FAKTORY ROZHODOVÁNÍ O MÍSTĚ TRVALÉHO BYDLENÍ VE VYBRANÝCH PERIFERIÍCH ČESKA: PŘÍKLAD MLADÝCH RODIN

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Studijní program: Geografie Studijní obor: Sociální geografie a regionální rozvoj

Petr VRÁNA

FAKTORY ROZHODOVÁNÍ O MÍSTĚ TRVALÉHO BYDLENÍ VE VYBRANÝCH PERIFERIÍCH ČESKA: PŘÍKLAD MLADÝCH RODIN THE DECISION-MAKING FACTORS ON THE PERMANENT PLACE OF RESIDENCE IN THE SELECTED CZECHIA‘S PERIPHERIES: THE CASE STUDY OF THE YOUNG FAMILIES Diplomová práce Praha 2014 Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D.

1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, 28. 4. 2014 Podpis:

…………………………………….

2

Obsah Seznam tabulek ..................................................................................................................................5 Seznam výstupů SPSS v rámci výzkumu...............................................................................................6 Seznam zkratek...................................................................................................................................9 Abstrakt............................................................................................................................................10 Abstract ............................................................................................................................................11 1 Úvod ..............................................................................................................................................12 2 Cíle práce.......................................................................................................................................14 3 Metodika práce..............................................................................................................................15 4 Teoreticko-metodologická východiska............................................................................................16 4.1 Teoreticko-metodologická východiska rezidenční mobility a výběru místa pro trvalé bydlení ..16 4.1.2 Teorie modality v rámci residenční mobility......................................................................21 4.2 Teoreticko-metodologická východiska sociálního kapitálu, regionální identity a výzkumu periferií.........................................................................................................................................23 4.2.1 Nástin teoreticko-metodologických východisek konceptu regionální (územní) identity .....23 4.2.2 Nástin teoreticko-metodologických východisek výzkumu periferních oblastí.....................25 4.2.3 Sociální kapitál v souvislosti s rozhodovacím procesem o trvalém bydlení.........................27 5 Vymezení a charakteristika zkoumaného území a cílové skupiny ....................................................33 5.1 Cílová skupina výzkumu...........................................................................................................33 5.2 Vymezení zkoumaného území a principy jejich výběru.............................................................33 5.2.1 Vymezení zkoumaného území Východního Slovácka.........................................................36 6 Charakteristika zkoumaného území................................................................................................42 6.1 Geometrické charakteristiky....................................................................................................42 6.2 Fyzicko-geografické a ekologické charakteristiky .....................................................................44 6.3 Všeobecné socioekonomické a demografické charakteristiky ..................................................46 6.4 Demografické charakteristiky a struktura osídlení ...................................................................48 6.5 Vybrané socioekonomické charakteristiky zaměstnanosti........................................................50 6.6 Socio-kulturní charakteristiky ..................................................................................................52 6.7 Analýza SWOT .........................................................................................................................58 7 Výzkum ..........................................................................................................................................60 7.1 Metodika výzkumu..................................................................................................................60 7.1.1 Tvorba dotazníku..............................................................................................................61 7.1.2 Kompozice komplexních ukazatelů ...................................................................................64 7.1.3 Desk research ...................................................................................................................65 3

7.2 Výzkum rozhodovacího procesu o lokalizaci trvalého bydlení ..................................................66 7.2.1 Základní charakteristika rozhodovacích faktorů ve zkoumaném území..............................66 7.2.2 Odlišnost / analogie rozhodovacích procesů ve zkoumaných regionech............................70 7.2.3 Stupeň modality – vymezení intenzity preferencí v souvislosti se socio-kulturním kontextem ................................................................................................................................72 7.2.4 Signifikance, variabilita a spojitost rozhodovacích faktorů.................................................77 7.3 Vazby sociálního kapitálu, regionální identity a percepce periferie na rozhodovací faktory ......93 7.3.1 Popisná statistika vybraných socio-kultrurních faktorů .....................................................93 7.3.2 Výzkum kauzalit................................................................................................................96 8 Závěr............................................................................................................................................109 9 Diskuse ........................................................................................................................................113 10 Shrnutí .......................................................................................................................................114 11 Summary ...................................................................................................................................115 12 Použité zdroje ............................................................................................................................117

4

Seznam tabulek Tab. č. 1: Přehled mikroregionů relevantních pro zkoumané území vymezeného mikroregionu Uherskobrodsko (se statutem sdružení měst a obcí nebo svazek obcí) ..............................................36 Tab. č. 2: Zkoumané oblasti, mikroregiony, obce a počet respondentů v rámci provedeného dotazníkového šetření (rok 2012)......................................................................................................39 Tab. č. 3: Prostorové parametry a exponovanost zkoumaných území................................................43 Tab. č. 4: Přírodní podmínky .............................................................................................................45 Tab. č. 5: Stav populace k 31. 12. 2011 – další demografické statistiky ..............................................48 Tab. č. 6: Počet obyvatel a hierarchie obcí dle obyvatelstva vybrané oblasti Středozápadní Moravy..49 Tab. č. 7: Počet obyvatel a hierarchie obcí dle obyvatelstva Uherskobrodska ....................................49 Tab. č. 8: Socioekonomické atributy k 31. 12. 2011 ...........................................................................50 Tab. č. 9: Rozdíly v nářečí ..................................................................................................................54 Tab. č. 10: Antropologická a behaviorální charakteristika ..................................................................55 Tab. č. 11: Vybrané socio-kulturní charakteristiky Letovicka a Malé Hané..........................................56 Tab. č. 12: Vybrané socio-kulturní charakteristiky Uherskobrodska ...................................................56 Tab. č. 13: Angažovanost obyvatel zkoumaných územích v Tříkrálové sbírce roku 2014.....................57 Tab. č. 14: SWOT analýza – Zkoumané území Východního Slovácka...................................................58 Tab. č. 15: SWOT analýza – Zkoumané území Středozápadní Moravy ................................................58 Tab. č. 16: Participace jednotlivých mateřských škol na kvalitativním výzkumu dle oblastí ................60 Tab. č. 17: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci faktorové analýzy celkového výběru .................................................................................................80 Tab. č. 18: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci samostatných faktorových analýz Středozápadní Moravy a Východního Slovácka .............................84 Tab. č. 19: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci faktorové analýzy Letovicka ..............................................................................................................86 Tab. č. 20: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci faktorové analýzy Malé Hané............................................................................................................88 Tab. č. 21: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci samostatných faktorových analýz venkovské a městské oblasti Uherskobrodska ..............................92 Tab. č. 22: Početní zastoupení a územní diferenciace respondentů s faktorovým skórem větším než 0,7 v případě komponenty 2 v rámci Letovicka................................................................................103 Tab. č. 23: Početní zastoupení a územní diferenciace respondentů s faktorovým skórem větším než 0,7 v případě komponenty 2 v rámci Malé Hané .............................................................................105 Tab. č. 24: Početní zastoupení a územní diferenciace respondentů s faktorovým skórem větším než 0,7 v případě komponenty 2 v rámci Uherskobrodska .....................................................................108

5

Seznam výstupů SPSS v rámci výzkumu Výstup SPSS č. 1: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů......................................................66 Výstup SPSS č. 2: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů periferie Středozápadní Moravy....67 Výstup SPSS č. 3: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů periferie Východního Slovácka, resp. mikroregionu Uherskobrodska..........................................................................................................67 Výstup SPSS č. 4: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů mikroregionu Letovicko ................68 Výstup SPSS č. 5: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů mikroregionu Malé Hané ..............68 Výstup SPSS č. 6: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů venkovské oblasti Uherskobrodska .........................................................................................................................................................69 Výstup SPSS č. 7: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů městské oblasti Uherskobrodska ..70 Výstup SPSS č. 8: Mann-Whitneyho test závislosti (nad 0,5 se výběry neliší - rozložení).....................71 (2 výběry – Středozápadní Morava versus Východní Slovácko) ..........................................................71 Výstup SPSS č. 9: Kruskal-Wallisův test závislosti...............................................................................72 (3 výběry - Letovicko, Malá Haná, Uherskobrodsko)..........................................................................72 Výstup SPSS č. 10: Kruskal-Wallisův test závislosti .............................................................................72 (4 výběry - Letovicko, Malá Haná, Uherskobrodsko - město a Uherskobrodsko - venkov) ..................72 Výstup SPSS č. 11: Rozložení hodnot do klastrů s podobnými charakteristikami ................................74 Výstup SPSS č. 12: Počet respondentů v jednotlivých klastrech .........................................................74 Výstup SPSS č. 13: Rozložení respondentů do jednotlivých klastrů dle vymezených území.................74 Výstup SPSS č. 14: Rozložení respondentů do jednotlivých klastrů dle obecní příslušnosti .................75 Výstup SPSS č. 15: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci všech zkoumaných oblastí...............................................................................................................................................78 Výstup SPSS č. 16: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci všech zkoumaných oblastí...............................................................................................................................................79 Výstup SPSS č. 17: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci všech zkoumaných oblastí ..........................................................................................................................79 Výstup SPSS č. 18: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Středozápadní Moravy .........................................................................................................................................................81 Výstup SPSS č. 19: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Středozápadní Moravy .........................................................................................................................................................81 Výstup SPSS č. 20: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Středozápadní Moravy......................................................................................................................82 Výstup SPSS č. 21: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Východního Slovácka .........................................................................................................................................................82 Výstup SPSS č. 22: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Východního Slovácka .........................................................................................................................................................83

6

Výstup SPSS č. 23: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Východního Slovácka ........................................................................................................................83 Výstup SPSS č. 24: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Letovicka ................85 Výstup SPSS č. 25: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Letovicka.................85 Výstup SPSS č. 26: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Letovicka ..........................................................................................................................................85 Výstup SPSS č. 27: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Malé Hané..............87 Výstup SPSS č. 28: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Malé Hané ..............87 Výstup SPSS č. 29: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Malé Hané.................................................................................................................................................88 Výstup SPSS č. 30: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska................................................................................................................................89 Výstup SPSS č. 31: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska................................................................................................................................90 Výstup SPSS č. 32: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska ...................................................................................................90 Výstup SPSS č. 33: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci městské oblasti Uherskobrodska................................................................................................................................91 Výstup SPSS č. 34: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci městské oblasti Uherskobrodska................................................................................................................................91 Výstup SPSS č. 35: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci městské oblasti Uherskobrodska.......................................................................................................92 Výstup SPSS č. 36: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Středozápadní Moravy.........................94 Výstup SPSS č. 37: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Východního Slovácka ...........................94 Výstup SPSS č. 38: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Letovicka .............................................95 Výstup SPSS č. 39: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Malé Hané...........................................95 Výstup SPSS č. 40: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska......96 Výstup SPSS č. 41: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci městské oblasti Uherskobrodska .........96 Výstup SPSS č. 42: Vícenásobná regresní analýza – dopravní dostupnost (Malá Haná).......................98 Výstup SPSS č. 43: Vícenásobná regresní analýza – kvalita života (Malá Haná)...................................98 Výstup SPSS č. 44: Vícenásobná regresní analýza – kvalita života (Uherskobrodsko – venkov) ...........99 Výstup SPSS č. 45: Společná faktorová analýza................................................................................100 Výstup SPSS č. 46: Faktorová analýza mikroregionu Letovicko a sledované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami ..........................................................101 Výstup SPSS č. 47: Faktorová analýza mikroregionu Letovicko a neextrahované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami s využitím metody rotace Varimax.....102

7

Výstup SPSS č. 48: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Letovicka – komponenta 2 se sledovanými společnými rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami ............................................................................................................................102 Výstup SPSS č. 49: Faktorová analýza mikroregionu Malá Haná a extrahované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami s využitím metody rotace Varimax.....104 Výstup SPSS č. 50: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Malé Hané – komponenta 2 se sledovanými společnými rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami ............................................................................................................................105 Výstup SPSS č. 51: Faktorová analýza mikroregionu Uherskobrodsko a extrahované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami s využitím metody rotace Varimax.....107 Výstup SPSS č. 52: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Uherskobrodska – komponenta 2 se sledovanými společnými rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami ............................................................................................................................107

8

Seznam zkratek CBD – Central Business District ČR – Česká republika EU – Evropská unie LEADER – Svazek aktivit pro rozvoj venkovského hospodářství („Liaison entre actions de développement de l'économie rurale“) MAS – Místní akční skupina MŠ – mateřská škola ORP – obec s rozšířenou působností POÚ – obec s pověřeným obecním úřadem SWOT – analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb UB – Uherský Brod ZŠ – základní škola

9

Abstrakt Tato práce se snaží zjistit důvody výběru lokality pro trvalé bydlení ve dvou potenciálně odlišných periferních

oblastech

České

republiky,

resp.

Moravy,

s kontinuálním

demografickým vývojem. Zacíleno je v tomto případě na mladé rodiny nejvíce vystihující aktuální charakteristiky výběru lokality pro trvalé bydlení s ohledem na velkou pravděpodobnost nedávno dokončené či probíhající rezidenční mobility. Pro účely diplomové práce bylo provedeno v roce 2012 vlastní dotazníkové šetření v rámci vymezených periferií Středozápadní Moravy a Východního Slovácka a na základě získaných dat od respondentů byly provedeny analytické operace v rámci statistického programu. Tato práce nejprve analyzuje variabilitu preferencí rozhodovacích faktorů, zkoumá společné či diferencující latentní charakteristiky rozhodovacího procesu na základě vymezených faktorů a zkoumá stupeň modality rozhodovacího procesu dle konceptu rezidenční mobility Era (2002). Druhá část je pak zaměřena na možné kauzality rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami zkoumaných oblastí, resp. se jedná o kauzality s percepcí perifernosti dané lokality, sociálním kapitálem a s územní či regionální identitou respondentů. Data k těmto atributům jsou rovněž získána v rámci dotazníkového šetření. Tedy výzkumnou otázkou je zda intenzita sociálního kapitálu, lokální sounáležitosti, či vnímání dané lokality jakožto periferie může souviset či ovlivňovat rozhodovací proces o lokalizaci trvalého bydlení mladých rodin. Klíčová slova: rozhodovací faktor, periferie, regionální identita, sociální kapitál, trvalé bydlení, mladé rodiny

10

Abstract This thesis tries to find out the causes of the permanent residence location choice and decision-making within the potentially different peripheral area of the Czech Republic, respectively Moravia, with the continuous demographic development. In this case, it is focused on the young families which could explain the current issue of the permanent residence location choice with regard to the significant likelihood recently finalised or proceeding residential mobility. For the purposes of the master thesis, it has been carried out the questionnaire survey within the designated peripheries of the Midwestern Moravia and the Eastern Moravian Slovakia in 2012 and it has been carried out the analytical operations using the statistic programme on the basis of the data obtained. At first, this thesis analyses the variability of the decision-making factors preferences, examines common and differentiating latent features of the decision-making process on the basis of the factors explored and observes the modality level of decision-making process according to the the residential mobility theoretical concept developed by Ero (2002). The second part is focused on the potential causalities of the decision-making factors and socio-cultural features of the areas observed, respectively is about the causalities of the decision-making factors with the periphery perception of the given neighbourhood or region, with the social capital and with the territorial or regional identity of the respondents. The data necessary for the research of these attributes are acquired from the own questionnaire survey too. Thus, the research question for the second part of the survey is, whether intensity of the social capital, local sense of belonging and periphery perception could relate with or influence the decision-making process of the localisation of the permanent residence place in case of the young families in the areas observed. Key words: decision-making factor, periphery, regional identity, social capital, permanent residence, young families

11

1 Úvod Tato diplomová práce pojednává o základních faktorech, které ovlivňují, nebo mohou ovlivňovat, rozhodovací proces při alokaci trvalého bydliště mladých rodin ve dvou odlišných periferních oblastech České republiky. Motivem výběru tohoto tématu byla vlastní reflexe na časté rozšiřování intravilánů obcí ve vybraných moravských periferiích. Při namátkovém kladení otázek místním obyvatelům, kteří se rozhodli etablovat svoje rodinné aktivity v daných regionech, byla totiž zjištěna nejen různorodost odůvodnění výběru místa pro trvalé bydlení uvnitř daných periferních regionů a mezi nimi, ale také se ukázalo, že v některých případech se jednalo, nebo se mohlo jednat, o důvody ekonomicky a pragmaticky iracionální. Naskytuje se zde tedy otázka, zda může být rozhodovací proces některak ovlivňován latentními faktory. Vzhledem ke zjevně rozdílným kulturně-geografickým

charakteristikám

mezi

vybranými periferiemi a současně uvnitř těchto periferií je výzkum diplomové práce zaměřen nejen na obecnou regionální variabilitu zvolených faktorů, ale taktéž na diferenciaci vztahu socio-kulturních aspektů k rozhodovacímu procesu týkajícího se výběru místa pro trvalé bydlení. V tomto případě jsou v práci zohledněny tzv. měkké faktory, jakožto regionální identita, sociální kapitál, percepce perifernosti daného regionu mladých rodin a jejich možné kauzální vztahy s rozhodovacím procesem výběru trvalého bydliště. Pro úspěšnost a akceptovatelnost socio-geografického výzkumu bylo v první části práce nezbytně nutné shrnout základní teoretické přístupy klíčových zkoumaných pojmů, a sice rozhodovacích procesů, lokální a regionální identity, sociálního kapitálu a geografického výzkumu periferií, jejichž principy jsou použity v metodologii empirické druhé části diplomové práce a v zobecňujících závěrech. Tato práce se nesnaží zachytit celou škálu a intenzitu všech možných faktorů při rozhodovacím procesu výběru místa trvalého bydlení, nýbrž usiluje o podrobnou analýzu předem daných rozhodovacích faktorů. První

část

práce

shrnuje

teoreticko-metodologická

východiska

týkající

se

rozhodovacího procesu o trvalém bydlení, konceptu sociálního kapitálu, regionální identity a výzkumu periferních oblastí. Jsou zde zohledněny teorie a metodologie případových studií relevantní pro empirickou část diplomové práce. Důraz je kladen především na teorie v rámci rozhodovacího procesu o trvalém bydlení, které jsou v geografických pracích méně reflektovány a představují stěžejní podklad pro vlastní výzkum. U ostatních zmíněných

12

tematických oblastí jsou teoretické koncepty zmíněny spíše povrchově se zaostřením na metodologii měření a výzkumu. Druhá část diplomové práce identifikuje, vymezuje, popisuje, analyzuje a zároveň srovnává zkoumané regiony na národní, regionální a lokální úrovni z hlediska geografických, socioekonomických, kulturních a částečně i environmentálních charakteristik. Empirickou čtvrtou část zahrnují užité metodologické postupy při výzkumu a samotný výzkum spočívající z přípravy, dotazníkového šetření, statistické analýzy získaných dat a formulací dílčích závěrů. Pátá závěrečná část shrnuje dílčí výsledky výzkumu a přijímá či odmítá nastavené hypotézy s důrazem na stanovené cíle práce. Diskuze pak představuje reflexi autora na tuto problematiku s přihlédnutím na konečné výsledky výzkumu a závěry diplomové práce.

13

2 Cíle práce Práce se snaží objasnit důvody, kvůli kterým se mladé rodiny etablují ve vybraných periferních regionech České republiky, a usiluje o zodpovězení otázky, zda lze tyto důvody prostorově diferencovat a jestli existuje nějaká souvislost tohoto rozhodování s regionální identitou a sociálním kapitálem cílové skupiny mladých rodin na periferiích. Prvním základním cílem práce je tedy stanovit a analyzovat signifikanci, variabilitu a diferenciaci jednotlivých faktorů rozhodování mladých rodin o trvalém bydlení v prostoru. Signifikancí se myslí význam hodnocených faktorů při alokačním rozhodováním. Zjištěním variability rozhodovacích faktorů lze odpovědět na otázku, které faktory či skupina faktorů jsou příznačné pro zkoumané lokality a regiony a zároveň způsobují spojitost či odlišnost, neboli různorodost, daných prostorových jednotek. Diferenciací je myšlena všeobecná prostorová odlišnost rozhodovacího procesu. Zjistit intenzitu kauzality regionální identity, sociálního kapitálu a vnímání periferie na rozhodovací proces alokace mladých rodin lze považovat za druhý výzkumný cíl diplomové práce. Intenzitou kauzality lze ve výzkumu určit, zda existuje ve zkoumaných regionech určitá latentní souvislost mezi rozhodováním o trvalém bydlení a tzv. „měkkými faktory“, jako jsou regionální identita, sociální kapitál, či vnímání periferie, a zda některak závisí rozhodovací proces alokace mladých rodin na těchto faktorech. Všeobecnou nulovou hypotézou 1H0 pro první výzkumný cíl diplomové práce je tvrzení, že zkoumané atributy rozhodovacího procesu o místě trvalého bydlení mladých rodin se v pozorovaných lokalitách a regionech a mezi nimi signifikantně neliší. Alternativní analýzou 1H1 je tedy výrazná prostorová variabilita a diferenciace rozhodovacích faktorů. Pro druhý výzkumný cíl je nulovou hypotézou 2H0 žádný nebo velmi nízký kauzální vztah regionální identity, sociálního kapitálu a percepce lokality či regionu na rozhodovací proces týkající se výběru místa trvalého bydlení cílové skupiny v jednotlivých územních jednotkách. Jestliže rozhodování se o výběru místa trvalého bydlení významně souvisí s vybranými „měkkými faktory“ lze přijmout alternativní hypotézu 2H1.

14

3 Metodika práce Pomocí rešeršně-kompilační metody sběru informací jsou v práci shrnuty všeobecné teoretické postuláty a jejich případové studie, které se týkají jak rozhodovacího procesu o výběru místa pro trvalé bydlení, tak rovněž výzkumu a měření sociálního kapitálu a regionální identity. Zohledněna je zde také percepce lokalit na periferiích. Většina zdrojů pochází z vědeckých databází ProQuest, EBSCO, Springer, JSTOR apod. Pro rešerši byly použity ve velké míře články ze sociologických, ekonomických a geografických vědeckých časopisů, jako například Urban Studies, Modern Economy, Oxford Journals, Regional Studies, Sociological Forum, Geografie – Sborník ČGS a jiné. Zatímco informační zdroje tykající se sociálního kapitálu, regionální identity a výzkumu periferií jsou především českého původu, pak prameny zaměřené na rozhodovací proces o výběru trvalého bydliště byly vzhledem k omezenému počtu českých zdrojů použity hlavně z mezinárodních odborných publikací. V práci byly uplatněny též vědomosti z kurzů absolvovaných na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje, a sice např. z kurzu Kulturní geografie. Druhá empirická část se zaměřuje na tvorbu dotazníku a následnou statistickou analýzu získaných dat. Otázky v dotazníku jsou formulovány dle odborných tematických publikací. K dosažení výzkumných cílů práce bylo zapotřebí využít statistický program SPSS 16.0, ve kterém byly uskutečněny operace explorační analýzy dat pro zjištění základních charakteristik rozhodování respondentů lokaci trvalého bydliště, shlukové analýzy pro zjištění stupně modality dle konceptu Era (2002), korelační, regresní a faktorové analýzy pro účely zjištění spojitostí a variability dat jak v rámci rozhodovacích faktorů, tak mezi skupinou rozhodovacích faktorů a skupinou naměřených socio-kulturních charakteristik (sociální kapitál, lokální sounáležitost a percepce perifernosti) respondentů. Informačním podkladem pro tyto operace byly získané hodnoty z řádně vyplněných dotazníků. Zároveň se kvalitativní výzkum soustředí pouze na úzkou skupinu respondentů, a sice mladé rodiny s dětmi předškolního věku, a získané informace jsou platné pro přítomnost, tedy červen roku 2012. Závěrečná diskuze a obecné závěry diplomové práce pak čerpají jak z výsledků empirické části práce, tak i z nabytých teoretických vědomostí zaznamenaných v první dílu práce.

15

4 Teoreticko-metodologická východiska 4.1 Teoreticko-metodologická východiska rezidenční mobility a výběru místa pro trvalé bydlení Digambar, Das a Mazumder (2010) uvádějí, že se od 50. let 20. století vyvinul nespočet odlišných teorií zabývajících se rozhodovacím procesem a preferencemi v rámci výběru trvalého bydlení a lze je klasifikovat z hlediska konceptuálního přístupu na čtyři různé kategorie, a sice sociologické, ekonomické, geografické a hybridní teorie. Po prostudování relevantních prací týkajících se rozhodovacího procesu o lokalizaci trvalého bydlení a všeobecně rezidenční mobilitě byl autorem diplomové práce doplněn komplementární přístup, který je dle vlastního názoru vhodné uvést samostatně, a to demografický přístup (resp. teorie rezidenční mobility vztahující se k životnímu cyklu, resp. jednotlivým fázím života). A) Teorie v rámci sociologického přístupu se zabývají aspekty sociálních charakteristik dané lokality, indikátory kvality života, znečištění životního prostředí, vzájemnými vztahy uvnitř komunit, etnickými a kulturními vazbami a souvislostmi apod. Tento přístup je pak relevantní v rámci studie vazeb sociálního kapitálu vůči rozhodovacímu procesu o lokalizaci trvalého bydlení (viz níže např. Kan, 2006). Často bývají k tomuto přístupu přiřazovány i spíše demografické aspekty životního cyklu, tedy důraz je kladen na věkovou a početní strukturu domácnosti, resp. rodiny, B) Ekonomické přístupy zkoumají rozhodovací proces alokace trvalého bydlení z hlediska ceny a kvality ubytování, tedy dostupnosti nemovitosti, dalších poplatků a daní (především co se týče federativních států), ale také z hlediska různých pobídek a dotací v rámci podpory bydlení, lákaní mladých rodin do lokality (v malých českých obcích poměrně častý jev prostřednictvím levných stavebních pozemků, či zasíťováním) a lokální či obecní podpory natální politiky. S ohledem na zkoumané oblasti v rámci diplomové práce lze např. uvést příspěvek za novorozence, jehož výše se pouze v rámci mikroregionu Uherskobrodska velmi odlišuje – v roce 2010 přispělo město Uherský Brod jednorázově 1 000 Kč za dítě, obec Korytná 5 000 Kč a např. obec Nivnice dotovala narození dítěte částkou 10 000 Kč. Pokud se přičte i potenciální cenová dostupnost stavebních pozemků, lze již dle vlastního názoru uvažovat o relativně signifikantních rozhodovacích faktorech.

16

C) Geografické přístupy se zaměřují především na parametry dostupnosti, jako např. vzdálenost do práce, přístup k sociálním zařízením, obchodům a jiným institucím spolu s nákladovými dopady. Ke geografickému přístupu s ekonomickými parametry můžeme přiřadit jeden z nejvíce rozvinutých modelů rezidenční mobility, a to teorii „trade-off“, jejíž hlavním představitelem je W. Alonso, přičemž je jeho dílo považováno za jeden ze základních kamenů teorií rezidenční mobility a studie rozhodovacích faktorů ovlivňujících volbu pro lokalizaci trvalého bydlení (Phe, Wakely, 2000). Alonso (1964) ve své práci zasadil svůj model lokalizace trvalého bydlení do monocentrického prostorového vzorce s distančními odstředivými kruhy, přičemž centrem byl tzv. Central Business District (CBD) s vysokou koncentrací ekonomických aktivit. Tento model předpokládá, že veškeré domácnosti v určité míře dojíždějí za prací do CBD a tímto je značně ovlivněn rozhodovací proces o lokalizaci bydlení. V rámci „trade-off“ teorie Alonso (1964) tvrdí, že rozhodovací proces o lokalizaci bydlení závisí na negativní korelaci mezi narůstající vzdáleností od centra, tedy náklady na dojíždění, a klesajícím nákladům na bydlení s větším prostorem. Rozhodovací proces o trvalém bydlení je tedy dle Alonsa (1964) kompromisem mezi náklady na dopravu určené vzdáleností od centra a náklady na bydlení. V návaznosti na publikaci teorie „trade-off“ se rozvinulo množství statí reagujících na tento model, který zejména dle Richardsona (1977) či Phe a Wakelyho (2000) nezohledňoval urbanistické jevy, kvalitu sousedství, historické aspekty. Dle Richardsona (1977) byl pak značně zanedbán čas dojížďky, jakožto relevantní rozhodovací faktor. Dále apeloval k respektování multicentrických městských oblastí, v případě kterých není zřejmé rozpoznání vztahů centrum vs. periferie a ceny bydlení a půdy se mohou odvíjet ve vazbě na jiné faktory. D) Rodinná situace a životní cyklus velmi podstatně ovlivňují přístupy k výběru trvalého bydlení. Dramatickou změnu preferencí rodin představuje především narození dětí a odchod potomků z domova. V těchto fázích se výrazně mění především požadavky po různých zařízeních, kvalitě lokality a životního prostředí, vlastnostech ubytování (velikost,…). Odchod dětí však většinou již nemusí znamenat změnu trvalého bydlení, protože frekvence stěhování se v průběhu života rapidně mění a s přibývajícím věkem snižuje. Avšak i když mobilita starších lidí klesá, jejich preference bydlení se mohou radikálně měnit. Dle Andersena (2009) se však preference rodin se stejným vývojem velmi liší z důvodu jiné pracovní kariéry a vývoje příjmu domácností. Dle Mudlera 17

(2007) může rozhodovací proces rodin podobných parametrů (počet dětí, vývoj, věková kategorie,…) vykazovat významnou regionální diferenciaci v závislosti na odlišných geografických oblastech z hlediska silných sociálních a emocionálních vazeb k lokalitě a proto některé rodiny zůstávají v dané lokalitě i za předpokladu velmi limitovaných příležitostí pro adekvátní bydlení. Za

významnou

práci

v kontextu

této

diplomové

práce

v rámci

převážně

demografického přístupu lze považovat Rossiho (1955) příspěvek „Why families move“, která zdůrazňuje signifikanci životního cyklu v rozhodovacích procesech o změně bydlení a volbě lokalizace bydlení. Rossi (1955) se ve své práci zabývá jak push faktory, tak pull faktory (princip push a pull faktorů viz níže) a za hlavní důvody dynamiky rezidenční mobility považuje chtíč nezávislosti mladých párů na domovu, svatbu, početní růst rodiny a odchod dětí z domova. Tedy pull faktory mají závislou vazbu na rozhodnutí o lokalizaci trvalého bydlení, a sice se jedná především o kvalitu a rozměr domácnosti, dostupnost navazujících služeb (např. školy). Kim, Horner a Marans (2005), ale také Alonso (1964) relativně striktně rozlišují životní fáze bez dětí a s dětmi. V rané fázi párů bez dětí bývá upřednostněna dostupnost práce a náklady na dojíždění. Ve fázi s dětmi pak nad dostupností práce převažuje kvalita a rozměry domácnosti, kvalita sousedství či dostupnost relevantních služeb. Preference pro dostupnost práce a náklady spojené s tím pak znovu převažují ve fázi odchodu dětí z domova. Pro diplomovou práci je tedy z našeho pohledu relevantní fáze s dětmi a bude možné si tuto preferenční hypotézu ověřit u zkoumaného vzorku respondentů v rámci Východního Slovácka a Středozápadní Moravy. E) Hybridní modely se snaží vysvětlit preference při výběru bydlení kombinací sociologických, ekonomických a geografických proměnných. Například u teoretických konceptů Smithe, Rosena a Fallise (1988) a Werezbergera (1995) spočívá výzkum na třech základních aspektech, a to na a) vzdálenosti od důležitých míst a institucí, b) povaha využití krajiny v dané lokalitě a na c) místní samosprávě, ve které je alokováno trvalé bydlení.

V rámci těchto teorií je široce zakomponován vliv

prostorových externalit, jakožto kvalita vzdělávacích institucí, znečištění životního prostředí, prestiž lokality aj. Stejnoměrně se zvažují parametry dostupnosti, různé efekty uvnitř lokality a sousedství a struktura poplatků, avšak parametry dostupnosti postrádají geografický kontext, jako např. vzdálenost do správních center.

18

Rozhodovací proces rodin a domácností o výběru místa pro trvalé bydlení vyžaduje velmi komplexní

a

v mnoha

oblastech

podmíněný

přístup.

Navzdory

komplexnosti

a

interdisciplinaritě tento proces sestává ze dvou na sobě vzájemně souvisejících a úzce provázaných fázích, a sice rezidenční mobility (v angl. „residential mobility“), v čemž se všeobecně klade důraz na problematiku rozhodnutí se odstěhovat či zůstat, a fáze výběru bydlení (v angl. „housing choice“ nebo „residential location choice“), zahrnující hledání a volbu místa a typu trvalého bydlení. (Kim a spol., 2005, Lee, Waddell, 2010) Výzkum diplomové práce ve své podstatě obsahuje obě tyto etapy, neboť respondenti odpovídají na otázku, co mělo vliv na přistěhování se do současného bydlení, ale také proč zůstali tam, kde zůstali. Proces rezidenční mobility je ovlivňován širokou škálou faktorů push a pull. Faktory push vysvětlují důvody, proč se domácnost stěhuje na jiné místo, přičemž můžeme poukázat na nespočet těchto faktorů, jako např. znečištění, zvýšení kriminality, změnu dostupnosti služeb, či změnu struktury domácnosti atd. Faktory pull pak představují důvody, kvůli kterým se domácnost rozhodla usadit nebo zůstat právě ve vybraném bydlení. Tyto faktory jsou součástí určitého kompromisu při zohlednění ostatních možností a můžeme mezi ně řadit dobrou kvalitu škol či veřejných služeb, pracovní nebo rekreační příležitosti apod. Celkový proces rezidenční mobility zahrnuje i potenciální mobilitu, která může vést k setrvání na daném místě. (Curtis a Montgomery, 2006) Rossi (1955) výrazně změnil přístup výzkumu rezidenční mobility ze studií agregovaných prostorových vzorců do jednoho teoretického modelu chování na úrovni jednotlivých domácností. Brown a Moore (1970) rozdělili proces rezidenční mobility do dvou stádií. První se zaměřuje na jednotlivé vnitřní a vnější okolnosti týkající se domácnosti, které způsobují nespokojenost s existující volbou o místě trvalého bydlení, a druhá fáze se zabývá samotným rozhodnutím, zda se stěhovat či zůstat, založeném na průzkumu dostupných alternativ bydlení. Tento přístup konceptualizoval vzájemné závislosti mezi mobilitou a výběrem místa na hierarchické úrovni. (Lee a Waddell, 2010) I přes velké množství studií zabývající se touto problematikou v rámci geografického, sociologického a ekonomického kontextu, Lee a Waddell (2010) dospěli ke třem generalizujícím vzorcím, a to 1) míra mobility je úzce spojená s životním cyklem, přičemž dvacetiletí a třicetiletí jedinci představují nejvíce mobilní segment obyvatel. 2) vztah mezi mobilitou a vlastnictvím či velikostí bydlení, přičemž platí, že vetší bytové jednotky a vlastnění bydlení determinuje snižující se mobilitu

19

3) korelace mezi signifikantními životními událostmi (průběhem života) a stěhováním domácnosti (svatba, rozvod, změny ve vzdělávání a pracovních příležitostech se velmi často shodují se změnou bydlení) Druhá fáze rozhodovacího procesu, tedy výběr typu a místa pro bydlení pak obvykle zahrnuje aktivity spojené s hodnocením (vytvořením určité klasifikace), srovnáváním a kompromisem mezi ostatními možnostmi. Kim (2005) zdůrazňuje, že i přes narůstající význam kvalitativních charakteristik bydlení, jako je např. status bydlení a mnohé externality sousedství, zůstává pro tento proces stěžejní kompromis mezi cenou nemovitostí, všeobecnou dostupností a základními charakteristikami lokality či sousedství, což je zohledněno ve výzkumu diplomové práce. Obr. č. 1: Teoretický model rezidenční mobility dle Kima (2005)

Zdroj: Kim (2005)

Co se týče typu preferencí, Floor a van Kempen (1997) rozlišují následující kategorie: i)

absolutní preference pro typ bydlení, jeho blízké okolí a polohu jsou podstatné pro výběr trvalého bydlení

ii)

kompromisní preference, přičemž některé faktory mohou být obětovány (tj. nejsou relevantní) v důsledku dosažení jiných

20

iii)

relativní preference, které mohou být považované za velmi důležité, ale v konečném důsledku nemají vliv na zavrhnutí a stěhování se ze stávajícího místa trvalého bydlení

Dle Kauka (2006) existují významné rozdíly v preferencích při výběru místa pro trvalé bydlení mezi jednotlivými státy a oblastmi s odlišnou mírou urbanizace. Pro výzkum rozhodování se o trvalém bydlení je nutné stanovit si zobecňující seznam relevantních charakteristik trvalého bydlení. Na základě rešerše dostupných studií vymezil Andersen (2009) čtyři základní druhy parametrů ovlivňující preference, na které se přihlíželo při strukturaci kvalitativního výzkumu diplomové práce, a sice: a) byt či dům a jeho blízké okolí (náklady na bydlení, velikost ubytování a počet pokojů, typ bydlení, architektonické řešení, vzhled, venkovní prostory, hluk,…). Při čemž z hlediska životního cyklu hrají náklady na bydlení především u mladých rodin podstatnou roli. b) místní oblast (sousedství) (životní prostředí, dosah přírody, znečištění, hluk, údržba, status lokality a sociální prostředí, bezpečnost, životní styl,…) c) místní veřejné a soukromé služby (kultura a zábava, podmínky pro děti, sportovní zařízení, obchody, restaurace, místní sociální sítě a sdružení, sociální aktivity, instituce) d) poloha a doprava (vzdálenost do práce či vzdělání, dopravní příležitosti, vzdálenost od příbuzných a přátel, vzdálenost od městských center a služeb) Relevantní rozdíly v preferencích týkajících se bydlení způsobují dle Andersena (2009) tři základní aspekty, mezi které patří i) rozdíly mezi rodinnou situací a životním cyklem, ii) příjmy a ostatní zdroje a iii) kultura a životní styl. 4.1.2 Teorie modality v rámci residenční mobility Ero (2002) definoval vzhledem k rozhodovacímu procesu o výběru místa pro trvalé bydlení tři skupiny lidí s odlišným kulturním pozadím, které může silně ovlivňovat jejich priority, a to: a) Ti, kteří si nevybírají (pre-moderní modalita) - jedná se o skupinu lidí, pro které je dané to, kde se cítí doma. Pro tuto skupinu je příznačné, že se cítí doma v určité lokalitě, většinou bydlí ve stejné lokalitě jako jejich předci, příbuzní a přátelé, a otázka 21

výběru místa pro trvalé bydlení není ve své podstatě reflektována. Taktéž je pro dané spektrum lidí obtížné definovat faktory rozhodování a objasnit důvod, proč bydlí tam, kde bydlí. Alokace trvalého bydlení v tomto případě závisí na zvycích a tradicích v lokalitách. Osoby náležící do této skupiny při zkoumání volí spíše sociální, kulturní a hmotné aspekty dané lokality, jelikož jsou k danému místu značně přilnutí. Volba souvisí s již dříve existujícími aspekty anebo se zde nevyskytují nějaké zvláštní preference. Je velmi pravděpodobné, že tyto aspekty budou typické především pro venkovské oblasti. b) Ti, kteří si vybírají (moderní modalita) – pro tuto skupinu je charakteristická percepce výběru místa pro trvalé bydlení, jakožto důležité rozhodnutí v životě, a otázku týkající se alokace bydlení zástupci této skupiny velmi důkladně zvažují. Volba lokality je racionálně objasněna například silnou regionální či lokální identitou, prací atd. Relativně silné preference se mohou týkat především typu a vlastností bydlení a jeho velmi blízkého okolí. Domov znamená základnu rodinného života, zvláště pro rodiny s dětmi. c) Ti, kteří neustále vybírají (post-moderní modalita) – v tomto případě jsou faktory ovlivňující výběr místa pro trvalé bydlení velmi nejasné a nepřetržitě se měnící. Představitelé této skupiny nemají příliš pevné hodnoty vůči daným lokalitám. Častý výběr nového trvalého bydlení, znamená ve své podstatě neuspokojení určitých potřeb. Zásadní otázkou je - „Jak si vybrat správně, když správné rozhodnutí dnes bude špatné zítra?“ Stejně jako první skupina, tak i v tomto případě nemají rodiny či jednotlivci příliš silné preference zaměřené na typ bydlení a jeho blízké okolí, nýbrž se rozhodování v jisté míře soustředí spíše na polohu bydlení, dostupnost služeb a kultury a dopravní dostupnosti. V tomto případě platí více než pro ostatní skupiny, že bydlení je místo, kde může člověk relaxovat a spát, zatímco skutečný život často uskutečňuje v odlišné lokalitě. Důležitým poznáním pro výzkum preferencí vůči trvalému bydlení, dle vymezení těchto tří kategorií, je tedy skutečnost, že někteří respondenti mají silné preference k většímu počtu rozhodovacích faktorů a jiní se zase soustředí na velmi malý počet aspektů určujících místo trvalého bydlení.

22

4.2 Teoreticko-metodologická východiska sociálního kapitálu, regionální identity a výzkumu periferií 4.2.1 Nástin teoreticko-metodologických východisek konceptu regionální (územní) identity

Regionální identitu (resp. v diplomové práci pojata poněkud šířeji pojmem lokální sounáležitost sledující i míru zakořeněnosti individua v dané lokalitě) lze konceptualizovat jako samostatný prvek předmětu výzkumu geografie, či sociologie, i když lokální či regionální identita, resp. identita „my – oni“ bývá často považována za dílčí segment sociálního kapitálu, jako je to např. v případě práce Van Detha (2002), ve které je identita obsažena v rámci jedné ze tří hlavních komponent utvářející sociální kapitál, a sice norem a hodnot, jakožto kulturního aspektu sociálního kapitálu. Zárodky konceptualizace a hlavní teoretické postuláty územní identity lze spatřovat v dílech Tonniese (1955) se svým vymezením dvou kvalitativně rozdílných sociálních systémů „Gemeinschaft“ – skupina jednotlivců v prostoru založená na tradiční sociální aktivitě a „Gesselschaft“ – neosobní rafinovaná a odcizená městská moderní společnost, Maxe Webera (1970) s vymezením pojmů „Bund“ s žádoucími prvky vzájemného cítění, solidarity a schopnosti identifikace jednotlivců v rámci dané skupiny lidí spjaté s určitou lokalitou a „Gemeinde“ charakteristická kolektivním vnímáním a komunitním přístupem. Bourdieauho (1990) koncept „habitus“, tedy společný morální a percepční prostor, který obývají lidé s možnými odlišnými individuálními charakteristikami, a ve kterém každý zná svoje místo. (Raagmaa, 2002) Významným příspěvkem Castellse (1997) je pak studie tvorby, resp. životního cyklu, regionální identity z hlediska její dynamiky rozlišením na tři na sebe navazující fáze. Dle Hauszera a Freye (1987) a přeneseně dle Raagmaa (2002) lze regionální či lokální identitu definovat jako jev, v rámci kterého lidé sebe sama identifikují se sociálním systémem určitého území či regionu, tedy s určitou skupinou lidí, kulturou, tradicemi, krajinou atd. Zároveň může být regionální identita vyjádřena nejen v pozitivním smyslu, jako regionální pýcha, tak i ve smyslu negativním, jako regionální méněcennost. (Raagmaa, 2002) Dle Paasiho (1986) pak může být formování regionální identity ztělesněno prostřednictvím a) ustanovení územní jednotky, což je považováno za nejrelevantnější prvek formování identity; b) symbolických hodnot (za nejdůležitější symbol je považován samotný název regionu, dále jazyk či dialekt, infrastruktura, znak, vlajka, popř. krajina, budovy, politici, spisovatelé atd.) 23

Z výše jmenovaných tvarů regionální identity lze v rámci vymezených území zkoumaných v diplomové

práci

vyzdvihnout

především

odkaz

Jana

Ámose

Komenského

na

Uherskobrodsku. S ohledem na nejasnosti týkající se místa narození v rámci Uherskobrodska, popř. Bojkovska (za místo narození je považována jak obec Nivnice, či Uherský Brod, tak i obec Komňa na Bojkovsku – (Čornejová, 2008) a spekulace jsou i o dalších obcích Uherskobrodska) je osobnost známého českého pansofisty pojítkem, nebo lépe řečeno společnou charakteristikou, poněvadž v některých případech obyvatele Uherskobrodska taktéž rozděluje. Proto je na Uherskobrodsku relativně vyšší koncentrace odkazů Komenského v podobě muzea, památníků, názvů veřejných institucí, silnic a náměstí apod. Obyvatelé Uherskobrodska jsou na odkaz Komenského také patřičně hrdí. Dále c) třetím významným prvkem formování identity dle Paasiho (1986) je institucionální forma, kam lze zařadit formální instituce, přátelství, sousedství, podniky (znovu můžeme v případě Uherskobrodska vysledovat hrdost na působení České Zbrojovky v Uherském Brodě, či kulturu tvorby názvů relativně větších podniků z části názvu obce v případě Letovic, jako Letostroj – Letovické strojírny, Letostav, Letoplast). Čtvrtá forma regionální identity, která dokonává její tvorbu a představuje již samotné socio-prostorové vnímání regionu či lokality ze strany jejich obyvatelů. Oproti relativně populárnímu geografickému výzkumu souvztažností územní identity např. s regionálním rozvojem (Raagmaa, 2002, nebo Meier-Dallach, 1980) není dle rešeršních prací autora diplomové práce v rámci databází odborných statí koncept vazeb územní identity a rozhodovacího procesu o lokalizaci trvalého bydlení (resp. modelů rezidenční mobility) příliš rozvinut. V diplomové práci, potažmo dotazníkovém šetření je územní identita podchycena nejčastějšími segmenty užívanými v prácích autorů Paasiho (1986) a Raagmaa (2002), a sice územní náležitost, resp. percepční zařazení jedince do hierarchické územní jednotky, a dále regionální hrdost. U těchto prvků jsou pak společně se zakořeněností, resp. výzkumem potenciálu rezidenční mobility v důsledku pracovní příležitosti v jiném regionu, zkoumány pomocí regresní analýzy a faktorové analýzy možné kauzální vazby s naměřenými hodnotami preferencí jednotlivých rozhodovacích faktorů jak mezi zkoumanými regiony, tak i uvnitř zkoumaných regionů.

24

4.2.2 Nástin teoreticko-metodologických východisek výzkumu periferních oblastí

Polarozační koncepty, nebo lépe řečeno koncepty jádro – periferie, a s němi spojený výzkum periferních oblastí jsou považovány za jedny z klíčových teoretických modelů geografického výzkumu. (JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M., 2008). Základy těchto teorií v meziválečném období 20. století podává již teorie centrálních míst od W. Christallera, jehož model centrálních a necentrálních míst založený na diferenciaci území dle disponibilních funkcí uspokojujících potřeby obyvatel území a zohledňující vzdálenost daného území od střediska jakožto jeden z hlavních elementů identifikace periferních území v relativně homogenním území představuje spíše geometrický přístup v prostorové polarizaci. Poválečné, resp. po 2. světové válce, polarizační teorie typu jádro – periferie již zohledňovaly při identifikaci prostorového uspořádání jádro - periferie spíše charakteristiky spojené se sociokenomickou rozvinutostí či zaostalostí dané oblasti, rozvojovým potenciálem a se schopnostmi absorbovat a produkovat inovace. S rozvojem polarizačních teorií se také vyvíjela teoretická diverzifikace prostoru, což byla reakce na omezené vnímání prostoru pouze z hlediska jádra a periferie. Byla tak konceptualizována diverzifikace prostoru na marginální, periferní, semiperiferní a jádrová území, či dle trendu rozvoje regionu na vzestupné a sestupné přechodové regiony dle konceptu Friedmana (1966) a byly taktéž zkoumány a konceptualizovány kvalitativní aspekty perifernosti, jako například příčiny a důsledky polarizačních efektů. (Blažek, 2011; JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M., 2008) Pro výzkum periferních oblastí je nutné brát taktéž v potaz konceptuální diskusi o odlišné povaze pojmů perifernost versus marginalita. Jančák, Havlíček, Chromý, Marada (2008) nastiňují možné implikace těchto koncepčně odlišných pojmů ve výzkumu periferních / marginálních oblastí a konstatují fakt, že část vědecké obce tento odlišný přístup reflektuje a část autorů tuto koncepční odlišnost nezohledňuje. Dále odlišnost konceptu perifernosti vs. marginality je celým spektrem chápána relativně rozdílně. Postulát separace marginality a perifernosti je založen na tom, že ke konceptu periferie je přistupováno spíše z geometrického hlediska, kdežto marginalita reflektuje spíše socio-kulturní, ekonomické a politické charakteristiky, tedy ve své podstatě zaostalost. Marginální region je pak chápan jako území vyčleněné, nebo velmi marginálně integrované, ze, resp. do, socioekonomického geografického systému a rozhodovacích mechanismů. Oproti tomu periferní oblast je alespoň 25

částečně do systému začleněna a je vnímána z pohledu vzdálenosti od centra a dopravní dostupnosti, lépe řečeno exponovanosti. Schmidtová (1998) navíc chápe prostorové uspořádání v kontinuální hierarchii centrum – periferie – marginální region. Centrum a periferie tedy nejsou striktně polarizované jednotky v prostoru. Na skutečnost, že v prostorové realitě ve své podstatě neexistuje ostrá dichotomie mezi centrem a periferní oblasti, nýbrž se jedná o značně kontinuální geografické uspořádání, upozorňuje taktéž Hampl (2005), který v prostoru vymezuje kontinuum „centrum – semiperiferie – periferie – marginální území“. JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008) shrnují na základě prací Schmidtové (1998) a Leimgrubera (1994) šest přístupů výzkumu periferií: a) Geometrický přístup – vzdálenost, exponovanost, blízkost administrativních hranic a jejich propustnost je v tomto přístupu shledána jako hlavní faktory určující perifernost, resp. marginalitu daného území b) Ekologický přístup – za marginální / periferní regiony jsou považovány oblasti s nízkou kvalitou životního prostředí. Tento přístup je poměrně kontrastní oproti ostatním, poněvadž za centrum se ve své podstatě označuje oblast s kvalitními environmentálními charakteristikami, což v praxi v ČR bývají právě oblasti při hranicích apod. c) Sociální přístup – perifernost, resp. marginalita, se v tomto případě posuzuje dle generové problematiky, míry diskriminace menšin, náboženských skupin a jiných sociálních skupin obyvatel a tímto podíl sociálně vyloučených obyvatel, či kriminalita můžou být rozhodujícím indikátorem při posuzování marginality d) Ekonomický přístup – marginalita se posuzuje převážně dle ekonomických charakteristik rozvinutosti území. Tento přístup je nejčastěji úžíván ve vztahu k vymezení marginality území e) Kulturní přístup – příbuzný se sociálním přístupem, za relevantní bývá shledána např. segregace menšin hlásící se k určité kultuře, folkloru apod. f) Politický přístup – marginalita posuzována dle lokalizace rozhodovacích procesů a jejich důsledků V diplomové práci hojně užívaným pojmem „vnitřní periferie“ je míněno vnitrozemské území, které se nachází v okrajových částech oblastí charakteristických relativně úspěšným socioekonomickým rozvojem metropolitních regionů nebo správních obvodů regionálních center, přičemž se tyto vnitřní periferie nacházejí v rámci Česka především při hranicích

26

krajů. (Váně, 2012) V kontextu diplomové práce je pak relevantní i geometrická charakteristika zkoumaného území, tedy že se dané území nachází těsně při hranici kraje. V souvislosti se zkoumanou oblastí Středozápadní Moravy pak je nutné uvést, že i dle práce Hynka, A, Řezníka, Karvánkové a Hynka N. (2005) je velmi pravděpodobné, že se jedná o semiperiferii a z této pozice se vychází i v diplomové práci. Odůvodněno jest prostřednictvím přijetí rozvojových strategií, programů, projektů a opatření zcela jednoznačně směřujících nikoliv k periferii, nýbrž směrem k centru – tedy do semiperiferie. (Hynek, A, Řezník, Karvánková, Hynek, N., 2005). Pojem semiperiferie se vyskytuje především v pracích zkoumajících prostorové vzorce spíše na úrovni států. (např. Menschik, 1995) Užitý výraz má mnohé společné s prací Friedmana (1966), který v polarizovaném prostoru identifikuje tzv. přechodné periferie, resp. vzestupné a sestupné periferie. Dle Boneho 2002 je vzestupný přechodný region charakterizován jako prorůstový s přílivem kapitálu a pracovních příležitostí ve výrobě a službách, zatímco sestupný region je charakterizován vzestupným trendem míry nezaměstnanosti a negativního salda migrace, přičemž kapitálové zdroje se snižují. Dle Hynka, A, Řezníka, Karvánkové a Hynka N. (2005) lze přechodný vzestupný region vnímat jako semiperiferii. Z hlediska výzkumu rozvojového potenciálu tak může být těmito rysy charakteristické i zkoumané území Východního Slovácka 4.2.3 Sociální kapitál v souvislosti s rozhodovacím procesem o trvalém bydlení Sociální kapitál je dle Pilečka (2010) je zvláštním druhem kapitálu reprezentující určitou vlastnost sociálního systému v prostoru. Pojem sociální kapitál se začal hojně používat v 80. letech 20. Století v souvislosti s pracemi Bourdieua (1986), Colemana (1988) a ke konceptualizaci výrazně přispěl taktéž Putnam (1993). (Pileček, 2010). Jmenovaní autoři definovali sociální kapitál následovně: i)

Sociální kapitál představuje sumu aktuálních nebo potenciálních zdrojů, která vychází z vlastnictví trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů a známostí, tzn. např. členství ve skupině, které vybavuje každého člena kolektivně vlastněným kapitálem. (Bourdieau, 1986 in Pileček, 2010)

ii)

Sociální kapitál je koncept skládající se z několika entit, které mají společné dvě charakteristiky, a sice všechny se skládají s určitých aspektů sociální struktury a usnadňují určité činnosti jednotlivců nacházející se uvnitř dané struktury (Coleman, 1988 in Pileček, 2010) 27

iii)

Sociální kapitál představuje rysy sociální organizace jako jsou důvěra, normy a sítě, které mohou prostřednictví usnadnění koordinovaných činností zvýšit efektivitu fungování daného sociálního systému (Putnam, 1993 in Pileček, 2010)

Van Deth (2002) vymezil pro účely konceptualizace měření sociálního kapitálu dva aspekty sociálního kapitálu, a sice strukturální a kulturní, přičemž tyto aspekty jsou reprezentovány třemi komponentami, a to sítěmi (strukturální), důvěrou a normami a hodnotami (kulturní aspekty). Nejvíce operacionalizované pro účely měření sociálního kapitálu pak určil především členství v dobrovolných sdruženích v rámci komponenty sítí a dále osobní a sociální důvěru v rámci komponenty důvěry. Za povšimnutí stojí taktéž zařazení faktorů identity či demokratické orientace a tolerance v rámci norem a hodnot do konceptu sociálního kapitálu. Za analogické pak můžeme považovat vymezení tří hlavních aspektů určujících kvalitu sociálního kapitálu, a sice angažovanost, důvěra v instituce, ale také v obyvatele dané lokality a spokojenost s životem v dané lokalitě, v rámci práce Jančáka, Chromého, Marady, Havlíčka a Vondráčkové (2010). Především dle konceptů a atribut zmíněných výše byly koncipovány dotazy v rámci části dotazníkového šetření vztahujícího se k sociálnímu kapitálu a dále sestavovány komplexní ukazatele, které by mohly vypovídat o určité kvalitě sociálního kapitálu respondentů.

28

Obr. č. 2: Konceptualizace sociálního kapitálu dle Van Detha (2002)

Zdroj: Van Deth (2002) V českém geografickém prostředí se sociální kapitál zkoumá především z hlediska územního rozvoje či výzkumu polarizace prostoru (resp. výzkumu periferních oblastí). Výzkum sociálního kapitálu ve vztahu k rezidenční mobilitě není dle rešeršních prací autora příliš rozvinut ani v zahraničních odborných publikacích. (Pileček, 2010) Pileček (2010) pak dle vývoje konceptualizace sestavil typologii forem sociálního kapitálu: i)

Individuální vs. kolektivní sociální kapitál – sociální kapitál lze rozlišovat z hlediska povahy jeho aspektů a jejich využití. Je rozdíl, zda bude kapitál zkoumán na úrovni individua, a přičemž budeme chápat využití sociální sítí a ostatních aspektů sociálního kapitálu daného individua ke svému prospěchu, či budeme tento koncept chápat šířeji na úrovni dané komunity či sociální společnosti jakožto veřejný statek.

ii)

Svazující / přemosťující / spojující / korporační – svazující (bonding) kapitál je charakteristický silnými a úzkými vazbami dané komunity založené na silné důvěře a vnitřní loajalitě kdežto přemosťující (bridging) kapitál je charakteristický spíše vzdálenějšími kontakty a nestálými vazbami. Spojující sociální kapitál je určován vertikální propojeností společností a může být využit i pro získávání 29

dotačních prostředků apod. Korporační pak charakterizuje vazby napříč tematickými organizacemi. iii)

Strukturální vs. kognitivní – rozdíl je v charakteru institucí – instituce s adresou a instituce vytvářené a fungující prostřednictvím mentálních procesů (normy, hodnoty, přátelské kontakty, …)

iv)

Občanský vs. vládní

I když většina studií uvažuje nad rozhodovacím procesem o výběru místa pro trvalé bydlení jako o logickém vyústění kompromisů především mezi pragmatickými aspekty, jako cena bydlení, pracovní příležitost, vzdálenost od center, charakteristika bydlení atd., určitá avšak omezená skupina autorů se zaměřuje v rámci této problematiky na roli kvality a kvantity sociálních vazeb a sítí, které bývají v mnohých ohledech značně marginalizovány či přímo opomenuty. Tito autoři se nesnaží o vystižení sociálního kapitálu, jakožto determinující komponenty v procesu, nýbrž zohledňují potencionální podíl sociálního kapitálu při rozhodování. Práce, které se zabývají vztahem mezi rozhodovacím procesem o trvalém bydlení a sociálním kapitálem, se soustředí téměř výhradně na vliv sociálních sítí a vazeb na rezidenční mobilitu. Tedy je brána v potaz závislost síly sociálního kapitálu daných domácností a jednotlivců na rozhodování, zda se odstěhovat či zůstat v dané lokalitě. Přístupy k výzkumu vztahu mezi intenzitou sociálního kapitálu a rozhodovacího procesu lze metodicky rozdělit na studie předpokládající pozitivní korelaci mezi sílou sociálního kapitálu a zvýšenou rezidenční mobilitou, anebo naopak korelaci mezi silným sociálním kapitálem a sníženou rezidenční mobilitou. Prvně uvedený vztah je značně reflektován v literatuře zabývající se metropolitní a mezinárodní migrací a migrační politikou. Navíc bývají tyto studie zaměřeny spíše na rozvojové státy a problematiku imigrace ve vyspělých zemích. Autoři se soustředí především na usnadňující efekty „dálkových sociálních sítí“ pro rozhodovací proces migrace. Člen takovéto sociální sítě může využívat jak materiální pomoci (ubytování), tak i emocionální podpory a velmi důležitým aspektem jsou zásadní informace o prostředí dané lokality, regionu či státu, pracovních příležitostech apod. Tyto sociální sítě jsou tvořeny především příbuznými, přáteli, přáteli přátel atd. (Murayama, 1991; Root a De Jong, 1991; Winters, De Janvry a Sadoulet, 2001) Nicméně nelze tento přístup studií generalizovat pouze na rozvojové země a mezinárodní migraci.

30

I když toto téma není příliš reflektované v českém výzkumu lze s určitostí poznamenat, že sociálních sítí se hojně využívá také v případě dlouhodobé migrace obyvatel z Uherského Brodu do Prahy a představují také určitý význam v konečném rozhodovacím procesu. V posledně jmenovaném vztahu, tedy korelací mezi silným sociálním kapitálem a sníženou rezidenční mobilitou, lze mluvit o tzv. lokálním sociálním kapitálem, který je charakterizován úzkými vztahy jedinců a skupin k obci či regionu svého původu (má velmi lokálně specifické parametry) a je částečně nebo kompletně znehodnocen mobilitou domácností. (David, Janiak, Wasmer, 2008) Dle Kana (2006) vede migrace obyvatel z lokality a do lokality vede k patrné nestabilitě sousedství, přičemž sociální kapitál může zmírnit tuto nestabilitu a výrazně podpořit lokální soudržnost prostřednictvím zvážením přínosů úzkých sociálních vazeb a rozhodnutím zůstat v dané lokalitě i přes určitá omezení. Intenzita sociálního kapitálu také pozitivně ovlivňuje kvalitu sousedství a může tudíž výrazně ovlivňovat ostatní faktory rozhodování. (Boehm, Ihlanfeldt, 1986) Vztahy a kauzality mezi sociálním kapitálem a rezidenční mobilitou jsou dle Kana (2006) velmi úzké, komplikované a relativně hůře měřitelné, oproti jiným ukazatelům, což má dost co dočinění s prostorovou dimenzí sociálních vazeb. Tato prostorová dimenze vyplývá ze skutečnosti, že hodnoty sociálních vztahů a způsob jejich zhodnocení jedincem silně závisí na fyzické vzdálenosti mezi místem získání a ovládání těchto vztahů a místem trvalého bydlení. Lokální sociální vztahy s lidmi v sousedství také vytváří pozitivní externality v dané lokalitě, jako např. lepší ochranu a údržbu blízkého životního prostředí, či nižší kriminalitu, a zároveň může být velmi hodnotný v případě potřeby pomoci. V případě, kdy sociální kapitál obsahuje parametry prostorové dimenze, je tedy patrná lokální specifičnost, se kapacita sociálních vazeb a sítí jednotlivce či domácnosti bere v úvahu při rozhodování v rámci rezidenční mobility a značnou měrou může utvářet kompromisní návrh. Obyvatelé, kteří mají jisté sklony k mobilitě, zároveň investují méně stimulů do svého sociálního kapitálu z hlediska jeho potencionálního nevyužití poté, co se odstěhují. Při nastěhování do jiné lokality lze považovat možnost investování do lokálního sociálního kapitálu za příležitostní náklady. Tedy s přihlédnutím sociálních vazeb jako lokálně specifického parametru, rozhodování o investování domácnosti do lokálního sociálního kapitálu a rozhodování o rezidenční mobilitě představují souběžně probíhající a navzájem korelující procesy. (Kan, 2006) Přičemž lokální sociální kapitál lze aplikovat v rámci empirií, jakožto vnitřní aspekt pro výstupní rovnici rozhodování o rezidenční mobilitě. Význam lokálního sociálního kapitálu vůči rezidenční mobilitě je signifikantní z hlediska relativně

31

nízké schopnosti souhrnných socioekonomických faktorů podchytit míru tendence rezidenční mobility.

32

5 Vymezení a charakteristika zkoumaného území a cílové skupiny 5.1 Cílová skupina výzkumu Za cílovou skupinu respondentů byly vybrány mladé rodiny s nejméně jedním dítětem v předškolním věku, resp. převážně dětí ve věku od 3 do 6 let. Hlavním důvodem výběru této skupiny je především: a) relevance (založení rodiny je dle Leeho a Waddella (2010) nejvíce zásadní fází životního cyklu pro rozhodovací proces o alokaci trvalého bydlení v prostoru) b) relativní stabilizace rozhodovacích procesů o alokaci trvalého bydlení bezprostředně po založení rodiny (redukce mobility a nižší pravděpodobnost změny trvalého bydlení a tudíž i snížení potenciálu narušení validity dotazníkového šetření) c) aktuálnost (s ohledem na výše zmiňované důvody jsou v dotazníkovém šetření reflektovány aktuální potřeby, aspekty rozhodování a výzkum lze tedy považovat za významný zdroj dat pro účely situační analýzy rozhodovacího procesu o alokaci trvalého bydlení) d) fokusace výzkumu (minimalizací roztříštěnosti cílové skupiny lze dosáhnout efektivnějších a přínosnějších výsledků výzkumu) e) účinné provedení výzkumu (návratnost dotazníků z provedeného terénního šetření zacíleného na rodiče dětí z mateřských škol lze hodnotit jako velice uspokojivou)

5.2 Vymezení zkoumaného území a principy jejich výběru Výzkum diplomové práce zahrnoval dvě vymezené oblasti s potenciálními charakteristikami perifernosti, a sice část Středozápadní Moravy, resp. mikroregion Letovicko a Malá Haná, a část Východního Slovácka, resp. v této práci vydefinovaný mikroregion Uherskobrodsko. Důvody výběru dané části Středozápadní Moravy byla jejich společná administrativní podřízenost obci s rozšířenou působností Boskovice a krajského města Brna, předběžně analyzovaný potenciál perifernosti území a společných socio-kulturních charakteristik a především existence společné Místní akční skupiny (MAS) iniciativy LEADER, nazvané Partnerství venkova a založené za účelem čerpání prostředků z Programu rozvoje venkovy v gesci Ministerstva zemědělství v rámci programového období politiky soudržnosti EU 2007 33

- 2013. MAS Partnerství venkova zahrnuje všechny obce zahrnuté do mikroregionálních uskupení Malé Hané a Letovicka, kromě obce Chrudichromy, která je sice součástí mikroregionu Letovicka, nicméně se neangažuje v dané MAS. (MAS Partnerství venkova, 2013) Obr. č. 3: Území MAS Partnerství venkova

Zdroj: MAS Partnerství venkova (2013)

S ohledem na komplikované mikroregionální členění správního obvodu ORP Uherský Brod pak bylo autorem vymezeno území s relativně podobnými administrativními, přírodními a socio-kulturními charakteristikami úrovně mikroregionální, tedy v této práci mikroregion Uherskobrodsko (metoda vymezení území viz níže), identický s územím zkoumané oblasti Východního Slovácka.

Pro účely podrobného výzkumu dat a získání dostatečného množství informací ohledně rozhodovacího procesu při výběru místa trvalého bydlení probíhá kvantitativní výzkum na základě dat dostupných z dotazníkového šetření na dvou hierarchických stupních území, a 34

sice na úrovni vymezených moravských periferií Východní Slovácko a Středozápadní Morava a na úrovni mikroregionů Letovicka, Malé Hané a Uherskobrodska. Zkoumané mikroregiony by měly v našem kontextu výzkumu představovat územní jednotku vyznačující se určitou vnitřní homogenitou, mnohdy označované jako „pays“. V případě Uherskobrodska je ve většině případů tudíž také zvlášť zkoumáno venkovské a městské prostředí s ohledem na zjištěné anomálie při zkušebních statistických operacích, což může být důsledkem vysokého velikostního rozdílu města Uherského Brodu oproti ostatním obcím Uherskobrodska a zjevné odlišnosti v případě socioekonomických (průmyslové centrum vs. převážně zemědělská oblast venkovských obcí) a kulturních charakteristik (např. stálé dodržování tradic na venkově, možná anonymita měšťanů v relativně velkých sídlištních lokalitách) těchto dvou entit. Zde je nutné zmínit, že téměř každá obec plní funkci samostatného střediska z hlediska administrativního (obecní úřad), vzdělávacího (mateřské a základní školy), ekonomického (maloobchod – samoobsluha, zemědělská ale i průmyslová základna). Mikroegion Malé Hané je relativně homogenním územím, co se týče populační velikosti obcí a socioekonomických a kulturních charakteristik převážně zemědělského území. Mikroregion Letovicka je zase význačný svou průmyslovou tradicí a s ohledem na dominanci města (vysoká spádovost populačně malých obcí do centra za účelem nejen využití služeb) v regionu bylo taktéž zbytečné štěpit území na další entity. Především mikroregion Letovicka je charakteristický svou polarizací centra. Např. mateřské školy a zároveň s nimi 1. stupeň základních škol se vyskytuje pouze ve třech obcích mimo Letovice, a sice ve Vískách, Křetíně a Deštné, kdežto kontrastem mikroregionu Letovicka jsou všechny obce ve zkoumaném území Uherskobrodska, které díky své populační velikosti disponují mateřskou školou a základní škola minimálně 1. Stupně. Základní školy se nenachází pouze v Drslavicích, Veletinách, Pašovicích a Slavkově. (RISY, 2014) Hlavním důvodem výběru periferních oblastí Středozápadní Moravy a Východního Slovácka byl výzkum možných odlišností a spojitostí marginalizovaných oblastí klasifikovaných jakožto vnitřní periferie (v případě Středozápadní Moravy) a periferie (v případě Východního Slovácka) jak mezi těmito regiony, tak uvnitř těchto regionů s ohledem na jejich relativně společné historicko-kulturní charakteristiky ve srovnání s periferiemi v Čechách a ve Slezsku, jejichž socioekonomická a kulturní specifika byla značně ovlivněna odsunem obyvatel německé národnosti v důsledku tzv. Benešových dekretů po skončení 2. světové války. V našem případě se jedná o regiony s relativně kontinuálním osídlením oproti jiným českým periferiím. 35

Předmětem studia je výzkum odlišností a příp. spojitostí v rozhodovacím procesu při výběru trvalého bydlení s přihlédnutím na možné vazby mezi rozhodováním se a mírou vztahu (sociální kapitál, regionální identita, percepce periferie) obyvatel k lokalitě trvalého bydlení na základě relativně podobných socio-kulturních znaků odvozených od lokalizace na jižní Moravě, přičemž jedním z předpokladů byla eliminace možného vlivu důsledků 2. světové války a s ní související značné demografické obměny, která ve většině případů periferií Česka byla příčinou diskontinuity kulturního vývoje oblastí, jež jsme svědky dodnes. (Bernard, 2012) 5.2.1 Vymezení zkoumaného území Východního Slovácka Mikroregionální členění periferie Východního Slovácka, resp. území správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod, je značně problematické a nepřehledné a v některých případech nereflektuje intenzitu kulturních a socioekonomických vazeb daných obcí a jejich společné charakteristiky. Značnou nesourodost území správního obvodu ORP Uherský Brod dokládá významně fragmentovaná skladba mikroregionů, přičemž některé obce jsou členy více jak jednoho mikroregionálního uskupení. Tab. č. 1: Přehled mikroregionů relevantních pro zkoumané území vymezeného mikroregionu Uherskobrodsko (se statutem sdružení měst a obcí nebo svazek obcí) Mikroregion

Účel

Členské obce

Členské obce v rámci zkoumaného mikroregionu Uherskobrodsko

celková podpora výšení

Bojkovice, Hostětín,

Bojkovsko, sdružení měst a

zaměstnanosti v dané

Komňa, Lopeník,

obcí

oblasti a podpora

Nezdenice, Pitín,

cestovního ruchu

Rokytnice, Rudice,

Šumice

Šanov, Šumice, Vápenice, Vyškovec, Záhorovice, Žítková spolupráce v oblasti

Drslavice, Hradčovice,

Drslavice, Hradčovice,

Mikroregion Dolní

cestovního ruchu,

Kunovice, Podolí,

Veletiny

Poolšaví, svazek obcí

zkvalitňování životního

Popovice, Uherské

prostředí,

Hradiště, Veletiny

podporapodnikání, rozvoj kultury

36

Mikroregion Bílé Karpaty

zajištění dostupnosti

Březová, Dolní Němčí,

Dolní Němčí, Horní

veřejných i soukromých

Horní Němčí, Lopeník,

Němčí, Slavkov

fondů a grantů pro

Slavkov, Starý

realizace strategie

Hrozenkov, Strání,

rozvoje, vytváření

Vápenice, Vyškovec

podmínek pro zajištění místní i regionální infrastruktury, identifikace pilotních projektů, vyhledávání možností financování jednotlivých projektů, přilákání investic do veřejného i soukromého sektoru, zpracování dlouhodobého strategického rozvoje mikroregionu rozvoj regionu

Bílovice, Březolupy,

Pašovice, Prakšice

Částkov, Kněžpole,

Region Za Moravú

Mistřice, Nedachlebice, Pašovice, Prakšice, Svárov, Topolná, Zlámanec rozvoj regionu

Bánov, Bystřice pod

Bánov, Bystřice pod

Lopeníkem, Korytná,

Lopeníkem, Korytná,

Nivnice, Suchá Loz,

Nivnice, Suchá Loz,

Vlčnov

Vlčnov

Rozvoj regionu a územní

Bánov, Březová,

Bánov, Březová,

plánovaní

Bystřice pod

Bystřice pod

Lopeníkem, Dolní

Lopeníkem, Dolní

Němčí, Drslavice, Horní

Němčí, Drslavice, Horní

Němčí, Hostětín,

Němčí, Hradčovice,

Hradčovice, Komňa,

Korytná, Nivnice,

Korytná, Lopeník,

Pašovice, Prakšice,

Nezdenice, Nivnice,

Slavkov, Suchá Loz,

Pašovice, Pitín, Prakšice,

Šumice, Veletiny,

Východní Slovácko

Uherskobrodsko, sdružení měst a obcí

37

Rudice, Slavkov, Starý

Vlčnov,

Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková Moravské Kopanice –

-

Starý Hrozenkov,

neexistuje oficiální

Lopeník, Vápenice,

uskupení

Žítková, Vyškovec

-

(Březová, Strání)

Zdroje: RISY.CZ; Město Uherský Brod, 2014 S ohledem na skutečnost, že autorem vybrané zkoumané území se vztahuje na etnografickou oblast moravských Slováků Záhoří a zároveň je výběr omezen na kulturně a sociogeograficky specifické území středního úvalu řeky Olšavy s úzkou vazbou oblasti (spádovostí) na centrum Uherského Brodu, bylo nutné v rámci této práce vymezit mikroregion Uherskobrodsko. Při demarkaci mikroregionu bylo zohledněno několik kritérií, která by měla být danou obcí v rámci selekce splněna, přičemž první dvě kritéria etnologického a administrativního charakteru byla vylučovací, tzn. pokud hodnocená obec nespadala do dané oblasti, byla z následujícího hodnocení vyřazena: A) Patří obec do etnografické oblasti Záhoří, resp. nachází se daná obec ve středním úvalu řeky Olšavy a okolních mírně členitých oblastí? (vylučovací kritérium) B) Nachází se obec na území správního obvodu ORP Uherský Brod? (vylučovací kritérium) C) Nachází se obec na území správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Uherský Brod? D) Spáduje obec přednostně do mikroregionálního centra Uherský Brod, popř. do obce, která splňuje výše uvedená kritéria? – zkoumaný ukazatel – dojížďka (SLDB, 2011) E) Má obec identické či analogické kulturně-historické (zkoumaný ukazatel – nářečí – zkušenosti autora diplomové práce) a sociogeografické znaky a jiné specifické znaky (např. typ zástavby) s ostatními obcemi v daném území F) Nenachází se obec v rámci území jiného mikroregionu, který více odpovídá kulturněhistorickým, socio-geografickým specifikům a přírodním podmínkám?

38

Obce, které splnily daná kritéria,

byly zařazeny do zkoumaného

mikroregionu

Uherskobrodsko.

Tab. č. 2: Zkoumané oblasti, mikroregiony, obce a počet respondentů v rámci provedeného dotazníkového šetření (rok 2012) Vybrané území periferie Středozápadní Morava Vybrané území periferie Východní Slovácko Mikroregion Letovicko Mikroregion Malá Haná Mikroregion Uherskobrodsko Počet Počet Počet Obec respondentů Obec respondentů Obec respondentů Velké Uherský Letovice 34 Opatovice 27 Brod 61 Křetín Šebetov 9 Nivnice Vranová Cetkovice Vlčnov 2 Prostřední Poříčí Vanovice 5 Dolní Němčí 11 Horní Poříčí Úsobrno Bánov 1 Vísky Borotín 5 Šumice 2 Pamětice Uhřice 1 Suchá Loz Deštná Světlá Hradčovice Chrudichromy Malá Roudka Korytná 7 Míchov Prakšice 1 Lazinov Horní Němčí Bystřice pod Petrov Lopeníkem 1 Roubanina 1 Pašovice Stvolová Slavkov Horní Smržov Veletiny 1 Skrchov Drslavice 1 Uherský Letovice Brod Zboněk 1 Havřice 13 Letovice Třebětín 2 Respopndenti z obcí v blízkosti vymezeného území začlenění do výzkumu Svitávka Knínice u 1 Sasina 1 Boskovic Rudimov 1 Sulíkov Vřesice 1 Boskovice 1 Bojkovice 1 Celkem 40 Celkem 49 Celkem Celkem Středozápadní Východní Morava 89 Slovácko 103 Celkový vzorek 192 respondentů 39

Obr. č. 4: Zkoumané území Východního Slovácka, resp. vymezené území mikroregionu Uherskobrodsko

Zdroj: MapoMat (podkladová mapa), úpravy autora

40

Obr. č. 5: Zkoumané území Středozápadní Moravy, resp. území mikroregionů Letovicko (na obr. vyšrafované vertikálně) a Malá Haná (na obr. vyšrafované horizontálně)

Zdroj: MapoMat (podkladová mapa), úpravy autora

41

6 Charakteristika zkoumaného území S ohledem na výzkum periferních oblastí bylo v rámci analýzy vybraných území zohledněno spektrum relevantních aspektů perifernosti rozdělených do několika kategorií dle Havlíčka, Chromého, Jančáka, Marady (2005), a sice: a) fyzicko-geografické (využití půdy související s členitostí terénu, klimatem či nadmořskou výškou); b) geometrické (vzdálenost od centra, exponovanost území); c) ekonomické (HDP na obyvatele, nezaměstnanost, výše mezd apod., významní zaměstnavatelé); d) socio-demografické (věk, pohlaví, saldo migrace); e) ekologické (např. ekologická stabilita) f) kulturně-antropologické (etnicita, zvyky, behaviorální charakteristiky); g) náboženské (podíl věřících, tříkrálová sbírka) h) politické (volební účast, míra autonomie) S ohledem na cíle výzkumu zkoumat kauzality rozhodovacího procesu o lokalizaci trvalého bydlení s intenzitou sociálního kapitálu, regionální identity se analýza soustředí především na socio-kulturní charakteristiky zkoumaných periferních oblastí, nicméně je nutné v této analýze reflektovat i ostatní parametry charakteristické pro zkoumané oblasti.

6.1 Geometrické charakteristiky Zatímco Uherskobrodsko, region při hranicích České republiky a Slovenska, lze považovat především za periferní oblast Česka, mikroregiony Malá Haná a Letovicko jsou součástí tzv. Středozápadní Moravy, oblasti vnitřní periferie situované na „švech“, resp. na spojnici hranic Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. (Hynek, A., Řezník, Karvánková, Hynek, N., 2005). Oproti Uherskobrodsku, které je v rámci Zlínského kraje charakteru spíše rozvojové osy s ohledem na jeho dostupnost a ekonomický potenciál, mikroregiony Letovicko a především pak Malé Hané lze považovat, alespoň z prostorového hlediska za periferní oblasti kraje jihomoravského. V diplomové práci byla v rámci analýzy posuzována celková exponovanost území (viz tabulka níže), přičemž nejméně příznivé charakteristiky vykazuje mikroregion Malá Haná. 42

Tab. č. 3: Prostorové parametry a exponovanost zkoumaných území Letovicko

Malá Haná

Uherskobrodsko

Rozloha (km2)

106,7

84

253,6

Typologie periferie

Vnitřní periferie ČR;

Vnitřní periferie ČR;

Vnější periferie ČR;

Středozápadní Morava,

Středozápadní Morava,

Východní Slovácko,

severní okrajový region

severní okrajový region

jihovýchodní okrajový

Jihomoravského kraje při

Jihomoravského kraje při

region České republiky

hranicích s Pardubickým

hranicích s Pardubickým

hraničící se Slovenskem

krajem a Vysočinou

a Olomouckým krajem

periferie v rámci Moravy Kraj

Jihomoravský

Jihomoravský

Zlínský

Hranice s jiným krajem

Pardubický a Vysočina

Pardubický a Olomoucký

Jihomoravský a Trenčianský (SR)

Správní obvod ORP

Boskovice

Boskovice

Uherský Brod

Centrum mikroregionu

Letovice

Velké Opatovice

Uherský Brod

Nejkratší možná

45 km

58 km

28 km

Nejkratší časová

Vlakem 45 min;

Vlakem 1 hod. a 10 min,

Vlakem 1 hod. a 11 min,

dostupnost krajského

autobusem 51 min; autem

autobusem 1 hod. a 29

autobusem 50 min, autem

města

51 min

min; autem 1 hod. a 7 min

34 min

Významné dopravní linie

Významný dvoukolejový

Jednokolejový

Jednokolejový

- železnice

a elektrifikovaný koridor

neelektrifikovaný koridor

neelektrifikovaný koridor

Brno – Praha (Budapešť –

Skalice nad Svitavou –

Staré Město u Uherského

Hamburg) – součást

Chornice (přes zastávky

Hradiště – Vlárský

Transevropské dopravní

Šebetov, Cetkovice,

průsmyk. Rychlíky (R)

sítě TEN-T - zastávka

Velké Opatovice)

Luhačovice – Praha se

dostupnost centra mikroregionu od krajského města v km

Letovice pro rychlíky (R)

zastávkou v Újezdci a

Českých drah; dále pro

Uherském Brodě. Osobní

osobní vlaky zastávka ve

vlaky se zastávkami

Zboňku

Hradčovice, Havřice, Uherský Brod, Újezdec, Šumice)

Významné dopravní linie

Silnice I. třídy R43

Silnice II. třídy 374

Silnice I. třídy E50 Brno

– silniční doprava

(hlavní spojnice Brno –

Boskovice – Moravská

– Užhorod (Ukrajina) –

Hradec Králové) –

Třebová propojující

zastávka Uherský Brod

zastávka Letovice pro

mikroregion ve směru JZ

pro dálkové autobusy na

43

dálkové autobusy na trase

- SV

Liberec - Brno

trase Bardejov nebo Lučenec – Praha Silnice I. třídy R54 Slavkov u Brna – Nové Město nad Váhom (protínající katastrální území obcí Slavkov a Horní Němčí)

Zdroj dat: zjištěno pomocí webového portálu IDOS Jízdní řády a aplikace Google Earth – plánovač tras. Zdroj dat – rozloha: Územně identifikační registr ČR (2014) Obr. č. 6: Středozápadní Morava

Zdroj: Hynek, A., Řezník, Karvánková, Hynek, N., 2005

6.2 Fyzicko-geografické a ekologické charakteristiky Za významný ekologický ukazatel lze považovat koeficient ekologické stability, který představuje podíl stabilních prvků krajiny (lesní půda, vodní plochy a toky, pastviny, 44

mokřady, vinice, sady a trvalý travní porost) vůči nestabilním (orná půda, antropogenizované půdy a chmelnice). V tomto ohledu představují zkoumané oblasti analogicky relativně vyváženou krajinu, ve které jsou technické objekty v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Dále co se týče klimatu, členitosti georeliéfu a úrodnosti půdy, a tedy i vhodných podmínek pro zemědělství, pak lze konstatovat, že Uherskobrodsko má analogickou charakteristiku (relativně teplé a mírně vlhlé klima, málo členitý georeliéf a úrodná půda) s mikroregionem Malá Haná a zároveň značně odlišné charakteristiky (členitý terén, méně úrodná půda a relativně chladné a vlhké klima) vykazuje mikroregion Letovicko. Co se týče znečištění ovzduší bylo v rámci Uherskobrodska identifikováno relativně více bodových znečišťovatelů s vypouštěním nadměrných hodnot těkavých látek (např. v Uherském Brodě se jedná o firmy Teknia a Česká zbrojovka). Ve zkoumaném území Středozápadní Moravy pak jsou významní znečišťovatelé soustředění do údolí řeky Svitavy (tedy mikroregionu Letovicka) – např. významný producent oxidu siřičitého – podnik Tylex Letovice. (ČHMÚ, 2013)

Tab. č. 4: Přírodní podmínky Letovicko

Malá Haná

Uherskobrodsko

56,5

62,5

66,7

67

76,9

71,8

31,1

29,5

21,5

27,2

15,3

22,5

1,27

1,18

0,98

Převládající klima

Stupeň 6 – 8; mírně

Stupeň 4 – 6; teplé

Stupeň 4 – 6; teplé

dle BPEJ

teplé a vlhké klima

až mírně teplé a

až mírně teplé a

mírně vlhké klima

mírně vlhké klima

Černozemě,

Černozemě,

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry(%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl lesních pozemků z celkové výměry (%) Podíl

trvalých

travních porostů ze zemědělské

půdy

(%) Koeficient ekologické stability

Převládající půdní

Kambizemě a silně

45

typ dle BPEJ

svažité půdy (méně

hnědozemě

a

hnědozemě,

úrodná půda)

pseudogleje

fluvizemě

(úrodná půda)

rendziny

a

(úrodná půda) Členitý georeliéf se

Málo členitý a málo

Málo členitý a málo

charakteristiky dle

svažitým

svažitý terén

svažitý terén

BPEJ

s převládajícími

Ostatní

přírodní

terénem

severními svahy

Zdroj dat: Územně analytické podklady (ČSÚ, 2012); GEOPORTÁL SOWAC GIS (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, 2014)

6.3 Všeobecné socioekonomické a demografické charakteristiky Co se týče analýzy zkoumaných oblastí zohledňující rozvojový potenciál regionů přihlížející k ekonomickým a socio-demografickým charakteristikám, pak lze použít výzkumnou práci autorů Perlína, Kučerové a Kučery (2010), jejímž výstupem je typologie venkovských oblastí Česka na základě socioekonomických a demografických ukazatelů v rámci správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Pro tuto diplomovou práci je tedy relevantní typologie území v rámci POÚ Uherský Brod v případě zkoumané oblasti Východní Slovácko a POÚ

Letovice, Velké Opatovice a částečně Boskovice v případě zkoumané oblasti

Středozápadní Moravy. Zkoumané oblasti periferie Středozápadní Moravy spadají shodně pod jeden typ území z osmi extrahovaných typů, a sice „nerozvojový sousedský region“. Tento typ regionu se vyznačuje dle studie Perlína, Kučerové a Kučery (2010) relativně špatnou občanskou vybaveností, slabostí ekonomiky, ale také vysokou mírou lokální sounáležitosti a sociální kontroly venkovských komunit. Nachází se zde populačně malé obce s marginálním obecním rozpočtem. Zároveň spíše rozdrobená struktura osídlení spíše prodražuje budování občanské vybavenosti, resp. s tím související technické infrastruktury. Dle ukazatelů

míry

nezaměstnanosti, počtu rodáků s předpokládanou vysokou regionální identitou a míry vzdělanosti lze nicméně vyhodnotit lidský kapitál daného území za relativně dobrý. Zkoumané území Středozápadní Moravy se dále vyznačuje dle práce Perlína, Kučerové a Kučery (2010) silnou volební účastí v komunálních volbách dle veleb do zastupitelstev v roce 2006. Toto leze potvrdit i z výsledků komunálních voleb v roce 2010, kdy průměrná volební účast ve zkoumaných obcích byla 65,2 %, kdežto v Jihomoravském kraji přišlo k volbám 46

pouze 50,9 % a v rámci celé ČR to bylo pouhých 48,5 %. (Volby do zastupitelstev – ČSÚ, 2010) S přihlédnutím na nízký počet kandidátů na počet mandátů pak lze usuzovat nízkou absenci autorit. Tedy tento typ regionů je specifický relativně silnými socio-kulturními charakteristikami, nicméně ekonomické faktory rozvoje zde nejsou příliš příznivé. Dále se tento typ regionu vyznačuje slabou konektivitou měřenou obslužností veřejnou dopravou. Nicméně tato charakteristika již neodpovídá skutečnosti od doby zavedení Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, který funguje na území ORP Boskovice již od 4. 3. 2007 a obsluhuje veškeré obce vysokou intenzitou dopravních spojů. (IDS JMK, 2014). V případě zkoumaného území Východního Slovácka, resp. mikroregionu, či POÚ, Uherskobrodsko, se území řadí dle klasifikace Perlína, Kučerové a Kučery (2010) mezi regiony „vybaveného moravského venkova“. Tento typ regionu se pak vyznačuje vysokou občanskou vybaveností obcí, včetně technické infrastruktury a dobré dostupnosti veřejných služeb. Zároveň je toto území charakteristické vysokou vyjížďkou do zaměstnání a nejvyšší populační velikostí venkovských obcí. Tento typ regionu má současně nejvyšší podíl rodáků z osmi klasifikovaných typů regionů. Dalším charakteristickým jevem je silná angažovanost v komunálních volbách a vysoký průměrný počet kandidátů na počet mandátů, přičemž se lze v tomto případě odvolat na tradicionalismus daného regionu. V komunálních volbách 2010 byla nicméně volební účast (64 %) srovnatelná se zkoumaným územím Středozápadní Moravy. V rámci ČR ale i zlínského kraje je stále tato hodnota nadprůměrná (volební účast zlínského kraje = 52,4 %). (Volby do zastupitelstev – ČSÚ, 2010). Charakteristickým rysem je také nízký turisticko-rekreační potenciál obcí. Tento typ regionu se tedy celkově vyznačuje s ohledem na socio-kulturní faktory rozvoje a občanskou vybavenost značným rozvojovým potenciálem, nicméně marginální ekonomická specializace není příliš jednoznačná. (Perlín, Kučerová, Kučera, 2010). Tento fakt ovšem nemusí znamenat negativum vůči využití rozvojového potenciálu. Zároveň je především Uherskobrodsko relativně význačné svou širokou tradiční průmyslovou základnou s významnými zaměstnavateli a jejich subdodavateli v tradičních odvětvích, a sice strojírenském (Slovácké strojírny, Česká zbrojovka atd.), potravinářském (Linea atd.), či obuvnickém (tradiční výroba nejen v Dolním Němčí), na jejichž výrobky jsou místní obyvatelé patřičně hrdí.

47

6.4 Demografické charakteristiky a struktura osídlení Hustota osídlení přímo závisí na struktuře osídlení. Zatímco se zkoumané území Východního Slovácka vyznačuje vysokou hustotou zalidnění oproti zkoumaným regionům i České republice a průměrná velikost venkovské obce je 1432 obyvatel s celistvou zástavbou, pak zkoumané území Středozápadní Moravy je relativně řídce osídlené i v porovnání s ČR s populačně malými obcemi především v mikroregionu Letovicko s relativně roztroušenou zástavbou. Silná dominance centra mikroregionu je pak patrná především v případě Letovicka (67,5 % populace území), což s ohledem na populační velikost ostatních obcí implikuje velmi špatnou občanskou vybavenost a dostupnost služeb v rámci ostatních obcí. V případě Uherskobrodska a Malé Hané je rozložení populace relativně rovnoměrnější. Za povšimnutí pak stojí značně pozitivní saldo migrace, což by mohlo korelovat s novou výstavbou satelitních osad především v rámci Letovic a denní dojížďkou dostupnou moravskou metropoli Brno.

Tab. č. 5: Stav populace k 31. 12. 2011 – další demografické statistiky Letovicko

Malá Haná

Uherskobrodsko

ČR

94

92

152

134

217

470

1432

nezjištěno

Přirozený přírůstek

-11

-8

-51

nerelevantní

Saldo migrace

91

-43

-90

nerelevantní

Podíl obyvatel ve

16

13,6

14,7

14,7

16,8

16,4

16,7

16,2

Hustota zalidnění (Počet obyvatel na 1 km2) Průměrný počet obyvatel obcí kromě měst

věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (%) Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (%)

48

Průměrný věk

40,3

41,5

41,5

41,1

Živě narození

99

66

405

nerelevantní

Zemřelí

110

74

456

nerelevantní

Přistěhovalí

288

125

583

nerelevantní

Vystěhovalí

197

168

673

nerelevantní

Zdroj: Územně analytické podklady (ČSÚ, 2012) a SLDB 2011

Tab. č. 6: Počet obyvatel a hierarchie obcí dle obyvatelstva vybrané oblasti Středozápadní Moravy Mikroregion Letovicko Mikroregion Malá Haná Počet Počet Obec obyvatel Podíl (%) Obec obyvatel Podíl (%) 6749 67,5 Velké Opatovice 3965 51,3 Letovice Křetín

497

5,0 Šebetov

898

11,6

Vranová

329

749

9,7

Prostřední Poříčí

281

3,3 Cetkovice 2,8 Vanovice

546

7,1

Horní Poříčí

273

2,7 Úsobrno

434

5,6

Vísky

258

2,6 Borotín

424

5,5

Pamětice

234

2,3 Uhřice

303

3,9

Deštná

220

2,2 Světlá

220

2,8

Chrudichromy

183

1,8 Malá Roudka

185

2,4

Míchov

167

1,7

Lazinov

159

1,6

Petrov

152

1,5

Roubanina

134

1,3

Stvolová

131

1,3

Horní Smržov

130

1,3

Skrchov

104

1,0 7724

100,0

Celkem

10001

100,0 Celkem

Zdroj: Data a vlastní přepočet z dat SLDB 2011; Tab. č. 7: Počet obyvatel a hierarchie obcí dle obyvatelstva Uherskobrodska Obec Uherský Brod

Počet obyvatel Podíl (%) 16958 44,1

Nivnice

3326

8,7

Vlčnov

3057

8,0

Dolní Němčí

3027

7,9

Bánov

2114

5,5

Šumice

1714

4,5

Suchá Loz

1129

2,9

Hradčovice

1015

2,6

49

Korytná

996

2,6

Prakšice

976

2,5

Horní Němčí

845

2,2

Bystřice pod Lopeníkem

807

2,1

Pašovice

712

1,9

Slavkov

682

1,8

Veletiny

555

1,4

Drslavice

524

1,4

38473

100

Celkem

Zdroj: Data a vlastní přepočet z dat SLDB 2011

6.5 Vybrané socioekonomické charakteristiky zaměstnanosti Tradičně zemědělský mikroregion Malá Haná vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti a nejvyšší počet uchazečů na jedno volné místo mezi zkoumanými mikroregiony. Vysoký počet zaměstnanců absorbuje především v případě Uherskobrodska silná průmyslová základna s velkými

zaměstnavateli

v čele

s Českou

zbrojovkou,

Slováckými

strojírnami,

potravinářským podnikem LINEA Nivnice a subdodavatelem automobilové výroby Teknia. Významní průmysloví zaměstnavatelé a průmyslové zóny nejsou situovány pouze ve městě Uherský Brod a průmyslové zóně na parcelách mezi obcemi Uherský Brod a Nivnice, nýbrž i v ostatních obcích, jako Slavkov, Dolní Němčí, Hradčovice ad. Na Uherskobrodsku převládá strojírenský a potravinářský průmysl. Na kvalitní a mnohdy světově známé produkty (produkty České zbrojovky, či Baťa Dolní Němčí) jsou obyvatelé regionu poměrně hrdí. Podobná situace je na Letovicku, jejíž průmyslová tradice je významným faktorem rozvoje a také identity obyvatel. Tak, jako v případě Uherskobrodska se značná část průmyslové základny soustředí do údolí řeky Olšavy, pak v případě Letovicka se průmyslové podniky nacházejí téměř výhradně podél řeky Svitavy. V mikroregionu je silná tradice strojírenského (Letovické strojírny) a textilního (např. Tylex) průmyslu. Tab. č. 8: Socioekonomické atributy k 31. 12. 2011 Míra nezaměstnanosti

Letovicko

Malá Haná

Uherskobrodsko

ČR

9,9 %

12,5 %

9,8 %

8,6 %

24

74

21

14

(ke dni 31. 12. 2011) Počet uchazečů o práci na 1 pracovní místo (ke dni 31. 12. 2011)

50

10

6

35

Nerelevantní

Počet subjektů s více

2

-

5

Nerelevantní

jak 199 zaměstnanci

LETOVICKÉ

KASKO spol.,

STROJÍRNY,

s.r.o., Slavkov -

s.r.o., Letovice -

Výroba ostatních

Výroba

plastových

zemědělských a

výrobků

lesnických strojů

LINEA NIVNICE,

Letoplast s.r.o.,

s.r.o. - Výroba

Letovice - Výroba

nealkoholických

ostatních

nápojů; stáčení

plastových

minerálních a

výrobků

ostatních vod do

Počet subjektů s více jak 50 zaměstnanci

lahví RACIOLAJEHLIČKA s.r.o. , Uherský BrodZpracování a konzervování drůbežího masa Teknia Uherský Brod, a.s. - Výroba ostatních plastových výrobků MĚSTO UHERSKÝ BROD Počet subjektů s více jak 499 zaměstnanci

-

1

2

P-D Refractories

Česká zbrojovka,

CZ a.s., Velké

a.s., Uherský Brod

Opatovice -

– výroba zbraní a

Výroba

střeliva

žáruvzdorných

Slovácké strojírny,

výrobků

a. s., Uherský Brod

nerelevantní

- Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení

Zdroje: Ústav územního rozvoje, 2014; MPSV 2014 51

6.6 Socio-kulturní charakteristiky S ohledem na skutečnost relativního stírání rozdílů moravských etnik v současné globalizující době se pro obecný přehled moravské etnicity a transparentní etnickou charakteristiku zkoumaných oblastí v této práci vychází z historického informačního zdroje Ottova slovníku naučného z roku 1900 (Ottův slovník naučný, 1999), přičemž jsou zohledněny značné zkušenosti autora diplomové práce v diferenciaci moravské etnicity ve zkoumaných oblastech v přítomnosti s ohledem na trvalé bydliště v obou oblastech. I přes zmíněnou nivelizaci etnické diferenciace moravské etnicity jsou ve zkoumaných oblastech rozpoznávacím znakem v současnosti téměř výhradně odlišnosti v nářečí. Jedná se jak o odlišné pojmy tak především o různorodost využívání samohlásek v obou oblastech. Odlišnost v etnicitě mezi zkoumanými mikroregiony periferií Středozápadní Moravy a Východního Slovácka je tedy dle nářečí patrná i v současnosti. Variabilita, odchylky a intenzita rozpoznávání etnicity uvnitř jednotlivých zkoumaných periferií pak

závisí především

na

míře urbanizace

a

geomorfologickém členění. Tzn. Intenzita využívání nářečí je vyšší v rámci venkovských obcí a vnitřní diferenciace v nářečí se odvíjí od členitosti georeliéfu, přičemž je patrná určitá odlišnost v případě polohy dané obce v údolí, v nížině, či v podhůří. Na území Moravy rozeznáváme pět etnických „makrooblastí“, resp. kmenů, a sice kmen a) lašský, b) horácký; c) slovenský; d) hanácký; e) částečně i český. Obyvatelé vybraného území Východního Slovácka, a sice mikroregionu Uherskobrodska spadají z hlediska etnického původu do kmene slovenského na Moravě. Slovenský kmen na Moravě se dělí dle nářečí, zvyků a krojů na 3 skupeniny, a to: a) Valaši; b) Doláci; c) Slováci. Jádro valašského osídlení se nachází v rámci spádových oblastí měst Zlína, Vizovic, Vsetína, Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, Valašských Klobouků a Slavičína. Doláci obývají území na pravém břehu řeky Moravy od Napajedel po Klobouky u Brna. Mikroregion Uherskobrodska se pak nachází ve třetí etnografické oblasti kmene Slovenského na Moravě, a sice moravských Slováků, jejichž území se následně dělí na: i)

Pomoraví (někdy také tzv. Dolňácko) – jedná se o území od Napajedel jižně na celém levém břehu řeky Moravy a dále se k Pomoraví řadí taktéž území od Rohatce na severovýchodní stranu na pravém břehu řeky Moravy podél hranic obcí Ratíškovice, Milotice, Svatobořice-Mistřín, Hovorany, Prušánky a Podívin

52

ii)

Horňácko – „jest to osmnáct dědin na východ od Strážnice po Starý Hrozenkov roztroušených po hlubokých úvalech a strmých stráních jihovýchodního pohoří, jež dostavše své obyvatelstvo v dobách pozdějších z různých krajin Slovenska uherského, posud zachovávají svá původní podřečí, jichž je v této krajině takměř tolikero, kolik tu osad. Podstatný rozdíl všech těchto podřečí jest hláska „r“ za „ř“ z moravské slovenštiny.“1 Tato etnografická skupina zasahuje určitou měrou do zkoumaného mikroregionu Uherskobrodska, nicméně jejich charakteristiky mají stále vysokou vazbu na jádro Uherskobrodska a odlišnost od ostatních horňáckých (Strání, Starý Hrozenkov atd.) obcí je větší. Jedná se především o obce v podhůří na jihu mikroregionu (na svazích, které představují mikroregionální periferii). Jde o Slavkov, Horní Němčí, Korytnou a Bystřici pod Lopeníkem. Tyto obce mají několik společných charakteristik, kterými se liší od jádra mikroregionu: -

zástavba těchto obcí je řidčí,

-

řádovostně menší velikost obcí - počet obyvatel nedosahuje 1000 obyvatel.

-

zpravidla nižší intenzita spádovosti do Uherského Brodu

-

častější využívání výrazů ze slovenského jazyka

V rámci Horňácka se nachází 7 obcí, jejichž administrativní příslušnost spadá pod Uherský Brod a zároveň vykazují spádovost do administrativního střediska. Nicméně

s ohledem

charakteristiky

nebyly

na

relativně zařazeny

odlišné do

kulturní

zkoumaného

a

socio-geografické

území

mikroregionu

Uherskobrodsko. Jedná se o mikroregion Moravské Kopanice a obce Březová a Strání. iii)

Záhoří (nebo někdy nazývané jako Uherskobrodské Dolňácko) vyplňuje střední úval řeky Olšavy a okolní mírně členité území. Jedná se o etnologickou jednotku s přirozeným centrem v Uherském Brodě. Dle Bartoše (1886) spadá do Záhoří nejen zkoumané území Uherskobrodska, nýbrž také Bojkovsko a některé obce z Luhačovického Zálesí. Tyto 2 oblasti jsou nicméně relativně specifické tím, že se zde střetává kultura Valašska a Moravského Slovácka. Patrné to je především v relativně častějším užívání sykavek aj. (Bartoš, 1886) Záhoří bylo specifické především folklorním odíváním. (Ottův slovník naučný, 1999) Významnou zajímavostí Záhoří, která se nemálo odrážela a odráží v kulturním životě obyvatel, je skutečnost, že na tomto území se střetává vinařská a páleničářská oblast.

1

Ottův slovník naučný (1999), s. 641

53

„Vlčnovské búdy“ náleží k nejvýchodnějším vinicím na Moravě. Mnoho zaniklých vinohradů (např. Havřické vinohrady) naopak slouží k pěstování švestek a výrobě slivovice. Obyvatelé vybraného území Středozápadní Moravy, a sice mikroregionů Letovicko a Malá Haná spadají z hlediska etnického původu do kmene horáckého. Horácký kmen obývá poříčí řeky Svratky a Svitavy, pahorkatiny mezi Znojmem a Brnem, Drahanskou vrchovinu, dále pahorkatiny od Plumlova ke Konici a Litovli a odtud po Loštice a Zábřeh. Nářečí má hanácký ráz. Oblasti blíže Hané mají vesměs více společné kulturní charakteristiky. (Ottův slovník naučný, 1999) V tomto ohledu se pak jedná i o zkoumané území Středozápadní Moravy a především pak nářečí hlavně v případě mikroregionu Malá Haná je téměř identické s pravých hanáckým. Na Letovicku je pak patrným rysem v menší odlišnosti od pravého hanáckého nářečí především marginální užívání písmene „z“ u slova „jsme“ – tedy v pravé hanáčtině „my zme“ a na Letovicku převážně „my sme“. (zdroj: autorovy poznatky). Zvyky a tradice jsou taktéž velmi příbuzné s čistě hanáckými, ne-li jsou identické. V případě slov začínajících na „o“ se pak hojně vkládá na začátek slova souhláska „v“ oproti pravému hanáckému nářečí. Tab. č. 9: Rozdíly v nářečí Zásadní odlišnosti Koncovka slovesa v 3. osobě množného čísla Koncovka přídavného jména v 1. osobě jednotného čísla mužského rodu Spojení samohlásek „ou“ Koncovka sloves v rozkazovacím způsobu „ej“ Odlišný název Zdroj: autorovy poznatky

Běžná mluva českého jazyka oni se hledají

Zkoumaná oblast Středozápadní Morava voni se hledajó

Zkoumaná oblast Východního Slovácka oni sa hle(a)dajú

každý (každej)

každé (každej)

každý

bouda

bóda

búda

zavolej

zavolé

zavolaj

brambory; švestky

erteple; karlátky

zemáky; trnky

54

Tab. č. 10: Antropologická a behaviorální charakteristika Východní Slovácko

Středozápadní Morava

„Slovák je postavy štíhlé, hubené, ale tuhých a silných svalů, pleti snědé, barva vlasů převládá temná. Jiskrné oči černé jako ta trnečka nejen do srdéčka se vřezávájí, nýbrž v nich druhdy zableskne i žár prudké vášně. Slovák jednává pod návalem citu nebo rozbouřených vášní, nerozvažuje dlouho a ze všech stran, jaký následek by ten onen skutek míti mohl. Moravský Slovák je letory sanguinicko-cholerické“2 Nutno podotknout, že tyto charakteristiky jsou zřejmé víceméně dodnes, avšak i tak je vhodné brát tyto charakteristiky rezervovaně.

„Hanák3 jest postavy statečné, zavalité. Tvář i ostatní tělo se mu zaokrouhluje do plna. Pleť je barvy bílé, vlasy většinou rusé. Z modrých očí září spokojenost a dobromyslnost. V práci jest vytrvalý, ale neukvapí se zbytečně. Na svět pozírá a věci posuzuje s klidnou rozvahou a praktickým rozumem bez unáhlenosti. Hanák je letory sanguinicko-flegmatické“4 Nutno podotknout, že tyto charakteristiky jsou zřejmé víceméně dodnes, zvláště pak v mikroregionu Malá Haná, avšak i tak je vhodné brát tyto charakteristiky rezervovaně.

Zdroj: Ottův slovník naučný (1999) V souvislosti s výzkumnými pracemi vztahujícími se ke konceptu sociálního kapitálu a regionální identity v rámci diplomové práce jsou v této kapitole shrnuty relevantní, statisticky dostupné, socio-kulturní charakteristiky. Jedním z relativně dobře sledovatelných segmentů sociálního kapitálu je skupina indikátorů související s mírou angažovanosti obyvatel daného území, především pak účast v komunálních volbách a např. příspěvek občanů do sbírek pořádaných regionálními subjekty (tříkrálová sbírka oblastních charit). Je nutné podotknout, že více relevantní pro zjištění akumulovaného kapitálu by v případě sbírek byla např. sbírka z masopustních oslav (rep. fašanku), poněvadž samotná tříkrálová sbírka není očištěna např. od podílu věřících, což může značně ovlivnit výsledné hodnoty, aniž by nám to něco vypovídalo o intenzitě sociálního kapitálu. Indikátor podílu obyvatel hlásících se k moravské národnosti pak vypovídá v určité míře o síle regionální identity. Účast v komunálních volbách pak může vypovídat v určité míře i o znacích důvěry (další dílčí segment sociálního kapitálu) v místní zastupitele, či osobnosti. Ze získaných dat je zřejmé, že nejvyšší hodnoty u všech těchto indikátorů vypovídajících o kvalitě socio-kulturních charakteristik byly shledány v případě Uherskobrodska, resp. především pak jeho venkovské části, a nejnižší pak v případě Malé Hané. Překvapivou anomálií byl pouze indikátor podílu obyvatel hlásících se k moravské národnosti v případě Uherskobrodska, kde byly naměřeny nejnižší hodnoty.

2

Ottův slovník naučný (1999), s. 642 Jak již bylo zmíněno v textu výše, charakteristiky populace zkoumaného území jsou v mnohém identické s čistě hanáckými 4 Ottův slovník naučný (1999), s. 642 3

55

Tab. č. 11: Vybrané socio-kulturní charakteristiky Letovicka a Malé Hané Mikroregion Letovicko

Mikroregion Malá Haná Volební účast – Volby do zastupitelst ev obcí 2010 (%)

Podíl věřícíc h (%)

Podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti (%)

Letovice

55

18

Křetín

73

26

Obec Velké 54,5 Opatovice 57,0 Šebetov

Vranová Prostřední Poříčí

64

28

74,3 Cetkovice

81

14

Horní Poříčí

74

20

Vísky

77

33

Pamětice

87

22

Deštná

58

14

Chrudichromy

58

50

Míchov

57

48

Malá 81,3 Roudka 86,1

Lazinov

43

21

66,4

Petrov

83

27

58,1

Roubanina

86

34

70,8

Stvolová

48

12

80,4

Horní Smržov

73

35

67,3

Skrchov

57

49

51,9

Průměr Průměr Středozápadní Moravy

67

28

66,2 Průměr

63

27

65,2

Obec

Podíl obyvatel Podíl hlásících se věřícíc k moravské h (%) národnosti (%)

Volební účast – Volby do zastupitelst ev obcí 2010 (%)

42

14

46

22

46,1 59,4

73

31

59,5

73,2 Vanovice 74,7 Úsobrno 54,5 Borotín

52

26

57

19

60,1 78,0

52

28

68,5

59,8 Uhřice 48,4 Světlá

67

27

66,9

57

31

72,8

57

20

58,8

56

24

63,3

Zdroj: Vlastní přepočet z dat SLDB, 2001; Volby do zastupitelstev – ČSÚ, 2010 Tab. č. 12: Vybrané socio-kulturní charakteristiky Uherskobrodska Podíl věřících (%)

Podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti (%)

Uherský Brod

60

13

Volební účast – Volby do zastupitelstev obcí 2010 (%) 46,7

Nivnice

84

21

57,8

Vlčnov

80

23

63,5

Dolní Němčí

85

22

45,5

Bánov

80

14

58,8

Šumice

76

17

65,1

Suchá Loz

89

15

60,9

Hradčovice

90

17

72,7

Korytná

81

42

67,2

Prakšice

85

13

72,0

Horní Němčí

76

19

75,4

Obec

56

Bystřice pod Lopeníkem

85

12

Pašovice

78

9

68,9 59,3

Slavkov

69

17

60,5

Veletiny

79

20

74,5

Drslavice

82

16

75,4

Průměr

80

18

64,0

Zdroj: Vlastní přepočet z dat SLDB, 2001; Volby do zastupitelstev – ČSÚ, 2010

Tab. č. 13: Angažovanost obyvatel zkoumaných územích v Tříkrálové sbírce roku 2014

Obec

Sbírka (Kč)

Uherský Brod

222721

Nivnice

91748

Vlčnov

100051

Průměr Sbírka/ Počet obyv. (Kč)

Obec

Sbírka (Kč)

Průměr Sbírka/ Počet obyv. (Kč)

Obec

Průměr Sbírka/ Počet Sbírka obyv. (Kč) (Kč)

13 Letovice

78718

Velké 12 Opatovice

63741

16

28 Křetín

10568

21 Šebetov

14522

16

10435

32 Cetkovice

20448

27

6870

24 Vanovice

13517

25

Dolní Němčí

81049

33 Vranová Prostřední 27 Poříčí

Bánov

61000

29 Horní Poříčí

7429

27 Úsobrno

0

Šumice

36477

21 Vísky

5148

20 Borotín

0

Suchá Loz

32090

28 Pamětice

8687

37 Uhřice

8277

27

Hradčovice

24875

25 Deštná

6630

30 Světlá

5893

27

Korytná

25541

26 Chrudichromy

5187

7834

42

Prakšice

23208

24 Míchov

3838

28 Malá Roudka 23 Průměr

Horní Němčí Bystřice pod Lopeníkem

23788

28 Lazinov

16175

20 Petrov

3600

24

Pašovice

17728

25 Roubanina

2900

22

Slavkov

22875

34 Stvolová

4285

33

Veletiny

17623

Drslavice

19500

32 Horní Smržov 37 Skrchov

Průměr

27 Průměr

20

0

0 4100

39 23

Zdroj: Data a vlastní přepočet z dat Oblastních charit Uherský Brod a Blansko (2014)

57

6.7 Analýza SWOT Na základě dostupných informací a znalostí území ze strany autora byla provedena analýza silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb rozvoje zkoumaných území (tzv. SWOT analýza). . Tab. č. 14: SWOT analýza – Zkoumané území Východního Slovácka Silné stránky 

Slabé stránky

Silná

průmyslová

významní

základna

zaměstnavatelé

a



tradiční

produkující

i

dopravy (silniční koridory E50 a R54) 

celosvětově známé a kvalitní výrobky (Česká zbrojovka, Slovácké strojírny, LINEA, Baťa





centra veřejnou dopravou v poměru s malou

veřejných služeb

vzdáleností 

Dodržování tradic a zvyků – silná kulturní

Malá

pracovní

nabídka

pro

uchazeče

s vysokoškolským vzděláním

Příležitosti

Hrozby

Využití know-how tradičních zaměstnavatelů



Brain drain

a jejich zaměstnanců v průmyslu – příležitost



Závislost

pro establishment výzkumných a vývojových 

Časově náročná dostupnost do krajského

Dobrá občanská vybavenost a dostupnost

identita 

Časově náročná dostupnost do moravské metropole

Dolní Němčí aj. 

Znečištění a nadměrný hluk z nákladové

zaměstnanosti

na

4

velkých

zaměstnavatelích

aktivit



Stárnutí populace

Příležitost lepší profilace regionu navenek



Anonymizace

prostředí

(v

městských

pro účely rozvoje cestovního ruchu (prodejní

lokalitách a nových výstavbách na vesnicích)

artikly – Jan Ámos Komenský, blízkost

a možný úpadek dodržování kulturních tradic

CHKO Bílé Karpaty, Jízda králů, vlčnovské svatební vdolečky, slivovica, vlčnovské víno a

jiné

produkty,

folklorní

soubory,

agroturistika

Tab. č. 15: SWOT analýza – Zkoumané území Středozápadní Moravy Silné stránky Mikroregion



Letovicko 

Silná

Slabé stránky průmyslová

základna

a



Znečištění

a

nadměrný

tradiční významní zaměstnavatelé

z nákladové dopravy v údolí

Velmi dobrá dostupnost do Brna

Svitavy (silniční koridory R43)

veřejnou dopravou



hluk řeky

Velmi špatná občanská vybavenost a

58



Dobrá dostupnost vlakem do Prahy

dostupnost veřejných služeb v obcích

(i 2 hod. 10 min.)

mimo Letovice 



Pozitivní saldo migrace



Intenzivní obslužnost obcí veřejnou

s vysokoškolským vzděláním 

dopravou

Malá pracovní nabídka pro uchazeče Relativně

špatné

podmínky

pro

zemědělství 

Marginální

nabídka

sekundárních

vzdělávacích institucí Mikroregion



Malá Haná

Velmi

dobré

podmínky

pro



zemědělství 

náročná

dostupnost

do

krajského centra veřejnou dopravou

Udržování tradic a zvyků, kulturní



Malá pracovní nabídka nejen pro

identita

uchazeče s vysokoškolským vzděláním



Popularizace tradičních výrobků

(vysoká míra nezaměstnanosti)



Intenzivní obslužnost obcí veřejnou



Příležitosti 

Letovicko

Využití

nabídka

sekundárních

Hrozby know-how

zaměstnavatelů

tradičních a



jejich

zaměstnanců ve strojírenském a



Marginální

vzdělávacích institucí

dopravou

Mikroregion

Časově

Brain drain a stárnutí populace – vymíraní malých obcí



Anonymizace prostředí (v městských

textilním průmyslu – příležitost pro

lokalitách a nových výstavbách na

establishment vývojových aktivit

vesnicích) a možný úpadek dodržování

Atraktivní

lokalita

(blízkost

a

dostupnost) pro lidi pracující a

kulturních tradic 

studující v Brně

Nárůst sociálně vyloučených skupin obyvatel v nevyužívaných městských objektech

města

Letovice (tzv.

brownfields) Mikroregion



Malá Haná

Potenciál

cestovního

v agroturistice,

ruchu

cykloturistice

a



Brain drain a stárnutí populace



Plány výstavby rychlostní komunikace

folkloru 

Plány

Brno – Moravská Třebová – Hradec výstavby –

rychlostní

Králové

Moravská

prostředí a zábor kvalitní zemědělské

komunikace

Brno

Třebová –

Hradec Králové –

snížení marginalizace území

–

znečištění

životního

půdy 

Zánik maloobchodní sítě v obcích se zvyšující se mobilitou obyvatel

59

7 Výzkum 7.1 Metodika výzkumu Pro účely kvalitativního výzkumu byl vytvořen dotazník, který obsahuje jednak část týkající se samotných rozhodovacích faktorů ovlivňujících výběr místa pro trvalé bydlení, tak i otázky, které jsou zaměřené na regionální identitu, percepci své lokality a sociální kapitál, který vychází ze tří základních principů, a sice důvěra, angažovanost a spokojenost. Vlastní dotazníkové šetření probíhalo od 27. 6. do 29. 6. 2012. Jelikož je výzkum zacílen na mladé rodiny, dotazníky byly přerozděleny mezi třídní učitelky mateřských škol ve zkoumaných regionech, jejichž úkolem bylo pouze předat jej rodičům při vyzvednutí jejich dětí. Rodiče pak následně při další návštěvě mateřské školy vhodili vyplněný dotazník do poštovní schránky. Nejprve byly osloveny buď elektronickou poštou, nebo telefonicky veškeré mateřské školy v daných regionech. Mateřské školy, které pozitivně reagovaly na výzvu, byly začleněny do kvalitativního výzkumu. Na výzkumu participovaly dvě mateřské školy v mikroregionu Letovicko; čtyři mateřské školy v mikroregionu Malá Haná a sedm mateřských škol v mikroregionu Uherskobrodsko. Cílovou skupinou výzkumu byly tedy rodiny (domácnosti) s alespoň jedním dítětem v předškolním věku, což lze klasifikovat jako mladé rodiny. Otázky obsažené v dotazníku se primárně soustředily na rodinu či domácnost, nikoliv pouze na jednotlivce. Vzhledem k výše uvedenému výběru mateřských škol a s přihlédnutím na zaměření se na specifickou skupinu respondentů se jednalo o kvótní výběr na základě dostupnosti.

Tab. č. 16: Participace jednotlivých mateřských škol na kvalitativním výzkumu dle oblastí Oblast (mikroregion) Mateřské školy Letovicko

MŠ Čapkova 10, Letovice MŠ Třebětínská 28, Letovice

Malá Haná

2. MŠ Velké Opatovice (Eduarda Ušela 472) MŠ Borotín 174 MŠ Vanovice 130 MŠ Šebetov 215

Uherskobrodsko – město a aglomerace MŠ Svatopluka Čecha 1528, UB Uherského Brodu

MŠ Obchodní 1639, UB MŠ Olšava UB (U Školky 706) 60

MŠ Havřice 1, UB Uherskobrodsko - venkov

MŠ Drslavice 175 MŠ Dolní Němčí (Školní 706) MŠ Korytná 340

7.1.1 Tvorba dotazníku Kompozice dotazníku a formulace otázek vychází z uvedených teoreticko-metodologických konceptů. Při tvorbě dotazníku a výběru faktorů se nahlíželo z velké části ke studii Andersena (2009), který vymezil základní parametry preferencí o trvalém bydlení. Tvorba dotazníku v případě dotazů vztahujících se ke konceptu sociálního kapitálu spočívala především v reflexi prací Van Detha (2003), Jančáka, Chromého, Marady, Havlíčka a Voráčkové (2010) a Pilečka (2010). Dotazy vztahující se k územní identitě pak vycházejí především z teoreticko-metodologických postupů Paasiho (1986) a Raagmaa (2002). Všechny otázky obsažené v dotazníku, krom uvedení místa trvalého bydlení, jsou uzavřené. Již teď lze konstatovat určitá pochybení ve formulaci některých otázek a odpovědí. Např. k odpovědím u otázky č. 11 „Jak často se bavíte alespoň s jedním Vaším sousedem“ by bylo vhodné zařadit variantu DENNĚ, která respondentům v mnoha případech pravděpodobně scházela, a údaje z tohoto parametru by výrazně zvýšily variabilitu dat v tomto případě. Dotazník byl koncipován z následujících dotazů: 1. Podle čeho jste se rozhodovali při Vašem výběru místa (obce) pro současné bydliště? Každý faktor (A-F) ohodnoťte na stupnici od 1 (málo podstatné pro výběr trvalého bydliště) do 5 (velmi podstatné pro výběr trvalého bydliště). A Dobrá dopravní dostupnost do větších měst (dostupnost služeb, vzdělávacích a správních institucí, práce,…) – tato kategorie aspektů nereflektuje pouze fyzickou vzdálenost domácnosti od centra, nýbrž se snaží zachytit také obslužnost a celkovou exponovanost místa trvalého bydlení v prostoru, samozřejmě z hlediska percepce respondenta. Relevance tohoto faktoru vychází především z ekonomicko-geografických teoretických přístupů rezidenční mobility. B Vlastnictví nebo cenová výhodnost nemovitosti – v rámci aspektů týkajících se přímo parametrů bydlení bylo upřednostněno vlastnictví nebo cenová dostupnost pozemku či bydlení před charakteristikami, jako např. počet pokojů, kvalita a stav bydlení, které zcela postrádají prostorový segment, i když jsou kvantitativní a kvalitativní prvky bydlení často

61

reflektovány především u autorů zaměřujících se na rezidenční mobilitu v rámci Spojených států amerických. C Zázemí (příbuzní, přátelé, kontakty, znalost okolí) – tento faktor vystihuje relevanci intenzity existujících sociálních sítí a představuje určitou analogii s faktorem sociálního kapitálu. V tomto případě se aspekt sociálních vazeb staví do konfrontace s víceméně pragmatickými faktory rozhodovacího procesu a nemusí vystihovat případný latentní význam sociálního kapitálu při konečném rozhodování o místě trvalého bydlení. D Kvalita života (životní prostředí, příjemná lokalita pro rodinu s dětmi, bezpečná lokalita) – odrazuje ve své podstatě spokojenost v dané lokalitě či regionu a reflektuje rozhodování o lokaci trvalého bydlení dle kvalitativních atributů lokality, resp. environmentální charakteristiky a bezpečnost a vnímání lokality z hlediska přijatelnosti pro rodinný život. Ve vědecké obci zabývající se rezidenční mobilitou a rozhodovacími faktory o lokaci trvalého bydlení je brán značný zřetel na kauzální vztahy mezi rezidenční mobilitou a kvalitativními atributy lokality, resp. sousedství (v angl. často užívané termínem „neighbourhood anemities“) E Pracovní příležitosti v obci či regionu (zaměstnání) – tento faktor reflektuje ekonomické přístupy rozhodování se o lokaci trvalého bydlení, především pak „trade-off“ teorie založené taktéž na dostupnosti pracovních příležitostí. F Možnost trávení volného času (kultur. a sport. vyžití, kroužky pro děti) potřeby relaxace a seberealizace jak pro rodiče tak pro děti – kvalitativní prvek, který bere v potaz dostupnost volnočasových aktivit, jakožto možný relevantní faktor rozhodovacího procesu. Ve vztahu k rešeršovaným odborným pracím relativně zanedbávaný ukazatel. 2. Přestěhovali byste se do jiného regionu kvůli zaměstnání? – tento ukazatel hraje důležitou roli při zjištění zakořeněnosti domácnosti v místě současného bydlení a staví rozhodovací faktor zaměstnání do konfrontace s ostatními rozhodovacími faktory. Otázka připouští pouze dvě varianty odpovědí, a to ANO či NE, protože při konečném zvažování se domácnost stejně musí rozhodnout, zda se kvůli i velmi lukrativní pracovní pozici stěhovat či zůstat. Tento aspekt představuje významnou komponentu vlastního indexu lokální sounáležitosti. 3. Angažujete se Vy nebo partner(ka) v místním spolku (hasiči, sport, folklor, myslivost, kroužek pro děti atd.) 4. Pocházíte Vy nebo partner(ka) z obce současného bydliště?

i

k

5. Pracujete Vy nebo partner(ka) v obci současného bydliště 62

nebo blízkém okolí (max. 20 km)? – reflektuje jistou míru signifikance zaměstnaní vysvětlující důvody bydlení v dané lokalitě či regionu. I když zde není brána v potaz možnost nezaměstnanosti domácnosti, předpokládá se relativně silnější lokální či regionální zakořenění při negativní odpovědi. I přesto tento ukazatel má ve výzkumu pouze popisnou funkci (není zde přikládán silný význam). 6. Považujete obec či region, ve kterém žijete, za periferii? 7. Je dle Vás většina služeb a správních či vzdělávacích institucí daleko od současného bydliště? – body 6 a 7 vyjadřují především sensitivní prvek perifernosti – resp. intenzita vnímání dané lokality jakožto periferní oblast v geografickém sýstému 8. Jste spokojený(á) s životem v obci či regionu? 9. Důvěřujete místním zastupitelům? Tento dotaz směřuje ke zjištění důvěry, která je považována za základní komponentu konceptu sociálního kapitálu. Důvěru je nutné vztahovat ke specifickým jednotlivcům a skupinám, jako např. ke starostovi, církvi, místním podnikatelům, zájmovým spolkům, sousedům atd. Vzhledem ke stručnosti dotazníku byla vybrána pouze důvěra k místní politické elitě, která v určité míře zasahuje největší spektrum obyvatelů. 10. Pokud by se Vám nabízela příležitost podílet se na správě anebo propagaci vaší obce či regionu, využil(a) byste ji? 11. Jak často se bavíte alespoň s jedním Vaším sousedem? 12. Cítíte se patriotem (myslíte si, že patříte do): 

obce, ve které žijete



regionu, ve kterém žijete (např. Malá Haná, Moravské Slovácko, Boskovicko atd.)



okresu, ve kterém žijete



kraje, ve kterém žijete



Moravy



České republiky



obce či regionu, ve kterých již nežijete



nejsem patriot

13. Jste hrdí na to, kam patříte?

63

Aby mohly být informace využity pro operace ve statistickém programu SPSS 16.0, jsou k jednotlivým atributům v tomto dotazníku vzestupně přiděleny hodnoty v procentech. Např. význam rozhodovacích faktorů na stupnici od 1 do 5 je hodnocena následovně – 1 = 3 %; 2 = 7 %; 3 = 15 %; 2 = 30 %; 5 = 45 %. Pro účely vytvoření tematických indexů prostřednictvím jednoduchého aritmetického průměru byly k odpovědím u otázek č. 3, 4, 7, 8, 9, 10, 11 a 14 v dotazníku přiděleny hodnoty pro: ANO = 100, SPÍŠE ANO = 75, SPÍŠE NE = 25 a odpovědím rázu ignorance a NE přísluší 0. Otázka č. 13 vztahující se k regionální identitě byla ohodnocena sestupně dle velikosti územní jednotky: patriot dané obce obdržel hodnotu 100, regionu 90, okresu 70, kraje 60, Moravy 50, patriotismu České republiky či jiného územního celku náleží hodnota 30 a pro žádný patriotismus platí 0. 7.1.2 Kompozice komplexních ukazatelů V rámci výzkumu byly s ohledem na teoretická východiska problematiky vytvořeny čtyři tematické indexy, a sice index pro sociální kapitál, index pro lokální sounáležitost, index pro angažovanost a index pro percepci periferie, jejichž míry mohou nabývat hodnot od 0 do 100. Účelem vytvoření těchto indexů bylo naplnění dílčího cíle diplomové práce, a sice zjištění zajímavých konfigurací a především potenciálních asociací sociálního kapitálu, zakořeněnosti v dané obci či území vůči rozhodovacímu procesu a preferencí týkajících se trvalého bydlení s přihlédnutím také na vnímaní svojí obce či regionu, jakožto periferní oblasti. 

Index pro sociální kapitál sestává ze tří hlavních principů konceptu sociálního kapitálu dle Jančáka, Chromého, Marady, Havlíčka a Vondráčkové, 2010, tedy angažovanosti, spokojenosti a důvěry a představuje aritmetický průměr těchto tří entit, resp. aritmetický průměr tří kumulovaných hodnot demonstrujících angažovanost, spokojenost a důvěru, za použití hodnot získaných z dotazů č. 4, 9, 10, 11, 12, přičemž je intenzita vyjádřena v procentech, resp. maximální možná hodnota představuje 100 % a minimální 0 %. V indexu jsou také zakomponovány sociální vazby, jejichž intenzitu reprezentuje otázka č. 12.



Index pro lokální sounáležitost zahrnuje získané hodnoty při otázkách č. 3, 13 a 14 a je vypočítán na stejné bázi jako index předešlý. Je zde zohledněn faktor zakořeněnosti k místu trvalého bydlení (otázka č. 3) a intenzita lokální či regionální identity.

64



Aritmetický průměr hodnot získaných prostřednictvím otázek č. 4 a 11 udává index pro angažovanost a představuje dílčí segment sociálního kapitálu a umožňuje zkoumat možnou variabilitu či spojitost s rozhodovacím procesem i na hierarchicky nižší jednotce sociálního kapitálu



Ukazatelem vnímání dané obce či regionu z hlediska míry perifernosti je index pro percepci periferie představující aritmetický průměr sestávající ze získaných dat k otázkám č. 7 a 8.

7.1.3 Desk research První fází výzkumu tzv. desk research je explorační analýza dat, díky které jsou demonstrována tvrdá data, jejichž hodnoty jsou diskutovány. V této fázi je například analyzována intenzita preference jednotlivých rozhodovacích faktorů či jejich homogenita v prostoru na bázi zjištění hodnot rozptylu. Druhou fází je výzkum variability rozhodovacích faktorů a charakteristiky jednotlivých lokalit dle naměřených hodnot rozhodovacích faktorů. Pomocí faktorové analýzy v programu SPSS 16.0 lze zjistit, jaké faktory jsou příznačné pro rozhodování o místě trvalého bydlení v daných lokalitách. Faktorová analýza dokáže určit faktor nebo skupinu faktorů, které vykazují vyšší variabilitu a „nasycenost“, a je tak vhodná pro důkladnější prostorovou diferenciaci rozhodovacího procesu. Důležitou částí práce je taktéž výzkum stupně modality rezidenční mobility dle konceptu Era (2002) pomocí shlukové analýzy. Třetí fáze výzkumu je zaměřena na analýzu souvislosti a kauzality získaných dat týkajících se především sociálního kapitálu a regionální identity a percepce periferie na rozhodovací faktory. Pro tyto účely je použita korelační a regresní, popř. vícenásobná regresní, analýza dat a dále faktorová analýza zkoumající možné souvislosti rozhodovacího procesu s proměnnými týkajícími se vztahu respondentů k dané lokalitě trvalého bydliště v extrahovaných komponentách. Ke konci výzkumu jsou provedeny diskuze o výsledcích jednotlivých analýz, přijmutí nulových či alternativních hypotéz a zevšeobecňující závěry.

65

7.2 Výzkum rozhodovacího procesu o lokalizaci trvalého bydlení 7.2.1 Základní charakteristika rozhodovacích faktorů ve zkoumaném území Pro analýzu základní charakteristiky rozhodovacích faktorů, jejichž intenzita byla zjištěna pomocí dotazníkového šetření byly využity základy popisné statistiky, resp. průměrná intenzita preferencí u jednotlivých faktoru, což vypoví o preferencích pro dané faktory v daném území, a jejich rozptyl, tedy homogenita či heterogenita preferencí v rámci vybraných zkoumaných území . Nejprve byl zanalyzován celkový vzorek všech respondentů ve zkoumaných územích. Z výstupu SPSS č. 1 lze vyčíst relativně silné preference rozhodovacích faktorů zázemí, kvality života a pragmatického faktoru dostupnosti nemovitosti. U posledně jmenovaného existují však největší rozdíly v preferenci v rámci celého vzorku dle vysoké hodnoty rozptylu. Trávení volného času se z pohledu respondentů jeví jakožto velmi marginální v rámci rozhodovacího faktoru a zároveň rozptylové hodnoty (rozptyl = 213) hovoří o jisté homogenitě těchto preferencí.

Výstup SPSS č. 1: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů Descriptive Statistics N

Mean

Variance

dopravni_dostupnost

192

24,7187

231,941

dostupnost_nemovitosti

192

29,5000

253,037

zazemi

192

30,9635

252,224

kvalita_zivota

192

30,8958

223,539

prace

192

25,0052

248,791

traveni_volneho_casu

192

23,0833

213,323

Valid N (listwise)

192

Pokud porovnáme vorky respondentů zkoumaných periferií Středozápadní Moravy a Východního Slovácka pak zjistíme dle průměrných hodnot relativně silnou preferenci tří rozhodovacích

faktorů

analogickou

s hodnotami

celkového

vzorku

obou

periferií

analyzovaného dle výstupu SPSS č. 1. Podobné jsou i průměrné hodnoty rozptylu v případě celkového vzorku i vzorků respondentů rozdělených na jednotlivé periferie. Tedy nelze mluvit o tom, že by se v návaznosti na rozdělení vzorku na periferie nějak zvýšila 66

homogenita preferencí. Za povšimnutí stojí relativně zvýšená preference rozhodovacích faktorů zázemí, kvality života a taktéž trávení volného času, tedy faktorů spíše sociokulturního či environmentálního charakteru, v případě periferie Východního Slovácka, resp. analogicky mikroregionu Uherskobrodska, oproti periferii Středozápadní Moravy.

Výstup SPSS č. 2: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů periferie Středozápadní Moravy Descriptive Statisticsa N

Mean

Variance

dopravni_dostupnost

89

24,2022

233,481

dostupnost_nemovitosti

89

30,4045

245,357

zazemi

89

29,4607

256,683

kvalita_zivota

89

29,6517

238,298

prace

89

25,1236

253,087

traveni_volneho_casu

89

20,8315

202,914

Valid N (listwise)

89

a. periferie = Stredozapadni_Morava

Výstup SPSS č. 3: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů periferie Východního Slovácka, resp. mikroregionu Uherskobrodska Descriptive Statisticsa N

Mean

Variance

dopravni_dostupnost

103

25,1650

232,453

dostupnost_nemovitosti

103

28,7184

260,812

zazemi

103

32,2621

247,176

kvalita_zivota

103

31,9709

210,480

prace

103

24,9029

247,500

traveni_volneho_casu

103

25,0291

216,146

Valid N (listwise)

103

a. periferie = Vychodni_Slovacko

Výsledky výzkumu získané popisnou statistikou ukazují, že v případě Letovicka, co se týče relevance pro rozhodování o trvalém místě pobytu, existují relativně velké rozdíly mezi respondenty v rámci faktoru dostupnosti práce. Charakteristickým znakem pro mikroregion

67

Letovicka je pak faktor kvality života s relativně vysokou relevancí, což vychází z nízké variance mezi respondenty a relativně vysokého průměru všech hodnot respondentů. V případě mikroregionu Malá Haná lze shledat abnormálně nízkou intenzitu preferencí rozhodování dle příležitostí trávení volného času a zároveň výrazně nízký rozptyl potvrzuje homogenitu v případě marginálních preferencí tohoto faktoru. Všeobecně lze pak v případě vorku respondentů mikroregionu Malé Hané vypozorovat relativně snížené průměrné hodnoty preferencí u všech rozhodovacích faktorů, což může svědčit o zvýšené relevanci pre-moderní modality dle konceptu Era (2002), tedy může poukazovat na vyšší koncentraci respondentů, „kteří si nevybírají“ trvalé bydlení.

Výstup SPSS č. 4: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů mikroregionu Letovicko Descriptive Statisticsa N

Mean

Variance

dopravni_dostupnost

40

25,9250

252,481

dostupnost_nemovitosti

40

31,1500

229,823

zazemi

40

30,4500

238,869

kvalita_zivota

40

32,2500

218,500

prace

40

28,7500

254,346

traveni_volneho_casu

40

25,3750

228,240

Valid N (listwise)

40

a. periferie = Stredozapadni_Morava, oblasti = Letovicko

Výstup SPSS č. 5: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů mikroregionu Malé Hané Descriptive Statisticsa N

Mean

Variance

dopravni_dostupnost

49

22,7959

218,416

dostupnost_nemovitosti

49

29,7959

262,249

zazemi

49

28,6531

275,023

kvalita_zivota

49

27,5306

249,129

prace

49

22,1633

237,431

traveni_volneho_casu

49

17,1224

155,318

Valid N (listwise)

49

a. periferie = Stredozapadni_Morava, oblasti = Mala_Hana

68

V diplomové práci je dále analyzována taktéž komparace urbánní versus rurální části mikroregionu Uherskobrodska s ohledem na skutečnost, že byly v rámci popisné statistiky rozpoznány relativně výrazné odlišnosti mezi těmito oblastmi. Významný rozdíl byl vypozorován v případě faktoru pracovních příležitostí. V případě venkovské oblasti, tedy všech obcí mimo obec Uherský Brod a jeho městských částí (v tomto případě také Havřic), byla zjištěna značně marginální průměrná hodnota rozhodování se dle pracovních příležitostí – u městské oblasti tomu bylo naopak. Tuto společnou charakteristiku pro venkov Uherskobrodska dokládá taktéž značně konsenzuální hodnota rozptylu (pouze 165). Venkov Uherskobrodska je vůbec nejvíce homogenním vzorkem respondentů ze všech vybraných vzorků zkoumaných území (průměrná hodnota rozptylu u většiny vzorků se pohybuje v rozpětí od 233 do 245, kdežto u vzorku Uherskobrodsko – venkov je rozptyl pouze 206)

Výstup SPSS č. 6: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů venkovské oblasti Uherskobrodska Descriptive Statisticsa N

Mean

Variance

dopravni_dostupnost

29

23,8276

226,291

dostupnost_nemovitosti

29

30,1379

243,552

zazemi

29

32,4138

199,608

kvalita_zivota

29

34,3448

209,305

prace

29

19,1379

165,266

traveni_volneho_casu

29

21,5517

190,756

Valid N (listwise)

29

a. periferie = Vychodni_Slovacko, oblasti = Uherskobrodsko_venkov

69

Výstup SPSS č. 7: Základní charakteristika rozhodovacích faktorů městské oblasti Uherskobrodska Descriptive Statisticsa N

Mean

Variance

dopravni_dostupnost

74

25,6892

237,012

dostupnost_nemovitosti

74

28,1622

269,891

zazemi

74

32,2027

268,794

kvalita_zivota

74

31,0405

210,697

prace

74

27,1622

264,056

traveni_volneho_casu

74

26,3919

222,159

Valid N (listwise)

74

a. periferie = Vychodni_Slovacko, oblasti = Uherskobrodsko_město

7.2.2 Odlišnost / analogie rozhodovacích procesů ve zkoumaných regionech

Pro zjištění rozdílů rozložení dat a odlišností preferencí o trvalém bydlení mezi jednotlivými územními celky byla použita testovací statistika závislosti dvou či více nezávislých výběrů, resp. byly aplikovány neparametrické testy. U prvního testování mezi dvěma zkoumanými periferiemi byla zjištěna podobnost výběrů v rámci rozhodovacích faktorů dostupnosti místa trvalého bydlení a pracovních příležitostí, z čehož vychází, že rozložení středních hodnot těchto faktorů obou periferií jsou relativně stejné a značí podobnou strukturu preferencí, co se týče váhy dostupnosti a pracovních příležitostí (zaměstnání) při konečném rozhodování. Preference se naopak liší v ostatních čtyřech rozhodovacích faktorech. U respondentů lze tedy vyčíst relativní převahu odlišujících se faktorů nad podobnými ve vztahu 4:2 při srovnání obou periferií, tedy zkoumaných částí Středozápadní Moravy a Východního Slovácka. Na úrovni mikroregionů je zaznamenána stejně jako u první varianty signifikantní podobnost středních hodnot faktoru dostupnosti místa trvalého bydlení a zároveň také podobnost v rámci dostupnosti nemovitosti. Další parametry se liší. Za podmínky rozdělení mikroregionu Uherskobrodsko na město Uherský Brod a venkovské obce Uherskobrodska se nulová hypotéza, tedy že výběry se v daných parametrech neliší, potvrzuje hned u tří proměnných, a sice dopravní dostupnosti, cenové či majetkové dostupnosti nemovitosti a zázemí. Hodnoty zbylých tří rozhodovacích faktorů se v rámci jednotlivých oblastí liší. 70

Ve všech třech kategoriích zkoumaných územních celků je patrná odlišnost dvou rozhodovacích komponent, a sice kvality života a trávení volného času, což lze považovat za podstatné zjištění ohledně podobnosti / odlišnosti regionů v rámci preferencí o trvalém bydlení. V agregovaných datech se tedy zkoumané periferie odlišují především v preferencích týkajících se kvality života a trávení volného času, což může být důsledkem odlišných podmínek v daných regionech či odlišného vnímání svého okolí. Testovací statistika aplikovaná na několik kategorií územních celků zároveň vykazuje podobné rozložení hodnot výběrů z hlediska váhy dostupnosti místa trvalého bydlení, což může být způsobeno relativně podobnou polohou zkoumaných oblastí od regionálních či nadregionálních center. Z testovací statistiky lze také vyvodit určitý nárůst počtu podobných proměnných při podrobnějším členění územních celků. Nicméně nelze tento aspekt zevšeobecňovat z jednoho disponibilního výsledku testovací statistiky.

Výstup SPSS č. 8: Mann-Whitneyho test závislosti (nad 0,5 se výběry neliší - rozložení) (2 výběry – Středozápadní Morava versus Východní Slovácko) Test Statisticsa dopravni_dostup dostupnost_nem nost

ovitosti

traveni_volneho_ zazemi

kvalita_zivota

prace

casu

Mann-Whitney U

4374,000

4332,500

4,132E3

4220,500

4,568E3

3875,000

Wilcoxon W

8379,000

9688,500

8,138E3

8225,500

9,924E3

7880,000

-,563

-,690

-1,259

-1,004

-,040

-1,899

Z Asymp. Sig. (2-tailed)

,573

,490

,208

,316

,968

,058

a. Grouping Variable: periferie

71

Výstup SPSS č. 9: Kruskal-Wallisův test závislosti (3 výběry - Letovicko, Malá Haná, Uherskobrodsko) Test Statisticsa,b dopravni_dostup dostupnost_nem nost Chi-Square

ovitosti

zazemi

1,192 ,648

df Asymp. Sig.

traveni_volneho_

2 ,551

prace

casu

1,647

2,792

3,666

9,949

2

2

2

2

2 ,723

kvalita_zivota

,439

,248

,160

,007

a. Kruskal Wallis Test b. Grouping Variable: mikroregion

Výstup SPSS č. 10: Kruskal-Wallisův test závislosti (4 výběry - Letovicko, Malá Haná, Uherskobrodsko - město a Uherskobrodsko - venkov) Test Statisticsa,b dopravni_dostup dostupnost_nem nost Chi-Square

ovitosti

zazemi

1,429 ,788

df Asymp. Sig.

traveni_volneho_

3 ,699

3 ,852

,647

kvalita_zivota

prace

casu

1,655

4,072

7,932

12,125

3

3

3

3

,254

,047

,007

a. Kruskal Wallis Test b. Grouping Variable: oblasti

7.2.3 Stupeň modality – vymezení intenzity preferencí v souvislosti se sociokulturním kontextem Tato část výzkumu testuje potvrzení teoretického postulátu Era (2002) a jeho vymezení tří úrovní modality na základě příčiny odlišného socio-kulturního pozadí zkoumaných respondentů. Jako potenciálně nejvhodnější metoda pro interpretaci možných disparit modality byla autorem vybrána shluková analýza. Produktem shlukové analýzy jsou tři klastry s relativně odlišnými charakteristikami. I když je nutné brát v úvahu určité latentní diskrepance, které mohly ovlivnit konečný výsledek analýzy, lze konstatovat, že teorii modality dle Era (2002) můžeme demonstrovat s jistými odchylkami i v případě vlastního výzkumu rozhodovacích procesů o výběru trvalého bydlení ve zkoumaných periferiích Moravy. Tab. č. 1 vymezuje tři klastry v rámci všech zkoumaných území. Klastr č. 1 značí silné preference u všech faktorů rozhodujících o výběru bydlení až na aspekt pracovních 72

příležitostí. Dle klasifikace modality Era (2002) můžeme tento shluk přiřadit k modalitě premoderní. Respondenti začlenění do tohoto shluku vykazují silné preference ve většině faktorů a lze tento jev odůvodnit především silnou zakořeněností danou vysokou migrační stabilitou předešlých generací v lokalitě trvalého bydlení. Pro tyto respondenty je výběr trvalého bydlení v jiném regionu a zároveň rozhodovací proces, zda zůstat či odejít z dané oblasti poměrně marginální záležitostí v jejich životě. Dle tab. č. 2 je pak nejčastější hodnotou pro preferenci faktoru nejvyšší možná, krom již zmíněného indikátoru pro pracovní příležitosti. Tento shluk je navíc ve zkoumaných oblastech nejvíce reflektovaným. Celkem 86 respondentů ze 192 spadá do stupně pre-moderní modality. V ostatních dvou klastrech jsou pak vykázány značné rozdíly v intenzitě preferencí jednotlivých rozhodovacích faktorů, které můžeme klasifikovat buď jako moderní modalitu, anebo jako modalitu post-moderní. Početní zastoupení v klastrech č. 2 a 3 je relativně podobné, a sice 56, resp. 50 respondentů. Dle všeobecné intenzity preferencí nelze z teoretické podstaty Era (2002) rozpoznat, zda se jedná u těchto respondentů o modalitu pre-moderní či post-moderní. Nicméně vymezené klastry č. 2 a 3 disponují specifickými charakteristikami, které oba shluky navzájem odlišují. Zatímco klastr č. 2 vykazuje silné preference u relativně pragmatických faktorů dostupnosti nemovitosti a pracovních příležitostí, klastr č. 3 se vyznačuje inklinací respondentů k sociokulturním faktorům, a sice k dostatečnému zázemí v podobě silných společenských vazeb a dále ke kvalitě života. Dle disponibilních indicií tak je v případě shluku č. 3 patrná jistá analogie s teoretickou charakteristikou moderní modality, která označuje respondenty, jako obyvatele s relativně významnou preferencí sociálních vazeb a dobré kvality života a je pro ně důležité hledisko kvalitního rodinného života v daném sousedství. Pragmatické preference v podobě dostupnosti nemovitosti a pracovních příležitostí se dosti ztotožňují s vlastnostmi post-moderní modality. Lidé si dle teoretické koncepce vybírají až často a/nebo domov (trvalé bydlení) doslova plní výhradně funkci obytnou s relativně nízkým zájmem o životní prostředí a společenské vazby. Co se týče prostorového vymezení, je z hlediska podílových zastoupení jednotlivých území v extrahovaných klastrech zřejmé signifikantní zastoupení respondentů Letovicka v rámci klastru č. 1, Malé Hané v rámci klastru č. 2 a venkovské části Uherskobrodska v rámci klastru č. 3. Nejvíce rovnoměrné zastoupení ve všech klastrech má mikroregion Malá Haná, přičemž nelze toto území přímo spojovat s vymezenými typy modality rezidenční mobility.

73

Výstup SPSS č. 11: Rozložení hodnot do klastrů s podobnými charakteristikami Final Cluster Centers Cluster 1

2

3

dopravni_dostupnost

34,12

20,46

13,32

dostupnost_nemovitosti

36,87

30,12

16,12

zazemi

39,09

16,11

33,62

kvalita_zivota

38,31

20,14

30,18

prace

30,36

27,05

13,50

traveni_volneho_casu

32,77

15,59

14,82

Výstup SPSS č. 12: Počet respondentů v jednotlivých klastrech Number of Cases in each Cluster Cluster

1

86,000

2

56,000

3

50,000

Valid Missing

192,000 ,000

Výstup SPSS č. 13: Rozložení respondentů do jednotlivých klastrů dle vymezených území Cluster Number of Case Cumulative oblasti Letovicko

Mala_Hana

Uherskobrodsko_venkov

Frequency Valid

Valid

Valid

Percent

Valid Percent

Percent

1

22

55,0

55,0

55,0

2

12

30,0

30,0

85,0

3

6

15,0

15,0

100,0

Total

40

100,0

100,0

1

16

32,7

32,7

32,7

2

19

38,8

38,8

71,4

3

14

28,6

28,6

100,0

Total

49

100,0

100,0

1

12

41,4

41,4

41,4

74

Uherskobrodsko_město

Valid

2

6

20,7

20,7

62,1

3

11

37,9

37,9

100,0

Total

29

100,0

100,0

1

36

48,6

48,6

48,6

2

19

25,7

25,7

74,3

3

19

25,7

25,7

100,0

Total

74

100,0

100,0

Výstup SPSS č. 14: Rozložení respondentů do jednotlivých klastrů dle obecní příslušnosti Cluster Number of Case Cumulative obec

Frequency

Percent

Valid Percent

Percent

banov

Valid

3

1

100,0

100,0

100,0

bojkovice

Valid

2

1

100,0

100,0

100,0

borotin

Valid

1

1

20,0

20,0

20,0

2

4

80,0

80,0

100,0

Total

5

100,0

100,0

boskovice

Valid

1

1

100,0

100,0

100,0

bystrice

Valid

3

1

100,0

100,0

100,0

dolni_nemci

Valid

1

6

54,5

54,5

54,5

2

4

36,4

36,4

90,9

3

1

9,1

9,1

100,0

11

100,0

100,0

Total drslavice

Valid

3

1

100,0

100,0

100,0

havrice

Valid

1

6

46,2

46,2

46,2

2

4

30,8

30,8

76,9

3

3

23,1

23,1

100,0

13

100,0

100,0

Total kninice

Valid

3

1

100,0

100,0

100,0

korytna

Valid

1

3

42,9

42,9

42,9

3

4

57,1

57,1

100,0

Total

7

100,0

100,0

19

55,9

55,9

letovice

Valid

1

55,9

75

2

9

26,5

26,5

82,4

3

6

17,6

17,6

100,0

34

100,0

100,0

Total praksice

Valid

2

1

100,0

100,0

100,0

roubanina

Valid

2

1

100,0

100,0

100,0

rudimov

Valid

3

1

100,0

100,0

100,0

sasina

Valid

2

1

100,0

100,0

100,0

sebetov

Valid

1

4

44,4

44,4

44,4

2

1

11,1

11,1

55,6

3

4

44,4

44,4

100,0

Total

9

100,0

100,0

sumice

Valid

1

2

100,0

100,0

100,0

trebetin

Valid

1

1

50,0

50,0

50,0

2

1

50,0

50,0

100,0

Total

2

100,0

100,0

1

30

49,2

49,2

49,2

2

15

24,6

24,6

73,8

3

16

26,2

26,2

100,0

Total

61

100,0

100,0

u_brod

Valid

uhrice

Valid

3

1

100,0

100,0

100,0

v_opatovice

Valid

1

7

25,9

25,9

25,9

2

14

51,9

51,9

77,8

3

6

22,2

22,2

100,0

27

100,0

100,0

1

3

60,0

60,0

60,0

3

2

40,0

40,0

100,0

Total

5

100,0

100,0

Total vanovice

Valid

veletiny

Valid

3

1

100,0

100,0

100,0

vlcnov

Valid

1

1

50,0

50,0

50,0

3

1

50,0

50,0

100,0

Total

2

100,0

100,0

vresice

Valid

1

1

100,0

100,0

100,0

zbonek

Valid

1

1

100,0

100,0

100,0

76

7.2.4 Signifikance, variabilita a spojitost rozhodovacích faktorů Nejjednodušším způsobem jak získat údaje týkající se variability jednotlivých faktorů je zjištění variance proměnných v jednotlivých regionech pomocí popisné statistiky, resp. zjištění hodnot rozptylu, což bylo analyzováno v dřívější kapitole. Dále je však relativně vhodné využít metodu faktorové analýzy dat, dle které lze mimo jiné zjistit význam jednotlivých faktorů, jejich variabilitu a spojitost v prostoru za předpokladu prerekvizitního rozlišení na dané regiony a zároveň definovat charakteristiku zkoumaných území. Faktorová analýza dat je oproti popisné statistice relativně sofistikovanější metodou pro účely zjištění latentní variability dat a signifikance jednotlivých proměnných s ohledem na skutečnost, že v našem případě dokáže určit užší segment nejreprezentativnější variability na základě vymezení hlavních komponent se zdůrazňující signifikancí některých proměnných (jejich případnou spojitost při rozhodování) a způsobujících variabilitu dat a identifikaci faktorových vah, které lze ještě více rozeznat následnou rotací. Vzorky byly znovu zkoumány na hierarchických úrovních vymezených regionů, resp. na úrovni periferií (Východní Slovácko vs. Středozápadní Morava, resp. analogicky mikroregion Uherskobrodsko) a na úrovni mikroregionální, resp. v případě Uherskobrodska byli respondenti rozděleni na venkovskou a městskou část, jejichž socioekonomický a kulturní a environmentální charakter se poměrně liší vzhledem k významné velikosti regionálního centra v porovnání s ostatními obcemi a jejichž charakteristiky získané z předešlých výzkumných operacích naznačily relativně silnou odlišnost mezi městem a venkovem tohoto mikroregionu. Výstupy faktorové analýzy dat, která oproti popisné statistice odhalí skryté segmenty odlišnosti mezi respondenty, vysvětlují dle hodnot kumunalit nejvíce variability především faktor preference dostupnosti nemovitosti. Tedy dostupnost nemovitosti je klíčovým prvkem při diferenciaci individuálního rozhodování o výběru místa trvalého bydlení v rámci celkového vzorku respondentů současně z obou zkoumaných periferií. Vybraná komponenta, která představuje zmíněných 41 % variability, je pak význačná vysokou preferencí dopravní dostupnosti, pracovních příležitostí a překvapivě také trávení volného času. Ostatní dvě extrahované komponenty 2 a 3 jsou pro diferenciaci rozhodovacího procesu relativně signifikantní, avšak oproti první komponentě jsou pro analýzu variability a spojitosti některých rozhodovacích faktorů méně relevantní. Komponenta 2 se vyznačuje silnými preferencemi tzv. „měkkých“, méně pragmatických, faktorů, a sice silným zázemím a preferencí kvality života. Dle dosažených faktorových skór se tato komponenta jeví jako 77

velmi signifikantní co se týče společné charakteristiky obou periferií v rámci celkové faktorové analýzy. Relativně vysoké skóre u komponenty č. 2 vykazuje dohromady 62 respondentů s poměrově podobným zastoupením z obou periferií, a sice s poměrně nízkým rozptylem hodnot (0,056), což umocňuje homogenitu těchto respondentů v případě preferencí ohledně trvalého bydlení v rámci výzkumu spojitostí obou periferií navzájem. Lze tedy konstatovat, že 62 respondentů (přibližně 1/3 všech respondentů) z obou periferií spojuje silná preference dobrého zázemí z hlediska sociálních vazeb a kvality rodinného života. Co se týče prostorové diferenciace extrahované komponenty, pak lze konstatovat, že získané charakteristiky jsou rozloženy relativně rovnoměrně mezi periferie Východního Slovácka i Středozápadní Moravy.

Výstup SPSS č. 15: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci všech zkoumaných oblastí Communalities Initial

Extraction

dopravni_dostupnost

1,000 ,644

dostupnost_nemovitosti

1,000 ,936

Zazemi

1,000 ,725

kvalita_zivota

1,000 ,614

Práce

1,000 ,637

traveni_volneho_casu

1,000 ,727

Extraction Method: Principal Component Analysis.

78

Výstup SPSS č. 16: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci všech zkoumaných oblastí Total Variance Explained Extraction Sums of Squared

Rotation Sums of Squared

Loadings

Loadings

Initial Eigenvalues Comp onent

Total

1

% of

Cumulative

Variance

%

2,470

Total

41,161

41,161

% of

Cumulative

Variance

%

2,470

Total

41,161

41,161

1,764

29,399

2

,929

15,485

56,646 ,929

15,485

56,646

1,493

24,884

3

,883

14,720

71,366 ,883

14,720

71,366

1,025

17,084

4

,633

10,551

81,917

5

,623

10,382

92,299

6

,462

7,701

100,000

Výstup SPSS č. 17: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci všech zkoumaných oblastí Rotated Component Matrixa Component 1 dopravni_dostupnost

2

3

,750

dostupnost_nemovitosti

,940

zazemi

,840

kvalita_zivota

,731

prace

,771

traveni_volneho_casu

,716

,436

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. Rotation converged in 5 iterations.

79

Tab. č. 17: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci faktorové analýzy celkového výběru

Počet respondentů Průměrná hodnota skór Rozptyl skór Počet respondentů za obec

Komponenta 1 44

Komponenta 2 62

Komponenta 3 56

1,40

1,04

1,12

0,141 17 – Uh. Brod 12 – Letovice 4 – Velké Opatovice, Havřice 2 – Dolní Němčí

0,056 23 – Uh. Brod 11 – Letovice 5 – Velké Opatovice, 4 - Havřice, Dolní Němčí, Vanovice 3 – Šebetov 2 - Korytná

0,048 10 – Letovice, Velké Opatovice 9 – Uh. Brod 8 - Havřice 5 – Šebetov 4 - Borotín 3 - Dolní Němčí 2 – Třebětín, Korytná

Zdroj: SPSS 16.0 Pokud budeme zkoumat variabilitu a spojitost preferencí v rámci rozhodovacího procesu zvlášť za jednotlivé periferie, tedy všech respondentů vybraného území Středozápadní Moravy a všech respondentů vybraného území Východního Slovácka, pak můžeme v případě naměřených kumunalit znovu vypozorovat fakt, že faktorem, který nejvíce vysvětluje variabilitu dat, je znovu dostupnost nemovitosti. Tato proměnná má pak nejvíce relevantní vliv na výstupy analýzy hlavních komponent a faktorové analýzy. Dále také můžeme vypozorovat relativně analogickou hodnotu variabilitu v rámci signifikantních extrahovaných komponent. Odlišnost mezi periferiemi není vypozorována ani v případě charakteristik první extrahované komponenty (spojitost silných preferencí dopravní dostupnosti, pracovních příležitostí a také možností trávení volného času), ani v případě poslední extrahované komponenty (vysoké preference pouze dostupnosti nemovitosti). Odlišnost mezi periferiemi je pak patrná u zbylých extrahovaných kompontent (Středozápadní Morava – komponenta č. 2; Východní Slovácko – komponenty č. 2 a 3). Nicméně i z těchto komponent je patrná značně signifikantní role faktorů dobrého zázemí a kvality života. Lze tedy konstatovat, že pomocí využití faktorové analýzy, která může více vypozorovat latentní jevy, v případě separátního zkoumání dvou zkoumaných periferií, jakožto dvou oddělených entit, byly zjištěny relativně podobné znaky rozhodovacího procesu, resp. preferencí v případě rozhodování se o lokaci trvalého bydlení. Dle faktorových zátěží naměřených u respondentů ke každé extrahované komponentě lze dále určit podíl zastoupení respondentů u daných komponent a tedy i početní relevanci v rámci zkoumaných periferií. Zkoumaná oblast Středozápadní Moravy je, co do počtu, nejvýznamnější v rámci komponenty č. 2 (celkem 32 respondentů, tedy více jak 1/3 respondentů periferie), vyznačující se společnou charakteristikou silné preference zázemí a 80

kvality života. Tato komponenta je rovnoměrně rozložena mezi mikroregiony Letovicka a Malé Hané. Nejpočetnějšími entitami Východního Slovácka jsou komponenty č. 3 a 4. Jednu třetinu respondentů vykazuje komponenta č. 3 i 4, resp. 35 a 34 respondentů. Komponenta č. 3 je nejvíce sycena silnými preferencemi zázemí a komponenta č. 4 zase dostupností nemovitosti. Nutné v tomto v případě zmínit, že tyto komponenty nepředstavují vysokou variabilitu v rámci celku a daní respondenti s relativně významnou faktorovou zátěží tak s velkou pravděpodobnosti mohou být více syceny jinými faktory v rámci variabilně signifikantnějších komponentách. U komponenty č. 4 lze vyčíst silné zastoupení uherskobrodské městské části Havřice (10 z 12 respondentů má tuto charakteristiku, tedy silnou preferenci dostupnosti nemovitosti).

Výstup SPSS č. 18: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Středozápadní Moravy

Initial Eigenvalues

Compon ent

Total

% of Variance

Rotation Sums of Squared Loadings Cumulative %

Total

% of Variance

Cumulative %

1

2,849

47,479

47,479

2,129

35,481

35,481

2

1,052

17,537

65,015

1,499

24,982

60,462

1,081

18,014

78,476

3

,808

13,461

78,476

4

,585

9,746

88,222

5

,403

6,708

94,930

6

,304

5,070

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. periferie = Stredozapadni_Morava

Výstup SPSS č. 19: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Středozápadní Moravy Communalitiesa Initial

Extraction

dopravni_dostupnost

1,000 ,616

dostupnost_nemovitosti

1,000 ,966

zazemi

1,000 ,867

kvalita_zivota

1,000 ,745

prace

1,000 ,716

traveni_volneho_casu

1,000 ,799

81

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. periferie = Stredozapadni_Morava

Výstup SPSS č. 20: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Středozápadní Moravy Rotated Component Matrixa,b Component 1 dopravni_dostupnost

2

3

,737

dostupnost_nemovitosti

,959

zazemi

,927

kvalita_zivota

,735

prace

,826

traveni_volneho_casu

,869

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. periferie = Stredozapadni_Morava b. Rotation converged in 4 iterations.

Výstup SPSS č. 21: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Východního Slovácka Initial Eigenvalues

Compon ent

Total

% of Variance

Rotation Sums of Squared Loadings Cumulative %

Total

% of Variance

Cumulative %

1

2,156

35,937

35,937

1,363

22,717

22,717

2

1,044

17,395

53,332

1,287

21,457

44,174

3

,857

14,285

67,617

1,170

19,502

63,676

4

,765

12,743

80,360

1,001

16,684

80,360

5

,656

10,926

91,286

6

,523

8,714

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. periferie = Vychodni_Slovacko = Uherskobrodsko

82

Výstup SPSS č. 22: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Východního Slovácka Communalitiesa Initial

Extraction

dopravni_dostupnost

1,000 ,790

dostupnost_nemovitosti

1,000 ,966

zazemi

1,000 ,931

kvalita_zivota

1,000 ,857

prace

1,000 ,590

traveni_volneho_casu

1,000 ,688

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. periferie = Vychodni_Slovacko= Uherskobrodsko

Výstup SPSS č. 23: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Východního Slovácka Rotated Component Matrixa,b Component 1 dopravni_dostupnost

2

3

4

,863

dostupnost_nemovitosti

,960

zazemi

,949

kvalita_zivota

,918

prace

,647

traveni_volneho_casu

,415

,512

,489

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. periferie = Vychodni_Slovacko= Uherskobrodsko b. Rotation converged in 5 iterations.

83

Tab. č. 18: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci samostatných faktorových analýz Středozápadní Moravy a Východního Slovácka

Počet respondentů Průměrná hodnota skór Rozptyl skór Počet respondentů za obec

Počet respondentů Průměrná hodnota skór Rozptyl skór Počet respondentů za obec

Komponenta 1 19 1,51 0,120 12 - Letovice 4 - Velké Opatovice 1 – Boskovice, Třebětín, Vanovice

Komponenta 1 26 1,35 0,113 16 – Uh. Brod 5 – Havřice 2 – Dolní Němčí, Šumice 1 - Prakšice

Středozápadní Morava Komponenta 2 Komponenta 3 32 28 1,02

1,05

0,053 0,036 14 - Letovice 9 - Letovice 6 - Velké Opatovice 7 - Velké Opatovice 5 – Vanovice 4 – Šebetov, Borortín 4 – Šebetov 2 – Třebětín 1 – Třebětín, Borotín, 1 – Vanovice, Vřesice Zboněk Východní Slovácko Komponenta 2 Komponenta 3 30 35 1,12 0,064 18 – Uh. Brod 3 – Dolní Němčí, Havřice 2 - Korytná 1 – Rudimov, Šumice, Veletiny, Drslavice

Komponenta 4

1,21 0,020 23 – Uh. Brod 5 – Dolní Němčí, 3 - Havřice 1 – Šumice, Korytná, Vlčnov, Drslavice

Komponenta 4 34 1,09 0,061 14 – Uh. Brod 10 – Havřice 5 – Dolní Němčí 3 – Korytná 1 – Bystřice, Vlčnov

Variabilita dat – Letovicko V případě mikroregionu Letovicka je 53 % variability vzorku respondentů způsobeno jednou komponentou, přičemž největší variabilitu dat způsobuje dle výčtu kumunalit faktor trávení volného času. Identifikovaná komponenta s 53% variabilitou je pak relativně rovnoměrně nejvíce sycena dle rotační matice vysokými hodnotami tří proměnných, resp. vysokými preferencemi pro rozhodování o místě trvalého bydlení u těchto tří faktorů, a sice faktorem trávení volného času, dostupnost nemovitosti a dopravní dostupnost. Tuto společnou charakteristiku lze sledovat u 28 % respondentů mikroregionu. Ostatní extrahované komponenty nejsou v případě variability v otázce rozhodování se o místě trvalého pobytu respondentů z mikroregionu Letovicka zásadní a lze v podstatě konstatovat relativně nízkou vypovídací charakteristiku pro tento mikroregion při rozhodování.

84

Výstup SPSS č. 24: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Letovicka Total Variance Explaineda Initial Eigenvalues

Compo nent

Total

1

% of Variance

3,186

Extraction Sums of Squared Loadings

Cumulative %

53,103

53,103

Total 3,186

% of Variance

Cumulative %

53,103

53,103

2

,878

14,638

67,741 ,878

14,638

67,741

3

,739

12,309

80,050 ,739

12,309

80,050

4

,603

10,055

90,105

5

,340

5,668

95,774

6

,254

4,226

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Letovicko

Výstup SPSS č. 25: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Letovicka Communalitiesa Initial

Extraction

dopravni_dostupnost

1,000 ,608

dostupnost_nemovitosti

1,000 ,230

Zazemi

1,000 ,485

kvalita_zivota

1,000 ,611

Práce

1,000 ,521

traveni_volneho_casu

1,000 ,732

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Letovicko

Výstup SPSS č. 26: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Letovicka Rotated Component Matrixa,b Component 1

2

3

dopravni_dostupnost

,790

,232

,170

dostupnost_nemovitosti

,175

,096

,964

Zazemi

,257

,879

kvalita_zivota

,298

,805

,276

Práce

,800

,181

,055

traveni_volneho_casu

,811

,331

,175

-,048

85

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. mikroregion = Letovicko b. Rotation converged in 5 iterations.

Tab. č. 19: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci faktorové analýzy Letovicka

Průměrná hodnota faktorových skór Rozptyl Procentuální podíl v rámci sledovaného mikroregionu Počet respondentů (příslušnost k obcím)

Komponenta 1

Komponenta 2

Komponenta 3

1,227

1,110

1,048

0,076

0,078

0,073

28 %

25 %

33 %

10 – Letovice

9 – Letovice

11 – Letovice

1 - Třebětín

1 - Vřesice

1 – Třebětín, Vřesice

Variabilita a spojitost dat – Malá Haná Faktorová analýza dat znovu sledovala latentní jevy, které by mohly způsobit diferenciaci rozhodovacího procesu v rámci daného území. O tom, že v rámci samotného mikroregionu bydlí relativně odlišně smýšlející lidé, co se týče preferencí při rozhodování o trvalém bydlení, mluví i rozdělení signifikantní variability do dvou komponent (hodnota >1), které vysvětlují 64 % odlišnosti, což je poměrně stejnoměrně způsobeno všemi rozhodovacími faktory s největší signifikancí u faktoru pracovních příležitostí z hlediska výstupu kumunalit. První komponenta, která představuje 42 % variability je nejvíce sycena vysokými preferencemi faktoru pracovních příležitostí a trávení volného času. Druhý komponent vypovídá o 23% variabilitě, která je příznačná vysokou preferencí zázemí při rozhodování o výběru místa k trvalému bydlení. Z hlediska variability dat v celkovém výběru respondentů mikroregionu Malá Haná (13 %) je pak komponenta č. 3 charakteristická spíše pragmatickými preferencemi, a sice dopravní dostupností a dostupnosti nemovitosti, nejméně významná. S pomocí intenzity a sumy faktorových skór lze pak zjistit, která komponenta je nejvíce příznačná pro mikroregion. Z hlediska podílu na celkovém počtu respondentů se jeví jakožto nejvíce charakteristická komponenta č. 2. Se svými 35 % respondentů a poměrně nízkým 86

rozptylem hodnot faktorových skór (0,074) a zároveň signifikantním podílem celkové vysvětlující variability (22,6 %) se jedná o nejvýznamnější skupinu respondentů mikroregionu se společnými charakteristikami při rozhodování o trvalém bydlení. Tedy u 35 % respondentů zkoumaných v rámci mikroregionu byla zjištěna velmi podobná společná latentní charakteristika spojitosti silné preference zázemí a kvality života při rozhodování o trvalém bydlení.

Nicméně i při této interpretaci musíme brát v potaz také oproti zbývajícím

komponentám relativně nízkou průměrnou hodnotu faktorových skór vymezené skupiny respondentů v případě komponenty č. 2 (1,053), což může značit fakt, že charakteristika vycházející z této komponenty nemusí být v rámci rozhodování daného respondenta dominantní.

Výstup SPSS č. 27: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Malé Hané Total Variance Explaineda Initial Eigenvalues

Compo nent

Total

% of Variance

Extraction Sums of Squared Loadings

Cumulative %

Total

% of Variance

Cumulative %

1

2,508

41,798

41,798

2,508

41,798

41,798

2

1,356

22,604

64,402

1,356

22,604

64,402

13,458

77,860

3

,807

13,458

77,860 ,807

4

,651

10,857

88,717

5

,407

6,786

95,503

6

,270

4,497

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Mala_Hana

Výstup SPSS č. 28: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci Malé Hané Communalitiesa Initial

Extraction

dopravni_dostupnost

1,000 ,514

dostupnost_nemovitosti

1,000 ,502

zazemi

1,000 ,644

kvalita_zivota

1,000 ,712

prace

1,000 ,781

traveni_volneho_casu

1,000 ,711

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Mala_Hana

87

Výstup SPSS č. 29: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci Malé Hané Rotated Component Matrixa,b Component 1 dopravni_dostupnost

2

,521

3 -,045 ,604

dostupnost_nemovitosti

-,018 ,256

,845

zazemi

-,012 ,937

,037

kvalita_zivota

,240

,678

,450

prace

,828

,040

,306

traveni_volneho_casu

,922

,126

-,096

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. mikroregion = Mala Hana b. Rotation converged in 5 iterations.

Tab. č. 20: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci faktorové analýzy Malé Hané

Průměrná hodnota faktorových skór Rozptyl Procentuální podíl v rámci sledovaného mikroregionu Počet respondentů (příslušnost k obcím)

Komponenta 1 2,028

Komponenta 2 1,053

Komponenta 3 1,217

0,190 14 %

0,074 35 %

0,103 29 %

5 – Velké Opatovice 1 – Vanovice, Boskovice

8 – Velké Opatovice 5 – Šebetov 4 - Vanovice

5 – Velké Opatovice 4 – Šebetov 3 - Borotín 1 – Vanovice, Boskovice

Zdroj: SPSS 16.0 Variabilita dat – Východní Slovácko/Uherskobrodsko - venkov vs. město Odlišnou charakteristikou mezi venkovem a městskou částí Uherskobrodska je rovnoměrnost rozdělení variability relevantních extrahovaných komponent. Jestliže v případě městské 88

oblasti převažuje jedna komponenta s téměř 38% vysvětlenou variabilitou (ostatní komponenty jsou značně potlačeny), pak venkovské oblasti dominují relativně rovnoměrně 2 komponenty s celkovou variabilitou 57 %. Dle nevýrazných hodnot kumunalit u obou vzorků respondentů nelze věrohodně identifikovat proměnné, které významněji vysvětlují danou variabilitu vyextrahovaných komponent. Pouze v případě venkovské části mikroregionu lze variabilitu případně vysvětlit relativně vyššími hodnotami faktorů trávení volného času a dopravní dostupností. Tedy tyto faktory byly relativně důležité pro extrakci komponent se společnými charakteristikami při rozhodování respondentů lokalizace trvalého bydlení. Z tabulky četností signifikantních faktorových skór nelze objektivně vypozorovat prostorové vzorce

výskytu

respondentů

se

společnými

charakteristikami

v rámci

daných

vyextrahovaných komponent. Spojitosti preferencí v extrahovaných komponentách jsou relativně odlišné v porovnání s oběma vzorky a zároveň nelze vyčíst určitou korelaci výstupů faktorové analýzy celého vzorku Uherskobrodska při komparaci s jak venkovem, tak i urbánní části mikroregionu. Dle těchto výstupů můžeme s jistou určitostí konstatovat poměrně signifikantní odlišnost společných charakteristik, resp. latentních spojitostí rozhodovacích faktorů, při rozhodování o lokaci trvalého bydlení mezi venkovskou a městskou částí Uherskobrodska. Výstup SPSS č. 30: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska Total Variance Explaineda Initial Eigenvalues

Compo nent

Total

% of Variance

Extraction Sums of Squared Loadings

Cumulative %

Total

% of Variance

Cumulative %

1

1,992

33,202

33,202

1,992

33,202

33,202

2

1,426

23,773

56,975

1,426

23,773

56,975

15,257

72,232

3

,915

15,257

72,232 ,915

4

,661

11,010

83,242

5

,569

9,489

92,732

6

,436

7,268

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Uherskobrodsko_venkov

89

Výstup SPSS č. 31: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska Communalitiesa Initial

Extraction

dopravni_dostupnost

1,000 ,680

dostupnost_nemovitosti

1,000 ,587

zazemi

1,000 ,308

kvalita_zivota

1,000 ,534

prace

1,000 ,607

traveni_volneho_casu

1,000 ,702

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Uherskobrodsko_venkov

Výstup SPSS č. 32: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska

Rotated Component Matrixa,b Component 1 dopravni_dostupnost

2

3

-,010 ,785

,273

dostupnost_nemovitosti

,093

,824

-,227

zazemi

,144

-,004 ,899

kvalita_zivota

,768

-,328

prace

,702

,330

,208

traveni_volneho_casu

,724

,146

,396

-,176

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. oblasti = Uherskobrodsko_venkov b. Rotation converged in 6 iterations.

90

Výstup SPSS č. 33: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci městské oblasti Uherskobrodska Total Variance Explaineda Initial Eigenvalues

Compo nent

Total

1

% of Variance

2,272

Extraction Sums of Squared Loadings

Cumulative %

37,861

37,861

Total 2,272

% of Variance

Cumulative %

37,861

37,861

2

,945

15,745

53,606 ,945

15,745

53,606

3

,898

14,962

68,568 ,898

14,962

68,568

4

,725

12,085

80,653 ,725

12,085

80,653

5

,654

10,902

91,554

6

,507

8,446

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Uherskobrodsko_město

Výstup SPSS č. 34: Vysvětlená variabilita dle proměnných (kumunality) v rámci městské oblasti Uherskobrodska Communalitiesa Initial

Extraction

dopravni_dostupnost

1,000 ,257

dostupnost_nemovitosti

1,000 ,291

zazemi

1,000 ,378

kvalita_zivota

1,000 ,411

prace

1,000 ,419

traveni_volneho_casu

1,000 ,515

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. oblasti = Uherskobrodsko_město

91

Výstup SPSS č. 35: Společné charakteristické rysy extrahovaných hlavních komponent v rámci městské oblasti Uherskobrodska Rotated Component Matrixa,b Component 1

2

3

4

dopravni_dostupnost

,037

,114

,945

,060

dostupnost_nemovitosti

,077

,194

,072

,914

zazemi

,062

,871

,022

,273

kvalita_zivota

,875

,177

prace

,568

traveni_volneho_casu

,539

-,046 ,057 -,078 ,437

,612

,248

,382 -,116

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. oblasti = Uherskobrodsko_město b. Rotation converged in 7 iterations.

Tab. č. 21: Početní zastoupení respondentů a územní diferenciace u daných komponent v rámci samostatných faktorových analýz venkovské a městské oblasti Uherskobrodska

Počet respondentů Průměrná hodnota skór Rozptyl skór Počet respondentů za obec Počet respondentů Průměrná hodnota skór Rozptyl skór Počet respondentů za obec

Komponenta 1 7 1,22 0,119 3 – Dolní Němčí 1 – Korytná, Šumice, Veletiny, Drslavice Komponenta 1 18 1,15 0,040 16 – Uh. Brod 2 - Havřice

Uherskobrodsko - venkov Komponenta 2 Komponenta 3 9 10 1,13

Komponenta 4

1,14

0,053 0,030 4 – Dolní Němčí 6 – Dolní Němčí 2 - Šumice 2 – Korytná, 1 – Korytná, Prakšice 1-Drslavice, Vlčnov Uherskobrodsko – město Komponenta 2 Komponenta 3 27 23

Komponenta 4 23

1,06

1,26

1,12

0,034 24– Uh. Brod 3 - Havřice

0,065 18 – Uh. Brod 5 - Havřice

0,102 14 – Uh. Brod 9 - Havřice

Zdroj: SPSS 16.0

92

7.3 Vazby sociálního kapitálu, regionální identity a percepce periferie na rozhodovací faktory 7.3.1 Popisná statistika vybraných socio-kultrurních faktorů

Pro účely kauzálních vazeb socio-kulturních faktorů na rozhodovací proces byly vytvořeny indexy sledující angažovanost (index shrnuje hodnoty odpovědí na dotazy v rámci dotazníkového šetření vztahující se k angažovanosti ve spolcích a využití příležitosti angažovat se), vnímání perifernosti lokality, lokální sounáležitost (index shrnuje hodnoty odpovědí na dotazy v rámci dotazníkového šetření z hlediska zakořeněnosti respondenta a identitě k danému územnímu celku) a sociální kapitál respondentů (index shrnuje hodnoty odpovědí na dotazy v rámci dotazníkového šetření vztahující se k angažovanosti ve spolcích a využití příležitosti angažovat se, důvěře v místní elity, spokojenosti života v dané lokalitě, pevnosti sociálních vztahů v bezprostřední blízkosti trvalého bydlení). Je nutné podotknout, že v rámci tvorby souhrnných indexů nebyla vyvíjena snaha o konceptualizaci daných sociokulturních faktorů, nýbrž generalizace atributů, ze kterých byl index složen, vycházela z odborných tematických prací ve snaze vhodně využít odpovídací hodnotu minima proměnných vzešlých z dotazníkového šetření s ohledem na skutečnost, že při vyšším počtu dotazů v dotazníku by se zvyšovalo riziko nižší návratnosti dotazníků. Pokud srovnáme výstupy z dotazníkového šetření v periferní oblasti Středozápadní Moravy s Východním Slováckem, pak můžeme dle průměrných hodnot daných socio-kulturních faktorů vypozorovat relativně vyšší hodnoty indexů angažovanosti, sociálního kapitálu i územní identity v případě Východního Slovácka a zároveň respondenti z Východního Slovácka relativně méně vnímají svoji lokalitu (region), jakožto periferní (o tři procentní body méně v indexu percepce perifernosti).

93

Výstup SPSS č. 36: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Středozápadní Moravy Statisticsa index_angazova percepce_perifer lokalni_sounalezi nost N

Valid

ie

tost

socialni_kapital

89

89

89

89

Mean

39,2494

33,4607

59,8090

59,6629

Variance

906,493

665,490

594,997

218,635

Sum

3493,20

2978,00

5323,00

5310,00

a. periferie = Stredozapadni_Morava

Výstup SPSS č. 37: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Východního Slovácka Statisticsa index_angazova percepce_perifer lokalni_sounalezi nost N Mean Variance Sum

Valid

ie

tost

socialni_kapital

103

103

103

103

47,2087

30,3398

66,1650

65,7767

1029,204

878,070

785,590

319,489

4862,50

3125,00

6815,00

6775,00

a. periferie = Vychodni_Slovacko

Uvnitř zkoumané části periferní oblasti Středozápadní Moravy jsou pak zkoumány odlišnosti mezi naměřenými hodnotami socio-kulturních faktorů mikroregionu Letovicka a Malé Hané. Odlišnosti jsou relativně zřejmé a korelují s vybranými socio-kulturními charakteristikami uvedené v základní analýze zkoumaných oblastí (jako např. podíl obyvatel hlásících se k moravské národnosti vážící se jistou měrou ke konceptu územní identity, nebo tříkrálová sbírka na jednoho obyvatele či účast na komunálních volbách vážící se k principu angažovanosti v rámci sociálního kapitálu). Tedy mikroregion Letovicko vykazuje silnější intenzitu územní identity i sociálního kapitálu, resp. také angažovanosti a zároveň nižší intenzitu vnímání perifernosti oproti mikroregionu Malá Haná. Za povšimnutí pak stojí značná shoda nízké intenzity sociálního kapitálu v případě respondentů z mikroregionu Malá Haná zjištěná pomocí relativně nízké hodnoty rozptylu.

94

Výstup SPSS č. 38: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Letovicka Statisticsa index_angazova percepce_perifer lokalni_sounalezi nost N

Valid

ie

tost

socialni_kapital

40

40

40

40

Mean

44,7550

27,8125

63,1000

61,3750

Variance

988,414

516,727

572,092

264,087

Sum

1790,20

1112,50

2524,00

2455,00

a. oblasti = Letovicko

Výstup SPSS č. 39: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci Malé Hané Statisticsa index_angazova percepce_perifer lokalni_sounalezi nost N

Valid

ie

tost

socialni_kapital

49

49

49

49

Mean

34,7551

38,0714

57,1224

58,2653

Variance

812,939

751,938

609,610

181,824

Sum

1703,00

1865,50

2799,00

2855,00

a. oblasti = Mala_Hana

Pokud budeme sledovat odlišnosti v naměřených hodnotách socio-kulturních faktorů taktéž mezi venkovskou a městskou částí mikroregionu Uherskobrodska, pak si můžeme povšimnout nejsilnější lokální sounáležitosti respondentů s danou lokalitou ve venkovské oblasti v rámci všech zkoumaných vzorků. Obyvatelé obcí v rámci tohoto území se často vymezují vůči ostatním dědinám a především pak vůči samotnému Uherskému Brodu, tedy je zde naměřena vysoká regionální identita. Další výrazný rozdíl mezi venkovem a městem můžeme vypozorovat v případě percepce perifernosti. Respondenti z venkova svoji lokalitu vnímají jako periferii spíše než obyvatelé městské části Uherskobrodska. V tomto ohledu je venkov Uherskobrodska srovnatelný s mikroregionem Malá Haná a naopak městská část Uherskobrodska je srovnatelná s mikroregionem Letovicko.

95

Výstup SPSS č. 40: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci venkovské oblasti Uherskobrodska Statisticsa index_angazova percepce_perifer lokalni_sounalezi nost N

Valid

Mean Variance Sum

ie

tost

socialni_kapital

29

29

29

29

44,8276

37,9310

71,8966

64,6552

1032,558

786,638

928,667

437,377

1300,00

1100,00

2085,00

1875,00

a. oblasti = Uherskobrodsko_venkov

Výstup SPSS č. 41: Hodnoty socio-kulturních faktorů v rámci městské oblasti Uherskobrodska Statisticsa index_angazova percepce_perifer lokalni_sounalezi nost N

Valid

Mean Variance Sum

ie

tost

socialni_kapital

74

74

74

74

48,1419

27,3649

63,9189

66,2162

1038,880

893,303

723,308

277,953

3562,50

2025,00

4730,00

4900,00

a. oblasti = Uherskobrodsko_město

7.3.2 Výzkum kauzalit V souvislosti s výzkumem možných kauzalit a korelací byla získaná data z kvalitativního výzkumu nejprve analyzována pomocí korelační a regresní analýzy. Byly sledovány relevantní vazby mezi skupinou indikátorů rozhodovacích faktorů a agregačních indikátorů, vykazujících intenzitu sociálního kapitálu (index sociálního kapitálu, zohledňující angažovanost, důvěru a spokojenost, ale také index angažovanosti zohledňující pouze angažovanost), intenzitu lokální sounáležitosti (resp. regionální identity) a percepce perifernosti u zkoumaných subjektů. Korelace a regrese byly provedeny na všech územních řádovostních úrovních, a sice: i.)

Celkový výběr

ii.)

Periferie Středozápadní Morava (společný výběr mikroregionů Letovicko a Malá Haná)

vs.

periferie

Východní

Slovácko

(identická

s mikroregionem

Uherskobrodsko) 96

iii.)

Mikroregionální úroveň, tzn. Letovicko vs. Malá Haná vs. Uherskobrodsko)

iv.)

Mikroregionální úroveň s rozlišením mikroregionu Uherskobrodsko na město a venkov s ohledem na skutečnost, že byly v některých případech shledány společné jevy specifické pouze pro venkov nebo pouze pro městskou oblast.

V případě vícenásobné regresní analýzy jsou prediktory proměnné charakterizující vztah vůči dané lokalitě trvalého bydlení, a sice čtyři výše zmíněné indexované proměnné. Jako závisle proměnné v regresním modelu jsou všechny rozhodovací faktory. Zkoumáme tedy, zda lze intenzitu jednotlivých rozhodovacích faktorů a jejich změnu vysvětlit vymezenými indexy vztahu vůči dané oblasti, tzn. má např. intenzita sociálního kapitálu vliv na intenzitu rozhodovacího faktoru s preferencí dopravní dostupnosti a lze pomocí sociálního kapitálu predikovat změny tohoto rozhodovacího faktoru?. V rámci vícenásobné regrese byla použita metoda stepwise, která umožňuje sledovat postupně vztah všech prediktorů vůči danému rozhodovacímu faktoru. Charakteristickým rysem pro všechny výběry (tedy jak při hodnocení celkového výběru, tak i v případě zkoumání periferií odděleně, či mikroregionů odděleně) je téměř nulový vztah prediktorů vůči rozhodovacím faktorům dostupnost nemovitosti a trávení volného času. U většiny dalších sledovaných proměnných byl pomocí korelační a vícenásobné regresní analýzy zjištěn i na úrovni mikroregionů spíše nepatrný vztah. Spojitosti rozhodovacích faktorů vůči proměnným charakterizujícím vazby k lokalitě nejsou zřejmě jak na úrovni celkového výběru, tak ani na úrovni rozlišující periferie Východní Slovácko a Středozápadní Morava. Na mikroregionální úrovni s dodatečným rozlišením Uherskobrodska na území aglomerace Uherského Brodu a venkovskou oblast jsou patrné jisté spojitosti, nicméně jejich význam není příliš velký – pouze v jednom případě byla přesáhnuta hodnota 0,3 koeficientu determinace. Nejčastěji byly spojitosti mezi rozhodovacími faktory a prediktory shledány v případě mikroregionu Malé Hané. Naopak nejvíce marginální vazby, lépe řečeno téměř žádné souvislosti, byly zaznamenány u respondentů v rámci mikroregionu Letovicko. Např. z výstupu SPSS č. 42 je možné vyčíst, že 25 % změn u rozhodovacího faktoru dopravní dostupnost lokality je vysvětleno změnami v sounáležitosti respondentů k dané lokalitě mikroregionu Malé Hané – tzn., že pokud byla např. u daných respondentů zjištěna nízká intenzita lokální sounáležitosti (resp. i regionální identity) pak rozhodování o trvalém bydlení dle dopravní dostupnosti lokality bylo marginální. Nicméně je nutné konstatovat, že koeficient determinace byl pouze 0,25 a tudíž i tvrzení výše zmíněné platí jen částečně.

97

Využití metody stepwise pak odhalilo (výstup SPSS č. 43), že vysoká intenzita sociálního kapitálu a sounáležitosti s lokalitou u respondentů společně ovlivňují z 37 % relevanci kvality života v dané lokalitě při rozhodování respondentů o trvalém bydlení. Nejvýznamnější koeficient

determinace

byl naměřen

v případě

venkovské oblasti

mikroregionu Uherskobrodska (viz výstup SPSS č. 44) a značí, že ze 47 % intenzita rozhodovacího faktoru kvalita života přímo závisí na intenzitě lokální sounáležitosti (resp. i regionální identity) respondentů s danou lokalitou.

Výstup SPSS č. 42: Vícenásobná regresní analýza – dopravní dostupnost (Malá Haná)

Model 1

R ,500a

Adjusted R

Std. Error of the

Square

Estimate

R Square ,250

,234

12,93595

a. Predictors: (Constant), lokalni_sounalezitost b. mikroregion = Mala Hana (dopravní dostupnost)

Výstup SPSS č. 43: Vícenásobná regresní analýza – kvalita života (Malá Haná)

Model

R

Adjusted R

Std. Error of the

Square

Estimate

R Square

R Square Change

1

,503a

,253

,237

13,78477 ,253

2

,610b

,373

,345

12,77194 ,119

a. Predictors: (Constant), socialni_kapital b. Predictors: (Constant), socialni_kapital, lokalni_sounalezitost c. mikroregion = Mala Hana (kvalita zivota)

98

Výstup SPSS č. 44: Vícenásobná regresní analýza – kvalita života (Uherskobrodsko – venkov)

Model 1

R a

,688

Adjusted R

Std. Error of the

Square

Estimate

R Square ,473

,454

10,69415

a. Predictors: (Constant), lokalni_sounalezitost b. oblasti = Uherskobrodsko_venkov (kvalita zivota)

Pro využití faktorové analýzy bylo nutné si otestovat, zda je vůbec vhodné shledat výstupová data za relevantní. U všech provedených faktorových analýz bylo sledováno Kaiser-MeyerOlkinovo měřítko. Veškeré zkoumané výběry přesahovaly hodnot 0,600, což potvrzuje přijatelnost využití faktorové analýzy. Bartlettův test sféricity dále demonstroval nulovou hladinu významnosti u všech výběru a proto bylo umožněno zamítnout nulovou hypotézu, že korelační matice je jednotková – tato skutečnost rovněž potvrzuje vhodnost využití faktorové analýzy. Zprvu byla provedena společná faktorová analýza všech relevantních proměnných obou periferií s cílem zjistit a zaměřit se na vzniklé komponenty, které vykazují výrazné společné charakteristiky současně jak ze skupiny rozhodovacích faktorů, tak ze skupiny faktorů zohledňujících jejich vztah k dané lokalitě. Resp. je zapotřebí zjistit, zda se nachází ve výběru významná skupina respondentů, která je charakteristická společnými relevantními hodnotami jak v případě minimálně jednoho rozhodovacího faktoru, tak v případě minimálně jednoho ze čtyř indexů měřících sociální kapitál, angažovanost, percepci periferie, nebo lokální sounáležitost. V případech pozitivního nálezu lze poté konstatovat určitou souvislost, či vazbu,

mezi

rozhodováním

respondentů

o

lokalizaci

trvalého

bydlení

a

jejich

identifikovanými hodnotami intenzity sociálního kapitálu, sounáležitosti s lokalitou a percepcí perifernosti. Aby byla případná souvislost těchto dvou faktorových entit více zřejmá, v analýze je provedena metoda rotace Varimax ve vzniklých komponentách, jejímž účelem je zvýraznit hodnoty relevantních proměnných, resp. eliminovat hodnoty u těch méně relevantních proměnných. Při závěrech výzkumu je pak spíše přihlíženo k výstupům analýzy s využitím rotační metody. Jak lze vidět ve výstupu SPSS č. 45, v rámci celkového výběru respondentů za obě periferie nebyla v případě analýzy hlavních komponent shledána spojitost mezi skupinou proměnných rozhodovacích faktorů a skupinou proměnných vyjadřujících vztah respondentů k dané 99

lokalitě trvalého bydlení. Podobné marginální výstupy byly shledány i v případě výzkumu celkového výběru respondentů uvnitř periferie Středozápadní Morava.

Výstup SPSS č. 45: Společná faktorová analýza Rotated Component Matrixa Component 1 dopravni_dostupnost

,649

dostupnost_nemovitosti

,545

zazemi

,571

kvalita_zivota

,624

prace

,712

traveni_volneho_casu

,686

index_angazovanost

2

3

,898

percepce_periferie

,865

lokalni_sounalezitost socialni_kapital

,919

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. Rotation converged in 5 iterations.

Zřetelnější souvislosti mezi dvěma skupinami proměnných, tedy skupinou rozhodovacích faktorů a skupinou proměnných demonstrujících vztah k lokalitě trvalého bydlení, lze pozorovat uvnitř všech tří mikroregionů. Analýza hlavních komponent faktorové analýzy u respondentů z mikroregionu Letovicko vykazuje v případě druhé komponenty určitý, avšak nepříliš silný, vztah rozhodovacího faktoru zázemí jak s indexem angažovanosti, tak sociálním kapitálem a lokální sounáležitostí. Tuto komponentu lze tedy dle získaných hodnot nazvat komponentou silného sociálního kapitálu a regionální identity. Tedy v rámci rozhodování určitého vzorku respondentů mikroregionu Letovicko o trvalém bydlení je relativně důležitým faktorem zázemí respondentů, kteří mají zároveň značně silný vztah k dané lokalitě. Dle výše faktorových skór jednotlivých respondentů patří k dané komponentě 24 % respondentů v rámci mikroregionu Letovicko (kritériem pro zařazení do této skupiny respondentů byla hodnota faktorového skóre 700 a více). Identifikovaná skupina respondentů řadící se ke komponentě 2, jakožto společné charakteristice, je situována převážně v Letovicích (8 z 10 respondentů). Podrobná 100

data poskytuje tabulka č. 22. Při demonstraci výstupů faktorové analýzy mikroregionu Letovicka je však nutné mít na zřeteli skutečnost, že v případě aplikace metody rotace dat Varimax nebyl zjištěn žádný vztah zkoumaných dvou skupin proměnných, a tudíž je nutné brát závěry výzkumu s určitou rezervou.

Výstup SPSS č. 46: Faktorová analýza mikroregionu Letovicko a sledované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami Component Matrixa,b Component 1 dopravni_dostupnost

2

3

,802

dostupnost_nemovitosti zazemi

,633

kvalita_zivota

,757

prace

,732

traveni_volneho_casu

,845

index_angazovanost

,508

,848

percepce_periferie

,853

lokalni_sounalezitost

,593

socialni_kapital

,869

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. mikroregion = Letovicko b. 3 components extracted.

101

Výstup SPSS č. 47: Faktorová analýza mikroregionu Letovicko a neextrahované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami s využitím metody rotace Varimax Rotated Component Matrixa,b Component 1 dopravni_dostupnost

2

3

,764

dostupnost_nemovitosti zazemi

,727

kvalita_zivota

,815

prace

,697

traveni_volneho_casu

,840

index_angazovanost

,874

percepce_periferie

,904

lokalni_sounalezitost

,652

socialni_kapital

,898

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. mikroregion = Letovicko

Výstup SPSS č. 48: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Letovicka – komponenta 2 se sledovanými společnými rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami Initial Eigenvalues

Compon ent

Total

% of Variance

Rotation Sums of Squared Loadings Cumulative %

Total

% of Variance

Cumulative %

1

3,292

32,917

32,917

3,217

32,174

32,174

2

2,283

22,833

55,749

2,269

22,688

54,862

3

1,195

11,949

67,698

1,284

12,836

67,698

4

,900

9,002

76,701

5

,687

6,865

83,566

6

,542

5,417

88,983

7

,439

4,395

93,378

8

,326

3,257

96,635

9

,215

2,149

98,784

10

,122

1,216

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. mikroregion = Letovicko

102

Tab. č. 22: Početní zastoupení a územní diferenciace respondentů s faktorovým skórem větším než 0,7 v případě komponenty 2 v rámci Letovicka Počet respondentů (příslušnost k obcím)

Procentuální podíl v rámci sledovaného mikroregionu Průměrná hodnota faktorových skór Rozptyl Zdroj: SPSS 16.0

10 (Letovice 7x Roubanina 1x Třebětín 1x Zboněk 1x) 24 % 1,26 0,193

V rámci výběru respondentů z mikroregionu Malá Haná byly prostřednictvím analýzy hlavních komponent extrahovány 4 komponenty vysvětlující 73 % variability původních proměnných. Pro výzkum vazeb mezi skupinou rozhodovacích faktorů a vztahu respondentů k dané lokalitě byla prostřednictvím užití faktorové analýzy a rotací Varimax shledána za relevantní opět komponenta č. 2 vysvětlující 19 % variability celkového vzorku proměných, což je relativně méně oproti komponentě č. 2 v rámci mikroregionu Letovicka (23 % variability). S ohledem na vykázání silných společných hodnot dvou sledovaných skupin proměnných v rámci komponenty č. 2 i po rotaci lze vyhodnotit tyto výstupy a souvislosti jako více relevantní nežli v případě mikroregionu Letovicko. Dle faktorových skór lze ke komponentě č. 2 přiřadit 25 % všech respondentů v rámci Malé Hané (12 respondentů), kteří při rozhodování o trvalém bydlení preferovali především dobrou dopravní dostupnost a kvalitu života v dané lokalitě a zároveň u těchto respondentů byla vykázána silná sounáležitost a regionální identita s lokalitou. S ohledem na skutečnost, že tito respondenti preferovali při výběru trvalého bydlení dobrou dopravní dostupnost a kvalitu života v lokalitě, lze tento fakt vyhodnotit tak, že jsou v dané lokalitě spokojeni jak s lokalizací, tak životem v ní, a tím se se nabízí nazvat komponentu č. 2, jakožto komponentu sounáležitosti a spokojenosti s lokalitou trvalého bydlení. Tato komponenta tedy vykazuje u čtvrtiny respondentů mikroregionu Malá Haná závislý vztah mezi dvěma rozhodovacími faktory a sounáležitosti respondenta s lokalitou. I když je k dispozici relativně omezený vzorek 103

respondentů nereflektující všechny obce mikroregionu, je možné si díky hodnotám faktorových skór vytvořit imaginární prostorový vzorec rozložení respondentů náležejících do komponenty č. 2, a sice vysoký podíl těchto respondentů vykazujících vazby mezi spokojeností s lokalizací a životem v lokalitě jako preferencí při rozhodování a lokální sounáležitostí se nachází v obci Šebetov (celkem 4 respondenti). Dále Velké Opatovice a Borotín lze hodnotit jako nízký podíl a ostatní obce mají vysoce marginální podíl respondentů.

Výstup SPSS č. 49: Faktorová analýza mikroregionu Malá Haná a extrahované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami s využitím metody rotace Varimax Rotated Component Matrixa,b Component 1 dopravni_dostupnost

2

3

4

,722

dostupnost_nemovitosti

,804

zazemi

,680

kvalita_zivota

,542

,603

prace

,842

traveni_volneho_casu

,854

index_angazovanost

,941

percepce_periferie lokalni_sounalezitost socialni_kapital

,820 ,877

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. mikroregion = Mala Hana b. Rotation converged in 6 iterations.

104

Výstup SPSS č. 50: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Malé Hané – komponenta 2 se sledovanými společnými rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami

Initial Eigenvalues

Compon ent

Total

% of Variance

Rotation Sums of Squared Loadings Cumulative %

Total

% of Variance

Cumulative %

1

3,159

31,586

31,586

1,932

19,318

19,318

2

1,871

18,715

50,301

1,833

18,326

37,644

3

1,236

12,361

62,662

1,788

17,876

55,520

4

1,018

10,177

72,839

1,732

17,319

72,839

5

,849

8,488

81,326

6

,746

7,461

88,788

7

,462

4,619

93,407

8

,264

2,636

96,044

9

,253

2,527

98,571

10

,143

1,429

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. mikroregion = Mala Hana

Tab. č. 23: Početní zastoupení a územní diferenciace respondentů s faktorovým skórem větším než 0,7 v případě komponenty 2 v rámci Malé Hané Počet respondentů (příslušnost k obcím)

Procentuální podíl v rámci sledovaného mikroregionu Průměrná hodnota faktorových skór rozptyl Zdroj: SPSS 16.0

12 (Velké Opatovice 4x Šebetov 4x Borotín 2x Vanovice 1x Boskovice 1x) 25 % 1,26 0,238

Stejně jako v případech mikroregionů Letovicko a Malá Haná, tak i v případě faktorové analýzy dat respondentů v rámci mikroregionu Uherskobrodsko, resp. analogicky periferie Východní Slovácko, byla ze všech extrahovaných komponent (relevantní variabilitu dat představovaly 3 extrahované komponenty) relevantní pro námi sledované latentní souvislosti rozhodovacích faktorů vůči vnímání a vztahu respondentů ke své lokalitě trvalého bydlení 105

komponenta č. 2. Tato komponenta vysvětluje relativně významný podíl variability dat zkoumaného výběru respondentů, a sice 22,5 %. Specifickou charakteristikou sledované komponenty je signifikantní vazba značně nízké míry vnímání perifernosti lokality, ve které respondenti žijí, vůči silné preferenci rozhodovacích faktorů kvality života v dané lokalitě a trávení volného času. Komponentu č. 2 lze tedy nazvat komponentou kvalitního a aktivního života v dobře dostupné centrální lokalitě, tedy respondenti, pro které byla při rozhodování o místě trvalého bydlení stěžejní kvalita života a trávení volného času (resp. dostupnost preferovaných volnočasových aktivit) v dané lokalitě zároveň nevnímají obec, či region, ve kterém žijí, jako periferii. Tudíž lze konstatovat, že významná skupina respondentů, která nepovažuje lokalitu trvalého bydliště za periferii a špatně dostupnou k potřebným službám, zaměřuje svou pozornost při rozhodování o trvalém bydlení především na preferenci kvality života a trávení volného času. Z hlediska prostorové diferenciace v relativním podílu převažuje dominance aglomerační oblasti Uherského Brodu, z čehož patrné jsou vysoké hodnoty faktorových skór značného podílu respondentů v případě městské části Havřice. Oproti předešlým zkoumaným mikroregionům Letovicka a Malé Hané lze z tab. č. 24 vypozorovat nejvyšší podíl respondentů z celkového výběru mikroregionu Uherskobrodsko vykazující signifikantní vazby mezi rozhodovacími faktory o lokalizaci trvalého bydlení vůči vnímání a vztahu respondenta k dané lokalitě, a sice 29 % respondentů dosahovalo v případě komponenty č. 2 faktorových skór vyšších než 0,700. Zároveň tuto skupinu respondentů lze vyhodnotit jako nejvíce homogenní s odkazem na nejnižší rozptyl u pozorovaných respondentů (rozptyl je 0,074). Dalším specifikem mikroregionu je v porovnání s respondenty z mikroregionů Středozápadní Moravy relativně nízký průměr hodnot faktorových skór, což v určité míře dokladuje oproti ostatním zkoumaným mikroregionům nižší signifikanci náležitosti respondentů do vyhodnocované komponenty.

106

Výstup SPSS č. 51: Faktorová analýza mikroregionu Uherskobrodsko a extrahované společné rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami s využitím metody rotace Varimax Rotated Component Matrixa,b Component 1

2

3

dopravni_dostupnost

,568

dostupnost_nemovitosti

,756

zazemi

,605

kvalita_zivota

,699

prace traveni_volneho_casu index_angazovanost

,692 ,899

percepce_periferie

-,662

lokalni_sounalezitost socialni_kapital

,887

Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. mikroregion = Uherskobrodsko

Výstup SPSS č. 52: Extrahované komponenty s vysvětlenou variabilitou v rámci Uherskobrodska – komponenta 2 se sledovanými společnými rysy rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami Initial Eigenvalues

Compon ent

Total

% of Variance

Rotation Sums of Squared Loadings Cumulative %

Total

% of Variance

Cumulative %

1

2,396

23,963

23,963

2,191

21,914

21,914

2

2,246

22,456

46,419

1,861

18,611

40,525

3

1,011

10,112

56,531

1,601

16,006

56,531

4

,962

9,616

66,147

5

,831

8,309

74,456

6

,740

7,401

81,857

7

,718

7,176

89,033

8

,509

5,087

94,120

9

,459

4,586

98,706

10

,129

1,294

100,000

Extraction Method: Principal Component Analysis. a. mikroregion = Uherskobrodsko

107

Tab. č. 24: Početní zastoupení a územní diferenciace respondentů s faktorovým skórem větším než 0,7 v případě komponenty 2 v rámci Uherskobrodska Počet respondentů (příslušnost k obcím)

Procentuální podíl v rámci sledovaného mikroregionu Průměrná hodnota faktorových skór rozptyl Zdroj SPSS 16.0

30 (Uh. Brod 19x Havřice 5x Dolní Němčí 3x Vlčnov 1x Drslavice 1x Bánov 1x) 29 % 1,09 0,074

108

8 Závěr Diplomová práce zkoumala odlišnosti, společné prvky, kauzality a prostorovou diferenciaci především na územní úrovni dvou vymezených periferií Středozápadní Moravy a Východního Slovácka a územní úrovni vymezených mikroregionů Malá Haná, Letovicko a Uherskobrodsko (identické s prostorovým vymezením zkoumané části Východního Slovácka). S ohledem na předběžná zjištění signifikantních odlišností některých zloumaných charakteristik venkovské a městské části Uherskobrodska byly umožněny analýzy s rozlišovací schopností i na této úrovni. Pomocí explorační statistiky byly získány základní parametry diferencujících a společných segmentů rozhodovacího procesu mladých rodin týkajícího se výběru lokality pro trvalé bydlení. Pomocí inferenčních statistických metod pak byly zjištěny latentní jevy rozhodovacího procesu s možností kauzalit preferencí rozhodovacích faktorů se získanými hodnotami socio-kulturních faktorů, jako sociální kapitál, regionální identita a vnitřní percepce perifernosti. Co se týče základních parametrů preferencí jednotlivých faktorů při rozhodovaní se o výběru místa trvalého bydlení, pak byla v případě zkoumané části periferie Východního Slovácka vypozorována relativně silnější intenzita preferencí spíše socio-kulturních rozhodovacích faktoru, a sice signifikance zázemí, kvality života v dané lokalitě a možností volnočasových aktivit, oproti zkoumané části periferní oblasti Středozápadní Moravy. V případě sledování základních parametrů rozhodovacích faktorů je pak nutné zmínit, že existují určité rozdíly i v případě rozlišení na mikroregiony, na venkovskou a městskou část Uherskobrodska. Za povšimnutí stojí vůbec nízké preferenční hodnoty u všech rozhodovacích faktorů v případě Malé Hané ovšem se stále zjevnými rozdíly mezi jednotlivými rozhodovacími faktory. V rámci diplomové práce byl využit také teoretický postulát Era (2002) výzkumu stupně modality rezidenční mobility se schopností vysvětlit určité anomálie intenzity preferencí rozhodovacích faktorů s ohledem na skutečnost, že u velkého počtu respondentů byly zjištěny buď silné preference anebo naopak slabé preference u všech rozhodovacích faktorů. Pro výzkum vztahující se k této teorii byla využita shluková analýza. Téměř polovina respondentů náležela do klastru s vysokými preferencemi téměř u všech rozhodovacích faktorů, což by mělo svědčit o pre-moderní modalitě rezidenční mobility daných respondentů, přičemž se většinou jedná o skupinu lidí, kteří si lokalitu pro trvalé bydlení nevybírají a cítí se doma v určité lokalitě. Většinou bydlí ve stejné lokalitě jako jejich předci, příbuzní a přátelé, a otázka výběru místa pro trvalé bydlení není ve své podstatě reflektována. Taktéž je pro dané 109

spektrum lidí obtížné definovat faktory rozhodování a objasnit důvod, proč bydlí tam, kde bydlí. Největší procento náležitosti k této skupině respondentů v rámci zkoumaných územních celků vykazovalo Letovicko. Více než čtvrtina respondentů se dále řadí do skupiny s prvky moderní modality, u kterých jsou vyzdviženy vysoké preference kvalitního rodinného života v dané lokalitě a pro které jsou specifické preference pro výběr místa trvalého bydlení velmi důležitým aspektem. Značné procentuální zastoupení v rámci jednotlivých územních celků vykazovala venkovská část Uherskobrodska. Relativně nejvyšší podíl v rámci zkoumaných území náležící do skupiny post-moderní modality s často měnícími se preferencemi a zvýšenou intenzitou preferencí spíše pragmatických aspektů výběru trvalého bydlení vykazoval poměrně překvapivě mikroregion Malá Haná. Nutno zde ovšem podotknout, že rozložení respondentů do všech tří klastrů vztahující se k jednotlivým typům modality bylo v případě Malé Hané relativně nejvíce rovnoměrné a tudíž není zkoumané území specializované ve vtahu k vymezeným typům modality rezidenční mobility. Pokud byla stanovena v úvodu této práce pro první výzkumný cíl všeobecná nulová hypotéza 1H0 pro první výzkumný cíl diplomové práce tvrzení, že zkoumané atributy rozhodovacího procesu o místě trvalého bydlení mladých rodin se v pozorovaných oblastech a mezi nimi signifikantně neliší, pak můžeme konstatovat, že dle testovací statistiky za využití neparametrických testů existují významné rozdíly v preferencích rozhodovacích faktorů kvalita života a možnosti trávení volného času na všech hierarchických úrovních zkoumaných celků, tedy signifikantní rozdíly existují jak mezi zkoumanými periferiemi, tak mezi zkoumanými třemi mikroregiony, ale také v případě rozlišení mikroregionu Uherskobrodsko na venkovskou a městskou část a můžeme tak přijmout alternativní analýzu 1H1 s konstatováním, že především v případě výše zmíněných rozhodovacích faktorech je vykazována prostorová variabilita a diferenciace rozhodovacích faktorů. Nulová analýza 1H0 marginální odlišnosti zkoumaných oblastí by se dala využít pouze v případě preferencí dopravní dostupnosti dané lokality. Pomocí faktorové analýzy dat byly v rámci diplomové práce taktéž sledovány možné latentní společné charakteristiky rozhodovacího procesu, co se týče intenzity preferencí vymezených rozhodovacích faktorů. Statistické práce byly provedeny jak na celkovém vzorku respondentů z obou zkoumaných periferních oblastí, tak na všech zkoumaných územních stupních zvlášť vymezených v diplomové práci. Co se týče výzkumu obou zkoumaných periferií společně, pak lze považovat za signifikantní jev extrakci komponenty vyjadřující variabilitu celkového vzorku přes 40 %, přičemž proměnnou, která vysvětlila nejvíce variability, bylo vlastnictví či cenová dostupnost nemovitosti. Společná extrahovaná 110

komponenta pak byla nejvíce sycena silnými preferencemi faktorů pracovní příležitosti, dopravní dostupnost a trávení volného času. Tyto značně signifikantní společné charakteristiky vykazovala jedna čtvrtina respondentů, jejíž podíl byl rovnoměrně rozložen do obou periferních oblastí. Při zkoumání latentních společných prvků rozhodování se o místě trvalého bydlení v případě zkoumaných oblastí odděleně byly taktéž vypozorovány jisté spojitosti, nicméně vykázané podíly variability u extrahovaných komponent a podíly počtu respondentů vztahující se k extrahovaným komponentám v rámci daného zkoumaného území nebyly shledány za příliš signifikantní. Druhým výzkumným cílem bylo zkoumání kauzalit rozhodovacích faktorů se sociokulturními faktory charakteristické pro dané respondenty. Nejprve tedy bylo nutné vytvořit souhrnné proměnné obsahující relevantní aspekty daného socio-kultrurního faktoru (sociální kapitál, dílčí aspekt sociálního kapitálu angažovanost, regionální identita a percepce periferie), přičemž hodnoty těchto aspektů byly zjištěny taktéž pomocí dotazníkového šetření. Pouhá popisná statistika odhalila, že z hlediska mikroregionů je relativně silný sociální kapitál, regionální identita i angažovanost a přitom relativně nízká percepce perifernosti dané lokality vykazovány u respondentů z mikroregionů Uherskobrodsko a Letovicko. Opačné charakteristiky v poměru s těmito dvěma mikroeregiony jsou pak patrné v případě respondentů z mikroregionu Malá Haná. Možné kauzality rozhodovacích faktorů s naměřenými hodnotami socio-kulturních faktorů byly zjišťovány pomocí dvou inferenčních statistických metod, a sice vícenásobnou regresí a faktorovou analýzou. Vícenásobná regrese neodhalila žádné zásadně signifikantní kauzální jevy. Poté bylo přistoupeno k výzkumu kauzalit pomocí faktorové analýzy a hledány byly extrahované komponenty s vysokým podílem vysvětlené variability daného vzorku a zároveň signifikantně sycené společně nejméně jednou proměnnou ze skupiny rozhodovacích faktorů a nejméně jednou proměnnou ze skupiny socio-kulturních faktorů. V případě výzkumu celkového vzorku respondentů z obou periferních oblastí společně nebyly zjištěny žádné společné kauzality. Ovšem v případě výzkumu spojitostí na úrovni mikroregionální byla jak v rámci Letovicka, tak v rámci Malé Hané, tak i v rámci Uherskobrodska shledána za signifikantní z hlediska relativně významného podílu variability (ve všech případech cca 20 %) a především z hlediska nalezených spojitostí mezi rozhodovacími faktory a sociokulturními faktory jedna komponenta. Komponenta relevantní pro Letovicko vykazovala kauzalitu relativně silné preference zázemí při rozhodování o místě trvalého bydlení s vysokými hodnotami sociálního kapitálu, lokální sounáležitosti a angažovanosti daných respondentů. Komponenta relevantní pro Malou Hanou zase vykazovala jisté kauzality 111

silných preferencí kvality života a dopravní dostupnosti při rozhodování se silnou lokální sounáležitostí respondentů. Lze tedy usuzovat, že pro mladé rodiny se silnou sounáležitostí s lokalitou, resp. se silnou zakořeněností a regionální identitou, byla při rozhodování o místě trvalého bydlení rozhodující kvalita života v dané lokalitě a dobrá dopravní dostupnost lokality. Co se týče sledovaného území mikroregionu Uherskobrodsko, pak byla shledána za relevantní komponenta reprezentující respondenty, kteří nevnímají lokalitu svého trvalého bydlení za periferní a stěžejní při rozhodování tak především byly kvalitativní socio-kulturní prvky, a sice kvalita života v dané lokalitě a možnosti volnočasových aktivit. Nízká percepce perifernosti tak může mít zásadní vliv na preferenci rozhodovacích faktorů kvalita života a trávení volného času u relevantní části respondentů. V případě všech tří mikroregionů se zjištěnými latentními kauzalitami vyznačovala dle výše faktorových skór shodně cca jedna čtvrtina respondentů z daného mikroregionu. Pokud tedy pro druhý výzkumný cíl byla stanovena nulová hypotéza 2H0 s tvrzením, že existuje žádný nebo velmi nízký kauzální vztah regionální identity, sociálního kapitálu a percepce lokality či regionu na rozhodovací proces týkající se výběru místa trvalého bydlení cílové skupiny v jednotlivých územních jednotkách, pak můžeme nulovou hypotézu z hlediska nalezených kauzalit alespoň u jedné čtvrtiny respondentů ve zkoumaných územích zamítnout a přijmout tedy alternativní hypotézu s konstatováním existence kauzalit rozhodovacího procesu o místě pro trvalé bydlení s vybranými socio-kulturními charakteristikami signifikantní části respondentů.

112

9 Diskuse Z hlediska konceptu diplomové práce je nutné brát v potaz, že výzkum je v případě rozhodovacích faktorů zaměřen pouze na tzv. pull faktory rezidenční mobility, tedy aspekty, které ovlivnily volbu přímo daného místa trvalého bydlení. Tzv. push faktory vysvětlující důvod rozhodnutí započít rezidenční mobilitu zde nejsou řešeny a možná i toto hledisko může být shledáno jako limitující prvek celkových závěrů bez znalostí příčin rezidenční mobility respondentů. Snaha o komplexní zjištění kauzalit rozhodovacího procesu s vybranými sociokulturními faktory má za příčinu relativně omezené informace z dotazníkového šetření a výsledky relevantní pro výzkum samotného rozhodovacího procesu o lokalizaci trvalého bydlení. Pokud by tato diplomová práce měla mít návaznost na další výzkumné práce, pak by to mohly být především práce podrobněji analyzující celý koncept rezidenční mobility v daném území reflektující dobré i špatné praktiky metodologie výzkumu a zároveň reflektující

výsledky výzkumu

diplomové

práce.

Podrobnější

výzkum

souvislostí

rozhodovacího procesu se socio-kulturními charakteristikami by pak měl čerpat z dat a výsledků již předešlých dotazníkových šetření a výzkumných prací týkajících se samotného výzkumu např. kvality sociálního kapitálu anebo vhodně podpořen danou institucí, poněvadž lze tento výzkum považovat především za časově náročný a značně komplexní. I když vypovídací hodnotu výzkumu může být z hlediska počtu obdržených a adekvátně vyplněných dotazníků (celkem 192 dotazníků) lze shledat za relativně uspokojivou, nebylo možné s ohledem na nerovnoměrnou distribuci dotazníků (některé mateřské školy si nepřály participovat na dotazníkovém šetření vzhledem k předešlým špatným zkušenostem a odezvou rodičů) stanovit a více zanalyzovat prostorové vzorce ve zkoumaných územích. I přesto, že nechci nikterak zpochybnit závěry diplomové práce, berme, s ohledem na výše zmíněné, dané výsledky výzkumu s určitou dávkou rezervovanosti a tuto práci za relativně pionýrskou s přihlédnutím na velmi specifické téma.

113

10 Shrnutí Diplomová práce shrnuje relevantní teoretické koncepty a odborné články vztahující se k rezidenční mobilitě. Dále je provedena analýza základních charakteristik zkoumaných území se zvláštním přístupem zanalyzovat tato území především z hlediska generalizovaných charakteristik užívaných v rámci výzkumu periferií a také z hlediska kvality socio-kulturních atributů obyvatel. Výzkumné práce se soustředí pouze na tzv. pull faktory, které ve své podstatě představují druhou fázi teoretického postulátu rezidenční mobility, a zájem tudíž není soustředěn na tzv. push faktory vysvětlující důvody počátku rezidenční mobility. Globálním cílem diplomové práce totiž bylo odpovědět na otázku, jaké faktory jsou zásadní při rozhodování obyvatel zkoumaných periferních oblastí Středozápadní Moravy a Východního Slovácka usadit se, popř. zůstat, v dané lokalitě a založit zde rodinu. Základní analýza zkoumaných oblastí poukázala na relativně nižší kvalitu vybraných atributů sociálního kapitálu i územní identity a zároveň viditelnější znaky perifernosti ve většině šetřených charakteristik v případě mikroregionu Malá Haná. Opakem ve srovnání s mikroregionem Malá Haná byly mikroregiony Letovicko a Uherskobrodsko. Tyto atributy pak vcelku korelovaly s výstupy dotazníkového šetření v případě výzkumu kvality sociokulturních faktorů. Pouze v případě venkovské části Uherskobrodska byly naměřeny vyšší hodnoty percepce perifernosti u daných respondentů. Co se týče nastavených výzkumných cílů, pak byla zamítnuta první nulová hypotéza, která tvrdila, že se faktory rozhodování se o místě trvalého bydlení u daných zkoumaných oblastí signifikantně neliší. Byla shledána signifikantní odlišnost jak v rámci celkového vzorku respondentů, tak i relativní odlišnost v rámci jednotlivých územních jednotek. Zároveň byla vypozorována nadměrná koncentrace respondentů vykazující rysy pre-moderní modality rezidenční mobility dle konceptu Era (2002), tedy téměř polovina respondentů se řadí k jednotlivcům, nebo mladým rodinám, kteří si v podstatě nevybírají místo trvalého bydlení dosti pravděpodobně pokračují v obývání dané lokality v generačním kontinuu.

Pokud

vezmeme v potaz druhou nulovou hypotézu s tvrzením, že socio-kulturní charakteristiky respondentů významně nesouvisí s rozhodovacím procesem o lokalizaci trvalého bydlení mladých rodin, pak jsme znovu přijali alternativní hypotézu s tvrzením, že v rámci všech tří zkoumaných mikroregionů existují signifikantní souvislosti mezi rozhodovacími faktory a vybranými socio-kulturními charakteristikami respondentů. Ve všech třech případech tuto kauzální charakteristiku vykazuje zhruba jedna čtvrtina respondentů.

114

11 Summary The master thesis summarizes the relevant theoretical concepts and articles regarding the theories of residential mobility. Also the analysis of the fundamental features of the observed areas has been carried out taking into account the social cultural features of the inhabitants and the specific approach regarding the survey of the peripheral areas. The research works are only concerned with the pull factors, which represent the second stage of the theoretical postulate of the residential mobility, and thus the interest is not focused on the push factors clarifying the pushing reasons of the residential mobility or the moving out. In fact, the global objective of the master thesis is to respond the question, what factors are crucial for the decisions of the young families to settle or to stay in the given locality within the observed peripheral areas of the East Moravian Slovakia and Midwestern Moravia. The primary analysis of the observed areas identifies relatively lower quality of the selected features related with the social capital and territorial identity too and simultaneously it identifies more visible signs of the peripheriality within the majority of the observed territorial characteristics in case of microregion Mala Hana. In comparison with the microregion Mala Hana, the evidence of the opposite attributes is obvious in case of the microregions Uherskobrodsko and Letovicko. These attributes correlate with the result figures of the questionnaire survey regarding the research of the social cultural factors quality. There has been just detected the relatively higher figures of the periphery perception in case of the respondents in the rural area of Uherskobrodsko. Regarding the research objectives set out, the zero hypothesis claiming the marginal differences of the decision-making factors influencing the choice of the permanent residence place within the observed areas has been denied. The significant differences have been found out in all observed territorial units. The substantial concentration of the respondents with premodern modality characteristics according to the model of Ero (2002) has been noticed that implies almost the half of the respondents represents the individuals, or the young families, which in fact do not choose the permanent residence place and most likely they continue in the settlement of the given locality maintaining the generation continuum. Taking into account the second zero hypothesis claiming the social cultural attributes do not relate with the decision-making process regarding the permanent residence localisation of the young families, we accept the alternative hypothesis again declaring the significant relations of the decision-making factors with the selected social cultural features of the rspondents in

115

all individual microregions observed. These causality characteristics evince in case of the approximately one fourth of the respondents in all three individual microregions.

116

12 Použité zdroje ALONSO, W. (1964). Location and land-use. Cambridge, MA: Harvard University Press. ANDERSEN, H., S. (2009). Explanations for preferences in Denmark for surroundings and location of the Home. Paper for ENHR conference, Prague BARTOŠ, F. (1886). Dialektologie Moravská. Matice Moravská Brno. Digitalizováno: University of Toronto BERNARD, J. (2012). Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka. Geografie 117, č. 1, s 72 - 94 BLAŽEK, J., UHLÍŘ D. (2011): Teorie regionálního rozvoje. Nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha. S. 94 - 126 BOEHM, T., P., IHLANFELDT, K., R. (1986). Residential mobility and neighborhood quality, Journal of Regional Science 26 pp. 411–424. BONE, R. M. (2002): The Regional Geography of Canada. Oxford University Press, Don Mills, 556 s. In HYNEK, A., ŘEZNÍK, KARVÁNKOVÁ, HYNEK, N. (2005)

BOURDIEU, P. (1986). The forms of capital. In Richardson, J. G., ed. Handbook of theory and research for the sociology of education. New York (Greenwood Press), pp. 241-258. BOURDIEAU, P. (1990) The Logic of Practice. Stanford: Stanford University Press. In RAAGMA, G. (2002): Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies, 10, č. 1, s. 55–76. BROWN, L., A., MOORE, E., G. (1970). The intra-urban migration proccess. Georg. Ann. B 52, pp. 1 – 13. 117

CASTELLS, M. (1997) The Power of Identity. In The Informational Age: Economy, Society and Culture, II. Oxford: Blackwell. In RAAGMA, G. (2002): Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies, 10, č. 1, s. 55–76. COLEMAN, J. S. (1988): Social Capital in the Creation of Human Capital. American Journal of Sociology, 94, Supplement, s. 95–120 CURTIS, C., MONTGOMERY, M. (2006). Housing Mobility and Location Choice: A Review of the Literature. Urbanet.Working Paper No. 2. ČHMÚ (2013). Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/obsah.html ČORNEJOVÁ, Ivana, et al. Velké dějiny zemí Koruny české VIII: 1618–1683. Praha – Litomyšl : Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-947-5. S. 357. ČSÚ (2001). Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Dostupné na: http://www.czso.cz/sldb/ sldb2001.nsf/index ČSÚ

(2010).

VOLBY.CZ

Volby

do

zastupitelstev

obcí.

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.volby.cz/pls/kv2010/kvs?xjazyk=CZ ČSÚ

(2012).

ČSÚ

a

územně

analytické

podklady.

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady DAVID, Q., JANIAK, A., WASMER, E. (2008) : Local social capital and geographical mobility: a theory, IZA Discussion Papers, No. 3668, DIGAMBAR, A., P., DAS, A., MAZUMDER, T. (2010). Residential Location Choice: A Study of Household Preferences for the City of Nagpur. Institute of Town Planners, India Journal 7 - 3, pp. 01 – 19.

118

ERO, T. (2002) Residential Choice from a Lifestyle Perspective. Housing, Theory and Society Vol. 23, pp 109-130. FLOOR, H., van KEMPEN, R., (1997). Leaving Randstad Holland: An analysis of housing preferences

with

decision

plan

nets. Journal

of

Housing

and

the

Built

Environment.1996;11:275–296. FRIEDMANN, J. (1966): Regional Development Policy – a case study of Venezuela. In: HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 106, č. 1, s. 1–11. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha HAUSZER, K., FREY, H. P. (1987) Identität. Stuttgart. In RAAGMA, G. (2002): Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies, 10, č. 1, s. 55– 76. HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie - Sborník České geografické společnosti, 106, č. 1, s. 1–11. HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2005): Vybrané teoretickometodologické aspekty a trendy geografického výzkumu periferních oblastí. In Novotná, M (ed) Problémy periferních oblastí. Univerzita Karlova v Praze. Praha , s. 6 - 24 . HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und ausere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der Osterreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, s. 299–316.

119

HYNEK, A., ŘEZNÍK, KARVÁNKOVÁ, HYNEK, N. (2005) Středozápadní Morava: periferie, nebo semiperiferie? In Novotná, M (ed) Problémy periferních oblastí. Univerzita Karlova v Praze. Praha , s.148 – 160. IDS JMK (2014). Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Dostupné z: http://www.idsjmk.cz/strucne.aspx JANČÁK, V. (2001): Příspěvek ke geografickému výzkumu periferních oblastí na mikroregionální úrovni. Geografie, 106, č. 1, s. 26–35 JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008): Regional Differentiation of Selected Conditions for the Development of Human and Social Capital in Czechia. Geografie, 113, č. 3, s. 269–284 JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblasti: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 115 KAN, K. (2006). Residential mobility and social capital. Journal of Urban Economics. No. 61, pp. 436 – 457. KAUKO, T. (2006). What makes a location attractive for the housing consumer? Journal of Housing and the Built Environment 21: 159-176. KIM, T., K., HORNER, M., W., MARANS, R., W., (2005). Life Cycle and Environmental Factors in Selecting Residential and Job Locations Housing Studies,Vol. 20, No. 3, 457–473. KIM, J., H., PAGLIARA, F., PRESTON, J. (2005). The intention to move and residential location choice behaviour. Urban Studies, Vol. 42, No. 9. pp. 1621 – 1636. LEE, B., H., Y., WADDELL, P. (2010). Residential mobility and location choice: a nested logit model with sampling of alternatives. Transportation 37, pp. 587 – 601.

120

LEIMGRUBER, W. (1994): Marginality and marginal regions: Problems of definition. In: Chang-Yi, Chang, D. (eds.): Marginality and Development Issues in Marginal Regions. Proceedings of Study Group on Development Issues in Marginal Regions, IGU, Taipei, s. 1– 18 LIMBUMBA, T., M. (2010). Exploring social-cultural explanations for residential location choices. Doctoral Thesis in Built Environment Analysis. Stockholm

MAPOMAT (2014). MapoMat. Dostupné z: http://mapy.nature.cz/ MAS

Partnerství

venkova

(2013).

MAS

Partnerství

venkova.

Dostupné

z:

http://www.maspartnerstvi.cz/o-sdruzeni/ MEIER-DALLACH, H. P. (1980) Räumliche Identität - Regionalistische Bewegung. Information zur Raumentwicklung, 5. RAAGMA, G. (2002): Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies, 10, č. 1, s. 55–76. MENSCHIK, G. (1995): Europa – Zentrum und Peripherie. Mapa v měř. 1:25 mil., s. 76. In HYNEK, A., ŘEZNÍK, KARVÁNKOVÁ, HYNEK, N. (2005) Město

Uherský

Brod

(2012).

Brodský

zpravodaj.

Dostupné

z:

http://www.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=201&expandMenu=287 Město

Uherský

Brod

(2014).

Okolní

obce

a

region.

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=41&expandMenu=97 MPSV

(2014).

Integrovaný

portál

MPSV

–

Zaměstnanost.

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes MULDER, C., H. (2007). The family Context and Residential choice: a Challenge for New Research. Population, Space and Place 13: 265-278.

121

MURAYAMA, Y. (1991). Information and emigrants: Interprefectural Differences of Japanese Emigration to the Pacific Northwest,1880–1915, Journal of Economic History 51 pp. 125–147. Oblastní charita Blansko (2014). Tříkrálová sbírka oblastní charity Blansko. Dostupné z: http://blansko.charita.cz/trikralovasbirka/ Oblastní charita Uherský Brod (2014). Aktuální výsledky TKS 2014. Dostupné z: http://uhbrod.caritas.cz/Aktuality-C550/Aktualni-vysledky-TKS-2014-CL690/ Ottův slovník naučný (1999). Encyklopedie obecných vědomostí; Sedmnáctý díl Median – Navarrete. Sdružení pro Ottův slovník naučný Paseka/Argo. s. 640-644. [Faksimile vyd. Praha, J. Otto 1901.]

PASSI, A. (1986): The institutionalization of regions: a theoretical framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia, 164, č. 1, s. 105–146. PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, č. 2, s. 161–187. PHE, H., H., WAKELY, P. (2000). Status, Quality and the Other Trade-off: Towards a New Theory of Urban Residential Location. Urban Studies, 37(1), 7-35. PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64–77. PUTNAM, R. D. (1993): Making Democracy Work: civic transitions in modern Italy. Pricenton University Press, Princeton, 249 s. RAAGMA, G. (2002): Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies, 10, č. 1, s. 55–76.

122

RICHARDSON, H., W. (1977). A Generalisation of Residential Location Theory. Regional Science and Urban Economics, vol. 7, pp. 251-66. RISY.CZ (2014). Krajské RIS. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravskykraj a http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/zlinsky-kraj ROOT, B., D., de JONG, G., F. (1991) Family migration in a developing country, Population Studies 45 pp. 221–233. ROSSI, P., H. (1955). Why families move. A study in the social psychology of the urban residential mobility. Free Press. Glencoe. SCHMIDT, M. H. (1998): An integrated systematic approach to marginal regions: from definition to development policies. In JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008): Regional Differentiation of Selected Conditions for the Development of Human and Social Capital in Czechia. Geografie, 113, č. 3 SLDB 2011 ČSÚ (2011). Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dostupné z: http://www.scitani.cz/ SMITH, L., B., ROSEN, K.,T., FALLIS, G. (1988) Recent Developments in Economic Models of Housing Markets, Journal of Economic Literature, Vol.26, pp.26-64. TONNIES, F. (1955) Community and Association. London: Routledge. In RAAGMA, G. (2002): Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies, 10, č. 1, s. 55–76.

VÁNĚ, P. (2012). LIDSKÝ A SOCIÁLNÍ KAPITÁL VNITŘNÍCH PERIFERIÍ ČESKA: PŘÍKLAD TŘÍ MIKROREGIONŮ STŘEDOČESKÉHO KRAJE. Geografický časopis. s. 357 – 381. Ústav územního rozvoje (2014). Obce s rozšířenou působností 2011. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4350

123

Územně

identifikační

registr

ČR

(2014).

RÚIAN.

Dostupné

z:

http://www.cuzk.cz/ruian/RUIAN.aspx VAN DETH, J., W (2002). Measuring social capital: Orthodoxies and continuing controversies. Int. J. Social Research Methodology. Vol. 6, No. 1. pp. 79 - 92 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (2014). GEOPORTÁL SOWAC GIS. Dostupné z: http://www.sowac-gis.cz/ WEREZBERGER, E. (1995) Endogenous spatial externalities in residential location theory, Regional Science Retrospect and Prospect, Springer-Verlag, New York. WINTERS, P., de JANVRY, A., SADOULET, E. (2001). Family and community networks in Mexico–US migration. Journal of Human Resources 36 pp. 159–184.

124