pravidla Hrací plán Úvod Tento dokument obsahuje pravidla vrhcábů tak, jak jsou dodržována mezinárodně, podle nichž je možno hrát na Internetu, podle nichž hrají vrhcábové programy a podle nichž se hraje na mezinárodních i domácích turnajích. Tento text vznikl úpravou volného překladu pravidel anglických, je doplněn a komentován. Původní překlad je zde a vytvořil ho Tomáš Hubálek, kterému patří dík za jejich poskytnutí Palubě.
S čím budeme hrát Vrhcáby jsou hra pro dva hráče, hraje se na hrací desce (viz Obrázek č. 1), se dvěma kostkami a třiceti kameny ve dvou barvách (po patnácti od každé barvy).
Obrázek č.1: Vrhcábová deska a základní pojmy Jak je vidět z obrázku, hrací deska je tvořena 24 trojúhelníkovými klíny, jež se střídají ve dvou barvách (střídání barev nemá pro hru samotnou význam, usnadňuje pouze počítání při přesunu kamenů). Tyto klíny jsou uspořádány do čtyřech kvadrantů, které nazýváme soupeřovým a vlastním vnitřním polem (opponent's and player's home board) a soupeřovým a vlastním vnějším polem (opponet's and player's outer board). Vnější a vnitřní pole jsou rozdělena přepážkou (bar). Číslování klínů každého hráče začíná od hráčova vnitřního pole. To znamená, že hráčův nejvzdálenější klín má číslo 24 a zároveň je soupeřovým klínem číslo jedna. Pokud vám
z tohoto poněkud kostrbatého výkladu vzešlo, že číslování jdou vlastně proti sobě, pak se nemýlíte a získáváte první bod za zvýšenou vnímavost (mimo hru, samozřejmě).
Obrázek č.2: Základní rozestavení kamenů; číslování pro hráče s červenými kameny. Jak již bylo řečeno, každý z hráčů je vybaven patnácti kameny své barvy. Jejich počáteční rozestavení vidíte na Obrázku č. 2. Pokud bychom ho chtěli popsat, řekli bychom že každý hráč má dva kameny na klínu číslo 24, pět kamenů na klínu číslo 13, tři na klínu číslo 8 a pět na klínu číslo 6 (pokud vás napadlo, že jich tedy hráč už pět má ve svém vnitřním poli, máte další bod za zvýšenou vnímavost). Každý hráč má jeden pár kostek a pohárek, ze kterého kostky hází (i když v přátelských utkáních vystačíme i s jedním párem házeným z ruky). Kromě běžných kostek se ve vrhcábech používá ješte tzv. zdvojovací kostka (doubling cube), která slouží k zaznamenávání násobku aktuální sázky ve hře a má na svých stěnách čísla 2, 4, 8, 16, 32 a 64. Zdvojovací kostka je na počátku obrácena číslem 64 nahoru, což znamená, že se jedná o jednoduchou sázku - vlastně by měla být na kostce jednička a začínat se s ní, ale ta tam z úsporných a zřejmě i historických důvodů není a je nahrazována onou šedesátčtyřkou.
Cíl hry Cílem každého hráče je přenést všechny své kameny do svého vnitřního pole a pak je z desky odebrat. První hráč, který odebere všechny kameny, vyhrává.
Pohyb kamenů Hra začíná tím, že každý hráč hodí jednou kostkou. Na základě hodu se určuje, kdo začne hrát první a jaká čísla se budou hrát. V případě, že oba hodí stejné číslo, mohou zdvojit sázky, pokud se na tom předem dohodli (viz Volitelná pravidla) a hod opakují do té doby, dokud nepadnou různá čísla. Hráč, který hodil vyšší číslo, začíná (má též právo si zvolit barvu kamenů) a přesouvá své kameny o čísla, která padla při úvodním hodu na kostkách. Když tah dokončí, hraje druhý hráč a střídají se až do konce hry (v dalších tazích si už obě čísla pro svůj přesun hází každý hráč svými kostkami).
Kameny jsou přesouvány na základě čísel, která padla na kostkách a to směrem od nejvyššího klínu (má číslo dvacet čtyři) k nejnižšímu (číslo jedna). Hráči se tedy pohybují směrem proti sobě (vzpomeňte si, že i číslování jsou proti sobě). Během přesunů musí být dodržena následující pravidla: 1. Kámen může být přesunut jen na otevřený klín (open point) - tj. na klín, který není obsazen dvěma či více soupeřovými kameny. 2. Čísla, která padla na kostkách, představují oddělené tahy. Tedy pokud například hráč hodí 5 a 4, může přesunout jeden kámen o pět míst na otevřený klín a další kámen o čtyři místa (opět na otevřený klín), nebo může provést tah jedním kamenem nejdříve o pět a potom o čtyři klíny, nebo nejdříve o čtyři a potom o pět klínů. Jde tedy v podstatě o tah o devět klínů, avšak s podmínkou, že pátý (resp. čtvrtý) klín od výhozí pozice kamenu je otevřený. 3. Pokud hráč hodí dvě stejná čísla, je to jako by tato čísla hodil na čtyřech kostkách místo na dvou. Tedy například, když hodí dvě šestky, má k dispozici pro tahy celkem čtyři šestky, které může libovolně využít. 4. Hráč musí hrát obě (nebo pokud mu padla dvě stejná čísla, pak všechna čtyři) čísla, která mu padla. Pokud může být zahráno jen jedno číslo, musí ho hráč zahrát. Pokud je možné hrát obě čísla, která padla na kostkách, ne však obě zároveň, musí hráč zahrát to vyšší. Pokud hráč nemůže využít ani jedno z čísel, která mu na kostce padla, ztrácí tah.
Vyhazování kamenů a jejich vracení do hry Klín, který je obsazen jen jedním kamenem, se nazývá nekrytý klín (ang. blot). Když soupeř vstoupí na tento klín svým kamenem, říkáme že kámen zde stojící byl napaden (hit), je vyhozen ze hry a přesunut na přepážku (viz S čím budeme hrát). Pokud má hráč jeden nebo více kamenů na přepážce, musí před tím, než může pokračovat ve hře, vrátit všechny kameny z přepážky zpět do hry. Kámen se vrací do hry na základě hodu kostkou (když je hráč na řadě), a to do soupeřova vnitřního pole. Když například hráč, který má kámen na přepážce, hodí 4 a 2, může nasadit na soupeřův klín číslo čtyři nebo dva, za předpokladu že je otevřený. Abych ještě více zdůraznil, na který klín hráč nasazuje svůj kámen, dodám, že je to na hráčův klín číslo 24-hod kostkou+1. Pokud není žádný z těhto klínů otevřený, hráč ztrácí svůj tah - jinými kameny hrát nemůže. Jakmile se hráči podaří nasadit všechny své kameny do hry, normálně pokračuje (např. pokud měl jen jeden kámen na přepážce a číslem z jedné kostky nasadil kámen do hry, může čísla z druhé kostky normálně využít k libovolnému legálnímu tahu).
Vyvádění kamenů Jakmile hráč přesune všechny své kameny do svého vnitřního pole, začíná druhá fáze hry vyvádění kamenů (bearing off). Hráč vyvádí kameny ven z desky opět na základě hodů kostkou. Pokud hodí například šestku, odebere kámen z klínu číslo šest. Pokud nemůže hráč z tohoto čísla odebrat, musí (pokud je to možné) udělat nějaký přípustný tah odpovídající tomuto číslu. Pokud hráč hodí nějaké číslo (například pětku) a na pátém a šestém klínu už není kámen může odebrat z nejbližšího nižšího (tedy čtyři a níže). Není však možné odebírat
z prostředka (například kdyby hráč hodil čtyřku, na čtvrtém klínu neměl kámen, na šestém ano a chtěl odebrat ze třetího klínu, pak nemůže, protože klín, který je od cíle dále než hozené číslo, obsahuje kámen). Hráč není nucen odebrat, pokud je možno udělat nějaký jiný legální tah. Pokud během procesu odebírání dojde k tomu, že hráč nemá všechny své kameny ve svém vnitřním poli (což nastane, když mu je během odbírání nějaký kámen přesunut na přepážku), vyvádění se přerušuje a hráč musí nejprve všechny své kameny dostat zpět do svého vnitřního pole, aby mohl pokračovat. Hráč, který první odebere všechny své kameny, vyhrává.
Zdvojování sázek Vrhcáby se hrají buď o peníze, nebo soutěžně na body. Při hře o peníze je počet her neomezen, záleží na dohodě hráčů, kteří také stanoví, kolik peněz se vyplácí za jeden bod. Na začátku každé hry je mezi hráči umístěna zdvojovací kostka otočená na 64 - což ovšem symbolizuje jedničku, tedy že se hraje o jeden bod (viz S čím budeme hrát). Pokud se během hry některý hráč začne cítit silnějším, může nabídnout soupeři zdvojnásobení sázky. Nabídka ke zdvojnásobení může přijít, pouze pokud je hráč na řadě a před hodem kostek (jsou však i dohodnutelné výjimky, viz Volitelná pravidla). Nabídka na zdvojnásobení sázky se provádí tak, že nabízející hráč vezme zdvojovací kostku, obrátí ji stranou s dvojnásobkem momentální sázky nahoru (tj. při prvním zdvojnásobování na číslo 2), podá soupeři a řekne "Zdvojuji." ("I double"). Soupeř pak nabídku buď přijme (důsledky viz dále), nebo nepřijme a pak hra ihned končí a hráč který nepřijal, prohrává počet bodů, o které se hrálo před nabídkou zdvojení. Pokud hráč, kterému bylo nabídnuto zdvojení, toto přijme, hra pokračuje o dvojnásobný počet bodů a hráč, který přijal, se stává majitelem kostky (owner of the doubling cube), což je naznačeno tím, že je zdvojovací kostka položena blíže k němu. Další zdvojení může navrhnout jen majitel kostky. Toto pravidlo zaručuje, že první zdvojení může nabídnout kdokoli a poté se hráči v nabízení zdvojení střídají.
Prohra, gammon a backgammon Ve vrhcábech existují tři druhy proher. 1. Obyčejná, která nastane, pokud hráč, který prohrál, už také začal odebírat. Obyčejná prohra je za bočet bodů, které ukazuje zdvojovací kostka. 2. Gammon, který nastane, pokud hráč, který prohrál, nezačal vůbec odebírat a nemá ani jeden svůj kámen v soupeřově vnitřním poli nebo na přepážce. Gammon je za dvojnásobek počtu bodů na zdvojovací kostce. 3. Backgammon, který nastane, pokud ten, který prohrál, má alespoň jeden kámen v soupeřově vnitřním poli nebo na přepážce a nevyvedl ještě ani jeden kámen z desky. Backgammon je za trojnásobek počtu bodů, které ukazuje zdvojovací kostka.
Volitelná pravidla Následující pravidla jsou široce rozšířená, ale nejsou součástí standardních pravidel. Užívají se pouze při vzájemném souhlasu obou hráčů k vylepšení hry. 1. Automatické zdvojování (Automatic double) - pokud při zahájení hry padnou shodná čísla, zdvojnásobují se automaticky sázky na dvojnásobek. Obvykle je dohodnut maximální počet takovýchto zdvojnásobení na jednu hru. 2. Bobři (Beavers) -- pokud hráč přijme zdvojnásobení, může okamžitě nabídnout další zdvojnásobení, aniž by musel čekat, až na něj přijde řada a bude mít tuto možnost legální cestou. 3. Jacobyho pravidlo (The Jacoby Rule) - gammony a backgammony se počítají jenom za jeden bod. Zdvojování funguje normálně.
Co je a není dovoleno Kostky musí být hozeny najednou a musí dopadnout na povrch pravé strany vrhcábové desky (z pohledu házejícího hráče). Hráč musí opakovat hod oběma kostkami, pokud alespoň jedna kostka nepřistála na povrchu pravé strany vrhcábové desky, přistála na kameni, zůstala našikmo opřená o okraj pole nebo kámen, nebo přistála mimo desku. Tah je považován za dokončený, pokud hráč zdvihne své kostky. Pokud je tah nekompletní nebo nepřípustný, má soupeř možnost toto akceptovat nebo si vyžádat opravu. Pokud soupeř hodí své kostky, je tah považován za akceptovaný. Pokud hráč hodí své kostky před dokončením tahu svého soupeře, není tento hod platný a je nutno jej opakovat.
Chouette Chouette (vyslov "šuet") je společenská forma hraní vrhcábů pro více než dva hráče, hraje se však na jedné desce. Na začátku hry si každý hráč hodí jednou kostkou (v případě shody si ti, kteří mají stejnou hodnotu, hodí ještě jednou, tak aby bylo jasné pořadí všech hráčů). Hráč, který hodí největší hodnotu - bankéř (anglicky box) hraje proti kapitánovi (captain), což je hráč, který hodil druhou nejvyšší hodnotu. Kapitán hraje za ostatní hráče (tj. ty, kteří hodili méně než ti dva co hrají) ze skupiny. Když bankéř vyhraje hru, přijímá výhry od všech členů skupiny. Kapitán odchází do zapomění a opovržení na konec pomyslné řady a další člen skupiny se stává kapitánem. Naopak když bankéř prohraje, vyplácí všechny členy skupiny on a odchází na konec řady a dalším bankéřem se stává kapitán. Volitelně se mohou měnit práva v týmu: někdy je možné kapitánovi radit, jindy zase ne. Oblíbený kompromis je ten, že se smí radit pouze po zdvojení. Chouette může být hrána s jednou nebo více zdvojovacími kostkami. V jednokostkové hře každý člen skupiny rozhoduje o přijetí zdvojení individuálně, tj. když bankéř zdvojí, každý se
může rozhodnout, jestli přijme riziko dvojnásobné prohry či výhry, nebo vyplatit bankéři aktuální sázku rovnou a dál již v této hře nepokračovat (zároveň také nemůže ani radit). Pokud se kapitán během hry rozhodne hru vzdát, může některý člen skupiny přijmout jeho místo se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Kapitán v tomto případě odchází na konec řady. V chouette s více zdvojovacími kostkami má každý člen skupiny svoji vlastní zdvojovací kostku a může každému členu skupiny zdvojovat individuelně a naopak všichni členové mohou totéž udělat bankéři.
Turnaje Ve vrhcábových turnajích (v nichž jde o to určit celkového vítěze) se obvykle postupuje vyřazovacím způsobem. Hráči jsou rozřazeni do dvojic, které spolu hrají sérii her tak dlouho, dokud není možné určit, kdo postoupí do dalšího kola. Tato série her se nazývá zápas (anglicky match). Zápasy se hrají na předem určený počet bodů. První hráč, který získá stanovený počet bodů, vyhrává zápas. Body se určují normálním způsobem (běžná prohra za jeden, gammon za dva, backgammon za tři) a ještě se násobí hodnotou na zdvojovací kostce. Automatické zdvojení, bobři a další rozšíření pravidel se při turnajích neužívají. Také neexistuje žádný bonus za to, když nějaký hráč překročí počet bodů požadovaný pro vítězství, protože hráčovým cílem je vyhrát a skóre v zápase není důležité. Při zápasech se běžně užívá tzv. Crawfordovo pravidlo (anglicky Crawford rule). Toto pravidlo říká že když některý hráč získá počet bodů o jeden nižší, než je požadovaný počet pro vítězství, nemůže se v této hře užít zdvojovací kostky (v další, pokud se v této nerozhodne, to zase samozřejmě možné je). Tato hra bez zdvojování se nazývá Crawfordovou hrou (angl. Crawford game).
