POSTUP PRÁCE METODOLOGIE

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji

OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................................................... 5

2

POSTUP PRÁCE – METODOLOGIE ............................................................................................ 6

2.1 2.2

PODKLADY A ZDROJE DAT ................................................................................................................... 6 POSTUP PRÁCE .................................................................................................................................... 6

I.

EKONOMICKÝ POTENCIÁL KRAJE.................................................................................... 8

3

ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY .............................................................. 9

3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.3

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SÍDEL KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ......................................... 9 OBYVATELSTVO KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ................................................................................. 10 Počet obyvatel a hustota osídlení....................................................................................................... 10 Bilance obyvatelstva......................................................................................................................... 14 Sňatečnost, rozvodovost, potratovost ................................................................................................ 20 Struktura obyvatelstva podle pohlaví................................................................................................. 21 Struktura obyvatelstva podle věku..................................................................................................... 22 Struktura obyvatelstva podle národnosti a náboženství ...................................................................... 28 ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 31

4

HOSPODÁŘSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, JEHO ODVĚTVOVÁ STRUKTURA A EKONOMICKÁ VÝKONNOST ....................................................................... 34

4.1

4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.5 4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.6 4.6.1 4.6.2 4.7 4.8

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI KRAJI V RÁMCI ČR A EU............................................................................................................................. 35 HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA – STRUKTURA A VÝVOJ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1999-2003 ........................................................................................................................................ 42 REGIONÁLNÍ DISPARITY V RŮSTOVÉ DYNAMICE EKONOMIKY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEJICH PŘÍČINY .................................................................................................................................. 46 VELIKOSTNÍ STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI A JEJICH OBOROVÉ ZAMĚŘENÍ ......................................................................................................................... 48 Vývoj počtu a struktury ekonomických subjektů dle OKEČ .............................................................. 52 Struktura a vývoj počtu registrovaných subjektů dle počtu zaměstnanců ............................................ 56 Vývoj počtu zahraničních subjektů v jednotlivých letech................................................................... 61 VÝVOJ A STRUKTURA DAŇOVÉHO INKASA V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI .......................................... 66 Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání........................................................................... 66 Daň z příjmů fyzických osob - závislá činnost ................................................................................... 70 Daň z příjmů právnických osob......................................................................................................... 74 Daň z nemovitostí............................................................................................................................. 77 INVESTICE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ......................................................................................... 82 Tvorba hrubého fixního kapitálu ....................................................................................................... 82 Struktura hmotných a nehmotných investic v roce 2002 .................................................................... 85 CHARAKTER ZEMĚDĚLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ................................................................ 90 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 106

5

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ .............................................................................................. 108

5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3 5.1.4 5.1.5 5.2 5.2.1 5.2.2 5.3 5.4

PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ; PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ............................................................................. 108 Královéhradecko ............................................................................................................................ 108 Jičínsko.......................................................................................................................................... 110 Náchodsko ..................................................................................................................................... 111 Rychnovsko ................................................................................................................................... 112 Trutnovsko..................................................................................................................................... 113 PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ........................................................................................................................ 115 Obsazenost dotovaných průmyslových zón: .................................................................................... 116 Akreditace průmyslových zón ČR................................................................................................... 116 MOŽNOST UMÍSTĚNÍ STRATEGICKÉHO INVESTORA ............................................................................ 117 PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ MAJETKOVOU ÚČASTÍ ............................................................................... 117

4.2 4.3 4.4

Centrum evropského projektování

1


5.5 5.6 5.6.1 5.6.2 5.7 5.7.1 5.7.2 5.7.3 5.8 5.8.1 5.8.2 5.8.3 5.8.4 5.8.5 5.8.6 5.8.7 5.8.8 5.8.9 5.8.10 5.8.11 5.9 5.9.1 5.9.2 5.10

VYTVÁŘENÍ NOVÝCH PODNIKŮ, JEJICH VELIKOSTNÍ STRUKTURA A ODVĚTVOVÉ ZAMĚŘENÍ ................ 120 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY .............................................................................................................. 124 Podpora pro MSP ........................................................................................................................... 127 Programy podpory malého a středního podnikání ............................................................................ 128 OPERAČNÍ PROGRAMY ..................................................................................................................... 129 Operační program Průmysl a podnikání .......................................................................................... 129 Společný regionální operační program ............................................................................................ 133 Operační program Rozvoj lidských zdrojů ...................................................................................... 134 INSTITUCE A JEJICH SLUŽBY PODNIKATELŮM .................................................................................... 134 CzechInvest.................................................................................................................................... 134 CzechTrade .................................................................................................................................... 141 Česká energetická agentura............................................................................................................. 141 Design centrum České republiky..................................................................................................... 142 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. .............................................................................. 142 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) ................................................................ 142 Česká exportní banka, a. s. (ČEB)................................................................................................... 143 Rada ČR pro jakost......................................................................................................................... 143 Podnikatelská (technologická) a inovační centra (BIC/TIC)............................................................. 143 Hospodářská komora ...................................................................................................................... 143 Regionální poradenská a informační centra (RPIC) ......................................................................... 144 INOVAČNÍ A PORADENSKÁ CENTRA, VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ PARKY, VÝZKUM A VÝVOJ ............. 145 Technologický profil ČR ................................................................................................................ 145 Výzkum a vývoj v roce 2002 a srovnání Královéhradeckého kraje s ostatními kraji v rámci ČR....... 148 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 149

6

EKONOMICKÁ KOOPERACE PŘES HRANICE KRAJE ...................................................... 153

6.1

DYNAMIKA VÝVOZU A DOVOZU V KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE S REGIONY EUROZÓNY A DALŠÍCH ZEMÍ SVĚTA....................................................................................................................... 153

6.1.1 6.1.2 6.2 6.2.1

Export z Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003 ................................................................ 154 Import do Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003.............................................................. 160 OBCHODNÍ VZTAHY S PODNIKATELSKÝMI SUBJEKTY DALŠÍCH KRAJŮ ................................................ 164 Klastry ........................................................................................................................................... 165

7

ZÁVĚR KAPITOLY EKONOMICKÝ POTENCIÁL KRAJE .................................................. 170

II.

ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE.................................................................................... 174

8

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI................... 175

9

ZAMĚSTNANOST....................................................................................................................... 178

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5

ZAMĚSTNANOST PODLE POSTAVENÍ V ZAMĚSTNÁNÍ .......................................................................... 178 VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PODLE OBORŮ OKEČ ........................................................... 179 STRUKTURA A VÝŠE MEZD PODLE OKEČ ......................................................................................... 185 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ................................................................................................................. 188 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 190

10

NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................. 191

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2002-2004 V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI.............................. 191 NEZAMĚSTNANOST PODLE KLASIFIKACE ZAMĚSTNÁNÍ ...................................................................... 196 NEZAMĚSTNANOST PODLE VĚKU ...................................................................................................... 197 NEZAMĚSTNANOST PODLE VZDĚLÁNÍ ............................................................................................... 197 NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY EVIDENCE .................................................................................... 198 VYBRANÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH ........................................................................................... 199

11

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................. 201

11.1 11.2

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................ 202 IMPLEMENTACE PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ .............................. 203

12

ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 204


2


III.

VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM .................................................................................................... 207

13

STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ................................ 208

14

STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ ................................................................................................................. 210

14.1 14.2 14.3 14.4 14.5 14.6 14.7 14.8 14.9

OBOROVÁ STRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL ......................................................................................... 210 STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY ............................................................................................................... 212 STŘEDNÍ ODBORNÁ UČILIŠTĚ ........................................................................................................... 216 GYMNÁZIA ..................................................................................................................................... 221 PORADENSTVÍ PRO VOLBU POVOLÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ............................................... 222 UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL ..................................................................................... 222 OPTIMALIZACE STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI ............................................... 224 UBYTOVACÍ KAPACITY DOMOVŮ MLÁDEŽE A INTERNÁTŮ ................................................................. 226 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 227

15

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY ..................................................................................................... 228

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7

PROBLEMATIKA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................ 228 SITUACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI - POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ........................... 229 REKVALIFIKAČNÍ KURZY ................................................................................................................. 230 DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH................................................................................... 236 PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................................... 237 MOŽNOSTI AGRÁRNÍ KOMORY V OBLASTI VZDĚLÁVANÍ.................................................................... 239 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 240

IV.

OBLAST SOCIÁLNÍ POLITIKY ........................................................................................ 241

16

SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽBY PRO CÍLOVÉ SKUPINY.......................................................... 242

16.1 16.1.1 16.1.2 16.1.3 16.1.4 16.2 16.2.1 16.3 16.4 16.4.1 16.4.2 16.4.3 16.5 16.5.1 16.5.2 16.6 16.7 16.8 16.9 16.9.1 16.9.2 16.9.3 16.9.4 16.9.5 16.10 16.10.1 16.10.2 16.10.3 16.10.4 16.11

DEFINICE, OBSAH A ČLENĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ........................................................................... 242 Sociální služby podle charakteru činnosti ........................................................................................ 243 Sociální služby podle délky trvání................................................................................................... 243 Sociální služby podle místa poskytování služby .............................................................................. 243 Účastníci systému sociálních služeb................................................................................................ 244 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ................................................................................... 244 Komunitní plánování v Královéhradeckém kraji.............................................................................. 244 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI .................................................. 248 REZIDENČNÍ SLUŽBY ....................................................................................................................... 254 Síť rezidenčních služeb Královéhradeckého kraje............................................................................ 255 Kapacita a potřebnost služeb v rezidenčních zařízeních ................................................................... 257 Možnosti rezidenčních služeb a jejich financování .......................................................................... 261 TERÉNNÍ SLUŽBY ............................................................................................................................ 262 Možnosti terénních služeb a jejich finanční zajištění ....................................................................... 263 Potřebnost a využitelnost terénních služeb ...................................................................................... 264 SLUŽBY SOCIÁLNÍ INTERVENCE ....................................................................................................... 264 DOTAČNÍ POLITIKA KRÁLOVÉHRADECKÉHO V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH PRO NNO V ROCE 2004 .......... 266 DEFINICE VYBRANÝCH KOMPLEXŮ SLUŽEB ...................................................................................... 266 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍJMY .................................................................................................... 269 Důchody ........................................................................................................................................ 269 Státní sociální podpora ................................................................................................................... 271 Sociální péče .................................................................................................................................. 272 Nemocenského pojištění ............................................................................................................... 273 Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti ...................................................................................... 276 MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SOCIÁLNÍCH SKUPIN VE SPOLEČNOSTI ............................. 276 Skupiny osob ohrožených sociální exkluzí ...................................................................................... 276 Situace na trhu práce....................................................................................................................... 276 Chráněná pracovní místa a chráněné dílny....................................................................................... 280 Mateřská centra .............................................................................................................................. 282 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 283


3


17

ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA............................................... 284

17.1 17.1.1 17.1.2 17.1.3 17.1.4 17.2 17.3 17.4 17.5 17.5.1 17.5.2 17.6

ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ................................................................ 284 Nemocnice ..................................................................................................................................... 284 Ostatní lůžková zařízení.................................................................................................................. 287 Primární péče ................................................................................................................................. 288 Ostatní samostatná zdravotnická zařízení ........................................................................................ 289 PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ ..................................................................................................... 290 LÉKÁRENSTVÍ ................................................................................................................................. 293 HYGIENICKÁ SLUŽBA ...................................................................................................................... 295 ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL .......................................................................................................... 295 Naděje dožití .................................................................................................................................. 295 Vybrané příčiny úmrtnosti .............................................................................................................. 296 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 298

18

BYDLENÍ ..................................................................................................................................... 299

18.1 18.1.1 18.1.2 18.1.3 18.1.4 18.2 18.2.1 18.2.2 18.2.3 18.2.4 18.3 18.3.1 18.3.2 18.3.3 18.3.4 18.3.5 18.3.6 18.4 18.5 18.5.1 18.5.2 18.5.3 18.6

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI .......................................... 299 Demografická situace ..................................................................................................................... 299 Ekonomická situace........................................................................................................................ 299 Dopravní podmínky........................................................................................................................ 300 Regionální podmínky ..................................................................................................................... 300 CHARAKTERISTIKA DOMOVNÍHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE............................................ 301 Vývoj domovního fondu ................................................................................................................. 301 Domovní fond podle vlastnictví ...................................................................................................... 304 Stáří domovního fondu ................................................................................................................... 306 Domy podle počtu podlaží a technického vybavení ......................................................................... 306 CHARAKTERISTIKA BYTOVÉHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE .............................................. 307 Velikost bytového fondu .................................................................................................................. 307 Bytový fond podle druhu domů, vlastnictví a právního užívání........................................................ 309 Věková struktura bytového fondu ................................................................................................... 310 Byty podle velikosti a počtu místností............................................................................................. 312 Byty podle technické vybavenosti ................................................................................................... 314 Úroveň bydlení............................................................................................................................... 316 BYTOVÁ VÝSTAVBA ........................................................................................................................ 318 PROGNÓZA POTŘEBY BYTŮ .............................................................................................................. 321 Projekce obyvatelstva a domácností ................................................................................................ 322 Bilanční rozvaha potřeby bytů 2003-2010 (2015)............................................................................ 323 Potřeba bytů ................................................................................................................................... 323 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 324

19

KRIMINALITA, BEZPEČNOST A DROGOVÁ PROBLEMATIKA ....................................... 327

19.1 19.2 19.3 19.4 19.4.1 19.5

TRESTNÁ ČINNOST .......................................................................................................................... 327 DOPRAVNÍ NEHODY......................................................................................................................... 328 DROGOVÁ PROBLEMATIKA .............................................................................................................. 331 PREVENCE KRIMINALITY ................................................................................................................. 333 Prevence kriminality v Královéhradeckém kraji .............................................................................. 334 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 335

20

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ...................................................................................... 336

21

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ............................................................................ 343

21.1 21.2 21.3

SEZNAM TABULEK........................................................................................................................... 343 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................................. 348 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................... 352

V.

PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 355


4


1

ÚVOD

Analýza rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji obsahuje ekonomickou a sociální charakteristiku kraje, rozčleněnou do 4 hlavních oblastí: ekonomický potenciál kraje, zaměstnanost a trh práce, vzdělávací systém a oblast sociální politiky. Při zpracování díla se vycházelo z dostupných datových a informačních zdrojů a zpracovaných analytických a koncepčních materiálů v daných oblastech na území Královéhradeckého kraje i z republikových prací. Každé téma je vzhledem k širokému rozsahu podrobně rozpracováno v jednotlivých kapitolách. Závěry kapitol obsahují shrnutí výsledků a syntetická vyhodnocení potenciálů kraje z tématických úhlů pohledu. V závěru práce je uveden stručný výčet identifikovaných silných a slabých stránek Královéhradeckého kraje. Jedná se o expertní souhrn pozitiv a negativ,který je stručným výstupem analytické části. Tato široce tématická analýza bude podkladem pro další činnost Rady pro rozvoj lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji při tvorbě Strategie rozvoje lidských zdrojů. Následně bude sestavena SWOT analýza, která synteticky vyhodnotí analytické vstupy a participována bude znalostmi regionálních expertů. Tvorba strategické části, stanovení globálních a specifických cílů a opatření bude náročnou ale potřebnou a přínosnou prácí pro region Královéhradeckého kraje. Lze předpokládat, že tvorbou a zejména vlastní realizací Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji se přispěje ke komplexnímu rozvoji území Královéhradeckého kraje a k naplnění globálního cíle v oblasti lidských zdrojů na úrovni České republiky, který svým obsahem překračuje rámec Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů: „Vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje“.

Poděkování patří spolupracujícím odborníkům, institucím a společnostem, které se aktivně podíleli na zpracování díla. Zároveň děkujeme všem, kteří pro zpracování díla poskytli potřebné podklady, informace a konzultace.

Centrum evropského projektování Hradec Králové Červen 2005


5


2

POSTUP PRÁCE – METODOLOGIE

2.1

PODKLADY A ZDROJE DAT

Při zpracování analýzy se vycházelo z dostupných dat a informací, které poskytli příslušní správci dat. Vybraná potřebná data zapůjčil po dobu zpracování díla Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Základní data byla čerpána z Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Pro práci byly využity definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3. 2001. Pro sledovaní dynamiky vývoje byly používány výsledky censu z roku 1991, případně dlouhodobější časové řady od roku 1961. Pro sledování celkové měny obyvatel a některých dalších ukazatelů byly čerpány údaje z bilancí počtu obyvatel a Městské obecní statistiky (MOS) v období let 1999 – 2003. Data z registru ekonomických subjektů byla sledována taktéž v 5leté časové řadě, tj. od roku 1999-2003. Dále byly použity dostupné analytické a koncepční práce ve sledovaných oblastech a podklady, poskytnuté zadavatelem, odborem sociálních věci a zdravotnictví Krajského úřadu v Hradci Králové. Potřebná data a informace poskytl dále odbor školství, mládeže a tělovýchovy a oddělení strategického plánování odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádů Krajského úřadu v Hradci Králové a dalších. V části věnované trhu práce a podnikatelskému prostředí participovala Agentura CzechInvest, regionální pracoviště Hradec Králové a Úřad práce v Hradci Králové. Při zpracování díla poskytla informace též Regionální Hospodářská komora Severovýchodních Čech v Hradci Králové, Regionální Agrární komora v Hradci Králové a Asociace inovačního podnikání, ČMZR V průběhu práce bylo provedeno dotazníkové šetření mezi Úřady práce v Královéhradeckém kraji. Integrální součástí díla tvoří oddíl, věnovaný zdravotnímu stavu obyvatelstva Královéhradeckého kraje, který zpracoval Zdravotní ústav v Hradci Králové. Dalšími poskytovateli dat byli Ústav zdravotnických informací statistiky v Hradci Králové, Zdravotní holding Hradec Králové, atd. Data finančního charakteru byla převzata z Finančního úřadu v Hradci Králové a z Celního ředitelství v Hradci Králové. Dále byly využity potřebné informace, které poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Na zpracování tématických dat ve specifickém software se podílela Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu. Přesná identifikace dat, jejich zdrojů a přepočtů na územní jednotky z důvodu přehlednosti vždy zmíněna v příslušné kapitole a data jsou uvedena v nejnižší dostupné územní podrobnosti.

2.2

POSTUP PRÁCE

Dílo bylo zpracováno dle zadání odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Vzhledem ke značné šíři zadání a při respektování obsahu díla byl vytvořen rozsáhlý materiál, který je členěn do 4 základních kapitol: 1. Ekonomický potenciál 2. Trh práce 3. Vzdělávací systém 4. Sociální služby Rozsah zpracování dle požadavků zadavatele je dán dostupností dat a informací v potřebné struktuře pro provedení analýz. Z důvodu nedostupnosti určitých zdrojových informací a podkladů nebylo možné dodržet požadovaný rozsah, což bylo v průběhu práce konzultováno se zadavatelem. Pro plné pokrytí všech informací by bylo nutné přistoupit k širším průzkumům a vlastním šetřením, případně zajistit monitorování a sledování dat v požadované struktuře a kontinuitě u jejich správců, který může být jedním z podkladů pro tvorbu syntetické SWOT analýzy a následné definování rozvojových směrů v oblasti lidských zdrojů. Postup zpracování byl průběžně konzultován se zadavatelem, který poskytl všechny potřebné podklady a informace. V průběhu zpracování proběhly 2 kontrolní dny za účasti zástupce zadavatele Mgr. Olgy Machútové. Data v jednotlivých kapitolách díla byla z důvodu srovnatelnosti hodnocení výstupů z jednotlivých částí sledována ve maximální shodné územní struktuře.


6


Jako základní územní jednotky byly stanoveny obce v platném územním vymezení v roce 2005 (příp. k 1.3.2001). Cílem bylo identifikovat data až na území obcí a následně pokračovat v jejich sumarizaci a hodnocení za území řádově vyšší. V případě dostupnosti dat pouze za hierarchicky vyšší územní jednotky posloupnost byla následující: Ø Správní území obcí s pověřeným obecním řadem (POU,obce II. stupně) Ø Správní území obcí s rozšířenou působností (ROP,obec III. stupně) Ø Okresy Královéhradecké kraje Ø Královéhradecký kraj. Tímto přístupem bylo zajištěno sledování dat až do nejnižší úrovně územních jednotek, za které byly přístupné a zveřejněné. V některých případech vzhledem k charakteru a povaze dat však bylo možné získat informace pouze za celé území Královéhradeckého kraje. Vymezení územně správních jednotek POÚ a ORP má známá omezení, ovšem provedení další mikroregionalizace území by pro zpracování tohoto díla nebylo účelné. Data, které poskytl Finanční úřad v Hradci Králové byly dostupná za územní jednotky, vycházející z působnosti finančních úřadů na území Královéhradeckého kraje. Hodnocení bylo tudíž nutné provést za tato území, která nejsou identická s výše uvedeným správním členěním. Komplexní hodnocení území Královéhradeckého kraje bylo provedeno za území obcí s pověřeným obecním úřadem. Cílem tohoto přístupu byla možnost komplexního vyhodnocení území v hlediska velmi širokého úhlu, který je nastaven obsáhlým tématem lidských zdrojů. Toto hodnocení vychází z konstrukce agregátní charakteristiky, sestavené na základě bodového ohodnocení pořadí obce dle jednotlivých ukazatelů, které tvoří daný agregát. Návrhy těchto ukazatelů odpovídají dostupnosti dat a vychází z expertního odhadu. S cílem snížit míru subjektivity jeho konstrukce byl návrh charakteristik konzultován s dalším experty. Při konstrukci syntetických hodnocení byly použity též výsledky hodnocení korelačních závislostí. V průběhu práce bylo provedeno vyhodnocení korelačních souvislostí dostupných charakteristik. Pro tato hodnocení byl použit Spearmanův koeficient korelace pořadí, eliminující rozdíly směrodatných odchylek ukazatelů. Korelace byla počítána za soubor 448 obcí Královéhradeckého kraje a 84 ukazatelů. Vybrané výstupy jsou popsány dále v textu ve vazbě na sledované téma. Přílohou díla je kompletní analýza „Zdravotní stav obyvatelstva Královéhradeckého kraje v obcích s rozšířenou působností“ (autor : RNDr. Zdeněk Jón, Zdravotní ústav v Hradci Králové, 2005).


7


I. EKONOMICKÝ POTENCIÁL


8


3

ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY

3.1

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SÍDEL KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Královéhradecký kraj se rozkládá v Severovýchodní části České republiky. Celková rozloha území 2 kraje činí 4 758 km , což představuje 6% podíl z celkové rozlohy České republiky a v mezikrajovém srovnání 9. místo. Z celkového počtu 448 samostatných obcí v kraji je 43 měst. Hradec Králové je městem statutárním a sídlem Královéhradeckého kraje. Administrativně se Královéhradecký kraj dále člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 35 správních obvodů pověřených obecních úřadů. Společně se sousedním Pardubickým a Libereckým krajem tvoří NUTS 2 Severovýchod. Sídelní struktura podle počtu obyvatel v obcích Královéhradeckého kraje je značně rozmanitá. Metropolitní město Hradec Králové je jediným sídlem v kraji přesahující kategorii 50 tis. obyvatel a žije v něm celkem 17,6% obyvatel kraje. V porovnání údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001 je patrné, že se o 10 zvýšil počet obcí, v nichž žije méně než 199 obyvatel. V těchto nejmenších obcích žije 2,94% obyvatel kraje. V obcích nad 1 000 obyvatel žije celkem 76% obyvatel kraje. Tab. č. 3-1

Obce Královéhradeckého kraje podle četností a počtu obyvatel v letech 1991 a 2001 1991

Velikostní kategorie

počet obcí v kategorii

nad 50 000

v nich počet obyvatel

2001

počet podíl v kraji obcí v obcí v kraji kategorii podíl počtu

v nich počet obyvatel

podíl počtu podíl v kraji

obcí v kraji

1

99917

18,07

0,22

1

97155

17,64

0,22

10 000 - 49 999 5 000 - 9 999 2 000 - 4 999

8 14 17

134235 96557 49342

24,28 17,47 8,93

1,79 3,13 3,79

8 13 21

134169 90605 60266

24,36 16,45 10,94

1,79 2,90 4,69

1 000 - 1 999 500 -999

32 83

44620 56118

8,07 10,15

7,14 18,53

29 87

39513 58948

7,17 10,70

6,47 19,42

180 113 448

57818 14202 552809

10,46 2,57 100,00

40,18 25,22 100,00

166 123 448

53874 16194 550724

9,78 2,94 100,00

37,05 27,46 100,00

200 - 499 pod 199 celkem

Zdroj dat: SLBD 1991, 2001 Graf č. 3-1

Počet obcí Královéhradeckého kraje podle velikostní kategorie počtu obyvatel v letech 1991 a 2001 180 160 140 120 100

1991

80

2001

60 40 20 0 nad 50 10 000 - 5 000 - 9 2 000 - 4 1 000 - 1 500 -999 000 49 999 999 999 999

200 499

pod 199

Zdroj dat: SLBD 1991, 2001


9


Podle počtu obyvatel je největší obcí město Hradec Králové se svými 95 195 obyvateli k 1.1.2004. Nejmenší obcí jsou Petrovičky v okresu Jičín. Průměrný počet obyvatel v kraji na jednu obec se snížil z 1233,9 v roce 1991 na hodnotu 1229,3 obyvatel na jednu obec v roce 2001. Tab. č. 3-2

Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle počtu obyvatel v letech 1991 a 2001 1991

Pořadí obce

2001 Obyvatelstvo

Obyvatelstvo Název obce

Název obce

celkem

celkem

1. 2. 3.

Hradec Králové Trutnov Náchod

99917 Hradec Králové 31999 Trutnov 20712 Náchod

97155 31997 21400

4. 5.

Dvůr Králové nad Labem Jičín

16976 Jičín 16803 Dvůr Králové nad Labem

16489 16381

6. 7. 8.

Vrchlabí Jaroměř Rychnov nad Kněžnou

13416 Vrchlabí 12557 Jaroměř 11552 Rychnov nad Kněžnou

13171 12921 11736

9. 10. …

Nové Město nad Metují Nová Paka

10220 Nové Město nad Metují 9380 Nová Paka

10074 9299

439. 440.

Ohařice Brada-Rybníček

60 Ohaveč 56 Trotina

61 61

441. 442. 443.

Proruby Březina Kostelec

55 Březina 52 Dolní Lochov 52 Proruby

52 52 52

444.

Dílce

51 Pšánky

48

445. 446.

Pšánky Dolní Lochov

49 Kyje 46 Dílce

46 42

447. 448.

Kyje Petrovičky

43 Kostelec 37 Petrovičky

42 39

Zdroj dat: SLDB 1991, 2001

V porovnání rozlohy obcí je plošně největší město Hradec Králové a Trutnov. Nejmenší území zabírá katastr obce Valdice. Tab. č. 3-3 Pořadí obce

Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle katastrální plochy v ha Název obce

1. 2.

Hradec Králové Trutnov

3. 4. 5.

Rozloha v ha

Pořadí obce

Název obce

Rozloha v ha

10560,97 10336,47

439. 440.

Sedliště Dolní Lochov

159,05 158,32

Špindlerův Mlýn Teplice nad Metují Liberk

7690,91 5604,09 5407,78

441. 442. 443.

Trotina Vrchovnice Březina

158,12 151,66 138,77

6. 7.

Týniště nad Orlicí Pec pod Sněžkou

5244,78 5213,86

444. 445.

Ohaveč Chlístov

138,68 138,30

8. 9. 10.

Rudník Rokytnice v Orlických horách Dvůr Králové nad Labem

4266,84 4019,39 3582,00

446. 447. 448.

Podůlší Libchyně Valdice

138,00 119,21 89,58

Zdroj dat: MOS 2003

3.2

OBYVATELSTVO KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

3.2.1 Počet obyvatel a hustota osídlení Při posledním sčítání v roce 2001 bylo v Královéhradeckém kraji sečteno celkem 550 724 osob, tj. o 2058 osob méně než v roce 1991. Na území kraje žilo k 1.1.2004 celkem 547 563 obyvatel. V roce 1869 žilo v Královéhradeckém kraji v přepočtu na dnešní území 581 238 obyvatel. Počet obyvatel


10


kulminoval v roce 1910, kdy bylo sečteno celkem 681 402 osob. K prudkým poklesům počtu obyvatelstva došlo po obou světových válkách. Vývoj počtu obyvatel podle údajů ze SLDB od roku 1961 v zásadě kopíruje trend vývoje počtu obyvatel v České republice. K nejvyššímu absolutnímu zvýšení populace došlo mezi lety 1970 a 1980. Tento nárůst činil celkem 21048 obyvatel, tj. 3,8%. Výrazný nárůst v těchto letech byl podpořen zejména propopulačními opatřeními tehdejší vlády. Po roce 1980 populace v Královéhradeckém kraji naopak výrazně klesla. V novodobém polistopadovém období je pokles obyvatel již trvalý, ale nevykazuje extrémní hodnoty. Graf č. 3-2

Vývoj počtu obyvatel v Královéhradeckém kraji a krajském městě od roku 1869

ostatní obce

800

453,569

452,892

465,24

474,23

459,874

604,626

599,755

474,415

400

621,467

500

608,322

593,587

600

645,727

700 562,354

T isíce

město Hradec Králové

1

1

97,155

99,917

20 0

19 9

0

96,145

80,463

19 8

19 7

0

66,608

57,118

1 19 6

1

0

19 5

19 3

0

19 2

0

0

19 1

19 0

0

18 9

18 8

18 6

9

0

0

50,137

39,151

35,675

29,31

100

24,23

18,884

200

25,236

300

Zdroj dat: ČSÚ

Z celkového počtu obyvatel žije nejvyšší podíl v okrese Hradec Králové (29%). Následují okresy Trutnov a Náchod. Nejmenší podíl obyvatel kraje žije v okrese Jičín (14%). V meziokresním porovnání údajů z let 1961 – 2003 došlo k nejvyššímu nárůstu počtu obyvatel v okrese Hradec Králové, který dosáhl maximálního počtu obyvatel v roce 1991 (162050 obyvatel). V roce 2003 žilo v okrese Hradec Králové 159 284 obyvatel, což je o 15% více než v roce 1961, ale o 1,7% obyvatel méně než v roce 1991. Ostatní okresy nedosahují výraznějších diferencí. Další údaje dokumentuje následující tabulka a graf. Tab. č. 3-4

Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961 Počet obyvatel (sčítání lidu)

Okres

1961

1970

1980

1991

2001

Počet obyvatel k 31. 12. 2003

Podíl obyv. v kraji 2003

Rozdíl 19612003

Hradec Králové Jičín

137699 87434

146714 82515

161076 81894

162050 78650

160558 77761

159284 77066

29,09 14,07

21585 -10368

Náchod Rychnov nad Kněžnou

113754 78157

112131 77694

114031 80296

111939 78780

112714 78988

112423 79083

20,53 14,44

-1331 926

Trutnov Královéhradecký kraj

123794 540838

121283 540337

124088 561385

121390 552809

120703 550724

119707 547563

21,86 100

-4087 6725

Zdroj dat: SLDB 1961-2001, ČSÚ


11

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 3-3

Vývoj počtu obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961

160000

počet obyvatel

140000

120000

100000

80000

60000 1961

1970

1980

Hradec Králové

Jičín

Náchod

1991

2001

Rychnov nad Kněžnou

2003 Trutnov

Zdroj dat: SLDB 1961-2001, ČSÚ Tab. č. 3-5

Počet obyvatel v okresních městech Královéhradeckého kraje 1991 - 2003

okresní města

počet obyvatel

index nárůstu

SLBD1991

1999

2000

SLBD 2001

2001

2002

2003

2003/1991

2003/1999

Hradec Králové Jičín Náchod

99917 16803 20712

98700 16609 21317

98080 16659 21256

97155 16489 21400

96408 16410 21260

95755 16347 21359

95195 16328 21263

0,953 0,972 1,027

0,964 0,983 0,997

Rychnov nad Kněžnou Trutnov

11552 31999

11699 32276

11675 32142

11736 31997

11831 31859

11790 31588

11695 31398

1,012 0,981

1,000 0,973

Zdroj dat: SLDB 1991, 2001, MOS 1999-2003 Obr. č. 3-1

Index vývoje počtu obyvatel 2001/1991 v obcích Královéhradeckého kraje

Přepočtený index nárůstu obyvatelstva 2001/1991 vymezuje oblasti, kde v porovnání těchto let došlo k nárůstu a kde k poklesu počtu obyvatel. Jediným okresem, kde se celkový počet obyvatel v porovnání let 1991 a 2001 zvýšil, je okres Náchod (index 2001/1991=1,01). Okresy Hradec Králové, Jičín a Trutnov zaznamenaly pokles. V průměru se počet obyvatel více zvyšoval ve východní až severovýchodní části kraje než v západní. Zdroj dat: SLDB 1991, 2001

Nejvíce ziskovým územím obce pověřeným obecním úřadem je obvod Rokytnice v Orlických horách (index nárůstu 2001/1991=1,17). Celkově je oblast Orlických hor a Rychnovska spíše zisková. Kladný


12


index mají dále obvody Kopidlno, Trutnov, Broumov, Nechanice, Smiřice, Jaroměř, Třebechovice pod Orebem, Náchod, Dobruška a Rychnov nad Kněžnou. V detailu jednotlivých obcí je patrné, že ziskovými jsou spíše obce v horských oblastech, v příhraničních oblastech a v širším zázemí krajského města. Hustota zalidnění ukazuje velikost nároku obyvatel na jednotku území. V Královéhradeckém kraji se pohybuje pod celorepublikovou úrovní (ČR 2003 = 129,5). Její trend koresponduje s vývojem počtu 2 2 obyvatel. Maximální hodnoty nabyla v roce 1980 (118 obyv./km ). V roce 2003 činila 115,1 obyv./km . Tab. č. 3-6

Hustota zalidnění v Královéhradeckém kraji v letech 1961 - 2003 1961

1970

1980

1991

2001

2003

počet obyvatel

Královéhradecký kraj

540838

540337

561385

552809

550724

547563

hustota zalidnění

113,66

113,56

117,98

116,18

115,74

115,08

Zdroj dat: SLDB 1961-2001, ČSÚ

Ukazatel hustoty obyvatelstva vykazuje v Královéhradeckém kraji vysoké regionální rozdíly. Nejvyšší průměrné hustoty dosahuje okres Hradec Králové (182 obyv./ km2), nejmenší hustoty 2 dosahuje okres Rychnov nad Kněžnou (79 obyv./ km ). Tab. č. 3-7

Hustota zalidnění v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1961 - 2003 okres

počet obyvatel k 31. 12. 2003

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou

rozloha km

2

hustota zalidnění 2003

159284

875,46

77066

886,61

181,94 86,92

112423

851,55

132,02

79083

999,33

79,14

Trutnov

119707

1145,22

104,53


547563

4758,18

115,08

Zdroj dat: MOS 2003, ČSÚ Obr. č. 3-2

Hustota obyvatel Královéhradeckého kraje (obyv. /km2)

Zdroj dat: SLDB 2001, ČSÚ

Porovnáním nižších administrativních jednotek kraje (obcí s pověřeným obecním úřadem) je z údajů ze SLDB 2001 patrné, že nejvyšší počet obyvatel na km2 je na Královéhradecku (331,8 obyv./km2) a Náchodsku (305,4). Nadprůměrnou hustotu zalidnění vykazují také obvody Červený Kostelec (196,3), Hronov (178,3), Úpice (175,8), Nové Město nad Metují (145,3), Jaroměř (138,5), Nová Paka


13

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji 2

(136,8), Kostelec nad Orlicí, Trutnov a Vamberk. Méně než 50 obyv. /km žije v oblastech Rokytnice v Orlických horách (26,1), Svobody nad Úpou (38,6), Sobotky (45,2) a Kopidlna (49,6). Celkově lze konstatovat, že nejvyšší hustota zalidnění na území kraje je ve městech a ve více urbanizovaných oblastech a to zejména na ose Hradec Králové – Náchod a dále v osách Hradec Králové – Trutnov a Hradec Králové - Dvůr Králové nad Labem. Nižší hustota obyvatelstva je v oblastech méně urbanizovaných a více rurálních (oblast Broumovska a Hronovska, Novobydžovska, Kopidlnska a Sobotecka a oblast Orlických hor a Orlického podhůří). 2 Extrémních hodnot v hustotě obyvatelstva nabývají některé obce: Valdice 1645 obyv. /km , což je způsobeno přítomností věznice v kombinaci s nejmenším katastrem obce v rámci kraje, město Hradec Králové (902), Jičín (655) a Náchod (638). Protipólem jsou obce v horských oblastech, kde je hustota osídlení menší než 10 obyv./km2 – Zdobnice, Malá Úpa, Bartošovice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Orlické Záhoří a Strážné.

3.2.2 Bilance obyvatelstva Analýza celkové měny obyvatelstva Královéhradeckého kraje byla sledována za roky 1999 – 2003. Z pětileté vývojové řady je patrno několik poznatků. Jak již bylo konstatováno výše z dlouhodobého vývoje obyvatelstva v kraji, počet obyvatel v Královéhradeckém kraji celkově trvale klesá. V meziokresním porovnání údajů z let 1999-2003 je pouze okres Rychnov nad Kněžnou nepatrně populačně ziskový (index 03/99=1,001). Porovnáním obcí s rozšířenou působností mají kladný index nárůstu počtu obyvatel obvody Nové Město nad Metují (1,006), Kostelec nad Orlicí (1,004), Jičín (1,002), Jaroměř (1,001) a Rychnov nad Kněžnou. Graf č. 3-4

Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letech 1999 - 2003 552000

551651 550780

551000 550000

549329

549000

548437 547563

548000 547000 546000 545000 1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 - 2003 Tab. č. 3-8

Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje 1999 - 2003 index

Počet bydlících obyvatel k 31.12.

okres 1999

2000

2001

2002

2003

03/99

Hradec Králové

161071

160709

159958

159622

159284

0,989

Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou

77286 112816 78984

77038 112857 78970

77524 112480 78945

77368 112448 79070

77066 112423 79083

0,997 0,997 1,001


121494 551651

121206 550780

120422 549329

119929 548437

119707 547563

0,985 0,993

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 – 2003


14


1,001 1,002

1,006

1,004

1,000

0,997

0,996

0,996 0,993

0,989 0,990 0,988

0,989

0,987

0,984


Vrchlabí

Trutnov


Nový Bydžov

Nové Město nad Metují

Nová Paka

Náchod

Kostelec nad Orlicí

Jičín

Jaroměř

Hradec Králové

Hořice

Dvůr Králové nad Labem

Dobruška

0,979

Broumov

1,010 1,005 1,000 0,995 0,990 0,985 0,980 0,975 0,970 0,965 0,960

Index nárůstu počtu obyvatel 2003/1999 v obcích s rozšířenou působností na území Královéhradeckého kraje


Index nárůstu obyvatelstva 2003/1999 v porovnání jednotlivých obcích dokazuje, že největší celkové úbytky obyvatel jsou v oblastech bez výrazného dominantního regionálního centra, tedy v oblastech s nižší hustotou zalidnění. Jsou to především region Orlických hor, oblast Novobydžovka a Smidar, oblast Novopacka, Policka a Teplicka. Populačně ztrátová jsou také všechna bývalá okresní centra (Hradec Králové, Jičín, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou) a samotná sídelní střediska regionálního významu. Kladný index nárůstu počtu obyvatel 2003/1999 se nejsilněji projevuje v širším zázemí města Hradce Králové (nejvyšších hodnot nabývají obce Čistěves, Běleč nad Orlicí, Divec a Vysoká nad Labem, Mokrovousy a Třesovice). Počtem obyvatel vyrovnané až mírně ziskové jsou převážně oblasti v zázemí regionálních center. Demografický vývoj obyvatelstva je ovlivňován dvěma hlavními faktory - přirozenou měnou 1 obyvatelstva a migrací . Graf č. 3-6

Bilance obyvatel podle okresů za roky 1999 - 2003

2,00 1,00 0,00 -1,00 -2,00

Hradec Králové

Jičín

-3,00

Náchod


Trutnov

-4,00 -5,00 -6,00 míra PP ‰

míra MS ‰

míra celk příbytku/úbytku v ‰


1

Přirozený přírůstek (PP) obyvatelstva se rovná rozdílu živě narozených a zemřelích, migrace se nejčastěji vyjadřuje tzv. migračním saldem, což je rozdíl mezi hodnotou přistěhovalých a vystěhovalých v daném území a čase. Přepočtené hodnoty na 1000 obyvatel středního stavu vyjadřují míru přirozeného přírůstku, resp. míru migračního salda. Celkový přírůstek je roven rozdílu celkového přirozeného přírůstku a celkové migrace.


15


V Královéhradeckém kraji, i v České republice, má rozhodující vliv na pokles počtu obyvatel právě záporná přirozená měna. Snížení porodnosti je typickým jevem trvajícím od konce 80.let minulého století. Porodnost se již v roce 1991 pohybovala pod hladinou zabezpečující růst populace přirozenou měnou (tj. 2,1 dítěte na jednu ženu v reprodukčním věku). Za deset let se ale ještě snížila a v Královéhradeckém kraji činila v roce 2001 1,179 dítěte na 1 ženu v reprodukčním věku. Dosáhla tak pouze 62% hodnoty z roku 1991. Úbytek přirozenou měnou za roky 1999 – 2003 byl v Královéhradeckém kraji –3,44‰. Nejvyšší úbytek byl v okrese Jičín (-4,88‰), následuje okres Trutnov (-3,54), Hradec Králové (-3,37). Nižších hodnot dosahují okresy Rychnov nad Kněžnou (-2,89) a Náchod (-2,82). V detailu nižších územních jednotek kraje vystupují poměrně vysoké regionální rozdíly v hodnotách přirozené měny obyvatelstva. V obvodech s rozšířenou působností byl nejvyšší přirozený úbytek obyvatelstva v obvodu Hořice (-5,72). V rozmezí hodnot -5 až -4 se nacházejí obvody Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nový Bydžov, Jičín, Dvůr Králové a Náchod. Naopak hodnoty vyšší než -2 jsou v obvodech Jaroměř, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou a Broumov. Obr. č. 3-3

Míra přirozeného přírůstku v Královéhradeckém kraji v ‰ v letech 1999 - 2003

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 - 2003

Z porovnání regionu obcí s pověřeným úřadem je patrná tendence, že nejvyšší úbytky přirozenou měnou obyvatelstva jsou převážně v obvodech v západní části kraje a dále převážně v zemědělských oblastech. Jediný obvod, a to Rokytnice v Orlických horách nabývá kladné hodnoty (0,3). Opačným extrémem je obvod Sobotka (-7,67). Samostatné obce vykazují ještě výraznější rozdíly. Extrémně vysokých záporných hodnot míry přirozeného přírůstku obyvatel v hodnotách pod -20‰ nabývají obce Lampertice (-34,1), Slatiny (-33,7), Humburky (-30,3), Mlátovice (-27,1), Stárkov (-23,8) a Lišice (-20,7). Maximální kladná míra přirozeného přírůstku se naopak vyskytuje v hodnotách nad +8‰ a je to v obcích (Kostelec (9,4), Jinonice a Sněžné (8,9), Čistěves (8,53) a Šonov (8,41).


16


Bilance obyvatel podle obvodů obcí s pověřeným úřadem v Královéhradeckém kraji v letech 1999 - 2003 Sobotka

Týniště nad Orlicí

Lázně Bělohrad

Hr onov

Chlum ec nad Cidlinou

Hořice

Kopidlno

Úpice

Teplice nad Metují

Nechanice

Nová Paka

Žaclé ř

Opočno

Nový Bydžov

Vr chlabí


Sm iřice

Náchod

Police nad Metují

Jičín

Červený Kostelec

Če ská Skalice

Vam berk


Hradec Králové

Hostinné Třebechovice pod Orebem Trutnov

Svoboda nad Úpou

Dobr uška

Nové M ěsto nad Metují


Jarom ěř

Broum ov Rokytnice v Orlických horách

-10,00

-5,00 míra PP ‰

0,00 míra MS ‰

5,00

10,00

míra celk příbytku/úbytku v ‰

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 - 2003


17


Druhým faktorem ovlivňujícím velikost populace daného území je migrace, která do jisté míry vypovídá o atraktivnosti dané lokality a o možnostech bydlení v ní. Celkové migrační saldo (MS) Královéhradeckého kraje je za sledované roky -0,24‰, tzn. že se z území kraje více lidí vystěhovalo než se sem přistěhovalo. Převahu přistěhovalých nad vystěhovalými mají okresy Rychnov nad Kněžnou (0,8) a Náchod (0,56). Ostatní okresy se pohybují v záporných hodnotách. Nejmenší míra migračního salda je v okrese Hradec Králové (-0,95). Obr. č. 3-4

Míra migračního salda v Královéhradeckém kraji v ‰ v letech 1999 - 2003

Zcela jiné tendence ale vykazuje porovnání samotných obcí s pověřeným úřadem. Zde je zcela prokazatelný trend vystěhovávání se obyvatel z obvodu města Hradec Králové do oblastí v jeho zázemí. Všechny sousedící obvody jsou migračně silně ziskové (Nechanice 8,68, Třebechovice pod Orebem 8,52, Smiřice 7,98, Týniště nad Orlicí 5,97, Chlumec nad Cidlinou 3,69), obvod Hradec Králové ale nabývá záporné hodnoty -3,23, což je třetí nejnižší hodnota v kraji. Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 - 2003

Migračně spíše ziskové jsou také obvody v linii zázemí Královéhradecka táhnoucí se od západu (Nový Bydžov), přes střed kraje (Hořice, Dvůr Králové nad Labem) až po česko-polské příhraniční oblasti (Náchodska, Českoskalicko, Novoměstsko až Hronovsko a Úpici. Migrační přírůstky jsou velmi často ovlivněny lepší dostupností a atraktivitou bydlení v dané lokalitě a proto v pětileté sledované řadě se mohou výrazněji promítnou aktuální např. hromadné výstavby domů v menších obcích. Absolutně maximální míry migračního přírůstku za sledované období dosáhla obec Divec (86,38), následují obce Libchyně (67,52) a Máslojedy (60,0). Naopak minimální extrémy nastaly v obcích Kostelec (-46,95) a Tuř (-43,09). Následující tabulka udává meziokresní porovnání hodnot bilance obyvatelstva. Tab. č. 3-9

Bilance obyvatel podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 1999 – 2003

míra PP ‰

míra MS ‰

míra celkového příbytku/úbytku v ‰


-3,37 -4,88

-0,95 -0,14

-4,32 -5,01


-2,82 -2,89

0,56 0,80

-2,26 -2,09


-3,54 -3,44

-0,81 -0,24

-4,34 -3,68

okres


Jak již bylo výše řečeno, až rozdíl celkového přirozeného příbytku a celkové migrace udává konečnou bilanci obyvatel daného území. Zatímco přirozený přírůstek je ovlivněný více dlouhodobým vývojem, změnou biologických znaků populace, celková míra migrace je více lokálně ovlivnitelná, a to zejména momentální výstavbou či jiným zatraktivněním regionu.


18

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Obr. č. 3-5

Míra celkového přírůstku/úbytku obyvatel Královéhradeckého kraje v ‰ v letech 1999-2003

V celkovém přírůstku resp. úbytku se tyto hodnoty vzájemně ovlivňují. Kladné hodnoty celkového přírůstku mají, podobně jako u migračního salda, téměř všechny obvody sousedící s obvodem Hradec Králové (Třebechovice pod Orebem 5,88, Nechanice (3,76, Smiřice 3,84). V regionálním porovnání platí pravidlo, že obecně vyšší celkové úbytky mají obvody v západní části kraje a v horských a podhorských oblastech. Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 – 2003

Střední pás kraje (linie Nový Bydžov – Hořice – Dvůr Králové nad Labem – Jaroměř – Česká Skalice – Náchod – Hronov), který vykazuje kladné migrační saldo, se vlivem nízkého přirozeného přírůstku dostává do záporných hodnot celkového úbytku obyvatel. Relativně nižších hodnot úbytku obyvatel dosahují obvody v severojižním pásu východní části kraje, tedy v oblasti od Náchodska, přes oblast Orlických hor a podhůří až po Rychnovsko a Týnišťsko. Nejzápornějších hodnot pod -6‰ nabývají obvody Hostinné, Hradec Králové, Lázně Bělohrad a Nová Paka. Průměrné hodnoty celkového přírůstku/úbytku obyvatel uvádí uvedená tabulka. Tabulka následující porovnává jednotlivé obce podle maximálního a minimálního přirozeného příbytku/úbytku obyvatelstva. Tab. č. 3-10

Obce s největším a nejmenším celkovým přírůstkem/úbytkem obyvatelstva za roky 1999-2003 v Královéhradeckém kraji

pořadí obce

obec

míra míra PP ‰ MS ‰

míra celkového příbytku/úbytku v‰

pořadí obce

obec

míra míra MS PP ‰ ‰

míra celkového příbytku/úbytku v‰

1.

Divec

0,00

86,38

86,38

434. Mokré

0,00

-25,70

-25,70

2.

Libchyně

-6,43

67,52

61,09

435. Zachrašťany

-13,06

-14,25

-27,32

3.

Máslojedy

-6,67

60,00

53,33

436. Zdechovice

-12,95

-14,39

-27,34

4.

Litíč

-1,86

50,28

48,42

437. Budčeves

-4,47

-23,49

-27,96

5.

Brada-Rybníček

-5,67

53,82

48,16

438. Sněžné

8,90

-38,58

-29,67

6.

Soběraz Vysoká nad Labem

2,56

41,03

43,59

439. Kněžnice

-13,04

-18,05

-31,09

3,10

35,99

39,09

440. Byzhradec

-6,93

-24,75

-31,68

7. 8.

Čistěves

8,53

27,72

36,25

441. Cholenice

-11,35

-24,77

-36,12

9.

Benátky

0,00

34,17

34,17

442. Ledce

-2,96

-33,26

-36,22

10.

Petrovičky

0,00

32,09

32,09

443. Proruby

-11,11

-25,93

-37,04

11.

Kbelnice

-1,52

33,43

31,91

444. Lišice

-20,72

-16,36

-37,08

12.

Březina

3,86

27,03

30,89

445. Kostelec

9,39

-46,95

-37,56

13.

Horní Olešnice

-9,26

39,89

30,63

446. Češov

-9,22

-28,80

-38,02

14.

Lejšovka

-2,58

32,22

29,64

447. Tuř

-5,39

-43,09

-48,47

15.

Bohdašín

1,83

26,51

28,34

448. Rokytňany

-17,65

-38,24

-55,88



19


Z grafu dlouhodobého vývoje celkové bilance obyvatelstva Královéhradeckého kraje jsou patrné všechny zásadní trendy. Královéhradecký kraj zaznamenává trvalý celkový úbytek obyvatelstva, což je způsobeno především propadem přirozeného přírůstku, který je dlouhodobě záporný především výrazným poklesem porodnosti. Úbytek obyvatelstva migrací byl nejvýraznější v roce 2001, kdy se do kraje přistěhovalo 6,1‰ obyvatel, ale více se jich vystěhovalo (7,4‰). V roce 2001 nabyl celkový úbytek obyvatel kraje maximální hodnoty, a to -2,8‰. Údaje za poslední rok (2003) jsou po dlouhé době opět něco optimističtější. Přírůstek stěhováním je kladný a míra živě narozených poprvé od roku 1995 stoupla o 0,3‰. Graf č. 3-8

Dlouhodobý vývoj bilance obyvatelstva v Královéhradeckém kraji od roku 1990

živě narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přirozený přírůstek

přírůstek stěhováním

celkový přírůstek

13 Přepočtená hodnota na 1000 obyvatel středního stavu

12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 1990

-3

1995

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Královéhradeckého kraje

3.2.3 Sňatečnost, rozvodovost, potratovost Na progresivitu vývoje počtu obyvatelstva má vliv také celková míra sňatečnosti a rozvodovosti. V několika posledních letech se v České republice projevily tendence z vyspělých evropských zemí, a to že se postupně zvyšuje průměrný věk snoubenců při uzavírání prvního manželství, výrazně se také zvyšuje věk prvorodiček. Také počet narozených dětí mimo manželství narůstá. Proti tomu se snižuje celkový počet potratů. Tab. č. 3-11

Vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003 1998

1999

2000

2001

2002

2003

počet sňatků

3071

2939

3049

2844

2731

2618

počet rozvodů potraty

1647 3085

1176 2763

1559 2499

1647 2344

1801 2356

1661 2371

Zdroj dat: ČSÚ

Z výše uvedené tabulky je patrný vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů za posledních několik let v Královéhradeckém kraji. Počet sňatků se snižuje rok od roku. V porovnání let 1998 a 2003 celkový pokles činil 17,3%. Celkový počet rozvodů vykazuje v Královéhradeckém kraji nevyrovnanou tendenci. Ve sledovaném období bylo nejméně rozvodů v roce 1999, naopak nejvíce v roce 2002. Přepočtený rozdíl mezi těmito extrémními hodnotami je 53%.


20


Vývoj míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Královéhradeckém kraji od roku 1990

Přepočtené hodnoty na 1000 obyvatel středního stavu

míra sňatečnosti

míra rozvodovosti

míra potratovosti

12 10 8 6 4 2 0 1990

1995

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj dat: ČSÚ

Přepočtené hodnoty míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti na 1000 obyvatel středního stavu ve výše uvedeném grafu dokumentují celkový trend ve vývoji těchto ukazatelů. Vzhledem k celkovému poklesu obyvatel nabírá nepříznivý vývoj především míra rozvodovosti, která téměř kontinuálně roste. Další dva ukazatelé jsou v přepočtených hodnotách v poklesu. Především počet sňatků by mohl během několika let opět narůstat, neboť do manželství začínají vstupovat silné populační ročníky ze 70. let, které vzhledem k moderním trendům života, svůj vstup do manželství prozatím odkládali.

3.2.4 Struktura obyvatelstva podle pohlaví Základním strukturním ukazatelem obyvatelstva je rozdělení podle pohlaví. Obyvatelstvo v Královéhradeckém kraji sleduje celorepublikový trend v převaze zastoupení ženského pohlaví nad mužským. V porovnání údajů ze SLDB 1991 a 2001 je poměr mezi muži (1991=48,38%, 2001=48,69%) a ženami (1991=51,62%, 2001=51,31%) v krajském průměru stabilní. Jednotlivé obce a správní celky však v poměru mužů a žen vykazují zajímavé rozdíly. Podle údajů ze SLDB existovalo v roce 1991 v kraji 14 obcí a v roce 2001 13 obcí, kde byl počet mužů roven počtu žen. Maximální a minimální zastoupení mužů a žen v jednotlivých obcích v letech 1991 a 2001 dokumentuje následující tabulka.


21

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 3-12

Podíl mužů a žen ve vybraných obcích Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 1991

pořadí

Název obce

2001 ženy %

muži %

Název obce

ženy %

muži %

1.

Butoves

63,01

36,99 Proruby

61,54

38,46

2. 3.

Pšánky Dílce

59,18 58,82

40,82 Brada-Rybníček 41,18 Zdobín

57,58 56,70

42,42 43,30

4. 5.

Vrbice Nemyčeves

58,54 57,09

41,46 Sněžné 42,91 Pšánky

56,34 56,25

43,66 43,75

6. 7. 8.

Černíkovice Mlázovice Polom

57,01 56,86 56,84

42,99 Puchlovice 43,14 Vrchovnice 43,16 Lodín

56,15 55,88 55,87

43,85 44,12 44,13

9. 10. …

Zdobín Přepychy

56,76 56,74

43,24 Přepychy 43,26 Cholenice

55,56 55,56

44,44 44,44

439. 440.

Strážné Lupenice

46,49 46,48

53,51 Kbelnice 53,52 Libchyně

45,67 45,59

54,33 54,41

441. 442. 443.

Ostružno Zámostí-Blata Petrovičky

46,46 46,15 45,95

53,54 Strážné 53,85 Rokytňany 54,05 Úbislavice

45,33 45,33 45,09

54,67 54,67 54,91

444. 445.

Hajnice Malá Úpa

45,10 44,87

54,90 Královec 55,13 Bílé Poličany

44,89 44,74

55,11 55,26

446.

Podůlší

44,44

55,56 Zdechovice

44,37

55,63

447. 448.

Říčky v Orl. horách Zdobnice

43,82 42,93

56,18 Ostružno 57,07 Vysoký Újezd

44,16 43,08

55,84 56,92


V porovnání jednotlivých okresů jsou rozdíly v počtu mužů a žen v průměru nevýrazné. Nejnižší podíl mužů je podle SLDB 2001 v okrese Hradec Králové (48,39%) a nejvyšší v okrese Rychnov nad Kněžnou (49,01%). Podle obcí s rozšířenou působností je nejméně mužů zastoupeno v obvodech Hradec Králové a Náchod, nejvíce pak v obvodech Nová Paka, Nový Bydžov, Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou. Teprve v podrobnosti obcí s rozšířenou působností lze pozorovat výraznější regionální rozdíly v tomto ukazateli. Optimálnímu poměru 1:1 se nejvíce blíží obvody Teplice nad Metují (49,84% mužů), Hostinné (49,74%) a Vamberk (49,59%). Nejméně jsou muži zastoupeni v obvodech Česká Skalice (47,72%) a Náchod (47,93%).

3.2.5 Struktura obyvatelstva podle věku Věková struktura obyvatelstva se v populaci vytváří dlouhodobým vývojem především porodnosti a úmrtnosti a vlivem migračních pohybů. V České republice v posledních letech postupně klesá porodnost a úmrtnost a prodlužuje se střední délka života, což jsou hlavní faktory postupného stárnutí populace a zhoršování věkové struktury. Věková struktura obyvatelstva se sleduje podle tzv. věkových kategorií. Základními kategoriemi jsou: 0-14 let (předproduktivní), 15-59 let (produktivní) a 60 a více let (poproduktivní) složka obyvatelstva. V roce 2001 tvořila nejmladší věková kategorie u mužů 17,3% a u žen 15,4% obyvatelstva. Poproduktivní složka byla u mužů zastoupena 16% a u žen 22% podílem. V roce 1970 tvořila složka nejmladší věkové kategorie 0-14 let 20,5% populace Královéhradeckého kraje. V roce 1980 dosáhla z důvodu propopulačních opatření ze 70.let svého maxima 23,2%, ale od roku 1980 z důvodů snižování porodnosti klesá. V roce 1991 byl podíl předproduktivní skupiny ještě 20,8%, ovšem v roce 2001 to už bylo pouhých 16,3% populace.Výrazný úbytek podílu dětí do 14 let dokončeného věku je dán výrazným poklesem porodnosti, nejen v kraji, ale tento trend se promítá na věkové struktuře populace celé České republice. Do věku ekonomické aktivity, tj. produktivního věku, se naopak přesunuly silné ročníky 70. let, které tak výrazně ovlivnily vzrůst této supiny obyvatelstva na 64,6%.


22


Podíl osob v poproduktivním věku (60 a více let) byl v roce 1970 zjištěn ve výši 20,6%, index stáří (poměr obyvatelstva 60+/0-14 let) byl v Královéhradeckém kraji ještě relativně příznivý, činil 100,8%. Při sčítání v roce 1980, kdy za deset let přibylo téměř 20 tisíc dětí a ubylo 9 tisíc osob starších 60 let, se index stáří snížil na nejoptimálnější hodnotu během třiceti let, na 78,8%. V roce 1991 se již projevil úbytek dětí a stagnoval počet osob v poproduktivním věku, takže se index stáří opět zvýšil o více než 10 bodů. Tab. č. 3-13

Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin v Královéhradeckém kraji v letech 1970 - 2001 věková skupina muži

ženy

rok

0-14

15-59

60 +

0-14

15-59

60+

1970 1980 1991

21,9 24,8 22,0

60,4 60,0 62,7

17,7 15,2 15,4

19,2 21,8 19,6

57,5 57,0 58,8

23,4 21,2 21,6

2001

17,3

66,8

16,0

15,4

62,6

22,0

Zdroj dat: SLDB 1970 – 2001

Podíl nejstarší generace od 90.let postupně vzrůstá. Do této věkové kategorie se postupně přesunuli občané slabých ročníků narozených ve třicátých letech minulého století, což prozatím kontrastuje s rychle se zmenšujícím podílem dětské složky obyvatelstva. V roce 2001 činil podíl osob ve věku 60+ 19,1% populace. Index stáří v tomto roce dosáhl svého maxima 117,1%. Dětí do 14 let bylo v roce 2001 sečteno o 25 tisíc méně než v roce 1991. Klesající porodnost se zatím promítla do úbytku nejmenších dětí, kterých bylo do věku 4 let zjištěno o 4,5% z úhrnu obyvatelstva, což je o 1,7 procentního bodu méně než v roce 1991. Počet osob v produktivním věku se v roce 2001 oproti roku 1991 snížil o 20,6 tisíc osob. Podíl poproduktivní složky vzrostl za deset let o 0,5% a v roce 2001 činil 19,1% populace. Graf č. 3-10

Vývoj podílu věkových kategorií mužů a žen v Královéhradeckém kraji v letech 1970 - 2001

70,0 60,0 Muži 0-14

50,0

Muži 15-59 Muži 60 +

40,0

Ženy 0-14 Ženy 15-59

30,0

Ženy 60 + 20,0 10,0 1970

1980

1991

2001 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001


23


Index mládí obyvatel Královéhradeckého kraje v roce 2001

V regionálním členění žije nejmladší obyvatelstvo (podle přepočteného indexu mládí 0-14/60+ z výsledků SLDB 2001) v obvodech ORP Broumov (1,09) a Rychnov nad Kněžnou (1,03). Všechny ostatní obvody mají hodnotu indexu mládí menší než 1. V porovnání obcí s POÚ dosahuje obvod Rokytnice v Orlických horách maximální hodnoty 1,39, obvod Broumov 1,19, Rychnov nad Kněžnou 1,06 a Trutnov 1,03.

Zdroj dat: SLDB 2001

Minimální hodnoty indexu mládí, tedy nejhorší poměr mezi populací 0-14 a 60+, vykazují v přepočtu obvody Sobotka (0,62), Hradec Králové (0,74), Lázně Bělohrad (0,75), Hronov (0,76), Kostelec nad Orlicí (0,77), Červený Kostelec, Česká Skalice a Chlumec nad Cidlinou (0,79) a Opočno 0,80. Z Královéhradeckých okresů jsou vlivem nepříznivé věkové struktury nejstarší okresy Hradec Králové (0,77) a Jičín (0,82). Ostatní okresy jsou v rozmezí hodnot 0,9 – 0,92 (Rychnov nad Kněžnou). Z korelací hodnot věkových kategorií a národnosti je patrné, že největší zastoupení nejmladší věkové kategorie je v mnoha případech právě v oblastech, kde je nejmenší národnostní jednota. Obecně platí, a to i v Královéhradeckém kraji, že nejméně příznivou věkovou strukturu obyvatelstva mají převážně nejmenší obce a na druhé straně velká města. Následující tabulka dokumentuje rozložení věkových kategorií v obcích Královéhradeckého kraje, které mají více než 5 tisíc obyvatel.


24


Porovnání obcí Královéhradeckého kraje nad 5 tisíc obyvatel podle věkových kategorií v roce 2001 Obyvatelstvo Obec

Podíl věkových skupin %

index mládí

celkem

0-14

15-59

60+

0-14/60+

Hradec Králové Trutnov

97155 31997

14,47 16,63

64,83 67,17

20,71 16,20

0,70 1,03

Náchod Jičín Dvůr Králové nad Labem

21400 16489 16381

16,85 15,98 14,95

63,65 65,89 65,84

19,50 18,13 19,21

0,86 0,88 0,78

Vrchlabí Jarom ěř

13171 12921

15,78 18,00

65,24 64,76

18,97 17,24

0,83 1,04

Rychnov nad Kněžnou Nové Město nad Metují Nová Paka

11736 10074 9299

17,72 16,40 16,73

67,54 64,99 64,38

14,73 18,61 18,88

1,20 0,88 0,89

Hořice Červený Kostelec Broumov

9091 8467 8361

15,34 16,15 19,96

65,36 63,19 63,45

19,29 20,67 16,59

0,80 0,78 1,20

Nový Bydžov Dobruška

7201 7181

17,97 17,88

62,59 65,09

19,44 17,03

0,92 1,05

Hronov Týniště nad Orlicí Kostelec nad Orlicí

6519 6286 6180

16,43 16,19 14,95

61,90 64,16 65,50

21,68 19,65 19,55

0,76 0,82 0,76

Úpice Třebechovice pod Orebem Česká Skalice

5932 5429 5407

16,81 17,20 15,85

63,74 63,99 67,56

19,45 18,81 16,59

0,86 0,91 0,96

Chlumec nad Cidlinou

5252

15,61

65,02

19,36

0,81


550724

16,29

64,63

19,08

0,85


Následující tabulka uvádí jednotlivé obce v kraji, které nabývají maximálních a minimálních hodnot indexu mládí v porovnání let 1991 a 2001.


25


Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle indexu mládí v roce 1991 a 2001

pořadí

Obec

index mládí

obce

pořadí

1991

obce

Obec

index mládí 2001

1.

Staré Místo

3,50

1.

Staré Místo

2,19

2. 3.

Radvanice Valdice

3,50 3,09

2. 3.

Podůlší Božanov

2,19 1,66

4. 5. 6.

Orlické Záhoří Kobylice Liberk

2,43 2,05 2,01

4. 5. 6.

Radvanice Kobylice Rokytnice v Orl. h.

1,65 1,64 1,61

7. 8.

Adršpach Božanov

1,84 1,80

7. 8.

Valdice Milovice u Hořic

1,58 1,57

9. 10. 11.

Rychnov nad Kněžnou Rokytnice v Orl. h. Meziměstí

1,75 1,69 1,68

9. 10. 11.

Heřmánkovice Cerekvice n. Bystřicí Trotina

1,51 1,46 1,45

12. 13. 14.

Černčice Chlístov Hajnice

1,68 1,67 1,64

12. 13. 14.

Šonov Černilov Vršce

1,45 1,45 1,44

15.

Deštné v Orl. h. ...

1,64

15.

Dohalice Malá Úpa

1,44 1,44

434. 435. 436.

Sněžné Máslojedy Rokytňany

0,38 0,38 0,37

434. 435. 436.

Chyjice Kněžnice Kovač

0,38 0,37 0,37

437. 438. 439.

Libchyně Litíč Bílsko u Hořic

0,36 0,35 0,35

437. 438. 439.

Rokytňany Proruby Zachrašťany

0,31 0,30 0,30

440. 441.

Dolní Lochov Tetín

0,33 0,33

440. 441.

Sendraž Ohařice

0,29 0,29

442.

Rašín

0,32

442.

Lišice

0,28

443. 444.

Sekeřice Vrbice

0,29 0,24

443. 444.

Dolní Lochov Sekeřice

0,25 0,24

445. 446. 447.

Petrovičky Ohařice Tuř

0,23 0,21 0,20

445. 446. 447.

Slavhostice Rašín Vrbice

0,23 0,23 0,18

448.

Pšánky

0,17

448.

Zámostí-Blata

0,15


Průměrný věk obyvatelstva je hodnotou vypočtenou ze stáří všech obyvatel daného území. Je nutno podotknout, že aritmetický průměr vždy reaguje na extrémní hodnoty, a proto jeho výše nemusí přesně souhlasit s rozložením věkových kategorií. Průměrný věk obyvatelstva Královéhradeckého kraje byl v roce 2001 v úhrnu 39,0 let, zatímco v roce 1991 to bylo 36,2 let. Jeho hodnota tedy za deset let stoupla o 2,8 bodu. Vyšší průměrný věk mají ženy (1991=37,9, 2001=40,6) než muži (1991=34,4, 2001=37,3). Z okresů v Královéhradeckém kraji mají nejvyšší průměrný věk obyvatelé okresu Hradec Králové a Jičín. V roce 2001 zde byla hodnota průměrného věku o 0,7 (resp. v okresu Jičín o 0,3) roku vyšší než krajský průměr. Nejpříznivější průměrný věk měl v roce 2001 okres Rychnov nad Kněžnou s průměrným věkem 38,4 let.


26


Vývoj průměrného věku v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1998-2003 41 Hradec Králové celkem

40,5

věk

40

Jičín celkem

39,5

Náchod celkem

39 Rychnov nad Kněžnou celkem

38,5

Trutnov celkem

38 37,5 1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Obr. č. 3-7

Průměrný věk obyvatel v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2004

Zdroj dat: ČSÚ

Nejnovější hodnoty průměrného věku v obcích k 1.1.2004 v maximálních a minimálních hodnotách jsou uvedeny v následující tabulce.


27


Počet obyvatel a průměrný věk v obcích Královéhradeckého kraje k 1.1.2004 dle pořadí pořadí obce

Název obce

Počet obyvatel k 1.1.2004

Průměrný věk k 1.1.2004

celkem

celkem

muži

ženy

muži

ženy

1.

Sekeřice

121

62

59

50,2

45,5

55,2

2. 3.

Vrbice Lišice

117 166

60 85

57 81

49,6 49,1

48,0 45,9

51,2 52,5

4. 5. 6.

Pšánky Zámostí-Blata Kostelec

49 80 38

22 40 17

27 40 21

49,1 48,3 48,0

51,1 48,1 49,0

47,5 48,5 47,3

7. 8.

Ohařice Rašín

58 72

27 36

31 36

47,8 47,3

48,9 44,1

46,8 50,4

9. 10. 11.

Zachrašťany Sendraž Písek

167 91 184

80 46 92

87 45 92

47,0 47,0 46,9

45,1 42,3 43,0

48,7 51,7 50,8

12. 13. 14.

Češov Dolní Lochov Kyje

187 50 46

87 26 25

100 24 21

46,8 46,8 46,8

45,6 44,2 45,6

47,9 49,5 48,3

15.

Rokytňany …

63

34

29

46,8

41,2

53,3

434. 435. 436.

Černilov Zaloňov Hajnice

2233 415 897

1084 210 480

1149 205 417

36,1 36,1 36,0

35,9 35,2 35,8

36,2 37,1 36,3

437. 438. 439.

Rokytnice v Orl. h. Božanov Brada-Rybníček

2463 345 82

1191 177 39

1272 168 43

35,9 35,7 35,6

34,6 34,1 36,2

37,2 37,4 35,1

440. 441.

Radvanice Litíč

1090 124

535 55

555 69

35,6 35,4

34,3 35,8

36,8 35,0

442.

Dohalice

443

223

220

35,3

34,4

36,1

443. 444.

Kobylice Milovice u Hořic

193 258

98 126

95 132

35,2 35,2

34,5 34,9

36,0 35,6

445. 446. 447.

Vršce Staré Místo Podůlší

230 337 249

117 175 126

113 162 123

35,0 34,7 34,4

32,8 33,7 33,6

37,4 35,7 35,2

448.

Malá Úpa

125

66

59

33,9

33,0

34,9

…

Zdroj dat: ČSÚ

3.2.6 Struktura obyvatelstva podle národnosti a náboženství Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje je národnostně jednotné, bez výrazného zastoupení menšinových skupin. Česká národnost je zastoupena v průměru 95%. Nejpočetnější menšinové národnostní skupiny v kraji jsou slovenská, moravská, rómská. Mezi roky 1991 a 2001 došlo k výraznějšímu poklesu moravské, slovenské a rómské komunity a naopak k nárůstu ostatních menšinových národnostních skupin, a to především vietnamské, ruské a ukrajinské.


28


Struktura obyvatelstva podle národnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001

česká

2001

moravská slezská slovenská romská

1991

90%

ostatní

92%

94%

96%

98%

100%


V mezikrajovém srovnání je podle výsledku SLDB 2001 nejvíce národnostně jednotný okres Jičín (96,77% české národnosti), nejméně jednotný je okres Trutnov (93,61%). Podíl české národnosti v průměru klesá od jihu a západu k severu a východu území. Obvody pověřených obecních úřadů s nejnižším podílem české národnosti jsou Žacléř (83,26%), Svoboda nad Úpou (88,56%), Broumov (91,99%), Teplice nad Metují (92,35%), Rokytnice v Orlických horách (92,74%), Trutnov (92,86%) a Smiřice (92,87%). Nejvíce národnostně jednotné jsou obvody Sobotka (97,49% české národnosti), Nechanice (97,28%), Jičín (97,17%), Lázně Bělohrad (97,02%) a Hořice (96,77%). Slovenská národnost je nejvíce zastoupena na Broumovsku (2,86%) a Trutnovsku (2,56%), moravská národnost na Rychnovsku (0,33%) a rómská národnost v obvodu Broumova (0,59%) a Dobrušky (0,36%). V celém kraji existovalo v roce 2001 celkem 8 obcí, kde se 100% občanů přihlásilo k české národnosti – Dobřany, Kacákova Lhota, Kostelecké Horky, Kyje, Mezilesí, Sedliště, Vrbice a Židovice. V roce 1991 bylo takovýchto obcí 19. Méně než 85% obyvatel české národnosti naopak žilo v roce 2001 v obcích Lampertice (82,35%), Žacléř, Královec, Bernatice a Jívka. V roce 1991 existovali i obce, kde podíl české národnosti nepřesáhl ani 80% - Říčky v Orlických horách (73%), Kostelec, Lampertice a Bernatice. Je nutné zdůraznit, že přihlášení občana k určité národnosti je pouze subjektivní a dobrovolné a proto ne zcela vždy statistická data vystihují skutečný stav. Počet religiózních obyvatel se v porovnání SLDB 1991 a 2001 snížil. V roce 1991 se k víře přihlásilo celkem 39,2% obyvatel kraje, zatímco v roce 2001 to bylo již pouze 26,6%, což je méně než celorepublikový průměr (32%). Pokles počtu věřících obyvatel lze přisoudit i faktu náhlé možnosti přihlásit se svobodně k víře po revolučních změnách v roce 1989, která v roce 2001 již nebyla tak silně významná. Z porovnání administrativních celků kraje je patrné, že největší podíl věřících obyvatel žije v oblasti Náchodska, Orlických hor a podhůří. Naopak nejmenší procento religiózních obyvatel žije v severní části kraje, zejména na Trutnovsku, Vrchlabsku, v oblasti Podkrkonoší, a také na Broumovsku, Hronovsku a Královéhradecku. Obecně platí, že méně věřících žije ve městech, více na venkově, a to zejména v rurálních oblastech kraje.


29


Podíl věřícího obyvatelstva v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001

v % z celkového počtu obyvatel

70,00 60,00

63,94

50,00 40,00

39,23 44,39

26,64

30,00

Bez vyznání Věřící

20,00 10,00 0,00 1991

2001


Podle výsledků SLDB 2001 je v mezikrajovém srovnání je nejreligióznějším okresem Náchod (33,89% věřících obyvatel) a Rychnov nad Kněžnou (33,03%). V okrese Trutnov je naopak věřících pouze 1/5 obyvatel (21,07%). V členitosti nižších územních celků žije největší procento věřících obyvatel v obvodu Červený Kostelec (47,2%). Více než 40% věřících dosahují obvody Opočno, Nové Město nad Metují a Dobruška. Nejméně religiózní je obvod Hostinné (17,4%) a Trutnov (18,5%), následují obvody Žacléř, Svoboda nad Úpou, Vrchlabí, Dvůr Králové nad Labem a Hořice. Obr. č. 3-8

Podíl věřících obyvatel v Královéhradeckém kraji v roce 2001


Z celkového podílu věřících v kraji se podle SLDB 2001 hlásí nejvíce k římskokatolické církvi (20,6%). K církvi československé husitské se hlásí 2,4% věřících, přibližně 1% věřících se přihlásilo k českobratrské církvi evangelické. Nejvyšší zastoupení římskokatolické církve koresponduje s nejvíce religiózními oblastmi kraje – Červený Kostelec 36,2%, Opočno a Dobruška 34,8%, Nové Město nad Metují 33,5%.


30


Struktura obyvatelstva podle vyznání v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001 60,00

Nezjištěné vyznání

50,00

Nábož. společn. Svědk. Jehovovi

40,00

pravoslavná církev

30,00

českobratrská církev evangel.

20,00 církev českosl. husitská 10,00 církev římskokatolická 0,00 1991

2001


V nejnižší územní podrobnosti byla v roce 2001 nejvíce religiózní obec Jestřebí 82,8%. Více než 70% věřících žilo také v Chlístově a Janově. Minimální extrémní hodnotou je pouze 10% věřících v obcích Strážné a Bříšťany. V roce 1991 lidé nejvíce věřily v obcích Litoboř a Jestřebí (přes 90% věřících), nejméně naopak v obcích Valdice (15%), Milovice u Hořic a Podhorní Újezd a Vojice (obě 20% věřících). Poznámka: Struktura obyvatelstva dle vzdělání je samostatně řešena jako součást oddílu III. Vzdělávání. Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivita je analyzována v oddílu II. Trh práce a zaměstnanost

3.3

ZÁVĚR

Demografická struktura obyvatel Královéhradeckého kraje kopíruje v mnoha ukazatelích celorepublikové trendy a v celokrajském měřítku nevykazuje výraznější anomálie. Výraznější rozlišnosti některých ukazatelů (podíl vysokoškolsky vzdělaných, míra přirozeného a migračního přírůstku, religióznost aj.) se projevují až v porovnání nižších územně-administrativních celků. Pozitivně se v Královéhradeckém kraji vyvíjí vzdělanostní struktura obyvatel, kraj je národnostně jednotný, zvyšuje se celkový podíl obyvatel žijících ve městech. Největším negativem vývoje demografické charakteristiky je celkový úbytek počtu obyvatel, pokles porodnosti a celkové stárnutí populace. Syntetické zhodnocení demografické situace v Královéhradeckém kraji je provedeno na základě vybraných demografických ukazatelů, které ovlivňují dlouhodobý vývoj populace. Pro souhrnné zhodnocení populačního potenciálu Královéhradeckého kraje byly použity tyto ukazatele: •

Vývoj počtu obyvatel 1991 – 2001

•

Index mládí v roce 2001 (podíl velikosti věkových kategorií 0-14/60+)

•

Index závislosti typ B v roce 2001(podíl poproduktivní kategorie na produktivní 60+/15-59)

•

Míra přirozeného přírůstku za roky 1999 – 2003

•

Míra migračního přírůstku za roky 1999 – 2003

• Míra celkového příbytku/úbytku obyvatel v letech 1999 - 2003 Vyhodnocení populačního potenciálu bylo provedeno bodovací metodou v rozlišení územních jednotek obcí s pověřeným úřadem, který je v Královéhradeckém kraji celkem 35. Region s nejnižším počtem sečtených bodů vykazuje na základě vyhodnocení těchto ukazatelů nejpříznivější demografickou situaci. Na základě součtu bodů byly regiony setříděny do 5 kategorií hodnocení:


31


•

Velmi příznivé hodnocení (rozpětí počtu bodů 43 – 65)

•

Příznivé hodnocení (66 – 88 bodů)

•

Průměrné hodnocení (89 – 111 bodů)

•

Méně příznivé hodnocení (112 – 134 bodů)

•

Nepříznivé hodnocení (135 – 157 bodů)

Nejméně bodů (43) získal obvod POÚ Třebechovice pod Orebem a to zejména zásluhou hodnot vývoje počtu obyvatel (2 body), který je zde příznivý díky poměrně vysokému celkovému přírůstku obyvatel (1 bod). V pořadí „věkově zaměřených“ ukazatelů získal 10 bodů za index mládí a 19 bodů za index závislosti typu B. V souhrnné kategorii s velmi příznivým hodnocením se vyskytuje ještě obvod POÚ Smiřice (celkem 64 bodů), který vykazuje zejména příznivé hodnoty v ukazatelích celkového (2 body) a migračního přírůstku (3 body). V ukazateli přirozeného přírůstku ovšem zaujímá až 19. místo a v celkovém vývoji počtu obyvatel získal 6. místo. S hodnotou ukazatele indexu závislosti typu B obsadil až 25. pozici v rámci kraje. V kategorii příznivého hodnocení populačního potenciálu se vyskytuje celkem 7 obcí s POÚ – Jaroměř (69), Rychnov nad Kněžnou (71), Nechanice (74), Náchod (75), Nové Město nad Metují (77), Broumov (82) a Kostelec nad Orlicí (84). Obvody Jaroměř a Rychnov nad Kněžnou vynikají vysokým ohodnocením zejména v ukazatelích přirozeného a celkového přírůstku a ukazateli indexu vývoje počtu obyvatel a indexu mládí. Jedná se o regiony s celkově vyšší porodností a s vyšším podílem kategorie mladých věkových skupin. Z pohledu migračního ohodnocení získali 22 resp. 19 bodů. Rovněž obvod Broumovska je vysoce obodován v ukazatelích přirozeného přírůstku (2 body), indexu mládí (2 body) a indexu nárůstu populace (3 body). V migračním přírůstku a v indexu závislosti je až na 30. místě. Nechanicko disponuje nejvyššími migračními přírůstky (1 bod) a tím i hodnotami celkového přírůstku a nárůstu počtu obyvatel. V přirozeném přírůstku se umístilo na 26. místě, v indexu mládí na 24. místě a v indexu závislosti typu B dosáhlo 15 bodu. Náchod a nové Město nad Metují jsou obvody bez výrazných výkyvů a s více průměrným hodnocením. Náchodsko je vysoce postaveno pouze v ukazateli vývoje počtu obyvatel (4 body), ostatní ukazatele se pohybují v rozmezí 10 – 17 bodů. Novoměstsko je nejvýše obodováno v ukazateli celkového (4 body) a přirozeného přírůstku (5 bodů). Zbylé ukazatele na Novoměstku jsou ohodnoceny v rozmezí škály 16 – 20 bodů. Průměrně hodnocenými regiony jsou v součtu všech bodů obvody POÚ Rokytnice v Orlických horách (93), Úpice (94), Červený Kostelec (95), Nový Bydžov (96), Žacléř (97), Dobruška (98), Police nad Metují (101), Opočno (105), Chlumec nad Cidlinou (110) a Týniště nad Orlicí (111). V propopulačních ukazatelích jednoznačně dominuje obvod Rokytnice v Orlických horách, která disponuje nejvyšším možným ohodnocením ve vývoji počtu obyvatel, indexu mládí a přirozeném přírůstku. V celkovém přírůstku obdržela 20 bodů, ale ve zbylých ukazatelích se umístila až na posledním 35. místě. Protipólem jsou v této kategorii obvody Týniště nad Orlicí, Chlumec nad Cidlinou, Opočno a Úpice, které naopak nejvíce bodově profitují z ukazatelů migračního a celkového přírůstku a u indexu závislosti typu B (bodové umístění u všech těchto ukazatelů činí 4 – 13 bodů), zatímco ve více propopulačních ukazatelích jsou umístěny ve škále 18 – 33 bodů. Ostatní obvody nevykazují výrazné rozlišnosti a ve většině sledovaných ukazatelů nabývají hodnoty převážně v rozmezí průměru. Sumární hodnoty méně příznivého populačního potenciálu se vyskytují v obvodech Kopidlno (114), Trutnov (116), Česká Skalice (118), Svoboda nad Úpou (119), Hořice a Vrchlabí (125), Hronov (128), Jičín (130) a Dvůr Králové nad Labem (132). U těchto obvodů se ohodnocení jednotlivých ukazatelů pohybuje již od přibližně 20 bodů výše. Výjimku tvoří jen lépe umístěné indexy vývoje počtu obyvatel a mládí na Trutnovsku a Kopidlnsku a v indexu závislosti vedou obvody Hronov a Kopidlno. V nejhůře hodnocené kategorii s nepříznivým populačním potenciálem jsou zařazeny obvody Sobotka (138), Lázně Bělohrad a Nová Paka (143), Hradec Králové (149), Hostinné (150), Vamberk (154) a Teplice nad Metují (157). Bodované ukazatele se v těchto obvodech zpravidla pohybují ve škále od 20 bodů výše a přibližují se spíše k průměru 30 bodů. Výranou extrémní hodnotu vykazují jen obvody Sobotka a Lázně Bělohrad, kteé se umístili na 1. resp. 2. místě v hodnocení indexu závislosti typu B, tedy v podílu poproduktivní


32


kategorie starší 60ti let vůči kategorii produktivního obyvatelstva ve věku 15 – 59 let. V přirozeném přírůstku získali 10 - 13 bodů obvody Hradec Králové, Hostinné a Vamberk. V nejhůře vyhodnoceném regionu Teplice nad Metují získal nejvyšší ohodnocení index mládí (12 bodů), ostatní ukazatele se pohybují v rozmezí počtu bodů 25 – 35. Obr. č. 3-9

Syntetické vyhodnocení populačního potenciálu Královéhradeckého kraje

V globálním celokrajském pohledu je patrné, že nejlépe jsou na základě vybraných ukazatelů hodnoceny regiony sousedící s obvodem Hradec Králové a dále obvody ležící od krajského centra směrem na středovýchod až východ. Horší je situace v západní a severní části krajského území, kde se jednotlivé obvody jeví jako průměrně až méně příznivě hodnoceny. Poměrně špatně je hodnocen samotný obvod Hradec Králové, který v ukazatelích migračního salda, celkového přírůstku a indexu mládí získal 33 resp. 34 bodů. V hodnocení přirozeného přírůstku a indexu závislosti typu B se v rámci kraje umístil na 11. a 12. pozici. Zdroj dat: SLBD 2001, MOS


33


4

HOSPODÁŘSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, JEHO ODVĚTVOVÁ STRUKTURA A EKONOMICKÁ VÝKONNOST

Charakter hospodářství Královéhradeckého kraje byl a je ovlivněn historickým vývojem a zdejšími přírodními podmínkami. Struktura hospodářství a odvětvové zaměření ekonomických subjektů vychází ve značné míře již z předválečné doby, která v podstatě předurčila charakter hospodářství kraje na desítky let dopředu. K rozvoji textilního a papírenského průmyslu, posléze i strojírenství, došlo v severovýchodní hornaté části území, kde byly méně příznivé podmínky pro zemědělství. Ekonomický rozvoj se tímto soustředil do většího počtu menších měst v podhůří. Po roce 1945 a zejména po roce 1948 došlo nejen v celém Československu, ale i oblasti východních Čech k výrazným změnám v oblasti struktury ekonomické základny spočívající ve znárodňování soukromého majetku a celkové koncentraci a důsledné centralizaci hospodářství. Tento proces postihl průmysl i zemědělství. Po roce 1989 prošlo hospodářství východních Čech podobně jako v celé České republice významnými společenskými změnami. Došlo k významným transformačním změnám spojeným s privatizací státního majetku a zavedení tržního charakteru ekonomiky. Významné společenské změny a razantní přechod na principy tržní ekonomiky vedly z počátku k výraznému útlumu průmyslové a zemědělské výroby. Naproti tomu začal rychleji stoupat význam sektoru služeb. Celý proces změn majetkové a organizační struktury vedl také k tomu, že se velké podniky v kraji většinou rozpadly na řadu menších subjektů, což postihlo všechna odvětvích a obory hospodářství kraje. Důsledkem byl vznik a výrazný rozvoj soukromého sektoru, jehož podíl na tvorbě rozhodujících makroekonomických ukazatelů je dnes zcela dominantní. V oblasti ekonomiky Královéhradeckého kraje se dostal do popředí zpracovatelský průmysl s převažujícím odvětvím oděvního, textilního a kožedělného průmyslu a všeobecného strojírenství. Dynamicky se rozvíjí výroba motorových vozidel a automobilových komponentů. Nezastupitelný podíl ve výčtu významných odvětví průmyslu v kraji má též elektrotechnický průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl, potravinářský průmysl, výroba a zpracování kovů a výroba papíru a nábytku. Těžký průmysl naopak zcela chybí. Příznivý stav v zemědělství - zejména v obilnářství, zelinářství a v chovu dobytka je daný především skutečností, že část území kraje patří díky úrodnosti svých půd k oblastem s největší intenzitou zemědělské výroby v České republice. V kraji sídlí množství významných průmyslových, stavebních, textilních, obchodních a dalších podnikatelských subjektů i malých a středních podnikatelů, z nichž mnozí jsou nositeli místních tradic. Královéhradecký kraj disponuje kvalitní pracovní silou. Jsou zde umístěny firmy a podniky s celostátním významem, ale většinu z důvodu silnější orientace na lehký průmysl tvoří menší a střední firmy. Významnou úlohu v posledních letech hraje angažovanost zahraničních subjektů v hospodářství kraje a především růst zahraničních investic. Počáteční útlum průmyslové a zemědělské výroby ze začátku 90. let se tak v důsledku výše uvedených změn obrátil v dynamický růst většiny oborů, především potom zpracovatelského sektoru a sektoru služeb. Královéhradecký kraj patří mezi regiony se střední úrovní výkonnosti, což dokládá výše vytvořeného hrubého domácího produktu na 1 obyvatele, který dosáhl v roce 2003 86,9% republikového průměru a 58% průměru 15-ti členských zemí Evropské unie. Královéhradeckému kraji tak patří v této oblasti 9. místo mezi všemi kraji ČR. Na tvorbě HDP se významnou měrou podílely firmy z odvětví zpracovatelského průmyslu, dále veřejná administrativa (sem patří mj. školství, zdravotnictví, ostatní veřejné, sociální a osobní služby) a odvětví obchod a opravy spotřebního zboží. Královéhradecký kraj je charakteristický územní rozptýleností průmyslové výroby do menších ekonomických subjektů, které se podílejí hlavní měrou na celkové zaměstnanosti. Zemědělská výroba a její jednotlivé obory (rostlinná výroba, chov hospodářských zvířat) jsou soustředěny v územích, které jsou pro ně z hlediska přírodních podmínek nejvýhodnější. Za tradiční prioritu i v souvislosti s podnikáním a pracovními příležitostmi je považováno vzdělání. V samotném kraji je přes sedmdesát středních škol státních, soukromých i církevních. Vysoké školství je soustředěno do krajského města Hradec Králové.


34


Královéhradecký kraj se vyznačuje celou řadou turisticky zajímavých míst, které stojí za to navštívit. S tím velmi úzce souvisí velký potenciál pro rozvoj podnikání v cestovních ruchu, stále častěji se dostávají do popředí termíny jako cykloturistika, agroturistika, jezdectví a další, pro které má kraj zcela určitě jedinečné podmínky. Všechny dále uváděné údaje a ukazatele byly převzaty z údajů: Statistických ročenek Českého statistického úřadu, Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu, Celního ředitelství v Hradci Králové, Finančního ředitelství v Hradci Králové, Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Agentury CzechInvest, Českomoravské záruční a rozvojové banky, Ministerstva průmyslu a obchodu, Asociace inovačního podnikání, Meziroční indexy a různá porovnání jednotlivých části tabulek k průměru celku jsou dílem této analýzy.

4.1

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT KRAJI V RÁMCI ČR A EU

KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI

Jedním ze základních souhrnných ukazatelů hospodářské úrovně určitého území je výše hrubého domácího produktu (HDP), který v sobě obsahuje řadu dalších ekonomických ukazatelů. ČR dosáhla v roce 2003 HDP v kupních cenách ve výši 2.550,7 mld. Kč. Královéhradecký kraj se podílel na tvorbě celorepublikového HDP 4,7% (podíl obyvatelstva kraje představuje 5,3%) a dosáhl absolutní výše 118,9 mld. Kč. Tento ukazatel se v období 1999 – 2003 zvýšil v kupních (běžných) cenách o 25,3% (včetně inflace). Hodnota růstu HDP tak dokumentuje poměrně slušnou úroveň dynamiky hospodářství Královéhradeckého kraje. Přesnějším ukazatelem pro porovnání vývoje za určité období je hodnota HDP ve stálých cenách, a to vždy ve srovnání s předcházejícím rokem. V posledních 4 letech se růst hodnoty HDP Královéhradeckého kraje pohyboval od 2,1% do 5,3% meziročního růstu (v roce 2001 došlo k mírnému poklesu o 0,7%). HDP kraje v přepočtu na obyvatele dosáhl v roce 2003 hodnoty 217.235 Kč (celorepublikový průměr včetně Prahy byl 250.033 Kč). HDP kraje v přepočtu na obyvatele v EUR dosáhl v roce 2003 hodnoty 6.821 EUR a zvýšil se tak od roku 1999 o celých 46,3%. Vliv na tento údaj měl relativně stabilní devizový kurz CZK/EUR. HDP kraje v přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly dosáhl v roce 2003 hodnoty 14.067 EUR a zvýšil se za poslední 4 roky o 27,3%. Tento ukazatel mnohem přesněji (i když fiktivně) porovnává úroveň HDP kraje s průměrem EU. Ekonomickou výkonnost Královéhradeckého kraje lze porovnat s jinými kraji a EU následujícími ukazateli. Ve srovnání s ostatními kraji, resp. průměrem ČR se Královéhradecký kraj pohybuje v tvorbě HDP na úrovni 86,9% a svůj poměr k průměru ČR zvýšil mezi lety 1999 – 2003 o nepatrných 0,3%. Pokud porovnáme HDP kraje s průměrem EU zjistíme, že úroveň krajského HDP je ve vztahu k EU 15 („staré členské země“) na úrovni 58% v roce 2003, přičemž celá ČR vykazuje stejný údaj na úrovni 66,7%. V období 1999 – 2003 se Královéhradecký kraj přiblížil svou hodnotou HDP k průměru EU 15 o 6,9%. Při porovnání HDP kraje s průměrem EU 25 (všechny členské státy od 1.5.2004) zjistíme, že úroveň krajského HDP je ve vztahu k EU 25 na 63% v roce 2003, přičemž celá ČR vykazuje stejný údaj na úrovni 72,7%. V období 1999 – 2003 se Královéhradecký kraj přiblížil svou hodnotou HDP k průměru EU 25 o 5,9%. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že dosáhnout úrovně ekonomické výkonnosti EU 15 bude v dalších letech velmi obtížné, ale zvládnutelné. Celý tento proces bude trvat desítky let, a to za


35


předpokladu, že růst HDP bude reálně převyšovat růst ve starých členských zemích minimálně o 2-3% ročně. Královéhradecký kraj svým HDP na obyvatele v paritě kupní síly představuje ve srovnání s novými členskými zeměmi EU (od roku 2004) 119% jejich průměru. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že pro Královéhradecký kraj a celou ČR je rozhodující porovnání se stejným ukazatelem v EU 15, a to vzhledem k jasně cílenému směřování ČR na úroveň „starých“ členských států EU. Tab. č. 4-1

Vývoj a struktura hrubého domácího produktu v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 UKAZATEL

1999

2000

2001

2002

2003

Index ČR celkem 2003/1999 v roce 2003 125,3% 2 550 754 145,1% 80 097 126,3% 165 168

Hrubý domácí produkt v mil. Kč (kupní ceny) Hrubý domácí produkt v mil. EURO (ECU) Hrubý domácí produkt v mil. PPS

94 980 2 575 6 099

101 287 2 845 6 477

106 039 3 113 6 600

112 450 3 651 7 083

118 984 3 736 7 705

Podíl regionu na HDP České republiky v % Vývoj HDP ve stálých cenách, min. rok = 100 Střední stav obyvatel

4,7 102,1 552 139

4,7 105,3 551 297

4,6 99,3 550 556

4,7 103,9 548 698

4,7 104,1 547 720

100,3% x 99,2%

100,0 103,7 10 201 651

Podíl na počtu obyvatel ČR v % HDP na 1 obyvatele v Kč

5,4 172 022

5,4 183 725

5,4 192 603

5,4 204 940

5,3 217 235

99,3% 126,3%

100,0 250 033

4 664 11 047 86,7

5 161 11 748 87,8

5 653 11 989 85,1

6 653 12 909 86,6

6 821 14 067 86,9

146,3% 127,3% 100,3%

7 851 16 190 100,0

54 119 60

54 119 59

54 115 59

55 118 61

58 119 63

106,9% 100,3% 105,9%

66,7 136,9 72,7

HDP na 1 obyvatele v EURO (ECU) HDP na 1 obyvatele v PPS HDP na 1 obyvatele, ČR = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU 15 OMS = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU 10 NMS = 100 HDP na 1 obyvatele v PPS, EU 25 = 100

Zdroj dat: Statistická ročenka ČSÚ

Graf č. 4-1

Podíl jednotlivých krajů na tvorbě HDP ČR v roce 2003

Zlínský kraj 4,6%

Moravskoslezsko 10,3% Praha 25,7%

Olomoucký kraj 4,8%

Středočeský kraj 9,0%

Jihomoravský kraj 10,3% Vysočina 3,9% Pardubický kraj 4,1%

Jihočeský kraj 5,4% Plzeňský kraj 5,0%

Královéhradecký kraj 4,7% Liberecký kraj 3,4%

Karlovarský kraj 2,3% Ústecký kraj 6,4%


Královéhradecký kraj si svůj podíl 4,7% na celorepublikovém HDP za léta 1999 – 2003 udržel (růst o 0,3%), což není tak úplně samozřejmé, jak ukazuje následující tabulka. Podíl např. Ústeckého kraje poklesl o 6,3%, Zlínského o 4,9%. Jedinými regiony, které svůj podíl zvýšily je Praha (o 5,1%) a Středočeský kraj (o 1%).


36


Regionální podílu krajů na tvorbě HDP v letech 1999 - 2003 (ČR = 100) Region NUTS 2 / NUTS 3

1999

2000

2001

2002

2003

Index 2003/1999

Praha

24,4

24,7

25,8

25,7

25,7

105,1%

Středočeský kraj Jihozápad

8,9 10,6

9,0 10,7

9,0 10,4

9,0 10,4

9,0 10,4

101,0% 98,0%

Jihočeský kraj

5,5

5,5

5,3

5,5

5,4

99,2%

Plzeňský kraj

5,1

5,2

5,1

4,9

5,0

96,7%

9,3

9,1

8,7

8,8

8,8

94,5%

2,4

2,4

2,3

2,3

2,3

96,7% 93,7%

Severozápad Karlovarský kraj Ústecký kraj

6,8

6,6

6,4

6,4

6,4

12,3

12,3

12,1

12,2

12,2

99,5%

3,4

3,5

3,4

3,4

3,4

100,2%


4,7

4,7

4,6

4,7

4,7

100,3%

Pardubický kraj

4,2

4,2

4,1

4,1

4,1

98,2%

14,1

14,1

14,1

14,2

14,2

101,2%

4,0

4,0

4,1

3,9

3,9

98,3%

10,1

10,1

10,0

10,3

10,3

102,4%

9,7

9,6

9,5

9,4

9,4

96,5%

4,9

4,9

4,7

4,8

4,8

97,8%

Severovýchod Liberecký kraj

Jihovýchod Vysočina Jihomoravský kraj Střední Morava Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsko ČESKÁ REPUBLIKA

4,8

4,8

4,7

4,6

4,6

95,1%

10,7 100,0

10,4 100,0

10,4 100,0

10,3 100,0

10,3 100,0

96,5% 100,0%


Královéhradecký kraj se dynamikou nárůstu regionálního HDP v běžných cenách ve výši 25,3% v letech 1999 – 2003 zařadil na 4. místo v rámci celé ČR včetně Prahy. V rámci NUTS je pozitivní, že se stejný ukazatel přibližně opakuje v případě Pardubického kraje (o 22,7%) a Libereckého kraje (o 25,2%). V celé ČR dochází k růstu HDP ve čtyřletém období od 17,1% (Ústecký kraj) až po 31,3% (Praha).


37


Vývoj HDP na obyvatele v letech 1999 – 2003

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000

ČESKÁ REPUBLIKA

Moravskoslezsko

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj


Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Praha

0

Středočeský kraj

100 000

Zdroj dat: Statistická ročenka ČSÚ Tab. č. 4-3

Regionální HDP v běžných cenách v letech 1999-2003

Region NUTS 2 / NUTS 3

1999

2000

v mil. Kč 2001

2002

2003

Index 2003/1999

Praha

498 603

531 778

597 670

619 879

654 839

131,3%


182 487 216 349

193 812 229 237

207 296 241 266

217 999 251 165

230 195 264 851

126,1% 122,4%

111 820

117 378

122 388

131 676

138 547

123,9%

104 529 189 143

111 858 195 358

118 878 202 394

119 489 211 966

126 304 223 374

120,8% 118,1%

49 412

52 403

53 659

56 646

59 716

120,9% 117,1%

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Severozápad Karlovarský kraj Ústecký kraj

139 731

142 956

148 735

155 320

163 658

250 525

265 157

279 809

294 376

311 550

124,4%

Liberecký kraj

70 211

74 588

79 341

82 712

87 899

125,2%


94 980

101 287

106 039

112 450

118 984

125,3%

85 334 287 211

89 282 303 224

94 429 327 256

99 214 343 568

104 667 363 286

122,7% 126,5%

Vysočina

81 256

86 890

95 365

94 805

99 838

122,9%

Jihomoravský kraj Střední Morava

205 955 198 529

216 334 207 333

231 891 219 672

248 763 225 820

263 448 239 303

127,9% 120,5%

99 836

104 446

109 972

115 387

122 016

122,2%

98 693

102 887

109 700

110 433

117 287

118,8%

218 507 2 041 353

224 160 2 150 058

239 892 2 315 255

249 898 2 414 669

263 343 2 550 740

120,5% 125,0%

Severovýchod

Pardubický kraj Jihovýchod

Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsko ČESKÁ REPUBLIKA



38


Vývoj HDP na obyvatele v jednotlivých krajích v letech 1999-2003


1999

2000

2001

2002

Index 2003/1999

2003

Praha

419 000

449 175

513 162

534 932

563 617

134,5%


164 432 183 606

174 111 194 657

184 377 205 179

193 650 213 912

203 460 225 546

123,7% 122,8%

Jihočeský kraj

178 556

187 508

195 695

210 756

221 690

124,2%

Plzeňský kraj

189 334

202 771

215 953

217 502

229 934

121,4%

167 159

172 641

180 045

188 715

198 744

118,9%

162 145

172 039

176 575

186 482

196 385

121,1%


169 008

172 862

181 331

189 543

199 619

118,1%

168 118

178 083

188 217

198 505

210 335

125,1%

Liberecký kraj

163 635

173 819

185 335

193 515

205 806

125,8%


172 022

183 725

192 603

204 940

217 235

126,3%

Severovýchod

Pardubický kraj

167 662

175 564

185 891

195 747

206 692

123,3%

173 071

182 918

198 829

209 401

221 618

128,1%

Vysočina

155 691

166 769

183 764

183 036

192 897

123,9%

Jihomoravský kraj

181 045

190 319

205 767

221 564

234 871

129,7%

Jihovýchod

Střední Morava

159 984

167 256

178 010

183 465

194 788

121,8%

Olomoucký kraj

155 393

162 802

172 053

181 027

191 780

123,4%

Zlínský kraj

164 914

172 035

184 411

186 084

198 020

120,1%

Moravskoslezsko

170 368

175 132

189 099

197 650

208 799

122,6%

ČESKÁ REPUBLIKA

198 521

209 302

226 449

236 714

250 033

125,9%


Úroveň regionálního HDP v běžných cenách je na úrovni 58% ve srovnání s 15 členskými státy „staré“ EU. Úroveň jednotlivých krajů ČR se pohybuje od 51,2% (Olomoucký kraj) až po 62,7% (Jihomoravský kraj) a Prahu se 150,4%. Královéhradecký kraj zaujímá 6. místo v pořadí úrovně ekonomické výkonnosti ve srovnání s EU 15. Graf č. 4-3

160,0

Srovnání regionální HDP na obyvatele s průměrem EU v roce 2003 (EU 15 = 100)

150,4

140,0 120,0 100,0 55,1

51,5

Pardubický kraj

Vysočina

51,2

52,8

55,7

Moravskoslezsko

58,0

Zlínský kraj

54,9

Olomoucký kraj

53,3


Plzeňský kraj

66,7

62,7

52,4

Liberecký kraj

61,3

Ústecký kraj

59,1

Karlovarský kraj

54,3

Jihočeský kraj

60,0

Středočeský kraj

80,0

40,0

ČESKÁ REPUBLIKA

Praha

0,0

Jihomoravský kraj

20,0



39


Tab. č. 4-5

Poměr regionálního HDP na obyvatele k průměru 15 členů EU (EU 15 = 100) Region NUTS 2 / NUTS 3

Praha

v % 1999

2000

2001

2002

2003

Index 2003/1999

132,1

132,4

142,6

144,5

150,4

113,8%

51,8 57,9

51,3 57,4

51,2 57,0

52,3 57,8

54,3 60,2

104,7% 104,0%

Jihočeský kraj

56,3

55,3

54,4

56,9

59,1

105,1%

Plzeňský kraj

59,7

59,8

60,0

58,7

61,3

102,8%


Severozápad

52,7

50,9

50,0

51,0

53,0

100,6%

Karlovarský kraj

51,1

50,7

49,1

50,4

52,4

102,5%

Ústecký kraj

53,3

51,0

50,4

51,2

53,3

100,0%

53,0

52,5

52,3

53,6

56,1

105,9%

51,6

51,2

51,5

52,3

54,9

106,4%


54,2

54,2

53,5

55,3

58,0

106,9%

Pardubický kraj

52,9

51,8

51,6

52,9

55,1

104,3%


Jihovýchod

54,6

53,9

55,2

56,6

59,1

108,4%

Vysočina

49,1

49,2

51,1

49,4

51,5

104,8%

Jihomoravský kraj

57,1

56,1

57,2

59,8

62,7

109,8%

50,4

49,3

49,5

49,5

52,0

103,0%

Olomoucký kraj

49,0

48,0

47,8

48,9

51,2

104,4%

Zlínský kraj

52,0

50,7

51,2

50,3

52,8

101,6%

53,7 62,6

51,6 61,7

52,5 62,9

53,4 63,9

55,7 66,7

103,7% 106,6%

Střední Morava

Moravskoslezsko ČESKÁ REPUBLIKA


Při porovnávání HDP kraje v rámci celé ČR můžeme konstatovat, že dochází k poměrně značným rozdílům v úrovni HDP na obyvatele v běžných cenách, a to i bez započtený Prahy, která se vzhledem ke svému postavení hlavního města, kam se soustřeďuje značná část celorepublikových ekonomických aktivit zcela vymyká průměru ČR. Ve srovnání s průměrem ČR (100) je nejnižší HDP na obyvatele v Olomouckém kraji (76,7%) a nejvyšší v Jihomoravském kraji (93,9%). Při porovnání těchto dvou údajů vychází regionální rozdíl přes 22%. Královéhradecký kraj je se svými 86,9% v roce 2003 v horní polovině z hlediska celé ČR.


40


250,0

Srovnání HDP na obyvatele podle jednotlivých krajů s průměrem ČR (ČR = 100) v roce 2003

225,4

200,0

78,5

79,8

82,3

86,9

82,7

77,1

93,9 76,7

79,2

83,5

100,0

ČESKÁ REPUBLIKA

92,0

Zlínský kraj

88,7

Olomoucký kraj

81,4

100,0

Moravskoslezsko

150,0

Jihomoravský kraj

Vysočina

Pardubický kraj


Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Praha

0,0

Středočeský kraj

50,0


Tab. č. 4-6

Poměr regionálních HDP k průměru ČR (ČR = 100)


Praha

v% 1999

2000

2001

2002

2003

Index 2003/1999

211,1

214,6

226,6

226,0

225,4

106,8%

Středočeský kraj

82,8

83,2

81,4

81,8

81,4

98,2%

Jihozápad

92,5

93,0

90,6

90,4

90,2

97,5%

Jihočeský kraj

89,9

89,6

86,4

89,0

88,7

98,6%

Plzeňský kraj

95,4

96,9

95,4

91,9

92,0

96,4%

84,2

82,5

79,5

79,7

79,5

94,4%

81,7

82,2

78,0

78,8

78,5

96,2%


85,1

82,6

80,1

80,1

79,8

93,8%

84,7

85,1

83,1

83,9

84,1

99,3%

Liberecký kraj

82,4

83,0

81,8

81,8

82,3

99,9%


86,7

87,8

85,1

86,6

86,9

100,3%

Pardubický kraj

84,5

83,9

82,1

82,7

82,7

97,9%

87,2

87,4

87,8

88,5

88,6

101,7%

Vysočina

78,4

79,7

81,2

77,3

77,1

98,4%

Jihomoravský kraj

91,2

90,9

90,9

93,6

93,9

103,0%

Severovýchod

Jihovýchod

Střední Morava

80,6

79,9

78,6

77,5

77,9

96,7%

Olomoucký kraj

78,3

77,8

76,0

76,5

76,7

98,0%

Zlínský kraj

83,1

82,2

81,4

78,6

79,2

95,3%

85,8 100,0

83,7 100,0

83,5 100,0

83,5 100,0

83,5 100,0

97,3% 100,0%




41


4.2

HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA V LETECH 1999-2003

– STRUKTURA A VÝVOJ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Hrubá přidaná hodnota (HPH) je dána rozdílem mezi produkcí statků a služeb a mezispotřebou (nákup vstupů různých činitelů při provozní činnosti dané jednotky). Finanční a mimořádné výnosy a náklady se nezahrnují. Termín „hrubá“ znamená, že od vytvořené přidané hodnoty nejsou odečteny její úpravy např. z důvodu odpisů. Výše a struktura HPH představuje příspěvek toho kterého odvětví k tvorbě HDP. Hrubá přidaná hodnota vyjadřuje ve značné míře v ročním vyjádření objem vložené práce. Na její výši má vliv ocenění výstupů, vstupů a efektivnosti hospodářské činnosti dané jednotky. Výše HPH vypovídá nepřímo o stupni modernizace a efektivním využívání technologií a stupni produktivity práce. V Královéhradeckém kraji byla v roce 2003 vytvořena HPH ve výši 109,9 mld. Kč, což představuje podíl na celé ČR 4,14% (podíl obyvatelstva kraje představuje 5,3%). Mezi lety 1999 až 2003 vzrostla HPH v běžných cenách o 25,4%, tj. obdobně jako HDP. V roce 2003 se na HPH v Královéhradeckém kraji nejvýznamnější měrou podílel zpracovatelský průmysl s podílem 34,5%, obchod a opravy spotřebního zboží 10,6%, doprava a skladování 9,4%, komerční služby 8,3%. Tyto čtyři obory OKEČ představovaly 62,8% HPH vytvořené v celém Královéhradeckém kraji. Nejvyšší růst podílu na celkové HPH zaznamenal sektor zdravotnictví a sociální činnost (15,1%), komerční služby (11%), veřejná administrativa (11%), doprava, skladování, pošty a telekomunikace (9%). Naopak svůj podíl na vytvořené HPH ztrácely zemědělství (29%), peněžnictví (30%), veřejné a sociální služby (15%), stavebnictví (6%). Zpracovatelský průmysl si svůj podíl ve sledovaném období udržel. Výše uvedené údaje dokumentují relativní růst či pokles podílu jednotlivých oborů ekonomických činností na tvorbě HPH v kraji. Za růstem či poklesem lze hledat vyšší (nižší) výkonnost, lepší či méně příznivé cenové relace, pokles (růst) jiného oboru apod. Při porovnání tvorby HPH podle jednotlivých sektorů s podíly za celou ČR vidíme, že některé obory OKEČ Královéhradeckého kraje vykazují podstatně vyšší či nižší podíl na celkové sumě HPH. K nejvýznamnějším rozdílům dochází v případě zemědělství a lesního hospodářství, jehož podíl na HPH je vyšší oproti průměru ČR o 43,9%, dále se jedná o zpracovatelský průmysl (vyšší o 31,8%) a zdravotnictví, veterinární a sociální činnost (vyšší o 24%). Naopak nižší podíl má Královéhradecký kraj v oborech dobývání nerostných surovin (o 83%), peněžnictví a pojišťovnictví (o 48,5%) a komerčních služeb o( 42,9%). Zde je nutné zdůraznit, že průměr ČR zahrnuje Prahu, ve které sídlí celá řada subjektů tvořících HPH po celé ČR v rámci svých poboček, provozoven apod.


42


Vývoj a struktura hrubé přidané hodnoty v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 UKAZATEL

1999

Hrubá přidaná hodnota celkem v mil. Kč

2000

2001

2002

2003

Index 2003 / 1999

87 667 93 252 97 706 103 931 109 903 v tom odvětví (v %)

A Zemědělství a lesní hospodářství B Rybolov C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody F Stavebnictví

ČR 2003

1,25 2 356 059

KH kraj a ČR x

5,58 0,03 0,22

5,86 0,03 0,21

5,13 0,03 0,19

4,40 0,02 0,24

3,99 0,01 0,22

0,71 0,30 1,01

2,8 0,0 1,3

143,9% 72,3% 17,0%

34,92 4,13

35,85 4,42

35,20 4,43

33,72 4,60

34,54 4,33

0,99 1,05

26,2 4,1

131,8% 106,6%

6,72

6,85

6,75

6,39

6,32

0,94

6,6

96,2%

10,37 2,16

9,59 1,84

9,78 2,00

11,00 2,05

10,61 1,94

1,02 0,90

11,7 2,1

90,4% 92,3%

I Doprava, skladování, pošty a telekom. J Peněžnictví a pojišťovnictví K Komerční služby

8,64 2,41 7,53

8,32 1,64 8,23

9,26 1,85 8,11

9,77 1,82 7,94

9,45 1,69 8,33

1,09 0,70 1,11

10,8 3,3 14,6

87,7% 51,5% 57,1%

L Veřejná administrativa M Školství N Zdravotnictví, veter. a sociální činnost

6,05 4,12 4,43

5,80 4,08 4,68

5,87 4,27 4,83

6,52 4,39 4,80

6,71 4,47 5,10

1,11 1,09 1,15

5,7 4,0 4,1

116,8% 111,0% 124,0%

O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby P Soukr. domácnosti s dom. personálem

2,67 0,01

2,60 0,01

2,30 0,01

2,33 0,01

2,28 0,01

0,85 1,29

2,7 0,0

84,4% 97,4%

0,00

0,00

0,00

0,00

G Obchod, opravy spotřebního zboží H Pohostinství a ubytování

Q Exteritoriální organizace a spolky FISIM Hrubá přidaná hodnota v základních cenách Čisté daně na produkci

0,00

0,00

2 045 85 622

1 656 91 596

9 358

9 691

0,0

0,0%

1 749 1 981 2 019 95 970 101 949 107 883

0,99 43 283 1,26 2 312 776

4,7% 4,7%

10 145

1,19

4,7%

10 501

11 101

237 978


Graf č. 4-5

Podíl jednotlivých oborů OKEČ na tvorbě hrubé přidané hodnoty v roce 2003

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2%

Zemědělství a lesní hospodářství 4%

Zpracovatelský průmysl 35%

Výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody 4% Stavebnictví 6% Obchod, opravy spotřebního zboží 11%

Zdravotnictví, veter. a sociální činnost 5% Školství 4% Veřejná administrativa 7% Komerční služby 8%

Peněžnictví a pojišťovnictví 2%

Pohostinství a ubytování 2% Doprava, skladování, pošty a telekom. 9%



43


Vývoj struktura hrubé přidané hodnoty v ČR v letech 1999-2003 UKAZATEL

1999

Hrubá přidaná hodnota celkem v mil. Kč

2000

2001

1 847 259 1 965 176 v tom odvětví (v %):

A Zemědělství a lesní hospodářství B Rybolov C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody F Stavebnictví

2002

Index 2003 / 1999

2003

2 020 202

2 172 457

2 356 059

1,28

4,3 0,0 1,4

3,8 0,0 1,5

3,2 0,0 1,4

3,7 0,0 1,5

2,8 0,0 1,3

0,65 0,30 0,91

26,8 4,1

26,5 4,7

25,4 3,3

27,1 3,5

26,2 4,1

0,98 1,00

6,4

6,7

6,4

6,5

6,6

1,03

G Obchod, opravy spotřebního zboží H Pohostinství a ubytování

12,5 2,2

12,1 2,1

13,7 2,3

11,7 2,3

11,7 2,1

0,94 0,94

I Doprava, skladování, pošty a telekom. J Peněžnictví a pojišťovnictví K Komerční služby

10,4 3,5 13,2

9,8 2,9 14,2

10,5 3,1 15,4

11,0 3,4 13,8

10,8 3,3 14,6

1,03 0,94 1,10

L Veřejná administrativa M Školství N Zdravotnictví, veter. a sociální činnost

5,4 3,6 3,3

5,3 3,8 3,6

5,4 3,7 3,8

5,4 3,7 3,7

5,7 4,0 4,1

1,07 1,13 1,23

O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby P Soukr. domácnosti s dom. personálem

2,8 0,0

3,1 0,0

2,6 0,0

2,7 0,0

2,7 0,0

0,95 1,32

Q Exteritoriální organizace a spolky FISIM Hrubá přidaná hodnota v základních cenách Čisté daně na produkci

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,00

43 943 1 840 225

35 146 1 944 335

37 904 2 095 409

42 548 2 189 183

43 283 2 312 776

0,98 1,26

201 128

205 723

219 846

225 486

237 978

1,18


Graf č. 4-6

Podíl jednotlivých oborů OKEČ na tvorbě hrubé přidané hodnoty v ČR v roce 2003

Zemědělství a lesní Ostatní veřejné, hospodářství sociální a osobní 3% služby 3% Zdravotnictví, veter. a sociální činnost 4% Školství

Dobývání nerostných surovin 1%

Zpracovatelský průmysl 26% Výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody 4%

4%

Stavebnictví 7% Veřejná administrativa 6% Komerční služby 15% Peněžnictví a pojišťovnictví 3%

Doprava, skladování, pošty a telekom. 11%

Obchod, opravy spotřebního zboží 12% Pohostinství a ubytování 2%



44


Tržby – struktura a vývoj v letech 1999 - 2003 Tržby v průmyslu (zahrnuty pouze podniky se 100 a více zaměstnanci) v Královéhradeckém kraji klesly v letech 2000 až 2003 o 6%. Zásadní vliv na tuto skutečnost měl pokles tržeb v oboru výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde je vykázán pokles o 70%. Pravděpodobným důvodem byla změna sídla podniku a vykazování tržeb v jiném kraji. Pomineme-li tento sektor, potom průmysl s podniky se 100 a více zaměstnanci vykázal růst tržeb mezi lety 2000 a 2003 ve výši 8,7%. V posledních letech jsou nezanedbatelným zdrojem tržeb v ekonomice malé a střední podniky, jejichž tržby mohou růst podstatně rychleji díky obecně pružnější reakci na trhu. Tyto podniky však ČSÚ ve statistické ročence neuvádí. Jednotlivé obory průmyslu v rámci OKEČ mají různý podíl na tvorbě tržeb. Průmysl je obecně členěn z hlediska oborů OKEČ na těžbu nerostných surovin (podíl na tržbách 1,2%), zpracovatelský průmysl (podíl na tržbách 92,7%) a výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody (podíl na tržbách 6,1%). Z těchto údajů vyplývá pozitivní skutečnost, že naprostou převahu na tržbách v průmyslu mají obory s vyšším podílem kvalifikované práce. Dalším odůvodněním může být skutečnost, že se v kraji nenachází příliš mnoho ložisek nerostných surovin, které by bylo možné těžit. V tomto směru má Královéhradecký kraj velkou výhodu oproti jiným krajům. Největší podíl na tržbách ve zpracovatelském průmyslu má obor OKEČ výroba dopravních prostředků a zařízení s podílem 15,6%, výroba textílií, textilních a oděvních výrobků s podílem 13,4%, výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení s podílem 13,1% a výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků s podílem 12,3%. Jenom tyto tři obory tvoří 54,4% tržeb v průmyslu. Nejvyšší nárůst tržeb v letech 2000 až 2003 byl zaznamenán v ostatních oborech zpracovatelského průmyslu, ve kterých tržby vzrostly o 95%, v oboru zpracování dřeva, výrobě dřevěných výrobků kromě nábytku vzrostly o 53% a v oboru výroby ostatních nekovových minerálních výrobků o 48%. Další údaje uvádí následující tabulka.


45


Tržby průmyslové činnosti podle odvětví OKEČ*) v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2003 Index 2003/ 2000

v mil Kč, běžné ceny Odvětví Průmysl celkem v tom: C CB D DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL

Těžba nerostných surovin Těžba energetických surovin Těžba ostatních nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk Výroba koksu, jaderných paliv, rafinerské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení

DM Výroba dopravních prostředků a zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený E *)

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Podíl oborů OKEČ na celku

2000

2001

2002

2003

77 429

72 688

67 466

72 729

0,94

100,0%

732 i.d. i.d.

713 i.d. i.d.

i.d. i.d. i.d.

i.d. i.d. i.d.

-

-

62 045

67 925

62 336

67 422

1,09

92,7%

6 527

7 062

6 623

7 182

1,10

9,9%

11 074 681

11 237 776

10 522 i.d.

9 722 i.d.

0,88

13,4% -

386

271

i.d.

590

1,53

0,8%

2 533

2 446

2 452

2 630

1,04

3,6%

-

-

-

-

-

-

607

i.d.

569

i.d.

-

-

3 707 2 242

4 371 2 023

4 292 2 853

5 046 3 329

1,36 1,48

6,9% 4,6%

7 946

8 685

8 165

8 962

1,13

12,3%

6 406 8 993

6 860 10 545

5 807 8 371

5 306 9 502

0,83 1,06

7,3% 13,1%

9 328 1 616

11 548 1 568

10 748 1 473

11 363 3 158

1,22 1,95

15,6% 4,3%

14 652

4 049

4 397

4 453

0,30

6,1%

podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj dat: Statistická ročenka ČSÚ

4.3

REGIONÁLNÍ DISPARITY V RŮSTOVÉ DYNAMICE EKONOMIKY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEJICH PŘÍČINY

Hrubý domácí produkt (HDP) Na základě výše uvedeného přehledu o vývoji a úrovni hrubého domácího produktu Královéhradeckého kraje ve vztahu k ostatním regionům v České republice a EU a přehledu o vývoji a struktuře hrubé přidané hodnoty v Královéhradeckém kraji a v České republice lze vyvodit následující závěry: Královéhradecký kraj patří úrovní tvorby HDP k střední úrovni ekonomické výkonnosti v rámci celé ČR. Toto konstatování nezahrnuje HDP Prahy, které se zcela vymyká jakémukoli porovnání v rámci celé ČR. Bez zahrnutí Prahy lze Královéhradecký kraj zařadit do konce horní poloviny seznamu z hlediska úrovně HDP. Pozitivní je skutečnost, že Královéhradecký kraj si svůj podíl na celorepublikovém HDP udržuje, což není tak samozřejmé, pokud se podíváme na vývoj tohoto podílu ostatních krajů. Při porovnání regionů v rámci NUTS II můžeme konstatovat, že úroveň HDP na obyvatele v roce 2003 byla v Královéhradeckém kraji vyšší (86,9%) než v Pardubickém kraji (82,7%) a Libereckém kraji (82,3%).

Hrubá přidaná hodnota (HPH) V rámci celého národního hospodářství je HPH tvořena: prvovýrobou (zpracování surovin, lesnictví, zemědělství, atd.), v rámci OKEČ se jedná o sektory A - C


46


sekundárním sektorem – zpracovatelským průmyslem (zpracování polotovarů, stavební výroba atd.), v rámci OKEČ se jedná o sektory D terciárním sektorem – službami, v rámci OKEČ se jedná o sektory E - Q Prvovýroba se v roce 2003 podílela na HPH 4,66%, zpracovatelský průmysl 34,5% a služby 60,84%. Pozitivní na těchto údajích je skutečnost, že naprostá většina tvorby HPH se odehrává mimo primární sektor, kam patří kromě jiného dobývání nerostných surovin s podílem 0,22%. Z hlediska celé ČR se tento sektor podílí na HPH 1,7%. Z tohoto pohledu je Královéhradecký kraj ve značné výhodě, především ovšem díky neexistenci přírodního bohatství, které by bylo možné ve větší míře těžit. Růst tvorby HPH v základních cenách představoval v letech 1999 – 2003 celých 26%. Na tvorbě a růstu makroekonomických ukazatelů se příznivě podílí: odpovídající struktura a kvalita zboží a služeb s bonitní poptávkou na domácím a zahraničním trhu, dostatek kvalifikované pracovní síly, dostatek kapitálu nejen na nákup nových moderních technologií, tržně úspěšné produkty finančního sektoru určené firmám a ostatním subjektům, možnost financování inovací a výzkumu, spolupráce s vysokými školami, možnost vzdělávání, rekvalifikací v regionu apod. Jistě by bylo možné vyjmenovat další faktory, které příznivě působí na rozvoj podnikatelského prostředí jako např. lepší vymahatelnost práva, nižší daně apod. Tyto faktory jsou však společné pro všechny regiony v ČR. Velkým impulsem pro růst podnikatelského prostředí bylo směřování ČR do Evropské unie, export do zemí EU, vstup zahraničního kapitálu do řady podniků a vstup zahraničních firem na český trh. Příčinou rozdílů v ekonomické výkonnosti mezi jednotlivými regiony v rámci ČR, ať už se jedná o HDP nebo HPH jsou následující: Historicky daná struktura průmyslu na počátku 90. let nebyla v souladu s požadavky moderní ekonomiky založené především na vysoké úrovni zpracovatelského sektoru a službách (nižší přidaná hodnota, nižší tržní ceny, horší uplatnění na tvrdých trzích). Zpočátku se podniky udržely na trhu z důvodu velké devalvace koruny, později se neuplatnili, protože devizový kurs zůstával relativně stabilní, nebo neměly dostatečné zdroje na nákup moderních technologií. Rychle zanikly velké podniky v minulosti generující značnou část celkových tržeb v regionu, ovšem náhrada za tyto tržby spočívající v zakládání a růstu nových firem přišla až v pozdějších letech, nebo nepřišla vůbec. Nižší poptávka obyvatelstva po zboží a službách způsobovala, že firmy neměly dostatečně vysoký odbyt, nebo se nedokázaly uplatnit z různých důvodů své výrobky a služby na zahraničních trzích. Rychlý růst konkurence v odvětvích¨a oborech, které se nedokázaly rychle adaptovat na nové podmínky z důvodu starého vyráběného sortimentu nebo špatného kapitálového vybavení firem. Odlišná struktura kvalifikovaných zaměstnanců, než jaká by byla požadována trhem má za následek, že firmy nenajdou kvalifikovanou pracovní sílu a neinvestují do nových podniků nebo rozšíření výroby a služeb. Zaostávání uplatňování nových výrob, nových produktů vede postupně k zániku firem, nebo i celých oborů. Na regionální disparity v jednotlivých regionech mají vliv jednak obecné faktory spočívající ve výše uvedených obecných podmínkách úspěchu uplatnění firem, a dále regionální faktory, které je možné odstranit, nebo jejich vliv snížit na únosnou mez. Mezi faktory snižujícími úspěšnost regionu v ekonomické oblasti jsou: neexistující nebo špatné dopravní spojení, neexistující nebo nevyhovující pozemky nebo nemovitosti potenciálně určené pro výrobu, služby apod., špatná komunikace mezi veřejným a soukromým sektorem (byrokracie, osobní zájmy apod.), špatně cílená veřejná podpora soukromému sektoru v oblasti stimulace tvorby nových firem, nebo rozšíření stávajících, nebo tvorby nových podnikatelských aktivit vhodných pro daný region, špatná povědomost veřejného sektoru o konkrétních problémech firemního sektoru,


47


Existuje celá řada příčin, které mají překvapivě jednoduchá nebo levná řešení bez toho, aniž by se z pohledu veřejného sektoru nutně museli hledat značné finanční zdroje na povzbuzení aktivit a snižování rozdílů mezi regiony, a to s předem nepředvídatelnými přínosy.

4.4

VELIKOSTNÍ STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V A JEJICH OBOROVÉ ZAMĚŘENÍ

KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

V Královéhradeckém kraji v roce 2004 bylo evidováno celkem 122.296 ekonomických subjektů. V letech 1999 – 2004 došlo v celém kraji k nárůstu o 17%. Z hlediska struktury a absolutního počtu subjektů jsou poměrně značné rozdíly v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje. Nejméně subjektů je v okrese Jičín, nejvíce v Hradci Králové, přičemž poměr těchto dvou extrémních veličin je 2,06. Pokud ovšem porovnáme jejich hustotu na 100 obyvatel podle okresů, zjistíme, že rozdíly nejsou v podstatě žádné. V každém okrese nacházíme cca 22 subjektů na 100 obyvatel. Z tohoto pohledu je osídlení Královéhradeckého kraje až překvapivě rovnoměrné. Tab. č. 4-10

Vývoj ekonomických subjektů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1999-2004

NUTS4

Index 2004/ 1999

Počet obyvatel okresu v roce 2004

Počet subjektů na 100 obyvatel

1999

2000

2001

2002

2003

2004


32 351 15 042 20 832

34 319 15 450 21 505

35 826 16 094 22 382

36 570 16 459 22 723

37 872 17 091 23 804

38 043 17 389 24 158

1,18 1,16 1,16

159 284 77 066 112 423

23,9 22,6 21,5


14 214 22 487

14 644 23 497

15 271 24 508

15 596 24 894

16 488 26 072

16 635 26 071

1,17 1,16

79 010 119 780

21,1 21,8

104 926

109 415

114 081

116 242

121 327

122 296

1,17

547 563

22,3

Celkem

Zdroj dat: Registr ekonomických subjektů

Počet ekonomických subjektů z hlediska jednotlivých ORP je také poměrně rozdílný. Nejvíce subjektů bylo zaznamenáno v ORP Hradec Králové, nejméně v ORP Novém Městě nad Metují. Nárůst počtu ekonomických subjektů v letech 1999 – 2004 je ale v podstatě všude obdobný, tj. 17%.

Tab. č. 4-11

Vývoj počtu ekonomických subjektů v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje v letech 1999-2004

2 792 3 593 4 952

2 921 3 663 5 237

3 041 3 831 5 414

3 099 3 919 5 490

3 215 4 161 5 692

3 230 4 152 5 629

Index 2004 / 1999 1,16 1,16 1,14

Hořice Hradec Králové Jaroměř

3 615 29 937 3 347

3 753 31 611 3 461

3 928 32 996 3 602

4 023 33 691 3 654

4 178 34 764 3 808

4 258 34 851 3 893

1,18 1,16 1,16

Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod

8 814 4 244 11 947

8 975 4 369 12 287

9 343 4 544 12 818

9 553 4 649 12 995

9 928 4 904 13 638

10 107 4 997 13 851

1,15 1,18 1,16

Nová Paka Nové Město nad Metují

2 613 2 746

2 722 2 836

2 823 2 921

2 883 2 975

2 985 3 143

3 024 3 184

1,16 1,16

Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou Trutnov

2 501 6 283 11 829

2 810 6 510 12 424

2 934 6 792 12 993

2 987 6 920 13 220

3 217 7 314 13 869

3 310 7 368 13 818

1,32 1,17 1,17

5 706 104 919

5 836 109 415

6 101 114 081

6 184 116 242

6 511 121 327

6 624 122 296

1,16 1,17

ORP Broumov Dobruška Dvůr Králové nad Labem

Vrchlabí Celkem

1999

2000

2001

2002

2003

2004



48


Organizační struktura subjektů s převažující činností se sídlem v Královéhradeckém kraji se v roce 2003 příliš nelišila od celostátního průměru, ani sousedících krajů. Nejvíce subjektů bylo zaznamenáno v sektoru obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží (27,2%), průmyslu (14%) a ostatních obchodních službách (14%). Tyto tři obory tvořily 55,2% všech subjektů. Nejméně v sektoru veřejná správa, obrana a sociální pojištění (0,8%) a školství (1,5%). Výrobní sektory, do nichž můžeme zahrnout i zemědělství a lesnictví, dále průmysl a stavebnictví se podílely 34,1% na celkovém počtu registrovaných subjektů. Nevýrobní sektor měl podíl 65,9%. Následující tabulka uvádí pro porovnání i sousední Pardubický a Liberecký kraj a celou ČR.

Tab. č. 4-12

Organizační struktura ekonomických subjektů Královéhradeckého kraje, sousedních krajů a ČR dle převažující činnosti v roce 2003

Hradec 1 960 5 451 4 032 10 706 1 581 1162 1 406 6 946 286 683 Králové Jičín 1 651 2 864 2 023 4 459 913 573 532 1 979 282 237 Náchod 2 236 3 507 3 031 6 779 1 360 527 687 2 772 92 318 Rychnov nad 2 354 1 543 4 445 894 509 536 1 906 196 258 2 188 Kněžnou Trutnov 1 845 3 718 3 076 6 672 2 473 979 532 3 405 89 367 Královéhra9 880 17 894 13 705 33 061 7 221 3 750 3 693 17 008 945 1 863 decký kraj %-ní podíl 8,1% 14,7% 11,3% 27,2% 6,0% 3,1% 3,0% 14,0% 0,8% 1,5% Liberecký 5 905 17 957 14 413 28 726 7 068 3 324 2 922 15 991 410 1 517 kraj %-ní podíl 5,5% 16,7% 13,4% 26,8% 6,6% 3,1% 2,7% 14,9% 0,4% 1,4% Pardubický 7 700 15 455 11 586 28 616 4 341 2 960 3 752 13 973 847 1 594 kraj %-ní podíl 7,6% 15,3% 11,5% 28,4% 4,3% 2,9% 3,7% 13,9% 0,8% 1,6% Česká 134 534 307 315 256 273 667 757 115 373 82 293 70 379 426 402 11 702 33 591 republika %-ní podíl 5,8% 13,2% 11,0% 28,7% 5,0% 3,5% 3,0% 18,3% 0,5% 1,4%

ost.veř. soc. a osobní ) služby 2

zdravotn., veterinární a sociální činnosti

školství

veř.správa, obrana, sociální pojištění

)

ost. obch. služby 1

peněžn. a pojišťov.

doprava a spoje

pohostinství a ubytování

obchod, opr. motor.voz. a spotř. zboží

stavebnictví

průmysl

Území

zemědělství lesnictví, rybolov

Počet registrovaných jednotek s převažující činností v oboru OKEČ

Celkem

641

3 020

37 874

255 331

1 325 2 164

17 093 23 804

262

1 399

16 490

458

2 459

26 073

1 947

10 367

121 334

1,6%

8,5%

100,0%

1 317

7 804

107 354

1,2%

7,3%

100,0%

1 505

8 552

100 881

1,5%

8,5%

100,0%

32 701 187 657 2 325 977 1,4%

8,1%

100,0%

1) činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání nemovitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj 2) vč. domácností zaměstnávajících personál a exteritoriálních organizací a spolků


Celkový počet registrovaných subjektů čítající 121.334 v roce 2003 je možné rozdělit podle právní formy na obchodní společnosti, družstva, státní podniky, ostatní formy a soukromé podnikatele. Z celkového počtu registrovaných subjektů bylo nejvíce soukromých podnikatelů (72,53%) a obchodních a jiných společností (15,68%), nejméně státních podniků (0,04%).


49


Podíl registrovaných subjektů podle právní formy v Královéhradeckém kraji v roce 2003

Ostatní právní formy 8,1%

Státní podniky 0,0% Družstva 0,5%

podnikatelé fyz.osoby 72,5%

Obchodní společnosti 7,6% svobodná povolání 4,8%

samostatně hospodařící rolníci 6,5%


Organizační struktura hospodářství Královéhradeckého kraje, sousedních krajů a ČR dle právní formy v roce 2003 Registrované subjekty celkem

Území

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj

Obchodní společnosti celkem

37 874 17 093 23 804 16 490 26 073 121 334 100 881 107 354

3 923 978 1 609 844 1 848 9 202 7 360 8 305

Státní z toho Družstva podniky akciové společnosti 341 74 109 72 117 713 506 449

270 58 76 70 98 572 373 365

Ostatní právní formy

19 2 7 8 16 52 35 41

3 105 1 480 1 973 1 434 1 834 9 826 9 474 7 869

Počet soukromých podnikatelů samopodnikasvobodná statně telé povolání hospoda1 fyz.osoby ) řící rolníci 26 787 12 340 17 118 11 501 20 262 88 008 72 155 82 176

Česká republika 2 325 977 232 204 15 903 13 078 899 196 995 1 671 031 1 ) svobodné povolání - fyzická osoba, podnikající na základě jiného než živnostenského zákona

1 1 1 1 1 7 5 4

680 391 951 804 073 899 959 237

2 090 844 1 070 829 942 5 775 5 525 4 361

100 914

110 856

Zdroj dat: Statistická ročenka ČSÚ Graf č. 4-8

Podíl registrovaných subjektů podle právní formy v Královéhradeckém kraji v roce 2003

sdružení (svazy, spolky, aj.) 2%

organizační jednotky sdružení 2%

zájmová sdružení právnických osob 0%

zahraniční osoby 2% příspěvkové organizace 1% družstva 1%

obchodní společnosti 8%

soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona 77%

samostatně hospodařící rolníci 7%



50


Ekonomické subjekty dle vybraných právních forem za okresy Královéhradeckého kraje v roce 2003 v tom okresy

Královéhradecký kraj Počet registrovaných jednotek celkem z toho vybrané právní formy soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona samostatně hospodařící rolníci

Hradec Králové

Jičín

Náchod

Rychnov n. K.

Trutnov

121 334

37 874

17 093

23 804

16 490

26 073

88 008

26 787

12 340

17 118

11 501

20 262

7 899

1 680

1 391

1 951

1 804

1 073

obchodní společnosti družstva

9 202 572

3 923 270

978 58

1 609 76

844 70

1 848 98

příspěvkové organizace zahraniční osoby sdružení (svazy, spolky, aj.)

801 1 886 2 815

181 882 877

128 232 393

178 399 508

121 121 457

193 252 580

organizační jednotky sdružení zájmová sdružení právnických osob

2 028 57

510 16

409 6

489 9

304 17

316 9


Ekonomické subjekty se sídlem na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v roce 2003 v tom

Správní obvod

Celkem v tom správní obvody: Broum ov

Celkem

fyzické osoby

z toho živnostníci

obchodní společnosti 19 652 9 202

572

státní podniky 52

170

6

1

198 309 184

21 13 11

4 -

6 913 572

3 778 210

262 13

18 -

7 057 3 619 9 913

1 530 651 2 213

563 243 1 029

37 22 47

2 5 6

2 519 2 680 2 797

2 171 2 260 2 435

466 463 420

231 200 147

10 10 9

1

7 315 13 925

6 217 11 798

4 947 10 776

1 098 2 127

401 1 082

26 68

3 7

6 456

5 530

5 048

926

457

17

5

121 334

101 682

88 008

3 215

2 798

2 234

417

4 119 5 692 4 136

3 528 4 949 3 614

2 843 4 438 3 112

591 743 522

Hradec Králové Jaroměř

34 809 3 808

27 896 3 236

24 444 2 711


9 972 4 904 13 638

8 442 4 253 11 425

Nová Paka Nové Město n. Met. Nový Bydžov

2 985 3 143 3 217

Dobruška Dvůr Králové n. L. Hořice

Rychnov n. K. Trutnov Vrchlabí

z toho

právnické osoby

družstva


Nejvíce registrovaných subjektů v Královéhradeckém kraji bylo v roce 2003 evidováno v oboru obchod, opravy, ubytování a stravování (38%), průmyslu a energetice (16%) a nemovitosti a pronájem a ostatní (15%). Podíly sektorů se nijak významně neliší od průměru ČR.


51


Podíl registrovaných v roce 2003

subjektů

v královéhradeckém

kraji

oborech

doprava, skladování a spoje 3%

obchod (vč. oprav), ubytování a stravování 38%

finanční zprostředkování 3%

stavebnictví 12%

průmysl celkem a energetika 16%

v jednotlivých

zemědělství, myslivost, lesnictví a rybářství 9%

vzdělávání 2% zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti 2%

činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu; podnikatelské činnosti 15%


Tab. č. 4-16

Ekonomické subjekty v Královéhradeckém kraji, sousedních krajích a ČR podle převažující činnosti OKEČ v roce 2003 v tom kraje Česká republika

Podíl oboru v ČR

Královéhradecký

Liberecký

Pardubický

Počet registrovaných jednotek celkem z toho převažující činnost zemědělství, myslivost, lesnictví a rybářství průmysl celkem a energetika stavebnictví obchod (vč. oprav), ubytování a stravování doprava, skladování a spoje

2 325 977

100,0%

107 354

121 334

100 881

134 534

5,8%

5 905

9 880

7 700

307 315 256 273

13,2% 11,0%

17 957 14 413

17 894 13 705

15 455 11 586

783 130

33,7%

35 794

40 282

32 957

82 293

3,5%

3 324

3 750

2 960

finanční zprostředkování činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu; podnikatelské činnosti vzdělávání zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti

70 379

3,0%

2 922

3 693

3 752

426 402

18,3%

15 991

17 008

13 973

33 591

1,4%

1 517

1 863

1 594

32 701

1,4%

1 317

1 947

1 505


4.4.1 Vývoj počtu a struktury ekonomických subjektů dle OKEČ Následující přehled obsahuje strukturu subjektů podle oborů činnosti OKEČ a podle počtu zaměstnanců. Za tím účelem je užitečné zmínit obsah jednotlivých oborů OKEČ, které jsou použity v další části textu. Obory OKEČ: A -Zemědělství, myslivost, lesnictví B - Rybolov a chov ryb C - Těžba nerostných surovin D - Zpracovatelký průmysl


52


E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F - Stavebnictví G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu H - Ubytování a stravování I - Doprava, skladování, spoje J - Finanční zprostředkování K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti L - Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení M - Vzdělávání N - Zdravotní a sociální péče, Veterinární činnosti O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Graf č. 4-10

Počet ekonomických subjektů v Královéhradeckém kraji dle OKEČ v roce 2004

32 475

35 000 30 000 25 000 17 641

20 000

17 652 14 277

15 000

10 586

9 922 7 487 1 863 1 949

O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

L - Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení

K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti

J - Finanční zprostředkování

I - Doprava, skladování, spoje

H - Ubytování a stravování

G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu

F - Stavebnictví

E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

C - Těžba nerostných surovin

895

118 D - Zpracovatelký průmysl

28

B - Rybolov a chov ryb

A -Zemědělství, myslivost, lesnictví

0

33

N - Zdravotní a sociální péče, Veterinární činnosti

3 687 3 681

5 000

M - Vzdělávání

10 000


V roce 2004 působilo v Královéhradeckém kraji 122 296 registrovaných subjektů. Nejvíce jich bylo registrováno v sektoru obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (26,6%), dále v sektoru činnosti v oblasti nemovitostí (14,4%) a zpracovatelském průmyslu (14,4%). Jen v těchto třech sektorech bylo registrováno 55,4% subjektů. Nejvyšší růst počtu subjektů zaznamenal sektor rybolov, chov ryb (o 43%) a ubytování a stravování (o 28%) a vzdělávání (o 64%) a ostatní veřejné, sociální a osobní služby (o 25%). Naopak pokles zaznamenaly sektory výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 27%) a činnosti domácností (o 50%). Celkově byl zaznamenán růst počtu ekonomických subjektů o 17%.


53


Podíl ekonomických subjektů dle oborů OKEČ v roce 2004

O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby N - Zdravotní a 9% sociální péče, Veterinární činnosti 2% L - Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení 1% K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti 14%

A -Zemědělství, myslivost, lesnictví 8%

D - Zpracovatelký průmysl 14% E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0% F - Stavebnictví 12%

M - Vzdělávání 2%

I - Doprava, skladování, spoje 3%

J - Finanční zprostředkování 3%

G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu H - Ubytování a 26% stravování 6%


Tab. č. 4-17

OKEČ

Vývoj počtu ekonomických subjektů v Královéhradeckém kraji dle oborů OKEČ v letech 1999-2004 1999

2000

2001

2002

2003

Index 2004/1999

2004

Podíl oborů OKEČ na celkovém počtu subjektů

A B

9 318 23

9 276 29

9 490 30

9 640 31

9 845 31

9 922 33

1,06 1,43

8,1% 0,0%

C D E

29 15 349 161

33 16 342 144

34 16 958 149

34 17 196 150

27 17 731 136

28 17 641 118

0,97 1,15 0,73

0,0% 14,4% 0,1%

F G

11 360 31 290

12 124 31 328

12 616 32 303

12 813 32 686

13 705 33 061

14 277 32 475

1,26 1,04

11,7% 26,6%

H I J

5 864 3 239 3 332

6 459 3 493 3 659

6 732 3 638 3 684

6 844 3 689 3 713

7 221 3 750 3 691

7 487 3 687 3 681

1,28 1,14 1,10

6,1% 3,0% 3,0%

K L M

12 630 975 1 139

13 560 929 1 262

14 782 931 1 406

15 365 933 1 445

17 008 945 1 863

17 652 895 1 863

1,40 0,92 1,64

14,4% 0,7% 1,5%

N O

1 734 8 479

1 761 9 014

1 806 9 520

1 850 9 851

1 946 10 365

1 949 10 586

1,12 1,25

1,6% 8,7%

P Celkem

4

2

2

2

2

2

0,50

0,0%

104 926

109 415

114 081

116 242

121 327

122 296

1,17

100,0%


Průměrný počet podniků podle odvětví OKEČ*) V Královéhradeckém kraji v roce 2003 působilo v průmyslu celkem 161 podniků se 100 a více zaměstnanci. Převážná část podniků (94,4%) je z oboru zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší podíl zaujímá výroba a opravy strojů a zařízení, výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. Tyto výroby tvoří cca 40% subjektů v průmyslu. Stejnou měrou jsou zastoupeny i další obory - výroba potravinářských výrobků (20%) a nápojů a výroba textílií (20%).


54


Na počet subjektů má samozřejmě vliv obor činnosti a pokrytí regionu vlastními odštěpnými závody. Stejnou váhu má náročnost výroby na primární investice.

Tab. č. 4-18

Vývoj počtu průmyslových podniků v Královéhradeckém kraji se 100 a více zaměstnanci podle odvětví OKEČ *) Odvětví

Průmysl celkem v tom: C Těžba nerostných surovin CA Těžba energetických surovin CB Těžba ostatních nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl Výroba potravinářských výrobků a nápojů, DA tabákových výrobků DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků DC Výroba usní a výrobků z usní Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků DD krom ě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; DE vydavatelství a tisk Výroba koksu, jaderných paliv, rafinerské DF zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a DG chemických vláken DH Výroba pryžových a plastových výrobků DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutních a kovodělných DJ výrobků Výroba a opravy strojů a zařízení jinde DK neuvedených DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DM Výroba dopravních prostředků a zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody *)

154

157

158

Index 2003/200 0 161 1,05

3 1 2 144

3 1 2 147

2 1 1 149

2 1 1 152

0,67 1,00 0,50 1,06

1,24% 50,00% 50,00% 94,41%

19

20

19

21

1,11

13,82%

26 3

25 3

27 2

24 2

0,92 0,67

15,79% 1,32%

3

3

2

5

1,67

3,29%

3

4

5

4

1,33

2,63%

-

-

-

-

3

2

3

2

0,67

1,32%

6 6

7 5

8 6

9 6

1,50 1,00

5,92% 3,95%

22

21

19

21

0,95

13,82%

24

26

25

24

1,00

15,79%

17 6 6 7

20 6 5 7

21 6 6 7

20 5 9 7

1,18 0,83 1,50 1,00

13,16% 3,29% 5,92% 4,61%

2000

2001

2002

2003

%-ní zastoupení 100,00%

podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji


Z hlediska podílů jednotlivých oborů OKEČ se jednotlivé okresy Královéhradeckého kraje příliš neliší. Jedinými obory lišícími se ve srovnání s ostatními okresy jsou obory A – Zemědělství (od 5,1% v okresu Hradec Králové až po 13,2% v okresu Rychnov nad Kněžnou), H - Ubytování a stravování (od 4,3% v okresu Hradec Králové až po 9,8% v okresu Trutnov) a K – činnost v oblasti nemovitostí (od 12,1% v okresech Náchod a Rychnov nad Kněžnou až po 18,8% v okrese Hradec Králové). Výše uvedené údaje jsou relativními ukazateli, tzn. že počet ekonomických subjektů se může dle oborů OKEČ podstatně lišit podle jednotlivých okresů. Z hlediska počtu ekonomických subjektů na 100 obyvatel se jednotlivé okresy příliš neliší. Průměr kraje 22,3 se liší jen nepatrně do 2 subjektů.


55


Vývoj počtu ekonomických subjektů dle OKEČ v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004

A B C

1959 9 3

1652 6 7

2240 7 11

Rychnov nad Kněžnou 2199 6 2

D E F

5353 21 4175

2870 7 2110

3441 21 3113

G H

10471 1627

4488 939

I J K

1144 1381 7148

L M N O

OKEČ

Hradec Králové

Jičín

Náchod

Celkem

1872 5 5

9922 33 28

2325 26 1605

3652 43 3274

17641 118 14277

6778 1439

4346 931

6392 2551

32475 7487

568 528 2085

551 690 2922

513 539 2016

911 543 3481

3687 3681 17652

266 693 643

274 239 260

84 315 339

187 255 264

84 361 443

895 1863 1949

3150

1356

2206

1420

2454

10586

1

1

24158

16635

26071

122296

P Celkem

Trutnov

38043

17389

2


Graf č. 4-12

Podíl zastoupení ekonomických subjektů dle oborů OKEČ v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004 100%

P

90%

O

80%

N

70%

M L

60%

K

50%

J

40%

H

30%

E

20%

I

10%

C

0%

G Hradec Králové

Jičín

Náchod


Trutnov

A


4.4.2 Struktura a vývoj počtu registrovaných subjektů dle počtu zaměstnanců Z hlediska velikosti subjektů podle počtu zaměstnávaných zaměstnanců (včetně subjektů bez zaměstnanců) byl vývoj v letech 1999-2004 charakteristický nárůstem počtu subjektů bez zaměstnanců, a to o 45%. Tento údaj je však ovlivněn souběhem OSVČ a zaměstnání. Na celkovém počtu ekonomických subjektů se tento segment podílí cca 50%. Dalším zajímavým údajem je vývoj počtu subjektů zaměstnávajících 1-5 zaměstnanců. V tomto segmentu totiž došlo k poměrně razantnímu poklesu na téměř polovinu původního stavu. Naopak počet zaměstnavatelů s 6-9 zaměstnanci zůstal beze změn. Vývoj ostatních subjektů nezaznamenal větší výkyvy, vyjma


56


zaměstnavatelů s 200-249 zaměstnanci, resp. 500-999, kde došlo k nárůstu o 19%, resp. 26%. Důležitým údajem je nárůst velkých zaměstnavatelů (1000-1999) o 200%. Naopak největších zaměstnavatelů došlo k poklesu na méně než polovinu, resp. třetinu. Z přehledu je zřejmé, že největší stabilitu z hlediska zaměstnanosti představuje kategorie 20-249 zaměstnanců. U ostatních segmentů dochází k výkyvům v souvislosti s nedostatkem zakázek, neúspěšnému hospodaření, přesunu výrob apod. Krátkodobý dopad zániku velkých zaměstnavatelů v řádu 1 – 2 let je však z hlediska mikroregionu značný. Náročnost na investice a úspěšnost na mezinárodnímu trhu brání většímu rozvoji tohoto segmentu, a to i přes kapitálovou vybavenost potenciálních investorů. Dalším ukazatelem charakterizujícím postavení ekonomických subjektů je počet zaměstnanců u jednotlivých skupin zaměstnavatelů. Hned na úvod je potřeba upozornit na skutečnost, že celkový počet zaměstnanců se neshoduje s realitou, a je v podstatě jen ilustrativní (vychází z hypotetického počtu zaměstnanců u jednotlivých zaměstnavatelů). Za účelem přehledu o tom, kolik zaměstnanců pracuje u jednotlivých ekonomických subjektů byla u každého zaměstnavatele stanoven hypotetický počet zaměstnanců v dolní polovině rozpětí, tj. např. 1 – 5 = 2, 10 – 19 = 13 apod. Je důležité připomenout, že řádek Neuvedeno obsahuje blíže neurčené zaměstnavatele, z větší části živnostníky. Z toho důvodu byl vzat předpoklad jedné zaměstnané osoby zaměstnávající sebe sama. Z těchto předpokladů potom vzešly orientační propočty, na základě kterých je možné vysledovat následující skutečnosti. Skupina Bez zaměstnanců a 1-5 zaměstnanců zaměstnává téměř 40% pracujících. Další významnou skupinou jsou zaměstnavatelé zaměstnávající 25-49 a 50-99 zaměstnanců, celkem téměř 14%. Bez položky Neuvedeno a Bez zaměstnanců jsou pracující zaměstnáni u subjektů zaměstnávajících 1 – 99 zaměstnanců 44%. Z přehledu a výpočtu je zřejmé, že nejvýznamnějšími zaměstnavateli v Královéhradeckém kraji jsou subjekty s 1-99 zaměstnanci, konkrétně 1-5 (18,6%), 25-49 (6,6%) a 50-99 (7,3%) zaměstnanců. Tyto počty se liší v jednotlivých okresech a ORP podle oboru OKEČ převažující v daném území a koncentraci obyvatelstva. V případě propočtu zaměstnanosti od položky Neuvedeno až po zaměstnavatele s 10-19 zaměstnanci vychází, že tyto subjekty zaměstnávají přibližně 56% všech zaměstnanců (za předpokladu hypotetického odhadu, který je v součtu chybný). Graf č. 4-13

64 224

61 653 1-5 zaměstnanců

70 000

Bez zaměstnanců

Počet ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v roce 2004

4 800

3 400

2 200

3 400

4 400

1000-1499 zaměstnanců





7 040

23 800

23 010 100-199 zaměstnanců

16 320

24 310

10 000

50-99 zaměstnanců

20 000

21 920

10 948

30 000

8 734

40 000

19 292

50 000

32 714

60 000




25-49 zaměstnanců

20-24 zaměstnanců

10-19 zaměstnanců

6-9 zaměstnanců

Neuvedeno

0



57


Vývoj počtu ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2004

Ekonomické subjekty dle počtu zaměstnanců

Počet Index zaměstnanců 2004/1999 v roce 2004

% Podíl jednotl. skupin

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Neuvedeno Bez zaměstnanců

17 746 44 389

12 189 71 517

13 839 74 138

14 870 75 121

25 783 69 270

32 714 64 224

1,84 1,45

32 714 64 224

9,8% 19,3%

1-5 zaměstnanců 6-9 zaměstnanců 10-19 zaměstnanců

37 916 1 570 1 594

21 326 1 436 1 359

21 617 1 467 1 384

21 732 1 484 1 391

21 502 1 570 1 481

20 551 1 564 1 484

0,54 1,00 0,93

61 653 10 948 19 292

18,6% 3,3% 5,8%

20-24 zaměstnanců 25-49 zaměstnanců

365 654

316 646

330 663

330 665

367 699

397 685

1,09 1,05

8 734 21 920

2,6% 6,6%


379 183 27

338 170 29

350 173 30

353 175 30

362 172 25

374 177 32

0,99 0,97 1,19

24 310 23 010 7 040

7,3% 6,9% 2,1%


64 27 2

48 30 3

48 31 3

48 32 3

54 32 3

51 34 4

0,80 1,26 2,00

16 320 23 800 4 800

4,9% 7,2% 1,4%


5 3

5 1

5 1

5 1

4 1

2 1

0,40 0,33

3 400 2 200

1,0% 0,7%

3000-3999 zaměstnanců 4000-4999 zaměstnanců Celkem

1 1 104 926

2

2

2

2

109 415

114 081

116 242

121 327

1 1 122 296

1,00 1,00 1,17

3 400 4 400 332 165

1,0% 1,3% 100,0%


Graf č. 4-14

Struktura drobných zaměstnavatelů zaměstnávajících 0-19 zaměstnanců v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004 100% 90% 80% 70% 10-19 zaměstnanců

60%

6-9 zaměstnanců

50%

1-5 zaměstnanců

40%

Bez zaměstnanců

30%

Neuvedeno

20% 10% 0% Hradec Králové

Jičín

Náchod


Trutnov


V jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje se situace v oblasti struktury zaměstnanosti příliš neliší. Nejvíce zaměstnavatelů je v segmentu drobných (0-9 zaměstnanců) a malých (10-19 zaměstnanců). Situace se příliš neliší ve srovnání s celou ČR a sousedními kraji.


58


Struktura zaměstnavatelů podle Královéhradeckého kraje v roce 2004

Ekonomické subjekty dle počtu zaměstnanců Neuvedeno

Hradec Králové

Jičín

počtu

zaměstnanců

Náchod


za

jednotlivé

Trutnov

okresy

Celkem

9 889

4 483

6 368

4 617

7 357

32 714

Bez zaměstnanců 1-5 zaměstnanců

18 167 8 362

10 713 1 581

10 207 6 659

10 142 1 249

14 995 2 700

64 224 20 551

6-9 zaměstnanců

555

200

287

205

317

1 564


497 137

182 48

282 92

199 40

324 80

1 484 397


226 110

82 54

123 78

95 46

159 86

685 374


61

29

35

27

25

177


5 20

5 8

12 7

5 6

5 10

32 51


9 1

3 1

7 1

4

11 1

34 4


1 1

1

2 1


1


1

Celkem

1 1

38 043

17 389

24 158

16 635

26 071

122 296


Tab. č. 4-22

Struktura zaměstnavatelů dle počtu zaměstnanců v ČR, Královéhradeckém kraji a v sousedních krajích v roce 2003 v tom kraje


Česká republika

Počet registrovaných jednotek celkem 2 325 977 v tom velikostní skupiny podle počtu zaměstnanců

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

107 354

121 334

100 881

558 387 1 447 551 228 133

25 290 68 045 10 215

25 783 69 274 21 504

22 984 64 248 9 379

59 290 19 991

2 468 869

3 051 1 067

2 697 936

6 965 4 869 483

263 177 19

362 251 32

355 245 26


129 74 25

2 2 -

3 4 1

6 2 1

nad 2 500 zaměstnanců

80

4

2

2

Neuvedeno Bez zaměstnanců 1-5 zaměstnanců 6-19 zaměstnanců 20-49 zam ěstnanců 50-99 zam ěstnanců 100-499 zaměstnanců 500-999 zaměstnanců



59


Koncentrace a nárůst počtu ekonomických subjektů v územích pověřených obecních úřadů – agregátní ukazatel

Zdroj dat: Registr ekonomických subjektů, SLBD 2001

Pro souhrnné zhodnocení území pověřených obecních úřadů v Královéhradeckém kraji z hlediska koncentrace a nárůst počtu ekonomických subjektů slouží následující ukazatelé: Ø pořadí území podle počtu ekonomických subjektů na 1000 obyvatel v roce 2004 Ø pořadí území podle počtu nových ekonomických subjektů na 1000 obyvatel 1999 - 2004 Ø pořadí území podle indexu nárůstu počtu ekonomických subjektů 2004 /1999 Ø pořadí území podle výše podílu samozaměstnavatelů (OSVČ a dalších) na ekonomických subjektech celkem Hodnocení bylo provedeno sestavením pořadí dle výše jmenovaných ukazatelů za každou územní jednotku obcí s pověřeným obecním úřadem, kterých je v Královéhradeckém kraji celkem 35. Region s nejnižší hodnotou dosažených pořadí vykazuje na základě vyhodnocení všech ukazatelů nejpříznivější situaci z hlediska vyššího počtu ekonomických subjektů a indexu jejich nárůstu v daném období. Na základě celkových hodnot bylo sestaveno 5 kategorií hodnocení: Ø Velmi příznivé hodnocení (26 – 46 bodů) Ø Příznivé hodnocení (47 – 66 bodů) Ø Průměrné hodnocení (67 – 86 bodů) Ø Méně příznivé hodnocení (87 – 106 bodů) Ø Nepříznivé hodnocení (107 – 126 bodů) V první, tedy nejlepší kategorii, se umístily POÚ Hořice (26 bodů), Svoboda nad Úpou (36), Náchod (40), Vamberk (44), Vrchlabí (45), Nová Paka (45) a Hradec Králové (46). Ačkoli se POÚ Svoboda nad Úpou umístil ve třech kategoriích na první příčce, skončil v souhrném hodnocení druhý. Zapříčila to až 33. pozice v kategorii index nárůstu počtu ekonomických subjektů 2004 /1999. Za zmínku ještě stojí dvě druhá místa POÚ Vrchlabí a to v kategoriích počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel v roce 2004 a počet nových ekonomických subjektů na 1000 obyvatel 1999 – 2004. Největší územní jednotka obce s pověřeným obecním úřadem – Hradec Králové – obsadila „až“ pátou pozici, kdy v jednotlivých kategoriích obsadila 3., 5., 29. a 9. místo. V kategorii s příznivým hodnocením se umístilo 9 území – Česká Skalice (47 bodů), Třebechovice pod Orebem (47), Nový Bydžov (47), Nově Město nad Metují (50), Hronov (55), Dobruška (58), Nechanice (61), Žacléř (66) a Trutnov (66). Největší výkyvy z uvedených území má POÚ Žacléř, který obsadil 2. místo v kategorii indexu nárůstu počtu ekonomických subjektů 2004 /1999, 4. místo v kategorii


60


počet nových ekonomických subjektů na 1000 obyvatel 1999 – 2004, ale zároveň poslední místo v kategorii výše podílu samozaměstnavatelů (OSVČ a dalších) na ekonomických subjektech celkem. Území obcí s pověřeným obecním úřadem Jičín (67 bodů), Chlumec nad Cidlinou (69), Rychnov nad Kněžnou (79), Kostelec nad Orlicí (80), Lázně Bělohrad (80), Smiřice (81), Opočno (85) a Police nad Metují (86) dosahují průměrného hodnocení. V kategorii s méně příznivým hodnocení se umístily POÚ Rokytnice v Orlických horách (87 bodů), Týniště nad Orlicí (88), Červený Kostelec (89), Dvůr Králové nad Labem (90), Hostinné (94), Jaroměř (94), Sobotka (101) a Úpice (103). Kategorie s nepříznivým hodnocením čítá tři území – Teplice nad Metují (121 bodů), Broumov (121) a Kopidlno (126).

4.4.3 Vývoj počtu zahraničních subjektů v jednotlivých letech Počet zahraničních subjektů v Královéhradeckém kraji vzrostl za období let 1999 – 2004 o 50% na 2.111. Oborem, který zaujal jednoznačně nejvyšší podíl je stavebnictví, ve kterém působí 36,7% subjektů. Dalším významným oborem je obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu s 33,8%, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti s 13,7% a zpracovatelský průmysl s podílem 9,9%.. Z hlediska počtu zahraničních subjektů v jednotlivých ORP zaujímá samotný Hradec Králové 41,7% a celý okres Hradec Králové potom 44,7%. Druhým nejvýznamnějším ORP je Náchod se 16% a celý okres Náchod potom s 23,7%. Jen dva ORP zaujímají 57,7%-ní podíl v celém Královéhradeckém kraji. Dva okresy potom mají 68,4%-ní podíl. Nejnižší podíl má v tomto směru ORP Broumov s 1,1%, Kostelec nad Orlicí s 1,6% a Dobruška s 1,7%. Z hlediska oboru OKEČ má nejvyšší zastoupení stavebnictví s 36,7%, obchod a opravy motorových vozidel s 33,8% a činnosti v oblasti nemovitostí s 13,7%. Z hlediska velikosti ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců zaujímají subjekty bez zaměstnanců 52,3% a drobní zaměstnavatelé s 1-5 zaměstnanci 7,96%. Položka neuvedeno zaujímá vysoký podíl 39,37%, proto můžeme tento údaj, ale u tohoto důvodu i všechny ostatní údaje považovat pouze za orientační. Graf č. 4-15

Podíl zastoupení zahraničních subjektů v jednotlivých oborech OKEČ v roce 2004

D - Zpracovatelský průmysl 9,9%

F - Stavebnictví 36,7% G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu 33,8%

C - Těžba nerostných surovin 0,1%

H - Ubytování a stravování 0,9%

A -Zemědělství, myslivost, lesnictví 2,0% O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 1,1%

N - Zdravotní a sociální péče, Veterinární činnosti 0,1%

M - Vzdělávání 0,9%

I - Doprava, skladování, spoje 0,7% K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti 13,7%



61


Vývoj zahraničních subjektů v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2004 OKEČ

1999

A Zemědělství, myslivost, lesnictví

2000

30

C Těžba nerostných surovin

2001

31

2002

31

2003

32

40

2004

Index 2004/1999

Podíl zastoupení oborů OKEČ v roce 2004

43

1,4

2,0%

1

1

1

1

1

2

2,0

0,1%

D Zpracovatelský průmysl

137

155

169

182

196

209

1,5

9,9%

F Stavebnictví

490

552

571

582

688

774

1,6

36,7%

Obchod, opravy motorových vozidel G a výrobků pro osobní spotřebu

569

586

594

605

639

714

1,3

33,8%

H Ubytování a stravování

7

10

10

12

14

20

2,9

0,9%

I

8

15

15

16

16

15

1,9

0,7%

167

205

210

218

246

289

1,7

13,7%

0,0

0,0%

Doprava, skladování, spoje

Činnosti v oblasti nem ovitostí a K pronájmu, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, sociální L zabezpečení

1

M Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, N Veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní O služby Celkem

8

12

12

14

18

18

2,3

0,9%

4

3

3

3

3

3

0,8

0,1%

10

16

17

19

25

24

2,4

1,1%

1 432

1 586

1 633

1 684

1 886

2 111

1,5

100,0%


Tab. č. 4-24

Vývoj struktury zahraničních subjektů dle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2004


1999

2000

2001

2002

2003

Index 2004/1999

2004

Podíl jednotlivých skupin v roce 2004

Neuvedeno

858

409

432

452

665

831

1,0

39,37%

Bez zaměstnanců 1-5 zaměstnanců

193 370

996 170

1020 170

1050 171

1046 166

1104 168

5,7 0,5

52,30% 7,96%


2 6 1

4 4 2

4 4 2

4 4 2

3 4 1

3 3 1

1,5 0,5 1,0

0,14% 0,14% 0,05%


1 1

1

1

1

1 1

0,0 1,0

0,00% 0,05%

1432

1586

2111

1,5

100,00%

Celkem

1633

1684

1886


Tab. č. 4-25

Vývoj počtu zahraničních subjektů podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 1999-2004

NUTS4

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Index 2004/1999

Podíl okresů v roce 2004

Hradec Králové

723

786

799

827

882

943

1,30

44,7%

Jičín Náchod

175 311

195 320

201 327

206 336

232 399

264 500

1,51 1,61

12,5% 23,7%


108 115

104 181

108 198

113 202

121 252

131 273

1,21 2,37

6,2% 12,9%

1 432

1 586

1 633

1 684

1 886

2 111

1,47

100,0%

Celkem



62


Vývoj počtu zahraničních subjektů v jednotlivých správních obvodech ORP v letech 1999-2004

Správní obvod ORP

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Index 2004/1999

Podíl ORP v roce 2004

Broumov

17

16

16

16

18

23

1,35

1,1%

Dobruška Dvůr Králové nad Labem

18 23

24 32

24 39

28 40

30 50

36 61

2,00 2,65

1,7% 2,9%

30 695 66

32 756 71

32 769 71

36 794 71

31 836 74

43 881 99

1,43 1,27 1,50

2,0% 41,7% 4,7%

Jičín Kostelec nad Orlicí

97 37

109 26

114 28

115 29

140 30

157 33

1,62 0,89

7,4% 1,6%

Nová Paka Nové Město nad Metují Nový Bydžov

48 25 28

54 30 30

55 32 30

55 32 33

61 34 46

64 41 62

1,33 1,64 2,21

3,0% 1,9% 2,9%

Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

203 53 54

203 54 90

208 56 96

217 56 98

273 61 120

337 62 119

1,66 1,17 2,20

16,0% 2,9% 5,6%

38 1432

59 1586

63 1633

64 1684

82 1886

93 2111

2,45 1,47

4,4% 100,0%


Vrchlabí Celkem


Graf č. 4-16

Počet zahraničních subjektů v Královéhradeckém kraji v členění dle oboru OKEČ v roce 2004

900 774

800

714

700 600 500 400 289

300

209

200 3

24 N - Zdravotní a sociální péče, Veterinární činnosti

správa a obrana, sociální

18

15 I - Doprava, skladování, spoje K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, L - Veřejná

G - Obchod, opravy motorových vozidel a

F - Stavebnictví

AZemědělství, myslivost, lesnictví C - Těžba nerostných surovin


20

2

0

M - Vzdělávání

43

DZpracovatelský průmysl

100



63


Počet zahraničních subjektů dle oborů OKEČ v jednotlivých správních obvodech ORP a okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004

Správní obvod ORP, okres

Odvětví OKEČ A

Hradec Králové Nový Bydžov

C

D

9 3

okres Hradec Králové Nová Paka Jičín

H

I

K

M

N

80 5

361 12

269 28

6

3 3

136 8

9

2

6 3

881 62

41,7% 2,9%

6

144 9 26

9

2

9 1

943 64 157

44,7% 3,0% 7,4%

43 264

2,0% 12,5%

0

85 1 14

373 22 55

297 30 58

6 1 1

Hořice okres Jičín

1 2

1 1

5 20

11 88

15 103

1 3

Náchod Jaroměř Broumov

3 3

31 23 5

110 31 10

144 35 5

3 1

2

1

okres Náchod Rychnov nad Kněžnou Nové Město nad Metují

6 5 1

59 11 5

151 15 15

184 18 10

4

2 1 1

Kostelec nad Orlicí Dobruška

1 5

6 6

16 12

4 3

1 1

28 4 5

58 29 45

35 31 52

2 2 1

2 4

31 12 9

2 1 2

0

8 17

30 104

12 95

2 5

1 5

5 26

2

209

774

714

20

15

9,9% 36,7% 33,8%

0,9%

okres Rychnov n. Kn. Vrchlabí Trutnov

12 6 3

Dvůr Králové nad Labem 2 okres Trutnov 11 Královéhradecký kraj 43 celkem Procentní podíl OKEČ 2,0%

0

0,1%

0

O

Podíl ORP a okresů

G

12 1

1

Celkem

F

2

9 44

2

0

1

36 5 3

1

1

6

337 99 23

16,0% 4,7% 1,1%

44 10 7

1

1

6 2

459 62 41

21,7% 2,9% 1,9%

33 36

1,6% 1,7%

2

5 9 0

2 4 2

172 93 119

8,1% 4,4% 5,6%

1 4

0

6

61 273

2,9% 12,9%

289

18

3

24

2111

100,0%

0,7% 13,7%

0,9%

0,1%

1,1% 100,0%

x


Graf č. 4-17

Počet zahraničních subjektů dle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v roce 2004

1104 1200 1000

831

800 600 400

10-19 zaměstn.

1

1 50-99 zaměstn.

3

20-24 zaměstn.

3 6-9 zaměstn.

168

200

1-5 zaměstn.

Bez zaměstn.

Neuvedeno

0



64


Počet zahraničních subjektů dle počtu zaměstnanců v jednotlivých správních obvodech ORP a okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004


Neuvedeno

Ekonomické subjekty dle počtu zaměstnanců Bez 1-5 6-9 10-19 20-24 zaměstn. zaměstn. zaměstn. zaměstn. zaměstn.

50-99 zaměstn.


276 27

482 32

121 2

1 1

1


303 25 68

514 39 87

123

2

1

0

0

1

1

Hořice okres Jičín

15 108

28 154

1

1

0

0

0


159 60 13

155 31 10

22 6

1

1

okres Náchod Rychnov nad Kněžnou Nové Město nad Metují

232 29 20

196 31 18

28 2 3

1

1


15 18

18 16

2


82 29 51

83 60 63

7 4 4

26 106

34 157

1 9

0

831

1104

168

3

39,37%

52,30%

7,96%

0,14%

Dvůr Králové nad Labem okres Trutnov Královéhradecký kraj celkem Procentní podíl

881 62

1

0

1

Celkem

943 64 157 43 264 337 99 23 459 62 41 33 36

0

0

0

0

1

0

0

61 273

3

1

1

2 111

0,14%

0,05%

0,05%

100%

1

172 93 119


Závěr: Růst počtu zahraničních subjektů v letech 1999 – 2004 ve výši převýšil výrazně 50% převýšil růst počtu domácích subjektů (17%). Vliv na tento rozdíl má nižší základna v případě českých subjektů. K tomuto vysvětlení je však nutné připomenout, že za české subjekty jsou považovány firmy (právnické osoby), ve kterých se podílí zahraniční kapitál z větší části. K této skutečnosti jistě dochází ve značné míře formou vstupu zahraničního kapitálu do stávajících českých firem. Tuto oblast ČSÚ ve své statistické ročence a registru ekonomických subjektů neuvádí. Je reálné domnívat se, že společné vlastnictví českých a zahraničních firem se realizuje prostřednictvím především drobných a malých právnických osob. Střední a velké firmy mají většinou jednoho zahraničního vlastníka. Zahraniční subjekty se soustřeďují zejména do ORP Hradec Králové a Náchod. V rámci celých okresů se potom tyto oblasti podílí více jak polovinou na celkovém počtu. Na opačném konci je potom Broumovsko, Kostelecko a okolí Dobrušky. Zahraniční subjekty vstupují do podnikání především v oboru stavebnictví a opravy motorových vozidel. Tyto dva obory OKEČ jsou zcela dominantní a zaujímají více jak 2/3 podíl na počtu všech zahraničních subjektů. Z hlediska počtu zaměstnávaných pracovníků se jedná z více než poloviny především o osoby podnikající jako OSVČ apod. Jen cca 8% zahraničních subjektů zaměstnává 1 – 5 zaměstnanců. Celou statistiku však znehodnocuje skutečnost, že podíl firem, které neuvedly údaje činí téměř 40%. Se vstupem ČR do EU je reálné očekávat růst počtu subjektů podnikajících na českém území. Důvodem tohoto předpokladu je stálý růst kooperace a obchodu mezi firmami díky rušení různých mezistátních bariér v oblasti obchodu, cel a daní a růst povědomí o jednotném trhu v EU.


65


4.5

VÝVOJ A STRUKTURA DAŇOVÉHO INKASA V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Za účelem analýzy ekonomického postavení všech subjektů vykazujících hospodářskou činnost v Královéhradeckém kraji je v další části textu uveden přehled o inkasu nejvýznamnějších daní za Královéhradecký kraj celkem a za území podle jednotlivých finančních úřadů. Z hlediska významnosti a účelu strategie rozvoje lidských zdrojů přehled zahrnuje: daň z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání daň z příjmů fyzických osob – závislá činnost daň z příjmů právnických osob daň z nemovitostí Přehled o inkasu daní podle okresů a jednotlivých ORP jednoznačně identifikuje oblasti Královéhradeckého kraje podle ekonomické výkonnosti (daně z příjmů) a hodnoty nemovitého majetku (daň majetková). Údaje podle jednotlivých druhů daní za roky 2000 až 2004 poskytlo Finanční ředitelství v Hradci Králové. Poměrové ukazatele a ukazatele v přepočtu na jednoho obyvatele jsou dílem této analýzy. Počet obyvatel je všude uveden k datu 1.1.2004. Původním cílem této analýzy bylo získat přehled o výši placených daní za jednotlivá ORP. Finanční ředitelství v Hradci Králové však mohlo vycházet při zpracování údajů jen ze svého územního členění, proto byla do analýzy zahrnuta území za jednotlivé obvody místních finančních úřadů, nikoli za ORP. Dalším významným důvodem byly značné územní rozdíly v rozloze a překrývání území ORP a území jednotlivých finančních úřadů a z toho vyplývající různé počty obyvatel za každé území. Územní rozdíly ukazuje přehledně následující mapa: Obr. č. 4-2

Územní rozdíly mezi správními obvody ORP a územní působností finančních úřadů spadajících pod Finanční ředitelství v Hradci Králové

Zdroj dat: GIS

4.5.1 Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání Z hlediska výše inkasa této daně je rozhodující počet obyvatelstva a intenzita ekonomické aktivity a její úspěšnost spočívající ve finanční efektivnosti té které činnosti, na kterou má vliv celá řada


66


faktorů od schopnosti fyzické osoby uplatnit se v jakékoli lidské činnosti až po momentální situaci v oblasti poptávky a nabídky v rámci konkrétního oboru činnosti. Výše inkasa daní je z hlediska absolutních čísel v roce 2004 nejvyšší v okresech Hradec Králové s podílem 39,5% na celkovém inkasu této daně v Královéhradeckém kraji, dále v okresech Náchod s podílem 19,4% a okres Trutnov s podílem 19,5%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v okresech Jičín s podílem 11,6% a Rychnov nad Kněžnou s podílem 10,1%. Z hlediska výše inkasa podle územních obvodů finančních úřadů bylo nevyšší inkaso v Královéhradeckém kraji zaznamenáno v Hradci Králové s podílem 35,5% a Náchod s podílem 11,5%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v Chlumci nad Cidlinou s podílem 1,7% a Novém Bydžově s podílem 2,3%. Graf č. 4-18

Podíl území na inkasu daně z příjmu v roce 2004

Dobruška 3% Kostelec nad Orlicí 3%

Vrchlabí 4%

Trutnov 10%

Dvůr Králové nad Labem 5%

Rychnov nad Kněžnou 4%

Hradec Králové 36%

Nový Bydžov 2%

Broum ov 3% Jarom ěř 5%

Náchod 11%

Hořice 3%

Jičín 6%

Chlum ec nad Cidlinou 2% Nová Paka 3%

Zdroj dat: Finanční ředitelství v Hradci Králové

Z hlediska dynamiky výnosu dně je pozitivní, že v letech 2000 až 2004 došlo k nárůstu výběru daně za celý Královéhradecký kraj o 53%. V jednotlivých územních obvodech finančních úřadů byla situace z tohoto hlediska rozdílná, od růstu 15% v Rychnově nad Kněžnou až po růst o 94% v Hořicích v Podkrkonoší. Nejvyšší růst byl zaznamenán v okrese Jičín (74%), nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (26%). Graf č. 4-19

Vývoj inkasa daně z příjmů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 200-2004

400 000 000 350 000 000 300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 okres okres okres okres okres

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn. Trutnov

0

rok 2004 rok 2003 rok 2002 rok 2001 rok 2000



67


Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání – inkaso dle území finančních úřadů


rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

Podíl Index území FÚ 2004/2000 v 2004

rok 2004


219 220 095 13 501 366

271 781 977 13 664 995

304 765 390 17 187 256

280 459 837 15 022 627

354 630 450 22 732 699

1,62 1,68

35,5% 2,3%

Chlumec nad Cidlinou okres Hradec Králové Nová Paka

16 793 498 249 514 959 14 509 531

18 681 835 304 128 807 19 182 714

13 896 768 335 849 414 21 892 105

13 201 440 308 683 904 22 533 523

16 630 909 393 994 058 26 766 734

0,99 1,58 1,84

1,7% 39,5% 2,7%

Jičín Hořice v Podkrkonoší okres Jičín

38 962 710 12 974 292 66 446 533

46 026 404 21 067 037 86 276 155

54 765 104 21 046 645 97 703 854

56 158 733 24 533 523 103 225 779

63 896 860 25 144 354 115 807 948

1,64 1,94 1,74

6,4% 2,5% 11,6%

Náchod Jaroměř

79 246 072 28 114 676

88 152 670 36 594 026

99 120 951 55 965 632

97 067 863 55 486 361

114 507 036 45 781 695

1,44 1,63

11,5% 4,6%

27 571 465 134 932 213 31 882 560

18 539 596 143 286 292 39 991 921

27 325 681 182 412 264 39 332 830

32 488 923 185 043 147 27 240 435

33 220 809 193 509 540 36 702 230

1,20 1,43 1,15

3,3% 19,4% 3,7%


25 316 027 22 331 412

33 863 910 30 201 090

43 321 252 37 784 094

29 546 812 29 437 004

34 158 145 29 726 020

1,35 1,33

3,4% 3,0%

okres Rychnov n. Kn.

79 529 999

104 056 921

120 438 176

86 224 251

100 586 395

1,26

10,1%

Vrchlabí Trutnov

26 762 056 60 449 984

32 342 301 77 629 737

38 108 458 80 737 230

32 648 344 75 812 034

44 467 349 98 807 714

1,66 1,63

4,5% 9,9%

34 639 129 121 851 169

45 669 529 155 641 567

40 574 562 159 420 250

48 668 594 157 128 972

51 377 730 194 652 793

1,48 1,60

5,1% 19,5%

652 274 873

793 389 742

895 823 958

840 306 053

998 550 734

1,53

100,0%

Broumov okres Náchod Rychnov nad Kněžnou

Dvůr Králové nad Labem okres Trutnov Královéhradecký kraj celkem


Daňové inkaso na obyvatele - daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele bylo jednoznačně nejvyšší v okrese Hradec Králové (135,6% oproti průměru Královéhradeckého kraje), naopak nejnižší bylo v okresech Rychnov nad Kněžnou (69,8%) a Jičín (82,4%). Všechny další okresy byly pod průměrem Královéhradeckého kraje. Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele v jednotlivých územních obvodech finančních úřadů bylo nejvyšší v Hradec Králové (151,4% oproti průměru Královéhradeckého kraje) a v Náchodě (102% oproti průměru Královéhradeckého kraje), naopak nejnižší bylo v Rychnově nad Kněžnou (59,4% oproti průměru Královéhradeckého kraje) a Novém Bydžově (62,8% oproti průměru Královéhradeckého kraje). Rozptyl nejvyššího a nejnižšího inkasa daně na obyvatele je možné vyjádřit indexem 2,5 , což představuje značný rozdíl nejen v platbách daně ale i v úspěšnosti ekonomické činnosti obyvatel jednotlivých regionů. Graf č. 4-20 3 000

Výše daňového inkasa na 1 obyvatele v roce 2004 2 760

2 500 1 860 1 800 1 312

1 838 1 307

1 145

1 381

1 458

1 549

1 566

Trutnov

1 559

Vrchlabí

1 500

1 582

Dobruška

1 518


2 000

1 083

1 000



Broumov

Jaroměř

Náchod

Hořice v Podkrkonoší

Jičín

Nová Paka


Hradec Králové

0

Nový Bydžov

500



68


Daňové inkaso na 1 obyvatele – daň z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání


počet obyvatel

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004

Poměr k průměru v 2004

Hradec Králové

128 478

1 706

2 115

2 372

2 183

2 760

151,4%

Nový Bydžov Chlumec nad Cidlinou okres Hradec Králové

19 847 10 959 159 284

680 1 532 1 566

689 1 705 1 909

866 1 268 2 108

757 1 205 1 938

1 145 1 518 2 474

62,8% 83,2% 135,6%

Nová Paka Jičín Hořice v Podkrkonoší

16 924 40 973 19 169

857 951 677

1 133 1 123 1 099

1 294 1 337 1 098

1 331 1 371 1 280

1 582 1 559 1 312

86,7% 85,5% 71,9%

okres Jičín Náchod

77 066 61 560

862 1 287

1 120 1 432

1 268 1 610

1 339 1 577

1 503 1 860

82,4% 102,0%

25 437 25 426 112 423

1 105 1 084 1 200

1 439 729 1 275

2 200 1 075 1 623

2 181 1 278 1 646

1 800 1 307 1 721

98,7% 71,6% 94,4%

33 888 24 735

941 1 023

1 180 1 369

1 161 1 751

804 1 195

1 083 1 381

59,4% 75,7%

Dobruška

20 387

1 095

1 481

1 853

1 444

1 458

80,0%

okres Rychnov n. Kn. Vrchlabí

79 010 28 708

1 007 932

1 317 1 127

1 524 1 327

1 091 1 137

1 273 1 549

69,8% 84,9%

Trutnov Dvůr Králové nad Labem okres Trutnov

63 112 27 960 119 780

958 1 239 1 017

1 230 1 633 1 299

1 279 1 451 1 331

1 201 1 741 1 312

1 566 1 838 1 625

85,9% 100,8% 89,1%

KH kraj celkem

547 563

1 191

1 449

1 636

1 535

1 824

100,0%

Jaroměř Broumov okres Náchod Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí

Zdroj dat: Finanční ředitelství v Hradci Králové Obr. č. 4-3

Výše inkasa daně z příjmu fyzických osob na 1 obyvatele dle správních obvodů finančních úřadů v roce 2004


Komentář k informacím poskytnutým mapou: Číselný údaj udává výši inkasa daně z příjmu fyzických osob na obyvatele podle územních obvodů finančních úřadů. Čím vyšší je číselný údaj (tmavší odstín), tím je na tom dané území lépe. Mezi lepší území patří území následujících finančních úřadů: Hradec Králové.


69


Mezi horší území patří území následujících finančních úřadů: Hořice, Broumov, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí. Ostatní neuvedená území patří víceméně k průměru.

4.5.2 Daň z příjmů fyzických osob - závislá činnost Z hlediska výše inkasa této daně je rozhodující počet zaměstnanců, výše jejich finančního ohodnocení a úspěšnost oboru, ve kterém pracují. Výše inkasa daní byla z hlediska absolutních čísel v roce 2004 nejvyšší v okresech Hradec Králové s podílem 45,1% na celkovém inkasu této daně v Královéhradeckém kraji, dále v okresu Trutnov s podíle 18,1%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v okresech Rychnov nad Kněžnou s podílem 10,7% a Jičín s podílem 10,8% Z hlediska výše inkasa podle územních obvodů finančních úřadů bylo nevyšší inkaso zaznamenáno v Hradci Králové s podílem 42% a Náchod s podílem 9%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v Chlumci nad Cidlinou s podílem 1% a Nové Pace a Hořicích s podíly 1,9%. Z hlediska dynamiky výnosu daně je pozitivní, že v letech 2000 až 2004 došlo k nárůstu výběru daně za celý Královéhradecký kraj o 35%. V jednotlivých územních obvodech finančních úřadů byla situace z tohoto hlediska rozdílná, od růstu 15% v Trutnově až po růst o 63% v Jaroměři. Nejvyšší růst byl zaznamenán v okrese Hradec Králové (45%), nejnižší v okrese Trutnov (21%) a Náchod (25%). Graf č. 4-21

Podíl jednotlivých území v působnosti finančních úřadů Královéhradeckého kraje inkasu daně z příjmu – závislá činnost v roce 2004

Vrchlabí 6%

Trutnov 9%

na

Dvůr Králové nad Labem 4% Hradec Králové 41%

Dobruška 2% Kostelec nad Orlicí 3%

Nový Bydžov 2%

Rychnov nad Kněžnou 6% Broumov 3%

Chlumec nad Cidlinou 1% Jaroměř 3%

Náchod 9%

Hořice 2%

Jičín 7%

Nová Paka 2%



70


Vývoj inkasa daně z příjmu ze závislé činnosti v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000-2004

2 000 000 000 1 800 000 000 1 600 000 000 1 400 000 000 1 200 000 000 1 000 000 000 800 000 000 600 000 000 400 000 000 Hradec Králové celkem


200 000 000

Jičín celkem

0

Náchod celkem Rychnov n. Kn. celkem Trutnov celkem

Zdroj dat: Finanční ředitelství v Hradci Králové Tab. č. 4-31

Daň z příjmů fyzických osob – závislá činnost – inkaso dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje


rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004

Podíl Index území FÚ 2004/2000 v 2004

Hradec Králové Nový Bydžov Chlumec nad Cidlinou

1 205 226 975 1 302 205 868 1 435 768 036 1 556 678 003 1 744 213 620 57 284 441 64 462 128 72 387 417 81 487 857 86 746 439 30 766 765 31 886 652 35 842 668 39 997 651 43 482 355

1,45 1,51 1,41

42,0% 2,1% 1,0%

okres Hradec Králové Nová Paka

1 293 278 181 1 398 554 648 1 543 998 121 1 678 163 511 1 874 442 414 58 011 937 65 500 078 70 935 572 72 145 659 77 117 062

1,45 1,33

45,1% 1,9%

Jičín Hořice v Podkrkonoší okres Jičín

205 669 209 56 468 406 320 149 552

224 916 420 60 022 478 350 438 976

258 288 908 60 716 838 389 941 318

279 234 361 70 695 802 422 075 822

294 509 366 77 380 029 449 006 457

1,43 1,37 1,40

7,1% 1,9% 10,8%


321 719 941 88 760 978 93 599 593

334 761 162 97 595 529 90 548 682

341 729 145 115 531 896 103 090 545

359 620 421 127 077 670 104 668 388

373 893 465 145 077 509 111 099 403

1,16 1,63 1,19

9,0% 3,5% 2,7%

okres Náchod

504 080 512

522 905 373

560 351 586

591 366 479

630 070 377

1,25

15,2%


197 108 149

201 989 237

212 927 575

227 589 047

234 876 544

1,19

5,7%

Kostelec nad Orlicí Dobruška okres Rychnov n. Kn.

73 441 399 69 566 669 340 116 217

77 707 361 79 982 878 359 679 476

90 026 020 81 554 699 384 508 294

104 967 735 91 223 772 423 780 554

113 400 828 98 003 456 446 280 828

1,54 1,41 1,31

2,7% 2,4% 10,7%

Vrchlabí Trutnov Dvůr Králové nad Labem

183 526 914 310 589 024 128 439 449

190 795 996 334 504 778 131 217 319

199 589 028 322 153 289 137 040 998

220 181 787 322 870 225 154 000 175

239 758 472 356 876 703 157 200 909

1,31 1,15 1,22

5,8% 8,6% 3,8%

okres Trutnov Královéhradecký celkem

622 555 387

656 518 093

658 783 315

697 052 187

753 836 084

1,21

18,1%

3 080 179 849 3 288 096 566 3 537 582 634 3 812 438 553 4 153 636 160

1,35

100,0%

kraj



71


Daňové inkaso na 1 obyvatele - daň z příjmů fyzických osob - závislá činnost Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele bylo nejvyšší v okresu Hradec Králové (155,1% oproti průměru Královéhradeckého kraje), naopak nejnižší bylo v okresech Náchod (73,9%) a Rychnov nad Kněžnou (74,5%). Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele bylo nejvyšší v územním obvodu finančních úřadů Hradec Králové (179% oproti průměrů Královéhradeckého kraje) a Vrchlabí (110,1% oproti průměrů Královéhradeckého kraje), naopak nejnižší byla v Hořicích v Podkrkonoší (53,2%) a Broumově (57,6%). Rozptyl nejvyššího a nejnižšího inkasa daně na obyvatele je možné vyjádřit indexem 3,3 , což představuje značný rozdíl nejen v platbách daně ale i ve výši zaměstnanosti a výši mezd v jednotlivých regionech. Územními obvody finančních úřadů, kde byl průměr tohoto ukazatele vyšší než průměr v kraji je jednoznačně Hradec Králové a potom Vrchlabí. Všechny ostatní oblasti jsou více či méně (někde velmi podstatně) pod průměrem kraje což dokládá výjimečné postavení především krajského města se sídlem řady výrob a služeb s vyšší přidanou hodnotou a od to se odvíjející výší mezd. Daňové inkaso daně z příjmu – závislá činnost – na 1 obyvatele dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje v roce 2004

5 622 Dvůr Králové nad Labem

4 807 Dobruška

8 352 4 585 Kostelec nad Orlicí

6 931

5 703 Jaroměř

4 370

6 074 Náchod

4 037

4 000

4 557

3 968 Chlumec nad Cidlinou

6 000

4 371

8 000

Nový Bydžov

10 000

7 188

12 000

5 655

14 000

Trutnov

16 000

13 576

Graf č. 4-23

Vrchlabí


Broumov


Jičín

Hradec Králové

0

Nová Paka

2 000



72


Daňové inkaso na obyvatele – daň z příjmů fyzických osob – závislá činnost


počet obyvatel

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004



128 478 19 847

9 381 2 886

10 136 3 248

11 175 3 647

12 116 4 106

13 576 4 371

179,0% 57,6%


10 959 159 284 16 924

2 807 8 119 3 428

2 910 8 780 3 870

3 271 9 693 4 191

3 650 10 536 4 263

3 968 11 768 4 557

52,3% 155,1% 60,1%

Jičín Hořice v Podkrkonoší

40 973 19 169

5 020 2 946

5 489 3 131

6 304 3 167

6 815 3 688

7 188 4 037

94,8% 53,2%

okres Jičín

77 066

4 154

4 547

5 060

5 477

5 826

76,8%

Náchod Jaroměř

61 560 25 437

5 226 3 489

5 438 3 837

5 551 4 542

5 842 4 996

6 074 5 703

80,1% 75,2%


25 426 112 423 33 888

3 681 4 484 5 816

3 561 4 651 5 960

4 055 4 984 6 283

4 117 5 260 6 716

4 370 5 604 6 931

57,6% 73,9% 91,4%


24 735 20 387 79 010

2 969 3 412 4 305

3 142 3 923 4 552

3 640 4 000 4 867

4 244 4 475 5 364

4 585 4 807 5 648

60,4% 63,4% 74,5%

Vrchlabí Trutnov

28 708 63 112

6 393 4 921

6 646 5 300

6 952 5 104

7 670 5 116

8 352 5 655

110,1% 74,5%

27 960 119 780 547 563

4 594 5 197 5 625

4 693 5 481 6 005

4 901 5 500 6 461

5 508 5 819 6 963

5 622 6 294 7 586

74,1% 83,0% 100,0%

Dvůr Králové nad Labem okres Trutnov KH kraj celkem


Obr. č. 4-4

Výše inkasa daně ze závislé činnosti na obyvatele dle správních obvodů finančních úřadů v roce 2004


Komentář k informacím poskytnutým mapou: Číselný údaj udává výši inkasa daně ze závislé činnosti na obyvatele podle územních obvodů finančních úřadů. Čím vyšší je číselný údaj (tmavší odstín), tím je na tom dané území lépe.


73


Mezi lepší území patří území následujících finančních úřadů: Hradec Králové. Mezi horší území patří území následujících finančních úřadů: Chlumec nad Cidlinou, Hořice, Nový Bydžov, Nová Paka, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Broumov, Dobruška a Kostelec nad Orlicí. Ostatní neuvedená území patří k průměru.

4.5.3 Daň z příjmů právnických osob Výše inkasa daní byla z hlediska absolutních čísel v roce 2004 nejvyšší v okresech Hradec Králové s podílem 38% na celkovém inkasu této daně v Královéhradeckém kraji, dále v okresu Jičín s podílem 18%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v okresech Rychnov nad Kněžnou s podílem 11,5% a Náchod s podílem 12,7% Z hlediska výše inkasa podle jednotlivých územních obvodů finančních úřadů bylo nevyšší inkaso zaznamenáno v Hradci Králové s podílem 35,5% a Jičín s podílem 16,2%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v Hořicích s podílem 0,7% a Novém Bydžově, Nové Pace a Broumově s podíly 1,1%. Z hlediska dynamiky výnosu dně je pozitivní, že v letech 2000 až 2004 došlo k nárůstu výběru daně za celý Královéhradecký kraj o 27%. V jednotlivých oblastech územních obvodů finančních úřadů byla situace z tohoto hlediska rozdílná, od poklesu o 29% v Nové Pace až po růst 259% v Jaroměři. Nejvyšší růst byl zaznamenán v okrese Náchod (75%), nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou (9%). Graf č. 4-24

Podíl jednotlivých území v působnosti finančních úřadů Královéhradeckého kraje na inkasu daně z příjmu právnických osob v roce 2004

Trutnov 9% Vrchlabí 6%

Dvůr Králové nad Labem 5% Hradec Králové 37%

Dobruška 2% Kostelec nad Orlicí 5% Rychnov nad Kněžnou 4%

Nový Bydžov 1%

Broumov 1% Jaroměř 4%

Náchod 7%

Hořice 1%

Jičín 17%

Nová Paka 1%



74


Vývoj inkasa daně z příjmu právnických osob v letech 2000-2004

1 400 000 000 1 200 000 000 1 000 000 000 800 000 000 600 000 000 400 000 000 rok 2004 rok 2003 rok 2002 rok 2001 rok 2000

200 000 000 okres Hradec Králové okres Jičín

0

okres Náchod okres Rychnov n. Kn. okres Trutnov

Zdroj dat: Finanční ředitelství v Hradci Králové Tab. č. 4-33

Daň z příjmů právnických osob – inkaso dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje


Hradec Králové

870 177 281

853 685 778 1 042 368 666 1 257 149 524

881 860 991

1,01

35,5%

Nový Bydžov Chlumec nad Cidlinou okres Hradec Králové

18 261 880 14 180 075 902 619 236

29 025 780 44 718 984 14 682 934 15 866 161 12 264 078 23 374 898 898 577 719 1 099 351 728 1 295 207 356

27 111 658 33 673 438 942 646 087

1,48 2,37 1,04

1,1% 1,4% 38,0%

Nová Paka Jičín Hořice v Podkrkonoší

38 304 810 219 615 180 12 024 602

59 880 852 419 299 080 15 727 563

39 986 450 425 307 277 19 697 399

41 087 252 350 629 766 19 590 399

27 075 130 401 299 477 17 315 434

0,71 1,83 1,44

1,1% 16,2% 0,7%


269 944 592 105 153 721

494 907 495 158 007 501

484 991 126 163 372 655

411 307 417 119 891 368

445 690 041 182 805 316

1,65 1,74

18,0% 7,4%

Jaroměř Broumov okres Náchod

40 699 965 33 252 708 179 106 394

111 342 477 28 691 570 298 041 548

123 760 610 29 470 009 316 603 274

133 407 005 21 516 718 274 815 091

105 405 778 26 116 489 314 327 583

2,59 0,79 1,75

4,2% 1,1% 12,7%

Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí Dobruška

82 202 530 137 683 741 41 145 244

97 337 989 124 352 630 64 947 116

134 771 990 98 800 247 69 962 711

120 328 545 128 234 281 58 357 738

106 923 535 129 582 865 48 345 131

1,30 0,94 1,17

4,3% 5,2% 1,9%

okres Rychnov n. Kn. Vrchlabí

261 031 515 110 240 951

286 637 735 237 224 037

303 534 948 196 740 881

306 920 564 147 681 443

284 851 531 142 287 450

1,09 1,29

11,5% 5,7%

196 292 238 160 351 377 593 867 652

184 660 406 149 379 455 530 780 742

211 796 758 111 077 083 470 555 284

219 363 707 132 633 547 494 284 704

1,22 2,26 1,42

8,8% 5,3% 19,9%

021 2 572 032 149 2 735 261 818 2 758 805 712 2 481 799 946

1,27

100,0%

963 370 284

rok 2003

rok 2004

Podíl území FÚ v 2004

rok 2001

Trutnov 179 316 Dvůr Králové nad Labem 58 767 okres Trutnov 348 325 Královéhradecký kraj 1 961 027 celkem

rok 2002

Index 2004/ 2000

rok 2000


Daňové inkaso na 1 obyvatele - daň z příjmů právnických osob Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele bylo nejvyšší v okresech Hradec Králové (130,6% oproti průměru Královéhradeckého kraje) a Jičín (127,6%), naopak nejnižší bylo v okresech Rychnov nad Kněžnou (79,5%) a Náchod (61,7%).


75


Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele bylo nejvyšší v územních obvodech finančních úřadů Jičín (216,1% oproti průměru Královéhradeckého kraje) a Hradec Králové (151,4,%), naopak nejnižší bylo v Hořicích (19,9%), Broumově (22,7%) a Novém Bydžově (30,1%). Rozptyl nejvyššího a nejnižšího inkasa daně na obyvatele je možné vyjádřit indexem 10,8 , což představuje značný rozdíl nejen v platbách daně ale i ve výši zaměstnanosti a výši mezd v jednotlivých regionech. Situace v jednotlivých územních obvodech je proti průměru Královéhradeckého kraje značně rozdílná. Vliv má četnost ekonomických subjektů (právnických osob) v dané oblasti a jejich úspěšnost na trhu. Není důvod se domnívat, že by počet právnických osob byl řádově nižší než v jiných územích. Graf č. 4-26

Inkaso daně z příjmu právnických osob na 1 obyvatele v roce 2004

12 000

9 794

10 000

6 864 8 000

5 239 3 073

2 970

4 000

903

1 600

1 366

2 000

4 144

4 744

4 956

6 000

3 155

3 476 2 371

1 027


Trutnov

Vrchlabí

Dobruška



Broumov

Jaroměř

Náchod


Jičín

Nová Paka


Nový Bydžov

Hradec Králové

0


Tab. č. 4-34

Daňové inkaso na obyvatele – daň z příjmů právnických osob

Hradec Králové Nový Bydžov Chlumec nad Cidlinou

128 478 19 847 10 959

6 773 920 1 294

6 645 1 462 1 448

8 113 2 253 1 119

9 785 740 2 133

Poměr k průměru v 2004 6 864 151,4% 1 366 30,1% 3 073 67,8%


159 284 16 924 40 973

5 667 2 263 5 360

5 641 3 538 10 234

6 902 2 363 10 380

8 131 2 428 8 558

5 918 1 600 9 794


počet obyvatel

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004

130,6% 35,3% 216,1%


19 169

627

820

1 028

1 022

903

19,9%


77 066 61 560

3 503 1 708

6 422 2 567

6 293 2 654

5 337 1 948

5 783 2 970

127,6% 65,5%

Jaroměř Broumov

25 437 25 426

1 600 1 308

4 377 1 128

4 865 1 159

5 245 846

4 144 1 027

91,4% 22,7%

okres Náchod Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí

112 423 33 888 24 735

1 593 2 426 5 566

2 651 2 872 5 027

2 816 3 977 3 994

2 444 3 551 5 184

2 796 3 155 5 239

61,7% 69,6% 115,6%

Dobruška okres Rychnov n. Kn. Vrchlabí

20 387 79 010 28 708

2 018 3 304 3 840

3 186 3 628 8 263

3 432 3 842 6 853

2 862 3 885 5 144

2 371 3 605 4 956

52,3% 79,5% 109,4%

Trutnov Dvůr Králové nad Labem

63 112 27 960

2 841 2 102

3 110 5 735

2 926 5 343

3 356 3 973

3 476 4 744

76,7% 104,7%

119 780

2 908

4 958

4 431

3 928

4 127

91,0%

547 563

3 581

4 697

4 995

5 038

4 532

100,0%

okres Trutnov Královéhradecký celkem

kraj



76


Výše inkasa daně z příjmu právnických osob na obyvatele dle správních obvodů finančních úřadů v roce 2004


Komentář k informacím poskytnutým mapou: Číselný údaj udává výši inkasa daně z příjmu právnických osob na obyvatele podle územních obvodů finančních úřadů. Čím vyšší je číselný údaj (tmavší odstín), tím je na tom dané území lépe. Mezi lepší území patří území následujících finančních úřadů: Jičín a Hradec Králové. Mezi horší území patří území následujících finančních úřadů: Hořice, Broumov, Nová Paka, Nový Bydžov a Dobruška. Ostatní neuvedená území patří víceméně k průměru.

4.5.4 Daň z nemovitostí Z hlediska výše inkasa této daně je rozhodující rozloha nemovitostí, její velikost, umístění a způsob využívání. Toto jsou hlavní kritéria, která mají souvislost s ekonomickou úrovní regionu. Významným faktorem ovlivňujícím do značné míry inkaso daně z nemovitostí je také charakter území regionu z geografického hlediska. Výše inkasa daní je z hlediska absolutních čísel v roce 2004 nejvyšší v okresech Hradec Králové s podílem 34,4% na celkovém inkasu této daně v Královéhradeckém kraji, dále v okresech Jičín s podílem 19,8% a Trutnov s podílem 17,5%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v okresech Náchod s podílem 15% a Rychnov nad Kněžnou s podílem 13,3%. Z hlediska výše inkasa podle jednotlivých územních obvodů finančních úřadů bylo nejvyšší inkaso zaznamenáno v Hradci Králové s podílem 25,4% a Jičín s podílem 12,9%. Naopak nejnižší výběr byl zaznamenán v Nové Pace s podílem 2% a Kostelci nad Orlicí s podílem 3,5%. Z hlediska dynamiky výnosu daně je pozitivní, že v letech 2000 až 2004 došlo k nárůstu výběru daně za celý Královéhradecký kraj o 11%. V jednotlivých územních obvodech finančních úřadů byla situace z tohoto hlediska rozdílná, od nezměněného stavu v Novém Bydžově a růstu 1% v Broumově až po růst o 20% v Hradci Králové a Hořicích. Nejvyšší růst byl zaznamenán v okrese Jičín (15%), nejnižší v okresech Rychnov nad Kněžnou (8%) a Trutnov (8%).


77


Podíl jednotlivých území v působnosti finančních úřadů Královéhradeckého kraje inkasu daně z nemovitostí v roce 2004 Trutnov 8%

Vrchlabí 5%

Dvůr Králové nad Labem 5%

na


Dobruška 4% Nový Bydžov 6%

Kostelec nad Orlicí 3% Rychnov nad Kněžnou 6%

Chlumec nad Cidlinou 3%

Broumov 4% Jaroměř 4%

Náchod 7%

Hořice 5%

Jičín 13%

Nová Paka 2%


Graf č. 4-28

Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 2000-2004

120 000 000

100 000 000

80 000 000

60 000 000

40 000 000

20 000 000 okres Hradec Králové okres Jičín okres Náchod okres Rychnov n. Kn. okres Trutnov

0




78


Daň z nemovitosti – inkaso dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje


Index 2004/ 2000

Podíl území FÚ v 2004

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004


63 730 041 18 296 309

65 738 947 17 236 556

68 844 174 17 250 646

75 387 282 18 336 069

76 315 104 18 228 578

1,20 1,00

25,4% 6,1%


8 443 660 90 470 010 5 468 821

7 866 595 90 842 098 5 845 064

7 901 396 93 996 216 5 908 349

8 829 904 102 553 255 6 120 751

8 867 892 103 411 574 5 998 849

1,05 1,14 1,10

2,9% 34,4% 2,0%


34 386 688 12 053 944

33 974 698 12 413 008

34 783 367 12 488 127

43 457 404 13 664 467

38 938 135 14 521 281

1,13 1,20

12,9% 4,8%

okres Jičín Náchod Jaroměř

51 909 453 19 554 903 11 456 202

52 232 770 18 674 264 11 630 608

53 179 843 19 553 907 11 618 747

63 242 622 20 954 666 12 708 370

59 458 265 21 222 937 13 306 134

1,15 1,09 1,16

19,8% 7,1% 4,4%


10 630 959 41 642 064 15 754 129

11 582 695 41 887 567 16 969 980

10 231 426 41 404 080 16 816 060

9 740 657 43 403 693 18 994 859

10 728 716 45 257 787 18 055 978

1,01 1,09 1,15

3,6% 15,0% 6,0%


10 100 951 11 207 122

11 796 877 11 031 205

11 242 175 10 681 247

10 628 704 10 905 605

10 513 159 11 482 213

1,04 1,02

3,5% 3,8%


37 062 202 12 643 473 21 427 157

39 798 062 13 072 747 22 299 606

38 739 482 13 817 646 23 182 134

40 529 168 14 386 810 22 696 085

40 051 350 14 117 697 23 280 797

1,08 1,12 1,09

13,3% 4,7% 7,7%


14 728 202 48 798 832

14 803 378 50 175 731

13 984 554 50 984 334

15 632 087 52 714 982

15 208 731 52 607 225

1,03 1,08

5,1% 17,5%

269 882 561

274 936 228

278 303 955

302 443 720

300 786 201

1,11

100,0%


Daňové inkaso na 1 obyvatele - daň z nemovitostí Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele bylo nejvyšší v okresech Jičín (140,5% oproti průměru Královéhradeckého kraje) a Hradec Králové (118,2%) naopak nejnižší bylo v okresech Náchod (73,3%) a Trutnov (80%). Daňové inkaso v přepočtu na jednoho obyvatele bylo nejvyšší v územních obvodech finančních úřadů Jičín (173% oproti průměru Královéhradeckého kraje), Nový Bydžov (167,2%) a Chlumec nad Cidlinou (147,3%), naopak nejnižší bylo v Náchodě (62,8%), Nové Pace (64,5%) a Trutnově (67,2%). Rozptyl nejvyššího a nejnižšího inkasa daně na obyvatele je možné vyjádřit indexem 2,7, což představuje významný, ale přece jen menší rozdíl oproti jiným daním.

950

918 809

758

Vrchlabí


369

Dobruška



Broumov

Náchod


544

492

345

Jičín

Nová Paka


Nový Bydžov

425

422

354

563

533

523

Trutnov

594

Hradec Králové

1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Inkaso daně z nemovitostí na 1 obyvatele v roce 2004

Jaroměř

Graf č. 4-29



79


Daňové inkaso na obyvatele – daň z nemovitostí


počet obyvatel

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

rok 2004



128 478 19 847

496 922

512 868

536 869

587 924

594 918

108,1% 167,2%


10 959 159 284 16 924

770 568 323

718 570 345

721 590 349

806 644 362

809 649 354

147,3% 118,2% 64,5%


40 973 19 169

839 629

829 648

849 651

1 061 713

950 758

173,0% 137,9%

okres Jičín

77 066

674

678

690

821

772

140,5%

Náchod Jaroměř

61 560 25 437

318 450

303 457

318 457

340 500

345 523

62,8% 95,2%


25 426 112 423 33 888

418 370 465

456 373 501

402 368 496

383 386 561

422 403 533

76,8% 73,3% 97,0%


24 735 20 387 79 010

408 550 469

477 541 504

455 524 490

430 535 513

425 563 507

77,4% 102,5% 92,3%

Vrchlabí Trutnov

28 708 63 112

440 340

455 353

481 367

501 360

492 369

89,5% 67,2%

27 960 119 780 547 563

527 407 493

529 419 502

500 426 508

559 440 552

544 439 549

99,0% 80,0% 100,0%



Závěr: V oblasti inkasa daní v absolutních hodnotách se jednoznačně projevuje ekonomická síla oblasti Hradce Králové spočívající v koncentraci ekonomických činností a obyvatelstva. Z hlediska inkasa daně příjmu placené fyzickými osobami přepočteného na obyvatele se ukazuje jednoznačná dominance oblasti Hradce Králové. Další významnou oblastí je oblast Jičína a Náchoda. Největší dynamika inkasa byla zaznamenána v Jičíně. Naopak nejméně daní bylo placeno v oblastech Rychnova nad Kněžnou, Nového Bydžova a Broumova. Z hlediska inkasa daně příjmu od zaměstnanců přepočteného na obyvatele je na tom nejlépe oblast Hradce Králové. Další významnou oblastí z hlediska daňového inkasa je oblast Vrchlabí, naopak nejméně daní je placeno v oblastech Hořic, Broumova, Nového Bydžova a Kostelce nad Orlicí. Z hlediska inkasa daně příjmu právnických osob přepočteného na obyvatele je na tom nejlépe oblast Hradce Králové. Další významnou oblastí z hlediska daňového inkasa je oblast Jičína. Nejméně daní je placeno v oblastech Hořic, Broumova, Nový Bydžova a Nové Paky. Nejvyšší inkaso daně z nemovitostí je placeno v oblastech Hradce Králové a Jičína. Nejméně daní je placeno v oblastech Náchoda a Trutnova. Mezi jednoznačně nejvýznamnější oblasti z hlediska ekonomické výkonnosti přepočtené na obyvatele a souvisejících plateb daní je možné zařadit oblasti Hradce Králové a Jičína. Neméně významnými oblastmi jsou z tohoto pohledu oblasti Nového Bydžova, Broumova a Hořic. Ostatní oblasti jsou víceméně na průměrné úrovni. Je však nutné na tomto místě zdůraznit, že jednotlivé oblasti byly hodnoceny především z pohledu ekonomické výkonnosti podle počtu obyvatel a nemusejí mít proto přímou souvislost s řadou dalších ukazatelů, podle kterých je možné charakterizovat a hodnotit kvalitu území z jiných úhlů pohledu v rámci zpracované analýzy.


80


Ekonomická výkonnost dle výše daňového inkasa ve správních obvodech finančních úřadů – agregátní ukazatel


Pro souhrnné zhodnocení ekonomické výkonnosti správních obvodů finančních úřadů v Královéhradeckém kraji z hlediska výše daňového inkasa slouží následující ukazatelé: Ø pořadí území podle výše daně z příjmu fyzických osob na obyvatele v roce 2004 Ø pořadí území podle výše indexu vývoje daně z příjmu fyzických osob 2004 / 1999 Ø pořadí území podle výše daně ze závislé činnosti na obyvatele v roce 2004 Ø pořadí území podle výše indexu vývoje daně ze závislé činnosti 2004 / 1999 Ø pořadí území podle výše daně z příjmu právnických osob na obyvatele v roce 2004 Ø pořadí území podle výše indexu vývoje daně z příjmu právnických osob 2004 / 1999 Hodnocení bylo provedeno sestavením pořadí dle výše jmenovaných ukazatelů za každý správní obvod finančních úřadů v Královéhradeckém kraji. Těchto správních obvodů je v KH kraji celkem 15. Region s nejnižší hodnotou dosažených pořadí vykazuje na základě vyhodnocení všech ukazatelů nejpříznivější situaci v ekonomické výkonnosti dle výše daňových příjmů výše uvedených daní a indexu jejich nárůstu v daném období. Na základě celkových hodnot bylo sestaveno 5 kategorií hodnocení: Ø Velmi příznivé hodnocení (19 – 31 bodů) Ø Příznivé hodnocení (32 – 43 bodů) Ø Průměrné hodnocení (44 – 55 bodů) Ø Méně příznivé hodnocení (56 – 67 bodů) Ø Nepříznivé hodnocení (68 – 80 bodů) Jako nejlépe hodnocené území vycházejí území finančních úřadů Jaroměř, Hradec Králové a Jičín. Jaroměř (19 bodů) se umístila ve všech ukazatelích na předních příčkách, nejhorší umístění bylo šesté místo v kategorii výše daně ze závislé činnosti na obyvatele v roce 2004 a výše daně z příjmu právnických osob na obyvatele v roce 2004. Naopak hned třikrát se umístila na první příčce. Území finančního úřadu Hradec Králové (24 bodů) se umístilo na prvních příčkách prakticky ve všech kategoriích s výjimkou jediné - výše indexu vývoje daně z příjmu právnických osob 2004 / 1999. Zde HK obsadil až 12 příčku, což je i důvodem celkově druhého místa. V souhrnné kategorii s velmi příznivým hodnocením se vyskytuje ještě území Jičína (25 bodů). V kategorii příznivé hodnocení ekonomické výkonnosti dle výše daňového inkasa se vyskytují celkem 3 území – Dvůr Králové nad Labem (41 bodů), Kostelec nad Orlicí (41) a Vrchlabí (43).


81


Území finančních úřadů Chlumec nad Cidlinou (47 bodů), Náchod (50), Nový Bydžov (51) a Dobruška (55) se umístila v kategorii s průměrným hodnocením. V kategorii méně příznivé hodnocení ekonomické výkonnosti dle výše daňového inkasa se vyskytují celkem 4 území – Rychnov nad Kněžnou (59 bodů), Trutnov (60) Nová Paka (61) a Hořice (64). V kategorii s nepříznivým hodnocením tak zůstává pouze území Broumov s 80 body, který se umístil ve všech kategoriích na 13, resp. 14 místě.

4.6

INVESTICE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

4.6.1 Tvorba hrubého fixního kapitálu Hrubá tvorba fixního kapitálu obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii, sníženou o hodnotu jeho prodeje a bezúplatného předání. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, nespadají sem předměty dlouhodobé spotřeby pořízené domácnostmi ani čisté pořízení cenností. Tvorba hrubého fixního kapitálu obecně přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu a růstu výkonnosti národního hospodářství. Zároveň však vytváří předpoklady pro budoucí růst výkonnosti národního hospodářství. Tvorba hrubého fixního kapitálu se v letech 1999 až 2003 zvýšila z 20.775 mil. Kč na 31.760 mil. Kč v běžných cenách, tj. o 52,9%. Královéhradecký kraj se tak podílel na celkové tvorbě HFK v ČR 4,7% a zvýšil tak svůj podíl na THFK v ČR z 3,8% v roce 1999, tj. o 24,2%. THFK na obyvatele v Kč se zvýšil z 37.625 Kč v roce 1999 na 57.985 Kč v roce 2003, tj. o 54,1%. Pro porovnání v Pardubickém kraji se THFK zvýšila o 46,3% a Libereckém o 22,5%. Průměrná tvorba HFK v ČR za stejné období se zvýšila o 24,2%. Ve srovnání s průměrem ČR je Královéhradecký kraj tvorbou HFK na 87,3% v rámci celé ČR včetně Prahy. Z hlediska dynamiky je v této oblasti na prvním místě v rámci celé ČR, druhý je Pardubický kraj a třetí místo patří Zlínskému kraji. Tab. č. 4-37

Tvorba hrubého fixního kapitálu v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 UKAZATEL

Index 2003 / 1999

ČR celkem v roce 2003

1999

2000

2001

2002

2003

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mil. Kč Podíl kraje v % na THFK, ČR = 100

20 775 3,8

26 120 4,4

22 936 3,6

30 995 4,8

31 760 4,7

152,9% 124,2%

677 950 100,0

THFK na 1 obyvatele v Kč THFK na 1 obyvatele, ČR=100

37 625 70,3

47 379 81,8

41 660 66,7

56 489 89,6

57 985 87,3

154,1% 124,2%

66 455 100,0


Graf č. 4-30

Vývoj THFK v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 v mil. Kč 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

47 379 37 625

1999

2000

56 489

57 985

2002

2003

41 660

2001



82


Královéhradecký kraj si ve sledovaném období udržel dynamiku THFK (podíl v rámci ČR = 100) nejen udržel, ale zvýšil o 24,2%. Poměr kraje k průměru ČR vzrostl z 70,3 na 87,3). Pardubický kraj zvýšil svůj podíl o 17,9% (76,1% na 75,6%), Liberecký kraj snížil svůj podíl o 1,3% (77,1% na 76,1%). Z výše uvedeného je zřejmé, že Královéhradecký kraj si v THFK udržuje velmi slušnou dynamiku a snižuje své zaostávaní proti průměru ČT včetně Prahy. Bez započítání Prahy je nad průměrem ČR.

300,0 250,0

Srovnání THFK jednotlivých krajů s průměrem ČR v letech 1999 a 2003 (údaje v %)

238,3 274,9

Graf č. 4-31

72,0 84,7

76,8 70,0

Zlínský kraj

Moravskoslezsko

100,0 100,0

74,4 73,5 Olomoucký kraj

63,2 66,2 Vysočina

95,3 79,3

64,1 75,6 Pardubický kraj

70,3 87,3

77,1 76,1

80,8 80,7

100,0

65,8 76,7

150,0

82,1 78,0

102,9 83,9

200,0

ČESKÁ REPUBLIKA

Jihomoravský kraj

Liberecký kraj

Ústecký kraj

Karlovarský kraj

Plzeňský kraj

Praha

Středočeský kraj

0,0


7

50,0


Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele (ČR = 100)


1999

2000

2001

2002

2003

Index 2003/1999

Praha

238,3

231,6

207,8

265,8

274,9

115,3%


102,9 91,9

103,7 98,1

102,7 97,3

85,1 77,0

83,9 76,2

81,5% 82,8%

100,6

99,6

108,1

75,9

74,6

74,1%

82,1 76,7

96,5 74,2

85,2 87,4

78,2 81,9

78,0 79,7

94,9% 103,8%

65,8

59,7

98,0

83,6

76,7

116,6%

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Severozápad Karlovarský kraj Ústecký kraj

80,8

79,6

83,4

81,3

80,7

100,0%

70,1

79,2

71,7

81,2

80,0

114,1%

Liberecký kraj

77,1

85,5

70,0

76,6

76,1

98,7%


70,3

81,8

66,7

89,6

87,3

124,2%

Pardubický kraj Jihovýchod

64,1 85,2

71,2 87,1

78,6 79,0

76,1 76,1

75,6 75,2

117,9% 88,2%

Vysočina

63,2

88,3

80,8

68,8

66,2

104,8%

95,3 73,2

86,5 75,6

78,2 90,8

79,5 81,4

79,3 78,9

83,2% 107,7%

Olomoucký kraj

74,4

79,2

106,3

76,1

73,5

98,8%

Zlínský kraj

72,0

71,8

74,1

87,2

84,7

117,6%


76,8 100,0

64,0 100,0

81,6 100,0

69,8 100,0

70,0 100,0

91,1% 100,0%

Severovýchod

Jihomoravský kraj Střední Morava



83


Tvorba hrubého fixního kapitálu v regionech v mil. Kč


Index 2003/1999

1999

2000

2001

2002

2003

151 827

158 822

151 192

194 276

212 217

139,8%

61 172 58 013

66 827 66 936

72 122 71 498

60 409 57 000

63 068 59 431

103,1% 102,4%

33 736

36 118

42 211

29 901

30 970

91,8%

24 277 46 489

30 818 48 657

29 287 61 357

27 099 58 040

28 461 59 498

117,2% 128,0%

10 738

10 530

18 605

16 022

15 504

144,4%

Praha Středočeský kraj Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj Severozápad Karlovarský kraj Ústecký kraj

35 751

38 128

42 752

42 018

43 995

123,1%

55 955

68 316

66 601

75 952

78 794

140,8%

17 710

21 240

18 716

20 635

21 602

122,0%


20 775

26 120

22 936

30 995

31 760

152,9%

Pardubický kraj

17 471

20 956

24 949

24 321

25 433

145,6%

75 730

83 594

81 206

78 785

81 914

108,2%

17 655

26 658

26 179

22 472

22 782

129,0%

58 075 48 664

56 936 54 283

55 027 69 974

56 313 63 219

59 132 64 397

101,8% 132,3%

25 594

29 408

42 453

30 592

31 064

121,4%

23 070 52 746

24 875 47 477

27 521 64 676

32 626 55 631

33 334 58 631

144,5% 111,2%

550 596

594 913

638 625

643 311

677 950

123,1%


Jihovýchod Vysočina Jihomoravský kraj Střední Morava Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsko ČESKÁ REPUBLIKA


41 126 46 487 Moravskoslezsko

38 549 56 278

39 837 48 825 Olomoucký kraj

Zlínský kraj

51 051 52 718 Jihomoravský kraj

33 827 44 018 Vysočina

41 275 50 578 Liberecký kraj

2003

34 327 50 224

43 241 53 662 Ústecký kraj

1999

Pardubický kraj

35 237 50 986 Karlovarský kraj

Praha

0

37 625 57 985

43 973 51 812 Plzeňský kraj

40 000 20 000


53 871 49 556

80 000 60 000

Jihočeský kraj

100 000

55 119 55 743

180 000 160 000 140 000 120 000

Středočeský kraj

200 000

Srovnání THFK na obyvatele jednotlivých krajů s průměrem ČR v letech 1999 a 2003 (údaje v Kč) 127 588 182 654

Graf č. 4-32



84


Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele


v Kč

Index 2003/1999

1999

2000

2001

2002

2003

127 588

134 152

129 814

167 652

182 654

143,2%

55 119 49 233

60 034 56 839

64 148 60 803

53 662 48 546

55 743 50 611

101,1% 102,8%

53 871

57 697

67 494

47 858

49 556

92,0%

43 973 41 086

55 865 42 999

53 202 54 582

49 328 51 674

51 812 52 938

117,8% 128,8%

Karlovarský kraj

35 237

34 569

61 223

52 747

50 986

144,7%

Ústecký kraj

43 241

46 104

52 121

51 276

53 662

124,1%

37 550

45 882

44 800

51 216

53 196

141,7%

Liberecký kraj

41 275

49 497

43 719

48 278

50 578

122,5%


37 625

47 379

41 660

56 489

57 985

154,1%

34 327 45 634

41 207 50 428

49 114 49 338

47 985 48 019

50 224 49 971

146,3% 109,5%

33 827

51 165

50 447

43 386

44 018

130,1%

51 051 39 216

50 090 43 791

48 827 56 703

50 156 51 361

52 718 52 418

103,3% 133,7%

Olomoucký kraj

39 837

45 839

66 419

47 995

48 825

122,6%

Zlínský kraj

38 549

41 593

46 264

54 977

56 278

146,0%

41 126 53 545

37 093 57 913

50 982 62 462

44 000 63 065

46 487 66 455

113,0% 124,1%

Praha Středočeský kraj Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj Severozápad

Severovýchod

Pardubický kraj Jihovýchod Vysočina Jihomoravský kraj Střední Morava



4.6.2 Struktura hmotných a nehmotných investic v roce 2002 Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle odvětví OKEČ v roce 2002 Přehled o směřování investic podle jednotlivých oborů OKEČ je uveden tabulce z roku 2002. V tomto roce se na pořízení DHIM a DHNM podílel průmysl 60,8%, z toho zpracovatelský průmysl 43,4% a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 17,2%. Dalšími obory z hlediska jejich podílu bylo zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti s podílem 10,8%. Ve výše uvedených oborech tak bylo investováno 71,6% všech hmotných a nehmotných investic. Naprostá většina investic ve všech sektorech směřovala svým charakterem do budov, strojů a pozemků.


85


Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku dle odvětví OKEČ v roce 2002*)

Odvětví (OKEČ)

Počet podniků

Pořízení dlouhod. nehm. a hmotného majetku celkem (vč. pozemků)

v tom hmotný majetek (včetně pozemků)

nehmotný majetek

Poměr k celku

v mil. Kč běžných cen Celkem Zemědělství, myslivost,lesnictví a rybolov C až E Průmysl celkem A+B C D

Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl

1 694

14 308

366

13 942

100,0%

132

1 695

85

1 610

11,8%

569

8 702

225

8 478

60,8%

4 540

63 6 183

1 139

62 6 044

0,4% 43,2%

E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

25

2 456

85

2 372

17,2%

F

Stavebnictví

153

261

10

251

1,8%

G

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

143

362

10

352

2,5%

H I

Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace

41

47

0

46

0,3%

46

663

1

662

4,6%

J

88

42

1

40

0,3%

90

377

17

359

2,6%

M N

Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

O

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

K L

-

-

-

-

-

242 106

300 1 551

5 10

295 1 542

2,1% 10,8%

84

308

2

307

2,2%

*) investoři se sídlem na území kraje (bez podniků do 20 zaměstnanců, rozpočtových organizací, obcí, okresů a krajů)


Struktura pořízeného dlouhodobého hmotného majetku podle odvětví OKEČ v roce 2002 V Královéhradeckém kraji bylo v roce 2002 pořízeno v kategorii HIM a NIM za 13.942 mil Kč. Z celkových investic bylo v Královéhradeckém kraji investováno 36,3% do budov a staveb a 51,4% do strojů a zařízení, zbytek s podílem 12,3% tvořily ostatní investice. Tento údaj se významněji neliší v rámci celé ČR. Zbytek tvoří ostatní investice. Nejvíce se v tomto roce investovalo ve zpracovatelském průmyslu s podílem 43,4% a výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody s podílem 17%.


86


Pořízení dlouhodobého hmotného majetku dle odvětví OKEČ v roce 2002*)

Odvětví (OKEČ)

Pořízení dlouhodobého hmotného majetku celkem (vč. pozemků)

Celkem Zemědělství, A+B myslivost,lesnictví a rybolov C+D+ E Průmysl celkem C

Dobývání nerostných surovin

D

Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

E F G H I J K L M N O

budovy a stavby

v tom stroje a ostatní zařízení investice v mil. Kč běžných cen

Poměr k celku

13 80942

5 071

7 168

1 703

100,0%

1 610

678

421

511

11,5%

8 478

2 829

5 035

614

60,8%

62 6 044

26 963

36 4 550

0 531

0,4% 43,4%

2 372

1 840

448

83

17,0%

251

47

138

66

1,8%

352 46

111 20

212 23

29 4

2,5% 0,3%

662 40

134 7

478 11

50 23

4,7% 0,3%

359

229

87

43

2,6%

-

-

-

-

295

139

80

76

2,1%

1 542

802

516

223

11,1%

307

76

166

64

2,2%



Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle krajů v roce 2002 V roce 2002 byl v celé ČR pořízen hmotný a nehmotný majetek v celkové výši 385,2 mld. Kč. Naprostá většina všech těchto investic byla registrována v Praze (41,1%) vzhledem k tomu, že celá řada firem a institucí měla sídlo v Praze. Královéhradecký kraj se podílel na těchto investicích 3,7%, Pardubický kraj 2,6% a Liberecký kraj 2%. Královéhradecký kraj se umístil v tomto směru na 9.-10. místě společně s Olomouckým krajem. V Královéhradeckém kraji se investovalo za 14,3 mld. Kč, v Pardubickém kraji ve stejném období 10,1 mld. Kč a Libereckém kraji 7,7 mld. Kč. V celé ČR se investice do budov a staveb podílely 33% na celkových investicích, investice do strojů a zařízení 50%, nehmotné investice 6%. V Královéhradeckém kraji byl poměr 35, 50 a 3%, tedy nevybočoval z průměru za celou ČR.


87


180 000 160 000

158 254

Pořízení HIM a NIM dle krajů v mil. Kč v roce 2002

140 000 120 000

25 196

17 996 Zlínský

Moravskoslezský

14 200 Olomoucký

14 621 Vysočina

28 721

10 106 Pardubický

Jihomoravský

14 308

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Středočeský

Hl. m. Praha

0

Královéhradecký

7 732

23 389

7 594

20 000

15 083

40 000

Plzeňský

60 000

13 579

34 483

80 000

Jihočeský

100 000


Tab. č. 4-43

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku dle krajů v roce 2002*)

Kraj, okresy

Pořízení v tom dlouhod. v tom nehmot. Počet a hmotného hmotný majetku stroje ostatní podmajetek budovy celkem a invesniků a stavby (vč. zařízení tice pozemků)

Podíl Podíl Podíl budov strojů nehmo Podíl a a nehmot staveb zaříze- tných kraje ný ní na invesna ČR na majetek tic investi investi cích cích

v mil. Kč běžných cen Česká republika

31 140

385 261 362 972 127 003 194 439

41 531

22 289

33%

50%

6% 100%

158 254 143 726

Hl. m. Praha

5 654

60 889

70 511

12 327

14 528

38%

45%

9%

41,1%

Středočeský

2 895

34 483

32 833

7 893

22 296

2 644

1 650

23%

65%

5%

9,0%

Jihočeský

1 894

13 579

13 233

3 489

7 588

2 156

346

26%

56%

3%

3,5%

Plzeňský

1 651

15 083

14 587

4 765

8 233

1 589

495

32%

55%

3%

3,9%

814

7 594

6 940

2 457

3 182

1 301

654

32%

42%

9%

2,0%

Ústecký

2 128

23 389

22 764

7 665

12 917

2 182

625

33%

55%

3%

6,1%

Liberecký

1 193

7 732

7 495

2 028

4 399

1 068

237

26%

57%

3%

2,0%

Královéhradecký

1 694

14 308

13 942

5 071

7 168

1 703

366

35%

50%

3%

3,7%

Pardubický

1 543

10 106

9 798

3 383

5 291

1 123

308

33%

52%

3%

2,6%

Vysočina

1 512

14 621

14 395

3 135

9 905

1 355

226

21%

68%

2%

3,8%

Jihomoravský

3 651

28 721

27 700

11 871

12 204

3 625

1 021

41%

42%

4%

7,5%

Olomoucký

1 775

14 200

13 823

3 119

8 128

2 575

377

22%

57%

3%

3,7%

Zlínský

1 813

17 996

17 555

3 372

8 814

5 369

441

19%

49%

2%

4,7%

Moravskoslezský

2 923

25 196

24 180

7 865

13 802

2 513

1 016

31%

55%

4%

6,5%

Karlovarský



Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podle okresů v roce 2002*) V Královéhradeckém kraji bylo v roce 2002 pořízeno v kategorii HIM a NIM za 14,3 mld. Kč. Nejvyšší podíl získal okres Hradec Králové s podílem 42,2%, následovaný okresem Trutnov s 19,6%. V celém Královéhradeckém kraji se investice do budov a staveb podílely 35% na celkových investicích, investice do strojů a zařízení 50%, nehmotné investice 3%. V téměř všech okresech byl


88


tento poměr více méě stejný s jednou výjimkou, a to v okrese Hradec Králové, kde byl tento poměr opačný 50, 37 a 3%. Graf č. 4-34

Investice do HIM a NIM v okresech Královéhradeckého kraje v mil. Kč v roce 2002

7 000 6 042 6 000 5 000 4 000 2 809

3 000

2 227

1 445

1 786

2 000 1 000 0 Hradec Králové

Jičín

Náchod

Rychnov n. K.

Trutnov


Tab. č. 4-44

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku dle okresů v roce 2002*) Pořízení v tom dlouhod. v tom Podíl Podíl nehmot. Podíl Počet hmot. budov a strojů a a hmotného nemhotnehmot stroje ostatní podnizařízení majestaveb na budovy majetku ný ných a invesna intek a stavby investků celkem investic majetek zařízení tice icích vesticích (vč. pozemků) v mil. Kč běžných cen

Okresy


1 694

14 308 13 942

Podíl okresů na kraji

5 071

7 168

1 703

366

35%

50%

3%

100,0%


540 209 358

6 042 1 786 2 227

5 832 1 751 2 163

3 009 399 592

2 210 1 180 1 340

614 172 231

209 34 65

50% 22% 27%

37% 66% 60%

3% 2% 3%

42,2% 12,5% 15,6%

Rychnov n. K. Trutnov

208 379

1 445 2 809

1 421 2 774

318 752

671 1 767

432 255

23 34

22% 27%

46% 63%

2% 1%

10,1% 19,6%

*) investoři se sídlem na území okresu (bez podniků do 20 zaměstnanců, rozpočtových organizací, obcí, okresů a krajů)


Závěr: Hrubý fixní kapitál se z roční výše 20,7 mld. Kč v roce 1999 vyšplhal až na 31,7 mld. Kč v roce 2003. Královéhradecký kraj tak v tvorbě HDP „dohnal“ svůj podíl na celorepublikovém HDP na 4,7% v roce 2003. Z tohoto pohledu je lze hovořit o poměrně slušné dynamice investic, a to i ve srovnání se sousedními kraji. Při porovnání například s Jihomoravským krajem jsou údaje v absolutních hodnotách v tomto kraji za rok 2003 podstatně vyšší (JM kraj 59,1 mld.), ale v přepočtu na obyvatele jsou hodnoty 57,9 tis. Kč a 52,7 tis. Kč za rok 2003 naopak vyrovnané. V dynamice růstu tohoto ukazatele Královéhradecký kraj vykázal růst o 54,1%, zatímco JM kraj o 3,3%. JM kraj byl vybrán při závěrečném porovnání úmyslně, neboť vykazuje velmi stabilní meziroční tvorbu HPH a je to region s vysokým potenciálem růstu. V roce 2002 bylo v Královéhradeckém kraji proinvestováno do hmotného a nehmotného majetku 13,9 mld. Kč, z toho přes polovinu těchto investic bylo směřováno do pořízení strojů a zařízení (z toho 43,4% bylo investováno ve zpracovatelském průmyslu). Z výše uvedených údajů je možné udělat si obrázek o množství finančních prostředků, které jsou každoročně investovány do produktivních


89


investic, které s sebou automaticky nesou větší požadavky na kvalifikované pracovní síly, i když tomu nemusí být v každém jednotlivém případě.

4.7

CHARAKTER ZEMĚDĚLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

Zemědělství v Královéhradeckém kraji bylo vždy ovlivněno vedle nezměnitelných přírodních podmínek i společenským vývojem po celé 20. století. Vedle těchto faktorů má v současné době největší vliv členství ČR a zemědělských podniků v EU a s tím související nastavení pravidel dotací z unijního rozpočtu. Cílem této analýzy je podat základní přehled o vývoji zemědělství v několika posledních letech s uvedením charakteristických ukazatelů podávajících současný obraz tohoto odvětví hospodářství v Královéhradeckém kraji. Sklizeň zemědělských plodin v roce 2003 Na výši sklizně má obecně vliv řada faktorů, z nich nejvýznamnější jsou přírodní podmínky, ale také způsob a efektivita hospodaření zemědělských podniků. Celková roční sklizeň základních zemědělských plodin a průměrné hektarové výnosy v Královéhradeckém kraji jsou přibližně na úrovni nebo mírně nad průměrem celé ČR. Tyto údaje mají jen informativní charakter a nevypovídají o efektivnosti hospodaření zemědělských podniků. Tab. č. 4-45

Sklizeň zemědělských plodin v ČR a podle jednotlivých krajů v roce 2003 Sklizeň zemědělských plodin v t z toho

ČR, kraje obilovin celkem

pšenice

brambory pozdní konzumní

žita

cukrovky technické

kukuřice na luskovin zeleno a celkem siláž

řepky

Hl.m. Praha

24 982

15 603

8

278

21 850

5 002

174

2 544

Středočeský Jihočeský

1 142 198 550 879

604 326 245 203

30 182 25 472

76 750 52 166

876 443 -

852 879 862 586

7 649 4 551

91 539 48 368

Plzeňský Karlovarský Ústecký

416 352 80 036 370 619

194 149 40 788 218 696

14 351 3 918 6 867

22 370 4 050 11 124

208 840

617 361 32 551 183 962

5 785 841 2 724

34 663 6 710 20 462

Liberecký Královéhradecký Pardubický

86 026 383 764 360 309

39 417 210 570 163 800

5 451 9 363 7 456

8 790 20 097 29 967

20 730 460 230 266 538

104 191 457 229 462 122

875 7 111 5 869

7 690 31 552 29 641

Vysočina Jihomoravský

587 469 780 885

228 609 319 592

36 898 7 546

168 295 16 633

18 602 414 818

800 155 406 364

7 627 10 293

42 613 21 309

Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

452 371 234 606 291 900

135 549 91 691 129 898

6 296 899 4 605

12 423 8 944 15 069

758 493 143 870 304 734

395 570 275 085 252 379

5 267 2 313 1 052

21 751 8 017 20 946

Česká republika

5 762 396

2 637 891

159 312

446 956

3 495 148

5 707 436

62 131

387 805



90


Hektarové výnosy sklizně zemědělských plodin v ČR a podle jednotlivých krajů v roce 2003 Hektarové výnosy sklizně zemědělských plodin v t z toho

Kraje obilovin celkem

pšenice

žita

brambory pozdní konzumní

cukrovky technické

kukuřice na luskovin zeleno a celkem siláž

řepky

Hl.m. Praha

4,46

4,65

4,00

18,53

46,79

28,70

2,42

1,94

Středočeský

4,11

4,28

3,76

19,17

45,42

27,57

2,08

1,66

Jihočeský Plzeňský

3,55 3,51

3,71 3,74

3,83 3,71

20,46 20,06

-

27,78 26,77

1,71 1,70

1,37 1,42

Karlovarský Ústecký

3,62 4,20

3,81 4,37

3,96 3,74

21,54 18,27

44,84

26,64 27,82

1,25 1,96

1,37 1,75


3,67 4,18 3,96

3,93 4,40 4,10

3,84 3,88 3,83

20,68 19,76 20,55

45,86 45,16 45,31

27,14 27,61 27,98

1,77 2,19 2,19

1,51 1,76 1,59

Vysočina Jihomoravský Olomoucký

3,65 4,06 4,41

3,79 3,92 4,38

3,88 3,44 3,88

21,04 16,40 19,20

44,08 42,92 46,35

27,45 24,69 29,27

1,74 2,20 2,24

1,38 1,45 1,75

Zlínský Moravskoslezský

4,33 3,88

4,19 3,98

3,84 3,87

19,83 19,75

45,34 45,11

29,00 29,29

2,18 1,80

1,70 1,54

Česká republika 3,95 4,07 3,80 20,08 45,20 27,55 1,98 1,55 Od roku 2002 zharmonizoval Český statistický úřad zjišťování v rostlinné výrobě podle legislativních předpisů a doporučení platných pro členské země EU. Rozsah statistického šetření (vybraný soubor respondentů) vychází z aktualizovaného stavu Agroregistru


Organizační struktura zemědělských podniků v roce 2003 Z hlediska počtu subjektů podnikajících v zemědělství je Královéhradecký kraj se svými 6% na cca 82% průměru ČR. Z hlediska právní formy převažuje jednoznačně právnické osoby, a v rámci nich z cca 70% obchodní společnosti a 30% družstva.

Graf č. 4-35

Podíl zemědělských subjektů v jednotlivých krajích v ČR v roce 2003

Středočeský 11%

Moravskoslezský 7%

Jihočeský 10%

Zlínský 8%

Plzeňský 5%

Olomoucký 6%

Karlovarský 1% Ústecký 5%

Jihomoravský 19% Vysočina 11%

Pardubický 7%

Královéhradecký 6%

Liberecký 4%



91


Poměr právnických a fyzických osob podnikajících v zemědělství v jednotlivých krajích v roce 2003 100% 95% 90% 85% Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Liberecký

Královéhradecký

fyzická osoba

Ústecký

Plzeňský

Jihočeský

Karlovarský

právnická osoba

Středočeský

80%


Organizační struktura zemědělských podniků v roce 2003 Zemědělské subjekty v tom podle právní formy

ČR, kraje

celkem

fyzická osoba

právnická osoba z toho obchodní družstvo společnosti

celkem

Česká republika

54 071

51 287

2 784

2 069

631

Hl. město Praha Středočeský

407 6 097

359 5 729

48 368

42 266

1 90

Jihočeský Plzeňský Karlovarský

5 527 2 524 465

5 184 2 333 411

343 191 54

222 153 46

113 35 4

Ústecký Liberecký

2 500 2 118

2 337 2 025

163 93

138 75

18 15

Královéhradecký Pardubický Vysočina

3 382 3 563 5 951

3 199 3 393 5 652

183 170 299

145 130 175

31 36 114

10 578 3 016 4 050

10 198 2 836 3 895

380 180 155

309 118 125

64 59 27

3 893

3 736

157

125

24

Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský


Pracovní síly v zemědělství podle věkových skupin k 30. 9. 2003 Struktura zaměstnanosti v zemědělství vykazuje nepříznivý trend, jak je patrno z tabulky. Situace je obdobná v Královéhradeckém kraji i celé ČR. Z hlediska věkové struktury pracuje v zemědělství přes 42% ve věku 50 a více let. Ve věku 30 – 49 let pracuje přes 44% zaměstnanců. Mladí zaměstnanci do 29 let pracuje 13,5%. Z údajů jednoznačně vyplývá starší věková struktura zaměstnanců v tomto oboru činnosti. Za normálních okolností by mělo být mladých cca polovina lidí ve věku 30-49 let, tj. cca 22%, ale je jich jen 13,5%. Starších zaměstnanců je 3krát více než mladých. Zemědělství již dnes je charakteristické zvyšováním průměrného věku zaměstnanců a je možné konstatovat, že v nejbližších 10 letech se tento trend zrychlí, protože odchod starších ročníků nebude vykompenzován příchodem mladých lidí. Těmto důsledkům bude možné se bránit jen zvyšováním mechanizace, nebo přechodem do takových výrob, které nevyžadují práci náročnou na pracovní sílu.


92


Struktura zaměstnanců v zemědělství dle věku v roce 2003 25-29 let 7,5% 30-49 let 44,2%

do 25 let 6,0%

65 a více let 3,3% 60-64 let 5,5%

50-59 let 33,4%


Tab. č. 4-48

Pracovní síly v zemědělství dle věkových skupin k 30.9.2003

ČR, kraje Česká republika

Celkem

v tom ve věku (roky) do 25 let

25-29 let

30-49 let

50-59 let

60-64 let

65 a více let

163 273

8 918

11 720

75 168

54 457

7 657

5 353

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský

2 723 21 548 16 713

137 1 049 922

213 1 443 1 163

1 240 9 495 7 604

855 7 527 5 702

149 1 170 812

128 865 508

Plzeňský Karlovarský

12 808 1 736

756 122

980 150

6 170 817

4 089 516

520 86

292 46

Ústecký Liberecký Královéhradecký

7 624 3 834 11 050

517 267 664

590 297 832

3 486 1 708 4 888

2 434 1 177 3 696

356 215 605

241 170 366

Pardubický Vysočina Jihomoravský

11 887 18 903 22 427

732 895 1 029

921 1 331 1 505

5 349 8 890 10 421

4 105 6 380 7 669

486 863 1 041

294 545 762

Olomoucký Zlínský

11 819 9 699

638 523

879 587

5 676 4 432

3 976 3 115

389 514

261 527

10 503 100,0%

665 5,5%

829 7,2%

4 993 46,0%

3 217 33,4%

451 4,7%

348 3,3%

100,0%

6,0%

7,5%

44,2%

33,4%

5,5%

3,3%

Moravskoslezský Procentní zastoupení v ČR Procentní zastoupení v Královéhradeckém kraji


Stroje a zařízení k 30.9. 2003 Vybavenost českých zemědělských podniků stroji a zařízením je obdobná jako v celé ČR a nijak zásadně nevybočuje z celorepublikového průměru. Na odlišnou vybavenost má vliv celá řada faktorů, především přírodní podmínky v tom kterém kraji. Zajímavý je podíl jednotlivých strojů a zařízení k celku, kdy traktory a pluhy tvoří 68% veškerého majetku. V posledních letech došlo v tomto směru k velkým investicím, kdy podstatně dražší traktory nahrazují staré a nevýkonné. Z čísla nevyplývá přímo, že by zemědělství bylo náročné na právě tento druh stroje.


93


Podíl strojů a zařízení v zemědělských podnicích v Královéhradeckém kraji v roce 2003 Rozmetadla tuhých prům. hnojiv 6% Sklízeče bambor 3%

Zavlažovací zařízení 2%

Sklízecí mlátičky 5% Traktory 51% Žací stroje 16% Pluhy 17%


Tab. č. 4-49

Stroje a zařízení k 30.9. 2003 v kusech

ČR, kraje

Traktory

Pluhy

Žací stroje

Sklízecí mlátičky

Sklízeče bambor

Rozmetadla Zavlažovací tuhých zařízení prům. hnojiv

Česká republika Hl. město Praha

91 648 598

34 153 250

25 010 157

12 060 103

6 659 36

12 321 110

7 844 48

Středočeský Jihočeský Plzeňský

13 773 10 979 7 373

5 386 3 784 2 240

2 880 3 538 2 189

1 992 1 474 991

1 164 867 489

2 087 1 477 957

1 878 581 263


1 006 4 819

272 2 047

425 954

120 678

49 332

116 636

19 605


2 727 6 870 6 391

835 2 284 2 048

1 176 2 127 1 921

275 716 729

186 407 459

308 876 753

88 328 459

Vysočina

11 579

4 312

3 460

1 773

1 494

1 972

601

Jihomoravský Olomoucký

10 092 5 772

4 556 2 114

1 422 1 269

1 247 764

497 280

1 280 727

2 216 374


4 403 5 266

1 782 2 243

1 668 1 824

492 706

103 296

410 612

201 183

Průměr ČR Královéhradecký

6 546 104,9%

2 440 93,6%

1 786 119,1%

861 83,1%

476 85,6%

880 99,5%

560 58,5%


Bilance půdy podle krajů k 31. 12. 2003 Zemědělská půda tvoří na celkové půdě za celou ČR 54%. Zbytek tvoří nezemědělská půda, tj. 46%, z čehož lesní půda tvoří 73%. V Královéhradeckém kraji zemědělská půda tvoří na celkové půdě 59%. Zbytek tvoří nezemědělská půda, tj. 41%, z čehož lesní půda tvoří 75%. Údaje za celou ČR a jednotlivé kraje se liší jen minimálně a liší se řádově o 10 procentních bodů. Větší rozdíly lze zaznamenat ve struktuře zemědělské půdy, kde orná půda tvoří v celé ČR 71%, v Královéhradeckém kraji 69,2%. V rámci celé ČR jsou potom podíly orné půdy výrazné a liší se až o 40 procentních bodů (Karlovarský a Jihomoravský kraj). Výjimečná je Praha v podílu zahrad, který je podstatně vyšší než ve všech krajích ČR.


94


Struktura zemědělské půdy v krajích v roce 2003 100% 80% 60% 40%

Moravskoslezský

Zlínský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

zahrady trvalé travní porosty orná půda

Hl. m. Praha

0%

Královéhradecký

20%


Tab. č. 4-50

Bilance půdy podle krajů k 31.12.2003 v ha

ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha

Zemědělská půda

orná půda

z toho trvalé travní porosty

zahrady

Nezemědělská půda

z toho lesní půda

4 269 218

3 062 009

970 627

161 186

3 617 462

21 047

15 484

868

3 997

28 543

2 644 168 4 911


668 196 495 377 383 865

556 080 320 703 264 621

70 635 160 154 105 982

26 098 12 213 11 414

433 254 510 310 372 258

304 906 375 462 298 159


124 615 278 014

57 008 186 800

63 985 69 303

2 974 8 724

206 842 255 480

143 297 158 958


140 792 280 061 274 059

69 776 193 906 201 173

62 070 70 239 59 697

7 463 11 548 11 224

175 504 195 758 177 792

139 827 147 008 132 768


419 888 426 294 276 460

324 842 358 062 208 509

83 904 28 325 51 967

10 337 15 654 12 063

272 653 280 268 239 444

210 473 196 099 179 131

Zlínský

195 836

126 317

55 825

9 878

200 550

157 030

Moravskoslezský Podíl v Královéhradeckém kraji

284 714

178 728

87 673

17 599

268 806

196 139

98,4%

69,2%

25,1%

4,1%

100,0%

75,1%


Bilance půdy podle okresů k 31. 12. 2003 Zemědělská půda v Královéhradeckém kraji je využita v jednotlivých okresech podle místních přírodních podmínek, kde od rovinatých částí s převažující ornou půdou např. v okrese Hradci Králové s podílem cca 85% až po hornaté oblasti s převážně trvale travnatými porosty s podílem cca 55%. Zalesnění nezemědělských půd v Královéhradeckém kraji je poměrně rovnoměrné s podílem oscilujícím kolem 60%.


95


Podíl zemědělské půdy v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

zahrady trvalé travní porosty

Hradec Králové

Jičín

Náchod

Rychnov n.K.

Trutnov

orná půda

Zdroj dat: Statistická ročenka ČSÚ Graf č. 4-41

Podíl lesní půdy na nezemědělské půdě v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

z toho lesní půda Nezemědělská půda Hradec Králové

Jičín

Náchod

Rychnov n.K.

Trutnov


Bilance půdy podle okresů k 31.12.2003 v ha

Kraj, okresy

Královéhradecký kraj Hradec Králové

Zemědělská půda

orná půda

z toho trvalé travní porosty

zahrady


z toho lesní půda

280 061 62 080

193 906 52 050

70 239 6 797

11 548 2 411

195 758 25 466

147 008 14 272

Jičín Náchod

60 702 52 733

46 318 34 107

10 362 15 209

2 150 2 371

27 959 32 423

19 151 22 922

Rychnov n.K. Trutnov

54 223 50 323

33 621 27 810

18 019 19 852

2 222 2 394

45 553 64 355

37 272 53 391


Sklizeň vybraných zemědělských plodin podle krajů v roce 2003 S přehledu o sklizni vybraných plodin je zřejmé, že se Královéhradecký kraj nijak významně neodlišuje od průměru ČR. Rozdíly mezi jednotlivými kraji ve sklizených plodinách jsou však značné. Mezi typicky zemědělské oblasti je možné řadit Středočeský kraj a kraj Jihomoravský. Dalšími kraji s významným zastoupením zemědělství je možné řadit kraj Vysočinu a Jihočeský. Ostatní kraje nepředstavují tak významný rozdíl ve sklizni jednotlivých plodin. Při pohledu na oblast NUTS je zřejmé, že Královéhradecký kraj a kraj Pardubický jsou v tomto směru obecně srovnatelné s určitými rozdíly v jednotlivých druzích plodin. Významnější je rozdíl mezi


96


Královéhradeckým krajem a krajem Libereckým, který je ovlivněn především klimatickými podmínkami. Graf č. 4-42

Podíl vybraných sklizených plodin v ČR v roce 2003

Kukuřice na zeleno a na siláž 52%

Řepka 3% Brambory pozdní konzumní 4%

ječmen 18% pšenice 23%


Graf č. 4-43

Podíl vybraných sklizených plodin v Královéhradeckém kraji v roce 2003

Kukuřice na zeleno a na siláž 55% Řepka 4% Brambory pozdní konzumní 2% ječmen 13%

pšenice 26%



97


Sklizeň vybraných zemědělských plodin podle krajů v roce 2003 v tunách

ČR, kraje

z toho Obiloviny celkem

pšenice

ječmen

Brambory pozdní konzumní

Řepka

Kukuřice na zeleno a na siláž

Česká republika

5 762 396

2 637 891

2 068 693

446 956

387 805

5 707 436

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský

24 982 1 142 198 550 879

15 603 604 326 245 203

8 345 375 958 185 176

278 76 750 52 166

2 544 91 539 48 368

5 002 852 879 862 586


416 352 80 036 370 619

194 149 40 788 218 696

148 517 25 386 119 758

22 370 4 050 11 124

34 663 6 710 20 462

617 361 32 551 183 962

Liberecký Královéhradecký

86 026 383 764

39 417 210 570

25 933 103 859

8 790 20 097

7 690 31 552

104 191 457 229


360 309 587 469 780 885

163 800 228 609 319 592

117 385 255 704 282 704

29 967 168 295 16 633

29 641 42 613 21 309

462 122 800 155 406 364

Olomoucký Zlínský

452 371 234 606

135 549 91 691

235 963 83 031

12 423 8 944

21 751 8 017

395 570 275 085

Moravskoslezský

291 900

129 898

100 974

15 069

20 946

252 379


Bilance půdy podle krajů v roce 2003 Přehled o bilanci půdy jednoznačně ukazuje na současný stav obhospodařované půdy z hlediska subjektu. Pouze 11 – 12% zemědělské půdy je obhospodařováno majitelem půdy, naprostá většina je obdělávána na základě nájemního vztahu. Tato situace vznikla logicky v souvislosti se společenskými změnami, kdy docházelo k vrácení půdy soukromým majitelům, kteří jí nedokázali nebo nemohli z různých důvodů obdělávat. Přibližně 75% obhospodařované zemědělské půdy v Královéhradeckém kraji, tak i v celé ČR je orná půda, zbytek tvoří trvalé travní porosty a zahrady. Královéhradecký kraj se vyznačuje v rámci celé ČR jednou zvláštností, a to je počet hektarů lesních půd, který je v poměru k ostatním krajům a ČR zcela výjimečný.


98


Bilance půdy podle krajů v roce 2003 dle sídla podniku v ha Zemědělská půda

ČR, kraje

vlastní

obhospodařovaná

z obhospodařované zemědělské půdy: trvalé travní zahrady orná půda porosty

Lesní půda

Česká republika

418 930

3 618 920

2 704 846

862 028

6 536

1 509 186

Hl. město Praha Středočeský Jihočeský

13 004 67 484 46 361

29 902 570 084 437 163

21 111 509 859 281 883

8 243 53 395 153 206

80 754 654

3 147 21 182 23 703


34 064 11 141

318 131 97 888

215 253 43 097

100 614 54 451

325 68

24 881 48

Ústecký

28 795

212 985

154 352

51 265

311

3 477


11 943 28 668

92 422 236 553

42 346 175 326

49 055 58 187

288 564

1 771 1 386 428


23 795 43 501 37 197

238 605 392 158 370 431

186 089 309 010 334 375

51 359 82 211 17 597

666 763 588

4 835 19 021 2 981


25 359 17 019 30 598

242 090 157 865 222 641

190 294 102 542 139 309

48 620 51 950 81 875

440 390 645

5 182 9 771 2 761

Průměr ČR

29 924

258 494

193 203

61 573

467

107 799


Vybrané ukazatele lesnictví podle krajů v roce 2003 Tato tabulka ukazuje hospodaření v lesích jednak z pohledu těžby dřeva a souvisejících prací se zalesňováním, prořezávkami a probírkami. V Královéhradeckém kraji se v roce 2003 uplatnily především práce související s prořezávkami a probírkami. Tab. č. 4-54

Vybrané ukazatele lesnictví podle krajů v roce 2003 (dopočteno na lesnictví celkem) 3

Těžba dřeva (m b. k.)

Česká republika Hl. m. Praha

17 164

13 659 507

1 480 426

41 160

7

2 528

3 965

27

79


2 172 1 897 1 689

1 320 829 2 316 398 1 569 716

150 027 54 795 40 321

4 284 5 215 4 486

10 175 8 453 7 966


875 1 531

597 298 246 131

31 917 105 059

2 391 2 611

3 735 3 075

813 780 831

378 444 638 266 767 126

61 096 54 672 56 476

1 802 2 895 2 617

3 609 4 487 4 893


1 393 1 538 1 098

1 383 109 634 634 1 147 644

38 431 374 256 167 574

3 321 2 426 3 570

8 636 6 573 5 471


1 014 1 526

784 482 1 872 902

241 186 100 651

2 489 3 026

8 148 4 029

Průměr

1 226

975 679

105 745

2 940

5 666


jehličnaté

Prořezávky celkem (ha)

Probírky celkem (ha)

ČR, kraje

Zalesňování celkem (ha)

listnaté

79 329


Intenzita chovu hospodářských zvířat podle krajů v roce 2003 Intenzita chovu hospodářských zvířat v Královéhradeckém kraji v přepočtu na 100 hektarů zemědělské půdy nijak nevybočuje z celorepublikového průměru.


99


Intenzita chovu hospodářských zvířat podle krajů v roce 2003

v kusech Na 100 ha zemědělské půdy připadá z toho ovcí a koní skotu krav beranů

ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha a Středočeský Jihočeský Plzeňský

0,6

38,9

0,5 0,7 0,4

Karlovarský Ústecký Liberecký

Na 100 ha orné půdy připadá z toho z toho drůbeže prasat slepic prasnic

15,6

3,2

113,8

26,3

9,9

1,7

81,9

49,1 49,3

20,0 19,5

4,0 4,2

130,7 101,9

1,2 0,5 1,3

34,3 20,3 38,1

14,8 7,7 16,8

10,4 3,8 5,9

94,0 89,7 97,2

Královéhradecký Pardubický

0,6 0,7

44,5 50,6

18,1 20,6

2,9 2,8


0,2 0,3 0,5

55,8 21,4 40,1

21,7 8,3 16,0

Zlínský Moravskoslezský Průměr

1,0 0,8 0,7

39,3 36,7 38,9

16,8 16,0 15,8

9,1

928,1

232,8

6,6

583,5

157,6

10,7 8,5

1 505,1 964,2

265,4 135,3

7,4 7,1 7,6

531,8 1 270,2 311,1

213,8 514,1 108,6

129,8 106,7

10,2 8,2

962,6 946,0

391,5 370,9

1,7 1,1 1,6

133,8 149,2 121,2

10,8 12,2 9,6

422,7 1 360,9 339,3

49,8 213,3 172,4

7,1 4,3 3,9

102,9 120,6 112,4

8,6 9,1 9,0

1 556,2 1 306,0 927,7

236,7 460,3 251,6


Jiná je situace v absolutních počtech chovaných zvířat, což ukazuje následující tabulka. Mezi kraje charakteristické chovem hospodářských zvířat patří kraje Středočeský a Jihočeský, mezi kraje s nejméně počty zvířat patří kraje Karlovarský a Liberecký. Ostatní kraje včetně Královéhradeckého patří k celorepublikovému průměru. Tab. č. 4-56

Hospodářská zvířata podle krajů k 1.4.2004

ČR, kraje Česká republika Hl. m. Praha a Středočeský

20 371

1 428 329

z toho krávy 572 887

Koně

Skot

v kusech z toho Prasata prasnice 3 126 539 250 842

Ovce a Drůbež berani 115 852 25 493 559

z toho slepice 6 394 409

2 797

158 049

59 558

438 596

35 159

10 388

3 123 830

844 000

Jihočeský

2 886

216 526

87 971

374 555

30 662

17 583

4 313 665

760 762


1 249 1 236

162 535 34 434

64 339 14 869

230 172 43 128

19 115 3 396

13 690 10 474

2 178 376 244 111

305 577 98 139

Ústecký Liberecký Královéhradecký

1 033 1 292 1 458

44 453 38 124 109 305

16 799 16 846 44 571

144 221 44 999 239 151

11 418 3 540 18 728

8 421 5 923 7 096

2 041 441 144 115 1 774 185

826 284 50 303 721 654

Pardubický Vysočina

1 731 728

120 434 220 010

49 053 85 633

200 131 409 204

15 287 32 978

6 578 6 560

1 773 568 1 292 430

695 399 152 212

Jihomoravský Olomoucký Zlínský

1 257 1 208 1 615

77 583 100 748 63 182

30 022 40 162 26 922

484 901 235 027 109 029

39 649 18 677 9 122

3 849 4 032 11 432

4 422 665 657 777 1 649 310

693 069 334 246 250 893

Moravskoslezský Průměr

1 881 1 567

82 946 109 871

36 142 44 068

173 425 240 503

13 111 19 296

9 826 8 912

1 878 086 1 961 043

661 871 491 878


Sklizeň zemědělských plodin v letech 2001 až 2003 Následující tabulka podává přehled o množství sklizených plodin v Královéhradeckém kraji v letech 2001 až 2003. Na úroveň sklizně mají vliv přírodní podmínky a dále situace na trhu, která do značné míry ovlivní rozhodnutí pěstitelů zasít konkrétní plodinu. Odlišnosti v řádově několika málo desítek


100


procent proto zde nemají takovou váhu. K výraznějším rozdílům v letech 2001 až 2003 došlo ve sklizni ovsa (224%) a ostatních obilovin (256%) a okopanin (272%). K výraznému nárůstu došlo ve sklizni slunečnice (487%, sojy (751%), hořčice (556%) a léčivých rostlin (1917%). Naopak k poklesu nebo propadu došlo ve sklizni pšenice kedluben (- 93%), okurek ( - 68%), Rajčat ( - 71%), česneku (- 99%), hrachu ( - 93%), jahod ( - 90%). Výčet plodin s výrazným poklesem dokumentuje naléhavost meziročních změn v rozhodování na základě podmínek na trhu. V tomto směru je zemědělství v posledních letech trhem výrazně ovlivněno. Při pohledu na pokles sklizně především zeleniny vyvstává otázka reálné konkurenceschopnosti českých zemědělcům vůči dováženému zboží především z Asie.

Tab. č. 4-57

Sklizeň zemědělských plodin v letech 2001-2003 Plodina

2001

v tunách 2002

1)

Index 2003/2001

2003

Obiloviny

465 408

426 602

383 764

0,82

Pšenice Žito

315 336 6 866

262 800 5 637

210 570 9 363

0,67 1,36

Ječmen Oves Triticale

92 465 5 898 22 253

94 321 10 672 20 857

103 859 13 204 22 530

1,12 2,24 1,01

Kukuřice na zrno Ostatní obiloviny

22 132 457

31 714 601

23 066 1 172

1,04 2,56

Luskoviny Hrách setý Fazol jedlý

10 774 9 868 -

8 365 7 632 -

7 111 6 121 -

0,66 0,62 -

905 520 026 6 774

733 566 432 6 209

990 491 268 5 897

1,09 0,94 0,87

30 861 -

26 800 860

20 097 251

0,65 -

Cukrovka technická Krmná řepa Ostatní okopaniny

475 181 7 103 107

527 805 4 345 413

460 230 4 502 291

0,97 0,63 2,72

Technické plodiny

69 114

46 087

38 638

0,56

Řepka Slunečnice na sem eno

64 980 272

41 212 918

31 552 1 324

0,49 4,87

49 1 823

76 1 262

368 1 410

7,51 0,77

Hořčice na sem eno Len setý olejný Ostatní olejniny

517 146 23

1 579 184 104

2 876 80 18

5,56 0,55 0,78

Len setý přadný Kořeninové rostliny Léčivé rostliny

139 415 6

328 331 13

401 346 115

2,88 0,83 19,17

Ostatní technické plodiny Pícniny na orné půdě

744 781 690

80 711 037

148 589 675

0,20 0,75

Kukuřice na zeleno a na siláž Ostatní jednoleté pícniny Jetel červený

567 543 66 078 40 643

535 501 51 648 25 965

457 229 39 659 18 974

0,81 0,60 0,47

63 932 43 494 34 786

61 052 36 871 24 677

49 977 23 836 22 657

0,78 0,55 0,65

1 174 6 919

556 3 805

795 4 648

0,68 0,67

906 867

360 141

498 65

0,55 0,07

Ostatní luskoviny Okopaniny Brambory rané Brambory pozdní konzumní Brambory průmyslové

Soja Mák

Vojtěška Ostatní víceleté pícniny Zelenina konzumní Celer Mrkev Petržel Kedlubny


101


v tunách

Plodina

2001

1)

2002

Index 2003/2001

2003

Kapusta

1 424

390

308

0,22

Květák Zelí Okurky nakladačky

2 010 9 687 360

1 210 10 786 161

1 055 10 691 160

0,52 1,10 0,44

542 185

343 50

176 53

0,32 0,29

8 549 345 67

5 686 5 232

3 744 2 5

0,44 0,01 0,07

1 752 171 825

952 167 974

457 143 482

0,26 0,84

1 080

122

111

0,10

-

-

-

170 745

167 852

143 371

Okurky salátové Rajčata Cibule Česnek Hrách dřeňový Ostatní zelenina Ostatní plodiny Jahody Chmel Vinná réva - hrozny Píce z trvalých travních porostů (v seně) 1) včetně drobných pěstitelů

0,84


Bilance půdy v letech 2001 až 2003 Bilance půdy se v podstatě nezměnila, nedocházelo k přesunu v rámci jednotlivých skupin zemědělské půdy. Graf č. 4-44

Struktura zemědělské půdy v Královéhradeckém kraji v roce 2003

trvalé travní porosty 25,1% orná půda 69,2%

ovocné sady 1,6% zahrady 4,1%


Graf č. 4-45

Struktura nezemědělské půdy v Královéhradeckém kraji v roce 2003

ostatní plochy 16% zastavěné plochy a nádvoří 5%

lesní plochy 75%

vodní plochy 4%



102


Tab. č. 4-58

Bilance půdy v letech 2001-2003 v ha (stav k 31. 12.)


2001

2002

2003

Celková výměra

475 825

475 817

475 819

Zemědělská půda v tom: orná půda

280 521

280 258

280 061

194 498

194 208

193 906

zahrady ovocné sady

11 546 4 390

11 549 4 368

trvalé travní porosty chmelnice vinice

70 085 2

70 131 2

11 548 4 366 70 239


195 304

195 559

195 758

v tom: lesní plochy

146 856

146 930

147 008

7 154 9 294

7 179 9 306

7 197 9 298

32 000

32 144

32 255

vodní plochy zastavěné plochy a nádvoří ostatní plochy

2

Zdroj dat: Statistická ročenka ČSÚ a Český úřad zeměměřický a katastrální

Hektarové výnosy sklizně hlavních zemědělských plodin Hektarové výnosy jednotlivých zemědělských plodin se v letech 2001 až 2003 nijak významně nelišily a byly zřejmě ovlivněny jen přírodnímu podmínkami a počasím. V několika málo případech došlo k poměrně značnému nárůstu výnosů na hektar. Jedná se jmenovitě o léčivé rostliny (258%), okurky (cca 300%) a rajčata (539%). Tab. č. 4-59

Hektarové výnosy sklizně hlavních zemědělských plodin Plodina

v tunách 2001

1)

2002

Index 2003/2001

2003

Obiloviny

5,01

4,42

4,18

0,83

Pšenice Žito Ječmen

5,38 3,61 4,47

4,64 3,34 3,78

4,40 3,88 3,92

0,82 1,07 0,88

Oves Triticale Kukuřice na zrno

2,66 3,97 6,19

2,75 3,81 7,18

3,08 3,65 5,71

1,16 0,92 0,92

Ostatní obiloviny Luskoviny

1,93 2,74

1,67 2,09

2,23 2,19

1,16 0,80

Hrách setý Fazol jedlý Ostatní luskoviny

2,80 2,19

2,17 1,50

2,43 1,35

0,87 0,62

146,68 16,96 19,41

192,18 18,05 23,30

155,80 16,02 19,76

1,06 0,94 1,02

Brambory průmyslové Cukrovka technická

47,05

26,88 49,30

18,18 45,16

0,96

Krmná řepa Ostatní okopaniny Technické plodiny

38,38 24,88 15,37

40,23 34,42 15,14

34,90 21,78 12,34

0,91 0,88 0,80

Řepka

3,09

2,28

1,76

0,57

Slunečnice na semeno Soja

1,60 1,50

2,18 2,05

2,34 1,53

1,46 1,02

Mák

0,74

0,56

0,53

0,72

Okopaniny Brambory rané Brambory pozdní konzumní


103


Plodina

v tunách 2001

1)

2002

Index 2003/2001

2003

Hořčice na semeno

0,82

0,93

0,90

1,10

Len setý olejný Ostatní olejniny Len setý přadný

1,14 0,73 1,11

0,98 1,33 2,43

0,85 0,61 2,04

0,75 0,84 1,84

Kořeninové rostliny Léčivé rostliny

0,89 0,19

0,69 0,93

0,63 0,49

0,71 2,58

Ostatní technické plodiny Pícniny na orné půdě Kukuřice na zeleno a na siláž

3,56 73,69 36,81

0,78 67,83 33,43

0,66 55,49 27,61

0,19 0,75 0,75

Ostatní jednoleté pícniny Jetel červený

16,41 8,02

14,02 8,08

11,58 6,30

0,71 0,79

8,57

7,85

6,57

0,77

3,88 201,60

4,45 240,98

3,43 246,34

0,88 1,22

Celer Mrkev Petržel

16,01 23,06 8,97

13,90 28,61 10,00

17,92 29,91 10,79

1,12 1,30 1,20

Kedlubny Kapusta Květák

12,08 23,76 18,08

12,82 14,44 12,10

13,49 19,12 13,27

1,12 0,80 0,73

Zelí Okurky nakladačky

39,14 5,85

40,25 23,00

39,10 17,19

1,00 2,94

Okurky salátové Rajčata Cibule

8,95 5,40 22,85

20,18 28,00 19,02

28,03 29,12 12,69

3,13 5,39 0,56

Česnek Hrách dřeňový Ostatní zelenina

4,70 2,30 10,45

5,00 3,74 9,92

2,06 3,38 10,27

0,44

Ostatní plodiny Jahody

7,89 4,69

6,99 3,94

5,79 3,36

0,73 -

-

-

-

3,20

3,05

2,43

Vojtěška Ostatní víceleté pícniny Zelenina konzumní

Chmel Vinná réva - hrozny Píce z trvalých travních porostů (v seně) 1) včetně drobných pěstitelů

0,98

0,76



104


Ovocné stromy a keře v roce 2003

ČR, kraje Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Průměr

Jabloně

Švestky pravé Ovocné stromy a keře (kusy)

Hrušně

Broskvoně

Meruňky

Třešně

Rybíz

10 168 909

385 205

589 880

472 341

241 358

437 342

4 343 844

7 017 2 408 727 439 093 212 951 26 567 1 393 357 398 710 1 558 945 166 144 58 545 1 493 498 1 346 938 392 274 266 143 726 351

784 98 148 19 124 2 202 446 108 222 4 428 33 166 3 524 8 401 44 298 44 059 13 119 5 284 27 515

177 81 460 1 922 209 2 14 339 7 403 15 972 433 590 442 933 7 659 16 044 737 42 134

52 13 899 718 170 1 37 236 157 5 269 316 1 005 398 373 5 033 9 362 750 33 739

258 22 262 17 939 2 299 1 563 11 427 5 810 13 504 17 251 14 277 68 459 19 886 33 619 12 804 17 240

601 117 931 141 674 4 787 4 382 27 995 8 666 46 652 6 911 7 062 37 350 22 604 6 183 4 544 31 239

274 649 247 705 178 2 807 118 263 841 367 047 605 529 393 474 15 665 199 844 1 027 055 38 584 75 181 310 275


Tab. č. 4-61

Sklizeň ovoce podle krajů v roce 2003

ČR, kraje Česká republika Hl. m. Praha

Jabloně

Švestky pravé Ovocné stromy a keře (kusy)

Hrušně

Broskvoně

Meruňky

Třešně

Rybíz

140 651

1 515

5 520

4 293

1 715

2 821

90

3

1

0

3

3

3 921 0


32 812 7 352 3 557

379 104 11

686 5 1

127 1 0

148 169 17

671 955 30

1 049 346 2

Karlovarský Ústecký Liberecký

446 17 374 6 033

3 483 19

0 132 49

0 163 0

17 57 47

7 216 53

0 159 273

Královéhradecký Pardubický

22 586 2 302

136 17

159 3

35 2

118 76

428 36

419 193


738 22 301 17 265

41 96 160

2 4 258 51

2 3 891 26

100 510 231

27 182 161

10 622 782

Zlínský Moravskoslezský Průměr

5 925 1 870 10 047

44 19 108

169 4 394

43 3 307

152 70 123

31 21 202

25 41 280


Závěr: Zemědělství Královéhradeckého kraje jako odvětví národního hospodářství hraje významnou úlohu jako producent podílející se na celkové tvorbě hrubé přidané hodnoty Královéhradeckého kraje téměř 4% v roce 2003. Podíl zemědělství na tvorbě HPH je vyšší oproti průměru ČR o 43,9% v roce 2003, přitom Královéhradecký kraj nepatří mezi hlavní producenty rostlinné a živočišné produkce. Více něž 2/3 zemědělské půdy tvoří orná půda, 1/4 trvalé travní porosty. Z nezemědělské půdy tvoří ¾ lesní plochy. Zemědělství v Královéhradeckém kraji je důležitým zaměstnavatelem, který se musel v průběhu 10 let vypořádat s poklesem zaměstnanosti na méně než polovinu původního stavu. Tato skutečnost byla kompenzována nárůstem moderní techniky a změnou tržní produkce.


105


Zemědělské subjekty podnikají v naprosté většině případů jako právnické osoby, což je důsledkem majetkové přesunů, kdy původní vlastníci nebo jejich potomci nebyli ochotni nebo schopni z různých důvodů podnikat v zemědělství, a proto své pozemky pronajali nebo se sdružili a založili obchodní společnosti. Pouze 11 – 12% zemědělské půdy je obhospodařováno majitelem půdy, naprostá většina je obdělávána na základě nájemního vztahu. Struktura zemědělských podniků není z výše uvedených důvodů tak rozdrobená jako například v sousedním Polsku, kde převažují malé subjekty podnikající na vlastní půdě. Vybavenost zemědělských podniků výkonnými stroji a další moderní technikou se v posledních letech výrazně zlepšila díky možnosti dovozů ze zahraničí, a to i přes vysokou cenovou úroveň těchto strojů a zařízení. Nákup nové techniky však znamenal výrazný vzestup efektivnosti hospodaření. Zemědělské podniky se museli podobně jako v celé ČR vypořádat s novými tržními podmínkami v rámci ČR, ale i EU spočívající zejména v zavedení nových tržních pravidel a systémem dotací z fondů EU a různými programovacími dokumenty, na základě kterých mohou obdržet dotace na předem definované činnosti za předem stanovených podmínek. Velkým problémem je a v blízké budoucnosti zcela určitě bude věková struktura pracovních sil v zemědělství. Průměrný věk se bude neustále zvyšovat, což do budoucna bude představovat velký problém z důvodu snahy udržet efektivnost zemědělských podniků. Tržní prostředí, resp. tvrdá konkurence a nedostatek pracovních sil (především mladých zaměstnanců) může mít za následek zásadní změnu výrobní struktury v tomto odvětví spočívající v rozšiřování výrob nenáročných na práci, nebo dokonce ve významném útlumu zemědělské výroby.

4.8

ZÁVĚR

Regionální rozdíly v jednotlivých regionech jsou obecně dány konkrétními historickými danými podmínkami, polohou území v širším rámci kraje, charakterem území z hlediska přírodních podmínek, strukturou obyvatelstva (skladbou etnika, věkovou strukturou), historicky danou ekonomickou strukturou (odvětví, obory činností). Všechny tyto faktory mají potom vliv na stupeň ekonomické výkonnosti regionu, v jeho podílu na tvorbě hodnot a jeho celkové bohatství (kvalitní infrastruktura, množství škol, kultura, počet podniků apod.). Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu života v regionu je ekonomická výkonnost produktivní části podnikatelské sféry, která jednoznačně dominuje při posuzování celkové úrovně regionu. Jedná se především o výrobu a služby nesoucí finanční efekty nad rámec přímé spotřeby v daném regionu (jde o obdobu aktivní bilance zboží a služeb, jak je obecně známa v národohospodářském nebo celorepublikovém pojetí). Obchodní aktivity a služby (tržní i netržní) nejsou přes svoji nepopiratelnou důležitost pro první dva sektory tak rozhodující pro ekonomickou výkonnost, i když s nimi úzce souvisejí. Z výše uvedeného konstatování plyne jednoznačný závěr - rozvoj či růst primárního (výrobního) sektoru a hlavně a především sekundárního (zpracovatelského) musí nutně předcházet terciálnímu sektoru. Terciální sektor může urychlit rozvoj a růst prvních dvou sektorů, je však koneckonců jen jednou z podmínek ekonomického rozvoje. Sám o sobě však bez silných prvních dvou sektorů nemůže dlouhodobě udržovat růst. Důležitým faktorem majícím přímou souvislost s ekonomickou výkonností regionu je kvalitní infrastruktura. Ta dnes patří mezi hlavní faktory vzniku a růstu jakékoli lidské činnosti. Růst ekonomické výkonnosti obecně s sebou přináší vyšší počet pracovních míst. Z tohoto pohledu se ovšem jedná o pracovní místa v primárním a sekundárním sektoru. Sektor služeb vytváří pracovní místa s určitým časovým zpožděním. Pokud tomu tak není, jedná se odvětvovou zvláštnost (v regionu je například více škol a nemocnic), nebo dochází k nevýkonnému umísťování zaměstnanců do oborů a činností, které efekt nepřinášejí (byrokracie na všech úrovních v regionu, a to ve veřejném i soukromém sektoru). Důležitým faktorem v ekonomické výkonnosti jednotlivých regionů jsou z dlouhodobého hlediska rozdíly v příjmech obyvatelstva. Vyšší rozdíly s sebou přinášení v delším časovém horizontu stěhování především mladých lidí do oblastí, kde mohou očekávat vyšší mzdy a platy. Negativním průvodním jevem není růst obyvatelstva v regionech příznivých z hlediska výše odměny za práci, ale plíživé vyklidňování oblastí s nízkou ekonomickou aktivitou a s tím související potupné stárnutí jejich obyvatel. V tomto směru může již dnes docházet k disproporcím, které bude velmi těžké v budoucnu řešit. V každém případě půjde o dlouhodobý proces.


106


Dalším důležitým faktorem mající podstatný vliv na ekonomickou výkonnost regionu je oblast vzdělání. Růst kvalifikace pracovních sil a možnost uplatnění nabytých vědomostí a zkušeností je jistě důležitým faktorem pro ekonomický růst. Vzdělání a zkušenost sami o sobě však neznamenají lepší možnost uplatnění na trhu práce. Důležitá je struktura znalostí a jejich využitelnost, resp. poptávka po tom kterém druhu znalostí. Ekonomika a její odvětvová struktura ve značné míře ovlivňují strukturu vzdělávací soustavy a jednotlivých oborů. Dřívější struktura škol byla mnohdy více provázána s podnikovou sférou než je tomu dnes. V tomto směru by mělo docházet k užšímu propojení škol a podnikatelské sféry. Struktura škol a vzdělávací soustavy, resp. konkrétné obory by měly respektovat požadavky podnikatelské sféry. V opačném případě bude docházet k disproporcím mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil. Může tak dojít k tomu, že budou zaměstnávány kvalifikované pracovní síly v oborech, které nebudou požadovat vyšší stupeň kvalifikace, a dojde tak k plýtvání nabytých znalostí. Tomu budou odpovídat i nízké mzdy a platy těchto pracovních sil. Ekonomická výkonnost regionu má rozhodující vliv na stav sociálního klimatu v regionu. Nevýkonné podnikatelské subjekty, jejich bankroty apod. mají jednoznačně vliv na stupeň zaměstnanosti a výši mezd a platů obyvatelstva. Od toho se odvíjí samozřejmě poptávka po zboží a službách subjektů, které následně z důvodu nízkých tržeb odcházejí z trhu, čímž se kvalita života podstatně snižuje. V této oblasti je velice důležité monitorovat a řešit stav ekonomického prostředí, protože změny mohou mít do budoucna trvalý ráz a vznik zavedení nových výrob a služeb probíhá velmi pomalu.


107


5

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

5.1

PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ; PRŮMYSLOVÉ ZÓNY

Celý Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko - průmyslový, se značným rozvojem služeb. V kraji je dominující průmysl zpracovatelský, převažují odvětví oděvního, textilního a kožedělného průmyslu a všeobecné strojírenství - produkce motorových vozidel a automobilových komponent. Významnou pozici zaujímá i zpracovatelský průmysl (potravinářství, čerpající z intenzivní zemědělské produkce) a průmysl elektrotechnický, papírenský a zpracování gumy. V oboru zpracování dřeva jsou zde kromě výroby dřevoobráběcích strojů i několik výroben nábytku a interiérů malé a střední velikosti, založené většinou na družstevní formě podnikání. Vývoj hospodářství a charakter ekonomické základny kraje byl ovlivněn přírodními podmínkami. K rozvoji textilního a papírenského průmyslu, posléze i strojírenství, došlo v severovýchodní hornaté části území, kde byly méně příznivé podmínky pro zemědělství. Ekonomický rozvoj se tímto soustředil do většího počtu menších měst v podhůří. Zmíněné vysoké zastoupení textilní výroby je dáno jeho dlouholetou tradicí zejména v bývalých okresech Náchod a Trutnov - má ovšem vedle přínosů i svá rizika. Ta jsou dána především tím, že tato výroba je vystavena silným tlakům konkurence, jimiž jsou snadné dovozy levných textilních výrobků z asijských zemí. S tímto faktem souvisí nutnost vyhledávat vzdálenější exportní trhy. V podobném postavení je i kovovýroba, kde je přímo existenční nutností vývoz výrobků V kraji je dominující zpracovatelský průmysl s převažujícím odvětvím oděvního, textilního a kožedělného průmyslu a všeobecné strojírenství – zejména dynamicky se rozvíjející výroba motorových vozidel a automobilových komponentů. Nezastupitelný podíl ve výčtu významných odvětví průmyslu v kraji tvoří též elektrotechnický průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl, potravinářský průmysl, výroba a zpracování kovů a výroba papíru a nábytku. Těžký průmysl naopak zcela chybí. Příznivý stav v zemědělství - zejména v obilnářství, zelinářství a v chovu dobytka je daný především skutečností, že část území kraje patří díky úrodnosti svých půd k oblastem s největší intenzitou zemědělské výroby v České republice. Po roce 1989 vedla privatizace a restrukturalizace ekonomické základny k útlumu zemědělské i průmyslové výroby. Naproti tomu začal rychleji stoupat význam sektoru služeb. Velké podniky v kraji se většinou rozpadly na řadu menších subjektů. Významnou roli hrají v současné době také zahraniční investice. V kraji sídlí množství významných průmyslových, stavebních, textilních, obchodních a dalších podnikatelských subjektů i malých a středních podnikatelů, z nichž mnozí jsou nositeli místních tradic. Královéhradecký kraj disponuje kvalitní pracovní silou. Jsou zde umístěny firmy a podniky s celostátním významem, ale většinu z důvodu silnější orientace na lehký průmysl tvoří menší a střední firmy. Za tradiční prioritu i v souvislosti s podnikáním a pracovními příležitostmi je považováno vzdělání. V samotném kraji je rozeseto přes sedmdesát středních škol státních, soukromých i církevních. Vysoké školství je soustředěno do krajského města Hradec Králové. V neposlední řadě jde o množství míst v našem kraji, které stojí za to navštívit a s tím spojený velký potenciál pro rozvoj podnikání v cestovních ruchu, stále častěji se dostávají do popředí termíny jako cykloturistika, agroturistika, jezdectví a další.

5.1.1 Královéhradecko Podnikatelské prostředí Královéhradecko lze charakterizovat jako průmyslové území s intenzivní zemědělskou výrobou, vysokým podílem zaměstnanosti a se značným rozvojem tercierní a kvartérní sféry. Město Hradec Králové představuje hospodářsky, sídelně a populačně nejsilnější sídlo Královéhradeckého kraje s výrazně diferencovanou odvětvovou a oborovou strukturou. V zázemí města leží intenzivně zemědělsky využívané půdy úrodného Polabí.


108


Přehled významných podniků – okres Hradec Králové Sídlo

Název společnosti

OKEČ

Počet zam.

Hradec Králové

Fakultní nemocnice Hradec Králové

N

4000-4999

Hradec Králové

Lesy České republiky, s.p.

A

3000-3999

Hradec Králové

RUBENA a. s.

D

2000-2499

Hradec Králové

FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ

L

1500-1999

Hradec Králové

Východočeská energetika, a.s.

E

1000-1499

Skřivany

Impress, a.s.

D

500-999

Hradec Králové

Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje

I

500-999

Hradec Králové

ARROW International CR, a.s.

D

500-999

Hradec Králové

PETROF, spol. s r.o.

D

500-999

Hradec Králové

Povodí Labe, státní podnik

E

500-999

Hradec Králové

STATUTÁRNÍ MĚSTO HRADEC KRÁLOVÉ

L

500-999

Hradec Králové

Univerzita Hradec Králové

M

500-999

Hradec Králové

Východočeská plynárenská, a.s.

E

500-999

Hradec Králové

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje

N

500-999

Nový Bydžov

PML Protein.Mléko.Laktóza, a.s.

D

250-499

Nový Bydžov

PROKEŠ & Co. s.r.o.

D

250-499

Nový Bydžov

ZEM, a.s.

A

250-499


Tab. č. 5-2

Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Hradec Králové název lokality

obec

katastrální území

velikost (ha)

Hradec Králové - Severní zóna

Hradec Králové

Věkoše

12

Hradec Králové - Aldis Nový Bydžov - Zábědov


Věkoše Zábědov

5 14,4

Nový Bydžov - Chudonice Hradec Králové - Březhrad - Křižovatka Hradec Králové - Březhrad - U trati

Nový Bydžov Hradec Králové Hradec Králové

Chudonice Březhrad Březhrad

6,5 2,3 4,3 + 1,5

Hradec Králové - Březhrad - Komerční zóna Hradec Králové - Plačice

Hradec Králové Hradec Králové

Březhrad Březhrad

2 + 1,5 15,3

Hradec Králové - Třebechovická Hradec Králové - Třebeš Hradec Králové - U Cihelny

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

Slezské Předměstí Třebeš Svobodné Dvory

1,5 7 1

Hradec Králové - U Trati Hradec Králové - U Trati


Slezské Předměstí Plácky

1 2

Hradec Králové - U Trati

Hradec Králové

Plotiště nad Labem

5

Hradec Králové - Kutnohorská Smiřice - průmyslová zóna

Hradec Králové Smiřice

Plačice Smiřice

5 24

Zdroj dat: Královéhradecký kraj – vhodná příležitost pro Vaše investice

Ekonomická struktura města Hradce Králové je pestrá jak ve výrobních, tak v nevýrobních oborech. Město je výrazným centrem správních, administrativních, kulturních a vzdělávacích instituci s širokou vědeckovýzkumnou základnou. V městě Hradec Králové se nabízí atraktivní lokalita Severní zóna (cca 8 ha), ležící severně od městského centra za II. silničním okruhem. Území je dobře dopravně dostupné a navazuje na komplex obchodních středisek. Dle Územního plánu je plocha určena pro umístění staveb a zařízení drobné výroby, výroby a občanského vybavení charakteru služeb. Severně od centra města Hradec Králové, v sousedství s Gočárovým silničním okruhem, se nachází strategicky významná rozvojová lokalita ALDIS (cca 5 ha), určená zejména pro občanskou vybavenost a drobné služby. Do území již vstoupili první investoři (GIST, RADIOMOBIL), kteří na pozemnku realizovali výstavbu společensko-administrativních a správních budov.


109


Další menší rozvojové plochy, které nabízí Hradec Králové, jsou umístěny v předměstských částech města. Jsou určeny ve shodě s územním plánem pro drobnou výrobu, výrobu a občanské vybavení charakteru služeb. Tyto plochy nejsou ovšem v majetku města, ale vlastní je ve většině případů několik soukromníků. Také průmyslová zóna v Novém Bydžově – Zábědově o rozloze 14 ha má již prvního investora, který zahájí výstavbu závodu na cca 5 ha této plochy na jaře příštího roku. Je jím francouzský výrobce na potisk potravinových fólií a plastových obalů Pechiney Čechoval s.r.o., který svůj provoz do této zóny přestěhuje z nedalekých Skřivan. Celková investice do nového závodu činí cca 500 mil. Kč a pokud se podaří přemístění dalšího provozu, který je v současné době umístěn v Polsku, výroba se rozšíří téměř o polovinu dnešní produkce. V první fázi se plánuje vytvoření 80 pracovních míst (nyní 44 zaměstnanců), ve druhé by došlo ke zvýšení o dalších 50 – 70 pracovních příležitostí. Také další rozvojová plocha – „Nový Bydžov – Chudonice“ má svého investora. Dopravní dostupnost Silnice

E 67-11 Praha - Ostrava (-Slovensko) E 67-I/33 Hradec Králové - Náchod (-Polsko) E442-I/35 (Polsko) Liberec - Valašské Meziříčí (Slovensko) I/37 Hradec Králové - Velká Bíteš 020 (Praha -) Velký Osek - Hanušovice 030 Hradec Králové - Liberec 031 Hradec Králové - Pardubice 041 Hradec Králové - Trutnov 100 km Praha - Ruzyně

Železnice

Letiště

5.1.2 Jičínsko Podnikatelské prostředí Území Jičínska je zemědělsko-průmyslovým územím, též charakteristické ložiskem prvotřídního sklářského písku. Díky svojí poloze a dopravní dostupnosti byly zejména v průmyslové zóně v Jičíně vytvořeny veškeré předpoklady pro vstup investorů (Continental TEVES ČR s.r.o., AEG Components s.r.o., M. Preymesser spol. s r.o., C. S. Cargo s.r.o., Wolf Export - import, STK 3606 Jičín). Tab. č. 5-3

Přehled významných podniků – okres Jičín Sídlo

Červený Kostelec Náchod Náchod Náchod Náchod Červený Kostelec Česká Skalice Hronov Hronov Náchod Náchod Jaroměř Dolany Jaroměř Jaroměř Broumov Hynčice

Název společnosti Saurer Czech a.s. ATAS elektrom otory Náchod a.s. Oblastní nemocnice Náchod a.s. Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. Sněžka, výrobní družstvo Náchod Saar Gummi Czech s.r.o. ZEMKO, k.s. TEXTONNIA CZECH, spol. s r.o. Wikov MGI a.s. Ametek elektromotory, s.r.o. TEPNA A.S. KARSIT, s. r. o. Zemědělské družstvo Dolany ENGIPLAST EUROPE CENTRALE s.r.o. TANEX,PLASTY a.s. VEBA,TEXTILNÍ ZÁVODY A.S. BROUMOVSKÉ STROJÍRNY HYNČICE, A.S.

OKEČ D D N D D D D D D D D D A D D D D

Počet zam. 500-999 500-999 500-999 500-999 500-999 250-499 250-499 250-499 250-499 250-499 250-499 500-999 250-499 200-249 200-249 1000-1499 200-249



110


Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Jičín název lokality

obec


JIČÍN - průmyslové zóny I JIČÍN - průmyslové zóny II

Jičín Jičín

Jičín Jičín

32,7 25,3

JIČÍN - průmyslové zóny III Hořice - Za Miletou

Jičín Hořice

Jičín Hořice

12,8 3,6

Hořice Kopidlno

Hořice Kopidlno

3,8 85

Hořice - Nad Jízdárnou Kopidlno

velikost (ha)


Za dynamicky se rozvíjející průmyslovou zónu lze v Královéhradeckém kraji považovat původně třicetihektarovou rozvojovou plochu v Jičíně, která vznikla v polovině devadesátých let. Tato plocha byla v roce 2000 agenturou CzechInvest vyhlášena jako druhá nejlepší v republice po stránce ekonomického přínosu. Za posledních sedm let v ní totiž vzniklo osm nových továren, za něž investoři vydali přes 3,6 miliardy korun a vytvořili v nich téměř 2000 nových pracovních míst. Z nejznámějších investorů v této zóně můžeme jmenovat například německý koncern Continental TEVES CR s.r.o. (výše investice 2460 mil. Kč, zastavěná plocha v zóně 1,77 ha, 1057 zaměstnanců) a AEG Components (výše investice 1003 mil. Kč, zastavěná plocha 3,45 ha a 310 vytvořených pracovních míst). Zájem investorů o tuto zónu stále trvá, a proto v současné době jičínská radnice nabízí v této lokalitě dalších téměř 50 ha volné plochy. Dopravní dostupnost Silnice

E442-I/35 Liberec - Hradec Králové E442-I/16 Mladá Boleslav - Trutnov 040 Chlumec n.C. - Trutnov 041 Trutnov - Hradec Králové 061 Nymburk - Jičín 100 km Praha - Ruzyně

Železnice

Letiště

5.1.3 Náchodsko Podnikatelské prostředí Výrobní charakter lokality je převážně průmyslový, s dlouholetou, historicky rozvinutou základnou, zaměřenou převážně na oblast textilního průmyslu. Vedle průmyslu je v lokalitě tradičně zastoupeno i zemědělství a lesnictví s návaznými zpracovatelskými obory, včetně potravinářské výroby. Pracovní příležitosti tak mají rozmanitý charakter pro zdejší obyvatele a nezávisí pouze na jednom odvětví. Vzhledem k dlouhé průmyslové tradici je zde k dispozici relativně kvalifikovaná pracovní síla. Tab. č. 5-5

Přehled významných podniků – okres Náchod Sídlo

Název společnosti

OKEČ

Počet zam.

Broumov

VEBA,TEXTILNÍ ZÁVODY A.S.

D

1000-1499

Červený Kostelec

Saurer Czech a.s.

D

500-999

Náchod

ATAS elektrom otory Náchod a.s.

D

500-999

Náchod

Oblastní nemocnice Náchod a.s.

N

500-999

Náchod

Pekárny a cukrárny Náchod, a.s.

D

500-999

Náchod

Sněžka, výrobní družstvo Náchod

D

500-999

Červený Kostelec

Saar Gummi Czech s.r.o.

D

250-499

Česká Skalice

ZEMKO, k.s.

D

250-499

Hronov

TEXTONNIA CZECH, spol. s r.o.

D

250-499

Hronov

Wikov MGI a.s.

D

250-499

Náchod

Ametek elektromotory, s.r.o.

D

250-499

Náchod

TEPNA A.S.

D

250-499

Jaroměř

KARSIT, s. r. o.

D

500-999


111


Sídlo

Název společnosti

OKEČ

Počet zam.

Dolany

Zemědělské družstvo Dolany

A

250-499

Jaroměř

ENGIPLAST EUROPE CENTRALE s.r.o.

D

200-249

Jaroměř

TANEX,PLASTY a.s.

D

200-249

Hynčice

BROUMOVSKÉ STROJÍRNY HYNČICE, A.S.

D

200-249


Tab. č. 5-6

Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Náchod název lokality

obec


velikost (ha)

Červený Kostelec - Lhota

Červený Kostelec

Stolín, Lhota

39

Police nad Metují - Bělská

Police nad Metují

Police nad Metují

2,5


Poblíž Náchoda se nachází rozvojová zóna „Vysokov“, která má velmi výhodné dopravní napojení (hlavní komunikace směrem do Polska). Nejvýznamnější zóna na Náchodsku má ovšem adresu „Červený Kostelec – Stolín“ a v současné době je její celková rozloha 39 ha. Zhruba polovina této plochy je již obsazena zahraničními investory – německou gumárenskou společností SaarGummi Czech s.r.o., holandskou společností na výrobu trubiček do chladicích systémů Boltjes International a firmou na povrchovou úpravu kovů Galček s.r.o. Tyto společnosti poskytují na 420 pracovních míst. V této době probíhá nadějné jednání s dalším zahraničním investorem, které je těsně před podepsáním smlouvy o koupi pozemku v této části regionu. Dopravní dostupnost Silnice Železnice Letiště

E67-I/33 Praha - Hradec Králové - Náchod (-Polsko) Liberec - Náchod - Svitavy 026 Hradec Králové - Trutnov 140 km Praha - Ruzyně

5.1.4 Rychnovsko Podnikatelské prostředí Strukturou je hospodářství Rychnovska řazeno k oblastem průmyslově-zemědělským. Rozhodujícími obory průmyslu v lokalitě je strojírenský, kovodělný, textilní a potravinářský průmysl. V roce 2002 byla dokončena rozsáhlá dostavba závodu ŠKODA AUTO a.s. v průmyslové zóně v Kvasinách. V těsném sousedství, ve městě Solnice, se nachází další průmyslová zóna, jejíž rozvoj je plánován do tří etap. Je určena zejména pro zajištění rozvojového potenciálu automobilového průmyslu a jeho subdodavatelů. Oblast průmyslové zóny je dostupná po silnici I. třídy č. 14 i místní železnicí. Nejbližší uvažovaná dálnice D11 bude v roce 2005 prodloužena do Hradce Králové (cca 50 km). Tab. č. 5-7

Přehled významných podniků – okres Rychnov nad Kněžnou Sídlo

Název společnosti

OKEČ

Počet zam.

Rychnov n. Kn.

FAB a.s.

D

500-999

Rychnov n. Kn.

Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou a.s.

N

500-999

Vamberk

ESAB VAMBERK, s.r.o.

D

500-999


Federal-Mogul Friction Products a.s.

D

500-999

Nové Město n. M.

STAVOSTROJ, a.s.

D

500-999

Skuhrov nad Bělou

J.Porkert, a.s. slévárna a strojírna Skuhrov n. Bělou

D

250-499

Vamberk

pewag s.r.o.

D

250-499


PIANA Týniště, a.s.

D

250-499

Dobruška

GRAFITEC, spol. s r.o.

D

250-499

Dobruška

STUHA, A. S.

D

250-499

Opočno

Opočenská nemocniční a.s.

N

250-499


112


Sídlo

Název společnosti

OKEČ

Počet zam.

Rychnov n. Kn.

KDR - kovodružstvo Rychnov n. Kněžnou

D

200-249

Rychnov n. Kn.

MAJA, akciová společnost

D

200-249

Častolovice

SAINT-GOBAIN ORSIL s.r.o.

D

200-249


Elitex slévárna, a.s.

D

200-249

Nové Město n. M.

VERNER POTRAVINY s.r.o.

G

200-249

Opočno

Friesland Česká republika, a.s.

D

200-249


Tab. č. 5-8

Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Rychnov nad Kněžnou název lokality Solnice - jih Opočno - Podzámčí I.,II. Rychnov nad Kněžnou - Lipovka

obec


Solnice

Solnice

50

Opočno Lipovka

34,3

Opočno Rychnov n. Kn.

velikost (ha)

33


Lokalita s poměrně dobrou úrovní připravených ploch se nachází v okolí Rychnova nad Kněžnou. Jedná se zejména o 13-ti ha průmyslovou zónu v nedalekých Kvasinách, která je obsazena jediným investorem – pobočným závodem automobilky ŠKODA Auto a. s. Mladá Boleslav (celková výše investice 5400 mil. Kč, 1 300 zaměstnanců). V těsném sousedství této průmyslové zóny vznikají další dvě rozvojové plochy, které předpokládají umístění subdodavatelských provozů právě pro výše uvedenou automobilku. Jedná se o 50-ti ha plochu v Solnici a v Lipovce, kde je volných 26 ha – zde je již umístěno logistické centrum Preymesser spol. s r. o. – subdodavatel ŠKODA Auto, a. s. Tyto rozvojové plochy jsou navrženy tak, že je lze v případě potřeby sloučit. V případě umístění investorů do těchto zón bude poměrně nízký počet volných pracovních míst řešen jejich „dovozem“ z nedalekého polského pohraničí, kde míra nezaměstnanosti dosahuje až 20%. Dopravní dostupnost Silnice Železnice Letiště

I/11 Praha - Hradec Králové - Ostrava (-Slovensko) I/14 Liberec - Trutnov - Rychnov n. K. - Svitavy 020 (Praha -) Velký Osek - HK - Hanušovice (-Polsko) 026 Broumov - Náchod - Týniště n. O. - Choceň 150 km Praha - Ruzyně 120 km Brno

5.1.5 Trutnovsko Podnikatelské prostředí Trutnovsko je průmyslovým územím s malým podílem zemědělské výroby. Bohatou tradici má především textilní průmysl, dále pak strojírenství, elektronika, papírenský průmysl, výroba elektřiny, stavebních hmot i potravinářský průmysl. Za tradiční je možné považovat i využití rekreační a sportovní funkce Krkonoš s velkou kapacitou ubytovacích a stravovacích zařízení všech kategorií. Pro trutnovský region je charakteristická vysoká dojížďka a vyjížďka za prací. Z hlediska dlouhodobé strategie osídlení patří Trutnovsko do kategorií oblastí, ve kterých se předpokládá činnost celostátního významu. Výchozí podmínkou rozvoje ekonomiky tohoto území je vybudování dálnice D11 navazující na dálnici A3 v Polské republice. Za rozvojové odvětví lokality je třeba považovat zejména cestovní ruch, a proto by tomuto území, kromě místních podnikatelských aktivit, měli svou pozornost věnovat i zahraniční investoři.


113


Přehled významných podniků – okres Trutnov Sídlo

Název společnosti

OKEČ

Počet zam.

Dvůr Králové n. L.

JUTA a.s.

D

1500-1999


TIBA, a.s.

D

1000-1499


Vánoční ozdoby, DUV - družstvo

D

500-999

Mladé Buky

TEXLEN -LENA , a.s.

D

500-999

Trutnov

BAK a.s.

F

500-999

Trutnov

Infineon Technologies Trutnov s.r.o.

D

500-999

Trutnov

Oblastní nemocnice Trutnov a.s.

N

500-999

Trutnov

Siemens Nízkonapěťová spínací technika s. r. o.

D

500-999

Trutnov

Tyco Electronics EC Trutnov s. r. o.

D

500-999

Dolní Kalná

TAKATA - PETRI PARTS, s.r.o.

D

500-999

Hostinné

KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s.

D

500-999

Vrchlabí

KABLO ELEKTRO, a.s.

D

500-999

Vrchlabí

OPTREX Czech a.s.

D

500-999

Borovnice TU

Tessitura Monti Cekia s.r.o.

D

250-499


STROJTEX a.s.

D

250-499

Janské Lázně

STÁTNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ,S.P.JÁNSKÉ LÁZNĚ

N

250-499

Trutnov

MĚSTO TRUTNOV

L

250-499

Trutnov

Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov

N

250-499

Trutnov

TEXLEN-Přádelna, a.s.

D

250-499

Trutnov

ZPA CZ, spol. s r.o.

D

250-499

Rudník

AVON AUTOMOTIVE a.s.

D

250-499

Vrchlabí

ARGO-HYTOS a.s.

D

250-499

Vrchlabí

Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí

O

250-499

Dubenec

ZD Dubenec a.s.

A

200-249


JEDNOTA Dvůr Králové n.L., družstvo

G

200-249


Městská nemocnice, a.s.

N

200-249

Kocbeře

PETER - GFK spol. s r.o.

D

200-249

Kunčice n. Lab.

Krkonošské vápenky Kunčice , a.s.

D

200-249


Tab. č. 5-10

Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Trutnov obec


velikost (ha)

Dvůr Králové nad Labem - Zboží Dvůr Králové nad Labem - Žirecká podstráň

název lokality

Dvůr Králové n. L. Dvůr Králové n. L.

Dvůr Králové n. L. Dvůr Králové n. L.

12 30

Dvůr Králové nad Labem – Sylvárov Hostinné - Dlouhá louka Lánov

Dvůr Králové n. L. Hostinné Lánov

Dvůr Králové n. L. Hostinné Prostřední Lánov

2,3 9 15

Rtyně v Podkr. Trutnov Trutnov

Rtyně v Podkr. Bojiště, Trutnov Dolní Staré Město

5 11,4 23,3

Trutnov Trutnov

Horní Staré Město Trutnov

3,3 3,3

Trutnov

Trutnov

4,4

Rtyně v Podkrkonoší Trutnov - Bojiště Trutnov - Krkonošská Trutnov - Horní Staré Město Trutnov - Chmelnice Trutnov - Volanov


Další závod mladoboleslavské automobilky ŠKODA Auto a. s. působí také v nově rozšířené průmyslové zóně ve Vrchlabí (výše investice 129 mil. Kč, zastavěná plocha celkem 12 ha, 1130 zaměstnanců). I v tomto případě je zóna zaplněná výše zmíněným jediným investorem. Také bývalé okresní město Trutnov nabízí pro rozvoj podnikání několik rozvojových ploch, které jsou ve vlastnictví soukromníků, pouze v případě 4 ha zóny „Trutnov – Volanov“ je vlastníkem Pozemkový


114


fond ČR. V této části města je další, již zaplněná 4 ha průmyslová zóna se zahraničními investory Siemens AG, Infineon Technologies Holding B.V. a Teiko, které zaměstnávají celkem na 700 pracovníků. V nedalekém Hostinném, v sousedství papírny, se nachází území pro investice o rozloze 9 ha, které může být v případě zvýšeného zájmu rozšířeno o dalších 5 ha. I tato rozvojová plocha na svého investora teprve čeká. Městu Dvůr Králové nad Labem se podařilo prodat průmyslovou zónu o velikosti 30 ha jedinému investorovi – místní textilce JUTA, a. s., která svoji výrobu, umístěnou v současné době v zátopové oblasti města, přestěhuje do nových prostor, vybudovaných právě v této zóně. Město nabízí také další 12-ti ha rozvojovou plochu nedaleko obce Zboží, která bude těžit z velmi výhodné polohy v bezprostřední blízkosti budované dálnice D 11. Dopravní dostupnost Silnice Železnice Letiště

5.2

I/14 Liberec - Trutnov - Náchod - Svitavy Slaný - Mladá Boleslav - Trutnov (- Polsko) I/16 Liberec - Hradec Králové Chlumec n. C. - Trutnov 030 Liberec - Hradec Králové 040 Chlumec n. C. - Trutnov 120 km Praha - Ruzyně

PRŮMYSLOVÉ ZÓNY

Průmyslové zóny spolu s obchodně-správními zónami představují v současnosti důležitý základ pro zajištění hospodářsko-sociálního růstu regionů. Jde především o vytváření nových pracovních míst, rozvoj subdodavatelských činností, rozvoj stávajících drobných výrob, příliv kapitálu a nových progresivních technologií za plného respektování a vztahu k ochraně životního prostředí a jejich optimální lokalizace v rámci sídelní struktury. Systém podpory, která vzniká ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturami vytvářejícími programy podpory a s podporou státních dotačních programů pro konkrétního či případného (v té době ještě neznámého) investora v podobě připravenosti, zatraktivnění území. Z podkladů poskytovaných agenturou CzechInvest vyplývá, že na 1 ha průmyslové zóny, obsazené investorem, připadá v průměru asi 50 nových pracovních míst a investice ve výši 180 mil. Kč. Královéhradecký kraj díky nenapojení na dálniční síť a poměrně nízkého procenta nezaměstnanosti nepředstavuje zatím příliš atraktivní oblast pro vytváření nových vhodných lokalit a zájem investorů. Zaměření a výrobní obory vycházejí především z původní místní tradice. V současnosti jde hlavně o textilní výrobu, strojní výrobu, nábytkářství, papírnictví, výrobu pryžových a plastických hmot a elektrických přístrojů. Nepředpokládá se vytvoření tzv. strategické průmyslové zóny (v rozsahu 200 ha), neboť její vznik by vyvolal změny v historicky vzniklé sídelní struktuře včetně změn v dopravní síti. V současné době existuje na území Královéhradeckého kraje několik rozvojových lokalit připravených pro investory. Mezi nejvýznamnější patří průmyslová zóna v Jičíně (první ze dvou jičínských zón je již úspěšně obsazena) a zóna v Hradci Králové, vhodná pro investice z oblasti strategických služeb. Dále se připravuje průmyslová zóna o velikosti 14,4 ha v Novém Bydžově, která je určená pro výstavbu výrobního závodu významného zahraničního investora. Také Trutnov může investorům nabídnout dvě průmyslové zóny. Databáze průmyslových nemovitostí CzechInvestu eviduje zhruba 10 pozemků a stejné množství výrobních hal, které jsou v tomto kraji investorům a podnikatelům k dispozici.


115


Obr. č. 5-1

Přehled umístění průmyslových zón v Královéhradeckém kraji

Zdroj: Královéhradecký kraj – vhodná příležitost pro Vaše investice

Mezi nejvýznamnější rozvojové lokality v kraji, co do připravenosti, patří lokality u obcí Lipovka a Solnice, u města Jičín, v Červeném Kostelci, ve Vrchlabí, Trutnově, Severní průmyslová zóna v Hradci Králové, v Novém Bydžově, Chlumci nad Cidlinou. Do budoucna se v kraji naskýtá podle případných zvýšených potřeb vytvoření nových zón v blízkostí větších měst - zóna u Hradce Králové pro investory strategických služeb, u Dvora Králové nad Labem pro investory orientované na textilní výrobu a u Trutnova pro rozvoj výroby elektrotechniky. Jejich načasovanost bude odvislá od realizace plánovaných rychlostních a dálničních komunikací v kraji. Další rezervy budou vznikat u Jičína, v Opočně, Kopidlně, Novém Bydžově, Chlumci nad Cidlinou, Rychnově nad Kněžnou a ve Vrchlabí. Z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu bylo od roku 1999 podpořeno celkem 5 průmyslových zón tohoto regionu: Jičín I. 34,3 ha, Jičín II. 25,3 ha, Kvasiny 13 ha a Hradec Králové (pouze převod pozemků PF ČR) – výměra 9,5 ha, Vrchlabí – 12,5 ha. Města Jičín, Trutnov a Nový Bydžov se zúčastnila programu Akreditace průmyslových zón, jehož cílem je zajistit profesionální správu průmyslových zón a tím přispět ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

5.2.1 Obsazenost dotovaných průmyslových zón: Jičín I. – plocha této průmyslové zóny je plně obsazena investory Jičín II. – cca 15 ha k dispozici Kvasiny – průmyslová zóna připravená pro konkrétního investora; žádná volná plocha Hradec Králové – plocha o výměře 9,5 ha je k dispozici, především však pro projekty strategických služeb či technologických center Vrchlabí – 12,6 ha, průmyslová zóna připravená pro konkrétního investora; žádná volná plocha

5.2.2 Akreditace průmyslových zón ČR Akreditace průmyslových zón" je podprogramem programu "Podpora rozvoje průmyslových zón" realizovaného CzechInvestem pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a je zaměřen na zabezpečení rozvoje lidských zdrojů především v oblasti rozvoje průmyslových zón a jejich marketinku při získávání mobilních investic. Každá rozvojová průmyslová zóna by měla mít svého manažera, který bude zároveň kontaktní osobou pro jednání s potencionálními investory. Tento manažer bude schopen profesionálně zajišťovat správu


116


a rozvoj průmyslové zóny, její prezentaci, zajišťovat organizaci návštěv investorů a koordinovat zabezpečení všech potřebných dat a informací a přípravu vhodných marketinkových materiálů. Akreditace průmyslových zón ČR je komplexní studijní a akreditační program, který zvyšuje odbornost manažerů průmyslových zón v oblastech ekonomického rozvoje, strategického plánování, inženýrské přípravy, řízení a marketingu městských průmyslových zón. Projekt je řízen vládní agenturou pro zahraniční investice CzechInvest a jeho součástí jsou mimo jiné 4 tématické tréninkové cykly v tuzemsku a 10ti denní studijní pobyt v zahraničí v místech úspěšného rozvoje průmyslových zón v UK (Edinburgh, Glasgow), Portugalsku (Lisabon) a v Irsku (Galway). Akreditace je dvojího typu: akreditace průmyslové zóny a akreditace manažera průmyslové zóny a je udělována Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR , Czechinvestem a konsorciem odborných garantů a dodavatelů školícího programu (společnosti BermanGroup a DHV). Akreditace je udělena těm uchazečům a těm účastnickým zónám, které vyhoví ve všech předepsaných parametrech programu, což jsou pro účastníky zejména zkoušky a obhajoba prezentace průmyslové zóny a pro průmyslové zóny to je splnění minimálních standardů připravenosti stanovených CzechInvestem. Akreditované průmyslové zóny v Královéhradeckém kraji jsou tři - Jičín, Nový Bydžov a Trutnov.

5.3

MOŽNOST UMÍSTĚNÍ STRATEGICKÉHO INVESTORA

Vzhledem k charakteru Královéhradeckého kraje a umístění krajského města se nepředpokládá vytvoření průmyslové zóny speciálně určené pro strategické investory – tedy zóny o ploše nad 100 ha. V případě vážného zájmu o tento region ze strany strategického investora by přicházela v úvahu velmi atraktivní lokalita Chlumec nad Cidlinou, katastrální území Nové Město. Toto vytipované území má výborné umístění z hlediska dosažitelnosti do 30-ti km tří velkých měst – Hradce Králové, Pardubic a Kolína. V budoucnosti, po dobudování dálnice D 11, bude mít velmi výhodnou polohu přímo u sjezdu na Chlumec nad Cidlinou. Další pozitivní skutečnosti – rovinatý terén, vhodná dostupnost inženýrských sítí i silná angažovanost místní radnice v této záležitosti dávají předpoklad pro úspěšnost vzniku průmyslové zóny. Území ovšem není dosud v majetku obce a patří velkému množství vlastníků, takže se dá předpokládat zdlouhavá jednání o výkupu pozemků a vzhledem k plánované stavbě dálnice mohou být finanční požadavky vlastníků přemrštěné. Také potenciál města a disponibilní pracovní síla může být určitým problémem při obsazení cca 50 ha plochy.

5.4

PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ MAJETKOVOU ÚČASTÍ

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest získala pro Královéhradecký kraj celkem 24 investorů (k 31. 12. 2004). Tyto společnosti zde přislíbily proinvestovat téměř 21 miliard Kč (667 milionů USD) a vytvořit 6 960 nových pracovních míst. Největším investorem regionu v oblasti zpracovatelského průmyslu je společnost Continental Teves Czech Republic s.r.o. Ta od roku 2001 investovala do rozšíření a modernizace své výroby brzdových posilovačů a komponentů do brzdových soustav v Jičíně přes 3 miliardy Kč a vytvořila již 1200 nových pracovních míst. Základním předpokladem pro získání dalších investorů je nabídka dobré infrastruktury pro podnikání, zahrnující průmyslové zóny a vhodné podnikatelské objekty. V oblasti investic do strategických služeb a technologických center je náš region dokonce jednou z nejatraktivnějších lokalit v České republice a do budoucna má velkou šanci tyto investice lákat ve větším měřítku. Nejatraktivnější částí Královéhradeckého kraje je pro investory město Hradec Králové, a to zejména díky velkému zdroji kvalifikované pracovní síly. I proto se o něj zajímá řada společností zejména ze zdravotnického a farmaceutického průmyslu. Tato oblast je ale atraktivní i pro dodavatele automobilového a elektrotechnického průmyslu. Nevýhodou je absence dálnice – stávající komunikace jsou přetížené a nebezpečné. Na území Královéhradeckého kraje má sídlo 17 velkých podniků se zahraničním vlastnictvím (100%ní zahraniční vlastnictví) a 14 velkých podniků s mezinárodním vlastnictvím (vlastnictví smíšené tj. české a cizí). Královéhradecký kraj je přitažlivým místem pro zahraniční kapitál. Je vhodné politickohospodářskými opatřeními podporovat tento trend i nadále, neboť zahraniční firmy přinesou do kraje moderní technologie, vytvoří nové pracovní příležitosti a podpoří celkový hospodářský vzestup. Nejsilněji zastoupenými obory u firem se zahraničním nebo mezinárodním vlastnictvím je v současné době velkoobchodní činnost (35%), pohostinství (10%), maloobchod (9%), dále podnikání v oblasti nemovitostí (7%), ve stavebnictví (6%) a ve službách pro podniky (5%). Vesměs se jedná o malé podniky.


117


Přehled hlavních zahraničních investorů v Královéhradeckém kraji

Název české společnosti

Název investora AEG Kondensatoren und Wadler GmbH

AEG Components, s.r.o.

Prosperita IF ČR, ČR - EA Invest, Etoma Invest

Almet a.s. Alucon s.r.o.

CzechInvest

Ametek elektromotory s.r.o. ARiS,a.s.

Země Germany

Odvětví Electronics

CR

Engineering

Hailo-Werk

Germany

Engineering

Ametek Holdings B.V. Fabricom Holding

Netherlands Belgium

Electronics Construction

Arrow International CR, a.s.

CzechInvest

Arrow International

USA

Pharm aceuticals & Healthcare

Arrow International CR, a.s.

CzechInvest

Arrow International

USA


Avon Automotive, a.s.

Avon Rubber Holland B.V.

U.K.

Automotive

Bohemian Waste Management a.s.

Marius Pedersen A/S

Denmark

Services

Bühler Motor, s.r.o.

Bühler Motor GmbH

Germany

Electronics

Central Sticks, s.r.o.

Norwood

Norway

Others

COMET spol. s r.o.

THYSSEN KLÖCKNER Recycling GmbH

Germany

Engineering

Continental AG Continental AG Danisco AG Otto Kauf AG

USA Germany Denmark Switzerland

Deprag Amberg GmbH

Germany

Automotive Automotive Food & Beverages Textiles Machinery and equipment

Continental Teves CR s.r.o. Continental Teves CR s.r.o. Danisco Cultor Bohemia, a.s. DELEN, spol. s r.o.

CzechInvest CzechInvest

Deprag CZ, a.s. E&M Manufacturing Czech Republic, s.r.o.

CzechInvest

E&M Manufacturing Ltd

U.K.

Textiles

E&M Manufacturing Czech Republic, s.r.o.

CzechInvest

E&M Manufacturing Ltd

U.K.

Textiles

ELCERAM

NA

Electronics

Gebr. Elmer & Zweifel GmbH & Co.

Germany

Textiles

Exelvia International Holdings

Netherlands

Engineering

Assa Abloy AB

Sweden

Machinery and equipment

Federal Mogul Corporation

USA

Automotive

T&N Limited

USA

Chemical

Orkla Foods AS CZ CZ

Norway Czech Republic Czech Republic

Food & Beverages Electronics Plastics

Infineon Technologies AG

Netherlands

Electronics

CZ

CR

Foundry

ELCERAM a.s., Hradec Kralove Elmer - Tex s.r.o. Esab Vamberk s.r.o.

CzechInvest

FAB, a.s. Federal Mogul Friction Products, a.s.

CzechInvest

Federal Mogul Friction Products, a.s. Guseppe,a.s. H.L.F. spol. s r.o. Hacar a.s. Infineon Technologies Trutnov, s.r.o.

CzechInvest

J. Porkert a.s. - slévárna a strojírna JUTA a.s. KARSIT s.r.o.


JUTA a.s. Arvin Meritor Exhaust Ltd.

CR CR

Textiles Automotive

Kimberly Clark, a.s.

CzechInvest

Kimberly-Clark Corp.

USA


Kingspan Group Kingspan Group Manfred, Kern

Netherlands Ireland Germany CR

Plastics Plastics Plastics Plastics

Kingspan CZ, a.s. Kingspan CZ, a.s. LPM,s.r.o. Matrix s.r.o.


118


Název české společnosti

Název investora

Země

Odvětví

Meyer Verwaltungsgesellschaft GmbH

Germany

Engineering

Mittermeie Massivhaus GmbH

CR Germany

Foundry Others

NUTRICIA INTERNATIONAL B.V.

Netherlands

Food & Beverages

Optrex Corporation Pauwels Trafo Peter Gfk Petri AG PEWAG GmbH Quelle AG

Japan Belgium Germany Germany Austria Germany

Electronics Engineering Plastics Automotive Services Trade

Societe de Develop. Technique et Industriel S.A.

Luxem bourg

Engineering

Glebus Polymers International L.L.C.

USA

Automotive

Saar Gummi

Czech Republic Germany CR

Schlafhorst ČR, s.r.o.

W. Schlafhorst AG & Co.

Switzerland

Automotive Plastics Automotive Machinery and equipment

SICO RUBENA, s.r.o.

SICO Gesellschaft für Kunststoffverarbeitung mbH

Germany

Automotive

Silniční Technika a.s.

NA

NA

Plastics

Slévárna Nové Město nad Metují s.r.o.

NA

NA

Foundry

NA Glaverbel Czech Splintex

NA CR Japan

Foundry Glass Glass

EUROVIA

France

Construction

NA

NA

Engineering

Volkswagen AG

Germany

Automotive

CR

Plastics

Hualon Chemical&Textile Co., Ltd.

China

Textiles

MESA, spol. s r.o. Moning Elitex a.s. MW, spol. s r.o. NUTRICIA MLÉČNÁ VÝŽIVA, a.s. Optrex Czech, a.s. Pauwels Trafo Peter - Gfk s.r.o. Petri-Parts, spol. s r.o. PEWAG s.r.o. Quelle, s.r.o.

CzechInvest

Ronal CR, s.r.o. Rubena a.s. Rubena a.s. Saar Gummi Czech s.r.o. SECO Jičín

Slévárna Tupron s.r.o. Splintex Czech a.s. Splintex Czech a.s.

CzechInvest


Stavby silnic a železnic a.s., O. Z. 7 Hradec Kralove SVC Náchod s.r.o. Škoda Auto,a.s.Mladá Boleslav, závod Kvasiny Tanex Plasty a.s. Textonnia Czech, spol. s r.o. Textonnia Czech, spol. s r.o.

CzechInvest

Hualon Chemical&Textile Co., Ltd.

Taiwan

Textiles

Tyco Elektronics EC Trutnov s.r.o.

CzechInvest

Siemens AG

USA

Electronics

Veba, textilní závody, a.s.

CzechInvest

Vogel & Halke

CzechInvest

Východočeská Energetika, a.s. Východočeská plynárenská a.s. Východočeská plynárenská a.s. Východočeská plynárenská a.s. ZVU a.s.

CR

Textiles

Vogel & Halke

Germany


E.ON Czech Holding AG Gaz de France Ruhrgas AG+SPP RVE

Germany France Germany Germany

Services Services Services Services

Bohler Hochdrucktechnik GmbH

CR

Machinery and equipment

Zdroj dat: CzechInvest


119


5.5

VYTVÁŘENÍ NOVÝCH PODNIKŮ, JEJICH VELIKOSTNÍ STRUKTURA A ODVĚTVOVÉ ZAMĚŘENÍ

V souvislosti s transformací ekonomiky po roce 1989 spojené s přechodem k tržnímu systému docházelo i v Královéhradeckém kraji k omezení výroby či zániku některých průmyslových podniků. Přesto si průmyslová výroba v kraji udržela důležitou pozici a nadále se rozvíjí, a to zejména díky příchodu zahraničních investorů. Ti nejen vstupují se svým kapitálem do již existujících firem, ale zakládají i nové podniky, především v průmyslových zónách. Transformace ekonomických subjektů závisí především na nich samotných, popřípadě na správném nastavení makroekonomických podmínek a na konkrétním podnikatelském prostředí v kraji. Současně je důležité oživit místní zpracovatelský průmysl. Prostředí lze ovlivnit ze strany státní správy nebo samospráv finanční i morální podporou např. vzniku ploch pro průmyslové zóny a podnikatelské inkubátory. Lze rovněž vytvořit různá technicko-administrativní opatření pro získání informací a finančních prostředků ze státních nebo evropských podpůrných fondů nebo pro účinný marketing. Struktura nově vzniklých subjektů v Královéhradeckém kraji podle OKEČ Český statistický úřad evidoval v Registru ekonomických subjektů vznik 22941 nových podniků v Královéhradeckém kraji (pouze ek. subjekty, které vznikly po 1.1.2000 a do 31.12.2004 nezanikly). Nejvíce ek. subjektů vzniklo za sledované období v HK kraji v kategorii K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti, dále pak v oblastech obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a ostatní veřejné, sociální a osobní služby. Naopak téměř nulový nárůst počtu firem byl v oblastech rybolov a chov ryb, těžba nerostných surovin, veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Tab. č. 5-12

Nově vzniklé podniky v Královéhradeckém kraji podle OKEČ OKEČ

Počet

A -Zemědělství, myslivost, lesnictví

Podíl v %

1084

4,7%

B - Rybolov a chov ryb

4

0,0%

C - Těžba nerostných surovin

6

0,0%

2733

11,9%

D - Zpracovatelský průmysl E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

18

0,1%

F - Stavebnictví

2656

11,6%

G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu

4758

20,7%


1439

6,3%

I - Doprava, skladování, spoje

554

2,4%

J - Finanční zprostředkování

303

1,3%

5692

24,8%

K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti L - Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení

10

0,0%

M - Vzdělávání

837

3,6%

N - Zdravotní a sociální péče, Veterinární činnosti

269

1,2%

2578

11,2%

22941

100,0%

O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem

Zdroj dat: Registr ekonomických subjektů ČSÚ


120


Podíl nově vzniklých firem dle OKEČ na celkovém počtu v % v Královéhradeckém kraji

L 0%

M 4%

N 1%

O 11%

A 5%

B 0%

D C 0% 12%

E 0% F 12%

K 25% J 1%

I 2%

H 6%

G 21%


Následující tabulka ukazuje přehled počtu nově vzniklých ekonomických subjektů v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje podle OKEČ. Pro analýzu těchto údajů byl použit přepočet firem na 1 obyvatele. Komentovány jsou pouze významnější obory, u kterých dosáhl nárůst firem za období od 1.1.2000 a do 31.12.2004 nejméně 1000 za celý Královéhradecký kraj. U ostatních odvětví dle OKEČ jsou výsledky víceméně vyrovnané. Celkově lez konstatovat, že k nejlepším obcím s rozšířenou působností v počtu nově vzniklých ekonomických subjektů na obyvatele patří Vrchlabí, Hradec Králové, Hořice, Trutnov a Náchod, naopak k nejmenšímu nárůstu došlo v obcích Broumov, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí a Dvůr Králové nad Labem. V kategorii A - Zemědělství, myslivost, lesnictví zaznamenal největší nárůst nových podniků v přepočtu na počet obyvatel Broumov, následují Hořice, Nový Bydžov a Dobruška. Nejmenší nárůst zaznamenal Hradec Králové. V kategorii D - Zpracovatelský průmysl mají silně nadprůměrné výsledky ORP Hořice a Nový Bydžov, Následuje Nové Město nad Metují. Ostatní ORP nevybočují zásadním způsobem od průměru. Kategorie F - Stavebnictví generuje celkem vyrovnané výsledky, nadprůměrný je výsledek Nového Bydžova a Hořic, naopak lehce podprůměrný je výsledek ORP Rychnov. V kategorii G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu stojí za zmínění vysoký podíl firem na obyvatele v ORP Náchod a Nová Paka. Kategorie H - Ubytování a stravování se vyznačuje jasně největším podílem nárůstu nových firem v ORP Vrchlabí, kde dosáhl téměř dvojnásobných hodnot oproti druhému v pořadí - Trutnovu. Nejslabší výsledky v této kategorii mají pak Nové Město nad Metují a Jaroměř. V kategorii K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti nastal největší nárůst firem ve sledovaném období. Největším tahounem v počtu nově vzniklých firem na obyvatele se stal ORP Hradec Králové. S větším odstupem za ním následují větší města, jako Náchod, Nové Město nad Metují, Trutnov, Rychnov, naopak nejmenší nárůst těchto firem byl v ORP Nový Bydžov a Broumov. Poslední kategorie O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby je poměrně vyrovnaná. Výjimkou je pouze slabší výsledek v ORP Broumov, naopak nejlepší výsledek je v ORP Vrchlabí a Hradec Králové.


121


Počet nově vzniklých ekonomických subjektů podle OKEČ v ORP Královéhradeckého kraje

Správní území ORP

A

B

Broumov

72

Dobruška

63


70

Hořice

C 2 1

62

Hradec Králové

144

D

2 1

F

G

H

I

J

K

L

M

Celkem

80

118

52

4

3

105

102

173

45

25

10

170

116

128

238

60

18

6

241

122

126

39

29

3

153

1

32

7

73

804

668 1315

302

173

112 1934

5

207

91

780

6476

155 739

5 1

26

1

86

87

1

203

1

24

8

54

37

2

92

578 823

24

11

126

1039

93

167

29

9

5

176

19

9

83

704

212

338

89

49

24

406

80

28

173

1690

53

123

1

123

198

48

16

15

202

103

312

2

264

667

154

49

19

618

Nová Paka

26

72

1

63

128

37

10

7

123


25

88

68

108

22

8

5

167

1

Nový Bydžov

55

126

127

132

45

16

5

84

1


81

1

O

56

Jičín Náchod

N

103

Jaroměř Kostelec nad Orlicí

E

1

43

4

95

922

97

33

283

2601

16

6

52

541

25

4

56

577

20

6

82

699

151

3

128

291

81

35

31

335

66

14

153

1370 2821

Trutnov

146

272

4

350

520

250

73

45

719

94

34

314

Vrchlabí

71

1

131

1

128

239

186

40

13

259

53

12

162

1296

Celkem

1084

4

6 2733

18 2656 4758 1439

554

269 2578

22941

303 5692

10

837


Následující graf zobrazuje přehled počtu nově vzniklých ekonomických subjektů v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje podle OKEČ (ek. subjekty, které vznikly po 1.1.2000 a do 31.12.2004 nezanikly). Graf č. 5-2

Struktura nově vzniklých subjektů dle OKEČ v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje 100%

O N

80%

M 60%

L K

40%

J I

20%

H Total

Vrchlabí

Trutnov


Nový Bydžov


Nová Paka

Náchod


Jičín

Jaroměř

Hradec Králové

Hořice


Dobruška

Broumov

0%

G F E D C B A


Struktura počtu registrovaných subjektů podle počtu zaměstnanců Z hlediska velikosti nových subjektů podle počtu zaměstnávaných zaměstnanců (včetně subjektů bez zaměstnanců) lze konstatovat, že největší nárůst zaznamenala kategorie bez zaměstnanců (40,42%).


122


Tento údaj je však ovlivněn souběhem OSVČ a zaměstnání. Dalším zajímavým údajem je nárůst subjektů z 10-19 zaměstnanci a 25-49 zaměstnanci. Je důležité připomenout, že řádek Neuvedeno obsahuje blíže neurčené zaměstnavatele, z větší části živnostníky. Jelikož tato kategorie zahrnuje téměř 50% všech subjektů, je tím celá statistika silně ovlivněna. Tab. č. 5-14

Nově vzniklé podniky v Královéhradeckém kraji podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců

Počet subjektů

Podíl v %

11364

49,54%

9273 1416 287

40,42% 6,17% 1,25%

326 72 123

1,42% 0,31% 0,54%


49 20

0,21% 0,09%


2 3 6

0,01% 0,01% 0,03%

22941

100,00%

Neuvedeno Bez zaměstnanců 1-5 zaměstnanců 6-9 zaměstnanců 10-19 zaměstnanců 20-24 zaměstnanců 25-49 zaměstnanců

Celkem


Následující tabulka ukazuje přehled počtu nově vzniklých ekonomických subjektů v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje podle počtu zaměstnanců. Pro analýzu těchto údajů byl použit přepočet firem na 1 obyvatele. Komentovány jsou pouze významnější kategorie, u kterých dosáhl nárůst firem za období od 1.1.2000 a do 31.12.2004 nejméně 100 za celý Královéhradecký kraj. U ostatních kategorií počtu zaměstnanců jsou výsledky v řádu jednotek. V kategorii bez zaměstnanců se na první příčce možná trochu překvapivě umístila ORP Hořice. Následuje Nový Bydžov, Hradec Králové, Náchod a Nová Paka. Nejmenší nárůst byl v ORP Broumov, Jaroměř a Jičín. Kategorii 1-5 zaměstnanců vévodí Hradec Králové následován Novou Pakou, Náchodem a Trutnovem. Nejslabší výsledky mají ORP Jaroměř, Hořice a Dobruška. V kategorii 6-9 zaměstnanců vyniká ORP Jaroměř, následuje Jičín a Nová Paka. Na opačném pólu se umístily ORP Vrchlabí, Broumov a Dvůr Králové. Předposlední hodnocenou skupinou je kategorie 10-19 zaměstnanců. Na jejím čele je ORP Kostelec nad Orlicí, v těsném závěsu Dobruška a Vrchlabí. Nejhorší výsledek patří ORP Broumov. Poslední skupina s přírůstkem nad 100 subjektů je kategorie 25-49 zaměstnanců, kde se na prvním místě drží ORP Rychnov nad Kněžnou s dvojnásobným počtem firem oproti průměru. Nejhorší umístění patří OPR Dvůr Králové, Nový Bydžov a Nová Paka. Ostatní ORP se pohybují těsně kolem průměrné hodnoty.


123


32

6

5

5

4

352 396

33 57

8 9

15 10

1 3

5 3

1 1

1

379 3096

363 2638

29 499

10 87

7 85

7 15

5 33

2 11

2 7

379 842 454

259 662 380

27 102 43

14 31 14

13 27 20

2 4 2

3 12 6

7 8 1

1 1

1218 243

1102 236

176 40

32 9

40 8

11 1

11 3

9 1

1


281

247

26

7

7

5

2

1

1

Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou

311 664

331 575

36 67

7 19

8 23

3 4

2 14

2

1 1

1

1524 701 11364

1034 479 9273

176 73 1416

25 9 287

36 22 326

6 3 72

14 6 123

2 3 49

3

1

Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod Nová Paka

Trutnov Vrchlabí Celkem

1

20

Celkem





50-99 zaměstnanců

25-49 zaměstnanců

20-24 zaměstnanců

219

408 558

6-9 zaměstnanců

306


1-5 zaměstnanců

Broumov

ORP

Bez zaměstnanců

10-19 zaměstnanců

Počet nově vzniklých ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v ORP Královéhradeckého kraje

Neuvedeno

Tab. č. 5-15

578 823 1039

1 1

2

2 1

1 1

804 6476 704 1690 922 2601 541 577

2

3

6

699 1370 2821 1296 22941


Závěrem lze konstatovat, že k ekonomickému rozvoji kraje mohou vést opatření, která budou stimulovat nově vytvořená pracovní místa, podporovat seberealizaci, zpružní místní hospodářství, budou podporovat místní strukturální změny, zakládání podniků a sebezaměstnávání se. Nejen v tom by měla být úloha Královéhradeckého kraje, prvním důležitým krokem je však formulovat politiku podpory podnikání, která zatím v praktickým důsledcích zaostává za ostatními prioritami kraje. Dalším možným tématem k zamyšlení je vznik a podpora podnikatelských inkubátorů. To by mělo přilákat nové investory, zajistit vhodné a přijatelné prostory pro rozvoj místních podnikatelských aktivit a tím též zvýšit nabídku nových pracovních míst, stimulovat vznik nových podniků, stabilizovat a posílit stávající malé a střední podniky a zvýšit konkurenceschopnost regionální politiky ekonomiky jako takové. Pravděpodobný multiplikační efekt zvýší nejen nabídku nových pracovních míst, ale i HDP v regionu a export místních firem.

5.6

MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY

V podnikatelské činnosti výrazně převažuje sektor malého a středního podnikání, který na jedné straně dokáže pružněji reagovat na změny ekonomického prostředí, na druhé straně potřebuje dostupné pomocné programy včetně dokonalejší organizovanosti svého sektoru. Celkový hospodářský rozvoj kraje je velmi závislý právě na rozvoji malého a středního podnikání. To má specifickou vlastnost pronikat do všech obcí a měst a přispívat tak k harmonickému rozvoji celého území kraje. MSP jsou dnes vnímány jako významný stabilizační článek ekonomiky s poměrně významným vlivem na zaměstnanost. Kromě jejich přínosů v oblasti zaměstnanosti patří k hlavním pozitivům MSP jejich flexibilita, dále jejich schopnost udržovat konkurenční prostředí, měnit podnikatelské klima nebo diverzifikovat pracovní příležitosti. V neposlední řadě je důležitý přínos MSP v oblasti inovací a transformace nových vědomostí a nápadů do komerční sféry. Český statistický úřad (ČSU) evidoval k 31.12.2004 v databázi Registr ekonomických subjektů (RES) celkem 122 202 malých a středních podniků v Královéhradeckém kraji. Uvedená databáze je tvořena přebíráním informací z obchodních a živnostenských rejstříků na daném území. Následující tabulky


124


ukazují přehled počtu ekonomických subjektů podle kriteria počtu zaměstnanců a to až do počtu 250 zaměstnanců. Z celkového počtu je 32714 bez uvedeného počtu zaměstnanců, 86339 velmi malých podniků (0-9 zaměstnanců), 2566 malých (10-49 zaměstnanců) a 583 středních podniků (50-249 zaměstnanců). V uplynulých šesti letech nedošlo v žádné skupině k výraznému poklesu. Ve skupině s 25-49 zaměstnanci je pozitivním rysem nárůst počtu podniků. Sledovány jsou pouze ekonomické subjekty, které vznikly po 1.1.2000 a do 31.12.2004 nezanikly. Následující tabulka ukazuje vývoj počtu malých a středních podniků v Královéhradeckým kraji v letech 1999 až 2004. Při porovnání nárůstu MSP mezi roky 2004 a 1999 zjistíme, že největší nárůst zaznamenali samozaměstnavatelé (znepokojující by však mohl být výrazný pokles v posledních 2 letech!!!), následují podniky s počtem zaměstnanců 200-249 a 20-24. Naopak největší pokles nastal u podniků s 1-5 zaměstnanci. Tento pokles byl razantní mezi lety 1999 a 2000, poté už můžeme sledovat v podstatě konstantní stav.

Tab. č. 5-16

Vývoj počtu malých a středních podniků podle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji 1999

2000

2001

2002

2003

2004

Počet zaměstnanců v roce 2004

Neuvedeno Bez zaměstnanců 1-5 zam ěstnanců

17 746 44 389 37 916

12 189 71 517 21 326

13 839 74 138 21 617

14 870 75 121 21 732

25 783 69 270 21 502

32 714 64 224 20 551

32 714 64 224 61 653

6-9 zam ěstnanců 10-19 zaměstnanců

1 570 1 594

1 436 1 359

1 467 1 384

1 484 1 391

1 570 1 481

1 564 1 484

10 948 19 292


365 654 379

316 646 338

330 663 350

330 665 353

367 699 362

397 685 374

8 734 21 920 24 310

100-199 zaměstnanců 200-249 zaměstnanců Celkem

183 27 104 823

170 29 109 326

173 30 113 991

175 30 116 151

172 25 121 231

177 32 122 202

23 010 7 040 273 845


Následující tabulka ukazuje přehled počtu malých a středních podniků podle počtu zaměstnanců v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje. Z porovnání počtu podniků na 100 obyvatel vychází prakticky ve všech kategoriích nejlépe okres Hradec Králově, s výjimkou kategorií podniků s 200-249 zaměstnanci, kde zaznamenal naopak nejhorší umístění a kategorie samozaměstnavatelů, kde obsadil druhou nejhorší příčku po okresu Náchod. Za zmínění ještě stojí nadprůměrné výsledky okresu Náchod v kategoriích 1-5, 20-24 a 200-249 zaměstnanců. Zejména v posledně zmiňované kategorii (200-249) je rozdíl oproti ostatním okresům markantní. Okres Rychnov naopak zaznamenal nejhorší umístění v kategoriích 1-5, 20-24 a 50-59 zaměstnanců. Nejméně podniků na 100 obyvatel je v kategorii 100-199 zaměstnanců v okrese Trutnov.


125


Malé a stření podniky Královéhradeckého kraje Hradec Králové

podle

Jičín

počtu

zaměstnanců Rychnov nad Kněžnou

Náchod

v

jednotlivých

Trutnov

okresech

Celkem

Neuvedeno Bez zaměstnanců

9889 18167

4483 10713

6368 10207

4617 10142

7357 14995

32714 64224


8362 555

1581 200

6659 287

1249 205

2700 317

20551 1564

10-19 zam ěstnanců

497

182

282

199

324

1484

20-24 zam ěstnanců 25-49 zam ěstnanců

137 226

48 82

92 123

40 95

80 159

397 685

50-99 zam ěstnanců 100-199 zaměstnanců 200-249 zaměstnanců

110 61 5

54 29 5

78 35 12

46 27 5

86 25 5

374 177 32

38009

17377

24143

16625

26048

122202

Celkem


Při porovnání obcí s rozšířenou působností podle počtu MSP na 100 obyvatel dle jednotlivých kategorií můžeme konstatovat, že nejvyrovnanější „výkony“ má okres Jičín. Prakticky v žádné kategorii se nijak nevymyká průměru, jedině v kategorii podniků s 200-249 zaměstnanci si drží jeden z nejlepších výsledků. Hradec Králové si dle předpokladů drží téměř ve všech kategoriích výsadní postavení. Broumov zaznamenal silně nadprůměrné výsledky v kategoriích 1-5 a 20-24 zaměstnanci naopak podprůměrné v kategoriích 6-9, 10-19 a bez zaměstnanců. Dobruška dosahuje dobrých výsledků v kategoriích 10-19 a 50-99, špatné pak v kategoriích 1-5, 6-9 a 20-24 zaměstnanců. Správní obvod ORP Dvůr Králové nad Labem patří k nadprůměrným v kategoriích 6-9, 20-24, 25-49 a 200-249 zaměstnanců, naopak ke slabším v kategorii 10-19. U Hořic můžeme vysledovat téměř ve všech kategoriích podprůměrné výsledky, silně podprůměrné pak u podniků s počtem do 20 zaměstnanců. Naopak jasně nejlepší výsledek ze všech ORP si drží v kategorii bez zaměstnanců. ORP Jaroměř zřejmě těží ze svého umístění v blízkosti Hradce Králové a téměř kopíruje jeho výsledky. Až na kategorii 100-199 zaměstnanců, kde dosáhl druhého nejhoršího umístění po Vrchlabí, si drží nadprůměrné pozice, nejlépe pak vychází kat. 1-5 a 200-249 zaměstnanců. K celkové slabším se může řadit Kostelec nad Orlicí, který v žádné kategorii nedosáhl výrazně nadprůměrný výsledek, naopak silně podprůměrný je v kategorii 1-5, 20-24 a 50-99 zaměstnanců. V ostatních kategoriích si drží spíše horší průměr. Naopak Náchod, možná trochu překvapivě, nezaznamenal v žádné kategorii výrazně podprůměrný výsledek, naopak nadprůměrný počet podniků s počtem zaměstnanců v rozmezích 1-5, 50-99 a 200-249 má své sídlo na území ORP Náchod. Nadprůměrný počet podniků s počtem zaměstnanců v rozmezích 6-9 a 50-99 a bez zaměstnanců má své sídlo na území ORP Nová Paka. V podstatě vyrovnané postavení si drží Nové Město nad Metují téměř ve všech kategoriích. Nadprůměrné výsledky dosahuje v kategorii 1-5 a jasně nejlepší výsledek pak v kategorii 100-199 zaměstnanců. V této kategorii jde o hodnotu 2,6 krát větší než je průměr, 2 krát větší, než další nejlepší v pořadí. ORP Nový Bydžov se řadí v počtu MSP na 100 obyvatel spíše k podprůměrným regionům Královéhradeckého kraje. Rychnov nad Kněžnou má silně nadprůměrné výsledky v kategoriích 6-9 a 25-49 zaměstnanců naopak podprůměrné v kategorii 1-5 zaměstnanců. ORP Trutnov a Vrchlabí mají téměř totožné výsledky. Nadprůměrné v kategoriích 10-19 a 25-99, naopak slabší výsledky v kategoriích větších podniků nad 100 zaměstnanců. Ze vzájemného porovnání vychází o něco lépe ORP Vrchlabí.


126


Broumov



50-99 zaměstnanců

25-49 zaměstnanců

20-24 zaměstnanců

10-19 zaměstnanců

6-9 zaměstnanců

1-5 zaměstnanců

ORP

Bez zaměstnanců

Malé a stření podniky podle počtu zaměstnanců v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje Neuvedeno

Tab. č. 5-18

949

1241

934

27

28

18

18

9

4

1

Dobruška Dvůr Králové n. L. Hořice

1133 1552 1105

2567 3263 2665

299 590 351

39 77 43

58 53 39

6 25 13

21 36 23

17 16 10

8 8 8

1 4

Hradec Králové Jaroměř

9123 16509 1086 1571

7720 1078

510 54

459 46

127 17

210 22

100 12

58 3

5 2


2581 1383 3527

6201 3061 5967

962 372 3828

119 62 166

111 61 170

24 9 43

46 28 66

32 9 49

18 8 16

5 2 8

Nová Paka Nové Město n. M. Nový Bydžov

797 806 792

1847 1428 1742

268 819 648

38 40 46

32 38 39

11 14 10

13 17 16

12 8 10

3 12 3

1

2075 4000

4430 7846

572 1434

103 168

79 183

25 37

46 82

20 44

11 13

2

1805 3886 676 32714 64224 20551

72 1564

88 1484

18 397

41 685

26 374

4 177

1 32

Rychnov n. Kn. Trutnov Vrchlabí Celkem


5.6.1 Podpora pro MSP S ohledem na význam MSP a inovací pro hospodářský rozvoj byla ve vyspělých zemích vyvinuta řada nástrojů, jimiž lze tento segment firem podpořit. Nástroje na podporu inovací lez chápat jako součást skupiny nástrojů, které se liší zejména specializací v poskytovaných podpůrných službách, jež je podmíněna specifickou povahou podnikatelských záměrů zaměřených na komercializaci inovativních postupů. Podpora MSP je přitom motivována nejen výše uvedenými přínosy tohoto segmentu firem pro ekonomiku, ale také důvody politickými (podpora středního stavu). Nutnost veřejné podpory MSP je zdůvodňována jejich zranitelností a selháním trhu při poskytování služeb tomuto sektoru. Nástroje na podporu MSP a inovací je možné s určitým zjednodušením rozdělit do třech základních skupin: nástroje a opatření na podporu inovací a MSP poradenství a poskytování služeb Institucionální a organizační nástroje podpory inovací a MSP Rozvoj podnikání, zejména malých a středních podniků, má pro Českou republiku mimořádný význam, a to jak pro národní hospodářství, tak pro vytváření pracovních příležitostí a podporu rozvoje obcí, měst a regionů. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží vytvářet příznivé podmínky pro podporu rozvoje tohoto sektoru. Jde především o programy podpory malého a středního podnikání, schválené vládou na období 2005 – 2006, které tvoří společně s Operačním programem Průmysl a podnikání a Společným regionálním operačním programem komplexní systém podpory malých a středních podniků. K dalším významným programům podpory patří zejména operační programy Rozvoj lidských zdrojů, Infrastruktura a Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Se vstupem České republiky do Evropské unie se základem podpory podnikání stávají tyto operační programy, které jsou spolufinancovány ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU.


127


5.6.2 Programy podpory malého a středního podnikání Realizaci programů zajišťují Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (ČMZRB), Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade a Design centrum České republiky (DC ČR). Cílem programů je podpora realizace podnikatelských záměrů malých a středních podniků. Podnikatelský projekt musí mít charakter průmyslové, stavební nebo řemeslné výroby, služeb a obchodu, vymezený seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Program záruk pro malé a střední podnikatele ZÁRUKA Cílem programu je pomocí zvýhodněných bankovních záruk k bankovnímu úvěru, leasingu, rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruk za návrhy do obchodních veřejných soutěží a záruk za provozní úvěry usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat konkurenceschopnost těchto podnikatelů. Víceúčelový program podpory malých a středních podnikatelů TRH Cílem programu je: podpořit získávání certifikace ISO malými a středními podnikateli podnikajícími na území České republiky, zvyšující jejich konkurenceschopnost, podpora investičně zaměřených projektů začínajících a malých podnikatelů na území hlavního města Prahy, příp. jejich vybraných částí, se zhoršenými podmínkami pro získání externího financování v důsledku nižší vlastní kapitálové vybavenosti nebo omezené možnost poskytnout zajištění úvěru. Program podpory dynamicky se rozvíjejících malých a středních podnikatelů PROGRES Cílem programu je pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů, posilujících po dobu až 5 let kapitálové vybavení podnikatele, umožnit realizaci rozsáhlejších rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů, pro které je bariérou externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajištění úvěru, se zvláštním důrazem na rozvoj podnikání v obcích do 5000 obyvatel . Program podpory poradenských a vzdělávacích služeb pro malé a střední podnikatele PORADENSTVÍ Cílem programu PORADENSTVÍ je umožnit osobám připravujícím se na zahájení podnikání a malým a středním podnikatelům v ČR získat cenově zvýhodněné všeobecné vzdělávání a cenově zvýhodněné poradenské služby externích poradců . V rámci Programu jsou poskytovány služby podporující podniky ve fázi zakládání nových podnikatelských subjektů, zahájení podnikání, jejich rozvoje a růstu při zkvalitňování managementu a zvyšování jejich ekonomické stability. Program podpory designu pro malé a střední podnikatele DESIGN Program napomáhá zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů tvorbou špičkového designu, který zvyšuje konkurenční schopnost průmyslové produkce, ovlivňuje tvorbu pracovního a životního prostředí, podílí se na zvyšování úrovně hmotné kultury společnosti a ve svých důsledcích spoluvytváří životní styl. Cílem programu je poskytovat podporu malým a středním podnikatelům při začleňování designu do jejich podnikatelské strategie, napomáhat při výběru vhodného designéra, vytvořit podmínky pro účinnou spolupráci designéra s podnikatelem, přispět na úhradu finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagovat takto vzniklé nové produkty s kvalitním designem. Program vytváření aliancí a jejich prezentace v zahraničí ALIANCE Cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů na zahraničních trzích prostřednictvím podpory mezinárodních marketingových aktivit aliance, seskupení minimálně 3 malých a středních podnikatelů, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvětvích ekonomické činnosti a které mají uzavřenu Dohodu o spolupráci v rámci programu Aliance. Zejména se jedná o tyto podporované aktivity:


128


Ø

zpracování studie vstupu sdružení na konkrétní zahraniční trh s výstupem konkrétních aktivit a potenciálních zákazníků, Ø zpracování marketingových cizojazyčných materiálů aliance, Ø prezentace aliance na veletrzích a výstavách. Základní důvody pro zapojení firem do aliance jsou sní žení nákladů vstupu na zahraniční trh, sdružená a efektivnější prezentace v zahraničí.

5.7

OPERAČNÍ PROGRAMY

5.7.1 Operační program Průmysl a podnikání Cílem podpory v rámci OP Průmysl a podnikání je zachovat a dále rozvíjet konkurenceschopný a efektivně vyrábějící průmyslový potenciál, účinně přispívat ke zvyšování hospodářské výkonnosti výrobní základny a podpořit potřebné strukturální změny průmyslu. Pro zajištění stanovených cílů se pomoc soustředí na rozvoj malých a středních podniků, podporu inovačních aktivit v průmyslu a výrobní technickou, ekonomickou a organizační restrukturalizaci podniků, oborů a odvětví, včetně odstraňování starých zátěží tak, a také aby bylo dosaženo účinných opatření i v oblasti životního prostředí, rovných příležitostí a dále informační společnosti. Nedílnou součástí pro dosažení vytyčených cílů je i trvalé snižování nákladů, v podmínkách ČR zejména cestou zvyšování efektivnosti využití energií. Operační program Průmysl a podnikání je financován ze dvou zdrojů, a to z Evropského fondu regionálního rozvoje (75% - pro OPPP bylo z tohoto fondu vyčleněno 260.852.142 €, což představuje přibližně 18% z celkového objemu prostředků alokovaných ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku v rámci Cíle 1) a ze státního rozpočtu ČR (25%). OPPP se dělí na dvě věcné priority: 1. Rozvoj podnikatelského prostředí, která je hlavní prioritou OPPP, pokrývající opatření týkající se rozvoje nových a modernizace stávajících průmyslových lokalit a rozvoje podnikatelských inkubátorů, technologických parků, infrastruktury v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje, transferu technologií a modernizaci institucionální struktury pro podporu podnikání, a 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků, která se zabývá zejména programy podpory zacílenými na přímou investiční podporu a poradenské služby zvyšující konkurenceschopnost podniků, při specifické pozornosti malým a středním podnikům. Pro Prioritu 1 Rozvoj podnikatelského prostředí byly vyhlášeny programy: PROSPERITA, REALITY, ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA, KLASTRY Pro Prioritu 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podniků byly vyhlášeny programy: START, KREDIT, ROZVOJ, MARKETING, INOVACE, ÚSPORY ENERGIE, OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE PROSPERITA - podpora infrastruktury průmyslového vývoje, zejména vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií; REALITY - podpora projektů přípravy, rozvoje a regenerace průmyslových zón, podnikatelských nemovitostí; ŠKOLICÍ STŘEDISKA - podpora projektů stavební rekonstrukce a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, dále projekty výstavby a vybavení nových oborových školících zařízení sloužících pro vzdělávání více podnikatelských subjektů; KLASTRY - podpora projektů zakládání a rozvoje odvětvových sdružení, tzv. klastrů, na regionální i nadregionální úrovni; MARKETING - podpora zvyšování konkurenceschopnosti českých firem na zahraničních trzích formou podpory získávání marketingových informací, tvorby propagačních materiálů, účasti na výstavě nebo veletrhu v zahraničí apod; START - podpora realizace podnikatelských záměrů (pořízení hmotného i nehmotného majetku, popř. i financování zásob) fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem; podpora bude poskytována formou zvýhodněného úvěru; KREDIT - podpora realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podnikatelů s kratší historií (pořízení hmotného i nehmotného majetku, popř. i financování zásob);


129


ROZVOJ - podpora rozvoje konkurenceschopnosti MSP ve fázi růstu, tzn. podpora zvyšování technologické úrovně i zdokonalování procesů, jako například zavádění certifikací a mezinárodních standardů; INOVACE - podpora projektů zaměřených na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, či zvyšujících efektivnost procesů výroby a poskytování služeb, nebo na zavedení pokrokových metod řízení, provedení významných změn organizační struktury či změn ve strategické orientaci podnikatele či jiných netechnických inovací; ÚSPORY ENERGIE - podpora projektů vedoucích ke snižování energetické náročnosti v průmyslových podnicích pomocí snížení energetické náročnosti procesů spojených s výrobou, přeměnou a rozvodem energie, nových technologií zpracování energetických surovin, zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla (kogenerace) apod; OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE - podpora projektů zavádění výroby elektrické energie nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie, jako např. projekty výstavby, obnovy nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie, projekty kombinované výroby elektřiny a tepla využívající k výrobě obnovitelný zdroj energie apod. Statistiky OPPP Ke dni 05.06.2005 byla přiznána dotace 159 projektům v celkové hodnotě 640 832 300 Kč. Údaje nezahrnují programy Start, Kredit a Inovace kombinace.

Celkem

Obnovitelné zdroje energie

Úspory energie

Inovace

Marketing

Rozvoj

Klastry

Školicí střediska

Reality

program

Souhrnná tabulka podaných žádostí - udělených dotací podle krajů a programů Prosperita

Tab. č. 5-19

2 (0) 0

3 (0) 0

2 (0) 1

1 (0) 0

42 (31) 6

2 (0) 1

11 (7) 0

0 (0) 0

1 (0) 0

62 - 7 / 36

Jihočeský kraj Jihomoravský kraj

5 (1) 0

11 (4) 0

2 (0) 0

1 (0) 0

83 (66) 12

21 (1) 10

24 (8) 1

0 (0) 0

2 (0) 1

146 - 20 / 77

0 (0) 0

1 (1) 0

0 (0) 0

3 (0) 2

13 (11) 2

0 (0) 0

1 (1) 0

1 (0) 1

0 (0) 0

19 - 13 / 5

Karlovarský kraj Královéhradecký kraj

0 (0) 0

9 (4) 0

0 (0) 0

1 (0) 1

38 (28) 6

10 (1) 3

19 (10) 1

1 (1) 0

1 (0) 0

78 (44) 11

0 (0) 0

4 (1) 1

1 (1) 0

1 (0) 0

21 (15) 2

8 (0) 3

6 (1) 0

0 (0) 0

1 (0) 0

41 - 6 / 18

Liberecký kraj Moravskoslezský kraj

1 (0) 0

16 (1) 2

2 (2) 0

6 (2) 2

48 (40) 6

14 (1) 5

15 (3) 0

0 (0) 0

1 (0) 0

101 - 15 / 48

Olomoucký kraj

1 (0) 0

10 (1) 1

1 (0) 0

1 (0) 0

44 (26) 14

15 (1) 8

11 (6) 0

0 (0) 0

0 (0) - 83 - 22 / 32 0

1 (1) 0

4 (0) 1

3 (0) 1

1 (0) 0

45 (32) 8

19 (0) 3

14 (6) 0

0 (0) 0

0 (0) 0

83 - 9 / 38

Pardubický kraj

1 (0) 0

32 (18) 1

0 (0) 0

0 (0) 0

25 (20) 5

9 (0) 3

5 (3) 0

1 (0) 0

1 (0) 0

72 - 7 / 24

Plzeňský kraj Středočeský kraj

0 (0) 0

3 (0) 0

3 (0) 0

1 (0) 1

59 (31) 15

17 (2) 6

19 (7) 0

1 (0) 0

0 (0) - 99 - 20 / 38 0

Ústecký kraj

1 (0) 0

2 (1) 0

1 (0) 0

0 (0) 0

26 (23) 1

7 (0) 4

6 (1) 0

0 (0) 0

3 (1) 0

Vysočina

0 (0) 0

2 (2) 0

0 (0) 0

0 (0) 0

39 (26) 9

10 (0) 7

11 (4) 0

1 (0) 1

0 (0) - 61 - 14 / 32 0

Zlínský kraj

0 (0) 0

14 (3) 2

2 (0) 0

1 (0) 0

53 (38) 8

30 (8) 12

13 (6) 0

1 (0) 1

3 (1) 0

111 (36) 537 (387) - 162 (14) - 155 (63) 17 (3) - 2 17 (2) - 6 8 94 65 2

6 (1) - 3

13 (2) - 1

Celkem

12 (2) - 0

45 - 5 / 26

112 - 18 / 52 1002 - 159 / 477

První číslo udává počet podaných žádostí, číslo v závorce počet dosud udělených dotací, poslední číslo udává počet vyřazených žádostí (vyhodnocování žádostí neustále probíhá a počty se pravidelně aktualizují).



130


V březnu 2004 byla otevřena regionální kancelář CzechInvest pro Královéhradecký kraj. Za Královéhradecký kraj přijala regionální kancelář CzechInvestu od 1.7.2004 do 5.6.2004 celkem 78 žádostí o podporu z OPPP – 9 žádostí do programu Reality, 1 žádost do programu Klastry, 9 žádostí do programu Marketing, 38 žádostí do programu Rozvoj, 19 žádostí do programu Inovace a po jedné žádosti do programů Úspora a Obnovitelné zdroje energií. ČMZRB K 05.06.2005 byly uzavřeny úvěrové smlouvy k 555 zvýhodněným úvěrům v celkové hodnotě 572 341 458.75 Kč. Tab. č. 5-20

Souhrnná tabulka podaných žádostí - udělených dotací podle krajů a programů START

KREDIT

Inovace Kombinace

Celkem

Jihočeský kraj

kraj / program

30 - 27 / 0

21 – 12 / 4

1-0/0

52 - 39 / 4

Jihomoravský kraj Karlovarský kraj

50 - 42 / 2 8–7/0

34 - 16 / 9 13 – 11 / 0

0-0/0 0-0/0

84 - 58 / 11 21 - 18 / 0

30 - 23 / 1

34 - 21 / 5

1-0/1

65 - 44 / 7

13 – 12 / 0 135 - 105 / 10

15 – 10 / 3 65 - 31 / 27

0-0/0 0-0/0

28 - 22 / 3 200 - 136 / 37

24 - 20 / 2 13 – 10 / 0

24 - 16 / 2 38 - 23 / 9

0-0/0 0-0/0

48 - 36 / 4 51 - 33 / 9

Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj

10 – 7 / 1

40 - 21 / 5

0-0/0

50 - 28 / 6

Středočeský kraj Ústecký kraj

21 - 16 / 2 35 - 29 / 4

42 - 16 / 14 15 – 8 / 2

2-0/1 0-0/0

65 - 32 / 17 50 - 37 / 6

26 - 22 / 1 13 – 9 / 2 408 - 329 / 25

22 - 15 / 4 37 - 26 / 6 400 - 226 / 90

0-0/0 1-0/0 5-0/2

48 - 37 / 5 51 - 35 / 8 813 - 555 / 117

Vysočina Zlínský kraj Celkem

Číslo před pomlčkou udává počet podaných žádostí, číslo za pomlčkou počet dosud udělených dotací, číslo za lomítkem udává počet vyřazených žádostí (vyhodnocování žádostí neustále probíhá a počty pravidelně aktualizujeme). Jak ukazuje předchozí tabulka, v Královéhradeckém kraji bylo k 5. červnu 2005 podáno celkem 65 žádostí do programu OPPP, které má v gesci ČMZRB, konkrétně 30 do programu Start, 34 do programu Kredit a 1 do Inovací Kombinace.


Následující tabulka ukazuje přehled firem, kterým už byla přiznána dotace v rámci OPPP na projekty s místem realizace v Královéhradeckém kraji. Tab. č. 5-21

Statistika čerpání dotací z programů OPPP na území KHK k 05.06.2005

Příjemce podpory

Právní forma

Kraj sídla

Kraj realizace projektu

Program

Výše podpory

Datum přiznání dotace

Oblast projektu (OKEČ)

Pavliš a Hartmann spol. s r.o. BEAS, akciová společnost JSP, s.r.o.

sro as sro

Pardubický Královéhradecký Královéhradecký

Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký

Rozvoj Rozvoj Rozvoj

4 669 000 8 855 000 1 294 000

20.4.2005 12.5.2005 28.4.2005

29240 15810 33200

Rom an Pekárek - RK TISK BDK- GLASS, spol. s r. o.

FJZ sro

Královéhradecký Královéhradecký


Rozvoj Rozvoj

6 578 000 4 019 000

12.5.2005 26.4.2005

22200 26100

Batist s.r.o. KSK BONO s.r.o. DESPA OK s.r.o.

sro sro sro



Rozvoj Marketing Marketing

1 657 000 1 000 000 124 000

28.4.2005 14.3.2005 25.2.2005

15720 29220

H & H hodinářská s.r.o. PolyPlasty s.r.o.

sro sro

Královéhradecký


400 000 900 000

16.2.2005 13.4.2005

33500 25220

DEPRAG CZ a.s.

as

Královéhradecký

Královéhradecký

Marketing Klastry Inovace Dotace

6 651 000

18.5.2005

29400


Z následujícího grafu můžeme vidět rozdíly v počtu podaných žádosti do operačního programu Průmysl a podnikání v jednotlivých krajích České republiky. Velký náskok si od samého začátku udržuje Jihomoravský kraj. Následují kraje Zlínský, Moravskoslezský, Středočeský, Olomoucký,


131


Pardubický a Královéhradecký. Nejhorší postavení má v tomto směru kraj Karlovarský, dále Ústecký a Liberecký. Graf č. 5-3

Počet žádostí dle regionů ( k 18. 4. 2005)

140 120 100 80 60 40 20 0

K. Vary

Zlín

Ústí n/L

Praha

Plzeň

Pardubice

Ostrava

Olomouc

Liberec

Jihlava

H.Králové

Č. Buděj.

Brno

stav k 12.7.2004

stav k 18.4.2005 Zdroj dat: MPO

Následující graf zobrazuje počet žádostí do jednotlivých programů OPPP k 18.4.2005. Největší zájem byl u programů Reality, Start a Kredit, naopak nejmenší počet žadatelů mají programy Inovace (úvěr), Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Graf č. 5-4

Počet žádostí dle programů (k 18. 4. 2005)

600

504

500

338

400

301

300

134

95

200 100

9

11

133

13

4

0

5

6

Prosperita

Reality

Š. střediska

Klastry

Marketing

Rozvoj

Inovace

Inovace D/Ú

Úspory e.

Obn.zdr.

Start

Kredit

Zdroj dat: MPO


132


5.7.2 Společný regionální operační program Ve Společném regionálním operačním programu je podnikání podporováno v rámci dvou priorit: jde o prioritu Regionální podpora podnikání a o prioritu Rozvoj cestovního ruchu. V prvém případě se jedná o podporu poskytovanou malým a středním podnikům ve vybraných regionech, ve druhém případě je podpora zaměřena na subjekty podnikající v odvětví cestovního ruchu. Společný regionální operační program (SROP) je orientován na podporu malých a středních podniků s důrazem na vytváření pracovních příležitostí ve vybraných problémových regionech se zaměřením na specifické problémy regionů, které nemohou být řešeny na národní úrovni. Tato priorita tak doplňuje prioritu 2 OP Průmysl a podnikání. Všechna opatření zaměřená na rozvoj podnikání v rámci obou programů jsou koordinována jedním zprostředkujícím subjektem, a to Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Priorita 1 - Regionální podpora podnikání Celkové veřejné výdaje pro tuto prioritu činí 60,2 mil. €. Význam této priority pro ekonomický a sociální rozvoj je podtržen příspěvkem 45,1 mil. € z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF) pro tuto prioritu během plánovacího období 2004 – 2006. Priorita je realizována opatřením 1.1: Podpora podnikání ve vybraných regionech Vybrané problémové regiony zahrnují zhruba 41% populace ČR, a to: regiony vymezené usnesením vlády č. 722/2003 (cca 29% obyvatel ČR), které zahrnují tzv. strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony, regiony vymezené kraji (cca 12% obyvatel ČR), které z větší části zahrnují venkovské regiony se slabým hospodářským potenciálem (ve správním obvodu obcí s pověřeným obecním úřadem Broumov, Kopidlno, Nový Bydžov, Rokytnice v Orlických horách, Úpice, Žacléř). Opatření 1.1 je realizováno prostřednictvím grantových schémat krajů. V zájmu rovnoměrného rozvoje jednotlivých oblastí Královéhradeckého kraje je posílit rozvoj malých a středních podniků v oblasti zpracovatelského průmyslu právě v místech s vysokou mírou nezaměstnanosti a charakterem periferie kraje s nižší hustotou osídlení. Proto si toto navrhované grantové schéma klade za cíl zvýšit ekonomickou prosperitu vybraných oblastí na území Královéhradeckého kraje se zaměřením na udržitelný rozvoj malých a středních podniků vytvářejících nové pracovní příležitosti. Priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu Celkové výdaje na prioritu činí 144,1 mil. €. Význam této priority pro ekonomický a sociální rozvoj regionů je podtržen příspěvkem 108,1 mil. € z ERDF v období let 2004 – 2006. Opatření v rámci této priority jsou následující: 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch (indikativní váha: 7.9% celkové alokace SF pro SROP). 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (indikativní váha: 15.9% celkové alokace SF pro SROP). V obou opatřeních jsou v jejich struktuře vyčleněna vždy dvě podopatření, zaměřená jednak na projekty nadregionálního a mezinárodního dopadu, jednak na projekty regionálního a místního významu. Je důležité sledovat správný sled strategie cestovního ruchu a začít oblastmi s nejvyšším potenciálem růstu. Nadnárodní investice poskytnou rámec, ze kterého by měly profitovat regionální i místní projekty tak, aby byl plně využit jejich potenciál. V rámci opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch budou podporovány subjekty nakupující služby týkající se oblasti cestovního ruchu (například poradenská a informační činnost, zabezpečením výměny a šíření jednotných informací, podpora tvorby propagačních materiálů, podpora marketingových aktivit, atd.). Opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch se týká investičních projektů zaměřených na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch. Toto opatření se opět dělí na 2 části: Podpora národní infrastruktury ČR (podopatření 4.2.1) Podpora místní infrastruktury ČR (podopatření 4.2.2) Podpatření 4.1.2 4.2.2 pro podnikatele je realizováno prostřednictvím grantových schémat krajů.


133


5.7.3 Operační program Rozvoj lidských zdrojů Z hlediska podpory podnikání by neměla uniknout pozornosti zejména Priorita 4 Adaptabilita a podnikání a její dvě opatření Opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti a Opatření 4.2 Specifické vzdělávání. Realizace Opatření 4.1 OP RLZ přispívá ke zvýšení rozsahu a účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti uplatňovaných úřady práce. Narozdíl od opatření obsažených v prioritách 1 a 2, jejichž cílem je řešení problémů ohrožených skupin na trhu práce, je toto opatření zaměřeno na podporu konkurenceschopnosti podniků a organizací v oblastech ekonomiky s růstovým potenciálem. Opatření se zaměřuje na rozvoj odborných znalostí, kvalifikace a kompetencí zaměstnavatelů i zaměstnanců ve vazbě na probíhající změny prostřednictvím odpovídající nabídky rekvalifikačních programů a vzdělávání, s důrazem na vzdělávání v oblasti informačních technologií. Důležitým předpokladem je i realizace programů řízení lidských zdrojů v organizacích. Vedle rozvoje vzdělávacích aktivit se opatření zaměřuje také na podporu zachování pracovních míst, vytváření nových pracovních míst a další rozvoj alternativních pružných forem organizace práce. Opatření se vztahuje i na zájemce o zahájení podnikání, jako potenciální zaměstnavatele tak, aby v nově vznikajících organizacích byly vytvářeny podmínky pro rozvoj zaměstnanců ve vazbě na měnící se ekonomické podmínky. Opatření 4.2 podporuje specifické aktivity vybraných sektorů průmyslu, podnikání, služeb a cestovního ruchu (dále CR) vzhledem k jejich potenciálu růstu, který se odráží i ve schopnosti těchto sektorů k dalšímu zvyšování zaměstnanosti. Činnosti v rámci tohoto opatření přispějí ke zvýšení adaptability cílových skupin na změny ekonomických, sociálních, technologických a environmentálních podmínek. Současně podporuje získávání dostatečných znalostí řídících struktur podniků a služeb, což napomáhá trvalému udržení vysoké kvalifikovanosti jejich zaměstnanců. Opatření „Specifické vzdělávání“ se soustřeďuje zejména na podporu rozvoje nové znalostní ekonomiky, na posílení profesní kvalifikovanosti a vzdělanosti ve vybraných sektorech (průmysl, životní prostředí a cestovní ruch), zejména specifických, dosud nedostatečně rozvíjených oblastí (např. inovace v průmyslu, rozvoj IT, integrace environmentálních hledisek do řízení běžných činností, regionální marketing a management CR).

5.8

INSTITUCE A JEJICH SLUŽBY PODNIKATELŮM

Ústředním orgánem státní správy, který vytváří podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí a poskytuje podporu podnikatelům prostřednictvím rozpočtových a příspěvkových organizací je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

5.8.1 CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic. CzechInvest je příspěvkovou organizací MPO ČR, která vznikla 2. ledna 2004 sloučením s dalšími dvěma agenturami ministerstva – s Agenturou pro rozvoj podnikání (ARP) a Agenturou pro rozvoj průmyslu ČR (CezchIndustry). Hlavním posláním CzechInvestu je podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů. Zejména se jedná o podporu zpracovatelského průmyslu a inovací (inkubátory, vědeckotechnologické parky) prostřednictvím OPPP. Neméně důležitou činností v oblasti p¨zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků je i podpora rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím OP RLZ. K rozvoji domácích společností a vzniku nových firem přispívá CzechInvest prostřednictvím svých služeb, rozvojových programů a práce na zlepšování podnikatelského prostředí. Zároveň zůstává výhradním příjemncem žádostí o poskytnutí investičních pobídek a jeho úkolem i nadále zůstává získávání přímých zahraničních investic pro ČR. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a orgány EU tak vzniklo jedno kontaktní místo, kde domácí i zahraniční podnikatelé dostanou kvalitní informace o veškerých formách podpory podnikání v ČR a kde si mohou o jednotlivé druhy podpor zažádat. CzechInvest otevřel v roce 2004 třináct regionálních poboček na úrovni všech krajů.


134


Regionální kanceláře agentury CzechInvest: usnadní vstup do podnikání; poskytují informace o strukturálních fondech EU a systému státní podpory; poskytují poradenství žadatelům o podporu; pomáhají při vyplňování žádostí o odporu z fondů EU; přijímají žádosti o podporu k posouzení výběrovou komisí; kontrolují formální správnost a přijatelnost žádostí o podporu; dohlížejí nad čerpáním finančních prostředků pro projekt; spolupracují s regionálními a místními subjekty, institucemi a orgány. V Královéhradeckém kraji má tato pobočka sídlo v budově krajského úřadu Podpora a programy agentury CzechInvest v Královéhradeckém kraji Investiční podpora pro technologická centra a centra strategických služeb Typy podporovaných projektů 1) Technologická centra Vývoj a inovace inovační aktivity společností, týkající se high-tech výrobků a technologií,s úzkou návazností na výrobu; pravidelné změny produkt ů , produktových řad, výrobních procesů a technologií zaměřeno na obory: letectví a kosmonautika, kancelářské stroje, IT a telekomunikační technika, (mikro)elektronika, farmaceutika, vědecké přístroje, průmyslové elektrické stroje, motorová vozidla, motory, zařízení pro silniční dopravu, chemické výrobky, turbíny a zemědělské stroje 2) Centra strategických služeb Centra zákaznické podpory call-centra zajišťující příchozí i odchozími hovory, centra technické podpory; tato centra zajišťují obsluhu zákazníků prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailu, Internetu Centra sdílených služeb centralizování podpůrných procesů v podniku ze všech poboček do jednoho centra; jedná se o finance, účetnictví, lidské zdroje, marketing, IT Centra pro vývoj software vývoj nového software, nových softwarových řešení ICT expertní a řešitelská centra implementace IT systémů v dceřinných firmách ve skupině, outsourcing řízení informačních systémů , outsourcing řízení telekomunikačních systémů High-tech opravárenská centra centra na opravu vybraných high-tech výrobků jako např. kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a přístrojů, radiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů, zdravotnických, optických a časoměrných přístrojů Následující tabulka dává přehled firem v Královéhradeckém kraji, které dostaly investiční podporu na centrum strategických služeb.

Tab. č. 5-22

Společnost

Swell, s.r.o. SQS Vláknová optika a.s.

Udělené investiční podpory na centra strategických služeb od června 2001 do 30. dubna 2005 v Královéhradeckém kraji

mil. CZK

mil. USD

Náklady na školení a rekvalifikace mil. mil. CZK USD

ČR

45,11

1,49

15,43

0,44

ČR

23,00

0,89

3,64

0,14

Země původu

Investice

Nově vytvořená prac. místa

Investiční podpory Okres

Rozhod nutí

Dotace (D)

Rekval. (R)

19

D

R

Jičín

2004

44

D

R

Jičín

2004



135


Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl Typy pobídek: sleva na dani z příjmu právnických osob úplná sleva na dani až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti) částečná sleva na dani až po dobu 10 let (expandující společnosti) hmotná podpora vytváření pracovních míst hmotná podpora školení a rekvalifikace poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu Podmínky pro kvalifikaci A: základní podmínky: zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, č i její modernizace za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu minimální investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (vyjma leasingu) 200 mil. K č (C,D) 150 mil. K č (B) 100 mil. K č (A) nejméně polovina výše uvedených částek kryta vlastním kapitálem investora minimálně 40% celkové investice směřuje do technologicky vyspělého strojního za řízení splnění výše uvedených podmínek do 3 let od data udělení pobídek B: další podmínky: příjemce nezahájí práce na projektu před podáním záměru získat investiční pobídky u CzechInvestu příjemce pobídek zachová investici po dobu nejméně 5 let od splnění všeobecných podmínek příjemce hmotné podpory na pracovní místa zachová počet nově vytvořených pracovních míst po dobu nejméně 5 let ode dne prvního čerpání hmotné podpory příjemce pobídek bude prvním vlastníkem dlouhodobého hmotného majetku (např. strojů) v České republice, s výjimkou nemovitostí výroba bude šetrná k životnímu prostředí Následující tabulka zobrazuje firmy, které dostaly investiční pobídku zprostředkovanou agenturou CzechInvest na území Královéhradeckého kraje.

Tab. č. 5-23

Udělené investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl v Královéhradeckém kraji

Společnost

AEG components s.r.o. SAINT GOBAIN ORSILA s.r.o. ARROW International CR, a.s. Saar Gummi Czech s.r.o. Infineon Technologies Trutnov s.r.o. ESAB VAMBERK, s.r.o. Continental Teves Czech Republic, s.r.o.

Sektor

Země původu

Investice mil. USD

Investice mil. CZK

Nově vytvořená pracovní místa

Míra veřejné podpory (%)

Okres

Rozhodnutí

elektronický

Německo

25,17

866,8

245

50

JC

1998

stavební

Rakousko

21,30

642,5

15

50

RK

1999

zdravotnický

Nizozemí

11,88

425,5

300

50

HK

2000

plastikářský

Německo

21,91

785,0

515

50

NA

2000

elektronický

Nizozemí

13,54

485,0

200

50

TU

2000

kovozpracující

Nizozemí

11,60

415,4

34

40

RK

2001

automobilový

Německo

60,88

2 181,0

670

50

JC

2001


136


Společnost

KARSIT s.r.o. Federal - Mogul Friction Products a.s. JUTA a.s. RUBENA a.s. VEBA, textilní závody a.s. Kimberly - Clark, s.r.o. RONAL CR s.r.o.

Sektor

Země původu

Investice mil. USD

Investice mil. CZK

Nově vytvořená pracovní místa

Míra veřejné podpory (%)

Okres

Rozhodnutí

automobilový

ČR

12,14

435,0

310

50

NA

2001

automobilový

GB

15,82

595,0

195

50

RK

2001

chemický chemický

ČR ČR

22,16 15,68

833,7 590,0

83 46

35 36

TU NA

2001 2002

textilní

ČR

10,82

407,0

0

35

NA

2002

zdravotnický

USA

21,37

804,0

196

50

NA

2002

kovozpracující

Lucemb.

50,44

1 807,0

550

45

JC

2002


Investiční pobídky z programu na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst může být poskytnuta ve výši 200 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. Celková výše finanční podpory je však omezena maximální mírou veřejné podpory, vyjádřenou v procentech z celkových skutečně vynaložených uznatelných nákladů Finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců Finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta ve výši 35% ze skutečně vynaložených uznatelných nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců , maximálně však do výše 30 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. V Královéhradeckém kraji nebyla udělena žádná finanční podpora v rámci tohoto programu. Výsledky agentury CzechInvest v Královéhradeckém kraji Následující tabulka zobrazuje přehled investičních projektů, zprostředkovaných agenturou CzechInvest v letech 1994 až 2004. Celkem bylo oznámeno 443 projektů, které generovaly investice ve výši 385 mil. Kč a vzniklo téměř 99 tis. Nových pracovních míst. V Královéhradeckém kraji byla předpokládaná výše investic cca. 21.000 mil. Kč a vzniklo téměř 7 tis. Nových pracovních míst. Tab. č. 5-24

Porovnání zahraničních investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest v jednotlivých krajích ČR Region Hl. m. Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj

Výše investice (mil.CZK)

Výše investice (mil. USD)

Pracovní místa

16 789

527

7 482

220

5 759 2 487

23 180

761

11 186

5 622

191

831

Kraj Vysočina

26 226

819

5 432


20 841

678

6 975

Liberecký kraj

17 525

511

3 559

Moravskoslezský kraj

20 411

652

8 535

Olomoucký kraj

36 793

1 084

7 789

Pardubický kraj

21 763

673

7 591

Plzeňský kraj

17 328

554

6 200

Středočeský kraj

99 291

2 924

18 341

Ústecký kraj

58 683

1 728

11 199

Zlínský kraj

13 556

448

2 857

385 491

11 770

98 740

CELKEM



137


Následující graf zobrazuje podíly jednotlivých krajů na celkových zahraničních investicích zprostředkovaných agenturou CzechInvest v ČR v letech 1994 až 2004. Největší podíl (26%) má Středočeský kraj, bezesporu díky své poloze v okolí Prahy. Dále následují kraje Ústecký a Olomoucký, poté následuje celkem vyrovnaná skupina, ve které se nachází i Královéhradecký kraj. Nejhůře na tom jsou kraj Jihočeský a Karlovarský.

Graf č. 5-5

Výše investice zprostředkovaných agenturou CzechInvest podle krajů (mil. Kč)

4%

4%

15%

2%

6%

1% 7% 5%

5% 26%

5% 4% Hl. m. Praha Karlovarský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Ústecký kraj

6% Jihočeský kraj Kraj Vysočina Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj

10% Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj


Porovnání jednotlivých krajů na celkových zahraničních investicích zprostředkovaných agenturou CzechInvest v ČR v letech 1994 až 2004 z hlediska nově vytvořených pracovních míst zobrazuje následující graf. Největší počet nově vzniklých pracovních míst vyplývající ze zahraniční investice má kraj Středočeský kraj, následují kraje Ústecký a Jihomoravský. Nejmenší nárůst počtu pracovních míst mají naopak kraje Karlovarský, Jihočeský a Zlínský.


138


Počet nově vytvořených pracovních míst podle krajů

11%

3%

6%

3% 10% 1% 6%

18%

7% 4%

6% 8%

Hl. m. Praha Karlovarský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Ústecký kraj

9%

8% Jihočeský kraj Kraj Vysočina Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj

Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Středočeský kraj

Zdroj dat: CzechInvest Odvětvovou strukturu zahraničních firem, které investovaly v uplynulých 10 letech v České Republice s využitím služeb agentury CzechInvest zobrazuje následující tabulka. Největší podíl má samozřejmě automobilový průmysl, který získává stále větší význam. Z toho samozřejmě může těžit i Královéhradecký kraj, díky své poloze blízko Mladé Boleslavi a v současné době už i Kolína. Důležité jsou samozřejmě i dva závody automobilky Škoda Auto v Kvasinách a Vrchlabí. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím, které proniká na český trh je elektronický a elektrotechnický průmysl, strojírenský, letecký, kovozpracující a chemický, biotechnologický a plastikářský průmysl. I v těchto oborech se může náš kraj dobře uplatnit, ať již svou blízkostí Pardubic a jeho chemického průmyslu, nebo využitím svého vysokého školství a zaměřením se na biotechnologický průmysl.

Tab. č. 5-25

Odvětvová struktura zahraničních investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest v ČR Počet firem

automobilový



137

175 419

5 260

elektronický a elektrotechnický chemický, biotechnologický, plastikářský

68 45

66 839 35 667

2 007 1 073

dřevozpracující, papírenský, tiskařský

17

18 821

595

stavební sklářský

11 5

8 740 5 392

265 149

strojírenský, letecký, kovozpracující textilní ostatní

60 15 85

24 498 9 104

841 286

41 010

1 295

443

385 491

11 770

CELKEM


Následující tabulka ukazuje strukturu zahraničních investorů, kteří investovali v České republice prostřednictvím agentury CzechInvest z hlediska země jejich původu. Jak je vidět z tabulky, Německo potvrzuje pověst našeho nejdůležitějšího partnera. Možná trochu překvapivé je množství japonských firem, které například v porovnání se stejným množstvím amerických firem přinesly do ČR cca. 2,6 krát více investic. V tomto ohledu je možno považovat za slabinu Královéhradeckého kraje, že se zde nepodařilo umístit významného japonského investora, protože je všeobecně známo, že firmy


139


z této oblasti následují dobré zkušenosti svých krajanů a důležitou roli hrají právě reference. Díky strategické poloze naší země přichází do ČR stále více japonských firem se záměrem vybudovat zde své centrum pro střední evropu. Významným se zdá být počet firem z Británie a Irska, který má zejména v poslední době vzrůstající tendenci. Po vstupu ČR do Evropské unie lze zaznamenat také zvýšený zájem o Českou republiku ze zemí jako je Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a další země EU 15. Tab. č. 5-26

Teritoriální struktura investorů zprostředkovaných agenturou CzechInvest v ČR Země


Počet firem

Belgie, Lucembursko Česká republika


16,5

10191

308

63

38743

1147

Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko

14,5

7273

269

Francie

13,5

22134

636

Irsko a Velká Británie

38,5

15817

506

21

14174

457

59,5

79406

2377

Itálie, Kypr, Španělsko, Portugalsko Japonsko Nizozemsko

22

29373

834

Německo

97

106404

3303

Kanada a Mexiko Rakousko, Švýcarsko Tchaj-wan USA ostatní CELKEM

4,5

13688

393

21,5

12386

424

8

5373

163

59,5

30187

938

4

343

13

443

385491

11770


Následující tabulka nabízí přehled investičních projektů zrpostředkovaných agenturou CzechInvest na území Královéhradeckého kraje v letech 1994 až 2004.

Tab. č. 5-27 Investor AEG Arrow Arrow International Continental Teves

Investiční projekty agentury CzechInvest 1994 – 2004 v Královéhradeckém kraji Investice( Investice Pracov Rok mil.CZK) (mil.USD) ní místa

Česká právnická osoba

Sektor

Země původu

AEG Componenets s.r.o. ARROW International CR, a.s. ARROW International CR, a.s. Continental Teves Czech Republic, s.r.o.

elektronický medicinská technika medicinská technika automobilov ý

Německo

866,80

25,17

245 1998

USA

425,50

11,88

300 2000 Hradec Králové

USA

450,42

15,00


2 181,00

60,88

670 2000

Jičín

415,43

11,60

34 2000

Vamberk

595,00

15,82

195 2001


189,41

5,50

100 1998

Jičín

Esab

ESAB VAMBERK, s.r.o.

strojírenský

Federal Mogul

Federal-Mogul Friction Products a.s.

automobilov ý kovozpracují cí

Hailo-Werk

Německo Česká republika USA / Velká Británie Německo

Místo Jičín

textilní

Tchaj-wan

628,58

22,50

650 1995

Červený Kostelec

Infineon Infineon Technologies Technologies Trutnov s.r.o.

elektronický

Nizozemsko

485,00

13,54

200 2000

Trutnov

ITT

automobilov ý

USA

450,42

15,00

270 1994

Jičín

ostatní

ČR

833,70

22,16

83 2001

Dvůr Králové/ Jaroměř

automobilov ý plastikářský

ČR

435,00

12,14

310 2000

Jaroměř

Německo

92,97

3,40

160 1997

Jičín

Hualon

JUTA

JUTA a.s.

Karsit

KARSIT, s. r. o.

Kern


140


Investor

Česká právnická osoba

Investice( Investice Pracov Rok mil.CZK) (mil.USD) ní místa

Sektor

Země původu

ostatní

USA

804,00

21,37

196 2001

Jaroměř

n.s. SAINT-GOBAIN ORSILA s.r.o. RUBENA a.s.

ostatní stavební materiály gumárenský

USA

1 650,00

54,54

190 2003

Rakousko

642,54

21,30

15 1999

ČR

590,00

15,68

46 2001

Jaroměř Rychnov nad Kněžnou Náchod

Saar Gummi SQS Vláknová optika Swell VEBA

Saar Gummi Czech s.r.o.

gumárenský

Německo

785,00

21,91

515 2000

Náchod

SQS Vláknová optika s.r.o.

elektronický

ČR

23,00

0,89

44 2004

Nová Paka

ostatní textilní

ČR ČR

45,11 407,00

1,49 10,82

19 2002 0 2001

Hořice Broumov

n.s. n.s.

n.s. n.s.

Belgie USA

n.s. n.s.

n.s. n.s.

n.s. 2004 n.s. 2004

n.s. n.s.

Škoda Auto

Škoda Auto a.s.

Německo

3 000,00

116,59

2 150 2004

Ronal

RONAL CR s.r.o.

ostatní ostatní automobilov ý automobilov ý

Lucembursko

1 807,00

50,44

550 2000

Wiegel Tschechia

Wiegel CZ žárové zinková přesné ní s.r.o. strojírenství

398,00

10,58

160 2001

Kimberly Clark n.s. Orsil Rubena

Kimberly-Clark, a.s.

SWELL, spol. s r.o. VEBA, textilní závody a.s.

Německo

Místo

Kvasiny Jičín, Pardubice Hradec Králové, Žďár nad Sázavou


5.8.2 CzechTrade Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu. Hlavním posláním agentury je rozvíjet mezinárodní obchod a vzájemnou spolupráci mezi českými a zahraničními podnikatelskými subjekty. Činnost agentury CzechTrade pokrývá široké spektrum služeb od přípravy exportních aktivit, včetně exportního vzdělávání, poskytování informací o zahraničních trzích, přes vyhledávání obchodních kontaktů až po marketingovou podporu. Exportní záměry klientů jsou řešeny individuálně ve spolupráci se zahraničními kancelářemi CzechTrade. Pro firmy přicházející na český trh je kontaktním partnerem při hledání zajímavých a spolehlivých obchodních partnerů. Agentura disponuje unikátními informacemi o světových trzích a širokou sítí zahraničních a regionálních zastoupení v ČR. V zemích EU CzechTrade pomáhá nalézt firmám nové kontakty a vyhledává české firmy pro zahraniční zájemce o tuzemské zboží. Ve vzdálenějších teritoriích navíc napomáhá získat informace o technických podmínkách obchodu a budovat identitu našich klientů. Kanceláře úzce spolupracují s českými zastupitelskými úřady a doplňují jejich ekonomické úkoly o praktickou asistenci podle individuálních potřeb českých firem. Agentura CzechTrade je implementační agenturou pro program Marketing v rámci OPPP a pro program Aliance, který je součástí programů podpory malého a středního podnikání. Regionální informační místa CzechTrade (RIM CT) jsou smluvními partnery působícími v jednotlivých krajích České republiky. Jejich úlohou je seznámení zájemců se službami CzechTrade a také zprostředkování s cílem podpořit úspěšný export a ušetřit čas i náklady. RIM CT Hradec Králové - Ing. Tomáš Machač

5.8.3 Česká energetická agentura Česká energetická agentura (ČEA) je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu, jejímž posláním je podporovat ekologické užití energie – tedy úspory energie a využívání obnovitelných a druhotnžch zdrojů energie. Hlavní činností české energetické agentury je iniciovat aktivity fyzických a právnických osob vedoucí k úsporám energie s cílem snižovat energetickou náročnost české ekonomiky a podporovat vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Nedílnou součástí činnosti agentury je provádět


141


osvětu a propagaci v oblasti úspor energie a vyššího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, včetně kombinované výroby tepla a elektřiny. Již několik let je stěžejním úkolem ČEA implementace části meziresortního Státního programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, který je každoročně vyhlašován na základě usnesení vlády. Agentura je také pověřena implementací programů Úspory energie a Obnovitelné zdroje v rámci OPPP.

5.8.4 Design centrum České republiky Design centrum České republiky je organizačãní složkou státu v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, jejímž základním posláním je aktivizace výroby, obchodu a spotřebitelské veřejnosti k uplatnění designu jako součásti životního stylu a zvýšení konkurenceschopnosti produkce české ekonomiky. Design centrum zabezpečuje expertizní, hodnotící a srovnávací činnosti úrovně designu, pořádá a podílí se na vypisování soutěží a hodnocení designu, pořádá tematické, autorské a jiné výstavy designu. V neposlední řadě poskytuje informace o autorech průmyslových designérských návrhů a o výrobcích. Podílí se na vytváření regionální politiky ve vztahu k podnikatelské veřejnosti a dobrého klimatu pro uplatnění designu jako jednoho z významných nástrojů strategie a identity podnikatele. Design centrum je také pověřeno Ministerstvem průmyslu a obchodu realizací programu Design, který umožňuje malým a středním podnikům začlenit design do své podnikatelské strategie.

5.8.5 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka je rozvojová banka pro Českou republiku a byla založena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou stát (72,33%), Komerční banka, a.s. (13,0o%), Česká spořitelna, a.s. (13,00%) a Československá obchodní banka, a.s. (1,67%). Banka nabízí tyto služby podpory pro malé a střední podnikatele: Ø Bankovní záruky § Cenově zvýhodněné záruky § Záruky za kapitálový vstup § Záruky za návrh do obchodní veřejné soutěže Ø Zvýhodněné úvěry § Investiční § Bezúročné Ø Příspěvky k úhradě úroků Ø Jiné finanční příspěvky

5.8.6 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) EGAP vznikla v červnu 1992 jako státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. Je akciovou společností plně vlastněnou státem. Společnost EGAP se stala součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží. Kromě této služby nabízí pojišťění tuzemských pohledávek. Jednou z činností společnosti je pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik. Druhou oblastí činnosti EGAP je pojišťování rizika proti nezaplacení pohledávky za tuzemskými nebo zahraničními dlužníky. Společnost EGAP dnes nabízí pojistné produkty jako zahraniční úvěrové pojišťovny. EGAP poskytuje několik typů pojištění v mnoha modifikacích a je schopna vyhovět i individuálním požadavkům vývozců a bankovních ústavů financujících vývoz. Kromě pojišťění vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů proti komerčním a politickým rizikům, což jsou typické produkty úvěrových pojišťoven, EGAP nabízí rovněž pojištění potvrzeného akreditivu, pojišťění úvěru na financování


142


výroby pro vývoz, pojišťění úvěru na investice do výroby pro vývoz proti riziku nezaplacení úvěru v důsledku neschopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu nebo neschopnosti výrobce vyrobit zboží anebo poskytnout služby určené pro následný vývoz. Dále EGAP nabízí pojišťění investic českých právnických osob v zahraničí, pojišťění bankovní záruky vystavené v souvislosti s podmínkami získání nebo splnění smlouvy o vývozu, pojišťění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů proti riziku nezaplacení nebo pojišťění proti riziku ztrát v důsledku nemožnosti vývozce splnit smluvní závazky ze smlouvy o vývozu.

5.8.7 Česká exportní banka, a. s. (ČEB) ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu, vlastněná státem. Vznikla v roce 1995 jako součást systému státní politiky na podporu exportu. Posláním ČEB je poskytování vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících. Specifikem ČEB je financování vývozních operací vyžadujících dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Umožňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěže na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které využívá jejich hlavní zahraniční konkurence. Díky pojištění vývozních úvěrových rizik, sjednávaných u Exportní garanční a pojišťovací společnosti, ČEB významně snižuje potenciální možnost ztráty.

5.8.8 Rada ČR pro jakost Rada České republiky pro jakost (dále jen Rada) je poradním, iniciačním a koordinačním orgánem vlády České republiky, který je zaměřen na podporu rozvoje managementu a uplatňování Národní politiky podpory jakosti v České republice (NPJ ČR) v souladu s Politikou podpory jakosti Evropské unie. Stěžejním cílem Národní politiky podpory jakosti je vytvoření prostředí, v němž je jakost přirozenou součástí života společnosti. Řízením Rady je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu, které tak vytváří podmínky pro její činnost a pro realizaci úkolů, jež se opírají o zásady NPJ ČR. Hlavním úkolem Rady je koordinace aktivit v oblasti kvality v ČR, a proto jsou v ní zastoupeny všechny resorty, podnikatelská sdružení a svazy i nevládní organizace, které působí v oblasti jakosti. Na financování všech programů NPJ se podílejí jak vláda ČR, tak i nevládní subjekty a organizace. Rada spolupracuje s tuzemskými i zahraničními organizacemi a společnostmi, které se zabývají problematikou jakosti, akreditace, certifikace, zkušebnictví a normalizace, a dalšími organizacemi obdobného zaměření. Shromažďuje informace a poznatky vědy a výzkumu z oblasti jakosti z tuzemských i zahraničních zdrojů, provádí jejich analýzu a navrhuje způsob jejich využívání v České republice. Je oprávněna zřizovat dočasné pracovní skupiny odborníků k řešení vybraných oblastí nebo jednotlivých problémů. Stanovuje jejich složení a definuje jejich úkoly.

5.8.9 Podnikatelská (technologická) a inovační centra (BIC/TIC) V současné době se na území (technologické) a inovační centrum.

Královéhradeckého kraje nenachází

žádné podnikatelské

5.8.10 Hospodářská komora Hospodářská komora České republiky (HK ČR) je subjektem zastupujícím podnikatelskou veřejnost v České republice a neodmyslitelnou součástí hospodářského života v ČR. Chrání zájmy svých členů – malých, středních a velkých podniků, sdružujících se v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech. Hlavním posláním komory je prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. V Královéhradeckém kraji působí její pobočka - Regionální hospodářská komora (RHK) Severovýchodních Čech Ta má svá „Regionální informační místa“ v následujících městech. Regionální místa (RM) v Královéhradeckém kraji: Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad Orlicí, Jičín, Trutnov, Náchod, Broumov, Vrchlabí.


143


Rozsah činnosti hospodářské komory: informační servis (informace o informacích) včetně všeobecných informací o regionu odborné regionální informace všeobecné informace o podmínkách, resp. změnách podnikatelského prostředí v rámci EU a jednotného evropského trhu česká legislativa pro podnikatele informace o programech podpory MSP na regionální a celostátní úrovni nabídka vzdělávacích programů (v rámci regionů i centra) poradenství – obecné, zprostředkování pro specializované, právní, ekonomické, organizační (integrováno s dalšími organizacemi a institucemi na podporu MSP) přehled o možnostech financování podnikatelské činnosti z podpůrných programů individuální konzultace k problematice EU informace o produktech CEI, CEBRE, stejně tak i o službách, které nabízejí ostatní informační místa EuroInfoCentra, RPIC, BIC, střediska CzechTradu a další instituce podpor MSP (na regionální a celostátní úrovni) zahraniční vztahy (týká se pouze příhraničních regionů) Projekt Informační místa pro podnikatele Čeští podnikatelé nebyli dostatečně připravení na změny podnikatelského prostředí v důsledku vstupu ČR do EU. V této souvislosti vytvořila Hospodářská komora ČR síť Informačních míst pro podnikatele. Hospodářská komora ČR začala svůj největší projekt „Informační místa pro podnikatele“ (InMP) realizovat v září roku 2003. Kanceláře projektu Informačních míst jsou již otevřeny v 77 městech, paralelně vzniklo 19 oborových informačních míst, která se specializují na otázky z konkrétních oblastí podnikání. Od října 2004 dále Hospodářská komora otevírala tzv. expozitury Regionálních informačních míst nebo-li informační místa v obcích s rozšířenou působností (tzv. obce III. typu). K 1. březnu je počet těchto ERM 49, v průběhu roku se počet expozitur bude dále zvyšovat. V oborové části byly vydány příručky o podnikání v jednotlivých živnostech s přihlédnutím ke změnám po vstupu ČR do EU. Rozsah činnosti OKM v rámci projektu InMP: Ø Poskytování komplexního informačního servisu o obecných specificích každého ze strany OKM pokrytého oboru Ø Poskytování, případně i za úplatu specializovaných odborných informací o každém ze strany OKM pokrytém oboru Ø Poskytování všeobecných informací o podmínkách, resp. změnách podnikatelského prostředí v rámci EU a jednotného evropského trhu, především v návaznosti na ze strany OKM pokryté obory Ø Informování o české legislativě pro podnikatele především v návaznosti na ze strany OKM pokryté obory

5.8.11 Regionální poradenská a informační centra (RPIC) V České republice v současné době funguje 35 Regionálních poradenských a informačních center (RPIC), které tvoří poradenskou síť pokrývající území celé republiky. Regionální poradenská a informační centra byla vytvořena a jsou řízena Ministerstvem průmyslu a obchodu prostřednictvím Agentury pro rozvoj podnikání. Síť prošla od svého vzniku v roce 1992 dynamickým vývojem, kdy se přizpůsobovala především vývoji transformující se ekonomiky a potřebám svých zákazníků. Síť je napojena na domácí i zahraniční podpůrné programy. Prostřednictvím odborníků RPIC jsou zajišťovány poradenské služby především na podporu malého a středního podnikání. Poskytované služby jsou zákazníkům částečně hrazeny z prostředků PHARE a vládních programových podpor realizovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj. Centrum aktivně spolupracuje s orgány místní správy, regionálními orgány a úřady práce při realizaci programů aktivní politiky zaměstnanosti.

V rámci oblasti Královéhradeckého kraje pokrývají tuto oblast 2 regionální poradenská a informační centra - EPIS spol. s r. o. Hradec Králové a PROFIT REAL, a. s. v Náchodě


144


5.9

INOVAČNÍ A PORADENSKÁ CENTRA, VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ PARKY, VÝZKUM A VÝVOJ

Inovace hrají zásadní roli v probíhající ekonomické, politické a sociální transformaci rozvíjejících se zemí, stejně jako států s rozvinutou infrastrukturou. Inovační politika patří proto k trvalým předmětům soustavné pozornosti vlád jejichž zájmem je dlouhodobý rozvoj ekonomické prosperity společnosti. Informační propojení přispívá ke globalizaci trhů ve světě i u nás; důsledkem je neustálý růst a zostřování konkurence, v níž lze obstát pouze trvalým důrazem na růst užitných hodnot výrobků. Ten je možný pouze neustálým zlepšováním stávajících výrobků, technologických postupů a služeb. Inovace se stávají rozhodujícím činitelem komerční úspěšnosti zejména průmyslové produkce. Potvrzují to i inovační aktivity všech vlád průmyslově rozvinutých zemí včetně alokace finančních zdrojů ze státního rozpočtu. Inovační aktivity mohou být podporovány: Ø budováním a stálou podporou inovační infrastruktury a transferu technologií Ø vhodnou daňovou, úvěrovou a celní politikou Ø financováním základního výzkumu Ø částečnou úhradou nákladů při řešení úkolů předkomerčního a aplikovaného výzkumu Ø částečnou úhradou služeb spojených s uvedením novinek na trh (marketingové studie, propagace, proexportní podpora) zejména u malých a středních firem Ø investicemi do kvalifikačních a rekvalifikačních programů. Inovační strategie se zaměřují zejména na vytváření a rozvíjení podmínek pro inovační proces, systémové rozvíjení inovační infrastruktury, soustavnou a inteligentní podporu malých a středních podniků, zdokonalování informačních systémů a tvorbu informačních sítí v národním i mezinárodním měřítku. Královéhradecký kraj v současné době svou vlastní inovační strategii nemá. Její tvorba je plánována nejdříve v roce 2006.

5.9.1 Technologický profil ČR Inovační potenciál České republiky je vyjádřen v Technologickém profilu ČR. Technologický profil České republiky (databáze inovačního potenciálu ČR) je projekt česko-německé vědeckotechnické spolupráce s oficiální podporou německého spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum v roce 1998. Databáze Technologický profil ČR a zahrnuje : Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø

Vysoké školy a jejich fakulty Pracoviště Akademie věd ČR Resortní výzkumné organizace Privátní výzkumné a vývojové organizace Pracoviště transferu technologií Vědeckotechnické parky Asociace, spolky a sdružení pro inovační podnikání

Ø Ø Ø Ø Ø Ø

Komory Ministerstva Poradenské organizace Regionální rozvojové agentury Regionální poradenská a informační centra Inovační firmy

Z výše uvedených institucí se na území Královéhradeckého kraje nevyskytují pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumné organizace, pracoviště transferu technologií, asociace, spolky a sdružení pro inovační podnikání a ministerstva. Na území Královéhradeckého kraje působí následující fakulty vysokých škol: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Vojenská lékařská akademie J.E.Purkyně Privátní výzkumné organizace VÝZKUM. A ŠLECHTITEL. ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ Holovousy,s.r.o (okr. Jičín)


145


Výzkum genetiky a šlechtění ovocných dřevin, uchování genofondu ovocných dřevin, biotechnologie, ochrana, agrotechnika avýživa, poradenská, vzdělávací a znalecká činnost v oboru zemědělství VTP CTTV - INOTEX,s.r.o. (Dvůr Králové nad Labem) Centrum textilních technologií a vzdělávání je orientováno na obor textilního zušlechťování. Zaměřuje se především na transer nových perspektivních technologií a vývoj nových ekologických postupů zušlechťování k udržení konkurenceschopnosti textilního průmyslu ČR. RRA Centrum evropského projektování Hradec Králové Regional Development Agency Rychnov nad Kněžnou Informace o regionálních poradenských a informačních centrech a hospodářské komoře byly zmiňovány v jiné kapitole. Inovační firmy V okrese Hradec Králové: ACER, spol. s r. o. ADVAM, v.o.s. AMR AMARANTH a. s. ARROW International CR, a.s. ATEKO, a.s. B.E.T., s.r.o. BARA HK spol. s r.o. BIOANALYTIKA s.r.o. CONDEC, spol. s r.o. Dr. Karel Volenec - ELLA CS EGST, s.r.o. EKOS Hradec Králové a.s. ELCERAM a.s. EMPLA, s.r.o. Foma Bohemia, s.r.o. HACAR, a. s. HAKEL s.r.o. Chem Dry CZE INECO Ing. Vladimír Kotek - TECERAM ITEST plus, s.r.o. KERAMICKÉ KONDENZÁTORY a.s.

Kingspan CZ, a.s. KOVOPLAST, a.s. KRYSTALY, Hradec Králové, a.s. LIMEX, v. o. s. M E D T E C - V O P , spol. s r.o. MITE Hradec Králové, s.r.o. MOTOR SYSTEM, s.r.o. MSP - GLOBAL ORTEX s.r.o. PETROF, s.r.o. PIEZOCERAM, s.r.o. Piezokeramika, s.r.o. Prokeš & Co., s.r.o. RUBENA, a.s. Sklářský ústav Hradec Králové, s.r.o. SVUS Pharma a.s. ŠKODA sugar s.r.o. Technická keramika a.s. T-Mapy, spol. s r.o. VPS engineering, a.s. Východočeská energetika, a.s.. ZVU POTEZ a.s.

V okrese Jičín AIRON Technic, a.s. CONTINENTAL TEVES CZECH REPUBLIC s. r. o. DEPRAG CZ a.s. LPM, s.r.o. MICRORISC, s.r.o. P-kvartet, s.r.o.


RONAL CR s.r.o. Silniční technika, a.s. Sklopísek Střeleč - EXIMOS, a.s. SQS Vláknová optika, a.s. SWELL, s.r.o. ZPA NOVÁ PAKA, a.s.

146


V okrese Náchod: ATAS elektromotory Náchod, a.s. B A T I S T s. r. o. BARTOŇ - textilní závody, a.s. BRONAS - společnost, s.r.o. BROUMOVSKÉ STROJÍRNY HYNČICE, A.S. ČKD HRONOV, a.s. Emmer, s.r.o. Farmet, a.s. Jesva, s.r.o.

KARSIT S. R. O. KOVOPOL, a.s. LEVEL s. r. o. NOVÝ ELTON, a.s. Rubena, a.s. SAURER CZECH a.s. STAVOSTROJ, a.s. TANEX, PLASTY a.s. VERNER, a.s.

V okrese Rychnov nad Kněžnou D U O , s.r.o. Diafrikt, s.r.o. ESAB VAMBERK, s.r.o. FAB, a.s. Federal-Mogul Friction Products a.s. GRAFITEC, s.r.o.

J. PORKERT, a.s., Slévárna a strojírna Pewag, s.r.o. Podorlická kartonážní, s.r.o. ŘETĚZY S. R. O. SAINT-GOBAIN ORSIL s.r.o. T.F.A. alfa, s. r. o.

V okrese Trutnov ALTEC, a.s. Atelier Technik AVON AUTOMOTIVE, a.s. COMPAS, s.r.o. HYTOS, a.s. JUTA, a.s. KABLO ELEKTRO, a.s. KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY, a.s. Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. OPTREX Czech a.s. PETER - GFK, s.r.o.

REDAS, s.r.o. Sound Servis Step TRUTNOV, a.s. STROJTEX a.s. Dvůr Králové n.L., slévárna TMW, a.s. TONAVA, a.s. Tyco Electronics EC Trutnov, s.r.o. UNIREG ZPA CZ, s.r.o.

závod

V následujících letech by se směr inovačního podnikání měl ubírat směrem zaměřeným hlavně na provázanost činností a spoluprací mezi výše uvedenými institucemi. Úlohou Královéhradeckého kraje je pak vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání, tj. výzkumu, vývoje a inovací, transferu technologií, nových materiálů a technologií, budování vědeckotechnických parků a činnosti inovačních firem. Hlavním cílem je vytvořit v rámci inovačního procesu inovační infrastrukturu a podmínky pro fungující inovační trh. Prvním krokem k úspěšnému řízení inovačního potenciálu v Královéhradeckém kraji by měla být regionální inovační strategie, která by se měla opírat o následující body: Ø efektivní využívání výzkumu k inovacím Ø vytvoření národní strategie výzkumu a vývoje, vycházející z hospodářské politiky ČR Ø podpora vzniku technologicky orientovaných firem Ø prohloubení spolupráce mezi akademickými pracovišti a uživateli výsledků výzkumu, zejména průmyslem Ø posílení výzkumu prováděného podniky Ø úloha managementu při využívání výsledků výzkumu k inovacím Ø pěstování inovační kultury Ø podpora vzdělávání a nadstavbového výcviku Ø vytvoření podmínek pro zvýšení mobility výzkumných pracovníků, studentů a učitelů


147


Ø Ø

zvýšení zájmu veřejnosti o proces inovace vytváření podmínek v podnikové sféře i ve státní správě pro podporu inovací (včetně úlohy managementu) vytvoření podmínek pro inovace konkurenční prostředí ochrana duševního a průmyslového vlastnictví zjednodušení administrativy rozšiřování přímé a nepřímé podpory inovačního procesu zajištění informační podpory pro šíření (mezinárodní) vědeckotechnické spolupráce

Ø Ø Ø Ø Ø Ø

5.9.2 Výzkum a vývoj v roce 2002 a srovnání Královéhradeckého kraje s ostatními kraji v rámci ČR V celé ČR byly na vědu a výzkum v roce 2002 vydány prostředky ve výši 29,5 mld. Kč což představuje 1,29% celorepublikového HDP. Ve stejném roce pracovalo v sektoru vědy a výzkumu 26.032 zaměstnanců, z toho ženy s podílem 32,5%. V Královéhradeckém kraji byly na vědu a výzkum v roce 2002 vydány prostředky ve výši 662 mil. Kč což představuje 0,029% celorepublikového HDP. Ve stejném roce pracovalo v sektoru vědy a výzkumu 729 zaměstnanců, z toho ženy s podílem 27,4%. Celorepublikový podíl výdajů na vědu a výzkum bez započtení Prahy 0,043%. V Pardubickém kraji tyto výdaje představovaly 0,045% a v Libereckém kraji 0,034% HDP. Z tohoto pohledu Královéhradecký kraj poměrně výrazně zaostával za sousednímu kraji. Toto zaostávání by se ještě zvýšilo v případě porovnání těchto výdajů na obyvatele (Pardubický kraj a Liberecký kraj má nižší počet obyvatelstva). Královéhradecký kraj se ve výdajích na vědu a výzkum v roce 2002 zařadil v rámci celé ČR na 11. místo. Toto nízké umístění nelze vysvětlit počtem obyvatel, nízkým počtem firem, škol apod. Jen v několika krajích došlo k výraznému růstu výdajů na výzkum na přelomu let 2002/2001, a to v Plzeňském kraji o 27%, v kraji Vysočina o 33% a především Zlínském kraji o 80%. V Královéhradeckém kraji poklesly tato výdaje o 3%. V Královéhradeckém kraji byly v roce 2002 vydány prostředky na vědu a výzkum ve výši 662 mil. Kč. Dynamika výdajů byla udržena v porovnání s minulým rokem, kdy tato částka představovala 685 mil. Kč. V porovnání s výší HDP výdaje na vědu a výzkum tvořily 0,031%. Výdaje na vědu a výzkum podle jednotlivých krajů v roce 2002 v mil. Kč 12 000

10 190

Graf č. 5-7

7 614

10 000 8 000

1 410 Moravskoslezský

979,0

1 236 Zlínský

662 Královéhradecký

424

766 Liberecký

1 018

458 Ústecký

829 Plzeňský

77

848

2 000

Jihočeský

4 000

877

3 144

6 000

Průměr bez Prahy a Stř.

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Karlovarský

Středočeský

Hl. m. Praha

0



148


Tuzemské výdaje a zaměstnanci výzkumu a vývoje podle krajů Tuzemské výdaje na VaV

Zaměstnanci VaV ve FTE 2002/2001

Území

2001

2002

2001

2002

podíl na podíl na Růst výdajů z toho z toho v mil. Kč Celkem Celkem HDP (%) HDP (%) na výzkum ženy ženy 28 337 1,303 29 552 1,299 1,04 26 107 8 699 26 032 8 484

v mil. Kč Česká republika kraj: Hl. m. Praha Středočeský

10 120 7 216

0,465 0,332

10 190 7 614

0,448 0,335

1,01 1,06

10 805 2 857

4 296 696

10 945 3 173

4 186 801

Jihočeský Plzeňský Karlovarský

807 652 68

0,037 0,030 0,003

848 829 77

0,037 0,036 0,003

1,05 1,27 1,14

1 009 883 104

381 232 46

1 007 881 90

375 246 38

Ústecký Liberecký

500 728

0,023 0,033

458 766

0,020 0,034

0,92 1,05

533 655

216 126

388 691

137 127

Královéhradecký Pardubický Vysočina

685 993 319

0,031 0,046 0,015

662 1 018 424

0,029 0,045 0,019

0,97 1,02 1,33

678 1 154 316

176 279 50

729 1 137 419

200 280 63

Jihomoravský Olomoucký Zlínský

3 061 742 685

0,141 0,034 0,031

3 144 877 1 236

0,138 0,039 0,054

1,03 1,18 1,80

3 757 924 786

1 182 367 156

3 250 946 886

1 028 307 165

Moravskoslezský

1 761

0,081

1 410

0,062

0,80

1 646

496

1 488

531

Průměr bez Prahy a Stř. kraje

916,8

0,042

979,0

0,043

1,07

1 037,1

308,9

992,8

291,4


5.10 ZÁVĚR Se vzrůstajícím časovým odstupem od zahájení transformace české ekonomiky se ukazuje, a možná paradoxně, že se zhoršují základní podmínky potřebné pro podnikání. České podnikatelské subjekty jsou často vystavovány nadměrné byrokratické zátěži, což se projevuje zejména nejednotným výkladem zákonů a dalších pravidel stanovených státní mocí, přemírou různých regulatorních orgánů apod. Podnikat v České republice není jednoduché - podnikatelé se dnes potýkají s mnoha legislativními a byrokratickými překážkami. Úkolem vlády v České republice by tak mělo být pokusit se o dynamičtější zlepšování podnikatelského prostředí v zemi. Podnikatelé od státu očekávají, že vytvoří stabilní prostředí, ve kterém je možno dovolat se jednoduchým a rychlým způsobem práva, především ochrany vlastního majetku. Dále čekají, že stát zajistí funkčnost infrastruktury, kterou ke svému podnikání potřebují - především dopravní a spojové. Očekávají také, že stát školskou soustavou přispěje k existenci dobré pracovní síly. Protože nic není zadarmo, jsou podnikatelé smířeni se skutečností, že musí být zdaněni. Očekávají ovšem, že takové zdanění bude přiměřené poskytovaným službám a nebude prohibitivní. Shrneme-li si to takto, není toho ani příliš mnoho, co by stát měl pro podnikatele zajišťovat. Do života podnikatelů však stát nakonec vstupuje ohromným množstvím interakcí, v oblastech, jako jsou: Ø ochrana práv, majetku, soudy, policie Ø vstup do podnikání Ø administrativní zátěž podnikání Ø regulační zátěž podnikání Ø daňová zátěž Podmínky pro podnikání se v globálu horší. Jsou jisté ústupky, které se dají vnímat jako pozitivní. Jde například o snížení daně z příjmu právnických osob. Jsou to další kroky, jako například zkrácení odpisových dob u některých skupin, projednávání zákona o úpadku. Na druhou stranu záležitosti typu minimální daně, zvyšující se minimální mzdy, nepřiměřený růst cen energií, zvýšení vyměřovacího


149


základu pro platbu zdravotního a sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, v poslední době zákon o zaměstnanosti - to jsou naopak věci, které podnikatelské prostředí zhoršují. Zejména malí podnikatelé jsou klíčovým zdrojem práce, inovací, ekonomické dynamičnosti. Jejich podpora by tak měla být zaměřena na tyto oblasti: Ø vzdělávání a trénink Ø levnější a rychlejší začátek podnikání Ø lepší legislativa a regulace Ø dostupnost informací Ø zlepšování přímého přístupu Ø zvětšení technologické kapacity Ø použití úspěšných e-modelů a vývoje nejlepší podpory Královéhradecký kraj disponuje silnou průmyslovou tradicí se širokou odvětvovou a oborovou základnou a kvalifikovanou pracovní silou, což vytváří velmi dobré podmínky pro další rozvoj všech druhů podnikatelských aktivit. Královéhradecký kraj má převážně zemědělsko – průmyslový charakter, se značným rozvojem služeb. V regionu existují rozsáhlé možnosti pro investice na zelené louce, tzv. „greenfields“, a některé lokality jsou již připravené k funkčními využívání pro průmyslové účely, jiné jsou ve stádiu výstavby. Jedná se zejména o lokality v Jičíně, Trutnově, Hradci Králové a dalších větších městech. Míra připravenosti je přitom velmi rozdílná jak z pohledu jednotlivých okresů kraje, tak i z hlediska připravenosti pozemků pro průmyslové investice. Celkově lze konstatovat, že zahraniční investoři jsou v regionu zastoupeni nedostatečně, přestože zde již dnes řada z nich působí, především však formou vstupu do již existujících nebo zakládáním nových firem. Na dosavadním malém zájmu průmyslových investorů se podílí řada faktorů. Mezi nejvýznamnější patří nedostatečná dopravní infrastruktura, zejména napojení kraje na dálniční síť. Dále pak konkurence Pardubického kraje, který má v přilehlých oblastech několik speciálních ekonomických zón s velmi výhodnými podmínkami a investičními pobídkami pro investory. V České republice je systém pobídek pro přilákání investic upraven zákonem a systematicky uplatňován až od roku 1999. Strategické směry, kterými může být podpořen příliv investorů jsou: Ø zlepšit propojení ekonomiky kraje s mezinárodním tržním prostředím Ø změnit podíl tradičního průmyslu v ekonomické struktuře kraje Ø modernizovat ekonomiku regionu transferem technologií a know-how Ø rozšířit distribuční kanály a exportní možnosti pro podniky v kraji Ø rozšířit možnosti subdodávek pro domácí firmy Ø zvýšit nabídku pracovních příležitostí a zlepšit její strukturu Větším problémem než počet je připravenost průmyslových zón a jejich aktivní marketing vůči domácím a zahraničním investorům. V tomto směru jsou nejdále aktivity spojené s průmyslovou zónou v Jičíně), která je až doposud jednou z nejlépe hodnocených příležitostí v rámci Královéhradeckého kraje pro nové průmyslové investice na zelené louce. I v souvislosti s připravovanou dostavbou dálnice D 11 v roce 2006 by mělo docházet ke zintenzivnění propagace pozemků pro přímé zahraniční investice v dalších částech kraje, kde se připravují nebo již existují průmyslové zóny. Existuje katalog průmyslových pozemků v kraji. V dalším období je potřebné především dále rozvíjet a zkvalitňovat aktivní služby pro průmyslové investory, a to především formou přípravy a realizace speciálního programu „one-stop-shop“, ve kterém se spojí dosavadní zkušenosti místních realizátorů s nejlepšími zahraničními zkušenostmi. Přitom se jedná o trvalou činnost rozvoje průmyslových zón a jejich co nejlepšího využití pro další podnikatelské aktivity, růst prosperity a zlepšení image. Směr, kterým by se mohl Královéhradecký kraj v této oblasti vydat je následující: Ø zvýšit kvalitu a rozsah služeb pro potenciální investory, které podpoří jejich rozhodnutí usadit se v kraji Ø postupně obsazovat připravené průmyslové zóny a zřídit technologický park


150


Ø

zlepšit koordinaci poskytovaných služeb pro investory v kraji při respektování konkurence mezi jednotlivými lokalitami Ø zlepšit postavení místních subdodavatelských firem při jednání s investory Ø zlepšit připravenost zaměstnanců k uplatnění v nových ekonomických aktivitách investorů Ø zlepšit image kraje jako místa vhodného pro podnikání Malé a střední podniky jsou ve všech vyspělých ekonomikách klíčovým faktorem tvorby HDP (50 až 80%), exportu (až 90%), zaměstnanosti (obvykle 60-70%) a inovací, přičemž jejich působení a konkurenceschopnost má velký vliv na rozvoj regionů. Dynamický rozvoj malých a středních firem je proto jednou z mála zcela zřetelných rozvojových priorit, kromě podstatného zvýšení počtu a objemu průmyslových investic a vývoje a zavádění moderních technologií. Významu tohoto sektoru by měla odpovídat i pozornost veřejného sektoru podpoře rozvoje MSP, zejména při snižování objektivně existujících nevýhod vůči velkým podnikům. Přitom by mělo docházet k naplňování principu partnerství veřejného a soukromého sektoru - public private partnership. Hlavní bariéry a problémy rozvoje malých a středních podniků, kde může být situace v souvislosti se vznikem krajů zlepšována na úrovni regionu (kraje, obcí a jejich sdružení), patří: Ø problémy v odborné způsobilosti podnikatelů, zejména při jasném definování podnikatelských plánů jako základu pro jednání o poskytnutí externích financí a při koncipování rozvoje firmy, dále při pronikání na zahraniční trhy a při zavádění moderních technologií, včetně manažerských; Ø problémy s informacemi a marketingem, zejména chybějící informace o svém trhu a porozumění marketingu u podnikatelů Ø obtížný přístup k financím, zejména chybějící regionální nástroje na podporu financování podnikatelských aktivit (mikropůjčky, finanční mechanismy spojené se zahájením podnikání apod.) Ø problémy s převládajícími postoji spočívající v nelichotivé pozici podnikatelů u veřejnosti; Ø problémy s deformací podnikatelských aktivit vyúsťující mnohdy do nelegálních forem obchodování a podnikání vůbec. Strategické směry, kterými může být podpořen rozvoj MSP jsou: Ø příprava a realizace programů na podporu podnikání v kraji, které vhodně doplní existující celostátní programy Ø transparentní, rychlé a koordinované poskytování informací a vyřizování formalit na úřadech – i s využitím legislativy o elektronickém podpisu a svobodném přístupu k informacím. Ø koordinace aktivit představitelů veřejné správy a podnikatelské samosprávy. Ø efektivní využití veřejných zdrojů na podporu podnikání. Ø nabídka lokalit a nebytových prostor k podnikání. Ø usnadnění zakládání MSP. Ø marketingové průzkumy názorů podnikatelské veřejnosti. Ø ocenění a propagace úspěšných podnikatelů. Ø podmínit využití podpůrných programů účastí ve vzdělávacích kurzech. Ø využití veřejných zakázek k podpoře etiky podnikání a k co nejvyššímu zapojení cenově a kvalitativně konkurenceschopných místních firem Ø zlepšení podnikatelského prostředí a odstraňování bariér rozvoje MSP v kraji Ø stimulace zakládání nových malých a středních podniků Ø usnadnění přístupu MSP ke kvalifikovaným, místně i cenově dostupným službám (informačním, poradenským a vzdělávacím) a zajištění jejich vícezdrojového financování (státní programy, krajský program, zdroje z EU, jiní donoři, uživatelé služeb) Ø dále rozvíjet kvalitu, kapacitu a koordinaci služeb existující infrastruktury na podporu podnikání


151


Ø

využít tuto podnikatelskou infrastrukturu k doprovodným službám při přípravě a realizaci programů na podporu podnikání a zaměstnanosti v kraji. Širšímu uplatnění špičkových znalostí a moderních technologií v Královéhradeckém kraji může napomoci rozvoj informačních, poradenských a vzdělávacích služeb pro vědu výzkum a inovační podnikání. Nosným prvkem tohoto systému by měly být univerzity. Kraj je vybaven značnými zdroji vědecko-výzkumných kapacit v podobě tří univerzit. Značná pozornost je věnována problematice výrobních technologií s důrazem na rozvoj zejména materiálového inženýrství, informatiky a biotechnologií. Významným přínosem k rozvoji podpůrných služeb by se mohla stát realizace projektu Vědeckotechnologického parku v Hradci Králové na multipólovém principu, který předpokládá spojení všech dostupných podpůrných mechanismů pro výzkum, vývoj, transfer a aplikaci moderních technologií v regionu a vytvoření jednoho společného celku v čele s jádrem – centrem při Univerzitě Hradec Králové. Rozvoj VTP a spolupracujících institucí by se měl stát hlavním těžištěm tohoto směru rozvoje. Strategické směry, kterými může být podpořen rozvoj inovací a moderních technologií jsou: Ø zvýšit konkurenceschopnost firem v kraji modernizací technologií v těchto firmách a zkvalitněním produktů, které vyrábějí Ø zlepšit propojení vědy a výzkumu v kraji s průmyslovými podniky, včetně nových průmyslových investorů a malých a středních firem, a s finančními investory Ø stimulovat ekonomický růst v kraji rozvojem a šířením inovací a inovačního podnikatelství Ø zvýšit technickou úroveň transferem vyspělých technologií ze zahraničí Ø vytvářet nové pracovní příležitosti zaváděním nových druhů výrob a podporou vzniku firem orientovaných na využívání znalostí, vědy a nových technologií Ø rozšířit využívání informačních a komunikačních technologií ve firmách i v kooperacích mezi nimi Ø zajistit vícezdrojové financování vědy, výzkumu a vývoje


152


6

EKONOMICKÁ KOOPERACE PŘES HRANICE KRAJE

6.1

DYNAMIKA VÝVOZU A DOVOZU V KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE S REGIONY EUROZÓNY A DALŠÍCH ZEMÍ SVĚTA

Zahraniční obchod Královéhradeckého kraje vykazuje tempa srovnatelná s celou ČR. Subjekty Královéhradeckého kraje vykazují poměrně rozsáhlé obchodní vztahy s celou dlouhou řadou zemí. Ještě před uvedením přehledů o exportu a importu podle zemí apod., je nutné na začátek vysvětlit obsah a podstatu dále uvedených údajů. Export do určitého státu znamená cílovou zemi určení, kam se zboží vyváží (může se s ním dále obchodovat), import z určitého státu znamená dovoz ze země obchodu (odkud je zboží dovezeno, nikoli vyrobeno). V tabulkách jsou uvedeny všechny celní režimy zahrnující nejen dovoz či vývoz, ale i zpracování zboží za účelem jeho dalšího vývozu, tzv. aktivní zušlechťovací styk a další celní režimy. Tato konstrukce přehledu umožňuje celkový pohled na obchodní výměnu Královéhradeckého kraje. Obchodní výměna tak zahrnuje všechny celní režimy, což umožňuje celkový pohled na pohyb zboží jako součást ekonomické činnosti, v rámci které se zapojí do výměny výrobní podniky, zpracovatelé i obchodníci, všichni ti, kteří mohou profitovat z dané činnosti, tj. i zaměstnanci těchto subjektů. Všechny údaje tak mají stejný základ, a je proto možné je vzájemně porovnávat bez rizika metodické chyby. Na základě získaných údajů bylo možné odhadnout, že 2/3 pohybu zboží zahrnují konečný pohyb zboží z a do ČR, ostatní režimy zahrnují např. aktivní zušlechťovací styk apod. Není účelem této kapitoly rozebírat dopodrobna obchodní výměnu Královéhradeckého kraje, cílem je poukázat na významný zdroj výnosů pro ekonomické subjekty a přínos pro Královéhradecký kraj jako celek spočívající v růstu zaměstnanosti v dynamicky se vyvíjející oblasti národního hospodářství. Z hlediska komodit je rozsah zboží velmi široký a jednotlivé obory zahrnují poměrně široké spektrum zboží, které se účelem použití značně liší, přitom je ve stejné kapitole, podkapitole atd. Z toho důvodu není uvedena struktura exportu podle druhu zboží, či oborů ekonomické činnosti. Zde je možné poukázat na strukturu hospodářství Královéhradeckého kraje z hlediska oborů OKEČ, která bude v porovnání se zahraniční výměnou velmi obdobná. Není nejmenších pochyb o tom, že se na obchodní výměně významnou měrou podíly průmysl, jmenovitě zpracovatelský sektor. Zde je možné poukázat na Hospodářskou charakteristiku Královéhradeckého kraje i další materiály zpracované pobočkou Hospodářské komory v Hradci Králové. Ale i zde je možné vyhledat jen velmi stručné údaje. Všechny údaje jsou zpracovány za roky 2000 až 2003. Rok 2004 není zpracován z důvodu změny metodiky související se vstupem ČR do EU. Přehled zahrnuje objem zahraniční výměny ekonomických subjektů sídlících v Královéhradeckém kraji, přičemž nezahrnují subjekty vykonávající jen část svých činností v Královéhradeckém kraji, nebo z hlediska působnosti po celé ČR mají sídlo většinou v Praze. Jsou započítány exporty a importy podle kódu finančních úřadů v Královéhradeckém kraji, patří sem tedy i to zboží které bylo například při importu procleno v Plzni s kódem finančního úřadu v Královéhradeckém kraji. Položka export a import představuje pohyb zboží a služeb z ČR ve statistické hodnotě (jsou započítány všechny druhy celních režimů). Do hodnot nejsou a nemohly být započítány vývozy a dovozy firem sídlících mimo kraj (ropa, plyn, velké firmy sídlící v Praze, supermarkety apod.). Je nutné si však uvědomit, že i tyto firmy zaměstnávají pracovníky z Královéhradeckého kraje. Evropská unie (EU) uvedená v tabulkách nezahrnuje všechny státy EU, ale jen vybrané země, z kterými subjekty ČR nejvíce obchodují. V každém případě tyto subjekty tvoří minimálně 90% údajů. Země sdružené po názvem CEFTA jsou uvedeny všechny. Ze ostatních zemí jsou uvedeny USA, Rusko, Čína a Japonsko. Počet obyvatel uvedený v závěru kapitoly je uveden k datu 1.1.2004. Původním cílem této analýzy bylo získat přehled o výši exportu a importu za jednotlivá ORP. Celní ředitelství v Hradci Králové však mohlo vycházet při zpracování údajů jen z územního členění finančních úřadů, proto byla do analýzy zahrnuta území za jednotlivé územní obvody místních finančních úřadů, nikoli za ORP. Dalším významným důvodem byly značné územní rozdíly v rozloze a překrývání území ORP a území jednotlivých finančních úřadů a z toho vyplývající různé počty obyvatel za každé území.


153


6.1.1 Export z Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003 Export z Královéhradeckého kraje vykazuje v posledních letech značnou dynamiku související s celkovým růstem národního hospodářství a uplatněním českých výrobků na zahraničních trzích. Objem exportu v roce 2003 představoval v Královéhradeckém kraji 59,9 mld. Kč, přičemž ve srovnání s rokem 2000 tak vzrostl o 50%. Největší růst zaznamenal export do zemí EU ve výši 54%, zemí CEFTA 33%, export do ostatních zemí představoval nárůst 35%. Z hlediska struktury cílových zemí exportu jednoznačně převažují státy EU s 79,7% v roce 2003, jmenovitě Německo s bezkonkurenčně nejvyšším podílem 49,4%, následuje Francie s 7,7% a Velká Británie s 5,1%.

Graf č. 6-1

Dynamika exportu z Královéhradeckého kraje do jednotlivých oblastí v letech 2000 – 2003 v Kč

50 000 000 000 45 000 000 000 40 000 000 000 35 000 000 000 30 000 000 000

2003

25 000 000 000 20 000 000 000 15 000 000 000 10 000 000 000 5 000 000 000 0 EU

2002

EU

2001 2000

CEFTA

CEFTA Ostatní

Ostatní

Zdroj dat: Celní ředitelství v Hradci Králové Graf č. 6-2

Podíl jednotlivých uskupení na exportu z Královéhradeckého kraje v roce 2003 Ostatní 5%

CEFTA 15%

EU 80%

Zdroj dat: Celní ředitelství v Hradci Králové Tab. č. 6-1

Export z Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003 Rok

EU

CEFTA

Ostatní

Export celkem

2000

30 321 187 931

6 678 117 116

2 415 743 989

39 415 049 036

2001

30 607 995 828

6 565 875 571

2 579 186 452

39 753 057 851

2002

35 076 763 526

7 007 630 217

2 882 843 648

44 967 237 391

2003 Podíl uskupení v roce 2003

45 892 718 789

8 888 069 610

3 267 011 479

58 047 799 878

79,1%

15,3%

5,6%

100,0%

1,51

1,33

1,35

1,47

Poměr 2003/2000

Zdroj dat: Celní ředitelství v Hradci Králové


154


Na celkovém exportu do zemí EU se v roce 2003 nejvíce podílel export do Německa s podílem 49,4% a Francie s podílem 7,7%. Jen do Německa bylo vyvezeno za 29,6 mld. Kč a Francie za 4,6 mld. Kč. Z hlediska dynamiky exportu mezi lety 2000 – 2003 byl zaznamenán nejvyšší nárůst u Švédska (280%), Francie (234%) a Španělska (213%) a Velké Británie (211%). Na celkovém vývozu do zemí CEFTA se v roce 2003 nejvíce podílelo Slovensko s 7,2% a Polsko s 4,6%. Do těchto dvou zemí bylo vyvezeno za 4,3 , resp. 2,7 mld. Kč. Z ostatních zemí byl zaznamenán největší vývoz do USA s podílem 3,4%. Je zajímavé, že USA se v objemu vývozu dostává před blízké Maďarsko. Z hlediska dynamiky exportu mezi lety 2000 – 2003 byl zaznamenán nejvyšší nárůst exportu do Švédska (280%), Francie (234%), Španělska (213%) a Velké Británie (211%). Export do Německa představoval v daném období nárůst 147%. Údaje jsou samozřejmě ovlivněny základnou v roce 2000, objem exportu do různých zemí je z hlediska jeho výše velmi rozdílný. Ze zemí CEFTA došlo k nárůst exportu do Bulharska (187%), Rumunska (178%) a Slovenska (151%). Vývoz do ostatních zemí narostl zejména v případě Číny (490%, velmi nízká základna), Japonska (417%) a Ruska (170%).

Graf č. 6-3

Podíl jednotlivých cílových zemí na exportu z Královéhradeckého kraje v roce 2003

Nizozemí 4% Rakousko 6%

Velká Británie Španělsko 6% 2%

Švédsko 4% Finsko 0%

Itálie 6% Francie 10% Neměcko 62%



155


Skupina zemí

Export z Královéhradeckého kraje podle země obchodu v letech 2000 až 2003

rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

Podíl uskupení a jednotlivých zemí (rok 2003)

Poměr 2003/2000

EU celkem

31 019 209 239

31 206 240 213

36 060 929 657

47 844 429 841

79,7%

154%

Neměcko

20 213 110 654

19 593 497 756

22 453 427 897

29 614 910 787

49,4%

147%

Francie

1 968 337 090

2 172 289 510

3 354 346 552

4 601 322 223

7,7%

234%

Itálie

2 132 052 790

2 530 835 596

2 528 316 213

2 937 223 607

4,9%

138%

Rakousko

2 534 815 132

2 475 791 782

2 433 397 780

2 851 206 677

4,8%

112%

Nizozemí

1 381 283 300

1 394 430 274

1 355 368 171

1 754 030 901

2,9%

127%

Velká Británie

1 457 629 972

1 733 622 888

2 122 590 091

3 079 447 672

5,1%

211%

Španělsko

433 322 492

558 202 406

647 120 262

921 194 579

1,5%

213%

Švédsko

698 021 308

598 244 385

984 166 131

1 951 711 052

3,3%

280%

Finsko

200 636 501

149 325 616

182 196 560

133 382 343

0,2%

66%

CEFTA celkem

6 678 117 116

6 565 875 571

7 007 630 217

8 888 069 610

14,8%

133%

Polsko

2 584 667 114

2 142 714 323

2 335 886 101

2 769 516 180

4,6%

107%

Slovensko

2 884 134 945

3 202 225 371

3 337 822 550

4 340 661 175

7,2%

151%

Maďarsko

809 216 253

824 649 428

935 361 311

1 212 314 891

2,0%

150%

Rumunsko

83 294 114

78 766 323

95 546 582

148 082 480

0,2%

178%

Bulharsko

80 432 534

104 110 557

97 161 487

150 360 434

0,3%

187%

Slovinsko

236 372 156

213 409 569

205 852 186

267 134 450

0,4%

113%

OSTATNÍ celkem

2 415 743 989

2 579 186 452

2 882 843 648

3 267 011 479

5,4%

135%

USA

1 946 537 364

1 770 249 240

1 916 745 960

2 039 861 077

3,4%

105%

ČÍNA

81 509 357

178 339 036

369 183 795

399 289 730

0,7%

490%

Japonsko

68 330 410

140 451 988

172 036 753

285 080 570

0,5%

417%

RUSKO

319 366 858

490 146 188

424 877 140

542 780 102

0,9%

170%

40 113 070 344

40 351 302 236

45 951 403 522

100,0%

150%

CELKEM

59 999 510 930


Následující graf ukazuje poměr jednotlivých území členěných podle sídel finančních úřadů na celkovém exportu z Královéhradeckého kraje v roce 2003. Nejvyšší podíl zaujal Jičín (23%) a Hradec Králové (19%), naopak nejnižší export byl zaznamenán v Chlumci nad Cidlinou, Nové Pace a Hořicích, všichni s podílem 1%.


156


Podíl území Královéhradeckého kraje na hodnotě exportu v roce 2003

Dvůr Králové 6% Trutnov 9%

Vrchlabí 9%

Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou 19% 1%

Kostelec n. Orl. 4%

Nový Bydžov 3%

Dobruška 1%

Jičín 23%

Rychnov n. Kn. 5% Jaroměř 3%

Hořice 1%

Nová Paka Broumov 1% Náchod 2% 13%


Přesnější porovnání umožňuje porovnat export z určitého území (podle sídla finančního úřadu) přepočtený na jednoho obyvatele. Absolutně nejvyšších hodnot dosahuje Jičín s hodnotou 292.649 Kč a Vrchlabí s 200.236 Kč. Hradec Králové vykazuje jen 129.058 Kč a nejnižší údaj vykazují Hořice s 25.551 Kč. S grafu i tabulky je zřejmé, že rozdíly v přepočtu na obyvatele jsou značné. Index mezi nejvyšším a nejnižším údajem představuje 11,6 !

Vrchlabí

126 846 Dvůr Králové

87 389 Trutnov

102 592 Kostelec n. Orl.

96 449 Rychnov n. Kn.

37 854

86 735 Jaroměř

Dobruška

73 899

44 217 Nová Paka

25 551 Jičín

Hradec Králové

0

Nový Bydžov

50 000

Hořice

100 000

102 479

150 000

78 568

200 000

129 058

250 000

Broumov

300 000

Náchod

350 000

200 235

Export na obyvatele z jednotlivých území Královéhradeckého kraje v roce 2003 292 649

Graf č. 6-5



157


Nárůst exportu v letech 2000 až 2003 na obyvatele podle území finančních úřadů v roce 2004


Komentář k informacím poskytnutým mapou: Číselný údaj udává index nárůstu exportu v územních obvodech finančních úřadů. Čím vyšší je číselný údaj (tmavší odstín), tím je na tom dané území lépe. Mezi lepší území patří území následujících finančních úřadů: Nový Bydžov a Jaroměř. Mezi horší území patří území následujících finančních úřadů: Hořice a Nová Paka. Ostatní neuvedená území patří k průměru. Obr. č. 6-2

Výše exportu na obyvatele v roce 2004 podle území finančních úřadů v roce 2004



158


Komentář k informacím poskytnutým mapou: Číselný údaj udává výši exportu na obyvatele podle územních obvodů finančních úřadů. Čím vyšší je číselný údaj (tmavší odstín), tím je na tom dané území lépe. Mezi lepší území patří území následujících finančních úřadů: Jičín. Mezi horší území patří území následujících finančních úřadů: Chlumec nad Cidlinou, Hořice, Broumov, Nová Paka, Jaroměř a Dobruška. Ostatní neuvedená území patří k průměru. Obr. č. 6-3

Ekonomická výkonnost podle výše exportu v územních obvodech agregátní ukazatel

finančních úřadů –


Pro souhrnné zhodnocení ekonomické výkonnosti správních obvodů finančních úřadů v Královéhradeckém kraji z hlediska výše exportu slouží následující ukazatelé: Ø pořadí území podle výše exportu na obyvatele v roce 2003 Ø pořadí území podle indexu vývoje exportu 2003 / 2000 Ø pořadí území podle indexu export / import v roce 2003 Hodnocení bylo provedeno sestavením pořadí dle výše jmenovaných ukazatelů za každý správní obvod finančních úřadů v Královéhradeckém kraji. Těchto správních obvodů je v KH kraji celkem 15. Region s nejnižší hodnotou dosažených pořadí vykazuje na základě vyhodnocení všech ukazatelů nejpříznivější situaci v ekonomické výkonnosti dle výše exportu a indexu jeho nárůstu v daném období. Na základě celkových hodnot bylo sestaveno 5 kategorií hodnocení: Ø Velmi příznivé hodnocení (7 – 13 bodů) Ø Příznivé hodnocení (14 – 19 bodů) Ø Průměrné hodnocení (20 – 26 bodů) Ø Méně příznivé hodnocení (27 – 32 bodů) Ø Nepříznivé hodnocení (33 – 39 bodů) Nejlépe si v celém hodnocení vede území finančního úřadu Vrchlabí (7 bodů), které je také jediné v kategorii velmi příznivého hodnocení. Vrchlabí obsadilo 1. příčku v kategorii index export / import v roce 2003, 2. příčku ve výši exportu na obyvatele v roce 2003 a 4. příčku v indexu vývoje exportu 2003 / 2000.


159


Příznivé hodnocení si za svou exportní výkonnost zaslouží území Jaroměř (15 bodů), Jičín (16), Nový Bydžov (16) a Náchod (19). Jaroměř si pokazila výborné výsledky v posledních dvou kategoriích (2. a 3. pořadí) až 12 místem ve výši exportu na obyvatele, stejně tak jako Jičín obsadil až 12 příčku v kategorii index export/import, jinak obsadil 1. resp. 3. příčku. Nový Bydžov zaznamenal 1. příčku v kategorii index vývoje exportu 2003 / 2000, jinak si drží spíše průměrné výsledky. Území Dobruška, Kostelec nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou (všichni 23 bodů) a Hradec Králové (25) se umístili v svým hodnocením v kategorii průměrné hodnocení. Celý okres Rychnov nad Kněžnou tak zaznamenal poměrně vyrovnané výsledky, možná překvapením je umístění v této kategorii pro Hradec Králové. V kategorii méně příznivé hodnocení ekonomické výkonnosti dle výše exportu se vyskytují celkem 4 území – Dvůr Králové nad Labem (28 bodů), Trutnov (29), Nová Paka (30) a Chlumec nad Cidlinou (31). Celkově méně příznivé hodnocení území Nová Paka i přes 2. příčku v kategorii export/import způsobila až předposlední pozice ve zbývajících kategoriích. V kategorii s nepříznivým hodnocením tak zůstávají území Hořice (36 bodů) a opět Broumov s 39 body. Území Hořice se umístilo ve dvou kategoriích na posledním místě, celkově lepší výsledek než Broumov tak dosáhlo 6. příčkou v kategorii export/import.

6.1.2 Import do Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003 Import do Královéhradeckého kraje vykazuje v posledních letech značnou dynamiku související s celkovým růstem národního hospodářství a uplatněním českých výrobků na zahraničních trzích. Objem importu v roce 2003 představoval v Královéhradeckém kraji 45,9 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2000 tak vzrostl o 8%. Největší růst zaznamenal import ze zemí EU ve výši 12%, import ze zemí CEFTA poklesl o 8%, import z ostatních zemí zůstal beze změn. Z hlediska struktury zemí importu jednoznačně převažují státy EU s 82,2% v roce 2003, jmenovitě Německo s bezkonkurenčně nejvyšším podílem 53,6%, následuje Itálie s 7,2% a Rakousko s 5,2%.

Graf č. 6-6

Dynamika importu do Královéhradeckého kraje z jednotlivých oblastí v letech 2000 – 2003 v Kč 40 000 000 000 35 000 000 000 30 000 000 000 25 000 000 000 20 000 000 000 15 000 000 000 10 000 000 000 5 000 000 000 0

2003 2002

EU

2001 2000

CEFTA Ostatní



160


Podíl jednotlivých uskupení na importu do Královéhradeckého kraje v roce 2003 Ostatní 4% CEFTA 14%

EU 82%


Tab. č. 6-3

Import do Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003

Rok

EU

CEFTA

Ostatní

Export celkem

2000 2001

33 182 997 629 36 441 379 111

6 943 254 183 6 191 921 704

1 764 342 844 1 837 538 728

41 890 594 656 44 470 839 543

2002 2003

33 274 270 824 37 155 273 325

5 609 814 272 6 414 338 889

1 422 252 124 1 760 492 984

40 306 337 220 45 330 105 198

Podíl uskupení v roce 2003

82,0%

14,2%

3,9%

100,0%

Poměr 2003/2000

112%

92%

100%

108%


Na celkovém importu ze zemí EU se v roce 2003 nejvíce podílel import z Německa s podílem 53,6% a Itálie s podílem 7,2%. Jen z Německa bylo dovezeno za 24,6 mld. Kč a Itálie za 3, mld. Kč. Z hlediska dynamiky importu mezi lety 2000 – 2003 byl zaznamenán nejvyšší nárůst u Itálie (150%), Nizozemí (149%) a Španělska (132%). Na celkovém dovozu ze zemí CEFTA se v roce 2003 nejvíce podílelo Slovensko s 6,2% a Polsko s 6,1%. Z těchto dvou zemí bylo dovezeno za 2,82 , resp. 2,81 mld. Kč. Ze zemí CEFTA došlo k nárůst importu z Maďarska (242%), Rumunska (211%). Z ostatních zemí byl zaznamenán největší dovoz z USA s podílem 2,5%. Je zajímavé, že USA se v objemu dovozu dostává před blízké Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Graf č. 6-8

Podíl zemí obchodu na importu do Královéhradeckého kraje v roce 2003

Nizozemí 5%

Velká Británie 4%

Španělsko 2%

Švédsko 2%

Rakousko 6% Itálie 9%

Finsko 1%

Francie 6% Neměcko 65%



161

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 6-4 Skupina zemí

Import do Královéhradeckého kraje podle země obchodu v letech 2000 až 2003 rok 2000

rok 2001

rok 2002

rok 2003

Podíl uskupení a Poměr jednotlivých zemí 2003/2000 (rok 2003)

EU celkem Neměcko

33 724 492 699 22 660 735 319

36 890 371 622 24 790 257 242

33 736 504 643 21 748 159 599

37 778 642 562 24 653 091 382

82,2% 53,6%

112% 109%

Francie Itálie Rakousko

1 830 000 502 2 197 782 575 2 855 564 246

2 096 930 765 2 749 592 618 2 759 670 486

2 153 057 962 2 680 981 655 2 481 845 768

2 354 126 655 3 287 107 554 2 384 450 620

5,1% 7,2% 5,2%

129% 150% 84%

Nizozemí Velká Británie

1 224 181 403 1 397 330 796

1 545 645 662 1 382 727 692

1 755 915 036 1 441 379 702

1 824 812 433 1 465 043 628

4,0% 3,2%

149% 105%

Španělsko

597 686 481

675 744 903

670 593 675

791 316 218

1,7%

132%

Švédsko Finsko

541 495 070 419 716 307

448 992 511 440 809 743

462 233 819 342 337 427

623 369 237 395 324 835

1,4% 0,9%

115% 94%

CEFTA celkem Polsko

6 943 254 183 3 193 609 116

6 191 921 704 2 966 656 387

5 609 814 272 2 615 845 983

6 414 338 889 2 813 471 803

14,0% 6,1%

92% 88%

Slovensko Maďarsko Rumunsko

3 308 356 457 207 808 257 32 197 638

2 678 392 802 326 339 025 32 241 656

2 330 432 057 437 326 015 46 942 452

2 827 213 025 502 699 500 67 980 500

6,2% 1,1% 0,1%

Bulharsko Slovinsko

23 511 110 177 771 605

9 038 485 179 253 349

14 237 574 165 030 191

30 444 278 172 529 783

0,1% 0,4%

129% 97%

1 764 342 844 1 156 837 204

1 837 538 728 1 120 590 477

1 422 252 124 831 658 911

1 760 492 984 1 144 621 912

3,8% 2,5%

100% 99%

ČÍNA Japonsko RUSKO

351 425 622 198 663 689 57 416 329

524 816 631 126 921 428 65 210 192

352 461 130 169 272 532 68 859 551

381 448 580 93 894 177 140 528 315

0,8% 0,2% 0,3%

109% 47% 245%

CELKEM

42 432 089 726

44 919 832 054

40 768 571 039

45 953 474 435

100,0%

108%

OSTATNÍ celkem USA

5.1.2 Jičínsko................ 242% 211%


Následující graf ukazuje poměr jednotlivých území členěných podle sídel finančních úřadů na celkovém importu do Královéhradeckého kraje v roce 2003. Nejvyšší podíl zaujal Hradec Králové (21%) a Jičín (19%), naopak nejnižší import byl zaznamenán v Chlumci nad Cidlinou, Nové Pace a Hořicích, všichni s podílem 1%. Graf č. 6-9

Podíl území Královéhradeckého kraje na importu v roce 2003

Dvůr Králové 4%

Vrchlabí 14%


Trutnov 8%

Chlumec nad cidlinou 1%

Kostelec n. Orl. 4% Dobruška 1%

Nový Bydžov 3% Jičín 19%

Rychnov n. Kn. 5% Nová Paka Jaroměř Broumov Náchod 4% 1% 12% 2%

Hořice 1%



162


Přesnější porovnání umožňuje porovnat import do určitého území (podle sídla finančního úřadu) přepočtený na jednoho obyvatele. Absolutně nejvyšších hodnot dosahuje Vrchlabí s hodnotou 236.689 Kč a Jičín s 185.554 Kč. Hradec Králové vykazuje jen 69.425 Kč a nejnižší údaj vykazují Hořice s 20.350 Kč. S grafu i tabulky je zřejmé, že rozdíly v přepočtu na obyvatele jsou značné. Index mezi nejvyšším a nejnižším údajem představuje 11,8 !

Import na obyvatele do jednotlivých území Královéhradeckého kraje v roce 2003 236 689

Graf č. 6-10

185 554

250 000

200 000

Vrchlabí

69 875 Dvůr Králové

58 056 Trutnov

68 798 Kostelec n. Orl.

Dobruška

Rychnov n. Kn.

30 292

71 978

91 400 Jaroměř

Broumov

39 956

89 413 Náchod

47 451 Nová Paka

Jičín

Hradec Králové

0

Nový Bydžov

50 000

Hořice

20 350

79 147

100 000

69 425

150 000


Za účelem obecného přehledu o postavení Královéhradeckého kraje v poměru exportu a importu je možné pro rok 2003 konstatovat, že poměr (index) exportu do EU a importu z EU je na úrovni 1,27, tzn. že objem exportu převyšuje import o 27%, stejný údaj v případě zemí CEFTA dosahuje 1,39 (39%) a u ostatních 1,86 (86%). Celkové číslo za všechny seskupení činí 1,31 (31%). Tyto údaje jednoznačně dokládají výrazné aktivní saldo Královéhradeckého kraje ve vztahu k zahraničí. Aktivní saldo nebylo v minulých letech samozřejmostí, jmenovitě ve vztahu k zemím EU a celkem za všechna uskupení, viz tabulka.

Tab. č. 6-5

Poměr výše vývozu a dovozu (absolutní částky) podle uskupení a let Rok

EU

CEFTA

Ostatní

Celkem

2000

0,92

0,96

1,37

0,95

2001

0,85

1,06

1,40

0,90

2002

1,07

1,25

2,03

1,13

2003

1,27

1,39

1,86

1,31


Stejné údaje o poměru exportu a importu je možné uvést u jednotlivých území Královéhradeckého kraje. Nejlépe je na tom okres Jičín s 1,52 a okres Rychnov nad Kněžnou s 1,38 a Náchod s 1,37. V rámci nižších územních celků jsou to potom Dvůr Králové s 1,82, Jičín s 1,58 a Trutnov s 1,51. Za celý Královéhradecký kraj vychází tento poměr na 1,31, přičemž kromě dvou nižších územních celků je tento index výrazně vyšší jak 1.


163


Území

Export a import podle území finančních úřadů v roce 2003

Export

Hradec Králové 11 247 973 150

Podíl území v 2003

Poměr k Export na průměru obyvatele KH kraje

Podíl území v 2003

Import

Import Poměr k Export na Počet průměru / obyvatel obyvaKH kraje import tele

18,7%

87 548

79,9%

9 939 013 003

21,6%

77 360

92,2%

1,13

128 478


436 781 949

0,7%

39 856

36,4%

262 391 021

0,6%

23 943

28,5%

1,66

10 959

Nový Bydžov

1 738 765 108

2,9%

87 608

80,0%

1 342 893 210

2,9%

67 662

80,6%

1,29

19 847

okres Hradec Králové

13 423 520 207

22,4%

84 274

76,9% 11 544 297 234

25,1%

72 476

86,4%

1,16

159 284

Jičín

13 454 263 772

22,4%

328 369

299,7%

8 530 650 293

18,6% 208 202

248,1%

1,58

40 973

Hořice

457 664 680

0,8%

23 875

21,8%

364 512 803

0,8%

19 016

22,7%

1,26

19 169

Nová Paka

582 782 658

1,0%

34 435

31,4%

625 410 674

1,4%

36 954

44,0%

0,93

16 924

14 494 711 110

24,2%

188 082

171,6%

9 520 573 770

20,7% 123 538

147,2%

1,52

77 066

Náchod

7 925 061 334

13,2%

128 737

117,5%

5 490 586 429

11,9%

89 191

106,3%

1,44

61 560

Broumov

1 292 427 291

2,2%

50 831

46,4%

698 783 812

1,5%

27 483

32,7%

1,85

25 426

Jaroměř

1 659 938 571

2,8%

65 257

59,6%

1 749 220 201

3,8%

68 767

81,9%

0,95

25 437

okres Náchod

10 877 427 196

18,1%

96 754

88,3%

7 938 590 442

17,3%

70 614

84,1%

1,37

112 423

Rychnov n. Kn.

3 268 463 827

5,4%

96 449

88,0%

2 439 205 956

5,3%

71 978

85,8%

1,34

33 888

739 738 026

1,2%

36 285

33,1%

591 969 696

1,3%

29 037

34,6%

1,25

20 387

Kostelec n. Orl.

2 537 614 670

4,2%

102 592

93,6%

1 701 715 175

3,7%

68 798

82,0%

1,49

24 735

okres Rychnov nad Kněžnou

6 545 816 523

10,9%

82 848

75,6%

4 732 890 827

10,3%

59 902

71,4%

1,38

79 010

Trutnov

5 684 110 354

9,5%

90 064

82,2%

3 776 218 391

8,2%

59 834

71,3%

1,51

63 112

Dvůr Králové

3 432 822 554

5,7%

122 776

112,0%

1 891 016 090

4,1%

67 633

80,6%

1,82

27 960

Vrchlabí

5 541 102 986

9,2%

193 016

176,1%

6 549 887 681

14,3% 228 155

271,9%

0,85

28 708

okres Trutnov

14 658 035 894

24,4%

122 375

111,7% 12 217 122 162

26,6% 101 996

121,5%

1,20

119 780

Královéhrade cký kraj celkem

59 999 510 930 100,0%

109 576

100,0% 45 953 474 435 100,0%

100,0%

1,31

547 563

okres Jičín

Dobruška

83 924


6.2

OBCHODNÍ VZTAHY S PODNIKATELSKÝMI SUBJEKTY DALŠÍCH KRAJŮ

Tato kapitola se zabývá problematikou spolupráce přes hranice Královéhradeckého kraje. Ať už se jedná o spolupráci a obchod v rámci České republiky, Evropské unie, nebo ostatních zemí mimo EU. Pružnost (flexibilita) v ekonomické organizaci je založena na inovační schopnosti firem a jejich schopnosti zavést inovace do produkčního procesu, vlastní organizace, mezifiremních vztahů apod. Konkurence je v podstatně větším měřítku založena na schopnosti firem zavádět inovace ve výrobě a produkovat krátké série kvalitních výrobků. Posilování sektoru malých a středních firem na straně jedné a potřeba inovací na straně druhé vedla k rozporu mezi potřebou aplikovaného výzkumu a schopností malých a středních firem zajišťovat vývoj nových produktů vlastními silami. Obecně platí, že v oblasti vědy a výzkumu tržní mechanismy selhávají mj. z důvodu vysokých a rizikových nákladů na výzkum a zavádění nových technologií. Koncepční přístup k podpoře inovací a tvorba inovační politiky na úrovni regionů vyžaduje dlouhodobý strategický přístup založený na konsensu hlavních „hráčů“ z každé oblasti. Právě dobře fungující klastr je jednou z možností, jak vytvořit podmínky pro dynamický rozvoj a spolupráci malých


164


a středních firem. Významným úkolem je rovněž posilování vztahů mezi výzkumnými institucemi a firmami a podpora komerčního využití výsledků výzkumu a vývoje.

6.2.1 Klastry Klastry jsou definovány jako regionálně umístěný soubor navzájem propojených společností zabývajících se výrobou, obchodem a službami firem v příbuzných oborech a přidružených institucí a organizací. Tyto subjekty si navzájem konkurují, ale také spolupracují. Klastry plní funkci podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti. Proto musí splňovat: Ø množství společností zapojených do klastru, koncentrovaných v určité geografické oblasti (kraj, sousední kraje, popř. přilehlé území sousedícího státu), musí tvořit kritickou masu, Ø zaměření na inovace a export, Ø přístup k výzkumu a vývoji a k vzdělávacím zařízením, Ø jasně definovaný sektor působnosti, Ø podporu významných firem, které věří v poslání klastru, Ø pevné vazby mezi dodavateli a odběrateli. Pomoci regionům podpořit technologický rozvoj a zvýšit jejich výkonnost má program Klastry, který je součástí Operačního programu Průmysl a podnikání. Cílem programu Klastry je podpořit ekonomický růst a konkurenceschopnost ekonomiky prostřednictvím rozvoje odvětvových seskupení (klastrů), které mohou vznikat na regionální, celostátní nebo přeshraniční úrovni. V takzvaných klastrech se sdružují firmy, vývojová centra i samosprávy. Zapojeným organizacím poskytují mnoho výhod. Společným nákupem materiálu, marketingem nebo značkou mohou firmy ušetřit velkou část nákladů. V rámci klastrů vznikají společné regionální programy pro výrobu, výzkum a informační technologie. Úspěšně fungující klastr zajistí cíle, jako jsou: Ø inovace (napojení na výzkumná centra, přístup k výzkumu a vývoji a k vzdělávacím zařízením, informační technologie, příprava kvalifikovaných pracovníků) Ø zvýšení konkurenceschopnosti (snížení nákladů formou společného marketingu a nákupu materiálu, rozdělení výrobního a obchodního programu, zvýšení vzájemné spolupráce, dosažení koncentrace kapitálu) Ø proexportní zaměření Ø ekonomický růst členů klastru Ø vytvoření nových pracovních příležitostí Ø rozvoj kraje Ve světě existuje mnoho úspěšných klastrů. Nejznámější je Silicon Valley v USA. V Evropě existuje například automobilový klastr v Göteborgu, textilní a nábytkářské klastry v severní Itálii nebo automobilový klastr AC Styria v Horním Rakousku. Přínosy, které mohou vzniknout pro kraj při podpoře klastrů: Ø fórum pro efektivní kalot s podnikateli v regionu Ø stimulace inovací a zvyšování konkurenceschopnosti (firem i odvětví průmyslové výroby a služeb) Ø kumulativní růst a rozvoj Ø podpora zahraničních investic Ø rozvoj konkurenčních výhod kraje a zlepšení jeho image Ø koncentrace a koordinace veřejné podpory celých odvětví Ø efektivnost výdajů veřejné správy Žádosti o poskytnutí podpory přijímají regionální kanceláře CzechInvestu (CI).


165


Klastry v ČR

podané žádosti (CI)

konzultované projekty (CI)

potenciální klastry Zdroj dat: CzechInvest

CzechInvest registroval v Královéhradeckém kraji zatím jedinou žádost do programu Klastry, konkrétně se jedná o projekt Omnipack – klastr výrobců obalů. Další tři klastry zvažují podání žádosti, jsou to Polygrafický klastr, klastr Technické plasty a Kamenosochařský klastr. Další potenciálně uvažované klastry s působností v Královéhradeckém kraji by mohly být klastry zaměřené na technické textilie nebo farmaceuticko-medicínské technologie. Královéhradecký kraj připravuje žádost do programu Klastry na projekt Zmapování potenciálu pro vznik klastrů v Královéhradeckém kraji. Omnipack - klastr výrobců obalů Od počátku roku 2005 vzniká na území Královéhradeckého kraje klastr výrobců obalů a servisních organizací. Žadatel projektu a koordinátor činností, směřujících ke vzniku klastru, je společnost POLYPLASTY s.r.o., člen skupiny TP Holding a.s. se sídlem v Praze 5 a s hlavním výrobním závodem v Jaroměři. Podnět k vypracování studie vzešel od 12 společností, sdružených ve volném seskupení OMNIPACK. Jedná se převážně o průmyslové podniky, jejichž hlavní, či významnou činností je výroba obalů. Každá z těchto společností se specializuje na vybrané výrobní technologie v oblasti obalů, které se vzájemně překrývají jen v minimální míře. Ovšem vzhledem k současnému rozsahu obalových systémů není středně velký výrobce schopen zajistit výrobu všech komponent bez kooperace s dalšími výrobci. Prohloubení spolupráce jednotlivých specializovaných výrobců v rámci sdružení umožní pružněji a efektivněji řešit jednotlivým výrobcům dodávky komplexních obalových systémů. Výroba obalů navíc vyžaduje řadu servisních činností (poradenství, design, marketing, obchod,...), které mohou být zajištěny pro výše zmíněné seskupení společné, a tím významně zefektivnit celý systém s zvýšit konkurenční výhodu pro výrobce. Vzhledem k tomu je základním cílem sdružení rozšířit se především o členy, zajišťující servis. Preferovány jsou společnosti z regionu Hradec Králové a Pardubice. Vzniklý potenciální klastr je koncipován jako otevřené společenství s možností rozšiřování o další společnosti a organizace. Prioritou je rozšiřování spolupráce v oblasti střední Evropy.


166


Technické plasty Vznik oborového sdružení (klastru) chystají na východě Čech výrobci plastů. Cílem uskupení je provázat výrobce a zpracovatele plastů, aby mohli konkurovat podobným uskupením v Evropské unii. Iniciátorem klastru je společnost Tanex Plasty z Jaroměře na Náchodsku. S pomocí klastru nazvaného Technické plasty budou výrobci nabízet úplné portfolio hmot a technologií. Zákazník tak nemusí hledat dodavatele mezi velkým počtem různě specializovaných firem a získá vše na jednom místě. Společnost Tanex Plasty již pro první fázi vzniku klastru, tedy vyhledání vhodných firem a určení strategie, získala podporu z Operačního programu Průmysl a podnikání. Podpora může dosáhnout až 800.000 korun. Následně může klastr získat další dotaci až do výše 45 milionů korun, která bude čerpána během tří let. Samotný klastr by mohl být založen do konce roku. Sdružení musí mít nejméně deset členů. Vedle Tanexu Plasty se do klastru již přihlásily například výrobní družstvo Tvar Pardubice, Sklotex Plasty z Týniště nad Orlicí, hořická společnost Airon Technic a turnovská Vyva Plast. Odborným spolupracovníkem je Univerzita Pardubice a souhlas s projektem projevil Pardubický kraj. Kamenosochařský klastr Cílem projektu „Kamenoprůmyslový klastr s podpůrnou infrastrukturou příbuzných oborů“ je založení odvětvového seskupení firem, které se zabývají Ø těžbou a zpracováním přírodního kamene Ø kamenickou výrobou a kamenosochařstvím Ø kovovýrobou ( výroba kotevních systémů pro obklady ) Ø projektovou činností a zahradní architekturou Ø stavebnictvím Ø výrobou chemických přípravků pro ošetřování kamene Ø servisem kamenických strojů a nářadí V jádru klastru majý být sdruženy firmy se zaměřením na výrobu. Podpůrnou infrastrukturu budou vytvářet firmy, které mají pro klastr podstatný význam, a to z technické oblasti kovovýroby a servisu strojů nutných pro těžbu a zpracování kamene, dále z oblasti kamenosochařské a stavební, dále firem poskytující služby v oblasti zahradní architektury od projekce až po realizaci. Zde je sledována linie vývoj – výroba – logistika. Geologicky jsou v Královéhradeckém kraji největší zásoby pískovců vhodných k čisté a hrubé kamenické výrobě. Zásoby ušlechtilého kamene si vyžádaly poptávku po odbornících. Proto byla už v roce 1884 založena Střední průmyslová škola kamenická v Hořicích v Podkrkonoší. Za 120 let od svého vzniku se stala uznávanou autoritou. Vlivem těchto okolností je v Královéhradeckém kraji největší koncentrace firem s předmětem podnikání zpracování kamene. A zde je velký potenciál k rozvoji klastru. Předběžný souhlas o spolupráci v rámci tohoto klastru byl vysloven Ústavem geoniky Akademie věd České republiky v Ostravě a Technickou univerzitou – Vysokou školu báňskou v Ostravě.

Polygrafický klastr Projekt je zaměřen do odvětví polygrafického průmysl (OKEČ 22.2) ze sektoru Zpracovatelského průmyslu. Lokalizován je do Královéhradeckého a Pardubického kraje a východní části Středočeského kraje. Vytvoření klastru POLYGRAFIE je příklad identifikace klastru přístupem „zdola nahoru“. Několik podnikatelů sdružených ve Svazu polygrafických podnikatelů pochopilo společné příležitosti a možnosti společného řešení problémů, spojili se a rozhodli, že vybudují úzce spolupracující seskupení také pro posílení inovačního potenciálu seskupení, které povede k zvýšení konkurenceschopnosti, a tím posílení pozice k zásadnějšímu průniku na evropský trh. Jako základní omezení dalšího rozvoje polygrafických podniků byla identifikována malá síla těchto podnikatelů uplatnit svoji produkci na zahraničních trzích často způsobená neschopností poskytnout silnému klientovi komplexní nabídku zpracování jeho zakázky. Dalším tíživým problémem je vysoká investiční náročnost oboru vzhledem k překotnému vývoji techniky a technologie v polygrafii využívaných. Zamýšlený klastr nemůže, alespoň zatím, mít ambice


167


vyvíjet nové technologie tisku apod. Často však je možné nahradit techniku nové generace úpravou technologie používané. Avšak ani na tuto drobnou inovaci v oboru nemají malí a středí podnikatelé dostatek kapacit (časových, finančních, personálních). S rychlým vývojem techniky a technologie v polygrafickém průmyslu souvisí i potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly. Je proto třeba úzce spolupracovat se vzdělávacími institucemi, a to jak na úrovni středního tak i vysokého školství, a tak ovlivňovat studijní programy škol a na druhé straně získávat ze škol ty nejlepší vysoce odborně vzdělané absolventy. Potřebnou úrovní spolupráce klastru se školami jsou i odborné kurzy zaměřené zejména na seznámení se s novými technikami a technologiemi, s moderními přístupy v řízení společnosti apod. K zapojení vzdělávacích a inovačních institucí byla přizvána Katedra polygrafie a fotofyziky Pardubické univerzity, kde již nyní probíhá spolupráce mezi odborníky z praxe a katedrou, např. při zadávání témat absolventských prací apod., ale především při řešení technických či technologických problémů praxe. Katedra polygrafie standardně přijímá výzkumné úkoly zejména od podniků ve východočeském regionu a jejich řešení předává zpět do praxe. Závěr: Objem mezinárodní obchodní výměny mezi ekonomickými subjekty Královéhradeckého kraje a subjekty ze zahraničí patřil v letech 2000 – 2003 k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem hospodářství regionu. Jednalo se zejména o obchod se státy EU 15, tedy státy s vyššími požadavky na kvalitu zboží a služeb. Růst obchodní výměny měl zcela určitě pozitivní vliv na pozdější hladký průběh užšího propojení ekonomik EU a ČR, potažmo Královéhradeckého kraje a subjektů účastnících se obchodní výměny se zahraničním, především výrobních a zpracovatelských podniků. Obchodní výměna vzrostla v posledních letech ve značné míře i díky přímé účasti zahraničního kapitálu na podnikání v Královéhradeckém kraji, když zahraniční subjekty zpřístupnily svou prodejní síť pro české výrobky, služby a zboží. Obchodní výměna kromě obohacení nabídky zahraničního zboží na tuzemském trhu představovala pro tuzemské podniky možnost porovnání kvality zboží, čímž došlo k podstatně většímu tlaku na její růst. Z výsledků hospodaření všech subjektů Královéhradeckého kraje lze odvodit, že tuzemské subjekty poměrně drží krok se zahraniční konkurencí. To dokládá ostatně i hodnota exportu Královéhradeckého kraje, která je podstatně vyšší než import. Index exportu a importu je kromě dvou případů většinou podstatně vyšší než jedna, což dokládá, že obchodní výměna se zahraničím se uskutečňuje více či méně ve všech sledovaných územích. Toto je možné vnímat jako velmi pozitivní jev, protože nedochází k příliš velké diferenciaci mezi jednotlivými regiony, která v opačném případě s sebou nese nadměrnou a tím nežádoucí migraci firem a obyvatelstva. Velkou příležitost ve zvýšení exportní schopnosti podniků může být rozvinutí spolupráce s příhraničními regiony Polska. které patří spolu s Německem a Slovenskem k nejvýznamnějším obchodním partnerům. Ke zkvalitnění přeshraniční průmyslové spolupráce chybí odpovídající zázemí ve formě společných rozvojových programů. Cílem by tedy mělo být vytvoření podmínek pro rozšíření přeshraniční průmyslové spolupráce a Využít existující regiony ke zlepšení informovanosti o podnikatelských příležitostech a k posílení vzájemných kontaktů a vazeb na různých úrovních. Stále důležitějším nástrojem přeshraničním spolupráce se stávají klastry. V čem je strategie klastrů přínosná pro firmy a regiony? Koncept klastrů je pro firmy a regiony přínosný především v koncentraci všech sil na tu nejpodstatnější podmínku prosperity - konkurenceschopnost. Teorie klastrů je výsledkem zkoumání konkurenceschopnosti a současně prostředkem jejího dosahování. O životaschopnosti tohoto přístupu svědčí mimo jiné i to, že všechny země světa, které prokazují vysokou konkurenceschopnost, používají klastry. Geografický rozměr klastrů se může pohybovat od regionu - kraje, přes celý stát, nebo zahrnuje pouze jedno město, nebo se může rozkládat přes hranice do sousedních zemí. To záleží na vzdálenosti, která ještě zaručuje informační, transakční, pobídkovou a jinou efektivnost pro firmy v klastru. Klastr slouží svým členům jako informační platforma. Člen klastru získává snadněji, rychleji a většinou zdarma informace od řídící jednotky klastru, podpůrných institucí a členů navzájem, které by nikdy, jako izolovaná firma nedostal. Může se jednat o informace o různých podnikatelských příležitostech, poptávkách, tržních a technologických trendech, o podnicích a místní ekonomice, o regionálních dodavatelských řetězcích, veřejném financování včetně možností financování z evropských fondů a v neposlední řadě o akcích pořádaných pro klastr.


168


Tradičně se hlavně malé a střední firmy velmi podrobně zabývají vlastními operacemi uvnitř podniku, zatímco způsob zajišťování externích vztahů se zákazníky a dodavateli považují za daný a stěží přístupný výrazným změnám. Pomocí klastru se tak firmy pokoušejí zvýšit své konkurenční výhody v celém řetězci obchodních transakcí i mimo vlastní podnik. V prostředí „nové ekonomiky“, s jejími novými technologiemi, se vytvářejí i nové podnikatelské vztahy. Výkonnost samotné firmy již není pro mezinárodní konkurenceschopnost dostačující – k té vede stále více celková výkonnost kooperujících organizací, která určuje, jak produkt nebo službu hodnotí koncový uživatel. Tyto nové způsoby práce vyžadují stabilní a dlouhodobé partnerské vztahy, protože rozvoj podpůrných systémů vyžaduje významné investice. V Evropě i na celém světě existuje řada průmyslových oblastí, podnikových aliancí a lokálních výrobních systémů pracujících v režimu regionálních sítí spolupráce, často překračujících rámec daného regionu. V České republice jsou tyto formy spolupráce doposud spíše výjimkou. Sítě MSP přitom mohou být jádrem spolupráce pro rozvoj regionálních ekonomik ČR v období integrace do Evropské unie. Cílem klastrů by tedy mělo být: Ø přispět k širokému zapojení malých a středních firem do mezinárodního obchodu Ø rozvíjet kooperační vztahy malých a středních firem s firmami z členských zemí EU Ø využít potenciál nově rozvíjených technologií a forem elektronického obchodování a podnikání (e-commerce a e-business) a inovací v malých a středních firmách Ø přispět k udržení stávajících a vytvoření nových pracovních příležitostí v malých a středních firmách regionu Závěrem lze vyjádřit přesvědčení, že se pro Královéhradecký kraj a ostatní kraje ČR cílené plánování a podpora průmyslových klastrů s významnou finanční podporou z veřejných rozpočtů stane prioritou jako dobrá investice pro budoucí konkurenceschopnost celé země.


169


7

ZÁVĚR KAPITOLY EKONOMICKÝ POTENCIÁL KRAJE

Královéhradecký kraj má značný rozvojový potenciál vyplývající z jeho polohy, historického vývoje a přírodních podmínek. Srovnání s jinými kraji v ČR jasně ukazuje na jeho nedostatečné využívání. Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu života v regionu je ekonomická výkonnost produktivní části podnikatelské sféry, která jednoznačně dominuje při posuzování celkové úrovně regionu. Jedná se především o výrobu a služby nesoucí finanční efekty nad rámec přímé spotřeby v daném regionu (jde o obdobu aktivní bilance zboží a služeb, jak je obecně známa v národohospodářském nebo celorepublikovém pojetí). Obchodní aktivity a služby (tržní i netržní) nejsou přes svoji nepopiratelnou důležitost pro první dva sektory tak rozhodující pro ekonomickou výkonnost, i když s nimi úzce souvisejí. Z výše uvedeného konstatování plyne jednoznačný závěr - rozvoj či růst primárního (výrobního) sektoru a hlavně a především sekundárního (zpracovatelského) musí nutně předcházet terciálnímu sektoru. Terciální sektor může urychlit rozvoj a růst prvních dvou sektorů, je však koneckonců jen jednou z podmínek ekonomického rozvoje. Sám o sobě však bez silných prvních dvou sektorů nemůže dlouhodobě udržovat růst. Důležitým faktorem majícím přímou souvislost s ekonomickou výkonností regionu je kvalitní infrastruktura. Ta dnes patří mezi hlavní faktory vzniku a růstu jakékoli lidské činnosti. Základním předpokladem pro silný ekonomický růst je efektivní využití silných stránek kraje a současných a budoucích příležitostí vyplývajících ze vstupu ČR do EU. Samotný vstup do unie však automaticky s sebou nepřináší ekonomický růst a blahobyt. V tomto směru vláda ČR realizuje celou řadu opatření, které mají povzbudit ekonomickou aktivitu veřejného a soukromého sektoru. Na úrovni Královéhradeckého kraje se jedná především o: Ø rozvoj malého a středního podnikání, Ø přípravu a rozvoj infrastruktury v oblasti lokalit vhodných pro podnikatelské využití, Ø využití kvalitních půd pro pěstování plodin, Ø podporu cestovního ruchu, Ø rozvoj služeb v oblasti vzdělávání a obecně zaměstnanosti. Perspektivou může být další rozvoj podnikatelských aktivit se sousedním Polskem. Strategické směry, kterými může být podpořen rozvoj ekonomické základny kraje: Ø vytváření průmyslových zón, revitalizace nevyužívaných průmyslových a jiných objektů areálů vhodných pro podnikatelskou činnost, Ø zřizování tzv. podnikatelských inkubátorů, Ø rozvíjení služeb, které by zásadním způsobem ulehčily podnikatelské sféře rozvíjet nové druhy výrob, služeb s vyšší přidanou hodnotou. Ø vyjasnění vlastnických vztahů k pozemkům pro podnikání, připravovat pozemky pro potenciální investory, Ø rozvíjení průmyslu pro zpracování zemědělských produktů. Podpora investiční činnosti a získání finančních prostředků z různých zdrojů vychází z potřeby zvýšit počet pracovních příležitostí, přilákat nové investory do regionu a stimulovat stávající k tomu, aby se dále rozvíjely. Tento cíl vychází z dosud omezeně využívané příležitosti cílené nabídky a propagace existujících a potenciálních kapacit kraje. Této činnosti předchází důkladné prověření skutečných možností a jejich následné vyhodnocení. Výsledky se mohou prezentovat v tuzemsku a zejména v zahraničí všemi dostupnými marketingovými prostředky. Veřejné a soukromé subjekty se mohou účastnit celostátních programů podpory podnikání, ovšem bez větší angažovanosti veřejného sektoru nemůže dojít k využití všech možností, které se v celém kraji v této oblasti nabízejí. Strategické směry, kterými může být podpořen rozvoj ekonomické základny kraje: Ø vytvoření marketingového informačního systému regionu, Ø organizování prezentací, obchodních misí, výstav, Ø využití sítě českých zastupitelstev v zahraničí a cizích ambasád v ČR.


170


V souvislosti s převahou současné nabídky klasických zemědělských výrobků na trhu, i v souvislosti s předpokládaným budoucím vývojem, bude těžiště dalšího rozvoje zemědělství spíše v rozvoji pěstování nepotravinářských plodin a v údržbě krajiny. Podporována bude zemědělská výroba zachovávající zásady ekologické stability území i charakteru krajiny. Pro zajištění rozvoje podnikání na venkově jsou důležité podpůrné služby. Ty by se měly s ohledem na specifické zaměření zemědělství v různých oblastech buď přizpůsobit, nebo nově vzniknout pro nové potřeby. Strategické směry, kterými může být podpořen rozvoj v oblasti zemědělské výroby: Ø využití mimoprodukčních funkcí zemědělství, Ø podpora pěstování plodin pro nepotravinářské účely, Ø podpora vzniku a rozvoj služeb pro podnikání na venkově. Cestovní ruch je významnou perspektivní oblastí s prostorem pro rozvoj podnikatelských aktivit a tím i zaměstnanosti. Královéhradecký kraj má značný potenciál pro rozvoj tohoto odvětví. Má výhodnou polohu a k dispozici jak přírodní, tak historické, kulturně-společenské a sportovní podmínky. Pro tuto oblast se předpokládá jak využívání tradičních služeb, tak i další rozvoj nových produktů. Rozvojové možnosti jsou spatřovány např. ve specifické poznávací turistice, zábavních a sportovních areálech ve spojení s dalšími doplňkovými službami. Aktivity budou zaměřeny rovněž na přeshraniční turistický ruch a na přání a očekávání zahraničních zájemců. Strategické směry, kterými může být podpořen rozvoj v oblasti cestovního ruchu: Ø orientace na tzv. poznávací turistiku s využitím kulturního a přírodního potenciálu kraje, Ø podpora a rozvoj regionální turistiky, tvorba turistických tras, vytvoření zábavných a sportovních areálů, Ø podpora vzniku a rozvoje menších lázeňských center, propojení lázeňských služeb s jinými aktivitami, Ø vytvoření společné koncepce přeshraničního turistického ruchu s Polskem. Rozvoj malého a středního podnikání v obcích. Efektivní hospodářské využití potenciálu obce, spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Nelze přímo zasahovat do konkrétních činností jednotlivých ekonomických subjektů z pozice obce, lze však pomoci rozvoji nepřímo. Důležitou roli zde může sehrát přístup obce k vytváření podmínek pro podnikání a ke zvýšení informovanosti podnikatelské veřejnosti i občanů. Může jít o marketingové činnosti, poradenství a nebyrokratické řešení administrativních a majetkoprávních záležitostí apod. Nabízí se lepší využití polohy kraje při spolupráci s Polskem. Zkušenosti ze světa ukazují, že největší dynamiku růstu vykazují právě malé a středně velké podniky. Zvláštní péče o tento sektor, který se v kraji zatím rozvíjí velmi pomalu, může přinést výsledky v podobě nových pracovních míst, omezení závislosti některých lokalit na jednom velkém zaměstnavateli, využití volných ploch a objektů a změnu přístupu zaměstnanců k práci, kvalitě a produktivitě i k soukromému majetku. Nové podniky mohou přispět ke snižování některých negativních jevů, které stále přetrvávají u velkých podniků jako např. nepružnost, umělá zaměstnanost, netečný vztah zaměstnanců k podniku, nebezpečí propouštění většího množství pracovníků a pod. Rozvoj malých a středních podniků přispěje k vytváření přirozeného podnikatelského prostředí, které zvýší atraktivitu kraje pro vnější i vnitřní investory a tím přispěje k rozvoj obcí. Strategické směry, kterými může být podpořen rozvoj malých a středních podniků: Ø efektivní hospodářské využití potenciálu obce, Ø zvýšení informovanosti podnikatelů a občanů, Ø zjednodušení legislativy ve prospěch rozvoje MSP, Ø zlepšení spolupráce s polskými obcemi, jejich sdruženími a podnikatelskými organizacemi.


171


Ekonomická výkonnost podle inkasa daňových příjmů a výše exportu (území finančních úřadů) – agregátní ukazatel


Pro souhrnné zhodnocení ekonomické výkonnosti správních obvodů finančních úřadů v Královéhradeckém kraji z hlediska výše daňového inkasa a výše exportu slouží následující ukazatelé: Ø pořadí území podle výše daně z příjmu fyzických osob na obyvatele v roce 2004 Ø pořadí území podle výše indexu vývoje daně z příjmu fyzických osob 2004 / 1999 Ø pořadí území podle výše daně ze závislé činnosti na obyvatele v roce 2004 Ø pořadí území podle výše indexu vývoje daně ze závislé činnosti 2004 / 1999 Ø pořadí území podle výše daně z příjmu právnických osob na obyvatele v roce 2004 Ø pořadí území podle výše indexu vývoje daně z příjmu právnických osob 2004 / 1999 Ø pořadí území podle výše exportu na obyvatele v roce 2003 Ø pořadí území podle indexu vývoje exportu 2003 / 2000 Ø pořadí území podle indexu export / import v roce 2003 Hodnocení bylo provedeno sestavením pořadí dle výše jmenovaných ukazatelů za každý správní obvod finančních úřadů v Královéhradeckém kraji. Těchto správních obvodů je v KH kraji celkem 15. Region s nejnižší hodnotou dosažených pořadí vykazuje na základě vyhodnocení všech ukazatelů nejpříznivější situaci v ekonomické výkonnosti dle z hlediska výše exportu, daňových příjmů a indexu jejich nárůstu v daném období. Na základě celkových hodnot bylo sestaveno 5 kategorií hodnocení: Ø Velmi příznivé hodnocení (34 – 51 bodů) Ø Příznivé hodnocení (52 – 68 bodů) Ø Průměrné hodnocení (69 – 85 bodů) Ø Méně příznivé hodnocení (86 – 102 bodů) Ø Nepříznivé hodnocení (103 – 119 bodů) Jako nejlépe hodnocené území vycházejí území finančních úřadů Jaroměř (34 bodů), Jičín (41), Hradec Králové (49) a Vrchlabí (50). Jaroměř si udržela vysokou úroveň dosažených umístění prakticky ve všech kategoriích, pouze v pořadí exportu na obyvatele obsadila 10. příčku. To samé můžeme konstatovat o Jičínu a kategorii export/import a o Vrchlabí a indexu vývoje daně ze závislé činnosti 2004 / 1999 a indexu vývoje daně z příjmu fyzických osob 2004 / 1999. Hradec Králové zaznamenal výborná umístění v šesti kategoriích, podstatně slabší pak ale výsledky v kategoriích


172


výše exportu na obyvatele v roce 2003, index vývoje exportu 2003 / 2000 a index vývoje daně z příjmu právnických osob 2004 / 1999. V kategorii příznivé hodnocení ekonomické výkonnosti se umístila pouze dvě území – Kostelec nad Orlicí (64 bodů) a Nový Bydžov (67). Obě dvě území zaznamenala značně nevyrovnané výkony ve všech sledovaných oblastech. Území finančních úřadů Náchod, Dvůr Králové nad Labem (oba 69 bodů), Dobruška, Chlumec nad Cidlinou (oba 78 bodů) a Rychnov nad Kněžnou (82) se umístila v kategorii s průměrným hodnocením. V kategorii méně příznivé hodnocení ekonomické výkonnosti hlediska výše exportu, daňových příjmů a indexu jejich nárůstu v daném období se vyskytují 3 území – Trutnov (89 bodů), Nová Paka (91) a Hořice (100). Území Hořice se dokonce umístilo na posledním místě ve 3 kategoriích (export na obyvatele, index vývoje exportu 2003 / 2000 a daně z příjmu právnických osob na obyvatele), jednou předposlední (výše daně ze závislé činnosti na obyvatele v roce 2004), lepšími výkony v ostatních kategoriích pak přeskočilo území Broumova se 119 body. Broumov tak figuruje ve všech agregátních ukazatelích za ekonomickou oblast v kategorii s nepříznivým hodnocením.


173


II. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE


174


8

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI

V Královéhradeckém kraji bylo při Sčítaní lidí, domů a bytů v roce 2001 evidováno 279 064 2 ekonomicky aktivních obyvatel (dále EAO) , což představuje 51% z celkového počtu obyvatel v kraji. Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních je na území správního obvodu obce s rozšířenou pravomocí Vrchlabí, Hradec Králové a Jičín. Naopak nejnižší hodnoty podílu ekonomicky aktivních obyvatel vykazuje území ORP Nový Bydžov, Kostelec nad Orlicí a Dobruška. Obr. č. 8-1

Ekonomická aktivita obyvatel v Královéhradeckém kraji dle území obcí s rozšířenou působností v r. 2001

Zdroj: SLDB 2001 3

V roce 2001 byl nejvyšší podíl zaměstnaných osob z celkového počtu ekonomicko aktivních na území obce s rozšířenou působností (ORP) Nové Město nad Metují a to 91,1%, naopak nejmenší podíl evidovala ORP Broumov (86,0%). Nejvyšší podíl zaměstnaných na EAO a to 100% byl v obcích Dolní Lochov, Sekeřice, Ohaveč, Byzhradec, Březina, nejmenší podíl vykazovaly obce Hynčice, Královec, Lampertice, Svatojánský Újezd, Soběraz, Heřmánkovice, kde se hodnoty pohybovaly mezi 81-83%. Nejvyšší podíl pracujících důchodců byl na území ORP Hradec Králové (4,9%), naopak nejnižší podíl pracujících důchodců byl v ORP Nový Bydžov (3,0%),. Mezi obce s nejvyššími podíly patří Kněžnice, Sněžné, Vřesník, Špindlerův Mlýn, Humburky, Vrchovnice (8-12%). V obcích Svatojánský Újezd, Lužany, Bačalky, Tuř, Nová Ves, Ohařice, Trotina, Litoboř nepracoval žádný důchodce. 4 Nejvyšší podíl důchodců na ekonomicky neaktivním obyvatelstvu za rok 2001 byl v ORP Nový Bydžov (49%), ale také v tomto obvodu byl nejnižší podíl studentů v rámci kraje, a to 33,2%. Nejnižší podíl ekonomicky neaktivních důchodců byl v ORP Rychnov nad Kněžnou (43,3%), kde bylo ale v daném roce evidováno nejvíce studentů a to 37,6% z celkového ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Při hodnocení obcí byl nejvyšší podíl důchodců na ekonomicky neaktivním obyvatelstvu v obci Lišice, Kostelec, Vrbice, Zámostí-Blata, Ohařice, Sekeřice a to 72-76%. Nejmenší podíl osob 2

Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly na Sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnavatele, samostatně činné, pracující důchodce, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 resp. 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. 3

Pro zařazení osob do kategorie zaměstnaných, zaměstnavatelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání – jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. 4

Ekonomicky neaktivní osoby jsou nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy, žáci, studenti a učni, osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby.


175


v důchodovém věku byl v obcích Staré Místo, Podůlší, Malá Úpa, Mílovice u Hořic, Valdice, Libčany, Česká Čermná a to mezi 24-35%. Žen na mateřské dovolené bylo nejvíce registrováno v ORP Jaroměř (1,7%), nejméně jich bylo v ORP Nová Paka (1,1%). Nejvíce žen na mateřské dovolené bylo v obcích Petrovičky a Kostelec a to až 18%, což výrazně převyšuje krajský průměr. Nulový podíl žen na mateřské dovolené byl např. v obcích Svatojánský Újezd, Tuř, Rašín, Rokytňany, Kounov, Sedliště, Jestřebí. Tab. č. 8-1

Správní obvody ORP rok Broumov

Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity ve vybraných správních obvodech Královéhradeckého kraje v letech 1991-2001 v tom v % v tom v % Ekonomicky Ekonomicky žáci, aktivní neaktivní podíl pracuj.důch nezaměstna ženy na MD důchodci studenti, celkem celkem zaměst. v % odci ní učni 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 9519 8823 85,69 86,01 5,43

3,01

6,68

1,34

2,20

9,63 7960 8738 38,28 44,64 61,31 36,47

Dobruška 10287 9787 85,24 90,08 7,03 Dvůr Králové nad 14678 13860 86,44 88,03 6,35 Labem Hořice 9552 9196 85,53 89,14 6,40

3,42

6,53

1,36

1,20

5,14 9571 9915 41,60 46,01 57,78 36,11

3,79

5,40

1,46

1,81

6,72 13046 13232 43,73 48,34 55,45 33,91

3,56

6,30

1,35

1,77

5,96 8876 8984 45,14 46,98 54,15 34,44

Hradec Králové

78076 74384 85,05 87,47 7,07

4,95

5,68

1,21

2,19

6,36 66925 68257 41,11 47,35 57,92 35,51

Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod

9736 9587 85,32 87,55 6,10

3,69

6,38

1,73

2,20

7,03 9049 9467 40,93 43,61 58,22 36,27

24103 23706 85,29 89,58 6,88

3,18

5,97

1,23

1,86

6,00 22596 22307 43,49 47,47 55,70 35,05

13074 12102 85,88 89,33 6,94

3,35

5,90

1,31

1,28

6,02 11766 12267 43,70 48,94 55,70 34,18

32033 30640 85,12 89,15 7,33

4,30

6,12

1,35

1,43

5,19 29288 30623 43,96 46,74 55,36 34,48

85,28 89,95 7,35

3,50

6,16

1,10

1,20

5,44 6306 6604 41,56 46,09 57,94 37,58

85,79 91,11 7,05

4,18

6,22

1,20

0,94

3,51 6584 6966 38,20 45,19 61,16 36,88

85,44 87,42 7,25

3,00

5,95

1,62

1,36

7,96 8190 8699 45,43 49,07 53,79 33,27

86,88 89,92 5,54

3,16

6,16

1,34

1,42

5,57 15880 16523 38,74 43,29 60,62 37,60

86,00 88,22 6,03

3,96

5,89

1,17

2,09

6,65 30159 31784 40,00 46,60 59,08 35,11

15931 14877 86,05 89,87 7,01

4,21

5,59

1,49

1,35

4,43 12679 13250 37,86 45,38 61,59 36,72

Nová Paka 7220 6630 Nové Město nad 7761 7231 Metují Nový Bydžov 8676 8204 Rychnov nad 17476 17148 Kněžnou Trutnov 34893 32889 Vrchlabí

Zdroj: SLDB 1991,2001

V období 1991-2001 v Královéhradeckém kraji je zřejmý nárůst podílu zaměstnaných osob. Dále je také zjevný nárůst podílu nezaměstnaných, kdy tyto dva trendy mohou působit protichůdně, ale nárůst podílu zaměstnaných je kompenzován markantním úbytkem žen na mateřské dovolené a pracujících důchodců. V Královéhradeckém kraji se také snížil podíl žáků a studentů.


176


Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity Královéhradeckého kraje v letech 1991-2001

studenti důchodci-neaktivní nezaměstnaní 2001 pracující důchodci

1991

ženy na MD zaměstnaní 0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

v%


Přesto, že se počet ekonomicky aktivních obyvatel v Královéhradeckém kraji na celkovém počtu obyvatel od roku 1991-2001 výrazně nezměnil, došlo k nárůstu počtu nezaměstnaných a poklesu žen na mateřské dovolené, pracujících důchodců, žáků a studentů. V roce 1991 bylo v Královéhradeckém kraji celkem 293 325 ekonomicky aktivních obyvatel. Nejvyšší podíl zaměstnaných osob na ekonomicky aktivních celkem byl v roce 1991 v ORP Rychnov nad Kněžnou a to 87%, naopak nejmenší podíl byl v ORP Hradec Králové a to 85%. Nejvyšší podíl pracujících důchodců byl v ORP Nová Paka ( 7,35%), nejmenší podíl byl shledán v ORP Broumov a to 5,4%. ORP Broumov vykazoval nejvyšší podíl žen na mateřské dovolené (6,68%), nejnižší hodnota byla registrována za ORP Dvůr Králové nad Labem (5,40%).


177


9

ZAMĚSTNANOST

9.1

ZAMĚSTNANOST PODLE POSTAVENÍ V ZAMĚSTNÁNÍ

Celkový počet zaměstnavatelů5 byl ke konci roku 2004 v Královéhradeckém kraji 12 915 a počet zaměstnanců činil 284 166. V období 2001-2004 byl podíl zaměstnavatelů v rámci kraje nejsilněji zastoupen v okrese Hradec Králové 30%, v okrese Trutnov 20 %, v okrese Náchod 20 %, následoval okres Rychnov nad Kněžnou 16 %, nejnižší podíl byl v okrese Jičín 14 %. V kraji došlo meziročně v období 2001-2004 k mírnému zvýšení počtu subjektů ve skupinách zaměstnavatelů nad 25 zaměstnanců i zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců. Celkový počet zaměstnavatelů se pohyboval od 12 500 do 12 900. Údaje o celkových počtech zaměstnatelů v období let 2001-2004 jsou uvedeny níže v tabulce. Tab. č. 9-1

Zaměstnavatelé v Královéhradeckém kraji v roce 2001-2004 Stav ke konci roku

Ukazatel (celkový počet) Zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců Zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců

1)

2)

Celkový počet zaměstnavatelů

2001

2002

2003

2004

1 516

1 475

1 640

1 568

11 056

11 002

11 158

11 347

12 572

12 502

12 798

12 915

Zdroj: 1) ČSSZ

2) OSSZ

Procentuální rozdělení zaměstnanců v rámci kraje odpovídá populační síle okresu, v okrese Hradec Králové 37%, v okrese Trutnov 20%, v okrese Náchod 19 %, v okrese Jičín 13 % a v okrese Rychnov nad Kněžnou 11 %. 6 Zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) bylo v roce 2004 celkem evidováno 284 166, meziročně v období let 2001-2004 byl jejich počet stabilní (mírný pokles v roce 2002). Tab. č. 9-2

Počet zaměstnanců a OSVČ v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 Ukazatel (celkový počet)

Zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců

2001 1)

Zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 2) zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

3)

Celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)

Stav ke konci roku 2002 2003

2004

192 526

176 629

194 084

190 406

51 460

57 788

52 872

53 803

44 323

42 605

35 984

40 191

288 309

269 176

282 940

284 166

Zdroj:1) ČSSZ 2) 3) OSSZ

V roce 2001 byl nejvyšší podíl zaměstnanců v ORP Kostelec nad Orlicí (81,4%), nejméně vykazovala ORP Hořice se 76,6% podílu zaměstnanců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Nejvyšší nárůst podílu zaměstnanců v období let 1991-2001 byl zjištěn v ORP Jičín a Nový Bydžov, největší pokles byl v ORP Broumov. Nejvyšší podíl zaměstnanců za rok 1991 byl v ORP Broumov a to 95,2% naopak nejmenší byl v ORP Nový Bydžov a to 74,9%. V období 1991-2001 vzrostl podíl osob samostatně činných. Nejvyšší podíl v roce 2001 zaznamenala ORP Nová Paka a to 14,1%, naopak nejnižší hodnota byla v ORP Broumov (8,70%). V období 19912001 byl nejvyšší nárůst OSVČ zaznamenán v ORP Nový Bydžov, naopak nejnižší nárůst v ORP Trutnov.

5

Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (nebo zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby – zaměstnance. 6


178


V Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001 poklesl podíl zaměstnanců na EAO z 86,5% na 79,8%, nejhlubší propad zaznamenal podíl členů družstev a to z 9,8% na 0,34%, naopak k mohutnému nárůstu došlo u samostatně činných z 1,97% na 11,5% podílu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu kraje. V tomto sledovaném období poklesl počet žen na mateřské dovolené, pracujících důchodců a studentů. Tab. č. 9-3

Struktura ekonomicky aktivních obyvatel podle postavení v zaměstnání v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001 Struktura ekonomicky aktivních podle postavení v zaměstnání v %

ORP

samostatně činní 1991 2001

zaměstnanci 1991 2001

členové družstev 1991 2001

Broumov

95,18

80,80

1,12

8,70

1,92

0,17


78,21 83,97

79,90 79,90

1,80 2,40

11,20 11,70

18,69 12,03

0,88 0,58


79,21 89,46 79,93

76,60 78,90 79,40

2,48 2,02 1,73

13,70 11,80 10,40

17,00 6,64 15,70

1,05 0,27 0,44

Jičín Kostelec nad Orlicí

78,07 88,34

80,90 81,40

2,02 1,80

11,20 10,50

18,32 8,86

0,36 0,21

Náchod Nová Paka Nové Město nad Metují

86,19 88,24 83,09

79,10 77,80 79,90

2,18 1,97 2,38

11,90 14,10 13,30

9,20 8,11 12,81

0,38 0,11 0,65

Nový Bydžov

74,91

77,70

1,13

12,30

22,95

0,40


82,70 92,43

81,10 81,30

1,68 2,16

10,20 11,00

14,56 3,72

0,37 0,05

Vrchlabí

94,11

80,80

1,52

11,10

2,56

0,27


Graf č. 9-1

Struktura ekonomicky aktivních obyvatel v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001

podle

postavení

v zaměstnání

100 90 80 70

v%

60 1991

50

2001

40 30 20 10 0 zaměstnanci

členové družstev

samostatně činní


9.2

VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PODLE OBORŮ OKEČ

Následující přehledy umožní porovnat strukturu zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji podle oborů OKEČ, i když s určitou nepřesností vyplývající z různé metodiky uplatňované v letech 1991 a 2001.


179


Počet pracujících podle oborů OKEČ v roce 2001 V roce 2001 pracovalo v národním hospodářství v Královéhradeckém kraji celkem 279 064 zaměstnanců. V souvislosti se společenskými a souvisejícími ekonomickými změnami a novým charakterem národního hospodářství nastaly významné změny v počtu a struktuře zaměstnanosti. Počet pracujících se snížil v roce 2001 o 14 187 osob tj. 4,84% oproti roku 1991. V roce 2001 pracovalo v průmyslu 33,2% zaměstnanců, ve stavebnictví 8% a v zemědělství a lesnictví 5,2% zaměstnanců. Tyto výrobní sektory zaměstnávaly téměř 46,4% pracujících. Ve stavebnictví pracovalo 5,8%, obchod a opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu představoval 10,6%, doprava a spoje 5,8%, vzdělávání a zdravotní a sociální péče zaměstnává 11,1% pracujících. Větší výkyvy mezi jednotlivými oblastmi lze zaznamenat v oborech zemědělství a lesnictví, průmyslu a stavebnictví. V ostatních sektorech nejsou rozdíly tak významné. V oboru zemědělství a lesnictví se uplatnilo nejvíce pracujících v ORP Nový Bydžov (10,2%) a Jičín (8,5%), naopak nejméně v ORP Trutnov (2,75%), Nová Paka (3,6%), Vrchlabí (3,66%) a Náchod (3,8%). Nejvyšší podíl ekonomicky aktivních obyvatel v roce 2001 v oblasti zemědělství a lesnictví byl v obcích Krchleby, Borek, Pšánky, Orlické záhoří, Vřesník a to od 34-44%, naopak nejnižší počet ekonomicky činných v odvětví (0-1%) byl v obcích Kostelec, Ohaveč, Zámostí-Blata, Náchod, Častolovice a Hradec Králové. Obr. č. 9-1

Podíl pracujících v zemědělství a lesnictví v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001

Zdroj: SLDB 2001

Pracujících průmyslu nejvíce vykazovalo území ORP Vrchlabí (41,9%), Nová Paka (41,7%), Dvůr Králové (41%), nejméně v ORP Hradec Králové (22,7%) a Nový Bydžov (30,3%). Průmysl byl nejvíce zastoupen v obcích Rudník, Mostek, Sedliště, Zdobín, Ohaveč, Jívka a to od 57-62%. Nejnižší podíl zaměstnanosti v průmyslu byl v obcích Malá Úpa, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Jánské Lázně, Orlické Záhoří, Vrchovnice, kde se hodnota podílu EAO v daném odvětví pohybovala od 1-8%.


180


Podíl pracujících obyvatel v průmyslu v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001

Zdroj: SLDB 2001

Ve stavebnictví se uplatnilo nejvíce pracujících v ORP Nový Bydžov (10,2%), Dvůr Králové (9,3%), Trutnov (8,8%) a Hradec Králové (8,5%), nejméně v ORP Jičín (6,5%) a Vrchlabí (6,7%). V oblasti stavebnictví byla nejvyšší zaměstnanost (19-23%) v obcích Kosice, Benátky, Chudeřice, Stanovice, Barchov, Lukavec u Hořic, Ohnišťany, naopak nejnižší podíl ekonomicky aktivních ( 0-1%) vykazovaly obce Brada-Rybníček, Butoves, Dílce, Kostelecké Horky, Vysoký Újezd, Malá Úpa, Hynčice. Obr. č. 9-3

Podíl pracujících obyvatel ve stavebnictví v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001

Zdroj: SLDB 2001

V Královéhradeckém kraji došlo za posledních 10 let k nárůstu podílu zaměstnaných osob v oblasti terciéru z 37,9% na 50,1%. V terciérním sektoru bylo nejvyšší procento zaměstnaných osob v roce 2001 v okrese Hradec Králové (55,3%) naopak nejméně jich bylo evidováno v okrese Náchod (42,3%) Nejvyšší nárůst v daném sektoru byl shledán v okrese Jičín. Z hlediska ORP došlo k nejvyššímu mezidobému nárůstu zaměstnanosti v terciéru v ORP Nové Město nad Metují. Nejpříznivější situace byla zjištěna dle správního členění v POÚ Hradec Králové, Jičín a Hořice, naopak nejmenší podíl zaměstnaných osob v terciérním sektoru byl v POÚ Hostinné, Rokytnice v Orlických horách a Sobotce.


181


Zaměstnanost v terciéru v Královéhradeckém kraji dle ORP v r. 2001

Zdroj: SLDB 2001 Obr. č. 9-5

Zaměstnanost ve školství a zdravotnictví v Královéhradeckém kraji dle obcí v r 2001

Zdroj: SLDB 2001

Obce Březina, Jánské Lázně, Káranice, Valdice, Hradec Králové a Jičín zaznamenaly v roce 2001 nejvyšší podíl zaměstnanosti v oblasti služeb, konkrétně 42-48%, nejméně od 5-11% to bylo v obcích Soběraz, Zelenecká Lhota, Vřesník, Hynčice.


182


Počet pracujících podle oborů OKEČ v Královéhradeckém kraji v roce 2001

M-Vzdělávání, NZdravotní a sociální péče, Veterinární činnosti 11,1%

ostatní+nezjištěný OKEČ 20,0%

A-Zemědělství, myslivost, lesnictví + BRybolov, chov ryb 5,2%

L-Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení 6,1%

I-Doprava, skladování, spoje 5,8%

C-Těžba nerostných surovin, DZpracovatelký průmysl, E-Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 33,2%

G-Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu 10,6%

F-Stavebnictví 8,0%

Zdroj: SLDB 2001

Graf č. 9-3

Vývoj odvětvové struktury ekonomicky aktivních obyvatel v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001 60 50

v%

40 1991 30

2001

20 10 0 zemědělství lesnictví, rybolov

průmysl

stavebnictví

služby


V letech 1991 – 2001 došlo k výrazným změnám ve struktuře zaměstnanosti. Zaměstnanost v roce 2001 celkově poklesla o 14 187 osob tj. o 4,84% oproti roku 1991. V jednotlivých sektorech národního hospodářství Královéhradeckého kraje došlo k významným přesunům mezi jednotlivými sektory. V kraji v období 1991-2001 poklesla zaměstnanost v zemědělství průmyslu, ale naopak se zvýšil podíl ekonomicky aktivních osob ve stavebnictví a v oblasti služeb. Zaměstnanost v sektoru zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství poklesla absolutně o 25 450 osob (40 006 osob v roce 1991, 14 556 osob v roce 2001) a podíl tohoto sektoru se zároveň snížil z 13,6% na 5,2%.


183


Zaměstnanost v sektoru průmyslu (těžba surovin, zpracovatelský průmysl a výroba a rozvod elektřiny) poklesla absolutně o 25.867 osob (118 454 v roce 1991, 92 587 v roce 2001) a podíl tohoto sektoru se zároveň snížil z 40,4% na 33,2%. Zaměstnanost v sektoru stavebnictví vzrostla absolutně o 5 264 osob (17 030 v roce 1991, 22 294 v roce 2001) a podíl tohoto sektoru se zároveň vzrostl z 5,8% na 8%. Ostatní sektory jako obchod, doprava, spoje vzdělávání a ostatní si svůj podíl v absolutním i relativním vyjádření víceméně udržely. K tomu je však nutné dodat, že tyto další sektory je obtížné analyzovat, protože tyto skupiny nejsou porovnatelné, každá zahrnuje sektor, který nebyl předtím samostatně uveden. V sektorech zemědělství a průmysl došlo k odchodu celkem 51 317 osob. Zemědělství a průmysl přitom zaměstnávaly cca 54% zaměstnanců v roce 1991, v roce 2001 již jen 38,4%. Značná část osob z tohoto počtu našla zaměstnání v oboru služeb, nebo 1/3 z nich zůstala mimo pracovní trh (za předpokladu abstrahování od různých jiných přesunů v rámci odvětví z jiných důvodů). V letech 2001-2003 v sektoru obchodu, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží s vahou 15,5% vzrostla zaměstnanost o 29%. Naopak zaměstnanost poklesla o 17% ve zpracovatelském průmyslu s vahou 28,5% a v sektoru dopravy, skladování, pošty a telekomunikace o 20% s vahou 5,5%. Tabulka níže uvádí srovnání podílu ekonomicky aktivních podle odvětví činnosti v jednotlivých správních obvodech ORP Královéhradeckého kraje v období let 1991-2001. K nejvyššímu mezidobému nárůstu služeb došlo v ORP Nové Město nad Metují (index 1,5), ve stavebnictví byl nejvyšší růst v ORP Nová Paka (meziroční index 2,11), průmysl zaznamenal největší rozvoj v ORP Dobruška (index 1,04), naopak největší pokles podílu zaměstnanosti v zemědělství byl zaznamenán v ORP Trutnov ( index 0,31).

Tab. č. 9-4

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví činnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001 EAO celkem

ORP

1991

Podíl EAO podle odvětví činnosti v % zeměděl.,les.,rybolov průmysl stavebnictví

2001

1991

2001

Služby

1991

2001

1991

2001

1991

2001

Broumov Dobruška Dvůr Králové nad Labem Hořice

9 517 10 165

8 823 9 672

16,7 23

6,6 9,5

47,9 35,9

43,3 37,2

4,1 6,3

7,1 7,4

31,3 34,8

43 45,9

14 675

13 860

12,8

5,5

49,6

43,9

5,7

10

31,9

40,6

9 446

9 097

20,7

10,3

40,3

34,5

4,9

9,3

34,1

45,9

Hradec Králové Jaroměř Jičín

78 490 9 733 24 191

74 499 9 587 23 805

11,3 16,1 24,2

4,2 6,9 9,1

34,4 39,7 36,1

24,7 36,7 36,1

7,8 7,4 3,8

9,2 8,6 6,9

46,5 36,8 35,8

61,9 47,7 47,8


13 072

12 102

13,9

6,6

40,7

36,7

5,7

9,6

39,7

47,2

Náchod

32 023

30 640

9,8

4,1

51,4

42,7

5

7,5

33,8

45,7

7 217

6 630

9,9

3,6

55,4

44,6

3,6

7,6

31

44,2

7 760

7 231

12,6

6

52,4

39,3

3,7

7,6

31,3

47,1

Nová Paka Nové Město nad Metují Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou Trutnov Vrchlabí

8 676

8 204

27,6

11,4

34,4

33,8

7,8

11,4

30,1

43,4

17 473

17 148

20,2

7,4

38,7

39,1

6,3

8,6

34,8

44,9

35 072 15 741

33 072 14 694

9,3 10,3

2,9 3,8

46,9 50,6

39,1 44,5

6 5,4

9,4 7

37,7 33,7

48,5 44,6

Zdroj:SLDB 19991,2001


184


Vývoj a struktura zaměstnanosti v Královéhradeckém 2001-2003

v tisících osob Zaměstnaní celkem Zemědělství, myslivost a související činnosti

2001

2002

kraji podle OKEČ v letech

2003

Index 2003/2001

Podíl jednotlivého sektoru

260,6 11,0

263,8 12,7

257,4 13,0

0,99 1,18

100,0% 5,1%

Lesní hospodářství, rybolov, chov ryb Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl

3,0 . 88,5

2,0 . 88,0

1,1 . 73,3

0,37 0,83

0,4% 28,5%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Nem ovitosti, pronájem, služby pro podniky, výzkum a vývoj Veřejná správa a obrana; sociální zabezpečení Školství

3,7 21,2

5,2 20,4

2,3 22,3

0,63 1,05

0,9% 8,7%

30,9

35,0

39,9

1,29

15,5%

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Soukromé domácnosti s domácím personálem Exteritoriální organizace a spolky Nezjištěno

7,6

7,1

8,8

1,16

3,4%

17,9

19,3

14,3

0,80

5,5%

4,6

5,3

3,7

0,81

1,4%

10,9

10,7

13,9

1,28

5,4%

20,1

17,8

21,5

1,07

8,4%

17,1

16,5

17,0

1,00

6,6%

16,7 7,1

15,3 7,7

15,1 9,9

0,91 1,39

5,9% 3,8%

.

.

.

-

-

-

.

.

-

-

.

.

.

-

-


9.3

STRUKTURA A VÝŠE MEZD PODLE OKEČ

Struktura a výše mezd v Královéhradeckém kraji se ve sledovaném období let 2001 až 2003 vyvíjela v závislosti na oboru činnosti zaměstnavatele a úspěšnosti jeho hospodaření. Průměrná mzda v Královéhradeckém kraji se od roku 2001 do roku 2003 zvýšila nominálně z 12 943 na 14 752 Kč, tj. o 14%. Mezi sektory s nejvyššími mzdami patří finanční zprostředkování s 17 909 Kč a činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu s 17 657 Kč. Mzdy rostly nejvíce v sektorech vzdělávání (o 25%) a zdravotnictví a sociální péče (24%). Naopak mezi sektory s nejnižšími mzdami patří ubytování a stravování s 10 838 Kč a ostatní veřejné, sociální a osobní služby s 12 691 Kč. Mzdy poklesly v sektoru finančního zprostředkování o 13%. K sektorům vyplácejícím nadprůměrné mzdy patřilo finanční zprostředkování s 121,4% v porovnání s průměrným platem v kraji činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu s 119,7%. Naopak podprůměrné mzdy jsou vypláceny v sektorech ubytování a stravování s 73,5% a ostatní veřejné, sociální a osobní služby s 86%.


185

Zd ra Ze vo O O Či s tn bc nn m ict tatn ěd ho os Veř í ví, ěl d; t e i st so veř v o j ná op Ub D ví c.p ., s op Fi ,m ra yt b s n la pr ra o éč vy ov ys Ryb st á va anč e; c. a pr Pr m án i n va l iv o n , ům o v í ů l í s o os ov em a S t. et m kl ěr V a st t, ob Vzd er sob ad zpr ,c ys tav o o r ná i v h n lc os les o eb o zid av i to ran ěl á ár . slu el tře m ni nic v r el, ová ván ní s v a žb k zd c á t , dk í… em tv í,… … n … č. tv yb ní y a í í . í


Graf č. 9-4 Vývoj průměrných mezd podle oborů OKEČ v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003

2003

2002

2001

0


5 000 10 000 15 000 20 000 Kč 25 000


186


Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců dle odvětví OKEČ (subjekty s 20 a více zaměstnanci) v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003 2001

2002

2003

Index 2003/2001

Porovnání průměru a OKEČ 100,0%

Celkem v tom: A Zemědělství, myslivost, lesnictví

12 943

13 759

14 752

1,14

12 213

12 552

13 162

1,08

89,2%

B C až E F

Rybolov, chov ryb Průmysl celkem Stavebnictví Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování Doprava, skladování, a spoje

11 877 13 111 13 725

14 839 13 810 14 108

17 317 14 656 14 715

1,46 1,12 1,07

117,4% 99,3% 99,7%

12 993

13 617

14 612

1,12

99,1%

9 821 12 394

10 321 13 580

10 838 14 259

1,10 1,15

73,5% 96,7%

Finanční zprostředkování Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

20 610

21 017

17 909

0,87

121,4%

14 983

16 590

17 657

1,18

119,7%

14 446

15 423

16 798

1,16

113,9%

11 923

12 984

14 871

1,25

100,8%

13 084

14 698

16 278

1,24

110,3%

10 939

11 869

12 691

1,16

86,0%

G H I J K L M N O


Graf č. 9-5

Výše průměrné mzdy v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 16 000

15 680

15 594

15 500 14 885

15 000

14 690

14 500 14 000

13 487

13 500 13 000 12 500 12 000 Hradec Králové

Jičín

Náchod


Trutnov



187


Průmysl - vybrané ukazatele v roce 2003 Podniky s počtem pracovníků 20 a více se sídlem na území okresu

Kraj, okres

tržby z Srovnání počet průmyslové Tržby na 1 tržeb v činnosti podniků zaměstnance okresech 1) v tis Kč a ČR (běžné ceny)

průměrný evidenční počet pracovníků celkem (fyz.osob)

na 1 podnik

průměrná Srovnání měsíční platů v mzda okresech (v Kč)


134 69

19 413 921 18 188 241

1 123 2 197

61,3% 119,8%

17 280 8 278

129 120

15 680 14 885

96,1% 91,3%

Náchod

142

18 816 518

1 122

61,2%

16 775

118

13 487

82,7%


70 103

10 701 545 21 023 372

1 315 1 251

71,7% 68,2%

8 137 16 800

117 163

15 594 14 690

95,6% 90,1%


517

88 143 597

1 310

71,4%

67 271

130

14 778

90,6%

Liberecký kraj

457

91 004 524

1 464

79,8%

62 155

136

15 502

95,1%

Pardubický kraj

489

141 693 518

2 210

120,5%

64 117

131

14 685

90,0%

8 237 2 058 293 044

1 834

100,0%

1 122 396

136

16 308

100,0%

Česká republika 1) průměr leden až prosinec


Průměrná mzda v Královéhradeckém kraji se v podnicích s 20 a více zaměstnanci pohybovala v roce 2003 na úrovni 14 778 Kč a byla ve stejném období na úrovni 90,6% průměru ČR. Nejvyšší průměrná mzda byla v roce 2003 vyplácena v okrese Hradec Králové (15 680 Kč), nejnižší v okrese Náchod (13 487 Kč). Průměrná mzda v okrese Náchod je na úrovni 82,7% proti průměru ČR. Průměrná mzda v Královéhradeckém kraji se pohybovala v roce 2003 na úrovni 90,6% průměru ČR, průměrná mzda v Libereckém kraji byla na úrovni 95,1% a v Pardubickém kraji na 90% průměru ČR. Z přehledu o mzdách ve sledovaném období vyplývá, že nejlépe honorovanými sektory národního hospodářství byly sektory tržních služeb, které si udržují po delší dobu slušnou dynamiku a dále státní a veřejný sektor. Mezi méně honorované patřili obecně zaměstnanci sektoru zemědělství a sociálních služeb. Úzký vztah mezi produktivitou práce a výší mezd a platů je v subjektech s účastí zahraničního kapitálu.

9.4

VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Nabídka volných pracovních míst je sledována měsíčně příslušným úřadem práce v kraji. Nelze vymezit periodicky se opakující období během roku z hlediska nabídky volných míst. V průběhu posledních deseti let se počet pracovních pozic soustavně snižuje. Ke konci roku 2004 evidoval Královéhradecký kraj 2 065 volných pracovních míst. Nejvyšší počty uchazečů o zaměstnání byly vykazovány u skupiny se středoškolským vzděláním „OU a OŠ“, počty volných míst nabízených uchazečům této skupiny byly nejvyšší po celé období let 2000-2004. Nejvyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl u skupiny se středním všeobecným vzděláním.


188


Nabídka volných pracovních míst a počet uchazečů v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004

Bez vzdělání Základní vzdělání

44

4

11

4 992 1 399

OU + OŠ

7 189 2 870

SOU + SO Střední všeobecné Vysokoškolské

3 350

Celkem

60

54

1

54

69

3,6

5 163 1 202

4,3

5 994

936

6

6 480

735

2,5

7 525 2 052

3,7

9 029 1 286

7

9 887

1 014

491

6,8

3 508

461

7,6

4 150

371

11

4 294

570

42

13,6

603

13

46,4

721

12

60

737

498

213

2,3

574

221

2,6

549

167

3

679

108

7 22 146

2 287

3,3 17 433 3 950

4,4 20 497 2 773

1

uchaz./1 místo

volná místa

uchazeči

uchaz./1 místo

volná místa

ucha-zeči

volná místa

ucha-zeči

2004

1

16 643 5 019

60

2003 uchaz./1 místo

2002

volná místa

ucha-zeči

volná místa

uchazeči

Dosažený stupeň vzdělání

2001 uchaz./1 místo

2000

uchaz./1 místo

Tab. č. 9-8

69

64

0

64

9

6 466

620

10

10 10 013

977

10

421

10

4 604

336

14

8

92

716

1

716

6

663

131

5

10 22 526 2 065

11

Zdroj: ÚP HK

Nejvyšší počet nabízených volných pracovních míst je v okrese Hradec Králové a to po celé sledované období od roku 2001. Naopak nejnižší hodnotu registroval okres Rychnov nad Kněžnou. I přes tento fakt je zřejmé že nejrychleji klesala nabídka v období let 2001-2004 v okrese Hradec Králové a naopak nejpomaleji to bylo v Rychnově nad Kněžnou.

Tab. č. 9-9

Vývoj počtu volných pracovních míst Královéhradeckého kraje

od roku 2001-2004 v jednotlivých okresech

Počet volných pracovních míst

okres, rok 2001

2002

2003

2004


343

309

229

199

Jičín

576

504

301

283

1 028

673

661

438 530

Trutnov Náchod

988

735

629

Hradec Králové

1 662

859

815

691

Kraj celkem

4 597

3 081

2 635

2 141

ČR celkem

58 178

48 117

42 489

46 054

Zdroj: ÚP HK


189


Počet nabízených pracovních míst v Královéhradeckém kraji v letech 1996-2004

nabídka volných pracovních míst

7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Zdroj: ÚP HK měsíční statistika

Od roku 1996 se nabídky volných pracovních snižuje. V roce 1996 bylo nabízeno 6 329 pozic, což představovalo 6,4% v rámci všech nabízených míst v celé ČR, do roku 1999 docházelo k poklesu až na 2 629 volných míst, v roce 2000 se tento trend obrátil a v roce 2001 bylo nabízeno 4 597 volných míst, což představovalo 7,9% z celkového počtu v ČR. Od roku 2001 až 2004 se opět nabídka pracovních pozic každoročně snižovala. V roce 2004 bylo tak evidováno 2 141 volných míst, což je 4,6% podílu ze všech nabízených míst v ČR. V období let 1996-2004 nabídka volných míst v Královéhradeckém kraji činila procentní podíl od 4,65% ( v roce 2004) - 8,3% ( v roce 2000) v rámci ČR. V průběhu posledních deseti let nabídka volných pracovních míst soustavně klesá. Nepřesnost údajů o nabídce volných pracovních míst je na základě různých zdrojů dat. Odchylky však nejsou markantní.

9.5

ZÁVĚR

V letech 1999 – 2001 došlo k výrazným změnám ve struktuře zaměstnanosti. Zaměstnanost v roce 2001 celkově poklesla o 4,84% oproti roku 1991. V jednotlivých sektorech národního hospodářství Královéhradeckého kraje došlo k významným přesunům mezi jednotlivými sektory. Podíl zaměstnanosti v sektoru zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství poklesl z 13,6% na 5,2%. Zaměstnanost v sektoru průmyslu (těžba surovin, zpracovatelský průmysl a výroba a rozvod elektřiny) poklesla, kdy podíl tohoto sektoru se snížil z 40,4% na 33,2%. Podíl zaměstnanosti v sektoru stavebnictví vzrostl z 5,8% na 8%. Podíl ostatních sektorů jako obchod, doprava, spoje vzdělávání zůstal ve sledovaném období v absolutním i relativním vyjádření víceméně nezměněn. Zemědělství a průmysl v roce 1991 zaměstnávaly cca 54% zaměstnanců, v roce 2001 již jen 38,4%, kdy část osob z tohoto počtu našla zaměstnání v oboru služeb, nebo část z nich zůstala mimo pracovní trh (za předpokladu abstrahování od různých jiných přesunů v rámci odvětví z jiných důvodů). Z hlediska mezd ve sledovaném období vyplývá, že nejlépe finančně oceněným sektorem národního hospodářství byl sektor služeb, který se nadále dynamicky rozvíjí a dále velmi příznivě byl honorován státní a veřejný sektor. Méně honorované byli obecně zaměstnanci sektoru zemědělství a sociálních služeb.


190


10 NEZAMĚSTNANOST V Královéhradeckém kraji bylo dle Sčítaní lidí, domů a bytů v roce 2001 evidováno 279 064 ekonomicky aktivních obyvatel z toho bylo 17 050 nezaměstnaných. V nezaměstnanosti byl Královéhradecký kraj za posledních deset let vždy pod republikovým průměrem. K 31.12.2002 měl Královéhradecký kraj míru nezaměstnanosti 7,2% (průměr ČR 9,8%). V rámci okresů byla míra nezaměstnanosti v rozmezí 5,1% (Rychnov nad Kněžnou) až 8,68% (Trutnov). K 31.12.2003 byl pátý nejlepší v republice s nejnižší mírou nezaměstnanosti, tj. 7,9% (průměr ČR 10,3%). V rámci okresů byla míra nezaměstnanosti v rozmezí 6,1% (Rychnov nad Kněžnou) až 9,1% (Trutnov). K 31.12.2004 Královéhradecky kraj měl míru nezaměstnanosti 8,2% (průměr ČR 9,5%). V rámci okresů se pohybovala v rozmezí 6,7% (Rychnov nad Kněžnou) až 9% (Trutnov). Nejméně příznivá byla situace v období let 2002-2004 v okrese Trutnov. Obr. č. 10-1

Obecná míra nezaměstnanosti v ČR podle krajů k 31.12.2004

Míra nezaměstnanosti v České repu k 31. prosinci 2004 DC LB TP

UL

JN

CL

MO

SM

CV

CH

SO

LT

KV

KL RA

PM

RO

PZ

PY

KO

PI

UO

OP OL ZR

PE

PV

FM

VS BM BO

TR

CB

VY

KM ZL UH

ZN CK

PR

BK

ST

PT

NJ

JI JH

OT KA

SY

HB

TA

BR

SU

CR

KH BN

JE

RK

PU

PJ

KT

NA HK

NB

PB DO

TU

JC

AB BE

PS TC

MB

ME

LN

HO BV

Míra nezaměs 0-5 5-10 10-15 15-20 >20

Zdroj: ÚP HK

10.1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2002-2004 V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Ve všech okresech v rámci celého kraje v období 2002-2004 se zvýšila míra nezaměstnanosti. Největšímu nárůstu došlo v okrese Jičín, naopak nejmenší růst zaznamenal okres Trutnov, který ale i přesto vykazuje nejvyšší registrovanou mírou v kraji. Nejvyšší míra po celé období byla v okrese Trutnov 9%, naopak nejnižší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Rychnov nad Kněžnou a to necelých 7%.


191


Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje v letech 2002-2004

Trutnov


Náchod

2004 2003 2002

Jičín

Hradec Králové

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

v%

Zdroj: ÚP HK

Tab. č. 10-1

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje v letech 2002-2004 Okres, rok

Meziroční změna 2002-03 2003-04

2002

2003

2004


6,42 6,69 6,44

6,81 7,87 7,30

7,10 8,37 7,86

0,39 1,18 0,86

0,29 0,50 0,56

0,68 1,68 1,42


5,10 8,68

6,16 9,18

6,73 9,04

1,06 0,50

0,57 -0,14

1,63 0,36

2002-04


Míra nezaměstnanosti, hodnocená dle správního členění obcí s rozšířenou působností se v letech 2002-2004 ve třech ORP pohybovala okolo 10%. Nejhorší situace byla v ORP Broumov, Nový Bydžov a Trutnov, oproti tomu nejlepší situace z hlediska míry registrované nezaměstnanosti byla v ORP Rychnov nad Kněžnou. Nejvyšší meziroční změny (převážně přírůstky) byly nad jeden procentní bod, což se nepříznivě projevilo zvláště u obcí s tradičně vysokou mírou nezaměstnanosti (ORP Nový Bydžov, Jaroměř, Rychnov nad Kněžnou, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jičín, Nová Paka a Náchod).


192


Průměrná míra nezaměstnanosti v obcích Královéhradecké kraje roce 2004

Zdroj: ÚP HK Obr. č. 10-3

Průměrná míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji roce 2004

v obcích

s pověřeným

obecním

úřadem

Zdroj: ÚP HK


193


Vývoj nezaměstnanosti v obcích s rozšířenou působností v letech 2002-2004

Správní obvod ORP Broumov

2002

2003

Meziroční změna

2004

2002-03

2003-04

2002-04

11,33

10,87

10,97

-0,47

0,10

-0,36


5,16 7,90

6,13 8,67

6,34 9,62

0,97 0,77

0,21 0,95

1,18 1,71


6,23 6,10 6,93

7,52 6,41 7,96

8,10 6,69 8,93

1,28 0,31 1,03

0,59 0,28 0,96

1,87 0,59 2,00


6,67 4,97 5,59

7,90 5,96 6,49

8,31 6,16 7,11

1,23 0,99 0,91

0,40 0,20 0,61

1,63 1,19 1,52

Nová Paka Nové Město nad Metují

7,36 4,39

8,23 5,51

8,96 5,84

0,86 1,12

0,73 0,32

1,60 1,44

Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou

9,32 5,14

10,45 6,30

10,90 7,33

1,13 1,16

0,45 1,03

1,58 2,19

Trutnov

10,00

10,25

9,62

0,24

-0,62

-0,38

Vrchlabí

6,60

7,26

7,18

0,66

-0,08

0,58



194


Vývoj nezaměstnanosti v obcích s pověřeným obecním úřadem v letech 2002-2004

Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem

Meziroční změna 2002-03

2003-04

2002-04

10,78

11,91

11,93

1,13

0,03

1,16

Červený Kostelec

4,16

5,04

5,60

0,88

0,56

1,45

Česká Skalice

5,72

7,03

7,44

1,31

0,41

1,72

Dobruška

4,92

5,83

6,34

0,91

0,51

1,42


7,90

8,67

9,62

0,77

0,95

1,71

Hořice

6,23

7,52

8,10

1,28

0,59

1,87

Hostinné

8,26

9,51

9,30

1,24

-0,21

1,03

Hradec Králové

5,70

5,92

6,18

0,21

0,26

0,47

Hronov

5,09

5,67

6,15

0,58

0,48

1,06


8,59

8,71

10,28

0,11

1,58

1,69

Jaroměř

6,93

7,96

8,93

1,03

0,96

2,00

Jičín

6,52

7,64

8,09

1,12

0,44

1,56

Kopidlno

8,18

9,93

10,33

1,76

0,40

2,15


5,27

6,31

6,70

1,04

0,39

1,43

Lázně Bělohrad

5,56

6,72

7,39

1,16

0,67

1,82

Náchod

6,13

7,19

8,20

1,07

1,01

2,08

Nechanice

6,55

7,60

8,10

1,05

0,51

1,55

Nová Paka

7,36

8,23

8,96

0,86

0,73

1,60


4,39

5,51

5,84

1,12

0,32

1,44

Nový Bydžov

9,32

10,45

10,90

1,13

0,45

1,58

Opočno

5,61

6,68

6,33

1,07

-0,35

0,72

Police nad Metují

6,17

6,59

6,30

0,42

-0,28

0,14

Rokytnice v Orlických horách

8,20

10,27

9,53

2,07

-0,74

1,33


4,67

5,66

6,86

0,99

1,20

2,19

Smiřice

7,51

9,29

8,09

1,78

-1,20

0,58

Sobotka

6,61

7,86

7,67

1,25

-0,19

1,06

Svoboda nad Úpou

8,52

8,65

8,97

0,14

0,32

0,46

Teplice nad Metují

13,76

8,62

8,88

-5,14

0,26

-4,88

Trutnov

9,66

9,87

9,27

0,20

-0,59

-0,39

Třebechovice pod Orebem

7,71

7,79

8,18

0,08

0,39

0,47


4,65

5,59

5,59

0,94

0,00

0,94

Úpice

9,47

10,09

9,03

0,62

-1,05

-0,43

Vamberk

5,24

6,51

7,82

1,27

1,30

2,58

Vrchlabí

5,94

6,34

6,32

0,40

-0,03

0,38

16,25

15,88

15,14

-0,37

-0,74

-1,11

Broumov

Žacléř

2002

2003

2004


Hodnocení problémových oblastí v okresech Královéhradeckého kraje: V okrese Hradec Králové jsou dvě nejproblémovější oblasti z hlediska míry nezaměstnanosti: Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou. V regionu Novobydžovsko, hraničící s okresy Jičín a Nymburk, se míra nezaměstnanosti blíží 11%. Jde o původní zemědělskou oblast, kde je málo nových podnikatelských aktivit. Obdobná situace je v okolí měst Chlumec nad Cidlinou, Smiřic a Nechanic. V okrese v roce 2004 nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Petrovice, Puchlovice, Šaplava a Lužany, ,míra nezaměstnanosti se pohybovala mezi 16,4-20,2%. Okres Jičín má na hranici s okresem Hradec Králové a Nymburk dvě menší problémové oblasti „Kopidlnsko“ a „Vysoké Veselí“, které navazují na Novobydžovsko. V obou byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10%. Tyto oblasti byly původně a i dnes jsou zaměřené na agrární sektor.V roce 2004 byla


195


nejvyšší míra nezaměstnanosti v obcích Chyjice, Bačalky, Vysoké Veselí, Petrovičky a Kozojedy a to 16,8-24,3%. Okres Náchod má nejproblémovější oblast „Broumovsko“, kde byla míra nezaměstnanosti téměř 11% a „Meziměstsko“ s mírou nezaměstnanosti 9,5%. Obě leží na hranici s Polskem, se špatnou dopravní obslužností a trvale nízkou nabídkou pracovních míst. V roce 2004 nejvyšší nezaměstnanost byla obcích Martínkovice, Vernéřovice, Česká Metuje, Křinice, Heřmánkovice, Hynčice s mírou nezaměstnanosti 12,2 - 21,2%. Okres,Rychnov nad Kněžnou v kraji vykazoval nejnižší míru nezaměstnanosti i nejnižší počty nezaměstnaných. Nejproblémovější oblast měl na hranici s Polskem - Rokytnice v Orlických Horách 11,3%. Jde o hornatou oblast, s omezenými podnikatelskými aktivitami. V roce 2004 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti 11,7-16,7% zjištěna v obcích Svídnice, Orlické Záhoří, Liberk, Říčky v Orlických horách, Zdobnice a Proruby. Okres Trutnov měl nejvyšší míru nezaměstnanosti v kraji. Propouštění významných zaměstnavatelů elektrotechnického a automobilního průmyslu v posledních letech způsobilo výrazný vzrůst nezaměstnanosti. Nejvyšší nezaměstnanost má zde tradičně pohraničí s Polskem a to „Žacléřsko“ dále "Úpicko" a "Trutnovsko". V roce 2004 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti shledána v obcích Žacléř, Vítězná, Lanžov, Lampertice, Trotina, Královec a to 14,5 - 21,8%.

10.2 NEZAMĚSTNANOST PODLE KLASIFIKACE ZAMĚSTNÁNÍ V Královéhradeckém kraji bylo evidováno ke konci roku 2004 celkem 11 488 nezaměstnaných podle katalogu Klasifikace zaměstnání (dále KZAM). Z hlediska struktury uchazečů a jejich počtu nedošlo k významnějším změnám v období let 2001-2003. K roku 2004 se zvýšil počet uchazečů o zaměstnání v kategorii nižších administrativních pracovníků a v kategorii pracovníků ve službách a obchodě. Naopak poklesla míra nezaměstnanosti u řemeslníků a kvalifikovaných výrobců a dále u pracovníků obsluhy strojů. Nejnižší podíl v daném období nezaměstnaných zastávala skupina zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a to cca 0,5%. Nejsilnější skupinou ke konci roku 2004 byla kategorie „9 pomocní a nekvalifikovaní“ s 28,5%, dále "5 provozní ve službách" s 21,7%. Tab. č. 10-4

Struktura uchazečů o zaměstnání v Královéhradeckém kraji podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) v letech 2001-2004 stav k

Třída zaměstnání

2001 abs.

tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 Obsluha strojů a zařízení tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 Příslušníci armády Neznezadáno Celkem

2002 v%

abs.

2003 v%

abs.

2004 v%

abs.

v%

94 722

0,5 4,1

124 791

0,6 3,9

137 870

0,6 3,9

32 521

0,3 4,5

1 770

10,2

1962

9,6

2 128

9,6

1 151

10

1 493

8,6

1 778

8,7

1 696

7,7

1 443

12,6

2 422

13,9

3 009

14,7

3 243

14,6

2 494

21,7

286

1,6

314

1,5

350

1,6

195

1,7

2 573

14,8

3 134

15,3

3 399

15,3

889

7,7

1 606

9,2

1 844

9

2 093

9,5

584

5,1

4 899 5 1 563

28,1 0 9

6 039 11 1 491

29,5 0,1 7,3

6 482 6 1 742

29,3 0 7,9

3 278 1 900

28,5 0 7,8

17 433

100

20 497

100

22 146

100

11 488

100

Zdroj: ÚP HK


196


Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje v letech 2001-2004 Okres

Průměrný věk uchazečů (k 31.12.) 2002 2003

2001

2004

Hradec Králové

35,1

35,2

36,4

36,9

Jičín

36,1

35,8

36,1

37,2

Náchod

34,0

34,4

34,7

35,9

Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj

34,2 35,4 35,0

34,6 36,3 35,4

35,5 37,0 36,1

36,2 37,7 36,9

Česká republika

35,3

35,3

36,3

37,1

Zdroj: ÚP HK

Průměrný věk nezaměstnaných se v období let 2001-2004 zvyšoval (z 35 let na 36,9 let v Královéhradeckém kraji a z 35,3 let na 37,1 let v rámci celé ČR) a v nepatrných odchylkách se shoduje s celorepublikovým průměrem.

10.3 NEZAMĚSTNANOST PODLE VĚKU Nejvíce nezaměstnaných osob bylo v Královéhradeckém kraji evidováno v období let 200-2004 ve věku 20-24 let, v tomto období je patrná klesající tendence jejich zastoupení a to z 23,1% v roce 2000 na 16% v roce 2004. Naopak růst počtu nezaměstnaných nastal v řadách uchazečů ve věku nad 50 let.

Tab. č. 10-6 věk

Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004 2000 Počet

v%

2001 Počet

v%

rok 2002 Počet

v%

2003 Počet

v%

2004 abs.

v%

do 19 let 20-24 let

553 3 838

3,3 23,1

1 434 3 410

8,2 19,6

1 705 3 940

8,3 19,2

1 684 3 904

7,6 17,6

1 437 3 602

6,4 16

25-29 let 30-34 let

2 313 1 867

13,9 11,2

2 403 1 888

13,8 10,8

2 879 2 082

14 10,2

3 067 2 379

13,8 10,7

3 001 2 584

13,3 11,5

35-39 let 40-44 let 45-49 let

1 646 1 647 1 964

9,9 9,9 11,8

1 653 1 623 2 025

9,5 9,3 11,6

1 932 1 765 2 182

9,4 8,6 10,6

2 167 1 878 2 387

9,8 8,5 10,8

2 294 2 122 2 385

10,2 9,4 10,6

50-54 let 55-59 let nad 60 let

2 078 698 39

12,5 4,2 0,2

2 075 835 87

11,9 4,8 0,5

2 493 1 415 104

12,2 6,9 0,5

2 709 1 749 222

12,2 7,9 1

2 968 1 891 242

13,2 8,4 1,1

16 643

100

17 433

100

20 497

100

22 146

100

22 526

100

celkem

Zdroj: ÚP HK

10.4 NEZAMĚSTNANOST PODLE VZDĚLÁNÍ V roce 2004 bylo registrováno 22 526 uchazečů o zaměstnání, z toho největší skupinu tvořili uchazeči se středoškolským vzděláním. Největší procento nezaměstnaných osob podle stupně vzdělání je patrné u skupiny uchazečů se středním vzděláním (OU a OŠ) a to 44%, kdy meziročně docházelo k nárůstu jejich podílu, druhé nejvyšší procento je u skupiny uchazečů se základním vzděláním (téměř 1/3). Další silnou skupinou jsou uchazeči se středním vzděláním s maturitou (SOU a SOŠ) a to 20%.


197


Vývoj uchazečů podle vzdělání v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 stav k

Stupeň vzdělání

2001 absolutní v%

2002 absolutní

2003 absolutní

v%

2004 absolutní

v%

v%

bez vzdělání základní vzdělání

60 5 163

0,3 29,6

54 5 994

0,3 29,2

69 6 480

0,3 29,3

64 6 466

0,3 28,7

OU + OŠ SOU + SO

7 525 3 508

43,2 20,1

9 029 4 150

44,1 20,2

9 887 4 294

44,6 19,4

10 275 4 342

45,6 19,3

střední všeob.

603

3,5

721

3,5

737

3,3

716

3,2

vysokoškolské celkem

574 17 433

3,3 100

549 20 497

2,7 100,0

679 22 146

3,1 100,0

663 22 526

2,9 100,0

Zdroj: ÚP HK

10.5 NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY EVIDENCE V roce 2004 v evidenci příslušném úřadu práce méně než 6 měsíců bylo 52,5% uchazečů z celkového počtu nezaměstnaných evidovaných osob. V roce 2001 to bylo 57,4% uchazečů. Podíl uchazečů v této skupině klesá, soustavně se ale zvyšuje se podíl dlouhodobě nezaměstnaných v Královéhradeckém kraji. Tab. č. 10-8

Nezaměstnanost podle délky evidence v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 stav k

období

2001 abs.

do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

5 4 1 1

2002 v%

841 170 813 167

33,5 23,9 10,4 6,7

1 943 2 499 17 433

11,1 14,3 100

abs. 6 4 2 1

2003 v%

128 972 434 673

29,9 24,3 11,9 8,2

2 782 2 508 20 497

13,6 12,2 100

abs. 6 5 2 1

2004 v%

024 158 488 847

27,2 23,3 11,2 8,3

3 553 3 076 22 146

16 13,9 100

abs. 7 4 2 1

v% 057 767 167 549

31,3 21,2 9,6 6,9

3 328 3 658 22 526

14,8 16,2 100

Zdroj: ÚP HK

Ke konci roku 2004 v jednotlivých okresech byly nejnižší podíly dlouhodobě nezaměstnaných (nad 6 měsíců) v okrese Rychnov nad Kněžnou 46,4% (v roce 2003 40,5%) a naopak nejvyšší v okrese Trutnov 59,6% (v roce 2003 57,2%). V evidenci nad 12 měsíců byly relativní počty nezaměstnaných nejnižší v okrese Rychnov nad Kněžnou a to 24,2% ( v roce 2003 20,6%) a nejvyšší v okrese Trutnov, 41,3% (v roce 2003 37,3%).


198


Podíly nezaměstnaných podle délky evidence k 31.12. 2004 v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje

Trutnov Rychnov nad Kněžnou Náchod Jičín Hradec Králové 0% do 3 měsíců

3-6 měsíců

20% 6-9 měsíců

40%

60%

9-12 měsíců

80%

12-24 měsíců

100% nad 24 měsíců

Zdroj: ÚP HK

Tab. č. 10-9

Nezaměstnanost podle délky evidence v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje k 31.12.2004

Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců celkem nad 6 měsíců nad 12 měsíců

Hradec Králové 31,3 20,2 10,3 8,7 14,4 15,1 100,0 48,5 29,5

Podíly uchazečů podle délky evidence (v %) Rychnov nad Jičín Náchod Kněžnou 26,1 18,7 10,9 9,7 15,9 18,6 100,0 55,2 34,5

28,6 19,0 11,1 9,8 17,2 14,3 100,0 52,4 31,5

32,1 21,5 11,5 10,7 14,5 9,7 100,0 46,4 24,2

Trutnov 24,7 15,8 9,3 8,9 19,8 21,6 100,0 59,6 41,4

Zdroj: ÚP HK

10.6 VYBRANÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH Mezi nezaměstnanými uchazeči je trvale několik skupin, které jsou na trhu práce znevýhodněny. Jsou to zejména osoby zdravotně postižené, absolventi škol bez praxe, nezaměstnaní v regionech s omezenými možnostmi nalézt práci v místě bydliště, osoby bez kvalifikace, národnostní menšiny a podobně. Zejména řešení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je velmi obtížné. Podpora pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (vznik chráněných dílen) je velmi vzácná, v kraji je však úřady práce zřízeno 23 chráněných dílen a 21 pracovišť. Soustavně se mezi nezaměstnanými zvyšují podíly osob dlouhodobě nezaměstnaných a osob vyššího věku. Absolventi škol a mladiství V Královéhradeckém kraji bylo koncem roku 2004 evidováno celkem 2 765 absolventů škol a mladistvých. Existují změny počtů absolventů v průběhu každého roku, kdy stavy pravidelně kulminují v září a poté dochází k poklesu cca o 40% na minimální počty zhruba v červnu. V tabulce jsou uvedeni absolventi škol v evidenci mezi nezaměstnanými uchazeči k 30.9. v letech 2001-2004. Nejsilnější skupinou jsou absolventi se středním vzděláním s maturitou (SOU+SOŠ) a dále se středním vzděláním (OU+OŠ). V období let 2001-2004 došlo nárůstu celkového počtu absolventů v kraji v letech 2002 a 2003, v roce 2004 se počet ustálil na úrovni roku 2001.


199

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 10-10 Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání v Královéhradeckém kraji v letech2001-2004 Stupeň dosaženého vzdělání

2001

2002

2003

2004

bez vzdělání Základní vzdělání OU + OŠ SOU + SOŠ

17 209 1 007 1 155

15 211 1 145 1 291

15 231 1 232 1 171

23 196 1 100 1 098

Střední všeobecné (gymnázia) Vysokoškolské Celkem

160 239 2 787

115 230 3 007

113 236 2 998

97 251 2 765

Zdroj : ÚP HK

Problematika středního školství, včetně možnosti uplatnění absolventů je řešena podrobně v kapitole Vzdělávací systém – střední školství. Uchazeči - osoby se zdravotním postižením Koncem roku 2004 bylo v Královéhradeckém kraji evidováno celkem 3 423 osob se zdravotním postižením (dále OZP), což tvořilo 15,2% podíl na celkovém počtu nezaměstnaných osob. Meziročně se podíl OZP v kraji zvýšil o 0,7% a byl o 1,4% vyšší než celkově v ČR. Nejvyšší podíly uchazečů se zdravotním postižením ke konci roku 2004 byly evidovány v okresech Trutnov a Rychnov nad Kněžnou. Tab. č. 10-11 Vývoj počtu uchazečů se zdravotním postižením v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004 Ukazatel (celkový počet)

2000

uchazeči se ZPS podíl na celkovém počtu uchazečů

v%

rok 2002

2001

2 638 15,9

2 548 14,6

2003

2 866 14

2004

3 259 14,7

3 423 15,2

Zdroj. ÚP HK Tab. č. 10-12 Nezaměstnaní se zdravotním nezaměstnaných

postižením

(OZP)

k 31.12.2004

a jejich

Území

OZP

Podíl (v%)

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

971 474 552 467 959

16,0 13,5 12,0 16,5 17,4

Královéhradecký kraj Česká republika

3 423 74 672

15,2 13,8

podíl

na

Zdroj. ÚP HK

Dle stupně dosaženého vzdělání, převažují uchazeči ZPS se „základním vzděláním“, tedy bez kvalifikace a „vyučení“, kteří však nemohou svou kvalifikaci uplatnit z důvodu zdravotního stav. Vzhledem k tomu, že postižení jednotlivých osob jsou ve značné míře specifická, je řešení nezaměstnanosti obtížné a vyžaduje individuální přístup. Bohužel se u nich v důsledku dlouhodobé evidence projevuje nedostatek pracovní motivace a návyků, což znesnadňuje realizaci projektů potenciálních zaměstnavatelů. Soustavně je vyvíjena snaha podporovat zaměstnávání OZP subvencemi z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti a dalšími způsoby.


200


11 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Úřady práce řešily část nezaměstnanosti pomocí finančních subvencí tzv. aktivní politiky zaměstnanosti. Celkové náklady na politiku zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji činily 463 576 tis. Kč, z toho na aktivní politiku 105 280 tis. Kč. Od roku 2001 docházelo k neustálému zvyšování výdajů, od roku 2001 do roku 2004 došlo k nárůstu o cca 35% podílu na celkových výdajích politiky zaměstnanosti. Tab. č. 11-1

Vynaložené finanční prostředky na politiku zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004

Položka

2001

výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 1) v tom na pasivní politiku na aktivní politiku na insolvenci podíl APZ (bez insolvence) na PZ v %

2002

2003

2004

336 046 240 524

381 328 311 084

413 184 342 103

463 576 353 489

92 668

69 385 8 947 18,2

71 081 8 349 17,2

105 280 6 812 22,7

27,6

Zdroj: ÚP HK Tab. č. 11-2

Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Celkem

v tis. Kč

Podíl v kraji (v %)

28 348 12 800 28 469 17 670 16 663 103 950

27,3 12,3 27,4 17,0 16,0 100,0

Zdroj: ÚP HK

Rozložení nákladů na aktivní politiku v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004 odpovídá přibližně i minulým létům 2001-2003. Nejvyšší náklady vykazovaly okresy Náchod a Hradec Králové cca 27,5%, nejnižší okres Jičín. Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti směřovaly převážně na "veřejně prospěšné práce" ( v roce 2004 37,6%) a na subvence na vznik nových pracovních míst (v roce 2004 26,4%). Podíl nákladů na aktivní politiku zaměstnanosti v letech 2001- 2004 lze vyčíslit přibližně takto: Tab. č. 11-3

Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 Výdaje APZ

2001

2002

2003

2004

Finančně nejvyšší podíl (v %)

veřejně prospěšné práce subvence na vznik nových pracovních míst

33,7 23,6

38,4 15,4

34,7 16,3

37,6 26,4

dotace na odbornou praxi absolventů škol rekvalifikace

19,0 13,0

17,9 21,0

13,8 20,6

14,8 14,8

Zdroj: ÚP HK

Z důvodu identifikace podpor zaměstnanosti příslušnými úřady práce v Královéhradeckém kraji bylo provedeno dotazníkové šetření. Bylo obesláno 14 úřadů práce v Královéhradeckém kraji. Dotazníky, které byly zaslány na detašovaná pracoviště, byly pracovníky často předány k vyřízení nadřízeným úřadům ,návratnost dotazníků tak činila 40%. Z obdržených odpovědí bylo zjištěno, že nejběžnější formou, jak úřady práce informují uchazeče o zaměstnání o situace na trhu práce je osobní rozhovor, interní nástěnka a internetové stránky příslušného úřadu. Jako nejčastější způsob motivace uchazeče o zaměstnání je volen osobní rozhovor a nabídka rekvalifikačního a motivačního kursu.


201


Nejběžnější postup, jakým uchazeči o zaměstnání získávají informace o volných pracovních místech je informační tabule úřadu práce, internetové stránky a na základě doporučení od jiných osob. Způsob jakým nejčastěji úřady práce zjišťují poptávku zaměstnavatelů po nových zaměstnancích je pravidelným setkáním s představiteli managementu firem a pravidelným dotazníkovým šetřením mezi zaměstnavateli. Ve spolupráci s největšími zaměstnavateli v regionu na podporu zaměstnanosti příslušné úřady práce nejčastěji přispívají na vytvoření nových pracovních míst. Tato forma spolupráce je považována za účelnou (např. u příspěvku na společensky účelné pracovní místo se uzavírá pracovní smlouva na dobu neurčitou).

11.1 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Formou aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace. Týkají se převážně nezaměstnaných uchazečů, kteří si doplňují stávající nebo získávají novou kvalifikaci. Zčásti jde o rekvalifikace zaměstnanců firem, kterým by v důsledku nedostatečné kvalifikace hrozila ztráta zaměstnání. Rekvalifikací jako formě dalšího vzdělávání se věnuje kapitola Vzdělávací systém-vzdělávací programy-rekvalifikační kursy. V období let 2001-2004 se účastnilo rekvalifikačních kursů celkem 9146 uchazečů, absolventi škol tvořili 12,3% a osoby se ZPS tvořily 7,3% podílu na celkovém počtu uchazečů. Rekvalifikaci dokončilo 91,6% uchazečů, úspěšnost byla 86,3% z počátečního celkového počtu zařazených. Z celkového počtu zařazených uchazečů bylo 49,2% úspěšně umístěno do zaměstnání do 12 měsíců po ukončení kursu. Nejvyšší úspěšnost absolventů rekvalifikačních kursů byla v roce 2004 a to téměř 87%, nejvyšší procento podílu uchazečů umístěných do zaměstnání po absolvování rekvalifikace do 12 měsíců po ukončení bylo v roce 2001 a to 61%.

Graf č. 11-1

Úspěšnost uchazečů v rekvalifikacích v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 úspěšně dokončilo

100

počet uchaz. umístěných po rekval.

90 80 70

v%

60 50 40 30 20 10 0 2001

2002

2003

2004

Zdroj: ÚP HK

Nejčastěji byly v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje v letech 2001-2004 následující zaměření rekvalifikací: Hradec Králové: obsluha PC (336-420), motivační kurs (44-59), podvojné účetnictví (48), svářeč (12-34) Jičín: obsluha PC (154-168), motivační kurs (12-61), základy podnikání (8) Náchod : obsluha PC (119- 142), motivační kurs (25-90 ), sváření (21-24) Rychnov nad Kněžnou: obsluha PC (20-100), svářeč ( 14-19 ), motivační k.( 4 –29 ) Trutnov: obsluha PC (189-418 ), motivační kurs(45-144 ), svářeč (34-107), účetní (48-113), základy podnikání (28),


202


Hodnoty v závorkách představují nejnižší a nejvyšší počty uskutečněných rekvalifikačních kursů v okresech během let 2001-2004. Ve všech okresech byla nejčetněji zastoupena obsluha PC a motivační kurs. Průměrné náklady na rekvalifikace činily v roce 2004 5 978 Kč/osobu (v roce 2003 6 441 Kč/osobu).

11.2 IMPLEMENTACE PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Jedním z možných forem řešení politiky zaměstnanosti je využití prostředků, které poskytuje Evropská unie na rozvoj lidských zdrojů v regionech, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF). Základ pro realizaci podpory z ESF v oblasti rozvoje lidských zdrojů je tvořen Operačním programem Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). Také tento program byl vytvořen pro programovací období v letech 2004 – 2006. V tomto dokumentu jsou určeny priority, které byly stanoveny v souladu s problémy, trendy a strategiemi vývoje, které se v současné době v ČR vyskytují. Těchto priorit je pět. V rámci jednotlivých priorit byla stanovena konkrétní opatření na rozvoj lidských zdrojů, která jsou významná z hlediska možností budoucího vývoje zaměstnanosti v České republice. Implementační struktura Základní odpovědnost za správnost řízení a realizaci operací strukturálních fondů má Řídící orgán – v případě projektů implementovaných na Úřadu práce v Hradci Králové je to Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Činnosti týkající se přímo Konečných příjemců provádí Zprostředkující subjekt. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí je komunikací s ÚP v HK pověřen odbor Správa služeb zaměstnanosti (SSZ). Úřad práce v Hradci Králové je v implementační struktuře nazván Konečný příjemce (KP) – tím se rozumí subjekt, který obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů. Posledním článkem v implementační struktuře je Konečný uživatel – veřejný nebo soukromý subjekt, který předkládá vlastní žádost o financování – projekt. OP RLZ v Hradci Králové Úřad práce v Hradci Králové v programovacím období v letech 2004 – 2006 implementuje jak grantové projekty tak projekty tendrové. Zatímco grantové projekty tvoří Konečný uživatel, tedy konkrétní subjekt, který bude příjemcem dotace z ESF, tendrové projekty vytváří Úřad práce. ÚP přesně stanoví, které činnosti chce v rámci tendru realizovat a pro ty formou veřejné zakázky hledá vhodného dodavatele. Aby mohl Úřad práce v Hradci Králové vhodně implementovat projekty, bylo nutné ve spolupráci se SSZ jakožto se Zprostředkujícím subjektem vytvořit rámcová pravidla. ÚP v HK, stejným způsobem jako všechny pověřené ÚP v ČR, sepsal tedy své vlastní projekty, tzv. Grantová schémata (GS). Tato GS se konkrétně týkají opatření 1.1 a 4.1 OP RLZ. V polovině ledna byla vyhlášena výzva pro Opatření 1.1 a o dva týdny později výzva pro Opatření 4.1. V průběhu výzvy, která trvala přibližně tři měsíce, poskytovali pracovníci oddělení ESF konzultace uchazečům o dotaci. Odhadovaný počet projektů, které byly odevzdány při ukončení výzvy, byl u obou opatření asi 10 projektů. Tento odhad vycházel z počtu uchazečů, kteří požádali oddělení ESF o konzultace při přípravě projektu. Ovšem při ukončení výzvy se nakonec ukázalo, že mnoho žadatelů o konzultace nestálo a výsledný počet odevzdaných projektů byl vyšší. Pro Opatření 1.1 se sešlo 18 projektů a pro Opatření 4.1 bylo odevzdáno projektů 25.


203


12 ZÁVĚR V Královéhradeckém kraji byla řada oblastí , kde nezaměstnanost překročila hranici 10%. Nejvíce byly postiženy pohraniční oblasti s Polskem, oblast přiléhající hranici okresů Hradec Králové a Jičín. Nejvíce postiženým okresem byl Trutnov. Nejméně příznivá situace v těchto regionech: Žacléřsko, Trutnovsko, Úpicko, Rokytnicko, Broumovsko, Kopidlnsko, Vysoké Veselí, Novobydžovsko. Zaměstnavatelská sféra zde nevykazuje prakticky žádný pohyb, nedošlo a ani nedochází ke zřetelnějším pokusům, které by se týkaly nějakých nových podnikatelských aktivit. Dalšími oblastmi vyžadující zvýšenou pozornost jsou původní zemědělské oblasti na jihozápadě kraje. Pokud je respektováno správní členění obcí s rozšířenou působností, v období 2002-2004 přesáhla míra nezaměstnanosti 10% v Broumově, v Novém Bydžově a Trutnově. Nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti zaznamenaly ORP Nový Bydžov, Jaroměř, Rychnov nad Kněžnou, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jičín, Nová Paka a Náchod. Kvalita pracovní síly v jednotlivých POÚ Královéhradeckého kraje byla vyjádřena agregátní charakteristikou, kterou tvoří tyto ukazatele: § podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel § míra ekonomické aktivity obyvatel § míra nezaměstnanosti § denní vyjížďka obyvatel za prací (30 -59 min), jako méně příznivou charakteristiku ve vazbě denní mobilitu za prací v případě, překračujícího času denní vyjížďky 30 min. Tato agregátní charakteristika tvoří nevážený součet pořadí a je nepřesným a nekomplexním popisem. Byla i přes svá negativa použita v závislosti na dostupnost a vypovídají schopnost dat pouze jako nástin možného syntetického přístupu k hodnocení pracovní síly v regionu. V rámci hodnocení území obcí s pověřeným obecním úřadem nejlepší pozici v kategorii velmi příznivé hodnocení zastává POÚ Hradec Králové (12), Vrchlabí (22), Nové Město nad Metují (28), Jičín (32) a Rychnov nad Kněžnou (34). V kategorii nepříznivé hodnocení jsou zařazeny POÚ Žacléř (135), Kopidlno (126), Rokytnice v Orlických horách (117). Situace v Hradci Králové je obecně velmi příznivá ve všech ukazatelích (tj. do 5. pořadí). Druhý nejlépe hodnocený region je POÚ Vrchlabí, které vykazuje pouze nižší podíl VŠ vzdělaných obyvatel (10). POÚ Nové Město nad Metují má příznivou míru nezaměstnanost (3 ), ale vyšší hodnoty vyjížďky za prací v 30-59 min (11). Nejhůře hodnocené regiony POÚ Žacléř, Kopidlno a Rokytnice v Orlických horách mají v podstatě nepříznivé hodnocení ve všech ukazatelích. POÚ Žacléř ve třech posuzovaných ukazatelích zastává poslední místo v pořadí jednotlivých POÚ v Královéhradeckém kraji. Daná oblast byla tak hodnocena za nejproblémovější v kraji z hlediska potenciálu kvality pracovní síly. Při hodnocení extrémních hodnot vybraných ukazatelů byly zjištěny následující závěry. Nejvyšší podíl VŠ vzdělaných obyvatel a nejpříznivější situace denní dojížďky za prací byla shledána v POÚ Hradec Králové, nejvyšší podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel je v POÚ Svoboda nad Úpou a nejnižší míra nezaměstnanosti v kraji je registrována v POÚ Týniště nad Orlicí. Naopak nejhorší situace na základě syntetického hodnocení potenciálu pracovní síly byla shledána v POÚ Žacléř, kde je nejnižší podíl VŠ vzdělaných obyvatel, nejnižší podíl ekonomicky aktivních osob na celkovém počtu obyvatel a dále je zde nejvyšší míra nezaměstnanosti. POÚ Teplice nad Metují zastávají nejhorší pozici v Královéhradeckém kraji dle denní vyjížďky za prací.


204


Syntetické hodnocení potenciálu pracovní síly v jednotlivých POÚ Královéhradeckého kraje

Zdroj: SLDB 2001

Obdobnou konstrukcí byl sestaven agregát, hodnotící zaměstnanost v terciérním sektoru. Z hlediska potenciálu pracovní síly v terciéru byly hodnoceny stejnou metodou následujíc charakteristiky : § podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru § podíl ekonomicky aktivních obyvatel v kategoriích obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (OKEČ kategorie G) § podíl ekonomicky aktivních obyvatel v kategoriích doprava, skladování, pošty a telekomunikace (OKEČ kategorie I) § podíl ekonomicky aktivních obyvatel v kategoriích školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (OKEČ kategorie M,N) Nejvyšší podíl zaměstnanců ve vybraných sektorech terciéru vykazují regiony POÚ Hradec Králové (18), Jičín (26), Hořice (36), Třebechovice pod Orebem (42), Trutnov (44) a Chlumec nad Cidlinou (45). Nejnižší podíl pracovní síly zaměstnané ve vybraných kategoriích vykazují POÚ Hostinné (133), Rokytnice v Orlických horách (114), Sobotka (108). Nejlépe hodnocené území POÚ Hradec Králové má nižší podíl osob zaměstnaných v oblasti dopravy a spojů. V ostatních charakteristikách vykazuje velmi příznivé pořadí (1-2). Obdobná situace je v POÚ Jičín, kde jediným méně příznivým hodnocením je taktéž podíl EAO v dopravě. POÚ Hořice mají vyšší zaměstnanost v jednotlivých složkách terciéru, které tvořily součást aglomerátu, celkově v terciéru je zaměstnanost hodnocena na 14.místě. V kategorii s vysokým podílem terciéru dle syntetického hodnocení je též POÚ Trutnov, kde je mírně horší postavení zaměstnanosti v obchodu (19). POÚ Chlumec nad Cidlinou vykazuje příznivé hodnocení ve všech ukazatelích (2-8), ovšem má nižší podíl zaměstnaných ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. Nejnižší podíly zaměstnaných v terciérním sektoru vykazuje POÚ Hostinné. Dalším regionem v této kategorii nepříznivé hodnocení je Rokytnice v Orlických horách, která má mírně vyšší zaměstnanost v terciéru obecně (23) a v dopravě (24) v porovnání s hodnocením v tomto intervalu. Obdobně je hodnocen region POÚ Sobotka s nízkou zaměstnanosti v terciérním sektoru, s mírně vyšší zaměstnaností v dopravě (14).


205


Potenciál pracovní síly v terciéru v jednotlivých POÚ Královéhradeckého kraje

Zdroj: SLDB 2001

V současné době jsou hodnoty míry nezaměstnanosti a počty nezaměstnaných na nejvyšších hodnotách od roku 1990. Trh práce kraje eviduje v současnosti více než 22 tisíc nezaměstnaných. Lze předpokládat, že významná část těchto lidí by mohla být ihned využitelná pro potenciální nové investorské projekty. Mezi nezaměstnanými uchazeči byli nejčetnější skupinou absolventi škol a další skupinou byli nezaměstnaní uchazeči se změněnou pracovní schopností. V roce 2004 se zvýraznily známky toho, že nejvíce problémovými jsou obecně dlouhodobě evidovaní a osoby vyššího věku (zejména nad 50 let). Jako typická skupina se zřejmými problémy uplatnit se na trhu práce je také skupina uchazečů mezi 20-24 lety věku. Dle výsledků prognózy Úřadu práce v Hradci Králové na další období, je pravděpodobné, že nezaměstnanost bude mít vývoj podobný jako v minulých letech. V první polovině roku dojde ke sezónnímu poklesu, pak příchod nových absolventů škol vyvolá zvýšení na hodnoty na začátku roku a zimní období bude ve znamení dalšího sezónního zvýšení.


206


III. VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM


207


13 STRUKTURA VZDĚLÁNÍ

OBYVATELSTVA

PODLE

DOSAŽENÉHO

V porovnání údajů ze SLDB 1991 a 2001 je patrné, že celková vzdělanostní úroveň obyvatelstva kraje roste. Výrazně klesl podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním, a to o 9,96% a naopak narůstá počet obyvatel se středním a vyšším stupněm vzděláním. Nejvýrazněji se zvýšil počet obyvatel s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním a to o 3,48 procentního bodu. Vysokoškolsky vzdělaných bylo v roce 2001 v kraji o 1,64 procent více než v roce 1991, přičemž k nejvyšší nárůst vysokoškolsky vzdělaných, o více než 2%, byl na Královéhradecku. Vzdělanostní struktura obyvatel Královéhradeckého kraje vykazuje značné regionální diferenciace. Podle údajů ze SLDB 2001 činí průměr vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v kraji 7,49%, což je hodnota nižší než činí průměr ČR (8,9%). Nejvyšší počet vysokoškolsky vzdělaných je v obcích Brada-Rybníček na Jičínsku (19,61%), v obci Jahodov na Rychnovsku (14,49%) a ve městě Hradec Králové (14,45%). O deset let dříve bylo v kraji vysokoškolsky vzdělaných 5,85% obyvatel. Nejvyšší podíl dosahovali rovněž obce Brada-Rybníček (12,77%), Hradec Králové (12,07%) a Vrchovnice (12,0%). V meziokresním srovnání dominuje v podílu vysokoškolsky vzdělaných okres Hradec Králové s 10,79% v roce 2001 a 8,75% v roce 1991. Ostatní okresy se pohybují v rozmezí od 5,88%=2001, resp. 4,43%=1991 v okrese Trutnov po 6,31%=2001 resp. 4,85%=1991 v okrese Jičín. Tab. č. 13-1

Struktura obyvatelstva podle vzdělání v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001

okres

Obyvatelst vo 15leté a starší

bez vzdělání

v tom podle stupně vzdělání % vyučení a základní vyšší úplné stř. vč. odborné střední odborné neukona nástavs maturitou bez mat. čeného bové

vysokoškolské

nezjištěné vzdělání

1991 Hradec Králové

129446

0,36

28,51

34,55

26,55

0,11

8,75

1,17

Jičín

62300

0,33

33,67

38,39

21,47

0,08

4,85

1,22

Náchod

88368

0,38

33,56

38,09

21,98

0,16

4,58

1,26

Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj

61831 96074 438019

0,67 0,34 0,40

33,02 35,60 32,45

38,41 37,60 37,02

21,79 20,79 22,97

0,11 0,08 0,11

4,78 4,43 5,85

1,22 1,16 1,20

Hradec Králové

135755

0,43

19,56

35,83

27,80

4,11

10,79

1,49

Jičín

65219

0,30

23,17

41,64

24,48

3,35

6,31

0,76


93466 65572

0,39 0,67

23,31 22,73

41,33 41,01

24,47 24,75

3,43 3,50

6,08 6,29

0,99 1,05

100974 460986

0,36 0,42

25,09 22,49

41,32 39,70

22,99 25,17

3,22 3,58

5,88 7,49

1,15 1,15

2001




208


Struktura obyvatelstva podle nejvyššího vzdělání v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001

bez vzdělání

základní vč. neukončeného

vyučení a stř. odborné bez mat.

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské

nezjištěné vzdělání

úplné střední s maturitou

KH kraj 2001 KH kraj 1991 Trutnov 2001 Trutnov 1991 Rychnov n. K. 2001 Rychnov n. K. 1991 Náchod 2001 Náchod 1991 Jičín 2001 Jičín 1991 Hr. Králové 2001 Hr. Králové 1991

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


Obr. č. 13-1

Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním v Královéhradeckém kraji v roce 2001

Porovnáním správních obvodů obcí s rozšířenou působností a obvodů pověřených obecních úřadů se diferencují oblasti, kde podíl vysokoškolsky vzdělaných je celkově nižší. Méně než 5% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel žije v obvodech pověřených obecních úřadů Žacléř (2,79%), Teplice nad Metují, Kopidlno, Broumov, Hostinné, Rokytnice v Orlických horách, Nový Bydžov, Nechanice, Police nad Metují, Lázně Bělohrad, Sobotka, Vamberk a Chlumec nad Cidlinou (4,98%).

Zdroj dat: SLBD 2001 Regionálně je nejvyšší vzdělanost ve městě Hradec Králové a jeho zázemí (13,1%), dále v oblasti Jičínska (8%) a v pásu od Náchoda přes Nové Město nad Metují až po Dobrušku a Rychnov nad Kněžnou (více než 7%). Obecně lze konstatovat, že vyšší vzdělanost vykazují větší města a střediska regionálního významu. Nejvíce ovlivňuje průměr vzdělanostní struktury ve svém správním území město Hradec Králové.


209


14 STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ 14.1 OBOROVÁ STRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL V Královéhradeckém kraji (KHK) je ve středních školách zastoupena široká škála oborového zaměření podle třídění kmenové klasifikace oborů vzdělávání (KKOV). Obory jsou v rámci kraje rozmístěny nerovnoměrně. Relativní zastoupení oborů je porovnáváno podle počtu studentů studujících 1.ročník daného oboru na dané škole a rozděleno podle typu studia – studijní obory na středních odborných školách, studijní obory na středních odborných učilištích a učební obory na středních odborných učilištích. Pořadí škol podle počtu absolventů daných škol je v průběhu sledovaných třech školních roků 7 2002/2003, 2003/2004 a 2004/2005 stejné, mění se jen velikost procentuálních podílů. Nejvíce navštěvované jsou střední odborné školy (36% absolventů), střední odborná učiliště (33,3% absolventů), gymnázia (20,9% absolventů), za nimi s větším procentuálním odstupem následují odborná učiliště (5% absolventů), střední odborná učiliště se studijními obory (4,5% absolventů), učiliště (0,2% absolventů) a praktické školy (0,1%). Tabulka uvedená níže vyjadřuje relativní poměry návštěvnosti těchto škol dle jednotlivých ročníků, kde může být pořadí škol odlišné, neboť některé typy studia jsou jen tří-letá či dvou-letá (odborná učiliště, učiliště, praktické školy). Tab. č. 14-1

Podíly počtu studentů v jednotlivých ročnících středních škol a podíl počtu absolventů středních škol v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 Typ studia

1. roč.

2. roč.

3. roč.

4. roč.

absol.

Gymnázia Střední odborné školy SOU studijní obory

17,5%

18,6%

18,7%

31,8%

20,9%

39,1%

39,0%

38,6%

60,6%

36,0%

5,4%

5,8%

5,3%

7,3%

4,5%

SOU Odborná učiliště Učiliště

31,7% 5,5% 0,2%

30,9% 5,2% 0,2%

32,4% 4,8% 0,0%

0,2% 0,0% 0,0%

33,3% 5,0% 0,2%

Praktické školy Celkem

0,6% 100,0%

0,3% 100,0%

0,1% 100,0%

0,0% 100,0%

0,1% 100,0%

Zdroj dat: Odbor školství mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Královéhradeckého kraje

V porovnávání maturitních a nematuritních oborů je v Královéhradeckém kraji výsledkem větší zastoupení maturitních oborů v poměru 61% : 38%. Ve školní roce 2003/2004 maturitní obory podílem počtu absolventů (57,6%) převyšovaly nematuritní obory (39,2%). Ve školní roce 2002/2003 maturitní obory byly zastoupeny 58,1% a nematuritní 41,9%. Tab. č. 14-2

Podíly počtu studentů studujících maturitní a nematuritní obory v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 obor

1. roč.

2. roč.

3. roč.

4. roč.

absol.

maturitní nematuritní celkem

62,0% 38,0% 100,0%

63,4% 36,6% 100,0%

62,6% 37,4% 100,0%

99,8% 0,2% 100,0%

61,4% 38,6% 100,0%


Královéhradecký kraj ve struktuře studia jednotlivých typů škol nijak nevybočuje z průměru České republiky. V podílu počtu studentů studujících gymnázia se Královéhradecký kraj (17,6%) mírně přibližuje průměru ČR (18,4%). Nejvíce je průměru ČR blízký Pardubický kraj (18,3%). V podílu studia oborů středních odborných škol (SOŠ) s maturitou Královéhradecký kraj převyšuje průměr ČR (38,8%), neboť představuje v tomto typu studia podíl 39,3%. 7

Procentuální podíly absolventů jsou počítány z celkového počtu absolventů všech SŠ, kterých je ve školním roce 2004/2005 celkem 6418.


210


Podíl studentů v oborech středních odborných škol bez maturity představuje Královéhradecký kraj 0,9%, což je srovnatelná hodnota s průměrem ČR (1%). Podílem studentů studujících učební obory na středních odborných učilištích, učilištích a odborných učilištích (SOU, U a OU) převyšuje Královéhradecký kraj svým podílem 36,8% průměr ČR (35,2%). Ve studiu oborů s maturitou na SOU, U a OU představuje Královéhradecký kraj podíl 5,4%, průměr ČR je 6,6%. Tab. č. 14-3

Podíly počtu studentů v 1. ročnících středních škol (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, učiliště) ve školním roce 2004/2005 v jednotlivých krajích a v ČR Obory vzdělání SOU,U a OU

s matur.

bez mat.

celk.

učebn.

s mat.

celk.

Celkem G+SOŠ+S OU

Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský

24,0% 19,2% 19,0%

44,0% 37,5% 38,2%

0,9% 1,2% 0,5%

44,9% 38,7% 38,7%

24,7% 36,5% 36,8%

6,3% 5,6% 5,6%

31,0% 42,1% 42,4%

100,0% 100,0% 100,0%

74,4% 62,3% 62,7%


15,1% 13,4% 13,8%

38,8% 38,0% 37,6%

0,7% 1,3% 1,7%

39,4% 39,3% 39,3%

39,4% 42,8% 41,6%

6,0% 4,5% 5,3%

45,5% 47,3% 46,9%

100,0% 100,0% 100,0%

59,9% 55,9% 56,7%


14,5% 17,6%

36,9% 39,3%

1,0% 0,9%

37,9% 40,2%

43,2% 36,8%

4,4% 5,4%

47,7% 42,2%

100,0% 100,0%

55,8% 62,3%


18,3% 17,7% 19,8%

40,2% 40,4% 36,9%

1,1% 0,5% 0,9%

41,3% 40,9% 37,8%

33,6% 35,4% 33,3%

6,8% 6,1% 9,0%

40,4% 41,5% 42,3%

100,0% 100,0% 100,0%

65,3% 64,1% 65,8%


19,9% 17,7% 17,8%

35,9% 38,7% 38,5%

0,6% 2,7% 0,5%

36,5% 41,4% 39,0%

37,2% 32,0% 35,8%

6,4% 8,9% 7,4%

43,6% 40,9% 43,2%

100,0% 100,0% 100,0%

62,2% 65,3% 63,7%

Česká republika

18,4%

38,8%

1,0%

39,8%

35,2%

6,6%

41,8%

100,0%

63,8%

Gymnázium

Kraj

Obory vzdělání SOŠ

z toho s matur.

Zdroj dat: Národní ústav odborného vzdělávání, 2005

Ve školním roce 2003/2004 byly podle podílu počtu absolventů daných škol nejvíce zastoupeny střední odborné školy z 34,5%, následované středními odbornými učilišti 33,2%, dále gymnázia 18,1%, odborná učiliště 5,4%, střední odborná učiliště studijní obory 5%, učiliště a praktické školy 0,3%. Tab. č. 14-4

Podíly počtu studentů v jednotlivých ročnících středních škol a podíl počtu absolventů středních škol v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2003/2004

Typ studia

1.roč.

2.roč.

3.roč.

4.roč.

absolv.

Gymnázia Střední odborné školy SOU studijní obory SOU

17,6% 38,3% 5,3% 32,5%

17,9% 38,5% 5,3% 32,3%

19,3% 37,6% 4,7% 33,2%

33,4% 58,5% 7,7% 0,3%

18,1% 34,5% 5,0% 33,2%

Odborná učiliště

5,8%

5,3%

5,2%

0,0%

5,4%

Učiliště

0,2%

0,2%

0,0%

0,0%

0,3%

0,3% 100,0%

0,5% 100,0%

0,1% 100,0%

0,0% 100,0%

0,3% 100,0%

Praktické školy Celkem


Ve školním roce 2002/2003 pořadí škol podle podílu absolventů jednotlivých typů studia je stejné jako ve školních rocích 2003/2004 a 2004/2005. Procentuální zastoupení bylo následující - střední odborné školy (36,4%), dále střední odborná učiliště (34,7%), gymnázia (16,3%), méně zastoupeny byly odborná učiliště (6,8%), střední odborná učiliště s maturitou (5,4%) a praktické školy (0,3%). Významným faktorem ve středním školství je celorepubliková podpora prodlužování délky studia. Vzrůst průměrné délky středoškolského studia v Královéhradeckém kraji je průměrem ve srovnání s ČR. Prodlužování délky studia hraje důležitou roli při posuzování středoškolského studia


211


v Královéhradeckém kraji, nejen s ohledem na skutečnost, že tento faktor způsobuje, že roste počet studentů, protože neopouštějí vzdělávací systém ve druhém či třetím ročníku SŠ, nýbrž pokračují ve studiu dále. Dalším významným faktorem v současném vývoji ve středním školství je podpora „obecně odbornému vzdělávání“, jenž má za cíl připravit studenty pro vstup do terciárního vzdělávání. Proto dochází k většímu zavádění lyceí. Rozšiřování tohoto druhu vzdělávací nabídky probíhá plně v souladu s prioritou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy také v Královéhradeckém kraji. V zaměření oborové struktury patří lycea pod obor obecně odborná příprava. Právě tento obor obecně odborná příprava v počtu studentů studujících tento obor na středních odborných školách v Královéhradeckém kraji zaznamenal dvojnásobný růst ve srovnání se školním rokem 2002/2003 (z 3,1% zastoupení na 6,3%)8. Výjimku představují okresy Jičín, kde tento obor není zastoupen vůbec po celé sledované období, a okres Trutnov, kde je zaznamenán pokles z 6% (2002/2003) na nulové zastoupení (2004/2005). Uvedený stav v těchto okresech nemá vliv na celokrajské zastoupení. Ve srovnání s ostatními kraji v počtu 9 10 studentů studujících lycea se Královéhradecký kraj blíží svým podílem 2,5% průměru ČR (2,7%).

14.2 STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY Procentuální zastoupení oborů z hlediska počtu studentů je sledováno za 3 poslední školní roky 2002/2003, 2003/2004 a 2004/2005. Za Královéhradecký kraj jsou z hlediska počtu studentů studujících 1.ročník středních odborných škol v Královéhradeckém kraji dle oborového zaměření nejvíce zastoupeny obory ekonomika (16,2%), elektrotechnika (16,1%) a strojírenství (9,8%).11 Zastoupení oborů v Královéhradeckém kraji je obdobné situaci v České republice. Na úrovni celé republiky podle počtu studentů 1.ročníků studujících daný obor je také nejvíce zastoupen obor ekonomika (20,6%) a elektrotechnika (10,4%), následuje zdravotnictví (8,9%). Obor 12 strojírenství představuje 7,6%. Celorepublikovou situaci znázorňuje tabulka uvedena níže v textu.

8

Podíly studentů uváděné v této kapitole jsou počítány z celkové počtu studentů studujících v 1.ročnících daného typu studia. Zde v tomto případě podíl počítán z celkového počtu studentů v 1.ročnících středních odborných škol za celý kraj – ve školním roce 2002/2003 bylo v 1.ročnících středních odborných škol celkem 3048 studentů, ve školním roce 2004/2005 je 3091 studentů v 1.ročnících za celý Královéhradecký kraj. 9

Podíl uvedený za Královéhradecký kraj je počítán z celkového počtu studentů v 1.ročnících středních škol v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 (zdroj Odbor školství mládeže a tělovýchovy na Krajském úřadě v Hradci Králové uvádí počet 7904 studentů, Národní ústav odborného vzdělávání uvádí počet 7775 studentů, počet studentů v 1.ročnících lyceí uvádí Národní ústav odborného vzdělávání počet 194) a podíl uvedený za Českou republiku je počítán z celkového počtu studentů v 1.ročnících středních škol za celou Českou republiku ve školním roce 2004/2005 (Národní ústav odborného vzdělávání uvádí počet za celou ČR 139180 studentů). 10

Viz Vývoj vzdělávání a obrové struktury žáků ve středním a vyšším vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se situací v EU, Národní ústav odborného vzdělávání 2004/2005, dostupné na http://www.nuov.cz 11

Procentuální podíly za Královéhradecký kraj týkající se oborů středních odborných škol uváděny v této kapitole jsou počítány z celkového počtu studentů 1.ročníků středních odborných škol v Královéhradeckém kraji (kterých je ve školním roce 2004/2005 celkem 3091, ve škol.r.2003/204 2996, ve škol.r.2002/2003 3048 studentů) a mají tedy výlučně vztah k počtu studentů (zastoupení oboru=počet studentů studujících daný obor v 1.ročníku). 12

Procentuální podíly za celou republiku v této kapitole jsou počítány z celkového počtu studentů v 1.ročnících studujících obory na středních odborných školách (v případě % podílu na středních odborných školách) či studujících studijní obory na středních odborných učilištích (v případě % podílu studijních oborů na středních odborných učilištích) či studujících učební obory středních odborných učilišť (v případě % podílu učebních oborů na středních odborných učilištích). Celkový počet studentů v 1.ročnících na středních odborných školách je ve škol.r 2004/2005 54021, na středních odborných učilištích studujících studijní obory 9117 a studujících učební obory na středních odborných učilištích 49040. Zdroj dat: Národní ústav odborného vzdělávání.


212


Relativní počty studentů v 1. ročnících středních odborných škol podle studovaného oboru v České republice a v Královéhradeckém kraji v roce 2004/2005 2004/2005

obor

Česká republika


Doprava a spoje Ekologie, živ. prostředí Ekonomika

2,3% 1,3% 20,6%

2,1% 1,1% 16,2%

Elektrotechnika Gastronomie, turismus Hornictví, hutnictví

10,4% 6,4% 0,3%

16,1% 4,3% 0,7%

Kožedělná a obuv. výr. Obecně odborná příprava

0,2% 7,2%

0,0% 6,3%

Obchod Osobní a provozní služby Pedagogika, soc. péče

0,2% 0,0% 4,4%

0,0% 0,0% 5,9%

Podnikání v oborech Polygrafie Potravinářství

5,9% 0,3% 0,8%

2,1% 0,0% 0,0%

Právo, veřejnosprávní činnost Publicistika, knihovnictví

3,9% 0,4%

1,0% 0,9%

Speciální technické obory Stavebnictví Strojírenství

0,6% 6,5% 7,6%

0,0% 6,1% 9,8%

Technická chemie Textilní výroba

1,2% 1,5%

1,0% 2,9%

Umění a užité umění

2,9%

3,3%

Veterinářství Zdravotnictví

0,5% 8,9%

2,9% 8,8%

5,0% 0,6% 100,0%

8,5% 0,0% 100,0%

Zemědělství a lesnictví Zpracování dřeva Celkem

Zdroj dat za ČR: Národní ústav odborného vzdělávání

V okrese Hradec Králové je ve srovnání s ostatními okresy Královéhradeckého kraje zastoupení oboru ekonomika nejmenší, což je tedy dáno celkovou situací v okrese Hradec Králové, kde je zaznamenána větší pestrost oborů oproti ostatním okresům. Nejméně různorodá struktura oborů středních odborných škol je v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou. 13 Obor ekonomika studuje v okrese Hradec Králové 9,2% ve školním roce 2004/2005, což představuje mírný pokles ve srovnání s předchozími dvěma školními roky (ve školní roce 2002/2003 studovalo tento obor 15% studentů a ve školním roce 2003/2004 to bylo 14,1% studentů). Tento obor je nejvíce zastoupen v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou a to ve všech třech sledovaných školních rocích (v okrese Jičín 2002/2003 32%, 2003/2004 26,9% studentů a 2004/2005 27,2% studentů, v okrese Rychnov nad Kněžnou 2002/2003 32% studentů, 2003/2004 22,9% studentů a 2004/2005 20,4% studentů). Druhý početně nejvíce zastoupený obor ze středních odborných škol elektrotechnika je nejvíce zastoupen v okrese Jičín (26,3%) a Trutnov (18,7%). V předchozích dvou školních rocích byl tento obor v podílech v počtu studentů nejvíce zastoupen v okresech Jičín (2002/2003 25% studentů, 2003/2004 27,3% studentů) a Rychnov nad Kněžnou (2002/2003 21% studentů, 2003/2004 22,9% studentů). Ve školním roce 2004-2005 vystřídal větším procentuálním zastoupením byť ne s velkým

13

Procentuální podíly za jednotlivé okresy Královéhradeckého kraje týkající se oborů středních odborných škol uváděny v této kapitole jsou počítány z celkového počtu studentů 1.ročníků středních odborných škol v daném okrese(v okrese Hradec Králové (HK) ve škol.r.2004/2005 1323 studentů, Jičín (JC) 456, Náchod (NA) 520, Rychnov nad Kněžnou (RK) 299, Trutnov (TU) 493 studentů, ve škol.r.2003/2004 okres HK 1259 studentů, JC 443, NA 510, RK 271 a TU 513 studentů, ve škol.r.2002/2003 HK 1257 studentů, JC 460, NA 529, RK 287, TU 515 studentů). Podíly mají výlučně vztah k počtu studentů (zastoupení oboru=počet studentů studujících daný obor v 1.ročníku).


213


rozdílem ve srovnání s okresem Rychnov nad Kněžnou okres Trutnov. Změna v okrese Rychnov nad Kněžnou je způsobena související změnou v zastoupení jiného oboru v tomto okrese. Výrazně totiž vzrostlo zastoupení oboru zemědělství a lesnictví. Po celé sledované období školních roků 2002/2003, 2003/2004 je toto oborové zaměření zemědělství a lesnictví zastoupeno cca 10%, avšak ve školním roce 2004/2005 je zaznamenám dvojnásobný nárůst zastoupení tohoto oboru a to na 20,4%. U třetího nejvíce zastoupeného oboru strojírenství je zaznamenáno největší procentuální zastoupení v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod, a to i v předchozích dvou školních rocích. V okrese Náchod dochází v procentuálním zastoupení tohoto oboru k mírnému poklesu po celé sledované období. (2002/2003 17%, 2003/2004 15,7%, 2004/2005 11,2%). K poklesu v zastoupení tohoto oboru dochází také v okrese Rychnov nad Kněžnou (2002/2003 28%, 2003/2004 20,3%, 2004/2005 19,7%). Obory zdravotnictví, stavebnictví a zemědělství a lesnictví, patří mezi další silněji zastoupené obory v Královéhradeckém kraji. Rozdíl mezi nimi v procentuálním vyjádření v rámci celého kraje je jen nepatrný. Obor zdravotnictví je otevřen ke studiu v okrese Hradec Králové a Trutnov, obor stavebnictví v okrese Hradec Králové a Náchod, obor zemědělství a lesnictví je zastoupen ve čtyřech okresech – v Hradci Králové, v Trutnově, v Jičíně a v Rychnově nad Kněžnou a to i v předchozích dvou školních rocích. Obor zdravotnictví zaznamenal v okrese Hradec Králové mírný vzestup na 13,8% (2003/2004 12,5%, 2002/2003 12%). V okrese Trutnov měl tento obor kolísavý vývoj 17% v r. 2002/2003, 11,7% v r. 2003/2004, 18,1% v r. 2004/2005). Obor stavebnictví je v okrese Hradec Králové zastoupen 12,1% a v okrese Náchod 5,8%. V okrese Hradec Králové je obor stavebnictví stabilní a jeho zastoupení se pohybuje okolo 12% po sledované tři školní roky. Rozdíl mezi oběma okresy v zastoupení je největší ve školním roce 2004/2005. V předchozích dvou školních rocích jsou rozdíly mezi oběma okresy nepatrné (2003/2004 okres Hradec Králové 12,5% a v okrese Náchod 12,2%, 2002/2003 okres Hradec Králové 12% a okres Náchod 11%). V okrese Náchod zaznamenal tento obor mírný nárůst ve školním roce 2003/2004 (z 11% na 12,2% zastoupení), avšak ve školním roce 2004/2005 kleslo zastoupení v tomto oboru o polovinu (na 5,8%) a zvýšil se tak rozdíl v zastoupení mezi oběma okresy. Uvedená změna v okrese Náchod v oboru stavebnictví je způsobena výraznými změnami v zastoupení u dalších oborů v tomto okrese. Jedná se o změnu v oboru obecně odborná příprava, do něhož patří obory lyceí, neboť zastoupení v tomto oboru stouplo trojnásobně oproti stavu ve školním roce 2002/2003 a to na zastoupení 20,2% (2004/2005) (nové obory lyceí: Pedagogické lyceum na „Gymnáziu a Střední odborné škole“ v Jaroměři, obor Technické lyceum na „Střední průmyslové škole“ v Novém Městě nad Metují, Ekonomické lyceum na „Soukromé střední škole podnikatelské s.r.o.“ v Náchodě a Technické lyceum na „Vyšší odborné škole stavební architekta J.Letzela a Střední průmyslové škole stavební a Středním odborném učilišti“ v Náchodě). Další poměrně výrazná změna proběhla u oboru textilní výroba, který v zastoupení vzrostl téměř dvojnásobně oproti stavu ve školním roce 2002/2003 na 11,3% ve školním roce 2004/2005. Obor zemědělství a lesnictví zaznamenal výraznější výkyv v okrese Rychnov nad Kněžnou a to ve školním roce 2004/2005, kdy se zvětšilo zastoupení tohoto oboru dvojnásobně oproti stavu ve školním roce 2002/2003 (2002/2003 10%, 2003/2004 11,1%, 2004/2005 20,4%). Uvedený výkyv v tomto oboru nemá nikterak vliv na procentuální podíly zastoupení za celý kraj, kdy jsou tyto podíly poměrně stabilní (2002/2003 7,1%, 2003/2004 7,4% a 2004/2005 8,5%). Obor zemědělství a lesnictví a obor zdravotnictví se procentuálními zastoupeními mezi sebou liší jen velmi málo a to po celé tři školní roky.


214


Relativní počty studentů v 1.ročnících středních odborných škol podle studovaného oboru v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 obor

Doprava a spoje Ekologie, živ. prostředí Ekonomika Elektrotechnika Gastronomie, turismus Hornictví, hutnictví Kožedělná a obuv. výr. Obecně odborná příprava Obchod Osobní a provozní služby Pedagogika, soc. péče Podnikání v oborech Polygrafie Potravinářství Právo, veřejnosprávní činnost Publicistika, knihovnictví Speciální technické obory Stavebnictví Strojírenství Technická chemie Textilní výroba Umění a užité umění Veterinářství Zdravotnictví Zemědělství a lesnictví Zpracování dřeva Celkem

HK 2,5% 0,0% 9,2% 15,3% 4,6% 0,0% 0,0% 4,5% 0,0% 0,0% 3,1% 2,5% 0,0% 0,0% 2,3% 2,2% 0,0% 12,1% 9,4% 0,0% 2,3% 4,5% 6,8% 13,8% 5,0% 0,0% 100,0%

JC 0,0% 0,0% 27,2% 26,3% 0,0% 5,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 14,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,6% 0,0% 0,0% 4,6% 0,0% 0,0% 15,8% 0,0% 100,0%

1.roč NA 0,0% 0,0% 19,8% 5,8% 7,7% 0,0% 0,0% 20,2% 0,0% 0,0% 8,3% 6,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5,8% 11,2% 0,0% 11,3% 4,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0%

RK 0,0% 11,0% 20,4% 18,1% 0,0% 0,0% 0,0% 10,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 19,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 20,4% 0,0% 100,0%

TU 6,7% 0,0% 18,5% 18,7% 6,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,1% 6,5% 0,0% 0,0% 0,0% 18,1% 12,8% 0,0% 100,0%

kraj 2,1% 1,1% 16,2% 16,1% 4,3% 0,7% 0,0% 6,3% 0,0% 0,0% 5,9% 2,1% 0,0% 0,0% 1,0% 0,9% 0,0% 6,1% 9,8% 1,0% 2,9% 3,3% 2,9% 8,8% 8,5% 0,0% 100,0%


Ze studijních oborů středních odborných škol ve školním roce 2003/2004 v Královéhradeckém kraji po početně nejvíce zastoupených oborech ekonomika, elektrotechnika, strojírenství následovaly obory zemědělství a lesnictví, zdravotnictví, obecně odborná příprava, pedagogika a sociální péče, gastronomie a turismus, veterinářství, textilní výroba. Ve školní roce 2002/2003 bylo v Královéhradeckém kraji pořadí zastoupení oborů z hlediska počtu studentů následují: ekonomika, elektrotechnika, strojírenství, zdravotnictví, zemědělství a lesnictví, stavebnictví, pedagogika a sociální péče, gastronomie a turismus, obecně odborná příprava, veterinářství, umění a užité umění (blíže viz tabulka uvedená níže).


215


Vývoj relativních počtů studentů v 1.ročnících středních odborných škol podle studovaného oboru v Královéhradeckém kraji letech 2002-2005 školní rok Obor

2004/2005

2003/2004

2002/2003

(v %) 2,1 1,1

1,1 1

0 1

Ekonomika

16,2

18,4

21,9

Elektrotechnika

16,1

16,9

16,2

Gastronomie, turismus

4,3

4,3

4,5

Hornictví, hutnictví

0,7

0,7

0,7

0

0

0

6,3

6,1

3,1

Obchod

0

0

0

Osobní a provozní služby

0

0

0

Pedagogika, soc. péče

5,9

5,6

5,3

Podnikání v oborech

Doprava a spoje Ekologie, živ. prostředí

Kožedělná a obuv. výr. Obecně odborná příprava

2,1

1,8

1,9

Polygrafie

0

0

0

Potravinářství

0

0

0

Právo, veřejnosprávní činnost

1

2,1

1,9

0,9

1

1

0

0

0

Stavebnictví

6,1

7,3

7

Strojírenství

9,8

9,5

12

Publicistika, knihovnictví Speciální technické obory

1

1

0,8

Textilní výroba

2,9

2,4

1,9


3,3

2,3

2,9

Veterinářství

2,9

3

3

Zdravotnictví

8,8

7,3

7,9

Zemědělství a lesnictví

8,5

7,4

7,1

0

0,8

0

100

100

100

Technická chemie

Zpracování dřeva Celkem


14.3 STŘEDNÍ ODBORNÁ UČILIŠTĚ U studijních oborů středních odborných učilišť (SOU) a učebních oborů středních odborných učilišť jsou porovnávána data za školní roky 2003/2004 a 2004/2005, protože ve školním roce 2002/2003 nejsou dostupná data zvlášť za kategorie studijní obory SOU a učební obory SOU. Studijní obory SOU Struktura studijních oborů středních odborných učilišť (SOU) je nejpestřejší opět v okrese Hradec Králové. Nejméně široká je nabídka v okrese Rychnov nad Kněžnou a v okrese Trutnov. Nejvíce jsou za celý Královéhradecký kraj dle oborového zaměření zastoupeny obory obchod (28,8%), 14 elektrotechnika (25,5%) a osobní a provozní služby (13,8%). V předchozím školním roce byl na třetím místě obor strojírenství (14,5%), jehož procentuální zastoupení kleslo na 9,6% (školní rok 2004/2005). Na úrovni celé republiky tvoří největší podíl na středních odborných učilištích obor elektrotechnika 15 (31,6%), obchod (17%) a strojírenství (16,3%). 14

Procentuální podíly za Královéhradecký kraj týkající se studijních oborů středních odborných učilišť uváděny v této kapitole jsou počítány z celkového počtu studentů 1.ročníků středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji (kterých je ve školním roce 2004/2005 celkem 427, ve škol.r.2003/2004 414 studentů) a mají tedy výlučně vztah k počtu studentů (zastoupení oboru=počet studentů studujících daný obor v 1.ročníku). 15

Viz kapitola Střední odborné školy, kde jsou v poznámce vysvětleny relativní počty počítané za celou republiku.


216


Studijní obor obchod má nejsilnější převahu v okrese Rychnov nad Kněžnou, neboť ostatní studijní obory SOU nejsou v tomto okrese zastoupeny - jedná se o obor obchodník na „Středním odborném 16 učilišti obchodu a řemesel“ v Rychnově nad Kněžnou po oba školní roky). . Okres Trutnov nemá po oba školní roky v tomto oboru zastoupení. Obor elektrotechnika je druhým nejvíce zastoupeným oborem za celý kraj, jeho podíl je největší v okrese Jičín (63,2%) po oba školní roky. Tento obor chybí v okrese Rychnov nad Kněžnou a v Trutnově. Obor osobní a provozní služby je otevřen ve dvou okresech – v okrese Hradec Králové a Trutnov. V okrese Hradec Králové zaznamenal tento obor mírný nárůst (z 17,8% na 19,9% ve školním roce 2004/2005). V okrese Trutnov je ze studijních oborů SOU studován pouze tento obor (jedná se o obor kosmetička na „Střední odborné škole a Středním odborném učilišti“ ve Dvoře Králové nad Labem). Obor strojírenství je možné studovat v okresech Hradec Králové a Náchod. Tento obor v procentuálním zastoupení studentů na celokrajské úrovni poklesl ze 14,5% na 9,6% ve školním roce 2004/2005. Výraznější pokles je zaznamenán v okrese Náchod (z 23,6% na 9% ve školním roce 2004/2005). Tab. č. 14-8

Relativní počty studentů v 1.ročnících studijních oborů středních odborných učilišť v České republice a v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 obor

2004/2005 Královéhradecký kraj

Česká republika

Doprava a spoje Ekonomika Elektrotechnika

0,0% 0,0% 25,5%

1,7% 0,3% 31,6%

Gastronomie, turismus Hornictví, hutnictví

6,6% 0,0%

7,0% 0,7%

Kožedělná a obuv. výr.

0,0%

0,0%

Obchod Osobní a provozní služby

28,8% 13,8%

17,0% 10,9%


0,0% 7,0% 0,0%

0,2% 2,5% 0,0%

Stavebnictví Strojírenství Technická chemie

0,0% 9,6% 0,0%

0,0% 16,3% 0,8%

Textilní výroba Umění a užité umění

0,0% 8,7%

2,4% 4,1%

0,0% 0,0% 100,0%

0,8% 0,8% 100,0%



16

Procentuální podíly za jednotlivé okresy Královéhradeckého kraje (KHK) týkající se studijních oborů středních odborných učilišť uváděny v této kapitole jsou počítány z celkového počtu studentů 1.ročníků studijních oborů na středních odborných učilištích v daném okrese (okres Hradec Králové (HK) 2004/2005 151 studentů, Jičín (JC) 95, Náchod (NA) 122, Rychnov nad Kněžnou (RK) 30, Trutnov (TU) 29 studentů, škol.r. 2003/2004 HK 163, JC 103, NA 89, RK 30, TU 29 studentů) a mají tedy výlučně vztah k počtu studentů (zastoupení oboru=počet studentů studujících daný obor v 1.ročníku).


217


Relativní počty studentů v 1. ročnících studijních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 HK

JC

NA

RK

TU

Kraj

Doprava a spoje Ekonomika Elektrotechnika Gastronomie, turismus

Obor

0,0% 0,0% 19,2% 0,0%

0,0% 0,0% 63,2% 0,0%

0,0% 0,0% 16,4% 23,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 25,5% 6,6%

Hornictví, hutnictví Kožedělná a obuv. výr. Obchod

0,0% 0,0% 21,2%

0,0% 0,0% 29,5%

0,0% 0,0% 27,0%

0,0% 0,0% 100,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 28,8%

Osobní a provozní služby Podnikání v oborech

19,9% 0,0%

0,0% 0,0%

0,0% 0,0%

0,0% 0,0%

100,0% 0,0%

13,8% 0,0%

Polygrafie Potravinářství Stavebnictví

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

24,6% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

7,0% 0,0% 0,0%

Strojírenství Technická chemie Textilní výroba

19,9% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

9,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

9,6% 0,0% 0,0%

Umění a užité umění Zemědělství a lesnictví

19,9% 0,0%

7,4% 0,0%

0,0% 0,0%

0,0% 0,0%

0,0% 0,0%

8,7% 0,0%

Zpracování dřeva Celkem

0,0% 100,0%

0,0% 100,0%

0,0% 100,0%

0,0% 100,0%

0,0% 100,0%

0,0% 100,0%


Ze studijních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2003/2004 jsou nejvíce zastoupeny obory obchod, elektrotechnika, strojírenství, umění a užité umění, nejméně zastoupeným oborem je obor osobní a provozní služby. Tab. č. 14-10 Vývoj relativních počtů studentů v 1.ročnících studijních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2003/2004 – 2004/2005 školní rok Obor

2003/2004

2004/2005 v%

Doprava a spoje

0

0,0

Ekonomika

0

0,0

Elektrotechnika

24,6

25,5


0

6,6


0

0,0


0

0,0

Obchod

29

28,8


14

13,8


0

0,0

3,6

7,0

Polygrafie Potravinářství

0

0,0

Stavebnictví

0

0,0

Strojírenství

14,5

9,6

Technická chemie

0

0,0

Textilní výroba

0

0,0

14,3

8,7

Umění a užité umění Zemědělství a lesnictví

0

0,0

Zpracování dřeva

0

0,0

100

100,0

Celkem



218


Učební obory SOU Učební obory středních odborných učilišť jsou ve všech okresech Královéhradeckého kraje zastoupené pestřeji než v případě studijních oborů středních odborných učilišť. Nejrozmanitější struktura je v okrese Náchod. Nejvíce žáků 1.ročníků studuje obory gastronomie, turismus (21,4%), strojírenství (16,6%) a elektrotechnika (9,8%).17 Situace na úrovni České republiky je s Královéhradeckým krajem srovnatelná, nejvíce zastoupeny jsou obory gastronomie, turismus (22,4%), strojírenství (16,6%) a stavebnictví (10,4%). Pořadí učebních oborů středních odborných učilišť podle četnosti zastoupení studentů daného oboru v Královéhradeckém kraji je ve školním roce 2004/2005 následující - obory gastronomie a turismus, strojírenství, obory elektrotechnika, zemědělství a lesnictví, zpracování dřeva, obchod, stavebnictví, potravinářství, osobní a provozní služby, textilní výroba, polygrafie, doprava a spoje, umění a užité umění, technická chemie. Ve struktuře oborů v jednotlivých okresech má obor gastronomie, turismus nejsilnější zastoupení v okresech Náchod (29,3%) a Rychnov nad Kněžnou (27,5%). V okrese Jičín je zaznamenán v tomto 18 oboru výrazný pokles na 17,6% ve srovnání se situací ve školním roce 2003/2004 (28,5%). Procentuální zastoupení v tomto oboru kleslo také v okrese Trutnov (z 22,8% ve školním roce 2003/2004 na 17,8%). Výkyv v procentuálním zastoupení v okrese Jičín nemá vliv na podíl na celokrajské úrovni, kdy tento obor zůstává nejpočetněji zastoupeným oborem. Druhý nejsilnější obor strojírenství je nejvíce zastoupen v okrese Rychnov nad Kněžnou (22,2%) a v okrese Trutnov (21,4%). Obor zaznamenal prudký nárůst v okrese Jičín (dvojnásobný nárůst na 14,4% ve školním roce 2004/2005). Procentuální posílení v zastoupení tohoto oboru je zaznamenáno v okrese Trutnov (z 16,6% na 21,4%). Naopak klesl podíl tohoto oboru v okrese Náchod (z 12,7% na 8,4%) a v okrese Rychnov nad Kněžnou (z 24,7% na 22,2%). V okrese Hradec Králové je zastoupení poměrně stabilní. U třetího nejpočetněji zastoupeného oboru elektrotechnika není zaznamenán výrazný výkyv v žádném okrese Královéhradeckého kraje. Zastoupení tohoto oboru je největší v okrese Rychnov na Kněžnou. V okresech Hradec Králové, Jičín a Náchod je zaznamenán mírný procentuální pokles ve srovnání se školním rokem 2003/2004 a v okresech Rychnov nad Kněžnou a Trutnov je zaznamenán mírný procentuální nárůst ve srovnání se školním rokem 2003/2004.

17

Procentuální podíly za Královéhradecký kraj týkající se učebních oborů středních odborných učilišť uváděny v této kapitole jsou počítány z celkového počtu studentů 1.ročníků učebních oborů na středních odborných učilištích v Královéhradeckém kraji (kterých je ve školním roce 2004/2005 celkem 2509, ve škol.r.2003/2004 2546 studentů) a mají tedy výlučně vztah k počtu studentů (zastoupení oboru=počet studentů studujících daný obor v 1.ročníku). 18

Procentuální podíly za jednotlivé okresy Královéhradeckého kraje (KHK) týkající se učebních oborů středních odborných učilišť uváděny v této kapitole jsou počítány z celkového počtu studentů 1.ročníků učebních oborů na středních odborných učilištích v daném okrese (okres Hradec Králové (HK) 2004/2005 881 studentů, Jičín (JC) 353, Náchod (NA) 581, Rychnov nad Kněžnou (RK) 171, Trutnov (TU) 523 studentů, škol.r. 2003/2004 HK 923, JC 330, NA 607, RK 186, TU 500 studentů) a m ají tedy výlučně vztah k počtu studentů (zastoupení oboru=počet studentů studujících daný obor v 1.ročníku).


219

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 14-11 Relativní počty studentů v 1. ročnících učebních oborů středních odborných učilišť v České republice a v Královéhradeckém kraji Česká republika

obor

2004/2005 Královéhradecký kraj

Doprava a spoje

0,3%

1,2%

Ekonomika

1,7%

0,0%

Elektrotechnika

7,9%

9,8%

Gastronomie, turismus Hornictví, hutnictví Kožedělná a obuv. výr.

22,4% 0,2% 0,2%

21,4% 0,0% 0,0%

Obchod Osobní a provozní služby

8,0% 6,7%

7,7% 6,9%


0,0% 0,9% 5,6%

0,0% 1,6% 7,5%

Stavebnictví Strojírenství Technická chemie

10,4% 16,6% 0,8%

7,7% 16,6% 0,6%

Textilní výroba Umění a užité umění

2,8% 0,8%

2,0% 0,9%

7,6% 7,1% 100,0%

8,3% 8,0% 100,0%



Tab. č. 14-12 Relativní počty studentů v 1. ročnících učebních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 Obor

HK

JC

NA

RK

TU

Kraj

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

5,5%

1,2%

Ekonomika

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

Elektrotechnika Gastronomie, turismus Hornictví, hutnictví

10,6% 18,6% 0,0%

8,2% 17,6% 0,0%

6,7% 29,3% 0,0%

17,5% 27,5% 0,0%

10,7% 17,8% 0,0%

9,8% 21,4% 0,0%

Kožedělná a obuv. výr. Obchod Osobní a provozní služby

0,0% 6,8% 10,2%

0,0% 7,6% 4,0%

0,0% 8,1% 6,9%

0,0% 14,0% 0,0%

0,0% 6,9% 5,4%

0,0% 7,7% 6,9%

Podnikání v oborech Polygrafie

0,0% 3,3%

0,0% 0,0%

0,0% 1,7%

0,0% 0,0%

0,0% 0,0%

0,0% 1,6%

Potravinářství Stavebnictví Strojírenství

8,5% 9,0% 19,0%

11,9% 5,1% 14,4%

3,6% 9,8% 8,4%

0,0% 0,0% 22,2%

9,6% 7,3% 21,4%

7,5% 7,7% 16,6%

Technická chemie Textilní výroba Umění a užité umění

0,0% 0,0% 0,8%

0,0% 5,7% 0,0%

0,0% 5,2% 2,6%

0,0% 0,0% 0,0%

2,7% 0,0% 0,0%

0,6% 2,0% 0,9%

Zemědělství a lesnictví Zpracování dřeva

6,5% 6,8%

17,6% 7,9%

7,9% 9,8%

7,0% 11,7%

5,9% 6,9%

8,3% 8,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

Doprava a spoje

Celkem



220

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 14-13 Vývoj relativní počtů studentů v 1.ročnících učebních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2003/2004 školní rok obor

2003/2004

2004/2005 v%

Doprava a spoje Ekonomika

0,9 0

1,2 0

Elektrotechnika

10,2

9,8


22,9

21,4


0

0


0

0

Obchod

8,1

7,7


6,6

6,9


0

0

Polygrafie

2

1,6

Potravinářství

7,3

7,5

Stavebnictví

6,2

7,7

Strojírenství

15,6

16,6

Technická chemie

0,7

0,6

Textilní výroba

2,5

2


0,5

0,9

Zemědělství a lesnictví

7,9

8,3

Zpracování dřeva

8,6

8

Celkem

100

100


14.4 GYMNÁZIA Ve studiu gymnázií v Královéhradeckém kraji převažují obory všeobecné gymnázium. V okrese Hradec Králové je celkem 5 gymnázií: - Gymnázium v Novém Bydžově s oborem všeobecné gymnázium, - První soukromé jazykové gymnázium s oborem živé jazyky, - Biskupské gymnázium – s obory humanitní gymnázium, všeobecné gymnázium a estetická výchova. - Gymnázium Boženy Němcové nabízí ke studiu obor všeobecné gymnázium a živé jazyky. - Gymnázium J.K.Tyla nabízí obor se zaměřením na matematiku, obor humanitní gymnázium a všeobecné gymnázium. V okrese Jičín je jedno samostatné gymnázium – Lepařovo Gymnázium Jičín s oborem všeobecné gymnázium. V tomto okrese existují dále dvě gymnázia „v součásti“ s další školou.19 Gymnázium a Střední pedagogická škola Nová Paka s oborem všeobecné gymnázium a Gymnázium a Střední odborná škola Hořice s oborem všeobecné gymnázium. V okrese Náchod existují dvě samostatná gymnázia a jedno gymnázium v součásti s jinou školou. Gymnázium Broumov, Jiráskovo Gymnázium Náchod nabízí ke studiu obor všeobecné gymnázium. Gymnázium a Střední odborná škola Jaroměř, tedy gymnázium „v součásti“, nabízí ke studiu obor všeobecné gymnázium. V okrese Rychnov nad Kněžnu jsou dvě gymnázia s obory všeobecné gymnázium. Jedná se gymnázium F.M.Pelcla a Gymnázium Dobruška. V okrese Trutnov jsou tři samostatná gymnázia a dvě gymnázia „v součásti“. Všechna gymnázia v tomto okrese nabízí ke studiu obor všeobecné gymnázium. Jedná se o Gymnázium Dvůr Králové 19

Termín „součást“ znam ená, že obě školy existují společně. Ani jedna není součástí té druhé, proto se užívá spojení „v součásti“.


221


nad Labem, Gymnázium Trutnov, Gymnázium Vrchlabí, Gymnázium a Střední odborná škola Hostinné a Gymnázium a Střední odborná škola Úpice.

14.5 PORADENSTVÍ PRO VOLBU POVOLÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Tématika poradenství je analyzována v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje, včetně uvedení návrhu opatření k řešení této problematiky. Institucionálně je zajištěno pedagogicko-psychologickými poradnami. Součásti systému poradenství jsou výchovní poradci na základních školách, školní psychologové, speciálně pedagogická centra a úřady práce. V této v oblasti aktivně působí Úřad práce v Hradci Králové, který poskytl podklady pro zpracování této části. V Hradci Králové v rámci Úřadu práce funguje Informační a poradenské středisko pro volbu povolání /IPS/, které je určeno žákům a studentům všech typů škol, rodičům a široké veřejnosti. Nabízí řadu informací a služeb,které usnadní všem klientům rozhodování o volbě povolání, zejména žákům vycházejícím ze ZŠ a ZVŠ. Poskytuje informace o možnosti studia na SŠ a učilištích v celé ČR. Umožňuje vyhledávání v samoobslužných počítačových programech k zjištění profesní zájmové orientace klienta, videoklipy a obrazové informace o povolání,informační letáky. Dále poskytuje informace studentům SŠ a učilišť o možnostech dalšího studia,přehled volných pracovních míst v regionu a individuální poradenství dle klientova zájmu. Konkrétní spolupráce IPS s výchovnými poradci základních škol spočívá např. v pořádání besed pro žáky 8. a 9.tříd ZŠ a ZVŠ. Besed se účastní téměř všechny 9. třídy v okrese. Za celou sezonu se uskuteční cca 70 besed s účastí cca 1 750 žáků. Další aktivitou, připravovanou s výchovnými poradci je každoročně pořádaný seminář. Na toto setkání jsou zváni výchovní poradci ZŠ, ředitelé SŠ, gymnázií a SOU, zástupci pedagogickopsychologické poradny a Královéhradeckého kraje. Účast na semináři je vysoká, t.j. 35 výchovných poradců ze ZŠ a 41 ředitelů nebo zástupců ze SŠ, gymnázií, SOU, VOŠ. Další spolupráce s výchovnými poradci spočívá v zajištění distribuce brožur a dalšího tiskového materiálu, který připravuje IPS. Spolupráce s výchovnými poradci na středních školách je v jiné rovině. IPS pořádá besedy převážně v období březen – červen, tématicky zaměřené na vstup do „světa práce“, jak hledat zaměstnání, životopis,vznik pracovní smlouvy. Za sezonu je zrealizováno cca 32 besed s účastí cca 960 žáků. Cílem Královéhradecké kraje je dle výše uvedeného „Záměru“ vytvořit integrovaný systém poradenství, vzájemně provázaných informačních, diagnostických a poradenských služeb, což vyžaduje samostatné odborné analýzy a šetření mimo rámec této analýzy.

14.6 UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL Nezaměstnanost absolventů je hodnocena dle ukazatel – míra nezaměstnanosti absolventů, která je dána poměrem počtu nezaměstnaných absolventů dané kategorie vzdělání či skupiny oborů k celkovému počtu absolventů (tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i příp. pokračujících dále ve vzdělávání) dané kategorie vzdělání či skupiny oborů. Hodnota míry nezaměstnanosti absolventů vyjadřuje, kolik procent absolventů dané kategorie vzdělání příp. skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. Získávání objektivních dat a údajů o nezaměstnaných absolventech středních škol, jež by měly vysokou míru vypovídací hodnoty je velice obtížné. Proto je při interpretaci dat o nezaměstnaných absolventech brát na zřetel řadu „specifických omezení“, která se v souvislosti sběru dat s propojením 20 na trh práce k této specifické skupině vztahují . Při prezentování míry nezaměstnaných absolventů v Královéhradeckém kraji je nezbytné brát na zřetel tato omezení. Především se jedná o rozdílnost definice v pojímání absolventů ve školském systému (vzdělávací sféře) a ve sféře trhu práce.21 Data o nezaměstnaných absolventech poskytnutá Ministerstvem práce a sociálních věcí jsou propojena s daty o absolventech škol poskytnutých Odborem školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu 20

Zatímco absolventi - uchazeči o zaměstnání jsou evidováni podle místa trvalého bydliště (a s daty v této formě se musí „operovat“), absolventi škol (vůči nimž je počet nezam ěstnaných absolventů pom ěřován) jsou uváděni podle místa školy, kde vystudovali. 21

Absolvent ve školském systému je absolventem ihned po ukončení školy v daném školním roce, naproti tomu ve sféře trhu práce je odlišné pojímání. Úřad práce chápe absolventa po dobu 2 let po ukončení školy.


222


Královéhradeckého kraje. Dále při níže uvedeném prezentování procentuálního podílu nezaměstnaných absolventů je třeba brát v úvahu, že podíly se počítaly z celkového počtu absolventů – tedy nejen z počtu absolventů denního studia, ale též z počtu absolventů oborů studovaných v dálkovém studiu. Proto je nezbytné přistupovat k tomuto druhu dat s vědomím těchto uvedených „specifických omezení“. Dle údajů, zveřejněných Národním ústavem odborného vzdělávání v dubnu 2004 dosahovala míra nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol v Královéhradeckém kraji 12,6%, což byla hodnota nižší, než je celorepublikový průměr (16,8 %), Královéhradecký kraj zaujímal 3. místo s nejnižší mírou nezaměstnanosti v České republice. Při hodnocení míry nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání v roce 2004 nižší míry nezaměstnanosti vykazovali gymnazisté a absolventi 22 maturitních oborů středních odborných škol. V porovnání s ČR absolventi s výučním listem měli relativně menší problémy s uplatněním. Nejvyšší míry nezaměstnanosti na základě dat poskytnutých Ministerstvem práce a sociálních věcí (počty nezaměstnaných absolventů) a OŠMT KÚ HK (počty absolventů) byla nejvyšší míra nezaměstnanosti zaznamenána v absolventů učebních oborů středních odborných učilišť (20%), z toho největší problém s uplatněním měli absolventi v okrese Trutnov (29%) a okrese Náchod (21%), nejlepší uplatnění měli žáci v okrese Jičín (14%). Míra nezaměstnanosti absolventů středních odborných škol byla 13%. Nejvyšší nezaměstnanost vykazoval okres Jičín (16%) a okres Náchod (14%). Nejpříznivější situace byla v okrese Trutnov (11%). Nezaměstnanost absolventů studijních oborů středních odborných učilišť byla v roce 2005 12,5%. Rozdíly v rámci okresů jsou velké, nejvyšší míru vykazoval okres Rychnov n.K. 22% a nejnižší míru okres Trutnov a okres Hradec Králové. Tab. č. 14-14 Absolventi a nezaměstnaní absolventi za střední odborné školy v Královéhradeckém kraji v škol. roce 2004/2005 Žadatelé celkem abs. SOŠ okr.HK

r. 2004/2005

1026

abs.

%

135

13,16

SOŠ okr.Jičín

434

69

15,90

SOŠ okr.Náchod SOŠ okr.Rychnov nad Kněžnou SOŠ okr.Trutnov

393 207 357

55 28 39

13,99 13,53 10,92


2417

326

13,49

Tab. č. 14-15 Absolventi a nezaměstnaní absolventi za studijní obory středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve škol. roce 2004/2005 Žadatelé celkem abs.

škol. rok 2004/05 abs. 352

33

9,38

studij.obor SOU okr.Jičín

110

14

12,73

187

38

20,32

50

11

22,00

studij.obor SOU okr.Náchod studij.obor SOU okr.Rychnov Kněžnou studij.obor SOU okr.Trutnov Královéhradecký kraj

22

%

studij.obor SOU okr.HK

nad

99

4

4,04

798

100

12,53%

Absolventi vyšších odborných škol měly relativně větší (ne však závažné) problémy s hledáním pracovního uplatnění kraji.


223

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 14-16 Absolventi a nezaměstnaní absolventi za učební obory středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve škol. roce 2004/2005 Žadatelé celkem abs.

škol. rok 2004/05 abs.

%

učební obor SOU okr.HK

807

145

17,97%

učební obor SOU okr.Jičín

328

47

14,33%

učební obor SOU okr.Náchod učební obor SOU okr.Rychnov nad Kněžnou učební obor SOU okr.Trutnov

462

98

21,21%

174

30

17,24%

373

107

28,69%

2144

427

19,92%


Zpracovatel měl k dispozici data o počtech absolventů a počtech nezaměstnaných absolventů, tříděných dle typu vzdělání a dle okresu ve školní roce 2004/2005. Údaje o počtech absolventů poskytl OŠMT KÚ HK a data o počtech nezaměstnaných absolventů byla získána z MPSV (jak je výše uvedeno). Vzhledem rozsáhlosti souboru nejsou tato data ve zprávě uvedena. Součástí této zprávy v elektronické podobě je kontingenční tabulka o vývoji počtu nezaměstnaných absolventů, od školního roku 2002/2003, s přesnou specifikací typu, názvu, sídla školy v Královéhradeckém kraji.

14.7 OPTIMALIZACE STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji je nezbytné začít s radikálními změnami v celém středním školství. Optimalizací v celém sekundárním školství se zabývá Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje. Počet žáků základních škol v Královéhradeckém kraji se v návaznosti na vývoj demografické situace postupně snižuje. Nejsilnější ročník ve sledované časové řadě byl ve školním roce 1998/1999, nyní se v 9. třídách učí 5939 žáků. Vývoj této struktury se odráží v dalším vývoji nejen středního školství.

Graf č. 14-1

Vývoj počtu žáků 9.ročníků základních škol v Královéhradeckém kraji v letech 1997/1998 2004/2005

6500 6400

6369 6227

počet žáků 1.r.ZŠ

6300 6200

6161

6216

6112

6100 6106

6000

6021

5900 5939 5800

2004/2005

2003/2004

2002/2003

2001/2002

2000/2001

1999/2000

1998/1999

1997/1998

5700

zdroj OŠMT KÚ KHK


224


V této souvislosti je potřebné začít především s optimalizací sítě středních škol, kdy je nadmíru důležité „optimalizaci zahájit okamžitě jako řízený a aktivní proces bez vyčkání, která škola se bude 23 hroutit.“ Z kapacity kolem 16.000 míst by do roku 2010 postačovala kapacita do 12.000 míst. Největší rychlost snižování kapacit by měla nastat po roce 2007. Podle aktuálního počtu žáků v jednotlivých ročnících základních škol v Královéhradeckém kraji se vytváří prognóza počtu žáků vstupujících do 1.ročníků středních škol. Tyto výsledné prognostické počty mají informativně-orientační vypovídací hodnotu (neboť i přes zohlednění odchodu určitého 24 počtu žáků do šestiletých a osmiletých gymnázií , se může skutečný počet žáků v 1.ročnících mírně 25 lišit) .

Tab. č. 14-17 Odhad počtu žáků 1.ročníků středních škol do r. 2013/2014 2005/6 Odchod do šestiletého gymnázia Odchod do osmiletého gymnázia Předpokládaný počet žáků v 1. ročníku SŠ

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

-

2006/7 -

2007/8 120

2008/9 120

120

120

120

120

120

-

-

-

-

480

480

480

480

480

5939

6370

6328

6106

5724

4831

4751

4363

4399

zdroj OŠMT KÚ KHK

Graf č. 14-2

Odhad počtu žáků 1.ročníků středních škol v Královéhradeckém kraji do r. 2013/2014 7000

počet žáků 1.r.SŠ

6000 5000 4000 3000 2000 1000

2013/14

2012/13

2011/12

2010/11

2009/10

2008/9

2007/8

2006/7

2005/6

0

zdroj OŠMT KÚ KHK Za účelem získání přehledu o regionálních potřebách zaměstnavatelů Královéhradeckého kraje v oblasti rozvoje lidských zdrojů v průběhu období let 2004-2006 bylo zpracováno „Šetření potřeb trhu práce a školské soustavy v Královéhradeckém kraji období let 2004-2006“.

23

Viz Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Královéhradeckého kraje“, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy, Krajský úřad Královéhradeckého kraje. 24

Vychází se z počtu 120 žáků pro odchod na šestileté gymnázium (v 7.ročníku ZŠ) a z počtu 480 žáků pro odchod na osmileté gymnázium (v 5.ročníku ZŠ). 25

Skutečné reálné počty nemusí odpovídat zde prognózovaným uváděným počtům se 100% přesností, neboť na výsledný reálný počet má vliv několik dalších faktorů, které se objevují a ovlivňují skutečný počet až při samotném vstupu žáků do 1.ročníku středních škol. Jedná se především o faktor dojížďky žáků z jiných krajů (kdy může z Královéhradeckého kraje dojíždět za vzděláním do dalšího kraje určitý počet žáků, který může být v dalším školním roce odlišný – a to větší či menší), dále o faktor možnosti vstupu žáků do 1.ročníku střední školy z jiného typu škol než je základní škola (opakované studium na střední škole apod.). Odchylky v prognózovaných počtech za škol.r. 2004/2005, 2003/2004 a 2002/2003 se pohybují kolem 1 800. (Na škol.r.2004/2005 prognóza 6 112, skutečný počet 7 904, prognóza na škol.r.2003/2004 6 021, skutečný počet 7 822, prognóza na škol. r. 2002/2003 6 161, skutečný počet 7 947. Uvedené odchylky nemají vliv na průběh křivky).


225


Z výzkumného šetření potřeb trhu práce a školské soustavy v Královéhradeckém kraji na období let 26 2004-2006 , jež zahrnuje pouze kladné příspěvky jednotlivých profesí, vyplývají tyto závěry. Mezi nejčastěji požadované profese pro pracovníky bez kvalifikace v období 2004-2006 patří pomocní montážní a manipulační dělníci (počet 739), pomocní dělníci v zemědělství (607) a pomocní uklizeči (380). Nejméně žádaní budu v tomto období sběrači odpadků (121) a formíři a jádraři (111). Pro absolventy s vyučením je výsledkem šetření preference těchto profesí - nejžádanější profese zámečníci, nástrojaři (591), dále zedníci, kameníci, omítkáři (589), elektromechanici (380). Za těmito profesemi následují profese seřizovači, obsluha obráběcích strojů (361), prodavači (359), obsluha strojů na výrobu z pryže (322), tesaři, truhláři (294), kuchaři (285), obsluha automatických a poloautomatických strojů (265), nejméně žádaná profese bude dle uvedeného šetření v kategorii vyučených řidič nákladních automobilů (258). Pro pracovníky se středoškolským vzděláním je dle uvedeného výzkumného šetření preferovaná pozice účetní (231), ostatní techničtí pracovníci (210), ošetřovatelé, zdravotní sestry (169), strojírenští technici (159), stavební technici (99), elektrotechnici (87) a sekretářky (87), trenéři a úředníci sportovních klubů (84), obchodní zástupci (76) a konstruktéři a kresliči (65). Pro pracovníky s vysokoškolským vzděláním je dle šetření nejžádanější profesí inženýřielektrotechnici (172), strojní inženýři (99), učitelé základních škol (96), lékaři (89), učitelé na speciálních školách (84), učitelé odborných předmětů (77), stavební inženýři (65), ekonomové (64), 27 učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů (62), vedoucí pracovníci ve stavebnictví (50). Optimalizace středního školství by měla být provedena jak v rovině kapacitní – snížením kapacit škol, tak v rovině oborové optimalizace (snižování počtu škol, jež vyučují stejné obory). 28

14.8 UBYTOVACÍ KAPACITY DOMOVŮ MLÁDEŽE A INTERNÁTŮ Ve školním roce 2004/2005 měl Královéhradecký kraj k dispozici 5 597 lůžek. Ubytováno bylo celkem 4 412 žáků, což představuje 79% vytížení kapacity. Proti školnímu roku 2003/2004 (5 984 lůžek) se snížila kapacita o 387 lůžek. K dispozici navíc bylo 372 lůžek u jiných zřizovatelů, v nichž byli ubytováni 222 žáci. Nejširší nabídka ubytování je v okrese Hradec králové, což souvisí s značným počtem umístěných škol, využitelnost je také nejvyšší (95%). Nejvíce volných lůžek je v dispozici v okrese Náchod, kde je zaplněno 61% kapacity. Ostatní zřizovatele mají využití nižší 60%. Tab. č. 14-18 Naplněnost domovů mládeže a internátů v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 okres

lůžková kapacita

ubytovaní žáci dle výkazu

zřizovatel

Královéhradecký

ubytovaní vlastní žáci

kraj

využití v %


1615 1029

1532 794

664 524

94,9 77,2


1335 646

814 517

510 358

61,0 80,0

Trutnov

972

755

501

77,7

Celkem

5597

4412

2557

78,8

26

„Šetření potřeb trhu práce a školské soustavy v Královéhradeckém kraji období let 2004-2006“, datum zpracování neuvedeno. Šetření bylo zpracováno dotazníkovou metodou pro potřeby Rady pro rozvoj lidských zdrojů Královéhradeckého kraje. V údajích o požadovaných profesích je vycházeno z tohoto šetření. 27

Po uplynutí tohoto období (2004-2006) bude účelné provézt srovnání prognózovaného stavu se skutečným reálným vývojem.

28

Z důvodu specifického charakteru této problematiky (kterou je vzhledem k demografickému vývoji potřeba řešit též na celorepublikové úrovni), jež je obsáhlá, složitá (nutné postižení řady hlavních i vedlejších prvků v mnohovrstevném systému) a vysoké míry důležitosti, by bylo spíše záhodno věnovat se této tématice v samostatné analýze věnující se primárně této specifické problematice.


226

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 14-19 Naplněnost domovů mládeže a internátů ostatních zřizovatelů v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 Královéhradecký kraj Celkem

lůžková kapacita

ubytovaní žáci dle výkazu

ubytovaní vlastní žáci

372

222

171

využití v % 59,7

14.9 ZÁVĚR Královéhradecký kraj se z hlediska četnosti studentů studujících jednotlivé typy škol a z hlediska oborové struktury výrazně neliší od průměru České republiky. Z oborů středních odborných škol je pořadí dvou nejvíce zastoupených oborů stejné: ekonomika Královéhradecký kraj 16,2%, Česká republika 20,6%, elektrotechnika - Královéhradecký kraj 16,1%, Česká republika 10,4%. Třetím početně nejsilněji zastoupeným oborem je kraji strojírenství (9,8%) a na úrovni České republiky je třetím nejvíce zastoupeným oborem zdravotnictví (8,9%). Stav studijních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji se situaci na republikové úrovni přibližuje. Na krajské úrovni tvoří největší podíl obor obchod (28,8%), elektrotechnika (25,5%) a osobní a provozní služby(13,8%). V České republice jsou z hlediska počtu studentů nejsilnější obor elektrotechnika (31,6%), obchod (17%) a strojírenství (16,3%). Rozložení učebních oborů v Královéhradeckém kraji odpovídá situaci na republikové úrovni. Jedná se o obory gastronomie, turismus (KHK 21,4%, ČR 22,4%), strojírenství (KHK 16,6%, ČR 16,6%). Třetím oborem v pořadí podle počtu studentů v 1.ročníku je v kraji obor elektrotechnika (9,8%) a v ČR učební obor stavebnictví (10,4%). Nejpestřejší struktura oborů středních odborných škol a studijních oborů středních odborných učilišť je v okrese Hradec Králové. Nejširší nabídka učebních oborů středních odborných učilišť je zaznamenána v okrese Náchod. V současné době ve středním školství preferovaná podpora „obecně odbornému vzdělávání“ (všeobecné vzdělávání – obory lyceí) výrazně ovlivnila růst počtu studujících tento obor jak na krajské tak i celorepublikové úrovni. Odlišná situace je v okrese Trutnov, kde je v tomto oboru zaznamenán pokles (ze 6% až na nulové zastoupení ve školním roce 2004/2005). Z hlediska uplatnitelnosti absolventů středních škol na trhu práce vykazují absolventi učebních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji nejvyšší míry nezaměstnanosti. Mezi nezaměstnaností absolventů studijních oborů středních odborných učilišť a absolventů středních odborných škol nejsou velké rozdíly (studijní obory SOU 12,53% nezaměstnaných absolventů a SOŠ 13,49%). Vzhledem k současnému demografickému vývoji, který nelze charakterizovat jako příznivý, je nezbytné provézt ve středním školství optimalizaci kapacit škol a optimalizaci oborového zaměření.


227


15 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 15.1 PROBLEMATIKA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Oblast celoživotního učení či dalšího vzdělávání je v současné době často diskutované téma, o nezbytnosti a důležitosti celoživotního vzdělávání se zmiňuje celá řada dokumentů, různých prezentací a řada informačních webových serverů. Při zpracovávání této tématiky je především čerpáno z těchto zdrojů: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), informace dostupné na http://www.topregion.cz (prezentace ze šestého setkání krajů k RLZ), Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů, Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Celoživotní vzdělávání bývá často také nazýváno celoživotním učením pro zdůraznění aktivní role učícího se jedince. Lze ho charakterizovat jako kontinuální vzdělávací proces, který umožňuje přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním, čímž poskytuje člověku možnost získat kvalifikaci různými vzdělávacími cestami v průběhu celého života, a to až do úplného rozvoje jeho možností v souladu s jeho zájmy a potřebami. Pojem „celoživotní vzdělávání“ označuje velmi rozsáhlou oblast, kterou je možné rozčlenit na dvě dílčí etapy: počáteční vzdělávání a další vzdělávání. Další vzdělávání zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity, které člověk realizuje po prvním vstupu na trh práce. Další vzdělávání je vzdělávací proces, který následuje po absolvování určitého školského vzdělávacího stupně (tzn. po absolvování počátečního vzdělávání), a předchází mu první vstup na trh práce. Může být formální i neformální (účastníci vzdělávání mohou vstupovat i do školských forem, v nichž se poskytuje převážně počáteční vzdělávání, s cílem doplnit si doposud získané vzdělání). Další vzdělávání je možno dále členit na další profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové vzdělávání. Pojem „další vzdělávání“ bývá často zaměňován za termín „vzdělávání dospělých“. Další profesní vzdělávání (DPV) zahrnuje všechny formy profesního vzdělávání v průběhu aktivního pracovního života, po skončení odborného vzdělávání a přípravy na povolání ve školském systému. Jeho podstatou je stálé přizpůsobování kvalifikace pracovníka kvalifikovanosti práce. Další profesní vzdělávání je možné členit na kvalifikační vzdělávání, rekvalifikační vzdělávání a normativní školení (kurzy). Rekvalifikací se míní získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti upravuje mj. rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání. Nově rozšiřuje možnost zabezpečit rekvalifikaci i pro zájemce o zaměstnání, pokud jsou například ohroženi ztrátou zaměstnání, aniž by byli vedeni v evidenci úřadu 29 práce a zaměstnanců. Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců – tj.rekvalifikace zaměstnanců. Rekvalifikace je jedním z opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Vzdělávání dospělých lze chápat ve dvojím smyslu: jako vzdělávací proces nebo jako vzdělávací systém (analogicky obecnému významu těchto pojmů v počátečním vzdělávání) 1)Vzdělávací proces vzdělávání dospělých ve smyslu procesním je obecný pojem pro vzdělávání dospělé populace a zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity realizované jako řádné školské vzdělávání dospělých (získání stupně vzdělání) nebo jako další vzdělávání. 2)Vzdělávací systém je definován jako systém cílevědomého vzdělávání institucionálně organizovaných i individuálních (sebevzdělávacích) vzdělávacích aktivit, které nahrazují, doplňují, rozšiřují, inovují, mění nebo jinak obohacují počáteční vzdělání dospělých osob. Celoživotní vzdělávání má klíčový význam na úrovni státu, kde je jedním z hlavních nástrojů politiky zaměstnanosti, i na úrovni jedinců, pro něž je alternativní cestou k získání vzdělání a kvalifikace a možností druhé šance. Pro podniky je další vzdělávání resp. zajištění rozvoje lidských zdrojů jedním z hlavních nástrojů strategie rozvoje podniku. Další vzdělávání, zejména dospělých má tedy pro ekonomický růst, konkurenceschopnost a snižování nezaměstnanosti nezastupitelný význam. S dalším vzděláváním je spojeno několik zásadních nedostatků. Postavení dalšího vzdělávání není jasně vymezeno a zajištěno. V oblasti dalšího odborného vzdělávání neexistuje v ČR ucelená právní

29

Viz http://www.tydenik-sondy.cz/200510/2005101001.htm


228


úprava. Existují pouze dílčí předpisy, které pokrývají některé jeho oblasti. Za pozitivní krok, lze 30 považovat zpracování věcného záměru zákona o dalším vzdělávání . Za další nedostatek lze považovat, že neexistují nezbytné mechanismy, jejichž vypracování a zajištění je především úlohou státu, jako jsou financování, systém kvalifikací a odpovídající certifikace, zajišťování kvality, monitorování a evaluace, podpůrné systémy a informační systém. Tyto nástroje většinou existují v oblasti počátečního vzdělávání. Při jejich zřizování bude proto obtížné vyřešit vztah obou oblastí, počátečního i dalšího vzdělávání, co nejvíce je propojovat při respektování odlišného charakteru dalšího vzdělávání, vytvořit společný základ, který může být diferencovaně rozvíjen. Je jím především vzdělávací politika státu, která propojuje rozvoj vzdělávání s rozvojem lidských zdrojů, sociální politikou a politikou zaměstnanosti, má nadresortní charakter a umožňuje co nejširší účast ostatních partnerů, především sociálních. Jsou jím i systém financování koncipovaný z hlediska celoživotního učení a takový systém certifikací, který by umožňoval získat stejnou (nebo srovnatelnou) kvalifikaci cestou počátečního i dalšího vzdělávání.

15.2 SITUACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI - POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Výše naznačená problematika celoživotního vzdělávání na celorepublikové úrovni se odráží v aktuální situaci v jednotlivých krajích, tedy i v kraji Královéhradeckém (KHK). Informace o nabídce kurzů v rámci dalšího vzdělávání v KHK jsou poměrně roztříštěné a často neúplné. Mapování celoživotního vzdělávání, jež je svým charakterem specifické, je doposud nesystematické a nekoordinované. Získávání údajů týkajících se celoživotního vzdělávání je obtížnější nejen z hlediska mapování poskytovatelů, ale také i z hlediska mapování kvality, což hraje roli i v možnostech celkového hodnocení celoživotního vzdělávání. V podstatě lze získat informace z několika informačních zdrojů. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je v databázi veden seznam institucí, které mají akreditovány rekvalifikační vzdělávací programy. Tyto vzdělávací instituce a jejich programy jsou zde chronologicky seřazeny od roku 1990 (podle data udělené akreditace). Databáze neposkytuje záruku aktuálnosti zde uvedených vzdělávacích subjektů a rekvalifikačních programů. Vzdělávací instituce lze v této databázi vyhledat za obce II. a III. stupně. Dalším zdrojem informací je databáze dalšího vzdělávání DAT, jež vznikla v r. 2001. Tato databáze obsahuje údaje o vzdělávacích akcích, které do této databáze vkládají jejich poskytovatelé. V této databázi lze údaje vyhledávat za kraje v ČR. Obě databáze jsou přístupné veřejnosti a jsou zároveň používány v rámci zprostředkování rekvalifikací úřady práce. Další možností, kde hledat informace o poskytovatelích dalšího vzdělávání je Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, oficiální telefonní seznam za KHK – Zlaté stránky. Protože další vzdělávání je uskutečňováno středními školami KHK a vysokými školami v Hradci Králové, jsou informačním zdrojem o dalším vzdělávání samotné střední a vysoké školy (především webové stránky), což představuje ovšem náročnější zmapování ve smyslu časovém i obsahovém. Jednou z podoblastí dalšího vzdělávání je další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Na webových stránkách MŠMT je přístupný seznam všech vzdělávacích subjektů, kteří poskytují DVPP v rámci obcí II. a obcí III. stupně. Protože se však jedná o specifikum v rámci celé oblasti dalšího vzdělávání, s ohledem na šíři a strukturu problematiky (včetně mapování poskytovatelů DVPP), jež se týká užší specifické skupiny obyvatel (pro pedagogy), nebude zde o DVPP a jeho poskytovatelích blíže pojednáno. Do oblasti dalšího vzdělávání též patří programy Univerzity třetího věku (U3V), jež jsou realizovány na UHK. Protože však tento druh vzdělávání nemá spojitost s trhem práce (cílem není následné zapojení účastníků U3V na trh práce, nýbrž se jedná o sebevzdělávání lidí v důchodovém věku ), není téma kurzů U3V dále řešeno. V Královéhradeckém kraji je další vzdělávání zajišťováno různými typy poskytovatelů, mezi které patří 1) školy - střední školy a vysoké školy, 2) neškolské instituce – jako a) organizace pro své zaměstnance: podniky, instituce b) neziskové organizace: nadace, c) komerční vzdělávací instituce (na komerčním základě mohou v oblasti vzdělávání dospělých působit i školy) Vzhledem k již zmíněné problematice absence zmapování poskytovatelů dalšího vzdělávání nelze na území KHK přesně vymezit počet a druh subjektů poskytujících tento typ vzdělávání. 30

Návrh věcného záměru zákona o dalším vzdělávání. Praha MŠMT, říjen 2004. Vláda jej schválila 20.4.2005.


229


Existuje databáze poskytovatelů celoživotního učení, avšak údaje v databázi nezahrnují všechny poskytovatele, neboť data do databáze vkládají poskytovatelé celoživotního vzdělávání podle svého vlastního uvážení (údaje se tedy získávají obtížněji z různých dostupných zdrojů). V Královéhradeckém kraji tedy nefunguje ucelený systém poskytující informace o nabídce vzdělávání dospělých (neexistuje zastřešující instituce, jež by v pravidelných intervalech systematicky shromažďovala informace o dalším vzdělávání včetně informací o poskytovatelích). V současné době existují pouze dílčí informační systémy či zdroje.

15.3 REKVALIFIKAČNÍ KURZY Za základní informační zdroj, ze kterého je možné získat údaje o poskytovatelích a konkrétních programech v dalším vzdělávání, lze považovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). MŠMT poskytuje ve své databázi informace o rekvalifikačních programech a jejich poskytovatelích, nepostihuje tedy všechny druhy a možnosti dalšího vzdělávání a jeho poskytovatele. V této databázi lze vyhledat akreditované rekvalifikační programy za jednotlivá města (obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem) v České republice, tedy i za Královéhradecký kraj. MŠMT od roku 1991 uděluje vzdělávacím zařízením pověření k vydávání dokladu o kvalifikaci po ukončení rekvalifikačního kurzu. Pověření je udělováno na dobu 3 let a po skončení platnosti je nutné opětovně žádat o akreditaci. Ovšem platnost osvědčení, která byla vydána, je neomezená a proto MŠMT zveřejňuje celou databázi od roku 1991, neboť je tak zároveň používána živnostenskými úřady a úřady práce a tyto instituce tak mají možnost ověřovat vydaná osvědčení (která jsou v některých případech dostačujícím dokladem pro vydání Živnostenského listu). Aktuálnost akreditovaného programu a aktuálnost působení vzdělávací instituce ve vzdělávací sféře ve smyslu platnosti dat pro rok 2005 lze měřit u těch programů, jimž byla akreditace udělena v období posledních třech let. Od 4.10. 2004, v souvislosti se změnou právního předpisu, jsou udělována „Rozhodnutí o akreditaci“, která mají též dobu platnosti stanovenou na 3 roky. Za obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) není v databázi žádný záznam za města Broumov, Nová Paka, Nový Bydžov a Vrchlabí. Za obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. Stupně) nemají na MŠMT akreditován žádný program obce Hostinné, Chlumec nad Cidlinou, Kopidlno, Nechanice, Opočno, Rokytnice v Orlických horách, Svoboda nad Úpou, Týniště nad Orlicí, Vamberk, Žacléř. Na MŠMT je za město Hradec Králové akreditováno značné množství různých rekvalifikačních programů (celkem 236). Početně nejvíce zastoupené jsou programy § masérství, kosmetiky, kadeřnictví – 48 programů, § specifické odborné kurzy (jako např. obsluha ruční motorové řetězové pily, obsluha lesních kolových traktorů při soustřeďování dříví, programátor EID strojů apod.) - 35 programů, § účetnictví – 24 programů (z toho 1 program se týká účetnictví, marketingu a daní, 2 programy se týkají účetnictví včetně daní s použitím výpočetní techniky, 5 programů se týká účetnictví včetně využití výpočetní techniky, 1 program se týká daňové evidence), § obsluhy osobního počítače – 24 programů, § cestovního ruchu – 11 programů (pracovník cestovní kanceláře -2, průvodce cestovního ruchu 3, regionální průvodce cestovního ruchu 1, management a marketing cestovního ruchu – 1, management hotelového provozu – 1, průvodce cestovního ruchu pro region Praha – 1, průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu – 1, pracovník cestovní kanceláře a cestovní agentury – 1) V Náchodě je z celkem 13 akreditovaných programů nejvíce zastoupen program obsluhy osobního počítače – 10 programů. V Trutnově je z celkového počtu 53 programů nejvíce zastoupen program týkající se účetnictví – 17 programů (účetnictví 7, ekonom – účetní 2, účetnictví s využitím výpočetní techniky 7, mzdové účetnictví a personalistika 1), dále obsluha osobního počítače – 11 programů (z toho programátor osobních počítačů 1). V ostatních obcích s pověřeným obecním převládají akreditace typu: kurzy počítačové, účetnictví, masérství, kosmetika a kadeřnictví. Jistou zajímavost představuje město Dobruška, neboť má na MŠMT akreditováno 12 programů, což představuje vzhledem k velikosti města a k počtu obyvatel velké množství.


230


Následující tabulka uvádí mj. počty osob vstupujících do rekvalifikací, jež se do roku 1998 pohybovaly mezi 12 – 17 tis. účastníků. Od roku 1999 je zaznamenán prudký nárůst v počtu uchazečů zařazených 31 do rekvalifikace, v roce 2004 je překročen počet 44 tis. uchazečů zařazených do rekvalifikace. Tabulka dále ukazuje zvyšující se objem finančních prostředků vynaložených na rekvalifikace. Vzhledem k rostoucímu počtu nezaměstnaných se však podíl uchazečů zařazených do rekvalifikací zvyšuje pouze nevýrazně a v současné době dosahuje kolem 8%. V dalších letech lze očekávat, že se budou počty účastníků rekvalifikačního vzdělávání dále zvyšovat a že rozsah i struktura kurzů se bude více přizpůsobovat individuálním potřebám klientů, zejména ze skupin znevýhodněných na trhu 32 práce . Tab. č. 15-1

Vývoj počtu uchazečů zařazených do rekvalifikací v České republice za období 1993-2004

Rok

Počet uchazečů zařazených do rekvalifikace

Průměrný měsíční počet evidovaných nezaměstnaných

Podíl uchazečů zař.do rekvalifikace na prům. počtu uchazečů (%)

Výdaje (tis. Kč)

1993 1994

12 095 14 814

155 214 172 064

7,79 8,61

73 359 103 248

1995

13 454

154 092

8,68

100 091

1996

12 107

162 042

7,47

91 727

1997

11 448

222 983

5,13

90 418

1998

16 381

316 567

5,17

147 325

1999

22 938

447 367

5,13

236 232

2000

33 331

468 708

7,11

345 920

2001

35 145

444 017

7,92

382 652

2002

36 015

479 650

7,51

370 431

2003

42 753

522 758

8,18

405 870

2004

44 089

537 383

8,20

480 635

Zdroj dat: Analýzy trhu práce MPSV

Následující tabulka uvádí podíl uchazečů zařazených do rekvalifikací na počtu nezaměstnaných za jednotlivé kraje ČR za rok 2004. Za Královéhradecký kraj bylo zařazeno do rekvalifikací 9,88% z nezaměstnaných uchazečů, což představuje o 1,74 procentních bodů více uchazečů než přestavuje podíl za celou republiku. Tab. č. 15-2

Podíl počtu uchazečů zařazených do rekvalifikací na počet nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR v roce 2004 Počet uchazečů zařazených do rekvalifikací

Kraj

Počet nezaměstnaných

Podíl ucha.zaraz.do rekvalifikací na počet nezaměstnaných (%)

Praha

1 065

26 727

3,98

Středočeský

2 773

44 012

6,30

Jihočeský

1 913

23 021

8,31

Plzeňský

1 375

21 051

6,53

Karlovarský

1 458

18 726

7,79

Ústecký

6 373

73 493

8,67

Liberecký

1 501

20 299

7,39

Královéhradecký

2 226

22 526

9,88

Pardubický

1 698

24 399

6,96

Vysočina

1 744

24 531

7,11

Jihomoravský

4 931

66 207

7,45

Olomoucký

3 100

39 591

7,83

Zlínský

3 128

31 606

9,90

Moravskoslezský

10 804

105 486

10,24

Celkem ČR

44 089

541 675

8,14

Zdroj dat: Analýzy trhu práce MPSV 31

Viz http://wtd.vlada.cz/scripts/detail.php?id=7540.

32

Viz http://wtd.vlada.cz/scripts/detail.php?id=7540.


231


Následující tabulky podávají v časové řadě informace související s rekvalifikací uchazečů o zaměstnání, rekvalifikací zaměstnanců a rekvalifikaci zájemců o zaměstnání. U absolventů je zaznamenán kolísavý průběh v počtu zařazených do rekvalifikací. V r.2001 došlo k poklesu počtu absolventů zařazených do rekvalifikací a v r.2002 je zaznamenán dvojnásobný růst ve srovnání se stavem v roce 2001. V r.2003 dochází opět k poklesu počtu a v r.2004 je již zaznamenán růst. Na tento průběh má vliv několik aspektů. Mezi nejdůležitější faktor ovlivňující tento stav lze řadit zavedení povinné devítileté školní docházky ve školním roce 1995/1996, jež se odrazilo ve školské soustavě a tedy i ve stavu a celkovém posunu nezaměstnaných absolventů o rok později. Vlivem zavedení povinné devítileté školní docházky byl v r.1999 zaznamenán velmi nízký počet absolventů 3-letých učebních oborů. V r.2000 byl velmi nízký počet absolventů gymnázií, středních odborných škol a studijních oborů středních odborných učilišť, v r.2001 se jednalo o nízký počet absolventů nástavbového studia a v r.2003 byl nízký počet absolventů vyšších odborných škol. Proto je nezbytné při posuzování údajů o nezaměstnaných absolventech v rozmezí let 1999-2003 brát na zřetel tuto skutečnost a hodnotit daný stav vždy s ohledem na tento faktor. Tab. č. 15-3

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004 Ukazatel

2000

počet uchazečů zařazených do rekvalifikací

2001

1815

z toho: absolventi škol a mladiství

2002

2033

2003

2343

2004

2272

2498

164

146

343

298

340

rekvalifikaci ukončilo celkem

1766

1773

2123

2183

2299

z toho úspěšně

1739

1749

2031

1945

2170

958

1246

851

1080

1322

počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci

Zdroj dat: Zprávy o situaci na trhu práce v Královéhradeckém kraji 2000-2004 (ZTP 2000-2004), ÚP HK

Tab. č. 15-4

Rekvalifikace zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004 2000

2001

2002

2003

2004

počet zaměstnavatelů

Ukazatel

7

4

2

15

13

počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací

12

16

26

83

67

rekvalifikaci ukončilo celkem

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

83

58

z toho úspěšně

neuvedeno

neuvedeno

neuvedeno

83

57


Následující tabulka podává přehled počtu rekvalifikovaných za okresy Královéhradeckého kraje v časové řadě 2001-2004. Je zajímavostí, že okres Trutnov představuje v letech 2001-2003 nejvýznamnější podíl v počtu rekvalifikovaných (2001 – 912 účastníků, 2002- 847, 2003 – 732). V r.2004 jej vystřídal svým větším počtem okres Hradec Králové (892 účastníků, Trutnov 686). V celkovém součtu za uvedené období 2001-2004 však okres Trutnov představuje nejvýznamnější podíl počtu rekvalifikovaných ze všech okresů kraje (okres Trutnov 3177 účastníků, okres Hradec Králové 2853, okres Jičín 954, okres Náchod 1394, okres Rychnov nad Kněžnou 768).

Tab. č. 15-5

Počty rekvalifikovaných osob za okresy v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 2001

2002

2003

2004

celkem

zařazeno do rekvalifikací okres HK

Ukazatel

496

783

682

892

2853

zařazeno do rekvalifikací okres JC

233

222

277

222

954

zařazeno do rekvalifikací okres NA

274

337

378

405

1394

zařazeno do rekvalifikací okres RK

118

154

203

293

768

zařazeno do rekvalifikací okres TU

912

847

732

686

3177

Celkem

2033

2343

2272

2498

9146



232


I když v celkovém součtu za období 2001-2004 představuje okres Trutnov nejvýznamnější podíl v počtu rekvalifikovaných, není tomu tak v počtu úspěšně absolvujících. V tomto případě naopak okres Trutnov představuje menší počet úspěšně absolvujících rekvalifikace (2467) než okres Hradec Králové (2566). V okrese Rychnov nad Kněžnou je nejmenší počet úspěšně absolvujících rekvalifikace (751 účastníků). Největší podíl úspěšně absolvujících rekvalifikace z celkového počtu osob, zařazených do rekvalifikace byl v okrese Rychnov nad Kněžnou (97,8%). Nejhorší situace byla v okrese Trutnov (77,7%). Tab. č. 15-6

Počty úspěšně absolvujících rekvalifikace za okresy Královéhradeckého kraje v letech 2001-2004

Ukazatel ukončilo úspěšně HK ukončilo úspěšně JC ukončilo úspěšně NA ukončilo úspěšně RK ukončilo úspěšně TU Celkem

2001 474 224 250 112 689 1749

2002 773 216 316 152 610 2067

2003 580 258 332 199 576 1945

2004 739 213 338 288 592 2170

celkem za okresy 2566 911 1236 751 2467 7931


Tab. č. 15-7

Podíl úspěšně absolvujících rekvalifikace z celkového počtu zařazených do rekvalifikací za období 2001-2004 celkem zařazeno

celkem úspěšně ukončilo

podíl úspěšně absolvujících na počtu zařazených (%)

Hradec Králové

2853

2566

89,9

Jičín

954

911

95,5

Náchod

1394

1236

88,7

Rychnov n.K.

768

751

97,8

Trutnov

3177

2467

77,7

Celkem

9146

7931

86,7

Okres


Odbor školství KÚ KHK v roce 2003 provedl na středních školách (SŠ) v kraji šetření poskytování rekvalifikací. V sledovaném roce probíhaly různé rekvalifikační kurzy na 47 školách, což představuje 55% z celkové počtu 86 škol. Celkem bylo vyškoleno 5 912 účastníků rekvalifikačních kurzů. Rekvalifikací pro úřady práce se zúčastnilo 333 účastníků, rekvalifikace pro zaměstnavatele 1316 účastníků, v jiných kurzech bylo vyškoleno 4263 účastníků. Níže uvedené tabulky ukazují pouze školy poskytující rekvalifikace.


233


Průměrný počet hodin dalšího vzdělávání Královéhradeckého kraje v roce 2003

realizovaných

na

středních

školách

počet hod/ 1 účastníka

12 10 8 6

10,3 4 2 0 rekvalifikace pro ÚP (333 účastníků)

Tab. č. 15-8

3,6

3,5

jiné kurzy (4263_účastníků)

celkem (5912_účastníků)

1,6 rekvalifikace pro zaměstnavatele (1316 účastníků)

Rekvalifikace na středních školách v Královéhradeckém kraji, hrazené Úřadem práce v roce 2003 Počet kurzů

Počet účastníků

SOŠ a SOU, Hradec Králové, Hradební 1029

Škola:

2

2

Počet hod. 400

Střední odborné učiliště potravinářské, Smiřice VOŠ rozvoje venkova a Sčeš, Hořice, Riegrova 1403

1 1

1 11

250 50

Integrovaná střední škola, Nová Paka SPŠ oděvní, SOU krejčovské a U, Červený Kostelec Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

2 1 2

46 11 28

160 300 48

Střední odborné učiliště, Jaroměř, Studničkova 260 SOŠ a SOU, Nové Město nad Metují

1 1

1 10

100 180

SOUz a OU, Police nad Metují

1

24

200

OA T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí SOU a OU, Opočno, Nádražní 296

2 1

29 16

120 240

Gymnázium a SOŠ, Hostinné, Horská 309 SLŠ a VOŠ lesnická, Trutnov, Lesnická 9 SPŠ a SOU, Trutnov

3 1 4

35 15 80

180 80 176

SOU zemědělské a OU, Černý Důl - Fořt 43 SOU lesnické a U, Svoboda nad Úpou, Horská 134

1 1

3 1

300 80

SOU a U, Malé Svatoňovice, 17. listopadu 177 Soukr. SZaŠ mamagementu a obchodu, s.r.o., HK SOU a SOŠ SČMSD, Hronov, s.r.o.

3 1 1

3 2 15

420 40 120

Celkem Královéhradecký kraj

30

333

3444

Zdroj dat: OŠMT KÚ KHK, 2003


234


Rekvalifikace na středních školách v Královéhradeckém kraji hrazené zaměstnavatelem v roce 2003 Počet kurzů



Škola:

1

1

Počet hod. 200

SOŠ a SOU, Hradec Králové, Vocelova 1338

16

1070

176

Střední odborné učiliště potravinářské, Smiřice

2

17

500

Střední odborné učiliště, Hlušíce 1

1

3

250

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

1

15

28

SOŠ a SOU - COP, Hronov, Hostovského 910

1

2

40 150

VOŠ a SZeŠ, Kostelec nad Orlicí

1

18

SOU obchodu a řemesel, Rychnov nad Kněžnou

1

25

60

SLŠ a VOŠ lesnická, Trutnov, Lesnická 9

1

20

80

SPŠ a SOU, Trutnov

2

50

88

SOU a U, Malé Svatoňovice, 17. listopadu 177

7

65

525

SOU a SOŠ SČMSD, Hronov, s.r.o.

2

30

20

CELKEM Královéhradecký kraj

34

1316

2117



235

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 15-10 Rekvalifikace na středních školách v Královéhradeckém kraji – krátkodobé kurzy, různé financování v roce 2003 Počet kurzů


Střední průmyslová škola, Hradec Králové

Škola:

12

170

Počet hod. 144

SZŠ a VZŠ, Hradec Králové, Komenského 234

12

154

270

Střední odborná škola, Stěžery, Lipová 56

1

3

6


7

90

7500

SOŠ a SOU, Hradec Králové, Vocelova 1338

2

33

4

SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku, HK

2

18

80

Střední odborné učiliště potravinářské, Smiřice

3

60

120

Střední odborné učiliště, Hlušíce 1

5

43

20

Lepařovo gymnázium, Jičín, Jiráskova 30

2

20

120

Masarykova obchodní akademie, Jičín

10

150

230

VOŠ, SPŠ, SOU a U, Jičín, Pod Koželuhy 100

5

57

295

VOŠ rozvoje venkova a SZeŠ, Hořice, Riegrova 1403

1

20

300

SPŠ kamenická a soch. a SOU kamenické, Hořice

1

7

60

Obchodní aklademie a SOU obchodní, Hořice

4

50

100

Integrovaná střední škola, Nová Paka

15

205

250

Gymnázium, Broumov, Hradební 218

2

17

46

Gymnázium a Střední odborná škola, Jarom ěř

8

98

175

Střední průmyslová škola, Nové Město nad Metují

7

100

175

SPŠ oděvní, SOU krejčovské a U, Červený Kostelec

6

80

130

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

18

250

414

SOŠ a SOU - COP, Hronov, Hostovského 910

11

155

139

Střední odborné učiliště, Jaroměř, Studničkova 260

1

8

80

SOŠ a SOU, Nové Město nad Metují

16

205

370

SOUz a OU, Police nad Metují

8

85

305

OA T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

17

220

520

VOŠ techn.-ek. a SPŠ, Rychnov nad Kněžnou

15

231

700

COP chl. a klim. techniky, Kostelec nad Orlicí

8

240

325

SOU obchodu a řemesel, Rychnov nad Kněžnou

2

23

165

Gymnázium, Dvůr Králové nad Labem

1

11

25

Gymnázium a SOŠ, Úpice, Havlíčkova 812

3

13

9

Gymnázium, Vrchlabí, Komenského 586

5

65

120

SPŠ, Dvůr Králové nad Labem

4

50

90

Obchodní akademie, Trutnov, Malé náměstí 158

2

30

144

SPŠ a SOU, Trutnov

26

390

598

SOU zemědělské a OU, Černý Důl - Fořt 43

1

8

20

SOU lesnické a U, Svoboda nad Úpou, Horská 134

13

208

336

První soukromé jazykové gymnázium HK, s.r.o.

2

30

80

Střední škola aplikované kybernetiky s.r.o.,HK

24

383

585

Soukr. SZaŠ mamagementu a obchodu, s.r.o., HK

6

128

48

Soukromá střední škola podnikatelská Náchod, s.r.o.

6

90

52

SOU a SOŠ SČMSD, Hronov, s.r.o.

1

15

25

Soukr. Stř. podn. škola - ALTMAN s.r.o., Jičín

3

50

60

4263

15235

CELKEM Královéhradecký kraj

298


15.4 DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Další vzdělávání je uskutečňováno také na vysokých školách v Hradci Králové. Univerzita Hradec Králové (UHK) realizuje programy v rámci celoživotního vzdělávání na Pedagogické fakultě (PdF) a na Fakultě informatiky a managementu. Administrativní centrum celoživotního vzdělávání funguje v rámci PdF a poskytuje kurzy především v rámci DVPP. Ve zdroji informací, jimiž jsou webové stránky je mj. uvedeno, že Pedagogická fakulta poskytuje následující programy celoživotního vzdělávání: specializační kurzy (prohlubuje dosavadní odborné vzdělání), rekvalifikační kurzy (k získání další


236


odbornosti), ostatní kurzy, vzdělávací akce pořádané pracovišti PdF, Univerzitu třetího věku. Na Fakultě informatiky funguje Institut dalšího vzdělávání (IDV). IDV uvádí, že jeho cílem je organizace kurzů pro studenty, učitele, zaměstnance různých organizací i jednotlivce. Jako hlavní oblasti poskytování vzdělávání uvádí § informační technologie § management § ekonomie § právo § psychologie § jazykové dovednosti Část kurzů je určena pro budoucí studenty, jedná se tedy o přípravné kurzy na přijímací pohovory a vyrovnávací kurzy před začátkem prvního ročníku. Vybraná školení jsou organizována na základě přání zákazníků, kterými jsou různé instituce a firmy. Níže jsou uvedeny akreditované programy dalšího vzdělávání udělené Institutu dalšího vzdělávání na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kromě programů týkajících se dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (o němž jak je uvedeno výše se v této kapitole celoživotního vzdělávání nepojednává). Na webových stránkách uvádí IDV tedy tyto vzdělávací programy § City Guilds Pitman Qualifications § Licenční průvodce v cestovním ruchu § Kurzy odborné způsobilosti v tělovýchovných službách a cestovním ruchu (aktuálně – specializace v cykloturistice a vodácké turistice) § Programy celoživotního vzdělávání mimo rámec studijních programů (jazykový kurz španělštiny, kurz etiky a etikety) PdF a IDV je též testovacím střediskem pro European Computer Driving Licence (ECDL), tedy pro získání mezinárodně uznávaného certifikátu prokazujícího znalosti užívání počítače (počítačovou gramotnost). Obě fakulty též poskytují přípravné kurzy pro zájemce o studium. Univerzita Karlova - Farmaceutická fakulta v Hradci Králové poskytuje v současné době následující kurzy dalšího vzdělávání. Jedná se o: § Zájmový specializační program „Léčivé rostliny“ Farmaceutická fakulta dále pořádá přípravný kurz pro zájemce o studium na fakultě. Univerzita Karlova - Lékařská fakulta v Hradci Králové nepodává ve svém informačním zdroji (webové stránky) žádné informace o dalším vzdělávání. Univerzita obrany – fakulta Vojenského zdravotnictví v Hradci Králové je svým charakterem specifickou školou (fakultou), neboť se jedná o státní vysokou školu, což obnáší řadu výhod pro studenty. Studenti této vysoké školy získávají statut zaměstnanců – vojáků z povolání. Výhodou je též jistota zaměstnání po ukončení studia, což tedy znamená minimum nezaměstnaných absolventů tohoto typu škol (možnost nezaměstnanosti absolventů jen v případech těch absolventů, co nezůstanou v armádě). Fakulta na svých webových stránkách sice primárně neinformuje o dalším vzdělávání, poskytuje ale informace o pořádání řady odborných kurzů a seminářů, které jsou však určeny pro zaměstnance – vojáky z povolání.

15.5 PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Dalším informačním zdrojem o možnostech dalšího vzdělávání je Databáze akcí dalšího profesního vzdělávání (DAT CZ). Provozovatelem této databáze je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Tabulka uvedena níže poskytuje přehled poskytovatelů kurzů dalšího profesního vzdělávání, tak jak jsou evidováni v této databázi. Přehled tohoto druhu poskytovatelů není úplný, neboť záleží na rozhodnutí každého subjektu, zda oznámí či propaguje své aktivity v dalším vzdělávání (další nevýhodou této databáze je nemožnost zjištění všech druhů kurzů, které daný subjekt poskytuje,


237


neboť tato databáze se zaměřuje na kurzy pořádané aktuálně). Zdrojem údajů v databázi jsou tedy přímo konkrétní vzdělávací společnosti, které mají zájem prezentovat a nabízet své akce prostřednictvím služeb databáze DAT CZ. Tabulka uvedená níže též ukazuje, že typickým rysem tohoto typu vzdělávání je různorodost typu subjektů poskytujících tento typ vzdělání. Poskytují jej jak standardní instituce ve školské soustavě, tak soukromé vzdělávací společnosti. Vzdělávací subjekty uvedené v této databázi poskytují rozličné druhy vzdělávacích kurzů – jedná se o počítačové kurzy, kurzy jazykové, zájmové (keramické kurzy), účetnické, kosmetické, masérské, pro obecné právní znalosti, kurzy pro administrativní práce, kurzy speciální, jež pořádají většinou střední odborné školy a učiliště – tj. např. kurzy pro řidiče (doplnění řidič.oprávnění), kurzy montážní, kurzy montérské apod. Početně nejvíce poskytují dané společnosti kurzy zájmové (36,9%), dále kurzy počítačové (22,7%), kurzy účetnické (13,30%), kurzy jazykové a speciální (8,58%). Nabízené kurzy odpovídají celkovému pojetí vzdělávání dospělých, které je založeno na řešení problémů a které má vztah k reálným životním situacím.

Tab. č. 15-11 Poskytovatelé dalšího profesního vzdělávání, uvedení v databázi DAT CZ k 1.6.2005 Název společnosti Agentura Prekos H.K. Alfa - Omega - Sport - akreditované školící středisko Autoškola - Jiřiště A-Z Education centre s.r.o. Celoživotní vzdělávání dospělých PEDANT Centrum odborné přípravy Hronov Drahuse Gottvaldova Dr.Pavel Věchet Alfa - Omega - Sport Esprit ETC a Nobile, jazyková škola, spol.s r.o. G-Team Progres, spol. s r.o. Ing. Jarmila Tyrnerová - Keramické studio Ing. Miroslav Zbořil Ing. Vlastimil Macháček, Náchodský vzdělávací institut Jan Horáček-PCstorm Most k životu o.p.s. PhDr. Iva Reichlová - IMTI PVT a.s. ROSICO Schroll Zdeněk, PhDr. - Poradenská agentura AP Soukromá jazyková škola JANA Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště, Trutnov, Školní 101 Střední průmyslová škola oděvní, Střední odborné učiliště a Učiliště krejčovské, Červený Kostelec, 17. listopadu 1197 Svaz účetních Hradec Králové Školící zařízení lesnických dělnických profesí APIS,Hradec Králové Thomas International CZ s.r.o. Thomas International CZ s.r.o. Václav Myšák, UNIVEL, Počítačová školení VOŠ rozvoje venkova a SZeŠ Hořice Vozíky-Šrám Vozíky - Šrám Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Základní škola

Obec Hradec Králové Hradec Králové Železnice Hradec Králové Nové Město nad Metují Hronov Hradec Kralove Hradec Králové Třebechovice pod Orebem TRUTNOV Trutnov Hajnice Hradec Králové Náchod Trutnov Trutnov Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Česká Skalice Hradec Králové Hradec Králové Trutnov Červený Kostelec Hradec Králové Vysoká nad Labem Hradec Králové Hradec Králové Náchod Hořice Hradec Králové Hradec Králové Kostelec nad Orlicí Jaroměř

Zdroj: Databáze DAT CZ, http://www.eu-dat.cz/charlie/dat/act/dat_companies.act


238


Institucí, která vyvíjí aktivity v oblasti dalšího vzdělávání a kde lze získat informace o poskytovatelích dalšího vzdělávání je Asociace institucí vzdělávání dospělých (AIVD ČR), která uvádí seznam koordinátorů krajských zastoupení AIVD ČR a seznam členských organizací AIVD ČR. Za Královéhradecký kraj je koordinátorem Profit klub – vzdělávací centrum (Jana Veselá). Členskými organizacemi AIVD ČR za Královéhradecký kraj jsou: § Empla s.r.o. § Jana Veselá – Profit klub – vzdělávací centrum § Most k životu, o.p.s. § PhDr. Iva Reichlová – IMTI § Thomas International CZ, s.r.o. Mezi další poskytovatele dalšího vzdělávání patří Vzdělávací zařízení a agentury: § Akademie vzdělávání dospělých, Náchod § Hamáková Vladimíra – H. V. Propag Team, Trutnov § Planeta Země 3000, Náchod § Svaz účetních, Hradec Králové § WCONT, SPOL. S R.O., Hradec Králové § ROSICO - KURZY ÚČETNICTVÍ, DANĚ, Hradec Králové Výuka jazyků nabízí : § Agentura Anima, Náchod § PASTIME – angličtina, Náchod, § PŘEKLADATELSKÝ SERVIS SKŘIVÁNEK, SPOL. S R.O. Hradec Králové, § JAZYKOVÁ ŠKOLA GYMNÁZIA Hradec Králové (Brandlova ul.) § SOUKROMÁ JAZYKOVÁ ŠKOLA Hradec Králové, (ul. Čsl. armády) § ENGLISH TIME - JAZYKOVÁ ŠKOLA Hradec Králové (ul. Kavčí plácek) § JAZYKOVÁ ŠKOLA SIMPLY SPEAKING Hradec Králové (ul. Hradecká) § GULLIVER ILS - JAZYKOVÁ ŠKOLA Hradec Králové (ul. Velké nám.) § JAZYKOVÁ ŠKOLA – LABYRINT Trutnov (ul. Vítězná) § STÁTNÍ JAZYKOVÁ ŠKOLA PŘI OBCHODNÍ AKADEMII Hradec Králové (ul. Čsl. armády) § SUN SCHOOL Nové Město nad Metují (ul. Náchodská) § YELLOW POINT – sportovní a vzdělávací agentura Špindlerův Mlýn (ul. Svatopetrská) Zdroj: Zlaté stránky

15.6 MOŽNOSTI AGRÁRNÍ KOMORY V OBLASTI VZDĚLÁVANÍ Regionální agrární komoru Královéhradeckého kraje (RAK KHK) lze zahrnout mezi aktéry působící vedle svých dalších činností na poli vzdělávací sféry. Lze ji zahrnout do této sféry i přesto, že nemá přímý vliv na přípravu učebních plánů na středních školách ani podobné ovlivňování přípravy učebních plánů na středních školách. Tedy nespolupracuje se středními školami na vlastních náplních 33 učebních osnov. V zákoně ČNR 301/1992 Sb. O Hospodářské a Agrární komoře ČR je v § 4 Působnost komory v odstavci c) uvedeno, že organizuje vzdělávací činnost a spolupracuje s orgány státní správy v zajišťování informačního servisu, profesního vzdělávání a forem rekvalifikace a při řešení problémů zaměstnanosti. Podobně upravuje roli AK ve vzdělávací sféře též Statut Agrární komory ČR.

33

Informace pro zpracování této podkapitoly poskytla Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje, jež zároveň tvoří Agrární poradensko informační centrum Královéhradeckého kraje.


239


Mezi činnosti, které ji řadí do vzdělávací sféry patří organizování školících seminářů na aktuální témata spadající do agrární oblasti (nové vyhlášky, nařízení, zákony apod.) Na organizování seminářů 34 se mohou spolu s RAK podílet i další subjekty působící v této oblasti. RAK spolupracuje s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) – s fakultou Provozně ekonomickou (PEF) na realizaci kurzů v rámci celoživotního vzdělávání. RAK KHK je jedním pěti Konzultačních středisek PEF CŽU.35 Kurzy celoživotního vzdělávání vychází z akreditovaného oboru Veřejná správa a regionální rozvoj (VSRR), obsah i rozsah studia je shodný se studiem řádným, nevede však k získání bakalářského nebo inženýrského diplomu. Účastníci kurzu získávají „Potvrzení o studiu v Kurzu celoživotního vzdělávání“ a po absolvování kurzu obdrží osvědčení. RAK dále v oblasti vzdělávací sféry spolupracuje se středními zemědělskými školami (SZŠ) ve formě pomoci s „náborem“ zájemců do rekvalifikačních kurzů, které pořádají tyto střední zemědělské školy. RAK se přímo nepodílí na přípravě učebních plánů těchto rekvalifikačních kurzů v rámci SZŠ.

15.7 ZÁVĚR Celoživotní vzdělávání, jež zdůrazňuje úlohu dalšího vzdělávání, se stává obecným trendem a jeho potřeba neustála vzrůstá. Celoživotního vzdělávání je nezbytné nejen ve vztahu k potřebám trhu práce, kdy je nutné pružněji reagovat na měnící se požadavky trhu práce, ale je též nástrojem jednotlivců pro získání vzdělání a kvalifikace a tím pro osobní růst jedinců a nástrojem podniků pro jejich všeobecný hospodářský růst. S dalším vzděláváním je spojena celá řada nedostatků. Především se jedná o absenci jednotné právní úpravy, která by zřetelně vymezila roli a postavení dalšího vzdělávání. Lze shrnout, že problémem je nedostatečná motivace. Chybí pobídky, zejména finanční, i systémové mechanismy, které by rozvoj dalšího vzdělávání i účast na něm účinně stimulovaly. Měly by být zaměřeny proto na všechny aktéry - zaměstnavatele, zaměstnance, uchazeče o zaměstnání, poskytovatele vzdělávání, na specifické skupiny se specifickým znevýhodněním i na jednotlivce, ale také i na kompetentní subjekty působící ve vzdělávací sféře. Je dále nutné rozvíjet postupy, které jsou specifické především pro další vzdělávání a vzdělávání dospělých. Je to uplatnění nových technologií, zejména distančního vzdělávání, a různých forem vysoce individualizovaného, otevřeného a sebeřízeného učení, které nezávisejí na pevně stanovené době či místě. Za pozitivum lze považovat fakt, že na konci dubna 2005 schválila vláda věcný záměr zákona o dalším vzdělávání. Vznik věcného záměru zákona o dalším vzdělávání má umožnit uznávání dovedností a znalostí bez ohledu na způsob jejich nabytí. Tento zákon by měl dále komplexně a přehledně řešit otázky propojení počátečního a dalšího vzdělávání, uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení, definovat zákonné povinnosti hlavních aktérů, vymezit podmínky pro financování, zavést jednotný systém hodnocení úrovně a kvality kursů dalšího odborného vzdělávání, zavést systém motivace pro všechny zúčastněné subjekty a vymezit pravidla pro fungování informačně poradenského systému. Přestože navržený věcný záměr neřeší uceleně rámec celoživotního učení, lze tento krok vzhledem k současné situaci považovat za významný pokrok, který by mohl v případě přijetí zákona podnítit rozvoj dalšího odborného vzdělávání v ČR. Situace v Královéhradeckém kraji nevybočuje z hodnocení situace na republikové úrovni. V kraji nabízí služby v oblasti dalšího vzdělávání velké množství škol, institucí a firem. Komplexní a ucelené informace se však získávají obtížně, neboť dostupné informace jsou mozaikovité a neúplné. Taktéž jejich kvalitativní hodnocení, které by lépe než absolutní výčet charakterizovalo úroveň nabízených kurzů, je obtížné.

34

Jako např. Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Česká zemědělská univerzita atd. 35 Konzultační střediska PEF-Hradec Králové, Cheb, Klatovy, Litoměřice, Most.


240


IV. Oblast sociální politiky


241


16 SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽBY PRO CÍLOVÉ SKUPINY Posláním sociální péče je poskytovat pomoc občanům v nepříznivých sociálních situacích pomocí sociální péče služeb a formou peněžitých sociálních dávek (sociální zabezpečení). Cílovými skupinami potřebující síť sociálních služeb jsou: •

Senioři

•

Zdravotně postižení

•

Děti a rodiče s dětmi

• Osoby společensky nepřizpůsobivé Na území Královéhradeckého kraje působí množství organizací a zařízení, které se poskytováním sociálních služeb zabývají. Jejich regionální rozložení ale není ideální a některé regiony se potýkají s nedostatečným pokrytím některých typů služeb. Významnou změnou v oblasti sociálních služeb bylo v souvislosti s reformou územní veřejné správy přenesení zodpovědnosti za zajištění těchto služeb ze státu (reprezentovaného okresními úřady) na územní samosprávné orgány. Zřizovateli zařízení sociálních služeb jsou buď samy samosprávné orgány (města, obce, kraj) nebo nestátní neziskové organizace. Financování sociálních služeb je dlouhodobě vícezdrojovou záležitostí. Vedle státu se na nich podílejí především kraje a obce, případně i soukromý sektor, nadace a různé fondy Současně se sociálními a ekonomickými změnami ve společnosti a měnící se socioekonomickou a demografickou strukturou společnosti se mění struktura poptávky po jednotlivých druzích sociálních služeb. Obecným trendem je zvyšování rozmanitosti typů sociálních služeb (na straně poptávky i nabídky), a to jak v oblasti služeb sociální péče, tak především v oblasti služeb sociální intervence. Vývoj a současný stav zabezpečení poptávky po sociálních službách v Královéhradeckém kraji celkově odpovídá těmto trendům. Královéhradecký kraj disponuje v oblasti sociální péče a služeb následujícími dokumenty: •

Analýza sociální situace a sociálních služeb Královéhradeckého kraje z roku 2001

•

Koncepce sociální práce a sociálních služeb Královéhradeckého kraje z roku 2001

•

Síť sociálních služeb Královéhradeckého kraje – Komunitní plán z roku 2004

• Komunitní plány jednotlivých obcí s rozšířenou působností Z těchto analytických a koncepčních materiálů bude čerpáno v následujících kapitolách.

16.1 DEFINICE, OBSAH A ČLENĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální služby jsou základním nástrojem řešení sociální nouze, jsou nástrojem poskytování sociální pomoci jako celku. Sociální služby jsou činnosti poskytující osobám nebo skupinám osob v nepříznivé situace podporu při sociálním začleňování a využívání příležitostí, které společnost nabízí. Obsahem sociálních služeb se rozumí vymezení základních služeb a komplexů služeb. Základní služby představují výchozí prvky systému, které pak v kontextu se situací (nepříznivá sociální situace, kterou je třeba řešit) uživatele vytvářejí komplexy služeb. Vymezení základních sociálních služeb dává jednak potenciálním uživatelům přehled a konkrétní představu o tom, co bude obsahem pomoci resp. služby nabízené poskytovatelem, dále pak umožňuje definovat, jaké činnosti musí poskytovatel zabezpečit. Takto vymezený skladebný systém umožňuje další rozvoj a přeměnu komplexů sociálních služeb, které jsou dále rozčleněny především z hlediska charakteru činnosti, délky trvání služby a místa poskytování služby. Podrobnosti obsahu a členění služeb stanoví prováděcí předpis. Základními sociálními službami se rozumí hygiena, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů, pomoc při zajištění chodu domácnosti, poskytnutí informace, stravování, terapie - /alternativně psychoterapie/ ubytování a výchovné, vzdělávací a aktivizační služby. Komplexy sociálních služeb se rozumí zejména azylové domy, centra denních služeb, denní centra, domovy a penziony pro seniory a občany s postižením, domy na půl cesty, podporované zaměstnání a chráněné bydlení, chráněné dílny, komunitní centra, kontaktní práce, krizová pomoc, noclehárny,


242


osobní asistence, pečovatelská služba, poradenství, raná péče, respitní péče, stacionáře a terapeutické komunity. Komplexy sociálních služeb jsou rozčleněny především z hlediska povahy jejich činnosti, délky trvání a místa poskytování.

16.1.1 Sociální služby podle charakteru činnosti Podle charakteru činnosti jsou sociální služby členěny na služby sociální péče (alternativně služby zaměřené na vyrovnání příležitostí nebo odstranění bariér), služby sociální intervence (alternativně služby zaměřené na změnu) a služby sociálních aktivit (alternativně služby zaměřené na využití volného času). •

Cílem služeb sociální péče je vyrovnání příležitostí umožňující zapojení do života společnosti lidem, kteří jsou v důsledku zdravotního nebo sociálního stavu znevýhodněni. Komplexy služeb sociální péče jsou zejména domovy pro seniory a občany s fyzickým, mentálním a smyslovým znevýhodněním, chráněné bydlení, chráněné dílny, osobní asistence, pečovatelská služba, penziony, respitní péče, stacionáře a tísňové volání. Jedná se zpravidla o služby profesionální, které jsou poskytovány převážně dlouhodobě.

•

Cílem služeb sociální intervence je zmírnění nebo úplná změna nepříznivé sociální situace způsobené vztahovou krizí, konfliktním způsobem života nebo rizikovým prostředím, kde se osoba nebo skupina nachází. Komplexy služeb sociální intervence jsou zejména azylové bydlení, bydlení na půli cesty, denní centra, denní stacionáře, kontaktní práce, krizová pomoc, noclehárny, poradenství, raná intervence a terapeutické komunity. Jedná se zpravidla o služby profesionální, které se poskytují v omezené délce trvání.

•

Cílem služeb sociálních aktivit je podpora volnočasových a jiných programů, které přispívají k rozvoji komunity a místních společenství za aktivní účasti jejích obyvatel. Posilují soudržnost a soužití obyvatel na této úrovni a přispívají tím ke zvýšení kvality života komunity. Komplexy služeb sociálních aktivit jsou zejména zájmové kluby a komunitní centra. Jedná se o služby profesionální i svépomocné s různou délkou trvání.

16.1.2 Sociální služby podle délky trvání Podle délky trvání služby jsou sociální služby členěny na služby dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé. •

Dlouhodobými službami se rozumí takové služby, jejichž cíle a záměry jsou uskutečňovány v průběhu časového období, jehož horní hranice není předem limitována. Jedná se zejména o následující komplexy služeb: domovy pro seniory a občany s fyzickým, mentálním či smyslovým znevýhodněním, chráněné bydlení, osobní asistence, pečovatelská služba, penziony a tísňové volání.

•

Střednědobými službami se rozumí takové služby, jejichž cíle a záměry jsou uskutečňovány v průběhu předem stanoveného časového období s horní hranicí zpravidla 1 rok. Jedná se zejména o následující komplexy služeb: azylové bydlení, bydlení na půli cesty, chráněné dílny, komunitní centra, raná péče, respitní péče, stacionáře, terapeutické komunity a zájmové kluby.

•

Krátkodobými službami se rozumí takové služby, jejichž cíle a záměry jsou uskutečňovány okamžitě a zpravidla netrvají déle než 1 měsíc. Jedná se zejména o následující komplexy služeb: denní centra, kontaktní práce, krizová pomoc, noclehárny a poradenství.

16.1.3 Sociální služby podle místa poskytování služby Podle místa poskytování jsou sociální služby členěny na služby spojené s bydlením v zařízení (alternativně pobytové), služby spojené s návštěvou zařízení (alternativně ambulantní) a služby spojené s návštěvou uživatele (alternativně terénní). •

Služby spojené s bydlením v zařízení k naplnění svých záměrů a cílů umožňují uživateli žít v instituci po sjednanou dobu. Jedná se zejména o následující komplexy služeb: azylové bydlení, bydlení na půli cesty, domovy pro seniory a občany s fyzickým, mentálním či smyslovým znevýhodněním, chráněné bydlení a penziony.


243


•

Služby spojené s návštěvou zařízení jsou takové služby, kam uživatelé docházejí za účelem naplnění svých potřeb a zájmů, souvisejících s řešením nebo zmírněním nepříznivé sociální situace. Jedná se zejména následující komplexy služeb: denní centra, chráněné dílny, komunitní centra, krizová pomoc, noclehárny, poradenství, raná péče (charakterem činnosti může být také spojena s návštěvou uživatele), respitní péče (charakterem činnosti může být také spojena s návštěvou uživatele), stacionáře, terapeutické komunity a zájmové kluby.

•

Služby spojené s návštěvou uživatele jsou takové služby vytvářené a poskytované v přirozeném prostředí, na které jsou uživatelé svým dosavadním způsobem života vázání (např. rodinnými, sousedskými či přátelskými vztahy) a jsou na ně zvyklí. Jedná se zejména o následující komplexy služeb: kontaktní práce, osobní asistence, pečovatelská služba a tísňové volání.

16.1.4 Účastníci systému sociálních služeb Účastníky systému sociálních služeb jsou: •

uživatelé sociálních služeb,

•

poskytovatelé sociálních služeb,

•

obce a vybrané obce tvořící přirozená správní centra,

•

kraje,

• ministerstvo práce a sociálních věci. Je zřejmé, že služby sociální péče jsou využívány především staršími a starými občany, a občany se zdravotním postižením, u nichž se v závislosti na věku, popř. zdravotním postižením projevuje snížení jejich schopností (např. schopnost postarat se o svou hygienu, schopnost samostatné chůze, schopnost zajistit si pravidelnou stravu).

16.2 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Komunitní plánování je moderní rozvojovou metodou plánování veřejných služeb, která počítá s názory celé komunity (kraje, obce) a jejich členů. Efektivně stanovuje nejpotřebnější aktivity kraje a všech dalších aktérů v oblasti sociálních služeb, popisuje možnosti a podmínky jejich spolupráce, včetně vymezení potřebných a finančních prostředků na jejich zajištění.

16.2.1 Komunitní plánování v Královéhradeckém kraji Komunitní plán Královéhradeckého kraje schválilo zastupitelstvo na svém zasedání v říjnu 2004. Tento krajský komunitní plán vznikl na základě místních plánů sociálních služeb, které jsou zpracovány převážně na úrovní obcí s rozšířenou působností. Regiony, kde se sociální služby plánují jsou znázorněny na následující mapce.


244


Regiony s komunitními plány sociálních služeb Královéhradeckém kraji v roce 2005

Zdroj informací: www.nnohk.cz

Komunitní plánování v Královéhradeckém kraji bylo zahájeno v těchto obcích: Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov. Stádia rozpracovanosti jednotlivých komunitních plánů jsou různá. Některé obvody již mají plán schválený, některé jsou prozatím v průběhu realizace. Obvod Vrchlabí projekt komunitního plánu realizovat nebude. V Královéhradeckém kraji bylo celkem zpracováno 14 komunitních plánů sociálních služeb či jejich prvních verzí z celkového počtu 15 území obcí s rozšířenou působností – obce III. stupně. Jediným územím, které nezpracovalo komunitní plán, nespolupracovalo s Královéhradeckým krajem v této problematice, bylo město Vrchlabí , území III. stupně Vrchlabsko. Priority jednotlivých území Královéhradeckého kraje Broumovsko • Podpora a rozvoj pečovatelských služeb v území • Rozvoj domu s pečovatelskou službou v území, městě Broumově • Zajištění osobní asistence pro cca 5 dětí • Zajištění služeb krizového lůžka, případně azylových pobytů v rámci výstavby nové DPS • Zajištění rodinného poradenství přímo v Broumově • Zachování stávajících služeb Bydžovsko • Rozvoj terénních služeb, pečovatelské služby, komplexu pečovatelsko ošetřovatelských služeb do území • Respitní péče – zachování pro mikroregion • Rozvoj služeb DPS v Novém Bydžově • Zajištění rodinného poradenství, poradenství pro rodiče s dětmi • Podpora činností domovů důchodců v Humburkách a Chlumci nad Cidlinou • Zachování stávajících služeb Dobrušsko • Zajištění PS, její rozvoj do okolních obcí • Dostavba DPS v Dobrušce • Zajištění občanského poradenství • Zachování stávajících služeb Dvorsko • •

Rozvoj pečovatelských služeb především v okolních obcích města Dvora Králové Rozšíření kapacity DPS ve Dvoře Králové


245

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji • Rozvoj služeb respitní péče • Rozvoj osobní asistence a denního stacionáře pro zdravotně postižené děti a dospělí • Rozvoj služeb chráněného bydlení a chráněných dílen • Vznik nízkoprahového centra • Zajištění azylových služeb pro muže bezdomovce • Zachování stávajících služeb Hradecko • Rozvoj pečovatelské služby do malých obcí • Rozšíření kapacit Domů s pečovatelskou službou – Nechanicko a okolí • Rozšíření kapacity denního centra (domovinky) v Hradci Králové • Rozšíření kapacity respitní péče v Hradci Králové • Zajištění chráněného bydlení pro psychotiky v Hradci Králové • Rozvoj služeb osobní asistence pro zdravotně postižené, především děti • Rozvoj kapacit denních stacionářů • Rozvoj kapacit chráněného bydlení pro zdravotně postižené • Zajištění pracovní rehabilitace a činností pro zdravotně postižené • Rozvoj rané péče • Zachování stávajících služeb Hořicko • • • •

Rozšíření pečovatelských služeb do celého území obce III stupně pod centry Hořice, Miletín a Ostroměř. Vznik nízkoprahového zařízení pro ohrožené děti a mládež Vznik chráněného bydlení jako rozšíření kapacity DPS Zachování stávajících služeb

Jaroměřsko • • Jičínsko

Zajištění a rozvoj pečovatelských služeb i do okolních obcí v kapacitě ze současných 200 uživatelů až na 290 Zachování stávajících služeb

• Zajištění služeb pro chronické alkoholiky a psychotiky – stávající zařízení SS • Rozvoj služeb osobní asistence pro zdravotně postižené dospělí a děti • Rozvoj tísňové péče • Zajištění a rozvoj pečovatelské služby • Rozvoj služeb azylového bydlení • Zajištění služeb podporovaného bydlení Kostelecko • •

Vznik nízkoprahového zařízení pro problémové děti a mládež v kapacitě 20 míst Zajištění a rozvoj pečovatelských služeb i do okolních obcí v kapacitě ze současných 211 uživatelů až na 400 uživatelů • Rozšíření kapacity domovinky o 4 místa Náchodsko •

Pečovatelská služba pro seniory, zdravotně postižené a matky s dětmi do úrovně normativu pro území (cca 1000 lidí) • Denní centrum pro seniory, postižené alzheimerovou nemocí • Chráněné bydlení pro zdravotně postižené • Denní stacionář pro dospělé zdravotně postižené v návaznosti na chráněné bydlení • Raná péče • Služby pro uživatele drog - terénní programy • Denní centrum pro bezdomovce Novoměstsko • • • • • • • •

vybudování další kapacity DD v objemu 50 lůžek rozšíření pečovatelské služby na okolní obce zajištění mateřského centra , př. mikrojeslí zajištění služby podporovaného zaměstnávání výstavba chráněné dílny výstavba 2 chráněných bytových jednotek zajištění dopravní služby vybudování plošiny ve stacionáři NONA pro přepravu klientů na vozíku


246


Novopacko • Vznik mateřského centra • Zajištění a rozvoj pečovatelské služby včetně kvalitativních aspektů • Vznik nízkoprahového centra • Zajištění krizového lůžka pro matky s dětmi • Výstavba komplexu senior centra Rychnovsko • Azylový dům – domov pro matky s dětmi v tísni • Pečovatelská a ošetřovatelská služba v okolních obcích (I. typu), domovinka • Rodinné poradenství • Nízkoprahové centrum pro mládež – rozšíření • Občanská poradna • Městský DD – RK + Rokytnice v OH Trutnovsko • Rozvoj pečovatelských služeb především v okolních obcích města Trutnova • Rozšíření kapacit DPS • Výstavba nového komplexu domova důchodců • Rozvoj osobní asistence pro zdravotně postižené děti a dospělí • Rozšíření služeb denního stacionáře pro věkovou skupinu 7 - 18 let s mentálním postižením • Zajištění služeb domu na půli cesty Vrchlabsko

•

Priority nedefinovány – zachování stávajícího stavu

Opatření k zajištění a rozvoje sociálních služeb Královéhradeckého kraje pro roky 2005 – 2007 Z pohledu priorit zajištění sociálních služeb Královéhradeckého kraje – viz. Komunitní plán Královéhradeckého kraje vyplývají do roku 2007 následující opatření pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů služeb. Priority jsou stanoveny jako souhrn priorit území s tím, že konkrétní vyjádření je vždy v příslušném plánu území Cílová skupina senioři • Rozvoj a podpora terénních služeb do úrovně normativu (15% 65+) a to především v malých obcích okolo měst II a III stupně + zajištění kvality těchto služeb • Rozvoj a podpora komplexu pečovatelsko ošetřovatelských terénních služeb do úrovně normativu 6% 65+ • Podpora rozvoje domovů s pečovatelskou službou dle definovaného rozvoje v komunitních plánech území obce III. stupně • Podpora činnosti domovů důchodců dle specifikace jejich zaměření v souladu se standardy kvality SS, zachování současných kapacit, zaměření na problémové skupiny seniorů (příloha č. 3). a podporu provozu a technického vybavení těchto zařízení • Zajištění služeb o specifické skupiny seniorů – alkoholici, psychotici, psychiatricky nemocné, smyslově postižené v rámci stávajících zařízení sociálních služeb – domovů důchodců, domovů penzionů a ústavů sociální péče • Podpora denních služeb pro seniory dle potřeb území • Podpora služeb respitní péče dle potřeb území Cílová skupina zdravotně postižení • Podpora a rozvoj osobní asistence pro zdravotně postižené děti dle potřeb území • Realizace samostatného projektu osobní asistence pro zdravotně postižené děti v pomocných a speciálních školách na území Královéhradeckého kraje • Podpora poradenských aktivit pro zdravotně postižené • Podpora denních a týdenních stacionářů dle potřeb území • Podpora rané péče dle výsledků dle potřeb území • Podpora rozvoje a aktivit dílen pro zdravotně postižené • Zajištění kvality sociálních služeb v ústavní péči, podpora provozu a technického rozvoje, investiční výstavby Cílová skupina matky s dětmi • Rozvoj mateřských center v územích dle potřeb území


247


• •

Podpora vzniku krizových lůžek a služeb krizové intervence v územích dle potřeb území Podpora azylových služeb pro matky s dětmi dle potřeb území

Cílová skupina nepřizpůsobiví, problémoví a ohrožení jedinci • Podpora terénní práce a služeb pro nepřizpůsobivé dle potřeb území • Podpora vzniku a činnosti nízkoprahových center dle potřeb území • Podpora terénní práce pro uživatele drog dle výsledků KP v území • Podpora a rozvoj nocleháren a azylových domů pro muže bezdomovce dle potřeb území • Podpora denních center pro nepřizpůsobivé dle potřeb území • Podpora a rozvoj domů na půli cesty dle výsledků KP v území Průřezové služby • Podpora a rozvoj občanského poradenství dle výsledků KP v území • Zajištění služeb rodinného poradenství v územích obcí III stupně • Zajištění forem specializovaného poradenství dle potřeb území • Rozvoj podporovaného a přechodného zaměstnávání ve spolupráci s úřady práce Specifické činnosti a projekty • Podpora procesu standardizace a zefektivnění sociálních služeb (SROP 3.3, OPRLZ 2.1)) • Podpora procesu plánování sociálních služeb komunitním způsobem (SROP+OPRLZ) • Podpora procesu provázání sociálních a zdravotních služeb (Interreg III C) • Podpora rozvoje dobrovolnické činnosti v zařízeních SS (Interreg IIIC)

16.3 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Poptávka po službách sociálních zařízení se v několika posledních letech zvyšuje. Změnou sociální a demografické struktury populace se zvyšují nejen kvantitativní nároky na počet míst, ale zvyšují se také nároky na kvalitativní rozmanitost sociálních zařízení a jimi poskytovaných služeb, a to i přes trvalý pokles počtu obyvatel. Obecným trendem, platícím i v Královéhradeckém kraji, je poměrně výrazné postupné zhoršování věkové struktury obyvatelstva. Rapidním snížením porodnosti žen a přesunem tzv. silných populačních ročníků do poproduktivního věku dochází k nárůstu podílu nejstarší věkové kategorie (60 a více let). Zvyšuje se také průměrný věk obyvatelstva a celková naděje dožití při narození. Střední délka života při narození v roce 2000 vzrostla u mužů na 71,65 let a u žen na 78,35 let. Více dokumentují následující grafy. Právě kategorie seniorů je jednou z nejčetnějších cílových skupin uživatelů služeb sociální péče a sociálních zařízení. Graf č. 16-1

Naděje dožití mužů a žen v ČR v letech 1950-2000

Zdroj dat: MPSV ČR


248


Vývoj podílu (%) seniorské populace ve věku 60+ v ČR v období 1950 - 1990 a její projekce do r. 2030

* data ze sčítání lidu; # z bilancí k 31.12. Zdroj dat: MPSV ČR

V Královéhradeckém kraji ke konci roku 2003 existovalo celkem 139 zařízení sociální péče. Z toho bylo 5 ústavů sociální péče pro dospělé s celkovou kapacitou 310 míst, 8 ústavů sociální péče pro mládež s kapacitou 532 míst, 29 domovů důchodců s kapacitou 2361 míst, 10 domovů-penzionů pro důchodce s kapacitou 663 míst, 68 domů s pečovatelskou službou s 2115 bytovými jednotkami, 8 dětských domovů pro celkem 304 dětí a v 11 ostatních zařízení sociální péče se nacházelo celkem 252 míst. Vývoj počtu sociálních zařízení a jejich kapacity znázorňují od roku 1998 následující grafy, z nichž je prokazatelný nárůst počtu samotných zařízení i celkové poskytované kapacity.


249


Četnost zařízení sociální péče v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003 (stav k 31.12.)

Ústavy sociální péče pro dospělé

Ústavy sociální péče pro mládež

Domovy důchodců

Domovy - penziony pro důchodce

Domy s pečovatelskou službou

Ostatní zařízení sociální péče

Dětské domovy 8 11 68 10

2003

29 8 5 8 7 70 10

2002

29 8 5 8 5 67 11

2001

30 9 5 8 5 62 11

2000

28 9 5 8 6 62 11

1999

27 9 4 8 6 49 11

1998

27 9 8 0

10

20

30

40

50

60

70



250


Celková kapacita míst v sociálních zařízeních Královéhradeckého kraje v letech 1998-2003 (stav k 31.12.)

Ústavy sociální péče pro dospělé počet míst

Ústavy sociální péče pro mládež počet míst

Domovy důchodců počet míst

Domovy - penziony pro důchodce počet míst

Domy s pečovatelskou službou počet bytových jednotek

Ostatní zařízení sociální péče počet míst

Dětské domovy počet míst 304 252 2115 2003

663 2361 532 310 304 227 2079

2002

641 2351 548 310 305 157 2011

2001

638 2310 581 310 305 159 1946

2000

636 2193 626 308 305 166 1946

1999

605 2185 586 258 308 132 1608

1998

612 2182 541 418 0

500

1000

1500

2000

2500


Následující tabulky podávají statistický přehled jednotlivých typů zařízení sociálních služeb v jednotlivých obcích okresů Královéhradeckého kraje s vývojem četností od roku 1999.


251


Přehled zařízení sociální péče v okrese Hradec Králové od roku 1999

typ zařízení Ústavy sociální péče pro mládež


Domovy důchodců(vč.úst.pro círk.os.)

Domov-penzion pro důchodce

Ostatní zařízení sociální péče Domovinka a zařízení obdob. charakteru

obec

1999 2000 2001 2002 2003

Hradec Králové

1

1

1

1

X

Skřivany Smidary Hradec Králové

1 1 5

1 1 5

1 1 5

1 1 5

1 1 5

Nový Bydžov Smiřice Třebechovice pod Orebem

3 1 1

3 1 1

3 1 1

3 1 1

2 1 2

Hradec Králové Černožice

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

Humburky Chlumec nad Cidlinou Třebechovice pod Orebem

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Hradec Králové Nechanice Smiřice

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 X


3 1

3 1

3 1

5 1

4 1

Nový Bydžov

1

1

1

1

1

Třebechovice pod Orebem celkem

1 27

1 27

1 27

1 29

1 26

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 – 2003 Tab. č. 16-2

Přehled zařízení sociální péče v okrese Jičín od roku 1999

typ zařízení Ústavy sociální péče pro dospělé


Domovy důchodců(vč.úst.pro círk.os.)


obec

1999 2000 2001 2002 2003

Hořice

1

1

1

1

1

Jičín Hořice Kopidlno

3 2 1

3 2 1

3 2 1

3 2 1

2 2 1

Lázně Bělohrad Miletín Nová Paka

2 2 2

2 2 2

2 2 2

2 2 2

2 2 2

Hořice Chomutice

1 1

1 1

1 1

1 1

2 1

Mlázovice Nová Paka Slatiny

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Jičín Libáň Libošovice

1 1 1

X X X

X X X

X X X

X X X

2 23

2 20

2 20

2 20

2 20

Domovinka a zařízení obdob. charakteru Jičín celkem



252


Přehled zařízení sociální péče v okrese Náchod od roku 1999

typ zařízení

obec

Ústavy sociální péče pro dospělé


Domovy důchodců (vč.úst.pro círk.os.)

Dom ov-penzion pro důchodce


1999

2000 2001 2002 2003

Náchod

1

1

1

1

1

Česká Skalice Hronov Broumov

1 X 1

X 1 1

X 1 1

1 X 1

1 X 2

Červený Kostelec Hronov Jarom ěř

3 2 2

3 2 2

3 2 2

3 2 2

2 2 2

Police nad Metují Nové Město nad Metují

1 X

1 X

1 0

1 0

1 1

Náchod Broumov Hronov

1 1 2

1 1 2

1 1 1

1 1 2

1 1 2

Police nad Metují Stárkov Teplice nad Metují

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 X 1

1 X 1

Česká Skalice Žďárky

X X

X X

1 1

1 X

1 X

Náchod

2

2

2

2

2

Česká Skalice Nové Město nad Metují

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

Náchod Hronov Nové Město nad Metují

1 X X

1 X X

1 X X

1 X X

2 1 1

23

24

23

27

23


Přehled zařízení sociální péče v okrese Rychnov nad Kněžnou od roku 1999

typ zařízení Ústavy sociální péče pro dospělé



Dom ovy důchodců (vč.úst.pro círk.os.)


obec

1999 2000 2001 2002 2003

Opočno Rokytnice v Orlických horách Rychnov nad Kněžnou

1 X 1

1 1 1

1 1 1

1 1 2

1 1 2

Černíkovice Kvasiny

1 1

1 1

1 1

X 1

X 1

Rychnov nad Kněžnou Černíkovice Dobruška

3 X 1

3 X 1

3 1 2

3 1 2

3 1 2

Kostelec nad Orlicí Kvasiny Opočno

2 1 1

2 1 1

2 1 1

2 1 1

2 1 1

Rokytnice v Orlických horách Solnice

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

Týniště nad Orlicí Vamberk Albrechtice nad Orlicí

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Borohrádek Týniště nad Orlicí Opočno

1 1 X

1 1 X

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Přepychy

1

1

1

1

1

Vamberk

1

X

X

X

X

Rychnov nad Kněžnou Bartošovice v Orlických horách celkem

0 X 21

X X 21

X X 24

1 X 25

1 1 26



253


Tab. č. 16-5

Přehled zařízení sociální péče v okrese Trutnov od roku 1999

typ zařízení

obec



1999 2000 2001 2002 2003

Hajnice Velké Svatoňovice

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

Vrchlabí Trutnov

1 5

1 5

1 1

1 5

1 5

Dvůr Králové nad Labem Horní Maršov Hostinné

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Mostek Radvanice Rudník

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Svoboda nad Úpou Úpice

1 3

1 3

1 1

1 3

1 3

Velké Svatoňovice Vrchlabí

1 1

1 1

1 1

1 2

1 2

Žacléř

2

2

1

2

3

Pilníkov Rtyně v Podkrkonoší Lampertice

X X 1

X X 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 2

1 2

1 2

1 2

1 2

Malé Svatoňovice Pilníkov Vrchlabí

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Dvůr Králové nad Labem celkem

1 30

1 30

1 25

1 33

1 34

Trutnov Dom ovy důchodců(vč.úst.pro círk.os.) Dvůr Králové nad Labem



Přehled dětských domovů v Královéhradeckém kraji v roce 2003 typ zařízení

Dětský domov

okres

obec

Hradec Králové Náchod

Nechanice Broum ov

Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Trutnov

Potštejn Sedloňov Lánov

Trutnov Trutnov

Vrchlabí Dvůr Králové nad Labem

Zdroj dat: ČSÚ, MOS 2003

16.4 REZIDENČNÍ SLUŽBY Rezidenční služby jsou služby určené klientům, kteří nemohou nebo nechtějí žít v přirozeném prostředí a mají za cíl se přirozenému prostředí přiblížit. Jedná se o následující služby : •

domovy pro seniory a občany s postižením,

•

chráněné bydlení,

• penziony Rezidenční služby jsou svojí spádovostí lokální, mikroregionální i krajské. Mezi lokální a mikroregionální patří domovy důchodců, penziony, chráněné bydlení.


254


1. Domovy a penziony pro seniory a občany s postižením (Domovy důchodců a Ústavy sociálně péče) Domovy důchodců, jako zařízení komplexu sociálních služeb, jsou přítomny ve všech okresech. Součástí jejich služeb je poskytnutí bydlení v prostorech zvlášť k tomu určených, které uživateli nahrazují domov. Cílem poskytovaných služeb je podpora rozvoje nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele. 2. Ústavy sociální péče pro zdravotně postižené Jsou zařízení trvalého/přechodného pobytu celoročního, týdenního nebo denního pro mentálně, tělesně, smyslově nebo jinak postižené. Mezi zařízení s celoročním pobytem patří typické ústavní zařízení, jedná-li se o pobyt týdenní nebo denní mluvíme o stacionářích. Většina ústavních zařízení Královéhradeckého krájeje dnes již koedukovaných (smíšených), bez rozdílu věku. V Královéhradeckém kraji jsou především ústavy sociální péče (ÚSP) pro mentálně postižené a jeden ústav sociální péče pro tělesně postižené. Vedle ústavů sociální péče jsou v kraji přítomny i stacionáře pro mentálně postižené s týdenním pobytem - Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Nové Město nad Metují a Markoušovice. Rychnovský stacionář je církevním zařízením, hradecká Daneta a NONA v Novém městě je občanským sdružením. Specializované ústavy sociální péče jsou službou nadregionální. Z pohledu územního rozložení ÚSP pro mentálně postižené zjistíme, že jsou rovnoměrně rozloženy ve všech okresech, s výjimkou Jičínského okresu, kde žádné takovéto zařízení není. ÚSP pro tělesně postižené v Hořicích je jediný svého druhu v kraji. Graf č. 16-5

Vývoj počtu žadatelů o vybrané rezidenční služby a počty osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003 Žadatelé o umístění v domově důchodců Žadatelé o umístění v penzionu pro důchodce Počet osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba 6760

7000

5861

6423

Neuspokojení žadatelé o byt v domě s peč. Službou

6000

1964 777

2016

1468

833

1000

995

2000

1863

3000

2058

4000

2833

5000

0 2001

2002

2003


16.4.1 Síť rezidenčních služeb Královéhradeckého kraje Na území Královéhradeckého kraje se nachází 51 rezidenčních zařízení sociálních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a nemocné občany. Královéhradecký kraj zřizuje 27 těchto zařízení, města a obce poté 17 těchto zařízení, nestátní neziskové organizace provozují celkem 6 zařízení, soukromý provozovatel 1 zařízení. Z pohledu zařazení rezidenčních zařízení do sítě služeb Královéhradeckého kraje se navrhuje do ni zařadit pro období 2005 – 2007 všechny stávající zařízení s výjimkou soukromého penzionu pro důchodce v Nechanicích. Toto zařízení funguje čistě na soukromé bázi, bez příspěvků měst a obcí, mimo strukturu všech ostatních rezidenčních služeb.


255


Do sítě rezidenčních zařízení (v podstatě komunitního plánu) se zařazují následující zřizovaná krajem a ostatními zřizovateli. Tab. č. 16-7

zařízení

Zařízení sítě sociálních služeb zřizovaná Královéhradeckým krajem

název zařízení

adresa

DD Náchod DD Malá Čermná

Bartoňova 903, Náchod Malá Čermná, 549 31 Hronov

DD Černožice nad Labem DD Lampertice DD Borohrádek

Revoluční 84, Černožice Lampertice 204, 541 01Trutnov Rudé armády 1, Borohrádek

DD Teplice nad Metují DD Police nad Metují

Nám. A. Jiráska 44, Teplice nad Metují Na Sybiři č.149, Police nad Metují

DD Humburky

č.p.100, 50401 N. Bydžov

DPD Hradec Králové DD Dvůr Králové n. Labem

Jungmanova 1437, Hradec Králové Roháčova 2968, Dvůr Králové

DD Pilníkov DD Česká Skalice DD "V Podzámčí" Chlumec nad Cidlinou

Trutnovská 176, 542 42 Pilníkov Riegrova 837, Česká Skalice Ŕíhova 365, 503 51 Chlumec nad Cidlinou

DD Vrchlabí DD Tmavý Důl

Žižkova 590, 543 01 Vrchlabí Tmavý Důl 633, 542 34 Malé Svatoňovice

DD Albrechtice nad Orlicí DD Hradec Králové ÚSP pro mládež Markoušovice

1.máje 104, 517 22 Albrechtice nad Orlicí K Byřičce 1240, Hradec Králové č.p. 113, 542 32 Úpice

ÚSP pro mládež Kvasiny ÚSP Rokytnice v Orlických Horách ÚSP pro dospělé Opočno

č.p. 340, 517 02 Kvasiny Stříbrný vrch 199, Rokytnice v Orlických horách Kupkovo nám.132, Opočno

ÚSP Hajnice ÚSP pro mládež Skřivany

č.p. 46, 544 66 Hajnice Tovární 1, 503 52 Skřivany

ÚSP pro TP Hořice ÚSP pro mládež Domečky Rychnov n.K ÚSP pro ženy Česká Skalice

Strozziho 1333, 508 02 Hořice Jiráskova1612, Rychnov n. Kněžnou Riegrova 594, Česká Skalice

ÚSP pro mládež Chotělice

Chotělice 89, 503 53 Smidary

Zdroj dat: OSV, Síť sociálních služeb Královéhradeckého kraje Tab. č. 16-8

Zařízení sítě sociálních služeb zřizovaná jiným subjektem než-li krajem

Název zařízení Adresa Diakonie ČCE – Středisko BETANIE – evangelický Špreňarova 1053, 547 01 Náchod domov v Náchodě Domov důchodců Hořice Riegrova 2111, 508 01 Hořice Domov důchodců Jitřenka Tyršova 683, 517 73 Opočno Domov důchodců Trutnov Domov důchodců ChD-Zdislava Domov důchodců Mlázovice

Dělnická 162, 541 01 Trutnov Týnišťská 337, 503 46 Třebechovice pod Orebem Náměstí 43, 507 58 Mlázovice

Domov Diakonie Domov důchodců Broumov

Benešovo nábřeží 1067, Dvůr Králové n.L. Jiráskova 193, 550 01 BROUMOV

Domov pokojného stáří Domov – penzion pro důchodce Domov penzion pro důchodce Harmonie

507 44 Libošovice č. 39 Sadová 2755, Dvůr Králové nad Labem - 54401 Rybářská 1810/1819, 547 01 Náchod

Dům penzion pro důchodce DPD OLGA Dům pro seniory

T. G. Masaryka 96 Česká Skalice, T.G.Masaryka čp.833 Hofmanova 574, Jičín 506 01

Domov Svatého Josefa, středisko Hospice Anežky České

Hospic Anežky České, 5. května 1170, Červený Kostelec, 549 41 Domov Svatého Josefa, Žireč 1, 544 04

Geriatrické centrum

Turkova 785, 517 21 Týniště nad Orlicí

Hospic Anežky České

5. května 1170, Červený Kostelec, 549 41


256


Název zařízení

Adresa Komenského náměstí 212, Hronov, 549 31

Domov odpočinku ve stáří JUSTYNKA Městské středisko sociálních služeb MARIE Městské středisko sociálních služeb OÁZA Ústav sociálních služeb Ústav sociálních služeb města Nové Paky Domov důchodců Domov důchodců Obora Domov Neratov

Bartoňova 1998, 547 01 Náchod TGM 1424, Nové Město nad Metují Milíčeves l, 50601 Jičín Svatojánská 28 509 01 Nová Paka Chomutice Neratov

Zdroj dat: OSV, Síť sociálních služeb Královéhradeckého kraje

Nejdůležitější změny v síti sociálních služeb Obecně se změny v síti rezidenčních zařízení zaměřují především na nalezení optimálního sladění kvality poskytovaných služeb a vzrůstajícího požadavku na umísťování osob obtížně přizpůsobivých – psychiatricky nemocných, smyslově postižených, alkoholiků. DD Teplice • Zařízení se zaměří z velké části na služby o problémové jedince, alkoholiky a psychotiky DD Malá Černá • Zařízení se zaměří na služby o problémové jedince, alkoholiky a psychotiky, mentálně postižené muži DD Tmavý důl • Zařízení se zaměří na služby o problémové jedince, alkoholiky a psychotiky, mentálně postižené muži • ÚSP Rokytnice v Orl. H. – navrhuje se část zařízení přeměnit na domov důchodců s ponecháním chráněného bydlení ve dvou stávajících vilách pro mentálně postižené ženy Ústavy sociální péče obecně • Postupně nahrazovat uvolněná lůžka problémovými jedinci, psychotiky a jinak psychiatricky nemocnými, smyslově nemocnými jedinci • Schopné uživatele umísťovat v chráněném bydlení Domov diakonie ve Dvoře Králové • Zařízení se zaměří v kapacitě 5 lůžek na služby o problémové jedince, alkoholiky a psychotiky Domov Betanie Náchod • Příprava projektu pro 2 – 3 lidi psychotiky

16.4.2 Kapacita a potřebnost služeb v rezidenčních zařízeních Oblast a problematika kapacit, potřebnosti a využitelnosti služeb v rezidenčních zařízeních v jednotlivých regionech je podrobněji řešena v „Analýze sociální situace a sociálních služeb Královéhradeckého kraje“. V rozlišení okresní úrovně lze konstatovat, že domovy důchodců jsou zastoupeny ve všech okresech. Domovy a penziony pro seniory a občany s postižením Potřebnost zařízení Domovů důchodců, Domovů penzionů a dalších „rezidenčních typů služeb“ lze stanovit různými způsoby, normativy. Trendy v demografickém vývoji nasvědčují stárnutí populace, potřebnosti zajištění patřičných sociálních služeb. Je ovšem otázkou, zda právě ústavní služby jsou společností a samotnými klienty žádány. Trendem je přesun sociální péče z rezidenčních (ústavních) druhů služeb, na služby terénní, především tedy na pečovatelskou službu, osobní asistenci, integrované komunitní služby. Jako velmi důležitá se z dlouhodobého pohledu jeví nutná spolupráce zařízení sociální péče se zařízeními poskytující zdravotní péči. KLienty domovů důchodců se stávají často občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje celodenní zdravotní péči. Určitým směrem řešení tohoto stavu je prostřednictvím optimalizace zdravotnických lůžek přeměna nadbytečných nemocničních lůžek na lůžka následné péče, lůžka pro osoby staré a vyžadující celodenní zdravotní péči.


257


V realitě postupně vznikají ošetřovatelská centra (home care) pro ošetřování pacientů v místě jejich bydliště. Podmínkou pro činnost těchto center je uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Tato zařízení poté mohou vykonávat běžné ošetřovatelské úkony hrazené ze zdravotního pojištění. Sociální péči, hrazenou ze sociálního pojištění, ale nevykonávají. Ta spadá do gesce pečovatelské služby. Potřebnost počtu lůžek v Domovech důchodců lze určit jednoduchým propočtem, vycházejícím z odhadu počtu lůžek v jednotlivých typech rezidenčních služeb. Na základě těchto normativů, stanovených MPSV ČR, je v níže uvedené tabulce provedeno srovnání současného stavu s odhadem potřebnosti dle normativů. Normativy vybavenosti slouží jako orientační vodítko, nejsou schopny identifikovat skutečnou potřebu, která může záviset na mnoha různorodých faktorech. Přesto , určitou vypovídající schopnost mají, vezme-li se v úvahu, že Královéhradecký kraj je všech možných srovnatelných hlediscích, vůči ostatním krajům, krajem průměrným. Tab. č. 16-9

Počet potřebných míst kapacity služeb sociální péče počet míst podle normativů 36 na 10 000 osob Vybavenost místy v zařízeních pro staré občany celkem

69

z toho: v domovech důchodců v domovech penzionech pro důchodce

33 12

v bytových jednotkách v DPS Počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba

24 90

Zdroj dat: Analýza sociální situace a sociálních služeb Královéhradeckého kraje Tab. č. 16-10 Potřebnost jednotlivých druhů služeb v okresech Královéhradeckého kraje Počet lůžek

Domov důchodců 2

Okres Hradec Králové Okres Náchod Okres Jičín

467 506 450

Okres Rychnov n/K. Okres Trutnov

213 483

Královéhradecký kraj Dům s pečovatelskou službou

2119 Počet lůžek

Předpokládaná Rozdíl předpokládaného potřeba lůžek a reálného stavu 531,5 -64,5 372,3 133,7 255 195 260,4 401,2

47,4 81,8

1820,4 298,6 Předpokládaná Rozdíl předpokládaného a 1 potřeba lůžek reálného stavu

Okres Hradec Králové

319

386,6

-67,6

Okres Náchod Okres Jičín Okres Rychnov n/K.

359 179 377

270,8 185,5 189,4

88,2 -6,5 187,6

Okres Trutnov Královéhradecký kraj Pečovatelská služba

441

291,8

149,2

1675

1324,1

350,9

Počet klientů

Okres Hradec Králové Okres Náchod Okres Jičín Okres Rychnov n/K. Okres Trutnov Královéhradecký kraj

1679 757 430

Předpokládaná 1 potřeba služby

Rozdíl předpokládaného a reálného stavu

1449,6 1015,3 695,6

229,4 -258,3 -265,6

545 792

710,2 1094,1

-165,2 -302

4203

4964,8

-761,8

Zdroj dat: Analýza sociální situace a sociálních služeb Královéhradeckého kraje

36

Normativy z publikace Ing. Víška: Obce, města, regiony a sociální služby.


258


Interpretací výsledků tabulky z okresního pohledu vyplývá, že Královéhradecký je, na základě přepočtu potřebnosti, nadstandardně vybaven počty těchto lůžek jako celek a to zároveň i z pohledu okresního hlediska. Z pohledu komplexu služby Domov s pečovatelskou službou, tedy komplexu rezidenčních a asistenčních služeb a stejně stanovených normativů potřebnosti je zřejmé, že i počty lůžek v těchto zařízeních jsou pro Královéhradecký kraj již nyní naddimenzované. Z okresního pohledu je největší rozdíl v okresech Rychnov nad Kněžnou, Náchod a Trutnov. Zařízení typu Domov penzion nejsou v rámci kraje příliš využívána, jsou nahrazována buď Domovy důchodců nebo Domy s pečovatelskou službou. Mikroregionální členění potřebnosti rezidenčních druhů služeb odhalilo následující skutečnosti: „Existují mikroregiony, které jsou výskytem rezidenčních služeb předimenzovány. Na druhou stranu však existují mikroregiony, kde kapacita těchto služeb nestačí. Podobným přepočtem, jako tomu bylo u rezidenčních služeb z pohledu okresního členění, lze provést přepočet přítomnosti rezidenčních služeb z pohledu mikroregionálního. Výsledky tohoto přepočtu odhalují podobné závěry jako u okresního členění. Některé mikroregiony jsou vybaveny dostatečně, některé naopak velmi nedostatečně. Podrobný přepočet potřebnosti obsahuje následující tabulka. Tab. č. 16-11 Mikroregionální členění v Královéhradeckém kraji Okres/mikroregion (peč. sl.) Okres HK Hradecko Třebechovicko Nechanicko Novobydžovsko Smiřicko Chlumecko Okres Náchod Náchodsko Jaroměřsko Hronovsko Nové Město Teplicko Police Česko Skalicko Broumovsko Meziměstí Červený Kostelec Okres Jičín Jičínsko Sobotecko Novopacko Hořicko Kopidlnsko Lázně Bělohrad Okres Rychnov Rychnovsko Rokytnicko Vamberecko Kostelecko Týnišťsko Opočensko Dobruška Okres Trutnov Trutnovsko Vrchlabsko Dvůr Králové Upicko

potřebnosti DD

jednotlivých

druhů

služeb

pro

DPD + 180 + 140 -8 -6 - 19 + 30 - 10

DPS + 40 +40 - 16 - 12 -38 - 19 -25

PS + 580 + 485 + 73 - 6 - 119 - 12 + 2

-32

-31 -22 - 13 - 17 -8 - 10 - 11 - 14 -4 - 12

-61 + 55 + 28 -20 - 15 -2 + 24 + 10 -8 + 28

-80 -84 -8 -38 -27 -42 -34 -38 -8 + 67

+ 26 - 14 -3 + 164 -23 + 42

-37 -6 - 16 -22 -9 -6

- 12 - 10 + 25 - 18 -8 + 13

-83 -23 +4 -95 -54 -22

-38 - 12 -32 -42 + 213 -41

-28 -4 -9 - 15 - 15 -9 - 15

+ 119 0 + 23 + 40 -5 +6 +6

-39 +8 -34 + 22 -63 -49 -76

-65 + 28 - 13 + 70

-76 -36 -34 - 13

-3 +3 -23 + 52

-371 - 17 -53 + 41

130 (- 100) +8 -5 + 68 + 4 (+ 76) + 67 -61 + 64 -35 + 65 + 17 + 62 -4

seniory



259


Podobná situace, jako u Domovů důchodců, je v rámci kraje i u Domů s pečovatelskou službou (DPS) a Domovů penzionů (DPD), které poskytují dominantně služby spádovosti lokální a mikroregionálni. Vybavenost jednotlivých mikroregionálnich území byla zjišťována dle stejného normativu, jako u Domovů důchodců (DD). Obecně lze určit, že vybavenost území kraje Domovy s pečovatelskou službou a Domovy penziony je nedostatečné. Přitom právě tyto dva druhy rezidenčních služeb doplňují (předchází) „typickým" ústavním službám, mezi něž lze řadit zejména Domovy důchodců a specializované Ústavy sociální péče. Návaznost rezidenčních služeb jev úzké korelaci s vybavením lokálních a mikroregionálních území terénními (asistenčními) službami. Terénní služby předchází rezidenčním službám. Neexistuje-li návaznost terénních služeb s rezidenčními (pečovatelská služba - DPS - DPD - DD - ŮSP), nutně dochází v celém systému k anomáliím projevujícím se například v neúměrném zaměření a rozšíření pouze některých druhů služeb, v podmínkách Královéhradeckého kraje především Domovů důchodců. Z etického hlediska se tak dostáváme do situace, že senioři, kteří by mohli zůstat ve svých domácnostech, fungovala-by pečovatelská služba (PS), Domovy s pečovatelskou službou či Domovy penziony, jsou násilně přijímáni do Domovů důchodců, tedy zařízení poskytujících koncentrovanou péči, režimu, který neodpovídá jejich potřebám. Senioři se tak dostávají do pasti služeb DD, jejich soběstačnost je potlačována, dostávají „nálepku" nesoběstačného, nemocného, neschopného. O skutečnosti, že terénní služby (PS), služby terénně-rezidenční (DPS) a rezidenční služby pro soběstačné (DPD) nejsou v jednotlivých mikroregionech dostatečně rozšířeny a že zaměření péče bylo koncentrováno do zařízení typu Domov důchodců, svědčí výše uvedená tabulka. Ústavy sociální péče pro zdravotně postižené Specializované ústavy sociální péče jsou službou nadregionální. Z pohledu územního rozložení ÚSP pro mentálně postižené je patrné, že jsou rovnoměrně rozloženy ve všech okresech, s výjimkou Jičínského okresu, kde žádné takovéto zařízení není. Okres Rychnov nad Kněžnou je, vzhledem ke své velikosti (malosti), předimenzován počty lůžek v těchto zařízeních. ÚSP pro tělesně postižené v Hořicích je jediný svého druhu v kraji, svoji kapacitou pokryje potřeby celého Královéhradeckého kraje + potřeby dalších krajů. V této souvislosti není od věci zajistit, aby spádově sloužil pro všechny tři kraje v rámci NUTS Severovýchod. Provázanost s Libereckým krajem by se jevila výhodně vzhledem k přítomnosti Jedličkova ústavu pro tělesně postižené děti v Liberci, tedy zařízení v majetku Libereckého kraje. Spolupráce na úrovni sociálních služeb s Libereckým a Pardubickým krajem by však neměla být podmínkou pouze ve vztahu k evropským strukturálním fondům. Potřebnost lůžek v ústavech sociálních péče nelze nijak přesněji odhadnout. Určitým vodítkem může níže uvedená tabulka vymezující výskyt určitého omezení na deset tisíc obyvatel. Obecně však lze konstatovat, že současný stav pokrývá potřeby Královéhradeckého kraje jako celku. Uzemní umístění je rozhodující pouze vzhledem k úměrné vzdálenosti pro dojíždění návštěv. Tab. č. 16-12 Druhy zdravotního postižení Druh postižení zrakové postižení z toho těžce Sluchově postižení z toho zcela hluchých poruchy řeči mentální postižení v tom: dospělí vyžadující ústavní péči mládež vyžadující ústavní péči vady pohybového ústrojí v tom: dospělí vyžadující ústavní péči mládež vyžadující ústavní péči tělesné postižení dospělých s přidruženým mentálním postižením vyžadující ústavní péči tělesné postižení mládeže s přidruženým mentálním, popřípadě dalším postižením vyžadující ústavní péči smyslové postižení dospělých vyžadující ústavní péči vozíčkáři diabetici z toho: na inzulínu


Orientační výskyt na 10 tis. obyvatel 57 16 95 14,5 57 285 4,5 10 286 0,4 1 0,4 0,5 0,3 33 505 66

260


Orientační výskyt na 10 tis. obyvatel

Druh postižení duševně nemocní

95

epileptici

133

psoriatici

190

chronicky nemocní toxikomané a alkoholici vyžadující ústavní péči

0,1

poživatelé invalidního důchodu

400

poživatelé částečného invalidního důchodu

111

příplatek k přídavkům na invalidní děti do roku 1995 držitele mimořádných výhod I stupně II stupně III stupně chronicky nemocné děti

22,4 70 152 61 524

Zdroj dat: Víšek, Obce města regiony a sociální služby

Současné trendy mluví proti velkým a specializovaným ústavním zařízením, naopak nahrávají službám typu osobní asistence a stacionářům. Služby osobní asistence dosud nejsou, vzhledem k nejasnému právnímu vymezení, příliš rozšířeny, zajišťují je většinou rodinní příslušníci, specializované agentury či neziskový sektor. Podobně je tomu i u stacionářů, které jsou a do budoucna budou, využívány stále více, jako alternativa celoročních pobytů v ÚSP. Stacionáře jsou zařízeními sociálních služeb většinou s mikroregionální nebo lokální spádovostí. Provozovány jsou většinou nestátními subjekty, obcemi a nevládními organizacemi. Královéhradecký kraj nepotřebuje zřizovat žádný nový ústav, současná kapacita by měla být v dlouhodobějším výhledu dostačující. Naopak poroste potřeba lokálních (místních) stacionářů, na jejichž zajištění by měl kraj spolupracovat především s městy a obcemi.

16.4.3 Možnosti rezidenčních služeb a jejich financování Rezidenční zařízení – integrační centra a domovy pro seniory Komplex služeb pro seniory zahrnuje, v návaznosti na pečovatelské a ošetřovatelské služby, rezidenční zařízení. Lze je charakterizovat jako domovy s pečovatelskou službou, penziony pro důchodce a domovy důchodců. Důležité je zachovat návaznost rezidenčních služeb na služby terénní. Domovy důchodců jsou relativně specializovaná zařízení pro částečně či převážně bezmocné seniory, jejich zdravotní stav většinou vyžaduje trvalou zdravotní péči. V současné době jsou na území kraje v těchto zařízeních často umísťováni senioři, kteří jsou buď úplně soběstační (neexistence PS a DPD) nebo potřebují trvalou zdravotní péči (neexistence následné či další zdravotní péče). Proporce těchto dvou cílových skupin se postupně přesouvá na stranu nesoběstačných. Typickým uživatelem domovů jsou lidé přicházející z léčeben dlouhodobě nemocných. Ideální spádovostí těchto zařízení jsou je území obce III. či II. stupně. V určitých případech plní tato zařízení roli senior center s provázaností služeb pro vícero skupin seniorů a osob blízkých jejich věku. Kapacity těchto služeb jsou v současné době na území kraje dostatečné. Určité problémy jsou v územním uspořádání domovů, zajištění dostatečné kvality poskytovaných služeb těmito zařízeními, nevyhovujícím technickém stavu většiny zařízení. Ústavy sociální péče pro zdravotně postižené Ústavy sociální péče jsou celokrajskými zařízeními. Z pohledu rozvoje těchto služeb je možné tvrdit, že není nutné v současné době rozšiřovat kapacitu těchto lůžek. Naopak je nutné provádět postupnou optimalizaci celkového počtu lůžek v zařízeních a kraji jako celku, podporovat procesy zavádění kvality do těchto zařízení. Zřizovatelem ústavů sociální péče pro mentálně postižené na území kraje a ústavu pro tělesně postižené je Královéhradecký kraj. Finanční zabezpečení provozu rezidenčních ústavních služeb K zajištění provozu pro rok 2005 u zařízení, kde zřizovatelsko roli plní kraj činí cca 314 mil.Kč. Tyto z celkové částky. prostředky je nezbytné mít k dispozici pro minimální zajištění provozu těchto zařízení. Pro roky 2006 činí požadavky na 320 mil.Kč, pro rok 2007 poté 325 mil.Kč


261


Požadavek na dofinancování finančních prostředků na zajištění rezidenčních služeb, které zajišťují města a obce, s výjimkou služeb provozovaných nestátními neziskovými organizacemi, činí každoročně více než 30 mil.Kč. Z pohledu kraje je možné přispívat městům a obcím opět v rozsahu nejvíce 33% těchto nákladů. Pro rok 2004 činil návrh příspěvku cca 11 mil. Pro rok 2005 12,4 mil.Kč, 2006 – 13,65 mil.Kč, 2007 – 14,85 mil.Kč Zabezpečení technického rozvoje zařízení sociálních služeb, jejich investičního rozvoje Technické zabezpečení rezidenčních zařízení, případně investiční pobídky je ožehavým tématem vzhledem k nemožnostem kraje vytvářet skutečnou investiční politiku. Vedle požadavků zařízení kde je zřizovatelem kraj se objevují i požadavky na spolufinancování ze strany měst a obcí pro jejich zařízení. Investiční prostředky přitom stále drží z největší části státní rozpočet. V rámci investiční výstavby se navrhuje poskytnout v odůvodněných případech nejvíce 30% spoluúčasti ke státním zdrojům z krajského rozpočtu v případě investiční výstavby u krajských zařízení. U ostatních zřizovatelů poté nejvíce 50% z jejich vlastních zdrojů, kterými musí doplnit finanční spoluúčast státního rozpočtu. Podobně, nejvíce 50% z krajského rozpočtu se navrhuje jako příspěvek ostatním zřizovatelům v případě investic do vnitřních dispozic, vybavení a movitého majetku. Potřeby technického vybavení se odhadují na cca 31 mil.Kč ročně. Jedná se o výši odpisů konkrétně takto již stanovených pro rok 2004. Potřeby investičního rozvoje jsou definovány pro období 2005 – 2007 ve výši cca 250 mil. Kč. Konkrétní vyčíslení nelze přesněji určit vzhledem k vícezdrojovému financování (kraj, MPSV…).

16.5 TERÉNNÍ SLUŽBY Terénní služby mají podpůrný charakter, umožňují klientovi zachovat takovou kvalitu života, aby mohl žít v přirozeném prostředí a mají za cíl se přirozenému prostředí co nejvíce přiblížit. Jsou tedy druhem služeb poskytovaných v přirozeném prostředí jejich klientů, tedy většinou v jejich domácnosti. Jedná se o následující služby: •

osobní asistence (jako komplex služeb),

•

pečovatelská služba,

•

stacionáře,

•

chráněné dílny (viz samostatná kapitola)

• respitní péče. Mezi nejrozšířenější druh asistenční služby lze považovat Pečovatelskou službu, která je vykonávána jako placený výkon sociální péče v přenesené působnosti. Jedná se především o úkony jako donáška a dovážka jídla a nákupu, úklid, základní hygienické potřeby. V současné době snad již byl překonán mýtus, že Pečovatelská služba je pouze otázka technické obsluhy a zajištění nezbytných potřebných úkonů. Vzhledem k časté osamocenosti klientů a nedostatečného kontaktu s okolím, je dnes pečovatelská služba i osobní asistence taktéž otázkou komunikace, poradenství, sociálně psychologického působení, vyslechnutí, popovídání si a další. Pro pečovatele(ky) z toho plyne nutnost zvládat základní a odborné sociální poradenství, základy komunikativnosti. Klienty pečovatelské služby totiž preferují tyto „nadstandardní" služby v porovnání např. s úklidem. Podmínkou poskytování těchto služeb je tedy vytvoření důvěrného přátelského prostředí, komunikace. Pro zřizovatele těchto služeb z toho plyne nutnost přípravy kvalitního personálu. Osobní asistence, jako komplex služeb, dosud není dosud příliš využíván. Respitní péče je službou taktéž ne v Královéhradeckém kraji příliš rozšířenou. Asistenční služby jsou spádově doménou lokálních společenství, obcí a měst. Poskytovatelem je často, vedle obcí samotných, neziskový sektor, především charitní organizace. Každá obec a město by měla mít přednostně zajištěny právě terénní sociální služby, zejména poté pečovatelskou službu. Rezidenční služby jsou až nadstavbou terénních.


262

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 16-13 Výskyt asistenčních služeb v Královéhradeckém kraji osobní asistence

Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem, Nechanice, Nový Bydžov, Smiřice, Chlumec nad Cidlinou,

pečovatelská služba

Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem, Nechanice, Nový Bydžov, Smiřice, Chlumec nad Cidlinou, Náchod, Jaroměř, Hronov, Nové Město nad Metují, Teplice nad Metují, Police nad Metují, Česká Skalice, Broumov, Meziměstí, Červený Kostelec, Jičín, Sobotka, Nová Paka, Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Opočno, Dobruška, Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí, Úpice, Žacléř, Rtyně v Podkrkonoší

dům s pečovatelskou službou

Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem, Nový Bydžov, Smiřice, Chlumec nad Cidlinou, Jaroměř, Hronov, Nové Město nad Metují, Teplice nad Metují, Police nad Metují, Česká Skalice, Broumov, Červený Kostelec, Jičín, Sobotka, Nová Paka, Hořice, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Opočno, Dobruška, Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Svoboda nad Úpou, Vrchlabí, Úpice, Žacléř, Rtyně v Podkrkonoší

stacionáře

Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem, Nový Bydžov, Smiřice, Chlumec nad Cidlinou, Nové Město nad Metují, Česká Skalice, Jičín, Hořice, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Úpice

respitní péče

Hradec Králové, Červený Kostelec


16.5.1 Možnosti terénních služeb a jejich finanční zajištění Pečovatelská služba Královéhradeckého kraje Pečovatelská služba je významným druhem terénní služby poskytované klientům v jejich domácnosti, prioritní sociální službou z pohledu potřeb Královéhradeckého kraje. Je důležitým „předchůdcem“ rezidenčních služeb, domovů penzionů a domovů důchodců. Zajištění terénních služeb je prvotním krokem k zajištění sociálních služeb pro ohrožené skupiny. Kvalitní pečovatelská služba je nejenom mnohem levnější, než-li služby rezidenční, ale umožňuje zachovat přirozený život klientů v jejich domácnosti, zachování rodinných vztahů, přátel apod. Umístění do rezidenčního zařízení by mělo předcházet pečlivé zvážení důvodů pro toto umístění. Záměrem na území kraje je podporovat rozvoj pečovatelských a ošetřovatelských služeb a to až do úrovně definovaného normativu s přihlédnutím ke konkrétním potřebám území kraje vydefinovanými procesem komunitního plánování. Tab. č. 16-14 Pečovatelská služba podle okresů v roce 2000 a 2003 Počet osob jimž byla poskytnuta pečovatelská služba 2000 2003

Výdaje na pečovatelskou službu v tis. Kč 2000 2003


2 328 640

2 386 550

23 161 6 882

26 702 8 419


2 613 1 377 1 341

1 059 998 1 767

11 392 14 561 10 796

15 858 16 050 18 183


8 299

6 760

66 792

85 212


Velkým problémem je definování „kvality“ v pečovatelské službě, která by se neměla omezit pouze na dovážku obědů, ale měla by plnit všechny její komplexy. Přitom je zřejmé, že dovážka obědů, popř. základní péče o domácnost je častým vzorkem rozsahu pečovatelských služeb pro Královéhradecký kraj. V rámci komplexu pečovatelsko ošetřovatelských služeb je vhodné kombinovat pečovatelské služby s činnostmi agentur domácí péče. Ideálním územím pro zajištění těchto služeb je území obce II. stupně. Průměrná cena skutečných nákladů na klienta pečovatelské služby je v kraji cca 13 tis. Kč/rok. Pečovatelská služba je z větší části poskytována organizacemi měst a obcí. Velké množství pečovatelských služeb zajišťuje i neziskový sektor.


263


Mezi další druhy „terénních“ služeb které byly identifikovány na jednotlivých územích jako potřebné patří denní centra pro seniory, denní stacionáře pro zdravotně postižené, respitní péče, služby schráněného a podporovaného bydlení. Jakožto rozvojové priority jednotlivých území se navrhuje finanční spoluúčast na jejich zajištění. Finanční zajištění terénních (pečovatelských) služeb Finanční požadavky na zajištění pečovatelských služeb poskytovaných městy a obcemi na území kraje činily v roce 2004 cca 15 mil.Kč. V roce 2005 se předpokládá potřeba téměř 18 mil.Kč, v roce 2006 více než 20,5 mil.Kč a 2007 téměř 26 mil.Kč . Pro zajištění financování pečovatelských služeb měst a obcí se navrhuje z rozpočtu kraje uvolňovat vždy 33% požadavků. Pro rok 2005 tedy cca 6 mil.Kč, 2006 – 7 mil.Kč, 2007 – 8,5 mil.Kč. Finanční zajištění dalších služeb – denní centra, stacionáře, respitní péče, služby chráněného a podporovaného bydlení se navrhuje ve výši 12 mil. Kč z prostředků Královéhradeckého kraje v rozložení 2005 – 3 mil.Kč, 2006 – 4 mil.Kč, 2005 – 5 mil.Kč. Poskytovateli těchto služeb budou přímo obce a města nebo nestátní neziskového organizace. Osobní asistence Je součástí terénních asistenčních služeb. Na úrovni kraje je realizován pilotní projekt zajištění osobní asistence pro zdravotně postižené děti ve školských zařízeních (pomocné a speciální školy). Finanční vyjádření činí cca 7,5 mil.Kč pro rok 2005, 9 mil.Kč pro rok 2006 a 10 mil. Kč pro 2007.

16.5.2 Potřebnost a využitelnost terénních služeb Závěry „Analýzy sociální situace a sociálních služeb Královéhradeckého kraje“ potvrzují předpoklady, že v Královéhradeckém kraji nejsou terénní služby dostatečně zajištěny, alespoň z pohledu mikroregionální úrovně. Ne každá obec má tyto služby zajištěny, je schopna se sousedním mikroregionálním centrem o jejich zajištění pro své občany domluvit. Do popředí vstupuje nedostatek finančních prostředků a neschopnost se na jejím zajištění domluvit. Přitom zákon o obcích společný postup více měst a obcí umožňuje. Pečovatelská služba by měla kvalitativně splňovat přísná kritéria pro její výkon. Není možné podporovat pouze kvantitativní rozšíření. Velmi důležité je její provázání s terénními zdravotními službami (home care služby). V rámci mikroregionů, lokalit a dalších územních společenství lze tyto služby propojovat v rámci systému, tzv. komunitní integrované péče, jejíž rozšíření by mělo být finančně a metodicky krajem podporováno. V návaznosti na odborný výkon těchto služeb by kraj měl zajišťovat dodržování jejich standardů, vzdělávání sociálních pracovníků, kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb.

16.6 SLUŽBY SOCIÁLNÍ INTERVENCE Služby sociální intervence jsou činnosti preventivního charakteru, činnosti poskytující okamžitou a nezbytnou podporu v krizových situacích a pomoc při znovuzačleňování člověka do společnosti. Členit lze tyto služby na služby včasné pomoci, služby pomáhající při řešení a služby zabezpečující podmínky pro přežití. Služby včasné pomoci jsou preventivně podpůrně laděné, vyhledávají klienty, předcházejí krizi a zhoršení kvality života. Služby pomáhající při řešení pomáhají zí skat nebo obnovit sociální suverenitu.Služby zabezpečující podmínky pro přežití mají za cíl zabezpečit podmínky na přežití klientům, kteří toho nejsou schopni vlastními silami Tyto komplexy služeb lze dále jemněji členit na konkrétní služby různé úrovně a různého zaměření. Spádovost většiny služeb je lokální, popř. mikroregionální. Kraj by měl zajišťovat, z uvedeného výčtu služeb, následující typy služeb : poradenství (odborné) - poradna viktimologická, poradna náhradní rodinné péče, odborné psychosociální poradenství pro děti a rodiče v krizi dům na půl cesty denní centrum terapeutické komunity - terapeutická komunita pro uživatele drog azylové domy - azylový dům pro oběti násilí, pro drogově závislé, HIV+


264


U ostatních druhů služeb s lokální a mikroregionální spádovostí by kraj měl zajišťovat metodickou a informační pomoc, popř. i finanční výpomoc na základě projektové dokumentace naplňující podmínky stanovené krajem. Služby sociální intervence jsou nejčastěji provozovány nestátními subjekty dále orgány samosprávy a orgány státu. Jde o služby, které jsou v řadě směrů v systému sociální péče České republiky relativně nové. Zjišťování potřebnosti služeb sociální intervence je velmi problematické a složité. Tyto služby mají, jak již bylo uvedeno, úzkou spojitost s prevencí, tedy aktivním přístupem vyhledáváním, předvídáním, apod., což není právě nejsilnější stránkou poskytovatelů sociálních služeb, zejména poté obcí, ale i okresních úřadů. Poptávka po těchto službách je dána více faktory. Jedním z nich je nutnost predikce rizik, dalším poté vysoká latence potřeby. Takto skrytá potřeba se projevuje zpravidla až v okamžiku, kdy je nová služba zřízena (demonstrována a nabídnuta) a její kapacita je často bezprostředně na to plně využita. Dalším faktorem je skutečnost, že tyto služby poskytují často nestátní subjekty. Tyto mají - jak to odpovídá jejich povaze - často místní působnost a nejsou statisticky vykazovány. S tím souvisí i neexistence střechové reprezentující organizace, která by deklarovala informace o mimořádně rozsáhlých aktivitách nestátního sektoru v této oblasti. Posledním faktorem je skutečnost územního přenosu poptávky. Některé z těchto služeb jsou využívány občany z jiných měst a území a to často i vzdálených. Je to dáno jak snahou o anonymitu, ale především skutečností, že služby tohoto typu nejsou na území státu rovnoměrně rozmístěny. Města, která tyto služby poskytují, „přitahují" osoby, které je potřebují, což zpětně snižuje zájem obcí takové služby podporovat. To také komplikuje hledání optim vybavení území. Rozdíly v potřebě určitých služeb a v nerovnoměrnosti poptávky mohou být dány i takovými vlivy jako je sídlení charakter (vliv velkoměsta), existence dopravních uzlů a podobně. Tab. č. 16-15 Výskyt služeb sociální intervence v Královéhradeckém kraji Služby včasné pomoci

Služby pomáhající při řešení

kontaktní práce

Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem, Náchod, Jarom ěř, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí

raná intervence

Hradec Králové, Červený Kostelec, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Poradny

Hradec Králové, Náchod, Jaroměř, Nové Město nad Metují,Broumov, Červený Kostelec, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Týniště nad Orlicí, Trutnov

denní stacionáře

Hradec Králové, Náchod,Jaroměř, Teplice nad Metují, Česká Skalice, Červený Kostelec, Rychnov nad Kněžnou, Týniště nad Orlicí, Trutnov, Vrchlabí

domy na půl cesty

Trutnov

podporované zaměstnání

Služby zabezpečující podmínky

terapeutické komunity

Rokytnice v Orlických horách

krizová pomoc

Hradec Králové, Náchod, Nové Město nad Metují, Česká Skalice, Rychnov nad Kněžnou, Dvůr Králové nad Labem,

azylové bydlení

Hradec Králové, Náchod, Jarom ěř, Hronov,Česká Skalice, Broumov, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Úpice

denní centra

Úpice

noclehárny

Jičín

komunitní služby

Broumov, Rychnov nad Kněžnou


Intervenční druhy služeb 37 Intervenční druhy služeb jsou na území kraje zajištěny nedostatečně. Prioritními službami by mělo být především rozvoj služeb pro děti a mládež – podpora smysluplného trávení volného času, sdružování – nízkoprahová centra. Dále se jeví z pohledu měst a obcí potřebné služby typu krizové lůžko, azylové bydlení a další. 37

Mezi tyto služby patří např. azylové domy, domy na půli cesty, nízkoprahová centra pro děti a mládež a další


265


Finanční požadavky na zajištění intervenčních služeb pro území kraje činili pro rok 2004 – cca 238 mil.Kč. Z tohoto požadavku bylo uspokojeno na území kraje požadavky pouze ve výši – cca 100 tis. Kč. Připočte-li se úhrada uživatelů ve výši cca 30% (nelze stanovit, některé služby zdarma), dostaneme se na hranici 130 mil.Kč. Rozdíl ve výši cca 110 mil.Kč nemůže být uhrazen a nebude možné tyto částky hradit ani do budoucna. Jedinou šancí jak přispět do tohoto systému je prostřednictvím SROP – grantového schéma Královéhradeckého kraje, opatření 3.2 – sociální integrace v obci. Zároveň se navrhuje zachovat rozsah dotační politiky ve výši uvedené v kapitole dotační politika kraje.

16.7 DOTAČNÍ POLITIKA KRÁLOVÉHRADECKÉHO V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH PRO NNO V ROCE 2004 Se zaměřuje na financování sociálních služeb provozovaných především neziskovými organizacemi a to na poli služeb pro seniory, zdravotně postižené, matky s dětmi, nepřizpůsobivé skupiny obyvatel, děti, Romy, azylanty a migranty, uživatele drog a další. V rámci dotační politiky mohou být financovány i služby poskytované městy a obcemi a specifické aktivity jako jsou procesy komunitního plánování, standardizace služeb, rozvoje občanské společnosti a další průřezové disciplíny. Požadavky neziskového sektoru na zajištění sociálních služeb, z nichž ne všechny jsou vždy nezbytně potřebné, představovali pro rok 2004 cca 241,5 mil.Kč. Dotace MPSV ČR z této částky činila cca 34,3 mil.Kč, dotace kraje cca 36 mil. Kč a souhrnná dotace měst a obcí cca 31,4 mil.Kč. Úhrady od uživatelů služeb lze předpokládat ve výši cca 100 mil.Kč. Rozdíl v požadavcích a schopností všech složek systém financovat činí cca - 40 mil.Kč. Z tohoto pohledu je potřebné finanční prostředky na financování sociálních služeb v rámci dotační politiky posílit. Efektivní vynakládání finančních prostředků je však možné až po vydefinování skutečně potřebných služeb na území, k čemuž slouží komunitní plány a popisy území z pohledu procesů komunitního plánování. V roce 2005 se předpokládá opětovný nárůst žádostí o finanční podporu z dotační politiky kraje pro NNO. Tento nárůst se předpokládá plynule až do roku 2007 a to vždy v rozsahu min. 15% požadavků. Dotační politiky z MPSV ČR se převádí od roku 2005 na kraj. Pro rok 2005 se očekává cca 45 mil.Kč převedených na kraj účelovou dotací z MPSV ČR. Pro zajištění 10% nárůstu je nutné z vlastních prostředků kraje, mimo účelových 45 mil.Kč, uvolnit z vlastních prostředků kraje cca 20 mil.Kč na zajištění činností v sociálních službách. V letech 2006 – 23 mil.Kč, 2007 – 25 mil.Kč

16.8 DEFINICE VYBRANÝCH KOMPLEXŮ SLUŽEB Azylový dům je komplex služeb jehož cílem je pomoci člověku samostatně řešit nepříznivou životní situaci a stát se nezávislým na systému sociální pomoci nebo tuto závislost minimalizovat. Cílovou skupinou azylových domů jsou lidé, kteří se ocitnou v takové životní situaci, kterou vnímají jako obtížnou a naléhavou a nejsou schopni ji řešit vlastními silami. Komplex služeb azylové domy se skládá zejména z těchto základních prvků: ubytování, stravování, poskytnutí informace, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, pomoc při prosazování práv a zájmů, psychoterapie. Způsob poskytování služby musí umožnit lidem aktivovat a mobilizovat vlastní potenciál k pozitivní změně života. Centrum denních služeb je komplex služeb jehož cílem je poskytnout pomoc uživateli při řešení problému a rozšíření možností jejich zvládání vlastními silami, rozvíjet sociální a pracovní dovedností uživatele, které jsou potřebné pro nalezení a udržení zaměstnání na otevřeném trhu práce a podpořit uživatele v udržení místa na otevřeném trhu práce za rovných platových podmínek. Cílovou skupinu komplexu centra denních služeb tvoří lidé, kteří se z důvodů následků různých onemocnění ocitají v sociální izolaci, lidé s tělesným, mentálním, smyslovým postižením, nebo duševním onemocněním a jejich rodiny, lidé, kteří pro svůj handicap nejsou dočasně schopni obstát v běžném zaměstnání bez cizí pomoci, lidé znevýhodnění na trhu práce tak, že pro získání a udržení pracovního místa potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti. Tento komplex služeb obsahuje základní prvky obligatorní: poskytnutí informace, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a dále základní prvky fakultativní: výchovné, vzdělávací, aktivizační služby a psychoterapie. Způsob poskytování služby zohledňuje individuální schopnosti a potřeby konkrétního člověka.


266


Denní centrum je komplex služeb jehož cílem je zejména navázání prvního kontaktu, zabezpečení nezbytných podmínek pro přežití, snížení sociálních a zdravotních rizik a zprostředkování návazných služeb. Cílovou skupinou denních center tvoří lidé zejména v obtížné životní situaci, kteří nedovedou vyřešit své osobní, či rodinné problémy bez cizí pomoci. Komplex služby denní centra se skládá zejména z těchto základních prvků: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, stravování, pomoc při sebeobsluze, pomoc při prosazování práv a zájmů. Denní centra nabízejí první kontakt a zajištění základních potřeb člověka a spolupracují s poskytovateli návazných služeb. Domov a penzion pro seniory a občany se zdravotním postižením poskytují komplex rezidenčních služeb, jehož cílem je podpora soběstačnosti člověka a zajištění podmínek pro důstojný aktivní život. Jejich cílovou skupinou jsou osoby, které ze zdravotních či jiných důvodů nejsou schopné zajišťovat své životní potřeby ve vlastním prostředí a jejich situaci není možné řešit pomocí rodiny ani využitím terénních sociálních služeb. Domov pro seniory a občany se zdravotním postižením zajišťuje dle individuálních potřeb člověka zejména: ubytování, stravování, pomoc při sebeobsluze, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, pomoc při prosazování práv a zájmů, pomoc při zajištění chodu domácnosti a poskytnutí informací. Způsob poskytování služby umožňuje lidem zachování samostatnosti a nezávislosti v nejvyšší možné míře. Dům na půl cesty je komplex služeb, jehož cílem je pomoci mladým lidem v procesu postupného zapojování do samostatného, běžného života a stát se závislým na systému sociální pomoci, popřípadě tuto závislost minimalizovat. Cílovou skupinou domů na půli cesty jsou mladí lidé, věkem blízkým hranici dospělosti, kteří se ocitnou v takové životní situaci, kterou vnímají jako obtížnou a naléhavou a nejsou schopni ji řešit vlastními silami ani za pomoci blízkého okolí a život v rodině pro ně není možný. Komplex služeb dům na půli cesty se skládá z těchto základních prvků: ubytování, stravování, poskytnutí informace, výchovné, vzdělávací a aktivační služby, pomoc při prosazování práv a zájmů. Způsob poskytování služby respektuje specifické charakteristiky cílové skupiny zejména věk a individuální psychosociální situaci. Komplex služby poskytuje současně bydlení a sociální trénink, zaměřený na rozvoj psychosociálních dovedností a dalších schopností člověka. Komunitní centrum je komplex služeb jehož cílem je vyvolání a podporování zlepšení kvality života lidí v místním společenství prostřednictvím aktivace a propojování zdrojů jednotlivců, skupiny a společnosti. Cílovou skupinu komunitních center tvoří zejména lidé, kteří žijí v jedné lokalitě a mají určitý společný zájem či potřebu. Komplex služby komunitní centrum obsahuje zejména tyto základní prvky: poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředním, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby. Způsob poskytování služby se řídí podle místních charakteristik a potřeb cílové skupiny. Kontaktní práce je komplex služeb s cílem vytvoření a udržení kontaktu a zjištění potřeb jednotlivců či skupin v jejich přirozeném prostředí. Cílovou skupinou kontaktní práce jsou jednotlivci a sociální skupiny, které na základě svých odlišností nemohou, nebo nechtějí vyhledat standardní institucionální pomoc a u kterých je předpoklad potřebnosti a účelnosti této pomoci. Kontaktní práce obsahuje tyto obligatorní základní prvky: pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, poskytnutí informace a dále prvky fakultativní: psychoterapie, ubytování, pomoc při sebeobsluze, stravování. Způsob poskytování služby je diferencován na formy: mobilní kontaktní práce (streetwork) a stacionární kontaktní práce (nízkoprahová centra). Krizová pomoc je komplexem služeb, jehož cílem je úleva člověka v obtížné životní situaci, posílení jeho schopností řešit tuto situaci vlastními silami a snížení rizika negativních dopadů situace pro klienta i jeho okolí. Cílovou skupinou krizovou pomoci jsou lidé, kteří se ocitnou v životní situaci, kterou vnímají jako naléhavou a neodkladnou a kterou nejsou schopni řešit vlastními silami ani za pomoci svého okolí. Komplex služeb krizové pomoci zajišťuje obligatorně: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů, poskytnutí informace, fakultativně: další služby zejména psychoterapii a výchovné, vzdělávací a aktivizační služby. Krizová pomoc je zajištěna nepřetržitě s dostupností krizového lůžka. Poskytování služby se řídí individuálním plánem krizové pomoci. Noclehárna je komplex služeb jehož cílem je snížit sociální a zdravotní rizika, která souvisejí se způsobem života, a poskytnout informace o dalších sociálních službách. Cílovou skupinou nocleháren jsou lidé bez přístřeší. Komplex služeb noclehárna se skládá z těchto základních prvků: ubytování, pomoc při sebeobsluze, poskytnutí informace, stravování. Rozlišujeme tyto typy nocleháren:


267


Osobní asistence je komplex služeb, jehož cílem je pomoci člověku se zdravotním postižením zvládnout prostřednictvím osobního asistenta ty úkony, které by dělal sám, kdyby neměl postižení. Cílovou skupinou osobní asistence jsou lidé se zdravotním postižením. Komplex osobní asistence obsahuje zejména: pomoc při zajištění chodu domácnosti, pomoc při sebeobsluze, stravování, kontakt se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje podle osobních potřeb člověka. Pečovatelská služba je komplex služeb jehož cílem je umožnit lidem žít ve vlastním přirozeném prostředí. Cílovou skupinou jsou lidé, kteří ze zdravotních či jiných důvodů nejsou schopni zajistit své životní potřeby v přirozeném prostředí. Pečovatelská služba je komplex služeb jehož prvky jsou zejména: pomoc při zajištění chodu domácnosti, stravování, pomoc při sebeobsluze, zprostředkování kontaktu se společenských prostředí, pomoc při prosazování práv a zájmů, poskytování informací a výchovné, vzdělávací a aktivizační služby. Způsob poskytování služby respektuje individuální potřeby člověka. Podporované a chráněné bydlení je komplex služeb, jejímž cílem je podpořit člověka, aby mohl vést běžný způsob života ve vlastním nebo organizací poskytnutém bytě. Cílovou skupinu tohoto komplexu služeb chráněného bydlení tvoří lidé, kteří jsou v důsledku nemoci nebo postižení dlouhodobě či trvale znevýhodněni. Komplex služeb chráněné bydlení se skládá z těchto prvků: ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, poskytnutí informace, pomoc při prosazování práv a zájmů. Poradenství je komplex služeb, jehož cílem je poskytovat uživatelům informace o jejich právech, povinnostech a oprávněných zájmech, nabízet různé možnosti řešení jejich obtížné životní situace a pomáhat tyto možnosti realizovat. Cílovou skupinou poraden jsou lidé, kteří vnímají svojí životní situaci jako obtížnou a nejsou schopni ji řešit vlastními silami ani s pomocí svého okolí. Komplex poradenství se skládá zejména z těchto základních prvků: poskytnutí informace, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby. Způsob poskytování služby podporuje člověka v řešení obtížné životní situace. Raná péče je komplex služeb jehož cílem je podpora celé rodiny a podpora vývoje dítěte se zdravotním postižením či ohrožením vlivem biologických faktorů nebo vlivem prostředí v raném věku. Cílovou skupinou jsou rodiny s dítětem se zdravotním postižením nebo se zdravotním rizikem do 4 let maximálně 7 let věku dítěte. Komplex služeb raná péče se skládá zejména z těchto základních prvků: výchovné, vzdělávací a aktivizační programy, pomoc při prosazování práv a zájmů, poskytnutí informace a psychoterapie. Způsob poskytování služby respektuje individuální potřeby rodiny a dítěte. Respitní péče je komplex služeb jehož cílem je poskytnout pečujícímu možnost a čas k odpočinku a k vykonávání i jiných činností než je domácí péče o osobu blízkou. Adresátem respitní péče je člen rodiny, nebo osoba, která celodenně pečuje o osobu blízkou. Komplex služeb respitní péče obsahuje základní prvky obligatorní: pomoc při sebeobsluze, pomoc při zajištění chodu domácnosti, stravování, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby a prvky fakultativní: ubytování, pomoc při prosazování práv a zájmů, poskytnutí informace, psychoterapii, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Místo poskytování respitní péče je závislé na rozhodnutí klienta, převážně to bývá domácnost, v ojedinělých případech rezidenční rodina, zařízení denního nebo týdenního typu. Stacionář je komplex služeb jehož cílem je zachování, či zlepšení kvality života uživatelů a poskytnutí úlevy pečujícím rodinám, nebo osobám blízkým. Cílovou skupinou stacionářů jsou lidé, kteří pro svůj věk nemohou žít zcela samostatně, ale rodina či osoba blízká je schopna se o ně část dne postarat v jejich domácím prostředí. Komplex stacionáře se skládá zejména z těchto prvků: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při zajišťování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby nebo psychoterapie. Terapeutická komunita je komplex služeb jehož cílem je celkové zotavení člověka ze zneužívání drog, změna jeho životního stylu a plnohodnotné zapojení do každodenního života. Cílovou skupinou terapeutických komunit jsou osoby závislé zejména na návykových látkách a na hracích automatech. Komplex služeb terapeutická komunita se skládá ze základních prvků: ubytování, stravování, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie, pomoc při prosazování práv, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby.


268


16.9 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍJMY Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností se, v porovnání s rokem 1998, v roce 1999 a letech následujících relativně významně zvýšil a neustále roste. Sociální příjmy tvoří významnou část celkových příjmů, především u nižších sociálních skupin.

16.9.1 Důchody Postavení nejvýznamnější součásti sociálních příjmů domácností si udržely dávky důchodového pojištění, i když se jejich relativní pozice ve srovnání s předcházejícími roky poněkud oslabila. Neustálý růst mezd se promítl do zhoršení relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé (i čisté) mzdě. Počet příjemců důchodů za několik posledních let trvale roste. Jak už bylo rozebíráno výše, důvodem je především zhoršující se demografická a sociální struktura obyvatelstva. V roce 2000 pobíralo důchod v České republice 2 567 865 občanů. O tři roky později tento počet vzrostl o dalších téměř 23 tis. občanů. V Královéhradeckém kraji došlo ve sledovaném období taktéž k nárůstu, a to o 1840 obyvatel. Nejvyšší počet příjemců důchodů pobírá plný starobní důchod (více než 50%). Následují příjemci vdovských důchodů a plných invalidních důchodů. Graf č. 16-6

Počet příjemců důchodů v Královéhradeckém kraji v letech 1995 - 2003 příjemcu důchodů celkem

140000

138370

plných starobních

144002

143073

141830

140196

plných invalidních

částečných invalidních 144913

143973

120000

74501

74316

75267

1998

74489

1995

73332

72113

80000

74606

100000

20477 9431

20165 8890

19944 8325

7388

6890

20000

20181

20422

40000

19894 7863

60000

0 1999

2000

2001

2002

2003



269


Podíl příjemců starobního důchodu podle pohlaví v Královéhradeckém kraji v roce 2003

43%

MUŽI % ŽENY %

57%


Výše průměrných vyplácených důchodů rovněž trvale roste. Průměrný měsíční důchod v roce 2000 činil v České republice 6169 Kč, v Královéhradeckém kraji 6129 Kč. V roce 2003 to bylo 6936 Kč v České republice a 6892 Kč v Královéhradeckém kraji (nárůst o 11,2%). V mezikrajovém srovnání se Královéhradecký kraj ve výši průměrných důchodů pohybuje na 5. místě. Nejvyšší důchody jsou v Praze a Moravskoslezkém kraji. Nejvyšších průměrných hodnot dosahují důchody vdovské (a vdovecké) a plné starobní důchody, které se pohybují obvykle nad průměrnou hodnotou. Těsně pod průměrnou hodnotou se pohybují plné invalidní důchody.

Graf č. 16-8

Vývoj průměrných důchodů v Královéhradeckém kraji v letech 1995 – 2003 (v Kč)

7000 6500 6000 5500

průměrný měsíční důchod celkem starobní plný

5000

invalidní plný invalidní částečný

4500 4000 3500 3000 1995

1998

1999

2000

2001

2002

2003


V rámci Královéhradeckého kraje je nejvyšší průměrný důchod vyplácen v okrese Hradec Králové. V roce 2003 činila jeho výše 7004 Kč, naopak nejméně bylo vypláceno v okrese Náchod 6806 Kč. Tento fakt patrně souvisí s výší průměrné mzdy, která je v oblasti Hradce Králové a jeho zázemí v rámci kraje nejvyšší.


270


Vývoj průměrných měsíčních důchodů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1998-2003

7000

6500


6000


5500

5000 1998

1999

2000

2001

2002

2003


Dále uvedený graf znázorňuje rozložení výše starobního důchodu podle pohlaví. Příjemci starobního důchodu jsou z 57% ženy, ale muži dosahují v průměru vyšší starobní penze. Výše jejich důchodu je nejčastěji v rozmezí 6000-6999 Kč. V této kategorii pobírá starobní důchod 50,8% žen. U mužů je nejčastější hodnota starobního důchodu v rozmezí 7000-7999 Kč. V nejnižších dvou kategorií pobírá důchod celkem 4,5% žen, ale jen 0,9% mužů. Naopak v kategorii nejvyšších penzí se pohybuje jen 0,3% žen a oproti tomu 2,7% mužů. Toto rozložení pravděpodobně koreluje s výši výdělků v produktivním věku, za kterých se starobní penze vypočítávají.

Graf č. 16-10 Příjemci starobního důchodu podle pohlaví a výše v Královéhradeckém kraji v prosinci 2003

50 40 30

MUŽI % ŽENY %

20 10 0 do 3999

4000-4999

5000-5999

6000-6999

7000-7999

8000-9999

10000 a více


16.9.2 Státní sociální podpora Druhou, objemově největší, skupinou sociálních příjmů domácností byly dávky státní sociální podpory. Dávky státní sociální podpory mají občanům pomoci v předem pevně definovaných


271


sociálních situacích, které stát považuje za důležité, čímž se chce podílet na jejich řešení formou finančního příspěvku. Mezi tyto situace patří např. narození dítěte, péče o děti, osvojení dítěte, růst nákladů na bydlení nebo úmrtí člena rodiny. Při posuzování nároků na státní sociální podporu (SSP) se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy občanů, a to jen u některých dávek. Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu. Bez ohledu na příjem rodiny lze poskytovat: rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Základem pro stanovení nároku a výši dávek, včetně určení hranice příjmů občana či rodin, je životní minimum. Celková výše vyplacených dávek státní sociální podpory se v rámci České republiky i Královéhradeckého kraje zvýšila v porovnání let 2000 a 2003. Objemově nejvyšší část je vyplácena na přídavcích na dítě (cca 40%) a rodičovských příspěvcích (cca 25%). Graf č. 16-11 Podíl vyplacených dávek státní sociální podpory v Královéhradeckém kraji v roce 2003

0%

3% 1%

2% přídavek na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení

25%

40%

příspěvek na dopravu rodičovský příspěvek zaopatřovací příspěvek pěstounská péče porodné

5%

pohřebné

7% 17% Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Královéhradeckého kraje

16.9.3 Sociální péče Skoro pětinový podíl na reálném nárůstu celkového objemu sociálních příjmů mají dávky sociální péče. Počet občanů (resp. případů), kteří jsou vedeni v evidenci sociálně potřebných od roku 1998 roste na území celé České republiky. Významný nárůst zaznamenávají i okresy Královéhradeckého kraje. Systém dávek sociální péče reaguje na individuální situace občanů, vázané na věk, zdravotní stav či jiné vážné důvody.


272


18812

18070

20000

18207

Graf č. 16-12 Vývoj počtu držitelů průkazů zdravotně postižených v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003

18000

12000

12461

14000

11814

11975

16000

Držitelé průkazů zdravotně postižených v tom osoby těžce postižené

10000 v tom osoby zvláště těžce postižené

8000

1880

2000

1979

4000

1996

6000

2001

2002

2003

0


Dávky sociální péče se poskytují sociálně potřebným občanům, tj. zejména těm, jejichž příjem nedosahuje částek životního minima a kteří si nemohou příjem zvýšit (vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů) vlastním přičiněním, zejména prací. Sociálně potřebnému občanovi se při splnění zákonem stanovených podmínek poskytují jednorázové nebo měsíčně se opakující peněžité nebo věcné dávky k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb, včetně prostředků k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, a to do částek životního minima popř. odůvodněně vyšších. Týká se to zejména nákladů na bydlení, které lze spolehlivě prokázat. Přihlíží se k přiměřenosti bydlení, zejména k velikosti bytu vzhledem k počtu společně posuzovaných osob v bytě. Pro zajímavost lze uvést, že, podle analýz MPSV, by mělo na jednoho pracovníka referátů sociální péče připadat 40 klientů, přičemž Světová banka ve svých dokumentech počítá s maximálně 100 klienty na jednoho pracovníka. Všeobecně nejsou tyto počty dodržovány. Ve skutečnosti roste počet klientů na jednoho pracovníka s růstem počtu žadatelů o dávky sociální potřebnosti. Obecně platí nepřímá úměra v nárůstu počtu potřebných klientů a sociálních pracovníků, kteří péči o ně zajišťují. Tento stav je typický i pro všechny okresy a města Královéhradeckého kraje a kraj jako celek.

16.9.4 Nemocenského pojištění Další významnou položku sociálních příjmů tvoří dávky nemocenského pojištění, jejichž úhrnný objem představoval v roce 1999 19,3 mld. Kč a byl tak o 4,1% (0,8 mld. Kč) vyšší než v roce 1998 - reálně vzrostl o 1,9%. V roce 2000 byli výdaje na dávky nemocenského pojištění již ve výši 27,2 mld. (z toho 23,6 mld. dávky nemocenské, 2,7 mld. peněžitá pomoc v mateřství a 0,8 mld. podpora při ošetřování člena rodiny).Údaje z roku 2003 potvrzují, že celkové výdaje na nemocenské pojištění rostou. Celkem bylo vyplaceno již 34,3 mld. (z toho dávky nemocenské 29,5 mld., peněžitá pomoc v mateřství 3,7 mld. a podpora při ošetřování člena rodiny 1 mld.)Tuto složku příjmů rodiny nelze z úrovně obce nebo regionu nijak ovlivnit a ani nemá přímou vazbu na demografii regionu. Velikost výdajů na dávky nemocenského pojištění v Královéhradeckém kraji v roce 2000 a 2003 uvádí následující tabulka a graf, ze kterého je patrné, že objem finančních prostředků na dávky nemocenského pojištění v Královéhradeckém kraji v přepočtu na podíl z celkových výdajů republiky v porovnání let 2000 a 2003 mírně klesl.


273

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 16-16 Výdaje na dávky nemocenského pojištění v Královéhradeckém kraji v roce 2000 a 2003 v tis. Kč

rok

Celkem nemocenské

Královéhradecký kraj Česká republika podíl objemu kraje v %

z toho dávky peněžitá pomoc podpora při ošetřování v mateřství člena rodiny

2000 2003

1 436 205 1 752 841

1 239 774 1 503 146

146 068 188 278

49 986 61 191

2000

27 205 165

23 653 095

2 759 569

784 704

2003 2000

34 306 558 5,28

29 523 314 5,24

3 773 687 5,29

1 003 961 6,37

2003

5,11

5,09

4,99

6,09


Tisíce

Graf č. 16-13 Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2003 Výdaje na dávky nemocenského pojištění

z toho dávky nemocenské

z toho dávky peněžitá pomoc v mateřství

z toho dávky podpora při ošetřování člena rodiny

1800 1600 1400

2000

2001

2002

61,191

1752,841

1503,146 188,278

0

55,565

179,694

1479,729

1715,396 61,4

1573,487

159,285

200

1352,577

400

49,986

600

146,068

800

1239,774

1000

1436,205

1200

2003


Zvýšení výdajů na dávky nemocenského pojištění koresponduje jednak se systémovými změnami ve vyplácení těchto dávek, s valorizací dávek, ale také s celkovým nárůstem čerpání těchto finančních příjmů. Za posledních několik let se zvyšuje jak průměrná pracovní neschopnost, tak průměrná doba trvání 1 pracovní neschopnosti. Více dokumentují následující grafy.


274

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 16-14 Vývoj průměrné pracovní neschopnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1990 - 2003 8,0 7,0 6,0

průměrná pracovní neschopnost

5,0

pro nemoc

4,0

pro pracovní úrazy

3,0 pro ostatní úrazy 2,0 1,0 0,0 1990

1995

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Královéhradeckého kraje Graf č. 16-15 Vývoj průměrné pracovní neschopnosti v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1998 - 2003 8 7,5 Hradec Králové 7


6,5

Trutnov 6 5,5 1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Královéhradeckého kraje Graf č. 16-16 Průměrná doba trvání 1 pracovní neschopnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003 31,00

30,08 29,52

30,00 29,00 27,66

28,00 27,00

26,59 25,88

26,00

25,09

25,00 24,00 23,00 22,00 1998

1999

2000

2001

2002

2003



275


16.9.5

Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti

Příjmy domácností plynoucí z hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti v návaznosti na její další relativně významný nárůst v průběhu hodnoceného období v porovnání s předcházejícími roky. Na zvýšení objemu těchto příjmů se podílel především výrazný přírůstek osob pobírajících podporu v nezaměstnanosti, v menší míře pak i vyšší průměrná částka vyplaceného hmotného zabezpečení. Ne příliš výrazná diferenciace průměrné výše podpory v nezaměstnanosti podle regionů. Mezi kraji je její nejvyšší průměrná hodnota vykazována dlouhodobě v Praze a nejnižší v Severních Čechách. Druhou nejnižší průměrnou výši podpory zaznamenal v roce 1999 Východočeský region, tedy i Královéhradecký kraj. Problematika nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji je dále řešena v kapitole Nezaměstnanost.

16.10 MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SOCIÁLNÍCH SKUPIN VE SPOLEČNOSTI 16.10.1 Skupiny osob ohrožených sociální exkluzí Skupiny osob ohrožených sociální exkluzí jsou takové skupiny, které z různých důvodů znevýhodnění nedosáhly sociálního začlenění. Patří mezi ně především: •

Etnické menšiny a cizinci

•

Zdravotně postižení

•

Osoby s nízkou kvalifikací

•

Osamělí rodiče pečující o malé děti (zejména ženy)

•

Mládež ze znevýhodněného sociálního prostředí, včetně dětí z dětských domovů

•

Osoby žijící nebo vracející se z ústavní péče

•

Starší osoby bez zaměstnání

•

Bezdomovci

•

Osoby po výkonu trestu

•

Osoby závislé na drogách

• Oběti domácího násilí Cílem sociální pomoci státu je kompenzování sociálních důsledků a odstraňování bariér vyplývajících ze společenského znevýhodnění v důsledku sociální události, vyrovnání příležitosti občanů k rovnoprávné účasti na ekonomické aktivitě a společenském životě, zmírnění nebo odstranění dočasné nepříznivé sociální situace a zabezpečení základních životních potřeb občanů, kteří se ocitli v hmotné nouzi. Sociální pomoc umožňuje tyto situace řešit a napomáhá tak kvalitnějšímu způsobu života jednotlivců, skupin a společenství. Sociální pomoc se realizuje prostřednictvím poskytování dávek anebo sociálních služeb fyzickým osobám, případně skupinám osob v nepříznivé sociální situaci. Tato problematika je blíže uvedená v předchozí části.

16.10.2

Situace na trhu práce

Na trhu práce mají znevýhodněné skupiny mnohem složitější situaci, protože možnosti zaměstnávání jsou často velmi omezené. Určité znevýhodnění při hledání zaměstnání mají absolventi škol a mladistvé, občany se zdravotním postižením, občany starších věkových kategorií (většinou nad 50 let), občany bez nebo pouze s nízkou kvalifikací a občany vychovávající malé děti, zejména tedy matky s dětmi. Nejvíce ohroženy jsou skupiny osob, u kterých dochází ke kombinaci různých druhů znevýhodnění (např. tělesně postižení s nízkou kvalifikací nebo matka s dětmi, která před mateřskou dovolenou nepracovala). Celkové podíly jednotlivých znevýhodněných skupin na celkové registrované nezaměstnanosti meziročně mírně kolísají. Následující graf je toho důkazem.


276

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 16-17 Podíl znevýhodněných skupin na celkové registrované nezaměstnanosti v letech 1993-2001 45 40 35 absolventi

30

osoby se ZPS

25

osoby nad 50 let věku

20

osoby se základním vzděláním

15

osoby vyučené

10 5 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Zdroj dat: MPSV

Společným znakem většiny znevýhodněných skupin je nízká úroveň vzdělání a kvalifikace, plynoucí již z možností vzdělávání např. osob se zdravotním postižením. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením se zvyšuje. V roce 1993 to bylo v České republice cca 20 tis. nezaměstnaných osob. Do konce roku 2001 tento počet vzrostl na cca 61,5 tis. osob. V prosinci roku 2001 činila nezaměstnanost osob se zdravotním postižením 42,3%.Velká část z nich je nezaměstnána dlouhodobě, tzn. déle než 12 měsíců. Problémem uplatnění se na trhu práce je bezesporu také v nedostatku pracovních míst pro tuto skupinu osob. Bariérou vstupu na trh práce je slabá naděje na získání zaměstnání a často i demotivující vliv sociálních dávek pro osoby s potencionálně nejnižšími výdělky v zaměstnání. Také počet uchazečů o zaměstnání se ZPS v Královéhradeckém kraji dlouhodobě stoupá a to ve všech okresech. Hodnoty zachycují následující grafy. Graf č. 16-18 Vývoj celkového počtu uchazečů se ZPS v Královéhradeckém kraji v letech 2000 - 2004 3600

31.12.04; 3423

3400 31.12.03; 3259

3200 3000

30.6.03; 3002

2800 2600

31.12.02; 2866 31.12.00; 2638

2400

30.6.02; 2574 31.12.01; 2548

30.6.01; 2408 1. 12 .2 00 4

1. 6. 20 04

1. 12 .2 00 3

1. 6. 20 03

1. 12 .2 00 2

1. 6. 20 02

1. 12 .2 00 1

1. 6. 20 01

1. 12 .2 00 0

2200

Zdroj dat: Úřad práce, Hradec Králové


277

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 16-19 Uchazeči o zaměstnání se ZPS podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 2001 - 2004 Hradec Králové

Jičín

Náchod

1000


Trutnov

985 924

900 800

781

773 726

700

971 959

924

600 552

477

500

407 370 358 321

400 300

474,0 467

462 411

379 375

200 2001

2002

2003

2004 Zdroj dat: Úřad práce, Hradec Králové

Procentuální podíl uchazečů se ZPS na celkovém počtu uchazečů se v Královéhradeckém kraji pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Nejhorší situace je v okrese Trutnov a Rychnov nad Kněžnou. Pouze v okrese Náchod se podíl uchazečů se ZPS pohybuje trvale pod krajským i celorepublikovým průměrem rovněž okres Jičín vykazuje v několika posledních letech podíl nižší než krajský průměr. Graf č. 16-20 Celkový podíl uchazečů o zaměstnání se ZPS na celkovém počtu uchazečů v letech 2001-2004 v okresech Královéhradeckého kraje Hradec Králové

Jičín

Náchod


Trutnov


ČR

18,0 17,0 16,0 15,0 14,0 13,0 12,0 11,0 10,0 2001

2002

2003

2004 Zdroj dat: Úřad práce, Hradec Králové

V rámci sociální integrace je zdravotně postiženým občanům v oblasti v zaměstnanosti věnována zvýšená pozornost. Jednotlivá opatření zahrnují poradenskou činnost a pomoc při opětovném


278


zapojení do zaměstnání, výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené osoby, chráněná pracoviště, zajištění půjček, dotací a subvencí zaměstnavatelům. Další výraznou sociální skupinou s nadprůměrnou nezaměstnaností jsou ženy ve věku 25-34 let, což do jisté míry poukazuje na diskriminaci žen s malými dětmi ze strany zaměstnavatelů, i když podle současné legislativy není diskriminace přípustná z jakéhokoliv důvodu. Podíl této věkové skupiny na celkovém počtu registrovaných uchazečů o práci meziročně v České republice kolísá v rozmezí cca 12-15%. Graf č. 16-21 Míra nezaměstnanosti mužů a žen ve věku 25 – 34 let v České republice v letech 1993-2001 16 14 12

muži 25-29 muži 30-34

10

ženy 25-29

8

ženy 30-34

6

celkem 25-29 celkem 30-34

4 2 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Zdroj dat: MPSV

Ze strany většiny zaměstnavatelů neexistuje dostatečná vstřícnost v kumulaci profesního života ženy a péče o děti, a to v především v úpravě pracovního úvazku a pracovní doby. Z tohoto důvodu je podíl žen pracujících na částečný pracovní úvazek velmi nízký – pouze 8,3% žen v České republice oproti 33,4% žen v EU. Celkově bylo v roce 2001 tvořeno částečnými pracovními úvazky pouhých 4,8% všech úvazků, v porovnání s průměrem zemí EU dosahujícím úrovně 17,9%. Práce na zkrácenou pracovní dobu má navíc v ČR dlouhodobě klesající tendenci. To je způsobeno nejen neochotou zaměstnavatelů přijímat pracovníky na částečný úvazek, ale také nezájmem zaměstnanců o částečné úvazky kvůli nízké úrovni mezd v České republice. Příjem z částečného úvazku může být totiž nižší než životní minimum. Graf č. 16-22 Zkrácené pracovní úvazky v České republice v letech 1993 - 2001 80

73,2

70,5

73,3

72

73,7

74,3

76,2

76,1

75,1

70 60 50

podíl zkrácených pracovních úvazků na celkové zaměstnanosti (%)

40 30 20 10

6,2

6,5

6,2

5,9

1995

1996

5,8

5,6

5,5

1998

1999

5,2

4,8

podíl žen na zkrácených pracovních úvazcích (%)

0 1993

1994

1997

2000

2001

Zdroj dat: ČSÚ


279


16.10.3

Chráněná pracovní místa a chráněné dílny

Chráněné pracovní místo je vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek. Dohoda o poskytnutí příspěvku může být uzavřena i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo, obsazené osobou se zdravotním postižením. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4%. Povinnost zaměstnavatelé plní mj.odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám. Tab. č. 16-17 Hodnoty povinného podílu ZPS platné pro rok 2005 (2004) počet zaměstnanců

25

50

100

200

500

povinný podíl ZPS (4%) osob roční povinný odvod při nesplnění povinného podílu (v tisk. Kč) Ekvivalent povinného podílu odebráním zboží (v tis. Kč bez DPH)

1

2

4

8

20

45 (27)

89 (53)

178 (107)

356 (214)

891 (535)

125 (53)

249 (107)

499 (214)

998 (428)

2494 (1069)

Zdroj dat: www.povinnypodil.com Tab. č. 16-18 Přehled zřízených chráněných dílen a chráněných pracovních míst v Královéhradeckém kraji (stav k 04/2005) Chráněné dílny - zřízení vytvořená místa

okres

celkem stav na od konci počátku sled. měs. roku Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradec ký kraj Celkem ČR

13

13

Chráněná prac. místa - zřízení

počet umíst. uchazečů stav na celkem konci od sled. počátku měs. roku

vytvořená místa stav na konci sled. měs.

celkem od počátku roku

počet umíst. uchazečů stav na celkem konci od sled. počátku měs. roku

Chráněná pracovní místa - SVČ občanů se ZP počet umíst. uchazečů stav na celkem konci od sled. počátku měs. roku

0

0

3

0

3

0

3

1 0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

33

5

33

8

4

0

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

22

10

22

10

17

4

14

4

12

1

68

28

55

18

24

4

21

4

16

2

1857

280

1516

416

378

113

316

99

180

24

Zdroj dat: http://portal.mpsv.cz, Aktivní politika zaměstnanosti, stav k 30.4.2005


280


Tab. č. 16-19 Organizace převážně zaměstnávající osoby Královéhradeckého kraje (stav k 05/2005)

se

ZPS

(55%

a

více)

na

území

název

místo

obor činnosti

Veřejná informační služba s.r.o.

Hradec Králové

Opracování a kontrola gumárenských výrobků. Výroba strojů a zařízení, kovových konstrukcí, kotlů, těles a kontejnerů. Povrchové úpravy a svařování kovů. Umělecko řemeslné zpracování kovů. Výroba kovového spotřebního zboží. Výroba reklamních a upomínkových předmětů z cínu. Velkoobchod.

AAG - reklamní agentura s.r.o.

Hradec Králové

Zprostředkování služeb v oblasti překladatelské, tlumočnické, reklamní a propagační, fotografické, nakladatelské a agenturní činnosti. Tvorba webových prezentací a webových reklamních akcí

AMONIT s.r.o.

Hradec Králové

Maloobchod a velkoobchod. Zprostředkování obchodu a služeb. Překladatelská činnost a marketing. Realitní činnost. Prodej pracovních oděvů a pomůcek. Čistící a úklidová chemie, kancelářské potřeby a papír. Kancelářský nábytek.

CZ FORUS s.r.o.

Hradec Králové


ing. Pavel Florián

Hradec Králové

Výroba a prodej ochranných pracovních pomůcek.

Jitka Pátková

Hradec Králové


Koftex s.r.o.

Hradec Králové

Výroba pracovních oděvů a oděvních doplňků. Prodej ochranných pomůcek, mycích a čistících prostředků.

Mgr. Aleš Havlík GEOM

Hradec Králové

Prodej učebnic pro ZŠ a SŠ, jazykových učebnic (i zahraničních), školních atlasů a nástěnných map. Dále prodej veškerého papírenského zboží (sešity, kartony, xeroxy apod.). Organizace výstav učebnic s odborným komentářem.

Petr Hanuš

Hradec Králové

Prodej pracovních oděvů a pomůcek, čistících prostředků, obalového materiálu a kancelářského papíru. Prodej kancelářské techniky a nábytku.

Petr Slánský SANS

Hradec Králové

Propagační podnik s.r.o.

Hradec Králové

Zprostředkování obchodní činnosti a služeb. Výroba reklamních a propagačních předmětů. Realitní činnost. Správa a údržba nemovitostí. Kontrola, opracování a kompletace výrobků.

Ochrana majetku s.r.o.

Hradec Králové

Ostraha majetku a osob, služby soukromých detektivů. Úklidové práce, poradenství v oblasti HW a SW. Obchodní, poradenská, hostinská a zprostředkovatelská činnost. Vedení účetnictví, služby v oblasti administrativy. Pořádání odborných kurzů a školení, lektorská činnost.

Miroslav Jarkovský - Kurýr

Třebechovice pod Orebem

Výroba a velkoobchod (zdravotnická konfekce, ložní prádlo, operační prádlo, prádlo pro pacienty, zdravotnická obuv, roušky, ručníky, pleny, utěrky, kojenecké zboží apod.).

FILIPA s.r.o.

Lázně Bělohrad


František Bureš BMK

Nová Paka

Prodej osobních ochranných pracovních pomůcek.

Leoš Mallat MASTR

Červený Kostelec


LINON CZ s.r.o.

Červený Kostelec

Výroba tampónů z gázy. Prodej výrobků pro zdravotnictví.

PROTEC Plus s.r.o.

Červený Kostelec


Leoš Mallat MASTR - pobočka

Malé Svatoňovice



281


název

místo

obor činnosti

FINESKO

Náchod

Vymáhání a odkup pohledávek, služby call centra, lehká reklamní výroba.

GR 8 NET s.r.o.

Náchod

1) Kompletní servis pro zdravotně postižené. Dodávky přístrojů a pomůcek pro zdravotnická zařízení. 2) AMULET - dílna Náchod (547 01, Běloveská 763): Ruční opracování gumárenských výrobků. Jednoduché ruční práce - lepení, montáže, kompletace výrobků, stříhání, balení, výstupní kontrola.

NON STOP EXPRES s.r.o.

Náchod

Zajišťování a zprostředkování vnitrostátní a zahraniční přepravy s vytížením.

Petr Hanuš

Náchod

Prodej pracovních oděvů a pomůcek, čistících prostředků, obalového materiálu a kancelářského papíru. Prodej kancelářské techniky a nábytku.

Václav Myšák UNIVEL

Náchod

Počítačová školení (rekvalifikační kurzy - Windows, Word, Excel, Internet).

VZOR, výrobní družstvo invalidů

Náchod

Svrchní pletené ošacení (dámské, pánské, dětské) - pulovry, vesty (firemní s logem objednatele), halenky, sukně, kostýmy, kamaše atd. Výroba dle vlastních návrhů, u většího množství i na zakázku

Václav Čančara SAN

Opočno

Výroba a prodej brusných kotoučů a plátěných leštících kotoučů pro dentální laboratoře. Prodej tamponů pro zdravotnická zařízení, kooperace.

TEMPO ČESKO s.r.o.

Hostinné


Jiří Ansorge ANTEX

Rtyně v Podkrkonoší


Martin Aleš Služba škole

Trutnov


Zdroj dat: www.povinnypodil.com

16.10.4

Mateřská centra

Mateřská centra zřizují zpravidla matky na mateřské dovolené, zároveň se podílejí na jejich samosprávě a zajišťují programy umožňují matkám s malými dětmi vyjít z izolace, kam se celodenní péčí o dítě dostávají jsou založena na principu rodinné svépomoci, poskytují společenství, solidaritu aotevřenost všem generacím jsou místem, kde jsou děti vítány. Zde nacházejí přirozené společenství vrstevníků a vidí svoji matku v jiné roli než v domácnosti vznikají dobrovolnou činností občanů a tím přispívají k rozvoji občanské společnosti posilují mateřskou roli ženy pomáhají ženám udržovat jejich profesní orientaci a posilují jejich sebevědomí mají neformální charakter pomáhají nalézat nové přátele. Hlavní úkoly Sítě mateřských center v České republice - koordinace mateřských center v České republice - podpora a metodické vedení nově vznikajících mateřských center - konzultace a poradenství pro již fungující centra - rozšiřování povědomí veřejnosti o mateřských centrech - spolupráce se státními i nestátními organizacemi - spolupráce s partnerskými organizacemi v zahraničí - spolupráce s médii - reprezentace mateřských center navenek v ČR i zahraničí - dokumentace společných akcí a vedení archivu o činnosti jednotlivých mateřských center - pořádání seminářů, konferencí, kongresů s tématikou mateřských center - pořádání celorepublikových akcí - podíl na práci Huairou komise OSN - podíl na práci GROOTS - fundraising


282

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 16-20 Přehled mateřských center v Královéhradeckém kraji MC Žirafa KMC Sedmikráska MC Domeček MC Kapička MC Na Zámečku MC Karolinka MC Kopretina MC Pohoda

Dvůr Králové nad Labem Hradec Králové Hradec Králové Jičín Nové Město nad Metují Trutnov Vrchlabí Žamberk

Zdroj dat: www.materskacentra.cz

16.11 ZÁVĚR Problematika sociálních služeb a péče je z pohledu rozvoje lidských zdrojů v kraji jednou z nejklíčovějších. V Královéhradeckém kraji je dobře rozvinut systém komunitního plánování sociálních služeb. Kapitola věnovaná sociálním službám se jimi zabývá ze dvou hlavních úhlů pohledu, a to jednak z hlediska přímých sociálních služeb různého druhu poskytovanými cílovým skupinám a jednak z pohledu sociálního zabezpečení a příjmů, které je určováno na státní úrovni. V závěrečné části je rozebrána problematika znevýhodněných sociálních skupin se zaměřením na zdravotně postižené a matky s dětmi. V Královéhradeckém kraji je dobře rozvinutá síť rezidenčních sociálních služeb a jejich pokrytí je v rámci jednotlivých okresů dostatečné. Chybí pouze některé speciální rezidenční služby (pro psychotiky, alkoholiky).Terénní sociální služby a intervenční služby proti tomu disponují značnými rezervami v pokrytí jednotlivých regionů. V mnoha obcích asistenční služby pro občany nejsou k dispozici vůbec. Z intervenčních služeb jsou nedostatečně rozvinuty především služby pro děti a mládež, jako podpora volnočasových aktivit např. v podobě nízkoprahových center. Chybí mnohdy nejen dostatečná podpora příslušných samospráv, ale zejména finanční prostředky na jejich provoz. Dalším problémem je nedostatečná spolupráce a vzájemná koordinace sociálních a zdravotních služeb a zařízení. V oblasti finančního zabezpečení sociálních skupin se Královéhradecký kraj v mnoha ukazatelích pohybuje pod průměrem České republiky. Zvyšuje se počet příjemců důchodů a hodnota průměrné výše důchodu, která je ovlivněna tradičně nižší úrovní mezd. Diferencují se také rozdíly mezi jednotlivými regiony v rámci kraje. Souhrnně se zvyšují počty žadatelů i o jiné druhy sociálních dávek zabezpečení občanů (nemocenské, sociální příspěvky). Nepříznivě se vyvíjí také nezaměstnanost skupin osob ohrožených sociální exkluzí. Zejména uplatnění zdravotně postižených, osob nad 50 let a absolventů na trhu práce je velmi problematické. Matky s dětmi mohou využívat pro svoji společenskou integraci rozvíjející se síť mateřských center.


283


17 ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA Resort zdravotnictví a úroveň zdravotní péče je v Královéhradeckém kraji celkově na dobré úrovni. V mnoha ukazatelích kvality zdravotní péče vykazuje Královéhradecký kraj nadprůměrně dobré hodnoty.

17.1 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Od 1.1.2003 většina zdravotnických zařízení dosud spravovaných okresními úřady přešla do kompetence krajských úřadů. Státními zdravotními zařízeními zůstávají nadále jen ta zařízení, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví a ostatní centrální orgány. Krajský úřad Královéhradeckého kraje měl v kompetenci v tomto roce 14 zdravotnických zařízení, z toho 6 nemocnic, 2 léčebny dlouhodobě nemocných, 1 dětský domov, 3 zařízení zdravotnické záchranné služby, 1 sdružení ozdravoven a léčeben a 1 protialkoholní záchytnou stanici. Ministerstvo zdravotnictví v kraji zřizuje Fakultní nemocnici Hradec Králové, Léčebnu návykových nemocí v Nechanicích, Krajskou hygienickou stanici, Zdravotní ústav a Státní léčebné lázně Jánské Lázně. Církev zřizuje především charitní činnost a Hospic ve Dvoře Králové nad Labem.

17.1.1 Nemocnice V Královéhradeckém kraji existuje celkem 14 nemocnic z celkového počtu 201 nemocnic v České republice a to včetně Fakultní nemocnice Hradec Králové. Počet je v porovnání vyšší než v sousedních krajích (Pardubický i Liberecký kraj mají 10 nemocnic). Tab. č. 17-1

Přehled nemocnic v Královéhradeckém kraji v roce 2005 Název zařízení, sídlo Fakultní nemocnice Hradec Králové Broumovská nemocnice a.s., Broumov Opočenská nemocniční, a.s., Opočno Městská nemocnice, a.s., Dvůr Králové nad Labem Oblastní nemocnice, Jarom ěř Oblastní nemocnice a.s., Jičín VISUS, s.r.o.-nemocnice, Police nad Metují Oblastní nemocnice Náchod, a.s., Náchod Oblastní nemocnice, Nové Město nad Metují Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou REHAMEDICA nemocnice, Žacléř Oblastní nemocnice Trutnov a.s. Česko-něm ecká horská nemocnice Krkonoše, Vrchlabí První privátní chirurgické centrum SANUS, Hradec Králové

Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky, květen 2005 Graf č. 17-1

Počet nemocnic v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003

4

4

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou

1

Trutnov

2 3

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka kraje


284


Celková kapacita lůžek ke konci roku 2003 v nemocničních zařízeních byla 3 961. Vývoj počtu lůžek v nemocnicích zachycuje následující graf. Zde je nutno připomenout, že až do roku 2001 bylo v Královéhradeckém kraji o jednu nemocnici více. Graf č. 17-2

Celkový počet lůžek v nemocnicích Královéhradeckého kraje v letech 1999 - 2003 4040 4026

4020

počet lůžek

4000 3990 3980

3976 3961

3960 3950 3940 3920 3900 1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka

Na 10 tisíc obyvatel Královéhradeckého kraje připadá v průměru 72,3 lůžek, což je v porovnání s celorepublikovým průměrem o 7,2 lůžek více. V roce 2003 bylo v Královéhradeckém kraji hospitalizováno v nemocnicích celkem 117 732 obyvatel, což je v přepočtu 214,95 hospitalizovaných na 1000 obyvatel. V tomto ukazateli zaujímá Královéhradecký kraj 11. místo mezi 14 kraji. Celorepublikový průměr je 213,65 hospitalizovaných na 1000 obyvatel. Průměrná ošetřovací doba byla v tomto roce v Královéhradeckém kraji 8,7 dnů (průměr ČR=8,3 dnů). Nejvíce rozšířenými lékařskými obory v rámci kraje i na celorepublikové úrovni jsou interní a chirurgické. V těchto oborech je nejvíce nemocničních lůžek a působí v nich nejvíce lékařů. Podrobněji jsou vybrané ukazatele nemocničního fondu kraje uvedeny v následujícím přehledu. Tab. č. 17-2

Ukazatelé lůžkového fondu a jeho využití v nemocnicích Královéhradeckého kraje v roce 2003 počet nemocničních oddělení

lůžka v nemocničních oddělení

počet hospitalizovanýc h v nem. odd.

počet lékařů v nem. odd.

průměrná ošetřovací doba v nem. odd.

interní

12

918

26884

109,26

9,3

nervové dětské ženské

4 8 8

128 363 351

4246 15558 13837

18,13 43,46 40,48

8,5 5,6 5,5

chirurgické anesteziologické ortopedické

11 5 4

598 31 169

21421 835 5511

77,08 20,18 20,89

7,0 9,3 7,9

urologické ušní, nosní, krční

4 4

116 113

4872 5441

13,28 15,01

5,4 4,9

oční

4

61

5083

14,00

2,3

Zdroj. ČSÚ, Statistická ročenka kraje

Fakultní nemocnice Hradec Králové náleží k největším a nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením v celé republice. Na 23 klinikách a 15 ostatních odborných pracovištích s více než 1500 lůžky je každý rok hospitalizováno přes 40 tisíc pacientů, z nichž kolem 40% je operováno.


285


Ambulantně je v nemocnici ročně ošetřeno více než půl milionu pacientů. Fakultní nemocnice Hradec Králové má všechny základní i nadstavbové obory. Nadregionální působnost mají zejména obory kardiochirurgie, neurochirurgie, ophthalmologie, metabolismu a nutriční podpory, onkologie a hematologické onkologie. Jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony a používanými technologiemi v oblasti diagnostiky a léčby i léčebnými výsledky snese Fakultní nemocnice v Hradci Králové srovnání s obdobnými pracovišti v Evropě. Tab. č. 17-3

Základní údaje o Fakultní nemocnici Hradec Králové (k 31. 12. 2003) počet klinik a oddělení počet lůžkových klinik a oddělení

23/15 22

počet lůžek z toho: JIP

1 514 191

počet hospitalizovaných za rok počet operovaných pacientů za rok počet ambulantních vyšetření za rok ošetřovací doba ve dnech (akutní lůžka)

42 020 24 771 613 936 9,3

využití lůžek v % počet zaměstnanců celkem

83 3 585

z toho: počet lékařů počet zdravotních sester

455 1 733

počet mezioborových center

12

Zdroj: Fakultní nemocnice Hradec Králové, Výroční zpráva 2003

První nemocnice byla v Hradci Králové otevřena již v roce 1887 v budově dnešní neurologické kliniky, v areálu dodnes nazývaném Stará nemocnice. Získala velmi dobrou pověst díky práci primářů dr. J. Potůčka, dr. O. Klumpara a dr. B. Honzáka. Její kapacita i odborná úroveň postupně rostla, ale zdaleka nemohla uspokojit zájem a potřeby pacientů. Úsilí města Hradce Králové proto směřovalo k vybudování nové moderní nemocnice a tento záměr se podařilo prosadit ve druhé polovině dvacátých let minulého století. Nový nemocniční areál by otevřen v r. 1928. Budování celého nemocničního areálu bylo završeno v roce 1938. V roce 1945 byla v Hradci Králové otevřena Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. V polovině osmdesátých let vznikl Bedrnův pavilon chirurgie, kterým začal definitivní rozvoj nemocnice v novém centru areálu. Současně bylo budováno zázemí nemocnice (kotelna, prádelna a kuchyň). V 90. letech byla dobudována další nová moderní pracoviště, jakými jsou nový komplex laboratoří a diagnostiky, rehabilitační klinika, moderní monoblok onkologické kliniky či nová ústavní lékárna. Postupně jsou zahajovány rekonstrukce a opravy původních budov v areálu. Nejvýznamnější akcí roku 2003 byla generální rekonstrukce porodnické a gynekologické kliniky. Současně také probíhala výstavba nového pavilonu interních oborů, který byl slavnostně otevřen v červenci 2004. Fakultní nemocnice Hradec Králové naplňuje svůj historický odkaz v těsné spolupráci s Lékařskou fakultou v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze a dalšími partnery, např. s Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy.


286


Spektrum hospitalizovaných pacientů Fakultní nemocnice Hradec Králové podle místa bydliště v roce 2003

31,4

město Hradec Králové 14,7

okres Hradec Králové (bez města)

27,0

ostatní okresy Královéhradeckého kraje (celkem) Pardubický kraj

16,5 10,4

ostatní kraje 0,0

5,0

10,0

15,0 20,0 v procentech

25,0

30,0

35,0

Zdroj: Fakultní nemocnice Hradec Králové

17.1.2 Ostatní lůžková zařízení V Královéhradeckém kraji je celkem 13 odborných léčebných ústavů, včetně 6 léčeben pro dlouhodobě nemocné, s celkovou kapacitou 919 lůžek (z toho v LDN 472 lůžek) a 3 lázeňské domy s kapacitou 1512 lůžek. Přepočteno na 10 tisíc obyvatel připadá 17,6 lůžek v odborných léčebných ústavech a 27,6 lůžek lázeňských (v ČR=22,6 resp. 24,5 lůžek). Tab. č. 17-4

Počet odborných léčebných zařízení v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 odborné léčebné ústavy

z toho LDN


13 2

6 1

Jičín Náchod

2 .

2 .


1 8

1 2

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka kraje Tab. č. 17-5

Přehled lůžkových zařízení v Královéhradeckém kraji (vyjma nemocnic) v květnu 2005 Opočno Hořice Hradec Králové Jičín

Léčebna dlouhodobě nemocných HOSPIC Anežky České – Domov Sv. Josefa Léčebna návykových nemocí

Trutnov Dvůr Králové nad Labem, Žireč Nechanice

GERONTOCENTRUM – rehabilitační ústav Léčebna zrakových vad

Hostinné Dvůr Králové nad Labem Dětská ozdravovna Království, Nemojov Dětská ozdravovna Pec pod Sněžkou Dětská ozdravovna Špindlerův Mlýn

Ozdravovny

Lázeňská léčebna

Dětská ozdravovna Vrchlabí - Podhůří Lázně Velichovky Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Státní léčebné lázně, Jánské Lázně

Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky, květen 2005

Z následujícího grafu je patrný vývoj počtu lůžek v odborných léčebných ústavech a podíl z těchto lůžek v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.


287


Přehled počtu lůžek v odborných léčebných ústavech v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 odborné léčebné ústavy

z toho LDN

1000 900

919

873

867

905

919

800 700 počet

600 469

500

426

472

426

472

400 300 200 100 0 1999

2000

2001

2002

2003


17.1.3 Primární péče Primární ambulantní péči zajišťovalo v roce 2003 v Královéhradeckém kraji celkem 1078 ordinací praktických lékařů a lékařů specialistů. Celkový počet samostatných ordinací lékařů za posledních pět let pozvolna narůstal, přičemž se zvyšuje zejména počet ordinací lékařů specialistů (v roce 1999=298, v roce 2003=362 tzn. nárůst o 21%), ostatní spíše stagnují. Graf č. 17-5

Samostatné ordinace lékařů v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 praktických pro dospělé

praktických pro děti a dorost

stomatologů

gynekologů

specialistů

1200 1000 298

313

332

362

362

52

53

55

55

54

308

306

305

302

301

123

123

123

122

122

236

236

237

238

239

1999

2000

2001

2002

2003

800 počet 600 400 200 0


Rozložení počtu ordinací samostatných lékařů je v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje velmi rozdílné. Nejvíce ordinací se nachází v okrese Hradec Králové (339), nejméně naopak v okrese Rychnov nad Kněžnou (155).


288


Relativní zastoupení počtu samostatných ordinací lékařů v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 21% 32% Hradec Králové Jičín Náchod

14%


15% 18%


Ve všech okresech kraje mají nejvyšší zastoupení ordinace speciálních lékařů (okres Hradec Králové 35%). Následují počty ordinací praktických lékařů pro dospělé. Graf č. 17-7

Samostatné ordinace lékařů v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 praktických pro dospělé

Trutnov

praktických pro děti a dorost

51


34

Náchod

27

17

49

Jičín

38

Hradec Králové

39

11

23

17

67

0

66

41

50

9

11

8

59

specialistů

70

58

98

100

gynekologů

54

57

38

stomatologů

150

15

200

121

250

300

350


17.1.4 Ostatní samostatná zdravotnická zařízení Celkem v Královéhradeckém kraji v roce 2003 existovalo 229 ostatních samostatných zdravotnických zařízení a jejich počet pozvolna narůstá. Jejich činnost a zaměření je velmi rozmanitá a mohou být jak lékařská tak nelékařská, lůžková či ambulantní. Patří mezi ně především sdružená ambulantní zařízení, zdravotnická zařízení a polikliniky, samostatná nelékařská zařízení (psychologická, logopedická, rehabilitační), domácí zdravotní péče, odborné laboratoře, protialkoholní záchytná stanice, dopravní a záchranná služba. Ve zvláštních lůžkových zdravotnických zařízeních (kojenecké ústavy, dětské domovy, centra a stacionáře pro děti a dospělé aj.) byla v tomto roce úhrnná kapacita 252 míst.


289


38

Ostatní samostatná zdravotnická zařízení v Královéhradeckém kraji v roce 2005

sdružená ambulantní střediska a polikliniky

Hořice, Hradec Králové, Týniště nad Orlicí, Broumov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Vrchlabí, Chlumec nad Cidlinou, Jaroměř, Stará Paka, Nový Bydžov

samostatné zařízení nelékařské – psychologické

Dobruška, Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

VŠ i SŠ samostatné zařízení nelékařské – logopedické VŠ i SŠ samostatné zařízení nelékařské – rehabilitační VŠ i SŠ

domácí zdravotní péče

Opočno, Dobruška, Hořice, Hradec Králové, Stěžery, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí Hradec Králové, Jaroměř, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Horní Brusnice, Mostek, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Milovice u Hořic, Nová Paka, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Kvasiny, Skuhrov nad Bělou, Potštejn, Úpice, Horní Maršov, Trutnov, Jánské Lázně, Hostinné, Vrchlabí, Černý důl, Chlumec nad Cidlinou, Smiřice, Třebechovice pod Orebem, Sobotka, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Police nad Metují, Náchod, Vysokov, Česká Skalice České Meziříčí, Dvůr Králové nad Labem, Černilov, Hradec Králové, Jaroměř, Libošovice, Sobotka, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Hronov, Červený Kostelec, Stará Paka, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Chotěnice, Trutnov, Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Hostinné, Dolní Kalná

Protialkoholní záchytná stanice

Hradec Králové

samostatná stomatologická laboratoř

Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Bílá Třemešná, Hořice, Hradec Králové, Třebechovice pod Orebem, Chlumec nad Cidlinou, Smiřice, Jaroměř, Chvalkovice, Jičín, Týniště nad Orlicí, Police nad Metují, Náchod, Hronov, Česká Skalice, Červený Kostelec, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Úpice, Žacléř, Svoboda nad Úpou, Vrchlabí, Hostinné

samostatná odborná laboratoř

Opočno, Dobruška, Hradec Králové, Jičín, Náchod, Trutnov, Vrchlabí

hemodyalizační středisko


dopravní zdravotní služba

Broumov, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Jaroměř, Hořice, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Týniště nad Orlicí, Police nad Metují, Náchod, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Úpice, Horní Maršov, Malé Svatoňovice, Špindlerův Mlýn, Hostinné, Vrchlabí

Zdravotní záchranná služba

Broumov, Opočno, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jarom ěř, Jičín, Náchod, Velké Poříčí, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí


17.2 PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ V resortu zdravotnictví pracovalo ke konci roku 2003 v Královéhradeckém kraji celkem 13 230 pracovníků, v tom 13 003 zaměstnanců v evidenčním počtu a zaměstnavatelů (98,3%) a 227 smluvních pracovníků. Z celkového počtu pracovníků představovali lékaři 14%, zubní lékaři 2,7% a střední zdravotnický personál 46,4%. Odborní zdravotničtí pracovníci představovali 78,4% z celku. Počet lékařů v Královéhradeckém kraji (vždy zaměstnanci v evidenčním počtu a zaměstnavatelé) dosáhl počtu 2 124 (včetně zubních) a počet středních zdravotnických pracovníků (SZP) byl 6074. Celkový počet lékařů i SZP se v Královéhradeckém kraji od roku 1999 zvyšuje. Počet lékařů za sledované období vzrostl o 101 a počet pracovníků SZP o 123. Ve státních zařízení bylo zaměstnáno jen 22,5% lékařů (průměr ČR=19,8%) a 31,1% SZP (průměr ČR=26,0%).

38

Tento přehled udává pouze místo výskytu daného zařízení, nikoliv četnost výskytu zařízení v dané obci


290


Počet lékařů v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 lékaři celkem

z toho lékaři v nestátních zařízeních

2000

1627

2124

2111 1222

500

1201

1178

1163

1000

2090

2052

2023

počet

1500

0 1999

2000

2001

2002

2003


3000

2768

Počty středního zdravotnického personálu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003

2614

Graf č. 17-9

2500 2000

2003

615

603

865

874

653

1000

635

1500

1191

1205

2000


Jičín

Náchod


Trutnov

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka kraje Na celkovém počtu odborných zdravotnických pracovníků (10190) se podíleli lékaři včetně stomatologů 20,8%, farmaceuti 3,6%, střední zdravotničtí pracovníci 59,6%, nižší zdravotničtí pracovníci 3,3%. Z celkového počet středních zdravotnických pracovníků představovaly sestra 74,7%. Na 1 lékaře připadlo 2,9 SZP, z toho byly 2,1 sestry. Ve státních zdravotnických zařízeních kraje v roce 2003 pracovalo 33,5% pracovníků (průměr ČR=26,9%), v nestátních zdravotnických zařízeních 66,5%(průměr ČR=73,1%). V rámci nestátních zařízení představovali pracovníci privátních zařízení 57,5% (v ČR 55,0%). Pokles pracovníků ve státní složce zdravotnictví způsobila změna (od 1.1.2003) zřizovatelů těchto zařízení. Zařízení spravovaná okresními úřady přešla do kompetencí krajů. Státními zdravotnickými zařízeními zůstávají nadále pouze zařízení přímo řízená Ministerstvem zdravotnictví. Největší podíl lékařů i SZP pracuje v okrese Hradec Králové. Tento fakt je ovlivněn přítomností Fakultní nemocnice, která svojí velikostí i specializací v některých oborech přesahuje krajskou působnost. V okrese Hradec Králové pracuje celkem 43% lékařů z kraje, ale poměr těch, kteří pracují


291


v nestátních zařízení je zde jen 28%. Fakultní nemocnice Hradec Králové je státní zdravotnické zařízení řízené Ministerstvem zdravotnictví a toto číslo tedy velmi ovlivňuje. Více znázorňují následující grafy.

Graf č. 17-10 Podíl celkového počtu lékařů podle okresů Královéhradeckého kraje v roce 2003 Trutnov 18%



Náchod 16% Jičín 12%


Graf č. 17-11 Podíl lékařů v nestátních zařízeních Královéhradeckého kraje v roce 2003 Trutnov 22%



Jičín 15% Náchod 21%


Na 1000 obyvatel Královéhradeckého kraje připadlo v roce 2003 3,9 lékařů, což odpovídá celorepublikovému průměru. Tento koeficient je nejvyšší v okrese Hradec Králové (5,8), ale číslo je opět zkresleno přítomností Fakultní nemocnice. V porovnání s rokem 2000 došlo k mírnému nárůstu tohoto ukazatele.


292

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 17-12 Počet lékařů na 1000 obyvatel podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003 7

počet lékařů/1000 obyv.

6

5,5

2000

5,8

2003

5 3,7

4

3,9 3,1 3,2

2,8

3

3

3

3

2,9

3,1

2 1 0 Královéhradecký Hradec Králové kraj

Jičín

Náchod


Trutnov

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka kraje V opačném propočtu připadá na 1 lékaře v průměru Královéhradeckého kraje 258 obyvatel (průměr ČR=255). Tato hodnota v porovnání s rokem 2000 se snížila o 11 obyvatel na 1 lékaře. Extrémní hodnoty nabývá opět okres Hradec Králové, kde na 1 lékaře připadá pouze 171 obyvatel. Ostatní okresy v této hodnotě převyšují krajský průměr. Nejvíce obyvatel na 1 lékaře připadá v okrese Rychnov nad Kněžnou, a to 340. Počet středního zdravotnického personálu na 1000 obyvatel činil v kraji v průměru 110,7, což je mírně nad průměrem České republiky (108,1), a z toho 82,7 bylo sester (v ČR 82,5).

334

320

335

340

333

308

269

300

258

350

318

400

356

Graf č. 17-13 Počet obyvatel na 1 lékaře v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003

2003 2000

200

180

171

250

150 100 50 0 Královéhradecký Hradec Králové kraj

Jičín

Náchod


Trutnov


17.3 LÉKÁRENSTVÍ Lékárenské služby zaznamenávají v posledních letech vysoký rozmach a jejich počet stále stoupá, a to i v Královéhradeckém kraji. Jejich počet vzrostl od roku 2000 o 18 provozoven. Nejvyšší počet lékáren se nachází v okrese Hradec Králové (46), nejméně v okrese Jičín (15). Ústavní lékárny jsou v kraji celkem 2, a to v Hradci Králové a v Náchodě. Výdejny zdravotnických prostředků jsou v kraji celkem 4 a nacházejí se v Broumově, Hradci Králové (2x) a v Trutnově.


293

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 17-14 Počet lékáren a výdejen léků v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003

Trutnov

17 22


17 22

2000 2003

23 24

Náchod 16 15

Jičín

38

Hradec Králové

46


111 129 0

20

40

60

80

100

120

140


Nárůstem počtu lékáren a snížením celkového počtu obyvatel samozřejmě se snižuje počet obyvatel připadající na 1 lékárnu nebo výdejnu léků. V roce 2000 připadlo na 1 lékárnu v Královéhradeckém kraji 4962 obyvatel, o tři roky později se tento počet snížil na 4245. Nejvýraznější zlepšení v tomto ukazateli proběhlo v okrese Trutnov, kde počet obyvatel na 1 lékárnu v porovnání let 2000 a 2003 klesl o 1689, při celkovém nárůstu 5 nových lékáren. Nejlepší situace je v okrese Hradec Králové, kde na jednu lékárnu připadá v průměru jen 3463 obyvatel. Lékárenské služby se s rozvojem více přibližují občanům. Jejich situování už není jen v centrech měst či v blízkosti zdravotnických zařízení, ale nově vznikají lékárny v nákupních centrech nebo v okrajových částech měst.

Graf č. 17-15 Počet obyvatel na 1 lékárnu (včetně výdejen léků) v Královéhradeckém kraji v letech 2000 a 2003

5441

Trutnov

7130


3595 4645

2003 2000

4684 4907

Náchod

5138 4815

Jičín 3463

Hradec Králové

4229 4245


4962 0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

8000



294


Lékárny a výdejny léčiv v Královéhradeckém kraji v roce 2005

Obec s rozšířenou působností

v nich celkový lékáren a výdejen

počet

obce s výskytem lékárny nebo výdejny léčiv

Broumov

4

Broumov, Meziměstí, Teplice nad Metují

Dobruška

6

Dobruška, Opočno, České Meziříčí


4

Dvůr Králové nad Labem, Bílá Třemešná

Hořice

5

Hořice, Miletín, Ostroměř

Hradec Králové

46

Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Předměřice nad Labem, Smiřice, Nechanice, Třebechovice pod Orebem, Černožice, Libčany, Všestary, Dobřenice, Lhota pod Libčany

Jaroměř

6

Jaroměř, Chvalkovice

Jičín

10

Jičín, Vysoké Veselí, Sobotka, Libáň, Lázně Bělohrad, Železnice, Kopidlno


9

Týniště nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí, Borohrádek, Častolovice

Náchod

17

Náchod, Česká Skalice, Velké Poříčí, Hořičky, Hronov, Červený Kostelec, Police nad Metují, Nový Hrádek

Nová Paka

3

Nová Paka


2


Nový Bydžov

5

Nový Bydžov, Smidary


11

Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Solnice, Potštejn

Trutnov

14

Trutnov, Svoboda nad Úpou, Úpice, Radvanice, Horní Maršov, Rtyně v Podkrkonoší, Žacléř

7

Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Hostinné, Rudník

Vrchlabí


17.4 HYGIENICKÁ SLUŽBA Hygienické služby zajišťuje v Královéhradeckém kraji Krajská hygienická stanice a Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové. Obě instituce mají své pobočky také v Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a v Trutnově.

17.5 ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL39 Celkový zdravotní stav obyvatelstva vychází ze sledování hodnot naděje dožití a vybraných příčin úmrtnosti.

17.5.1 Naděje dožití Očekávaná délka života (naděje dožití, střední délka života) udává průměrný počet roků, které může ještě očekávat x-letá osoba, pokud zůstanou úmrtností poměry nezměněny. Je to jeden z nejběžnějších celostních ukazatelů zdravotního stavu populace. Je počítán ze statistiky zemřelých. Rozdílné hodnoty naděje dožití mezi muži a ženami, mezi různými územními jednotkami mohou poukazovat na rozdílné životní, pracovní, demografické a další sociálně ekonomické podmínky i rozdílnou úroveň v poskytování a dostupnosti zdravotní péče obyvatel, různou kvalitu životního prostředí.

39

Tato kapitola vychází plně z materiálu „Zdravotní stav obyvatelstva Královéhradeckého kraje v obcích s rozšířenou působností“, jehož zpracovatelem je RNDr. Zdeněk Jón, Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové a v plném znění je uveden v příloze


295


Pro výpočet všech úmrtnostních tabulek v této práci jednotně platilo: •

19 věkových skupin (0, 1-4, 5-9,...., 85+)

•

celkové úmrtnosti (dle MKN 10: A00-Y98)

•

desetileté období 1994-2003

•

konstrukce se týkala všech hierarchicko-teritoriálních úrovní

•

rozlišení zvlášť na muže a ženy

V porovnání s Českou republikou je naděje dožití ve věku 0,45 a 65 let, souhlasně pro muže i ženy vyšší jak pro oblast NUTS 2 Severovýchod, tak pro Královéhradecký kraj. Ovšem při porovnání naděje dožití při narození v Evropské 15 činí rozdíl 2,8 let v neprospěch mužů Královéhradeckého kraje a 1,9 let v neprospěch žen. Naděje dožití při narození (věk 0) byla vypočtena za sledované období pro muže v Královéhradeckém kraji 72,7 a pro ženy 79,5 let. Minimální hodnoty byly vypočteny pro obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) u mužů Vrchlabí a Hořice (71,1), u žen Vrchlabí (78,2) a Trutnov (78,4). Nejvyšší hodnoty byly napočítány v ORP Nové Město nad Metují u mužů i žen (75,4 resp. 80,6). Nadprůměrných hodnot dosáhly také u žen ORP Hradec Králové, Nový Bydžov, Jaroměř a Náchod a u mužů ORP Hradec Králové a Náchod. Nejhorší situace je celkově v severní části kraje. ORP Vrchlabí, Trutnov a Dvůr Králové nad Labem a u mužů ještě navíc Hořice a Broumov vykazují v naději dožití podprůměrné hodnoty v rámci kraje. V okresním porovnání má nejvyšší naději na dožití 0letých mužů i žen okres Hradec Králové. Nejkratší spočtená naděje života u obou pohlaví je v okrese Trutnov.

17.5.2 Vybrané příčiny úmrtnosti Standardizovaný ukazatel úmrtnosti Ukazatele o nemocnosti a úmrtnosti lze vykazovat mnoha způsoby. Všeobecně je však uznáván princip standardizace, který odstraňuje nedostatky ukazatelů, jež neberou v úvahu nestejné složení příslušného obyvatelstva vyšetřovaných populací podle věku a pohlaví. Přímo standardizovaný ukazatel ukazuje teoretický počet událostí (nemocných nebo zemřelých), k nimž by došlo v libovolně zvolené standardní populaci, pokud by se v ní události vyskytovaly podle zákonitostí vyšetřovaných populací. Díky tomuto principu je umožněno vzájemné srovnání těchto ukazatelů a to mezi různými teritoriálními jednotkami navzájem, i mezi pohlavími. To vše za předpokladu použití jednotné standardní populace. Standardizovaná úmrtnost se přepočítává na 100 000 obyvatel. Celková úmrtnost Ukazatel celkové úmrtnosti mužů a žen za desetiletou časovou řadu (1994-2003) a přepočtený na 100 000 obyvatel vychází nejpříznivěji v ORP Nové Město nad Metují a v ORP Hradec Králové, kde se pohybuje nad celokrajským průměrem. Nejhorší hodnoty celkové úmrtnosti proti tomu nabývají u mužů i žen ORP převážně v severní části kraje (Vrchlabí, Trutnov, Broumov, Hořice a u mužů navíc Dvůr Králové nad Labem) a oblast spadající pod obec s rozšířenou působností Kostelec nad Orlicí. Nejčastější příčiny úmrtnosti jsou v Královéhradeckém kraji nemoci oběhové soustavy, které mají za následek více než polovinu úmrtí (54,4%, v ČR 52,2%) a jsou také nejčastější příčinou hospitalizace. Dalším velmi obávaným onemocněním jsou zhoubné novotvary, které mají za následek 24,9% úmrtí v kraji (v ČR 26,4%). Nejčastěji diagnostikovaným onkologickým onemocněním u mužů jsou zhoubné novotvary kůže, průdušek, průdušnic, plic a prostaty. U žen jsou nejrozšířenější také zhoubné novotvary kůže, následují ale zhoubné novotvary prsu a tlustého střeva. Nejčastějším infekčním onemocněním bylo v roce 2003 nakažení planými neštovicemi a salmonelou. K ústupu dochází diagnostika zarděnek. V počtu pohlavních onemocnění se Královéhradecký kraj dlouhodobě pohybuje pod celorepublikovém průměrem. Nejčastějším pohlavním onemocněním je syfilis. Na 100 000 obyvatel připadlo v Královéhradeckém kraji pouze 4 hlášení této nemoci, zatímco celorepublikový průměr má hodnotu 8,3. Obdobně tomu je i u gonokokové infekce, kde relace 5,5 onemocnění na 100 000 obyvatel je rovněž hluboko pod republikovým průměrem 10,1.


296


V počtu výskytu TBC byl zaznamenán nárůst o 2 případy oproti předchozímu roku. Nejvyšší výskyt je hlášen z okresu Rychnov nad Kněžnou (21,6 onemocnění na 100 000 obyvatel), krajská relace představuje hodnotu 10,2 a republiková 11,4. Meziročně dochází také k nárůstů onemocnění diabetes mellitus. Počet výskytu je v Královéhradeckém kraji ještě mírně pod celorepublikovým průměrem. Nejvyšší počet léčených diabetiků trvale vykazuje okres Trutnov – 7815,2 diabetiků na 100 000 obyvatel (krajský průměr je 6572,4). V dalších částech této kapitoly budou regionálně rozebrány jednotlivé vytypované příčiny úmrtnosti a to podle jejich nejčastějších četností výskytu nebo vztahu k potenciálu lidského zdroje. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou úmrtnosti. V územním rozlišení obcí s rozšířenou působností (ORP) je nejmenší úmrtnost na tento typ onemocnění v ORP Nové Město nad Metují a v Hradci Králové, a to u mužů i žen. Maximální hodnoty úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy jsou naopak v ORP Broumov, Vrchlabí, Hořice a Kostelec nad Orlicí, u mužů ještě v ORP Dvůr Králové nad Labem a u žen v ORP Trutnov. Úmrtnost na zhoubné novotvary U ukazatele úmrtnosti na zhoubné novotvary podle jednotlivých ORP se projevuje značná diferenciace u mužů a žen. Ženy na tuto příčinu umírají v celém kraji zhruba v průměrné hodnotě, a to pouze s výjimkou ORP Trutnov, kde je počet výskytu vyšší než krajský průměr. U mužů se projevují mnohem větší regionální rozdíly. Nejvíce muži na zhoubné novotvary umírají také v ORP Trutnov, ale oproti tomu v regionech Nové Město nad Metují a v Hradci Králové je situace v počtu úmrtí na příčinu zhoubných novotvarů mnohem lepší. Úmrtnost na vnější příčiny poranění a otrav Muži i ženy nejvíce umírají na vnější příčiny poranění a otrav na Vrchlabsku. Nejlepší situace je u mužů na Královéhradecku a u žen na Náchodsku. Ostatní oblasti se pohybují v mezích krajského průměru. U některých ORP nebyl tento ukazatel vyhodnocen pro nedostatečný absolutní počet výskytu v daném regionu. Úmrtnost na nehody Hodnota ukazatele úmrtnosti na nehody vykazuje podobné rozložení jako předcházející ukazatel. Nejhorší je situace u obou pohlaví na Vrchlabsku. Muži nejméně umírají na příčinu nehod v ORP Rychnov nad Kněžnou, což je jediná oblast pod krajským průměrem. Ženy dosahují nejlepší hodnota na Náchodsku. Předčasná úmrtnost a úmrtnost starší populace Úmrtí ve věku 0-64 let se považují za předčasná. Úmrtnost starší populace udává úmrtnost ve věku nad 65 let. Předčasná úmrtnost žen nevykazuje žádné regionální diferenciace. Propočtené hodnoty tohoto ukazatele se ve všech ORP pohybují v mezích krajského průměru, což je pravděpodobně způsobeno mimo jiné také faktem, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku a mají výrazně nižší úmrtnost při tragických událostech. Situace u mužů je odlišná. Nejméně předčasně umírají muži v oblastech Novoměstska, Náchodska a Královéhradecka. Opačných hodnot nabývají regiony Hořicka, Trutnovska a Vrchlabska, kde se počet předčasných úmrtí mužů ve věku do 64 let pohybují nad krajským průměrem. Celková úmrtnost starší populace mužů i žen se regionálně částečně diferencuje. Nejlepší situace, tzn. lepší než krajský průměr, je v regionech Nového Města nad Metují a Hradce Králové a u mužů ještě v ORP Nový Bydžov. Pod průměrem krajských hodnot v celkové úmrtnosti starší populace jsou ORP Vrchlabí, Trutnov, Broumov a Hořice, u žen navíc Kostelec nad Orlicí a u mužů Dvůr Králové nad Labem.


297


17.6 ZÁVĚR Na základě výše uvedené analýzy oblasti zdravotnictví a zdravotní péče je možné konstatovat, že pokrytí kraje zdravotnickými službami je jak z pohledu kvantitativního, tak kvalitativního celkově dobrý. Celé území Královéhradeckého kraje je celkově vyhovujícím způsobem pokryto dostupností jednotlivých druhů zdravotnických služeb, a to jak lůžkovými kapacitami, tak ambulantními službami. Nejlepších hodnot v mnoha ukazatelích dosahuje okres Hradec Králové, což je ale do jisté míry ovlivněno přítomností Fakultní nemocnice Hradec Králové, která je nejvýznamnějším komplexem zdravotní péče v kraji a patří v mnoha ukazatelích i k nejlepším nemocnicím v České republice. Její význam je nadregionální. Na území celého kraje dochází k nárůstu počtu zdravotnického personálů včetně lékařů, což samozřejmě do jisté míry může mít vliv na kvalitu poskytovaných služeb. Nejvýraznější vzestup zaznamenávají lékárenské služby. Lékárny, nebo alespoň výdejny léků jsou často i v menších obcích, a tím se stávají dostupnějšími zejména pro starší občany a občany se sníženou pohybovou schopností. Kvalita zdravotní péče má přímý vliv na celkový zdravotní stav obyvatelstva. Na základě vybraných ukazatelů (naděje dožití a vybrané příčiny úmrtnosti) se v rámci Královéhradeckého regionu vyprofilovaly dvě lokality, kde dané ukazatele nabývají nejpříznivějších hodnot – Nové Město nad Metují a Hradec Králové. Celkový horší zdravotní stav obyvatelstva se naopak v mnoha ukazatelích vyskytuje převážně v severní části a střední části kraje a v oblasti na východ od města Hradec Králové. Příčinou těchto regionálních disproporcí může být nejen vliv úrovně kvality zdravotní péče, ale také vlivy celkového životního standardu (bydlení, sociální struktura, ekonomické prostředí aj.) či kvalitního životního prostředí a mnoha dalších.


298


18 BYDLENÍ Oblast bydlení je celkově velmi úzce spjata s oblastí lidských zdrojů. Možnost bydlet patří v naší zemi mezi základní práva každého občana a celková kvalita bydlení v regionu souvisí s kvalitou lidského potenciálu ve vazbě na ekonomiku území, sociální stabilitu a celkový rozvoj území. Problematika bydlení je podporována na státní úrovni, ale konkrétně ji díky své vysoké specifičnosti řeší zejména jednotlivé regiony samostatně v rámci svých rozvojových dokumentů o bytové politice. Koncepci rozvoje bydlení na úrovni obcí řeší nejčastěji územní plány obcí či regionů. Královéhradecký kraj má na své úrovni zpracované dokumenty, které oblast bydlení přímo řeší. Jsou jimi „Analýza a vstupní úvaha k politice bydlení v Královéhradeckém kraji“ a „Analýza a prognóza rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji“. Bydlení je dále řešeno také v dalších rozvojových dokumentech krajského území (např. Program rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje). Následující kapitola, která hodnotí kvantitativní i kvalitativní ukazatele bytového a domovního fondu v Královéhradeckém kraji, vychází především z výše uvedených dostupných materiálů na krajské úrovni a je doplněna o širší statistické vyhodnocení ukazatelů bydlení na úrovni hierarchických administrativních celků kraje, a to především ve vztahu k rozvoji lidských zdrojů.

18.1 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Souhrnnou kvalitu bydlení a další potenciální rozvoj v této oblasti ovlivňuje několik vnějších faktorů. Mezi nejsilnější patří faktory demografické, ekonomické a dopravní. Problematikou demografie a ekonomické situace se zabývají samostatné oddíly tohoto dokumentu, proto jsou dále uvedeny jen nejzákladnější body.

18.1.1 Demografická situace Z demografických ukazatelů mají na rozvoj bydlení vliv především ukazatel kvality a vývoje počtu obyvatelstva, vzdělanostní a věková struktura, struktura ekonomicky aktivních a celkové kvalifikační předpoklady. Souhrnná struktura obyvatelstva determinuje mj. také sociální stabilitu regionu. Královéhradecký kraj se v retrospektivním pohledu v počtu obyvatel nevyvíjel nikterak odlišně od celkového vývoje v České republice. Časová řada vývoje populace je uvedena v příslušné kapitole. Příznivým ukazatelem je pro území kraje nadprůměrná hodnota naděje dožití. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Královéhradeckého kraje vykazuje v průměru uspokojivé hodnoty a celkově růstovou tendenci, ale přesto podíl vysokoškolsky vzdělaných je celkově pod republikovým průměrem. V rámci kraje se ovšem speciálně v podílu vysokoškoláků diferencují výrazné regionální výkyvy, o kterých je blíže pojednáno v příslušné kapitole. Indexy ekonomického, popř. sociálního zatížení obyvatelstva vykazovali proti celostátním ukazatelům v roce 2001 mírně vyšší „zatížení“ dětmi, ale značně vyšší zatížení obyvatelstvem starším 60 let. Věkové složení je nejen výsledkem předchozí reprodukce a stěhování, ale i předpokladem pro demografický vývoj budoucí. Za posledních 5 let vykazuje Královéhradecký kraj záporné saldo migrace i záporný přirozený přírůstek. Nepříznivý vývoj počtu obyvatel spojený s dále se zhoršující věkovou skladbou rozhodně nepříznivě ovlivňuje rozvoj bydlení. Obecně může vést ke zpomalení růstu ekonomiky a znesnadňuje růst produktivity práce.

18.1.2 Ekonomická situace Královéhradecký kraj má objektivně dobré ekonomické předpoklady celkového rozvoje, které by se mohly pozitivně projevit v rozvinutí bytové výstavby, v celkových přírůstcích bytů, zlepšení kvality bytového fondu a celkové úrovně bydlení. Rozvoj bydlení výrazně ovlivňuje celková míra nezaměstnanosti v regionu. Vysoká nezaměstnanost má silný brzdící vliv na dostupnost bydlení projevující se především v omezení bytové výstavby. Snížením průměrných příjmů na obyvatele přispívá ke snížení investic do nového bytového fondu popř. na rekonstrukce stávajícího.


299


Královéhradecký kraj má v porovnání s průměrem České republiky i s ostatními kraji relativně dobrou pozici v ukazatelích nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je trvale nižší než je průměr České republiky a Královéhradecký kraj rozhodně nepatří z pohledu nezaměstnanosti ke kritickým regionům. Vysoká míra nezaměstnanosti nezatěžuje tudíž území kraje příliš velkým ekonomickým a sociálním břemenem. V porovnání ekonomických předpokladů z hlediska dynamiky vývoje zaměstnanosti a vývoje průměrných mezd se Královéhradecký kraj pohybuje pod úrovní průměru České republiky. Nikterak příznivá je situace ve výši průměrných mezd v kraji. Levnější pracovní síla sice láká více zahraniční investory, avšak celkově je faktorem brzdícím v rozvoji zejména kvalitativně. Souhrnným hodnocením ekonomických ukazatelů (HDP, exportní výkonnost, daňová výtěžnost) vyplývá několik zásadních poznatků. Přepočet HDP na 1 obyvatel za období 1995 – 2001 dokumentuje fakt, že Královéhradecký kraj byl výkonnostně na 5. místě v roce 2001, zatímco v roce 1995 byl v pořadí mezi kraji na místě desátém. To ukazuje na příznivou tendenci vzestupu v tomto nejsouhrnnějším ekonomickém ukazateli. Kraj však nadále zůstává pod celostátním průměrem. Královéhradecký kraj potřebuje patrně zvýšit exportní výkonnost, což se v poslední době v řadě území a měst děje i prostřednictvím restrukturalizace s větší účastí zahraničního kapitálu. V některých případech jsou účinky velmi výrazné, průmyslové zóny se osvědčují, v jiných se zapojení kapitálu daří méně. V Královéhradeckém kraji je potřebný hospodářský a sociální růst v regionálním a místním měřítku se zaměřením na podporu konkurenceschopnosti domácích podnikatelských subjektů, což ovšem nevylučuje aktivity cílené na přilákání zahraničních investorů především do zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu. Důležitá je rozvojová dynamika ve všech územích regionu, tj. také v okrajových (problémových) územích. Průmyslové zóny jsou v kraji rozmístěny v územích a městech s rozdílnou výchozí úrovní ekonomiky. Z hlediska rozvoje bydlení budou právě tato území sledována s cílem pružného přizpůsobení bytové výstavby, změněné situaci v zaměstnanosti, příp. v migraci pracovních sil. Ekonomická situace Královéhradeckého kraje je podrobněji rozebrána v příslušné kapitole.

18.1.3 Dopravní podmínky Dopravní problematika kraje má široký dosah, je podobně jako bydlení typickým územně fixovaným atributem celkového rozvoje státu, regionu, propojenosti měst a obcí. Bez dobrého až vynikajícího dopravního a telekomunikačního propojení je rychlý rozvoj nemyslitelný. Ekonomický rozvoj z hlediska dojížďky a vyjížďky za prací a dalších pravidelných jízd až tak mnoho stávající dopravní síť v kraji nebrzdí. Dopravní atraktivita kraje z hlediska alokace kapitálu je však doposud velmi špatná, a to brání vyšší dynamice rozvoje ekonomiky, následně i bydlení. Kraj patří mezi 5 krajů, které doposud nejsou napojeny na dálnice a rychlostní komunikace. Přitom poloha kraje je z hlediska obou systémů nepomíjitelná, vnitrostátně i mezinárodně velmi důležitá. Souhrnně k dopravní situaci a výhledům v rozvoji dopravy lze říci, že Královéhradecký kraj se musí vymanit z určitého „dopravního stínu“ v modernizaci všech druhů dopravy, na prvním místě silniční a letecké. Na rozvoj bydlení do roku 2010 budou mít vliv spíše očekávání než již vytvořená realita. Urychlení výstavby dálničního propojení a rychlostních komunikací je nezbytnou podmínkou zvýšení dynamiky ekonomického rozvoje a následně rozvoje bydlení.

18.1.4 Regionální podmínky Území Královéhradeckého kraje disponuje velmi rozmanitými přírodními podmínkami, které předurčují limity v rozvoji nejen průmyslu a investičních příležitostí, ale také se promítají do oblasti rozvoje vhodných lokalit pro bydlení. Specifikem kraje přitom je skutečnost, že podíl chráněných území přesahuje čtvrtinu celkové rozlohy kraje. Velké bohatství kraje tkví také v jeho rozmanitém krajinném rázu, kde se krajina rozlehlých nížin postupně zvedá přes oblasti podhorských pahorkatin až po příhraniční horské masívy s nejvyšším vrcholem České republiky. Území je rovněž bohaté na kulturní a historické památky. S rozvojem cestovního ruchu rostou i nároky na bydlení celkově, nikoliv pouze na ubytovací prostory.


300


18.2

CHARAKTERISTIKA DOMOVNÍHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

18.2.1 Vývoj domovního fondu Domovní fond Královéhradeckého kraje tvořilo k poslednímu Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 celkem 128 700 domů. Z hlediska dlouhodobého vývoje se velikost domovního fondu Královéhradeckého kraje trvale zvětšuje. K nejvyššímu nárůstu došlo v období mezi sčítáním v letech 1970 a 1980, což je ovlivněno převážně hromadnou výstavbou sídlišť v 70. letech. Další vlna vysokého nárůstu v počtu domů byla v posledním období mezi lety 1991 a 2001, kdy se počet domů zvýšil o 5 845 domů, což znamená nárůst o 4,8%. V meziokresním srovnání došlo k nejvyššímu nárůstu počtu domů v okresech Jičín a Náchod (index nárůstu 2001/1991=1,06). Nejnižší hodnota tohoto indexu byla v okresech Rychnov nad Kněžnou (1,03). Srovnáním obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) a obcí s pověřeným obecním úřadem (dále jen POÚ) již ukazuje výraznější regionální rozdíly. V rámci ORP došlo k nejvyššímu nárůstu počtu domů v území Nové Paky (1,13), Broumova (1,09) a v oblastech Jičína, Trutnova a Náchoda (1,06). Nejnižší nárůst počtu domů byl v ORP Nový Bydžov, Dobruška (1,01) a Hořice, Vrchlabí, Kostelec nad Orlicí a Nové Město nad Metují (1,03). V nižší hiearchické úrovni územních celků vykazuje extrémní hodnotu POÚ Rokytnice v Orlických horách s indexem nárůstu rovným 1,26. Nadprůměrné hodnoty dále vykazují obvody Teplice nad Metují, Nová Paka, Lázně Bělohrad a Sobotka. Celkovým pohledem lze konstatovat, že celkově k vyššímu nárůstu počtu domů došlo za sledované období v severní části území kraje, dokazují to hodnoty indexu nárůstu jak v diferenciaci, tak ORP i POÚ. V severní polovině území kraje se rovněž nacházejí i obce s extrémními hodnotami nárůstu počtu domů – Malá Úpa (2,07), Kyje (1,8) a Vidochov (1,7) na Novopacku. Tab. č. 18-1

Vývoj domovního fondu Královéhradeckého kraje v letech 1961- 2001 v tom

V tom

neobydlené

domy celkem

trvale obydlené celkem

rodinné domy v%

bytové domy v%

ostatní domy v%

celkem

v%

1961 1970 1980

116 155 121 492

106 593 105 037 103 795

89,2 87,1 85,3

6,2 9,1 12

4,6 3,8 2,6

11 118 17 697

9,6 14,6

1991 2001

122 925 128 770

100 330 101 662

85,2 87,1

12,9 10,4

1,9 2,4

22 595 27 108

18,4 21,1

rok


Počet trvale obydlených domů se od roku 1961 postupně snižoval až do roku 1991. V posledním desetiletí mírně vzrostl o 1,2%. Zcela opačný vývoj je sledován v počtu neobydlených domů. Od roku 1970 se zvyšuje nejen absolutní počet neobydlených domů, ale také jejich podíl na domovním fondu celkem. Zatímco v roce 1970 bylo neobydleno pouze necelých 10% domů, v roce 2001 už to bylo více než jedna pětina všech domů. Hlavní příčinou vzrůstajícího počtu neobydlených domů v celém sledovaném období byl průběžný proces změny užívání stále většího počtu starších rodinných domků na venkově výlučně k rekreačním účelům, tzn. že v těchto domech není hlášena k trvalému pobytu žádná osoba. Nejvyšší podíl obydlených domů byl v roce 2001 zaznamenán v okresech Trutnov a Hradec Králové (přes 83%). Nejnižší obydlenost domů má okres Jičín (70,2%). Průměrná obydlenost domů je nejnižší v západní části kraje, střední severojižní pás má naopak průměrnou obydlenost nejvyšší a směrem k východnímu příhraničí obydlenost opět mírně klesá. Obydlenost vyšší než 83% mají ORP Vrchlabí (86,2), Hradec Králové (85,1), Trutnov (84,5) a Nové Město nad Metují (83,6). Proti tomu obydlenost nižší než 75% mají ORP Jičín (68), Hořice (73,1), Nová Paka (74,2), Nový Bydžov (74,6) a Dobruška (74,6). POÚ s nejnižší obydleností domů jsou Sobotka (59,2), Kopidlno (65), Rokytnice v Orlických horách (60,4) a Teplice nad Metují (69,7). V úrovni obcí dosahují maximální hodnoty podílu obydlených domů přes 90% - Orlické Záhoří (96,8), Lampertice (95,1), Hostinné, Trutnov, Valdice, Vrchlabí, Hradec Králové (92,1).


301


Podíl obydlených domů z celkového počtu domů v Královéhradeckém kraji v roce 2001

V porovnání výsledků sčítání z let 1991 a 2001 došlo k nejvyššímu nárůstu počtu obydlených domů v obci Malá Úpa (index nárůstu=1,8), Strážné (1,43) a Pec pod Sněžkou (1,39). Opačným protipólem jsou obce Svatojánský Újezd, Libchyně, Sběř, Češov, Sněžné, Vrbice kde je index nárůstu menší než 0,8, tzn. že došlo k poklesu podílu obydlených domů na celkovém úhrnu domů. V meziokresní úrovni se podíl obydlených domů snížil v okresech Jičín a Rychnov nad Kněžnou. Zdroj dat: SLDB 2001 Vývoj počtu trvale obydlených a neobydlených domů v Královéhradeckém kraji v letech 1970 - 2001

100000

101662

v tom neobydlené 128770

122925

121492

v tom trvale obydlené celkem

100330

120000

105037

140000

116155

domy celkem

103795

Graf č. 18-1

80000

20000

22595

17697

11118

40000

27108

60000

0 1970

1980

1991

2001


Hlavním důvodem neobydlenosti domů je jejich ryze rekreační funkce (60%). Dalšími důvody je nezpůsobilost k bydlení (11%). K rekreaci jsou využívány nejhojněji domy v západní části kraje, zejména oblast bývalého okresu Jičín a vysoký rekreační potenciál mají také oblasti Orlických hor a Orlického podhůří a v oblasti Náchodska – Broumovska. Maximálního podílů nabývají obce pověřených úřadů Sobotka (70,26%), Kopidlno a Rokytnice v Orlických horách (68%), Teplice nad Metují (66,36%) a Česká Skalice (60,74%). Nejnižší rekreační využívání neobydlených domů je na Královéhradecku (13,2%) a také v oblasti Krkonoš. Vzájemný podíl rodinných a bytových domů na celkovém počtu trvale obydlených domů vykazuje zcela odlišné trendy. Počet resp. podíl rodinných domů se celkově ve sledovaném období od roku 1961 snižuje a naopak podíl bytových domů se tím trvale zvyšuje. Podíl rodinných domků klesal s vysokou intenzitou výstavby bytových domů v několika minulých desetiletí. Hromadná výstavba bytových domů ale zaznamenává celkový útlum a naopak se od počátku 21. století zvyšuje výstavba rodinných domů. V roce 1961 byl podíl rodinných domů v Královéhradeckém kraji 89,2%. Minimální hodnoty tento ukazatel nabyl v roce 1991 a to 85,2%. Mírným nárůstem v roce 2001 dosáhl na hodnotu 87,1%.


302


Podíl rodinných a bytových domů na celkovém domovním fondu v Královéhradeckém kraji v letech 1961 - 2001 rodinné domy v % 100%

bytové domy v %

ostatní domy v %

4,6

3,8

2,6

1,9

2,4

6,2

9,1

12

12,9

10,4

89,2

87,1

85,3

85,2

87,1

1961

1970

1980

1991

2001

95% 90% 85% 80% 75% 70%


Podíl bytových domů je průměrně vyšší v severní části území kraje a také v jeho centrální a jižní části, tzn. ve více průmyslově zaměřených lokalitách, kde bytová výstavba souvisela s rozvojem průmyslu, než v rurálních oblastech. V okrese Trutnov činí podíl bytových domů 14,6%, oproti tomu v okrese Jičín je to pouhých 6,6%. V rámci jednotlivých ORP vykazují nejnižší podíl bytových domů Nový Bydžov (4,47), Hořice (5,75) a Nová Paka (5,69). ORP Trutnov (17,7), Broumov (16,16), Vrchlabí (14,05) a Hradec Králové (12,48) jsou tomu opakem. V centrální části kraje činí tento podíl cca 9-11%, v západní části se pak hodnoty pohybují jen kolem 7-8%. Extrémní rozdíly narůstají v závislosti s porovnáním nižších územních jednotek. POÚ Trutnov pak nabývá hodnoty 22,5%, Žacléř 21%, a Rokytnice v Orlických horách 18,4%. Obr. č. 18-2

Podíl bytových domů z celkově obydlených v Královéhradeckém kraji v roce 2001

Minimální podíl bytových domů se nachází v POÚ Nechanice (1,8%), Kopidlno a Sobotka (3,7%). V rámci okresu Jičín jsou hodnoty všech POÚ velmi nízké, s výjimkou Jičína a Lázní Bělohrad. Z jižní a více zemědělské oblasti má vyšší podíl bytových domů pouze Hradec Králové a Jičín, v dalších oblastech jsou hodnoty pod průměrem kraje. Maximální hodnoty tohoto ukazatele nabývají obce Orlické Záhoří (30%), Žacléř a Trutnov (28%), Broumov (27,1%), Hostinné a Radvanice (27%), Janské Lázně a Rokytnice v Orlických horách (23%). Zdroj dat: SLDB 2001

V samotném městě Hradec Králové činil v roce 2001 podíl bytových domů 22,3%. Výrazně počet bytových domů vzrostl např. v obci Sadová u Hradec Králové, kde byly v roce 1991 2 bytové domy a v roce 2001 už 7 bytových domů, což je nárůst o 350%. Nárůst o 16 bytových domů byl ve Špindlerově Mlýně a o 14 bytových domů v Rokytnici v Orlických horách.


303


Průměrný počet bytů na 1 trvale obydlený dům se v posledních dvaceti letech zvýšil z hodnoty 1,9 bytů v roce 1980 na 2,1 bytů v roce 2001. Jedním z důvodů byl vyšší podíl bytových domů, u kterých v roce 2001 připadalo na 1 dům průměrně 9,7 bytů, zatímco u rodinných domů to bylo 1,2 bytů a u ostatních 1,3 bytů.

18.2.2 Domovní fond podle vlastnictví Struktura domovního fondu podle vlastnictví se vyznačuje vysokým podílem trvale obydlených domů ve vlastnictví soukromé fyzické osoby (86,8%), což souvisí s převažujícím zastoupením rodinných domů, u nichž fyzické osoby vlastnily v roce 2001 dokonce 96,6% domů. Odlišná situace je u bytových domů, z nichž byla v soukromém vlastnictví jen necelá pětina (18,2%). V družstevním vlastnictví jsou převážně bytové domy (22,9%) a stejně tak tomu je i u vlastnictví obcí nebo státu (27,2%). Graf č. 18-3

Struktura domovního fondu podle vlastnictví v roce 2001 v Královéhradeckém kraji soukromé

Bytové domy

18,2

SBD

obec, stát

22,9

ostatní, nezjištěno

27,2

31,7

0,5 1,9 Rodinné domy

96,6 0,9 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


V důsledku politických a ekonomických poměrů se po roce 1989 také výrazněji mění struktura vlastnictví domovního fondu. Celkově roste podíl soukromého vlastnictví. V porovnání let 1991 a 2001 byl nárůst o 5,2%. Oproti tomu se výrazně snížil podíl vlastnictví obcí a státu a to z 12,8% na pouhých 4,6%. Tento podíl souvisí především s privatizací bytového fondu a odkupem do soukromého vlastnictví. Postupně se také snižuje podíl družstevního vlastnictví. Obr. č. 18-3

Podíl domů ve vlastnictví státu a obce v Královéhradeckém kraji v roce 2001

Struktura vlastnictví domů je v rámci Královéhradeckého kraje regionálně odlišná. Státní a obecní domy jsou nejvíce zastoupeny v obcích v severní a střední až jižní části kraje. Souhrnně je v okresu Trutnov ve vlastnictví obcí a státu 8,05% domů, v okresu Náchod 4,34%, Hradec Králové 4,0%, Rychnov nad Kněžnou 3,41% a Jičín 2,77%. V ORP Trutnov se podíl těchto domů již zvyšuje na 10,34% a druhou nejvyšší hodnotu nabývá ORP Broumov 9,45% a dále Vrchlabí 7,34% . Zdroj dat: SLDB 2001


304


Ve středojižní části kraje (ORP Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Dobruška) jsou podíly státních a obecních domů v rozmezí 4-5%. V ostatních regionech je podíl těchto domů již podprůměrný vůči krajské hodnotě. Nejmenší podíl domů (pod 3%) vlastní obce a stát v ORP Hořice, Nová Paka, Nový Bydžov a Nové Město nad Metují. Rozložení ovlivňuje podíl rodinných domů v těchto regionech, které jsou převážně v soukromém vlastnictví. Další nižší hierarchické územní jednotky (obce a POÚ) dále jen blíže vyčleňují Trutnov a jeho okolí jako regionu s nejvyšším počtem obecních a státních domů. Graf č. 18-4

Obydlené domy podle vlastnictví v roce 1991 a 2001 v Královéhradeckém kraji soukromé celkem

2001

obce, stát

SBD

86,8

1991

4,6 2,9

81,6

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

12,8

3,3

90%

100%

Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 Obr. č. 18-4

Podíl domů ve vlastnictví SBD v Královéhradeckém kraji v roce 2001

V Královéhradeckém kraji je v průměru 2,86% družstevních domů (SLBD 2001). Z toho je celkově nejvíce v okresu Hradec Králové (3,55%) a nejméně v okresu Trutnov (2,5%). Mezi obcemi s rozšířenou působností je nejvyšší podíl družstevních domů v Hradci Králové (3,93%) a v Trutnově (3,51%). Západní část kraje (ORP Jaroměř, Nové Město nad Metují, Náchod, Dobruška, Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí) a ORP Nová Paka mají podíly družstevních domů v rozmezí hodnot 3,22,4%. Nejnižší podíl domů v majetku družstev (pod 2%) je v regionu Dvůr Králové nad Labem, Nový Bydžov, Vrchlabí a Broumov. Zdroj dat: SLDB 2001

Hodnoty družstevního podílu domů za jednotlivé obce a pověřené obce ještě výrazněji diferencují rozdíly. Družstevních domů je obecně nejvíce ve velkých městech a ve více urbanizovaných územích, neboť se jedná převážně o domy bytové. Následující tabulka uvádí změnu podílu družstevních domů v bývalých okresních městech.


305


Podíl domů ve vlastnictví družstev v bývalých okresních městech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 (v%) Okres

1991

2001

12

8,5

-3,5


13,7 12,5 8,5

12,1 5,1 7,5

-1,6 -7,4 -1

Trutnov

6,6

5,5

-1,1

Hradec Králové

rozdíl


18.2.3 Stáří domovního fondu Průměrné stáří domovního fondu Královéhradeckého kraje bylo v roce 2001 48,3 roků, což je hodnota mírně nad republikovým průměrem. Stáří domovního fondu je vyšší na venkově, v nejmenších obcích (51,4 let), nejmladším domovním fondem disponuje Hradec Králové. Nejvíce trvale obydlených domů (36,2%) bylo postaveno nebo zrekonstruováno v letech 1946 – 1980. Domy z období výstavby 1920 – 1945 tvořily 20,1% trvale obydleného domovního fondu. Nejstarších domů, postavených do roku 1919 bylo 18,2%. Domů postavených v posledním desetiletí (1991-2001) bylo celkem 10%, z nichž 90% vlastní soukromá fyzická osoba, 4,5% obec nebo stát a jen 1,4% je v družstevním vlastnictví. Graf č. 18-5

Domovní fond podle stáří v Královéhradeckém kraji v roce 2001

18,2

24,0

do 1919 1920-1945 20,1

1946-1980 1981-2001

36,2

Stáří domovního fondu se regionálně mírně odchyluje. Obecně je starší domovní fond na venkově než ve městech. Vyšší hodnoty podílu nejstaršího bytového fondu dosahují ORP Broumov (32,2), více než pětinový podíl domů postavených do roku 1919 je v ORP Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jaroměř, Jičín a Trutnov. Nejmenší podíl nejstarších domů se nachází v ORP Hradec Králové (14,1), Kostelec nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou (15,1). V porovnání okresů je kategorie domů postavených do roku 1919 nejvíce zastoupena v okrese Trutnov (21,0) a Náchod (20,0). V okrese Jičín činí tento podíl 19,6%, následuje Rychnov nad Kněžnou 16,2% a

Hradec Králové 14,7%. Zdroj dat: SLDB 2001 Tab. č. 18-3

Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce v Královéhradeckém kraji v roce 2001 do roku 1919

trvale obydlené domy v tom podle vlastníka

1920-1945

1946-1980

1981-1990

1991-2001

18 503

20 384

36 753

14 155

10 249

soukromé

16 310

18 668

30 354

12 662

9 297

obec, stát

1278

862

1532

395

459

2215

539

145

2652

559

348

SBD ostatní

915

854


18.2.4 Domy podle počtu podlaží a technického vybavení Devět z deseti domů v Královéhradeckém kraji jsou jedno- až dvoupodlažní. Jejich podílové zastoupení v roce 2001 oproti roku 1991 kleslo o 2,38%. Ve stejném období naopak stoupl počet tříaž čtyřpodlažních domů z 6,06% v roce 1991 na 7,23% v roce 2001. Počet vícepodlažních domů (nad 5 podlaží) v Královéhradeckém kraji za poslední desetiletí téměř stagnoval (nárůst jen o 0,25%). Podíly domů podle podlaží v okresech Královéhradeckého kraje jsou uvedeny v následující tabulce.


306


Podíly domů v okresech Královéhradeckého kraje podle počtu podlaží v letech 1991 a 2001 1-2 podlaží

3-4 podlaží

5 a více podlaží

Okres, kraj

1991

2001

1991

2001

1991

Hradec Králové

90,0

88,0

6,0

6,6

4,0

4,2

Jičín Náchod

94,8 91,7

93,6 88,6

4,4 6,5

5,0 8,3

0,8 1,7

0,9 2,0


94,7 89,1

92,5 86,0

4,3 8,6

5,2 10,5

1,0 2,3

1,4 2,6


91,8

89,4

6,1

7,2

2,1

2,4

2001


Vícepodlažní domy jsou nejvíce zastoupeny ve velkých městech – v Hradci Králové, Trutnově a Náchodě. V souhrnných hodnotách za okres je tento podíl nejvyšší v okrese Hradec Králové (4,2%). Tří- až čtyřpodlažních domů je nejvyšší podíl v okrese Trutnov (10,5%) a v okrese Náchod (8,3%), kde byl také za desetiletí 1991-2001 zaznamenán nejvyšší nárůst těchto domů. Technické vybavení domů vypovídá především o kvalitě života v nich. Posuzuje se zejména vybavení domu přípojkou na kanalizační síť, vodovodem, plynem, a ústředním topením. V roce 2001 bylo v Královéhradeckém kraji přípojkou na kanalizační síť vybaveno 51,7% domů, vodovodem 97,9% domů, plynem disponovalo 42,6% domů a ústředním topením 64,5% domů. Problematika technického vybavení je více rozebrána v kapitole „Byty podle technického vybavení“.

18.3

CHARAKTERISTIKA BYTOVÉHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

18.3.1 Velikost bytového fondu Celkový počet bytů k datu posledního sčítání (1.3.2001) byl v Královéhradeckém kraji 241 699. V tom bylo 204 529 bytů trvale obydlených a 37 170 bytů neobydlených. Ze sledované časové řady od roku 1961 je z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů zřejmý stálý nárůst počtu bytů a to i v případě počtu trvale obydlených bytů. Od roku 1961 přibylo v Královéhradeckém kraji více než 33 tisíc trvale obydlených bytů, což znamená nárůst o téměř 20%. Nejvyšší nárůst byl mezi lety 1970 a 1980, kdy přibývalo téměř 2000 bytů ročně. Mezi lety 1991 a 2001 to bylo už jen přibližně 580 bytů ročně. Podle hodnot přepočteného indexu nárůstu obydlených bytů 2001/1991 nejvyšší přírůstkx bytového fondu zaznamenal okres Rychnov nad Kněžnou (1,04), nejmenší celkové přírůstky byly v okrese Jičín (1,01), v ostatních okresech to bylo shodně 1,03. Podle hodnot tohoto indexu v menších územních jednotkách je zřejmé, že absolutně nejvíce bytů přibylo ve východní části kraje (ORP Broumov 1,07, Rychnov nad Kněžnou 1,06). Vysoké přírůstky má také celá jižní a severní oblast kraje. V západní a střední části jsou přírůstky bytového fondu podstatně menší a mnohé obce v těchto lokalitách mají i poměrně vysoké úbytky počtu obydlených bytů. Graf č. 18-6

Vývoj počtu trvale obydlených bytů v Královéhradeckém kraji v letech 1961 – 2001 210 198,4

v tisících

200

204,5

195

190 180

175,7 171,3

170 160 150 1961

1970

1980

1991

2001

Zdroj dat: SLDB 1961 - 2001


307


Nejvíce bytů se nachází v okrese Hradec Králové a Trutnov, kde je také nejvyšší procento bytů obydlených (88,3 resp. 87,5%). Jen 75,8% obydlených bytů je v okrese Jičín. Obydlenost bytů je celkově vyšší ve velkých městech, kde obvykle přesahuje 90%. Regionálně je nejvyšší obydlenost bytů v centrálním severojižním pásu území kraje. Nejnižší obydlenost je na západě území a také ve východních příhraničních oblastech. Převážně nižší obydlenost bytů vykazují rurální a venkovské oblasti a lokality se zvýšenou rekreační funkcí (POÚ Sobotka 63,2%, Kopidlno 68,2%, Lázně Bělohrad 73,8% a Rokytnice v Orlických horách 74,11%). Tab. č. 18-5

Základní údaje o bytovém fondu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001

Okres. kraj

Byty úhrnem 1991 2001

1961

počet trvale obydlených bytů 1970 1980 1991

2001

počet neobydlených bytů 1991 2001


63716 34730

67963 37643

42335 28553

46723 27636

55230 29005

58011 28337

60031 28549

5705 6393

7932 9094


46558 31838 48527

49843 34459 51791

38318 23774 38365

38538 24483 38341

40701 27281 42779

40584 27478 44036

41915 28694 45340

5974 4360 4491

7928 5765 6451

225369

241699

171345

175721

194996

198446

204529

26923

37170

Kraj celkem


V Královéhradeckém kraji představují neobydlené byty zhruba 15% z celkového počtu bytů. Tato hodnota je vyšší než je celorepublikový průměr (12,3%) a je vyšší i v porovnání dalších krajů v rámci NUTS 2 Severovýchod. Počet neobydlených bytů se nejvýrazněji zvýšil v posledním sledovaném desetiletí, a to o 3,4%. Více než 5% nárůst byl v okrese Jičín, kde je počet neobydlených bytů nejvyšší. Obr. č. 18-5

Využití neobydlených bytů k rekreaci v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001

Uvádí se, že z celkového počtu neobydlených bytů bylo 13,5% nezpůsobilých k bydlení, 42,6% sloužilo k rekreaci, 18,5% bylo obydleno přechodně a 24,4% bylo neobydleno z ostatních důvodů, blíže neurčených. Početně největší skupinou neobydlených bytů byly byty sloužící k rekreaci. Naprostá většina těchto bytů je lokalizována ve venkovských sídlech, nejčastěji v obcích s 200 – 499 obyvateli. Jedná se převážně o byty ve starších rodinných domech a chalupách, nevyřazených z bytového fondu. Zdroj dat: SLDB 2001


308


Podíl neobydlených bytů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001

15,38

11,95

12,46

16,73

13,69

9,25

10,00

8,95

15,00

11,67

20,00

12,83

18,41

25,00

15,91

24,16

Graf č. 18-7

1991 2001

5,00 0,00 Hradec Králové

Jičín

Náchod


Trutnov

Kraj celkem


Při sčítání v roce 2001 bylo zjištěno, že 17,8% neobydlených bytů bylo obydleno přechodně. Tyto byty jsou převážně ve větších městech a jsou to fakticky obývané byty, ale osobami bez trvalého bydliště v tomto bytě.

18.3.2 Bytový fond podle druhu domů, vlastnictví a právního užívání Ve vlastnictví stavebních bytových družstev bylo v roce 2001 v Královéhradeckém kraji 29,3% bytů v bytových domech a 28,8% bytů vlastnily obce nebo stát. Více než pětina (23,6%) bytů v bytových domech patřila více vlastníkům (kombinace vlastníků). Z hlediska struktury bytů podle druhu domů došlo v posledních deseti letech ke snížení počtu bytů v bytových domech ve prospěch bytů v rodinných domech. Celkový rozdíl činí +-1,4%. Z celkového počtu trvale obydlených bytů se nacházelo v roce 2001 51,2% v rodinných domech, 47,4% v bytových domech a 1,4% v ostatních domech. Obr. č. 18-6

Podíl bytů v bytových domech v Královéhradeckém kraji v roce 2001

Nejvyšší podíl bytů v bytových domech je v okresech Hradec Králové a Trutnov (cca 54%), oproti tomu v okrese Jičín se nachází v bytových domech jen 33,27% bytů a v okrese Rychnov nad Kněžnou to je 39%. V logické návaznosti na strukturu domovního fondu, je patrné, že nejvyšší podíly bytů v bytových domech jsou ve velkých sídlech, kde převládá městská zástavba. Regionálně je vyšší podíl bytů v bytových domech v POÚ Trutnov (68,2), Žacléř (65,1), Hradec Králové (66,2), Náchod, Broumov a Rokytnice v Orl. horách. Zdroj dat: SLDB 2001


309


Naopak nejnižší podíly bytů v bytových domech vykazují POÚ Nechanice (7,35), Sobotka (15,9), Kopidlno (17,8), Nový Bydžov (20,7), Týniště nad Orlicí (23,5) a Chlumec nad Cidlinou (24,6). Tab. č. 18-6

Trvale obydlené byty z hlediska typu domu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 1991 Okres

2001

Byty v RD

Byty v BD

Byty v OD

Byty v RD

Byty v BD

Byty v OD

Hradec Králové

42,62

56,52

0,86

44,51

54,66

0,83

Jičín Náchod

64,13 52,63

34,38 46,19

1,49 1,18

65,11 53,26

33,27 45,33

1,63 1,41


59,33 41,60

39,29 56,62

1,38 1,78

59,36 44,28

39,04 53,69

1,60 2,04


Podle právního užívání bytu se nejvíce trvale obydlených bytů (42,1%) nacházelo ve vlastním domě, z nich je ovšem jen 1,2% v bytových domech a zbylých 98,3% je v domech rodinných. Druhým nejčastějším právním důvodem užívání bytu byl důvod nájemní (23%) a ty se naopak nacházejí převážně v bytových domech (86%). V souvislosti s privatizací bytového fondu se zvýšila kategorie bytů v osobním vlastnictví, které jsou až na výjimky převážně v bytových domech, a taktéž i byty členů družstva nájemců. Podle právního důvodu užívání bytu jednotlivých POÚ měly byty ve vlastním domě největší zastoupení na Novobydžovsku (64,5%), nejmenší na Trutnovsku (30,5%), což souviselo se strukturou bytového fondu v těchto regionech z hlediska druhu domu. Byty v osobním vlastnictví se na Vrchlabsku vyskytovaly v 18,3%, na Novobydžovsku pouze ve 2,3%. Podíl nájemních bytů byl nejvyšší na Trutnovsku (35,8%), nejnižší na Hořicku (13,4%), absolutně i relativně nejvíce bytů členů stavebních bytových družstev i členů družstev nájemců bylo sečteno v Hradci Králové (19,6%, resp. 4,5%). Tab. č. 18-7

Trvale obydlené byty podle právního užívání v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2001 Byt ve vlastním domě

Byt v osobním vlastnictví

Byt nájemní

Byt člena byt. družstva

Právní důvod užívání jiný nebo nezjištěný


36,79 53,87

9,44 6,43

23,10 18,85

18,38 11,06

12,29 9,78


43,48 48,69 36,26

11,71 12,33 11,55

21,74 16,75 30,39

13,12 12,71 12,00

9,95 9,54 9,81

Okres


18.3.3 Věková struktura bytového fondu Bytový fond Královéhradeckého kraje je poměrně starý, ke dni sčítání v roce 2001 činilo průměrné stáří trvale obydlených bytů 43,2 roků. Stáří bytového fondu je dalším významným ukazatelem, který podává informace o celkové kvalitě bydlení obyvatel. Věková skladba bytového fondu částečně souvisí s neobydleností bytů a také je v korelaci s rozsahem nové bytové výstavby a úbytků bytů. V období let 1991 – 2001 se věková struktura bytového fondu Královéhradeckého kraje výrazně změnila. Podle výsledků sčítání z roku 1991 bylo v kraji 15,6% bytů v domech postavených do roku 1899. Při sčítání v roce 2001 jich bylo jich bylo již výrazně méně, a to 6,9%. Toto číslo ovšem do jisté míry ovlivňuje skutečnost, že při sčítání v roce 1991 se sledovalo pouze období výstavby, zatímco v roce 2001 období výstavby nebo rekonstrukce. K celkovým úbytkům také došlo u dalších věkových kategorií domů s byty. Podíl domů z let 1900 – 1919 poklesl z 12,2% na 6,6%, z let 1920-1945 z 22,3% na 15,9%. Naopak procentuální zastoupení bytů v domech postavených nebo zrekonstruovaných po roce 1945 vzrostlo, a to nejvýrazněji u bytů z let 1971-1980 o 4,6 procentních


310


bodů. V domech z tohoto období bylo také při posledním sčítání zjištěno nejvíce bytů (23,1%) a žilo v nich 24,1% z počtu osob bydlících v bytě. Více než pětina bytů v rodinných domech je z období výstavby v letech 1920-1945. Z posledního období výstavby (1991-2001) pochází zhruba každý desátý byt v rodinném domě. U bytových domů bylo nejvíce trvale obydlených bytů sečteno v domech z let 1971-1980 (28,4%) a 1946-1970 (27,6%), kdy byla výstavba panelákových sídlišť nejintenzivnější. O útlumu výstavby bytových domů svědčí i fakt, že v těchto domech postavených nebo zrekonstruovaných v posledních deseti letech se nacházelo pouze 7,6% bytů. Tab. č. 18-8

Byty podle období výstavby v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 (v %) 1991

Okres

do 1919

19201945

2001 19461980

19811990

19912001

12,91 11,50

10,34 16,24

16,21 15,19

49,96 42,68

15,80 16,10

7,69 9,78

11,16 11,34 11,46

17,55 11,69 18,48

16,30 13,30 17,12

42,27 48,13 42,61

14,64 16,15 13,32

9,25 10,75 8,47

do 1919

19201945

19461980

19811991


19,90 34,83

22,19 21,06

45,00 32,61


32,63 28,35 29,44

22,58 22,24 23,14

33,63 38,07 35,96


Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejnižší podíl bytů postavených do roku 1919 se nachází v okrese Hradec Králové (10,34) a jejich podíl se za posledních deset let snížil téměř na polovinu. Nižší podíl těchto nejstarších bytů je také v okrese Rychnov nad Kněžnou (11,69%). V ostatních okresech se zastoupení těchto nejstarších bytů pohybuje v rozmezí od 16,24% v okrese Jičín po 18,48% v okrese Trutnov. Kategorie nejmladších bytů postavených v letech 1991 – 2001 je nejvíce zastoupena v roce 2001 v okrese Rychnov nad Kněžnou (10,75%), následují okresy Jičín (9,78), Náchod (9,25), Trutnov (8,47) a Hradec Králové (7,69), kde je podíl nových bytů v meziokresním srovnání nejnižší. Obr. č. 18-7

Podíl bytů postavených do roku 1919 v Královéhradeckém kraji v roce 2001

Podle hodnot vypočtených pro nižší územní celky se regionálně diferencují oblasti, kde je podíl nejstaršího bytového fondu nejvyšší. Jsou jimi Broumovsko (32,02) a Teplicko (27,07). Nejstarší bytový fond je ve vyšší míře zastoupen také v centrální oblasti území kraje (Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř), dále v oblastech Krkonoš a Podkrkonoší (Svoboda nad Úpou 25,98, Žacléř 21,87, Hostinné 18,37, Trutnov 17,58) a v západní části kraje (Sobotka 21,55, Kopidlno 19,12, Nový Bydžov 17,44 a Nechanice 20,21). Zdroj dat: SLDB 2001

Nejnižší podíl nejstarších bytů se proti tomu vyskytuje převážně ve východní části kraje (Kostelecko, Rychnovsko, Novoměstsko, Náchodsko) a na Královéhradecku a také Novopacku. V detailu jednotlivých obcí mají více než 50% bytů postavených do roku 1919 v obcích Kuks, Hynčice a Martínkovice. Naopak v obcích Podůlší a Valdice se nachází méně než 4% těchto bytů. Nejmladší


311


byty mají obce Butoves a Pšánky, kde je více než 45% bytů postavených v letech 1991-2001. Nejméně těchto bytů (pod 2%) je zastoupeno v obcích Lišice, Orlické Záhoří, Sadová, Zlatá Olejnice a Zdobnice. Obr. č. 18-8

Podíl bytů postavených v letech 1991-2001 v Královéhradeckém kraji

Věková kategorie nejmladších bytů postavených v letech 1991 – 2001 je regionálně vyšším podílem zastoupená převážně na Rychnovsku, Rokytnicku a Dobrušsku, ale také na Kopidlnsku a v oblasti Svobody nad Úpou. V regionech Královéhradecka, Chlumecka, Trutnovska, Žacléřska, Českoskalicka a Vamberecka jsou naopak nejmladší byty zastoupeny nejmenším procentuálním podílem (méně než 8%). Zdroj dat: SLDB 2001

18.3.4 Byty podle velikosti a počtu místností Velikost bytu charakterizuje celková a obytná plocha bytu. Celková plocha bytu je součtem plochy obytných místností, kuchyně a ostatních prostor bytu. Obytnou plochou bytu tvoří podlahová plocha 2 obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m . Průměrná obytná plocha 1 bytu se od roku 1961 zvýšila z 34,8 m2 na 51,2 m2 na 1 byt, tj. zvýšení o 47,1%. Nárůst byl zaznamenán při každém sčítání, i když dynamika nárůstu byla daleko vyšší v 60. letech (12,4%) než v 90% letech (7,3%). V meziokresním porovnání byla v roce 2001 nejvyšší průměrná plocha na 1 byt v okrese Jičín (54,21), nejnižší v okrese Trutnov (48,54). V průměru nejvyšší hodnoty průměrných ploch na 1 byt jsou v západní části kraje (Hořice, Nový Bydžov, Jičín, Nová Paka). V rámci jednotlivých obcí s rozšířenou působností byla nejnižší průměrná plocha na 1 byt sečtena v roce 2001 v ORP Trutnov, Broumov 2 a Hradec Králové, kde nepřesáhla 50 m . Z pohledu samostatných obcí mají nejvyšší průměrnou 2 plochu na 1 byt obyvatelé Milovic u Hořic (72,6), Osiček a Jahodova (přes 69 m ). Proti tomu nejnižší plochy bytů byly v roce 2001 v obcích Radvance (40,54), Žacléř (41,28), Rokytnice v Orlických horách (42,75) a Janských Lázních (43,65). Nižší průměrné plochy na 1 byt jsou spíše ve větších sídlech, ve městech, než v menších obcích.


312


48,00

2001 45,54

47,51

50,38

47,32

50,00

50,08

52,00

50,67

54,00

48,54

51,69

56,00

49,45

Průměrná obytná plocha na 1 byt v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2 2001 v m /byt 54,21

Graf č. 18-8

46,00

1991

44,00 42,00 40,00 Hradec Králové

Jičín

Náchod


Trutnov


Dalším ukazatelem vyjadřujícím velikost bytu je počet obytných místností o ploše 8 m2 a více. Průměrný počet takovýchto obytných místností na 1 byt v minulých letech postupně rostl od hodnoty 1,67 místností v roce 1961 až po 2,75 místností na 1 byt v roce 2001. Mezi okresy nejvyšší průměrný počet místností na 1 byt je v okrese Jičín (2,91), nejnižší naopak v okrese Trutnov (2,60). Více než 3 místnosti na 1 byt mají v průměru v POÚ Nechanice, Chlumec nad Cidlinou a Kopidlno. Proti tomu méně než 2,5 místnosti na 1 byt byla sečteno v POÚ Žacléř, Rokytnice v Orlických horách a Trutnov. Regionálně je tento ukazatel vyšší v západní části území kraje, nejnižších hodnot nabývá převážně v severních a východních obvodech. Nejčastěji se v Královéhradeckém kraji vyskytují byty se 3 pokoji, a to ve 35,8%. Zastoupení třípokojových bytů je vyšší v bytových domech (40,6%) než v rodinných domech (31,5%). Celkový podíl třípokojových bytů se od roku 1991 mírně zvýšil. Druhou nejčastější kategorií jsou byty dvoupokojové, kterých je v bytových domech o 8% méně než třípokojových a v rodinných domech o 9% méně. Každý zhruba dvanáctý trvale obydlený byt v Královéhradeckém kraji v roce 2001 měl 5 a více pokojů, tuto skutečnost ovlivňují především rodinné domy, kde podíl takto velkých bytů činil 15,1%, zatímco u bytů v bytových domech to bylo jen 0,8%. Obecně z výsledků sčítání v roce 2001 vyplývá, že vícepokojové byty jsou mladší než byty s menším počtem pokojů. Nejvíce bytů s minimálně 4 pokoji bylo postaveno nebo zrekonstruováno v letech 1971 – 1980, naopak malé byty (1-2 pokoje) byly nejčastěji součástí starých rodinných domů z období výstavby do roku 1919 a bytových domů z poválečných let (1946 -1970). Hodnoty podílu velikosti bytů podle počtu místností v jednotlivých okresech jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 18-9

Procentuální zastoupení bytů podle počtu místností v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 Počet místností Okres

1991 1

2

3

2001 4

5 a více

1

2

3

4

5 a více

Hradec Králové

16,60 26,89 36,29 12,19

8,03

14,66 26,00 37,20 12,55

8,03

Jičín Náchod

14,57 26,94 32,60 14,93 17,37 28,67 34,61 11,81

10,95 7,54

11,48 26,18 34,87 15,71 15,21 27,27 36,58 12,37

11,18 7,46

Rychnov nad Kněžnou 14,20 28,11 35,72 13,26 Trutnov 17,90 32,99 31,92 10,90

8,72 6,29

13,11 27,62 36,36 13,41 15,77 32,08 33,30 11,01

8,75 6,68



313


Z pohledu POÚ je nejvyšší zastoupení pěti a vícepokojových bytů na Nechanicku, Hořicku, Sobotecku, Smiřicku a Novobydžovsku. Nejméně se jich nachází na Žacléřsku, Trutnovsku a Teplicku. V porovnání nejmenších jednopokojových bytů je jich nejméně v POÚ Nechanice,Chlumec nad Cidlinou, Kopidlno a Nový Bydžov. Nejvíce se jednopokojové byty vyskytují ve Svobodě nad Úpou a v Rokytnici v Orlických horách. Více než 30% jednopokojových bytů se nachází v obcích Janské Lázně a Kounov. Naopak úplnou absenci jednopokojových bytů mají obce Dílce, Mezilesí, Říkov a Sovětice. Protikladem jsou obce, kde se nachází více než 30% pěti a více pokojových bytů – Staré Hrady, Jahodov, Milovice u Hořic a Bříšťany.

18.3.5 Byty podle technické vybavenosti Ukazatele technického vybavení bytů se mezi každým sčítáním zlepšují. V posledních letech se zvýšila převážně vybavenost bytů plynem a ústředním topením. Tab. č. 18-10 Technická vybavenost bytů v okresech Královéhradeckého kraje v r. 1991 a v r. 2001 Plyn v bytě

Vodovod v bytě


52,90 33,31

96,63 93,58

Náchod

21,10


3,77 41,51

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

Okres

Splachovací záchod v bytě

Koupelna v bytě

ÚT v bytě

Etážové topení celkem

92,08 85,77

92,95 86,96

49,83 15,16

28,51 46,39

97,36

86,61

88,04

55,64

17,99

96,95 97,56

89,43 88,19 2001 v %

90,61 88,67

35,95 52,86

32,61 18,57

69,48 44,03

98,18 97,51

95,26 92,09

96,13 94,06

74,46 55,84

8,76 13,14

37,73 19,42 50,95

98,59 98,44 98,60

93,24 94,39 93,85

94,27 95,50 94,25

63,17 68,11 64,14

12,27 5,97 11,32

1991 v %


Plyn byl zaveden do 48,3% bytů a možnost využívat plyn tak mělo o 14 procent více bytů než před 10 lety. Počet obyvatel hlášených v bytech s plynem činil 265 885 osob, tj. 48,9% všech osob bydlících v bytech. Vybavení bytů vodovodem, které bylo značně vysoké již v roce 1991, se ještě o 1,7 procentních bodů zvýšilo a dosáhlo hodnoty 98,3%. Kanalizační přípojky mělo celkem 68,8% bytů, přičemž jejich podíl vzrostl oproti poslednímu sčítání téměř o desetinu. Ústředním nebo etážovým topení bylo vybaveno 76,6% bytů. Téměř v jedné pětině obstarávala teplo v bytě kamna. V rodinných domech bylo kamny vytápěno 20,7% bytů, v bytových domech 17,6% bytů. Jako energie využívána k vytápění (bez dálkového) byl v 31% používán plyn, ve 23,1% uhlí, v 11,4% elektřina a v 5% dřevo. V roce 1991 mělo sociální zařízení (koupelnu nebo sprchový kout a splachovací záchod) v bytě nebo vlastní mimo byt necelých 90% bytů, v roce 2001 to již bylo 95% bytů v případě koupelny nebo sprchového koutu a 94% v případě splachovacího záchodu. Celá čtvrtina trvale obydlených bytů měla k dispozici teplou vodu ze zdroje mimo dům, 42,8% bytů ji zajišťovala pomocí elektrických ohřívačů, necelá pětina plynovými ohřívači a 7,4% bytů používalo jiný nebo kombinovaný zdroj. Z hodnot ve výše uvedené tabulce a z hodnot indexu nárůstu (2001/1991), ukazatelů technické vybavenosti bytů je zřejmé, že nejvíce stouplo vybavení bytů plynovou přípojkou a ústředním topením, což jsou dobré hodnoty především ve vztahu k životnímu prostředí. Počet bytů vybavených ústředním topení nejvíce vzrostl v okrese Jičín, a to o 40,7%. Výraznější nárůst byl také v okresech Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové. Index nárůstu podílu bytů s ústředním topením byl nejvyšší v POÚ Sobotka (17,33) a Kopidlno (11,04) a Lázně Bělohrad (7,57).


314


Podíl plynofikovaných bytů v obcích Královéhradeckého kraje v roce 1991

Počet plynových přípojek v bytě nejvíce vzrostl v okrese Rychnov nad Kněžnou, a to o 15,67% (index nárůstu = 5,38). V roce 1991 byl zaveden plyn alespoň v 1 bytě ve 46 obcích Královéhradeckého kraje, v roce 2001 to už bylo ve 327 obcích z celkového počtu 448 obcí v kraji (tj. v 73% obcí).

Zdroj dat: SLDB 1991 Obr. č. 18-10 Podíl plynofikovaných bytů v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001

Míra plynofikace je nejvyšší v okrese Hradec Králové, kde stoupla z 52,90% v roce 1991 na 69,48% v roce 2001. I přes nejvyšší nárůst je nejnižší míra plynofikace v okrese Rychnov nad Kněžnou, která v roce 2001 činila 19,42%. Zatímco v roce 1991 existovaly v kraji ještě regiony, kde plyn nebyl zaveden vůbec (POÚ Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk a Hronov), v roce 2001 už nulové hodnoty nenabyl žádný obvod obce s pověřeným úřadem. Zdroj dat: SLDB 2001

Celková míra plynofikace se však regionálně značně liší. Nejvyšších hodnot dosahuje v jižní části území, tzn. na Královéhradecku a zejména na západ a sever od města Hradec Králové. Vysoká míra plynofikace obcí je také na Jičínsku a Novopacku, a na Vrchlabsku a Trutnovsku. Nejnižší míra plynofikace je v obvodech POÚ Rokytnice v Orlických horách (0,39), Sobotka (1,52), Kopidlno (1,54), Opočno (3,34), Dobruška (3,98), Teplice nad Metují (4,63) a Broumov (9,12). Nejvíce plynofikovanou obcí v roce 2001 byly Valdice (92,3%), vyšší plynofikace než 80% dosahovaly dále obce Jičín, Hostinné, Stračov, Hradec Králové, Velichovky a Lochenice.


315


Souhrnnou charakteristikou kvality bytového fondu z hlediska jeho technické vybavenosti je tzv. kategorizace bytů. V meziokresním srovnání se nejvíce bytů splňující podmínky pro zařazení do I. kategorie bytů nachází v okrese Hradec Králové (89,2%), který převyšuje ostatní okresy tak výrazně, že se jako jediný okres pohybuje nad celokrajovým průměrem (83,3%). Následují okresy Trutnov (82,1), Náchod (81,6), Rychnov nad Kněžnou (80,9) a Jičín (78,0). V podílu bytů III. a IV. Kategorie byl nejvýše okres Jičín (6,9%), na opačném konci potom okres Hradec Králové (3,1%).

Graf č. 18-9

Index nárůstu ukazatelů technické vybavenosti bytů v okresech Královéhradeckého kraje (2001/1991) Plyn v bytě

vodovod v bytě

splach.zách. v bytě

koupelna v bytě

ÚT v bytě

Etáž.top. celkem

Tr ut no v

0,63

0,19

ou K ně žn na d N ác ho d

5,38

1,17 1,11 1,11 1,05

1,85

0,29

3,71

Ji čí n

1,09 1,08 1,05 1,33

K rá lo vé

0,32

H ra de c

1,98

1,10 1,10 1,06 0,70

R yc hn ov

1,25 1,09 1,10 1,04 1,26

0,00

1,55 1,07 1,07 1,05 1,36

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00


18.3.6 Úroveň bydlení Celková úroveň bydlení se statisticky vyjadřuje přepočtenými ukazateli o počtu obyvatel na jeden byt a obytnou místnost, údaji o velikostní struktuře bytů, tj. jejich obytná plocha a počet obytných místností (viz kapitola výše). Relativně zvyšující se úroveň bydlení ovlivňuje fakt, že při poklesu počtu obyvatel roste počet trvale obydlených bytů, a to bytů kvalitnějších. Nová výstavby zajišťuje vyšší komfort bydlení, stavějí se byty s lepším technickým vybavením, byty malé nebo nedostatečně vybavené jsou bourány nebo rekonstruovány. Počet osob na 1 byt je ukazatel vycházející z relace mezi počtem obyvatel a počtem trvale obydlených bytů. Tento ukazatel nezohledňuje velikost bytu. V roce 1991 bylo v Královéhradeckém kraji v jednom bytě trvale hlášeno 2,77 osob, v roce 2001 to bylo v průměru 2,66 osob (v rodinných domech 2,79 osob a v bytových domech 2,52 osob). V absolutních číslech bylo v Královéhradeckém kraji v roce 2001 sečteno 27,1% bytů, ve kterých byly trvale hlášeny 2 osoby. V další necelé čtvrtině bytů trvale žila 1 osoba, v jedné pětině 4 osoby a v necelé pětině 3 osoby. Bytů s 5 a více osobami již bylo výrazně méně. Průměrné okresní hodnoty počtu osob na 1 byt vydělují okres Jičín a Rychnov nad Kněžnou, kde žije v 2,7 osob na 1 byt, v ostatních okresech jsou hodnoty nižší a pohybují se v rozmezí 2,63-2,65 osob na 1 byt. Na územní úrovni obcí s pověřeným úřadem žije méně než 2,6 osob v 1 bytě v obvodech Žacléř, Svoboda nad Úpou, Teplice nad Metují, Náchod a Hradec Králové. Nejvyšších hodnot tento ukazatel proti tomu nabývá v obvodech v okolí Hradce Králové a v západní a východní části krajského území – obvody Smiřice, Nechanice, Nový Bydžov a Týniště nad Orlicí (nad 2,75).


316


2,71

2001 2,63

2,65

2,65

2,64

2,70

2,70

2,75

2,74

2,80

2,76

2,78

2,85

2,74

2,84

Graf č. 18-10 Průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt v okresech Královéhradeckého kraje v roce 1991 a 2001

1991


Jičín

Náchod


Trutnov


Hodnota ukazatele obytné plochy bytu připadající na 1 osobu se rok od roku příznivě zvyšuje. V roce 2 2 2 1961 činila 11,0 m , v roce 1991 to bylo už 17,2 m a při posledním sčítání 19,0 m Více než ostatní ukazatele se lišily hodnoty u bytů v rodinných a bytových domech. Zatímco v rodinných domech, kde byly byty zpravidla větší jak z hlediska počtu místností tak i z hlediska plochy místností, připadalo na 2 2 1 osobu 21,7 m obytné plochy, v bytových domech to bylo o 5,9 m méně. Rozdíly mezi jednotlivými hodnotami v jednotlivých okresech nejsou nikterak výrazné. Nejvyšší obytná plocha na 1 osobu připadá v okrese Jičín (20,07), nejnižší pak v okrese Trutnov (18,44).

16,61

18,44

17,43

19,09

17,32

18,99

18,37

17,02

20,00

18,95

25,00

20,07

Graf č. 18-11 Průměrná plocha bytu na 1 osobu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001

15,00

2001 1991


Jičín

Náchod


Trutnov



317

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Obr. č. 18-11 Průměrná obytná plocha bytu na 1 osobu v Královéhradeckém kraji v roce 2001

Z regionálních hodnot je opět patrné, že nejvyšší jsou průměrné plochy bytu na 1 osobu v západní části kraje (POÚ Sobotka 21,84, Kopidlno 20,30, Hořice 20,49, Lázně Bělohrad 20,42) a v okolí krajského města (Nechanice 21,09, Chlumec nad Cidlinou 20,45, Týniště nad Orlicí 20,44, Opočno 20,10). Nejnižší převážně v příhraničních severních i východních oblastech (obvody Rokytnice v Orlických horách (16,60), Žacléř (17,17), Trutnov (17,55), Hostinné (17,90)). Zdroj dat: SLDB 2001

V hodnocení jednotlivých obcí je maximální plocha na 1 osobu v obcích Zámostí-Blata, Pšánky 2 a Rašín (nad 27 m ). Minimální naopak v obcích Petrovičky, Radvanice a Rokytnice v Orlických 2 horách (pod 16,2 m ). Celková obytná plocha na 1 byt, na 1 osobu i počet obytných místností se zmenšuje s velikostí sídla, z čehož lze usoudit, že obyvatelé menších obcí, kde také více převládají rodinné domy, mají vyšší komfort bydlení. Rozložení průměrného počtu osob na 1 byt podle velikostní kategorie obcí ukazuje následující graf. Graf č. 18-12 Počet osob na 1 trvale obydlený byt v roce 2001 podle velikostní skupiny obcí Královéhradeckého kraje 2,79

2,8

2,77

2,75 2,7

2,71

2,69

2,66

2,65 2,65 2,58

2,6

2,54

2,55 2,5 2,45 2,4 do 199

200-499

500-999

10004999

500019999

2000049999

50000 a více

kraj celkem

Zdroj dat: SLBD 2001

18.4

BYTOVÁ VÝSTAVBA

Bytová výstavba je vzhledem k rozvoji lidských zdrojů jednou ze stěžejních kapitol. Její dlouhodobý vývoj ovlivňuje celkový rozvoj v daném území, má vliv na přísun pracovní síly a posiluje ekonomiku regionu. V posledních letech je bytová výstavba v České republice, i v Královéhradeckém kraji provázená značnými kvantitativními výkyvy, neboť po ukončení plánované bytové výstavby z 80.let


318


minulého století došlo k výraznému útlumu v počtu nově postavených bytů. Bytová výstavba již není přímo ovlivňována státem, ale více závisí na regionech a samosprávách obcí, na jejich připravenosti a finanční síle nové byty postavit nebo připravit vhodné podmínky pro vstup developera či investora bytové výstavby, popř. připravit lokality pro individuální výstavbu. S bytovou výstavbou a stárnutím bytového fondu úzce souvisí velikost bytových úbytků. V Královéhradeckém kraji jsou absolutně i relativně nejvyšší úbytky bytů v porovnání s ostatními kraji v rámci NUTS 2 Severovýchod. Jsou také relativně vyšší než je tomu v průměru za Českou republiku. Nárůstem velikosti bytové výstavby v období 2001 – 2010 lze očekávat, že úbytky bytů patrně absolutně i relativně vzrostou. V rozboru samotné bytové výstavby se sledují tři fáze, a to počty zahájených, rozestavěných a dokončených bytů za jednotlivé období a území. Graf č. 18-13 Byty podle stádia rozestavěnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003

5455

4851

4598

5000

5279

6000

dokončené byty 5602

rozestavěné byty k 31.12. 5544

zahájené byty

4000

1270

1400

1671

1293

1419

1582

1404

1780

1545

1738

1271

2000

1812

3000

1000

0 1998

1999

2000

2001

2002

2003



319

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 18-11 Bytová výstavba dokončená, zahájená a rozestavěná v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 - 2001 Počet dokončených bytů v roce Kraj, okres

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1996 – 2001

Hradec Králové

623

844

334

477

168

125

369

366

498

326

406

348

Jičín

184

263

302

78

106

92

231

101

183

220

158

164

Náchod

585

419

382

85

80

278

205

298

274

241

276

262

Rychnov n. Kněžnou

429

291

324

56

76

128

150

223

291

290

272

226

Trutnov

568

668

314

170

245

160

253

283

299

327

307

272

2 389

2 085

1 656

866

675

783

1 208

1 271

1 545

1 404

1 419

1 272


Počet zahájených bytů v roce 1991

1992

1993

1994

Hradec Králové

73

72

55

68

Jičín

83

53

56

Náchod

85

65

49

Rychnov n. Kněžnou

43

21

Trutnov

43 327


1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1996 – 2001

265

265

402

515

552

369

489

432

122

75

225

181

213

221

323

187

225

91

187

290

423

243

292

297

276

304

81

107

81

182

379

402

303

317

315

316

36

95

95

176

326

333

439

370

474

315

376

247

336

483

784

1 288

1 718

1 812

1 738

1 780

1 582

1 653

Počet rozestavěných bytů v roce 1991 Hradec Králové Jičín

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2 168

1 377

1 108

772

1 045

1 220

922

1 037

1 091

1 140

2001

1996 – 2001

1 218

1 105

884

670

391

499

416

619

573

685

744

847

879

725

1 196

842

554

560

674

731

949

895

945

1 011

1 081

935

798

649

257

308

391

642

717

957

970

997

1 053

889

Trutnov

1 293

1 061

842

756

639

801

887

1 024

1 101

1 284

1 313

1 068


6 339

4 599

3 152

2 895

3 165

4 013

4 048

4 598

4 851

5 279

5 544

4 722

Náchod Rychnov n. Kněžnou

Zdroj dat: ČSÚ

V Královéhradeckém kraji je poměrně vysoký podíl bytů stavěných v rodinných domech, zvláště bytů v nástavbách a přístavbách rodinných domů. V dlouhodobém výhledu se patrně tento podíl bude ještě zvyšovat jako výraz vyšší životní úrovně v oblasti komfortu bydlení. Plynulost bytové výstavby je vyjádřena počtem zahájených bytů v přepočtu na 100 bytů dokončených. Plynulost je tím větší, čím vyrovnanější jsou ukazatele zahájení a dokončení výstavby a čím menší je rozdíl mezi počtem zahájených a dokončených bytů, ovšem s podmínkou mírné převahy bytů zahajovaných, což vyjadřuje tendence růstu bytové výstavby. Tab. č. 18-12 Plynulost bytové výstavby v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1996 - 2001 1996 - 2001 Kraj, okres

Průměrná roční zahajovaná bytová výstavba (počet bytů)

Průměrná roční dokončená bytová výstavba (počet bytů)

Plynulost bytové výstavby (Počet zahájených bytů na 100 dokončených)

Hradec Králové

432

348

124,1

Jičín Náchod

225 304

164 262

137,2 116,0

316 376 1 653 30 853

226 272 1 272 21 187

139,8 138,2 130,0 145,6

Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradecký kraj Česká republika

Zdroj dat: ČSÚ, propočty ÚRS Praha

V Královéhradeckém kraji byla v letech 1996 – 2001 příznivější plynulost bytové výstavby než v průměru za Českou republiku. Rovněž okresní hodnoty byly relativně dobré, nepřekračující hodnotu 140 bytů zahájených na 100 dokončených.


320


Rozestavěnost vyjádřená počtem rozestavěných bytů na 100 dokončených se v letech 1996 – 2001 v Královéhradeckém kraji pohybovala kolem 370 rozestavěných na 100 dokončených bytů. V kraji Libereckém byl tento poměr vyšší (446:100) a v Pardubickém kraji relace odpovídala 385:100. V České republice byl tento poměr 489:100, tzn. že bylo mnohem více rozestavěných bytů než dokončených. Při porovnání okresů Královéhradeckého kraje byla nejpříznivější relativní rozestavěnost v okrese Hradec Králové (317:100), dále pak v okrese Náchod (357:100). Další dva okresy Trutnov a Rychnov nad Kněžnou měly hodnoty rozestavěnosti 393 a 394:100. Pouze v okrese Jičín relativní rozestavěnost dosáhla poměru přes 400 (441:100). V průměrné době výstavby rodinných domů je však situace jiná. V Královéhradeckém kraji je tato doba vyšší než průměr za ČR (ČR = 55 měsíců, kraj = 57 měsíců). Liberecký a Pardubický kraj se k celostátnímu průměru sice přiblížily, ale stále je u nich doba výstavby rodinných domů o něco málo nižší (Liberecký kraj = 52 měsíců, Pardubický 53 měsíců). Z okresů Královéhradeckého kraje je nejvyšší průměrná doba výstavby rodinných domů v okresech Rychnov nad kněžnou, Jičín a Náchod. Průměrná doba výstavby u bytových domů se postupně snižuje, avšak i zde je celostátní průměr bezmála tříletý. Stavět bytové domy v průměru 3 roky, jak tomu bylo v letech 1996 – 2001 znamená, že alespoň 1 rok je vynaložený kapitál umrtven, efektivnost výstavby se snižuje. Ukazatele charakterizují podíl bytů v rodinných a bytových domech, které byly stavěny 61 a více měsíců nelze hodnotit jinak než jako vysokou ztrátu vynaložených prostředků. V rodinných domech byla takových bytů v celostátním měřítku bezmála jedna třetina, v Královéhradeckém kraji plná třetina. U bytových domů jsou doby výstavby nad 5 let již zcela nepochopitelné. Ukazují obyčejně na extrémní situace, které při výstavbě zjevně vznikaly. V Královéhradeckém kraji se v přepočtu na 1 000 obyvatel zahajovalo velmi málo bytů v období 1991 – 1995. V dalších šesti letech se již průměrná intenzita zahájené výstavby zvedla alespoň do úrovně průměru za ČR. U dokončené výstavby se v průměru na 1000 obyvatel celostátní hodnota překračuje. Hovoří to nepřímo o tom, že bytová výstavba se více dokončovala, nezůstávala tak silně v rozestavěných bytech jako v některých jiných krajích. V okresních údajích jsou potěšující růstové změny v zahájené výstavbě zejména v okrese Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, v určité míře i Hradec Králové. Ke zvýšení intenzity bytové výstavby může v tržně motivované ekonomice přispět především rostoucí kupní síla obyvatel, doplňujícím způsobem také více sociálně zaměřená intervence státu, regionu, měst a obcí. Mzdová úroveň v kraji je silně podprůměrná. Na druhé straně pořizovací hodnoty bytů v rodinných domech a v bytových domech, resp. i hodnoty nástaveb a přístaveb nejsou nikterak nízké. Královéhradecký kraj nepatří ke krajům s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby. Zaujímal celkem 4. místo, ovšem celková intenzita výstavby v mezích 2-2,5 bytů na 1000 obyvatel je celkově nízká a výrazně pod průměrem vyspělých zemí.

18.5 PROGNÓZA POTŘEBY BYTŮ Tato kapitola vychází ze zpracované Analýzy a prognózy rozvoje bydlení v Královéhradeckém kraji, kterou pro krajský úřad Královéhradeckého kraje zpracovalo ÚRS Praha. Zde jsou shrnuty nejdůležitější závěry z tohoto dokumentu. Rozbor dosavadního vývoje a bytové situace v Královéhradeckém kraji i v jednotlivých statisticky sledovaných územních celcích provedený až do úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností vytvořil předpoklady pro vypracování prognózy potřeby bytů do roku 2010 s výhledem do roku 2015 prozatím na úrovni kraje jako celku. U prognózy je možné vycházet ze současného rozsahu výstavby (z počtu dokončených bytů) a formulovat varianty podle dřívějších údajů např. porovnáváním intenzity bytové výstavby v průměru let sedmdesátých a intenzity výstavby v průměru let 1996-2001, kdy se již nevyskytovaly velké transformační výkyvy v zahajování a dokončování bytů. Bytové domy v rukou soukromých vlastníků – podnikatelů budou stále tvořit ne více než 10% z celkového počtu bytů. Patrně stále ještě nedostatečná rekonstrukce bytových domů bude brzdit snížení úbytků bytů v důsledku stárnutí a chátrání. V Královéhradeckém kraji by nebylo správné počítat s nízkým (4%) či dokonce se snižujícím podílem úbytků bytů do roku 2010. K výčtu faktorů a hodnocení některých údajů je potřebné konstatovat:


321


-

-

-

-

v Královéhradeckém kraji existuje, a je možné dále očekávat posílení rozvoje ekonomiky jako jádra celkového společenského vzestupu i současný pohled na dlouhodobý vývoj počtu obyvatel nepřisuzuje kraji závažnější úbytek do roku 2020. Přirozená měna obyvatelstva je sice varující, nikoliv však beznadějná i při pesimistické projekci obyvatelstva je potřebné počítat s růstem počtu domácností cestou štěpení domácností. Dvou-či třígenerační bydlení v jednom bytě se rovněž dále oslabí. Probíhající tendence stárnutí bytového fondu může být překonána jen růstem výstavby nových bytů a včasným rekonstrukčním zásahem. K tomu, aby bytový fond v Královéhradeckém kraji, který je podle údajů z roku 1991 i 2001 značně starý výrazněji omládnul, bude rovněž zapotřebí vytvářet předpoklady pro plynulou výstavbu bytů ve větším rozsahu než odpovídá objemu a intenzitě v letech 1996-2002. Zvýšení bytové výstavby oproti průměrnému ročnímu počtu dokončených bytů z období 19962001 samo o sobě přinese i zvýšení úbytků – nové byty vždy vytlačují byty přestárlé, neefektivně rekonstruovatelné Rozsah rekonstrukcí u zprivatizovaných bytových domů nebude ještě prováděn v rozsahu odpovídajícímu běžnému konkurenčnímu tlaku jako je tomu u soukromých činžovních domů Na potřebu bytů z nové výstavby může změkčujícím způsobem působit využití rezerv v bytové výstavbě. Rozloženo do zhruba 7 let by bylo možné dosáhnout toho, že se snížením rozestavěnosti a doby výstavby se může přírůstek bytů za léta 2001-2010 zvýšit celkem o cca 1500 bytů. Rovněž snížením neobydlenosti by mohlo v průběhu 10 až 15 let přinést zapojení přírůstku trvale obydlených bytů získaných bez nové výstavby. Po odečtu úbytků a rezerv a připočtení přírůstků využitelných rezerv a za předpokladu růstu počtu domácností by bylo možné uvažovat o potřebě celkového přírůstku bytů za období 2001-2010 v rozsahu zhruba 20 tisíc bytů. Za podmínky čerpání rezerv v rozsahu cca 4 500 bytů a na druhé straně náhrady úbytků bytů v rozsahu 10 tisíc bytů by se bytová výstavba mohla pohybovat v rozsahu 2300 bytů v ročním průměru (v roce 2002 se skutečnost rovnala 1419 bytů). Intenzita bytové výstavby by se zvýšila ze současných 2,56 bytů na 1000 obyvatel na 4,15 bytů. Takový vzestup by bylo možné považovat za dostačující a dosti náročný. Zabezpečit ho může z největší části úspěšný rozvoj ekonomiky s dobře fungujícím trhem, ale také sjednocené úsilí samosprávních a státních orgánů zúčastněných na tvorbě a realizaci programu rozvoje bydlení do roku 2010.

18.5.1 Projekce obyvatelstva a domácností V Královéhradeckém kraji se dosavadní vývoj počtu obyvatel a domácností (od roku 1970) vyznačoval tím, že zejména v letech 1991-2001 při pokračujícím poklesu počtu obyvatel se dosti výrazně zvýšil počet domácností. Údaje z projekce obyvatel a cenzových domácností do roku 2020 pak ukazují, že i při výraznějším snížení počtu obyvatel zůstává tendence růstu počtu domácností zachována, byť již v mírnějším vyjádření.


322

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 18-14 Vývoj počtu obyvatel a domácností v Královéhradeckém kraji v letech 1970 - 2020

domácnosti

obyvatelstvo

125 120,3

120 118,4 115

114,9

110

106,6

105 100

103,9

108,1 102,3

100

101,9 98,7

100 95

94,2

90 1970

1980

1991

2001

2010

2020

Zdroj dat: ČSÚ, projekce ÚRS Praha

Vybavenost domácností byty se tak stává stále složitějším úkolem neboť klesá složka obyvatel v produktivním věku. U domácností roste především podíl domácností jednotlivců, zvyšuje se počet neúplných rodin, a to vše klade ještě doplňkově nové požadavky na vybavenost domácností byty, kdy menší domácnosti vyhledávají byty s menším počtem pokojů nebo i se specifickým určením.

18.5.2 Bilanční rozvaha potřeby bytů 2003-2010 (2015) Pro období do roku 2010 (2015) se považuje za reálnou a celkově průchodnou varianta „B“, tedy varianta „středně náročná“. Dva výsledné ukazatele prognózy bytů podle této varianty v Královéhradeckém kraji představují: - Počet trvale obydlených bytů na 1000 obyvatel - Počet trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností Varianta „B“ vykazuje v roce 2010 401 trvale obydlených bytů na 1000 obyvatel a 91,0 bytů na 100 cenzových domácností. V roce 2015 má být dosaženo 421 bytů na 100 obyvatel a 92,6 bytů na 100 domácností. Pro srovnání: údaje ze SLDB 2001 činily 371 trvale obydlených bytů na 1000 obyvatel a 89,6 trvale obydlených bytů na 100 domácností. V počtu dokončených bytů by se mělo v období 2003-2010 dosáhnout 15 108 bytů (1889 v průměru ročně), v období 2001-2015 13 635 bytů (průměrně 2 727 bytů). Pro srovnání: počet dokončených bytů v letech 2001-2002 činil 3 090 bytů, tj. v průměru ročně 1 545 bytů.

18.5.3 Potřeba bytů Ve variantě „B“ se potřeba vzestupu počtu dokončených bytů a intenzity bytové výstavby v období 2003-2010 a 2003-2015 nejeví jako málo reálná. Svědčí o tom nepřímo již dosažené úrovně rozsahu i intenzity zejména v období 1971-1980. Prognostické hodnoty ukazují na rozsah zahajované bytové výstavby, který by dobře odpovídal posílení plynulosti výstavby. Relace vyjadřující předstih zahajované bytové výstavby před výstavbou dokončovanou v rozmezí 10-20 bytů vytváří dostatečné zabezpečení před destabilizujícími výkyvy, jež se mohou objevit v poptávce a nabídce bytů. Plynulost bytové výstavby svědčí o tom, že jednotlivé fáze výstavby nevybočují. Konkrétně mizí nebo alespoň slábne nebezpečí vysoké rozestavěnosti. Z údajů prognózy je dále zřejmé, že průměrná velikost bytu co doi počtu pokojů může být v příštích 10-12 letech ovlivněna změnou struktury domácností, kde roste počet domácností jednotlivců a neúplných rodin a klesá počet rodin úplných. Znamená to, že zesílí poptávka po menších bytech. Na druhé straně by nebylo správné tento vliv dlouhodobě přecenit. S rozvojem ekonomiky a růstem životní úrovně sílí tendence získání bytů prostornějších a tato tendence, jak ukazují i údaje z vyspělých evropských zemí převažuje. Rozhodující je proto faktor kupní síly obyvatelstva.


323


18.6 ZÁVĚR Vývoj problematiky bydlení a dostupnosti bytů se v Královéhradeckém kraji v mnoha ukazatelích nikterak neliší od jiných krajů v České republice. Problematickým se stává celkově starší bytový a domovní fond, vysoký podíl neobydlených bytů a pokles výstavby nových bytů a domů, který v devadesátých letech zaznamenal celkový útlum. Rozvoj bydlení v Královéhradeckém kraji ovlivňují zejména demografické a ekonomické ukazatele. Nepříznivým demografickým vývojem, kdy klesá celkový počet obyvatelstva, ale zvyšuje se počet domácností, vzrůstá také poptávka po možnostech bydlení. Bytová výstavba vykazuje každoročně celkově stabilní počet nových bytů, ale přepočet na 1000 obyvatel je stále velmi nízký. Atraktivnost kraje v oblasti bydlení je pro občany celkově vysoká. Žádanými lokalitami jsou zejména oblast Královéhradecka a oblasti v zázemí velkých měst, což vede samozřejmě k vzestupu cen nemovitostí, a to při celkově nižších mzdách v kraji a nižší koupěschopností zdejších obyvatel komplikuje dostupnost bydlení zejména pro mladé rodiny. Tuto skutečnost jen částečně vyrovnává výstavba nájemních bytů, která ovšem zejména v nejatraktivnějších lokalitách je ve velkém útlumu. Individuální výstavba zejména rodinných domů je oproti ostatním krajům poznamenána zejména dlouhou průměrnou dobou výstavby. Příležitostí pro samosprávy obcí je zejména zvýšení alokací podpor do bytové výstavby, podpora individuální výstavby rodinných domů na venkově a rozvoj nájemního bydlení zejména ve městech, k čemuž lze například často využít opuštěné vojenské a průmyslové objekty, které jdou rekonstrukcí využít pro bydlení. Syntetické zhodnocení potenciálu bydlení Královéhradeckého kraje je provedeno na základě vybraných ukazatelů bydlení: •

Index nárůstu obydlených bytů celkem 1991 – 2001

•

Průměrná plocha na 1 byt v roce 2001

•

Průměrná plocha bytu na 1 osobu v roce 2001

•

Podíl bytů s plynem v roce 2001

•

Podíl bytů postavených do roku 1945

•

Podíl neobydlených bytů z důvodu nezpůsobilosti k bydlení a jiného důvodu než rekreace a přechodné bydlení v roce 2001

Vyhodnocení potenciálu kvality bydlení bylo provedeno bodovací metodou v rozlišení územních jednotek obcí s pověřeným úřadem, kterých je v Královéhradeckém kraji celkem 35. Region s nejnižším počtem sečtených bodů vykazuje na základě vyhodnocení těchto ukazatelů nejpříznivější potenciál pro bydlení. Na základě součtu bodů byly regiony setříděny do 5 kategorií hodnocení: •

Velmi příznivé hodnocení (rozpětí počtu bodů 61 - 82)

•

Příznivé hodnocení (83 - 98 bodů)

•

Průměrné hodnocení (99 - 117 bodů)

•

Méně příznivé hodnocení (118 - 136 bodů)

• Nepříznivé hodnocení (137 - 154 bodů) Nejnižšího součtu bodů podle vybraných ukazatelů dosáhl region Lázní Bělohrad (součet 61 bodů). Nejhorší umístění získat tento region v ukazateli indexu nárůstu obydlených bytů, kde se umístil na 19. místě. V ostatních ukazatelích získal body v rozpětí hodnot 6 – 11. V souhrnné kategorii regionů s velmi příznivým hodnocením potenciálu bydlení se umístily rovněž obvody Nechanice (69 bodů), Třebechovice pod Orebem (70), Jičín (74), Hořice (76), Nová Paka (77) a Smiřice (82). S výjimkou Třebechovic a Smiřic se jedná o obvody lokalizované západně až severozápadně od Hradce Králové. Žádný z těchto obvodů se v indexu počtu nárůstu obydlených bytů celkem, tedy v ukazateli kvantitativním neumístil v první desítce. Nejlépe jsou na 12. a 13. místě Smiřice a Třebechovice pod Orebem, nejhůře Nová Paka na 26. pozici. Velmi dobrého hodnocení však tyto obvody dosahují v přepočtených ukazatelích průměrné plochy na 1 byt a průměrné plochy na 1 osobu. Zejména Nechanice, Třebechovice a Hořice se umístily do 5. místa v pořadí těchto ukazatelů. V těchto regionech je celkově nižší podíl bytů v bytových domech, a tím jsou pravděpodobně ovlivněny i tyto


324


kvalitativní hodnoty bydlení, neboť plochy bytů v bytových domech jsou zpravidla nižší. Kvalitu bydlení zejména s ohledem na životní prostředí zvyšuje napojení bytu na plyn. Celková plynofikace kraje za posledních 10 let prudce vzrostla. Pouze obvod Hořice se v tomto ukazateli umístil na 25 místě, ostatní regiony získali mnohem lepší obodování – Třebechovice 2 body , Nová Paka 4 body a Jičín 5 bodů. V podílu bytů postavených do roku 1945 vykazují tyto regiony průměrné hodnocení v rozpětí 10 – 28 bodů. Tradičně v lokalitách bývalého okresu Jičín se vyskytuje vysoký podíl objektů sloužících k rekreaci. V podílu neobydlených bytů z jiného důvodu než sloužící k rekreaci tyto obvody získali logicky dobré hodnocení v rozmezí hodnot 6 – 11 bodů. Nechanice a Třebechovice se v tomto ukazateli umístili na 18. a 19. pozici a Smiřice získali 23. pořadí. Příznivého hodnocení dosáhly v součtu obvody Česká Skalice (86 bodů), Dobruška (90), Nové Město nad Metují, Vrchlabí, Nový Bydžov a Týniště nad Orlicí (95), Sobotka (97) a Chlumec nad Cidlinou (98). V ukazateli indexu nárůstu obydlených bytů se diferencují vysoké odlišnosti u těchto obvodů, rozpětí 5 – 35 bodů. Česká Skalice a Chlumec nad Cidlinou získali v tomto ukazateli až 31. a 35. pořadí, tedy velmi nepříznivé ohodnocení. Nový Bydžov získal 25 bodů, Týniště nad Orlicí 14 bodů, Nové Město 11, Vrchlabí 8 a Dobruška nejlépe se ziskem 5 bodů. V ukazatelích přepočtených hodnot se umístil nejlépe obvod Sobotka, který v přepočtu průměrné plochy na 1 byt získal 1 bod, tedy nejlepší ohodnocení v rámci POÚ Královéhradeckého kraje, a v ukazateli průměrné plochy na 1 osobu získal 2 body. Rovněž Chlumec nad Cidlinou získal velmi dobré hodnocení v těchto ukazatelích, když se v obou případech umístil na 4. pozici. Ostatní obvody se pohybují v rozmezí průměrného hodnocení. V podílu plynových přípojek v bytech je z těchto regionu nejlépe vybaven obvod Vrchlabí (6 bodů), nejhůře jsou plynofikovány obvody Sobotka – 34 bodů a Dobruška 31 bodů. Podíl bytů postavených do roku 1945 je velmi nízký v obvodech Dobruška, Nové Město nad Metují a Týniště nad Orlicí. V podílu neobydlených bytů z jiného důvodu než sloužící k rekreaci či přechodnému bydlení byla nejlépe ze všech 35 obvodů vyhodnocena Sobotka. Česká Skalice se umístila na 5. místě a Dobruška na 10. místě. Ostatní obvody se pohybují v rozmezí 12 – 28 bodů. Průměrné hodnocení v kvalitě potenciálu bydlení vykazují obvody Rychnov nad Kněžnou a Kostelec nad Orlicí (102 bodů), Kopidlno (108), Rokytnice v Orlických horách a Hradec Králové (110) a Police nad Metují a Náchod (117). Rokytnice v Orlických horách a Rychnov nad Kněžnou nejvíce bodují v indexu nárůstu počtu obydlených bytů, získali 1. a 3. pozici v rámci Královéhradeckého kraje. Ostatní obvody v tomto ukazateli získali body v rozpětí 10 – 29 v Kopidlně. V hodnotách ukazatelů přepočtených ploch na 1 byt a 1 osobu se nejlépe umístil region Kopidlno se 6 a 7 body a Kostelec nad Orlicí se 13 body v obou případech. Zbylé obvody této skupiny vykazují v tomto ukazateli spíše podprůměrné hodnocení v rozpětí 24 – 35 bodů. Podíl plynofikovaných bytů je v rámci kraje nejvyšší v obvodě Hradec Králové. Ostatní regiony zde získali průměrné až podprůměrné umístění 18. - 35. místo v Rokytnici v Orlických horách. Ukazatel hodnoty stáří bytového fondu postaveného do roku 1945 je v rámci kraje nejnižší právě v Rychnově nad Kněžnou a v Rokytnici v Orlických horách. Až na 31. pozici se zde umístil obvod Kopidlno. V podílu neobydlených bytů z jiného důvodu než rekreačního či přechodně obytného získal 2 body obvod Kopidlno, 3 body Rokytnice v Orlických horách a 7 bodů Police nad Metují. Nejvyšší podíl těchto bytů se v rámci kraje nachází v obvodě Hradec Králové a horší bilancí disponuje rovněž Kostelec nad Orlicí (31. místo). V obvodech Hronov (123 bodů), Vamberk a Jaroměř (124), Červený Kostelec (125), Dvůr Králové nad Labem (127), Úpice (132), Opočno (134), Trutnov (135) a Teplice nad Metují (136) byly na základě vybraných hodnocených ukazatelů identifikovány méně příznivé hodnoty potenciálu podmínek pro bydlení. Pouze obvody Trutnov a Teplice nad Metují vykazují dobré hodnocení v indexu nárůstu obydlených bytů ( 6 a 7 bodů). Ostatní regiony v tomto ukazateli vykazují více nepříznivé hodnoty. Více než 30 bodů obdrželi Opočno, Vamberk a Hronov. Obvod Opočno disponuje nejpřijatelnějšími hodnotami v ukazatelích plochy na 1 byt a 1 osobu, získalo zde 9 a 8 bodů. Rozpětí hodnot těchto ukazatelů u ostatních obvodů v této kategorii je 16 – 33 bodů. V podílu bytů s přípojkou na plyn jsou lépe hodnoceny obvody Jaroměř (7 bodů), Dvůr Králové nad Labem (9) a Trutnov (11). Podíl nejstarších bytů postavených do roku 1945 je nejnižší v rámci této kategorie v obvodu Vamberk (4 body). U zbylých obvodů tento ukazatel nabývá 17. – 34. pozici ve Dvoře Králové. Podíl neobydlených bytů z důvodu nezpůsobilosti či jiného důvodu než je rekreační funkce a přechodný pobyt je nejvýše obodován na 4. pozici v obvodě Teplice nad Metují. Zbylé regiony se v tomto ukazateli pohybují v průměrných až podprůměrných hodnotách. Jako nejméně příznivý potenciál bydlení byl vyhodnocen v obvodech POÚ Královéhradeckého kraje Svoboda nad Úpou a Broumov (144), Žacléř (152) a Hostinné (154 bodů), a to i přes skutečnost, že v obvodech Broumov a Žacléř je identifikován vysoký index nárůstu počtu obydlených bytů


325


(2 a 9 bodů). V obvodu Svoboda nad Úpou získal tento ukazatel 16 bodů a Hostinné 27 bodů. Nejedná se tedy o regiony, kde jsou nejnižší přírůstky obydleného bytového fondu. Nepříznivé hodnocení tyto obvody mají v přepočtených ukazatelích průměrné plochy na 1 byt a na 1 osobu – pohybují se v mezích 16 – 35 bodů. Plynofikace bytů je dobře hodnocena jen v obvodu Hostinné (3 body). Také v posledních dvou ukazatelích se tyto regiony umístily na 24. – 35. místě. Obr. č. 18-12 Syntetické vyhodnocení potenciálu bydlení v Královéhradeckém kraji

Na základě uvedených ukazatelů kvality bydlení disponují nejlépe hodnoceným potenciálem regiony v zázemí Hradce Králové, lokality západě až severozápadně od něho vyjma regionu Kopidlno, který je vyhodnocen jako průměrný, a také tři obvody ve východní části kraje (Česká Skalice, Dobruška a Nové město nad Metují). Také samotný region Hradec Králové spadá do kategorie průměrného potenciálu. Méně příznivé hodnocení obdrželi regiony ve střední a severní části Královéhradeckého kraje. Nejméně příznivý potenciál pro bydlení byl vyhodnocen v okrajových (příhraničních) regionech na severu území kraje (Svoboda nad Úpou, Hostinné, Žacléř a Broumov). Zdroj dat: ČSÚ, projekce ÚRS Praha


326


19 KRIMINALITA, BEZPEČNOST A DROGOVÁ PROBLEMATIKA 19.1 TRESTNÁ ČINNOST Mezi trestnou činnost se zařazuje jednak hospodářská kriminalita, ale také obecná kriminalita, která zahrnuje násilné trestné činy, mravnostní trestné činy, majetkové trestné činy, podvody a zpronevěry a ostatní majetkové a kriminální trestné činy. Celkový počet trestných činů má v Královéhradeckém kraji za roky 1998 – 2003 mírně klesající tendenci. V roce 2001 se na území kraje stalo téměř o 2 tis. trestných činů méně než v roce 1998. V přepočtu na 1000 obyvatel se počet trestných činů snížil ve stejném období z 27 na 23 trestných činů/1000 obyvatel. Klesající tendenci mají převážně násilné trestné činy (vraždy, znásilnění). Proti tomu se zvyšují počty loupeží a kolísají počty vloupání do bytu. Tab. č. 19-1

Zjištěné trestné činy v Královéhradeckém kraji v letech 1998- 2003

Královéhradecký kraj Celkový počet trestných činů z toho: hospodářská kriminalita

1998

1999

2000

2001

2002

2003

14 687

14 306

13 394

12 978

13 307

12 691

2 301

2 716

2 197

2 041

1 976

1 686

11 049 102 333

10 313 83 299

9 959 90 265

9 777 94 310

10 068 103 328

9 727 129 273

znásilnění

34

27

28

25

24

23

vraždy Trestné činy na 1000 obyvatel

17 27

14 26

7 24

8 24

11 24

8 23

9 524

9 317

8 287

8 085

6 764

6 136

obecná kriminalita z toho: loupeže vloupání do bytů

Objasněné trestné činy


Graf č. 19-1

Počet trestných a objasněných trestných činů v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003 Celkový počet trestných činů

15 000

14 687


14 306 13 394 12 978

13 307 12 691

13 000

počet

11 000 9 524

9 317

9 000

8 287

8 085 6 764

7 000

6 136

5 000 1998

1999

2000

2001

2002

2003



327


Objasněnost trestných činů výrazněji klesla v letech 2002-2003 na pouhých 48,3%, přičemž v roce 1998 bylo objasněno o 16,5% více případů. Graf č. 19-2

Podíl objasněných trestných činů v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003 70,0 65,0 64,8

v%

62,3

65,1

60,0

61,9

55,0 50,8

50,0

48,3

45,0 40,0 1998

1999

2000

2001

2002

2003


Z meziokresního porovnání je patrné, že celkový počet trestných činů vzrostl v roce 2003 oproti předcházejícímu roku pouze v okrese Hradec Králové, ve kterém se tak stalo více než 31% všech trestných činů v kraji. Nejvyšší pokles v trestné činnosti zaznamenal meziročně okres Trutnov, ale i tak zůstává druhým nejproblémovějším okresem z pohledu páchané trestné činnosti (22% trestné činnosti). Okres Jičín a Rychnov nad Kněžnou naopak jsou nejméně zatížené trestnou činností (13%). Další údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 19-2

Zjištěné trestné činy podle okresů Královéhradecké kraje v roce 2002 a 2003

rok Kraj, okresy Královéhradecký kraj

2002

2003

Celkový počet trestných činů

2002

2003 2002 2003 z toho hospodářská obecná kriminalita kriminalita

2002

2003

Trestné činy na 1000 obyvatel

2002

2003


13 307

12 691

1 976

1 686

10 068

9 727

24

23

6 764

6 136


3 857 1 837 2 576

4 007 1 654 2 514

591 233 391

570 170 362

2 926 1 413 1 944

3 064 1 335 1 925

24 24 23

25 21 22

1 850 943 1 460

1 789 754 1 307


1 741 3 296

1 668 2 848

220 541

205 379

1 370 2 415

1 252 2 151

22 27

21 24

946 1 565

895 1 391


19.2 DOPRAVNÍ NEHODY Dopravní nehodou se rozumí událost v silničním provozu (havárie, srážka apod.), při níž dojde k usmrcení nebo zranění osob nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti a provozem vozidla. Ve sledovaném období let 1998 – 2003 se nejvíce dopravních nehod na území Královéhradeckého kraje stalo v roce 1999. K výraznějšímu snížení počtu nehod došlo v roce 2001, od té doby počet každoročně opět mírně roste. Alarmující je ale vývoj počtu usmrcených osob v důsledku dopravní nehody. Počty usmrcených osob mají celkově stále stoupající tendenci. Některé legislativní úpravy v pravidlech silničního provozu zmírňují tento fakt (např. přednost chodců na přechodech), ale meziročně spíše přibývá počet tragických dopravních nehod. Nejprogresivnější nárůst hodnot je ve statistice celkových věcných škod z dopravních nehod. Porovnání údajů z let 1998 a 2003 ukazuje na celkový nárůst o cca 23%.


328


Statistika dopravních nehod v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003

Královéhradecký kraj Dopravní nehody celkem Usmrcené osoby Osoby zraněné v tom: lehce těžce Věcná škoda

1998

1999

2000

2001

2002

2003

10 304

11 083

10 648

9 023

9 087

9 362

56 1 794 1 400 394

87 1 708 1 327 381

83 1 688 1 357 331

80 1 796 1 410 386

102 1 701 1 362 339

91 1 770 1 411 359

360 319

368 787

374 250

415 579

431 431

444 967


Graf č. 19-3

Počet dopravních nehod v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003 12 000 11 083 11 000

10 648

počet

10 304 10 000 9 023

9 087

2001

2002

9 362

9 000 8 000 1998

1999

2000

2003


Graf č. 19-4

Hodnota věcných škod z dopravních nehod v Královéhradeckém kraji (v tis. Kč) v letech 1998 - 2003 444 967

450 000 431 431

v tis.Kč

430 000

415 579

410 000 390 000 370 000

360 319

368 787

1998

1999

374 250

350 000 2000

2001

2002

2003



329


Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003 110 102 100

počet

91

87

90

83

80

80

70 60

56

50 1998

1999

2000

2001

2002

2003


V porovnání jednotlivých okresů Královéhradeckého kraje je podle počtu dopravních nehod nejproblémovější okres Hradec Králové. Nejpříznivější bilanci v počtu dopravních nehod vykazuje okres Rychnov nad Kněžnou s 10% podílem všech nehod v kraji. Naopak nejhorší bilancí disponuje okres Hradec Králové. V roce 2003 zde bylo evidováno celkem 36% dopravních nehod v kraji, při nichž v roce 2003 zahynulo 34 osob, zatímco o rok dříve to bylo o 9 osob méně. Tab. č. 19-4

Statistika dopravních nehod podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 2002 - 2003 Osoby zraněné Dopravní nehody

Kraj, okresy

Usmrcené osoby

v tom celkem

2002

2003

2002

2003

2002

2003

lehce 2002


9 087 3 406

9 362 3 425

102 25

Jičín Náchod Rychnov n. K.

1 383 1 367 936

1 519 1 388 936

20 18 15

15 15 8

273 282 250

284 312 261

215 230 205

Trutnov

1 995

2 094

24

19

415

404

306

těžce

2003

2002 2003

91 1 701 1 770 1 362 1 411 34 481 509 406 413

339 75

359 96

215 257 216

58 52 45

69 55 45

310

109

94

Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Graf č. 19-6

Dopravní nehody v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2002 - 2003

10 000 Královéhradecký kraj Hradec Králové Jičín

6 000 3 425

2 094

1 388

1 519


936

1 000

1 995

2 000

936

3 000

1 367

4 000

Náchod

1 383

5 000

3 406

počet

7 000

9 087

8 000

9 362

9 000

0 2002

2003



330


19.3 DROGOVÁ PROBLEMATIKA Současná společenská situace se vyznačuje zvýšeným znevýhodněním určitých skupin lidí, které jsou z různých důvodů ohroženy marginalizací a vyčleňováním ze společnosti, vzdělávání, práce apod. Kvantitativní růst těchto skupin a kumulace jejich problémů představuje stále vážnější problém. Mezi specifické skupiny, které jsou stále více ohrožené sociální exkluzí, patří osoby závislé na návykových látkách a drogách. Sdružují se v uzavřených komunitách, nejsou zpravidla motivováni k životu bez těchto látek, často jsou nositeli zdravotních rizik pro společnost, zvýšeně se dopouští trestné činnosti. Problematika protidrogové prevence zejména v posledních letech narůstá na své důležitosti. Porevoluční změny přinesly pro naší společnost nové možnosti v oblasti požívání návykových látek a drog. Výrazně se prosazuje trh nabídky s těmito nelegálními látkami, přičemž nejohroženější skupinou přijímatelů jsou mladí lidé a lidé z nestabilních sociálních podmínek. Slovo prevence obecně znamená předcházení nebo zabránění něčemu, překažení něčeho či předem ochránění proti něčemu. Drogovou prevencí by se mělo předcházet vzniku a šíření tohoto problému ve společnosti jako celku a u jednotlivců. Specializované sociologické průzkumy mezi mládeží vykazují alarmující hodnoty. Setkání s drogou, alkoholem či tabákovými výrobky není pro pubertální mládež problém. Překážky v opatření těchto látek jsou spíše formální. Nejvíce rizikových faktorů, které mohou v neposlední řadě zapříčinit drogový problém u jedince, se rekrutuje především z těchto okruhů: •

Rodina

•

Škola

•

Vrstevníci

•

Ostatní sociální faktory

• Osobnost a její dědičné dispozice Ochranou společnosti a jedinců před vlivem drogových látek se zabývá čím dál více organizací. Poptávka po jejich službách roste. Jejími zákazníky jsou nejen samotné závislé osoby, ale také osoby jim blízké, kteří jim chtějí účinně pomoci.

Tab. č. 19-5

Zařízení drogové pomoci, poradenství a prevence v Královéhradeckém kraji v květnu 2005

Název

Místo

Laxus o.s.

Hradec Králové

Dokořán

Náchod

RIAPS

Trutnov

Salinger

Hradec Králové

Via Commoda A-klub

Rychnov nad Kněžnou Vrchlabí

Obor činnosti kontaktní centrum, ambulantní program, terénní práce kontaktní a krizové centrum kontaktní centrum, primární prevence, ambulantní program Nízkoprahové centrum pro děti a mládež primární prevence ambulantní program

Středisko Diakonie ČCE – Milíčův dům DDÚ a SVP Hradec Králové Fakultní nemocnice

Jaroměř Hradec Králové Hradec Králové

primární prevence primární prevence Léčba hepatitidy C

Léčebna návykových nem ocí Psychiatrická klinika Subutex – psychiatrická klinika

Nechanice Hradec Králové Hradec Králové

Psychiatrická léčba Psychiatrická léčba substituční léčba

Nem ocnice Náchod Nem ocnice Rychnov nad Kněžnou


Léčba hepatitidy C Léčba hepatitidy C

Nem ocnice Trutnov Ambulance OAT při FN Zdravotní ústav

Trutnov Hradec Králové Hradec Králové

Léčba hepatitidy C AT ambulance ambulantní program

AT poradna Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Psychiatrická ambulance a AT ordinace


AT ambulance

Jičín

ambulantní program

Jičín

AT ambulance


331


Obor činnosti

Název

Místo

Centrum duševního zdraví

Náchod

Výchovný ústav Husův domov


Krajský protidrogový koordinátor

Hradec Králové

terapeutická komunita, pobytový program protidrogový koordinátor

Zdroj dat: www.drogy-info.cz

Regionální terénní programy Laxus 2004 – Terénní práce s problémovými injekčními uživateli drog na území Královéhradeckého kraje Základním cílem těchto projektů je aktivní vyhledávání problémových uživatelů drog tzv. skryté populace. Problémovým uživatel drog je: •

Injekční uživatel

•

Uživatel opiátů – heroin, surové opium, subutex

• Dlouhodobý uživatel stimulačních látek Skrytou populací jsou ti problémoví uživatelé drog, kteří nejsou v kontaktu s žádnou institucí, nebo službou zaměřenou na tuto populaci.

Tab. č. 19-6

Odhad skryté populace v Královéhradeckém kraji v roce 2004 Trutnov

Náchod

Jičín


Hradec Králové

celkem

Odhad populace 15-60 let odhad 2 ‰ IUD

82 800 166

75 900 152

52 440 105

53 820 108

110 400 221

375 360 751

Odhady Laxus IUD Odhad dle Mravčíka 2,8 ‰ PUD Odhad 4 ‰ PUD max kvalifikovaný odhad

?

100

85

85

500

770

232

213

147

151

309

1 051

331 140

304 120

210 100

215 100

442 450

1 501 910

IUD pokrytí v přímém kontaktu IUD + SViP

96 69% 106

23 19% 56

28 28% 73

33 33% 33

392 87% 400

572 63% 668

pokrytí službou

76%

47%

73%

33%

89%

73%

Vysvětlivky: IUD=injekční uživatel drog, PUD=problémový uživatel drog, SViP=sekundární výměnný injekční program Poznámka: Údaje za Trutnovský okres poskytl RIAPS. Odhad dle Mravčíka – viz publikace Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích České republiky v roce 2002

Zdroj dat: Laxus

Program Laxus – harm reduction 2004 využilo 476 injekčních uživatelů drog. Celkový počet kontaktů byl 4 736 a bylo vydáno celkem 34 604 injekčních stříkaček.

Tab. č. 19-7

Laxus - výkony podle služeb v Královéhradeckém kraji roce 2004 Kontaktní centrum Terénní program HK Regionální terénní program

Kontakty

Stříkačky

Pohozené

3 799 664 273

21 533 5 162 7 909

55 38

Zdroj dat: Laxus


332


Laxus - Kontaktovaní klienti dle regionů Královéhradeckého kraje v roce 2004 Trutnovsko 137 96

Náchodsko 23 23

Jičínsko 28 28

Rychnovsko 33 33

Hradecko 484 392

celkem 705 572

muži

79

19

16

30

304

448

opiáty

12

3

0

2

80

97

pervitin

88

20

28

31

317

484

věk

23

22,4

22,6

21,7

23,7

23,38

1. kontakty

58

12

11

31

160

272

Počet klientů IUD

Zdroj: Laxus

Tab. č. 19-9

Laxus - Výměnný injekční program dle regionů Královéhradeckého kraje v roce 2004 Trutnovsko

Náchodsko

Jičínsko

Rychnovsko

Hradecko

celkem

výměna

329

55

58

101

1394

1937

% výměn ze služeb

44%

67%

62%

88%

31%

35%

IUD + SViP

106

56

73

33

400

668

3.842

3.186

3.715

1.008

26.695

38.446

ViP out počet stříkaček na 1 klienta

36

57

51

31

67

58

lékárny out

1.300

2.760

1.440

1.668

12.960

20.128

podíl lékáren na ViP

25%

46%

28%

62%

33%

34%

Zdroj: Laxus

Tab. č. 19-10 Laxus- Porovnání obcí regionu Královéhradeckého kraje dle služeb v roce 2004 výjezdy

kontakty

klienti

neklienti

1.kontakt

SViP

skrytá populace

testy

jehly

Dobruška Kostelec

27 48

21 44

10 8

91 111

9 7

0 0

15 30

0 6

126 369

Rychnov nad Kn. Nové Město n. M. Jaroměř

46 24 34

51 19 32

15 3 11

165 39 27

15 2 4

0 15 15

40 30 30

0 3 3

513 1.230 1.809

Náchod Hořice Jičín

39 34 32

34 46 15

9 11 6

30 45 62

6 2 5

3 15 10

40 30 30

0 9 9

147 2.235 773

obec

Láně Bělohrad

21

22

6

10

0

5

10

4

310

Nová Paka

19

12

5

19

4

15

15

6

397

324

296

84

599

54

78

270

40

Celkem

7.909

Zdroj: Laxus

Drogová kriminalita má podobné geografické rozložení jako kriminalita obecně. Nejvíce trestných činů je v urbanizovaných oblastech, např. v Praze. Královéhradecký kraj patří v ukazatelích drogové trestné činnosti k nejnižším, společně s krajem Pardubickým, Olomouckým a Vysočinou. Nejhorší situace je v Praze a krajích Karlovarském, Libereckém, Ústeckém, Jihomoravském a Středočeském. Celopopulační průzkumy ukazují, že alespoň jednu zkušenost s jakoukoliv nelegální drogou má 16-20% obyvatel České republiky ve věku nad 15 let. Ve většině případů je užívanou drogou marihuana a hašiš. Taneční drogu (extázi) užila alespoň jednou v životě 4% obyvatel starších 15 let. Zkušenosti s jinými drogami (heroinem, pervitinem, kokainem nebo LSD) má méně než 2% obyvatel (Mravčík, 2003).

19.4 PREVENCE KRIMINALITY Závažným společensko-patologickým jevům kriminálního charakteru u jedinců i skupin jde více či méně účinně předcházet prevencí. Prevence kriminality zahrnuje komplex opatření sociální prevence,


333


situační prevence včetně informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a pomoci obětem trestných činů. Cílem těchto opatření je omezení kriminality a jejich následků. Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí dalších sociálně-patologických jevů, z nichž k nejzávažnějším patří nejrůznější formy závislostí a sociální vyloučení apod. Sociální prevence představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Situační prevence staví na zkušenosti, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, na určitých místech a za určitých okolností. Prostřednictvím opatření režimové, fyzické a technické ochrany se snaží kriminogenní podmínky minimalizovat. Nejefektivněji působí při omezování majetkové trestné činnosti. Úspěšnost situační prevence je vysoká, je však podmíněná adekvátní volbou opatření a finančními a personálními prostředky do ní vložených. Sociální i situační přístupy se vzájemně doplňují ve všech stupních preventivních aktivit. Primární prevence zahrnuje především výchovné, vzdělávací, volnočasové, osvětové a poradenské aktivity zaměřené zejména na nejširší veřejnost, a to zejména na děti a mladou generaci. Těžiště primární prevence spočívá v rodinách, ve školách a v lokálních společenstvích. Sekundární prevence se zabývá rizikovými jedinci a skupinami osob, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti, na sociálně patologické jevy (např. drogové a alkoholové závislosti, záškoláctví, gamblerství, vandalismus aj.) a příčiny kriminogenních situací. Terciární prevence spočívá v resocializaci kriminálně narušených osob. Jejím cílem je udržet dosažené výsledky předchozích intervencí a rekonstrukce nefunkčního sociálního prostředí. Problematika prevence kriminality úzce souvisí a vychází ze spolupráce obcí a samospráv s Policií ČR, případně Městskou policií. Obce a samosprávné instituce nesou odpovědnost především za opatření situační prevence, a to v rámci vymezených kompetencí a za oblast primární a sociální prevence.

19.4.1 Prevence kriminality v Královéhradeckém kraji Prevence kriminality v Královéhradeckém kraji je zakotvená a provádí se v rámci Strategické a operační části Programu rozvoje územního obvodu Královéhradeckého kraje z roku 2003. Problematikou zejména situačních opatření se na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje zabývá referent prevence kriminality, který je dle organizační struktury zařazen v kanceláři hejtmana. Sociální prevencí se zabývá zejména protidrogový koordinátor a koordinátor národnostních menšin, který spadá do gesce odboru sociálních věcí. Primární prevenci pak zajišťuje pracovník odboru školství, mládeže a tělovýchovy. Královéhradecký kraj se spolu s řadou měst systematicky několik let věnuje podpoře a realizaci aktivit v oblasti prevence kriminality. Každoročně jsou na preventivní opatření pro lepší zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti obyvatel našeho kraje uvolňovány finanční prostředky nejen z rozpočtu kraje, ale také ze státního rozpočtu přes Ministerstvo vnitra ČR. Většinou se jedná o prvky situační prevence kriminality, zejména kamerové systémy měst, jichž využívají obecní policie i Policie ČR, zvláště kriminální služba. Dotace na prevenci kriminality obcí Královéhradeckého kraje byla v roce 2004 celkem 2 200 000 Kč. Královéhradecký kraj v současnosti podporuje zejména následující aktivity v prevenci kriminality: Bezpečnostní analýzy měst a regionů byly zejména v minulých letech finančně i nefinančně podporovány. Řada měst a regionů vlastní analýzy zaměřené na bezpečnost a kriminalitu, na jejíž základě koncepčně vznikají rozhodnutí o nakládání prostředků do boje s tímto sociálním problémem. Průzkumy v oblasti bezpečnosti a kriminality jsou převážně založeny na principu sociologických průzkumů vnímání pocitu bezpečnosti obyvatel v daném území. Tyto průzkumy jsou někdy zaměřené celkově na dané sídlo, jindy jsou úzce specializované na zjištění pocitu bezpečí pouze ve vytypované lokalitě. Jejich význam je převážně také v podpoře rozhodování o konání daných bezpečnostních a preventivních opatření. Preventivní vzdělávací a výchovné programy pro školy a mládež jsou převážně organizovány ve spolupráci se školami a dalšími organizacemi pracujícími s dětmi a mládeží.


334


Budování kamerových systémů je jedno z nejúčinnějších opatření v proti boji s pouliční kriminalitou (krádeže, vloupání, výtržnictví), ale také je často nápomocný při odhalování pachatelů trestné činnosti. Systém budování kamerových systémů je, i přes jeho značnou finanční nákladnost, v Královéhradeckém kraji na velmi dobré úrovni. Mnohá města a obce mají dnes již vybudovaný celý systém snímání veřejných a problémových prostorů obcí s propojením na policii. Kamerový systém mají menším či větším rozsahu, vybudovaný tato města a obce: Hradec Králové, Trutnov, Špindlerův Mlýn, Broumov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad Orlicí, Chlumec nad Cidlinou, Nový Bydžov, Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř a Smiřice, kde jsou kamery umístěny pouze v prostoru nádraží, kde dochází k častým výtržnostem. Ve Špindlerově Mlýně a ve Vrchlabí kamerový systém napomáhá odhalování tzv. autokriminality, tzn. vysoký počet krádeží a vloupání do osobních automobilů v těchto rekreačních centrech. Opatření dopravní prevence jsou taková opatření, která napomáhají k bezpečnosti dopravního provozu. Jeden z největších projektů dopravní prevence je uskutečňován ve Dvoře Králové nad Labem a spočívá zejména ve vybudování přechodů a značek v blízkosti škol. V Broumově a Hradci Králové byli v rámci dopravní prevence podpořeny opatření vedoucí ke snížení krádeží kol, a to nákupem speciálních stojanů se speciálním systémem zamykání. V některých obcích jsou v rámci programu preventivních dopravních opatření instalovány kontrolní hlásiče překročení povolené rychlosti nebo reflexní dopravní značení. Podpora činnosti Městské policie spočívá zejména v dotacích na nákup výpočetní techniky a speciálních pomůcek pro vlastní činnost policie. Mohou jimi být např. alarmové hlásiče, reflexní pomůcky policistů nebo také nákup speciálně vycvičených služebních psů.

19.5 ZÁVĚR V oblasti bezpečnosti a kriminality Královéhradecký kraj rozhodně nepatří k nejproblémovějším regionům České republiky. V porovnání s ostatními kraji je zde celkově nižší kriminalita, což dokazují hodnoty mnoha ukazatelů. Přesto i v rámci kraje jsou lokality, kde je zvýšená kriminalita závažným místním problémem. Preventivní opatření proti kriminalitě Královéhradeckého kraje jsou na dobré úrovni. Kraj pravidelně každoročně vyhlašuje dotační program na financování bezpečnostních opatření preventivního charakteru z vlastního rozpočtu. Systematicky je podporováno zejména budování městských dohlížecích systémů. V celkovém hodnocení drogové problematiky patří Královéhradecký kraj spolu s Pardubickým a Vysočinou k nejméně problémovým. Jsou typické zejména nižšími zkušenostmi obyvatelstva, především mládeže s užíváním drog a je zde relativně méně žadatelů o léčbu. V rámci kraje je rozvinut systém prevence v boji proti problematice drog a závislosti na návykových látkách.


335


20 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Práce se zabývá širokou analýzou tématu lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky, vzájemným vazbám a závislostem je celkové shrnutí provedeno v jednoduchém přehledném znění výstupů jednotlivých kapitol, které může sloužit jako jeden z podkladů pro tvorbu SWOT analýzy. Výsledky jsou podrobně rozpracovány v příslušných kapitolách.

Vybrané charakteristiky Královéhradeckého kraje: Ekonomický potenciál + HDP v kupních cenách vzrostl v letech 19992003 o 25,3% + hodnota růstu HDP v kupních cenách dokumentuje dobrou úroveň dynamiky hospodářství Královéhradeckého kraje – 4. místo v rámci ČR včetně Prahy + HDP na 1 obyvatele v EUR se zvýšilo od roku 1999 do 2003 o 46,3% + Královéhradecký kraj si udržel svůj podíl 4,7% na celorepublikovém HDP v letech 1999-2003, což je pozitivní zejména ve srovnání s ostatními kraji - ve výši HDP na 1 obyvatele mezi kraji ČR až 9. místo - absence velkého podniku (zaměstnavatele) s celonárodním významem - ve srovnání s průměrem ČR ve tvorbě HDP je kraj na úrovni 87% - úroveň HDP je na 58% v porovnání s EU 15 (celá ČR 67%; KHK obsadil 6. místo v rámci ČR) Podnikatelské prostředí + dynamicky roste počet ekonomických subjektů především ve zpracovatelském sektoru a sektoru služeb + v kraji je kvalifikovaná pracovní síla + zahraniční subjekty se angažují na hospodářství kraje, rostou zahraniční investice + průmyslová výroba je územně rozptýlena do menších ekonomických subjektů, menší ekonom. subjekty se podílejí hlavní měrou na celkové zaměstnanosti + v kraje je množství řada turisticky zajímavých míst,což představuje velký potenciál pro rozvoj průmyslu cestovní ruch + na území kraje působí fakulty 3 vysokých škol, což přináší velký inovační potenciál, ve Dvoře Králové nad Labem je vědecko technický park + v regionu existují rozsáhlé možnosti pro investice na zelené louce - odlišná struktura kvalifikovaných zaměstnanců, nevyhovující trhu práce nedostatek kvalifikované pracovní síly a malé investice do nových podniků nebo rozšíření výroby - špatné kapitálové vybavení firem - zaostává uplatňování nových výrob a nových produktů - neexistující nebo špatné dopravní spojení,absence dálnice - nedostatečná komunikace mezi veřejným a soukromým sektorem, nízká povědomost veřejného sektoru o konkrétních problémech firemního sektoru - nedostatečná cílená veřejná podpora soukromému sektoru v oblasti stimulace tvorby nových firem, nebo tvorby nových podnikatelských aktivit vhodných pro region - vysídlování oblastí s nízkou ekonomickou aktivitou a s tím související postupné stárnutí jejich obyvatel - nízká provázána struktury škol s podnikovou sférou ve srovnání s minulým stavem - zaostávání kraje za sousedními kraji ve výdajích na vědu a výzkum (v r.2002 11. místo mezi kraji v rámci ČR) - absence pracovišť Akademie věd ČR, resortních výzkumných organizací, pracovišť transferu technologií, asociací, spolků a sdružení pro inovační podnikání


336


Ekonomické subjekty, zahraniční subjekty + počet ekonomických subjektů vrostl o 17% v letech 1999-2004 + hustota ekonomických subjektů na 1 obyvatele je v podstatě stejná na území celého kraje, z hlediska podílů jednotlivých oborů OKEČ se jednotlivé okresy kraje příliš neliší + počet ekonomických subjektů bez zaměstnanců vzrost o 45% v letech 1999-2004 (což bylo ovlivněno souběhem OSVČ a zaměstnání) + největší stabilitu z hlediska zaměstnanosti představuje kategorie ekonom. subjektů s 200-249 zaměstnanci + počet zahraničních subjektů v kraji vzrostl za období 1999-2004 o 50% + průměrná mzda se v kraji zvýšila v letech 2001-2003 o 14% - poměrně značné rozdíly v jednotlivých okresech kraje z hlediska struktury a absolutního počtu ekonomických subjektů - razantní pokles počtu ekon.subjektů zaměstnávajících 15 zaměstnanců na polovinu v letech 1999-2004 - slabý podíl zahraniční investorů v ORP Broumov,, Kostelec nad Orlicí a Dobruška, zahraniční subjekty se soustřeďují zejména do ORP Hradec Králové a Náchod - průměrná mzda v kraji se pohybovala v roce 2003 na úrovni 90,6% průměru ČR Malé a středních podniky + schopnost nabídnout srovnatelnou kvalitu za nižší cenu jako důsledek nižší cenové úrovně v ČR + důraz na technickou kvalitu výrobků při jejich nabídce zahraničním klientům, připravenost splnit technické a technologické normy a standardy EU + zájem o trh v sousedních zemích, členských zemích EU + dobře rozvinuté lokální (obchodní, personální) vazby + schopnost přizpůsobit se rychle situaci na trhu + úsilí o udržení vysoké technické a technologické úrovně produkce - menší podíl necenových nástrojů konkurenčního boje (marketing, propagace, účast na veletrzích a výstavách, apod.), téměř výlučná orientace na cenovou konkurenci - menší dostupnost externích zdrojů financování, menší využívání podpůrných programů jako důsledek jejich nízké nabídky v ČR - neexistence infrastruktury pro malé a střední podniky – lokálních či oborových komor či sdružení apod. - nízká produktivita práce - nedostatek odborníků v dělnických profesích - vysoké ceny polotovarů, strojů a zařízení nakupovaných v zemích EU ve srovnání s nižší cenovou úrovní finální produkce realizované v ČR - velká citlivost na výkyvy konjunkturního cyklu - neexistence „eurostrategií" – dlouhodobých programů přizpůsobení se podmínkám jednotného trhu - nedůvěra vůči evropským institucím plynoucí z pocitu administrativní obtížnosti splnění podmínek pro získání podpory z fondů EU - nedostatek vlastních finančních zdrojů – závislost na cizích zdrojích, zejména bankovních úvěrech - problémy v odborné způsobilosti podnikatelů Daně, hrubý fixní kapitál + dobrá dynamika investic v kraji v porovnání s ostatními kraji (nárůst tvorby hrubého fixního kapitálu v letech 1999 až 2003 o 52,9%) + v oblasti inkasa daní v absolutních hodnotách se projevuje ekonomická síla oblasti Hradec Králové + největší dynamika inkasa daně příjmu placené fyzickými osobami na 1 obyvatele je v Jičíně + nejvýznamnější oblasti z hlediska ekonomické výkonnosti přepočtené na obyvatele a souvisejících plateb daní jsou Hradec Králové a Jičín - vysoká koncentrace ekonomických činností v Hradci Králové a ve velkých městech, nízká ve venkovský oblastech


337


- nejméně významnou oblasti z hlediska ekonomické výkonnosti přepočtené na obyvatele a souvisejících plateb daní jsou oblasti Nového Bydžova, Broumova a Hořic Ekonomická kooperace přes hranice kraje + zahraniční obchod kraje vykazuje tempa srovnatelná s celou ČR + subjekty kraje vykazují poměrně rozsáhlé obchodní vztahy s celou řadou zemí, + objem mezinárodní obchodní výměny patřil v letech 2000 – 2003 k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem hospodářství regionu + mezinárodní obchodní výměna se týká zejména obchod se státy EU 15, tedy státy s vyššími požadavky na kvalitu zboží a služeb + hodnota exportu kraje je podstatně vyšší než import - zatím nedostatečně rozvinutá spolupráce s příhraničními regiony Polska - malé využití regionálních sítí spolupráce – klastrů Zemědělství + podíl zemědělství na tvorbě HPH je vyšší oproti průměru ČR o 43,9% + struktura zemědělských podniků není příliš rozdrobena, z důvodu převažujících obchodních společností podnikajících v zemědělství nad subjekty podnikajícími na vlastní půdě + výrazný vzestup efektivnosti hospodaření je způsobený zejména nárůstem vybavenosti zemědělských podniků výkonnými stroji a moderní technikou + možnost dotací z fondů EU na základě předem definovaných činností za předem stanovených podmínek - věková struktura pracovních sil v zemědělství je nepříznivá, vyšší zaměstnanost starší populace, možný nedostatek pracovních sil - tvrdé tržní prostředí po vstupu do EU, konkurence zejména z Polska Zaměstnanost + v kraji došlo meziročně v období 2001-2004 k mírnému zvýšení počtu ekon.subjektů ve skupinách zaměstnavatelů + za posledních 10 let vrostl v kraji podíl zaměstnaných osob v oblasti terciéru a v sektoru stavebnictví + nejlépe honorovanými sektory národního hospodářství byly sektory tržních služeb, které si udržují po delší dobu dobrou dynamiku a dále státní a veřejný sektor + nejvyšší počet nabízených volných pracovních míst byl v období let 2001-2004 v okrese Hradec Králové + okres Rychnov nad Kněžnou v kraji vykazoval nejnižší míru nezaměstnanosti + volná pracovní síla v kraji, významná část těchto lidí by mohla být ihned využitelná pro potenciální nové investorské projekty - zaměstnanost v letech 1991 - 2001 celkově poklesla o 5% oproti roku 1991 - v kraji v období 1991-2001 poklesla zaměstnanost v zemědělství a v průmyslu - průměrná mzda v kraji se v podnicích s 20 a více zaměstnanci pohybovala v roce 2003 (14 778 Kč) byla pod celorepublikovým průměrem - mezi méně honorované patřili obecně zaměstnanci sektoru zemědělství a sociálních služeb. - v průběhu posledních deseti let nabídka volných pracovních míst soustavně klesá - v současné době jsou hodnoty míry nezaměstnanosti a počty nezaměstnaných na nejvyšších hodnotách od roku 1990. - růst počtu nezaměstnaných nastal v řadách uchazečů ve věku 20-24 let a nad 50 let. - podle délky evidence nezaměstnaných osob se zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných v kraji. Politika zaměstnanosti + od roku 2001 docházelo k neustálému zvyšování výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti + jedním z možných forem řešení politiky zaměstnanosti je využití prostředků, které poskytuje EU na rozvoj lidských zdrojů v regionech - potřeba zaměřit pozornost na problémové skupiny na trhu práce


338


Bydlení + bytová výstavba vykazuje každoročně celkově stabilní počet nových bytů + atraktivita kraje v oblasti bydlení je pro občany celkově vysoká, žádanými lokalitami jsou zejména oblast Královéhradecka a oblasti v zázemí velkých měst + vzrůstá poptávka po možnostech bydlení - celkově je v kraji starší bytový a domovní fond - podíl neobydlených bytů v kraji je vysoký - klesá výstavba nových bytů a domů, přepočet bytové výstavba na 1000 obyvatel je stále nízký - vzestup cen nemovitostí, a to při celkově nižších mzdách v kraji a nižší koupěschopností obyvatel kraje komplikuje dostupnost bydlení zejména pro mladé rodiny - individuální výstavba rodinných domů je oproti ostatním krajům poznamenána dlouhou průměrnou dobou výstavby Obyvatelstvo + zlepšuje se vzdělanostní struktura obyvatel + přírůstek stěhováním byl v roce 2003 kladný a míra živě narozených poprvé od roku 1995 stoupla + hustota zalidnění se v kraji se pohybuje pod celorepublikovou úrovní + zvyšuje se celkový podíl obyvatel žijících ve městech - pokles porodnosti v kraji, celkové stárnutí populace. - kraj zaznamenává trvalý celkový úbytek obyvatelstva, což je způsobeno především přirozeným úbytkem obyvatel, ale zvyšuje se počet domácností - podíl nejstarší generace od 90. let postupně vzrůstá, v roce 2001 index stáří dosáhl svého maxima (117,1%) Vzdělanostní struktura + vysoká dynamika růstu vysokoškoláků (vyššího vzdělání) u mladších ročníků + celkově roste vzdělanostní úroveň obyvatelstva - značné regionální diferenciace ve struktuře vzdělání obyvatel kraje - vyšší vzdělanost vykazují větší města Střední školství + na území kraje široká škála oborového zaměření na středních školách + strukturou studia jednotlivých typů škol nevybočuje kraj z průměru ČR + vzrůst průměrné délky středoškolského studia odpovídá průměru České republiky + v souladu s celorepublikovou podporou „obecně odbornému vzdělávání“ růst zastoupení oboru obecně odborná příprava (obory lyceí) na krajské úrovni (kraj se blíží průměru ČR v zavádění lyceí) + v podílu studia oborů středních odborných škol s maturitou převyšuje kraj průměr ČR - učební obory jsou nerovnoměrně rozmístěné v jednotlivých okresech kraje (absence oboru obecně odborná příprava v okrese Jičín a Trutnov) - nejméně pestrá struktura oborů SOŠ je v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou, nejméně pestrá struktura studijních oborů SOU je v okrese Rychnov nad Kněžnou a Trutnov - obor zdravotnictví zastoupen je zastoupen jen ve dvou okresech (Hradec Králové, Trutnov) přičemž uplatnitelnost absolventů na trhu práce je v tomto oboru vyšší - studijní obory středních odborných učilišť mají ve srovnání s učebními obory středních odborných učilišť méně pestrou strukturu zastoupení v jednotlivých okresech kraje Celoživotní vzdělávání + široká nabídka vzdělávacích programů + pestrost poskytovatelů dalšího vzdělávání (školy, množství neškolských institucí) + podílem uchazečů zařazených do rekvalifikací přesahuje kraj průměr ČR - neexistence jednotného informačního systému o dalším vzdělávání (informace o vzdělávacích programech a poskytovatelích) - problematika celoživotního vzdělávání na republikové úrovni se odráží v situaci v Královéhradeckém kraji (neexistence ucelené právní úpravy, systém hodnocení kvality, uznávání certifikací)


339


Zdravotnictví + vysoká úroveň zdravotní péče v kraji + dobrá dostupnost lůžkových i ambulantních zdravotnických zařízení + přítomnost fakultní nemocnice v Hradci Králové, dlouhodobá tradice spolupráce s lékařskou fakultou UK v HK + zastoupení všech zdravotních oborů, některé s nadregionálním významem + vyhovující rozložení ambulancí speciálních lékařů + nárůst počtu pracovníků ve zdravotnictví, nárůst lékárenských služeb + vysoká naděje dožití v kraji - disproporce mezi jednotlivými okresy v počtu zdravotnických zařízení, jejich dostupnosti a kvality péče - diferencované územní rozložení charakteristik zdravotního stav obyvatel kraje v jednotlivých územích (ORP) Sociální služby + dobře rozvinutý systém komunitního plánování sociálních služeb v kraji + dobře rozvinutá síť rezidenčních sociálních služeb a jejich pokrytí je v rámci jednotlivých okresů dostatečné - celkově se zvyšuje poptávka po sociálních službách - chybí některé speciální rezidenční služby (pro psychotiky, alkoholiky)., terénní sociální služby a intervenční služby proti tomu disponují značnými rezervami v pokrytí jednotlivých regionů, v mnoha obcích asistenční služby pro občany nejsou k dispozici vůbec - z intervenčních služeb jsou nedostatečně rozvinuty především služby pro děti a mládež, jako podpora volnočasových aktivit např. v podobě nízkoprahových center - chybí dostatečná podpora příslušných samospráv a finanční prostředky na jejich provoz - spolupráce a vzájemná koordinace sociálních a zdravotních služeb a zařízení je nedostatečná - finanční zabezpečení sociálních skupin se Královéhradecký kraj v mnoha ukazatelích pohybuje pod průměrem České republiky - zvyšuje se počet příjemců důchodů (a hodnota průměrné výše důchodu), souhrnně se zvyšují počty žadatelů i o jiné druhy sociálních dávek zabezpečení občanů (nemocenské, sociální příspěvky). - uplatnění zdravotně postižených, osob nad 50 let a absolventů na trhu práce je velmi problematické Kriminalita-bezpečí + celkově nižší míra kriminality v kraji + klesající trend v počtu trestných činů, zejména násilných (okresy Jičín a Rychnov nad Kněžnou mají nejnižší zatížení trestnou činností) + celkově klesající trend v počtu dopravních nehod + dobrá úroveň preventivních opatření v kraji – rozvinutý systém kamerových dohlížecích systémů + nízká zatíženost kraje drogovou problematikou, relativně nižší počet uživatelů drog, žadatelů o léčbu + rozvinutý systém protidrogové prevence - zvyšující se počet loupežných trestných činů - prudce klesá celková objasněnost trestných činů - prudký nárůst hodnot věcných škod při dopravních nehodách - zvyšující se počet usmrcených a těžce zraněných osob při nehodách - existují lokality v rámci kraje, kde je zvýšená kriminalita místním problémem, vysoké procento trestných činů v okrese Hradec Králové (31%)

Návrh možnosti syntetického hodnocení byl proveden prostřednictvím agregátních charakteristik, hodnotících Královéhradecký kraj z hlediska socio-demografické struktury obyvatel, kvality bydlení, zaměstnanosti, pracovní síly, ekonomické výkonnosti, daňové výtěžnosti, atd. V práci jsou tyto


340


agregátní charakteristiky pracovně označena jako potenciály, což samozřejmě nenese přesný název obsahu: populační potenciál, potenciál pracovní síly, potenciál terciérního sektoru, potenciál kvality bydlení, potenciál ekonomické výkonnosti, potenciál daňové výtěžnosti. Syntetická hodnocení jsou pouze orientační a vzhledem k jejich povaze a konstrukci je nutné k nim přistupovat v kontextu s dalšímu výstupy, tudíž jsou uvedeny jako integrální součást daného tématu.

Hradec Králové, červen 2005


341



342


21 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ 21.1 SEZNAM TABULEK Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č. č.

Obce Královéhradeckého kraje podle četností a počtu obyvatel v letech 1991 a 2001................ 9 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle počtu obyvatel v letech 1991 a 2001............... 10 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle katastrální plochy v ha .................................. 10 Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961.......................................... 11 Počet obyvatel v okresních městech Královéhradeckého kraje 1991 - 2003............................. 12 Hustota zalidnění v Královéhradeckém kraji v letech 1961 - 2003............................................ 13 Hustota zalidnění v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1961 - 2003........................... 13 Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje 1999 - 2003 .......................................... 14 Bilance obyvatel podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 1999 – 2003 ........................ 18

3-1 3-2 3-3 3-4 3-5 3-6 3-7 3-8 3-9

Tab. č. 3-10 Tab. č. 3-11 Tab. č. 3-12 Tab. č. 3-13 Tab. č. 3-14 Tab. č. 3-15 Tab. č. 3-16 Tab. č. 4-1 Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č.

4-2 4-3 4-4 4-5 4-6 4-7 4-8 4-9

Tab. č. 4-10 Tab. č. 4-11 Tab. č. 4-12 Tab. č. 4-13 Tab. č. 4-14 Tab. č. 4-15 Tab. č. 4-16 Tab. č. 4-17 Tab. č. 4-18 Tab. č. 4-19

Obce s největším a nejmenším celkovým přírůstkem/úbytkem obyvatelstva za roky 1999-2003 v Královéhradeckém kraji ..................................................................................... 19 Vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003............. 20 Podíl mužů a žen ve vybraných obcích Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 .......... 22 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin v Královéhradeckém kraji v letech 1970 - 2001 .............................................................................................................. 23 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje nad 5 tisíc obyvatel podle věkových kategorií v roce 2001 ........................................................................................................................... 25 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle indexu mládí v roce 1991 a 2001.................... 26 Počet obyvatel a průměrný věk v obcích Královéhradeckého kraje k 1.1.2004 dle pořadí......... 28 Vývoj a struktura hrubého domácího produktu v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003............................................................................................................................. 36 Regionální podílu krajů na tvorbě HDP v letech 1999 - 2003 (ČR = 100) ................................. 37 Regionální HDP v běžných cenách v letech 1999-2003 .......................................................... 38 Vývoj HDP na obyvatele v jednotlivých krajích v letech 1999-2003.......................................... 39 Poměr regionálního HDP na obyvatele k průměru 15 členů EU (EU 15 = 100)......................... 40 Poměr regionálních HDP k průměru ČR (ČR = 100) ............................................................... 41 Vývoj a struktura hrubé přidané hodnoty v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 ........... 43 Vývoj struktura hrubé přidané hodnoty v ČR v letech 1999-2003 ............................................. 44 Tržby průmyslové činnosti podle odvětví OKEČ*) v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2003............................................................................................................................. 46 Vývoj ekonomických subjektů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1999-2004 .......... 48 Vývoj počtu ekonomických subjektů v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje v letech 1999-2004 ................................................................................................................ 48 Organizační struktura ekonomických subjektů Královéhradeckého kraje, sousedních krajů a ČR dle převažující činnosti v roce 2003....................................................................... 49 Organizační struktura hospodářství Královéhradeckého kraje, sousedních krajů a ČR dle právní formy v roce 2003.................................................................................................. 50 Ekonomické subjekty dle vybraných právních forem za okresy Královéhradeckého kraje v roce 2003 ........................................................................................................................... 51 Ekonomické subjekty se sídlem na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje v roce 2003................................................................... 51 Ekonomické subjekty v Královéhradeckém kraji, sousedních krajích a ČR podle převažující činnosti OKEČ v roce 2003................................................................................... 52 Vývoj počtu ekonomických subjektů v Královéhradeckém kraji dle oborů OKEČ v letech 1999-2004............................................................................................................................. 54 Vývoj počtu průmyslových podniků v Královéhradeckém kraji se 100 a více zaměstnanci podle odvětví OKEČ *)........................................................................................................... 55 Vývoj počtu ekonomických subjektů dle OKEČ v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004 ........................................................................................................................... 56


343

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 4-20 Tab. č. 4-21 Tab. č. 4-22 Tab. č. 4-23 Tab. č. 4-24

Vývoj počtu ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2004 ................................................................................................................ 58 Struktura zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců za jednotlivé okresy Královéhradeckého kraje v roce 2004..................................................................................... 59 Struktura zaměstnavatelů dle počtu zaměstnanců v ČR, Královéhradeckém kraji a v sousedních krajích v roce 2003 ........................................................................................... 59 Vývoj zahraničních subjektů v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2004............................. 62 Vývoj struktury zahraničních subjektů dle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2004 ................................................................................................................ 62

Tab. č. 4-25

Vývoj počtu zahraničních subjektů podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 1999-2004............................................................................................................................. 62

Tab. č. 4-26

Vývoj počtu zahraničních subjektů v jednotlivých správních obvodech ORP v letech 1999-2004............................................................................................................................. 63 Počet zahraničních subjektů dle oborů OKEČ v jednotlivých správních obvodech ORP a okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004...................................................................... 64 Počet zahraničních subjektů dle počtu zaměstnanců v jednotlivých správních obvodech ORP a okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004........................................................... 65 Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání – inkaso dle území finančních úřadů.......... 68

Tab. č. 4-27 Tab. č. 4-28 Tab. č. 4-29 Tab. č. 4-30 Tab. č. 4-31 Tab. č. 4-32 Tab. č. 4-33 Tab. č. 4-34 Tab. č. 4-35 Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č.

4-36 4-37 4-38 4-39 4-40 4-41

Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č.

4-42 4-43 4-44 4-45 4-46

Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

4-47 4-48 4-49 4-50 4-51 4-52 4-53 4-54 4-55 4-56 4-57 4-58 4-59

Daňové inkaso na 1 obyvatele – daň z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání ................................................................................................................................. 69 Daň z příjmů fyzických osob – závislá činnost – inkaso dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje ............................................................................. 71 Daňové inkaso na obyvatele – daň z příjmů fyzických osob – závislá činnost........................... 73 Daň z příjmů právnických osob – inkaso dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje.............................................................................................. 75 Daňové inkaso na obyvatele – daň z příjmů právnických osob ................................................ 76 Daň z nemovitosti – inkaso dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje ....................................................................................................... 79 Daňové inkaso na obyvatele – daň z nemovitostí.................................................................... 80 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 ........................ 82 Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele (ČR = 100) .................................................... 83 Tvorba hrubého fixního kapitálu v regionech........................................................................... 84 Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele ...................................................................... 85 Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku dle odvětví OKEČ v roce 2002*) ................................................................................................................................... 86 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku dle odvětví OKEČ v roce 2002*)............................ 87 Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku dle krajů v roce 2002*) ................... 88 Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku dle okresů v roce 2002*) ................ 89 Sklizeň zemědělských plodin v ČR a podle jednotlivých krajů v roce 2003............................... 90 Hektarové výnosy sklizně zemědělských plodin v ČR a podle jednotlivých krajů v roce 2003 ........................................................................................................................... 91 Organizační struktura zemědělských podniků v roce 2003 ...................................................... 92 Pracovní síly v zemědělství dle věkových skupin k 30.9.2003 ................................................. 93 Stroje a zařízení k 30.9. 2003 ................................................................................................ 94 Bilance půdy podle krajů k 31.12.2003 ................................................................................... 95 Bilance půdy podle okresů k 31.12.2003 ................................................................................ 96 Sklizeň vybraných zemědělských plodin podle krajů v roce 2003............................................. 98 Bilance půdy podle krajů v roce 2003 dle sídla podniku........................................................... 99 Vybrané ukazatele lesnictví podle krajů v roce 2003 (dopočteno na lesnictví celkem) .............. 99 Intenzita chovu hospodářských zvířat podle krajů v roce 2003............................................... 100 Hospodářská zvířata podle krajů k 1.4.2004 ......................................................................... 100 Sklizeň zemědělských plodin v letech 2001-2003 ................................................................. 101 Bilance půdy v letech 2001-2003.......................................................................................... 103 Hektarové výnosy sklizně hlavních zemědělských plodin ...................................................... 103


344


Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

4-60 4-61 5-1 5-2 5-3 5-4 5-5 5-6 5-7 5-8 5-9 5-10 5-11 5-12

Ovocné stromy a keře v roce 2003....................................................................................... 105 Sklizeň ovoce podle krajů v roce 2003.................................................................................. 105 Přehled významných podniků – okres Hradec Králové .......................................................... 109 Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Hradec Králové .................. 109 Přehled významných podniků – okres Jičín .......................................................................... 110 Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Jičín................................... 111 Přehled významných podniků – okres Náchod...................................................................... 111 Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Náchod .............................. 112 Přehled významných podniků – okres Rychnov nad Kněžnou ............................................... 112 Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Rychnov nad Kněžnou........ 113 Přehled významných podniků – okres Trutnov...................................................................... 114 Přehled stávajících a připravovaných průmyslových zón - okres Trutnov .............................. 114 Přehled hlavních zahraničních investorů v Královéhradeckém kraji ....................................... 118 Nově vzniklé podniky v Královéhradeckém kraji podle OKEČ................................................ 120

Tab. č. 5-13

Počet nově vzniklých ekonomických subjektů podle OKEČ v ORP Královéhradeckého kraje.................................................................................................................................... 122 Nově vzniklé podniky v Královéhradeckém kraji podle počtu zaměstnanců ............................ 123 Počet nově vzniklých ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v ORP Královéhradeckého kraje ..................................................................................................... 124 Vývoj počtu malých a středních podniků podle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji..................................................................................................................................... 125 Malé a stření podniky podle počtu zaměstnanců v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje ..................................................................................................... 126 Malé a stření podniky podle počtu zaměstnanců v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje.................................................................................................................................... 127 Souhrnná tabulka podaných žádostí - udělených dotací podle krajů a programů.................... 130 Souhrnná tabulka podaných žádostí - udělených dotací podle krajů a programů.................... 131 Statistika čerpání dotací z programů OPPP na území KHK k 05.06.2005 .............................. 131 Udělené investiční podpory na centra strategických služeb od června 2001 do 30. dubna 2005 v Královéhradeckém kraji ............................................................................................ 135 Udělené investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl v Královéhradeckém kraji................. 136 Porovnání zahraničních investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest v jednotlivých krajích ČR...................................................................................................... 137 Odvětvová struktura zahraničních investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest v ČR ................................................................................................................................... 139 Teritoriální struktura investorů zprostředkovaných agenturou CzechInvest v ČR.................... 140 Investiční projekty agentury CzechInvest 1994 – 2004 v Královéhradeckém kraji................... 140 Tuzemské výdaje a zaměstnanci výzkumu a vývoje podle krajů ........................................... 149 Export z Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003...................................................... 154 Export z Královéhradeckého kraje podle země obchodu v letech 2000 až 2003..................... 156 Import do Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003.................................................... 161 Import do Královéhradeckého kraje podle země obchodu v letech 2000 až 2003 ................... 162 Poměr výše vývozu a dovozu (absolutní částky) podle uskupení a let.................................... 163 Export a import podle území finančních úřadů v roce 2003 ................................................... 164 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity ve vybraných správních obvodech Královéhradeckého kraje v letech 1991-2001 ....................................................................... 176 Zaměstnavatelé v Královéhradeckém kraji v roce 2001-2004 ................................................ 178 Počet zaměstnanců a OSVČ v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 .......................... 178 Struktura ekonomicky aktivních obyvatel podle postavení v zaměstnání v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001....................................................................... 179 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví činnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001 .............................................................................................................. 184

Tab. č. 5-14 Tab. č. 5-15 Tab. č. 5-16 Tab. č. 5-17 Tab. č. 5-18 Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č.

5-19 5-20 5-21 5-22

Tab. č. 5-23 Tab. č. 5-24 Tab. č. 5-25 Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

5-26 5-27 5-28 6-1 6-2 6-3 6-4 6-5 6-6 8-1

Tab. č. 9-1 Tab. č. 9-2 Tab. č. 9-3 Tab. č. 9-4


345


Vývoj a struktura zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji podle OKEČ v letech 2001-2003........................................................................................................................... 185 Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců dle odvětví OKEČ (subjekty s 20 a více zaměstnanci) v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003.................................................. 187 Průmysl - vybrané ukazatele v roce 2003 ............................................................................. 188

Tab. č. 9-6 Tab. č. 9-7 Tab. č. 9-8

Nabídka volných pracovních míst a počet uchazečů v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004........................................................................................................................... 189 Vývoj počtu volných pracovních míst od roku 2001-2004 v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje ..................................................................................................... 189

Tab. č. 9-9 Tab. č. 10-1 Tab. č. 10-2 Tab. č. 10-3 Tab. č. 10-4 Tab. č. 10-5 Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č.

10-6 10-7 10-8 10-9

Tab. č. 10-10 Tab. č. 10-11 Tab. č. 10-12 Tab. č. 11-1 Tab. č. 11-2 Tab. č. 11-3 Tab. č. 13-1 Tab. č. 14-1 Tab. č. 14-2 Tab. č. 14-3 Tab. č. 14-4 Tab. č. 14-5 Tab. č. 14-6 Tab. č. 14-7 Tab. č. 14-8 Tab. č. 14-9 Tab. č. 14-10 Tab. č. 14-11

Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje v letech 2002-2004........................................................................................................................... 192 Vývoj nezaměstnanosti v obcích s rozšířenou působností v letech 2002-2004....................... 194 Vývoj nezaměstnanosti v obcích s pověřeným obecním úřadem v letech 2002-2004 ............ 195 Struktura uchazečů o zaměstnání v Královéhradeckém kraji podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) v letech 2001-2004............................................................................... 196 Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje v letech 2001-2004 .............................................................................................................. 197 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004 ....... 197 Vývoj uchazečů podle vzdělání v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004....................... 198 Nezaměstnanost podle délky evidence v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004............ 198 Nezaměstnanost podle délky evidence v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje k 31.12.2004 ....................................................................................................................... 199 Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání v Královéhradeckém kraji v letech2001-2004........................................................................ 200 Vývoj počtu uchazečů se zdravotním postižením v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004........................................................................................................................... 200 Nezaměstnaní se zdravotním postižením (OZP) k 31.12.2004 a jejich podíl na nezaměstnaných ................................................................................................................. 200 Vynaložené finanční prostředky na politiku zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 .............................................................................................................. 201 Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 .............. 201 Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 .............. 201 Struktura obyvatelstva podle vzdělání v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001................................................................................................................................. 208 Podíly počtu studentů v jednotlivých ročnících středních škol a podíl počtu absolventů středních škol v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005..................................... 210 Podíly počtu studentů studujících maturitní a nematuritní obory v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 .................................................................................................. 210 Podíly počtu studentů v 1. ročnících středních škol (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, učiliště) ve školním roce 2004/2005 v jednotlivých krajích a v ČR..... 211 Podíly počtu studentů v jednotlivých ročnících středních škol a podíl počtu absolventů středních škol v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2003/2004..................................... 211 Relativní počty studentů v 1. ročnících středních odborných škol podle studovaného oboru v České republice a v Královéhradeckém kraji v roce 2004/2005................................ 213 Relativní počty studentů v 1.ročnících středních odborných škol podle studovaného oboru v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 ................................................. 215 Vývoj relativních počtů studentů v 1.ročnících středních odborných škol podle studovaného oboru v Královéhradeckém kraji letech 2002-2005 .......................................... 216 Relativní počty studentů v 1.ročnících studijních oborů středních odborných učilišť v České republice a v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005............................ 217 Relativní počty studentů v 1. ročnících studijních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005........................................................... 218 Vývoj relativních počtů studentů v 1.ročnících studijních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2003/2004 – 2004/2005 ............................. 218 Relativní počty studentů v 1. ročnících učebních oborů středních odborných učilišť v České republice a v Královéhradeckém kraji...................................................................... 220


346

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 14-12 Tab. č. 14-13

Relativní počty studentů v 1. ročnících učebních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005........................................................... 220 Vývoj relativní počtů studentů v 1.ročnících učebních oborů středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2003/2004........................................................... 221

Tab. č. 14-14

Absolventi a nezaměstnaní absolventi za střední odborné školy v Královéhradeckém kraji v škol. roce 2004/2005.................................................................................................. 223

Tab. č. 14-15

Absolventi a nezaměstnaní absolventi za studijní obory středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve škol. roce 2004/2005................................................................ 223 Absolventi a nezaměstnaní absolventi za učební obory středních odborných učilišť v Královéhradeckém kraji ve škol. roce 2004/2005................................................................ 224 Odhad počtu žáků 1.ročníků středních škol do r. 2013/2014.................................................. 225

Tab. č. 14-16 Tab. č. 14-17 Tab. č. 14-18 Tab. č. 14-19 Tab. č. 15-1 Tab. č. 15-2 Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č.

15-3 15-4 15-5 15-6

Tab. č. 15-7 Tab. č. 15-8 Tab. č. 15-9 Tab. č. 15-10 Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č. č.

15-11 16-1 16-2 16-3 16-4 16-5 16-6 16-7 16-8 16-9 16-10 16-11

Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č.

16-12 16-13 16-14 16-15 16-16 16-17 16-18

Naplněnost domovů mládeže a internátů - zřizovatel Královéhradecký kraj v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005........................................................... 226 Naplněnost domovů mládeže a internátů ostatních zřizovatelů v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2004/2005 .................................................................................................. 227 Vývoj počtu uchazečů zařazených do rekvalifikací v České republice za období 19932004 ................................................................................................................................... 231 Podíl počtu uchazečů zařazených do rekvalifikací na počet nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR v roce 2004................................................................................... 231 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004............. 232 Rekvalifikace zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2004............................. 232 Počty rekvalifikovaných osob za okresy v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004........... 232 Počty úspěšně absolvujících rekvalifikace za okresy Královéhradeckého kraje v letech 2001-2004........................................................................................................................... 233 Podíl úspěšně absolvujících rekvalifikace z celkového počtu zařazených do rekvalifikací za období 2001-2004........................................................................................................... 233 Rekvalifikace na středních školách v Královéhradeckém kraji, hrazené Úřadem práce v roce 2003 ......................................................................................................................... 234 Rekvalifikace na středních školách v Královéhradeckém kraji hrazené zaměstnavatelem v roce 2003 ......................................................................................................................... 235 Rekvalifikace na středních školách v Královéhradeckém kraji – krátkodobé kurzy, různé financování v roce 2003....................................................................................................... 236 Poskytovatelé dalšího profesního vzdělávání, uvedení v databázi DAT CZ k 1.6.2005........... 238 Přehled zařízení sociální péče v okrese Hradec Králové od roku 1999 .................................. 252 Přehled zařízení sociální péče v okrese Jičín od roku 1999................................................... 252 Přehled zařízení sociální péče v okrese Náchod od roku 1999 .............................................. 253 Přehled zařízení sociální péče v okrese Rychnov nad Kněžnou od roku 1999 ....................... 253 Přehled zařízení sociální péče v okrese Trutnov od roku 1999 .............................................. 254 Přehled dětských domovů v Královéhradeckém kraji v roce 2003.......................................... 254 Zařízení sítě sociálních služeb zřizovaná Královéhradeckým krajem ..................................... 256 Zařízení sítě sociálních služeb zřizovaná jiným subjektem než-li krajem................................ 256 Počet potřebných míst kapacity služeb sociální péče ............................................................ 258 Potřebnost jednotlivých druhů služeb v okresech Královéhradeckého kraje ........................... 258 Mikroregionální členění potřebnosti jednotlivých druhů služeb pro seniory v Královéhradeckém kraji..................................................................................................... 259 Druhy zdravotního postižení................................................................................................. 260 Výskyt asistenčních služeb v Královéhradeckém kraji........................................................... 263 Pečovatelská služba podle okresů v roce 2000 a 2003 ......................................................... 263 Výskyt služeb sociální intervence v Královéhradeckém kraji.................................................. 265 Výdaje na dávky nemocenského pojištění v Královéhradeckém kraji v roce 2000 a 2003....... 274 Hodnoty povinného podílu ZPS platné pro rok 2005 (2004)................................................... 280 Přehled zřízených chráněných dílen a chráněných pracovních míst v Královéhradeckém kraji (stav k 04/2005) ........................................................................................................... 280


347

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Tab. č. 16-19 Tab. č. 16-20 Tab. č. 17-1 Tab. č. 17-2 Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č.

17-3 17-4 17-5 17-6 17-7 18-1 18-2

Tab. č. 18-3 Tab. č. 18-4 Tab. č. 18-5 Tab. č. 18-6 Tab. č. 18-7 Tab. č. 18-8 Tab. č. 18-9 Tab. č. 18-10 Tab. č. 18-11 Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č.

18-12 19-1 19-2 19-3 19-4 19-5

Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č.

19-6 19-7 19-8 19-9 19-10

Organizace převážně zaměstnávající osoby se ZPS (55% a více) na území Královéhradeckého kraje (stav k 05/2005)............................................................................ 281 Přehled mateřských center v Královéhradeckém kraji ........................................................... 283 Přehled nemocnic v Královéhradeckém kraji v roce 2005...................................................... 284 Ukazatelé lůžkového fondu a jeho využití v nemocnicích Královéhradeckého kraje v roce 2003 ................................................................................................................................... 285 Základní údaje o Fakultní nemocnici Hradec Králové (k 31. 12. 2003) ................................... 286 Počet odborných léčebných zařízení v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 ......... 287 Přehled lůžkových zařízení v Královéhradeckém kraji (vyjma nemocnic) v květnu 2005 ......... 287 Ostatní samostatná zdravotnická zařízení v Královéhradeckém kraji v roce 2005 .................. 290 Lékárny a výdejny léčiv v Královéhradeckém kraji v roce 2005.............................................. 295 Vývoj domovního fondu Královéhradeckého kraje v letech 1961- 2001.................................. 301 Podíl domů ve vlastnictví družstev v bývalých okresních městech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 (v%) ........................................................................................... 306 Domy podle období výstavby nebo rekonstrukce v Královéhradeckém kraji v roce 2001 ........ 306 Podíly domů v okresech Královéhradeckého kraje podle počtu podlaží v letech 1991 a 2001 ................................................................................................................................... 307 Základní údaje o bytovém fondu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 ................................................................................................................................... 308 Trvale obydlené byty z hlediska typu domu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001........................................................................................................................ 310 Trvale obydlené byty podle právního užívání v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2001 ................................................................................................................................... 310 Byty podle období výstavby v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 (v %) ................................................................................................................................... 311 Procentuální zastoupení bytů podle počtu místností v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 ........................................................................................................... 313 Technická vybavenost bytů v okresech Královéhradeckého kraje v r. 1991 a v r. 2001........... 314 Bytová výstavba dokončená, zahájená a rozestavěná v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 - 2001.................................................................................................... 320 Plynulost bytové výstavby v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1996 - 2001 ........... 320 Zjištěné trestné činy v Královéhradeckém kraji v letech 1998- 2003....................................... 327 Zjištěné trestné činy podle okresů Královéhradecké kraje v roce 2002 a 2003 ....................... 328 Statistika dopravních nehod v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003.......................... 329 Statistika dopravních nehod podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 2002 - 2003...... 330 Zařízení drogové pomoci, poradenství a prevence v Královéhradeckém kraji v květnu 2005 ................................................................................................................................... 331 Odhad skryté populace v Královéhradeckém kraji v roce 2004 .............................................. 332 Laxus - výkony podle služeb v Královéhradeckém kraji roce 2004........................................ 332 Laxus - Kontaktovaní klienti dle regionů Královéhradeckého kraje v roce 2004 ..................... 333 Laxus - Výměnný injekční program dle regionů Královéhradeckého kraje v roce 2004 ........... 333 Laxus- Porovnání obcí regionu Královéhradeckého kraje dle služeb v roce 2004................... 333

21.2 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 3-1 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

3-2 3-3 3-4 3-5

Graf č. 3-6

Počet obcí Královéhradeckého kraje podle velikostní kategorie počtu obyvatel v letech 1991 a 2001............................................................................................................................ 9 Vývoj počtu obyvatel v Královéhradeckém kraji a krajském městě od roku 1869...................... 11 Vývoj počtu obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961................................. 12 Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letech 1999 - 2003................................................ 14 Index nárůstu počtu obyvatel 2003/1999 v obcích s rozšířenou působností na území Královéhradeckého kraje ....................................................................................................... 15 Bilance obyvatel podle okresů za roky 1999 - 2003................................................................. 15


348


Bilance obyvatel podle obvodů obcí s pověřeným úřadem v Královéhradeckém kraji v letech 1999 - 2003 .............................................................................................................. 17 Dlouhodobý vývoj bilance obyvatelstva v Královéhradeckém kraji od roku 1990 ...................... 20 Vývoj míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Královéhradeckém kraji od roku 1990 ..................................................................................................................................... 21

Graf č. 3-8 Graf č. 3-9 Graf č. 3-10 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

3-11 3-12 3-13 3-14 4-1 4-2 4-3 4-4

Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

4-5 4-6 4-7 4-8 4-9

Graf č. 4-10 Graf č. 4-11 Graf č. 4-12 Graf č. 4-13 Graf č. 4-14 Graf č. 4-15 Graf č. 4-16 Graf č. 4-17 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

4-18 4-19 4-20 4-21

Graf č. 4-22 Graf č. 4-23 Graf č. 4-24 Graf č. 4-25 Graf č. 4-26 Graf č. 4-27 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

4-28 4-29 4-30 4-31

Vývoj podílu věkových kategorií mužů a žen v Královéhradeckém kraji v letech 1970 2001 ..................................................................................................................................... 23 Vývoj průměrného věku v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1998-2003 ................... 27 Struktura obyvatelstva podle národnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001 ......... 29 Podíl věřícího obyvatelstva v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001 ............................ 30 Struktura obyvatelstva podle vyznání v Královéhradeckém kraji v letech 1991 a 2001 ............. 31 Podíl jednotlivých krajů na tvorbě HDP ČR v roce 2003 .......................................................... 36 Vývoj HDP na obyvatele v letech 1999 – 2003........................................................................ 38 Srovnání regionální HDP na obyvatele s průměrem EU v roce 2003 (EU 15 = 100) ................. 39 Srovnání HDP na obyvatele podle jednotlivých krajů s průměrem ČR (ČR = 100) v roce 2003 ........................................................................................................................... 41 Podíl jednotlivých oborů OKEČ na tvorbě hrubé přidané hodnoty v roce 2003 ......................... 43 Podíl jednotlivých oborů OKEČ na tvorbě hrubé přidané hodnoty v ČR v roce 2003................. 44 Podíl registrovaných subjektů podle právní formy v Královéhradeckém kraji v roce 2003 ......... 50 Podíl registrovaných subjektů podle právní formy v Královéhradeckém kraji v roce 2003 ......... 50 Podíl registrovaných subjektů v královéhradeckém kraji v jednotlivých oborech v roce 2003 ........................................................................................................................... 52 Počet ekonomických subjektů v Královéhradeckém kraji dle OKEČ v roce 2004...................... 53 Podíl ekonomických subjektů dle oborů OKEČ v roce 2004..................................................... 54 Podíl zastoupení ekonomických subjektů dle oborů OKEČ v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004..................................................................................... 56 Počet ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v roce 2004 ........................................................................................................................... 57 Struktura drobných zaměstnavatelů zaměstnávajících 0-19 zaměstnanců v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2004..................................................................................... 58 Podíl zastoupení zahraničních subjektů v jednotlivých oborech OKEČ v roce 2004.................. 61 Počet zahraničních subjektů v Královéhradeckém kraji v členění dle oboru OKEČ v roce 2004 ........................................................................................................................... 63 Počet zahraničních subjektů dle počtu zaměstnanců v Královéhradeckém kraji v roce 2004 ..................................................................................................................................... 64 Podíl území na inkasu daně z příjmu v roce 2004 ................................................................... 67 Vývoj inkasa daně z příjmů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 200-2004 ................ 67 Výše daňového inkasa na 1 obyvatele v roce 2004................................................................. 68 Podíl jednotlivých území v působnosti finančních úřadů Královéhradeckého kraje na inkasu daně z příjmu – závislá činnost v roce 2004................................................................. 70 Vývoj inkasa daně z příjmu ze závislé činnosti v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000-2004 ................................................................................................................ 71 Daňové inkaso daně z příjmu – závislá činnost – na 1 obyvatele dle správních obvodů jednotlivých finančních úřadů Královéhradeckého kraje v roce 2004....................................... 72 Podíl jednotlivých území v působnosti finančních úřadů Královéhradeckého kraje na inkasu daně z příjmu právnických osob v roce 2004................................................................ 74 Vývoj inkasa daně z příjmu právnických osob v letech 2000-2004 ........................................... 75 Inkaso daně z příjmu právnických osob na 1 obyvatele v roce 2004 ........................................ 76 Podíl jednotlivých území v působnosti finančních úřadů Královéhradeckého kraje na inkasu daně z nemovitostí v roce 2004................................................................................... 78 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v letech 2000-2004 .............................................................. 78 Inkaso daně z nemovitostí na 1 obyvatele v roce 2004............................................................ 79 Vývoj THFK v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 v mil. Kč........................................ 82 Srovnání THFK jednotlivých krajů s průměrem ČR v letech 1999 a 2003 (údaje v %)............... 83


349

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 4-32 Graf č. 4-33 Graf č. 4-34 Graf č. 4-35 Graf č. 4-36 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

4-37 4-38 4-39 4-40 4-41

Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

4-42 4-43 4-44 4-45 5-1 5-2

Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

5-3 5-4 5-5 5-6 5-7 6-1


6-2 6-3 6-4 6-5 6-6


6-7 6-8 6-9 6-10 8-1

Graf č. 9-1 Graf č. 9-2 Graf č. 9-3 Graf č. 9-4 Graf č. 9-5 Graf č. 9-6 Graf č. 10-1 Graf č. 10-2 Graf č. 11-1

Srovnání THFK na obyvatele jednotlivých krajů s průměrem ČR v letech 1999 a 2003 (údaje v Kč)........................................................................................................................... 84 Pořízení HIM a NIM dle krajů v mil. Kč v roce 2002................................................................. 88 Investice do HIM a NIM v okresech Královéhradeckého kraje v mil. Kč v roce 2002................. 89 Podíl zemědělských subjektů v jednotlivých krajích v ČR v roce 2003 .................................... 91 Poměr právnických a fyzických osob podnikajících v zemědělství v jednotlivých krajích v roce 2003 ........................................................................................................................... 92 Struktura zaměstnanců v zemědělství dle věku v roce 2003.................................................... 93 Podíl strojů a zařízení v zemědělských podnicích v Královéhradeckém kraji v roce 2003 ......... 94 Struktura zemědělské půdy v krajích v roce 2003 ................................................................... 95 Podíl zemědělské půdy v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003............................... 96 Podíl lesní půdy na nezemědělské půdě v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003 ..................................................................................................................................... 96 Podíl vybraných sklizených plodin v ČR v roce 2003............................................................... 97 Podíl vybraných sklizených plodin v Královéhradeckém kraji v roce 2003 ................................ 97 Struktura zemědělské půdy v Královéhradeckém kraji v roce 2003........................................ 102 Struktura nezemědělské půdy v Královéhradeckém kraji v roce 2003.................................... 102 Podíl nově vzniklých firem dle OKEČ na celkovém počtu v % v Královéhradeckém kraji ........ 121 Struktura nově vzniklých subjektů dle OKEČ v jednotlivých ORP Královéhradeckého kraje.................................................................................................................................... 122 Počet žádostí dle regionů ( k 18. 4. 2005)............................................................................. 132 Počet žádostí dle programů (k 18. 4. 2005) .......................................................................... 132 Výše investice zprostředkovaných agenturou CzechInvest podle krajů (mil. Kč)..................... 138 Počet nově vytvořených pracovních míst podle krajů ............................................................ 139 Výdaje na vědu a výzkum podle jednotlivých krajů v roce 2002 v mil. Kč ............................... 148 Dynamika exportu z Královéhradeckého kraje do jednotlivých oblastí v letech 2000 – 2003 v Kč............................................................................................................................ 154 Podíl jednotlivých uskupení na exportu z Královéhradeckého kraje v roce 2003..................... 154 Podíl jednotlivých cílových zemí na exportu z Královéhradeckého kraje v roce 2003.............. 155 Podíl území Královéhradeckého kraje na hodnotě exportu v roce 2003 ................................. 157 Export na obyvatele z jednotlivých území Královéhradeckého kraje v roce 2003.................... 157 Dynamika importu do Královéhradeckého kraje z jednotlivých oblastí v letech 2000 – 2003 v Kč............................................................................................................................ 160 Podíl jednotlivých uskupení na importu do Královéhradeckého kraje v roce 2003 .................. 161 Podíl zemí obchodu na importu do Královéhradeckého kraje v roce 2003.............................. 161 Podíl území Královéhradeckého kraje na importu v roce 2003............................................... 162 Import na obyvatele do jednotlivých území Královéhradeckého kraje v roce 2003.................. 163 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity Královéhradeckého kraje v letech 1991-2001........................................................................................................................... 177 Struktura ekonomicky aktivních obyvatel podle postavení v zaměstnání v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001....................................................................... 179 Počet pracujících podle oborů OKEČ v Královéhradeckém kraji v roce 2001 ........................ 183 Vývoj odvětvové struktury ekonomicky aktivních obyvatel v Královéhradeckém kraji v letech 1991-2001 .............................................................................................................. 183 Vývoj průměrných mezd podle oborů OKEČ v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003........................................................................................................................... 186 Výše průměrné mzdy v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003................................ 187 Počet nabízených pracovních míst v Královéhradeckém kraji v letech 1996-2004.................. 190 Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje v letech 2002-2004........................................................................................................................... 192 Podíly nezaměstnaných podle délky evidence k 31.12. 2004 v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje ..................................................................................................... 199 Úspěšnost uchazečů v rekvalifikacích v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2004 ............. 202


350

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 13-1 Graf č. 14-1 Graf č. 14-2 Graf č. 15-1 Graf č. 16-1 Graf č. 16-2 Graf č. 16-3 Graf č. 16-4 Graf č. 16-5 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

16-6 16-7 16-8 16-9

Graf č. 16-10 Graf č. 16-11 Graf č. 16-12 Graf č. 16-13 Graf č. 16-14 Graf č. 16-15 Graf č. 16-16 Graf č. 16-17 Graf č. 16-18 Graf č. 16-19 Graf č. 16-20 Graf č. 16-21 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

16-22 17-1 17-2 17-3

Graf č. 17-4 Graf č. 17-5 Graf č. 17-6 Graf č. 17-7 Graf č. 17-8

Struktura obyvatelstva podle nejvyššího vzdělání v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 ........................................................................................................... 209 Vývoj počtu žáků 9.ročníků základních škol v Královéhradeckém kraji v letech 1997/1998 -2004/2005.......................................................................................................................... 224 Odhad počtu žáků 1.ročníků středních škol v Královéhradeckém kraji do r. 2013/2014 .......... 225 Průměrný počet hodin dalšího vzdělávání realizovaných na středních školách Královéhradeckého kraje v roce 2003................................................................................... 234 Naděje dožití mužů a žen v ČR v letech 1950-2000 .............................................................. 248 Vývoj podílu (%) seniorské populace ve věku 60+ v ČR v období 1950 - 1990 a její projekce do r. 2030.............................................................................................................. 249 Četnost zařízení sociální péče v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003 (stav k 31.12.).............................................................................................................................. 250 Celková kapacita míst v sociálních zařízeních Královéhradeckého kraje v letech 1998-2003 (stav k 31.12.) .................................................................................................... 251 Vývoj počtu žadatelů o vybrané rezidenční služby a počty osob, jimž byla poskytnuta pečovatelská služba v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003 ....................................... 255 Počet příjemců důchodů v Královéhradeckém kraji v letech 1995 - 2003 ............................... 269 Podíl příjemců starobního důchodu podle pohlaví v Královéhradeckém kraji v roce 2003....... 270 Vývoj průměrných důchodů v Královéhradeckém kraji v letech 1995 – 2003 (v Kč) ................ 270 Vývoj průměrných měsíčních důchodů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1998-2003........................................................................................................................... 271 Příjemci starobního důchodu podle pohlaví a výše v Královéhradeckém kraji v prosinci 2003 ................................................................................................................................... 271 Podíl vyplacených dávek státní sociální podpory v Královéhradeckém kraji v roce 2003 ........ 272 Vývoj počtu držitelů průkazů zdravotně postižených v Královéhradeckém kraji v letech 2001-2003........................................................................................................................... 273 Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění v Královéhradeckém kraji v letech 2000-2003........................................................................................................................... 274 Vývoj průměrné pracovní neschopnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1990 - 2003......... 275 Vývoj průměrné pracovní neschopnosti v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1998 - 2003......................................................................................................................... 275 Průměrná doba trvání 1 pracovní neschopnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003........................................................................................................................... 275 Podíl znevýhodněných skupin na celkové registrované nezaměstnanosti v letech 1993-2001........................................................................................................................... 277 Vývoj celkového počtu uchazečů se ZPS v Královéhradeckém kraji v letech 2000 - 2004 ...... 277 Uchazeči o zaměstnání se ZPS podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 2001 2004 ................................................................................................................................... 278 Celkový podíl uchazečů o zaměstnání se ZPS na celkovém počtu uchazečů v letech 2001-2004 v okresech Královéhradeckého kraje................................................................... 278 Míra nezaměstnanosti mužů a žen ve věku 25 – 34 let v České republice v letech 1993-2001........................................................................................................................... 279 Zkrácené pracovní úvazky v České republice v letech 1993 - 2001 ....................................... 279 Počet nemocnic v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003........................................ 284 Celkový počet lůžek v nemocnicích Královéhradeckého kraje v letech 1999 - 2003 ............... 285 Spektrum hospitalizovaných pacientů Fakultní nemocnice Hradec Králové podle místa bydliště v roce 2003............................................................................................................. 287 Přehled počtu lůžek v odborných léčebných ústavech v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003........................................................................................................................... 288 Samostatné ordinace lékařů v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 ........................... 288 Relativní zastoupení počtu samostatných ordinací lékařů v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003................................................................................................................. 289 Samostatné ordinace lékařů v okresech Královéhradeckého kraje v roce 2003...................... 289 Počet lékařů v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003................................................... 291


351

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Graf č. 17-9 Graf č. 17-10 Graf č. 17-11 Graf č. 17-12 Graf č. 17-13 Graf č. 17-14 Graf č. 17-15 Graf č. 18-1 Graf č. 18-2 Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č. Graf č.

18-3 18-4 18-5 18-6 18-7 18-8

Graf č. 18-9 Graf č. 18-10 Graf č. 18-11 Graf č. 18-12 Graf č. 18-13 Graf č. 18-14 Graf č. 19-1 Graf č. 19-2 Graf č. 19-3 Graf č. 19-4 Graf č. 19-5 Graf č. 19-6

Počty středního zdravotnického personálu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003........................................................................................................................ 291 Podíl celkového počtu lékařů podle okresů Královéhradeckého kraje v roce 2003.................. 292 Podíl lékařů v nestátních zařízeních Královéhradeckého kraje v roce 2003........................... 292 Počet lékařů na 1000 obyvatel podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003 ................................................................................................................................... 293 Počet obyvatel na 1 lékaře v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003 .......... 293 Počet lékáren a výdejen léků v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2000 a 2003....... 294 Počet obyvatel na 1 lékárnu (včetně výdejen léků) v Královéhradeckém kraji v letech 2000 a 2003........................................................................................................................ 294 Vývoj počtu trvale obydlených a neobydlených domů v Královéhradeckém kraji v letech 1970 - 2001......................................................................................................................... 302 Podíl rodinných a bytových domů na celkovém domovním fondu v Královéhradeckém kraji v letech 1961 - 2001..................................................................................................... 303 Struktura domovního fondu podle vlastnictví v roce 2001 v Královéhradeckém kraji............... 304 Obydlené domy podle vlastnictví v roce 1991 a 2001 v Královéhradeckém kraji..................... 305 Domovní fond podle stáří v Královéhradeckém kraji v roce 2001 ........................................... 306 Vývoj počtu trvale obydlených bytů v Královéhradeckém kraji v letech 1961 – 2001............... 307 Podíl neobydlených bytů v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 ............. 309 Průměrná obytná plocha na 1 byt v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 v m2/byt ...................................................................................................................... 313 Index nárůstu ukazatelů technické vybavenosti bytů v okresech Královéhradeckého kraje (2001/1991)......................................................................................................................... 316 Průměrný počet osob na 1 trvale obydlený byt v okresech Královéhradeckého kraje v roce 1991 a 2001.............................................................................................................. 317 Průměrná plocha bytu na 1 osobu v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 ................................................................................................................................... 317 Počet osob na 1 trvale obydlený byt v roce 2001 podle velikostní skupiny obcí Královéhradeckého kraje ..................................................................................................... 318 Byty podle stádia rozestavěnosti v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003 ................... 319 Vývoj počtu obyvatel a domácností v Královéhradeckém kraji v letech 1970 - 2020 ............... 323 Počet trestných a objasněných trestných činů v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003........................................................................................................................... 327 Podíl objasněných trestných činů v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003 .................. 328 Počet dopravních nehod v Královéhradeckém kraji v letech 1998 - 2003 ............................... 329 Hodnota věcných škod z dopravních nehod v Královéhradeckém kraji (v tis. Kč) v letech 1998 - 2003......................................................................................................................... 329 Počet usmrcených osob při dopravních nehodách v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003........................................................................................................................... 330 Dopravní nehody v okresech Královéhradeckého kraje v letech 2002 - 2003 ........................ 330

21.3 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č.

3-1 3-2 3-3 3-4 3-5

Obr. č. 3-6 Obr. č. 3-7 Obr. č. 3-8

Index vývoje počtu obyvatel 2001/1991 v obcích Královéhradeckého kraje.............................. 12 Hustota obyvatel Královéhradeckého kraje (obyv. /km2).......................................................... 13 Míra přirozeného přírůstku v Královéhradeckém kraji v ‰ v letech 1999 - 2003....................... 16 Míra migračního salda v Královéhradeckém kraji v ‰ v letech 1999 - 2003 ............................. 18 Míra celkového přírůstku/úbytku obyvatel Královéhradeckého kraje v ‰ v letech 1999-2003............................................................................................................................. 19 Index mládí obyvatel Královéhradeckého kraje v roce 2001 .................................................... 24 Průměrný věk obyvatel v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2004 .................................. 27 Podíl věřících obyvatel v Královéhradeckém kraji v roce 2001................................................ 30


352

Analytická část – Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji Obr. č. 3-9 Obr. č. 4-1

Syntetické vyhodnocení populačního potenciálu Královéhradeckého kraje .............................. 33 Koncentrace a nárůst počtu ekonomických subjektů v územích pověřených obecních úřadů – agregátní ukazatel .................................................................................................... 60 Územní rozdíly mezi správními obvody ORP a územní působností finančních úřadů spadajících pod Finanční ředitelství v Hradci Králové.............................................................. 66

Obr. č. 4-2 Obr. č. 4-3

Výše inkasa daně z příjmu fyzických osob na 1 obyvatele dle správních obvodů finančních úřadů v roce 2004 ................................................................................................. 69 Výše inkasa daně ze závislé činnosti na obyvatele dle správních obvodů finančních úřadů v roce 2004.................................................................................................................. 73

Obr. č. 4-4 Obr. č. 4-5

Výše inkasa daně z příjmu právnických osob na obyvatele dle správních obvodů finančních úřadů v roce 2004 ................................................................................................. 77

Obr. č. 4-6

Ekonomická výkonnost dle výše daňového inkasa ve správních obvodech finančních úřadů – agregátní ukazatel .................................................................................................... 81 Přehled umístění průmyslových zón v Královéhradeckém kraji.............................................. 116

Obr. č. 5-1 Obr. č. 6-1 Obr. č. 6-2 Obr. č. 6-3 Obr. č. 6-4 Obr. č. 7-1 Obr. č. 8-1 Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č.

9-1 9-2 9-3 9-4 9-5 10-1 10-2 10-3

Obr. č. 12-1 Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č. Obr. č.

12-2 13-1 16-1 18-1 18-2 18-3 18-4 18-5 18-6 18-7 18-8 18-9 18-10 18-11 18-12

Nárůst exportu v letech 2000 až 2003 na obyvatele podle území finančních úřadů v roce 2004 ................................................................................................................................... 158 Výše exportu na obyvatele v roce 2004 podle území finančních úřadů v roce 2004................ 158 Ekonomická výkonnost podle výše exportu v územních obvodech finančních úřadů – agregátní ukazatel ............................................................................................................... 159 Klastry v ČR ........................................................................................................................ 166 Ekonomická výkonnost podle inkasa daňových příjmů a výše exportu (území finančních úřadů) – agregátní ukazatel ................................................................................................. 172 Ekonomická aktivita obyvatel v Královéhradeckém kraji dle území obcí s rozšířenou působností v r. 2001 ............................................................................................................ 175 Podíl pracujících v zemědělství a lesnictví v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001..... 180 Podíl pracujících obyvatel v průmyslu v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001............ 181 Podíl pracujících obyvatel ve stavebnictví v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001...... 181 Zaměstnanost v terciéru v Královéhradeckém kraji dle ORP v r. 2001 .................................. 182 Zaměstnanost ve školství a zdravotnictví v Královéhradeckém kraji dle obcí v r 2001 ............ 182 Obecná míra nezaměstnanosti v ČR podle krajů k 31.12.2004.............................................. 191 Průměrná míra nezaměstnanosti v obcích Královéhradecké kraje roce 2004......................... 193 Průměrná míra nezaměstnanosti v obcích s pověřeným obecním úřadem v Královéhradeckém kraji roce 2004..................................................................................... 193 Syntetické hodnocení potenciálu pracovní síly v jednotlivých POÚ Královéhradeckého kraje.................................................................................................................................... 205 Potenciál pracovní síly v terciéru v jednotlivých POÚ Královéhradeckého kraje...................... 206 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním v Královéhradeckém kraji v roce 2001 .............. 209 Regiony s komunitními plány sociálních služeb Královéhradeckém kraji v roce 2005 ............. 245 Podíl obydlených domů z celkového počtu domů v Královéhradeckém kraji v roce 2001........ 302 Podíl bytových domů z celkově obydlených v Královéhradeckém kraji v roce 2001 ................ 303 Podíl domů ve vlastnictví státu a obce v Královéhradeckém kraji v roce 2001........................ 304 Podíl domů ve vlastnictví SBD v Královéhradeckém kraji v roce 2001 ................................... 305 Využití neobydlených bytů k rekreaci v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001............ 308 Podíl bytů v bytových domech v Královéhradeckém kraji v roce 2001.................................... 309 Podíl bytů postavených do roku 1919 v Královéhradeckém kraji v roce 2001......................... 311 Podíl bytů postavených v letech 1991-2001 v Královéhradeckém kraji.................................. 312 Podíl plynofikovaných bytů v obcích Královéhradeckého kraje v roce 1991............................ 315 Podíl plynofikovaných bytů v obcích Královéhradeckého kraje v roce 2001............................ 315 Průměrná obytná plocha bytu na 1 osobu v Královéhradeckém kraji v roce 2001.................. 318 Syntetické vyhodnocení potenciálu bydlení v Královéhradeckém kraji ................................... 326


353

POSTUP PRÁCE METODOLOGIE

Recommend Documents