„Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu.“ CZ.1.07/2.2.00/28.0115
Poslání a charakteristiky neuniverzitních vysokých škol JUDr. Ivan Barančík
Motto: …vedle elitních škol, jakými jsou nebo by mohly být podstatné části Univerzity Karlovy v Praze nebo Masarykovy univerzity v Brně, zaměřených na přípravu nové generace vědců, potřebujeme profesně a oborově vyhraněné univerzity, a také vysoké školy, které nejsou univerzitami, ale jsou excelentní v přípravě odborníků pro konkrétní profese. předseda vlády ČR Petr Nečas ČKR, 17.2.2012
…můžeme se pokusit odpovědět na otázku, jakou roli plní vysoká škola svými vzdělávacími a tvůrčími činnostmi. Zde rychle nahlédneme, že takových rolí je celá řada. Nahlíženo z pohledu oborového zaměření může dobře posloužit dělení na profesní, anebo „výzkumnou“ orientaci. Některé obory jsou ve své podstatě zaměřeny na profesní stránku, takže výzkumný aspekt spojený se vzděláváním v těchto programech je poněkud méně významný. To však neznamená, že by měl aspekt tvůrčích činností v těchto studijních programech chybět. Prof. Ing. Ivan Wilhem, CSc., náměstek ministra pro výzkum a vysoké školství
Účast na konferenci 45 osob - 8 rektorů členů ČKR (zastoupení členů pracovní skupiny pro neuniverzitní vysoké školy ČKR bylo v počtu 4 rektorů), - zástupci RVŠ, IPN Kvalita, IPN Q-Ram, poslanec PČR - a zástupci dalších vysokých škol ------------------------------------------------------------------------------18 účastníků s příspěvkem z toho: - 1 zahraniční účastník – Dr. Richard Thorn, Institutes of Technology Ireland - 5 zástupců zaměstnavatelů - 10 zástupců vysokých škol - 1 zástupce MŠMT a současně projektu Q-Ram - 1 Sdruţení profesního terciárního vzdělávání a EURASCHE
Cíl konference: • Konference byla zaměřena na postavení a úlohu neuniverzitních veřejných a soukromých vysokých škol v systému terciárního vzdělávání v souvislosti s nově připravovaným zákonem o vysokých školách. ------------------------------------------------------
„cílem ministerstva je vytvořit konkurenceschopný, bohatě diverzifikovaný systém, který plní všechny tři základní funkce vysokých škol“ dlouhodobý záměr MŠMT…. •
V oblasti vzdělávání
•
V oblasti výzkumu a vývoje
•
V oblasti spolupráce s hospodářskou sférou (podniky, zaměstnavateli a dalšími odběrateli), spoluvytváření inovačních a technologických klastrů a zapojení se do rozvoje celého regionu, ve kterém vysoká škola působí (tzv. servisní funkce).
Platný zákon o vysokých školách rozděluje VŠ na univerzitní a neuniverzitní. Vysoká škola neuniverzitní •
uskutečňuje bakalářské programy a můţe téţ uskutečňovat magisterské programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
•
nečlení se na fakulty
•
vědecká rada se nazývá akademickou radou
Problematické oblasti z pohledu specifik neuniverzitních VŠ: •
negativně vymezený sektor bez tradice
•
personální zabezpečení a růst interních akademických pracovníků
•
tvůrčí činnost (neexistence jasného vymezení adekvátní TČ pro bc. stupeň, neexistence vlastních doktorandů)
Možná charakteristika „ideální“ neneuniverzitní VŠ •
SP zaměřené na potřeby regionu a/nebo určitý trh práce
•
Větší poměr bakalářských programů vůči navazujícím magisterským
•
Důraz na kombinaci akademických a aplikačních zkušeností akademických pracovníků
•
Důraz na odborné způsobilosti absolventů a jejich uplatnitelnost v praxi
•
Bezprostřední kontakt s aplikační sférou
•
Soustředění na tvůrčí činnost v aplikačním pojetí a přenos znalostí do uţivatelské sféry
•
Široká nabídka programů, kurzů i ad hoc školení CŢV
•
Vazby, spolupráce a zaměření orientované na region, spolutvorba regionální identity
•
Chybí vize, jak má systém vypadat, jaké vysoké školy společnost potřebuje, jaké typy.
•
Chybí představa, co tyto typy vysokých škol budou do budoucna znamenat po rozvoj regionů, společnosti, ekonomiky…
•
Ve většině evropských zemí existuje rozvinutý neuniverzitní sektor, ve kterém působí poměrně velký počet spíše menších institucí a ve kterém se vzdělává významná část studentů.
•
V České republice je tento sektor spíše okrajový (několik veřejných vysokých škol, většina soukromých VŠ).
•
Funkce neuniverzitní vysoké školy - funkce vzdělávací, funkce výzkumná, funkce regionální, funkce celoţivotního vzdělávání, funkce internacionální.
•
Pro hodnocení neuniverzitních vysokých škol neexistuje přístup hodnocení kvality, který by respektoval jejich odlišnosti.
•
Charakteristiky nejsou oficiálně definovány, nejsou měřítka.
•
Podmínky pro posuzování/akreditaci nejsou odlišné od škol univerzitních.
•
„Kvalitou vzdělávání se rozumí ţádoucí (optimální) úroveň fungování a/nebo produkce procesů či institucí, která můţe být předepsána určitými poţadavky (např. vzdělávacími standardy) a můţe být tudíţ objektivně měřena a hodnocena.“ (Rýdl)
•
Kvalita vysoké školy - kvalita jako znak dokonalosti, kvalita jako práh, kvalita jako růst, kvalita jako vhodnost (způsobilost) k danému účelu.
•
Národní kvalifikační rámec - popis obecných poţadavků na absolventa vysoké školy rozlišený pro jednotlivé úrovně VŠ vzdělání (Bc./Mgr./Ph.D.) na základě výstupů z učení.
•
Projekt Q-RAM MŠMT(2009-2012) vytváří národní kvalifikační rámec.
•
Národní kvalifikační rámec vyjadřuje legitimní očekávání státu ohledně kvality absolventů vysokých škol (odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti.
•
•
• •
Vznik profesně orientovaných neuniverzitní VŠ v ČR vyţaduje pro objektivní kvalitativní hodnocení diferenciaci obecně platných kritérií v souladu s jejich specifickým posláním i odbornou profilací absolventů. Profesně orientované VŠ vymezit jako víceoborové instituce s úzkou vazbou na konkrétní potřeby uţivatelské praxe v příslušném regionu se schopností pruţné reakce na změny jejích potřeb. Výukový proces zaloţený na empiricko-prognostických přístupech. Dominující systém znalostí a dovedností s výrazným podílem prvků neformální výuky.
Talent potřebný k zajištění udržitelnosti místního podnikání Vzdělání a dovednosti, které jsou kritické pro zajištění úspěšného podnikání a dalšího udrţitelného rozvoje výrobního závodu Suchdol: Vzdělání a znalosti
Jemné dovednosti • • •
Týmová a multikulturní spolupráce a komunikace – globálně! Řídící dovednosti – schopnost řídit týmy pracovníků Prezentační dovednosti směrem k různým skupinám (výrobní dělníci, management společnosti a stakeholdeři po celém světě) Odborná praxe přímo ve společnosti během studia
•
Znalost hodnot a kultury společnosti
Jihočeský region nemá ţádnou VŠ poskytující vzdělání, které by odpovídalo našim poţadavkům!
• • • •
Technické zaměření – strojírenství, výrobní technologie – VŠ a SŠ (vedoucí a odborný personál) Elektrotechnické – měřící a regulační technika, elektronika – VŠ a SŠ (vedoucí a odborný personál) Projektový management - výroba Výborná znalost angličtiny!
Brzká identifikace talentů pro místní i globální rozvoj (Eaton Graduate Programme)
•
Masifikace vysokoškolského studia - proces ţádoucí, ale měla nesprávné směřování do počtů vzdělávacích subjektů a to jak soukromých, tak i veřejných vysokých škol a ne do počtů studentů a jejich oborového zaměření v oborech, které společnost potřebuje.
Rok 2010 •
73 vysokých škol - 26 veřejných, 2 státní a 45 soukromých,
•
29 - univerzitního typu – (2 státní, 3 soukromé vysokých škol),
•
44 – neuniverzitního typu - 42 SVŠ a 2 VVŠ.
•
oproti stavu na konci roku 2005 však bylo vytvořeno 17 nových fakult,
•
k 1. 1. 2010 působilo 12 zahraničních vzdělávacích institucí působících v ČR
vysoké školy a 24 veřejných
Zdroj: Výroční zpráva MŠMT za rok 2010
14
Účastníci konferenci se po diskusi shodli na následujících závěrech: •
Vydefinovat postavení, cíle a úlohu neuniverzitních veřejných a soukromých VŠ v sektoru terciárního vzdělávání.
•
Stanovit kvantitativní standarty pro hodnocení kvality neuniverzitních veřejných a soukromých VŠ respektující poslání a specifika tohoto segmentu vysokého školství.
•
Navrhnout doplňující zásady a kritéria pro akreditační řízení na neuniverzitních veřejných a soukromých VŠ včetně zajištění zástupců z těchto škol v Akreditační komisi, resp. v odborných komisích.
•
Definovat společenskou poptávku po absolventech a její prognózy ve struktuře oborové - vazba na trh práce (zaměstnavatelský sektor).
•
Navrhnout nové terminologické vymezení pro stávající neuniverzitní vysokoškolský sektor respektující svoji profesní orientaci a roli aplikace vědních poznatků do vzdělávání, praxe a inovace profesí a technologických postupů.
15
Institut Svazu průmyslu ČR (ISP ČR) - Analýza spolupráce • Na školách neexistuje příznivé s podnikatelskými subjekty.
prostředí
pro
spolupráci
• Ţádná z forem spolupráce výrazně nepřevaţuje nad ostatními formami. • Vysoké školy dostatečně nevyuţívají jednotlivé formy navazování spolupráce. • Vysoké školy jsou pasivní podnikatelským sektorem a podnikatelské subjekty.
v navazování spolupráce s spolupráci navazují většinou
16
• Na straně vysokých škol spolupráci navazují nejčastěji osobně akademičtí pedagogové a výzkumníci a spolupráce má většinou neformální charakter. • Technicky zaměřené vysoké školy spolupracují s podnikatelským sektorem mnohem více neţ školy s netechnickým zaměřením. • Nejvýznamnějším přínosem spolupráce jsou finance. • Vnitřní překáţky převaţují nad překáţkami vnějšími. • Vzhledem k omezenému rozsahu spolupráce neexistují významná rizika.
17
Děkuji za pozornost. Ivan Barančík
18
