POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-SEVER

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika

POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-SEVER Providers Social Services for Senior Citizens in Brno Home Care Brno - sever

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Iveta KVAPILOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

KVAPILOVÁ Iveta

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Název tématu:

POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ - PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO-SEVER Providers Social Services for Senior Citizens in Brno - Home Care Brno - sever

Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je zhodnodit současnou situaci na trhu sociálních služeb v městské části Brno - sever a navrhnout možná řešení na zlepšení efektivnosti v této oblasti a to na základě diskuze teoretických pramenů a analýzy poptávky po sociálních službách v MČ Brnosever. Postup práce a použité metody: 1. Teoretická část - systém sociálních služeb, legislativa, struktura, vývoj, zhodnocení. 2. Praktická část - poskytovatelé sociálních služeb ve městě Brně a v části Brno - sever, poptávka po sociálních službách, zhodnocení aktuální situace ve zkoumané městské části, problémy. 3. Zhodnocení, návrhy, doporučení pro zlepšení efektivnosti v sociálních službách. Metody: analýza, syntéza poznatků, deskripce, řízené rozhovory.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: Ekonomie sociálních služeb. Edited by Ladislav Průša. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007. 179 s. ISBN 978-80-7357-255. PRŮŠA, Ladislav. Model efektivního financování a poskytování dlouhodobé péče. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2011. 59, 6 s. ISBN 9788074160974. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 542 s. ISBN 9788073575854. Optimalizace sociálních služeb [Optimization of social services]. / Ladislav Průša, Petr Víšek Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012; Praha: Národní centrum sociálních studií, o.p.s., 2012. 130 s. ISBN 978-80-7416-099-8. Řízení organizací sociálních služeb - vybrané problémy [Management of organizations providing social services - selected issues]. / Jan Molek. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2011. 254 s. ISBN 978-80-7416-083-7. Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. [Provision of social services for the elderly and persons with disabilities.]. / Ladislav Průša, a kol. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010. 244 s. ISBN 978-80-7416-048-6.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

……………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora :

Iveta Kvapilová

Náz ev bakal á řské pr áce:

Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory v Brně – Pečovatelská služba Brno-sever

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Providers of Social Services in Brno – Home-care Brno-sever

Kat edra:

veřejné ekonomie

Vedoucí bak al ářské práce:

Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2013

Anotace Bakalářská práce je vhledem do problematiky poskytovatelů sociálních služeb pro seniory v městě Brně. Srovnává podmínky pečovatelských služeb státních, nestátních i zájmových organizací, jejich dostupnost a využití občany, propojení s ostatními institucemi (Domovy pro seniory, nemocnice a ostatní zdravotnická zařízení, úřady). Cílem mojí práce je navrhnout možné postupy pro odstranění nejen ekonomických nedostatků v této problematice. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá vymezením základních pojmů, historií a vývojem pečovatelské služby, popisuje systém poskytování pečovatelských služeb v ČR. Ve druhé části je podrobněji popsána situace v městě Brně a porovnání poskytovatelů služeb v městě Brně z hlediska kapacity a dostupnosti, a ve třetí části je na konkrétním případě jednoho poskytovatele (Pečovatelská služba Brno-sever) popsán vlastní průběh, dostupnost a využití občany, provázanost na jiné instituce. Na základě uváděných skutečností jsou v závěru navrženy možné postupy pro odstranění nejen ekonomických nedostatků v této problematice. Bakalářská práce vychází z práce odevzdané v minulém studiu, která však nebyla obhajována.

Annotation The bachelor is insight into problems providers of social services for senior citizens in Brno. This compares the conditions of different types of home care services:

governmental, non-governmental and organizations of certain interest, their availability and usage by people and connections to other institutions (retirement homes, hospitals, other healthcare facilities and offices). The aim of this thesis is to propose possible approaches for elimination of economical and other imperfections related to this issue. Bachelor thesis is divided into three parts. The first part deals with definitions of essential concepts, history and development of home care services, describes a system of providing care services in Czech Republic. In the second part is described the situation in the city of Brno and comparison service providers in the city of Brno in terms of capacity and availability, and the third part is the particular case of one provider described his own course, the availability and use of citizens and coherence to other institutions. As a conclusion based on presented facts possible approaches for elimination of economical and other imperfections related to the issue are suggested. Klíčová slova Pečovatelská služba, občané, dostupnost, využití, provázanost Keywords Home-care, citizens, availability, usage, links

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory v Brně – Pečovatelská služba Brno-sever vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 30. 4. 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině a kolegům v práci za trpělivost a toleranci při mém studiu. Děkuji také svojí babičce, že mi věřila, že dojdu až sem.

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................................................................. 10 1 TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................................................... 12 1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A LEGISLATIVA........................................................................................... 12 1.2 HISTORIE A SOUČASNOST PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................... 15 1.2.1 HISTORIE TERÉNNÍ PÉČE OD STŘEDOVĚKU PO VZNIK SAMOSTATNÉHO ČS. STÁTU.................................. 15 1.2.2 TERÉNNÍ PÉČE PO VZNIKU SAMOSTATNÉHO ČS. STÁTU ........................................................................ 17 1.2.3 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA V SOCIALISTICKÉM ČESKOSLOVENSKU........................................................... 18 1.2.4 VÝVOJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY PO ROCE 1989 .................................................................................. 21 1.2.4 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI .............................................................................................................. 24 2 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA V BRNĚ....................................................................................................................... 25 2.1 POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V BRNĚ ...................................................................... 26 2.2 DOSTUPNOST POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ................................................................................... 27 2.3 POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SLUŽEB Z HLEDISKA KAPACITY A DOSTUPNOSTI .............................................. 28 2.4 INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE PÉČÍ O SENIORY A PROPOJENÍ MEZI NIMI .............................................................. 29 2.5 SHRNUTÍ POZNATKŮ O POSKYTOVATELÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MĚSTĚ BRNĚ A JEJICH PŘÍJEMCÍCH ........ 31 3 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BRNO - SEVER ............................................................................................................ 33 3.1 PRŮBĚH PEČOVATELSKÉ SLUŽBY OD PODÁNÍ ŽÁDOSTI AŽ PO ZAVEDENÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ............... 33 3.2 POPIS JEDNOTLIVÝCH ČINNOSTÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY BRNO-SEVER ........................................................ 34 3.2.1 TERÉNNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA - § 40 ZÁKONA Č. 108/2006 SB........................................................ 35 3.2.2 ROZVOZ OBĚDŮ - § 40 ZÁKONA Č. 108/2006 SB. ................................................................................ 35 3.2.3 STŘEDISKO OSOBNÍ HYGIENY - § 40 ZÁKONA Č. 108/2006 SB. ............................................................. 36 3.2.4 ODLEHČOVACÍ SLUŽBY - § 44 ZÁKONA Č. 108/2006 SB....................................................................... 36 3.3 ORGANIZACE A FINANCOVÁNÍ ...................................................................................................................... 38 3.3.1 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ...................................................................................................................... 39 3.3.2 FINANCOVÁNÍ ................................................................................................................................... 40 3.4 KONKURENCE V MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-SEVER ............................................................................................. 41 3.5 ANKETA MEZI PŘÍJEMCI PEČOVATELSKÉ SLUŽBY BRNO-SEVER.................................................................... 43 3.5.1 ROZDĚLENÍ DOTAZOVANÝCH KLIENTŮ ............................................................................................... 43 3.5.2 VYHODNOCENÍ CÍLŮ DOTAZOVÁNÍ ..................................................................................................... 45 3.6 SHRNUTÍ POZNATKŮ O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB NA ÚZEMÍ BRNO-SEVER ........................................................ 45 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ .......................................................................................... 50 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 51 PŘÍLOHY 1 - 11

Úvod Péče o seniory a občany zdravotně znevýhodněné patří do systému sociálního zabezpečení v koncepci sociálních služeb. V rámci sociálních služeb existuje systém institucionálního zabezpečení podle vybraných znevýhodněných skupin. Problematika sociálních služeb je stále aktuálním tématem pro všechny občany nejen v naší zemi. Každý se ve svém životě může setkat se situací, ve které je nucen vyhledat pomoc s řešením sociálních problémů vlastních nebo svých blízkých. Důraz v této problematice je kladen na individuální přístup ke každému jednotlivci. Také v případě seniorů se často objevují rozdílné sociální případy, i když se to na první pohled nemusí jevit. Svou roli zde hraje zdravotní stav, rodinné zázemí, sociální původ a v neposlední řadě také finanční zajištění seniora. Sociální služby – jak sám název napovídá – jsou v drtivé většině případů poskytovány státními nebo neziskovými organizacemi. Z hlediska ekonomického se jedná o odvětví, které nevytváří zisk, proto nepřitahuje soukromý sektor a je tak odkázáno na zdroje z veřejných rozpočtů. Téma bakalářské práce jsem si nevybrala náhodou. Již více než patnáct let pracuji v sociálních službách, a to v oblasti pro seniory. Mojí hlavní pracovní náplní je příprava a sledování rozpočtu, jeho čerpání a vyhodnocování efektivnosti vynakládaných prostředků v jedné z brněnských pečovatelských služeb. Problematika sociálních služeb pro seniory v oblasti pečovatelských služeb mě zajímá nejen z pracovního hlediska, ale jako celospolečenský přístup ke zvyšování kvality a dostupnosti poskytovaných služeb. Svoji bakalářskou práci jsem rozdělila na tři kapitoly. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a legislativa. Dále zde popisuji vývoj pečovatelské služby na území českého resp. československého státu od středověku až po současnost. Praktická část se skládá ze dvou kapitol. První kapitola praktické části mapuje poskytování služeb v městě Brně, porovnává poskytovatele z hlediska kapacity, dostupnosti poskytovaných služeb a jejich provázanost na jiné instituce. Druhá kapitola této části je zaměřena na konkrétní Pečovatelskou službu Brno-sever, na které pracuji. V závěru práce se na základě uvedených skutečností pokusím analyzovat situaci

10

v poskytování sociálních služeb v městě Brně, navrhnout některá opatření na efektivnější využití prostředků. Ve své práci se zejména opírám o fakta čerpaná z odborných publikací, které jsem doplnila vlastními zkušenostmi a postřehy. Komparací podmínek různých typů pečovatelských služeb státních, nestátních i zájmových organizací se pokusím v první kapitole praktické části zhodnotit jejich dostupnost, propojení s ostatními institucemi a využití občany. Cílem práce jako celku je zhodnodit současnou situaci na trhu sociálních služeb v městské části Brno - sever a navrhnout možná řešení na zlepšení efektivnosti v této oblasti, a to na základě diskuze teoretických pramenů, vlastních zkušeností a analýzy poptávky po sociálních službách v městské části Brno-sever.

11

1. Teoretická část 1. 1 Vymezení základních pojmů a legislativa Společnost je systém uspořádaný na základě více prvků. Významné místo patří sociální sféře a odvozeně i sociální politice, která tuto sféru ovlivňuje. Sociální politika je oblast hospodářské politiky, která svým záběrem široce překračuje ekonomickou sféru.1 2

Jak uvádí Slaný je sociální politika soubor opatření směřující ke zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva a zabezpečení sociálního smíru v rámci hospodářských a politických možností země. Hospodářská politika ovlivňuje sociální politiku a naopak. Ekonomická báze sociální politiky je zajištěna opatřeními politiky hospodářské (daně, úrokové sazby, měnové kurzy, příjmová politika, daňové úlevy, strukturální politika, míra inflace). V České republice se v současné době realizuje korporativní výkonový typ sociální politiky. Občan se musí postarat nejdříve sám o sebe a pak může žádat o dávku, to vychází z principu uspokojování sociálních potřeb na základě pracovního výkonu a zásluh, stát garantuje společností uznávaná minima a vytváří prostor pro působení nestátních subjektů, posiluje odpovědnost občana za svoje jednání. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2007 nabyl účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.3 Maximální výši úhrad za tyto služby stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška 505/2006 Sb. v platném znění Součástí tohoto systému sociální politiky je i instituce známá jako Pečovatelská služba. Pečovatelská služba je sociální službou poskytovanou zejména seniorům, zdravotně znevýhodněným osobám či rodinám s dětmi ve výjimečné situaci. Pečovatelská služba nepatří ke službám kontroverzním, lidé ji respektují, má dlouholetou tradici a rodiny s ní počítají ve chvíli, kdy jejich vlastní síly nestačí. Pečovatelská služba je pro obce nástrojem pro prevenci sociálního vyloučení seniorů. Díky ní mohou žít klienti do značné míry nezávisle.

1

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 542 s.

ISBN 9788073575854. 2 SLANÝ, Antonín – FRANC, Aleš. Hospodářská politika – DSO, Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 122 s. ISBN 80-210-3476-9. Sociální politika, s. 87-90. 3 Portál MPSV [databáze online]. Dostupné na WWW http://mpsv.cz/cs/3867

12

V této práci se termín „Pečovatelská služba“ objevuje také jako název zařízení poskytovatele sociálních služeb, které se zabývá i jinými službami ve smyslu zákona 108/2006 Sb. např. Odlehčovací služby, Centra denních služeb apod. Poskytovatelé sociálních služeb a jejich registrace – každý, kdo hodlá služby poskytovat, musí splňovat zásadní podmínky hygienického, technického, materiálního, personálního i odborného charakteru. Registrujícím orgánem jsou krajské úřady, přičemž registrace je nezbytnou podmínkou pro výkon činnosti. Proces registrace je podrobněji popsán na konkrétním příkladu v praktické části práce. K tomu, aby stát mohl důsledně kontrolovat plnění povinností poskytovatelů dle Standardů kvality (jejichž seznam je přílohou číslo 1 této práce), byl vytvořen orgán Inspekce poskytování sociálních služeb (§ 97 a 98 zákona o sociálních službách). Činnost inspekce nemá pouze kontrolní charakter, ale také monitoruje činnost registrovaných poskytovatelů, upozorňuje na případné nedostatky a napomáhá k jejich nápravám. Restrikce

je

až

nejzazším

prostředkem

k zamezení

činnosti

nezpůsobilým

poskytovatelům. Příspěvek na péči je určen osobám, které se při zvládání základních životních potřeb neobejdou bez pomoci jiných osob. Z poskytnutého příspěvku pak osoby hradí potřebnou pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytnout osoba blízká, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo asistent sociální péče. Jedná se v podstatě o přísně účelovou sociální dávku, kterou byla nahrazena tzv. bezmocnost a sociální dávky poskytované příbuzným, kteří prováděli péči o osobu blízkou. Nárok na příspěvek má osoba starší jednoho roku, pokud je posouzena v jednom ze čtyř stupňů závislosti, rozdělených podle počtu základních životních potřeb, které není tato osoba schopna bez cizí pomoci zvládat. Stupněm závislosti se řídí výše přiznaného příspěvku na péči. Výše dávek je různá pro žadatele do osmnácti let věku a starší osmnácti let a v současné době se pohybuje od 800,- Kč do 12 000,- Kč. Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost se podává na pobočce Úřadu práce ČR, která je příslušná dle místa trvalého pobytu žadatele. Sociální pracovník nejprve provádí sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí.

13

Pro posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby dle § 9 zákona o sociálních službách: 

Mobilita (zvládat vstávání, usedání, chůze)



Orientace (orientovat se zrakem, sluchem, pomocí psychických funkcí)



Komunikace (dorozumět se a porozumět – mluvenou řečí i psanou zprávou)



Stravování (stravu naporcovat, najíst se a napít se, dodržovat dietní režim – dietu)



Oblékání a obouvání (vybrat si oblečení a obutí, oblékat se, obouvat se, svlékat se a zouvat se)



Tělesná hygiena (umývat si obličej, ruce a celé tělo, česat se, péče o ústní hygienu)



Výkon fyziologické potřeby (používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky)



Péče o zdraví (dodržování stanoveného léčebného režimu, ošetřovatelská opatření)



Osobní aktivity (stanovit si a dodržet denní režim, zapojit se do aktivit odpovídajících věku)



Péče o domácnost (nakládat s penězi, obstarat si nákup potravin, nosit běžné předměty)

Následně pobočka Úřadu práce ČR zašle okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Při posuzování stupně závislosti osoby pak vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby, doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat, o odvolání rozhoduje MPSV. Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Vyplácí se v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku, anebo v hotovosti. Příjemce příspěvku je povinen podrobit se sociálnímu šetření pro účely přiznání příspěvku na péči, má povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do osmi dnů všechny změny, které mohou mít vliv na nárok, výši nebo výplatu příspěvku na péči, je

14

rovněž povinen na vyžádání krajské pobočky Úřadu práce ČR prokázat, že dávka byla využita k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb. V případě nesplnění povinností může být výplata příspěvku po předchozím upozornění zastavena. Vzhledem k velkému množství žadatelů o příspěvek a velké administrativní zátěži při zpracovávání, bývají kontroly ve většině případů plánované a tudíž neefektivní. Není tak dostatečně zajištěno využití prostředků ze státního rozpočtu tak, aby se většina vynaložených prostředků vracela zpět do systému, jak bylo v původním záměru schvalování zákona. Tímto se dostáváme k dalšímu tématu, a sice k financování. Zavedením příspěvku na péči zákon výrazně ovlivnil financování pečovatelských služeb. V praktické části této práce je podrobněji popsán způsob financování konkrétního zařízení pečovatelské služby a na tomto příkladu je demonstrováno, jak se daří (či nedaří) naplnit hlavní záměr zavedení příspěvku na péči, kterým bylo změnit tok finančních prostředků ze státního rozpočtu tak, aby klienti sami byli tím, kdo přidělí prostředky na provoz pečovatelských služeb a tím také dají najevo, který poskytovatel nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Dalším záměrem bylo také odstranění direktivnosti a ponechání svobodné volby klientovi ve výběru poskytovatele služeb.

1.2 Historie a současnost pečovatelské služby v České republice 1.2.1 Historie terénní péče od středověku po vznik samostatného čs. státu Počátky organizované pomoci sahají na území našeho státu až do středověku. Tehdy začaly vznikat instituce, které zakládala církev a později řeholní řády. Pomoc se zaměřovala na chudé, nemocné, staré, zmrzačené, sirotky a slepce. Této instituční pomoci se dostávalo těm potřebným, kteří v důsledku epidemií, hladomorů a válek přišli o své rodiny, a tím tedy také o historicky starší a přirozený model rodinné péče. První zmínky o organizované terénní péči pocházejí ze 13. století. Postupně byly budovány instituce jako chudobince, sirotčince, starobince a špitály nejen církví a řeholními řády, ale také bohatými vlastníky daných území a později i městy a obcemi. Vedle této ústavní péče začala ve 13. století vznikat pomoc, která směřovala k potřebným v terénu. Příčinou byla různá nařízení panovníků či rozhodnutí papežů.

15

Jednalo se například o povinnost daných správních území zajistit ošacení a stravu pro určitý počet potřebných obyvatel. Stávalo se také, že bohatí měšťané zavazovali své dědice povinností péče o chudé a potřebné. Pomoc tedy byla spíše hmotného rázu a napomáhala chudým rodinám v pečování. Péče tudíž spočívala převážně na rodinách a měla laický charakter. Rozhodnutí papeže z roku 1292 zakazovalo práci ve špitále řeholním sestrám. Ty pak své úsilí přesunuly do terénu a začaly poskytovat pomoc nemocným přímo v jejich domácnostech. Na sklonku středověku fungovaly také spolky nábožensky založených žen, které se staraly podobně jako řádové sestry o nemocné, sirotky a odložené děti. Tyto ženy se nazývaly „bekyně“. Jejich činnost stejně jako činnost středověkých špitálů přerušila husitská revoluce. Terénní péče měla v tomto období smíšený charakter od hmotné pomoci přes laickou péči až po jednoduchou ošetřovatelskou péči. Přes veškerý rozsah filantropické činnosti ve středověku zůstávalo nejosvědčenějším prostředkem k získání pomoci tzv. „prošení almužny“ od domu k domu. V období renesance mělo ve společnosti stále významnější roli měšťanstvo a to též přebíralo do té doby výlučně církevní aktivity i v oblasti terénní péče. Chudí dostávali stravu a ošacení prostřednictvím „nadání“ – institutu spravujícího dědické odkazy. Jednalo se opět o hmotné zajištění formou naturálního plnění; pouze výjimečně šlo o plnění peněžní. Iniciativu v péči o chudé a nemocné přebírali také šlechtici a některá města. Velmi rozšířeným způsobem získání pomoci bylo i nadále žebrání. Městské rady však začaly žebráky dělit na místní a přespolní – těm prvním bylo žebrání na vyhrazených místech povoleno, s ostatními bylo naloženo represivním způsobem. V domácnostech starých a nemocných dále pomáhaly řeholní sestry. Největší díl péče však stále zůstával na rodinách. V období 16. a 17. století byl rozvoj měšťanské péče pozastaven díky rekatolizaci země, byla posílena moc církve i habsburské monarchie. Rozvoj péče se týkal povětšinou jen ústavních zařízení. K většímu rozvoji terénní péče dochází až od poloviny 18. století. Došlo k mnoha kvalitativním změnám v oblasti péče o chudé. Např. hrabě Buquoy založil tzv. „ústav chudinský“ a na svých panstvích vytvořil chudinské okrsky dle jednotlivých farních obcí. Za vlády Marie Terezie se terénní sociální péče orientovala také na zanedbávané děti, kterých bylo v té době velké množství. Za vlády Josefa II. pod vlivem osvícenských

16

reforem ztrácí církev v této oblasti své výhradní postavení. Josef II. napřel však své úsilí hlavně do ústavní péče, kde dochází k velkým změnám a rozvoji. Zřizoval mnoho nových zdravotně-sociálních institucí. Josef II. vydal v roce 1863 „Pravidla direktivná“, která podporovala rozvoj ústavních forem péče, ale stala se také základem „veřejného chudinství“. Základem novodobého systému péče o chudé, staré nemocné a handicapované se stalo tzv. „domovské právo“ z roku 1863. Podle něj měla domovská obec povinnost postarat se tyto osoby a zajistit jim nutnou obživu a opatření v nemoci. Majetek farních ústavů byl převeden na příslušné obecní chudinské pokladny. Od roku 1868 upravil chudinský zákon povinnost obce pečovat o občana, který se ocitl v nouzi a do obce příslušel podle domovského zákona. Nutnou výživou se rozuměla nezbytná péče, tedy strava, obuv, ošacení, ubytování, otop a světlo. Forma poskytnuté pomoci byla naturální nebo peněžní. Jednou z forem pomoci bylo umístění do obecní instituce – do starobince, chudobince nebo zajištění bydlení v obecním domku – pastoušce. Obec byla povinna zaopatřit v případě okamžité nouze i osoby, které zde neměly domovské právo. Náklady pak byly vymáhány na příslušné domovské obci. Pokud obec neměla dostatečné prostředky pro zajištění péče o chudé a nemocné, přecházela povinnost na vyšší správní územní jednotky; později přešel značný podíl nákladů na chudé na jednotlivé země (obdoba dnešních krajů). Převážný podíl péče zůstával stále v rodině a byl doplněn v nezbytných případech péčí v obecních institucích. Industrializace přinesla nové formy sociální práce. Výrazná byla snaha poskytovat pomoc účinněji, individuálněji a více se seznámit s potřebnými. 4

1.2.2 Terénní péče po vzniku samostatného čs. státu Začátky samostatného státu rozhodně nebyly jednoduché. Potýkal se s nedostatečným zásobováním potravinami, fungoval na přídělový systém. Stát musel provést reorganizaci průmyslu, potýkal se s deflační krizí a zasáhla jej od roku 1930 i celosvětová hospodářská krize. V důsledku první světové války zde byla široká skupina potřebných. Tato situace si vyžádala systematické řešení a rozvoj sociální péče. Ta byla za první republiky zajišťována zčásti veřejnoprávními institucemi a doplňována byla institucemi 4

Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80904668-0-7

17

soukromými a církevními. V této době vzniklo ministerstvo sociální péče a zákony daly základ veřejné sociální péči a komplexnímu pojetí sociální péče. Začalo fungovat i sociální pojištění, které zajistilo zaměstnancům podporu v nezaměstnanosti, stáří či invaliditě. Přelomem bylo založení Československého červeného kříže v r. 1919 pod vedením předsedkyně Alice Masarykové, který se zasloužil o vznik pečovatelské služby i ošetřovatelské domácí péče. Jeho členky poskytovaly pomoc starým občanům v oblasti osobní hygieny, úklidu domácnosti a vaření. S rozvojem pečovatelských služeb bylo nutné vzdělávání v oblastech sociální péče. Prvorepubliková sociální péče dosahovala vysoké úrovně a výrazných úspěchů také díky kvalitním sociálním zákonům. Období druhé světové války přerušilo fungování dosud vybudovaného systému sociální péče a pomoci i vzdělávání pracovníků sociálně zdravotních odborností. Po německé okupaci byl v roce 1940 rozpuštěn i Československý červený kříž a jeho majetek zabaven, mnoho členů zatčeno a vězněno. Kontinuita terénní péče byla přerušena, mnozí i nadále pomáhali v ilegalitě. Činnost ČSČK byla obnovena až po válce. Těsně po válce se ještě projevovaly základy dané systémem prvorepublikové sociální politiky. Tento směr vývoje byl však záhy přerušen a přišly první změny související se znárodňováním majetku, odsunem německého obyvatelstva a peněžní reformou. Zvýšil se vliv státu na přerozdělování majetku a tím došlo k tvorbě rovnostářské společnosti.5

1.2.3 Pečovatelská služba v socialistickém Československu Po komunistickém převratu došlo k rozsáhlým změnám v celé společnosti a změnila se i sociální politika. Vládnoucí komunistická strana převzala ze Sovětského svazu model centrálního plánování a tento aplikovala i na oblast sociální politiky a sociální péče. Stát znárodnil podstatnou část majetku jednotlivců i družstev, spolků a církví. Od vyvlastnění výrobních prostředků se mimo jiné očekávalo, že navždy bude odstraněna nezaměstnanost, chudoba a sociální problémy. Tyto byly chápány jako přežitky kapitalismu a nebyla jim věnována přílišná pozornost.

5

Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80904668-0-7

18

Československý červený kříž ztratil svoji samostatnost a nezávislost, byl zařazen mezi společenské organizace a začleněn do jednotné Národní fronty. Výnosem ministerstva zdravotnictví byl pověřen organizováním ošetřovatelské a zdravotnické služby. Pečovatelskou službu převzala státní zdravotní správa a omezila ji hlavně na péči o osamělé nemocné občany. Sociální péče byla chápána jako okrajová a ne příliš potřebná a byla redukována převážně na poskytování peněžních dávek. Realita však byla jiná a obyvatel potřebujících sociální péči a pomoc bylo dost. Koncem padesátých let se již začíná připouštět, že pečovatelské služby již nemohou vykonávat jen národní výbory, ale že je nutné vytvořit sbor vyškolených profesionálních pečovatelek. I přesto zůstává převážná část péče o staré a nemocné občany na jejich rodinách a tzv. sousedské výpomoci. Na začátku šedesátých let dochází ke kritice stávající sociální politiky státu a následně i stavu sociální péče. Pozitivní vliv měly bezesporu také události z roku 1968. Nadále však jsou sociální problémy vnímány jako nemoci a řešeny zdravotnicky, nikoli sociální prací. Plusem je větší zájem o staré občany, rozvoj geriatrie a gerontologie. To se projevilo i v pečovatelské službě. Rodiny, kde všichni ostatní členové chodili do práce, začaly poptávat pečovatelské služby ve větší míře. Od roku 1968 bylo řízení a provádění pečovatelské služby převedeno na odbory sociální a zdravotní péče okresních národních výborů. Využívání těchto služeb nebylo v té době nijak rozšířeno, o seniory se buďto starali nejbližší příbuzní nebo sousedé. Obvodní národní výbory však musely reagovat na množící se tzv. sociální případy a zajistit péči o tyto seniory vlastními silami. Tehdy spadalo sociální zabezpečení do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí a částečně ministerstva vnitra a spravedlnosti. Poskytování se řídilo zákonem o sociálním zabezpečení a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu. 6 Do této doby již tak trochu „zasahuje“ i moje vlastní zkušenost s oblastí pečovatelské služby. V roce 1995 jsem nastoupila do pracovního poměru jako pečovatelka při rozvozu stravy. Problematika práce se seniory mě zaujala, a tak když mi bylo nabídnuto místo hospodářky, ráda jsem této možnosti využila a pracuji tam i nyní. Jako hospodářka pečovatelské služby jsem měla možnost podílet se aktivně na vývoji těchto služeb, a také dozvědět se něco o jejich počátcích. 6

Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80904668-0-7

19

Vedoucí, která mě v roce 1995 přijímala do pracovního poměru, začínala v sedmdesátých letech za tehdejšího režimu na Obvodním národním výboru (ONV) jako pečovatelka v domácnosti. Rodina mé vedoucí (v době její mateřské dovolené) se ocitla v nepříznivé sociální situaci se dvěma malými dětmi a ona tehdy hledala pomoc na sociálním odboru. Místo dávek, které tehdy nebyly snadno dosažitelné, jí byla nabídnuta práce dobrovolné pečovatelky. Zařadila se tak mezi ostatní dobrovolné pracovnice – pečovatelky, z nichž každá měla své tři až čtyři klienty denně, kterým vykonávala všechny druhy služeb přímé obslužné péče jako např. donášku stravy, donášku nákupů, donášku uhlí, provádění hygieny a obstarávání pochůzek a jejich odměna přímo závisela na úhradách od těchto klientů prostřednictvím příslušného úřadu. V osmdesátých letech představitelé komunistické strany již pochopili a připouštěli, že i v socialistické společnosti bude nutné řešit sociální otázky. Sociální práce se tedy začala pomalu rozvíjet, fungovaly sociálně-právní školy. Rozvíjela se i pečovatelská služba. Začaly vznikat tzv. domovinky pro seniory, o které pečovala rodina, jejíž členové však chodili do zaměstnání. V jejich pracovní době zde senioři trávili čas, bylo o ně pečováno a měli zajištěnou stravu. Pokračovala také výstavba domů s pečovatelskou službou, do kterých byli senioři soustřeďováni. Začala se budovat střediska osobní hygieny, kde mohla být hygiena zajišťována i klientům z terénu, kteří neměli byt vybavený hygienickým zařízením nebo neměli teplou vodu, případně neměli zavedenou vodu vůbec. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo řadu metodických příruček pro sociální služby a sociální práci. Důraz byl kladen na povinné kvalifikační vzdělávání pečovatelek, povinný byl tzv. sanitární kurz v rozsahu 150 hodin. Pečovatelská služba zaznamenala v osmdesátých letech nebývalý rozvoj a podstatně se rozšířil okruh osob, kterým byla poskytována. Dělo se tak z více důvodů současně. Celosvětový trend stárnutí populace se již projevoval i v tehdejším Československu, docházelo k „rozpadání“ rodin. Stále více mladých lidí se osamostatňovalo v bydlení díky rozvoji bytové výstavby. Také došlo k rozšíření nabídky služeb o populární fakultativní úkony, jako například pedikúra, masáže, kadeřnické služby a podobně, za ceny dostupné právě pro sociálně slabší obyvatele.

20

Tabulka č. 1: Nárůst klientů pečovatelských služeb v 80. letech v ČR Rok: 1960 1965 1970 1975 1980

Počet příjemců: 2 054 3 763 11 946 23 674 38 649

Zdroj: Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010 str. 267.

1.2.4 Vývoj pečovatelské služby po roce 1989 Pečovatelská služba byla nejrozšířenějším druhem terénní sociální služby. Po listopadových událostech v Československu v roce 1989 ji však čekaly mnohé organizační změny. Měnili se zřizovatelé, přestaly fungovat Okresní ústavy sociálních služeb, pečovatelské služby byly převáděny ke zřizovatelům z řad obcí a okresních úřadů. Nově začaly poskytovat pečovatelskou službu také vznikající nestátní neziskové organizace (NNO) a svoji činnost obnovili rovněž poskytovatelé církevní. Do odvětví sociálních služeb díky změnám politickým a ekonomickým, zejména transformací na „tržní prostřední“ začali vstupovat také poskytovatelé z řad soukromých podnikatelů a v neposlední řadě také jednotlivci. Sociální práce mohla být obohacena o zkušenosti ze zahraničí. Pečovatelská služba podle platné legislativy byla poskytována těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům, kteří nebyli schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebovali ošetření další osobou anebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohli poskytnout rodinní příslušníci. Nejčastěji poskytovaným úkonem byla donáška nebo dovážka obědů. Postupem času rostl zájem také o ostatní nabízené služby. Bylo zapotřebí vytvořit zázemí jak pro klienty, tak i pro pečovatelky a ostatní personál. I když princip potřeby a jejího uspokojování se nezměnil, díky změnám priorit ve službách (některé prakticky vymizely – např. donáška uhlí, některé přibyly – např. masáže ve středisku osobní hygieny) a v neposlední řadě díky nárůstu věkové hranice obyvatelstva (viz následující údaje), začal být přístup k realizaci těchto služeb měněn.

7

Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80904668-0-7

21

Demografické stárnutí je proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let a snižuje se podíl osob mladších 15 let, tj. starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek. Z tabulky č. 2, která vyjadřuje podíly hlavních věkových skupin z úhrnu obyvatelstva v České republice v průběhu let 1991 až 2003, je patrné neustálé snižování percentuálního zastoupení dětské složky (tj. osob mladších 15 let) v populaci v důsledku poklesu porodnosti, což přispívá k výraznému stárnutí naší populace. V roce 1997 u nás poprvé došlo k převaze populace starší 60 let nad dětskou složkou populace a tato převaha se od té doby stále zvětšuje. Podíl osob starších 60 let se sice od roku 1991 zvýšil jen o 1,3 %, ovšem při stávajícím trendu nízké porodnosti a zvyšující se naději dožití můžeme nárůst i nadále očekávat. Mimoto, nejenže se do budoucna výrazně zvýší počet osob v důchodovém věku, ale zároveň se změní i věková skladba starší populace: vzroste podíl osob starších 80 let, tedy těch, u kterých lze předpokládat vyšší potřebnost sociální a zdravotní péče. Naopak k poklesu dětské složky došlo mezi lety 1991 a 2003 velmi výrazně, z 21,1 % na 15,4 %. Tabulka č. 2: Složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, ČR, 1991-2003 (v %) Věk

91

92

93

94

95

96

97

98

99

2000

2001

2002

2003

0-14

21,1

20,6

20,0

19,5

18,8

18,3

17,9

17,4

17,0

16,6

16,2

15,7

15,4

15-59

61,1

61,6

62,0

62,5

63,2

63,7

64,1

64,6

64,9

65,2

65,4

65,5

65,5

60+

17,8

17,8

18,0

18,0

18,0

18,0

18,0

18,0

18,1

18,2

18,4

18,8

19,1

Zdroj: Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum

8

Proces demografického stárnutí lze charakterizovat pomocí indexu stáří, indexů závislosti a indexu ekonomického zatížení: 

Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let.



Index závislosti I vyjadřuje počet dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku 15-59 let.



Index závislosti II udává počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15-59 let.

8

Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online]. ISSN 1801-2914. Grafy i tabulky vycházejí z datové základny ČSÚ. Dostupné na WWW:

22



Index ekonomického zatížení znázorňuje počet dětí ve věku 0-14 let a počet obyvatel ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15-59 let.

Tabulka č. 3: Indexy zatížení produktivní složky obyvatelstva, ČR, 1991-2003 91

92

93

94

95

96

97

98

99

2000

2001

2002

2003

Index stáří

84,4

87,0

89,8

92,4

95,4

98,1

100,8

103,5

106,4

109,7

113,8

119,5

124,1

Index závislosti I

34,6

33,4

32,2

31,1

29,8

28,8

27,9

27,0

26,3

25,5

24,7

24,0

23,5

Index závislosti II

29,2

29,1

29,0

28,7

28,5

28,3

28,1

27,7

27,9

27,9

28,2

28,7

29,2

Index ek. zatížení

63,8

62,5

61,2

59,8

58,3

57,1

56,0

54,9

54,2

53,4

52,9

52,8

52,7

Zdroj: Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum

9

V tabulce č. 3 tyto ukazatele zřetelně vystihují demografické stárnutí populace České republiky v průběhu devadesátých let a na počátku 21. století. Pokles podílu dětské složky v populaci se jasně odráží ve vývoji indexu závislosti I. i indexu ekonomického zatížení (musíme však vzít v úvahu také fakt, že část osob v produktivním věku je nezaměstnaná nebo ekonomicky neaktivní: ekonomicky neaktivní muži jsou převážně v předčasném důchodu, u žen působí i další faktory, jako například dřívější bariéry pro účast žen v zaměstnání a jejich pečovatelské povinnosti. V důsledku toho je skutečný podíl závislých lidí, tj. poměr těch, kteří nejsou výdělečně činní, k ekonomicky činným, daleko vyšší než podíl vyjádřený indexy závislosti na obyvatelstvu v aktivním věku). Nejpatrnější změnu ovšem můžeme pozorovat u indexu stáří, který vzrostl z 84,4 osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 0-15 let v roce 1991 na 124,1 v roce 2003. Vysvětlením je zde opět pokles porodnosti a nárůst naděje dožití při narození.10 Dalším, velmi podstatným zásahem do systému také bylo, když v roce 2001 vznikly nové kraje a k 31. 12. 2002 zanikly okresní úřady. Se zánikem okresních úřadů tedy muselo docházet k dalším změnám zřizovatelů. Pečovatelské služby tedy většinou přešly na obce (v Brně městské části), některé byly předány krajům, a to buď přímo, nebo pod ně přešly v rámci nezrušených okresních ústavů sociálních služeb. Často pak vznikaly rozdíly ve financování těchto služeb. Poskytovatelé pak netrpělivě sledovali vznik právní normy, která by aktuální stav a financování sociálních služeb upravovala. V rámci svých

9

Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online]. ISSN 1801-2914. Grafy i tabulky vycházejí z datové základny ČSÚ. Dostupné na WWW: 10 Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online].

23

profesních sdružení se pak snažili být v rámci připomínkovacího řízení nápomocni vzniku kvalitního zákona o sociálních službách.11 1.2.5 Shrnutí teoretické části Pečovatelská služba, která se zrodila na půdorysu sousedské a občanské výpomoci, prošla náročným procesem, který vyústil v moderní sociální službu pracující mnohde se špičkovými moderními technologiemi. Od kdysi hodné sousedky, která zaběhla ohřát oběd a donesla nákup, se dnešní pečovatelky liší expertními znalostmi a dovednostmi, mezi nimiž jsou empatie a diplomacie jen zlomkem potřebných předpokladů pro profesionální vývoj. Všichni pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, ale i technické, pomocné a administrativní síly, musí mít patřičné vzdělání, neustále se zvyšují požadavky na odbornost a propracovanost systému. Velkou roli sehrávají důkladná logistická řešení, která mají za úkol zjednodušit dostupnost a zefektivnit poskytování potřebných služeb. Náhodná pomoc sousedů je v dnešní uspěchané době již spíše přežitkem a v žádném případě na tuto pomoc nelze spoléhat do budoucna. Mezilidské vztahy prošly velkými změnami, generace v rodinách žijí odděleně, povědomí o možnostech systému je ve společnosti velmi nízké. Je tedy zapotřebí kvalitní, propracovaný systém státních, nestátních a zájmových organizací, zaměstnávající zainteresované pracovníky, kteří budou současným i budoucím potřebným seniorům pomáhat v řešení jejich nepříznivé sociální situace.

11

Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80904668-0-7

24

2. Pečovatelská služba v Brně Jak vyplývá z teoretické části práce, i na území města Brna byla před rokem 1989 pečovatelská služba poskytována pouze státními institucemi, které spravovaly příslušné obvodní úřady, kterých bylo tehdy pět. Zákonem České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), byla obnovena právní subjektivita obcí a byla rozlišena samostatná a přenesená působnost obcí. Obcemi jsou podle tohoto zákona územní celky, které byly obcemi ke dni nabytí jeho účinnosti, a obce nově vzniklé podle tohoto zákona. Práva a povinnosti místních a městských národních výborů přešly ke dni nabytí účinnosti zákona na obce, v nichž měly tyto národní výbory sídlo. Další změny přinesl nový zákon o obcích, 128/2000 Sb. Krátce po listopadových událostech bylo Brno nově rozděleno na 29 městských částí. Hlavním důvodem k tomuto kroku byla zřejmě snaha přiblížit úřady k obyvatelstvu ve třetím největším městě tehdejšího Československa. Byla vydána obecně závazná vyhláška – Statut města Brna, který upravuje vnitřní poměry ve věci správy města. Tímto Statutem jsou mimo jiné upraveny i poměry v sociálních službách poskytovaných městem Brnem svým občanům. Od svého prvního vydání prošla tato vyhláška množstvím úprav, reagujících na vývoj situace ve městě Brně. Tehdejší metodické vedení sociálních služeb – Odbor sociálních služeb Magistrátu města Brna vyvolalo jednání s nově vzniklými městskými obvody a se zástupci pečovatelských služeb o budoucím rozdělení pečovatelských služeb ve městě Brně. Na základě dohody byla zachována původní skladba městských pečovatelských služeb. Přibyla pouze pečovatelská služba Brno-Bystrc. Těchto šest pečovatelských služeb funguje pod Úřady městských částí města Brna v podobném rozsahu až doposud. Po schválení Zákona o sociálních službách v roce 2007 bylo nutné všechny poskytovatele sociálních služeb tedy i stávající pečovatelské služby v Brně zaregistrovat, zejména kvůli změně ve financování těchto služeb. Bez nově zavedených dotací a tedy bez registrace by nebylo možné služby dále poskytovat, což by zkomplikovalo sociální situaci stávajícím klientům. Primátor města Brna jako zástupce města požádal o registraci pro všechny „svoje“ pečovatelské služby zařazené pod jednotlivými Úřady městských částí (Brno-střed, Brnosever, Brno-Královo Pole, Brno-Žabovřesky, Brno-Židenice a Brno-Bystrc) a tyto služby byly zaregistrovány pod jednou žádostí u Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

25

Veškeré žádosti o dotace, jejich vyúčtování, kontrola činnosti a metodika vedení tak jsou řízeny centrálně a jsou pro všechny městské pečovatelské služby stejné. Ostatní pečovatelské služby jsou zaregistrovány samostatně. Spolupráce města a jednotlivých pečovatelských služeb byla velmi důležitá při přípravě žádosti o registraci města Brna jako poskytovatele sociálních služeb. Ve velmi krátké době musely být vypracovány již zmíněné Standardy kvality sociálních služeb dle § 99 zákona o sociálních službách. Jejich obsah byl vytvořen vedoucími jednotlivých pečovatelských služeb ve vzájemné spolupráci, aby byla zajištěna autentičnost těchto standardů vycházející přímo ze zkušeností s klienty. Jedná se o soubor kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality, a která jsou postupně doplňována a rozšiřována dle aktuálních požadavků na kvalitu služeb. Zákon o sociálních službách ukládá každému zaregistrovanému poskytovateli také povinnost vypracovat vnitřní pravidla organizace, která obsahují poslání, cíle organizace, cílovou skupinu osob, způsob dosažení cíle, prostředky materiální, technické a personální, které mají umožnit naplnění poslání a cílů organizace. I v tomto případě byly zúročeny nemalé zkušenosti všech pracovníků pečovatelských služeb, kteří svými připomínkami a postřehy z praxe pomohli vytvořit potřebná pravidla v rekordně krátkém čase a v takové kvalitě, která by splňovala požadavky a očekávání inspektorů kvality. Krajský úřad Jihomoravského kraje mohl tedy žádosti o registraci vyhovět a bylo vydáno rozhodnutí o registraci poskytovatele sociálních služeb.

2.1 Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory v Brně Střediska pečovatelských služeb registrovaná pod Statutárním městem Brnem mají ve všech případech zaregistrovány minimálně dvě služby uvedené v zákoně o sociálních službách. K tomuto kroku přispěla analýza stávajících příjemců sociálních služeb, jejich požadavků na služby a možností nového zákona. Pouze zaregistrováním více služeb mohl být zachován takový rozsah péče, na který byli stávající klienti zvyklí. Všechny poskytované služby se mohou vzájemně prolínat a jedna druhou vhodně doplňovat podle individuálních požadavků příjemce služby. Výsledkem je tak možnost zajistit komplexní péči o klienta, což může příznivě ovlivnit jeho sociální situaci a umožnit mu tak déle setrvat v jeho přirozeném prostředí.

26

V následující tabulce jsou tato střediska uvedena včetně adresy jejich sídla a v posledním sloupci jsou uvedeny všechny zaregistrované služby jednotlivých středisek. Toto je tedy současný stav, platný od 1. ledna 2007. Tabulka č. 3: Seznam středisek Pečovatelských služeb Statutárního města Brna Název

Sídlo

Poskytované služby12

Pečovatelská služba Brno – sever

Rotalova 13, Brno

§40, 44

Pečovatelská služba Brno – střed

Lipová 31, Brno

§ 40, 45

Pečovatelská služba Brno – Královo Pole

Ptašínského 312/9, Brno

§ 40, 44, 46, 58

Pečovatelská služba Brno – Žabovřesky

Horova 28, Brno

§ 40, 44 a 45

Pečovatelská služba Brno – Židenice

Jamborova 3253/61, Brno

§ 40, 44 a 45

Pečovatelská služba Brno – Bystrc

Vondrákova 620/7, Brno

§ 40, 44 a 45

§ 40 – Pečovatelská služba § 44 – Odlehčovací služby § 45 – Centra denních služeb – poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. § 46 – Denní stacionáře – pravidelné služby osobám se sníženou soběstačností. § 58 – Domy na půl cesty – pobytové služby pro osoby zpravidla do 26 let, pro začlenění těchto osob do společnosti.

Přehled nestátních služeb je sestaven do tabulky, která tvoří přílohu práce číslo 2.

2.2 Dostupnost poskytovatelů sociálních služeb Pro většinu uvedených sociálních služeb platí, že je mohou využívat osoby s trvalým pobytem na území města Brna, na území příslušné městské části, případně na území, které daná pečovatelská služba má v kompetenci; výjimku tvoří Domovy pro seniory a některé typy pobytových služeb, které mohou uspokojit i mimobrněnské žadatele. Zahájení poskytování požadovaných služeb příjemci předchází určitý proces, ve kterém se z žadatele o sociální služby může stát jejich příjemce. Je tedy v zájmu poskytovatele, aby během celého procesu dokázal sbírat a předávat takové informace, které přímo souvisí s poskytováním sociálních služeb. Pokud se žadatel a poskytovatel dohodnou na využití služeb, dochází k uzavření smlouvy o poskytování služeb.

12

Registrované služby dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách

27

Právě Smlouva o poskytování služeb je možná tím nejtypičtějším příkladem změn, které přinesl nový zákon o sociálních službách. Jde především o rovnost subjektů, tedy poskytovatelů a příjemců. Vztahy nabývají formy vztahu mezi zákazníkem a prodávajícím na pomyslném trhu sociálních služeb. Smlouva o poskytování sociálních služeb nahradila do té doby jednostranné Rozhodnutí, vydávané příslušným městským úřadem.

2.3 Porovnání jednotlivých služeb z hlediska kapacity a dostupnosti Přílohu této práce č. 3 tvoří tabulka, ve které jsou seřazeni poskytovatelé sociálních služeb v městě Brně. I když kapacitní ukazatele nejsou vždy vyjádřeny stejnou veličinou, z uvedeného vyplývá, že původní městské pečovatelské služby mají daleko větší kapacitu poskytovaných služeb než nově vznikající nestátní neziskové organizace. Služby městských pečovatelských zařízení jsou tradiční, většina přetrvává již z doby socialismu a klienti se na ně obracejí s důvěrou ve státní instituce. Naproti tomu jsou tyto instituce bohužel často svázané schvalovacími procesy a kontrolními mechanismy pověřené městské části, jejichž změny jsou obtížné a zdlouhavé. V některých případech nelze pružně reagovat na požadavky klientů a změny na trhu zprostředkovaných služeb – např. dodavatele stravy. Také jejich dostupnost je omezena časově, většina pečovatelských služeb poskytuje služby pouze v pracovních dnech v době od cca 6,00 hodin do cca 16,00 hodin, o sobotách a nedělích je zajištěn pouze rozvoz obědů. Výjimku tvoří odlehčovací služby13, kde je provoz nepřetržitý, ve většině zařízení celoroční. Jejich kapacita je však nízká, zdaleka nestačí pro uspokojení všech žadatelů o tyto služby. Zajištění večerních a víkendových služeb pracovníků v sociálních službách v terénu může být v budoucnu další možností rozšíření nabízených služeb. Nestátní služby, občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti mají oproti „státním“ pečovatelským službám výhodu, že mohou poskytování služeb individuálněji přizpůsobit svým klientům zpravidla proto, že poskytují své služby užšímu okruhu klientů, kterým jsou schopny nabízet různé typy, často i neregistrovaných služeb a ve své nabídce nejsou tolik omezeny zdravotním stavem klienta. Často se také specifikují přímo na klienty, kterým nemohou být poskytnuty služby od městských zařízení. Kapacita těchto zařízení 13

Odlehčovací služby - forma krátkodobé pobytové služby, která je podrobněji popsána ve třetí kapitole této práce.

28

není velká, protože péče o náročného klienta ve smyslu zdravotním vyžaduje více času, a proto není možné takovou službu poskytovat zároveň velkému počtu klientů. Specifickou oblastí sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené občany jsou Domovy pro seniory a Domovy se zvláštním režimem, jejichž nedostatečná kapacita je dlouhodobým problémem a zcela nenaplňuje uspokojení potřeb občanů města Brna. Dostupnost těchto služeb se stále zhoršuje se stárnutím populace na území města Brna a jejich nedostatečnými možnostmi setrvat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Tato skutečnost však představuje celospolečenský problém, přesahující hranice města i státu.

2.4 Instituce zabývající se péčí o seniory a propojení mezi nimi Pojem instituce má více významů. V oboru sociologie znamená obecně praktikovaný, schvalovaný a předávaný způsob jednání. V běžné řeči bývá používán v souvislosti s úřady, státními i nestátními organizacemi, ale v sociální oblasti mezi instituce také řadíme například společenské a příbuzenské vztahy. Nejvýznamnější institucí z pohledu seniorů jsou především rodinní příslušníci nebo známí v jejich okolí, kteří zprostředkovávají seniorům kontakt se sociálním prostředím. Těm osobám, které nemají žádné rodinné příslušníky, nebo se s nimi z jakýchkoli důvodů nestýkají, mohou výše zmíněné kontakty zprostředkovat známí v jejich okolí. Spolupráce s rodinnými příslušníky nebo známými je pro ostatní instituce nezbytná pro kvalitní poskytnutí péče. Nejvýznamnější státní institucí v sociální oblasti je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho úloha spočívá v zastřešení celého systému sociálních služeb v České republice. Získáváním a přerozdělováním dotací ze státního rozpočtu zajišťuje jejich chod a dostupnost pro potřebné občany. Od ledna roku 2012 dochází k zásadní změně v oblasti vyplácení sociálních dávek. Tato agenda byla z obecních úřadů převedena na Úřady práce, což způsobilo nemalé potíže mnoha stávajícím příjemcům dávek a sociálních služeb, zejména v počátečních měsících roku 2012. Potíže v této oblasti však přetrvávají i nadále, například žádosti o příspěvek na péči jsou vyřizovány i s více než ročním zpožděním. Pokud nemá klient dostatek vlastních prostředků na pořízení potřebné péče, může se dostat do velmi složité sociální situace. Koncepce současného a předchozího vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v této situaci může být nezávislému, ale i závislému pozorovateli nejasná. Zásahy, které jsou v systému prováděny, celou situaci dle

29

mého názoru neřeší, často ji spíše komplikují, a to jak stávajícím, tak i novým žadatelům. Velké potíže například způsobilo zavedení nového softwarového vybavení současně s přechodem kompetencí na Úřady práce. Už samo zařazení seniorů a zdravotně znevýhodněných občanů pod Úřady práce je velmi kontroverzní, nehledě na to, že před přechodem pod tuto instituci výplata příspěvku na péči tak komplikovaná nebyla a žádosti byly vyřizovány rychleji. Další instituce, se kterými přímo spolupracují střediska pečovatelských služeb a naopak, jsou zdravotnická zařízení jako například nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, doléčovací a rehabilitační centra. Propojení mezi nemocnicí a ostatními institucemi, zejména pečovatelskou službou patří mezi jedno z nejčastějších. Stávající klienti bývají velmi často hospitalizováni v nemocnicích vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu. Stejně tak novými klienty pečovatelských služeb se často stávají pacienti právě propuštěni z hospitalizace. Po ukončení hospitalizace je klient propouštěn do domácího ošetření a to bývá jedním z nejčastějších impulsů pro zavedení pečovatelské služby. Sociální pracovníci v nemocnicích, kteří se zabývají sociální situací pacienta, po dobu hospitalizace zjistí, že pacient nemá v běžném životě možnost kvalitní péče o svou osobu a kontaktují příslušnou pečovatelskou službu dle místa bydliště. Po propuštění je provedeno šetření v domácnosti sociální pracovnicí a dochází k obvyklému postupu až po uzavření smlouvy a zahájení poskytování služeb dle přání klienta. Nebo může být pacient přeložen do některého z výše zmíněných zdravotnických zařízení, spadajících pod nemocnice, do kterých jsou umisťováni pacienti, jejichž zdravotní stav ještě neumožňuje návrat do domácího prostředí a u kterých je nastavena například rehabilitace a snaha o zlepšení aktuálního zdravotního stavu a motivace k návratu do běžného života. Například pacienti trvale upoutáni na invalidní vozík se zde učí základním dovednostem – přesunu z vozíku na lůžko a naopak, zvládání základních hygienických potřeb. Kontakt se společenským prostředím zde ovšem zajistit nelze, protože zařízení v mnoha případech připomínají nemocnice. K tomuto může být využito jiného typu sociálních služeb, tzv. Odlehčovacích služeb, které poskytují krátkodobé pobyty sloužící k překlenutí a návyku na běžné sociální prostředí. Specifickou institucí jsou Domovy pro seniory, které poskytují dlouhodobé a trvalé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Senior již nemůže dále setrvávat ve svém přirozeném prostředí. Tuto situaci je možné identifikovat několika způsoby. Potřebná osoba narušuje soužití v domě, rodinní příslušníci pozorují

30

degenerativní změny, ošetřující lékař nazná, že osoba je ve špatném zdravotním stavu, zapříčiněném zanedbanou péčí o sebe sama. Tato služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba je placená. 14 Domovy pro seniory jsou institucí, která nastupuje ve chvíli, kdy pečovatelské služby svou činnost u klienta končí. Vzhledem k tomu, že jejich kapacita je nejen v Brně velmi nedostatečná, bývá pečovatelská služba institucí, která pomáhá klientovi překlenout dlouhodobé čekací lhůty.

2.5 Shrnutí poznatků o poskytovatelích sociálních služeb v městě Brně a jejich příjemcích V Brně působí jednak zmíněné státní instituce a velká řada nestátních organizací a zájmových sdružení. Skutečnost, že se jedná o velkoměsto, má tedy na jedné straně spoustu výhod – poskytovatelů je více, klienti si mohou vybírat z širší nabídky služeb, funguje něco jako „konkurence“ i když s některými omezeními. Na druhé straně je žadatelů o služby velký počet, zůstávají ve větší anonymitě a často se stávají obětí podvodníků, kteří se za poskytovatele služeb pouze vydávají. Díky udržení tradičních poskytovatelů sociálních služeb Statutárním městem Brnem, vhodně doplněných nestátními organizacemi a zájmovými sdruženími je v městě Brně zajištěna celkem široká nabídka sociálních služeb. Informovanost ve společnosti o těchto službách je ovšem poměrně nízká. Někteří lidé nevěnují dostatečnou pozornost potřebám seniorů a ostatních sociálně slabých skupin. Situaci řeší impulsivně a velmi často pozdě. Senioři v mnoha případech přeceňují svoje možnosti postarat se o sebe i v pozdním věku, a také často spoléhají na své příbuzné, že se o ně postarají, až nebudou moci se o sebe starat sami. Tento dojem bývá často mylný. Je tedy nutné stále reagovat na nové podněty od příjemců, pomáhat jim a jejich rodinným příslušníkům zorientovat se v problematice sociálních služeb. K tomu by mohlo přispět například rozšíření povědomí o nabízených sociálních službách. Poskytovatelé by měli více vzájemně spolupracovat, odstraňovat překážky a problémy zjištěné při zajištění péče,

14

Portál MPSV [databáze online]. Dostupné na WWW
31

přizpůsobovat tak poskytování služeb potřebám obyvatel druhého největšího města České republiky a v neposlední řadě nezapomínat na efektivní využívání zdrojů v rámci státního rozpočtu a Evropské unie.

32

3. Pečovatelská služba Brno-sever Pečovatelská služba Brno-sever se sídlem na ulici Rotalova 13, Brno pečuje o občany, kteří mají trvalé bydliště na území městské části Brno-sever, a také zajišťuje služby pro občany žijících v původní oblasti obvodu Brno 3 – tato oblast je vymezená zmiňovaným Statutem města Brna. V současné době probíhá jeho připomínkování a jednání o změnách a doplnění. Pečovatelská služba Brno-sever, má zaregistrovány dvě služby, a sice Pečovatelskou službu dle § 40 a Odlehčovací služby dle § 44 zákona 108/2006 Sb. Cílem pečovatelské služby je poskytovat kvalitní služby v souladu s principy, které si pečovatelská služba stanovila tak, aby bylo naplněno její poslání: 

poskytovat podporu klientům pečovatelské služby v zájmu udržení zachovaných dovedností a schopností v rámci sebeobsluhy a v rámci zajištění chodu domácnosti,



poskytovat podporu klientům pečovatelské služby při obstarávání osobních záležitostí, uplatňování jejich práv a zájmů a poskytování základního sociálního poradenství,



poskytovat podporu klientům pečovatelské služby v udržení sociálních kontaktů a začlenění do společnosti,



podporovat aktivitu a iniciativu klienta v řešení jeho nepříznivé situace.

Úplné znění veřejného závazku Pečovatelské služby Brno-sever tvoří přílohu č. 4 práce.

3.1 Průběh pečovatelské služby od podání žádosti až po zavedení a poskytování služby Fáze jednání – ve většině případů se žadatel obrátí na pečovatelskou službu dle místa trvalého pobytu, a to buď telefonicky, nebo navštíví Středisko pečovatelské služby. Příslušná sociální pracovnice seznámí žadatele, případně jeho rodinné příslušníky se službami, které může jako klient od pečovatelské služby požadovat, občan vyplní žádost o poskytování sociální služby (příloha č. 5 a 6) a je seznámen s vnitřními pravidly organizace (příloha č. 7 a 8). Někdy situace občana vyžaduje návštěvu sociální pracovnice přímo v jeho domácnosti a žádost je vyplněna na místě. Pracovnice provádí tzv. sociální šetření, sestaví individuální plán služby „na míru“ každému klientovi a případně představí pracovnici v sociálních službách – pečovatelku, která bude dohodnuté úkony u klienta provádět.

33

Po získání potřebné dokumentace je vytvořen spis klienta, do kterého může kdykoli nahlížet a doplňovat rozhodné skutečnosti – například pokud dojde ke změně jeho příjmu, zdravotního stavu apod. Veškeré údaje osobního resp. citlivého charakteru zůstanou důvěrné a přístupné pouze omezenému okruhu oprávněných osob. Nakládání s těmito údaji a jejich evidence podléhá přísnému bezpečnostnímu režimu. Veškeré osobní údaje, s nimiž pracujeme a které evidujeme, jsou zpracovávány se souhlasem těch, kterých se týkají (příloha č. 9). Respektujeme tak ustanovení zákona 101/2000 Sb. na ochranu osobních údajů. Finanční hledisko poskytované služby – žadatel je před uzavřením smlouvy seznámen s aktuálním ceníkem služeb, o způsobu objednání, zajištění, rozšíření, přerušení, resp. zrušení služeb a úhrady za poskytnuté služby; všechny tyto skutečnosti jsou uvedeny ve smlouvě, jejíž přílohou je také kompletní ceník služeb (příloha č. 10 a 11). V případě zavedení terénní a ambulantní služby je klientovi vyhověno v co nejkratší době, což by mělo pomoci k okamžitému zlepšení jeho sociální situace. Například jednoho z manželů odvezou nečekaně do nemocnice, doma zůstane druhý, který není schopen si sám zajistit stravu, a tak se na nás obrátí a my jsme schopni mu do dvou pracovních dnů zřídit smlouvu o poskytování terénní služby – dovážky obědů. Nebo v domě, kde občan bydlí, dojde k havárii vody – může tak okamžitě využít služeb hygienického střediska.

3.2 Popis jednotlivých činností Pečovatelské služby Brno-sever Jak jsem zmínila v úvodu práce, již více než patnáct let pracuji v sociálních službách, a to právě na městské části Brno-sever. Po propuštění z předchozího zaměstnání pro nadbytečnost jsem v roce 1995 nastoupila jako pečovatelka rozvozu stravy. Byla to příjemná změna oproti kancelářské práci, kterou jsem doposud vykonávala. Práce s lidmi mě velmi zaujala, a když mi bylo nabídnuto přejít na ekonomickou pozici, která odpovídala mému vzdělání, neváhala jsem. Tato pozice doposud v naší pečovatelské službě nebyla, některé činnosti vykonávaly sociální pracovnice. Postupně jsem vytvořila potřebnou agendu, která se skládá ze zajištění chodu celého zařízení a přenosem informací mezi zřizujícím úřadem městské části. Podstatnou část mé pracovní náplně

34

tvoří také příprava a sledování rozpočtu, jeho čerpání a vyhodnocování efektivnosti vynakládaných prostředků. Popis jednotlivých činností našeho zařízení tak vychází z mého vlastního pohledu a dlouholetých pracovních zkušeností. 3.2.1 Terénní pečovatelská služba - § 40 zákona 108/2006 Sb. V současné době máme k dispozici šest terénních pracovníků v sociálních službách, kteří mají náležité vzdělání k provádění potřebných úkonů pečovatelské služby. Tito pracovníci denně připravují plán pochůzek ke klientům, kteří mají uzavřenou smlouvu o poskytování úkonů pečovatelské služby. Samotná práce začíná přibližně v 7.00 hodin ve všední dny. Prvním z úkonů bývá ranní hygiena, podání snídaně a ranních léků. Dále pokračují přes nákupy, pochůzky a drobné úklidy domácností, příprava a podání oběda, poledních léků, dohled nad klientem. Práce obvykle končí v 15.30 hodin. Pečovatelé vypisují měsíční výkaz o provedených službách, který po podpisu klientem slouží jako podklad pro výpočet úhrad za poskytnuté služby. Ve své činnosti spolupracují se svými nadřízenými, se kterými také řeší nečekané krizové situace. 3.2.2 Rozvoz obědů - § 40 zákona 108/2006 Sb. Tradiční, klienty velmi oblíbenou a vyhledávanou službou je dovážka obědů. Pečovatelská služba Brno-sever má v současnosti k dispozici šest vozidel na rozvoz stravy. Posádka vozidla (řidič a dvě pečovatelky) každý den zkontroluje vozidlo a připraví jídlonosiče před odjezdem do jídelny. V jídelně naplní pečovatelky předem objednanou stravu do jídlonosičů popsaných jmény klientů. Každý klient dodává své dvě vlastní nádoby, které jsou námi označeny jménem klienta a barevně odlišeny dietní obědy. Pečovatelská služba má k dispozici také několik náhradních nádob pro případ, že by některého z klientů nezastihla doma a neměla tak k dispozici nádobí na druhý den. Potom začíná vlastní rozvoz. Každé vozidlo má předem stanovenou trasu, na každé z šesti tras je přibližně 90 obědů. Pečovatelská služba tak denně rozveze více než 500 ks obědů. Jedním vozidlem (cca 90 obědů) zajišťujeme rozvoz obědů také o sobotách a nedělích. Každá posádka také vede předepsanou evidenci o rozvezených, případně odhlášených obědech. Tato evidence slouží jako podklad pro výpočet úhrady za dovážku obědů. Pečovatelky u rozvozu stravy také spolupracují se svými nadřízenými, se kterými také neprodleně řeší neobvyklé situace. Během mé praxe se již několikrát stalo, že správné posouzení a řešení krizové situace zachránilo lidský život.

35

3.2.3 Středisko osobní hygieny - § 40 zákona 108/2006 Sb. Dalším z úkonů pečovatelské služby je také pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. Naše bezbariérové zařízení je vybaveno koupelnou se třemi vanami, přičemž jedna z nich je vířivá lázeň a jedna z nich je vybavena zvedacím zařízením a je tedy vhodná zejména pro špatně pohyblivé klienty nebo klienty trvale upoutané na invalidní vozík; dále sprchovým koutem a třemi pedikérskými boxy. Také poskytujeme kondiční masáže a praní prádla. Prádelna je vybavena pěti pračkami, sušičkou, mandlem a ke službám patří také žehlení a drobné opravy prádla. Služeb hygienického střediska mohou využívat klienti s platnou smlouvou po předchozím objednání, kteří mohou docházet z ulice nebo jsou sváženi vozidlem pečovatelské služby. Úkony a dohled nad klienty provádí vyškolený personál. Tyto fakultativní úkony jsou také obsaženy v ceníku pečovatelské služby a úhrada za ně je vybírána přímo ve středisku ihned po provedení úkonu a zahrnována do celkových příjmů pečovatelské služby. Za přípravu, jednání s klientem, uzavření smlouvy, vedení předepsané dokumentace, provádění a kontrolu všech výše uvedených služeb zodpovídají tři sociální pracovnice, které mají oblast působnosti Pečovatelské služby Brno-sever rozdělenou do tří tzv. okrsků podle místa bydliště. Toto dělení je výhodné zejména při provádění sociálních šetření v domácnostech klientů. Veškerá dokumentace a podklady o prováděných službách je zpracována a uložena dle spisového a skartačního řádu organizace. Jednou měsíčně jsou vypočteny úhrady a klienti obdrží složenku na jejich zaplacení. 3.2.4 Odlehčovací služby - § 44 zákona 108/2006 Sb. Jak uvádím v kapitole 2.1, bylo po změnách v legislativě vhodné zaregistrovat více služeb, uvedených v zákoně o sociálních službách. V případě našeho zařízení se jedná o Odlehčovací služby. Pouze zaregistrováním také této služby mohl být zachován potřebný rozsah péče, na který byli stávající klienti zvyklí, a mohlo být plně využito již vybudované zázemí pro tehdejší Přechodný pobyt 15. Poskytování této služby se tedy realizuje přímo v našem zařízení Pečovatelské služby Brno-sever, Rotalova 13, Brno. Je zde k dispozici patnáct lůžek na dvou- a tří- lůžkových pokojích. V zařízení je také kuchyňka pro přípravu a podávání dovezené stravy a společenská místnost, která slouží zároveň jako jídelna. Zařízení má nepřetržitý provoz. V pracovní době vykonávají službu

15

Dříve používaný termín pro krátkodobé pobyty seniorů.

36

dvě pracovnice v sociálních službách – pečovatelky – pod dohledem registrované zdravotní sestry. Činnost těchto pracovnic vychází z principu činnosti pečovatelek v terénu. Jedná se tedy o dohled nad klientem, podání stravy, podání léků, pomoc při hygieně, úklid a praní prádla. Mimo pracovní dobu, o víkendech a státních svátcích vykonává službu jedna zdravotní sestra. Impulsem pro vyhledání těchto služeb jsou zpravidla následující situace: 

klient je v domácím prostředí, starají se o něj rodinní příslušníci a potřebují čerpat dovolenou,



klient je v domácím prostředí, které potřebuje rekonstrukci,



klient odchází z nemocnice a v našem zařízení si postupně zvyká na domácí prostředí,



klient odchází z nemocnice, nemůže být bez dohledu další osoby a čeká na umístění v zařízení s trvalým pobytem (Domov pro seniory).

Pro umístění v tomto zařízení musí klient splňovat určité předpoklady. Jeho pobyt v našem zařízení je zcela dobrovolný a může kdykoli odejít. Klient by měl být alespoň částečně pohyblivý (po bytě), částečně orientovaný v čase a prostoru, aby svým chováním nenarušoval pobyt ostatních klientů. Každý klient má k dispozici lůžko, noční stolek a skříň k uložení osobních věcí. Pokoje jsou vybaveny TV přijímači, jedním stolem a židlemi dle počtu lůžek. Na pokojích je signalizační zařízení pro přivolání službu konající sestry. Cennosti a případnou větší finanční hotovost lze uložit v trezoru oproti potvrzení. Klienti si mohou po dohodě přinést také některé drobné předměty, například fotografie, oblíbený hrnek, či přenosné rádio. Celkově jde o to, aby jejich pobyt co nejvíce připomínal domácí prostředí. Využíváme také služeb studentů různých škol se sociální tematikou, kteří během své praxe chodí do našeho zařízení a připravují si pro naše klienty různé programy, například hudební vystoupení, jednoduché pracovní činnosti anebo předčítají knihy a hrají s klienty společenské hry. Klienti jsou umisťováni na dobu určitou max. 3 měsíce nebo kratší. Některým klientům ve výjimečných situacích je pobyt prodloužen na nezbytně nutnou dobu – například nástup do Domova pro seniory se již blíží a klienta není vhodné přemisťovat a vytrhávat jej tak z prostředí, na které si již přivykl.

37

Návštěvy rodinných příslušníků a známých nejsou v našem zařízení nijak omezeny, dbáme pouze toho, aby jejich přítomnost nenarušovala chod zařízení a neobtěžovala ostatní ubytované klienty. Jediné omezení je v době chřipkových a jiných infekčních epidemií. Sociální šetření před příjmem do zařízení provádí vedoucí pečovatelské služby buď v domácnosti klienta, nebo v zařízení, kde se zrovna nachází. Vedoucí pečovatelské služby také zodpovídá za přípravu, jednání s klientem, uzavření smlouvy, vedení předepsané dokumentace, provádění a kontrolu všech výše uvedených služeb. Úhrady za poskytované služby se vypočítávají měsíčně, případně při ukončení pobytu. V případě pobytové služby bývají objednací termíny zpravidla delší, v závislosti na volných místech v zařízení odlehčovacích služeb. Klient pobytové služby musí splňovat kritéria pro umístění v zařízení, zejména musí být částečně pohyblivý – alespoň po bytě, a částečně orientovaný v čase a prostoru. Naše zařízení je otevřené a klienti tedy mohou volně odcházet a přicházet do zařízení po dohodě s personálem. Nebývá však výjimkou, že je do našeho zařízení umístěna osoba, která se nečekaně ocitne v tak nepříznivé situaci, že je potřeba ji vyřešit okamžitě. Jeden příklad za všechny: manželé seniorského věku, žijící v rodinném domě zjistili ve čtvrt na deset večer, že jim praskla zeď v kuchyni, v půl desáté již nešlo otevřít vchodové dveře, které byly zkřížené, dům museli opouštět oknem oblečeni, tak jak byli, tedy v pyžamu a noční košili se dívali, jak se jim zřítila polovina domu. V této nezáviděníhodné situaci jsme měli možnost poskytnout oběma manželům pobytovou službu, kterou využívali do doby přidělení obecního bytu. Nyní je již domek opraven a tito lidé jsou našimi stálými klienty. Naším zařízením od doby jeho založení (tehdy jako Přechodný pobyt) v roce 1993 prošly již stovky více či méně spokojených klientů, kteří u nás nalezli pomoc v řešení nepříznivé sociální situace, a kterým pobyt u nás nabídl další možnosti seberealizace. Všichni pracovníci našeho zařízení jsou náležitě vzděláváni, jsou schopni se vzájemně na jednotlivých úsecích zastupovat, což usnadňuje řešení zejména nečekaných situací.

3.3 Organizace a financování Pečovatelská služba Brno-sever je součástí městské části Brno-sever, Bratislavská 70, Brno. Organizačně je začleněna pod odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Vedoucí

38

odboru je přímou nadřízenou vedoucí pečovatelské služby a má pravomoc podepisovat smlouvy jménem poskytovatele. 3.3.1 Personální zajištění Evidence docházky a výplaty mezd je v kompetenci personálního oddělení úřadu, pro které zpracovává podklady vedoucí pečovatelské služby. Ta také navrhuje osobní ohodnocení a odměny pracovníkům. Nové pracovníky přijímá tajemník Úřadu městské části Brno-sever na základě návrhu vedoucí pečovatelské služby nebo výběrového řízení. V současné době je na Pečovatelské službě Brno-sever zaměstnáno celkem 38 pracovníků na hlavní pracovní poměr a 8 zdravotních sester na Dohodu o pracovní činnosti. Pečovatelky u rozvozu stravy jsou zaměstnány na zkrácený pracovní úvazek 7,5 hodiny denně. Jejich práce však nespočívá pouze v dovozu stravy a vedení předepsané dokumentace, ale stále více se orientuje na přímou komunikaci s klienty a s tím související administrativní činnost, zejména při vytváření individuálních plánů klientů. Všechny pečovatelky jsou tedy zařazeny jako pracovníci v sociálních službách a musí tak splňovat předepsané vzdělání. Minimálním předpokladem pro výkon činnosti je absolvování akreditovaného kursu „Pracovník v sociálních službách“ a každoročně je povinností každého pracovníka absolvovat 24 hodin vzdělávání v rámci vykonávané profese. Všechny zdravotní sestry musí být akreditované zdravotní sestry s minimálně pětiletou praxí u lůžka. V následující tabulce je uvedeno rozložení a počty pracovníků v Pečovatelské službě Brno-sever. Tabulka č. 4: Organizační schéma zaměstnanců pečovatelské služby Brno-sever 1 vedoucí pečovatelské služby Brno-sever 1 1 1 ekonomka, sociální sociální zástupce pracovnice pracovnice vedoucí 2 2 pečovatelky pečovatelky v terénu v terénu 4 4 pečovatelky pečovatelky rozvozu stravy rozvozu stravy

1 sociální pracovnice 2 pečovatelky v terénu 4 pečovatelky rozvozu stravy

1 koordinátorka odlehčovacích služeb 2 pečovatelky

1 koordinátorka hygienického střediska 4 pečovatelky

1 vedoucí řidičů 6 řidičů

8 zdravotních sester

Zdroj: vlastní zpracování

Správu majetku a rozpočtu zajišťuje finanční odbor úřadu, který zpracovává podklady od ekonoma pečovatelské služby. Je tedy v mojí kompetenci navrhovat, sestavovat rozpočet,

39

čerpat a kontrolovat čerpání rozpočtu Pečovatelské služby Brno-sever, nakupovat a evidovat majetek a materiál potřebný k provozu pečovatelské služby, včetně placení a vyúčtování provozních záloh na energie. 3.3.2 Financování Rozpočet Pečovatelské služby - § 4351 a Odlehčovacích služeb - § 4359 je součástí rozpočtu městské části Brno-sever. Zdroje financování činnosti jsou tři: ze státního rozpočtu MPSV prostřednictvím Magistrátu města Brna pod ÚZ 0172, vlastní prostředky městské části (úhrady od klientů) a dotace ze státního rozpočtu MPSV prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kód 13305. Tabulka č. 5: Rozpočet pečovatelské služby v roce 2012 (v tis. Kč)

Mzdové prostředky vč. odvodů Materiálové výdaje Energie Služby Opravy a udržování Investice Celkem Zdroj: vlastní zpracování

§ 4351 – Pečovatelská služba - výdaje

§ 4359 – Odlehčovací služby - výdaje

ÚZ 0172

vl. prostředky

13305

ÚZ 0172

vl. prostředky

13305

7100

420 150 780 450 200 0 2000

990

4800

710

990

4800

380 100 320 300 100 0 1200

7100

710

Z uvedené tabulky tedy vyplývá, že Pečovatelská služba Brno-sever je financována ze tří zdrojů. Podstatnou část tvoří prostředky z Ministerstva práce a sociálních věcí cca 70 %, druhou největší částí jsou vlastní prostředky za poskytované služby vybrané přímo od klientů cca 20 % a třetí část tvoří dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, u kterého je služba zaregistrována cca 10 %. Za povšimnutí stojí zejména část financování z vlastních prostředků. Tuto tvoří úhrady od klientů, kterým jsou služby poskytovány. Původním záměrem bylo, aby příjmy od uživatelů tvořily větší procento financování služby. Protože maximální výši úhrad za tyto služby stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška 505/2006 Sb. v platném znění, není v silách poskytovatelů tento záměr naplnit. Zejména od ledna roku 2011, kdy byl příspěvek na péči v I. skupině závislosti snížen z 2000 Kč na 800 Kč, jsme zaznamenali pokles příjmů od uživatelů. Základní činnosti jsou hrazeny přednostně z příspěvku na péči. Přesáhne-li sjednaný rozsah služeb částku příspěvku, hradí se tento rozdíl z příjmů uživatele. Protože senioři všeobecně patří k nízkopříjmové skupině obyvatel, nemají často dostatek prostředků na financování služeb.

40

Další překážkou je, že pečovatelská služba nemá ze zákona možnost zjišťovat, jestli má její klient přiznaný příspěvek na péči, a proto dochází v mnoha případech ke skutečnosti, že tato informace zůstane utajena a klient tak nehradí úkony ve výši, v jaké by měl. Kontrolu využití příspěvku na péči má v kompetenci správa sociálního zabezpečení, která schvaluje přiznání tohoto příspěvku. Není tak dostatečně zajištěno využití prostředků ze státního rozpočtu tak, aby se většina vynaložených prostředků vracela zpět do systému, jak bylo v původním záměru schvalování zákona.

3.4 Konkurence v městské části Brno-sever Jak již bylo zmíněno, zavedením příspěvku na péči ve stávající podobě byla dána příjemcům služeb možnost volby poskytovatele sociálních služeb. Mohou tak volit mezi různými typy poskytovatelů jako jsou státní služby, rodinní příslušníci, nestátní organizace a zájmová sdružení. Většina z našich stávajících i potencionálních klientů však dosáhla penze ještě v době, kdy nebyly tyto možnosti rozšířené a mají problém se zorientovat ve škále poskytovatelů, kteří jim nabízejí své služby. Nejen v zájmu těchto občanů sleduje Pečovatelská služba Brno-sever možné „konkurenty“ v oblasti poskytování péče na svěřeném území města Brna. Protože se jedná o oblast nevýdělečnou, nemůžeme hovořit o konkurenčním boji v pravém slova smyslu. Všichni dostupní poskytovatelé by měli být motivováni zejména morálními hledisky vykonávané profese. Není překvapující, že i mezi těmito poskytovateli se najdou výjimky. Jako „státní“ instituce s mnohaletými zkušenostmi považujeme za svou povinnost sledovat chování některých subjektů a v případě zjištění nějakého závadného jednání se pokoušíme o nápravu situace. Jednotliví poskytovatelé se převážně specifikují na jednotlivé služby, zejména na dovoz a zprostředkování stravy. Některé firmy zabývající se veřejným stravováním se také pokoušejí o zprostředkování stravy obtížně pohyblivým spoluobčanům. Nabízejí dovoz předem objednané stravy vlastními vozidly nebo nabízejí odběr stravy v blízkosti bydliště těchto osob. Na Brně-sever se tak můžeme setkat s vozidly firem Šenkyříková, Kocourek, Sanus a Máj. Každá z těchto firem má však určitá omezení. U firmy Šenkyříková zajišťuje rozvoz obědů pouze pan řidič, který zazvoní u příslušného domu a čeká, až si klienti pro

41

jídlonosiče sami přijdou. V žádném případě tento způsob dovozu nemůže vyhovovat imobilním osobám. Z mého pohledu však v tomto případě není důležitý pouze obsah činnosti, ale také její forma. Naše pečovatelky musí oproti této „konkurenci“ být oblečeny podle pracovních předpisů, nesmí při rozvozu stravy kouřit a jejich celkový zevnějšek musí odpovídat povaze vykonávané profese. Naše vozidla musí splňovat přísná hygienická kriteria. Další je Jídelna Kocourek, která se pokouší také zprostředkovat dovoz obědů některým občanům. Jejich podmínka je však taková, aby v místě dovozu byli minimálně čtyři klienti. Vzhledem k věku cílové skupiny a jejímu zdravotnímu stavu je splnění této podmínky více než obtížné. Agentura Sanus je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1994. Je neziskovou organizací, která byla založena za účelem poskytování zdravotní péče a sociální péče pro klienty, kteří se ocitli v nepříznivé zdravotní, či sociální situaci.

16

Tato agentura se

více specializuje na komplexní péči o klienty, nemá tudíž takovou kapacitu pro rozvoz obědů, aby mohla uspokojit požadavky více klientů z MČ Brno-sever. Jídelna Máj, která se dlouhá léta zabývá závodním stravováním v samém centru Brna má v poslední době (cca pět let) nové provozovatele. Tito se snaží o vylepšení nevalné pověsti této vývařovny mezi občany městské části Brno-sever. Napadlo je zřídit kontaktní místo pro odběr obědů na sídlišti Lesná, kam by si mohli občané z blízkého okolí docházet. Za povšimnutí stojí fakt, že Pečovatelská služba Brno-sever odebírá pro svůj rozvoz stravy polovinu z dodávaných obědů právě v této jídelně. Dle mého názoru by bylo pro všechny zúčastněné strany lepší ponechat dovoz obědů na zavedené Pečovatelské službě a své úsilí do odvětví orientovat na zkvalitnění dodávané stravy, zejména výběrem prvotních surovin. Setkáváme se i organizacemi poskytujícími péči v domácnostech jako je družstvo Aksta, občanské sdružení Hewer, aj. Většina těchto institucí se orientuje na poskytování služeb v době, kdy není k dispozici úplná nabídka od naší pečovatelské služby, tedy v odpoledních a večerních hodinách a o víkendech a svátcích. Ceny za takto poskytované úkony jsou ve většině případů vyšší a kapacita těchto institucí omezená.

16

Dostupné na WWW
42

Z uvedených skutečností vyplývá jednoznačně, že v rozsahu a kapacitě poskytovaných služeb nemá Pečovatelská služba Brno-sever na svěřeném území žádnou konkurenci. V komplexnosti poskytované péče může PS Brno-sever konkurovat jenom občanské sdružení Sanus.

3.5 Anketa mezi příjemci Pečovatelské služby Brno-sever Metodou řízených rozhovorů jsem prováděla výzkum mezi skutečnými příjemci Pečovatelské služby Brno-sever. Cílem bylo za prvé zhodnocení spokojenosti klientů s poskytovanými službami v poměru cena a kvalita, a za druhé zjistit povědomí klientů o možnostech v pečovatelských službách. Dotazovala jsem se zejména na: a) spokojenost příjemců s poskytovanými službami b) vliv ceny pečovatelských a odlehčovacích služeb na jejich pořízení c) povědomí o jiných možnostech zajištění komplexní péče o vlastní osobu d) jak by stávající klienti řešili skutečnost, že by ani s pomocí PS Brno-sever nezvládali setrvat ve svém dosavadním prostředí. 3.5.1 Rozdělení dotazovaných klientů Příjemce Pečovatelské služby Brno-sever jsem rozdělila do čtyř skupin. První skupinu tvoří víceméně soběstační příjemci jedné či dvou služeb, nejčastěji se jedná o dovoz obědů a služby hygienického střediska. Těchto klientů má PS Brno-sever nejvíce cca 700, jelikož jí to umožňuje kapacita vozového parku a hygienického střediska. Z těchto příjemců bylo dotazováno asi 100 osob a z jejich odpovědí jsem vyvodila následující závěry: a) většina příjemců je se stávajícími službami spokojena; vždycky je co zlepšovat b) ceny považuje za přiměřené s výhradou ke kvalitě stravy c) dotazovaní příjemci by se poradili s rodinou nebo s pečovatelkou d) obdobná odpověď jako v bodě c). (Většina těchto klientů nepociťuje za důležité se touto situací nyní zabývat.) Druhá, méně početná skupina jsou příjemci terénních služeb ve smyslu pomoci péče o vlastní osobu, hygienu a domácnost. U těchto klientů jsou podávány léky, prováděny jednoduché ošetřovatelské úkony, dováženy obědy, nákupy a vyřizovány nejnutnější

43

pochůzky. Jedná se o poskytování služeb u přibližně 150 občanů městské části Brnosever. V této skupině většina dotazovaných příjemců v bodě: a) je spokojena b) ve většině případů považuje ceny za vysoké, ale péči potřebuje c) má již povědomí o ostatních poskytovatelích větší, protože většinou se snaží najít co nejvíce vyhovující řešení své situace d) jako velmi alarmující se ukazuje hodnocení tohoto bodu – i v tomto případě má většina příjemců tendenci tuto skutečnost podceňovat a bagatelizovat, často se mylně spoléhají na rodinné příslušníky, někteří si ani neuvědomují dopady takovéto situace. Z dotazovaných klientů má podanou žádost do Domova pro seniory pouze 10%, ostatní věří „že to nějak dopadne“, cca 1% dotazovaných nechce o Domově pro seniory „ani slyšet“. Třetí skupina je asi desetičlenná, tvoří ji nejkomplexněji „opečovávaní“ klienti naší služby. U těchto klientů poskytujeme téměř nepřetržitou péči, doplněnou ostatními poskytovateli, kteří zajišťují péči v odpoledních hodinách a o víkendech. Náklady na péči v domácnosti těchto klientů jsou vysoké a klienti platí vysoké částky za poskytované služby nám i ostatním poskytovatelům. Často ani nejvyšší příspěvek na zajištění takové péče klientovi nestačí. Ve všech bodech ankety byla naše služba hodnocena převážně kladně, co se týče posledního bodu, mají všichni tito klienti o Domov pro seniory požádáno nebo celodenní péči zajišťují mimo jiné také rodinní příslušníci. Čtvrtou skupinu tvoří klienti Odlehčovacích služeb. Většinou se jedná o krátkodobé pobyty, nepřesahující dobu tří měsíců, jak vyplývá z filozofie těchto služeb. Nezřídka však dojde k situaci, že Odlehčovací služby suplují problematiku umístění příjemců v zařízeních s trvalým pobytem. Dotazovaní příjemci odpovídali v bodě a) spokojeni b) nejčastější odpověď byla taková, že jinou možnost prostě nemají Body c) a d) byly v tomto okruhu příjemců posuzovány spíše zpětně a ve většině případů je závěr takový, že došlo k jejich podcenění.

44

3.5.2 Vyhodnocení cílů dotazování Cíle dotazování byly naplněny takto: 1. zhodnocení spokojenosti klientů s poskytovanými službami v poměru cena a kvalita -

většina těchto dotazů byla zodpovězena kladně. Příjemci často chválili náš personál za jeho profesionální a přitom lidský přístup.

2. zjistit povědomí klientů o možnostech v pečovatelských službách. -

zde je hodnocení výsledků výzkumu méně optimistické. Nadále přetrvává skutečnost, že mezi příjemci je nedostatečná informovanost o možnostech poskytování služeb tak, aby byly zajištěny základní potřeby obyvatel.

3.6 Shrnutí poznatků o poskytování služeb na území Brno-sever V městské části Brno-sever žije mnoho zájemců o poskytování sociálních služeb. Výstavbou sídliště Lesná v šedesátých letech 20. století se do této oblasti nastěhovalo velké množství obyvatel. Po uplynulých padesáti letech se z většiny těchto obyvatel stávají potenciální klienti naší Pečovatelské služby. Naším hlavním zájmem je uspokojit co nejvíce klientů s maximální úsporou nákladů na provoz. V tomto smyslu navrhuje Průša a kol. 17 jako prioritní uskutečnit především tato opatření: 

změnit systém výplaty příspěvku na péči tak, aby byl příjemcům v I. a II. stupni závislosti vyplácen formou poskytování pečovatelských služeb, kterým by tato péče byla proplácena příslušným obecním úřadem,



zavést evidenci osob – rodinných příslušníků, kteří zabezpečují péči o své blízké ve vlastní domácnosti a zvýšit tak kontrolu takto poskytované péče



zrušit cenovou regulaci výše úhrad za jednotlivé úkony pečovatelské služby ze strany státu, tím zrušit závislost poskytovatele služby na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu, stanovení výše úhrad převést přímo do kompetence poskytovatele služby, případně jeho zřizovatele.

K rozvoji pečovatelské služby i k posílení role obcí při jejich poskytování by rovněž přispělo větší zapojení příslušných obecních úřadů do systému plánování sociálních služeb. V tomto smyslu jde zejména o to, aby:

17

Průša, L. a kol., Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Praha: VÚPSV, 2009. ISBN 978-80-7416-048-6.

45



jednotlivé obce a města usilovala v rámci své koncepce bytové politiky o pozornost ve výstavbě malometrážních a bezbariérových bytů, v nichž by seniorům a zdravotně postiženým občanům mohly být efektivně poskytovány terénní sociální služby tak, aby došlo k oddálení potřeby poskytování péče v pobytových zařízeních,



při stanovení nájmu v obecních bytech brát ohled na seniory a zdravotně postižené osoby, aby nevznikal tlak na opouštění těchto bytů směrem do pobytových zařízení



při kolaudování důsledně dbát dodržování bezbariérovosti všech obchodů, kulturních zařízení a dalších objektů poskytujících veřejné služby,



mapování dopravní obslužnosti, tak aby vyhovovala cílovým skupinám osob a nedocházelo tak k jejich sociálnímu vyloučení (v nejširším smyslu slova) v důsledku její nedostatečné úrovně.18

Zamysleme se nad těmito opatřeními. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že jedinou předností zavedení příspěvku na péči je možnost volby mezi jednotlivými poskytovateli. K tomu, aby mohli smysluplně volit, však stávající klienti nemají ani možnosti ani potřebné informace. Přiznání příspěvku na péči závisí na posouzení stavu příjemce podle stanovených kriterií jedinou sociální pracovnicí, což může být nespravedlivé. Stanovená kriteria (popsaná v teoretické části práce) může každý sociální pracovník vyhodnotit jinak. Vzniká tu i prostor pro korupční chování. Přiznání příspěvku na péči je často zdlouhavé, nepřehledné a spojené s velkými administrativními náklady. Z vlastní zkušenosti vím, že žadatel čeká na přiznání příspěvku i více než jeden rok. I když je příspěvek vyplacen zpětně od podání žádosti, neřeší tato dávka momentální sociální situaci žadatele. Další komplikace nastávají při hospitalizaci příjemce příspěvku. Je nutné neustále sledovat a vyhodnocovat nárok na tuto dávku. Soudím, že zrušení příspěvku a poskytnutí sociálních služeb potřebným zdarma nebo za symbolickou cenu, tak jak tomu bylo dříve, by mohlo znamenat úsporu nákladů, zejména těch administrativních. V souvislosti s tímto opatřením by bylo nutné na úrovni obecních úřadů (městských částí) zajistit a sledovat potřebné spektrum sociálních služeb, které by mohly být dotovány

18

Kolektiv autorů, Pečovatelská služba v České republice. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80904668-0-7

46

z uspořených prostředků na nedokonalé a nedostatečně kontrolované poskytování příspěvku na péči. Podle mého názoru by bylo vhodnější celou koncepci péče o sociálně potřebné postavit obráceně, tzv. odspoda nahoru. Na základě informací o svých obyvatelích by měl mít místní úřad tu nejlepší schopnost určit, jaké služby jsou na jeho území požadovány, měl by mít o možných i nestátních poskytovatelích služeb náležitý přehled a prostřednictvím tohoto úřadu by měly být přidělovány veškeré dotace na jejich provoz. Pro pečující rodinné příslušníky by naopak na Úřadech práce mohl být obnoven systém péče o osobu blízkou, což by mohlo také přispět k řešení problematiky v oblasti nezaměstnanosti. Při současném způsobu vyplácení příspěvku na péči často dochází ke zneužívání situace jak stranou pečující tak i pečovanou. Cenová deregulace služeb by na druhé straně umožnila zůstat na trhu i dražším nestátním poskytovatelům, kteří by mohli poskytovat potřebné služby movitějším klientům nebo vhodně doplnit naše státní zařízení v nepřetržité péči. Pozornost nově vznikajících poskytovatelů by měla být zaměřena hlavě na pobytové služby, krátkodobé i dlouhodobé. Těchto míst je stále nedostatek.

47

Závěr Cílem práce jako celku bylo zhodnodit současnou situaci na trhu sociálních služeb v městské části Brno-sever a navrhnout možná řešení na zlepšení efektivnosti v této oblasti, a to na základě diskuze teoretických pramenů, vlastních zkušeností a analýzy poptávky po sociálních službách v městské části Brno-sever. Ve shrnutí třetí kapitoly jsem navrhla jako možné řešení zrušení příspěvku na péči v prvním a druhém stupni. Dle mého názoru jsou zejména tyto prostředky přidělovány nespravedlivě a využívány neefektivně. Za podstatnou chybu už na začátku považuji to, že byli senioři zařazeni do stejného systému příspěvků jako lidé zdravotně znevýhodnění. Senioři jsou skupinou specifickou a v mnohém odlišnou. Většina seniorů sice dříve nebo později splňuje předepsaná kritéria pro přidělení těchto prostředků, ne všichni tito lidé však zmíněnou dávku potřebují. Kvůli nedostatečné kontrole, která je na území tak velkého města jako je Brno prakticky nemožná nebo by byla velmi drahá a tudíž neefektivní, dochází velmi často ke zneužití těchto prostředků. Na druhé straně někteří potřební senioři o této dávce nevědí. Tyto prostředky by se prostřednictvím rozpočtu místních úřadů dostávaly ke konkrétním poskytovatelům, kteří by tak své služby mohli poskytovat zdarma vyjma stravného a fakultativních úkonů. Tím by se opět snížily náklady spojené s vybíráním úhrad a vymáháním nedoplatků. Klientům by odpadly náklady spojené s placením složenek nebo převodem prostředků. S více prostředky na provoz by bylo možné například stávající Pečovatelskou službu Brno-sever převést na nepřetržitý provoz, zvýšit počet zaměstnanců v přímé obslužné péči při zachování počtu vedoucích pracovníků, rozšířit odlehčovací služby a služby hygienického střediska. Realizace všech výše uvedených opatření ve svém komplexu přispěje k potřebnému rozvoji pečovatelské služby. Tomuto trendu by bylo tedy žádoucí přizpůsobit zákon o sociálních službách tak, aby umožnil maximální využití dostupných zdrojů k zajišťování co nejširšího okruhu služeb pro co nejvíce potřebných klientů, a to zejména s ohledem na nastupující generace seniorů, kteří již budou pocházet z velmi odlišných sociálních poměrů. Na straně jedné se může objevit velká kupní síla dobře zaopatřených seniorů s maximálními požadavky na

48

kvalitu poskytované péče a na straně druhé sociálně slabá část populace. To, že se nůžky mezi finančně dobře a špatně zaopatřenými občany rozevírají, můžeme pozorovat již nyní. Je tedy zapotřebí upravit nakládání s veřejnými prostředky takovým způsobem, aby nedocházelo k jejich zneužívání. To se týká zejména příspěvku na péči v oblasti seniorské péče. Je nutné zvažovat všechna hlediska poskytování a využívání služeb tak, aby společnost efektivně vynakládala zdroje na zajištění těchto služeb. Nezbytnost poskytování těchto služeb dokazuje stále se zvyšující zájem o tyto služby. S využitím odborné literatury a vlastních zkušeností jsem se na stránkách své bakalářské práce pokusila přiblížit Pečovatelskou službu a její poskytování ze všech hledisek a problematik, kterými se dotýká sociální oblasti a v závěru navrhnout opatření, která by mohla zjednodušit způsob poskytování sociálních služeb. V budoucnu by bylo možné základy této bakalářské práce rozšířit na práci diplomovou, ve které by bylo možné prozkoumat danou problematiku podrobněji, s využitím složitějších metod zkoumání.

49

Seznam použité literatury a zdrojů 

Pečovatelská služba v České republice. Edited by Kolektiv autorů. Vyd. 1. Tábor: APSS ČR, 2010. 432 s. ISBN 978-80-904668-0-7



Ekonomie sociálních služeb. Edited by Ladislav Průša. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007. 179 s. ISBN 978-80-7357-255.



Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Edited by Ladislav Průša. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2010. 244 s., ISBN 978-80-7416-048-6.



Hospodářská politika – DSO. Edited by Antonín Slaný, Aleš Franc. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 122 s. ISBN 80-210-3476-9. Sociální politika, s. 87-90.



Přístupy k hodnocení efektivnosti sociálních služeb v národním hospodářství: syntéza teoretických východisek a konceptů. Edited by Jan Mertl. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2007. 48 s. ISBN 978-80-87007-72.



Sociální politika. Edited by Vojtěch Krebs. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika 2010 542 s. ISBN 978-80-7357-5854.



Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Edited by Oldřich Matoušek. Vyd 1. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-310.



. Adresář organizací působících v městě Brně. Edited by M. Galko - R. Janík. Vyd. 4. Magistrát města Brna, 2009. 200 s



Portál MPSV [databáze online]. Dostupné na WWW http://mpsv.cz/cs/



Portál občanského sdružení - Demografické informační centrum [databáze online]. ISSN 1801-2914. Grafy i tabulky vycházejí z datové základny ČSÚ. Dostupné na WWW: http://demografie.info/



Sanus Brno [databáze online]. Dostupné na WWW
Související právní předpisy 

Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách



Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře



Vyhláška č. 505/2006 Sb. – prováděcí předpis



Zákon č. 365/2011 Sb. – zákoník práce

50

Seznam příloh Příloha č. 1 – Standardy kvality dle § 99 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách Příloha č. 2 – Přehled nestátních organizací působících v městě Brně Příloha č. 3 - Přehled jednotlivých služeb z hlediska kapacity Příloha č. 4 – Veřejný závazek Příloha č. 5 – Žádost o poskytování pečovatelské služby Příloha č. 6 – Žádost o poskytování odlehčovací služby Příloha č. 7 – Základní informace – vnitřní pravidla pečovatelské služby Příloha č. 8 – Vnitřní pravidla odlehčovací služby Příloha č. 9 – Souhlas se zpracováním osobních údajů Příloha č. 10 – Ceník služeb PS Příloha č. 11 – Ceník služeb OS

51

Příloha č. 1 Standardy kvality dle § 99 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách (příloha č. 2 vyhlášky 505/2006 Sb.) 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb 2. Ochrana práv osob 3. Jednání se zájemcem o sociální službu 4. Smlouva o poskytování sociální služby 5. Individuální plánování průběhu sociální služby 6. Dokumentace o poskytování sociální služby 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby 8. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje 9. Personální a organizační zajištění sociální služby 10. Profesní rozvoj zaměstnanců 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby 12. Informovanost o poskytované sociální službě 13. Prostředí a podmínky 14. Nouzové a havarijní situace 15. Zvyšování kvality sociální služby

Příloha č. 2 – Přehled nestátních organizací působících v městě Brně Betanie – křesťanská pomoc

Joštova 7, Brno

§ 40, 49

Betanie – křesťanská pomoc

Nerudova 7, Brno

§ 40

Brigancia, o.s.

Bartákova 9, Brno

§ 40

Centrum pro rodinu a sociální péči

Josefská 1, Brno

§ 66

Concordia Bonum Brno, o.s.

Táborská 684/190, Brno

§ 49

Diecézní charita Brno

Žižkova 3, Brno

§ 40, 44, 49

Diakonie Českobratrské církve evangelické

Hrnčířská 27, Brno

§ 40, 45

Domov pro seniory Foltýnova

Foltýnova 21, Brno

§ 49

Domov pro seniory Kociánka

Kociánka 1/8, Brno

§ 49, 50

Domov pro seniory Koniklecová

Koniklecová 442/1, Brno

§ 49

Domov pro seniory Kosmonautů

Kosmonoutů 548/21 Brno

§ 49, 50

Domov pro seniory Mikuláškovo nám.

Mikuláškovo nám. 706/20, Brno

§ 49, 50

Domov pro seniory Nopova

Nopova 128/96, Brno

§ 50

Domov pro seniory Okružní

Okružní 832/29, Brno

§ 49

Domov pro seniory Podpěrova

Podpěrova 501/14, Brno

§ 49, 45

Domov pro seniory Věstonická

Věstonická 1, Brno

§ 49, 50

Domov pro seniory Vychodilova

Vychodilova 3077/20, Brno

§ 49, 45

Gabriela o.s. Hospic sv. Alžběty

Kamenná 36, Brno

§ 37, 44

Maltézská pomoc, o.p.s.

Bratislavská 183/1, Brno

§ 66

Naděje o.s.

Ptašínského 13, Brno

§ 49, 46, 40

Nazaria o.p.s.

Kubelíkova 19, Brno

§ 40

O.s. Nit Ariadnina

M. Kudeříkové 2, Brno

Neregistrovaná služba

Rada seniorů České republiky, o.s.

Malinovského nám. 603/4

§ 37

Sanus Brno, o.s.

Kotlářská 51, Brno

§ 40, 44

Židovská obec Brno

Tř.kpt.Jaroše 3, Brno

§ 40

Příloha č. 3 - Přehled jednotlivých služeb z hlediska kapacity19 Název služby

Služba

Kapacita

Pečovatelská služba Brno – Bystrc

Odlehčovací služby

10 lůžek

Pečovatelská služba

860 klientů za rok

Pečovatelská služba

1000 klientů za rok

Dům na půli cesty

14 klientek

Denní stacionář

10 klientů/denně

Odlehčovací služby

15 lůžek

Pečovatelská služba

1080 klientů za rok

Odlehčovací služby

15 lůžek

Pečovatelská služba

900 klientů za rok

Centrum denních služeb

10 klientů/denně

Pečovatelská služba

1250 uživatelů za rok

Centrum denních služeb

85 uživatelů denně

Pečovatelská služba Brno – Židenice

Odlehčovací služby

15 lůžek

Název služby

Služba

Kapacita

Betanie – křesťanská pomoc Dům důstojného stáří

Pečovatelská služba

Dle možností zaměstnanců 70 lůžek Dle možností zaměstnanců 70 seniorů Dle možností zaměstnanců

Diakonie Českobratrské církve evangelické

Domov pro seniory Zdravotní péče (domácí i v zařízení Domova pro seniory) 24 hodin denně pečovatelská služba a domácí zdravotní péče Pečovatelská služba Sociálně aktivizační služby pro seniory Domov pro seniory Charitní pečovatelská služba, Žižkova Denní a přechodný pobyt, Strnadova Domov pokojného stáří (domov pro seniory), Kamenná Pečovatelská služba, Hrnčířská

Domov pro seniory Foltýnova Domov pro seniory Kociánka

Centrum denních služeb, Hrnčířská Kontaktní místo České alzheimerovské společnosti – ČALS, Hrnčířská* Domov pro seniory Domov pro seniory

Pečovatelská služba Brno – Královo Pole

Pečovatelská služba Brno-sever Pečovatelská služba Brno – střed Pečovatelská služba Brno – Žabovřesky

Betanie – křesťanská pomoc Pečovatelská a ošetřovatelská služba Brigancia, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Concordia Bonum Brno, o.s. Diecézní charita Brno

Domov pro seniory Koniklecová Domov pro seniory Kosmonautů

19

Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem

22 uživatelů 10-20 dle typu programu Kabinet seniorů 80 39 klientů 95 uživatelů/den 15 lůžek Cca 100 klientů/rok 43 klientů - lůžek 4,75 úvazku na pozici pečovatel/ka 8 klientů denně Neurčeno 213 lůžek 283 lůžek Kociánka 54-63 lůžek Štefánikova 48 lůžek 70 lůžek 41 uživatelů 78 uživatelů

Galko, M., Janík, R., Adresář organizací působících v městě Brně.Vyd. 4. Magistrát města Brna, 2009. 200 s.

Domov pro seniory Mikuláškovo nám. Domov pro seniory Nopova Domov pro seniory Okružní Domov pro seniory Podpěrova Domov pro seniory Věstonická Domov pro seniory Vychodilova

Gabriela o.s. Hospic sv. Alžběty Kamenná 36

Maltézská pomoc, o.p.s.

Naděje, o.s.

Naděje, o.s.

Nazaria o.p.s. O.s. Nit Ariadnina* Rada seniorů České republiky, o.s. Sanus Brno, o.s.

Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Domov se zvláštním režimem Domov pro seniory Centrum denních služeb Domov pro seniory Centrum denních služeb Domov pro seniory Domov pro seniory, Vychodilova Domov pro seniory, Tábor Centrum denních služeb, Vychodilova Odborné sociální poradenství Lůžkový Hospic sv. Alžběty* Domácí hospic* Sociálně aktivizační služby pro seniory Dopisování s vězni* Nestátní zdravotnické zařízení* Domov pro seniory, Ptašínského Domov pro seniory, Arménská Domov pro seniory, Hapalova Domov se zvláštním režimem, Velkopavlovická Denní stacionář, Ptašínského Denní stacionář, Arménská Denní stacionář, Hapalova Denní stacionář, Velkopavlovická Pečovatelská služba, Arménská Půjčovna zdravotních a rehabilitačních pomůcek, Arménská* Hygienické středisko, Arménská* Pečovatelská služba Centrum komplexních služeb pro rodinu Odborné sociální poradenství Pečovatelská služba Odlehčovací služby

Židovská obec Brno Pečovatelská služba * služby neregistrované dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách

90 uživatelů 30 uživatelů 225 uživatelů 66 uživatelů 10 uživatelů/den 70 klientů 120 klientů 204 lůžek 82 klientů 48 klientů 250 klientů 940 intervencí za rok 490 uživatelů za rok 16 lůžek 80 pacientů za rok 20 osob neurčeno První pomoc na hromadných akcích vykonávaná dobrovolníky 26 lůžek 27 lůžek 31 lůžek 30 lůžek 10 klientů/den 10 klientů/den 15 klientů/den 10 klientů/den 255 klientů ročně neomezeno 20 klientů týdně 25 klientů 8 lůžek pro seniory 80 dotazů týdně 288 klientů 25 klientů v domácím prostředí 2 lůžka 25 osob

Příloha č. 4 – Veřejný závazek

Příloha č. 5 – Žádost o poskytování pečovatelské služby

Příloha č. 6 – Žádost o poskytování odlehčovacích služeb

Příloha č. 7 – Základní informace – vnitřní pravidla pečovatelské služby

Příloha č. 8 – Vnitřní pravidla OS

Příloha č. 9 – Souhlas se zpracováním osobních údajů

Příloha č. 10 – Seznam úkonů při poskytování pečovatelské služby a jejich úhrady

Úkony:

A 1.

Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: Pomoc a podpora při podávání jídla a pití (podání)

2. 3. 4.

Pomoc při oblékání, svlékání včetně speciálních pomůcek Pomoc při prostor. orientaci, samost. pohybu ve vnitřním prostoru Pomoc při přesunu na lůžko, vozík

B 1.

Vyhláška 505/2006 k Zák.108/2006 dle novely Vyhl. č. 391/2011 Sb.

V případě, že klient doloží aktuální výši důchodu a příspěvku na péči.

Běžně stanovená výše úhrady v Kč:

Do 15.000,- Do 18.000,-

Nad 18.000,-

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

120,-/hod 120,-/hod 120,-/hod

100,-/hod 100,-/hod 100,-/hod

100,-/hod 100,-/hod 100,-/hod

120,-/hod 120,-/hod 120,-/hod

Pomoc při osobní hygieně, poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: Pomoc při úkonech osobní hygieny

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

2.

Pomoc při základní péči o vlasy a nehty

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

3.

Pomoc při použití WC

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

C

Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy:

1.

Zajištění stravy odpovídající věku, zásadám rac. výživy a potřebám dietního stravování

160,-denně (3 hlavní jídla) (75,-oběd)

*

*

*

2.

Dovoz nebo donáška jídla

15,-/úkon

20,-/úkon

25,-/úkon

3.

Pomoc při přípravě jídla

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

4.

Příprava a podání jídla

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

D

Pomoc při zajištění chodu domácnosti

1.

Běžný úklid a údržba domácnosti

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

25,-/úkon

2.

Údržba domácích spotřebičů

3. 4. 5.

Pomoc při zajištění velkého úklidu, např. sezónního úklidu a po malování Donáška vody Topení v kamnech, vč. donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení

6.

Běžné nákupy a pochůzky/do 5 kg/

7. 8-9

Velký nákup např. týdenní nákup/do 15 kg/, nákup ošacení, vybavení domácnosti Praní a žehlení osobního a ložního prádla

E

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím:

1.

Doprovod dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a zpět

2.

Doprovod dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a zpět

F

Pedikúra, masáž

G

Dohled nad dosp. občanem v domácnosti (7.00 – 17.00hod)

H

Doprovod při krátkodobém pobytu mimo domov (vycházka)

CH

Svoz a odvoz klientů do středisek osobní hygieny

I

Svoz a odvoz prádla do prádelny

120,-/hod 120,-/hod 120,-/hod 120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod 120,-/hod 120,-/hod

120,-/hod 120,-/hod

120,-/hod 120,-/hod 120,-/hod

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

110,-/úkon

110,-/úkon

110,-/úkon

60,-/kg

60,-/kg

60,-/kg

120,-hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-hod

120,-/hod

120,-/hod

150,-/úkon

150,-/úkon

150,-/hod

150,-/hod

150,-/hod

150,-/hod

40,-/úkon

40,-/úkon

20,-/úkon

20,-/úkon

120,-/hod

120,-/hod 110,-/úkon 60,-/kg

120,-/hod 120,-/hod 150,-/úkon 150,-/hod 150,-/hod 40,-/úkon 20,-/úkon

Příloha č. 11 – Seznam úkonů při poskytování odlehčovacích služeb a jejich úhrady Úkony:

Vyhláška 505/2006 Sb. k zák. 108/2006 Sb. dle novely Vyhl.č. 391/2011 Sb.

V případě, že klient doloží aktuální výši důchodu a příspěvku na péči.

Maximální výše úhrady v Kč:

Do 10 000,-

Do 15 000,-

Do 18 000,-

Nad 18 000,-

A Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu:

1 . 2 . 3 . 4 . B

Pomoc a podpora při podávání jídla a pití (podání)

1 . 2 . 3 . C

100,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

Pomoc při úkonech osobní hygieny

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

Pomoc při základní péči o vlasy a nehty

120,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

Pomoc při použití WC

120,-/hod

100,-hod

100,-/hod

100,-/hod

120,-/hod

160,-denně (3 hlavní jídla) (75,-oběd)

Ceny stanoveny dle smlouvy s

Ceny stanoveny dle smlouvy s

Pomoc při oblékání, svlékání včetně speciálních pomůcek Pomoc při prostor. orientaci, samost. pohybu ve vnitřním prostoru Pomoc při přesunu na lůžko, vozík

120,-/hod 120,-/hod 120,-/hod

Pomoc při osobní hygieně, poskytnutí podmínek pro osobní hygienu:

Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy:

1 Zajištění stravy odpovídající věku, zásadám rac. výživy a . potřebám dietního stravování

Ceny stanoveny Ceny stanoveny dle smlouvy s dle smlouvy s

2 Pomoc při přípravě stravy . D Poskytnutí ubytování u pobytové formy služby E Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1 Doprovod do školy,škol.zařízení, k lékaři, do zaměstnání,na . orgány veřejné moci,instituce poskytující veřejné služby a zpět 2 Pomoc při obnovení, upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a . podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob F Sociálně terapeutické činnosti: 1 Sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede . k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob G Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí H Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1 Nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních . schopností, dovedností C Pedikúra, masáž H

120,-hod

dodavatelem 100,-/hod

dodavatelem 100,-/hod

dodavatelem 100,-/hod

dodavatelem 120,-/hod

120,-/den

150,-/den

180,-/den

200,-/den

120,-hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

120,-/hod

150,-/úkon

150,-/úkon

150,-/úkon

150,-/úkon

200,-/den