1. práce na základně s internetem

VÝPRAVA 3.5.

ZŠ Třída: 6.-9.

Prostředí: CELOROČNĚ

Čas: Počet 3 žáků 20-60

CO SI PAMATUJE KRAJINA

Typ: SamoobslužnýSP, IP GPS

Číslo 3.5.ML -----------Zpracoval: Dolínková

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky

Nikdo z nás není ostrov sám pro sebe, všichni jsme obyvatelé jedné planety – Země . Její vzduch dýcháme, její vodu pijeme, to ona nás živí. Pokud si necháme vzduch otrávit, zdroje vody znečistit a jiné druhy vyhubit, zahyneme také. Pojďme naši planetu chránit…“

K OCHRANĚ PŘÍRODY PATŘÍ TAKÉ OCHRANA DĚDICTVÍ PŘEDKŮ. DNES NAVŠTÍVÍME DVĚ PAMÁTKY, KTERÉ ÚZCE SOUVISÍ S HISTORIÍ I PŘÍRODOU 1. ŽIDOVSKÝ HŘBITOV + MORUŠOVÝ SAD PŘÍRODNÍ RARITA 2. ZÁMEK KORYČANY A JEHO OKOLÍ – ZÁMECKÝ PARK

1. práce na základně – s internetem ROZDĚLÍME SE DO SKUPIN Max. 8 skupin Polovina skupin bude zpracovávat téma Židovský Hřbitov, druhá poloviny Zámek a park Cíl: Najít a zpracovat historii – krátký výklad s nastíněním časové osy Fotografie – historické – zachycení stavu v minulosti Forma zpracování – časoprostorová mapa

2. vycházka – prozkoumání židovského hřbitova a jeho okolí Úkoly pro židovský hřbitov: Frotáž náhrobku Zachycení jmen Historie židovská synagoga a její proměna Fotografie Cíl: srovnání včera a dnes - stopy lidí, devastace

EXPEDICE CHŘIBY - projekt EVVO, CZ.1.07/1.1.38/02.0013

VÝPRAVA 3.5.

ZŠ Třída: 6.-9.







Morušový sad – unikum – bourec morušový

3. zámek a park Styl zámku SROVNÁNÍ HISTORICKÉ FOTOGRAFIE SE SOUČASNOSTÍ – VÝTVARNÉ ZPRACOVÁNÍ – CO S EZMĚNILO Míšení stylů Využití dnes Devastace – cizí prvky Park – mapování stromů – stromy staré a nemocné, udržitelnost Zachycení současného stavu a výhled do budoucnosti HISTORIE ZÁMKU KORYČANY1 Historie města Koryčany se přímo proplétá s historií hradu Cimburka. Nejstarší psané zprávy, které se přímo dotýkají našeho kraje, jsou teprve z roku 1131. V té době vládl českým zemím nejmladší syn Vratislava II. Soběslav I.. Krajina kolem dnešních Koryčan tehdy náležela ke kraji arcijáhenství břeclavského. Dějiny města Koryčany spadají určitě do mnohem dřívějších dob, než praví nejstarší dochované záznamy. Jisté je, že ve 14. století se nemalou měrou o stavební a kulturní rozvoj našeho města zasloužil Bernard zvaný z Cimburka, který se svou druhou manželkou Sabinou z Koryčan vyženil zboží koryčanské a dostal krajinu nedaleko Koryčan, kde si v chřibských horách po roce 1320 postavil jiný hrad - Nový Cimburk. Bernard dostal krajinu okolí Koryčan náhradou za hrad 'starý' Cimburk nad Trnávkou u Moravské Třebové. V historii držitelů hradu Cimburka se vystřídala řada šlechtických rodů. Čeněk z Drahotuš provedl první stavební úpravy hradu. Za husitsých válek držel hrad Vok mladší z Holštejna. Koncem 15. století seděl na Cimburku loupeživý rytíř Jaroslav z Lomnice. Za vlády Vladislava Jagellonského přešlo panství do držení Viléma z Víckova, který opět hrad stavebně zvelebil a udělil obci pečeť z níž vychází současný platný znak Koryčan. 1

http://www.pamatky-vm.cz/Pamatky/zamky.php?nazev=korycany&menu=historie

VÝPRAVA 3.5. CO SI PAMATUJE KRAJINA

ZŠ Třída: 6.-9.






Hrad odolával mnoha válečným tažením, zejména při válkách Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem a rovněž ve třicetileté válce, kdy celý kraj zpustl a zanikla řada osad. Rod Horeckých, který držel hrad od konce 17. století si na přelomu 17. a 18. století postavil zámek v Koryčanech a hrad Cimburk opustil. Od té doby hrad neustále chátrá. V současné době na hradě působí Polypeje, občanské sdružení pro obnovu historických památek z Brna, které se snaží zastavit chátrání hradu a postupně zakonzervovat a v budoucnosti snad i některé části obnovit. Zámek ve své dnešní podobě není dílem stavebně jednotným ani výtvorem jedné doby. Podnětem ke zřízení stálého panského obydlí byla značná odlehlost a i nehostinnost obytných prostor hradu Cimburka. V roce 1611 se v Koryčanech poprvé připomíná panské obydlí na kopci za farou. V roce 1631 u něho stávala také kaple. Pro své větší rozměry byla tvrz nazývána v 17. století i zámkem, mimo jiné i proto, že Koryčany se staly střediskem cimburského panství. Ale v této podobě tvrz nakonec jako panské sídlo nevyhovovala. Proto dal někdy po roce 1677 František Gabriel Horecký vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel, z nichž jedno bylo obráceno proti městečku a kostelu. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen několik málo obytných pokojů. Zámek byl rozšířen až po 100 letech za Kristiána z Gillernu, kdy bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou, obrácenou k východu. Současně byl upraven hlavní vchod do zámku doplněný Kristiánovým erbem a ozdobený květinovými závěsy. Tím stavební vývoj koryčanského zámku skončil. Další úpravy se týkaly už jen nejbližšího zámeckého okolí, byla zřízena okrasná zahrada a anglický park. Smíšená zahrada zelinářská, ovocná i okrasná byla u zámku již kolem roku 1718. Jednotlivé části byly od sebe odděleny alejemi lip či jírovců. Ještě v 18. století zde byly významné okrasné zahrady. Na parter před jižním průčelím navazovalo dvojramenné zámecké schodiště, tato partie měla osovou alej navazující na osu další aleje lip přiléhající k oboře. Celá dispozice kontrastovala hned od svého vzniku s divokým terénem východně ležící rokle s potokem. Jistý podíl na této proměně měla Kristiánova dcera Marie Josefa, provdaná za Konstantina z Münch - Belinghausenu. V letech 1848 1851 vlastnil přechodně koryčanský zámek Saloman Rotschild a po něm Vilém Figdor a Heřman Wittgenstein. Vlastní parter zahrady byl asi v polovině 19. století upraven a pozměněn v přírodně krajinářském slohu.

VÝPRAVA 3.5.

ZŠ Třída: 6.-9.







Koryčany – Židovský hřbitov2 Hřbitov, Slovácko V Koryčanech bývalá silná židovská komunita. Samostatná židovská obec existovala již v době předbělohorské (roku 1611 zde bylo usazeno 11 židovských rodin). Židovská čtvrt v Koryčanech se nacházela v ulici směřující z náměstí severním směrem, v ulici zvané Židovská (později Tovární, poté tř. Vítězství, dnes Masarykova).

Židovský hřbitov byl založen patrně v roce 1629. Nalézá se na severovýchodním okraji městečka, ve stráni se sklonem k západu, při rokli nad ulicí Cihelny. Vzhledem ke své špatné přístupnosti vedla původní cesta průchodem a branou v domě čp. 300 v Židovské ulici, dále jeho dvorem a zahradou.

Hřbitov má nepravidelný tvar, na délku měří asi 100 metrů, na šířku přibližně 40 metrů. Při vstupu v jihozápadním rohu stávala márnice, po níž toho dnes moc nezbylo. Hřbitov býval obehnán zdí z kamenných kvádrů. Její výška byla asi 120 cm a přibližně po 4 metrech byla zpevněna zděnými pilířky. Koruna zdi byla kryta betonovou deskou. Dnes je ohradní zeď na jižní straně z části pobořena, v severní části chybí úplně.

Na hřbitově se nachází přes 200 náhrobků, přičemž nejstarší dochovaný kámen pochází z roku 1674. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Náhrobní kameny jsou osazeny především ve směru sever - jih nápisem k západu. Novější náhrobky jsou rozmístěny volně mezi staršími. Materiál náhrobků je především pískovec a žula, ojediněle též vápenec a mramor. Novější náhrobky jsou hlavně žulové.

Typologicky se jedná o náhrobky ve tvaru běžných stél zakončených různě profilovaným zakončením a téměř bez výzdoby (18. století), dále bohatě členěné a plasticky provedené 2

http://www.turistika.cz/mista/korycany-zidovsky-hrbitov

VÝPRAVA 3.5.

ZŠ Třída: 6.-9.







náhrobky mušlovitou a volutovitou výzdobou v kontuře. Reliéfní výzdoba představuje poměrně četnou symboliku, například konvice (levitská souprava) a věnce, nebo korunu, žehnající ruce Kohenů, Davidovu hvězdu či jelena s dvěma stromy. Novodobé náhrobky jsou většinou pokáceny a zřejmě jich již dost chybí v důsledku krádeží. V roce 1948 byl navíc židovský hřbitov vážně poškozen vandalským útokem zdejší školní mládeže.

Část plochy hřbitova je zatravněna, jinak zde hojně rostou keře a stromy (akát, líska, borovice, thuje). Dlouhá léta hřbitov, jako mnoho dalších, pustnul a chátral. Koncem 80. let a počátkem 90. let byl brigádníky zveleben a upraven. V současnosti je hřbitov dvakrát ročně posečen a vyhrabán. V 90. letech byl právem koryčanský židovský hřbitov zařazen mezi kulturní památky chráněné státem.

Najít cestu není až tak složité ale ani jednoduché. Z náměstí se jde asi 300 metrů po Masarykově ulici. Poté se odbočí doprava do ulice Cihelny. Na jejím konci jsou vpravo nenápadné ocelové schůdky. A jsme na místě.

VÝPRAVA 3.5.

ZŠ Třída: 6.-9.







NÁZEV: CO SI PAMATUJE KRAJINA – vztah člověka a přírody, vývoj krajiny Klíčová slova: trvale udržitelný rozvoj, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, znečištění krajiny Anotace: Toto je výprava prostorem a časem. Pomocí GPS – geocachingu navštívíte 3-4 charakteristická místa, kde najdete schránky s úkoly. Řekneme si, jak krajina Chřibů vypadala dříve – historický exkurz, podíváme se na krajinu poznamenanou dnešní aktivitou člověka, srovnáme ji s krajinou po vzniku plánovitého lesního hospodářství a nezapomeneme se podívat na krajinu po vzniku dnešních klíčových odvětví- těžba, průmysl, turistika. Místo a čas: Výprava začíná na EKO základně, zde bude také ukončena, výprava s použitím geocachingu Realizace: Na vycházce pomocí geocachingu najdeme tři stanoviště s úkoly, jejichž cílem je: Objasnit, že dnešní podoba je výsledkem dlouhodobého působení člověka Vysvětlit, že zacházení člověka s přírodou souvisí s nepřetržitým hledáním zdrojů energie, že tomu tak bude i nadále, co jsou obnovitelné zdroje energie, co je trvale udržitelný rozvoj Pomůcky- PL, psací potřeby, ukázky ze starých map a knih- historie krajiny, ukázky nalezených předmětů CÍLE PROGRAMU:

1) Environmentální Ukázat postupné proměny krajiny – jak ji lidé mění a přetváří – zdroj energie- trvale udržitelný rozvoj PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Historie a současnost krajiny, zásahy lidí + nebo TÉMATICKÉ OKRUHY: Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí ZAŘAZENÍ DO RVP: 1) Vzdělávací oblast člověk a společnost ( dějepis, výchova k občanství) jazyk a jazyková komunikace( ČJ a literatura)člověk a svět práce člověk a příroda- přírodopis, zeměpis 2)Kompetence K řešení problémů Komunikativní K učení VÝSLEDKY: Žáci ve skupinách zaznamenají hlavní body přeměny krajiny Chřibů, Popíší dnešní stav Nastíní vývoj do budoucnosti. Poukáží na aktivity spojené s turismem, průmyslem, zaznamenají jejich stopy Výstup: film se záznamem krajiny, fotodokumentace ozvučená – Power Point nebo statická. Doplnění pověstí, příběhem.

1. práce na základně s internetem

Recommend Documents