Právní situace a hospodaření s vodou na vodním díle Nové Mlýny Diplomová práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Právní situace a hospodaření s vodou na vodním díle Nové Mlýny Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Miroslava Chybová

Brno 2008

Diplomová práce

2

Na  tomto  místě  bych  chtěla  poděkovat  své  vedoucí  diplomové  práce  Mgr. Jitce  Machalové,  Ph.D.  za  veškerou  pomoc  při  zpracování  diplomové  práce.  Dále  bych  chtěla  poděkovat  pracovníkům  Povodí  Moravy,  s. p.  za  poskytnutá data a cenné rady.      

Diplomová práce

3

                                                                  Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Právní situace a hospodaření  s vodou  na  vodním  díle  Nové  Mlýny“  řešila  samostatně  a  za  použití  literatury a podkladů, které jsou v práci uvedeny.        V Brně dne 26. 5. 2008            .........................   

Diplomová práce

4

Summary  Chybová M. Legal situation and water management on the reservoir of Nové  Mlýny. Master thesis. Brno, 2008.  The present thesis deals with the reservoir of Nové Mlýny which is one of  the  most  difficult  problems  of  water  management  and  nature  protection  in  the  Czech  Republic.  There  occur  many  clashes  of  interests,  the  most  important  of which is the accumulation of a sufficient quantity of water for  irrigation against optimum condition of nesting of some kinds of birds.  The legal history of the water reservoir is described since the construction  permit  till  the  recent  administrative  decisions.  It  is  shown  that  different  authorities  such  as  water  boards  and  environment  inspection  deliver  mutually incompatible decisions.  Water  management  was  simulated  for  three  regimes  covering  various  levels  of  water  and  various  water  withdrawal  models.  Some  numerical  conclusions  are  drawn  from  the  numerical  models  concerning  the  possible  withdrawal above and below the reservoir.  The main results are presented in the graphic form using the GIT.  Keywords:  Nové  Mlýny,  water  management,  nature  protection,  irrigation,  administrative law, GIT    Abstrakt  Chybová  M.  Právní  situace  a  hospodaření  s vodou  na  vodním  díle  Nové  Mlýny. Diplomová práce. Brno, 2008.    V předkládané práci se zabývám vodním dílem Nové Mlýny což je jeden  z nejobtížnějších problémů vodního hospodářství a ochrany přírody v České  republice.  Vyskytuje  se  zde  mnoho  střetů  zájmů,  z nichž  nejvýznamnější  je  střet  mezi  požadavkem  na  dostatečnou  zásobu  vody  pro  závlahy  a požadavkem  na  vytvoření  optimálních  podmínek  pro  hnízdění  některých  druhů ptactva.  Je  popsána  právní  historie  vodního  díla  od  povolení  stavby  až  po  poslední správní rozhodnutí. Je ukázáno, že různé správní úřady, jmenovitě  vodoprávní úřady a orgány ochrany přírody vydávají vzájemně neslučitelná  rozhodnutí.  Hospodaření  s vodou  bylo  simulováno  pro  tři  různé  režimy  a  pokrylo  různé  kombinace  hladiny  vody  v nádrži  a  modelů  odběru  vody.  Z numerických  modelů  jsou  vyvozena  doporučení  týkající  se  možných  odběrů vody nad a pod nádrží.  Hlavní výsledky jsou graficky znázorněny s využitím prostředků GIT.  Klíčová slova: Nové Mlýny, hospodaření s vodou, ochrana přírody, závlahy,  správní právo, GIT 

Diplomová práce

5

OBSAH 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE....................................................................................... 7 1.1 1.2

2

ÚVOD ............................................................................................................ 7 CÍL PRÁCE ..................................................................................................... 7

PŘEHLED LITERATURY .............................................................................. 8 2.1 VODNÍ DÍLO NOVÉ MLÝNY ........................................................................... 8 2.1.1 Charakter krajiny před a po stavbě novomlýnských nádrží ................... 9 2.1.2 Vodohospodářské úpravy Dyje a historie vodního díla Nové Mlýny.... 12 2.1.3 Technické parametry novomlýnských nádrží........................................ 14 2.1.4 Problémy a spory na vodním díle Nové Mlýny ..................................... 15 2.2 PŘEHLED PLATNÉ LEGISLATIVY .................................................................. 17 2.2.1 Zákon o vodách..................................................................................... 17 2.2.2 Zákon o ochraně přírody a krajiny ....................................................... 18 2.3 ZÁVLAHY JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST ZEMĚDĚLSTVÍ ...................................... 20 2.3.1 Závlahové oblasti.................................................................................. 21 2.3.2 Vydatnost a jakost vodního zdroje určeného pro závlahy .................... 21 2.3.3 Nároky zemědělských plodin na doplňkové závlahy ............................. 24 2.3.4 Účinnost doplňkových závlah ............................................................... 26 2.4 ZMĚNY KLIMATU ........................................................................................ 28 2.5 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ................................................................................... 29

3

METODIKA..................................................................................................... 33 3.1 ANALÝZA DAT ............................................................................................ 33 3.1.1 Normální rozdělení ............................................................................... 33 3.1.2 Testy o tvaru rozdělení.......................................................................... 34 3.1.3 Analýza srážek ...................................................................................... 35 3.1.4 Analýza průtoků .................................................................................... 36 3.2 ALGORITMUS MODELUJÍCÍ ZMĚNU HLADINY V NÁDRŽI ............................... 36 3.2.1 Algoritmus pro změnu objemu v nádrži ................................................ 37 3.2.2 Algoritmus pro změnu odtoku ............................................................... 37 3.3 GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE................................................. 37 3.3.1 Specifikace geodat ................................................................................ 38 3.3.2 Zobrazení a analýza geodat.................................................................. 39

4

VLASTNÍ PRÁCE........................................................................................... 41 4.1 PRÁVNÍ SITUACE NA VODNÍM DÍLE NOVÉ MLÝNY....................................... 41 4.1.1 Historický vývoj .................................................................................... 41 4.1.2 Právní rozbor........................................................................................ 43 4.2 POŽADAVKY NA ODBĚRY VODY .................................................................. 47 4.3 STABILITA VODNÍCH POMĚRŮ VE ZKOUMANÉM REGIONU ........................... 49 4.4 MODELY HOSPODAŘENÍ S VODOU PŘI RŮZNÝCH OBJEMECH VODY V NÁDRŽÍCH ............................................................................................................ 50 4.4.1 Příprava tématických dat...................................................................... 50 4.4.2 Režim zachování výše hladiny („co přiteče, to odteče“) ...................... 51 4.4.3 Režim změny výše hladiny..................................................................... 51

Diplomová práce

6

4.5 DŮVODY PRO A PROTI SNÍŽENÍ HLADINY NA KÓTU 169,50 M. N. M. ............ 53 4.5.1 Důvody pro snížení hladiny .................................................................. 53 4.5.2 Důvody proti snížení hladiny ................................................................ 54 4.5.3 Rozliv vody při různých výškách hladiny.............................................. 55 4.6 VLIV PROBLEMATIKY NOVOMLÝNSKÝCH NÁDRŽÍ NA ÚZEMNÍ PLÁNY OBCÍ . 55 5

ZÁVĚR ............................................................................................................. 58

6

LITERATURA................................................................................................. 60

7

PŘÍLOHY......................................................................................................... 65 PŘÍLOHA 1. – ORTOFOTOMAPA A HISTORICKÁ MAPA HORNÍ NÁDRŽE ..................... 65 PŘÍLOHA 2. – ORTOFOTOMAPA A HISTORICKÁ MAPA STŘEDNÍ NÁDRŽE .................. 66 PŘÍLOHA 3. – ORTOFOTOMAPA A HISTORICKÁ MAPA DOLNÍ NÁDRŽE ..................... 67 PŘÍLOHA 4. – MAPA PTAČÍCH OBLASTÍ ................................................................... 68 PŘÍLOHA 5. – CHRÁNĚNÍ PTÁCI NA STŘEDNÍ NÁDRŽI NOVÉ MLÝNY ........................ 69 PŘÍLOHA 6. – MAPA ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ........................ 74 PŘÍLOHA 7. – ROZMÍSTĚNÍ ZÁVLAH NA ÚZEMÍ ČR .................................................. 75 PŘÍLOHA 8. – MAPA S MÍSTY ODBĚRŮ VODY Z ŘEKY DYJE A NOVOMLÝNSKÝCH NÁDRŽÍ ................................................................................................................... 76 PŘÍLOHA 9. – BOBR EVROPSKÝ ............................................................................... 77 PŘÍLOHA 10. – MAPA MOŽNÉHO ZAPLAVENÍ OBLASTI PŘI PROTRŽENÍ HRÁZE ......... 79 PŘÍLOHA 11. – POSTUP ZPRACOVÁNÍ 3D GEODAT ................................................... 80 PŘÍLOHA 12. – ROZLIV VODY PŘI RŮZNÝCH VÝŠKÁCH HLADINY NA STŘEDNÍ NOVOMLÝNSKÉ NÁDRŽI .......................................................................................... 81 PŘÍLOHA 13. – ROZLIV VODY PŘI RŮZNÝCH VÝŠKÁCH HLADINY NA DOLNÍ NOVOMLÝNSKÉ NÁDRŽI .......................................................................................... 82 PŘÍLOHA 14. – PŘEHLEDOVÁ MAPA KOLIZÍ V ZÁMĚRECH NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ .......... 83 PŘÍLOHA 15. – DETAIL KOLIZÍ I AŽ III..................................................................... 84 PŘÍLOHA 16. – DETAIL KOLIZÍ IV A V..................................................................... 85

Diplomová práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V předkládané  práci  se  zabývám  otázkou  hospodaření  s vodou  na  vodním  díle  Nové  Mlýny,  která  je  od  roku  1990  nejsložitějším  a nejdiskutovanějším  vodohospodářským  tématem  v celém  povodí  Moravy  a řadí  se  k několika  málo  nejvýznamnějším  problémům  tohoto  druhu  z hlediska celé České Republiky. Střetávají se zde zájmy ochrany přírody se  zájmy  ekologickými,  bezpečnostními,  hygienickými  a  také  s mezinárodními  závazky státu.  Permanentně  probíhají  mnohdy  velmi  vzrušené  diskuze  ve  sdělovacích  prostředcích,  které  často  vyvolávají  dojem,  že  diskutující  nejsou  schopni  vzájemně vnímat své argumenty.  Zvolené  téma  využívá  společensky  zajímavou  problematiku  k  využití  metod  statistické  analýzy,  právních  znalostí  a  prezentaci  dat  prostředky  geografických  informačních  technologií.  Snahou  je  zachycení  variant  možných  řešení  a kompromisů  mezi  zájmy  ochrany  přírody  a  zájmy  vodohospodářskými.  Ke  zvolené  problematice  jsem  se  snažila  přistoupit  zcela  nezávisle  a v rámci mých možností objektivně. 

1.2 Cíl práce Cílem práce je v souladu s právními aspekty provozu vodního díla Nové  Mlýny provést statistickou analýzu hydrologických časových řad a zohlednit  případný vliv klimatických změn.  Záměrem  je  zjistit  maximální  možné  odběry  na  doplňkové  závlahy  při  různých výškách hladiny v nádrži a prozkoumat další problematická témata  související s oblastí novomlýnských nádrží.  K názornosti  a  prezentaci  výsledků  využiji  geografické  informační  technologie.   V závěru  se  pokusím  vyvodit  relevantní  závěry  pro  správce  vodního  díla. 

Diplomová práce

8

2 Přehled Literatury 2.1 Vodní dílo Nové Mlýny Oblast  soutoku  Moravy,  Dyje,  Svratky  a  Jihlavy  je  krajinou  protikladů.  Nedostatek  vody  v období  sucha  a  přívaly  vod  při  častých  povodních  působily  vždy  značné  škody  a  podstatně  ovlivňovaly  hospodářský  život  v této  oblasti.  Vlivem  postupného  odlesňování,  vedeného  snahou  získat  půdu  pro  zemědělské  využití,  docházelo  již  od  středověku  ke  snižování  retenční1 schopnosti půdy a v důsledku toho ke zvyšování četnosti intenzity  záplav. Situaci zhoršily i některé jednostranně pojaté úpravy toků provedené  za účelem ochrany rozvíjejících se měst.  Řeka  Dyje  protéká  nížinným  územím  v širokých  údolních  nivách.  Původně  neupravený  vodní  tok  způsoboval,  že  zvláště  na  jaře  a  často  i v letních  měsících  docházelo  k záplavám  a  voda  vylitá  z břehů  mělkého  říčního koryta zůstávala v krajině po dlouhou dobu. (Savara, Rotschein, 2000.  str. 4)   

  Obr. č. 1. Vodní dílo Nové Mlýny (Turistik.cz) 

  1

Schopnost půdy zadržovat vodu.

Diplomová práce

9

O  úpravě  toku  Dyje  se  začalo  uvažovat  již  ve  40  letech  20.  stol.,  ale  novomlýnské  nádrže  byly  postaveny  až  v  letech  1974–1989  jako  ochrana  proti povodním, kvůli zavlažování a na využití energie.  Vodní  nádrž  Nové  Mlýny  leží  na  řece  Dyji,  ale  také  na  řece  Svratce  a Jihlavě, které ústí do Střední novomlýnské nádrže. Voda tří nádrží se dnes  rozlévá  na  3 226  hektarech.  Vodní  dílo  se  skládá  ze  tří  nádrží.  Horní  Mušovská  nádrž  má  kromě  užitkového  charakteru  i  rekreační  účel.  Střední  Věstonická nádrž je  ornitologickou rezervací  (slouží  jako  klidová oblast pro  vodní  ptactvo).  Dolní  Novomlýnská  nádrž  je  největší  a  vodohospodářsky  nejvýznamnější  z celé  soustavy.  Jejím  hlavním  úkolem  je  podle  projektu  zajistit  vodu  pro  závlahy  na  jižní  Moravě  (a  původně  i  na  slovenském  Záhoří),  nalepšit  minimální  průtoky  na  řece  Dyji  a  naopak  snížit  špičky  povodňových vln, odtok z nádrže je navíc využíván i k výrobě elektřiny.  Vodohospodáři oceňují přínos tohoto díla zejména pro vodní poměry na  jižní  Moravě.  Spokojeni  jsou  též  turisté  a  rybáři,  avšak  mnoho  zásadních  i dílčích výhrad při výstavbě měli a dodnes mají především ekologové.   Negativní stránkou vzniku nádrží byla ztráta nenahraditelného lužního  lesa a změna celkového charakteru krajiny.  Stavba novomlýnských nádrží byla do značné míry i stavbou politickou.  Údajně  má  být  toto  vodní  dílo  vidět  i  z  kosmu,  což  mělo  být  podle  socialistických plánovačů i jakýmsi zápisem do tváře země. (Smola V., 2005)  2.1.1

Charakter krajiny před a po stavbě novomlýnských nádrží

Pod Pavlovskými vrchy se do roku 1975, kdy se začalo se stavbou horní  nádrže,  rozléhaly  lužní  lesy  evropského  významu,  které  byly  domovem  nejvzácnějších  druhů  mokřadní  flóry  a  fauny.  K  významné  přírodní  oblasti  patřila  Mariánská  jezera  u  Dolních  Věstonic,  Strachotínský  a  Pavlovský  luh  a rezervace  Pansee  u  Strachotína.  Rozsáhlý  a  těžce  přístupný  močál  v blízkosti Strachotína a Šakvic  byl úkrytem mnoha vzácných živočichů.  Lužním  lesem  také  kdysi  vedla  jantarová  cesta  spojující  Pobaltí  s Balkánem.  V místě  dnešní  střední  nádrže  se  nacházela  obec  Mušov,  která  bývala   jednou  z nejvýznamnějších  římských  lokalit  široko  daleko.  Socialističtí  úředníci se však rozhodli vybudovat v tomto prostoru na Dyji novomlýnské  nádrže,  čímž  skončila  bohatá  minulost  obce.  Mušov  byl,  i  přes  poměrně  veliký odpor mušovských starousedlíků k lednu 1980 vymazán  ze seznamu  obcí ČSSR a v roce 1987 zmizel definitivně pod vodní hladinou.  Výstavba  rozsáhlé  vodohospodářské  soustavy  znamenala  obrovský  zásah do přírodních poměrů. Nivní krajina s mozaikou ekosystémů vodních  toků,  poříčních  jezer,  slatinných  mokřadů,  travinných  společenstev 

Diplomová práce

10

a různých  typů  lužního  lesa  byla  nahrazena  vodním  ekosystémem,  v  němž  se  začaly  usazovat  a  rozvíjet  často  úplně  nové  druhy,  které  v  krajině  dříve  nebyly. (Smola V., 2005)  Přírodní  poměry  alespoň  částečně  získaly  původní  charakter  a střední  Věstonická  nádrž  byla  po  několika  letech  vyhlášena  za  přírodní  rezervaci.  Současně je zařazena do režimu ochrany mezinárodní Úmluvy o mokřadech  tzv. Ramsarské úmluvy2.  Komplex  nádrží  dnes  díky  své  ploše  a poloze  představuje  nejvýznamnější zimoviště pro některé severské druhy hus, kterých tu můžete  někdy  pozorovat  až  30  tisíc  a  rovněž  zde  zimuje  několik  desítek  mořských  orlů  (Haliaeetus  albicilla).   Každoročně  na  malých  ostrůvcích  hnízdí  Husy  velké  (Anser  anser),  Kachny  divoké  (Anas  platyrhynchos),  Zrzohlávky  rudozobé (Netta rufina) a další druhy. Jsou zde mnohatisícové kolonie Racků  chechtavých  (Larus  ridibundus),  mezi  nimiž  lze  rozeznat  i  Rybáky  obecné  (Sterna  hirundo),  Racky  bouřní  (Larus  canus)  i  Racky  černohlavé  (Larus  melanocephalus).  V létě  je  možno  zahlédnout  mnohé  druhy  bahňáků  např. Vodouše  rudonohého  (Tringa  totanus),  Volavky  bílé  (Egretta  alba)  i Volavky  červené  (Ardea  purpurea),  naopak  v zimě  můžeme  pozorovat  severské  kachny  např.  Morčáky  velké  (Mergus  merganser)  a Morčáky  bílé  (Mergus  albellus),  Hoholy  severní  (Bucephala  clangu)  a  severské  Husy  polní  (Anser fabalis) a Husy běločelé (Anser albifrons) apod. (Jižní Morava).   Střední  nádrž  je  vyhlášena  podle  nařízení  vlády  z prosince  2004  ptačí  oblastí,  viz  mapa  v příloze  4,  zaměřující  se  na  ochranu  populace  orla  mořského  (Haliaeetus  albicilla),  rybáka  obecného  (Sterna  hirundo),  husy  velké  (Anser  anser),  husy  polní  (Anser  fabalis),  husy  běločelé  (Anser  albifrons)  viz  příloha  5  a vodních  ptáků  v  počtu  vyšším  než  20  000  jedinců  a  na  ochranu  jejich biotopů. (Nařízení vlády č. 27/2005 Sb.)  Původní jedinečné lužní lesy, jsou k vidění pouze na soutoku řek Jihlavy  a Svratky, kde se nachází přírodní památka Dolní mušovský luh. K propojení  lužních  lesů  na  soutoku  řek  Jihlavy  a  Svratky  s lužními  lesy  pod  vodním  dílem  byl  přes  Střední  nádrž  vybudován  náhradní  biokoridor  na  březích  vodního  díla,  ale  i  v prostoru  střední  nádrže  viz  mapa  příloha  6,  jedná  se  o příbřežní  nepravidelný  pás  lužního  porostu  podél  odvodňovacích  kanálů  za bočními hrázemi a jeho součástí jsou i dva umělé ostrovy. 

2

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního  ptactva, první mezinárodní úmluva zaměřená na ochranu a rozumné využívání přírodních  zdrojů a jedna z mála úmluv chránících určitý typ biotopů. Jejím prostřednictvím je  zajišťována celosvětová ochrana všech typů mokřadů. Sjednána v iránském městě Ramsar   v roce 1971, v současné době 138 smluvních stran a v seznamu je uvedeno 1369 mokřadů  o celkové rozloze 119,6 mil hektarů. 

Diplomová práce

11

Na  střední  nádrži  byly  za  účelem  úpravy  ekosystému  částečně  do  původního stavu vybudovány dva umělé ostrovy.   Na jednom z ostrovů stojí zbytky kostela sv. Linharta. Kostel byl součástí  dnes  již  zatopené  obce  Mušov.  Svou  historickou  i  stavební  hodnotou  se  dodnes  řadí  k  nejstarším  a  velmi  vzácným  kulturním  památkám  na  jihu  Moravy. Původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století byla zasvěcena  sv. Linhartovi. Tento poustevník žil zhruba v 6. století a proslavil se četnými  zázraky. Nakonec se stal patronem vězňů. Podle některých starousedlíků to  byl právě on, kdo zachránil mušovský kostel před zbouráním. Ve 14. století  byl  kostel  přestavěn  v gotickém  stylu,  takže  z původní  stavby  se  dochovala  jižní  stěna  lodi  s románským  portálem  a okny.  Kostel,  který  je  pravděpodobně  nejstarší  románskou  církevní  stavbou  na  Břeclavsku,  byl  v roce 1999 bezplatně převeden obci Iváň. (Smola V., 2005)  V kostele  by  v budoucnu  měla  vzniknout  expozice  mapující  historii  okolní oblasti, její vybudování by si však vyžádalo na 80 milionů korun. Před  vznikem  expozice,  a  s tím  souvisejícím  vznikem  infrastruktury  včetně  příjezdové  cesty,  také  varují  ekologové,  protože  by  bylo  narušeno  hnízdění  ptáků a řada přírodních procesů.   

  Obr. č. 2. Kostel sv. Linharta na ostrově ve střední (Věstonické) nádrži  (Šebela, 1993) 

 

Diplomová práce

12

Druhý ostrov je archeologickou lokalitou, na níž bylo objeveno více než  2000 hrobů z období Velkomoravské říše.  V okolí  nádrží  jsou  ideální  podmínky  pro  pěstování  vinné  révy  a ovocnářství a oblast se stala jednou z nejvýznamnějších rybářských lokalit  celé jižní Moravy.   2.1.2

Vodohospodářské úpravy Dyje a historie vodního díla Nové Mlýny

O úpravách řeky Dyje se jednalo již v roce 1712, podle tehdejší představy  mělo jít o zabezpečení toku v úseku od ústí do řeky Moravy až po Znojmo.  Morava  a Dolní  Rakousy  jako  země  bývalé  habsburské  monarchie  tehdy  prosadily  přednostní  úpravu  řeky  mezi  Jaroslavicemi  a  Novým  Přerovem,  která  byla  provedena  v letech  1828–1831.  Další  úpravy  následovaly  až  po  padesáti letech, později bylo přijato nouzové řešení k ochraně Břeclavi. Práce  s přestávkami  trvaly od  r. 1911  do  r. 1933.  Ve třicátých  letech 20. století byl  upravován  i dolní  tok  Svratky  od  soutoku  s Dyjí  a  ve  stejné  době  byla  do  provozu uvedena i Vranovská přehrada na Dyji.  Vodohospodářské úpravy měly zabezpečit zemědělské pozemky a sídla  v okolí  řek.  Celková  rozloha  zaplavovaného  území  na  řece  Dyji,  před  provedením  komplexních úprav, byla 69 124 ha  včetně  Rakouska s 2 652 ha  zaplavovaného  území.  Do  roku  1945  byly  provedeny  dílčí  úpravy,  které  rozsah tohoto území omezily na 45 209 ha.   Po 2. světové válce se mělo v úpravách řeky Dyje pokračovat, avšak byly  provedeny  pouze  naléhavé  dílčí  úpravy  místního  charakteru.  Teprve  po  vypracování Státního vodohospodářského plánu, který vláda schválila v roce  1954, se přistoupilo k hledání komplexního řešení vodohospodářských úprav  na jižní Moravě. (Savara, Rotschein, 2000. str. 5)  Jejich cíle byly tehdy stanoveny takto:  - ochránit téměř 25 tis. hektarů území před záplavami,  - vytvořit dostatečný zdroj vody pro závlahy (původní předpoklad  pro 45 tis. ha), průmysl a ostatní uživatele vody v dané oblasti,  - upravit  vodní  režim  v údolních  nivách  ve  prospěch  zemědělských, lesnických a vodohospodářských zájmů,  - zvýšit  minimální  průtoky  na  dolním  toku  Dyje,  vytvořit  podmínky k využití nádrží k chovu ryb a k vodní rekreaci,  - zlepšit  životní  podmínky  v zájmovém  území  především  zamezením vzniku komářích kalamit,  - využít  odtoků  z vodního  díla  a  získaného  spádu  k výrobě  elektrické energie. 

Diplomová práce

13

Celé  řešení  bylo  dále  podmíněno  dodržením  mezinárodních  dohod  s Rakouskem  o  neškodném  provádění  povodňových  průtoků  a  odběrů  pro  závlahy na rakouském území.  Realizace  komplexních  vodohospodářských  a  melioračních  úprav  v oblasti jižní Moravy byla zahájena v roce 1968. Postupně byly provedeny:  - úprava řeky Dyje v úseku Břeclav‐Nové Mlýny (1968–1973),  - úprava řeky Moravy v úseku Hodonín‐Lanžhot (1968–1977),  - úprava soutoku řek Moravy a Dyje (1975–1988).  Klíčovou stavbou vodohospodářských úprav se stala vodní nádrž Nové  Mlýny na řece Dyji. Definitivní rozhodnutí o její stavbě padlo po roce 1965,  kdy  území  zaplavila  povodeň  jejíž  voda  se  v oblasti  udržela  od  března  do  poloviny července.  Nejvhodnější  profil  pro  hráz  byl  nalezen  při  orientačním  průzkumu  v roce  1951  u  obce  Nové  Mlýny.  První  studie  uvažovaly  o  zaplavení  území  o rozloze  5400  hektarů.  V návrhu  z roku  1961  se  již  počítalo  s rozdělením  vodního  díla  dvěma  hrázemi  na  tři  oddělené  nádrže.  Tehdy  se  uvažovalo  i o alternativní  úpravě  řeky  Dyje  bez  nádrže  Nové  Mlýny  spočívající  především v prohloubení dna a vybudování hrází a poldrů3.  Svatba Novomlýnských nádrží probíhala ve dvou etapách.   - v roce 1974 zahájena stavba horní a střední nádrže přičemž horní  nádrž byla uvedena do provozu v roce 1978 a střední v roce 1980,  - 1982‐1989 stavba dolní nádrže.  Při  stavbě  horní  a  střední  nádrže  bylo  vytěženo  158 000  m3  dřeva  na  celkové ploše 786 ha a tyto stavby si vyžádaly náklady 524,3 mil. Kč.  Hráz horní nádrže se nachází na trase silnice Brno – Mikulov. Maximální  výška  hráze  je  6,4  m  a  maximální  hloubka  nádrže  je  4  m.  Tato  nádrž  je  z celého komplexu nejméně problematická.  Střední  nádrž  byla  a  dosud  je  nejproblematičtější  ze  všech  tří  nádrží.  Nádrž  byla  poprvé  napuštěna  roku  1983  avšak  důsledkem  silné  abrazivní  činnosti  došlo  k narušení  hráze.  Znovu  byla  nádrž  napuštěna  až  spolu  s dolní  nádrží  v roce  1989.  Maximální  výška  hráze  střední  nádrže  mezi  Strachotínem  a  Dolními  Věstonicemi  je  7  m.  Maximální  hloubka  střední  nádrže dosahuje 5,3 m.  Stavba  dolní  nádrže  si  vyžádala  vykácení  437  ha  lesa  přičemž  bylo  vytěženo  79 000  m3  dřeva,  celkové  náklady  na  její  výstavbu  činily  447,6   mil. Kč.  Hlavní  hráz  této  nádrže  se  nachází  mezi  Novými  Mlýny  a Milovicemi. Dolní nádrž má maximální hloubkou 7,8 m. 

3

Suchá nádrž, která se zaplňuje pouze při povodni.

Diplomová práce 2.1.3

14

Technické parametry novomlýnských nádrží

Tab. č. 1. Projektované technické parametry nádrží vodního díla Nové Mlýny. 

  Horní nádrž  Střední nádrž  Dolní nádrž 

objem (m3)  rozloha (m2)  délka (m) 12 186 000 5 310 000 2 484 34 000 000 10 330 000 1 365 87 750 000 16 680 000 4 658

(Zpravodaj Povodí Moravy, 2000) 

  Tab. č. 2. Technické parametry Horní nádrže při různých výškách hladiny.  

Horní nádrž ‐ Mušovská  hladina [m. n. m.]  objem (m3) rozloha (m2)  169,00 2 015 447 3 296 918 169,50 3 913 965 4 179 025 169,75 5 044 449 4 508 175 170,00 6 174 933 4 837 324 170,35 7 922 265 5 142 982 170,70 9 768 819 5 403 312 max. zásobní prostor  171,42 13 738 588 5 590 794 (Aktuální vyčíslení objemu a ploch, 2003)    Tab. č. 3. Technické parametry Střední nádrže při různých výškách hladiny.  

Střední nádrž ‐ Věstonická  hladina [m. n. m.]  objem (m3) rozloha (m2)  169,00 8 268 927 8 432 429 169,50 12 726 442 9 319 566 169,75 15 135 526 9 605 535 170,00 17 544 610 9 891 503 170,35 21 061 479 10 167 074 (Aktuální vyčíslení objemu a ploch, 2003)    Tab. č. 4. Technické parametry Dolní nádrže při různých výškách hladiny.  

Dolní nádrž ‐ Novomlýnská  hladina [m. n. m.]  objem (m3) rozloha (m2)  stálé nadržení 167,20 23 685 216 13 944 986 169,00 49 614 408 14 604 436 169,50 56 938 008 14 684 895 169,75 60 616 819 14 713 460 170,00 64 295 630 14 742 024 max. zásobní prostor  170,35 69 461 023 14 774 154 (Aktuální vyčíslení objemu a ploch, 2003) 

Diplomová práce 2.1.4

15

Problémy a spory na vodním díle Nové Mlýny

Stavba  novomlýnských  nádrží  byla  již  od  počátku  provázena  silnými  protesty  z  řad  ekologických  organizací.  Vybudováním  těchto  nádrží  došlo  k narušení  kontinuity  lužních  biotopů  mezi  Dyjsko‐svrateckou  a  Dyjsko‐ moravskou  nivou  (Buček,  Maděra,  Packová,  2004).  Snahou  ekologů  bylo  a stále  je  vrátit  krajině  původní  charakter,  který  měla  před  vybudováním  nádrží.  Radikální  ekologové  by  nádrže  úplně  vypustili,  ti  mírnější  se  snaží  o co největší snížení hladiny v nádržích.   V roce  1993  byl  schválen  materiál  „Politika  Ministerstva  životního  prostředí  ČR  k problematice  Novomlýnských  nádrží“.  Tento  materiál  se  zabývá  řešením  dopadů  novomlýnských  nádrží  na  životní  prostředí,  přičemž  se  netýká  pouze  prostoru  vlastního  vodního  díla,  ale  i celé  údolní  nivy  řeky  Dyje  až  po  soutok  s Moravou.  Hlavním  cílem  Politiky  MŽP  bylo  vybudování  nadregionálního  biokoridoru  lužního  charakteru.  Osu  biokoridoru  by  tvořila  soustava  ostrovů  ve  střední  a  dolní  nádrži,  které  by  propojily zbytky lužního lesa v soutoku Jihlavy a Svratky na severním okraji  střední  nádrže  se  zachovalým  komplexem  lužních  lesů  pod  vodní  nádrží  Nové Mlýny. (Brandt, 2004).  Nadregionální biokoridor je veden zespodu od nejspodnější hráze dolní  nádrže  po  pravém  břehu  do  prostoru  střední  nádrže  a  soustavou  umělých  ostrovů je převeden z pravého břehu střední nádrže do prostoru ústí Svratky  a Jihlavy.  První  ostrov  o  rozloze  11,65  ha  byl  budován  od  července  1996  do  listopadu  1997.  Pro  jeho výstavbu  byly poskytnuty dotace z Programu  péče  o krajinu  a  Programu  revitalizace  říčních  systémů  v celkové  výši  14,24 mil. Kč.  Vlastní  zdroje  investora  Povodí  Moravy,  a. s.  činily  4,99  mil.  Stavba druhého ostrova probíhala od června 1998 do září 2000. Jeho výstavba  byla financována ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) částkou 38,57  mil. Kč a zdrojů investora Povodí Moravy, a. s. ve výši 0,13 mil. Kč (Brandt,  2004).  Z důvodů  hospodárnosti  a  úsporného  budování  ostrovů  došlo  k dočasnému  snížení  hladiny  v dolní  a  střední  nádrži  o  85  cm  tj.  z kóty  170,35 m. n. m.  na  kótu  169,5  m. n. m.  A  právě  výše  hladiny  se  stala  opětovným  předmětem  sporu.  Vodohospodáři,  rybáři,  hygienici  chtějí  hladinu co nejvyšší, ekologové naopak co nejnižší.   Pevné  části  ostrovů  jsou  vybudovány  pro  hladinu  na  kótě  170,00 m. n. m.,  snížení  hladiny  na  kótu  169,50  m.  n.  m.  mělo  mít  pouze  dočasný  charakter  a  po  skončení  stavby  se  hladina  měla  vrátit  zpět  na  původní  kótu  170,35,  na  níž  byla  před  stavbou.  Referát  životního  prostředí  OÚ  Břeclav  přišel  však  s návrhem,  aby  nový  manipulační  řád  počítal  s hladinou na kótě 170,00 tedy o 35 cm níž než před zahájením stavby. Tento 

Diplomová práce

16

návrh  byl  vodohospodáři  z  Povodí  Moravy  přijat  zejména  z důvodu  stabilizace  druhého  ostrova,  který  by  při  vyšší  hladině  než  170,00  mohl  být  rozplavován.   Ekologové však chtějí, aby hladina zůstala na výšce, na které byla během  stavby tj. 169,50 m. n. m., jako argument např. uvádějí rozplavování ostrovů  při vyšší výšce hladiny. Podle vodohospodářů to však není pravda, protože  pevné  obvodové  prvky  ostrovů  jsou  konstruovány  pro  hladinu  na  kótě  170,00 m. n. m.  Ekologové  (EPS,  2008)  často  vycházejí  z požadavků  v materiálech  „Politika  MŽP“  a Ekologizace  Novomlýnských  nádrží  koncepce  souboru  staveb“,  kde  je  zakotven  požadavek  na  trvalé  snížení  hladiny  na  kótu  169,50 m. n. m.  V žádosti  o  dotaci  na  stavbu  ostrova  ze  SFŽP  však  Povodí  Moravy,  a. s.  uvedlo  „stavbu  připravuje  Povodí  Moravy,  a. s.,  z pověření  MŽP a v souladu  s dokumentem  Politika  MŽP  ČR  k problematice  Novomlýnských  nádrží.  Podmínkou  realizace  stavby  je  mimořádné  snížení  hladiny  ve  střední  a  dolní  nádrži  o  85  cm,  na  kótu  169,5  m.  n.  m.“.  Podle  kontroly  zaměřené  na  hospodaření  s finančními  prostředky  státu  a s prostředky  poskytnutými  ČR  ze  zahraničí  zejména  ke  zlepšení  kvality  vod v povodí řeky Dyje je smlouva uzavřená mezi MŽP a Povodím Moravy,  a. s. nejasná a nejednoznačná. (Brandt, 2004)  Samotní  ochránci  přírody  však  nejsou  ve  svých  názorech  jednotní.  Jiné  představy o optimální výšce hladiny mají ochránci ryb, jiné ochránci škeblí,  odlišné jsou také představy ochránců ptáků od požadavků ochránců vysoké  vodní vegetace, úplně jinou představu pak mají mikrobiologové apod.  Hygienici  mají naopak požadavek na co  nejvyšší hladinu, protože větší  množství  vody  se  méně  prohřívá  a  zvláště  v letních  měsících  nehrozí  tolik  mohutný  nárůst  sinic,  řas  a  vodního  květu,  které  berou  z vody  kyslík  a ostatní živočichové umírají zadušením.  Hlavní  argumenty  vodohospodářů  ve  sporu  s těmi,  kteří  by  chtěli  hladinu co nejnižší, popř. nádrže úplně vypustit, bylo to, že Nové Mlýny jsou  v prvé  řadě  vodní  nádrží,  která  má  určité  úkoly.  Má  sloužit  ke  zlepšení  průtoku v řece Dyji, avšak pokud bude objem vody v nádrži malý nelze nic  zlepšovat. Voda z nádrže se také využívá k výrobě elektrické energie v malé  vodní  elektrárně,  a  ta  byla  projektována  na  původní  parametry  nádrže,  bude‐li hladina nižší, bude nižší i výroba. Velikost zásobního objemu vody,  která  je  závislá  na  výši  hladiny,  má  vazbu  také  na  odběry  vody  pro  velkoplošné  závlahy,  bude‐li  snížena,  nebude  možné  původní  povolené  odběry  zajistit.  Účelem  Nových  Mlýnů  je  samozřejmě  i  ochrana  před  škodlivými  účinky  velkých  vod,  a  pokud  přijdou,  je  jakýkoliv  spor  o  výši  hladiny  bezpředmětný,  protože  ať  bude  určena  jakkoliv,  velká  voda  ji  nerespektuje a ostrovy zalije. (Savara, Rotschein, 2000. str. 6) 

Diplomová práce

17

2.2 Přehled platné legislativy K problematice Nových Mlýnů se vztahuje několik zákonů, zejména:  - zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,   - zákon 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní  zákon),   - zákon 140/1961 Sb., trestní zákon,   - ústavní zákon 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,   - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.  2.2.1

Zákon o vodách

Pro danou problematiku je zvláště významný § 59, odst. 1 písm. a) a b),  který  stanoví  povinnosti  dodržovat  schválený  manipulační  řád  a  udržovat  vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování majetku, osob  a jiných veřejných zájmů.  Toto ustanovení je zejména významné, protože vodní dílo Nové Mlýny  je situováno z větší části mezi sypanými hrázemi, jejichž narušení by mohlo  vézt  ke  zvýšení  povodňového  nebezpečí.  Případné  ohrožení  bezpečnosti  vodního  díla  by  mohlo  být  považováno  za  trestný  čin  podle  § 179,  odst.  1  Trestního zákona.    § 58 Ochrana vodních děl  Tento paragraf říká, že je zakázáno porušovat vodní dílo a jeho funkce,  přičemž  je  zejména  zakázáno  vysazovat  na  ochranných  hrázích  dřeviny,  jezdit  po  těchto  hrázích  vozidly  mimo  míst  k tomu  určených  s výjimkou  údržby  těchto  hrází,  poškozovat  vodoměry,  vodní  značky,  značky  velkých  vod apod.   V zájmu  ochrany  vodního  díla  může  vodoprávní  úřad,  na  návrh  vlastníka vodního  díla, stanovit ochranná  pásma podél tohoto vodního  díla  a zakázat  nebo  omezit  na  něm  podle  jeho  povahy  umísťování  a  provádění  některých  staveb  nebo  činností.  Vlastníci  pozemků  a  staveb  v ochranném  pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy,  která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Pokud nedojde mezi  těmito stranami k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.    § 59 Povinnosti vlastníků vodních děl  Vlastník vodního díla má povinnost dodržovat podmínky a povinnosti,  za  kterých  bylo  vodní  dílo  povoleno,  zejména  pak  dodržovat  schválený  manipulační  popř.  provozní  řád.  Náležitosti  manipulačních  a  provozních  řádů  stanoví  Ministerstvo  zemědělství  vyhláškou.  Vlastník  musí  vodoprávnímu  úřadu  předkládat  návrhy  na  úpravu  těchto  řádů  ke 

Diplomová práce

18

schválení, aby byly v souladu s komplexním manipulačním řádem soustavy  vodních nádrží.  Dalšími  povinnostmi  vlastníků  je  udržovat  vodní  dílo  v  řádném  stavu  tak,  aby  nedocházelo  k ohrožování  bezpečnosti  osob,  majetku  a  jiných  chráněných  zájmů.  V případě,  že  vodní  dílo  podléhá  technicko‐ bezpečnostnímu dohledu, musí jej na vlastní náklady provádět.  V případě  mimořádných  situací  na  vodním  toku,  na  kterém  se  nádrž  nachází, musí vlastník dbát pokynů správce tohoto toku.  Vlastník  musí  vodní  dílo  osadit  plavebními  znaky,  cejchy,  vodními  značkami nebo vodočty a zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle  rozhodnutí vodoprávního úřadu.  U  vodního  díla,  které  slouží  ke  vzdouvání  vody  ve  vodním  toku,  musí   vlastník na vlastní náklady udržovat dno a břehy v oblasti vzdutí v řádném  stavu a musí zajistit plynulý průtok vody, zejména pak odstraňovat nánosy  a překážky,  a  pokud  je  to  technicky  možné  a ekonomicky  únosné,  vytvářet  podmínky pro migraci vodních živočichů.   2.2.2

Zákon o ochraně přírody a krajiny

Střední  nádrž  vodního  díla  nové  Mlýny  je  vyhlášenou  přírodní  rezervací4, čehož se týkají zejména následujícími paragrafy:    § 33 Přírodní rezervace   Definuje základní ochranné podmínky přírodních rezervací, kterou se ve  smyslu  tohoto  zákona  rozumí  menší  území  soustředěných  přírodních  hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou  geografickou  oblast.  Oblast  tohoto  charakteru  může  orgán  ochrany  přírody  vyhlásit  za  přírodní  rezervaci,  přičemž  také  stanoví  její  bližší  ochranné  podmínky.   Základní  ochranné  podmínky  v přírodních  rezervacích  dále  upravuje  § 34 tohoto zákona.    § 45e Ptačí oblasti   Ptačími oblastmi vymezí vláda taková území, která jsou nejvhodnější pro  ochranu  těch  druhů  ptáků  vyskytujících  se  na  území  České  republiky  a stanovených  právními  předpisy  Evropských  společenství  z  hlediska  výskytu, stavu a početnosti populací. Tyto oblasti vymezuje vláda nařízením,  přičemž  zohlední  hospodářské  požadavky,  požadavky  rekreace,  sportu  a rozvojové  záměry  dotčených  obcí  a  krajů  podle  územně  plánovací  4

Přírodní rezervace (zkratka PR) je obdobou národní přírodní rezervace, avšak pouze  s regionálním významem

Diplomová práce

19

dokumentace a na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění  obrany  státu.  Ptačí  oblasti  jsou  vymezovány  s cílem  zajistit  přežití  určitých  druhů ptáků a zajistit rozmnožování v jejich areálu rozšíření.  Způsob označení ptačích oblastí v terénu stanoví Ministerstvo životního  prostředí prováděcím právním předpisem.    § 48 Zvláště chráněné rostliny a živočichové   Za zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů lze vyhlásit ty, které jsou  ohrožené,  vzácné  nebo  vědecky  či  kulturně  velmi  významné.  Zvláště  chráněné  druhy  rostlin  a  živočichů  dělíme  dle  stupně  jejich  ohrožení  na  kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.   Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů  stanoví  ministerstvo  životního  prostředí  obecně  závazným  právním  předpisem.  Stejně  jako  zvláště  chráněný  živočich  nebo  rostlina  je  chráněn  i mrtvý  jedinec  tohoto  druhu,  jeho  část  nebo  výrobek  z  něho,  u něhož  je  patrné  z  průvodního  dokumentu,  obalu,  značky,  etikety  nebo  z jiných  okolností, že je vyroben z částí takového živočicha nebo rostliny.   Prováděcím  právním  předpisem  stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí  způsob  hodnocení  stavu  zvláště  chráněných  druhů  a  jejich  stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.    § 50 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů   Zvláště  chránění  živočichové  jsou  chráněni  ve  všech  svých  vývojových  stádiích,  jsou  chráněna  jimi  užívaná  přirozená  i  umělá  sídla  a jejich  biotop.  Zakázáno  je  jakkoliv  škodlivě  zasahovat  do  jejich  přirozeného  vývoje,  zejména  je  chytat,  chovat  v  zajetí,  rušit,  zraňovat  nebo  usmrcovat,  a  také  je  držet,  chovat,  dopravovat,  prodávat,  vyměňovat  nebo  nabízet  je  za  účelem  prodeje nebo výměny. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat  jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla.  Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do  přirozeného vývoje těchto živočichů prokazatelně nezbytný, a to v důsledku  běžného  obhospodařování  nemovitostí  nebo  jiného  majetku  nebo  z  důvodů  hygienických,  ochrany  veřejného  zdraví  a  veřejné  bezpečnosti  nebo  leteckého provozu s výjimkou druhů silně a kriticky ohrožených.     § 80 Působnost České inspekce životního prostředí   Česká  inspekce  životního  prostředí  dozírá  na  to,  jakým  způsobem  jsou  orgány veřejné správy  (vyjma  ústředních  orgánů), právnickými a fyzickými  osobami dodržována  ustanovení právních  předpisů a rozhodnutí týkající se  ochrany přírody a krajiny.  

Diplomová práce

20

Zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich  příčiny  a  osoby  odpovědné  za  jejich  vznik  nebo  trvání,  je  oprávněna  vyžadovat  prokazování  původu  a  totožnosti  zvláště  chráněných  druhů  rostlin,  živočichů  a  ptáků,  omezit  či  zakázat  činnost  fyzickým  nebo  právnickým  osobám,  které  by  svou  činností  mohly  způsobit  nedovolenou  změnu  chráněných  částí  přírody.  Rozhoduje  o  možnosti  a  podmínkách  uvedení  chráněné  krajiny  do  původního  stavu  v případě  její  nedovolené  změny,  poškození  nebo  zničení.  Pokud  uvedení  do  původního  stavu  není  možné a účelné, ukládá povinnost provést přiměřená náhradní opatření.  Inspekce  je  oprávněna  odebírat  nedovoleně  držené  jedince  zvláště  chráněných druhů rostlin, živočichů a ptáků.   V  případech  hrozící  škody  je  oprávněna  nařídit  omezení,  případně  zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin.  Za  porušení  povinností  při  ochraně  přírody  a  krajiny  podle  tohoto  zákona  ukládá  inspekce  právnickým  a  fyzickým  osobám  pokuty,  avšak  řízení  o uložení  pokuty  může  zahájit  i  obecní  úřad  obce  s rozšířenou  působností,  krajský  úřad  nebo  správa.  O  případném  odvolání  proti  uložení  pokuty  rozhoduje Ministerstvo životního prostředí. 

2.3 Závlahy jako nedílná součást zemědělství Základním  předpokladem  úspěchu  českých  zemědělců  na  domácím  i zahraničním  trhu  je  stabilita  výnosů  plodin  na  úrovni  odpovídající  úrodnosti půd. Cílem každého podnikatele při pěstování plodin je dosahovat  prokazatelných  výnosů  při  racionálním  využití  a  zhodnocení  vkládaných  vstupů.   Výsledky  pěstební  činnosti  v nejúrodnějších  oblastech  České  republiky  jsou  prokazatelně  závislé  na  časovém  rozdělení  srážek.  Nedostatek  srážek  a jejich nerovnoměrné rozdělení ve vegetačním období snižuje hospodářskou  stabilitu  na  zemědělských  půdách  s vysokým  výnosovým  potenciálem.  Za  účelem snížení důsledků vláhového deficitu byly na území České republiky  vybudovány závlahové systémy na celkové ploše 153 804,39 ha zavlažované  zemědělské  půdy  tj.  na  3,59  %  z celkové  výměry  zemědělského  půdního  fondu. (Slavík, Zavadil, Spitz, 2001. str. 2)  Závlahy  jsou  nezastupitelným  vodohospodářským  melioračním  dílem,  které  zajišťuje  podmínky  pro  rozvoj  stabilního,  výkonného  a  obchodně  spolehlivého  zemědělce  v regionech,  kde  průměrný  úhrn  srážek  ve  vegetačním  období  nepokryje  vláhovou  potřebu  pěstovaných  plodin.  Pravidelně se opakující nedostatek srážek vyvolává poklesy výnosů  plodin,  znehodnocuje  vklady  uplatněné  v pěstitelské  činnosti  a  zvyšuje  rizika podnikání.  Závlahy  jsou  bezprostředně,  jednoúčelově  vázány 

Diplomová práce

21

s podnikatelskými  záměry  zemědělců,  protože  zisk  z provozu  závlah  se  v konečném efektu projevuje v tržním zhodnocení zavlažovaných plodin.  2.3.1

Závlahové oblasti

Potřeba zavlažování vychází zejména z potřeb zemědělců a z podmínek  naplnění  jejich  podnikatelských  záměrů  v konkrétních  podmínkách  krajinného prostoru.   Vymezení  závlahových  oblastí  v České  republice  je  výsledkem  kvalifikovaně  provedených  průzkumů  a  analýz  podmínek  ovlivňujících  intenzitu  a  stabilitu  podnikání  na  zemědělské  půdě.  (Slavík,  Zavadil,  Spitz,  2001. str. 37)  Pro  objektivní  vymezení  závlahových  oblastí  se  provádí  rozbor  klimatických  podmínek,  hydrologický  a  vodohospodářský  průzkum  a průzkum pěstebních podmínek.  Rozsáhlá  výstavba  závlah  se  uskutečnila  zejména  v 60.  až  80.  letech  20. století. Jak již bylo uvedeno v kapitolách výše, na Moravě byla za účelem  závlah  vybudována  soustava  víceúčelových  nádrží  Nové  Mlýny.  Tabulka  rozmístění závlah na území ČR viz níže a viz příloha 7.    Tab. č. 5. Celková potřeba závlah v ČR  

Celková potřeba závlah 

Kraj*  Středočeský  Jihočeský  Západočeský  Severočeský  Východočeský  Jihomoravský  Severomoravský  ČR 

tis. ha  142 3 20 73 72 205 30 545

v % z půdního fondu  21,50  0,50  4,00  19,90  11,30  23,80  5,90  13,30 

Podíl vybudovaných  závlah do roku 1990  v %  21,10 66,70 31,00 35,10 27,80 32,00 28,00 29,2

(Provoz privatizovaných závlah, 2001)  * rozdělení krajů do roku 2001 

2.3.2

Vydatnost a jakost vodního zdroje určeného pro závlahy

Pro  potřeby  zavlažování  se  používá  převážně  povrchová  voda,  avšak  výjimečně i voda podzemní. Hlavními zdroji povrchové vody, a  tedy zdroji  pro závlahy, jsou přirozené vodní toky, přirozené nebo umělé vodní nádrže  a  závlahové  kanály.  Při  posuzování  možnosti  odběru  povrchové  vody  se 

Diplomová práce

22

vychází  z potřeby  závlahové  vody,  z rozboru  vydatnosti  vodního  toku  a z posudku o předpokládané jakosti vody v místě navrhovaného odběru.  Zabezpečení  závlah  vodou  závisí  na  vodohospodářské  bilanci  vodního  zdroje v místě odběru závlahové vody. Při hodnocení vydatnosti zdroje pro  závlahy se porovnává čára průtoku Q s harmonogramem potřeby závlahové  vody  Qz  a  se  zvolenou  mírou  zabezpečenosti.  (Slavík,  Zavadil,  Spitz,  2001.  str. 47)  Q < Qz + Q355 + Qo (m3/s)  - Q = průtok vody v toku v hodnoceném období,   - Qz = potřeba závlahové vody v hodnoceném období,  - Q355 = minimální stálý odtok, který je nutné z hygienických  důvodů zachovat,   - Qo = ostatní minimální průtoky vody potřebné pro zajištění  odběrů pro dolní trať toku  Při posouzení těchto faktorů mohou nastat případy:  - Průtoky jsou ve všech bilančních obdobích vyšší, než potřeba  závlahové vody, a tedy odběr vody pro závlahy je zabezpečen po  celé vegetační období.  - Průtoky vody ve vodním zdroji jsou kolísavé a nerovnoměrné.  Stanovený a povolený odběr vody pro závlahy je dočasně nebo  trvale nižší, než je potřeba.  Výpočet  celkového  závlahového  množství  se  provádí  dle  ČSN  75  0434  Potřeba vody pro doplňkovou závlahu.  V případě,  že  vodní  zdroj  není  průběžně  schopen  dodávat  požadované  množství  vody  pro  závlahy,  navrhuje  se  jako  řešení  omezení  zavlažované  plochy,  prodloužení  denní  doby  závlahy  nebo  využití  úsporných  závlahových  systémů.  Pokud  dochází  k výrazně  pasivní  bilanci  vodního  toku nebo k nerovnoměrnému průtoku v něm, nelze ho patřičně pro závlahy  využít  a pro  tyto  případy  se  budují  umělé  akumulační  vodní  nádrže.  Vodohospodářské  řešení  nádrže  pro  závlahy  stanovuje  objemy  prostorů  nádrží a určuje jejich využívání. Sestavení provozního a manipulačního řádu  vodní nádrže je podmíněno vodohospodářským plánem vodní nádrže.  K odběru  vody  pro  závlahy  technickým  zařízením  je  podle  zákona  č. 254/2001  Sb.  o  vodách  potřeba  povolení  vodohospodářského  orgánu.  Odběr  vody  pro  závlahy  dopředu  stanovených  kultur  musí  být  projednán  nejpozději  ve  stádiu  investiční  přípravy  s vodohospodářským,  hygienickým  a veterinárním orgánem. (Slavík, Zavadil, Spitz, 2001. str. 47)  Jakost  vody  pro  doplňkovou  závlahu  se  hodnotí  podle  zásad  stanovených  ČSN  75  7143  Jakost  vody  pro  závlahy.  Tato  norma  rozlišuje  třídy závlahové vody: 

Diplomová práce -

23

I. (vody vhodné k závlaze) – použitelné k závlaze všech  zemědělských a lesních kultur bez jakéhokoliv omezení,  - II. (vody podmíněně vhodné k závlaze) – použitelné k závlaze za  předpokladu, že při ní budou dodržována některá zvláštní  opatření, která se stanoví pro každou lokalitu zvlášť s ohledem na  stupeň a charakter znečištěné vody, místní podmínky a způsob  závlahy,  - III. (vody nevhodné k závlaze) – použitelné k závlaze pouze po  úpravě, kterou získají kvalitu vody I. a II. třídy nebo podle zásad  pro závlahu odpadními vodami.  Jakost  závlahové  vody  se  zařazuje  do  jakostních  tříd  dle  fyzikálních,  chemických,  biologických  ukazatelů  a  radioaktivity.  Obsah  všech  nežádoucích  látek  v závlahové  vodě  se  podle  ČSN  75  7143  hodnotí  nejen  srovnáním  s jejich  nejvýše  přípustnými  hodnotami,  ale  také  podle  závlahového  množství,  závlahových  dávek,  obsahu  nežádoucích  látek  v půdách v území závlahy, fyzikálních, chemických a biologických vlastností  zavlažovaných půd a podle druhu zavlažované kultury či plodiny.  Za vhodnou teplotu závlahové vody se považuje 10 °C v jarních a 15 °C  až  25 C  letních  měsících,  přičemž  nejvyšší  a  nejnižší  přípustná  teplota  závlahové  vody  závisí  především  na  rozdílu  teploty  a  ovzduší,  na  druhu  kultury, její růstové fázi a způsobu závlahy.  Při  posuzování  pachu  závlahové  vody  se  přihlíží  zejména  k možnému  vlivu  na  tržní  kvalitu  zavlažovaných  plodin  a  na  ovzduší.  Pach  závlahové  vody se posuzuje podle druhu a stupně. V případě, že je nejvyšší přípustný  stupeň  pachu  z hlediska  vlivu  na  ovzduší  překročen,  je  třeba  dodržovat  pásma hygienické ochrany.  Barva  závlahové  vody  se  posuzuje  podle  intenzity  zabarvení,  jeho  původu,  druhu  zavlažované  kultury  a  způsobu  závlahy  popř.  podle  koncentrace barviv, toxicity a jiných nebezpečných účinků pro lidi a zvířata.  Pásma  hygienické  ochrany  při  závlaze  vodou  I.  třídy  musí  být  dodržována jen kolem zdrojů podzemních vod, vodárenských toků a nádrží.  Vymezení a využívání těchto pásem musí být pro každou stavbu stanoveno  zvlášť.               

Diplomová práce

24

Tab.  č.  6.  Pásma  hygienické  ochrany  při  závlaze  postřikem  vodou  II.  třídy  podle  bakteriálního znečištění v m.  

Souvislá bytová  Železnice,  výstavba  veřejné  Od  Od  komunikace  zájmového  závlahové  I. a II. třídy  území  nádrže  závlah  50  100  25 

Veřejné  Polní a  komunikace  Nevodárenské  závodové  toky a nádrže  III. třídy  cesty    10 

0 

25 

(ČSN 75 7143, 1992) 

2.3.3

Nároky zemědělských plodin na doplňkové závlahy

Závlahové  množství  závisí  na  vláhové  potřebě  plodin,  na  využitelnosti  srážek  ve  vegetačním  období,  na  množství  vzlínající  podzemní  vody  a  na  využitelnosti závlahové vody.  Nároky zemědělských plodin na zásobování vodou se mění v závislosti  s jejich růstem a vývojem.  Závlahová voda dodávaná v kritickém vláhovém  období  tj.  v období  s vysokými  vláhovými  požadavky,  se  významně  zhodnocuje  v podobě  výnosů.  V případě,  že  dojde  k narušení  vodního  provozu  plodiny  v tomto  období,  dochází  k výnosové  depresi.  (Slavík,  Zavadil, Spitz, 2001. str. 58)  Směrné  hodnoty  celkové  vláhové  potřeby  plodin  a  směrné  hodnoty  závlahových  množství  plodin,  odvozené  pro  podmínky  srážkově  průměrného  roku  udává  ČSN  75  0434  Potřeba  vody  pro  doplňkovou  závlahu. V tabulce níže jsou uvedeny hodnoty vláhové potřeby a celkového  závlahového  množství  v průměrném  roce  pro  vybrané  plodiny  pro  oblast  Jižní Morava.  

Diplomová práce

25

Tab.  č.  7.  Směrné  hodnoty  celkové  vláhové  potřeby  plodin  a  směrné  hodnoty  závlahových množství v průměrném roce při závlaze postřikem na rovině.  

Celková vláhová  Závlahové  Závlahové období  potřeba Vc  množství  (měs.)  3 (m /ha)  (mm) 

Druh plodiny,  kultury 

Vegetační  období 

Pšenice ozimá 

1. 10. – 10. 11. 23. 3 – 10.7. 1. 4. – 20. 7. 20. 3. – 10. 7. 20. 3. – 10. 7. 20. 3. – 20. 7. 20. 4. – 30. 9.

2 400

IV až pol. VI

50‐90

2 400 2 000 2 000 2 250 3 400

IV až pol. VI IV až pol. VI IV až pol. VI V až pol. VII V až pol. VIII

50‐90 40‐80 40‐80 60‐100 100‐150

20. 3. – 20. 7. 20. 3. – 10. 8.

2 000 2 600

pol. IV až pol. VII pol. IV až pol. VII

20‐60 60‐90

20. 3. – 20. 6., 20. 8. – 20. 11. 20. 3. – 30. 9. 20. 3. – 20. 6.

2 400

IV až V

40‐80

4 000 2 000

VI až pol. IX IV až pol. VI

140‐200 80‐110

10. 4. – 10. 9.

3 200

pol. V až pol. VIII

100‐150

1. 4. – 30. 9. 1. 9. – 10. 11., 20. 3. – 31. 8. 20. 3. – 20. 6.

4 000 1 900

VI až pol. IX IV až V

150‐200 70‐100

2 000

IV až pol. VI

90‐110

 

3 300

pol. VI až VIII

80

Žito  Pšenice jarní  Ječmen  Oves  Kukuřice  na  zrno  Luštěniny jedlé Luštěniny  krmné  Řepka ozimá  Cukrovka  Brambory  ranné  Brambory  pozdní  Krmná řepa  Ozimá směs  Luskovinoobil ná směs jarní  Vinice  (ČSN 75 0434, 1994) 

Každá  plodina  má  určitý  závlahový  režim,  který  musí  respektovat  rozdílné  podmínky  jednotlivých  závlahových  oblastí.  Závlahový  režim  plodin  je  základním  informačním  podkladem  pro  operativní  rozhodování  o termínu  zavlažování  jednotlivých  plodin  a  kultur  při  dodržení  optimální  velikosti účinné závlahové dávky. (Slavík, Zavadil, Spitz, 2001. str. 104)  Optimální  velikost  závlahové  dávky  závisí  na  hydrologických  vlastnostech  půd.  Velikost  závlahové  dávky  se  pohybuje  zhruba  v rozmezí 

Diplomová práce

26

250–500  m3/ha,  u  polních  plodin  cca  250–400  m3/ha5.  Počet  závlahových  dávek za vegetační období se pohybuje v rozmezí: u obilovin 2–5, okopanin  3–7,  pícnin  6  a zeleniny  6–12.  Stanovení  termínu  účinného  zavlažování  rozhoduje o výnosové účinnosti závlahové dávky.  2.3.4

Účinnost doplňkových závlah

Potřeba  závlah  je  ovlivněna  variabilitou  meteorologických  podmínek  v prostoru  i  v čase  a  rozdílnými  nároky  plodin  na  krytí  vláhové  potřeby  v průběhu  vegetačního  období.  Objektivní  přínosy  závlah  se  posuzují  v delším časovém období.   O  přínosu  zavlažování  na  tvorbu  výnosů  převážné  většiny  zemědělských plodin u nás není pochyb. Tento přínos byl prokázán širokým  souborem výzkumných prací i poznatky praxe. (Slavík, Zavadil, Spitz, 2001.  str. 65)  V ČR začala být reakce plodin na závlahu zjišťována krátce po 1. světové  válce.  Z ekonomického  důvodu  se  zavlažovala  zejména  zelenina,  rané  brambory, sady, vinohrady a krmné plodiny. Zavlažování obilovin začalo až  po  vyšlechtění  nepoléhavých,  vysoce  výkonných  odrůd.  Největší  množství  poznatků  o  vlivu  závlah  na  výnosy  pochází  z 60.  až  80.  let  20.  století,  ve  kterých došlo také k největšímu rozmachu výstavby závlah v ČR.  Závlahy  se  v ČR  nacházejí  v nejproduktivnějších  a  přitom  srážkově  deficitních  oblastech,  ve  kterých  jsou  závlahy  nezbytné  pro  stabilizaci  výnosů  plodin.  Stabilizační  funkci  závlah  jednoznačně  prokazují  výsledky  polních pokusů a provozní šetření provedená řadou odborníků v uplynulých  letech např. polní pokus vedený v Hoříně Českou zemědělskou univerzitou  v Praze,  při  kterém  byla  prokázána  potřeba  doplňkové  závlahy  u  všech  zkoumaných plodin ve všech ročnících. 

5

přepočty: 10 m3/ha = 1 mm srážek, 2000 m3/ha = 200 mm srážek

Diplomová práce

27

Tab. č. 8. Vliv doplňkových závlah na výnos polních plodin. 

Průměrné  Výnos hlavního  Produkční  Vliv závlah  celkové  produktu (t/ha)  efekt  Plodina  závlahové  závlahové  Při  Bez  množství vody  (t/ha)  (%)  závlaze  závlahy 3 (m /ha)  (kg/m3)  Pšenice ozimá  1 040 5,21 4,31 +0,90  +20,9 0,87 Ječmen jarní  1 090 4,75 4,66 +0,09  +1,9 0,08 Vojtěška I. užitkový rok  2 310 11,13 7,35 +3,98  +51,4 1,64 Vojtěška II. užitkový  2 150 11,04 9,62 +1,42  +14,8 0,66 rok  Cukrová řepa  1 970 62,41 37,63 +24,78  +65,8 12,58 (Slavík, 1990)    Tab. č. 9. Vliv závlah na výnosy ve středním Polabí 

Plodina 

Pšenice  ozimá  (zrno)  Pšenice  jarní (zrno)  Ječmen jarní  (zrno)  Kukuřice  (zrno)  Cukrová  řepa (kořen)  Jetel luční  (seno) 

Závlahové množství (m3/ha) 

Průměrný výnos  (t/ha) 

max.  min.

Při  Bez  závlaze  závlahy

n*  prům.

Nejvyšší  Zvýšení  výnos při  výnosu  závlaze ve  závlahou  sledovaném  (%)  období  (t/ha) 

19  2 400 

490

1 160

6,25

5,24

19,3 

7,71

11  2 430 

390

1 390

5,52

4,02

37,3 

7,48

7  1 520 

220

960

5,75

5,41

6,3 

6,46

8  2 360 

370

960

7,43

5,62

32,2 

10,15

11  4 120  1 300

2 270

65,41

42,87

52,6 

82,8

15  4 330 

2 210

13,53

9,32

45,1 

15,70

260

(Šimon, 1995, 1996)  * počet let, ve kterých byly vedeny pokusy   

Předpokladem  stabilizace  výnosů  s využitím  závlahy  je  správné  stanovení  závlahového  režimu,  který  je  určen  velikostí  závlahové  dávky  a termínem její aplikace. 

Diplomová práce

28

2.4 Změny klimatu Klima  se  v dějinách  Země  v průběhu  doby  měnilo  a  na  živé  organismy  nepůsobilo  ve  stejné  míře.  Na  člověka  měly  velký  vliv  i  jiné  než  environmentální  faktory,  protože  si  své  okolí  od  počátku  přizpůsoboval,  začal používat nástroje, odívat se, stavět si přístřeší apod.  Vliv  klimatu  v dějinách  nebyl  ve  všech  dobách  stejný.  V prvotních  počátcích života na Zemi bylo klima určujícím faktorem ovlivňující život na  Zemi.  Např.  dokud  neexistoval  v  atmosféře  ozón,  nemohly  živé  organismy  vystoupit z vody. Živé organismy se však postupně staly složitějšími a klima  poněkud ztratilo svůj rozhodující význam. (Acot P., 2005. str. 205)  Vztahy  mezi  živými  organismy  a  klimatem  jsou  velmi  spletité,  ale  v praxi  neoddělitelné.  V důsledku  klimatických  změn  mohly  v prekambriu6  vzniknout  první  živé  organismy.  Následně,  díky  fotosyntéze  řas  a  sinic,  se  atmosféra  obohatila  o  uvolňovaný  kyslík,  a  tedy  nepřímo  o  ozón,  který  umožnil, aby živé organismy osídlily souš.  Klima  na  Zemi  může  být  dramaticky  ovlivněno  činností  lidských  společností.  Lidé  začali  svou  činností  zhoršovat  podmínky,  v nichž  možná  budou  muset  žít  další  generace  lidstva.  V průběhu  70. let  20. stol.  došlo  v rozvinutých zemích k probuzení zájmu o ekologii. Od té doby se však stav  planety  výrazně  zhoršil,  pokračuje  znečišťování  ovzduší,  moří  a  sladkých  vod,  ubývání  ozónové  vrstvy,  odlesňování,  úmyslné  vypouštění  ropných  odpadů do světového oceánu, zhoršování životních podmínek na periferiích  velkých metropolí apod.  V posledních  30 letech vědci učinili zásadní objev týkající se globálního  oteplování,  a  to  v podobě  úžasné  setrvačnosti  ekologických  procesů.  Odborníci  se  domnívají,  že  i  kdyby  správná  opatření  ohledně  vypouštění  skleníkových plynů byla přijata již dnes, první účinky by se projevily teprve  za  sto  až  sto  padesát  let.  Stejné  časové  rozpětí  pak  podle  odborníků  platí  i pro ubývání ozónové vrstvy.  Průměrná teplota na Zemi se od roku 1861 zvýšila cca o 0,6 °C. Od roku  1960 je pozorován výrazný ústup ledovců a sněhového příkrovu. Průměrné  srážky se na severní polokouli v průběhu 20. století každých 10 let zvýšily ve  středních  a  vysokých  zeměpisných  šířkách  o  0,5 %  až  1 %  a  průměrná  hladina moří stoupla o 10 až 20 centimetrů.  

6

  Prekambrium  (prahory  a  starohory)  je  prvotní  období  ve  vývoji  Země,  začínající 

vznikem  zemské  kůry  a  končící  před  600  až  570  milióny  let  nástupem  doby  kambria.  Celkové trvání prekambria se blížilo asi 4 miliardám let. 

Diplomová práce

29

Musíme  očekávat,  že  průměrné  teploty  na  Zeměkouli  se  v 21. století  zvýší o 1,5 až 6 °C. Severní polokoule bude touto teplotní změnou zasažena  více vzhledem k tomu, že na jižní polokouli převládají oceány. Hladina moří  by se měla zvednout o více jak jeden metr.  Představa  o  tom,  že  oteplování  klimatu  povede  k rozšiřování  pouští  (Spitz,  2001)  je  některými  autory  zpochybňována  (Acot  P.,  2005.  str.  197).  Oteplování  zesiluje  odpařování  vody  z oceánů,  čímž  přináší  režim  různých  monzunů. V minulosti, když panovala na zeměkouli vyšší teplota, zaujímala  Sahara výrazně menší rozlohu než dnes a v této krajině se nacházelo mnoho  řek a jezer.  Zvláště  velkou  ekologickou  a  klimatickou  zátěž  pro  Zemi  představuje  růst  obyvatelstva  geometrickou  řadou.  V roce  1840  žila  na  Zemi  1  miliarda  lidí, v roce 1930 2 miliardy, v roce 1950 2,5 miliardy, v roce 1975 4 miliardy,  v roce 1987 5 miliard, v roce 1994 5,66 miliard, v roce 1998 6 miliard a v roce  2005  6,5  miliardy  lidí.  Pokud  by  se  populace  měla  do  roku  2060  ustálit  na  7,7 miliardách  lidí,  bylo  by  podle  dlouhodobých  výsledků  OSN  potřeba  do  roku 2010 dosáhnout průměrné plodnosti zhruba 2 děti v rodině. Pokud by  se  tohoto  průměru  podařilo  dosáhnout  až  v roce  2065,  stabilizoval  by  se  počet lidí na Zemi v roce 2100 zhruba na 14 miliardách. K ustálení počtu lidí  na  Zemi  se  pravděpodobně  nepřiblížíme,  dokud  ženy  na  celém  světě  nebudou  mít  možnost  materiálně  i  ideologicky  kontrolovat  svoji  plodnost.  (Acot P., 2005. str. 207)  Někteří odborníci i politici však vliv člověka na globální změny klimatu  popírají. 

2.5 Územní plánování Problematiku  územního  plánování  upravuje  zákon  183/2006  Sb.,  o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).   Tento  zákon  konkrétně  v části  III  upravuje  cíle  a  úkoly  územního  plánování,  soustavu  orgánů  územního  plánování,  nástroje  územního  plánování,  postupy  vyhodnocování  vlivů  na  udržitelný  rozvoj  území,  rozhodování  v území,  možnosti  sloučení  postupů  podle  tohoto  zákona  s postupy  posuzování  vlivů  záměrů  na  životní  prostředí,  podmínky  pro  výstavbu,  rozvoj  území  a  pro  přípravu  veřejné  infrastruktury,  evidenci  územně  plánovací  činnosti  a kvalifikační  podmínky  pro  územně  plánovací  činnost. 

Diplomová práce

30

Cílem  územního  plánování  je  vytvářet  předpoklady  pro  udržitelný  rozvoj  území7,  tj.  vytvářet  soulad  podmínek  pro  příznivé  životní  prostředí,  hospodářský  rozvoj  a  soudržnost  obyvatel  v  území.  V souladu  s veřejným  zájmem  pak  chrání  a  rozvíjí  přírodní,  kulturní  a  civilizační  hodnoty  území,  včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví přičemž  usiluje  o  dosažení  souladu  veřejných  a  soukromých  zájmů.  S  ohledem  na  ochranu krajiny dbá také o hospodárné využívání zastavěného území.  Úkolem  územního  plánování  je  zjišťovat  a  posuzovat  stav  území,  stanovovat  koncepci  jeho  rozvoje,  prověřovat  a  posuzovat  potřebu  změn  v území a stanovit požadavky na využívání a prostorové uspořádání území  (umístění,  uspořádání  a  řešení  staveb),  stanovit  podmínky  pro  obnovu  a rozvoj  sídelní  struktury  a  pro  kvalitní  bydlení,  usilovat  o  zmírnění  nebezpečí  ekologických  a  přírodních  katastrof  a  prověřovat  hospodárné  vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů (MMR, ÚÚR, 2007).  Územní  plánování  je  trvalá,  soustavná  a  komplexní  činnost  orgánů  územního  plánování  (obce,  kraje,  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj,  Ministerstvo obrany) a stavebních úřadů. Činnost těchto orgánů je zaměřená  na naplňování cílů a úkolů územního plánování. Základními nástroji k jejich  dosažení jsou:  - územně plánovací podklady (ÚPP), které tvoří územně analytické  podklady (ÚAP) a územní studie (ÚS),   - územně plánovací dokumentace ÚPD tvoří zásady územního  rozvoje (ZÚR), územní plán (ÚP) a regulační plán (RP),  - územní rozhodnutí a územní souhlas.   Uvedené  nástroje  mají  rozdílnou  míru  právní  závaznosti,  proceduru  i způsob spoluúčasti správních orgánů a občanů na jejich vytváření.     Územně plánovací podklady (ÚPP)  Územně  plánovací  podklady  jsou  podkladem  pro  pořizování  územně  plánovací dokumentace a pro rozhodování stavebních úřadů. ÚPP tvoří:  - Územně analytické podklady (ÚAP), které zjišťují a vyhodnocují  stav a vývoj území. Jde o nový nástroj územního plánování (§ 26  až § 29 zák. č. 183/2006 Sb.), sloužící především ke zpracování  zadání pro územně plánovací dokumentaci, ale také jako podklad  pro posuzování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, vlivu záměrů na  životní prostředí, pro poskytování územně plánovacích informací 

7

  Udržitelný  rozvoj  uspokojuje  potřeby  současné  generace,  aniž  by  ohrožoval 

podmínky života budoucích generací. Spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé  přírodní  prostředí,  pro  hospodářský  rozvoj  a  pro  soudržnost  společenství  obyvatel  území.  (§ 18 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb.). 

Diplomová práce

-

31

a také slouží jako podklad pro rozhodování stavebních úřadů  v územích obcí, které nemají platný územní plán. Tyto podklady  jsou povinně pořizovány a průběžně aktualizovány pro území  krajů a obcí s rozšířenou působností pro celou Českou republiku.  Obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho  hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území  a rozbor udržitelného rozvoje území (ÚÚR, 2007).  Územní studie (ÚS), které ověřují možnosti a podmínky změn  v území (§ 30 zák. č. 183/2006 Sb.). Slouží jako podklad  k pořizování politiky územního rozvoje8, územně plánovací  dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území. Územní  studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných  problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních  systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního  systému ekologické stability9, které by mohly významně  ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo  jejich vybraných částí. Pořizovatelem je úřad územního plánování  nebo obecní úřad, který ji pořizuje z vlastního nebo jiného  podnětu a v případech, kdy je to uloženo ZÚR nebo ÚP.  Projektantem územní studie může být jen autorizovaný architekt  nebo autorizovaný urbanista (ÚÚR, 2007). 

  Územně plánovací dokumentace (ÚPD)  ÚPD  tvoří  zásady  územního  rozvoje  ZÚR,  územní  plán  ÚP  a  regulační  plán RP. ÚPD pořizuje příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro  místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany.  - Zásady územního rozvoje (§ 36 až 42 zák. č. 183/2006 Sb.) jsou  strategickým dokumentem a jsou pořizovány a vydávány krajem  pro celé jeho území. Mají stanovovat opatření směřující  k zachování popř. k odstranění nerovnováhy udržitelného rozvoje  území kraje. Schválené ZÚR jsou závazné pro pořizování 

8

Ve smyslu § 31 odst. 1 stavebního zákona je politika územního rozvoje nástroj územního  plánování,  který  určuje  ve  stanoveném  období  požadavky  a  rámce  pro  konkretizaci  úkolů  územního  plánování  v  republikových,  přeshraničních  a  mezinárodních  souvislostech,  zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro  naplňování těchto úkolů. 9

Vzájemně  propojený  soubor  přirozených  i  pozměněných,  avšak  přírodě  blízkých  ekosystémů,  které  udržují  přírodní  rovnováhu.  Hlavním  smyslem  ÚSES  je  posílit  ekologickou  stabilitu  krajiny  zachováním  nebo  obnovením  stabilních  ekosystémů  a  jejich  vzájemných vazeb. (zák. č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny)

Diplomová práce

-

-

32

a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování  v území.  Územní plán (§ 43 až 57 zák. č. 183/2006 Sb.) stanoví  urbanistickou koncepci rozvoje území obce a koncepci veřejné  infrastruktury, vymezuje zastavěná území, zastavitelné plochy,  plochy přestavby znehodnoceného území, plochy pro veřejně  prospěšné stavby, plochy pro veřejně prospěšná opatření, plochy  pro územní rezervy, plochy a koridory veřejné infrastruktury  a stanovuje podmínky využití těchto ploch. Pořizuje se na základě  rozhodnutí zastupitelstva obce pro celé území obce popř.  vojenského újezdu (ÚÚR, 2007).  Regulační plán (§ 61 až § 75 zák. č. 183/2006 Sb.) stanoví podrobné  podmínky zejména pro využití pozemků a pro umístění  a prostorové uspořádání staveb, vymezuje veřejně prospěšné  stavby popř. veřejně prospěšná opatření. Regulační plán se  vydává pro plochy v zastavěném a zastavitelném území a pro  plochy v nezastavěném území. 

  Územní rozhodnutí a územní souhlas  - Územní rozhodnutí (§ 76 až § 95 zák. č. 183/2006 Sb.) je nástroj,  který navazuje na územně plánovací dokumentaci. Jedná se  o konečné rozhodování na pozemcích v případě umisťování  staveb, jejich změn, změn využití území a při chránění důležitých  zájmů v území. Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební  úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního  řízení. Případy, ve kterých se územní rozhodnutí nevyžaduje  nebo se nevydává, jsou stanoveny ve stavebním zákoně (MMR,  ÚÚR, 2007).  - Územní souhlas (§ 96 zák. č. 183/2006 Sb.) může stavební úřad  vydat místo územního rozhodnutí na základě oznámení  o záměru, a to v případě, že záměr v zastavěném území nebo  v zastavitelné ploše podstatně nemění poměry v území a záměr  nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou  infrastrukturu. 

Diplomová práce

33

3 Metodika V praktické části diplomové práce se zaměřím na shrnutí vývoje právní  situace  a  právní  rozbor  vodního  díla  a  následně  se  pokusím  modelovat  možné  odběry  vody  při  různých  režimech  hospodaření  s vodou,  tedy  při  režimu  „co  přiteče,  to  odteče“  a  při  režimu  „změny  výše  hladiny“.  Jelikož  mám  k dispozici  osmnáctiletou  časovou  řadu  průtoků,  zohledňuji  ve  svých  modelech vliv klimatických změn.  S využitím  geografických  informačních  technologií  je  celá  práce  doprovázena  mapovým  zobrazením  důležitých  skutečností.  Mapy  jsou  vytvořeny s pomocí softwaru ArcGIS 9.1 Desktop, Adobe Photoshop 7.0 CE  a CorelDRAW 12. 

3.1 Analýza dat Statistická  analýza  dat  související  s problematikou  vodního  díla  Nové  Mlýny je rozdělena do dvou částí, a to na analýzu srážek a analýzu průtoků  za  období  1990–2007,  v obou  případech  je  tedy  analyzována  osmnáctiletá  časová řada. V případě srážek mám k dispozici roční úhrny v mm, v případě  průtoků mám k dispozici přítoky do střední nádrže opravené o výpar v m3/s  po  dnech  (naměřené  vždy  v 7.00  hod)  tj.  6465  hodnot.  Tato  data  jsem  obdržela od Povodí Moravy, s. p.  3.1.1

Normální rozdělení

Pro analýzu srážek i průtoků je výhodné, aby daná data měla normální  rozdělení. Charakteristika normálního rozdělení je následující:  - zápis: X ~ N(µ,σ2),  - normální rozdělení je zákonem rozdělení spojité náhodné  veličiny, která nabývá hodnot z celé reálné osy,  - je nejdůležitějším pravděpodobnostním rozdělením, které slouží  jako pravděpodobnostní model chování velkého množství  náhodných jevů v technice, přírodních vědách i ekonomii,  - normální rozdělení má dva parametry  µ  a  σ 2 ,  - µ  je střední hodnota charakterizující polohu tohoto rozdělení,  -

σ 2  je rozptyl charakterizující rozptýlení okolo střední hodnoty,  střední hodnota:  E (X ) = µ   rozptyl:  D 2 ( X ) = σ 2  

Diplomová práce -

hustotou pravděpodobnosti normálního rozdělení je funkce: 

f ( x) =

-

1

⋅e

−

( x− µ )2 2σ 2

  2πσ distribuční funkce normálního rozdělení má tvar: 

F ( x) =

-

34

2

x

1

⋅ ∫e

−

(t −µ )2 2σ 2

dt   2πσ −∞ grafickým vyjádřením hustoty pravděpodobnosti je symetrická  zvonovitá Gaussova křivka, která nabývá maxima v bodě x = µ  2

σ2

-

pro výběrový průměr  X ~ N( µ ;

-

pro součet  ∑ X ~ N (n ⋅ µ ; n ⋅ σ 2 ) . 

3.1.2

n

) , 

Testy o tvaru rozdělení

Pro ověření normality souboru existuje řada metod:  - grafické metody, pomocí nichž lze vylučovat vybočující hodnoty,  posuzovat stupeň asymetrie apod.,     - testy  o  normalitě,  mezi  které  patří  test  dobré  shody  pro  tříděný  výběr  většího  rozsahu  (tzv.  chí‐kvadrát),  Kolmogorovův  test  pro  netříděný  výběr  malého  i  velkého  rozsahu,  pro  malé  výběry  určený  Shapirův‐Wilkův  test  (netříděný  výběr    již  o  rozsahu  n > 2 ) aj.   K normálnímu rozdělení souboru se lze přiblížit pomocí zlogaritmování  hodnot přirozeným logaritmem, avšak i tehdy je zapotřebí normalitu ověřit.  Normalitu  souboru  můžeme  též  ověřit  některým  z neparametrických  testů např. znaménkovým testem nebo pořadovým testem.  Test χ2 - testuje se hypotéza, že hodnoty jsou náhodným výběrem  z určitého rozdělení pravděpodobnosti,  - pozorované četnosti náhodné veličiny jsou tříděny do k tříd a jsou  porovnávány s teoretickými četnostmi, které by v jednotlivých  třídách byly, pokud by náhodná veličina měla daný zákon  rozdělení pravděpodobnosti,  - v případě, že teoretická četnost v některých třídách klesne pod 5,  se doporučuje spojit sousední třídy, aby teoretická četnost byla  minimálně 5,  - neúplně specifikovaný problém = neznáme parametry rozdělení  (p = počet parametrů, které budeme odhadovat),  χ 2 = (k − p − 1) ,  v případě normálního rozdělení p=2 (střední hodnota a rozptyl) 

Diplomová práce -

35

testové kritérium  χ 2 = ∑ ( X i − npi ) ,  2

k

i =1

-

npi

zamítneme hypotézu o normalitě pokud  χ 2 ≥ χ 2 (α )  (Anděl, 1978.  k −3

str. 206).  Test založený na šikmosti a špičatosti -

n výběrový obecný moment k‐tého řádu:  M k′ = 1 ∑ X ik , k = 1,2,..... , 

n

i =1

výběrový centrální moment k‐tého řádu:  Mk =

(

1 n ∑ Xi − X n i =1

k

) , k = 1,2,..... . 

-

výběrová šikmost:  A3 = M 3 / (M 2 )3 / 2 , 

-

výběrová špičatost:  A4 = M 4 / M 22 ,  test založený na šikmosti zamítne hypotézu o normalitě  v případě, že  A3 / (var A3 )1 / 2 ≥ u (α / 2 )  a test založený na špičatosti ji  zamítne pokud  A4 − EA4 / (var A4 )1 / 2 ≥ u (α / 2 )  (Anděl, 1978. str. 207). 

3.1.3

Analýza srážek

Analýza  srážek  v dané  oblasti,  ověřuje  zda  mohou  být  průtoky  ovlivněny  změnami  klimatu.  Tuto  analýzu  provádím  přes  srážková  data,  protože srážky nemohou být ovlivněny zásahy člověka.  Po provedení testu normálního rozdělení dat pomocí testu dobré shody  proložím  data  regresní  přímkou  a  provedu  test  průkaznosti  regresního  koeficientu.    Lineární regrese  - Y = b0 + b1 x i ,  -

b1 =

n∑ x i Yi − ∑ x i ∑ Yi n∑ x i2 − (∑ x i )

2

,  b0 = y − b1 x  (Anděl, 1978. str. 105). 

  Test průkaznosti regresního koeficientu tzv. t‐test  - hypotéza H 0 : b1 = 0 ,  -

testovací kritérium  t n − 2 (α )  porovnáme s hodnotou 

b1

∑x

2 1

− nx 2 / s , 

-

odhad rozptylu:  s 2 = (∑ Yi 2 − b0 ∑ Yi − bi ∑ x i Yi ) / (n − 2 ) , 

-

hypotézu zamítáme, a tedy parametr je statisticky významný  v případě  b1

 

∑x

2 1

− nx 2 / s ≥ t n − 2 (α )  (Anděl, 1978. str. 105). 

Diplomová práce 3.1.4

36

Analýza průtoků

Test  normálního  rozložení  dat  založený  na  šikmosti  a  špičatosti.  (viz výše)    Robustní metodika tj. práce s kvantily  - P‐kvantil je hodnota, pro kterou součtová relativní četnost poprvé  překročí 100P,  P − kp p −1 - dp + h , dP: dolní mez třídy obsahující příslušný  pp

-

P‐kvantil, pp: relativní četnost této třídy, kpp‐1: součtová relativní  četnost předcházející třídy, h: šířka třídy,  P: 0,25; 0,50; 0,75 apod. 

3.2 Algoritmus modelující změnu hladiny v nádrži Hlavní  myšlenka  algoritmu  je,  že  se  stanoví  požadavek  na  odtok  z nádrže (v algoritmu označován jako odtokmin), který musí pokrýt:  - požadavky na odběry pod nádrží včetně odběrů přímo z nádrže  (pod pojmem nádrž se rozumí střední a dolní nádrž),  - minimální zůstatkový průtok 8 m3/s.  Dále  se  stanoví  požadavek  na  odběry  (o)  nad  nádrží,  které  přesahují  odběry  dosud  fakticky  realizované.  Hodnota  „přítokupr“  v algoritmu  je  hodnota z osmnáctileté časové řady snížená o odběr (o) při čemž odběry nad  nádrží  nelze  realizovat  v případě,  že  by  přítok  do  nádrže  byl  menší  než  minimální zůstatková hodnota, a to ve dvou variantách 0 m3/s a 6 m3/s.  Objemem  v algoritmu  se  rozumí  objem  zásobního  prostoru.  Výjimečně  se  dá  odebírat  i  tak,  že  se  sníží  hladina  stálého  nadržení,  takže  hodnota  „objem“ může nabývat i malých záporných hodnot.  Pro  modelování  změny  hladiny  v nádrži  je  důležité  zachytit  veškeré  situace,  které  mohou  nastat.  Dané  případy  jsou  seskupeny  pomocí  vzorců  v excelu.  - Situace, při které do nádrže přitéká (po opravě na vypařování)  přesně tolik, kolik je požadovaný minimální zůstatkový průtok na  odtoku z dolní nádrže => odtéká přesně tolik, kolik přitéká,  přítokupr = odtokmin => odtok = přítokupr.  - V případě, že přítok do nádrže je menší než požadovaný  minimální odtok a výše hladiny v nádrži odpovídá hladině  stálého nadržení popř. klesne pod tuto hladinu, z nádrže odtéká  tolik kolik přitéká.  přítokupr < odtokmin & objem ≤ 0 => odtok = přítokupr, 

Diplomová práce -

-

-

37

Přítok do nádrže je menší než požadovaný minimální odtok, ale  výše hladiny v nádrži je vyšší než hladina stálého nadržení, odtok  z nádrže odpovídá minimálnímu požadovanému odtoku  a současně je přiměřeně snižován objem zadržené vody.  přítokupr < odtokmin & objem > 0 => odtok = odtokmin & objem =  = objem ‐ (odtok ‐ přítokupr)*3600*24.  Přítok do nádrže je větší než požadovaný minimální odtok  a objem je menší než maximální zásobní objem, odtok z nádrže je  roven minimálnímu požadovanému odtoku a současně přiměřeně  zvyšuji objem zadržené vody.  přítokupr > odtokmin & objem < objem max => odtok = odtokmin &  objem = objem + (přítokupr ‐ odtokmin)*3600*24.  V situaci při které je naplněn maximální zásobní prostor odtéká to  co přitéká.  přítokupr > odtokmin & objem ≥ objem max => odtok = přítokupr. 

3.2.1

Algoritmus pro změnu objemu v nádrži

Když přítokupr > odtokmin & objempředchozí ≥ objem max pak objempředchozí jinak když odtokmin ≥ přítokupr & objempředchozí > 0 pak objempředchozí – (odtok přítokupr)*3600*24 jinak když přítokupr > odtokmin & objempředchozí < objem max pak objem + (přítokupr - odtokmin)*3600*24 jinak objempředchozí 3.2.2

Algoritmus pro změnu odtoku

Když přítokupr > odtokmin & objempředchozí ≥ objem max pak přítokupr jinak když odtokmin ≥ přítokupr & objempředchozí > 0 pak odtokmin jinak když přítokupr > odtokmin & objempředchozí < objem max pak odtokmin jinak přítokupr

3.3 Geografické informační technologie Geografické  informační  technologie  (GIT)  se  stávají  nedílnou  součástí  každodenního života a jsou využívány širokou veřejností.   GIT nachází také široké uplatnění v oblasti státní správy jako  ‐  nástroj pro tvorbu analýz a prognóz z hlediska regionálního rozvoje,  jakož  i  pro  porovnávání  prognóz  s  realitou  (přímo  v  mapových  vyjádřeních),   ‐  nástroj  pro  velkoplošnou  kontrolu  prostorových  a  stavových  změn  např. lesních porostů, zemědělských ploch, urbanizovaných prostor,  zásahů v krajině (různé stavby apod.), využití leteckých snímků   ‐  nástroj pro podporu při řízení povolování staveb,  

Diplomová práce

38

‐  podpora  při  vydávání  souhlasu  nebo  nesouhlasného  stanoviska  k návrhům územně plánovací dokumentace pro velké územní celky,  ‐  podpora  k  vyjádření  při  schvalování  návrhů  tras  celostátních  a tranzitních liniových staveb a jejich staveb a jejich součástí,  ‐  nástroj  pro  optimalizaci  (ochranářskou  i  ekonomickou)  různých  zásahů v krajině,   ‐  kontrola hospodaření v lese, bezlesí, kontrola ochrany lesa,  ‐  podpora  managementu  velkoplošných  chráněných  území  (národ‐ ních parků apod.). (René, 2005)  Pojem  GIT  (Geographical  Information  Technologie)  můžeme  chápat  ze  tří  různých  pohledů  jako  technologii  (prostředky  pro  realizaci  a  provoz  aplikace –  HW  a  SW  vybavení),  aplikační  nástroj  (informační  systém  geografického  typu  na  ukládání,  znovuzískávání,  spojování  a vyhodno‐ cování  informací)  nebo  vědecký  obor  (integrace  řady  oborů,  jejichž  hlavní  myšlenkou je interdisciplinárnost a integrace).  Geografické  informační  technologie  nelze  jednoznačně  definovat,  ale  všeobecně  jsou  chápány  jako  organizovaný  soubor  hardware,  software,  geografických  dat  a  personálu,  určený  k účinnému  sběru,  ukládání,  manipulaci,  analýze  a  zobrazování  všech  forem  geograficky  vztažené  informace. (Šťasta, Procházka, Machalová, 2008)  Využívání  GIT  přináší  zjednodušení  práce  s geodety.  Oproti  tradiční  práci  s mapou  přinášejí  uživateli  řadu  výhod.  (Machalová,  2005)  Mění  statické mapy na dynamické, což např. umožňuje:  - pohyb v mapě,  - nastavení libovolného měřítka,  - výběr informací, které mají být zobrazeny,  - změnu legendy,  - přidat k prvkům na mapě další informace,  - apod.   Pro  řešení  reálných  problémů  by  GIT  měly  být  schopny  získávat  data,  ukládat je, dotazovat se na ně, data analyzovat, zobrazovat a provádět z nich  výstupy.   3.3.1

Specifikace geodat

Jakákoliv  data  nesoucí  informaci  o  zemském  povrchu  můžeme  nazvat  geodaty. Každý objekt by měl obsahovat:  - informaci o pozici v prostoru – souřadnice v určitém  souřadnicovém systému,  - geometrii – tvar objektu,  - topologii – jeho vztah k ostatním objektům, 

Diplomová práce

39

-

atributy – popisná informace uvádějící vlastnosti daného objektu  (teplota, koncentrace, cena apod.),  - časovou informaci – pokud ji objekt obsahuje, přidá do systému  dynamické vlastnosti.  Gografická  data  jsou  ukládána  jako  vrstvy,  které  mohou  být  reprezentovány v podobě vektorové nebo rastrové.   - vektorová reprezentace – geografické prvky zobrazeny pomocí  bodů, čar a ploch. Obsahují grafické i popisné informace  a umožňují provádění prostorových analýz. Každý z bodů je  definován souřadnicemi kartézského systému a tím je určena jeho  poloha na zemském povrchu,  - rastrová reprezentace – obrázek ve formátu JPEG, TIFF apod.  Vzniká naskenováním mapy, leteckým snímkováním,  fotografováním apod. Obrázek je tvořen maticí bodů určité výšky  a šířky. Každá buňka obsahuje informaci o barvě obrázku  v daném bodě. Schopnost zobrazení detailů obrázku závisí  zejména na velikosti dané buňky.  Geodata  mohou  být  reprezentována  v podobě  2D  (obsahují  pouze  souřadnice  X  a  Y  určující  pozici  bodu  na  zemském  povrchu)  nebo  3D  (obsahují  souřadnice  X,  Y  a  výšku  Z).  3D  modely  pak  věrně  zobrazují  zemský povrch. Povrch může být reprezentován:  - vektorově – tzv. TIN model (Triangulated Irregular Network),  který reprezentuje povrch jako soubor trojúhelníků. Body  obsahující informaci o výšce jsou propojeny hranami a tvoří  nepravidelnou trojúhelníkovou síť. Díky této nepravidelnosti  můžeme zvýšit rozlišení trojúhelníků v místech, která nás zajímají  a naopak snížit tam, kde nás nezajímají,    - rastrově – každá buňka obsahuje výšku v daném bodě.  Nevýhodou tohoto formátu je nemožnost uložit některé místo  s větší přesností než jiné.  3.3.2

Zobrazení a analýza geodat

Vlastní  práci  doprováyím  mapami,  které  jsou  vztvořeny  s pomocí  softwaru ArcGIS 9.1 Desktop od firmy ESRI, konkrétně pak aplikací:  - ArcCatalog, – slouží pro správu geodat,  - ArcMap – editace, vizualizace a analýza geodat,  - 3D Analyst – rozšíření základního modulu. Poskytuje nástroje pro  analýzu a  vizualizaci 3D dat.   Při zpracování dat jsem dále využila softwarů Adobe Photoshop 7.0 CE  a CorelDRAW 12.   

Diplomová práce

40

2D geodata  Celá  práce  je  doplněna  názornými  mapami  se  zachycením  důležitých  skutečností týkajících se oblasti Nových Mlýnů.  Mapy  jsem  vytvořila  jednak  z rastrových  dat  na  základě  podkladů  z mapových  služeb  na  portálu  veřejné  správy  ČR  nebo  na  základě  map  na  portálu  Jihomoravského  kraje  a  jednak  na  základě  mnou  vytvořených  vektorových  vrstev  např.  místa  odběrů  vody  na  závlahy,  kolize  vznikající  v území apod.   Pro  lepší  orientaci  v oblasti  jsem  také  využila  ortofotomapy  ze  serveru  mapy.cz    3D geodata  Pomocí  výřezů  vrstevnic  z  Dolní  a  Střední  novomlýnské  nádrže  (poskytnutých  Povodí  Moravy,  s.  p.)  zobrazuji  rozliv  vody  u  břehů  nádrží  při  různých  výškách  hladiny.  Jelikož  nemám  k dispozici  vrstevnice  celých  nádrží,  zaměřím  se  pouze  na  zobrazení  v 2D,  k čemuž  využívám  aplikaci  ArcMap s rozšiřujícím modulem 3D Analyst.  V prvním  kroku  jsem  vytvořila  z dostupných  vrstevnic  trojúhelníkovou  síť  tzv.  TIN.  V druhém  pak,  pro  zobrazení  rozlivu  vody  při  různých  nadmořských výškách hladiny, klasifikuji u vytvořeného TINu dva intervaly  nadmořské výšky (Elevation).   - 1. interval bude obsahovat všechny nadmořské výšky až do  požadované výšky hladiny (tzn. postupně nadmořská výška  169,00, 169,50, 169,75 a 170,00) a bude charakterizovat vodní  plochu,  - 2. interval bude obsahovat všechny nadmořské výšky od  požadované hladiny a bude charakterizovat pevninu.   

Diplomová práce

41

4 Vlastní práce Vlastní práce je zaměřena na zachycení vývoje Vodního díla Nové mlýny  z hlediska  historického  a  právního.  Pomocí  algoritmu  modeluji  na  vodním  díle  situace  hospodaření  s vodou  při  různých  hladinách  vody  v nádrži,  přičemž  zjišťuji  případný  vliv  klimatických  změn.  Pomocí  těchto  modelů  jsou  zjištěny  možné  odběry  vody  na  závlahy  a výsledky  jsou  porovnány  se skutečnými povolovanými odběry zemědělcům.  V práci  se  také  zaměřuji  na  vzniklé  nesrovnalosti  související  s využíváním území.  S využitím  prostředků  geografických  informačních  technologií  a softwaru  pro  práci  s grafikou  jsem  celou  práci  doplnila  názornými  mapami. 

4.1 Právní situace na vodním díle Nové Mlýny 4.1.1

Historický vývoj

Dlouhodobý spor vodohospodářů a ochránců přírody o výši hladiny na  novomlýnských  nádržích  patří  mezi  velmi  diskutovaná  témata.  V současné  době  se  hladina  udržuje  na  kótě  170  m. n. m.,  ale  snahou  ekologů  je  výši  hladiny co možná nejvíce snížit.  Právní spor o výši hladiny střední a dolní nádrže se vyvíjel takto:  - 9. 4. 1982 byla povolena stavba třetí Novomlýnské nádrže, a to  k účelům – akumulace vody pro závlahy a průmysl (předpok‐ ládalo se využití akumulované vody pro závlahy na ploše cca 28  tisíc ha), nalepšení průtoků v Dyji pod vodním dílem (mj. i pro  zabezpečení mezinárodních závazků státu), tlumení povodní a  zabránění záplavám v dané oblasti, chov ryb, energetické využití,  rekreace a účely vyplývající z obecné užitečnosti díla.  - Smlouvou ke dni 1. 8. 1988 převedl původní investor (dnes již  zaniklý Vodohospodářský rozvoj a výstavba i. p.) právo  hospodaření s VDNM na Povodí Moravy (dnešní Povodí Moravy,  s. p.). V současné době je vodní dílo majetkem státu, k němuž  veškerá vlastnická práva vykonává Povodí Moravy, s. p. v plném  rozsahu práv a povinností jako u kterékoliv nemovitosti  a kteréhokoliv jiného vlastníka.  - 27. 5. 1991 byla stavba zkolaudována rozhodnutím OkÚ Břeclav,  přičemž maximální kóta zásobní hladiny byla uvedena  170,35 m. n. m. 

Diplomová práce -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

42

21. 12. 1995 na základě rozhodnutí OkÚ  Břeclav, byla hladina  dočasně snížena, a to nejníže na kótu 169,50 m. n. m., na období  1996–2000 z důvodu výstavby umělých ostrovů. V průběhu  snížení na kótu 169,50 m. n. m. se projevovaly závady  hygienického rázu, úhyn ptáků, ryb a škeblí, kvůli nimž bylo  třeba hladinu zvyšovat.  27. 9. 2000 návrh manipulačního řádu pro kótu hladiny  170,00 m. n. m. a následné předběžné opatření OkÚ Břeclav pro  tuto kótu.  13. 12. 2000 Česká inspekce životního prostředí, bez jakéhokoliv  projednání s dalšími správními úřady, vydala předběžné  opatření, jímž vodohospodářům uložila udržovat hladinu na kótě  169,50 m. n. m.  5. 3. 2001 bylo rozhodnutí České inspekce životního prostředí  v odvolacím řízení potvrzeno rozhodnutím Ministerstva  životního prostředí.  11. 4. 2001 předběžné opatření nahrazeno definitivním  rozhodnutím OkÚ Břeclav o revizi manipulačních řádů  a stanovení výšky hladiny na 170,00 m. n. m.  22. 5. 2001 Ministerstvo zemědělství potvrdilo v odvolacím řízení  předběžné opatření OkÚ Břeclav, ukládající udržovat hladinu na  kótě 170,00 m. n. m.  16. 10. 2001 Ministerstvo zemědělství v odvolacím řízení  potvrdilo definitivní rozhodnutí OkÚ Břeclav o schválení revize  manipulačního řádu (pro kótu hladiny 170,00 m. n. m.).  28. 2. 2002 Česká inspekce životního prostředí, bez projednání  s dalšími orgány státní správy, uložila vodohospodářům omezit  manipulaci s vodou na střední a dolní nádrži vodního díla Nové  Mlýny tak, aby mimo období povodňových situací nezpůsobila  zvýšení maximální zásobní hladiny nad kótu 169,50 m. n. m.  a v období od 15. července do 1. října kalendářního roku nad kótu  170,00 m. n. m.  12. 8. 2002 Ministerstvo životního prostředí v odvolacím řízení  změnilo rozhodnutí České inspekce životního prostředí tak, že se  navrhovateli „nařizuje omezení manipulace s výškou hladiny tak,  aby mimo období povodňových situací nedocházelo ke zvýšení  maximální zásobní hladiny nádrže nad kótu 169,50 m. n. m.“.  19. 12. 2003 na základě podnětu České inspekce životního  prostředí nařídil Městský soud v Brně výkon rozhodnutí  uložením pokuty Povodí Moravy, s. p. ve výši 50 000 Kč. 

Diplomová práce

43

-

31. 8. 2004 Na základě správní žaloby zrušil Nejvyšší správní  soud rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 22. 5. 2001,  - 8. 10. 2004 Nejvyšší správní soud odmítl žalobu proti rozhodnutí  ministerstva životního prostředí ze dne 12. 8. 2002.  - 4. 3. 2005 Ministerstvo zemědělství opětovně potvrdilo  manipulační řád pro kótu 170,00 m. n. m.  - 12. 9. 2006 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost Povodí  Moravy, s. p. proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne  31. 8. 2004 a potvrdil tím názor Nejvyššího správního soudu, že  rozhodnutí orgánů ochrany přírody má předběžnou povahu  a nepodléhá soudnímu přezkumu.  - 13. 11. 2006 Městský soud v Brně zamítl zastavení výkonu  rozhodnutí ze dne 19. 12. 2003.  - 27. 2. 2007 Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal rozhodnutí,  kterým zamítl revizi manipulačního řádu pro navrhovanou kótu  170,35 m. n. m. a uložil Povodí Moravy, s. p. předběžné opatření,  kterým výslovně zakázal snižovat hladinu pod 170,00 m. n. m.  - 17. 4. 2007 Krajský soud v Brně zamítl odvolání proti usnesení  Městského soudu v Brně o uložení pokuty ve výši 50 000 Kč.  V současné  době  stojí  proti  sobě  manipulační  řád,  který  ukládá  vodohospodářům udržovat výši hladiny na kótě 170,00 m. n. m., rozhodnutí  České  inspekce  životního  prostředí  (potvrzené  Ministerstvem  životního  prostředí),  ukládající  kótu  nejvýše  169,50  m. n. m.,  a  rozhodnutí  Krajského  úřadu  Jihomoravského  kraje,  které  zakazuje  snížit  hladinu  pod  170,00 m. n. m.  V těchto případech se tedy Povodí Moravy, s. p. vždy vystavuje pokutě,  a také  nebezpečí  povinnosti  úhrady  vzniklých  škod.  V případě  snížení  hladiny  a následného  ohrožení  stability  vodního  díla  dokonce  může  vzniknout  podezření  na  spáchání  trestného  činu  obecného  ohrožení.  Soudy  se  odmítají  záležitostí  věcně  zabývat,  opírají  se  o  vykonatelné  rozhodnutí  České inspekce životního prostředí a potvrzují udělení pokuty za nedodržení  tohoto rozhodnutí.  4.1.2

Právní rozbor

Předmět a subjekty právního sporu  Předmětem  právního  sporu  je  hladina  vody  na  Střední  a  Dolní  novomlýnské  nádrži.  Spor  se  datuje  již  od  samé  výstavby  vodního  díla.  Rozhodnutí  o  výstavbě  bylo  ve  své  době  nepochybně  politického  rázu,  ostatně jako všechna významná koncepční rozhodnutí oné doby.  V současné  době  je  veden  spor  zejména  mezi  ochránci  přírody,  kteří  požadují  co  nejnižší  hladinu  vody  v nádržích  a  mezi  vodohospodáři,  kteří 

Diplomová práce

44

trvají  na  plnění  funkcí,  kvůli  kterým  bylo  vodní  dílo  vybudováno,  a  z toho  odvozují  požadavek  co  nejvyšší  hladiny.  Podle  mých  poznatků  sdílejí  tento  požadavek v převážné většině také místní obyvatelé, zejména pak zemědělci.  Účastníky správních i soudních řízení jsou zejména správce vodního díla  Povodí  Moravy,  s. p.,  dotčené  obce  (Pavlov,  Horní  a  Dolní  Věstonice,  Strachotín, Iváň, Rakvice a další obce po toku Dyje, zejména město Břeclav),  provozovatelé  závlahových  soustav  a  proti  nim  stojí  nevládní  ekologické  organizace např. Ekologický právní servis a Unie pro řeku Moravu.  Postavení  správce  vodního  díla,  obcí  a  provozovatelů  závlahových  soustav  ve  správním  řízení  je  dáno  přímo  správním  řádem  zák.   č. 500/2004 Sb., protože jde o subjekty, jejichž práva a povinnosti mohou být  rozhodnutím dotčena.  Nevládní ekologické  organizace  mají  postavení  účastníků  řízení  na  základě ustanovení zvláštních zákonů, a to § 70, odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb.,  o ochraně přírody a krajiny a § 115, odst. 7 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách.  Rozhodujícími  orgány  státní  správy  ohledně  vodního  díla  jsou  orgány  ochrany  přírody  a vodoprávní  úřady.  Působnost  obou  orgánů  byla  v minulosti  sloučena  v okresních  úřadech.  Po  zániku  okresních  úřadů  koncem roku 2002 přešla část působnosti ve věcech ochrany přírody na obce  s rozšířenou  působností,  část  na  kraje  a  část  (konkrétně  ochrana  kriticky  ohrožených  živočichů)  na  správy  chráněných  krajinných  oblastí  (CHKO  Pálava).  Kromě  těchto  orgánů  se  ve  věci  významně  angažuje  i  Česká  inspekce  životního  prostředí  svým  zákazem  manipulace  s vodou  nad  kótu  169,5 m. n. m., který byl vydán na základě § 80, odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb.,  o ochraně přírody a krajiny.    Argumenty pro snížení hladiny  Základním  motivem  nevládních  ekologických  organizací  je  náprava  škod,  které  způsobilo  zatopení  lužních  lesů  mezi  Dolními  Věstonicemi  a Novými Mlýny. Představa je taková, že obnažený pruh dna by měl zarůst  vegetací,  která  by  alespoň  částečně  kompenzovala  ztracené  lužní  lesy,  a spolu  s umělými  ostrovy  vytvořila  biokoridor  přes  střední  nádrž.  Tímto  biokoridorem  by  měly  být  propojeny  zachovalé  porosty  na  dolním  toku  Jihlavy s lesy pod Pálavskými kopci.   Rozhodnutí  České  inspekce  životního  prostředí  a  následné  rozhodnutí  Ministerstva  životního  prostředí,  kterými  bylo  uloženo  snížit  hladinu  na  kótu  169,5  m. n.  m.,  uvádějí  však  jako  primární  důvod  pro  snížení  hladiny  ochranu vodního ptactva. Nicméně stojí za povšimnutí, že již v roce 1994, tj.  v roce,  kdy  hladina  byla  ještě  na  kótě  170,35  m. n. m.,  vydal  Okresní  úřad  Břeclav  vyhlášku,  ve  které  jako  předmět  ochrany  jsou  uvedeny  druhy  ptactva,  které  ČIŽP  uvádí  ve  svém  rozhodnutí  (Rybák  obecný,  Vodouš 

Diplomová práce

45

rudonohý,  Racek  černohlavý  aj.).  Tyto  druhy  se  tedy  v lokalitě  vyskytovaly  již při hladině 170,35 m. n. m. a vyskytují se i dnes při hladině 170,00 m. n. m.  Jak  je  patrno  z chronologického  vývoje  viz  kap.  4.1.1.,  bylo  rozhodnutí  ČIŽP  a  MŽP  napadena  nejprve  podáním  k Nejvyššímu  správnímu  soudu  a posléze  k Ústavnímu  soudu,  avšak  oba  soudy  se  věcí  odmítly  zabývat  s tím,  že  rozhodnutí  ČIŽP  vydaná  podle  §  80,  odst.  2  zák.  č.  114/1992  Sb.,  o ochraně  přírody  a  krajiny  mají  předběžnou  povahu,  a  jako  taková  jsou  ze  soudního  přezkumu  vyloučena  viz  §  70,  písm.  b)  zák.  č.  150/2002  Sb.,  o soudním řádu správním.  Podstatou správní žaloby a následné ústavní stížnosti bylo:  - Ve skutečnosti nejde o předběžné opatření, protože jeho omezení  „do doby právní moci příslušných vodoprávních rozhodnutí  stanovících nově účel VDNM, povolení nakládání s vodami  a schvalujících revizi manipulačního řádu“ je neurčité a v té době  žádná řízení o novém účelu jednotlivých nádrží a o nakládání  s vodami neprobíhala.  - Rozhodnutím orgánů ochrany přírody se správci vodního díla  nařizovalo protiprávní jednání, protože podle § 59, odst. 1 písm.  a) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách je vlastník vodního díla povinen  dodržovat schválený manipulační řád a při porušení této  povinnosti se vystavuje sankci.  - Rozhodnutí orgánů ochrany přírody podstatně omezují pokojné  užívání vodního díla. Právo užívací je podstatnou složkou  vlastnického práva, které dle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv  a svobod (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb) lze omezit jen ve veřejném  zájmu, na základě zákona a za náhradu.  Nejvyšší správní soud a následně ani Ústavní soud se těmito argumenty  nezabývaly  a  přestaly  na  tom,  že  označily  správní  rozhodnutí  jako  předběžné,  nepodléhající  soudnímu  přezkumu.  Nicméně  z odůvodnění  usnesení Ústavního soudu lze zjistit následující právní názory:  - Ústavní soud odkázal na povinnost správce vodního díla  předložit vodoprávnímu úřadu revizi manipulačního řádu. Podle  mého názoru však tato argumentace není přesvědčivá. Argument  by byl logický, kdyby rozhodnutí orgánů ochrany přírody bylo  časově omezeno jen do schválení revize manipulačního řádu,  avšak ve skutečnosti se požaduje také nové povolení nakládání  s vodami a nové stanovení účelu nádrží, což jsou požadavky zcela  nejasné.  - V usnesení Ústavního soudu se dále uvádí, že „rozhodnutí  orgánů ochrany přírody neruší vodoprávní rozhodnutí, ale  vytváří zákonnou překážku realizace těchto rozhodnutí“. Tento 

Diplomová práce

-

46

názor považuji za zcela nesrozumitelný, domnívám se, že  správním rozhodnutím lze omezit užívací právo pouze cestou  vyvlastnění práva.  K poslednímu bodu se ústavní soud vyjadřuje pouze okrajově.  Z jeho usnesení vyplývá, že správci vodního díla nepřiznává plný  rozsah vlastnických práv, protože vlastníkem je stát. To však  považuji za nepřijatelné s ohledem na druhou větu čl. 11 Listiny  základních práv a svobod: „Vlastnické právo všech vlastníků má  stejný zákonný obsah a ochranu“ Má‐li být majetek státu chráněn  stejně jako majetek soukromých osob, musí být vlastnická práva  někým vykonávána, v daném případě se jedná o správce vodního  díla tj. Povodí Moravy, s. p., a ten musí mít stejnou právní  ochranu jako by úřad nebo soud přiznal soukromé osobě ve stejné  situaci. To samozřejmě neznamená, že by správce státního  majetku mohl s tímto majetkem nakládat zcela libovolně bez  jakékoliv kontroly a odpovědnosti. Státní podnik podléhá  hospodářskému vedení ze strany státu jednak tím, že státní  orgány jmenují členy dozorčí rady, a jednak ministr zemědělství  jmenuje a odvolává generálního ředitele podniku. Ředitel je  dozorčí radou trvale kontrolován a musí prokazovat, že podnik se  svěřeným státním majetkem nakládá s péčí řádného hospodáře.  Jinak je ale státní podnik samostatným právním subjektem, od  státu odlišným, který vstupuje do právních vztahů vlastním  jménem a na vlastní odpovědnost. 

  Argumenty proti snížení hladiny  Proti snižování hladiny vody na kótu 169,5 m. n. m. mluví bezpečnostní  důvody  a  hlavně  pak  ochrana  pokojného  právního  stavu  a  práv  nabytých  v dobré  víře.  Řada  navazujících  právních  vztahů  byla  založena  na  předpokladu výše hladiny na kótě 170,00 m. n. m., snížení hladiny by vedlo  k porušení  těchto  právních  vztahů,  a  pravděpodobně  by  vedlo  k dalším  soudním sporům.  Absolutní  prioritu  však  mají  bezpečnostní  důvody,  což  vyplývá  z čl. 1 ústavního  zákona  č.  110/1998  Sb.,  o  bezpečnosti  České  republiky:  „Zajištění  bezpečnosti,  ….  Ochrana  životů,  zdraví  a  majetkových  hodnot  je  základní  povinností  státu“.  Tím,  že  je  tento  společenský  zájem  vyjádřen  ústavním  zákonem,  je  dána  i  jeho  pozice  a  v případě  střetu  musí  mít  bezpečnost  vždy  přednost.  Věcné  důvody,  které  by  v případě  snížení  hladiny  mohly  ohrozit  bezpečnost  vodního  díla,  jsem  popsala  v kapitole  4.5.2.  Formálním  vyjádřením  těchto  důvodů  je  výše  uvedené  rozhodnutí  Krajského  úřadu  JMK,  kterým  bylo správci vodního díla  uloženo zpracovat 

Diplomová práce

47

do  konce  roku  2010  bezpečnostní  analýzu  a  do  té  doby  nesnižovat  hladinu  pod kótu 170,00 m. n. m., s příslušným kolísáním ± 10 cm.  Druhým  podstatným  důvodem  proti  snižování  hladiny  je  fakt,  že  od  současné  výšky  hladiny  popř.  vyšší  se  odvozuje  celá  řada  vodních  práv  a povinností.  Zejména  jde  o  disponibilní  zásobu  vody,  na  které  závisí  zaručené odběry. Nejde jen o to, že odběry vody byly vodoprávně povoleny,  ale  jsou  i uvedeny  v privatizačních  smlouvách  k zemědělským  pozemkům  a závlahovým  zařízením,  a  v případě  jejich  podstatného  omezení  lze  očekávat  žaloby  na  stát.  Za  této  situace  mám  za  to,  že  orgány  ochrany  přírody,  které  vymáhají  změnu  pokojného  stavu,  by  také  měly  převzít  odpovědnost za řešení všech vzniklých konfliktů.    Shrnutí a perspektiva  Z výše  zmíněného  vyplývá  zásadní  nedostatek  našeho  právního  řádu  a jeho  vnitřní  rozpornost.  Právě  bezrozpornost  se  v právní  teorii  (Knapp,  1995, str. 67) označuje jako základní požadavek, bez něhož je právní systém  zcela  neefektivní.  Orgány  státní  moci  by  neměly  vydávat  vzájemně  protichůdná  rozhodnutí,  protože  adresát  vždy  musí  některé  z nich  porušit.  Konkrétně  v daném  případě  nelze  současně  splnit  rozhodnutí  ČIŽP,  ukládající  nepřekročit  hladinu  169,50  m.  n.  m.,  a  rozhodnutí  vodoprávního  úřadu, ukládající neklesnout pod kótu 170,00 m. n. m.   Žádné  řešení  ryze  právní  cestou  bohužel  za  těchto  okolností  není  dosažitelné.  Řešení  tohoto  dlouholetého  sporu  musí  být  nalezeno  cestou  konkrétních  opatření,  která  by  uspokojila  požadavky  ekologů  a  umožnila  funkci  střední  nádrže  jako  biokoridoru  a hnízdiště  ptactva,  aniž  by  přitom  došlo  k podstatné  redukci  zásoby  vody  a zejména  aniž  by  se  snížila  bezpečnost  vodního  díla.  Takovým  opatřením  by  např.  mohlo  být  zvětšení  a zpevnění  stávajících  dvou  ostrovů  a vybudování  nového  třetího  ostrova  (původně  navrhovaného).  Konkretizace  opatření  bude  samozřejmě  záviset  na výsledku bezpečnostní analýzy, tj. na zodpovězení otázky, zda by trvalé  snížení  hladiny  pod  úroveň  169,50 m. n. m.  mohlo  negativně  ovlivnit  bezpečnost vodního díla. 

4.2 Požadavky na odběry vody V níže  uvedené  tabulce  jsou  uvedeny  již  realizované  odběry  vody  v minulosti,  jejich  procentuelní  skutečná  realizace,  a  také  současné  požadavky  odběratelů.  Tabulka  je  strukturována  podle  místa  odběru,  tedy  rozlišujeme odběry realizované z přítoku do dolní nádrže a odběry z nádrže  samotné  popř.  z odtoku  z ní.  Na  základě  vodohospodářských  map  jsem  podle říčních kilometrů vytvořila mapu s místy odběrů, viz příloha 8. 

Diplomová práce

48

Tab. č. 10. Realizované a požadované odběry vody.   KATASTR 

Poštorná  Břeclav 

tok 

říční  kilometr 

Mlýnský  náhon  Mlýnský  náhon 

** místo,  kde je  odběr  prováděn 

3,00  pod 

původní  požadované  odběry v  tis. m3/rok 

realizovaný  odběr v  tis. m3/rok 

9,030

5,90

65,34% 

%  realizovaných  odběrů 

nově  požadované  odběry v  tis. m3/měsíc

požadavky  na odběry v  m3/s 

1,290

0,001

4,50  pod 

20,000

10,50

52,50% 

3,000

0,001

Poštorná 

Dyje 

22,05  pod 

500,000

111,00

22,20% 

55,000

0,021

Břeclav 

Dyje 

24,45  pod 

756,000

58,40

7,72% 

63,000

0,024

* Ladná 

Dyje 

32,99  pod 

8200,000

625,00

7,62% 

1366,667

0,527

* Bulhary 

Dyje 

40,58  pod 

nedef.

276,00

7,74% 

594,000

0,229

* Nové  Mlýny 

Dyje 

40,71  pod 

nedef.

 nedef.

nedef. 

15811,200

6,100

Rakvice 

Dyje 

55,78  pod 

946,080

nedef.

nedef. 

78,840

0,030

Strachotín 

Dyje 

62,00  pod 

80,000

23,00

28,75% 

20,000

Celkem odebíráno pod nádrží (ze střední nádrže, dolní nebo pod nimi) 

0,008 6,941

* Dolní  Dunajovice 

Dyje 

70,00  nad 

6339,307

30,00

0,47% 

2462,400

0,950

Mušov 

Dyje 

72,10  nad 

350,000

29,81

8,52% 

70,000

0,027

Jevišovka 

Dyje 

83,00  nad 

460,000

nedef.

nedef. 

100,000

0,039

* Hodonice 

Dyje 

119,60  nad 

630,720

395,50

62,71% 

51,840

0,020

Dyje 

122,20  nad 

700,000

375,70

53,67% 

58,333

0,023

Dyje  Dyje ‐ kanál   Krhovice ‐  Hevlín  Dyjsko‐ mlýnský  náhon  Dyjsko‐ mlýnský  náhon  Dyjsko‐ mlýnský  náhon 

122,37  nad 

265,000

52,80

19,92% 

95,000

0,036

1,20  nad 

11110,000

3462,90

31,17% 

2703,000

1,043

13,48  nad 

1132,000

747,60

66,04% 

283,000

0,109

26,26  nad 

120,000

74,90

62,42% 

40,000

0,015

30,28  nad 

62,000

16,60

26,77% 

25,000

* Tasovice  nad Dyjí  Tasovice  nad Dyjí  Krhovice 

Jaroslavice 

Strachotice 

Strachotice 

Celkem odebíráno nad nádržemi 

*  v současné  době  nemá  platné  povolení  k odběru  vody  a  zatím  není  vodoprávně  projednáno  ** místo, kde je příslušný odběr prováděn, pod (pod dolní nádrží popř. z ní samotné),  nad (z přítoků nad dolní nádrží) 

  Z tabulky  je  jasně  patrné,  jak  byly  v minulosti  odběry  skutečně  realizovány oproti tomu, kolik jich bylo povoleno. V některých případech je  procentuelní realizace velmi malá, jedná se o stará povolení, která byla velmi  nadsazená.  Nová  povolení  k odběrům  vody  jsou  již  relativně  přesná  a skutečně  realizované  odběry  se  pohybují  okolo  20 %  až  60 %,  existuje  zde  samozřejmě určitá rezerva. 

0,010 2,272

Diplomová práce

49

Současné  požadavky  na  odběry  vody  jsou  průměrně  6,941  m3/s  pod  nádrží  nebo  z ní  a  2,272  m3/s  z přítoku  Dyje  do  nádrže.  Změny  v odběrech  z ostatních  přítoků  tj.  Svratky  a  Jihlavy  zanedbávám,  protože  navrhované  změny oproti současnému faktickému stavu jsou velmi malé. 

4.3 Stabilita vodních poměrů ve zkoumaném regionu V současné  době  se  velmi  diskutuje  o  globálním  oteplování.  Z hlediska  metodického  je  významná  otázka,  zda  lze  dlouhodobě  považovat  za  reprezentativní  závěry  z  osmnáctileté  časové  řady  srážek.  Tato  otázka  je  obzvláště naléhavá ve světě moderních hypotéz o globálním oteplování.  Účelem  této  práce  není  vyhodnocovat  a  analyzovat  názory  podporující  nebo popírající hypotézy o globálním oteplování. Ostatně je velmi zajímavé,  že  ani  případný  nezvratný  důkaz  globálního  oteplování  by  nám  neposkytl  jednoznačnou  odpověď  na  otázku,  zda  se  průtoky  v řekách  budou  dlouhodobě  zvětšovat  nebo  zmenšovat.  Obecně  je  globální  oteplování  spojeno  s představou  dezertifikace10,  a  tedy  vysycháním  vodních  zdrojů  (Spitz, 2001), avšak Pascal Scot ve své knize Historie a změny klimatu tvrdí  opak. (Acot P., 2005. str. 195)  Z hlediska  srážkového  je  Evropa  průměrným  kontinentem  s ročním  průměrem srážek 657 mm/rok (Kiely G., 1998, str. 174). Česká republika však  z řady  důvodů  má,  ve  srovnání  s ostatními  státy,  vody  nedostatek  a  navíc  Jižní Morava je v rámci ČR srážkově deficitní.  Považovala  jsem  za  nezbytné  ověřit  stabilitu  vodních  poměrů  ve  zkoumaném  regionu.  K tomuto  účelu  jsem  vyhodnotila  časovou  řadu  ročních srážkových úhrnů za období 1990–2007 tj. za stejné období, za které  mám  hydrologické  údaje  o  průtocích.  Vyhodnotila  jsem  údaje  ze  srážkoměrné  stanice  Velké  Pavlovice,  která  je  nejblíže  zkoumané  oblasti  Nové  Mlýny.  Data  jsem  získala  z Českého  hydrometeorologického  úřadu  ČHMÚ. (Úsek meteorologie a klimatologie ČHMÚ, 2008)  Ověřila jsem normální rozdělení dat testem  χ 2 . Zde je třeba podotknout,  že  z fyzikálního  hlediska  rozdělení  srážek  nemůže  být  normální,  protože  srážky nemohou nabývat záporných hodnot, nicméně pokud není na základě  testu  χ 2   hypotéza  o  normálním  rozdělení  zamítnuta,  znamená  to,  že  následné výpočty lze považovat za korektní.  Naměřené  hodnoty  jsem  rozdělila  do  5tříd  a  následně  postupovala  standardním způsobem viz kap. 3.1.2. 

10

rozšiřování pouští

Diplomová práce

50

Test  jsem  provedla  na  hladině  α  =  0,05.  Hodnota  χ 2   =  0,495,  kritický  obor:  χ k2− 3 (α ); ∞ , χ 52−3 (0,05) = 5,99 ,  z čehož  vyplývá,  že  χ 2 < χ 2 (α ) ,  a  tedy  k −3

hypotézu o normálním rozdělení nezamítáme.  Nyní  jsem  přistoupila  k vlastnímu  testu  stability  srážkových  poměrů.  Naměřenými  daty  jsem  proložila  regresní  přímku  Y = b0 + b1 x i ,  čímž  jsem  získala parametry  b0 = 483,9  a  b1 = 1,23 , testovala jsem statistickou hypotézu 

H 0 :  b1 = 0   (tzv.  t‐test)  tj.  množství  srážek  systematicky  nezávisí  na  čase  viz  kap. 3.1.3.  Test  jsem  provedla  na  hladině  α  =  0,05.  Celkový  počet  hodnot  n  =  18,  testovací  kritérium  t n − 2 (α ) = t16 (0,05)  = 2,120  porovnám  s hodnotou 

b1

∑x

2 1

− nx 2 / s   =  0,105  =>  0,105  <  2,120  =>  hypotézu  H 0 :  b1 = 0  

nezamítáme, parametr  b1 není statisticky významný.  Na  základě  zjištěných  výsledků  neexistuje  prokazatelné  zvýšení  ani  snížení  srážek,  a  tedy  není  rozumný  důvod  ke  zpochybnění  dlouhodobé  stability  vodních  poměrů  ve  zkoumané  oblasti.  Hydrologická  data  se  tedy  dají považovat za průkazná. 

4.4 Modely hospodaření s vodou při různých objemech vody v nádržích 4.4.1

Příprava tématických dat

Pro  tvorbu  modelů  zobrazujících  možnosti  hospodaření  s vodou  na  vodním  díle  Nové  mlýny máme k dispozici  osmnáctiletou časovou řadu  od  roku  1990  až  2007.  Z těchto  dat  se  budu  snažit  zjistit  možné  maximální  odběry,  které  mohou  být  na  vodním  díle  realizovány,  aniž  by  byl  narušen  minimální požadovaný odtok.  Bylo ověřeno, že odběry a vypouštění nad nádrží a z nádrže, které se již  fakticky uskutečnilo, ovlivnilo časovou řadu méně jak o 1 %, z toho důvodu  nebyla zaváděna žádná korekce a tento případný vliv byl zanedbán.  V případě  dat  o  průtoku  jsem  pomocí  testu  o  šikmosti  a  špičatosti  souboru  ověřila,  že  se  nejedná  o  normální  rozdělení,  a  to  ani  po  zlogaritmování  hodnot.  Problém  spočívá  v tom,  že  odlehlé  hodnoty  jsou  mnohonásobně častější než by odpovídalo normálnímu rozdělení. V případě,  že  by  se  jednalo  o  normální  rozdělení  souboru,  bylo  by  možné  provést  tzv.  analýzu překročení dané úrovně, pomocí niž by bylo možné zjistit např. po  jakou  dobu  se  hodnoty  nacházejí  nad  požadovaným  minimálním  odtokem  apod.  Jelikož daná data nemají tvar normálního rozdělení, zaměřila jsem se na  robustní  metody  tj.  práci  s kvantily  viz.  kap.  3.1.4.  V našem  případě  je 

Diplomová práce

51

rozhodující  kvantil  2,74 %,  který  odpovídá  hydrologické  veličině  Q355,  tj.  po  dobu  355  dní  musí  být  zachován  min.  průtok,  pouze  po  10  dní  v roce  smí  průtok klesnout pod minimální požadovaný.  V období  od  1.  dubna  do  30.  září  budu  navyšovat  odběry  z přítoku  do  nádrže tak, abychom zjistili maximální možný odtok z nádrže, a tedy odběr  z nádrže a pod ní.  Dále bude pro spojenou dolní a střední nádrž používán pojem „nádrž“,  zatímco odběry z horní nádrže řadím k odběrům z přítoku.  4.4.2

Režim zachování výše hladiny („co přiteče, to odteče“)

V současné  době  se  výška  hladiny  ve  střední  a  dolní  nádrži  udržuje  na  kótě  170,00  m. n. m.  Pracuje  se  v režimu  „jezu“  tj.  „co  přiteče,  to  odteče“  a s vodou se v podstatě nehospodaří.  V tomto  režimu  jsem  testovala,  jaké  odběry  lze  realizovat,  aby  byl  dodržen  požadavek  na  zachování  minimálního  zůstatkového  průtoku  ve  výši 8,00 m3/s.  V období  duben  až  září,  v měsících  kdy  jsou  prováděny  závlahy,  jsem  navýšila  odběry  tak,  aby  byl  zachován  minimální  zůstatkový  průtok  8,00 m3/s. V těchto měsících lze při tomto režimu počítat s odběrem mezi 2 až  3 m3/s navíc oproti současnému stavu.  V tomto  režimu  je  lhostejné  zda  se  odběr  provádí  nad  nádrží,  z nádrže  nebo pod ní, protože s vodou se nehospodaří a co přiteče to odteče.  4.4.3

Režim změny výše hladiny

Při režimu „změny výše hladiny“ uvažuji stav, že se s vodou hospodaří.  Pracuji pomocí algoritmů z kap. 3.2. Již od projektu byla pro závlahy určena  dolní nádrž, na které budu možnou manipulaci s výškou hladiny modelovat.  Dolní nádrž je však propojena s nádrží střední, která je vyhlášenou přírodní  rezervací,  a  pokud  by  zde  byla  povolena  výše  hladiny  na  kótě  169,50  m. n. m.,  byla  by  tím  ovlivněna  i  hladina  nádrže  dolní,  která  samozřejmě  nemůže mít hladinu výše.   Kvůli  sporům  o  hladinu  169,50  m. n. m.  a  170,00  m. n. m  jsem  při  výpočtech  uvedla  i  možný  kompromis  těchto  dvou  alternativ,  a  to  hladinu  169,75 m. n. m.   Následující tabulky č. 11 a č. 12 jsou spočítány z celé časové řady přítoků  za  uvedených  osmnáct  let  tj.  6565  hodnot  (podle  algoritmů  v kap.  3.2.1.  a 3.2.2.),  tak  aby  v průměru  10  dní  v roce  neklesl  přítok  pod  stanovenou  hodnotu.  

Diplomová práce

52

Tabulky  zachycují  jak  možné  odběry  nad  nádrží,  tak  i  následné  odtoky  a možné  odběry  z nádrže  a  pod  ní,  přičemž  odběry  nad  nádrží  jsou  opět  navyšovány pouze v období duben až září.   Na  odtoky  z nádrže  je  uplatněn  požadavek  Q355,  tedy  minimální  požadovaný  průtok  nesmí,  kromě  10  dní  v roce,  pod  tento  požadovaný  průtok  klesnout.    Na  zkoumaných  datech  nesmí  tato  situace  nastat  ve  více  než 2,74 % případů.  Následující  tabulka  zachycuje  kombinaci  možných  odběrů  v m3  nad  nádrží  a pod  ní  za  předpokladu,  že  není  garantován  minimální  přítok  do  nádrže,  a tedy  připouštíme  možnost,  že  řeky  ústící  do  nádrže  v některých  případech zcela vyschnou a přítok do nádrže bude nulový. Podle některých  teorií je tato možnost přípustná, protože i v přírodě řeky občas vysychají. Na  úplné  vyschnutí  přítoku  je  taktéž  uplatněn  požadavek  Q355,  tedy  ani  úplné  vyschnutí  nesmí  na  těchto  datech  nastat  ve  více  než  2,74 %  případů.  Přípustná je však možnost jakéhokoliv minimálního přítoku do nádrže.    Tab.  č.  11.  Kombinace  odběrů  nad  nádrží  a  z ní  popř.  pod  ní  v m3/s  při  možnosti,  že  přítok do nádrže klesne na 0 max. v 10 dnech v roce.  

hladina vody v nádrži [m. n. m.]  169,5  169,75  170  max.  max.  max.  odtok  možný  odtok  možný  odtok  možný  odběr z  odběr z  odběr z  z  z  z  nádrže nádrže a  nádrže nádrže a  nádrže nádrže a  pod ní  pod ní  pod ní  15,00 7,00 15,00 7,00  15,50 7,50 14,50 6,50 14,50 6,50  15,00 7,00 14,00 6,00 14,00 6,00  14,50 6,50 13,50 5,50 13,50 5,50  14,00 6,00 12,50 4,50 13,00 5,00  13,50 5,50 12,00 4,00 12,50 4,50  12,50 4,50 11,00 3,00 11,50 3,50  12,00 4,00 10,00 2,00 10,50 2,50  11,00 3,00 9,50 1,50 10,00 2,00  10,00 2,00 9,00 1,00 9,00 1,00  9,50 1,50

169  max.  odběr nad  odtok  možný  nádrží  odběr z  z  nádrže  nádrže a  pod ní  1  14,50  6,50 2  14,00  6,00 3  13,50  5,50 4  12,50  4,50 5  12,00  4,00 6  11,00  3,00 7  10,00  2,00 8  9,50  1,50 9  9,00  1,00 10  8,00  0,00   Varianta  negarantování  minimálního  přítoku  do  nádrže  je  velmi  málo  pravděpodobná,  proto  jsou  hodnoty  spíše  orientační  a  zaokrouhlené  po  0,5 m3/s. 

Diplomová práce

53

Následující  tabulka  podrobněji  zachycuje  kombinace  možných  odběrů  z přítoku do nádrže a následně z ní nebo z odtoku z nádrže. Na tento model  je  uplatněn  požadavek  udržení  minimálního  přítoku  6 m3/s  (podle  zprávy  z Vodohospodářské  bilance  množství  povrchových  vod  v Povodí  Moravy)  do  nádrže.  Pokud  do  nádrže  přitéká  menší  množství  než  6 m3/s,  z přítoku  nelze  nic  odebírat  a pokud  je  přítok  vyšší  jak  6 m3/s  a  zároveň  nižší  než  požadovaný  odběr,  je  možné  odebrat  pouze  takové  množství,  aby  byl  min.  přítok 6 m3/s zachován.     Tab.  č.  12.  Kombinace  odběrů  nad  nádrží  a  z ní  popř.  pod  ní  v m3/s  při  možnosti  zachování minimálního přítoku 6 m3/s do nádrže. 

hladina vody v nádrži [m. n. m.]  169,5  169,75  170  max.  max.  max.  odtok  možný  odtok  možný  odtok  možný  z  odběr z  z  odběr z  z  odběr z  nádrže nádrže a  nádrže nádrže a  nádrže nádrže a  pod ní  pod ní  pod ní  15,04 7,04 15,24 7,24  15,51 7,51 14,66 6,66 14,91 6,91  15,14 7,14 14,54 6,54 17,79 6,79  15,05 7,05 14,15 6,15 14,40 6,40  14,69 6,69 13,74 5,74 14,00 6,00  14,27 6,27

169  max.  odběr nad  odtok  možný  nádrží  z  odběr z  nádrže  nádrže a  pod ní  1  14,61  6,61 2  14,07  6,07 2,272  13,97  5,97 3  13,63  5,63 4  13,10  5,10   Maximální garantovaný odběr nad nádrží je v době závlah pouze 4 m3/s.  V případě,  že  bychom  chtěli  odebírat  více,  bylo  by  to  možné,  avšak  ve  více  než  2,74 %  bychom  nemohli  z přítoku  odebírat  nic  nebo  bychom  museli  odebírat méně než bychom požadovali, a to kvůli zachování min. přítoku do  nádrže 6 m3/s. 

4.5 Důvody pro a proti snížení hladiny na kótu 169,50 m. n. m. 4.5.1

Důvody pro snížení hladiny

Pro  snížení  hladiny  na  kótu  169,50  m. n. m.  mluví  zejména  hlasy  ochránců  přírody,  zejména  pak  ochrana  ptactva,  konkrétně  druhů  Rybáka  obecného (Sterna hirundo), Vodouše rudonohého (Tringa totanus) apod.  Za  prioritní  se  v dané  lokalitě  považuje  zejména  ochrana  Rybáka  obecného  (Sterna  hirundo).  Pro  snížení  hladiny  ve  střední  nádrži  (čímž  je  ovlivněna  i  hladina  vody  v nádrži  dolní)  mluví  zejména  fakt,  že  tento  pták 

Diplomová práce

54

hnízdí na holých, štěrko‐písčitých plážích, kde přímo na zem klade svá vejce.  Snížením  výše  hladiny  by  těchto  podmínek  bylo  dočasně  dosaženo.  Avšak  vzhledem  k tomu,  že  tyto  pláže  postupem  času  zarůstají  náletovými  dřevinami,  snižování  hladiny  by  muselo  neustále  pokračovat,  protože  odkrytá  místa  by  postupně  zarůstala.  Pravděpodobně  by  tedy  bylo  vhodnější,  pro  vytvoření  optimálních  hnízdících  podmínek,  odstraňovat  průběžně náletové dřeviny. Změna  výše  hladiny se v tomto  směru  jeví jako  podružná.   Dalším argumentem pro snížení hladiny je vytvořený biokoridor. Podle  ekologů  je  jeho  průchodnost  přes  střední  nádrž,  z důvodu  vysoké  hladiny,  pro  zvířata  nemožná.  Snížení  hladiny  by  průchodnost  biokoridoru  zlepšilo.  Snížení  hladiny  by  však  nebylo  řešením  pro  neprůchozí  část  biokoridoru  v oblasti  kolem  hráze  dolní  nádrže  u  Dolních  Věstonic,  kde  je  blokována  nepovolenou, masovou výstavbou rekreačních obydlí.  4.5.2

Důvody proti snížení hladiny

Závažným důvodem proti snížení výše hladiny na kótu 160,50 m. n. m.  je  riziko  narušení  stability  hráze  vodního  díla.  Stabilita  hráze  může  být  ohrožena  vysycháním  těsnících  prvků,  náletovými  dřevinami  a  budováním  nor různých živočichů.   V okolí vodního díla se v současné době vyskytuje Bobr evropský (Castor  fiber) viz příloha 9, který dokáže hráz prakticky zlikvidovat, avšak protože se  jedná  o  silně  ohrožený  druh,  nedá  se  proti  jeho  počínání  zákonnými  prostředky  zasáhnout.  V této  souvislosti  stojí  za  zmínku,  že  u  nás  byl  bobr  uměle  vysazen  v 90.  letech  20.  stol.,  avšak  nebylo  tak  provedeno  podle  obecně  platných  zásad  v EU,  tj.  nebylo  vyslechnuto  místní  obyvatelstvo  apod.  (Rouland  P.,  Migot  P.,  1990,  str.  145).  Pouze  pro  ilustraci  v příloze 9  přikládám fotografii destrukce hráze bobrem na vodním díle Baťův kanál.   Velké  riziko  sebou  nese  i  vzrůst  náletových  dřevin  na  obnaženém  dně  hrází,  stromy  se  při  povodních  vyvracejí  a  působí  tak  na  hráze  jako  beranidlo. Pokud by došlo k protržení hráze vodního díla Nové Mlýny byla  by  zaplavena  celá  Břeclav,  a  samozřejmě  také  všechna  mezilehlá  sídla  viz  mapa  příloha  10.  Nastalá  situace  (zejména  vzhledem  k výše  zmíněnému  rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje viz kap. 4.1.1.) by mohla  být  hodnocena  jako  trestný  čin  obecného  ohrožení.  Posouzení  bezpečnosti  vodního  díla  při  různých  výškách  hladiny  zpracovává  v současné  době  fakulta stavební VUT v Brně.   Další rizikem snížení hladiny je zhoršení životního prostředí v okolních  obcích. Snížením hladiny dochází k výraznému zhoršení kvality vody, jejímž  důsledkem  je  zápach,  úhyn  vodních  živočichů,  přemnožení  komárů  apod. 

Diplomová práce

55

Tyto  negativní  jevy  bylo  možné  pozorovat  v období  1996‐2002,  kdy  byla  hladina dočasně snížena kvůli výstavbě ostrovů.  Nádrže  mají  i  svoji  rekreační  funkci,  která  by  při  snížení  hladiny  byla  z výše zmíněných důvodů narušena. Majitelé, kteří investovali značné částky  do rekreačních míst v okolí, by se mohli začít domáhat náhrady škod.  Proti snížení hladiny vody hovoří i ochrana některých ptáků např. Husa  velká  (Anser  anser)  vyžaduje  vysokou  hladinu  vody.  Škody  by  mohly  být  také  způsobeny  na  zvláště  chráněných  druzích  vodních  živočichů  např.  Škeble rybniční (Anodonta cygnea) aj.  Dalším  důsledkem  by  byl  pokles  vody  v místních  studnách,  který  byl  fakticky pozorován v období 1996–2002, kdy byla hladina dočasně snížena.  Při  snížení  hladiny  je  třeba  počítat  i  s tím,  že  nebude  možné  uspokojit  všechny  povolené  odběry,  kvůli  nedostatku  vody.  Podle  výsledků  viz  kap. 4.2.  se  ne  všechny  odběry  v současné  době  realizují,  avšak  držitelé  povolení odběrů se domáhají prodloužení těchto povolení, neboť investovali  značné prostředky a hrozí žalobami o náhrady škod. V některých případech  jde  i o nově  povolené  odběry  k  ekologicky  žádoucím  činnostem,  např. výrobě  biolihu.  V současné  době  nelze  konkrétně  říci,  které  odběry  budou  povoleny,  protože  dosud  nejsou  ukončena  všechna  příslušná  vodoprávní řízení.  Problematickým  se  také  stává  zabezpečení  odběrů  vody  pro  Rakousko,  k němuž  se  Česká  Republika  zavázala  podle  zápisů  z jednání  Komise  pro  hraniční vody. Totéž platí o zabezpečení minimálních zůstatkových průtoků  ve všech ramenech Dyje pod nádržemi.   4.5.3

Rozliv vody při různých výškách hladiny

Za  účelem  zjištění  změny  pobřeží  při  různých  výškách  hladiny  jsem  v částech území, která jsem měla k dispozici, vytvořila modely těchto změn.  Konkrétně  se  jedná  o  střední  a  dolní  nádrž,  kterých  by  se  změna  výšky  hladiny nejvíce dotýkala.  Modely  jsem  vytvořila  pomocí  SW  ArcGIS  a  jsou  vyobrazeny  v příloze 12 a 13. 

4.6 Vliv problematiky novomlýnských nádrží na územní plány obcí Územní  plánování  samotné  nebylo  stěžejním  problémem  předkládané  práce,  avšak  zabývala  jsem  se  také  otázkou,  zda  a  do  jaké  míry  se  problematika novomlýnských nádrží dotýká obcí na jejich břehu. Konkrétně  se  jedná  o  obce  Pasohlávky,  Brod  nad  Dyjí,  Dolní  Dunajovice,  Iváň, 

Diplomová práce

56

Pouzdřany,  Strachotín,  Horní  a  Dolní  Věstonice,  Pavlov,  Milovice,  Šakvice  a Nové Mlýny.  Při plánovaném srovnání územních plánů obcí s aktuálním stavem jsem  však  zjistila,  že  územní  plány  zveřejněné  na  mapovém  portálu  odboru  územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu JMK jsou v různém  stádiu  rozpracovanosti  a mají  odlišnou  aktuálnost.  Některé  obce  jako  např.  Dolní  Věstonice  nemají  územní  plán  vůbec  zveřejněn  a  převážná  většina  ostatních  plánů  odpovídá  stavu,  kdy  byly  novomlýnské  nádrže  ve  stádiu  návrhu.  Z těchto  důvodů  jsem  se  při  hledání  nesrovnalostí  v tomto  území  neorientovala na územní plány versus skutečný stav, ale zaměřila jsem se na  porovnání  územně  plánovacích  podkladů  s realitou,  zejména  mě  zajímaly  podklady ochrany přírody, které jsou hlavní příčinou kolizí.  Z podkladů  a  informací,  které  jsem  měla  k dispozici,  jsem  vyvodila  celkem pět kolizí, které jsem vyznačila v mapě v příloze 14.  K největším střetům dochází samozřejmě v souvislosti s tématy, která se  týkají zvláště střední nádrže. V roce 2004 byla nařízením vlády č. 27/2005 Sb.  vyhlášena ptačí oblastí. Jde tedy o střety odporující zájmům ochrany přírody.     Kolize  investičního  záměru  výstavby  rekreačního  areálu  v Pasohlávkách s vodohospodářskými předpisy  V tomto  případě  se  jedná  o  střet  zájmu  se  související  investiční  výstavbou  rekreačního  areálu  s   termálními  lázněmi  a  nedořešenou  otázku  nakládání s odpadními vodami.  Stohektarové  lázně  v Pasohlávkách  na  severním  břehu  horní  nádrže  Nové Mlýny by měly zásobovat dva geotermální prameny z vrtů hlubokých  1500  metrů  s teplotou  vody  kolem  37  stupňů  Celsia.  Horká  a  sirná  voda  z těchto vrtů je však problémem. Otázkou je, kam ji vypouštět. Vypouštěním  těchto vod do nádrží by mohlo dojít k rozšíření sinic, úhynu ryb apod.  Obec  Pasohlávky  by  do  tohoto  projektu  vložila  své  obecní  pozemky  v hodnotě  47  mil.  Kč,  Jihomoravský  kraj  by  financoval  stavbu  komunikace  a termovodu a následné náklady v celkové výši cca 5 miliard korun by měly  být  hrazeny  ze  soukromého  sektoru.  Práce  na  stavbě  lázní  by  mohla  začít  v roce 2009. (Moderní Brno, 2006)    Kolize  územního  plánu  Pouzdřan  s nemožností  napájení  Pouzdřan‐ ského rybníku při snížení hladiny na kótu 169,5 m. n. m.  Pouzdřanský  rybník  nemá  žádné  přítoky,  kromě  umělého  napájení  přímo  z nádrže,  v případě,  že  by  hladina  klesla  na  kótu  169,5  m. n. m.  napájecí trubky by byly nad hladinou a napájení rybníku by nebylo možné.     

Diplomová práce

57

Kolize ochrany přírody a vod s navrhovanou trasou R52 Brno–Vídeň  Stavba  rychlostní  silnice  R52  byla  schválena  v  roce  1987,  avšak  její  historie spolu s R43 sahá už do dubna roku 1939. Reálná výstavba R52 začala  v roce 1992 stavbou Rajhrad–Pohořelice a úsek o délce 16,54 km byl otevřen  v roce 1996. Zbývající trasa v úseku Pohořelice–st.hranice ČR/Rakousko ještě  není dostavěna. Trasa v tomto úseku byla vybírána z několika variant, v roce  2003  byla  zpracována  dokumentace  vlivu  na  životní  prostředí  (EIA),  která  vyloučila variantu vedoucí přes střední nádrž a v roce 2005 bylo rozhodnuto  o variantě vedoucí souběžně se stávající silnicí I/52 na straně horní nádrže viz  příloha 15. Na hraničním přechodu Mikulov/Drasenhofen bude v budoucnu  na  R52  navazovat  rakouská  dálnice  A5,  která  povede  až  na  připravovaný  vídeňský okruh S1. (ceskedalnice.cz)  Se  stavbou  v podobě  schválené  varianty  však  stále  nesouhlasí  obce,  nevládní  organizace  a  jednotlivci  z  dotčeného  regionu  Mikulovsko.  Stavbu  považují  za  nepřijatelnou  a  to  z důvodu  možného  poškození  unikátní  jihomoravské  krajiny  (Pálava  a  Mikulovsko)  s  řadou  zvláště  chráněných  druhů rostlin a živočichů včetně kriticky a silně ohrožených druhů. Zároveň  se  obávají  nástupu  především  tranzitní  dopravy.  Podle  jejich  názoru  neproběhl  proces  EIA  v souladu  se  zákonem  a  nebyla  uvážena  možná  varianta s využitím stávající dálnice D2. (eps, 2007)    Kolize  ochrany  přírody  s rekreačním  využitím  vodního  díla  (nepovolená výstavba chat)  Střední  nádrž  je  součástí  vybudovaného  biokoridoru,  který  propojuje  území  soutoku  Svratky  a  Jihlavy  s lužními  lesy  pod  nádržemi,  tento  biokoridor  je  však  narušen  neoprávněnou  výstavbou  chat,  viz  mapa  v příloze 16, na břehu dolní nádrže u Dolních Věstonic.    Kolize ochrany přírody s bezpečností vodního díla  V blízkosti  vodního  díla,  konkrétně  na  jižním  břehu  dolní  hráze  u odvodňovacích  kanálů  z nádrže  viz  mapa  v příloze  16,  v současné  době  žije Bobr evropský (Castor fiber). Bobr evropský je silně ohroženým druhem,  avšak svými zuby je pro hráz silně nebezpečný. 

Diplomová práce

58

5 Závěr Problematika  novomlýnských nádrží je  velmi  rozsáhlá,  zahrnující  celou  řadu dílčích problémů a shrnout vše do této práce bylo nemožné.  Ve  své  práci  jsem  se  zaměřila  na  dlouhodobý  spor  vodohospodářů  a ekologů o výšku hladiny ve střední a dolní nádrži, ekologové chtějí výšku  hladiny  169,50  m.  n.  m.  a  vodohospodáři  170,00  m.  n.  m.  Dále  jsem  se  pokusila  vystihnout  vznikající  kolize  v záměrech  na  využití  území  v oblasti  novomlýnských nádrží.  Spor  o  výšku  hladiny  je  zajímavý  i  z právního  hlediska,  neboť  orgány  státní  moci,  konkrétně  Česká  inspekce  životního  prostředí  a  vodoprávní  úřad,  vydaly  vzájemně  protichůdná  rozhodnutí,  a  to  ČIŽP  ukládá  Povodí  Moravy, s. p. nepřekročit hladinu 169,50 m. n. m. a vodoprávní úřad ukládá  neklesnout  pod  kótu  170,00  m. n. m.  Považuji  za  významný  zejména  poznatek,  že  český  právní  řád  neobsahuje  žádný  prostředek,  jak  takovou  kolizi vyřešit, a to dokonce ani v případě, že existuje důvodné podezření, že  plněním  jednoho  z obou  rozhodnutí  (v  tomto  případě  rozhodnutí  ČIŽP)  by  mohla nastat situace obecného ohrožení.   Z hlediska  vodohospodářského  je  nejdůležitějších  funkcí  vodního  díla  Nové  Mlýny  vedle  zadržení  povodní  zejména  zajištění  vody  pro  závlahy  a zajištění  minimálního  zůstatkového  průtoku.  Doplňkové  závlahy  jsou  velmi  přínosné  pro  zvýšení  výnosů  převážné  většiny  zemědělských  plodin.  Oblast jižní Moravy je velmi produktivní avšak srážkově deficitní, proto zde  za  účelem  závlah  byla  vybudována  soustava  víceúčelových  nádrží  Nové  Mlýny.  Analýzou  denních  průtoků  z osmnáctileté  časové  řady  a  numerickým  modelováním  různých  režimů  hospodaření  s vodou  jsem  dospěla  k poznatku, že při současně povolených, respektive požadovaných odběrech  nelze všechny funkce nádrže splnit při poklesu hladiny pod 170,00 m. n. m.  Analýzu  dat  jsem  prováděla  pro  tři  režimy  hospodaření  s vodou  v nádrži  a nad ní, a to jednak současný režim, kdy dolní a střední nádrž fungují jako  jezová  zdrž,  dále  režim  hospodaření  s vodou  při  různých  výškách  hladiny  bez zachování min. přítoku do nádrže a konečně režim hospodaření s vodou  za předpokladu zachování minimálního přítoku do nádrže 6 m3/s. V prvním  případě jsem zjistila, že oproti současnému stavu je možné navíc odebírat již  jen  2  až  3  m3/s.  Ve  druhém  a  třetím  případě  jsou  výsledky  jen  nepatrně  rozdílné.  Ukazuje  se,  že  nad  nádrží  je  možné  oproti  současnému  stavu  odebrat  navíc  max.  4 m3/s  při  odběru  pod  nádrží  6,27 m3/s,  hladině  170,00 m. n. m. a zachování minimálního zůstatkového průtoku 8 m3/s. 

Diplomová práce

59

V práci jsem se dále zabývala analýzou kolizí různých zájmů na využití  území,  které  jsem  graficky  zobrazila  s využitím  prostředků  GIT.  Poukázala  jsem  na  střety  zájmů  vznikající  v souvislosti  s plánovanou  výstavbou  rychlostní  komunikace  Brno‐Vídeň,  výstavbou  aquacentra  s termálními  lázněmi v Pasohlávkách a na technickou nemožnost napájení Pouzdřanského  rybníku při poklesu hladiny.  Nejvýznamnější střety zájmů jsou vyvolány požadavky orgánů ochrany  přírody  a  nevládních  ekologických  organizací  na  snižování  hladiny,  které  jsou  motivovány  jednak  průchodností  biokoridorů  a  jednak  vytvořením  optimálních  podmínek  pro  hnízdění  některých  druhů  ptactva,  zejména  Rybáka obecného.  V závěru své práce si dovoluji vyslovit názor, že by měly být zvažovány  i  jiné  cesty  ke  splnění  požadavků  ochrany  přírody  než  pouze  snižování  hladiny.  Konkrétně  průchodnost  biokoridoru  by  mohla  být  zajištěna  např. vybudováním  dalšího  ostrova.  Co  se  týče  ochrany  Rybáka  obecného  bylo  by  daleko  účinnější  zřídit  a  pravidelně  udržovat  štěrkové  pláže  a pravidelně na nich odstraňovat vegetaci.  Kromě výše uvedených představuje významný střet názorů také otázka  bezpečnosti  vodního  díla  včetně  bezpečnosti  hygienické.  Významnými  otázkami  jsou  např.  stabilita  hrází  v případě  jejich  prorůstání  náletovými  dřevinami,  poškození  hrází  různými  živočichy  (hlavně  Bobr  evropský),  poškození  hrází  vyvrácenými  stromy  při  povodni  apod.  Tyto  otázky  přesahují  rámec  zadání  předkládané  diplomové  práce    a  jsou  v současné  době zpracovávány jako samostatná studie na Stavební fakultě VUT Brno.     

Diplomová práce

60

6 Literatura ACOT P. Historie a změny klimatu. Praha: Karolinum, 2005. 233 s., ISBN: 80‐246‐ 0869‐3    ANDĚL J. Matematická statistika. Praha: SNTL, 1978. 352 s.    ANDĚL J. Statistická analýza časových řad. Praha: SNTL, 1976. 272 s.    BOHDAL J. Bobří hráz (Castor Fiber) [online], 2005 [cit. 4.5.2008].    BOHDAL J. Rybák obecný (Sterna hirundo) [online], 2005 [cit. 4.5.2008].    BOHDAL J. Orel mořský (Haliaeetus albicilla) [online], 2003 [cit. 4.5.2008].    BUČEK  A.,  MADĚRA  P.,  PACKOVÁ  P.  Stav  a  vývoj  nadregionálního  biokoridoru  vybudovaného ve střední nádrži VD Nové Mlýny [online], 2004 [cit. 4.5.2008].    BRANDT  Z.  Ekologické  projekty  a  opatření  v povodí  řeky  Dyje  financované  z prostředků  státu  a  prostředků  poskytnutých  ČR  ze  zahraničí  ve  Věstníku  Nejvyššího kontrolního úřadu [online], 2004 [cit. 4.5.2008].    ČESKÝ  NORMALIZAČNÍ  INSTITUT.  ČSN  75  0434  Meliorace  Potřeba  vody  pro  doplňkovou závlahu. Praha: ČNI, 1994. 31 s.    ČESKÝ  NORMALIZAČNÍ  INSTITUT.  ČSN  75  7143  Jakost  vody  pro  závlahu.  Praha:  ČNI, 1992. 28 s.    ČESKÝ  ÚŘAD  ZEMĚMĚŘIČSKÝ  A  KATASTRÁLNÍ,  GEODIS  A  OÚPSŘ  JMK.  Mapový  portál  územního  plánování  a  stavebního  řádu  JMK  [online],  2005  [cit. 4.5.2008]. 

Diplomová práce

61

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Novomlýnské nádrže [online], 2008 [cit. 5.5.2008].      EKOLOGICKÝ  PRÁVNÍ  SERVIS.  Rychlostní  silnice  R52  Pohořelice–Mikulov  (Drasenhofen) [online], 2007 [cit. 5.5.2008].      JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Životní prostředí [online], [cit. 4.5.2008].    KADLÍKOVÁ L. Bobr evropský [online], 2005 [cit. 14.5.2008].    KIELY  G.  Enviromental  engineering.  Singapore:  McGraw  Hill  Book  Co‐ Singapore, 1998. 979 s., ISBN: 0‐07‐116424‐3    KNAPP V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995. 264 s., ISBN: 80‐7179‐028‐1  KOL. AUTORŮ. Encyklopedie zvířat – 3. svazek.  Praha: IMP, 2000, CZ‐P‐60‐10‐20‐ 023 fide ŠOLTÉSOVÁ J. Rybák obecný [online], 2007 [cit. 14.5.2008].    MACHALOVÁ  J.  Prostorově  orientované  systémy  pro  podporu  manažerského  rozhodování.  1.  vyd.  Praha:  C.  H.  Beck,  2007.  141  s.,  ISBN:  978‐80‐7179‐ 463‐9    MACHALOVÁ  J.  Geografické  informace  na  Internetu  (1.  část)  [online],  [cit. 23.5.2008].      MAPY.CZ. Mapy [online], [cit. 1.5.2008].   

Diplomová práce

62

MINAŘÍK  B.  Statistika  I.  Popisná  statistika  (2.  část).  Brno:  MZLU,  2000.  107  s.,  ISBN: 80‐7157‐427‐9     MINISTERSTVO  PRO  MÍSTNÍ  ROZVOJ,  ODBOR  ÚZEMNÍHO  PLÁNOVÁNÍ,  ÚSTAV  ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Obec a územní plánování [online], 2007 [cit. 15.5.2008].      MODERNÍ  BRNO.  Kraj  chce  v Pasohlávkách  vybudovat  zázemí  pro  vznik  lázní  [online], 2006 [cit. 17.5.2008].      Nařízení  vlády  č.  27/2005  Sb.,  kterým  se  vymezuje  Ptačí  oblast  Střední  nádrž  vodního díla Nové Mlýny.  PINGSTONE A. Bean Goose [online], 2003 [cit. 4.5.2008].    PORTÁL  VEŘEJNÉ  SPRÁVY  ČESKÉ  REPUBLIKY.  Mapové  služby  [online],  2008  [cit. 4.5.2008].    POVODÍ  MORAVY,  AOPK,  VÚV.  Komplexní  studie  k vodnímu  dílu  Nové  Mlýny.  Praha: MŽP ČR a MZe ČR, 2002.    POVODÍ  MORAVY.  Vodohospodářská  bilance  množství  povrchových  vod  v Povodí  Moravy. Brno: Povodí Moravy ve spolupráci s VÚV TGM, 2007.    POVODÍ  MORAVY.  Průběh  zvláštní  povodně  údolím  Dyje  pod  VD  Nové  Mlýny.  Brno: Povodí Moravy, 2004.     

Diplomová práce

63

RENÉ M. GIS pro státní správu a samosprávu [online], 2005 [cit. 20.11.2005].      ROULAND  P.,  MIGOT  P. La Réintroduction du Castrol (Castrol Fiber) en France en  Revue D´ecologie. Paris: Societe Nationale de Protection de la nature, 1990.  350 s.    SAVARA  I.,  ROTSCHEIM  P. Nové Mlýny. Brno: Povodí Moravy, Zpravodaj 2000.  8 s.    ŠEBELA M. Mušovský kostel [online], 1993 [cit. 4.5.2008].      SMOLA  V.  Unikát  Česka:  nejvzácnější  lesy  Evropy  pod  hladinou  [online],  2005  [cit. 14.5.2008].      SLAVÍK  L.  Racionální  extrapolace  závlahových  melioračních  soustav.  In  Regulace odběru vody v zemědělských soustavách Praha: ČSAZ č. 136, 1990.  fide  SLAVÍK  L.,  ZAVADIL  J.,  SPITZ  P.    Provoz  privatizovaných  závlah  Praha:  Výzkumný  ústav  meliorací  a  ochrany  půdy,  2001.  126  s.,  ISSN:  1211‐ 3972    SLAVÍK L., ZAVADIL J., SPITZ P.  Provoz privatizovaných závlah Praha: Výzkumný  ústav meliorací a ochrany půdy, 2001. 126 s., ISSN: 1211‐3972    SPITZ  P.,  FILIP  J.  Potřeba závlah při predikované klimatické změně v české republice  [online], 2001 [cit. 23.4.2008].      STACH R., FILIP J. Bobr evropský [online], [cit. 23.4.2008].      ŠIMON  J.  Spotřeba  a  využití  závlahové  vody  polními  plodinami  na  lehkých  půdách  středního Polabí Roslt. Výr., 1995, roč. 41, č. 6 fide  SLAVÍK  L.,  ZAVADIL  J.,  SPITZ  P.   Provoz privatizovaných závlah  Praha: Výzkumný ústav meliorací  a ochrany půdy, 2001. 126 s., ISSN: 1211‐3972   

Diplomová práce

64

ŠIMON  J.  Uplatnění závlahy v soustavě hospodaření na půdě Úroda, 1996, č. 6 fide  SLAVÍK  L.,  ZAVADIL  J.,  SPITZ  P.    Provoz  privatizovaných  závlah  Praha:  Výzkumný  ústav  meliorací  a  ochrany  půdy,  2001.  126  s.,  ISSN:  1211‐ 3972    ŠŤASTNÝ K. Hlas: Vodouš rudonohý [online], 2003 [cit. 4.5.2008].    ŠŤASTA  D.,  PROCHÁZKA  D.,  MACHALOVÁ  J.  Hlas:  Geografické  IT  v projektové  přípravě [online], 2006 [cit. 24.5.2008].    TREPTE A. Greylag Goose [online], 2008 [cit. 4.5.2008].    TUČEK  J.  GIS  Geografické  informační  systémy  teorie  a  praxe.  Praha:  Computer  Press, 1998. 424 s., ISBN 80‐7226‐091‐X    TURISTIK.CZ. Fotografie – Vodní nádrže Nové Mlýny [online], [cit. 4.5.2008].      ÚSTAV  ÚZEMNÍHO  ROZVOJE.  Principy  a  pravidla  územního  plánování  [online],  2007 [cit. 4.5.2008].      ÚSEK  METEOROLOGIE  A  KLIMATOLOGIE  ČHMÚ.  Informace  o  klimatu  [online],  2008 [cit. 16.4.2008].      Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.    Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).    Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).