Politiky EU. Rozdělení politik mezi národní a nadnárodní úrovní se řídí principem subsidiarity

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU

Politiky EU Rozdělení politik mezi národní a nadnárodní úrovní se řídí principem subsidiarity. Společné politiky ES Ve společných politikách přenesly členské státy rozhodovací pravomoc na nadnárodní instituce. − Společná obchodní politika − Společná měnová politika − Společná zemědělská politika − Společná dopravní politika − Společná politika rybolovu Komunitární politiky ES V komunitárních politikách členské státy přenesly část pravomocí na nadnárodní instituce. − Hospodářská a sociální soudržnost − Ochrana životního prostředí − Ochrana spotřebitele − Jednotný vnitřní trh − Hospodářská soutěž − Sociální politika − Transevropské sítě − Daně Doplňující politiky Instituce ES mají v doplňujících politikách jen koordinační úlohu. − Podpora výzkumu a technologického vývoje − Průmysl − Politika zaměstnanosti − Všeobecné a odborné vzdělávání mládeže − Kultura − Zdravotnictví − Rozvojová spolupráce Politiky druhého a třetího pilíře − Společná zahraniční a bezpečnostní politika − Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech Politiky náležející plně do kompetence členských států − Veřejná správa − Vnitřní organizace států − Ozbrojené síly − Národní identita − Veřejný pořádek a bezpečnost − Justice − Mzdová politika − Lékařská péče

Petr König

Strana 1/1

16.9.2004


Vybrané politiky Společná měnová politika Na rozdíl od společné obchodní, zemědělské a rybolovné politiky Smlouva o založení EHS nestanovovala cíl dosažení též společné měnové politiky. Přestože takové návrhy zazněly, členské státy považovaly otázku měnové politiky za ryze národní záležitost. Nicméně Jean Monnet již v padesátých letech založil Akční výbor pro Spojené státy evropské a v něm se zabýval možností ustavení hospodářské a měnové unie (HMU) v ES. Navrhoval zřízení Evropského rezervního fondu jako prvního kroku k jednotné měně a ke společné evropské měnové instituci. Dokonce nahlas uvažoval, že již Spojené království (žádost o vstup podalo v roce 1961) by mohlo vstupovat do HMU. Počítal se stanovením pevných kursů měn členských států a vytvořením evropské rezervní měny. Avšak šedesátá léta byla politicky poměrně výbušná, což dokládá dvojí veto vstupu UK do ES francouzského prezidenta de Gaulla. HMU si na svůj příchod musela ještě několik dlouhých let počkat. Dalším pokusem o zavedení jednotné měny je aktivita z roku 1961, kdy francouzská vláda zastávala názor, že zavedení jednotné měny bude hlavním stimulem ke koordinaci hospodářských politik členských států. Němci se naopak obávali inflačních tlaků a nestabilitě z takového postupu plynoucí. Proto navrhovali jít nejdříve cestou harmonizace hospodářských politik, aby se vytvořily srovnatelné podmínky ve všech státech, a teprve v nich fixovat měnové kursy a následně zavést jednotnou měnu. S takto rozdílnými postoji nebylo možné dosáhnout shody. Podporu Evropské komise i členských států nakonec získala teorie prosazující nejdříve přechodné období existence měny v bezhotovostním platebním styku. V roce 1979 vedla k vytvoření Evropského měnového systému (EMS) s Evropskou účetní jednotkou (EUA – European Unit of Account), která byla od roku 1981 nahrazena Evropskou měnovou jednotkou (ECU – European Currency Unit). Po kolapsu brettonwoodského měnového systému1 v roce 1971 tedy vznikl v roce 1979 Evropský měnový systém (EMS) jako nástroj koordinace a harmonizace ekonomické a měnové politiky ES. Skládal se ze čtyř částí: − mechanismu směnných kursů (ERM – Exchange Rate Mechanism) − EUA (později ECU) − úvěrového mechanismu pro poskytování pomoci slabým měnám − Evropského fondu měnové spolupráce. ERM spočíval v zavedení oficiálních vzájemných kursů členských zemí s omezeným pohybem kursových změn v pásmu ±2,25 % vůči EUA. Tento limit musel být udržován intervencemi národních centrálních bank. Pro Itálii, Spojené království a Španělsko platilo měkčí rozmezí ± 6 %. ECU byl vážený koš jednotlivých měn členských států používaný v mezinárodním účetnictví, mezinárodních transakcích a poskytování úvěrů. ECU nikdy reálně neexistovala, v jejím koši byly i měny Dánska, Švédska a UK, které se k jednotné měně nepřipojily. Hodnota každé měny v ECU byla každý den propočítávána a zveřejňována Komisí. Úvěrový mechanismus pro poskytování pomoci slabým měnám byl určen zemím, které nemohou udržet příslušný směnný kurs a vyrovnané platební bilance. Na pomoc se jim zpřístupní různé úvěrové zdroje. U velmi krátkodobého financování (do 45 dní) si 1

Brettonwoodský měnový systém vázal všechny měny členských států na americký dolar. Ten byl zase vázán pevně na zlato (0,88867088 gramů mincovního zlata), přičemž fluktuační pásmo jednotlivých měn vůči dolaru bylo velmi úzké (± 1 %).

Petr König

Strana 2/2

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU k intervencím půjčují peníze národní centrální banky navzájem. U krátkodobé finanční podpory (na 3 měsíce s možným prodloužením) se úvěrové zdroje poskytují k překlenutí pasivní platební bilance. Při střednědobé finanční pomoci (2–5 let) se na základě rozhodnutí Rady úvěry poskytují zemím s dlouhodobými potížemi s platební bilanci. Evropský fond měnové spolupráce byl zřízen již v roce 1973 s úkolem za ekvivalentní náhradu v ECU spravovat 20 % dolarových a zlatých zásob členských států. Další impuls pro zavedení skutečné jednotné měny přišel ve druhé polovině 80. let. Jednotný evropský akt zařadil EMS do smluvního rámce tím, že dosažení hospodářské a měnové unie zanesl mezi cíle Smlouvy o založení EHS. V roce 1988 předseda Komise Jacques Delors nastartoval proces spuštění Evropské měnové unie. Byl vytvořen speciální výbor, který v roce 1989 vypracoval Zprávu o hospodářské a měnové unii v ES obsahující návrh etap vytvoření HMU. Na začátku roku 1990 byl schválen statut Evropské centrální banky (ECB) a tím započala první etapa budování HMU sledující liberalizaci pohybu kapitálu, koordinaci guvernérů centrálních bank a zapojení všech členských států do kursového mechanismu EMS. − První fáze EMU byla ukončena vytvořením jednotného trhu v roce 1993. − Druhou fázi přinesla Maastrichtská smlouva ustanovující s účinností od 1. ledna 1994 Evropský měnový institut (EMI) zavazující členské státy ke sbližování hospodářských politik a zahrnovala technickou přípravu na zavedení jednotné měny. Úkolem EMI tedy bylo připravit třetí fázi po procedurální a instrumentální stránce. Přispívala k tomu, aby členské státy splnily kritéria konvergence stanovená Maastrichtskou smlouvou (odtud také označení Maastrichtská kritéria): • inflace nesmí překročit průměrnou míru inflace tří členských států s její nejnižší úrovní o více než 1,5 % • roční deficit vládního rozpočtu < 3 % HDP • zadlužení vlády < 60 % HDP • dlouhodobá nominální úroková míra státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů nesmí překročit průměrnou míru úroků ve třech členských zemích s její nejnižší hladinou o více než 2 % • kurs se po dobu nejméně dvou let před vstupem do eurozóny nesmí vychýlit o více než ± 15 % od své střední hodnoty. V roce 1995 přijala Komise Zelenou knihu scénáře přechodu k jednotné měně. V témže roce byl na zasedání Evropské rady v Madridu odsouhlasen název měny euro. Stanovil se i časový harmonogram zavádění eura. Do 1. ledna 1997 musely být všechny centrální banky skutečně nezávislé na národních vládách. V roce 1997 došlo na zasedání Evropské rady v Amsterodamu ke schválení Smlouvy o stabilitě a růstu představující právní rámec pro používání eura. − Třetí fáze byla plánována na 1. ledna 1997, avšak došlo k ní až 1. ledna 1999. Národní měny byly neodvolatelně svázány v koši ECU. Vznikl Evropský systém centrálních bank (ESBC) složený z jednotlivých národních centrálních bank v čele s Evropskou centrální bankou coby nástupcem EMI. V bezhotovostním styku na finančních trzích, v podnikových operacích a na vládních dluhopisech bylo v 11 zemích zavedeno euro, které nahradilo dosud užívanou ECU. Od tohoto data byly také ve všech státech eurozóny zveřejňovány ceny ve dvou měnách. 2. ledna 2001 se k zemím eurozóny připojilo také Řecko, které dříve nesplňovalo konvergenční kritéria. Konečně poslední fáze nastala v roce 2002, kdy přešlo euro i do hotovostního styku a od 28. února zcela nahradilo národní měny 12 členských států. Eurozóna dohromady tvoří 19,4 % celosvětového HDP a 18,6 % světového obchodu, obdobně jako USA. Petr König

Strana 3/3

16.9.2004


Kritéria konvergence v praxi Cenová stabilita Tabulka 1: Míra inflace v EU15 – meziroční průměrná změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC)

Stát 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 3.8 3.4 2.8 2.6 2.3 1.7 1.2 1.1 2.1 2.4 2.3 2.1 Euro-zóna 4.0 3.4 2.8 2.8 2.4 1.7 1.3 1.2 1.9 2.2 2.1 2.0 EU15 2.3 2.5 2.4 1.3 1.8 1.5 0.9 1.1 2.7 2.4 1.6 1.5 Belgie 1.9 0.9 1.8 2.0 2.1 1.9 1.3 2.1 2.7 2.3 2.4 2.0 Dánsko : : : : 1.2 1.5 0.6 0.6 1.4 1.9 1.3 1.0 Německo : : : : 7.9 5.4 4.5 2.1 2.9 3.7 3.9 3.4 Řecko : 4.9 4.6 4.6 3.6 1.9 1.8 2.2 3.5 2.8 3.6 3.1 Španělsko 2.4 2.2 1.7 1.8 2.1 1.3 0.7 0.6 1.8 1.8 1.9 2.2 Francie : : : : 2.2 1.2 2.1 2.5 5.3 4.0 4.7 4.0 Irsko 5.0 4.5 4.2 5.4 4.0 1.9 2.0 1.7 2.6 2.3 2.6 2.8 Itálie : : : : 1.2 1.4 1.0 1.0 3.8 2.4 2.1 2.5 Lucembursko 2.8 1.6 2.1 1.4 1.4 1.9 1.8 2.0 2.3 5.1 3.9 2.2 Nizozemsko 3.5 3.2 2.7 1.6 1.8 1.2 0.8 0.5 2.0 2.3 1.7 1.3 Rakousko 8.9 5.9 5.0 4.0 2.9 1.9 2.2 2.2 2.8 4.4 3.7 3.3 Portugalsko 3.3 3.3 1.6 0.4 1.1 1.2 1.4 1.3 3.0 2.7 2.0 1.3 Finsko 1.3 4.8 2.9 2.7 0.8 1.8 1.0 0.6 1.3 2.7 2.0 2.3 Švédsko 4.2 2.5 2.0 2.7 2.5 1.8 1.6 1.3 0.8 1.2 1.3 1.4 UK Zdroj: Evropská komise (2004a). Tabulka 2: Míra inflace v 9 přistupujících zemích – meziroční průměrná změna HISC

Stát Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Slovinsko Slovensko

1996 1997 1998 1999 9.1 8.0 9.7 1.8 19.8 9.3 8.8 3.1 : 3.3 2.3 1.1 : 8.1 4.3 2.1 24.7 8.8 5.0 0.7 23.5 18.5 14.2 10.0 : 15.0 11.8 7.2 9.9 8.3 7.9 6.1 5.8 6.0 6.7 10.4

2000 2001 2002 2003 3.9 4.5 1.4 -0.1 3.9 5.6 3.6 1.4 4.9 2.0 2.8 4.0 2.6 2.5 2.0 2.9 0.9 1.3 0.4 -1.1 10.0 9.1 5.2 4.7 10.1 5.3 1.9 0.7 8.9 8.6 7.5 5.7 12.2 7.2 3.5 8.5

Zdroj: Evropská komise (2004a).

Petr König

Strana 4/4

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Rozpočtová pozice Členské státy musejí Komisi hlásit plánované a skutečné hodnoty vládního deficitu a vládního dluhu. Vládou se v této souvislosti rozumí centrální vláda spolu s regionálními a místními vládami, včetně fondů sociálního pojištění. V souladu s požadavkem na maximální přípustnou hodnotu vládního deficitu jsou případy, kdy poměr deficitu k HDP dostatečně a soustavně klesá a přibližuje se referenční hodnotě. Druhým akceptovatelným případem je dočasné a výjimečné zvýšení sledované hodnoty nad limitní míru. Dočasnost a výjimečnost je uznána, pokud nastalý stav pramení z neobvyklých vlivů mimo kontrolu daného členského státu nebo z prudkého propadu jeho ekonomiky. Tím se rozumí meziroční propad reálného HDP o nejméně 2 %. Také kritérium maximálního přípustného vládního dluhu má výjimku, a to když se sledovaný poměr dostatečně snižuje a přibližuje limitní hodnotě v uspokojivém tempu. Nepovolené překročení rozpočtových kritérií vede k následujícím opatřením přijatých Radou: − Výzva členskému státu, aby zveřejnil dodatečné informace upřesněné Radou − Výzva Rady, aby EIB přehodnotila svoji politiku půjček danému státu − Výzva členskému státu, aby u Společenství složil bezúročný vklad do doby nápravy − Uložení pokuty ve formě bezúročného vkladu u Komise, jejíž maximální výše činí 0,5 % HDP členského státu. Tabulka 3: Vládní rozpočtový deficit/přebytek v EU15 (% HDP)

Stát Euro-zóna EU15 EU15 + ACC10 Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko UK

1992 : : : -8.0 -2.2 -2.5 -11.1 : -4.2 -3.0 -10.7 0.2 -4.2 -2.0 -6.0 -5.6 : -6.5

1993 : : : -7.3 -2.9 -3.1 -13.4 : -6.0 -2.7 -10.3 1.5 -2.8 -4.2 -8.9 -7.3 -11.6 -8.0

1994 : : : -5.0 -2.4 -2.4 -9.4 : -5.5 -2.0 -9.3 2.7 -3.5 -5.0 -6.6 -5.7 -9.3 -6.7

1995 : : : -4.3 -2.3 -3.3 -10.2 : -5.5 -2.2 -7.6 2.1 -4.2 -5.2 -4.5 -3.7 -7.0 -5.7

1996 -4.3 -4.2 : -3.8 -1.0 -3.4 -7.4 -4.9 -4.1 -0.2 -7.1 1.9 -1.8 -3.8 -4.0 -3.2 -2.7 -4.3

1997 -2.6 -2.4 : -2.0 0.3 -2.7 -4.0 -3.2 -3.0 1.2 -2.7 3.2 -1.1 -1.9 -3.0 -1.5 -0.9 -2.0

1998 -2.2 -1.6 -1.7 -0.7 1.1 -2.2 -2.5 -2.7 -2.7 2.4 -2.8 3.1 -0.8 -2.4 -2.6 1.5 1.8 0.2

1999 -1.3 -0.7 -0.8 -0.4 3.2 -1.5 -1.8 -1.2 -1.8 2.4 -1.7 3.5 0.7 -2.3 -2.8 2.2 2.5 1.0

2000 0.1 1.0 0.8 0.2 2.6 1.3 -2.0 -0.9 -1.4 4.4 -0.6 6.3 2.2 -1.5 -2.8 7.1 5.1 3.8

2001 -1.6 -1.0 -1.1 0.5 3.1 -2.8 -1.4 -0.4 -1.5 1.1 -2.6 6.3 -0.0 0.2 -4.4 5.2 2.8 0.7

2002 -2.3 -2.0 -2.1 0.1 1.7 -3.5 -1.4 -0.0 -3.2 -0.2 -2.3 2.7 -1.9 -0.2 -2.7 4.3 -0.0 -1.6

2003 -2.7 -2.6 -2.7 0.2 1.5 -3.9 -1.7 0.3 -4.1 0.2 -2.4 -0.1 -3.0 -1.1 -2.8 2.3 0.7 -3.2

ACC10: 10 přistupujících zemí. Zdroj: Evropská komise (2004b).

Petr König

Strana 5/5

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Tabulka 4: Vládní dluh v EU15 (% HDP) Stát 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 60.4 66.3 69.0 73.7 75.2 74.9 74.1 72.8 70.4 69.4 69.2 70.4 Euro-zóna : : 66.3 70.7 72.6 71.0 68.8 67.9 64.0 63.2 62.5 64.0 EU15 : : : : : : 67.5 66.7 62.9 62.1 61.5 63.0 EU15+ACC10 132.2 137.9 135.9 134.0 130.2 124.8 119.6 114.8 109.1 108.1 105.8 100.5 Belgie 66.3 78.0 73.5 69.3 66.9 63.2 59.2 55.8 50.1 47.8 47.2 45.0 Dánsko 42.9 46.9 49.3 57.0 59.8 61.0 60.9 61.2 60.2 59.4 60.8 64.2 Německo 87.8 110.1 107.9 108.7 111.3 108.1 105.8 105.2 106.2 106.9 104.7 102.4 Řecko 46.8 58.4 61.1 63.9 68.1 66.6 64.6 63.1 61.2 57.5 54.6 50.8 Španělsko 39.6 45.3 48.4 54.6 57.1 59.3 59.5 58.5 57.2 56.8 58.6 63.0 Francie 92.5 95.1 89.6 81.8 73.3 64.5 53.8 48.6 38.4 36.1 32.3 32.0 Irsko 108.1 118.7 124.8 124.3 123.1 120.5 116.7 115.5 111.2 110.6 108.0 106.2 Itálie 5.5 6.8 6.3 6.7 7.2 6.8 6.3 5.9 5.5 5.5 5.7 4.9 Lucembursko 77.9 79.3 76.4 77.2 75.2 69.9 66.8 63.1 55.9 52.9 52.6 54.8 Nizozemsko 57.2 61.8 64.7 69.2 69.1 64.7 63.7 67.5 67.0 67.1 66.6 65.0 Rakousko 54.4 59.1 62.1 64.3 62.9 59.1 55.0 54.3 53.3 55.6 58.1 59.4 Portugalsko 40.5 55.9 58.0 57.1 57.1 54.1 48.6 47.0 44.6 43.9 42.6 45.3 Finsko : : 73.9 73.7 73.5 70.6 68.1 62.7 52.8 54.4 52.6 51.8 Švédsko 39.2 45.4 48.5 51.8 52.2 50.8 47.6 45.0 42.1 38.9 38.5 39.8 UK ACC10: 10 přistupujících zemí. Zdroj: Evropská komise (2004c). Tabulka 5: Vládní rozpočtový deficit/přebytek ACC10 (% GDP) Stát ACC10 Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko ACC10: 10 přistupujících zemí. Zdroj: Evropská komise (2004b).

1997 : -2.6 2.0 : : -1.1 -6.8 -10.7 -4.0 : -5.5

1998 -3.6 -4.5 -0.4 -4.9 -0.7 -3.0 -8.0 -10.8 -2.1 -2.2 -4.7

1999 -3.1 -3.7 -4.0 -4.5 -5.3 -5.7 -5.6 -7.6 -1.4 -2.1 -6.4

2000 -3.2 -4.5 -0.3 -2.4 -2.7 -2.6 -3.0 -6.5 -1.8 -3.0 -12.3

2001 -4.1 -6.4 0.3 -2.4 -1.6 -2.1 -4.4 -6.4 -3.5 -2.7 -6.0

2002 -4.9 -6.4 1.8 -4.6 -2.7 -1.4 -9.3 -5.7 -3.6 -1.9 -5.7

2003 -5.7 -12.9 2.6 -6.3 -1.8 -1.7 -5.9 -9.7 -4.1 -1.8 -3.6

Tabulka 6: Vládní dluh ACC10 (% GDP) Stát ACC10 Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko ACC10: 10 přistupujících zemí. Zdroj: Evropská komise (2004c).

Petr König

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 34.3 38.0 36.4 38.5 39.4 42.2 34.3 12.9 13.7 14.3 18.2 25.2 28.9 37.6 6.9 6.0 6.5 5.0 4.7 5.7 5.8 : 61.6 62.0 61.7 64.4 67.1 72.2 : 10.6 13.7 13.9 16.2 15.5 15.6 15.6 16.8 23.4 24.3 23.4 22.8 21.9 64.2 61.9 61.2 55.4 53.5 57.1 59.0 51.5 64.9 56.2 57.1 61.8 61.7 72.0 44.0 39.1 40.3 36.6 36.7 41.2 45.4 : 23.9 25.1 26.7 26.9 27.8 27.1 28.6 28.6 43.8 49.9 48.7 43.3 42.8

Strana 6/6

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Úroková míra Tabulka 7: Dlouhodobá úroková míra EU15 – 10leté vládní dluhopisy, sekundární trh; roční průměr (%)

Stát Euro-zóna EU15 Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko UK

1992 9.79 9.75 8.65 8.91 7.85 : 11.70 8.59 9.32 13.27 : 8.10 8.27 11.68 11.97 9.98 9.08

1993 8.08 8.27 7.23 7.30 6.51 23.29 10.22 6.78 7.69 11.18 : 6.36 6.71 11.19 8.83 8.53 7.55

1994 8.18 8.44 7.75 7.83 6.87 20.72 9.99 7.22 7.92 10.52 : 6.86 7.03 10.48 9.04 9.70 8.15

1995 8.73 8.85 7.48 8.27 6.85 17.02 11.27 7.54 8.25 12.21 : 6.90 7.14 11.47 8.79 10.24 8.32

1996 7.23 7.50 6.49 7.19 6.22 14.46 8.74 6.31 7.29 9.40 : 6.15 6.32 8.56 7.08 8.03 7.94

1997 5.99 6.27 5.75 6.26 5.64 9.92 6.40 5.58 6.29 6.86 : 5.58 5.68 6.36 5.96 6.62 7.13

1998 4.71 4.94 4.75 4.94 4.57 8.48 4.83 4.64 4.80 4.88 : 4.63 4.71 4.88 4.79 4.99 5.60

1999 4.66 4.74 4.75 4.91 4.49 6.30 4.73 4.61 4.71 4.73 : 4.63 4.68 4.78 4.72 4.98 5.01

2000 5.44 5.43 5.59 5.64 5.26 6.10 5.53 5.39 5.51 5.58 : 5.40 5.56 5.60 5.48 5.37 5.33

2001 5.03 5.00 5.13 5.08 4.80 5.30 5.12 4.94 5.01 5.19 : 4.96 5.07 5.16 5.04 5.11 5.01

2002 4.92 4.92 4.99 5.06 4.78 5.12 4.96 4.86 5.01 5.03 : 4.89 4.97 5.01 4.98 5.30 4.91

2003 4.16 4.23 4.18 4.31 4.07 4.27 4.12 4.13 4.13 4.25 : 4.12 4.15 4.18 4.13 4.64 4.58

Zdroj: Evropská komise (2004e). Tabulka 8: Dlouhodobá úroková míra ACC9 – 10leté vládní dluhopisy, sekundární trh; roční průměr (%)

Stát 1997 1998 1999 2000 2001 2002 - 6.94 6.31 4.87 Česká republika Estonsko 6.93 6.74 7.36 7.55 7.65 5.37 Kypr - 5.97 Litva - 9.91 8.55 7.94 7.09 Maďarsko : : : 5.75 6.11 5.74 Malta - 9.53 11.79 10.68 7.32 Polsko Slovinsko - 8.33 8.05 6.91 Slovensko

2003 : : : 5.22 6.83 4.98 5.78 : 4.99

Zdroj: Evropská komise (2004e).

Petr König

Strana 7/7

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Směnný kurs Tabulka 9: Směnný kurs národních měn a ECU/EUR v EU15

Stát Belg./Luc. frank Dánská koruna Německá marka Řecká drachma Španělská peseta Franc. frank Irská libra Italská lira Nizozemský gulden Rakouský šilink Portugalské escudo Finská marka Švédská koruna Britská libra

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 41.5932 40.4713 39.6565 38.5519 39.2986 40.5332 40.6207 40.3399 40.3399 40.3399 40.3399 : 7.80925 7.59359 7.54328 7.32804 7.35934 7.48361 7.49930 7.4355 7.4538 7.4521 7.4305 7.4307 2.02031 1.93639 1.92452 1.87375 1.90954 1.96438 1.96913 1.95583 1.95583 1.95583 1.95583 : 247.026 268.568 288.026 302.989 305.546 309.355 330.731 325.763 336.630 340.750 340.750 : 132.526 149.124 158.918 163.000 160.748 165.887 167.184 166.386 166.386 166.386 166.386 : 6.84839 6.63368 6.58261 6.52505 6.49300 6.61260 6.60141 6.55957 6.55957 6.55957 6.55957 : 0.760717 0.799952 0.793618 0.815525 0.793448 0.747516 0.786245 0.787564 0.787564 0.787564 0.787564 : 1595.51 1841.23 1915.06 2130.14 1958.96 1929.30 1943.64 1936.27 1936.27 1936.27 1936.27 : 2.27482 2.17521 2.15827 2.09891 2.13973 2.21081 2.21966 2.20371 2.20371 2.20371 2.20371 : 14.2169 13.6238 13.5395 13.1824 13.4345 13.8240 13.8545 13.7603 13.7603 13.7603 13.7603 : 174.714 188.370 196.896 196.105 195.761 198.589 201.695 200.482 200.482 200.482 200.482 : 5.80703 6.69628 6.19077 5.70855 5.82817 5.88064 5.98251 5.94573 5.94573 5.94573 5.94573 : 7.53295 9.12151 9.16307 9.33192 8.51472 8.65117 8.91593 8.8075 8.4452 9.2551 9.1611 9.1242 0.737650 0.779988 0.775902 0.828789 0.813798 0.692304 0.676434 0.65874 0.60948 0.62187 0.62883 0.69199

Zdroj: Evropská komise (2004d). Tabulka 10: Směnný kurs národních měn a ECU/EUR v 10 přistupujících zemích

Country Česká koruna Estonská koruna Kyperská libra Lotyšský lot Litevský lita Maďarský forint Maltská lira Nový polský zloty Slovinský tolar Slovenská koruna

1992 : : 0.583675 : : 172.777 0.412953 2.97484 : :

1993 34.1690 15.4911 0.582941 0.793600 5.08682 107.611 0.447021 2.12217 132.486 36.0317

1994 34.1509 15.3962 0.583931 0.664101 4.73191 125.030 0.448852 2.70153 152.766 38.1182

1995 34.6960 14.9900 0.591619 0.689537 5.23202 164.545 0.461431 3.17049 154.880 38.8649

1996 34.4572 15.2730 0.591904 0.699254 5.07899 193.758 0.457684 3.42185 171.778 38.9196

1997 35.9304 15.7130 0.582433 0.658552 4.53615 211.654 0.437495 3.71485 180.986 38.1129

1998 1999 2000 2001 2002 2003 36.0487 36.884 35.599 34.068 30.804 31.846 15.7481 15.6466 15.6466 15.6466 15.6466 15.6466 0.579340 0.57884 0.57392 0.57589 0.57530 0.58409 0.660665 0.6256 0.5592 0.5601 0.5810 0.6407 4.48437 4.2641 3.6952 3.5823 3.4594 3.4527 240.573 252.77 260.04 256.59 242.96 253.62 0.434983 0.4258 0.4041 0.4030 0.4089 0.4261 3.91647 4.2274 4.0082 3.6721 3.8574 4.3996 185.948 194.4732 206.6127 217.9797 225.9772 233.8493 39.5407 44.123 42.602 43.300 42.694 41.489

Zdroj: Evropská komise (2004d).

Petr König

Strana 8/8

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Příklad: Fluktuační pásmo +/- 2,25 % dánské koruny proti euru v roce 1999 (ECB, 1999): • Horní pásmo: 7,62824 DKK/EUR • Střední hodnota: 7,46038 DKK/EUR • Spodní pásmo: 7,29252 DKK/EUR Tabulka 11: Příklad stability směnného kursu řecké drachmy

Zdroj: ECB (2000).

Přehled směnných kursů dle MF ČR (2003): Graf 1: Česká republika – směnný kurs CZK/EUR, střední hodnota

Petr König

Strana 9/9

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Graf 2: Estonsko – směnný kurs EKK/EUR, střední hodnota

Graf 3: Kypr – směnný kurs CYP/EUR, střední hodnota

Graf 4: Lotyšsko – směnný kurs LVL/EUR, střední hodnota

Petr König

Strana 10/10

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Graf 5: Litva – směnný kurs LTL/EUR, střední hodnota

Graf 6: Maďarsko – směnný kurs HUF/EUR, střední hodnota

Graf 7: Malta – směnný kurs MTL/EUR, střední hodnota

Petr König

Strana 11/11

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Graf 8: Polsko – směnný kurs PLN/EUR, střední hodnota

Graf 9: Slovinsko – směnný kurs SIT/EUR, střední hodnota

Graf 10: Slovensko – směnný kurs SKK/EUR, střední hodnota

Petr König

Strana 12/12

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Reálná konvergence Hrubý domácí produkt (HDP) měří ekonomickou aktivitu. Je definován jako hodnota zboží a služeb vyprodukovaných mínus hodnota zboží a služeb použitých při jejich produkci. Standard kupní síly (PPS) je společná jednotka stírající rozdíly mezi cenovými úrovněmi různých zemí. Míra růstu HDP je určena z hodnot v konstantních cenách, které vyjadřují jen pohyby HDP, ne míru inflace. Tabulka 12: Reálná konvergence EU15 – HDPpc PPS Stát 1994 1995 99.7 99.6 Euro-zóna 100.0 100.0 EU15 : : EU15 + ACC10 108.5 108.5 Belgie 112.6 112.8 Dánsko 108.5 107.8 Německo 66.5 65.1 Řecko 78.6 79.0 Španělsko 104.8 104.0 Francie 84.1 89.7 Irsko 103.5 104.2 Itálie 164.8 161.4 Lucembursko 108.2 108.6 Nizozemsko 115.2 114.5 Rakousko 64.9 66.0 Portugalsko 94.6 95.5 Finsko 105.4 106.8 Švédsko 99.4 99.9 UK (f) : předpověď. ACC10: 10 přistupujících zemí. Zdroj: Evropská komise (2004f).

1996 99.3 100.0 : 107.2 113.9 107.1 64.8 79.5 103.4 93.7 104.0 160.9 109.0 114.9 66.2 95.8 106.5 101.2

1997 98.9 100.0 : 106.6 114.4 105.1 65.5 79.7 104.0 102.3 102.5 167.6 109.8 113.3 67.2 100.6 105.6 103.6

1998 99.0 100.0 90.8 105.4 113.4 103.9 65.2 81.0 104.1 106.2 103.2 175.2 110.1 112.9 68.5 103.2 104.5 103.4

1999 98.9 100.0 90.9 105.3 115.8 103.1 65.3 83.5 103.9 111.2 101.9 189.2 109.7 113.7 70.2 101.5 107.7 103.0

2000 98.7 100.0 91.0 106.4 115.5 102.0 66.0 83.4 103.8 115.1 101.3 198.7 110.7 114.4 70.4 104.1 109.1 103.9

2001 98.6 100.0 91.3 107.0 115.4 100.5 67.2 84.3 104.8 117.7 100.1 194.3 113.3 112.0 70.6 104.2 106.2 105.1

2002 98.2 100.0 91.4 106.5 (f) 112.3 (f) 99.6 (f) 70.9 (f) 86.1 (f) 104.6 (f) 125.5 (f) 98.4 (f) 188.9 (f) 111.5 (f) 111.0 (f) 70.9 (f) 101.8 (f) 104.6 (f) 107.4 (f)

2003 97.9 (f) 100.0 (f) 91.7 (f) 106.4 (f) 112.7 (f) 99.1 (f) 73.6 (f) 87.4 (f) 103.6 (f) 122.0 (f) 98.5 (f) 186.6 (f) 109.5 (f) 110.9 (f) 69.4 (f) 101.1 (f) 104.5 (f) 108.9 (f)



Tabulka 13: Reálná konvergence EU15 – míra růstu HDP Stát 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2.4 2.2 1.4 2.3 2.9 2.8 3.5 1.6 0.9 0.4 Euro-zóna 2.7 2.4 1.6 2.5 2.9 2.9 3.5 1.6 1.0 0.7 EU15 : : : : 3.0 2.9 3.6 1.7 1.1 0.7 (f) EU15 + ACC10 3.2 2.4 1.2 3.5 2.0 3.2 3.8 0.6 0.7 0.8 (f) Belgie 5.5 2.8 2.5 3.0 2.5 2.6 2.8 1.6 1.0 0.0 Dánsko 2.3 1.7 0.8 1.4 2.0 2.0 2.9 0.8 0.2 -0.1 Německo 2.0 2.1 2.4 3.6 3.4 3.4 4.4 4.0 3.9 4.7 Řecko 2.4 2.8 2.4 4.0 4.3 4.2 4.2 2.8 2.0 2.4 Španělsko 2.1 1.7 1.1 1.9 3.4 3.2 3.8 2.1 1.2 0.1 (f) Francie 5.8 9.9 8.1 11.1 8.6 11.3 10.1 6.2 6.9 1.6 (f) Irsko 2.2 2.9 1.1 2.0 1.8 1.7 3.0 1.8 0.4 0.3 Itálie 3.8 1.4 3.3 8.3 6.9 7.8 9.1 1.2 1.3 1.2 (f) Lucembursko 2.9 3.0 3.0 3.8 4.3 4.0 3.5 1.2 0.2 -0.9 (f) Nizozemsko 2.6 1.6 2.0 1.6 3.9 2.7 3.4 0.8 1.4 0.7 Rakousko 1.0 4.3 3.5 4.0 4.6 3.8 3.4 1.7 0.4 -0.8 (f) Portugalsko 3.9 3.4 3.9 6.3 5.0 3.4 5.1 1.1 2.3 1.9 Finsko 4.2 4.1 1.3 2.4 3.6 4.6 4.3 0.9 2.1 1.6 Švédsko 4.4 2.8 2.7 3.3 3.1 2.8 3.8 2.1 1.6 2.2 UK (f) : předpověď. ACC10: 10 přistupujících zemí. Zdroj: Evropská komise (2004g).

Petr König

Strana 13/13



16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Tabulka 14: Reálná konvergence ACC12 – HDPpc PPS

Country ACC12 Bulharsko Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Rumunsko Slovinsko Slovensko

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 : : : : : : 45.7 46.6 47.3 (f) 48.7 (f) 49.6 (f) 50.7 (f) 26.6 28.2 25.2 23.4 23.8 24.0 24.5 26.0 26.4 28.3 (f) 29.8 (f) 31.4 (f) : : : : : : 59.6 60.6 61.9 (f) 62.7 (f) 63.2 (f) 64.1 (f) 30.8 31.2 32.3 35.0 35.8 35.2 37.5 38.6 40.2 (f) 42.2 (f) 44.7 (f) 47.0 (f) 77.0 75.3 74.2 73.1 73.6 74.5 76.2 78.4 76.8 78.0 (f) 78.8 (f) 79.9 (f) 26.6 26.3 27.0 28.9 29.7 30.1 31.5 33.4 34.8 (f) 36.6 (f) 37.8 (f) 39.2 (f) 27.8 30.9 32.0 33.7 35.4 34.3 35.1 37.2 39.1 (f) 41.4 (f) 43.2 (f) 45.0 (f) 46.3 44.9 44.7 45.8 46.8 47.8 48.8 51.5 53.4 (f) 55.3 (f) 56.6 (f) 57.9 (f) : : : : : 71.3 70.9 69.5 69.1 (f) 69.2 (f) 69.8 (f) 69.9 (f) : : 39.1 37.8 40.4 41.8 41.8 41.9 41.7 42.9 (f) 43.7 (f) 44.8 (f) : : : : : 23.3 23.1 24.4 26.6 (f) 28.7 (f) 29.9 (f) 30.9 (f) 62.5 61.1 62.3 63.7 64.4 66.6 66.4 67.9 69.0 (f) 69.7 (f) 70.6 (f) 71.8 (f) 45.4 40.2 41.7 43.0 43.4 42.9 43.7 44.7 47.1 (f) 49.1 (f) 49.5 (f) 50.1 (f)

(f)

: předpověď. ACC12: 12 přistupujících zemí vč. Bulharska a Rumunska. Zdroj: Evropská komise (2004f). Tabulka 15: Reálná konvergence ACC12 – míra růstu HDP

Stát ACC10 Bulharsko Česká republika Estonsko Kypr Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Rumunsko Slovinsko Slovensko

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 : : : : : : 4.1 2.4 2.4 3.2 (f) 1.8 2.9 -9.4 -5.4 3.9 2.3 5.4 4.1 4.8 4.5 (f) : : : : : : 3.3 3.1 2.0 2.9 -2.0 4.3 3.9 9.8 4.6 -0.6 7.3 6.5 6.0 4.4 (f) 5.9 6.5 1.9 2.3 4.8 4.7 5.0 4.0 2.0 2.0 0.6 -1.6 3.7 8.4 4.8 2.8 6.8 7.9 6.1 7.4 -9.8 6.2 4.7 7.0 7.3 -1.8 4.0 6.5 6.8 6.6 (f) 2.9 1.5 1.3 4.6 4.9 4.2 5.2 3.8 3.5 2.9 : : : : : 4.1 6.4 -1.2 1.7 0.7 (f) : : 6.0 6.8 4.8 4.1 4.0 1.0 1.4 3.3 (f) : : : : : -1.2 2.1 5.7 4.9 4.6 (f) 5.3 4.1 3.8 4.4 3.7 5.9 4.1 2.9 2.9 2.1 (f) 6.2 5.8 6.1 4.6 4.2 1.5 2.0 3.8 4.4 4.2

2004 3.8 (f) 5.0 (f) 2.6 (f) 5.6 (f) 3.4 (f) 5.2 (f) 5.7 (f) 3.2 (f) 2.8 (f) 4.2 (f) 4.9 (f) 3.1 (f) 4.1 (f)

2005 4.3 (f) 5.5 (f) 3.3 (f) 5.1 (f) 4.2 (f) 5.7 (f) 6.1 (f) 3.4 (f) 3.4 (f) 4.8 (f) 5.1 (f) 3.7 (f) 4.3 (f)

(f)

: předpověď. ACC10: 10 přistupujících zemí vč. Bulharska a Rumunska. Zdroj: Evropská komise (2004g).

Petr König

Strana 14/14

16.9.2004


Všeobecné a odborné vzdělávání mládeže Smlouva o Evropské unii přidala do kapitoly „sociální politika“ nové oblasti, mezi nimi i ustanovení o všeobecném a odborném vzdělávání mládeže coby doplňující politice EU. V této oblasti Unie jen přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, popřípadě podporováním a doplňováním činnosti členských států. Přitom je ale ve Smlouvě uvedeno, že Unie plně respektuje odpovědnosti členských států za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost. Rada může přijímat podpůrná opatření, aniž by jimi harmonizovala zákony a ostatní předpisy členských států. Unie svoji činnost zaměřuje na: − rozvoj evropské dimenze ve vzdělávání (výukou a šířením jazyků členských států) − podporu mobility studentů a učitelů (uznávání akademických diplomů a započítávání doby studia) − podporu spolupráce mezi vzdělávacími zařízeními − rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek společných vzdělávacím systémům členských států − podporu rozvoje výměn mládeže a učitelů a vychovatelů − podporu rozvoje dálkového vzdělávání. V oblasti odborného vzdělávání se Unie soustředí na následující činnosti: − usnadňování adaptace na průmyslové změny (odborným vzděláváním a rekvalifikací) − zlepšování základního a dalšího odborného vzdělávání za účelem usnadnění profesního začlenění a znovuzačlenění na trh práce − usnadňování přístupu k odbornému vzdělávání, podpora mobility instruktorů, praktikantů a zvláště mladých lidí − stimulování spolupráce v oblasti odborného vzdělávání mezi vzdělávacími či výcvikovými zařízeními a podniky − rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek společných systémů odborného vzdělávání členských států. Politiku všeobecného a odborného vzdělávání podporuje existence tří hlavních programů: SOCRATES zaměřený na všeobecné vzdělání, LEONARDO určený pro odbornou přípravu a MLÁDEŽ určený pro mladé lidi obecně, napříč různými úrovněmi vzdělání. Mezi nejznámější podprogramy v rámci SOCRATA patří Comenius pro spolupráci mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, Erasmus pro univerzitní vzdělání a Lingua s jazykovými kursy pro učitele cizích jazyků. Politika všeobecného a odborného vzdělávání mládeže se ubírá cestou vzájemného poznávání mládeže Evropy – různých kultur, jazyků, ale primárně jde o získávání nových znalostí a předávání zkušeností, které mají v delším období přispět ke zvyšování možnosti zaměstnání. Vzhledem k rozmanitosti členských států nedává smysl tuto politiku více svazovat na nadnárodní úrovni.

Petr König

Strana 15/15

16.9.2004

ZS 2004/2005| ZSEI – Seminář 4: Politiky EU Zdroje informací ECB: Annual report 1998. [online] 1999 [cit. 05. 04. 2004]. http://www.ecb.int/pub/pdf/ar1998en.pdf. ECB: Convergence report 2000. [online] 2000 [cit. 05. 04. 2004]. http://www.ecb.int/pub/pdf/cr2000en.pdf. Evropská komise: Inflation rate. Annual average rate of change in Harmonised Indices of Consumer Prices (HICPs). [online] 2004a [cit. 04. 04. 2004]. http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/queen/display.do?screen=detail&language=en &product=THEME2&root=THEME2_copy_200579925957/strind_copy_797645603220/eco bac_copy_872035736020/eb040_copy_669015972620. Evropská komise: General government deficit (-) / surplus (+) - Percentage of GDP. [online] 2004b [cit. 04. 04. 2004]. http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/queen/display.do?screen=detail&language=en &product=THEME2&root=THEME2_copy_200579925957/shorties_copy_282760044706/eu ro_na_copy_796854742728/na_geng_copy_1072287530519/na200pc_copy_980372281223. Evropská komise: General government gross debt - Percentage of GDP. [online] 2004c [cit. 04. 04. 2004]. http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/queen/display.do?screen=detail&language=en &product=THEME2&root=THEME2_copy_200579925957/shorties_copy_282760044706/eu ro_na_copy_796854742728/na_geng_copy_1072287530519/na220pc_copy_943618718790. Evropská komise: ECU/EUR exchange rates versus national currencies. [online] 2004d [cit. 04. 04. 2004]. http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/queen/display.do?screen=detail&language=en &product=THEME2&root=THEME2_copy_200579925957/yearlies_copy_597844084039/db _copy_326658639582/dbc_copy_455814982301/dbc10512_copy_638912660396. Evropská komise: Long-term interest rates. [online] 2004e [cit. 04. 04. 2004]. http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/queen/display.do?screen=detail&language=en &product=THEME2&root=THEME2_copy_200579925957/yearlies_copy_597844084039/db _copy_326658639582/dbc_copy_455814982301/dbc12048_copy_318065691851. Evropská komise: GDP per capita in PPS. [online] 2004f [cit. 04. 04. 2004]. http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/queen/display.do?screen=detail&language=en &product=THEME2&root=THEME2_copy_200579925957/strind_copy_797645603220/eco bac_copy_872035736020/eb011_copy_650064455770. Evropská komise: Real GDP growth rate. [online] 2004g [cit. 04. 04. 2004]. http://europa.eu.int/comm/eurostat/newcronos/queen/display.do?screen=detail&language=en &product=THEME2&root=THEME2_copy_200579925957/strind_copy_797645603220/eco bac_copy_872035736020/eb012_copy_523621056600. Ministerstvo financí ČR: Hodnocení Předvstupního hospodářského programu ČR 2003 a programů přistupujících a ostatních kandidátských zemí ze strany EU. [online] 2003 [cit. 05. 04. 2004]. http://www.mfcr.cz/static/HospProg/Hodnoceni/P2.htm#CR.

Petr König

Strana 16/16

16.9.2004

Politiky EU. Rozdělení politik mezi národní a nadnárodní úrovní se řídí principem subsidiarity

Recommend Documents