Letem světem Internetem Tadeáš Trusina a Martin Saska 9.C
Obsah prezentace O Internetu Historie Internetu Služby na internetu
Internet Internet je celosvětová počítačová „supersíť“, která spojuje jednotlivé menší sítě, pomocí sady protokolů IP. Internet slouží k přenášení informací a poskytování mnoha služeb, jako jsou elektronická pošta, chat, www stránky, sdílení souborů, on-line hraní her, vyhledávání, katalog a další.
Historie Internetu
Internetová doba kamenná První počítačová síť Než přišel rok 1993 Boom po roce 1993
Internetová doba kamenná
V roce 1945, v červencovém čísle amerického časopisu The Atlantic Monthly publikoval Vannevar Bush (1890-1974) svůj světoznámý As We May Think, jenž bývá považován za jeden ze základních kamenů informační vědy. Tento článek, který se týkal využití počítačů pro komunikaci je zajímavý tím, že byl napsán mnoho let před tím, než byly pro tuto úlohu skutečně poprvé počítače použity. V roce 1963 definoval Theodor Holm Nelson pojem hypertext a v roce 1965 jej publikoval. Vynálezce počítačové myši Dr. Douglas C. Engelbart (* 30.1.1925) měl za sebou první prezentace nástrojů k tvorbě
První počítačová síť
První testovací síť byla instalována počátkem roku 1968 v Národní výzkumné laboratoři ve Velké Británii. Tato síť však neopustila hranice jedné budovy. Jak už to bývá, přišel požadavek na vybudování podobné sítě a zároveň i potřebné finanční prostředky z resortu obrany, konkrétně od grantové agentury ministerstva obrany USA, s názvem ARPA (Advanced Research Projects Agency). Podle této grantové agentury byla experimentální síť, která vznikla v roce 1969 také pojmenována jako ARPANET. Až do poloviny osmdesátých let se Internet nijak zvlášť nerozvíjel, byl omezen především na vládní a vojenské organizace.
Než přišel rok 1993
V roce 1980 přišel ve švýcarském institutu pro jaderný výzkum CERN Tim Berners-Lee s myšlenkou hypertextu, což mělo usnadnit sdílení a aktualizaci informací mezi výzkumníky. V roce 1989 již měl CERN největší internetový server v Evropě a Tim Berners-Lee oživil tehdy zapomenutou myšlenku hypertextu. Již v listopadu roku 1990 předvedl první prototyp WWW serveru jenž pojmenoval jednoduše httpd a 6. srpna 1991 na adrese http://info.cern.ch/ spustil první webové stránky. V roce 1984 bylo k Internetu připojeno pouhých 1000 počítačů. Velký rozvoj nenastával ani v nejbližších několika letech, nicméně v roce 1992 bylo k Internetu připojeno již více než jeden milion počítačů. Nastává moderní doba, která ovlivní chování lidstva – nastává doba Internetová.
Boom po roce 1993
Rokem 1993 začal Internet v USA prožívat nebývalý rozmach, k Internetu byl připojen Bílý dům (White House, Washington, D.C). Byl vyvinut standard WWW, existuje již 50 WWW serverů. Od roku 1993 do roku 1995 se zdvojnásobil počet připojených počítačů k Internetu. V roce 1995 je celkem v USA k Internetu připojeno na dva milióny počítačů. Na celém světě je odhadováno v roce 1995 na 20 miliónů uživatelů Internetu, v roce 2000 již pak přes 300 miliónů. Institucí, která od poloviny roku 1994 dbá zejména na rozvoj služby WWW, je WWW Consorcium (W3C). Konsorcium sdružuje lidi, kteří se podíleli v ústavu CERN na prvních krůčcích fenoménu jménem WWW, techniky z MIT a z francouzského institutu INRIA. Ředitelem konsorcia není nikdo jiný, než tvůrce WWW Tim Berners-Lee.
IP (Internet Protocol)
IP protokol je datový protokol používaný pro přenos dat přes paketové sítě. Tvoří základní protokol dnešního Internetu.
Adresování a směrování
Každé síťové rozhraní komunikující prostřednictvím protokolu IP má přiřazeno jednoznačný identifikátor, tzv. IP adresu. V každém datagramu je pak uvedena IP adresa odesilatele i příjemce. Na základě IP adresy příjemce pak každý počítač na trase provádí rozhodnutí, jakým směrem paket odeslat, tzv. směrování (routing); na starosti to mají hlavně specializované stroje označované jako směrovače (routery).
Služby na internetu
Elektronická pošta Chat World Wide Web Internetový katalog Vyhledávání na Internetu
Elektronická pošta Elektronická pošta Vzájemná komunikace uživatelů realizovaná pomocí počítačů, souborů, Internetu a komunikačních linek. Původně byla e-pošta určena pouze pro textové soubory, v dnešní době umožňuje zasílání dalších formátů, které přikládány jako příloha. E-poštou je označována komunikace v rámci Internetu i Intranetu. Pro práci na Internetu musí mít uživatel k dispozici poštovní program podporující protokol POP3 (lépe IMAP4) pro přijímání pošty a SMTP pro odesílání pošty. Musí mít zřízenu poštovní schránku u svého poskytovatele připojení - ISP. POP3 (Post Office Protocol 3) Standard pro přihlášení a stažení elektronické pošty z poštovního serveru ke konečnému uživateli. Vzhledem k malým možnostem ovlivňování tohoto přenosu, vždy je vše staženo, je nahrazován protokolem IMAP. IMAP (Internet Message Access Protocol) Protokol umožňující programu na lokálním počítači přistupovat a manipulovat s elektronickou poštou na poštovním serveru a také archivovat ji do složek, sdílet poštovní schránky, sdílet více poštovních serverů. Poslední verze je IMAP4. Zajišťuje lepší funkce než POP3 prokol. Poštovní klient: MS Outlook MS Outlook Express Netscape Messanger
Chat Chat je způsob on-line komunikace více lidí najednou na Internetu. Obecněji jde o software k tomu určený, případně o systém, na kterém se tento software provozuje jako server. Původně se jednalo o čistě textovou formu komunikace, při které mohly být vyměňovýny poze znaky. Mezitím se k tomuto způsobzu přidala -dle systému - možnost přenášet zvuk, případně i obraz. Mluvíme pak o audiochatu, případně videochatu.
ICQ
Nejpoužívanější aplikace pro komunikaci na Internetu
World Wide Web World Wide Web (zkráceně web), ve volném překladu „Celosvětová pavučina“, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů. V češtině se slovo web často používá nejen pro označení celosvětové sítě dokumentů, ale také pro označení jednotlivé soustavy dokumentů dostupných na tomtéž webovém serveru nebo na téže internetové doméně nejnižšího stupně (internetové stránce). Protokol HTTP je dnes již používán i pro přenos jiných dokumentů, než jen souborů ve tvaru HTML a výraz World Wide Web se postupně stává pro laickou veřejnost synonymem pro internetové aplikace.
Internetový katalog Internetový katalog je seznam internetových stránek. Odkazy na tyto stránky jsou tříděny do kategorií. Zatímco internetový vyhledávač hledá stránky pouze podle uživatelem zadaných kritérií, v internetovém katalogu hledá uživatel sám procházením stromu kategorií. Kvalita katalogu je přímo úměrná počtu odkazů, kvalitě odkazů a také kvalitě třídění a počtu kategorií. Přidat stránku do katalogu je možné většinou zdarma. Existují však také specializované katalogy (např. oborové), které jsou placené, a nebo katalogy požadující zpětný odkaz z vaší stránky. Katalogy mají přínos pro uživatele internetu (velký počet odkazů na jednom místě), ale také pro webmastery stránek, kteří tak mohou velmi snadno získat zpětné odkazy (důležité pro SEO). Registrovat do katalogů může webmaster ručně, ale je vhodnější využít služby tzv. budování zpětných odkazů.
Internetový vyhledávač Internetový vyhledávač je stránka, určená k vyhledávání hlavně dalších stránek, ale také souborů (např. obrázků, nebo audia) na Internetu. Program internetového vyhledávače po zadání hledaného výrazu hledá ve své naindexované databází uživatelem zvolený termín, k tomu používá několik způsobů. Např. Google používá metodu, že čím více odkazů k dané stránce směřuje, tím je stránka hodnotnější. Protože všechny vyhledávače spolu soutěží o návštěvnost, nabízejí různé doplňkové služby, jako je například podrobnější vyhledávání, zpravodajství nebo e-mailová schránka zdarma.
Nejznámější internetové vyhledávače v ČR: Atlas.cz Centrum.cz Jyxo.cz Seznam.cz Morfeo
