PRAKTICKÉ ÚLOHY A PROJEKTY Z MIKROBIOLOGIE příručka k projektu Alma Mater Studiorum LENKA PAVLASOVÁ, EVA TARABOVÁ
UK v Praze – Pedagogická fakulta Praha 2010
PRAKTICKÉ ÚLOHY A PROJEKTY Z MIKROBIOLOGIE RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D., Mgr. Eva Tarabová Jazyková korektura: Grafická úprava: Sazba: Obálka: Technická spolupráce: Odpovědný redaktor:
Ing. arch. Olga Badová PhDr. Martin Adamec PhDr. Martin Adamec Ing. arch. Olga Badová Ing. Věra Čapková PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.
ISBN Vydala Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta v roce 2010. Tisk:
OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO.................................................................................................... 5 O AUTORKÁCH...................................................................................................... 8 ANOTACE................................................................................................................ 9 TEORIE...................................................................................................................... 9 PROJEKTY.............................................................................................................21 Cíle a výstupy projektů......................................................................... 21 Základní informace o projektech........................................................ 21 Propojení projektu na RVP.................................................................. 22 Rozvoj klíčových kompetencí.............................................................. 23 Potřeby a materiál................................................................................. 23 Klíčová slova.......................................................................................... 27 Motivace................................................................................................. 31 Popis projektů........................................................................................ 31 Varianta projektu pro 2. stupeň základní školy................................. 32 Varianta projektu pro gymnázia.......................................................... 37 Varianta projektu pro SOŠ se zaměřením na diplomacii................. 42 Hodnocení.............................................................................................. 46 Nápady, jak projekt rozšířit.................................................................. 47 Literatura a zdroje................................................................................. 49 Obrazová příloha................................................................................... 50
ÚVODNÍ SLOVO Vážené paní učitelky! Vážení páni učitelé! Dostala se Vám do rukou brožurka semináře projektu Alma Mater Stu� diorum. Jak jeho název napovídá, jedná se o další vzdělávání na (pro většinu učitelů) rodné Univerzitě. Cílem projektu je zlepšit připravenost učitelů k realizaci environmentální výchovy, vyučovat přírodovědné předměty, vyučovat interdisciplinárně a v terénu; seznámit se s vhodnou tech� nikou a ICT podporou. Projekt Alma Mater Studiorum je připravován převážně pracovníky Pedagogické fakulty UK v Praze. Učitelům ze Středočeského kraje, kteří se zabývají otázkou „Jak začlenit průřezové téma Environmentál� ní výchova do mého předmětu, popř. do ŠVP?“, nabízí zdarma (z ESF a státního rozpočtu dotované) programy. Náš tým si jako prioritu stanovil kvalitu, užitečnost a funkčnost celé nabídky. Autory textů, lektory seminářů a vedoucí exkurzí jsme vybíra� li mezi špičkovými odborníky. Ti se do vytváření kurzů a psaní textů vložili srdcem. Inovací projektu Alma mater je nabídka pro učitele jiných, než příro� dovědných aprobací (češtináře, učitele ZSV a ekonomie, výtvarné vý� chovy aj.). Několik kurzů je určeno učitelům primárního vzdělávání. S texty, které v rámci projektu vznikly, jsem velice spokojená. Doufám, že i Vy z nich budete mít radost a užitek. Kurzy a exkurze budou reali� zovány od září 2010. Více informací se dozvíte na webových stránkách projektu http://almamater.cuni.cz. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. odborný garant seminářů 5
6
Praktické úlohy a projekty z mi� krobiologie
Možnosti výtvarné výchovy v rámci environmentálního vzdělávání na základní škole, krajina a výtvarné umění, land art a prostor
Jak vzdělávat pro udržitelný roz� voj
Co je ekologické nemůže být ekonomické? aneb Požírají eko� nomické principy přírodu? Nebo to dělají jen krátkozraká rozho� dování lidí?
Matematika a environmentální výchova aneb Kolik má housen� ka tělních článků?
Digitální fotografie
Statistické zpracování dat na PC
1
2
3
4
5
6
7
NÁZEV
RNDr. František Mošna, Ph.D.
PhDr. Petr Novotný
RNDr. Alice Bílá, Ph.D.
doc. Ing. RNDr. Hana Scholleová, Ph.D.
PhDr. Tereza Vošahlíková
PhDr. Jan Šmíd, Ph.D.
RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D., Mgr. Eva Tarabová
GARANT, LEKTOR
Seznam kurzů a informace o jejich propojení na RVP
ICT, matematika
ICT
matematika
matematika, ZSV, čes� ký jazyk, popř. ekono� mika podniku (SEŠ)
průřezová témata
VV, estetika
INTERDISCIPLINÁRNÍ PROPOJENÍ biologie, výchova ke zdraví
ZSV a ekonomie
výtvarná, resp. estetická vý� chova
DOPORUČENO PRO UČITELE
7
Lesní a venkovní pedagogika
Výroba z přírodních materiálů
Ekologie společenstev a eko� morfologie obratlovců aneb Jak komu zobák narost’
Proč se nebát chemie?
Vyučování za pomoci drobných živočichů
Ekonaratologie: Vyprávění a pří� běhy o přírodě a pro přírodu
10
11
12
13
14
15
2. stupeň základních škol
PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.
PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D., Bc.Jana Bravencová
PhDr. Martin Adamec
Mgr. Jindra Mourková
Ing. Judita Kapicová, lektorka lidové tvorby
Magdalena Kapuciánová, ředitelka MŠ Semínko v Toulcově dvoře
Mgr. Jan Mourek, RNDr. Eva Lišková, CSc.
Mgr. Jan Mourek, RNDr. Eva Lišková, CSc.
GARANT, LEKTOR
1. stupeň základních škol
Biologické sbírky ve výuce a mi� moškolním vzdělávání – metody sběru, preparace a uchování
9
mateřské školy
Příprava a využití mikroskopic� kých preparátů ve výuce
8
NÁZEV
vychovatelé
DOPORUČENO PRO UČITELE
gymnázia a střední odborné školy
jazyk a komunikace
EVVO
chemie
biologie, ekologie, (zoo)geografie
pracovní činnost
EVVO
biologie
INTERDISCIPLINÁRNÍ PROPOJENÍ biologie
O AUTORKÁCH RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D. Absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor biochemie. Tamtéž získala i titul RNDr. Doktorské studium ukončila v oboru pedagogika (didaktika biologie) na Pedagogické fakultě UK v Praze (titul Ph.D.). V současné době pracuje jako odborná asistentka na Katedře biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty UK v Praze. Mezi její hlavní pedagogické i vědecké zájmy patří didaktika biologie a mikrobiologie. Mgr. Eva Tarabová Absolventka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor učitelství biologie-chemie. V současné době pracuje jako učitelka na gymnáziu Jižní Město, kde má možnost laboratorní cvičení a projekty zapojovat do výuky. Mezi její pedagogické zájmy patří výuka mikrobiologie a možnosti výuky mikrobiologie formou praktických cvičení a projektů.
8
ANOTACE Mikrobiologické projekty jsou určeny pro žáky základních škol, studenty středních odborných škol a gymnázií. Jejich náplní jsou teoretické i praktické úkoly. Teoretické úlohy jsou zaměřeny na samostatné zjišťování informací týkajících se způsobů přenosu patogenních mikroorganismů, nejčastějších onemocnění přenášených neumytýma rukama, léčbu virových i bakteriálních nemocí apod. Praktické úlohy mají aktivně žáky zapojit do výuky, poskytnout jim jednoduché důkazy a oporu pro poznatky, které získali při teoretickém zpracování problematiky. Tyto pokusy byly záměrně navrženy tak, aby se daly použít nejen jako součást uvedených projektů, ale podle potřeby i samostatně při vyučovací hodině ve třídě (většina z nich nevyžaduje specializovanou biologickou laboratoř).
TEORIE Mytí rukou je v současné době stále skloňované téma, kterým se zabývají nejrůznější výzkumy a média všeho typu. Mezi lidmi se můžeme setkat s různými názory na jeho důležitost. Jedni zastávají názor, že přílišné mytí, nejen rukou, organismu neprospívá, druzí jsou zastánci úzkostné čistoty. Denní rutina by měla být zřejmě někde mezi, tedy mít na mysli, že po použití toalety, před konzumací nebo přípravou jídla, po kontaktu s domácím mazlíčkem, po manipulaci s penězi, po jízdě hromadnou dopravou či po příchodu domů by si měl každý ruce umýt vždy. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje mytí rukou za klíčové celosvětové opatření proti šíření některých infekčních nemocí, a proto v roce 2008 vyhlásila 15. říjen prvním Mezinárodním dnem mytí rukou. Proč je vlastně mytí rukou tak důležité? Která onemocnění se přenáší právě pomocí nemytých nebo nedostatečně mytých rukou? V prvé řadě to jsou alimentární nákazy, tedy nákazy, u kterých je vstupní branou mikroorganismu zažívací trakt člověka (Gopfertová a kol., 2006). 9
Obvyklá lokalizace infekce je střevní sliznice a s tím souvisí i klinické projevy – bolesti břicha, průjmy, zvracení. Tato onemocnění mohou být způsobena bakteriemi a viry (viz následující přehled), ale i dalšími parazity. Přehled vybraných alimentárních nákaz člověka způsobených bakteriemi Salmonelózy Salmonella typhimurium, Salmonella enteritidis a další druhy způsobují častá onemocnění doprovázená průjmem, bolestí hlavy, malátností, nevolností a zvracením. K infekci dojde, pokud bakterie proniknou v dostatečném množství do trávicího traktu (infekční dávka je 105–109 bakterií) a usídlí se v tenkém střevě. Množí se v buňkách střevních mikroklků. Inkubační doba je krátká (8–48 hodin), onemocnění obvykle rychle samo odezní. Těžší průběh může mít u starších nebo chronicky nemocných pacientů. Nejčastějšími zdroji nákazy jsou syrové nebo nedostatečně uvařené maso (kuřecí, kachní, krůtí, vepřové i hovězí), vejce, mléko. Důkladná tepelná úprava potravin salmonely ničí, v mražených potravinách přežívají (podle dokumentů Státního zdravotního ústavu). Léčba: důležité je doplňování ztrát tekutin a minerálních látek, mírnit nevolnost, zvracení a bolest. Nesmí se používat léky snižující pohyblivost střev, které by onemocnění jen zhoršily. Podávání antibiotik zpravidla nemá význam. Prevence: dbát na zdraví chovů domácích zvířat, zabránit kontaminaci potravin trusem salmonelami infikovaných hlodavců a omezit co nejvíce chybné technologické postupy při přípravě potravin (skladování při nevhodné teplotě, nedostatečná tepelná úprava, zamezení styku uvařených pokrmů s původními kontaminovanými surovinami). 10
Pozn. Druh Salmonella typhi je původce břišního tyfu. Onemocnění je vážné, bez léčení je úmrtnost až 20%. Dnes je na našem území již vzácný. Shigelózy Bacilární úplavice (dyzenterie) bývá způsobena druhy Shigella sonnei, S. flexneri, S. dysenteriae a S boydii. Onemocnění provázejí průjmy, zvýšená teplota, bolesti břicha. Zdrojem infekce je nemocný člověk, případně nosič v rekonvalescenci. Přenos je fekálně – orální, kdy si člověk kontaminuje ruce výměty nemocné osoby a přenese si infekční agens na sliznici dutiny ústní, nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů (splachovadla, vodovodní kohoutky, kliky dveří záchodu, sedátka toalety). Infekční dávka je malá (10–1000 mikroorganismů). Inkubační doba je 1–3 dny (Gopfertová a kol., 2006). Onemocnění trvá obvykle asi 4 dny. Léčba: izolace nemocného (v akutním stadiu hospitalizace), důsledná rehydratace organismu nápoji s minerálními látkami, léčba antibiotiky není nutná, nesmí se podávat léky snižující střevní motilitu (Greenwood, 1999). Prevence: dodržování osobní hygieny, bezpečná likvidace odpadních vod, kvalitní zásobování pitnou vodou. Cholera Vibrio cholerae je původcem cholery. Jedná se o onemocnění s průjmy a zvracením, které vedou k rychlé dehydrataci organismu a ztrátám minerálních látek. Onemocnění může probíhat mírně, ale i vážně a způsobit svému hostiteli smrt během 12–24 hodin. Bakterie se dostávají do organismu vodou (i ledem) nebo potravou. Množí se v tenkém střevě, kde produkují cholerový toxin. Poslední velká pandemie cholery byla v Peru v roce 1991 (podle Státního zdravotního ústavu). 11
Léčba: izolace nemocného, důsledná rehydratace organismu a doplňování iontů. Bakterie jsou citlivé na antibiotika, ale v poslední době přibývá rezistentních kmenů. Prevence: zajištění nezávadného zdroje pitné vody, osobní hygiena. Cestujícím do oblastí se zvýšeným nebezpečím nákazy cholerou je k dispozici očkování. Přehled vybraných alimentárních nákaz člověka způsobených viry Hepatitida A Virus hepatitidy A je původcem žloutenky typu A. Virus je velmi odolný, přežívá týdny při pokojové teplotě a léta ve zmraženém stavu. Ničí ho pětiminutový var a některé dezinfekční prostředky. Inkubační doba nemoci je 14–50 dní. Příznaky jsou většinou jako u chřipkového onemocnění, často se žaludečními a střevními problémy. Po těchto nespecifických počátečních příznacích teprve může nastat „zežloutnutí“ kůže a sliznic, které dalo onemocnění český název. Zdrojem infekce je nemocný člověk, u kterého se vyskytuje virus ve stolici. Přenos se děje přímo špinavýma rukama, nebo nepřímo kontaminovanou vodou, potravinami nebo předměty (podle Státního zdravotního ústavu). Léčba: trvá obvykle 2–4 týdny. Povinná je izolace na infekčním oddělení, nutný je klid na lůžku a dieta i v následující několikatýdenní rekonvalescenci. Po prodělaném onemocnění vzniká celoživotní imunita. Prevence: dodržování hygieny, očkování na vyžádání.
12
Hepatitida E Virus hepatitidy E je původcem žloutenky typu E. Onemocnění má podobné příznaky jako hepatitida A. K přenosu dochází ve špatných hygienických podmínkách (virus je přítomen ve stolici). Onemocnění nepřechází do chronicity a většinou končí vyléčením. Léčba: podobná jako u hepatitidy A. Prevence: dodržování hygieny, zajištění zdroje kvalitní pitné vody, očkování není zatím k dispozici. Dětská obrna (poliomyelitida) Výskyt dětské obrny byl na našem území i v celé Evropě prakticky zlikvidován díky pravidelnému očkování. Zdrojem infekce je člověk, virus se vyskytuje ve stolici. Virus je odolný, ve vnějším prostředí přežívá poměrně dlouho. Inkubační doba je 7–14 dní. U 90–95% nakažených probíhá onemocnění bezpříznakově, u méně než 1% lidí je průběh těžký, kdy po horečnatém stadiu dochází k obrně kosterního svalstva (nejčastěji dolních a horních končetin, ale třeba i dýchacích svalů). Léčba: izolace na infekčním oddělení, tlumení bolesti a svalových křečí. Prevence: pravidelné očkování dětí celkově 5 dávkami. Dříve se používala orální vakcína (na lžičce), nyní se přechází na injekční aplikaci (podle Státního zdravotního ústavu).
13
Rotavirové infekce Rotaviry jsou původci horečnatých gastroenteritid (současných zánětů žaludku a tenkého střeva). Onemocnění je typické zejména pro děti do 4 let. Trvá zpravidla 5–7 dní. Přenos onemocnění je hlavně fekálně-orální cestou, ale i kontaminovanou vodou, potravinami. Inkubační doba 1–3 dny (Gopfertová a kol., 2006). Léčba: důsledná rehydratace organismu, izolace nemocného. Prevence: dodržování osobní hygieny. V dohledné době se předpokládá dostupnost vakcíny i v ČR. Příklady dalších alimentárních nákaz Toxoplazmóza Je způsobena parazitujícím prvokem Toxoplasma gondii. Má složitý vývoj, nezbytným hostitelem pro jeho ukončení je kočka, která vylučuje původce onemocnění výkaly. Onemocnění se přenáší požitím syrového nebo nedostatečně upraveného masa (nejčastěji vepřového) obsahujícím cysty parazita, případně sekundárně kontaminovanými potravinami nebo vodou. U dětí je důležitý přenos rukama při hře ve znečištěném písku a ve venkovním prostoru (na zahradě). Závažné je, pokud onemocní těhotná žena. Tento stav může vést k potratu nebo narození postiženého plodu (Gopfertová a kol., 2006). Léčba: specifická léčiva proti toxoplazmóze (pyrimetanin, klindamycin). Prevence: screening těhotných žen, dárců krve a orgánů, dostatečná tepelná úprava masa a mléka, ochrana vody a potravin před kontaminací, každo14
denní likvidace kočičích výkalů, zamezení přístupu koček na dětská hřiště. Prodělané onemocnění navozuje dlouhodobou imunitu. Škrkavky Původcem onemocnění může být škrkavka psí (Toxocara canis), škrkavka kočičí (Toxocara cati) nebo škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides). Zdrojem nákazy jsou výkaly psů, koček nebo nakaženého člověka. Ve výkalech se nacházejí vajíčka škrkavek. Ta potom mohou být obsažena i v půdě nebo písku a odtud se dostávají znečištěnýma rukama do trávicího traktu. K nákaze může dojít i z nedostatečně omytých potravin (zeleniny), které se konzumují bez tepelné úpravy. Léčba: specifická léčiva (mebendazol). Prevence: likvidace psích i kočičích výkalů, zamezení přístupu koček a psů na dětská hřiště, dodržování osobní hygieny při kontaktu se psy a kočkami, poučení dětí o možnosti přenosu nákazy při kontaktu se zvířaty, důkladné omývání potravin kontaminovaných půdou, jejich vhodné skladování a tepelná úprava. Pomocí nemytých či špatně umytých rukou se dále šíří i nákazy kapénkové (Bednář 1999, Greenwood 1999). Původci nákaz se uvolňují především z povrchů sliznic respiračního traktu. Zárodky se nacházejí v kapénkách aerosolu, který vzniká při průchodu vzduchu dýchacím traktem. Produkovaný aerosol obsahuje kapénky různé velikosti a složení, větší klesají k zemi, menší se pohybují vzduchem a dosahují poměrně značných vzdáleností od zdroje. Například při kýchnutí se udává dolet kapének několik metrů. Kapénkové infekce se nešíří pouze v bezprostředním okolí nemocného, kdy přímo vdechneme kapénky aerosolu s původci nákaz, ale k přenosu může dojít i nepřímo, pokud sáhneme na jakýkoliv předmět, na který se předtím dostali původci nákaz. Doba mezi tím, kdy byl předmět potřísněn kapénkou a kdy na něj sáhneme my, může být poměrně dlouhá, a přesto se můžeme stát 15
novým objektem (hostitelem) infekce. Například virus chřipky je schopen přežít na různých předmětech (kliky, telefony, klávesnice počítače, madla v hromadné dopravě) několik hodin (podle dokumentů Státního zdravotního ústavu). Podmínkou ale je, aby se tímto způsobem dostalo do organismu dostatečné množství mikroorganismů (tzv. infekční dávka). Kapénkové nákazy můžeme také rozdělit na bakteriální a virové (viz následující přehled). Přehled vybraných kapénkových nákaz člověka způsobených bakteriemi Dávivý kašel Bordetella pertussis je původce černého neboli dávivého kašle. V ČR je povinné očkování již od r. 1958, přesto se nemoc nepodařilo ještě úplně vymýtit. Přenáší se vzdušnou cestou při přímém styku s nemocným nebo nepřímo kontaminovanými předměty. Inkubační doba je 6–20 dní. Léčba: makrolidová antibiotika. Prevence: očkování v dětském věku. V posledních letech došlo k přehodnocení očkovacího kalendáře a u vybraných ročníků dětí bylo zavedeno ještě jedno přeočkování. Angína, spála Streptococcus pyogenes způsobuje spálu, angínu a některé kožní infekce. Nákazy vyvolané touto bakterií se vyskytují po celém světě, v mírném pásu to jsou především infekce dýchacího traktu. Onemocní nejčastěji děti ve věku 3–10 let. Onemocnění není v ČR smrtelné (ve světě asi v 3%). Bakterie se šíří kapénkami (přímo, vzduchem, potřísněnými předměty) i alimentární cestou, ve zdravé populaci je asi 10% nosičů této bakterie. Inkubační doba je 1–3 dny. 16
Léčba: penicilin, pacientům alergickým na penicilin se podává erythromycin nebo tetracyklin. Před léčbou je nutné prokázat původce onemocnění (kultivací výtěru z krku i nosu), protože příznaky jako bolest v krku jsou společné více nemocem. Prevence: očkování není zatím k dispozici. Akutní respirační onemocnění Streptococcus pneumonie, Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae, Mycoplasma pneumonie, Chlamydia pneumoniae a další způsobují akutní respirační infekce. Jsou to nejčastější onemocnění člověka na celém světě a nejsou způsobeny jenom uvedenými bakteriemi, ale také některými viry. Přenáší se vzduchem (kapénková nákaza), některé druhy i kontaminovanými předměty. Léčba: účinným antibiotikem po provedené kultivaci a zjištěné citlivosti. Prevence: k dispozici je zatím pouze meningokoková, hemofilová a pneumokoková vakcína. Přehled vybraných kapénkových nákaz člověka způsobených viry Chřipka Onemocnění je způsobeno chřipkovým virem typu A, B nebo C. Virus chřipky je velmi geneticky proměnlivý a často se objevují jeho nové subtypy. Tento nový subtyp se potom šíří epidemicky mezi obyvatelstvem. Epidemie se vyskytují každoročně na celém světě, v naší republice nejvíce v lednu až dubnu. Pokud dojde k výrazné genetické změně viru, může dojít až k pandemii. Přenos probíhá z člověka na člověka kapénkovou infekcí, ale i předměty – kliky, telefonní sluchátka, klá17
vesnice počítače, madla v hromadné dopravě (virus zde může přežít několik hodin). Inkubační doba 1-3 dny. Léčba: mírnění příznaků – zvýšená teplota, kašel, dostatečný přívod tekutin. Specifická antivirová léčba je běžně nenasazuje, jen u některých vážných případů (např. lék Tamiflu). Prevence: zamezení kontaktu s nemocnými, očkování na vyžádání. Očkování probíhá vždy před předpokládaným rozšířením infekce (před zimním obdobím). Očkovací látka musí obsahovat povrchové antigeny aktuálně se vyskytujících virů. Monitorování antigenních změn cirkulujících virů chřipky organizuje Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s národními chřipkovými centrálami. Ochranný účinek očkování se projevuje u 60–80% očkovaných a trvá pouze asi 1 rok. Ptačí chřipka je způsobena H5N1 podtypem chřipkového viru A. Jeho přirozeným hostitelem jsou divoce žijící ptáci, v jejichž populacích celosvětově cirkuluje. Je velmi nakažlivý a může způsobit smrtelné onemocnění domestikovaných ptáků (kuřat). Přenos na člověka není typický. První přímý přenos z ptačího hostitele na člověka byl popsán v r. 1997. U lidí způsobuje respirační onemocnění, v některých případech smrtelné. Přenos z člověka na člověka nebyl popsán. Ve většině případů dochází k infekci kontaktem s infikovanou drůbeží nebo s povrchy kontaminovanými výkaly nakažené drůbeže. Prevence: vybíjení infikované drůbeže, izolace nakažených lidí. Mexická (prasečí) chřipka, další typ chřipkové nákazy s možností vzniku pandemie, je způsoben podtypem A/ H1N1.
18
Prevence: jako u běžné chřipky, k dispozici je očkovací látka. Spalničky Spalničky se stále vyskytují i v evropských zemích, protože není dosaženo úplné proočkovanosti obyvatelstva. Občas dochází k místním epidemiím. Jedná se o horečnaté onemocnění s kašlem a zánětem spojivek. Inkubační doba je 10–12 dní. Přenáší se kapénkami, ale i bezprostředně kontaminovanými předměty. Léčba: izolace na infekčním oddělení, za 10–14 dní onemocnění samo odezní. Prevence: V ČR je zavedeno pravidelné očkování (očkují se zdravé děti starší 15 měsíců). Prodělané onemocnění zanechává trvalou imunitu. Rýma, nachlazení Lidské rhinoviry jsou původci rýmy a nemoci z nachlazení. Inkubační doba je 2–7 dní. Nákaza se projevuje škrábáním v krku, bolestí hlavy, nevolností, kýcháním, kašlem, výtokem z nosu. Úplné uzdravení nastane během jednoho týdne, příznaky mohou přetrvávat dva týdny i déle. Imunita nemá dlouhého trvání a pacient bývá za několik týdnů nebo měsíců opět vnímavý k infekci stejným typem rhinoviru. Viry se přenášejí kapénkovou infekcí, ale i rukama nebo předměty kontaminovanými nosním sekretem. Specifická terapie ani prevence rýmy zatím neexistuje. Zarděnky Infekce virem zarděnek u nás bývala běžná u dětí, zpravidla měla lehký průběh. Nebezpečné ale je, pokud se nakazí matka v počátečním stadiu těhotenství. Dochází potom k poškození plodu, i jeho úmrtí. Nákaza zarděnkami v prvním trimestru je indikací k přerušení těhotenství. In19
kubační doba nemoci je 12–21 dní. Charakteristickým rysem je skvrnitá vyrážka. Pacient je infekční jeden týden před objevením vyrážky a jeden týden po něm. Virus se přenáší kapénkami, méně často kontaminovanými předměty. Léčba: onemocnění odezní spontánně samo, v případě potřeby mírnění horečky. Prevence: u nás jsou v současné době již očkovány všechny děti. Plané neštovice, pásový opar Virus varicella–zoster vyvolává při primární infekci plané neštovice a při dalších reaktivacích pásový opar. Inkubační doba je u planých neštovic 14–21 dní, virus se šíří kapénkami, přímým kontaktem nebo nepřímo prostřednictvím kontaminovaných předmětů. 90% nákaz probíhá v dětském věku. Na kůži se vytváří puchýřky plné tekutiny, která obsahuje volné virové částice. Během 3 dnů dochází k jejich zasychání, tvorbě stroupků a odlupování. V těhotenství může virus procházet placentou a nakazit plod. Reaktivace (pásový opar) se může objevit kdykoliv, často desítky let po primární infekci (podle Státního zdravotního ústavu, Greenwood, 1999). Léčba: antivirotiky (aciklovir, vidarabin) se léčí pouze pacienti s vysokým rizikem komplikací, u ostatních se mírní horečka a svědění puchýřků, izolace nemocných dětí z kolektivu po dobu 8 dní. Prevence: očkování na vyžádání. Po prodělaném onemocnění vzniká dlouhodobá imunita.
20
Vzhledem k tomu, že jsme stále atakováni různými epidemickými vlnami, například na podzim roku 2008 epidemie hepatitidy A, každý rok v zimních měsících sezónní chřipka, v roce 2009 navíc pandemie nového podtypu chřipky A/H1N1 neboli prasečí chřipky, je velice přínosné na studenty působit a snažit se je vést k většímu zamyšlení nad tím, zda si ruce myjí opravdu dostatečně a pokud nikoliv, proč by své návyky měli změnit. Podnětem k tomu může být jejich společná práce na projektu nebo diskuse nad dotazníkem nebo kvízem, které jsou uvedeny v části Nápady na rozšíření projektu.
PROJEKTY CÍLE A VÝSTUPY PROJEKTŮ Výukové cíle mikrobiologických projektů je možné obecně charakterizovat ve třech rovinách. V oblasti vědomostí a dovedností žáků se jedná objasnění nutnosti dodržování osobní hygieny, seznámení se s každodenními metodami ochrany před patogenními mikroorganismy, způsoby zabránění jejich epidemickému šíření, pojmy dezinfekce a sterilizace, praktické osvojení si způsobů správného mytí rukou, osvojení jednoduchých způsobů práce v oboru mikrobiologie. V oblasti rozvoje osobnosti žáci rozvíjí svoji samostatnost, aktivní a tvůrčí myšlení, učí se pracovat v týmu, vyjadřovat svůj názor, přijímat názory ostatních, hodnotit svoji práci i práci ostatních. V oblasti výchovné je asi nejdůležitější poslání projektu rozvíjení postojů k dodržování základních zásad hygieny. Přínosem pro žáky je také poznání, v čem spočívá náplň práce mikrobiologa, což mohou využít při své pozdější volbě povolání. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTECH Jedná se o krátkodobé školní projekty.
21
Časová náročnost: příprava učitele 2 hodiny, zadání projektu, rozdělení do skupin, specifikace úkolů 1 hodina, vlastní provedení a hodnocení 2 hodiny (za 14 dní po zadání). Počet žáků: účastnit se může celá třída, případně polovina třídy, tedy 15 až 30 žáků. Věk žáků: je závislý na jednotlivých verzích. Verze pro ZŠ je vhodná pro 2. stupeň (věk 10-14 let), verze pro SŠ a gymnázia pro 15-19 let. PROPOJENÍ PROJEKTU NA RVP Zařazení projektu do RVP ZV Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematické okruhy: obecná biologie a genetika, biologie člověka Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Tematický okruh: zdravý způsob života a péče o zdraví Zařazení projektu do RVP G Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematické okruhy: biologie virů, biologie bakterií Vzdělávací oblast: Člověk, sport a zdraví Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví Tematický okruh: zdravý způsob života a péče o zdraví 22
Zařazení projektu do RVP pro SOŠ - veřejnosprávní činnost Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Biologické vzdělávání Tematické okruhy: biologie člověka, zdraví a nemoc ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Realizace projektu na 2. stupni základních škol přispívá u žáků k rozvíjení kompetence k učení, kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Realizace projektu na gymnáziu přispívá u studentů k rozvíjení kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální. Realizace projektu na střední odborné škole se zaměřením na veřejnosprávní činnost přispívá u studentů k rozvíjení kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a občanské kompetence. POTŘEBY A MATERIÁL Verze projektu pro 2. stupeň základní školy •• Petriho misky se sterilní agarovou půdou vhodnou pro růst běžných bakterií (skupiny B a C, 10-15 misek na třídu, záleží na počtu studentů ve skupinách), návod viz dále, •• prstové barvy na ruce (skupina A a D), k dostání v papírnictví, •• mýdlo, •• papírové osušky, •• zadávací list pro každou skupinu (viz dále). 23
Verze projektu pro gymnázia •• Petriho misky se sterilní agarovou půdou vhodnou pro růst běžných bakterií (skupiny I a II, 10-15 misek na třídu, záleží na počtu studentů ve skupinách), návod viz dále, •• chemikálie a pomůcky potřebné k barvení podle Grama (návod na barvení viz dále), •• světelný mikroskop, •• prstové barvy na ruce (skupiny III a IV), k dostání v papírnictví, •• mýdlo, •• papírové osušky, •• zadávací list pro každou skupinu (viz dále). Verze projektu pro střední odbornou školu •• Petriho misky se sterilní agarovou půdou vhodnou pro růst běžných bakterií (skupiny I a III, 10-15 misek na třídu, záleží na počtu studentů ve skupinách), návod viz dále, •• prstové barvy na ruce (skupiny II a IV), k dostání v papírnictví, •• mýdlo, •• papírové osušky, •• zadávací list pro každou skupinu (viz dále). Příprava agarových půd Masopeptonový agar: masový extrakt nebo kasein
10g
pepton 10g pepton 10g NaCl 5g agar 20g 24
destilovaná voda
do 1000ml
Rozpustíme NaCl, masový extrakt a pepton zahříváním ve vodě a roztok 10 minut povaříme. Po ochlazení (5 – 10 minut necháme stát) zkontrolujeme pH a případně upravíme na pH 7,2 až 7,4. Přidáme agar. Autoklávujeme při 121oC po dobu 20 minut. Vysterilizovanou půdu poté rozléváme do Petriho misek, aby vznikla vrstva silná 3 – 5mm. Pro misku o průměru 10cm potřebujeme 15 – 20 ml půdy. Při práci dbáme na zásady aseptické práce. Pozor na kontaminaci z nesterilního okolí (Kaprálek, 1999). Pozn. S výhodou lze využít i komerčně dostupné sterilní agarové půdy (např. z pracoviště Klinické mikrobiologie, Ke Karlovu 2, Praha 2, tel. 224 967 636). Barvení podle Grama Tato barvicí technika byla vynalezena dánským lékařem Gramem v r. 1884 (Kaprálek, 1999). Umožňuje rozlišit bakterie na dvě skupiny podle složení jejich buněčné stěny, což je důležitá charakteristika pro jejich určování. Obarvené bakterie se také lépe mikroskopicky pozorují. Materiál: vzorek bakterií z kolonií narostlých na agarových půdách Pomůcky: mikrobiologická klička, krystalová violeť, safranin, destilovaná voda, Lugolův roztok, 95% etanol, imerzní olej, Bunzenův kahan, filtrační papír, pinzeta, podložní skla Pozn. Podložní skla pro přípravu barvených preparátů musí být dokonale odmaštěná a čistá. Důkladně je umyjeme v teplé vodě a saponátu a necháme odmastit v etanolu. Suchá vyčištěná skla uchováváme v dóze. Před použitím sklíčko několikrát protáhneme plamenem kahanu. 25
Postup práce: Gramovo barvení provádíme na teplem fixovaném preparátu připraveném z jednotlivých kultur bakterií. Tento preparát připravíme tak, že vysterilizovanou mikrobiologickou kličkou přeneseme na podložní sklíčko část kultury bakterií do kapky vody, rozmícháme a rozprostřeme v tenké vrstvě po celém sklíčku. Necháme osušit na vzduchu, poté uchopíme sklíčko do pinzety a 3x protáhneme nad plamenem kahanu. Necháme vychladnout a barvíme následně popsaným způsobem. Nejprve ponoříme preparáty na 90 s do roztoku krystalové violeti, opláchneme vodou a ponoříme do Lugolova roztoku. Po 60 s opět opláchneme vodou. Poté odbarvujeme preparáty po dobu 30 - 60 s v 95% etanolu, osušíme filtračním papírem a dobarvujeme pomocí safraninu po dobu 20s. Takto připravený preparát opláchneme důkladně vodou, necháme uschnout, zakápneme imerzním olejem a pozorujeme pod mikroskopem (objektiv 100). Hodnocení: V mikroskopu uvidíme modrofialově (někdy až hnědě) zbarvené bakterie, které označujeme jako grampozitivní (barví se podle Grama), neodbarvují se etanolem. Růžovočerveně zbarvené bakterie označujeme jako gramnegativní (nebarví se podle Grama), byly odbarveny etanolem, a aby byly dobře viditelné, dobarvovali jsme je safraninem. Buněčná stěna G- bakterií má velmi nízkou afinitu ke krystalové violeti, která se snadno vymyje alkoholem. Proto pro zviditelnění dobarvujeme safraninem. Buněčná stěna G+ bakterií má velkou afinitu ke krystalové violeti a neodbarví se při promývání alkoholem. Jedná se o poměrně složité barvení, které vyžaduje cvik. Roztoky: Krystalová violeť: krystalová violeť 2g, etanol čistý 20 ml, oxalát amonný 0,2g, destilovaná voda 80 ml. Krystalovou violeť rozpustíme v etanolu, oxalát amonný v destilované vodě. Pak oba roztoky smícháme. 26
Safranin: safranin 0,5g, etanol čistý 10 ml, destilovaná voda 100 ml. Safranin rozpustíme v lihu a pak přidáme destilovanou vodu. Lugolův roztok: I2 1g, KI 1g, destilovaná voda do 300 ml. Navážky jódu a jodidu draselného zalijeme malým množstvím destilované vody a necháme ve tmě do druhého dne rozpustit. Poté roztoky smícháme a doplníme do objemu 300 ml. Uchováváme ve tmě. KLÍČOVÁ SLOVA Rozšíření slovní zásoby závisí na jednotlivých verzích projektů, tedy i s tím související náročností a odborností. Žáci by měli být seznámeni se základní mikrobiologickou terminologií. Rozšíření slovní zásoby na 2. stupni ZŠ •• Mikrobiologie – vědní obor, který se zabývá organismy mikroskopických rozměrů •• Bakterie – organismy, které jsou všudypřítomné, některé mohou způsobovat infekční onemocnění, jiné jsou naopak prospěšné a člověk je ve svém tělu potřebuje •• Viry – organismy, které nemají svou vlastní buňku, jsou závislé na svém hostiteli, způsobují různá onemocnění •• Infekční onemocnění – onemocnění, které se přenáší mezi jedinci •• Kapénkové infekce – původci této infekce se přenáší kašláním, kýcháním a smrkáním •• Alimentární infekce – původci této infekce se přenáší potravinami, nápoji nebo nedostatečnou hygienou přes trávicí soustavu •• Žloutenka typu A – infekční zánět jater, možnost přenosu nedostatečnou hygienou •• Žloutenky typu B a C – infekční zánět jater, možnost přenosu krví nebo jinými tělními tekutinami •• Očkování – forma preventivní ochrany před infekčními chorobami •• Dezinfekční mýdlo – mýdlo, které kromě složek běžného mýdla obsahuje více látek schopných ničit mikroorganismy 27
Antibiotika – léky, které působí proti bakteriím Antivirotika – léky, které působí proti virům Antimykotika – léky, které působí proti plísním a kvasinkám Agarová půda – speciálně připravená půda, vhodná pro růst bakterií, plísní a kvasinek •• Petriho miska – druh laboratorního nádobí, které se využívá například v mikrobiologii •• •• •• ••
Rozšíření slovní zásoby na gymnáziích •• Mikrobiologie – vědní obor, který se zabývá organismy mikroskopických rozměrů, tedy bakteriemi, viry, plísněmi, kvasinkami, priony apod. •• Bakterie – druh mikroorganismu, který má svou vlastní (prokaryotickou) buňku •• Patogenní bakterie – druhy, které mohou vyvolat onemocnění •• Symbiotické bakterie – druhy, které jsou prospěšné organismu, ve kterém žijí •• Viry – nemají svou vlastní buňku a jsou vždy závislé na hostiteli, kterému způsobují nejrůznější onemocnění •• Priony – bílkovinné infekční částice, které způsobují onemocnění •• Kvasinky - jsou jednobuněčné eukaryotické mikroorganismy, způsobují často onemocnění na sliznicích, patří mezi houby •• Plísně - představují nesystematické označení pro skupinu hub, které mohou vyvolat onemocnění například na povrchu kůže •• Buňka - základní stavební složka všech organismů •• Prokaryotická buňka – základní stavební složka nižších organismů, například bakterií •• Eukaryotická buňka – základní stavební složka vyšších organismů, například rostlin a živočichů •• Buněčné organely – jsou složitější buněčné struktury obsažené v eukaryotické buňce, jsou obdobou funkčních orgánů u živočichů, jednotlivé organely mají vždy svou specifickou funkci a liší se podle druhu buňky •• DNA – deoxyribonukleová kyselina, nositelka genetické informace •• RNA – ribonukleová kyselina, má více funkcí, podílí se na tvorbě 28
•• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• •• ••
bílkovin Infekční onemocnění – onemocnění, které je možné přenášet mezi jedinci Kapénkové infekce – původci této infekce se přenáší kašláním, kýcháním a smrkáním Alimentární infekce – původci této infekce se přenáší potravinami, nápoji nebo nedostatečnou hygienou přes trávicí soustavu Hepatitida typu A – infekční zánět jater, možnost přenosu nedostatečnou hygienou Hepatitidy typu B a C – infekční zánět jater, možnost přenosu krví nebo jinými tělními tekutinami HIV - virus lidské imunitní nedostatečnosti, který způsobuje onemocnění AIDS (syndrom získané imunitní nedostatečnosti) Očkování – forma preventivní ochrany před infekčními chorobami, kdy je do organismu vnesen oslabený nebo usmrcený patogen, který vyvolá tvorbu protilátek Epidemie – představuje větší nahromadění výskytů onemocnění, např. za epidemii chřipky se v ČR považuje situace, kdy je nakaženo více jak 2000 pacientů na 100000 obyvatel Pandemie – je epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty Mýdlo – směs organických látek, jejichž povrchová aktivita umožňuje odstraňovat nečistoty Dezinfekční mýdlo – mýdlo, které je obohaceno o látky schopné usmrcovat mikroorganismy Antibiotika – léky, které působí proti bakteriím Antivirotika – léky, které působí proti virům Antimykotika – léky, které působí proti plísním a kvasinkám Agarová půda – speciálně připravená půda, vhodná pro růst bakterií, plísní a kvasinek Dezinfekce – úplné odstraňování původců infekcí Sterilizace – úplné odstranění všech životaschopných forem organismů Pasterizace – krátkodobé zahřátí kapaliny na vyšší teplotu, které způsobí usmrcení organismů Světelný mikroskop – je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení, pro zobrazení využívá světel29
ných paprsků •• Elektronový mikroskop – je optický přístroj pro sledování velice malých objektů, pro zobrazení využívá místo světelných paprsků elektrony Rozšíření slovní zásoby na střední odborné škole •• Mikrobiologie – vědní obor, který se zabývá organismy mikroskopických rozměrů, tedy bakteriemi, viry, plísněmi, kvasinkami, priony apod. •• Bakterie – druh mikroorganismu, který má svou vlastní (prokaryotickou) buňku •• Patogenní bakterie – druhy, které mohou vyvolat onemocnění •• Symbiotické bakterie – druhy, které jsou prospěšné organismu, ve kterém žijí •• Viry – nemají svou vlastní buňku a jsou vždy závislé na hostiteli, kterému způsobují nejrůznější onemocnění •• Buňka – základní stavební složka všech organismů •• Prokaryotická buňka – základní stavební složka nižších organismů, například bakterií •• Eukaryotická buňka – základní stavební složka vyšších organismů, například rostlin a živočichů •• Infekční onemocnění – onemocnění, které se přenáší mezi jedinci •• Kapénkové infekce – infekce, jejichž původci se přenáší kašláním, kýcháním a smrkáním •• Alimentární infekce – infekce, jejichž původci se přenáší potravinami, nápoji nebo nedostatečnou hygienou přes trávicí soustavu •• Žloutenka typu A – infekční zánět jater, možnost přenosu nedostatečnou hygienou •• Žloutenky typu B a C – infekční zánět jater, možnost přenosu krví nebo jinými tělními tekutinami •• Očkování – forma preventivní ochrany před infekčními chorobami, kdy je do organismu vnesen oslabený nebo usmrcený patogen, který vyvolá tvorbu protilátek •• Epidemie – představuje větší nahromadění výskytů onemocnění •• Pandemie – je epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty 30
•• Dezinfekční mýdlo – mýdlo, které kromě složek běžného mýdla obsahuje více látek schopných ničit mikroorganismy •• Antibiotika – léky, které působí proti bakteriím •• Antivirotika – léky, které působí proti virům •• Antimykotika – léky, které působí proti plísním a kvasinkám MOTIVACE Všechny tři verze projektu byly vyzkoušeny v praxi a jako silný motivační prvek se osvědčil motivační příběh ve verzi pro základní školu i střední odbornou školu. Dále je výhodné projekt doplnit právě praktickými úkoly, které žáci všech typů škol přijímali velice pozitivně. Jinou možností je před projektem nechat žáky provést ve své třídě dotazníkový minivýzkum na téma mytí rukou nebo znalostní kvíz, pomocí kterých budou uvedeni do problematiky projektu (viz část Nápady na rozšíření projektu). POPIS PROJEKTŮ Jedná se o krátkodobé školní projekty navržené ve třech verzích náročnosti. První verze je určena pro žáky druhého stupně základní školy a odpovídající třídy víceletých gymnázií. Druhá verze projektu je určena pro studenty gymnázií, třetí verze je určena pro studenty středních odborných škol, které mají začleněnou oblast přírodovědného vzdělávání do výukového plánu. Samotný projekt je navržen ve všech verzích na dvě vyučovací hodiny. Těmto dvěma vyučovacím hodinám ovšem předchází přípravná fáze, je třeba alespoň 14 dní dopředu zadat žákům úkoly, které s projektem souvisí, aby měli dostatek času na jejich splnění, vyhledání informací a učitel měl možnost jim zadané úkoly týden před projektem připomenout a konzultovat případné problémy. Úkoly následně prezentují v průběhu projektu pomocí PowerPointové prezentace nebo posteru (je třeba se na tom předem společně domluvit). Týden dopředu je potřeba připravit agarové půdy, které žáci kon31
taminují, aby při samotném průběhu byly již narostlé kolonie bakterií, kvasinek či plísní.
Žáci základní školy kontaminují agarové Studenti střední školy kontaminují agarové půdy půdy
VARIANTA PROJEKTU PRO 2. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY (zadávací listy pro čtyři pracovní skupiny A, B, C, D) Skupina A Motivační příběh Začal školní rok a opět se setkala parta spolužáků z minulého roku. Všichni vypadali po prázdninách velice dobře až na Jardu, cítil se stále unavený, bylo mu nevolno, až nakonec vyhledal lékaře, ten poznal, že Jarda trpí žloutenkou, nazývanou také nemoc špinavých rukou a poslal ho do nemocnice. V jeho třídě okamžitě propukla panika. Co když je Jarda nakazil, nikomu se samozřejmě nechtělo být delší dobu nemocný a ležet v nemocnici. Do třídy chodila také Gábina, byla to taková drsná dívka, kterou jen tak něco nerozhodilo. Na toaletách i ve třídě byla umístěna desinfekční mýdla a všichni si poctivě myli ruce, až na Gábinu, opláchla si ruce po toaletě, ale jinak se mýdlu vyhýbala obloukem, spolužákům, kteří si pravidelně myli ruce, se smála a prohlašovala, že ona nikdy žloutenku nechytí, protože je očkovaná proti hepatitidě B. 32
Jednou už to nevydržela Katka a řekla Gábině, že je hloupá, Jarda má totiž hepatitidu A. Otázky 1. Jaké základní typy žloutenek, které se odborně nazývají hepatitidy, znáte, a jak se přenáší mezi lidmi? 2.
Jaké jsou obecné projevy všech typů onemocnění žloutenkou?
3.
Která z dívek měla pravdu, nemoc špinavých rukou se nazývá hepatitida A nebo B?
4.
Proti kterým typům žloutenky existuje očkování?
5.
Proč si žáci měli mýt ruce dezinfekčním mýdlem, když nemocný Jarda ve třídě už nebyl a ležel v nemocnici?
Úkol Žáci se postaví vedle sebe tak, aby na ně celá třída dobře viděla. První z nich dostane na ruku tenkou vrstvu barvy (vhodné je využít barvu přímo na ruce nebo ji namíchat z potravinářského barviva a krému), předá ruku spolužákovi, ten dalšímu, je vhodné pokud si takto předává ruce šest až sedm žáků. Postupně mají v řadě na rukou stále méně barvy, ale přesto je to dost barvy například na zamazání oblečení. Učitel má na závěr chtít po žácích, aby vyvodili závěr. Pokud by na rukou měli místo barvy bakterie nebo viry, které způsobují onemocnění, i ten poslední žák dostal dostatečnou dávku, aby onemocněl, přestože nepřišel s prvním nemocným vůbec do kontaktu. Skupina B Motivační příběh Bylo 1.červenece a konečně začínaly zasloužené prázdniny. Na jednom z táborů v jižních Čechách právě startovalo letní dobrodružství. V chatičce se sešly čtyři patnáctileté dívky, které se znaly už z předešlých let. Jana měla maminku lékařku, která nechtěla nechat případnou nemoc 33
dcery pouze na zdravotnících, takže Janě přibalila i důkladně vybavenou lékárničku. Jana na ni při vybalování narazila a začala pro pobavení spolubydlících vyjmenovávat, názvy léků, které jí máma přibalila. Tak například tady mám, hlásila: „Tamiflu, Zovirax, Framykoin, Septonex, Augmentin“. V tom ji přerušila Lucka: „Jé ty máš Augmentin to je přece antibiotikum, tak kdybych chytla chřipku, dáš mi ho a já nebudu muset na marodku“. Jana nejistě kývla hlavou, když v tom ji přerušila rozčílená Denisa: „Lucko, ty jsi trdlo, vždyť antibiotika jsou pouze na bakteriální infekce a chřipku způsobují viry“. Celou dobu je z palandy sledovala Lída, nyní se přidala: „Tohle všechno jsou velice silné léky, které může předepsat pouze lékař, ovšem pacienta musí vidět a vyšetřit ho. Myslím si, Jani, že tvoje maminka dost přeceňuje tvé znalosti“. Otázky 1. Má pravdu Lucka nebo Denisa? 2.
Vyhledejte si informace a doplňte následující text: Tamiflu je lék, určený na léčbu onemocnění způsobená……….. Zovirax je mastička, určená pro léčbu oparů, které způsobují ……….. Framykoin je také mastička, ale na opary příliš vhodná není, je totiž určená na infekce, které způsobují………….. .
3.
Jaký je rozdíl mezi virem a bakterií?
4.
Vyjmenujte tři onemocnění, která způsobují viry a tři onemocnění, která způsobují bakterie.
Úkol Aby se všichni mohli podívat, jak vlastně bakterie vypadají, tedy alespoň v koloniích, dostanou žáci Petriho misky, které sami týden dopředu naočkovali a mají na nich demonstrovat ostatním rozdíl v růstu bakterií na části, kterou kontaminovali před umytím rukou a na části po umytí rukou. Po týdnu jsou již bakterie dostatečně narostlé, takže je vhodné ukázat rozdílný nárůst kolonií v obou částech Petriho misek. Žáci mají opět formulovat závěr. 34
Skupina C Motivační příběh Byl konec listopadu, venku padal sníh s deštěm, ale blížil se Mikuláš. Spolužáci z 8.B, ačkoliv už dávno nebyli malé děti, které se těší na dárky od Mikuláše a jsou pro jistotu týden hodní kvůli čertovi, se přesto tohoto data nemohli dočkat. Na Mikuláše probíhala vždy ve škole besídka s diskotékou. Těšení jim ovšem kazila chřipková epidemie, ve třídě již bylo pět nemocných. Karel si všiml, že Jirka si neustále myje ruce, ale kdyby si je jen myl, on si je vždy důkladně namydlil mýdlem, poté řádně promnul a dlouho oplachoval teplou vodou. Jednou už to nemohl vydržet a vyčetl mu to, že tím zdržuje, vždyť přece stačí ruce jen tak trošku opláchnout a jestli se bojí chřipky, ta se stejně přenáší kýcháním a smrkáním a mytí rukou před ní ani trochu neochrání. Jirka se na Karla pohrdavě podíval a zeptal se ho, zda někdy slyšel o tom, že až 80% běžných infekcí se šíří pomocí špinavých rukou a mýt si ruce rozhodně zbytečné není, protože někdo může třeba kýchnout na lavici, on se jí dotkne, neumyje si ruce před svačinou a už má chřipku, a na diskotéce bude s Bárou z áčka tancovat někdo jiný. Otázky 1. Měl Jirka pravdu, nebo si vše jen vymyslel? 2.
Jak se souhrnně nazývají infekce, které jsou přenášeny kýcháním, kašláním a smrkáním?
3.
Pokuste se najít pomocí různých zdrojů, odpověď na otázku: Jak dlouho může přežít chřipkový virus na bankovce?
4.
Uveďte rozdíly mezi pojmy epidemie a pandemie.
Úkol Tato skupina má také již předem narostlé kolonie, které vznikly kontaminací pomocí obtisku běžných předmětů. Opět mají za úkol ukázat ostatním, že na běžných věcech, kterých se často dotýkáme, žije mnoho různých mikroorganismů, proto je nutné si například před jídlem umýt 35
ruce, protože nebezpečí infekce může číhat i na našem mobilním telefonu. Žáci prezentují ostatním své závěry. Skupina D Motivační příběh Konečně bylo jaro a kamarádky Petra a Kristýna sedávaly na zídce před domem a nemohly si nevšimnout sousedky, které se v zimě narodila dvojčata. Jednou se sousedky zeptaly, zda si můžou kočárek na chvilku povozit a jestli nepotřebuje s něčím pomoct. Paní byla ráda a pozvala je k sobě domů, děti bylo po procházce třeba přebalit a nakojit a holky byly zvědavé, jak se to dělá. Opláchly si ruce, ale sousedka je poslala zpátky, aby si ruce umyly mnohem důkladněji, pokud chtějí sahat na miminka, doporučila jim umýt si ruce co nejvíce horkou vodou, alespoň po dobu dvaceti vteřin s použitím mýdla. Kristýna byla velice pyšná na svoje nové gelové nehty, místo obdivu se však od sousedky dočkala prosby, ať si místo pod nehty vydrhne kartáčkem na ruce. Pak následovalo přebalení a kojení, které holky zaujalo, ale přesto odcházely rozpačité, chtěly sousedce pomoci a ona je úplně zbytečně otravuje s mytím rukou. Otázky 1. Byly nároky mladé maminky na hygienu zbytečné? 2.
Přečtěte si ještě jednou její návod na mytí, není úplně správný, odhalte chybu a zaškrtněte vždy správnou odpověď v následujících otázkách: I. Při mytí je nejvhodnější použít vodu? a) teplou b) co nejvíce horkou c) studenou II. Ruce je vhodné si mýt důkladně po dobu? a) 5 sekund b) 15-20 sekund
36
c) 10 sekund III. Jaká je nejlepší metoda mytí rukou? a) promnout pod teplou vodou, delší mytí nahradí mýdlo b) promnout pod horkou vodou, horká voda nahradí mýdlo c) promnout pod teplou vodou s použitím mýdla 3.
Vyhledejte, k čemu se nejčastěji používají následující dezinfekční prostředky: domestos, jodisol, chlor.
4.
Jaký je rozdíl mezi toaletním a antibakteriálním mýdlem?
Úkol Tato skupina opět pracuje s barvami na ruce. Skupina se rozdělí na dvojice. Jeden vždy dostane na ruce barvu, jen v malé vrstvě a druhý ze dvojice bude stopovat čas, za jaký dojde k úplnému smytí barvy, nejdříve pouze pod studenou vodou, po novém nanesení barvy pod teplou vodou a na závěr pod teplou vodou s použitím mýdla. Barva má opět symbolizovat potenciálně patogenní bakterie a jiné nečistoty na rukách. Výsledky žáci prezentují třídě a formulují závěry. VARIANTA PROJEKTU PRO GYMNÁZIA (zadávací listy pro čtyři pracovní skupiny: mikrobiologové, hygienici, lékaři, novináři) Skupina I. – Mikrobiologové Mikrobiologové mají za úkol popsat organismy, které do mikrobiologie patří, charakterizovat jejich strukturu, popsat způsoby zkoumání. Klíčová slova DNA, RNA, prokaryotická a eukaryotická buňka, buněčné organely, bakterie, kvasinky, plísně, viry, priony, světelný a elektronový mikroskop, 37
Otázky Následující seznam představuje onemocnění, která mohou postihnout každého člověka: chřipka, angína, plané neštovice, salmonela, AIDS, kandidóza, břišní tyfus, opar, Creutzfeldt-Jakobova choroba, hepatitida A, tetanus 1.
Pomocí různých zdrojů vyhledejte základní informace o těchto nemocech.
2.
Podle původců, kteří tato onemocnění způsobují, rozdělte seznam do čtyř kategorií, na onemocnění způsobená: a) bakteriemi, b)viry, c) plísněmi, d) priony
3.
Popište různé způsoby průniku původce onemocnění do organismu.
4.
Jaký význam má dostatečné mytí rukou v zabránění kapénkové infekce?
5.
Popište rozdíly mezi bakteriemi a viry.
Úkol Na vyrostlých koloniích bakterií, kvasinek či plísní, které vznikly týden dopředu obtiskem běžných předmětů, mají studenti ostatním demonstrovat všudypřítomnost mikroorganismů a nutnost důkladné hygieny. Pro lepší demonstraci tato skupina připraví s učitelem preparáty, barvené podle Grama, na kterých ukáže ostatním bakterie zobrazené pomocí světelného mikroskopu. Skupina II. – Hygienici Úkolem hygieniků je šířit informace o nutnosti hygieny a poučit o způsobech přenosu infekcí. Mají také popsat metody dezinfekce a srovnat je podle vhodnosti použití a míry účinnosti.
38
Klíčová slova prevence onemocnění, správný postup mytí rukou, metody a druhy dezinfekce, způsoby přenosu infekcí mezi lidmi Otázky Následující seznam představuje běžně používané dezinfekční a čisticí prostředky: Domestos, Savo, chlor, Ajatin, Aquasteril, chloramin, Betadine, Corman, Krezosan, Iodisol, Sanosil, Septonex 1.
Vyhledejte pomocí různých zdrojů použití těchto prostředků.
2.
Rozdělte následující prostředky podle jejich nejčastějšího použití na: a) dezinfekce kůže, b) dezinfekce vody, c) dezinfekce a čištění ploch a materiálů
3.
Vysvětlete pojem duševní hygiena.
4.
Jaký je rozdíl mezi toaletním a antibakteriálním mýdlem.
5.
Jaké onemocnění se nazývá nemoc špinavých rukou, proč?
Úkol Tato skupina má také k dispozici Petriho misky, na kterých vyrostly kolonie bakterií, případně kvasinky a plísně. Půdy byly kontaminovány před mytím rukou, po lehkém opláchnutí a po důkladném umytí rukou, studenti mají pomocí rozdílu ukázat ostatním, jak důležité je mytí rukou. Stejně jako předešlá skupina mohou připravit preparáty barvené pomocí Grama. Skupina III. - Lékaři Úkolem lékařů skupiny je informovat spolužáky o rozdílu mezi bakteriálními a virovými infekcemi a způsobech jejich léčby. Také o rozdílu mezi bakteriemi, které jsou běžnou součástí našeho těla, na rozdíl od těch patogenních. Kromě způsobů léčby mají také přiblížit způsoby ochrany formou očkování. 39
Klíčová slova onemocnění způsobená bakteriemi a viry, způsoby léčby bakteriálních a virových infekcí, očkování běžně prováděná v ČR, symbiotické a patogenní bakterie Otázky Následující seznam představuje léčivé přípravky ve formě tablet, mastí nebo sprejů, se kterými se můžete běžně setkat. Augmentin, Relenza, Canesten, Framykoin, Zanocin, Lamisil, Rulid, Tamiflu, Biseptol, Clotrimazol, Zovirax 1.
Vyhledejte pomocí různých zdrojů použití těchto léků.
2.
Rozdělte je do tří skupin a) antibiotika b) antivirotika c) antimykotika
3.
Proč je nutné vždy dobrat všechna předepsaná antibiotika?
4.
Co to je rezistence?
5.
Co to jsou probiotika, a proč je vhodné je užívat při léčbě antibiotiky?
Úkol Skupina lékařů má za úkol ostatním demonstrovat přenos potenciálně patogenních mikroorganismů při podání rukou. Skupina si stoupne před ostatní do řady, první dostane na ruku barvivo, je možné využít barvy na ruce nebo připravit smícháním potravinářského barviva a krému, barvivo má představovat možné původce onemocnění. První v řadě předá ruku svému kolegovi, ten dalšímu, vhodné je pro předávání skupina, která má 6 až 7 členů. Praktický úkol má názorně ukázat, že i poslední člen, který nepřišel do kontaktu s prvním nemocným, má stále na rukou dostatek barvy, neboli původců onemocnění, kteří by mohli vyvolat onemocnění.
40
Skupina IV. - Novináři Členové skupiny si zahrají na novináře, kteří informují ostatní o aktuálních událostech doma i ve světě okolo problematiky hygieny a infekčních onemocnění. Mají také přiblížit očkování, která jsou vhodná při cestování do různých částí světa. Klíčová slova pandemie, epidemie, chřipka (prasečí chřipka), žloutenka, HIV, očkování vhodná při cestování do zahraničí, hygienická úprava vody a potravin při cestování Otázky Následující seznam obsahuje onemocnění, která v současné době postihují jako lokální epidemie některé oblasti světa: cholera, žlutá zimnice, onemocnění vyvolané meningokokem, infekce Marburg, černý kašel 1.
Pomocí různých zdrojů, nalezněte, kde probíhají lokální epidemie těchto onemocnění a přiřaďte je správně k následujícím možnostem: a) Brazílie, b) Indie, c) Zimbabwe, d) Austrálie, e) Uganda
2.
Popište stručně, o jaká onemocnění se jedná.
3.
Zkratka WHO označuje jednu významnou organizaci, vysvětlete, čím se tato organizace zabývá.
4.
Zkušení cestovatelé se řídí heslem: ,,převař to, uvař to, oloupej to, nebo to zahoď.“ Vysvětlete proč je vhodné se při cestování do zemí s nižší hygienickou úrovní řídit těmito pravidly.
5.
Zjistěte, jaká očkování vám budou doporučena, pokud budete cestovat do Číny.
41
Úkol Novináři budou také pracovat s barvami, ale jejich úkolem bude ověřit správnou techniku mytí rukou. Barva je nanesena jen v tenké vrstvě, nejdřív ji umývají studenou vodou, po dalším nanesení barvy teplou vodou, a na závěr teplou vodou s mýdlem. Úkol vždy provádí dvojice. Možné je využití více variant. První varianta: studenti omývají barvu, dokud není zcela smyta a stopují čas, podle různých technik mytí a zapisují do tabulky. Druhá varianta: studenti si myjí ruce jen krátce pod studenou vodou, poté krátce teplou vodou a na závěr teplou vodou s mýdlem. Před každým mytím je znovu nanesena barva. Po každém umytí si všímají, kolik barvy jim na rukou ještě zbylo a jak bylo mytí účinné, případně mohou ruce obtisknout na bílý papír. VARIANTA PROJEKTU PRO SOŠ SE ZAMĚŘENÍM NA DIPLOMACII (zadávací listy pro pracovní skupiny: I, II, III, IV) Skupina I. Pokud jednou budete pracovat v diplomatických službách, jistě se setkáte s celou řadou různých večírků, rautů a banketů. Kromě konzumace dobrého jídla a pití by však vaším úkolem měla být i reprezentace. Vyzkoušejte si situaci, kdy jste pozváni na velkou akci při příležitosti udílení cen v mikrobiologii. Vaším úkolem je se v mikrobiologii zorientovat, aby bylo vidět, že jste vzdělaní lidé s rozhledem, kteří důstojně reprezentují svou zemi. Klíčová slova bakterie, viry, houby, DNA, RNA, buňka, druhy mikroskopů, patogenní bakterie, symbiotické bakterie Otázky 1. Vyjmenujte pět onemocnění, která způsobují bakterie. Jak se tato onemocnění projevují? 42
2.
Vyjmenujte pět onemocnění, která způsobují viry. Jak se tato onemocnění projevují?
3.
Vyhledejte alespoň tři významné objevy v mikrobiologii, které byly učiněny ve 20. století a krátce je popište.
Úkol Práce s Petriho miskami, které jsou dopředu kontaminovány pomocí běžných předmětů jako klíče, mince, propiska, mobil. Demonstrace ostatním, jak vypadají bakterie, případně plísně. Důkaz nutnosti mytí rukou vzhledem k přítomnosti mikroorganismů s potenciální patogenitou na předmětech, které běžně používáme. Skupina II. Jako diplomaté se při svých cestách můžete dostat do zemí, jejichž hygienická úroveň je výrazně nižší, než je běžné v evropských zemích. Na cestování do těchto zemí je nutné se dopředu připravit a na místě dodržovat zvýšenou pozornost při konzumaci jídla i pití. Klíčová slova úprava vody, správná úprava potravin, dezinfekční prostředky, očkování běžně prováděná v ČR a očkování doporučená při cestování Otázky 1. Vyjmenujte pět onemocnění, které je možné získat z kontaminované vody nebo potravin. Některými je možné nakazit se i v ČR, je nákaza pravděpodobnější v létě nebo zimě, vysvětlete. 2.
Zkušení cestovatelé se řídí heslem: „převař to, uvař to, oloupej to, nebo to zahoď.“ Vysvětlete, proč je vhodné se při cestování do zemí s nižší hygienickou úrovní řídit těmito pravidly.
3.
Vyhledejte alespoň tři epidemie, které byly zaznamenány ve 20. století, popište, o jaká onemocnění se jednalo a zda jsou pro nás stále hrozbou. 43
Úkol Tato skupina má za úkol ostatním demonstrovat přenos potenciálně patogenních mikroorganismů při podání rukou. Skupina si stoupne před ostatní do řady, první dostane na ruku barvivo, je možné využít barvy na ruce nebo připravit smícháním potravinářského barviva a rému, barvivo má představovat možné původce onemocnění. První v řadě předá ruku svému kolegovi, ten dalšímu, vhodné je pro předávání skupina, která má 6 až 7 členů. Praktický úkol má názorně ukázat, že i poslední člen, který nepřišel do kontaktu s prvním nemocným, má stále na rukou dostatek barvy, neboli původců onemocnění, kteří by mohli vyvolat onemocnění. Skupina III. Pokud budete pracovat v diplomatických službách, je samozřejmostí dodržovat pravidla osobní hygieny, být stále upravený a vhodně reprezentovat svou zemi. Představte si, že náplní vaší práce bude častý kontakt s mnoha lidmi z nejrůznějších koutů světa. Bude tak pro obzvláště důležité dodržovat hygienická pravidla a osvojit si správné techniky při mytí rukou. Klíčová slova pravidla osobní hygieny, správné techniky mytí rukou, způsoby přenosu onemocnění mezi lidmi, cesty vstupu původců nákaz do organismu Otázky 1. Vyhledejte pět způsobů vstupu původců onemocnění do lidského těla a uveďte ke každému z nich příklad onemocnění. 2.
Detailně popište správný způsob mytí rukou, teplotu vody, délku mytí, použití vhodného prostředku.
3.
Nemoc špinavých rukou je jedním ze známých zástupců ze skupiny žloutenek. Popište všechny tři, uveďte způsob přenosu a projevy onemocnění.
44
Úkol Práce s Petriho miskami, které byly předem kontaminovány, před umytím rukou, po běžném opláchnutí vodou a po důkladném omytí rukou pomocí teplé vody a mýdla. Demonstrace nutnosti mytí rukou, vzhledem k neustálé přítomnosti bakterií, které mohou způsobit onemocnění. Skupina IV. Součástí vaší práce se stane cestování, často se podíváte na zajímavá a turisticky atraktivní místa, mnozí z vás však mohou navštívit i odlehlé končiny, kde se člověk musí spoléhat sám na sebe. Představte si, že jste se pracovně dostali do Asie, máte navštívit vzdálené oblasti, kde je nouze o lékařskou péči, proto dostanete dokonale vybavenou lékárničku, pro případy postihnutí nejrůznějšími běžnými problémy. Určitě byste si měli nastudovat, k čemu je vhodné nejrůznější prostředky použít. Klíčová slova antibiotika, antivirotika, antimykotika, dezinfekce kůže, střevní dezinfekce, probiotika, obecné zásady prevence onemocnění Otázky 1. K následujícím skupinám léků vyhledejte alespoň jednoho zástupce a stručně popište, při kterém zdravotním problému je vhodné ho použít: antibiotika (tablety), antibiotika (mast), antivirotika (tablety), antivirotika (mast), antimykotika (mast), dezinfekce kůže (sprej nebo mast), střevní dezinfekce (tablety), probiotika (tablety nebo kapky) 2.
Nejen při cestování je obzvláště důležité dbát na osobní hygienu a důkladné mytí rukou. Vyhledejte, kolik procent běžných infekcí se přenáší pomocí špinavých rukou.
3.
Vyhledejte informace o objevu prvních antibiotik a prvních antivirotik. Kdy k těmto objevům došlo, krátce popište, jak probíhal další výzkum až do dnešní doby. 45
Úkol Práce s barvami a jejich smývání na čas nebo vyzkoušení kolik barvy se smyje při mytí, které pokládáme za dostatečné. Demonstrace nutnosti důkladného mytí rukou. HODNOCENÍ Před projektem je třeba se s žáky dohodnout, co, kdo a jakým způsobem bude hodnotit + kritéria tohoto hodnocení (bude se hodnotit jen výstup – prezentace nebo poster, nebo i aktivita žáků, jejich spolupráce, práce s informacemi, bude hodnocení jen ústní nebo i známkou). Důležitým prvkem je sebehodnocení žáků i skupin a jejich hodnocení ostatních spolužáků. Po hodnocení žákovském by se měl vyjádřit i učitel. Navrhované způsoby hodnocení: •• sebehodnocení jednotlivých žáků ve skupině (jejich přínos k práci skupiny, jejich aktivita, splnění zadaných úkolů), •• sebehodnocení práce celé skupiny vzhledem k ostatním skupinám (co se nám podařilo oproti ostatním, v čem oni byly lepší, co můžeme my zlepšit, rozbor jednotlivých fází projektu), •• celkové hodnocení projektu třídou (jak se nám pracovalo, bylo téma zajímavé, dozvěděli jsme se něco nového, jak byl projekt zorganizován, nápady jak projekt zlepšit, rozšířit, upravit, jsou výstupy projektu užitečné i pro ostatní žáky ve škole), •• závěrečné hodnocení projektu učitelem (slovní nebo i známkou), při kterém by měl brát zřetel na hodnocení žáků a opírat se o něj.
46
NÁPADY, JAK PROJEKT ROZŠÍŘIT DOTAZNÍK – MYTÍ RUKOU Pohlaví: dívka / chlapec Zaškrtněte příležitosti, při kterých si myjete ruce. Na výběr máte tři možnosti: vždy, někdy, nikdy. 1
Po kontaktu s domácími mazlíčky
Vždy
Někdy
Nikdy
2
Před přípravou nebo konzumací jídla
Vždy
Někdy
Nikdy
3
Po kašlání nebo smrkání
Vždy
Někdy
Nikdy
4
Po použití veřejné toalety
Vždy
Někdy
Nikdy
5
Po použití toalety doma
Vždy
Někdy
Nikdy
6
Po kontaktu s penězi
Vždy
Někdy
Nikdy
Metodická poznámka: Po provedeném dotazníkovém šetření se výsledky vyhodnotí v celé třídě, poté následuje diskuse. KVÍZ – HYGIENA 1. Jaké onemocnění se označuje jako ,,nemoc špinavých rukou“? a) žloutenka typu B b) HIV c) žloutenka typu A 2. Při mytí rukou je nejvhodnější použít vodu a) teplou b) co nejvíce horkou c) studenou 3. Ruce je nutné si mýt důkladně po dobu a) 5 sekund b) 15-20 sekund c) 10 sekund 47
4. Je vhodné si mokré ruce po umytí otírat například o svoje kalhoty? a) ano b) ano, pokud nejsou kalhoty viditelně špinavé c) ne 5. Stačí si mýt pouze dlaně a prsty? a) ne, je třeba si umýt i hřbety rukou b) ano, pokud hřbety rukou nejsou viditelně špinavé c) ne, je třeba si vždy mýt ruce až po lokty 6. jaká je nejlepší metoda mytí rukou? a) promnout pod teplou vodou s použitím mýdla b) promnout pod horkou vodou, hodně horká voda nahradí mýdlo c) promnout pod teplou vodou, delší mytí nahradí mýdlo 7. Jak dlouho může přežít chřipkový virus na bankovce? a) až 24 hodin b) až 7 dní c) až 14 dní 8. Jaké množství běžných infekcí se šíří pomocí špinavých rukou? a) až 80% b) až 60% c) až 40% Metodická poznámka: Kvíz vypracují samostatně všichni žáci ve třídě, následuje diskuse a komentář správných odpovědí učitelem. Správné řešení: 1-C, 2-A, 3-B, 4-C, 5-A, 6-A, 7-C, 8-A
48
LITERATURA A ZDROJE BEDNÁŘ a kol. Lékařská mikrobiologie. Praha: Nakladatelství Marvil, 1999. 558 s. ISBN 80-238-027-6. GOPFERTOVÁ, D. – PAZDIORA, P. – DÁŇOVÁ, J. Epidemiologie (obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí). Praha: Karolinum, 2006. 299 s. ISBN 80-246-1232-1. GREENWOOD, D. a kol. Lékařská mikrobiologie. Praha: Grada, 1999. 686 s. ISBN 80-7169-3650. KAPRÁLEK, F. Mikrobiologické praktikum. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-927-8. PAVLASOVÁ, L. Mikrobiologie pro učitele přírodopisu a biologie. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2009. 84 s. ISBN 978-807290-406-8. PAVLASOVÁ, L. Praktická cvičení – úlohy z mikrobiologie (1). Kultivační důkaz mikroorganismů v okolním prostředí. Biologie – chemie – zeměpis, 2006, ročník 15, č.4, s. 167 – 169. TARABOVÁ, E. – PAVLASOVÁ, L. Praktická cvičení z mikrobiologie – Proč si mýt ruce? Jak si správně mýt ruce? Biologie – chemie – zeměpis, 2010, ročník 19, č. 3, s. 117 – 120. VOTAVA, M. a kol. Lékařská mikrobiologie speciální. Brno: Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5. Státní zdravotní ústav. Internetové stránky – www.szu.cz.
49
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Kolonie bakterií, které vyrostly na agarové půdě po obtisku rukou před umytím (levá strana) a po umytí studenou vodou bez mýdla (pravá strana).
Kolonie bakterií, které vyrostly na agarové půdě po obtisku rukou před umytím (levá strana) a po umytí teplou vodou bez mýdla (pravá strana).
50
Kolonie bakterií, které vyrostly na agarové půdě po obtisku rukou před umytím (levá strana) a po umytí teplou vodou a mýdlem (pravá strana).
Kolonie bakterií, které vyrostly na agarové půdě po obtisku rukou před umytím (levá strana) a po umytí teplou vodou a antibakteriálním mýdlem (pravá strana).
51
Kolonie bakterií, které vyrostly na agarové půdě po obtisku klíčů.
Žáci základní školy při cvičení s prstovými barvami.
52
