Pedagogická fakulta
Katedra sociální pedag ogiky
Postavení ženy ve společnosti,
faktory ovlivňující počet dětí v rodině Diplo mová práce
Brno 2006
Vedouc í dip lomov é práce: PaedDr. Ale na Jůvov á
Vy pracov a la:
Bc. Iva na Sklářová
Proh la šuj i, ž e js e m tuto prác i v y pr acova la sa mostatně s použ it í m
in for ma č n íc h zdrojů uvede n ý c h v př i lože n é m sez n a mu.
……………………….. Ivan a Sklářová
Dě kuj i PaedDr. Ale n ě Jůvové za v e l m i už it eč nou metodickou pomoc,
kterou mi poskyt la př i odborné m ve de n í této diplo mo vé prá ce.
…………………… Iva na Sklářová
2
OBSAH
ÚVOD .............................................................................................4
1. Vzdě lanost žen.............................................................................6 1.1 Vzdě la nost že n v h istor ii……………………………………………..6 1.2 Vzdě lá n í že n ve s větě…………………………………………………9 1.3 Vzdě lá n í že n v ČR…………………………………………………….9 1.4 Škola – zák la d že n stv í a muž stv í ………………………………….12
2. Zam ěstnanost žen……………………………………………………......13 2.1 Možnosti up latně n í…………………………………………….... …14 2.2 Neza mě stna nost……………………………………………………...14 2.3 Že n y v pře ddůc hodové m v ěku…..……………………………....…16 2.4 Ps yc hosoc iá ln í stres že n ………………………………………….. 17
3. Žena a rodina…………………..………………………………………...18 3.1 Rodina a soc iá ln í strat if ikac e…………..………………………….27 3.2 Autor ita v rodině…………………………………………………….28 3.3 Soc iá ln í polit ika státu……………………………………………….30 3.4 Kar iéra že n y ………………………………………………………….38 3.5 Že n a a domác nost……………………………………………………41
4. Práva mužů a ž en………………………………………………………...45 4.1 Práv a mužů a že n v h istor ii…………………………………………45 4.2 Rov ná prá v a v za mě stn á n í…………………………………………..48 4.3 Rov né pra cov n í podm ín ky …………………………………………..50 4.4 Rov né odmě ňov á n í…………………………………………............53
5. Výz kumná a metodi c ká část....………………………………………...54 5.1 Vlast n í v ý zkum.....................................................................56 5.2 Použ ité v ý z kumn é metody..…………………………………………56 5.3 Popis v ý zkumn é ho v zorku.....………………………………………57 5.4 Vý s le dky v ý zkumu................................................................59 5.4.1 Rozhovor y.....................................................................59 5.4.2 Dotazn ík y......................................................................61 5.5 An a l ý z a s hromáždě n ý c h in for ma c í..........................................68
ZÁVĚR …...………………………..………………………………………...70 Resumé...........................................................................................72
Odkazov ý aparát.….……………………………………………………….…74 Sez na m l iter atur y…………..……………… ………………………………...76 Sez na m př í loh……………………...………………………………………….79 Anotace……………………………………………………………………....101
3
MOTTO: Muži a ženy mají podle našich zákonů rovná práva,ale
rozhodně nemají rovné příležitosti tato práva uplatnit.
ÚVOD
Tradic e v y me zuj í ž e ně roli v y c hov ate lky a hospody ň ky , zat ímco
mu ž i ú lohu tvůrc e společ nost i a ž iv it e le rodin y . Al e plat í t yto tradic e je ště v souča s nost i? Dne š n í moder n í společ nost už poč ítá se že nou jako s pracov n í s i lou, protože mater iá l n í n ároky dne š n í rodin y v y ž adu j í za mě stná n í obou ma nž e lů.
Ex istujíc í n erov nost i me z i muž i a že n a m i n e jsou v e lkou čá st í
spole č nost i v součast né dob ě v n í má n y n i kterak dra mat icky , a le j isté je, že se posta ve n í že n ne ustá le z horšuje n a trhu prác e i v e v ý š i odmě n y z a
prác i. Za mě stn a vate lé dá v a j í př i na b ídce práce před nost mužům, n e boť s e
u m ladé že n y ob á va j í, ž e se v dá a otěhotní. Pokud s e takové že n ě podař í za mě stná n í z ískat, je v y sta v e na mnoh e m v ětš ímu t laku ze stra n y
za mě stna v ate le : v př ípadě s n ižov á n í stavu za mě stn a nců jsou že n y propouštěn y z prá ce me z i pr v n í m i. Ne jr iz ikově jš í sk upinou me z i že na m i jsou osa mě lé matky a s a mož i v ite lky . 1
O v la stnostec h obou poh la v í e x istuje řada stereotypů, které se n i ja k
n e váž í n a konkrétn í kva l i f ikace uc ha z ečů. Ne jč a stě j i se setká vá me s přede m
př i j í ma n ý m i
n ázor y,
že
muž i
jsou
,,techni čtěj ší
a
vynalé zavěj ší“. Da lš í m stereotype m je m už-ž iv ite l, kter ý mus í m ít v y š š í
př íje m n ež je ho partnerka, be z oh le du na to, že že n y se v ý z n a mn ě pod íle j í na rodin n ý c h př í j mec h j iž des í tky let a ma j í mnoh dy v y š š í
v zdě lá n í ne ž muž. Mez i da lš í stereoty py patř í předsta va muž ů jako
v hod ně jš íc h osob ve vedouc íc h poz ic íc h, kter ý m b y m ě la b ýt dá n a 4
př íle ž itost k uplatně n í s v ý c h s c hopnost í a k postupu. V rá mc i podob n ý c h
n ázorů se pa k v yt v ář í společe n ský t lak na že n y , kter ý m je v n ucová no, ž e
sprá v n á ž e na upín á s v é a mb ic e pouze k rodin ě. Tyto předsudk y bud e v e l m i těžké odstran it v krátké době. M y s l í m s i v šak, ž e h la v n í úloh u zde budou hrát rodiče, kteř í jsou pr v n í m i for movač i ná zorů sv ý c h potomků.
Další z ažit é ste re otypy: - mu ž je ž iv ite le m rodin y - pro vda né že n y je za mě stn á n í v z h le de m k prá c i muže druhořadé, př ípadně
je n
kape s n ý m.
Ob v y kle
domác nost ne ž je př íje m muže
má
mé n ě
e f ekt iv n í
př ínos
pro
- že na s ná š í n ez a mě stna nost lépe než muž
A jak je to dooprav dy? - v této
pozic i
se
na c há z í
větš in a
s a mož iv ite le k,
s vo bodn ý c h
rozvede n ý c h ž e n, je j ic hž partneř i ne ma j í př íje m, kter ý b y rodin u už iv i l - redukce
v ý z n a mu
skuteč nost i.
za mě stn a nost i
Pracov n í
poz ice
na
př in á š í
položku
se ber ea l iz ac i, nárok na důc hodové za j iště n í
také
př í j mu
soc iá ln í
či
n eodpov íd á
kontakty ,
- sc hopnost že n v ě nov at mnoho ča su domá c nost i dovoluj e f rustrac i a stres lépe skr ýt. I ndi v iduá ln ě ž e n y trpí soc iá ln í m v y louč e n í m kvůl i n eza mě stn a nost i podob ně jako muž i
5
1. Vzdě lanost žen Právo na vzdě lá n í patř í mez i l idská práva. Vzd ě lá n í je kl íčov ý m
n ástroje m pro dosaže n í rov nost i, rozvoje a míru.
Termín e m vz dě lá v á n í se ob v y kle ozn ačuje takov ý proces, ve které m
se rozv í je j í vědomost i, dovednost i, ná v y k y a s c hopnost i. Vý c hovou
v už š í m s m y s lu se ob v y kle rozum í dí lč í pedagogický proces, ve které m se rozv í je j í postoje je din c e ke skuteč nos ti, je ho přes v ědč e n í, potřeb y a zá j m y jako st imul y je ho soc iá ln ího c hov á n í. M á- l i v zdě lá v á n í n espor ně přev a hu v
inte le ktuá ln í s f éře, pak v ý c hova v už š í m
m y s l ite l n á bez š irš íh o rozvoje stránky c it ové a vol n í. 2 1.1
s m y s lu ne n í
Vzdělání žen v hi stori i Vzdě lá n í
ž e n a dí v ek b y lo do polov in y 19. Stolet í
okra jovou
zá lež itostí. Dobov ý ná zor na že n ské v zdě l á n í v y já dř i l č esk ý h istor ik Ant. Gin de l y : ,,…Že n ská má b ýt v zdě la n á, třeb a i uče ná, n e s m í př i tom ov še m
zapome nout i, ž e má dět i c hovat a umět buc ht y péc i, a le rozhodně js e m proti h loupý m ž e nsk ý m, h loupá ž e n ská a n i dět i dobře n ec hová, a n i bu c ht y dobře n epeč e !…“ 3
Naopak v e lký Že ne v a n Jea n- Ja cque s Rousse au (17 12-1778) př ic há ze l
se s vojí v la stn í představou: ,,…ve škerá v ý c hov a že n y mus í odpov íd at
potřebá m muže, ž e n y se j i m mus í l íb it, b ý t j i m už iteč n é, v y c hová v at je j ic h dět i. Že ně netře ba m y s let, stač í, kdy ž m i lu j e…“ 4
Terez iá n ský školn í zákon, in ic iova n ý na podnět Mar ie Ter ez ie, s e
n aštěst í
n eř ídi l
os v íc e ns ký m i
ná zor y,
a
tak
ustanov i l
vzdě lá v ac í
pov in nost již v roce 1774 (v eš e l v plat n ost 1. ledna 1775) pro v šec h n y dět i od 6 do 12 let. Větš ina škol mě la b ýt koedukov á na, je n v e v ětš íc h mě stec h se poč íta lo se v z n ike m s a mostatn ý c h dív č íc h škol. Dív č í
v zdě lá n í prob íh a lo ze j mé n a v klá šterec h (např. Řád Be nedikt in ek) ne bo
je n doma. To se t ýka lo z e j mé n a dcer z pa nov n ic ký c h a š le c ht ický c h 6
rodin. Zákon totiž ne n ař izov a l pov in nou š koln í v ý uk u, př ipouště l i v ý uku
domác í s pře zkouše n í m v n ěkteré h la v n í škole. Př i v zdě lá v á n í dě vč at se přede v š í m
m luv i lo
o
ruč n íc h
prac íc h,
vaře n í,
p lete n í,
há čková n í,
v y š ív á n í, prost írá n í, ošetřová n í šatstv a, pěstová n í květ in a domác í m lé č ite lst v í. Domé nou zůstáv a la rodina a n á bože nstv í .
Všeobe c ně se předpokláda lo, ž e z a v ý c hovu dív e k je zodpovědn á
přede v š í m matka. Ta mě la předat dceř i v l astnost i t ý ka j íc í se domá c nost i, pr in c ipy ná bože n ské i mra v n í. 5
Od polov in y 50. let 19. stolet í př ib ý v á sa mostatn ý c h v eře jn ý c h
d ív č íc h škol. Vz n iká prob lé m, kdo b ude v těchto školác h uč it ? Vl i v katolické c írkv e n a veře jn ý ž i vot se pos í l i l i díky
Konkordátu (dohoda
me z i rakouský m c ís ař stv í m a pa pež skou kur ií z roku 1855) a do škol n astupuj í jept išky .
,,Prv n í če ské f e m in istk y “ , tak b y c h om moh l i s trochou na ds ázk y
označ it v š ec h n a ta za j í ma v á j mé n a prostý c h ob y č e jn ý c h že n, které od
prv n í polov i n y 19. stolet í z ača l i pi ln ě, c í le n ě a c í le v ědomě prosazov at v ku ltuř e, l iteratuře, v zdě lá v á n í i polit ic e tzv. ž e ns kou otázku. Má m n a
m y s l i přede v š í m: Žof ie Podlipská, Vě nc e s la v a Luž ick á, Horota Zapová,
Magda le n a-Dobromi la Rettigová, Vi le m in a Volfová n e bo Bohus la v a Ra js ká.
Právě pos ledn í j me nova n á zaklá dá školu pro prv n í če ské uč ite lk y. Zlom na stáv á z e j mé na v 60. letec h 19. stolet í s př íc hode m n árodn íh o
obrozen í. Vz n ika j í Národn í l ist y , Hla h ol, Sokol, Um ě lecká be sed a, Prozatímn í div a dlo. Zač ín a j í pra v ide ln é v zdě lá v ac í b ese dy i pro že n y . V pros inc i 1862 je za h a juje Vojtěc h Náprstek. Vz n ik a j í Vy š š í dív č í
školy , v e kter ý c h se uč í n á bože n stv í, č ešt in a, fr a ncouzšt in a, n ě mč in a , dě jepis, z e měpis, počt y, př írodopis, z pě v, kre s le n í , ruč n í práce a dokonce již i tě loc v ik.
7
Do škol př ic h áz e j í j iž v zdě la né l iter n í uč ite l ky , které muse l y
zac hová vat ce l ib át. Ten j i m b y l zruše n až po roce 1919. 6
Situac e na ve n kově b y la přec e je n, pře s e x iste n c i zákona, j in á. M noz í
rodiče n e v idě l i r ádi vz dě lá v á n í dí v ek, c h y b ě la j i m pracov n í s í la . A tak,
ze j mé n a v době poln íc h prac í, b y lo dět í v e v e nkov sk ý c h školác h má lo.
Před 1. světovou vá lkou již n ikdo vzdě la nost národa nepodce ňova l a dochá zka do školy b y la té měř stoprocentn í. Ve lm i dů lež it ý m
mez n íke m
b y lo pro žen ské v zdě l á n í za lože n í
soukromé ho dí v č ího gy mn á z ia M in e r va v roce 1890 z a ve lké podpor y Eliš k y Krás nohorské. 7
Ve lkou dobroč in nost a f i la ntropii prokazova la Mar ie Riegrová. 8
Organ izova la růz né c har it at iv n í s b írky , loter i e, za lož i la Spolek Sv.
Lud m i l y , kter ý podporova l vdov y , c hudé že n y a pořáda l kurz y š it í.
Dobroč in nost v pojet í M. Rie grové v sobě za hr nova la dv ě stránk y , je d nak podá n í a l muž n y a poté v yt voře n í podmín ek v n ic h ž b y n e ma jetn á d ív ka ne b y la j iž na a l muž ně z á v is lá.
Ne jv ý z n a mn ě jš í č eský f e m in ist ic ký s polek v z n ik l v roce 1865 pod
n áz ve m A mer ic ký klub da m. Vz n ik l díky in ic iat iv ě muž e, ce stovate le a f i la ntropa Vojtěc ha Náprstka.
Ten díky s vé mu ce stová n í a pob ytu v USA př in e s l dy n a m iku z e
zá moř í.
Dě lá
př edná šky
v radiká ln í m
duc hu,
s n až í
se
o
osvětu
v použ ív á n í n ástrojů v domác nost i. Čle n ka mi se sta l y vš ec h n y v ý z na m n é že n y če ský c h rodin.
,,Amer ic ký k lu b da m př edsta vuje v ý j i me č n ý a n eopakovate ln ý poč in ,
poč in, j i mž Vojtěc h Nápr stek přes v ědč i l čes ké ž e n y o je j ic h v la st n íc h sc hopnostech, z mob i l izov a l
je j ic h
inte le kt,přesv ědč i l
je o nutnost i
da lš íh o a v la st ně ce lož ivotn ího s e be v zdě lá vá n í, v y s v ět li l j i m, že n e n í
n aprosto nez b y t né ztrácet ve šker ý ča s pra c í v domácnost i. Ob je v i l pro ně
voln ý ča s a součas n ě poradil, jak ho rozumě v y už ít. Od f i la ntropie
k se be v zdě lá n í a odtud k seb eúctě a požada vku uz ná n í ze stra n y druh é
8
část i společ nost i,mužů. Fi la ntropie a se b e vzdě lá n í př iv e dl y če skou že n u k e ma nc ipac i. 9
1.2 Vzdělání žen v e sv ětě Co se týč e c e lkové v zdě la nost i ž e n ve s větě, l ze z a pos ledn íc h de set
rozhodně hovoř it o pokroku. Přesto v mnoh a ze m íc h d ív k y stá le trp í d iskr i m in a c í
způsobova nou
tradič n í m i
postoji,
př íl i š
č as n ý m
ma n že lst v í m a tě hotenstv í m, n edostatke m škol a ne v hodn ý m, proti že n á m zau jat ý m vzdě lá v ac í m a v ý ukov ý m in strume ntům. Dív ká m je stá le z ne mož ňová no
kva l it n í
v zdě lá n í
v tec h n ick ý c h dis c ipl í n ác h.
h la v n ě
v y š š ího
t ypu
a
vzdě lá n í
1.3 Vzdě lání ž en v ČR Vzdě la nostn í úrov e ň ž e n v České re pub l ice je v y soká a v ý z n a mn ě
př isp ív á k udrže n í je j ic h za mě stn a nost i. V pos ledn í době n a še ze m ě zaz n a me n á vá stá le s í l íc í tre nd v touze po v y š š í for mě vzdě lá n í a tak é ce lož iv otn í vzdě lá v á n í, souv is e j íc í s poža da vky trhu, z íská vá na ob l i b ě. V České
re pub l ic e má každá ž e na teoretickou mož nost z ískat co
n e jv y š š í vzdě lá n í. U zák ladn íh o a středn íh o v zdě lá n í v podstatě ne n í
rozdíl me z i proce nte m mužů a že n, kteř í tohoto vzdě lá n í dosá h nou. J in é je
to
v př ípadě
v y sokoškolské ho
vz dě lá n í.
Podíl
v y sokoškolsk y
v zdě la n ý c h že n je v e struktuře že nsk ý c h pracov n íc h s i l pouze 8,7 %,
zat ímco mužů je podle té hož ukaz ate le 12,1%. Trende m se na v íc stá vá,
že na v y soký c h školá c h studuje mé n ě jak polov in a ž e n z ce lkové ho počtu studujíc íc h (př. V r. 1997 to b y lo 43,8%). Přitom zá je m o toto vzdě lá n í je u ž e n v y š š í ne ž u mužů.
Sn íže n á d y n a m ika v zdě lá v ac ího procesu tedy ohrožuje budouc nost
že n ve větš í m rozsa hu, než je tomu u mužů. Př itom že n y b ez v y š š í ho 9
v zdě lá n í ma j í v ČR ne jn iž š í mož nost i a ša n ce z e vš ec h s ledova n ý c h soc iá ln íc h skupin . Tato situac e se s ice rok od roku zlepš uje, a le je třeb a s i u vědom it, že de f ic it v y sokoškolsky vz dě la n ý c h že n má v l iv na n ízkou kapac it u a a b se nc i ,,že n ský c h e l it “ v j aké mkoli v oboru v pracov n í m s y sté mu, a le ze j mé na v kult uře a polit ic e. 1 0
Podíl v y sokoškolsky vzdě la n ý c h ž e n j e v ČR oproti z e m í m EU stá le
n íz k ý . A tak s íla če ské ž e n ské popul ace z at ím spoč í v á v dosa že n í středoškolské ho v zdě lá n í.
Růst v zdě la nost i ž e n je ne sporn ý : me z i ž e na m i v e v ěku 65 a v íce let
je je j ic h be z v y š š ího n ež zákla dn íh o v zdě lá n í a b ez v y uče n í 50,1 %
( me z i muž i je n 18,1%), matur itu má 16,4% ( mužů 22,8%) a v y sokou školu 3,6% ( mužů 13,2%). Ve v ěku 25-39 let ne má vz dě lá n í ne bo m á
je n z ákla dn í školu pouze 7,3% že n ( mužů 5,7%), matur itu má 44,7% ( muž ů
32,4%,
zde
že n y
dokonce
v ý ra z ně
pře dbě h l y
muže)
a
v y sokoškolače k je 11,7% což je je n 1,5 procentn íc h bodů mé n ě než u mu žů. 1 1
Ve věkové skup in ě 15 – 18 let je z astoupen í ž e n da n é je j ic h podí le m
v populac i – 48%. Rozdí l s e proje vuje v ětš í m zá j me m dív ek o v šeob ec n é
středn í vz dě lá n í a jedn ak v je j ic h úč ast i na t ypu středoškolské ho odborné ho studia , kdy ve studiu vedouc ího k matur itě dosa huje pod íl
že n 58% žáků (přede vš í m v oborec h zdra votn ický c h, uč ite ls ký c h a
ekonomic ký c h), z at ímco v zař íz e n í posk y tujíc íc h v y uč e n í je pouze 39%.
Na v y š š íc h odborn ý c h školác h studuje přes 65% že n z ce lkové ho počtu stude ntů.
Na v y soký c h školác h studuje mé n ě ž e n, ne ž odpov ídá je j ic h podí lu
z pře važuj íc í v ěkov é skupin y 19 – 24 let (49% žen v popula c i, 44% že n
me z i stude nt y), přestože se j ic h h lá s í v íc e než mužů. Muž i jsou vš ak úspě š ně jš í v př i j í ma c íc h z kouškác h m j. pr oto, že se častě j i h lá s í na obor y s me nš í m i rozdí l y me z i počty uc h aze čů a počt y př i jat ý c h. Že n y dá va j í
před nost kratší for mě studia – baka lář ské ho studia se úča stn í té měř 45% že n z ce lku, ma gisters ké ho 44% a doktorand ské ho studia pře s 26%. Že n y
10
ma j í zá je m v íc e o vědy spole če n ské 61%, zatímco tech n ic ké obor y studuje pouze 24% žen. 1 2
Urč itou in for ma c i podáv á i podí l že n me z i a b so lve nt y v y soký c h škol,
kter ý č i n i l v roce 1997 té měř 49% v de n n í m studiu a pře s 55% ve stud iu př i za mě st ná n í, což v y pov ídá o větš í ,,v yt rva lost i“ v e studiu že n.
Neza nedb ate ln ý je také počet ucha ze ček o studium n a voje n ský c h
školá c h. Podle Ce ntra pro v ý zku m stresu, který s e v ý z n a mn ě podíl í n a
v ý b ě ru uc h aze čů v y soký c h voje n ský c h škol, je stá le v íc e c h lapců ve vě ku
bra n ců v péč i ps y c hologů, n e boť n ez v lá da jí z átěž, kterou na n ě pře ná š í škola a spole č nost. 1 3
Jak dá le uv ádí M ladá f ronta ve s v é m č lá nku : ,,Vl iv n ý e x pert sekc e
obra n né polit ik y m i n isterstv a obra n y , je nž se za b ý v á mož nost m i popu lac e za j ist it c hod ekonomik y i obr a n u ze mě, poukazuje na ,,skr yt ý “ potenc iá l č es ké společ nost i: ž eny. Ty jsou podle n ě ho od př írod y odolně jš í, v ytr v a le jš í a ča sto i s c hopn ě jš í n ež muž i.“
Sta lo se tedy pře s ně to, co dě jin y už n esč etně krát potvrdil y :
Utiskov a né ut isk pos í l i l.
Vzdě lá n í ž e n se bou ne se jedn u skuteč nost. Vzdě la ně jš í že n y totiž
c htě jí s v é na b yt é vzdě lá n í uplat n it v pra x i. Tyto žen y jsou pak mnoh e m př ístupn ě jš í
růz n ý m
z mě n á m
v rozdě l e n í
tradič n íc h
rol í
v rodin ě.
M nohe m č astě j i b udou cht ít v y už ív at práce na čá steč n ý úva zek a také uv ažuj í o dř ív ě jš í m zařaz e n í s e zpět do práce po porodu. Je jic h mot iv je
mé n ě ča sto ekonomický , v íc e ča sto je v ede n s n a hou po sebere a l iz ac i a se be uplatn ě n í.
Že n y s v y sokoškolsk ý m vz dě lá n í m pov ažuj í za sprá v n é, a b y prá v a a
pov in nost i mužů a ž e n v za mě stn á n í b y la ste jn á.
Je důle ž ité s i u v ědomit, že spolu s rostoucí vz dě la nost í m lad ý c h že n
s v y soký m podíle m že n v za mě stn á n í, roste i podí l že n, které vol í
dobrovolnou be zdětnost. V př ípadě, že s e rozhodnou m ít dět i, je pro n ě
11
c harakter ist ické odsouv á n í naroze n í d ít ěte do v y š š ího vě ku a kratš í mateřská dovole n á.
Indiv idua l iz a ce v ž ivotn í m st y lu v ede k š iroké pa letě strategií že n y
v ob la st i prác e a rodin y. Ve v y s pě lé Ev ropě se neustá le potvrzuje, ž e v zdě lá n í má př e v láda j íc í v l iv na in di v iduá ln í volbu ž i votn ího st y lu v ob la st i z a mě stná n í a plod nost i.
1.4 Škola – základ ž enst ví a muž ství Škola – zákla d ž iv ota. Právě zde dět i z ís ká v a j í řadu nov ý c h poz natků,
z íská va j í nov é vědomost i a dov ednost i a utváře j í s i pr v í obra z o spole č nost i, mez i l ids ký c h v ztaz íc h, soc iá ln íc h rolí c h a os vojuj í s i
spole če n sky da n é v zorce c hová n í. V této souv is lost i s e n a b íz í otázka :
Jak ý obra z že n stv í a muž stv í v yt v áře j í če ské v ý c hov n ě vzdě lá v a c í in st ituce, společ nost, média a rodin a ?
Zdá se totiž, ž e že n y patř í ke sporáku a k děte m, zat ímco muž i s e
ma j í v z dě lá v at a m i mo dům z a j iš ťovat b l a hob yt s v é rodin ě. Dn es n ikdo n epoch y b uje o tom, že takov é rozdě le n í rol í v ede ča sto k profe s n í
d iskr i m in a c i že n a oc huzová n í mužů o c itov ý ž i vot v rodin ě. Růžov ě a f ia lov ě ob leč e ná holč ič ka v y volá v á nadše n ý obdiv rodin y . Ry c h le s i
z v y ká n a to, že k žen stv í patř í upra ve n ý, č ist ý odě v „ ja ko ze š katulk y “ a
způsob né c hov á n í. Hra je s i n a uč ite lku, zdra votn í se stru, touž í stát se mod e lkou.
Ve v ý c hově a v ý uc e v če ský c h školác h kon statuje me paradox: školn í
uče b n ic e če št in y se v y z n ačuj í v e l m i z je dnoduš e n ý m o braze m ž e n y . Te n je zprostředková vá n f e m in izova n ý m uč ite ls ký m s bore m – v y uč uj íc í ž e n y
ted y sa m y v y dat ně pomá ha j í f ixovat kon zer vat iv n í c h ápá n í role že n y v rodin ě a společ nost i.
Role ž e n y – hospody ň ky a strážky n ě domác ího kr bu a muž e ž iv ite l e
j istě čá st i populace v y h ovuje ; i ta s e v šak oc itá v kr iz i, je st liž e
kupř íkladu muž ztratí za mě stn á n í. Může dojít k je ho ps y c h ic ké m u z hrouce n í dá v no předt ím, n ež se ztráta za měst ná n í vůb ec st ih la proje v it na
f in a n č n í
s ituac i
a
ž ivotn í
úrov n i
rodin y .
Nez n á
pře ce
j inou
id e nt if ika c i mužst v í n ež ide nt if ikac i s pracov n í s i lou. J e z apotřeb í 12
podrob it re v iz i stáv a j íc í uče b n ice a n auč it v y učuj í c í nov ý m př ístupů m k tématu žen stv í a mužstv í.
Z v ý š e uv ede n é ho v y pl ý v á ne z b yt nos t tvůrč ího propoje n í dis c ipl i n
pedagogiky , ps y c hologie a ge n erové l i n gv ist iky za úč e le m ře še n í dvou úkolů, podstatn ý c h pro dosaže n í rov nost i dospí v a j íc íc h že n a muž ů v č eské společ nost i: 1.
b y la
Vyt vořen í opt imá ln í ho způsobu vede n í v ý uky a v ý c hov y tak, a b y
ste jn ě
a
rov noce n n ě
re spektován a,
podporová na
spec if ika dív č í ho i c h lapecké ho vzoru chov á n í. 2.
a
rozv í je n a
Vyt vořen í moder n íc h uče b n íc h pomůc e k, které budou že nu a
mu že pojí mat jako rovnoce n n é b ytost i tvoř íc í v zta h y, v n ic h ž s i jede n druh é ho vá ž í pro je ho jedin e č nost a ne n a h radite lnost.
2. Zamě stnanost žen Mez i
z ákladn í
pr in c ip y
de mokrat ické ho
státu
patří
požada ve k
v yt v ářet v še m je ho obč a nům rov n é př í le ž itost i k usk uteč ně n í je j ic h ž ivotn íc h aspir ac í, a to bez oh le du na f akt, zda je ob ča n ž e nou č i muž e m.
Ve společ nost i v z n ika l y v průbě hu h istorie l idst va tradič n í pře dsta v y
o přede m da n é m posta ve n í ž e n y a muž e v e společ nost i. Podle těc hto předsta v že n a patř í do domác nost i a h la v n í rolí muž e je m ít z a mě stná n í a
b ýt ž iv it e le m rodin y. Tyto předsta v y ve f ormě předsudků (ř íká se j i m té ž „ stereotypy “) přetrvá v a j í do dne š n í dob y , i kdy ž j i ž dá v no n eodpov ída j í z mě ná m v e v ý voj i společ nost i.
Ve s kuteč nost i ž e n y j iž po des et ilet í ma j í s v á za m ě st ná n í a b ez
že ns ké pra cov n í s í l y je roz voj ekonomiky n e m y s l ite l n ý . Muž i už dá v no
n e jsou ž iv ite l i rodin a hospodaře n í bě ž n é české rod in y je postave no na dvou př í j mec h. Prá v ě v důs le dku přetrv á va j íc íc h stereotypů vš ak že n y ma j í n a trhu prá ce větš í prob lé m y ne ž muž i – obt íž ně j i z íská va j í
za mě stná n í,ma j í zt íž e n ý př ístup do vedouc íc h f unkc í a spole č nost ji m
n e v yt vář í takov é podm ín ky ja ko mužům, a b y mě l y mož nost dosáh nout 13
ste jn ý c h v ý dě lků jako muž i. Péč e o děti a domác nost stá le ještě zůstáv á přev áž n ě z á le ž itost í ž e n, a to i v př ípadec h, kdy j sou že n y ste jn ě jako mu ž i za měst ná n y n a pl n ý úva zek. Pře stože že n y tvoř í v íc e n ež polov in u
ob y v ate l Čes ké re pub l iky , je j ic h podí l na sprá v ě v ěc í v eře j n ý c h je
boh uže l m in i má ln í, na př. ve v ládě jsou dv ě ž e n y, v Pos la ne cké s n ě mov n ě 16 % žen, v Se nátu 12 % že n, an i je dna ne n í he jt ma nkou. 1 4 2.1 Možnosti upl atnění V naš ic h
podmín kác h
ma j í
př ístup
ke
vzdě lá n í
m už i
i
že n y
rovnoce n n ý. Dív ky ma j í mož nost a bsolvov at v šec h n y stupn ě š kol v še c h oborů (v y j ma ně kter ýc h spe c ia l izova n ý c h oborů voje ns ký c h š kol). Av ša k
kv a l it n í vzdě lá n í n ezaručuje a b solv e ntká m ste jn é př í lež itost i z ís k at odpov ída j íc í
za mě st ná n í.
Bez
oh le du
na
v zdě lá n í,
kv a l i f ika c i
a
zkuš e nost i jsou č asto mladé že n y z n e v ý h odňov á n y oproti muž ský m
kolegům. Za mě stn a vate lé ne c htě jí př i j í mat m ladé že n y, protože je prav děpodob né, ž e se vda j í a ode jdou na mateřskou dovole nou. A že n y , které už dět i ma j í, tepr ve n ikdo ne za mě stná, protože je ja s n é, že dět i jsou ča sto ne moc né a je to opět žena, kdo je mus í ošetřovat. 2.2 Nezaměstnanost
Pokud statist ik y uv ádě j í srov n ate lnou nez a mě stna nost že n a mužů,
pak je to způsobe no v ětš í f le x ib i l itou že n, které ča sto berou jakoukol i v
prác i. V ob la stec h s v y sokou ne za mě stn a nost í je běž n é, že že n a s e
středoškolský m a n ěkdy i v y sokoškols ký m v zdě lá n í m prac uje jako
uk líz eč ka, zat ímco muž se srov nate ln ý m vzdě lá n í m b y takovou prác i n e jspíš nepř i ja l.
Mnoh é z ž ivotn íc h š a nc í a sta vů, do n ic h ž se l idé mohou dostat,
ov li v ň uje
prá v ě
k ne za mě stn a n ý m
je j ic h byl
v zdě lá n í.
n e jv y š š í
Poměr
v kategorii
počtu
za mě stna n ý c h
ne za mě stn a n ý c h
l id í
že n se
středoškolský m v zdě lá n í m (té měř 70% této kategorie tvoř il y že n y ) a n eza mě stn a n ý c h s e středn í m odborn ý m v zdě lá n í m (65% že n). Zdá se ted y, že prob lé m ne za mě stn a nost i že n ne n í zda leka j e n prob lé me m n íz k é kv a l i f ika ce, a le že ša n ce že n n a trhu práce ome zuj í da lš í f a ktory.
14
Neza mě stna nost post ihuje přede v š í m osob y se zák ladn í m v zdě lá n í m a
v ý uč n í m l iste m a středoškoláky b ez ma turit y. Vy soký je ov še m také pod íl (té měř 30%) n eza mě st na n ý c h že n s matur itou. Pokud se n ízk ý
stupe ň v zdě lá n í spoj í dohromady s kva l i f ika c í v ústupové m odv ětv í, s mi n i má ln í
n e bo
žádnou
pra x í,
s ohrože nou
v ěkovou
skupinou,
s b y dl iště m v ob la st i zá v is lé n a je din é m z droji obž iv y ( např. hu ť, továr na), se zdra votn í m sta ve m a v př ípadě že n i s mateřstv í m, pak je mož nost
ztráty
prav děpodob ně jš í.
z a mě stná n í
a
dlouhodobá
nez a mě stna nost
Rekva l i f ika č n í kur z y. Z ce lkové ho počtu ekonom ic ky n eakt iv n íc h že n
se rekv a l i f ika č n íc h kur zů úč astn í 46%. Zaostáv á n í pra x e je jedn í m
z prob lé mů starš íc h n eza měst na n ý c h mužů a žen, a le také že n vr ace j íc íc h se po někol ika leté rodičov ské dovole n é do za mě stná n í. V souča s né době
je to prob lé m o to palč iv ě jš í, protože po otevře n í státn íc h hra n ic doš lo k r yc h lé mu z a vá dě n í nov ý c h tec h nologií a postupů do prax e. Zárove ň v zrostly požada vky na z n a lost c iz íc h ja z y ků a práce na poč ítač i. Po
roce
1989
tvoř í
že n y
v České
repub l ic e
v ý z n a mn ý
pod í l
pracuj íc íc h v tzv. produkt iv n í m v ěku. Sta v z předl i stopadové ho obdob í spoje n ý se zkuš e nost í přec hodu k tržn í ekonomic e, v šak napomoh l
ustanove n í spec i f ické s itua ce, s n íž se že n y n a trhu prác e potý ka j í. Je j ic h
účast v za měst ná n í je ob v y kle spoje n a s n ižš í m i mz da m i, n iž š í úč ast í ř íz e n í
a
roz hodová n í,
n iž š í
pre st iž í
a
naopak
vyšším
ohrože n í m
ne n í
be ze z b ytk u
dosav adn í poz ice a v y š š í ne za mě stn a ností. Př itom je opět dokázá no, že tato
ne v ý h odně jš í
poz ice
( ve
srov ná n í
s muž i)
v y s v ět l ite ln á rozdí lnou strukturou vzdě l á n í a kv a l i f ika ce že n a mužů,
odliš n ý m v ěkov ý m s lož e n í m, dé lkou je j ic h pra xe č i z ařaz e n í m v tar if n íc h
stupn íc h. Pro lepš í ob ja s n ě n í z m ín ě n ý c h rozdílů je tře ba ukazovat , že do ša nc í
na
z ís ká n í
rov n ý c h
př í lež itost í
v z a mě stná n í
vstupuj í
tak é
zakořen ě né předsta v y a stereotypy l idí o v la stnostec h jednotli v ý c h poh la v í, podle n ic h ž se za mě st na nc i a za mě stn a vate l é často ř ídí př i s v é m je d ná n í.
15
V naš í
společ nost i přetrv á vá ve l m i
s i ln é v n í má n í odliš nost i č i
,,ji n akost i“ že n i ta m, kde poh la v n í rozdí l y a sc hopnost rozen í dět í n e hra j í žádnou roli. S předsta vou odliš nost i se pak pojí č er nob í lé v idě n í,
je hož důs le dke m je v př ípadě ž e n n iž š í , podřadně jš í hodnoce n í n e bo očeká vá n í v profe s n í s f éře.
V České repub l ic e s e ž e n ská otázka ře š i la je n
ochra n n ý m i
kvóta mi
za stoupen í
a bsolv e ntek
středn íc h
že n
for má ln ě na př.
v zákonodár n ý c h
orgá ne c h.
Vzdě la nost n í úrove ň mužů a že n se ovše m v yrov na la. Podí l že n , š kol,
předst ih l
podíl
mužů,
a bsolv e ntů.
Ekonomic ká tra ns for ma ce př in e s la někte ré z mě n y , a le n ikoliv žádnou
revoluc i na tomto úseku. Předev š í m doš lo k odliv u ž e n z pracov n íc h č in nost í,
zčá st i
do
kategorie
n e for má ln í ekonom iky . 1 5
pomá ha j íc íc h
př ís luš n íků
rodin y
či
2.3 Ženy v předdůchodovém v ěku Že n y v předdůc hodové m vě ku jsou n eza mě stn a nost í ohrože n y dř ív e
n ež muž i. Nárok n a odchod do důchodu (přede vš í m u m atek v íc e dět í) v n iž š í m v ěku je d is kv a l i f ikuje ne je n bě h e m h ledá n í pr áce, a le i v době v ý konu za mě st ná n í, ne boť jsou pokládá n y za pracov n ě n eper spekt iv n í. Obec n ě
se
ne za mě stn a nost
v předdůc hodové m
v ěku
ča sto
řeš í
předča s n ý m odc hode m do důc hodu. Ten to je v stat ist ika z ac h yt í jako přesun jedin c ů z kategorie ne za mě stn a n ý c h do kategor ie e konomic k y
n eakt iv n íc h. Toto řešen í n a jedn é stra ně umož ň uje ne za mě stn a n ý m
přede j ít s n íž e n í př í j mů, a le ode jdou- li do důchodu o 3 roky dř ív e, z na me n á
to
také
trva lé
krác e n í
starobn ího
důc hodu.
Počet
že n
s předča s n ý m starob n í m důc hode m s e s oustav ně z v y š uj e a je stab i l n ě
v y š š í ne ž u mužů. V roce 1998 b y lo me z i nově př iz n a n ý m i důc hody pro
že n y 38% těc h předč as n ý c h. Taková s ituace je dlouhodobě neudrž ite ln á (zv y š uje se počet osob pob íra j íc íc h starob n í důc hod a t ím i ná klady n a důc hody).
16
Neb la h ý m f akte m je, že pova h a že n s ké ne za mě stn a nost i stá le v íc e
n a b ý v á dlouhodob é ho chara kteru. Podíl že n nez a mě stna n ý c h 2 roky a dé le stá le vzrůstá, zatímco u mužů podíl nez a mě stna n ý c h 2 roky a dé l e stagn uje. Podíl krátkodobě nez a mě stna n ý c h že n kle sá r y c h le j i. Ačkol iv
n e jv ětš í počet n eza mě st na n ý c h tvoř í l idé b ez pla ce n é prá ce po dobu 1-2 let, u že n tvoř í modá ln í kategorii n eza m ěstn a n í 2 a v íce let, zat ímco u mu žů 3-12 měs íc ů. 1 6
Je zá sadn í z důraz n it, že: „ Možnost že n y na j ít za mě stn á n í je úzc e
spoje n é s věke m, rodin nou s ituac í, v z dě lá n í m; v př í padě komb in a ce n ěkolika n e v ý hodn ý c h f a ktorů (např. n í zké vzdě lá n í, pé če o děti) se
podstatně s n ižuje mož nost že n y na j ít za m ěstn á n í. V regione c h s v y sokou m írou n eza mě st na nost i ně kteř í z a mě stn a vate lé potom n a b íz e j í že n á m
n iž š í mzdy n ež mužům a n e bo horš í pra cov n í podmín k y.“ K tomuto v ý čtu
n e v ý hodn ý c h f aktorů je třeba př ič íst i ra su, etn ick ý původ a přede vš í m poh la v í,
protože
vše c h n y
zmíněné
aspekt y
s y ste mat icky
v íc e
z ne v ý h odňuj í že n y . Vý s ledn ý e f ekt je v ý z n a mn ě jš í n e ž b y n apov ída l
prostý součet jednot liv ý c h f a ktorů. To by také mě la zoh le dňov at v lád n í koncepce v této ob last i, což se bohuže l ne dě je.
17
2.4 Ps ychosoc iální st re s ž en Naše s poleč nost je, pokud jde o posta ve n í a pra cov n í zat íž e n í že n ,
z nač n ě
v zdá le n a
od
kdy s i
prokla mova n é ho
ideá lu.
Úrove ň
ps y c hosoc iá ln í ho stresu, je muž jsou že n y v y sta v e n y , je obrov ská a b y l a
po léta pře h l íž e na. Ne n í di v u, že jedn í m z e zá v až n ý c h důs le dků, kter ý s e j iž z ača l proje vovat, je pokles porodnosti a z toho v ypl ý v a j íc í pokle s
počtu ob y v ate lstva. Zjednoduše ně ř íká me , že n e za mě st na né že n y ček á doma
druh á
pra cov n í
s mě n a,
která
n epočká.
Některé
že n y
tuto
d iskr i m in a c i poc iťu j í jako ne spra v edl ivos t. Dvojí role, pr v n í za mě stn á n í,
druh á v rodin ě, v domác nost i, skuteč n ě m ůže z na me n at dvojí stres. Ne n í
to vša k tak jednoduc h é. Zdá s e, že plnohodnotn ý ž ivot je pro v ětš in u dn eš n íc h ž e n před stavová n rodinou i z a měst ná n í m. Redukce na rol i
matk y a ma nže lky n e n í pro větš in u že n uspokojuj íc í. Z mnoh a důvodů, 17
ja k že n y uv ádě j í, j i m pr áce př in á š í osob n í uspokoje n í, poskytu je mož nost up latn it s vé
vzdě lá n í, sc hopnost i a dovednost i, ne za n edbate ln é je
sa mozře j mě ekonomické a soc iá ln í h le dis ko.
Výs le dky řady studií s hodn ě prokáza l y, ž e ps y c h ick ý dis komfort
(ne m luv í me tu o tě le s né ún a vě, která se s a mozře j mě
z v y š uje s e
v zrůsta j íc í m pra cov n í m zat íže n í m z e j mé n a u č in n ost i tak jednotvár n é, monotónn í, de n z e dne se opakuj íc í, jako je péče o domác nost) kupodiv u není
v ý s le dke m
počtu
rolí.
Spíš e
n aopak.
Vý zkum y
prokáza l y
prospěš nost někol iker ý c h rolí. Poně kud z jednoduše n ě řeče no, že n y s i
s v ý m způsobe m v je dné roli pos i luj í s v ou sc hopnost z v ládat nároky a s n i m i spoje n ý stres v j in é roli.
S někter ý m i stresor y se v z a mě stná n í setká va j í pře vá ž ně je n ž e n y : j e
to n iž š í platové zař aze n í, mé ně č astá př í l ež itost ke z v ý še n í kv a l i f ika ce a
tím i k da lš í mu postupu, předsudky , na příkla d podce ňová n í s n ac h ž e n o postup v kar iéře. V prostředí ma skul in n í kultur y s e posuzuje role že n v z a mě stná n í stereotypně – n e jedn á- l i že n a tak, jak s e v muž ské m, a le i
v ž e nské m povědomí od n í očeká vá, je za to sv ý m oko lí m trestá na. Ve lk ý m ob je kt iv n í m prob lé me m že n je, že podce ňuj í s vé sc hopnost i a ma j í n iž š í se b e hodnoce n í.
Výzkum y uká za l y , ž e že n y z v lá da j í s tres lépe ne ž muž i. Stáv a j í s e
také tě le s ně odolně jš í m i proti stresu. Avš ak i u že n se za č ín á ob je vovat řada ps y c hosomat ic ký c h one moc ně n í podmín ě n ý c h strese m ( ja ko jsou srdeč n ě c é v n í one moc ně n í), což je z ná mkou toho, že tento v ý vojov ý trend n e n í zrov n a optimá ln í.
3. Žena a rodina V běž n é m povědom í dn eš n í ho č lověka v y stupuje rodin a jako s pole č ně
ž ij íc í ma lá skupin a l idí spoje n á pokre v n í m i s va zky a úzký m i c itov ý m i v az ba m i. Rodina se v ša k v průbě hu dě j i n v y v í je la a s n í se mě n i lo i postave n í jednot liv ý c h č le nů.
18
Rodinu souča s nost i je mož no považov at za in st ituc iona l izova n ý
soc iá ln í
útv ar
ne j mé n ě tř í osob,
mez i
n i m iž
e x istuj í
rodičovsk é,
př íbuze n ské n e bo ma n že ls ké va z b y . Zákla de m rodin y ve v še c h dosud z ná m ý c h společ nostec h je d y adic ký pár – muž a že n a, t j. n ě jaká for ma
ma n že lst v í n e bo partnerstv í. Rodin a je tedy postave n a na part nerst v í osob opačné ho poh la v í, které má trva le jš í ráz, a na př íb uz e nst v í. Vý c hoz í m z n ake m kaž dé rodin y je e x iste n ce n e j mé n ě j ednoho dítěte be z zřete le n a v ěk.
Pro společ nost na š í kultur y je př ir ozenou a pře v lá da j íc í for mou
rodin y párová monoga m ic ká rodina, tedy domác nost, tvořená páre m muž e a
že n y
a
je j ic h
dět mi.
Podobn ě
ja ko
mnohé
j in é
rac iona l iz ac e
osv íc e nst v í, tento průzrač n ý a s y metr ický obraz rod in y zobec n ě l až po
prů my s lov é re voluc i a sta l s e součá st í i deologie v ý konov é společ nost i, v n íž má s vé logic ké m ísto a f unkc i. 1 8
Funkc e rodin y a je j í promě n y v moder n í a postmoder n í době Rodina ve s vé m souhr nu z a j iš ťuje mnoh o čin nost í – za b ezpe čuje s vé
č le n y h motn ě, pečuje o zdrav í, v ý ž iv u a kulturn í ná v y ky s v ý c h č le nů , v yt v ář í s pec i f ic ké soc ia l iz ač n í a v ý c hov n é prostřed í pro dět i, pře v lád á j i m kult ur n í m dědict v í m, v štěpuje j i m morá l n í postoje, ov l iv ň uje je,
us měr ňuje, c hr á n í a podporuje. Rodin a pln í urč it é role i ve vzta hu ke
spole č nost i – je to předev š í m re produkce ob y v ate lst va, a to jak reprodukce b iologická, tak i ku ltur n í. Protože
se
rodin a
poh y b u je
v urč it é m
společe n ské m
prostoru,
n ezů stáv a j í je j í f unkce v průbě h u dě j in n é ho v ý voje strnulé a ne mě n n é . Je j ic h ob sa h se promě ň uje, ně které fun kc e ztráce j í s vůj původn í v ý z n a m,
přetváře j í se, m iz í, zužuj í se č i n aopak rozš iřuj í. Podle Par son se v ed l a strukturáln í
di f ere n c ia ce rodin y, t j. z mě n a š iroké rodin y
v rodin u
„ n uk le ár n í“ , také k je j í f un kc ion á ln í spec i a liz a c i. Rodin a ztratila v tomto procesu řadu s v ý c h f unkc í, a le uc hova la s i dvě zá kl adn í: f unkc i pr votn í
19
soc ia l iza ce dět í a e moc ion á ln ě ps y c hologic ké sta b i l iza ce osob nost i dospě l ý c h.
Biologicko-reprodukč n í f unkc e rodin y m á v ý z na m ja k pro společ nost
ja ko ce lek, tak také pro jedin c e, kteř í rodin u tvoř í. Má- l i spole č nost za be zpeč it perspe kt iv y s v é ho rozvoje, potřebuje sta b i ln í r eprodukč n í
zák ladn u. Proto je také v je j í m zá j mu, a b y s e rodil takov ý počet dět í, kter ý tyto perspekt iv y n apln í. je
Výz n a m b iologic ko-reprodukčn í f un kce r odin y pro s a motné ho je din c e pa k
spatřová n
jedn ak
v uspokojov á n í
je ho
potřeb,
uspokojová n í potřeb y pokračová n í rodu každé ho jedin c e.
a le
také
Sociá ln ě-ekonomic ká f unkc e rodin y ob sa huje opět řadu aspektů.
Rodina
je
c h ápá n a
ja ko v ý z na m n ý
prvek
v rozvoj i
eko nomic ké ho
s y sté mu s pole č nost i. Čle nov é rodin y s e jedn ak za pojuj í do v ý rob n í a
n e v ý rob n í s f ér y v rá mc i v ý kon u urč ité ho povolá n í, a le rodin a jako ce le k
se stává přede v š í m v ý z n a mn ý m spotřeb it e le m, n a ně mž je součas n ý trh
zá v is l ý. V rá mc i rodin né ho s y sté mu se pak rea l iz uje řada roz hodnut í týk a j íc í se v y už it í mater iá l n íc h a f i n a n č n íc h prostředků, in v e st ic a v ý da jů. Přerozdě lov á n í
v rá mc i
rodin y
tak
má
významný
soc iá ln í
c harakter – zdroje i v ý da je ma j í odliš n ý c h arakter. Rodina se c hová ja ko autonomn í s y sté m s v ý ra z n ý m i pr vky sol i dar it y.
Socia l iza č ně- v ý c hov n á fun kce rodin y – rodin a je též prv n í soc iá ln í
skup inou, která uč í dít ě př iz působovat s e soc iá ln í m u ž ivotu, osvojovat s i zák ladn í ná v y ky a způsob y c hová n í b ěž n é ve společ nost i. Soc ia l iz ac í
v rodin ě rozumí me př ede v š í m proces působe n í rodin y na s vé č le n y
v c e lé m souhrn u je v ů a proces u: e konomic ký c h, soc iá ln íc h, kultur n íc h , mra v n íc h,
e stetický c h,
zdr a votn íc h
a
ji n ý c h.
Ústředn í
úlohou
soc ia l iza č n ího procesu v rodin ě z ůstá vá př ípra v a dět í a m la dist v ý c h n a v stup do prakt ické ho ž i vota. Dne s je v šak tře ba v ed le soc ia l iz ač n ího dosah u rodin y na dět i z v lá ště zdůraz n it také v ý z n a m působe n í m lad š í
ge nera ce na starš í. V sou v is lost i s prodlužová n í m ča sové ho inter v a lu souž it í m la dé, středn í a starš í ge n erace vzrůstá dosah soc ia l iza č n íh o 20
působ e n í dět í a mlá de že na rodiče a prar odiče v už š í i š ir š í rodin ě. Do urč ité m ír y je soc ia l iz ač n í f unkce rodin y prá vě pro staré č le n y rodin y
dů lež it ě jš í n ež pro mladé, protože inten z ita je j ic h soc iá ln íc h v ztahů v e spole č nost i os la buje a kle sá. V ge nera č n í struktuře rodin y má ovš e m
soc ia l iza ce dět í pr vořadou důlež itost v z h lede m k je j í zá v až nost i pro je j ic h osob n í a soc iá ln í roz voj, integra c i do rodin y a for mová n í pr i már n í skup inov é
ide nt it y. Proces soc ia l iz ace se re a l izuj e vžd y jako č in nost
osobn íh o působ e n í č le nů rodin y n a v zá je m, v četn ě kla dn ý c h a zápor n ý c h v l iv ů
a
vzorů.
V je ho
ob sa hu
se
z rcadl í
společe n ské
v ztah y
–
ekonomic ké, polit ic ké, soc iá ln í, národnostn í, a j in é, a to ja k souča s né, tak do určité m ír y m in u lé. Rodin n á soc ia l i zace je tedy v rozhoduj íc í m íř e
n e je n prostore m pro soc ia l iza c i dít ěte a přev áž n é m íře také da lš íc h č le n ů rodin y, a le je také mode le m pro osvojová n í soc iá ln í c h rol í muže a že n y , otce i matky, a tak se promítá do budouc í reprodukčn í rodin y dět í.
Promě n y součas n é rodin y z as a huj í také s oc iá ln í role rodičů. Slož it ý a
d lou hodob ý proce s de mokrat iza ce uv n itř rodin y umož n i l ztrátu dř ívě jš íh o
v ý s adn ího moce n ské ho postav e n í v rodin ě. Že n a z ís ka la n ěkterá prá va , a le i pov in nost i, které dřív e ná le že l y je n muž i. Také dět i se stá le akt iv ně j i a tvoř iv ě j i podíle j í n a organ iz ac i rodin n é ho ž ivota. Vztah mez i
rodič i a dět mi se n erozv í je j í v rov in ě autorit y a podř íz e nost i, a l e v rov in ě př áte lstv í.
Tvář souča s né rodin y poz na me n a la c e l á řada důlež it ý c h mome ntů a
skuteč nost í. 1.
M nožstv í f unkc í rodin y pře v za l y j in é soc iá ln í i n st ituce .
Jedn a podstatná udá lost je zře j má : jde o rozš íře n í
školn í
dochá zky . Lze dolož it rodičovské in v e st ice do v ý c hov y – domác í prá ce pro školu, rodičov ská podpora dětí-žáků
i
v y h le dá v á n í m i moškoln íc h akt iv it pro děti jsou sa mozře j m ý m i součást mi
s na h y
rodičů
o
úspě š nou
školn í
drá h u
svých
potomků. Ma j í dokonce ča sto podobu společ n é inte nz i v n í
21
kogn it iv n í práce rodiče s dít ěte m. Rodin ě zůstáv á h la v n ě úkol ujmout se utváře n í osob nost i dět í a sta b i l i zovat ji u dospě l ý c h. 2.
Ob la st
zákla dn í
rodin y
ztráce j í
s voj í
r itua l izova no u
podobu, v yt v áře n í ma n že ls ký c h rodin je tak prová ze no z nač nou volnost í.
J eště
v 18.
stolet í
byl
s ňatek
pozoruhodně
propracova n ý m r ituá le m. Obřad a pos tup mi mo j in é také
předurčov a l ma nž e ls ké role. rodič e da l i ke s ňatku veře jn ý , zá va z n ý souh las. Dne s za vz n ik ma n že lst v í jsou odpovědn i je n
sa m i s noub e nc i, s ňatek je mož n ý i b ez souh la su rodi čů. Ekonomic ká ge nera ce
Lega l iza ce
je
podpora
mladé
rodin y
ze
stran y
i dn e s n utnost í, n e n í to vš ak
partner ské ho
souž it í
není
n utnou
věc
předc hoz í
v eře j n á.
podmín kou
rodin n é ho ž ivota, zv y š uje se podí l rodin za lož e n ý c h n a souž it í partnerů bez uz a vře n í ma n že lst v í. 3.
Mě n í se c e lkov á struktura rodin y . kle sá počet dět í v rodin ě.
Na trhu zá v is lé společ nost i je pro děti má lo m ísta. Dítě j e poc iťová no jako e le me nt brzdíc í in div id ua l iza c i. Rodičov sk ý
v ztah je pos ledn í m v ztah e m, je n ž je f atá ln ě n ezruš ite ln ý . Dob a pozdn í moder n it y s kuteč ně ne má dět i moc ráda a ž př í l iš. Čí m
mé n ě se v e spole č nost i rodí dět i, t ím jsou v zá c ně jš í a t í m jsou
n ákladn ě jš í. Čí m jsou n ákladn ě jš í, t ím m é ně s i je č lově k může dovolit a t ím mé n ě s e j ic h v e společ nost i rodí. M atky, kter ý m
se dosta lo un iv er zá ln íh o v zdě lá n í, př í l iš mnoho čet ly o v ztah u
me z i b la h e m dítěte, že se s a m y nepovaž ují dlouho osob nostn ě zra lé na mateřstv í, až je n a n ě pozdě.
Může b ý t z a této s ituace zac hová n a sta b i ln í párová rodina ?
Ego obou muže i ž e n je za kotve no v rodin ě. Rodin a d á vá je j ic h osobn í mu ús pěc h u s m y s l. Že n y také ma j í s vé v y prá v ě n í o tom,
ja k ekonomicky dob y l y s v ět. Často js ou úspěš n é ve s v é m povolá n í, a bsolv e ntky un i v ers it a př itom to co dodává je j ic h
egois mu s m y s l je rodin a. Pro muže i že n y plat í, dobrodruž n á
22
v ý pr a va za úspě c he m může m ít pokračov á n í v ús pěc h u m ý c h dět í. (Autor Ivo Možn ý s i odpov ídá n a tuto otázku)
Omezuje s e také v íce ge ner ač n í souž it í. Narůstá počet osob
ž ij íc íc h v jednoč le n n ý c h domác nostec h. J eště před patnáct i let y zůstá va l ž ít u rodičů po s vatb ě skoro každ ý druh ý m a n že ls k ý pár. Dne s jsou mla dé rodin y mnoh e m sa mostatně jš í. Ve s vé m v la stn í m
b ytě
b y dl í
té měř
dv ě
třetin y
če ský c h
rodin.
V proná j mu ž i je tř in áct procent rodin a u rodičů ste jn ě toli k párů s dět mi. 4.
Sn iž uje se sta b i l ita rodin y. V pos ledn íc h deset i let íc h z řad y
důvodů ob jekt iv n íc h ( e ma n c ipač n í proces, nárůst ate is mu) i
sub je kt iv n íc h ( ma n že ls ké s v azk y jsou zá kladn y přede v š í m n a e mot iv n í b áz i), doch áz í k nárůstu rozvodovosti. Př i b l iž n ě 40%
ma n že lst v í dne s konč í rozvode m, v ětš in a rozv ádě j íc í c h m á dět i.
Postupe m ča su mohu poz nat, že jse m se ve volb ě z m ý l i l a
n apra v it
to
volbou
jin ou.
Rozvod
otev ír á
ce stu
ve n
poškozovan é mu, a le brá n í i tomu, a b y s e č lověk sá m ne v y v in u l
v poškozovate le. Modern í ma n že ls ká lá ska otv ír á nové prostor y
pro sebere a l iz ac i a l ib iduá ln í se b e v y ja dřen í, v yt v ář í prostor pro har mon ický roz voj l idský c h b ytost í. Ne v ý hoda je, že př í l iš mnoho
mi le n e cký c h
vzta hů
ne z v ládá
tran s for mac i
lá sk y
m i le n ec ké v lá sku ma n že ls kou a to i n atolik, a b y za j ist i l i soc ia l iza c i
z té
prav děpodob nost i
lá sky
a
n aroze né ho
s n adnost i
rozvodu
dítěte. také
Př i
v y sok é
pře stává
ma n že lst v í j istotou a ztrác í s e důvod k je h o uzavře n í.
b ýt
Predikátory rozvodu
• Věk – s ň atek uza vře n ý před dosa že n í m 19 let j e
n e js i ln ě jš í predikátorem n eúspě š nost i m a nže lst v í, c e l á polov in a ma n že lst v í uz a v íra n ý c h tě hotný m i ne v ě sta m i se rozpadá do pěti let.
• Dět i – s n adn ě j i s e rozv ádí be zdětn á m a nže lst v í, u ma n že lst v í se tře mi a v íce dět mi je n iž š í r ozvodovost. 23
• Čí m dé le ma n ž e lst v í trvá, t ím pra v děpodobn ě j i b ude trvat dá le.
• Mě sto – venkov – mě stská populace se r ozvádí v íc e n ež ve nkovská.
• Víra – katolíc i s e rozv ádě j í mé n ě ne ž protestant i a t i mé n ě než b ez v ěrc i.
• Dědič nost
rozvodovosti
–
dět i
z rozvede n ý c h
ma n že lst v í ma j í z v ý š e nou pr a vděpodob nost v la stn íh o rozvodu.
• Pořadí ma n že lst v í – opakova n é ma n že ls tv í je mé n ě n ác h y ln ě jš í k rozvodu ne ž prv n í
• Soc ioekonomický statut ob je vu j í se dv a protis měr n é
v l iv y : č í m v íce př is pív á ž e na do rodin n é ho rozpočtu, tím je ma n ž e lst v í stab i ln ě jš í, protože lépe s ituov á n a ma n že lst v í s e mé n ě rozpada j í. Čí m má a le že na v y š š í
př íje m, t ím je zárov e ň na muž i mé n ě z á v is le jš í, a to z v y šu je pra vděpodob nost rozvodu.
• Perspekt iv a – ne jsta b i ln ě jš í jsou t y r odin y, kde ma n že lka odpovědn ě a lá s ky pln ě peč uje o své ho muž e,
ma n že l je úspě š n ý ve s v é m povolá n í, n e h áda j í s e kv ů l i
se xu a v zá je m n ý m dohadům, podař i lo s e j i m inte grovat do š irš í rodin y . 5.
Rozvoj z na me n á a nt ikoncepce a plá nov a né rodičov stv í .
Ub ý v á „ n ec htě n ý c h tě hotenst v í“ . Vy n á le z a nt ikon cepce, kter ý dá vá ž e ně do rukou suveré n n í roz hodnut í o tom, koli k b ude m ít
dět í, má pro l idst vo epochá ln í v ý z n a m, srov nate ln ý s na d s ov ládn ut ím oh ně ne bo v y n á le ze m kola. M ír a že n i n y zá v is lost i se sta la př í mo úměr nou mnohočetnost i je j í ho mateřstv í. Postoje
k umě lé mu
přeruš e n í
tě hotenstv í
jsou
z na č n ě
l ib er á ln í. Veře jn á de b ata o interrupc íc h se polar iz uje. Prot i
sobě stojí na je dné straně ortodoxn í n á bože nské s měr y, n a druh é
stra ně
e ma n c ipač n í 24
h n ut í,
k ně muž
se
př idá v a j í
i
ekologové,
kteř í
s patřují
v pře l idn ě n osti
z e mě
pr i m ár n í
prob lé m. V y soké uka zate le počtu potratů ma j í t y ze mě, v n ic h ž n e n í odpov ída j íc í m z působe m prová dě na a nt ikonce pč n í os věta. 6.
Prodlužuje se dé lka ž i vota a t ím i trvá n í r odin y po odchod u
dět í. De lš í je též doba, po kterou ž ij í rodiče s dět mi v e spole č né domác nost i. Vzrůstá tak soc ia l iz ač n í dos a h m lad é ge nera ce na starš í př ís luš n íky rodin y .
7.
K promě n á m doch áz í v organ iz ac i rodin n é ho c yklu. Rodič e
se stá va j í osob y v e v y š š í m v ěku, dět i se zač ín a j í rodit teprv e po urč ité době trvá n í ma n že lst v í č i partners ké ho souž it í. Prarodič i se tak stáva j í osob y , které js ou však vz l e de m k e
z mě ná m v důc hodové pra x i ve l m i ča sto ještě za poje n y do pracov n íh o procesu. Ože n it se a vdát proto, že ch c i dět i, stojí
v řadě dů vodů, které hr a j í pro ma nže lstv í , a ž z a pe n ěz i.pře d patnáct i let y to b y lo naopak: h la v n í důvod, proč se l idé že n i l i a
bra l i, b y lo dít ě. A nepř í mo to dokazuje i f akt, že dět i s e teh d y n e jča stě ji rodil y do jednoho roku po s v atbě, z at ímco teď j e průměr ně še stná ct mě s íc ů po s v atbě. Lidé s i ča sto říka j í, že s e n e jdř ív mus í z a be zpeč it, a pak teprve s i pořídí dít ě. 8.
Zv y š uj í se n ároky n a ča s rodičů stráv e n ý v pracov n í m
procesu, v důs ledku toho se zkracuje ča s stráv e n ý s dět m i a
ostatn í m i č le n y rodin y . Nere spektová n í dočas n ý c h pr ior it ča su rodin y je zá v až n é ze j mé n a v rodiná c h s m a l ý m i a předškoln í m i
dět mi. Vedle ne dostatku času v y v stá vá též prob lé m způsobu je ho tráve n í, prob lé m „kv a l it y č as u“. V této s ituac i vz n ik á n apř íklad
otázka
už ív á n í
médi í
v s oučas n ý c h
rodiná c h.
Tlak na v ý kon v za mě stná n í v ede na př. u části rod in
k opětovné mu oce ně n í v ý h od kon zer v at iv n íh o mode lu, ž e n y s i b erou muže us i luj íc ího o kar iéru, poč íta j í s t ím, že mu budou po řadu let je n v yt vářet poklidn é záz e m í a s e bere a l iz ac i n a jdou
př i v ý c hově dět í.Vý zku m také z j ist i l, že pro mužovo soc. 25
se be v ědomí je s n adně jš í s e v y rov n at se s kutečnost í, ž e má ž e nu
úspě š nou v povolá n í a n i ja k z n a me n itou hospody n i, ne ž pro že n ino, že je j í muž s ice z v lá dne v y n ika j í c ně domác nost včet ně kuc h y ň s ký c h
pra c í,
a le
je
z je v n ě
n eúspěš n ý
v povolá n í.
Kv a l i f ikov a ná že na opírá s vou ide nt itu také o za lože n í páru s úspěš n ý m muže m. 9.
Př ib ý v á
dvoukar iérov ý c h
ma n ž e lstv í
v důs ledku
růstu
v zdě la nost i a kva l i f ikova nost í a t í m i za mě stn a nost že n. M i mořádn á inte l ige nce, houže v natost a v ý kon nost umož ňu j e
takov ý mto rodin á m v y n iknout v profe s i, a le také ma j í v ětš í
sc hopnost zorgan izovat c hod domá c nost i a v ý kon prof es e tak, a b y se vz á je mn ě n e v y lučova l y. Dvoukar ié rová rodin a vš ak ne n í v populac i
z ce la
dvoupř í j mová Rodina
b ěž n ý
rodin a.
je v.
/Rhona
v y sokoškolsky
M nohe m a
ča stě jš í
je
tz v.
ma n že lů
–
tato
Robert
vz dě la n ý c h
Rappoportov i/
monogra f ie uka zuje, že projekt ega l it árn í rodin y b y l je n
částeč n ě úspěš n ý . Pr v n í dítě s e ukáz a lo jako překv apiv ě
e nerget icky n áročn é a stěž í s m iř it e ln é s dv ě ma kar i éra m i v ma n že ls ké m páru, rozhodn ut í pro druh é d ítě z n a me n a lo pa k
už v es mě s, že jede n z rodičů se mus í kar iér y v zdát n e bo odlož it. Že n y v š ak n eš l y tak da le ko, a b y dopust i l y s vou deprof es iona l iz ac i.
Man že lst v í - s v az ek muže a ž e n y - j e vzta he m mr a v n í m a prá v n í m,
protože je ho morá ln í z ás ady b y l y pov ý š e n y na z ákon. Základn í mr a v n í
postulát y ma n že lstv í v na š í společ nost i, které se sta l y z ákon e m a které z těchto důvodů zav azuj í v še c h n y odpově dn é ma nž e l y bez rozdí lu dé lk y ma n že lst v í, jsou z akotve n y v § 18 zákon a o rodině: „ M už a že n a ma j í
v ma n že lst v í ste jn á prá va a ste jn é pov in n osti. Jsou povin n i ž ít spolu, b ýt s i v ěr n i, v zá je mn ě s i pomá hat a v yt v ářet zdrav é rod in né prostředí.“
Vzá je mn ě s i pomá hat, tak zn í třetí ma nže ls ká m ra v n í a z ákon n á
pov in nost, ale i prá vo tuto pov in nost na druhé m v y ž adov at. Vzá je m n á
pomoc př i dě lb ě úkolů spoje n ý c h s c hode m domác nost i a se z á le ž itost m i 26
ma n že lst v í vůb ec. Pomoc fakt ická, h motn á i morá l n í. Ostatně zákon to ř íká ja s ně: „O uspokoje n í potřeb rodin y za lože n é ma n že lst v í m jsou pov in n i pe čovat oba ma n ž e lé podle s v ý c h s c hopnost í a mož nost í. Za uspokojová n í
potřeb
rodin y
se
pov až uje
také
péče
o
společ nou
domác nost.“ V podstatě to zna me n á, ž e oba ma j í n árok n a „ zá sadn ě ste jnou h motnou a kulturn í úrov e ň “, be z oh le du na rozdíl nou v ý š i platů. 3.1 Rodina a sociální st ratifikace Ob jekte m soc iologic ký c h v ý zkumů v y pov ída j íc íc h o stav u če sk é
rodin y
v os mde sát ý c h
letec h
a
počátke m
let
de v ade sát ý c h
byly
partners ké vztah y, v ý c hov n é funkce, reprodukčn í c hová n í, dě lb a rol í
v rodin ě. Soc iá ln í stratif ikac i b y la v této souv is lost i v ě nov á na je n okra jová pozornost, což do jisté m ír y odpov ída lo tehde jš í v íc e mé n ě stab i l izova n é s it uac i. V souča stn é dob ě
jsou v šak
v zorce c hová n í
v rodin ě v y sta v e n y v ý ra z né mu v l iv u tra ns f eru ma jetku, pe ně z, růstu boh atstv í n a jedné straně a propadu v ž ivotn í úrov n i až pod hra n ic i
c hudob y n a stra ně druhé. Řada rodin se mus í adaptovat n a nov é pod mín ky , což pos iluje je j ic h ekonomickou funkc i a proh lubuje soc iá ln ě
ekonomic ké rozdí l y . Mě n í se je j ic h strategie a stereoty py, vč etně promě n rolí
muž ů a že n. Změ n y ob je kt iv n íh o postave n í že n a
mužů v e
spole č nost i a je j ic h r e f le xe v je j ic h v ě domí n utně ov l iv ň u j í podobu
rodin n é ho ž ivota. Zkoumá n í rodin y a soc iá ln í strat i f ikac e tudíž ne lz e od se be oddě lov at.
Ještě v polov in ě dv ac átého stolet í s e v y c h áz e lo z předpokladu, ž e
zák ladn í a na l y t ickou jednotkou stratif ika č n ího s y st é mu je rodina, je j í ž postave n í ve spole č nost i se odv í j í od posta ve n í h la v y rodin y, j íž je muž.
Tento předpoklad odpov ída l v západn íc h ze m íc h je ště z hrub a v polov in ě dv acáté ho v úp ln ý c h
stolet í
re a l itě.
rodin ác h, ž e n y
Vý ra z ná
středn íc h
vě tš ina a
dospě lé
v y š š íc h tř íd
populac e
byly
žila
pře v áž n ě
v domác nost i a ž e n y n iž š íc h tř íd mě l y z a mě stn á n í ste jn é ho statusu jako je j ic h ma n že lé. K tomu je třeb a vz ít v úv a hu té měř v ý luč né uplat ňova n ý tzv. patr iarc h á ln í mode l rodin y , v je hož rá mc i ž ivot n í st y l a vzta h rodin y
k veř e jnost i určova l muž. S postupn ý m pron iká n í m stá le v ětš ího počtu 27
že n středn íc h a v y š š íc h tř íd n a trh prá c e a s polu s tím, ja k s e vzta h y
v rodin ě za č ín a j í př ib l ižovat spíš e de m okratické mu mode lu, s e stá le ja s n ě j i uka zuje, ž e tento tzv. kon ve nč n í př ístup (odvozová n í postav e n í
rodin y a tudíž i že n y od postav e n í muže) j e nadá le neudrž ite ln ý . Otázkou a předměte m n ěkdy až vá š n iv ý c h dis kus í vš ak zůstáv á, zda má je ště s m y s l pova žovat za zákla dn í je dnotku rodin u a pokud a no, jak urč it je j í
m ísto ve stratif ik ač n í m s y sté mu. Stá le v íce s e dostá vá do popřed í in d i v iduum jako zá kladn í jednotka ž i j íc í v rodin ě, v e které posta ve n í
že n y má s v á spe c i f ika. Ve rozvr stve n í če ské společ nost i v šak stá l e přev ládá muž ská dom in a n ce. Spole če n s ká dě lb a prác e me z i muž i a že na m i v yt voře ná m in u lost í, zůstáv á v zá s adě za c hová n a. 1 9
3.2 Autorita v rodině Pro funkc i rod in y
dvoj í autoritu:
je důle ž itá j iž z m iňov a ná autorita. Rozez ná vá m e
1) for má ln í, da ná urč it ý m spole če n ský m postave n í m, např ík lad f unk c í v z a mě stná n í,
j me nova c í m
dekr ete m
n e bo
tradic í
v ma nž e lst v í.
Vy ja dřuje to staré př ís lov í: komu da l Bůh úřad, tomu da l i rozum – což je vš ak m ín ě no spíš e iron ick y,
2) n e for má ln í, t j. př iroze ná autorita, dan á společe n sk ý m v ý z na me m, rol í, kterou v da né soc iá ln í s ituac i jedin e c má.
Je zře j mé (a ne n í to tak vz ác n é), že v soc iá ln í s kupin ě je de n z je j ic h
č le nů můž e b ýt autoritou for má ln í. Takov ý jedi n ec v šak ve skuteč nost i u ostatn íc h č le n ů skupin y
ž ádnou autoritu
ne mus í
m ít
a
s autoritou ne for má ln í ve s kuteč nost i skupin u v ede č i ov lá dá.
ji n ý
č le n
Tak jako v ka ždé soc iá ln í skupin ě, tak i v rod in ě je z áklade m
soc iá ln ího posta ve n í a utorita. Vzá je mn ý respekt mez i muže m a že nou.
Dů lež it á je autorita rodičů u dítěte. Ale také autorita osob nosti dít ěte u
rodičů – to b ý v á ne j horš í, to je prá v ě zdroje m prob lé mů v pub ertě. Rodič e s i n euvědomuj í, že je j ic h dít ě již ne n í on í m bez br a n n ý m 28
tvorečke m, n ý b r ž že bojuje o autonomi i v la stn í osob nost i, tzn. O v la stn í postave n í ve s větě, me z i ostatn í m i l idm i, a le na pr v n í m m ístě mez i tě m i, s n i m iž je ne jč a stě ji, a to jsou prá vě v la stn í rodič e.
Správ ná rodin a také ovše m n e n í pouze skupin a l idí, kteř í ž i j í je n
tak vedle se b e. Ne n í mož n á be z ř íze n í a r ozhodová n í , a le ne n í a n i mož n á b ez kooperace, be z s pole č né ho zá j mu. V rodině ma j í m ísto v še c h n y
způsob y vede n í l idí. Nepoc h y b n ě i autor itativ n í. Ne ov še m ve s m y s l u způsobu
n ás i ln ick é ho.
Kř ik
a
f ac ky
je ště
n ikoho
ne v y c hova l y .
Autor itativ n í způsob je v rodin ě č asto n e v y h n ute ln ý . Ze j mé n a vš ak mu s í me zdůra z n it h la v n í předpoklad pr o tento způsob vede n í. Totiž autoritativ n ě ne můž e vé st ten, kdo sá m ne má dostatečnou osobn í
autoritu. A rodin a v tomto s měru potřeb uje mé ně autoritat iv n í ve de n í a v íc e skuteč né autorit y, z e j mé n a autorit y rodičov ské, a to obou rodičů
ste jn ě (což s e odv í j í od re spe ktu, který c hov a j í rodiče k sobě na v zá je m).
Na rozdíl od podn iku se v rodin ě totiž a utorita ned á na diktovat a titu l
n epomůž e ! Autor ita a re spekt v rodin ě i v e s pole č nost i se těžko z ís ká vá,
a le le h c e ztrác í. Ne jč astě jš í m způsob e m z tráty re spektu je ztráta důvěr y . Hrobe m autorit y rodičů je roz vod! Před s v ý m i dět mi tak ztráce j í důvěr u trva le. 2 0
Obča s s e setká vá me s rodič i, kteř í tvrdí, že m a j í s e s v ý m i dět m i
„ ka mará dsk ý “ v ztah. Pokud t ím m ín í, že jsou k dítět i la s ka v í, v n í ma v í a
ma j í je ho dův ěru n atolik, že s e j i m s v ěř í, je to sprá v n é. Rodič b y se a l e
n e mě l st y l izovat do role ka mar áda. D ítě má s v ý c h ka mar ádů dost. To, co h le dá doma a co b y mu mě la rodin a poskytnout, je j i stota a jas n á prav idla, která jsou zašt ítě na k l idnou autoritou rodičů. Autorita obou
rodičů b y mě la b ýt v y v áž e ná, v y pl ý v a j íc í z e vz á je mn é ho rov noce n n é ho v ztahu, vzá je mn é lá sky , úct y a uz ná n í.
Prob lé m autorit y se t ýká i v ztahů rodin y k sousedům, k okolí. Je to
prob lé m spole če n ské autorit y. Vz h le de m k pa nuj íc í m předsudkům je pro že nu obt íž né z ís ká v at společ e n skou autor itu. Je to sna zš í, má- l i n apř. akade m ic ký t itul, f unkc i na v y soké š kole a pod. J in ak se od že n y 29
n eočeká vá, že b y o s pole če n skou autoritu us i lova la, a s v ý m způsob e m, pokud takové ús i l í proje vuje, se s nadno dostává do rozporu s obec n ý m m ín ě n í m.
3.3 Sociální politik a státu Veře jn á soc iá ln í pol it ika státu se hrá v á ve vzta hu k ž e ně a rodin ě
v ý z n a mn ou roli. Rodin n á polit ika je soubor oddě le n ý c h, a le vz á je mn ě propoje n ý c h polit ic ký c h vole b, jež se dotýka j í rodi n a je j ic h prob lé mů.
Rod in n á polit ika má j istou ne v ý h odu, že n e n í konz iste ntn í pol it ikou, a že
n e má s vou spec if ic kou lob b y . Zat ímco pa nuje s hoda v tom, že rodin n á
polit ika podporuje v ý c hov nou f unkc i r odin y př i před á vá n í hodnot a for mov á n í l idské ho potenc iá lu, pa nuj í rozpaky v otázce, n akolik rodin n á
polit ika ov l iv ň u je reprodukč n í c hov á n í. Lidé, kteř í se rozhoduj í, z da budou m ít dět i ov l iv ň u je řada v ý z n a mn ý c h f aktorů a to předev š í m: • • • •
b ytové mož nost i,
očeká va n ý ekonomic ký růst,
n eza mě stn a nost
n áklady n a v ý c hov u dět í.
Součas ná soc iá ln í pol it ika a opatřen í státu ne jsou na takové úrov n i,
a b y ž e na moh la zůstat v íce roků doma a pln it s v é pos lá n í matky. Větš in a že n
je
u
nás
za mě st ná na
přede v š í m
z e x iste nč n íc h
dů vodů.
Je
skuteč nost í, že př í j m y větš in y č es ký c h mužů ( ma n že l ů) n estač í n a pokryt í v y soký c h v ý da jů za ná je mn é, j ídl o a da lš íc h důle ž it ý c h polože k rodin n é ho rozpočtu. To vše kla de n a ž e nu v e lkou zátěž. Vý c hodis ke m
z n eúměr né zat íže nost i že n b y moh l b ý t n apř. kratš í pracov n í úv azek, voln á pracov n í doba, prác e doma za použ i tí e le ktron ick ý c h médi í apod.
Stát je š etrn ý – kaž dá matka má n árok pouze na jede n rodičovsk ý
př íspě v ek, i kdy b y pečova la třeb a o čt yř i ma lé dět i souča s ně, potvrzu je
30
M in isterst vo práce a soc iá l n íc h v ěc í pon ěkud n e logi c kou zás adu státn í podpory rodin y s dět m i.
Pen ěž it á pomoc v mateřstv í, tz v. mateřská se v y plá c í n a dět i do 28 t ýdn ů v ěku.
I studentky ma j í n a v y plá ce n í mateř s ké n árok. Pojistn é, které je pod mín kou pro mateřské dá vky , totiž hra dí z a stude nt y na v y soké škole stát.
Na ps í kn íž ku – ž ít s partner e m n a h romá dce je lukrat iv n ě jš í, ne ž k las ic ké ma n že lst v í. Neprovda n á že n a m á o dva mě s íce de lš í pla ce nou dovole nou. Sn áze také dosá h ne na př ís pě v ek na b y dle n í. Po n ástupu do
práce pak n e mus í uvá dět př íje m partn era , takže b ere v y š š í př ída vky n a dět i ne ž vda ná že n a se ste jn ý m plate m. Teoreticky m á nárok na štědře jš í
pomoc státu je n osa mě le ž i j íc í matka s dítěte m, a le v pra x i n ikdo n eprověřuje, s ký m s dí l í společ nou domác nost. A tak mnoho m la dý c h
párů s e z ákladn í m vz dě lá n í m dá v á pře dnost n es ezda né mu s v azku pod spole č nou střec hou. Tím se v y s v ět luje, proč se v Če sku rodí v íc e dět í,
a le s ň ateč nost nadá le kle sá. V roce 2003 s i v Če sku s vé a no řeklo pouze 48 943 párů, což je o polov in u mé n ě ne ž v roce 1990 a ne j mé n ě od prv n í
s větové vá lk y, v š í má s i zpr á va o rodin ě. Je n počet rozvodů se v če sk é repu b l ice n e mě n í. Vz h le de m k n iž š í mu počtu sňatků př ipadá je de n rozvod na dvě ma n že lst v í.
Vláda s e ne předá – z á je m o s vatb y c hc e v lá da povz b udit n íz ko úročen ý m i úvěr y n a b y d le n í pro mladé pá r y. J e nž e ne b udou pro každé ho,
ja ko n ěkde jš í novoma n že ls ké půjč ky. Letos budou stač it pe n íze je n pro 1300 žadate lů, př íšt í rok je z ís ká pouze pět tis íc dvojic. Vlá da také de lš í
dobu uv ažuje o ploš n é m v y p lác e n í př ída vků na dět i v š e m rodin á m be z
oh ledu na v ý š i př í j mů. Pod le zpr á v y o rodin ě b y t ím s pole č nost v y jádř i l a
urč itou morá ln í sat is f akc i l ide m z a n á ma h u, kterou na ně v ý c hova
potomků klade. Př ída vek n a dítě pře dsta v uje v průměru nec e l ý c h pět set korun měs íč ně, takže je s p íš e bonuse m n ež v y datně jš í in je kc í rodin n é ho rozpočtu.
31
Fin a n č n í s it uac i souč as n é č es ké rodin y také z m iň uje č lá n ek v M F Dn e s Mladé páry: nejd řív byt, až pot om dít ě. /Zdroj – Národn í zprá v a o rodin ě, M in isterst vo práce a soc iá ln íc h v ě c í/.
Bez dět í je rodin a „ boh atš í“ – př í j m y domá c nost í bez dět í jsou o des ítk y
tis íc v y š š í, n ež těc h, které se stara j í a le spoň o jedno dítě. Přes n ě 13 8 tis íc ku 81 t is ícům n a osob u a rok. V rodin á c h s dět mi př itom př e va žu j í sp íš př í j m y ze soc iá ln í pomoc i ne ž za pl at v prác i. Rodin y s dět mi jsou
také o třetinu zadluže n ě jš í n ež domác nos ti be z dět í a ročně utratí té měř o čtyř ic et tis íc v íc za nákupy n e jrůz n ě jš í ho zbož í jako je a lkohol, tabák, v y b a v e n í b ytu, č i v íc i n v e stují do v la stn íh o zdrav í.
Chce me ž ít spolu – a n i do budouc na v šak rodin y s dět mi n e mohou
poč ítat s tím, že b y j i m stát pomá h a l ště dře jš í m i d á vka m i. M in isterst vo práce a soc iá ln íc h věc í c h ce dát mnohe m v ětš í důra z n a j in é způsob y
podpory rodin ne ž pe n íz e. To mi mo j in é z na me n á podpoř it nez is kové organ iza ce, které rodin á m pomá h a j í.
Přes v šec h n y potíže spoje n é s ma n že ls ký m ž i vote m ze zpr á v y pl y n e, ž e
pro 71 procent lidí je ideá le m ž ít v je dn om ma n ž e lstv í po ce l ý ž iv ot, a ce l ý c h 83 proce nt lidí s i pře je m ít dítě v ma n že ls ké m s ňatku.
V české společ nost i stá le pře va žuje tradič n í mode l rodin y . Muž e ja ko
h la v n ího ž iv it e le rodin y a že n y , která pečuje o rodin u a dět i. Že na je
př itom součas n ě za mě stná n a k udrže n í ž i votn ího sta ndardu rodin y , kter ý v y ž aduje dva para le l n í př í j m y . Nepř íz n iv é soc iá ln í dopady v y vola n é v ý kone m péče o rodinu a dět i tedy za sa h ují př ede v š í m prá v ě že n y, které mu se j í souč as n ě z v ládat rodin n é i pr ac ovn í pov in nost i. Že n a
v ČR
v ě nu je prá c i v domác nost i ( vč etně péče o dět i) té měř třikr át v íce č as u n ež muž. ,,Dvojí bře me no“ č esk ý c h že n se negat iv ně promít á n a je j ic h
mz dác h a př í le ž itostec h k postupu v z a m ěstn á n í. Že n y s ice mohou b ýt
z for má ln í ho h ledis ka rov noprá v né, a le tím s e automat icky nedosta v í také je j ic h r eá ln á rov nost. Skutečnou rov nost př íle ž itost í obou poh la v í lz e uskutečn it pouze pokud ex istuj í reá l n é záruky , že ž ádné z poh la v í
n e bude př i v ý konu péč e o děti a rodin u diskr i m i nová no, resp. ž e
př ís luš n á opatřen í t lum íc í ne př íz n iv é sociá l n í dopad y v ý konu této péče n e budou urče n a v ý luč n ě že n á m. Ve lk ý v ý z n a m má proto propoje n í role 32
za mě stna n ky n ě s rolí matky, které spoč ív á v ne ma lé m íře v e z v ý š e n í prest iž e že n ve společ nost i, ste jn ě jako v pos íle n í ú loh y muž e v rodin ě. Nezb yt ná
je
re strukturaliz ac e
rodičovst v í
na
b áz i
partner stv í.
Zdůra z ně n mus í b ýt př ín os rov n ý c h př í l ež itost í že n a mužů pro ce lou
spole č nost, ze jmé n a v ý hod ve prospě c h muž ů. Je nut né poukázat na v ý h ody b l íz ké ho vzta hu k děte m a úč e lnost sdí le n í rod in n ý c h pov in nost í. Muž i n e s mě j í b ýt v y sta v e n i n epřekonate ln ý m překá žká m, pokud požáda j í
s vé ho za mě st na vate le o čerpá n í voln a pro péč i o dět i. Akt iv n í úč ast
v rodičovst v í mus í b ýt pojí má n a ja ko př ir ozená součá st muž ské ide nt it y. Nez b yt n é je s e j mout bř í mě z mužů, kteří jsou tradič n ě pova žová n i za je d in é
ž iv ite le
rodin y .
Muž i
jsou
s tále
de f in ová n i
pouze
svý m
postave n í m n a pra cov n í m trh u a s vou profe s ion á ln í k ar iérou. To ji m ztěžuje
mož nost
v y b r at
si
j inou
ne ž
tradič n í
společ e ns kou
roli.
Diskr i m in a ce že n na pracov n í m trhu s e odv í j í od pre sumpce je j ic h
rodičovs ký c h a rodin n ý c h pov in nost í. Rov noměr né roz lože n í těc hto pov in nost í me z i ob a partn er y, spolu s v y tváře n í m podm ín ek přáte lský c h
ke s la ďová n í rod in n é ho a pracov n ího ž ivota je důle ž it ý m kroke m k zrovnoprá v n ě n í že n a mužů ne je n v ob la st i trhu práce.
Je třeba př ipome nout, že diskr i m in a c e n a zá kl adě poh la v í se n et ýk á
pouze že n, a le stat ist iky o s věřov á n í dě tí do péč e některé ho z rodič ů n apř. v př ípa dě rozvodu ma nž e lst v í, s ign a l iz uj í nerov n é postave n í mužů. Státn í polit ika rov n ý c h př í le ž itost í s ice na le z la odvetu např. v nove l e
zákon íku prá ce, kde za v ede n í m in st itutu rodičovské dovole n é doš lo k práv n í mu v y rov ná n í postave n í obou rodičů v péč i o dět i, a le pra x e
soudů s v ěřovat po rozvodu dítě př ednostně do péče že n y, n edoz na l a podstatně jš íc h z mě n .
V rámc i pos ledn í rozsá h lé nove l y z ákon íku práce doš lo k v y rov n á n í
postave n í
obou
rodičů
př i
konstrukc i
pra cov n ěprá v n í c h
n ároků
pod mín ě n ý c h péč í o dět i, přede v š í m z a vede n í m in st itutu rodičovsk é dovole n é. Stáv a j íc í pracov něprá v n í úpra v a j iž v souča s né dob ě umož ňu j e v yt v áře n í
var ia b i ln íc h
fore m
za mě stn á n í
(pruž n á pracov n í doba a
zkráce n ý pracov n í úv az ek) pro za mě stna n ce vz h le de m k je j ic h rodin n ý m 33
a osob n í m podmí n ká m. Nic mé ně prakt ic ká apl ikace těc hto ustanove n í je
do zna č né m ír y ome ze n a ze j mé n a neoc hotou a n ezá j me m z a mě stna v ate le v y h ovět
ča sto
opráv ně n ý m
poža da vkům
z a mě stna n ců.
Prob lé m
se
soustřeďuje spíš e do ob la st i mot iv ac e za mě stn a vate l ů k pra kt ické mu
v y už ív á n í v š ec h mož nost í, které j iž v s oučas né dob ě prá v n í pře dpis y u mož ňuj í. Rov ně ž nově př ipra vov a ná kodif ikace zákon íku prá ce poč ít á s rozš íře n í m mož nost í z a mě stna v ate lů př i uplatňová n í f le x ib i ln íc h for e m za mě stná n í,
které
by
za mě st na n ý m
ž e ná m
i
mužům
n apo má h a l y
k s nadn ě jš í mu s la ďov á n í je j ic h pra cov n íc h a rodin n ý c h pov in n ost í. Tyto for m y
ne jsou
v Če ské
repub l ic e
př íl iš
v y už ív á n y
a
ze
stran y
za mě stna v ate lů n e jsou a n i v e ve lké m rozs a hu n a b íz e n y . V souča s né dob ě Čes k ý s v az že n v e spoluprác i s v íc e n ež 20 orga n iza ce m i dokonču je
práce na ná vr h u projektu, který je z a měř e n na podmí n k y s la ďov á n í profe s n ího a rodin n é ho ž ivota. 2 1
V České repub l ic e je s y sté me m s ítě stá tn íc h a veř e j n ý c h zař íz e n í péč e
o ma lé dět i, dět i předškoln ího věku a děti v m i moškoln í pé č i v zá sad ě
poptávka po tomto druhu s luže b uspokojová na dostatečn ě. Pokles počtu těchto zař íze n í je způsob e n re lat iv n ě n i žš í poptávkou, způsobe nou m j.
z v ý hodn ě nou de lš í mateřskou dovole nou a s n ižuj íc í s e porodnost í. Pro rodin y s n íz ký m i př í j m y se stá vá prob lé me m růst pop latků za péč i v z ař íze n íc h pro předškoln í dět i, obec n ě s e s n ižuje je j ic h f i n a nč n í i doprav n í
dostupnost.
Na
uv ede n é
změny
doplá ce j í
z e j mé n a
že n y
v me n š íc h obc íc h. Stát, obce a též ne státn í ne z is kové orga n iza ce zř izu j í
az y lov á zař íz e n í urče n á pro osa mě lé matky s ma l ý m i dět mi, která poskytuj í matká m a v ý j i me č n ě osa mě l ý m tě hotn ý m ž e ná m ub ytov á n í, v ý c hov nou a porade nskou péč i a da lš í soc iá l n í s luž b y .
Podle nov é prá v n í úpra v y budou dět i n astupuj íc í do pr v n í tř íd y
zák ladn í škol y od př íšt ího školn ího roku dostávat novou dá vku státn í soc iá ln í podpor y (SSP), a to příspě vek na školn í po můcky v e v ý š i
1000,- Kč. Př íspě ve k budou v y plá cet, s tejn ě ja ko ostatn í dá v ky SSP, př ís luš n é úřady prá ce ( v Praze úřad y mě stský c h č ástí).
34
Důvode m pro za ve de n í této dávky je s kutečnost, že s e na zač átku
školn íh o roku kumuluj í u rodin s dět m i, které zač ín a j í pln it pov in nou
školn í doch ázku, m i mořádn é v ý da je. Př ís pě v ek, kter ý bude urč e n n a
n ákup školn íc h pomůc ek a potřeb, umož n í rodin á m s dět mi s e s takovou s itua c í
v y rov nat.
Je ho
z a vede n í
je
podporovat rodin y s dět mi.
v souladu
se
zá m ěr e m
v lá d y
Podmín kou v y pla ce n í této dávky bude zápis dítěte do prv n í tř íd y
zák ladn í školy , a to do konce měs íc e kv ětna v roce, ve které m má dít ě n astoupit do školy . V př ípadě, ž e dojde k odkladu ná stupu, př iz n á va j í úřad y n árok na př ís pě v ek až v roce, kdy dítě n astoupí do školy.
Nárok na dá vku vz n ikn e vždy 1. č er v na př ís luš n é ho roku a každé dítě
mů že dostat tento přís pě ve k je n jednou.Př ís pě v ek budou dostáv at pouze ty dět i, které je j ic h rodič e pob íra j í př ída v ek n a d ítě.
Poprvé úřady posoudí n árok na tuto dávku k 1. čer v nu 2006 a dá v ku
prv ň áčkům v y plat í v č er ve n c i 2006. Obdob n ě tomu bud e i u ž áků pr v n íc h tříd v da lš íc h letec h.
M in isterstvo prác e a soc iá ln íc h vě c í (MPSV) odhadu je , ž e n a
v y p lac e n í této dávky v letoš n í m roce bude potřeba 78 m i l Kč. Potřeb n é prostředky jsou z a j iště n y v rá mc i státn ího rozpočtu.
Návr h zákon a zárove ň z v y šuje porodné. Od 1. dub n a 2006 dosta nou
rodiče v př ípadě naroze n í je dnoho dítěte místo součas n ý c h 8 750,-Kč
17 500,-Kč (de set in ásobek ž ivotn í ho m in i ma na osob n í potřeb y dít ěte). Vý še porodné ho b ude na dá le odstupňov á na pod le počtu součas n ě n arozen ý c h dět í. Př i naroze n í dvojčat , trojč at ne bo v íc e dět í souča s n ě bude porodné ještě v y š š í a b ude č in it 15n ásobek ž i votn ího m in i ma n a
osobn í potřeb y dítěte, a to na každé n aroze né dít ě. Pokud se tedy n arod í dvojčata,
v y plat í
stát
rodičům
2
x
26 250,-Kč,
v př ípadě
trojč at
3 x 26250,- Kč atd.. Ce lkov é nák lady n a tuto dávku tak v letošn í m roce dosáh nou 1 547 m i l Kč.
35
Porodné je dá vka, která jednorázově př i spív á na n áklady souv is e j íc í
s n aroze n í m dítěte. Na porodné má n árok žena, která porodila dítě . V př ípa dě, že ze mře la a porodné ne b y lo v y p lac e no jí a n i j in é osob ě, má
n árok n a porodné otec dítěte. Dá vku úřady v y p lat í také osobě, která přev za la dítě m ladš í jednoho roku do trva l é péče na hr azuj íc í péč i rodičů.
Od 1. ledna 2007 b y se mě l z v ý š it rodičov ský př ís pě v ek ze
součas n ý c h 3 635,- Kč na 40% průmě r né mz dy v nepodn i kate ls ké s f éře. Rozhodla o tom Pos la ne cká s n ě mov n a. Úprav u, která j e součá st í ná vr h u zákon a o ž ivotn í m a e x iste n č n í m m i n i m u, mus í ještě posoudit Se nát a podepsat prez ide nt.
Pro v ý počet v ý še rodičovs ké ho př ís pě vku budou úřad y br át v potaz
prů měr nou mzdu v n epodn ikate lské s f éř e , kterou prav ide ln ě z v eře jň u je Čes k ý stat ist ický úřad.
Rodičov ský př íspě vek patř í me z i dá vky státn í soc iá ln í podpory a
v y p lác e j í ho úřady prá ce. Tuto dávku dos táva j í rodi če od naroze n í dítěte n e bo po skonče n í v ý plat y pe něž ité pomoci v mateřstv í. Nárok na v ý p latu má rodič, kter ý po dobu ce lé ho mě s íc e ř á dn ě a c e lode n n ě peču je o dít ě, a
to do čt yř let věku dít ěte ne bo do je ho sedm i let, je- l i z dra votně postiž e né.
Rodič, kter ý tuto dávku pob írá, s i může n eomez e ně př iv y dě lá v at, an iž
b y n a je j í v ý platu ztratil nárok.
M in isterstvo práce a soc iá l n íc h vě c í rozhodnut í pos la nc ů v ítá.
Přestože toto oprávn ě n í bude m ít dopa d n a státn í rozpočet ve v ý š i n e j mé ně 12m ld. Kč, v ý ra z ně z le pš í postav e n í rodin s dět mi v Če sk é repu b l ice.
22
Vlá da dá le sc h v á l i la z ákon o daňov ý c h úl e vác h pro rodin y s dět mi
36
Vlá da s c h vá l i la n á vr h z ákona, kter ý b y mě l př in é st da ňové úle v y
rodin á m
s dět mi.
Ná vr h
nové ho
zákon a
o
dan i
z př íj m u
z dí ln y
m in ister stva f in a n c í za v ádí společ n é zda ně n í ma n že l ů č i ročn í s le v u 6000,-Kč na dítě.
Práv n í úpra va má pomoc i ze j mé n a pracuj íc í m rodin á m s dět m i
s n ízký m i př í j m y . Naopak rodin y s v y šš í m i př í j m y s i mohou kvů l i
n a vr hova n ý m z mě n á m pohorš it. Pokud zákon projde ce l ý m sc h v a lov ac í m procese m, mě l b y zač ít plat it od počátku př íšt ího roku.
Opoz ič n í ODS s ic e ob ec ně s n a hu v lády s n íž it da ňovou zátěž obča n ů a
f ire m v ít á, n á vr h má v šak podle n í vá ž né ne dostatky. Zákon ne b ude l id i
mot ivovat k tomu, a b y s i v y dě lá v a l i v íc e pe ně z, protože se j i m to
n e v y plá c í, tvrdí m ístopředseda s ně mov n í ho rozpočtové ho v ý boru M arti n Kocourek (ODS). Naopak ně kteř í ekonomov é pov ažu j í v ládn í n á vr h z a
ce lke m rozumn ý . Zárove ň vš ak varuj í, ž e státn í rozpočet přijde o část
v ý n osů z da n ě z př í j mu f y z ic ký c h osob, n a což b y mě la v láda rea govat úspora mi v ý da jů.
Od př íšt ího roku b y podle ná vr h u moh l i ma n že lé s j edn í m č i v íc e
dět mi v y ka zovat př í j m y společ n ě. To vša k pomůže pouze tě m rodiná m,
kde jede n z ma nž e lů nepra cuje n e bo v y dě lá vá mnoh e m mé n ě než druh ý . Odpoč itate lnou položku n a hradí s le v a na da n i 6000 korun za každé dítě. To pomůže l ide m s n iž š í m i př í j m y , které spada j í do pá s ma se sa z bou 15,
respekt iv e 20 proce nt. ma nže lé s ve l m i n í zký m i př í j m y, u n ic h ž odpočet od dan ě
bude
vyšší
ne ž
v y káz a ná
ma x i má ln ě a le 24 000 korun ročn ě.
da ň, dostanou da ňov ý
bonus,
M in isterstvo f in a n c í má na s v ý c h inter n etov ýc h stránkác h da ňovou
ka lkula čku, která po za dá n í v stupn íc h dat o počtu dětí a hrubé ho př í j m u
v y č ís l í dopad nov é ho zákon a na rodinu. Ma nž e lé s i také mohou spoč ítat, zda je pro ně společ n é zda n ě n í v ý hodn é. Ze z hruba m i l ionu poplatn íků,
kteří mohou uplatn it s le vu n a dět i, v y dě la j í n a nové m s y sté mu as i d v ě
třetin y, odha lu je M F. Zákon má rodiná m s dět mi a f i r má m kompe nzovat 37
v y š š í v ý da je, které j i m letos př in es lo zdraže n í ř ad y z bož í a s luže b v dů s ledku da ňov ý c h z mě n. Da ňové úle v y a le l idé pln ě poc ít í až v roce 2006. 2 3
3.4 Karié ra že ny Co je to v lastn ě kar iéra ?
„Kar iéra je soc iá ln í mob i l it a jedin c e, př ič e mž doc há z í v je ho profe s i
k postupu s měre m k v y š š í mu statutu a v y š š í mu soc iá l n í mu posta ve n í, které mu odpov ídá v y š š í podí l n a moc i a v y š š í úrov e ň př í j mů.“
24
Ve větš in ě profe s í plat í, že pokud c htě j í že n y v kar iéř e č i v pr ác i
n ěče ho v ý z n a m n é ho dosáh nout, mus í se mužům n ikol iv v yrov nat, a le mu s í je da le c e předč ít, vě novat prác i m noh e m v íc e. K n e jdůle ž itě jš í m
patří: odlože n í zaklá dá n í rodin y , propad porodnost i, odkládá n í n arozen í
d ítěte, zv ý š e n ý v ý da j č asové in v e st ice do práce, v y soký podíl n adprá ce, a le ča sto také i rez igna ce na mzdov ý v ze stup a kar i éru. Rodina byla že ns kým údělem, dne s je její volbou. 2 5 V tradič n í s pole č nost i rodičov stv í b y lo tou ne jpř iroze n ě jš í vě c í n a
s větě,
soudobá
soc iologie
rodin y
s tojí
před
v y s v ět l e n í m
je ho
n esa mozře j most i: mateřstv í z mě n i lo se pr o větš in u že n z f atá ln ího údě lu
v akt vě domé volb y . Rodičov stv í t ím m n oho získa lo, a le řada j istot se z n ě ho zárove ň ztrác í. 2 6
Možnost volb y , to jsou s lova, a s i ne j l épe c h arakter izuj íc í souča stnou
s itua c i že n, která před n ě kla de di le ma práce a mateřst v í. „ Zůstat doma s dět mi a pob írat čtyř i roky rodičov ský př íspě v ek? Vr át it se do s vé ho za mě stná n í co ne jdř ív e a v y už ít stř ída v é péče n e bo pa n í n a h l ídá n í? Na j ít 38
s i prác i o v eč erec h, v íke nde c h č i na čá s tečn ý úv aze k? Ne c hat se ž iv it
ma n že le m? Ne bo n aopak zploze n í potomků odlož it, př ípadn ě je v ůbe c n e m ít ? To vše c h no dne s že n y mohou. A také to děla j í . Ideá ln í je s kloub it obojí. Náročné je to v každé m př ípa dě.
A ja k se rozhoduj í ž e n y , které s i b udují s l i b nou kar iéru, popř. ma j í
s l íb e n da lš í profe s ioná ln í postup s v y soký m f in a n č n í m ohodnoce n í m, a
z jist í, ž e jsou poprvé tě hotné ? Na otázku, zda se rozhodnou pro dítě n e bo kar iéru, n á m odpov í uve de n á tabulka. 2 7 Kari éra ne bo dítě? Ženy
zaměstnané
podnikající
nebo
Studentky
dítě(%) dítě i profe si(%) profe si(%) 75
9
16
75
25
0
84
Muži
16
0
Pramen: Ho sp odářské novin y: Téměř třetinu podnikatelů v ČR tvoří ženy,2002
Průbě h kar iér y muž e a ž e n y z ma nže l ské dvojic e m ív á ob v y kle j inou
d y n a m iku a průb ě h. Zat ímco muž může odstartovat s vou kar iéru ih n ed po
ukonče n í studia, př ípadně po a bsolvová n í základn í voje ns ké s luž b y, že n a
zač ín á kar iéru zpr a v idla až po naroze n í pos le dn ího ( ne jč a stě ji druh é ho) d ítěte, kdy n astupu je zpět do za měst ná n í. Dn eš n í že n a středn íc h let ted y zač ín á s vou kar iéru v porovn á n í s muže m ob v y kle s d vou až še st ilet ý m zpoždě n í m, v n ěkter ýc h př ípade c h dokonce i se z poždě n í m de lš í m. Interv a l, bě h e m n ě hož ž e na pra cova la po a b solvov á n í škol y do naroze n í
prv n í ho dítěte, a doba me z i pr v n í m a dr uh ý m porode m, b y l y z pra v id l a
tak krátké, že k nastartová n í kar iér y n estač i l y . Cy klus prá ce a kar iér y j e v ž e nské m
mode lu
s mode le m mužsk ý m.
v íc e
,,rozb it ý “,
mé n ě
kont inuá ln í
v porovná n í
Přev ládá stá le mode l, kd y na počátku pracov n í kar iér y je mu ž
za mě stná n, vě n uje s e s v é prof es i, v y dě lá v á pe n íze a že na je doma s dět m i
n a mateřské ne bo rodičovs ké dovole n é. Možnost dě lat kar iéru je 39
přev áž n ě v y h r aze n a muž i. Díky mateřs tv í v ětš in a že n pot lač uje s v é
pracov n í a mb ic e a v ě nuje se v e ve lké m íře rodin ě. Muž má ten de n c i c hápat ž ivotn í s ituac i ž e n y na mateř ské dovole n é jako údě l ne bo jako
v ý s le dek je j ího s vobodné ho rozhodnut í a volb y. Předpokládá, že v tomto obdob í budou osob n í nároky že n y, a le i je j í požada vky n a ně j ma lé.
Naproti tomu že n a může ča sto chápat s ituac i, kdy setrvá v á na mateřsk é č i rodičovské dovole n é ja ko s itua c i, kdy n e n í zc e la s vobodná, kdy j e částeč n ě ne bo zce la donuc e na dě lat něco jin é ho, n ež co prá vě c h ce i jako s itua c i, v e které ne n í s c hopn á v y dob ýt s i potřeb n ý prostor pro rea liz ac i s v ý c h osob n íc h , prof es n íc h i j i n ý c h z á j mů.
Prostor pro chov á n í že n y v době m ateřské dovo le n é dost v ý raz n ě
v y me zuje ně kdo jin ý n e ž on a sa ma. Ča sto to dě lá buď ma n že l, n e bo dět i,
resp. je j í v n itřn í oh le dy n a dítě č i dět i. Přestože že n a ustupuje ze s v é poz ice a s v ý c h a m b ic í leckdy dobrovoln ě, v y nořuje se otázka, zda jí n e n í
tato dobrovolnost v n uce n á, a to kulturn í m a soc iá ln í m prostředím, které
v yt v ář í v íc e č i mé n ě v idite ln é b ar iér y a l i m it y pro je j í c hová n í. Prostor, kter ý je v n aš í době v y mez e n kult urou a spole č nost í muž i pro obdob í,
kd y jsou dět i ma lé, je stá le mnoh e m vě tš í než prostor, kter ý je urče n
že ně. Větš in a že n tuto skutečnost vědomě č i podvě do mě respektuje a n es n až í se j i z mě n it. Mož nost dě lá n í ka r iér y je u ž e n z pra v idla až s e v stupe m dítěte do školy , někd y dokonce až v době, kdy se dospí v a j íc í dět i zač nou odpoutávat od sv ý c h rodin.
Žen a má zt íž e nou s itua c i v prof es n í rea l iza c i. Za č ín á s vůj profe s n í
start, kdy ž dět i dospív a j í, kd y ž už jsou n a tolik s a mostatné, a b y se o s e be dokáza l y té měř zce la sa m y postarat, tj. zhrub a po ukonče n í zákla d n í
školy . Muž to zaž ív á je nom ve zc e la m i m ořádn ý c h s itua c íc h, pokud dě lá tátu-má mu…. 2 8 Že ně
vz n iká
v stupe m
dítěte
do
š kol y
s ic e
větš í
prostor
pro
se ber ea l iz ac i, a le zárov e ň s e v rodině v yt v ář í díky škole př ís n ě jš í řá d,
kter ý může pro některé pár y z na me n at nov ý druh z átěžové s itua ce, s e kterou
je
potřeba
se
v y rov n at. 40
Kar iéra
že n y
v šak
ne mus í
být
n astartován a, rozvode m.
pokud
Že n a
se
rodin n á
s a mož iv ite lka
s it ua ce
pak
zkompl ikuje
v důs ledku
–
rozvodu
n e jča stě j i zpra v id l a
ustupuje od s v ý c h představ o za mě stn á n í a č asto se vzdá vá s v ý c h
profe s n íc h plá n ů, odsouvá je do pozdě jš í dob y. Díky roz vodu se oc it á v poz ic i, v e které má da le ko větš í odpov ědnost vůč i s v ý m děte m. Můž e b ýt rov ně ž v ne v ý hodné poz ic i i vůč i nov é mu partn erov i, ze j mé n a pokud
on úspě š ně podn iká n e bo zastáv á f in a n č n ě lukrat iv n í m ísto a f in a n č ně tak za be zpeč uje „ je j í“ rodinu. 3.5 Žena a domácnost Po ce lá dlouhá sta let í f ungova l patr iarc há ln í mode l rodin y . Muž o
v še m rozhodova l a ne s l odpovědnost za ce lou rodinu, b y l v la st n íke m ma jetku rodin y a j. M už i b y la podř íze n a
ne je n ž e na, a le i dět i. J e j í
postave n í b y lo druhořadé, té měř s e n epodíle la na roz hodová n í. Dř ív e
b y la ž e na nekompromis n ě v y louče n a z procesu rozhodová n í a b y la
v y c hov á vá n a pro roli s luž e b né. Že n a muse la b ýt pos l uš ná, pla c h á, pokorná, to vše proto, ab y v y hovov a la mužovu vkusu.
V mi n ulost i b y l y práce v rodině př í s ně rozdě le n y, o hospodářstv í
n e bo ře mes lo se stara l přede vš í m muž, že na v y kon á va la domác í práce , rodila
a
v y c hová v a la
dět i.
Muž
zprav id la
do
pov in no st í
že n y
n eza sa hova l, s n ad je n v ý j i me č ně v př í padě ne moc i. Ž e na a le mu ž i pomá ha la v y datně, b y la je ho pr v n í m pom ocn íke m př i z a j iš ťov á n í obž iv y . Šlo na př. o prodej v ý robků n e bo starost o domác í z v íř ata. Char akter ist ický m
z nake m
dn eš n í
moder n í
rodin y
v porov ná n í
s mi n ulost í je redukce souča s né rodin y. Dř íve spolu v rodin ě ž i l i rodič e,
dět i, prarodiče a da lš í př íb uz n í. N y n í se m la dí ma n že lé s na ž í od rodičů osa mostatn it ještě dř ív e ne ž se j i m narodí dět i.
V ma nž e lstv í, a le i př i v ý c hově dět í je důlež it ý v zta h jednotli v ý c h
č le nů rodin y . Pokud je h la vou rodin y m už a že ně to v y hovuje, př i j í má
toto své podř íze n é postav e n í, je v še v pořádku. Je st liž e o větš in ě věc í a o
řeše n í prob lé mů rozhoduje že n a a muž i to ne vadí, n aopak mu to 41
v y h ovuje, je také vš e v pořádku. Prob lé m n a stan e teh dy, je st liž e c htě j í
b ýt ob a v edouc í m i n e bo oba chtě j í je n tzv. pln it rozkaz y. Dř ív e b y l n adř íze n ý muž a že na pos louc h a la. N y n í jsou muž i že n a rov noce n n ý m i
partner y . Av šak stá le je, přede vš í m u staré ge n erac e, za kořeně n a podřadná role ž e n y .
Narozen í m dít ěte se v ý ra z n ý m způs obe m mě n í ž ivotn í st y l že n y .
Zpra v idla se pře stáv á vě novat s vé původn í prof es i a na ča s přerušu j e soc iá ln í kontakt y se spolupracov n íky . Do popředí je j í pozornost i s e
dostává potřeba péč e o dítě a domác nos t. Mužská role s e př i n aroze n í
d ítěte tak dramat icky n e mě n í. Tyto rozdíl y mohou vé st v urč it ý c h př ípadec h ke kr iz i ma n že lst v í. Má- l i ž e n a v y š š í v zdě lá n í a dosá h la j iž
v ý z n a mn é ho posta ve n í v e s v é profe s i, těžko se s m iř u je s postave n í m
že n y v domác nost i a ča sto volí růz n é a lt ern at iv y ře še n í, ja ko je h l ídá n í d ítěte chůvou ne bo se osa mostatňuje a pra cuje doma.
Růz né zátěžové s it uac e prov áz í že n y po ce l ý ž i vot, vžd y kdy ž mě n í
s vů j spole če n ský statut a svoje role. Ne j dř ív e je že na dítěte m, pozdě j i dospív a j íc í dív kou, ma nž e lkou, matkou, m i le n kou, kd y ž j i dět i opouští, stáv á s e ba b ičkou. Vše c h n y t yto role se mus í n auč it z v ládat. Proto b y s i
každá že na, kromě v še c h s v ý c h domác íc h i pracov n íc h pov in nost í, mě l a
udě lat ča s sa ma na se b e, mě la b y s i akt iv n ě odpoč inout třeba s portem, přeč íst kn i h u a j.
A jak je to s dělbou pr áce v dnešní rodině ? Jaký př ístup zau j í ma j í muž i a že n y k domác í m prac í m a pé č i o dítě ?
Od l išuj í se v tomto s měru od se be ná zor y mužů a že n, takže může me
tvrd it, že s e je dná o ty picky že n sk ý č i t y pick y mužsk ý n ázor ne bo dokonce př ístup k da n é mu prob lé mu. Sf ér a domá c nost i a domác íc h pra c í b ý v á ob la st í, kde ča sto vz n ika j í a také se ma n if e stuj í kon f l ikt y.
Přestože někteř í l idé ve s v ý c h n ázore c h uz ná v a j í za stupite lnost rolí,
zastupite ln ost jednoho „poh la v í“ za druh é v pé č i o dět i a domác nost, 42
v rea l itě se podle toho ne mus e j í c hovat. A tak může doj ít, a také č asto dochá z í k n es hodá m v ná zorech a postojíc h na straně je dné a rez igna c i n a straně druh é. I kdy ž je uz n á na mož nost zastupite lnost i, z á mě n y rolí, ne n í
obv y klé, ž e součas n ě b ý v á poukazová no n a je j í „ n epř iroze nost“. Kultur n í v zorec, který m je v y me ze no místo že n y v pr vé řadě v domác nost i, kd e má v y kon á vat domá c í prá ce a starat se o dět i, a m ísto muže m i mo n i, j e mu ž i s i ln ě zakoře ně n. U že n s e uplat ňuje j in ý postoj, kter ý m on y
v y ja dřuj í s vou bezra dnost ne bo dokonce akce ptac i tradič n í dě lb y rol í.
Jde o v n í má n í nedostatečnost i, ne sc hopn osti mužů pečuj íc íc h o dět i a
domác nost, což je rov n ěž ve l ic e s i ln ě zakořen ě n ý ku ltur n í stereotyp : „ …Muž péč i o dítě a domá c nost taky z v l ádne, a le pro mě ne př ijate ln ý m způsobe m. Takže má m poc it, že nec h ce rol i hospody n ě pře vz ít.“ 2 9
Že nské role, které jsou v íc e s poje n y s každode n n í m pra kt ický m
ž ivote m, jsou v e srov ná n í s mužsk ý m i role mi v n í má n y ja ko konkrétně jš í. Proto obv y k le b ý v a j í c hápá n y jako mé n ě důle ž ité a v ý z n a mn é. Kdy ž j e
dokáže z v ládnout žen a, může a mus í je zv lá dnout každý muž. M už a
n ěkd y i lec která že na m ív a j í poc it, že muž ské role jsou ne s nadn é a v es m ír n é ho v ý z n a mu. To je ná zor ne ma lé část i mužské populace.
Přestože se domác í prá ce ob v y kle dě l í na tz v. že n ské a muž ské, mu ž i
n a někter ý c h „ ž e nsk ý c h “ prac íc h pře ce je n part ic ipu j í. Je dná se zpra v id la
o vaře n í, m y t í ná dob í, ná kupy a úkl id. I kdy ž v aře n í b ý v a lo tradič ně
považová no za t y picky že n skou prác i a v někter ý c h rodin ác h je opra vd u
doposud v y kon á vá v ý h radn ě že n a, v j in ý c h rodiná c h tato práce ztrác í „ pu nc že n skost i“, ne boť ta m vař í i mu ž. Někde muž i vař í re lat iv n ě prav ide ln ě n apř. o v íke n de c h obědy , j in de dě la j í je n ur č itá j ídlan e jča stě ji ma s a. Pokud muž i vař í, pak to obv y k le dě la j í ze z á l ib y , což z na me n á, že vař í, kdy ž c htě j í. Pokud s e muž i spolupodí le j í n a úkl idu,
pak ne jč astě j i luxu j í n e bo my j í okna. Muž i v šak ob v y kle n epart ic ipuj í n a tzv. každode n n í poklíz e n í.
Tradič n íc h úkolů, ja ko je v aře n í, úkl i d, ná kup potrav in a péč e o dět i,
se ž e n y a s i h ne d tak ne z ba v í. V n aš ic h předsta vác h je totiž že n a stá le 43
tou, která se stará o domá c nost a dět i, zat ímco muž je ten, kter ý ž iv í
rodin u. Ukazuj í to v ý s ledky z ledna 2003 ce ntra pro v ý zkum v eře jn é ho
m ín ě n í(CVVM) me z i v íce n ež t is íc i res ponde nt y. Ve třec h čtvrt in ác h domác nost í (74%) jsou to žen y, které uklíz e j í. J e n v 24 proce ntec h domác nost í se n a úkl idu podí le j í ob a partn eř i. Př itom pře dsta v y jsou vůč i
že ná m toler a ntně jš í. Sic e stá le je ště pade s át procent dotázan ý c h s i m y s l í, že ukl íz et b y mě la že n a, a le ce lke m 48 procent z n i c h je ná zoru, že n a úk lidu b y se mě l i podí let jak ž e n y , tak muž i. Naprosto
ženskou
domé nou
zůstáv á
jak
v předsta vá c h,
tak
ve
skuteč nost i v aře n í. Ce lke m 78 procent dotázan ý c h s i m y s l í, že v ař it b y
mě la že n a. A v 84 proce ntec h domác nos tí tomu tak skuteč ně je. Tak é n ákup potrav in je ča stě ji pon ec h á vá n na ž e nác h. Že n y nakupuj í j ídlo v 65
procentec h př ípadů, ob a partneř i se n a n ákupu podí l e j í v 31 proce ntec h domác nost í a je n v e čt yřec h proce ntec h na kupuj í potrav in y muž i.
Podle předsta v dotázan ý c h b y té měř z šede sát i proce nt mě lo plat it, že
péče o dítě je rozdě le n a mez i ob a partner y . Skuteč nost je v šak taková, ž e oba partneř i pečuj í o dítě v 36 proce ntec h domá c nost í, zat ímco že n y v s edma pade sát i. 3 0
I když oba partneř i ma j í ste jn ě nároč né povolá n í, muž se ob v y k l e
n epodíl í n a domác íc h prac íc h takovou měrou jako že na, která často ustoupí n e bo dokonce z ce la r ez ignu je a v ětš in u domác íc h pra c íc h dě l á
n akone c sa ma, ma n že la t ím v ůbe c „ n eobtěžuje “. Pokud v šak mu ž v y koná v á n áročné povolá n í, z poh ledu ž e n y da leko nároč ně jš í n ež je j í,
pak ž e na zc e la automat icky pře b írá v e škerou starost o domác nost a n epř ipadá jí n a tom n ic div n é ho.
Ve v ý j i me č n ý c h př ípa dec h, v ý j i me č n ý c h s itua c íc h, jsou muž i s c hopn i
že n y za stoupit a pře brat na se be potřeb n ý dí l odpov ědnost i. A to tehd y , v y ž aduje - l i to za mě stná n í partnerky ne bo v obdob íc h je j ic h dlouhodobé
sp íš e než krátkodobé n e moc i. Rozdí l, resp. odliš nost muž ské ho a že ns ké ho př ístupu k domác í m pra c í m se proje vuj í i v rozdí ln é m pojet í
toho, co je nutné a n ez b yt n é pro tzv. optimá ln í f ungová n í rodin y a pro tvorbu tzv. domác í pohody. Zat ímco muž i obv y kle kladou v ětš í důra z n a 44
pohodu a a ž pak je z a j í má tzv. pořádek, že n y n aopak kla dou větš í důraz n a k va l itu f y z ic ké ho, mater iá ln ího prostředí. Že n y z pra v idla poc iťuj í
pořádek a č istotu ja ko nutnou podmín ku útuln é ho domov a, ja ko to, co nut ně spoluv yt v ář í domác í pohodu, co se n a n í z á va ž nou měrou podíl í.
Domá c í prá ce mohou b ýt c hápá n y té ž jako re la x ac e, v íta n á z mě n a
č in nost i po těžké duš e v n í pr ác i, ne bo n aopak jako pov in nost, ně co nudn é ho,
co
mus í
b ýt
v y kon á no.
Ve
v ý z kume c h,
které
se
této
prob le mat ice vě n uj í, se potvrzuje, že muž i ob v y kle c hápou v ý kon domác íc h prac íc h a péč e o dítě ja ko zá ba vu, ja ko v ít a nou z mě nu n ápln ě s vé ho voln é ho ča su, zat ímco pro žen y t yto čin nost i př edsta vuj í n e jča stě j i pov in nost, něco, co mus í dě lat zpra v idla j e n on y sa m y . 3 1 4. Práva mužů a žen 4.1 Práv a muž ů a žen v hi storii Vý voj ob ec né ho pr in c ipu rov nost i před zákon e m a rov né oc hra n y
poskytova n é z ákon e m lz e s ledovat od Aristotela k m y s l ite lů m, jako b y l
Montesquie u a Rouss eau, a ž po Deklara c i n ez á v is lost i v y h lá še nou 1 3
a mer ický m i kolon ie m i, kterou naps a l Thomas Je f f er son a která b y la je d noh la s n ě př ijata 4. čer ve n ce 1776:
Považujeme z a s amozř ejmou pr avdu, ž e v šichni lidé byli stv oř eni jako
sobě rovní, ž e jim Stvořit el dal do v ínk u ur čitá nezanedbat elná práva, k nimž pat ří právo na ži vot a sv obodu a pr ávo usilo vat o ště stí.
Konc e m 18. a po ce lé 19. stolet í se h rá ly kon cepce l ids ký c h prá v a
obec n ý pr in c ip rov nost i kl íčovou roli v soc iá ln í m boj i v mnoh ý c h
e vropský c h z e m íc h proti pokusům v lá d př is vojit s i a bsolutn í moc.
Promít lo se to do různ ý c h re fore m, ja ko např íkla d zruš e n í otroctv í, zákonů o továr ná c h, v šeobec n é m vz dě lá v á n í, v z n iku odborové ho h n ut í a h nut í za v šeob ec n é vole b n í prá vo. Z my š le nk y, ž e vš ic h n i l idé se rod í
sobě rov n í, v y pl ý v á uz ná n í z ákaz u diskr i m in a ce, včet ně diskr i m i n ac e n a zák ladě poh la v í.
45
Za rov nost poh la v í s e pova žuje rov n é z v idit e ln ě n í, rov n á moc e ns ká
opráv ně n í a rov ná č ást obou poh la v í v e vš ec h s f ér ác h v eře jn é ho a
soukromé ho ž ivota. Z toho v y pl ý v á, ž e h le dá n í s kuteč né rov nost i že n a mu žů ne lz e ome z it je n n a prá v a a za c há ze n í v ob la st i př ístupu k prá vům, a le je třeba na n ě pokud mož no poh l íž et z h le dis ka sdí le n í kolekt iv n íc h v ý h od, včet ně pra cov n íc h m íst a odpovědnost i. J i n ý m i s lov y n ikol i pouze rovn á prá v a n e bo dokonce je n rov n é př í le ž itosti, a l e také rov n é v ý s le dk y a okolnost i.
Hla v n í překá žkou prosazová n í pr in c i pu rov né ho zac h áz e n í je stá le
n íz ká úrov e ň ob ec né ho pov ědomí a se n z it iv ita v eře jnost i k předmět n é prob le mat ice, která ob y če jn ě n e n í pova žov á na za skuteč n ý prob lé m, re sp. Pr ior itu v e spole č nost i. I kdy ž bě h e m pos le dn íc h n ěkolika let doš lo
k posunu ze j mé na v ob la st i v y b udová n í základn ího for má ln ě prá v n í ho rá mce, 3 2 prob lé me m
zůstá vá,
že
prá v n ě
zakotve n á
prá va
se
pln ě
n erea l iz uj í v ka ždode n n í pr a x i. Zákon n ý m zákaze m di s kr i m in a ce lz e regu lovat pouze c hová n í jednot liv ců na v e nek, n ikol i v šak je j ic h v n itř n í
postoje a názor y. J e zře j mé , ž e dosa že n í t rva l ý c h společe n sk ý c h z mě n je procese m dlouhodob ý m, kter ý n e v y ž aduje pouze dí lč í z mě n y a le i z mě n y
strukturáln í. Bude s e jedn at zv lá ště o přehodnoce n í a z mě n u ob sa h ů
mu žsk ý c h a ž e ns ký c h (ge nerov ý c h) rol í, odstraňová n í kultur n íc h a soc iá ln íc h stereotypů a př eds udků. Vz dě lá vá n í a os v ěta a z v y šov á n í
obec n é ho povědomí o prob le mat ice rov n ý c h př í le ž itost í mužů a že n je
proto klíčov ý m předpoklade m k dosaže n í trva l ý c h z mě n v e společ nost i. Z v ý s le dků dosa v adn í pra x e vš ak jednoz nač n ě v y pl ý v á, že úč in n é a
důs le dné prosa zová n í pr in c ipu rov n ý c h př íle ž itost í mužů a ž e n do
prakt ické pol it iky v y ž aduje za v ede n í, př ípadně rozš íře n í př ís luš n ý c h
v zdě lá v ac íc h a os v ětov ý c h akt iv it, pře de vš í m uv n itř m in ister stev a ostatn íc h orgá nů v eře jn é sprá v y. J ednotli v é v ládn í re sorty b y proto mě l y
v rá mc i s v é me diá l n í polit iky také posky tovat v y v áž e n ý a n estereotyp n í obraz ž e n a mužů a je j ic h př í nos pro spole č nost. I když media l iza c i pr in c ipu rov n é ho zac h áz e n í n e lze pov ažov at za uspokojiv ou, ne může m e
přeh lédnout některé poz it iv n í kroky pr o rozš íře n í os větové č in n ost i 46
v této
ob last i.
J ako
př íklad
lze
uv é st
c y klus
dis ku s n íc h
pořadů
pub l ic istky Ester Koč ičkové, kter ý v y s í l a la Če ská te le v iz e pod ná z ve m
„ Že n sk ý h la s “. Ústředn í m té mate m je otázka f e m in is m u. J ednotli v í d iskutujíc í v y ja dřuj í s vé n ázor y mn ohdy spíš e ne f e m in ist ické. Např íkla d se xuolog Petr We is s tvrdí, že muž i s e s e be vě domý c h ž e n spíš e boj í, a
proto se bojí také f e m i n istek, ne boť n e jsou dostatečn ě in for mov á n i o tom, co to v la stně f e m in is mus je. Podle je ho názoru muž i c htě j í b ýt lovc i a že n y z as e love nou z věř í. Česká h ude b n ic e a
f e m in i stka Pa v l a
Jón ssonová vš ak pova žuje takov ý v ztah za kra jn ě s mutnou zá le ž itost, n e boť podle n í moder n í muž n ikoho n e lov í, je c it l iv ý , c h ápa v ý a v n í ma v ý .
33
Výz n a m v ztahů muž e a že n y sta v í do popředí pr in c ip GENDER
M AINSTREAMING. Vztah y me z i muže m a že nou jsou zákla de m ka žd é a na l ý z y společ e n ský c h poměrů. Urč itá z a v ede n á tvrze n í v že n ské polit ic e
b y l y kon frontován y a n a hraz e né nov ý m i. Dá se ř íct modern í tran s for ma c i př ístupu k že ně a c h ápá n í je j ic h m y š le n í , které se h luboce odl išu je od
m y š le n í muž ské ho poh la v í. GENDER použ ív á pr in c ip k v y rov n á n í š a nc í, v ětš inou
rov nost i
př í lež itosti
žen
a
mužů.
K tomu
mají
s louž it
organ iza ce, která pře zkoumá vá roz hodova c í proces y , které se vzta huj í n a ž ivotn í podm ín ky . Za b ý v á se otázkou v jaké m s měru se ma j í mě n it
v ztah y me z i muže m a že nou, která má b ýt ře še n a pol it ickou cestou – polit ikou rov n ý c h př í le ž itost í. V dokume n tech EU je obs až e na i kon ce se, která v y c h áz í z rov noměr n é ho rozdě le n í pla ce n é prác e mez i muž e a ž e n y
a z rovnoce n n ý c h mož nost í v ý dě lku pro obě stran y . V Ně me cku c htě j í zac hovat konc es e, která v y c h áz í z rozdílu mez i muž i a že n a m i. Pova žu j í
to za fun kč n í – rozdě le n í „ muž ské ( ma skul in i) “ a „že n ské ( fe m i n i) “ . V evropské, lépe řeč e no čes ké společ nost i je ště pře v lá dá dis kr i m in a c e
že n n a urč it ý c h pr acov n íc h poz ic í, n a př. ve douc í f u nkc e, v ob la st i
ma n age me ntu, polit ic e, kde se ž e n y ob je v uj í m in i má l n ě. Na druhou stranu mé n ě pla ce n é pra cov n í zařa ze n í obsa zuj í ve vetš í m íře že n y – ob last státn í sprá v y , školstv í atd.
47
U za mě stna n ců se může me potkávat s n epř í mou dis kr i m in a c i, kde
je d na j í – zdá n l i v ě n eutrá ln í roz hodnut í z ne v ý h odňuj e n e bo z v ý hodň u j e za mě stna n ce
vůč i
j mé n u.
V práv u
Evropské
un ie
je
pov i n nost
za mě stna v ate lů m z ac há zet s muž i a že n a m i rov n ě, spr a vedl iv ě , kd e
n ee x istuje d iskr i m in a c e z důvodů poh l a v í, ať př í m í n e bo n epř í má. Z h ledis ka kultur y n a š i společ nost i s e ž e ná m v ob la st i růstu př ipis u je sk le n ě n ý strop. I kdy ž mož nost i vzdě lá n í jsou n eome ze né, uplat ně n í že n
tzv. skle n ě n ý strop má. Te nto brán í že n á m postupu do v y š š íc h poz ic. Že n y ne ma j í př i uplat ně n í ste jn é ša n c e jako muž i a n i př i ste jn ý c h sc hopnostech, z n a lostec h a v zdě lá n í. 3 4
4.2 Rovná práva v zamě stnání Vzh le de m k tomu, že pře vá ž ná č ást diskr i m in a ce že n se ode hrá vá n a
trhu
práce
–
př ístup
k za měst ná n í,
f unkč n í
př ístup
k za mě stná n í,
odmě ňov á n í, s ladě n í rodin né ho a pracov n ího ž i vota – je nutn é zdůra z n it k líčovou úlohu soc iá l n íc h partnerů. Této skuteč nost i s i je v ědoma také Čes komorav ská
kon f ere n ce
odborový c h
s v azů,
je j íž
akt iv it y
v prosazová n í rov nost i muž ů a že n js ou v ý z n a mn ý m př ínos e m pro v yt v áře n í rov n ý c h př í lež itost í mužů a že n v z a mě stná n í.
Zása da rov né ho za c há ze n í pro muže a že n y , pokud jde o př ístup
k za mě stná n í, odborn é mu vzdě lá v á n í a postup v za mě stná n í a pr acov n í
pod mín ky , je důle ž itou součást í prá v n í ochr a n y před dis kr i m in a c í. Tradič n ě v y soká z a mě stna nost že n v ČR s e n adá le udr žuje a po 15 letec h ekonomic ké trans for ma ce zůsta la tato s ituace té měř ne z mě ně n á. Pracov n í
trh je j iž dlouhodobě adaptová n na že n skou pracov n í s í lu, která zůstáv á
je ho m i moř ádně f le x ib i l n í součást í. Nic m é ně posta ve n í že n na trhu prác e v y kazuje zřete ln é nerov nost i, a to v je j ic h neprosp ěc h. Přetrvá v a j íc í
d iskr i m in a ce ž e n spoč ív á ze j mé n a v se gregac i pra cov n íh o trhu pod le poh la v í v čet ně f e m in iza ce někter ý c h odv ětv í, n iž š íc h v ý dě lc íc h že n a je j ic h mzdové m z n e v ý h od ňov á n í, v obt í ž ně jš í m dosa hov á n í ř ídíc íc h a
rozhodovac íc h poz ic jak v podn ikate ls ké, tak veř e jn é s f éře, skr yt é 48
d iskr i m in a c i osob peču j íc íc h o dět i (v es mě s v šak že n) a v n epos led n í
řadě i v te nde n c i pre f erovat př i propouštěn í ž e n y . V č eské spole č nost i boh uže l stá le přetrvá v a j í stereotypy o n iž š í kompete nc i že n ské pracov n í síly
v důs ledku
př ipsa n ý c h
soc iá ln íc h
rolí
( matk y,
pe čovate lky
a
hospody n ě), které jsou umoc ňov á n y te nde n c í že n k s e bepodhodnocov á n í, k rea liz a c i n a rovnoprá v n é zac h áze n í a odmít á n í pop isu v la st n í pr acov n í s itua ce jako n erov né. Ne jzřete ln ě jš í m z na ke m n erov nost i ž e n a mužů př i v ý konu za mě st ná n í zůstá vá stá le f akt ic ký rozdíl v odmě ňov á ní.
35
Vzdě la nostn í úrove ň ž e n je v y soká a v ý z n a mn ě př is pív á k je j ic h
v y soké za mě stn a nost i. Nadá le v ša k přetrv á vá tradič n í or ie ntace na tz v. „ že n ské “ a „ muž ské “ obor y. Společ e ns ké stereot ypy o těchto povolá n íc h se a le rodí a dá le r eprodukuj í j iž v průbě hu soc ia l iz ace v e v ý c hov né m a
v zdě lá v ac í m proce su. Budouc í segme nta c e pracov n íh o trhu se proje v u je j iž př i v ý b ěru studi jn íc h oborů, který ov l iv ň uje ze j mé n a rodin a, a le i
uč ite lé a v ý c hov n í poradc i. Doc ház í k se lekc i c h la pců a dív e k do rozdíln ý c h v zdě lá va c íc h s měrů. Na školá c h a pozdě j i i v za mě stn á n í
přev ažuj í dív ky v oborec h spole če n skov ědn íc h a huma n it n íc h, z at ímco c h lapc i v íc e s měřuj í k oborům tec h n icky orie ntova n ý m. Pro odstraně n í
v ý s k ytu s egrega ce n a pra cov n í m trhu, je nut né z a měř it pozornost již n a stud ium př i v ý b ě ru ž ivot n íc h povolá n í. Řeš e n í m je ze j mé n a vzdě lá v á n í
stáv a j íc íc h i budouc íc h peda gogů v ob l ast i ne stereotypn íc h n a h l íž e n í, které ne předurčuje ž e n y a muže k v ý konu urč it ý c h povolá n í a dá l e v yt v áře n í a rozš iřová n í v ar ia b i l n íc h studi j n íc h mož nost í.
Pov in nost zac há zet s muž i a že n a m i „r ovn ě “, re sp. Spra ved l iv ě, je v e
s vé m důs le dku adre sová n a z a mě stna v atel i a v zá sadě se v ztahuje je n k ob last i vzta hů působ íc íc h př i prov ádě n í pracov n í č in nost i. V š irš í m
s lova s m y s lu za hr n uje kromě v ztah ů př i z a měst ná n í kona n é m v z á v is lé m
postave n í i v ztah y př i v ý konu sa mostatn é v ý dě le č n é č in nost i, vč etn ě v ztahů spolupráce př i tomto v ý konu; dá le pak působ í i ve v ztaz íc h
v z n ika j íc íc h v soc iá l n í m za b ezpeče n í. J e dnoz na č ná pre f er e nce s lov n í ho spoje n í „rov n é z ac há ze n í “ oproti spoje n í „ ste jn é za c há ze n í “, pl y n e
z respektu k b iologic ký m a f y z ic ký m odliš noste m obou poh la v í. Tyto 49
odliš nost i za kláda j í n ez b yt nost ex iste n ce spec i f ick é ochra n y, kterou z dů vodu těhotenst v í a mateřstv í pož ív a j í v pracov n íc h vztaz íc h že n y . Za mě stn a vate lé tedy s e za mě stn a nc i ob ou poh la v í zá sadn ě ne mohou
zac h ázet ste jn ě, n e boť jsou zákon e m v ázá n i, a b y že ná m předmětnou ochra nu za j iš ťova l i. Z toho v y pl ý v á, ž e z ásada rov n é ho za c ház e n í s muž i
a ž e na m i n eplat í b ez v ý hr adně ; v ý s lov n ě se n e vzta huj e n a v ztah y upra ve n é
usta nove n í m i
těhotenstv í a mateřstv í. Zakáz á na
je
jak
zaručuj íc í m i
dis kr i m in a ce
oc hra nu
př í má,
že n
tak
z dů vodu
ne př ím á.
je j ic h
Nepř í má
d iskr i m in a ce je stav, kdy „z je v n ě n eutrá ln í opatřen í, kr iter ium ne bo prax e, z ne v ý hodňuje podstatně větš í podíl osob jednoho poh la v í, Le daž e takové
opatřen í,
kr iter ium
n e bo
pra x e
je
nez b yt né
a
může
být
osprav edln ě no ob jekt iv n í m i f aktory, které se net ý ka j í poh la v í “. Prá v n í
úpra vu obs a hu pojmu n epř í má dis kr i m i n ace s i v y n ut il a pr a xe, a to přede v š í m soudn í.
4.3 Rovné pracovní podmínk y Výraz
„odmě na za prác i “ z a hr nuje
veš kerá pln ě n í, která vá m
za mě stna v ate l poskytuje v rá mc i va še ho za mě stná n í. Tato plně n í mohou
b ýt pob ír á na na z ákladě pracov n í s m louv y , ustanov e n í zákona ne bo kolekt iv n í
s m louv y
ne bo
na
dobrovoln é m
zák ladě
a
mo hou
b ýt
poskytová n a v hotovosti č i n aturá li íc h ( n apř íklad ve for mě s luž e b n íh o
b yt u). K tě mto požitkům patř í i b udouc í pož itky, jako je odstupn é, které bude v y plá ce no př i ukon če n í pra cov n íh o poměru.
36
Za mě stna nost
Přetrváv a j íc í rozdí l me z i průmě r n ý m i mz da m i mužů a že n je dá n
komb in ac í v íc e f aktorů“ •
účast mužů a že n v růz n ý c h povolá n íc h
•
typic ky „ že n ská “ pra cov n í m ísta jsou platově podhodnoce n a
•
rozdíln á vzdě la nostn í úrov e ň
•
v porovn á n í s mužský m i
n erov noměr n é roz lože n í rodin n ý c h pov in n ostí
50
Se za mě stn á n í m je s poje n ý i prob lé m rov nosti poh la v í v ob la st i
soc iá ln ího pojiště n í. Ob ec n ě je mož no s i v této ob l ast i pov š i mnout, že
že n y v íc než muž i pra cuj í v ne sta ndardn í c h for mác h v ý dě le č né č in nost i
(částeč n ý úv aze k, práce z domu, domá c í práce), z n i c h ž ně které ne jsou pokryté soc iá ln í poj iště n í m. Ma j í mé n ě place nou prá c i, a proto i je j ic h
dá vk y z pojišt ě n í jsou porovn ate ln ě j i n iž š í. Ma j í přerušova nou pracov n í kar iéru z důvodů péče o děti a rodin u.
Pro rok 2002 v ČR plat í, že každá de sátá že na pr acov a la na čá steč n ý
úv aze k,
mez i
muž i
každ ý
tř icát ý.
Ve
v la stn í m
podn iku
b y lo
za mě stna n ý c h de set procent že n, podí l m užů je dvakr át v y š š í. Průmě r ná v ý š e mě s íč n ího v ý dě lku je u že n o čtvrtin u n iž š í ne ž u mužů.
Rovn é za c há ze n í se za mě stn a nc i zač ín á j iž v etapě v z n iku pracov n ího
poměru,
pokračuje
pře s
pracov n í
podm ín k y,
odbornou
kar iérov ý růst až po zásadu ste jn é odmě n y za ste jnou prác i.
př ípra v u
a
Prin c ip rov né ho zac há ze n í s muž i a žen a m i v ob la st i pracov n íc h
pod mín ek plat í s v ý h r adou stavu, kdy ž e na z důvodu těhotenst v í n e bo mateřstv í v y ž aduje spec i f ickou ochra nu. Ve v ztaz íc h, kde tato ochra na působ í, n e lz e požada vek rov n é ho zac h áz e n í uplat ňovat. Předpoklade m je, a b y zákla dn í obec n é nor m y stanovuj íc í pracov n í podm ín ky (prá v n í předpis y ,
kolekt iv n í
s m louv y)
ne zakl áda l y
mož nost
d iskr i m in a c e
za mě stna n ců podle poh la v í. Od za mě stn a v ate lů se pak v y ž aduje, a b y n a
zák ladě dodržová n í těc hto norem ve s v é m podn iku (úřadu, in st ituc i,
organ iza c i) v y t váře l i ne bo př ispív a l i k v yt v áře n í takov ý c h pra cov n íc h pod mín ek,
které
jsou
ve
vzta hu
k mužům
a
že n á m
ste j n é
ne bo
srov nate ln é. Požada vek srov nate lnost i se uplatn í z e j mé n a př i v yt váře n í
h y g ie n ic ký c h podmín e k n a pracov išt i, e b e n y. U podm í n ek v yt vář e j íc íc h že ná m be zpe č né pra cov n í prostředí.
51
S fakt ickou – a někd y i for má ln í – n erov nost í pracov n íc h podmín e k
že n a mužů s e lze ne jč a stě ji setkat v souv is lost i s v ý hoda m i, které jsou
urče n y za mě st na n cům peču j íc í m o děti. Vý hody tohoto druhu jsou u ná s
re lat iv ně ve l m i štědré a je j ic h v y už ív á n í má u ná s s i lnou a dlouholetou tradic i. Součá st í této tradice je sta v, kdy jsou t yto v ý hody a pr ior i, a ze
setrva č nost i, př isuzová n y té měř v ý luč ně že ná m. Př i v eškeré m re spektu k př iroze né
vůl i
že n
pečovat
o
své
dítě,
není
v ž ád né m
oh led u
spra ve dl iv é n e brat v potaz odpov ída j íc í otcovské a sp ira ce. V zá j m u spra ve dl iv ý c h podmín e k v ý kon u rodičov ský c h prá v, jakož i v zá j m u operováv a né ho dítěte s a motn é ho, je n a n e jv ý š žádouc í , a b y b y l pr in c ip
rovn é ho zac h áze n í s muž i a že n a m i v z a měst ná n í důs l e dně uplat ňová n
vů č i vš e m z a mě stna n cům pe čuj íc í m o děti. Fa kt ické v y už í v á n í n ároku
pod mín ě n ý c h péč í o dítě za mě stn a n ý m i otc i, re sp. Zv ý š e n í počtu peču j íc íc h otců b y mě lo pos íl it postav e n í žen – matek na trhu práce. T y totiž
v rol i
uc ha ze čky
konkure nc es c hopnost
o
za mě stn á n í
ča sto
postráda j í
tím, že z a mě stna v ate l přede m předpokládá, ž e
rodičovs ké a rodin n é pov in n ost i budou v soubě hu se z a mě stná n í m p ln it v ý h r adně
on y.
V důs le dku
toho
jsou
považová n y
za
pracov n ě
n espole h l iv é, n esta b i ln í a z h led iska n ákla dů práce re lat iv n ě dra h é.
Děti a rodin a, př ípadn ě reprodukč n í sc hopnost že n – to jsou
skuteč nost i, které b ý v a j í z n euž í v á n y proti za mě st na n ý m ž e ná m. Př itom n ee x istuje žádn ý pá dn ý ps y c hologic ký, f y z iologic ký č i soc iá ln í důvod, proč b y mě la b ýt že n a, kdo komb in uje prá c i s rodinou.
S péč í za mě stna n ý c h rodič ů o dítě a rodin u s e v ý z n a mn ě poj í
v šeob ec n ě prosazova n á s n a ha za j ist it, a b y z a mě stna vate lé v y c h áz e l i obě ma tě mto rodičům rov noce n n ě vstř íc v je j ic h ús i l í úspěš n ě s e v y rov n at se soub ěž n ý m pln ě n í m pov in n ostí v z a mě stná n í a v rodině ,
resp. Př i v ý c hově dět í. Evropský in st i tut „rodičovské dovole n é “ j e z h le dis ka pr in c ipu rovn é ho zac há ze n í
s muž i
a že na m i
podstatn ě
v y s pě le jš í for mou tzv. „ da lš í mateřské dovole n é “, z n á mé z na še ho
zákon íku prác e. Zás adn í rozdí l v je j ic h úpra vě předsta vuje f akt, že rodičovs ká
dovole ná
patř í
me z i 52
z ákon né
in div iduá ln í
n árok y
za mě stna n ců, je j ic h ž podmín ky a rozsa h postráda jí j a koukoliv v az b u n a př ís luš nost za mě st na n ců k poh la v í. Nárok na rodičov skou dovole nou j e tak bě ž ně dosaž it e ln ý které mukoliv z rodič ů ( vč etně adopt iv n ího), a t ím
je zárov e ň prolome n a tradič n í představ a za mě stna v ate lů, ž e nárok n a péč i o dítě bude up latňov at v ý h radn ě matka.
Zákon íke m prá ce je také gara ntová n o pracov n í volno za mě stn a nc e
z dů vodu na lé h a v é ho v ý konu rodin n ý c h pov in nost í v př ípadě n e moc i n e bo
ošetřen í
č le n a
rodin y .
Př i
podpoře
s luže b,
r esp.
Zař íz e n í
poskytuj íc íc h péč i o dět i je důr az kla de n n a je j ic h dostupnost, v četn ě ce nov é, n a rov noce n nou podporu této péče, ať už jde o péč i veře jn ou
n e bo soukromou, in div iduá ln í n e bo kolektiv n í a n a sc hopnost této péče
př iz působ it s e potřebá m rodičů. Úč in n ý m n ástroje m k dosaže n í tohoto rozvoje
je
kolekt iv n í
v y jedn á vá n í.
S in ic iat ivou
tohoto
druhu
a
za měře n í m aktuá ln ě poč ítá ne je n polit i ka za mě stn a nost i v č le n ský c h
ze m íc h Evropské un ie, a le i Národn í plá n za mě stn a nost i př i jat ý v lá dou n aš í repub l iky .
37
4.4 Rovné odměňov ání Rovnost
v
odmě ňov á n í
konkr étně
zn a me n á,
že
muž i
a
že n y
za mě stna n í u té hož za mě stna v ate le budou př i úkolov é mzdě odmě ňová n i n a zákla dě ste jn é ho mzdové ho tarif u a př i hodinové mz dě bude na ste jn ý
druh práce použ ita ste jn á hodinová saz b a. Odmě nou se vš ak pro da n ý úče l n erozumí pouze uvede né zákla dn í s ložky mz dy, př íp. platu, a le i v ešk eré
ostatn í
dá vky ,
které
za měst n a vate l
př ímo
ne bo
nepř í mo,
v hotovosti n e bo v naturá li íc h poskytuje za mě stna n c i z t itulu pracov n íh o v ztahu.
Rov né př í lež itost i pro že n y a muže z n a me na j í v yt v áře n í takov ý c h
pod mín ek pro muž e a že n y , a b y b ez z b yt e č n ý c h předsudků a překá žek:
53
•
moh l i
roz hodovat
o
své m
ž ivotě
(n apř.
oboru
vzdě lá n í,
za mě stná n í, způsobu rodin n é ho ž ivota, za poje n í do sprá v y v ě c í v eře jn ý c h)
• • •
mě l i rov n é podmín k y pro rea l iza c i s v ý c h s c hopnost í
mě l i rov n é mož nost i b ýt prospě š n í rozvoji společ nost i
podíle l i s e rov n ý m dí le m na v ý s le dc íc h pr osper it y spole č nost i
Rov nost že n a mužů patř í me z i zákl adn í atr ib ut y de mokrat ické
spole č nost i.
Pro Českou repub l iku ste jn ě jako pro ostatn í č le n ské stát y Evropské
un ie je c harakter ist ický stav, kdy prá v n í řád jas n ě stanov í rov ná pr á va že n a mužů, a le v pr a x i ne ma j í ž e n y a muž i rov né př í le ž itost i s v ý c h pr á v v y už ív at.
Cíle m v lá dy je proto dosáh nout n aplňov á n í pr in c ipu rov nost i že n a
mu žů přede v š í m v pra x i. Vláda Če ské re pub l iky př i ja la v roce 1998 pro n ap ln ě n í pr in c ipu rov nost i mužů a že n n árodn í akč n í plá n „Pr ior it y a
postupy v lád y v prosazová n í rov nost i že n a mužů“ (www.mps v.c z, rubr ika zákla dn í v n itrostátn í dokume nt y) . Národn í ak č n í Rov nost žen a mu žů plá n ob sa huje čt yř ic et opatřen í, která v láda aktua l iz uje a je j ic h ž p ln ě n í každoročně hodnotí. Vlá da dlouhodobě s y sté mo v ý m i prakt ický m i kroky podporuje v yt v áře n í rov n ý c h př í lež i tostí pro žen y a muže.
Pro prosazová n í rov nost i že n a mužů v e v eře jnost i je rov něž důle ž ité,
a b y stát kromě prakt ický c h kroků da l n a je vo i v idit e lnou, zřete lnou a ja s n ě v y s lov e nou polit ickou vůl i podporov at rov nost žen a mužů. Zása da
rov né
odmě n y
nároků
b y la
pro
muže
a
že n y
spoč ív á
v takov ý c h
opatřen íc h, kter ý m i b ude dosaž e no, ab y v še c h n y podm ín k y a kr iter i a mz dov ý c h
z h ledis ka
poh la v í
za mě stn a nců
důs ledn ě
n eutrá ln í a a b y f ungov á n í s y sté mů odm ě ňová n í v y lučo va lo jakoukoliv
d iskr i m in a c i z h le diska poh la v í za mě stn a n ců. Vždy n eutrá ln í m kr it er ie m
54
je v ý s ledn á kv a l it a a množ stv í prác e ; kr iter ia jako jsou: dosa že n á kv a l i f ika ce,
dé lka
dob y
pra x e,
př ípadně
doba
odpracov a ná
u
za mě stna v ate le, mohou b ýt použ ita rov n ěž jako neutrá ln í, pokud ma j í v l iv
na
kva l itu
pracov n ího
v ý s le dku.
M íra
pracov n í
f le x ib i l it y
za mě stna n ce v šak může b ýt n eutrá ln í m kr iter ie m tehd y , pokud je
n ez b yt n ý m pře dpoklade m v ý kon u práce , na kterou b y l za mě stn a ne c př ijat/ za mě stn a nky n ě př i jata.
Představa, že b y se rozdí l me z i v ý dě lky mužů a že n zce la v y rov n a l, j e
sa mozře j mě n ereá ln á, n e boť rozdíl v e mz dác h n e n í způsobe n v ý luč n ě d iskr i m in a c í, a le i n iž š í m i pr acov n í m i a spirac e m i že n v dob ě, kdy př i
v ý konu z a mě stná n í pe čuj í o dět i, a př etrvá va j íc í e x iste n c í „ že n sky “ segregova n ý c h ob la st í a profe s í.
„Prá v n í ř ád Čes ké re pub l iky po řadu deset ilet í uz ná v á rov nost mužů a
že n. To se t ýká i prá v a n a s hodnou odmě nu z a ste jnou prá c i. Pokud se
ovše m porozh lédn e me kole m se b e, z j i st íme, že v mnoh a př ípade c h k na pln ě n í pr in c ipu rov nost i v ůbe c ne docház í. Post i že n ý m i př itom v e
v a ln é větš in ě b ý v a j í že n y . Pr á vě u n ic h lze z az na me nat ne je n n iž š í odmě ňov á n í za v y kon a nou prác i, a le také potíže spoje n é s v y h ledá vá n í m nov é ho za mě stn á n í, da le ko prac n ě jš í postup v za mě stn á n í, v y š š í ohrože n í n eza mě stn a nost i“ ř íká JUDr. Dagmar
Ze le n ková,
vedouc í oddě le n í
rovnost i muž ů a že n M i n isterstv a práce a soc iá ln íc h v ěc í ČR. 3 8
S nerov nost í v odmě ňová n í s e setká v á ve lké proce nto že n v na š í
repu b l ice. Na v ý p latn íc h páskác h se j i m totiž ob je v uje c i fr a v průměru o 25
procent
n iž š í
ne ž
je j ic h
za mě stna v ate lé že n u za pouhou
je d in ce ?
muž ský m
kolegům.
Pov ažu j í
s na d
tříčtv rti nu plnohodnotné ho pracuj íc ího
Na rozdíl y v pra cov n íc h př í j me c h že n a mužů pů sob í m i mo j i n é i
n ežádouc í te nde n ce k segr egac i n ěkter ý c h povolá n í a ekonom ický c h odvětv íc h
z h le dis ka
poh la v í.
Prob lé m ,
kter ý
velmi
úzce
souv is í
s n erov n ý m odmě ňová n í m, je postav e n í že n v soc iá l n í m s y sté mu, které 55
v podstatě kopíruje a re produkuje postav e n í že n y v s y sté mu pracov n í m – a to je n erov né. To se odráž í h la v n ě v n iž š í v ý š i důc hodů. Pod le v ý s le dků z a hra n ič n íc h i domác íc h v ý z kumů n e lze rozd í l v odmě ňová n í př ič ít at
pouze
diskr i m i n ac i
ze
stran y
za měst na vate l e.
Že n y
ča sto
dobrovolně volí za mě st ná n í mé n ě č asov ě nároč ná, spokojí se s mé n ě kv a l i f ikov a n ý m i a mé n ě odpovědn ý m i
posty. Důvode m
j e nutnost
propojit pracov n í pov in nost i s pé č í o rodin u a dět i, které spoč ív a j í
ze j mé n a n a bedre c h že n. Podle z a hra n ič n íc h zkuš e nost í as i třetin a
rozdílu v odmě ňová n í, kterou ne lze v y s v ě tlit n a z ák ladě v ý š e uvede n ý c h důvodů
je
způsobová n a
dis kr im i n ac í.
Na lé ha vost
př ij et í
opatřen í
k odstraně n í mz dov é diskr i m in a c e v ČR je v y soká. Zhoršuj íc í te nde nce j e v arov ná. 3 9
5. Výz kumná a m etodic ká část 5.1 Vlastní v ýz kum Vý zkumné otázky: • • • •
Chtě la b y b ý t že na radě j i v domác nost i?
Ov l i v ň uj í f in a n ce počet dětí?
Ov l i v ň uje b ytová otázka počet dětí?
Má kar iér a v l i v n a počet dětí?
5.2 Použit é vý zkumné met ody Kvalitati vní vý zku m – Vý b ěr vzorku pro kva l it at iv n í v ý z kum b y l zá měr n ý .
ob sa hova l
v š ec h n y
že n y
v obc i
kr itér iu m a ste jn ý počet že n z obc e Za je č í .
M i lov ic e,
které
spl ň u j í
Kvantit ativní vý zkum – Vý b ě r vzorků pro kva nt itat iv n í v ý zkum b y l
omeze n n a n á v štěvu še st i zař íz e n íc h prakt ický c h lékařů n a okrese
56
Břec la v,
kr itér iu m.
kteř í
da l i
dotazn ík
v še m
rodičům,
kteř í
sp lň ova l i
da n é
Etnografické inte r wi ev - Pro z mapová n í v ý zkumn é ho prob lé mu js e m
použ ila
etnogra f ic ké
in terwie v
strukturovan é.
Jedn a lo
se
o
standardizov a n ý rozhovor za v y už it í š iroký c h otázek. Rozhovor prob íh a l
v domác í m prostředí in for ma ntů. Pro ověře n í sprá v n é ho pochope n í
v y já dře n í i n f or ma ntů jse m použ ila zpětnou v er if ikac i z j iště n í , kdy js e m
se je ště jednou s že nou s etka la a pře čet la js e m j í z ně n í int er v ie w v p ís e mn é podobě.
Dotazní k - Pro zv ý š e n í va l idit y a pro časovou nároč nost kva l itat iv n íh o
v ý z kumu js e m pro doplně n í z koumá n í prob lé mu použ i la kv a nt itativ n í metodu z jiš ťová n í úda jů – dotazn ík.
Man že lst v í tvoř í pár, že na a muž. Z tohoto důvodu pro větš í
ob jekt iv itu js e m dotazn ík rozš íř i la i o vzorek n ázorů mužů.
Dotazn ík obs a huje 16 otázek. Obs a h dotazn íku l z e rozdě l it do
n ěkolika okruhů. Pr v n í okruh - otázka č. 1-4 z j iš ť u je za použ it í uza vře n ý c h otázek z ákla dn í in for ma ce o respon de ntov i, jako je v ěk, stav,
počet dětí a věk dítěte. Tě m ito úda j i js e m ověřov a l a zda r esponde nta sp lň uje kr itér ia v ý zku mn é ho vzorku. Druh ý okruh - otázka č. 5-7 j e za měře n a na postoje ž e n a mužů k prác i v domá c nost i. Třetí okruh
-
otázka č. 8-10 je z a měře n a na prob le m atiku b y dle n í. Čt vrt ý okruh otázka č. 11-13 je za měře n a na ná zor y re s ponde ntů zd a f in a n ce ov l iv ň u j í počet dětí. Pát ý okruh - otázka č. 14-16 je za měře na n a kar iéru a dítě. 5.3 Popis v ýz kumného v zor ku: Základn í soubor tvoří vda né ž e n y ve v ěku do 40 let, s jedn í m dítěte m
od 0 do 7 let, trva le ž i j íc í v okres e Břec l a v a že nat í muž i v e věku do 40 let, s je dn í m dítěte m od 0 do 8 let.
Popi s ter énu, kde v ýz kum probíhal:
57
Okres Bře c la v je součá st í J i homora v ské ho kra je, sous edí s okres y
Hodon ín,
Znojmo,
Vy š kov
a
Br no
v e nkov.
Dá le
se
Slove n skou
repu b l ikou a Rakouske m. Podle pos ledn í ho sč ít á n í má 124274 ob y v ate l. M ír a ne za mě stn a nost i
k pos ledn í mu l ednové mu dn i 20 04 v y káza l a
hod notu 12,4 procenta. Na jedno pra cov n í m ísto př ipa da lo 24 uc ha ze čů.
Př i rekordn í m ce lorepub l ikové m prů měru 10,8 procenta patř í Břec la v s ku v ž e bř íčku
regionů
s n e jv y š š í
n eza mě s tna nost í
25.
m ísto.
V rá mc i
J ihomora v ské ho kra je, kde prá c i h ledá 12,1 procenta lid í, dos á h l y horš ího v ý s ledku je n okres y Znoj mo a Hodon ín s 16,2 procent y.
Obec M i lov ic e, které se t ýká kva l it ativ n í v ý zkum, má pouh ý c h 462
ob y v ate l. V této obc i se ne na c há z í zákla dn í škola a a n i š kola mateřská. Mateřská školka b y la zruše na pře d sedm i l et y pro ma l ý počet dět í.
Obec Za je č í, kde také prob íh a l kv a l itat iv n í v ý z kum, má 1422
ob y v ate l. Na rozdíl od obce M i lov ic e z de ma j í z ákladn í i mateř skou školu.
Pro obě dv ě ob ce plat í, že za z a mě s tná n í m pře v áž n á čá st ob y v ate l
mu s í dojíž dět. Dopravn í ob s luž nost je uspokojiv á.
Obyvatelé České republiky podle věku
Obyvatelé okresu Břeclav podle věku
4% 8% 6% 12% 5% 0
14%
6
1. věk 0-4
2 7
6. věk 40-49
8
7%
13%
17%
17%
15%
13%
3
4 9
2. věk 5-14
7. věk 50-59
13%
4%
7%
14%
1
7% 6% 4%
1
5
6
10
3. věk 15-19
8. věk 60-64
58
14%
2 7
4. věk 20-29
9. věk 65-74
3 8
4 9
5
10
5. věk 30-39
10. věk 75 a v íc
5.4 Výsl edk y vý zkumu 5.4.1 Rozhovor y Z ce lkové ho počtu os love n ý c h že n b y l o šest že n v y uče n ý c h, tř i že n y
mě l y
středoškols ké
v zdě lá n í
s matur itou
a
jedn a
ž e na
mě la
v y sokoškolské vzdě lá n í. Pět že n mě lo pr v n í dítě ve 23 letec h, je dna že n a
mě la pr v n í dítě ve 33 lete c h. An i jedn a z že n ne n astoupila na mateřskou dovole nou
před
věkovou
hra n ic í
22
let.
Tento
je v
lz e
př ič íst
spole če n ský m z mě n á m po roce 1989, kdy se před m lad ý m i l id m i otevře l y
nov é mož nost i souv is e j íc í s e z mě nou spole če n ské s ituac e. Vš ec h n y že n y uv ed l y , ž e dít ě c htě l y . To potvrzuje f akt , že l idé stá le po dítět i touží,
akorát v mnoha př ípade c h po jednom. Ta k jako dř ív e se pov ažov a l y z a standart 2 děti, dn es to zač ín á b ý t jedno dítě.
V otevře n é otázce jse m se že n pta la je st li b y c htě ly b ýt v domá c nost i
n e bo b y radě j i c hodi l y do práce. Zde b y l n ázor vš ec h ž e n jednotn ý .
Doma je pěkně, a le rodičovs ká dovole n á stač í. Žádná z dotázan ý c h s touto mož nost í zat ím n euv ažova la. Člov ěk je t yp s pole če n ský a pr ác e
mu na b íz í kontakt s lidm i. Na v íc 80% dotazova n ý c h potřebuje c hodit do práce kv ůl i zdroji př í j mů. 20% dotázan ý c h že n c hodí do prác e, protože je
práce ba v í. Jedn a že n a ne v y čerpa la doma a n i rodičovskou dovole nou a n astoupila ve dvou letec h dít ěte do práce a druhá že n a s i c hodí do prác e
a les poň př iv y dě lat. Tyto dva př ípa dy jsou, a le spíš e z f in a n č n ího h le d is ka.
Jak jse m j iž u v edla, přednost prác i v domác nost i př ed c hoze n í m do
za mě stná n í b y n eda la a n i je dna ž e na z dotázan ý c h. Některé s e rozhod l i d le je j ic h f in a n č n í s it uac e a některé z lás ky k prác i.
Da lš í otázkou jse m z j iš ťova la mož nost i b y dle n í, zda je j ic h b ytov á
s itua ce ov l iv ň u je počet dětí. Šest dotázan ý c h že n b y d l í společ n ě
v jed nom domě s rodič i n e bo prarodič i. Dv ě in for ma n ky pova žuj í te nto stav za doča s n ý . Ma j í j iž koupe n ý star š í domek, kter ý opravuj í a po
dokonče n í oprav se př estě huj í. Zb y lé čt y ř i ž e n y v id í te nto stav jako 59
koneč n ý a dokonc e dv ě ma ž e ná m to takh le v y h ovuje. D vě ž e n y b y dl í v e
v la stn í m rodin n é m domku. Jedn a ho dos tala od rodič ů a ne n í z at íže n á žád nou půjčkou na b y dle n í. J edna in f or m a nka s i koup i la b yt do osob n ího v la stn ict v í. Má s ic e v la stn í b yt, a le zár ove ň v y sokou půjč ku. Pos led n í
že na b y dl í v obec n í m b yt ě. Druh é dít ě c htě j í tř i že n y , které b y dl í n e bo opravuj í
v la stn í
rodin n ý
domek.
Dv ě
že n y
uv ádě j í,
že
b y dle n í
n eov l iv n i lo je j ic h rozhodová n í o da lš í m dítět i. Os m že n dítě plá nova lo,
až mě l i n aplá nov a né také b y dle n í. Dvě že n y toto řeš il y až dodateč ně. Bytovou otázku považuj í v še c h n y z a jednu z n e jdůle ž itě jš íc h př i volb ě zda m ít dítě a kolik dět í.
Dá le mě z a j í ma lo, ja k ž e n y ov l iv ň uj í f in a n ce v e spojitost i s dítěte m.
Vše c h n y že n y po dobu mateřské dovole n é b y l y zá v is lé na př í j mu muž e.
Tř i že n y uve dl y, že jsou n a tom ja ko rodin a f in a n č ně dobře. Ne jh ůř e n a tom b y l y t y že n y , které jsou je ště n a rodičovské dovole né. Z jedn é
v ý p lat y a rodičovské ho př íspě v ku se n ež i je ne j lé pe. Na v íc, kdy ž z toho mu s í s plác et půjč ku. Někter ý m pomoh l i r odiče, a le i tak ná klady n a dít ě
stá le rostou. Říká se, že pr v n í dítě je ne j dražš í. I tak jsou zde tř i že n y ,
které druh é dítě ne c htě jí z f in a n č n íc h důvodů. Druhé dítě b y je dosta lo do tíž iv é f in a n č n í s itua ce. Druh ý m f a ktem, kter ý m i z rozhovorů v y š e l
je, že a n i je dna že n a, která uvedla s vou f in a n č n í s ituac i jako dobrou n ec hc e m ít druhé dítě. Opět se proje vuje touha po d ítět i, a le jedno pln ě stač í.
Pos le dn í otevře n á otázka s měřov a la n a v l iv kar iér y n a počet dět í.
Větš in a dotazova n ý c h že n b y la je dnotv árn é profe se, kde přeruše n í
v dů s ledku mateřské dovole n é nez n a me n a lo ztrátu kar iér y . Še st žen b y lo
v y uče n ý c h a pra cova l y jako dě ln ic e. Vše c h š est těc hto žen se s hodlo n a
tom, ž e dě ln ic i žádn á kar iér a ne čeká a prác e na n ě počká. Jedn a n astoupila j iž ve d vou letech dítěte do práce, a le te nto krok ne mě l n i c spole č né ho
s kar iérou,
a le
s f in a n c e m i.
Tř i
že n y
s dosaž e n ý m
středoškolský m v zdě lá n í m mě l i n ázor trochu odliš n ý . Jedn a uve dla, ž e
mateřská dovole n á j í př eruš i la kar iéru, druhá bě h e m mateřs ké dovole n é
př iš la o místo a třet í s i žádnou kar ié ru ne st ih la před ná stupe m n a 60
mateřskou dovole nou v y b udovat. Pos le dn í že n a mě la v y sokoškols ké
v zdě lá n í. An i tato žena ov še m ne uvedl a, že b y j í mateř ská dovole n á ov li v n i la kar iéru. Pracuje v profe s i, kde ji to nepostih lo. Uz n á vá, ž e
e x istuje mn oho prof es í, kde tří a v íc e letá ztráta kontaktu s profe s í můž e
m ít ve lký v l iv n a kar iéru. V n ěkter ý c h oborec h jde te mpo r yc h le do předu. Zde pa k zá v is í n a ka ždé že n ě jak s e rozhodne a č e mu dá přednost.
Vý voj společ nost i a z e j mé n a kles a j íc í porodnost nás n ut í k h le dá n í
př íč i n tohoto je vu. Touha po dítět i je u n ás s ice j e ště ve lká, a le bohuž e l
v mnoh a př ípadec h pouze po je dnom. Je otázkou čím b y se te nto je v moh l z mě n it, jaká le gis lat iv n í opatřen í b y pomoh la te nto trend z vrát it.
5.4.2 dotazníky Ze 100 rozda n ý c h dotazn íků že n á m b y lo vr áce no k v y hodnoce n í 8 4
v y p ln ě n ý c h dotazn íků, t j. 84 % ná vr atnost. Dva dotazn íky js e m muse l a
v y řa dit, protože úda j v pr v n í otázce ne odpov ída l kr itér iu v ý zkumn é h o v zorku. Pro dalš í pr ác i s dotazn íke m b ude použ ito 82 dotazn íků že n, což je 82% z rozda n ý c h dotazn íků.
Ze 100 rozda n ý c h dotaz n íků mužům b y lo vrá ce no k v y hodnoce n í 7 7
v y p ln ě n ý c h dotazn íků, t j. 77 % n á vratn ost. Všec h 77 dotaz n íků js e m
odpov ída lo kr itér iu v ý zkum n é ho vzorku. Pro da lš í prác i s dotazn íke m bude použ ito 77 dotazn íků mužů, což je o pět mé ně ne ž u že n.
Vš ic h n i r esponde nt i jsou v ma n že ls ké m s v azku, ma j í jedno dít ě a
n epřes á h l i h ra n ic i 40 let. Ne jpočetn ě jš í s kupin u u že n tvoř í re sponde ntk y v e v ěku 21 až 30 let a to 60 %, u mužů tv oří ne jpočet ně jš í skupi n u muž i
ve v ěku 31 a ž 40 let a to 52 %. Pouze dv ě že n y a j e de n muž b y l i ve v ěku
do 20 let.
Větš ina re spond e ntek 60%, má středn í odborné vzdě lá n í, 37 %
responde ntek má středn í odborné vz dě lá n í s matur itou, 2 % ma j í v y sokoškolské v zdě lá n í a 1 % vz dě lá n í zá kladn í.
61
Dosažené vzdělání respondentek
1%
2%
střední odborné
1 2 3 4
střední odborné s maturitou vysokoškolské
37%
60%
základní
Většin a dotázan ý c h mužů, 63 % má středn í odborné vzdě lá n í, 32 %
Res ponde ntů
má středn í odborné
v zdě lá n í
s matur itou, 3 % ma j í
v y sokoškolské v zdě lá n í a 2 % vz dě lá n í zá kladn í. Dosažené vzdělání respondentů
2%
střední odborné
1
střední odborné s maturitou vysokoškolské
2 3
32%
3%
63%
základní
4
Druh ý okruh /že n y / – z j iš ťuje, zda b y že n a da la př ednost prác i
v domác nost i př ed z a mě stná n í m. Pátá otázka , která je zárove ň k l íčov á pro ce lý dotazn ík, b y la z a měře n a na plá nova n ý počet dětí. 46 % responde ntek plá n uje pouze je dno dítě, 48 % plá n uje dvě dět i a 6 % dotáza n ý c h plá n uje tř i dět i. Čt yř i a v íc e n eplá nuje a n i jedn a responde nta. Plánovaný počet dětí - /ženy/
1 2 3
jedno dítě dvě děti tři a více
6% 46%
48%
62
Druh ý okruh / muž i/– z j iš ť uje, zda b y s i muž i přá l i, a b y že n a da l a
před nost prác i v domác nost i před za mě s tná n í m. Pátá otázka , která j e
zárove ň kl íčová pro ce l ý dotaz n ík, b y la za měře na n a plá nov a n ý počet dět í. 52 % responde ntů plá nuje pouze jedno dítě, 40 % plá nuje dv ě dět i a 8 % dotázan ý c h p lá n uje tř i dět i. Čt yř i a v íc e neplá n uje a n i jede n muž, v této var ia ntě jsou plně v e s hodě s re sponde ntka ma. Plánovaný počet dětí /muži/
1 2 3
8%
jedno dítě dvě děti tři a více
52%
40%
/že n y / Zůstat v domác nost i b y s e lí b i lo 12 % dotázan ý c h, z b y l ý m 88 % b y se tato var ia nta n e l íb i la. Důvod proč c hodí do za měst ná n í uv edlo 89
% pe n íze, 10 % c hodí do práce kv ůl i kontaktu s lid m i a je dno procento kvů l i kar iéře.
Zůstat v domácnosti - /ženy/ 12% 1 2
ANO NE 88%
/ mu ž i/ Ab y zůsta la že n a v domá c nost i b y se l íb i lo 6 % dotázan ý c h mužů, z b y l ý m 94 % b y s e tato var ia nta n e l í b i la. Důvod proč mus í c hod it
ma n že lka do za mě stná n í uv edl i muž i n ás le dov ně 71 % pe n íze, 22 %
63
c hod í do prá ce kv ůl i kontaktu s lidm i, 4 % procenta kvůl i kar iéř e a 3 % n e b y la z ařaz e na a n i do jedn é z na b íz e n ý c h možnost í. Zůstat v domácnosti - /muži/ 6% 1 2
ANO NE
94%
Třetí okruh / že n y / – je z a měře n n a ob la st b y dle n í. V os mé otázce z jiš ť uj i, ž e 44 % dotázan ý c h že n b y dl í s poleč n ě s rodič i, 27 % b y dl í v e
v la stn í m domě, 17 % v podná j mu, 5 % v e v la stn í m b ytě, 5 % v obe c n í m b yt ě a 2 % v druž stev n í m b ytě. Změ nu stá va j íc í ho b y dle n í plá n uje 11 %.
Zb y l ý c h 89 % žádnou z mě n u b y dle n í n eplá nuje. Na otázku zda m á b y d le n í v l iv na plá nova n ý počet dětí uve dlo 54 %, že ano. Skoro ste jn á část že n 46 % s i m y s l í ž e n ikoliv .
BYDLENÍ - /ženy/ 1 2 3 4 5 6
ve vlast. domě
ve vlast. bytě v družst. bytě v obecním bytě v podnájmu u rodičů
Třetí okruh / muž i/ 39 % dotázan ý c h muž ů b y dl í společ ně s rodič i, 23 %
b y d l í v e v la stn í m domě, 12 % v podn á j m u, 13 % ve v l a stn í m b yt ě, 5 % 64
v ob ec n í m b yt ě a 8 % v druž stev n í m b y tě. Změ nu stáva j íc ího b y d le n í
p lá nuje 29 %. Zb y l ý c h 71 % žádnou z mě n u b y dle n í n ep lá n uje. Na otázku zda má b y dle n í v l iv n a plá nova n ý počet dětí uvedlo 55 %, ž e a no. Skoro ste jn á čá st žen 45 % s i m y s l í že n ikoliv .
BYDLENÍ - /muži/ 1 2 3 4 5 6
ve vlast. domě
ve vlast. bytě v družst. bytě v obecním bytě v podnájmu u rodičů
Čtvrt ý okruh /že n y / – z j iš ťuje f in a n č n í z áze m í r esponde ntek. 11 otázka se t ýká vz dě lá n í partnera. 52 % partnerů má středn í odborn é v zdě lá n í, 40
% má středn í odbor né s matur itou, 5 % partnerů má v y sokoškolsk é v zdě lá n í a 3 % zákla dn í. U se dm i proce nt dotázan ý c h ne hr a je v ý š e. př ída vku n a dítě roli př i úv a hác h o da lš í m dít ět i, 6 % b y uv íta lo z v ý š e n í
od 2001,-Kč do 3000,-Kč. 87 % b y uva žov a lo o da lš í m dítět i, kdy b y b y l př ída vek na dít ě ve věku do des et i let v y š š í ja k 3000,- Kč. Vzdělání partnera /ženy/ 1 střední odborné
2 střední odborné s maturitou 3 vysokoškolské 4 základní
Čtvrtý okruh / muž i/ –
11 otázka s e tý ká v zdě lá n í part nerky . 48 %
partnerů má středn í odborn é v zdě lá n í, 44 % má středn í odborn é 65
s matur itou, 4 % partnerů má v y sokoškolské vzdě lá n í a 4 % základn í. U
deset i proce nt dotázan ý c h ne hr a je v ý š e př ída vku na dítě roli př i úv a hác h o da lš í m dítět i, 12 % b y uv ít a lo z v ý š e n í od 2001,-Kč do 3000,- Kč. 78 %
b y u v ažov a lo o da lš í m dítět i, kdy b y b y l př ída v ek na dít ě ve věku do deset i let v y š š í jak 3000,-Kč.
Vzdělání partnera /muži/ 1
střední odborné
2
střední odborné s maturitou vysokoškolské
3 4
základní
/že n y /
2 % uvedla, že ce lková v ý š e č isté ho mě s íč n ího př í j mu
domác nost i je do 10.000,- Kč, 64 % uve dlo,že je j ic h měs íč n í př í je m j e v roz mez í
10.001,- Kč
až
15.000,- Kč,
25
%
má
mě s íč n í
př í je m
domác nost i 15.001,- Kč a ž 20.000,- Kč, 7 % uvedlo 20.001,- Kč a ž 25.000,-Kč a 2 % uvedl i, že je j ic h př íj m y domác nost i jsou v y š š í ja k
30.000,-Kč. Dvě re sponde nt y, které uv edl i ne jv y š š í př í j m y zárove ň uv ed l y , že druhé dít ě neplá n uj í.
Příjmy domácností /ženy/ 2%
1 2 3 4 5
7%
do 10.000,-Kč 10.001,-Kč až 15.000,-Kč 15.001,-Kč až 20.000,-Kč
2%
25%
20.001,-Kč až 25.000,-Kč
64%
vyšší jak 30.000,-Kč
66
/ mu ž i/
n ikdo z dotáza n ý c h mužů neuv edl, že c e lková v ý š e č isté ho
mě s íč n ího př í j mu domác nost i je do 10.000,-Kč, 51 % uve dlo,že je j ic h mě s íč n í př í je m je v roz me z í 10.001,- Kč a ž 15.000,- Kč, 40 % má mě s íč n í
př íje m domác nost i 15.001,- Kč až 20.000,-Kč, 6 % uv edlo 20.001,- Kč a ž
25.000,-Kč, 1 % uvedlo př í je m 25.001,-Kč až 30.000,-Kč a 1 % uvedlo, že je j ic h př í j m y domác nost i jsou v y š š í jak 30.000,-Kč.
Příjmy domácností /muži/ 1 2 3 4 5
1% 0% 6%
do 10.000,-Kč
10.001,-Kč až 15.000,-Kč 15.001,-Kč až 20.000,-Kč 20.001,-Kč až 25.000,-Kč
52%
41%
vyšší jak 30.000,-Kč
Pát ý okruh /že n y / – za mě řuje s e na kar i éru že n y. Větš in a re sponde ntek 60 %, má středn í odborn é vzdě lá n í, 37 % responde ntek má středn í odborné v zdě lá n í s matur itou, 2 % ma j í v y sokoškolsk é vz dě lá n í a 1 %
v zdě lá n í zákla dn í. 24 % uvedlo, že se j ic h kar iéra t ýká a z b y l ý c h 76 % se k pojmu kar iéra v y jádř i lo, že se j ic h te nto poje m n et ýká. Kd y b y b y l y
postave n y před roz hodnut í zda dítě n e b o kar iéra, tak pro dítě b y s e rozhodlo 94 % dotázan ý c h ž e n a pouh ý c h 6 % b y da lo přednost kar iéře. Kariéra nebo dítě /ženy/ 6% 1 2
dítě
kariéra 94% 67
Pát ý okruh / muž i/ – 42 % uv edlo, že s e j i c h kar iéra t ýká a z b y l ý c h 58 % se k pojmu kar iéra v y já dř i lo, že s e jic h te nto poje m net ý ká. Kdy b y b y l i
postave n i př ed rozhodnut í zda dítě n e b o kar iéra, tak pro dítě b y s e rozhodlo 97 % dotázan ý c h mužů a pouh é 3 % b y da l i přednost kar iéř e.
Kariéra nebo dítě /muži/ 3% 1 2
dítě
kariéra 97%
5.5 Analýza shromážděný ch informací Úda je
z j iště né
kv a l itat iv n í m
v ý z kume m
korespondu j í
s úda j i
obsa že n ý m i v dotazn íku, který je metodou kva nt itat i v n ího v ý zkumu.
Pro zmapov á n í v ý zkum n é ho prob lé mu b y l y stanove n y čt yř i h y potéz y.
Prv n í h y potéza - Chtě la b y b ýt že n a radě j i v domác nost i – b y la v ý z kume m v y v rá ce n a. Ve l m i přes v ědč i v ě lze toto tvrze n í podpoř it úda j i
ja k z v ý zkumu k v a l itat iv n ího, kde de v ět že n z de set i toto tvrze n í v y v r át ilo, tak z v ý z kumu kv a nt itat iv n íh o, kde stejn ý ná zor mě lo 7 2 dotáza n ý c h z c e lkov é ho počtu 82. Většin a že n s i z vo li la ce stu že n y
v z a mě stná n í z f in a n č n íc h důvodů. Je n m i n i mum ž e n u vedlo, že c hodí do
za mě stná n í pro kontakt s lidm i. U dotazov a n ý c h mužů toto tvrze n í b y lo v y v r áce no je ště marka ntn ě j i, pouze pět mužů b y s i přá lo, a b y ma n že lk a
zůsta la v domá c nost i. Zde js e m b y la odpověďm i mužů pře kvape ná, domn ív a la js e m s e, že b y s i v íce muž ů přá lo, ab y ma n že lka zůsta l a
v domác nost i. V tomto názoru se promít l a f in a n č n í strá nka rodin y , které se vě nu je druhá h y potéza.
68
Druhá h y potéza - Ov l i v ň uj í f in a n ce počet dětí – n e lze jednoz na č ně
potvrdit. V kaž dé m př ípadě s e jedn á o z a jí ma v ý je v, kter ý b y b y lo n a m ístě h loubě j i prozkoumat. Že n y , kde v ý š e č isté ho mě s íč n í ho př í j mu
dosahova l y n e jn iž š íc h hodnot, druhé dít ě v e větš in ě př ípadů n eplá nova l y , a le zárove ň ste jn é ho ná zoru b y l y i že n y , kde t yto mě s íč n í př í j m y dosahova l y č ástky v y š š í ja k 30.000,- Kč . V ostatn íc h odpovědíc h b y l y
odpovědi v rov nováz e. Skoro všec h n y dotáza n é že n y b y př iv ít a l y z v ý š e n í př ída vku na dít ě. Pokud b y je ho čá stka dosa hov a la v ý š e v y š š í ja k 3.000,-
Kč, uva žova l y b y o da lš í m dítět i. Př i zkoumá n í této h y potéz y se n ázor y že n i mužů ztotožňov a l i.
Třetí h y potéza - Ov l i v ň uje b ytová otázka počet dět í – b y la v ý z kume m
potvrze n a. Větš in a
dotázan ý c h
že n,
v ý z kumu z ača la uv ažovat o dítěti až
j ak
je
patrné
z kva l it at iv n íh o
v oka mž iku, kd y mě la v yř eš e nou
b ytovou otázku. Zde bude n e jv ětš í důvod proč se dne š n í rodiče rozhodu j í
je n pro jedno dítě. Protože podle kv a nt itativ n ího v ý z kumu skoro polov in a dotazova n ý c h že n a mužů b y d l í u rodičů a prá v ě větš in a takh l e ž ij íc íc h ž e n a mužů uv edla, že o druhé m dítěti z at í m neuv ažuj í. Stát b y
mě l m la dý m rodin á m poskyt nou pomoc př i řeš e n í b ytové otázky a trend ma lé ho počtu dětí v rodin ě z tohoto v ý zkumu.
b y s e s na d z lepš i l, a le spoň to v y pl ý v á
Čtvrtá h ypotéza - Má kar iéra v l iv n a počet dětí – b y la v ý zkume m
v y v r áce n a. Že n y se středn í m odborn ý m vzdě lá n í m, které tvoř il y 60%
v šec h dotazova n ý c h, uv edl y , ž e se j ic h poje m kar iéra net ýká, pouze tř i z této kategorie b y l y opač n é ho ná zoru. Jin é ho n ázoru b y l y že n y, které mě l i matur itu ne bo v y sokoškolské v zdě lá n í. Zde polov in a uv edla, že s e
j ic h poje m kar iéra t ýká. Kdy b y s e muse l y roz hodovat mez i kar iérou a
d ítěte m, tak 94% že n b y se rozhodlo pro dítě, č í mž s e ja s n ě v y v r ac í tato h y potéza. Touha po dítět i je ur č itě v ětš í n ež touha po kar iéře. Mužů s e kar iéra podle odpověd í v dotazn íku, týká mnoh e m ča stě ji, uv edlo tak 32 dotáza n ý c h mužů.
69
Závěr Může me ř íc i, že že n y jsou opra vdu v e větš í m íř e z a mě stná n y, ov še m
n a pracov n í m trhu jsou oka mž itě odsouv á n y n a h ůře p lac e ná m ísta. Je j ic h přerušov a ná pracov n í kar iéra (dět i, rodin a) z n ic h č in í ,,ne sta b i ln í “ pracov n í s í lu, což vede k n iž š í mu ohodnoce n í na trhu prác e.
Také v pra cov n í m růstu jsou že n y v ý raz ně z ne v ý hodně n y. Př i dvou
dětech stráv í že n a na tzv. mate ř ské a r odičov ské dovolené v íc e ne ž še st let, zat ímco ste jně star ý a ste jn ě kv a l i f ikov a n ý mu ž dá l pracuje a z v y š u j e
s i kv a l if ikac i. Zv lá ště ve v ědě a prudce se roz v í je j íc íc h oborec h je to doba , která může ž e nu z prof es e čá steč ně ne bo i z ce la v y ř adit.
Běhe m m in ulé ho stolet í doš lo k ve lké mu pokroku ve v zdě la nost i ž e n
a zárove ň k v ětš ímu za stoupen í že n v r ůz n ý c h pra cov n íc h odvět v íc h. Rov nost př íle ž itost í mužů a ž e n je stá le j eště otázkou budouc ího v ý voje,
přesto nee x istuj í s y sté mové me c ha n is m y a n i n epsa né nor my , které b y že n y v y lučova l y z mož nost i rea l izov at f in a n č n í n ezá v is lost jak n a původn í rodin ě tak na partnerov i. Že n y mus í v ý z n a mn ě pos í l it s voj i ekonomic kou prosper itu, pozic i n a trhu práce a polit ic ký v l iv .
Vztah prác e a rodin y , re sp. pracov n í kar iérové drá h y je din c e a je ho
rodin n é ho c yklu n e n í v zta he m jednoduc h ý m, a n i v ztahe m v y ř eš e n ý m
je d nou provždy. V ja ké mkol iv oka mž iku ž ivotn ího a rodin n é ho c y klu mů že dojít k je ho přehodnoce n í. Te nto vztah se vš ak nepromě ňuje v ča s e je n u je dnotliv c e č i uv n itř ce l ý c h rodin, a le doc há z í i k promě n á m je ho
v ý v ojov ý c h tende nc í. V součas n é dob ě, kdy se prodlužuje průměr n ý v ě k př i uza v ír á n í pr v n ího s ň atku, se zákon it ě prodlužuj e int er va l me z i
ukonče n í m š koly a n aroze n í m pr v n í ho dítěte. Zv y š uje se tak ša n ce za há j it s vou kar iéru je ště pře d n aroze n í m pr v n í ho d ít ěte a je j í m
odchode m na mateř skou dovole nou. U párů, kde ž e na b ude v y dě lá v at v íc e
ne ž
muž,
se
dá
ve
z mě n ě n ý c h
e konomic ký c h
podm í n kác h
předpoklá dat, že muž bude onou „ matkou na mateř ské dovole né “ a že n a bude v tomto obdob í „ ž iv ite le m“ rodin y .
70
Prob lé m kle sa j íc ího počtu dětí v rodin ě se stáv á váž n ý m té mate m.
Stále v na š í společ nost i přetrvá v á touha po dítěti, a le zač ín a j í se ča sto ob je vov at rodin y pouze s je dn í m dít ětem. Zde hr a je v ý z n a mn ou úloh u
polit ika státu. Co a do ja ké m ír y ná s ov l iv ň u je př i roz hodová n í o počtu dět í se sta lo té mate m této práce. Na pr v n í m m ístě b y c h uv edla b ytovou otázku a h n ed na druhé m m ístě f in a n č n í mož nost i, a l e urč itě to ne jsou pouze tyto dva je v y .
71
RESUMÉ Pro svoji prá c i js e m s i z voli la té m a v e l ic e za j í ma v é a aktuá ln í:
Postave n í ž e n y v č eské spole č nost i. S v ý vo je m spole č nost i se l id stvo v íc e a v íce z a m ý š l í n ad kva l itou ž ivota je dnotliv c e. Hodnoty, které se v y z n á v a l y v m in u l ý c h de set ilet íc h, ztrác e jí n a v ý z n a mu, a stá le v íc e n astupuje tz v. konzumn í způsob ž ivota. Pokud s t ímto je ve m spoj í m e k les a j íc í porodnost, jde o prob lé m v e l ice v ý z n a mn ý .
Otázky postave n í že n y v dn eš n í spol eč nost i i rodině, je j í úča st i ve
v eře jn é m ž ivotě, postav e n í n a trhu prác e, je j í obraz v mé di íc h – jsou
častě j i dis kutová n y ne ž dř ív . Přesto je j i sté, že n ěkteré v yt ý č e né úkoly , ja ko je např íkla d uv ádě n í zá sa d rov n ý c h př íle ž itost í pro muže a ž e n y do b ěž né pra x e, b udou dlouhodob ý m proces e m. že n
Jedn í m z předpokladů žádouc íc h z mě n v postav e n í a společe n ské roli je
z mě n a
c e lkov é ho
společe n ské ho
kli matu,
z mě n a
postojů
k odliš noste m ž ivota že n i mužů tak, a b y us i lova l i o odstra ně n í
n edodržová n í prá v a a postupně se tak v yt v áře l y poz it iv n í př íklad y prosazová n í rov noprá v n ý c h př í lež itost í.
72
ZUSAMMENFASSUNG Für me in e Ar b e it h a be ic h e in se hr int eres sa ntes und aktue l le s The m a
ausg ewä h lt: Die Pos itron der Fr au in der tsc he c h is c h e n Ges e l ls c ha ft. M it der Ges e l ls c ha ft se ntwicklun g fe n ky die M e nsc h h e it i m mer me hr über d i e
Le b e ns qua l it ät des e in ze ln e n M e ns c he n na c h. Die, in de n letzte n Ja hrz e h nte n a l lge me i n güit ige n W erte, ve r liere n ih re Bedeutung un d d i e s.g. Kon sumge se l ls c h a ft set ít s ic h i m mer me hr durc h. Die s e Entwicklun g in Ver b in dun g m it a b n e h me n de n Ge burtsz a h le n ste llt e in er n stes Prob le m dar. in
Die Frage n der Fraue n ppos it ion in der h eut ige n Ge se l ls c ha ft un d auc h der
Fa m i l ie,
ih re
Te i ln a h me
in
de m
öf f e nt l ic h e n
Le be n,
die
Ar b e its ma rktpos it ion, I hr Bi ld in de n M e die n – s in d hä uf iger diskut iert de n n je. Trotzde m ist a ber s ic h er, da s s e in ige Auf g a be n, wie z. B. da s
Ein f ühre n dergle ic h e n Bedin gunge n der Ge lege n he it e n f ür Mä n n er und
Frau e n in die lauf e n de Pra x i, werde n z u e in e m la n gf r ist ige n Prozes s f ü hre n. und
Ein e der Voraus setze ng e n der Gewün s c hten Än derunge n der Pos itron der
Ges e l ls c ha ft srolle
der
Fra ue n
ist
die
Än derun g
de s
gese l ls c ha ft l ic h e n Kl i ma, die Än derun g der Stellun g na h me zu de n Versc h iede ne h e ite n de s Fraue n le b e n s i n de n jetz ige n Be din gunge n.
Daru m ist a lso notwendig die öf f e nt lic h e Me in un g un d Rec htsge f üh l d er Frau e n un d Mä n n er so zu ä nder n, da m it s ie na c h de m Ab b aue n der Rec hts v er letzung streb e n und Sc hr itt für Schr itt s ic h so die pos it iv e n Be is pie le des Gle ic hge lege n he it sdur c hs etze ns b i lde n.
73
Odkazový aparát: 1. Lidov é nov in y . Zle pš í nove la posta ve n í že n ? 7. 4. 2000
2. ( 8 : 47)
3. ( 11 : 39)
4. Jea n Jac que s ROUSSEAU (1712-1778), fr a ncouzský f i lo zof a pedagog.
5. ( 11 : 39-51) 6. ( 11 : 64)
7. KRÁSNOHORSKÁ Eliška (1874-1926), vl. jm. PECHOVÁ, spisovatelka, překladatelka, feministka a operní libretistka
8. RIEGROVÁ Marie (1833-1891), roz. PALACKÁ,dcera F. Palackého, filantropka, 9.
publicistka
( 11 : 244)
10. www.feminismus.cz 11. www.czso.cz 12. ( 10 : 12-13)
13. ( 33 : Mladá fronta Dnes) 14. www.mpsv.cz 15. ( 2 : 299)
16. www. Feminismus.cz: ( 41 ) 17. (23 : 58) 18. ( 16 : 5)
19. ( 12 : 13) 20. ( 4 : 120)
21. www.mpsv. cz ( 39 ) 22. www.mpsv. cz ( 39 )
23. www.vyplata.cz ( 42 )
24. Velký sociologický slovník 25. ( 10 : 41) 26. ( 17 : 17)
27. ( 25 : Hospodářské noviny) 28. ( 12 : 113) 29. ( 12 : 116)
74
30. ( 36 : Právo) 31. ( 12 : 120)
32. www.mpsv. cz ( 39 ) 33. ( 38 : 25)
34. www.zenyaveda.cz ( 43) 35. www.mpsv. cz ( 39 ) 36. ( 18 : 9 )
37. www.mpsv. cz ( 39 ) 38. Květy ( 37 )
39. www.mpsv. cz ( 39 )
75
Seznam použité literatury: 1. BLÁHA, I., A. Dnešní k ri ze rodinné ho živ ota. Brno: I.A.Blá h a, 1933
2. BRDEK, M. a JÍROVÁ, H. Sociální poli ti ka v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohe m ia, 1998. 1. v y d. ISBN 80-85963-71-X
3. ČAPEK, K. Hovory s T. G. Masaryk em. Prah a : Če skos lov e n ský spi sov ate l, 1990. 1. soudobé v y d. 592 s. ISBN 80-202-0170-X.
4. DVOŘÁK, J., ŠOLCOVÁ, I. Vademe kum moder ní manaže rk y. Prah a : Ma na ge me nt Pres s, 1998. 1. v y d. 163 s. ISBN 80-85943-62- X
5. FI ALOVÁ, L., et a l. Představ y mladý ch lidí o manžel ství a rodičovst ví. 1. v y d. Pra ha: Soc iologické n akladate ls tv í, 2000. 163 s. ISBN 8085850-87-7
6. GAVORA, P. Úvod do pedagogick ého v ýzkumu. Br no : Pa ido, 2000. ISBN 80-85931-79-6
7. HAY, L. Síla ž eny. 1.v y d. Pra ha: Pragma , 1997. 132 s. ISBN 80-7205392-2
8. JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno : Pa ido, 1999. 4. v y d., 105 s. ISBN 80-85931-78-8.
9. KRAUS, B., POLÁČKOVÁ, V., et a l. Člověk – prostř edí – vý chova. Brno: Pa ido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2
10.KUCHAŘOVÁ, V., ZAMYKALOVÁ, L. Aktuální otázky post avení že n v ČR. Praha : Vý z kumn ý ústav prác e a soc iá l n íc h vě c í, 19 98. ISBN -.
11.LENDEROVÁ, M. K hříc hu i modlitbě. Prah a : M ladá f ronta, 1999. 1. v y d., 304 s. ISBN 80-204-0737-5
12.M AŘÍ KOVÁ, H., et a l. Pr oměny souč asné č esk é rodi ny. Prah a : Soc iologic ké nak la date lst v í, 2000. 1. v y d. 170 s. ISBN 80-85850-93-1
13.M AŇÁK, J., et al. Kapit oly z metodologie pedagogik y. Br no : Ma sar y kov a un iv ., 1994. ISBN 80-210-1031-2
14.M ATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve vý chov ě dětí. Prah a : Portál, 2000. 3. v y d. ISBN 80-7178-494-X
15.M ATOUŠEK, O. Rodina jako instit uce a v ztahová síť. Pra ha: SLON 1997. 2. v y d. ISBN 80-85850-24-9
76
16.MOŽNÝ, I. Kapitol y z e sociologi e rodiny. Brno : UJEP, 1987. 1. v y d. 143 s. 55-048-87
17.MOŽNÝ, I. Sociologi e rodiny. Pr a ha : Soc iologické nakla date lst v í, 1999. 1. v y d. 251 s. ISBN 80- 85850-75-3
18.NOVÁKOVÁ, J. Rovná pr áva a příle žitos ti pro ž eny a muže v Evr ops ké unii. Praha: Gr at is, 2003. 2. v y d. 22 s. ISBN 80-86552-5 9-4
19.OAKLEYOVÁ, A. Pohlaví, gender a spol ečnost. 1. v y d. Pra ha : Portá l, 2000. 176 s. ISBN 80-7178-403-6
20.OPLETAL, F. Pokles porodnosti a sňatečnosti v České republice. Bakalářská práce. Brno : PdF MU, 2003.
21.OPLETALOVÁ, J. Seberealizace ženy na mateřské dovolené. Bakalářská práce. Brno : PdF MU, 2003.
22.PÁVEK, F. Manželství na zkoušku? 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1987. 256 s. 601/22/826 13/13 23-082-87
23.PAVLÍK, P., et al. Stínová zpráva v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů. Praha: Gender Studies, 2004. 120 s. ISBN 80-86520-04-08
24.PEASE, A., PEASE, B. Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách. 1. vyd. Brno: Alman, 2001. 317 s. ISBN 80-86135-15-2
25.PLZÁK, M. Zákony ženské přitažlivosti. Prah a : Emin e nt, 1995. 1. v y d. ISBN 80-85876-12-4
26.RYANOVÁ, E. o rodičích. Pra ha: Nakladate lst v í Lidové nov in y , 1996. 168 s. ISBN 80-7106-171-9
27.SCHLESSINGEROVÁ, L. De set hl oupostí , jimiž si že ny komplikují život. 1. v y d. Pra h a: Motto, 1995. 175 s. ISBN 80-85872-16-1
28.TAUBNER, V. Rodiče v k rizi ?. Neratov ic e : Šorel, 1993. 1. v y d. ISBN 80-900683-7-5
29.UZEL, R. Mýty a pov ěr y v se xu. Praha : Práce, 1991. 2. v y d. ISBN 80208-0169-3
30.VANČUROVÁ, E. Úvahy o dětech a lidec h v rodině. 1. v y d. Prah a: Státn í peda gogické nakla date lstv í, 1987. 144 s. 14-498-87
31.WI CHTERICH, CH. Globaliz ovaná žena. 1. v y d. Pra ha: Prof e m, 2000. 226 s. ISBN 80-238-5631-6
77
Časopisecká literatura: 32.Lidov é nov in y . Zlepší novel a postavení že n? 7. 4. 2000
33.RIEBAUEROVÁ, M., GAZDÍ K, J. Životní styl: zdal eka s e neblí ží ideálu. M ladá fronta Dne s, ze dne 17. 5.2000
34.www. Fe m in is mus.c z: Postave n í ž e n na trhu prá ce II, str.2 [čteno 22. 11. 2003].
35.Hospodářské nov in y . Téměř t řetinu podni katelů v Čes ku tvoří že ny. 14. 2. 2001
36.Právo. Ženy se uk líz ení hned tak nezbaví. 7. 2. 2003
37.Týde n ík Květ y č. 5/2002, č lá nek: Že n a v prác i: na vž dy dvojka ?
38.Týde n ík Te le v iz e. 31/2002. Pra ha: Ri n gie r ČR, 2002. ISSN 1211-7625
Informace získané z Internetu: 39.www.mps v.c z: I nternetová strá nka M in isterstva prá ce a soc iá l n íc h vě c í (čteno únor 2006)
40.www.cz so.cz: Intern etová stránka Če ské h o statistick é ho úřadu (čteno únor 2006
41.www.f e m in is mus.c z 42.www.v y plata.cz
43.www.ze n y a ve da.cz
78
Seznam příloh: 1. Dotazník
2. Přehled odpovědí
3. Zápisy z jednotlivých interwiev
79
Ivana Sklářová - studentka Pedagogické fakulty Masarykovi univerzity v Brně
Bakalářská práce z oboru sociální pedagogika
DOTAZNÍK k problematice poklesu počtu dětí v rodině
Vážené ženy,
jsem studentkou bakalářského studia sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovi univerzity v Brně. Chtěla bych Vás požádat o spolupráci při výzkumu zaměřeného na problematiku poklesu počtu dětí v rodině. Vaše odpovědi na otázky v tomto dotazníku by mohli pomoci osvětlit důvody, které vedou k poklesu počtu dětí v rodině v České republice a nastínit možná řešení tohoto nepříznivého vývoje. U otázek, prosím, zakroužkujte správnou odpověď. U každé otázky jen jednu. Vaše odpovědi nebudou zveřejněny a budou sloužit pouze jako podkladový materiál pro celkové vyhodnocení. Vyplněný dotazník prosím vložte do přiložené nadepsané ofrankované obálky a co nejdříve odešlete. Děkuji za čas, který jste musela věnovat vyplnění tohoto dotazníku. Případné otázky zodpovím na telefonním čísle 608 722 056.
80
1. Jste vdaná? 1) ano
2) ne
2. Váš věk. 1) do 20 let
2) 21 až 30 let
3. Kolik máte dětí? 1) žádné 2) 1
3) 2
4. Věk Vašeho dítěte. 1) 0-3 roky 2) 3-7 let 5. Kolik plánujete dětí? 1) jedno 2) dvě
3) 31 až 40 let 4) 3 a více
3) 8 a více let 3) tři
4) čtyři a více
6. Líbilo by se Vám zůstat v domácnosti. 1) ano 2) ne
3) nevím
7. Proč chodíte do zaměstnání, popř. proč se vrátíte do zaměstnání. 1) pro peníze 2) pro kontakt s lidmi 3) kariéra 4) nevím 8. V jakém bytě bydlíte? 1) ve vlastním domě 2) ve vlastním bytě 3) v družstevním bytě 5) v podnikovém bytě 6) v podnájmu 7) u rodičů
4)v obecním bytě
9. Plánujete změnu bydlení? 1) ano 2) ne 10. Má vliv bydlení na plánovaný počet dětí? 1) ano 2) ne 11. Nejvyšší dosažené vzdělání vašeho partnera. 1) základní 2) střední odborné 3) střední odborné s maturitou
4) vysokoškolské
12. Jaké výše by musel dosáhnout přídavek na dítě ve věku do 10 let, aby jste měla další dítě? 1) výše přídavku nerozhoduje 2) do 1000,- Kč 3) 1001,-Kč až 2000,-Kč 4) 2001,-Kč až 3000,-Kč 5) vyšší jak 3000,-Kč 13. Celková výše čistého měsíčního příjmu Vaší domácnosti. 1) do 10.000,-Kč 2) 10.001,-Kč až 15.000,-Kč 3)15.001,-Kč až 20.000,-Kč 4) 20.001,-Kč až 25.000,-Kč 5) 25.001,-Kč až 30.000,-Kč 6) vyšší jak 30.000,-Kč 14. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. 1) základní 2) střední odborné 3) střední odborné s maturitou
4) vysokoškolské
15. Týká se Vás pojem kariéra? 1) ano 2) ne 16. Kdyby jste byla nucena se rozhodnout mezi dítětem a kariérou. Pro co by jste se rozhodla. 1) dítě 2) kariéra
81
Přehled odpovědí 1. Jste vdaná? 1) ano
2) ne
82
2
2. Váš věk. 1) do 20 let
2) 21 až 30 let
2
3) 31 až 40 let
49
3. Kolik máte dětí? 1) žádné 2) 1 0
31 3) 2
82
4) 3 a více
0
0
4. Věk Vašeho dítěte. 1) 0-3 roky 2) 3-7 let 34
3) 8 a více let
48
0
5. Kolik plánujete dětí? 1) jedno 2) dvě 38
3) tři
39
4) čtyři a více
5
0
6. Líbilo by se Vám zůstat v domácnosti. 1) ano 2) ne 10
3) nevím
72
0
7. Proč chodíte do zaměstnání, popř. proč se vrátíte do zaměstnání. 1) pro peníze 2) pro kontakt s lidmi 3) kariéra 4) nevím 73
8
1
0
8. V jakém bytě bydlíte? 1) ve vlastním domě 2) ve vlastním bytě 3) v družstevním bytě 22 5) v podnikovém bytě 0
4
2
6) v podnájmu 14
7) u rodičů 36
9. Plánujete změnu bydlení? 1) ano 2) ne 9
73
10. Má vliv bydlení na plánovaný počet dětí? 1) ano 2) ne 44
38 82
4)v obecním bytě 4
11. Nejvyšší dosažené vzdělání vašeho partnera. 1) základní 2) střední odborné 3) střední odborné s maturitou 2
43
33
4) vysokoškolské 4
12. Jaké výše by musel dosáhnout přídavek na dítě ve věku do 10 let, aby jste měla další dítě? 1) výše přídavku nerozhoduje 2) do 1000,- Kč 3) 1001,-Kč až 2000,-Kč 6
0
4) 2001,-Kč až 3000,-Kč
5) vyšší jak 3000,-Kč
5
0
71
13. Celková výše čistého měsíčního příjmu Vaší domácnosti. 1) do 10.000,-Kč 2) 10.001,-Kč až 15.000,-Kč 3)15.001,-Kč až 20.000,-Kč 2
52
20
4) 20.001,-Kč až 25.000,-Kč
5) 25.001,-Kč až 30.000,-Kč
6
0
14. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. 1) základní 2) střední odborné 1
49
6) vyšší jak 30.000,-Kč 2
3) střední odborné s maturitou 30
4) vysokoškolské 2
15. Týká se Vás pojem kariéra? 1) ano 2) ne 20
62
16. Kdyby jste byla nucena se rozhodnout mezi dítětem a kariérou. Pro co by jste se rozhodla. 1) dítě 2) kariéra 77
5
83
Přehle d odpov ědí Číslo dotazníku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 3 2 2 3 2 3 3 2 1 2 3 3 3 2 3 3 2 3 2 2 3 2 3 3 3 2 3 3 2 2 3 3 2 3 2 2 2 3 2 2 3 1 3 2 2
3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
4 1 1 1 2 2 2 2 1 2 1 1 1 2 2 2 2 1 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2 1 1 2 2 1 1 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 1 2 2
5 1 2 2 1 1 3 2 2 2 1 3 2 1 1 1 2 1 2 2 1 1 2 1 2 1 1 1 1 2 2 1 2 2 2 1 2 2 1 2 1 1 2 2 2 3 1 2 2
Otázka číslo 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 2 1 7 1 1 2 5 2 3 1 2 2 1 6 2 1 3 5 4 3 1 1 2 1 6 2 1 2 5 3 2 2 1 2 2 7 2 1 3 1 3 2 2 1 2 2 1 2 2 3 5 6 3 2 1 1 1 6 2 2 2 5 2 3 1 1 1 1 6 1 1 2 5 2 3 2 1 2 1 1 2 1 4 5 3 2 2 1 2 1 4 2 2 2 4 2 2 2 1 2 1 7 2 1 3 5 3 2 2 1 2 1 1 2 2 3 5 2 3 2 1 2 1 7 2 1 2 5 2 1 2 1 2 1 1 2 2 2 5 2 2 2 1 2 2 4 2 2 2 1 3 2 2 1 2 1 4 2 2 3 5 4 3 1 2 1 1 7 1 1 3 4 2 2 2 1 2 1 7 2 1 3 1 2 2 2 1 2 1 1 2 2 1 5 2 4 1 1 2 1 7 2 2 2 5 2 2 2 1 2 1 7 2 1 2 5 2 3 1 1 2 3 7 2 1 3 5 2 2 2 1 2 1 1 2 2 3 5 2 2 2 1 2 2 6 2 2 2 5 3 3 1 1 2 1 2 2 2 4 5 3 3 1 1 2 1 7 2 1 2 5 2 2 2 1 2 1 7 1 1 3 5 3 2 2 1 2 1 1 2 2 3 5 2 3 2 1 2 1 7 2 2 2 5 1 3 1 1 2 1 7 1 1 3 5 2 3 1 1 2 1 1 2 1 2 5 2 3 2 1 2 1 6 2 2 3 5 2 2 1 1 2 1 6 2 1 2 5 2 2 2 1 1 1 1 2 2 3 4 2 3 2 1 2 1 4 2 2 2 5 2 2 2 1 2 1 7 2 1 1 5 1 2 2 1 2 2 7 2 1 3 5 2 3 2 1 2 1 1 2 2 2 5 2 2 2 1 2 1 7 2 1 3 5 3 3 1 2 2 1 6 2 1 2 5 2 2 2 1 2 1 6 2 2 3 5 2 2 2 1 2 1 7 2 2 3 1 4 2 2 1 2 1 1 2 2 2 5 3 3 2 1 2 1 6 2 1 2 5 2 2 2 1 2 1 1 2 1 4 5 2 2 1 1 1 1 1 2 2 3 5 2 2 2 1 2 1 7 2 1 2 5 3 3 2 1 2 1 1 2 2 3 5 3 2 2 1 2 1 7 1 1 2 5 2 2 2 1 84
49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
3 2 2 2 2 3 2 3 3 2 2 2 2 3 2 2 3 2 2 2 2 3 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2 2 2
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 1 1 1 2 1 1 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2 1 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 1 2 1 2 2 2
1 1 2 2 2 1 1 1 2 1 1 2 2 1 2 2 2 1 1 1 1 2 3 2 2 1 1 1 2 1 2 2 1 3
2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1
2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
85
1 7 2 2 1 7 7 1 7 7 7 6 2 7 7 7 3 1 7 1 3 7 1 6 7 7 1 7 7 7 6 1 6 7
2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 1 1 2 2 1 1 2 1 1 2 1 2 1 2 1 1 2 2 1 1 2 1 1 1 1 2 1 2 1 1 2 2 2
3 3 3 2 2 3 3 3 2 2 3 3 2 3 2 2 2 3 2 2 2 2 2 2 4 2 3 2 2 2 2 2 3 2
5 5 5 5 4 5 5 5 5 5 1 5 5 4 5 5 5 5 5 1 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
2 2 3 2 2 3 3 4 2 2 2 2 2 2 3 3 2 2 2 6 3 2 2 2 2 4 3 2 2 2 2 2 4 3
2 3 3 4 2 2 2 2 3 2 3 2 2 3 2 3 2 2 2 2 3 3 2 2 3 2 2 2 2 3 2 2 3 2
2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 1 2
1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Ivana Sklářová - studentka Pedagogické fakulty Masarykovi univerzity v Brně
Diplomová práce z oboru sociální pedagogika
DOTAZNÍK k problematice poklesu počtu dětí v rodině
Vážení pánové, kteří jste ženatí a máte 1 dítě do 8 let,
jsem studentkou magisterského studia sociální pedagogika na Pedagogické fakultě Masarykovi univerzity v Brně. Chtěla bych Vás požádat o spolupráci při výzkumu zaměřeného na problematiku poklesu počtu dětí v rodině. Vaše odpovědi na otázky v tomto dotazníku by mohli pomoci osvětlit důvody, které vedou k poklesu počtu dětí v rodině v České republice a nastínit možná řešení tohoto nepříznivého vývoje. U otázek, prosím, zakroužkujte správnou odpověď. U každé otázky jen jednu. Vaše odpovědi nebudou zveřejněny a budou sloužit pouze jako podkladový materiál pro celkové vyhodnocení. Vyplněný dotazník prosím vložte do přiložené nadepsané ofrankované obálky a co nejdříve odešlete. Děkuji za čas, který jste musel věnovat vyplnění tohoto dotazníku. Případné otázky zodpovím na telefonním čísle 608 722 056.
86
1. Jste ženatý? 1) ano
2) ne
77
0
2. Váš věk. 1) do 20 let
2) 21 až 30 let
1
36
3. Kolik máte dětí? 1) žádné 2) 1 0
40
3) 2
77
4) 3 a více
0
4. Věk Vašeho dítěte. 1) 0-3 roky 2) 3-7 let 30
0 3) 8 a více let
45
1
5. Kolik plánujete dětí? 1) jedno 2) dvě 40
3) 31 až 40 let
3) tři
31
4) čtyři a více
6
0
6. Líbilo by se Vám, aby manželka zůstala v domácnosti. 1) ano 2) ne 3) nevím 5
72
0
7. Proč musí chodít manželka do zaměstnání, popř. proč se vrátí do zaměstnání. 1) pro peníze 2) pro kontakt s lidmi 3) kariéra 4) nevím 55
17
3
2
8. V jakém bytě bydlíte? 1) ve vlastním domě 2) ve vlastním bytě 3) v družstevním bytě 18 5) v podnikovém bytě 0
10
6
6) v podnájmu 10
4
7) u rodičů 30
9. Plánujete změnu bydlení? 1) ano 2) ne 22
55
10. Má vliv bydlení na plánovaný počet dětí? 1) ano 2) ne 42
4)v obecním bytě
35
87
11. Nejvyšší dosažené vzdělání vašeho partnera. 1) základní 2) střední odborné 3) střední odborné s maturitou 3
37
34
4) vysokoškolské 3
12. Jaké výše by musel dosáhnout přídavek na dítě ve věku do 10 let, aby jste měla další dítě? 1) výše přídavku nerozhoduje 2) do 1000,- Kč 3) 1001,-Kč až 2000,-Kč 8
0
4) 2001,-Kč až 3000,-Kč
0
5) vyšší jak 3000,-Kč
9
60
13. Celková výše čistého měsíčního příjmu Vaší domácnosti. 1) do 10.000,-Kč 2) 10.001,-Kč až 15.000,-Kč 3)15.001,-Kč až 20.000,-Kč 0
39
4) 20.001,-Kč až 25.000,-Kč
31 5) 25.001,-Kč až 30.000,-Kč
5
1
6) vyšší jak 30.000,-Kč 1
14. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. 1) základní 2) střední odborné 3) střední odborné s maturitou 1
49
25
4) vysokoškolské 2
15. Týká se Vás pojem kariéra? 1) ano 2) ne 32
45
16. Kdyby jste byl nucen se rozhodnout mezi dítětem a kariérou. Pro co by jste se rozhodl. 1) dítě 2) kariéra 75
2
88
Přehled odpovědí Číslo dotazníku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 3 3 2 2 3 3 1 2 2 3 2 3 3 3 2 3 3 2 3 2 2 3 2 3 3 3 2 3 3 2 2 3 3 2 3 2 2 2 3 2 2 3 3 3 3 3
3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
4 2 1 2 2 2 1 1 1 1 2 2 1 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 1 2 2 1 1 2 2 1 1 2 2 1 2 2 1 1 1 2 1 2 1 2 2 2
5 1 3 1 1 2 3 1 2 1 2 3 1 1 1 2 2 1 2 1 1 1 2 2 2 1 1 1 1 2 1 1 2 2 1 1 2 2 2 2 1 1 2 2 2 3 2 2 1
Otázka číslo 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 2 2 2 2 1 2 4 2 3 2 1 2 1 6 1 1 3 5 4 2 1 1 2 1 2 2 1 3 5 3 2 1 1 2 1 7 1 1 2 4 3 2 2 1 2 1 1 2 2 3 4 3 4 1 1 1 1 3 2 2 2 5 2 3 1 1 2 2 6 2 2 2 5 2 3 2 1 2 2 7 1 1 2 5 3 3 1 1 2 1 2 2 1 3 1 2 2 1 1 2 2 7 2 1 3 5 3 2 1 1 2 1 2 2 2 3 5 2 3 1 1 2 1 7 1 1 2 5 2 3 2 1 2 2 1 2 1 2 5 2 2 2 1 2 2 2 2 2 3 1 3 2 1 1 2 1 4 2 2 1 5 4 3 1 1 2 1 7 1 2 2 5 3 2 2 1 2 1 7 2 1 3 1 2 2 2 1 2 1 1 2 1 3 5 2 3 1 1 2 2 7 1 1 4 5 2 4 1 1 2 1 7 2 1 2 5 2 3 1 1 2 3 7 2 2 3 4 3 2 2 2 1 1 1 2 2 3 5 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 5 3 1 2 1 2 1 2 2 2 2 5 3 3 1 1 2 1 7 1 1 1 5 2 2 2 1 2 1 7 1 2 3 5 3 2 2 1 2 1 1 2 2 3 5 2 3 2 1 2 1 7 2 2 2 5 1 3 1 1 2 2 7 1 2 2 5 2 3 1 1 2 1 1 2 1 3 5 6 2 2 1 2 1 6 2 2 3 5 2 2 1 1 2 1 6 2 1 2 5 3 2 2 1 2 1 1 2 1 3 5 2 3 1 1 2 1 4 2 2 2 5 2 2 2 1 2 1 7 1 1 2 5 1 2 2 1 2 2 7 1 1 3 5 3 3 1 1 2 1 1 2 2 4 5 2 2 2 1 2 1 7 2 1 3 5 3 3 1 1 2 1 6 2 1 2 5 3 2 2 1 2 1 6 1 2 3 5 2 2 2 1 2 2 3 2 2 2 1 4 2 1 1 1 4 7 2 1 3 5 3 3 2 1 2 1 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 1 1 2 1 2 5 3 2 1 1 1 1 1 2 2 3 4 2 2 2 1 2 1 7 1 1 2 5 3 3 2 1 2 1 1 2 2 3 5 3 2 2 1 2 3 7 1 1 2 5 2 2 2 1
89
49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
3 2 2 2 2 3 2 3 3 2 2 2 2 3 2 2 3 2 3 3 3 3 2 2 3 3 3 2 3
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 2 1 1 2 2 1 2 1 2 2 2 1 2 1 2 3 1 2 2 2 2 1 2 1 2 2 1 2
1 1 2 2 2 1 1 1 1 2 1 2 2 1 1 1 2 1 1 3 1 2 3 1 2 1 1 2 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
2 1 1 1 2 2 1 1 2 2 1 1 1 2 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1
90
1 3 2 2 1 4 7 1 7 7 7 6 1 7 7 7 3 1 7 1 3 7 1 6 4 7 6 7 3
2 2 2 2 2 2 1 2 1 1 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 1 1 2 2 1 2 2 2 2
2 1 1 2 2 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2
3 3 3 2 3 2 3 3 2 3 2 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 4 2 3 3 1
5 5 5 5 4 4 5 5 5 5 1 4 5 5 5 5 5 5 5 1 5 5 1 5 5 5 5 4 5
3 2 3 2 2 3 3 4 2 2 2 2 3 2 3 3 2 3 2 6 3 2 3 2 2 4 3 2 3
2 2 3 3 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2 2 2 2 2 2 3 2 3 2 2 2 2 2 2 3
2 2 1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 1 1 2 2 1 1 1 1 2 2 1 2 2 2 2
2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
In for ma nt č.1 Že na je v y uče ná, je j í 30 let, je vda ná a má d ítě v e vě ku 1 roku. V
součastn é dob ě je na mateřs ké dovole né. Před mateřskou dovole nou pracova la ja ko dě ln ice. Do za měst ná n í dojíž dě la 23 ki lometrů.
Dítě b y lo plá nov a né a očeká va n é, protože již j e dnou b y la tě hotná a
d ítě se j í ne podař ilo donos it. Zat ím b y dlí ve společ né domác nost i s matkou, která je j iž v důc hodu. Otec umře l a s i před pat náct i let y.
Matka se s na ž í pomá h at s dítěte m, a le f in a n č ně j i m pomoc moc n e může. Mož nost, že b y se vrát ila do za mě stn á n í a m a mka j í h l ída la
d ítě je n ereá ln á, protože matka řekla, že j í s dítěte m s ic e pomůže, a le v y c hov á vat za n í ho n e bude. Pokud b y c htě la j ít do prác e muse la b y s i p lat it v y c hovate lku a to b y se j í ne v y plat il o.
Před pěti let y s i koupi l i starš í dome k v ob c i odkud je je j í ma n ž e l
a poma l ič ku s e ho s na ž í spr a vovat. Je l ikož moc pe něz n e ma j í ma nž e l
se s n až í n a domku udě lat co ne jv íc sá m. Tím pád e m větš in u voln é ho času trá v í n a sta v bě a dítě má n a starost je nom on a.
Man že l pracuje ja ko údrž bář, v y dě lá v á kole m 9.000,- Kč č isté ho a
n e může ř íct, že b y mě l pr ác i j istou.
Druhé dít ě ur č itě c hc e, a le a ž do v la s tn ího b yt u. Domek b y c htě l i
m ít oprav e n za čt yř i rok y, a b y je j ic h pr v n í dítě š lo do prv n í tř íd y ta m.
A také za čt yř i roky b y c htě la druh é dít ě. By la b y ráda, kdy b y stát zvýšil
rodičov ský
př ís pě v ek.
Protože
mož nost
dovole n é neomez e ně př iv y dě lat ne v idí r e á ln ě.
si
př i
mateřské
To, že b y mateřská dovole n á ně ja k zas á h la do je j í ho prof es n ího
ž ivota se j í ne zdá. Dle je j ic h s lov dě ln ic e žádná kar iér a ne čeká, je nom
práce. Prá c i s i po rodičovs ké dovole n é bude mus et h ledat novou, protože v předc hoz ím za mě stn á n í b y l tř ís mě n n ý provoz, který se s péč í o dít ě n edá v je j í m př ípadě skloub it. Kdy b y j í to f in a n č n í s itua ce dovol i la radě j i b y zůsta la co ne jdé le s dět m i doma. Víc e b y j í
v y h ovova l mode l že n y v domác nost i, i kdy ž je j ic h ekonom ická s itua ce n e n í n e j le pš í.
91
In for ma nt č.2 Že na je v y uče n á, je j í 26 let, je vda ná a má d ítě v e vě ku 2,5 let. V
součastn é dob ě je n a rodičov ské dovole né . Před mateřskou dovole nou pracova la ja ko dě ln ice. Za mě stná n í mě la v m ístě b y d l iště.
Ve 22 letec h se provda la , krátce po sv atbě s i s ma n že le m koupi l i
b yt do soukromé ho v la stn ict v í. Na koupi a rekonstrukc i s i muse l i
půjč it 500.000,- Kč. I kdy ž mus í splá cet n e ma lé čá stky jsou rádi, že b y d l í v e s vé m. Ve 23 letec h se j i m n arodi l s y n, které ho c htě li a těš i l i se na ně j, protože je to prv n í v nouč e na obou dvou stran ác h.
Man že l má 28 let, je dě ln ík a pra cuje v e ste jn é f ir mě ja ko ona před
n ástupe m
na
mateřskou dovole nou. Vy dě lá v á kole m
11.000,- Kč
mě s íč n ě, a le je l ikož má prá c i v m ístě b y dl iště, ne m á žádn é v ý da je n a
dopravu. On a s a ma s i c hodí do této f ir m y př iv y dě lat, h la v n ě v létě, kdy ž za mě stn a nc i čerpa j í dovole nou. S h l ídá n í m j í v y pomá há ba b ička a mla dš í se stra, která je ště studuje a v dob ě dovole n ý c h má práz dn in y .
Automob i l n e v la stn í, kd y ž potřebuje jet n apř íklad s dítěte m doktorov i mus í s i půjč it voz idlo od š vagra. Až n a tom b udou f in a n č ně lépe hodla j í s i poř ídit starš í automob i l.
O druhé m dítět i v b l ízké době ne uvaž uje, c htě l a b y ne jdř ív e splat it
d luh y. Jakm i le j í dítě ve z mou do školky v ně které z b l íz k ý c h škole k, protože v M i lov ic íc h žádn á n e n í, c hce n astoupit do práce. Chtě la b y
d ítě co n e j lépe z a be zpe č it. Zat ím s e j í je dno dít ě n a radost i i starosti zdá dostatečné. Chtě la b y opět n ěkdy jet n a tuze mskou dovole nou, na
kterou z je dnoho platu a rodičov ské ho př íspě v ku n e j sou sc hop n i ušetř it.
Urč itě se těš í do práce a to ne je n z f i n a nč n íc h důvodů. Práce s e j í
l íb í, c ít í s e v íce ne zá v is lá. Oba v y, ž e b y j í rodičov ská dovole ná brzd i la v kar iéř e n e má a v je j í prof es i to an i moc ne lz e. Na v íc je s prac í
stá le
v kontaktu.
Využ í v á
za mě stna v ate le s i ně co přiv y dě lat.
92
každé
na b ídky
ze
stran y
In for ma nt č.3 Že na je v y uč e ná, je j í 30 let, je vda n á a má d ítě v e věku 7 let. V
součastn é době je za mě stna n á. Do za městn á n í dojíždí 23 ki lometrů do okresn íh o města Břec la v i.
Dítě se j í n arodilo před 7 let y v pr v n í m ma n ž e lstv í, které se sta lo
n e fun kč n í m a ona se rozve dla. Dít ě b y lo n eplá nova n é, ne mě l i
v y ře še nou b y tovou otázku, a le c htě la s i h o nec h at. Dne s je ráda, že se
takto rozhodla a n ič e ho ne l it uje. O předc hoz í m ma n že lst v í se j í n ec hc e hovoř it. Před třemi roky s i na š la nov é ho př íte le, s kter ý m ž i je spole č ně
s je ho
v M i lov ic íc h .
rodič i,
bratre m
a
s estrou
v rodin né m
domku
Před mateřskou dovole nou pra cova l a v Břec la v i v jedn é f ir mě,
ka m s e po rodičov ské dovole né vr át ila . Vydě lá v á kol e m 10.000,-
č isté ho, což je n a že n u v této loka l it ě s luš n ý př í j e m. Na v ý c hově
d ítěte se podíle j í v š ic h n i, protože v za mě stná n í j i př í l iš v stř íc n e v y c h áz í. Dítě je teď v pr v n í tř ídě a je v í se ve l m i n ada n ě, patř í spíš e
k těm le pš í m. J e j í ma n že l je be z prác e, ob čas se že ne n ě jakou br igádu, n e bo krátkodobou práci. Na je ho př í je m s e n edá s pole h nout.
Před nec e l ý m roke m c htě l i z ač ít stav ět půdn í v e stav b u, a le
n espl n i l i požada vky pro udě le n í úvěru. Zat ím jsou vděč n i za to, že mohou b y dlet a le spoň s rodič i, a le představ a, že b y to tak b y lo na pořád, je děs í.
Že nou v domá c nost i b y b ýt nec htě la, má ráda li d i a doma b y se
nud i la. Stač il i j í tři roky rodičov ské dovole né. O da lš í m dítět i
v ž ádné m př ípadě n euva žuje a to ze dvou důvodů. Za pr vé ne v y ře še ná b ytová otázka a za druh é ne j ist ý př í je m je j í ho partn era. Rodičovs ká dovole n á j i v pra cov n í m ž ivotě n i ja k neome z i la. Nastoupila na ste jn é m ísto jako před mateřskou dovole nou a dělá tu sa mou prá c i.
93
In for ma nt č. 4 Že na je v y uč e ná, je j í 26 let, je vda n á a má d ítě v e věku 4 let. V
součastn é době je za mě stna n á. Do za mě stná n í dojíž dí 12 ki lometrů. Pracuje v M ikulově ve dvous mě n n é m pr ac ovn í m provozu.
V obc i M i lov ic e ž i je od naroze n í. Ve 22 letec h se j í n arodil s y n.
Ne b y l p lá nov a n ý , a le a n i
n eplá nova l i, protože ne mě l i
ne c htě n ý.
Je rá da, ž e ho m á. Dít ě
v y ř eše nou
b ytovou otázku, b y d le n í
de f i n it iv n ě ne ma j í v yř eš e né do dne s. Zat ím b y dl í s poleč n ě s je j í
matkou, která š la lon i do důc hodu a pln ě v y už ív a j í je j í ho h l ídá n í. Bez
b a b ičky n e v í, jak b y v še z v lá da l i. Před dv ě ma mě s íc i se j í podař ilo
se h n at za mě stná n í. Mus í ov še m c hodit n a ran n í a odpoledn í s luž b y a to ne m ít doma b a b ičku, která s e o ma lé h o ráda postará, b y n e moh la. Průměr n ý plat po zapracov á n í se poh y b uje okolo sedm i t is íc č isté ho.
Man že l pracuje n a montáž íc h a domů j ezdí je n n a v íke ndy . Tí m, ž e
je v ětš in u č asu m i mo domov, mu moc ča su na rodin u ne z b ý v á. Vy dě lá v á as i dost, a le pe n íze s i n ec h á vá. Do rodin n é ho rozpočtu dává pět tis íc. Dotázan á je ráda, že s i kon eč n ě na š la prá c i a tí m se sta la částeč n ě n a ma nž e lov i ne zá v is lá.
Bydl í jak už je uv ede no spole č ně s ma tkou. Na s a mostatné b y dle n í
n e ma j í pe n íz e. Na druhou stra nu j i m te nto stav v y ho vuje, nec htě j í n ic
mě n it. Je ráda, že pře s t ýde n, kdy je ma n že l n a montáž íc h ne n í doma sa ma. Bytová otázka zde počet dětí neov l i v ňu je.
Druhé dítě n ec h ce, n ec hc e b ýt opět na ma nž e lov i zá v is lá. Je ráda,
že z ís ka la pr ác i. Kar iéru j í dítě n eov l i v n i lo. Pracuje jako dě l n ice.
Jedin ě př i h ledá n í z a mě stná n í j í b y lo dítě předklád á no jako překá žka,
a le s tímto př ístupe m poč íta la, protože z de je v e lká ne za mě stn a nost že n a za mě stn a vate l má ve lkou mož nost v ý b ěr u. O tom že b y c h zůsta la
v domác nost i
js e m
n euv ažova l a,
prostě
f i n a n č ně
si
n edove du předsta v it. Doma js e m b y la dost dlouho a stač i lo m i to.
94
to
In for ma nt č. 5 Že na je v y uče n á, je j í 28 let, je vda ná a má d ítě ve věku dvou let.
V součastn é době je z a mě stna n á. Do za městn á n í dojíždí 23 ki lometrů do okresn ího mě sta. Pracuje v Bře c la v i v e dvous mě n n é m pr acov n í m provozu.
Před třemi let y s e provda la po tř íleté z ná most i. Rok po s vatb ě s e
j i m n arodila holč ička. Zat ím b y dl í spole č ně s rodič i ma nž e la. Te nto stav je pouze dočas n ý protože zdědi l i starš í domek po ba b ič ce, kter ý už 3 roky opra vuj í. Opra v y s e b l íž í ke konc i a v létě se plá nu j í
přestě hovat do své ho. Na opravu domku s i muse l i v z ít půjčku a proto se dotazova ná roz hodla na stoupit ve dvou letec h dít ěte do práce. Zárov e ň v tuto dobu š la do důc hodu i je j í ma mka, která se i s druhou
b a b ičkou, která je už také v důc hodě dě lí o h l ídá n í ma lé. M a j í to rozdě le n é, že jede n t ýd e n h l ídá je dna b a b ič ka a dru h ý t ý de n druh á. An i jedn i rodiče j i m n e mohou pomoc i moc f i n a nč n ě a tak se s na ž í pomoc i t ímto způsob e m. Dome k, kter ý oprav uj í je též v M i lov ic íc h.
Od domu rodič ů a s i 200 metrů. Toto ji m umož ňuje z árove ň opravovat a zárove ň n ež to oprav í důstojn ě b y dlet.
Pracuje ja ko dě ln ic e v podn iku, kde pracova la před ná stupe m n a
mateřskou. Prác i s pojme m kar iér a n espoj uje a dítě n a n i ne má v je j í m
př ípadě v l i v. Potřebují pe n íz e a proto n astoupila do práce dř ív . Vy dě lá v á okolo 9.000 Kč.- č istého.
Man že l pracuje jako dě ln ík v m íst n í f ir mě. Je ho měs íč n í plat je
kole m 10.000 Kč,- č isté ho. Pracuje také n a s mě n n ý provoz. Kdy ž n e n í
v prá c i pr acuje n a opravě domku. Sna ž í se v e volné m č as e pomoc i
také s dítěte m. Cít í se šť ast n i a ur č itě uv ažuj í č as e m o druhé m dít ět i. Druh é dít ě plá n uj í tak z a pět let. Př iv íta l a b y plá nov a nou z mě nu, a b y s i n a rodičov ské dovole n é moh la neomez e n ě př iv y dě lat.
95
In for ma nt č. 6 Že na má středoškolské v zdě lá n í s matur itou, je j í 26 let, je vda n á a
má dít ě ve věk u 2.5 let. V součastn é dob ě je na mateřské dovole n é. Před n ástupe m na mateřskou pracov a la ja ko prodava čka, protože ji nou prác i n e se h n a la.
Ve 22 letech s e provda la a rok po s v atbě se j í n arodilo d ítě. Dítě
b y lo c htěn é i kdy ž n e mě l i v y ře še nou b yt ovou otázku. Před svat bou a c h v í l i po sv atbě b y d le l i u rodičů ma n že la , a le kvůl i n esrov n a loste m a
protože ta m ma n že l ztratil prác i se př estě hova l i k je j í m rodičům. Oboje t yto var ia nt y br a l i jako přec hodn é obdob í. V souča stn é době
b y d l í spole č ně s je j í pra b a b ič kou ve sta rš í m rodin n é m domku. Zd e v y dr že l i n e jdé le a jsou ce lke m spokoje n i až na to, že se ji m n e v y plat í do oprav y domku moc in v e stovat, protože po smrt i pr a ba b ič ky je dů m
n aps a n ý n a matku a je j í dva souroze nce. Ne v í co s tímto domke m pak
bude. Na v íc j i m moc pe něz n a oprav y ste jně z v ý plat y ne z b ý v á. V domku je kote l pouze n a tuhá pa l iv a a tak je b a b i čka ráda, ž e ta m n ezůsta la na stará kole na s a ma, že se j í má kdo postarat o dřevo, uh l í a ce lkov ě o topen í. Obě ma stran á m to společ né souž it í v y hovuje.
Man že l z a prac í doj íždí as i 12 k i lometrů. Pracuje jako dě ln ík
v jedn é f ir mě. Vy dě lá okolo osmi t is íc č is tého.
Dotazovan á b y v domác nost i zůstat nec htě la, kar iéru ji dítě n i ja k
n eov l iv n i lo, protože žádnou ne st ih la v y b udovat. Ne jdř ív e se v y uč i la a
potom s i je ště dodě la la matur itu. Nakone c po stráve n ý c h mě s íc íc h n a úřadě prác e š la prodá vat. Tenkrát jí b y lo překážkou, že ne mě la pra x i, že je m ladá, br zo se vdá a b ude m ít dět i. Dn es ka a ž bude h le dat prác i to ne bude o n ic le h č í. Pra x i n e má ž ádnou a k tomu m á dít ě.
Druhé dít ě mít n ec htě j í, ma nž e l to tvrdí ra za ntn ě. Ne ma j í kd e
b y d let a z v ý plat y jsou rádi, ž e v ůbec v y ž i j í. Za ce lou dob u co jsou spolu ušetř il i na jedn u dovole nou pod stan v ČR.
96
In for ma nt č. 7 Že na má v y sokoškolské vzdě lá n í, je j í 38 let, je vda n á a má dít ě ve
v ěku 5 let. Je uč ite lka pr v n í ho stupn ě n a zákla dn í škole. Zd e pracova la i pře d n ástupe m na mateřskou. Za mě stná n í má v m ístě b y d l iště.
Dítě b y lo ve l m i c htěn é. Se s v ý m ma n že le m se s ez ná m i la j iž na
v y soké škole. Po ab solvová n í v y soké školy se provda la a n astoupila uč it na zde jš í z ákladn í školu. Dosta li b yt od obce. Chtě li moc dítě, a le
d louho ji m ne b y lo přá no. Až teprv e pře d pět i let y se n a ně us má lo
štěst í. Do práce se vrát ila ve třec h letec h dítěte. Zde se na sta ly pr v n í prob lé m y , kdy s i je j ic h dít ě ne z v y klo na mateřskou školku a mus e l i s i
j i v z ít zpět. Zde v y už i l i pomoc i je j í b a b ič ky , která ji h l ída la m ísto školky . Do školky n astoupila v e čt yřec h letec h. Te nto nástup již b y l b ez kompl ikac í.
Man že l má také v y sokoškolské vz dě l á n í pedagogi cké ho s mě ru a
uč í n a j in é zá kladn í škole, taky on se na dítě moc těš i l.
Bytovou otázku z a ně v y ře š i la ob ec př idě le n í m ob ec n í ho b yt u.
S tímto b yte m jsou s pokoje n i a o jin é m způsobu b y dl e n í neuv ažuj í.
Že b y mě lo mateřstv í v l iv n a je j í kar ié ru s i n e m y s l í, vrát i la s e ta m,
kde před tře mi roky přesta la a pl y n ule pokračuje. Je ráda, že ma j í
d ítě. O druh é m dítět i n euv ažuj í. Už to prv n í n e b y lo b ez kompl ika c í a
je ždě n í po doktorech. Na v íc se c ít í n a druhé dítě stará. Urč it ě n a to v na še m př ípadě ne ma j í v l iv pe n íz e, b ytov á otázka a n i kar iéra.
97
In for ma nt č. 8 Že na má středoškolské v zdě lá n í s matur itou, je j í 31 let, je vda n á a
má dítě v e v ěku 6 let. V součastn é dob ě je za mě stna n á. Do za mě stn á n í dojíž dí 15 ki lometrů.
Provda la se ve 23 letec h po pět ileté z n á most i. I h n ed po s v atbě s i
zažá da l i o obec n í b yt. V tuto dobu s e totiž dostavov a l i čt yř i obec n í
b yt y. Je dna lo se takz va n ě o startovac í b yt y , ma x i má ln ě n a de set let. Zde s e s voj í žádost í uspě l y a z ís ka l y b y d l e n í n a des et let. Za dv a rok y
se j i m n arodilo dít ě na které s e těš i l i a které b y lo plá nova n é. Do této dob y pracov a la jako sekr etářka př ímo v ob c i s vé ho b y dl iště. Bohuže l
toto místo b y lo zruše no a dotazova ná se n e mě la po rodičovsk é dovole n é ka m vr át it. J in é m ísto n e moh la s e h nat, tak zůsta la na
rodičovs ké dovole n é čt yř i roky. I tak strá v i la doma n a podpoře je ště půl roku ne ž n aš la za mě stn á n í. Ny n í pr a cuje v ce stovn í ka n ce lář i. J e ráda, že tuto prác i z ís ka la .
Man že l má také středoškolské vzdě lá n í. Je státn í za mě st na ne c, do
práce dojíž dí 30 ki lometrů.
Bytovou otázku dne s j iž ma j í v y ře š e nou. Muse l i pomoc je j í m
rodičům př i sta v b ě rodin n é ho domku a on i j i m za to přene c ha l i ten star ý rodin n ý domek. Star ý rodin n ý dom ek b y l s ic e dost ve lký , a le c htě li přede j ít sporům v e společ né domá c nost i. Kdy ž to f in a n č n í s itua ce umož n i la b y lo to ne j le pš í ře še n í.
Mateřskou dovole nou př iš la o prác i v m ístě b y d l iště, a le n ikol iv o
kar iéru. O toto místo b y př iš la as i ste jn ě.
Druhé dítě ne c hce me, do dne š n í dob y bohatě stač í je dno. Chce me
ho co ne j lépe za j ist it do budouc na. Na v í c b y c h opět ne c htě la př ij ít o prác i. Tak ja k to je, tak n á m to v y hovuje.
98
In for ma nt č. 9 Že na je v y uč e ná, je j í 27 let, je vda n á a má d ítě v e věku 4 let. V
součastn é době je z a mě stna n á. Za mě s tná n í má v m ístě b y dl išt ě v soukromé m podn iku je j íh o otce.
Provda la se ve 23 letec h, protože tzv. muse la, b y la tě hotná. By lo
to po krátkodobé z ná most i. Je ráda, že to tak dopad lo. S ma nž e le m s i rozumí, dítě i kdy ž ne b y lo plá nov a n é, tak b y lo c htě né. By d l í v dvouge n erač n í m rodin n é m domku s je j í m i rodič i. Spole č ně s n i m i zde b y dl í je ště prab a b ič ka. Každ ý ma j í s v oje patro, své soukromí má i
prab a b ič ka. Fi n a nč n í s ituace je zde dobrá, takže poplatky spoje n é
s b y dle n í m plat í otec. Ne mus í tedy ře š it prob lé m y , kdo v íc protop í, spotřebuje
vod y
atd..
Nav íc
rodič e
v la stn í
re staurac i,
kde
je
za mě stna n á ce lá rodin a. Buď je v prác i on a s ma nž e l e m a rodiče j i m
h l ída j í dítě, ne bo otec s bratre m a on i s i h l ída j í d ítě. Bratr b y d l í ve v edle jš í obc i, ka m s e ožen i l.
Man že l je v y uče n v oboru kuc h ař, č í š n ík. Dá s e ř íc i, že pr acu je
v oboru. Kolik s i v y dě lá v á m i ne sdě l i l i. Na pe n íze s i v š ak ne stěžuj í.
S b ytovou otázkou jsou spokoje n i a n ic mě n it ne c htě jí. J sou s i
v ědomi, že j i n de b y plat il i mn ohe m v íc e pe něz. Ma j í s vé patro, kde ma j í soukromí, rodiče j i m js e m c hodí m i n i má ln ě. Na v íc co považu j í
za ve lkou v ý h odu, že kdy koli v potřebuj í poh l ídat dítě je po ruce b a b ička, děda ne bo pra ba b ič ka. Druhé dí tě nec htě j í, jedno j i m stač í. Na v íc rodič e proh lá s i l i, že j i m druhé už tak často h lídat ne budou.
Kar iéra j i n ic n eř íká, pracuje u otce v restaurac i a zde jsou s i
v š ic h n i rov n i, vš ic h n i mus í dě lat vš ec h no a žádn ý postup na ji n é m ísto zde n ee x istuje. J e zde spokoje na a úv a h y o tom, ž e b y se trh la od rodičů ne jsou.
99
In for ma nt č. 10 Že na má středoškolské v zdě lá n í s matur itou, je j í 26 let, je vda n á a
má dít ě v e věku 3 let. V součastné dob ě je na rodičovské dovole n é. Před
ná stupe m
na
mateř skou
dovole n ou
v podn iku 20 ki lometrů od místa b y dl iště.
pracova la
jako
účet n í
Po středn í škole stráv i la skoro rok n a úřadě prá ce př i h le dá n í
m ísta. Na tomto místě setrva la a ž do ná stupu na mateřskou dovole nou. Před čt yř mi roky se provda la a z a rok se j i m narod i lo dítě. Dne ska b y
se mě la poma lu vrát it do prác e, a le je j i c h úv a h y jsou prodlouž it s i
rodičovs kou dovole nou druh ý m dít ěte m. Chtě jí druh é dítě a zdá se j í
z b yteč n é se n a rok vracet, kdy ž ze v š e ho v y pa d la a hodn ě se toho z mě n i lo. Zat ím se j í, a le n epodař i lo otěh otnět. Příroda s i prostě ned á poroučet, a le věř í tomu, že kdy ž s e to podařilo je d nou půjde to i podruhé.
Man že l je v y uče n a pracuje v m ístě s v é ho b y d l i ště v jedné f ir mě.
Vy dě lá v á kole m 13.000 Kč,- č isté ho. Na tento region jsou to s luš n é pe n íze, a le j isté z a mě stná n í to ne n í.
Bytovou otázku ma j í v yř eš e nou. Koupil i starš í rodin n ý domek,
kter ý postupně opra vuj í. Dosta l i půjč ku od stav e b n í spoř ite ln y, kterou muse j í te ď splá cet. Jde to poma lu, a le dle je j ic h s lov n ika m
n espěc h a j í. Bytová otázka urč itě ne hra je roli v tom, zda m ít č i n e m ít
druh é dítě. Teď to budou trochu těžš í roky, a le b ude me nakonec b y d let v e s vé m. Moh l b y stát s ice ně ja k m la dý m ule h č it b y dle n í, a le aspoň ž e fun guje stav e b n í spoře n í.
Děti ma j í v l iv na kar iéru, v í m že v če m js e m před ná stupe m n a
mateřskou b y la dobrá, př i n á vratu mi b ude k n iče mu. Za tř i roky a v íc
se toho hodně z mě n í. Roz hodla jse m se a le pro rodin u a jse m rád a.
Tím neř íká m, že b y c h c htě la zůstat na trv a lo v domá c nost i. To urč itě n e, a le c hc i n a stoupit do práce s tím, že ji m h n ed neuteču n a da lš í mateřskou dovole nou.
100
ANOTACE Sk lářo vá, Iva na. P ostav ení žen y v e spol eč nosti a její prom ěny. D ip l o m o v á
práce. Br n o : PdF M U, 2006. s. 82
Pro s v o j i prác i js e m si z v o l i la t é m a v e l i c e zaj í ma v é a a ktuál n í : P osta v e n í
ž e n y v č es k é sp o l e č n ost i. S vý v o j e m sp o l e č n ost i s e l i dst v o v í c e a v íc e za m ýš l í
na d k va l it ou ž i v ota j e d n ot l i v c e. H o d n ot y, kt er é s e v yz ná val y v m i nu l ý c h d e s et i l et í c h, ztrác e j í na v ý z na mu, a stá l e v í c e nastupu j e t z v. k o n zu m n í zp ůs ob ži v ota. Po k u d s tí m t o j e v e m sp o j í m e k l esa j íc í p or o dn ost, j d e o pr ob l é m v e l i c e v ý z na m n ý.
Otázky p osta v e n í ž e n y v d n e š n í sp o l e č n ost i i ro d i n ě, j e j í ú časti v e
v eř e j n é m ž i v ot ě, p osta v e n í na trhu prác e, j e j í obraz v m é d i í c h – js o u čast ě j i
d is kut o vá n y n e ž dří v. Přest o j e j ist é, ž e n ě k t er é vyt ýč e n é ú k o l y, ja k o j e napří k la d u vá d ě n í zásad r o v n ý c h pří l e ž it ost í pro m už e a ž e n y d o b ě ž n é prax e, bud ou d l ou h o d o b ý m pr oc e s e m .
Für m e i n e Arb e it hab e ic h e i n s e hr i n ter essa ntes u n d aktu e l l e s T h e m a
ausg e wä h lt : D i e P os itro n d er Frau i n d er tsc h e c h is ch e n G e s e l lsc haft. M it d er G es e l ls c hafts e nt w i c k lu n g
fenky
die
M e n sc h h e it
i m m er
mehr
üb er
die
und
die
s. g.
L eb e ns qua l ität d es e i n z e l n e n M e ns c h e n nac h . Di e, i n d e n l et zt e n Jahrz e h n t e n all g e m e i n
g ü iti g e n
W ert e,
v er l i er e n
i hr e
B e d e utu n g
Ko nsu m g e s e l ls c haft s et ít s ic h i m m e r m e h r durc h. Di e s e E nt w ic k lu n g i n V erb i n du n g m i t abn e h m e n d e n G eburtsza h l e n ste l lt e i n er nst es Prob l e m dar. d er
Di e Frag e n d er Fraue np p osit i o n i n d er h e uti g e n G e s e l ls c haft u n d auc h i n Fa m i l i e,
i hr e
Te i l na h m e
in
dem
ö ff e n t l ic h e n
L e be n,
die
Arb e its mar ktp os it i o n, I hr Bi l d i n d e n M e d i e n – s i n d häufi g er d is kut i ert d e n n j e. Trotz d e m ist ab er s ic h er, dass e i n i g e A uf gab e n, w i e z. B. das Ei n fü hr e n d er g l e i c h e n B e d i n g u n g e n d er G e l e g e n h e i t e n für Män n er u n d Fraue n i n d i e lauf e n d e Praxi, w er d e n z u e i n e m lan g frist i g e n Proz ess fü hr e n.
Kl í č o vá sl o va : p e da g o g i ka, s o c iál n í p e da g o g i ka, stát, ob e c, s oc iá l n í p o l it i ka, ob y vat e lst v o, ro d i na, d ít ě, mat eřstv í, n e za m ě stna n ost, vz d ě la n o st.
101
102
