Právní aktuality Čtvrtá AML směrnice březen 2015

Bulletin BBH

Právní aktuality

Čtvrtá AML směrnice březen 2015

Shrnutí .............................................. 2

2.

Působnost nového režimu ............. 2

3.

Politicky exponované osoby.......... 2

4. Centrální registr konečných vlastníků .................................................... 3 5.

Identifikace a kontrola klienta........ 4

6.

Sjednocení sankcí ........................... 5

7.

Prováděcí opatření a účinnost....... 5

8. Nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků ................................................. 6 Informace o příjemci ................................ 6

Podle stávající právní úpravy se Směrnice vztahuje i na obchodníky se zbožím, pokud přijímají platbu v hotovosti ve výši nejméně 15 000 EUR (např. autobazary). Nová Směrnice snižuje prahovou hodnotu na 10 000 EUR. Kromě toho je nově požadováno, aby obchodníci se zbožím uskutečnili také identifikaci a kontrolu klienta provádějícího příležitostný obchod ve výši nejméně 10 000 EUR. Kontrole budou podléhat jak jednorázové obchody, tak soubory více spolu souvisejících transakcí. Pro účely Směrnice se za praní špinavých peněz bude nově považovat i využití výnosu z daňové trestné činnosti podle trestního záko1 níku.

Správní sankce ......................................... 6 3. 1.

Shrnutí

V polovině února schválila Rada EU balíček opatření proti praní peněz, který obsahuje Nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků („Nařízení“) a Směrnici o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu („Směrnice“). Zásadní změnou oproti předchozímu režimu je zřízení centrálního registru konečných vlastníků právnických osob a svěřenských fondů. Firmy, které neuvedou dostatečné informace o vlastnické struktuře, mohou následně čelit pokutám ve výši až 1 mil. EUR. Politicky exponované osoby, které podléhají přísnějšímu režimu, budou nově zahrnovat také domácí subjekty. Čeští politici, vysoce postavení úředníci, ale i vrcholní manažeři státních firem mohou očekávat vyšší míru kontroly, např. ze strany bank, které jim vedou účty nebo realizují transakce. Nově je kladena větší míra odpovědnosti na členské státy a finanční instituce ohledně vymezení typu činnosti a klientů, kteří představují zvýšené nebo naopak nižší riziko legalizace výnosů z trestné činnosti či financování terorismu, a kde mohou používat modifikovaná pravidla kontroly.

2.

Působnost nového režimu

Shodně s předchozí úpravou dopadá režim Směrnice na úvěrové a finanční instituce, notáře, advokáty, realitní agenty apod. („povinné osoby“).

Politicky exponované osoby

Finanční instituce a další povinné osoby mají povinnost důkladněji prověřit své klienty v případě, že se jedná o politicky exponované osoby. Pro uzavření smlouvy nebo poskytování služeb těmto osobám bude nadále vyžadován především souhlas vrcholného managementu povinné osoby a také povinnost zavést přísnější pravidla monitoringu transakcí těchto klientů. Podle Směrnice se politicky exponovanými osobami rozumí fyzické osoby, kterým jsou nebo byly svěřeny významné veřejné funkce. Nadále se jedná o politiky, soudce nejvyššího nebo ústavního soudu, členy rady centrální banky, členy vrcholného managementu státních podniků nebo mezinárodních organizací. Oproti předchozí úpravě nerozlišuje Směrnice domácí a zahraniční politicky exponované osoby. Podrobné kontrole proto budou podléhat také čeští politici nebo členové představenstva a dozorčí rady českých státních firem. Přísnější kontrola se vztahuje nejen na politicky exponované osoby, ale také na jejich nejbližší rodinné příslušníky a blízké spolupracovníky. Blízkým spolupracovníkem se rozumí především společník nebo skutečný majitel stejné právnické osoby jako politicky exponovaná osoba nebo jiný blízký obchodní partner. Po ukončení výkonu funkce politicky exponované osoby finanční instituce nebo jiná povinné osoby vyhodnotí, zda příslušná fyzická osoba představuje i nadále riziko spojené s bývalou funkcí. Následně může povinná osoba zavést

1

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Právní aktuality – Čtvrtá AML směrnice Bulletin březen 2015 Strana 2

Obsah 1.

4.

Centrální registr konečných vlastníků

Významnou novinkou, kterou Směrnice přináší, je centrální registr konečných vlastníků právnických osob. Všechny právnické osoby budou mít 3 povinnost zajistit identifikační údaje o svých konečných vlastnících a oznámit je, včetně případných změn, centrálnímu registru. V České republice bude centrální registr pravděpodobně veden v návaznosti na obchodní rejstřík. Podle Směrnice se konečným vlastníkem rozumí fyzická osoba, která vlastní alespoň čtvrtinový podíl na obchodní korporaci nebo jiné právnické osobě. Směrnice však nevylučuje, aby si členské státy stanovily nižší podíl. Dnes je v ČR stanovena hranice právě 25 % s tím, že nemusí jít pouze o jednu fyzickou osobu, ale i několik osob jednajících ve shodě. Podle českého práva může být konečným vlastníkem také osoba vykonávající fakticky nebo právně rozhodující vliv na řízení nebo provozování závodu jako např. člen představenstva. Za vlastnictví je považováno i nepřímé vlastnictví prostřednictvím dalších korporací. Ve veřejném rejstříku tak bude uvedena vždy fyzická osoba, která je na samotném vrcholu vlastnické struktury. V situacích, kdy nebude možné konečného vlastníka zjistit, se za konečného vlastníka bude považovat člen vrcholného managementu právnické osoby na nejvyšším identifikovaném stupni vlastnické struktury, který je současně fyzickou osobou. Případně to může být jiná osoba fakticky řídící, např. obchodní ředitel, který má dostatečné informace o AML rizicích ve firmě a zároveň dostatečnou rozhodovací pravomoc tato rizika ovlivnit.

Přístup k datům v centrálním registru - Přímý přístup k datům v registru bude mít pouze ČNB 4 a FAÚ. Dále bude možné, aby přístup získala banka, která navazuje obchodní vztah s novým klientem, a potřebuje ověření údajů významných z hlediska AML. Kromě bank mohou o 2

Podle vnitrostátních předpisů dnes platí, že status politicky exponované osoby zaniká bez dalšího po 1 roce od ukončení výkonu funkce. 3

Předpokládá se, že v centrálním registru bude nutné uvádět jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a povahu a rozsah vlastnictví konečného vlastníka. 4

přístup žádat také další finanční nebo úvěrové instituce, případně jiné povinné osoby, pokud potřebují prověřit klienta v rámci povinností uložených touto Směrnicí.

Česká národní banka a Finanční analytický útvar ministerstva financí.

Veřejnosti, tedy osobám spadajícím mimo působnost této Směrnice, může být umožněn omezený přístup, ale pouze za předpokladu, že prokáží oprávněný zájem. Výklad pojmu „oprávněný zájem“ je ponechán na diskreci členských států. Osoby, které oprávněný zájem prokáží, budou mít přístup ke jménu konečného vlastníka, k měsíci a roku jeho narození, národnosti, zemi trvalého bydliště a informaci o povaze a rozsahu drženého vlastnického podílu. Členské státy mohou udělit ad hoc výjimku a zamezit přístup k některým nebo všem údajům v registru v případě, že by to mohlo vystavit konečného vlastníka nebezpečí únosu, vydírání nebo jinému druhu násilí či vyhrožování. Výjimku lze udělit i v případě, že konečný vlastník je menšinový společník nebo jinak nezpůsobilý 5 ovlivnit jednání korporace. Výjimkou nebudou dotčeny ČNB, FAÚ, finanční a úvěrové instituce. Za určitých okolností se výjimka nebude vztahovat ani na notáře a advokáty, pokud jednají jménem klienta v rámci finanční nebo nemovitostní transakce. Osobám mimo ČNB a FAÚ může být přístup do centrálního registru konečných vlastníků podmíněn zaplacením poplatku, který však nesmí přesahovat skutečné administrativní náklady. V budoucnu se očekává propojení národních centrálních registrů přes centrální evropskou platformu.

Svěřenské fondy - Svěřenský správce bude mít povinnost obstarat a uvést informace o konečných vlastnících svěřenských fondů. V ČR prozatím neexistuje žádný veřejný rejstřík svěřenských fondů, lze proto očekávat vznik zvláštního registru, kde budou tyto informace shromažďovány. Informacemi o konečných vlastnících svěřenského fondu se rozumí identifikační údaje zakladatele, obmyšleného, svěřenského správce a popř. dalších osob, kterým byl svěřen dohled nad svěřenským fondem. K informacím o konečných vlastnících svěřenských fondů bude mít přístup ČNB a FAÚ. Směrnice ponechává na členských státech, zda 5

Může se jednat např. o společníka, který vlastní podíl větší než 25 %, ale není schopen ovlivnit jednání korporace, ať už pro omezená hlasovací práva nebo zbylé společníky jednající ve shodě.


standardní formu kontroly, nejdříve však 12 2 měsíců od zániku funkce.

Na vyžádání svěřenský správce poskytne finanční instituci nebo další povinné osobě informace o konečných vlastnících v rámci procesu identifikace a kontroly klienta u příležitostného obchodu nad 15 000 EUR, u příležitostného obchodu se zbožím nad 10 000 EUR nebo při elektronické platbě nad 1 000 EUR.

Informace o nahlížení do registru - Kromě správního poplatku mohou členské státy podmínit nahlížení do centrálního registru také online registrací dotazující se osoby. O požadavku na informace ze strany ČNB a FAÚ nebude kontrolovaná osoba informována. Bude záležet na členských státech, zda umožní kontrolovaným osobám požadovat informace o nahlížení třetích stran.

Sankce - V případě neuvedení identifikačních údajů o svých konečných vlastnících hrozí právnickým osobám a svěřenským fondům pokuta až 1 000 000 EUR nebo 5 000 000 EUR, pokud danou povinnost nesplní finanční nebo úvěrová instituce.

5.

Identifikace a kontrola klienta

Standardní identifikace klienta zůstává prakticky beze změn. Stále bude spočívat ve zjištění a ověření totožnosti klienta na základě dokumentů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého třetího zdroje. Dále bude třeba zjištění totožnosti skutečného vlastníka, získání informací o účelu transakce a provádění průběžného sledování obchodního vztahu. Významné úpravy ale doznal proces zjednodušené a zesílené kontroly klienta.

Zjednodušená kontrola klienta - Podstata změny spočívá ve zrušení stávajícího systému taxativních výjimek, u kterých není potřeba klienta identifikovat nebo kontrolovat. I v režimu zjednodušené kontroly bude nezbytné nadále klienta identifikovat, celý proces by však měl být zjednodušen. Specifikaci těchto opatření provede EBA, EIOPA a ESMA v obecných pokynech. Podle nového režimu provedou členské státy na základě informací získaných od povinných osob vyhodnocení nízkorizikových oblastí. V těchto oblastech může členský stát udělit povolení provádět zjednodušené kontroly klien-

ta. Roli by měla hrát především výše transakce, nebo zda je klient např. veřejnoprávní korporací v členském státě EU. Vzhledem k tomu, že výjimky si stanovují samotné členské státy, domníváme se, že za nízkorizikové oblasti se bude považovat většina dosavadních výjimek uvedených v české právní úpravě. I přes zavedení opatření zjednodušené identifikace klienta zaručí členské státy na úrovni vnitrostátní legislativy dostatečný monitoring těchto transakcí a obchodních vztahů, aby byla možná detekce jakýkoli neobvyklých jevů.

Zesílená kontrola klienta - Do českého právního řádu bude výslovně doplněna povinnost provést zesílenou kontrolu u klientů nebo transakcí v oblastech, které budou vyhodnoceny Komisí, členskými státy nebo povinnými osobami jako rizikové. Zesílené kontrole budou vždy podléhat politicky exponované osoby, jejich nejbližší rodina a spolupracovníci stejně jako osoby ze země mimo EU, které komise označila za rizikové. Členské státy budou provádět průběžné vyhodnocení a identifikaci rizikových oblastí především na základě doporučení finančních institucí a dalších povinných osob. Současně bude po povinných osobách vyžadováno, aby identifikovaly svá vnitřní rizika a uplatnily zesílenou kontrolu právě v těchto rizikových oblastech. O výsledcích své činnosti budou členské státy následně informovat evropské orgány dohledu 6 nad finančním trhem EBA, EIOPA a ESMA. V případě, že některá oblast bude členským státem vyhodnocena jako riziková, budou mít finanční instituce a další povinné osoby povinnost zkoumat původ, účel a okolnosti všech neobvyklých transakcí, které nemají zjevný ekonomický nebo právní důvod. EBA, EIOPA a ESMA vydají pokyny, kde upřesní, jak identifikovat oblasti s nižším/vyšším rizikem. Pokyny budou také obsahovat opatření, která budou při zjednodušené/ zesílené kontrole klienta uplatňována. Komise bude průběžně vyhodnocovat, které země mimo EU mohou představovat vysoké riziko v oblasti praní peněz a financování tero6

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy


umožní přístup k těmto údajům také dalším povinným osobám v rámci povinností identifikace a kontroly klienta stanovených touto Směrnicí.

Oproti předchozí úpravě se přísnější režim kontroly nebude vztahovat na osoby ze všech zemí mimo EU, ale pouze na ty, které byly vyhodnoceny Komisí jako rizikové. Přísnější kontrola se nebude automaticky vztahovat na dceřiné společnosti nebo pobočky se sídlem v rizikových třetích zemích. Bude však nutné prokázat, že opatření a celková politika dceřiné společnosti nebo pobočky je plně v souladu s politikou celé skupiny. Pro případy, kde právní prostředí země mimo EU nedovolí pro dceřiné společnosti zavést potřebná opatření, EBA, EIOPA a ESMA vydají potřebné regulační technické normy, kde stanoví nutná opatření, která musí mateřská společnost zavést.

6.

Sjednocení sankcí

Směrnice přináší podrobněji upravené a přísnější sankce v oblasti praní peněz. Stanovena je minimální výše pokut a demonstrativní výčet sankcí, které budou muset členské státy do svých právních řádů zavést. Osobě, která poruší povinnosti stanovené vnitrostátní úpravou na základě této Směrnice, bude hrozit sankce až ve výši dvojnásobku prospěchu získaného protiprávním jednáním nebo s horní hranicí nejméně 1 000 000 EUR. V případě úvěrové nebo finanční instituce bude horní hranice stanovena na nejméně 5 000 000 EUR nebo až 10 % ročního obratu. U dceřiných společností finančních nebo úvěrových institucí se příslušným ročním obratem rozumí celkový roční obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky dané mateřské společnosti v předchozím hospodářském roce. Kromě peněžité sankce bude za porušení uložených povinností také možné:  uložit příkaz ukončit nebo neopakovat nežádoucí chování  odejmout povolení poskytovatele platebních služeb  uložit dočasný zákaz výkonu funkce např. členovi představenstva Novinkou na poli sankčních opatření je zveřejňování pravomocných rozhodnutí ČNB nebo

FAÚ o udělení sankce. Rozhodnutí bude umístěno na internetových stránkách ČNB po dobu alespoň 5 let. Zveřejnění nebudou podléhat prohřešky zanedbatelného rozsahu. Zveřejněn bude alespoň způsob, jakým došlo k porušení povinností, a identita fyzické nebo právnické osoby, která se porušení povinnosti dopustila. ČNB a FAÚ bude informovat EBA, EIOPA a ESMA o veškerých opatřeních a správních sankcích souvisejících s režimem proti praní peněz. Evropské orgány dohledu prostřednictvím svých internetových stránek umožní přístup ke všem zveřejněným rozhodnutím členských států.

7.

Prováděcí opatření a účinnost

Finální přijetí Směrnice Evropským parlamentem je očekáváno v dubnu tohoto roku. Na transpozici Směrnice budou mít členské státy dva roky. Nicméně platnost nových pravidel pro Českou republiku se předpokládá již od roku 7 2016. EBA, EIOPA a ESMA vypracují od 24 měsíců po vstupu Směrnice v platnost návrh regulačních technických norem a od 18 měsíců vydají obecné pokyny pro členské státy. Regulační normy specifikují opatření, jaká se mají zavést ve vztahu k rizikovým mimoevropským zemím. Pokyny adresované ČNB, FAÚ, finančním a úvěrovým institucím upřesní, jaká opatření zavést v případě zjednodušené a zesílené kontroly klienta, a především jak identifikovat oblasti s nižším nebo vyšším stupněm rizika. Komise čtyři roky po vstupu Směrnice v platnost vypracuje legislativní návrh spolu s technickými požadavky, který se týká propojení centrálních registrů konečných vlastníků přes centrální evropskou platformu. Regulační technické normy pro korporace, které mají dceřiné společnosti nebo pobočky v zemích mimo EU, budou vydány od 18 měsíců po vstupu Směrnice v platnost. Upravena budou především minimální opatření, jaká se mají zavést v případech, že třetí země neumožní v plném rozsahu zavedení pravidel stanovených touto Směrnicí.

7

Shabu, M. EU „obnaží“ české politiky a podnikatele. Lidové noviny, 20. únor, 2015, s. 1.


rismu. Klienti ze zemí označených za rizikové pak budou podléhat přísnější kontrole ze strany povinných osob podobně jako politicky exponované osoby. Je pravděpodobné, že rizikové země budou identifikovány formou seznamu, který Komise bude průběžně aktualizovat.

Nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků

Nařízení je přepracovanou verzí předchozí 8 právní úpravy. Tento předpis bude doplňovat Směrnici a nově zavedená opatření. Informace o příjemci Poskytovatelé platebních služeb budou mít povinnost shromažďovat základní informace nejen o plátci, ale také o příjemci. Oproti předchozí úpravě bude nutné ověřit a uchovávat základní informace o příjemci jako jméno a číslo účtu. Minimální doba uchovávání záznamů zůstává na pěti letech, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví okolnosti, za kterých si lze data ponechat (např. v případě vyšetřování závažné trestné činnosti). Členské státy mohou tuto dobu prodloužit až na 10 let. V současné české úpravě je stanovena hranice 10 let, lze tedy předpokládat, že ČR si tuto úpravu ponechá i nadále. Po uplynutí stanovené doby mají být všechny osobní údaje vymazány. Zjednodušení přeshraničních transakcí mimo EU - Oproti stávající úpravě se zmenšuje rozsah uváděných informací o plátci při přeshraničních transakcích mimo EU. Při transakcích nepřevyšujících 1 000 EUR postačí, když poskytovatel platebních služeb zajistí informace o jménu plátce a příjemce a čísla účtu obou účastníků platební transakce. Číslo účtu může být nahrazeno jedinečným identifikačním kódem transakce. Správní sankce Nařízení nestanoví vlastní sankce, ale odkazuje přímo na sankční ustanovení ve Směrnici. Pokuty a jiná sankční opatření v důsledku porušení povinností stanovených Nařízením proto budou stejné jako v případě Směrnice.

8

Nařízení o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků ze dne 15. listopadu 2006.


8.

Bulletin BBH je určen pouze jako obecná informace o některých důležitých novinkách a událostech v oblasti finančních trhů a související právní problematice. Jeho obsah není právním poradenstvím ani doporučením k určitému postupu v konkrétní situaci. Pokud jsou uváděny odkazy na připravované právní předpisy či stanoviska příslušných orgánů, upozorňujeme na možnost dalších změn v těchto návrzích. Vždy prosím konzultujte oficiálně zveřejněné texty právních předpisů, stanovisek a dalších dokumentů, na které je v bulletinu odkazováno. V případě zájmu o další informace nebo o individuální poradenství nebo konzultaci nás neváhejte kontaktovat.

Kontakty:

Tomáš Sedláček, Partner, [email protected]

Zdeněk Husták, Of counsel, [email protected]

Adam Nečas, Of counsel, [email protected]

BBH, advokátní kancelář, s.r.o. Klimentská 1207/10 110 00 Praha 1 Česká republika IČ: 26143119 DIČ: CZ26143119 Městský soud v Praze oddíl C, vl. 218820 ID datové schránky: 5e2sxwg

Tel.: +420 234 091 355 Fax: +420 234 091 366 E-mail: [email protected] Web: www.bbh.cz


Advokátní kancelář BBH, advokátní kancelář, s.r.o. dlouhodobě poskytuje svým klientům právní poradenství v oblasti práva finančních trhů. V rámci svých služeb nabízí také základní informační servis o nejvýznamnějších aktualitách v oblasti regulace a práva finančního trhu.

Právní aktuality Čtvrtá AML směrnice březen 2015

Recommend Documents