Pracujeme s programem MicroStation V8. Průvodce školícím kurzem

Pracujeme s programem MicroStation V8

Průvodce školícím kurzem

Pracujeme s programem MicroStation

1. Úvod.............................................................................................................................. 10 1.1 Charakteristika produktu ........................................................................................ 10 1.2 Dokumentace a technická podpora......................................................................... 12 1.3 Systémové požadavky ............................................................................................ 12 2. První kroky .................................................................................................................. 14 2.1.1 Dříve než začneme pracovat ....................................................................................... 14 2.1.2 Spuštění programu MicroStation ................................................................................ 14 2.1.3 MicroStation manažer................................................................................................. 15 2.1.3.1 Otevření výkresu z MicroStation manažeru ....................................................... 15 2.1.4 Funkčnost myši v programu MicroStation ................................................................. 16 2.1.5 Aplikační okno MicroStation ..................................................................................... 16 2.1.5.1 Roletové nabídky................................................................................................ 17 2.1.5.2 Nástroje, panely a lišty nástrojů ......................................................................... 17 2.1.5.2.1 Hlavní panel nástrojů.................................................................................. 17 2.1.5.2.2 Lišty nástrojů .............................................................................................. 18 2.1.5.2.3 Panely nástrojů ........................................................................................... 18 2.1.5.2.3.1 Otevření panelu nástrojů z hlavního panelu ....................................... 18 2.1.5.2.3.2 Zpřístupnění a skrytí nástrojů............................................................. 19 2.1.5.2.3.3 Ukotvení panelu nástrojů ................................................................... 19 2.1.5.2.3.4 Vytržení ukotveného panelu nástrojů................................................. 20 2.1.5.2.4 Nástroje ...................................................................................................... 20 2.1.5.2.4.1 Výběr nástroje .................................................................................... 20 2.1.5.2.4.2 Parametry nástroje.............................................................................. 21 2.1.5.3 Stavový řádek ..................................................................................................... 21 2.1.5.4 Pohledy ............................................................................................................... 22 2.1.5.4.1 Otevření pohledu ........................................................................................ 22 2.1.5.4.2 Změna rozpětí pohledu ............................................................................... 23 2.1.5.4.3 Maximalizování pohledu ............................................................................ 23 2.1.5.4.4 Minimalizování pohledu............................................................................. 23 2.1.5.4.5 Obnovení rozpětí pohledu do původního stavu.......................................... 24 2.1.5.4.6 Přesunutí pohledu ....................................................................................... 24 2.1.5.4.7 Uzavření pohledu........................................................................................ 24 2.1.5.4.8 Seřazení otevřených pohledů do kaskády................................................... 24 2.1.5.4.9 Srovnání otevřených pohledů do mozaiky ................................................. 25 2.1.5.4.10 Ovladače pohledů ..................................................................................... 25 2.1.5.4.10.1 Výběr ovladače pohledů................................................................... 27 2.1.5.4.11 Atributy pohledů....................................................................................... 27 2.1.5.4.12 Další okna................................................................................................. 28

3. Základy programu MicroStation............................................................................... 29 3.1 Diskově orientovaná podstata programu MicroStation.......................................... 29 3.2 Pracujeme s výkresovými soubory ......................................................................... 29 3.2.1 Vytvoření nového výkresu.......................................................................................... 30 3.2.2 Zakládací výkres......................................................................................................... 31 3.2.3 Pracovní plocha .......................................................................................................... 31

2


Obsah

3.2.4 Pracovní jednotky ....................................................................................................... 31 3.2.4.1 Nastavení pracovních jednotek........................................................................... 32 3.2.5 Vrstvy ......................................................................................................................... 34 3.2.5.1 Nastavení zobrazení vrstev ................................................................................. 34 3.2.5.2 Správa vrstev ...................................................................................................... 36 3.2.5.2.1 Vytvoření nové vrstvy ................................................................................ 36 3.2.5.2.2 Smazání vrstvy ........................................................................................... 36 3.2.5.2.3 Změna atributů vrstev................................................................................. 37 3.2.5.2.3.1 Změna názvu vrstvy ........................................................................... 37 3.2.5.2.3.2 Nastavení atributů vrstvy ................................................................... 37 3.2.5.2.4 Definice filtru vrstev................................................................................... 38 3.2.5.2.5 Sdílení definice vrstev ................................................................................ 39 3.2.5.2.5.1 Manuální připojení knihovny vrstev .................................................. 39 3.2.5.2.5.2 Odpojení knihovny vrstev .................................................................. 39 3.2.6 Modely........................................................................................................................ 40 3.2.6.1 Vytvoření modelu ............................................................................................... 40 3.2.6.2 Zrušení modelu ................................................................................................... 41 3.2.7 Uložení výkresu .......................................................................................................... 41 3.2.8 Konec sezení............................................................................................................... 42

4. Kreslíme ....................................................................................................................... 43 4.1 Atributy prvků ........................................................................................................ 43 4.1.1 Vrstva.......................................................................................................................... 43 4.1.2 Barva........................................................................................................................... 44 4.1.3 Typ čáry ...................................................................................................................... 45 4.1.4 Tloušťka čáry.............................................................................................................. 46 4.1.5 Třída............................................................................................................................ 47 4.1.6 Typ vyplnění............................................................................................................... 48 4.1.7 Plocha ......................................................................................................................... 49

4.2 Použití kreslících nástrojů ...................................................................................... 50 4.2.1 Umístění úsečky.......................................................................................................... 50 4.2.1.1 Interakce kreslícího nástroje s ovladači pohledů ................................................ 52 4.2.2 Smazání prvků ............................................................................................................ 53 4.2.3 Obnova smazaného prvku........................................................................................... 54

4.3 Jednoduché prvky ................................................................................................... 54 4.3.1 Práce s liniovými prvky .............................................................................................. 54 4.3.1.1 Panel nástrojů Lineární prvky............................................................................. 54 4.3.1.1.1 Umístit SmartLine ...................................................................................... 54 4.3.1.1.2 Umístit úsečku ............................................................................................ 56 4.3.1.1.3 Umístit multičáru........................................................................................ 57 4.3.1.1.4 Umístit proudovou lomenou čáru ............................................................... 58 4.3.1.1.5 Umístit bodovou nebo proudovou křivku................................................... 58 4.3.1.1.6 Konstrukce osy úhlu ................................................................................... 58 4.3.1.1.7 Konstrukce úsečky v minimální vzdálenosti .............................................. 59 4.3.1.1.8 Konstrukce úsečky pod aktivním úhlem .................................................... 59 4.3.1.2 Panel nástrojů Oblouky ...................................................................................... 59 4.3.1.2.1 Umístit oblouk ............................................................................................ 59 4.3.1.2.2 Umístit půlelipsu ........................................................................................ 60 4.3.1.2.3 Umístit čtvrtelipsu ...................................................................................... 60

3


4.3.1.2.4 Upravit poloměr oblouku ........................................................................... 61 4.3.1.2.5 Upravit úhel oblouku.................................................................................. 61 4.3.1.2.6 Upravit osy oblouku ................................................................................... 61 4.3.1.3 Panel nástrojů Body............................................................................................ 61 4.3.1.3.1 Umístit aktivní bod ..................................................................................... 61 4.3.1.3.2 Konstrukce bodů mezi datové body ........................................................... 62 4.3.1.3.3 Průmět bodu na prvek................................................................................. 62 4.3.1.3.4 Konstrukce bodu v průsečíku ..................................................................... 62 4.3.1.3.5 Konstrukce bodů podél prvku .................................................................... 62 4.3.1.3.6 Konstrukce bodu ve vzdálenosti................................................................. 63 4.3.2 Práce s plošnými prvky............................................................................................... 63 4.3.2.1 Panel nástrojů Mnohoúhelníky........................................................................... 63 4.3.2.1.1 Umístit obdélník ......................................................................................... 63 4.3.2.1.2 Umístit útvar............................................................................................... 64 4.3.2.1.3 Umístit pravoúhlý útvar.............................................................................. 65 4.3.2.1.4 Umístit pravidelný mnohoúhelník .............................................................. 65 4.3.2.2 Panel nástrojů Kružnice a elipsy......................................................................... 66 4.3.2.2.1 Umístit kružnici .......................................................................................... 66 4.3.2.2.2 Umístit elipsu.............................................................................................. 67 4.3.3 Práce s textovými prvky ............................................................................................. 68 4.3.3.1 Textové styly ...................................................................................................... 69 4.3.3.1.1 Definice nového textového stylu ................................................................ 69 4.3.3.1.2 Import textových stylů................................................................................ 71 4.3.3.2 Panel nástrojů Text ............................................................................................. 71 4.3.3.2.1 Umístit text ................................................................................................. 71 4.3.3.2.1.1 Umístění textu vztažným bodem ........................................................ 72 4.3.3.2.1.2 Umístění textu mezi body................................................................... 73 4.3.3.2.1.3 Umístění textu nad nebo pod prvek.................................................... 74 4.3.3.2.1.4 Umístění textu podél prvku ................................................................ 74 4.3.3.2.2 Editovat text ............................................................................................... 74 4.3.3.2.3 Převzít atributy textu .................................................................................. 75 4.3.3.2.4 Změnit atributy textu .................................................................................. 75 4.3.3.2.5 Umístit textový uzel ................................................................................... 76 4.3.3.2.6 Kopie a přírůstek textu ............................................................................... 77 4.3.3.2.7 Doplnitelné pozice...................................................................................... 77 4.3.3.2.7.1 Kopie řádku doplnitelných pozic ....................................................... 77 4.3.3.2.7.2 Kopie a přírůstek řádku doplnitelných pozic ..................................... 77 4.3.3.2.7.3 Naplnit řádek doplnitelných pozic ..................................................... 78 4.3.3.2.7.4 Automaticky naplnit řádky doplnitelných pozic ................................ 78 4.3.3.3 Zobrazování textu v pohledu .............................................................................. 78

5. Přesné kreslení............................................................................................................. 79 5.1 Práce s pokusnými body ......................................................................................... 79 5.1.1 Nájezd ......................................................................................................................... 79 5.1.1.1 Nastavení režimu nájezdu................................................................................... 80 5.1.1.2 Účinky režimů nájezdu ....................................................................................... 80 5.1.2 Automatický režim nájezdu ........................................................................................ 83 5.1.2.1 Chování pružného nájezdu ................................................................................. 84 5.1.2.2 Najetí pokusnými body na prvek........................................................................ 85

4


Obsah

5.1.2.2.1 Najetí na nejbližší bod prvku...................................................................... 85 5.1.2.2.2 Najetí na klíčový bod prvku ....................................................................... 85 5.1.2.2.3 Najetí na středový bod prvku ..................................................................... 86 5.1.2.2.4 Najetí na geometrický střed prvku.............................................................. 86 5.1.2.2.5 Najetí na vztažný bod ................................................................................. 87 5.1.2.2.6 Najetí na polovinu ...................................................................................... 87 5.1.2.2.7 Najetí na průsečík prvků............................................................................. 88 5.1.2.2.8 Najetí na bod tečnosti ................................................................................. 88 5.1.2.2.9 Najetí na bod kolmosti................................................................................ 89 5.1.3 Manuální režim nájezdu.............................................................................................. 90 5.1.3.1 Tolerance vyhledávání........................................................................................ 91 5.1.3.2 Najetí pokusnými body na prvek........................................................................ 91 5.1.3.2.1 Najetí na klíčový bod prvku ....................................................................... 91 5.1.3.2.2 Najetí na prvek v místě, kde leží více prvků .............................................. 91

5.2 Nástroj AccuDraw .................................................................................................. 92 5.2.1 Práce s AccuDraw....................................................................................................... 92 5.2.1.1 Postup použití AccuDraw pro zadávání datových bodů.................................... 92 5.2.1.1.1 Interakce nástroje AccuDraw s pohybem kurzoru...................................... 92 5.2.1.1.2 Práce v pravoúhlém souřadnicovém systému............................................. 93 5.2.1.1.3 Práce v polárním souřadnicovém systému ................................................. 94 5.2.1.1.4 Klávesové zkratky ...................................................................................... 95 5.2.1.1.5 Praktický příklad ........................................................................................ 96 5.2.1.1.6 AccuDraw a příkazy přesného vstupu ...................................................... 100 5.2.1.1.7 AccuDraw a pokusný bod ........................................................................ 101 5.2.1.1.7.1 Vytvoření odstupu dvou prvků......................................................... 101 5.2.1.1.7.2 Klávesové zkratky pro nastavení režimu nájezdu ............................ 102

5.3 Mřížka................................................................................................................... 102 5.4 Měření................................................................................................................... 103 5.4.1 Změřit vzdálenost ..................................................................................................... 103 5.4.2 Změřit poloměr ......................................................................................................... 104 5.4.3 Změřit úhel mezi úsečkami....................................................................................... 104 5.4.4 Změřit délku.............................................................................................................. 105 5.4.5 Změřit obsah ............................................................................................................. 105 5.4.6 Změřit objem ............................................................................................................ 105

6. Shlukování grafických prvků................................................................................... 106 6.1 Metody dočasného shlukování prvků................................................................... 106 6.1.1 Výběrová množina.................................................................................................... 106 6.1.1.1 Nástroj Vybrat prvek ........................................................................................ 106 6.1.1.1.1 Výběr jednoho prvku................................................................................ 106 6.1.1.1.2 Výběr více prvků ...................................................................................... 107 6.1.1.1.3 Výběr všech prvků (i nezobrazovaných) .................................................. 107 6.1.1.1.4 Přidání dalšího prvku k výběru................................................................. 107 6.1.1.1.5 Odebrání prvku z výběru .......................................................................... 107 6.1.1.1.6 Odebrání všech prvků z výběru ................................................................ 107 6.1.1.2 Nástroj Výkonný výběr .................................................................................... 108 6.1.1.2.1 Vybrání prvků uvnitř mnohoúhelníkové oblasti....................................... 109 6.1.1.2.2 Vybrání prvků podle jejich atributů ......................................................... 109 6.1.2 Ohrada....................................................................................................................... 110

5


6.1.2.1 Režim ohrady.................................................................................................... 111 6.1.2.2 Umístění ohrady ............................................................................................... 111 6.1.2.2.1 Umístění mnohoúhelníkové ohrady ......................................................... 111 6.1.2.3 Odstranění ohrady z výkresu ............................................................................ 112 6.1.2.4 Změna tvaru ohrady.......................................................................................... 112

6.2 Metody trvalého shlukování prvků....................................................................... 112 6.2.1 Vytvoření řetězce prvků ........................................................................................... 113 6.2.1.1 Otevřený řetězec ............................................................................................... 113 6.2.1.2 Uzavřený řetězec .............................................................................................. 113 6.2.2 Grafická skupina....................................................................................................... 113 6.2.2.1 Vytvoření grafické skupiny .............................................................................. 114 6.2.2.2 Rozložení grafické skupiny .............................................................................. 114

7. Manipulace,úpravy a změny kresby........................................................................ 115 7.1 Změny atributů prvků ........................................................................................... 115 7.1.1 Změnit atributy prvku ............................................................................................... 115 7.1.2 Změnit prvek dle aktivního typu plochy................................................................... 116 7.1.3 Změnit vyplnění........................................................................................................ 116 7.1.4 Převzít atributy prvku ............................................................................................... 117 7.1.5 Převzít všechna nastavení prvku............................................................................... 117

7.2 Manipulační operace ............................................................................................ 118 7.2.1 Kopírovat .................................................................................................................. 118 7.2.2 Přesunout .................................................................................................................. 119 7.2.3 Přesunout rovnoběžně............................................................................................... 119 7.2.4 Změnit velikost ......................................................................................................... 119 7.2.5 Otočit ........................................................................................................................ 120 7.2.6 Zrcadlit...................................................................................................................... 121 7.2.7 Zarovnat hrany.......................................................................................................... 121 7.2.8 Konstrukce pole ........................................................................................................ 122 7.2.8.1 Vytvoření pravoúhlého pole ............................................................................. 122 7.2.8.2 Vytvoření kruhového pole ................................................................................ 123

7.3 Operace úpravy prvků .......................................................................................... 123 7.3.1 Upravit prvek ............................................................................................................ 123 7.3.2 Smazat část prvku ..................................................................................................... 124 7.3.3 Prodloužit úsečku...................................................................................................... 125 7.3.4 Prodloužit dva prvku k průsečíku ............................................................................. 125 7.3.5 Prodloužit prvek k průsečíku .................................................................................... 125 7.3.6 Oříznout prvky.......................................................................................................... 126 7.3.7 IntelliTrim................................................................................................................. 126 7.3.8 Vložit vrchol ............................................................................................................. 128 7.3.9 Zrušit vrchol.............................................................................................................. 128 7.3.10 Konstrukce kruhového zaoblení ............................................................................. 128 7.3.11 Zkosit ...................................................................................................................... 129

8. Kótování ..................................................................................................................... 131 8.1 Nastavení kót ........................................................................................................ 131 8.2 Kótovací styly....................................................................................................... 132 8.2.1 Vytvoření nového kótovacího stylu.......................................................................... 132 8.2.2 Import existujícího kótovacího stylu ........................................................................ 133

6


Obsah

8.3 Panel nástrojů Kóty .............................................................................................. 133 8.3.1 Kótovat prvek ........................................................................................................... 133 8.3.2 Řetězcová kóta se šipkami........................................................................................ 134 8.3.3 Změnit kótu podle aktivního nastavení..................................................................... 135 8.3.4 Převzít atributy kóty ................................................................................................. 135

8.4 Zobrazování kót v pohledu................................................................................... 136 9. Práce s multičárou..................................................................................................... 137 9.1 Definice multičáry ................................................................................................ 137 9.2 Uložení nastavení multičar ................................................................................... 138 9.2.1 Vytvoření souboru s nastaveními ............................................................................. 138 9.2.2 Definování stylu multičáry ....................................................................................... 138 9.2.3 Vytvoření skupiny nastavení .................................................................................... 139 9.2.4 Definice složky ve skupině ....................................................................................... 139

9.3 Nastavení multičáry podle uloženého typu multičáry .......................................... 140 9.4 Umístění multičáry do modelu ............................................................................. 140 9.5 Spoje multičar....................................................................................................... 141 9.5.1 Vytvořit křížení......................................................................................................... 141 9.5.2 Přerušit dílčí čáru ...................................................................................................... 141 9.5.3 Přerušit multičáru...................................................................................................... 142 9.5.4 Vytvořit uzavřený T spoj .......................................................................................... 142 9.5.5 Vytvořit rohový spoj................................................................................................. 142 9.5.6 Scelit dílčí čáru ......................................................................................................... 143

10. Používání buněk ...................................................................................................... 144 10.1 Práce s knihovnami buněk.................................................................................. 144 10.1.1 Vytvoření a připojení knihovny buněk ................................................................... 144 10.1.2 Připojení již existující knihovny buněk .................................................................. 145 10.1.3 Prohlížení buněk ..................................................................................................... 145

10.2 Práce s buňkami.................................................................................................. 146 10.2.1 Typ buňky............................................................................................................... 146 10.2.1.1 Rozdíly mezi buňkou typu grafická a bodová ................................................ 146 10.2.2 Vytvoření buňky ..................................................................................................... 147 10.2.3 Určení aktivní buňky pro následné operace............................................................ 147

10.3 Umisťování buněk .............................................................................................. 148 10.3.1 Umístit buňku ......................................................................................................... 148 10.3.2 Vybrat a umístit buňku ........................................................................................... 148 10.3.3 Nahradit buňky ....................................................................................................... 149 10.3.3.1 Obnova buněk podle aktivní knihovny buněk................................................ 149 10.3.3.2 Jednotlivé nebo komplexní nahrazení buněk.................................................. 149 10.3.3.3 Nahrazení buněk v ohradě .............................................................................. 150

11. Šrafování a vzorování ............................................................................................. 151 11.1 Šrafovat............................................................................................................... 151 11.1.1 Šrafování uzavřeného prvku ................................................................................... 151 11.1.2 Šrafování průniku nebo sjednocení uzavřených prvků........................................... 152 11.1.3 Šrafování plochy ohraničené prvky ........................................................................ 152

11.2 Šrafovat křížem................................................................................................... 152

7


11.3 Vzorovat ............................................................................................................. 152 11.3.1 Vzorování vnitřku uzavřeného prvku ..................................................................... 153 11.3.2 Vzorování plochy ohraničené prvky....................................................................... 153

11.4 Převzít atributy vzorování .................................................................................. 153 11.5 Smazat vzorování ............................................................................................... 154 11.6 Zobrazování vzorování v pohledu ...................................................................... 154 12. Referenční modely................................................................................................... 155 12.1 Připojení referenčního modelu ........................................................................... 155 12.1.1 Připojení referenčního výkresu shodně................................................................... 155

12.2 Práce s připojenými referenčními modely.......................................................... 156 12.2.1 Zapnutí/vypnutí zobrazování referenčního modelu ................................................ 157 12.2.2 Zapnutí/vypnutí možnosti nájezdu na prvky referenčního modelu ........................ 157 12.2.3 Zapnutí/vypnutí možnosti výběru prvků referenčního modelu .............................. 157 12.2.4 Zapnutí/vypnutí zobrazování vrstev referenčního modelu ..................................... 157 12.2.5 Přesunutí referenčního modelu ............................................................................... 158 12.2.6 Změna měřítka referenčního modelu ...................................................................... 158 12.2.7 Otočení referenčního modelu.................................................................................. 158 12.2.8 Definování hranice oříznutí referenčního modelu .................................................. 159 12.2.9 Definování masky vyříznutí referenčního modelu ................................................. 159 12.2.10 Odstranění masky vyříznutí .................................................................................. 160 12.2.11 Kopírování prvků z referenčního modelu do aktivního modelu........................... 160 12.2.12 Spojování referenčních modelů do aktivního modelu .......................................... 161 12.2.13 Odpojení referenčního modelu ............................................................................. 161 12.2.14 Odpojení všech referenčních modelů ................................................................... 162

13. Práce s rastrovými grafickými daty ...................................................................... 163 13.1 Připojování rastrových obrazů............................................................................ 163 13.1.1 Připojení rastrového obrazu interaktivně................................................................ 163 13.1.2 Připojení rastrového obrazu do polohy určené v rastrovém souboru ( pro formáty Intergraph nebo GeoTiff)................................................................................................... 165

13.2 Změna parametrů připojení rastrového obrazu................................................... 167 13.3 Manipulace s rastrovými obrazy ........................................................................ 167 13.3.1 Upravit rastrový obraz ............................................................................................ 168 13.3.2 Transformace rastrového obrazu ............................................................................ 168 13.3.3 Potlačení viditelnosti části rastrového obrazu ........................................................ 168 13.3.4 Pořadí překreslování modelu a připojených rastrových obrazů.............................. 169 13.3.5 Zapnutí/vypnutí zobrazování rastrového obrazu .................................................... 170 13.3.6 Odpojení rastrového obrazu.................................................................................... 171 13.3.7 Odpojení všech rastrových obrazů.......................................................................... 171

14. Negrafická data ....................................................................................................... 172 14.1 Připojení negrafických dat k prvkům ................................................................. 172 14.1.1 Štítky....................................................................................................................... 172 14.1.1.1 Množiny štítků a jejich definice ..................................................................... 172 14.1.1.1.1 Definice množiny štítků ......................................................................... 172 14.1.1.1.2 Definice štítku ........................................................................................ 173 14.1.1.2 Knihovna množiny štítků................................................................................ 174

8


Obsah

14.1.1.2.1 Vytvoření knihovny množin štítků......................................................... 174 14.1.1.2.2 Kopírování množin(y) štítků z knihovny do aktivního výkresu............. 174 14.1.1.3 Práce se štítky ................................................................................................. 175 14.1.1.3.1 Připojit štítek .......................................................................................... 175 14.1.1.3.2 Editovat štítek......................................................................................... 176 14.1.1.3.3 Prohlédnout štítek................................................................................... 176 14.1.1.3.4 Změnit štítky........................................................................................... 177 14.1.1.3.5 Smazat štítek........................................................................................... 178 14.1.1.4 Zobrazování štítků v pohledu ......................................................................... 178 14.1.1.5 Vyhledávání prvků podle hodnot štítků.......................................................... 179 14.1.1.5.1 Použití hodnot štítků jako kritéria výběru .............................................. 179 14.1.1.6 Zpráva ze štítků .............................................................................................. 179 14.1.1.6.1 Vytvoření šablony .................................................................................. 179 14.1.1.6.2 Vytvoření zprávy .................................................................................... 180

15. Výstup na tiskárnu nebo plotr ............................................................................... 182 15.1 Vytvoření tiskového výstupu.............................................................................. 182

9


1. Úvod 1.1 Charakteristika produktu Program MicroStation patří do skupiny grafických programů označovaných jako „CAD“ (Computer Aided Design – počítačem podporované projektování) systémy. Program je produktem americké firmy Bentley Systems, Inc. a v současné době je k uživatelům distribuována poslední verze, a to MicroStation V8 (verze 8). Tato koncepčně nová verze je charakterizována implementací nového datového formátu výkresového souboru (k této změně dochází poprvé v historii existence programu MicroStation). Přepracovaný formát výkresu vytváří předpoklady pro správu grafických dat na úrovni komponent s vyšší inteligencí vytvářených modelů. Tato rozšíření eliminují většinu stávajících omezení datového modelu používaného předcházejícími verzemi programu MicroStation. Zavedení nového datového formátu výkresu kromě výhod dostupných v stávající verzi zároveň vytváří předpoklady pro budoucí rozvoj jak samotného programu MicroStation, tak i aplikačních nadstaveb. Druhou významnou změnou je přímá podpora datového formátu DWG, tj. výkresových souborů AutoCAD. Při práci s výkresovými soubory AutoCAD již není nutno provádět jejich konverzi do datového formátu výkresu MicroStation a po ukončení práce opětovně zpětnou konverzi do formátu DWG, nyní je možné výkres AutoCADu otvírat jako aktivní a vytvářet v něm kresbu nebo ji upravovat bez jakýchkoliv konverzních kroků. Téměř vše, až na drobná omezení, co bude během tohoto školení řečeno z pozice práce s výkresem MicroStation, bude platit také pro výkres AutoCADu. Mezi základní funkce MicroStation V8 patří:

10

•

Ačkoliv MicroStation V8 představuje koncepčně novou verzi programové řady MicroStation, byla zachována a dále rozšířena základní kresebná funkčnost disponibilní v přecházející verzi MicroStation/J. Sem patří zejména nástroje: AccuDraw, pružný nájezd, SmartLine, PowerSelector, IntelliTrim, nastavování atributů podle vrstvy, podpora systémových fontů ap.

•

Přímé čtení a zápis výkresových souborů DWG, včetně interakce s výkresy DGN (referenční výkresy).

•

Kromě podpory zpracování nativních grafických dat ve vektorovém tvaru také podpora práce s grafickými daty v rastrovém tvaru, jako jsou např. naskenované výkresy nebo letecké či družicové obrazy, a to na úrovni jejich vizualizace a


Úvod

základních manipulačních operací (včetně geometrické transformace). •

Podpora přímého i zprostředkovaného přístupu k externím databázovým datům (Oracle, ODBC (Oracle, Microsoft Access, MS SQL Server, dBase, FoxPro)).

•

Propojení na Internet a intranet prostřednictvím nainstalovaného WWW prohlížeče s možností přístupu ke vzdáleným výkresům, knihovnám buněk a makrům, vytváření HTML souborů a publikace dat v různých www kompatibilních formátech.

•

Nástroje pro tvorbu archivů a možnost verifikace jejich obsahu prostřednictvím digitálních podpisů.

•

Podpora parametrického modelování.

•

Modelování ve 3D prostřednictvím jádra pro objemové modelování Parasolid pro prostředí souborů DGN a ACIS pro prostředí souborů DWG.

•

Podpora moderních technologií vizualizace.

•

Tvorba komplexních animací.

•

Možnost sdílení a výměny dat v nejrůznějších formátech, včetně nativní podpory formátu DWG.

•

Podpora moderních vlastností operačního systému Windows, jako je technologie OLE2 Automation, OLE server a kontejner, DDE a možnost spolupráce s poštovními klienty podporujícími rozhraní MAPI.

•

Podpora tiskových výstupů, včetně dávkového režimu.

•

Možnost modifikace a dalšího rozšíření MicroStation různě složitými vývojovými nástroji.

Rozšíření základní funkčnosti MicroStationu, která je na určité úrovni obecnosti, je zabezpečeno formou tzv. inženýrských konfigurací, tj. dodávkou MicroStationu, včetně některého ze stěžejních programových produktů pro zájmovou oblast práce uživatele. Mezi volitelné inženýrské konfigurace v současnosti patří: •

Microstation GeoGraphics pro oblast územně orientovaných informačních systémů,

•

MicroStation TriForma pro oblast stavebnictví a architektury,

•

MicroStation Modeler pro oblast strojírenství,

•

MicroStation CivilPAK pro oblast pozemního stavitelství a dopravních staveb a

•

MicroStation Schematics pro oblast potrubních systémů.

Funkčnost MicroStation lze dále rozšířit řadou komerčních aplikačních nadstaveb.

11


1.2 Dokumentace a technická podpora Dokumentace k systému MicroStation V8 je dodávána jak v tištěné podobě , tak i podobě elektronické ve formě on-line nápovědy. Pozn.: Skladba manuálů se může v průběhu dodávek měnit, např. v souvislosti s uvedením českých překladů některých manuálů. Elektronická podoba dokumentace: Nápověda systému MicroStation V8 je vytvořena na bázi systému nápovědy Microsoft HTML , tedy standardního systému elektronické formy nápovědy pro prostředí operačního systému Windows. Při použití této formy nápovědy jsou jednotlivé kapitoly nápovědy zobrazovány ve standardním okně, webovský prohlížeč již není používán. Technické informace: Další širokou škálu informací lze získat přímo po spuštění MicroStation prostřednictvím nástroje MicroStation na Síti integrovaného do lišty Standardní (za předpokladu registrace uživatele). Informace týkající se produktů firmy Bentley se nacházejí na WWW stránkách : www.bentley.com Podpora a servis: Více informací naleznete v "Support and Services Guide" nebo na http://selectservices.bentley.com/ Elektronické adresy služby Bentley Technical Support jsou na adrese: [email protected]

1.3 Systémové požadavky Hardwarové požadavky: Doporučené minimální požadavky na počítač s provozovaným programem MicroStation V8 jsou:

12

•

Počítač s procesorem Intel Pentium nebo ADM Athlon a operačním systémem Microsoft Windows NT 4 (doporučený SP6), Windows 98 (Windows Me pro domácí použití) a Windows 2000.

•

Operační paměť alespoň 128 MB (více paměti obvykle přináší vyšší výkon).

•

Jednotka CD-ROM pro instalaci produktu.

•

Minimálně 200 MB volného prostoru na disku, na který je program instalován.


Úvod

•

Vstupní zařízení: Myš nebo digitalizační tablet.

•

Výstupní zařízení: Plotry podporované Windows.

•

Zobrazovací systém: Podporovaná grafická karta (alespoň 256 barev). Dvouobrazovková konfigurace je v případě Windows NT 4 podporována ovladači výrobce. V případě Windows 98 a Windows 2000 je podporována přímo operačním systémem.

•

Microsoft Internet Explorer 5.

Softwarové požadavky: •

Žádné.

13


2. První kroky 2.1.1 Dříve než začneme pracovat Během školícího kurzu budou použita vzorová data pro demonstraci funkčních možností MicroStation. Snadnou dostupnost těchto dat zabezpečíme jejich zařazením do projektu MicroStation. Obsah přiložené diskety nakopírujte na disk, na kterém se nachází instalační složka MicroStation V8. Předpokladem funkčnosti je dodržení standardní instalační adresářové struktury, tj. v případě MicroStation V8 :\Program Files\Bentley\… Začněme spuštěním MicroStation.

2.1.2 Spuštění programu MicroStation Vzhledem k tomu, že MicroStation lze provozovat na řadě hardwarových platforem s různými operačními systémy, může se spuštění programu lišit. V případě operačního systému Microsoft Windows lze MicroStation spustit: −

Výběrem položky roletové nabídky (ikony) Start>Programy>MicroStation V8>MicroStation V8,

−

poklepáním na zástupce programu MicroStation na pracovní ploše (za předpokladu, že byl uživatelem vytvořen),

−

poklepáním na soubor ustation.exe ve složce :\Program files\Bentley\Program\MicroStation\ (za předpokladu implicitní instalační složky),

−

poklepáním na ikonu výkresového souboru s koncovkou .dgn v Průzkumníku (za předpokladu asociace koncovky dgn souboru právě s programem MicroStation V8,

−

přetažením ikony výkresového souboru z Průzkumníku na ikonu souboru ustation.exe.

1. Otevřete roletovou nabídku Start>Programy>MicroStation V8. 2. Levým tlačítkem myši klepněte na ikonu MicroStation V8. Program MicroStation je spuštěn a je zobrazeno dialogové okno MicroStation manažer.

14


První kroky

2.1.3 MicroStation manažer Základní funkcí tohoto dialogového okna je otevření existujícího výkresu (datový soubor typu DGN) nebo jeho vytvoření. Dokud není otevřen nebo vytvořen výkres, nelze vytvářet vlastní kresbu.

2.1.3.1 Otevření výkresu z MicroStation manažeru 1. V části pracovní prostředí nastavte v roletové nabídce Uživatel hodnotu na školení. Automaticky je přenastavena hodnota v roletové nabídce Projekt na Školení, hodnota roletové nabídky Vzhled zůstává ve výchozím stavu, tj. default. Výsledkem této změny pracovního prostředí je pouze automatická dostupnost většiny vzorových dat, která budou během školícího kurzu použita, vlastní uživatelské rozhraní zůstává v implicitním stavu. 2. Překontrolujte, že v části Složky dialogového okna MicroStation Manažer je otevřena složka :\Program Files\Bentley\Workspace\Projects\Examples\Školení\dgn, v části Soubory vyberte klepnutím na levé tlačítko myši soubor mapa_polohopis.dgn. 3. Klepněte na tlačítko OK. Dialogové okno MicroStation manažer je automaticky uzavřeno a nahrazeno hlavním aplikačním oknem MicroStation V8. Součástí tohoto okna je také okno zobrazující kresbu požadovaného výkresu. Pozn.: Pokud nechcete po výběru výkresového souboru klepnout na tlačítko OK, lze na název souboru v seznamu Soubory poklepat levým tlačítkem myši.

15


2.1.4 Funkčnost myši v programu MicroStation Základní komunikačním prostředkem uživatele s MicroStation je myš. Tlačítka myši jsou ve výchozím stavu přiřazena určitým typům grafického vstupu. Tato přiřazení jsou nazývána tlačítka MicroStation. Např.: Tlačítko přiřazené jako datové tlačítko MicroStation při jeho inicializaci odešle do prostředí MicroStation datový vstup nazývaný datový bod. Implicitní definice tlačítek myši je pro prostředí MicroStation následující: −

Datové

levé tlačítko

−

Přerušení

pravé tlačítko

−

Pokusné

levé a pravé tlačítko současně

Pozn.: Toto implicitní nastavení odpovídá dvoutlačítkové myši. V případě třítlačítkové myši lze toto výchozí nastavení modifikovat tak, že pokusný bod je inicializován prostředním tlačítkem myši. Pozn.: Použití myši s kolečkem je podporováno, nicméně správnou funkčnost tohoto typu myši v prostředí MicroStation je třeba nastavit jak v prostředí operačního systému, tak i MicroStation.

2.1.5 Aplikační okno MicroStation Aplikační okno MicroStation má implicitně tento vzhled:

16


První kroky

2.1.5.1 Roletové nabídky Roletové nabídky představují jeden z hlavních zdrojů příkazů pro MicroStation. Hlavní položky roletových nabídek jsou umístěny v horní části aplikačního okna MicroStation.

Výběr funkcí roletových nabídek provedete umístění kurzoru na příslušnou vstupní položku a klepnutím na datové tlačítko myši. Každá ze zobrazovaných položek inicializuje určitou funkci nebo otvírá dialogové okno.

2.1.5.2 Nástroje, panely a lišty nástrojů Klíčové operace v MicroStation jsou realizovány prostřednictvím funkčních nástrojů sdružených podle logických pravidel do lišt a panelů nástrojů.

2.1.5.2.1 Hlavní panel nástrojů Panel nástrojů Hlavní se otevře automaticky při prvním spuštění MicroStation a je implicitně ukotven při levém okraji okna MicroStation. Hlavní panel nástrojů je složen z jednotlivých odtržitelných panelů nástrojů. Hlavní panel však vždy zobrazuje jeden z nástrojů příslušného odtržitelného panelu.

17


2.1.5.2.2 Lišty nástrojů Specifické funkce jsou obsaženy v lištách nástrojů. Při prvním spuštění MicroStation jsou automaticky otevřeny lišty Atributy, Základní nástroje a Standardní nástroje.

Tyto lišty jsou standardně ukotveny u horního okraje aplikačního okna MicroStation.

2.1.5.2.3 Panely nástrojů Jednotlivé panely nástrojů obsahují tématicky příbuzné nástroje. 2.1.5.2.3.1 Otevření panelu nástrojů z hlavního panelu 1. V hlavním panelu umístěte kurzor na ikonu nástroje obsaženého v otvíraném panelu. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko myši.

Požadovaný nástroj se zvýrazní a současně se rozvine požadovaný panel nástrojů. 3. Táhněte kurzorem pryč z hlavního panelu směrem ke středu obrazovky.

Na volné ploše obrazovky se objeví obrys požadovaného panelu nástrojů. 4. Uvolněte stlačené tlačítko myši.

18


První kroky

Obdélníkový obrys se změní v panel nástrojů, který je otevřen ve stavu plovoucího panelu. 2.1.5.2.3.2 Zpřístupnění a skrytí nástrojů 1. Otevřete panel nástrojů jehož zobrazovaný obsah chcete změnit. 2. Umístěte kurzor na libovolnou část zobrazovaného panelu a klepněte na pravé tlačítko myši.

Je zobrazena roletová nabídka umožňující změnit zobrazovaný obsah panelu. 3. Vyberte položky roletové nabídky, které chcete zobrazit či zneviditelnit. 2.1.5.2.3.3 Ukotvení panelu nástrojů 1. Umístěte kurzor na titulek (záhlaví) plovoucího panelu. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko myši. 3. Odtáhněte vybraný panel nástrojů k tomu okraji aplikačního okna MicroStation, u kterého ho chcete ukotvit. V okamžiku, kdy se kurzor přiblíží k okraji aplikačního okna se dynamicky zobrazovaný obrys panelu zmenší na rozměr, který zabere panel po ukotvení na okrajové liště. 4. Uvolněte stlačené tlačítko myši.

19


Panel nástrojů je ukotven na okrajové liště aplikačního okna MicroStation. 2.1.5.2.3.4 Vytržení ukotveného panelu nástrojů 1. Umístěte kurzor na okraj ukotveného panelu nástrojů. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko myši. 3. Táhněte kurzorem směrem od okraje ke středu. Na volné ploše obrazovky se objeví dynamicky zobrazovaný obrys příslušného panelu nástrojů. 4. V požadovaném místě uvolněte datové tlačítko. Příslušný panel nástrojů se opětovně stává plovoucím panelem.

2.1.5.2.4 Nástroje V daném okamžiku může být aktivní (vybrán) pouze jeden nástroj. Název vybraného nástroje je zobrazen ve stavovém řádku a ikona nástroje je ve příslušném panelu zvýrazněna. Volitelně je zobrazena nápověda k vybranému nástroji.

2.1.5.2.4.1 Výběr nástroje 1. Umístěte kurzor na požadovaný nástroj v otevřeném panelu nástrojů. Po chvíli se u kurzoru objeví žlutý obdélníček s názvem nástroje. Název nástroje je současně zobrazován ve stavovém řádku. 2. Klepněte datový tlačítkem myši na ikonu tohoto nástroje. Vybraný nástroj se stává aktivním pro opakované použití, dokud není vybrán jiný nástroj. Nebo Poklepejte datovým tlačítkem myši na ikonu tohoto nástroje. Vybraný nástroj se stává aktivním pro jednorázové použití. Po skončení operace je automaticky vybrán implicitní nástroj (standardně nástroj Vybrat). Pozn.: Požadovaný nástroj lze z hlavního panelu nástrojů vybrat, aniž by bylo nutné příslušný panel nástrojů rozbalovat a umisťovat někam na obrazovce ve svém vlastním okně, tj. jako plovoucí panel nebo jako součást některé z okrajových lišt, tj. jako ukotvený panel.

20


První kroky

V obou případech aktivace nástroje je název nástroje vypsán v levé části stavového řádku, titulek okna Parametry funkce je nahrazen názvem nástroje. 2.1.5.2.4.2 Parametry nástroje Parametry, které ovlivňují chování nástroje, lze nastavovat v dialogovém okně Parametry funkce. Toto okno je automaticky zobrazeno při aktivaci požadovaného nástroje a zobrazuje vždy pouze specifická nastavení pro vybraný nástroj. Parametry funkce jsou stále aktivní, pokud nástroj zůstává vybrán a pokud je sami nezměníte.

1. Aktivujte nástroj Umístit úsečku. 2. Povšimněte si, že zároveň s aktivací funkce bylo otevřeno dialogové okno Parametry funkce nadepsané názvem aktivované funkce, tj. Umístit úsečku, a obsahující nastavení příslušná této funkci. Pozn.: Ve výchozím nastavení je dialogové okno Parametry funkce nepřetržitě zobrazováno ve výchozí poloze a lze ho kdykoliv během prováděné operace kurzorem navštívit. Toto implicitní chování lze změnit prostřednictvím nástroje PopSet umístěného v liště Základní nástroje. Pokud je nástroj PopSet aktivní, pak je dialogové okno Parametry funkce implicitně skryté a je zobrazováno pouze na nezbytně nutnou dobu nastavení parametrů prováděné operace.

2.1.5.3 Stavový řádek MicroStation průběžně informuje uživatele o stavu realizovaných operací prostřednictvím stavového řádku lokalizovaného u spodního okraje aplikačního okna MicroStation. Stavový řádek je rozdělen do dvou částí: •

Levá část stavového řádku: Obsahuje pole pro výpis názvu aktivní funkce, včetně požadavků na správnou realizaci příslušné funkce. V případě problémů je v tomto místě zobrazeno chybové hlášení. Dále následuje pole Přehled zpráv s historií provedených operací a pole pro informace o právě zpracovávaném prvku.

•

Pravá část stavového řádku: Obsahuje několik polí s informacemi o režimu nájezdu, o nastavení přepínačů, o aktivní vrstvě, o počtu vybraných prvků, o umístění ohrady a jejím režimu, o pracovním režimu a o přístupu k výkresu (pouze čtení či i zápis).

21


2.1.5.4 Pohledy Pohledy jsou reprezentovány osmi nezávislými okny určenými k zobrazení kresby výkresu. Důvodem implementace osmi samostatných oken nikoliv pouze jediného je možnost synchronního zobrazení různých dílčích částí kresby výkresu, tj. různého stupně detailu kresby.

2.1.5.4.1 Otevření pohledu 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít><číslo otvíraného pohledu>. Zaškrtnutí v podnabídce určuje, které pohledy jsou právě otevřeny. Nebo 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít>Dialog.

Je zobrazeno dialogové okno Pohledy. 2. Otevření zavřeného pohledu provedete zmáčknutím příslušného tlačítka v zobrazeném dialogovém okně.

22


První kroky

2.1.5.4.2 Změna rozpětí pohledu Každý pohled má čtyři okraje, pomocí kterých lze měnit velikost okna pohledu. 1. Umístěte kurzor tak, aby se dotýkal okraje okna a jeho vzhled se změnil na vodorovnou, svislou nebo šikmou dvojitou šipku. 2. Stiskněte a držte stlačené datové tlačítko. 3. Táhněte za okraj nebo roh do polohy, ve které má okno požadované rozpětí.

2.1.5.4.3 Maximalizování pohledu 1. Klepněte na maximalizační tlačítko, které je na pravém okraji titulku okna.

Nebo Z okenní nabídky vyberte položku Maximalizovat.

2.1.5.4.4 Minimalizování pohledu 1. Klepněte na minimalizační tlačítko, které je na pravém okraji titulku okna.

Nebo Z okenní nabídky vyberte položku Minimalizovat.

23


2.1.5.4.5 Obnovení rozpětí pohledu do původního stavu 1. Klepněte na minimalizační nebo maximalizační tlačítko (podle toho, zda je pohled maximalizován nebo minimalizován).

Nebo Z okenní nabídky vyberte položku Obnovit.

2.1.5.4.6 Přesunutí pohledu 1. Umístěte kurzor na titulek pohledu. 2. Stiskněte a držte stačené datové tlačítko. 3. Přetáhněte okno na požadované místo. 4. Uvolněte datové tlačítko.

2.1.5.4.7 Uzavření pohledu 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít><číslo zavíraného pohledu>. Zaškrtnutí v podnabídce určuje, které pohledy jsou právě otevřeny. Nebo Poklepejte na tlačítko okenní nabídky, které je na levém okraji titulku okna. Nebo V okenní nabídce vyberte položku Zavřít. Nebo Klepněte na tlačítko Uzavřít, které je na pravém okraji titulku okna.

Nebo 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Otevřít/Zavřít>Dialog. 2. Uzavření otevřeného pohledu provedete klepnutím na příslušné stlačené tlačítko v zobrazeném dialogovém okně Pohledy.

2.1.5.4.8 Seřazení otevřených pohledů do kaskády 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Kaskáda.

24


První kroky

Jednotlivé otevřené pohledy jsou seřazeny tak, že z každého pohledu je vidět alespoň titulek, pouze pohled s nejmenším pořadovým číslem je vidět celý.

2.1.5.4.9 Srovnání otevřených pohledů do mozaiky 1. V roletové nabídce vyberte Okno>Mozaika. Jednotlivé otevřené pohledy se srovnají tak, aby každý z nich zabíral stejnou plochu obrazovky a byl celý vidět.

2.1.5.4.10 Ovladače pohledů Ovladače pohledů slouží k manipulaci s pohledem. Každý pohled je vybaven vlastní množinou jednotných ovladačů umožňujících provádět správu vybraného pohledu bez vlivu na zbývající otevřené pohledy. Ovladače pohledů jsou umístěny na spodním okraji každého pohledu.

Pozn.: Pokud by nebyly ovladače pohledů zobrazovány, pak je lze zobrazit aktivací položky Posuvníky hlavní roletové nabídky Okno. Ovladače pohledů sestávají z následujících funkcí: •

Obnovit pohled slouží k překreslení pohledu podle aktuálního stavu modelu.

•

Lupa zvětšit slouží k zobrazení většího detailu, ale menší části modelu.

•

Lupa zmenšit slouží k zobrazení menšího detailu, ale větší části modelu.

•

Okno výřez slouží k zobrazení uživatelem definovaného detailu modelu.

•

Celek slouží k zobrazení právě celého rozsahu modelu.

25


•

Otočit pohled slouží k otočení modelu.

•

Panorámovat slouží k prohlédnutí jiné části výkresu, aniž by se změnilo rozpětí modelu.

•

Předchozí pohled umožňuje zobrazit předchozí stavy pohledu.

•

Následující pohled umožňuje zobrazit následné stavy pohledu, pokud byla použita funkce Předchozí pohled.

•

Vodorovný a svislý posuvník (šipky a jezdec) k vodorovnému nebo svislému posunu pohledu vůči modelu.

Ovladače pohledů pracují podobně jako nástroje, včetně možnosti nastavení parametrů funkce u vybraných ovladačů v dialogovém okně Parametry funkce. Ovladače pohledů jsou ve vzájemné interakci s ostatními nástroji s následujícími pravidly:

26

−

Po aktivaci ovladače pohledů je kreslící operace dočasně pozastavena a uživatel je vyzván k provedení příslušné operace s pohledem.

−

Po ukončení operace s pohledem dojde k návratu do přerušené kreslící operace a uživatel je vyzván k jejímu dokončení.


První kroky

2.1.5.4.10.1 Výběr ovladače pohledů 1. Ve spodní části otevřeného pohledu, do kterého se výřez zobrazí, umístěte kurzor na ikonu ovladače Okno výřez. 2. Klepněte na datové tlačítko myši. V tomto pohledu se objeví celoobrazovkový kurzor podporující přesné zadání prvního rohu obdélníkové oblasti. 3. V libovolném otevřeném pohledu zadejte datový bod – první roh výřezu. Dynamicky zobrazovaný obdélník průběžně zobrazuje rozpětí nového pohledu. Obdélník má stejný poměr stran jako pohled, jenž byl určen v kroku 1. 4. V libovolném pohledu zadejte datový bod – druhý roh výřezu. V pohledu, jenž byl určen v kroku 1, je zobrazen uživatelem požadovaný detail modelu. Pozn.: V dialogovém okně Parametry funkce lze prostřednictvím přepínače Provést do okna, pokud je aktivní, nastavit, do jakého pohledu se výřez zobrazí.

2.1.5.4.11 Atributy pohledů Funkce Atributy pohledů umožňuje dočasně tématicky filtrovat obsah kresby modelu zobrazovaný do jednotlivých pohledů.

Atributy pohledu lze rozdělit na: •

Atributy ovlivňující obsah zobrazování modelu, např. prvků ve vrstvách, textů, vyplněných ploch apod.

27


•

Atributy ovlivňující způsob zobrazování modelu, např. dynamické zobrazování apod.

1. V nabídce Nastavení vyberte položku Atributy pohledu. Nebo V libovolné okenní nabídce vyberte položku Atributy pohledu. Otevře se dialogové okno Atributy pohledu. 2. Z nabídky Pohled vyberte pohled, ve kterém se nastavení atributů provede. 3. Zapněte/vypněte přepínače u požadovaných atributů. 4. Klepněte na tlačítko Použít. V nastaveném pohledu dojde k požadované změně atributů. Nebo Klepněte na tlačítko Vše. Ve všech pohledech, včetně zavřených, dojde k požadované změně atributů.

2.1.5.4.12 Další okna MicroStation používá pro provádění řady akcí dialogová okna. Existují dva typy těchto oken: •

Nemodální dialogová okna, jejichž charakteristickou vlastností je, že mohou zůstat otevřená na obrazovce v průběhu práce s MicroStation.

•

Modální dialogová okna, jejichž charakteristickou vlastností je, že nemohou zůstat otevřená na obrazovce v průběhu práce s MicroStation.

Dialogová okna obecně dále obsahují:

28

−

Roletové nabídky pro výběr funkcí a nástrojů.

−

Ovladače ve formě tlačítek, přepínačů, textových políček, seznamů, roletových nabídek variant a knoflíků.


Základy MicroStation

3. Základy programu MicroStation Poté, co jsme se seznámili s některými základními nástroji MicroStation, nastal čas se naučit, jak vytvořit nový výkres. Doposud jsme používali již existující výkres. V této kapitole se podrobněji seznámíme s: •

Diskově orientovanou podstatou MicroStation,

•

vytvořením nového výkresu,

•

zakládacími výkresy,

•

pracovními jednotkami,

•

pracovní plochou.

3.1 Diskově orientovaná podstata programu MicroStation Jedním z podstatných rysů v práci MicroStation je způsob ukládání dat výkresu. Při otevření výkresu v prostředí MicroStation načte program data výkresu z výkresu uloženého na pevném disku do operační paměti. Avšak v průběhu práce s výkresem jsou veškeré změny ve výkresu bezprostředně ukládány do výkresového souboru na pevném disku. To je v protikladu s mnohými jinými programy, v kterých je třeba pro uložení změn používat funkci Uložit. Pozn.: Tato funkčnost MicroStation může být deaktivována pomocí přepínače Okamžitě ukládat změny v dialogovém okně Přednostních nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení). Vzhledem k tomuto rysu funkčnosti MicroStation je nutné před vytvářením vlastní kresby vytvořit výkresový soubor na pevném disku počítače.

3.2 Pracujeme s výkresovými soubory Úložiště grafických dat v prostředí MicroStation je tvořeno výkresovým souborem, který je reprezentován binárním datovým souborem typu DGN (implicitní koncovka tohoto typu souborů je .dgn). Výkresový soubor je složen z jednoho nebo více modelů. Model je tvořen vlastními grafickými prvky jako např. úsečkami, oblouky, mnohoúhelníky atd.

29


V prostředí MicroStation nelze současně otevřít v režimu zápisu více než jeden výkres. Pokud otevřete výkresový soubor, který je již otevřen, pak MicroStation automaticky ukončí první otevření. Z hlediska přístupu pouze ke čtení lze zobrazit libovolný počet modelů jiných výkresových souborů s využitím implicitní technologie referenčních modelů.

3.2.1 Vytvoření nového výkresu 1. Pokud je otevřeno grafické prostředí MicroStation, uzavřete jej pomocí výběrem položky Uzavřít roletové nabídky Soubor. Je zobrazeno dialogové okno MicroStation manažer. 2. V dialogovém okně MicroStation manažer vyberte položku Nový roletové nabídky Soubor.

Je zobrazeno dialogové okno Nový. 3. Do textového pole Soubory zadejte název školení.dgn. Poznámka: Stisk klávesy <Enter> po zadání názvu má stejný účinek jako stisk tlačítka OK, tj. provedení operace vytvoření nového výkresu, včetně uzavření okna Vytvořit výkres. Není nezbytně nutné zadávat implicitní koncovku výkresového souboru .dgn jako součást názvu výkresového souboru. Tuto koncovku připojí MicroStation k výkresovému souboru automaticky při jeho vytvoření. 4. Povšimněte si, že v části Zakládací výkres dialogového okna je nastaven jako výchozí zakládací výkres seed2d.dgn. 5. Klepněte datovým tlačítkem myši na OK.

30



Je vytvořen nový výkres školení.dgn.

3.2.2 Zakládací výkres V předcházejícím kroku jsme vytvořili nový výkres. Pro jeho vytvoření byl použit zakládací výkres. Zakládací výkres představuje předlohu (šablonu) pro vytvoření nového výkresového souboru. Zakládací výkres zpravidla neobsahuje žádnou kresbu (v případě požadavku, aby do každého nově vytvářeného výkresu byla automaticky umístěna nějaké kresba, např. rám a razítko, by zakládací výkres mohl tuto kresbu obsahovat), obsahuje však celou řadu přednastavených parametrů (nastavení výkresu a konfigurace pohledů), které ovlivňují vlastnosti a chování nově vytvořeného výkresu. Podstatou použití zakládacího výkresu při vytváření nového výkresu je vyloučení opakovaného nastavování parametrů výkresu po jeho vytvoření. Tohoto stavu bude samozřejmě dosaženo pouze v případě vhodného nastavené požadovaných parametrů výkresu již v zakládacím výkresu. S MicroStation je dodána celá řada oborově zaměřených zakládacích výkresů. Pozn.: Jako zakládací výkres můžete použít libovolný výkresový soubor, v kterém jste provedli změnu parametrů výkresu tak, aby vyhovovaly kresebným požadavkům.

3.2.3 Pracovní plocha Oblast, ve které je vytvářena 2D kresba se nazývá pracovní plocha. Tato pracovní plocha je dostatečně velká k tomu, aby generovaná kresba mohla být kreslena ve skutečném měřítku. Kresba je složena z jednotlivých grafických prvků, tvořených jednotlivými datovými body. Každý datový bod, který je umístěn do modelu má zaznamenánu polohu vůči pracovní ploše prostřednictvím souřadnic X a Y. Pracovní plocha tak představuje jednoduchý souřadnicový systém (počátek umístěn ve středu pracovní plochy, kladná poloosa X směřuje směrem doprava a kladná poloosa Y směřuje směrem nahoru), vůči němuž je vztažen model s vytvářenou kresbou. Při vložení datového bodu do modelu MicroStation zaznamená polohu tohoto bodu prostřednictvím souřadnic ve formátu IEEE 64 bitové plovoucí čárky.

3.2.4 Pracovní jednotky Při modelování objektů reálného světa jsou používány určité jednotky měření. Pro návrh budovy mohou být použity metry a centimetry, pro návrh strojní součástky milimetry a jejich dílčí části. MicroStation podporuje prakticky libovolnou množinu systémů měření a umožňuje

31


tak uživateli nastavit vhodné jednotky měření podle konkrétné zobrazované situace. Variabilita MicroStation modelovat reálně rozměrově odlišné objekty reality spočívá v možnosti přiřadit pracovní ploše dvě uživatelem definované jednotky měření, tzv. pracovní jednotky. Změna pracovních jednotek nemá vliv na velikost objektů v modelu. Obecně lze konstatovat: •

Pracovní jednotky jsou definovány jako Hlavní jednotky (větší jednotka používaná při kreslení) a Vedlejší jednotky (menší jednotka používaná při kreslení),

•

změna pracovních jednotek nemá vliv na velikost objektů v modelu.

3.2.4.1 Nastavení pracovních jednotek Nastavení pracovních jednotek je specifické pro každý výkres. Toto nastavení je přebíráno při vytvoření nového výkresu ze zakládacího výkresu. Při vhodném nastavení pracovních jednotek lze kreslit objekty reality ve skutečné velikosti nikoliv s přihlédnutím k měřítku, ve kterém je budeme vykreslovat na papír. Výhodou tohoto přístupu je skutečnost, že uživatel jednak není zatěžován přepočty obvykle známých reálných rozměrů na rozměry v konkrétním měřítku při vlastním kreslení, zároveň je však připravena situace pro tiskové výstupy ve variabilních měřítcích, protože výstupní tiskové měřítko je určováno až v tiskovém procesu. 1. Vyberte položku Výkres z roletové nabídky Nastavení.

Otevře se dialogové okno Nastavení pro výkres.

32



2. V seznamu Kategorie vyberte Pracovní jednotky.

Zobrazí se položky, ve kterých se nastavují pracovní jednotky. Stávající nastavení pracovních jednotek bylo převzato z použitého zakládacího výkresu seed2d.dgn. 3. Z roletové nabídky Hlavní jednotky vyberte požadovanou jednotku, která bude reprezentovat hlavní jednotky. V našem případě jsou nastaveny hlavní jednotky na metry. Toto výchozí nastavení ponecháme nezměněné, avšak v poli Značka pro hlavní jednotku změníme výchozí hodnotu mu na m. Změna vedlejších jednotek není v této chvíli možná, protože ve výchozím stavu jsou nastaveny na uživatelské vedlejší jednotky. Nastavení vedlejších jednotek na námi požadovanou hodnotu provedeme pomocí tlačítka Obecné jednotky. Je zobrazeno dialogové okno Definovat obecné jednotky. 4. V dialogové okně Definovat obecné jednotky aktivujte v části Definice vedlejší jednotky přepínač Použít standardní jednotky. V roletové nabídce Jednotka nastavte Milimetry. 5. Klepněte na tlačítko OK otevřeného dialogového okna Definovat obecné jednotky. 6. Klepněte na tlačítko OK otevřeného dialogového okna Nastavení pro výkres. Pracovní jednotky výkresu byly přenastaveny. 7. Pro trvalé uložení změny pracovních jednotek (nikoliv pouze v rámci otevření příslušného výkresu) vyberte položku Uložit nastavení roletové nabídky Soubor.

33


Pozn.: MicroStation zapisuje všechny změny ve výkresu bezprostředně do výkresového souboru na pevném disku. Významnou výjimkou jsou nastavení výkresu, která jsou vztažena k jednotlivým výkresům. Uložení těchto nastavení, pokud nemají platit pouze v rámci relace s daným výkresem, je nutné provést samostatně použitím funkce Uložit nastavení před uzavřením výkresu. Funkce Uložit nastavení zároveň uloží právě nastavenou konfiguraci pohledů v aplikačním okně MicroStation. Podobně jako byly změněny pracovní jednotky výkresu zakládací.dgn lze v prostředí dialogového okna Nastavení pro výkres změnit i ostatní výchozí hodnoty nastavení parametrů výkresu.

3.2.5 Vrstvy Prostředkem logického členění kresby v modelu jsou vrstvy. Výkres může obsahovat „neomezený“ počet vrstev, minimální počet vrstev ve výkresu je jedna. Vrstvy jsou definovány na úrovni výkresového souboru nikoliv modelu (všechny modely výkresového souboru používají identickou definici vrstev). Jednotlivé vrstvy jsou rozlišovány názvy a mají přiřazeny atributy vzhledu (barva, tloušťka a styl) jak pro nastavení atributů umisťovaných grafických prvků dle vrstvy, tak i zobrazení grafických prvků dle priority. Jednotlivé vrstvy mohou být zapínány a vypínány, tedy grafické prvky umístěné do vypnutých vrstev nejsou dočasně zobrazovány. Každý grafický prvek v modelu je umístěn do konkrétní vrstvy. Na vrstvu lze nahlížet jako na průsvitku, v které se nachází příslušná tématická část kresby. Pokud chceme do konkrétní vrstvy modelu umístit grafický prvek, musí být tato vrstva nastavena jako aktivní. Tato vrstva je aktivní pro všechny otevřené pohledy. Název aktivní vrstvy je zobrazen v liště Atributy a stavové řádku.

3.2.5.1 Nastavení zobrazení vrstev Vrstvy lze na úrovni modelu zapínat a vypínat pomocí dialogového okna Zobrazení vrstev.

34



Jako aktivní výkres otevřete výkres mapa_polohopis.dgn (Soubor>Otevřít). 1. Klepněte datovým tlačítkem myši na ikonu Zobrazení vrstev v liště Základní nástroje

Nebo Z roletové nabídky Nastavení vyberte Vrstvy>Zobrazit. Je zobrazeno dialogové okno Zobrazení vrstev s přehledem všech vrstev definovaných v otevřeném výkresu. 2. Změnu stavu zobrazování příslušné vrstvy provede klepnutím na řádek příslušné vrstvy. Pokud je vrstva zapnut, pak její řádek je zobrazen tmavě, pokud je vrstva vypnuta, pak její řádek je zobrazen světle. Pozn.: Nastavenou změnu režimu zobrazení vrstev ve všech pohledech lze provést aktivací ikony Provést do všech pohledů. Změnu režimu zobrazení ve všech modelech výkresu lze provést nastavením roletové nabídky Režim na Všude stejně.

35


Změnu režimu zobrazování vrstev lze alternativně provést z roletové nabídky Aktivní vrstva v liště Atributy pomocí přepínače prvního sloupce nebo graficky s využitím ikony Změnit vrstvu v dialogovém okně Zobrazení vrstev.

3.2.5.2 Správa vrstev Vytváření nových vrstev, mazání existujících vrstev, změnu atributů vrstev a definování filtrů pro efektivní správu zobrazování skupin vrstev lze provádět prostřednictvím dialogového okna Správce vrstev.

3.2.5.2.1 Vytvoření nové vrstvy 1. Z roletové nabídky Nastavení vyberte položku Správce. Je zobrazeno dialogové okno Správce vrstev. 2. V dialogovém okně vyberte v okně zobrazujícím stromovou strukturu položku Všechny vrstvy. 3. Z roletové nabídky Vrstvy dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Nová. Nebo V dialogovém okně klepněte na ikonu Nová vrstva. 4. Zadejte název nové vrstvy. V našem případě čísla parcel. 5. Stiskněte klávesu Enter. Je vytvořena nová vrstva s názvem čísla parcel.

3.2.5.2.2 Smazání vrstvy 1. V seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev vyberte vrstvu, kterou chcete smazat. V našem případě čísla parcel. 2. Z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Odstranit. Nebo V dialogovém okně klepněte na ikonu Odstranit vrstvu. Podmínkou smazání vybrané vrstvy je stav, kdy se na dané vrstvě nenacházejí žádné grafické prvky.

36



Pozn.: Pokud chcete smazat všechny nepoužívané vrstvy definované v rámci výkresu, tj. vrstvy bez grafických prvků, vyberte z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev položku Vybrat vše a následně položku Odstranit.

3.2.5.2.3 Změna atributů vrstev Změnu atributů přiřazených vrstvám výkresu lze provádět prostřednictvím dialogového okna Správce vrstev. 3.2.5.2.3.1 Změna názvu vrstvy 1. V seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev vyberte vrstvu, jejíž název chcete změnit. V našem případě stavba. 2. Z roletové nabídky Editovat dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Přejmenovat. 3. Zadejte nový název vrstvy. V našem případě budovy. 4. Změnu názvu potvrďte klávesou Enter. 3.2.5.2.3.2 Nastavení atributů vrstvy 1. V seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev vyberte vrstvu, jejíž atributy chcete upravit. V našem případě silnice. 2. Z roletové nabídky Vrstvy dialogového okna Správce vrstev vyberte položku Vlastnosti.

37


Je zobrazeno dialogové okno Vlastnosti vrstvy. 3. Na záložce Základní nastavte požadované atributy vrstvy. Nastavení atributů v části Vzhled:dle vrstvy má vliv na přiřazení atributů následně umisťovaným grafickým prvků do modelu v závislosti na nastavení parametru Podle vrstvy v roletových nabídkách nastavení aktivních atributů. Nastavení atributů v části Vzhled:priorita má vliv na právě aktuální zobrazení relevantních prvků v pohledu v závislosti na aktivitě přepínače Vzhled vrstev dialogového okna Atributy pohledu. 4. Změnu názvu potvrďte tlačítkem OK.

3.2.5.2.4 Definice filtru vrstev Filtry představují užitečný nástroj vytváření skupin vrstev z hlediska změny režimu jejich zobrazování v pohledech. Definice filtrů může být pojmenována, uložena, zpětně vyvolána nebo vytvořena pouze dočasně (za běhu) pro okamžité jednorázové použití. 1. V dialogovém okně Správce vrstev vyberte v okně zobrazujícím stromovou strukturu položku Filtry. Pokud již nějaké filtry existují, pak jsou zobrazeny. 2. Datovým tlačítkem myši klepněte na tlačítko Vytvořit filtr v horní části dialogového okna Správce vrstev.

38



V seznamu filtrů je vytvořen definiční řádek nového filtru. 3. V definičním řádku nového filtru zadejte změňte implicitní název filtru. V našem případě komunikace. 4. V definičním řádku nového filtru klepněte do sloupce Skupina vrstev.

Je zobrazeno dialogové okno Skupiny vrstev. 5. V dialogovém okně Skupiny vrstev vyberte vrstvy, které mají tvořit seskupení v rámci definovaného filtru. V našem případě vyberte vrstvy silnice, ulice, vjezd a osy ulic. 6. V dialogovém okně Skupiny vrstev klepněte na tlačítko OK. Nový filtr je definován.

3.2.5.2.5 Sdílení definice vrstev Definici vrstev nebo struktury vrstev lze uložit ve formě knihovny vrstev ve výkresové knihovně (speciální výkresový soubor) za účelem jejího sdílení. 3.2.5.2.5.1 Manuální připojení knihovny vrstev 1. V dialogovém okně Správce vrstev vyberte z roletové nabídky Vrstvy položku Knihovna a následně Připojit. Otevře se dialogové okno Připojit knihovnu vrstev. 2. Vyberte požadovanou knihovnu vrstev. Vrstvy připojené knihovny vrstev jsou zobrazeny na konci seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev. 3.2.5.2.5.2 Odpojení knihovny vrstev 1. V dialogové okně Správce vrstev vyberte z roletové nabídky Vrstvy položku Knihovna a následně Odpojit. Otevře se dialogové okno Knihovny.

39


2. Vyberte knihovnu vrstev, kterou chcete odpojit. Vrstvy odpojované knihovny vrstev jsou odstraněny ze seznamu vrstev dialogového okna Správce vrstev.

3.2.6 Modely Výkresový soubor je logicky dále členěn na modely, do kterých je ukládána vlastní kresba. Model může být dvourozměrný (2D) nebo třírozměrný (3D) a je ve výkresovém souboru uložen jako diskrétní objekt. Každý výkresový soubor tedy je tedy složen z jednoho nebo více modelů. Na výkresový soubor lze tedy nahlížet jako na schránku obsahující jednotlivé objekty – modely, s kterými lze individuálně pracovat. Při vytvoření nového výkresu je na základě zakládacího výkresu automaticky vytvořen výchozí model, který umožňuje okamžitý start kresebného procesu. Zda je v nově vytvořeném výkresu vytvořen výchozí dvourozměrný nebo třírozměrný model, je dáno použitým zakládacím výkresem při jeho vytváření. Obecně však výkresový soubor může obsahovat zároveň dvourozměrné i třírozměrné modely. Modely mohou být obecně dvou typů: •

Výkresový model – určený k vlastnímu kreslení.

•

Model archu – určený k tvorbě tiskové kompozice.

3.2.6.1 Vytvoření modelu 1. Vyberte položku Modely z roletové nabídky Soubor.

Je otevřeno dialogové okno Modely. 2. V dialogovém okně Modely klepněte na ikonu Vytvořit nový model. Je otevřeno dialogové okno Vytvořit model. 3. Roletovou nabídku Typ nastavte na Výkres a nastavte dimenzi vytvářeného modelu. 4. Do řádky Název zadejte požadovaný název vytvářeného modelu.

40



5. Klepněte na tlačítko OK. V aktivním výkresovém souboru je vytvořen požadovaný model.

3.2.6.2 Zrušení modelu Ve výkresovém souboru lze zrušit libovolný model, včetně výchozího modelu generovaného automaticky při vzniku nového výkresu. 1. Vyberte položku Modely z roletové nabídky Soubor. Je otevřeno dialogové okno Modely. 2. V dialogovém okně Modely vyberte model, který má být zrušen. 3. Klepněte na ikonu Zrušit model. Požadovaný model je odstraněn z výkresového souboru. Pozn.: Operace zrušení modelu může být anulována nástrojem Zpět.

3.2.7 Uložení výkresu Jak již bylo uvedeno v této kapitole, MicroStation za předpokladu, že není deaktivována volba Okamžitě ukládat změny v dialogovém okně Přednostních nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení), zapisuje okamžitě veškeré změny v modelu do otevřeného výkresového souboru na pevném disku. Z tohoto důvodu není dostupná funkce Uložit, která je v tomto režimu práce nadbytečná. Poznámka: Pokud je aktivována volba Okamžitě ukládat změny v dialogovém okně Přednostních nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení), pak je v roletové nabídce Soubor dostupná položka Uložit umožňující v libovolném uživatelem definovaném okamžiku provést uložení změn ve výkresu. Pokud uživatel zapomene provést uložení výkresu před jeho uzavřením, je o nutnosti tohoto kroku informován systémovou hláškou. Nezávisle na zmiňovaném režimu práce ukládání změn do výkresu je uživateli standardně dostupná funkce Uložit jako umožňující vytvoření kopie aktivního výkresu s odlišným názvem a odlišnou polohou uložení. 1. V roletové nabídce Soubor zvolte Uložit jako. Otevře se dialogové okno Uložit výkres jako. 2. Do položky Soubory zadejte název výkresu. 3. Seznam Složky můžete použít pro nastavení složky, do které bude kopie aktivního výkresu uložena. 4. Klepněte na tlačítko OK.

41


Aktivní soubor je uzavřen a zároveň je vytvořen nový soubor se zadaným názvem jako kopie aktivního výkres a tento výkres je otevřen jako aktivní výkres. Poznámka: Jinou alternativou vytvoření záložní kopie otevřeného výkresu je využití příkazu backup.

3.2.8 Konec sezení Ukončení činnosti MicroStation lze provést podobně jako řadu dalších operací různými postupy. 1. Z roletové nabídky Soubor zvolte Konec. Nebo Klepněte datovým tlačítkem na ikonu Uzavřít na pravém okraji titulku aplikačního okna MicroStation. 2. Stiskněte a . a jsou tzv. klávesové zkratky.

42


Kreslíme

4. Kreslíme Jako aktivní otevřete výkres školení.dgn (Soubor>Otevřít).

4.1 Atributy prvků Podobně jako při klasickém kreslení, kdy výběrem kreslícího pera nastavíme barvu a tloušťku kresby a způsobem tahu pera vytvoříme určitý typ čáry, lze i v prostředí MicroStation jednotlivým částem kresby (prvkům) přiřadit určité atributy. Každý grafický prvek je nositelem následujících základních atributů: •

Vrstva,

•

barva,

•

typ čáry,

•

tloušťka čáry a

•

třída.

Plošné prvky mají navíc přiřazeny speciální atributy: •

Typ vyplnění a

•

plocha.

Pozn.: Textové prvky mají kromě základních atributů přiřazenu celou řadu dalších speciálních atributů, které jsou specifické právě pro tento typ grafického prvku.

4.1.1 Vrstva Každý grafický prvek je v modelu umístěn na právě jednu vrstvu. Ve výkresovém souboru může být definován „neomezený“ počet vrstev. Rozlišení jednotlivých vrstev je zabezpečeno přidělením jednoznačného názvu každé vrstvě. Nastavení aktivní vrstvy lze provést následujícím postupem: 1. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem myši na roletovou nabídku (s tipem Aktivní vrstva).

43


Rozbalí se roletová nabídka dostupných vrstev. 2. Postavte se kurzorem na požadovanou vrstvu a klepněte na datové tlačítko myši. Vybraná vrstva se stává vrstvou aktivní a právě do této vrstvy budou umisťovány následně vkládané prvky do modelu. Pozn.: Aktivní vrstvu lze alternativně nastavit v dialogovém okně Zobrazení vrstev poklepáním na řádek vrstvy, která má být nastavena jako aktivní.

4.1.2 Barva Pro vytváření kresby je k dispozici 256 barev (barva 255 je použita jako pozadí výkresu) sdružených v standardní barevné tabulce připojené k výkresu. Tyto barvy jsou číslovány od 0 do 255. Barvy standardní barevné tabulky lze libovolně upravovat a vytvářet tak uživatelské barevné tabulky, kterými lze nahradit standardní barevnou tabulku výkresu. Výkres musí mít připojenu právě jednu barevnou tabulku. Barvy nejsou označovány názvy, ale pořadovými čísly v barevné tabulce. Prvek výkresu má atribut barvy uložen jako číselný údaj. Jeho zobrazovaná barva závisí na aktivní (připojené) tabulce barev, která jednoznačně přiřazuje číslu konkrétní barvu. Poznámka: Připojení jiné tabulky barev k výkresu znamená obvykle změnu barvy prvků ve výkresu. Kterou barvou bude nově vytvářený prvek ve výkresu zobrazen, je alternativně dáno nastavením: •

44

Aktivní barvy nebo


•

parametru Podle vrstvy nebo

•

parametru Podle buňky.

Kreslíme

Pokud je v dialogovém okně nastavení aktivní barvy aktivována volba Podle vrstvy, pak kreslené prvky přebírají barvu přiřazenou aktivní vrstvě. Pokud je aktivována volba Podle buňky pak umisťovaná buňka je zobrazena nastavenou aktivní barvou (platí pouze pro DWG režim). Nastavení aktivní barvy lze provést následujícím postupem: 1. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem myši na barevné tlačítko, které je zcela vlevo (s tipem Aktivní barva).

Rozbalí se paleta barev. 2. Postavte se kurzorem na požadovanou barvu a klepněte na datové tlačítko myši. Vybraná barva se stává barvou aktivní a bude přiřazena k následně umisťovaným prvkům do modelu.

4.1.3 Typ čáry Pro vytváření kresby je k dispozici 8 standardních typů čar. Tyto typy čar jsou číslovány od 0 do7. Kromě standardních druhů čar podporuje MicroStation vytváření a použití i tzv. uživatelských typů čar. Uživatelské typy čar mají přiřazeny definiční názvy. Nástroje tvorby uživatelských typů čar umožňují uživateli definovat prakticky libovolný typ čáry. Příklady uživatelských typů čar jsou dodány s MicroStation. Jakým typem čáry bude nově vytvářený prvek v modelu zobrazen, je alternativně dáno nastavením: •

Aktivního typu čáry nebo

45


•


•


Pokud je v dialogovém okně nastavení aktivního typu čáry aktivována volba Podle vrstvy, pak kreslené prvky přebírají typ čáry přiřazený aktivní vrstvě. Pokud je aktivována volba Podle buňky pak umisťovaná buňka je zobrazena nastaveným aktivním typem čáry (platí pouze pro DWG režim). Nastavení aktivního typu čáry lze provést následujícím postupem: 1. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem myši na třetí tlačítko zleva (s tipem Aktivní typ čáry).

Rozbalí se nabídka typů čar. 2. Postavte se kurzorem na požadovaný standardní typ čáry a klepněte na datové tlačítko myši. Vybraný typ čáry se stává typem aktivním a bude přiřazena k následně umisťovaným prvkům do modelu.

4.1.4 Tloušťka čáry Pro vytváření kresby je k dispozici 32 tlouštěk čáry. Tyto tloušťky jsou číslovány od 0 do 31. Jakou tloušťkou čáry bude nově vytvářený prvek v modelu zobrazen, je alternativně dáno nastavením:

46

•

Aktivní tloušťky čáry nebo

•


•



Kreslíme

Pokud je v dialogovém okně nastavení aktivní tloušťky čáry aktivována volba Podle vrstvy, pak kreslené prvky přebírají tloušťku čáry přiřazenou aktivní vrstvě. Pokud je aktivována volba Podle buňky pak umisťovaná buňka je zobrazena nastavenou aktivní tloušťkou čáry (platí pouze pro DWG režim). Nastavení aktivní tloušťky čáry lze provést následujícím postupem: 1. V liště Atribut klepněte datovým tlačítkem myši na čtvrté tlačítko zleva (s tipem Aktivní tloušťka čáry).

Rozbalí se nabídka tlouštěk čáry. 2. Postavte se kurzorem na požadovanou tloušťku čáry a klepněte na datové tlačítko myši. Vybraná tloušťka čáry se stává aktivní tloušťkou a bude přiřazena k následně umisťovaným prvkům do modelu. Poznámka: Ačkoliv je k dispozici 32 tlouštěk čáry, z tlačítka Aktivní tloušťka čáry v liště Základní nástroje je dostupných pouze 16 tlouštěk čar (0-15). Tloušťky větší než 15 musí být nastaveny číselně v dialogovém okně Atributy prvku (Prvek>Atributy).

4.1.5 Třída Atribut prvku třída nemá odpovídající interpretaci v procesu klasického kreslení. Může nabývat dvou hodnot: Primární a Konstrukční. Jediný rozdíl mezi těmito třídami je to, že lze viditelnost prvků s přiřazeným atributem Konstrukční v pohledech vypnout pomocí atributu pohledu Konstrukční.

47


Poznámka: Při kreslení pomocných (konstrukčních) prvků, které nemají být součástí např. finálního tiskového výstupu, je vhodné je umisťovat do modelu s atributem Konstrukční, protože jejich viditelnost v pohledu nebo všech pohledech lze jednoduše potlačit. Nastavení aktivní třídy lze provést následujícím postupem: 1. V liště Atributy není tlačítko pro nastavení třídy ve výchozím stavu zobrazováno. Jeho zpřístupnění provedete podobně jako jsou zpřístupňovány a skrývány ikony v panelech nástrojů (s využitím pravého tlačítka myši). 2. V liště Atributy klepněte datovým tlačítkem na zpřístupněné tlačítko nastavení třídy prvku.

Rozbalí se nabídka dvou tříd prvků. 3. Postavte se kurzorem na požadovanou třídu a klepněte na datové tlačítko myši. Vybraná třída se stává třídou aktivní a bude přiřazena následně umisťovaným grafickým prvkům do modelu.

4.1.6 Typ vyplnění Atribut Typ vyplnění vztažený pouze k plošným prvkům má tři stavy: Žádný, Neprůhledný nebo Obrys. Tento atribut určuje, zda plošný prvek je nositelem výplně či nikoliv. Implicitně je plošný prvek zobrazován pouze jako obrys, jehož barva je určena aktivní barvou. Plocha uvnitř prvku je průhledná. Plošný prvek je vyplněný, pokud je plocha uvnitř vyplněna barvou. Barva vyplnění je určena atributem Barva výplně. Je-li atribut Typ výplně nastaven na Neprůhledný, pak je prvek zobrazen vyplněný jednou (aktivní) barvou. Pokud je atribut Typ výplně nastaven na Obrys, pak je vnitřek vybarven barvou výplně (nastavenou jako atribut Barva výplně) a obrys je v aktivní barvě. Pozn.: Zda je v příslušném pohledu výplň plošného grafického prvku zobrazována, je řízeno nastavením přepínače Vyplnění plochy v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu). Nastavení typu vyplnění lze provést následujícím postupem: 1. Vyberte nástroj pro umístění libovolného plošného prvku.

48


Kreslíme

2. V zobrazeném parametrickém okně nastavte pomocí roletové nabídky Typ vyplnění požadovaný typ vyplnění.

3. Pro typ vyplnění Neprůhledný nebo Obrys lze v parametrickém okně nastavit pomocí roletové nabídky Barva výplně požadovanou barvu výplně.

4.1.7 Plocha Atribut plochy lze přiřadit pouze plošným grafickým prvkům. Tento atribut určuje, zda prvek může či nemůže být vzorován (pozn.: nejjednodušším typem vzorování je šrafování). Atribut plochy může nabývat hodnot: Plná a Otvor. Plošné grafické prvky umístěné do modelu s atributem plochy plná jsou vzorovatelné, prvky s atributem plochy otvor nikoliv. Nastavení plochy lze provést následujícím postupem: 1.

Vyberte nástroj pro umístění libovolného plošného prvku.

2.

V zobrazeném parametrickém okně nastavte pomocí roletové nabídky Plocha požadovanou hodnotu nastavení plochy.

49


4.2 Použití kreslících nástrojů Velká část nástrojů tématicky sdružených v panelech dostupných v panelu Hlavní je určena pro vytváření nových prvků v modelu. Jednotlivé grafické prvky se sice vzájemně liší, nicméně postup jejich vytvoření obsahuje často následující kroky: −

Výběr odpovídajícího nástroje pro vytvoření požadovaného prvku,

−

nastavení parametrů funkce v dialogovém okně Parametry funkce,

−

určení polohy nového prvku v modelu.

4.2.1 Umístění úsečky 1. Otevřete panel nástrojů Lineární prvky. 2. V panelu nástrojů Lineární prvky vyberte nástroj Umístit úsečku.

Ikona nástroje Umístit úsečku je zvýrazněna, název nástroje je vypsán v levé části stavového řádku společně s výzvou na zadání prvního bodu, je aktivováno dialogové okno Parametry funkce, jehož titulek obsahuje název nástroje a dostupné parametry v tomto okně odpovídají tomuto nástroji. 3. Přesuňte kurzor do otevřeného pohledu. Kurzor se změní na nitkový kříž a je připraven k zadání datového bodu. 4. V požadované poloze počátečního bodu umisťované úsečky klepněte na datové tlačítko myši pro zadání datového bodu.

50


Kreslíme

Do modelu je vložen počáteční bod kreslené úsečky. Při pohybu grafického kurzoru je umisťovaná úsečka dynamicky zobrazována. V okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Umístit úsečku) jsou zobrazovány parametry kreslené úsečky v závislosti na aktuální poloze kurzoru. Ve stavovém řádku je změněna výzva na zadání koncového bodu. Pozn.: Pokud není kreslená úsečka v pohledu dynamicky zobrazována, pak je pravděpodobně v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu) vypnutý přepínač Dynamika pro příslušný pohled (implicitně je tento přepínač zapnutý). 5. Zadejte druhý datový bod. Do modelu je vložen koncový bod kreslené úsečky a požadovaná úsečka je zobrazena. Zároveň je však při pohybu grafického kurzoru dynamicky zobrazována další nová úsečka vycházející z koncového bodu úsečky předcházející. Pokud zadáte datový bod vytvoříte dvě navazující úsečky. 6. Klepněte na přerušovací tlačítko myši. Kresebná operace je přerušena, tj. další navazující úsečka není vykreslena, nicméně nástroj Umístit úsečku zůstává aktivní a lze pokračovat umístěním úsečky na jiném místě modelu. Poznámka: Kromě popsaného postupu vytvoření nové úsečky postupným zadáváním jednotlivých datových bodů lze novou úsečku vytvořit také tažením, tj. při zadání prvního datového bodu stisknete a držíte stlačené datové tlačítko myši a zároveň pohybujete kurzorem. Vytvářená úsečka je i v tomto případě dynamicky zobrazována. V požadované poloze koncového budu uvolněte datové tlačítko pro umístění úsečky. Pokud v okně Parametry funkce nejsou zapnuty přepínače Délka a Úhel, pak je možné úsečku vytvářet bez jakéhokoliv omezení. Pokud však zapneme některý z těchto přepínačů, pak volnost kreslení úsečky omezíme. Zapnutím přepínače Úhel „zamknete“ hodnotu, která je právě uvedena v textovém poli přepínače a úsečka je konstruována pod pevným úhlem (vzhledem ke kladnému směru osy X). Chceme-li nakreslit např. úsečku pod úhlem 90˚, nejdříve zapneme přepínač Úhel, poté do textové položky zadáme hodnotu 90.

51


Pozn.: Aby MicroStation akceptoval nastavenou hodnotu v textovém poli, je nutné textový kurzor přesunout do jiné položky. To lze provést například stisknutím klávesy , kláves <↑> nebo <↓> nebo klepnutím do jiné položky v dialogovém okně. Nedoporučuje se pro potvrzení vkládaného hodnoty používat klávesu <Enter>, neboť v některých (modálních) dialogových oknech se po stisku klávesy <Enter> aktivuje automaticky tlačítko OK, což vede sice k potvrzení právě vložené hodnoty, ale zároveň k automatickému uzavření dialogového okna bez možnosti dokončení vložení nebo úpravy zbývajících hodnot v tomto okně.

4.2.1.1 Interakce kreslícího nástroje s ovladači pohledů Všimněme si obecné vlastnosti spolupráce kreslících nástrojů s ovladači pohledů. Kreslící nástroj může být v libovolném kroku pozastaven aktivací libovolného ovladače pohledů. 1. Proveďte kroky 1-4 předcházejícího postupu umístění úsečky do modelu. Po zadání počátečního bodu úsečky zjistíte, že pro přesné zadání koncového bodu úsečky potřebujeme vidět detail okolí předpokládané polohy koncového bodu úsečky. 2. Ve spodní části pohledu vyberte nástroj Okno výřez. Aktivní nástroj Kreslit úsečku je dočasně přerušen, dynamicky vykreslovaná úsečka dočasně zmizí z pohledu. Ve stavovém řádku je změněn název aktivní funkce, včetně výzvy k její realizaci. V okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Okno výřez) jsou změněny dostupné parametry. 3. Proveďte požadovanou operaci v pohledu. V pohledu je zobrazen požadovaný detail plánované polohy koncového bodu kreslené úsečky. 4. Ukončete operaci s pohledem stiskem přerušovacího tlačítka myši. Automaticky je aktivována přerušená kreslící operace. V pohledu je dynamicky zobrazována kreslená úsečka, ve stavovém řádku je výzva k umístění koncového bodu úsečky, v okně Parametry funkce (v titulku uvedeno opětovně Umístit úsečku) jsou změněny dostupné parametry. 5. Proveďte kroky 5-6 předcházejícího postupu.

52


Kreslíme

Pozn.: Právě uvedený postup možnosti interakce kreslícího nástroje s ovladači pohledů lze zobecnit na konstatování, že libovolným ovladačem pohledů lze dočasně přerušit jakoukoliv funkci, vyjma ovladačů pohledů.

4.2.2 Smazání prvků V případě požadavku na odstranění prvku z modelu lze použít nástroj Smazat prvek. 1.

V panelu Hlavní vyberte nástroj Smazat prvek.

Ve stavovém řádku se objeví výzva Určete prvek. 2.

Umístěte kurzor nad grafický prvek, který chcete odstranit z modelu.

3.

Klepnutím na datové tlačítko myši zadejte datový bod. V případě, že se kurzor nacházel dostatečně přesně nad prvek, který chcete smazat, je tento prvek zvýrazněn a ve stavovém řádku se objeví výzva Potvrďte/odmítněte prvek.

4. Zadejte datový bod na mazaném prvku nebo mimo jakýkoliv prvek. Požadovaný prvek je smazán Právě uvedený postup práce odpovídá metodě akce-objekt, tj. nejprve je vybrán nástroj a teprve následně prvek, nad kterým je vybraná funkce provedena. Nástroj Smazat prvek patří do skupiny speciálních nástrojů, které mohou pracovat také metodou objekt-akce, tj. nejdříve se vybere prvek nebo skupina prvků a teprve potom se určí, co se s ním (s nimi) bude dít. V tomto případě je postup následující: 1. V panelu Hlavní vyberte nástroj Vybrat prvek. 2. Vyberte prvek nebo prvky. Vybrané prvky jsou zvýrazněny. 3. V hlavním panelu vyberte nástroj Smazat prvek (nebo stiskněte klávesu ). Vybrané prvky jsou smazány.

53


4.2.3 Obnova smazaného prvku V případě, že je omylem smazán prvek, který má zůstat součástí kresby modelu, lze tento prvek obnovit nástrojem Zpět.

1. Bezprostředně po chybné operaci mazání klepněte na ikonu nástroje Zpět v listě Standardních nástrojů. Nástroj Zpět lze aktivovat také z roletové nabídky Editovat>Zpět. Smazaný prvek byl navrácen do modelu. Poznámka: Nástrojem Zpět lze vracet umisťování prvků, manipulace s prvky a jejich úpravy. Zpět lze vracet i několik akcí. Název první návratové operace je vypsán v položce Zpět roletové nabídky Editovat. Podobným způsobem je vypsán název operace v položce Znovu roletové nabídky Editovat. Nástroj Znovu slouží k negaci nástroje Zpět.

4.3 Jednoduché prvky 4.3.1 Práce s liniovými prvky 4.3.1.1 Panel nástrojů Lineární prvky Nástroje v panelu nástrojů Lineární prvky slouží k umisťování lineárních prvků do modelu.

4.3.1.1.1 Umístit SmartLine Nástroj Umístit SmartLine kombinuje funkčnost několika jiných samostatných nástrojů do jediné operace, a výrazně tak zjednodušuje a zefektivňuje kresebný proces. Nástroj SmartLine může být použit pro umístění úsečky, lomené čáry, oblouku, mnohoúhelníku nebo libovolné kombinace těchto prvků, přičemž jednotlivé segmenty mohou být na sobě nezávislé, nebo mohou tvořit jeden složený prvek. 1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit SmartLine.

54


Kreslíme

2. V dialogovém okně Parametry funkce, jehož titulek zobrazuje název aktivní funkce, tj. Umístit SmartLine, lze nastavit v roletové nabídce Typ segmentu typ umisťovaného prvku a v roletové nabídce Typ vrcholu typ vrcholu pro navazující úsečky.

3. V případě prvního segmentu zadejte do modelu datový bod, kterým určíte první vrchol. 4. Zadávejte do modelu datové body, které definují umisťované segmenty (sledujte výzvy ve stavovém řádku).

Typ segmentu je nastaven na Úsečka a Typ vrcholu na Ostrý.

Typ segmentu je nastaven na Úsečka a Typ vrcholu na Zaoblený. Poloměr zaoblení je dán hodnotou nastavenou v položce Poloměr zaoblení.

Typ segmentu je nastaven na Úsečka a Typ vrcholu na Zkosený. Odstup zkosení je dám hodnotou v položce Odstup zkosení.

55


Po zadání bodu 3 je změněn typ segmentu na Oblouk, bod 4 určuje střed navazujícího oblouku.

Zadáním bodu 5 je dokončena kresba oblouku, typ segmenty je přenastaven na Úsečka a poslední zadaný bod je ztotožněn s prvním zadaným bodem. Předpokladem koncového zaoblení je nastavení roletové nabídky Typ vrcholu na Zaoblený. 5. Ukončení úsečky, lomené čáry, oblouku nebo řetězce prvků proveďte klepnutí na přerušovací tlačítko myši. Poznámka: Nástroj Umístit SmartLine je výhodné používat s funkcí AccuDraw. Odvolání posledního zadaného bodu bez ovlivnění již umístěných segmentů, lze provést pomocí nástroje Zpět (Editovat>Zpět).

4.3.1.1.2 Umístit úsečku 1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit úsečku.

2. Zadejte datový bod jako počáteční bod kreslené úsečky. 3. Zadejte datový bod jako koncový bod kreslené úsečky. 4. Ukončete operaci nebo pokračujte v umisťování další navazující úsečky.

56


Kreslíme

Pozn.: Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která umožňují nastavit délku a směr kreslené úsečky.

Úsečka vykreslovaná bez aktivovaných parametrů Délka a Úhel.

Úsečka vykreslovaná s aktivovaným parametrem Délka.

Úsečka vykreslovaná s aktivovaným parametrem Úhel.

Úsečka vykreslovaná s aktivovanými parametry Délka a Úhel.

4.3.1.1.3 Umístit multičáru Multičára představuje speciální složený grafický prvek, který může být složen z několika jednoduchých grafických prvků, které se chovají jako jediný grafický prvek. 1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit multičáru.

2. Zadejte datový bod jako počáteční bod kreslené multičáry. 3. Pokračujte v umisťování dalších lomových bodů multičáry.

57


4. Pomocí přerušovacího tlačítka myši ukončete kresebnou operaci nebo v parametrickém okně aktivujte tlačítko Uzavřít, pokud má multičára vytvořit uzavřený prvek.

Pozn.: Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která umožňují nastavit délku a směr kreslené multičáry, způsob umisťování a asociativitu.

4.3.1.1.4 Umístit proudovou lomenou čáru Jedná se o nástroj, který na základě nastavení limit v parametrickém okně umožňuje automaticky aproximovat uživatelem sledovanou křivku lomenou čárou.

4.3.1.1.5 Umístit bodovou nebo proudovou křivku Jedná se o nástroj, který umožňuje proložit zadanými body obecnou křivku nebo na základě nastavení limit automaticky aproximovat uživatelem sledovanou křivku křivkami.

4.3.1.1.6 Konstrukce osy úhlu Nástroj Konstrukce osy úhlu umožňuje vytvořit úsečku dělící úhel zadaný třemi body na polovinu.

58


Kreslíme

4.3.1.1.7 Konstrukce úsečky v minimální vzdálenosti Nástroj Konstrukce úsečky v minimální vzdálenosti umožňuje vytvořit úsečku spojující nejbližší body dvou prvků.

4.3.1.1.8 Konstrukce úsečky pod aktivním úhlem Nástroj Konstrukce úsečky pod aktivním úhlem umožňuje vytvořit úsečku, která svírá s již existující úsečkou požadovaný úhel.

4.3.1.2 Panel nástrojů Oblouky Nástroje v panelu nástrojů Oblouky jsou určeny k umisťování oblouků do modelu a jejich modifikaci.

4.3.1.2.1 Umístit oblouk 1. V panelu Oblouky vyberte nástroj Umístit oblouk.

2. V parametrickém okně vyberte v roletové nabídce Metoda položku Střed. 3. Zadejte datový bod určující počátek oblouku. 4. Zadejte datový bod určující střed oblouku. 5. Zadejte datový bod vymezující koncový bod oblouku.

59


Pozn.: Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která umožňují nastavit metodu, poloměr, délku, úvodní úhel a středový úhel vykreslovaného oblouku.

Oblouk je vykreslen metodou Střed.

Oblouk je vykreslen metodou Strana, tj. zadáním tří bodů, kterými oblouk prochází.

4.3.1.2.2 Umístit půlelipsu Nástroj slouží k umístění eliptického půloblouku do modelu.

4.3.1.2.3 Umístit čtvrtelipsu Nástroj Umístit čtvrtelipsu slouží k umístění eliptického čtvrtoblouku do modelu.

60


Kreslíme

4.3.1.2.4 Upravit poloměr oblouku Nástroj Upravit poloměr oblouku slouží k změně poloměru již existujícího kruhového oblouku v modelu.

4.3.1.2.5 Upravit úhel oblouku Nástroj Upravit úhel oblouku slouží k změně úhlu (délky) již existujícího oblouku v modelu.

4.3.1.2.6 Upravit osy oblouku Nástroj Upravit osy oblouku slouží k změně délky os již existujícího oblouku v modelu.

4.3.1.3 Panel nástrojů Body Nástroje v panelu nástrojů Body jsou určeny k umisťování bodových grafických prvků do modelu.

4.3.1.3.1 Umístit aktivní bod 1. V panelu Body vyberte nástroj Umístit aktivní bod.

2. V parametrickém okně vyberte v roletové nabídce Typ bodu položku Prvek. 3. Zadejte datový bod určují polohu bodu v modelu.

61


Pozn.: I grafický prvek typu bod umístěný do modelu je nositelem atributu tloušťka čáry. Bod bude tedy v modelu lépe vizuálně interpretovatelný, pokud bude umístěn s větší hodnotou tloušťky čáry. Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která umožňují nastavit grafickou reprezentaci umisťovaného bodu na libovolný znak dostupných knihoven fontů nebo na buňku.

4.3.1.3.2 Konstrukce bodů mezi datové body Nástroj Konstrukce bodů mezi datové body slouží k pravidelnému umístění v parametrickém okně nastaveného počtu bodů mezi dva zadané body.

4.3.1.3.3 Průmět bodu na prvek Nástroj Průmět bodu na prvek slouží ke konstrukci průmětového bodu na vybraném grafickém prvku.

4.3.1.3.4 Konstrukce bodu v průsečíku Nástroj Konstrukce bodu v průsečíku slouží ke konstrukci bodu v průsečíku dvou grafických prvků.

4.3.1.3.5 Konstrukce bodů podél prvku Nástroj Konstrukce bodů podél prvku slouží k pravidelnému umístění v parametrickém okně nastaveného počtu bodů na grafickém prvku.

62


Kreslíme

4.3.1.3.6 Konstrukce bodu ve vzdálenosti Nástroj Konstrukce bodu ve vzdálenosti slouží ke konstrukci bodu na grafickém prvku v zadané vzdálenosti od označené polohy na grafickém prvku.

4.3.2 Práce s plošnými prvky 4.3.2.1 Panel nástrojů Mnohoúhelníky Nástroje v panelu nástrojů Mnohoúhelníky jsou určeny k umisťování plošných grafických prvků geometrického typu mnohoúhelník do modelu.

4.3.2.1.1 Umístit obdélník 1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit mnohoúhelník.

2. Zadejte datový bod jako jeden z vrcholů kresleného obdélníka. 3. Pokud je v parametrickém okně nastavena metoda na otočený zadejte datový bod určující orientaci základny obdélníka. 4. Zadejte protilehlý vrchol kresleného obdélníka. Pozn.: Připomeňme si, že v parametrickém okně lze nastavit atributy typu vyplnění, které mají vliv na zobrazení výplně kresleného obdélníka. Zobrazení výplně plošných prvků je v pohledu řízeno přepínačem Vyplnění plochy dialogového okna Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).

63


Obdélník je vykreslen metodou Pravoúhlý.

Obdélník je vykreslen metodou Otočený.

4.3.2.1.2 Umístit útvar 1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit útvar.

2. Zadejte první vrchol kresleného mnohoúhelníka. 3. Postupně zadávejte další vrcholové body mnohoúhelníka. Poznámka: Pokud se v rozkresleném útvaru potřebujete vrátit o jeden nebo více vrcholů zpět (chcete tyto vrcholy zrušit), lze využít nástroj Zpět (Editovat>Zpět). Tento nástroj kromě režimu vrácení celé operace umožňuje v případě operací vkládajících více datových bodů, typickým příkladem je právě nástroj Umístit útvar, vracet i dílčí části operace, tj. rušení jednotlivých datových bodů. 4. Pokud další vrchol již nechcete vložit, postavte se kurzorem na první zadaný vrchol a zadejte datový bod nebo v parametrickém okně aktivujte tlačítko Uzavřít.

64


Kreslíme

Pozn.: Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která umožňují nastavit délku a směr jednotlivých hran mnohoúhelníka. Protože se jedná opětovně o plošný prvek, lze nastavit atributy výplně plochy.

4.3.2.1.3 Umístit pravoúhlý útvar 1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit pravoúhlý útvar.

2. Zadejte první vrchol kresleného pravoúhelníka. 3. Zadejte druhý vrchol vymezující první hranu kresleného pravoúhelníka. 4. Pokračujte ve vkládání dalších vrcholů. Všimněte si, že směr každé následující hrany je zamknut tak, aby byla kolmá na hranu předcházející. 5. Poslední datový bod zadejte v poloze prvního vrcholu a pravoúhelník je uzavřen.

4.3.2.1.4 Umístit pravidelný mnohoúhelník 1. V panelu Mnohoúhelníky vyberte nástroj Umístit pravidelný mnohoúhelník.

65


2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Vepsaný, Počet hran na 3 a Poloměr na 0. 3. Zadejte datový bod definující střed kresleného pravidelného mnohoúhelníka. 4. Zadejte datový bod určující zároveň poloměr pomyslné kružnice, otočení mnohoúhelníka a jeden vrchol (v případě vepsaného mnohoúhelníka) nebo střed jedné z hran (v případě opsaného mnohoúhelníka). Pozn.: Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která umožňují nastavit metodu vykreslení mnohoúhelníka (Vepsaný, Opsaný, Stranou), počet hran mnohoúhelníka a poloměr pomyslné kružnice určující velikost mnohoúhelníka (při hodnotě nula je velikost zadávána interaktivně) a typ plochy, včetně její výplně.

4.3.2.2 Panel nástrojů Kružnice a elipsy Nástroje v panelu nástrojů Kružnice a elipsy jsou určeny k umisťování plošných grafických prvků geometrického typu kružnice a elipsa do modelu.

4.3.2.2.1 Umístit kružnici 1. V panelu Kružnice a elipsy vyberte nástroj Umístit kružnici.

66


Kreslíme

2. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda na Střed. 3. Zadejte datový bod, který určí střed kružnice. Při pohybu kurzorem je dynamicky vykreslována vkládaná kružnice. Poloha kurzoru určuje její aktuální poloměr. 4. Zadejte datový bod, který určí poloměr kružnice. Požadovaná kružnice je vykreslena. Pozn.: Všimněte si možností nastavení v parametrickém okně. Metoda je určující pro způsob umístění kružnice do modelu, volitelný přepínač Poloměr/Průměr umožňuje umístit do modelu kružnici zadaného rozměru.

Kružnice je vykreslena metodou Střed.

Kružnice je vykreslena metodou Body.

Kružnice je vykreslena metodou Průměr.

4.3.2.2.2 Umístit elipsu 1. V panelu Kružnice a elipsy vyberte nástroj Umístit elipsu.

67


2. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda na Střed. 3. Zadejte datový bod, který určí střed elipsy. 4. Zadejte datový bod, který určí velikost a směr hlavní poloosy elipsy. Při pohybu kurzorem je dynamicky vykreslována vkládaná elipsa. Poloha kurzoru určuje aktuální velikost vedlejší poloosy elipsy. 5. Zadejte datový bod, který určí velikost vedlejší poloosy elipsy. Požadovaná elipsa je vykreslena. Pozn.: Pozn.: Všimněte si možností nastavení v parametrickém okně. Metoda je určující pro způsob umístění elipsy do modelu, přepínače Primární, Sekundární a Otočení umožňují umístit do modelu elipsu zadaného rozměru a otočení.

Elipsa je vykreslena metodou Střed.

Elipsa je vykreslena metodou Strana.

4.3.3 Práce s textovými prvky Textový prvek se od ostatních doposud probraných typů prvků liší celou řadou specifických atributů. Tyto atributy lze používat výhradně při práci s textovými prvky. Nejdůležitější specifickými atributy textu jsou: •

68

Font: Určuje typ (styl) písma.


Kreslíme

•

Zarovnávání: Určuje, jak je text zarovnán vzhledem k datovému bodu, který určuje jeho vztažný bod.

•

Velikost textu (Výška a Šířka): Určuje výšku a šířku jednotlivých znaků textu.

Pozn.: Text, který překračuje Délku řádku, tj. víceřádkový text, je automaticky umístěn do pomocného prvku, tzv. textového uzlu.

4.3.3.1 Textové styly Textové styly jsou základním prostředkem uložení definice textových atributů. Textové styly jsou používány v jak procesu umisťování textových prvků do modelu, tak i jejich následné úpravy. Nástrojem správy textových stylu je dialogové okno Textové styly, poskytující komplexní nabídka atributů textu.

4.3.3.1.1 Definice nového textového stylu 1. V roletové nabídce Prvek vyberte položku Textové styly. Otevře se dialogové okno Textové styly. Pozn.: V každém nově vytvořeném výkresu je automaticky dostupný výchozí styl Styl (žádný). Základní atributy tohoto výchozího styly jsou zobrazovány na záložce Základní, další atributy na záložce Další. Na těchto záložkách se zároveň provádí změna nastavení přiřazených atributů. Nově vytvářený textový styl je odvozen z tohoto výchozího textového stylu. 2. Z roletové nabídky soubor vyberte položku Nový. Na základě výchozího textového stylu je vytvořen nový textový styl. 3. Změnu implicitně přiřazeného názvy Bez názvu lze provést v textovém poli zpřístupněném klepnutím do řádky Název stylu ve sloupci hodnota. 4. Změnu textového stylu, od kterého jsou převzaty výchozí hodnoty atributů nově definovaného textového stylu, lze provést výběrem dostupného textového stylu ze seznamu roletové nabídky, která je zobrazena po klepnutí do řádky Název zdrojového stylu ve sloupci Hodnota. 5. Změnu nastavení aktivního fontu provedete výběrem fontu ze seznamu roletové nabídky, která je zobrazena po klepnutí do řádky Font ve sloupci Hodnota.

69


Poznámka: Vlastních fontů MicroStation je k dispozici přibližně 30. Pokud používáte národní verzi MicroStation (komunikuje s Vámi v českém nikoliv anglickém jazyce), pak většina fontů je převedena do češtiny ( v názvu fontu je uvedena předpona cs_), zbývající fonty jsou fonty symbolů. MicroStation automaticky zpřístupňuje TrueType fonty dostupné prostřednictvím operačního systému a SHX fonty AutoCAD za předpokladu,k že jsou na daném počítači dostupné. 6. Změnu nastavení aktivní velikosti textu provedete zadáním požadované hodnoty (v hlavních jednotkách) do textového pole zpřístupněného klepnutím do příslušné řádky (Šířka nebo Výška) ve sloupci Hodnota. Poznámka: Běžné fonty MicroStation vypadají nejlépe, když aktivní šířka textu je rovna třem čtvrtinám aktivní výšky textu. 7. Změnu nastavení sklonu znaků textu od svislé osy provedete zadáním požadovaného hodnoty úhlu (ve stupních) do textového pole zpřístupněného klepnutím do řádky Zkosení ve sloupci Hodnota. Kladná hodnota skloní znaky doprava, záporná hodnota skloní znaky doleva (hodnota 0 odpovídá neskloněnému textu). 8. Změnu nastavení aktivního zarovnávání textu provedete výběrem typu zarovnávání ze seznamu roletové nabídky, která je zobrazena po klepnutí do řádky Zarovnání ve sloupci Hodnota. 9. Změnu nastavení aktivního zarovnávání textového uzlu provedete výběrem typu zarovnávání ze seznamu roletové nabídky, která je zobrazena po klepnutí do řádky Zarovnání uzlů ve sloupci Hodnota. 10. Změnu nastavení umisťování znaků textu pod sebou (namísto vedle sebe) provedete aktivací přepínače klepnutím do řádky Svislý ve sloupci Hodnota. 11. Změnu nastavení automatického podtrhávání nebo nadtrhávání textů provedete aktivací přepínače klepnutím do příslušné řádky (Podtržení nebo Nadtržení) ve sloupci Hodnota. 12. Změnu nastavení možnosti zobrazování dílčích částí textu různými barvami provedete aktivací přepínače klepnutím do řádky Barva ve sloupci Hodnota. 13. Změnu nastavení zobrazování textu kurzívou provedete aktivací přepínače klepnutím do řádky Kurzíva ve sloupci Hodnota. Pozn.: Tento atribut je dostupný pouze pro texty s aktivním systémovým fontem TrueType.

70


Kreslíme

14. Změnu nastavení zobrazování textu tučně provedete aktivací přepínače klepnutím do řádky Tučně ve sloupci Hodnota. Pozn.: Tento atribut je dostupný pouze pro texty s aktivním systémovým fontem TrueType.

Pozn.: Celá řada dalších atributů ovlivňujících vlastnosti textu a jeho chování při umisťování do modelu je dostupná na záložce Další dialogového okna Textové styly. 15. Uložení nově definovaného stylu v aktivním výkresu provedete výběrem položky Uložit z roletové nabídky Soubor dialogového okna Textové styly.

4.3.3.1.2 Import textových stylů V případě, že požadované textové styly již byly definovány v rámci jiného výkresového souboru, lze definice těchto textových stylů zpřístupnit v aktivním výkrese jejich importem. 1. V dialogovém okně Textové styly vyberte položku Import z roletové nabídky Soubory. Je zobrazeno dialogové okno Import textového stylu. 2. V dialogovém okně Import textového stylu vyberte výkresový soubor obsahující požadované definice textových stylů. Textové styly vybraného souboru jsou zpřístupněny v aktivním výkresu a jsou zobrazeny v seznamu textových stylů dialogového okna textové styly.

4.3.3.2 Panel nástrojů Text Nástroje v panelu nástrojů Text slouží k umisťování textu, úpravě již existujících textových prvků a vyplňování doplnitelných pozic.

4.3.3.2.1 Umístit text Nástroj Umístit text slouží k umisťování textových prvků.

71


V okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Umístit text) lze (v závislosti na metodě umístění) nastavit položky: •

Textový styl: Název textového stylu s definovanými parametry textu.

•

Metoda: Definuje, jak bude určena poloha, měřítko a natočení textu. Dostupné jsou metody: Vztažným bodem, Mezi body, Nezávisle na pohledu, Mezi body nezávisle na pohledu, Nad prvek, Pod prvek, Do prvku a Podél prvku.

•

Aktivní úhel: Slouží k nastavení úhlu, pod kterým bude text umístěn v případě metody Vztažným bodem nebo Nezávisle na pohledu.

•

Řádkování: Slouží k nastavení vzdálenosti řádek víceřádkového textu nebo vzdálenosti textového prvku od vztažného grafického prvku.

•

Rozpal: Položka zobrazovaná pouze při metodě Podél prvku. Slouží k nastavení mezer mezi znaky textového prvku.

•

Výška a Šířka: Slouží k nastavení výšky a šířky textu v pracovních jednotkách.

•

Font: Slouží k nastavení aktivního fontu.

•

Zarovnání: Slouží k nastavení polohy vztažného bodu textového prvku.

Vlastní zadání textového řetězce, který bude následně vložen do modelu jako textový prvek, se provádí v dialogovém okně Textový editor.

Toto okno umožňuje v rámci jednoho textového prvku použít více fontů, tučné písmo, kurzívu a písmo potržené, umisťovat zlomky a měnit barvu. Funkčnost tohoto okna je tedy podobná jako u běžného textového editoru. 4.3.3.2.1.1 Umístění textu vztažným bodem 1. Vyberte nástroj Umístit text.

72


Kreslíme

Otevře se okno Textový editor. Poznámka: Dialogové okno Textový editor je velikostně modifikovatelné podobně jako např. pohledy. 2. V parametrickém okně vyberte v roletové nabídce Textový styl požadovaný textový styl. 3. V parametrickém okně nastavte metodu na Vztažným bodem nebo Nezáv. na pohledu. 4. V parametrickém okně nastavte v textovém poli Aktivní úhel požadované stočení textové řádky. 5. V dialogovém okně Textový editor zadejte požadovaný text. Zadaný text je dynamicky zobrazován na grafickém kurzoru. 6. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu textu. Poznámka: Pokud byl do textového editoru zadán víceřádkový text, pak je tento textový prvek v modelu umístěn do pomocného prvku, tzv. textového uzlu. Tento speciální prvek je v modelu zobrazen pomocí křížku a pořadového čísla. 7. Vraťte se do kroku 6 a umístěte další výskyt téhož textu. Nebo Vraťte se do kroku 5 a umístěte jiný text. 4.3.3.2.1.2 Umístění textu mezi body 1. Vyberte nástroj Umístit text. Otevře se dialogové okno Textový editor. 2. V parametrickém okně nastavte metodu na Mezi body nebo Mezi body NnP. 3. V okně Textový editor zadejte požadovaný text. 4. Zadejte datový bod, kterým určíte levý konec textu. Zadaný text je při pohybu kurzoru dynamicky přizpůsobován aktuální pozici grafického kurzoru. 5. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu pravého konce textu a výšku, šířku a úhel natočení umisťovaného textového prvku. 6. Vraťte se do kroku 4 a umístěte další výskyt téhož textu. Nebo Vraťte se do kroku 3 a umístěte jiný text.

73


4.3.3.2.1.3 Umístění textu nad nebo pod prvek 1. Vyberte nástroj Umístit text. Otevře se dialogové okno Textový editor. 2. V parametrickém okně nastavte metodu na Nad prvek nebo Pod prvek. 3. V dialogovém okně Textový editor zadejte požadovaný text. 4. Určete prvek, vůči kterému má být textový prvek umístěn. Datovým bodem je též určena poloha vztažného bodu textového prvku. 5. Potvrďte umístění textu. 4.3.3.2.1.4 Umístění textu podél prvku 1. Vyberte nástroj Umístit text. Otevře se dialogové okno Textový editor. 2. V parametrickém okně nastavte metodu na Podél prvku. 3. V dialogovém okně Textový editor zadejte požadovaný text. 4. Určete prvek, vůči kterému má být textový prvek umístěn. Datovým bodem je též určena poloha vztažného bodu textového prvku. 5. Potvrďte umístění textu.

4.3.3.2.2 Editovat text Nástroj Editovat text slouží k změně obsahu textu v textovém prvku, textovém uzlu nebo kótě, k nahrazení, přidání nebo odstranění znaků. Při prodloužení nebo zkrácení textu se uplatní aktuální zarovnání textu.

1. Vyberte nástroj Editovat text. 2. Určete textový prvek. 3. Potvrďte vybraný textový prvek. Obsah textu se vypíše v dialogovém okně Textový editor. 4. V dialogovém okně Textový editor proveďte požadované změny textu. Pokud chcete při editaci přidat řádek, stiskněte klávesu <Enter>. 5. Změnu textového prvku proveďte klepnutím na datové tlačítko myši. Pokud klepnete na přerušovací tlačítko myši, změny nebudou provedeny.

74


Kreslíme

Poznámka: Jednořádkový textový prvek se změní na textový uzel, pokud do něj přidáte řádek.

4.3.3.2.3 Převzít atributy textu Nástroj Převzít atributy textu slouží k nastavení aktivních atributů textu podle atributů existujícího textového prvku v modelu.

1. Vyberte nástroj Převzít atributy textu. 2. Určete textový prvek. 3. Potvrďte vybraný textový prvek. Atributy vybraného textového prvku se stanou atributy aktivními. Hodnoty nastavených aktivních atributů textu (výška, šířka, font a řádkování) jsou vypsány v pravé polovině levé části stavové řádky.

4.3.3.2.4 Změnit atributy textu Nástroj Změnit atributy textu slouží ke změně všech nebo vybraných atributů existujícího textového prvku.

Pokud je v parametrickém okně aktivován přepínač Textový styl a je vybrán požadovaný styl, pak budou změněny veškeré atributy u příslušného textového prvku. Pokud je parametrické okno zvětšeno pomocí tlačítka Ukázat podrobnosti, pak lze nastavit vybrané atributy, které budou změněny u příslušného textového prvku. 1. Vyberte nástroj Změnit atributy textu. 2. V parametrickém okně aktivujte přepínač Textový styl a vyberte požadovaný textový styl. 3. Určete textový prvek. 4. Potvrďte změnu. Atributy textového prvku uvedeny do souhlasu s atributy textového stylu vybraného v parametrickém okně.

75


4.3.3.2.5 Umístit textový uzel Nástroj Umístit textový uzel slouží k umístění prázdného textového uzlu do modelu, textem lze uzel naplnit následně pomocí nástroje Umístit text. Pozn.: Textový uzel je pomocný prvek, který slouží k definici polohy a atributů textového prvku, vloženého do textového uzlu. Textové uzly používají atribut řádkování, což je mezera mezi jednotlivými řádky textu. Textové uzly jsou označeny pořadovým číslem a křížkem, který určuje jejich polohu v modelu

Textový uzel je umístěn podle aktivních atributů textu, které jsou nastaveny prostřednictvím aktivního textového stylu v dialogovém okně Textové styly (Prvek>Textové styly). Poté, co je textový uzel naplněn textem, text převezme atributy textového uzlu. 1. Vyberte nástroj Umístit textový uzel. 2. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu textového uzlu. Vlastní text se do textového uzlu vloží následovně: 1. Vyberte nástroj Umístit text. Otevře se dialogové okno Textový editor. 2. Nastavte metodu na Vztažným bodem. 3. V dialogovém okně Textový editor zadejte požadovaný text. 4. Určete prázdný textový uzel. Text převezme atributy textového uzlu. 5. Vraťte se do kroku 4 a určete jiný prázdný textový uzel. Nebo Vraťte se do kroku 3 a zadejte jiný text. Poznámka: Pokud do textového uzlu zadáte pouze jeden řádek textu, stane se z něj textový prvek, jestliže není zapnutý přepínač Uchovat textové uzly v dialogovém okně Přednostní nastavení pro kategorii Texty (Prostředí>Přednostní nastavení).

76


Kreslíme

4.3.3.2.6 Kopie a přírůstek textu Nástroj Kopie textu s přírůstkem slouží ke kopírování se současným zvětšením/zmenšením číselné hodnoty v textovém prvku.

V parametrickém okně je dostupný parametr Přírůstek, umožňující nastavení hodnoty, o kterou bude číslo v textovém prvku zvětšeno/zmenšeno (vložení kladné hodnoty znamená zvětšování, vložení záporné hodnoty znamená zmenšování). 1. Vyberte nástroj Kopie textu s přírůstkem. 2. Určete textový prvek, který bude kopírován a jehož číselná hodnota bude zvětšena/zmenšena. 3. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu kopírovaného textu se zvětšenou/zmenšenou číselnou hodnotou. 4. Pokračujte v zadávání datových bodů pro umístění dalších kopírovaných textů se zvětšenou/zmenšenou číselnou hodnotou.

4.3.3.2.7 Doplnitelné pozice Doplnitelné pozice jsou jeden nebo více znaků (implicitně je použit identifikaci doplnitelných pozic znak podtržítko (_)) vyhrazujících místo pro později zadávaný text. Doplnitelné pozice jsou užitečné pro proměnlivé části textu. 4.3.3.2.7.1 Kopie řádku doplnitelných pozic Nástroj Kopírovat doplnitelné pozice slouží ke kopírování obsahu jednoho řádku doplnitelných pozic do jiného. Pokud je počet doplnitelných pozic výchozího řádku větší než počet doplnitelných pozic cílového řádku, je kopírovaný text oříznut.

4.3.3.2.7.2 Kopie a přírůstek řádku doplnitelných pozic Nástroj Kopie doplnitelných pozic s přírůstkem slouží ke kopírování se současným zvětšením/zmenšením číselné hodnoty řádku doplnitelných pozic do jiného řádku doplnitelných pozic. V parametrickém okně je uveden parametr Přírůstek, umožňující nastavení hodnoty, o kterou bude číslo v doplnitelné pozici zvýšeno/zmenšeno.

77


4.3.3.2.7.3 Naplnit řádek doplnitelných pozic Nástroj Vyplnit doplnitelnou pozici slouží k naplňování nebo změně řádku doplnitelných pozic.

4.3.3.2.7.4 Automaticky naplnit řádky doplnitelných pozic Nástroj Automatické vyplnění doplnitelných pozic slouží k naplnění všech prázdných doplnitelných pozic v pohledu.

4.3.3.3 Zobrazování textu v pohledu Zobrazení textových prvků, textových uzlů a speciálních znaků reprezentujících polohu doplnitelných pozic v textových prvcích lze v jednotlivých pohledech zapínat a vypínat. Režim zobrazování textových prvků, čísel a značek textových uzlů a speciálních znaků doplnitelných pozic v jednom nebo všech pohledech lze nastavit pomocí přepínačů Text, Textové uzly a Doplnitelné pozice v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).

78


Přesné kreslení

5. Přesné kreslení Doposud byly umisťovány prvky do modelu bez znalosti jejich konkrétní polohy v modelu a jejich velikosti. Většina kreslících operací však vyžaduje vytvoření kresby, kdy jednotlivé prvky mají přesně definovanou velikost, např. výkresy stavebních objektů nebo strojnických součástech, někdy musí mít kresba navíc přesně definovanou polohu v modelu, např. mapy. Požadavky na přesnost kresby jsou v prostředí MicroStation zabezpečeny následujícími postupy a nástroji: •

Pružný nájezd v interakci s režimem nájezdu,

•

pokusné body v interakci s režimem nájezdu,

•

AccuDraw, včetně příkazů přesného vstupu,

•

mřížka a

•

měření.

5.1 Práce s pokusnými body Pokusný bod je specifický druh grafického vstupu, který slouží k: •

Předběžnému umístění datového bodu. Následné potvrzení pokusného bodu datovým tlačítkem myši vede k umístění datového bodu v poloze pokusného bodu.

•

Definování bodu, který je pouze vztažnou polohou pro umístění nového datového bodu.

5.1.1 Nájezd Vlastností pokusného bodu je schopnost detekovat konkrétní polohu na již existujících prvcích. Tato vlastnost se nazývá nájezd. Detekce pokusného bodu se může odehrávat automaticky, tj. v okamžiku přiblížení se obrazovkovým kurzorem ke grafickému prvku jsou zobrazeny možné pokusné body na tomto prvku, v tomto případě hovoříme o tzv. automatickém režimu nájezdu neboli pružném nájezdu. Pokusný bod lze vyvolat i manuálně, kdy uživatel v okamžiku umístění obrazovkového kurzoru do blízkosti grafického prvku musí sám aktivovat požadovaný pokusný bod, v tomto případě hovoříme o tzv. manuálním režimu nájezdu. To, která poloha na existujícím prvku je detekována, je dáno režimem nájezdu.

79


5.1.1.1 Nastavení režimu nájezdu Nastavení požadovaného režimu nájezdu lze provést několika způsoby: •

V dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné) nebo

•

v panelu Režimy nájezdu (Nastavení>Nájezd>Dialog) nebo

•

v plovoucí nabídce s režimy nájezdu (při stisknuté klávese Shift klepněte na pokusné tlačítko myši) nebo

•

z nabídky Režimy nájezdu (klepněte datovým tlačítkem myši na políčko s režimy nájezdu ve stavovém řádku).

Z uvedených možností si vyberme použití panelu Režimy nájezdu: 1. V roletové nabídce Nastavení vyberte Nájezd>Dialog.

Otevře se panel Režimy nájezdu. 2. V panelu Režimy nájezdu se kurzorem postavte na požadovaný režim nájezdu a poklepáním na datové tlačítko myši ho aktivujte. Požadovaný režim nájezdu je nastaven jako aktivní a je ve stavu trvalého nastavení. Pozn.: Aktivní režim nájezdu ve stavu trvalého nastavení lze dočasně přepsat dočasným režimem nájezdu. Dočasný režim nájezdu má vliv pouze na jedinou následnou akci nájezdu. Po provedení nájezdu je dočasný režim deaktivován a jako aktivní režim nájezdu je opětovně nastaven původní, trvalý režim nájezdu. V případě nastavení režimu nájezdu z panelu Režimy nájezdu je dočasný režim nájezdu aktivován nikoliv poklepáním na ikonu požadovaného režimu nájezdu jako v případě trvalého nastavení, ale pouhým klepnutím na příslušnou ikonu.

5.1.1.2 Účinky režimů nájezdu Za předpokladu, že je zapnutý přepínač Nájezd v dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné), pak pokusný bod v závislosti na nastaveném režimu nájezdu v blízkosti existujícího prvku provede následující akce: Nejbližší bod: Pokusný bod najede na bod prvku, který je nejblíže poloze kurzoru.

80


Klíčový bod:

Přesné kreslení

Pokusný bod najede na nejbližší klíčový bod prvku.

Středový bod: Pokusný bod najede na střed lineárního segmentu (strana obdélníka, strana útvaru, úsečka) prvku nebo střed oblouku.

Střed:

Pokusný bod najede na střed prvků (kružnice, oblouk, text) nebo těžiště prvků (útvar, lomená čára apod.).

Vztažný bod: Pokusný bod najede na vztažný bod buňky nebo textu, první datový bod kóty, první vrchol úsečky, lomené čáry, multičáry nebo útvaru.

Polovina:

Pokusný bod najede na prostředek celé lomené čáry, multičáry nebo složeného prvku. Lze najíždět i na úsečku nebo oblouk.

Průsečík:

Pokusný bod najede na průsečík dvou prvků. Režim vyžaduje najet postupně na oba prvky, které jsou následně zvýrazněny přerušovanou čárou.

81


Tečně:

Pokusný bod najede na existující prvek (kružnici, oblouk nebo elipsu). Nově konstruovaný prvek (např. úsečka) je spouštěn z polohy kurzoru a je tečný k nájezdem určenému prvku.

Kolmo:

Pokusný bod najede na existující prvek. Nově konstruovaný prvek (úsečka) je spouštěna z polohy kurzoru a je kolmá k nájezdem určenému prvku.

Následují ikony panelu Režimu nájezdu jsou dostupné až po rozšíření obsahu daného panelu (použijte pravého tlačítka myši).

82

Tečně od:

Pokusný bod najede na existující prvek (kružnice, oblouk, elipsa). Nově konstruovaný prvek (např. úsečka) je vztyčen v poloze pokusného bodu a je tečný k nájezdem určenému prvku.

Kolmo od:

Pokusný bod najede na existující prvek. Nově konstruovaný prvek (úsečka) je vztyčena v poloze pokusného bodu a je kolmá k nájezdem určenému prvku.

Rovnoběžně:

Pokusný bod najede na existující prvek. Nově konstruovaný prvek je rovnoběžný s nájezdem určeným prvkem.


Přesné kreslení

Bodem k:

Pokusný bod najede na existující prvek. Nově konstruovaný prvek prochází polohou pokusného bodu.

Bodem na:

Pokusný bod najede na existující prvek. Nově konstruovaný prvek je ukončen na nájezdem určeném prvku.

Pozn.: Režimy nájezdu je možné měnit kdykoliv, i při rozpracované operaci, tedy např. počáteční bod úsečky může být umístěn do klíčového bodu již existujícího prvku a bod koncový do průsečíku již existujících prvků.

5.1.2 Automatický režim nájezdu Funkce pružného nájezdu automatizuje identifikaci grafických prvků a umisťování pokusných bodů, a tak eliminuje nutnost manuálního vyvolávání pokusných bodů. Zapnutí a vypnutí pružného nájezdu lze provádět pomocí nástroje Přepnout pružný nájezd v panelu Režimy nájezdu (Nastavení>Nájezd>Dialog).

Pokud je pružný nájezd aktivní, pak stačí posunout obrazovkový kurzor do blízkosti příslušného grafického prvku v modelu a v závislosti na nastaveném režimu nájezdu jsou automaticky zobrazeny možné body nájezdu na tomto prvku.

83


V okamžiku umístění kurzoru do těsné blízkosti příslušného zobrazovaného pokusného bodu je tento bod zvýrazněn a pokud je aktivován v tomto okamžiku datový bod, pak je ztotožněn s příslušným pokusným bodem.

Pozn.: I v režimu automatické detekce pokusných bodů lze pokusný bod vyvolat v manuálním režimu.

5.1.2.1 Chování pružného nájezdu To, jak se funkce pružného nájezdu chová z hlediska automatické detekce pokusných bodů na grafických prvcích, lze nastavit v dialogovém okně Pružný nájezd.

Toto okno lze vyvolat výběrem položku Vlastnosti z plovoucí nabídky zobrazené v okamžiku polohy kurzoru nad ikonou Přepnou pružný nájezd po stisku pravého tlačítka myši.

84


Přesné kreslení

Dialogové okno Pružný nájezd obsahuje záložky Základní, Prvky a Citlivost, na kterých lze nastavit chování funkce pružný nájezd.

5.1.2.2 Najetí pokusnými body na prvek 5.1.2.2.1 Najetí na nejbližší bod prvku 1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Nejbližší bod. 2. Pohybujte kurzorem podél existujícího grafického prvku v modelu.

Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně jsou v závislosti na pohybu kurzoru postupně zobrazovány nejbližší pokusné body. 3. Umístěte kurzor (pokusný bod) do požadované polohy. 4. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

5.1.2.2.2 Najetí na klíčový bod prvku 1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Klíčový bod. 2. Umístěte kurzor do blízkosti existujícího grafického prvku v modelu.

Na prvku je zobrazen nejbližší klíčový bod. 3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného klíčového bodu.

85


Klíčový bod je zvýrazněn. 4. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

5.1.2.2.3 Najetí na středový bod prvku 1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Středový bod. 2. Umístěte kurzor do blízkosti existujícího grafického prvku v modelu.

Na prvku je zobrazen středový bod. 3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného středového bodu.

Středový bod je zvýrazněn. 4. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

5.1.2.2.4 Najetí na geometrický střed prvku 1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Střed (geometrický). 2. Umístěte kurzor do blízkosti existujícího grafického prvku v modelu.

86


Přesné kreslení

Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně je zobrazen a zvýrazněn geometrický střed prvku. 3. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

5.1.2.2.5 Najetí na vztažný bod 1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Vztažný bod. 2. Umístěte kurzor do blízkosti existujícího grafického prvku v modelu, který disponuje vztažným bodem (text, buňka).

Je zobrazen vztažný bod prvku. 3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného vztažného bodu prvku.

Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně je zvýrazněn vztažný bod prvku. 4. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

5.1.2.2.6 Najetí na polovinu 1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Polovina. 2. Umístěte kurzor do blízkosti existujícího grafického prvku v modelu.

87


Na prvku je zobrazen bod detekující jeho polovinu. 3. Přibližte se kurzorem do těsné blízkosti zobrazovaného bodu poloviny prvku.

Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně je zvýrazněn bod poloviny prvku. 4. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

5.1.2.2.7 Najetí na průsečík prvků 1. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Průsečík. 2. Umístěte kurzor do blízkosti průsečíku dvou grafických prvků.

Protínající se prvky jsou zobrazeny zvýrazňovací barvou a současně je zobrazen bod průsečíku prvků. 3. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

5.1.2.2.8 Najetí na bod tečnosti Pozn.: V režimu automatického nájezdu lze aplikovat pouze na nástroj Umístit SmartLine.

88


Přesné kreslení

To, zda umisťovaný tečný segment SmartLine je spuštěn na detekovaný prvek z polohy kurzoru (výchozí nastavení) či je vztyčen v poloze pokusného bodu, je dáno nastavením přepínače Pevný nájezd kolmo a tečně na záložce Základní dialogového okna Pružný nájezd (kurzor umístěte na nástroj Přepnout pružný nájezd v panelu Režim nájezdu a klepněte na pravé tlačítko myši, v zobrazené plovoucí nabídce vyberte položku Vlastnosti). Pokud přepínač není aktivní (výchozí nastavení) je tečný segment SmartLine spouštěn z polohy kurzoru, v opačném případě je vztyčen v pokusném bodě. 1. V panelu Lineární prvky aktivujte nástroj Umístit SmartLine. 2. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Tečně. 3. Pohybujte kurzorem podél grafického prvku, ke kterému může být SmartLine tečná (kružnice, elipsa, oblouk).

Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně jsou v závislosti na pohybu kurzoru postupně zobrazovány nejbližší pokusné body tečnosti. 4. Umístěte kurzor (pokusný bod) do požadované polohy. 5. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

Umisťovaný segment SmartLine je tečný ke grafickému prvku s detekovaným pokusným bodem.

5.1.2.2.9 Najetí na bod kolmosti Pozn.: V režimu automatického nájezdu lze aplikovat pouze na nástroj Umístit SmartLine.

89


To, zda umisťovaný kolmý segment SmartLine je spuštěn na detekovaný prvek z polohy kurzoru (výchozí nastavení) či je vztyčen v poloze pokusného bodu, je dáno nastavením přepínače Pevný nájezd kolmo a tečně na záložce Základní dialogového okna Pružný nájezd (kurzor umístěte na nástroj Přepnout pružný nájezd v panelu Režim nájezdu a klepněte na pravé tlačítko myši, v zobrazené plovoucí nabídce vyberte položku Vlastnosti). Pokud přepínač není aktivní (výchozí nastavení) je kolmý segment SmartLine spouštěn z polohy kurzoru, v opačném případě je vztyčen v pokusném bodě. 1. V panelu Lineární prvky aktivujte nástroj Umístit SmartLine. 2. V panelu Režim nájezdu aktivujte nástroj Přepnout pružný nájezd a zároveň nastavte trvalý režim nájezdu na Kolmo. 3. Pohybujte kurzorem podél grafického prvku, ke kterému může být SmartLine kolmá.

Grafický prvek je zobrazen zvýrazňovací barvou a současně jsou v závislosti na pohybu kurzoru postupně zobrazovány nejbližší pokusné body kolmosti. 4. Umístěte kurzor (pokusný bod) do požadované polohy. 5. Zadejte datový bod, kterým potvrdíte polohu detekovaného pokusného bodu.

Umisťovaný segment SmartLine je kolmý ke grafickému prvku s detekovaným pokusným bodem.

5.1.3 Manuální režim nájezdu Jak již bylo uvedeno, manuální režim nájezdu vyžaduje umístění obrazovkového kurzoru do blízkosti grafického prvku a následné ruční vyvolání pokusného bodu, který následně může být potvrzen nebo odmítnut. Pokud pokusným bodem není detekována požadovaná poloha na grafickém prvku, posuňte kurzor a vyvolejte znovu pokusný bod.

90


Přesné kreslení

5.1.3.1 Tolerance vyhledávání Aby došlo k umístění pokusného bodu na existující prvek, musí se kurzor v okamžiku stisknutí pokusného tlačítka nacházet v relativní blízkosti tohoto prvku. Neurčitý pojem relativní blízkosti je exaktně vyjádřen tzv. tolerancí vyhledávání, jejíž hodnotu lze nastavit v dialogovém okně Přednostní nastavení v kategorii Ovládání (Prostředí>Přednostní nastavení).

5.1.3.2 Najetí pokusnými body na prvek 5.1.3.2.1 Najetí na klíčový bod prvku 1. Přesvědčete se, že je zapnut přepínač Nájezd (implicitní stav) v dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné) a v panelu Režim nájezdu nastavte trvalý režim nájezdu na Klíčový bod. 2. Přesuňte kurzor na nebo ke klíčovému bodu, na který chcete najet. 3. Stiskněte pokusné tlačítko myši (ve výchozím nastavení je pokusné tlačítko myši konfigurováno jako synchronní stisk krajních tlačítek myši). Úspěšný nájezd pokusného bodu na klíčový bod prvku je indikován zvýrazněním prvku a umístěním velkého nitkového kříže označujícího polohu pokusného bodu. Ve stavovém řádku jsou vypsány souřadnice pokusného bodu. Poznámka: Režim Klíčový bod lze ovlivnit parametrem Počet dílů v dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné). Hodnota parametru Počet dílů určuje, na kolik dílů se logicky (nikoliv fyzicky) rozdělí prvek nebo jeho část (úsečka, segment útvaru, oblouk, kružnice atd.) z hlediska detekce klíčových bodů prvku pokusným bodem.

5.1.3.2.2 Najetí na prvek v místě, kde leží více prvků 1. Přesvědčete se, že je zapnut přepínač Nájezd v dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné) a v panelu Režim nájezdu nastavte požadovaný režim nájezdu. 2. Přesuňte kurzor k bodu (bod se musí nacházet v toleranci vyhledávání), na který chcete najet. 3. Stiskněte pokusné tlačítko myši. Pokusný bod najede na prvek, který byl do modelu umístěn nejdříve. Tento prvek je zvýrazněn. 4. Volitelně: Pokud nebyl proveden nájezd na požadovaný prvek (v toleranci vyhledávání se nachází více prvků), stiskněte znovu pokusné tlačítko myši.

91


Pokusný bod najede na další prvek v toleranci vyhledávání a tento prvek je zvýrazněn. Pokud není detekován požadovaný prvek, opakujte krok 4, dokud není zvýrazněn požadovaný prvek.

5.2 Nástroj AccuDraw AccuDraw představuje podporu přesného kreslení, která pomocí nejrůznějších parametrů a vazeb ulehčuje zadávání datových bodů do modelů za různých doplňujících podmínek. Nástroj AccuDraw je úzké interakci s jednotlivými kreslícími nástroji, tj. výběrem konkrétního kreslícího nástroje se automaticky nastaví parametry funkce AccuDraw. Parametry funkce AccuDraw se zároveň automaticky mění v závislosti na konkrétní situaci v modelu.

5.2.1 Práce s AccuDraw Chování funkce AccuDraw lze řídit řadou způsobů: •

Zadáváním klávesových zkratek,

•

výběrem konkrétního kreslícího nástroje nebo

•

nastavením parametrů v dialogovém okně Nastavení AccuDraw (Nastavení>AccuDraw).

Obecně nástroj AccuDraw podporuje: •

Zadávání datových bodů za konkrétních podmínek,

•

změny polohy kompasu AccuDraw a

•

natočení souřadnicového systému AccuDraw.

5.2.1.1 Postup použití AccuDraw pro zadávání datových bodů 5.2.1.1.1 Interakce nástroje AccuDraw s pohybem kurzoru V závislosti na aktivním nástroji, včetně nastavených jeho parametrů a konfiguraci kresby v modelu se nástroj AccuDraw podle aktuální polohy kurzoru v modelu snaží nabídnou pravděpodobné řešení. Pohyb kurzoru má vliv na políčka v okně AccuDraw. Do těchto políček je promítána aktuální pozice kurzoru v modelu prostřednictvím souřadnic X a Y relativních vůči počátku souřadnicového systému AccuDraw, tj. středu kompasu. Zároveň v okamžiku přiblížení se kurzorem k některé z os, včetně možnosti, kdy dojde k přichycení kurzoru k příslušné ose, je hodnota v položce druhé osy nastavena na hodnotu blízkou nule nebo přímo na nulu a textový kurzor je umístěn do položky osy, ke které je kurzor blíže. AccuDraw tak inteligentně předpokládá, že v okamžiku přiblížení se nebo přichycení k některé z os, budete pravděpodobně zadávat hodnotu na této ose.

92


Přesné kreslení

5.2.1.1.2 Práce v pravoúhlém souřadnicovém systému 1. V liště Základní nástroje vyberte nástroj AccuDraw.

Otevře se dialogové okno AccuDraw. Pokud by v tomto okně byly zobrazeny položky Vzdálenost a úhel, pak stiskněte na klávesnici <mezerník> pro přepnutí do režimu XY. 2. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit úsečku. 3. Zadejte první datový bod.

Po zadání datového bodu je přesunut počátek souřadnicového systému nástroje AccuDraw do zadaného datového bodu. Poloha nastaveného souřadnicového systému je označena čtverečkem s vyznačenými osami, tzv. kompasem v pravoúhlém režimu. Při pohybu grafického kurzoru, tj. změně polohy koncového bodu dynamicky zobrazované úsečky, je textový kurzor přesouván v okně AccuDraw mezi poli X a Y v závislosti, ke které ose je grafický kurzor blíže. 4. Přibližte se grafickým kurzorem k ose X, tj. textový kurzor je umístěn v poli X a zadejte požadovanou hodnotu X.

V modelu je vidět dynamická čára naznačující zamknutí osy X. 5. Přesuňte grafický kurzor do blízkosti osy Y, tj . textový kurzor je umístěn v poli Y a zadejte požadovanou hodnotu Y.

93


AccuDraw zobrazí v modelu dvě čárkované čáry, v jejichž průsečíku se nachází požadovaný koncový bod kreslené úsečky. 6. Polohu koncového bodu úsečky potvrďte klepnutím na datové tlačítko myši.

5.2.1.1.3 Práce v polárním souřadnicovém systému 1. Pokud nástroj AccuDraw není doposud aktivní, pak ho vyberte v liště Základní nástroje. Otevře se dialogové okno AccuDraw. Pokud jsou v tomto okně byly zobrazeny položky X a Y, pak stiskněte na klávesnici <mezerník> pro přepnutí do režimu Vzdálenost a Úhel.

2. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit úsečku. 3. Zadejte první datový bod.

Po zadání datového bodu je přesunut počátek souřadnicového systému nástroje AccuDraw do zadaného datového bodu. Poloha nastaveného souřadnicového systému je označena kroužkem s vyznačenými osami, tzv. kompasem v polárním režimu. Při pohybu grafického kurzoru, tj. změně polohy koncového bodu dynamicky zobrazované úsečky, nedochází k automatickému přesouvání textového kurzoru v okně AccuDraw mezi poli Vzdálenost a Úhel. Mezi těmito poli je nutné se přepínat ručně, např. pomocí klávesy nebo pomocí šipek na klávesnici. 4. Ubezpečte se, že textový kurzor se nachází v poli Vzdálenost a zadejte požadovanou hodnotu délky kreslené úsečky.

94


Přesné kreslení

Nebo Stiskněte klávesu pro zamknutí délky podle aktuální polohy kurzoru.

Délka dynamicky zobrazované kreslené úsečky je zamknuta, tj. nelze ji ovlivnit nastavením polohy grafického kurzoru, pohyb grafického kurzoru má vliv pouze na směr kreslené úsečky. 5. Stiskněte klávesu nebo klávesu šipka dolů. Textový kurzor je přemístěn do pole Úhel. 6. Zadejte hodnotu požadovaného úhlu, tj. směru kreslené úsečky. Nebo Stiskněte klávesu pro zamknutí úhlu podle aktuální polohy kurzoru.

AccuDraw zobrazí v modelu finální úsečku přichycenou k požadovanému směru. 7. Polohu koncového bodu úsečky potvrďte klepnutím na datové tlačítko myši.

5.2.1.1.4 Klávesové zkratky Klávesové zkratky představují jedno nebo dvoupísmenné příkazy zadávané do okna AccuDraw, kterými lze spustit operaci AccuDraw připojenou k příslušné klávesové zkratce. Mezi nejfrekventovanější klávesové zkratky patří:

otevře dialogové okno Klávesové zkratky AccuDraw

<Enter>

chytrý zámek ( v režimu pravoúhlých souřadnic zamkne pole opačné souřadnice, než u které se nachází textový kurzor, na nulu; v režimu polárních souřadnic zamkne Úhel na hodnoty 0º, 90º, -90º nebo 180º, je-li kurzor na některé z os, v ostatních případech zamkne Vzdálenost

95


<mezerník> přepne mezi režimem pravoúhlých a polárních souřadnic

přemístí počátek souřadnicového systému do aktuální polohy kurzoru

<X>

přepne zámek u pole X

přepne zámek u pole Y

přepne zámek u pole Vzdálenost

přepne zámek u pole Úhel

Poznámka: Kompletní seznam zkratek lze vyvolat klávesovou již uvedenou zkratkou nebo aktivací tlačítka Klávesové zkratky na záložce Zobrazení dialogového okna Nastavení AccuDraw (Nastavení>AccuDraw). Implicitní nastavení klávesových zkratek lze předefinovat v dialogovém okně Klávesové zkratky AccuDraw inicializovaném klávesovou zkratkou .

Podmínkou spuštění operace přiřazené příslušné klávesové zkratce je aktivní dialogové okno AccuDraw s umístěným textovým kurzorem , s kterým jsou klávesové zkratky v interakci, nikoliv pouze spuštění nástroje AccuDraw. Textový kurzor lze přemísťovat mezi oknem AccuDraw, oknem Parametry funkce a Příkazovým oknem v uvedeném pořadí oken pomocí klávesy <Esc>; v obráceném pořadí oken pomocí kombinace kláves <Shift-Esc>.

5.2.1.1.5 Praktický příklad Na základě doposud uvedených skutečností vykreslete v aktivním modelu prvek, jehož tvarové a rozměrové charakteristiky jsou uvedeny na následujícím obrázku:

96


Přesné kreslení

1. Aktivujte nástroj Umístit SmartLine. 2. V případě, že není spuštěna funkce AccuDraw, tak ji spusťte. 3. Zadejte počáteční bod kresleného prvku. 4. Umístěte kurzor tak, aby kreslený segment byl svislý (je ukotven ve směru osy Y) a zadejte hodnotu 2. Zadaná hodnota je automaticky vložena do správného pole v okně AccuDraw.

5. Potvrďte koncový bod prvního segmentu. Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu prvního segmentu. 6. Umístěte kurzor tak, aby navazující kreslený segment byl vodorovný (je ukotven ve směru osy X) a zadejte hodnotu 1.25. Zadaná hodnota je automaticky vložena do správného pole v okně AccuDraw.

7. Potvrďte koncový bod druhého segmentu.

97


Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu druhého segmentu. 8. Změňte tvar kompasu na polární (klávesová zkratka <mezerník>). Postupně zamkněte položky Vzdálenost a Úhel (využijte klávesové zkratky a nebo použijte myš) a vložte hodnoty 1.75 a 30. V případě polárního režimu AccuDraw nelze hodnoty vkládat automaticky.

9. Potvrďte koncový bod třetího segmentu. Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu třetího segmentu. 10. Umístěte kurzor do kolmého směru vůči předcházejícímu segmentu a po aktivaci pole Vzdálenost zadejte hodnotu 0.5.

11. Potvrďte koncový bod čtvrtého segmentu. Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu čtvrtého segmentu. 12. Změňte režim kompasu na pravoúhlý (klávesová zkratka <mezerník>) a natočení kompasu do standardního směru (klávesová zkratka nebo ) a umístěte kurzor tak, aby navazující segment byl vodorovný (je ukotven ve směru osy X). Zadejte hodnotu 2. Zadaná hodnota je automaticky vložena do správného pole v okně AccuDraw.

98


Přesné kreslení

13. Potvrďte koncový bod pátého segmentu. Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu pátého segmentu. 14. Umístěte kurzor tak, aby navazující segment byl svislý (je ukotven ve směru osy Y), zamkněte tento směr (klávesová zkratka <Enter> nebo <X>) a detekujte pokusný bod (režim nájezdu klíčový bod) na počátečním bodě prvního nakresleného segmentu.

15. Potvrďte naznačenou polohu koncového bodu šestého segmentu. Kompas je automaticky přesunut do koncového bodu šestého segmentu. 16. Detekujte pokusný bod (režim nájezdu klíčový bod) na počátečním bodě prvního segmentu.

17. Potvrďte polohu detekovaného bodu, čímž je vykreslen poslední segment požadovaného prvku.

99


5.2.1.1.6 AccuDraw a příkazy přesného vstupu Přesný vstup je metoda, kdy poloha datových bodů umisťovaných do modelu je zadávána exaktně pomocí klávesnice. Příkazy přesného vstupu umožňují následující způsoby zadání datového bodu: •

Pomocí souřadnic X a Y výkresu (pracovní plochy),

•

pomocí vzdálenosti a směru od osy X vůči poslednímu datovému nebo pokusnému bodu,

•

pomocí souřadnicových přírůstků v ose X a Y výkresu vůči poslednímu datovému nebo pokusnému bodu,

•

podle souřadnicových přírůstků v ose X a Y pohledu vůči poslednímu datovému nebo pokusnému bodu.

Zadávání příkazů přesného vstupu lze provést pomocí dialogového okna Příkaz pro zadání datového bodu. 1. Za předpokladu, že textový kurzor je v okně AccuDraw, stiskněte klávesu
pro jednorázové zadání příkazu přesného vstupu nebo klávesu <M> pro opakované zadání příkazů přesného vstupu.

Otevře se dialogové okno příkaz pro zadání datového bodu. 2. Z nabídky v okně Příkaz pro zadání datového bodu vyberte požadovanou metodu pro přesné zadání datového bodu:

100

Absolutně (xy=)

pro umístění datového bodu do konkrétních souřadnic výkresu

Relativně (dl=)

pro umístění datového bodu v určité vzdálenosti podél os výkresu od posledního datového nebo pokusného bodu

Pohled rel. (dx=)

pro umístění datového bodu v určité vzdálenosti podél os pohledu od posledního datového nebo pokusného bodu (pokud není pohled otočen, pak je tato metoda identická s metodou Relativně)


Vzdálenost (di=)

Přesné kreslení

pro umístění datového bodu v určité vzdálenosti od posledního datového nebo pokusného bodu pod úhlem relativně k ose X

3. Podle vybrané metody zadejte požadované hodnoty. Poznámka: Hodnoty v příkazech přesného vstupu je nutné oddělovat čárkou, desetinná čísla je nutné zadávat s desetinnou tečkou. Eventuální chybějící hodnota je automaticky doplněna nulou. Do modelu je umístěn datový bod na základě zadaných hodnot příkazu přesného vstupu.

5.2.1.1.7 AccuDraw a pokusný bod Funkční možnost nástroje AccuDraw lze kombinovat s funkčními možnostmi pokusného bodu, včetně nájezdu. Kompas lze kdykoliv přemístit do aktuálního pokusného bodu pomocí klávesové zkratky . Zadaný pokusný bod může být prostřednictvím AccuDraw několikrát přemístěn, a teprve konečná pozice potvrzena datovým bodem. 5.2.1.1.7.1 Vytvoření odstupu dvou prvků 1. Umístěte do modelu libovolnou úsečku. Nástroj Umístit úsečku zůstává nadále aktivní. 2. Aktivujte pokusný bod v některém z koncových (klíčových) bodů vykreslené úsečky.

3. Stiskněte klávesu .

Do polohy pokusného bodu je umístěn kompas.

101


4. Zadejte do okna AccuDraw požadované hodnoty odstupu v ose X a Y počátečního bodu nové úsečky od vybraného koncového bodu existující úsečky.

AccuDraw zobrazí v modelu dvě čárkované čáry, v jejichž průsečíku se nachází počáteční bod kreslené úsečky s požadovaným odstupem od koncového bodu existující úsečky. 5. Polohu počátečního bodu úsečky potvrďte klepnutím na datové tlačítko myši.

6. Zopakujte uvedený postup také pro koncový bod kreslené úsečky s jinými hodnotami odstupu. 5.2.1.1.7.2 Klávesové zkratky pro nastavení režimu nájezdu Jak již bylo uvedeno, může nástroj AccuDraw spolupracovat s pokusným bodem, včetně nájezdu. Příslušný režim nájezdu v rámci použití nástroje AccuDraw lze efektivně nastavit klávesovými zkratkami:

režim nájezdu Nejbližší

režim nájezdu Střed

režim nájezdu Průsečík

5.3 Mřížka Mřížka jsou pravidelně rozmístěné pomocné body v pracovní rovině. Smyslem této pomůcky je umožnění odhadu přibližné velikosti kreslených nebo existujících prvků. Zároveň ji lze využít pro přesné kreslení, pokud je aktivní zámek mřížky.

102


Přesné kreslení

Mřížka je zobrazována do výkresu jako matice bodů, z nichž některé jsou zvýrazněné. Nastavení parametrů mřížky, tj. velikost mezery mezi sousedními body mřížky a hodnoty pro zvýraznění některých bodů, včetně maximálního počtu bodů mřížky, které mohou být zobrazeny v pohledu, lze zadat v kategorii Mřížka v dialogovém okně Nastavení pro výkres (Nastavení>Výkres). Jedná se tedy o parametr výkresu, tzn., že každý výkres může mít parametry mřížky nastaveny samostatně. To, zda je mřížka do pohledu promítána, závisí obecně na stavu přepínače Mřížka v dialogovém okně Atributu pohledu (Pohled>Atributy). Pokud je zapnut, pak se mřížka do pohledu promítá, avšak, jestli je skutečně vidět, závisí též na zobrazovaném detailu kresbu v daném pohledu (do pohledu se může promítnout pouze nastavený počet bodů mřížky).

5.4 Měření Jednotlivé nástroje měření jsou sdruženy v panelu Měřit.

5.4.1 Změřit vzdálenost

Nástroj Změřit vzdálenost v závislosti na nastavení roletové nabídky Vzdálenost parametrického okna umožňuje:

•

Změřit vzdálenost mezi body, včetně kumulativní vzdálenosti od počátečního bodu (v případě nastavení nabídky Vzdálenost na Mezi body)

•

Změřit délku prvku od určeného bodu (v případě nastavení nabídky Vzdálenost na Podél prvku)

•

Změřit kolmou vzdálenost mezi prvkem a datovým bodem (v případě nastavení nabídky Vzdálenost na Kolmo)

103


•

Změřit minimální vzdálenost mezi dvěma prvky (v případě nastavení nabídky vzdálenost na Minimální mezi).

1. Vyberte nástroj Změřit vzdálenost. 2. V parametrickém okně nastavte nabídku Vzdálenost na Mezi body. 3. Zadejte do modelu bod, od kterého bude vzdálenost měřena. 4. Zadejte do modelu bod, ke kterému je vzdálenost měřena. V parametrickém okně je zobrazena naměřená hodnota vzdálenost.

5. Pokračujte v zadávání dalších bodů. V parametrickém okně je zobrazována kumulovaná hodnota vzdálenosti. Nebo Přerušovacím tlačítkem myši operaci měření přerušte.

5.4.2 Změřit poloměr

Nástroj Změřit poloměr slouží k zjištění: •

Poloměru kružnice nebo kruhového oblouku,

•

poloměru kužele nebo válce,

•

obou poloos elipsy nebo eliptického oblouku nebo

•

poloměru nebo obou poloos oblouku ve složeném řetězci nebo uzavřeném řetězci.

5.4.3 Změřit úhel mezi úsečkami

Nástroj Změřit úhel slouží k zjištění úhlu mezi dvěma úsečkami nebo segmenty lomené čáry, útvaru nebo multičáry. Pokud se proměřované segmenty neprotínají, pak se průsečík spočítá a poslouží jako vrchol měřeného úhlu.

104


Přesné kreslení

5.4.4 Změřit délku

Nástroj Změřit délku slouží k zjištění délky prvku a analýze fyzikálních charakteristik.

5.4.5 Změřit obsah

Nástroj Změřit obsah slouží k zjištění obvodu a obsahu. Typ proměřované plochy (prvek, ohrada, průnik, sjednocení, rozdíl, uvnitř a body) lze nastavit v roletové nabídce Metoda parametrického okna. Pozn.: Nastavení metody Uvnitř zpřístupňuje přepínače Vynechat vnitřní útvary a Dynamická oblast, které umožňují vynechat v procesu měření vnitřní prvky a provádět měření v dynamickém režimu.

5.4.6 Změřit objem

Nástroj Změřit objem slouží k zjištění objemu a analýze fyzikálních charakteristik prvku nebo množiny prvků. Nástroj je dostupný pouze v případě otevření 3D výkresu.

105


6. Shlukování grafických prvků Pokud chceme provádět různé operace současně na více než jednom grafickém prvku, pak je třeba mezi těmito prvky vytvořit vzájemnou vazbu. Tato vazba může být pouze dočasná, tj. je při uzavření modelu automaticky zrušena, nebo trvalá, která není ukončením práce v modelu zrušena.

6.1 Metody dočasného shlukování prvků Mezi metody dočasného shlukování prvků patří výběrová množina a ohrada.

6.1.1 Výběrová množina Výběrová množina je dočasná skupina libovolných prvků modelu. Uživatel může prvky do této skupiny přidávat, nebo je z ní odebírat. V modelu může v daném okamžiku existovat právě jedna výběrová množina. Nástroje vytváření výběrové množiny jsou umístěny v panelu Výběr prvků.

6.1.1.1 Nástroj Vybrat prvek Nástroj Vybrat prvek slouží k jednoduchému vytvoření výběrové množiny.

6.1.1.1.1 Výběr jednoho prvku 1. Vyberte nástroj Vybrat prvek. Grafický kurzor je zobrazen jako šipka s malým kolečkem.Velikost kolečka určuje toleranci pro výběr prvku a lze ji nastavit jako Toleranci vyhledávání v kategorii Ovládání dialogového okna Přednostní nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení). 2. Datovým tlačítkem klepněte na prvek, který chcete vybrat. Vybraný prvek je zvýrazněn a označen úchyty.

106


Shlukování grafických prvků

Poznámka: Implicitní nastavení indikace umístění prvku do výběrové množiny také úchyty (malé čtverečky v klíčových bodech vybraného prvku) lze změnit na označení prvků pouze zvýrazněním zapnutím přepínače Zvýraznit výběrovou množinu v dialogovém okně Přednostní nastavení (Prostředí>Přednostní nastavení) v kategorii Ovládání.

6.1.1.1.2 Výběr více prvků 1. Vyberte nástroj Vybrat prvek. 2. Umístěte kurzor do požadované polohy v modelu, stiskněte datové tlačítko myši a táhněte kurzor (při stačeném datovém tlačítku myši) přes část pohledu, ve které leží prvky, jež chcete vybrat. 3. Uvolněte datové tlačítko. Všechny prvky, které leží celé ve vymezené oblasti jsou vybrány. Poznámka: Pokud chcete vybrat tímto způsobem vybrat i prvky, které jsou ve vymezené oblasti pouze svojí částí, stiskněte navíc i klávesu <Shift>.

6.1.1.1.3 Výběr všech prvků (i nezobrazovaných) 1. V roletové nabídce Editovat vyberte Vybrat vše. Jsou vybrány všechny prvky modelu, včetně těch, které v dané chvíli nejsou z různých důvodů zobrazovány.

6.1.1.1.4 Přidání dalšího prvku k výběru 1. Vyberte nástroj Vybrat prvek. 2. Stiskněte klávesu a datovým tlačítkem klepněte na prvek, který chcete vybrat. Vybraný prvek je přidán k existujícímu výběru.

6.1.1.1.5 Odebrání prvku z výběru 1. Vyberte nástroj Vybrat prvek. 2. Stiskněte klávesu a datovým tlačítkem myši klepněte na prvek, který chcete vyjmout z výběru. Vybraný prvek je vyjmut z výběru.

6.1.1.1.6 Odebrání všech prvků z výběru 1. Vyberte nástroj Vybrat prvek.

107


2. Klepněte datovým tlačítkem myši do místa, kde se nenachází žádný prvek. Výběr prvků je zrušen.

6.1.1.2 Nástroj Výkonný výběr Nástroj Výkonný výběr poskytuje uživateli různé možnosti, jakým způsobem jsou prvky do výběru vkládány a vyjímány.

V parametrickém okně jsou pro nástroj Výkonný výběr dostupné tyto parametry:

•

Metoda pro nastavení způsobu výběru (Jednotlivě, Obdélník v režimu Vnitřek nebo Přesah, Útvar v režimu Vnitřek nebo Přesah a Úsečka),

•

režim pro nastavení způsobu použití nástroje (Přidat, Odebrat, Přepnout, Vyprázdnit/Vybrat vše) a

•

záložky pro nastavení atributů prvků, které jsou automaticky naplňována při vytváření výběru; mohou však být uživatelem editována pro úpravu obsahu výběru.

Jako příklad použití nástroje Výkonný výběr uveďme vybrání prvků uvnitř mnohoúhelníkové oblasti a vybrání prvků podle jejich atributů.

108



6.1.1.2.1 Vybrání prvků uvnitř mnohoúhelníkové oblasti 1. Vyberte nástroj Výkonný výběr. 2. V dialogovém okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Výkonný výběr) nastavte následující kombinaci parametrů: Metoda na Útvar a Režim na Přidávat(+).

Poznámka: Všimněte si, že opakovaným klepnutím na ikonu metody Útvar zároveň dochází k přepnutí mezi režimy Vnitřek a Přesah. 3. Zadejte datový bod, který určí první vrchol mnohoúhelníku. 4. Pokračujte v zadávání datových bodů, které reprezentují vrcholy mnohoúhelníka tak, aby mnohoúhelník obsáhnul všechny prvky, které chcete vložit do výběru. 5. Zadejte poslední datový bod v místě prvního vrcholu, mnohoúhelník se automaticky uzavře. Prvky obsažené zcela v mnohoúhelníku (při nastaveném režimu Vnitřek) nebo prvky obsažené v mnohoúhelníku pouze svou částí (při nastaveném režimu Přesah) jsou vloženy do výběru.

6.1.1.2.2 Vybrání prvků podle jejich atributů 1. Vyberte nástroj Výkonný výběr. 2. V dialogovém okně Parametry funkce (v titulku uvedeno Výkonný výběr) nastavte Režim na Přidávat(+). 3. V dialogovém okně Parametry funkce klepněte vpravo dole na rozbalovací šipku. 4. Na záložkách atributů vyberte atributy, který bude určovat vybírání prvků. Pozn.: Z hodnot atributů lze vybírat pouze ty, které jsou přiřazeny existujícím prvkům v modelu. 5. Do textového pole zadejte hodnoty, které budou řídit vybírání prvků.

109


Po stisknutí klávesy <Enter> nebo jsou vybrány prvky splňující zadaná kriteria. V textovém poli jsou vypsány všechny nalezené hodnoty zakončené středníkem.

6.1.2 Ohrada Kromě nástroje Vybrat prvek lze vybírat (seskupovat) prvky pro následné operace pomocí ohrady. Ohrada vytváří dočasně skupinu prvků, které drží pohromadě nejdéle do zavření výkresu, pokud skupinu nerozložíte sami zrušením ohrady. Ohrada má na rozdíl od výběru prvků další užitečné vlastnosti: •

Ohrada může seskupovat prvky vně hranice,

•

ohrada může fyzicky prvky ořezávat.

Nástroje práce s ohradou jsou umístěny v panelu Ohrada.

V modelu může být v daném okamžiku umístěna maximálně jedna ohrada. Při pokusu umístit do modelu další ohradu je původní ohrada před umístěním nové ohrady zrušena (takto se dá ohrada z modelu odstranit). V parametrickém okně jsou k dispozici následující parametry:

110

•

Typ ohrady pro nastavení geometrického tvaru ohrady při umisťování (Obdélník, Mnohoúhelník, Kružnice) nebo způsobu odvození hranice ohrady (Prvek, Z pohledu, Z výkresu).

•

Režim ohrady pro nastavení obsahu ohrady, tj. geometrického vztahu mezi polohou hranice ohrady a prvky modelu (Vnitřek, Překrytí, Oříznutí, Vnějšek, Překrytí vně a Oříznutí vně).



6.1.2.1 Režim ohrady Režim ohrady je určující pro obsah ohrady. Dostupné jsou tyto režimy ohrady: •

Vnitřek: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé v ohradě.

•

Překrytí: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou alespoň částí v ohradě.

•

Oříznutí: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé v ohradě. Pokud prvek hranici ohrady protíná, pak je v ohradě pouze část uvnitř ohrady.

•

Vnějšek: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé mimo ohradu.

•

Překrytí vně: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou alespoň částí mimo ohradu.

•

Oříznutí vně: Obsahem ohrady jsou pouze prvky, které jsou celé mimo ohradu. Pokud prvek hranici ohrady protíná, pak je v ohradě pouze část mimo ohradu.

6.1.2.2 Umístění ohrady Pro umístění ohrady slouží nástroj Umístit ohradu.

Jako příklad je uveden postup umístění mnohoúhelníkové ohrady.

6.1.2.2.1 Umístění mnohoúhelníkové ohrady 1. Vyberte nástroj Umístit ohradu. Pokud ohrada již existuje, je výběrem nástroje Umístit ohradu automaticky z modelu odstraněna. 2. V parametrickém okně (v titulku uvedeno Umístit ohradu) nastavte Typ ohrady na Mnohoúhelník.

111


3. Zadejte datový bod, který určí počáteční bod hranice ohrady. 4. Zadáváním dalších datových bodů určete postupně další vrcholy hranice ohrady. 5. Uzavření hranice ohrady proveďte zadáním datového bodu v místě zadání prvního vrcholu ohrady. Nebo V dialogovém okně Parametry funkce klepněte na tlačítko Uzavřít. Ohrada je automaticky uzavřena a je zobrazena barvou, jíž se zvýrazňují prvky po určení. Po umístění ohrady se v pravé části stavového řádku objeví obrázek ohrady.

6.1.2.3 Odstranění ohrady z výkresu 1. V panelu nástrojů Ohrada vyberte nástroj Umístit ohradu. Existující ohrada je výběrem tohoto nástroje automaticky odstraněna.

6.1.2.4 Změna tvaru ohrady 1. Vyberte nástroj Upravit ohradu.

Pozn.: Podmínkou možnosti výběru tohoto nástroje je existence ohrady v modelu. 2. V parametrickém okně nastavte Upravit na Vrchol. 3. Vyberte vrchol ohrady, jehož polohu chcete změnit. 4. Zadejte novou polohu vrcholu ohrady.

6.2 Metody trvalého shlukování prvků Mezi metody trvalého seskupování prvků lze zařadit vytváření řetězců prvků a grafickou skupinu. Nástroje uvedených metod trvalého shlukování prvků jsou umístěny v panelu Skupiny.

112



6.2.1 Vytvoření řetězce prvků Vytvářený řetězec prvků může být otevřený nebo uzavřený. V obou případech uživatel postupně určuje prvky, které na sebe mají navazovat. Režim výběru prvků může být manuální nebo automatický.

6.2.1.1 Otevřený řetězec 1. Vyberte nástroj Vytvořit řetězec prvků.

2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Ručně. 3. Vyberte první prvek vytvářeného řetězce. 4. Postupně vybírejte další prvky vytvářeného řetězce. 5. Výběr ukončete přerušovacím tlačítkem myši. Vybrané prvky tvoří jeden složený prvek.

6.2.1.2 Uzavřený řetězec 1. Vyberte nástroj Vytvořit útvar nebo uzavřený řetězec.

2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Ručně. 3. Vyberte první prvek vytvářeného útvaru. 4. Postupně vybírejte další prvky vytvářeného útvaru. 5. Po vybrání posledního prvku, který navazuje na první vybraný prvek, operaci potvrďte datovým tlačítkem myši. Vybrané prvky tvoří jeden složený prvek.

6.2.2 Grafická skupina Grafická skupina představuje metodu trvalého shlukování prvků modelu. V modelu může existovat libovolný počet grafických skupin, avšak každý prvek může být zařazen právě do jedné grafické skupiny. Výhodou grafické skupiny je vlastnost, která umožňuje dočasně vzájemnou vazbu prvků grafické skupiny deaktivovat, takže prvky grafické skupiny se chovají jakoby nebyly zařazeny do skupiny.

113


6.2.2.1 Vytvoření grafické skupiny 1. Vyberte nástroj Přidat do grafické skupiny.

2. Postupně vyberte prvky, které mají tvořit grafickou skupinu. Pozn.: Vazba mezi prvky grafické skupiny je funkční (skupina se chová jako jeden prvek), pouze když je zapnut přepínač Grafická skupina v dialogovém okně Přepínače (Nastavení>Přepínače>Úplné). Pokud není tento přepínač zapnut, pak přestože jsou prvky zařazeny do grafické skupiny, chovají se tak, jakoby nebyly součástí grafické skupiny.

6.2.2.2 Rozložení grafické skupiny 1. Vyberte nástroj Rozložit grafickou skupinu.

2. Vyberte prvek, který je členem upravované grafické skupiny. Pokud je zapnut přepínač Grafická skupina, pak je příslušná grafická skupina rozložena (je zrušena vazba mezi prvky, které tvořily grafickou skupinu). Pokud přepínač Grafická skupina není zapnut, pak vybraný prvek je z grafické skupiny vyjmut.

114


Manipulace, úpravy a změny kresby

7. Manipulace,úpravy a změny kresby Jakmile je prvek jednou do modelu umístěn, lze ho přesouvat, kopírovat, změnit jeho velikost, smazat nebo i jinak upravit jeho tvar a atributy. Operace nad prvky lze obecně provádět dvojím způsobem: •

Operace typu „Akce-Objekt“, při kterých je nejprve vybrán nástroj požadované operace a následně je určen prvek nebo prvky, nad kterými je požadovaná operace provedena. Při tomto způsobu práce je nutné potvrzovat požadavek na provedení příslušné operace.

•

Operace typu „Objekt-Akce“, při kterých je nejdříve vybrán prvek nebo prvky a teprve následně je vybrán nástroj požadované operace. Při tomto způsobu práce je aktivaci nástroje spuštěna požadovaná operace bez požadavku na její potvrzení.

7.1 Změny atributů prvků Nástroje určené k změně atributů (eventuálně převzetí atributů) již existujících prvků v modelu jsou sdruženy v panelu Změnit atributy.

Uvedené nástroje slouží ke změně atributů prvku(ů) podle nastavení aktivních atributů, nastavení atributů nezávisle na aktivních atributech nebo podle atributů převzatých z jiného prvku.

7.1.1 Změnit atributy prvku Nástroj Změnit atributy prvku slouží ke změně zvolených atributů prvku(ů).

Parametrické okno (v titulku uvedeno Změnit atributy prvku) umožňuje nastavit v jakém režimu bude změna provedena (Metoda: Změnit nebo Převzít a změnit), zda bude změna provedena na základě

115


aktivních atributů (přepínač Použít aktivní atributy) a které atributy budou měněny (přepínače Vrstva, Barva, Typ, Tloušťka a Třída). Provedení operace nad jedním nebo skupinou prvků je dáno nastavením přepínače Ohrada, včetně režimu. 1. Vyberte nástroj Změnit atributy prvku. 2. V parametrickém okně nastavte Metodu na Změnit, vyberte atributy, které chcete změnit a nastavte jejich hodnoty. 3. Určete prvek. 4. Potvrďte změnu.

7.1.2 Změnit prvek dle aktivního typu plochy Nástroj Změnit prvek dle aktivního typu plochy slouží ke změně atributu Plocha u uzavřených prvků.

V parametrické okně (v titulku uvedeno Změnit prvek dle aktivního typu plochy) lze nastavit parametr Plocha na Plná nebo Otvor. 1. Vyberte nástroj Změnit prvek dle aktivního typu plochy. 2. V parametrické okně nastavte parametr Plocha. 3. Určete uzavřený prvek. 4. Potvrďte změnu.

7.1.3 Změnit vyplnění Nástroj Změnit vyplnění slouží k změně vyplnění uzavřeného prvku(ů) podle aktivního typu vyplnění.

V parametrické okně (v titulku uvedeno Změnit vyplnění) lze nastavit parametr Typ vyplnění na Žádný (prvek je průhledný), Neprůhledný (prvek je vyplněn aktivní barvou) a Obrys (prvek může být vyplněn jinou než aktivní barvou). Pro typy vyplnění Neprůhledný a Obrys lze nastavit parametr Barva výplně. 1. Vyberte nástroj Změnit vyplnění. 2. V parametrické okně nastavte parametry Typ vyplnění a Barva výplně.

116



3. Určete uzavřený prvek. 4. Potvrďte změnu. Pozn.: Zobrazení vyplněné plochy je nutné zapnout pro konkrétní pohled pomocí přepínače Vyplnění plochy v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).

7.1.4 Převzít atributy prvku Nástroj Převzít atributy prvku slouží ke změně aktivních atributů prvků podle atributů již existujícího prvku v modelu.

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Převzít atributy prvku) jsou položky pro jednotlivé atributy, tj. Vrstva, Barva, Typ a Tloušťka. 1. Vyberte nástroj Převzít atributy prvku. 2. V parametrickém okně zapněte přepínače atributů, které mají být převzaty. 3. Určete prvek. 4. Potvrďte nové atributy.

7.1.5 Převzít všechna nastavení prvku Nástroj Převzít všechna nastavení prvku slouží ke změně všech aktivních atributů prvku, včetně speciálních atributů typických pro různé typy prvků podle existujícího prvku.

1. Vyberte nástroj Převzít všechna nastavení prvku. 2. Určete prvek. 3. Potvrďte nové nastavení.

117


Pozn.: Výše uvedené postupy byly prováděny způsobem „AkceObjekt“ nad jedním prvkem, event. postupně nad jednotlivými prvky. Pokud je v parametrickém okně pro příslušný nástroj uveden přepínač Ohrada, pak za předpokladu existence ohrady v modelu lze jeho aktivací a nastavením požadovaného režimu ohrady provést operaci změny atributů v jednom kroku nad obsahem ohrady. Změnu atributů prvku nebo častěji více prvků lze také provést způsobem „Objekt-Akce“, kdy jsou nejprve vybrány prvky, u kterých je požadována příslušná změna atributů, do výběrové množiny a následným nastavením aktivních atributů je tato změna provedena.

7.2 Manipulační operace Nástroje k provádění manipulačních operací nad existujícími prvky v modelu jsou sdruženy v panelu Manipulovat.

Nástroje tohoto panelu slouží ke kopírování, přesunutí, změně velikosti, otočení a zrcadlení prvku nebo prvků, včetně nástroje pro vytváření pravoúhlého nebo kruhového pole.

7.2.1 Kopírovat Nástroj Kopírovat slouží ke kopírování prvku(ů).

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Kopírovat) lze pro tento nástroj nastavit přepínač kopírování (implicitní nastavení) nebo přesunutí, přepínač ohrady, včetně jejího režimu při kopírování/přesouvání množiny prvků s využitím ohrady a přepínač uplatnění operace protažení ohrady také na buňky za předpokladu existence ohrady a nastavení režimu ohrady na Protáhnout. 1. Vyberte nástroj Kopírovat. 2. Určete prvek. Bod označení prvku se stává vztažným bodem v realizaci procesu kopírování. 3. Zadejte datový bod, kterým definujete polohu kopie.

118



7.2.2 Přesunout Nástroj Přesunout slouží k přesunutí prvku(ů).

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Přesunout) lze pro tento nástroj nastavit přepínač kopírování nebo přesunutí (implicitní nastavení), přepínač ohrady, včetně jejího režimu při přesouvání/kopírování množiny prvků s využitím ohrady a přepínač uplatnění operace protažení ohrady také na buňky za předpokladu existence ohrady a nastavení režimu ohrady na Protáhnout. 1. Vyberte nástroj Přesunout. 2. Určete prvek. Bod označení prvku se stává vztažným bodem v realizaci procesu přesouvání 3. Zadejte datový bod, který určí novou polohu prvku.

7.2.3 Přesunout rovnoběžně Nástroj Přesunout rovnoběžně slouží k přesunutí nebo kopírování prvku (úsečky, lomené čáry, multičáry, křivky, oblouku, elipsy, útvaru, řetězce prvků nebo uzavřeného řetězce) rovnoběžně vzhledem k originálu.

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Přesunout rovnoběžně) lze pro tento nástroj nastavit přepínač režimu mezery, přepínač a hodnotu vzdálenosti pro přesunutí/kopírování a přepínač přesunutí nebo kopírování. 1. Vyberte nástroj Přesunout rovnoběžně. 2. Určete prvek. 3. Zadejte datový bod pro definici polohy rovnoběžné kopie nebo nové polohy prvku.

7.2.4 Změnit velikost Nástroj Změnit velikost slouží k změně velikosti nebo rozměrů prvku(ů).

119


V parametrickém okně (v titulku uvedeno Změnit velikost) lze pro tento nástroj nastavit metodu jako aktivní poměr nebo 3 body, poměr změny velikosti v jednotlivých osách, přepínač proporcí, přepínač kopírování, přepínač změny odstupu složek multičar, přepínač ohrady, včetně jejího režimu, přepínač uplatnění operace protažení ohrady také na buňky za předpokladu existence ohrady a nastavení režimu ohrady na Protáhnout a po zvětšení parametrického okna pomocí šipky Ukázat podrobnosti též přepínač Vzhledem ke středu/těžišti prvku. 1. Vyberte nástroj Změnit velikost. 2. V parametrickém okně nastavte metodu na Aktivní poměr, nastavte požadované hodnoty změny velikosti a zapněte přepínač Vzhledem ke středu/těžišti prvku. 3. Určete prvek. 4. Datovým tlačítkem myši potvrďte operaci.

7.2.5 Otočit Nástroj Otočit slouží k otočení prvku(ů).

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Otočit) lze pro tento nástroj nastavit metodu jako aktivní úhel, 2 body nebo 3 body, přepínač kopírování, přepínač ohrady, včetně jejího režimu, přepínač uplatnění operace protažení ohrady také na buňky za předpokladu existence ohrady a nastavení režimu ohrady na Protáhnout a po zvětšení parametrického okna pomocí šipky Ukázat podrobnosti též přepínač Vzhledem ke středu/těžišti prvku. 1. Vyberte nástroj Otočit. 2. V parametrickém okně zapněte přepínač Vzhledem ke středu/těžišti prvku. 3. Určete prvek. Je-li v parametrickém okně Metoda nastavena na Aktivní úhel, pak je prvek otočen o aktivní úhel. Pokud je metoda nastavena jinak, pak pokračujte bodem 4. 4. Je-li metoda nastavena na 2 body, pak zadejte datový bod, který určí úhel otočení graficky.

120



Nebo Je-li metoda nastavena na 3 body, pak zadejte datový bod jako počátek otáčení. Je-li metoda nastavena na 2 body, pak je prvek otočen. V jiném případě pokračujte bodem 5. 5. Zadejte datový bod určující rozsah otočení.

7.2.6 Zrcadlit Nástroj Zrcadlit slouží k zrcadlení prvku(ů).

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Zrcadlit) lze pro tento nástroj nastavit parametr Zrcadlit určující, v jakém směru se prvek zrcadlí, přepínač kopírování, přepínač zrcadlení textu, přepínač zrcadlení odstupů složek multičar a přepínač ohrady, včetně jejího režimu. 1. Vyberte nástroj Zrcadlit. 2. Určete prvek. Zrcadlíte-li podle vodorovné nebo svislé osy, pak je prvek dynamicky zrcadlen. 3. Zadejte datový bod. V případě zrcadlení podle vodorovné nebo svislé osy je prvek ozrcadlen, pokud zrcadlíte podle úsečky, pak zadaný bod určuje první bod úsečky, osy zrcadlení. 4. Zrcadlíte-li podle úsečky, zadejte druhý datový bod, který určí úsečku, podle které se zrcadlí. Prvek je ozrcadlen.

7.2.7 Zarovnat hrany Nástroj Zarovnat hrany slouží k zarovnání prvku(ů).

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Zarovnat hrany) lze nastavit parametr Zarovnat určující způsob zarovnání, přepínač ohrady, včetně jejího režimu.

121


1. Vyberte nástroj Zarovnat hrany. 2. V parametrickém okně nastavte v roletové nabídce parametru Zarovnat požadovaný způsob zarovnávání. 3. Určete prvek, vůči kterému dojde k zarovnávání. Vybraný prvek je zvýrazněn, včetně obdélníku vymezujícího rozsah vybraného prvku. 4. Vyberte prvky pro zarovnání. 5. Poslední datový bod, kterým potvrdíte poslední určený prvek, zadejte mimo prvky. Prvky se zarovnají podle odpovídající hrany obdélníku rozsahu v závislosti na nastaveném způsobu zarovnávání. Prvek, vůči němuž provádíte zarovnávání, včetně obdélníku vymezujícího rozsah tohoto prvku, zůstává nadále zvýrazněn a tedy lze pokračovat v určování dalších prvků, které se mají zarovnat. Funkci lze ukončit přerušovacím tlačítkem myši.

7.2.8 Konstrukce pole Nástroj Konstrukce pole slouží k opakovanému kopírování prvku(ů) tak, aby se vytvořilo pravidelné pole.

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Konstrukce pole) lze nastavit parametr Typ pole určující typ vytvářeného pole. Na základě vybraného typu pole se nastavují zbývající parametry, které jsou pro tyto typy polí zcela odlišné. V případě pravoúhlého pole se jedná o parametry: Aktivní úhel, Počet řádků, Počet sloupců, Mezera mezi řádky a Mezera mezi sloupci. V případě Kruhového pole se jedná o parametry: Položky, Krok úhlu a Otáčet položky. Shodný parametrem pro oba typy polí zůstává přepínač Ohrady, včetně jejího režimu.

7.2.8.1 Vytvoření pravoúhlého pole 1. Vyberte nástroj Konstrukce pole. 2. V parametrickém okně nastavte typ pole na Pravoúhlé. 3. Volitelně změňte ostatní nastavení v parametrickém okně. 4. Určete prvek. Pole se rozvine vpravo a nahoru od tohoto prvku. 5. Potvrďte vytvoření pole.

122



7.2.8.2 Vytvoření kruhového pole 1. Vyberte nástroj Konstrukce pole. 2. V okně Parametry funkce nastavte typ pole na Kruhové. 3. Volitelně změňte ostatní nastavení v parametrickém okně. 4. Určete prvek.. 5. Zadejte datový bod jako střed pole. Bod, kterým byl určen prvek v kroku 2, leží na obvodu pomyslné definiční kružnice vytvořeného kruhového pole. Poznámka: Výše uvedené manipulační operace byly prováděny způsobem „Akce-Objekt“ nad jedním prvkem, event. postupně nad jednotlivými prvky. Pokud je v okně Parametry funkce pro příslušný nástroj uveden přepínač ohrada, pak za předpokladu existence ohrady v modelu, lze jeho aktivací a nastavením požadovaného režimu ohrady, provést příslušnou manipulační operaci v jednom kroku nad obsahem ohradu. Vybrané manipulační operace nad jedním nebo častěji více prvky lze v případě, kdy není kladen požadavek na polohou přesnost prováděných operací provést také způsobem „Objekt-Akce“. V tomto případě jsou nejprve vybrány prvky, u kterých je požadována příslušná manipulační operace, a následným výběrem příslušného nástroje je tato operace provedena. Tímto postupem lze provádět následující základní manipulační operace s prvky: Kopírování, přesouvání a změna velikosti.

7.3 Operace úpravy prvků Nástroje v panelu nástrojů Upravit slouží k úpravě tvaru a geometrie prvku.

7.3.1 Upravit prvek Nástroj Upravit prvek slouží k následujícím operacím: •

Přesunutí vrcholu úsečky, lomené čáry, multičáry, křivky a řetězce prvků,

•

změna velikosti obdélníku vzhledem k protějšímu vrcholu,

123


•

úprava oblých segmentů řetězců prvků, které byly vytvořeny nástrojem Umístit SmartLine, při zachování tečné návaznosti jednotlivých segmentů,

•

změna oblých segmentů řetězců prvků na lineární a naopak,

•

změna velikosti kruhového oblouku při zachování středového úhlu,

•

změna poloměru kružnice nebo velikosti jedné poloosy elipsy,

•

přesunutí textu kóty nebo úprava délky vynášecí čáry kóty.

Parametry obsažené v parametrickém okně se mění v závislosti na typu určeného prvku. Poznámka: Druh úpravy často závisí nejen na typu upravovaného prvku, ale i na tom, kde (v kterém místě) byl prvek určen. 1. Vyberte nástroj Upravit prvek. 2. Určete prvek blízko vrcholu segmentu nebo osy, kterou chcete upravovat. 3. Zadejte datový bod, který určí úpravu.

7.3.2 Smazat část prvku Nástroj Smazat část prvku slouží k smazání dílčí části prvku.

Poznámka: Uzavřený prvek se po aplikaci tohoto nástroje změní na prvek otevřený, tj. útvar na lomenou čáru, kružnice nebo elipsa na oblouk apod. Při smazání vnitřní části otevřeného prvku, např. úsečky, lomené čáry, multičáry nebo oblouku, se prvek rozpadne na dva nezávislé prvky stejného typu. 1. Vyberte nástroj Smazat část prvku. 2. Určete prvek v tom místě, od kterého chcete mazat. 3. Pro otevřený prvek určete datovým bodem místo, k němuž se bude mazat. Nebo

124



Pro uzavřený prvek určete datovým bodem směr, kterým se bude mazat. Poté určete datovým bodem místo, k němuž se bude mazat.

7.3.3 Prodloužit úsečku Nástroj Prodloužit úsečku slouží k prodloužení nebo zkrácení úsečky nebo segmentu lomené čáry nebo multičáry.

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Prodloužit úsečku) lze nastavit přepínač Vzdálenost, včetně požadované hodnoty prodloužení (kladná hodnota) nebo zkrácení (záporná hodnota) prvku. 1. Vyberte nástroj Prodloužit úsečku. 2. Určete úsečku u toho koncového bodu, který se bude upravovat. 3. Je-li přepínač Vzdálenost zapnut, potvrďte datovým tlačítkem myši úpravu. Nebo Je-li přepínač Vzdálenost vypnut, určete datovým bodem novou polohu koncového bodu.

7.3.4 Prodloužit dva prvku k průsečíku Nástroj Prodloužit dva prvky k průsečíku slouží k prodloužení nebo zkrácení dvou úseček, lomených čar nebo oblouků k jejich průsečíku.

1. Vyberte nástroj Prodloužit prvky k průsečíku. 2. Určete první prvek. 3. Určete druhý prvek. 4. Potvrďte úpravu. Při zkracování prvku zůstane v modelu ta část, která byla určena. Pokud prvky nemají průsečík, pak se neprovede žádná úprava.

7.3.5 Prodloužit prvek k průsečíku Nástroj prodloužit prvek k průsečíku slouží k prodloužení nebo zkrácení úsečky, lomené čáry nebo oblouku k průsečíku s jiným prvkem.

125


1. Vyberte nástroj Prodloužit prvek k průsečíku. 2. Určete prvek, který bude prodloužen nebo zkrácen. 3. Určete prvek, k němuž se bude první prvek prodlužovat nebo zkracovat. 4. Potvrďte úpravu.

7.3.6 Oříznout prvky Nástroj Oříznout prvky slouží k oříznutí prvku nebo prvků k průsečíku s jedním nebo více řezacími prvky. Řezací a ořezávané prvky mohou být úsečky, lomené čáry, oblouky, křivky, útvary, elipsy a řetězce prvků.

1. Vyberte nástroj Oříznout prvky. 2. Určete řezací prvek. 3. Určete prvky pro oříznutí. Prvky jsou zvýrazněny a zároveň je dynamicky zobrazováno, jak budou prvky oříznuty. 4. Potvrďte oříznutí prvků. 5. Vraťte se do kroku 3 a určete další prvky, které budou oříznuty. Nebo Přerušením ukončete. Poznámka: Pokud chcete, aby jako řezací prvek bylo zároveň použito více prvků, pak před prvním krokem, tj. před výběrem nástroje Oříznout prvky, vyberte požadované řezací prvky pomocí nástroje Vybrat prvek. Krok 2, tj. určení řezacího prvku proběhne automaticky – řezacím prvkem se stávají všechny vybrané prvky, a pokračujte krokem 3.

7.3.7 IntelliTrim Nástroj IntelliTrim (inteligentní oříznutí) slouží k současnému ořezávání, protahovaní a upravování více prvků.

126



Řezacími prvky (popř. prvky, k nimž jsou jiné prvky protahovány) mohou být úsečky, lomené čáry, elipsy, kružnice, oblouky, křivky, útvary, řetězce prvků, textové uzly a buňky. Ořezávanými prvky mohou být úsečky, lomené čáry, křivky, oblouky, kružnice a řetězce prvků. Protahovanými prvky mohou být úsečky, lomené čáry a řetězce ukončené úsečkou nebo lomenou čarou. V parametrickém okně (v titulku uvedeno IntelliTrim) lze nastavit režim na Rychlý a Kombinovaný a akci na Oříznout, Protáhnout a Rozřezat.. Pro režim Kombinovaný jsou dostupné přepínače Výběr ořezávaných prvků a Výběr řezacích prvků. 1. Vyberte nástroj IntelliTrim. 2. V parametrické okně nastavte režim na Rychlý a akci na Oříznout nebo Protáhnout. 3. Určete všechny prvky, které se budou ořezávat/prodlužovat. 4. Výběr ořezávaných prvků ukončete přerušovacím tlačítkem myši. 5. Určete všechny řezací prvky. 6. Výběr řezacích prvků ukončete přerušovacím tlačítkem myši. Jsou zobrazeny navržené výsledky ořezávání/protahování. Ořezávané/protahované prvky zůstávají zvýrazněny, aktuální stav ořezávání/protahování je jedno z několika řešení. 7. Pokud jste s výsledkem ořezávání/protahování spokojeni, potvrďte to přerušovacím tlačítkem. Pokud nikoliv, pokračujte krokem 8. 8. Každý ořezávaný/protahovaný prvek, který je oříznut, nebo protažen jinak, než si přejete, je možné změnit. Zadejte datový bod v těsné blízkosti té části prvku, která v modelu zůstane. Zadání datového bodu, který přepne způsob oříznutí, proveďte podle potřeby i v místech, kde ořezávaný prvek „již není“. Tak lze dodatečně určit „vnitřek“ a „vnějšek“ řezacích prvků, což je potřebné tehdy, nejsou-li řezací prvky uzavřeny. 9. Upravte výsledky ořezávání/protahovaní a poté přerušte. Poznámka: Při režimu Kombinovaný lze při určování řezacích a ořezávaných prvků pomocí přepínačů Výběr ořezávaných prvků a Výběr řezacích prvků určit, jaký bude následně určený prvek. Nejste omezeni tím, že nejdříve je nutné určit množinu všech ořezávaných a poté množinu všech řezacích prvků, nebo naopak.

127


7.3.8 Vložit vrchol Nástroj Vložit vrchol slouží k následujícím operacím: •

Vložení vrcholu do úsečky, lomené čáry, multičáry nebo útvaru,

•

připojení lineárního segmentu za koncový bod úsečky nebo lomené čáry,

•

protažení bodové křivky nebo

•

přidání vynášecí čáry do kóty.

1. Vyberte nástroj Vložit vrchol. 2. Určete prvek u vrcholu, za který chcete připojovat nový segment. 3. Zadejte datový bod, který určí polohu nového vrcholu.

7.3.9 Zrušit vrchol Nástroj Zrušit vrchol slouží k následujícím operacím: •

Smazání vrcholu z úsečky, lomené čáry, multičáry a útvaru nebo

•

odstranění vynášecí čáry z kóty.

1. Vyberte nástroj Zrušit vrchol. 2. Určete vrchol nebo vynášecí čáru. 3. Potvrďte zrušení. Poznámka: Smazáním vrcholu z úsečky vytvoříte bodový prvek, nelze zrušit vrchol z lomené čáry, která má pouze dva vrcholy.

7.3.10 Konstrukce kruhového zaoblení Nástroj Konstrukce kruhového zaoblení slouží ke konstrukci kruhového zaoblení (oblouku) mezi dvěma prvky (úsečkami, lomenými čarami, kruhovými oblouky, kružnicemi a útvary), dvěma segmenty lomené čáry nebo dvěma sousedními segmenty útvaru.

128



V parametrickém okně (v titulku uvedeno Konstrukce kruhového zaoblení) lze nastavit parametr Poloměr pro nastavení poloměru zaoblení a parametr Oříznout pro nastavení, co se ořízne (Žádný, Oba nebo První). 1. Vyberte nástroj Konstrukce kruhového zaoblení. 2. Určete první prvek nebo segment. Je-li oříznutí nastaveno na První, tento segment bude oříznut. 3. Určete druhý prvek nebo segment. 4. Potvrďte zaoblení a oříznutí.

7.3.11 Zkosit Nástroj Zkosit slouží ke konstrukci zkosení mezi dvěma úsečkami (původní úsečky jsou oříznuty a je vytvořena třetí, která je spojuje) nebo mezi sousedními segmenty lomené čáry nebo útvaru (je vložen nový segment).

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Zkosit) lze nastavit parametry Vzdálenost 1 a Vzdálenost 2 určující velikost zkrácení prvního a druhého prvku nebo segmentu. 1. Vyberte nástroj Zkosit. 2. Určete první úsečku nebo segment. 3. Určete druhou úsečku nebo segment. Poznámka: Pokud první datový bod určí úsečku, musí druhý datový bod určit také úsečku. Pokud první datový bod určí segment lomené čáry nebo útvaru, musí druhý datový bod určit sousední segment. 4. Potvrďte zkosení. Poznámka: Umisťování segmentů a současné provádění zkosení lze provést nástrojem Umístit SmartLine. Zkosení je v tomto případě symetrické.

129


130


Kótování

8. Kótování Kóta je speciální složený prvek vyjadřující ve výkresu délkový, úhlový nebo radiální rozměr. Kóta je umístěna nástroji pro kótování jako jeden (složený) prvek – kóta. Výhodou vytvoření kóty jako jednoho prvku je jednoduchost eventuálních následných úprav, možnost asociace kóty s kótovaným prvkem nebo prvky, minimalizace velikosti výkresu a přizpůsobení kótovacích textů při změně pracovních jednotek výkresu. Kóta se skládá z těchto částí: •

Kótovací čára,

•

text kóty,

•

vynášecí čáry a

•

koncové značky kótovací čáry.

Vynášecí čáry a koncové značky jsou volitelné. Nastavení atributů kóty lze z hlediska opakovaného použití uložit jako kótovací styl. Zobrazování kót může být pomocí přepínače Kóty dialogového okna Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu) zapnuto nebo vypnuto pro každý pohled zvlášť.

8.1 Nastavení kót Vysoká flexibilita kótovacího aparátu se odráží v možnostech nastavení kót v dialogovém okně Nastavení kót.

Parametry ovlivňující vzhled a chování kót při jejich umisťování do modelu jsou rozděleny do následujících kategorií:

131


•

Uživatelské symboly: Obsahuje nastavení určená pro vkládání uživatelských symbolů do textu kóty.

•

Kótovací čáry: Obsahuje nastavení určená pro definici vlastností kótovacích čar.

•

Odkazová čára: Obsahuje nastavení umožňující umístit text mimo kótovací čáru.

•

Vynášecí čáry: Obsahuje nastavení určená pro definici vlastností vynášecích čar.

•

Umístění: Obsahuje nastavení určená pro zarovnávání celé kóty, umisťování textu kóty a obecně umístění kóty.

•

Koncové značky: Obsahuje nastavení určená pro definici koncových značek kótovací čáry.

•

Vlastní koncové značky: Obsahuje nastavení určená pro používání vlastních koncových značek kótovací čáry.

•

Text: Obsahuje nastavení určená pro definici vlastností textu kóty.

•

Tolerance: Obsahuje nastavení určená pro generování kót s tolerancemi.

•

Nastavení kót: Obsahuje nastavení určená pro definici způsobu chování jednotlivých nástrojů pro kótování.

•

Jednotky: Obsahuje nastavení určená pro definici jednotek použitých v kótách.

•

Formát jednotek: Obsahuje nastavení určená pro definici formátu zobrazování jednotek v textu kóty.

8.2 Kótovací styly 8.2.1 Vytvoření nového kótovacího stylu Uložení nastavených aktivních atributů kóty z hlediska následného opakovaného použití se provede formou definice stylu kótování v rámci aktivního výkresu. 1. V hlavní nabídce Prvek vyberte Kóty. Je zobrazeno dialogové okno Nastavení kót. 2. V dialogovém okně Nastavení kót nastavte požadované atributy kóty. 3. Klepněte na ikonu Uložit styl jako. Je zobrazeno dialogové okno Uložit styl jako. 4. V dialogovém okně Uložit styl jako zadejte v textové položce Název název vytvářeného stylu kótování a v položce popis volitelně popisnou informaci k vytvářenému stylu.

132


Kótování

5. Klepněte na tlačítko OK. Je vytvořen styl kótování s uloženými aktivními atributy kóty.

8.2.2 Import existujícího kótovacího stylu V případě, že kótovací styl již byl definován, avšak v jiném než právě aktivním výkrese, pak je lze již existující definici kótovacího stylu přenést do aktivního výkresu. 1. V hlavní nabídce Prvek vyberte Kóty. Je zobrazeno dialogové okno Nastavení kót. 2. V dialogovém okně Nastavení kót vyberte v roletové nabídce Soubor položku Import. Je zobrazeno dialogové okno Import stylu kóty. 3. V dialogovém okně Import stylu kóty vyberte výkresový soubor obsahující požadovanou definici stylu kóty a klepněte na tlačítko OK. Styly kót definované ve vybraném výkresovém souboru byly vloženy do aktivního souboru.

8.3 Panel nástrojů Kóty Nástroje v panelu nástrojů Kóty (obsaženého v hlavním panelu MicroStation) slouží k provádění kótování a činností s ním souvisejících.

Pozn.: Panel nástrojů Kóty obsažený v hlavním panelu obsahuje nejčastěji používané nástroje pro různé typy kótování. Pokud potřebujete podrobnější nabídky nástrojů pro kótování, otevřete okno Panely nástrojů (Nástroje>Panely nástrojů), ve kterém je dostupný základní panel Kóty obsahující panely Kóty, Kóty úhlů, Kóty oblouků a Ostatní kóty. Uvedené panely kótování jsou v tomto okně dostupné i jednotlivě.

8.3.1 Kótovat prvek Nástroj Kótovat prvek slouží ke kótování prvku (úsečky, lomené čáry, multičáry, obdélníku, oblouku nebo kružnice).

133


V parametrickém okně jsou dostupné parametry Kótovací styl pro nastavení aktivního kótovacího stylu s uloženými atributy kóty, Zarovnání pro určení osy, podél které bude kóta zarovnána, Asociativní pro vytvoření asociativní kóty při nájezdu na kótovaný prvek a Další pro výběr dalšího nástroje. 1. Vyberte nástroj Kótovat prvek. 2. Určete prvek. Ve stavovém řádku se zobrazí název aktivního nástroje pro kótovaní. Chcete-li použít jiný nástroj, klepejte postupně na tlačítko Další v parametrickém okně. Např.: Při kótování úsečky, lomené čáry, obdélníku, útvaru nebo multičáry jsou postupně aktivovány nástroje Řetězcová kóta se šipkami, Řetězcová kóta s úsečkami, Označit úsečku a Kótovat velikost kolmo k úsečce. 3. Zadejte datový bod, kterým určíte délku vynášecích čar a polohu kóty.

8.3.2 Řetězcová kóta se šipkami Nástroj Řetězcové kóta se šipkami slouží ke kótování délkových vzdáleností mezi dvěma body. Každá kóta (vyjma první) je počítána od koncového bodu předchozí kóty. Kóty jsou umístěny na jedné kótovací čáře (řetězeny).

V parametrickém okně jsou dostupné parametry Kótovací styl pro nastavení aktivního kótovacího stylu s uloženými atributy kóty, Zarovnávání pro určení osy, podél které bude kóta zarovnána a Asociativní pro vytvoření asociativní kóty při nájezdu na kótovaný prvek. 1. Vyberte nástroj Řetězcová kóta se šipkami. 2. Zadejte datový bod, kterým určíte počátek. 3. Zadejte druhý datový bod, kterým určíte délku vynášecí čáry (vzdálenost od počátku ke kótovací čáře). 4. Zadejte datový bod, kterým určíte koncový bod kóty.

134


Kótování

5. Je-li Umisťování nastaveno na Ručně, nebo je-li nastaveno na Poloautomaticky (v dialogovém okně nastavení kót (Prvek>Kóty)) a text kóty se nevejde mezi vynášecí čáry, zadejte datový bod, kterým určíte polohu textu kóty. 6. Chcete-li, přesuňte textový kurzor do Příkazového okna (Pomůcky>Příkazy) a stiskněte klávesu <Enter> pro editaci textu kóty. Otevře se dialogové okno Text kóty umožňující editaci textu kóty. 7. Vraťte se do kroku 4 a určete další koncový bod kóty Nebo Stiskem přerušovacího tlačítka myši operaci přerušte. Požadovaná kóta je umístěna do modelu.

8.3.3 Změnit kótu podle aktivního nastavení Nástroj Změnit kótu dle aktivního nastavení slouží ke změně kóty (jako jednoho prvku) podle aktivních atributů kót, které mohou být nastaveny následovně: •

V dialogovém okně Nastavení kót,

•

výběrem uloženého stylu kótování v dialogovém okně Nastavení kót nebo v parametrickém okně jednotlivých kótovacích nástrojů nebo

•

převzetím atributů již existující kóty pomocí nástroje Převzít kótu.

1. Vyberte nástroj Změnit kótu. 2. Určete kótu. 3. Potvrďte změnu.

8.3.4 Převzít atributy kóty Nástroj Převzít kótu slouží k nastavení aktivních atributů kóty podle existující kóty v modelu.

1. Vyberte nástroj Převzít kótu. 2. Určete kótu, jejíž atributy chcete nastavit jako aktivní.

135


3. Potvrďte výběr kóty.

8.4 Zobrazování kót v pohledu Zobrazení kót lze v jednotlivých pohledech zapínat a vypínat. Režim zobrazování kót v jednom nebo všech pohledech lze nastavit pomocí přepínače Kóty v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).

136


Práce s multičárou

9. Práce s multičárou Prvek typu multičára reprezentuje sestavu nezávisle definovaných rovnoběžných čar a může obsahovat ukončení a spoje. Aktivní definice multičáry určuje, jak bude vypadat multičára umístěná do modelu nástrojem Umístit multičáru. Jednotlivé komponenty multičáry mohou mít různý vzhled (vrstvu, barvu, typ a tloušťku čáry).

9.1 Definice multičáry 1. V roletové nabídce Prvek vyberte položku Multičáry.

Otevře se dialogové okno Multičáry. Dialogové okno ukazuje, jaká je aktivní definice mutičáry. Roletová nabídka Komponenta určuje, jaká komponenta multičáry je právě v dialogovém okně nastavována. 2. Změňte výchozí definici tří implicitně zobrazených úseček. 3. Přidejte do definice multičáry novou úsečku (Editovat>Vložit). 4. Nastavte odstup nové úsečky. 5. Přidělte úsečce požadované atributy (třída, vrstva, barva, typ a tloušťka čáry), které budou mít vyšší prioritu než aktivní atributy prvku. 6. Volitelně: Nastavte vyplnění plochy mezi úsečkami. 7. Volitelně: Definujte počáteční ukončení multičáry. 8. Volitelně: Definujte koncové ukončení multičáry.

137


9. Volitelně: Nastavte spoje multičar, tj. úsečky, které jsou umístěny ve vrcholech multičáry.

9.2 Uložení nastavení multičar Pro uložení nastavení multičar jako typu multičáry, které lze následně opakovaně obnovovat, lze použít soubory s nastaveními. Soubory s nastaveními (soubory s implicitní koncovkou .stg) obsahují skupiny nastavení, které obsahují složky skupin nastavení.

9.2.1 Vytvoření souboru s nastaveními Protože vzorové soubory s nastaveními (dodány s MicroStation) již obsahují definice složek skupin nastavení odkazující na různé typy dat, je vhodné si vytvořit vlastní soubory s nastaveními. 1. Z nabídky Nastavení vyberte Správce. Otevře se dialogové okno Vybrat nastavení. Vypsané skupiny a složky nastavení jsou uloženy v právě otevřeném souboru s nastaveními (jeho název je uveden v titulku tohoto okna). 2. Z nabídky Soubor dialogového okna Vybrat nastavení vyberte položku Editovat. Otevře se dialogové okno Editovat nastavení. 3. Z nabídky Soubor dialogového okna Editovat nastavení vyberte položku Nový. Otevře se dialogové okno Vytvořit nový soubor pro nastavení. 4. Pomocí nabídky Disky a seznamu Složky určete cílovou složku. 5. V poli Soubory zadejte požadovaný název souboru. 6. Klepněte na tlačítko OK. Aktivní je opět dialogové okno Editovat nastavení (v titulku okna je uveden název nově vytvořeného souboru s nastaveními).

9.2.2 Definování stylu multičáry Tuto definici stylu multičáry je nutné provést dříve, než ji budete chtít vybrat jako základ pro složku multičáry. 1. Použijte dialogové okno Multičáry (Prvek>Multičáry) pro definici požadovaného nastavení multičáry. 2. V nabídce Typ dialogového okna Editovat nastavení vyberte Multičára. Otevře se dialogové okno Upravit styl multičáry. 3. Klepněte na tlačítko Aktivní.

138



Typ je vytvořen. Obdržíte název a popis, který začíná „Mčára“ a končí pořadovou číslicí. Nový typ multičáry je v seznamu automaticky vybrán. 4. Volitelně: Změňte implicitně přiřazený název v poli Název. 5. Volitelně: : Změňte implicitně přiřazený popis v poli Popis.

9.2.3 Vytvoření skupiny nastavení 1. Volitelně: Pokud by nebyl otevřen požadovaný soubor s nastaveními (viz název souboru uvedený v titulku okna), pak musíte otevřít požadovaný soubor. Z nabídky Soubor dialogového okna Editovat nastavení vyberte položku Otevřít pro otevření již existujícího souboru. Otevře se dialogové okno Otevřít soubor pro nastavení, ve kterém vyberte požadovaný soubor s nastaveními. 2. V dialogovém okně Editovat nastavení vyberte z nabídky Editovat, podnabídky Vytvořit položku Skupina. Nová skupina (implicitně pojmenovaná Bez názvu) je přidána do seznamu Skupina a je automaticky vybrána. 3. Volitelně: Do pole pod seznamem Skupina zadejte požadovaný název nové skupiny.

9.2.4 Definice složky ve skupině 1. V seznamu Skupina vyberte skupinu, ke které má složka patřit. 2. Z nabídky Editovat vyberte Vytvořit>Multičára. Nová složka (implicitně pojmenovaná Bez názvu) je přidána do seznamu Složka a je automaticky vybrána. 3. Volitelně: V poli pod seznamem Složka zadejte požadovaný název nové složky. 4. V seznamu Složka poklepejte na nově vytvořenou složku. Otevře se dialogové okno Upravit multičáru, ve kterém můžete definovat nastavení složky. 5. V dialogovém okně Upravit multičáru klepněte na tlačítko Zavést. Otevře se dialogové okno Vybrat definici multičáry. 6. V dialogovém okně Vybrat definici multičáry vyberte požadovaný typ multičáry. 7. Klepněte na tlačítko OK. Dialogové okno Vybrat definici multičáry se uzavře. 8. V dialogovém okně Upravit multičáru klepněte na tlačítko Uložit.

139


Dialogové okno Upravit multičáru se zavře a aktivní je opět dialogové okno Editovat nastavení.

9.3 Nastavení multičáry podle uloženého typu multičáry 1. V nabídce Nastavení vyberte položku Správce. Otevře se dialogové okno Vybrat nastavení. Skupiny nastavení z právě otevřeného souboru s nastaveními jsou dostupné v seznamu Skupina. 2. V seznamu Skupina vyberte skupinu, která obsahuje požadovaný typ multičáry. 3. V seznamu Složka vyberte požadovaný typ multičáry. Aktivní nastavení multičáry je určeno podle typu multičáry v definici typu.

9.4 Umístění multičáry do modelu 1. V panelu Lineární prvky vyberte nástroj Umístit multičáru.

2. Zadejte datový bod jako počáteční bod kreslené multičáry. 3. Pokračujte v umisťování dalších lomových bodů multičáry.

4. Pomocí přerušovacího tlačítka myši ukončete kresebnou operaci nebo v parametrickém okně aktivujte tlačítko Uzavřít, pokud má multičára vytvořit uzavřený prvek.

140



Pozn.: Všimněte si dostupných nastavení v parametrickém okně, která umožňují nastavit délku a směr kreslené multičáry, způsob umisťování a asociativitu.

9.5 Spoje multičar Nástroje v panelu nástrojů Spoje multičar (Nástroje>Spoje multičar) slouží k vytváření křížení multičar, ke konstrukci přerušení buď celé multičáry nebo pouze jednotlivé úsečky a k úpravě komponent multičáry.

9.5.1 Vytvořit křížení Nástroj Vytvořit uzavřené křížení slouží ke konstrukci uzavřeného křížového spoje mezi dvěma multičárami.

1. Vyberte nástroj Uzavřít křížení. 2. Určete multičáru, která se bude křížit. 3. Určete druhou multičáru. 4. Potvrďte spoj. Pozn.: Identickým postupem lze následujícími nástroji Vytvořit otevřené křížení a Vytvořit propojené křížení vytvořit odpovídající typ křížení multičar.

9.5.2 Přerušit dílčí čáru Nástroj Přerušit jednu dílčí čáru slouží k přerušení úsečky v segmentu multičáry.

1. Vyberte nástroj Přerušit jednu dílčí čáru.

141


2. Určete úsečku v bodě, kde bude přerušení začínat. 3. Zadáním druhého datového bodu určete konec přerušení.

9.5.3 Přerušit multičáru Nástroj Přerušit multičáru slouží k přerušení všech úseček v segmentu multičáry. Přerušení je kolmé na určenou úsečku.

1. Vyberte nástroj Přerušit multičáru. 2. Určete libovolnou úsečku v bodě, kde bude počátek přerušení. 3. Zadáním druhého datového bodu určete konec přerušení.

9.5.4 Vytvořit uzavřený T spoj Nástroj Vytvořit uzavřený T spoj slouží ke zkrácení nebo prodloužení multičáry k průsečíku s jinou multičárou a k vytvoření uzavřeného T spoje.

1. Vyberte nástroj Vytvořit uzavřený T spoj. 2. Určete multičáru, která se zkrátí nebo prodlouží. 3. Určete multičáru, ke které se první multičára zkrátí nebo prodlouží. 4. Potvrďte spoj.

9.5.5 Vytvořit rohový spoj Nástroj Vytvořit rohový spoj slouží k zkrácení nebo prodloužení dvou multičar k jejich průsečíku a k vytvoření rohového spoje.

1. Vyberte nástroj Vytvořit rohový spoj. 2. Určete první multičáru. 3. Určete druhou multičáru. 4. Potvrďte spoj.

142



9.5.6 Scelit dílčí čáru Nástroj Scelit dílčí čáru slouží k odstranění přerušení v multičáře.

Přerušení vznikne v multičáře nástrojem na tvorbu přerušení nebo spoje. 1. Vyberte nástroj Scelit dílčí čáru. 2. Určete jeden konec přerušení. 3. Potvrďte úpravu.

143


10. Používání buněk Buňka je část kresby, která je opakovaně používána pro umisťování do modelů. Z hlediska obsahu se nejčastěji jedná o značky (mapové, elektrotechnické apod.), poznámky nebo detaily. Používání buněk zvyšuje efektivitu kresebného procesu z hlediska jednoduchosti opakování dílčí kresby (buňky) a její event. aktualizace, zároveň přispívá k standardizaci výkresové dokumentace. Buňky jsou uloženy ve výkresovém souboru, obvykle v tzv. výkresové knihovně nazývané též knihovna buněk. Knihovna buněk může být připojena k modelu (podmínka práce s buňkami v daném modelu), zároveň může být otevřena jako aktivní výkresový soubor a buňky v něm obsažené mohou být standardními nástroji editovány. Buňky reprezentují jednotlivé modely výkresové knihovny. Knihovna buněk může obsahovat „neomezený“ počet buněk.

10.1 Práce s knihovnami buněk 10.1.1 Vytvoření a připojení knihovny buněk 1. V nabídce Prvek vyberte položku Buňky.

Otevře se dialogové okno Knihovna buněk. 2. V nabídce Soubor dialogového okna vyberte položku Nová. Otevře se dialogové okno Vytvořit knihovnu buněk. 3. Volitelně: V roletové nabídce Disky vyberte jiný cílový disk.

144


Používání buněk

4. Volitelně: V seznamu Složky vyberte jinou cílovou složku. 5. Do pole Soubory zadejte název nové knihovny buněk. V našem případě školení.cel. Poznámka: Implicitní koncovkou souboru reprezentujícího knihovnu buněk je koncovka .cel. 6. Klepněte na tlačítko OK. Požadovaná knihovna je vytvořena a je připojena k aktivnímu výkresu.

10.1.2 Připojení již existující knihovny buněk 1. V nabídce Prvek vyberte položku Buňky. Otevře se dialogové okno Knihovna buněk. 2. V nabídce Soubor dialogového okna vyberte položku Připojit. Otevře se dialogové okno Připojit knihovnu buněk. 3. V seznamu Soubory vyberte název připojované knihovny buněk. V našem případě areapat.cel. 4. Klepněte na tlačítko OK. Obsah připojené knihovny buněk je formou seznamu buněk zobrazen v seznamu buněk dialogového okna Knihovna buněk.

10.1.3 Prohlížení buněk 1. V nabídce Prvek vyberte položku Buňky.

145


Otevře se dialogové okno Knihovna buněk. Pokud je již nějaká knihovna připojená, její název je vypsán v titulku. Pokud není připojena žádná knihovna buněk, je nutné požadovanou knihovnu buněk nejprve připojit. 2. V seznamu vyberte název buňky. Obrázek buňky se zobrazí vpravo vedle seznamu. 3. Další buňku si můžete prohlédnout, když vyberete její název myší nebo listováním pomocí šipek klávesnice.

10.2 Práce s buňkami Nástroje v panelu nástrojů Buňky slouží k umisťování a manipulaci s buňkami.

10.2.1 Typ buňky K dispozici jsou čtyři typy buněk: •

Grafická,

•

bodová,

•

menu,

•

poradce.

10.2.1.1 Rozdíly mezi buňkou typu grafická a bodová Atributy prvků (barva, typ a tloušťka čáry) grafických buněk jsou určeny při vytváření buňky a s těmito zdrojovými atributy je grafická buňka vždy umisťována do modelu. Naproti tomu bodová buňka je do modelu umisťována vždy právě nastavenými aktivními atributy. Grafická buňka je i není závislá na aktivní vrstvě. V případě, že v parametrickém okně není aktivní přepínač Relativně, je grafická buňka umisťována do vrstev modelu, ve kterých byly vytvořeny její dílčí části. V případě, že v parametrickém okně je aktivní přepínač Relativně, je grafická buňka umisťována do vrstev modelu relativních vůči právě nastavené aktivní vrstvě. Bodová buňka je vždy umístěna do aktivní vrstvy, bez ohledu na to, v kterých vrstvách byly vytvořeny její části. Grafická buňka se při otáčení pohledu otáčí společně s pohledem. Naproti tomu bodová buňka je na pohledu nezávislá, a proto se s pohledem neotáčí.

146



U grafické buňky lze provádět nájezd pokusným bodem na jednotlivé prvky tvořící buňku. Bodová buňka má pouze jeden nájezduschopný bod, a to vztažný bod buňky.

10.2.2 Vytvoření buňky Postup vytvoření buňky, vyžaduje vytvoření kresby, která bude reprezentovat příslušnou buňku, definici vztažného bodu buňky (bod, kterým je buňka umisťována do modelu) a určení typu buňky. 1. Pokud není doposud připojena knihovna buněk, pak požadovanou knihovnu připojte. V našem případě vytvořenou knihovnu školení.cel. 2. Nakreslete grafické prvky, kterými bude buňka tvořena. 3. Všechny prvky, které mají tvořit buňku, ohraničte beze zbytku ohradou. 4. V panelu nástrojů Buňky vyberte nástroj Definovat vztažný bod buňky.

5. Zadejte datový bod, kterým určíte vztažný bod vytvářené buňky. 6. V nabídce Prvek vyberte položku Buňky. Otevře se dialogové okno Knihovna buněk. 7. V pravém dolním rohu dialogového okna klepněte na tlačítko Vytvořit. Otevře se dialogové okno Vytvořit novou buňku. 8. Do pole Název zadejte název nově vytvářené buňky. 9. Volitelně: Do pole Popis zadejte popis buňky. 10. Z roletové nabídky Typ buňky vyberte typ buňky. 11. Klepněte na tlačítko Vytvořit. Požadovaná buňka je vytvořena a umístěna do připojené knihovny buněk.

10.2.3 Určení aktivní buňky pro následné operace 1. V nabídce Prvek vyberte položku Buňka. Otevře se dialogové okno Knihovna buněk. 2. V seznamu vyberte název buňky.

147


3. Klepněte na požadované tlačítko metody umístění buňky: Umístění, Koncová značka, Bod nebo Vzor.

10.3 Umisťování buněk 10.3.1 Umístit buňku Nástroj Umístit buňku slouží k umístění aktivní buňky do modelu.

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Umístit buňku) lze nastavit parametry: Aktivní buňka pro nastavení aktivní buňky (nebyla-li nastavena klepnutím na tlačítko Umístění v dialogovém okně Knihovna buněk), Aktivní úhel pro nastavení úhlu natočení buňky (za předpokladu vypnutého přepínače Interaktivně), X Poměr pro nastavení měřítka ve vodorovném směru, Y Poměr pro nastavení měřítka ve svislém směru a po zvětšení parametrického okna pomocí šipky Vypsat parametry umístění buňky další parametry: Skutečná velikost pro umístění buňky v její skutečné velikosti, Relativně pro nastavení závislosti umístění grafické buňky do vrstev, Interaktivně pro možnost grafické zadání měřítka a úhlu natočení, Zploštit pro práci ve 3D a Asociativní pro vytvoření vazby asociace. 1. Vyberte nástroj Umístit aktivní buňku. 2. Nastavte požadované hodnoty v parametrickém okně. 3. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu vztažného bodu buňky. Pokud je přepínač Interaktivně vypnutý, je buňka umístěna. 4. Pokud je přepínač Interaktivně zapnutý, zadejte další dva datové body, kterými určíte měřítko a natočení buňky. 5. Stiskem přerušovacího tlačítka myši operaci ukončíte. Nebo Vraťte se ke kroku 2, abyste umístili další výskyty buňky.

10.3.2 Vybrat a umístit buňku Nástroj Vybrat a Umístit buňku slouží k určení buňky v modelu a umístění dalších výskytů této buňky.

148



V parametrickém okně (v titulku uvedeno Vybrat a umístit buňku) lze nastavit parametry otočení, velikosti a interaktivního umístění. 1. Vyberte nástroj Vybrat a umístit buňku. 2. Určete buňku. Podmínkou nastavení určené buňky jako buňky aktivní je stav, kdy je připojena knihovna buněk, ve které je určená buňka uložena. 3. Zadejte datový bod, kterým umístíte výskyt buňky. 4. Stiskem přerušovacího tlačítka myši operaci ukončíte. Nebo Vraťte se ke kroku 3, abyste umístili další výskyty buněk.

10.3.3 Nahradit buňky Nástroj Nahradit buňky slouží k nahrazení jedné buňky nebo více buněk v modelu nebo k obnově stejnojmennou buňkou z aktivní knihovny buněk.

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Nahradit buňky) lze nastavit parametry: Metoda pro nastavení způsobu náhrady buněk (Obnovit nebo Nahradit), Režim pro nastavení způsobu náhrady buněk v případě metody Nahradit (Jedna nebo Komplexně), Použít aktivní buňku pro nastavení nahrazující buňky v případě metody Nahradit, Ohrada pro prostorové vymezení nahrazovaných buněk.

10.3.3.1 Obnova buněk podle aktivní knihovny buněk 1. Vyberte nástroj Nahradit buňky. 2. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda na Obnovit. 3. Určete buňku, která se obnoví. 4. Potvrďte buňku. Určená buňka je nahrazena stejnojmennou buňkou z aktivní knihovny buněk.

10.3.3.2 Jednotlivé nebo komplexní nahrazení buněk 1. Vyberte nástroj Nahradit buňky. 2. V parametrickém okně nastavte metodu na Nahradit. 3. Určete buňku, která se bude nahrazovat. 4. Určete nahrazovací buňku a potvrďte.

149


Je-li režim nastaven na Jedna, nahradí se určená buňka. Je-li režim nastaven na Komplexně, zobrazí se výstražné okno, v němž je nutné potvrdit nahrazení všech buněk, které se jmenují stejně jako určená buňka.

10.3.3.3 Nahrazení buněk v ohradě 1. Vymezte ohradou buňky, které se budou nahrazovat. 2. Vyberte nástroj Nahradit buňky. 3. V parametrickém okně nastavte režim na Jedna, metodu na Nahradit a zapněte přepínač Ohrada, včetně režimu Vnitřek 4. Určete nahrazovanou buňku a potvrďte. Všechny relevantní buňky v ohradě jsou nahrazeny.

150


Šrafování a vzorování

11. Šrafování a vzorování Vzorování je opakované umisťování čáry nebo buňky v celé uzavřené oblasti v zadané intervalu (mezeře), měřítku a úhlu. Nástroje v panelu Vzorování slouží ke šrafování a vzorování ploch nebo podél čáry, informaci o použitém vzoru, převzetí parametrů vzorování z modelu a smazání vzorování.

11.1 Šrafovat Nástroj Šrafovat slouží ke šrafování plochy.

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Šrafovat) lze nastavit parametry: Metoda pro určení, jaká plocha bude šrafována (Prvek, Ohrada, Průnik, Sjednocení, Rozdíl, Vnitřek, Body), Mezera pro nastavení mezery mezi čarami šrafování, Úhel pro nastavení úhlu, pod kterým budou čáry šrafování kresleny, Tolerance pro nastavení maximální vzdálenosti pro aproximaci křivky lineárními segmenty, Asociativní vzorování pro nastavení asociace šrafování vůči šrafovanému prvku, Nájezduschopné vzorování pro nastavení možnosti nájezdu na čáry šrafování. V případě nastavení metody na Uvnitř a zvětšení parametrického okna pomocí šipky Ukázat další informace pak ještě přepínače: Vynechat vnitřní útvary, Vynechat vnitřní texty, Dynamická oblast, Alternativní oblast a Maximální mezera pro nastavení maximální vzdálenosti mezi koncovými body ohraničujících prvků.

11.1.1 Šrafování uzavřeného prvku 1. Vyberte nástroj Šrafovat. 2. Nastavte metodu na Prvek a požadované parametry šrafy. 3. Určete uzavřený prvek. 4. Zadejte datový bod, kterým určíte bod, jímž bude jedna čára šrafování procházet.

151


11.1.2 Šrafování průniku nebo sjednocení uzavřených prvků 1. Vyberte nástroj Šrafovat. 2. Nastavte metodu na Průnik nebo Sjednocení a požadované parametry šrafy. 3. Určete prvek. 4. Určete další prvek (prvky). Je zobrazena plocha, která bude předmětem šrafování.. 5. Po potvrzení posledního prvku stiskem přerušovacího tlačítka myši operaci přerušte. Příslušná plocha je vyšrafována.

11.1.3 Šrafování plochy ohraničené prvky 1. Vyberte nástroj Šrafovat. 2. Nastavte metodu na Vnitřek a požadované parametry šrafy. 3. Zadejte datový bod uvnitř plochy ohraničené prvky. Plocha, která bude šrafována se dynamicky zobrazuje. 4. Potvrďte šrafování.

11.2 Šrafovat křížem Nástroj Šrafovat křížem slouží ke křížovému šrafování ploch.

Pozn.: Nástroj se chová shodně jako nástroj Šrafovat, pouze v parametrickém okně je nutné kromě parametrů jedné šrafy nastavit parametry i druhé šrafy.

11.3 Vzorovat Nástroj Vzorovat slouží ke vzorování plochy aktivní buňkou pro vzorování.

152


Šrafování a vzorování

V parametrickém okně (v titulku uvedeno Vzorovat) lze nastavit parametry: Metoda pro určení vzorované plochy (Prvek, Ohrada, Průnik, Sjednocení, Rozdíl, Vnitřek, Body), Buňka pro vzorování pro nastavení buňky použité v procesu vzorování (nebyla-li nastavena klepnutím na tlačítko Vzor v dialogovém okně Knihovna buněk), Poměr pro nastavení měřítka aktivní buňky pro vzorování, Mezera mezi řádky pro nastavení mezery mezi řádky vzoru, Mezera mezi sloupci pro nastavení mezery mezi sloupci vzoru, Úhel pro nastavení úhlu vzoru, Tolerance pro nastavení maximální vzdálenosti pro aproximaci křivky lineárními segmenty, Asociativní vzorování pro nastavení asociace mezi vzorování vůči vzorovanému prvku, Nájezduschopné vzorování pro nastavení možnosti nájezdu na buňky vzorování. V případě nastavení metody na Uvnitř a zvětšení parametrického okna pomocí šipky Ukázat další informace pak ještě přepínače: Vynechat vnitřní útvary, Vynechat vnitřní texty, Dynamická oblast, Alternativní oblast a Maximální mezera pro nastavení maximální vzdálenosti mezi koncovými body ohraničujících prvků.

11.3.1 Vzorování vnitřku uzavřeného prvku 1. Vyberte nástroj Vzorovat. 2. Nastavte metodu na Prvek a požadované parametry vzoru. 3. Určete prvek. 4. Zadejte datový bod, který určuje polohu vztažného bodu jedné z buněk, kterou se vzoruje.

11.3.2 Vzorování plochy ohraničené prvky 1. Vyberte nástroj Vzorovat. 2. Nastavte metodu na Vnitřek a požadované parametry vzoru. 3. Zadejte datový bod uvnitř plochy ohraničené prvky. Plocha, která se bude vzorovat, se dynamicky zobrazuje. 4. Potvrďte vzorování.

11.4 Převzít atributy vzorování Nástroj Převzít vzorování slouží k nastavení aktivních atributů vzorování (úhel, měřítko a mezera) převzetím atributů vzorování podle již existujícího vzorovaného prvku v modelu.

153


1. Vyberte nástroj Převzít vzorování. 2. Určete vzorovaný prvek. 3. Potvrďte vzorovaný prvek. Nové aktivní atributy vzorování se vypíší ve stavovém řádku.

11.5 Smazat vzorování Nástroj Smazat vzorování slouží k odstranění vzorování.

1. Vyberte nástroj Smazat vzorování. 2. Určete vzorování, které má být odstraněno. 3. Potvrďte odstranění.

11.6 Zobrazování vzorování v pohledu Zobrazení vzorování lze v jednotlivých pohledech zapínat a vypínat. Režim zobrazování vzorování v jednom nebo všech pohledech lze nastavit pomocí přepínače Vzorování v dialogovém okně Atributy pohledu (Nastavení>Atributy pohledu).

154


Referenční modely

12. Referenční modely Technologie referenčních modelů umožňuje připojit k aktivnímu modelu další výkresové modely libovolného výkresového souboru, čímž je jejich obsah zobrazován společně s kresbou aktivního modelu. Nad referenčními modely lze provádět vybrané manipulační operace, v žádné případě však nelze zasahovat do jejich obsahu. Ačkoliv do obsahu referenčního modelu nelze zasahovat, lze prvky referenčních modelů použít pro konstrukci prvků v aktivním modelu formou nájezdu a zároveň lze kopírovat prvky referenčních modelů do aktivního modelu.

12.1 Připojení referenčního modelu Nejobecnější způsobem připojení referenčního modelu je jeho připojení shodně, což znamená, že souřadnice referenčního výkresu jsou v souladu se souřadnicemi aktivního výkresu bez jakékoliv rotace, změny velikosti nebo posunu.

12.1.1 Připojení referenčního výkresu shodně Jako aktivní otevřete výkres mapa_rám.dgn. 1. V liště Základní nástroje klepněte na ikonu Referenční výkresy.

Nebo V roletové nabídce Soubor vyberte položku Referenční výkresy.

155


Otevře se dialogové okno Referenční výkresy. 2. V dialogovém okně vyberte nástroj Připojit referenční výkres.

Otevře se dialogové okno Připojit referenční výkres. 3. Vyberte výkresový soubor obsahující model, který chcete připojit jako referenční, a klepněte na tlačítko OK. V našem případě mapa_polohopis.dgn. Otevře se dialogové okno Připojení referenčního výkresu. 4. V roletové nabídce Model vyberte model, který chcete připojit jako referenční. V našem případě implicitní model. 5. Klepněte na tlačítko OK dialogového okna Připojení referenčního výkresu. Dialogové okno Připojení referenčního výkresu je uzavřeno a příslušný model je připojen jako referenční. Tento stav je zobrazen v otevřeném dialogovém okně Referenční výkresy. Identickým postupem připojte výkresy mapa_výškopis.dgn a mapa_sítě.dgn.

12.2 Práce s připojenými referenčními modely Vyjma připojování pracují nástroje pro referenční modely s již připojenými referenčními modely, které jsou vybrány v dialogovém okně Referenční výkresy. Pomocí kláves a <Shift> lze v seznamu s referenčními modely vybrat najednou více referenčních modelů, nad kterými budou provedeny následné operace. Nástroje pro práci s referenční modely jsou umístěny přímo v dialogovém okně Referenční výkresy.

156


Referenční modely

12.2.1 Zapnutí/vypnutí zobrazování referenčního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy klepněte na řádku připojeného referenčního modelu ve sloupci Zobrazit.

12.2.2 Zapnutí/vypnutí možnosti nájezdu na prvky referenčního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy klepněte na řádku připojeného referenčního modelu ve sloupci Najet.

12.2.3 Zapnutí/vypnutí možnosti výběru prvků referenčního modelu Stav přepínače možnosti výběru prvků referenčního modelu má vliv na schopnost kopírování, měření, převzetí atributů apod. na základě prvků referenčního modelu. 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy klepněte na řádku připojeného referenčního modelu ve sloupci Nalézt.

12.2.4 Zapnutí/vypnutí zobrazování vrstev referenčního modelu 1. V liště Základní nástroje klepněte na ikonu Zobrazení vrstev. Otevře se dialogové okno Zobrazení vrstev. 2. V seznamu roletové nabídky Výkres vyberte výkres (model).

157


3. Klepnutím na řádek příslušné vrstvy zapněte/vypněte zobrazení příslušné vrstvy.

12.2.5 Přesunutí referenčního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model). 2. V dialogovém okně vyberte nástroj Přesunout referenční výkres.

3. Zadejte datový bod, který určí počátek přesunu. 4. Zadejte datový bod, který určí cíl přesunu.

12.2.6 Změna měřítka referenčního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model). 2. V dialogovém okně vyberte nástroj Změnit velikost referenčního výkresu.

3. V parametrickém okně nastavte Metodu na Relativně a v textovém poli Měřítko zadejte hodnotu zvětšení/zmenšení. 4. Zadejte datový bod určující střed zvětšení/zmenšení.

12.2.7 Otočení referenčního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model). 2. V dialogovém okně vyberte nástroj Otočit referenční výkres.

158


Referenční modely

3. V parametrickém okně nastavte metodu na Úhly a v textovém poli Z zadejte hodnotu otočení. 4. Zadejte datový bod určující střed otočení.

12.2.8 Definování hranice oříznutí referenčního modelu 1. Nástrojem Umístit ohradu umístěte do modelu ohradu, která vymezí oblast, jež bude z hlediska zobrazení referenčního modelu oříznuta. Pozn.: Po provedení operace bude z kresby referenčního modelu viditelná pouze část uvnitř ohrady. 2. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model). 3. V dialogovém okně vyberte nástroj Oříznout referenční výkres.

4. V parametrickém okně nastavte metodu na Ohrada. 5. Datový tlačítkem myši potvrďte danou operaci. Kresba referenčního modelu nacházející se vně hranice ohrady není zobrazována.

12.2.9 Definování masky vyříznutí referenčního modelu 1. Nástrojem Umístit ohradu umístěte do modelu ohradu, která vymezí oblast, jež bude z hlediska zobrazení referenčního modelu vyříznuta. Pozn.: Po provedení operace nebude z kresby referenčního modelu viditelná část uvnitř ohrady. 2. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model). 3. V dialogovém okně vyberte nástroj Maska vyříznutí.

159


4. V parametrickém okně nastavte metodu na Ohrada. 5. Datovým tlačítkem myši potvrďte operaci. Kresba referenčního modelu nacházející se uvnitř hranice ohrady není zobrazována. Poznámka: Pro jeden referenční model může být určena více než jedna maska vyříznutí. Prvky referenčního modelu jsou zobrazovány pouze tehdy, když jsou uvnitř hranice oříznutí a mimo všechny masky vyříznutí.

12.2.10 Odstranění masky vyříznutí 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model). 2. V dialogovém okně vyberte nástroj Odstranit masku vyříznutí.

Zvýrazní se maska vyříznutí. 3. Potvrďte odstranění zvýrazněné masky vyříznutí. Nebo Přerušte, zvýrazněná maska vyříznutí bude ponechána. Pokud existuje, zvýrazní se další maska vyříznutí. 4. Opakujte krok 3 pro všechny masky vyříznutí.

12.2.11 Kopírování prvků z referenčního modelu do aktivního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model), v němž se nacházejí prvky, které mají být vkopírovány do aktivního modelu. 2. Překontrolujte aktivitu přepínačů Zobrazit, Najet a Nalézt. 3. Vyberte nebo ohraničte ohradou prvky, jež budete kopírovat. 4. V panelu nástrojů Manipulovat vyberte nástroj Kopírovat.

160


Referenční modely

5. Zadejte datový bod, kterým určíte vztažný bod kopírovaných prvků. Prvky se zobrazují dynamicky při pohybu kurzorem po obrazovce. 6. Zadejte datový bod, kterým určíte polohu vztažného bodu kopírovaných prvků v aktivním modelu. Poznámka: Pokud chcete kopírovat prvky z referenčního modelu do aktivního, aniž by se změnila jejich poloha, zadejte datové body v krocích 5 a 6 při nezměněné poloze kurzoru. Identické polohy kurzoru lze snadno dosáhnout při aktivovaném nástroji AccuDraw (ukotvení polohy kurzoru).

12.2.12 Spojování referenčních modelů do aktivního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkresy (modely). V našem případě vyberte všechny připojené výkresy, tj. mapa_polohopis.dgn, mapa_výškopis.dgn a mapa_sítě.dgn. 2. V nabídce Nástroje dialogového okna vyberte položku Spojit do aktivního. 3. Zadáním datového bodu vyberte pohled, ve kterém dojde ke zpracování. Budou zpracovány pouze vrstvy referenčních modelů zobrazené v tomto pohledu. Výstražné okno požaduje potvrzení, že skutečně chcete spojit vybrané referenční modely s aktivním modelem. 4. Klepněte na OK. Obsah vybraných referenčních modelů je vkopírován do modelu aktivního a současně dojde k odpojení těchto referenčních modelů.

12.2.13 Odpojení referenčního modelu 1. V seznamu dialogového okna Referenční výkresy vyberte referenční výkres (model). 2. V dialogovém okně vyberte nástroj Odpojit referenční výkres.

Výstražné okno požaduje potvrzení, že skutečně chcete vybraný referenční model odpojit. 3. Klepněte na tlačítko OK.

161


12.2.14 Odpojení všech referenčních modelů 1. V nabídce Nástroje dialogového okna Referenční výkresy vyberte položku Odpojit vše. Výstražné okno požaduje potvrzení, že skutečně chcete všechny referenční modely odpojit. 2. Klepněte na tlačítko OK.

162


Práce s rastrovými grafickými daty

13. Práce s rastrovými grafickými daty Rastrové obrazy mohou být zobrazeny společně s aktivním modelem pomocí aplikace Raster Manager. Funkčnost této aplikace je analogií technologie referenčních modelů. Raster Manager umožňuje zpřístupnit binární (černobílé) i polotónové (monochromatické a barevné) rastrové obrazy různých podporovaných formátů.

13.1 Připojování rastrových obrazů Aplikace Raster Manager umožňuje současné připojení „neomezeného“ počtu rastrových souborů. Při připojení je každý rastrový obraz načten do samostatné hladiny. Jednotlivé hladiny jsou postupně řazeny nad sebou tak, jak probíhá připojování rastrových obrazů.

13.1.1 Připojení rastrového obrazu interaktivně Otevřete jako aktivní výkres prázdný_1.dgn. 1. V roletové nabídce Soubor vyberte položky Raster Manager.

Otevře se dialogové okno Raster Manager. 2. V dialogovém okně Raster Manager z nabídky Soubor vyberte položku Připojit.

163


Otevře se dialogové okno Připojit rastrový referenční soubor. 3. V zobrazením dialogovém okně vyberte požadovaný rastrový souboru, který má být připojen. V našem případě vyberte ve složce image projektu Školení soubor s binárním rastrovým obrazem lesy.cit. Pozn.: Pokud v nastavené složce není zobrazován požadovaný soubor, je to způsobeno pravděpodobně tím , že v nabídce Typy souborů, která funguje jako filtr zobrazení souborů pouze určitých typů, je nastavena nevhodná volba. Když vyberete rastrový soubor, zobrazí se další informace o vybraném rastrovém souboru v části dialogového okna Náhled připojení.. 4. Volitelně: Klepněte na tlačítko Náhled obrázku a vybraný rastrový soubor je v části Náhled připojení ve zjednodušené formě zobrazen. 5. V pravé spodní části dialogového okna Připojit rastrový referenční soubor aktivujte přepínač Umístit ručně. 6. Klepněte na tlačítko OK. Dialogové okno Připojit rastrový referenční soubor se zavře a jste vyzváni k zadání polohy, kam má být obraz rastrového souboru umístěn. 7. Zadejte datový bod, kterým určíte levý dolní roh obdélníku zobrazovaného v aktivním výkresu prázdný_1.dgn. Dynamicky je zobrazován obdélník znázorňující rozsah připojovaného obrazu.

164



8. Zadejte datový bod, kterým určíte pravý horní roh obdélníku zobrazovaného v aktivním výkresu. 9. V dialogovém okně klepněte na šipku Ukázat parametry.

Dialogové okno je rozšířeno o část umožňující nastavit parametry připojení rastrového obrazu. Pozn.: Z hlediska zobrazení binárních rastrů je podstatný zejména parametr Barva popředí, určující barvu, kterou bude rastrový obraz zobrazen. 10. Upravte parametry připojení rastrového obrazu. V našem případě nastavte v paletě Barva popředí jako aktivní barvu zelenou (2), protože připojený rastrový obraz reprezentuje lesy. Uvedený postup připojení rastrového soubor zopakujte pro soubory relief.cit, vodstvo.cit a polohopis.cit. Postupně nastavte barvy hnědá (6) pro relief.cit, modrá (1) pro vodstvo.cit a černá (8) pro polohopis.cit. Zároveň nezapomeňte u všech připojovaných rastrových souborů v parametrech připojení aktivovat přepínač Průhlednost, který zabezpečí průhlednost barvy pozadí rastrového obrazu, a tedy viditelnost obrazu, který byl připojen v předchozím kroku.

13.1.2 Připojení rastrového obrazu do polohy určené v rastrovém souboru ( pro formáty Intergraph nebo GeoTiff) Jako aktivní výkres otevřete výkres prázdný_2.dgn. 1. V roletové nabídce Soubor vyberte položky Raster Manager. Otevře se dialogové okno Raster Manager. 2. V dialogovém okně Raster Manager z nabídky Soubor vyberte Připojit. Otevře se dialogové okno Připojit rastrový referenční soubor. 3. V zobrazením dialogovém okně vyberte požadovaný rastrový souboru, který má být připojen. V našem případě vyberte ve složce image projektu Školení barevný rastrový soubor typu GeoTIFF s názvem mapa.tif.

165


Pozn.: Pokud v nastavené složce není zobrazován požadovaný soubor, je to způsobeno pravděpodobně tím , že v nabídce Typy souborů, která funguje jako filtr zobrazení souborů pouze určitých typů, je nastavena nevhodná volba. Když vyberete rastrový soubor, zobrazí se další informace o vybraném rastrovém souboru v části dialogového okna Náhled připojení. 4. Volitelně: Klepněte na tlačítko Náhled obrázku a vybraný rastrový soubor je v části Náhled připojení ve zjednodušené formě zobrazen. 5. V pravé spodní části dialogového okna Připojit rastrový referenční soubor deaktivujte přepínač Umístit ručně. Pozn.: Umístění rastrového souboru do pevně definované polohy vůči souřadnicovému systému má smysl pouze u souboru, které obsahují informaci o jejich poloze, tj. souborů, které prošly procesem geometrické transformace (naskenované mapy, letecké nebo družicové snímky). 6. Klepněte na tlačítko OK. Dialogové okno Připojit rastrový referenční výkres se zavře a vybraný rastrový obraz je zobrazen v příslušné poloze. Pozn.: Není-li v otevřeném pohledu připojený rastrový obraz vidět, je to způsobeno tím, že byl umístěn do polohy, která není v dané chvíli zobrazována v příslušném pohledu. Na zobrazování rastrových souborů lze aplikovat standardní ovladače pohledů pro práci s modelem. Zvolte tedy ovladač Celek a všimněte si parametrického okna, v kterém lze nastavit chování tohoto ovladače. Položku Výkresy nastavte na Rastrové a klepněte datovým tlačítkem do požadovaného pohledu. 7. V dialogovém okně klepněte na šipku Ukázat parametry.

166



Dialogové okno je rozšířeno o část umožňující nastavit parametry připojení rastrového obrazu.

13.2 Změna parametrů připojení rastrového obrazu Změnu parametrů již připojeného rastrového obrazu lze provést následovně: 1. V dialogovém okně Raster Manager poklepejte datovým tlačítkem myši v seznamu připojených rastrových obrazů na řádek obrazu, jehož parametry chcete upravit.

Je zobrazeno dialogové okno Parametry připojení se čtyřmi záložkami obsahujícími jednotlivé parametry připojení rastrového obrazu. 2. V dialogovém okně vyberte příslušnou záložku a upravte požadované parametry připojení. 3. Požadovanou změnu potvrďte tlačítkem OK. Dialogové okno Parametry připojení je uzavřeno a změna parametrů připojení je promítnuta do zobrazení příslušného rastrového obrazu.

13.3 Manipulace s rastrovými obrazy Manipulační operace s rastrovými obrazy, vyjma přesunutí a změny měřítka, vyžadují změnu rastrového obrazu. Aby nedošlo ke změně vstupního připojeného rastrového souboru, je nutné příslušné změny uložit do jiného rastrového souboru.

167


13.3.1 Upravit rastrový obraz 1. V seznamu dialogového okna Raster Manager vyberte rastrový obraz, který chcete upravit. 2. V dialogovém okně vyberte z nabídky Editovat položku Upravit. V klíčových bodech zobrazení rastrového obrazu jsou zobrazeny úchyty, s jejichž pomocí lze rastrový obraz přesunout, otočit a změnit jeho velikost. 3. Umístěte kurzor kamkoliv do plochy rastrového obrazu a zadejte datový bod. Přemístěte kurzor do nové polohy (dynamicky je promítána příslušná změna polohy obrazu) a zadejte datový bod. Rastrový obraz je přesunut. Poznámka: Přesun rastrového referenčního souboru se projeví pouze v rámci připojení a nevyžaduje zásah do struktury souboru, vyjma souborů formátu Intergraph a GeoTIFF, do kterých je ukládána i poloha ve výkresu.

13.3.2 Transformace rastrového obrazu 1. V seznamu dialogového okna Raster Manager vyberte rastrový obraz, který chcete transformovat. 2. V dialogovém okně vyberte z nabídky Editovat položku Transformovat. 3. V parametrickém okně nastavte Metodu (Posun, Podobnost, Afinní). Nastavení metody na Posun zavádí do transformačního klíče pouze posun a změnu velikosti, Podobnost zavádí přesun, změnu velikosti identickou v obou osách (X, Y) a otočení, Afinní zavádí přesun, změnu velikosti rozdílnou v obou osách (X, Y) a otočení. 4. Postupně zadávejte dvojce odpovídajících si vlícovacích bodů v pořadí: Nejprve bod rastrového obrazu, poté požadovaná cílová poloha. V okamžiku zadání nezbytně nutného počtu dvojic vlícovacích bodů je požadovaná transformace automaticky provedena. V případě afinní transformace, která připouští zadání nadbytečného počtu vlícovacích bodů, jejich zadávání ukončete klepnutím na přerušovací tlačítko myši.

13.3.3 Potlačení viditelnosti části rastrového obrazu V rastrovém obrazu lze oříznout část obrazu vně hranice nebo vyříznout část obrazu uvnitř hranice. Obraz je deaktivován vyplněním

168



plochy průhlednou barvou nastavenou v dialogovém okně Raster Manager. 1. V seznamu dialogového okna Raster Manager vyberte rastrový obraz, u kterého chcete částečně potlačit viditelnost. 2. V dialogovém okně z nabídky Editovat vyberte položku Oříznout. 3. V parametrickém okně nastavte nabídku Metoda pro definici hranice oříznutí (Oblast, Prvek nebo Ohrada) a požadovaný Režim oříznutí (Hranice oříznutí nebo Maska vyříznutí). Nastavení metody na Oblast vyžaduje následné vymezení mnohoúhelníkové oblasti, metoda Prvek vyžaduje označení existujícího plošného prvku v modelu a metoda Ohrada vyžaduje umístěnou ohradu v modelu. Nastavení režimu na Hranice oříznutí deaktivuje zobrazení části rastrového obrazu vně nastavené hranice, režim Maska vyříznutí naopak deaktivuje zobrazení části rastrového obrazu uvnitř hranice. 4. Je provedena požadovaná změna viditelnosti části rastrového obrazu.

13.3.4 Pořadí překreslování modelu a připojených rastrových obrazů Při aktualizaci (překreslení) pohledu se zobrazenou kresbou modelu, připojených referenčních modelů a rastrových obrazů, postupuje MicroStation implicitně podle následujícího pořadí překreslování: •

Nejdříve jsou zobrazeny všechny připojené rastrové obrazy (v pořadí, ve kterém byly postupně připojovány), poté následuje

•

aktivní model a nakonec

•

referenční modely (opět v pořadí, ve kterém byly postupně připojovány).

Pořadí překreslování lze změnit pomocí dialogového okna Pořadí překreslování. Možnost definování pořadí překreslování slouží k určení priority zobrazování překrývajících se prvků modelů a rastrových obrazů. 1. V dialogovém okně Raster Manager z nabídky Nastavení vyberte položku Pořadí překreslování.

169


Otevře se dialogové okno Pořadí překreslování. Seznam ukazuje pořadí překreslování. 2. V seznamu vyberte jeden nebo více referenčních modelů nebo aktivní výkres. Použijte klávesy nebo <Shift> k výběru více souborů. 3. Klepněte na tlačítko První, Poslední , Nahoru nebo Dolů, abyste přesunuli v seznamu vybrané soubory zvoleným směrem. Pozn.: Připojené rastrové obrazy mohou být přesunuty pouze jako celek na první nebo poslední místo. 4. Opakujte kroky 2 a 3, dokud pořadí překreslování neupravíte do požadovaného stavu. Poznámka: Nastavené změny v pořadí překreslování jsou uloženy pouze dočasně a po uzavření aktivního výkresu jsou vráceny do implicitního stavu překreslování. Pokud chcete nastavené změny v pořadí překreslování uložit trvale, vyberte z nabídky Soubor položku Uložit nastavení.

13.3.5 Zapnutí/vypnutí zobrazování rastrového obrazu Režim zobrazování rastrových obrazů lze měnit v dialogovém okně Raster Manager se zobrazovanými parametry připojení. 1. V seznamu dialogového okna Raster Manager vyberte rastrový obraz, u kterého chcete změnit režim zobrazení. 2. Klepnutím na šipku Ukázat parametry aktivujte v dialogovém okně zobrazení parametrů připojení.

170



3. Aktivujte/deaktivujte tlačítko otevřeného pohledu v položce Pohled dialogového okna.

V příslušném pohledu dojde k změně režimu zobrazení odpovídajícího rastrového obrazu.

13.3.6 Odpojení rastrového obrazu 1. V seznamu dialogového okna Raster Manager vyberte rastrový obraz, s kterým již nechcete pracovat. 2. V dialogovém vyberte z nabídky Soubor položku Odpojit. 3. V zobrazené hlášce potvrďte požadavek na odpojení příslušného rastrového obrazu pomocí tlačítka OK. Požadovaný rastrový obraz je odpojen.

13.3.7 Odpojení všech rastrových obrazů 1. V dialogovém okně Raster Manager vyberte z nabídky Soubor položku Odpojit vše. 2. V zobrazené hlášce potvrďte požadavek na odpojení všech rastrových obrazů pomocí tlačítka OK. Všechny připojené rastrové obrazy jsou odpojeny. Pozn.: Inicializaci operací nad rastrovými obrazy lze provádět prostřednictvím ikon panelu Nastavit rastry (Nástroje>Rastry>Nastavení)

171


14. Negrafická data Doposud jsme se zabývali výhradně grafickými daty. Grafická data reprezentují polohové a rozměrové atributy modelovaných objektů. Úplná reprezentace objektů reality je však tvořena také negrafickými daty, tzv. popisnými atributy.

14.1 Připojení negrafických dat k prvkům MicroStation obsahuje standardní rozhraní umožňující připojování negrafických dat ke grafickým prvkům. Toto připojení lze realizovat jedním ze dvou následujících způsobů: •

Štítky prvků. Připojená data jsou uložena v modelu spolu s grafickými prvky. Použití štítků pro uchovávání negrafických dat je vhodné zejména při relativní jednoduchosti negrafických dat a při požadavku na zachování kompatibility s jinými CAD systémy (např. AutoCAD).

•

Databázové rozhraní. Připojená data jsou uložena v relační databázi. Informační jednotky (databázové záznamy) jsou připojeny k jednotlivým prvkům modelu. Použití databázového rozhraní pro uchování negrafických dat je vhodné zejména při složitosti struktury negrafických dat, pokud již jsou strukturována a uložena v relační databázi a při požadavku návaznosti úloh souvisejících s relační databází (třídění negrafických dat, tiskové výstupu apod.).

14.1.1 Štítky 14.1.1.1 Množiny štítků a jejich definice Proces připojování štítků ke grafickým prvkům vyžaduje existenci definice množiny štítků, která určuje jednoznačný název štítku, atributy pro zobrazení, datový typ a implicitního hodnotu každého štítku v množině.

14.1.1.1.1 Definice množiny štítků Otevřete jako aktivní výkres soubor budovy.dgn. 1. V nabídce Prvek, podnabídce Štítky vyberte položku Definovat.

172


Negrafická data

Otevře se dialogové okno Množiny štítků. 2. V dialogovém okně klepněte na tlačítko Přidat v části okna Množiny. Otevře se dialogové okno Název množiny štítků. 3. Do pole Název zadejte název množiny. V našem případě budovy. 4. Klepněte na tlačítko OK. Název nové množiny se zobrazí v seznamu Množiny. 5. Definujte každý štítek množiny.

14.1.1.1.2 Definice štítku 1. V dialogové okně Množiny štítků za seznamu Množiny vyberte množinu, do níž chcete štítek přidat. V našem případě budovy. 2. V dialogovém okně klepněte na tlačítko Přidat v části okna Štítky.

Otevře se dialogové okno Definovat štítek. 3. Do pole Název štítku zadejte název štítku. V našem případě číslo. 4. Volitelně: Výzvu, která se má objevovat v dialogovém okně Připojit štítky během připojování štítku, zadejte do pole Výzva. V našem případě vložte Zadejte číslo:.

173


5. V nabídce Typ vyberte datový typ štítku (Znaky, Celé číslo nebo Reálné číslo). V našem případě Celé číslo. 6. Volitelně: K určení implicitní hodnoty štítku zadejte hodnotu do pole Implicitní hodnota štítku. 7. Volitelně: Aby byla při připojování okamžitě použita implicitní hodnota štítku, zapněte přepínač Implicitní. 8. Volitelně: Aby se při připojování štítků otevřelo dialogové okno Připojit štítek pro potvrzení implicitní hodnoty štítku, zapněte přepínač Potvrdit. 9. Volitelně: Abyste zabránili zobrazování štítku u každého prvku, vypněte přepínač Zobrazit štítek. V našem případě chceme, aby číslo budovy bylo zobrazeno v modelu, proto přepínač Zobrazit štítek zůstane zapnutý. 10. Klepněte na tlačítko OK. Štítek se vypíše v seznamu Štítky v dialogovém okně Množiny štítků. Identickým způsobem vložte další štítek s názvem adresa, výzvou Zadejte adresu:, typem Znaky a přepínač Zobrazit štítek vypněte, protože nechceme, aby se adresa zobrazovala do modelu.

14.1.1.2 Knihovna množiny štítků Knihovny množin štítků jsou soubory (s implicitní koncovkou .tlb), které obsahují definice množin štítků používaných pro více výkresů.

14.1.1.2.1 Vytvoření knihovny množin štítků 1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Definovat. Otevře se dialogové okno Množiny štítků. 2. V seznamu Množiny vyberte první množinu, která má být vložena do nové knihovny. 3. V dialogovém okně Množiny štítků vyberte Soubor>Export>Vytvořit knihovnu štítků. Otevře se dialogové okno Export knihovny štítků. 4. Do pole Soubory zadejte název knihovny štítků. 5. Klepněte na tlačítko OK. Knihovna štítků je vytvořena a vybraná množina štítků je do ní vložena.

14.1.1.2.2 Kopírování množin(y) štítků z knihovny do aktivního výkresu. 1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Definovat. Otevře se dialogové okno Množiny štítků..

174


Negrafická data

2. V dialogovém okně Množiny štítků vyberte Soubor>Import knihovnu štítků. Otevře se dialogové okno Otevřít knihovnu štítků. 3. Vyberte knihovnu množin štítků, která obsahuje požadovanou množinu a klepněte na tlačítko OK. Otevře se dialogové okno Import množiny. 4. V seznamu vyberte množinu/množiny. 5. Klepněte na tlačítko OK.

14.1.1.3 Práce se štítky Nástroje v panelu Štítky slouží k připojování, editaci, prohlížení a změně štítků připojených k prvkům.

14.1.1.3.1 Připojit štítek Nástroj Připojit štítek slouží k připojení štítku k prvku.

Atributy pro zobrazení štítku jsou určeny aktivním nastavením pro text. 1. Vyberte nástroj Připojit štítek. V parametrickém okně (v titulku uvedeno Připojit štítek) se objeví seznam Množiny štítků. 2. V seznamu vyberte množinu, jejíž štítky chcete připojit. V našem případě budovy. 3. Určete prvek, tj. budovu v modelu, ke které má být štítek připojen. 4. Potvrďte prvek. Za předpokladu, že u všech štítků vybrané množiny nejsou určeny implicitní hodnoty a žádná z nich nevyžaduje potvrzení, se otevře dialogové okno Připojit štítky. 5. V seznamu vyberte štítek. V našem případě nejprve číslo. 6. V poli Hodnota zadejte hodnotu štítku (pokud je určena implicitní hodnota, je nabídnuta). 7. Pro každý další štítek množiny opakujte kroky 5-7. V našem případě pro štítek adresa.

175


8. Pro potvrzení hodnot štítku a nastavení zobrazení štítků klepněte na tlačítko OK. 9. Zadejte datový bod, kterým štítky umístíte.

14.1.1.3.2 Editovat štítek Nástroj Editovat štítek slouží k editaci štítků, které jsou již k prvku připojeny.

1. Vyberte nástroj Editovat štítek. 2. Určete štítek (pokud je v modelu zobrazován). Nebo Určete prvek, ke kterému je štítek připojen. 3. Potvrďte štítek nebo prvek. Pokud jsou k určenému prvku připojeny štítky z více než jedné množiny, otevře se dialogové okno Hodnota štítku – pokračujte následujícím krokem. Jinak se objeví dialogové okno Editovat štítek – pokračujte krokem 6. 4. V dialogovém okně Hodnota štítku vyberte množinu štítků, jejíž hodnoty máte v úmyslu editovat. 5. Klepněte na tlačítko OK. Otevře se dialogové okno Editovat štítek. V jeho titulku je uveden název vybrané množiny štítků. Seznam ukazuje název, hodnotu a stav zobrazování každého štítku této množiny. 6. V seznamu vyberte štítek, který chcete editovat. 7. Volitelně: Pokud je hodnota štítku proměnná, upravte ji zadáním nové hodnoty do pole Hodnota. 8. Volitelně: Pokud již štítek nechcete vidět, vypněte přepínač Zobrazit. 9. Opakujte kroky 6-8 pro všechny štítky, jež chcete editovat. 10. Klepněte na tlačítko OK.

14.1.1.3.3 Prohlédnout štítek Nástroj Prohlédnout štítek slouží k prohlédnutí štítků, které jsou již k prvkům připojeny.

176


Negrafická data

1. Vyberte nástroj Prohlédnout štítek. 2. Určete štítek. Nebo Určete prvek, ke kterému jsou štítky připojeny. 3. Potvrďte štítek nebo prvek. Pokud jsou k určenému prvku připojeny štítky z více než jedné množiny, otevře se dialogové okno Přehled štítků – pokračujte následujícím krokem. Jinak se objeví dialogové okno Prohlédnout štítek – pokračujte krokem 6. 4. V dialogovém okně Přehled štítků vyberte množinu štítků, jejíž položky si chcete prohlédnout. 5. Klepněte na tlačítko OK. Otevře se dialogové okno Prohlédnout štítek. V jeho titulku je uveden název vybrané množiny. Seznam ukazuje název, hodnotu a stav zobrazování každého štítku této množiny. 6. Až si štítky prohlédnete, klepněte na tlačítko OK.

14.1.1.3.4 Změnit štítky Nástroj Změnit štítky slouží k změně hodnot štítků v aktivním výkresu.

V okně parametrickém okně (v titulku uvedeno Změnit štítky) lze nastavit parametry: Množina štítků pro nastavení množiny štítků, jejíž štítek bude měněn, Štítek pro nastavení měněného štítku, Zobrazit pro nastavení režimu zobrazování štítku, Hledat pro nastavení nahrazované hodnoty štítku, Nahradit pro nastavení nové hodnoty štítku, Synchronizovat hledání pro zpřístupnění parametru Hledat, Ignorovat hledanou hodnotu pro nastavení náhrady všech/pouze vyhledaných hodnot štítků novou hodnotou, Režim pro nastavení režimu změny (Jeden, Ohrada, Vše). 1. Vyberte nástroj Změnit štítky. 2. V dialogovém okně Změnit štítky vyberte v nabídce Množiny štítků množinu štítků, s níž budete pracovat. 3. V seznamu Štítek vyberte štítek, který chcete změnit. 4. Datovým bodem určete prvek se štítkem.

177


5. Do pole Hledat zadejte název štítku, jenž se bude měnit. 6. Do pole Nahradit zadejte nový název štítku, který nahradí původní název. Pokud chcete synchronizovat vybranou hodnotu štítku, zapněte přepínač Synchronizovat hledání. Pokud chcete přeskočit štítky zadané v poli Hledat, zapněte přepínač Ignorovat hledanou hodnotu. 7. V nabídce Režim vyberte položku: Jeden - chcete-li změnit jeden štítek. Ohrada - chcete-li změnit štítky v ohradě. Vše - chcete-li změnit všechny výskyty štítku v celém modelu. 8. V případě nastaveného režimu: Jeden - datovým bodem určete hodnotu štítku a vybraná hodnota štítku je nahrazena. Ohrada - datovým bodem potvrďte obsah ohrady a štítku v závislosti na nastaveném režimu ohrady jsou změněny. Vše - datovým bodem potvrďte a štítky v celém modelu jsou změněny.

14.1.1.3.5 Smazat štítek Nástroj Smazat štítek slouží z smazání štítku připojeného k prvku.

V parametrickém okně lze nastavit parametry: Odstranit pouze viditelné pro smazání pouze viditelných štítků a Ohrada, včetně režimu pro smazání množiny štítků. 1. Vyberte nástroj Smazat štítek. 2. Vyberte štítek nebo prvek s připojeným štítkem. 3. Potvrďte smazání štítku.

14.1.1.4 Zobrazování štítků v pohledu Zobrazování připojených štítků může být hromadně potlačeno, a to pro každý pohled zvlášť. 1. V nabídce Nastavení vyberte položku Atributy pohledu. Otevře se dialogové okno Atributy pohledu. 2. V nabídce Pohled vyberte číslo požadovaného pohledu. 3. Zapněte/vypněte přepínač Štítky.

178


Negrafická data

4. Klepněte na tlačítko Použít.

14.1.1.5 Vyhledávání prvků podle hodnot štítků Výhodnou vlastností štítků je možnost snadno vybírat prvky, jejichž hodnoty štítků jsou rovny uživatelem určené hodnotě nebo jsou vztaženy k uživatelem určenému intervalu hodnot.

14.1.1.5.1 Použití hodnot štítků jako kritéria výběru 1. V nabídce Editovat vyberte položku Vybrat dle atributů. Otevře se dialogové okno Vybrat podle. Druhou nabídku v části Režim nastavte na položku Výběr. 2. Volitelně: Podle položek v dialogovém okně Vybrat podle určete výběrová kritéria, určující grafické atributy prvků, jako barva, typ atd. 3. Klepněte na tlačítko Štítky. Otevře se dialogové okno Výběr podle štítků. 4. V dialogovém okně Výběr podle štítků vyberte název štítku v seznamu Štítek. 5. V seznamu Operátor vyberte operátor „je rovno“ nebo „větší než“ atd. 6. V poli Výraz zadejte hodnotu, se kterou bude hodnota štítku vybraného v seznamu Štítek porovnávána. 7. Klepněte na tlačítko Přidat. První kritérium se v seznamu Podmínky zobrazí a automaticky vybere. 8. Chcete-li do podmínky přidat další kritéria, určete v jakém vztahu jsou dílčí podmínky. Použijte k tomu tlačítka A a Nebo. 9. Volitelně: Opakujte kroky 4-7 pro každou dílčí podmínku. 10. V dialogovém okně Vybrat podle nastavte třetí nabídku v části režim na Zapnuto (nastaveno implicitně) a poté klepněte na tlačítko Provést. Prvky, které splňují nastavená kritéria pro výběr, jsou vybrány.

14.1.1.6 Zpráva ze štítků Ze štítků lze generovat různé varianty zpráv. Výstup zpráv z MicroStation je ve formátu ASCII textového souboru, přičemž položky jsou odděleny čárkami. Zprávy mohou být formátovány a tištěny pomocí externího textového editoru nebo textového procesoru.

14.1.1.6.1 Vytvoření šablony 1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Vytvořit šablonu.

179


Otevře se dialogové okno Vytvořit šablonu. 2. V seznamu Množiny štítků vyberte množinu, která obsahuje štítky, z nichž chcete zprávu generovat. V našem případě budovy. 3. V seznamu Štítky vyberte štítek, který se má ve zprávě vyskytovat. V našem případě číslo. 4. Klepněte na tlačítko Přidat. Štítek je přidán do seznamu Sloupce zprávy. 5. Opakujte kroky 3-4 pro každý další štítek, který se má ve zprávě vyskytovat. V našem případě zopakujte pro štítek adresa. 6. Volitelně: Mají-li být do zprávy zahrnuty prvky bez ohledu na to, zda mají připojeny štítky, přepněte v nabídce Rozsah na Všechny prvky. 7. Do pole Název zprávy zadejte název zprávy, který bude použit při generování zprávy z této šablony. V našem případě budovy. 8. V nabídce Soubor vyberte položku Uložit šablonu jako. 9. Do pole Soubory zadejte název souboru šablony. V našem případě budovy. 10. Klepněte na tlačítko OK. Šablona je vytvořena ve složce out projektu Školení a je fyzicky reprezentována souborem budovy.tmp.

14.1.1.6.2 Vytvoření zprávy 1. V nabídce Prvek vyberte Štítky>Vytvořit zprávu. Otevře se dialogové okno Vytvořit zprávu. 2. V seznamu Soubory vyberte šablonu, podle které si přejete zprávu vytvořit. V našem případě budovy. 3. Klepněte na tlačítko Přidat. Šablona je přidána do seznamu Šablony pro zprávy. 4. Opakujte kroky 2-3 pro každou další šablonu, podle níž mají být zprávy vytvářeny. V našem případě žádné další šablony nemáme. 5. Klepněte na tlačítko Hotovo. Výstupní soubor je vytvořen ve složce out projektu Školení a je fyzicky reprezentován souborem budovy.rpt. 6. Otevřete vytvořenou zprávu v libovolném textovém editoru, např. v Poznámkové bloku. Soubor obsahu výpis hodnot štítků pro budovy v aktivním modelu.

180


Negrafická data

Poznámka: Výběr prvků, které budou ve zprávě obsaženy lze limitovat nástroji Umístit ohradu nebo Vybrat prvek.

181


15. Výstup na tiskárnu nebo plotr Úloha tisku implementovaná v prostředí MicroStation poskytuje uživateli dostatek nástrojů pro zjednodušení procesu vytvoření tiskového výstupu kresby výkresového souboru. Zjednodušeně řečeno, vytvoření tiskového výstupu spočívá v nastavení parametrů kresby v pohledu nebo ohraničení zájmové oblasti tisku ohradou a klepnutí na ikonu Tisknout v liště Standardní. Vzhled výstupní kresby je obvykle identický se vzhledem kresby na obrazovce. Pro tisk v konkrétním měřítku lze jednoduše nastavit výstupní měřítko v části Rozměr a měřítko kresby dialogového okna Tisknout. MicroStation zároveň umožňuje implementací technologie tabulky per provést změnu atributů kresby ve výsledném tiskovém výstupu, tedy kresba tisku může mít jiný vzhled než kresba na obrazovce. Z hlediska formy vytvářeného výstupu existují dva způsoby tisku: •

Tisk „přímo na papír“ nebo

•

tisk do souboru.

Zda výstup bude vytvořen formou tisku na papír nebo tiskového souboru, je zpravidla dáno volbou ovladače tisku.

15.1 Vytvoření tiskového výstupu Otevřete jako aktivní výkres soubor mapa_rám.dgn s připojenými referenčními výkresy mapa_polohopis.dgn, mapa_výškopis.dgn a mapa_sítě.dgn. 1. V nabídce Soubor vyberte položku Tisk. Nebo Datovým tlačítkem myši klepněte na ikonu Tisknout v liště Standardní.

182


Výstup na tiskárnu nebo plotr

Otevře se dialogové okno Tisknout. Velikost dialogového okna lze změnit pomocí šipek Skrýt náhled/Ukázat náhled a Skrýt podrobnosti/Ukázat podrobnosti. Implicitně je kresba modelu maximalizována, což znamená, že je vykreslena v největším možném měřítku, které umožňuje zobrazení relevantní kresby na papír vybrané velikosti. 2. V části Obecná nastavení dialogového okna Tisknout nastavte v roletové nabídce Tisknout, jaká část modelu bude předmětem tiskového výstupu. Předmětem tiskového výstupu může být výřez určený hranicí konkrétního pohledu nebo výřez vymezený ohradou. Z hlediska pohledu jsou v roletové nabídce dostupné pouze otevřené pohledy, pokud se má tisknout oblast vymezená ohradou, pak ta musí být umístěna do modelu před jejím výběrem v roletové nabídce. Nezávisle na nastaveném režimu ohrady je pro tisk vždy použit režim Oříznutí. 3. Počet vytvářených kopií tiskového výstupu lze nastavit v položce Kopií:. 4. Vzhled kresby z hlediska barevnosti tiskového výstupu lze ovlivnit nastavením roletové nabídky Kresba (Černobílá, V šedé škále, Barevná). 5. Důležitým parametrem tisku je nastavení ovladače tisku prostřednictvím roletové nabídky v části Tiskárna a velikost papíru dialogového okna Tisknout. Roletová nabídka nabízí volby Tiskárna Windows a Bentley ovladač. Volba Tiskárna Windows umožňuje následně vybrat pomocí tlačítka Nastavit Windows tiskárnu jako výstupní tiskové

183


zařízení tiskárnu/plotr instalovaný (vytvořený) v prostředí operačního systému Windows.Tisk je v tomto případě obvykle proveden formou „přímo na papír“. Volba Bentley ovladač umožňuje následně vybrat pomocí tlačítka Vybrat ovladač tisku konkrétní ovladač (konfigurační soubor) tisku, který je určující pro další zpracování kresby v procesu tiskového výstupu. Tisk je v tomto případě, pokud nebyla provedena úprava obsahu konfiguračního souboru, proveden formou do tiskového souboru. 6. Ze seznamu roletové nabídky Papír vyberte formát papíru pro tiskový výstup. Pokud budete tisknout na výstupní tiskové zařízení nastavené v prostředí Windows, pak jsou v roletové nabídce dostupné formáty tohoto zařízení. Pokud budete tisknout pomocí Bentley ovladače, pak jsou v roletové nabídce uvedeny formáty definované v tomto konfiguračním souboru tisku. V položce Plocha: je uveden aktuální rozměr dostupné tiskové plochy vybraného formátu. 7. Přepínače Natočení na umožňují nastavit výstupní orientaci tisku (výšku nebo šířku). 8. V textové položce Měřítko v části Měřítko a rozměr kresby dialogového okna Tisknout lze nastavit výstupní tiskové měřítko kresby. Výstupní měřítko je zadáváno ve formě poměru hlavních jednotek výkresu k jednotkám tiskového výstupu, které lze nastavit z dialogového okna Tisknout pomocí nabídky Nastavení>Jednotky>. Jsou-li hlavní jednotky výkresu (výkres) nastaveny na m (metry) a jednotky tiskového výstupu (papír) nastaveny na mm (milimetry), pak výstupní tiskové měřítko 1:1000 nastavíte vložením hodnoty 1 do textového pole Měřítko (1m=1000mm na výkresu:1mm na papíře) . Pokud chcete tisknout na vybraný formát v maximálním možném měřítku, klepněte na ikonu Maximální velikost kresby v horní části dialogového okna Tisknout. V textových polích X a Y jsou uvedeny aktuální rozměry kresby na papíře, které jsou ovlivněny velikostí výřezu kresby v pohledu nebo ohradě, velikostí papíru, na který se tiskne a zvoleným měřítkem tisku. 9. V části Poloha kresby dialogového okna Tisknout lze nastavit v textových polích X počátek a Y počátek polohu počátku kresby na papíře. Aktivita přepínače Automaticky na střed způsobuje automatické vystředění kresby na papíře. 10. Finální vzhled kresby tiskového výstupu lze ovlivnit nastavení přepínačů dialogového okna Atributy kresby zobrazeného pomocí tlačítka Atributy kresby v horní části dialogového okna Tisknout. Dialogové okno Atributy kresby přebírá atributy pohledu, jehož kresba je předmětem tisku. Nové parametry jsou Obrys ohrady a

184


Výstup na tiskárnu nebo plotr

Rámeček kresby. Do položky Komentář u rámečku lze zadat text, který bude vykreslen u fyzického či pomyslného rámečku kresby. 11. Pomocí šipky Skrýt náhled/Zobrazit náhled lze zobrazit náhled na kresbu a tiskový výstup si můžete prohlédnout ještě před vlastním vykreslením. Pokud klepnete na ikonu Synchronizovat s pohledem, je kresba náhledu aktualizována. Větší náhled je možné otevřít ve speciálním dialogovém okně, v němž bude zobrazen pouze náhled na kresbu. Samostatný náhled lze otevřít z dialogového okna Tisknout pomocí ikony Náhled v horní části dialogového okna. Zobrazené dialogové okno Prohlédnout lze rozměrově upravit. 12. V horní části dialogového okna Tisknout klepněte na ikonu Tisknout. Pokud je nastavena volba Tiskárna Windows, pak je tisk odeslán na příslušnou systémovou tiskárnu. V případě, že je nastavena volba Bentley ovladač, se otevře dialogové okno Uložit kresebný soubor jako a po zadání názvu vytvářeného souboru je odpovídající kresebný soubor vytvořen.

185

Pracujeme s programem MicroStation V8. Průvodce školícím kurzem

Recommend Documents