Modul 7 Práce s Internetem a komunikace

Modul 7 Práce s Internetem a komunikace

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Modul 7

Práce s Internetem a komunikace

Obsah – generován automaticky, díky použití stylů Internet .................................................................................................................................................. 4 Základní pojmy ................................................................................................................................... 4 World Wide Web (WWW) .................................................................................................................. 4 ISP ...................................................................................................................................................... 4 URL ..................................................................................................................................................... 4 Hyperlink ............................................................................................................................................ 4 Princip tvorby a struktura internetových adres .................................................................................. 5 Internetový prohlížeč ......................................................................................................................... 5 Internetový vyhledávač .......................................................................................................................... 7 RSS...................................................................................................................................................... 9 Podcast ............................................................................................................................................. 10 Bezpečnost ........................................................................................................................................... 11 Základy bezpečnosti ......................................................................................................................... 15 Internetový prohlížeč ........................................................................................................................... 17 Základní prohlížení ........................................................................................................................... 17 Nastavení ......................................................................................................................................... 19 Navigace ........................................................................................................................................... 22 Záložky ................................................................................................................................................. 24 Práce s Internetem ............................................................................................................................... 26 Formuláře ......................................................................................................................................... 26 Vyhledávání .......................................................................................................................................... 29 Základní pojmy ................................................................................................................................. 29 Vyhledávání ...................................................................................................................................... 29 Výstupy z Internetu .............................................................................................................................. 33 Ukládání souborů ............................................................................................................................. 33 Tisk stránky....................................................................................................................................... 35 Komunikace .......................................................................................................................................... 36 Elektronická komunikace.................................................................................................................. 36 Základní pojmy ................................................................................................................................. 36 Bezpečnostní hlediska ...................................................................................................................... 40 E-mail – základní pravidla ..................................................................................................................... 43 Použití elektronické pošty .................................................................................................................... 46 2

Modul 7


Microsoft Outlook ............................................................................................................................ 46 Správa zpráv elektronické pošty ........................................................................................................... 55

3

Modul 7


Internet Základní pojmy Internet je celosvětová počítačová síť podobná běžné počítačové síti. Počítače jsou vzájemně propojeny (kabely nebo bezdrátově) a díky tomu mohou spolu komunikovat, předávat nebo sdílet informace. Každý počítač může komunikovat s libovolným jiným, k síti připojeným počítačem. Je to tedy zdroj informací, dostupných uživateli. Počítače na Internetu pracují jednak jako klienti a jednak jako servery. Servery poskytují internetové služby, klienti pak tyto služby využívají. Službami Internetu je zasílání dat klientovi na jeho žádost. Většinou jsou to data, která jsou umístěna na pevném disku serveru, nebo data, která jsou za chodu na serveru dynamicky vytvořena a odeslána klientovi. Internet nabízí nepřeberné množství adres obsahujících materiály od osobních stránek, obrazových galerií, přes specializované informační stránky až třeba po literární tvorbu…

World Wide Web (WWW) Nejznámější službou poskytovanou v rámci Internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy). Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které na Internetu nalezneme (například FTP - File Transfer Protocol umožňuje přenos dat mezi dvěma k internetu připojenými počítači). World Wide Web (WWW, také pouze zkráceně web), ve volném překladu „celosvětová pavučina“, je označení pro aplikace internetového protokolu HTTP. Je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů.

ISP Internet service provider (ISP) - česky poskytovatel internetového připojení, je firma nebo organizace, zprostředkující přístup do Internetu. Dříve se jednalo zejména o telefonní společnosti. Dnes jsou to samostatné společnosti s vlastní velmi specifickou infrastrukturou zaměřenou zejména na přenos dat a zpětně dochází k integraci telefonních a dalších služeb.

URL Uniform Resource Locator (URL) – česky unifikovaný lokátor zdroje. Je to řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací na Internetu. URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.

Hyperlink Hypertext je informační systém, který zobrazuje informace v textu a obsahuje návěstí odkazující na upřesnění nebo zdroje uváděných informací tzv. hyperlinky neboli česky (hypertextové) odkazy. Rovněž odkazuje i na jiné informace v systému a umožňuje snadné publikování, údržbu a vyhledávání těchto informací. Nejznámějším takovým systémem je World Wide Web. Z povahy hypertextu jakožto média vyplývá, že v něm neexistuje centrální, hlavní text, kterému jsou jiné texty podřazeny, jak je tomu v prostorové koncepci tištěné stránky. Princip organizace, hierarchie a nakládání s odkazy závisí na čtenáři, jehož role se v hypertextovém prostředí posouvá blíže k roli 4

Modul 7


autora. Čtenář se aktivně účastní posledního publikování textu – „čte“ tak, že určuje finální organizaci i hierarchii textu, navíc se vyjadřuje k přečtenému, může vytvořit další odkaz, a tím se stává i autorem. Ten naopak kontrolu nad svým textem ztrácí, protože hypertext je útržkovitý, atomizovaný do bloků textů, které jsou nezávislé a samostatné – autor nemůže určit, v jakém pořádku bude čtenář jeho text číst ani s jakým dalším materiálem bude jeho text propojen. Autorův text už není kanonický, ale rozptýlený v síti textů ostatních autorů, kde cestu volí čtenář. Hypertext tak ničí jednohlasnost a fyzickou izolaci textu tím, že jej kontextualizuje pomocí odkazů, které původní text asociují (sekundární, tematicky spřízněné materiály, dobové dokumenty.) Hypertextové odkazy tak slouží ke zmapování intertextuality a intratextuality, tedy interních a externích zmínek a referencí k textu, a tak mažou hranici mezi tím, co je uvnitř a vně textu. Kobíková, Zuzana. Hypertext. Revue pro média (čtvrtletní tematická příloha časopisu Host) 2003, č. 5, s. 36-37.

Princip tvorby a struktura internetových adres Internetová adresa (URL) definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit. Adresa se skládá z několika částí, některé jsou nepovinné: schéma, doménové jméno, port, specifikace souboru, parametry příklad: http://www.seznam.cz:80 /st/img/logo-2.gif schéma: http (odpovídající protokolu téhož jména) server: www.seznam.cz port: 80 (jelikož pro http je port 80 implicitní, není ho třeba v tomto konkrétním případě uvádět) dokument: /st/img/logo-2.gif – je uveden včetně cesty (adresáře) v rámci webserveru

Internetový prohlížeč Webové stránky tvoří základ sítě internet. Spousta informací navzájem provázaná odkazy je tou silou, díky které se internet tak rozšířil. Webové prohlížeče tvoří takové pomyslné okno do internetu, díky kterému dnes může téměř kdokoliv vyhledávat informace z celého světa. Webový prohlížeč (web browser) je počítačový program, který slouží k prohlížení, tedy používání služby internetu World Wide Web. Program umožňuje komunikaci s HTTP serverem a zpracování přijatého kódu (HTML, XHTML, XML apod.), který podle daných standardů zformátuje a zobrazí webovou stránku. Pro zobrazení některých zvláštních součástí stránky, jako jsou Flash animace nebo Java applety, je třeba prohlížeč doplnit o specializované zásuvné moduly. Mezi nejznámější webové prohlížeče patří grafické (seřazeny podle počtu uživatelů OS MS Windows) Internet Explorer, Mozilla Firefox, Safari, Google Chrome a Opera. 5

Modul 7


Microsoft Internet Explorer 7

Mozilla Firefox 3

6

Modul 7


Internetový vyhledávač Internetový vyhledávač je služba, která umožňuje na Internetu najít webové stránky, které obsahují požadované informace. Uživatel zadává do rozhraní vyhledávače klíčová slova, která charakterizují hledanou informaci, a vyhledávač obratem na základě své databáze vypisuje seznam odkazů na stránky, které hledané informace obsahují (text, obrázky nebo jiné typy multimediálních informací). Databáze je udržována převážně automaticky na rozdíl od internetových katalogů, které jsou udržovány převážně ručně. Cílem vyhledávačů je poskytnout uživateli při odpovědi na dotaz co nejrelevantnější informace, a proto různými způsoby hodnotí důležitost webových stránek, které mají ve své databázi (např. PageRank). Nejznámější české vyhledávače: Seznam.cz Centrum.cz Atlas.cz Jyxo.cz Nejznámější světové vyhledávače: Google.com Bing.com AltaVista.com Yahoo.com

7

Modul 7


8

Modul 7


Po zadání slova „ferrari“ vyhledavač nabídl nejen odkazy na relevantní stránky, ale také odkazy na obrázky a fotografie. Z reklamy na pravé straně se platí provoz vyhledávače. Většina vyhledávačů nabízí také pokročilé funkce jako například podrobné mapy, srovnávání cen zboží, slovníky apod.

RSS Really Simple Syndication (Informační kanál, RSS) je formát určený pro čtení novinek na webových stránkách a obecně na dodávání aktuálních informací, které obsahuje internet. Technologie RSS umožňuje uživatelům Internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj (RSS feed, též RSS kanál). Tento zdroj se nejčastěji vyskytuje na stránkách, kde se obsah mění a přidává velmi často (například zpravodajské servery). Uživateli poté přicházejí RSS kanálem zasílané zprávy. Poskytují zpravidla obsah článku, příp. jeho část, odkaz na původní článek, ale i jiná data. Počet kanálů, ke kterým se může uživatel přihlásit, je omezen víceméně jen schopností všechny tyto zprávy číst. RSS kanály lze sledovat přímo na webu, v emailovém prohlížeči, mobilním telefonu nebo jakémkoliv software, sloužícím jako RSS čtečka. Uživatel je tedy průběžně zásobován aktuálními daty z vybraných oblastí. Nemusí se jednat jen o zpravodajské články, ale třeba i zprávy o aktualizaci oblíbených webů podobně.

9

Modul 7


Zobrazení RSS kanálu serveru ČTK v Internet Exploreru 7

Podcast Podcast – jedná se vlastně o audio variaci na RSS zprávy. Po přihlášení k odběru kanálu uživatel přijímá audio a video soubory. Zasílání těchto zpráv sleduje specializovaný program zvaný podcatcher či podcast reciever. Ten zprávy po stažení uloží do přehrávače, kde je má uživatel kdykoliv k dispozici. Zpráva může být celá namluvena živým „moderátorem“, ale i mnohem jednodušeji přečtena hlasovou čtečkou přímo z textové zprávy a jen uložena do audio formátu.

10

Modul 7


Bezpečnost Základem bezpečnosti je heslo pro přístup do samotného počítače či sítě (výhodou počítačových účtů je také že každý může mít vlastní nastavení, úložný prostor apod.). Heslo je potřeba vymýšlet s ohledem na bezpečnost, nepoužívat tedy své jméno či datum narození. Ideální je 8 a víc znaků a použít malá i velká písmena, čísla nebo speciální znak. Často jsou takováto složitější hesla požadována přímo programem. Výhodné je též heslo nepsat na papír, či papírek a ten potom umístnit na klávesnici (ani zespod), na monitor (ani zezadu) a na podobná nápadná místa. Druhá část bezpečnostní hrozby je připojení k internetu. Jelikož je internet prostor s velmi volnými pravidly, je zde také velmi „nebezpečno“. Jedná se o nebezpečí v podobě virů, podvodných stránek, kradení účtů, ztráta soukromí, spyware, malware atd. Proti napadení se dá bránit pomocí speciálního hardware, software či šifrování, ale nejdůležitější je vždy chování samotného uživatele. Ani nejlepší hardwarová ochrana vás neuchrání před útokem v případě, že si útočníka do svého počítače pozvete. Podobné je to s vaším domovem. I ten nejlepší alarm je bezmocný v případe, že si zloděje pozvete do bytu sami. Cílem škodlivého softwaru bývá zejména získat citlivá data, ovládnout počítač a případně využívat část jeho výkonu pro vlastní účely, nebo útok, který má rovnou vyřadit jiný server z provozu. V takovém případě je váš počítač použit jako bílí kůň. Bez vašeho vědomí. Útočníci se snaží počítače infiltrovat zejména pomocí malware a spyware (malicious = zákeřný; spy = špion). Uživatel se brání zejména pomocí antiviru, antispyware a firewallem. Malware je počítačový program určený ke vniknutí nebo poškození počítačového systému. Počítačový červ je počítačový program, který je schopen automatického rozesílání kopií sebe sama na jiné počítače v síti. Poté, co infikuje systém, převezme kontrolu nad prostředky zodpovědnými za síťovou komunikaci a využívá je ke svému vlastnímu šíření. Červ může vybudovat celou svoji síť, kterou může útočník využívat jak ke sběru dat, rozesílání emailů/spamu nebo přímo výkon počítačů. Počítačový virus je program, který se dokáže sám šířit bez vědomí uživatele. Pro množení se vkládá do jiných spustitelných souborů či dokumentů. Na rozdíl od červů, kteří se šíří sítí. Viry v posledních letech ustupují právě díky červům. Trojský kůň je uživateli skrytá část programu, typicky využívaná autorem na škodlivou činnost. Dalším příkladem využití může být univerzální přístupové heslo. Spyware je program, který využívá internetu k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele. Může se jednat jak o nevinná anonymní data sloužící k vylepšení programu, tak i o vaše čísla kreditních karet čí hesla. Spyware je velmi často (tajnou) součástí instalace různých programů „zdarma“ na internetu. Antivirový program (antivir) je počítačový program, který slouží k identifikaci, odstraňování a eliminaci počítačových virů a jiného škodlivého software. Program umožňuje kontrolovat soubory přímo uložené v počítači či na přenosném médiu. Zpravidla obsahuje také funkce jako monitorování podezřelé činnost v systému, kontrolu souborů kopírovaných do počítače či antivirovou kontrolu

11

Modul 7


emailové komunikace. Základní předpoklad ke správné činnosti programu je pravidelná aktualizace virové databáze! Antispyware je program, jehož úkolem je odstraňovat či blokovat spyware, jež se bez vědomí uživatele natáhl do jeho počítače. Firewall je síťové zařízení, které slouží k řízení a zabezpečování síťového provozu mezi sítěmi. Slouží jako kontrolní bod, který definuje pravidla pro tuto komunikaci. Zjednodušeně - blokuje nežádoucí komunikaci, která přichází ze sítě/internetu. Firewall může být součást hardware serveru, ale i software přímo v počítači uživatele. Pokud tedy spustím poprvé program, který se snaží komunikovat v síti (například emailový klient), firewall se zeptá, jestli má spojení povolit (z jeho pohledu se může jednat o nežádoucí komunikaci právě třeba ze spyware). Nejčastěji nabídne možnost povolit jedenkrát se připojit, zakázat nebo povolit vždy. Při povolit vždy se vytvoří na firewallu tzv. pravidlo. Seznam lze později libovolně editovat.

Nejznámější antiviry: AVG Norton Antivirus ESET NOD 32 McAfee Antivirus COMODO Internet Security

Nejznámější antispyware: Spybot Search & Destroy Ad Aware SE AVG Anti-Spyware Free Spyware Doctor

Řešení firmy Symantec – antivir, firewall, zálohování a údržba počítače

12

Modul 7


AVG Anti-Spyware nalezl hrozby v cookies. Součástí antiviru či firewallu může být také blokování nebezpečných stránek (warez, šířící červy, podvodné stránky), rodičovská kontrola (zakáže se přístup na erotické weby apod.) či blokování portů (lze zabránit hraní online her, icq/skype komunikace…). Často se využívá na zvýšení bezpečnosti ve větších sítích i na zvýšení produktivity práce na pracovišti. Pro zvýšení bezpečnosti práce na internetu se využívá zejména šifrování (encryption). Šifrovat se mohou jak data, tak i samotná komunikace. Šifrování se rozděluje na dvě hlavní kategorie: symetrické a asymetrické. U symetrického šifrování se používá jen jeden klíč na šifrování i dešifrování. U asymetrického se používají klíče odlišné. Jedna část klíče se používá pro šifrování zpráv, druhá pro dešifrování. Nejběžnější verzí asymetrické kryptografie je využívání tzv. veřejného a soukromého klíče: šifrovací klíč je veřejný, majitel klíče ho volně uveřejní, a kdokoli jím může šifrovat jemu určené zprávy; dešifrovací klíč je soukromý, majitel jej drží v tajnosti a pomocí něj může tyto zprávy dešifrovat. HTTP Secure (HTTPS) – jedná se o nadstavbu protokolu HTTP. Využívá se pro zvýšení bezpečnosti na webu, kde se pracuje s citlivými daty. Při použití tohoto protokolu se komunikace se serverem šifruje. Velmi zjednodušeně: prohlížeč (uživatel) získá od serveru klíč, kterým se bude šifrovat. Nejdříve je ho ale pro jistotu potřeba ještě ověřit jiným komunikačním kanálem (může jít i o osobní telefonní hovor). Nejčastěji se však využívá klíč podepsaný tzv. certifikační autoritou. Jedná se vlastně o důvěryhodné strážce klíčů.

13

Modul 7


Častým útokem bývá „podvržená“ stránka internetového bankovnictví. Právě na základě chyb jejich neověřeného certifikátu se lze těmto útokům vyvarovat. Moderní prohlížeče detekují šifrování například změnou barvy adresného řádku, v případě potíží zřetelně varují. Rychlé ověření je též změna URL z http://adresa na https://adresa. Digitální certifikát je digitálně podepsaný veřejný šifrovací klíč, který vydává certifikační autorita. Certifikáty jsou používány pro identifikaci protistrany při vytváření zabezpečeného spojení (HTTPS, VPN atp.). Na základě principu přenosu důvěry je možné důvěřovat neznámým certifikátům podepsaných důvěryhodnými certifikačními autoritami. Opět zjednodušeně: pokud mi někdo poskytne šifrovací klíč banky, neznamená to, že mi jej opravdu zaslala banka. Pravost klíče dokáže právě tento certifikát od důvěryhodné autority. Avšak pro zmatení - protože certifikát je běžný datový soubor, je třeba zabránit, aby také on sám nemohl být nějakým způsobem zfalšován. Certifikační autorita proto certifikát podepíše svým vlastním soukromým klíčem a tento podpis připojí k certifikátu. Z toho vyplývá jedna důležitá vlastnost - abychom mohli ověřit platnost tohoto podpisu, a tím i platnost certifikátu, musíme mít k dispozici také certifikát certifikační autority. Ten je zpravidla ke stažení na stránkách certifikační autority. Příkladem mohou být naše datové schránky.

První náhled je z Firefoxu a druhý z Exploreru 8. U obou lze kliknutím zjistit podrobné informace.

14

Modul 7


Orientace útočníků se také čím dál tím více obrací na Phishing. Phishing je podvodná technika používaná na Internetu k získávání citlivých údajů (hesla, čísla kreditních karet apod.). Jejím principem je rozesílání e-mailových zpráv, které se tváří jako oficiální žádost banky či jiné podobné instituce a vyzývají adresáta k zadání jeho údajů na odkazovanou stránku. Tato stránka může například napodobovat přihlašovací okno internetového bankovnictví a uživatel do něj zadá své přihlašovací jméno a heslo. Tím tyto údaje prozradí útočníkům, kteří jsou poté schopni mu z účtu vykrást peníze. Na podvodnou stránku/email může upozornit vylákávání osobních údajů (banka nikdy nežádá zasílání hesla, pinu apod.), adresa v prohlížeči (záměna jednoho písmene, chybějící certifikát), nebo že komunikace probíhá na http a ne na https. Proti phishingu lze se bránit hlavně opatrným chováním uživatele. Hoax je nevyžádaná zpráva, která uživatele varuje před nějakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpečí, snaží se ho pobavit apod. Hoax většinou obsahuje i výzvu žádající další rozeslání hoaxu, proto se někdy označuje také jako řetězový e-mail. Příklad z února 2003: Vážení Zákazníci, protože nastala chyba v systému Seznam, (Chyba DNS, TCP/IP a SMTP serverech Seznamu.)dojde ke změně některých účtů. Žádáme zákazníky, kteří chtějí zachovat svůj účet se stejným jménem, aby poslali svůj login a heslo na tuto emailovou adresu: [email protected] Prosíme za prominutí této chyby a Těšíme se na další spolupráci. Seznam Tým.

Zde je vidět jedna podezřelá věc. Tento e-mail se vás snaží přimět k tomu, aby jste mu zaslali svoje jméno a heslo na nějakou e-mailovou adresu. Nikdy to nedělejte. Žádný subjekt na internetu nemá právo po vás žádat vaše jméno a heslo. Důvod je velice jednoduchý. Nikdy nevíte kdo je na „druhé“ straně. Tedy pokud si jeho identitu neověříte například pomocí digitálního certifikátu. Představte si, že by jste někomu měli poslat číslo účtu a heslo k internetovému bankovnictví. Co myslíte, že se stane? Zda se jedná o hoax či phishing lze ověřit na www.hoax.cz

Základy bezpečnosti       

Pravidelně aktualizovat používaný operační systém a užívané programy (zejména prohlížeče) Používat aktuální antivir, antispyware, firewall Používat bezpečné heslo, nezapisovat, neukládat a nesdělovat ho nikomu (ani manželce/manželovi) Kontrolovat u podezřelých stránek jejich skutečnou adresu v řádku prohlížeče Neotvírat neznámé či podezřelé soubory, programy nebo přílohy poštovních zpráv K citlivým službám se připojovat pouze z vlastního počítače a nikdy přes neznámou wifi nebo z internetové kavárny Nenavštěvovat pornografické stránky nebo stránky, jež šíří warez. Často je na těchto stránkách záměrně obsažen malware 15

Modul 7       


Připojovat se k internetovému bankovnictví, e-mailové schránce, či jiným citlivým službám zásadně přes HTTPS protokol U internetového bankovnictví se řádně odhlašovat ze služby Pro větší zabezpečení dat na disku je možné použít program pro šifrování dat K zabezpečení e-mailové komunikace používat vhodné programy jako PGP, GnuGP aj Pravidelně zálohovat důležitá data V sociálních sítích využívat co nejméně aplikací třetích stran (her, kvízů atp.) Uvažovat, které informace o sobě internetu poskytujete

16

Modul 7


Internetový prohlížeč

Základní prohlížení Na prohlížení www obsahu internetu je nejvhodnější použít internetový prohlížeč. Existuje jich mnoho značek a druhů. Od jednoduchých pouze textových až po obry obsahující emailový klient, rss čtečku atd. Základní principy, které zde budeme probírat, jsou však u všech prohlížečů stejné. Snímky obrazovky budou z prohlížečů Internet Explorer 8 a Mozilla Firefox 3.6. Samotný prohlížeč lze spustit poklekáním na jeho ikonu na ploše, případně v nabídce start.

Ikony nejrozšířenějších prohlížečů. Podle nastavení prohlížeče se otevře buď výchozí/domovská stránka, nebo poslední prohlížené stránky. Otevřít se může více stránek zároveň. Aby uživatel nemusel mít prohlížeč spuštěný desetkrát a zároveň mohl „surfovat“ na mnoha stránkách zároveň, používají se tzv. taby – panely. Jedná se vlastně o jednotlivé panely naskládané vedle sebe (přes sebe) v rámci jednoho programu, kde na každém panelu je jiná stránka. Není pak potřeba přepínat mezi programy, ale jen mezi již otevřenými stránkami. Velmi se tím zrychlí práce s internetem, je také více komfortní. (někdy je „tab“ nazýván také záložkou; pro odlišení od žáložky/bookmarku jej budeme nazývat tabem nebo panelem). Při kliknutí na hypertextový odkaz (zpravidla podtržený), prohlížeč zobrazí stránku/objekt, kam odkaz ukazoval. Při kliku pravým tlačítkem myši, zobrazí se volba zobrazení odkazu v novém tabu nebo

17

Modul 7


úplně novém okně. Zobrazení v novém tabu můžeme vyvolat přímo – kliknutím prostředním tlačítkem myši.

Okno prohlížeče se skládá z pěti hlavních částí, jejichž rozložení se může lehce lišit. V záhlaví okna se vyskytuje název právě navštívené stránky, základní ikony (zavření programu, obnovení stránky, zpět na předchozí webovou stránku…) a adresní a vyhledávací řádky (1). Vedle jsou další, méně využívané ikony a základní menu programu (3). Důležité je zejména zobrazení „oušek panelů“ (2), které znázorňují jednotlivé otevřené stránky. Největší část okna programu zabírá samotná zobrazená stránka (4). V nejnižší části okna se často vyskytuje stavový řádek, zobrazující dodatečné informace (5).

1. šipka vlevo vrací na předchozí navštívenou stránku, šipka vpravo je krok dopředu. Malá šipka směrem dolů zobrazí seznam posledních navštívených stránek. 2. kliknutím se zobrazí seznam webů, které si uživatel uložil jako oblíbené (tzv. bookmarky/záložky) 3. samotný adresní řádek, kde se zobrazuje/zadává adresa zobrazované stránky 18

Modul 7


4. ikona šipek obnoví/zaktualizuje právě prohlíženou stránku; ikona červeného kříže zastaví načítání stránky 5. vyhledávací okno – stačí zadat vyhledávaný výraz a potvrdit pomoci enteru (nebo kliknout na šipku). Kliknutím na znak vyhledávací služby (na ukázce google) jej lze změnit a vyhledávat třeba ve filmové databázi. 6. další pomocné ikony - důležitý je „domeček“, který značí výchozí/domovskou stránku. Ta se otvírá vždy při spuštění nového okna nebo tabu prohlížeče, nebo kliknutím na tuto ikonu. Obrázek tiskárny vytiskne aktuální stránku. 7. menu prohlížeče – obsahuje nastavení prohlížeče, historii, zabezpečení, kódování, velikost stránky, nápovědu… funkce se liší u každého prohlížeče. 8. nápověda

Pro srovnání stejný pohled na Firefox (rozložení se liší dle individuálního nastavení)

Samotné použití prohlížeče je velmi jednoduché. Do lišty navigace se napíše www adresa stránky/objektu, který chce uživatel zobrazit a potvrdí entrem. Načítání se dá zastavit pomocí klávesy „Esc“ nebo kliknutím na ikonu s křížkem. Aktualizace stránky se provádí klávesou „F5“ nebo kliknutím na ikonu se šipkami v kruhu (4). Pokračovat se dá zadáním jiné adresy, otevření nového panelu nebo kliknutím na hypertextový odkaz (ten může „přepsat“ aktuální prohlíženou stránku nebo jej lze otevřít v novém panelu). Přepsáním adresy se změní prohlížená stránka rovnou. Při vytvoření nového panelu (Ctrl+T nebo kliknutí na „+“ vpravo vedle krajního tabu) může uživatel pokračovat procházením jiných stránek a má možnost se přepínat do těch předchozích. Panel lze zavřít kliknutím na křížek v jeho záhlaví nebo zkratkou Ctrl+W. Na většinu akcí prohlížeče existuje také klávesová zkratka. V tomto textu budou zmíněny pouze ty nejzákladnější. Další lze snadno vyhledat na internetu nebo v nápovědě. Nápovědu lze vyvolat klávesou F1 nebo pomocí menu.

Nastavení Nastavení programu se provádí většinou v menu. Firefox i Explorer má menu Nástroje/Možnosti. Nyní projdeme několik důležitých položek.

19

Modul 7


Výše zmiňovanou domovskou stránku zde lze kdykoliv změnit. Někdy to nabízí samotná webová stránka, někdy ji změní nedobrovolně nějaký malware. Hned první položka v menu Nástroje – Možnosti internetu je právě adresa Domovské stránky (homepage). Pokud chcete mít výchozí stránku zcela prázdnou, zadejte zde adresu „about:blank“. Užitečnou pomůckou je blokování vyskakujících oken (tzv. popup). Blokuje zákeřné reklamy, vyskakující v nových oknech. Nevýhodou je, že občas je takovéto okno potřeba otevřít (často nějaký obrázek nebo registrace). V menu Nástroje je pododdíl „Blokování automaticky otvíraných oken“. Zde lze jedním klikem zapnout/vypnout funkci. V nastavení lze přidávat weby do seznamu povolených/bezpečných stránek, kde se poté blokování automaticky vypíná. Tyto možnosti jsou také v Nastavení-Možnosti internetu-Osobní údaje-Nastavení blokování.

20

Modul 7


Na stejné záložce nastavení je také úroveň zabezpečení cookies. Tyto „sušenky“ jsou malá množství dat, která www server zašle prohlížeči a on tyto data uloží v počítači uživatele. Při každé další návštěvě téhož serveru pak prohlížeč tato data posílá zpět serveru. Samotná jsou většinou nevinná, zahrnují například obsah nákupního košíku či oblíbená nastavení. Navštívený web si ale může ukládat do cookies jakékoliv informace, které o návštěvníkovi zjistí. Může tak postupně zjišťovat zájmy konkrétního návštěvníka, které stránky navštěvuje, jaké informace vyhledává, jak často daný web navštěvuje apod. Těchto informací se dá posléze i bez vědomí návštěvníka využívat pro cílenou reklamu, statistické vyhodnocování chování návštěvníků, apod. Antiviry a antispyware často podezřelé cookies rovnou maže. Čím vyšší úroveň zabezpečení, tím je jich méně povoleno ukládat. Tím může vzniknou problém u určitých webů, které cookies vyžadují k prohlížení. Proto je v tomto menu ještě tlačítko „Sítě“, kde lze spravovat seznam výjimek. Pro zvýšení bezpečnosti lze také mazat historii procházení a cache (aby počítač nemusel vždy načítat celé stránky znovu, uloží si části na disk počítače, například obrázky; při příští návštěvě jen zkontroluje, zda se obrázek nezměnil a pak jej může načíst z místního disku). Výhodou je rychlejší hledání a načítání stránek. Nevýhodou historie a cache je, že z něj lze vyčíst hodně informací o uživateli. Historii a cache lze smazat opět v menu Možnosti internetu, v záložce Obecné. Prohlížeč se ještě zeptá, co vše chcete smazat (další možností jsou třeba uložená hesla). Pro úplnou anonymitu lze využít funkce „InPrivate“ v menu Zabezpečení. Funkce Procházení se službou InPrivate umožňuje procházení webu, aniž byste v aplikaci Internet Explorer nechávali nějaké stopy. To pomůže zabránit případným jiným uživatelům vašeho počítače prohlížet, co jste navštívili a na co jste se na webu dívali.

21

Modul 7


V případě, že v prohlížeči nějaký panel přebývá nebo zmizel, zobrazení se nastavuje v menu Nástroje – Panely nástrojů nebo Zobrazení – Nástrojové lišty.

Navigace Skok na určitou adresu se provádí zadáním adresy a potvrzením entrem. Skok na hypertextový odkaz se provádí prostým kliknutím na něj levým tlačítkem myši. Kliknutí pravým tlačítkem otevře menu s volbami. Prostřední otevře odkaz jako nový panel. Pohyb vpřed a vzad v navštívených stránkách se provádí pomocí ikon se šipkou vpřed a vzad. Domovská stránka se vyvolá klikem na ikonu s domečkem. Při psaní adresy prohlížeč průběžně doplňuje návrhy dokončení v závislosti na historii prohlížení a oblíbené weby. Pokud již nabízí hledanou stránku, stačí na nabízený odkaz kliknout, nebo najet šipkou a potvrdit. Po kliknutí na ikonu „Oblíbené položky“ se otevře seznam dříve uložených záložek (viz níže). Lze se zde přepnout na RSS kanály (viz výše) nebo historii. Zde lze v historii přímo vyhledávat, nebo odmazat konkrétní položky z paměti (výhodou může být změna řazení).

22

Modul 7


Zobrazení historie prohlížení

23

Modul 7


Záložky Záložky (bookmarks/favourites) v internetových prohlížečích jsou vlastně stejné jako záložky u knih. Pokud se chce uživatel k určité kapitole (stránce) později vrátit, vloží do knihy záložku (uloží si právě navštívenou adresu pod vlastním názvem do seznamu oblíbených). Tyto seznamy lze pro přehlednost třídit do složek. Vytvoření složky se skrývá v menu pod pravým tlačítkem myši. Záložky lze poté třídit pouhým přetažením myší. „Nabídka záložek“ – je to vlastně položka “Záložky“ v hlavním menu prohlížeče; zde jsou všechny záložky (počet záložek/složek je takřka neomezený) „Lišta záložek/Panel Oblíbené položky“ – lze ji zobrazit jako panel pod řádkem s adresou; jelikož

každý odkaz zabere kus místa v panelu prohlížeče, je výhodné zde mít jen ty nejdůležitější odkazy.

24

Modul 7


Editace záložek v prohlížeči Mozilla Firefox

Otevřený seznam záložek a panel Oblíbené položky v Internet Exploreru Záložku samotnou lze přidat několika způsoby:    

Odkaz na uložení je přímo na webu Pomocí hlavního menu – Záložky/Oblíbené položky – Přidat stránku do záložek Pomocí zkratkové klávesy – Ctrl+D Kliknutím na ikonu hvězdy (v panelu prohlížeče nebo adresném řádku)

Při přidávání záložky si může uživatel zvolit její pojmenování a umístění v menu záložek. V Mozille Firefox při prvním kliknutí na hvězdu u adresy pouze zařadí stránku do „Naposledy přidaných“/záložek čekajících na roztřídění. Až při druhém kliku ji lze přímo pojmenovat a zařadit, jako při Ctrl+D. Záložku použít lze pouhým vybráním a potvrzením (enter, levý myš). Přes funkci z menu pod pravým tlačítkem myši lze otevřít všechny záložky ve vybrané složce v jednotlivých panelech. Popřípadě složku vytvořit či smazat. Stejným způsobem lze editovat název záložky či její adresu.

25

Modul 7


Práce s Internetem Formuláře

Internetové formuláře využívají několik typů polí. Jejich použití je ale velmi snadné.

26

Modul 7


Normální vstupní pole – obdélník různé velikosti, kam lze psát libovolný text standardním způsobem. Prohlížeč často nabízí „nápovědu“ na základě právě zadaných znaků (například na základě dříve zadaných frází). Nápovědu lze použít vybráním myší či šipkami. (podobnou nápovědu nabízí prohlížeč také při zadávání adresy přímo v adresním řádku)

Vstupní pole pro heslo - pouze skryje zadané hodnoty, například heslo.

Přepínač (radio button) – používá se pro výběr z nabídky, kdy lze vybrat pouze jednu z možností. Výběr se provádí prostým kliknutím na „kolečko“. Výběr se označí „tečkou“.

Nabídka – jiný způsob vybírání z jedné z možností. Celý výběr lze zobrazit kliknutím myší na šipku.

Zaškrtávací políčko (check box) – používá se pro výběr z nabídky, kde lze vybrat více možností zároveň nebo pro potvrzení. Označení se provádí kliknutím na prázdný čtvereček. Výběr je označen zaškrtnutím. Druhým kliknutím myší lze výběr zrušit.

Tlačítko – používá se prostým kliknutím myší. Většinou se jedná o potvrzení či vymazání vybraných hodnot. (Uložit; Odeslat; Vymazat vše (Reset); Přidat do košíku (Add to cart); Založit účet)

Hvězdička – údaje označené hvězdičkou musejí být vyplněny, aby bylo možné formulář potvrdit. 27

Modul 7


Ověřovací kód – formulář často obsahuje také různé způsoby zabezpečení proti zneužití. Většinou se jedná o opsání maskovaného písmenného/číselného kódu.

28

Modul 7


Vyhledávání Základní pojmy Jelikož je obsah internetu velmi rozsáhlý, využívají se k vyhledávání informací takzvané internetové vyhledávače. Definice byla uvedena již v předchozích kapitolách. Vyhledávač pracuje z větší části automaticky, k čemuž využívá desítky až statisíce počítačů. Kvalita vyhledávače je závislá na tom, jak kvalitní dává odpovědi, tj. jestli uživatel najde hledanou informaci na prvních místech odpovědi vyhledávače. Z tohoto důvodu je nutné měřit kvalitu stránek, které vyhledávač má ve své databázi. Pro procházení webových stránek má internetový vyhledávač automatický program, tzv. vyhledávací robot, který se pomocí hypertextových odkazů snaží navštívit všechny webové stránky na Internetu. Robot pracuje tak, že dostane na začátku seznam atraktivních stránek (tj. vstupních míst, resp. seznam URL odkazů). Robot každou stránku stáhne na svůj pevný disk a poznamená si její URL adresu, aby ji nenavštěvoval opakovaně. V uložené stránce přečte všechny hypertextové odkazy na další webové stránky, čímž získá další místa, která stejným způsobem navštíví. Robot pracuje cyklicky, takže se po určitém čase na stránky vrací, aby zjistil jejich případné změny. Stránky, které robot uložil na pevný disk, je nutné zpracovat a vytvořit z nich databázi. V databázi jsou uvedena všechna nalezená slova a k nim adresy, na kterých se tato slova vyskytují. Databáze je tedy schopna poskytnout informaci, na kterých stránkách se hledané slovo nachází. Pro rychlejší vyhledávání se stránky dále indexují a třídí. Zohledňuje se váha slov, atraktivita stránky, serióznost webu, placení odkazu atd. Toto všechno se pak využívá při samotném vyhledávání po zadání dotazu. SEO - technika, která dokáže stránky upravit tak, aby se co nejlépe umístily ve výsledcích vyhledávání.

Vyhledávání Samotné použití je velmi snadné. Stačí spustit webový prohlížeč, přejít na stránku internetového vyhledávače (http://www.google.cz/, http://www.seznam.cz/,…) a do vyhledávacího pole zadat požadovaný dotaz či lépe klíčová slova relevantní k dotazu. Vyhledávač projde svou rozsáhlou databázi a na základě svých algoritmů nabídne výsledky. Vyhledávač zpravidla nerozlišuje malá a velká písmena (také háčky a čárky), automaticky využívají skloňování apod.

29

Modul 7


Uvozovky Pokud uživatel zadá vyhledat nějakou víceslovnou frázi, bude dotaz vyhodnocen jako společné hledání několika slov (libovolné pořadí, skloňování…). Zadáním fráze v uvozovkách bude vyhledán přesně její text. (lze použít i operátor AND) Operátor + V některých případech si můžeme všimnout, že vyhledávač automaticky skloňuje některá slova, nebo bere v úvahu i jejich synonyma a toto se pak promítne do výsledků vyhledávání. Tomuto lze předejít přidáním znaku „+“ před slovo. Vyhledávač bude tento výraz vyhledávat v takovém tvaru, v jakém je zadané. Operátor Výsledky se slovy označenými pomocí znaku mínus bude vyhledávač vynechávat. Operátor OR Budou vyhledány dokumenty, ve kterých se objevuje buď jeden, nebo druhý výraz. "korunovace miss" +ČR 2009 OR 2010 Vyhledá stránky obsahující sousloví „korunovace miss“, slovo ČR (které nebude nahrazeno například slovem česká republika) a rok 2009 nebo 2010 (bez OR by nabídl i stránky obsahující oba ročníky zároveň). 30

Modul 7


Vyhledávání podle typu dokumentu Internetové vyhledávače lze využít i při hledání dokumentů. Syntaxe zápisu je „filetype:typ souboru klíčová slova“. (filetype:xls výroční zpráva) Vyhledávání na určité stránce Vyhledávání jde omezit také na určitou webovou stránku pomocí zadání její adresy a klíčového slova site. Vyhledání slova prezident na serveru čtk – „site:ceskenoviny.cz prezident“.

Příklad z nápovědy na seznam.cz rod, pinus "borovice lesní" site:sofronka.cz filetype:pdf vyhledá pouze dokumenty ve formátu pdf, které se nacházejí na doméně sofronka.cz, obsahují přesnou frázi borovice lesní a slova rod a pinus v libovolné vzdálenosti od sebe

Zde uvedené způsoby nejsou zdaleka všechny. Další si můžete najít právě při tréninku práce s vyhledávačem. Popis vychází z použití vyhledávače Google, většina postupů je však zcela univerzální.

Slovníky a encyklopedie na internetu lze snadno vyhledat pomocí vyhledávačů. Zde jsou některé z těch nejznámějších: Encyklopedie česky http://cs.wikipedia.org/ http://encyklopedie.seznam.cz/ http://www.cojeco.cz/ http://www.cotoje.cz/ http://literatura.kvalitne.cz/ Encyklopedie anglicky http://www.britannica.com/ http://www.encyclopedia.com/ http://www.wikipedia.org/ Slovníky http://www.slovnik.cz/ 31

Modul 7


http://translate.google.com/ http://www.yourdictionary.com/ http://slovnik.zcu.cz/online/

32

Modul 7


Výstupy z Internetu Ukládání souborů Z internetu lze stahovat neuvěřitelné množství informací a jiného obsahu. Od obrázků, dokumentů, videí až po celé webové stránky. Nejjednodušším způsobem stažení je obsah poskytovaný ke stažení přímo webovou stránkou. Většinou se jedná o instalace programů či dokumenty. V tomto případě se zpravidla stahování z internetu do uživatelova počítače spouští prostým vybráním z obsahu stránky a kliknutím na tlačítko „Stáhnout“, „Uložit“, „Download“ apod. Prohlížeč lze nastavit dvěma způsoby. Aby stahoval soubory vždy rovnou do nastaveného adresáře (například Dokumenty/Stažené soubory) nebo se při každém souboru zeptá, kam jej uložit (využívá se standardní okno k určení místa v počítači z Windows). V moderních prohlížečích se stahování přesune do tzv. Správce stahování, kde můžete sledovat informace o aktuálním stahování, případně jej pozastavit či úplně zrušit apod. (Ctrl+J otevře správce ve Firefoxu)

Při otevírání souboru z internetu se prohlížeč zeptá, co přesně má se souborem dělat. Nejčastější volby jsou: „Otevřít“ – prohlížeč soubor dočasně stáhne a rovnou otevře v příslušném programu. Po zavření zůstává ještě na nějaký čas v dočasném úložišti a poté je smazán (často je přístupný také ze Správce stahování). „Uložit“ – prohlížeč soubor uloží do požadovaného adresáře. Pozor, rychlost stahování je definována velikostí souboru a rychlostí připojení k internetu. Malý soubor může trvat vteřiny, větší ale i mnoho hodin. „Storno“ – může být i „Zrušit“; zruší navrhované stažení souboru; vhodné, pokud vám stahování nabízí stránka sama, aniž byste cokoliv požadovali (většinou se jedná o spyware). 33

Modul 7


Další – v nabídce se může objevit více voleb, například využití zcela jiného programu jako správce stahování (Flashget; Free Download Manager a další, které poskytují pokročilé funkce).

Uložení samotné webové stránky je snadné. Stačí vybrat v menu položku „Uložit (stránku) jako…“. V Exploreru je to v nabídce „Stránka“, ve Firefoxu v nabídce „Soubor“. Opět je potřeba vybrat, kam do uživatelova počítače se má obsah stránky uložit. Ukládání stránky ji umožňuje otevřít později, i bez připojení k internetu. POZOR, uloží se pouze právě otevřená stránka. Pokud kliknete na nějaký hypertextový odkaz vedoucí mimo tuto stránku, cíl odkazu nebude zobrazen. Na stahování celých webů a nejen jednotlivých stránek jsou specializované programy (Offline Explorer Pro).

Způsobů uložení stránky je více. Způsob lze vždy změnit při vybírání místa uložení („Uložit jako typ“). Nejčastěji se jedná se o uložení celé stránky jak je, uložení jen HTML (tedy jen formátovaný text bez obrázků apod.) a uložení v čistě holé textové podobě (txt soubor). Nejčastěji se ukládá webová stránka celá; jelikož se ale skládá z mnoha malých souborů, pro vyšší komfort je ještě možnost využít formát MHT, kdy je obsah stažen a poté zabalen do jednoho souboru. Nevýhodou tohoto řešení je, že formát neotevře každý prohlížeč (Internet Explorer ano, Firefox ne).

Uložená stránka se otevírá „spuštěním“ souboru s příponou htm, html nebo mht. Tento soubor je uložen tam, kam jste určili uložit celou stránku. Název souboru se shoduje s názvem, který uživatel 34

Modul 7


zadal při začátku stahování. Stránka se otevře v prohlížeči, jako by se jednalo o prohlížení z internetu. Pouze v adresním řádku nebude webová adresa, nýbrž cesta k uložení v počítači. Pomocí menu pod pravým tlačítkem myši nebo schránky lze kopírovat i jen část webové stránky. Například po označení textu či odkazu lze pomocí Ctrl+C uložit tento text do schránky a vložit například do Wordu. Na obrázku je část menu, které se zobrazilo po kliknutí pravým tlačítkem myši na obrázek, který je zároveň odkazem. Prohlížeč mi nabízí jak menu pro zpracování odkazu (otevření v novém okně či panelu; kopírovat adresu do schránky) a zároveň pro zpracování obrázku. Kopírovat obrázek vloží obrázek do schránky a lze jej pak vložit do editoru obrázků či přímo do textu ve Wordu apod. Kopírovat adresu obrázku neuloží do schránky obrázek samotný, ale adresu, kde přesně je na internetu uložen. Pokud tento odkaz získá jiný uživatel, může se zadáním této cesty v prohlížeči na obrázek podívat. Zde lze i obrázek uložit do počítače, poslat emailem či jej rovnou nastavit jako pozadí plochy Windows.

Tisk stránky Občas je potřeba stránku vytisknout. Každý prohlížeč tento problém řeší svým způsobem. V Exploreru se tisk, vzhled a náhled spouští ikonou tiskárny v panelu prohlížeče, ve Firefoxu je to stejné schované v menu „Soubor“. Ve všech programech pro tisk funguje zkratka Ctrl+P. Náhled zobrazí náhled na to, co vlastně vyjede z tiskárny. Pro ušetření inkoustu se většinou netiskne barevné pozadí stránky. Také papír v tiskárně má zcela jiné rozměry než plocha na monitoru. Proto stránka v náhledu může ve skutečnosti vypadat jinak, než v prohlížeči samotném. Vzhled upravuje vzhled stránky. Jedná se hlavně o orientaci (na šířku; na výšku) a velikost okrajů. Možnosti této funkce se velmi liší dle použitého prohlížeče. Samotný tisk probíhá stejně jako tisk z jakéhokoliv programu, kdy uživatel vybere tiskárnu, na které chce tisknout, zadá počet kopií a další parametry, které umožňuje konkrétní tiskárna a spustí tisk tlačítkem Tisk.

35

Modul 7 Práce s Internetem a komunikace

Recommend Documents