PRACUJEME S POČÍTAČEM INTERNET

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Univerzita třetího věku

PRACUJEME S POČÍTAČEM INTERNET

Mgr. Hana Vojáčková

září 2010

Recenzovali: RNDr. Miroslav Kruţík, Ing. Michal Bílek

Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

©

Hana Vojáčková

2

Obsah

1

Obsah

PŘEDMLUVA .......................................................................................................................... 4 LEKCE 1 - ZÁKLADNÍ SLOŢENÍ POČÍTAČE ................................................................. 6 LEKCE 2 - PŘIHLÁŠENÍ DO POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ....................................................... 32 LEKCE 3 - ZÁKLADNÍ OVLÁDÁNÍ WINDOWS............................................................ 39 LEKCE 4 - KOPÍROVÁNÍ A ARCHIVACE DAT ............................................................ 49 LEKCE 5 - INTERNET – ZÁKLADNÍ OVLÁDÁNÍ ........................................................ 51 LEKCE 6 - INTERNET – VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ ............................................. 61 LEKCE 7 - E-MAIL – ZALOŢENÍ SCHRÁNKY .............................................................. 74 LEKCE 8 - E-MAIL – SPRÁVA DORUČENÉ POŠTY, ODPOVĚĎ .............................. 87 LEKCE 9 - E-MAIL – KONTAKTY ................................................................................... 98 LEKCE 10 - INTERNET, E-MAIL – PROCVIČOVÁNÍ ZÍSKANÝCH ZNALOSTÍ . 104 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 120 SEZNAM DOPORUČENÉ LITERATURY ...................................................................... 121 SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................... 122

3

Předmluva

Předmluva

V málokteré oblasti lidské činnosti je moţné sledovat tak rychlý rozvoj jako v oblasti počítačů. Prakticky kaţdý rok se objevují převratné novinky, které znamenají, ţe staré věci jsou rychle opomenuty. To však s sebou přináší nutnost stále se učit novým poznatkům. Co se dnes naučíte na nejmodernější technice a programovém vybavení, bude za několik let zastaralé. Stojí tedy za to se něčemu novému v oblasti počítačů učit? Má smysl si pamatovat příkazy v programech, které za pět let určitě nepouţijete? Odpověď je jednoduchá – podívejte se kolem sebe, počítače jsou všude, ať chcete nebo nechcete. V ţivotě s nimi budete stále více pracovat. Počítač nezůstává pouhým pomocníkem pro zjednodušení práce. V řadě oblastí je moţné s jeho pomocí dělat takové činnosti, které by člověk s klasickými nástroji nedokázal. Proto se musíte snaţit pochopit filosofii jednotlivých druhů programů, poznat jejich moţnosti. A budete-li s nimi více pracovat, potom stojí za trochu námahy pamatovat si i různé triky pro usnadnění práce. A kdyţ se dnes seznámíte s nějakým programem, za pár let snáze přejdete na jeho novou verzi, neţ kdybyste neznali vůbec nic. Tato příručka byla vytvořena s cílem poskytnout vám nejnutnější informace tak, abyste zvládli základy samostatné práce s počítačem. Nakolik se podaří tento cíl splnit, to závisí především na vašem zájmu. Neţ zasednete k počítači, vezměte na vědomí následující dlouholeté zkušenosti mnoha uţivatelů:  Počítač „nekouše―, a proto se ho nebojte.  Klávesnice se při doteku vašich rukou určitě nepokazí.  Při běţném zacházení nelze počítač poškodit. A pokud přece jen k poruše dojde, je jen velice malá pravděpodobnost, ţe za to můţete.  Pokud se počítač chová jinak neţ byste chtěli, pak hledejte chybu nejprve u sebe. S největší pravděpodobností mu totiţ špatně „říkáte―, co od něj chcete. Tato příručka vám pomůţe zvládnout dané programy bez ohledu na to, zda jste v počítačích začátečník nebo pokročilý uţivatel. Text většinou postupuje krok za krokem a vyuţívá jednoduchých pokynů. Studijní text je určen těm, kteří nikdy předtím s danými programy nepracovali, tak i těm, kteří jsou nováčky pouze v některé části. Snahou bylo počítačové termíny a fráze jasně vysvětlit v netechnickém jazyce. Snad se tento záměr vydařil. Přeji vám hodně píle, pevné nervy při práci u počítače, a aby se počítač stal vaším kamarádem, ne nepřítelem. Je-li vaším kamarádem, vše jde hned lépe. V opačném případě, kdyţ se něco nečekaného stane, za co kolikrát jedinec sedící u počítače nemůţe, tak vás to utvrdí vás to v dojmu, ţe nic neumíte a práci na počítači nikdy nezvládnete. Jak se tvrdí: „Opakování je matka moudrosti.― Proto jedna rada ode mě. Máte-li chvilku času, sedněte si k počítači a zkoušejte různé maličkosti, které se dozvíte z literatury či z jiných materiálů a zdrojů. Čím častěji si nějaké postupy vyzkoušíte, tím lépe se vám budou pamatovat a tím rychleji se v daném programu zdokonalíte. Sami si vymýšlejte, co by se dalo v daném programu vytvořit z vaší kaţdodenní praxe. Určitě postupem času najdete hodně činností, které vám počítač usnadní a zjednoduší.

4

Předmluva

Někdo můţe namítnout, a co se stane, aţ všechnu činnost za nás budou zvládat stroje. Co pak? Toť otázka. Asi především bude záleţet na kaţdém jedinci, jak toto přijme a jak se nechá počítači a technikou jako takovou ovládat. Dost bylo úvodních slov, a teď do práce. Ať se vám tato publikace líbí a především, ať je vám uţitečná.

V Jihlavě 3. září 2010

Hana Vojáčková

5

Lekce 1 – Základní složení počítače

Lekce 1 - Základní sloţení počítače K této problematice existuje mnoho literatury, která je psaná odborným jazykem a starší člověk netechnického zaměření by jí nemusel zcela porozumět. Text této lekce je převzat ze srozumitelně psané knihy Roubal Pavel: Hardware pro úplné začátečník, Computer Press, Praha 2002, ISBN 80-7226-730-0. Obrázky jsou staţeny z webových stránek www.wikipedia.cz. Od nuly do jedničky aneb počítač je digitální zařízení Abychom mohli porozumět významu a funkci jednotlivých počítačových dílů, je třeba se seznámit se základními principy, podle kterých moderní počítače pracují. Nejspíš se budete divit, jak jsou tyto principy jednoduché – vlastní počítač je tvořen jen několika málo díly. Tato kapitola dále obsahuje pár pojmů z oblasti výpočetní techniky, bez kterých se o počítačích nedá mluvit (bit, bajt, hardware, software…) a hlavně mladým lidem dnes připadají samozřejmé. Protoţe jsou pouţívány ve všech dalších kapitolách, je třeba se s nimi seznámit hned na začátku knihy. Nerozuměli bychom bez nich ani kapitole o historii výpočetní techniky, proto je zařazena aţ za touto úvodní, seznamovací částí. Co vymyslel John von Neumann V historii výpočetní techniky nechalo své stopy mnoho známých i neznámých vědců a nadšenců, ale podle mne nejsilnější a dodnes zcela zřetelnou stopu v ní zanechal americký matematik maďarského původu Johnn von Neumann (Nojman), (1902 – 1957). Stanovil totiţ v roce 1945 teoretické principy (dodnes se jmenují von Neumannova koncepce), které podle něho umoţňovaly vytvořit univerzální počítač pro široké vyuţití.  Počítač bude vyuţívat dvojkovou soustavu, tedy jen 0 a 1 (viz dále v této kapitole), bude digitální. Tento bod John von Neumann nevymyslel, ale důsledně pouţil.  Počítač bude mít procesor vykonávající postupně jednotlivé v programu zadané operace a (operační) paměť, ve které budou tyto operace vykonávány.  Dále bude mít počítač vstupní zařízení pro zadávání programů a dat a pro jejich dlouhodobější uchovávání (z počátku děrné štítky, dnes disky) a výstupní zařízení, která nám umoţní vidět výsledky výpočtu.  Počítač bude univerzální (jeho technická část) a pro různá vyuţití se budou pouţívat různé programy řídící jeho činnost. 6


Obrázek 1 – Von Neumannovo schéma sloţení počítače

Nuly a jedničky, bity a bajty Od počátku snah o vytvoření automatického počítacího stroje se jeho tvůrci potýkali s problémem, jak realizovat čísla a znaky v mechanickém nebo později elektronickém zařízení. Desítková soustava, kterou pouţíváme pro zápis čísel, se ukazovala jako velmi nepohodlná a nevýhodná – bylo třeba přesně od sebe odlišit deset různých stavů. A o zápis abecedy, která má písmen ještě více, se raději nikdo ani nepokoušel. Převrat způsobila matematika. Německý matematik Gottfried Wilhem Leibnbitz (1646 – 1716) prakticky ukázal, ţe k zápisu čísel není nutné pouţívat jen soustavu desítkovou, ale obecně vlastně libovolnou. (A také v historii se různé soustavy pouţívaly, třeba tucet = 12 kusů, kopa = 60 atd.) Pro pouţití v počítacích strojích se ukázala nejvýhodnější soustava dvojková, která pouţívá jen dva znaky: nulu a jedničku, 0 a 1. Rozlišit, zda něco je (1) nebo není (0) je jednodušší a přesnější, neţ rozlišovat deset různých stavů. Všechny informace v současném počítači jsou uloţeny pomocí dvou znaků – 0 a 1 (není napětí = 0, je napětí = 1). Této nejjednodušší jednotce informace (je/není) se říká 1 bit (čteno bit, značka b). Tvůrce počítačů od počátku zajímalo, kolik různých znaků lze zakódovat pomocí několika nul a jedniček. Pokud by byla k dispozici pouze jedna nula či jednička, mohli bychom zakódovat jen dva znaky. Třeba písmeno A by byla 0, B pak 1. Děti průkopníků počítačů by pak mohly zapsat třeba BA – BA, to by bylo 1010, další generace pak třeba ABBA (0110). Pro praktickou potřebu by to však bylo málo. Pokud bychom měli k dispozici na kaţdý znak dva bity, pak bychom mohli stanovit, ţe 00 = A, 01 = B, 10 = C

7


a 11 = D. BABA by tedy bylo: (01, 00, 01, 00). Více kombinací ze dvou nul či jedniček však vytvořit nelze a naše abeceda má více neţ čtyři znaky. Je to tedy pořád málo. Byte (bajt) Kolik nul a jedniček na jeden znak je tedy třeba, aby šla zakódovat celá abeceda, malá i velká, číslice a ještě zbyla rezerva? Tvůrci počítačů se shodli na 8 bitech, takţe třeba 00000001 by mohlo být písmeno A, 00000011 písmeno B, aţ po 11111111. Nemusíte počítat, kolik různých kombinací lze vytvořit z 8 nul a jedniček – je jich 256 (28). Této kombinaci 8 nul a jedniček (8 bitů) dali jméno BYTE (bajt). Značka ej B (velké b). Běţná strana textu má asi 3 000 znaků, zabere tedy teoreticky 3 000 Byte. Prakticky mnohem více, protoţe musí obsahovat údaje o formátování (vzhledu) textu. Tedy jeden byt (bajt) je 8 bitů (nul a jedniček). Můţeme jím zakódovat jeden znak z 256 moţností. Protoţe bajtů můţe dnešní počítač obsahovat hodně, pouţívají se násobné jednotky:  1 000 B = 1 KB (kilobajt)  1 000 000 B = 1 MB (megabajt), tedy 1 000 KB  1 000 000 000 B = 1GB (gigabit)= samozřejmě 1 000 MB či 1 000 000 KB  1 000 000 000 000 B = 1 TB (terabajt) = samozřejmě 1 000 GB či 1 000 000 MB nebo 1 000 000 000 KB Násobné jednotky (KB, MB a GB) musíme dobře znát, protoţe se neustále pouţívají. Počítač, to jsou procesor, paměť a disk Další bod von Neumannovy koncepce říká, ţe počítač má procesor a paměť jako výkonné součástky, a dále vstupní a úloţná zařízení. Toto schéma platí beze zbytku i pro moderní počítač. Procesor Procesor je mozek počítače, který provádí všechny naše povely. Díky němu počítač pracuje, vykonává programy. Je to výkonná část počítače, jeho nejdůleţitější díl.

8


Paměť V paměti procesor pracuje. Vše, co právě zpracováváme a vidíme v okně spouštěného programu, se nachází v paměti. Proto se ji říká operační paměť, protoţe v ní procesor vykonává všechny operace. Tedy: Počítač má procesor a operační paměť. Vše, co vidíme na monitoru (obrazovce), je dáno milióny elektrických impulsů, které procesor v paměti zpracovává. Procesor a paměť jsou čistě elektronické součástky. Pojem paměť nebyl zvolen právě šťastně. Člověk si pod pojmem paměť představí nějaké místo, které slouţí k zapamatování. Ale operační paměť v počítači si po ukončení naší práce nic nepamatuje, slouţí jen jako místo pro práci procesoru. Prostě v počítači jsou procesor a paměť, díky kterým pracuje. Jsou to čistě na elektrickém napájení závislé součástky, proto po vypnutí počítače v nich není vůbec nic. Důsledek: Jestliţe procesor a operační paměť (jakási „hlava― počítače) po vypnutí nic neobsahují, musí být v počítači nějaký díl, slouţící k uloţení všeho, co vytvoříme. Disk Díl, na kterém je vše uloţeno, je tzv. disk. Disk pracuje na principu magnetického záznamu, má povrch podobný jako je pásek v magnetofonové nebo video kazetě. Vše, co na něj uloţíme, na něm zůstane i při vypnutém počítači, dokud to sami nesmaţeme (podobně jakou magnetofonové kazety). Je na pevno zamontován v počítači, proto se mu říká pevný disk. Bez softwaru je to k ničemu aneb operační systémy Posledním bodem, který stanovil John von Neumann, je univerzálnost počítače. Tedy jeho technické části, tzv. hardware. Různé funkce pak realizujeme pomocí různého programového vybavení počítače, pomocí tzv. softwaru. Toto řešení umoţnilo standardizaci počítačových dílů a jejich masovou (a tedy velmi levnou) výrobu. Je však v určitých oblastech brzdou výkonu - specializovaný hardware je samozřejmě vše své konkrétní oblasti výkonnější neţ technika univerzální, ale také mnohem draţší. Takţe profesionální grafici pouţívají např. systém QUANTEL, který je v oblasti zpracování obrazu nesmírně rychlý, pro zpracování videa a tvorbu animací (triků) také existují specializované výkonné stroje.

9


My se však nebudeme zabývat speciálním počítači, ale těmi běţnými, kaţdému dostupnými. Stručně si řekneme, jak vlastně pracují, a vysvětlíme pár dalších důleţitých pojmů. Hardware a software Jak jiţ víme, technickým dílům počítače se říká hardware (hardvér) = tvrdé zboţí, programům v počítači se říká software (softvér), měkké zboţí. Soubory, programy, data a sloţky Soubory V počítači je vše uloţeno ve formě tzv. souborů. Pod pojmem soubor si představte knihu plnou textu, obrázků, zvuků, instrukcí pro procesor…(Definice souboru zní, ţe je to nejmenší nedělitelný souvislý blok informací.) Programy a data Soubory jsou dvou druhů: programy, které něco dělají (nástroje pro naši práci), a datové soubory (také se jim říká dokumenty), které my svou činností pomocí programů vytváříme a dále upravujeme. Tedy účelem naší práce jsou datové soubory (texty, obrázky, účetní data…), které vytváříme pomocí programů (ty si kupujeme). Programy zpracovává procesor v operační paměti…, to uţ známe. Příklad: Textový editor je program (psací stroj), pomocí kterého popisujeme papír, neboli vytváříme datový soubor. Vlastní vytváření probíhá v operační paměti, proto musíme před uzavřením textového editoru (programu) vytvořený text (datový soubor) uloţit na disk. Programů je mnoho druhů, kaţdý umí vytvářet jiné datové soubory (texty, obrázky, zvuky, účetní data…). Prohlíţeč WWW stránek většinou jen zobrazuje stránky, nic neukládá. Proto je vyuţití webu mnohem jednodušší neţ třeba práce s textem. Sloţky Programů je v počítači hodně a dokumentů ještě více, můţeme v něm tedy mít najednou na disku uloţeno třeba 10 000 souboru (knih). Jak se v tom vyznat?

10


Abychom udrţeli na disku pořádek a vţdy rychle našli poţadovaný soubor, ukládáme soubory (tj. knihy) do sloţek (sloţka je vlastně krabice na knihy a na jiné krabice). Tyto sloţky si můţeme sami vytvářet i mazat. Ve sloţce (krabici) můţe být libovolné mnoţství souborů a také další („menší―) krabice (opět plné nebo prázdné). Vzniká tedy struktura sloţek (a souborů v nich). Jak to tedy vlastně funguje? Princip práce počítače je poměrně jednoduchý: Pomocí programů vytváříme (v paměti činností procesoru) datové soubory a tyto datové soubory ukládáme na disk. (Programy musí být na disku předem nahrány, a protoţe se naší prací nijak nemění, nemusíme je ukládat.) Pro pořádek na disku můţeme soubory (knihy) rozdělovat do sloţek (krabic). Poznámka? Proč je vlastně odděleno vytváření souborů (v operační paměti) do jejich ukládání (na disk)? Vţdyť by bylo jednodušší soubory přímo zpracovávat na disku a jejich nestálé ukládání (a otevírání) by odpadlo! Ano, je to tak. Jenţe pevný disk je bohuţel asi 1 000x pomalejší neţ operační paměť, tedy i práce přímo s ním by byla nesmírně pomalá. Operační systém… Operační systém je nejdůleţitější program v počítači. Proč? Samotný počítač, tedy jeho technické díly (říká se jim hardware) je jen hromada součástek. Oţivují ho jednotlivé programy - nástroje pro naši práci (těm se říká software). Operační systém je z nich proto nejdůleţitější, protoţe umoţňuje všem ostatním programům vyuţívat technické díly počítače a tedy vůbec pracovat. Operační systém oţivuje počítač. Na kvalitě a bezporuchovosti operačního systému závisí, jak rychle a spolehlivě bude počítač pracovat, a na vnějším vzhledu systému závisí, jak pohodlně se nám bude s počítačem pracovat. Tabulka vývoje počítačů Na závěr je uvedena shrnující tabulka vývoje počítačů od II. světové války. Jak vidíte, vývoj počítačů proběhl opravdu nesmírně rychle, snad ţádný jiný výrobek se za 50 let nezměnil jako počítač. Období

velikost

Z čeho

Na co

Kolik

40. léta

Haly

elektronky

Vojenské účely

Jednotlivé kusy

11


50. léta

Místnosti

tranzistory

Voj.

účely, Malosériová

hromadné

výroba

zpracování dat 60. léta

Skříně

Integrované

Hrom.

Sériová výroba

obvody

zpracování dat, vědecké výpočty, vojenství

70. léta

Malé skříně

80. léta

Krabice na stole

Lepší

Široké

integrované

v ekonomice

obvody

vědě, vojenství

Mikroprocesor

Proniká všech

vyuţití Velkosériová a výroba do Hromadná oblastí velkovýroba

zpracování

a

přenosu informací 90. léta

Sešit A4

Výkonnější

Pronikl do všech Hromadná

mikroprocesor

oblastí lidského velkovýroba ţivota, hromadně

se

objevuje

ve

školství

a

v

domácnostech Co je v té bedně? Typické části hardwaru Počítač se obvykle skládá z čistě elektronických zařízení (procesor, paměť, display) a elektromechanických dílů (klávesnice, tiskárna, diskety, disky, jednotky CD-ROM, páskové jednotky, reproduktory) pro vstup, výstup a ukládání dat. Počítač se skládá z procesoru, operační paměti a vstupně-výstupních zařízení. Základní rozdělení počítačů 

Osobní počítač



Počítače pro jiné neţ osobní pouţití: o

Řízení technologických procesů 12

Lekce 1 – Základní složení počítače o

Distribuované výpočty

o

Síťové sluţby (WWW, elektronická pošta,…)

o

…

Typický osobní počítač (PC) je sloţen z počítačové skříně, monitoru a dalších vstupněvýstupních periferií jako je klávesnice, myš, multimediální periferie atd. Umístění počítačů pro jiné neţ osobní pouţití záleţí na účelu a charakteru pouţití. Je moţné počítač umístit do tzv. průmyslové skříně, které lze umisťovat do speciálních stojanů (rack), nebo je moţné počítač jako vloţené (embedded) zařízení umístit do skříně zařízení které počítač řídí (např. automobil, DVD video přehrávač apod.). Uvnitř typického osobního počítače (PC) se nachází následující hardware: 

základní deska (motherboard) — další komponenty se umísťují na ní, obsahuje sady čipů umoţňujících samotnou komunikaci mezi jednotlivými komponentami, dnes je tendence integrovat na desku i funkce jiných karet o

Procesor

o

Operační paměť (RAM)

o

Pasivní a aktivní chladiče

o

Sběrnice pro připojení dalších (rozšiřujících) karet 

ISA - jiţ se neuţívá (omezené pouţití pouze v tzv. průmyslových počítačích pro řízení technologických procesů)

o



EISA - jiţ se neuţívá



VESA Local Bus - většinou jen pro grafické karty, jiţ se neuţívá



PCI



AGP - jen pro grafické karty



PCI-Express

Zdroj (typicky dodávající napětí +5 V, +3,3 V, dále +12 V, -12 V, -5 V a případně i další)

o

o

Rozhraní pro připojení disků 

IDE (ATA)



EIDE (ATA2)



Serial ATA



SCSI

Rozhraní pro připojení externích periférií 

Sériový port (COM)



Paralelní port (LPT) 13

Lekce 1 – Základní složení počítače 

Gameport



USB



FireWire

Externí paměťové jednotky: 



ROM o

DVD+RW

o

DVD+R

Jiné diskové jednotky o

ZIP drive



Páskové jednotky



Disková pole

Mezi nejpouţívanější periférie osobních počítačů patří: 

Grafická karta



Zvuková karta



Připojení sítí o

Modem

o

Síťová karta

Periferie pro přímou komunikaci s uţivatelem: 



vstupní o

Klávesnice

o

Počítačová myš

o

Trackball

o

Tablet

o

Joystick

o

Gamepad

o

Scanner

o

Webová kamera

výstupní o

Monitor

o

Tiskárna

o

Reproduktor

o

Plotter

14


Na začátek si postupně poskládáme současný počítač, ukáţeme si funkci a místo jednotlivých základních dílů, tj. které jsou v kaţdém počítači. Postupně „navěsíme― jednotlivé díly, aţ získáme (téměř) kompletní schéma. A potom jednotlivé díly rozebereme trochu podrobněji. (Ne podrobně, protoţe o kaţdém z nich by se dala napsat mnohem silnější kniha, neţ je tato.) Tedy: na začátek kapitoly stručné schéma počítače, pak rozbor jednotlivých dílů a na konec podrobnější popis vnitřku počítače, jeho přední a zadní strany včetně přípojných míst – konektorů. Schéma současného počítače stručně Procesor Jak jiţ víme z první kapitoly, výkonnou jednotkou počítače je procesor (mikroprocesor) – mozek počítače vykonávající veškeré operace. Je to tedy nejdůleţitější počítačový díl, ten dělá počítač počítačem. Na jeho kvalitě závisí do značné míry výkon celé počítačové sestavy. Procesor vykonává nesmírně rychle jednotlivé instrukce. Aby mohl pracovat, potřebuje pracovní (operační) prostor.

Obrázek 2 - Procesor

Operační paměť (Operační) paměť je prostor, ve kterém procesor vykonává všechny instrukce. Z hlediska operačního systému (Windows) se v paměti nacházejí spuštěné programy a v nich otevřené datové soubory. Jejich tlačítko vidíme (dole) na Hlavním panelu. Základní deska počítače, sběrnice Všechny (malé) součástky počítače, tj. procesor a paměť musí být někde umístěny a všechny další díly musí být někam vloţeny a připojeny. Dále musí být také zajištěna komunikace (přenos dat) mezi všemi počítačovými díly. Funkci jakéhosi „podvozku― pro všechny počítačové díly vykonává tzv. základní deska počítače (anglicky motherboard). 15


Komunikaci mezi díly zajišťuje tzv. sběrnice, coţ jsou vlastně „kabely― mezi díly a dále obvody, které řídí přenos dat po této sběrnici.

Obrázek 3 - Základní deska počítače

Procesor a operační paměť nejsou pevnou součástí základní desky, vkládají se do tzv. patic. Oproti tomu sběrnice a její obvody jsou napevno připojeny k desce, jsou její součástí. Procesor i paměť kupujeme zvlášť a na příslušná místa na desce je zasuneme. Jde to většinou poměrně lehce a součástky bývají fixovány (přidrţovány) plastovými úchyty. Sběrnice má své vývody v tzv. slotech, do kterých se zasunují jednotlivé další díly ve formě karet. Většina současných základních desek obsahuje (bílé) sloty pro tzv. sběrnice PCI a (hnědý) slot pro grafickou sběrnici AGP. Ve starších počítačích najdeme dnes jiţ nepouţívanou sběrnici ISA (černé sloty).

Obrázek 4 – Základní deska s procesorem a dalšími komponentami

Na základní desce počítače je napevno umístěna sběrnice, umoţňující přenos dat mezi díly, a do připravených patic se vloţí procesor a paměť. Výkonnou část počítače máme hotovou. Počítač jiţ můţe pracovat, ale mnoho dílů mu samozřejmě ještě chybí. Protoţe procesor i paměť jsou čistě elektronické obvody (skládající se z miliónů mikroskopických součástek), pracují jen při zapnutém počítači. Po vypnutí napájení neobsahují vůbec nic. 16


Z předchozí věty plyne, ţe počítač musí obsahovat nějaký díl, který nám umoţní uloţení (uchování), dat po dobu, kdy je počítač vypnutý. A samozřejmě i po dobu, kdy je zapnutý, protoţe z první kapitoly víme, ţe v operační paměti jsou spuštěný program a v něm otevřený dokument jen po dobu, kdy s nimi pracujeme. Jinak jsou všechny soubory uloţeny (ve sloţkách) na disku. Ukládání dat (souborů) – disky Disky jsou zařízení, která nám umoţní trvale uloţit soubory. Je jich více druhů – moţná aţ desítky – ale většina počítačů je vybavena třemi druhy disků. Můţeme si je rozdělit podle toho, na jakém principu pracují a podle toho, zda data na disk můţeme sami zapisovat, nebo zda je obsah disku jednou provţdy daný při jeho výrobě. Pevný disk Pevný disk je naprosto nepostradatelný díl, musí být v kaţdém počítači. Na něm se totiţ nacházejí všechny soubory v době, kdy je počítač vypnutý. Z něho se startuje operační systém (Windows), z něho spouštíme (zavádíme do paměti) všechny programy a na něj ukládáme (do sloţek) všechny své dokumenty. Ať jiţ vědomě – texty, tabulky, obrázky atd. nebo nevědomě – účetní data, zprávy elektronické pošty apod. Prostě vše je uloţeno na pevném disku. Ten pracuje na magnetickém způsobu záznamu (podobně jako třeba magnetofon). Co na něj jednou uloţíme, zůstane na něm tak dlouho, dokud to sami nesmaţeme, bez ohledu na to, zda je počítač zapnutý nebo vypnutý.

Obrázek 5 – Pevný disk pohled dovnitř

CD a DVD mechanika Další dílem, který je dnes běţnou součástí počítače, je mechanika CD-ROM. V blízké budoucnosti to bude její blízka příbuzná mechanika DVD, která pracuje na stejném principu, 17


pouţívá také podobné disky, má jen několikanásobně větší kapacitu. Na CD disku je uloţeno aţ 700 MB dat, na disku DVD pak 4,7 GB dat. Tyto disky pracují na optickém principu, data čte jemný laserový paprsek. Mají tedy na svou velikost velkou kapacitu, ale jsou pomalejší neţ výše uvedené magnetické disky a v původním provedení se na ně nedá zapisovat. Jsou tzv. ROM – Read Only Memory – „paměti pouze pro čtení― – tedy zařízení určená jen ke čtení dat, která jsou na ně umístěna při jejich výrobě.

Obrázek 6 – CD mechanika

CD a DVD disky slouţí tedy jako zdroj velkého mnoţství dat. Jsou na nich umístěny programy, encyklopedie, písničky, video, slouţí dnes k dodávkám libovolných souborů do našich počítačů.

Obrázek 7 – CD disk

Zapisovatelé CD-R/RW disky Pomocí speciální mechaniky (tzv. vypalovačky) můţeme na specializované CD a DVD disky svá data zapisovat. Můţeme si tedy vyrobit vlastní cérečko se záloţními daty, hudbou nebo videem. Disky slouţí k ukládání a přenosu souborů. Na všech různých discích se tedy nachází větší nebo menší mnoţství počítačových souborů. Grafická karta a monitor Z první kapitoly víme, ţe vše v počítači je reprezentováno mnoţstvím nul a jedniček. My však nechceme výstup ve formě tmavých a světlých bodů, chceme pěkný, barevný a ostrý obrázek na obrazovce monitoru. Převod počítačových dat na signál pro monitor zajišťuje 18


specializovaný díl, tzv. grafická karta. K ní je připojen monitor, coţ je vlastně (hodně) vylepšená televize.

Obrázek 8 – Grafická karta

Díky grafické kartě vidíme na monitoru obraz.

Obrázek 9 – LCD monitor

„Holý― počítač je téměř hotov. Má výkonnou jednotku, místa pro ukládání souborů a umoţňuje zobrazení na monitoru. K „počítání― by byl dobrý, neuměl by však sdílet data s ostatními počítači, ani bychom ho nemohli doma připojit do Internetu. Proto se zmíníme o dalších dvou dílech. Síťová karta a modem Síťová karta nám umoţní připojit počítač do počítačové sítě, tj. k jiným počítačům. Umí to dnes velmi rychle (běţně 100 Mbit/s (megabitů za sekundu)) a spolehlivě. Vyţaduje k tomu speciální kabeláţ, kterou musíme doma nebo ve firmě zřídit. Sítím je věnována samostatná kapitola. Modem nám také umoţní počítač připojit do počítačové sítě (k jinému počítači), pouţívá k tomu však telefonní linku, ať jiţ běţnou (tzv. analogový modem) nebo digitální (ISDN modem). Protoţe však telefonní linky nejsou tou správnou kabeláţí pro rychlý přenos dat, je rychlost přenosu dat jen cca 40 Kbit/s (kilobitů za sekundu) u obyčejných telefonních linek a 64-128 Kbit/s u linek ISDN. Přes telefonní linku se pomocí modemu většinou připojujeme do Internetu. Připojení je zatím velmi pomalé, ale funkční a pouţitelné. 19


Obrázek 10 – Různé typy modemů

Zvuková karta Dnešní počítače jsou aţ na výjimky osazeny také zvukovou kartou. Ta umoţňuje přehrávat zvuk pomocí k ní připojených reproduktorů. Její vyuţití je mnohostranné – můţeme si při práci pouštět svá oblíbená cédečka, ozvučené hry – to je hned jiný záţitek a taková angličtina v počítači bez zvuku také není ono…

Obrázek 11 – Zvuková karta

Klávesnice a myš Počítač má uţ všechny potřebné díly, jen mu nemůţeme dávat příkazy a zadávat data. Potřebujeme tedy vstupní zařízení. Těmito vstupním zařízeními jsou dnes u kaţdého počítače klávesnice a myš.

20


Obrázek 12 – Ukázka klávesnice

Obrázek 13 – Vnitřek myše

Máme hotový počítač: obsahuje výkonné díly (procesor a paměť), místa k ukládání dat (disky), zobrazovací zařízení (grafickou kartu a monitor), můţe komunikovat s okolím (modem a síťová karta), přehrává zvuky (zvuková karta a reproduktory) a můţeme ho ovládat (klávesnice a myš). Paměť anebo někde se dělat musí K čemu slouţí Paměť slouţí jako pracovní prostor pro procesor, při zapnutém počítači se v ní nachází operační systém (Windows) – přesněji jeho jádro, dále pak všechny programy, které si spustíme a samozřejmě datové soubory, se kterými právě v těchto programech pracujeme, tedy které máme otevřené. Procesor neustále čte v paměti instrukce, co má dělat, vykonává je a výsledky opět přesouvá do operační paměti. Všechny spuštěné programy včetně systému musí být tedy v operační paměti. Co se stane, pokud poklepeme na další ikonu na Ploše (Windows) – přesněji jeho jádro, dále pak všechny programy, které si spustíme a samozřejmě datové soubory, se kterými právě v těchto programech pracujeme, tedy které máme otevřené. Procesor neustále čte v paměti instrukce, co má dělat, vykonává je a výsledky opět přesouvá do operační paměti.

21


Všechny spuštěné programy včetně systému musí být tedy v operační paměti. Co se stane, pokud zaklepeme na další ikonu na Ploše Windows (která můţe představovat rozsáhlý program, zabírající mnoho paměti) a volná paměť jiţ není k dispozici? Logická odpověď by byla, ţe program nepůjde spustit. Ale správná odpověď zní: počítač bude pracovat dál, operační systém poţadovaný program spustí, ale vše se nápadně zpomalí. Proč? Jestliţe spouštíme další program, nejspíš v jiných programech zrovna nepracujeme. Systém si část paměti, kterou zabírají neaktivní programy, odloţí na disk (do tzv. swap souboru – poznámka pro techniky) a tím si uvolní operační paměť pro další program. Jakkoliv přepínání mezi programy pak má vţdy za následek tuto operaci. A protoţe přesun dat na disk není zdaleka tak rychlý jako práce v paměti, počítač se výrazně zpomalí bez ohledu na rychlost procesoru. Co se u paměti hodnotí Je tedy zřejmé, ţe u operační paměti bude jejím nejdůleţitějším parametrem její velkost, tj. kolik B (bajtů) do ní můţeme nahrát, s kolika programy najednou můţeme pracovat. Tato hodnota je, jak víme z předchozího odstavce, velmi důleţitá. Pokud systému nebude stačit paměť, nepřestane pracovat, ale veškerá práce se velmi zpomalí. Potřebujeme tedy tolik paměti, kolik potřebují námi běţně pouţívané aplikace. A na konec odstavce dobrá zpráva: dnes je paměť tak levná, ţe zakoupit dostatek paměti (v závislosti na plánovaném vyuţití počítače) není ţádný problém. U operační paměti dáváme pozor na její velikost, musí odpovídat předpokládanému vyuţití počítače. Vţdy je lépe mít raději paměti o něco více, neţ méně, jinak „udusíme― i výkonný procesor. Rychlost paměťových modulů si hlídáme jen u nejvýkonnějších sestav. Disk aneb co je uloţeno, máme v suchu Soubory a sloţky, které vidíme v systému Windows např. ve sloţce Dokumenty, jsou fyzicky uloţeny na tzv. pevném disku. Jeho „pevnost― spočívá v tom, ţe je napevno umístěn ve skříni počítače, nemůţeme ho jednoduše vyjímat a přenášet. Všechny disky, které máme v našem počítači, pak vidíme v okně Tento počítač. K čemu slouţí Disk slouţí k ukládání souboru, které si pro přehlednost můţeme dávat do sloţek („krabic―). Vše, co na disk nahrajeme, na něm zůstane tak dlouho, dokud to sami nesmaţeme. Pokud s nějakým souborem chceme pracovat, musíme si ho otevřít (nahraje se z disku do 22


operační paměti), v paměti ho upravit a před ukončením programu znovu jeho změněný stav uloţit na disk. Jak pracuje Disk pracuje na principu magnetického záznamu, podobně třeba jako magnetofonová kazeta. Skládá se z několika kruhových ploten (disků), mezi kterými se na vzduchovém polštáři vznášejí záznamové/čtecí hlavy. Plotny se velmi rychle otáčejí a hlavy se mohou pohybovat od okraje disku k jeho středu. Na disku jsou pak ve stopách v tzv. sektorech zaznamenány jednotlivé soubory. Rychlost disku je tedy do značné míry dána rychlostí otáčení ploten a rychlostí pohybu hlav. Co se u disku hodnotí Velikost disku Protoţe disk slouţí jako úloţiště souborů, zajímá nás na prvním místě velikost disku. Ta se dnes udává v GB (gigabajtech) a určuje, kolik programů a dat na disku můţe být. Opět mám pro čtenáře dobrou zprávu – dnes běţné levné disky stačí s rezervou pro běţnou kancelářskou i domácí práci na počítači. Alespoň stručný přehled potřebných kapacit: 

Pro systém Windows 97 (nebo Me), kancelářský balík, účetnictví, Internet a několik her stačí cca 4 GB místa.



Při vyuţití systému Windows XP potřebujeme trochu větší kapacitu, ale 10 GB stačí s rezervou. Běţné disky mají kapacitu 20a více GB a tato kapacita neustále roste. Pro „obyčejnou―

práci to bohatě stačí, větší kapacity oceníme v okamţiku, kdy na disk začneme ukládat hudbu a hlavně obraz (viz deo). Pak lehce zaplníme i 100GB disk. Vţdy je proto lepší koupit alespoň disk střední velikosti, který nebývá o moc draţší neţ disk malý, protoţe si tím vytváříme rezervu prostoru do budoucnosti. Rychlost disku Dalším parametrem disku je jeho rychlost (přesněji rychlost přenosu dat do/z paměti), která je do značné míry dána jeho otáčkami. Takţe disk se 7 200 otáčkami bude rychlejší neţ disk s 5 400 otáčkami. Opět platí, ţe pro běţnou kancelářskou práci je i „pomalý― disk rychlý dost, speciální poţadavky na disk budeme mít v okamţiku, kdy začneme pracovat s obrazem a hlavně videem.

23


Grafická karta, aneb abychom něco viděli Na schématu počítače v první kapitole vidíme, ţe k zobrazení na monitoru potřebuje další počítačový díl, tzv. grafickou kartu, setkáte se také s pojmy grafický adaptér nebo videokarta. Všechny označují stejný díl. K čemu slouţí Jak jiţ víme, grafická karta umoţňuje zobrazení na monitoru. Rozeberme si to trochu podrobněji: Procesor a paměť (a vůbec celý počítač) jsou digitální zařízení, vše je reprezentováno mnoţstvím nul a jedniček. Oproti tomu klasický monitor je zařízení analogové, obrázek na něm je dán pohybem elektronového paprsku po stínítku, který rozsvěcuje barevné body. Grafická karta má proto dvě základní funkce: 

převádí digitální tok dat z počítače na analogový signál.



obrázek, který má být zobrazen, si pamatuje, obsahuje tedy vlastní tzv. videopaměť. U starších karet ty to dvě funkce stačily, tehdejší elektronika neumoţňovala nic jiného.

Moderní karty mají další velmi důleţitou funkci. 

samy vykreslují geometrické a prostorové (3D) tvary, mají tedy vlastní (video) procesor.

Jak funguje Grafická karta přebírá z hlavního procesoru značnou část zátěţe, kterou vykreslování hlavně třírozměrných scén představuje. Grafický čip je pro tuto práci optimalizován a také videopaměť je většinou rychlejší neţ operační paměť počítače. Na kvalitě digital/analogového převodníku pak závisí hlavně dosaţitelné rozlišení obrazu, jeho barevná hloubka a obnovovací frekvence. Co se u grafické karty hodnotí Parametry, které sledujeme u grafické karty, opět plynou z její funkce: 

Má kvalitní D/A převodník, umoţňuje tedy zobrazení ve vysokém rozlišení s velkým počtem barev a s vysokou obnovovací frekvencí? Je obraz, který posílá na monitor, ostrý?

24




Má výkonný videoprocesor, umoţňuje rychlé zobrazení objektů (vyuţijeme hlavně ve hrách)?



Má dostatek paměti pro zachycení náročných 3D scén? Výrobci grafických adaptérů pak navíc přidávají funkce, které dříve byly výsadou

specializovaných přídavných karet: 

Karta má dva výstupy a umoţňuje zobrazení na dvou monitorech najednou.



Karta má výstup na TV přijímač.



Karta má digitální výstup pro LCD panel. LCD panel zobrazuje jinak neţ klasický monitor, odvozený od televizní obrazovky.

LCD panel adresuje jednotlivé body digitálně, nepotřebuje tedy D/A převodník, naopak, pokud grafická karta nemá také digitální výstup, musí LCD panel analogový signál, který z ní dostane, převést opět na digitální. Pokud tedy uvaţujete o koupi LCD panelu, ověřte si, ţe grafická karta ve vašem (novém) počítači má digitální výstup pro tento panel. Zvuková karta a reproduktory, aneb abychom lépe slyšeli Ze schématu počítače víme, ţe k přehrávání zvuků potřebujeme další počítačový díl, tzv. zvukovou kartu. Počítač sice i bez ní vydává jakési zvuky, protoţe má zabudovaný reproduktor (tzv. speaker) velikosti telefonního sluchátka, je to ale většinou jen pípání. Zato se zvukovou kartou se z našeho počítače stává kvalitní hi-fi věţ. K čemu slouţí zvuková karta Zvuková karta stručně řečeno umoţňuje produkovat zvuky ve slyšitelném zvukovém spektru, tj. v kmitočtovém pásmu 20 Hz aţ 20 kHz. (20 a trochu více Hz jsou hluboké basy, 200 Hz jsou jiţ střední tóny a nad cca 2 000 Hz jsou to tóny vysoké. 20 kHz (tj. 20 000 Hz) je výše neţ „komáří― pískání, mnoho lidí takto vysoké tóny jiţ vůbec neslyší.) Protoţe zvuk je vlastně nějaká (analogová) křivka a počítač je čistě digitální zařízení, musí zvuková karta obsahovat i digital/analogový převodník (tzv. DAC) pro výstup na reproduktory a také analog/digitální převodník (ADC) pro vstup z mikrofonu nebo věţe a převod zvuku do podoby počítačových souborů. Jak funguje Běţná zvuková karta zahrnuje většinou dvě rozdílné funkce: 

přehrávání zvuků z počítače na připojené reproduktory, tj. D/A převodník,

25




vytváření zvuků nástrojů ze zadaného notového záznamu. Navíc karta obsahuje samozřejmě také zesilovač signálu. Ten však nemá velký výkon,

ke kartě proto musíme připojit tzv. aktivní reproduktory, které mají zabudovaný výkonnější zesilovač, nebo výstup z karty zapojit do klasického hudebního zesilovače. Jak jiţ bylo řečeno, karta má také A/D převodník, tj. umoţní nám nahrát zvuk z mikrofonu nebo z hi- fi věţe do počítače. Reproduktory Hudební signál ze zvukové karty je tedy většinou velmi kvalitní. Na výsledném zvuku se pak nejvíce (v dobrém i špatném) podepíší reproduktory, které ke kartě připojíme. Běţným řešením jsou malé plastové reproduktory. Zaberou málo místa a jsou velmi levné. Bohuţel se tyto dvě jejich vlastnosti podepíší velmi negativně na jejich hlavní funkci, tj. na kvalitě zvuku. Chybějící basy i výšky a někdy i zašuměný zvuk stačí snad pro ozvučení her, ale v okamţiku, kdy pouţíváme počítač pro přehrávání hudebních (nebo MP3) cédeček, jsou hodně znát. Velmi doporučuji na reproduktorech nešetřit a kupovat alespoň střední třídu. Velkostí reproduktorů i cenou. Odměnou za vyšší investici bude často opravdu dobrý zvuk. Hluboké tóny (basy) potřebují velký reproduktor v tuhé skříni. Proto nejsou kvalitní hi-fi soustavy plastové, ale dřevěné. Hluboké tóny pak nejsou téměř vůbec směrové (na rozdíl od výšek). Z těchto dvou zásad vychází řešení soustav s odděleným hlubokotónovým reproduktorem (tzv. subwooferem), který se dává mezi dva menší reproduktory (tzv. satelity), často pod stůl nebo pod počítač. Podobně se řeší i ozvučení domácího kina. Nejlepší záţitek pak poskytuje pouţití 4 aţ 5 + 1 reproduktoru (tj. subwooferu a čtyř nebo pěti satelitů), které rozmístíme do všech rohů místnosti. Výsledkem je kvalitní a ještě k tomu prostorový zvuk. Počítač – obrazem

Obrázek 14 – PDA – kapesní počítač

26


Obrázek 15 – Case (skříň) počítače – vnitřek počítače

Obrázek 16 – Port paralelní

Obrázek 17 – Port v počítači - tiskárna

Obrázek 18 – USB port

Obrázek 19 – USB zakončení kabelů

27


Obrázek 20 - Větrák

Vstupní zařízení – obrazem

Obrázek 21 - Joystick

Obrázek 22 - Tracball

28


Obrázek 23 – Tablet

Obrázek 24 - Scanner

Obrázek 25 – web kamera

29


Výstupní zařízení obrazem

Obrázek 26 - Tiskárna

Obrázek 27 - Plotter

Obrázek 28 - Reproduktor

30


Vstupně výstupní zařízení obrazem

Obrázek 29 – Různé typy záznamových karet

Obrázek 30 – Interaktivní tabule

Obrázek 31 – Flash disk

Obrázek 32 – Disketa – jiţ zastaralé

31

Lekce 2 – Přihlášení do počítačové sítě

Lekce 2 - Přihlášení do počítačové sítě Teorie: Dříve, neţ zapnete počítač, je třeba seznámit se stručně s klávesnicí a myší. Klávesnice Klávesnice je vstupní zařízení, pomocí kterého s počítačem komunikujete a zadáváte do počítače data. Jedna z moţných podob klávesnice viz

Obrázek 33. Katódky

Úniková klávesa (ESC)

Potvrzovací klávesa (Enter)

Klávesa Backspace

Tabulátor CapsLock Shift

Obrázek 33 – Klávesnice

Windows

Kontextové Ctrl

Alt

menu

Řídící sekce

Numerická část

(kurzorové klávesy)

klávesnice

Zápis znaků 

Malá písmena (znaky, které jsou na klávesách vpravo dole) se píší na levé části klávesnice.  Číslice zadáváte na numerické části klávesnice. Tam také zadáváte matematická znaménka. Zápis čísel na numerické části klávesnice se dá vypnout klávesou NumLock. Pokud se vám to omylem povede (zhasne zelená kontrolka nad touto klávesou), psaní číslic zapnete opětovným stisknutím NumLock. Někdy můţete slyšet pojmy: přepínač numerické klávesnice a řídící sekce klávesnice.  Velká písmena a znaky umístěné na jednotlivých klávesách v horní části klávesy píšete tak, ţe drţíte stisknutou klávesu Shift (někdy je označena jen šipkou nahoru) a píšete. Dokud Shift drţíte, píší se velká písmena. Pokud nechcete stále drţet klávesu a chcete stále psát velká písmena, pouţijte klávesu CapsLock. Ta funguje jako přepínač, tj. po stisknutí (a uvolnění) se budou stále psát velká písmena. Zapnutí velkých písmen je signalizováno rozsvícením zelené kontrolky vpravo nahoře na klávesnici (je u ní také napsáno CapsLock). Mazání znaků 

Text nalevo od kurzoru smaţete klávesou Backspace, coţ je šedá šipka nad klávesou Enter. Pouţívá se hlavně tehdy, kdyţ uděláte překlep. 32




Text napravo od kurzoru smaţete klávesou Delete. Ta se pouţívá tehdy, chcete-li dodatečně opravit nějakou chybu. Většina lidí automaticky umístí kurzor před tuto chybu a pak tedy musí stisknout Delete.

Pohyb po textu 



Po krátkém textu se pohybujete šipkami vpravo dole na klávesnici. K pohybu po delší části textu pouţíváte klávesy: o Home – skok na začátek řádku, o End – skok na konec řádku, o Page Up – skok o obrazovku nahoru, o Page Down – skok o obrazovku dolů ke konci dokumentu. Kombinace kláves Ctrl+šipky způsobí v textu pohyb po slovech doleva nebo doprava a po odstavcích nahoru nebo dolů.

Kombinace kláves (= klávesová zkratka) Kombinace kláves je současné stisknutí první uvedené klávesy (většinou Ctrl nebo Alt), její přidrţení a krátké stisknutí (klepnutí) druhé uvedené klávesy. Tedy klávesovou zkratku Ctrl+S (uloţení dokumentu) provedete tak, ţe drţíte Ctrl a krátce stisknete S. Důležité klávesy – význam při ovládání systému    

Klávesa Enter má stejný význam jako klepnutí na tlačítko OK v okně, tj. činnost se provede. Klávesa Enter také otevírá označený objekt. Klávesa Esc má pak význam klepnutí na tlačítko Storno, tj. činnost se neprovede. Klávesa Windows (se symbolem okénka), vlevo dole mezi Alt a Ctrl, má stejný význam jako klepnutí levým tlačítkem myši na tlačítko Start na obrazovce. Klávesa Kontextové menu se symbolem menu a šipkou (vpravo dole u Ctrl) má stejný význam jako klepnutí pravým tlačítkem myši.

Myš Myš má dvě a více tlačítek (Obrázek 34), levé (základní, jím se vykonává většina operací) a pravé (druhé) tlačítko. Pohyb myši po podloţce se přenáší na ukazatel (kurzor) na obrazovce. Ostatní tlačítka jsou například pro rolování atd. Kurzor můţe měnit svoji podobu podle toho, na který objekt ukáţete i podle toho, jaká činnost právě probíhá.

Obrázek 34 – Myš

33


Podoby kurzoru Ukazatel myši (kurzor) mění tvar podle toho, na jaký objekt ukáţete i podle toho, v jakém programu zrovna pracujete. Bílá šipka (ukazovátko)– výběr objektu, tlačítka na panelu nástrojů, nabídky. Přesýpací hodiny – program je zaneprázdněn, vykonává nějakou déle trvající činnost. Dvojšipka (jiné moţné tvary , , ) – uchopili jste okraj okna, můţete změnit jeho velikost. Šipkový kříţ (čtyřšipka) – změna polohy grafického objektu, zpravidla uvnitř otevřeného programu. Textový kurzor – klepnutím se přemístíte na poţadované místo v textu. Základní pracovní úkony (operace) s myší: S myší vykonáváte několik operací. Kaţdá má svůj význam a funkci a je třeba se naučit přesně mezi nimi rozlišovat. 

Ukázat. Činnost: Přemístíte kurzor myši na nějaký objekt na obrazovce, zastavíte pohyb, ale nestisknete ţádné tlačítko. Význam: Často se objeví stručná („bublinová―) nápověda k objektu, někdy se nestane vůbec nic. Obrázek 35 ukazuje vzhled „bublinové nápovědy―. Nápověda se nachází ve ţlutém rámečku viz slovo „Tučné―.

Bublinová nápověda

Obrázek 35 – Ukázka „bublinové“ nápovědy







Klepnout (levým tlačítkem myši). Činnost: Klepnout znamená vţdy najet na objekt a stisknout krátce levé tlačítko myši. Význam: Objekt se označí pro další práci (navenek změní barvu). Pokud klepnete na nějaké tlačítko či nabídku (menu), okamţitě se vybraná funkce provede. (Také se setkáte s pojmem kliknout). Poklepat (levým tlačítkem). Činnost: Dvakrát rychle za sebou stisknete levé tlačítko (jako kdyţ klepete na dveře) myši a přitom s myší nepohybovat do stran. Význam: Poklepání spouští programy a otevírá sloţky. (Také se setkáte s pojmy dvojklik nebo zaklepat.) Klepnout pravým tlačítkem myši (Činnost je jasná z názvu.) Význam: Otevírá tzv. Lokální nabídku (také se říká Místní nabídka). V ní najdete volby vztahující se k objektu, na který jste pravým tlačítkem klepli. Často si také můţete prohlédnout (nebo i nastavit) vlastnosti objektu. Volbu z lokální nabídky vyberete klepnutím (tj. levým tlačítkem myši). Pokud si akci rozmyslíte, klepnete mimo toto menu nebo stisknete klávesu Esc. Obrázek 36 ukazuje lokální nabídku, klepli-li jste myší na textu nebo prázdném místě v dokumentu.

34


Obrázek 36 – Ukázka Lokální nabídky



Přetaţení myší. Činnost: Ukáţete na objekt (např. ikonu), stisknete a drţíte levé tlačítko myši, objekt přesunete a na cílovém místě ho pustíte (uvolníte) levé tlačítko myši). Význam: Přesun objektu, okna, označeného textu.

Přihlášení do školní sítě Přijdete-li u nás ve škole k počítači a tento počítač zapnete, měli byste mít na obrazovce Obrázek 37.

Obrázek 37 – Přihlašovací okno

Do první poloţky jméno uţivatele (User Name) píšete své přihlašovací jméno. Toto jméno se dozvíte v první lekci výuky od vyučujícího. V našem obrázku jiţ vidíte přihlašovací jméno vojackov. Jak jste si mohli všimnout, toto jméno je bez diakritických znamének (bez háčků a čárek) a maximální délka tohoto jména je 8 znaků. Někdy taky můţete místo přihlašovacího jména slyšet: „Jaký je Váš login?― Druhá poloţka je heslo (password), i toto se dozvíte v první lekci výuky od vyučujícího. Toto heslo si můţete změnit, kdyţ budete chtít. Přihlašovací jméno nelze měnit, to jiţ vytvořili správci dané sítě. Heslo není vidět. Místo písmen se v přihlašovacím okně objevují buď hvězdičky nebo puntíky. Písmena zadávaného hesla nejsou vidět. 35


Máte-li tyto dvě poloţky vyplněny, levým tlačítkem myši klepněte na tlačítko Advanced a přihlašovací okno změní podobu, tak jak ukazuje Obrázek 38.

Obrázek 38 – Přihlašovací okno větší velikost

Pro vaše přihlášení je důleţité, aby v poloţce Context bylo napsáno u3v.vos. Jestliţe je slovo u3v.vos v této poloţce napsáno, můţete klepnout levým tlačítkem myši na tlačítko OK. Není-li tam slovo u3v.vos napsáno, levým tlačítkem myši klepněte na tlačítko Contexts a objeví se vám na obrazovce Obrázek 39.

Obrázek 39 – Okno pro změnu contextu

V tomto okně levým tlačítkem myši klepnete na poloţku u3v (v obrázku 39 je vidět, ţe byla vybraná skupina učitel) a potvrdíte levým tlačítkem myši na volbu OK. Nyní jiţ byste pro přihlášení měli mít vše správně nastaveno. Takţe jiţ můţete také klepnout levým 36


tlačítkem myši na klávesu OK v přihlašovacím okně a měli byste být přihlášeni. Objeví-li se vám na obrazovce další dialogové okno, potvrďte klávesou OK a měli byste být přihlášeni. Odhlášení od školní sítě nebo vypnutí počítače Pro ukončení práce s počítačem provedete tento postup. Kurzorem myši najedete na tlačítko Start ve stavovém řádku, na této poloţce klepnete levým tlačítkem myši a objeví se vám Obrázek 40.

Obrázek 40 – Nabídka Start

Z dané nabídky si vyberete nabídku Vypnout počítač. Počítač vám ještě rozvine nabídku, jestli chcete Vypnout počítač, poněvadţ na něm nebude jiţ nikdo pracovat. Další moţností je Restatovat počítač. Volbu Restartovat vybírejte v momentě, kdybyste chtěli počítač vypnout a vzápětí zase zapnout. Další volbou je Odhlášení uţivatele XY. Tuto volbu vybíráte v případě, ţe na počítači ještě budete pracovat, ale odcházíte od počítače pryč a chcete, aby vám na síťovém disku nepracoval někdo cizí. Obrázek 41 ukazuje moţnosti voleb práce s počítačem.

37


Obrázek 41 – Ukončení systému Windows

Po vybrání správné volby pro daný okamţik stačí levým tlačítkem myši klepnout na tlačítko OK a daná volba se provede.

38

Lekce 3 – Základní ovládání Windows

Lekce 3 - Základní ovládání Windows Teorie: Obrazovka počítače se systémem Windows XP Po startu systému Windows XP se na monitoru objeví podobný Obrázek 42.

Ikona

Pracovní plocha

Obrázek 42 – Pracovní plocha Windows XP Tlačítko

Panel

Systémová

Start

nástrojů

lišta

Abyste rozuměli dalšímu výkladu, je třeba naučit se názvy a funkce (význam) jednotlivých částí a prvků. Obrazovka se skládá z plochy (tapeta a ikony) a hlavního panelu. Plocha, tapeta Představuje pracovní plochu, na které se objeví okna spustitelných programů. Dále na ní můţete ukládat dokumenty, vytvářet sloţky, mohou na ní být umístěni zástupci objektů. Můţe mít libovolnou barvu nebo na ní můţe být umístěn nějaký obrázek. Tomuto obrázku se říká tapeta.

39


Hlavní panel V okamţiku, kdy začnete pracovat, se na Hlavním panelu objeví tlačítka spuštěných programů. Vţdy jsou na něm tlačítko Start, Panel nástrojů a tlačítka stále spuštěných programů. Tento panel se většinou nachází dole na obrazovce, ale můţe být kdekoliv na okraji obrazovky (nahoře, vlevo, vpravo). Obrázek 43 ukazuje, jak můţe vypadat Hlavní panel.

Obrázek 43 – Hlavní panel

Tlačítko Start Po klepnutí na něj se objeví menu (nabídka činností, funkcí), které můţete díky systému Windows provádět. Jak tlačítko start vypadá, zobrazuje Obrázek 44.

Obrázek 44 – Tlačítko Start

Panel nástrojů Obsahuje ikony (přesněji zástupce) nejčastěji pouţívaných programů. Můţete si je tam sami doplnit přetaţením myší z libovolné sloţky. Panel nástrojů vidíte, viz Obrázek 45.

Obrázek 45 – Panel nástrojů

Tlačítka stále spuštěných programů (systémová lišta) Zde vidíte tlačítka programů, které máte stále k dispozici. Bývá zde nastavení klávesnice, hlasitosti hudby, času a data, plánovač pravidelné údrţby systému, nastavení obrazovky atd. Obrázek 46 zobrazuje systémovou lištu.

Obrázek 46 – Systémová lišta

Tento počítač Obrázek 47 (podobně jako sloţka Dokumenty nebo Koš) představuje program, který se jmenuje Průzkumník. Ten slouţí k procházení disků počítače a sloţek na nich, vytváření 40


a mazání objektů. Po zaklepání na ikonu Tento počítač se otevře okno, kde vidíte disky, které má přístupné váš počítač, dále pak sloţky s nastavovacími nástroji systému Windows. Můţete „prozkoumat― data uloţená ve vašem počítači.

Obrázek 47 – Ikona Tento počítač

Místa v síti Na Ploše je připravena ikona Místa v síti viz Obrázek 48, která zpřístupňuje data, umístěná na jiných počítačích a místa v Internetu. Abyste ji mohli pouţívat, musí být váš počítač připojen do počítačové sítě.

Obrázek 48 – Ikona Místa v síti

Koš Koš slouţí k odstranění (mazání) objektů. Jeho ikonu ukazuje Obrázek 49. Můţete se do něj dívat (chová se jako sloţka). Můţete z něho objekty zpátky obnovit (vytáhnout na původní místo). Koš také můţete vysypat. Teprve tím jeho obsah definitivně smaţete.

Obrázek 49 – Ikona Koše

Zástupce programu Obsahuje odkaz na program. Po poklepání na něm se příslušný program spustí. Můţe jich být na Ploše více, nebo tam nemusí být ţádný. Zástupce poznáte podle černé šipky v levém spodním rohu ikony, jak ukazuje Obrázek 50.

Značka zástupce

Obrázek 50 – Ikona Zástupce programu

41


Složka Dokumenty Systém Windows vám připraví na Plochu zástupce sloţky Dokumenty, jak ukazuje Obrázek 51, kterou vám většina programů nabídne jako první místo pro uloţení datového souboru.

Obrázek 51 – Ikona sloţky Dokumenty

Ikona dokumentu Představuje přímo tento dokument. Tedy odstraněním této ikony smaţete vytvořený datový soubor s veškerým jeho obsahem. Obrázek 52 zobrazuje Ikonu dokumentu.

Obrázek 52 – Ikona dokumentu

Okno programu Název systému Windows vlastně znamená OKNA. Byl tak nazván proto, ţe kaţdý spuštěný program běţí ve vlastním okně. Abyste mohli pracovat, je dobré se naučit názvy jednotlivých prvků okna. Obrázek 53 ukazuje popisky jednotlivých částí okna programu Word. Někdy se také můţete setkat s jiným pojmenováním.

Obrázek 53 – Okno programu Word

42


Titulek okna Zde je uveden název datového souboru a název programu. Tj. vidíte, který dokument ve kterém programu je v tomto okně otevřen, viz Obrázek 54.

Obrázek 54 – Titulek Okna

Titulkový pruh Slouţí k optickému rozlišení aktivních a neaktivních programů. Můţete za něj také okno uchopit a přemístit viz Obrázek 55.

Obrázek 55 – Titulkový pruh

Tlačítka: minimalizační, maximalizační a obnovovací Slouţí ke skokové změně velikosti okna za běhu programu. Jejich funkce bude dále podrobně vysvětlena. Zobrazení minimalizačního a maximalizačního tlačítka viz Obrázek 56.

Obrázek 56 – Tlačítko minimalizační a maximalizační

Uzávěr Umoţňuje uzavření okna, tj. ukončení programu v něm běţícího. Uzávěr můţete vidět, viz Obrázek 57.

Obrázek 57 - Uzávěr

Tlačítko ovládací nabídky Přes toto tlačítko spouštíte další funkce, v současnosti se jiţ moc nepouţívá, tyto funkce se většinou vykonávají jiným způsobem. Obrázek 58 zobrazuje tlačítko ovládací nabídky.

Obrázek 58 – Tlačítko ovládací nabídky

43


Pruh menu (nabídek někdy též horní lišta) Obsahuje povely a volby programu, který je v tomto okně spuštěný. Horní lištu z programu Microsoft Word vidíte, viz Obrázek 59.

Obrázek 59 – Horní lišta

Panel nástrojů Obsahuje ikony (tlačítka) povelů (akcí, činností), které se jinak nacházejí v menu. Jejich výběr na panelu nástrojů je rychlejší neţ pomocí menu. Obrázek 60 vyobrazuje standardní panel nástrojů z programu Microsoft Word.

Obrázek 60 – Panel nástrojů

Stavový řádek Vidíte na něm aktuální informace o datovém souboru, který v okně upravujete. Stavový řádek vidíte vyobrazen, viz Obrázek 61.

Obrázek 61 – Stavový řádek

Šipky a posuvník Umoţňují rolování (posun) obsahu okna. Obrázek 62 zobrazuje posuvník se šipkami z pravé části otevřeného okna.

Obrázek 62 – Šipky s posuvníkem

44


Posouvací pruh Vidíte na něm, jaká část datového souboru je v okně zobrazena a jakou nevidíte. Také máte přehled, kde se asi v dokumentu nacházíte. Dialogové okno Dialogové okno slouţí ke komunikaci mezi uţivatelem a počítačem. Dialogové okno nemá tlačítko v Hlavním panelu. Většina dialogových oken nemá aktivní okraje, a proto se tedy nedá měnit velikost.

pole políčk o

rozevíra cí

seznam

seznam

tlačít ko

Obrázek 63 – Dialogové okno s ovládacími prvky

Obrázek 63 je ilustrativní, abychom mohli názorně ukázat co nejvíce typů ovládacích prvků pohromadě. Pokusíme se v celém textu pouţívat tyto pojmy. Prozkoumání struktury sloţek K prozkoumání struktury sloţek v počítači vám slouţí program Průzkumník. Ten se spustí, jakmile zaklepete na ikonu Tento počítač, nebo na ikonu libovolné sloţky (Dokumenty, Koš atd.). Obrázek 64 ukazuje otevřené okno Tento počítač.

45


Obrázek 64 – Okno Tento počítač

V dialogovém okně Tento počítač vidíte ikony všech disků, které jsou z vašeho počítače dostupné, včetně sdílených disků serveru počítačové sítě. Vyberete-li si například disk H, můţe se vám otevřít Obrázek 65. Výběr provedete poklepáním na správné ikoně.

Obrázek 65 – Moţná podoba disku H

Na disku H jsou vidět datové soubory a sloţky neboli adresáře. Sloţka můţe obsahovat další sloţky či soubory. Tyto sloţky můţete vytvořit velmi jednoduše. Na horní liště (pruhovém menu) si najedete na poloţku Soubor, klepnete levým tlačítkem myši na této poloţce a z nabídky si vyberete poloţku Nový. Objeví se vám další nabídka a z ní si vybere poloţku Sloţka. V okně se vám objeví sloţka s názvem Nová sloţka a místo názvu Nová 46


sloţka si napíšete název sloţky, který chcete vy. Obrázek 66 ukazuje, jak vypadá nabídka pro vytvoření Nové sloţky.

Obrázek 66 – Nabídka pro vytvoření Nové sloţky

Změna polohy okna Přesuňte kurzor myši do titulkového pruhu tak, aby tvar kurzoru se změnil na bílou šipku (ukazovátko,

). Stisknete levé tlačítko myši a přesouvejte okno na vybrané místo.

Poté tlačítko uvolněte a okno se přemístí. Úprava velikosti okna Chcete-li upravovat velikost okna, musíte nejdříve zkontrolovat, zda dané okno nebylo otevřeno přes celou obrazovku. Je-li okno přes celou obrazovku, klepněte levým tlačítkem myši na tlačítko Obnovení, viz Obrázek 67 a okno se zmenší do původní velikosti před maximalizací neboli otevřením okna přes celou obrazovku. Otevření okna přes celou obrazovku provedete klepnutím na Maximalizační tlačítko jeho vyobrazení viz Obrázek 67.

Obrázek 67 – Maximalizační tlačítko

Obrázek 68 – Obnovovací tlačítko

Umístěte kurzor myši na libovolný okraj okna tak, aby se jeho vzhled změnil na dvojšipku (). Stiskněte levé tlačítko myši a zatáhněte myší ve směru dvojšipky. Uvolněte tlačítko. Velikost okna je změněna a nyní je povaţována za původní.

47


Okno můţete také úplně minimalizovat, to znamená, ţe se vám na hlavním panelu objeví pouze název otevřeného okna, nic víc z okna není vidět. Toto provedete klepnutím levým tlačítkem myši na Minimalizační tlačítko. Obrázek 69 ukazuje Minimalizační tlačítko.

Obrázek 69 – Minimalizační tlačítko

Okno zavřete klepnutím levým tlačítkem myši na tlačítko Uzávěr. Obrázek 70 ukazuje toto tlačítko.

Obrázek 70 – Uzávěr (neboli uzavírací tlačítko)

Přesun a kopírování souborů a sloţek pomocí klávesových zkratek Zde se lehce seznámíte, v další hodině se této problematice budete věnovat více. Označte klepnutím myši poţadované objekty. Pro (nesouvislý) výběr více objektů najednou vyberte první objekt, stiskněte Ctrl, a vybírejte další objekty. Nakonec uvolněte klávesu Ctrl. Pro souvislý výběr více po sobě jdoucích objektů vyberte myší první objekt, stiskněte klávesu Shift (stále drţte), vyberte myší poslední objekt a uvolněte klávesu Shift. Pouţijte klávesovou zkratku Ctrl+C pro kopírování nebo Ctrl+X pro vyjmutí (neboli přesun). Poté najeďte na místo, kde chcete mít sloţky či soubory a pouţijte klávesovou zkratku Ctrl+V pro vloţení. Uvedené klávesové zkratky jsou dostupné téměř vţdy, tedy i v případech, kdy jiné moţnosti nepřichází v úvahu. Proto se o jiných způsobech jiţ nebudeme zmiňovat. Odstranění souborů, zástupců a sloţek Nepotřebné soubory, zástupce či celé sloţky zbytečně zabírají místo na disku, proto je lze jednoduchým způsobem odstranit. Akci lze provést několika způsoby:   

Označené objekty přenést taţením myši na Koš z kteréhokoliv otevřeného okna nebo přímo z plochy. Při této akci se objekty odstraní bez dalšího potvrzování. Pouţitím klávesy Delete (soubor se přemístí do Koše) nebo kombinací kláves Shift+Delete (soubor se trvale odstraní), jejichţ účinek je stejný jako v předcházejícím případě, pouze vyţaduje potvrzování. Vyvoláním pohotovostního menu a tam zvolit příkaz Delete.

48

Lekce 4 – Kopírování a archivace dat

Lekce 4 - Kopírování a archivace dat Cena dat v počítači uloţených můţe být mnohonásobně větší neţ cena vlastního počítače. Tato data musíte chránit před jejich zneuţitím cizí osobou a samozřejmě před zničením. Nejúčinnější ochranou před ztrátou dat v případě jejich zničení na pevném disku v počítači je jejich archivace, tj. zkopírování na nějaké záloţní médium. K poškození či úplnému zničení dat na pevném disku můţe dojít několika různými způsoby. Archivace dat je jejich okopírování z pevného disku na nějaké jiné záznamové médium. Archivaci je třeba provádět často, pravidelně, pečlivě a na kvalitní záznamová media. 

Často: Při poruše je práce od aktualizace do poruchy ztracena. Doporučuji provádět archivaci důleţitých dat kaţdý den, případně pokaţdé, kdyţ je zaznamenáno jejich větší mnoţství.



Pravidelně: Co člověk nedělá pravidelně, na to zapomíná a má to pro něho malý přínos. Podle zákona schválnosti se něco pokazí v okamţiku, kdy archivaci neuděláme.



Pečlivě: U disket (jestli ještě někdo zálohuje) dávat si pozor abych nezaměnil diskety a nějakou disketu do PC nedal dvakrát, tím by celý archív znehodnotil, stal by se nepouţitelný.



Kvalitní záznamová média: Bude-li určitá část záznamového média špatná (nečitelná), bude celý archív nepouţitelný.

Kopírování souborů na CD jednotku a její vypálení Postup při vložení CD jednotky do počítače 1. Vloţíme CD disk do mechaniky CD nebo DVD. 2. Počkáme na počítač, neţ nás vyzve co s CD diskem chceme dělat. 3. Otevřeme si CD pomocí poloţky Otevřít sloţku a zobrazit soubory. 4. Na počítači se nám otevře okno s CD diskem. Postup na kopírování 1. Klikneme na ikonu Počítač.

49

Lekce 4 – Kopírování a archivace dat

2. Vybereme si disk (jednotku, I:, H:, C:) odkud chceme kopírovat soubory. (zdrojový disk) 3. Vybereme si sloţku a dané soubory, které chceme nakopírovat na CD. 4. Stisknutá klávesa Ctrl – nesouvislý výběr, stisknutá klávesa Shift – souvislý výběr souborů či sloţek. 5. Máme vybráno. 6. Bez kliknutí někam do pracovní plochy najedeme na Úpravy a tam vybereme poloţku Kopírovat. (klávesová zkratka CTRL+C). 7. Najedu si na disk, kam chci kopírovat (jednotka D:, ale můţe se jednat i o jiné disky). (Kliknu si na liště na jednotku D:) (cílový disk) 8. Najedu na Úpravy a tam vybereme poloţku Vloţit. (klávesová zkratka CTRL+V). 9. Počítač by měl nakopírovat dané soubory do cílového disku. Můţe to chvíli trvat. Postup vypálení 1. Máme-li nakopírované soubory na jednotce CD, u neuloţených souborů na disk CD byste měli vidět šipku dolů, která ukazuje u souborů na to, ţe jsou dočasné. 2. Klikneme na poloţku Zapsat soubory na disk CD. 3. Objeví se průvodce kopírování, který Vás vede při kopírování. 4. První okno po nás chce název, jak chceme disk pojmenovat. 5. Napíšeme-li název (nemusíme), klikneme na poloţku Další. 6. Začne kopírování na CD disk. Můţe trvat nějakou chvíli. Okno ukazuje, jak ještě dlouho odhaduje čas na vypálení. 7. Je-li vše vypáleno objeví se závěrečné okno, kde klikneme na poloţku Dokončit. 8. Bylo-li vše v pořádku máte vypálené soubory na CD disku. Zádrhele: 1. CD disk je jiţ plný. (Ţlutý trojúhelníček na kartě, s informací disk plný). 2. Poškrábaný disk nebo jinak poničený, tak taky nelze zapisovat.

50

Lekce 5 – Internet – základní ovládání

Lekce 5 - Internet – základní ovládání Teorie Co je to Internet Internet je skořápka, je to klubko kabelů omotaných kolem celé zeměkoule a spojujících milióny počítačů jeden s kaţdým. Technicky se to jmenuje WAN (Wide Area Network – rozsáhlá počítačová a komunikační síť, která spojuje geograficky rozlehlou oblast) nebo „wanka― nebo jen síť. Síť byla ve Spojených státech původně vytvářena a budována z peněz daňových poplatníků, coţ znamená, ţe kaţdý, kdo platí daně, vlastní sítě. Sluţby Internetu Internet je rozsáhlá síť, která uţivatelům poskytuje několik hlavních sluţeb. Asi jste o některých z nich uţ slyšeli – a nechápali, jak tyto kousky jdou dohromady. Takţe si to vyjasněme. Hlavní sluţby poskytované Internetem jsou: 

E-mail – elektronická pošta. Umoţňuje přijímat a odesílat zprávy komukoli na Internetu. Umoţňuje také připojovat soubory ke zprávám.



World Wide Web (také Web nebo WWW) – celosvětová pavučina informací. Umoţňuje prohlíţet webové stránky – to jsou ty věci označované např. www.cokoli.com - a v rámci toho nakupovat, hledat informace, zamluvit si letenku, najít slovo do rýmu, získat aktuální formulář daňového přiznání nebo momentální cenu akcií a mnoho dalšího.



Download. Na Internetu je mnoţství věcí, které lze stáhnout (zkopírovat) na vlastní PC. Jak Web, tak sluţba nazývaná FTP umoţňují stahování (dowloading) z Internetu.



Chat – online rozhovor (online komunikace). Umoţňuje seznámit se s lidmi podobných zájmů a ţivě, s okamţitou odezvou, si „povídat― pomocí psaní zpráv na klávesnici.



Newsgroup (také Usenet) – diskusní skupiny. Umoţňuje účastnit se průběţně diskuse na zvolené téma, které vás zajímá. Je to rovněţ skvělé místo, kde můţete zadarmo a rychle získat odpovědi na rozličné otázky.



VoIP (telefonování přes Internet) – směrování konverzací hlasu přes internet nebo přes některý jiný IP.



RSS – rodina XML formátů určených pro čtení novinek na webových stránkách.

51


Co potřebujete k připojení K tomu, abyste mohli pouţívat Internet potřebujete tři věci: 

počítač



účet u poskytovatele Internetu (ISP)



nějaký typ zařízení: o

modem (pomalé telefonní připojení),

o

ADSL (rychlé telefonní připojení),

o připojení přes domovní síť (v paneláku), o rádiové připojení o WiFi spoty (letiště, kavárny, nemocnice, úřady) o přes kabelovou televizi o mobilní telefon Připojení (odpojení) Jakmile máte zřízen účet u poskytovatele Internetu, můţete se k němu připojit a začít pouţívat Internet. Po připojení k ISP je váš počítač takzvaně online (připojen) a vy máte přístup ke všem sluţbám Internetu, včetně WWW, k elektronické poště atd. Opakem stavu online (připojen) je stav offline (odpojen). Stav offline znamená, ţe nejste připojeni k ISP, a tudíţ nemáte přístup k Internetu. Výhody a nevýhody elektronické komunikace Elektronická komunikace je velmi sloţitý fenomén – na jednu stranu můţe uţivatele osvobozovat, na druhou stranu zcela zotročit. To, jaký vliv bude mít elektronická komunikace na ţivot, záleţí do značné míry na tom, jak ji člověk dovede vyuţít ke svému prospěchu a jak se dokáţe bránit před moţnými negativy. Někdy není jednoduše zbytí a moderní technologie člověka jenom trýzní, protoţe počítač přesně měří výkon a elektronická pošta či mobil dovoluje šéfům dohonit svého zaměstnance odjíţdějícího domů tramvají s tím, ţe mu „uloţí ještě pár věcí, které by měl dořešit doma―. Jindy můţe naopak vyřešit hrozící potíţe z domova nebo z chaty a ušetřit si hektickou jízdu v noci do práce a zpět. Správné pouţívání vyhledávačů můţe být zdrojem unikátních informací, ovšem platí zde dvě důleţitá pravidla: Za prvé, Internet je dynamické médium, a proto je lepší nalezené informace ukládat na lokální disk, protoţe za několik týdnů či měsíců uţ daná stránka nemusí existovat. Za druhé, pokud přebíráte informace z neoficiálních zdrojů, je třeba je brát s rezervou, protoţe mohou být mylné, zavádějící nebo účelové. 52


Kaţdý člověk má konečnou kapacitu pro privátní komunikaci. Pokud začne adresně komunikovat s mnoha (řádově desítkami aţ stovkami) lidmi, privátní komunikace mu začne zabírat neúměrně mnoho času a brzdí ho od vlastní práce. Podobná komunikace se můţe nakonec snadno vymknout z kontroly. Je proto dobré vyuţívat prostředky pro administraci kontaktů, jako je automatické třídění došlé pošty v poštovních klientech do speciálních schránek (jako jsou Přátelé, Práce, Důleţité a podobně) a dále nástrojů pro zdůraznění, ţe člověk pracuje a nechce být rušen, případně filtrů (jako jsou nastavení Neviditelný (Invisible), Nerušit (Do Not Disturb) apod.) Surfování Webem World Wide Web (nebo jen Web) je jedna z nejpopulárnějších sluţeb Internetu. V reklamách v časopisech i televizi můţete vidět řetězce písmen tvaru www.cokoli.com nebo www.cokoli.cz . Jsou to odkazy na stránky Webu. Web je místo, kde můţete najít informace, zábavu, předpověď počasí, zprávy atd. Program, pomocí kterého si prohlíţíte Web, se nazývá webový prohlížeč. Webových prohlíţečů je několik, např. Microsoft Internet Explorer nebo Netscape Navigator. Jak surfovat na webu: a) znám URL adresu stránky, pak ji ručně napíšu do prohlíţeče (nebo pouţiji jiţ uloţenou v „oblíbených―) b) nevím URL adresu, nejprve pouţiju stránku vyhledavače, tam napíšu dotaz a vyhledavač mi nabídne adresu (několik adres), kde hledaná informace leţí Microsoft Internet Explorer Microsoft Internet Explorer je klasický prohlíţeč. Zpřístupňuje nejpopulárnější sluţbu Internetu – World Wide Web. Ta je určitě známější zkratkou www a překladem „celosvětová pavučina―. Můţeme procházet mezi informacemi uloţenými na www stránkách kdekoliv v síti Internetu. Tato sluţba pouţívá takový komunikační protokol, který umoţňuje vytváření a prohlíţení hypertextových dokumentů, jejichţ jednotlivé části mohou být rozloţeny po celém světě. Přesto se při prohlíţení jeví jako jeden dokument. Hypertext je dokument, který rozloţí informace na menší, snáze přehledné celky (stránky) a ty pak prováţe vzájemnými odkazy na další informace, které spolu nějakým způsobem souvisí. Kaţdý uţivatel si pak můţe volit informace, jejich sled a tempo vybíráním odkazů. Na odkazy nás upozorňuje

53


odlišná barva a provedení textu, grafických objektů a změna tvaru ukazatele myši ze šipky na symbol ruky. Autor www stránek má moţnost pomocí úvodní stránky získat uţivatele pro vstup do soustavy a nabídnout mu volbu dalšího postupu. Tato úvodní stránka se nazývá domovská. Má stejně jako navazující www stránky svoji adresu. Kteroukoliv stránku www můţeme vyvolat nejsnáze: 

Pomocí odkazů, kterými jsou jednotlivé stránky provázány. Stačí na vyznačený odkaz kliknout myší. Projití všech potřebných odkazů aţ k poţadované informaci můţe být zdlouhavé a náročné na orientaci.



Zadáním konkrétní adresy, kterou získáme z inzerátů, vizitek, nebo jsme si ji zapsali při posledním setkání se stránkou. Tato adresa (URL) definuje umístění informace v Internetu. Musí tedy obsahovat označení protokolu, adresu serveru a umístění dokumentu ve struktuře jeho adresářů. Stačí ji bezchybně napsat a hledání se zrychlí. Jestliţe jsme s ní jiţ pracovali, můţeme ji nalézt v seznamu pouţitých adres či v některé jiné sloţce k tomu určené.

Mozilla Firefox Je volně šiřitelný, otevřený zdroj, multiplatformní software, grafický internetový prohlíţeč vyvinutý Mozilla korporací a stovkami dobrovolníků. Prohlíţeč začínal jako vidlička navigátorské součásti Mozilla aplikační soupravy; Firefox má protoţe stát se základem je hlavní vývoj fokus (spolu s jeho Thunderbird poštou a klientem zpráv), a nahradil Mozilla soupravu jako jejich oficiální hlavní softwarové vydání. Netscape navigátor Také známý jak Netscape, byl proprietární internetový prohlíţeč, který byl extrémně populární během devadesátých lét. Netscape zánik byl centrální komponenta Microsoft má protimonopolní proces, kde soud rozhodl (kromě jiného) ten Internet Explorer balíkování s okny byl nezákonná monopolní obchodní praktika. Prohlíţeč navigátora byl nahrazen Netscape Communicator internetová souprava. Webové nářečí Neţ se vydáme na procházku Webem, ráda bych začátečníkům vysvětlila několik slov, která zkušení weboví surfaři často pouţívají. Kaţdé místo na Webu, které můţete navštívit, se nazývá zdroj. Na Webu jsou miliony zdrojů. Kaţdý má svoji jedinečnou adresu – URL 54


(Uniform Resource Locator), coţ je něco jako adresa bydliště nebo telefonní číslo. URL má obecně následující tvar: www.kdekoli.dom nebo http://www.kdekoli.dom Část http:// je nepovinná. Pokud ji vynecháte, nijak to neovlivní chování většiny webových prohlíţečů. Část www je zkratkou názvu World Wide Web. Další část URL, v příkladu – kdekoli.dom, je jméno domény zdroje. Kaţdý zdroj má jedinečné jméno domény. Je snaha, aby to bylo rozděleno tematicky, ale to víceméně platí jen pro USA, stále více se přechází na národní dělení. Jména domén jsou libovolná, demokraticky zvolená, sleduje se jen obsazenost jména. Demokracie celého internetu, ale můţe přinášet problémy. Tyto problémy můţou být se skandalizací, falešnou reklamou, nevhodným obsahem, terorismem a z toho plynoucími moţnými soudními spory. Přípona doménového Vlastník

zdroje

nebo Příklad

jména

zeměpisné umístění

.com

Komerční organizace

http://www.toysrus.com

.edu

Vzdělávací organizace

http://www.ucla.edu

.gov

Vládní organizace

http://www.cia.gov

.mil

Vojenské organizace

http://www.navy.mil

.net

Velké sítě

http://www.ibm.net

.cz

Česká republika

http://www.ct.cz

.sk

Slovenská republika

http://www.hory.sk/

.at

Rakousko

http://www.immoplatz.at/

.pl

Polsko

http://www.polska.pl/

.de

Německo

http://www.mnichov.de/

Kdyţ nějaký zdroj navštívíte, zobrazí se vám jeho domácí stránka, na jeho další stránky se dostanete pomocí odkazů (hyperlink). Další dvojice slov webového nářečí jsou klient a server. Server si můţete představit jako počítač (i kdyţ ve skutečnosti je to specializovaný program), který je připojen k Internetu a čeká na poţadavky uţivatelů. Obvykle u tohoto počítače nikdo trvale nesedí, protoţe je naprogramován tak, aby automaticky obsluhoval řadu klientů. Webový server je server, který je zaměřen na poskytování webových stránek přes Internet, poštovní server se stará o doručování elektronické pošty atd. 55


Klient, jak vás asi napadlo, je jakákoli osoba, program nebo počítač, který vysílá poţadavek na server. Např. řekněme, ţe navštívíte webovou stránku s adresou http://www.coolnerds.com. V této situaci jste klient a webový server je počítač v doméně coolnerds.com. Nastavení počáteční domácí stránky Jak uţ bylo zmíněno, počáteční domácí stránka je stránka, která se automaticky stahuje při spuštění prohlíţeče. Změnu nastavení domovské stránky se naučíte v úkolech. Dialogové okno se zavře a zdá se, ţe se nic nestalo. Změnu zaznamenáte při příštím spuštění prohlíţeče, automaticky stáhne stránku, kterou jste si vybrali jako počáteční domácí stránku. Na tuto stránku se také okamţitě dostanete kliknutím na tlačítko Domů v panelu nástrojů. Oblíbené poloţky Oblíbené poloţky respektive Záloţky jsou uloţené často volané webové stránky, které jste si oblíbily. Co si pamatovat 

K surfování po Webu stačí otevřít program Microsoft Internet Explorer nebo Mozilla Firefox.



První stránka, která se zobrazí v prohlíţeči, je počáteční domácí stránka.



Jiný zdroj na Webu navštívíte tak, ţe napíšete jeho adresu (URL) do pole Adresa v Internet Exploreru a stisknete Enter.



Jestliţe neznáte přesnou adresu zdroje, můţete ji zkusit uhodnout zápisem www.jmenoorganizace.com nebo www.jmenoorganizace.cz.



Většina webových stránek obsahuje odkazy (citlivá místa), kliknutím na odkaz se dostanete na další stránku nebo zdroj.



V panelu Historie, který si zobrazíte kliknutím na tlačítko Historie v panelu nástrojů Internet Exploreru, můţete vidět adresy všech zdrojů, které jste v poslední době navštívili.

56


Prohledávání www stránek Kaţdý poskytovatel Internetu nabízí odkazy na vyhledávací sluţby. Jedná se o moţnost najít stránku Internetu obsahující dané slovo nebo slovní spojení. Do rámečku napíšeme hledané slovo a v pruhu nástrojů stiskneme tlačítko Hledat. Po stisku tlačítka Hledat se budou vyhledávat informace na stránkách www, které se týkají klíčového slova. Kaţdý hledač má své přednosti. Jeho vlastnosti se mění v závislosti na poskytovateli. Je třeba trochu zkoušet. Také se stále objevují nové nástroje a moţnosti. Při vlastním hledání musíme dopřát počítači čas, neţ nás seznámí s výsledkem prohledávání. I po dokončení akce nemusíme být s výsledkem, který zobrazuje zprávu počítače o hledání klíčového slova, spokojeni. Hledání přinese často rozsáhlý seznam odkazů na stránky, kde se zadaný řetězec vyskytuje. Proto je třeba hledat i v několika krocích. Hledáme-li běţné slovo, je lepší zadat víceslovné hledání, které okruh moţných stránek zúţí. Při opakovaném hledání získáme velice rychle praxi a ve stránkách se naučíme pohybovat. Ještě k vyhledávačům. Jestliţe jsme si ještě nenašli svůj oblíbený vyhledávací zdroj, zde je několik tipů. Vyhledávače jsou místa, která obsahují obrovské mnoţství webových zdrojů utříděných podle určité hierarchie a umoţňující nám je prohledávat. Adresy nejznámějších: www.google.cz, www.seznam.cz, www.atlas.cz, www.centrum.cz, atd. Dočasný internetovský adresář. Explorer vychází z předpokladu, ţe nejvíce času stráví člověk na stále stejných stránkách. Jejich grafický obsah se příliš nemění, ke změnám dochází hlavně v textových informacích. Pro zrychlení práce pracuje Explorer tak, ţe všechny navštívené stránky ukládá do určeného adresáře. Kdyţ poţadujeme určitou stránku, hledá ji nejprve v dočasném internetovském adresáři. Jestliţe ji nalezne, ověří si, zda na ní nedošlo ke změnám. Podle toho ji nahraje buď přímo z adresáře, nebo si nejprve nechá zaslat aktualizovaná data. Pomocí šipky v rámečku Adresa získáme přístup k adresám, které jsme pouţili v předcházejících hledáních. Ušetříme čas, nervy i práci s jejich opětovným vypisováním. Myší poţadovanou adresu aktivujeme a ušetříme si dlouhé a chyby přinášející vypisování pomocí klávesnice. Problémy s dlouhou dobou vykreslování: Příkaz z nabídky Menu Soubor  Nové okno umoţňuje otevřít na obrazovce další Explorer. Můţeme pracovat ve více oknech najednou. Prohlíţeč s jiţ vykreslenou stránkou nemá na Internet ţádné poţadavky. Další stránka se můţe vykreslovat, coţ nám signalizuje točícím se logem. Záleţí na moţnostech hardwaru počítače a také na propustnosti telefonní linky. Zde si můţeme vyhrát a zkoušet. 57


Jestliţe chceme vykreslování stránek zrychlit, máme moţnost akci urychlit příkazy ZOBRAZIT  Možnosti  Obecné. Zrušíme-li v některém rámečku zaškrtnutí (nabídku zobrazovat obrázky jistě aţ jako poslední, ve stavu naprostého zoufalství), stávají se některé stránky méně čitelné a méně srozumitelné. S dlouhou dobou vykreslování souvisí i hledání informace přímo na stránce. U rozsáhlých stránek můţeme vyuţít opět standardní sluţbu Menu Úpravy  Najít. Ale ta nám pomůţe jen na vykreslené části stránky. Z nevykreslené části ţádnou informaci nezíská. Přenos souborů: Na stránkách můţeme nalézt i odkaz přenášející soubor na náš počítač. Po jeho aktivaci se objeví okno znázorňující kopírování a pak následuje standardní dialog Uložit jako. Spustitelné soubory je dobré před prvním spuštěním, zejména není-li zdroj důvěryhodný, otestovat na přítomnost virů. 

Textový obsah www stránky můţeme uloţit příkazem Uložit jako z menu Soubor. Uloţení můţeme provést buď ve formátu HTML, nebo v textovém formátu txt.



Ukáţeme-li na obrázek na www stránce a stiskneme pravé tlačítko myši, obdrţíme nabídku Uloţit obrázek jako. Při ukládání můţeme zvolit nový název, ale nesmíme změnit jeho příponu (gif, jpg, …)



Binární (nezobrazitelné) soubory mají na www stránkách pouze odkaz. Cvaknutím na něj se zahájí dialog ukládání. Obvykle musíme zadat pouze místo, kam jej chceme uloţit. Celá akce můţe trvat i několik hodin!

Seznamte se s prohlíţečem Titulkový řádek – zobrazuje název stránky, kterou si zrovna prohlíţíte, a obsahuje standardní okenní tlačítka Minimalizovat, Maximalizovat a Zavřít. Hlavní menu – má stejnou funkci jako v jiných programech, kliknutím na poloţku menu se zobrazí odpovídající roletové menu. Panel nástrojů – obsahuje navigační tlačítka a tlačítka dalších uţitečných nástrojů. Pole adresa – zobrazuje URL (adresu tvaru www.cokoli.com) stránky, kterou si zrovna prohlíţíte, umoţňuje také zadat adresu stránky (zdroje), kterou chcete navštívit. Oblast dokumentu – v této oblasti bude zobrazena webová stránka. Stavový řádek – při zobrazování nové stránky se ve stavovém řádku zobrazují informace o průběhu stahování.

58


Nechejte se vést odkazy Jak uţ bylo zmíněno dříve, při návštěvě webového zdroje se dostanete na jeho domácí stránku. Tato stránka bude pravděpodobně obsahovat odkazy. Odkaz je citlivé místo na stránce, na které můţete kliknout a tím přejít na jinou stránku nebo zdroj. Odkazy v textu bývají zvýrazněny modrou barvou a podtrţením. Odkazem ale můţe být i obrázek. Pokud si nejste jisti, zda něco na stránce je odkaz, stačí na to místo zajet ukazatelem myši. Jestli se ukazatel myši změní na ukazující ručičku, pak je toto místo citlivé a můţete na něj kliknout. Podle rychlosti vašeho připojení se dříve nebo později objeví nová stránka. Průběh můţete sledovat ve stavovém řádku. Velikost stránek a obrazovka Některé stránky jsou dlouhé a nevejdou se na obrazovku, v tom případě se na pravém okraji prohlíţeče zobrazí svislý posuvník. Pomocí tohoto posuvníku nebo pomocí kláves PageUp, PageDown se můţete po stránce pohybovat nahoru a dolů. Některé myši jsou pro tento účel vybaveny posuvným kolečkem. Navigační tlačítka Panel nástrojů Internet Exploreru obsahuje několik tlačítek, které slouţí k pohybu po nedávno navštívených stránkách.

Obrázek 71 - navigační tlačítka

Mimo vyobrazených ještě další. Jednotlivé funkce navigačních tlačítek: 

Zpět – o stránku zpět. Můţeme procházet stránkami ve zpětném pořadí, neţ jsme je navštěvovali.



Vpřed – o stránku vpřed. Bude aktivní teprve po pouţití tlačítka Zpět.



Zastavit – zastaví se vykreslování stránky. Stránka můţe být tedy načtena jen z části.



Domů – první stránka, která se vykreslí po spuštění Exploreru, nebo kterou zvolíme jako domovskou pro proniknutí k určitému okruhu informací. Aktivací tlačítka se na ní vrátíme.



Hledat – nastaví stránku s vyhledávači. Vyhledávač umoţní najít informace a s ní i potřebnou stránku www pomocí klíčového slova. 59




Oblíbené – stránky, které opakovaně navštěvujeme, zařadíme do sloţky oblíbenců. Tím si nemusíme pamatovat sloţité adresy nebo je vypisovat. Stojíme-li v oblíbené stránce, aktivujeme v menu nabídku Oblíbené  Přidat k oblíbeným položkám. Pomocí volby Vytvořit můţeme vybrat i sloţku, kam budeme ukládat. Tlačítko Oblíbené nám „oblíbenou― stránku kdykoliv opět předloţí i s připravenou adresou. Její přítomnost v sloţce oblíbenců snadno můţeme opět odstranit, například pomocí nabídky pravého tlačítka myši.



Historie – uchovává seznam adres prošlých stránek. Tudy se na ni můţeme kdykoli vrátit.



Písmo – při kaţdém stisku mění velikost písma na stránce. Pruh Odkazy nabídne další ovládací prvky, umoţňující rozšíření moţností ovládání

www stránek – servis při problémech s prohlíţečem, pokyny pro práci s www stránkami, aktualizaci produktů a domovskou stránku firmy Microsoft. Jeho naplnění můţeme sami vylepšit.

60

Lekce 6 – Internet – vyhledávání informací

Lekce 6 - Internet – vyhledávání informací Zadání: 1) Na webových stránkách najděte zprávu dne. 2) Na webových stránkách najděte počasí na následující tři dny. 3) Pomocí Internetu pošlete SMS zprávu někomu známému. 4) Najděte na webových stránkách obrázek Mony Lisy (nebo jiný) a uloţte si jej do počítače. 5) Na webových stránkách si pomocí poloţky Mapy najděte polohu finančního úřadu (banky, magistrátu Jihlavy, atd.). 6) Na webových stránkách si najděte libovolný recept na sváteční jídlo. 7) Najděte si nejbliţší autobusové nebo vlakové spojení Jihlava – Praha. 8) Na webových stránkách si najděte adresy a úřední hodiny konkrétního úřadu, který si vyberete. 9) Pomocí elektronického objednávání na magistrátu zjistěte, kdy je volno na registru řidičů na vystavení nového řidičského průkazu.

61


Postup: 1) Na webových stránkách najděte zprávu dne. Bod 1 se provede spuštěním internetového prohlíţeče např. Internet Explorer, viz Obrázek 72 nebo Mozilla Firefox, viz Obrázek 73.

Obrázek 72 – Zástupce programu Internet Explorer

Obrázek 73 – Zástupce programu Mozilla Firefox

A spuštěním

webových stránek např.

www.seznam.cz

(viz

Obrázek

74),

www.centrum.cz (viz Obrázek 75), www.atlas.cz (viz Obrázek 76), www.google.cz (viz Obrázek 77), atd.

Obrázek 74 – Internetový vyhledavač www.seznam.cz

62


Obrázek 75 – Internetový vyhledavač www.centrum.cz

Obrázek 76 – Internetový vyhledavač www.atlas.cz

Obrázek 77 – Internetový vyhledavač www.google.cz

Například na webových stránkách www.seznam.cz, viz Obrázek 78, máte jiţ novinky po pravé straně webové stránky. 63


Obrázek 78 – Novinky na www.seznam.cz

Jinou moţností pro vyhledání zpráv nebo novinek jsou jiţ přímo webové stránky jako například www.idnes.cz, www.zpravy.cz, www.aktualne.cz, www.pravo.cz. Chcete-li vyuţít přímo webových stránek, napište do poloţky adresa, viz Obrázek 79, přímo danou webovou stránku, kterou chcete navštívit.

Obrázek 79 – Novinky na www.idnes.cz

Bod 1 máte hotov. 2) Na webových stránkách najděte počasí na následující tři dny. Bod 2 se provede spuštěním internetového prohlíţeče a spuštěním vyhledávače webových stránek. Na téměř všech webových stránkách vyhledavačů se jiţ na první stránce nachází aktuální počasí na daný den a většinou ještě i na další dva dny, viz Obrázek 80.

Obrázek 80 – Počasí na www.seznam.cz

64


Počasí má i své vlastní internetové stránky a to jsou www.pocasi.cz nebo pocaci.seznam.cz, pocasi.divoch.cz, viz Obrázek 81, atd.

Obrázek 81 – Počasí na pocasi.divoch.cz

Stačí si vybrat stránky, které vám budou nejvíce vyhovovat. Bod 2 máte hotov. 3) Pomocí Internetu pošlete SMS zprávu někomu známému. Bod 3 poslání SMS zprávy má několik moţností provedení. Nejprve si do adresy ve vyhledavači napište SMS hned, viz Obrázek 82.

Obrázek 82 – Napsání hledaného slovního spojení

Vyhledavač vám nabídne moţnosti odpovídající vašemu zadanému slovnímu spojení, viz Obrázek 83.

Obrázek 83 – Najití příslušných stránek

65


Záleţí jakou webovou stránku si na posílání SMS zpráv vyberete. Vysvětlíme si to na následující webové stránce, viz Obrázek 84.

Obrázek 84 – Webová stránka pro SMS zprávy

Do kolonky číslo napište číslo mobilního telefonu, na který chcete poslat SMS zprávu. Příjemce zprávy by měl mít operátora Vodafone nebo O2. Do kolonky Text napíšete vlastní text SMS zprávy. Levým tlačítkem myši kliknete na tlačítko Odeslat a SMS zpráva se vám odesílá, příjemce ji obdrţí během několika minut. Operátor T-mobile to má řešené jinak. Je potřeba registrace, ale na jiných webových stránkách. Bod 3 máte hotov. 4) Najděte na webových stránkách obrázek Mony Lisy (nebo jiný) a uloţte si jej do počítače. Bod 4 vyhledání a uloţení obrázku. K vyhledání obrázku je dobré vyuţít vyhledávač www.centrum.cz nebo www.google.cz, viz Obrázek 85.

Obrázek 85 – Zapsání hledaného obrázku do www.google.cz

66


Do pole hledání napíšete, jaký obrázek hledáte, viz Obrázek 86 a dáte hledat.

Obrázek 86 – Zapsání hledaného obrázku na www.centrum.cz

Na obrazovce se vám objeví nalezené obrázky, podle zadaného názvu, viz Obrázek 87.

Obrázek 87 – Nalezené obrázky

Jeden z obrázků si vyberete (najedete myší na daný obrázek, např. viz Obrázek 88) a zmáčknete pravé tlačítko myši.

Obrázek 88 – Obrázek Mony Lisy

Po zmáčknutí pravého tlačítka myši dostanete lokální nabídku, viz Obrázek 89.

Obrázek 89 – Lokální nabídka s poloţkou Uloţit obrázek jako

67


V lokální nabídce si vyberete poloţku Uloţit obrázek jako. Po vybrání poloţky Uloţit obrázek jako se objeví dialogové okno pro uloţení souboru, viz Obrázek 90.

Obrázek 90 – Okno pro uloţení obrázku

V dialogovém okně Uloţit obrázek jako zadáte název obrázku (1) a vyberete cestu (2), kde má být obrázek uloţen. Udělali-li jste toto, tak levým tlačítkem myši klikněte na tlačítko Uloţit (3) a obrázek máte uloţen v počítači. Bod 4 máte hotov. 5) Na webových stránkách si pomocí poloţky Mapy najděte polohu finančního úřadu (banky, magistrátu Jihlavy, atd.). Bod 5 vyhledání místa na mapě. Na Internetu si můţete najít přesné místo, kam chcete cestovat, nebo místo, kde se nachází nějaký obchod či úřad. Například na webových stránkách www.seznam.cz si přejděte na záloţku Mapy, viz Obrázek 91.

Obrázek 91 – Mapy na www.seznam.cz

Objeví se vám mapa naší republiky. Do vyhledávacího pole napište ulici a město, nebo adresu či název firmy, viz Obrázek 92.

Obrázek 92 – Zadání hledaného údaje

68


Po zadání hledaného údaje levým tlačítkem myši klikněte na tlačítko Hledej. Po určité chvilce vám počítač zobrazí vámi zadaný údaj na mapě, viz Obrázek 93.

Obrázek 93 – Konkrétní zadané místo

Po vyhledání máte bod 5 hotov. 6) Na webových stránkách si najděte libovolný recept na sváteční jídlo. Bod 6 je libovolné vyhledávání informace. Libovolné vyhledávání informace, například receptu na vaření, článku o autech nebo jiné zálibě je dost častá činnost na Internetu. Zůstaneme-li u tématu receptu na sváteční jídlo, máte několik postupů, jak k hledanému receptu dojdete. Já si vyberu tento. Do pole adres ve vyhledavači napíši www.recepty.cz, viz Obrázek 94.

Obrázek 94 – Internetová adresa na recepty

Po napsání a odeslání by se vám měla objevit webová stránka, viz Obrázek 95.

69


Obrázek 95 – Webová stránka receptů

Na této webové stránce se můţete různě proklikávat přes odkazy a vybírat si recept na jídlo, které máte rádi. Bod 6 máte hotov. 7) Najděte si nejbliţší autobusové nebo vlakové spojení Jihlava – Praha. Bod 7 je zajímavý pro kaţdého, kdo někam cestuje, aby si pomocí internetu mohl najít správné spojení. Na některých webových stránkách je jiţ záloţka jízdní řády jako například na webových stránkách www.centrum.cz, viz Obrázek 96.

Obrázek 96 – Jízdní řády na www.centrum.cz

70


Do připravených políček zapíšete Odkud chcete cestovat a kam chcete cestovat, viz Obrázek 97.

Obrázek 97 – Jízdní řád se zadaným spojem

Webový vyhledavač vás přesměruje na webovou stránku ministerstva dopravy pro hledání konkrétních spojů, viz Obrázek 98.

Obrázek 98 – Určení spojení

Na webových stránkách si zadáte datum a čas, kdy chcete cestovat a kolikrát chcete maximálně přestupovat a levým tlačítkem myši kliknete na tlačítko Hledat. Úspěšné vyhledání vidíte, viz Obrázek 99.

Obrázek 99 – Konkrétní nalezení spojení

71


Bod 7 máte hotov. 8) Na webových stránkách si najděte adresy a úřední hodiny konkrétního úřadu, který si vyberete. Bod 8 nechávám na vás, určitě si poradíte. 9) Pomocí elektronického objednávání na magistrátu zjistěte, kdy je volno na registru řidičů na vystavení nového řidičského průkazu. Bod 9 elektronické objednávání. Spusťte si internetový prohlíţeč a v něm webové stránky magistrátu Jihlava www.jihlava.cz, viz Obrázek 100.

Obrázek 100 – Webová stránka www.jihlava.cz

Na těchto stránkách si kliknete na odkaz elektronické objednávání občanů a objeví se vám webová stránka, viz Obrázek 101.

Obrázek 101 – Elektronické objednávání občanů

72


Na této webové stránce se můţete dozvědět, co všechno si můţe po internetu občan zarezervovat při vyřizování platných dokumentů. Já jsem si vybrala odkaz Objednávka k obslouţení na odboru dopravy. Spustil se vám objednávací systém, viz Obrázek 102, který vás jiţ vede krok za krokem.

Obrázek 102 – Objednávací systém

73

Lekce 7 – E-mail – založení schránky

Lekce 7 - E-mail – zaloţení schránky Zadání: 1) Otevřete si webovou stránku www.google.cz. 2) Zaloţte si svoji e-mailovou schránku. 3) Otevřete si svou e-mailovou schránku. 4) Upravte si parametry nastavení vaší schránky, dle vašich poţadavků. 5) Odhlaste se z e-mailové schránky.

74


Teorie: Komunikace, na kterou evoluce zapomněla Zatímco při rozhovoru „z očí do očí― nesoulad mezi obsahem vyslovených vět (verbální sloţky) a gestikulací nebo intonací hlasu (nonverbální sloţky) varuje posluchače a podvědomě naznačuje, ţe hovořící lţe anebo překrucuje slova, protoţe má na mysli něco zcela jiného, při elektronické komunikaci nemusí před neupřímností varovat zcela nic. Pravidla slušného chování na internetu (netiketa) Pro „slušné chování― na internetu existuje krátké, ale výstiţné anglické pojmenování: Netiquette (Network Etiquette, doslova „etiketa na síti―). Internet je sice jiným médiem neţ například běţná pošta anebo telefon, ale přesto jde pouze o médium, které slouţí pro vyměňování informací mezi lidmi. Podobně, jako je neslušné nebo dokonce nezákonné telefonovat lidem ve tři hodiny ráno a v ţertu jim říkat, ţe jim začala hořet střecha anebo dokonce vědomě zaslat v balíčku bombu, je eticky nepřijatelné bombardovat lidi nevyţádanou poštou nebo jim poslat počítačový virus, který jim můţe napáchat škody srovnatelné s opravdovým výbuchem. 1) Předpokládejte, ţe se vámi sdělená informace stane veřejnou Můţete se domnívat, ţe kdyţ píšete zcela adresný e-mail, přečte si ho pouze adresát, a proto se nemusíte obávat nějakých následků při moţném zveřejnění. Ve srovnání s konvenčními způsoby je ale na internetu nekonečně jednoduché rozeslat váš e-mail na desítky dalších adres anebo ho zveřejnit na webové stránce. Proto je dobré psát zprávy tak, aby z nich bylo jasné, jak jste svoji zprávu mínili a uvádět v ní pouze takové informace, které vás nemohou nijak poškodit. Nikdy ale nic nezkazíte v okamţiku, kdy se budete více zamýšlet nad informacemi, které sdělujete, a způsobem, kterým je formulujete. Do značné míry můţete být chráněni prostřednictvím přezdívek (nicknames), ale jakmile se jednou o vaší identitě ví, budou vás čtenáři na internetu posuzovat podle vašich příspěvků, které mohou být neúplné, citované a můţe u nich chybět dodatečná vysvětlující informace. A mezi lidmi, kteří mohou narazit na vaši reakci, můţe být třeba váš zaměstnavatel či budoucí zaměstnavatel. 2) Pozor na špatný výklad emocí

75


3) Nezneuţívejte anonymitu Obecně se za nevhodné povaţuje: vulgární vyjadřování, napadání ostatních účastníků systému, záměrné podvádění a zneuţívání neznalosti ostatních účastníků, poškozování systému odesláním zpráv, které mohou způsobit nefunkčnost serveru, zmocnění se cizího uţivatelského účtu a jeho případné zneuţití, čtení cizí pošty, vytvoření si více identit za účelem manipulace s lidmi anebo za účelem získání hmotných (např. umělé zvýšení cen v aukcích) i nehmotných výhod (např. vytvoření více identit, které na sebe dávají navzájem pozitivní reference). U řady serverů je mnohem více pravidel, jeţ se například vztahují ke způsobu provádění aukcí, zneuţívání dat ostatních klientů a podobně. Za mimořádně nevhodné – aţ na hranici ilegality – se pak povaţuje zneuţívání internetu nejen ke slovním útokům, ale i k útokům proti počítači, například pomocí mailbomberů, programů, které dokáţou zahltit cizí e-mailovou schránku tisícovkami e-mailů. Podobné programy jsou přitom relativně dostupné kaţdému zájemci. 4) Nevyuţívejte internet k nelegálním akcím Na internetu panuje chvílemi aţ neuvěřitelná anarchie, kdy se na soukromých stránkách lidí můţete dozvědět výcvikové postupy teroristů, získat plné texty copyrightovaných i zakázaných knih a nebo si stáhnout pirátský software, přičemţ vás autor stránek nikde neupozorní na fakt, ţe stahujete nelegální materiál. Internet je dynamické médium a prozatím není v silách ani správců serverů, ani bezpečnostních sluţeb monitorovat veškeré pohyby dat, coţ ale neznamená, ţe by se stopy vaší nelegální činnosti nezanesly do záznamů na serverech a nezůstaly tam. Nebezpečnost ilegální činnosti na internetu se velice liší – pokud si stáhnete tak zvanou abadonware programovou utilitu (tedy program, který podle autorského zákona je stále chráněn, ale je například starý a vlastník autorských práv jeho pouţívání nemonitoruje, neprodává ho, ale přesto ho neuvolnil k volnému pouţití), dopouštíte se menšího zločinu, neţ pokud plánujete prodávat dětskou pornografii, organizovat teroristické sítě či plánovat napadení cizích počítačů a mazání dat v nich obsaţených. Na internetu je relativně jednoduché přestoupit zákon, protoţe vše se dá udělat „z tepla domova―. Internetový bandita nemusí v noci šplhat po fasádě, střílet na stráţce a prchat divoce automobilem, dokáţe napáchat obrovské škody přímo „z pohodlného křesla―. 5) Dbejte na formu zpráv 6) Mějte pro ostatní pochopení

76


Elektronická pošta Jak uţ asi víte, elektronická pošta (e-mail) je poštovní úřad na Internetu. Můţete psát a posílat zprávy kaţdému, kdo má e-mailovou adresu a přijímat zprávy od kaţdého, kdo má přístup k Internetu. Na rozdíl od obyčejného dopisu, který stojí peníze a jeho doručení trvá několik dnů, e-mail je zdarma a na místo určení se dostane za několik sekund bez ohledu na to, jak je to daleko. E-mail má své výhody i proti telefonu, dnes můţete narazit na telefonní záznamník, který vám říká: „Pošlete e-mail, já se vám ozvu!― Elektronická pošta (e-mail) je nejpopulárnější a nejuţitečnější komunikační sluţbou. Rychlost přenosu zpráv internetem je velmi vysoká a při přenosu zpráv uţivatel neplatí ţádné poplatky, s výjimkou běţného poplatku za připojení – nemusí tedy platit extra peníze ani za vzdálenost, na kterou je e-mail odesílán a ani za objem dat, který je přenášen. Psát a číst e-maily lze bez nutnosti připojení k internetu, připojit se musíte pouze v okamţiku odesílání či přijímání zpráv, coţ rovněţ sniţuje náklady. Elektronická pošta dovoluje napsání zprávy, která bude prostřednictvím internetových poštovních serverů doručena adresátovi, jenţ nemusí být nutně připojen v okamţiku odesílání zprávy. Zásadní výhodou je nejenom fakt, ţe zpráva pro adresáta bude na poštovním serveru uloţena delší dobu, ale rovněţ moţnost spojování e-mailu s přílohami – obecně jakýmikoliv soubory. Existuje řada poskytovatelů připojení e-mail schránek zdarma – např. World Online (www.worldonline.cz),

Volný

(www.volny.cz),

Quick

(www.quick.cz),

Centrum

(www.centrum.cz), Seznam (www.seznam.cz), Raz Dva (www.redbox.cz). Pouţívat e-poštu mohou uţivatelé přímo na stránkách poštovní domény, někdy téţ můţete, slyšel WWW email klient. Tohoto WWW email klienta můţete pouţít z jakéhokoli počítače na celém světě, protoţe pro připojení na internet vţdy vidím a mohu pouţít doménu. Jiným způsobem je pouţití lokálního email klienta. Tento způsob je vhodný, kdyţ pracujete stále na jednom počítači. Lokální email klient je speciální software (Outlook, Thurderbird, atd.), který nainstalujete na svůj počítač a který umoţní lepší a efektivnější práci s emaily. V následujících řádcích se dozvíte jak pracovat s lokálním email klientem v postupech a úkolech se dozvíte jak pracovat s WWW email klientem. E-mailová etiketa Existují nepsaná pravidla, jak se chovat na internetu. Některá z nich se týkají elektronické pošty, např.: 77




Kdyţ píšete zprávu, vyplňte také pole Předmět, adresát má právo na první pohled vidět, o jakou zprávu asi jde (pozvání, nabídka, pozdrav atd.).



Nikdy nepište celou zprávu velkými písmeny. VYPADÁ TO, JAKO BYSTE KŘIČELI.



Neţ zprávu odešlete, opravte překlepy. Máte-li na PC nainstalován textový editor Microsoft Word, můţete pouţít kontrolu pravopisu: v menu okna Nová zpráva vyberte Nástroje a Pravopis.



Nikdy neposílejte spam (nevyţádané zbytečné e-mailové zprávy, většinou reklamního charakteru), můţete na oplátku dostat několik uráţlivých zpráv. Bohuţel ne kaţdý se těmito pravidly řídí, takţe čas od času dostanete otravnou zprávu,

se kterou se nedá dělat nic jiného, neţ ji vyhodit. Je to všeobecný problém elektronické pošty a jestli vás to zajímá, můţete si na vyhledávacím serveru najít webové stránky ke klíčovým slovům „spam― nebo „anti-spam―. Vysvětlíme zde práci v Microsoft Outlook, ale práce v jiném programu elektronické pošty je obdobná nebo skoro stejná. Příklad práce s elektronickou poštou na www.seznam.cz najdete v postupech dále. Bezpečnost v elektronické komunikaci Jaký je rozdíl mezi virem, trojským koněm a červem? Počítačový virus kopíruje sám sebe do dalších programů, a tak je „nakazí― – jedná se o malý kousek kódu, který se nahraje do paměti po spuštění nakaţeného počítače a připojí svůj kód ke všem programům, které poté spustíte. Viry útočí jen na určité soubory – obvykle se jedná o spustitelné soubory a u většiny z nich chvilku trvá, neţ se začne počítač chovat divně a uţivatel můţe mít podezření, ţe se něco stalo. Nakaţený počítač se můţe chovat takto: 

Počítač běţí pomaleji, neţ je obvyklé.



Častěji „padají― programy a objevují se chyby v paměti.



Mění se datum a velikost souborů.



Data se ztrácejí nebo modifikují. Trojské koně jsou programy samy o sobě, které spustí uţivatel sám v dobré víře

a které poté uţivateli například ukradnou osobní data a hesla. Například existují programy, které vypadají přesně jako okno pro přihlášení uţivatele, jenomţe přihlašovací jméno a heslo, které do nich (netušíte samozřejmě nic zlého) napíšete, poté odešlou autorovi trojského koně. 78


Červy jsou programy, které se samy znovu a znovu replikují, ale ve skutečnosti programy nenakazí. Obvykle se šíří tak, ţe se rozešlou automaticky na všechny adresy v adresáři Outlooku či Outlook Expressu. Většina z nich je napsána za účelem rozeslání sebe sama na co nejvíce adres. Nejvíce práce je obvykle s jejich odstraňováním, jsou ale i mimořádně nebezpečné červy, například Magistr, zvláště nechutná kombinace klasického červa s virem, který můţe smazat data na harddisku a přemazat CMOS paměť, podobně jako kdysi velmi známý CIH. Jak se proti virům bránit? Kaţdá příloha e-mailu (jedná se o tzv. attachment neboli „sponku―) je potenciálně nebezpečná a můţe obsahovat virus v některé z výše vyjmenovaných podob. Proto je důleţité přílohy kontrolovat na viry a hlavně nic neověřeného neotevírat ani nespouštět. Některé maily s přílohami je praktické mazat okamţitě po obdrţení – jedná se o spustitelné soubory (.exe, .com, .pif, .bat) a skripty, které mají de facto ve Windows rovněţ charakter spustitelných souborů (např. .js, .vbs). Spustitelné soubory se prostě mailem neposílají, patří to takřka k internetovému „bontonu―, takţe si můţete být téměř jisti, ţe se jedná o virus. Nespouštějte je ani v případě, ţe znáte odesílatele! A pozor – v Outlooku a Outlook Expressu se smazáním klávesou DELETE soubor pouze přesune do adresáře se smazanými poloţkami (Deleted items), pro úplné smazání souboru jej musíte vymazat odtud nebo pouţít klávesu SHIFT+DELETE. Největší problém červů je zatíţení e-mailových serverů, právě proto, ţe se rozesílají na kontakty ve vašem adresáři, kterých můţe být aţ několik stovek. Pokud se červ, jenţ má běţně velikost od 30 do 140 kB, rozšíří do celé firemní sítě a začne se hromadně rozesílat, poštovní server obvykle tento náklad nevydrţí a přestane fungovat. Takto ochromily červy a makroviry uţ několik firem. Základní zabezpečení počítače Firewall je systém, který kontroluje komunikaci mezi internetem a vaším počítačem či počítačovou sítí. Způsoby, jakým toho dosahuje, jsou různé, obecně se ale dá říci, ţe firewall se skládá ze dvou základních částí – jedné, jeţ blokuje data a druhé, která je povoluje. Některé firewally se soustředí hlavně na blokování, jiné na povolování, většina se jich dá libovolně nastavit.

79


Cílem firewallu je umoţnit uţivatelům lokální sítě (nebo počítače) přístup do sítě veřejné, tedy internetu, ale zároveň zabránit přístupu z internetu na lokální síť (nebo počítač), a chránit se tedy například proti útokům hackerů. Čím se hoax vyznačuje? Hoax – poplašná zpráva. Hoaxy se dají naštěstí velmi dobře poznat, mají několik základních společných znaků. 1) Popisují ohroţení a jeho katastrofický dopad. Virus má obvykle „nesmírně destruktivní účinky― (ničí harddisk, základní desku a počítač), ve skutečnosti je jen málo virů, které dokáţí např. i přemazat paměť CMOS. 2) Odkaz na zdroje. Pisatel hoaxů se obvykle zaštiťuje velkými firmami, které podle něj „varují před tímto virem―, jedná se například o Microsoft, IBM, American OnLine a podobně. Ţádná z těchto firem ale nikdy před viry podobným způsobem nevarovala. 3) Vyzývá k dalšímu rozesílání. Tento bod obsahují všechny hoaxy prakticky bez výjimky. A pokud jste hodně aktivní a chcete přispět k šíření osvěty mezi uţivateli internetu, doporučujeme zaslat odesilateli třeba tento text ze stránky Hoax.cz, která se touto problematikou zabývá: „Zprava, kterou jste nam zaslali je HOAX – poplasna zprava bez pravdivych informaci! Informace o HOAXu, virech a odkazy na stranky antivirovych firem ziskate třeba na adrese http://www.hoax.cz S pozdravem, (podpis)―

80


Postup: 1) Otevřete si webovou stránku www.google.cz. Bod 1 otevření webové stránky. Buď na ploše najdete zástupce programu Internet Explorer nebo Mozilla Firefox nebo jiného internetového prohlíţeče. Na zástupci poklepáte levým tlačítkem myši a internetový prohlíţeč se spustí. Není-li na ploše ţádný zástupce programu, tak si internetový prohlíţeč spustíte přes Start. Je to opakování předchozích lekcí. Do části adresa internetového prohlíţeče napíšete www.google.cz a stisknete tlačítko Enter, jestliţe jiţ danou webovou stránku nemáte nastavenou jako domovskou. Webová stránka www.google.cz se vám spustí, viz Obrázek 103.

Obrázek 103 – Webová stránka www.google.cz

2) Zaloţte si svoji e-mailovou schránku. Bod 2 vytvoření e-mailového účtu. V bodě 1 jste si spustili webovou stránku www.google.cz. Do poloţky (1) pro vyhledávání (Obrázek 103) napište gmail a zmáčkněte klávesu Enter. Z nabízených stránek si vyberete, viz Obrázek 104.

Obrázek 104 – Výběr stránek na slovo gmail

81


Vybrali-li jste si stránku mail.google.com, měli byste dostat webovou stránku, viz Obrázek 105.

Obrázek 105 – Přihlašovací stránka GMAILu

V přihlašovací stránce levým tlačítkem myši kliknete na tlačítko Vytvořit účet a dostanete webovou stránku, kde je potřeba vyplnit registrační údaje pro zaloţení e-mail schránky. Obrázek 106 a Obrázek 107 vám ukazují prázdnou registrační stránku, která je potřeba vyplnit.

Obrázek 106 – První část registrační stránky

82


Obrázek 107 – Druhá část registrační stránky

Začnete si vyplňovat jednotlivé kolonky. U některých to bude bez problému, jinde můţou nastat problémy. Například si zvolíte Poţadované přihlašovací jméno (1) takové, ţe jiţ existuje. Vámi vybranou hodnotu si můţete zkontrolovat přes tlačítko zkuste, zda je k dispozici (2). Napíše-li, ţe daná hodnota není volná, zkuste jinou variantu nebo si vyberte z nabízených variant (3), které vám počítač dá k dispozici, viz Obrázek 108.

Obrázek 108 – Chybové varování při špatném přihlašovacím jméně

83


Další problém při vyplňování byste mohli mít, kdyţ heslo nenapíšete do dvou kolonek stejně. Dejte si pozor a heslo si zapamatujte, budete ho potřebovat, aţ se budete chtít do email schránky přihlásit. Moţný problém by mohl vzniknout ještě při přepisu znaků, dávejte si pozor, jestli jste na něco nezapomněli. Ve škole si kdyţ tak na pomoc pozvěte vyučujícího. Vyplnili-li jste všechny kolonky, klikněte levým tlačítkem myši dole na tlačítko Přijímám. Vytvořit účet. Udělali-li jste vše správně, naběhne vám gratulace s úspěšnou registrací. Můţete začít pracovat v emailu. Stačí, kdyţ na webové stránce s gratulací levým tlačítkem myši kliknete na tlačítko Zobrazit můj účet, viz Obrázek 109 a spustí se vám poštovní schránka.

Obrázek 109 – Stránka s gratulací

Bod 2 zaregistrování máte hotov. 3) Otevřete si svou e-mailovou schránku. Bod 3 otevření email účtu. Ti, kteří provedli bod 2, mají email účet otevřen. Ale přece nebudete stále registrovat nové a nové email účty, abyste se do schránky dostali. K tomu existuje jiný postup. Registrací by vám vznikaly nové a nové účty. Spusťte si webový prohlíţeč a v něm webovou stránku www.google.cz a najeďte si na přihlašovací stránku, stejně jako v bodě 2, této lekce. Prázdné poloţky u poloţek Uţivatelské jméno a Heslo vyplňte vašimi konkrétními údaji a klikněte levým tlačítkem myši na tlačítko Přihlásit se. Neudělali-li jste někde chybu a není-li chyba u operátora vaší email schránky, měli byste se dostat do své email schránky, viz Obrázek 110. 84


Obrázek 110 – Okno email účtu

V pravém horním rohu si můţete zkontrolovat, v jakém email účtu se nacházíte. Bod 3 máte hotov. 4) Upravte si parametry nastavení vaší schránky, dle vašich poţadavků. Bod 4 nastavení parametrů. V pravém horním rohu vedle označení vašeho emailového účtu je poloţka Nastavení. Kdyţ na ní kliknete levým tlačítkem myši, dostáváte okno se záloţkami pro nastavení vašeho email účtu (schránky). Obecné nastavení vidíte, viz Obrázek 111 a Obrázek 112.

Obrázek 111 – První část Nastavení Obecné

85


Obrázek 112 – Druhá část Nastavení Obecné

Záleţí na kaţdém z vás co, kde si nastaví a vybere za parametry. Zde je o tom zmínka, jak se do parametrů dostanete, abyste si je případně mohli upravit a přenastavit. Prošli-li jste si parametry a upravili dle vašich poţadavků, máte bod 4 hotov. 5) Odhlaste se z e-mailové schránky. Bod 5 ukončení práce s e-mail. Tento bod je dost důleţitý z hlediska bezpečnosti. Vţdy kdyţ skončíte práci s emailovým účtem, měli byste se odhlásit. Je to z důvodu, ţe by při neodhlášení mohl někdo cizí číst vaší poštu nebo z vašeho email účtu posílat poplašné či jiné zprávy. Odhlášení provedete tak, ţe levým tlačítkem myši kliknete na tlačítko Odhlásit se v pravém horním rohu obrazovky, viz Obrázek 113.

Obrázek 113 – Tlačítko na Odhlášení

Bod 5 máte hotov a tím pádem i dnešní hodinu.

86

Lekce 8 – E-mail – správa doručené pošty, odpověď

Lekce 8 - E-mail – správa doručené pošty, odpověď Zadání: 1) Otevřete si svoji e-mailovou schránku. 2) Napište někomu novou zprávu (např. sami sobě). 3) Reagujte na došlou zprávu formou odpovědi. 4) Přepošlete e-mailovou zprávu někomu dalšímu. 5) Připojte k e-mailové zprávě soubor. 6) Odhlaste se z e-mailové schránky.

87


Teorie: Doručená pošta Do této sloţky je adresátovi uloţena došlá pošta. Ten má ke kaţdé zprávě k dispozici dvě karty – Zprávy a Moţnosti. My se s nimi naučíme zacházet při vytváření zprávy nové. Veškerou manipulaci s oknem i soubory provádíme podle zásad Pro práci s Windows. Jednotlivé dokumenty (zprávy) můţeme kliknutím myši otevřít. V záhlaví zjistíme od koho dopis je, kdy byl odeslán a jaký je předmět zprávy. V těle si přečteme vlastní vzkaz nebo můţeme zpracovat případný, ke zprávě připojený soubor. Další důleţitou akcí je odpovědět na zprávu, kterou najdeme ve sloţce Doručená pošta. Při vytvoření odpovědi nám pomůţe program. Nemusíme se trápit s adresou příjemce, program si ji sám vytáhne ze záhlaví zprávy. Stačí jen vytvořit vlastní text. Postupujeme následovně: 

Otevřeme zprávu, na kterou chceme reagovat.



Cvakneme na tlačítko Odpovědět autorovi.



Vytvoří se nová zpráva. My jsme jiţ odesilatelem, autor původního vzkazu se stal příjemcem. Předmět zprávy je doplněn automaticky řetězcem RE: (Odpověď).



Původní text můţe být vloţen do těla dokumentu, kde jej můţete editovat. Po ukončení odpovědi ji můţete běţným způsobem uloţit.



Ikonkou Odeslat přejde vzkaz do adresáře Pošta k odeslání a odtud ji odešlete z menu dalším příkazem Odeslat. Pozor, uloţení a odeslání jsou dvě různé, nezávislé akce.



Kdyţ zpráva přejde ze sloţky Pošta k odeslání do sloţky Odeslaná pošta, máme jistotu, ţe zpráva odešla!

Vytvoření nové zprávy Vytvoření nové zprávy předpokládá znalost adresy příjemce. Míněna je samozřejmě elektronická (e-mailová) adresa, adresa se zavináčem (@). Získáme ji z vizitek, informací v časopisech, reklamách, z Internetu. Velice snadno jsou dostupné elektronické adresy v doporučených zprávách. Můţeme si vytvořit svůj vlastní adresář pro správu těchto adres pomocí nabídky Kontakt v MS Outlook nebo adresář v jiných poštovních programech. 1. Novou zprávu můţete vytvořit v libovolné sloţce, ale chceme-li ji odeslat později, je dobré pouţít sloţku Pošta k odeslání. Postavíte se tedy do ní a cvaknete na tlačítko Napsat zprávu. 88


2. Objeví se okno se záhlavím Zpráva a kurzor je připraven v rámečku pro vypsání adresy adresáta (Komu). 3. Elektronickou adresu pozorně vypíšete pomocí klávesnice, nebo ji vyberete myší po kliknutí na ikonu Komu. Pod ní jsou uloţeny jiţ pouţité adresy zařazené do našeho adresáře. Nesmíte pouţít mezeru! Adresa musí být souvislá. 4. Do rámečku Předmět vypíšete charakteristiku sdělení. Pojmenování předmětu je vţdy při hledání dostupné a mělo by nás dovést k hledané zprávě. Do těla vypíšete text zprávy. 5. Zprávu uloţíte a podle potřeby odešlete stejně jako v případě odeslání odpovědi tlačítkem Odeslat. Tlačítko Předat zprávu dál – chcete-li poslat obdrţenou zprávu na další adresu, otevřete ji a cvaknete na tlačítko Předat zprávu dál. Zadáte elektronické adresy příjemců zprávy. Jednotlivé adresy oddělíte čárkou nebo středníkem. Odborně postupujete při vyplňování rámečku Kopie a Skrytá. Tlačítko Odeslat a přijmout – cvaknutím na tlačítko Odeslat a přijmout na panelu nástrojů lze současně s odesláním zprávy provést kontrolu nových zpráv. Při vytváření můţete zprávy doplnit odkazem, přílohou souboru. Nejprve se ujistíte, zda je zapnuto formátování HTML. V okně zprávy zkontrolujete nabídku Formát  formátovaný text. Musí být aktivní. 

Vytvoření odkazu umoţňuje propojit se na další informace. Vyberete text, který chcete propojit k souboru nebo ke stránce www. Myší cvaknete ve formátovacích nástrojích na tlačítko Vloţit hyperodkaz, vyberete typ souboru a pak zadáte umístění nebo adresu odkazu.



Vloţení obrázku na vybrané místo uskutečníte pomocí nabídky Vloţit obrázek. Vhodný obrázkový soubor lze najít klepnutím na tlačítko Procházet a poté kliknutím na název hledaného souboru.



Vloţení souboru do zprávy nám umoţní příkazy Vloţit příloha souboru. Kliknutím vybraný soubor ke zprávě připojíte. Pokud se příjemcům zprávy nezobrazují vloţené obrázky, vyberete v nabídce

Nástroje příkaz Moţnosti. Na kartě Odesílání cvaknete na tlačítko Nastavení a ujistíte se, zda je zaškrtnuto políčko posílat obrázky se zprávou. Pak zprávu znovu odešlete. K dopisu je moţné přidat přílohu pomocí příkazu Vloţit  Soubor jako přílohu nebo vyuţít funkci schránky (clipboardu), zkopírovat soubor příkazem Kopírovat (CTRL+C), klepnout na e-mail a vloţit soubor příkazem Vloţit (CTRL+V). Podobně je moţné vyuţít 89


i uchopení a taţení souborů myší. Do e-mailu je moţné vloţit více příloh, ale je třeba si uvědomit, ţe řada adresátů není schopna přijmout e-maily s velkými přílohami. Pro přenášení opravdu velkých objemů dat se e-mail nehodí, od toho jsou jiné sluţby jako například FTP (File Transfer Protocol). Zprávu je třeba odeslat tlačítkem Odeslat. Pokud není nastaveno okamţité odeslání pošty, je nutné pro provedení operace staţení nové pošty a odeslání napsané pošty tlačítkem Odeslat/Přijmout. Při přenášení musí být počítač aktivně připojen k internetu. Jak poslat zprávu více adresátům Zprávu můţete poslat libovolnému počtu adresátů. Dalšího adresáta zadáte do pole Kopie. Pokud si nepřejete, aby příjemce viděl, kdo jiný ještě dostal tuto zprávu, zapište jeho adresu do pole Skrytá. Na jeden řádek polí Komu, Kopie nebo Skrytá můţete napsat několik e-mailových adres oddělených čárkou nebo středníkem. Jak přijmout zprávy Po otevření e-mailu se tučné písmo změní na normální a ikona zavřené obálky se změní na otevřenou. Z e-mailu je moţné získat přílohy pomocí příkazu Soubor  Uloţit přílohy nebo opět za pomocí schránky či taţení myší. Na přečtený dopis je moţné rovnou odpovědět pomocí příkazu Odpovědět či rozeslat odpověď všem lidem, kteří obdrţeli kopie – pomocí příkazu Odpovědět všem. Dopis je rovněţ moţné přeposlat jiným lidem pomocí tlačítka Předat dál. Zprávy, na které jste odpověděli nebo je přeposlali, budou graficky označeny ikonkou otevřené obálky se šipkou. Aby rostoucí počet zpráv schránku nezahltil, je dobré pouţívat systém sloţek, do nichţ si zprávy roztřídíte podle obsahu a nevýznamné zprávy rovněţ mazat. Za pomocí filtrů Outlooku je moţné dokonce zprávy automaticky třídit podle poţadovaných kritérií, jako je například jméno odesílatele nebo klíčové slovo. U starých mailů systém nabídne moţnost provádět automatickou archivaci. Odpovědět na zprávu Po přečtení zprávy můţete odesílateli odpovědět. Nemusíte vytvářet celou zprávu od začátku. Místo toho v panelu nástrojů Outlook Express klikněte na tlačítko Odpovědět autorovi, event. Odpovědět odesílateli, nebo v hlavním menu Outlook Express vyberte Napsat  Odpovědět autorovi, event. Zpráva

 Odpovědět odesílateli. Objeví se okno pro

vytvoření zprávy, ve kterém uţ jsou vyplněna pole Komu (nemusí zde být přesně e-mailová 90


adresa odesílatele, ale její pojmenování) a Předmět (původní předmět zprávy předsazený řetězcem RE:, coţ znamená „odpověď na…―). Odpověď napište do oblasti pro text zprávy nad text původní zprávy, který můţete vymazat nebo ponechat, aby připomínal, čeho se odpověď vlastně týká. Potom klikněte na tlačítko Odeslat v levém horním rohu okna. Upozornění: Jakmile zprávu odstraníte ze sloţky Odstraněná pošta (resp. Koš), bude zpráva nenávratně pryč. Takţe pozor. Připojování souborů ke zprávám Jedna ze skvělých moţností e-mailu je, ţe zároveň se zprávou můţete komukoli poslat prakticky libovolný soubor z vašeho PC – digitální fotografii, textový dokument, tabulku, program atd. Postup je následující: 1. V Outlook Express vytvořte zprávu jako obvykle. 2. Klikněte na tlačítko s ikonkou kancelářské sponky, je v panelu nástrojů okna pro vytvoření zprávy. Nebo z hlavního menu vyberte Vloţit  Soubor jako příloha. Zobrazí se dialogové okno Vloţit přílohu. 3. V dialogovém okně Vloţit přílohu pouţijte šipku u textového pole. Kde hledat a v seznamu sloţek otevřete sloţku obsahující soubor, který chcete poslat. 4. Klikněte na soubor, který chcete poslat, a potom klikněte na tlačítko Připojit v dialogovém okně Vloţit přílohu. Otevírání příloh Kdyţ dostanete zprávu, která obsahuje přílohu (přiloţený soubor), bude mít zpráva v Doručené poště v seznamu zpráv u jména odesílatele značku malé kancelářské sponky. Po zobrazení obsahu zprávy bude taková značka také nahoře v dolní části pravého sloupce Outlook Express. Tato větší značka kancelářské sponky je citlivá, a kdyţ na ni kliknete, objeví se informace o jménu a velikosti připojeného souboru (nebo souborů, je-li jich přiloţeno několik). Přiloţený soubor otevřete nebo uloţíte kliknutím na větší ikonu kancelářské sponky, zobrazí se seznam názvů přiloţených souborů (ve verzi 5 je navíc volba Uloţit přílohy), klikněte na přílohu, kterou chcete otevřít nebo uloţit. Objeví se dialogové okno Upozornění před otevřením přílohy. 91


Jestliţe si chcete přiloţený soubor zkopírovat na disk, vyberte Uloţit na disk. Objeví se dialogové okno Uloţit přílohu jako, ve kterém vyberete sloţku, např. rozvinutím seznamu kliknutím na šipku u textového pole Uloţit do, a kliknete na tlačítko Uloţit. Pokud vyberete sloţku Plocha, bude ikona uloţeného souboru zřetelně viditelná na pracovní ploše Windows. Pokud vyberete jinou sloţku, pamatujte si její jméno, abyste uloţený soubor později našli. V okně Otevřít v programu si všimněte boxu k otevírání tohoto souboru vţdy pouţívat tento program―. Je-li zaškrtnutý, vytvoří se automaticky asociace mezi vybraným programem a soubory s danou příponou. Zrušte zaškrtnutí v tomto boxu, aby se při vašich pokusech asociace zbytečně nevytvářely a neuplatňovaly se při budoucím otvírání i jiných souborů. Kdyţ se setkáte s neznámou přílohou, raději znova zkuste vybrat program ze seznamu. Je také docela moţné, ţe nenajdete program, ve kterém se dá soubor otevřít. V tom případě vám můţe poradit osoba, která vám soubor poslala. Není nic snazšího, neţ jí poslat e-mail s dotazem. Dále se můţe stát, ţe program, kterým se soubor otvírá, na svém PC nemáte. V tom případě si ho musíte sehnat a doinstalovat. Ale není nic snazšího, neţ si ho vyhledat a stáhnout z Internetu. Obvyklé formáty, které se vyuţívají při komunikaci se společnostmi a úřady Existují zvláštní případy komunikace, kdy nestačí pouhé texty, ale přitom neexistuje jasný standard nebo doporučení, v jakém formátu data přenášet nebo zveřejňovat. Prakticky kaţdý specializovaný obor pouţívá určité obvyklé formáty, jeţ většinou vyuţívají nejpopulárnější aplikace z daného oboru. Při komunikaci s budoucím zaměstnavatelem nebo odborným partnerem se předpokládá, ţe víte, který formát je nejvhodnější, ale v případě nejasnosti je lepší se vţdy zeptat předem. Jako příklad můţeme uvést problém s přenášením matematických textů obsahujících speciální symboly a rovnice. Problémy, se kterými se matematici při přenášení svých myšlenek setkávají, jsou velmi dobrou ilustrací problémů, které postihují řadu oborů. Běţné programy odborníkům obvykle nepostačují či zcela nevyhovují a někdy jsou nuceni sahat k velmi specifické improvizaci.

92


Postup: 1) Otevřete si svoji e-mailovou schránku. Bod 1 spustíte si webový prohlíţeč a v něm webovou stránku www.google.cz a najdete si na přihlašovací stránku, tak jak v lekci 7. Přihlašovací stránka, viz Obrázek 114.

Obrázek 114 – Přihlašovací stránka GMAILu

Prázdné poloţky u poloţek Uţivatelské jméno a Heslo vyplníte vašimi konkrétními údaji a kliknete na tlačítko Přihlásit se. Neudělali-li jste někde chybu a není-li chyba u operátora vaší email schránky, měli byste se dostat do své email schránky, viz Obrázek 115.

Obrázek 115 – Okno e-mail schránky

V pravém horním rohu si můţete zkontrolovat, v jaké email chránce se nacházíte. Bod 1 máte hotov. 2) Napište někomu novou zprávu (např. sami sobě). Bod 2 napsání zprávy. Napsat zprávu je základní operace při práci s e-mail schránkou. Ve schránce nalevo si vyberete poloţku Napsat e-mail (1) a po kliknutí levým tlačítkem myši na tuto poloţku se vám objeví okno, viz Obrázek 116.

93


Obrázek 116 – Okno pro psaní zprávy

Do poloţky Komu (2) se napíše email adresa, komu chcete poslat zprávu. Pozor, email adresa je včetně @ (zavináče). Do poloţky Předmět (3) stručně napište, o čem zpráva je. Příjemce má pak přehled při čtení nových zpráv a podle předmětu si můţe některou ze zpráv přečíst dříve neţ jinou. Do prázdné plochy (4) napište vlastní zprávu pro příjemce. Zprávu máte napsanou je potřeba ji adresátovi poslat. To provedete následovně. V horní části máte tři tlačítka: Odeslat (5), Uloţit (6), Zrušit (7), viz Obrázek 117.

Obrázek 117 – Tlačítka pro práci s novou zprávou

Tlačítka Odeslat pouţijete, máte-li celou zprávu napsanou a chcete ji poslat. Kliknete levým tlačítkem myši na tlačítko Odeslat. Tlačítko Uloţit pouţijete, víte-li, ţe ke zprávě potřebujete ještě něco připsat, ale v dané chvíli na to nemáte čas, nebo informace ještě nemáte. Tlačítko Uloţit rozepsanou zprávu přesune do sloţky Koncepty (8) (Obrázek 117). Aţ budete chtít zprávu dopsat a poslat, stačí si ji z Konceptů otevřít a dopsat. Tlačítko Zrušit slouţí ke stornování rozepsané zprávy. Někdo si řekne, ţe kdyţ začnu psát email, bylo by vhodné ho celý dopsat a poslat. Někdy to ale není moţné. Odeslali-li jste zprávu, tak bod 2 máte hotov. 94


3) Reagujte na došlou zprávu formou odpovědi. Bod 3 je pro vás výhodný, kdyţ jej provedete podle zadaného postupu, a to z jednoho prostého důvodu. Nemusíte, psát email adresu toho, komu chcete na zprávu odpovídat a můţete si i ponechat původní text, aby adresát věděl, na co reagujete. Jak odpověď provedete? Záleţí jen a jen na vás, jestli chcete odpovídat. Jestli autorovi emailu nebo všem, kdo emailovou zprávu obdrţeli. Budete-li odpovídat pouze autorovi, vybíráte si poloţku Odpovědět. Budete-li odpovídat všem, kdo e-mail zprávu obdrţel, vybíráte poloţku Odpovědět všem. Zprávu, kterou čtete a chcete odpovídat, máte otevřenou, kliknete u otevřené zprávy na šipku u poloţky Odpovědět, viz Obrázek 118.

Obrázek 118 – Nabídka činností s e-mail zprávou

V dané nabídce si vyberete správnou volbu viz výše. Dostanete okno, kde si do textu doplníte pouze odpověď a můţete odeslat. Do předmětu je doplněno slovíčko RE: k původnímu názvu předmětu. To aby autor věděl, na jaký email reagujete. Znovu připomínám. Jaký je rozdíl mezi Odpovědět a Odpovědět všem? V prvním případě odpovídáte pouze osobě, která e-mail posílala. Ve druhém případě, byl-li e-mail určen vícero osobám, tak odpovídáte všem osobám, které tento e-mail dostali. Dávejte si pozor na to, jestli chcete, aby vaši reakci na hromadný e-mail četli všichni zúčastnění nebo pouze původní odesilatel e-mail zprávy. Zareagovali-li jste na e-mail zprávu, máte bod 3 hotov. 4) Přepošlete e-mailovou zprávu někomu dalšímu. Bod 4 se moc od předchozího bodu neliší. Při čtení doručené pošty tuto zprávu chcete někomu jinému přeposlat, ale nechce se vám text přepisovat. To ani nemusíte. V nabídce činností u doručené zprávy, viz Obrázek 118, si vyberete činnosti Přeposlat. Jiným způsobem

95


je, ţe rovnou pod čtenou zprávou máte odkaz Přeposlat a na ten stačí kliknout levým tlačítkem myši. Jak bude zpráva vypadat po kliknutí na přeposlat vidíte, viz Obrázek 119.

Obrázek 119 – Okno pro přeposlanou zprávu

V okně jiţ máte v poloţce Text mailu kopii původního textu. V poloţce Předmět se nachází uvozovací slovíčko FWD:. Coţ je zkratka z anglického slovíčka pro přesun. Stačí jen do poloţky Komu napsat e-mail adresu toho, komu chcete danou zprávu přeposílat. Případně připsat i něco od vás. Bod 4 máte hotov. 5) Připojte k e-mailové zprávě soubor. Bod 5 čas od času potřebujete kaţdý z uţivatelů e-mailového účtu. Tu potřebujete poslat fotografii nebo přiloţit nějaký jiný dokument. Jak to provedete? Pod poloţkou Předmět máte odkaz Připojit soubor, viz Obrázek 120.

Obrázek 120 – Odkaz na vložení souboru

Na tento hypertextový odkaz klikněte levým tlačítkem myši a objeví se dialogové okno, viz Obrázek 121.

96


Obrázek 121 – Okno pro výběr příslušného souboru

Toto okno znáte z otvírání či ukládání souboru, kde si najdete příslušný soubor, který chcete připojit. Vybrali-li jste si soubor, klikněte levým tlačítkem myši na tlačítko Otevřít a název souboru s velikostí se vám objeví za spojkou, viz Obrázek 122.

Obrázek 122 – Vybraný soubor k odeslání

Tímto způsobem lze připojit vţdy jen jeden soubor. Chcete-li poslat s jednou zprávou více souborů, musíte znovu kliknout na hypertextový odkaz Připojit soubor a předcházející postup si zopakovat. Můţete takto poslat tolik souborů, kolik je povoleno velikostně poslat. Kaţdý email účet má své určité omezení. Bod 5 máte hotov. 6) Odhlaste se z e-mailové schránky. Tento bod je opakováním poledního bodu lekce 7. Nepamatujete-li si postup, je dobré se do dané lekce podívat a postup si oţivit a zopakovat tam.

97

Lekce 9 – E-mail – kontakty

Lekce 9 - E-mail – kontakty Zadání: 1) Otevřete si svoji e-mailovou schránku. 2) Pročtěte si došlou poštu. 3) V rychlosti na doručenou poštu reagujte. 4) Vytvořte si sloţky (štítky) ve své e-milové schránce a roztřiďte si poštu. 5) Otevřete si kontakty. 6) Zadejte si nové osoby do kontaktů (alespoň tři). 7) Upravte si skupiny v kontaktech a roztřiďte si kontakty. 8) Odhlaste se z e-mailové schránky.

98


Postup: 1) Otevřete si svoji e-mailovou schránku. Bod 1 je opakováním bodu 1 lekce 8. Kdo si nepamatuje nějaký krok postupu, podívá se do lekce 8 a zopakuje si postup v této lekci. Dostali-li jste se do svého email účtu, máte bod 1 hotov. 2) Pročtěte si došlou doručenou poštu. Tento bod nechávám na vás, abyste provedli jeho realizaci. Jak poznáte, která pošta je přečtená a která je nepřečtená? Nepřečtená zpráva (konference) je zobrazena tučně oproti přečtené zprávě. Bod 2 máte hotov. 3) V rychlosti na doručenou poštu reagujte. Bod 3 odpověď na doručenou poštu. Tento bod je opakováním bodu 3 lekce 8. Kdo pozapomněl na nějaký krok při odpovědi na doručenou poštu, podívá se na daný postup do lekce 8, aby si oţivil, jak se postupuje. Bod 3 máte hotov. 4) Vytvořte si sloţky (štítky) ve své e-milové schránce a roztřiďte si poštu. Bod 4 tvorba sloţek. Někdo si řekne, ţe tato činnost je zbytečná. Ale já bych ráda oponovala. Zbytečná je pro toho, kdo ve své e-mailové schránce má málo zpráv. Jakmile jich začnete mít víc, je dobré si vytvořit sloţky a poštu si do nich roztřídit a udělat si ve své e-mail schránce nějaký systém, v kterém se uţivatel vyzná. Kaţdému vyhovuje jiné třídění. My si vysvětlíme, jak si vytvoříte nové sloţky, ale jak si schránku uspořádáte, nechám na vás. Sloţka neboli v Gmailu štítek se vytvoří následovně. Buď levým tlačítkem myši kliknete na nastavení a vyberete si odkaz Štítky nebo v Doručené poště kliknete levým tlačítkem myši na tlačítko Štítky, kde v podnabídce si vyberete volbu Správa štítků. V obou případech dostanete obrazovku, viz Obrázek 123.

99


Obrázek 123 – Nastavení Štítky

Se skupinou Systémové štítky nic dělat nemůţete, kromě skrytí či zobrazení. Přejděte si do skupiny Štítky, tam jiţ můţete vytvářet nové štítky. Pro tvorbu stačí do kolonky Vytvořit nový štítek napsat název nové sloţky a levým tlačítkem myši kliknout na tlačítko Vytvořit. Štítek (sloţka) se vám vytvoří a můţete ji pouţívat na třídění pošty. U smazání štítku kliknete levým tlačítkem myši na odkaz odstranit. Objeví se dialogové okno, viz Obrázek 124.

Obrázek 124 – Dialogové okno potvrzení smazání štítku

Kliknete-li na OK, štítek smaţete. Pokud byste omylem klikli na odkaz odstranit, dialogové okno vás zastaví a přes tlačítko Zrušíte mazání štítku. Štítky máte vytvořeny, teď jiţ stačí poštu roztřídit. Zprávy, které chcete přesunout, si označte a levým tlačítkem myši kliknete na tlačítko Přesunout do, viz Obrázek 125.

100


Obrázek 125 – Přesunutí pošty

Vyberte si sloţku a pošta se vám přesune. Roztřídili-li jste si všechnu poštu, máte bod 4 hotov. 5) Otevřete si kontakty. Bod 5 otevření kontaktů. Někteří z vás si do kontaktů nechtějí nic ukládat, takţe můţou následující body přeskočit. Jiní vyuţijí, ţe si nemusí pamatovat sloţitě napsané e-mail adresy známých a vyuţijí poloţky Kontakty, kam si tyto adresy zapíší a v budoucnosti to pak vyuţijí. Kliknete-li levým tlačítkem myši na odkaz Kontakty, objeví se vám okno, viz Obrázek 126.

Obrázek 126 – Okno s kontakty

V daném okně si můţete importovat kontakty z jiných poštovních aplikací, přes odkaz Importovat (1). Můţete si kontakty exportovat do formátu CSV, který vyuţijete v jiných poštovních aplikacích. Export provedete přes odkaz Exportovat (2). Případně si můţete kontakty vytisknout, přes odkaz Tisk (3), viz Obrázek 127.

101


Obrázek 127 – Podnabídka Další akce

Bod 5 máte hotov. 6) Zadejte si nové osoby do kontaktů (alespoň tři). Bod 6 přidání kontaktu. Pro přidání nového kontaktu je potřeba v Oknu s kontakty kliknout na tlačítko s panáčkem, viz Obrázek 128.

Obrázek 128 – Tlačítko pro přidání Nového kontaktu

Kliknete-li levým tlačítkem myši na toto tlačítko, dostáváte okno pro vkládání nového kontaktu, viz Obrázek 129.

Obrázek 129 – Okno pro zadání nového kontaktu

102


V daném okně si vyplňte vše, co u dané osoby uznáte za vhodné. Máte-li vše vyplněno, klikněte levým tlačítkem myši na tlačítko Uloţit a kontakt se vám mezi vaše kontakty uloţí. Tuto činnost proveďte tolikrát, kolik osob chcete do kontaktů zadat. Bod 6 máte hotov. 7) Upravte si skupiny v kontaktech a roztřiďte si kontakty. Bod 7 tvorba skupin v kontaktech. To je praktická funkce. Můţete si lidi a kontakty na ně roztřídit, podle toho odkud je znáte. Předpřipraveny máte skupiny Rodina, Přátelé, Kolegové. Můţete přidat skupiny například Studium, Dovolená atd. Přidání skupiny provedete přes tlačítko, viz Obrázek 130.

Obrázek 130 – Tlačítka přidání skupiny

Objeví se dialogové okno, viz Obrázek 131.

Obrázek 131 – Dialogové okno pro skupiny

Do okna si napíšete název skupiny a levým tlačítkem myši kliknete na OK. Skupina se vám vytvoří. Třídění pak provedete, ţe si kliknete na kontakt a přes tlačítko Skupiny, si kontakt zařadíte do skupin, kam patří. Roztřídili-li jste si všechny kontakty nebo jen některé, přesto máte bod 7 hotov. 8) Odhlaste se z e-mailové schránky. Bod 8 jste jiţ dělali v předcházejících lekcích. Kdo nějaký krok zapomněl, podívá se tam a připomene si to.

103

Lekce 10 – Internet, e-mail – procvičování získaných znalostí

Lekce 10 - Internet, e-mail – procvičování získaných znalostí Zadání: 1) Na webových stránkách ve slovníku si přeloţte. 2) Nastavte si libovolnou webovou stránku jako domovskou stránku. 3) Libovolnou webovou stránku si uloţte a vytiskněte. 4) Zjistěte, jak se pouţívají citace v dokumentu. 5) Jak nainstalovat ICQ nebo SKYPE. 6) Komunikace po ICQ nebo SKYPE. 7) Otevřete si svoji e-mailovou schránku. 8) Pročtěte si došlou novou poštu a reagujte na došlou poštu. 9) Udělejte si ve své e-mailové schránce pořádek. 10) Odhlaste se z e-mailové schránky.

104


Teorie: Programy pro zasílání zpráv (Instant Messaging) ICQ je nejrozšířenější a nejpouţívanějším klientem pro odesílání krátkých zpráv na internetu. Funguje aţ geniálně jednoduše – stačí se zaregistrovat, najít svého kamaráda (či více kamarádů) a pak uţ jen chatovat, posílat si zprávy, SMS, odkazy a vůbec vyuţívat všech sluţeb, které tento program nabízí. Ačkoli je ICQ velmi jednoduché na obsluhu, od doby, kdy se jej ujala firma AOL, přibylo k němu několik desítek nových (většinou nepříliš uţitečných) funkcí, mezi nimiţ se uţivatel snadno ztratí. Posíláme první zprávu Před napsáním zprávy je obvykle nutné nastavit si český font – kliknutím na tlačítko s třemi černými písmeny A a nastavením volby Script na Center European. Tlačítko s barevnými „A― nastavuje barvu písma a posledním tlačítkem nastavíte barvu pozadí. Zprávu po napsání odešlete tlačítkem Send. Komunikujete-li s uţivatelem, který má starší verzi ICQ, bude délka zprávy omezena na 450 znaků. Skype Skype se dokázal během velmi krátké doby prosadit na celém světě. Mnoho lidí jej denně pouţívá k telefonování po Internetu. Má ale i své nevýhody. Skype je proprietární navzájem rovnocenná internetová telefonie (VoIP) síť, zaloţený Niklasem Zennström a Janusem Friis, tvůrcové KaZaA a soutěţení proti ustaveným otevřeným VoIP protokolům. Skype skupina je headquartered v Lucembursku s kancelářemi také v Londýně a Tallinn. Systém má pověst pro pracování přes různé druhy připojení do sítě, protoţe balíky hlasu jsou směrovány spojenými uţivateli volné stolní softwarové aplikace. Skype uţivatelé mohou mluvit s jinými Skype uţivateli zdarma. Skype také má placené sluţby dovolovat uţivatele k hovoru tradiční telefon počítá (SkypeOut), dostat návštěvy od tradiční telefonuje (SkypeIn), a přijmout zprávy hlasové pošty. Hlavní rozdíl mezi Skype a jiní VoIP klienti je ţe to operuje navzájem rovnocenný model spíše neţ tradičnější server-model klienta. Skype uţivatelský adresář je úplně decentralizoval a rozděloval mezi uzly v síti, který znamená síť můţe váţit velmi snadno k velkým velikostem (nyní jen přes 100 miliónů uţivatelů) bez komplexu a nákladné centralizované infrastruktury.

105


Elektronická komunikace budoucnosti Význam elektronické komunikace trvale roste a moţnosti programů se rok od roku zlepšují. Zatímco stále zůstává nejpopulárnější sluţbou běţný e-mail, objevují se i nové formy komunikace. Zvláště je to patrné u tak zvaných virtuálních komunit, společenství lidí, kteří se pomocí internetu pravidelně „setkávají ve společném virtuálním prostoru―. Virtuální komunity jsou skupiny uţivatelů, které většinou pojí příslušnost k určitému internetovému serveru. Moderní debatní kluby a videokonference se do své současné grafické podoby vyvinuly z e-mailových konferencí. Před patnácti lety byla debata moţná pouze prostřednictvím

e-mailů

rozesílaných ze specializovaných serverů zaregistrovaným

zájemcům, ale dnes jsou moţnosti komunikace prostřednictvím internetu mnohem širší Moderní způsob komunikace představuje například vyuţívání webových kamer. Kameru si uţivatel postaví na monitor a ta snímá obraz, který je přenášen prostřednictvím internetu. Ke komunikaci je vyuţívána řada programů, jako je CU-SeeMe (www.cusee-me.com) nebo VDOPhone (www.vdo.net). Mezi známé „kamerové― kluby patří například CamCrowd (www.camcrowd.com), ale videokonference se stává čím dál tím častěji standardní výbavou řady serverů.

106


Postup: 1) Na webových stránkách ve slovníku si přeloţte. Bod 1 je překládání do a z cizího jazyka. Pokud chcete přeloţit nějaký text do cizího jazyka nebo zpět, lze k tomuto vyuţít na Internetu slovník. Jeho adresy jsou např. http://www.slovnik.cz/, http://slovnik.seznam.cz/ nebo webových stránkách www.seznam.cz si levým tlačítkem myši kliknete na odkaz Slovník, viz Obrázek 132.

Obrázek 132 – Okno pro překlad slovíček z a do AJ

Po kliknutí na poloţku více jazyků obdrţíte stránku, viz Obrázek 133.

Obrázek 133 – Překlad do vícero jazyků

Máte-li spuštěný slovník, přeloţte tato slova do angličtiny: město, odjezd, příjezd, autobus. Do políčka, viz Obrázek 133, napíšete první slovo a kliknete levým tlačítkem myši na tlačítko Přeloţ. Na obrazovce se objeví překlad, viz Obrázek 134.

107


Obrázek 134 – Překlad slovíčka město

Kliknete-li levým tlačítkem myši na ikonu reproduktoru, lze slyšet, jak se slovo vyslovuje. Samozřejmě musíte mít zapojeny a zapnuty reproduktory, abyste zvuk slyšeli. Teď jsme popsali postup, jak si přeloţit jedno slovíčko. Ale co kdyţ potřebujete přeloţit celé věty? Umí to počítač? Hrubé přeloţení vět v současnosti Internetu jiţ umoţňuje. Co je k tomu potřeba? Potřebujete si na Internetu najít vhodný překladač. Do webového prohlíţeče do políčka pro vyhledávání napíšete překladač nebo překladač online a dáte vyhledat. Internet vám nabídne moţnosti, viz Obrázek 135.

108


Obrázek 135 – Různé nabídky překladačů

Po výběru některého překladače se vám objeví webová stránka, kam lze do okna napsat nebo nakopírovat text, který chcete přeloţit. Na webových stránkách si musíte ještě zvolit jazyk, z jakého překládáte, do jazyka, do kterého překládáte. Máte-li jazyk vybraný, stačí kliknout na tlačítko Přeloţit. Na obrazovce by se během chvilky měl objevit hrubý překlad. Ukázku překladače vidíte, viz Obrázek 136.

Obrázek 136 – Ukázka překladače online

Přeloţili-li jste si slovíčka a případně nějakou větu, máte bod 1 hotov.

109


2) Nastavte si libovolnou webovou stránku jako domovskou stránku. Bod 2 nastavení domovské stránky. Postup se liší podle toho, jestli pouţíváte Internet Explorer nebo Mozilla Firefox. V Internetu Exploreru levým tlačítkem myši kliknete v pravém horním rohu na odkaz Nástroje a dostanete podnabídku, viz Obrázek 137.

Obrázek 137 – Podnabídka Nástrojů Internet Explorer

Z podnabídky si vyberete poloţku Moţnosti Internetu a dostanete dialogové okno Moţnosti Internetu, kde na záloţce Obecné si nastavujete domovskou stránku, viz Obrázek 138.

Obrázek 138 – Záložka Obecné dialogové okno Možnosti Internet

110


Do okna napište adresu webové stránky, která bude v prohlíţeči po jeho spuštění. Zmáčkněte Enter. V prohlíţeči Mozilla Firefox si na horní liště levým tlačítkem myši klikněte na Nástroje a v podnabídce vyberete poloţku Moţnosti. Dostanete dialogové okno Moţnosti, viz Obrázek 139.

Obrázek 139 – Dialogové okno Možnosti

Vyberete si kartu Hlavní a do pole Domovská stránka napište webovou stránku, která bude v prohlíţeči při jeho spuštění. Pak levým tlačítkem myši klikněte na tlačítko OK a domovskou stránku máte nastavenu. 3) Libovolnou webovou stránku si uloţte a vytiskněte. Bod 3 uloţení a tisk stránky. Nejprve si vysvětlíme uloţení stránky. Opět bude záleţet na prohlíţeči, v jakém bude webová stránka spuštěna. Většinou je postup stejný, jen se liší umístění dané volby. Přesný postup si vysvětlíme v internetovém prohlíţeči Mozilla Firefox. Budeme ukládat například stránku www.myko.cz na pevný disk H: počítače do adresáře Internet. Spusťte stránku www.myko.cz, coţ je stránka České mykologické 111


společnosti. Stránku uloţíte tak, ţe zvolíte Soubor – Uloţit jako a v dialogovém okně Uloţit jako si nastavíte cestu na disk H:, viz Obrázek 140.

Obrázek 140 – Uložení webové stránky

Klepnutím levým tlačítkem myši na ikonu (1) pro vytvoření nové sloţky vytvořte sloţku s názvem Internet a klepněte levým tlačítkem myši na tlačítko Uloţit (2). Webovou stránku máte uloţenu. Teď se podíváme na tisk stránky. Tak jako uloţit, i tisk má trošku jiný postup k najetí na dialogové okno Tisk. V internetovém prohlíţeči Mozilla Firefix najedete na nabídku Soubor a v ní zvolte poloţku Tisk. Dostanete dialogové okno Tisk, viz Obrázek 141.

Obrázek 141 – Dialogové okno Tisk

Vyberte si správnou tiskárnu a dejte Tisk. Pokud chcete tisknout jen část stránky, pomocí kopírování si příslušnou část textu nakopírujete do textového editoru Word a z editoru, pak tiskněte. Jinou moţností je označit si příslušnou část a v dialogovém okně Tisk si vybrat volbu Výběr. 112


Bod 3 máte hotov. 4) Zjistěte si, jak se pouţívají citace v dokumentu. Bod 4 citace. Někteří z vás si řeknou, tato oblast je pro mne zbytečná, já nikdy nebudu psát články, kníţky atd. Zmiňuji se tu o ní, pro informaci. V praxi berete-li nějakou informaci z tištěné publikace nebo i z internetu, měli byste uvádět zdroj, odkud jste informaci čerpali. To samé platí pro obrázky, grafy, tabulky. Vţdy by měl být uveden zdroj dané informace. Se správným zápisem citace vám pomůţe web www.citace.com, viz Obrázek 142.

Obrázek 142 – Webová stránka www.citace.com

Na této webové stránce, máte jasně vysvětleno co je do citace nutné a co ne. Vyzkoušejte si citaci na kniţní publikaci nebo internetový zdroj. Odzkoušeli-li jste si nějakou citaci, bod 4 máte hotov. 5) Jak nainstalovat ICQ nebo SKYPE. Bod 5 instalace softwaru. V době psaní skript je na trhu ICQ verze 7.0 a SKYPE verze 4.2. Já se v tomto bodě zmíním o instalaci ICQ verze 6.0. Instalace softwaru je podobná, jen uţivatel by si vţdy měl pořádně prohlédnout instalační dialogová okna, aby na něco nezapomněl. Dále by si měl vybírat české verze, jestliţe není dostatečně zdatný v jiném jazyku. Verzi 6.0 jsem vybrala z toho důvodu, ţe software se v krátkém čase mění a zhruba co rok se obměňuje, takţe i tak by instalační okna nebyla stejná s aktuální verzí, kterou byste si chtěli nainstalovat.

113


ICQ i SKYPE jsou programy slouţící ke komunikaci po Internetu. Nejprve se naučíte, jak program ICQ stáhnout z netu, pak jak si ho nainstalovat a naposledy jak program spustit a pouţívat, coţ je úkolem dalšího bodu. Stejně to funguje i s programem SKYPE. Program lze stáhnout na webových stránkách http://www.icq.com/ nebo na stránkách www.atlas.cz. Na stránkách Atlasu lze stáhnout českou verzi 6. Já jsem na vysvětlení pouţila českou verzi programu, z důvodu lepší orientace při instalaci. Soubor, který jste stáhli, se jmenuje instar_atlas_icq6.exe. Tento soubor spustíte a objeví se vám okno, viz Obrázek 143.

Obrázek 143 – Uvítací okno při instalaci ICQ

V Uvítacím okně musíte zaškrtnout poloţku Souhlasím s podmínkami smlouvy. V okamţiku zaškrtnutí se vám zaktivuje tlačítko Další, na které kliknete levým tlačítkem myši a dostanete okno, viz Obrázek 144.

114


Obrázek 144 – Výběr typu instalace

Po výběru typu instalace levým tlačítkem myši kliknete na tlačítko Další. Dostanete okno, viz Obrázek 145.

Obrázek 145 – Informační okno

115


V tomto informačním okně nemusíte vybírat ţádnou z moţností a stačí rovnou kliknout levým tlačítkem myši na tlačítko Přeskočit. Dostanete okno, viz Obrázek 146.

Obrázek 146 – Dokončovací okno instalace

V dokončovacím okně si volíte, jestli chcete umístit ikonu na plochu a do panelu rychlého spuštění jestli chcete spustit danou aplikaci. Aby byla instalace dokončena, je potřeba levým tlačítkem myši kliknout na tlačítko Dokončit. Proběhne-li vše správně, máte program ICQ na počítači nainstalovaný. Program máte nainstalovaný, a tím pádem bod 5 máte hotov. 6) Komunikace po ICQ nebo SKYPE. Bod 6 je registrace a komunikace. Poněvadţ v minulém bodě jsme instalovali program ICQ, v tomto bodě se na něj zaměříme. Registraci provedete následovně. Na pracovní ploše si najdete ikonu, viz Obrázek 147, pomocí, které program spustíte.

Obrázek 147 – Ikona programu ICQ 6

116


Po spuštění programu se vám objeví okno, viz Obrázek 148, na kterém levým tlačítkem myši kliknete na poloţku Vytvořit nový účet.

Obrázek 148 – Okno programu ICQ

Spustí se vám registrace programu krok za krokem, jak vidíte, viz Obrázek 149 aţ Obrázek 152. Protoţe je to v češtině, měli byste to zvládnout sami. Stačí vţdy pořádně dané okno přečíst a vyplnit údaje, které jsou povinné. Povinné údaje jsou označeny otazníkem v modrém kolečku.

Obrázek 149 – Registrace krok 1

117




118


Obrázek 152 – Registrace krok 3 dokončení

Po registraci si nezapomeňte poznamenat vaše číslo. To napíšete do okna účet, pak heslo, viz Obrázek 148. Pak stačí levým tlačítkem myši kliknout na tlačítko Přihlásit. A jiţ vám nic nebrání v komunikaci. Je dobré pro komunikaci vědět, kdo má, který program nainstalován, abyste s ním mohli komunikovat. Bod 6 máte hotov. 7) Otevřete si svoji e-mailovou schránku. Bod 7 je procvičením látky z předcházejících lekcí, provedení nechám na vás. 8) Pročtěte si došlou novou poštu a reagujte na došlou poštu. Bod 8 je procvičením látky z předcházejících lekcí, provedení nechám na vás. 9) Udělejte si ve své e-mailové schránce pořádek. Bod 9 je v praxi dost důleţitá věc. Došlá i odeslaná pošta, s kterou nebudete jiţ nikdy pracovat, by se měla smazat. Najedete na zprávu, kterou nechcete a zmáčknete klávesou Delete. Zpráva se přemístila do Koše. Je potřeba čas od času koš vysypal, aby nezabíral místo. Promazali-li jste si svoji e-mail schránku, máte bod 9 hotov. 10) Odhlaste se z e-mailové schránky. Bod 10 je procvičením látky z předcházejících lekcí, provedení nechám na vás.

119

Závěr

Závěr Jistě jste se ani nenadáli a první semestr máte za sebou. Něco bylo těţké, něco zase lehčí. Pro některé z vás znamenalo studium seznámení se s mnoţstvím nejrůznějších nových informací, pro další bylo studium pouze určitým doplněním toho, co jste jiţ znali a mohli si tak osvěţit své znalosti. Moţná, ţe jste po přečtení začátku tohoto studijního textu zapochybovali o tom, ţe si vše osvojíte. Dnes tento pocit jiţ určitě nemáte. Vy sami máte mnoţství zkušeností. Jistě tyto poznatky budou jistým poučením i pro autorku, která se sice dlouhodobě touto problematikou zabývá, ale dobře ví, ţe v tomto směru je cesta poznání nekonečná. A je to tak správné. Ţivot jde stále kupředu, stále se vynořují a ověřují nové verze programů, nelze spoléhat na to, co jiţ jednou bylo objeveno a vyzkoušeno. Jako autorka bych si přála, aby to, co jste nastudovali, nezůstalo zasunuto v paměti jako souhrn zajímavých i méně zajímavých informací. Chtěla bych, aby se to stalo součástí vaší kaţdodenní práce. Autorka

120

Seznam doporučené literatury

Seznam doporučené literatury Internet:

o Bitto Ondřej: 333 tipů a triků pro Internet, Computer Press, 1. vydání, Brno 2007, str. 216, ISBN 978-80-251-1586-2 o Lapáček Jiří: Počítač v kanceláři - Efektivní vyuţití počítače, programů Office a Internetu v kancelářské praxi, Computer Press, 1. vydání, Brno 2006, str. 320, ISBN 80-251-1209-8 o Lapáček Jiří: Seznam.cz – vyhledávání, e-mail a další sluţby portálu, Computer Press, 1. vydání, Brno 2004, str. 128, ISBN 80-251-0453-2 o Šanc Miroslav: Internet pro seniory – Přívětivý průvodce krok za krokem, Computer Press, 1. vydání, Brno 2006, str. 184, ISBN 80-251-1315-9

121

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obrázek 1 – Von Neumannovo schéma sloţení počítače .......................................................... 7 Obrázek 2 - Procesor ................................................................................................................ 15 Obrázek 3 - Základní deska počítače ....................................................................................... 16 Obrázek 4 – Základní deska s procesorem a dalšími komponentami ...................................... 16 Obrázek 5 – Pevný disk pohled dovnitř ................................................................................... 17 Obrázek 6 – CD mechanika...................................................................................................... 18 Obrázek 7 – CD disk ................................................................................................................ 18 Obrázek 8 – Grafická karta ...................................................................................................... 19 Obrázek 9 – LCD monitor ........................................................................................................ 19 Obrázek 10 – Různé typy modemů .......................................................................................... 20 Obrázek 11 – Zvuková karta .................................................................................................... 20 Obrázek 12 – Ukázka klávesnice ............................................................................................. 21 Obrázek 13 – Vnitřek myše ...................................................................................................... 21 Obrázek 14 – PDA – kapesní počítač....................................................................................... 26 Obrázek 15 – Case (skříň) počítače – vnitřek počítače ............................................................ 27 Obrázek 16 – Port paralelní ...................................................................................................... 27 Obrázek 17 – Port v počítači - tiskárna .................................................................................... 27 Obrázek 18 – USB port ............................................................................................................ 27 Obrázek 19 – USB zakončení kabelů ....................................................................................... 27 Obrázek 20 - Větrák ................................................................................................................. 28 Obrázek 21 - Joystick ............................................................................................................... 28 Obrázek 22 - Tracball ............................................................................................................... 28 Obrázek 23 – Tablet ................................................................................................................. 29 Obrázek 24 - Scanner ............................................................................................................... 29 Obrázek 25 – web kamera ........................................................................................................ 29 Obrázek 26 - Tiskárna .............................................................................................................. 30 Obrázek 27 - Plotter ................................................................................................................. 30 Obrázek 28 - Reproduktor ........................................................................................................ 30 Obrázek 29 – Různé typy záznamových karet ......................................................................... 31 Obrázek 30 – Interaktivní tabule .............................................................................................. 31 Obrázek 31 – Flash disk ........................................................................................................... 31 122

Seznam obrázků

Obrázek 32 – Disketa – jiţ zastaralé ........................................................................................ 31 Obrázek 33 – Klávesnice.......................................................................................................... 32 Obrázek 34 – Myš .................................................................................................................... 33 Obrázek 35 – Ukázka „bublinové― nápovědy .......................................................................... 34 Obrázek 36 – Ukázka Lokální nabídky .................................................................................... 35 Obrázek 37 – Přihlašovací okno............................................................................................... 35 Obrázek 38 – Přihlašovací okno větší velikost ........................................................................ 36 Obrázek 39 – Okno pro změnu contextu .................................................................................. 36 Obrázek 40 – Nabídka Start ..................................................................................................... 37 Obrázek 41 – Ukončení systému Windows ............................................................................. 38 Obrázek 42 – Pracovní plocha Windows XP ........................................................................... 39 Obrázek 43 – Hlavní panel ....................................................................................................... 40 Obrázek 44 – Tlačítko Start...................................................................................................... 40 Obrázek 45 – Panel nástrojů..................................................................................................... 40 Obrázek 46 – Systémová lišta .................................................................................................. 40 Obrázek 47 – Ikona Tento počítač ........................................................................................... 41 Obrázek 48 – Ikona Místa v síti ............................................................................................... 41 Obrázek 49 – Ikona Koše ......................................................................................................... 41 Obrázek 50 – Ikona Zástupce programu .................................................................................. 41 Obrázek 51 – Ikona sloţky Dokumenty ................................................................................... 42 Obrázek 52 – Ikona dokumentu ............................................................................................... 42 Obrázek 53 – Okno programu Word ........................................................................................ 42 Obrázek 54 – Titulek Okna ...................................................................................................... 43 Obrázek 55 – Titulkový pruh ................................................................................................... 43 Obrázek 56 – Tlačítko minimalizační a maximalizační ........................................................... 43 Obrázek 57 - Uzávěr ................................................................................................................ 43 Obrázek 58 – Tlačítko ovládací nabídky.................................................................................. 43 Obrázek 59 – Horní lišta .......................................................................................................... 44 Obrázek 60 – Panel nástrojů..................................................................................................... 44 Obrázek 61 – Stavový řádek .................................................................................................... 44 Obrázek 62 – Šipky s posuvníkem ........................................................................................... 44 Obrázek 63 – Dialogové okno s ovládacími prvky .................................................................. 45 Obrázek 64 – Okno Tento počítač ............................................................................................ 46 Obrázek 65 – Moţná podoba disku H ...................................................................................... 46 123

Seznam obrázků

Obrázek 66 – Nabídka pro vytvoření Nové sloţky .................................................................. 47 Obrázek 67 – Maximalizační tlačítko Obrázek 68 – Obnovovací tlačítko ............................ 47 Obrázek 69 – Minimalizační tlačítko ....................................................................................... 48 Obrázek 70 – Uzávěr (neboli uzavírací tlačítko)...................................................................... 48 Obrázek 71 - navigační tlačítka ................................................................................................ 59 Obrázek 72 – Zástupce programu Internet Explorer ................................................................ 62 Obrázek 73 – Zástupce programu Mozilla Firefox .................................................................. 62 Obrázek 74 – Internetový vyhledavač www.seznam.cz .......................................................... 62 Obrázek 75 – Internetový vyhledavač www.centrum.cz ......................................................... 63 Obrázek 76 – Internetový vyhledavač www.atlas.cz ............................................................... 63 Obrázek 77 – Internetový vyhledavač www.google.cz ............................................................ 63 Obrázek 78 – Novinky na www.seznam.cz ............................................................................. 64 Obrázek 79 – Novinky na www.idnes.cz ................................................................................. 64 Obrázek 80 – Počasí na www.seznam.cz ................................................................................. 64 Obrázek 81 – Počasí na pocasi.divoch.cz................................................................................. 65 Obrázek 82 – Napsání hledaného slovního spojení ................................................................. 65 Obrázek 83 – Najití příslušných stránek .................................................................................. 65 Obrázek 84 – Webová stránka pro SMS zprávy ...................................................................... 66 Obrázek 85 – Zapsání hledaného obrázku do www.google.cz ................................................ 66 Obrázek 86 – Zapsání hledaného obrázku na www.centrum.cz .............................................. 67 Obrázek 87 – Nalezené obrázky............................................................................................... 67 Obrázek 88 – Obrázek Mony Lisy ........................................................................................... 67 Obrázek 89 – Lokální nabídka s poloţkou Uloţit obrázek jako .............................................. 67 Obrázek 90 – Okno pro uloţení obrázku.................................................................................. 68 Obrázek 91 – Mapy na www.seznam.cz .................................................................................. 68 Obrázek 92 – Zadání hledaného údaje ..................................................................................... 68 Obrázek 93 – Konkrétní zadané místo ..................................................................................... 69 Obrázek 94 – Internetová adresa na recepty ............................................................................ 69 Obrázek 95 – Webová stránka receptů ..................................................................................... 70 Obrázek 96 – Jízdní řády na www.centrum.cz ......................................................................... 70 Obrázek 97 – Jízdní řád se zadaným spojem ........................................................................... 71 Obrázek 98 – Určení spojení .................................................................................................... 71 Obrázek 99 – Konkrétní nalezení spojení ................................................................................ 71 Obrázek 100 – Webová stránka www.jihlava.cz ..................................................................... 72 124

Seznam obrázků

Obrázek 101 – Elektronické objednávání občanů .................................................................... 72 Obrázek 102 – Objednávací systém ......................................................................................... 73 Obrázek 103 – Webová stránka www.google.cz ..................................................................... 81 Obrázek 104 – Výběr stránek na slovo gmail .......................................................................... 81 Obrázek 105 – Přihlašovací stránka GMAILu ......................................................................... 82 Obrázek 106 – První část registrační stránky ........................................................................... 82 Obrázek 107 – Druhá část registrační stránky.......................................................................... 83 Obrázek 108 – Chybové varování při špatném přihlašovacím jméně ...................................... 83 Obrázek 109 – Stránka s gratulací ............................................................................................ 84 Obrázek 110 – Okno email účtu ............................................................................................... 85 Obrázek 111 – První část Nastavení Obecné ........................................................................... 85 Obrázek 112 – Druhá část Nastavení Obecné .......................................................................... 86 Obrázek 113 – Tlačítko na Odhlášení ...................................................................................... 86 Obrázek 114 – Přihlašovací stránka GMAILu ......................................................................... 93 Obrázek 115 – Okno e-mail schránky ...................................................................................... 93 Obrázek 116 – Okno pro psaní zprávy ..................................................................................... 94 Obrázek 117 – Tlačítka pro práci s novou zprávou.................................................................. 94 Obrázek 118 – Nabídka činností s e-mail zprávou .................................................................. 95 Obrázek 119 – Okno pro přeposlanou zprávu .......................................................................... 96 Obrázek 120 – Odkaz na vloţení souboru ............................................................................... 96 Obrázek 121 – Okno pro výběr příslušného souboru ............................................................... 97 Obrázek 122 – Vybraný soubor k odeslání .............................................................................. 97 Obrázek 123 – Nastavení Štítky ............................................................................................. 100 Obrázek 124 – Dialogové okno potvrzení smazání štítku...................................................... 100 Obrázek 125 – Přesunutí pošty............................................................................................... 101 Obrázek 126 – Okno s kontakty ............................................................................................. 101 Obrázek 127 – Podnabídka Další akce ................................................................................... 102 Obrázek 128 – Tlačítko pro přidání Nového kontaktu ........................................................... 102 Obrázek 129 – Okno pro zadání nového kontaktu ................................................................. 102 Obrázek 130 – Tlačítka přidání skupiny ................................................................................ 103 Obrázek 131 – Dialogové okno pro skupiny .......................................................................... 103 Obrázek 132 – Okno pro překlad slovíček z a do AJ ............................................................. 107 Obrázek 133 – Překlad do vícero jazyků................................................................................ 107 Obrázek 134 – Překlad slovíčka město .................................................................................. 108 125

Seznam obrázků

Obrázek 135 – Různé nabídky překladačů ............................................................................. 109 Obrázek 136 – Ukázka překladače online .............................................................................. 109 Obrázek 137 – Podnabídka Nástrojů Internet Explorer ......................................................... 110 Obrázek 138 – Záloţka Obecné dialogové okno Moţnosti Internet ...................................... 110 Obrázek 139 – Dialogové okno Moţnosti.............................................................................. 111 Obrázek 140 – Uloţení webové stránky................................................................................. 112 Obrázek 141 – Dialogové okno Tisk...................................................................................... 112 Obrázek 142 – Webová stránka www.citace.com .................................................................. 113 Obrázek 143 – Uvítací okno při instalaci ICQ ....................................................................... 114 Obrázek 144 – Výběr typu instalace ...................................................................................... 115 Obrázek 145 – Informační okno............................................................................................. 115 Obrázek 146 – Dokončovací okno instalace .......................................................................... 116 Obrázek 147 – Ikona programu ICQ 6 ................................................................................... 116 Obrázek 148 – Okno programu ICQ ...................................................................................... 117 Obrázek 149 – Registrace krok 1 ........................................................................................... 117 Obrázek 150 – Registrace krok 2 ........................................................................................... 118 Obrázek 151 – Registrace krok 3 ........................................................................................... 118 Obrázek 152 – Registrace krok 3 dokončení.......................................................................... 119

126

PRACUJEME S POČÍTAČEM INTERNET

Recommend Documents