PRÁCE S TEXTEM – Adam a Eva – doplňování slov AUTOR – Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP – procvičování čtení a porozumění textu na základě doplňování slov, která jsou v textu naznačena čárkami (počet čárek odpovídá počtu písmen v doplňovaném slově) FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU – pracovní list pro žáka POMŮCKY – papír, kopírka INSTRUKCE – Žáci dostanou nakopírovaný pracovní list s textem, ve kterém jsou vynechaná slova. Místo slov jsou čárky, počet čárek odpovídá počtu písmen doplňovaného slova. Dále dostanou slova, která je třeba do textu doplnit. OBSAH – 1. 2. 3. 4.
Originální text Pracovní list pro žáka - text s vynechanými slovy Slova k doplnění Řešení – celý text se zvýrazněnými doplněnými slovy
ZPŮSOB PRÁCE – individuální, ve dvojicích, skupinový ZDROJ – Čítanka pro základní školu a víceletá gymnázia, Nakladatelství Fraus, 2004, str. 190 - 191
Originální text Konrad Fiałkowski – Adam a Eva Raketa klesala na přistání na Zelené planetě. V hloubi pod mraky zahlédli oceán a obrysy pevnin. Do nižších vrstev atmosféry záření nepronikalo, museli proto zapojit emitory. Okamžitě pocítili jejich účinek jako příjemné teplo v těle. „To atmosféra,“ podotkl První, „zachycuje veškeré kosmické záření.“ Druhý neodpověděl. Díval se na obrazovku. Sestoupili tak hluboko, že spatřil nekonečný les, tu a tam zpřetrhaný strunami řek. „Vidím planinu. Přistaneme,“oznámil Třetí, který raketu řídil. Dosedli měkce, jen písek zavířil v ohni trysek. „Automaty jsou připraveny?“ zeptal se První. „Připraveny,“ odpověděl Druhý. Otevřel průlezy a ucítil vůni travin, osvětlovaných paprsky Žlutého Slunce, které právě mizelo za obzorem. Automatem ukázal na východ, ale homoidy nevyšly. „Nechtějí opustit raketu,“ ohlásil Druhý. „Myslí si, že je to trest, a slibují, že už nebudou krást ze skladu potravin zásobovacím hadem.“ „Skonči to a startujeme,“ uzavřel První a za chvíli spatřil na obrazovce dvě dvounohé postavy, které Druhý odháněl metačem ze startovacího prostoru. Pak zaklaply dveře přechodové komory, raketa se vznesla do výše a znovu viděli jen les a mraky. „Hezká planeta,“ řekl Druhý. „Myslíš, že přežijí, rozmnoží se a splní úkol?“ „Určitě. Jsou ideálně uzpůsobeni životu na téhle planetě, líp než jiní obyvatelé. Uvidíš. Za pár set tisíc oběhů planety kolem Žlutého Slunce tu záření stoupne natolik, že se budeme moct vrátit bez emitorů, kolonizovat pevniny a prožít tu mnoho šťastných vesmírných period.“
Pracovní list pro žáka Konrad Fiałkowski – Adam a Eva Raketa klesala na _ _ _ _ _ _ _ _ na _ _ _ _ _ _ planetě. V _ _ _ _ _ _ pod mraky zahlédli _ _ _ _ _ a obrysy _ _ _ _ _ _. Do _ _ _ _ _ _ vrstev _ _ _ _ _ _ _ _ _ záření nepronikalo, museli _ _ _ _ _ zapojit emitory. _ _ _ _ _ _ _ _ pocítili jejich _ _ _ _ _ _ jako příjemné teplo v _ _ _ _. „To _ _ _ _ _ _ _ _ _,“ podotkl První, „zachycuje _ _ _ _ _ _ _ kosmické záření.“ Druhý neodpověděl. Díval se na _ _ _ _ _ _ _ _ _. Sestoupili tak _ _ _ _ _ _ _, že spatřil nekonečný _ _ _, tu a tam zpřetrhaný _ _ _ _ _ _ _ _ řek. „Vidím _ _ _ _ _ _ _. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _,“oznámil Třetí, který raketu _ _ _ _ _. Dosedli měkce, jen písek zavířil v ohni trysek. „Automaty jsou připraveny?“ zeptal se První. „Připraveny,“ odpověděl Druhý. Otevřel _ _ _ _ _ _ _ a ucítil vůni travin, osvětlovaných paprsky _ _ _ _ _ _ _ Slunce, které právě mizelo za _ _ _ _ _ _ _. Automatem ukázal na _ _ _ _ _ , ale homoidy _ _ _ _ _ _ _. „Nechtějí _ _ _ _ _ _ _ raketu,“ ohlásil Druhý. „Myslí si, že je to _ _ _ _ _, a slibují, že už nebudou krást ze skladu _ _ _ _ _ _ _ _ zásobovacím _ _ _ _ _.“ „Skonči to a startujeme,“ uzavřel První a za _ _ _ _ _ spatřil na _ _ _ _ _ _ _ _ _ dvě dvounohé postavy, které Druhý odháněl _ _ _ _ _ _ _ ze _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. Pak zaklaply dveře _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, raketa se vznesla do výše a znovu viděli jen les a mraky. „Hezká planeta,“ řekl Druhý. „Myslíš, že _ _ _ _ _ _ _, _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ a _ _ _ _ _ úkol?“ „Určitě. Jsou ideálně uzpůsobeni životu na téhle planetě, líp než jiní obyvatelé. Uvidíš. Za pár set tisíc oběhů planety kolem Žlutého Slunce tu _ _ _ _ _ _ stoupne natolik, že se budeme moct vrátit bez _ _ _ _ _ _ _ , kolonizovat _ _ _ _ _ _ _ a prožít tu mnoho šťastných vesmírných _ _ _ _ _ _.“
Doplňovaná slova oceán potravin zelené atmosféra metačem pevnin rozmnoží se komory period atmosféry trest emitorů proto pevniny
východ přistaneme les opustit obzorem hluboko hloubi nižších okamžitě přechodové veškeré splní startovacího přistání
prostoru hadem účinek přežijí strunami řídil Žlutého (2x) planinu nevyšly průlezy obrazovku těle obrazovce chvíli
Řešení Konrad Fiałkowski – Adam a Eva Raketa klesala na přistání na Zelené planetě. V hloubi pod mraky zahlédli oceán a obrysy pevnin. Do nižších vrstev atmosféry záření nepronikalo, museli proto zapojit emitory. Okamžitě pocítili jejich účinek jako příjemné teplo v těle. „To atmosféra,“ podotkl První, „zachycuje veškeré kosmické záření.“ Druhý neodpověděl. Díval se na obrazovku. Sestoupili tak hluboko, že spatřil nekonečný les, tu a tam zpřetrhaný strunami řek. „Vidím planinu. Přistaneme,“oznámil Třetí, který raketu řídil. Dosedli měkce, jen písek zavířil v ohni trysek. „Automaty jsou připraveny?“ zeptal se První. „Připraveny,“ odpověděl Druhý. Otevřel průlezy a ucítil vůni travin, osvětlovaných paprsky Žlutého Slunce, které právě mizelo za obzorem. Automatem ukázal na východ, ale homoidy nevyšly. „Nechtějí opustit raketu,“ ohlásil Druhý. „Myslí si, že je to trest, a slibují, že už nebudou krást ze skladu potravin zásobovacím hadem.“ „Skonči to a startujeme,“ uzavřel První a za chvíli spatřil na obrazovce dvě dvounohé postavy, které Druhý odháněl metačem ze startovacího prostoru. Pak zaklaply dveře přechodové komory, raketa se vznesla do výše a znovu viděli jen les a mraky. „Hezká planeta,“ řekl Druhý. „Myslíš, že přežijí, rozmnoží se a splní úkol?“ „Určitě. Jsou ideálně uzpůsobeni životu na téhle planetě, líp než jiní obyvatelé. Uvidíš. Za pár set tisíc oběhů planety kolem Žlutého Slunce tu záření stoupne natolik, že se budeme moct vrátit bez emitorů, kolonizovat pevniny a prožít tu mnoho šťastných vesmírných period.“
