené pro trh práce. Dokumenty se prolínají především v oblastech podpory mobility zaměstnanců, vytváření pracovních míst i slaďování rodinného a pracovního života. 1)

Národní program reforem (NPR); schválen v roce 2012

NPRpředstavuje příspěvek České republiky k plnění cílů Strategie Evropa 2020. NPR je pro OPPA relevantní zejména v části reformních opatření pro fungující trh práce a sociálního systému, jakožto předpokladu konkurenceschopné ekonomiky (moderní sociální systém a pracovní právo, integrace na trhu práce, sociální začleňování a snižování chudoby). V rámci aktualizací je kladen větší důraz na plnění cílů Strategie Evropa 2020. ČR si v NPR definovala tyto cíle, které bude nutné zohlednit při přípravě nového programového dokumentu za hl. m. Prahu pro období 2014+:  Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75%  Zvýšení míry zaměstnanosti žen (20-64 let) na 65%  Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55-64 let) na 55%  Snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu oproti roku 2010  Snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0-2) o čtvrtinu oproti roku 2010  Udržení až do roku 2020 hranici počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby na stejné úrovni jakov roce 2008. ČR současně vyvine úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob. Na základě výše uvedeného bude vhodné (oproti současnému programovému období) se více zaměřit na podporu zaměstnanosti žen, zaměstnanost starších osob i snížení nezaměstnanosti mladých a nízkokvalifikovaných osob.

54


3) Národní rozvojové priority(dosud neschválené vládou ČR) Při přípravě nových programových dokumentů bude nutné zohlednit národní rozvojové priority. Relevantní priority jsou podtrženy. 

Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky o Podpora podnikání o Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje o Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopnosti ekonomiky o Zvyšování kvality vzdělávání



Rozvoj páteřní infrastruktury o Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury o Rozvoj infrastruktury elektronických komunikací o Zkvalitňování energetických sítí o Rozvoj environmentální infrastruktury



Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy o Zkvalitňování legislativního a regulačního prostředí o Podpora optimalizace procesů ve veřejné správě o Vytvoření a rozvoj standardů veřejných služeb o Zavádění a rozvoj digitalizace agend veřejné správy o Zvyšování kvalifikace ve veřejné správě



Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví o Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou o Podpora systému péče o zdraví



Integrovaný rozvoj území o Posílení regionální konkurenceschopnosti o Podpora územní soudržnosti o Zlepšování kvality životního prostředí

KLÍČOVÉ DOKUMENTY NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI PRO PŘÍPRAVU ESF PROGRAMŮ 2014+: 1) Strategický plán hl. m. Prahy, aktualizace z roku 2008 Jedná se o dlouhodobý strategický dokument definující vizi rozvoje města na dalších 15 až 20 let schválený Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Strategický plán je rovněž základem pro strategické vymezení zaměření politiky soudržnosti v hl. m. Praze v období 2014+. Strategický plán byl pro tento účel dále rozpracován do Analýzy oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze. 2) Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze; zpracována v říjnu 2011 V rámci dokumentu jsou vymezeny strategické cíle prioritních oblastí pro následující programové období 2014+. Pro ESF jsou relevantní cíle v následujících oblastech: 

Vzdělávání a veřejná správa

55


o Zvýšení výkonnosti a kvality správy města, zajištění účasti veřejnosti na řešení věcích veřejných o Posilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity  Zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel Prahy  Propojení vysokých škol s vědecko-výzkumnými pracovišti 

Podnikatelské prostředí o Zvýšení výkonnosti a efektivnosti ekonomiky, zajištění příznivého



Sociální začleňování a zdravotnictví o Posilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity  Vytvoření funkčního systému zdravotní péče  Podpora účinného systému rozvoje a plánování sociálních služeb  Preferování moderních způsobů poskytování sociálních služeb  Odstraňování bariér pro znevýhodněné skupiny obyvatel  Zajištění podpory rovných příležitostí mužů a žen v pracovním a rodinném životě

3) Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015; schválený v říjnu roku 2009. Program realizace strategické koncepce rozpracovává strategický plán do návrhu hlavních úkolů pro naplňování koncepce města v letech 2010-2015. Z tohoto hlediska vymezuje dokument i konkrétní úkoly ve vztahu k příštímu programovému období 2014+, a to zejména: Aktivní hájení zájmů Prahy při jednání o budoucnosti politiky soudržnosti EU: 

Koordinace rozvoje Prahy a Středočeského kraje (realizace nadregionálních projektů financovaných ze SF)



Identifikace problémových skupin obyvatel, zjištění chybějících významných obslužných aktivit, odhad vývojových trendůa jejich vlivu jako podklad pro operativní i koncepční rozhodování městské správy (má být financováno z prostředků hl. m. Prahy a výstupy této aktivity budou využitelné pro nastavení operačních programů pro období 2014+)

4) Regionální inovační strategie hl. M. Prahy (RIS);aktualizace schválena v roce 2012 Strategické cíle RIS připravila Pracovní skupina pro aktualizaci RIS a schválila je Pražská rada pro výzkum a ekonomiku (PRVEK) v prosinci 2011. Následně byly realizovány workshopy s cílem navrhnout konkrétní opatření pro realizaci strategie.Definovaná opatření byla finálně schválena radou (PRVEK) v březnu 2012. Pro oblast působení ESF je relevantní zejména tematická oblast 3 Lidské zdroje a tyto její strategické cíle: 



3.1 Systém pro vyhledávání talentů 3.2 Rozvoj talentů ve vzdělávacím procesu 3.3 Udržení lidského kapitálu a podpora mobility 3.4 Podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje



3.5 Kvalifikovaný personál poskytující služby pro inovace

 

56


Regionální inovační strategie bude pravděpodobně jedním z klíčových dokumentů pro přípravu nového programového období v Praze. Návrh nových nařízení totiž ještě výrazněji akcentuje roli vědy, výzkumu, inovací, transferu technologií apod. 5) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy, 20122016; schválen v roce 2012 Jedná se o strategický dokument HMP pro oblast vzdělávání, zpracovaný v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. V rámci dokumentu jsou vymezeny priority pro jednotlivé segmenty vzdělávání. Pro následující programové období 2014+ a přípravu nových programůjsou relevantní tyto priority:     

Zvyšování kvality a modernizace vzdělávání Optimalizace nabídky vzdělávání zejména ve vztahu k trhu práce Zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních Zvyšování kompetencí dětí, žáků a studentů a jejich osobnostní rozvoj Podpora pedagogických pracovníků

Dlouhodobý záměr stanovuje priority pro všechny druhy vzdělávání, tj. pro předškolní, základní, střední, vyšší odborné, speciální a základní umělecké a zájmové vzdělávání. Uvedeny jsou rovněž cíle pro pedagogicko-psychologické poradenství a pro průřezová témata (komunikační kompetence v cizích jazycích, informační a komunikační technologie, prevence sociálně patologických jevů, vzdělávání k udržitelnému rozvoji, péče o talentované žáky a celoživotní učení a další vzdělávání). Pro oblast ESF budou pro příští období relevantní priority s vazbou na další vzdělávání a celoživotní učení a slaďování pracovního a rodinného života. Jednotlivé druhy vzdělávání budou relevantní, pouze pokud budou mít vazbu na prevenci předčasných odchodů žáků a studentů ze vzdělávacího systému.

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 1.2.1


Některé dokumenty tvořící kontext programu nebyly od doby zpracování programového dokumentu aktualizovány (jedná se například o Národní strategický referenční rámec, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha). Přijaty či aktualizovány byly především: Národní inovační strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Rámec strategie konkurenceschopnosti, Národní program reforem, Strategický plán hl. m. Prahy, Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015. Na regionální byl dále aktualizován strategický plán a byl přijat Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015. Další strategické dokumenty se váží převážně k novému programovému období. Tematicky byl Národní program reforem 2005-2008 provázán s prioritními osami OPPA především v části zaměstnanost, kde se zaměřoval na flexibilitu a začleňování na trhu práce a vzdělávání. Aktuální navazující program je pro OPPA relevantní zejména v části reformních opatření pro fungující trh práce a sociálního systému, jakožto předpokladu konkurenceschopné 57


ekonomiky. Relevantními kapitolami jsou především kap. III.3.2. Systematické zlepšování kvality vzdělávací činnosti a reforma vzdělávací soustavy, III.3.3.Reforma vysokého školství a dále kapitola III.2.2. Integrace na trhu práce. Změny v NPRvšak vzhledem k implementaci OPPA nebyly zásadní. Dokument Strategie udržitelného rozvoje České republiky pro roky 2004 – 2009 byl aktualizován vytvořením dokumentu Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který je platný od roku 2010. Cíle dokumentu směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. Původní strategický cíl „Podpora rozvoje lidských zdrojů s cílem dosahovat maximální sociální soudržnosti“ je rozpracován do několika priorit směřujících na zlepšování podmínek pro zdravý život, přizpůsobení politiky demografickému vývoji,podpoře mezigenerační a rodinné soudržnosti, podpoře dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti,rozvoji lidských zdrojů, vzdělávání, výzkumu a vývoje. Také by mělo dojít ke zkvalitnění podpory integrace cizinců.Změny ve strategii však vzhledem k implementaci OPPA nebyly zásadní. Dokument Národní akční plán sociálního začleňování 2006 – 2008 byl aktualizovánvytvořením dokumentu Národní akční plán sociálního začleňování 2008 – 2010. V dokumentech nedošlo k výraznějším změnám v oblastech, které tvoří kontext OPPA. Strategie regionálního rozvoje ČR pro roky 2007-2013, jakožto základní dokument regionální politiky ČR na národní úrovni, mánávaznost na OPPA v oblastech „Ekonomika regionů“ (priorita 2.1 Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů ČR a 2.2 Zvyšování konkurenceschopnosti MSP) a „Lidé a osídlení“ (priorita 3.1 Podpora investic do lidského kapitálu a 3.3 Sociální soudržnost v regionech založená na rovnosti příležitostí). Na OPPA se váže také rozvojově zaměřený cíl „zvýšení ekonomického a environmentálního potenciálu, konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony Evropy“. Změny ve strategii však vzhledem k implementaci OPPA nebyly zásadní. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy byl aktualizován v roce 2011 a jeho realizace je plánovánana roky 2011-2015. Hlavním cílem záměru je zvýšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a tím také konkurenceschopnost České republiky. Dokument pokrývávšechny oblasti vzdělávání, a to od předškolního vzdělávání (např. zavádění firemních školek) až po terciární vzdělávání. Ani zde nedošlo k zásadním změnám vzhledem k nastavení OPPA. Na regionální úrovni aktualizace strategického plánu hl. m. Prahy nepředstavuje změnu kontextu pro realizaci OPPA. Přijetí Programu realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 20092015 zvyšuje důraz kladený na efektivitu čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Změny, které byly učiněny v klíčových strategických dokumentech tvořících kontext programu, již není nutné promítnout do implementace OPPA (a případné revize programu). Dokumenty jsou relevantní zejména pro přípravu budoucího programového období. 1.2.2 V jakých oblastech došlo k největším změnám strategických dokumentů a jaký vliv by tyto změny měly mít na realizaci OPPA či zaměření podpory z ESF v regionu hl. m. Prahy v období 2014+? Na evropské úrovni byly přijaty tyto klíčové dokumenty: Strategie Evropa 2020a návrhy nových 58


nařízení (přijaty byly i další strategické dokumenty předcházející či navazující na návrhy nových nařízení). Uvedené strategické dokumenty definovaly tyto cíle důležité pro zaměření budoucího programu ESF: 

Strategie Evropa 2020 si stanovila tyto hlavní cíle: zvýšení míry zaměstnanosti, zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém a podpora sociálního začlenění.



V návrhu nového Nařízení o ESF jsou v článku 3 stanoveny tyto tematické cíle: (a) podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků, (b) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, (c) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a (d) posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

Na národní úrovnibyly přijaty tyto klíčové strategické dokumenty: Národní inovační strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní program reforem a zatím neschválené Národní rozvojové priority. 

Národní inovační strategie jez pohledu ESFdůležitá v části vzdělávání, protože si jako svou prioritu definuje Zlepšení kvality vzdělávání a vzdělávacího systému (strategický cíl 3). Dokument se věnuje především vysokoškolskému vzdělávání, protože vysoké školy vychovávají kvalifikované pracovníky, kteří se mohou podílet na výzkumu či inovačních aktivitách firem.



Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti se zabývá dvěma tématy klíčovými pro podporu z ESF. Prvním je pilíř Vzdělanost a druhým Trh práce. Mezi klíčové iniciativy pilíře Vzdělanost patří zvýšení kvality a dostupnosti předškolní výchovy, změny v základním a středním školství, reforma vysokého školství a změna obsahu vzdělávání (zejména zvýšení důrazu na použitelné a přenositelné kompetence, kompetence k dalšímu vzdělávání a návaznost na potřeby zaměstnavatelů). Klíčové iniciativy pilíře Trh práce jsou sladění rodinného života a pracovní kariéry, rozvoj trhu práce a implementace a rozvoj systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání).

Klíčovými dokumenty na regionální úrovni jsou: Analýza oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014-2020 v hl. m. Praze,Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015, Regionální inovační strategie hl. m. Prahy a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy pro období 2012-2016. 

V Analýze oblastí pro podporu v rámci politiky soudržnosti na období 2014 -2020 v hl. m. Prazebyly vymezeny strategické cíle prioritních oblastí pro následující programové období 2014+, kterými jsou: Vzdělávání a veřejná správa, Podnikatelské prostředí, Sociální začleňování a zdravotnictví aPosilování tradičního postavení Prahy jako centra vzdělanosti a humanity.



Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015 rozpracovává strategický plán města do návrhu hlavních úkolů, kterými jsou (ve vztahu k příštímu programovému období 2014+): o

Aktivní hájení zájmů Prahy při jednání o budoucnosti politiky soudržnosti EU

59


o

Koordinace rozvoje Prahy a Středočeského kraje (realizace nadregionálních projektů financovaných ze SF)



V Regionální inovační strategii hl. m. Prahy byly vytyčeny tyto cíle: vytvoření systému pro vyhledávání talentů, rozvoj talentů ve vzdělávacím procesu, udržení lidského kapitálu a podpora mobility, podpora komercializace výsledků výzkumu a vývoje a zvýšení kvalifikace personálu poskytujícího služby pro inovace.



Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy pro období 2012-2016stanovuje priority pro všechny druhy vzdělávání. Pro oblast ESF budou pro příští období relevantní především ty priority, které majívazbu na další vzdělávání a celoživotní učení. Jednotlivé druhy vzdělávání dále budou relevantní, pouze pokud budou mít vazbu na prevenci předčasných odchodů žáků a studentů ze vzdělávacího systému či slaďování podmínek pracovního a rodinného života.

K největším změnám strategických dokumentů (které se již promítly i do návrhu nových nařízení pro strukturální fondy) došlo v oblasti konkurenceschopnosti a ekonomického růstu, který by měl být mnohem více založen na inovacích a transferu výsledků vědy a výzkumu do praxe. V souladu s tímto zaměřením kladou strategie vyšší důraz i na podporu terciérního vzdělávání. V oblasti trhu práce a mobility pracovníků je kladen vyšší důraz na sladění podmínek pracovního a rodinného života, což by mělo mimo jiné umožnit i nárůst zaměstnanosti žen. Vyšší důraz je kladen i na podporu celoživotního učení a na sociální začleňování. Nově je návrh nařízení o ESF cílen přímo i na podporu zdravého stárnutí.

60


3 Evaluační téma prioritní osy 1

2

Zhodnocení

naplňování

Kapitola se věnuje analýze prioritní osy 1, zaměřuje se na hodnocení aktivit, včetně udržitelnosti, dále na hodnocení cílových skupin, vše i v kontextu jednotlivých výzev. Závěrem je vyhodnoceno naplňování specifického cíle osy.

3.1

Evaluační úkol 2.1 Analýza předložených projektových žádostí a realizovaných projektů ve vztahu k podporovaným aktivitám a cílům

3.1.1 Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech Na základě informací z IS Monit7+byly projekty posouzeny z hlediska převládajících aktivit. Aktivity, uvedené v tabulce níže, byly definovány dodavatelem a byly schváleny v rámci Vstupní zprávy.Každý projekt byl přiřazen vždy pod jednu aktivitu.Členění aktivit bylo vždy shodné pro všechny výzvy a zároveň nedocházelo v jednotlivých výzvách ke změně samotných aktivit (skupin aktivit ve výzvách, na rozdíl od PO 314). Tato kapitola se věnuje hodnocení projektů na základě podporovaných aktivit, přičemž budou na základě aktivit hodnoceny v tomto pořadí: A. Základní hodnocenídle aktivit B. Rozložení projektů dle aktivit v rámci výzev C. Rozložení projektů v rámci jednotlivých aktivit Pro prioritní osu 1 byly vymezeny tyto aktivity: 1. Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, vč. realizace odborných stáží, vč. inovace systému dalšího vzdělávání (vlastní zaměstnanci) 2. Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (otevřené kurzy) 3. Příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání pro ohrožené skupiny zaměstnanců na trhu práce 4. Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředí Je rovněž důležité připomenout, že ne všechny výzvy zahrnovaly všechny 4 sledované aktivity, přičemž třetí výzva byla vyhlášena pouze na jednu aktivitu, a to na vzdělávání vlastních zaměstnanců (aktivita 1).

14

V PO3 byla např. podpora vyšších odborných škol zařazována pod různé skupiny aktivit. 61


Tabulka 17: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4

Aktivita 1

Aktivita 2

Aktivita 3

Aktivita 4

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, vč. realizace odborných stáží, vč. inovace systému dalšího vzdělávání (vlastní zaměstnanci)   

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (otevřené kurzy)  

Příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání pro ohrožené skupiny zaměstnanců na trhu práce

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředí



 





Nejčastěji byly v jednotlivých výzvách zastoupeny aktivity 1 a 4, tedy podpora interfiremního vzdělávání a podpora lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, a to třikrát. Nejširší byla druhá výzva otevřená pro všechny typy aktivit. Zastoupením aktivit v jednotlivých výzvách ŘO program manažerskyřídil a snažil se podporu nasměrovat do v daný moment předpokládaných potřebných oblastí.

ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE AKTIVIT V rámci prioritní osy 1 bylo podáno ve čtyřech výzvách celkem 1 474 projektů, ze kterých bylo schváleno 316 projektů15, tj. 21, 4 %.Žadatelé projevovali velmi rozdílný zájem o jednotlivé aktivity, drtivě nejvyšší zájem měli o aktivitu 1, tedy o podporu vzdělávání ve vlastní organizaci, a to jistě nejen proto, že byla vyhlášena v nejvíce výzvách (aktivity 2 a 3 byly vyhlášeny pouze ve dvou výzvách; blíže viz text dále – k hodnocení projektů dle výzev). Tabulka 18: Zastoupení jednotlivých aktivit v podaných a schválených projektech Počet podaných žádostí Aktivita 1

976

Počet schválených projektů* 222

Požadovaná dotace (mil. Kč)*

Aktivita 2

173

26

782,84

91,27

Aktivita 3*

247

42

712,28

103,79

Aktivita 4*

78

26

486,65

110,17

4334,35

Schválená dotace (mil. Kč)* 781,20

1 474 Celkem 316 6316,12 1086,43 Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty Poznámky: *Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev).

15

Proces hodnocení a schvalování projektů z výzvy 4 nebyl v době zpracování této analýzy a datu exportu dat z IS MONIT7+ ukončen. Po domluvě se zadavatelem byly pod schválené projekty zahrnuty i projekty ve stavu P3, protože mezi těmi to stavy, tedy vybranými a schválenými projekty nedochází k výrazným posunům (viz též kapitola k metodice). 62


Nejnižší zájem z hlediska počtu podaných projektů byl o aktivitu 4, přestože byla vyhlášena ve 3 výzvách. Projekty na podporu lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředíse týkají daleko menšího okruhu potenciálních žadatelů a jsou směřovány natematicky omezený předmět. Výzkum a vývoj probíhá pouze v omezeném počtu organizací, a to přesto, že z hlediska „typu příjemce“ (právní subjekt) byl jejich okruh vymezen široce. Četnost projektů podaných v rámci jednotlivých aktivit ukazuje i následující graf, ve kterém zřetelně dominuje aktivita 1 (66 %). Projektů podaných v aktivitě 4 – zmiňovaný výzkum a vývoj bylo podáno jen 5 %. Graf 27: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit v PO1 Další profesní vzdělávání (vlastní zaměstnanci)

78

Další profesní vzdělávání (otevřené kurzy)

247 173 976

Další profesní vzdělávání (ohrožené skupiny) RLZ a VaV, podpora podnikatelského prostředí

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty

Rozdělení schválených projektů dle jednotlivých aktivit koreluje s počty podaných projektů v těchto aktivitách (viz též následující graf). Opět je nejvyšší podíl u projektů schválených v rámci aktivity směřující na vzdělávání vlastních zaměstnanců (70 %), přičemž její váha ještě mírně narostla. Obdobně se zvýšil i podíl projektů schválených v rámci aktivity 4 – podpora vzdělávání ve vědě a výzkumu (na 8 %), naopak zastoupení projektů ve zbylých dvou aktivitách pokleslo, především v aktivitě směřující k podpoře projektů „externího“ – otevřeného vzdělávání (8 %).

63


Graf 28: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO1 Další profesní vzdělávání (vlastní zaměstnanci) 42

Další profesní vzdělávání (otevřené kurzy)

26

26 222

Další profesní vzdělávání (ohrožené skupiny) RLZ a VaV, podpora podnikatelského prostředí


Na aktivity v rámci prioritní osy 1 bylo v programu vyčleněno 1,25 mld. Kč, přičemž nakontrahovány byly projekty ve výši 1,10 mld. Kč, což představuje cca 87 % alokovaných prostředků. Výše požadovaných prostředků v rámci jednotlivých aktivit se podobala rozložení počtů projektů, čili nejvyšší požadovaná celková dotace byla v aktivitě 1 – interním vzdělávání, pro které byly podány žádosti celkem za 4,3 mld. Kč (tzn. 69,0 % z celkové požadované dotace) a rovněž bylo na tuto aktivitu nakontrahován nejvyšší podíl prostředků (71,9 %). Nejmenší zájem byl opět o podporu v rámci aktivity 4 - podpora vzdělávání ve vědě a výzkumu, kde požadovaná dotace tvořila pouze 8,0 % z celkové požadované dotace v rámci prioritní osy. Nejnižší dotace však směřovala do aktivity 2 - otevřené vzdělávání, pro kterou bylo nasmlouváno pouze 8,4 % z celkové rozdělené dotace a zaznamenala tak nejvyšší relativní pokles oproti požadovaným prostředkům. Graf 29: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO1

5 000

mil. Kč

4 000 3 000 2 000 1 000

Požadovaná dotace Schválená dotace

0

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty

64


Pokud se zaměříme na průměrné rozpočty projektů dle aktivit, zjistíme, že jsou to projekty zaměřené na vzdělávání v oblasti výzkumu a vývoje, které požadují výrazně nejvyšší průměrnou dotaci, a to ve výši 6,2 mil. Kč a nejméně pak projekty zaměřené na vzdělávání ohrožených zaměstnanců, ve výši 2,9 mil. Kč. Žádosti v projektech otevřeného i uzavřeného vzdělávání jsou obdobné, nad 4,5 mil. Kč. Průměrné rozpočty tak odpovídají de facto náplni projektů (aktivit), protože firmy mají ohrožených zaměstnanců méně a tedy mohou mít spíše nižší rozpočty a zároveň projekty v oblasti VaV jsou náročnější (i když zde hraje roli ovlivnění většími projekty). Graf 30: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit

Aktivita A1

Aktivita A2

Aktivita A3

Průměrný fin. požadavek (Kč)

Aktivita A4

Průměrná dotace (Kč)

Celkem -

1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 tis. Kč

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty

U většiny projektů dochází ke snížení požadované dotace, v průměru je úspěšnému žadateli přiznána v prioritní ose 1 dotace ve výši 83 % požadavku. U aktivity 2 – otevřené vzdělávání - však dochází k relativně nejnižšímu snížení podpory, a to pouze o 10 %. Dotace u prioritní osy 1 nebyla snížena pouze 25 projektům (v pozitivních stavech P45 a dále) v celkovém objemu schválených financí 92,7 mil. Kč, z nichž 8 bylo podáno nemocnicemi, školami či neziskovými subjekty (o.p.s).

HODNOCENÍ DLE VÝZEV Kromě již uvedeného dominantního zájmu o podporu interního vzdělávání, ukazuje následující graf rovněž „přizpůsobení se“ žadatelů nabídnutým možnostem. Zejména je to patrné v aktivitě směřující na ohrožené zaměstnance, o kteroubylo sice možné žádat v první i druhé výzvě, nicméně firmy o tuto možnost projevily zcela minimální zájem. Až v poslední výzvě, ve které nebylo možné podporovat „klasické“ široké vzdělávání, se firmy flexibilně přeorientovaly na ohrožené skupiny zaměstnanců. Projektů v této aktivitě bylo nicméně v polední výzvě schváleno pouze cca 17 %16z předložených projektů (blíže viz text k dané aktivitě).

16

Vypočteno postupem uvedeným v úvodu kapitoly i v kapitole metody. 65


Graf 31: Rozložení počtu projektů dle výzev a aktivit

600 500 400 300 200 100

RLZ a VaV, podnikatelského prostředí DPV (ohrožené skupiny)

DPV (otevřené kurzy)

0 DPV (vlastní zaměstnanci)

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Při srovnání finančních prostředků v jednotlivých výzvách je zde velmi zřetelný pokles v objemu požadovaných prostředků ze strany žadatelů, ve čtvrté výzvě byl pokles až na 30 % vzhledem k první výzvě, tj. o 2 mld. Kč. Co se týče úspěšnosti, resp. nakontrahovaných prostředků, tak ten se mezi výzvami lišil v rozmezí 13 % až 23 %, přičemž nejvyšší byl ve třetí výzvě a nejnižší v první výzvě. Alokace na třetí výzvu se od druhé výzvy příliš nelišila, přestože byla vyhlášena pouze pro 1 aktivitu, i proto je zde podíl rozdělené částky vzhledem k požadovaným prostředkům nejvyšší. Jelikož třetí výzva byla de facto reakcí na ekonomickou krizi, byla na tuto aktivitu vyčleněna relativně vysoká částka – 300 mil. Kč. Výše alokací byly následovné: 

1. výzva:370 mil. Kč, z toho maximálně 33,3 mil. Kč na křížové financování






3. výzva: 300 mil. Kč, z toho maximálně 27,0 mil. Kč na křížové financování




66


Graf 32: Rozložení finančních prostředků projektů dle výzev

3000 2500

RLZ a VaV, podnikatelského prostředí

mil. Kč

2000 1500

DPV (ohrožené skupiny)

1000 DPV (otevřené kurzy)

500 0

DPV (vlastní zaměstnanci)

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

V průběhu programového období se měnil rovněž průměrný požadavek a průměrná výše schválené dotace. Zřetelný je zejména výrazný pokles velikosti přiznané dotace z 3,91 mil. Kč na 2,58 mil. Kč. V Praze byl totiž celkově poměrně vysoký převispoptávky, na úrovni operačního programu byl podpořen cca každý pátý projekt, na úrovni prioritní osy 1 pak každý čtvrtý. Ve finančním vyjádření je situacena úrovni programu obdobná, ale na úrovni prioritní osy 1 je naopak přetlak oproti programové úrovni vyšší, pokryto bylopouze 18 % finančních požadavků.K nejvyššímu snížení dotace u schválených projektů došlo ve výzvě 3, která byla vyhlášena pouze pro interní vzdělávání, a to o téměř 22 %. Pokles rozpočtu projektů může souviset i s postupným omezováním podmínek dotace, např. míra povinného spolufinancování či vyšší specifikace cílových skupin. Tabulka 19: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4* Celkem

Průměrná požadovaná dotace (mil. Kč)

Průměrná schválená dotace (mil. Kč)*

5,1 3,5 4,6 3,1 4,5

3,9 3,0 3,6 2,6 3,5

Požadovaná dotace u schválených projektů (mil. Kč)* 383,7 208,8 355,7 165,1 948,2

Snížení dotace u schválených projektů (%)* 17,4 10,7 21,9 17,1 18,0

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; * Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

67


HODNOCENÍ DLE AKTIVIT A VÝZEV Následující kapitola se podrobněji věnuje analýze projektů na úrovni jednotlivých aktivit, i výzev. Aktivita 1 - Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, vč. realizace odborných stáží, vč. inovace systému dalšího vzdělávání (vlastní zaměstnanci) V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu dalšího profesního vzdělávání, a to vlastních zaměstnanců, případně zaměstnanců partnera. Získané vzdělání mělo přispět k prohlubování či rozšiřování kvalifikace zaměstnanců a vyšší adaptabilitě na trhu práce. Hlavní důraz musel být kladen na samotnou realizaci dalšího profesního vzdělávání. Vzdělávání mohli za jistých podmínek využít i sebezaměstnaní dlouhodobě pracující pro příjemce či jeho partnera. Podmínkou podpory bylo, že podporu získají pouze ty organizace, které mají vytvořen systém dalšího profesního vzdělávání či jej z projektu vytvoří (popř. jej mohou inovovat)17. Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty: 

příprava, rozvoj a inovace systému dalšího profesního vzdělávání v organizaci (může zahrnovat i podporu přístupu skupin se specifickými požadavky k dalšímu profesnímu vzdělávání), včetně navázání tohoto systému na kariérní růst;



tvorba nových metodik a nástrojů nebo inovace stávajících metodik a nástrojů v programech a kurzech dalšího profesního vzdělávání, včetně jejich pilotního ověření;



školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání (tj. metodiků, lektorů a poradců v oblasti dalšího profesního vzdělávání) v organizaci příjemce a případně partnera;



realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží.

Aktivity vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců musí představovat minimálně 50 % rozpočtu projektu. Skupina oprávněných příjemců: 

1. výzva:podnikatelský subjekt, nestátní nezisková organizace, veřejné instituce, školy,profesní zájmové sdružení



2. výzva: podnikatelské subjekty pouze pokud patří mezi mikropodniky, malé a střední podniky, nestátní nezisková organizace,veřejné instituce, profesní zájmové sdružení




Cílové skupiny: Ve všech výzvách: sebezaměstnaní, zaměstnanci

17

Tato podmínka například nebyla vždy v rámci OPLZZ. 68


Spolufinancování: 

1. výzva: 0%2. výzva: o o o o o

Střední podniky: 20 % Mikropodniky a malé podniky: 10 % Profesní a zájmová sdružení: 10 % Nestátní neziskové organizace: 5 % Veřejné instituce: 0 %

(Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA se nad rámec výše uvedeného spolufinancování dále budou aplikovat pravidla veřejné podpory. Maximální míra spolufinancování projektu z vlastních zdrojů může dosáhnout až 72 %) 

3. výzva:0%

Alokace: 

1. výzva: v rámci PO 1 nečleněno (celkem na aktivity 1, 2, 4 - 370 mil. Kč)



2. výzva: 156 mil. Kč




Minimální a maximální velikost projektu: 

1. výzva: 1 -10 mil. Kč



2. výzva:1 -10 mil. Kč




Partnerství: 

2. výzva:omezeno na 10 partnerů; počet podpořených zaměstnanců příjemce musí být nejvyšší ve srovnání s počtem podpořených zaměstnanců jednotlivých partnerů



3. výzva: omezeno na 10 partnerů; počet podpořených zaměstnanců příjemce musí být nejvyšší ve srovnání s počtem podpořených zaměstnanců jednotlivých partnerů

Některé další omezující podmínky: Ve druhé výzvě bylo stanoveno, žepodpora nemůže být přidělena na vzdělávání, které běžně v organizaci příjemce, případně partnera, již probíhá. Mezi podporované cílové skupiny ve 2. výzvě nepatřily osoby, jejichž převažující pracovní činností bylo poradenství k získávání prostředků z veřejných zdrojů, které je poskytované mimo organizaci žadatele, příp. partnera. Shrnutí výzev Podmínky výzev se tedy postupně měnily, především došlo ve druhé výzvě k zavedení povinného spolufinancování a poté opět k jeho zrušení. Ve druhé výzvě byla zároveň nejnižší průměrná velikost požadované dotace. Jedním z důvodů mohlo být právě zavedení spolufinancování. V první výzvě mohly o podporu žádat i velké podniky, což od druhé výzvy nebylo možné a v rámci podpory ze strukturálních fondů a omezeného rozpočtu je to logické. V poslední výzvě rovněž vzrostla minimální požadovaná velikost předkládaného projektu na 2 miliony Kč. Další změnou bylo omezení počtu

69


partnerů na jeden projekt a nastolena podmínka, že počet podpořených zaměstnanců příjemce musí být nejvyšší ve srovnání s počtem podpořených zaměstnanců jednotlivých partnerů. Tabulka 20: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná podaných schválených dotace dotace požadovaná žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace (mil. Kč)

Průměrná schválená dotace (mil. Kč)

Požadovaná dotace u schválených projektů (mil. Kč)

Snížení dotace u schválených projektů (%)

Výzva 1

438

82

2184,81

316,87

4,99

3,86

383,76

17

Výzva 2

276

62

950,86

186,48

3,45

3,01

208,79

11

Výzva 3

262

78

1198,69

277,85

4,58

3,56

355,65

22

Celkem

976

222

4 334,35

781,20

4,44

3,52

948,20

18

Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

Ve výsledku počet předkládaných projektů mezi výzvami klesal, a to i přesto, že v poslední třetí výzvě neměli příjemci možnost požádat o jinou podporu v rámci prioritní osy 1. První výzva vyhlášená 9. ledna 2008 zaznamenala výrazně nejvyšší poptávku, organizace znovu získaly po několikaleté pauze možnost žádat o finanční prostředky. V této výzvě bylo předloženo cca 45 % z celkového počtu žádostí v dané aktivitě a žadatelé zaznamenali nejnižší úspěšnost (18 %).Také výše průměrné požadované dotace vypovídá o tehdejšísituaci, kdy žadatelé měli možnost podat projekty po několikaleté pauze v poskytování podpory (od ukončení JPD 3). Druhá výzva se ukazuje jako specifická, a to jak ve výrazném snížení průměrné požadované dotace (z 5 mil. na 3,5 mil. Kč), tak ve snížení přidělené dotace o 900 tis. Kč. Úspěšnost žadatelů se však zvýšila. Příčinmůže být několik, jednak zmíněné zavedení spolufinancování odrážející se i v rostoucí kvalitě předkládaných projektů ajednak to může být počátek ekonomické krize, který v první fázi mohl vést k snížení vlastních výdajůna vzdělávání. Ekonomická krize (nicméně ještě žadatele nepřiměla ke hledání jinýchzdrojů na vzdělávání.Do výrazného snížení průměrné udělené dotace se může odrážet (kromě spolufinancování) i vyšší tlak na úsporné přidělovánídotace, protože celková vyhlášená alokace na tuto aktivitu byla velmi nízká, i když ve výsledku byla nakontrahovaná částka oproti plánu zvýšena. Poslední výzva byla vyhlášena, jak již bylo uvedeno, jakožto reakce na ekonomickou krizi, nicméně počet předložených projektů byl nižší než v předchozích výzvách, a to i přesto, že byla zrušena podmínka spolufinancování a nebyly vyhlášeny žádné další aktivity. Úspěšnost žadatelů tak prudce narostla na 30 % a zvýšila se i průměrná velikost přidělené dotace, přestože nedosáhla hodnoty z první výzvy. Na výzvu byla alokovaná poměrně vysoká částka, která byla celá rozdělena18. Mnoho projektů bylo v této výzvě formálně vyřazeno, resp. nebyly hodnoceny, protože byly podány až poté, kdy celková suma podaných projektů překročila více než 250 % vyhlášenou alokaci.Za „pozdní“ předložení projektu bylo vyřazeno 40 % předložených projektů (na základě ostatních formálních nedostatků to byla už jen další 3 %).

18

K datu 6. 2. 2012, kdy byla data exportována z IS MONIT7+, byla „schválená“ částka nižší, tzn. v průběhu tak došlo k ukončení některých projektů či nebyla nakonec podepsána smlouva. 70


Graf 33: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách 2500

500 450

2000

400

Požadovaná dotace

1500

300 250

1000

počet

mil. Kč

350

200 150

500

100 50

0

0 Výzva 1

Výzva 2

Schválená dotace Počet podaných žádostí Počet schválených projektů

Výzva 3

Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

Shrnutí aktivity 1

19



Jedná se o velmi poptávanou aktivitu v rámci osy.



Projekty jsou pro předkladatele nejméně náročné a rozdíly ve kvalitě nejsou příliš významné – o udělení či neudělení podpory tak rozhodnou i drobnosti.



Projekty jsou převážně zaměřeny na soft skills a jazykové vzdělávání.



Největší převis projektů byl v první výzvě – po několikaleté pauze od JPD 3.



Spolufinancování mělo pravděpodobně vliv na snížení poptávky.



Žadatelé neměli výraznější zájem o křížové financování.



Vyhlášení výzvy v době krize (již bez spolufinancování) vedlo k opětovnému nárůstu poptávky.



V průměru je výše původního rozpočtu snížena před podpisem smlouvy o cca 1/5, což ale pro firmy neznamená výraznější změny (důsledky na snížení kvality potvrdilo 7,6 % respondentů; obsahové změny deklarovala 2 %19)

Stejní respondenti, kteří deklarovali i snížení kvality. 71


Aktivita 2 -Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (otevřené kurzy) V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců v mikropodnicích nebo osob samostatně výdělečně činných. Podporována mohla být příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání formou kurzů, vzdělávacích programů a školení, která prohlubují či rozšiřují kvalifikaci. Podpora mohla být poskytnuta pouze na vzdělávání, které bylo součástí systému dalšího profesního vzdělávání v daném oboru nebo pro danou cílovou skupinu. Zároveň ale bylo možné v rámci projektu takový systém vytvářet nebo inovovat. Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty: 

příprava, rozvoj a inovace systému dalšího profesního vzdělávání v oboru;



tvorba nových metodik a nástrojů nebo inovace stávajících metodik a nástrojů v programech a kurzech dalšího profesního vzdělávání, včetně jejich pilotního ověření;



školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání (tj. metodiků, lektorů a poradců v oblasti dalšího profesního vzdělávání) v organizaci příjemce a případně partnera;



realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizací odborných stáží.

Aktivity vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců v mikropodnicích či osob samostatně výdělečně činných musela představovat minimálně 50 % rozpočtu (přímých nákladů20) projektu. Skupina oprávněných příjemců: 

1. výzva: podnikatelský subjekt (mikropodnik, OSVČ), nestátní nezisková organizace, veřejné instituce, školy, profesní zájmové sdružení



2. výzva: podnikatelské subjekty (mikropodniky, OSVČ), nestátní nezisková organizace, školy,profesní zájmové sdružení

Cílové skupiny: Ve všech výzvách: sebezaměstnaní, zaměstnancimikropodniků Spolufinancování: 

1. výzva: 0%



2. výzva: 10 %

(Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA se nad rámec výše uvedeného spolufinancování dále budou aplikovat pravidla veřejné podpory.) 

20

3. výzva: 0%

Upřesněno ve 2. výzvě. 72


Alokace: 




2. Výzva: 46 mil. Kč






Partnerství: 





Některé další omezující podmínky: Mezi podporované cílové skupiny ve 2. výzvě nepatřily osoby, jejichž převažující pracovní činností bylo poradenství k získávání prostředků z veřejných zdrojů, které je poskytované mimo organizaci žadatele, příp. partnera. Shrnutí výzev Otevřené kurzy bylo možné podporovat pouze v prvních dvou výzvách, přičemž počet předkládaných žádostí byl v obou případech obdobný a oproti internímu vzdělávání výrazně nižší. Podmínky výzev se přílišnelišily, významné bylo nicménězavedení povinného spolufinancování ve druhé výzvě.Druhá výzva rovněž stanovila minimální podíl finančních prostředků, který musel být nasměrován na aktivity vlastní realizace profesního vzdělávání, což byla reakce na projekty, které se zaměřovaly převážně jen na vytváření metodik, což chtěl řídící orgán omezit. Ve druhé výzvě byla nižší průměrná velikost požadované dotace. Jedním z důvodů mohlo být právě zavedení spolufinancování. Tabulka 21: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná podaných schválených dotace dotace požadovaná žádostí projektů* (mil. Kč)* (mil. Kč)* dotace (mil. Kč)*


Požadovaná dotace u schválených projektů (mil. Kč)*

Snížení dotace u schválených projektů (%)*

Výzva 1

91

9

502,07

37,98

5,22

4,22

43,70

13

Výzva 2

82

17

280,76

53,29

3,42

3,13

57,30

7

Celkem

160

22

782,84

91,27

4,53

3,51

101,01

10

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

Celkově se jednalo o problematickou aktivitu, která již od třetí výzvy podporována nebyla. Převis poptávky po této aktivitě byl nicméně vysoký a ve druhé výzvě srovnatelný s aktivitou 1 vlastní vzdělávání, a to cca 6 násobný.

73



100 90

500

80 70 60

300

50

počet

mil. Kč

400

40 200

30 20

100

10 0

0 Výzva 1


Výzva 2


Shrnutí aktivity 2

21



Podpora byla poptávána mnohem menším počtem subjektů oproti uzavřeným kurzům.



Z finančního pohledu šlo nicméně o oblast s vysokou poptávkou (vzhledem k počtu potenciálních příjemců).



Projekty otevřeného vzdělávání jsou pro předkladatele výrazně náročnější oproti internímu vzdělávání, zejména z pohledu administrace, veřejné podpory a posléze i kontroly.



Spolufinancování mělo pravděpodobně vliv na snížení poptávky (počty předložených projektů byly obdobné).



Ve druhé výzvě již nebyly dotace úspěšných žadatelů výrazně snižovány, úspěšné projekty tak byly pravděpodobně pečlivěji připraveny, a to i v kapitole věnující se rozpočtu. Dle vyjádření většiny respondentů nemělo snižování vliv na zaměření (smysl) projektu (nicméně nutné úpravy původního zaměření projektu muselo přesto provést 9 % příjemců). Příjemci nedeklarovali nutnost snížit kvalitu výsledků21.

Zdroj: realizované terénní šetření (individuální rozhovory s příjemci a dotazníkové šetření) 74


Aktivita 3 –Příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání pro ohrožené skupiny zaměstnanců na trhu práce V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu dalšího profesního vzdělávání ohrožených skupin zaměstnanců příjemce i partnera. Do podpory bylazahrnuta příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání formou kurzů, vzdělávacích programů a školení, která prohlubovala či rozšiřovala kvalifikaci vzdělávaných osob. Podpořeni mohli být i sebezaměstnaní za předpokladu dlouhodobé spolupráce s příjemcem či partnerem. Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty: 

Realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizací odborných stáží



Příprava, rozvoj a inovace systému dalšího profesního vzdělávání v organizaci příjemce, příp. partnera



Školení a odborná příprava poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání (tj. metodiků, lektorů a poradců v oblasti dalšího profesního vzdělávání) v organizaci příjemce, příp. partnera



Tvorba nových metodik a nástrojů nebo inovace stávajících metodik a nástrojů v programech a kurzech dalšího profesního vzdělávání, včetně jejich pilotního ověření

Aktivity vlastní realizace dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců musí představovat minimálně 65 % rozpočtu projektu. Skupina oprávněných příjemců: 

2. výzva: podnikatelské subjekty



4. výzva: podnikatelské subjekty,nestátní neziskové organizace, veřejné instituce

Cílové skupiny: 



2. výzva: Zaměstnanci příjemce a partnera a sebezaměstnaní: o

zdravotně postižení,

o

pracovníci starší 50 let,

o

pracovníci s nejvýše středním vzděláním s výučním listem

4. výzva: Zaměstnanci příjemce a partnera ohrožení na trhu práce o

zdravotně znevýhodnění zaměstnanci,

o

starší zaměstnanci – zaměstnanci po dovršení 50. roku života

o

mladí zaměstnanci - zaměstnanci do dovršeného 30. roku života

o

zaměstnanci s nižší kvalifikací – zaměstnanci s nejvýše středním vzděláním s výučním listem,

o

zaměstnanci-rodiče - zaměstnanci na mateřské či rodičovské dovolené a zaměstnanci do 1 roku od ukončení mateřské či rodičovské dovolené

75



2. výzva: 10%



4. výzva: o

Velké podniky: 15 %

o

Střední, malé a mikropodniky: 0 %

o

Nestátní neziskové organizace: 0 %

o

Veřejné instituce: 0 %

Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA nad rámec výše uvedeného spolufinancování byla aplikována pravidla veřejné podpory (maximální míra spolufinancování projektu z vlastních zdrojů mohla dosáhnout až 78,75 %). Alokace: 









4. výzva: 1 - 6 mil. Kč

Partnerství: 





Některé další omezující podmínky: Ve čtvrté výzvě musel rozpočet projektu (celkové náklady projektu) v projektové žádosti přepočtený na 1 podpořenou osobu a 1 měsíc realizace projektu dosáhnout maximálně 5 000 Kč a zároveň za celou dobu realizace projektu mohl dosáhnout maximálně výše 100 000 Kč na 1 podpořenou osobu. Mezi podporované cílové skupiny nepatřily osoby, jejichž převažující pracovní činností je poradenství k získávání prostředků z veřejných zdrojů, které je poskytované mimo organizaci žadatele, příp. partnera. V případě realizace projektu s účastí partnera/ů musel být počet zaměstnanců žadatele, kteří byli do projektu zapojeni jako cílová skupina, nejvyšší ve srovnání s počtem podpořených zaměstnanců jednotlivých partnerů. Tento poměr musel být zachován po celou dobu realizace projektu. Shrnutí výzev V rámci této aktivity mohly být podpořeny stejné činnosti, jako u klasických vzdělávacích projektů v rámci první aktivity. Specifická podpora pro ohrožené zaměstnance byla sice umožněna až ve druhé výzvě, nicméně ze strany žadatelů o ni nebyl prakticky žádný zájem. Organizace, převážně firmy

76


jednoznačně upřednostnily společné projekty (aktivitu 1), do kterých mohly zahrnout jakékoliv zaměstnance. V podstatě je tedy relevantní jen čtvrtá výzva, ve které bylo předloženo 244 projektů, což je zcela srovnatelné s počty projektů „neomezeného klasického vzdělávání“ vlastních zaměstnanců v rámci aktivity 1. Vyčleněná alokace však byla proti předchozím alokacím na klasické vzdělávání nízká. Celkově se jednalo o drobnější projekty oproti klasickému vzdělávání, bylo do nich zahrnuto méně osob. Tabulka 22: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 3dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná podaných schválených dotace dotace požadovaná žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace (mil. Kč)

Výzva 2




3

0

16,82

NR

5,61

NR

NR

NR

Výzva 4*

244

42

695,47

103,79

2,85

2,41

125,17

17

Celkem

247

42

712,28

103,79

2,88

2,41

125,17

17

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů v rámci PO1 nicméně ukazují poměrně významné zastoupení starších pracovníků na celkovém počtu úspěšně podpořených, přičemž projekty z výzvy 4 ještě hodnoty v dané době nevykazovaly. Ostatní sledované skupiny osob doposud výrazný přínos neznamenaly. Ohrožená skupina

Podíl na celkovém zastoupení v rámci úspěšně podpořených osob Znevýhodnění (menšiny, migranti, zdravotně znevýhodnění, ostatní) 4% Základní ISCED 1 a 2 (základní nebo nižší středoškolské vzdělání) Starší obyvatelstvo 55 – 64 let Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty

4% 12 %

Shrnutí aktivity 3 

O aktivitu organizace projevily zájem až po uzavření podpory „klasických vzdělávacích projektů“.



Specifikace podpory směrem na ohrožené skupiny byla reakcí na důsledky krize i na snižování zbylé alokace v rámci prioritní osy.



I tyto projekty jsou převážně zaměřeny na soft skills a jazykové vzdělávání.



Podpora byla v tomto případě umožněna i velkým podnikům, ale pouze na ohrožené skupiny zaměstnanců.



Žadatelé neměli výraznější zájem o křížové financování.



Dle vyjádření většiny respondentů v dotazníkovém šetření nemělo snižování rozpočtu před uzavřením smlouvy vliv na zaměření (smysl) projektu (nutné úpravy původního zaměření

77


projektu musela provést pouze necelá 2 % příjemců). Celkem 6 % příjemců nicméně uvedlo, že se snížení udělené dotace promítlo do snížení kvality dosažených výsledků. Aktivita 4 – Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředí (a/nebo v oblasti environmentálních technologií) V rámci této aktivity bylo možno žádat o podporu na rozvoj lidských zdrojů v centrech vědy a výzkumu, v malých a středních podnicích a spin-off firmách, a to zejména formou dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců či studentů v pracovněprávním vztahu k těmto subjektům ve výzkumných a podnikatelských dovednostech. Podporovány mohly být pouze níže uvedené typy aktivit s důrazem na další profesní vzdělávání zaměřené na transfer výsledků z výzkumu a vývoje do podnikatelského prostředí. Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty (specifikováno dle výzev) : 

rozvíjení lidských zdrojů v centrech výzkumu a vývoje, v malých a středních podnicích či spinoff firmách (např. formou dalšího profesního vzdělávání nebo vytvářením vědeckovýzkumných týmů);



transfer know-how (např. formou stáží zejména v jiných úspěšných centrech výzkumu a vývoje či spin-off firmách v ČR i v zahraničí);



podpora spolupráce těchto center výzkumu a vývoje, malých a středních podniků či spin-off firem se školami, jinými podniky či neziskovými organizacemi;



založení centra výzkumu a vývoje či spin-off firmy (zejména při VŠ), pokud na něj navazují aktivity uvedené v předchozích odrážkách.



4. výzva: přidáno zaměření na oblast environmentálních technologií

Skupina oprávněných příjemců: 

1. výzva: podnikatelský subjekt, nestátní nezisková organizace, veřejné instituce, školy



2. výzva: podnikatelské subjekty pouze pokud patří mezi mikropodniky, malé a střední podniky, nestátní nezisková organizace, veřejné instituce, profesní zájmové sdružení





1. a 2. výzva: sebezaměstnaní, zaměstnanci, studenti (od 2. výzvy jen za předpokladu, že jsou v pracovněprávním vztahu k organizaci příjemce, partnera, nebo k dalším subjektům zapojeným do projektu).



4. výzva: specifikace výše uvedených skupin na oblast výzkumu a vývoje a/nebo oblast environmentálních technologií;


1. výzva: 0%



2. výzva: Střední podniky: 20 %

78


o o o o 

Mikropodniky a malé podniky: 10 % Profesní a zájmová sdružení: 10 % Nestátní neziskové organizace: 5 % Veřejné instituce: 0 %

4. výzva: 0% o o

Podnikatelské subjekty: 10 % Ostatní: 0%

(Na prostředky poskytované z rozpočtu OPPA se nad rámec výše uvedeného spolufinancování dále budou aplikovat pravidla veřejné podpory. Maximální míra spolufinancování projektu z vlastních zdrojů může dosáhnout až 72 %) Alokace: 
















Některé další omezující podmínky: Ve 4 výzvě: každá úspěšně podpořená osoba v rámci projektu musela získat podporu souhrnně v rozsahu minimálně 60 hodin za všechny přímé typy podpor (školení, trénink, poradenství, stáž apod.). Rozsah podpory pro podpořené osoby musel jasně vyplývat z popisu klíčových aktivit v projektové žádosti. Pokud tato podmínka nebyla v předložené projektové žádosti splněna, žádost byla vyřazena. Shrnutí výzev Výzvy se postupně měnily i u této aktivity, jednak došlo k zavedení spolufinancování ve druhé výzvě (obdobně jako u jiných aktivit) a jednak byly podrobněji specifikovány i další podmínky. Zájem o tuto aktivitu nebyl z hlediska počtu ani rozsahu požadované dotace srovnatelný s „klasickým vzděláváním“. Na začátku období byla projektů schválena pouze malá část, protože byly mimo jiné nedostatečně připraveny. Ve druhé a čtvrté výzvě byla úspěšnost vyšší.

79


Tabulka 23: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 4dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná podaných schválených dotace dotace požadovaná žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace (mil. Kč)




Výzva 1

32

5

238,63

32,29

7,46

6,46

34,04

5

Výzva 2

33

15

180,07

67,72

5,46

4,51

85,95

21

Výzva 4*

26

10

152,21

33,12

5,85

3,31

39,94

17

Celkem

91

30

570,91

133,13

6,27

4,44

159,93

17

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev)


35

250

30

mil. Kč

20 150 15 100 50 0 Výzva 2

Výzva 4

Požadovaná dotace

10

Schválená dotace

5

Počet podaných žádostí Počet schválených projektů

0 Výzva 1

počet

25

200



O aktivitu byl výrazně nižší zájem než o standardní vzdělávací projekty.



Příjemciměli zájem pouze o část nabízených aktivit, když většinově žádali o podporu vzdělávání jako takového, zatímco o aktivity směřující k většímu propojení s praxí byl zájem nízký(např. o zapojení do mezinárodních sítí, stáže, spolupráce s podniky) či žádný (např. založení spin-off firmy).



Podpora z aktivity 4 je pro potenciální žadatele pouze doplňkovou aktivitou, protože vzdělávání lidských zdrojů ve vědě a výzkumu je pro subjekty, jako jsou školy, které čerpají daleko významnější objemy finančních prostředků z jiných zdrojů, spíše okrajové.



Své úsilí tak žadatelé směřují spíše k jiným zdrojům (rámcové programy, atd.), což se může projevit i ve vyšší chybovosti těchto projektů (např. ve 4. výzvě vyřazeno pro formální nedostatky 38 % projektů aktivity 4 oproti 8 % vyřazených projektů aktivity 3). 80


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 2.1.1 Jak jsou jednotlivé podporované aktivity vymezené v OPPA zastoupeny v předložených projektových žádostech a v realizovaných projektech (v rozlišení podle četnosti výskytu a finančního vyjádření)? Odpovídá jejich zastoupení potřebám hl. m. Prahy? Mezi projekty prioritní osy 1 naprosto dominovaly projekty zaměřené na zkvalitnění vnitrofiremního vzdělávání, resp. uzavřené kurzy, které tvořily 66 % podaných (976) a 70 % schválených projektů (316). Na tuto aktivitu bylo rovněž poptáváno i alokováno nejvyšší množství finančních prostředků (4,3 mld. Kč, resp. 781 mil. Kč). Tato aktivita byla vyhlášena v prvních 3 výzvách, takže v poslední výzvě již nebyla vyhlášena a ŘO přistoupil k zaměření výzvy na ohroženou skupinu zaměstnanců. ŘO také přistoupil ke zpřísněnípodmínek výzev, které měly vést ke zvýšení kvality předkládaných projektů (např. zavedení spolufinancování ve druhé výzvě ). Další aktivity byly realizovány s výrazným odstupem. Z hlediska poptávky byl druhý nejvyšší zájem o vzdělávání ohrožených skupin zaměstnanců, na které se žadatelé zaměřili až v poslední výzvě, když nebyla vyhlášena výzva pro klasické interní vzdělávání. Podali celkem 247 projektů, přičemž jich bylo schváleno 42. Na tyto projekty směřuje celkem cca 104 mil. Kč. Z hlediska výše nakontrahovaných prostředků je druhou nejvýznamnější aktivitou podpora lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, avšak rozdíl je minimální (pod smlouvou je cca 110 mil. Kč). O tuto podporu je dlouhodobě nízký zájem, předloženo bylo jen 78 projektů, z nichž do realizace postoupilo 26. O otevřené kurzy byl zájem vyšší, bylo podáno 173 projektů, ale jen 26 je jich realizováno. Jednalo se o méně kvalitní projekty s problematickou kontrolou i problematičtějším zajišťováním cílové skupiny. Vyhlášeny byly rovněž jen v prvních dvou výzvách. Celkem bylo na tuto aktivitu vyčleněno 91 mil. Kč. Zastoupení aktivit v projektových žádostech i projektech reflektuje zájem i kvalitu projektů. Z hlediska potřeb je však nedostatečně zastoupeno vzdělávání v oblasti vědy a výzkumu. Původní nízké zastoupení ohrožených skupin zaměstnanců v podpoře se podařilo řídícímu orgánu ovlivnit a změnit tím, že poslední výzvu vyhlásil pouze na tento typ vzdělávání (kromě vědy a výzkumu). Je zřejmé, že příjemci se na danou situaci adaptovali a změna ve skutečnosti nemusela být tak výrazná, protože i v rámci předchozích výzev mohly firmy podporovat a vzdělávat starší pracovníky apod. Přesto byla podpora tímto krokem nasměrována správným směrem. ŘO také reflektoval vyhlášením třetí výzvy probíhající ekonomickou krizi a snažil se tak reagovat na situaci na trhu práce.

3.1.2 Udržitelnost aktivit V době realizovaného šetření (duben/květen 2012) se udržitelnost aktivit podpořených v rámci prioritní osy 1 ukázala jako mírně horší oproti průměru na úrovni programu a zejména oproti prioritní ose 3. Výsledky v podstatě odpovídají náplni aktivit osy, protože podpora směřující do škol je spíše trvalejší oproti podpoře adaptability pracovníků prostřednictvím vzdělávání. Zároveň se tak potvrzují i základní výsledky šetření realizovaného za období 2004-2006.

81


V realizovaném šetření celkem 57 % respondentů uvedlo, že aktivity realizují v plném či mírně omezeném rozsahu. Přičemž je z 93 % hradí čistě z vlastních zdrojů. Na druhou stranu je ještě období od ukončení projektů poměrně krátké a udržitelnost vzdělávacích kurzů se dále sníží. Dalších 41 % respondentů uvedlo, že aktivity realizují ve výrazně omezeném rozsahu, nicméně lze předpokládat, že tyto aktivity de facto realizovány nejsou, často se jedná pouze o spuštěné webové stránky či vytvořený e-learning, který již rovněž využíván fakticky není. Graf 36: Udržitelnost aktivit v rámci PO1

Ano, v plném rozsahu

2%

16% Ano, v mírně omezeném rozsahu

41%

41%

Ano, ve výrazně omezeném rozsahu

Ne, nerealizujeme

Zdroj: Dotazníkové šetření, květen 2012

Udržitelnost vzdělávacích aktivit závisí do značné míry na kvalitě výsledných kurzů a na nastaveném systému vzdělávání a na existenci interních lektorů uvnitř organizace. Příjemci toto rovněž deklarovali v provedeném šetření.

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 2.1.5 V jakém rozsahu jsou aktivity podpořené z OPPA příjemci realizovány po ukončení financování projektu OPPA? Pokud ano, jaké jsou zdroje financování těchto aktivit? Příjemci v rámci prioritní osy 1 realizují po ukončení financování projektu aktivity z 57 % v plném či mírně omezeném rozsahu. V drtivé většině jsou pak financovány z vlastních zdrojů.

82


3.2

Evaluační úkol 2.2 a 2.3 Posouzení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny

Vyhodnocení dopadů realizace projektů na jednotlivé cílové skupiny s ohledem na jejich potřeby je úzce spojeno s celkovým vyhodnocením naplňování cílů prioritních os a potřeb hl. m. Prahy, protože právě potřeby cílových skupin a jejich naplnění jsou měřítkem úspěšnosti realizovaných aktivit. Zastoupení cílových skupin v projektech odpovídá zaměření příslušných aktivit.

3.2.1 Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech Cílové skupiny navazují na převládající realizované aktivity projektu, každému projektu byla na jejím základě přiřazena jedna převládající cílová skupina. Tabulka 24: Oblast podpory 1.1 – dělení cílových skupin dle aktivit Aktivita:

Cílové skupiny

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (in company, vlastní zaměstnanci)

Zaměstnanci

Příprava a realizace programů a kurzů dalšího profesního vzdělávání, včetně realizace odborných stáží, včetně inovace systému dalšího vzdělávání (otevřené kurzy)

OSVČ, sebezaměstnaní, zaměstnanci

Příprava a realizace dalšího profesního vzdělávání pro ohrožené skupiny zaměstnanců na trhu práce

Znevýhodnění na trhu práce

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, podpora podnikatelského prostředí

Zaměstnanci

Zastoupení cílových skupin odpovídalo vyhlášeným výzvám a jejich aktivitám. Ve všech výzvách pro grantové projekty jsou zaměstnanci (i když v poslední výzvě musí patřit pouze mezi ohrožené skupiny nebo pracovat v oblasti vědy a výzkumu). Tabulka 25: Zastoupenícílových skupin projektů vevýzvách Cílová skupina 1 Zaměstnanci Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4

   

Cílová skupina 2 OSVČ, sebezaměstnaní, zaměstnanci  

Cílová skupina 3 znevýhodnění na trhu práce

 

Zastoupení cílových skupin odpovídá realizovaným aktivitám, převládá tedy nasměrování projektů na zaměstnance a poté na skupinu znevýhodněných (ohrožených) zaměstnanců na trhu práce. Nejméně byli podpořeni sebezaměstnaní (OSVČ, mikropodniky).

83


Tabulka 26: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech Počet podaných žádostí

Počet schválených projektů

Požadovaná dotace (mil. Kč)

Schválená dotace (mil. Kč)*

Cílová skupina 1

1056

250

4830,76

896,94

Cílová skupina 2

171

24

773,08

85,70

Cílová skupina 3

247

42

712,28

103,79

Celkem 1474 316 6316,12 1086,43 Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev)

Rozložení cílových skupin v jednotlivých výzvách opět ukazuje dominanci podpory skupiny zaměstnaných, v průběhu prvních třech výzev. Ve čtvrté výzvě pak byla podpora nasměrována na ohrožené skupiny osob na trhu práce a osoby znevýhodněné a dokládá tak snahu řídícího orgánu reagovat na ekonomickou krizi jiným způsobem než v předchozí výzvě. Je nutno poznamenat, že cílová skupina ohrožených (znevýhodněných) nebyla definována nikterak úzce (viz též text ke znění výzev v kapitole k aktivitám), takže relativně mnoho firem mohlo žádosti podat, jen měly omezený počet zaměstnanců, které mohly do projektů zapojit. Na druhou stranu mohly projekty podávat i velké podniky, kterých bylo ve výsledku 106, tzn. 43 % podaných žádostí na cílovou skupinu znevýhodněných. Z tohoto vyplývá i snaha velkých podniků získat dotaci, pokud tato možnost existuje, přestože lze předpokládat, že by poměrně velká část z nich mohla projekty (byť v omezené míře) realizovat i bez dotace. V prioritní ose 1 bylo z celkového počtu podaných žádostí pouze 12 % žádostí, kde byl žadatelem velký podnik (celkem 171 žádostí velkých podniků).

84


Graf 37: Rozložení požadovaných a schválených finančních prostředkůna cílové skupiny dle výzev

3000 2500

mil. Kč

2000 1500 1000

Znevýhodnění

500 0 výzva 1 výzva 2 výzva 3 výzva 4

OSVČ, sebezaměstnaní, zaměstnanci

Zdroj: IS MONIT7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev)

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 2.2.1 Jak jsou jednotlivé způsobilé cílové skupiny v rámci jednotlivých prioritních os zastoupeny v podpořených projektech (včetně finančního vyjádření)? Odpovídá struktura jejich zastoupení reálným potřebám těchto cílových skupin?

Mezi projekty prioritní osy 1 dominovaly projekty zaměřené cílovou skupinu zaměstnanců, pro kterou bylo a je realizováno celkem 80 % projektů, za cca 900 mil. Kč. Druhou nejpodporovanější skupinou jsou znevýhodněné, ohrožené skupiny zaměstnanců, pro které je realizováno 42 projektů za 104 mil. Kč. Jejich podpora nicméně za podporou zaměstnanců jako takových výrazně zaostává a představuje ve finančním vyjádření pouze 12 % podpory zaměstnanců. Pro sebezaměstnané, OSVČ bylo realizováno pouze 24 projektů za cca 86 mil. Kč. Podpora těchto aktivit byla možná jen v prvních dvou výzvách. Finanční částky tak odpovídají počtům projektů, když pro cílovou skupinu sebezaměstnaných byly realizovány spíše menší projekty s průměrným rozpočtem cca 2,5 mil. Kč. Pro ostatní cílové skupiny byl jeden projekt o cca 1 mil. Kč vyšší, tzn. 3,5 mil. Kč. Struktura projektů není úplně v souladu s potřebami těchto skupin. Je jisté, že největší skupinou musí být zaměstnaní, kteří potřebují neustále rozšiřovat své znalosti a dovednosti a adaptovat se tak na měnící se podmínky trhu práce. Nicméně podpora z OPPA by mohla být ještě výrazněji nasměrovaná na ty nejpotřebnější a nejzranitelnější skupiny na trhu práce, a to znevýhodněné skupiny. Z tohoto pohledu byla vhodně zaměřená poslední výzva, právě na ohrožené skupiny.

85


3.2.2 Naplňování potřeb cílových skupin Plnění potřeb Rozsah podpory V rámci prioritní osy bylo dosud podpořeno 26 159 zaměstnaných osob a 4007 OSVČ, z čehož bylo 20 232 úspěšně podpořených, což představuje 77 %. Úspěšnost podpory se výrazně neliší dle jednotlivých subkategorií, vyšší je nicméně u mladých lidí 15-24 let (80 %), oproti starším pracovníkům 55-64 let (76 %). Naopak míra úspěšnosti klesá s dosaženým vzděláním, i když nikterak výrazně (od 83 % u osob se základním vzděláním po 75 % u osob vysokoškolsky vzdělaných). Nejvýraznější podpora přitom směřovala na osoby s ukončeným středoškolským vzděláním, toto zaměření lze hodnotit pozitivně. Tabulka 27: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 Kód indikátoru

Úplný název indikátoru

Dosažená hodnota indikátoru

Dělení na trhu práce 074104

Počet podpořených osob – zaměstnaní

074105

Počet podpořených osob – OSVČ

074106

Počet podpořených osob - dlouhodobě nezaměstnaní

17

074107

Počet podpořených osob - nezaměstnaní celkem

22

074108

074604

Počet podpořených osob - neaktivní osoby celkem Počet podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni) Počet úspěšně podpořených osob – zaměstnaní

074605

Počet úspěšně podpořených osob – OSVČ

074606

Počet úspěšně podpořených osob -dlouhodobě nezaměstnaní

15

074607

Počet úspěšně podpořených osob - nezaměstnaní celkem

17

074109

074608

Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby celkem Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání 074609 či odborné přípravě (žáci, studenti a učni) Dělení celkem/muži/ženy

26159 4007

371 299 20232 3167

299 276

074100

Počet podpořených osob – celkem

30425

074101

Počet podpořených osob – muži

12631

074102

Počet podpořených osob – ženy

17794

074600

Počet úspěšně podpořených osob

23575

074601

Počet úspěšně podpořených osob – muži

9283

074602

Počet úspěšně podpořených osob – ženy

14292

Dělení dle věku 074118

Počet podpořených osob - mladí lidé 15-24 let

3101

074119

Počet podpořených osob - starší pracovníci 55-64 let

3687

074618

Počet úspěšně podpořených osob - mladí lidé 15-24 let

2491

074619

Počet úspěšně podpořených osob - starší pracovníci 55-64 let

2787

86


Kód indikátoru



Dělení dle vzdělání 074141

Počet podpořených osob - základní ISCED 1 a 2

074142

Počet podpořených osob - střední ISCED 3

074143

Počet podpořených osob - nástavbové studium ISCED 4

074144

Počet podpořených osob - vysokoškolské ISCED 5 a 6

074641

Počet úspěšně podpořených osob - základní ISCED 1a 2

074642

Počet úspěšně podpořených osob - střední ISCED 3 počet úspěšně podpořených osob, které obdržely podporu v rámci projektů - nástavbové studium ISCED 4 Počet úspěšně podpořených osob - vysokoškolské ISCED 5 a 6

074643 074644

1087 16122 1995 10780 897 12783 1528 8135

Zdroj: IS MONIT7+ k datu 4. 1. 2012

Intenzita podpory Rozsah podpory směrem k cílové skupině zaměstnanců v Praze není příliš výrazný, pokud uvážíme, že v Praze bylo k 31. 12. 2010 celkem 657 tis. zaměstnanců, představuje podpora z OPPA, za dosavadní dobu realizace, pokrytí cca 5 % této cílové skupiny. Rozsah podpory je tak nižší než u prioritní osy 3, v případě pokrytí žáků a studentů škol (tj. 8 %; bez základních škol, na které podpora směřovala pouze okrajově cca 10 %). Intenzitu podpory je možné vyjádřit ještě finančními prostředky udělenými na jednu podpořenou osobu, přičemž dáme do poměru finanční prostředky ukončených projektů na počty podpořených osob, protože příjemci poskytují počty podpořených osob až při ukončení projektu. V prioritní ose 1 byly ke sledovanému datu ukončeny projekty v celkové hodnotě 337, 4 mil. Kč, což představuje náklady na 1 podpořenou osobu ve výši 11 200 Kč a 14 400 Kč na úspěšně podpořenou osobu. Z tohoto hlediska se výše udělené podpory jeví jako adekvátní. Opět je ale nutné zdůraznit, potřebu kontroly kvality výstupů projektů. Typy projektů a jejich účinnost Spektrum nabízených aktivit bylo relativně široké, nicméně podpora směřovala na realizaci kurzů a školení, přičemž doplňkově byla podporována tvorba metodik vzdělávání, rozvoj systému dalšího vzdělávání v organizaci, vyškolení interních lektorůa rozvoj systému dalšího vzdělávání. U podpory rozvoje lidských zdrojů ve vědě a výzkumu byla tato podpora rozšířena o podporu podnikatelského prostředí, mobility, vytváření mezinárodních sítí apod. Z hlediska podpory vhodných a účinných typových projektů lze u interního vzdělávání jednoznačně zdůraznit samotná školení a kurzy, přičemž je nezbytné klást důraz na jejich kvalitu, tzn. na výběr kvalitního dodavatele, jednotlivých lektorů a zajištění zpětné vazby od účastníků. Projekt musí být rovněž postaven na pečlivé analýze cílových skupin. Vyškolení interních lektorů hodnotíme pouze jako doplňkovou aktivitu, která je vhodná jen u větších firem, u kterých je tato podpora efektivní. Vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání je rovněž vhodné pouze jako doplňková aktivita, přičemž význam má pouze u větších firem, ne u velmi malých firem (o její efektivitě lze uvažovat až u firmy nad cca 20 až 30 zaměstnanců). U středních firem, a samozřejmě u velkých firem, je zřejmé, že tyto systémy vybudované většinou jsou. Vytváření metodik hodnotíme pouze jako zcela doplňkovou 87


aktivitu, na kterou by měla být alokována zcela marginální část rozpočtu (u firem dané velikosti), o jejíž hranici je možné v rámci ŘO dále diskutovat, lze si přitom představit hranici okolo 5 – 10 %. Z hlediska efektivity je u obecného vzdělávání vhodnější a lze doporučit podporu kalkulace udělované dotace pouze na jednu podpořenou osobu. Při hodnocení účinnosti z pohledu příjemce (vyjádřeno respondenty v dotazníkovém šetření), jsou vysoce hodnoceny samotné kurzy a školení a rovněž vyškolení interních lektorů, jako nejméně účinný byl hodnocen rozvoj systému dalšího profesního vzdělávání. Do hodnocení příjemců se dle našeho názoru může promítat i snaha o udržení maximálního rozsahu nabízených podporovaných aktivit. Graf 38: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 1

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kurzy a školení

Vyškolení interních lektorů

Rozvoj podnikového systému dalšího profesního vzdělávání

Tvorba/inovace metodik pro školení/kurzy

5 4 3 2 1

Zdroj: Dotazníkové šetření, květen 2012;poznámka: 5 největší efekt, 1 – nejmenší efekt

Hodnocení účinnosti u vzdělávání znevýhodněných skupin zaměstnanců je z našeho pohledu shodné s hodnocením účinnosti klasického dalšího vzdělávání v organizacích. Rovněž příjemci, kteří získali podporu v rámci této aktivity, mají obdobné hodnocení jako u aktivity 1.

88


Graf 39: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 3

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Kurzy a školení

Rozvoj podnikového systému dalšího profesního vzdělávání

Vyškolení interních lektorů

Tvorba/inovace metodik pro školení/kurzy

5 4 3 2 1


U hodnocení účinnosti aktivit navázaných na otevřené vzdělávací kurzy směrem k mikropodnikům a OSVČ příjemci pochopitelně upřednostňují školení poskytovatelů vzdělávání (lektorů) a dále kurzy a školení zaměřené na průřezová témata, což jsou dvě aktivity, které tento typ příjemců nejvíce realizoval. Nízké hodnocení kurzů úzce vázaných na daný obor souvisí se vzorek respondentů, který i odpovídá nižšímu zastoupení těchto projektů v rámci aktivity 2. Graf 40: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 2

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Školení poskytovatelů vzdělávání (lektorů apod.)

Kurzy a školení – Kurzy a školení – Rozvoj systému Tvorba/inovace průřezová témata témata úzce dalšího profesního metodik a vzdělávání v nástrojů (např. vázaná na daný podnikatelské obor oboru dovednosti)

5 4 3 2 1


U vzdělávání v oblasti lidských zdrojů ve vědě a výzkumu hodnotíme jako účinnou a efektivní podporu spolupráci s podniky, transfer know-how do praxe i podporu intersektorální mobility. O tyto aktivity nebyl ze strany příjemců dostatečný zájem. Potenciální příjemci této aktivity, zejména vysoké

89


školy, jsou však zapojeny do mnoha projektů, grantů a programů, v rámci kterých získávají vyšší částky a úsilí s realizací projektů v rámci OPPA z jejich pohledu pravděpodobně „nekompenzuje“ výše získaných prostředků. Projekty na podporu vzdělávání by bylo vhodné v programovém období 2014+ spojit přímo, v rámci jednoho projektu, s investiční podporou (např. v rámci jednoho programu na úrovni Prahy). Graf 41: Hodnocení účinnosti aktivit pro dalšího vzdělávání příjemci v oblasti aktivity 4

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

5 4 Vzdělávání v oblasti VaV

Šíření výsledků VaV do praxe

Zapojení do mezinárodních sítí a projektů

Stáže v podnicích Podpora založení centra výzkumu či spin-off firmy (vzdělávání, poradenství...)

3 2 1


Efektivita projektů z pohledu příjemců V dotazníkovém šetření jsme rovněž zjišťovali názor příjemců na efektivitu 22 jejich projektů. Efektivitu jsme sledovali pro jednotlivé aktivity. Nejvíce byli s účinkem svého projektu spokojeni příjemci v aktivitě 2, tj. u otevřených kurzů. Vzhledem k problémům této skupiny aktivit, kdy předpokládáme, že kladně na žádost o vyplnění dotazníku reagovali spíše úspěšnější příjemci a navíc je jich omezený počet,je nutné toto hodnocení brát s rezervou. Zároveň předpokládáme u těchto příjemců „jakousi obhajobu“ jejich projektů, protože aktivita byla vyhlášena pouze v prvních dvou výzvách. Méně hodnotili efektivitu svého projektu příjemci v aktivitě 4, tj. u projektů ve vědě a výzkumu. V U této aktivity předpokládáme vyšší objektivu hodnocení i vyšší vypovídací schopnost. Hodnocení dle našeho názoru vypovídá o širším nastavení projektů a ted y o nižším hodnocení účinnosti. V případě specifičtějších projektů zaměřených např. na spolupráci s podniky (která je ovšem pro žadatele obtížnější pro realizaci), předpokládáme, že by efektivita byla hodnocena lépe. Hodnocení vzdělávání vlastních zaměstnanců, ať všech či znevýhodněných, bylo obdobné. Z našeho pohledu je nutné dbát ze strany řídícího orgánu na kvalitu projektů, i společně s opětovným zavedením spolufinancování, které ke kvalitě může dále přispět.

22

Spokojenost s dosažnými výsledky 90


Graf 42: Hodnocení efektivity příjemci

100% 90% 80% 70% 60%

Nefektivní

50%

Spíše nefektivní

40%

Spíše efektivní

30%

Efektivní

20% 10% 0% Vzdělávání ohrožených skupin

Další vzdělávání zaměstnanců

Otevřené vzdělávání

Věda a výzkum


Stanovení hodnot ukazatelů výsledku V rámci projektu byla zjišťována i hodnota ukazatele výsledku „míra spokojenosti s pracovním místem“, který je definován následovně:Podíl pracovníků (ÚPO z projektu), kteří považují s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) své postavení na trhu práce za lepší ve srovnání se svou situací před zahájením podpory z projektu. Z výsledku šetření vyplynulo, že 67 % úspěšně podpořených osob považuje s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu své postavení na trhu práce za lepší ve srovnání se svou situací před zahájením podpory z projektu. Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen (73 %) než u mužů. Z hlediska věku je nejvyšší u zaměstnanců ve věku 25 až 54 let, a to 69% (skupina 15 – 24 není statisticky významná). Z hlediska dosaženého vzdělání není hodnocení příliš rozdílné. U osob středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných dosahuje hodnoty 67, resp. 70 %. Doplňkově jsme sledovali i rozdíly v hodnocení podle typu pracovní pozice, přičemž se zřetelně prokázal výrazný růst ve vztahu k úrovni pracovní pozice, a to od 53 % u výkonného pracovníka po 80 % u vrcholového managementu. Toto rozdělení odpovídá předpokladům, kdy v kariérním růstu nejvíce pokračují výše postavení pracovníci.

91


Tabulka 28: Výsledky ukazatele míra spokojenosti s pracovním místem Členění ukazatele

Hodnota v %

Celkem Muži

67 65

Ženy

73

Mladí lidé 15-24 let*

75

Starší pracovníci 55-64 let

56

Ostatní

69

Základní ISCED 1 a 2

-

Střední ISCED 3

67

Nástavbové ISCED 4*

38

Vysokoškolské ISCED 5 a 6

70

Výkonný pracovník

53

Nižší management

62

Střední management

67

80 Vrcholový management Zdroj: Dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou (květen 2012); * statisticky nedostačující velikost vzorku

Pracovníků (ÚPO z projektu), kteří považují s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory (tj. od ukončení realizace projektu) své postavení na trhu práce za lepší, a vnímá podporu z OPPA za důvod (či jeden z důvodů) zlepšení tohoto postavení,je celkem 81 %, což je pozitivní. Toto hodnocení je rovněž mnohem vyšší než u prioritní osy 3 zaměřené na vzdělávání. Při rozdělení tohoto ukazatele do jednotlivých skupin dle pohlaví, věku, vzdělání nebyly zjištěny žádné výrazné rozdíly, hodnocení je téměř totožné. I v tomto případě výrazně roste hodnota ukazatele s dosaženou úrovní pracovní pozice.

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 2.2.2 Jaké typové projekty nejvíce odpovídají potřebám cílových skupin v rámci jednotlivých prioritních os a jaké typové projekty jsou nejvíce efektivní ve smyslu vztahu vynaložených prostředků a dosažených cílů? Z hlediska účinnosti lze jednoznačně doporučit realizaci kurzů a školení, pouze s velmi nízkým zastoupením tvorby metodik. Zaškolení interních lektorů je vhodné u větších firem a u úzce specializovaných firem, pro které je obtížné nalézt odpovídající lektory v nabídce externích firem. Podpora systému vzdělávání by měla být rovněž zcela doplňková, protože střední a velké firmy tyto systémy již mají a rovněž se finance na tuto aktivitu mohou stát prostředkem k „zisku“ bez odpovídajících výsledků. Nastavení systému vzdělávání mohou navíc firmy realizovat pouze formálně, aby splnily požadavky a mohly finance vyčerpat. Jednoznačně lze doporučit kontrolu kvality výstupů, nárazovou účast na seminářích apod. 2.2.3 Jaké typové projektové aktivity se ukazují jako nejméně vhodné a málo účinné pro řešení potřeb cílových skupin v rámci jednotlivých prioritních os? Jako málo účinné se jeví výše uvedené, tj. vyšší zastoupení tvorby metodik a tvorby systému vzdělávání v projektech. Rovněž by mělo být omezeno financování e-learningových aplikací, které

92


jsou často málo využívány a kvalita je rozporuplná. 2.3.1 Jaký je podíl pracovníků (úspěšně podpořených osob z projektů), kteří považují s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) své postavení na trhu práce za lepší (kariérní růst, potenciál lepšího uplatnění) ve srovnání se svou situací před zahájením podpory z projektu? Celkem 67 % úspěšně podpořených osob považuje s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu své postavení na trhu práce za lepší ve srovnání se svou situací pře d zahájením podpory z projektu. Je nutné poznamenat, že spokojenost respondentů mohla být částečně ovlivněna hospodářskou recesí, jejíž následky mohly zkreslovat jejich pracovní situaci a spokojenost s konkrétním projektem. Tato hodnota je vyšší u mladých pracovníků, u vysokoškolsky vzdělaných a u pracovníků na pozici středního nebo vrcholového managementu. Zřetelně se prokázal růst spokojenosti ve vztahu k úrovni pracovní pozice. Toto rozdělení odpovídá předpokladům, kdy v kariérním růstu nejvíce pokračují výše postavení pracovníci. Pro zvýšení hodnoty indikátoru je tedy možné se zaměřit více na skupiny, u nichž jsou hodnoty spokojenosti vyšší (tedy mladí lidé, ženy, pracovníci ve vyšší pozici), ale toto řešení nepovažujeme za vhodné. Zejména v období hospodářské recese považujeme za důležité podporovat také pracovníky vyššího věku a na nižších pozicích, proto doporučujeme „problémové“ cílové skupiny ponechat a spíše snížit hodnotu cílového indikátoru, i s ohledem na promítnutí krize. Celkem 81 % úspěšně podpořených vnímá podporu z OPPA za důvod nebo za jeden z důvodů zlepšení svého postavení na trhu práce. 4.3.2 Jak se liší hodnota ukazatele v závislosti na pohlaví (muži, ženy), věku (mladí lidé 15-24 let, starší pracovníci 55-64 let, ostatní), vzdělání (základní ISCED 1 a 2, střední ISCED 3, nástavbové ISCED 4, vysokoškolské ISCED 5 a 6)? Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen než u mužů a dále u osob ve věku 25-54 let. Z hlediska dosaženého vzdělání není hodnocení rozdílné.

3.3

Naplnění specifického cíle PO 1

Zhodnocení dle indikátorů Specifickým cílem prioritní osy 1 je Zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce. Tabulka s dosaženými hodnotami ukazuje, že cílové hodnoty prioritní osy budou bez problémů naplněny, resp. budou překročeny. Na základě všech předchozích analýz v kapitolách výše lze konstatovat, že je specifický cílnaplňován. V tuto chvíli není naplňován ukazatel výsledku míry spokojenosti s pracovním místem, který je nyní 8 p.b. pod cílovou hodnotou. Do tohoto ukazatele se nicméně v tuto chvíli promítá vliv krize.

93


Tabulka 29: Plnění indikátorů prioritní osy 1 Kód NČI Typ indikátor u 07.46.00

Výstup

49.21.00 Výstup

07.61.00 Výsledek

Název indikátoru

Měrná jednotk a

Zdroj

Hodnota

200 7

200 8

200 9

201 0

201 1

Cíl 201 5

Celke m

Počet úspěšně podpořenýc h osob

počet osob

monitorova cí zprávy projektů

Dosažen á

0

0

1 474

13 368

N/A

24 615

Výchozí

0

0

0

N/A

0

N/A

N/A

N/A

147 4 N/A

24 061 5 13 368 N/A

5 100

0

0

7

43

116

5 100 N/A

0

0

93 0

267 7 (93)

N/A

0

N/A

N/A

N/A

N/A

270 43 (267 ) N/A

230

230

0

N/A

N/A

N/A

N/A

N/A

0 N/A

0 N/A

0 N/A

0 N/A

N/A 75

0 67

Počet podpořenýc h projektů zaměřených na OPPA (hl. m. Praha)4

počet projekt ů

Míra spokojenost i s pracovním místem*

%

monitorova cí systém OPPA

evaluační studie

Plánovan á Dosažen á Výchozí

Plánovan á Dosažen á Výchozí Plánovan á

N/A 67

116 (270)

Zdroj: Operační program Praha – Adaptibilita, IS MONIT7+ * hodnota doplněna na základě provedené evaluace

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 2.1.2 Poskytuje dosavadní postup realizace programu podpořenými projekty dostatečnou záruku, že bude naplněn specifický cíl prioritních os ke konci implementace OPPA? Ano, dosavadní postup realizace programu je zárukou naplnění cílů prioritní osy 1. Dosud není naplněn ukazatel výsledku, vyjadřující míru spokojenosti s pracovním místem, který se pohybuje na úrovni 67 %, namísto plánovaných 75 %. Do hodnoty tohoto ukazatele se však s nejvyšší pravděpodobností promítá ekonomická krize a její důsledky, na které se ŘO snažil reagovat i v poslední výzvě zaměřené na znevýhodněné osoby na trhu práce. Pokud by došlo ke zlepšení ekonomické situace (jak předpokládá MakroekonomickápredikceČeskérepubliky z dubna 2012, která předpovídá růst HDP o 1,3 % v roce 2013), lze předpokládat, že hodnota by mohla na konci programového období vzrůst. Nicméně citlivost ukazatele na aktuální ekonomickou situaci zůstane i nadále poměrně vysoká. 2.1.3 Bylo nastavení jednotlivých vyhlášených výzev v rámci prioritní osy vhodné ve vztahu k naplnění specifických cílů daných prioritních os? Nastavení výzev bylo v souladu s naplňováním specifických cílů prioritní osy. Řídící orgán efektivně prováděl řízení výzev tak, aby reflektoval potřeby v dané oblasti – ve vztahu k nastavení programu. 2.1.4 Existují problémy či rizika (vnitřní i vnější) pro průběh implementace prioritní osy a dosažení daného specifického cíle? Rizikem pro naplnění specifického cíle je nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky a ekonomické krize. Důsledky se promítají právě do oblasti působnosti prioritní osy 1. Lze doporučit, aby ŘO 94


věnoval opět více pozornosti skupinám znevýhodněným na trhu práce. A dále je nutné věnovat pozornost prezentovaným výstupům projektů a dohlížel na jejich kvalitu (blíže vizkapitola k doporučením – kap. 8).

95


4 Evaluační téma prioritní osy 2 4.1

3

Zhodnocení

naplňování


Specifickým cílem prioritní osy 2 je zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce. Specifický cíl je naplňován intervencemi zaměřenými na začleňování znevýhodněných osob do zaměstnání prostřednictvím zlepšení jejich zaměstnatelnosti, včetně doplňujících sociálních služeb. Podpora je dále zaměřena na vytváření specifických podmínek na pracovišti pro znevýhodněné osoby a na realizaci opatření proti diskriminaci v přístupu na trh práce. Na prioritní osu 2 byly vypsány 4 veřejné výzvy, přičemž výzva č. 5 byla vypsána teprve 23. 5. 2012. Dále se na tuto osu vztahuje výzva přímého přidělení na komplexní individuální projekty Magistrátu hl. m. Prahy.

4.1.1 Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech Na základě informací z IS Monit7+byly projekty posouzeny z hlediska převládajících aktivit. Aktivity, uvedené v tabulce níže, byly definovány dodavatelem a byly schváleny v rámci Vstupní zprávy. Každý projekt byl přiřazen vždy pod jednu aktivitu (blíže viz kapitola Metodika projektu). Tato kapitola se věnuje hodnocení projektů na základě podporovaných aktivit, přičemž budou na základě aktivit hodnoceny v tomto pořadí: A. Základní rozložení projektů do aktivit B. Rozložení projektů dle aktivit v rámci výzev C. Rozložení projektů v rámci jednotlivých aktivit Pro prioritní osu 2 byly vymezeny tyto základní skupiny aktivity: Aktivita 1: Podpora souladu pracovního a soukromého života Aktivita 2: Začleňování znevýhodněných skupin Dále měly být projekty zaměřeny na aktivitu „Rozvoj organizací podporujících začleňování znevýhodněných osob“, kam měly směřovat projekty z první výzvy. Po konzultaci s ŘO a na základě výsledků analýzy 1. výzvy OPPA23nebyla tato aktivita zahrnuta do následujících analýz, protože se projekty nerealizovaly v předpokládané míře.

23

Magistrát hl. m. Prahy, odbor Evropských fondů: 1. výzva k předkládání projektových žádostí – Analýza (únor 2009) 96


Analyzovány byly dále samostatně projekty zaměřené na rozvoj služeb péče o děti do 10 let věku (vznik a rozvoj školek a podobných zařízení, projekty z aktivity 1) a na vznik a rozvoj sociálního podniku (část projektů z aktivity 2Zaměřením jde o projekty, které dané cíle naplňují pomocí specifických metod. Na prioritní osu 2 byly zaměřeny tři výzvy (tedy všechny, mimo výzvy 3) a dále kontinuální výzva přímého přidělení pro projekty Magistrátu hl. m. Prahy. Zaměření výzev pro prioritní osu 2 se v průběhu příliš nelišilo, zpřesňovány byly pouze cílové skupiny, potenciální příjemci podpory a měnila se maximální velikost projektu. Tabulka 30: Dělení aktivit projektů dle výzev

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 4 Výzva 0

Aktivita 1 Podpora souladu pracovního a rodinného života   

Aktivita 2 Začleňování znevýhodněných skupin    

ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE AKTIVIT V rámci prioritní osy 2 bylo ve čtyřech výzvách podáno celkem 577 žádostí, ze kterých bylo schváleno 89 projektů24, tedy 15,4 %. Zájem žadatelů o jednotlivé aktivity se lišil. Žadatelé projevovali největší zájem o aktivitu 2, která zaznamenala 3x více žádostí s téměř pětinásobnou požadovanou dotací oproti aktivitě 1. Ve schválených dotacích je 2,5 krát vyšší částka směřována na aktivitu 2 oproti aktivitě 1. Tabulka 31: Zastoupení jednotlivých aktivit v projektech Počet podaných žádostí




Aktivita 1

136

31

663,52

160,24

Aktivita 2

441

58

3196,57

404,21

Celkem

577

89

3860,09

564,45


Nejnižší zájem z hlediska počtu podaných projektů byl o aktivitu 1, ač se projekty mohou týkat širokého okruhu potenciálních žadatelů (například u podaktivity „rozvoj služeb péče o děti“). Jedná se o projekty s nižší průměrnou dotací a tudíž je i schválená dotace na tuto aktivitu poměrně nízká.

24

Proces hodnocení a schvalování projektů z výzvy 4 nebyl v době zpracování této analýzy a datu exportu dat z IS MONIT7+ ukončen. Po domluvě se zadavatelem byly pod schválené projekty zahrnuty i projekty ve stavu P3, protože mezi těmi to stavy, tedy vybranými a schválenými projekty nedochází k výrazným posunům (viz též kapitola k metodice). 97


Četnost projektů podaných v rámci jednotlivých aktivit ukazuje i následující graf, ve kterém zřetelně dominuje aktivita 2 (76 %). Podpora sociálních služeb ze státního rozpočtu se v poslední době snižuje, proto musejí poskytovatelé hledat další alternativní zdroje financování. Zájem z jejich strany o dotaci je tedy výrazně vyšší než u podnikatelských subjektů nebo i neziskových organizací, které by se měly věnovat podpoře souladu rodinného a pracovního života, tedy nové aktivitě (kterou často do této doby neprovozovaly). Navíc se jedná o poměrně administrativně i jinak náročné aktivity (například založení firemní školky), proto je této aktivity méně využíváno. Graf 43: Rozdělení počtu předložených žádostí dle aktivit v PO2

136

Podpora souladu pracovního a rodinného života

441 Začleňování znevýhodněných skupin


Rozdělení schválených projektů dle jednotlivých aktivit koreluje s počty podaných projektů v těchto aktivitách (viz též následující graf). Opět je nejvyšší podíl u projektů schválených v rámci aktivity směřující na začleňování znevýhodněných skupin (65 %), přičemž její váha klesla o 11 p.b. Naopak logicky u schválených projektů aktivity 2 jejich zastoupení mezi všemi projekty vzrostlo. Stejně je ale aktivita 2 zastoupena výrazně více.

98


Graf 44: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO2

31

Podpora souladu pracovního a rodinného života

58 Začleňování znevýhodněných skupin


Na aktivity prioritní osy 2 bylo celkem vyčleněno 926,3 mil. Kč, tedy 29,2 % celkové alokace programu, přičemž nekontrahovány byly projekty ve výši 564 mil. Kč, což představuje cca 60,6 % alokace. V rámci výzev 1, 2 a 4 bylo na projekty prioritní osy 2 vyčleněno zatím celkem 450 mil. Kč (výzva 1 – 190 mil. Kč, výzva 2 – 150 mil. Kč a výzva 4 – 110 mil. Kč). Na výzvu 0 – přímé přidělení není vyčleněna přesná částka, ale všechny její zdroje směřují na začleňování znevýhodněných skupin tedy aktivitu 2. Na projekty z této výzvy bylo zatím nakontrahováno celkem 91,8 mil. Kč.V první výzvě ještě nebyl definován rozpočet na jednotlivé aktivity, rozložení financí ve výzvách 2 a 3 v jednotlivých aktivitách bylo 120 mil. na aktivitu 1 a 140 mil. Kč na aktivitu 2. Výše požadovaných prostředků v rámci jednotlivých aktivit se podobala rozložení počtu projektů, čili nejvyšší požadovaná celková dotace byla v aktivitě 2 – začleňování znevýhodněných skupin, kam byly podány žádosti celkem za 3,2 mld. Kč (tzn. 82,8 % z celkové požadované dotace), což bylo z velké míry ovlivněno také projekty Magistrátu hl. m. Prahy z kontinuální výzvy 0, které měly v některých případech násobně vyšší rozpočet (až 220 mil. Kč na projekt). Rovněž byl na tuto aktivitu nakontrahován nejvyšší podíl prostředků (404 mil. Kč, tedy 71,6 % z celkové schválené dotace). Zde již měly individuální projekty výzvy 0 menší vliv, protože příjemce (MHMP) nakonec nerealizoval finančně nejnáročnější projekt.

99


Graf 45: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO2

mil. Kč

4 000 3 000 Požadovaná dotace 2 000 Schválená dotace

1 000 0 Podpora souladu pracovního a rodinného života

Začleňování znevýhodněných skupin


Při detailním pohledu na průměrné rozpočty projektů dle aktivit zjistíme, že jsou to projekty zaměřené na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel, které požadují vyšší dotaci (zhruba 1,5 násobek) oproti projektům zaměřeným na podporu souladu pracovního a rodinného života. Průměrná výše požadované dotace u projektů zaměřených na začleňování znevýhodněných je 7,96 mil. Kč, zatímco u aktivity 1 je to pouze 5,3 milionů Kč. Částka u aktivity 2 je ale velmi ovlivněna projekty z výzvy 0, jejichž průměrná požadovaná dotace je 47,2 mil. Kč (průměrná požadovaná dotace na ostatní projekty výzev 1, 2 a 4 je 6,22 mil. Kč). Při porovnání dotací již schválených projektů se ale rozdíl mírně snižuje, protože v aktivitě 1 byly schváleny spíše dražší projekty (oproti průměru) a také byly projekty méně kráceny (viz níže), zatímco u aktivity 2 byly schváleny projekty s menším či stejným rozpočtem jako průměr.

100


Graf 46: Průměrné požadované a obdržené dotace všech projektů dle aktivit


Aktivita 1

Aktivita 2


Celkem 0

2

4

6

8

mil. Kč Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012;vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Ve většině schválených projektů dochází ke snížení dotace oproti původnímu požadavku v žádosti, v průměru je úspěšnému žadateli v prioritní ose 2 přiznána dotace ve výši 92 % požadavku, což je nejvíce ze všech prioritních os. K relativně nižšímu snížení podpory a to pouze o 6,4 % dochází u aktivity podpora souladu pracovního a rodinného života. Dotace nebyla krácena jen u 11 projektů z prioritní osy 2. K největšímu ponížení došlo v projektu aktivity 2 a to o 38 % oproti původnímu požadavku. Z dotazníku mezi příjemci a žadateli vyplývá, že pro naprostou většinu příjemců (72 %) navržené úpravy v rozpočtu projektu neměly vliv na zaměření (smysl) projektu. Graf 47: Relativní snížení dotace u schválených projektů dle aktivit 100% Požadovaná dotace u schválených projektů

95%

90% Udělená dotace dotace u schválených projektů

85%

80% Aktivita 1

Aktivita 2

Celkem


101


HODNOCENÍ AKTIVIT DLE VÝZEV Kromě již uvedeného dominantního zájmu o podporu začleňování znevýhodněných skupin obyvatel, ukazuje následující graf také klesající tendenci počtu podávaných projektů, což částečně koreluje se snižujícím se rozpočtem jednotlivých výzev (viz níže). U aktivity 1 došlo k nárůstu počtu projektů ve druhé výzvě, což mohlo být způsobeno tím, že do výzvy bylo nově zařazeno jako podporovaná aktivita také vzdělávání a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny a doplňkově byly podporovány aktivity zaměřené na rozvoj organizace žadatele či partnera. Čtvrtá výzva byla úžeji vymezena z pohledu podporovaných aktivit i cílových skupin, a pravděpodobně proto byl počet podaných projektů ještě nižší než u první výzvy. Graf 48: Rozložení počtu projektů dle výzev 350 300 250 200 150 100 50 0

Začleňování znevýhodněných skupin Podpora souladu pracovního a rodinného života


I při srovnání finančních prostředků v jednotlivých výzvách je zde velmi zřetelný pokles v objemu požadovaných prostředků ze strany žadatelů, ve čtvrté výzvě byl pokles až na 21 % vzhledem k první výzvě, tj. o 1,6 mld. Kč. Co se týče úspěšnosti, resp. nakontrahovaných prostředků, tak ta se mezi výzvami lišila v rozmezí 9 % až 28 %, přičemž nejvyšší byla ve čtvrté výzvě a nejnižší v první výzvě. Zároveň ale existují výrazné rozdíly v úspěšnosti projektů dle aktivit – největší rozdíl v úspěšnosti existoval u čtvrté výzvy, kde měly projekty aktivity 1 úspěšnost 61,3 % a projekty aktivity 2 pouze 14,7 %. Opačná situace, i když méně výrazná, nastala ve výzvě 2, kde měly projekty aktivity 1 úspěšnost 14,0 % oproti 20,6 % aktivity 2.

102


Alokace pro jednotlivé výzvy byly tyto: 









2500 2000

mil. Kč

1500 1000 500 0

Začleňování znevýhodněných skupin Podpora souladu pracovního a rodinného života


V průběhu programového období se měnil rovněž průměrný požadavek a průměrná schválená dotace, přičemž ke změnám docházelo především s ohledem na nejvyšší stanovenou hodnotu projektu. Obecně platí, že průměrná požadovaná částka se pohybuje mezi 70-80 % maximální výše nákladů. Nejnižší průměrné schválené dotace byly ve výzvě 2, protože zde byla stanovena maximální výše celkových nákladů 6 mil. Kč oproti 10 mil. v první výzvě. Vzhledem k nízkému limitu pro rozpočet projektu zde byl nejvyšší podíl požadovaných prostředků ve vztahu k jejich maximální výši (82 % maxima). Nejvyšší průměrná požadovaná a schválená dotace byla ve výzvě přímého přidělení, kde neměly projekty nastaven finanční limit jako u ostatních výzev.

103


Tabulka 32: Průměrné požadované a schválené dotace dle výzev Průměrná požadovaná dotace (mil. Kč)


Požadovaná dotace u schválených projektů (mil. Kč)*

Snížení dotace u schválených projektů (%)*

Výzva 1

6,62

6,65

215,14

10,4

Výzva 2

4,97

4,86

168,46

4,8

Výzva 4

5,27

5,22

130,05

7,6

Výzva 0

47,17

22,82

97,44

6,3

Celkem

6,69

6,34

611,09

7,6


HODNOCENÍ DLE AKTIVIT A VÝZEV Následující kapitola se podrobněji věnuje analýze projektů na úrovni jednotlivých aktivit, i v rozčlenění dle výzev. Aktivita 1 – Podpora souladu pracovního a rodinného života V rámci této aktivity bylo možné žádat o podporu pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny a to prostřednictvím vzdělávání, rozvojem služeb péče o dítě a rozvojem flexibilních forem organizace práce. Tím má být cílové skupině umožněn návrat na pracovní trh. K odstranění diskriminace na trhu práce na základě pohlaví mají napomoci výše zmíněné aktivity a dále specifická opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže. O podporu z této aktivity mohli žádat jak neziskové organizace, tak také zaměstnavatelé a veřejné instituce. Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty: 

rozvoj služeb péče o děti s cílem sladit pracovní a soukromý život jejich rodičů (např. vznik mateřské školky v organizaci, rozvoj služeb mateřských center aj.);



podporu pracovního prostředí vstřícného k rodinám a rozvoj flexibilních forem organizace práce (aktivity umožňující návrat na trh práce osobám pečujícím o děti nebo o závislého člena rodiny);



specifická opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce.



vzdělávání a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny s cílem usnadnit nalezení vhodného pracovního uplatnění (s důrazem na aktivity zaměřené na osoby vracející se z rodičovské dovolené zpět na trh práce a na aktivity zaměřené na rodiče samoživitele) – pouze výzva 1

Skupina oprávněných příjemců: Všechny výzvy: nestátní neziskové organizace, veřejné instituce, podnikatelské subjekty Cílové skupiny: 

Ve výzvách 1 a 2 znevýhodněné osoby, pracovníci organizací sociálních služeb, zaměstnavatelé

104




Ve výzvě 2 zpřesněna cílová skupina znevýhodněných osob na osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny, ostatní skupiny stejné



Ve výzvě 4 zpřesněno pouze na rodiče (na mateřské/rodičovské dovolené nebo vracející se po mateřské/rodičovské dovolené na trh práce) a zaměstnavatele (v případě aktivit zaměřených na zavedení flexibilních forem organizace práce či jiných specifických opatření pro podporu rovných šancí pro muže a ženy)

Spolufinancování: Všechny výzvy 0 %. Alokace: 

1. výzva: v rámci PO 2 nečleněno (celkem na aktivity 1 a 2 - 190 mil. Kč)








1. výzva: 1 – 10 mil. Kč







Partnerství: 

1. výzva partnerství nezmiňuje



2. a 4. výzva: omezeno na 10 partnerů

Některé další omezující podmínky: Od výzvy 2 bylo zavedeno pravidlo, že je možnépředložit pouze jednu projektovou žádost na každou aktivitu. V průběhu výzev se snižoval věk dětí, pro něž byly určeny služby péče o děti – v první výzvě nebyl věkový limit stanoven, ve druhé výzvě byl 10 let a ve čtvrté výzvě pouze 6 let. Čtvrtá výzva byla zaměřena pouze na rozvoj služeb péče o děti do 6 let věku, přičemž tuto aktivitu bylo možné pouze doplnit dalšími aktivitami, jako zavádění flexibilních forem organizace práce a podpora rovných šancí. Shrnutí výzev Podmínky výzev se postupně měnily, zejména došlo ke zpřesňování podmínek ve vymezení cílových skupin a aktivit. Další velkou změnou, která se odrážela v podaných projektech, byla maximální výše celkových nákladů projektu, která se snižovala z 10 na 6 mil. Kč. Snížení vycházelo mj. z provedené Analýzy 1. výzvy, kterou si nechal vypracovat Magistrát hl. m. Prahy – důvodem bylo právě zpřesnění projektů, zajištění vyšší efektivity projektů při nakládání s prostředky a také zkušenost z první výzvy, kde se průměrná schválená dotace i při limitu 10 mil. Kč pohybovala kolem 5,2 milionu. Další změnou bylo omezení počtu partnerů na jeden projekt a zavedení pravidla, že jeden žadatel může předložit vždy maximálně 1 žádost na každou aktivitu, což vycházelo opět ze zkušenosti z první výzvy. V souladu například se Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou zpracovalo MPO, dochází k nárůstu alokací v této aktivitě tak, aby byla splněna vize strategie „Flexibilní trh práce umožňující

105


efektivní využívání zdrojů ekonomického a společenského rozvoje“ a mohlo dojít ke zvýšení zaměstnanosti žen (především s malými dětmi). Tabulka 33: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1dle výzev Počet podaných žádostí


Požadova ná dotace (mil. Kč)

Schvále ná dotace (mil. Kč)

Průměrná požadova ná dotace (mil. Kč)




Výzva 1

33

6

156,14

31,10

4,71

5,18

35,66

12,8

Výzva 2

81

11

384,91

53,98

4,75

4,91

55,22

2,2

Výzva 4

22

14

122,46

75,16

5,57

5,37

81,37

7,6

Výzva 0

NR

NR

NR

NR

NR

NR

NR

NR

Celkem

136

31

663,52

160,24

4,87

5,17

172,24

7,0


Počet předkládaných projektů se mezi výzvami měnil, nejvyšší byl u výzvy 2 a to i přes to, že šlo výzvu s omezením výše celkových nákladů projektu a s nízkým celkovým rozpočtem (pouze 50 milionů Kč). Druhá výzva byla vyhlášena v době vrcholící hospodářské krize (květen 2009), což mohlo mít na účast žadatelů z řad podnikatelů vliv. Velký vliv mělo ale pravděpodobně především to, že v aktivitě byly jako doplňkové podporovány i aktivity zaměřené na rozvoj organizace žadatele či partnera – tedy další profesní vzdělávání pracovníků a managementu organizace – na které bylo možné žádat až 20 % celkových přímých nákladů projektu. Tyto doplňkové aktivity se již nevyskytovaly v žádné jiné výzvě. Žadatelé ve druhé výzvě tak zaznamenali nejnižší úspěšnost (pouze 13,6 % z počtu projektů uspělo a přiděleno bylo 14,0 % z žádané dotace). Ani úspěšnost žadatelů v první výzvě nebyla příliš velká (18,1 % a 19,9 %), ale zde se jednalo především o problém nízké alokace na aktivitu ve výzvě (celková alokace na výzvu byla 190 mil. Kč bez určení rozdělení na aktivity, přičemž na aktivitu 1 bylo v závěru přiděleno pouze 31 mil. Kč). Pokles zájmu o čtvrtou výzvu lze částečně vysvětlit „zklamáním“ z neúspěšných předchozích výzev z pohledu žadatelů. Došlo také k dalšímu zpřesňování podmínek u cílových skupin znevýhodněných osob (rodičů) a zaměstnavatelů, ale zároveň byla navýšena alokace pro tuto aktivitu. Projekty podané ve čtvrté výzvě tak měly největší úspěšnost (63,6 % resp. 61,4 % ve finančním vyjádření). Čtvrtá výzva přinesla v průměru nejdražší projekty, ale z důvodu nízké konkurence byly jen velmi málo kráceny (především z pohledu projektů v ostatních prioritních osách).

106


450

90

400

80

350

70

300

60

250

50

200

40

150

30

100

20

50

10

0

počet

mil. Kč

Graf 50: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách

Požadovaná dotace Schválená dotace Počet podaných žádostí

0 Výzva 1

Výzva 2

Výzva 4



Jedná se o aktivitu s poměrně velkým zájmem ze strany žadatelů.



V průběhuvýzev byl velmi proměnlivý zájem žadatelů o podporu, což mohlo být způsobeno zklamáním z nízké průměrné úspěšnosti projektů prvních výzev (především druhé výzvy), ale také postupným zpřesňováním podmínek výzvy (cílové skupiny, aktivity) a finančních limitů rozpočtu projektu.



S měnícím se počtem žadatelů se také velmi lišila úspěšnost projektů. Úspěšnost se pohybovala od nejnižší ve výzvě 2 (pouze 14 % projektů) až ke čtvrté výzvě, kde dosahovala hodnoty 64 %.



V průběhu výzev docházelo k navyšování alokace přidělené na danou aktivitu.



Docházelo k relativně malému snižování rozpočtů projektů při schvalování (průměrně o 7 %). Dle vyjádření většiny respondentů nemělo snižování vliv na zaměření (smysl) projektu (tento názor sdílí 57 % respondentů), sedm procent respondentů dokonce uvádí, že navržené změny přispěly k celkovému zvýšení kvality projektu. Na druhou stranu ale přes 28 % respondentů si myslí, že úpravy měly vliv na snížení kvality projektu.

107


Aktivita 2 – Začleňování znevýhodněných skupin Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty: 





1. výzva: o

podpora znevýhodněných osob při hledání a udržení práce, trénink pracovních dovedností (tj. např. job kluby, podporované zaměstnávání, tréninková kavárna, dílna, obchod aj.);

o

rozvoj aktivit podporujících prodlužování pracovního života, tj. např. doplnění chybějících dovedností osobám zejména v předdůchodovém věku přispívající k udržení se na trhu práce, příp. nalezení nového pracovního uplatnění;

o

vzdělávání znevýhodněných osob s cílem integrovat / udržet tyto osoby na trhu práce.

2. a 4. výzva: o Motivační a podpůrné aktivity vedoucí k nalezení pracovního místa a k jeho následnému udržení o

Vzdělávání znevýhodněných osob v kombinaci s dalšími podpůrnými aktivitami (s cílem integrovat a následně udržet tyto osoby na pracovním trhu)

o

Podpora vzniku tréninkových pracovních míst

Pouze 2. výzva: Podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku

Skupina oprávněných příjemců: 

1. výzva: nestátní neziskové organizace, veřejné instituce, podnikatelské subjekty



2. výzva stejní příjemci, ale zpřesněno: NNO (v rámci aktivity zaměřené na podporu vzniku a rozvoje sociálního podniku nejsou oprávněnými žadateli občanská sdružení), veřejné instituce (s výjimkou aktivity zaměřené na podporu vzniku a rozvoje sociálního podniku), podnikatelské subjekty (pouze pro aktivitu zaměřenou na podporu vzniku a rozvoje sociálního podniku)



4. výzva: nestátní neziskové organizace, veřejné instituce


1. výzva: znevýhodněné osoby



2. výzva: znevýhodněné osoby, pracovníci organizací sociálních služeb



4. výzva: osoby se zdravotním postižením (včetně duševně nemocných), příslušníci etnických menšin, včetně osob z odlišného sociokulturního prostředí, imigrantů a azylantů, osoby po (ve) výkonu trestu

Spolufinancování: Všechny výzvy 0 %. Alokace: 

1. výzva: v rámci PO 2 nečleněno (celkem na aktivity 1 a 2 - 190 mil. Kč)




108













Partnerství: 

1. výzva 1 partnerství nezmiňuje



2. a 4. výzva: omezeno na 10 partnerů

Některé další omezující podmínky: Od výzvy 2 zavedeno pravidlo, že je možno předložit pouze jednu projektovou žádost na každou aktivitu. Shrnutí výzev Podmínky výzev se postupně měnily, zejména došlo ke zpřesňování podmínek ve vymezení cílových skupin, kde byly v poslední výzvě přesněji vymezeny znevýhodněné osoby a projekty se zaměřovaly jen na některé z nich. Z hlediska vymezených aktivit bylo největší změnou zařazení podpory vzniku a rozvoje sociálního podniku ve druhé výzvě. Další velkou změnou, která se odrážela v podaných projektech, byla maximální výše celkových nákladů projektu, která se snižovala z 10mil. Kč na 6 mil. Kč a následně rostla na 8 mil. Kč. Jedním z důvodů mohlo být právě zpřesnění projektů a také zkušenost z první výzvy, kde se průměrná požadovaná dotace i při limitu 10 mil. Kč pohybovala kolem 6,7 milionu Kč. Další změnou bylo omezení počtu partnerů na jeden projekt a zavedení pravidla, že jeden žadatel může předložit vždy maximálně 1 žádost na každou aktivitu, což vycházelo opět ze zkušenosti z první výzvy. Tabulka 34: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2 dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná Průměrná Požadovaná Snížení podaných schválených dotace dotace požadovaná schválená dotace u dotace u žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace dotace schválených schválených (mil. Kč) (mil. Kč) projektů projektů (mil. Kč) (%)

Výzva 1

271

23

1858,23

161,66

6,86

7,03

179,48

9,9

Výzva 2

100

22

515,35

106,31

5,15

4,83

113,24

6,1

Výzva 4

59

9

304,11

44,97

5,15

5,00

48,68

7,6

Výzva 0

11

4

518,88

91,28

47,17

22,82

97,44

6,3

Celkem

441

58

3196,57

404,21

7,25

6,97

438,84

7,9


Jedná se o aktivitu, o kterou je velký zájem, což lze pozorovat především z pohledu úspěšnosti jednotlivých projektů. Průměrná úspěšnost projektů je 13,2 % (resp. 12,6 % ve finančním vyjádření), přičemž nejhůře na tom byly projekty první výzvy (8,5 % resp. 8,7 %, viz graf níže). To lze spatřovat

109


jako jednu z příčin ochabnutí zájmu žadatelů při vyhlášení druhé výzvy. Dalším důvodem mohlo být samozřejmě snížení maximální výše celkových nákladů projektu na 6 milionů Kč z původních 10. Žadatelům se ale ve druhé výzvě otevřela možnost podpory sociálního podniku jakožto formy začleňování znevýhodněných osob. U čtvrté výzvy se dá předpokládat, že žadatele odradila nízká alokace výzvy, která umožnila schválit pouze 9 projektů. Průměrná schválená dotace u projektů výzvy 1, 2 a 4 koreluje s definovanou maximální výší nákladů projektu, snižování dotace projektu bylo poměrně nízké u všech výzev. Výzva nula přímého přidělení pro individuální komplexní projekty podávané Magistrátem hl. m. Prahy měla své specifické podmínky a limity. Proto zde mohlo být podáno řádově méně projektů, které koncentrovaly aktivity do větších projektů. Z důvodu malého množství projektů jsou data hodně ovlivněna například velkým projektem s názvem „Komplexní individuální projekt pro zajištění poskytování sociálních služeb, jako podpůrný prostředek pro integraci sociálně znevýhodněných osob na trh práce na území hl. m. Prahy“, který měl realizovat MHMP, ale který od jeho realizace odstoupil. Celkové veřejné finanční prostředky na tento projekt byly 218,1 mil. Kč, což značně ovlivnilo všechny hodnoty. Zbylé projekty se pohybují většinou v rozmezí 20-50 mil. Kč. Graf 51: Rozložení projektů aktivity 2 ve výzvách 2 000

300

1 800 250

1 600

200

1 200 1 000

150

800 100

600

počet

mil. Kč

1 400


400

50

200 0

0 Výzva 1 Výzva 2 Výzva 4 Výzva 0



110



Jedná se o velmi poptávanou aktivitu v rámci prioritní osy.



V čase, s vyhlašovanými výzvami, docházelo ke snižování počtu žadatelů, což může být způsobeno jednakomezováním rozpočtů projektů (z 10 na 6 mil. Kč ve druhé výzvě), ale především změnami ve vymezení cílových skupin (upřesnění cílové skupiny znevýhodněných osob) a způsobilých příjemců (omezování až zrušení možnosti podání žádosti pro podnikatelské subjekty). Vliv na snižující se počet žadatelů měla pravděpodobně i negativní zkušenost žadatelů s případnými neúspěšnými projekty (91,5 % projektů 1. výzvy a 78 % žadatelů 2. výzvy neuspělo) i pokles alokované částky na aktivitu ve výzvách (v 1. výzvě schváleno 160 mil. Kč, ve 4. výzvě pouze 45 mil. Kč).



Docházelo k relativně malému snižování rozpočtů projektů při schvalování (průměrně o 8 %). Dle vyjádření většiny respondentů nemělo snižování vliv na zaměření (smysl) projektu (68 % respondentů). Deset procent respondentů uvádí, že úpravy v rozpočtu je donutily ke snížení kvality projektu, 20 % respondentů považuje za nedostatečnou možnost vyargumentovat a zamítnout nevhodné změny v projektu.



V rámci aktivity byly realizovány individuální projekty Magistrátu hl. m. Prahy ve výzvě 0 – přímé přidělení. Tyto projekty mají specifické podmínky a mj. mohou mít řádově vyšší rozpočty než grantové projekty ve výzvách 1, 2 a 4.



Postupně dochází ke snižování alokace na tuto skupinu aktivit a větší důraz je kladen na aktivitu 1.

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 3.1.1 Jak jsou jednotlivé podporované aktivity vymezené v OPPA zastoupeny v předložených projektových žádostech a v realizovaných projektech (v rozlišení podle četnosti výskytu a finančního vyjádření)? Odpovídá jejich zastoupení potřebám hl. m. Prahy? V rámci prioritní osy 2 bylo ve čtyřech výzvách podáno celkem 577 žádostí, ze kte rých bylo schváleno 89 projektů, tedy 15,4 %. Zájem žadatelů o jednotlivé aktivity se lišil.V projektových žádostech jsou ve finančním vyjádření i z hlediska četnosti výskytu několikanásobně více zastoupeny projekty zaměřené na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel (více jak trojnásobek žádostí), přičemž schválených finančních prostředkůbylo na tuto aktivitu přibližně 2,5x více. Projekty zaměřené na začleňování znevýhodněných skupin tvořily 76 % podaných (441) a 65 % schválených projektů (58 projektů) a jejich počet v průběhu výzev klesal. Počet projektů podaných na aktivitu 1 se velmi měnil v průběhu jednotlivých výzev, ale alokace určená na projekty podpory souladu pracovního a rodinného života s postupem výzev rostla a i proto byly projekty ve čtvrté výzvě zdaleka nejúspěšnější. Zastoupením jednotlivých aktivit ve vazbě na potřeby hl. m. Prahy se věnují následující kapitoly.

111


4.1.2 Udržitelnost aktivit V době realizace terénního šetření (duben/květen 2012) se udržitelnost aktivit pod pořených v rámci prioritní osy 2 ukázala jako jedna z nejhorších oproti ostatním prioritním osám. Výsledek se dá vysvětlit tím, že prioritní osa 2 je zaměřena často na doplňkové aktivity (které by příjemci bez podpory sami pravděpodobně nerealizovali)nebo na aktivity, které vyžadují nějakou formu dotace (jiné dotace jako zdroj financování po ukončení projektu OPPA mají u PO2 nejvyšší podíl těchto zdrojů oproti ostatním prioritním osám). Nutné je také poznamenat, že z důvodu nízkého počtu schválených projektů v prioritní ose 2 vychází následující analýzy z dat získaných od pouhých 15 respondentů. V realizovaném šetření celkem pouze 47 % respondentů uvedlo,že aktivity realizují v plném či mírně omezeném rozsahu,což je nejméně ze všech prioritních os. Vzhledem k tomu, že období od ukončení projektů je poměrně krátké, lze předpokládat dalšísnížení této hodnoty. Dalších 47 % respondentů uvedlo, že aktivity realizují ve výrazně omezeném rozsahu. Tyto aktivity hradí z 36 % formou jiné dotace a ze 43 % kombinací vlastních zdrojů a dotací. Tabulka 35: Udržitelnost aktivit v rámci PO2 Realizujete i nadále aktivity, které byly podpořeny z OPPA? Odpověď

Počet

Procenta

Ano, v plném rozsahu

2

13,3%

Ano, v mírně omezeném rozsahu

5

33,3%

Ano, ve výrazně omezeném rozsahu

7

46,7%

Ne, nerealizujeme

1

6,7%


Udržitelnost aktivit závisí do značné míry na kvalitě nastavení aktivit projektu, ale v případě například neziskových organizací také na dalších zdrojích financování, které jsou k dispozici po skončení projektu. Graf 52: Zdroje financování aktivit, které byly podpořeny z OPPA(počty projektů)

Jen vlastní zdroje 3 5 Částečně vlastní zdroje, částečně jiná dotace

6

Jiná dotace


112


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 3.1.5 V jakém rozsahu jsou aktivity podpořené z OPPA příjemci realizovány po ukončení financování projektu OPPA? Pokud ano, jaké jsou zdroje financování těchto aktivit? Příjemci v rámci prioritní osy 2 realizují aktivity ze 47 % v plném či mírně omezeném rozsahu. V třetině jsou financovány z jiných dotací a v dalších 43 % případů kombinací vlastních zdrojů a dotací.

4.2



4.2.1 Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech Cílové skupiny navazují na převládající realizované aktivity projektu, každému projektu byla na jejím základě přiřazena jedna převládající cílová skupina. Oblast podpory 2.1: Dělení cílových skupin dle aktivit Aktivita:

Cílové skupiny

Podpora souladu pracovního a soukromého života

osoby pečující o závislého člena

Začleňování znevýhodněných skupin obyvatel

znevýhodnění na trhu práce

Dělení cílové skupiny - dle typu skupiny

mentálně postižení

zdravotně postižení

menšiny, migranti

Ostatní znevýhodnění

Zastoupení cílových skupin odpovídalo vyhlášeným výzvám a jejich aktivitám. Ve všech výzvách pro grantové projekty (tedy výzvy 1, 2 a 4) byly zastoupeny obě aktivity, a tudíž i všechny cílové skupiny. Výzva přímého přidělení se zaměřovala pouze na aktivitu 2, a proto mezi její cílové skupiny nepatří osoby pečující o závislého člena. Tabulka 36: Dělení cílových skupin projektů dle oblastí podpory Cílová skupina 1 Osoby pečující o závislého člena Výzva 1 Výzva 2 Výzva 4 Výzva 0

  

Cílová skupina 2 Znevýhodnění – mentálně postižení    

Cílová skupina 3 Znevýhodnění – zdravotně postižení    

Cílová skupina 4 Znevýhodnění – menšiny, migranti    

Cílová skupina 5 Znevýhodnění – ostatní    

113


ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE CÍLOVÝCH SKUPIN Jelikož projekty aktivity 1 byly zaměřeny pouze na jednu cílovou skupinu, je zde relativně vyšší podíl žádostí na cílovou skupinu 1 ve vztahu k ostatním cílovým skupinám než u počtu žádostí vztažených k realizovaným aktivitám. Největší zájem byl o cílovou skupinu znevýhodnění – ostatní, kam bylo podáno 170 žádostí o celkovém objemu 1,4 mld. Zároveň se ale jednalo o nejméně úspěšnou cílovou skupinu, kde bylo schváleno pouze 8,0 % projektů (a 8,2 % požadovaných finančních prostředků). Rozložení žádostí a schválených projektů se příliš neliší, pouze došlo k relativnímu úbytku u cílové skupiny 5 (pokles o 15 p.b.) a naopak relativně více projektů spadalo do cílové skupiny 1 (nárůst o 11 p.b.). Tabulka 37: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech Počet podaných žádostí




Cílová skupina 1

136

31

663,52

160,24

Cílová skupina 2

72

9

437,23

60,46

Cílová skupina 3

123

22

866,67

140,00

Cílová skupina 4

76

13

444,28

84,14

Cílová skupina 5

170

14

1448,39

119,61

Celkem

577

89

3860,09

564,45

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; * Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

Nejvyšší průměrnou dotaci získaly projekty zaměřené na integraci znevýhodněných osob – ostatní (tzn. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby bez přístřeší, osoby ohrožené závislostmi, osoby po výkonu trestu, mladší osoby, starší osoby – nad 50 let věku atd.). Vysokou hodnotu průměrné dotace navyšuje projekt z kontinuální výzvy (přímého přidělení) MHMP „Zpět do práce“, který tematicky navazuje na systémový projekt aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů. Tento projekt již realizuje aktivity určené na přímou podporu cílových skupin (např. jednorázové pracovní příležitosti, podporované zaměstnání, provoz nízkoprahového zařízení Job Clubu). Projekty zaměřené na osoby pečující o závislého člena mají nejnižší průměrnou požadovanou dotaci (4,9 mil. Kč na jeden projekt). Nižší požadovanou dotaci mají také projekty zaměřené na cílovou skupinu znevýhodněných – menšin a migrantů a mentálně postižených. Rozdíly mezi rozpočty projektů zaměřených na různé cílové skupiny v rámci aktivity 2 nejsou ale nijak výrazné.

114


Graf 53: Průměrná požadovaná a schválená dotace dle cílových skupin v PO2 Cílová skupina 1 Cílová skupina 2


Cílová skupina 3 Cílová skupina 4


Cílová skupina 5 Celkem 0

2

4

6

8

10

mil. Kč Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

Hodnocení zastoupení cílových skupin dle výzev Jelikož se projekty aktivity 1 zaměřují pouze na jednu cílovou skupinu, je zde vhodné hodnotit primárně zastoupení dílčích cílových skupin pro aktivitu 2 (zastoupení cílové skupiny 1 v jednotlivých výzvách kopírovalo zastoupení aktivity 1 ve výzvách). Detaily k rozložení jednotlivých aktivit, ze kterých vychází následně rozdělení cílových skupin, jsou popsány v hodnocení projektů v kapitole výše. V rozložení projektů aktivity 2 opět dominují projekty cílové skupiny 5 a 3, tj. znevýhodnění – ostatní a zdravotně znevýhodnění, a to jak v počtu projektů, tak i ve finančním vyjádření, především v první výzvě.

115



2500

mil. Kč

2000 1500

Znevýhodnění ostatní

1000

Znevýhodnění menšiny, migranti

500

Znevýhodnění zdravotně postižení

0

Znevýhodnění mentálně postižení Osoby pečující o závislého člena

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 3.2.1 Jak jsou jednotlivé způsobilé cílové skupiny v rámci jednotlivých prioritních os zastoupeny v podpořených projektech (včetně finančního vyjádření)? Odpovídá struktura jejich zastoupení reálným potřebám těchto cílových skupin? Rozložení projektů zaměřených na jednotlivé cílové skupiny víceméně odpovídá rozložení projektů dle aktivit, vyšší požadovaná dotace je na projekty znevýhodněných – ostatních. Jednalo se o cílové skupiny znevýhodněné z důvodu věku, osoby bez přístřeší nebo trestané osoby. Poptávka zde byla vyšší jak v počtu projektů tak také v průměrné výši rozpočtu projektu (dáno projektem MHMP). Projekty cílové skupiny osob pečující o závislého člena jsou nejméně finančně náročné a jejich podíl je vyšší především ve druhé výzvě. Nejčastěji byly schváleny projekty zaměřené na cílovou skupinu osob pečující o závislého člena (31 projektů) v celkové výši 160,2 mil. Kč. Následovaly projekty zaměřené na cílovou skupinu zdravotně postižených, kde bylo schváleno 22 projektů v celkové výši 140,0 mil. Kč, ač nejvyšší požadovanou dotaci měly projekty zaměřené na cílové skupiny znevýhodněné – ostatní (1,4 mld. Kč). Pokrytí potřeb je hodnoceno v následující kapitole s využitím poznatků této kapitoly a kapitoly k hodnocení aktivit.

116


Rozvoj služeb péče o děti V aktivitě 1 podpora souladu pracovního a rodinného života byla část projektů zaměřena na vznik a rozvoj služeb péče o děti, jako specifického nástroje podporujícího slaďování rodinných a pracovních povinností. Následující kapitola se zabývá analýzou těchto projektů. Celkem bylo schváleno (nebo bylo ve stavu P3) 19 projektů, které se zaměřovaly na rozvoj služeb péče o děti ať už formou (firemní) školky, jeslí či dětských koutků. Nejčastěji byla podpořena firemní školka, často zřizovaná přímo v sídle příjemce, aby byl v co největší míře ulehčen rodičům návrat do práce. O projekty žádají spíše větší firmy nebo zaměstnavatelé (například Telefónica, Seznam.cz nebo Thomayerova nemocnice). Mezi žadateli mají specifickou pozici nemocnice, kde je vyšší koncentrace zaměstnaných žen, a proto jsou zde zařízení péče o děti více potřebná. Další žadatelé jsou z oblasti veřejné správy - městských částí Prahy, dále vysokých škol či výzkumných institucí. Zhruba stejné zastoupení mají žadatelé ze soukromé sféry. Ve většině se projekty zaměřují na vlastní zaměstnance, kterým poskytují podporu v období, které je složitější na sladění několika povinností. Mezi otevřené projekty patří například školička Klubu K2, která se zabývá péčí o děti do 3 let. Projekty, které se zaměřují na rozvoj služeb péče o děti, realizují většinou i další aktivity, jako vzdělávání rodičů nebo poradenské centrum. Většina projektů počítá se zřízením školky velikosti kolem 15-20 dětí a průměrně je počítáno s podporou 25-30 rodičů, kteří se budou moci vrátit do svého původního zaměstnání. Existují i projekty miniškolek, které mají kapacitu například jen 8 dětí (projekt podaný Asociací rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR,o.s., který ale nebyl schválen). Naopak kapacitou největší byl projekt městské části Praha 11, který navýšil kapacity mateřských škol na území městské části o 168 míst. V porovnání s ostatními mateřskými školami se ale obecně jedná o velmi malá zařízení, protože průměrně velká školka v Praze má 109 dětí, zatímco školky podpořené z OPPA se pohybují kolem velikosti 20-25 dětí. Ve schválených projektech byl / je podpořen vznik téměř 600 nových míst v mateřských školkách, přičemž ale velká část projektů je teprve ve fázi podpisu smlouvy. Zákoník práce definuje rodičovskou dovolenouv maximální délce 3 let od narození dítěte, ale na základě zákona o sociálních službách25 je umožněno zkrátit dobu rodičovské dovolené na 2 roky a stále získat stejnou celkovou výši příspěvku na dítě. Zařízení mateřských škol ale přijímají pouze děti od 3 let věku. Na území Prahy chybí zařízení, která by pokrývala poptávku po službách péče o mladší děti ve věku 2 let a rodičům tak není umožněno se vrátit zpět do pracovního procesu. Tato potřeba je zřetelná i z předkládaných projektů, protože většina z nich počítá s umisťováním dětí již od věku 2 let nebo od 18 měsíců. Je tedy zřejmé, že zaměstnavatelé mají zájem o to, aby se jejich zaměstnankyně/ci vraceli co nejdříve zpět do práce. Průměrná cena projektu je 5,7 mil. Kč, což je nižší než průměr všech projektů v aktivitě 1. Podepsanou smlouvu má zatím sice jen 5 projektů, ale zajímavé je, že zde nedocházelo k téměř

25

Zákon o sociálních službách rovněž umožňuje prodloužení čerpání rodičovského příspěvku po dobu 4 let. 117


žádnému krácení financí projektu (maximálně o 35 400,- Kč, tedy méně než 1 % z celkové ceny projektu). Schválené projekty školek jsou z výzvy 2, ale ve větší míře se vyskytují v projektech z výzvy 4 (projekty stavu P3).

Podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku V aktivitě 2 začleňování znevýhodněných skupin obyvatel byla část projektů zaměřena na vznik a rozvoj sociálního podniku, jako specifického nástroje na podporu integrace znevýhodněných. Následující kapitola se zabývá analýzou těchto projektů. Z provedené analýzy bylo zjištěno, že projekty na rozvoj sociálního podniku byly v Praze schváleny jen 4, což je velmi málo. Větší množství projektů se ale věnuje zaměstnávání osob s některým druhem handicapu, především formou tréninkových míst a práce na zkoušku (z dotazníkového šetření vyplývá, že realizátoři takovýchto projektů občas považují svůj projekt za spadající do aktivity rozvoje sociálního podniku). Projekty sociálních podniků jsou svým rozsahem spíše malé – poskytují podporu například pouze 10 – 15 osobám, což ale souvisí většinou s potřebou rozjezdu takové firmy včetně náročnější práce s cílovými skupinami. Předpokladem je, že delší a náročnější start podniku se odrazí v jeho dlouhodobé udržitelnosti. Mezi žadateli o sociální podnikání dominují obecně prospěšné společnosti, ale vyskytují se zde i soukromé subjekty (jedná se například o podnikání v pohostinství). Právě pohostinství může být dobrým příkladem fungujících projektů pro znevýhodněné osoby ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, osoby s nízkou úrovní vzdělání i sociálních dovedností, osoby po odchodu ze zařízení ústavní výchovy či mentálně postižení. Například projekt o.p.s. Rozmarýna, který nabízí mladým lidem po odchodu z ústavní výchovy dočasné zaměstnání v sociální firmě - Café Rozmar se může stát příkladem dobré praxe pro ostatní projekty (jak uvádí např. i prezentace MPSV k semináři pro žadatele z o.p. 3.1 OPLZZ). Zpráva společnosti Fokus Praha, o.s.jmenuje jako další úspěšné podniky např. Sociální podnik Jůnův statek a sociální firmu Café Therapy, oba v oblasti pohostinství. Vhodným typem sociálního podnikání mohou být také zahradnické či jiné drobné manuální práce, jak dokládá například úspěšný projekt Pracovní Sobota (zmiňovaný MPSV) nebo sociální firma Zahrada (uvedený jako příklad ve zprávě k projektu „Sociální firma - výzva v podnikání 21. století“). Magistrát hl. m. Prahy se snaží podporovat sociální podniky, a proto byl do výzvy přímého přidělení předložen projekt z aktivity 2, který se snažím sociální podniky podpořit formou vzdělávacích kurzů, konferencí, poradenstvím při zakládání podniků – především prostřednictvím Centra sociálních ekonomiky. Snahou je také dostat sociální podniky do povědomí široké veřejnosti. Sociální podniky jako takové jsou v ČR prozatím v začátcích, přičemž tato problematika není v ČR systémově řešena (podpora sociálních firem). Průměrný rozpočet schválených projektů na rozvoj sociálního podniku je 7,3 mil. Kč, což je o málo více, než je průměrná cena všech projektů z aktivity 2 (6,97 mil. Kč), přičemž průměrné požadované prostředky na jeden projekt byly 7,9 mil. Kč, což je více než průměr všech žádaných projektů (7,25 mil. Kč).

118


4.2.2 Naplňování potřeb cílových skupin Rozsah podpory V rámci prioritní osy 2 bylo dosud podpořeno celkem 11 582 osob, z čehož 70 % tvořily ženy, což vyplývá především ze zaměření aktivity 1, která směřuje primárně na matky pečující o děti. Také mezi podpořenými klienty služeb bylo 64 % žen z celkového počtu 8 347 podpořených. Ze vzdělanostních kategorií podpořených uživatelů byly nejvíce podpořeny osoby se středoškolským vzděláním (ISCED 3). Z celkového počtu podpořených osob bylo úspěšně podpořeno 58 % osob, tedy 6 736. V přehledu plnění indikátorů není samostatně vymezen indikátor počtu podpořených osob pečujících o závislého člena, na které je zaměřena aktivita 1. Tyto osoby jsou pod souhrnnou skupinou „ostatní znevýhodněné skupiny“, kde bylo podpořeno celkem 3 570 osob. Tabulka 38: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 Kód indikátoru



Dělení na trhu práce 074104

Počet podpořených osob - zaměstnaní

5851

074105

Počet podpořených osob - OSVČ

600

074106

Počet podpořených osob - dlouhodobě nezaměstnaní

946

074107

Počet podpořených osob - nezaměstnaní celkem

2278

074108

2893

074604

Počet podpořených osob - neaktivní osoby celkem Počet podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci,studenti a učni) Počet úspěšně podpořených osob - zaměstnaní

074605

Počet úspěšně podpořených osob - OSVČ

374

074606

Počet úspěšně podpořených osob -dlouhodobě nezaměstnaní

388

074607

Počet úspěšně podpořených osob - nezaměstnaní celkem

1024

074608

Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby celkem

1926

074609

Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby ve vzděláváníči odborné přípravě (žáci, studenti a učni)

493

074109

702 3444

Dělení celkem/muži/ženy 074100

Počet podpořených osob - celkem

11582

074101

Počet podpořených osob - muži

3509

074102

Počet podpořených osob - ženy

8073

074600


6736

074601

Počet úspěšně podpořených osob - muži

1867

074602

Počet úspěšně podpořených osob - ženy

4869



1733

074119


1233

074618


822

074619


439



1656

119


Kód indikátoru


Dosažená hodnota indikátoru 4670

074142


074143


741

074144


2528

074641


968

074642

Počet úspěšně podpořených osob - střední ISCED 3 počet úspěšně podpořených osob, které obdržely podporu v rámciprojektů - nástavbové studium ISCED 4 Počet úspěšně podpořených osob - vysokoškolské ISCED 5 a 6

2888

074643 074644

527 1943

Dělení dle klientů (uživatelů) služeb 074110

Počet podpořených osob - klienti služeb

8347

074111

Počet podpořených osob - klienti služeb - muži

2952

074112

Počet podpořených osob - klienti služeb - ženy Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) celkem Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) – muži Počet úspěšně podpořených osob - klienti (uživatelé služeb) ženy Dělení dle poskytovatelů služeb

5395

074120

Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb

3235

074121

Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb - muži

562

074122

2673

074621

Počet podpořených osob - poskytovatelé služeb - ženy Počet úspěšně podpořených osob - poskytovatelé služeb – celkem Počet úspěšně podpořených osob - poskytovatelé služeb - muži

074622

Počet úspěšně podpořených osob - poskytovatelé služeb - ženy

1877

074610 074611 074612

074620

4440 1448 2992

2296 419

Dělení dle znevýhodněných osob 074125

Počet podpořených osob - menšiny

522

074126

Počet podpořených osob - migranti

688

074127

Počet podpořených osob - zdravotně znevýhodnění

1512

074128

Počet podpořených osob - ostatní znevýhodněné skupiny

3570

074625

Počet úspěšně podpořených osob - menšiny

232

074626

Počet úspěšně podpořených osob - migranti

528

074627

Počet úspěšně podpořených osob - zdravotně znevýhodnění Počet úspěšně podpořených osob - ostatní znevýhodněné 074628 skupiny Zdroj: IS MONIT7+; k datu 4. 1. 2012

767 2372

Intenzita podpory Intenzitu podpory lze hodnotit především ve vztahu k již existujícím strukturám v Praze. Aktivitu 1 je vhodné vztáhnout k celkovému počtu mateřských škol a vývoji dětí v nich a samozřejmě k zaměstnanosti žen po/na mateřské/rodičovské dovolené. Ze socioekonomické analýzy hl. m. Prahy vyplývá, že v průběhu posledních 10 let došlo k poklesu počtu mateřských škol, který začal 120


opět mírně růst přibližně před dvěma lety jako reakce na zvyšování porodnosti (která začala růst již na začátku desetiletí). Reakce však přišla s již velkým zpožděním a kapacita mateřských škol je nyní výrazně nedostačující. V roce 2010 nebylo v Praze vyhověno 5 777 žádostem o přijetí do mateřské školy, což představuje 14 % z podaných žádostí (v roce 2011 byl však tlak na umístění dětí do mateřských škol, vzhledem k předchozí demografické křivce, ještě vyšší). S tímto souvisí i fakt, že ČR vykazuje v EU nejvyšší pokles zaměstnanosti žen v případě, že mají malé děti. Příčinou je nevhodně nastavená prorodinná politika, ale také nedostatek dostupných a kvalitních služeb předškolní výchovy. Důsledkem je nevyužití lidského kapitálu žen, vysoká m zdová mezera mezi muži a ženami i snížený zájem o rodičovství obecně. Prioritní osa 2 se svou aktivitou 1 snaží o zlepšení této situace. Z dílčích analýz vyplynulo, že z projektů byl podpořen vznik přibližně 600 nových míst v mateřských školkách a dalších míst v zařízeních zaměřených na péči o děti (jesle, dětské koutky, mateřská centra), přičemž jejich velikost se pohybovala většinou mezi 20-25 dětmi. Ze socioekonomické analýzy vyplývá, že v Praze je ve školním roce 2011/2012 celkem 37 078 dětí v celkovém počtu 340 mateřských škol. Průměrná velikost školky je tedy 109 dětí. Vyšší kapacita tradičních školek je v tomto případě logická a nelze očekávat, že z příspěvku OPPA budou budovány mateřské školy ve stejné kapacitě. Z výše uvedeného vyplývá, že intenzita podpory z prioritní osy 2 v tomto případě nepostačuje, resp. nepokrývápotřeby cílových skupin a je zde prostor pro další projekty a alokace. Z šetření o zdravotně postižených osobách 26 vyplývá, že na území ČR žije zhruba 1 015 548 osob s některým typem zdravotního postižení. Analýza neuvádí rozdělení těchto osob v jednotlivých krajích ČR, ale lze se domnívat, že bude spíše rovnoměrné. V Praze by se tedy počet osob se zdravotním postižením mohl pohybovat přes 100 000 obyvatel. Z šetření zároveň vyplývá, že čtvrtina obyvatel se ZP je ve věku nad 60 let (245 067 obyvatel v ČR), tzn. mimo přímou působnost OPPA, které je zaměřeno na integraci osob na trh práce. Velikost potenciální cílové skupiny znevýhodněných se zdravotním postižením v Praze je tedy možno odhadnout na cca 75 – 80 000 obyvatel. Počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením v Praze má v posledních letech spíše stoupající tendenci (z 2 130 v roce 2007 na 2 490 v roce 2011). V letech 2008-2010 ale rostl počet všech nezaměstnaných z důvodu vrcholící hospodářské krize. Při srovnání podílu uchazečů se ZP na celkovém počtu uchazečů tak dochází k jeho poklesu, a to z 12,3 % v roce 2007 na 7,6 % v roce 2011. Počet uchazečů se ZP se tedy mírně zvyšuje, ale v relativních číslech vzhledem k celkové situaci je pozice uchazečů spíše lepší. V rámci projektů prioritní osy 2 bylo celkem podpořeno 1 512 zdravotně postižených osob a 767 úspěšně podpořených, což je nezanedbatelná část s ohledem na rozsah problému. Projekty zaměřené na začleňování znevýhodněných osob se zdravotním postižením tedy plní svůj cíl, tj. zlepšení postavení znevýhodněných osob na trhu práce, umožnění návratu na trh práce a udržení si získaného pracovního místa.

26

Český statistický úřad 2008: Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007 121


V Praze bylo ke konci roku 2011 celkem 7 465 volných pracovních míst, z čehož bylo 329 pro osoby se zdravotním postižením. Převis poptávky nad nabídkou je tak pro osoby se zdravotním postižením téměř dvojnásobný (7,6 uchazečů na jedno volné pracovní místo) oproti běžné populaci (4,3 uchazečů na jedno místo). Vzhledem k rozsahu podpory z projektů OPPA (1 512 podpořených osob) lze však i z tohoto hlediska považovat intenzitu podpory za dostatečnou. Na aktivitu 2 měl být také zaměřen velký projekt magistrátu hl. m. Prahy (v celkové výši 218 mil. Kč) zaměřený na zajištění poskytování sociálních služeb pro integraci sociálně znevýhodněných osob na trh práce, který ale nebyl realizován.

Typy projektů a jejich účinnost Nabízená podpora, resp. spektrum aktivit vymezené ve výzvách bylo poměrně široké u projektů na podporu souladu pracovního a rodinného života. Aktivity směřující na vzdělávání a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena byly součástí pouze první výzvy , ale jinak byly všechny aktivity zastoupeny napříč výzvami. Pracovníci organizací sociálních služeb byl i mezi oprávněnými žadateli pouze ve výzvách 1 a 2. Respondenti dotazníkového šetření (příjemci a žadatelé z OPPA) odpovídali na otázku, jaké jsou přínosy jednotlivých aktivit pro danou cílovou skupinu. Přínosy hodnotili na škále 1 -5, kde 5 byl největší efekt a 1 nejmenší efekt. Nejpozitivněji lze na základě výsledků dotazníkového šetření hodnotit aktivitu rozvoje služeb péče o děti, která měla největší podíl kladných odpovědí (hodnota 5). Toto hodnocení je v souladu se zkušenostmi zpracovatele. Tento typ podpory lze pro danou problematiku označit jako účinný. Jako velmi efektivní z pohledu příjemců lze také považovat aktivitu vzdělávání a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny.

122


Graf 55: Hodnocení účinnosti aktivit na podporu souladu pracovního a rodinného života

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 5

30%

4 20%

3

10%

2

0% Rozvoj služeb péče o děti do 10 let věku

Zavádění flexibilních forem organizace práce

Vzdělávání a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny

Specifická opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce

Význam projektu pro pracovníky organizací sociálních služeb

1


V rámci aktivity 2 hodnotili respondenti dotazníkového šetření vhodnost 4 různých nástrojů pro naplňování cíle aktivity, kterým je zlepšení postavení znevýhodněných osob na trhu práce. Ani jedna z aktivit nebyla příjemci hodnocena pouze kladně, vždy docházelo k rozporům mezi názory jednotlivých respondentů. Nejvíce kladných odpovědí (hodnota 5) měla aktivita podpora vzniku tréninkových pracovních míst. Vznik tréninkových pracovních je z pohledu zpracovatele klíčový, protože znamená přímou a efektivní podporu cílové skupiny a je tak můstkem pro znevýhodněné skupiny pro jejich návrat na běžný trh práce. Podporu sociálního podniku lze označit rovněž za účinnou, resp. její účinnost je ještě vyšší oproti tréninkovým místům, a to z toho důvodu, že podpora je dlouhodobá, sociálním podnikem procházejí stále další a další osoby, které mohou postupně přecházet na klasický trh práce. Cílem sociálního podniku by rovněž měla být v dlouhodobějším časovém horizontu samostatná udržitelnost, resp. maximální možná udržitelnost existence bez další podpory tak, aby sociální podnik mohl přijímat i další osoby na „praxi“.

123


Graf 56: Hodnocení účinnosti aktivit na začleňování znevýhodněných skupin obyvatel

100% 90% 80% 70% 60% 5

50% 40%

4

30% 3

20%

2

10% 0% Podpora vzniku tréninkových pracovních míst

Vzdělávání v kombinaci s dalšími podpůrnými aktivitam

Podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku

Motivační a podpůrné aktivity vedoucí k nalezení či udržení prac. míst

1


Efektivita aktivit projektů z pohledu příjemců Dotazníkového šetření provedené mezi příjemci a žadateli se zaměřovalo také na zjištění toho, zda respondenti vnímají realizované aktivity jako efektivní, vzhledem k celkovým finančním nákladům projektu. Výsledky otázky jsou zobrazené v následujícím grafu. Respondenti vnímají jako nejefektivnější aktivity rozvoj služeb péče o děti (v rámci aktivity 1) a podporu vzniku a rozvoje sociálního podniku (pro realizaci aktivit 2). Obě aktivity jsou ze své podstaty relativně snadno udržitelné a jasným způsobem pomáhají daným cílovým skupinám. Zpracovatel se s tímto hodnocením zcela ztotožňuje.

124


Graf 57: Hodnocení přínosů ve vztahu k celkovým finančním nákladům projektu

100% 90% 80% 70% 60% Neefektivní

50% 40%

Spíše neefektivní

30%

Spíše efektivní

20%

Efektivní

10% 0% Rozvoj služeb péče o děti

Podpora souladu podpůrné aktivity

Integrační aktivity pro znevýhodněné osoby

Podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku


Stanovení hodnot ukazatelů výsledku V rámci projektu byla zjišťována i hodnota ukazatele „míra dostupnosti zaměstnání“, který je definován jako podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů) pokračujících v zaměstnání nebo pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po ukončení podpory na celkovém počtu podpořených. Šetření proběhlo na vzorku 7 projektů zaměřených na integrační aktivity pro znevýhodněné osoby včetně podpory na vznik a rozvoj sociálního podniku. Indikátor míra dostupnosti zaměstnání byl na základě analýz vypočten na 63,1 %. Indikátor byl pro podrobnější analýzu rozdělen na dvě části, protože některé osoby pokračují v zaměstnání, některé v integračních aktivitách a některé v obojím, přičemž rozdíl mezi těmito skupinami je poměrně výrazný. Podíl osob, které i po šesti měsících pokračovaly v zaměstnání, byl 58 %, zatímco podíl osob pokračujících v integraci byl 44 %. Jelikož některé znevýhodněné osoby pokračují v obou aktivitách, byl výsledný indikátor nižší než součet těchto dvou. Většina zkoumaných projektů dosahovala hodnot kolem 75-80 %27 osob pokračujících v zaměstnání nebo v integrujících aktivitách. Výsledná hodnota je částečně ovlivněna jedním projektem, který se zaměřoval na rekvalifikace a jehož absolventi jsou v současné době pouze v 10 % úspěšně zaměstnáni. Hodnota indikátoru byla tedy ovlivněna touto hodnotou. Projekty zaměřující se na toto téma jsou však v rámci prioritní osy podporovány, proto je zařazení uvedeného projektu do vzorku

27

Analyzováno bylo 9 projektů s celkovým počtem 352 respondentů – cílových skupin projektů. 125


nutné. Jelikož většina projektů vykazovala hodnoty vyšší než je požadovaná hodnota indikátoru, lze projekty z hlediska naplňování indikátoru považovat souhrnně za úspěšné.Pro stanovení výsledné hodnoty indikátoru na konci programového období bude opět nutné znovu stanovit vzorek tak, aby odpovídal výslednému tematickému zaměření realizovaných projektů (finální hodnota indikátoru tedy může být na konci období odlišná). Z šetření vyplynulo, že 86 % úspěšně podpořených osob, kteří pokračují v zaměstnání, vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého úspěchu. Mezi úspěšně podpořenými osobami, které pokračují v integrujících aktivitách, vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého úspěchu 56 %.

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 3.2.2 Jaké typové projekty nejvíce odpovídají potřebám cílových skupin v rámci jednotlivých prioritních os a jaké typové projekty jsou nejvíce efektivní ve smyslu vztahu vynaložených prostředků a dosažených cílů? Z provedených dílčích analýz i z dotazníkového šetření vychází jako nejefektivnější typový projekt pro aktivitu 1 je projekt, který by byl zaměřen na rozvoj zařízení péče o děti anebo na vzdělávací a podpůrné aktivity pro osoby dlouhodobě pečující o závislého člena rodiny. Jako nejvhodnější typový projekt naplňující cíle aktivity 2 lze definovat projekt nabízející zaměstnávání formou tréninkových pracovních míst ať samostatně anebo ve formě sociálního podniku. Všechny tyto typy projektů splňují požadavky na udržitelnost aktivit projektu i po skončení podpory a ze zkušenosti se ukazuje, že také nejvíce napomáhají plnění potřeb cílových skupin. 3.2.3 Jaké typové projektové aktivity se ukazují jako nejméně vhodné a málo účinné pro řešení potřeb cílových skupin v rámci jednotlivých prioritních os? V rámci analýz nebyly identifikovány žádné aktivity jako nefunkční, ale lze určit aktivity, které jsou méně vhodné nebo účinné z pohledu příjemců. V aktivitě 1 byla jako méně vhodná Specifická opatření pro podporu rovných šancí pro ženy a muže na trhu práce, která jsou spíše doplňková. Rovněž lze doporučit, při omezených zdrojích, zaměřit projekty primárně na výše uvedené typy projektů a limitovat podíl financí jdoucí na jiné aktivity. 3.3.1 Jaký je podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů), pokračujících v zaměstnání nebo pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) na celkovém počtu úspěšně podpořených? Indikátor míra dostupnosti zaměstnání byl na základě analýz vypočten na 63 % pro znevýhodněné osoby podpořené v rámci projektů prioritní osy 2. Indikátor byl v rámci dílčích analýz rozdělen na dvě části. Podíl osob, které i po šesti měsících pokračovaly v zaměstnání, byl 58 %, podíl osob pokračujících v integraci byl 44 %. 3.3.2 Jak se liší hodnota ukazatele v závislosti na pohlaví (muži, ženy), věku (mladí lidé 15 -24 let, starší pracovníci 55-64 let, ostatní), vzdělání (základní ISCED 1 a 2, střední ISCED 3, nástavbové ISCED 4, vysokoškolské ISCED 5 a 6) či charakteru znevýhodnění (menšiny, migranti, zdravotně znevýhodnění, ostatní znevýhodněné skupiny)? Indikátor je vyšší u žen, nicméně rozdíly nejsou výrazné. S věkem klesá i hodnota tohoto 126


ukazatele, přičemž ve věku 15 až 24 je vyšší než u osob nad 55 let. Nicméně projekty se primárně zaměřují na věkovou skupinu 24- 55 let. Projekty se většinou zaměřují na osoby s nižším vzděláním (90 % osob ve zkoumaném souboru mělo základní nebo střední vzdělání ISCED 1-3), ve vzorku bylo pouze 7 % obyvatel s VŠ vzděláním, což není statisticky dostačující velikost vzorku. 3.3.3 Jak velká část znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů), kteří pokračují v zaměstnání nebo v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po ukončení podpory (tj. od ukončení realizace projektu) vnímá podporu z OPPA za důvod (či jeden z důvodů) své úspěšnosti? Ze všech úspěšně podpořených osob, kteří pokračují v zaměstnání, vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého úspěchu 86 % z nich, z těch, kteří pokračují v integrujících aktivitách, vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého úspěchu 56 % z nich. 3.3.4 Jak velká část znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů) získala podporu v rámci více než jednoho projektu OPPA? Z terénního šetření vyplývá, že 15 % osob získalo podporu z více než jednoho projektu, nicméně ukazatel může být ještě vyšší, protože cílové skupiny nejsou schopny vždy identifikovat, zda aktivity, kterých se zúčastnily, byly hrazeny z prostředků ESF.

4.3


Specifickým cílem prioritní osy 2 je zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce. Naplnění specifického cíle je vyhodnoceno na základě ukončených projektů a projektů aktuálně realizovaných a také projektů schválených k podpoře (stav P3 a následující pozitivní stavy). Tabulka s dosaženými hodnotami ukazuje postup naplňování indikátorů prioritní osy. V některých indikátorech lze předpokládat bezproblémový průběh naplnění resp. překročení cílových hodnot indikátorů – především u počtu úspěšně podpořených osob. Indikátor počtu podpořených projektů zaměřených na OPPA se zatím zdá naplňován spíše pomaleji, ale v případě prioritní osy 2 se jedná o projekty teprve ze dvou výzev. Ke konci roku 2011 nebyly ještě schváleny projekty výzvy 4, nyní je vypsaná nová výzva na prioritní osu 2 s poměrně velkou alokací (250 mil. Kč) a na podzim 2012 je plánována šestá výzva. I vzhledem k poměrně velké disponibilní alokaci (ve výši 392 mil. Kč) lze i zde předpokládat úspěch v naplnění indikátorů. Indikátor míry dostupnosti zaměstnání byl aktualizován na základě provedených analýz a jeho hodnota je 63 % osob, které jsou zaměstnané nebo pokračují v integrujících aktivitách i šest měsíců po ukončení podpory z projektu.

127


Tabulka 39: Plnění indikátorů prioritní osy 2 Kód NČI Typ indikátoru 07.46.00 Výstup

49.21.00 Výstup

07.62.00 Výsledek

Název indikátoru

Měrná jednotka


počet osob

Počet podpořených projektů zaměřených na OPPA (hl. m. Praha) Míra dostupnosti zaměstnání

počet projektů

%

Zdroj

Hodnota

2007

2008

2009

2010

2011

Cíl 2015

Celkem

monitor ovací zprávy projektů

Dosažená

0

0

118

2 484

6 736

N/A

6 736

Výchozí

0

0

0

118

2 484

N/A

2 484

Plánovaná

N/A

N/A

N/A

N/A

2 550

2 550

monitor ovací systém OPPA

Dosažená

0

0

0

5

41

N/A

41

34

69 0

N/A

0

evaluač ní studie

Výchozí

0

0

0

0

Plánovaná

N/A

N/A

N/A

N/A

170

170

Dosažená

0

N/A

N/A

N/A

N/A

N/A

Výchozí

0

0

0

0

N/A

N/A

0

Plánovaná

N/A

N/A

N/A

N/A

63*

70

70

Zdroj: Operační program Praha – Adaptibilita, IS MONIT7+ * hodnota doplněna na základě provedené evaluace

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 3.1.2 Poskytuje dosavadní postup realizace programu podpořenými projekty dostatečnou záruku, že bude naplněn specifický cíl prioritních os ke konci implementace OPPA? Dosavadní postup realizace programu vede k plnění cílů prioritní osy 2, přičemž riziko nenaplnění je možné u indikátoru míry dostupnosti zaměstnání. Z analýzy vyšla hodnota nižší, než je hodnota plánovaná. Z terénního šetření bylo zjištěno, že větší je podíl osob pokračujících v zaměstnání než v integračních aktivitách a zkoumané projekty zaměřující se na zaměstnávání znevýhodněných dosahují vyšší úspěšnosti, Pro úspěšné naplnění všech stanovených cílů je tedy vhodné se zaměřit především na kvalitní projekty pomáhající znevýhodněným sehnat zaměstnání a zaručující udržení tohoto zaměstnání. 3.1.3 Bylo nastavení jednotlivých vyhlášených výzev v rámci prioritní osy vhodné ve vztahu k naplnění specifických cílů daných prioritních os? Jelikož stále dochází k poklesu zaměstnanosti žen s malými dětmi a hl. m. Praha je na posledním místě z krajů v ČR v podílu nevyhovených žádostí o přijetí do mateřských škol, bylo by potřebné zacílit podporu prioritní osy 2 více tímto směrem. Tomu však neodpovídá rozdělení prostředků na pátou výzvu, ve které je na aktivitu 1 alokováno méně finančních prostředků (100 mil. Kč) oproti aktivitě 2 (150 mil. Kč). 3.1.4 Existují problémy či rizika (vnitřní i vnější) pro průběh implementace prioritní osy a dosažení daného specifického cíle? V realizaci aktivity 2 došlo ke zpoždění vlivem odstoupení od velkého individuálního projektu Magistrátu hl. m. Prahy (v celkové výši 218 mil. Kč). V budoucnu je tedy třeba komplexní individuální projekty pečlivě připravit, aby k podobným situacím nedocházelo a nehrozilo riziko nevyčerpání alokace. Tato částka byla ale operativně použita na novou výzvu, která se zaměřuje více také na podporu souladu pracovního a rodinného života.

128


5 Evaluační téma 4: Zhodnocení naplňování prioritní osy 3 5.1


5.1.1 Zhodnocení zastoupení aktivit v projektech Na základě informací z IS Monit7+ byly projekty posouzeny z hlediska převládajících aktivit. Aktivity, uvedené v tabulce níže, byly definovány dodavatelem a byly schváleny v rámci Vstupní zprávy. Každý projekt byl přiřazen vždy pod jednu aktivitu (blíže viz kap.Metodika). Členění aktivit mohlo být ve výzvách rozdílné, ve znění výzev v prioritní ose 3 se měnilo zařazení projektů vyšších odborných škol a zařazení a členění podpory pro mimořádně nadané žáky a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato kapitola se věnuje hodnocení projektů na základě podporovaných aktivit, přičemž budou na základě aktivit hodnoceny v tomto pořadí: A. Základní rozložení projektů do aktivit B. Rozložení projektů dle aktivit v rámci výzev C. Rozložení projektů v rámci jednotlivých aktivit Pro prioritní osu 3 byly vymezeny tyto aktivity: 1. Zkvalitnění vzdělávání na SŠ 2. Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ 3. Zkvalitnění vzdělávání na VŠ 4. Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami 5. Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky Je rovněž důležité připomenout, že ne všechny výzvy zahrnovaly všech 5 sledovaných aktivit, přičemž třetí výzva byla vyhlášena pouze na jednu aktivitu, a to pro zkvalitnění vzdělávání na VŠ (aktivita 3).

129


Tabulka 40: Dělení aktivit projektů dle oblastí podpory

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4 Výzva 0

Aktivita 1 Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

Aktivita 2 Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ

Aktivita 3 Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

 

  

   

 

Aktivita 4 Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami  

Aktivita 5 Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky  

 



Na podporu vysokých škol byly vyhlášeny všechny čtyři otevřené výzvy, byla tedy kontinuálně podporovanou aktivitou. Podpora pro střední školy a VOŠ byla zahrnuta do 3 výzev.Podpora ZŠ se odvíjela především od podporované cílové skupiny (mimořádně nadaní žáci byli podporování jen v 1.a 2. výzvě, zatímco žáci se speciálními potřebami i ve 4. výzvě).

ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE AKTIVIT V rámci prioritní osy 3 bylo předloženo ve čtyřech výzvách celkem 740 projektových žádostí, ze kterých bylo schváleno 183 projektů28, tj. 25 %. Žadatelé projevovali velmi rozdílný zájem o jednotlivé aktivity, drtivě nejvyšší zájem měli o aktivitu 3, tedy o podporu vzdělávání na vysokých školách (blíže viz text dále – k hodnocení projektů dle výzev), které však bylo také podpořeno v rámci všech výzev. Tabulka 41: Zastoupení jednotlivých aktivit ve schválených projektech Počet podaných žádostí




Aktivita 1

186

47

1024,54

236,67

Aktivita 2

25

7

137,28

32,63

Aktivita 3

434

102

2234,55

419,66

Aktivita 4

81

25

433,16

130,11

Aktivita 5

14

3

72,85

10,64

740

184

3902,38

829,71

Celkem

Zdroj: IS MONIT 7+ k 6. 2. 2012, vlastní výpočty Poznámky: *Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

28

Proces hodnocení a schvalování projektů z výzvy 4 nebyl v době zpracování této analýzy a datu exportu dat z IS MONIT7+ ukončen. Po domluvě se zadavatelem byly pod schválené projekty zahrnuty i projekty ve stavu P3, protože mezi těmito to stavy, tedy vybranými a schválenými projekty nedochází k výrazným posunům (viz též kapitola k metodice). 130


Nejnižší relativní zájem z hlediska počtu podaných projektů byl o aktivitu 5, která nicméně byla vyhlášena pouze ve 2 výzvách. Projekty na zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky se rovněž týkají menšího okruhu potenciálních žadatelů. Vyšší zájem byl o podporu vzdělávání pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, které se fakticky dotýkají i většího počtu potenciálních příjemců (byly zde zařazeny i střední školy). Celkové zastoupení základních škol však není vysoké, což není překvapivé, protože pro základní školy nebyly vymezeny širšíaktivity typu „celkové zkvalitnění vzdělávání na základních školách“ obdobně, jako tomu bylo v JPD3. Četnost projektů podaných v rámci jednotlivých aktivit ukazuje i následující graf, ve kterém zřetelně dominuje zmíněná aktivita 3 – vysokoškolské vzdělávání (58,6 %) a ukazuje se marginální zastoupení úzce vymezené aktivity5 pro mimořádně nadané žáky na základních školách, kterýchbyla podánanecelá 2 %. Velmi nízký je však i podíl projektových žádostí vyšších odborných škol, což také koresponduje s jejich početním zastoupením v Praze a navíc i s určitou nejistotou ohledně jejich dalšího vývoje. Graf 58: Rozdělení počtu předložených projektů dle aktivit dle aktivit v PO3 Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

14 81

186

Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ 25

434

Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky


Rozdělení schválených projektů dle jednotlivých aktivit koreluje s počty podaných projektů v těchto aktivitách (viz následující graf). Opět je nejvyšší podíl u projektů schválených v rámci aktivity směřující na vzdělávání na vysokých školách (55,4 %), i když jejich váha mírně klesla o 3,2 p.b., a to z důvodu poměrně nižšího podílu schválených projektů oproti podaným žádostem (25,2 % oproti např. 30,8 schválených projektů na aktivitu 4, viz níže).Tím se naopak se zvýšil podíl zastoupení projektů pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (o 2,7 p.b.). Váha zbylých aktivit zůstala obdobná.

131


Graf 59: Rozdělení počtu schválených projektů dle aktivit v PO3 Zkvalitnění vzdělávání na SŠ

3 25

47 Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ

7

Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

101 Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

Na aktivity v rámci prioritní osy tři bylo v programu vyčleněno cca 926,1 mil. Kč, přičemž ke sledovanému datu29byly nakontrahovány projekty ve výši 823,3mil. Kč, což představuje cca 89 % celkové alokace osy. Výše celkových požadovaných prostředků na jednotlivé aktivity se podobala rozložení počtů projektů, čili nejvyšší požadovaná celková dotace byla u aktivity3– vysokoškolské vzdělávání, pro které byly podány žádosti celkem za 2,23 mld. Kč (tzn. 57,3 % z celkové požadované dotace) a rovněž byl na tuto aktivitu nakontrahován nejvyšší podíl prostředků (52,3 %). Nejmenší podíl požadovaných prostředků opět spadal pod aktivitu 5 - podpora mimořádně nadaných žáků (1,9 %) a aktivitu 2 – podpora vyšších odborných škol, a to 3,5 % z celkové požadované dotace v rámci prioritní osy. Obě tyto aktivity měly obdobný podíl i na schválených dotacích.

29

Dle metodiky tohoto projektu. 132


Graf 60: Celková požadovaná a získaná dotace dle aktivit v PO3

2 500 2 000

mil. Kč

1 500

Požadovaná dotace

1 000 500

Schválená dotace

0 Zkvalitnění Zkvalitnění Zkvalitnění Zkvalitnění Zkvalitnění vzdělávání vzdělávání vzdělávání vzdělávání vzdělávání na SŠ na VOŠ na VŠ pro žáky se pro speciálními mimořádně potřebami nadané žáky

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO )

Nejvyšší úspěšnost měli žadatelé předkládající projekty pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, a to 30,8 %, relativně úspěšní byli ještě žadatelé z vyšších odborných škol, kde nebyla konkurence tak vysoká (28 %). Nejnižší úspěšnost měli žadatelé o projekty zaměřené na žáky mimořádně nadané (21,4 %). Shodná úspěšnost se projevila i ve finančním vyjádření. Graf 61: Úspěšnost žadatelů v prioritní ose 3 Aktivita 4 Aktivita 2 Aktivita 1

uspěšnost žadatelů (počty projektů)

Celkem finanční úspěšnost žadatelů (rozpočty)

Aktivita 3 Aktivita 5 0%

10%

20%

30%

40%


Pokud se zaměříme na průměrné rozpočty projektů dle aktivit, zjistíme, že se projekty v jednotlivých aktivitách příliš od sebe nelišily (viz následující graf). Průměrná požadovaná dotace v rámci celé prioritní osy 3 byla 5,3 mil. Kč a průměrná udělená dotace byla nižší o 14 %, tj. o cca 760 tis. Kč.

133


Navzájem se však lišily průměrné velikosti přidělené dotace, přičemž k největšímu snížení došlo u aktivity na vzdělávací projekty mimořádně nadaných žáků, schváleny zde však byly pouze tři projekty, s průměrnou dotací 3,5 mil. Kč. Opět se ukazuje, že jde o specifickou podporu úzce vymezené cílové skupiny.K nejmenšímu ponižování dotace vzhledem k požadovaným částkám docházelo u projektů pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Dotace u prioritní osy 3 nebyla snížena pouze 21 projektům (v pozitivních stavech P45 a dále) v celkovém objemu 98 mil. Kč.Jeden z projektů byl individuálním komplexním projektem MHMP za 22 mil. Kč zaměřený na jazykové a metodické vzdělávání pedagogických pracovníků a dalších 8 projektů bylo podánonemocnicemi, školami či neziskovými subjekty (o.p.s.), přičemž se jednalo o projekty všech úrovní vzdělávání, i když převažovaly vysoké školy a univerzity. Graf 62: Průměrné požadované a obdržené dotace dle aktivit

Celkem Průměrná výše získané dotace

Aktivita 5 Aktivita 4

Průměrná výše požadované dotace

Aktivita 3 Aktivita 2 Aktivita 1 -

2,00

mil. Kč

4,00

6,00

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projekt ům na stránkách ŘO)

HODNOCENÍ AKTIVIT DLE VÝZEV Výrazně největší zájem byl obdobně jako u ostatních prioritních os o první výzvu, přičemž zájem kontinuálně klesal z 326 na 104 podaných projektů.Mimo zájmu o podporu vysokoškolského vzdělávání dominuje i podíl žádostí středních škol (ve třech výzvách, ve kterých mohly čerpat).Školy také mohly v první výzvě podat neomezené počty projektů, například Univerzita Karlova podala 48 projektů, ČVUT 28 a VŠE 13 projektů. V dalších výzvách již byly počty projektů či výše rozpočtůvšech podaných žádostí jedním subjektem omezeny (blíže viz následující podkapitola). Úspěšnost žadatelů se mezi výzvami lišila, a to v rozmezí 15 % až 38 %, přičemž výrazně nejnižší byla v první výzvě a nejvyšší v poslední výzvě.

134


Graf 63: Rozložení počtu projektů dle výzev

350 300 250 200 150 100 50 0

Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami Zkvalitnění vzdělávání na VŠ Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ Zkvalitnění vzdělávání na SŠ


Při srovnání finančních prostředků v jednotlivých výzvách je zde také velmi zřetelný pokles v objemu požadovaných prostředků ze strany žadatelů, ve čtvrté výzvě byl pokles až na 23 % vzhledem k první výzvě, tj. o 1,5 mld. Kč. Na poklesu požadovaných finančních prostředků mělo vliv i opatření ze strany ŘO na omezení počtu a rozpočtu překládaných projektů na žadatele. Zodpovědnost za určitý předvýběr projektů tak byla přenesena na žadatele. Co se týče úspěšnosti, resp. nakontrahovaných prostředků, tak ten se mezi výzvami lišil v rozmezí 14 % až 31 %, přičemž nejvyšší byl ve třetí a čtvrtévýzvě a nejnižší v první výzvě. V první výzvě, vzhledem k volným podmínkám a přetlaku na straně žadatelů byla úspěšnost nejnižší. Alokace v rámci prioritní osy 3 se postupně snižovaly a byly následující: 











135


Graf 64: Rozložení finančních prostředků projektů v PO 3 dle výzev 2000 1800 1600

mil. Kč

1400 1200 1000 800 600 400 200

Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami Zkvalitnění vzdělávání na VŠ

0 Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (*schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

HODNOCENÍ DLE AKTIVIT A VÝZEV Následující kapitola se podrobněji věnuje analýze projektů na úrovni jednotlivých aktivit, i v rozčlenění dle výzev.

Aktivita 1 - Zkvalitnění vzdělávání na SŠ V rámci této aktivity bylo možno žádat o projekty na zkvalitnění vzdělávání na středních školách, od v podstatě úzce zaměřených projektů, například na inovacijednoho předmětu až po projekty na komplexní změnu vzdělávacího systému školy. Nebyly zde však pouze projekty předkládané samotnými školami, v menšině byly předkládány i projekty občanských sdružení připravujících pro střední školy vzdělávání ve specifických oblastech. Aktivity, které mohly být do projektů v jednotlivých výzvách zahrnuty: 

rozvoj a inovace vzdělávacích programů na SŠ, konzervatořích ve vztahu k požadavkům trhu práce;



rozvoj spolupráce SŠ s podniky z praxe, VŠ a institucemi z oblasti výzkumu a vývoje;



rozvoj distančních a kombinovaných forem studia;



příprava a realizace programů prevence předčasných odchodů ze vzdělávání;



příprava a realizace programů kariérního a profesního poradenství a podpory žáků a studentů při přechodu ze školy do práce;

136




rozvoj a inovace vzdělávacích programů na SŠ s důrazem na rozvoj klíčových a přenositelných kompetencí;



programy popularizace vědy s cílem zvýšit atraktivitu vědecké kariéry pro žáky a studenty



další vzdělávání pedagogických pracovníků30

Bližší specifikace výzev: Skupina oprávněných příjemců: 

1. výzva: školy, veřejné instituce, NNO



2. výzva: školy, veřejné instituce



4. výzva: střední školy

Cílové skupiny: Ve všech výzvách: studenti, pedagogičtí pracovníci. Ve čtvrté výzvě i osoby, které předčasně opustily vzdělávací systém. Spolufinancování: 0 % Alokace: 

1. výzva: v rámci PO 1 nečleněno (celkem 280 mil. Kč)















Některé další omezující podmínky: Ve druhé i čtvrté výzvě bylo stanoveno, že během realizace projektu musí probíhat výuka v novém nebo inovovaném vzdělávacím programu po dobu minimálně 10 měsíců. Shrnutí výzev Z OPPA bylo dosud podpořeno 47 projektů středních škol, zejména ve druhé a čtvrté výzvě. Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění středoškolského vzdělávání v období 2008 až 2011, tedy mezi první až čtvrtou výzvou a rovněž údaje za průběžnou výzvu.

30

V první výzvě bylo ještě samostatně vyhlašovanou aktivitou. 137


Tabulka 42: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 1 dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná Průměrná Požadovaná Snížení podaných schválených dotace dotace požadovaná schválená dotace u dotace u žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace dotace schválených schválených (mil. Kč) (mil. Kč) projektů projektů (mil. Kč) (%)

Výzva 1

92

11

558,44

57,44

6,07

5,22

67,49

15

Výzva 2

45

17

214,16

69,27

4,76

4,07

81,82

15

Výzva 4*

45

16

193,62

0

4,30

2,84

52,79

14

Výzva 0

3,9

2,9

58,31

45,50

14,95

22,23

67,38

4

Celkem

186

47

1024,54

236,67

5,51

5,05

269,48

12


U středoškolského vzdělávání se podmínky výzev příliš nelišily, i když ve druhé výzvě došlo k zavedení povinné výuky ve vzdělávacím programu podpořeném z OPPA, což lze hodnotit jako velmi pozitivní krok ze strany řídícího orgánu. Toto opatření se negativně nepromítlo do počtu schválených projektů. S postupem snižováním volné alokace došlo i k omezování maximální výše rozpočtu projektů (průměr předkládané žádosti klesl z 6,1 mil. Kč na 4,3 mil. Kč), průměrný podíl, o který byla dotace schvalovaných projektů ponížena, však zůstal stejný. Postupně byly podporovány i menší projekty, průměrná velikost schváleného projektu se snížila z 5,22 mil. Kč na necelé 3 mil. Kč. Následující graf ještě ilustruje korelaci prudkého snížení celkových rozpočtů předkládaných i schvalovaných projektů s jejich počty a zároveň ukazuje stabilizaci zájmu středních škol mezi druhou a čtvrtou výzvou, přestože v roce 2010 byly ze třetí výzvy vyloučeny. Graf 65: Rozložení projektů aktivity 1 ve výzvách 600

100 90

500

80 70 60

300

50 40

200

30 20

100

10 0

0 Výzva 1

Výzva 2

počet

mil. Kč

400

Požadovaná dotace Schválená dotace Počet podaných žádostí Počet schválených projektů

Výzva 4

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO

138


Pokud se zaměříme na grantové projekty ve středoškolském vzdělávání, dominovaly projekty podané samotnými odbornými středními školami a gymnázii, jak už bylo uvedeno. Mezi úspěšnými projekty převládaly projekty gymnázií, bylo či je jich realizováno 25 (53 %)31, které byly následovány středními odbornými školami (celkem 11 projektů, 26 %, přičemž na podporu středního odborného vzdělávání, především učilišť, směřoval i projekt MHMP), třiprojektyrealizovaly SŠ a VOŠ32 (tj. 6 %) apo dvou VŠ (zaměřené na popularizaci přírodních věd na SŠ) a občanská sdružení (projekty na podporu vědy a výzkumu od sdružení Generation Europe a Sdružení Tereza). Občanská sdružení měla také některé neúspěšné projekty, např. Botanická zahrada na podporu botanických témat ve vzdělávání či sdružení Opona, o.p.s. na rozvoj metodických pomůcek o období komunismu pro učitele středních škol. Mezi projekty gymnázií dominovaly projekty na podporu a zkvalitnění vzdělávání přírodních věd, popř. vědy jako takové (cca 40 %), dále se gymnázia i v reakci na zhoršující se výsledky ČR v šetření PISA (viz též kapitolasocioekonomické analýzy) věnují rozvoji gramotnosti (čtenářskéa matematické).Projekty ostatních středních škol se více soustředily na komplexní inovaci svých vzdělávacích programů a tedy lepšímu přizpůsobení se novým podmínkám na trhu práce, které je pro střední odborné školy klíčové. Nicméně několik projektů bylo zaměřeno i na rozvoj gramotnosti. Projekty vyšších a středních odborných škol inovovaly komplexně vzdělávací programy ve své škole. Projekty středních odborných škol byly ve své podstatě více komplexní – zahrnovaly třeba inovaci celého vzdělávacího programu. Pro podporu vzdělávání byly dále realizovány individuální komplexní projekty MHMP (vzdělávání pedagogických pracovníků či projekt na podporu rozvoje středních odborných škol – Řemeslo žije! 2. Shrnutí aktivity 1 Zkvalitnění vzdělávání na SŠ 

Jedná se o druhou nejpoptávanější a třetí neúspěšnější aktivitu z hlediska počtu projektů v rámci prioritní osy 3.



V rámci aktivity bylo podáno 186 projektů a do realizace jich postoupilo 47 (z toho 41 přímo školami, ale 5 subjektů uspělo se 2 projekty). V Praze je aktuálně celkem dle rejstříku ČSÚ196 škol a školských zařízení v kategorii „střední školy“. Realizované projekty tak pokryly cca 18 % zařízení. (K pokrytí středních škol je ještě nutné dodat, že další 1 střední a 3 kombinované školy – základní, střední a mateřské – získaly podporu v rámci aktivity 4 pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami).



Podpory z OPPA využilosvými projekty 30 % pražskýchgymnázií a pouze 10 % odborných středních škol.



Konzervatoře podaly 4 projekty, s žádným nicméně neuspěly.



Zájem o podporu po první výzvě výrazně klesl, následně zůstal stabilní i ve čtvrté výzvě.



Střední školy mají obecně vyšší chybovost při podávání projektových žádostí oproti vysokým školám a univerzitám (například ve 4. výzvě úspěšně prošlo formálním posouzením 90 %

31

Dle metodiky tohoto projektu (a ponížení projektů ve stavu P3).

32

Společná jedna škola. 139


projektů VŠ, ale pouze 83 % projektů SŠ). Vysoké školy jsou na realizaci projektu již zvyklé a rovněž na ně mohou vyčlenit samostatné personální kapacity. 

Mezi příjemci dominují gymnázia.



Schválené projekty gymnázií se převážně zaměřují na podporu přírodních věd, následně pak na podporu gramotnosti (vazba na PISA), čímž de facto směřují k podpoře oborů (a nasměrování studentů při jejich výběru a přechodu do terciárního vzdělávání), ve kterých se předpokládá další růst jejich významu pro rozvoj konkurenceschopnosti ekonomiky.



Střední školy se ve schválených projektech převážně zaměřují na komplexní přeměnu svých vzdělávacích programů se snahou reagovat na změny požadavků na trhu práce a na pokles zájmu studentů o tento ty škols cílem zatraktivnit nabízené obory.



V rámcigrantových projektů nebyly realizovány projektu na spolupráci s podniky. Na spolupráci škol s podniky však byl zaměřen individuální projekt „Řemeslo žije!“.



Rozpočty projektů středních škol byly před jejich schválenímZHMP a RHMP snižovány, v dotazníkovém šetření 14 % respondentů deklarovalo, že byli nuceni přistoupit k úpravě původního obsahu projektu a pro 16 % z nich má snížení rozpočtu vliv i na snížení kvality projektu.



Potřebnost rozvoje a zkvalitnění středních odborných škol je oproti gymnáziím vyšší. Tyto školy byly po roce 1989 postaveny před potřebnou komplexní adaptaci novým podmínkám trhu práce a ekonomiky jako takové, která je koncepčně, časově i finančně velmi náročná. Mnohé střední odborné školy se také potýkají s poklesem zájmu ze strany žáků a dochází u nich k výraznému snížení počtu studentů, přestože poptávka po odborných profesích na trhu práce přetrvává. Počet schválených projektů středních odborných škol byl však nižší. Na tuto situaci se ale snažil reagovat MHMP prostřednictvím projektu „Řemeslo žije! 2“, který byl zaměřen na rozvoj, inovaci a zatraktivnění řemeslných oborů.

Aktivita 2 - Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ Zaměření podpory pro vyšší odborné školy bylo prakticky shodné se zaměřením pro střední školy či VŠ. V rámci první výzvy byly projekty VOŠ přiřazeny ke středním školám a poté ke školám vysokým. Ve čtvrté výzvě již byly z podpory vyřazeny. V rámci této aktivity bylo možno předkládat projektové žádosti na zkvalitnění vzdělávání na školách, od v podstatě úzce zaměřených projektů na inovaci jednoho předmětu až po projekty na komplexnějšírozvojoborů školy. Aktivity, které mohly být do projektů v jednotlivých výzvách zahrnuty: 

rozvoj distančních a kombinovaných forem studia (1. výzva);



rozvoj a inovace vzdělávacích programů s důrazem na rozvoj klíčových a přenositelných kompetencí (1. výzva);



rozvoj koncepce a inovace vzdělávacích programů ve vztahu k požadavkům trhu práce (ve 2. a 3. výzvě specifikováno, že zahrnuje dokončení přípravy na akreditaci a akreditaci, přípravné práce na studijním programu a jeho ověření ve výuce);

140




Spolupráce s podniky a/nebo s institucemi z oblasti výzkumu a vývoje na vytvoření a zavedení nového studijního programu (ve 2. a 3. výzvě, když byly zařazeny pod VŠ; bylo možné i v první výzvě – ale tam bylo definováno široce);



Mezinárodní spolupráce na vytvoření nového studijního programu či sdílení příkladů dobré praxe jako součásti vytvoření či inovace studijního programu (ve 2. a 3. výzvě, když byly zařazeny pod VŠ);



Rozvoj spolupráce s podniky a/nebo s institucemi z oblasti výzkumu a vývoje formou stáží, praxí nebo plnění studijních úkolů (např. diplomové práce) studentů, zpřístupnění specializovaných prostor nebo zařízení pro výuku studentů a zapojení odborníků z praxe do výuky studentů (ve 2. a 3. výzvě, když byly zařazeny pod VŠ);



další vzdělávání pedagogických pracovníků nezbytné pro zavedení nového/inovovaného studijního programu33.


1. výzva: školy, veřejné instituce, NNO (shodné s aktivitou 1)



2. výzva: VOŠ, veřejné instituce (shodné s aktivitou 3)



3. výzva: VOŠ, veřejné instituce(shodné s aktivitou 3)

Cílové skupiny: Ve všech výzvách: studenti, pedagogičtí pracovníci. Spolufinancování: 0 % Alokace: 




2. výzva: nečleněno v rámci podpory VŠ (celkem 100 mil. Kč)



3. výzva: nečleněno v rámci podpory VŠ (celkem 100 mil. Kč)









Některé další omezující podmínky: Ve druhé výzvě bylo stanoveno, že během realizace projektu musí být zahájena výuka minimálně v jednom ročníku nového/inovovaného studijního programu).

33

V první výzvě bylo ještě samostatně vyhlašovanou aktivitou. 141


Shrnutí výzev Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vyššího odborného vzdělávání v období 2008 až 2010, tedy mezi první až třetí výzvou a rovněž údaje za průběžnou výzvu. Tabulka 43: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 2dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná Průměrná Požadovaná Snížení podaných schválených dotace dotace požadovaná schválená dotace u dotace u žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace dotace schválených schválených (mil. Kč) (mil. Kč) projektů projektů (mil. Kč) (%)

Výzva 1

9

0

53,99

0,00

6,00

0,00

0,00

0

Výzva 2

5

1

23,80

6,04

4,76

6,04

6,10

1

Výzva 3 Výzva 0

10 1

5 1

43,04 16,45

18,47 8,11

4,30 14,95

3,69 7,38

22,28 8,80

17 8

Celkem

25

7

137,28

32,63

5,47

4,60

37,18

12

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8.

U podpory vyššího odborného školstvídošlo po první výzvě k významné změně – k jejímu přeřazení ze skupiny středních škol do skupiny vysokých škol. Tímto byly de facto podmínky pro VOŠ zpřísněny, například aktivity byly definovány mnohem přesněji a školy musely splnit takto úžeji definovaná kritéria. Školy od druhé výzvymuselyzahájit výukuminimálně v jednom ročníku nového/inovovaného studijního programu podpořeného z OPPA, což lze hodnotit jako velmi pozitivní krok ze strany řídícího orgánu, protože nebylo možné program v projektu jen inovovat či dokončit, aniž by byl v praxi zaveden. Na druhou stranu to vytváří tlak na harmonogram projektu, zejména u projektů, které zahrnují vznik/změny nového programu/studijního oboru, který vyžaduje akreditaci. Řídícímu orgán tak byly ze strany VOŠ (i VŠ) předkládány žádosti o prodloužení harmonogramu projektů. V současné době jsou prodlouženy 4 projekty ze 6 realizovaných, průměrné doba prodloužení je 2 měsíce, což je interval, který lze bez problémů akceptovat. I přes tato prodloužení jde o bezesporu účinný krok pro zvýšení efektivity podpory. Zpřísnění podmínek pro VOŠ se odrazilo v poklesu počtu podaných projektů ve druhé výzvě. Ve třetí výzvě nicméně projektů přibylo, školy se pravděpodobně na novou situaci adaptovaly. V první výzvě i přes 9 podaných projektů nebyl schválen jediný. Postupně byly podávány i podporovány menší projekty, průměrná velikost žádosti se snížila z 6,0 mil. Kč na 4,3 mil. Kč a udělená dotace z 6,0 mil. Kč na 3,7 mil. Kč. Pokles byly tedy obdobný jako u středních škol. Ve třetí výzvě došlo k výraznému snížení průměrné přidělené dotace, nicméně ve druhé výzvě byl schválen pouze jeden projekt, tak nelze tento pokles brát jako zcela vypovídající. Ve třetí výzvě, ve které bylo schváleno 5 projektů, došlo k výraznému krácení dotace v průměru o 17 %. Rozpočty středních anivysokých škol v průměru nikdy takto výrazně kráceny nebyly (v 1. až 3. výzvě). Nutno ovšem poznamenat, že soubor schválených projektů VOŠ je velmi malý, proto může být hodnota „extrémnější“.Následující graf ještě ilustruje korelaci prudkého snížení a zvýšení celkových rozpočtů předkládaných i schvalovaných projektů s jejich počty.

142


60,00

12

50,00

10

40,00

8

30,00

6

20,00

4

10,00

2

0,00

0 Výzva 1

Výzva 2

Požadovaná dotace počet

mil. Kč

Graf 66: Rozložení projektů aktivity 2 ve výzvách

Schválená dotace


Výzva 3

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8

V případě grantových projektůvyšších odborných škol byly předkladateli pouze samotné školy. Pro vyšší odborné školy realizuje rovněž jeden projekt MHMP34-je zaměřen na vzdělávání pedagogických pracovníků, přičemž snahou je rovněž přiblížit stylu výuky výuce na vysokých školách a připravit se na možnou transformaci sektoru vyššího odborného vzdělávání. Projekt je poměrně komplexní a zahrnujenapř. „vedení a hodnocení absolventské práce“, „práce se zdrojovou literaturou“, „výzkumné metody“ atd. Pro vyšší odborné vzdělávání by měl být projekt velkým přínosem. Projekty škol samotných se primárně zaměřovaly na inovaci a rozšíření svých vzdělávacích programů. Pouze 2 projekty zahrnovaly i praxi studentů, častěji byl zahrnut e-learning a jednou byl projekt primárně zaměřen na vytvoření studijního portálu a výuku skrze tento portál. Projekt stejného zaměření byl rovněž s podporou OPPA realizován i pro střední školu, jíž je vyšší odborná škola součástí. V tomto případě se ukázalo rozdělení středních a vysokých škol do dvou skupin jako nevýhodné, méně efektivní a náročnější na kontrolu efektivity využití prostředků příjemcem. Tři z pěti grantových projektů bylyrealizovány samostatnými VOŠ, ostatní byly součástí středních škol. Shrnutí aktivity 2Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ 

Jedná se de facto o nejméně poptávanou aktivitu v rámci prioritní osy 3 (podpory žáků mimořádně nadaných je sice méně poptávána, ale ta byla součástí jen 2 výzev). Úspěšnost grantových projektů je v rámci prioritní osy průměrná. Rozpočty projektů VOŠ byly před schvalováním výrazněji snižovány (v průměru o 17 % oproti původním rozpočtům v projektových žádostech).



V poslední výzvě již VOŠ nebyly zařazeny vůbec.

34

Projekt byl k datu generování dat ve stavu P3, byl ale na základě informací ŘO zařazen, 21. 2. přešel do stavu P45. 143




V rámci aktivity bylo podáno 24 grantových projektů a do realizace jich postoupilo pouze6. Jeden projekt je realizován MHMP.



V Praze je celkem dle aktuálního rejstříku škol celkem 39vyšších odborných škol v kategorii „vyšší odborné vzdělávání-školy“. Realizované projekty tak pokryly cca 15 % zařízení.



Výraznou změnou pro předkladatele byl přesun žadatelů VOŠ z aktivity pro střední školy mezi školy vysoké. Některé aktivity tím pádem již nemohly být podporovány, např. programy prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, kariérní a profesní poradenství a podpora studentů při přechodu ze školy do práce a program popularizace vědy. Ve třetí výzvě se projekty mohly zaměřit dokonce pouze na stávající studijní programy a jejich rozvoj/inovaci. Zároveň se otevřely nové možnosti aktivit – například mezinárodní spolupráce, která se ovšem zatím ukazuje pro VOŠ jako nepříliš dostupná. Výše uvedená omezení se odrazila i v prudkém snížení podaných žádostí o podporu ve druhé výzvě.



Projekty realizují jak samostatné VOŠ (3), tak VOŠ spojené se střední školou (3).



Projekty se zaměřují převážně na inovaci a rozšíření svých vzdělávacích programů, praxe byla zahrnuta pouze ve 2 z nich, možnosti podpory mezinárodní spolupráce školy nevyužily.



Vyšší odborné školy byly postiženy mírným úbytkem žáků od roku 2003, kdy dosáhly maxima. Studenti začali upřednostňovat klasické terciární vzdělávání a využívají široké nabídky bakalářských programů.



Sektor VOŠje dáledlouhodobě zasažen nestabilitou a nejistotou ohledně jeho dalšího vývoje. Od roku 2009 do roku 2011 stále probíhala příprava zpracování koncepce transformace VOŠ, která byla MŠMT schválena v květnu 2011, a podle které by mělo dojít k postupné transformaci vybraných VOŠ pod vysoké školy. Zákon o vysokých školách nicméně stále není schválen.



Podpora pro VOŠ z OPPA byla sice objemově nízká, nicméně vzhledem k počtu subjektů na území hl.m. Prahy a zejména vzhledem k dosavadním nejistotám ohledně jejich vývoje se zdá být podpora dostatečná.

Aktivita 3 – Zkvalitnění vzdělávání na VŠ V rámci této aktivity bylo možno předkládat projektové žádosti na zkvalitnění vzdělávání na vysokých školách, od v podstatě úzce zaměřených projektů na inovaci jednoho předmětu až po projekty na inovaci celého oboru. Podporovány mohly být i další specifické projekty, například podpora spolupráce s podniky. Aktivity, které mohly být do projektů v jednotlivých výzvách zahrnuty: 

Inovace koncepce studijních programů umožňující kvalitnější uplatnění absolventů na trhu práce (rozvoj specifických a přenositelných kompetencí podporujících flexibilitu a adaptabilitu absolventů; podpora podnikavosti, kreativity a inovačních přístupů);



Příprava a zavedení nových nebo inovace stávajících studijních a metodických dokumentů a pomůcek napomáhající zvýšení kvality vzdělání;

144




Vzdělávání akademických pracovníků VŠ (kteří vykonávají pedagogickou činnost) nezbytné pro rozvoj studijního programu;



Mezinárodní spolupráce VŠ a sdílení příkladů dobré praxe (např. prostřednictvím stáží akademických nebo pedagogických pracovníků v zahraničí, hostování zahraničních akademických pracovníků apod.) jako součást inovovaného studijního programu;



Rozvoj spolupráce s podniky a/nebo s institucemi z oblasti výzkumu a vývoje formou stáží, praxí nebo plnění studijních úkolů (např. diplomové práce) studentů, zpřístupnění specializovaných prostor nebo zařízení pro výuku studentů a zapojení odborníků z praxe do výuky studentů;



4. výzva –pouze rozvoj a inovace bakalářských a doktorských studijních programů.





2. výzva: VŠ, veřejné instituce



3. výzva: VŠ, veřejné instituce



4. výzva: VŠ

Cílové skupiny: Ve všech výzvách: studenti, akademičtí pracovníci Spolufinancování: 0 % Alokace: 






















Některé další omezující podmínky: Od druhé výzvy bylo stanoveno, že během realizace projektu musí být zahájena výuka minimálně v jednom ročníku nového/inovovaného studijního programu.

145


Ve 2. výzvě mohl jeden oprávněný žadatel předložit pouze tolik projektových žádostí, které v objemu požadovaných prostředků z OPPA dosahovaly maximálně výše 70 % rozpočtu výzvy na tuto aktivitu(tj. 70 mil. Kč). Ve 3. výzvě mohl jeden oprávněný žadatel předložit pouze tolik projektových žádostí, které v objemu požadovaných prostředků z OPPA dosahovaly maximálně výše 40 % rozpočtu této výzvy (tj. 60 mil. Kč). Ve 4. výzvě mohli oprávnění žadatelé předložit pouze takový počet projektových žádostí, který odpovídal počtu fakult se sídlem v hl. m. Praze, na které se vysoká škola člení. Vysoká škola, která se nečlenění na fakulty, mohla předložit pouze jednu projektovou žádost. Shrnutí výzev Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vysokoškolskéhovzdělávání v období 2008 až 2011, tedy mezi první až čtvrtou výzvou. Jedná se o prioritní aktivitu podporovanou OPPA, protože byla vyhlašována ve všech výzvách.Průběžná výzva vyhlášena nebyla, vysoké školy nespadají do působnosti MHMP či městských částí. Tabulka 44: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 3dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná Průměrná Požadovaná Snížení podaných schválených dotace dotace požadovaná schválená dotace u dotace u žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace dotace schválených schválených (mil. Kč) (mil. Kč) projektů projektů (mil. Kč) (%)

Výzva 1

187

24

1129,17

145,29

6,04

6,05

160,64

10

Výzva 2

93

20

442,60

91,10

4,76

4,55

101,79

11

Výzva 3

104

37

447,65

133,28

4,30

3,60

147,94

10

Výzva 4*

50

20

215,14

45,50

4,30

2,17

91,54

50

Celkem

434

101

2234,55

415,16

5,15

4,11

501,90

18

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3* (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO)

U podpory vysokoškolského vzdělávání došlo k výraznější změně ve čtvrté výzvě, kdy byla zúžena jen pro bakalářský a doktorský stupeň. Dále, obdobně jako u VOŠ, došlo ke zpřísnění podmínek – zavedení povinnosti zahájení výuky v novém či inovovaném vzdělávacím programu. Toto zpřísnění je jednoznačně pozitivním krokem ŘO. Stejně tak jako omezení počtu projektů, které může podat jeden subjekt. V první výzvě bylo totiž podáno 187 projektů VŠ (UK 48, ČVUT28), což představovalo pro řídící orgán neúměrnou zátěž. Omezující podmínka počtu či rozsahu projektů na 1 subjekt přenesla první část zodpovědnosti na vysoké školy, které musely určitý předvýběr kvalitních projektů udělat samy. Pokles počtu projektů vybraných vysokoškolských subjektů ukazuje následující graf. Po výrazném poklesu ve druhém výzvě opět ve třetí výzvě projektů nejaktivnějších škol přibylo, nicméně zúžení ve čtvrté výzvě na bakalářské a doktorské programy opět počty ponížilo. Zároveň je zřetelné vyrovnání počtu projektů mezi jednotlivými subjekty oproti počátku, kdy UK a ČVUT naprosto dominovaly.

146


Graf 67: Počty projektů podaných vybranými vysokými školami a univerzitami dle výzev 60 50 40

UK ČVUT

30

VŠE VŠCHT

20

ČZU 10 0 1. výzva

2. výzva

3. výzva

4. výzva

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Počty předložených projektů výše uvedenými subjekty kopírovaly celkový trend v této aktivitě, tedy výrazný pokles ve druhé výzvě, poté mírný nárůst a opět výraznější pokles počtu podaných žádostí. Počty schválených projektů nicméně zůstávaly obdobné, s výjimkou třetí výzvy, ve které bylo schváleno nejvíce projektů (37), především proto, že finanční alokace 3. výzvy byla jednou z nejvyšších ze všech výzev a tato výzva byla speciálně zaměřena na podporu vysokých a vyšších odborných škol. Celkem bylo schváleno 101 projektů, přičemž úspěšnost žadatelů byla výrazně nejvyšší v poslední výzvě, ve které dosáhla 42 % a dále ve výzvě třetí – 36 %. Graf 68: Rozložení projektů aktivity 3 ve výzvách 1200

200 180

1000

160 140 120

600

100 80

400

60 40

200

20 0

počet

mil. Kč

800

Požadovaná dotace Schválená dotace Počet podaných žádostí

0 Výzva 1

Výzva 2

Výzva 3

Výzva 4


147


Obdobně jako v jiných aktivitách se snížily po první výzvě průměrné požadované rozpočty projektů i schválené dotace. K nejvýraznějšímu snížení došlo ve čtvrté výzvě, obdobně jako u ostatních aktivit vyhlašovaných v této výzvě. Rovněž to souviselo se zúžením záběru projektových aktivit. Projekty byly dominantně získány největšími pražskými školami, a to Univerzitou Karlovou a ČVUT, které získaly 25 resp. 20 projektů; úspěšná byla rovněž VŠE se 14 projekty. Z rozložení dle zaměření školy vystupuje technické a přírodovědné zaměřenís 37 projekty. Dále má nejvyšší počet projektů zaměření ekonomické (25), humanitní (18),zdravotní a tělesné (14) a umělecké (7). Přírodovědné zaměření dohromady s technickým tedy jasně dominuje a podpora ekonomických oborů zůstává na druhém místě. Tabulka 45: Rozložení projektů v aktivitě 3 mezi pražské vysoké školy (popř. další subjekty) Název školy České vysoké učení technické v Praze

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4 Celkem 6

3

9

2

20

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

5

3

8

Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta

1

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA

1

3

1

1 1

1

2

7

1

2

1

2

Celkem technické a přírodovědné zaměření

37

CEVRO Institut, o.p.s. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o.

1 1

Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o.

1

1

Univerzita Karlova v Praze, CERGE institut

1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

1

Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s.

1

1

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.

1

1

Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s.

1

Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.

1 4

7

2

14

1

2

1

1

Celkem ekonomické zaměření

25

Fakultní nemocnice v Motole Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta

1 4

1

2

1

1

6

Univerzita Karlova v Praze, 3. Lékařská fakulta

1

1

2

Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r.o.

1

1

2

Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.

1

1

2

1

2

Celkem zdravotnické zaměření

14

Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. SPIRALIS - občanské sdružení

1 1

1

Univerzita Karlova v Praze, Evangelicko teologická fakulta

1

Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta

1

Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd

1

1

Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta

3

Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.

1

2

1

2 1

1

3

1

1

2

7 1

Celkem humanitní zaměření Akademie múzických umění v Praze

18 1

2

3

148


Název školy AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4 Celkem 1

1

Literární akademie (Soukromá VŠ Josefa Škvoreckého) s.r.o. VYSOKÁ ŠKOLA UMĚLECKO-PRŮMYSLOVÁ

1 2

Celkem akademické/umělecké zaměření

1 2 7 101

Celkem

Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena průměrem vypočteným z předchozích výzev

Projekty jsou v drtivé většině zaměřeny na inovaci svých vzdělávacích programů a oborů. Druhou, již méně početnou skupinu tvoří skupina projektů zaměřených na rozvoj průřezových předmětů, metodik či pomůcek v rámci např. fakulty, někdy i napříč fakultami (může se jednat i o společný portály, např. VŠZ). Málo početnou skupinou jsou projekty zaměřené na inovace či vznik nových předmětů (např. VŠE Rozvoj profesní kariéry). Inovace a vznik nových studijních programů však zcela převládá. Často je do projektů zahrnut i e-learning. Naopak málo využívaná byla spolupráce s podniky a praxí či institucemi VaV, pro stáže studentů či při tvorbě a inovaci vzdělávacích programů/oborů/předmětů. Školy spíše zvaly podnikatele, vědce či další osoby z praxe na jednorázové přednášky v rámci své výuky, nejednalo se však o dlouhodobou spolupráci. Studenti rovněž v rámci projektu řešili konkrétní úkoly firem, které je pak případně mohly využít, tato aktivita byla nicméně rovněž výjimečná. Na poli popularizace vědy byl podpořen pouze jeden projekt směrem k základním a středním školám (ČVUT). Podpory pro mezinárodní spolupráci školy nevyužily. Shrnutí aktivity 3 

Zkvalitnění vysokoškolského studia bylo nejpoptávanější aktivitou v rámci prioritní osy 3. Podáno i schváleno zde bylo nejvíce projektů, což je plně v souladu se záměrem ŘO, který se na podporu VŠ primárně zaměřil.



Podmínky výzev musely být výrazně zúženy/zpřísněny s cílem omezit počet podávaných projektů jedním subjektem. Ve druhé výzvě tedy již došlo k poklesu počtu předkládaných projektů, školy tímto opatřením byly donuceny provádět určitý „předvýběr“ projektů.



Mezi podávanými i schválenými projekty převažovaly projekty vysokých škol, projekty ostatních subjektů byly v menšině(5 schválených projektů).



Nejvíce projektů podala i získala Univerzita Karlova (48/25) a ČVUT (35/20).



Z hlediska tematického dominovaly projekty technického a přírodovědného zaměření, následované ekonomickou oblastí.



Projekty byly primárně zaměřeny na inovace svých vzdělávacích programů a oborů a zavádění programů nových. Tyto „typové aktivity“ lze hodnotit jako nejúčinnější, i nejefektivnější, zejména vzhledem k jejich udržitelnosti.



Progresivnější aktivity typu spolupráce s podniky byly realizovány minimálně, přestože jde o slabinu českého systému.

149




Nebyl realizován jediný projekt na poli mezinárodní spolupráce. Školy však za tímto účelem využívají jiné programy, granty apod.



Podporu získalo 17 z 33 pražských vysokých škol (veřejných, státních i soukromých), tzn. 52 % všech pražských VŠ.



Požadované rozpočty projektů vysokých škol byly před jejich schválením RHMP a ZHMP snižovány, nicméně jen 2 % z příjemců deklarovala, že byly nuceny přistoupit ke snížení kvality projektu a jeho výstupů. Původní smysl/zaměření projektů školy neměnily, snížení rozpočtu se jich tedy dotklo pouze minimálně.

Aktivita 4 – Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami V rámci této aktivity bylo možno podat projektové žádosti na zkvalitnění vzdělávání pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, a to jak na základních, tak středních školách. V OPPA nebylo možné žádat o podporu na základních školách na jakékoliv jiné zkvalitnění vzdělávání, ale pouze pro žáky se speciálními potřebami (a mimořádně nadané – viz aktivita 5). Projekty v této aktivitě však nebyly předkládané pouze samotnými školami, v menšině zde byly předkládány i projekty neziskových organizací (občanských sdružení), případně další subjekty připravujícími pro školy vzdělávací aktivity. Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty: 

Začlenění znevýhodněných žáků a studentů (sociálně a sociokulturně znevýhodněných, zdravotně znevýhodněných, zdravotně postižených) do vzdělávacích programů škol běžného typu:

Specifikace druhé výzvy: o Individuální podpora znevýhodněných žáků a studentů (individuální vzdělávací plány, využití disponibilní časové dotace pro individuální profilaci, asistence speciálního pedagoga, psychologa, sociálního pracovníka a jiných specialistů apod.) o Pedagogické, psychologické a výchovné poradenství o Příprava a zavedení studijních a metodických dokumentů a pomůcek včetně potřebného vzdělávání pedagogických pracovníků o Předintegrační opatření realizovaná pomocí specializovaných programů v zařízeních komplexního typu (např. pro žáky se závažnými poruchami chování) 

Podpora motivačních programů pro žáky a studenty jako prevence předčasného opouštění vzdělávacího systému

Specifikace druhé výzvy: o o o

Individuální podpora jednotlivců zahrnující doplňující vzdělávání nebo doučování Podpora sociální integrace sociálně znevýhodněných žáků Pedagogické, psychologické a výchovné poradenství



150




2. výzva: školy (specifikace ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ), veřejné instituce



4. výzva - podpora byla možné jakožto součást aktivity 1 pro zkvalitnění vzdělávání na středních školách

Cílové skupiny: Ve všech výzvách: žáci, studenti se speciálními vzdělávacími potřebami, pedagogičtí pracovníci. Spolufinancování: 0 % Alokace: 




2. výzva: 44 mil. Kč (včetně aktivity 5 – mimořádně nadaní žáci)



4. výzva – součást aktivity 1 pro zkvalitnění vzdělávání na středních školách (40 mil. Kč)









Shrnutí výzev Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vzdělávání pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami v období 2008 až 2011, tedy mezi první až čtvrtou výzvou a rovněž údaje za průběžnou výzvu. Ve třetí výzvě nebyla podpora možná. Tabulka 46: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 4dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná Průměrná Požadovaná Snížení podaných schválených dotace dotace požadovaná schválená dotace u dotace u žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace dotace schválených schválených (mil. Kč) (mil. Kč) projektů projektů (mil. Kč) (%)

Výzva 1

33

13

198,64

70,98

6,04

5,46

81,72

13

Výzva 2

38

8

180,85

41,33

4,76

5,17

43,36

5

Výzva 4*

9

3

38,72

8,50

4,30

2,83

11,04

10

Výzva 0

1

1

14,95

8,5

14,95

2,83

8,03

33

Celkem

81

25

433,16

130,11

5,36

5,20

144,14

10


V první a druhé výzvě byl zájem o podporu nejvyšší. Ve druhé výzvě dokonce vyšší, což bylo rozdílné oproti ostatním podporovaným aktivitám. Počet schválených projektů nicméně klesal. Ve čtvrté výzvě došlo k výraznému „optickému“ snížení zájmu, což bylo dáno pravděpodobně tím, že aktivita nebyla vyhlášena samostatně. Školy tak mohly tuto aktivitu zařadit do zbylé části svých projektů v rámci aktivity 1. Nicméně nikdy nešlo o převažující aktivitu, čili tyto projekty zde nejsou zařazeny. 151


Nelze tedy tvrdit, že by reálný zájem opravdu klesl, jen se většina škol rozhodla podat šířeji zaměřené projekty. Rovněž je pravděpodobné, že vysoká alokace pro 2. výzvu na tyto aktivity již určitou část potřeb v této oblasti naplnila. Postupně byly podávány i podporovány menší projekty, průměrná velikost žádosti se snížila z 6,0 mil. Kč na 4,3 mil. Kč a udělená dotace z 5,5 mil. Kč na 2,8 mil. Kč. Pokles byly tedy obdobný jako u projektů středních škol. Úspěšnost žadatelů se velmi měnila, nejvyšší byla v první výzvě, a to 40 % úspěšných žádostí a nejnižší ve výzvě druhé (21 % žádostí). Z finančního hlediska to bylo obdobné. U výzvy 4 se projevilo výrazné krácení rozpočtu stejně jako u aktivity 1 a 3. K nejvyššímu snižování docházelo u poslední výzvy. Finanční přetlak byl totiž vysoký a v projektechzřejmě rezervy byly (v dotazníkovém šetření příjemci této skupiny neuváděli, že je snížení rozpočtů přinutilo ke snížení kvality projektu jako takové, spíše uvedli, že jej museli částečně věcně pozměnit). Následující graf ještě ilustruje počty projektů a příslušných rozpočtů, je v něm zřetelný nárůst zájmu ve druhé výzvě a soustavný pokles počtu schvalovaných projektů. Graf 69: Rozložení projektů aktivity 4 ve výzvách 250

40 35

200

30 Požadovaná dotace

mil. Kč

20 100

počet

25

150

Schválená dotace

15 10

50

5 0

0 Výzva 1

Výzva 2


Výzva 4


Jak bylo uvedeno, projekty předkládaly převážně školy, přičemž mezi schválenými grantovými projekty jich byla cca ½. Mezi subjekty pak převažovaly školy základní, kterých bylo 10, poté ostatní subjekty - převážně občanská sdružení, poradny či městská část (7) a střední školy (6), ty však byly většinou spojeny i se základními, popř. mateřskými (speciální školy pro určitý typ znevýhodnění). I do této oblasti zasahoval individuální komplexní projekt MHMP. Projekty se nejvíce zaměřovaly na integraci sociálně znevýhodněných (zejména pro romské děti a mládež), tato oblast byla nejvíce řešena základními školami a poté občanskými sdruženími. Další skupinou byly projekty zaměřující se na integraci dětí se zdravotním postižením a specifickými poruchami učení, které byly realizovány především na středních a kombinovaných školách. Na integraci migrantů/cizinců byly zaměřeny pouze dva projekty.

152


Shrnutí aktivity 4Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami 

Jednalo se třetí nejvíce poptávanou aktivitu v rámci prioritní osy 3. Podpora vzdělávání dětí se speciálními potřebami byla nicméně zařazena ve čtvrté výzvě pod „klasickou“ podporu středních škol, což „opticky“ ještě snižuje její zastoupení. Integrační aktivity jsou totiž nyní součástí i dalších projektů. Nicméně toto sloučení vyloučilo jiné příjemce než školy. Občanská sdružení věnující se dětem s určitým znevýhodněním tak o podporu žádat ve čtvrté výzvě nemohla.



Úspěšnost grantových projektů je v rámci prioritní osy nadprůměrná. Rozpočty projektů byly před podpisem smlouvy kráceny obdobně jako u středních či vysokých škol.



V rámci aktivity bylo podáno 80 grantových projektů a do realizace jich postoupilo 24. Rovněž sem zasahuje působnost komplexního projektuMHMP pro vzdělávání pedagogických pracovníků.



Čerpání na tuto aktivitu nebylo možné ve třetí výzvě, ve čtvrté výzvě byly z potenciálních příjemců vyloučeny jiné subjekty než školy, k čemuž došlo sloučením pod aktivitu 1 (střední školy).



Projekty realizují jak základní a střední školy, neziskové subjekty a další (městská část či její příspěvková organizace). Podpory využila necelá 4 % základních škol v Praze (spolu s aktivitou 5 pak necelých 5 %).



Projekty se zaměřují převážně na inkluzivní vzdělávání žáků ze socio-kulturně odlišného prostředí. Následuje podpora vzdělávání zdravotně znevýhodněných. Ostatní znevýhodnění jsou zastoupena minimálně.



Praha má větší potřebnostpodpory integrace dětí se sociálním znevýhodněním mj. proto, že se na jejím území koncentruje největší počet cizích státních příslušníků, který si žádá větší zaměření na inkluzi žáků z odlišného socio-kulturního prostředí. V Praze, jakožto velkoměstě, jsou rovněž děti vystaveny vyššímu riziku ohrožení sociálně-patologickými jevy. Vyloučení skupiny občanských sdružení působících v této oblasti se tedy nejeví jako vhodné. Je nicméně zřejmé, že v těchto oblastech působí i dotační tituly MŠMT, nicméně dotace, které jsou v nich udělovány, jsou pouze velmi nízké (v řádku desítek tisíc) a neumožňují komplexní podporu a integraci daných skupin.

Aktivita 5 – Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky V rámci této aktivity bylo možno žádat o projekty na zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky a to jak na základních, tak středních školách. Projekty v této aktivitě však nemusely být předkládané pouze samotnými školami, mohly být předloženy i občanskými sdruženími či jinými neziskovými subjekty a veřejnými institucemi. Aktivity, které mohly být do projektů zahrnuty: 

Podpora individualizace vzdělávání nadaných žáků a studentů. o

Specifikace druhé výzvy:

153




¨Tvorba nebo inovace individuálních vzdělávacích plánů, využití disponibilní časové dotace pro individuální profilaci, asistence pedagogických specialistů apod.



Pedagogické, psychologické a výchovné poradenství



Příprava a zavedení nových nebo inovace stávajících studijních a metodických dokumentů a pomůcek včetně potřebného vzdělávání pedagogických pracovníků





2. výzva: školy (specifikace ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ), veřejné instituce

Cílové skupiny: Ve všech výzvách: mimořádně nadaní žáci, studenti, pedagogičtí pracovníci. Spolufinancování: 0 % Alokace: 




2. výzva: 44 mil. Kč (včetně aktivity 4 – žáci a studenti se specifickými vzdělávacími potřebami)





2. Výzva: 1 -8 mil. Kč

Shrnutí výzev Následující tabulka shrnuje vývoj projektů na zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky a studenty v období 2008 až 2009, tedy v první adruhé výzvě. Od třetí výzvy nebyla podpora možná. Tabulka 47: Přehled podaných a schválených projektů za aktivitu 5dle výzev Počet Počet Požadovaná Schválená Průměrná Průměrná Požadovaná Snížení podaných schválených dotace dotace požadovaná schválená dotace u dotace u žádostí projektů (mil. Kč) (mil. Kč) dotace dotace schválených schválených (mil. Kč) (mil. Kč) projektů projektů (mil. Kč) (%)

Výzva 1

5

0

30,02

0,00

6,00

0,00

0,00

0

Výzva 2

9

3

42,83

10,64

4,76

3,55

10,89

2

Celkem

14

3

72,85

10,64

5,20

3,55

10,89

2


154


Podpora mimořádně nadaných žáků byla zcela marginální oblastí v rámci prioritní osy 3, přičemž nebyla nikdy samostatně vyčleněna. Celkem bylo podáno 14 projektů, přičemž schváleny byly pouze tři, z toho jeden projekt Gymnázia Mensa, které se na mimořádně nadané přímo koncentruje a dva projekty základních škol (1.veřejná ZŠ, která zároveň integruje žáky se speciálními potřebami a 2. soukromá, která zatím funguje pro 1.-5. třídu). Úspěšnost žadatelů byla nejnižší v rámci prioritní osy. Schváleným projektům dotace nicméně byly kráceny pouze zcela mírně. Graf 70: Rozložení projektů aktivity 5 ve výzvách 45,00

10

40,00

9

35,00

8 7

30,00

Schválená dotace

6

25,00

5

20,00

4

15,00

3

10,00

2

5,00

1

0,00

0 Výzva 1

počet

mil. Kč

Požadovaná dotace


Výzva 2


Shrnutí aktivity 5Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky 

Aktivita byla podporována pouze v prvních dvou výzvách, následně byla její podpora pozastavena.



Jedná se o specificky a velmi úzce vymezenou oblast, ve které bylo podáno pouze 14 projektů a schváleny pouze 3 projekty s celkovým rozpočtem 10,6 mil. Kč.



I když je rozvíjení mimořádně nadaných žáků jistě přínosné, je zřejmé, že v období úspor a škrtů ve školství a problémech Prahy v jiných oblastech základního vzdělávání (např. výše zmíněná inkluze žáků ze socio-kulturně odlišného prostředí či migrantů), je omezení podpory pro tuto skupinu logické. Navíc jde o oblast, ve které s úspěchem fungují soukromé subjekty, v nichž si podporu žáci (resp. jejich rodiče) hradí.

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 4.1.1 Jak jsou jednotlivé podporované aktivity vymezené v OPPA zastoupeny v předložených projektových žádostech a v realizovaných projektech (v rozlišení podle četnosti výskytu a finančního vyjádření)? Odpovídá jejich zastoupení potřebám hl. m. Prahy? Mezi projekty prioritní osy 3 dominovaly projekty zaměřené na zkvalitnění vysokoškolského vzdělávání, které tvořily 57 % podaných (434) a 55 % schválených projektů (101). Na tuto aktivitu bylo rovněž poptáváno i alokováno nejvyšší množství finančních prostředků (2,2 mld. Kč, resp. 155


415 mil. Kč). To je plně v souladu se záměrem ŘO na podporu tohoto typu vzdělávání. Aktivita byla vyhlášena ve všech 4 výzvách, muselo však dojít k omezení podmínek pro předkládání projektů jednotlivýmisubjekty s cílem snížit počet předkládaných projektů a zvýšit jejich kvalitu. ŘO také přistoupil k zúžení zaměření výzev (4. výzva směřovala pouze na bakalářské a doktorské studium). Následovala podpora zkvalitnění středoškolského vzdělávání, které je v kompetenci hl. m. Prahy, a na kterou bylo alokováno 237 mil. Kč (tj. 29 % celkové schválené alokace). Podporu získalo 47 projektů ze 186, přičemž převažovaly projekty gymnázií. V této oblasti realizoval individuální komplexní projekty rovněž MHMP. Třetí skupinou byla podpora vzdělávání žáků se speciálními potřebami, která směřovala do středních a základních škol. Celkem zde bylo schváleno 25 projektů za 129 mil. Kč. Žadatelé v této aktivitě měli nejvyšší úspěšnost. Podpora byla možná ve třech výzvách. Obě zbylé skupiny již byly marginální. Na podporu vyššího odborného vzdělávání bylo nasměrováno pouze 32 mil. Kč pro 7 projektů. Oblast byla postižena zejména nejistotou ohledně dalšího vývoje VOŠ. Po vyjasnění koncepce transformace VOŠ přistoupil MHMP k realizaci individuálního komplexního projektu, který by měl transformaci pražským VOŠ usnadnit. Podpora byla možná ve třech výzvách, přičemž po první výzvě, ve které byly VOŠ součástí aktivity zaměřené na střední školy, došlo k jejich přesunu mezi vysoké školy. Poslední skupinou projektů byly projekty zaměřené na podporu vzdělávání mimořádně nadaných žáků, které byly schváleny pouze 3 s celkovým rozpočtem 11 mil. Kč. Podpora byla možná pouze v rámci prvních dvou výzev. Zastoupení podpory škol v zásadě odpovídá potřebám Prahy jako centra vysokoškolského vzdělávání pro celou republiku, resp. převažovala podpora vysokého školství a poté středního školství. Co se týče pokrytí, bylo projekty zasaženocca 18 % středních škol, resp. 30 % pražskýchgymnázií a pouze 10 % středních odborných škol. U středních škol jsou dopady projektů vyšší, školy nedisponují volnými prostředky pro rozvojové aktivity. Pozitivně lze hodnotit zaměření projektů gymnázií směrem k přírodním vědám, popř. vědy jako takové (v cca 40 % projektů) a dále směrem k rozvoji gramotnosti (čtenářské, matematické, přírodovědné). U středních odborných škol je nutné vyzdvihnout ty projekty, které se zaměřily na komplexní inovace studijních programů, adaptaci na potřeby trhu práce. Tyto projekty hodnotí jako účinné i jejich příjemci. U vysokých škol je podpora, resp. její dopad nižší, přestože zasáhla 52 % pražských vysokých škol. Z hlediska jejich rozpočtů jde však o marginální podporu. Pozitivně lze hodnotit převažující zaměření podpory na technické a přírodovědné obory, které byly následované obory ekonomickými. Toto zaměření odpovídá vymezeným potřebám a existujícím strategiím. Pozitivně je nutné hodnotit převahu projektů zaměřených na vznik a inovaci vzdělávacích programů/oborů, která je z hlediska udržitelnosti efektivní.

156


5.1.2 Udržitelnost aktivit Udržitelnost aktivit podpořených v rámci prioritní osy 3 se ukázala v době realizovaného šetření mezi příjemci projektů (duben/květen 2012) nadprůměrná na úrovni programu a zejména oproti prioritní ose 1. Výsledky tak potvrzují a odpovídají náplni aktivit osy, protože podpora směřující do škol je dlouhodobějšího charakteru oproti podpoře adaptability pracovníků prostřednictvím vzdělávání (PO 1). Zároveň se tak potvrzují i základní výsledky šetření realizovaného za období 2004-2006 (v rámci JPD 3). V realizovaném šetření celkem 29 % respondentů uvedlo, že aktivity po skončení realizační fáze projektu realizují v plném rozsahu a v 46 % v mírně omezenémrozsahu. Nicméně je „pouze“ z 52 % hradí čistě z vlastních zdrojů. Zcela to však koresponduje se zaměřením prioritní osy. Graf 71: Udržitelnost aktivit podpořených z OPPA Ano, v plném rozsahu

4% 21%

29%

46%

Ano, v mírně omezeném rozsahu Ano, ve výrazně omezeném rozsahu Ne, nerealizujeme


Graf 72: Zdroje pro financování aktivit po ukončení podpory z OPPA Jen vlastní zdroje

13%

52% 35%

Částečně vlastní zdroje, částečně jiná dotace Jiná dotace


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 4.1.5 V jakém rozsahu jsou aktivity podpořené z OPPA příjemci realizovány po ukončení financování projektu OPPA? Pokud ano, jaké jsou zdroje financování těchto aktivit? Aktivity jsou příjemci realizovány zcela či v mírně omezeném rozsahu, a to ze 75 %. Cca polovina příjemců využívá pouze vlastní zdroje a zbylá polovina vlastní zdroje i jiné dotace.

157


5.2



5.2.1 Zhodnocení zastoupení cílových skupin v projektech Cílové skupiny navazují na převládající realizované aktivity projektu, každému projektu byla na jejím základě přiřazena jedna převládající cílová skupina. Oblast podpory 3.1: Dělení cílových skupin dle aktivit Aktivita:

Cílové skupiny

Zkvalitnění vzdělávání na SŠ Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ Zkvalitnění vzdělávání na VŠ Zkvalitnění vzdělávání pro žáky se speciálními potřebami Zkvalitnění vzdělávání pro mimořádně nadané žáky

Studenti, pracovníci SŠ Studenti, pracovníci VOŠ Studenti, pracovníci VŠ Žáci a studenti ZŠ, SŚ Žáci, studenti a pracovníci ZŠ, SŠ

Zastoupení cílových skupin odpovídalo vyhlášeným výzvám a jejich aktivitám. Ve všech výzvách pro grantové projekty jsou tedy zastoupeni studenti VŠ a akademičtí pracovníci. Studenti a pedagogové středních a vyšších odborných škol byli podporováni ve třech výzvách a průběžné výzvě. Žáci základních škol pak pouze v prvních dvou a ve výzvě průběžné. Tabulka 48: Dělení cílových skupin projektů dle výzev

Výzva 1 Výzva 2 Výzva 3 Výzva 4 Výzva 0

Cílová skupina 1

Cílová skupina 2

Cílová skupina 3

Cílová skupina 4

Žáci, pracovníci ZŠ  

Studenti, pracovníci SŠ,  

Studenti, pracovníci VOŠ   



 

Studenti, pracovníci VŠ    



158


ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ DLE CÍLOVÝCH SKUPIN Zastoupení cílových skupin odpovídá realizovaným aktivitám, převládá tedy nasměrování projektů na studenty vysokých škol a poté na středoškolské studenty, kteří mohli získat podporu jak z aktivity určené pouze pro střední školy, tak v rámci podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (a rovněž mimořádně nadané žáky). Tabulka 49: Zastoupení jednotlivých cílových skupin ve schválených projektech Počet podaných žádostí




Cílová skupina 1

28

19

144,40

116,11

Cílová skupina 2

254

55

1174,57

259,75

Cílová skupina 3

25

7

139,49

32,63

Cílová skupina 4

433

101

2234,55

415,16

Celkem

740

183

3902,38

823,65


Graf níže demonstruje marginální začlenění žáků základních škol pod projekty podpořené z OPPA, což odpovídá i tomu, že podpora byla možná jen ve dvou výzvách a navíc na velmi úzce definovanou aktivitu. Graf 73: Finanční rozpočty podaných a schválených projektů dle cílových skupin v PO3

Studenti a pracovníci VŠ


Studenti a pracovníci VOŠ


Studenti a pracovníci SŠ, SOŠ

Žáci a pracovníci ZŠ

0

500

1000

1500

2000

2500


Hodnocení zastoupení cílových skupin dle výzev Zastoupení cílových supin v jednotlivých výzvách kopírovalo podporované aktivity, detaily jsou tedy zřejmé z kapitoly výše, která se věnuje hodnocení projektů dle aktivit.

159


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 4.2.1 Jak jsou jednotlivé způsobilé cílové skupiny v rámci jednotlivých prioritních os zastoupeny v podpořených projektech (včetně finančního vyjádření)? Odpovídá struktura jejich zastoupení reálným potřebám těchto cílových skupin?

Mezi projekty prioritní osy 3 dominovaly projekty zaměřené na cílovou skupinu vysokoškolských studentů a akademických pracovníků, kteří byli následováni studenty a pedagogickými pracovníky SŠ a poté marginálně VOŠ a ZŠ. Rozsah odpovídá zastoupení aktivit v jednotlivých výzvách. Nejvíce možností podpory – vzhledem k vyhlašovaným aktivitám – měli studenti odborných středních škol, kteří mohli čerpat podporu ze tří aktivit: zkvalitňování vzdělávání na SŠ, zkvalitňování vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a zkvalitňování vzdělávání žáků mimořádně nadaných. Mezi podpořenými studenty středních škol dominovali gymnazisté opro ti studentům středních odborných škol. Finanční vyjádření odráží členění aktivit a projektů, nejrozsáhlejší podpora tedy směřovala k vysokoškolským studentům a akademickým pracovníkům, cca 415 mil. Kč, dále ke studentům a pedagogům středoškolským, cca 260 mil. Kč, žákům a pedagogům základních škol, cca 116 mil. Kč a nejméně pak na studenty a pedagogy vyšších odborných škol, cca 33 mil. Kč. Souhrnně lze tvrdit, že pedagogové a akademičtí pracovníci čerpali podporu méně než studenti (popř. žáci). Navíc podpora pedagogů plyne zprostředkovaně směrem k žákům a studentům. Na podporu pedagogů se nicméně zaměřovaly cíleně individuální komplexní projekty. Co se týče pokrytí potřeb, je hodnoceno v následující kapitole s využitím poznatků této kapitoly a kapitoly k hodnocení aktivit.

5.2.2 Naplňování potřeb cílových skupin Plnění potřeb Rozsah podpory V rámci prioritní osy bylo dosud podpořeno 35 603 neaktivních osob, z toho 35418 učňů, žáků a studentů. Úspěšně pak bylo podpořeno téměř 22 000 osob. Rozsah podpory směrem k této cílové skupině není nicméně příliš rozsáhlý, pokud uvážíme ve školním roce 2010/2011 bylo ve vzdělávacím systému (od ZŠ po VŠ) v hl. m. Praze celkem 279 088 osob. Podpora z programu za dosavadní dobu jeho realizace se tak dotkla cca 8 % této cílové skupiny. Na žáky základních škol šla nicméně podpora pouze okrajově, a proto budevhodnévztáhnout počet úspěšně podpořených osob s minimálně základním dokončeným vzděláním ku počtu studentů SŠ, VOŠ a VŠ. Tímto nám sledované pokrytí vzroste na cca 10 % (zároveň by bylo vhodné počet podpořených osob se vzděláním ISCED 5 a 6 ponížit o počet podpořených akademických pracovníků; nicméně snížení by nebylo tak výrazné). Podpora na středních školách vychází obdobně, rovněž cca 8 % podpořených z celkového počtu studentů v Praze.

160


Tabulka 50: Plnění indikátorů cílových skupin ve vazbě na Nařízení EK 1828/2006 Kód indikátoru



Dělení na trhu práce 074108 074109 074608 074609

Počet podpořených osob - neaktivní osoby celkem Počet podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni) Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby celkem Počet úspěšně podpořených osob - neaktivní osoby ve vzdělávání či odborné přípravě (žáci, studenti a učni)

35603 35418 21880 21840

Dělení celkem/muži/ženy 074100

Počet podpořených osob – celkem

42014

074101

Počet podpořených osob – muži

20434

074102

Počet podpořených osob – ženy

21580

074600


25857

074601

Počet úspěšně podpořených osob – muži

12513

074602

Počet úspěšně podpořených osob – ženy

13344



074119


074618


074619


26602 763 15358 548



15981

074142


12234

074143


074144


7047

074641


6175

074642

Počet úspěšně podpořených osob - střední ISCED 3 počet úspěšně podpořených osob, které obdržely podporu v rámci 074643 projektů - nástavbové studium ISCED 4 074644 Počet úspěšně podpořených osob - vysokoškolské ISCED 5 a 6 Zdroj: IS MONIT7+ k datu 4. 1. 2012

291

8882 152 5065

Intenzita podpory Co se týče pokrytí potřeb, v kapitole výše jsme je vztahovali k počtu příslušných zařízení v Praze a tedy k výpočtu rozsahu pokrytí daných typů škol v Praze. Nyní se zaměříme na vztah alokovaných, resp. nakontrahovaných částek k počtům žáků a studentů v Praze. Výpočty jsou provedeny jednak k počtu žáků/studentů za školní rok 2010/2011 a jednak za průměr let 2005/2006 až 2010/2011, a to proto, že se počty i struktura žáků a studentů v jednotlivých úrovních vzdělávacího systému výrazně mění.

161


Nejintenzivnější podporu získali studenti vyšších odborných škol, a to cca 4 900 Kč na studenta. Jejich počty se neměnily čili podpora je stejná, jak při výpočtu za školní rok 2010/2011, tak za průměr let 2005-2010. Podpora byla takto intenzivní, přestože z absolutního pohledu získali tito studenti nejméně (hned po mimořádně nadaných žácích), a to jen 33 mil. Kč v 7 projektech. Pokud budeme hodnotit stav za poslední rok, resp. 2010/2011 zjistíme, že druhou nejintenzivnější podporu získali studenti středních škol, a to v průměru 3 700 Kč/studenta (odstup od vyšších odborných škol je již poměrně vysoký). Počet studentů středních škol od roku 2005 klesá, což se projevuje i na poklesu podpory, pokud ji vztáhneme k průměru za posledních 6 let. Jak bylo uvedeno v kapitole k hodnocení aktivit, směřovala hlavní část podpory na gymnázia, u kterých počet studentů stále roste a jejich podíl je v Praze nejvyšší z celé republiky.Proto lze očekávat pokles intenzity takto kalkulované podpory u těchto studentů ve prospěch studentů středních odborných škol. Zároveň v dlouhodobějším pohledu poroste tlak na střední školy jako celek, do roku 2016 má vzrůst počet 15 letých žáků o 20 %, ale dále mezi lety 2017 až 2020 o dalších 15 %. Graf 74: Intenzita dosavadní podpory na cílové skupiny prioritní osy 3 (v Kč) 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 -

žáci na ZŠ žáci na SŠ studenti na VOŠ studenti na VŠ

Výše podpory na žáka/studenta (2010/2011)

Výše podpory na žáka/studenta (průměr 2005/6 až 2010/11)

Zdroj: Zdroj: IS MONIT7+, data generovaná k 6. 2. 2012; vlastní výpočty; Zařazeny projekty, které byly k 6. 2. 2012 ve stavech P45, P5, P6, P7, P8 a ve stavu P3 (schválená dotace pro projekty ve stavu P3 byla ponížena na finální rozdělenou dotaci dle informací ke schváleným projektům na stránkách ŘO); ČSÚ

162


Na rozdíl od podpory středoškolských studentů, klesá intenzita podpory vysokoškolských studentů, protože jejich počty výrazně rostou. Přestože při kalkulaci intenzity podpory pomocí šestiletého průměru jsou studenti VŠ na druhém místě, tak vzhledem k počtu studentů za rok 2010/2011 jejich podpora „relativně“ klesla a dosáhla hodnoty 3 300 Kč na studenta. S dalším rostoucím počtem studentů by hodnota takto kalkulované intenzity podpory při zachování současných finančních objemů dále klesala. Nejméně podporovanou skupinou jsou žáci základních škol, jejichž počty se ve sledovaném období výrazně neměnily, resp. v Praze do školního roku 2008/2009 klesaly a poté začaly růst. Na žáka základní školy směřovala průměrná podpora ve výši 1 500 Kč. Studenti konzervatoří podporu nezískali. Typy projektů a jejich účinnost Střední školy Nabízená podpora, resp. spektrum aktivit vymezené ve výzvách bylo poměrně široké u stře dních, vyšších odborných a vysokých škol. I když u vysokých škol došlo v poslední výzvě k omezení podpory na bakalářské a doktorské programy. U středních škol byly, jak bylo uvedeno i výše, podporovány širší projekty komplexní adaptace vzdělávacích programů, přičemž projektů středních odborných škol bylo podpořeno pouze 13. I mezi těmito projekty však byly některé úzce vymezené, bez vazby na širší adaptaci školy. „Adaptační projekty“ však převažovaly a byl v nich kladen důraz na podporu praxe a propojení teorie s praxí. Tyto projekty lze hodnotit pozitivně a i v dotazníkovém šetření u cílových skupin vyjádřili studenti spokojenost, resp. vnímali podporu z OPPA jako pozitivní a jeden z důvodů svého setrvání ve studiu nebo pokračování práce v oboru. Naproti tomu na gymnáziích se podpora neukázala takto přímo kladně hodnocena – jako důvod setrvání ve škole či pokračování studia v navazujícím v oboru. Nicméně u studentů gymnázií toto není a nemělo by být hlavním důvodem podpory. Pozitivně lze u gymnázií hodnotit silné zaměření projektů směrem k přírodním vědám a vědě vůbec. Příjemci sami vyhodnocují dle vlastních zkušeností jako jednoznačně nejúčinnější projekty zaměřené na inovaci vzdělávacích programů, které mají samozřejmě přímý a navíc i dlouhodobý efekt, což by mělo být klíčové. Nejedná se totiž o jednorázovou aktivitu, ze které by měli prospěch jen nyní zahrnutí studenti. Dobře jsou hodnoceny i kariérní poradenství a podpora studentů při vstupu na trh práce. Nejmenší účinek vidí příjemci ve spolupráci s podniky, adaptaci vzdělávacích programů a při prevenci předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (viz též následující graf). Nicméně ve vzorku respondentů byla více zastoupena gymnázia, což se v těchto odpovědích odráží.

163


Graf 75: Hodnocení účinnosti aktivit pro střední školy

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Inovace vzdělávacích programů

5

4

3

2

Spolupráce s VŠ při adaptaci vzdělávacích programů

Popularizace vědy

Kariérní poradenství, podpora vstupu na trh práce

Spolupráce s podniky při adaptaci vzdělávacích programů

Podpora prevence předčasných odchodů ze vzdělávání

1


Vyšší odborné školy Podpora vyšších odborných škol byla realizována pouze v malém rozsahu, přičemž šlo většinou o projekty na inovaci vzdělávacích programů. U vyšších odborných škol jsou tyto typové projekty vhodné a mohou mít větší přímý dopad. Vysoké školy U vysokých škol převažovaly projekty technického a přírodovědného zaměření, následované ekonomickou oblastí. Většina projektů byla primárně zaměřena na inovace svých vzdělávacích programů a oborů.Progresivnější aktivity typu spolupráce školy s podniky byly realizovány minimálně.Nebyl realizován jediný projekt na poli mezinárodní spolupráce. Školy však za tímto účelem využívají jiné programy, granty apod. Příjemci sami hodnotili jako nejúčinnější projekty zaměřené na inovace vzdělávacích programů, a to ještě mnohem výrazněji než střední školy (známku 5 udělili respondenti v 71 % případů, v případě SŠ to bylo v 53 %), viz též graf níže. Toto hodnocení je navázáno zejména na dlouhodobost podpory a poté na její přímý účinek. Druhou nejlépe hodnocenou aktivitou je zavádění nových vzdělávacích programů. Příjemci rovněž hodnotili na základě svých zkušeností velmi dobře aktivity směrem k popularizaci vědy, nicméně v praxi přímo z OPPA tyto projekty téměř realizovány nebyly. Překvapivě nízká je podpora praxe studentů v podnicích, nicméně v této oblasti neměli respondenti příliš mnoho zkušeností. Pro podporu z OPPA nicméně toto vidíme jako důležitou oblast, do které má význam investovat, protože většina zaměstnavatelů zdůrazňuje potřebu schopností aplikace teoretických znalostí v praxi, ať je nabytá formou odborných praxí či zahrnutím praktických zkušeností do kurikula.

164


Graf 76: Hodnocení účinnosti aktivit pro vysoké školy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 5 4 3 2 1

Zdroj: Dotazníkové šetření, květen 2012;poznámka: 5 největší efekt, 1 – nejmenší efekt Pozn.: plné znění kategorií: „Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání“ a „Kariérní poradenství, podpora vstupu na trh práce“

V dotazníkovém šetření bylo obtížnévůbec získat zpětnou vazbu od vysokoškolských studentů, kteří o podpoře v podstatě vůbec nevědí (s výjimkou úzce specifikovaných projektů). Podpora je v podstatě v rozpočtu školy „zanedbatelná“, jen univerzita Karlova v roce 2010 hospodařila s 8,2 mld. Kč, zatímco podpora z OPPA pro ni tvořila cca 100 mil. Kč za celé období 2008-2013, tedy 6 let. Zaměření podpory pro nadcházející výzvy/období je tedy zřetelnou výzvou k další úzké specifikaci, např. směrem k propojení s aplikační sférou a praxí, v podstatě ve shodě s aktuálně platnýmikoncepčními dokumenty. Podpora inovace vzdělávacích programů je rovněž vhodnou oblastí z hlediska účinnosti. Žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se věnovala individualizaci a zkvalitnění programů pro tyto skupiny žáků v běžných školách na jedné straně a pro rozvoj speciálních praktických škol na straně druhé. V dotazníkovém šetření byly tyto typové projekty označeny pro danou cílovou skupinu jako vhodné. Jako přínosnou hodnotili respondenti také podporumotivačních programů (formou pedagogického, psychologického a výchovného poradenství apod.). Vhodná je rovněž podpora neziskového sektoru za účelem integrace sociálně znevýhodněných do společnosti, např. prací s touto cílovou skupinou mimo školní zařízení (tato podpora v OPPA však byla výjimečná. Ve čtvrté výzvě navíc byly neziskové subjekty z množiny potenciálních příjemců v této aktivitě vyloučeny).

165


Efektivita projektů z pohledu příjemců V dotazníkovém šetření jsme rovněž zjišťovali názor příjemců na efektivitu jejich projektů, přičemž se respondenti na počátku dotazníku zařadili do vybraných skupin aktivit. Příjemci tedy měli ohodnotit efektivitu svého projektu. Nejvíce byly s účinkem svého projektu spokojeny vysoké školy, které se zaměřovaly na zkvalitnění systému 35 (i programu) a poté střední školy, které realizovaly v projektech prakticky shodnou aktivitu – na jejich úrovni (komplexní zkvalitnění systému vzdělávání, ne pouze vybraného předmětu či nějakou ještě užší aktivitu). Úžeji zaměřené projekty, ať již na předmět v případě SŠ či jeden konkrétní obor byly hodnoceny jako „spíše efektivní“. Školy tak zároveň vyjadřují svou potřebu komplexnější změny systému vzdělávání a nastavení kurikul (i ve vazbě na trh práce). Graf 77: Hodnocení efektivity příjemci

100% 90% 80% 70% 60%

Neefektivní

50%

Spíše neefektivní

40%

Spíše efektivní

30%

Efektivní

20% 10% 0% SŠ Zkvalitnění oboru

SŠ Zkvalitnění předmětu

VŠ Zkvalitnění systému

VŠ Zkvalitnění oboru

Speciální vzdělávací potřeby


35

Školy, které identifikovaly své aktivity jako vedoucí ke zkvalitnění systému na VŠ se zabývaly např. zavedením e-learningového systému, zvýšením úspěšnosti bakalářských oborů, inovací bakalářských programů (tvorba společného studijního základu v distanční formě studia) či např. rozvojem adaptability a konkurenceschopnosti studentů a pedagogů. Nejednalo se tedy o projekty úzce zaměřené jen na jeden předmět či jeden obor. 166


Stanovení hodnot ukazatelů výsledku V rámci projektu byla zjišťována i hodnota ukazatele „míra kvality vzdělání“, s definicí: podíl osob (úspěšně podpořených osob z projektů), zaměstnaných na pracovním místě odpovídajícím typu absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání ve stejném oboru (nebo v navazujícím stupni vzdělání daného oboru) min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) na celkovém počtu úspěšně podpořených. Šetření proběhlo na 6 školách (střední, včetně gymnázia i vysoké). Z výsledku šetření vyplynulo, že 94 % úspěšně podpořených osob pokračuje dále ve vzdělávání ve stejném oboru či navazujícím stupni, či jsou zaměstnáni na pracovním místě odpovídajícím typu studia. Vzhledem k době od ukončení projektu většina z úspěšně podpořených pokračuje dále ve vzdělávání na stejné škole (68 %) či studuje dále v navazujícím oboru (12 %)36. Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen (98 %) než u mužů. Z hlediska věku je nejvyšší u osob 15-24 let, a to 96 % (skupina do 15 není statisticky významná). Nejúspěšnější jsou pak osoby s dosaženým základním vzděláním (čili středoškolští studenti) s hodnotou ukazatele 97 %. Rozdíly v ukazateli nejsou nicméně nikterak extrémní (viz tabulka níže). Tabulka 51: Výsledky ukazatele míra kvality vzdělání Členění ukazatele

Hodnota v %

Celkem Muži

94 93

Ženy

98

méně než 15 let*

-

15-24 let

96

25-54 let

84

Základní ISCED 1 a 2

97

Střední ISCED 3

91

Nástavbové ISCED 4* Vysokoškolské ISCED 5 a 6

83

Zdroj: Dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou (květen 2012); * statisticky nedostačující velikost vzorku

Z výsledku šetření dále vyplynulo, že 69 % úspěšně podpořených vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého setrvání na škole či pokračování v navazujícím studiu či zaměstnání v oboru. Ukazatel dosahuje vyšších hodnot u mužů, ve věkové skupině 15-24 a u osob s ukončeným základním vzděláním. Se zvyšujícím se vzděláním klesá hodnota ukazatele.Toto potvrzuje i hypotézu, že projekty jsou na střední škole pro studenty „viditelnější“, s přímějším efektem, ale rovněž o podpoře více vědí (škola má jen málo jiných grantových titulů, ze kterých čerpá). Zároveň je zcela zřejmé, že u studentů vysokých škol bude projekt z OPPA vždy pouze jedním z mnoha důvodů jejich další činnosti a navíc důvodem spíše marginálním.

36

Údaje ke vzorku jsou uvedeny pro zajištění kontinuity šetření v dalším období. 167


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 4.2.1 (část) Odpovídá struktura zastoupení cílových skupin reálným potřebám těchto cílových skupin? Struktura zastoupení cílových skupin není zcela v souladu s potřebami těchto skupin, což je z velké míry dáno nastavení programu (nižší koncentrace prostředků do oblasti podpory ZŠ, resp. koncentrace na žáky se SVP). ZŠ nicméně získaly částečnou podporu prostřednictvím systémových aktivit, které byly součástí vícecílových intervencí financovaných z OPVK. Potřeba intervencí do oblastí ZŠ v cílovém regionu nicméně významně přesahuje možnosti alokace OPPA (potřeby ZŠ v Praze se obecně významně neliší od ZŠ působících v městském prostředí v cílovém území podporovaném grantovými projekty OPVK). OPPA byl nicméně nastaven s ohledem do disponibilní alokaci směrem k podpoře středního, vyššího odborného a vysokého školství. Ve větší míře byli podpořeni studenti VOŠ, a to i přes poměrně nízký počet příslušných projektů, které většinou směřovaly na podporu inovace vzdělávacích programů VOŠ. Tento typ projektů se jeví jako vhodný pro podporu studentů VOŠ vzhledem k déle trvajícímu efektu a možnosti multiplikovat výstupy a výsledky projektů na další studenty i po ukončení realizace projektu. Podíl podpory středoškolských studentů lze vyhodnotit jako odpovídající a adekvátní poskytnuté podpoře (představují cca 30 % z úspěšně podpořených osob). Nicméně při srovnání např. s intervencemi OPVK je pokrytí podporou populace studentů na SŠ spíše nízké (cca 8%). Podíl podpory pro cílovou skupinu vysokoškolských studentů odpovídá nasměrování programu a jeho cílům. Podpora této cílové skupiny byla nejvyšší, směřovalo na ni nejvíce finančních prostředků, projektů a rovněž nejvyšší podíl úspěšně podpořených osob spadá do kategorie osob s dokončených ISCED vzděláním 3, a to 44 % 37.Nicméně naplnění potřeb VŠ studentů mohl program OPPA napomoci okrajově, a to vzhledem k objemu rozpočtů vysokých škol. Nicméně intenzita financování vysokých škol klesá (tj. rozpočty vysokých škol na jednoho studenta stále klesají, a to s jejich růstem, omezováním financování škol pouze dle počtu studentů a s omezováním veřejných rozpočtů vůbec), proto se může podpora z ESF do budoucna stát zajímavým zdrojem a příspěvkem pro rozvojové aktivity vysokých škol. Je nicméně nutné konstatovat, že objem prostředků OPPA směřovaných do vysokých škol, je s ohledem ne celkový objem rozpočtů jednotlivých škol relativně méně významný. 4.2.2 Jaké typové projekty nejvíce odpovídají potřebám cílových skupin v rámci jednotlivých prioritních os a jaké typové projekty jsou nejvíce efektivní ve smyslu vztahu vynaložených prostředků a dosažených cílů? U středních škol se jako nejúčinnější v průběhu šetření ukázaly komplexněji zaměřené projekty adaptace novým podmínkám trhu práce, což zároveň činí školu více atraktivní pro potenciální i současné studenty. Jako účinná se jeví i pomoc školám ve směru jejich transformace. U gymnázií se jako vhodná jeví podpora rozvoje gramotnosti a posílení přírodovědných oblastí a věd y jako

37

Tato hodnota je pravděpodobně o něco nižší, protože část úspěšně podpořených osob s ukončeným středoškolským vzděláním se již začlenila na trh práce. Zastoupení cílové skupiny VŠ zůstane nicméně dominantní. 168


takové. U vyšších odborných škol se jedná především o projekty inovace vzdělávacích programů, které lze považovat za vhodné typové projekty pro tento segment příjemců, přičemž je možné dosáhnout přímého dopadu na studenty a zároveň zajistit déletrvající účinek (výstupy a výsledky jsou využitelné i po ukončení realizace projektu pro další studenty VOŠ). V případě vysokých škol lze jako typově úspěšný projekt na základě provedených šetření označit inovaci studijních oborů a programů. Tento typ intervence lze hodnotit jako úspěšný jak s ohledem na přímé efekty, tak s ohledem na dlouhodobější účinky poskytnuté podpory na cílovou skupinu. Dalším typovým projektem, který byl z pohledu efektivnosti hodnocen pozitivně, je pak zavádění nových vzdělávacích programů či oborů na VŠ. Širší výsledky projektů nicméně nelze v současné chvíli zcela vyhodnotit, protože teprve několik škol již nyní vyučuje v rámci nových či inovovaných vzdělávacích programů. Úspěšnost podpory bude možné změřit až v horizontu cca 3 let (právě s ohledem na dlouhodobější charakter efektů u inovovaných či nově vytvářených programů), přičemž je možné měřit například „růst zájmu o studium na dané škole“, „míru úspěšnosti žáků a studentů při přechodu na vyšší stupeň vzdělání“ či „míra předčasných odchodů studentů na dané škole“. Tyto ukazatele by bylo vhodné vždy měřit právě v souladu s typem projektu, který daná škola podává, a na který získává dotaci. U základních škol se jeví jako účinná a potřebná podpora inkluzivního vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přičemž je vhodné dále podporovat jak integraci těchto žáků do běžného studia, tak podporu speciálních škol. Jako méně efektivní, zejména při omezených zdrojích a při zohlednění potřebnosti, se jeví podpora mimořádně nadaných žáků. Ta však byla poskytnuta jen marginálně. Jako účinné se ukazují i projekty zaměřené na činnosti dětí ze sociálně znevýhodněných oblastí mimo školní docházku (např. doučování, specializované semináře, dílny, workshopy a kroužky). 4.2.3 Jaké typové projektové aktivity se ukazují jako nejméně vhodné a málo účinné pro řešení potřeb cílových skupin v rámci jednotlivých prioritních os? Jako nejméně vhodné se ukazují příliš úzce zaměřené projekty, které postrádají komplexnost podpory cílové skupiny. Klíčovým faktorem je také přímá práce a podpora relevantní cílové skupiny, ideálně v kombinaci s opakovatelností a možností multiplikace výsledků. Z šetření vyplývá, že jako nejméně efektivní typy projektů se jeví spolupráce s podniky či jinými typy škol při adaptaci vzdělávacích programů a projekty směřující na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (platí jak pro střední tak i vysoké školy). Za méně účinné je možné považovat typově také projekty s„nehmatatelnými“ výstupy (např. typu webový portál). U těchto projektů je obtížné vyjádřit efekt dopadající na cílovou skupinu, u těchto projektů bylo rovněž obtížné získat jakoukoli zpětnou vazbu od cílových skupin či ochotu spolupráce ze strany příjemce při terénním šetření, což danou hypotézu nižší účinnosti potvrzuje. 4.3.1 Jaký je podíl osob (úspěšně podpořených osob z projektů), zaměstnaných na pracovním místě odpovídajícím typu absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání ve stejném oboru (nebo v navazujícím stupni vzdělání daného oboru) min. 6 měsíců po ukončení podpory z projektu (tj. od ukončení realizace projektu) na celkovém počtu

169


úspěšně podpořených? Celkem 94 % úspěšně podpořených osob pokračuje dále ve vzdělávání ve stejném oboru či navazujícím stupni, či jsou zaměstnáni na pracovním místě odpovídajícím typu studia Celkem 68 % úspěšně podpořených vnímá podporu z OPPA jako jeden z důvodů svého setrvání na škole či pokračování v navazujícím studiu či zaměstnání v oboru. 4.3.2 Jak se liší hodnota ukazatele v závislosti na pohlaví (muži, ženy), věku (mladí lidé 15-24 let, starší pracovníci 55-64 let, ostatní), vzdělání (základní ISCED 1 a 2, střední ISCED 3, nástavbové ISCED 4, vysokoškolské ISCED 5 a 6)? Z hlediska struktury tohoto ukazatele je úspěšnost vyšší u žen než u mužů a dále u osob ve věku 15-24 let. Vyšších hodnot dosahuje ukazatel u osob s dosaženým základním vzděláním (čili převážně středoškolští studenti). Rozdíly v ukazateli nejsou nicméně nikterak velké.

170


5.3


Zhodnocení dle indikátorů Specifickým cílem prioritní osy 3 je Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce. Tabulka s dosaženými hodnotami ukazuje, že cílové hodnoty prioritní osy budou bez problémů naplněny, resp. budou překročeny. Na základě všech předchozích analýz lze konstatovat, že je naplňován specifický cíl i z kvalitativního pohledu a dochází ke zvýšení kvality vzdělávání i odborné přípravy lidí na jejich působení na trhu práce. Tabulka 52: Plnění indikátorů prioritní osy 3 Kód NČI Typ indikátoru

Název indikátoru

07.46.00


Výstup

49.21.00 Výstup

07.61.00 Výsledek

Měrná jednotka počet osob

Počet podpořených projektů zaměřených na OPPA (hl. 4 m. Praha)

počet projektů

Míra spokojenosti s pracovním místem

%

Zdroj

Hodnota

2007

2008

2009

2010

2011

Cíl 2015

Celkem

monitor ovací zprávy projektů

Dosažená

0

0

1 474

23 575

0

0

0

23 575 13 368

N/A

Výchozí

13 368 1474

N/A

13 368

Plánovaná

N/A

N/A

N/A

N/A

5 100

5 100

Dosažená

0

0

7

43

115

N/A

115

93

267 0

monitor ovací systém OPPA

evaluač ní studie

Výchozí

0

0

0

0

N/A

0

Plánovaná

N/A

N/A

N/A

N/A

230

230

Dosažená

0

N/A

N/A

N/A

N/A

N/A

Výchozí

0

0

0

0

N/A

N/A

0

N/A

N/A

N/A

N/A

94

75

75

Plánovaná

Zdroj: IS MONIT7+, datum generování dat 28. 2. 2011

ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 4.1.2 Poskytuje dosavadní postup realizace programu podpořenými projekty dostatečnou záruku, že bude naplněn specifický cíl prioritních os ke konci implementace OPPA? Ano, dosavadní postup realizace programu je zárukou naplnění cílů prioritní osy 3. 4.1.3 Bylo nastavení jednotlivých vyhlášených výzev v rámci prioritní osy vhodné ve vztahu k naplnění specifických cílů daných prioritních os? Nastavení výzev bylo v souladu s naplňováním specifických cílů prioritní osy. Řídící orgán maximálně efektivně prováděl řízení výzev tak, aby reflektoval potřeby v dané oblasti – ve vztahu k nastavení programu. Některé potřebné oblasti, jako například zkvalitnění vzdělávání na základních školách, však do programu zahrnuto nebylo. 4.1.4 Existují problémy či rizika (vnitřní i vnější) pro průběh implementace prioritní osy a dosažení daného specifického cíle? V době zpracování studie jsme neodhalili významnější rizika, která by mohla ohrozit dosažení

171


specifických cílů prioritních os. Při daném nastavení OPPA a disponibilní alokaci je zřejmé, že míra dosažených výsledků a dopadů musí být vnímána s ohledem na dostupnou alokaci a její relativní významnost s ohledem na celkový objem prostředků v jednotlivých oblastech. S ohledem na koncentraci prostředků v rámci PO 3 především na sekundární a terciární vzdělávání lze konstatovat, že nebyla identifikována významnější rizika pro průběh implementace prioritní osy a plnění jejího specifického cíle. Lze nicméně doporučit aby ŘO v příštím programovém období věnoval více pozornosti prezentovaným výstupům projektů a dohlížel na jejich kvalitu (blíže viz kapitola k doporučením). Systém monitoringu je veden především v kvantitativní rovině, na kvalitativní stránku výstupů a výsledků není systém dostatečně zaměřen (platí nicméně obecně pro systém monitoringu i v ostatních operačních programech). Možným dílčím rizikem by mohla být nedostatečná kvalita výstupů a výsledků s ohledem na jejich další využití v cílovém regionu.

172


6 Evaluační téma 5: Zhodnocení naplňování prioritní osy 4 6.1

Evaluační úkol 5.1: Zhodnocení nastaveného implementačního systému OPPA z hlediska jeho účinnosti a efektivnosti.

Cílem tohoto úkolu je posoudit nastavení implementačního systému OPPA z hlediska účinnosti a efektivnosti. Úkol se zaměřuje jak na zhodnocení pravidel a postupů z hlediska žadatelů a příjemců podpory tak z hlediska samotné implementační struktury (pracovníků ŘO).V rámci úkolu jsou řešeny následující evaluační otázky: Přehled evaluačních otázek 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5

Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné, přehledné a logické? Jsou pravidla OPPA vhodná s ohledem na charakter realizovaných projektů a v kontextu platných předpisů na národní a evropské úrovni? Jaké slabé a silné stránky je možné identifikovat v nastavení implementačního systému? Jaké změny v pravidlech OPPA by bylo vhodné provést pro dosažení cílů ve smyslu zjednodušení čerpání, zvýšení efektivnosti a posílení účinků intervencí? Jsou monitorovací ukazatele nastaveny vhodně ve smyslu postižení reálného postupu realizace intervencí? Pozn.: Zhodnocení vhodnosti nastavení monitorovacích indikátorů bude provedeno v rámci řešení evaluačních témat 2, 3 a 4

Otázky evaluačního úkolu jsou řešeny na základě:  Expertního posouzení nastavení implementačního systému  Dotazníkového šetření na příjemce a žadatele podpory  Konzultací a individuálních rozhovorů/workshopu s pracovníky ŘO Evaluační otázky jsou řešeny z hlediska: 

Srozumitelnost a přehlednost pravidel pro žadatele a příjemce38



Nastavení implementačního systému

Vyhodnocení srozumitelnosti a přehlednosti pravidel (požadavků) pro žadatele a příjemce bylo založeno na základě expertního posouzení informací, které mají žadatelé a příjemci k dispozici (web, příručky, text výzev apod.) a dále pak byly využity výstupy z realizovaného dotazníkového šetření (počty respondentů dle jednotlivých charakteristik jdou uvedeny v kapitole 6.2).

38

Hodnocení spokojenosti bylo založeno na subjektivním vnímání respondenta a předpokladu, že respondent je schopen odlišit srozumitelnost/ přehlednost/ logičnost. Spokojenost s logičností nastavení pravidel je interpretována jako posouzení souladu nastavení postupů a požadavků s věcným zaměřením projektů. 173


Posouzení nastavení implementačního systému bylo vyhodnoceno z hlediska účinnosti a efektivnosti s ohledem na logičnost nastavených postupů, charakter realizovaných projektů, z hlediska vhodnosti s ohledem na kontext platných předpisů a efektivnost dosahování cílů programu. Nastavení implementačního systému je hodnoceno na základě zhodnocení nastavení postupů administrace v jednotlivých fázích projektového cyklu. Současně je spolu s hodnocením nastavení a průběhu jednotlivých částí projektového cyklu částečně vyhodnocena i evaluační otázka: 5.2.2 Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem?Podpora poskytované ŘO je pak hodnocena v kapitole 7.2.

6.1.1 Srozumitelnost, přehlednost a logičnost pravidel pro žadatele a příjemce 5.1.1 (ČÁST) Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné, přehledné a logické? Z hlediska srozumitelnosti, přehlednosti a logičnosti byly vyhodnoceny tři hlavní komunikační kanály:   

web semináře osobní konzultace (telefonické dotazy, emaily) s projektovými manažery

1) WEB

Internet se stává největším zdrojem informací a ostatní informační zdroje postupně ustupují do pozadí. Proto je tomuto komunikačnímu kanálu potřeba věnovat největší pozornost, protože se ve většině případů pravděpodobně jedná o první kontakt potenciálních žadatelů s informacemi o OPPA. První kontakt: Jedna z možností vyhledání stránek OPPA vede přes webové vyhledávače (Google, Seznam…), kde se stránky OPPA – při zadání většiny logických vyhledávacích hesel – objevují většinou na prvním místě. Pokud (potenciální) žadatel nezná přímo stránky OPPA, jeho cesta k nalezení informací může pravděpodobně vést přes jeden z portálů. Jelikož řídícím orgánem operačního programu je Magistrát hl. m. Prahy, předpokládají žadatelé nalezení informací na adrese www.praha.eu, případně www.praha-mesto.cz. Odsud je možné se přes odkazy „Dotace a granty“ a „Evropské dotace“ dostat až na odkaz přímo odkazující na web OPPA. Odkaz na dotace a granty se zobrazuje již v záhlaví první stránky (přednastavené, pod záložkou „Hlavní stránka“), což napomáhá žadatelům k rychlému nalezení žádaných informací. Všechny výše zmíněné cesty by tedy měly dovést potenciální žadatele na stránkyhttp://www.prahafondy.eu/cz/oppa.html (dostupné také z adresy www.oppa.cz, což usnadňuje hledání), kde mají možnost nalézt nejaktuálnější informace o programu. Problém je s adresou http://www.prahafondy.eu/oppa/ , kde se opakovaně vyskytuje chybová hláška, že „Stránky budou v blízké době aktualizovány“.

174


Dle našeho posouzení z hlediska obsahu stránky obsahují odkazy na všechny nezbytné dokumenty a podklady pro zpracování žádosti a realizaci projektu. Níže je uveden názor žadatelů a příjemců na kvalitu webových stránek z hlediska obsahu a struktury. Graf 78: Spokojenost žadatelů a příjemců s webovými stránkami

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření mezi žadateli a příjemci OPPA, květen 2012

Z hlediska obsahu jsou webové stránky hodnoceny velmi kladně (pouze 6,3 % respondentů vyjádřilo svou nespokojenost s obsahem stránek). Struktura a přehlednost stránek byla stále hodnocena pozitivně, ale nespokojených a méně spokojených respondentů zde bylo výrazně více než z hlediska obsahu (14,5 % vyjádřila nespokojenost, z toho 5,6 % byla nespokojena a rozhodně nespokojena). Je tedy evidentní, že pro žadatele/příjemce je spíše problém se na stránkách zorientovat než, že by měli problém se samotným obsahem/náplní stránek. Výzva: Dalším krokem při plánování projektu je zjišťování vypisovaných výzev. Do záložky „Výzva“ je snadný přístup z úvodní stránky OPPA a žadatel zde nalezne nejen harmonogram výzev do 6. výzvy na podzim roku 2012, ale i souhrnné informace k ukončeným výzvám (výzvy 1-4). Harmonogram je pouze indikativní, ale stanoví, že následující výzva pro všechny prioritní osy by měla být vypsána na podzim 2012. K dispozici jsou také informace k aktuálně vyhlášené výzvě. Informace k aktuálně vyhlášené výzvě obsahují text výzvy pro každou prioritní osu, harmonogram výzvy od otevření, přes ukončení přijímání žádostí, termíny pořádaných seminářů a informace o možnosti konzultovat projekty v rámci dané výzvy. Lze tedy shrnout, že žadatelé mají možnost si dohledat dostatek informací o plánovaných výzvách, informace jsou snadno nalezitelné a srozumitelné. Na stránkách se nacházejí přímo kontakty na projektové a finanční manažery, u kterých je možné konzultovat a podmínky, za kterých konzultace probíhají. Příprava projektové žádosti: Při přípravě projektu naleznou žadatelé nejvíce informací v projektové příručce. Tu jemožno dohledat na webových stránkách OPPA. Za 4 roky fungování došlo k 8 aktualizacím, což je dvakrát víc než bylo výzev. Tento stav může dost komplikovat žadatelům orientaci v pravidlech. Příručka se měnila nejčastěji v rozmezí 1-3 měsíců před vyhlášením výzvy. Pro výzvy 1 a 2 vznikla vždy nová verze příručky platná přesně ode dne vyhlášení výzvy. Změny v příručkách se ale netýkají systému komunikace žadatelů s řídícím orgánem. Dalším dokumentem dostupným na webu je příručka „Pokyny k vyplnění projektové žádosti“, která obsahuje především technické údaje k vyplnění elektronické verze žádosti. 175


Termíny plánovaných seminářů pro žadatele jsou součástí harmonogramu výzvy a na webových stránkách se žadatel dozví všechny potřebné informace – čas a místo konání, téma semináře, podmínky registrace atd. Přípravu projektové žádosti pomohou usnadnit i další informace na webových stránkách, například informace týkající se obvyklých cen za dané období. Přehled cen umožňuje žadatelům lepší orientaci a přesnější nastavení rozpočtu projektu. Příjemci a žadatelé mají dle svého vyjádření největší problém se srozumitelností Metodického pokynu pro vyplnění monitorovacích indikátorů (17 % nespokojených a 39,2 % částečně spokojených). Ohledně textu výzvy a Projektové příručky se žadatelé a příjemci vyjadřují ve větší míře pozitivně (90 % spokojených respondentů). Graf 79: Spokojenost žadatelů a příjemců s Projektovou příručkou a textem výzvy a pokynem pro vyplňování indikátorů


Lze tedy shrnout, že pro žadatele může být obtížné se orientovat ve změnových verzích Projektových příruček – důležité je, aby měli novou verzi příručky k dispozici v co největším časovém předstihu před samotným vypsáním výzvy (splněno u posledních 3 výzev). Informace k přípravě projektové žádosti na webových stránkách jsou dostatečné, srozumitelné a logické. Hodnocení a výběr projektů Předpokládané termíny v procesu hodnocení jsou zveřejněny na webových stránkách ve společném kalendáři OPPA a OPPK. K aktuální výzvě nejsou ještě informace o hodnocení k dispozici, při předposlední výzvě byly k dispozici tyto termíny:    

Plánovaný termín ukončení formálního posouzení projektů ze 4. výzvy Plánovaný termín ukončení expertního posouzení projektů ze 4. výzvy Plánovaný termín ukončení práce výběrových komisí pro 4. výzvu Plánovaný termín jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy o výsledku výběru projektů ze 4. výzvy

V době, kdy je to aktuální, jsou žadatelům na internetu k dispozici jasné informace o dalším postupu schvalování.

176


Realizace projektu Na webu jsou nepravidelně zveřejňovány doplňující informace v sekci „Pro příjemce“ (upozornění na nedostatky, na chyby, na další pomůcky). Dále pomáhají příjemcům s realizací projektu pořádané semináře, které jsou vypsané na webových stránkách. 2) SEMINÁŘE

K aktuálně vyhlášené 5. výzvě jsou zatím naplánovány 3 semináře, přičemž dva jsou obecné o vyhlášené výzvě a jeden seminář je konkrétní na problematiku vyplnění projektové žádosti OPPA v Benefitu7. Termíny seminářů jsou vypsány v předstihu před vypsáním výzvy. Programem prvního semináře jsou témata:     

Obecná pravidla pro 5. výzvu Zaměření výzvy (výzva je určena pouze pro prioritní osu 2) Harmonogram 5. výzvy a průběh realizace projektů Finanční řízení projektů Otázky a odpovědi

Další seminář se zabývá zadáváním projektu do elektronického formuláře žádosti aplikace Benefit7, do které musí žadatel svůj projekt zpracovat. Seminář bude věnován jak obecným pravidlům aplikace Bnefit7+, tak i jednotlivým polím ve formuláři pro 5. výzvu OPPA. Semináře pro příjemce byly organizované naposledy k výzvě č. 4 v roce 2011. Vztahují se vždy k aktuálně probíhajícím výzvám a jejich náplní je: o o o

semináře pro úspěšný start podpořeného projektu semináře ke zpracování monitorovací zprávy semináře k pravidlům zadávacích řízení

Informace o seminářích pro žadatele jsou dostupné na webových stránkách, případně se o nich lzedozvědět na konzultacích s projektovými manažery. Příjemci jsou pak o semináříchinformováni emailem s ohledem na termín zahájení realizace projektu a předložení ZOZRP nebo MZ. K realizovaným seminářům se žadatelé a příjemci vyjadřovali pozitivně. Spokojenost s poskytováním seminářů vyjádřilo 93,5 % respondentů s tím, že 5,5 % respondentů se vyjádřilo, že byli částečně nespokojeni. Graf 80: Spokojenost žadatelů a příjemců s poskytováním informací na seminářích


Lze shrnout, že semináře pokrývají všechna hlavní témata, která jsou pro žadatele a příjemce při psaní a realizaci projektu podstatná.

177


3) OSOBNÍ KONZULTACE (telefonické dotazy, emaily) s projektovými manažery

S dotazy na něž nedostane žadatel odpověď na webových stránkách nebo v průběhu semináře se ještě může obrátit na konkrétní projektové manažery, kteří by měli být schopni mu pomoci. Na webových stránkách v záložce „Kontakty“ je možné snadným způsobem vyhledat kontakty na požadované projektové, programové či finanční manažery. U každé výzvy jsou stanoveny termíny, ve kterých konzultace probíhají. U poslední páté výzvy je pro konzultace vyčleněno období od 23. 5. do 18. 7. 2012. Konzultační hodiny projektových a finančních manažerů nejsou dány, ale je stanoveno, že na konzultaci je vyhrazeno pro jednoho žadatele pouze 30 minut. Kontakty na odpovědné manažery jsou připojeny k vyhlášené výzvě. Minimálně 3 dny před konáním konzultace musí žadatel zaslat svůj projektový záměr, který hodlá s pracovníky konzultovat. V kontaktech na projektové a finanční manažery pro příslušnou prioritní osu a výzvu jsou uvedeny i emailové a telefonické kontakty, takže má žadatel možnost k případným dotazům využít i tuto cestu. Dohledání kontaktů na manažery OPPA je snadné, schůzku je třeba stanovit s rozumným časovým předstihem, ale doba konzultace může být u složitějších problémů a projektů neúměrně krátká. Podrobné vyhodnocení poskytování podpory ze strany PM a FM je předmětem řešení úkolu 5.2. Celkové vyjádření žadatelů a příjemců ke srozumitelnosti, přehlednosti a logičnosti nastavení pravidel Srozumitelnost a přehlednost pravidel hodnotí pozitivně přibližně 85 % žadatelů a příjemců s tím, že hůře je hodnocena jejich přehlednost (o 2 p.b.). Relativně méně pozitivně pak žadatelé a příjemci hodnotí logičnost pravidel poskytování podpory (22 % vyjádřilo nespokojenost). Horší hodnocení logičnosti pravidel souvisí s nastavením některých postupů a požadavků, které jsou na příjemce a žadatele kladeny. Tyto jsou pak předmětem vyhodnocení v následující kapitole. Graf 81: Spokojenost žadatelů a příjemců s nastavením pravidel


178


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 5.1.1 (ČÁST) Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné a přehledné? Nastavení pravidel a poskytování informací (web, semináře, dokumenty, konzultace) poskytuje žadatelům a příjemcům přehledně a dostatečně srozumitelně informace, které potřebují pro zpracování projektové žádosti a zajištění realizace projektu. Relativně nižší (přesto, že stále vysoká) je přehlednost webových stránek a Metodický pokyn pro vyplňování monitorovacích indikátorů. Podrobné informace k vyhodnocení jsou výše v textu.

179


6.1.2 Zhodnocení nastavení implementačního systému (účinnosti a efektivnostinastavení postupů) 5.1.1 (ČÁST) Je nastavení pravidel OPPA srozumitelné, přehledné a logické? 5.1.2 Jsou pravidla OPPA vhodná s ohledem na charakter realizovaných projektů a v kontextu platných předpisů na národní a evropské úrovni? 5.1.3 Jaké slabé a silné stránky je možné identifikovat v nastavení implementačního systému? 5.1.4 Jaké změny v pravidlech OPPA by bylo vhodné provést pro dosažení cílů ve smyslu zjednodušení čerpání, zvýšení efektivnosti a posílení účinků intervencí? 5.2.2 (ČÁST) Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem?

NASTAVENÍ IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURY A ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY Řídícím orgánem OPPA (ŘO) je hl. m. Praha. Agendu ŘO zajišťuje odbor Evropských fondů Magistrátu hl. m. Prahy (FON MHMP). Odbor FON při zajištění implementace OPPA spolupracuje s dalšími odbory magistrátu. Zapojení těchto odborů do řízení programu ukazuje následující schéma. Schéma struktury řízení OPPA

Zdroj: Operační manuál OPPA

Kromě subjektů uvedených ve schématu se na implementaci programu dále podílí odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence (ZSP MHMP), který se z hlediska své odborné působnosti podílí na aktivitách týkající se prioritní osy 2, a odbor školství, mládeže a sportu (SMS MHMP), který se z hlediska své odborné působnosti podílí na aktivitách týkající se prioritní osy 3, konkrétně na

180


přípravě vyhlašovaných výzev, přípravě dokumentace, přípravě individuálních komplexních projektů a účastí ve Výběrové komisi. Aktivity OPPA na odboru FON MHMP zajišťuje oddělení Evropského sociálního fondu. Administrativní kapacity oddělení a přehled pracovních pozic ukazuje následující tabulka. Přehled pracovních pozic oddělení ESF Pozice

Počet pracovních pozic

Vedoucí oddělení

1

Konzultant pro finanční řízení

1

Manažer technické pomoci

1

Konzultant pro monitoring a evaluace

1

Programový manažer

3

Projektový manažer

11

Finanční manažer

13

Konzultant pro nesrovnalosti

1

Manažer pro publicitu (společný pro OPPA a OPPK, pozice na sekretariátu FON MHMP)

1

Celkem pracovních pozic Zdroj: Operační manuál OPPA

33

Hlavní zjištění/zhodnocení evaluátorem Na základě provedeného zhodnocení realizace postupů (viz administrace projektů v jednotlivých fázích projektového cyklu) a na základě výstupu rozhovoru s pracovníky ŘO lze konstatovat, že zajištění personálních kapacit lze označit za hraniční, tj. minimální pro zajištění realizace nezbytných postupů v požadovaných lhůtách. Snížení stavu zaměstnanců by se pak patrně již bezprostředně negativně odrazilo do provádění aktivit a do prodloužení lhůt realizace některých činností. Za pozitivní (silnou stránku) lze označit věcné rozdělení PM a FM na jednotlivé prioritní osy. Tímto způsobem je podpořena i kompetentnost PM a FM při komunikaci s žadateli a příjemci. Kompetentnost PM a FM také kladně v provedeném dotazníkovém šetření hodnotilo přes 90 % žadatelů a příjemců (blíže viz řešení evaluačního úkolu 5.2).

TYPY PROJEKTŮ A ZPŮSOB ALOKACE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ OPPA je realizováno prostřednictvím individuálních komplexních (IKP) a individuálních grantových projektů (IGP). Finanční prostředky na komplexní projekty jsou alokovány „přímým přidělením“ určeným příjemcům vymezeným v Implementačním dokumentu OPPA. Jedná se o subjekty, které mají nezbytnou působnost pro realizaci těchto projektů (nikdo jiný by je realizovat nemohl). Finanční prostředky na grantové projekty jsou alokovány na základě vyhlašovaných výzev radou hl. m. Prahy pro předkládání projektových žádostí. Dalším typem projektů jsou pak projekty technické pomoci (TP), které jsou realizovány výhradně ESF FON MHMP.

181


Hlavní zjištění/zhodnocení evaluátorem Rozdělení projektů na IKP a IGP odpovídá věcnému zaměření projektů a je vhodné i z hlediska odlišného typu žadatelů.

POSTUP VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV Dle OM OPPA je výzva vyhlašována minimálně 1x za 2 roky do vyčerpání prostředků alokovaných pro danou prioritní osu s tím, že výzvy pro jednotlivé prioritní osy budou zpravidla vyhlašovány ve společném termínu. Do dnešní doby byly vyhlášeny celkem čtyři výzvy a to vždy v jednom společném termínu pro všechny osy v daném kalendářním roce počínaje rokem 2008 (3. výzva byla pouze pro projekty PO 1 a 3). Původně se předpokládalo vyhlášení celkem čtyř výzev za celou dobu realizace programu. V roce 2010 bylo rozhodnuto o předčasném/dřívějším vyhlášení 3. výzvy. Nyní je tak ještě na rok 2012 (září) pro všechny prioritní osy plánována poslední společná výzva (6. výzva). Z důvodu nízkého čerpání na IKP u prioritní osy 2 a realokace prostředků na IGP bude v květnu 2012 vyhlášena 5. výzva specificky zaměřená na tyto projekty. Text výzvy zpracovává ESF FON MHMP zvlášť pro každou prioritní osu. Návrh textu výzvy je projednáván v rámci tzv. Programového partnerství (PROP), které je jmenováno ředitelem FON MHMP jako poradní orgán pro koordinaci věcného zaměření výzev a IKP. Následně text výzvy připomínkuje výbor ZHMP (výbor,v jehož gesci je oblast fondů EU). Obsah výzvy pak finálně schvaluje Rada hl. m. Prahy (RHMP). Hlavní zjištění/zhodnocení evaluátorem PROP jakožto nezávislý orgán, kde jsou zastoupeni odborníci z relevantních organizací v dané věcné oblasti, zajišťuje vhodnou platformu pro nastavení výzev z hlediska jejich věcného zaměření. Připomínkování textu výzvy výborem ZHMP je dle informací pracovníků ŘO spíše informativní nebo se jedná o drobné návrhy úpravy, tj. nedochází ke komplikacím se zasahováním do přípravy výzev. Administrativní náročnost přijímání/hodnocení projektů v případě souběhu výzev na všechny prioritní osy je systémově řešena rozdělením kompetencí PM a FM dle prioritních os. Souběh vyhlašovaných výzev nelze označit za specifickou zátěž. Jako pozitivní z hlediska optimalizace rozsahu nároků na personální kapacity bylo omezování počtu předkládaných projektů. Tato omezení se lišila s ohledem na výzvy a zaměření projektů (prioritní osy). Např. omezení počtu projektů do výše naplnění 250 % alokace výzvy (PO1 ve 3. výzvě), u PO 3 ve 2. výzvě mohljeden oprávněný žadatel předložit pouze tolik projektových žádostí, které v objemu požadovaných prostředků z OPPA dosahovaly maximálně výše 70 % rozpočtu výzvy (této aktivity; ve 3. výzvě pak bylo 40 %) a ve 4. výzvě PO 3 mohli oprávnění žadatelé v rámci skupiny aktivit B předložit pouze takový počet projektových žádostí, který odpovídal počtu fakult se sídlem v hl. m. Praze, na něž se vysoká škola člení. Vysoká škola, která se nečlenění na fakulty, mohla předložit pouze jednu projektovou žádost).

182


Tento přístup (u PO3) pak zejména zamezil tomu, aby v rámci konkurence projektů na OPPA hodnotili (vzájemně porovnávali) projekty od jednoho žadatele (fakulty VŠ) s tím, že výběr projektů pro předložení měli zajistit sami žadatelé, tj. vybrat nejkvalitnější záměr pro předložení do OPPA.

POSTUP PŘÍPRAVY A PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ IKP a projekty TP jsou předkládány určenými příjemci od data schválení OPPA EK (12. 10. 2007) po konzultaci žádosti s FON MHMP a kladném vyjádření PROP, které musí připravený projekt doporučit k předložení. IGP jsou předkládány v rámci vyhlášených výzev. Dle OM OPPA ESF FON MHMP poskytuje žadatelům podporu při zpracování projektové žádosti. Tato podpora spočívá v možnosti 30 minutové konzultace projektového záměru (nikoli projektové žádosti), a to s ohledem na dostatečnou administrativní kapacitu. Žádosti jsou zpracovávány v systému BENEFIT7 a předkládány osobně ESF FON MHMP v listinné podobědo termínu uvedeném ve výzvě (IKP kdykoliv).Výzva k předkládání žádostí je vyhlašována minimálně 10 týdnů před uzávěrkou příjmu projektových žádostí. Hlavní zjištění/zhodnocení evaluátorem Pro IKP je charakteristické „společné hledání cesty“ při nastavení projektu tak, aby jeho aktivity mohly být financovány z OPPA. Příprava a nastavení projektu tak za podpory a konzultace PM a FM často trvá i řadu měsíců (vyhodnocení poskytování podpory blíže viz evaluační úkol 5.2). ESF FON MHMP se zde nachází v poměrně složité situaci, kdy nemůže potenciálním žadatelům z MHMP nic přímo nařizovat a dochází tak k časově náročnému postupu licitace představ žadatele a daných podmínek programu. Tato situace je charakteristická a de facto nevyhnutelná při komunikaci subjektů na stejné úrovni (odborů, oddělení MHMP). Z hlediska zajištění naplňování cílů programu je pak nezbytné, aby ESF FON MHMP důsledně hlídal požadavky dané podmínkami programu vyplývající z legislativy EU a ČR a poskytoval žadatelů podporu tak, aby bylo zajištěno optimální nastavení programů (z věcného i realizačního hlediska). Jedním z úzkých míst IKP je pak zejména nastavení a realizace výběrových řízení. ESF FON MHMP i zde však může plnit pouze poradní roli. S ohledem na převis poptávky projektů nad objemem alokace je pochopitelné nastavené omezení konzultací IGP (omezení konzultace: 30 min na projekt a možnost konzultovat pouze projektový záměr). Dle informací pracovníků ŘO je však v případě dostatečné personální kapacity poskytován při konzultacích větší prostor. Problém je často v tom (zejména u prioritní osy 1), že většina žadatelů přichází na konzultaci až ke konci výzvy a dochází zde tak k velké kumulaci žádostí o konzultaci záměru. Pro žadatele, kteří přijdou dříve je tak u konzultací větší časový prostor. Za pozitivní lze označit to, že žadatelé mohou a také využívají dodatečné emailové a telefonické konzultace. Poskytování podpory při přípravě projektové žádosti ze strany MP je pak blíže řešeno v rámci úkolu 5.2. Možnost konzultací nejhůře hodnotili žadatelé 2. prioritní osy (blíže viz řešení evaluačního úkolu 5.2). S ohledem k objemu předložených projektů ve výzvách lze lhůtu pro zpracování žádostí (vyhlášení výzvy min. 10 týdnů před uzavřením výzvy) označit za dostatečnou. Z hlediska náročnosti přípravy projektové žádosti se téměř 37 % respondentů (žadatelů a příjemců) vyjádřilo, že nemělo problém s žádnou z oblastí. Tento poměr je obdobný pro všechny výzvy a

183


prioritní osy. Výsledek lze hodnotit, jako pozitivní vyjádření z hlediska vnímání problémů při psaní žádosti. Výjimkou jsou pouze projekty IKP, kde byl poměr respondentů, kteří neměli problémy s žádnou z oblastí jen 25 %. U projektů IKP však s ohledem na nízký počet odpovědí, kdy odpověděli pouze 4 respondenti, výsledek nelze považovat za zcela vypovídající/reprezentativní. Dle komentářů také řadě žadatelů usnadnilo přípravu projektu zadání zpracování žádosti externí firmě. Graf 82: Odpověď na otázku: Měli jste při přípravě projektové žádosti s nějakými oblastmi potíže? (podíl odpovědí od všech respondentů)


Jako nejvíce problematická oblast při přípravě projektové žádosti se u IGP ukazuje zpracování rozpočtu projektu a nastavení indikátorů. Problém s těmito oblastmi uvedlo kolem 20 % žadatelů. Dále pak se jako problematická ukazuje příprava harmonogramu a práce s webovou aplikací Benefit7+ (u 15 % žadatelů). Ohledně přípravy rozpočtu a harmonogramu někteří respondenti uváděli, že měli problém s odhadem rozpočtu a nastavením harmonogramu tak, aby rozpočet následně odpovídal skutečným potřebám při realizaci. U webové žádosti si pak respondenti stěžovali na její nestabilitu při přetížení v závěru výzvy (špatná dostupnost a špatné odezvy webové aplikace, kolabování aplikace v důsledku přetížení). Připomínkou také bylo, že Benefit nerozpoznává znaky jako uvozovky a pomlčky používané veMS Word, takže po překopírování informací se objevují otazníky. Vyjádření jednoho z respondentů však bylo, že: „Po důkladném nastudování příručky a na základě dílčích konzultací lze (přípravu žádosti) zvládnout.“

184


POSTUP HODNOCENÍ A VÝBĚR PROJEKTŮ Postup hodnocení a výběru projektů Projekty v OPPA podstupují de facto 2 stupně hodnocení (formální a věcné) a výběr/schvalování v několika krocích, které se pro IKP a IGP částečně odlišují: Formální hodnocení  Formální hodnocení – interní hodnotitelé (projektoví a programoví manažeři) Věcné hodnocení 

Věcné hodnocení (expertní posouzení) IGP – externí hodnotitelé (2 nezávislí experti)



Věcné hodnocení (expertní posouzení) IKP – hodnotitelská komise (3 nezávislí experti)

Výběr projektů 

Výběrová komise (jen IGP) – výběr projektů (ne/doporučení projektů ke schválení)



Výbor Evropských fondů zastupitelstva hl. m. Prahy (ZHMP) – doporučení projektů ke schválení

Schvalování projektů 

Rada hl. m. Prahy (RHMP) - doporučení projektů ke schválení (u IKP je usnesení Rady právním aktem)

 Zastupitelstvohl. m. Prahy (ZHMP) – schválení projektů (jen IGP) Uzavření smluvního vztahu 

Ředitel odboru FON – podpis smlouvy (jen IGP)39



Usnesení RHMP (u IKP)

Postupy procesu hodnocení jsou detailně popsány v Operačním manuálu OPPA a v příručkách pracovních postupů (PP pro formální hodnocení, PP pro expertní posouzení, PP pro výběr projektů, PP pro uzavírání smluv) a zde je proto dále nepopisujeme. Hlavní zjištění a zhodnocení nastavení a realizace postupů je uvedena níže. Nastavení a dodržování lhůt pro hodnocení a výběr projektů Nastavené lhůty pro hodnocení a výběr projektů ukazuje následující tabulka. Lhůty pro hodnocení projektů Délka trvání (v týdnech) max. 4

Kumulovaná délka trvání (v týdnech) 4

ESF FON MHMP

Expertní posouzení

max. 6

10

Externí hodnotitelé

Jednání výběrové komise

max. 4

14

Výběrová komise

Jednání věcně příslušného výboru zastupitelstva hl. m. Prahy

max. 2

16

Výbor ZHMP

Jednání Rady hl. m. Prahy

max. 2

18

Rada hl. m. Prahy

Schválení Zastupitelstvem hl. m. Prahy (přechod do P3)

max. 2

20

ZHMP

cca 3

32 *

ESF FON MHMP,

Fáze hodnocení či schvalování Formální posouzení (přechod projektu do stavu P2)

Příprava a uzavření smlouvy(přechod projektu do P4)

39

Zajišťuje

Popř. může smlouvy podepisovat pověřený pracovník. 185


Délka trvání (v týdnech) měsíce*

Fáze hodnocení či schvalování

Kumulovaná délka trvání (v týdnech)

Zajišťuje příjemce

Zdroj: Projektová příručka OPPA (č. vydání 1.8, účinnost od 1. 2.2012) *Přibližný údaj byl doplněn na základě informace od pracovníků ŘO (délka lhůty do značné míry záleží na provedení úprav v žádosti ze strany žadatele). V projektové příručce je uveden údaj 4 týdny, ten je však nereálný.

Lhůty, tak jak je ukazuje výše uvedená tabulka, byly nastaveny již na počátku realizace programu a zůstaly beze změny (viz srovnání s 1. verzí příručky platné od 8. 1. 2008). Hlavní zjištění/zhodnocení evaluátorem Nastavení procesu hodnocení a výběru projektů je v OM OPPA velmi dobře popsán. Jsou vymezeny pravomoci a role jednotlivých článků hodnocení. Za nejvýznamnější riziko považujeme složitý a několika stupňový model schvalování projektů, který je však dán nastavením procesů na MHMP. Složitost této struktury je částečně eliminována jednoznačným vymezením pravomocí jednotlivých subjektů. Kromě odůvodněných případů zejména nelze měnit pořadí projektů oproti jejich původnímu bodovému hodnocení ani vracet projekty k přehodnocení a podobně zasahovat do expertního hodnocení. V pravomoci Výboru ZHMP, RHMP i ZHMP je výsledky hodnocení neschválit, to se v praxi však neděje.V tabulce níže jsou uvedeny reálné lhůty administrace projektových žádostí dle prioritních os v jednotlivých výzvách. Tabulka 53: Délka trvání administrace projektových žádostí u jednotlivých výzev (kumulativně v týdnech) Výzva IGP IKP celkem Lhůta* 2 3 4 Prioritní osa 1 Formální posouzení 7,6 4,1 4,3 4,6 6,4 5,5 4 Hodnocení a schválení 40,3 22,6 15,5 22,5 39,1 26,0 20 Podpis smlouvy 41,2 34,4 26,0 34,9 38,4 34,2 32 Prioritní osa 2 Formální posouzení 5,1 2,8 ---4,6 4,3 4,3 4 Hodnocení a schválení 39,5 22,6 ---22,2 20,9 28,3 20 Podpis smlouvy 39,0 33,7 ---35,6 35,6 36,0 32 Prioritní osa 3 Formální posouzení 4,2 2,3 1,5 1,9 4,2 3,0 4 Hodnocení a schválení 38,1 22,9 11,3 22,3 31,7 24,2 20 Podpis smlouvy 38,8 32,4 20,4 36,6 32,5 31,8 32 Celkem Formální posouzení 6,1 3,4 3,2 4,0 5,0 4,6 4 Hodnocení a schválení 39,5 22,7 14,0 22,4 31,3 25,8 20 Podpis smlouvy 40,2 33,7 24,1 35,6 35,0 33,7 32 Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012) * Jedná se o lhůty dle Projektové příručky/Operačního manuálu. Do této lhůty není započtena doba navrácení žádosti k opravě/doplnění žadateli. Pozn.: jednotlivé stavy hodnocení a výběru projektů odpovídají následujícím stavům projektové žádosti:Formální posouzení – Projektová žádost splnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí(délka přechodu projektu ze stavu P1do stavu P2); Hodnocení aschválení– Projekt doporučen / schválen (délka přechodu projektu ze stavu P2 dostavuP3); Podpis smlouvy – Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou(délka přechodu projektu ze stavu P3 dostavuP4) Stav hodnocení a výběru projektu*

1

186


Vzhledem k tomu, že výzvy pro jednotlivé prioritní osy jsou vyhlašovány souběžně, probíhá obdobně i postup kontroly, hodnocení a schvalování žádostí. Zejména pak u schválení žádostí je patrný stejný termín předložení žádostí ZHMP (RHMP u IKP). Graf 83: Délka trvání administrace projektových žádostí dle jednotlivých prioritních os (za všechny výzvy)

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012)

Patrné jsou pak rozdíly v délce administrace žádostí mezi výzvami. Evidentní (a potvrzené v rozhovoru se zástupci ŘO) je ustálení postupů po 1. výzvě (tj. pro 2. a 4. výzvu) s vybočením u 3. výzvy, které bylo dáno tlakem na zajištění administrace před krajskými volbami a dle vyjádření pracovníků ŘO je standardní opakování těchto lhůt nereálné. Snížení délky lhůt po 1. výzvě bylo dle vyjádření zástupců ŘO dáno zejména ustálením postupů a získáním zkušeností s administrací projektů, ale také prací s externími hodnotiteli. U 2. a 4. výzvy pak byly nastavené lhůty de facto dodržovány. Graf 84: Délka trvání administrace projektových žádostí v jednotlivých výzvách

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012)

187


Formální posouzení žádostí u 4. výzvy s lhůtou 4 týdny v průměru u PO1 a PO2 trvalo 4,6 týdnů a u PO3 1,9 týdne. Dle dostupných dat tak bylo 90 % projektů zkontrolováno do 5 týdnů, a to včetně doby dopracování/dodání podkladů žadateli na základě připomínek. U IKP pak byla polovina projektů zkontrolována do 3 týdnů, dalších 25 % projektů do 7 týdnů a do 9 týdnů pak bylo zkontrolováno 90 % projektů. Šest projektů pak bylo zkontrolováno do 13 týdnů a u dvou projektů pak kontrola trvala 25 a 27 týdnů. Lhůta 16 týdnů pro hodnocení a schvalování projektů byla u 4. (a obdobně i u 2.) výzvy IGP překročena maximálně o dva týdny u poloviny projektů. Projekty tedy byly v 16 týdenní lhůtě ohodnoceny a vybrány a 2 týdenní posun byl dán jejich předložením na 1. uskutečněné zasedání ZMHMP. Další část projektů pak byla schválena do 2,1 týdne (tj. na dalším zasedání ZHMP). V průměru pak tato fáze administrace u IGP 4. výzvy trvala 18,8 týdnů. Od podání žádostí žadatelem pak 22,4 týdnu, tj. o necelé 2,5 týdne déle než je nastavená lhůta. U 3. výzvy, kde byla snaha projekty schválit před krajskými volbami, se proces hodnocení a schvalování podařilo stáhnout na 14 týdnů. Tento postup však dle vyjádření pracovníku ŘO není standardně opakovatelný, protože byl realizován na úkor jiných aktivit, které byly odloženy k pozdější realizaci. U projektů IKP hodnocení a schvalování trvalo reálně déle než u IGP, a to 26,3 týdne (50 % projektů bylo schváleno do 33 týdnů). U 25 % projektů IKP, kde se proces schvalování nejvíce zdržel, pak hodnocení a schvalování trvalo 35 až 40 týdnů. Celkem pak od podání žádosti těchto IKP po jejich schválení uběhlo až téměř 60 týdnů (17+40). Rozložení délky trvání kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí v jednotlivých výzvách dle podílu projektů ukazuje následující graf. Z grafu je patrné, že 50 % IGP bylo u 2. a 4. výzvy schváleno do 22 měsíců a zbytek projektů do 30 týdnů od předložení projektové žádosti. U IKP byla čtvrtina projektů schválena do 20 týdnů, 75 % projektů pak do 42 týdnů a u některých projektů se pak celý proces protáhl až na téměř 60 týdnů. Graf 85: Délka trvání kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí u jednotlivých výzev (v týdnech od podání žádosti)

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012) Pozn.: U projektů 1. výzvy je informace o délce trvání zkreslena chybným (opožděným) zadáním stavů P3 do informačního systému (de facto souběžné zadání stavu P3 a P4 do IS MONIT7+). 188


Na základě provedené analýzy můžeme konstatovat, že celkový postup kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí IGP probíhá (s drobným zpožděním daným termíny zasedání ZHMP, které probíhá jednou za měsíc) dle harmonogramu a nastavené lhůty jsou de facto plněny.Toto dokládá i vysoká spokojenost respondentů dotazníkového šetření s dodržováním lhůt (viz níže). U IKP pak, dochází k občasným zdlouhavým či komplikovaným konzultacím ohledně nastavení projektů a toto projednávání díky individuálnímu přístupu často zabere značný čas. U 75 % projektů pak dochází k prodlužování nastavených lhůt. Tuto skutečnost nelze jednoznačně hodnotit jako negativní, protože předmětem projednávání úprav/doplnění žádostí projektů je i samotná optimalizace projektů, tj. jejich lepší nastavení s ohledem na podmínky programu a potřeby v dané oblasti. U některých projektů však dochází k problémům z hlediska samotné přípravy a nastavení projektu. Přesný podíl těchto projektů neznáme, ale můžeme jej odhadnout na základě neúměrného protahování administrativních lhůt. Z tohoto hlediska by podíl takto „problematických“ projektů mohl odhadem dosahovat čtvrtiny projektů (administrace přes 42 týdnů), minimálně pak 10 %, kde byla délka administrace přes 50 týdnů. Pro řešení těchto projektů by bylo vhodné hledat vhodné systémové řešení, které by pomohlo ustavit konkrétní systém odpovědnosti za přípravu a následnou realizaci IKP. Např. ustanovení odpovědného týmu za přípravu projektu. Týmu, který by se odpovídal konkrétnímu subjektu na MHMP (adekvátnímu z hlediska organizační struktury; např. ZHMP, RHMP nebo Výbor Evropských fondů ZHMP). Do následného procesu podpisu smlouvy pak už z hlediska dodržování lhůt vstupuje značný faktor žadatele (realizace úprav projektu navržených výběrovou komisí) a vyhodnocení dodržování lhůt je tak nemožné. Podpis smlouvy u IGP v průměru u 2. výzvy trval 11 týdnů a u 4. výzvy pak přes 13,3 týdne od schválení projektu. Do 12 měsíců tak byla u 2. výzvy smlouva podepsána u tří čtvrtin projektů a u 4. výzvy jen u 25 %. U téměř všech projektů (99 %) pak byla smlouva podepsána do 14 týdnů u 2. výzvy a do 16 měsíců u 4. výzvy. U IKP pak bylo 75 % projektů schváleno RHMP (u IKP odpovídá podpisu smlouvy u IGP) do 7 týdnů, 90 % projektů do 18 týdnů a u 10 % projektů schválení RHMP trvalo až 28 týdnů. Graf 86: Délka trvání podpisu smlouvy od schválení projektové žádosti (v týdnech)

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 17. dubnu 2012) Pozn.: U projektů 1. výzvy je informace o délce trvání zkreslena chybným (opožděným) zadáním stavů P3 do informačního systému (de facto souběžné zadání stavu P3 a P4 do IS MONIT7+). 189


Vyhodnocení postupu podpisu smlouvy je, a to i z hlediska rozdílu mezi IGP a IKP, obdobný jako u postupu kontroly, hodnocení a schvalování projektů. Prodloužení lhůty mezi 2. a 4. výzvou pak odráží skutečnost, že ŘO, resp. Výběrová komise na základě větších zkušeností s realizací projektů nyní navrhuje ve větší míře úpravy v projektech (často se týká zejména návrhů úprav rozpočtů). Toto se následně projevuje i do delšího času na úpravu projektů ze strany žadatelů, která je podmínkou pro uzavření smlouvy. ŘO tento postup, tedy vyšší míru úprav projektů, označil za jeden z hlavních pozitivních úprav/posunů v přístupu k hodnocení a výběru projektů. Názor žadatelů na dopad úprav projektů navržených výběrovou komisí40 z hlediska následné realizace a kvality projektů ukazuje následující graf. Graf 87: Odpověď na otázku: Považujete navržené úpravy v projektu hodnotitelem / výběrovou komisí za adekvátní? Vyberte všechna relevantní tvrzení a zdůvodněte (podíl odpovědí od všech respondentů)


Dvanácti procentům respondentů komice nenavrhla žádné úpravy projektu. Přes 40 % respondentů pak uvedlo, že úpravy neměly vliv na kvalitu projektu. Za negativní z hlediska naplnění smyslu projektu a následných komplikací při realizaci úpravy označilo 4 % respondentů. Nemožnost vyargumentovat čizamítnout nevhodné návrhy změn v projektu bylonegativně hodnoceno 9 % respondentů41. Vzhledem k tomu, že navržené úpravy v projektech nejsou pro žadatele vítané z principu (často se jedná o snížení rozpočtu) hodnotíme výsledky šetření a tedy i rozsah navrhovaných úprav v projektech velmi pozitivně (pouze 3 % respondentů díky navrženým úpravám

40

Členy VK (min. 8 max 20 členů) jsou zástupci ESF FON MHMP, věcně příslušných odborů MHMP, partnerských řídících orgánů operačních programů financovaných z ESF, sociálních partnerů, nestátních neziskových organizací a nezávislí odborníci. Samotní členové jsou pak jmenováni na základě návrhu oslovených institucí.

41

OM OPPA neumožňuje, aby příjemci argumentovali nebo zamítali změny projektové žádosti, které schválilo ZHMP. 190


zvažovalo ukončení projektu). K posouzení pak zůstává vyjádření 10 % respondentů, že navržené úpravy vedly ke snížení kvality projektu, a to s ohledem zda tato změna byla žádoucí. Pouze však 4 % respondentů uvedlo, že navržené úpravy vedly k negativní změně v zaměření (původního smyslu) projektu. Dalším pozitivním bodem, jak z hlediska vyjádření ŘO, tak z hlediska hodnocení evaluátora, byl zvýšený požadavek na výběrovou komisi (VK) ohledně zdůvodňování hodnocení projektů. VK musí své návrhy náležitě zdůvodnit a posoudit. V tomto směru došlo k posunu oproti dřívějším výzvám. Za pozitivní lze také označit, že v průběhu realizace OPPA došlo k výrazné redukci externích hodnotitelů v databázi hodnotitelů (cca z 200 na 100). Tato skutečnost byla dle informací ŘO dána vyřazením nekvalitních hodnotitelů na základě interního hodnocení hodnotitelů PM (na základě interní metodiky pro hodnocení externích hodnotitelů). Požadavky na hodnotitele byly u OPPA rovněž přísnější než u jiných ESF programů (např. požadavek na 7 let praxe v oboru oproti 5 rokům u jiných ESF programů). Důraz byl kladen i na kvalitní školení hodnotitelů. Vysoký podíl arbitrážních hodnocení (dle předešlých analýz u 2. výzvy 24 % u PO 1.1) se dle vyjádření ŘO podařilo snížit tím, že třetí hodnocení je prováděno pouze v případě více než 25 bodového rozdílu mezi hodnotiteli. Dříve bylo 3. hodnocení prováděno i u hodnocení, kde se lišilo doporučující/nedoporučující stanovisko hodnotitele. V některých případech to však znamenalo i provedení 3. hodnocení i při nízkém bodovém rozptylu. Přes výše uvedené však byly respondenti provedeného dotazníkového šetření ze všech otázek na spokojenost nejméně spokojeni právě s profesionalitou práce externích hodnotitelů (viz graf níže). V komentářích pak právě poukazovali na velké rozdíly mezi jednotlivými hodnoceními. Z toho hlediska doporučujeme tomuto problému věnovat další pozornost. Jako hlavní příčinu pravděpodobně vidíme v nedostatečném sladění hodnotitelů, které také souvisí s vymezením hodnotících kritérií a nastavením škál. Graf 88: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí


Názor respondentů na transparentnost hodnocení se pochopitelně velmi liší mezi úspěšnými a neúspěšnými žadateli. Spíše spokojeno až rozhodně spokojeno bylo 90 % úspěšných žadatelů s transparentností hodnocení spokojeno (62 % pak přímo rozhodně spokojeno nebo spokojeno). U neúspěšných žadatelů pak bylo spíše spokojeno až rozhodně spokojeno 52 % respondentů a téměř 30 % bylo nespokojeno a rozhodně nespokojeno. Někteří z respondentů v komentářích jako důvod netransparentnosti uváděli právě rozdíly v hodnocení mezi hodnotiteli (viz výše). Někteří respondenti pak uváděli, že neměli žádné informace o hodnocení. Toto tvrzení však s ohledem na rozsah

191


předkládaných a zveřejňovaných informací (např. na webových stránkách) nepovažujeme za odůvodněné. S dodržováním lhůty pro hodnocení projektové žádosti vyslovilo nespokojenost 13,4 % respondentů s tím, že řada z nich v komentářích uváděla, že je spíše nespokojena s celkovou dobou nastavení lhůty. Jinak výrazná většina respondentů (86,6 %) vyjádřila spokojenost s dodržováním lhůty a řada z nich pak i v komentáři tuto skutečnost vyzdvihovala, a to i v porovnání s jinými programy financovanými ze SF.

POSTUP A ADMINISTRACE REALIZACE PROJEKTŮ Finanční toky na úrovni hl. m. Prahy Systém finančních toků OPPA vychází z Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programovací období 2007–2013 (MFTK) vydané MF. Zdroje financování projektů jsou ze dvou zdrojů: 1. dotace z kapitoly MMR státního rozpočtu na implementaci OPPA 2. z rozpočtu hl. m. Prahy Dotace z kapitoly MMR státního rozpočtu na implementaci OPPA je poskytovaná prostřednictvím dvou rozhodnutí o poskytnutí dotace42: a) rámcového rozhodnutí o poskytnutí dotace s platností až do 31. 12. 2015; b) ročního rozhodnutí o poskytnutí dotace. Prostředky z rozpočtu hl. m. Prahy jsou na financování OPPA poukazovány na základě schváleného objemu prostředků z rozpočtu hl. m. Prahy a ve vazbě na poskytnutí prostředků z kapitoly MMR státního rozpočtu. Podpora příjemcům je pak v rámci OPPA je poskytována z rozpočtu hl. m. Prahy v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zjištění/zhodnocení Nastavené financování není z hlediska zajištění proplácení projektů dle vyjádření pracovníku ŘO optimální a vykazuje některé problémy. HMP je zde z hlediska proplácení projektů závislé na poskytnutí prostředků od MMR. Největším problém je, že MMR vyžaduje doložení podkladu pro odhad čerpání F1, tj. žádosti o platbu ze strany projektů (tyto však u OPPA vystavuje ŘO až po schválení monitorovací zprávy). Schválení a celková administrace nové žádosti o dodatečné prostředky od MMR pak trvá minimálně jeden měsíc. Nárazově, při kumulaci žádostí o platbu od příjemců, pak může tento postup znamenat i omezení plynulého proplácení žadatelům. Tento postup

42

Prostředky poskytované ze SR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a případně i prostředky SR určené na národní spolufinancování jsou hl. m. Praze poskytovány prostřednictvím rozpočtové kapitoly MMR z titulu rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaném dle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla (OM OPPA). 192


je rovněž spojen s vyšší administrativou (prostředky MMR poskytuje na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace). Postupy financování na úrovni projektů – žádosti o platby V OPPA jsou poskytovány zálohové (ex ante) platby43, a to až do výše 100 % schválené podpory projektu. Podmínkou pro poskytování zálohových plateb je řádné průběžné vykazování nákladů projektu. První zálohová platba je příjemcům poukázána na základě smlouvy (právního aktu), druhá zálohová platba na základě schválení Zprávy o zahájení realizace projektu a další zálohové platby na základě vyúčtování dříve poskytnutých zálohových plateb. Periodicita předkládání tohoto vyúčtování, spolu s žádostí o platbu, je nastavena na 6ti měsíční interval již ve smlouvě o poskytnutí dotace. Příjemce však výjimečně dle OM OPPA může, v případě nedostatku prostředků, požádat o platbu i mimo vymezený harmonogram. Vyúčtování zálohových plateb v rámci Monitorovací zprávy a obvykle zahrnuje žádost o následnou ex ante platbu (není v případě vyčerpání prostředků, tj. závěrečného vyúčtování). Na kontrolu a odsouhlasení monitorovací zprávy a následné vystavení platebního poukazu a jeho předání Finančnímu útvaru má ŘO 40 dnů. Na převod prostředků příjemci má pak Finanční útvar 10 pracovních dnů. Zprávu o zahájení realizace projektu předkládá příjemce do 15 dnů od uplynutí dvou měsíců od zahájení realizace projektu. ŘO má na posouzení zprávy lhůtu 15 dní ode dne jejího předložení. Monitorovací zpráva (MZ) musí být – nestanoví-li to grantová smlouva odlišně - předložena za každých 6 měsíců realizace projektu, přičemž pro předložení platí lhůta do konce prvního měsíce následujícího po ukončení období, k němuž se monitorovací zpráva vztahuje. Pro závěrečnou monitorovací zprávu platí, že musí být předložena do konce druhého měsíce následujícího po ukončení období, k němuž se vztahuje. ŘO má na posouzení zprávy lhůtu 40 dní ode dne jejího předložení. V případě, že předložená MZ má nedostatky, odešle ŘO příjemci Výzvu k doplnění monitorovací zprávy. V případě odeslání Výzvy neběží až do předložení požadovaných doplnění či oprav lhůta ŘO pro posouzení MZ. Pokud MZ splnila všechna relevantní kritéria, zpracuje ŘO formulář „Vyúčtování žádosti o ex ante platbu na projekt OPPA a žádost o ex ante platbu“. Zjištění/zhodnocení Vyhodnocení dodržování lhůt při kontrole monitorovacích zpráv je problematické z hlediska možnosti dostupnosti dat v informačním systému. Zejména zde není pokryta doba vrácení žádostí k dopracování. Dle orientačního vyhodnocení dat na základě data předložení monitorovací zprávy a data jejího schválení vychází průměrná doba schvalování monitorovací zprávy na přibližně 50 dní. Tato doba s přičtením doby, kdy jsou zprávy vraceny k doplnění příjemcům, de facto odpovídá

43

Pro případy, kdy příjemce nad rámec rozsahu soukromého spolufinancování projektu dočasně

použil jiné zdroje na financování nákladů projektu, než jsou prostředky OPPA, jsou výdaje proplaceny v rámci (ex post) závěrečné platby. 193


nastavené lhůtě 40 dní. Dodržování lhůt pro kontrolu monitorovací zprávy pak hodnotí kladně i výrazná většina (90,5 %) respondentů v dotazníkovém šetření (viz graf níže). Graf 89: Spokojenost žadatelů a příjemců s aspekty hodnocení žádostí


Respondenti se rovněž pozitivně vyjádřili (87,2 % pozitivních odpovědí) k celkovému nastavení postupu předkládání a provádění oprav monitorovací zprávy. Největší problém mají příjemci s délkou lhůt pro provedení oprav a úprav. Zde by bylo vhodné ze strany PM zvážit konkrétní případ a eventuálně lhůtu prodloužit (v některých případech by prodloužení lhůty pro dodání oprav mohlo ve výsledku přispět k celkovému zkrácení doby pro schválení zprávy, protože by nebylo třeba zprávu znova vracet k opětovné opravě). Zjednodušením postupů by také bylo elektronické zasílání monitorovacích zpráv (nejlépe prostřednictvím webového rozhraní). Přes 60 % respondentů pak jako vyvážený hodnotí i obsah monitorovací zprávy. Pro 20 % příjemců pak zpráva představuje neúměrnou administrativní zátěž (zde mírně převažují příjemci PO 2) a shodný podíl zprávu považuje za zbytečně složitou (zde mírně převažují příjemci PO 1). Graf 90: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy?Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů)


Přes 50 % příjemců pak s vyplněním monitorovací zprávy nemá žádné problémy. Toto je vzhledem k informaci od ŘO, že cca 90 % zpráv je příjemcům vráceno k přepracování, až překvapivě pozitivní vyjádření. Jako nejproblematičtější oblast se pak ve věcné části ukazují pracovní výkazy, s jejichž vyplňováním má problémy téměř čtvrtina příjemců (zejména PO 2 a PO 3). Dle pohledu evaluátora jsou výkazy u některých projektů neadekvátní a lépe by bylo sledovat naplnění skutečného smyslu 194


(výstupů) projektu. Například jeden z komentářů v dotazníku uvádí, že: „při částečném úvazku v rámci je obtížné je "pravdivě" vyplnit: obvykle se činnosti na projektu vykonávají průběžně - není totiž možné si vyčlenit souvislý časový blok jen na projekt a nic jiného nedělat. Pokud už tedy byl úvazek v určité výši schválen, tak jen sledovat, kým je čerpán a zda vyplacené peníze souhlasí s rozpočtem“. Sledování příliš podrobných a detailních výkazů často vede k formalizmu (jak na straně PM tak žadatelů) a vytrácí se skutečný smysl projektu. Extrémním vyjádřením tohoto aspektu je pak jeden z komentářů v dotazníku: „Úřednice nám soustavně a jasně dávaly najevo, že je obsah projektu vůbec nezajímá, pouze jeho formální aspekty.“ Méně extrémním vyjádřením, které problém vystihuje, pak bylo: „Za podstatný považuji výsledek a nikoli vyplňování PV“ nebo „Jsem přesvědčený, že PV jsou u řady projektů zbytečné, stačí řádná kontrola výsledků (výstupů) projektu.“ Část respondentů (14 %) má problémy s formálními požadavky s tím, že v komentářích se někteří vyjádřili, že za nadměrné považují počty potřebných podpisů („čistě formální podpisy "odpovědných" funkcionářů organizace, kteří typicky nemají s projektem téměř nic společného“). Někteří respondenti uvedli, že by uvítali možnost elektronické komunikace. Pro projekty PO 2 je pak významnější problém s vykazováním indikátorů (16,1 %). Graf 91: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy?Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů


Ve finanční části monitorovací zprávy mají příjemci dle vlastního vyjádření největší obtíže s vykazováním mzdových nákladů (14 % příjemců; „výkazů je mnoho a jsou náročné“; nejvíce 18 % u PO 3), rozdělováním přímých a nepřímých nákladů (11,6 %; pro řadu příjemců je to těžko pochopitelné; zejména PO 1 a PO 2) a dále pak s formálními požadavky a rozsahem dokládaných dokumentů (11 %).

195


Graf 92: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení povinného obsahu monitorovací zprávy?Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů


Za dobrou praxi lze z hlediska porovnání s ostatními programy SF označit určitou flexibilitu při úpravách rozpočtu projektu: přesuny prostředků v rámci jednotlivých kapitol rozpočtu a mezi kapitolami do 20 % celkových způsobilých výdajů projektu jsou považovány za nepodstatné změny v projektu. Vyhodnocení z hlediska příjemců je patrné z níže uvedeného grafu. V průměru 52,9 % příjemců (respondentů) uvedlo, že nastavené postupy umožňují v adekvátní míře provádět úpravy v projektu. Naopak pro 17,8 % respondentů není možné flexibilní provádění nezbytných úprav (25 % u PO 2) s tím, že 14,2 % respondentů uvedlo, že vymezení nepodstatné změny je příliš úzké. V průměru pak 17,3 % příjemců uvedlo, že provádění změn v projektech je příliš administrativně náročné (zejména PO 1 s 20,2 %). V komentářích však nespecifikovali, v čem spatřují největší potíže. Uvedené výsledky lze považovat za odpovídající s ohledem na nutnost zajištění dodržování nezbytných požadavků na projekty a zajištění dohledu nad prováděním neúměrných úprav v projektech, které by vedly ke změně smyslu a náplni projektů. Odpovědi respondentů neukazují na to, že by nastavená možnost provádění úprav byla příliš striktní.

196


Graf 93: Odpověď na otázku: Jak hodnotíte nastavení postupů a možnosti úprav projektu v průběhu realizace? Vyberte všechna relevantní tvrzení. (podíl odpovědí od všech respondentů)


Za dobrou praxi lze, i s ohledem na vyjádření pracovníků ŘO, označit stanovení paušálu (procentem z přímých nákladů projektu) pro nepřímé náklady projektu. Výše paušálu je vymezena pro konkrétní výzvu (v OM OPPA je stanoven maximální limit 20 %). Přibližně 15% žadatelů z PO 1 a PO 2 však právě vykazování rozdělení přímých a nepřímých nákladů činí problémy. Z hlediska expertního posouzení je problémem nastavený poměrně složitý způsob vykazování. Při sestavování rozpočtu projektu je nezbytné využívat obvyklé mzdy a ceny stanovené hl. m. Prahou, které jsou k dispozici na www.oppa.cz. Případný odklonu od těchto cen musí žadatel v žádosti náležitě podložit/vysvětlit. Tyto obvyklé mzdy a ceny pak také slouží jako podklad pro návrhy úprav v rozpočtech projektů. Tento postup se dle dostupných informací osvědčuje. Provádění kontrol projektů Kromě 100 % administrativní kontroly projektů/předložených dokumentů provádí ŘO kontroly projektů na místě. Dle OM OPPA je plánováno provedení alespoň jedné kontroly namístě u každého z realizovaných projektů s tím, že pokud to nebude možné, bude kontrola provedena jen na vzorku projektů. Zjištění/zhodnocení Dle vyjádření ŘO se zatím daří realizovat kontrolu na místě u 100% vzorku projektů. Pokud to bude z kapacitních důvodů možné, tak bude 100% vzorek zachován. Z hlediska příjemců je, jak ukazuje graf níže, patrná vysoká míra spokojenosti s prací kontrolní skupiny.

197


Graf 94: Spokojenost žadatelů s prací kontrolní skupiny


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 5.1.1 (CÁST) Je nastavení pravidel OPPA logické? Celkově lze konstatoval, že nastavení pravidel je logické. Pravidla jsou nastavena tak, aby byly s ohledem na zaměření projektů a procesní nastavení MHMP zajištěny nezbytné postupy pro efektivní a řádnou implementaci programu. Nastavení pravidel a řízení programu odpovídá zaměření projektů a reaguje na aktuální vývoj situace. Příkladem je zejména postup vyhlašování výzev, kde jsou jednotlivé výzvy plánovány s ohledem na předchozí zkušenosti a aktuální vývoj situace. Nastavení pravidel vykazuje (a to i v porovnání s jinými ESF programy) řadu pozitivních aspektů, na které je poukazováno v textu. Kromě zmíněného řízení výzev se jedná např. o nastavené hodnocení externích hodnotitelů, jistá míra flexibility pro provádění úprav v rozpočtu projektu a předfinancování prvních dvou etap projektu, která příjemcům zajišťuje dostatečný finanční základ pro úspěšnou realizaci. Na logičnost nastavení pravidel implementace provádění postupů pak také poukazuje dodržování nastavených administrativních lhůt. 5.1.2 Jsou pravidla OPPA vhodná s ohledem na charakter realizovaných projektů a v kontextu platných předpisů na národní a evropské úrovni? Ano, pravidla OPPA jsou nastavena vhodným způsobem s ohledem na charakter podporovaných projektů, nastavení procesů a organizačního uspořádání MHMP a v kontextu požadavků daných platnými předpisy na národní i evropské úrovni.Viz i odpověď na evaluační otázku 5.1.1. Podrobné hodnocení nastavení pravidel s ohledem na jednotlivé fáze projektového cyklu je uvedena v textu. 5.1.3 Jaké slabé a silné stránky je možné identifikovat v nastavení implementačního systému? Silné a slabé stránky u jednotlivých fází projektového cyklu jsou vyzdviženy v textu této kapitoly. Některá ze zjištění (výběr z textu):  



Rozdělení projektů na IKP a IGP odpovídá věcnému zaměření projektů a je vhodné i z hlediska odlišného typu žadatelů. PROP jakožto nezávislý orgán, kde jsou zastoupeni odborníci z relevantních organizací v dané věcné oblasti, zajišťuje vhodnou platformu pro nastavení výzev z hlediska jejich věcného zaměření. Jako pozitivní z hlediska optimalizace rozsahu nároků na personální kapacity bylo omezování 198












 







počtu předkládaných projektů. ESF FON MHMP se při přípravě IKP nachází v poměrně složité situaci, kdy nemůže potenciálním žadatelům z MHMP nic přímo nařizovat a dochází tak k časově náročnému postupu licitace představ žadatele a daných podmínek programu. Tato situace je charakteristická a de facto nevyhnutelná při komunikaci subjektů na stejné úrovni (odborů, oddělení MHMP). S ohledem na převis poptávky projektů nad objemem alokace je pochopitelné nastavené omezení konzultací IGP (omezení konzultace: 30 min na projekt a možnost konzultovat pouze projektový záměr). Dle informací pracovníků ŘO je však v případě dostatečné personální kapacity poskytován při konzultacích větší prostor. Problém je často v tom (zejména u prioritní osy 1), že většina žadatelů přichází na konzultaci až ke konci výzvy a dochází zde tak k velké kumulaci žádostí o konzultaci záměru. Nastavení procesu hodnocení a výběru projektů je v OM OPPA velmi dobře popsán. Jsou vymezeny pravomoci a role jednotlivých článků hodnocení. Za nejvýznamnější riziko považujeme složitý a několika stupňový model schvalování projektů, který je však dán nastavením procesů na MHMP. Celkový postup kontroly, hodnocení a schvalování projektových žádostí IGP probíhá (s drobným zpožděním daným termíny zasedání ZHMP, které probíhá jednou za měsíc) dle harmonogramu a nastavené lhůty jsou de facto plněny. Toto dokládá i vysoká spokojenost respondentů dotazníkového šetření s dodržováním lhůt. U IKP pak, dochází k občasným zdlouhavým či komplikovaným konzultacím ohledně nastavení projektů a toto projednávání díky individuálnímu přístupu často zabere značný čas. U 75 % projektů pak dochází k prodlužování nastavených lhůt. Tuto skutečnost nelze jednoznačně hodnotit jako negativní, protože předmětem projednávání úprav/doplnění žádostí projektů je i samotná optimalizace projektů, tj. jejich lepší nastavení s ohledem na podmínky programu a potřeby v dané oblasti. U některých projektů však dochází k problémům z hlediska samotné přípravy a nastavení projektu. Pozitivním bodem, jak z hlediska vyjádření ŘO, tak z hlediska hodnocení evaluátora, byl zvýšený požadavek na výběrovou komisi (VK) ohledně zdůvodňování hodnocení projektů. Respondenti provedeného dotazníkového šetření byly ze všech otázek na spokojenost nejméně spokojeni s profesionalitou práce externích hodnotitelů. V komentářích poukazovali na velké rozdíly mezi jednotlivými hodnoceními. Názor respondentů na transparentnost hodnocení se pochopitelně velmi liší mezi úspěšnými a neúspěšnými žadateli. Spíše spokojeno až rozhodně spokojeno bylo 90 % úspěšných žadatelů s transparentností hodnocení spokojeno (62 % pak přímo rozhodně spokojeno nebo spokojeno). U neúspěšných žadatelů pak bylo spíše spokojeno až rozhodně spokojeno 52 % respondentů a téměř 30 % bylo nespokojeno a rozhodně nespokojeno. Nastavené financování není z hlediska zajištění proplácení projektů dle vyjádření pracovníku ŘO optimální a vykazuje některé problémy. HMP je zde z hlediska proplácení projektů závislé na poskytnutí prostředků od MMR. Dodržování lhůt pro kontrolu monitorovací zprávy hodnotí kladně výrazná většina (90,5 %) respondentů v dotazníkovém šetření. Problém však mají příjemci s délkou lhůt pro provedení oprav a úprav MZ.

199




 



Přes 60 % respondentů pak jako vyvážený hodnotí i obsah monitorovací zprávy. Pro 20 % příjemců pak zpráva představuje neúměrnou administrativní zátěž (zde mírně převažují příjemci PO 2) a shodný podíl zprávu považuje za zbytečně složitou (zde mírně převažují příjemci PO 1). Jako nejproblematičtější oblast se ve věcné části MZ ukazují pracovní výkazy, s jejichž vyplňováním má problémy téměř čtvrtina příjemců (zejména PO 2 a PO 3). Za dobrou praxi lze z hlediska porovnání s ostatními programy SF označit určitou flexibilitu při úpravách rozpočtu projektu: přesuny prostředků v rámci jednotlivých kapitol rozpočtu a mezi kapitolami do 20 % celkových způsobilých výdajů projektu jsou považovány za nepodstatné změny v projektu. U provádění závažných změn v projektechvšak 17,3 % příjemců uvedlo, že provádění změn je příliš administrativně náročné (zejména PO 1 s 20,2 %). Za dobrou praxi lze, i s ohledem na vyjádření pracovníků ŘO, označit stanovení paušálu (procentem z přímých nákladů projektu) pro nepřímé náklady projektu.

5.1.4 Jaké změny v pravidlech OPPA by bylo vhodné provést pro dosažení cílů ve smyslu zjednodušení čerpání, zvýšení efektivnosti a posílení účinků intervencí? Optimalizace nastavení pravidel je možná v několika případech, na které je poukázáno v textu a na které je vhodné se zaměřit pro zvýšení efektivnosti implementačního systému. Zejména pak více se zaměřit na samotný „smysl“ projektů a nikoli jen formální kontrolu (příkladem jsou pracovní výkazy, na které si stěžuje řada příjemců). 5.2.2 (ČÁST) Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem? Příjemci hodnotí nastavení pravidel a realizace aktivit ŘO velmi pozitivně. Podrobně je jejich postoj k jednotlivým fázím projektového cyklu uveden v textu.

200


6.2

Evaluační úkol 5.2: Posouzení činnosti řídícího orgánu v procesu administrace předložených projektových žádostí a v procesu realizace projektů.

Cílem této kapitoly je zejména vyhodnotit podporu poskytovanou ŘO žadatelům a příjemcům. Přehled evaluačních otázek 5.2.1 Jak příjemci hodnotí podporu poskytovanou řídícím orgánem žadatelům při přípravě projektové žádosti? 5.2.2 (ČÁST) Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem? Část evaluační otázky 5.2.2 Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu? je řešena v kapitole 7.1.2. Otázky evaluačního úkolu jsou řešeny na základě:  Expertního posouzení nastavení implementačního systému  Dotazníkového šetření na příjemce a žadatele podpory V rámci dotazníkového šetření byl osloven 100% vzorek žadatelů a příjemců. Počty respondentů(kompletně vyplněných dotazníků) dle jednotlivých charakteristik ukazuje následující tabulka. Tabulka 54: Počet respondentů dotazníkového šetření (kompletně vyplněných dotazníků) dle jednotlivých charakteristik Respondenti dle charakteristik

Počet

v%

OPPA celkem

319

100%

Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3

166 50 103

52% 16% 32%

Výzva č. 1 Výzva č. 2 Výzva č. 3 Výzva č. 4 Kontinuální výzva (IKP)

72 92 59 92 4

23% 29% 18% 29% 1%

MSP Velký podnik NNO Veřejný subjekt Veřejné výzkumné instituce Školy, zdravotnická zařízení, sociální zařízení

121 18 71 29 73 7

38% 6% 22% 9% 23% 2%

Neúspěšný žadatel (vyřazené projekty) projekty ve fázi podpisu smlouvy Projekty v realizaci/ukončen Předčasně ukončené projekty

81 12 225 1

25% 4% 70,5% 0,3%

201



6.2.1 Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům 5.2.1 Jak příjemci hodnotí podporu poskytovanou řídícím orgánem žadatelům při přípravě projektové žádosti? Spokojenost žadatelů s podporou pracovníků ŘO při přípravě projektových žádostí je obecně velmi vysoká. Spokojenost se dle očekávání liší u úspěšných a neúspěšných žadatelů. U úspěšných respondentů bylo nespokojeno pouze 5 % respondentů. Nízký byl však i počet nespokojených neúspěšných žadatelů, který dosáhl 16 %, z toho jen 7 % bylo „skutečně“ nespokojených. Graf 95: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti a konzultaci projektového záměru Úspěšný žadatel

Neúspěšný žadatel


Vysoká míra spokojenosti byla rámcově obdobná u všech prioritních os, s převahou nespokojených žadatelů u prioritní osy 2, kde bylo 11 % nespokojených úspěšných žadatelů (u PO1 5 % a u PO3 3 %). U neúspěšných žadatelů je převaha nespokojených žadatelů u prioritní osy 2 o něco výraznější (25 % oproti 15 % u PO1 a PO3). Příčinnou vyšší nespokojenosti žadatelů v PO2 (jedná se zejména o NNO) byla zejména omezená možnost konzultace projektového záměru/žádosti (viz dále).

202


Graf 96: Spokojenost žadatelů s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti a konzultaci projektového záměru dle prioritních os (v %)


Spokojenost úspěšnýchžadatelů v jednotlivých prioritních osách dle jednotlivých parametrů ukazuje níže uvedený výstup dotazníkového šetření. Ve všech prioritních osách lze míru spokojenosti žadatelů označit za velmi vysokou. Opět se zde sice ukazuje vyšší míra nespokojenosti žadatelů prioritní osy 2. Jedná se však jen o minimální rozdíl (cca 4 p.b.), který mohl být vzhledem k počtu respondentů způsoben statistickou odchylkou. Graf 97: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní žadatelé dle prioritních os)


Neúspěšní žadatelé pak projevili nejvyšší nespokojenost s rychlostí komunikace (19,3 %), kompetentností kontaktní osoby (15 %) a její dostupností (14,1 %). Z hlediska celkové „principiální“ nespokojenosti neúspěšných žadatelů lze tento výsledem označit jako značně pozitivní.

203


Graf 98: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (neúspěšní žadatelé celkem)


Vyšší nespokojenost žadatelů prioritní osy 2 s poskytovanou podporou ukazuje i odpověď na další z otázek, kde se 36 % respondentů z prioritní osy 2 vyjádřilo, že možnosti konzultací při přípravě projektové žádosti byla nedostatečná. Žadatelům tedy zřejmě (i dle několika komentářů) nestačila 30 min. lhůta vyčleněná na konzultaci projektového záměru nebo u PO2 byla (oproti ostatním osám) právě tato 30 minutové lhůta striktně dodržována (otázka „dodržování“ lhůty pro konzultace je diskutována v kap. 6.1).Příčinnou by mohl být i typ žadatele, tj. že by žadatelé ze sektoru NNO vyžadovali vyšší míru podpory než jiní žadatele. Dle vyjádření respondentů by v případě vyšší podpory ze strany pracovníků MHMP žádost připravilo kvalitněji pouze 6 až 8 % žadatelů v závislosti na prioritní osu. Z hlediska úspěšných a neúspěšných žadatelů by v průměru za celý program dle svého vyjádření v případě vyšší podpory ze strany pracovníků MHMP žádost připravilo kvalitněji 11,3 % neúspěšných a 5,3 % úspěšných žadatelů. Z tohoto hlediska by tedy vyšší podpora žadatelů, než jaká byla poskytnuta, nevedla k signifikantnímu zvýšení kvality projektových žádostí.

204


Graf 99: Odpověď na otázku: Jak jste spokojeni s podporou ze strany pracovníků MHMP při přípravě projektové žádosti / konzultaci projektového záměru? dle prioritních os (podíl odpovědí od všech respondentů)


Z hlediska výzev byla spokojenost žadatelů s poskytovanou podporou rámcově srovnatelná. Nejvyšší spokojenost byla u 4. výzvy (97,5 %) a nejnižší u 3. výzvy (93,5 %). U 3. výzvy bylo také nejvíce rozhodně nespokojených žadatelů (6,5 %). U 1. a 2. výzvy byla spokojenost 94,5 a 95,5 %. U výzvy č. 3 a 4 pak žadatelé více poukazovali na nižší možnost konzultací a neochotu kontaktní osoby převzít odpovědnost za poskytnutou informaci. Graf 100: Spokojenost žadatelů s poskytováním informací ze strany projektového/finančního manažera při konzultaci projektového záměru/projektové žádosti dle jednotlivých aspektů (úspěšní žadatelé dle výzev)

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření mezi žadateli a příjemci OPPA,květen 2012

205


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 5.2.1 Jak příjemci hodnotí podporu poskytovanou řídícím orgánem žadatelům při přípravě projektové žádosti? Příjemci obecně hodnotí poskytovanou podpory při přípravě projektové žádosti ze strany ŘO velmi kladně (pouze 5 % respondentů vyjádřilo nespokojenost s poskytnutou podporou). Mírně nižší míru spokojenosti s poskytováním podpory, ve srovnání s ostatními prioritními osami,vyjádřiližadatelé u 2. prioritní ose. Žadatelé by zde uvítali zejména větší prostor pro konzultaci projektového záměru/žádosti44. Na základě výstupů šetření lze také konstatovat, že vyšší podpora žadatelům, než jaká byla poskytnuta, by nevedla k signifikantnímu zvýšení kvality projektových žádostí. Podrobné informace jsou uvedeny v textu.

6.2.2 Vyhodnocení poskytování podpory žadatelům 5.2.2 (ČÁST) Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem? Spokojenost příjemců s poskytováním podpory ze strany PM a FM je hodnocena velmi kladně s tím, že přes 95 % příjemců vyjádřilo svou spokojenost. Dvě třetiny příjemců pak poskytování podpory hodnotí jako pozitivní nebo rozhodně pozitivní a 18,4 % se přiklání k pozitivnímu hodnocení. Nespokojení příjemci pak se pak vyjadřovali jako spíše nespokojení a jen minimum respondentů se vyjádřilo jako nespokojení a rozhodně nespokojení. Z hlediska jednotlivých aspektů podpory a komunikace ze strany PM a FM pak příjemci relativně hůře hodnotí zejména dostupnost a vstřícnost (5,7 % a 4,1 % nespokojených). Nejmenší problém pak vidí v rychlosti reakce (2,7 % nespokojených) a kompetentnosti PM a FM (3,2 % jen částečně nespokojených).

44

OM omezuje konzultaci na 30 min. u všech prioritních os. U PO2 však toto omezení žadatelům nejvíce vadilo nebo právě u PO2 byla tato lhůta (na rozdíl od ostatních os) striktně dodržována. Dle informací ŘO totiž lhůta běžně není, pokud je to v možnostech PM, striktně dodržována, tj. žadatelům je ve skutečnosti poskytován vyšší prostor, než jaký vymezuje OM (blíže viz kap. 6.1). Příčinnou by mohl být i typ žadatele, tj. že by žadatelé ze sektoru NNO vyžadovali vyšší míru podpory než jiní žadatele. 206


Graf 101: Spokojenost žadatelů s poskytováním podpory ze strany projektového/finančního manažera ve fázi realizace projektu (za OPPA celkem)


Z hlediska jednotlivých prioritních os jsou rozdíly jen minimální. Mírné rozdíly pak lze identifikovat u dostupnosti, kompetentnosti a rychlosti reakce. Graf 102: Spokojenost příjemcůs poskytováním podpory ze strany projektového/finančního manažera ve fázi realizace projektu (dle prioritních os)


Relativně nižší míru dostupnosti PM/FM hodnotí příjemciu PO3 a nižší míru rychlosti reakce příjemci u PO2. Nejvyšší kompetentnost PM/FM je pak hodnocena příjemci u PO3. Tyto rozdíly jsou však jen mírné a na hranici možné statistické odchylky a celková spokojenost je u všech prioritních os velmi vysoká. Pozitivně je příjemci hodnocena i podpora při předkládání a opravách monitorovacích zpráv. Pro příjemce je právě komunikace s PM a FM spojena zejména s touto aktivitou. Na kladné hodnocení ze strany příjemců pak poukazuje i jeden z jejich komentářů: „V průběhu projektu bylo zřejmé, že pracovníci MHMP mají zájem na úspěšné realizaci našeho projektu, proto jim patří poděkování. V praxi nám některá administrativní opatření nebyla srozumitelná - tým MHMP nám vždy pomohl jako profesionál.“

207


Graf 103: Spokojenost příjemcůs celkovou podporou ze strany pracovníků MHMP při předkládání a případných opravách monitorovací zprávy


ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY 5.2.2 (ČÁST) Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu, včetně podpory poskytované řídícím orgánem? Část evaluační otázky 5.2.2 Jak je ze strany příjemců hodnocena fáze realizace projektů ve vztahu k aktivitám řídícího orgánu? je řešena v kapitole 7.1.2. Příjemci obecně hodnotí poskytovanou podpory ze strany ŘO ve fázi realizace velmi kladně (necelých 5 % respondentů vyjádřilo nespokojenost s poskytnutou podporou). Relativně mírně nižší míru dostupnosti PM/FM hodnotí příjemci u PO3 a mírně nižší míru rychlosti reakce příjemci u PO2. Tyto rozdíly jsou však velmi malé a na hranici možné statistické odchylky a celková spokojenost dle sledovaných parametrů (dostupnost/rychlost reakce/kompetentnost/vstřícnost) je u všech prioritních os velmi vysoká.

208


7 Metodika projektu V souladu se zaměřením zakázky a postupu její realizace byly základními metodami a technikami použitými pro její realizaci především: 

Desk research



Analýza a vyhodnocení dat z monitorovacího systému (IS MONIT7+)



Kvalitativní a kvantitativní analýza – socioekonomická analýza + kontextové ukazatele doplněné



Terénní šetření o

Dotazníkové šetření

o

Individuální rozhovory

Metodická část se zaměřuje také na popis postupu při řešení některých evaluačních otázek. Jedná se o 

Třídění projektů v rámci aktivit a cílových skupin



Měření výsledkových ukazatelů

DESK RESEARCH Cílem analýzy dokumentace bylo nastudování a zhodnocení dostupných dokumentů a informací, které umožnily další pokračování prací, stanovení hypotéz a prvních závěrů. Pomocí pečlivé a strukturované analýzy dokumentace byl získán základní přehled o tématu. Základní vymezení a příklady dokumentů jsou uvedeny v kapitole Informační zdroje. Dokumentaci používanou pro potřeby řešení evaluačních úkolů a otázek lze rozdělit do následujících základních skupin: 

Dokumentace OPPA (programová dokumentace)



Výstupy monitoringu OPPA (monitorovací zprávy, reporty)



Strategické, koncepční a další dokumenty na úrovni EU (EK)



Strategické, koncepční a další dokumenty na úrovni ČR



Operativní a metodické dokumentace OPPA (příručky, manuály, pracovní postupy, dokumentace k vyhlašovaným výzvám, metodiky hodnocení, řízená dokumentace apod.)



Evaluační studie týkající se programů ESF



Strategické a koncepční dokumenty v oblasti RLZ a zaměstnanosti

Metoda byla využita pro řešení evaluačního úkolu 1.2 a částečně 1.1. Dále byla analýza relevantní dokumentace použita pro řešení evaluačního úkolu 5.1.

209


ANALÝZA A VYHODNOCENÍ DAT Z MONITOROVACÍHO SYSTÉMU (IS) Data z IS Monit7+ byla základním datovým zdrojem – zejména pro vyhodnocení postupu obsahového naplňování věcných prioritních os. Na základě těchto dat probíhalo třídění projektů dle aktivit a cílových skupin. Data byla ze systému exportována ke dni 6. 2. 2012. V té době byly projekty ze čtvrté výzvy v systému ještě těsně před vydáním rozhodnutí – tedy ve stavu P3. Na základě konzultace s ŘO byly do následujících analýz zařazeny i tyto projekty a jejich rozpočty, které ale byly poníženy (vzhledem k průměrnému ponížení projektů dané prioritní osy). U prioritní osy 3 byla tato čísla pro účely finální verze zprávy ještě upravena,a to poměrově ve vztahu s reálnou rozdělenou alokací čtvrté výzvy (u této prioritní osy byla totiž výsledná rozdělená alokace výrazně rozdílná). Analýza dat z monitorovacího systému byla východiskem pro řešení evaluačních témat 2-4.

KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ANALÝZA Analýza primárních a sekundárních dat je součástí každé evaluace a umožňuje vytvořit si podložená hodnocení, zjištění a závěry. Metoda byla využita především při socioekonomické analýze Prahy a hodnocení potřeb hlavního města. Do analýz vstupovala především sekundární data ze sčítání lidí, výběrových šetření, registrů a dalších statistických zdrojů Zdroje dat jsou uvedeny v kapitole Informační zdroje, jednalo se z velké části o statistiky z Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Eurostatu atd. Pro vyhodnocování změn byly využity časové řady či indexy změny, dále byly využity metody deskriptivní analýzyi induktivní statistiky. Součástí analýz byla i aktualizace kontextových indikátorů OPPA, které byly dále doplněny o další vhodné indikátory ilustrující změny v Praze Kvantitativní a kvalitativní analýza byla využita při řešení všech evaluačních úkolů a posloužila jako základní nástroj pro vyhodnocení primárních a sekundárních datových zdrojů.

TERÉNNÍ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření Dotazníková šetření byla podstatná pro řešení řady evaluačních otázek této evaluace a umožnila získání primárních dat z terénu. Sloužila především pro ověření hypotéz formulovaných na základě deskresearch i analýz sekundárních dat a získání dodatečných kvalitativních dat tam, kde je početný okruh respondentů. Dotazníková šetření probíhala elektronickou formou v softwaru Limesurvey,který jsme adaptovali pro potřeby evaluačních projektů strukturálních fondů na vlastním tazatelském portálu.Významnou výhodou elektronického dotazníkového šetření byla možnost kompletního šetření uzavřeného vzorku žadatelů a příjemců a tudíž nejvyšší reprezentativnost šetření. V rámci zpracování projektu byly realizovány celkem dvě sady dotazníkových šetření – jedna mezi příjemci a žadateli a druhá mezi úspěšně podpořenými osobami. Kontaktní údaje na příjemce byly získány z IS MONIT7+, kontakty u podpořených osob byly získány v součinnosti s příjemci podpory.

210


Dotazníková šetření mezi úspěšnými podpořenými osobami probíhala v průběhu měsíce dubna a května. Z důvodu specifičnosti jednotlivých projektů, které byly do šetření vybrány, muselo být naprogramováno několik oddělených dotazníků se specifickými otázkami. Dotazníkové šetření na žadatele a příjemce probíhalo ve dnech 9. 5. – 18. 5. 2012 a osloveno bylo celkem 2 172 žadatelů a příjemců (po odstranění duplicitních kontaktů na žadatele, kteří podávali projekt několikrát nebo podávali více projektů). Před koncem dotazníkového šetření byli účastníci, kteří dotazník ještě nevyplnili osloveni s opětovnou prosbou o účast v dotazníkovém šetření. Dotazník kompletně vyplnilo 319 respondentů, tedy 15 % všech oslovených, což je dostatečné číslo pro zajištění reprezentativnosti celého šetření (návratnost v jednotlivých prioritních osách byla rozdílná –v PO1 byla návratnost 14,0 % respondentů, v PO 2 11,5 % a v PO 3 19,5 %). Dotazníkové šetření bylo primárně zaměřeno na zhodnocení evaluačních otázek úkolů 5.1 a 5.2. Těchto témat se týkaly otázky na spokojenost s nastavením implementačního systému OPPA, jeho slabé a silné stránky, nastavení pravidel a monitorovacích indikátorů a dále na posouzení činnosti řídícího orgánu v procesu administrace žádostí. Dotazníkové šetření obsahovalo také otázky na analýzu a zhodnocení aktivit projektů, na udržitelnost projektových aktivit, na ověření vhodnosti typových projektů a získání příkladů dobré praxe. Výsledky této části dotazníkového šetření sloužily jako doplňkové informace pro hodnocení otázek evaluačních témat 2-4.

Individuální rozhovory Individuální rozhovory jsou jednou z klíčových metod pro získávání primárních dat pro potřeby evaluace. Rozhovory umožňují získat podrobná data, a to přímou cestou. V rámci zpracování této evaluace byly využity individuální strukturované rozhovory s otevřenými otázkami. Před rozhovory byl vždy zpracován scénář rozhovoru.Individuální rozhovory probíhaly s pracovníky implementační struktury programu (pro řešení otázek evaluačních témat 2 -4 a úkolu 5.1) a byly využity také pro došetření mezi příjemci a žadateli (pro řešení otázek evaluačních tém at 2-4) a při identifikaci bariér nastavení implementačního systému (evaluační úkol 5.1).

TŘÍDĚNÍ PROJEKTŮ DLE AKTIVIT A CÍLOVÝCH SKUPIN Z IS Monit7+byly vytvořeny výstupní sestavy v rozsahu struktury dat potřebných pro provedení hodnocení. Výstupy z IS Monit7+ za jednotlivé projekty předložené do OPPA byly v rozsahu: 

identifikační údaje o projektu (prioritní osa, registrační číslo, název, č. výzvy)



typ žadatele/příjemce (typ žadatele, hospodářsko-právní forma)



stav projektu



struktura financování dle zdrojů (dle smlouvy, aktuální stav)



vyčerpané prostředky (prostředky, které ŘO schválil jako uskutečněné způsobilé výdaje)



naplňování indikátorů (včetně detailního členění úspěšně podpořených osob) o

identifikace indikátoru (název, kód, jednotka)

o

cílová hodnota (plánovaná hodnota na úrovni projektu)

211


o

dosažená hodnota



aktivity projektu



obsah a popis projektu (cíle projektu, zdůvodnění potřebnosti projektu)

Výše uvedený rozsah dat posloužil jako základ pro zhodnocení obsahového naplňování věcných prioritních os a dopadů na cílové skupiny (evaluační témata 2-4), přičemž bylo provedeno také detailní hodnocení na základě realizovaných aktivit (evaluační úkoly 2.1, 3.1 a 4.1) a podpořených cílových skupin (evaluační úkoly 2.2, 3.2 a 4.2). Pro provedení těchto hodnocení bylo nutné projekty roztřídit na základě projektových aktivit a převládající podpořené cílové skupiny. Z celkového objemu projektů byly na základě zadávací dokumentace vybrány všechny projekty v realizaci (ve stavech P45 a dále a po konzultaci s ŘO byly zařazeny také projekty ze čtvrté výzvy ve stavu P3) a dále projekty v negativních stavech tak, aby celkový počet analyzovaných projektů byl alespoň 30 % všech podaných žádostí v dané prioritní ose. Z praxe se ale liší požadované a schválené rozpočty projektů, a to až o 40 %, protože dochází k ponižování rozpočtů před podpisem smlouvy. Proto byly požadované finance projektů ze stavu P3 poníženy o poměrnou část (tzn. průměrné ponížení z předešlých výzev, popř. jiným způsobem u PO3; viz text výše). Na základě všech dostupných informací proběhlo třídění projektů, přičemž každý projekt byl přiřazen pod jednu převládající aktivitu a hlavní cílovou skupinu. Toto bylo provedeno u všech vybraných grantových projektů, přičemž speciální pozornost byla věnována individuál ním projektům z výzvy přímého přidělení, jejichž realizátorem je Magistrát hl. m. Prahy a jejichž rozpočty svou velikostí několikanásobně převyšují ostatní projekty. Na Magistrát hl. m. Prahy byl vznešen dotaz na rozdělení cílových skupin účastnících se daných projektů a na základě tohoto kvalifikovaného odhadu byly rozpočítány i finanční prostředky směřující k jednotlivým cílovým skupinám.

MĚŘENÍ VÝSLEDKOVÝCH UKAZATELŮ Pro úspěšné splnění celého úkolu jsme nejprve dopracovali přesné a detailní definice ukazatelů a vymezení jejich výpočtu, které jsou přehledně stanoveny v tabulce níže.

212


Definování ukazatelů: PO

Ukazatel

Definice NČI

1

Míra spokojenosti s pracovním místem

Podíl pracovníků (úspěšně podpořených osob z projektů), kteří považují s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory své postavení na trhu práce za lepší (kariérní růst, potenciál lepšího uplatnění) ve srovnání se situací před zahájením podpory z projektu

2

Míra dostupnosti zaměstnání

3

Míra kvality vzdělání

Měrná jednotka

Výpočet

Zpřesnění

%

Míra SPM = počet osob s lepším postavením na trhu práce/úspěšně podpořené osoby

Zahrnuté aktivity (projekty do vzorku): všechny

Podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů) pokračujících v zaměstnání nebo pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po ukončení podpory na celkovém počtu podpořených

%

Míra DZ = pokračující osoby/úspěšně podpořené osoby

Zahrnuté aktivity (projekty do vzorku): a) Podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku b) Integrační aktivity pro znevýhodněné osoby

Podíl osob (úspěšně podpořených osob z projektů) v zaměstnání na pracovním místě odpovídajícím typu absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání ve stejném oboru min. 6 měsíců po ukončení podpory na celkovém počtu podpořených

%

Míra KV = osoby na odpovídajícím místě či studiu/ úspěšně podpořené osoby

Zahrnuté aktivity (projekty do vzorku): a) Zkvalitnění vzdělávání na SŠ b) Zkvalitnění vzdělávání na VOŠ c) Zkvalitnění vzdělávání na VŠ Odpovídající pracovní místo: - tzn. odpovídající vystudovanému oboru (vzorek zohlední oborové a ISCED rozložení podpory) - bližší specifikace bude vytvořena až pro konkrétní vzorek projektů (pro obory zahrnuté do vzorku)

213


V souladu se zadávací dokumentací byla realizována dotazníková šetření mezi cílovými skupinami (nositeli ukazatele), tzn. v tomto případě mezi úspěšně podpořenými osobami. Tato metoda vyžadovala získání kontaktních údajů na úspěšně podpořené osoby, které bylo možné získat pouze spoluprací s příjemci, kteří byli osloveni telefonicky s žádostí o spolupráci. Vzhledem k poměrně vysoké neochotě příjemců poskytnout realizátorovi kontaktní údaje na podpořené cílové skupiny byl příjemcům poskytnut odkaz na naprogramovaný online dotazník, který sami rozeslali cílovým sk upinám. Tato varianta se ukázala jako jediná možná pro dodržení počtu osob ve zkoumaném vzorku. Vybraný vzorek projektů odpovídal svou strukturou struktuře podpořených osob a struktuře typu realizovaných projektů/aktivit, se zohledněním požadavků zadávací dokumentace (rozdělení dle pohlaví, věku, vzdělání atd.). Pro zajištění vypovídací hodnoty ukazatele byl tedy vzorek konstruován tak, aby odpovídal reálnému složení úspěšně podpořených osob v projektech. Vybíráno bylo z projektů, které byly v době šetření ukončeny minimálně 6 měsíců, přičemž u těchto projektů jsme vycházeli z detailního členění podpořených osob dle sledovaných ukazatelů. Rozsah vzorku byl stanoven s ohledem na očekávanou návratnost (přibližně čtyřnásobný), přičemž z důvodu neochoty ke spolupráci ze strany příjemce (především u prioritní osy 3) musel být později ještě navyšován. Problematická byla spolupráce i s příjemci v rámci PO 1, zejména s většími subjekty. I)

Ukazatel „míra spokojenosti s pracovním místem“

Definice MI (NČI): Podíl pracovníků (úspěšně podpořených osob z projektů), kteří považují s odstupem min. 6 měsíců po ukončení podpory své postavení na trhu práce za lepší (kariérní růst, potenciál lepšího uplatnění) ve srovnání se situací před zahájením podpory z projektu - v procentech. (Evaluační studie) Tento ukazatel de facto vykazuje ze všech tří zjišťovaných ukazatelů nejvyšší míru subjektivity. Nicméně dle sociologických postupů je subjektivní postup příjemce při šetření spokojenosti správný. Rozsah vzorku: požadavek na minimální rozsah vzorku byl 150 úspěšně podpořených osob, přičemž do analýz bylo ve výsledku zahrnuto 275 respondentů. II)

Ukazatel „míra dostupnosti zaměstnání“

Definice MI (NČI): Podíl znevýhodněných osob (úspěšně podpořených osob z projektů) pokračujících v zaměstnání nebo pokračující v aktivitách integrujících na trh práce min. 6 měsíců po ukončení podpory na celkovém počtu podpořených - v procentech (Evaluační studie). Tento ukazatel zahrnoval aktivity integrující na trh práce, tedy projekty z realizující projektové aktivity podpora vzniku a rozvoje sociálního podniku nebo jiné integrační aktivity pro znevýhodněné osoby Rozsah vzorku: požadavek na minimální rozsah vzorku byl 100 úspěšně podpořených osob, přičemž do analýz bylo zahrnuto 352respondentů. Podíl osob, které získaly podporu z více než 1 projektu Šetření bylo provedeno na shodném vzorku, z něhož byl vypočten daný podíl.

214


III)

Ukazatel „míra kvality vzdělání“

Definice MI (NČI): Podíl osob (úspěšně podpořených osob z projektů) v zaměstnání na pracovním místě odpovídajícím typu absolvovaného studia nebo pokračujících ve vzdělávání ve stejném oboru min. 6 měsíců po ukončení podpory na celkovém počtu podpořených - v procentech (Evaluační studie). Tento ukazatel zahrnoval aktivity zkvalitnění vzdělávání na SŠ, zkvalitnění vzdělávání na VOŠ a zkvalitnění vzdělávání na VŠ. Odpovídající pracovní místo bylo definováno jako místo odpovídající vystudovanému oboru (vzorek zohlední oborové a ISCED rozložení podpory). Respondenti odpovídající místo posuzovali subjektivně – tj. dle svého uvážení. Rozsah vzorku: požadavek na minimální rozsah vzorku byl 100 úspěšně podpořených osob, přičemž do analýz bylo zahrnuto 233 respondentů.

215


8 Doporučení Kapitola prezentuje hlavní doporučení vzešlá z provedených analýz a zpracování jednotlivých evaluačních úkolů, přičemž doporučení jsou členěna na skupiny: A. Doporučení k současnému programovému období B. Doporučení k programovému období 2014+ Závažnostdoporučení je specifikována na stupnici:   

Nezbytné – doporučení je nezbytné pro dosažení vytyčených cílů programu Doporučující – realizace zkvalitní výsledky operačního programu, ale jejich realizace není nezbytná Ke zvážení – jedná se o dílčí doporučení, jehož realizace má pouze omezené dopady na celkovou kvalitu programu

Č. Formulace doporučení

Vazba na zjištění

Závažnost

Analýza k PO 1

Doporučující

Doporučení k současnému programovému období 1.

Pokračovat v řízení výzev dle situace na trhu práce. Lze doporučit nasměrovat zbylou část alokace na podporu znevýhodněných osob na trhu práce ve smyslu 4.výzvy v rámci PO1.

2.

V oblasti rozvoje lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu se Analýza k PO 1 zaměřit na progresivnější formy podpory (tzn. spolupráce s podniky, transfer know-how apod.). V případě nedostatku projektů více spolupracovat s potenciálními příjemci. V případě omezení alokací na jiné typy podpory lze očekávat zvýšení zájmu o tuto aktivitu. Pro nasměrování projektů progresivnějším směrem lze využít i specifických kritérií (bonifikace) při hodnocení.

3.

Zaměřit se na výběr a podporu projektů s potenciálem vyšší Analýza udržitelnosti, tzn. v PO 2 na podporu sociálních podniků, 2, 3 tréninkových míst a zařízení péče o děti a v PO 3 na zavádění nových a inovovaných vzdělávacích programů. V případě nedostatku projektů v dané oblasti (např. sociální podniky) je opět možné přistoupit k omezení výzvy a stanovit skupinu aktivit se samostatnou alokací či využít specifických hodnotících kritérií (bonifikace).

4.

V PO2 dále reagovat na aktuální potřeby a zvýšit podporu projektů Analýza k PO 2 na soulad rodinného a pracovního života. Podpořit zařízení péče o děti, v návaznosti na aktuální potřeby. Usnadnit žadatelům a příjemcům administrativu v projektech zakládajících zařízení péče o děti (což je z hlediska legislativy komplikovaná oblast), např. i prezentací příkladů dobré praxe.

Ke zvážení

k PO Doporučující

Doporučující

216




Závažnost

5.

Pracovat dále se snižováním nákladů projektů (rozpočtů po jejich Analýza k PO 1 Doporučující schválení), zejména pak u PO1 a PO2, u kterých příjemci a k PO2 deklarovali, že se snížení přidělené dotace (oproti jejich žádosti) nepromítlo do snížení kvality ani změny obsahu jejich projektu.

6.

Ponechat povinné spolufinancování v PO 1 u projektů, resp. jejich Analýza k PO 1 aktivit zaměřených na další vzdělávání (s výjimkou vzdělávání v oblasti vědy a výzkumu). U dalšího vzdělávání je ze strany firem vysoká poptávka po podpoře a nehrozí tak problémy s absorpční kapacitou.

Doporučující

7.

Zvážit zavedení jednotkových nákladů u kurzů dalšího vzdělávání Analýza k PO1 (projektů zaměřených na další vzdělávání) a využití šablonových/typových projektů.

Ke zvážení

8.

V oblasti vzdělávání se zaměřit na komplexní podporu menšího Analýza k PO3 počtu větších projektůškol tak, aby byl výsledný dopad projektů co nejvyšší. Omezit financování projektů s „jednorázovými aktivitami“ (např. podpora práce vědecké skupiny v rámci gymnázia, která po skončení projektu bude ukončena).

Doporučující

9.

Zaměřit se dále na podporu středních škol, které potřebují Analýza k PO 3 transformaci tak, aby mohly poskytnout vzdělávání, které bude v souladu s potřebami trhu práce, zejména směrem k „technickým oborům“. Vhodné by bylo podporovat také yspolupráci s podniky.

Doporučující

10. Zaměřit se na integraci dětí se sociálním znevýhodněním. Podpora Analýza k PO 3 těchto skupin má nejvyšší efekt právě v raném věku. Jedná se o oblast, ve které má zkušenosti s prací s cílovou skupinou neziskový sektor. Následující výzva by měla být otevřená i tímto směrem. Inkluzivní vzdělávání je silným tématem i pro nadcházející programové období.

Doporučující

Doporučení k optimalizaci implementačního systému 11. Doporučujeme zvýšení srozumitelnosti metodických podkladů a případná zjednodušení postupů vykazování v nejvíce problematických oblastechpři přípravě projektové žádosti:

Řešení úkolu 5.1

Doporučující

Řešení úkolu 5.1

Doporučující

13. Zvýšit sladění hodnocení hodnotitelů, které souvisí s vymezením Řešení úkolu hodnotících kritérií a nastavením škál. 5.1

Doporučující



rozpočet projektu a nastavení indikátorů (zde respondenti poukazují na nespokojenost s metodickým pokynem pro vyplňování indikátorů)

12. Zlepšení odezvy a stability webové žádosti Benefit7.

217




Závažnost

14. Jako nejproblematičtější oblast při vyplnění monitorovací zprávy se Řešení úkolu ve věcné části ukazují pracovní výkazy. Doporučuje zjednodušit 5.1 požadavky na příjemce. Cílem by mělo být větší zaměření na skutečný smysl projektu a nikoli naplňování formalit.

Doporučující

15. Doporučujeme zvážit možnosti optimalizace nastavení rozsahu Řešení úkolu finanční části monitorovací zprávy případně zpřesněním 5.1 (zjednodušením) metodik u oblastí, s kterými mají příjemci největší obtíže: vykazování mzdových nákladů, rozdělování přímých a nepřímých nákladů a dále pak s formálními požadavky.

Doporučující

16. Vhodná by byla možnost elektronické komunikace a zasílání Řešení úkolu monitorovacích zpráv prostřednictvím informačního systému 5.1 (možné řešení spíše pro příští programové období).

Doporučující

17. Zvážit konkrétní případy a eventuálně prodloužit lhůtu pro opravy Řešení úkolu 5.1 monitorovacích zpráv.

Ke zvážení

18. U prioritní osy 2 poskytnout žadatelům větší prostor pro konzultaci Řešení úkolu 5.2 projektového záměru/žádosti.

Doporučující

Doporučení k programovému období 2014+ 19. Vzhledem ke stanoveným výsledkovým indikátorům „míra …“ doporučujeme předem zavázat příjemce (např. smluvně) k poskytnutí kontaktů na cílové skupiny projektu a ke spolupráci při zjišťování dat k výpočtu indikátoru.

Analýza k PO 1, Ke zvážení 2a3 (pro příští programové období)

20. Více omezit financování „doprovodných“ aktivit v projektech Analýza k PO 1 dalšího vzdělávání (tvorbu metodik apod.). Podporovat výhradně, či téměř výhradně, samotnou realizaci kurzů dalšího vzdělávání. Zejména u výzev, které mají urychleně reagovat na zhoršenou ekonomickou situaci. Zvýší se tímto efektivita projektů. Zvážit omezení finančních prostředků na e-learningové aplikace.

Ke zvážení

21. Zvýšit důraz na kvalitu výstupů projektů a jejich kontrolu. Analýza k PO 1 Provádět monitorovací návštěvy na místě realizace projektů, při kterých by se pracovníci ŘO mohli zúčastnit daného školení/kurzu (jednalo by se o aktivitu mimo běžnou kontrolu na místě). Domníváme se, že by těchto návštěv nemusel být ve výsledku realizován vysoký počet, ale dostačovala by výrazný „publicita“ této praxe tak, aby o ní příjemci věděli. Jedná se zejména o PO 1.

Ke zvážení

(pro příští programové období)

(pro příští programové období)

218




22. Zavést ukazatele, které budou lépe monitorovat výsledky Analýza k PO 3 projektů v PO 3, podle jejich zaměření. U škol, které získají dotaci na komplexní přeměnu svého vzdělávacího systému, či na adaptaci celého učebního oboru tímto může být statistika o míře předčasných odchodů studentů ze vzdělávání. 23. Najít vhodné systémové řešení, které by pomohlo ustavit Řešení konkrétní systém odpovědnosti za přípravu a následnou realizaci 5.1 IKP. Např. ustanovení odpovědného týmu za přípravu projektu. Týmu, který by se odpovídal konkrétnímu subjektu na MHMP (adekvátnímu z hlediska organizační struktury; např. ZHMP, RHMP nebo Výbor Evropských fondů ZHMP).

Závažnost Ke zvážení (pro příští programové období)

úkolu Doporučující (relevantní spíše až pro příští programové období)

219


9 Informační zdroje A. Potřebné zdroje od zadavatele • • •

Operační manuál (manuál postupu) Aktualizované hodnoty ukazatelů (v dostupném rozsahu) Aktuální dokumenty k přípravě nového období 2014+

B. Další zdroje k využití Statistické zdroje dat: • •

• • •

Data a analýzy týkající se Prahy (ČSÚ) - www.praha.czso.cz Data o obyvatelstvuPrahy: o SLDB 2001 o dostupná data za SLBD 2011 o demografické ročenky Data a analýzy z oblasti práce a sociálních věcí (VÚPSV) Data a analýzy z oblasti vzdělávání (NÚOV) Data a statistiky z oblasti zaměstnanosti: o MPSV o Správa služeb zaměstnanosti o Ročenky zaměstnanosti

Datové zdroje: •

IS Monit7+

Strategické a další dokumenty Evropské komise: • • • • • • • • • • • • •

Strategické obecné zásady Společenství Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Agenda pro reformovanou politiku soudržnosti (tzv. Barcova zpráva) Rozpočtový výhled Evropské komise pro roky 2014 – 2020 Šestá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientationpaper) Reflectionpaper on futureCohesionPolicy Youth on themove (Mladí v pohybu) Stanovisko Výboru ESF k budoucnosti ESF Pátá kohezní zpráva Lipská charta udržitelných měst, 2007 Toledská deklarace, 2010 Rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států 220


•

Doporučení Rady o hlavních směrech hospodářské politiky členských států a unie

•

Výstupy NTCCP (NationalTerritorialCohesionContactPoints) a UDG (Urban Development Unit)

Národní strategické dokumenty: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Národní program reforem České republiky 2008-2010 Zpráva o plnění národního programu reforem ČR 2008-2010 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Rámec strategie konkurenceschopnosti (NERV) Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (MPO) Akční plán podpory odborného vzdělávání Hlavní směry politiky zaměstnanosti ESZ 2008 – 2010 Národní politika zaměstnanosti Strategie celoživotního učení ČR Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007-2013 Akční plán podpory odborného vzdělávání Návrh koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 20092013 Národní akční plán sociálního začleňování České republiky 2008 – 2010 Akční plán na podporu rodin s dětmi pro období 2006 – 2009 Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na 2010 – 2014 Koncepce integrace cizinců Národní strategie finančního vzdělávání 2010 Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 Národní program přípravy na stárnutí pro období 2008 - 2012 Česká republika a budoucnost kohezní politiky Evropské unie (Ing. Petr Zahradník)

Národní strategické (a další) dokumenty ve vztahu k EU: • • • • • • • • •

Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013 Konvergenční program České republiky Strategie hospodářského růstu 2007 – 2013 Strategie regionálního rozvoje ČR na léta 2007-2013 Aktualizovaná rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU Strategická zpráva ČR 2009 Podklady pro Strategickou zprávu ČR 2009 Rámec strategie konkurenceschopnosti Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti 221


• •

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013

Regionální strategické a analytické dokumenty: • • • • • • • • •

Strategický plán hl. m. Prahy (schválen 2000, v prosinci 2008 schválena aktualizace) + jeho monitorovací zprávy Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015 Analýza socioekonomického rozvoje kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Koncepce pražského speciálního školství na období 2009-2012 Koncepce péče o ohrožené děti na území hlavního města Prahy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy (2008 a 2006) Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v krajích České republiky 2010 Studie předpokládaného vývoje hlavních statistických ukazatelů v České republice a jejích krajích (Ing. Hana Chladová) a dokumenty OPPA a OPPK

Evaluace a analýzy ŘO: • • •

Analýza 1. výzvy k předkládání projektových žádostí OPPA Analýza dalšího vzdělávání, vybraných okruhů v oblasti počátečního vzdělávání a potřeb uživatelů sociálních služeb na území hlavního města Prahy Evaluace komunikačních a propagačních aktivit OPPA a OPPK

Dokumenty OPPA: • • • • •

Programový dokument OPPA Metodické příručky pro příjemce a žadatele (Projektová příručka, pokyny pro vyplnění žádosti) Výroční zprávy o realizaci OPPA dokumentace k výzvám webové stránky www.oppa.cz

Analýzy situace v ČR: • • • • • •

Střednědobé hodnocení věcné a finanční realizace Národního strategického referenčního rámce Analýza konkurenceschopnosti ČR Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti (MPSV) Odborné analýzy socioekonomického vývoje krajů se specifikací potřeb po roce 2013 Trh práce v ČR 1993 až 2008 (ČSÚ) Statistická ročenka České republiky 2010 (ČSÚ) 222


• • • • •

Krajské ročenky (za jednotlivé kraje a roky, ČSÚ) Konkurenční schopnost České republiky 2008-2009 (CES VŠEM, NOZV NVF) Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce, NVF, 2009 Zpracování analýz a podkladových materiálů pro přípravu Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014-2020 Analýza příčin plýtvání veřejnými prostředky pří zadávání veřejných zakázek a faktorů způsobujících rozpor zadávání veřejných zakázek s principy 3E (hospodárnost, účelnost a efektivnost)

V souladu se zadávací dokumentací bude uchazeč v průběhu realizace zakázky flexibilně reagovat na aktuální situaci, takže bude pracovat i s novými dokumenty relevantními pro přípravu nového programovacího období, např.: • • •

Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014+ N Návrhy nových nařízení pro Evropský regionální rozvojový fond, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti Národní rozvojové priority kohezní politiky po roce 2013

Legislativa apod. •

Nařízení Rady EU o Nařízení Rady č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 o Nařízení Rady č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu a zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 o Nařízení Rady č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci o Nařízení Rady č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 o Nařízení Rady č. 1084/2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/1994

•

Relevantní zákony a usnesení (bude specifikováno, např. Usnesení vlády ze dne 31. srpna 2011 č. 650 k Souhrnnému návrhu zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahujícímu i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů Evropské unie po roce 2013; či ustanovení § 75 - 79 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)

Uchazeč se zavazuje nakládat s veškerými informacemi a dokumenty, které mu zadavatel poskytne a se kterými se seznámí, nejsou-li obecně veřejně dostupné, a s dokumenty, které zhotovitel vyhotoví v průběhu a jako výsledek veřejné zakázky, jako s důvěrnými informacemi a neposkytnout je jakékoli třetí straně.

223

Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha Adaptabilita 2011

Recommend Documents