VY_32_INOVACE_DEJ_32
Postava „kulaka“ v dobových karikaturách Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Budování socialismu v Československu, diktatura KSČ (1948 - 1989) Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Pracovní list určený k frontální, partnerské nebo skupinové práci. Obsahuje text popisující tzv. „vesnického boháče“ čili „kulaka“ a čtyři karikatury, na nichž je „kulak“ podle dobové propagandy zpodobněn jako tzv. „třídní nepřítel“. Následují otázky a úkoly, k jejichž vypracování budou žáci využívat i další zdroje (např. internet). Pomocí pracovního listu žáci prohlédnou některé praktiky diktatury komunistické strany v 50. letech 20. století.
Postava „kulaka“ v dobových karikaturách Komunistická strana Československa v čele s Klementem Gottwaldem začala po únoru 1948 uměle vytvářet nelichotivý obraz „vnitřního nepřítele vesnice“. Vrstva sedláků i dalších jedinců provozujících kromě zemědělské činnosti ještě nějakou živnost (např. hostinec, řeznictví, koloniál apod.) byla označena za hlavní překážku budoucí „socializace“ venkova. Ještě než KSČ spustila propagandu zacílenou na „zaostávající“ venkov, bylo potřeba protivníka pojmenovat. Zvolený pojem „vesnický boháč“ dokonale vyhovoval zadaným kritériím a vhodně doplňoval ruský ekvivalent „kulak“. Pejorativní náboj slovního spojení „vesnický boháč“ dokázal v nemajetných vrstvách obyvatelstva vyvolat závist a nenávist vůči větším a zámožnějším hospodářům. (…) Dobové karikatury „vesnických boháčů“ se začaly od konce čtyřicátých let 20. století nepravidelně objevovat na stránkách periodik, zejména humoristických časopisů, i na obálkách propagandistických brožur. Smyslem „protikulackých“ karikatur v dobových tiskovinách bylo co nejvíce očernit sedláky a zesměšnit je v očích ostatních spoluobčanů. Tyto karikatury se staly jednou z účinných forem, jak přesvědčit nejen drobné a střední rolníky o prospěchářství a odpovědnosti těchto lidí za neutěšený stav v zemědělství a napomoci k jejich odhalování uvnitř jednotných zemědělských družstev i mimo ně.
Otázky a úkoly: 1. Na základě textu vysvětlete pojem „kulak“. V různých zdrojích vyhledejte původ tohoto slova. 2. Prohlédněte si následující čtyři dobové karikatury. Jak je v nich „kulak“ zpodobněn?
1.
2.
O b c h o d n í a k a d e m i e , L y s á n a d L a b e m , K o m e n s k é h o 1 5 3 4 – p ř í s p ě v k o v á o r g a n i z a c e S t ř e d o č e s k é h o k r a j e tel.: 325 553 021, tel./fax.: 325 552 143,
[email protected], IČ: 62444646, bank. spoj.: 0502000369/0800, www.oalysa.cz Název projektu: Jdeme do toho!, reg. č. projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.1070
3.
4.
3. Bylo obtížné karikatury dešifrovat? Vysvětlete.
O b c h o d n í a k a d e m i e , L y s á n a d L a b e m , K o m e n s k é h o 1 5 3 4 – p ř í s p ě v k o v á o r g a n i z a c e S t ř e d o č e s k é h o k r a j e tel.: 325 553 021, tel./fax.: 325 552 143,
[email protected], IČ: 62444646, bank. spoj.: 0502000369/0800, www.oalysa.cz Název projektu: Jdeme do toho!, reg. č. projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.1070
4. V různých zdrojích vyhledejte, jak byli „kulakové“ v době kolektivizace zemědělství pronásledováni.
Řešení: 1. „kulak“ = „vesnický boháč“, pejorativní náboj; „Kulak“ (rusky кулак = pěst, původně řídce používaný výraz pro vesnické lichváře) je ruské označení pro střední až bohaté rolníky. Slovo „kulak“ bylo převzato a používáno i českými komunisty v rámci násilné kolektivizace v Československu v 50. letech pro označení rolníků s výměrou nad 15 ha (po znárodnění i s menší rozlohou). Byl-li někdo označen „kulakem“, rozumí se tím nepřátelský a zlovolný, státní zájmy poškozující sedlák. Při likvidaci podnikání měli komunisté jednoduchý a jednoznačný cíl, ale u zemědělců byla tato úloha komplikovaná. Bylo tedy nutné nepřítele najít, pojmenovat a zničit. „Kulak“ byl ekvivalent pro třídního nepřítele. 2. tlustý (mající se dobře na úkor chudých); konzervativní člověk bránící pokroku; někdo, koho je potřeba zničit „pokrokem“; člověk libující si v přetvářce (která je dělníky odhalena), využívající práce ostatních; nepřeje dělníkům a chudým jejich úspěchy; 3. nebylo; karikatury měly být přístupné rolnickému obyvatelstvu (těm byly především určeny), a proto byly používány co nejsrozumitelnější postupy 4. V SSSR Stalin nařídil v roce 1929 provést v rámci kolektivizace „likvidaci kulaků jako třídy“. V praxi jim byla odebrána veškerá půda, byli likvidováni, tj. deportováni na Sibiř či utýráni v gulazích. Odhaduje se, že takto bylo zlikvidováno přes 5 miliónů „kulaků“, mimo jiné i za pomoci uměle vyvolaného hladomoru. V ČSR na vsích vyvolávána atmosféra strachu a nenávisti; „kulaci“ byli vystěhováváni z vesnic a jejich majetek zabavován. Kdo se nepodřídil diktátu strany, diktátu politicky uvědomělých, byl ocejchován a zbaven práv a majetku. Jedním ze způsobů likvidace „kulaků“ bylo navýšit jim dodávky O b c h o d n í a k a d e m i e , L y s á n a d L a b e m , K o m e n s k é h o 1 5 3 4 – p ř í s p ě v k o v á o r g a n i z a c e S t ř e d o č e s k é h o k r a j e tel.: 325 553 021, tel./fax.: 325 552 143,
[email protected], IČ: 62444646, bank. spoj.: 0502000369/0800, www.oalysa.cz Název projektu: Jdeme do toho!, reg. č. projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.1070
tak, aby je prostě nemohli splnit, a poté je obžalovat ze „sabotáže“, „zatajování půdy“ či „skrývání úrody“. Mnozí vězněni.
Zdroje: RUML, Václav. Kulacká matematika (Kolektivizace zemědělství v dobových karikaturách). Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů. Praha: Odbor archiv bezpečnostních složek Ministerstva vnitra České republiky, 2012, č. 1 . ISSN 1802-8241. s. 55-60 Karikatury i v: 1. Zemědělské noviny okresu Ledeč nad Sázavou, 1950, č. 5, L. Haas (zdroj: NZM) 2. Obálka knihy Petra Kettnera Nepřátelé vesnice bez masky. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1953, L. Haas (zdroj: Státní vědecká knihovna Plzeň) 3. Dikobraz, 1952, roč. VIII., č. 39, B. Štěpán (zdroj: Moravská zemská knihovna Brno) 4. Roháč, 1952, roč. V., č. 23, A. Hajdušík http://cs.wikipedia.org/wiki/Kulak Sirůček, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9.
Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.
O b c h o d n í a k a d e m i e , L y s á n a d L a b e m , K o m e n s k é h o 1 5 3 4 – p ř í s p ě v k o v á o r g a n i z a c e S t ř e d o č e s k é h o k r a j e tel.: 325 553 021, tel./fax.: 325 552 143,
[email protected], IČ: 62444646, bank. spoj.: 0502000369/0800, www.oalysa.cz Název projektu: Jdeme do toho!, reg. č. projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.1070
O b c h o d n í a k a d e m i e , L y s á n a d L a b e m , K o m e n s k é h o 1 5 3 4 – p ř í s p ě v k o v á o r g a n i z a c e S t ř e d o č e s k é h o k r a j e tel.: 325 553 021, tel./fax.: 325 552 143,
[email protected], IČ: 62444646, bank. spoj.: 0502000369/0800, www.oalysa.cz Název projektu: Jdeme do toho!, reg. č. projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.1070
