Metodologie vědecké práce

Metodologie vědecké práce Doc. Ing. Ondřej Krejcar, Ph.D. KIT, FIM, UHK

Podpora přednášky kurzu Hodnocení výsledků VaV

Proč jsme zde? • Chceme zlepšit kvalitu své vědecké a publikační práce • Chceme vědět, kde publikovat • Chceme vědět, jak publikovat efektivně a rentabilně – Tzn. kde publikovat a získat nejvíce • RIV bodů, ----\ • citačních ohlasů ----/

za nejméně financí

• Chceme mít kde publikovat, tedy kde pracovat – Pokud nebudeme publikovat, nebudeme tvořit body a UHK nebude výzkumnou institucí • budeme pouze učit a to zřejmě jen bakaláře • Žádné GAČRy, TAČRy, žádný výzkum, atd.. (nebudou doktorandi,…)

Přehled VŠ a Univerzit v ČR pořadí

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

2011

1 2 3 4 5 7 9 10 11 12 17 14 23 25 29 30 36 47 51 54 128 140 152

2010

1 2 3 4 6 7 9 10 11 14 21 20 25 31 38 39 37 55 54 73 128 137 158

posun 0 0 0 0 1 0 0 0 0 2 4 6 2 6 9 9 1 8 3 19 0 -3 6

Organizace Počet bod. výsledků Univerzita Karlova v Praze 18185 České vysoké učení technické v Praze 8445 Masarykova univerzita 7569 Vysoké učení technické v Brně 5891 Univerzita Palackého v Olomouci 4001 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 2160 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2286 Západočeská univerzita v Plzni 2488 Univerzita Pardubice 1899 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava 2809 Mendelova univerzita v Brně 1943 Česká zemědělská univerzita v Praze 2202 Technická univerzita v Liberci 1076 Vysoká škola ekonomická v Praze 1756 Ostravská univerzita v Ostravě 978 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 994 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 976 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 634 Slezská univerzita v Opavě 563 Univerzita Hradec Králové 657 Janáčkova akademie múzických umění v Brně 48 Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze 32 Akademie výtvarných umění v Praze 15

Body 513338 211796 197256 134934 122835 79556 65244 62430 56925 52308 37076 28676 25653 24030 23417 22529 18838 13999 12796 10506 1632 1106 537

Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně I Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání – – Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %)

2.

kritérium se týká kvality učitelů – 1. 2.

3.

kritérium pro měření kvality vědy – 1. 2.

4.

Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %) a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) počet článků v prestižních časopisech Nature a Science a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge

kritériem je velikost univerzity

http://www.arwu.org/

žebříček ARWU 2007

(20 %) (20 %)

(10 %)

Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně Ia v budoucnu v ČR??? Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání – – Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %)

2.


3.


4.





(20 %) (20 %)

(10 %)

Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně II ARWU 2007 rank Tabulka nejlepších univerzit světa v žebříčku ARWU 2007 1. Harvardova univerzita, USA 2. Stanfordova univerzita, USA 3. Kalifornská univerzita – Berkeley, USA 4. Univerzita v Cambridgi, Velká Británie 5. Massachusettský technologický institut, USA 6. Californský technologický institut, USA 7. Columbijská univerzita, USA 8. Princetonská univerzita, USA 9. Chicagská univerzita, USA 10. Oxfordská univerzita, Velká Británie 203–304. Karlova univerzita, Česko

75-123. Regional Rank

Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně III THES -QS World University Rankings Instituce

Overall Ranking

Arts & Humanities

Academy of Sciences of the Czech Republic

Natural Sciences

Engineering & IT

Social Sciences

359

Brno University of Technology

601+

Charles University

276

Czech Technical University In Prague

501-550

Masaryk University

551-600

186

Life Sciences 380

174

325

271

155

229

250

399

Tomas Bata University in Zlin

Wroclaw University of Technology

314

University of Cambridge

1

3

1

4

5

2

Imperial College London

6

146

11

6

69

11

http://www.topuniversities.com/search/universities/czech?filters=ss_profile_ country%3A%22Czech%20Republic%22&solrsort=sort_title%20asc

Struktura publikací v ČR (dle prof. Slabého) • Body za časopisy Jimp ve WoS v celostátním průměru institucí tvoří asi 63 %, za SCOPUS a ERIH asi 6% , za J rec asi 4% celkem je 73 % asi ¾ bodů • Body za monografické práce tvoří asi 8% bodů • Body za sborníky s ISI kódem činí asi 2% bodů • Zbytek bodů je za aplikované výsledky

Výsledky UHK 2010 a 2011 UHK 2010

Druh výsledků Počet výsledků Body výsledků Korigované body výsledků

uznané Jimp Jneimp Jrec BC D 486 30 48 259 84 66 6473 951 537 2024 2437 524 7739 951 759 2467 2897 664

UHK 2011 k 31.10.2011 4. etapa

Druh výsledků Počet výsledků Body výsledků

uznané Jimp Jneimp Jrec BC D 657 42 78 362 89 86 10506 1312 1068 3473 3862 760

rozdíl [%] rozdíl [bodů] podíl [%] průměr ČR [%] „kvalita“ publikací [bodů]

62 4033

- Průměr UHK pro IF články (Jimp) je 31 RIV bodů. - VŠB Ostrava má 42, Univerzita Karlova má 48.

38 361 13 63 31

99 72 58 45 531 1449 1425 236 10 33 37 7 6 4 8 2 14 10 44 9

Výsledky FIM, UHK 2010 a 2011 FIM, UHK 2010 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F Počet výsledků 156 9 19 41 28 60 Body výsledků 1658 120 194 234 630 480 Korigované body 2133 120 308 301 793 612 13,30 10,49 5,78 22,38 8,00 FIM, UHK 2011 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F k 31.10.2011 Počet výsledků 181 15 24 42 22 79 4. etapa Body výsledků 2298 223 287 284 805 699 rozdíl [%] 39 86 48 21 28 46 rozdíl [bodů] 640 103 93 50 175 219 14,53 11,98 6,84 37,42 8,88 FEI, VŠB 2010

G 0 0

R 0 0

G

S

Z neuznané 0 0 297 0 0

S

0 0

R

0 0

0 0

0 0

Z neuznané 0 0 343 0 0

0

0

0

0 0

uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané Počet výsledků 362 41 26 20 24 200 4 13 23 12 453 Body výsledků 5731 1466 266 78 244 1597 160 520 920 480 Korigované body 6452 1466 436 95 499 1875 134 437 1030 480 35,86 10,29 4,00 10,30 8,00 FEI, VŠB 2011 uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané k 31.10.2011 Počet výsledků 747 67 32 46 12 439 5 58 74 12 1 501 4. etapa Body výsledků 11905 2603 375 218 374 4000 145 1732 2059 350 50 rozdíl [%] 108 78 41 179 53 150 -10 233 124 -27 rozdíl [bodů] 6174 1137 108 140 130 2403 -15 1212 1139 -130 38,60 11,56 4,71 31,87 9,11 30,11 29,64 27,91 29,19

- Průměr UHK pro IF články (Jimp) je 31 RIV bodů. - FEI VŠB Ostrava má 38, Univerzita Karlova má 48.

Problémy UHK (dle prof. Slabého) • „Na UHK je minimálně Jimp ( časopis ve WoS), málo Jneimp (SCOPUS, ERIH), relativně nejvíce Jrec, ale seznam RV není využíván široce a většinu publikací tvoří Media4You (velmi nápadné, zranitelné, zavání odebráním periodika ze seznamu, bude‐li se… s důsledky pro UHK, FIM“ – O.K. – Je třeba se jednoznačně zaměřit na Jimp a Jneimp, tedy na mezinárodní časopisy – O.K. – do budoucna je to velmi prozíravé – obliba databáze SCOPUS roste (zavádí se impakt článků) – O.K. – Je třeba velmi zvažovat kvalitu svého výzkumného výsledku a snažit se o kvalitní Jimp a tedy excelenci

Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 Structure of the eigenspace of a Monge matrix in max-plus algebra Structure and dimension of the eigenspace of a concave Monge matrix Simple image set of linear mappings in a max-min algebra

rok jazyk časopis

autor

Discrete applied 2008 ENG mathematics Discrete applied 2009 ENG mathematics Discrete applied 2007 ENG mathematics

Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Tomášková Hana Krbálek Pavel, Pozdílková Alena Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Zimmermann Karel

Eigenspace of a circulant max-min matrix Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min algebra

2010 ENG Kybernetika

Monotone interval eigenproblem in max-min algebra



Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations

2010 ENG Kybernetika E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE management Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve Československá městě 2010 CZE psychologie E+M. Ekonomie a Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE management Geneze neoklasických modelů růstu

2007 CZE Ekonomický časopis

K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis1 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus algebra

2007 CZE Ekonomický časopis

Body výsledku

Podíl Skupina Body organizace oborů organizace

25,3

100,00%

3

25,327

24,4

100,00%

3

24,351

16,9

100,00%

3

16,886

14,6

100,00%

3

14,61

14,6

100,00%

3

14,61

14,6

66,70%

3

9,74

14,6

50,00%

3

7,305

Bachmann Pavel Mohelská Hana, Kozel Tomáš Janeček Václav, Hynek Josef

14,4

100,00%

1

14,399

14,4

100,00%

1

14,399

14,4

100,00%

1

14,399

Marešová Petra Franěk Marek, Ondráček Lukáš Myslivec Jaroslav, Skalská Hana

14,4

100,00%

1

14,399

14,2

66,70%

1

9,46

12,3 9,5

50,00%

3

6,144

100,00%

1

9,46

9,5

100,00%

1

9,46

9,5

100,00%

1

9,46

8,4

100,00%

3

8,385

Duczynski Petr Janeček Václav, Hynek Josef

2006 ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka 2006 ENG operations research Ján

- Průměr pro IF články (Jimp) je v ČR 31 RIV bodů. - FIM UHK má 14,53, UHK má 31, FEI VŠB Ostrava má 38, Univerzita Karlova má 48.

Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 rok

jazyk časopis

Eigenspace of a circulant max-min matrix 2010 ENG Kybernetika Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min algebra 2010 ENG Kybernetika Monotone interval eigenproblem in max-min algebra


Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE management Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti E+M. Ekonomie a podniku 2010 CZE management E+M. Ekonomie a Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE management Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve Československá městě 2010 CZE psychologie E+M. Ekonomie a Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE management Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Monge matrix 2009 ENG mathematics Structure of the eigenspace of a Monge matrix in maxDiscrete applied plus algebra 2008 ENG mathematics Discrete applied Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis

Body Podíl Skupina Body autor výsledku organizace oborů organizace Gavalec Martin, Tomášková Hana 14,61 100,00% 3 14,61 Krbálek Pavel, Pozdílková Alena 14,61 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka Ján 14,61 66,70% 3 9,74 Gavalec Martin, Zimmermann Karel 14,61 50,00% 3 7,305 Bachmann Pavel Mohelská Hana, Kozel Tomáš Janeček Václav, Hynek Josef

14,399

100,00%

1

14,399

14,399

100,00%

1

14,399

14,399

100,00%

1

14,399

Marešová Petra Franěk Marek, Ondráček Lukáš Myslivec Jaroslav, Skalská Hana Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Gavalec Martin, Plávka Ján Duczynski Petr Janeček Václav, Hynek Josef

14,399

100,00%

1

14,399

14,191

66,70%

1

9,46

12,289

50,00%

3

6,144

24,351

100,00%

3

24,351

25,327

100,00%

3

25,327

16,886 9,46

100,00% 100,00%

3 1

16,886 9,46

9,46

100,00%

1

9,46

9,46

100,00%

1

9,46

8,385

100,00%

3

8,385

K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis1 2006 ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján

FIM UHK bude v Jimp obhajovat v roce 2011 17,9 bodu. V roce 2012 dalších 35,8 bodu!

Problémy UHK (dle prof. Slabého) • „Na UHK je nadbytek publikací typu D (sborník konference s ISI kódem) a seznam je opět využíván úzce a zájem se soustřeďuje na diskutabilní a kritizované WSEASové konference.“ – O.K. – Nemyslím si, že je konferenčních příspěvků nadbytek, nicméně jsou vybírány nevhodné konference, které v mnohých případech nejsou kvalitní WSEAS apod. – O.K. – do budoucna je třeba se zaměřit na konference kvalitní (např. Springer LNCS sborníky), které nabízejí i publikace vybraných článků v časopisech s IF

Problémy UHK (dle prof. Slabého) • „UHK nemá zatím žádné podstatné aplikované výsledky zadané za UHK a nemá politiku v této oblasti (finanční rezerva na skutečné patenty a patentová řízení apod.)“ – O.K. – UHK nemá žádné aplikované výsledky v RIV – O.K. – do budoucna je třeba se zaměřit minimálně na evidované (např. R-Software, nebo prototyp pro FIM)

Problémy UHK (dle prof. Slabého) • „Univerzita má proto v průměru nízký počet bodů na 1 výsledek a nízkou citovanost výsledků. Hodnoceno s despektem. Navíc velká administrativní náročnost, problém zdrojů, velký objem zbytečných prací,….“ – O.K. – Citovanost výsledků roste s jejich vhodným umisťováním do kvalitních publikačních periodik ať už časopisů, tak i konferenčních sborníků – O.K. – Je třeba si hlídat svoje citace!!! V databázích jsou chyby!!! Viz. později reálné příklady.

Řešení pro zlepšení FIM UHK 1. Je třeba dodržovat moderní metodologii vědecké práce 2. Je třeba vychovávat mladé vědce především z řad doktorandů a ukazovat jim cestu 3. Je třeba dobře pozitivně motivovat k vědecké práci (splněno) 4. Je třeba realizovat pouze bodované výsledky. V současnosti je pouze 181 výsledků z 343 bodovaných. To je vysoce neefektivní.. a) 84 % článků nebylo bodováno (Jneuz.=68, Jimp=15, Jneimp=24 Jrec=42)  nutné realizovat pouze bodované (dvakrát měř a jednou řeš)

Moderní metodologie vědecké práce I rozdělení úloh ve vědeckých týmech 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky 2. Mladý perspektivní vědec musí jezdit na konference a prezentovat sám své příspěvky před plénem mezinárodně uznávaných odborníků a získávat tak zpětnou vazbu na svou práci. Musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích. 3. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty 4. Mezinárodně uznávaný vědec 5. Mezinárodně uznaný vědec

Moderní metodologie vědecké práce II úkoly vědců 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a)

Publikovat výsledky své diplomové práce a dále průběžné výsledky svého výzkumu v oblasti stanovené školitelem/vědcem

2. Mladý perspektivní vědec a)

b)

musí jezdit na konference a prezentovat sám své příspěvky před plénem mezinárodně uznávaných odborníků a získávat tak zpětnou vazbu na svou práci. musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích vedoucí: 1. 2. 3. 4.

3. 4. 5.

K mezinárodní spolupráci na výzkumných problémech či lépe přímo společných projektech Zvýšení povědomí o realizovaném výzkumu svém i svého pracoviště Využívání prací kolegů k realizování vlastního výzkumu a jejich citování Získání citací na své publikace = ohodnocení kvality své práce

Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty Mezinárodně uznávaný vědec Mezinárodně uznaný vědec

Moderní metodologie vědecké práce III úkoly vědců 1. 2.

Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky Mladý perspektivní vědec

3.

Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: a) b) c) d) e)

4.

Mezinárodně uznávaný vědec a)

b) c)

5.

Vytváření sítí mezinárodních odborníků v dané vědní oblasti Zapojení se do oponentních řízení článků konferenčních či později i časopiseckých Rozšíření znalostí i své „sítě“ o další odborníky a jejich práce pomocí oponentur Zapojení se do programových výborů konferencí Využívání této sítě pro podporu svých realizovaných časopiseckých článků Sám vytváří podmínky pro publikační realizace svých kolegů a stává se tím ještě více známým Je editorem speciálních sekcí časopisů na úžeji zaměřené vědecké téma Je zván na konference, aby prezentoval klíčové přednášky v dané vědní oblasti

Mezinárodně uznaný vědec

Moderní metodologie vědecké práce IV práce s moderními informačními zdroji 1.

Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) b) c) d)

2.

Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) b)

3.

Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací – využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!!

Mladý perspektivní vědec musí sám navazovat kontakty na konferencích a)

b) 4. 5. 6.

používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nečte ho! Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika – doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! Vhodně strukturovat články.

Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!!

Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: Mezinárodně uznávaný vědec Mezinárodně uznaný vědec

Moderní metodologie vědecké práce V práce s moderními informačními zdroji 1.

Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) b) c) d)

2.

používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nemusí ho ani číst Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika – doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! Vhodně strukturovat články.

Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) b)

3.

Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací – využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!!

Mladý perspektivní vědec musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích a)

b)

Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji

CITUJE!!! 4.

Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: a) b) c) d) e)

5.

Mezinárodně uznávaný vědec a) b) c)

6.

Vytváření sítí mezinárodních odborníků v dané vědní oblasti Zapojení se do oponentních řízení článků konferenčních či později i časopiseckých Rozšíření znalostí i své „sítě“ o další odborníky a jejich práce pomocí oponentur Zapojení se do programových výborů konferencí Využívání této sítě pro podporu svých realizovaných časopiseckých článků Sám vytváří podmínky pro publikační realizace svých kolegů a stává se tím ještě více známým Je editorem speciálních sekcí časopisů na úžeji zaměřené vědecké téma, edituje či sám vydává knihy Je zván na konference, aby prezentoval klíčové přednášky v dané vědní oblasti

Mezinárodně uznaný vědec

Jaké výsledky a kam? • Všechny stupně vědce (nastíněné v předchozím slajdu) spojuje otázka: – Jaké výsledky jeho práce jsou vhodné pro jaké (nejen publikační) médium?

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

D – konferenční příspěvek Jneimp – časopis indexovaný ve SCOPUSU Jimp – časopis s IF (nízký IF do cca 1,0) Jimp – časopis s IF (vyšší IF od cca 1,0 až 2,5) Jimp – časopis s IF (vyšší IF od cca 2,5 výše) R – software Z – poloprovoz F – užitný vzor

(8 bodů) (12 bodů) (10 až 20 bodů) (20 až 100 bodů) (80 až 305 bodů) (40 bodů) (100 bodů) (40 bodů)

Jaké výsledky, kam a za jak dlouho? Typ výsledku

Realizace výsledku

Dokumentace Oponentní řízení

Publikace / indexace

Celkem

D konf.

5-30

2-5

30-60

90-270

127-365

Jneimp

10-50

5-15

60-120

40-60

115-245

Jimp (<1)

10-50

10-20

30-120

40-90

90-280

Jimp (1-2,5)

20-90

20-40

60-180

40-90

140-400

Jimp (>2,5)

30-180

30-60

60-180

40-90

160-510

R – SW

20-90

2-5

90-180

112-275

Z poloprovoz

40-160

5-10

90-180

135-350

F už. vzor

20-90

2-5

90-180

112-275

Jaké výsledky, kam, za kolik?

•

Typ výsledku

Prezentace výsledku [EUR]

Publikace / Celkem [CZK] indexace [EUR]

D konf.

200-2000

200-650

Jneimp

0

0-300

Jimp (<1)

0

150-1000

Jimp (1-2,5)

0

0-1500

0-37 500

Jimp (>2,5)

0

0-1500

0-37 500

R – SW

0

200?

5000

Z poloprovoz

0

200?

5000

F už. vzor

0

200?

5000

10 000-66 000 0-7 500 3 750-25 000

nepočítáno s náklady na vlastní realizaci výsledků – tedy vývoj aplikace, nákup HW, SW atd,

Jimp – rozlišení kvality • 10 – 305 bodů dle vzorce: – Jimp= 10 + 295 × Faktor – Faktor = (1 - N) / (1 + (N / 0,057)) – N je normované pořadí časopisu, N = (P - 1) / (P - 1) max

– P = pořadí časopisu v oboru dle Journal Citation Report (JCR) v řadě seřazené sestupně podle IF – Pmax = celkový počet časopisů v daném oboru dle Journal Citation Report

– http://isiknowledge.com/

Jimp – bodové hodnocení Elsevier Measurement Total Journals in Category Name Category ENGINEERING, MULTIDISCIPLINARY 87 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION 61 IF 2010 0,846

Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 38 Q2 29,66338 37 Q3 20,23744

• Tabulka popisuje konkrétní případ, kdy jsem publikoval článek v časopise s citačním faktorem JCR – IF byl pro rok 2011 stanoven na 0,846 – V prvním oboru je časopis v druhé čtvrtině všech časopisů a je tedy poměrně kvalitní – Přesto jsem za něj získal pouze 29,66 RIV bodů

Jimp – bodové hodnocení Journal Sensors (MDPI)

2011 Category Name CHEMISTRY, ANALYTICAL ELECTROCHEMISTRY INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION IF 2010 2010 Category Name CHEMISTRY, ANALYTICAL ELECTROCHEMISTRY INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION IF 2009

•

Total Journals in Category 71 26 61 1,771 Total Journals in Category 70 24 58 1,821

Journal Rank in Category 38 16 14

Quartile in Category Q3 Q3 Q1

Jimp 2010 23,5373 20,23774 58,1306



Jimp 2010 26,39 21,75 69,65

Další konkrétní případ, kdy jsem publikoval článek v časopise s JCR – IF byl pro rok 2010 stanoven na 1,821. – Jelikož se impakty zveřejňují až v červnu následujícího roku, počítal jsem v době přijetí článku v lednu s předběžným bodovým ziskem 69,65 RIV bodů. – Pro rok 2011 (IF 2010) se IF stanovil na 1,771, což časopis posunulo o 3 příčky dolů v kategorii Instruments & Instrumentation a zisk RIV bodů se hned propadl o 11,5 bodu až na 58,13. – Aby toho ale nebylo dost, finální bodový zisk se dozvím až se stanoveným IF pro rok 2011, který se zveřejní až v červnu 2012. – Důležité je tedy i hlídat si pětiletý IF (5 years IF) a trend IF za poslední roky

Které časopisy jsou impaktované?

1. 2. 3.

http://isiknowledge.com/ Additional Resources Journal Citation Reports

JCR – Journal Citation Report • V zobrazené tabulce vybereme např. hledání konkrétního časopisu:

• V zobrazené tabulce vybereme např. hledání konkrétního časopisu:

JCR – Journal Citation Report

• Vybereme odkaz na časopis..

JCR – Journal Citation Report

• Vybereme Journal Ranking..

Tabulka pořadí časopisu v kategorii..

Získání počtu bodů Jimp Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name CHEMISTRY, ANALYTICAL ELECTROCHEMISTRY INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION IF 2010

Total Journals in Category 71 26 61 1,771



Jimp 2010 23,5373 20,23774 58,1306

• Dosazením do původního vzorce dostaneme počet bodů, které můžeme obdržet za článek Jimp. • Bodování RIV ostatních kategorií je definované bez vzorce.

Jimp – kde publikovat? CZE

Jimp – kde publikovat? CZE

Jimp – kde publikovat? Oborově

•

Vybrat „View Journal Summary List“

Jimp – kde publikovat? Oborově •

Vybrat třídit podle „Impact Factor“

Jimp – kde publikovat? Vybrat časopis

•

Vybereme např. “KNOWLEDGE-BASED SYSTEMS“


•

Informace vypovídající o kvalitě časopisu najdeme pod “Impact Factor Trend“

• Informace o vydavateli a další podrobnosti


•

Informace vypovídající o kvalitě časopisu najdeme pod “Impact Factor Trend“

Jimp – kde publikovat? Vybrat časopis •

Zadáním názvu a ISSN najdeme web vydavatele a časopisu

•

TEDY ZDE


Pan Fujita je velmi seriózní, ale také velmi vytížený

Takřka všechny časopisu Elsevieru mají vzestupný trend IF!!!


Pan Fujita je velmi seriózní, ale také velmi vytížený

Takřka všechny časopisu Elsevieru mají vzestupný trend IF!!! Elsevier nepožaduje žádné poplatky za publikaci příspěvků

Jimp – kde publikovat? Shrnutí • Problémem je nalezení nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek – Hledání přes uvedený postup je poměrně zdlouhavé – Bohužel navíc mnohé časopisy v kategorii jsou multioborové – Některá vydavatelství poskytují přehledné seznamy svých časopisů, ale je to spíše výjimka.. • Navíc jsou časopisy vždy zobrazeny všechny a ne jen impaktované, které potřebujeme

Jimp – kde publikovat? Shrnutí •

Jednou z výjimek je Hindawi (ale toto vydavatelství má zase časopisy, kde požadují poplatek za publikaci)

Jimp – kde publikovat? Shrnutí • Problémem je nalezení nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek – Hledání přes uvedený postup je poměrně zdlouhavé – Bohužel navíc mnohé časopisy v kategorii jsou multioborové – Některá vydavatelství poskytují přehledné seznamy svých časopisů, ale je to spíše výjimka.. • Navíc jsou časopisy vždy zobrazeny všechny a ne jen impaktované, které potřebujeme

• Dalším problémem je absolutní nemožnost zjištění délky evaluačního procesu u většiny časopisů. Výjimkou je švýcarské vydavatelství MDPI:

Průměrná doba od přijetí k review do publikace = 50 dní

Jimp – publikační proces

(pro IF>1)

1. Po napsání článku v šabloně vydavatele je nutné jej poslat k oponentuře (stačí PDF). – –

O přijetí k review rozhoduje Editor sám. Pravděpodobnost přijetí k review, pokud nemáte konexe a známé oponenty = 1/10 Na rozhodnutí o přijetí k review se čeká cca týden až měsíc

2. Pokud se vám podaří získat alespoň posudek „Review again with Major Changes“ (přepsat s velkými změnami), jste na dobré cestě. –

Doba od podání článku k review je cca ½ roku.

3. Nyní máte cca 1 měsíc na opravy nedostatků, angličtiny, korektury a další. Bez kvalitní ANGLIČTINY (rodilý mluvčí) se neobejdete!!! 4. Po opětovném zaslání obdržíte finální rozhodnutí cca do ¼ roku. V kladném případě je očekávána do 14 dnů finální verze s editovatelným dokumentem a grafikou s min 600dpi, nebo lépe vektorovou.

Jimp – shrnutí

(pro IF>1)

1. Práce na kvalitním článku trvá cca půl roku jednomu autorovi. a)

Je vhodné pracovat v kolektivech a spoluprací s kolegy využít schopností všech

2. Relativně nejsnazší cesta je získat doporučení na kvalitní konferenci, která vydává sborník např. ve Springeru, či Elsevieru. – Jak se na takovou konferenci dostat?  napsat kvalitní článek na co nejbližší téma zaměření konference Bude podrobně diskutováno později

3. Nalezení tematicky nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek. •

Vhodné je sledovat kolik článků časopis publikuje (čím více, tím lépe) – pokud málo, svědčí to uzavřené komunitě, nebo o malém počtu citací..

Jneimp – SCOPUS • Hodnotí se pouze články, ne „conference paper“ • Pokud je článek jako „article“ zároveň ve WoS, hodnotí se jen jednou.

D – kde publikovat? 1. problémem je nalezení konference, jejíž sborník je skutečně indexován na ISI CPCI (Conference Proceedings Citation Index) 2. problémem je aktuálně velmi dlouhá doba od konání konference do indexace na ISI CPCI • Jednoznačným řešením je vždy prohledání databáze ISI CPCI a ověření (obsahuje i další aspekty důležité pro potenciálního autora jako citovanost článků)

D – kde publikovat? – LNCS/LNAI • Chceme např. poslat příspěvek na konferenci „The 4th Asian Conference on Intelligent Information and Database Systems“ • Na ISI WOK vyhledáme články pod názvem konference

D – kde publikovat? – LNCS/LNAI • • • •

Výsledkem je 248 nalezených článků (2009-2011)  konference je indexovaná. Vidíme také vzrůstající tendenci počtu článků (rok 2011 ještě není plně indexován) Konference má i 25 citací. Jeden z 10 článků má citaci  šance na citaci je 1/10 za 2 roky. Další výhodou této konference je publikace rozšířených verzí vybraných článků v časopise IJIIDS zdarma (zatím indexován ve SCOPUS jako article - tedy 12 RIV bodů v ČR)

D – kde publikovat? – vyhledávání • Springer poskytuje např. seznam plánovaných konf. LNCS série: ftp://ftp.springer.de/pub/LNCS_FCP.pdf • IEEE poskytuje přehlednou databázi konferencí - je možné vyhledávat podle kritérií: http://www.ieee.org/conferences_events/index.html • Dalším zdrojem je přímo konferenční server: https://edas.info/index.php • Zde by mělo hrát velkou roli vedení projektu, či katedry/fakulty v definici a seznamu vhodných konferencí –

Důležité i pro podávání projektů, kde je třeba uvádět plán na další období.

D – kvalita konferencí • Kvalitu konference určuje především vydavatel sborníku příspěvků: – Nejlepší je zřejme ACM, kde je akceptační kvóta cca 15% • tzn. že počet přijatých příspěvků je maximálně 15 % ze všech zaslaných

– Dalším vydavatelem je Springer, který má kvótu pro publikaci max 50% • Jeho nejlepší série jsou LNCS, LNAI, LNBI, IFIP, CCIS, IFMBE, atd. • Většina sborníků Springeru je také automaticky ve WoS, ale ne všechny!

– Čím nižší je akceptační kvóta, tím je konference kvalitnější. • Seriózní konference zveřejňují toto číslo na webu, či v předmluvě sborníku. Pozor na konference, které tímto údajem manipulují!

– Další kvalitní konference jsou pořádané přímo IEEE • Mají v názvu IEEE (např. IEEE Conference on Vehicular Technology)

• Vyšší počet oponentských posudků ukazuje na kvalitu – U IEEE či Springer konferencí jsou standardem 3 – 4 review. – WSEAS apod. nedává review žádné, nebo jen známkované!!!

D – kvalita konferencí Springer vs IEEE • Porovnání kvality je možné vidět na příkladu, kdy z konference IEEE je pouze 20 vybraných článků publikováno ve Springeru

Jak napsat kvalitní článek J či D? I náročnost • Nejprve je třeba odhadnout náročnost tématu/projektu, který chceme opublikovat – Pro mladého a mnohdy i pro perspektivního vědce je tento problém velmi náročný k řešení – Zde je stěžejní role zkušeného vědce, který dokáže odhadnout náročnost tvořeného článku a vhodnost do J či D. – Je třeba také dávat pozor na zbytečně kvalitní publikace podávané do nekvalitních konferencí! – Časově stojí publikace na kvalitní i nekvalitní konferenci bohužel skoro stejně!!! – Opět je třeba ctít heslo „dvakrát měř a jednou řeš“

Jak napsat kvalitní článek J či D? II smysl publikace • Je třeba také odhadnout a lépe ověřit smysl tématu/projektu, který chceme opublikovat – I mladý vědec by měl být schopen si udělat analýzu stavu aktuální problematiky ve vědeckém světě a na základě pročtených článků udělat rešerši. – TOTO JE TAKÉ ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM KAMENEM JAKÉHOKOLIV ČLÁNKU – Snažíme se najít mezeru v tématu, kterou nikdo zatím nevyřešil, nebo špatně a tu zaplnit naším řešením. – V KLADNÉM PŘÍPADĚ MÁ NAŠE SNAŽENÍ SMYSL A MŮŽEME SVĚTU NĚCO PŘINÉST

Jak napsat kvalitní článek J či D? III Kapitola 1. Introduction • Jelikož jsme našli vhodné téma a udělali jsme si rešerši vědeckých prací, můžeme začít psaním. • Úvodní kapitola by měla být úvodem do problematiky. – Musíme v ní hodně citovat, ale spíše obecnější témata. – Postupujeme od obecnějších témat k našemu problému – Tato kapitola musí čtenáře nadchnout a musí ho udržet při zájmu.

• Musí zaznít: – V jaké oblasti se pohybujeme? – Co je základním problémem a proč je to problém? – Závěrem musí být odstavec, který jasně řekne, co je cílem projektu/článku, tedy nové řešení aktuálně pro dané parametry. – V závěru kapitoly je vhodné poskytnout přehled, co kde čtenář najde – nutné u rozsáhlejších článků.

Jak napsat kvalitní článek J či D? IV Kapitola 2. Problem Definition • V další kapitole bude analýza definovaného problému – určitě jsou vhodné grafy, jak to vypadá pro aktuální stav, který chceme měřit, analyzovat, modifikovat a vyvinout pro to nové řešení/algoritmy, atd. – Také je vhodné podložení matematickým aparátem.

• Jestli existují případy řešení, resp. jak se to v současnosti řeší?

Jak napsat kvalitní článek J či D? V Kapitola 3. Related Work • Tato kapitola je naprosto stěžejní pro Editora v případě časopisů a pro oponenty vždy. • Žádný vědec nemá absolutní znalosti o všem, je tedy nutné zde uvézt maximum relevantních cizích prací na dané téma, přičemž musí závěrem zaznít, že jedině ta naše metoda/přístup je jediná, která to řeší. • V čem je problém aktuálně používaných řešení? – Výhody a nevýhody, cena, dostupnost, realizovatelnost, časová náročnost, atd. – Práce je také vhodné porovnat, nejlépe tabulkovým přehledem – zvyšuje přehlednost

• O každé práci je nutné se zmínit alespoň odstavcem. • Z toho musí jasně vyznít, proč je potřeba najít nové řešení.. • Je také vhodné se k jiným řešením vracet i v dalších kapitolách článku s odkazem, že takto to neděláme – působí promyšleně a celistvě.

Jak napsat kvalitní článek J či D? VI Kapitola 4. Solution Design • Návrh řešení je třeba čtenáři představit maximálně přehledně, srozumitelně, ale přitom technicky či matematicky korektně. • Vhodné je využít: – schéma navrhované architektury (IS), – abstraktní UML návrh, – odkazy na citace použitých komponent/prací

• Můžeme postupovat od popisu větších celků (abstrakcí) k jednotlivým částem/komponentám – Můžeme i krátce charakterizovat vybrané komponenty/prvky formou grafů/tabulek

• Nebo naopak od popisu jednotlivých částí/komponent k větším celkům (abstrakcím) • Záleží na daném problému – – je cílem architektura řešení, – nebo využití existujících komponent k novému účelu?

Jak napsat kvalitní článek J či D? VII Kapitola 5. Implementation • Tato kapitola může být v některých odůvodněných případech vynechána, ale musíme počítat s tím, že oponent to vytkne. • Vhodné popsat – vznikající problémy při realizaci – Implementační specifika řešení – Pracovní postup, pokud je specifický (jinak odkaz)

• Vhodná je také např. fotodokumentace řešení, pokud je řešení aplikačně specifické – Je např. potřeba ukázat miniaturní rozměry v porovnání s konkurencí/jinými autory

Jak napsat kvalitní článek J či D? VIII Kapitola 6. Testing of Developed Solution • Začít je třeba zopakováním, co je cílem článku/projektu a tedy co očekáváme od našeho řešení a jak bude řešení ověřeno/otestováno. • Navrhneme testovací metodologii • Popíšeme podmínky testů (technické parametry) a průběh testování. – Vhodné je např. foto testovacího řetězce, pokud se jedná o praktické řešení. – Vzniklé problémy a jejich řešení

• Ukážeme přehledně sumarizace testů formou grafů či tabulek – Důležité je zde porovnání s existujícími řešeními přesně dle parametrů

• V závěrečném odstavci sumarizujeme dosažené výsledky v porovnání s ostatními řešeními

Jak napsat kvalitní článek J či D? IX Kapitola 7. Conclusions • Nejprve shrneme co bylo cílem článku • Jaké řešení bylo vyvinuto a co k tomu bylo potřeba – Komponenty, cena řešení, časová náročnost, atd..

• Shrneme jak kvalitní je řešení – nejlépe matematickým aparátem (přesnost, chybovost, MTDF, atd.)

• Nastíníme – další možnosti rozvoje řešení vědeckou komunitou – Naše další úmysly pokračování projektu

Jak napsat kvalitní článek J či D? X Formátování • Každý časopis i konference používají svůj vlastní formát článků. – Springer má B5, IEEE zase A4 dvousloupcově – Rozsah 10 stran Springeru přibližně odpovídá 6 stranám IEEE • A konference mají skutečně za standardní vložné tyto max. délky příspěvků

• Editoři časopisů jsou benevolentnější v požadování správně naformátovaného „full paperu“, ale po případné akceptaci ho stejně vyžadují, ale ne striktně (mají svá editační oddělení) • Pro mnohé konference je nicméně špatně naformátovaný článek důvodem k okamžitému vyřazení z oponentského procesu (často bez oznámení) – pravidlo u IEEE • Nejvhodnější je tedy psát článek přímo v šabloně časopisu/konference od počátku a NEMĚNIT ŽÁDNÝ STYL, – jinak bylo celé předchozí snažení zbytečné  většinou nezbyde, než článek kompletně znovu přeformátovat do původního stylu.

Jak napsat kvalitní článek J či D? XI Styl psaní • Student většinou píše svoji diplomovou práci v první osobě: – Vytvořil jsem, udělal jsem, navrhl jsem, atd.

• Student také při psaní „vytvoří“ neskutečné množství gramatických chyb. Slovosled je mnohdy také tristní. • Mladý vědec se tedy musí soustředit bohužel i na tuto skutečnost a psát články v anglickém jazyce: – Nepoužívat nikdy první osobu ani u článků, kde jsem jediným autorem • Používat množné číslo „We made a ..“, nebo lépe „It was created..“

Jak dobře prezentovat? I • Dobrá prezentace je: – Krátká (standardní čas je 15 min. + 5min. na otázky) – Výstižná (je třeba rychle přejít od obecného k problému a jeho řešení) – Rychlá (prezentující nesmí dlouze přemýšlet  utíkají mu posluchači)

• Dobrá prezentace obsahuje: – – – – –

Obrázky Texty jen jako hesla Tabulky Grafy Animace, jen např. schémat architektur

Jak dobře prezentovat? II • Optimální délka prezentace je cca 1 slajd na 1 minutu. – Pokud je prezentující zdatný, nepotřebuje tolik slajdů  raději mluví spatra k obrázkům, schématům, grafům,..

• Při dobré prezentaci ani nevnímáte přepínání obrazovek  sledujete mluvčího • Prezentace může být živá – tedy můžete chodit, pokud to není na škodu • Při prezentaci je třeba se vždy dívat do pléna (opak je neslušný)

Jak dobře prezentovat? III • Prezentující by měl být vhodně oblečen – oblek a kravata pro muže není nikdy na škodu – Rifle a tričko si může dovolit jen opravdový IT specialista

• Úvodem prezentace je vhodné poděkovat předsedajícímu sekce za jeho milé představení Vaší osoby (byť je většinou žádné) – Je také vhodné představit univerzitu a pracoviště a samozřejmě spoluautory (vhodné i rozdělení úloh na projektu)

• Prezentace by měla mít – jednotné vizuální schéma – Vhodně zvolenou kombinaci barvy textu a pozadí • ne žlutý text na modrém pozadí • Ideální je černý text na bílém pozadí a jednoduchý vzor okna, aby nebyl posluchač odváděn od pozornosti a lehce četl •

Také minimální velikost písma je vhodná větší než 12 bodů

Problémy citací na ISI WOK I • Problémem UHK je nedostatek citací na realizované práce. • Okamžité řešení se nabízí v cíleném monitoringu citací prací jednotlivými autory – na ISI WOK i SCOPUSU dochází často k nepropojování referencí článků na zdroje. (vinou extrahování dat z PDF) • Citovanost článků je tedy menší a neodpovídá skutečnosti  řešením je požadavek na opravu (což je bohužel časově náročné, ale vyplatí se). – Zvýší se tím šance na získání GAČRů, hodnocení akreditací apod.

Problémy citací na ISI WOK II

• Na IEEEXplore je článek, který mne cituje

Problémy citací na ISI WOK III • článek na ISI WOK

odkaz „Cited References“

Problémy citací na ISI WOK IV • Reference č. 7 je propojená, č.6 není • Dochází ke změnám číslování!

Problémy citací na ISI WOK V

• Vybrat „suggest a correction“

Problémy citací na ISI WOK VI

• Vyplníme všechna pole

Problémy citací na ISI WOK VII

• Vyplníme všechna pole • Identifikujeme co nejvíce dat o referencovaném článku • Nejlépe uvést UT WOS číslo z ISI WOK

Problémy citací na ISI WOK VIII • Nyní musíme čekat cca 14 dní na vyřešení opravy • A dalších cca 21 dní na opravu v databázích ISI WOK Dle mých statistik

Budoucnost hodnocení RIV? • Článek v impaktovaném časopise s nenulovým IF - Jimp • Článek v recenzovaném časopise z databáze Scopus – Jneimp - SNIP (IF) • Článek ve sborníku konference z databáze ISI Proceedings D • Článek ve sborníku konference z databáze Scopus – Ds SNIP • Patent EU, USA, Japonsko nebo národní patent s platnou licenční smlouvou (>=200b RIV) - P • Užitný vzor - U • Průmyslový vzor, ostatní patenty - Pvzo, Post

E X C E L E N C E

Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně Ia v budoucnu v ČR??? Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání – – Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %)

2.


3.


4.





(20 %) (20 %)

(10 %)

Dotazy a náměty k diskuzi?

Metodologie vědecké práce

Recommend Documents