Právo aktuálně. Nové pojmy v zákoně o ochraně spotøebitele. Obsah:

Vydání Listopad 2007 | www.roedl.cz

Obsah: Právo aktuálně > Nové pojmy v zákoně o ochraně spotøebitele Daně aktuálně > Daòová reforma – nízká kapitalizace Ekonomika aktuálně > Inventura kapitálových účtù Podnikové poradenství aktuálně > Provedeme Vás procesem Mergers & Acquisitions Oceòování aktuálně > Oceòování podniku v nové ekonomice Rödl & Partner Intern > Lidé v Rödl & Partner > Nové semináøe

sbližování právního řádu České republiky s právem Evropské unie se Parlament České Republiky na své příští schůzi začne zabývat vládním návrhem zákona, kterým dochází k implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a některých dalších směrnic a tím k dalšímu prohloubení ochrany spotřebitele. Předložený vládní návrh zavádí do českého práva některé nové pojmy a dále rozšiřuje ochranu spotřebitele zejména v oblasti nabízení služeb.

Přijetím předloženého vládního návrhu bude do právního řádu implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Směrnice o nekalých obchodních praktikách), dále Směrnice Rady 69/493/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, Směrnice Rady 87/357/EHS o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/ 74/ES o názvech textilií.

Vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném znění dosud nerespektoval veškeré požadavky stanovené evropským právem na poli ochrany spotřebitele (na poli ze strany evropské unie obzvláště bedlivě sledovaného), vyvstávala u nás značná potřeba uvést stávající nedostatečnou vnitrostátní právní úpravu do souladu s evropskými předpisy.

Nejsilnější dopad bude mít předložená novela pro zákon o ochraně spotřebitele v oblasti obecné ochrany spotřebitele, kdy předkládaný návrh především rozšiřuje oblast působnosti celého zákona o ochraně spotřebitele (stanovenou v § 1 odst. 3 zákona) z původně stanovené ochrany pouze při prodeji zboží a služeb i na celý samotnému prodeji předcházející nabídko-

Právo aktuálně > Nové pojmy v zákoně o ochraně spotøebitele NAPSAL JAN ŠAFRA | V souvislosti s probíhajícím procesem

2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2007

vý proces. Novela však bude mít razantní dopad i v dalších specifikovaných oblastech. Určité změny si pak novela vzhledem ke svému zaměření zcela logicky vyžádala i v zákoně č. 40/1995 Sb, o regulaci reklamy, a v obchodním zákoníku.

lizaci zákona na ochranu spotřebitele peněžitá pokuta, kterou může příslušný správní orgán uložit tomu, kdo svým jednáním správní delikt spáchal, a to v některých případech až do výše 50 milionů korun.

Návrh v tomto kontextu zavádí do zákona i některá nová ustanovení (obecná skutková podstata Nekalých obchodních praktik a dále speciální skutkové podstaty Klamavých obchodních praktik a Agresívních obchodních praktik) a s tím související další zákazy a regulativy, kdy podnikatel vyrábějící, nabízející či prodávající zboží či služby v rozporu s takto stanovenými regulativy zároveň naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu.

Vládní návrh pak dále uvádí do souladu s evropským právem také některá další ustanovení zákona na ochranu spotřebitele, jako například ustanovení zakazující diskriminaci spotřebitele či ustanovení zakazující výrobu, dovoz, vývoz, nabízení, prodej a darování výrobků nebezpečných svojí zaměnitelností s potravinami.

Generální klauzule skutkové podstaty správního deliktu Nekalých obchodních praktik obecně stanoví, že „obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil“. Přitom novela hovoří o spotřebitelích, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní. Nekalost takového jednání je třeba dle zákonné dikce vždy hodnotit podle předpokládaného jednání průměrného člena této skupiny. Znaky speciální skutkové podstaty správního deliktu Klamavých obchodních praktik potom naplní ten, kdo se dopustí např. užití nepravdivých údajů, údajů sice pravdivých, které ale vzhledem k okolnostem mohou uvést spotřebitele v omyl, opominutí uvedení důležitého údaje, nebo jeho uvedení nesrozumitelným či nejednoznačným způsobem, nebo například prezentování výrobku či služby nebo jejich uvádění na trh, kde může dojít k záměně s jinými výrobky či službami. Zákaz klamání spotřebitele však již v platné právní úpravě vyjádřen byl a jedná se tedy spíše o jeho upřesnění a uvedení do souladu s požadavky Směrnice o nekalých obchodních praktikách. Agresivními obchodními praktikami se pak rozumí takové praktiky podnikatele, které s přihlédnutím ke všem okolnostem výrazně zhoršují možnost svobodného rozhodování spotřebitele tím, že jej obtěžují, donucují (a to včetně použití síly), nebo spotřebitele nepatřičně ovlivňují. Mezi okolnosti rozhodné pro určení toho, zda se v daném případě jedná o Agresivní obchodní praktiky nebo ne, se pak řadí především čas, místo a doba trvání obchodní praktiky a dále například způsob jednání, kladení nepřiměřených překážek spotřebiteli pro uplatnění jeho práv, jakož i některé další okolnosti případu. Novela následně v přílohách explicitně (a velmi rozsáhle) vypočítává jednotlivá jednání, která se za jednání naplňující některou ze speciálních skutkových podstat považují vždy. Sankcí za jednání, které naplní znaky skutkové podstaty některého z uvedených správních deliktů, zůstává i po nove-

Dozor nad ochranou spotřebitele provádí především Česká obchodní inspekce, ve speciálně určených případech je však dozor svěřen dalším subjektům, jak např. Státní veterinární správě, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, krajským hygienickým stanicím či České národní bance. V zásadě lze o předloženém vládním návrhu říci, že nepřináší žádné výrazněji nové přístupy, jedná se spíše o zavedení veřejnoprávního prvku do vztahu podnikatele ke spotřebitelům a tedy změnu některých institutů, které jsme dosud znali pouze jako instituty charakteru soukromoprávního, například jako jednání nekalosoutěžní dle obchodního zákoníku (i když samozřejmě již tam byly vztaženy nejen k soutěžitelům, ale i ke spotřebitelům a určité dopady mohlo mít takové jednání i v trestní rovině jako trestný čin poškozování spotřebitele dle § 121 tr. zákona) a dále zavádí některá další speciální opatření na ochranu spotřebitele, která bylo dosud možno podřazovat jen pod některá zákonná ustanovení obecné povahy a někdy ani to ne. V tomto je tedy připravená novela bezesporu pro spotřebitele přínosem. Přijetím vládního návrhu (a tedy implementací pravidel již platných ve většině zemí evropské unie) se však zároveň otvírá otázka, zda příliš rigidní výklad některých ustanovení nemůže v budoucnu vést i k „šikaně“ výrobců, dovozců či prodejců zboží a služeb. To nám ale zřejmě ukáže až praxe. Předložená novela by dle vládního návrhu měla být Parlamentem projednána a schválena tak, aby mohla nabýt účinnosti ode dne 1. prosince 2007.

Kontakt pro další informace: JUDr. Jan Šafra, LL.M. Advokát Tel.: +420 236 163 760 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně > Daòová reforma – nízká kapitalizace NAPSAL JAN BERR | V návaznosti na již dříve publikovaný

článek o daňové reformě (09/2007) si dovolujeme nyní, když byla v zásadě schválena, upřesnit některá ustanovení, která považujeme pro většinu podniků za zásadní. Jedná se zejména o problematiku tzv. nízké kapitalizace, která byla zpřísněna, a okruh půjček a úvěrů, který byl rozšířen. Dále byl v nové úpravě z důvodu eliminace obcházení postihu nízké podkapitalizace z titulu úroků, např. jejich formálním transformováním na jiné položky (poplatky), zaveden širší pojem „finanční náklady z úvěrů a půjček“ s cílem postihnout všechny takovéto náklady související s financováním společnosti.

Za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nebude možné uznat finanční náklady, kterými se pro účely navrhovaného znění zákona o daních z příjmů rozumí úroky z úvěrů a půjček a související náklady včetně nákladů na zajištění a zpracování úvěrů a poplatků za záruky, pokud 1. přesáhnou v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, částku zjištěnou jako násobek jednotné úrokové míry zvýšené o čtyři procentní body a průměrného stavu úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání. Jednotná úroková míra se stanoví jako průměr z referenční hodnoty úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit pro splatnost 12 měsíců relevantním pro měnu, v níž je vyjádřen úvěr nebo půjčka, k poslednímu dni každého měsíce zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přičemž úroky z úvěrů a půjček vyjádřených v různých měnách se posuzují samostatně za jednotlivé měny; 2. plynou z úvěrů a půjček, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka; 3. plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční náklady stanou splatnými, jsou zcela nebo zčásti odvozovány od výsledku hospodaření (zisku) poplatníka; 4. * úhrn úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu – toto znění je dle návrhu zákona účinné do 31. 12. 2008; 5. úhrn úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje čtyřnásobek výše vlastního kapitálu – toto znění je dle návrhu zákona účinné od 1. 1. 2009; 6. úhrn úvěrů a půjček, u nichž je věřitelem nebo osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená ve vztahu

k dlužníkovi, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje trojnásobek výše vlastního kapitálu dlužníka, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo dvojnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Za náklad na dosažení zajištění a udržení příjmů nelze pro účely tohoto zákona uznat poměrnou část finančních nákladů vztahujících se k úvěrům a půjčkám nebo jejich části, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v bodech 1 až 5, přičemž každá z podmínek se posuzuje samostatně. Do úvěrů a půjček se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž jsou finanční náklady součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2 (tj. poplatníky daně z příjmů fyzických osob), v § 18 odst. 3 (tj. poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání), na burzu cenných papírů a na finanční náklady zaúčtované na vrub nákladů, které v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nepřevýší 1 milion korun, není-li věřitelem nebo osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená ve vztahu k dlužníkovi. Dále si dovolujeme uvést vysvětlení k přechodným ustanovením navrhovaného zákona o daních z příjmů ve vztahu k okamžiku účinnosti pasáží u finančních nákladů z úvěrů a půjček plynoucích ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti a do dne nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona. Návrh zákona o daních z příjmů ve výše uvedeném znění by měl nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2008 s výjimkou ustanovení uvedeného v bodě 4 označeného *. Zároveň návrh zákona rozlišuje mezi novými smlouvami a dodatky těchto smluv a smlouvami uzavřenými po účinnosti dané změny: a) výše popsané ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček plynoucí ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených úroků, sjednaných po dni nabytí účinnosti tohoto zákona ke smlouvám uzavřeným před tímto dnem za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v roce 2008 a 2009; b) výše popsané ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček sjednané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v roce 2010.

4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2007

Na závěr si dovolujeme uvést, že komentář k navrhovanému znění zákona o daních z příjmů neobjasňuje vyloučení úroků „zajištěných“ osobou spojenou (navrhované znění zákona – bod 5). Jde o výklad tohoto pojmu, kdy jsou dané půjčky zajištěny = sjednány, takovouto osobou, či zajištěny = poskytnuta garance takovouto osobou. Dále je otázkou, zda-li zůstane zachován současný postup výpočtu podkapitalizace uvedený v Pokynu Ministerstva financí ČR D-300. Dále se již vyskytly praktické dotazy na rozdělování jednotlivých kategorií půjček vůči vlastnímu kapitálu, přičemž lze očekávat, že nový pokyn ministerstva bude vydán během následujícího roku. Nicméně i přes tyto nejasnosti je nutné, aby společnosti vyhodnotily již nyní, zda-li splňují daná pravidla podkapitalizace a přijaly opatření k splnění těchto podmínek. Dalšími změnami v oblasti zákona o daních z příjmů, daňových rezerv a opravných položek či tématem DPH se budeme zabývat v následujících číslech.

Kontakt pro další informace. Ing. Jan Berr Daòový poradce, auditor Associate Partner Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Ekonomika aktuálně > Inventura kapitálových účtù NAPSALA ALENA LEJSALOVÁ | O struktuře a výši vlastního

kapitálu vypovídají kapitálové účty a obsahují tedy významné informace o účetní jednotce. Příklady, proč je způsob účtování právě na těchto účtech důležitý a na co se zaměřit při jejich inventuře. O tom všem v následujícím článku.

V průběhu účetního období se na kapitálové účty účtuje zpravidla pouze rozdělení hospodářského výsledku. To za předpokladu, že nedochází ke změnám v oblasti společensko-právní, jako je například navýšení, respektive snížení základního kapitálu, přeměna společnosti nebo změna vlastnických podílů apod. Často se zapomíná na skutečnost, že při účtování na kapitálové účty nestačí znát pouze účetní předpisy. Je zapotřebí také vycházet ze znalosti příslušných ustanovení obchodního zákoníku, společenské smlouvy, rozhodnutí valných hromad, soudu ...

Inventura jednotlivých účtů vlastního kapitálu by měla být součástí dokladové inventury na konci roku. Problémem bývá, pokud se potřebné informace do finančního nebo účetního oddělení nedostanou vůbec nebo nejsou dodány včas. Při zpracovávání inventury je zapotřebí vyžádat si poslední znění společenské smlouvy, zápisy z představenstva, valných hromad a obstarat si výpis z obchodního rejstříku. Tyto údaje jsou nezbytné nejen pro správné zaúčtování, dokladovou inventuru, ale i pro správné zpracování přílohy k účetní závěrce. Proč je způsob účtování na kapitálových účtech včetně účtu hospodářského výsledku tak důležitý? > na základní kapitál a vlastní kapitál vykázaný v účetnictví odkazuje obchodní zákoník, případně jiné předpisy. Jedná se například o § 178 (v části pojednávající o rozdělení zisku), § 193, 1 (povinnost svolat valnou hromadu), § 193, 2 (uzavření smlouvy o nabytí nebo zcizení majetku, jehož hodnota přesahuje 1/3 vlastního kapitálu). Na problematiku v souvislosti s uplatněním § 196a (transakce mezi propojenými osobami) jsme již upozorňovali v jednom z předchozích příspěvků ... ; > způsob rozdělování hospodářského výsledku komanditní společnosti ovlivňuje daňový základ komanditní společnosti a komplementářů. Rozdělení hospodářského výsledku v. o. s. ovlivní daňový základ jednotlivých společníků; > zaúčtování závazku vůči společníkovi v souvislosti s rozdělením hospodářského výsledku komanditní společnosti nebo závazku vůči společníkům na základě rozhodnutí valné hromady o výplatě dividend je důležité pro vykázání závazku z titulu srážkové daně; > výše vlastního kapitálu je důležitá při aplikaci § 25 w zákona o daních z příjmů. Jedná se o daňové posouzení úroků, tzv. test nízké kapitalizace. V případě nedodržení daného poměru výše půjček od propojených osob a vlastního kapitálu, je část nebo celé úroky posouzena jako nedaňový náklad (této problematice a chystané změně v rámci novely zákona o daních z příjmů se věnuje samostatný článek). S ohledem na skutečnost, že výši kapitálových účtů může společnost, respektive vlastníci ovlivnit (např. navýšením základního kapitálu, vkladem mimo základní kapitál nebo rozhodnutím o použití hospodářského výsledku), je zapotřebí se nad případným dopadem včas zamyslet. Na co se zaměřit při inventuře kapitálových účtů?

Základní kapitál Je jedním z vlastních zdrojů financování obchodního majetku společnosti. Obchodní zákoník stanoví pro jednotlivé druhy obchodních společností jeho minimální výši, pravidla a způsoby pro jeho zvýšení nebo snížení.

Základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku se v rozvaze vykazuje v pasivech a účtuje se o něm na účtu 411 – Základní kapitál. K účtování změn vlastního kapitálu dosud nezapsaných do obchodního rejstříku se v souladu s účetními předpisy používá účet 419 – Změny základního kapitálu. Předmětem kontroly je výše základního kapitálu, dodržení analytické evidence z hlediska struktury vlastníků a dodržení minimální výše základního kapitálu. Potřebné informace lze získat z výpisu z obchodního rejstříku, společenské smlouvy či zápisů z valných hromad. Strukturu vlastníků u akciové společnosti lze zjistit ze seznamu akcionářů nebo z listiny přítomných na valné hromadě u akciové společnosti, která má akcie na majitele.

Kapitálové fondy Jak napovídá již název účtové skupiny, jsou tvořeny vkladem do společnosti. V rámci inventury by měla být zdokumentována historie jejich vzniku (zaúčtování) včetně odkazu na příslušné právní dokumenty (zápisy z valných hromad, společenskou smlouvu apod.). Obdobně tomu tak musí být i v případě inventury Emisního ážia nebo Oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků a Oceňovacích rozdílů z přecenění při přeměnách.

Rezervní fond Zákonný rezervní fond se vykazuje na účtu 421, tj. ve skupině fondů tvořených ze zisků. Od tohoto zákonného rezervního fondu je nutné oddělit rezervní fond vytvořený vklady, například při založení společnosti. Kontrola bývá zpravidla zaměřena na to, zda byl dodržen minimální příděl do rezervního fondu, zda nemá být podle společenské smlouvy příděl vyšší a v případě čerpání, jestli byl použit v souladu s jeho určením.

Hospodáøský výsledek Hospodářský výsledek předchozího roku se na počátku účetního období převádí na účet 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení (pokud nedošlo k jeho rozdělení – převodu již v rámci účetní závěrky, jako je tomu např. u v. o. s). V daném účetním období se tento výsledek hospodaření rozděluje na základě rozhodnutí valné hromady, která by se měla konat do 6 měsíců od data účetní závěrky. Rozhodnutí valné hromady musí být v souladu s pravidly určenými obchodním zákoníkem (např. povinný příděl do rezervního fondu, pravidla pro stanovení maximální výše výplaty dividend, pravidla pro navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů apod.) a v souladu se společenskou smlouvou. Společenská smlouva může stanovit další pravidla pro

rozdělování hospodářského výsledku, jako je tvorba povinných fondů oprav, sociálních fondů apod. Pokud v průběhu účetního období není rozhodnuto o vypořádání výsledku hospodaření, převede se zůstatek tohoto účtu na účet 428 – Nerozdělený zisk minulých let nebo na účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let. Účet 431 – Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení nesmí mít k okamžiku uzavření účetních knih zůstatek. V inventuře je vhodné rozepsat (nebo na základě analytické evidence členit) účty 428 – Nerozdělený zisk minulých let nebo na účet 429 – Neuhrazená ztráta minulých let, podle doby vzniku.

Hospodáøský výsledek u veøejných obchodních společností a komanditních společností Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat rozdělování hospodářského výsledku veřejných obchodních společností a komanditních společností. Zde je zapotřebí při rozdělení hospodářského výsledku a jeho zaúčtování primárně vycházet z ustanovení společenské smlouvy. Pokud smlouva rozdělení neupravuje, vychází se z obecných ustanovení obchodního zákoníku. V některých případech však může být odlišná úprava pro rozdělení zisku od úpravy pro rozdělení ztráty. Z hlediska data rozhodného pro zaúčtování jednotlivých účetních případů, jako je změna vlastnických podílů, změna výše základního kapitálu, vklad mimo základní kapitál apod., je zapotřebí vycházet z právního posouzení data účinnosti jednotlivých rozhodnutí, smluv a úkonů. V některých případech je datem účinnosti zápis v obchodním rejstříku, v jiném případě datum rozhodnutí valné hromady, podpis smlouvy či den, kdy se o dané skutečnosti společnost dozví nebo také den, kdy dojde k zaplacení závazku. Vzhledem k tomu, že posouzení data účinnosti není jednoduché a datum zaúčtování může ovlivnit vykázanou výši vlastního kapitálu nebo jiné položky bilance a výsledovky k určitému datu, je vhodné tuto problematiku konzultovat s právníkem.

Kontakt pro další informace: Ing. Alena Lejsalová Auditorka, daòová poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 309 E-mail: [email protected]

6 | 7 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2007

Podnikové poradenství aktuálně > Provedeme Vás procesem Mergers & Acquisitions NAPSAL TOMÁŠ BÁČA | Realizace projektů z oblasti fúzí

a akvizic (Mergers & Acquisitions, zkráceně M & A) patří k jedné z nejrychleji rostoucích oblastí poradenských služeb poskytovaných mezinárodní poradenskou kanceláří Rödl & Partner. Firemní strategie „poradenství z jedné ruky“ je předpokladem k úspěchu při řízení těchto projektů. Projekt fúze nebo akvizice představuje konglomerát činností, při nichž se mohou maximalizovat synergické efekty jednotlivých složek poradenské kanceláře. A to ať již se jedná o právní služby při koncipování smluvních dokumentů či realizaci due diligence nebo i posouzení daňových aspektů projektu a optimalizaci transakce ze strany daňových poradců. Stejně tak o zpracování ekonomické due diligence auditorským týmem a v neposlední řadě o znalecký posudek připravený našimi soudními znalci. Naprosto klíčovou podmínkou úspěšné realizace daného M & A projektu však představuje zvládnutí souboru činností v oblasti transakčního poradenství (v angličtině Transaction Advisory). Tyto služby jsou v rámci poradenské kanceláře Rödl & Partner zajišťovány týmem Business Consulting. Zahrnují široké spektrum poradenské činnosti. Od naplánování celé transakce a volbu optimální transakční struktury, přes vytipování vhodných partnerů a investorů pro realizaci projektu včetně vedení transakčních jednání mezi budoucími smluvními stranami. Samozřejmostí je operativní poradenství během realizace projektu. Počítáno je i s případným zajištěním vhodných produktů pro financování části či celé transakce. Koordinace činností dalších oddělení společnosti je nezbytnou součástí poradenství.

Posloupnost aktivit pøi realizaci typického projektu M & A Nejčastějším modelem je ten, kdy klient - ať již na základě vlastní analýzy nebo na doporučení svých poradců - dojde k závěru, že nastala vhodná doba pro vyčlenění části podniku nebo prodej společnosti jako celku. A jaký tedy následuje postup? V úplném prvopočátku dochází k diskusi a následné dohodě o základních aspektech transakce, je definován předmět prodeje, cílová skupina a rámcově i předpokládaná cena. Této

dohodě zpravidla předchází indikativní analýza prodávaného podniku a relevantního trhu. Dále je jednáno o podmínkách poradenské činnosti, především pak návrhu realistického časového rámce pro uskutečnění transakce a výše honoráře poradce. Honorář je zpravidla sjednáván ve formě percentuální sazby z transakční hodnoty, která je v projektu uskutečněna, a nárok na něj vzniká poradci v případě dosažení úspěchu (zpravidla uzavřením smlouvy o realizaci transakce mezi prodávajícím a kupujícím). Činnosti poradce během realizace projektu jsou honorovány standardními hodinovými sazbami. Tato část honoráře může být v případě dosažení úspěchu zcela nebo částečně započítána na zmíněný honorář za úspěch.

Další fáze projektu > detailní definice transakční struktury a vytipování potenciálních partnerů, investorů apod.; > sestavení tzv. long listu, tj. širšího seznamu potenciálních investorů, kteří budou v případě souhlasu klienta osloveni kontaktní nabídkou (anonymní profil – viz dále), a to jednak na základě interních kontaktů poradce a dále dle výsledků rešerší veřejně přístupných zdrojů informací; > vytvoření tzv. anonymního profilu, tj. krátkého informačního memoranda o předmětu transakce, transakční struktuře atd., ovšem bez uvedení identifikačních údajů (název společnosti, přesná lokalizace, jména společníků apod.); > rozeslání anonymního profilu s krátkým průvodním dopisem na potenciální investory podle long listu odsouhlaseného zadavatelem projektu; > obdržení a vyhodnocení reakcí oslovených subjektů a sestavení tzv. short listu, tj. seznamu perspektivních zájemců o další jednání – vždy v součinnosti s klientem; > vytvoření dohody o důvěrnosti upravující nakládání s citlivými a důvěrnými informacemi o projektu; > navázání kontaktu se zájemci podle short listu a uzavření dohod o důvěrnosti; > vytvoření podrobného exposé k projektu obsahujícího veškeré relevantní údaje poskytnuté o předmětu transakce ze strany klienta včetně ekonomických ukazatelů, analýzy trhu a konkurence a především argumentačně podloženou cenovou nabídku; > odeslání exposé zájemcům uzavřevším předtím dohodu o důvěrnosti; > zahájení jednání s konečnými zájemci; > příprava smluvních dokumentů, resp. revize smluvních dokumentů předložených protistranou (investorem); > zastupování klienta při transakčních vyjednáváních, korekce transakční struktury, řešení operativních záležitostí vyplývajících z postupu jednání; > zastupování klienta při due diligence, případná realizace Data Roomu;

> dohled nad splněním zákonných předpokladů nutných realizaci transakce (termíny valných hromad, práva menšinových akcionářů, obchodní věstník, podání na obchodním rejstříku); > v případě zajišťování externího financování transakce rovněž jednání s bankovními a dalšími finančními institucemi (mezaninové fondy, private equity fondy apod.), návrh a revize struktury financování apod.; > ukončení jednání, příprava a asistence při podpisu smluvní dokumentace (transakce, financování).

Závěr Jak z výše uvedeného přehledu vyplývá, projekty v oblasti M & A i v té nejjednodušší variantě představují velmi komplexní soubor činností. Jejich úspěšná realizace vyžaduje detailní znalost příslušných oblastí, zejména pak praktické zkušenosti s realizací srovnatelných transakcí. Řada úspěšně dokončených transakcí z oblasti fúzí a akvizic dokládá, že tímto know how specialisté poradenské kanceláře Rödl & Partner z oblasti Transaction Advisory zcela jistě disponují.

Kontakt pro další informace: Ing. TomᚠBáča Business Consultant Tel.: +420 236 163 400 E-mail: [email protected]

Oceòování aktuálně > Oceòování podniku v nové ekonomice NAPSAL MATĚJ MARŠALA | V problematice oceňování pod-

niku v České republice došlo v posledních letech k výraznému posunu, a to zejména v pohledu na metody hodnocení. Ty, které byly donedávna považovány za progresivní, mohou být dnes v některých případech již nedostačující. Týká se to zejména výnosových metod pro stanovování hodnoty projektů či podniků působících v prostředí s vysokou mírou volatility (např. nové technologie, biotechnologie, nanotechnologie apod.). Tradiční metody výpočtu hodnoty podniků neberou totiž v úvahu flexibilitu projektů a práva s nimi spojená. Tím do-

chází k tomu, že celý podnik bývá často podhodnocen, čímž může vzniknout nežádoucí situace, kdy dochází k zamítnutí ekonomicky výhodných projektů. Z pohledu ocenění se jako nejlepší nástroj naskýtá použití reálných opčních metod, které jsou odvozeny od finančních opcí a zahrnují tak i hodnotu flexibility jako práva na budoucí se rozhodování na základě získávání pozdějších informací. Použití těchto metod je na místě zejména u oceňování podniků ve fázi rychlého růstu, ovšem při současném zatížení vyšší mírou rizika. Jedná se zejména o společnosti, kde růstový potenciál dosahuje nadprůměrně vysoké hodnoty a tento růst se jim daří udržet co nejdéle. Jejich strategie je zaměřena na core business a vše co netvoří core business je outsourcováno. Tyto podniky ke své činnosti nepotřebují velké investice do dlouhodobých hmotných aktiv, ale rozvoj je spjat s vysoce kvalifikovanou pracovní silou, počáteční neexistencí konkurence a nízkou počáteční úrovní tržeb spojenou s příslibem vysokých růstových příležitostí.Toto je v protikladu s podniky působícími ve „staré reálné ekonomice“, které mají svoji působnost založenou spíše na tradiční výrobě, jejich strategie je zaměřena na výběr činností bez omezení, růstový potenciál je obvyklý v oboru a vliv na hodnotu firmy mají zejména dlouhodobá hmotná aktiva. Jak bylo zmíněno v úvodu, ocenění společností působících v nové virtuální ekonomice se děje na základě reálných opcí. Opce vyjadřují právo či možnost k provedení určitého úkonu, nikoliv však povinnost. Při bližším pohledu jsou tedy opce měřítkem svobody lidského jednání. Vztáhneme-li opce k hmotným transakcím, může se jednat například o smluvně dané právo budoucího nákupu nebo prodeje určitého aktiva za pevně stanovených podmínek. Hodnota reálných opcí je ovlivněna zejména očekávaným cash flow, případnými investičními náklady a také jejich volatilitou. Lze říci, že čím je odhad budoucnosti nevyzpytatelnější, tím může být opce výnosnější a její hodnota narůstá. To je základní rozdíl oproti běžným výnosovým metodám, kde riziko hodnotu podniku snižuje, protože je chápáno jako hrozba. V opčním pojetí naopak riziko hodnotu podniku zvyšuje, protože je příležitostí k realizaci vyšších zisků. Zároveň tak na hodnotu opce působí její životnost. Čím je delší, tím více změn ještě může nastat. Metoda ocenění pomocí reálných opcí se objevuje nově až v posledních 10 letech, a to zejména v USA. Sice tvoří samostatnou skupinu metod, ale ve skutečnosti je rozšířením metod používaných běžně, ve smyslu obohacení o další vstupní parametry. Vychází z obecně známého výpočtu pro metodu diskontovaného čistého cash flow (dále DCF), ze kterého lze výpočtem získat čistou současnou hodnotu (dále NPV) oceňovaného podniku. Pravidlo NPV v pojetí tradičních oceňovacích přístupů doporučuje akceptovat

8 | 9 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2007

všechny projekty, jejichž NPV je kladné a zamítnout ty, kde je záporné. Ačkoliv je toto pravidlo často označováno jako teoreticky nejsprávnější a v praxi nejvyužívanější, přesto je zřejmých několik nedostatků a nepřesností spojených s jeho používáním (zejména to, že se jedná o přístup statický-pasivní). Z tohoto důvodu se začaly hledat metody, jak přizpůsobit metodu oceňování co nejvíce realitě. Hodnota podniků získaná pomocí tradičních oceňovacích přístupů má, jak už bylo zmíněno, malou vypovídající schopnost pro ocenění firem působících v oblasti nové ekonomiky, a proto musí dojít k její úpravě o jeden parametr – výše zmíněnou volatilitu očekávaných cash flow. Volatilitu lze odhadnout dvěma základními způsoby – historickým a subjektivním přiblížením. V praxi zdomácněl termín konsolidovaná volatilita, protože je jejím jednoduchým odhadem, založeným na mnoha nejistotách. K odhadu jednotlivých nejistot je možné použít historická data nebo subjektivní odhady managementu. S použitím historických dat je problém zejména z toho důvodu, že u podniků nové ekonomiky je nelze aplikovat z důvodu krátké doby jejich existence.

zkoušek pokračuje již jako advokátka. Ve své praxi se specializuje na obchodní právo se zaměřením na oblast smluvního práva, právo obchodních společností, fúze a akvizice, pracovní právo a na právní vztahy k nemovitostem. Její volný čas nejčastěji vyplňuje lyžování, cestování, aerobik či divadlo.

Závěr

Mgr. Miroslav Penka

Závěrem lze konstatovat, že metoda ocenění pomocí reálných opcí obohacuje obecné přístupy k oceňování podniku. Umožňuje jejich ocenění se zohledněním stávajících rizik, především s přihlédnutím k právu následného rozhodnutí v závislosti na vývoji aktuální situace.

V brněnské pobočce společnosti Rödl Partner působí od července 2004, nejprve jako advokátní koncipient, nyní jako advokát. Zaměřuje se zejména na právo obchodních společností, problematiku konkursního práva, zastupování věřitelů v konkursním řízení, převody nemovitostí a jejich zajištění, nájmy bytů a nebytových prostor. Ve volném čase se s oblibou věnuje cestování, hudbě (hře na klavír), divadlu – rád navštěvuje muzikály, tenisu a lyžování. -jv-

Kontakt pro další informace: Bc. Matěj Maršala, MSc. Asistent znalce Tel.: +420 236 163 604 E-mail: [email protected]

JUDr. Jan Šafra, LL.M. U poradenské kanceláře Rödl & Partner se věnuje zejména oblasti korporátního a smluvního práva. Mezi jeho klienty patří jak české firmy, tak i italské či německé. Ve společnosti působí od září 2004. Věnuje se bojovým uměním, vysokohorské turistice, má rád českou grafiku, vážnou hudbu nebo třeba i víno.

Nové semináøe

> Co vládní reforma pøinese nebo vezme > Rödl & Partner Intern

každému z nás

JUDr. Halka Pavlíková

Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlý balík daňových, zdravotních a sociálních změn, které mají pomoci státu ozdravit veřejné finance a zavést euro. Reforma veřejných financí bude spuštěna od ledna příštího roku. Různé role, různé příjmy, různé dopady. Aktivní účast na semináři o tom, jak reforma ovlivní každodenní život v Česku, přijala i poradenská kancelář Rödl & Partner.

Ve společnosti Rödl & Partner začínala v dubnu 2005 jako advokátní koncipientka, složením advokátních

Daňový poradce Jan Brantl z mezinárodní poradenské kanceláře Rödl & Partner bude jedním z přednášejících na setkání prestižního cyklu tématicky zaměřených semi-

Lidé v Rödl & Partner Rozšíøili øady advokátù

nářů, organizovaných pod hlavičkou Italsko-české obchodní a průmyslové komory. Jeho přednáška bude zaměřena na změny v oblasti daně z příjmů právnických osob. Vedle něj účastníci rovněž vyslechnou novinky k dani z příjmů fyzických osob a ekologické dani, a to v podání zástupců KPMG a Price Waterhouse Coopers.

Setkání se uskuteční dne 14. listopadu 2007 od 9 hodin v prostorách Italského kulturního institutu. Přihlášku a bližší informace k programu lze získat v sekretariátu Italsko-české obchodní komory. Kontakt: Livia Romani, generální sekretář, tel.: +420 222 015 300, [email protected], www.camic.cz. -jv-

10 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2007

Mandantenbrief Listopad 2007, č. 11 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéøská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Koordinace: Jana Vodolánová Více informací naleznete na www.roedl.cz