PRÁCE S INTERNETEM

PC a internet pro pedagogy

Obsah KAPITOLA 5 5.1 5.2 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.4 5.4.1 5.4.2 5.4.3 5.4.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10

PRÁCE S INTERNETEM..................................................................................... 2

DOMOVSKÁ STRÁNKA................................................................................................................... 2 VYHLEDÁVÁNÍ V INTERNETU ....................................................................................................... 3 PRÁCE SE STRÁNKOU .................................................................................................................... 7 TISK WEBOVÉ STRÁNKY .............................................................................................................. 7 KOPÍROVÁNÍ ČÁSTÍ STRÁNKY DO JINÝCH DOKUMENTŮ ........................................................... 10 ULOŽENÍ STRÁNKY .................................................................................................................... 10 UKLÁDÁNÍ OBRÁZKŮ ................................................................................................................ 12 HISTORIE, OBLÍBENÉ STRÁNKY, ZÁSTUPCI A NĚKTERÁ NASTAVENÍ ....................................... 12 ZÁSTUPCE STRÁNKY ................................................................................................................. 12 VYROVNÁVACÍ PAMĚŤ – DOČASNÉ SOUBORY .......................................................................... 13 PANEL HISTORIE ....................................................................................................................... 13 OBLÍBENÉ STRÁNKY .................................................................................................................. 14 VEŘEJNÉ WEBSERVERY .............................................................................................................. 15 FTP PROTOKOL .......................................................................................................................... 18 ELEKTRONICKÝ PODPIS ............................................................................................................. 21 STAHOVÁNÍ SOUBORŮ ................................................................................................................ 27 DISKUSNÍ FÓRA ........................................................................................................................... 30 E-LEARNING .............................................................................................................................. 32

Strana 1/33

Obsah

Kapitola 5 -

Práce s internetem

Předpokládané vstupní znalosti:

uživatelská znalost prostředí Windows ukládání souborů pracovní prostředí aplikace Internet Explorer znalost základů práce s prohlížečem: zadání adresy a načtení webové stránky, používání odkazů, tlačítko Zpět, Vpřed. práce se schránkou Doporučená literatura: J. HLAVENKA – Mistrovství ve vyhledávání na Internetu, Computer Press O. RŮŽIČKA – Internet pro učitele, Computer Press J. BRÁZA – Internet.cz – jak hledat a najít, Grada V textu jsou použity názvy a nastavení zatím nejrozšířenějšího prohlížeče – programu MS Internet Explorer.

5.1 Domovská stránka Po spuštění programu MS Internet Explorer se vždy načítá stejná stránka. Označuje se jako domovská a můžeme se na ni kdykoliv při práci s prohlížečem vrátit klepnutím na tlačítko Domů ( ) na panelu nástrojů. Jakou stránku budeme používat jako domovskou, si můžeme nastavit. V nabídce Nástroje okna prohlížeče vybereme příkaz Možnosti Internetu. V dialogovém okně, které se otevře, je spousta zásadních nastavení, kterými ovlivňujeme chování programu. Na kartě Obecné najdeme část okna Domovská stránka. Do pole Adresa tady můžeme vepsat adresu požadované stránky. Pokud máme právě stránku načtenou, můžeme klepnout na tlačítko Použít aktuální, program si pak adresu načte sám. Někdy nechceme při startu programu načítat žádnou stránku (například při vytáčeném připojení), pak použijeme volbu Použít prázdnou. Tlačítko Použít výchozí nastaví adresu stránky firmy Microsoft.

Strana 2/33


5.2 Vyhledávání v internetu Při vyhledávání informací v síti Internet využíváme služeb tzv. vyhledávacích serverů. Jsou to počítače, které prohledávají Web a do svého seznamu (databáze) si ukládají adresy nalezených stránek a informace o nich. Pokud hledáme informace pomocí vyhledávačů, neprohledáváme tedy celý Internet, ale databázi zvoleného vyhledávače. Vyhledávací servery se od sebe liší rozsahem databáze, tím, z jakých částí nalezených stránek čerpají své informace, kolik informací o stránkách si ukládají, ale i prostředím které nám nabízejí pro práci – dalšími nabízenými službami a pomůckami, které nám pro práci poskytují. Většina vyhledávačů nám umožňuje vyhledávat v tzv. Katalogu. Jedná se o seznam stránek roztříděný podle tematického zaměření do skupin (cestování, umění, vzdělávání,…), které jsou na stejném principu dále členěny. Takovéto vyhledávače pak na svých úvodních stránkách nabízejí odkazy na hlavní skupiny a někdy i vybrané podskupiny. Po výběru skupiny se dostaneme na stránku, která obsahuje odkazy další úrovně členění nebo (a) již odkazy na konkrétní stránky pojednávající o daném tématu. Postupným výběrem tak zpřesňujeme zadání, takže v závěru před námi zůstane nabídka několika odkazů na stránky, které budou tématicky velice blízké tomu, co hledáme.

Vyhledáme pomocí katalogu stránky UP Olomouc. Na úvodní stránce vyhledávače můžeme vybrat Vzdělávání a školství, ale my využijeme rovnou odkaz Vysoké školy.

V horní části stránky, kterou nám vyhledávač vrátil, je počet odkazů zařazených do této podkategorie. Pod touto informací program zobrazí cestu, kterou jsme zatím z úvodního katalogu postupným výběrem odkazů absolvovali. Dále směrem dolů najdeme další členění skupiny vysokých škol a pod tím je seznam odkazů na nějaké stránky této skupiny. Klepneme na odkaz Státní a veřejné vysoké školy.

Strana 3/33

Obsah

Vyhledávač nám vrátil stránku se stejnou strukturou, jako byla ta předchozí. Její část vidíme nahoře. Použitím odkazu Univerzita Palackého se dostaneme ke stránkám pojednávajících o této škole.

Jinou možnost vyhledávání webových stránek pomocí vyhledávačů nám nabízí vyhledávací řádek a tlačítko Hledat. Do pole v horní části úvodní stránky vyhledávače napíšeme slovo, heslo, pojem, který potřebujeme na stránkách internetu nalézt. Server prohledá svou databázi, a pokud nalezne stránku, která vyhovuje našemu požadavku, předloží nám její adresu a stručný popis nebo citaci ze stránky. Tímto způsobem vyhledávání nalezneme velké množství stránek, některé z nich však hledanou informaci neponesou. V horní části okna výsledku hledání si můžeme přečíst, kolik odkazů vyhovujících našemu dotazu vyhledávač našel, a v další části okna najdeme adresy konkrétních nalezených stránek s připojenými informacemi. Protože nalezených odkazů bývá často mnoho, nenajdeme je na stránce všechny. Bývají pak rozděleny do skupin, v okně se zobrazí první skupina a v dolní nebo horní části okna najdeme malá tlačítka s čísly. Klepnutím na tlačítko s číslem si zobrazíme tu skupinu adres, jejíž číslo jsme zvolili.

Pokud je výsledkem hledání velké množství stránek, můžeme zadání zpřesnit pomocí různých symbolů. Tady se možnosti různí podle použitého vyhledávače, ale většina z nich umožňuje slovní spojení, tzv. frázi, uzavřít do uvozovek1. Užitím uvozovek říkáme to, že se zadaná slova musí na stránce vyskytovat obě a vedle sebe. Na obrázcích dole můžete vidět účinek použití uvozovek.

1

např. "Ferda Mravenec" – pokud bychom nepoužili uvozovky, vrátí nám některé vyhledávače stránky, na kterých se vyskytuje jen slovo Ferda nebo mravenec, nebo obě slova, ale daleko od sebe (Ferda Kulíšek byl na výletě a tam ho poštípal mravenec.)

Strana 4/33


V zadávaném textu můžeme použít i další symboly. Pokud některé slovo chceme vyloučit (nemá se na stránkách vyskytovat), napíšeme před něho -, pokud naopak na stránce být musí použijeme +2. Stránky některých vyhledávačů umožňují používání anglických slovíček OR, AND a NOT. Abychom zmenšili někdy až závratný počet vrácených stran, nabízí nám většina vyhledávačů formulář, do kterého můžeme velice pohodlně zadat své požadavky na hledané informace. Program je pak za nás upraví. Zavře fráze do uvozovek, umístí před zadaná slova + a - tak, abychom se těmito výrazy nemuseli trápit sami. Většinou se k pokročilému hledání dostaneme pomocí odkazu u tlačítka Hledat. Např. hledáme nějaké informace o slunci. Do řádku Hledat jsme napsali klíčové slovo slunce a klepli jsme na tlačítko Hledat. Program vrátil velké množství odkazů, většina z nich nás ale nezajímá. Použijeme odkaz pokročilé hledání.

Dole je ukázka vyplněného formuláře jednoho z našich vyhledávačů. Klíčový pojem slunce jsme pomocí něj zpřesnili.

Program na základě našeho zadání vytvořil výraz, na základě kterého pak hledá vyhovující stránky.

2

např.: +slunce –hotel –restaurace chceme-li najít pojednání o slunci, nikoliv stránky, na kterých nám nabízejí služby restaurace a hotely, v jejichž jménech se slovo slunce vyskytuje

Strana 5/33

Obsah

Ze srovnání výsledků hledání na obrázcích nahoře je opět patrné výrazné zmenšení počtu vrácených odkazů. Co se týče používání velkých a malých písmen, je to opět, jako vše na Internetu, nejednotné. Některé vyhledávače nerozlišují malá a velká písmena, některé hledají slovo přesně tak, jak ho vepíšeme, některé pokud napíšeme malým písmem, vrací i pokud je napsáno velkým, ale pokud napíšeme velkým, ctí velké písmeno a vrací jen velké. U svého oblíbeného vyhledávače vyzkoušíme a budeme si pamatovat. Výběrem vyhledávacího serveru a přesnou formulací hledaných termínů výrazně ovlivníme počet nalezených stránek, ale i to, zda svým obsahem budou odpovídat hledanému tématu. Pokud hledáme informaci hodně specifickou, musíme někdy použít i několik vyhledávačů. Znamená to zadat několik adres, načíst několik stránek a několikrát podstupovat proces zápisu hledané informace. Místo toho můžeme využít služeb tzv. metahledačů. Metahledače nám nabízejí formulář, do kterého zadáme hledanou informaci, a pak si můžeme vybrat, v databázi kterého nebo kterých vyhledávačů chceme vyhledávat. Metahledače samy odešlou náš požadavek vybraným vyhledávacím serverům a v krátké chvíli se nám vrátí výsledky hledání každého z nich. Mezi známé metahledače patří např. www.alenka.cz, www.archon.cz nebo www.globalsearch.cz. Výhodou jejich použití je, že můžeme zadat klíčový pojem pro hledání různým vyhledávačům, aniž bychom opustili okno toho jednoho. Příklad: Hledáme informace o Bedřichu Smetanovi. Pro vyhledání použijeme vyhledávač www.globalsearch.cz. Po načtení stránky zadáme klíčový výraz do řádku Hledat a klepáním do zaškrtávacích políček určíme, kterým vyhledávačům se má text předat. Po klepnutí na tlačítko Hledat pošle Global search náš požadavek určeným vyhledávačům, které v poměrně krátkém čase vrátí výsledek hledání.

Výsledkem hledání je téměř vždy větší množství stránek. Některé odkazy vyloučíme ihned, některé si ale potřebujeme prohlédnout. Abychom se nemuseli po průzkumu nějakého odkazu

Strana 6/33


vracet pomocí tlačítka Zpět k výsledkům hledání, můžeme odkazy otevírat v novém okně. Do odkazu klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Otevřít v novém okně. Stránka, k níž odkaz vedl, se otevře v novém okně, které můžeme v případě nezájmu zavřít, a vrátit se tak do okna s výsledky hledání. Pokud jsme našli, co jsme hledali, zavřeme naopak stránku s výsledky hledání.

5.3 Práce se stránkou Pokud jsme našli, co jsme hledali, můžeme se stránkou dále pracovat. Někteří autoři webových stránek vedeni touhou umístit na stránku velké množství informací použijí hodně malá písmena. Velikost zobrazeného textu můžeme u většiny stránek ovlivnit příkazem Velikost písma v nabídce Zobrazit. Ale pozor – toto nastavení se neprojeví je v okně prohlížeče při práci s Internetem. Prohlížeč Internet Explorer se využívá i např. při práci s nápovědou a změna velikosti písma se pak projeví i tam. Urychlit nalezení informace na rozsáhlé nebo nepřehledné stránce můžeme pomocí příkazu Najít na této stránce v nabídce Úpravy. Příkaz vyvolá jednoduché dialogové okno. Do řádku Co hledat v tomto okně napíšeme hledané slovo a klepnutím na tlačítko Najít další zahájíme vyhledávání. Dalším klepáním na stejné tlačítko se můžeme pokusit vyhledat další výskyty zadaného slova. Pokud na stránce zadaný text je, program ho označí.

5.3.1 Tisk webové stránky Často potřebujeme informace uvedené na stránce vytisknout. V každém případě bychom měli před tiskem použít Náhled a zkontrolovat, co vše se ze stránky vytiskne a jak. Pokud nezměníme nastavení, program tiskne stránku celou, ale pokud je stránka široká, mohlo by se stát, že se informace umístěné na stránce vpravo nevytisknou. Pokud k tomu dojde, musíme v nabídce Soubor vybrat příkaz Vzhled stránky a v části okna Orientace klepnout do volby na Šířku.

Strana 7/33

Obsah

Pomocí těchto znaků se určuje, co vše se má v záhlaví a zápatí stránky vytisknout.

&w &u &d &D &t

Název okna Adresa stránky Krátké datum Dlouhé datum Čas (podle nastavení OS) &T Čas (24) hodin &p Číslo strany &P Celkový počet stran &b Zarovnat vpravo &b&b Zarovnat na střed

Pokud v Náhledu vidíme, že se webová stránka o kousek nevejde na tiskovou stranu, můžeme ve stejném dialogovém okně Vzhled stránky zmenšit velikost okrajů. Pokud obě pomůcky selžou, je potřeba informace zkopírovat do dokumentů jiných programů a tisk ošetřit a provést tam. Např. tisk rozsáhlého jízdního řádu, bychom mohli svěřit programu MS Excel. Některé stránky se skládají ze samostatných částí zvaných rámy (někdy rámce). Většinou mají takové stránky vlevo (někdy také nahoře) pruh s odkazy, a pokud některý z nich

Strana 8/33


použijeme, změní se obsah pravé (dolní) části okna. Odkazy většinou tisknout nepotřebujeme, můžeme proto klepnout do části okna, kterou potřebujeme vytisknout, a zobrazit si Náhled. Program si pamatuje, ve které části okna jsme naposledy pracovali (proto to klepnutí) a v rozbalovacím seznamu nabídne možnost tisk Jen vybraný rámec. Pokud na stránce rámy nejsou, tento rozbalovací seznam v Náhledu nenajdeme. Účinek nastavení je opět vidět na obrázcích dole.

Vlastní tisk provedeme klepnutím na ikonu Tisk ( ) na panelu nástrojů, nebo v nabídce Soubor vybereme příkaz Tisk. Po výběru příkazu se zobrazí dialogové okno, ve kterém podobně jako u jiných programů, můžeme vybrat tiskárnu, rozsah tisku, případně zadat počet kopií. Pokud se tiskne více kopií vícestránkového dokumentu, můžeme ještě volbou Kompletovat určit pořadí listů. Tisk z dialogového okna zahájíme klepnutím na tlačítko Tisk. Pokud potřebujeme vytisknout jen část zobrazeného textu, označíme ji tažením myší podobně jako v textovém editoru a vybereme Soubor/Tisk. V dialogovém okně v části Rozsah stránek klepneme Strana 9/33

Obsah

do volby Výběr. Pozn.: Při pohybu myší nad webovou stránkou mění kurzor svůj tvar. Nad hypertextovými odkazy má tvar ukazující ruky (), nad obrázkem, který není hypertextovým odkazem, a nad pozadím stránky klasickou výběrovou šipku a nad textem tvar I. Při označování textu bychom měli hledat právě tento tvar kurzoru myši. Pozn.: U některých webových stránek je už tisk stránky připraven autorem. Je pak vhodnější provádět tisk pomocí nabízených tlačítek a odkazů webové stránky. 5.3.2 Kopírování částí stránky do jiných dokumentů Často potřebujeme nalezené informace dále zpracovávat. Máme možnost uložit si pro pozdější použití celou stránku nebo část jejího obsahu zkopírovat do dokumentu jiného programu. Pokud nám stačí kopie části stránky, postupujeme jako v jiných programech. Tu část stránky, kterou budeme potřebovat, si označíme tažením myší a dáme příkaz Kopírovat. Najdeme ho v místní nabídce označené části stránky nebo v nabídce Úpravy. Pak si jen vyvoláme okno dokumentu jiného programu a kopírovanou část stránky do něj vložíme. Kopírovat můžeme nejen texty, ale i obrázky. Obrázky se na webových stránkách označit nedají, proto při jejich kopírování používáme výhradně místní nabídku. Ale pozor – pokud je na stránce označena část textu a my v místní nabídce obrázku vybereme příkaz Kopírovat, dává program při kopírování přednost označenému textu!!! Pozn.: Delší pasáže textu se na stránkách špatně označují. Naštěstí můžeme při pohybu po stránce a označování části jejího textu používat prostředky známé z jiných programů. Delší část textu si můžeme označit třeba tak, že kurzorem myši ve tvaru I klepneme před první písmeno, které má být označeno, pomocí posuvníku najdeme konec pasáže a za držení klávesy SHIFT do něj klepneme myší. Na webových stránkách bývají někdy části textu a obrázky použity jako hypertextové odkazy. Tuto svou vlastnost si ponechávají i při přenosu do dokumentů některých jiných programů. Pokud jsme např. do dokumentu programu MS Word zkopírovali obrázek, který byl na webové stránce použit jako hypertextový odkaz, bude nás tento obrázek na cílovou stránku přenášet i z nového umístění. S textem a obrázkem s připojeným hypertextovým odkazem se pak špatně pracuje. Pokud odkaz v novém místě nebudeme využívat, stačí do zkopírovaného textu, event. obrázku klepnout pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybrat Odebrat hypertextový odkaz. 5.3.3 Uložení stránky Někdy potřebujeme uložit stránku celou. I tady program nabízí několik možností. V nabídce Soubor vybereme příkaz Uložit. V otevřeném dialogovém okně zadáme cílovou složku a název uložené stránky stejně jako u dokumentů jiných programů. Daleko častěji se ale při ukládání webových stránek využívají volby seznamu Uložit jako typ. U stránek, ze kterých potřebujeme uložit jen text, zvolíme v otevřeném dialogovém okně Uložit webovou stránku v seznamu Uložit jako typ Textový soubor. Do výsledného textového dokumentu se ze stránky uloží pouze text, nebudou se ukládat obrázky a vymizí hypertextové odkazy. Text bude neformátovaný. Při tomto způsobu uložení je vždy potřeba zkontrolovat, co se ze stránky uložilo. Webové stránky jsou vytvořeny různými programy, jejich tvůrci využívají různých pomůcek, a ne vždy to, co se nám jeví jako text napsaný na stránce, je opravdu text napsaný na „papíru“ webové stránky. Takže se může stát, že z hodně popsané stránky uložíme např. jen její hlavičku. Jinak je to nejúspornější způsob uložení webové stránky.

Strana 10/33


Cílové zařízení a složka

Název, pod kterým se stránka uloží do vybrané složky Vybraný typ ovlivní nejen příponu souboru, ale hlavně množství uložených informací a způsob jejich uložení Naopak nejdetailnější, ale také nejvíce náročné na prostor, je uložení webové stránky jako Úplná webová stránka. Webové stránky jsou většinou vytvořeny tak, že na „papíře“ jsou napsány texty, a na plochu „papíru“ jsou vloženy obrázky, tlačítka, a další zobrazené části stránky. Všechny tyto prvky jsou samostatné soubory a při ukládání stránky jako Úplná webová stránka jsou jako samostatné soubory uloženy. Pokud stránku zobrazenou v prohlížeči ukládáme tímto způsobem, program uloží „papír“ s textem jako soubor s příponou HTM a pro uložení ostatních částí webové stránky si ve složce, do které dokument ukládáme, vytvoří novou složku s názvem ukládané stránky a přídavkem _soubory.

Pokud potřebujeme uložit stránku v té podobě, v jaké ji vidíme na monitoru, ale nepotřebujeme toto detailní uložení, můžeme stránku uložit pomocí volby Webový archiv, jediný soubor (*.mht). Program stránku uloží jako její otisk. Tento způsob uložení je vhodný např. pokud nalezenou stránku potřebujeme poslat elektronickou poštou. Informace webové stránky bez grafiky, případných zvukových a dalších souborů můžeme uložit také pomocí volby Webová stránka, pouze HTML. V tomto případě ukládáme jen „papír“ webové stránky s vepsaným textem. Nic jiného se v tomto případě neuloží. Dokument si ponechá formátování. Na obrázku dole vidíme stránku uloženou pomocí této volby.

Strana 11/33

Obsah

Ukládaná stránka

Stejná stránka po uložení Webová stránka, pouze HTML

Webovou stránku můžeme uložit, aniž bychom si ji zobrazovali na monitoru. Pokud máme před sebou hypertextový odkaz, který vede na stránku, kterou potřebujeme uložit, můžeme do odkazu klepnout pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybrat příkaz Uložit cíl jako. Dál již postupujeme stejně jako při normálním ukládání souborů. 5.3.4 Ukládání obrázků Obrázky umístěné na webových stránkách můžeme ukládat samostatně. Využijeme místní nabídku obrázku a v ní příkaz Uložit obrázek jako. Otevřené dialogové okno vyplníme stejně jako při ukládání jiných dokumentů. Oblíbené je také umisťování obrázků nalezených v síti Internet na pozadí pracovní plochy počítače. I tady využijeme místní nabídku obrázku a příkaz Nastavit jako pozadí.

5.4 Historie, oblíbené stránky, zástupci a některá nastavení 5.4.1 Zástupce stránky Pro pohodlnější otevírání často navštěvované stránky (např. výukový program) si můžeme vytvořit jejího zástupce. Zástupce právě zobrazené stránky si na pracovní ploše můžeme vytvořit výběrem příkazu Soubory/Odeslat/Zástupce na pracovní plochu. Můžeme také využít místní nabídku zobrazené stránky. Pravým tlačítkem myši klepneme na pozadí stránky (pozor na obrázky a hypertextové odkazy) a vybereme příkaz Vytvořit zástupce. Zástupce v panelu Snadného spuštění si vytvoříme snadno přetažením. Na začátku adresy zobrazené stránky v řádku Adresa je ikona. Uchopíme ikonu levým tlačítkem myši a přetáhneme ji na panel Snadné spuštění. Až se mezi ikonami panelu objeví I, pustíme tlačítko myši. Mezi stávajícími ikonami panelu Snadné spuštění vznikla nová ikona – Strana 12/33


zástupce, který po klepnutí spustí program Internet Explorer a v něm zobrazí stránku, ze které jsme vyšli. Klepnutím pravým tlačítkem myši na vzniklou ikonu zástupce vyvoláme její místní nabídku s možností Přejmenovat a Odstranit vytvořeného zástupce stránky.

5.4.2 Vyrovnávací paměť – dočasné soubory Program námi navštívené stránky ukládá jako dočasné soubory do speciální složky na disk počítače. Tyto soubory pak používá při opětovném načítání stejných stránek pro jejich rychlejší zobrazení. Ukládání takovýchto souborů můžeme ovlivnit. Vybereme Nástroje/Možnosti Internetu. V otevřeném dialogovém okně na kartě Obecné v části Dočasné soubory Internetu klepneme do tlačítka Nastavení.

Pokud je v dialogovém okně Nastavení nastaveno Automaticky (standardní volba), program ukládá stránku při výraznějších změnách obsahu stránky. Tlačítkem Zobrazit soubory si můžeme zobrazit seznam a ikony již uložených souborů. Pro jejich vymazání použijeme v dialogovém okně Možnosti Internetu na kartě Obecné v části Dočasné soubory Internetu tlačítko Odstranit soubory. 5.4.3 Panel Historie Program si vede seznam adres stránek, které jsme v nedávné minulosti navštívili, s informací o době, kdy jsme se stránkou pracovali. Pokud se potřebujeme vrátit ke stránce, kterou jsme nedávno pracně vyhledali, ale už nevíme kde, využijeme právě tohoto seznamu. Zobrazíme si ho klepnutím na tlačítko Historie ( )na panelu Standardní tlačítka. Po klepnutí na tlačítko Historie se v levé části okna prohlížeče zobrazí panel Historie. Jeho šířku můžeme nastavit tažením za dělící čáru na jeho pravém okraji. V panelu Historie jsou standardně stránky rozděleny do skupin podle data. Toto nastavení můžeme změnit. V horní části panelu Historie klepneme na tlačítko Zobrazit. Z jeho nabídky vybereme vhodné uspořádání seznamu klepnutím. Jak dlouho si program bude pamatovat adresy navštívených stránek, můžeme také ovlivnit. Vybereme Nástroje/Možnosti Internetu. V dialogovém okně Možnosti Internetu na kartě Obecné nastavíme počet dní pomocí číselníku Kolik dní ponechat ve složce. Na stejném místě v podobě tlačítka Vymazat historii nabízí program možnost vymazat celý seznam adres.

Strana 13/33

Obsah

Pozn.: Použitím tlačítka Vymazat historii se vymaže i seznam adres, který program nabízí po klepnutí na rozbalovací šipku u řádku Adresa. Vymazání adres pomocí tlačítka Vymazat historii v dialogovém okně Možnosti Internetu je příliš radikální. Pokud potřebujeme vymazat jen konkrétní adresu nebo skupinu adres z historie, stačí do příslušného řádku v panelu Historie klepnout pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybrat Odstranit. S panelem Historie se pracuje snadno. Klepnutím na příslušný odkaz si rozbalíme seznam stránek navštívených ve vybraném týdnu, dni. Stránky jsou ve vybraném dni rozděleny do skupin podle navštívených serverů (domén). Klepnutím rozbalíme seznam navštívených stránek vybraného serveru a dalším klepnutím do řádku konkrétní stránky si ji velice rychle zobrazíme. Orientaci mezi zobrazenými řádky nám usnadňují obrazovkové tipy. 5.4.4 Oblíbené stránky Některé stránky navštěvujeme na Webu často a pravidelně a chtěli bychom si jejich adresy uschovat pro jejich snazší zadávání. Někdy také narazíme na stránku se zajímavými informacemi a chceme si adresu této stránky uschovat pro pozdější použití. Adresy si v těchto případech můžeme přidat mezi tzv. Oblíbené položky. Program nám je pak bude nabízet v nabídce Oblíbené nebo po klepnutí na stejnojmenné tlačítko ( ) v panelu Oblíbené. Některé odkazy v oblíbených položkách program obsahuje již po instalaci, jiné si tam podle potřeby přidáváme sami. Přidat si právě zobrazenou stránku do skupiny oblíbených stránek můžeme několika postupy. My rozbalíme nabídku Oblíbené a vybereme v ní Přidat k oblíbeným položkám. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém v poli Název program nabízí titulek stránky. Nabízený název můžeme změnit. Pod zapsaným názvem se nám pak přidaný odkaz na stránku bude nabízet v nabídce Oblíbené. Klepnutím na OK akci dokončíme. Kdykoliv budeme potřebovat stránku načíst, stačí rozbalit nabídku Oblíbené a klepnout do příslušného řádku.

Název odkazu

Pokud si zvyknete využívat služby Oblíbených položek a budete do nabídky přidávat další stránky, zjistíte časem, že seznam nabízený v rozbalené nabídce Oblíbené je dlouhý a nepřehledný. Usnadnit orientaci v něm Vám umožní dvě pomůcky.

Strana 14/33


Tou první je možnost adresy v seznamu abecedně seřadit. Stačí rozbalit nabídku Oblíbené, do kteréhokoliv řádku odkazu klepnout pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybrat Seřadit podle názvu. Druhou pomůckou, jak zpřehlednit seznam Oblíbené, je možnost organizovat adresy do složek. V dialogovém okně Přidat oblíbenou položku je tlačítko Vytvořit. Pokud na něj klepneme, okno se rozšíří o další volby. Dalším klepnutím na stejné tlačítko se právě zobrazené volby opět skryjí. V rozšířené části okna vlevo (viz obrázek nahoře) se zobrazí seznam již vytvořených složek. Výběrem ikony v této části okna určujeme, kde se vytvoří nová složka, event. do které složky (skupiny stránek) se právě přidávaný odkaz na stránku uloží. Necháme vybrané Oblíbené položky a klepneme na tlačítko Vytvořit složku. Zobrazíme si tak dialogové okno, ve kterém pojmenujeme nově zakládanou skupinu stránek. Tlačítkem OK postupně zavřeme obě okna. V ukázce nahoře jsme v nabídce Oblíbené vytvořili novou skupinu, pojmenovali jsme ji informace o školství, a umístili jsme do ní odkaz na aktuální stránku pod jménem informace MŠMT. Výsledek nastavení vidíme na obrázku vlevo. Nepoužívaný odkaz v nabídce Oblíbené můžeme odebrat pomocí místní nabídky. Do příslušného řádku rozbalené nabídky Oblíbené klepneme pravým tlačítkem myši. Z místní nabídky vybereme Odstranit. Zobrazí se okno pro potvrzení odstranění. Další možnost jak spravovat vytvořené odkazy v nabídce Oblíbené je dialogové okno Uspořádat oblíbené položky. Vyvoláme ho např. použitím stejnojmenného příkazu v nabídce Oblíbené. Mimo možnosti Odstranit nepotřebný odkaz můžeme pomocí nabízených tlačítek měnit celou strukturu nabídky Oblíbené. Odkazy a jejich skupiny můžeme přejmenovávat, přesouvat do jiných skupin, případně si nové složky (skupiny) zakládat.

5.5 Veřejné webservery V dnešní době není problém vytvořit si vlastní webové stránky. Můžeme je vytvořit přímo na Internetu pomocí webového prostředí některých veřejných serverů, umožňují nám je vytvořit i běžně používané programy jako je např. MS Word. Pro vytvoření dokonale fungujících a profesionálně vypadajících stránek bychom asi použili program jiný, ale pro vytvoření soukromě využívaných stránek postačí i tato možnost. Pokud máme stránky vytvořené, musíme vyřešit problém kam s nimi, abychom přístup k nim umožnili i jiným osobám, uživatelům sítě Internet. Můžeme využít nabídek nějakého webového hostitele, který nám, většinou za to že povolíme umístění reklamního proužku do svých stránek, umožní vystavit naše stránky u něj zdarma. Někdy také získáme možnost Strana 15/33

Obsah

vystavit stránky na serveru webu, na kterém jsme si zřídili schránku (např. www.volny.cz). Obě možnosti jsou většinou omezeny velikostí nabídnutého prostoru. Vyzkoušíme si umístění našich webových stránek na jednom z takových serverů – na www.webzdarma.cz. Načteme webové stránky tohoto serveru. Nejdříve se musíme zaregistrovat. Na úvodní stránce serveru klepneme na odkaz Registrace. Zaregistrujeme doménu třetí úrovně (v ukázce skolanase) a doménu druhé a první úrovně vybereme ze seznamu. Z nabídky kategorie a podkategorie vybereme vhodnou možnost (vybíráme pečlivě, výběr souvisí s vyhledáváním našich stránek v Katalogu).

Přečteme si podmínky a zatrhneme klepnutím Souhlasím s podmínkami serveru webzdarma.cz. Klepneme na tlačítko Pokračovat. V druhém kroku si jenom zkontrolujeme zadané informace, do pole kód opíšeme čísla z obrázku a klepneme na Pokračovat.

V třetím kroku udáme pro možnost kontaktu naši existující elektronickou adresu.

Ve čtvrtém kroku si jen přečteme sdělené informace a provedeme, co se po nás žádá. Strana 16/33


Na adresu zadanou v jednom z předchozích kroků přišel mail. Provedeme, co se v něm žádá.

V pátém kroku dokončíme akci zadáním dalších informací

Pátý krok již je poslední, program rekapituluje zadané informace.

Pomocí odkazu Odhlášení se budeme vždy po dokončení práce na tomto serveru odhlašovat.

Strana 17/33

Obsah

5.6 FTP Protokol Pokud potřebujeme své webové stránky vystavit v síti Internetu, musíme nějakým způsobem zkopírovat své soubory na vybraný server. Někdy naopak potřebujeme soubory vystavené v síti Internet zkopírovat na svůj počítač. Při podobných akcích se používá tzv. FTP protokol (komunikační jazyk). Při kopírování souborů na nebo z Internetu můžeme využít služeb nějakého FTP commanderu3. Protože práce s nimi se může některým méně zkušeným uživatelům zdát trochu složitější, umožňuje nám dnes hodně serverů přenos souborů pomocí www rozhraní. Předpokládejme, že máme na svém počítači vytvořený web, a že potřebujeme jeho soubory zkopírovat na server webzdarma.cz. Pokud chceme využít prostředí nabízené serverem webzdarma, musíme se přihlásit ke svému účtu. Na úvodní straně serveru vyplníme Uživatelské jméno a heslo a klepneme na odkaz přihlásit.

Po přihlášení se zobrazí okno s Informacemi o našem účtu a mimo jiné odkaz správce souborů. Tento odkaz použijeme v případě, že potřebujeme pracovat se soubory našich webových stránek. Klepneme na odkaz správce souborů.

Náš prostor (adresář) je zatím prázdný. Pokud potřebujeme zkopírovat některý ze souborů našich webových stránek, klepneme na stránce na tlačítko Procházet. 3

Mnoho jich najdeme zdarma na CD, která se přidávají k odborným časopisům, nebo si je můžeme stáhnout z Internetu, pozor ale na autorská práva. Zkontrolujeme si, že jde o tzv. freeware, tj. program volně šiřitelný.

Strana 18/33


Otevře se okno podobné tomu, které používáme pro otevírání souborů. V něm pomocí známých postupů vyhledáme ikonu kopírovaného souboru a poklepeme na ni, nebo ji jedním klepnutím označíme a výběr potvrdíme tlačítkem Otevřít.

Na stránce v poli Vyber soubor na disku vidíme přístupovou cestu k vybranému souboru. Akci dokončíme klepnutím na tlačítko Nahrát soubor.

Pokud náš web tvoří hodně souborů, je lepší je pro větší přehlednost organizovat do složek. V našem adresáři na serveru webzdarma si novou složku vytvoříme pomocí odkazu Adresář v části okna za Vytvořit (viz obrázek nahoře). Program zobrazí výzvu pro zadání jejího názvu. Název vepíšeme a vytvoření nové složky dokončíme klepnutím na OK.

Stav po vytvoření nového adresáře a zkopírování souboru index.htm vidíme na obrázku dole.

Strana 19/33

Obsah

Vedle tlačítka Nahrát soubor, které jsme před chvílí používali, je informace, že větší soubory nemůžeme kopírovat tímto postupem, ale musíme použít FTP commander. Na obrázku dole vidíme okno jednoho z nich. Okno programu je rozděleno do dvou částí. V jedné bude program nabízet pohled do našeho počítače, v druhé nabízí možnosti připojení k nějakým FTP serverům a po realizaci připojení tady uvidíme soubory a složky na připojeném serveru. Abychom mohli kopírovat na webzdarma, musíme si vytvořit připojení. V okně klepneme na tlačítko Nový server.

Do otevřeného okna zadáme informace potřebné k vytvoření připojení. Do pole Jméno napíšeme název, pod kterým toto připojení později uvidíme v seznamu. Heslo sem zadávat nemusíme. Při pokusu o připojení se pak zobrazí okno pro jeho zápis. Tlačítkem OK nastavení potvrdíme.

V okně FTP commanderu vidíme v seznamu serverů ten náš přidaný.

Strana 20/33


Pokud bychom potřebovali některou ze zadaných informací změnit, můžeme kdykoliv klepnutím na jméno označit vytvořené připojení a klepnutím na tlačítko Vlastnosti si znovu otevřít okno, do kterého jsme informace nutné pro připojení zadávali. Poklepem na jméno škola v seznamu serverů se pokusíme o vytvoření připojení. Zobrazí se okno pro zadání hesla. Po jeho zadání a potvrzení bude pokračovat připojování. Po vytvoření připojení budeme soubory kopírovat přetahováním ikon z jedné části okna do druhé. Po dokončení práce nezapomeneme klepnout na tlačítko Odpojit. Spustíme prohlížeč, zadáme adresu našich webových stránek a vyzkoušíme, že jsou v pořádku, že se zobrazují všechny vložené obrázky a že fungují všechny hypertextové odkazy.

5.7 Elektronický podpis Vzhledem k rostoucí problematičnosti prostředí Internetu je stále častějším požadavkem umožnit nějakým způsobem ověření původu nebo data vzniku dokumentu. Použít se k tomu dají elektronický podpis a časové razítko. Digitální podpis souboru nebo zprávy dosvědčuje, že informace obsažené v souboru jsou platné, nebyly od doby podepsání souboru změněny a byly vytvořeny opravdu osobou (organizací), která ji digitálně podepsala. Pro vytvoření digitálního podpisu musíme mít vystavený certifikát. Certifikáty vystavují různé organizace (např. banka může vytvářet své certifikáty a ve styku s ní bude vyžadovat a považovat za ověřené certifikáty jen ty, které vydala sama). Pro elektronický styk s úřady státní správy je potřeba získat kvalifikovaný certifikát u některé z akreditovaných certifikačních autorit. Jsou to komerční firmy, za vyhotovení certifikátu se platí poplatky. Výše poplatku je ovlivněna délkou platnosti certifikátu a jeho úrovní. Výše poplatků není státem určována, je proto potřeba prohlédnout si stánky více autorit. Nabídku služeb konkrétního poskytovatele a podmínky, za kterých své služby poskytuje, najdeme většinou na jeho webových stránkách. Většina certifikačních autorit dnes umožňuje vytvořit si certifikát na zkoušku zdarma. Takovýto certifikát má samozřejmě časově omezenou platnost. Osobní certifikát

Strana 21/33

Obsah

snadno překonatelný a tedy použitelný jen pro osobní potřebu na svém počítači můžeme vytvořit pomocí programu SelfCert.exe, který je součástí instalace balíku MS Office jako jeden z jeho nástrojů. Časové razítko potvrzuje, že dokument existoval před nějakým datem. Časové razítko vytváří specializovaná služba certifikační autority, které je zaslán otisk dokumentu. K potvrzení tedy nedochází na disku žadatele a je tak znemožněna úprava časových údajů. S vystavením certifikátu získá žadatel dvojici dat, kterou tvoří data pro vytváření (tzv. soukromý klíč) elektronického podpisu a data pro ověřování (tzv. veřejný klíč) elektronického podpisu. Data pro vytváření podpisu musí uživatel udržovat utajená, data pro ověřování podpisu jsou naopak zveřejňována. Program na základě soukromého klíče a dat dokumentu vytvoří elektronický podpis, který je k dokumentu přiložen. Data pro vytváření podpisu tvoří s daty podepisovaného elektronického dokumentu pevnou dvojici. Nelze nahradit, vyměnit nebo podvrhnout žádnou jejich část, aniž by tím nebyla narušena jejich vazba. Pokud by po podepsání dokumentu došlo v jeho obsahu k jakékoliv změně, výsledný podpis by byl odlišný. Že došlo ke změně, zjistí příjemce dokumentu pomocí veřejného klíče. Akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb jsou u nás Česká pošta, s. p., První certifikační autorita, a. s. a eIdentity a.s. Službami spojenými s elektronickými podpisy se zabývají i jiné organizace, nemají ale potřebnou akreditaci a nabízejí služby v komerčních oblastech. Certifikát jen pro osobní použití na svém počítači můžeme vytvořit pomocí jednoho z nástrojů sady MS Office – programu SelfCert.exe. Vzhledem k tomu, že takovýto digitální certifikát není vydán oficiálním certifikačním úřadem, bude mimo náš počítač považován za neověřený. Spustíme program SelfCert.exe. Program otevře jednoduché dialogové okno, do kterého napíšeme jméno certifikátu. Po potvrzení se zobrazí dialogové okno potvrzující vytvoření certifikátu. Nyní již certifikát můžeme použít.

Zkusíme právě vytvořený certifikát použít k vytvoření elektronického podpisu dokumentu. V programu MS Word jsme napsali nějakou zprávu, kterou potřebujeme digitálně podepsat. V nabídce Nástroje programu vybereme Možnosti. V otevřeném dialogovém okně přejdeme na kartu Zabezpečení a klepneme na tlačítko Digitální podpisy. Vyvoláme tak další okno, které je zatím prázdné. Klepneme v něm na tlačítko Přidat. Program zobrazí zprávu o tom, že potřebuje před vytvořením podpisu dokument uložit. V okně klepneme na Ano.

Strana 22/33


Po potvrzení uložení se zobrazí okno se seznamem certifikátů. Pokud bychom si potřebovali zobrazit podrobnější informace o vystaveném certifikátu, klepli bychom v okně na tlačítko Zobrazit certifikát. Klepnutím si vybereme vhodný certifikát a postupně potvrdíme obě okna.

Ikona ve stavovém řádku programu nás informuje, že byl dokument digitálně podepsán. Poklepem na ikonu si zobrazíme dialogové okno Digitální podpis (viz dále), ve kterém máme možnost podpis odebrat, případně využít k podpisu stejnou cestou jiný certifikát. Pokud se v digitálně podepsaném dokumentu provedou nějaké změny, v okamžiku ukládání dokumentu se objeví dialogové okno informující nás o odebrání digitálního podpisu.

Strana 23/33

Obsah

Po otevření souboru digitálně podepsaného se v záhlaví okna objeví informace Podepsáno a ve stavovém řádku ikona digitálního podpisu. Ověření digitálně podepsaného dokumentu provedeme poklepem myší ve stavovém řádku na ikonu signalizující elektronický podpis. V otevřeném okně Digitální podpis klepneme na tlačítko Zobrazit certifikát. Po ověření předešlá informace ze záhlaví okna vymizí.

Po poklepu na ikonu ve stavovém řádku se zobrazí okno Digitální podpis.

V okně můžeme klepnout na tlačítko Zobrazit certifikát pro zobrazení dalších podrobností. Pozn.: U důležitých dokumentů je potřeba u certifikační autority ověřit platnost certifikátu (např. jestli nebyl předčasně zrušen – poskytovatelé pravidelně vydávají seznam certifikátů, u nichž byla předčasně ukončena platnost. Pokud podepisujeme email, může se postup lišit podle zvoleného poštovního klienta. V programu Outlook Expres je v nabídce Nástroje každé nové zprávy přepínač Digitálně podepsat. Po jeho výběru uvidíme v okně zprávy vedle řádku Komu ikonu digitálního podpisu.

Strana 24/33


Pokud podepisujeme většinu zpráv, pak je jednodušší zvolit Nástroje/Možnosti, kartu Zabezpečení. V části okna Zabezpečená pošta klepnutím myší zaškrtnout políčko Digitálně podepisovat všechny odesílané zprávy. A v okně zprávy pak podpis u zpráv, u kterých se digitální podpis nevyžaduje, vypínat.

Pro výběr certifikátu (event. pro zobrazení jeho detailů) klepneme v zobrazeném dialogovém okně na tlačítko Digitální ID. V okně, které se následně otevře, vyhledáme a označíme certifikát. Pokud tam ten správný nevidíme, můžeme jej načíst pomocí tlačítka Importovat a jím spuštěného průvodce. Obě okna postupně zavřeme.

Strana 25/33

Obsah

V seznamu vybereme zabezpečení emailu.

V programu MS Outlook vybereme Nástroje/Možnosti/Zabezpečení. Podobně jako u programu Outlook Expres zaškrtneme Přidat digitální podpis do odesílaných zpráv.

Po tomto nastavení se na standardním panelu nástrojů nové zprávy zobrazí tlačítko Digitálně podepsat zprávu, kterým určujeme, zda má být zpráva podepsána nebo ne.

Při ověřování zprávy digitálně podepsané budeme postupovat podobně jako u dokumentu. Po poklepu na ikonu signalizující digitální podpis se zobrazí okno, ve kterém ověření provedeme. Podle vybraného poštovního klienta může být vzhled okna jiný.

Strana 26/33


5.8 Stahování souborů Na Internetu je zveřejněno a zpřístupněno velké množství zajímavých souborů – obrázků, textů, programů. Některé z nich si můžeme zkopírovat na svůj počítač a používat je. Abychom neporušili autorská práva, musíme dbát na informace, které jsou na stránkách takovýchto souborů umístěny. Pokud je soubor označen jako freeware, můžeme ho kopírovat bez jakýchkoliv obav. Pokud je u souboru informace, že jde o shareware, pak musíme být

Strana 27/33

Obsah

opatrnější. Autor si klade nějaké podmínky pro použití.4 Někdy si soubory musíme zakoupit, abychom získali licenční práva pro použití. Některé servery v síti Internetu se věnují správě takovýchto stažitelných souborů a my můžeme použít prostředí jejich webových stránek, pokud potřebujeme nějaký soubor vyhledat a zkopírovat do svého počítače. Příjemné rozhraní nabízí například server slunečnice (www.slunecnice.cz). Jeho webové stránky vypadají jako stránky některých vyhledávačů a stejně se používají. Můžeme využít Katalog (soubory rozčleněné do skupin) nebo pole pro vyhledávání.

Pomocí skupinových odkazů jsme našli výukový program, který si chceme zkopírovat na disk našeho počítače. Přečetli jsme si, že jde o freeware, můžeme tedy bez obav pokračovat v práci.

Název Nepravidelná slovesa je hypertextovým odkazem, který nás přenese na stránku s podrobnějšími informacemi o programu.

4

Možnosti omezení se liší. Někdy autor povolí používání programu zdarma a omezenou dobu, po které musíme zaplatit licenční poplatek nebo program z počítače odstranit. Jindy je možno program pro soukromé účely používat zdarma, při komerčním využití se ale poplatek musí zaplatit. Je potřeba informace pečlivě číst.

Strana 28/33


V horní části okna klepneme do odkazu Stáhnout zdarma… Zobrazí se další okno s informací o započetí stahování a odkazem download slunečnice.cz. Pokud stahování nezačne automaticky, můžeme, jak nás informují na stránce, použít nabídnutý odkaz. Do odkazu download slunečnice.cz klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Uložit cíl jako.

Zobrazí se okno s výstrahou, my v něm klepneme na tlačítko Uložit.

Otevře se okno Uložit jako, abychom mohli určit, na jaké zařízení a do jaké složky se má soubor uložit. Název kopírovaného souboru většinou neměníme.

Strana 29/33

Obsah

Po dokončení stahování se zobrazí okno s upozorněním na konec celé akce. Klepnutím na tlačítko Zavřít okno zavřeme.

5.9 Diskusní fóra Pro snazší komunikaci uživatelů Internetu a předávání jejich zkušeností a názorů jsou v síti Internet vytvořena a spravována tzv. diskusní fóra. Jsou to místa, kde si mohou uživatelé internetu předávat psanou formou rady, zkušenosti, nebo se jen vyjadřovat k nějakému tématu. Většina diskusních fór má svého správce, který dbá na dodržování úrovně přidávaných příspěvků a zadaného tématu. Do některých diskusních fór se musíme zaregistrovat, některá jsou volně přístupná. Na obrázcích dole je pohled do jednoho z diskusních fór. Příspěvky jsou podle tématu a úrovně odpovědí (reakce na reakci na příspěvek) členěny do skupin.

Strana 30/33


Po výběru tématu se zobrazí historie příspěvků.

Strana 31/33

Obsah

5.10 E-learning Pojmem e-learning jsou označovány multimediální programy určené pro vzdělávání na počítači. Spoustu takovýchto programů najdeme i na Internetu. Některé z nich jsou přístupné zdarma bez podmínek, některé můžeme používat zdarma, podmínkou je jen registrace, některé výukové programy jsou placené. Jedním z volně přístupných výukových programů na internetu je program, který byl vytvořen pro výuku angličtiny úředníků státní správy. Stránky ale může po registraci používat každý. Do řádku adresa zadáme adresu www.e-academy.cz.

Přečteme si úvodní informace a klepneme do odkazu Nová registrace. Po potvrzení zadaných údajů bude na naši adresu odeslán mail s potvrzením úspěšné registrace. Pak již máme přístup k výukovému programu povolen. Na úvodní stránce vyplníme jméno a heslo a po klepnutí na tlačítko vstup se nám zpřístupní výukový program. Pomocí odkazů v levé části stránky si budeme vybírat výukovou lekci (budou zasílány postupně s nějakým časovým odstupem) a ve vybrané lekci pak to, co si potřebujeme procvičit. Např. u slovíček a článků si máme možnost klepnutím do ikonky přehrát i výslovnost. Na konci každé lekce si formou testu můžeme zkontrolovat, nakolik se nám podařilo učivo zvládnout.

Strana 32/33


Strana 33/33

PRÁCE S INTERNETEM

Recommend Documents