Projekty financování z nástroje ISPA

Projekty financování z nástroje ISPA

Obsah 7 13

I. Úvod

II. Informace o nástroji ISPA

14

1. Základní informace o nástroji ISPA

15

2. Současný stav ISPA

17

3. Příprava na Fond soudržnosti

21

III. Životní prostředí

22

Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy

24

Stoková síť města Brna

26

Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002

28 Zpracovalo: Vydal: Výroba:

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky OVV, MMR ČR, květen 2004 Fajnstudio / BOOM TISK, spol. s r. o.

Zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě Jižní Čechy

30

Jihlava WWTP and Sewer System Upgrading

32

Olomouc Sewer System Upgrading

35

Ochrana vod v povodí řeky Dyje (2001/CZ/16/P/PE/009)

37

Nakládání s odpadními vodami a zásobování

60

pitnou vodou v regionu Jesenicka

39 42

Clean river Becva (Čistá řeka Bečva)

44

Rekonstrukce kanalizace ve Žďáru nad Sázavou

46

Řízení odpadů Brno

48

Rekonstrukce kanalizace města Znojma

51 52

ČR/SRN, úsek 0807/II, část E: Most Knínice, Ústecký kraj, Česká republika

61 62

Rychlostní silnice R48 Bělotín – obchvat

Rychlostní silnice R48 Dobrá – Tošanovice – Žukov Etapa 1 Dobrá – Tošanovice

63

IV. Doprava

Dálnice D8: Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/SRN, úsek 0807/II, část F: Tunel Libouchec, Ústecký kraj, Česká republika

Dostavba systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v Podkrušnohorské oblasti

Dálnice D8: Praha – Ústí nad Labem – hranice

Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov

65 69 70

ETCS pilotní projekt Poříčany – Kolín

V. Povodně

Souhrnné informace k povodňovým projektům za sektor dopravy

53

Optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí – Česká Třebová

72

Souhrnná informace k povodňovým projektům za sektor životního prostředí

56

Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek – Místek – Dobrá

82

Fotodokumentace k projektu ISPA za sektor dopravy (ŘSD)

57 59

Modernizace traťového úseku Záboří – Přelouč

Dálnice D8: Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/SRN, úsek 0807/I, část B: Most přes tratě ČD v Trmicích, Ústecký kraj, Česká republika

88

Fotodokumentace k povodňovým projektům ISPA za sektor životního prostředí

I.

Úvod


Vážení čtenáři,

JUDr. Pavel Němec Ministr pro místní rozvoj

8

vstupem České republiky do EU se nám otevírají nové možnosti, jak revitalizovat krajinu, která značně utrpěla za léta direktivně plánovaného hospodářství, jak pozvednout úroveň národní ekonomiky a zvýšit kvalitu života našich občanů. Od května se nám reálně nabízí šance využít pomoci ze strany Evropského společenství a čerpat prostředky na obnovu a rozvoj ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. K tomu, abychom mohli tuto šanci co nejlépe využít, je dobré se inspirovat příklady. Publikace, kterou právě držíte v ruce, vás seznámí s projekty, které jsou v České republice realizovány v rámci předvstupního nástroje ISPA. Výčet tzv. ISPA projektů je dobrým vzorkem pro projekty nové. Ty již nebudou přijímány pod hlavičkou ISPA, ale jako projekty, které pro Fond soudržnosti připraví a schválí ČR jako členská země EU. V období 2004–06 budou současně dobíhat projekty z předchozích let přijaté v rámci ISPA a zároveň se rozeběhne nová možnost čerpat prostředky z Fondu soudržnosti. Prostřednictvím Fondu soudržnosti poplynou prostředky na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. Celková částka, kterou máme možnost čerpat v letech 2004–2006, dosáhne v průměru více než 28 miliard korun a to je

9


prakticky trojnásobek předvstupního nástroje ISPA za srovnatelné období. Vzorovým příkladem dopravního projektu je výstavba rychlostní komunikace R48 v úseku Frýdek – Místek – Dobrá. Šedesát procent veškerých peněz potřebných na její realizaci získala Česká republika právě z nástroje ISPA. V oblasti životního prostředí se podařilo získat například miliardu korun pro sdružení 49 obcí bývalého okresu Vsetín, které se rozhodly vyčistit povodí řeky Bečvy. Od letošního roku budou projekty tohoto druhu tedy financovány z Fondu soudržnosti. Podmínkou pro čerpání peněz je HDP, které musí být v přepočtu na obyvatele nižší než 90 % průměru EU. Česká republika toto kritérium splňuje, protože HDP dnes činí zhruba 61 % průměru EU, a tak se nabízí šance využívat Fond soudržnosti pro celé území ČR. Prioritní oblasti pomoci již byly určeny. Týkají se rozvoje transevropských dopravních sítí, tj. silnic, železnic, vodní dopravy, civilních letišť a kombinované přepravy. To určitě uvítají regiony, kde se výstavba nových dálnic stále oddaluje nebo protahuje. Prioritami zůstávají rovněž ochrana vod, nakládání s odpady, obaly, ochrana ovzduší a likvidace starých ekologických zátěží. Přesné množství peněz, které Česká republika nakonec bude moci proinvestovat z uvedených 28 miliard korun, bude závislé na počtu a kvalitě konkrétních jednotlivých projektů, které mohou předkládat jak veřejné, tak soukromé subjekty. Proto jsme se rozhodli vydat tuto publikaci. Budiž vám, potenciálním předkladatelům projektů, vodítkem, jak se orientovat v ne vždy zcela jednoduché problematice evropských fondů a jak se dobře připravit na čerpání pomoci z Fondu soudržnosti.

JUDr. Pavel Němec ministr pro místní rozvoj ČR

10

11

II.

Informace o nástroji ISPA


1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O NÁSTROJI ISPA

2. SOUČASNÝ STAV ISPA

Finanční nástroj (fond) ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession – Nástroj předvstupních strukturálních politik) byl zaměřen na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy a měl usnadnit implementaci „acquis communautaire“ (práva EU) v kandidátských zemích v těchto oblastech a přispět k udržitelnému rozvoji těchto zemí. Pomoc z nástroje/fondu ISPA měla také vést k cílům uvedeným v Předvstupním partnerství a naplnit priority Národního programu přípravy na vstup do EU. U projektů z oblasti životního prostředí (ŽP) bylo třeba uvést, jak je opatření spojeno se zaváděním environmentální legislativy a politiky Společenství, zda byl uplatněn princip „platí znečišťovatel“. U dopravních projektů byla soustředěna pozornost na souvislost opatření s transevropskými sítěmi (TEN). Projekty musely souhlasit se strategiemi pro využívání nástroje ISPA připravenými ministerstvy životního prostředí a dopravy.

V rámci nástroje ISPA přijal Řídící výbor ISPA 30 projektů (viz tabulku 1). Projekty ŽP v čerpání z fondu ISPA nastartovaly později, což bylo jedním z důvodů, proč u nich na počátku bylo čerpání nižší než u sektoru dopravy. V roce 2002 bylo kontrahováno 105,84 mil. EUR a čerpáno 6,79 mil. EUR. V rámci českého spolufinancování těchto projektů bylo v roce 2002 proplaceno 273,19 mil. Kč z celkového závazku českého spolufinancování ve výši 3 845,24 mil. Kč.

Schválené financování ze zdrojů EU pro nástroj ISPA bylo pro jednotlivé kandidátské země určeno v určitém rozmezí, aby byly státy motivovány k podávání co nejkvalitnějších projektů. Prostředky byly rozděleny mezi dopravu a životní prostředí paritně, i když byly v jednotlivých letech možné malé disproporce. ČR mělo ročně k dispozici 57,2 83,2 MEUR (asi 1,8-2,7 mld. Kč), reálně byla cílová částka 70,2 MEUR (v cenách roku 1999, asi 2,25 mld. Kč). Pomoc EU musela být z hlediska využití finančních prostředků maximálně transparentní a byla důsledně kontrolována. Pomoc byla určena na projekty (části projektu) které byly technicky a finančně nezávislé, skupiny nebo záměry projektů v uvedených oblastech. Část projektu mohla také zahrnovat přípravné, technické studie a studie proveditelnosti potřebné pro uskutečnění projektu.

Vzhledem k větší alokaci pro sektor ŽP v posledním roce se podařilo znatelně snížit rozdíl mezi výší prostředků věnovanými na sektor životního prostředí a sektor dopravy. Nyní je tento poměr ve výši 51/49. Díky spolupráci všech zainteresovaných resortů (MD, MŽP, MF a MMR) a vstřícnému přístupu Evropské komise byl v krátké době připraven také projekt pro řešení následků povodní z roku 2002 a jednotlivé dílčí stavby byly z větší části dokončeny v loňském roce. V oblasti životního prostředí směřovaly podporované projekty především k dosažení shody s požadavky práva Společenství; byly sledovány principy udržitelného rozvoje, zejména princip „znečišťovatel platí“. Projekty v oblasti dopravy podporovaly trvale udržitelnou mobilitu, což zahrnovalo rozšíření transevropských dopravních sítí (TEN) v souladu s posouzením potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment, TINA) tak, aby umožňovaly kvalitní propojení kandidátských zemí s EU i těchto zemí navzájem. Pro Českou republiku bylo na projekty nástroje ISPA v letech 2000 – 2006 (do doby vstupu do EU) ročně alokováno 57,2 – 83,2 mil. EUR.

Celkové náklady na projekty v zásadě neměly být menší než 5 MEUR, tj. asi 160 mil. Kč. Rozsah pomoci Společenství dosahoval až 75 % veřejných (nebo rovnocenných) výdajů na projekt. Pro úspěšné přijetí žádosti bylo nutné, aby dokumentace k projektu byla úplná a aby byl projekt připraven po všech stránkách (detaily obsahuje Nařízení ISPA č. 1267/1999). Další důležitou podmínkou byla nutnost spolufinancování ze strany žadatelské země.

14

15


3. PŘÍPRAVA NA FOND SOUDRŽNOSTI

Tabulka 1: Schválené projekty ISPA v letech 2000 – 2003 (v mil. EUR, grant ISPA – celková alokace) 2000 Oblast

2001

Počet Grant projektů ISPA

2002

2003

Počet projektů

Grant ISPA

Počet Grant projektů ISPA

Počet projektů

Grant ISPA

Doprava

3

65,6

2

36,9

1+ 0,5*

87,8

2

16,5

Životní prostředí Technická pomoc

2

34,5

3

32,6

4 + 0,5*

89,9

6

45,6

3

0,9

3

1,0

0

0

0

0

Celkem

8

101,0

8

70,5

6

177,7

8

62,1

Poznámka: * V roce 2002 byl schválen projekt na řešení povodňových škod, který byl rovnoměrně rozdělen mezi sektory dopravy a životního prostředí; Finanční memorandum zahrnuje obě oblasti. ** rozhodne řídící výbor v září 2003 Pramen: MMR

2. a. Zapojení nástrojů předvstupní pomoci do nápravy povodňových škod Po katastrofických záplavách v srpnu 2002 operativně umožnila EK využít prostředky ISPA na tzv. povodňové projekty. Celkově dosáhla pomoc určená na povodně výše 182,51 mil. EUR (viz tabulku 2). Tabulka 2: Prostředky předvstupní pomoci alokované na řešení povodňových škod (mil. EUR) NP Phare 2001 NP Phare 2002 ISPA Celkem

Pramen: MMR

16

10,5 1 30

Obnova 2002

4,84

SAPARD

7,17

Fond solidarity

129 182,51

Fond soudržnosti, který nepatří mezi strukturální fondy, poskytuje prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských státech Unie, jejichž HDP (HNP) je nižší než 90 % průměru EU. Tuto podmínku bude Česká republika v okamžiku svého vstupu do EU splňovat (momentálně představuje její HDP na obyvatele asi 61 % průměru EU). Fond se specificky nezaměřuje na regionální politiku. Pomoc z tohoto fondu je v praxi doplňující (vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy). Z hlediska objemu finančních prostředků z EU bude tvořit cca 1/3 z celé pomoci. V našich podmínkách bude pomoc z Fondu soudržnosti přímo navazovat na předvstupní pomoc EU pomocí předvstupního nástroje – ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession). Finanční nástroj ISPA je určen pro kandidátské státy v období od roku 2000 do okamžiku jejich vstupu do EU. Je zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. Zaměření a procedury jsou analogické s Fondem soudržnosti EU. Zařazení finančního nástroje ISPA do předvstupních programů podpory poskytovaných Evropskou unií kandidátským státům je základním předpokladem pro následné úspěšné využití možností Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU. Fond soudržnosti byl zřízen v roce 1993 k poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemím (např. Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku), aby se připravily na vstup do hospodářské a měnové unie. Historicky tak Fond soudržnosti financuje projekty ve sféře životního prostředí a transevropských dopravních sítí. Poskytování pomoci je podmíněno dvěma faktory: jednak HDP (resp. HNP) na obyvatele, měřený paritou kupní síly, nesmí u členského státu překročit 90 % průměru EU, jednak členský stát musí realizovat program „hospodářské konvergence“. Kromě toho, že Fond poskytuje příspěvky na projekty, které přispívají k dosažení cílů v oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí, má také zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, vyžadované EMU (hospodářská a měnová unie), aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou v těchto oblastech nutné. Při procedurách při využití Fondu soudržnosti jsou rozhodnutí přijímána společně členským státem a EK. Projekty mohou být seskupeny (skupiny projektů, které jsou propojeny společnou strategií), zatímco jednotlivý projekt může, pokud je to vhodné, být rozdělen do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou být

17


financovány odděleně. Pozornost se věnuje tomu, aby se vyloučilo financování projektu z Fondu soudržnosti a Strukturálních fondů současně. Délka projektů se různí případ od případu. Jsou spravovány národními orgány a realizace je kontrolována Monitorovacími výbory. Fond přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti EU. Míra pomoci EU poskytovaná fondem je 80 – 85 % veřejných nebo ekvivalentních výdajů. Konkrétní výše pomoci je stanovena podle typu projektu, jenž má být realizován. Ministerstvo pro místní rozvoj bylo na základě usnesení vlády ČR č. 102/2002, odst. II/d), v rámci dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU pověřeno zajistit plnou funkci Řídícího orgánu Fondu soudržnosti. Od 1. 3. 2003 byl na MMR zřízen odbor Řídícího orgánu Fondu soudržnosti, jehož cílem bylo zajistit úspěšné dokončení využívání nástroje ISPA a zajistit do 31. 12. 2003 plnou funkčnost Řídícího orgánu Fondu soudržnosti (II/Id – usn. vl. č. 102/2002), což odpovídá Národnímu rozvojovému plánu, základnímu dokumentu pro získání finančních prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. MMR tak bude, jako Řídící orgán Fondu soudržnosti, koordinovat zprostředkující orgány Fondu soudržnosti, tj. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy, a realizační orgány, tj. SFŽP ČR, ŘSD a SŽDC, jež jsou odpovědné za celkovou realizaci projektů v daném sektoru tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využívání prostředků vyčleněných EK pro Českou republiku pro období 2004 – 2006. V roce 2003 oznámila Evropská komise České republice výši finančních alokací v současných cenách pro Fond soudržnosti a strukturální fondy na období 2004 – 2006 (viz tabulku 3).

18

Tabulka 3: Přehled alokací pro FS a SF na období 2004 – 2006 (v EUR). Roky

2004

2005

2006*)

2004 – 2006

317 290 983

837 267 747

Fond soudržnosti 282 794 467

237 182 297

Max. (12,28 %)

355 811 071

298 421 988

399 214 474

1 053 447 533

Střední hodnota 11,2 %

319 302 769

267 802 143

358 252 729

945 357 641

Min. (9,76 %)

Strukturální fondy

1 685 134 993

Celkem FS a SF

2 630 492 634

Pramen: EK *) alokace může být upřesněna

19

III.

Životní prostředí

Projekty ISPA – životní prostředí

Rozšíření kanalizačního systému města Ostravy Zahájení:21. ledna 2003 Ukončení: 31. prosince 2005 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 40 720 168 EUR Příspěvek ČR – MŽP: 2 106 742 EUR Město Ostrava: 21 968 744 EUR FOND ISPA: 16 644 682 EUR Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Mola, vedoucí projektu tel.: 596 283 071, fax: 596 282 040 mail: [email protected] Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava Kompletace kanalizačního systému

V kolektoru bude uloženo potrubí pitné vody, horkovodní případně parovodní potrubí, silnoproudé kabely VN, NN, DPO, slaboproudé kabely telefonních společností, kabelových televizí, dispečerské a datové kabely. Přínosy: Stavba I. Kompletace kanalizačního systému: Z neodkanalizovaných oblastí okrajových částí města Ostravy se v současné době dostávají ze zástaveb znečištěné odpadní vody neřízeně a nekontrolovaně do povrchových toků a následně do řeky Odry. Investice výstavby kanalizačních sběračů má výrazně zlepšit kvalitu vody v řece v Odře v hraničním profilu. Stavba II.: Kolektor Centrum Investice výstavby kolektoru modernizuje nezbytnou kanalizační síť pro další rozvoj města a nahrazuje stávající nevyhovující síť, z důvodů zastaralosti a zdevastování vlivem účinků z důlní činnosti.

Popis a technické parametry projektu: Stavba I. Kompletace kanalizačního systému Cílem investice je dokončení systému kmenového sběrače „D“ městské kanalizace Ostrava, který je již z části zrealizován, zprovozněn a je napojen do městské ÚČOV v Ostravě-Přívoze. Čerpací stanice a kanalizace Muglinov řeší vybudování nové páteřní stoky pro odvodnění oblasti severní části města. Celková délka nových kanalizačních sběračů realizovaných v rámci této stavby je cca 18 km a součásti stavby jsou rovněž dvě čerpací stanice odpadní vody v Muglinově a Polance a obnova komunikací narušených výstavbou. Stavba II. Kolektor Centrum Podzemní stavba navržená v centru města. Celková délka štoly je 1668 m. Samostatná štola pro kanalizační potrubí DN 1 400 mm má délku 127 m. Nové inženýrské sítě do kolektoru nahradí stávající, které jsou vesměs v technicky špatném stavu.

22

23


Stoková síť města Brna Zahájení: 01/2003 Ukončení: 11/2005 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 1,772 mld.Kč / 17,841 mil. EUR Kontaktní osoba: Ing. Pavel Vybíral tel: +420 542 174 161 e-mail: [email protected] Popis a technické parametry projektu: Projekt obsahuje 3 soubory staveb doplnění a rekonstrukce základní kanalizační sítě města Brna. 1. Soubor celkem 5 staveb obsahuje podpovrchovou výstavbu k doplnění systému kolektorů v historickém středu města, v nichž je umístěna kanalizační a vodovodní síť – celková délka budovaného podzemního díla je 1,7 km. 2. Soubor staveb je tvořen dostavbou páteřní kmenové stoky „D“ při ul. Tkalcovské o světlosti 1,8 – 2,3m v délce cca 800 m spolu s rekonstrukcí navazujících přítoků a dvou hlavních uličních kanalizačních sběračů v ul. Táborské a Merhautově ve světlostech od 1 do 2 m v celkové délce cca 1,5 km. Převažují podpovrchové metody výstavby. 3. Soubor staveb představuje kompletní dostavbu a rekonstrukci kanalizačního systému v celé jedné brněnské čtvrti – Stará Líšeň v celkové délce cca 20,5 km.

2. U dostavby historicky chybějící části kmenové stoky D bude dosaženo jednak její konečné úplnosti a tím i garantované kontinuitě nakládání s odpadními vodami, tj. eliminaci úniků či infiltrací systému kmenové stoky spolu s ochranou přilehlého toku řeky Svitavy a spolu s možností řízení odtoků na centrální ČOV. U hlavních uličních stok se umožní bezpečný převod vod spolu s eliminací úniků, kapacitou i umožnění odkanalizování přilehlých lokalit a dále konečné celkové povrchové úpravy profilu ulic. 3. Jednoznačným pozitivem je zkulturnění celé oblasti z pohledu životního prostředí, počínaje ochranou přirozených vodotečí až po základní komfort odpovídající 21. století, tj. odvedení vyprodukovaných městských odpadních vod od všech místních producentů.

Výstavba kmenové stoky „D“ Tkalcovská

Přínosy: 1. Dostavba kolektorů v samém středu města navazuje na již vybudovaný systém, který jednoznačně prokazuje pozitivní vlivy při provozování infrastruktury – eliminaci jakýchkoli zásahů do života této výrazně exponované lokality – počínaje narušením dopravy a obslužnosti přes hluk, prašnost a další negativa pro životní prostředí.

24

25


Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002 Zahájení: 15. 4. 2002 Ukončení: 31. 12. 2002 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 18 225 811,- / 14 007 174,10 Kč Kontaktní osoba: Ing. Václav Richter Ing. Hana Návojová Popis a technické parametry projektu: Při povodni v srpnu 2002 došlo ke značnému poškození nebo značné devastaci objektů na povrchových tocích, objektů podzemních vod a hydrologické měřící přístrojové techniky. Projekt byl členěn na 3 části: 1. Stavební část zahrnovala 17 limnigrafických stanic na povrchových tocích. Zcela zničené byly 4 objekty (Rechle na Malši, Koterov a Ždírec na Úslavě, Mělník na Labi), značně poškozených bylo 8 objektů (Blanický Mlýn a Podedvory na Blanici, Hrádek na Klabavě, Čeňkov na Litavce, Beroun na Berounce, Vraňany na Vltavě, Podhradí a Trávní Dvůr na Dyji) a poškozených bylo 5 objektů (Líčov na Černé, Kaplice na Malši, Praha Na Františku na Vltavě, Vranov a Znojmo na Dyji). 2. Rekonstrukce podzemních vod zahrnovala celkem 74 objektů podzemních vod. Šlo o opravy podzemních i nadzemních částí vrtů, vybudování 4 nových betonových přelivů. 3. Dodávku měřící přístrojové techniky, a to: dodávku dvou automatických meteorologických stanic Husinec a Plzeň, dodávku a montáž nových hydrologických přístrojů v počtu 25 ks, dodávku a montáž nových počítačů pro pobočku ČHMÚ Plzeň.

26

Přínosy: Účelem projektu bylo napravení velké části škod (jejich výběr byl proveden odbornými pracovníky ČHMÚ), které způsobila katastrofální povodeň v srpnu 2002. Byly poškozeny objekty na povrchových a podzemních vodách, zničena přístrojová technika sloužící k pozorování a měření kvantity a kvality vody. Tyto objekty a přístroje jsou součástí státní pozorovací sítě. Data ze sítě slouží pro zpracování operativních informací o situaci na vodních tocích, o stavu podzemních vod a pro vypracování hydrologických předpovědí. Zpracované informace jsou poskytovány široké vodohospodářské veřejnosti k výzkumným, plánovacím, projekčním a studijním účelům. Data dále tvoří základ pro zpracování hydrologické bilance, prognózy a podobně. V rámci mezinárodních projektů a dohod jsou data poskytována také zahraničním partnerům. Díky tomuto projektu mohla být měřící technika urychleně dodána a nainstalována tak, aby nebyl narušen jednotný a komplexní systém operativní hydrologie a ohrožen transport dat do předpovědních srážkoodtokových modelů.

27


Zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě Jižní Čechy Zahájení: 02/2004 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 216 443 tis. Kč / 135 462 tis. Kč Kontaktní osoba: Ředitel JVS Antonín Princ Vodárenská nádrž Římov - hlavní zdroj pitné vody pro Jižní Čechy

Popis a technické parametry projektu: A. Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav Úpravna vody Plav je rozhodujícím zdrojem vody pro vodárenskou soustavu Jižní Čechy a celý jihočeský region. Vodárna upravuje povrchovou vodu, produktem výroby je značné množství vodárenských kalů. Při současné výrobě vody 800 l/s vzniká cca 2 600 m3 odpadní vody za den s koncentrací nerozpuštěných látek cca 26 g/m3. Produkce při současné výrobě vody je přibližně 1000 tun kalu za rok. Toto množství je vyjádřeno ve 100 % sušiny. Projekt zajistí zahuštění kalu z primárních usazovacích nádrží a z filtrů tak, aby tento odpad byl kompostovatelný. Projekt zahrnuje realizaci čerpání z usazovací nádrže do zahušťovacích nádrží 2 x 50 m3, homogenizační nádrže 3 x 20 m3, kalolis s výkonem 220 m3/den, zpracovávané množství 208 m3/den. B. Zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady Jde o sanaci vnitřního povrchu ocelového potrubí dálkových řadů epoxidovým nástřikem či laminátovým rukávcem. Pro sanaci byl vybrán nejproblémovější úsek dálkových řadů vodovod Zdoba – Týn – Sudoměřice u Bechyně-Hodušín o celkové délce 42,2 km, DN 300 a 400 mm.

28

Přínosy: A. Rekonstrukce kalového hospodářství ÚV Plav Úpravna vody Plav je rozhodujícím zdrojem vody pro vodárenskou soustavu Jižní Čechy a celý jihočeský region. Vodárna upravuje povrchovou vodu, produktem výroby je značné množství vodárenských kalů. Při současné výrobě vody 800 l/s vzniká cca 2 600 m3 odpadní vody za den s koncentrací nerozpuštěných látek cca 26 g/m3. Produkce při současné výrobě vody je přibližně 1000 tun kalu za rok. Toto množství je vyjádřeno ve 100 % sušiny. Kaly se v současné době separují na třech kalových lagunách. Separace je nedokonalá, při předpokládané větší výrobě vody a zhoršování kvality vody surové objem nádrží nepostačuje. Kvalita odsazené vody vypouštěné do recipientu je nevyhovující. Projekt zajistí zahuštění kalu z primárních usazovacích nádrží a z filtrů tak, aby tento odpad byl kompostovatelný. Po realizaci bude zrušeno ukládání odpadu na skládku v množství cca 950 t ročně, vypouštění odpadních vod do řeky Malše se sníží o 383 000 m3 ročně. B. Zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady Dálkové řady, které dopravují vodu v rámci vodárenské soustavy JVS jsou většinou z oceli. Některé řady nemají ani vnitřní asfaltový povrch a jsou z holé oceli. Voda vyráběná v úpravně vody je z povrchového zdroje, je slabě kyselá, reaguje s povrchem potrubí a musí se uměle alkalizovat. Chemickým složením vody dochází k poškození povrchu potrubí a k druhotnému zaželeznění. Vlivem poklesu odběrů vody se snižuje rychlost proudění a zvyšuje se stáří vody, které je nutno počítat na dny. Cílem projektu je zlepšit kvalitu dodávané pitné vody v řadu délky 40 km a zamezit překračování limitů pro organoleptické vlastnosti vody (barva, zákal, obsah železa - zvláště po zpřísnění normy Pitná voda) pro oblast s cca 30 tisíci obyvateli.

29


Jihlava WWTP and Sewer System Upgrading Zahájení: 06/2004 Ukončení: 06/2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 15.390.000,- EUR / 9.620.000,- EUR Kontaktní osoba: Ing. Květoslav Eigl, manažer projektu

Modernizace ČOV přispěje také k cílům Nařízení 86/278/EEC. Projekt splňuje všechny požadavky legislativy České republiky, včetně Nařízení vlády č.61/2003 Sb. Plánovaná rekonstrukce jihlavské kanalizační sítě přispěje k řešení současných problémů a nepříznivého působení stávající kanalizační sítě na životní prostředí. Vybudování kanalizační sítě do vzdálených oblastí Jihlavy umožní připojení dalších 2,200 EO k ČOV. Realizací projektu dojde v jihlavském regionu ke splnění krátkodobých a střednědobých priorit „Národního programu pro přípravu České republiky na členství v Evropské unii“ v oblasti životního prostředí týkající se znečištění vod.

Popis a technické parametry projektu: Projekt sestává z následujících prvků: 1. Intenzifikace ČOV Jihlava (Intenzifikace a rekonstrukce stávající ČOV ve městě Jihlava). Rekonstrukce se bude týkat stávajícího zařízení a bude zahrnovat zlepšení účinnosti čištění odpadních vod. Především bude možno provést odstranění živin během fáze biologického čištění. Intenzifikací ČOV dojde ke zvýšení kapacity na 99,920 EO. 2. Rozšíření kanalizace v Jihlavě (Rekonstrukce kanalizace ve městě Jihlava) Kanalizační systém v Jihlavě je jednotný. Některé ze starých částí kanalizačního systému zapříčiňují vážné provozní problémy zvláště v období dešťů. V rámci projektu bude provedena rekonstrukce částí stávající kanalizační sítě a rozšíření kanalizace na příměstské části. Odpadní vody budou čištěny v centrální ČOV Jihlava. 3. Připojení kanalizace Antonínův Důl a Pávov do ČOV Jihlava V těchto vzdálených částech Jihlavy je v současnosti pouze neúplná dešťová kanalizace. V rámci projektu bude vybudována nová splašková kanalizace. Odpadní vody budou odváděny a čištěny na ČOV Jihlava. Pro dešťovou vodu bude využita stávající kanalizace, která bude zrekonstruována. Přínosy: Prvořadným cílem opatření je přispět v jihlavském regionu k dodržení Nařízení 91/271/EC. Toho bude dosaženo především rekonstrukcí a intenzifikací ČOV, které umožní odstranění živin v rozsahu odpovídajícímu požadavkům Nařízení. Je očekáváno snížení vypouštění dusíku a fosforu o cca 50 %.

30

Studie areálu ČOV Jihlava po rekonstrukci

31


Olomouc sewer system upgrading Zahájení: podpis FM 18.12.2001 Ukončení: 31. 12. 2006 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: 14 462 000/ 10 123 400 EURO Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Michalička, vedoucí investic, tel: 585 513 462 Popis a technické parametry projektu: Projekt „Olomouc – rekonstrukce a dobudování stokové sítě“ je složen ze čtyř částí. a) Kanalizační systém Slavonín – Nemilany b) Rekonstrukce a prodloužení sběrače „G“ c) Rekonstrukce sběrače „F“ d) Kanalizační sběrač „B XVIII“ Jde částečně o nový kanalizační systém a částečně o rekonstrukci stávajících, dnes již zastaralých a nevyhovujících sběračů. Veškeré práce budou probíhat na území města Olomouce: a) Kanalizační systém Slavonín – Nemilany Tato část řeší výstavbu nové stokové sítě v katastru Slavonína a Nemilan. Jde o stoky jednotné i oddílné kanalizace ve Slavoníně v délce 8 289 m a stoky oddílné kanalizace v délce 7 324 m v Nemilanech – celkem 15 613 m stokové sítě. Projekt zahrnuje i veřejnou část kanalizačních přípojek. Jde o dalších 980 m přípojek jednotné kanalizace, 3 471 m přípojek splaškové kanalizace a 4 636 m přípojek dešťové vody.

32

b) Rekonstrukce a prodloužení sběrače „G“ Sběrač je situován v katastru Hodolany, v ulicích Na Bystřičce, Masarykově, Jeremenkově, U Ambulatoria a Hodolanská. S ohledem na požadovanou hloubku uložení potrubí, profil a situaci zastavěného území uprostřed města bude projekt realizován „bezvýkopovou“ technologií razícím mechanizovaným štítem o průměru 2 000 mm s vtaženou sklolaminátovou trubkou DN 1400 mm. Trubka bude osazena do projektovaného sklonu a mezikruží vyplněno hubeným betonem. Celková délka takto prováděné stoky je 1 745,5 m. Stávající odlehčení v místě připojení v ulici U Ambulatoria bude zrušeno a nahrazeno nově rekonstruovanou oddělovací komorou v místě stávající OK 1G. c) Rekonstrukce sběrače „F“ Výstavba bude probíhat v Olomouci, k. ú. Hodolany a Chválkovice od místa napojení na sběrač „G“ v ul. U Ambulatoria, pod řekou Bystřicí, ul. Bendlova, Libušinka a Milady Horákové až na Selské náměstí, kde je propojení na sběrač „E“. Trasa sběrače je vedena v trase původního kanalizačního sběrače, převážně v komunikaci. Celková délka je 2 012 m. Sběrač „F“ se dělí na následující části: 1. Štolovaná část – klasická ražená štola 1200/1800, délky 159,4 m, 2. Otevřený výkop – zbývající část sběrače „F“ v délce 1 829,4 m je řešena uložením potrubí do otevřeného výkopu. Sběrač je navržen převážně z betonových vejčitých trub 700/1200 mm a 800/1200 mm vyložených čedičem. V rámci trasy jsou navrženy atypické šachty lomové, propojovací a čistící, podchod pod řekou Bystřicí a odlehčovací komora OK1F. d) Kanalizační sběrač „B XVIII“ Výstavbou a rekonstrukcí kanalizačních stok budou vyřešeny stávající nevyhovující poměry v odkanalizování městské části Řepčín a Hejčín. Rekonstrukce a zkapacitnění stávajících stok dále umožní územní rozvoj a využívání rozvojových ploch v souladu s územním plánem. Částečně je nová stoka vedena v terase původní kanalizace, částečně je trasa nová. Kanalizace je převážně budovaná ve výkopu, materiál potrubí sklolaminát, DN 600 – 1400 mm. Úsek 364 bm bude nutno realizovat protláčením kameninových trub o profilu DN 600 mm, jelikož se potrubí vlivem malého spádu terénu dostává do velkých hloubek. Celková délka potrubní sítě je 1 920,7 m. S ohledem na napojovací body okolních řadů je síť navržena jako jednotná. Součástí projektu jsou kanalizační přípojky z kameninových trub, které jsou zakončeny domovními šachtami DN 315 – 425 mm.

33


Přínosy EKOLOGICKÉ CÍLE: zrušení volných kanalizačních výustí, snížení úrovně celkového znečištění řeky Moravy, zejména v ukazatelích dusík a fosfor, zabránění znečištění místních přírodních zdrojů vody, vyřešení provozních problémů kanalizační sítě, obzvlášť při přívalových deštích. EKONOMICKÉ CÍLE: vytvoření podmínek pro rozvoj statutárního města, vytvoření podmínek pro novou bytovou výstavbu, optimalizace využití kapacity ČOV Nové Sady.

Ochrana vod v povodí řeky Dyje Zahájení:1) Příprava projektu – březen 2000. Schválení projektu EK – listopad 2002. Vypsání výběrových řízení – odhad – květen 2004. Realizace staveb – říjen 2004. Ukončení:2) Odhad ukončení staveb – 30. 11. 2006. Konec platnosti FM – 31. 12. 2007. Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 49 105 700 EUR / 33 387 320 EUR (68 %) Kontaktní osoba: Ing. Josef Gut, prokurista SVKMO (konečný příjemce)

Olomouc – Horní náměstí

34

Popis a technické parametry projektu: Projekt řeší výstavbu a rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních vod v deseti aglomeracích Jihomoravského kraje (3 akce) a kraje Vysočina (7 akcí), které v současnosti nesplňují požadavky směrnic Evropské unie. Tyto aglomerace jsou vybrány v celém povodí (a působnosti SVKMO) řeky Dyje. Jde o Třebíč, Blansko, Nové Město na Moravě, Moravské Budějovice, Bystřice nad Pernštejnem, Brno-Šlapanicko, Boskovice, Náměšť nad Oslavou, Jaroměřice nad Rokytnou a Jemnice. Kanalizační síť bude rozšířena o cca 75 km, opravy budou provedeny na 18 km. Počet čerpacích stanic vzroste ze 2 na 14. Bude vybudována jedna nová ČOV (Náměšť nad Oslavou), šest dalších ČOV bude rekonstruováno, převážně v oblasti zpracování kalů.

1) není jasné, jaká aktivita je považována za zahájení 2) viz 1

35


Přínosy: zlepšení standardu čištění odpadních vod a tím snížení vypouštěného znečištění, zlepšení stávajícího sběrného systému, aby došlo ke snížení úniků a prosaků do podzemních vod, zvýšení procenta populace v daných aglomeracích napojeného na kanalizační síť z 83 % na 92 %, celkové snížení znečištění přijímajících řek se předpokládá na následující hodnoty (čísla v kg/rok): nerozpuštěné látky (224,510), biologická spotřeba kyslíku (234,149), chemická spotřeba kyslíku (441,571), N celkový (82,321), P celkový (20,159).

Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka Zahájení: 01/2005 Ukončení: 09/2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 15 242 000 EUR / 9 145 200 EUR Kontaktní osoba: Ing. Jan Lón, manažer projektu Vak – vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. Tyršova 748, 790 01 Jeseník tel: +420 584 409 330, [email protected]

ČOV Náměšť nad Oslavou, která bude kompletně postavena nová

Popis a technické parametry projektu: Projekt zahrnuje nový kanalizační systém v obcích Lipová – lázně a Bělá pod Pradědem, doplnění kanalizačního systému v Jeseníku a České Vsi, rekonstrukci vybraných nevyhovujících úseků stok, zejména z důvodu jejich netěsnosti a doplnění a rekonstrukci vodovodní sítě ve všech obcích, většinou v souběhu s budovanou kanalizací. Samostatnou část tvoří rekonstrukce a modernizace čistírny odpadních vod v Jeseníku – České Vsi, která je společná pro všechny zúčastněné obce. Po dokončení by se mělo zajistit čištění odpadních vod z 92% jesenické aglomerace (Jeseník, Lipová – lázně, Bělá pod Pradědem, Česká Ves) tak, aby splňovalo požadavky legislativy EU (Nař. vl. ČR č.62/2003 Sb. směrnice rady 271/91/EHS). Hlavní cíle: I. Snížení znečištění řeky Bělé a jejich přítoků způsobeného odpadními vodami. II. Zvýšení počtu obyvatel jesenického regionu, kteří budou zásobováni pitnou vodou přijatelné kvality.

ČOV Bystřice n. Pernštejnem, která bude rekonstruována

36

37


Přínosy: Jádrem projektu je zlepšení procesu čištění odpadních vod v ČOV Jeseník – Česká Ves a rekonstrukce a dostavba kanalizační a vodovodní sítě. Důsledkem bude snížení množství látek (zejména nutrientů) transportovaných recipientem – řekou Bělou (Biala Glucholazska) do sousedního Polska, do Nisského jezera a snížení eutrofizace této vodní nádrže. Bude vybudováno a rekonstruováno cca 59,8 km stok a cca 24,6 km vodovodů. Na vodovod bude napojeno cca 2140 dalších obyvatel, čímž se celkový počet připojených obyvatel zvýší na 85 %. Na systém veřejné kanalizace bude připojeno cca 7704 nových obyvatel, čímž se celkový počet připojených obyvatel aglomerace zvýší ze 61 % na 92 %.

Clean river Becva (Čistá řeka Bečva) Zahájení: 2004 Ukončení: 2006 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 51 556 tis. EUR total costs 32 353 tis. EUR (70% eligible costs) Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Kudlík, předseda sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko Popis a technické parametry projektu: Nositelem projektu je Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko – 46 obcí bývalého okresu Vsetín. Mikroregion Vsetínsko leží na severovýchodě Moravy při hranici se Slovenskem, v podhůří Beskyd, jeho přirozenými centry jsou města Vsetín, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm. Jeho administrativní hranice jsou v podstatě i hranicemi povodí řeky Bečvy, která je pokračováním soutoku řek Rožnovské Bečvy a Vsetínské Bečvy. Sídla jsou soustředěna podél vodních toků, a proto přímo ovlivňují jejich jakost. Jeden sídelní útvar plynule přechází do druhého. Řešená oblast patří k nejhornatějším a nejlesnatějším v naší republice. Podstatná část regionu spadá do CHKO Beskydy. Podle povrchového odtoku je zájmová oblast nejvodnatějším územím v ČR. Proto je povodí až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy vyhlášeno Vládou jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Řeka Bečva slouží jako zásadní zdroj pitné vody pro města navazující na řešenou oblast tohoto projektu.

38

39


Projekt Čistá řeka Bečva je projektem komplexním, řešícím čištění a odkanalizování uceleného povodí řeky Bečvy až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy, tzv. river district. Vzhledem k finanční náročnosti a „solventnosti“ zúčastněných obcí byl projekt rozetapizován v souladu s principy státní politiky životního prostředí, krátkodobými a střednědobými prioritami národního programu přípravy ČR na vstup do EU, národní strategii ISPA a aproximační strategii v oblasti životního prostředí, podoblast „D“ – kvalita vod Realizace komplexního projektu se předpokládá v letech 2002 – 2020 a celkové investiční nároky byly odhadnuty na 3,6 mld. Kč.

Implementace ISPA projektu předpokládá: výstavbu 2 nových ČOV: Hovězí (3600EO) a Lidečko (5000EO) rekonstrukci 6 stávajících ČOV – Halenkov (1 850 EO), Horní Bečva (1 200EO), Velké Karlovice (1 950EO), Karolinka (2 417EO), Valašské Meziříčí (3 3567EO) a Zubří (40 300EO), vybudování celkem cca 130 km nové splaškové kanalizace ve všech 15 obcích, rekonstrukci cca 10 km staré kanalizace v 8 obcích, vybudování nové dešťové zdrže (Zašová, Valašské Meziříčí, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Halenkov, Karolinka).

Finančně a technicky nejnáročnější stavby byly zařazeny do žádosti ISPA. Navrhované řešení, zařazené do žádostí o dotaci ISPA, je skupina vzájemně souvisejících 40 projektů, řešících problematiku čištění odpadních vod v 15 obcích se 105 tisíci obyvateli (tj. 71 % obyvatel bývalého okresu Vsetín). Evropská komise konstatovala, že jde o kvalitně připravený projekt i po technické stránce, na kterém se projevuje konkrétní spolupráce s místními obyvateli i institucemi. Projekt je také dobrým příkladem spolupráce místních orgánů se zahraničními partnery, což má pozitivní dopad na jeho kvalitu, a dokládá možnost další mezinárodní spolupráce na evropské úrovni. Souběžně s realizací projektů financovaných z podpory ISPA a v souladu s implementací směrnice Water Framework Directive 2000/60/EC bude probíhat realizace odkanalizování dalších 11 obcí v letech 2004 – 2010 pod názvem Čistá řeka Bečva – II. etapa. Předpokládané náklady na realizaci této II. etapy projektu byly stanoveny na 893 mil. Kč.

Přínosy: Opatřeními na stokových sítích se sníží četnost, objem a znečistění vod odlehčovaných ze stokových sítí do toku. Intenzifikacemi a rekonstrukcemi stávajících COV a výstavbou nových COV se zvýší podíl čištěných odpadních vod a kvalita tohoto čistění. Po provedeni opatřeni se významně sníží zatíženi vodních toku znečištěním odpadními vodami z měst a obcí.

40

41


Dostavba systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v Podkrušnohorské oblasti Zahájení: 23. 10. 2001 Ukončení: 31. 12. 2006 Celkové náklady/z toho podpora z ISPA: EUR 19 800 500 / EUR 12 870 325 (65 %)

3) Skupina opatření „ Dostavba kanalizační sítě v Ústí nad Labem Ústí n.L., stoka „Z2“ Ústí n.L., podpovodí sběrače Y – stoka „O“ Chabařovice, odkanalizování Ústí n.L. Povrly, odkanalizování Ústí n.L. Ústí n.L. – Masarykova ul. I zkapacitnění stoky Ústí n.L. – Masarykova ul. II zkapacitnění stoky Ústí n.L. – přepojení Stříbrnického potoka Ústí n.L. – Londýnská ul., přepojení výusti Ústí n.L. – Žukova ul., rekonstrukce kanalizace

Kontaktní osoba: Ing. Kateřina Matunová Popis a technické parametry projektu: Projekt se skládá ze tří základních skupin, které budou samostatně předmětem výběrového řízení. Každá skupina se pak dělí na jednotlivé subprojekty. 1) Skupina opatření „Pitná voda“ úpravna vody Hradiště rekonstrukce vodovodního řadu Želenice - Bílina

Na realizaci opatření bude dohlížet nezávislý supervizor, Správce stavby, který bude vybrán na základě výběrového řízení. Přínosy: Realizovat výše uvedená opatření, tak aby se naplnily požadavky směrnic EU, resp. našich harmonizovaných předpisů. Z evropské legislativy jde o směrnici 91/271/EHS „O čištění městských odpadních vod“, o směrnici 98/83/ES „O jakosti vody určené k lidské spotřebě“ a směrnici 86/278 „O ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání splaškových kalů v zemědělství“.

2) Skupina opatření „Rekonstrukce ČOV“ rekonstrukce ČOV Jirkov rekonstrukce ČOV Klášterec nad Ohří rekonstrukce ČOV Kadaň rekonstrukce ČOV Chomutov-Údlice rekonstrukce ČOV Žatec

42

43


Rekonstrukce kanalizace ve Žďáru nad Sázavou Zahájení:1) Příprava projektu – únor 2002. Schválení projektu EK – listopad 2003. Vypsání výběrových řízení – odhad – červenec 2004. Realizace staveb – březen 2005. Ukončení:2) Odhad ukončení staveb – podzim 2006. Konec platnosti FM – 31. 12. 2007.

Přínosy: významná prevence před znečištěním chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, snížený „export“ znečištění do okolní, zlepšení zdraví, snížení nebezpečí pro veřejné zdraví, zvýšená atraktivita oblasti pro rekreaci a cestovní ruch a také pro investory, pozitivní vliv na místní ekonomiku v době výstavby, celkové snížení po realizaci projektu se předpokládá na (v kg/rok): nerozpuštěné látky (o 10,75 %), biologická spotřeba kyslíku (o 11,2 %), chemická spotřeba kyslíku (o 7,9 %), N amoniakální (o 21,7 %), P celkový (o 11,5 %).

Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 8 135 734 EUR / 5 590 480 EUR (70 %) Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Zvěřinová předsedkyně představenstva Svazek Žďársko (konečný příjemce) Popis a technické parametry projektu: Projekt sleduje zlepšení funkčního stavu městské kanalizační sítě a zajištění odvodnění odpadních vod napojením na ČOV, aby byly splněny parametry Směrnice 91/271/EHS. Projekt se skládá ze dvou částí – rekonstrukce hlavního kanalizačního sběrače v délce 1 835 m a rekonstrukce většiny kanalizace na sídlišti Žďár n. S. III (Stalingrad) o délce 8 222 m. Projekt zajistí snížení znečištění povrchových a podzemních vod, které bylo způsobeno úniky z kanalizace, a omezí infiltraci do kanalizace. Zvýšením kapacity hlavního sběrače a zlepšením technických podmínek jeho částí bude umožněno bezproblémové připojení dalších částí kanalizace z ostatních částí města.

44

1) není jasné, jaká aktivita je považována za zahájení 2) viz 1

V rámci projektu bude zrekonstruována kanalizace, která je podle průzkumu ve špatném stavu

45


Řízení odpadů Brno Zahájení: 2004 Ukončení: 31. 12. 2007 Celkové náklady / z toho podpora ISPA: 70.408 mil. EUR / 47.345 mil. EUR Kontaktní osoba: Ing. Hnáníček Popis a technické parametry projektu: Úprava stávající spalovny komunálních odpadů: výstavba dvou kotlů na spalování komunálních odpadů, každý o spalovacím výkonu 15 tun za hodinu (roční kapacita 220 tisíc tun), instalace parní odběrové kondenzační turbiny 16 MWe, rekonstrukce chemické úpravny napájecí vody, rekonstrukce škvárového hospodářství – separace barevných kovů, vytřídění škváry, výstavba dotřiďovací linky na 10000 tun obalových odpadů za rok a drtícího zařízení velkoobjemového odpadu. Přínosy: zajištění kompatibility se Směrnicí 2000/76/ES o spalování odpadu, vybudování moderního centra využívání odpadů v Jihomoravském kraji, zajištění energetického využití 220000 tun komunálního odpadu z regionu Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a Olomouckého kraje, zvýšení množství materiálově využitelného obalového odpadu dotříděním cca 10000 tun ročně, snížení množství biodegradabilního komunálního odpadu ukládaného na skládkách, zlepšení kvalitativních parametrů výstupního materiálu z procesu spalování tak, aby byl využitelný k rekultivačním a stavebním účelům, zajištění maximálního využití uvolněné energie ze spalovaných odpadů na výrobu elektrické energie a páry.

46

47


Rekonstrukce kanalizace města Znojma Zahájení: 08/2004 Ukončení: 12/2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 23 247 800 EUR / 16 273 460 EUR Kontaktní osoba: Jaroslav Hruška, tajemník ZSO VaK Znojemsko Popis a technické parametry projektu: Předmětem stavby je rekonstrukce části stávající stokové sítě ve městě Znojmě. Rekonstruováno bude celkem 25,5 km stok nejrůznějších profilů, z toho 22,5 km výkopovou technologií a 3 km bezvýkopovou technologií. Součástí stavby je vybudování 2 ks nových dešťových zdrží, které budou zajišťovat ochranu recipientu – řeky Dyje před znečištěním z kanalizačního systému. Přínosy: Realizací této stavby bude dosaženo zlepšení životního prostředí. Zamezí se infiltraci odpadních vod do vod podzemních, v trase stok nebude vlivem netěsností a stavebních poruch docházet k vnikání balastních vod do systému a dojde k ochraně recipientu. První splachy dešťů budou z dešťových zdrží přečerpávány zpět do kanalizačních systému a následně vyčištěny na ČOV.

Panorama města Znojma

48

49

IV.

Doprava

Projekty ISPA – doprava

Rychlostní silnice R48 Bělotín obchvat

Optimalizace traťového úseku Ústí nad Orlicí – Česká Třebová

Zahájení: předpoklad – 2004

Zahájení: 17. 6. 2002

Ukončení: předpoklad – 2007

Ukončení: 17. 2. 2002

Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: 1 046 037 116,- Kč bez DPH, smluvní cena inženýr – stavby – zatím neuzavřeno 17 117 121,- EUR

ISPA grant: 14 300 080 EUR Celkové investiční náklady z finančního memoranda: 30 485 160 EUR Kontaktní osoba: Ing. Michal Lehocký

Popis a technické parametry projektu: Rychlostní silnice R48 o délce 2,1 km, v kategorii R 22,5/100. Jde o dvoupruhovou vozovkou se dvěma jízdními pásy, která má umožnit tranzitní dopravu po obchvatu obce Bělotína. Navržená silnice bude vedena částečně po vysokém násypu a částečně po 580 m dlouhém viaduktu přes zemědělskou půdu, jezero a přes dvoukolejnou železniční trať. Projekt také tvoří 2 hlavní křižovatky, několik nových připojovacích silnic, tři mostní objekty a úpravy přilehlých silnic. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu, až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně. Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a chodců převedením tranzitní dopravy mimo centrum obec Bělotín a tím umožnění plynulosti dopravy. Projekt významným způsobem přispěje k eliminaci negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele těchto obcí (hluk, emise, vibrace). Obchvat rovněž umožní zvýšení přepravní rychlosti a zkrácení cestovní doby v této lokalitě.

železniční most

52

53


Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Ústí nad Orlicí – Česká Třebová je součástí projektu Modernizace I. Tranzitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Brno – Česká Třebová – Praha Děčín – hranice (stavební délka koridoru 454 km), kromě toho bude tvořit po vstupu ČR do EU nedílnou součást páteřních tratí Transevropské železniční sítě. Traťový úsek Ústí nad Orlicí – Česká Třebová v délce 6,3 km prošel optimalizací, která sledovala následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h, zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontajnery), zvýšení zatížitelnosti pro přechodnost vozidel traťové třídy D4 UIC třídy pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti, úpravy a rekonstrukce železničního spodku, nový typ železničního svršku (UIC 60), rekonstrukci sedmi železničních mostů (redukce dvou úrovňových přejezdů), postavení dvou nových železničních mostů – železniční estakády v délce 417 m a podchodu pro cestující, silniční nadjezd, 2 propustky, rekonstrukci staniční budovy v souvislosti s instalací moderní technologií, modernizaci zabezpečovacího zařízení, rekonstrukci trakčního vedení 14,9 km, instalaci 14 výhybek včetně elektrického ohřevu, digitalizaci, kabelizaci, modernizaci nástupišť, protihluková opatření: protihlukové stěny 2,7 km a 130 individuální protihluková opatření. Stavba byla dokončena zhotovitelem o jeden měsíc dříve, než bylo stanoveno ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťovala investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace.

54

Přínosy: Tratový úsek Ústí nad Orlicí – Česká Třebová je součástí projektu Modernizace I. Tranzitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Brno – Česká Třebová – Praha Děčín – hranice. Cílem tohoto projektu je zrychlit dopravu na tomto koridoru, tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Děčínem a Břeclaví ve výši 2h 24 min ze současného času 6 h 25 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí, zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové na železniční dopravu. I. Tranzitní železniční koridor také zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálně-hospodářské úrovně jednotlivých regionů.

55


Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek – Místek – Dobrá

Modernizace traťového úseku Záboří – Přelouč

Zahájení: červen 2002

Zahájení: 18. 12. 2002

Ukončení: únor 2005

Ukončení: 18. 10. 2004 ISPA grant: 30 907 420 EUR Celkové investiční náklady z finančního memoranda: 65 560 339 EUR

Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: smluvní cena stavby: 1 210 238 839,- Kč bez DPH smluvní cena – inženýr stavby: 24 319 100,- Kč bez DPH podpora ISPA: 19 881 885,- EUR Popis a technické parametry projektu: Rychlostní silnice R 48 úsek Frýdek-Místek – Dobrá v délce 5,623 km, v kategorii R 22,5/100. Dílo zahrnuje výstavbu nové silnice kategorie R22,5/100. Součástí díla jsou rovněž 2 křižovatky, 13 přeložek silnic a místních silnic, 11 mostních objektů, most pro pěší a podchod pro pěší a několik přeložek inženýrských sítí. Dílo vyžaduje demolici 20 objektů a výstavbu 10 částí protihlukových bariér. Dílo bude uvedeno do provozu jako celek. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně. Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a chodců převedením tranzitní dopravy mimo obce Frýdek-Místek a Dobrá a tím snížení množství dopravních kolapsů. Projekt významným způsobem přispěje k eliminaci negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele těchto obcí (hluk, emise, vibrace). Projekt rovněž umožní zvýšení přepravní rychlosti a zkrácení cestovní doby v této lokalitě.

56

Kontaktní osoba: Ing. Michal Lehocký Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Záboří – Přelouč je součástí projektu Modernizace I.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Brno – Česká Třebová – Praha – Děčín – hranice (stavební délka koridoru 454 km), kromě toho bude tvořit po našem vstupu do EU nedílnou součást páteřních tratí Transevropské železniční sítě. Traťový úsek Záboří – Přelouč v délce 18,5 km prošel modernizací, která sledovala následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h, zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontejnery a vozů TIR v systému Ro-La), zvýšení třídy zatížení prostorové UIC D4 pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti, úpravy a rekonstrukce železničního spodku, nový typ železničního svršku (UIC 60), rekonstrukce 11 železničních mostů , postavení 2 nových železničních mostů a jednoho silničního nadjezdu, rekonstrukce staničních budovy v souvislosti s instalací moderní technologií, nová výpravní a provozní budova, rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, rekonstrukce trakčního vedení, instalace 14 nových výhybek, digitalizace, kabelizace, modernizace nástupišť, protihluková opatření: 9,6 km protihlukových stěn; individuální protihluková opatření.

57


Stavba probíhá podle harmonogramu a bude dokončena zhotovitelem v termínu, který je stanoven ve smlouvě. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU zajišťuje investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace.

Dálnice D8: Praha-Ústí nad Labem-hranice ČR/SRN, úsek 0807/I, část B: Most přes tratě ČD v Trmicích, Ústecký kraj, Česká republika

Přínosy: Tratový úsek Záboří – Přelouč je součástí projektu Modernizace I.Transitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Brno – Česká Třebová – Praha – Děčín – hranice. Cílem tohoto projektu je zrychlit dopravu na tomto koridoru, tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Děčínem a Břeclaví a k úspoře času ve výši 2h 24 min ze současného času 6 h 25 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí, zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové dopravy na železniční dopravu. I. Tranzitní železniční koridor také zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálněhospodářské úrovně jednotlivých regionů.

Ukončení: 2006 (předpoklad)

58

Zahájení: 2004 (předpoklad)

Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: Zadávací řízení probíhá, podpora z ISPA 50 % z nákladů na výstavbu bez DPH Kontaktní osoba: Ing. Alois Lichnovský Popis a technické parametry projektu: Stavba sestává z mostu přes tratě ČD v Trmicích, umístěného na začátku úseku 0807/I, který tvoří zdvojená 1 063 m dlouhá spřažená konstrukce vícepólového viaduktu a ze souvisejících prací, včetně krátkého úseku stabilizovaného násypu a přeložek různých veřejných a drážních inženýrských sítí a odvodnění. Přínosy: Úsek 0807 je posledním úsekem dálnice D8 směřující k novému hraničnímu přechodu, kde se napojí na hraniční úsek dálnice A17 budované na německé straně. Výstavba hraničních úseků obou dálnic je předmětem mezistátní smlouvy mezi ČR a SRN. Dálnice leží ve IV. koridoru Transevropské dopravní sítě (TEN-T/IV) a je součástí sítě TINA. Přínosem je zejména zkvalitnění mezinárodní dopravy mezi Německem a Českou republikou a tranzitní dopravy do a z Německa a států na jihu a jihovýchodě Evropy.

59


Dálnice D8: Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/SRN, úsek 0807/II, část E: Most Knínice, Ústecký kraj, Česká republika

Dálnice D8: Praha – Ústí nad Labem – hranice ČR/SRN, úsek 0807/II, část F: Tunel Libouchec, Ústecký kraj, Česká republika





Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: Zadávací řízení probíhá / podpora z ISPA 50 % z nákladů na výstavbu bez DPH

Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: Zadávací řízení probíhá/podpora z ISPA 50 % z nákladů na výstavbu bez DPH

Kontaktní osoba: Ing. Alois Lichnovský

Kontaktní osoba: Ing. Alois Lichnovský

Popis a technické parametry projektu: Stavba, umístěná na začátku úseku 0807/II, sestává z dálnice délky 1 745 m, jejíž hlavní součástí je zdvojená konstrukce monolitického, částečně předepnutého železobetonového mostu délky přibližně 1 050 m, s 24 (vlevo)/ a 25 (vpravo) poli, a z příjezdových násypů, protihlukové stěny a přeložek silnic a inženýrských sítí.

Popis a technické parametry projektu: Stavba sestává z dálnice délky 1 435 m, jejíž hlavní součástí je ražený tunel o dvou troubách délky 535 m (levá trouba) a 454 m (pravá trouba) a příslušné větrání, osvětlení a spojové zařízení. Stavba také zahrnuje zemní práce na příjezdu k portálům, vybavení tunelu, šestipólový zdvojený monolitický železobetonový most Panenská a protihlukové stěny.

Přínosy: Úsek 0807 je posledním úsekem dálnice D8 směřující k novému hraničnímu přechodu, kde se napojí na hraniční úsek dálnice A17 budované na německé straně. Výstavba hraničních úseků obou dálnic je předmětem mezistátní smlouvy mezi ČR a SRN. Dálnice leží ve IV. koridoru Transevropské dopravní sítě (TEN-T/IV) a je součástí sítě TINA. Přínosem je zejména zkvalitnění mezinárodní dopravy mezi Německem a Českou republikou a tranzitní dopravy do a z Německa a států na jihu a jihovýchodě Evropy.

60

Přínosy: Úsek 0807 je posledním úsekem dálnice D8 směřující k novému hraničnímu přechodu, kde se napojí na hraniční úsek dálnice A17 budované na německé straně. Výstavba hraničních úseků obou dálnic je předmětem mezistátní smlouvy mezi ČR a SRN. Dálnice leží ve IV. koridoru Transevropské dopravní sítě (TEN-T/IV) a je součástí sítě TINA. Přínosem je zejména zkvalitnění mezinárodní dopravy mezi Německem a Českou republikou a tranzitní dopravy do a z Německa a států na jihu a jihovýchodě Evropy.

61


Rychlostní silnice R48 Dobrá – Tošanovice – Žukov Etapa 1 Dobrá – Tošanovice

Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě - Krasíkov Zahájení: předpoklad březen 2004

Zahájení: předpoklad 2004 Ukončení: únor 2007 Ukončení: předpoklad 2007 Celkové náklady / z toho podpora z ISPA: smluvní cena stavby 1 121 992 809,50 Kč bez DPH smluvní cena – inženýr stavby – zatím neuzavřeno podpora ISPA: 19 797 676,- EUR Popis a technické parametry projektu: Rychlostní silnice R48 o délce 6,880 km v kategorii R22,5/100. Navržení trasy vyvolalo nutnost vybudování 12 mostních objektů na silnici a 6 na objektech křižujících hlavní trasu. Součástí projektu je i jedna mimoúrovňová křižovatka. Na základě posouzení hlukové studie bylo navrženo vybudovat protihlukové stěny v celkovém rozsahu 9 500 m2. Bude provedena demolice 6 objektů. Přínosy: Jde o stavbu, která má významně zlepšit dopravní spojení v trase VI. transevropského dopravního koridoru sítě TEN. Evropská unie tak podporuje záměr vlády zabezpečit zkapacitnění celé trasy uvedené rychlostní silnice v čtyřpruhovém profilu až po hraniční přechod s Polskem v Českém Těšíně. Cílem projektu je zlepšení bezpečnosti dopravy a eliminace negativních dopadů na životní prostředí a na obyvatele obcí Dobrá a Tošanovice. Silnice bude umístěna mimo obydlená území a bude využívat společný dopravní koridor s Českými drahami. Projekt rovněž umožní lepší napojení ve směru na Slovensko.

62

ISPA Grant: 72 779 814 EUR Celkové investiční náklady z finančního memoranda: 143 059 015 EUR Kontaktní osoba: Ing. Michal Lehocký Popis a technické parametry projektu: Tratový úsek Zábřeh na Moravě – Krasíkov je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov – Česká Třebová) II. Tranzitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Otrokovice – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné – Polská hranice (stavební délka koridoru 215 km + odbočná větev 100 km), kromě toho bude tvořit po našem vstupu do EU nedílnou součást Transevropské železniční sítě. Traťový úsek v délce 15,6 km projde optimalizací, která sleduje následující cíle: zavedení vyšší traťové rychlosti až do 160 km/h, zavedení prostorové průchodnosti UIC GC, která umožní přepravu širších nákladů (kontejnery a vozů TIR v systému Ro-La) , zvýšení třídy zatížení prostorové UIC D4 pro rychlost 120 km/h, která umožní nákladní dopravě přepravu těžších nákladů v dané rychlosti, úpravy a rekonstrukce železničního spodku, nový typ železničního svršku (UIC 60), rekonstrukce 19 železničních mostů, postavení 8 nových železničních mostů, a rekonstrukce 1 silničního nadjezdu, přestavba a rekonstrukce 3 propustků, stavbu 3 tunelů, podchod pro cestující, rekonstrukce staniční budovy v souvislosti s instalací moderní technologií, modernizace zabezpečovacího zařízení, rekonstrukce trakčního vedení 41,4 km, 34 nových výhybek a 20 výhybek z užitého materiálu,

63


digitalizace, kabelizace, modernizace nástupišť, protihlukové stěny v délce 2,7 km a individuální protihluková opatření na 39 objektech. Smlouva se zhotovitelem by měla být podepsána v březnu 2004. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce po-moci z EU bude zajišťovat investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace.

ETCS pilotní projekt Poříčany -Kolín

Přínosy: Tratový úsek Zábřeh na Moravě – Krasíkov je součástí projektu Modernizace odbočné větve (Přerov – Česká Třebová) II. Tranzitního železničního koridoru Rakouská hranice – Břeclav – Otrokovice – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné – Polská hranice. Cílem tohoto projektu je zrychlit dopravu na odbočné větvi koridoru, tedy dosáhnout rychlosti až na 160 km/h pro osobní dopravu a pro nákladní dopravu 120 km/h, čímž dojde k úspoře času mezi Přerovem a Českou Třebovou a časové úspoře 17 min ze současného cestovního času 1 h 23 min pro osobní vlaky. Instalování nového zabezpečovacího systému zajistí zvýšení bezpečnosti provozu na koridoru. Kromě toho se realizací tohoto projektu zmírní či odstraní nepříznivé dopady na životní prostředí, zvláště snížení hlukové hladiny, snížení vibrací, zvýšení prostupnosti krajiny pro živočichy a v neposlední řadě přispívá k přesunu dopravy z automobilové dopravy na železniční dopravu. Odbočná větev zkvalitní dopravní propojení jednotlivých regionů, což může přispět ke zvýšení sociálněhospodářské úrovně jednotlivých regionů.

Popis a technické parametry projektu: Systém jednotného evropského vlakového zabezpečovacího zařízení – ERTMS/ETCS (European Rail Traffic Management System – Evropský systém řízení železničního provozu / European Train Control System – Evropsky vlakový zabezpečovací systém) je složitý elektronický systém, konstruovaný na bázi počítačové techniky a dosud nebyl na železní síti České republiky použit. Zajišťuje, že vlak jedoucí po trati nepřekročí podmínky určené pro jeho jízdu. Jde o podmínky dané stavebním stavem trati, zajištěné zabezpečovacím zařízením, ale i o podmínky dané vlastnostmi samotného vlaku. Podstatnou vlastností tohoto systému je schopnost jeho spolupráce s nejrůznějšími druhy stávajících železničních zabezpečovacích zařízení a jednotné vyjádření podmínek jízdy pro strojvedoucího. Právě tato vlastnost zajišťuje interoperabilitu železničního systému. Princip funkce systému ETCS lze stručně popsat takto: stávající zabezpečovací zařízení komunikuje prostřednictvím systému dálkového ovládání zabezpečovacích zařízení – CTC (Centralised Trafic Control) s radioblokovou centrálou RBC (Radio Block Centre), která pomocí informací získaných ze zabezpečovacího zařízení vydává pokyny pro jízdu vlaku; RBC komunikuje s mobilní částí systému ETCS umístěné na hnacím vozidle vlaku prostřednictvím GSM-R (digitální rádiový systém určený pro železnici); mobilní část systému ETCS na základě pokynů předávaných RBC a upřesnění své polohy na trati pomocí balíz informuje jednotným způsobem strojvedoucího o podmínkách další jízdy vlaku a dohlíží na dodržování těchto podmínek, v případě jejich porušení intervenuje po varovném signálu přímo, např. aktivací nouzové brzdy.

64

Zahájení: říjen 2004 Ukončení: červenec 2007 Grant ISPA: 7 350 000 EUR Celkové náklady z finančního memoranda: 9 800 000 EUR Kontaktní osoba: Ing. Michal Lehocký

65


Pilotní projekt ETCS bude obsahovat činnosti spojené zejména s implementací systému do národních podmínek železnice v ČR, projektovými pracemi a instalací následujících součástí projektu: dálkové ovládání zabezpečovacích zařízení (CTC) – je počítačová nadstavba existujících zabezpečovacích zařízení, která umožňuje ovládat více stanic určitého traťového úseku z jednoho místa, a proto také v tomto místě poskytuje všechny potřebné informace o stavu ovládaných zařízení; RBC – radiobloková centrála je vlastně řídící centrálou systému ETCS pro daný traťový úsek, jde opět o počítačové zařízení, konstruované na bázi zabezpečovacích zařízení; mobilní část ETCS je počítačové zařízení konstrukčně uzpůsobené funkci na hnacím vozidle, je napájeno z palubní sítě hnacího vozidla, se strojvedoucím komunikuje pomocí jednotného obslužného pracoviště tohoto systému; balíza je informační bod na trati, který slouží k upřesnění polohy hnacího vozidla na trati a přenosu omezeného množství informací na hnací vozidlo. Smlouva se zhotovitelem by měla být podepsána v říjnu 2004. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace jako správce dopravní cesty a jako konečný příjemce pomoci z EU bude zajišťovat investorskou činnost po rozdělení Českých drah, státní organizace na dva právní nástupce České dráhy, a.s. a Správu železniční dopravní cesty, státní organizace. Přínosy: Tento projekt přispívá k vyšší konkurenceschopnosti naší železniční sítě a samozřejmě k vyšší bezpečnosti železniční dopravy, hlavně ke snížení rizika vyplývajícího ze selhání lidského faktoru.

66

67

V.

Povodně

Projekty ISPA – povodně 2002

Souhrnná informace k povodňovým projektům za sektor dopravy 1. Soulad realizovaného opatření s rozhodnutím o udělení grantu (Finančním memorandem) Jednotlivé silniční povodňové projekty byly realizovány v souladu se seznamem stanoveným ve FM, viz příloha 1 (List of projects prepared for possible financing from ISPA). Realizované silniční projekty s hlediska zjištěného rozsahu a druhu poškození a následného rozsahu a druhu provedených prací odpovídají charakteristikám uvedeným v jednotlivých short-listech ve FM za přílohou III.6 – ISPA Czech Floods Damage Repairs / Summary sheet. Zařazení jednotlivých projektů do programu bylo potvrzeno experty provádějícími Technickou asistenci (supervizi) programu, realizace staveb byla průběžně monitorována nezávislou supervizí, zástupci IA a Delegace EK. Všechny silniční povodňové projekty měly charakter oprav různého rozsahu, byly zaměřené na uvedení poškozených silnic, mostů a dalších souvisejících objektů do původního stavu. V některých případech šlo o úplnou obnovu povodní zcela zničených, případně těžce poškozených objektů (opěrných zdí, mostů). S ohledem na charakter prací (odstraňování havarijních stavů) nebylo nutné provádět EIA. Výběrová řízení na dodavatele silničních staveb provedlo ŘSD ČR v souladu s přílohou III.1a FM – Procurement procedures. Z hlediska provedených výběrových řízení byly projekty rozděleny do dvou kategorií: Krátkodobé opravy (podpis smlouvy před 01/11/02 a v případech, kde práce musí být ukončeny před koncem roku 2002) – 2 projekty. Střednědobé opravy a rekonstrukce (podpis smlouvy před 01/04/03) – 9 projektů.

2. Údaje o budoucím provozování realizovaných opatření Účel programu, tj. obnova povodněmi poškozené silniční infrastruktury, byl splněn. Poškozené úseky byly uvedeny do původního stavu a následně byly uvedeny i do provozu. 3. Informace o publicitě projektů Pravidla týkající se zajištění náležité publicity realizovaných projektů uvedená v příloze III.6 byla dodržena. Popis provedených opatření včetně fotodokumentace je v příloze zpráv k jednotlivým projektům.

Výběrová řízení proběhla formou výzvy 3 – 5 zájemcům s následným smluvním vyjednáváním s vítězným uchazečem. Smluvní jednání proběhla za účasti pozorovatele Delegace EK. Smlouvy o dílo na realizaci jednotlivých projektů byly Delegací EK následně endorsovány.

70

71


Souhrnná informace k povodňovým projektům za sektor životního prostředí

Kategorie 1 Projekty na okamžité opravy uskutečněné před podpisem Finančního memoranda – do této kategorie nespadal žádný z realizovaných projektů.

ÚVOD Cílem opatření v oblasti životního prostředí byla obnova povodněmi poškozené infrastruktury. Šlo o rekonstrukce čistíren odpadních vod, kanalizačních a vodovodních sítí a o obnovu monitorovacích stanic. Celkem bylo zrealizováno 13 „povodňových“ projektů v nejvíce postižených oblastech jižních, západních a středních Čech a v hlavním městě Praze. Evropská komise (EK) v rámci nástroje ISPA přispěla na každý z těchto projektů dotací ve výši 85 % z celkových nákladů. Téměř celý příspěvek EK ve výši 15 milionů EUR, kterou měl sektor životního prostředí k dispozici, byl vyčerpán.

Kategorie 2 Projekty, kde uzavření smlouvy s dodavatelem bylo časově omezeno do termínu 1/11/2002 a dokončení dodávky/prací do konce roku 2002; zadavatel (konečný příjemce) mohl oslovit jednoho nebo více uchazečů a zahájit s ním/nimi smluvní jednání za účasti zástupce Delegace Evropské komise (DEK); schválení zprávy ze smluvního jednání a smlouvy s dodavatelem delegací EK bylo podmínkou; – do této kategorie připadl projekt č.10a „Český hydrometeorologický ústav – náhrada poškozených přístrojů“.

II. CHARAKTERISTIKA SOUBORU PROJEKTŮ

Kategorie 3 Projekty, kde uzavření smlouvy s vítězným uchazečem bylo časově omezeno termínem 1/4/2003; konečný příjemce projektu mohl zaslat třem až pěti jím vybraným uchazečům zjednodušenou tendrovou dokumentaci, která byla předtím odsouhlasena DEK; podmínkou byla účast zástupce DEK při výběrovém řízení a schválení hodnotící zprávy z výběrového řízení a smlouvy z vítězným uchazečem DEK; – do této kategorie bylo zařazeno všech zbývajících dvanáct projektů.

1. Soulad realizovaného opatření s rozhodnutím o udělení grantu (Finančním memorandem) Všechny realizované projekty byly uvedeny ve zkrácenému seznamu projektů tzv. „short-listu“, který byl jako příloha připojen k Finančnímu memorandu. Tento zkrácený seznam byl vytvořen na základě posouzení původního seznamu projektů firmou najatou EK pro technickou asistenci. Původní seznam (tzv. „long-list“) byl součástí žádosti o grant ISPA, zaslané v říjnu roku 2003 Evropské komisi. Rámcová pravidla pro postupy při implementaci těchto projektů byla stanovena v příloze III.1a Finančního memoranda. Bylo určeno, že výchozím dokumentem bude „Practical Guide to Phare, ISPA & Sapard Contract Procedures“ z roku 2000 a jeho ustanovení týkající se „Smluvních procedur“ tzv. „Negotiated Procedures“. Tyto procedury byly dále podrobněji popsány v rámci čtyř kategorií projektů. Každá z těchto kategorií měla vymezeny specifické postupy a podmínky pro výběr dodavatele/zhotovitele:

72

Kategorie 4 Projekty nezařazené do zkráceného seznamu, nebo nesplňující podmínky stanovené pro kategorie 2 a 3; pro výběr dodavatele/zhotovitele byl postup stanoven v rámci standardních procedur PRAG; – žádný z realizovaných projektů do této kategorie nebyl zařazen. Stavební práce na všech projektech byly ukončeny v termínu do 31. prosince 2003. Z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), žádný z realizovaných projektů nebyl předmětem zjišťovacího řízení. Šlo pouze o opravy stávajícího zařízení.

73


Seznam jednotlivých projektů (silnice): Základní principy evropských směrnic byly splněny u všech realizovaných projektů. Nově dodané technologie a stavební prvky byly na úrovni odpovídající platným normám a předpisům právě tak, jako kvalita provedených stavebních prací. Realizace souboru projektů byla plně v souladu s politikou ochrany životního prostředí ČR.

2. Provozování zrekonstruovaných objektů a zařízení Objekty a zařízení, které byly zařazeny do souboru projektů v průběhu rekonstrukcí ani po jejich ukončení nezměnily své majitele ani provozovatele. Také charakter provozování rekonstruovaných zařízení a objektů zůstal stejný, jako tomu bylo před povodněmi 08/2002.

Projekt č. 1a – Oprava silnice I/9 Větrušice Projekt č. 2 – Most ev. č.4-037 na silnici I/4 Mirotice Projekt č. 3 – Oprava silnice I/20 Lnáře Projekt č. 4 – Most ev. č. D8 – 018 na dálnici D8 v km 15,6 Projekt č. 5 – Most ev. č. 39-010 na silnici I/39 Český Krumlov Projekt č. 6 – Silnice I/8 Dubí – Cínovec Projekt č. 7 – Silnice I/62 Děčín – Hřensko Projekt č. 8 – Silnice I/14 Horní Sytová Projekt č. 9 – Most ev. č.20-073 na silnici I/20 Myšenec Projekt č. 10 – Most ev. č.24-020 na silnici I/24 Tušť Projekt č. 1b – Inundační mosty ev. č.9-008 až 013 na silnici I/9

3. Publicita o souboru projektů Požadavky na publicitu souboru projektů vycházely z Finančního memoranda a dále z dokumentu Visual Identity Guidelines. Plnění těchto požadavků bylo zajištěno umístěním informačních tabulí (billboardů) na všech realizovaných stavbách po dobu trvání stavebních prací. Po skončení rekonstrukcí byly na objektech odhaleny pamětní desky s emblémem EU. Informace o rekonstruovaných objektech a zařízeních byly také systematicky zveřejňovány v různých mediích. Fotodokumentace je součástí příloh.

74

75

76 42 347 152 16 042 582

STRABAG, a.s. Stavby silnic a železnic Praha, a.s. INTEGRA Liberec, a.s.

I/8 Dubí – Cínovec

I/62 Děčín – Hřensko I/14 Horní Sytová

15 786 823

21 764 927

9 621 623

285 711 249 227 265 000

18 572 733

25 605 796

29 660 217

13 636 195

35 995 079

29 574 443

11 750 567

62 099 776

11 606 240

3 953 019

11 476 309

Příspěvek ISPA v Kč

85 %

85 %

32 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

227 112 783

15 786 823

21 764 927

9 621 623

13 636 195

35 995 079

29 574 443

11 750 567

62 099 776

11 606 240

3 953 018

11 324 093

85 %

85 %

32,44 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

85 %

83,87 %

5 152 752 92 140 720

58 419 388

4 899 687

20 372 702

3 606 668

10 081 115

8 698 095

3 407 380

29 816 658

3 409 702

697 593

1 998 369

2 785 910

3 840 869

20 038 594

2 406 387

6 352 073

5 219 019

2 073 629

10 958 784

2 048 160

697 593

1 998 369

17. 12. 2002

11. 3. 2003

11. 3. 2003

11. 3. 2003

31. 12. 2002

31. 12. 2002

30. 9. 2002

14. 10. 2002

26. 9. 2002

26. 9. 2002

31. 10. 2002

Podíl ISPA – proplaceno Podíl Spolufinancování Spolufinancování Podpis smlouvy spolufinancování v Kč včetně spolufinancován SFDI – SFDI – včetně o dílo ISPA předfinancování 1) ISPA skutečnost 2) bez rezervy rezervy na vícepráce3)

(prodlouženo do 08/03)

12/02–07/03

03/03–11/03

03/03–11/03


12/02–06/03

10/02–03/03

10/02–07/03

09/02–06/03

10/02–08/03

09/02–11/02

09/02–11/02


10/02–5/03

Doba výstavby smlouva / (skutečnost) 4)

Podíl Platnost opatření: spolufinancování: 85 % 30/06/2004

Celkový rozpočet ISPA: EUR 30 000 000 (pro oba sektory)

1) u stavby D8 15 763 775,17 Kč- zádržné ISPA, bylo předfinancování ze SFDI, u stavby Dubí-Cínovec 7 351 973,00 Kč-zádržné ISPA, bylo předfinancováno ze SFDI 2) podíl ISPA u stavby I/9 Větrušice odpovídá nižší celkové hodnotě díla, podíl ISPA u stavby I/20 most Myšenec bude zvýšen o částku odpovídající dočeprání hodnoty grantu a nevyčerpaný podíl ISPA ze sektoru životního prostředí 3) vícepráce byly plně hrazeny ze SFDI a jejich zdůvodnění je uvedeno ve zprávách k jednotlivým projektům 4) zdůvodnění prodloužení výstavby je uvedeno ve zprávách k jednotlivým projektům

Total

silnic I/9 inundační mosty Stavby a železnic ev. č. 9–008 – 013 Praha, a.s.

1b.

Ing. Miloš Kačenka BUILDING

I/24 Tušť most ev. č. 24–020

10.

9.

8.

7.

6.

I/20 Myšenec STRABAG, a.s. most ev. č. 20–073

13 824 196

Ing. Miloš Kačenka BUILDING

I/39 Č.Krumlov ev. č. 39–010

5.

34 793 462

73 058 560

3.

D8 km 15,6 mos ev. č. D8–018

I/20 Lnáře

4 650 611

4.

STRABAG, a.s.

I/4 Mirotice most ev. č. 4–037

13 501 540

13 654 400

SaM Česká Lípa, a.s.

I/9 Větrušice

Smluvní cena v Kč (bez DPH)

Stavby silnic a železnic Praha, a.s.

Zhotovitel

Název projektu

SWIETELSKY stavební s.r.o.

2.

1a.

č.

ISPA č:2002/CZ/16/P/PM/001 Finanční pomoc ISPA na obnovu dopravní infrastruktury poškozené při povodních v srpnu 2002 v České republice


Seznam jednotlivých projektů (železnice):

Projekt č. 1a. – Opava trati č. 191 Nepomuk – Blatná Projekt č. 2 – Opava trati č. 200 Zdice – Protivín Projekt č. 3 – Opava trati č. 198 Strakonice – Volary Projekt č. 4 – Opava trati č. 190 České Budějovice – Plzeň Projekt č. 5 – Opava trati č. 220 České Budějovice – Benešov u Prahy Projekt č. 6 – Rekonstrukce železničního tělesa na trati Plzeň – Domažlice – České Kubice v km 138,200 Projekt č. 7 – Sanace železničního náspu trati Železná Ruda – Plzeň km 2,630 Projekt č. 8 – Opava na trati číslo 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 3.etapa – ISPA povodně 2002 Projekt č. 9 – Opava trati č. 197 Vodňany – Volary Projekt č. 10 - Opava trati č. 197 Strunkovice – Volary

77

78 30 274 907 25 733 670,95 6 590 381 5 601 823,85 5 260 818 42 503 160 36 127 686 12 749 891 10 837 407,35 34 000 000 28 900 000 72 056 576 42 449 197,01 14 552 811 12 369 889,44

Viamont DSP, a.s.

České Budějovice – Edikt a.s. Plzeň (190) Benešov u Prahy – Edikt a.s. České Budějovice (220) Železniční stavitelství Praha, a.s.

TCHAS, spol.s r.o. a.s., Stavební geologie Geotechnika Chládek a Tintěra, a.s. Chládek a Tintěra, a.s.

Strakonice – Volary (198)

Plzeň – Česká Kubice (180) Plzeň – Železná Ruda (183) Lysá nad Labem – Ústí nad Labem (072) Vodňany – Volary (197)

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

120 609 387 67 198 353

4471 695,30

5 945 166,48

85 %

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

85 %

988 557 789 123 6 375 474 1 912 484 5 100 000 29 607 379 2 182 922

0% 0% 0% 0% 0% 50,29 % 75,32 %

4 560 151,24 4 024 525,77 0 0 26 010 000

72 056 575,70 36 240 600,09 10 961 343,85

14 552 811

34 000 000

12 749 891

42 403 160

5 260 818

6 590 381

62 221 933

4 541 236

0%

23 160 303,85

96 445 511

1 049 148

63,92 %

6 994 313,50 4 470 590,39 30 274 907

9 675 611

69,41 %

1)

44 772 976,75

64 504 075

Proplaceno zhotoviteli skutečnosti

17. 10. 02–12/02

16. 10. 2002

10. 10. 2002

10. 10. 2002

prodlouženo do 31. 5. 03

10. 10. 02–31. 12. 02


11. 10. 02–31. 12. 02

10. 10. 02–20. 12. 02

17. 10. 02–12/02

16. 10. 2002

10. 10. 2002

14. 10. 02–15. 11. 02


14. 10. 02–30. 11. 02

14. 10. 02–30. 11. 02

prodlouženo do 31 .5. 02

11. 10. 02–31. 12. 02


14. 10. 02–30. 11. 02

Doba výstavby smlouva / (skutečnost) 4)

Platnost opatření: 30/06/2004

11. 10. 2002

11. 10. 2002

7. 10. 2002

10. 10. 2002

11. 10. 2002

Podíl spolufinancování: 85 % ISPA - proplaceno k 31.12.2003 konečnému Podíl spoluSpolufinancování Podpis smlouvy příjemci v Kč financování ISPA SFDI, úvěr, o dílo včetně 3) vlastní zdroje 4) předfinancování2) skutečnost

Celkový rozpočet ISPA: EUR 30 000 000 (pro oba sektory)

1) v případě projktu č. 6 Plzeň - Česká Kubice se celková konečná částka proplacená zhotoviteli liší od částky nasmlouvané. U projektu č. 2 se jedná o rozdíl 0,50 Kč 2) vzhledem k tomu, že konečné platby zhotovitelům proběhly až v březnu 2004, nebyly ještě předloženy a tudíž proplaceny všechny uhrazené faktury 3) skutečný příspěvek ISPA v procentech nemá ještě vypovídací hodnotu, neboť je tvořen poměrem doposud proplaceného příspěvku ISPA ke skutečnosti proplacené zhotoviteli. Konečné procento bude známe až po uhrazení veškerých žádostí 4) vzhledem k předfinancování, musela SŽDC zajistit pro plnou úhradu faktur i z jiných zdrojů než SFDI 5) V případě projektu Vodňany - Volary je doposud uvedena Delegací snížená částka spolufinancování. Skutečná navýšená částka bude známa až po proplacení posledních žádostí.

Total

Strunkovice – 10. Volary (198)

6 994 314

Chládek a Tintěra, a.s.

Protivín – Zdice (200)

64 504 075 54 828 463,75

Edikt a.s.

Blatná – Nepomuk (191)

1a.

ISPA

Příspěvek Podíl ISPA v Kč 5) spolufinancování

Zhotovitel

Název projektu

č.

Smluvní cena v Kč (bez DPH)

ISPA č:2002/CZ/16/P/PM/001 Finanční pomoc ISPA na obnovu dopravní infrastruktury poškozené při povodních v srpnu 2002 v České republice


Seznam jednotlivých projektů (životní prostředí):

1.

2.

2a. 2b. 2c. 3.

4. 5. 6a. 7.

8.

10a. 10b.

Praha – provádění geotechnického, geofyzikálního a geologického průzkumu a souvisejících činností v pražské stokové síti). Obnova kanalizačních řadů v centru Prahy poškozených povodní v 08/2002 (lokalita ul. Sokolovská a okolí). Sanace Malostranského sběrače I. a II., sanace šachet a objektů, Praha 1. Sanace Pravobřežního sběrače, Praha 1 a Praha 2. Obnova kanalizačních přípojek – Haštalské náměstí a okolí, Praha 1. Obnova vodovodních a kanalizačních řadů v Praze v lokalitě Haštalské náměstí a okolí poškozených povodní v 08/2002. Česke Budějovice – rekonstrukce ČOV. Rezervní přívod z nádrže Římov do úpravny vody Plav. Oprava a rekonstrukce ČOV II. města Plzně. Oprava povodněmi poškozených vodohospodářských zařízení obcí Chotěšov, Dobřany, Stod. Černošice – Rekonstrukce ČOV města Černošice a obnova hlavního kanalizačního sběrače této ČOV. ČHMÚ – Náhrada poškozených přístrojů. ČHMU – Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002.

79

80 č. projektu

31 895 198,34 10 447 638,00 15 932 805,80

Česke Budějovice – rekonstrukce ČOV Rezervní přívod z nádrže Římov do úpravny vody Plav Oprava a rekonstrukce ČOV II. města Plzně Oprava povodněmi poškozených vodohospodářských zařízení obcí Chotěšov, Dobřany, Stod Černošice – Rekonstrukce ČOV města Černošice a obnova hlavního kanalizačního sběrače této ČOV

3. 4. 5. 6a. 7. 8.

10b. Total

ČHMU – Rekonstrukce a výstavba limnigrafických stanic poškozených povodněmi 08/2002

10a. ČHMÚ – Náhrada poškozených přístrojů

52 797 458,80

Obnova vodovodních a kanalizačních řadů v Praze v lokalitě Haštalské náměstí a okolí poškozených povodní v 08/2002

15 491 939,44 466 752 077, 89

549 158 090,87

5 263 972,85

13 542 884,93

8 880 492,47

27 110 918,59

28 599 327,94

100 811 672,78

44 877 839,98

20 996 945,02

14 346 172,63

36 627 524,81

63 029 515,50

87 172 870,95

PŘÍSPĚVEK ISPA – CZK

18 225 811,11

6 192 909,00

33 646 268,16

118 601 967,98

24 702 288,26

Obnova kanalizačních přípojek – Haštalské náměstí a okolí, Praha 1

2c.

16 915 850,00

2b. Sanace Pravobřežního sběrače, Praha 1 a Praha 2

74 152 371,00

102 556 318,76

43 091 205,66

Praha – provádění geotechnického, geofyzikálního a geologického průzkumu a souvisejících činností v pražské stokové síti) Obnova kanalizačních řadů v centru Prahy poškozených povodní v 08/2002 (lokalita ul. Sokolovská a okolí)

CELKOVÉ (KONTRAHOVANÉ) NÁKLADY - CZK

2a. Sanace Malostranského sběrače I.a II., sanace šachet a objektů, Praha 1

2.

1.

NÁZEV PROJEKTU

12/02

31/10/02 7/4/03

31/10/02 21/3/03 – VRV a.s.+ JAN NAJDR s.r.o.

12/03

12/03

08/03

11/03

11/4/03

15/4/03

24/3/03 – K&H KINETIC

06/03

18/3/03 – EKIS s.r.o,

10/4/03

6/2/03 – HOCHTIEF VSB CB

12/03

12/03

14/4/03

9/4/03

17/3/03 ARKO a.s. Brno

11/03

12/03

11/03

06/03

12/03

UKONČENÍ PRACÍ

20/3/03 – STAVOMONTA

24/2/03

11–12/12/02 – CERMAK A HRACHOVEC

11/4/03

28/4/03

24/3/03 – PRAGIS a.s. 25/3/03 – SKANSKA CZ

18/4/03

8/4/03

25/3/03 – ŽS BRNO

2/4/03

10/3/03 – METROSTAV a.s.

PŘEDÁNÍ STAVENIŠTĚ

12/3/03 – INSET

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ – VÍTĚZNÝ UCHAZEČ

ZPRÁVA O STAVU IMPLEMENTACE POVODŇOVÝCH PROJEKTŮ k 22/5/2003


81


Fotodokumentace k projektu ISPA za sektor dopravy (ŘSD) – Rychlostní silnice R48 úsek Frýdek – Místek – Dobrá

82

83


84

85


86

87


Fotodokumentace k povodňovým projektům ISPA za sektor životního prostředí Projekty: ČOV Plzeň, region Radbuza, Černošice, ČHMÚ, Monitoring Praha 1

88

89


90

91


92

93


94

95

Projekty financování z nástroje ISPA

Recommend Documents