POLITICKÁ RIZIKA A PODNIKÁNÍ (MEZINÁRODNÍ SROVNÁVÁNÍ) POLITICAL RISKS AND BUSINESS (INTERNATIONAL COMPARISON)

POLITICKÁ RIZIKA A PODNIKÁNÍ (MEZINÁRODNÍ SROVNÁVÁNÍ) POLITICAL RISKS AND BUSINESS (INTERNATIONAL COMPARISON) Milan Žák Anotace Text se zabývá poměrně novým přístupem hodnocení zemí při vyhledávání investičních příležitostí – politickým rizikem a jeho měřením. Politické riziko v sobě zahrnuje otázky politické stability a nestability, politických jistot a nejistot. Možnost předvídání politických rizik je klíčovým momentem celého systému posuzování a měření těchto rizik, jejich pojmenování a odhalení pak může vést k jejich odstranění či zmírnění jejich dopadů. Jsou zde vyjmenovány oblasti politického rizika a na souboru zemí EU – 15 a deseti transformujících se evropských ekonomik jsou ukázány rozdíly v politickém riziku včetně vytipování nejzávažnější problémových oblastí. Na podporu závěrů jsou v textu použita i hodnocení pomocí Indexu veřejných institucí vydávané Světovým ekonomickým fórem a indexy hodnotící oblasti politického rizika zpracované Institutem Světové banky. Annotation The paper deals with a fairly new approach to country evaluation in searching for investment opportunities – that of political risk and its measurement. Political risk includes the issues of political stability and instability, political certainity and uncertainity. The possibility of forecasting political risks is the key issues of the whole system of evaluation and measurement of these risks; consequently, their identification may lead to their removal and smoothening of their impacts. The sorts of political risks are given in the paper, and the differences in political risk are shown in the sample of EU-15 and the ten European transition countries, including the most serious aspects. The supporting role for the conclusions is played also by the evaluation of the Public institutions index, published by the World Economic Forum and the indexes concerning the sorts of political risk elaborated by the World Bank Institute. Úvod Je-li předpokladem fungující tržní ekonomiky demokratické uspořádání společnosti, pak kvalita demokracie zpětně přispívá k efektivnosti tržní ekonomiky. Zaměřili jsme se proto v našem příspěvku na otázky politické stability a nestability, politických jistot a politického rizika. Na základě analýzy vývoje indexů politického rizika chceme definovat a diskutovat mezeru v kvalitě politického klimatu transformujích se ekonomik ve vztahu k členským zemí Evropské unie do počátku roku 2004 (EU 15). Korektnost převážné většiny těchto indexů, jakkoliv jsou založeny na využívání měkkých dat1., se opírá o dlouhodobější sledování a je založena na věhlasu institucí výzkumy provádějících. 1

Ekonomická transformace těchto zemí je měřitelná a hodnotitelná standardními makroekonomickými ukazateli, získanými na základě statistických šetření. Tato data, o nichž soudíme, že přesně odrážejí skutečnost, nazýváme tvrdými daty. Vedle těchto tvrdých dat existují i měkká data, která vyjadřují názory, postoje, hodnotové soudy. Tato data mají individuální charakter a jsou obtížněji kvantifikovatelná. Měkkými daty, získávanými převážně 1

Politické riziko Politické riziko můžeme definovat jako : „Široké spektrum událostí v politickém a sociálním prostředí země, které mohou ovlivňovat výkonnost ekonomiky, výkon vlastnických práv a tržní prostředí“ (Howell 2001a, s. 18). Strukturu tohoto rizika ukazuje obr. č. 1. Obrázek 1: Simonova všeobecná struktura politického rizika

Vnitřní Vnější

Faktory na makroekonomické úrovni Společenské Vládní (politické) Revoluce Znárodnění Občanské války Byrokracie Převraty Legislativa Světové veřejné Změny v aliancích mínění

Faktory na mikroekonomické úrovni Společenské Vládní Stávky a jiné formy protestu

Regulace Kontrola cen

Zahraniční konkurence

Obchodní protekcionismus

Pramen: Simon (1984), s. 32, vlastní úprava.

Politická rizika jsou diskutována i v širších souvislostech vztahu k růstové výkonnosti ekonomiky. Wang a Yudong (2001) identifikují rizika růstu, k nimž řadí riziko makroekonomické politiky a institucionální a politické riziko. Riziko makroekonomické politiky spočívá v neadekvátní a tudíž neúčinné fiskální a monetární politice, riziko institucionální a politické zahrnuje následující faktory institucionálního uspořádání země: mechanismus pobídek, rozhodování vlády, právní řád, korupci, politické změny. Rozdělení politického rizika na riziko spojené se stavem společnosti a její konkrétní politikou nalezneme u Lea a Powella (1999), kde se investiční riziko skládá ze tří složek: finančního rizika, politického rizika (political risk) a rizika politiky (policy risk). Politické riziko je vymezeno jako dlouhodobá politická stabilita společnosti a riziko politiky jako změny konkrétní hospodářské politiky zejména v oblasti daní a regulace. Protipólem politického rizika jsou politické jistoty, které jsou v globalizované společnosti důležité zejména pro rozhodování o investování. Politické jistoty se tak stávají jedním z důležitých aspektem při rozhodování investorů. Sledování možných nebezpečí, která pro investory a obchodníky vyplývají z politického klimatu v zemi, je jedním ze způsobů, jak je informovat o možných investičních rizicích. Na druhé straně, pro hodnocené země jsou informace o nedostatečnosti jejich politického prostředí významným signálem pro činnost vlád, neboť růstová výkonnost a konkurenceschopnost se zvyšují se stabilitou politického prostředí. Následující analýza vymezuje politické riziko a srovnává důležité aspekty politického rizika v zemích EU a v ostatních transitivních společnostech ( ekonomikách). Politické riziko a jeho hodnocení a měření Hodnocení politického2 rizika je v současné době zaměřeno výrazně na interní rizika a to jak na makroekonomické, tak i mikroekonomické úrovni; externí rizika mají totiž dopad mnohem obecnější a při hodnocení jednotlivých zemí nejsou pro určení konkrétního bodového hodnocení a pořadí příliš relevantní. Mezi interními faktory, se s rozvojem sociologickými metodami (sociologickými výzkumy, průzkumy veřejného mínění, dotazníkovými akcemi apod.), získáváme informace o širších než ekonomických výsledcích transformace. Jsou to informace o transformaci společnosti, o politických a občanských postojích a o vnímání různých společenských, kulturních a morálních problémů, které charakterizují společenské prostředí ve kterém probíhají ekonomická přeměna společnosti. 2 Struktura politického hodnocení byla diskutována v Kadeřábková, Spěváček, Žák (2003). 2

demokracie ve světě, a zejména s procesy transformace stále více pozornosti věnuje mikroekonomickému pohledu na politické riziko, které je chápáno hlavně jako konflikt vlády se soukromou firmou. Vnitřní makroekonomické riziko představuje násilné politické změny ve společnosti, většinou nedemokratické a z nich vyplývající změny ve vlastnických vztazích a jim odpovídající změny v legislativě, které jsou v současné době málo pravděpodobné. Moc i informační převaha je v případě vnitřního, mikroekonomického rizika jednoznačně na straně vlády, ona určuje pravidla a dohlíží na jejich plnění; rozhodování firem se tvoří v souladu s vytvořenými podmínkami a jejich srovnáváním s jinými příležitostmi. Firmy obecně a to jak české tak i zahraniční, mají jednoduchou svobodu volby : mohou podnikat, podnikat jinde a nebo nepodnikat. Politika odstraňování politického rizika se v tomto světle jeví jako jedna z nejlevnějších politik podpory přílivu přímých zahraničních investic. Z toho vyplývá potřeba vytvářet nejen tržně konformní pravidla, ale i společenské, ekonomické a právní prostředí srovnatelné s ostatními státy. Vliv politického prostředí nabývá tak širších dimenzí, které zahrnují v historických souvislostech i politické tradice, trendy v politickém vývoji zemí a vývoj institucionálního uspořádání společnosti a je samozřejmě zmiňováno i v souvislosti s konkrétní hospodářskou politikou současných vlád. Předvídání možných rizik vede ke snaze o jejich pojmenování, kvantifikaci a hledání cest k jejich odstranění. V současnosti můžeme definovat celkem čtyři obecné přístupy k riziku : ƒ ƒ ƒ ƒ

Technický, založený na pravděpodobnosti a četnosti výskytu rizikových událostí, Ekonomický, založený na srovnávání užitků a ztrát spojených s výskyty rizika Psychologický, založený na individuálním vnímání – rizika jsou produktem lidských rozhodnutí jak na trhu tak v politice, Sociologický, popisující změny ve společnosti mající za následek skutečnost, že převážná část rizik je produktem lidských rozhodnutí včetně ovlivnění zájmovými skupinami.

Pozornost, věnovaná politickému riziku v poslední době, přinesla celou řadu přístupů k jeho analyzování a hodnocení. Jednotlivé existující metody hodnocení politického rizika můžeme posuzovat pomocí tří kriterií. Prvním je kritérium mezinárodní srovnatelnosti, které vede k číselným bodovým hodnocením politického rizika. Druhým je kritérium možnosti předpovědi vedoucí k modelům vývoje politického rizika a třetím je požadavek aktuálnosti. Je možno konstatovat, že existují čtyři hlavní přístupy k analýze politického rizika (Rummel, Heenan 1978, s. 68):3 ƒ ƒ ƒ ƒ

Expertní („Old Hands“) – založený na výpovědích místních expertů dokonale obeznámených s problematikou a prostředím hodnocené země, Delfská metoda, kde skupina expertů, jak vnitřních tak zvnějšku, vytváří výpovědi, které se srovnávají a hodnotí, výsledkem je bodové hodnocení, Kvantitativní metody využívají dat a statistik. Problémem jsou měkká data u politických rizik. Proto se používá kombinace Delfské metody s touto metodou. Metoda „Grand Tour“ – je založena na subjektivním ohodnocení politického klimatu země každým individuálním investorem na základě vlastních zkušeností – riziko je stejné pro všechny, ale je jinak vnímáno.

3

V textu použité metody představují vždy kombinaci jednotlivých výše uvedených metod. Přístup PRS je kombinací kvantitativních metod s metodou Delfskou, přístup Freedom House spoléhá spíše na expertní odhady a Delfskou metodu, stejně tak jako Heritage Foundation – viz dále. 3

Výčet a klasifikace faktorů politického rizika jsou základním předpokladem pro jeho hodnocení a měření. Vzhledem ke skutečnosti, že politické riziko je stále silněji vnímáno jako závažná překážka pro zahraniční investování, obchod a podnikání, představuje politický vývoj a rizika z něj vyplývající důležitý faktor rozhodování. Celá řada ekonomických subjektů zahrnuje politické riziko do svých kalkulací, některé banky a nadnárodní společnosti si dokonce zřizují vlastní analytické týmy zabývající se politickým a ekonomickým vývojem a případnými riziky. Vedle toho existují i instituce, které zahrnují politické riziko do škály svých analýz. Vycházejí přitom ze striktně definovaných metodologických principů, jež umožňují mezinárodní srovnání ve formě indexů a tedy stanovení pořadí zemí a na základě získaných informací i formulaci předpovědí. Politickým rizikem se komplexně zabývá Political Risk Service Group (PRSG, blíže viz www.prsgroup.com), publikující v roce 2003 již ve čtvrtém vydání indexy mezinárodního hodnocení rizik 140 zemí, kde dominantní (50%) část indexu tvoří politické riziko, doplněné ze čtvrtiny rizikem ekonomickým a ze čtvrtiny rizikem finančním. PRSG publikuje dva texty: Political Risk Assessment: Concept, Method and Management a Handbook of Country and Political Risk Analysis (Howell 2001, 2001a), ve kterých uvádí indexy výše uvedených rizik a metodologii tohoto měření, definuje problematiku určení a měření jednotlivých rizik.4 Výstupem je také krátkodobý prognostický model, který umožňuje uživateli předpovídat vývoj rizika v zemi jeho zájmu. Doplňujícími zdroji pro analýzu politického rizika v zemích kandidujících na vstup do EU jsou dvě publikace: Global Competitiveness Report (GCP) vydávaná Světovým ekonomickým fórem (WEF 2002) a výstupy projektu pod názvem Governance Matters (Kaufmann, Kraay, Zoido-Lobatón 1999a, 2002) vydávaný Institutem Světové banky (IWB). GCP hodnotí situaci v 75 zemích světa, analyzováno je celkem 174 ukazatelů shrnutých do jedenácti sekcí, z nichž jsou pro naše účely relevantní sekce šestá a sedmá, zabývající se veřejnými institucemi a jejich fungováním. Indexy sekce šesté popisují stav právního prostředí a indexy sekce sedmé se zabývají korupcí. WEF spolupracuje s více jak stem odborníků a institucí z celého světa. Studie Světové banky hodnotí následující oblasti: rozhodování a odpovědnost, politickou nestabilitu a násilí, schopnost (efektivnost) vlády, regulační břemeno, korupci a kvalitu právního řádu.5 PRSG zpracovává získané údaje o politickém riziku do statistického modelu (International Country Risk Guide – ICRG, vytvořen v roce 1980), který zahrnuje kromě politických rizik i rizika ekonomická a finanční a je určen k predikci těchto rizik. Model umožňuje mezinárodní srovnání a je dostupný on-line (www.icrgonline.com). ICRG obsahuje 22 znaků rozdělených do tří kategorií podle druhu rizika: politické, ekonomické a finanční. Vlastní index je tvořen pro každou kategorii zvlášť. Index politického rizika dosahuje maximálně 100 bodů, ekonomického a finančního rizika po 50 bodech. Celkový součet bodů je pak dělen dvěma a vytvoří váhu pro zahrnutí do souhrnného výsledku rizika země. Celkové riziko podle ICRG pak nabývá hodnot 0–100 a je rozděleno do dalších kategorií (podle stupně rizika) od velmi malého rizika (80–100 bodů) k velmi vysokému riziku (0–49,9 bodů). 4

Základní zdroje informací zahrnují: Business Environment Risk Intelligence, Economist Intelligence Unit, Moody´s Investor Service, Control Risk Group, Economists´ Method, S. J. Rundt Associates, Standard and Poors Ratings Group, Institutional Investor, Chase, IHS Energy Group a Euromoney. 5 Základní zdroje informací zahrnují: Business Enviroment Risk Intelligence, The Wall Street Journal Central European Economic Review, Standard and Poor´s DRI/McGraw-Hill, EBRD,The Economist Intelligence Unit, Freedom House,Gallup International,World Economic Forum, Heritage Foundation, Political Risk Services, Political Economic Risk Consultancy, Institute Management Development, World Bank. 4

Hodnocení politického rizika (Political Risk Rating - PRR) obsahuje 12 různých ukazatelů6, které zahrnují politické a sociální aspekty. Každý ukazatel má určenu maximální číselnou hodnotu (rizikové body), která při vysokém počtu bodů indikuje nízké potencionální riziko, zatímco nízké hodnoty (0) indikují vysoké potencionální riziko. Hodnocení politického rizika se provádí na základě subjektivních analýz a přístupných informací, zatímco hodnocení finančního a ekonomického rizika se provádí výhradně na základě objektivních dat. K zajištění konzistence mezi zeměmi i v čase jsou body přidělovány na základě předem určených otázek pro každou složku rizika. Oblasti politického rizika a jim odpovídající body ukazuje Tab. 1. Následuje stručná charakteristika jednotlivých oblastí. Tabulka 1: Oblasti politického rizika (celkový počet bodů = 100) A B C D E F G H I J K L

Stabilita vlády Socioekonomické podmínky Investiční profil Vnitřní konflikty Vnější konflikty Korupce Role armády v politice Náboženské napětí Právo a pořádek Etnické napětí Demokratická odpovědnost Kvalita byrokracie

12 12 12 12 12 6 6 6 6 6 6 4

Pramen: Howell (2001), s. 21, vlastní úprava.

Hodnocení politického rizika vybraných evropských zemí Při hodnocení politického rizika ve vybraných evropských zemí pracujeme s těmito soubory zemí : Země Evropské unie (EU 15) – Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie,Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie a vybrané transitivní země– Česká republika, Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Při hodnocení politického rizika v těchto zemích vycházíme jako ze základního zdroje z výše uvedeného textu (Howell 2001), který v tabulkové části specifikuje nejen celkovou výši politického rizika, ale i míru politického rizika v jednotlivých oblastech. Tab. 2 ukazuje míru politického rizika (PR) v zemích EU15, ve srovnání s evropskými tranzitivními ekonomikami kandidujícími ve sledovaném období na vstup do EU. U těchto zemí jsou uvedena i hodnocení v jednotlivých oblastech A-L, celkové pořadí zemí (rating) je uvedeno ve sloupci (RA). Samostatně je pro srovnání uveden průměr politického rizika v zemích EU.

6

podrobnější výklad naleznete v Žák M.: Politické riziko v tranzitivních ekonomikách a EU, PE 1/2005 str. 3- 30 5

Tabulka 2 : Hodnocení politického rizika a jeho oblastí na sledovaném souboru zemí (pro země EU uvedeno PR, pro kandidátské země PR, oblasti A-L, RA) BEL DAN FIN FRA IRS ITA LUC NEM NIZ POR RAK 82 92 93 79 87 80 92 88 97 89 85,5 Česká republika Bulharsko Estonsko Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Max. počet bodů

PR 74,0 65,5 77,0 66,0 68,0 75,0 76,0 68,0 79,0 80,0 100

A 7,0 6,5 10,0 9,0 10,0 7,0 9,0 11,0 10,0 10,0 12

B 7,0 2,0 6,0 4,0 4,0 6,0 5,0 3,0 7,0 5,0 12

C 8,0 10,0 9,0 7,0 7,0 9,0 9,0 7,0 8,0 10,0 12

D 11,0 10,0 11,0 9,0 10,0 11,0 9,0 9,0 11,0 11,0 12

E 9,0 9,0 10,0 10,0 9,0 10,0 11,0 11,0 11,0 11,0 12

F 4,0 2,0 6,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 4,0 4,0 6

G 6,0 5,0 5,0 5,0 5,0 6,0 6,0 5,0 6,0 5,0 6

ŘEC 80 H 6,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 4,0 5,0 6,0 6

ŠPA 82 I 5,0 4,0 4,0 4,0 5,0 4,0 4,0 4,0 4,0 5,0 6

ŠVE 88

J 3,0 5,0 3,0 3,0 3,0 4,0 6,0 4,0 4,0 5,0 6

K 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 6,0 6,0 6,0 6,0 5,0 6

VBR 90

EU 87

L 3,0 2,0 3,0 2,0 2,0 4,0 3,0 1,0 3,0 3,0 4

RA 6 10 3 9 7-8 5 4 7-8 2 1

Pramen: Howell (2001), s.76 - 79, vlastní úprava.

Z údajů v tabulce 2 vyplývá, že ani jedna z nově přistupujících zemí nedosahuje v hodnocení politického rizika úrovně stávajících členských zemí. Z tohoto důvodu jsme do tabulky nezařadili detailnější pohled na jednotlivé oblasti zemí EU, ale celková hodnota politického rizika je pro srovnání zajímavá. Za Slovinskem (8,0) je Francie (7,8) na stejné úrovni Itálie a Řecko. Mezi kandidátskými zeměmi je Česká republika až na šestém místě. Celkově je možno konstatovat, že vyšší úroveň politického rizika kandidátských zemí oproti zemím EU je výzvou, která ukazuje možné oblasti zlepšení politického klimatu v jednotlivých zemích a zároveň vede k naději, že členství v EU povede v konečných důsledcích k rychlejšímu dosažení úrovně alespoň Španělska či Řecka. Pro hodnocení politického rizika můžeme podpůrně použít, jak již bylo uvedeno výše, části hodnocení v rámci Global Competitiveness Report (WEF 2002). Jedná se o index veřejných institucí(public institutions index), na kterém se z padesáti procent podílí index dodržování smluv a kvality právního prostředí(contracts and law subidex) a z padesáti procent index korupce(corruption subindex). Index dodržování smluv a kvality právního prostředí je složen z dílčích indexů: nezávislost soudů, ochrana vlastnických práv, náklonnost politiků při rozhodování a organizovaný zločin. Index korupce je kombinací tří subindexů: úplatky v dovozu a vývozu, úplatky vládním úředníkům a při inkasu daní. Tabulka 4 ukazuje srovnání těchto indexů v obou skupinách hodnocených zemí, včetně jejich umístění ve sledovaném souboru všech 75 zemí. Podpůrné hodnocení politických rizik pomocí indexu veřejných institucí GCR a jeho složek potvrzuje podstatný rozdíl mezi zeměmi EU a zeměmi kandidujícími na vstup. Česká republika je hodnocena ještě nepříznivěji ve srovnání s PRSG. Na tomto hodnocení je zajímavá skutečnost, že korupce v České republice není tou nejhorší položkou. Tu tvoří neprůhlednost právního prostředí a ochrana smluv. Tabulka 3: Index veřejných institucí (IVI) a jeho složky v roce 2001

Belgie Dánsko Finsko

Index veřejných institucí 5,67 6,42 6,59

Celkové Pořadí 22 3 1

Smluvní a právní index 5,41 6,21 6,35 6

Celkové pořadí

Korupční index

Celkové pořadí

20 2 1

5,93 6,62 6,83

23 3 2

Pořadí kandidátů EU (IVI) .. .. ..

Francie Irsko Itálie Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie Průměr EU Česká republika Bulharsko Estonsko Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko

5,72 5,87 5,05 5,93 6,29 5,25 5,98 4,50 5,47 6,19 6,14 5,79 4,04 4,07 4,99 4,70 4,18 5,20 4,40 4,06 4,54 4,90

20 18 27 17 5 25 15 40 23 7 9 .. 53 51 29 34 48 26 41 52 38 30

5,69 5,71 4,55 5,89 6,09 5,06 5,89 4,44 5,23 5,87 5,86 5,59 3,85 3,01 4,55 3,34 3,62 4,70 4,32 4,30 3,95 4,50

15 14 31 8 4 25 9 37 22 10 12 .. 48 64 31 59 53 29 38 39 46 36

5,75 6,02 5,56 5,98 6,48 5,44 6,07 4,57 5,71 6,51 6,42 5,99 4,23 5,12 5,42 6,07 4,73 5,69 4,48 3,82 5,13 5,29

24 19 27 21 9 28 18 44 25 7 10 .. 58 34 29 17 39 26 45 64 33 31

.. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 10. 8. 2. 4. 7. 1. 6. 9. 5. 3.

Pramen: WEF (2002), vlastní úprava.

Vztah mezi indexem veřejných institucí a HDP na obyvatele ukazuje Obr. 3 za všechny porovnávané země. Vztah poukazuje na skutečnost, že zlepšení veřejných institucí by mělo přinést větší ekonomickou úroveň. Obrázek 3: Vztah indexu veřejných institucí a ekonomické úrovně, 2000-2001 6,6

FIN DAN

SVE Index veřejných institucí

6,2

NIZ

VBR NEM

5,8

SPA MAD

5,0

EST LIT

4,6 4,2 3,8

BUL

5000

ITA

SLO SVK

IRS

BEL

POR

5,4

RAK

FRA

REC

POL

LOT RUM

CR 10000

15000

20000

25000

30000

HDP na obyvatele (USD v PPP)

Pramen: Databáze WEF (2002).

Hodnocení politického rizika můžeme doplnit , popřípadě i rozšířit o kritéria Institutu Světové banky (IWB). Z výše uvedených oblastí, které jsou v rámci projektu sledovány, se zaměříme na následující: politická nestabilita a násilí, schopnost vládnutí a kvalita právního řádu- tabulka 4. Srovnejme nejprve vývoj tří uvedených indexů u zemí kandidujících na 7

vstup do EU. U indexu rozhodovací pravomoci a odpovědnosti došlo ke zhoršení pouze u dvou zemí – České republiky a Maďarska. Zajímavé je srovnání indexu politické nestability a násilí, neboť zde si pohoršily všechny země kromě Lotyšska a Rumunska. Zde racionální vysvětlení zdánlivě chybí, rozvíjející se demokracie však s největší pravděpodobností přináší více svobody i pro ty, kteří narušují politickou stabilitu. Tento pokles je v přímém protikladu s neustále rostoucí kvalitou prostředí – zde však je vysvětlení zřejmé. Zlepšení je výsledkem snahy o přizpůsobení kvalitě právního prostředí v zemích EU. Přesto jsou pozoruhodné zejména rozdíly mezi průměrem zemí EU a průměrem kandidátských zemí. U indexu rozhodovací pravomoci a odpovědnosti činí rozdíl 0,43 bodu, u indexu polïtické nestability a násilí 0,60 bodu a u kvality právního prostředí dokonce 0,95 bodu Vysvětlení této disproporce je snad možno hledat ve skutečnosti, že morální a právní rozklad v totalitních společnostech je větší, než by se dalo předpokládat. Některé změny v úrovni jednotlivých ukazatelů, jsou zajímavé v meziročním srovnání i u některých členských zemí EU. Celkový propad indexu rozhodovací pravomoci a odpovědnosti je způsoben zejména výrazným zhoršením pozice Španělska (-0,21) a Itálie (0,18). U indexu politické nestability a násilí je zaznamenání hodná výrazně vyšší úroveň indexu u Španělska (+0,49) a Řecka (+0,58) a to zejména v souvislosti se skutečností, že úroveň kandidátských zemí je s těmito zeměmi srovnávána nejčastěji. Tabulka4: Oblasti hodnotící politické riziko podle Institutu Světové banky

Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie Průměr EU Česká republika Bulharsko Estonsko Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko

Rozhodovací pravomoci a odpovědnost 2000/1 1997/8 1,24 1,41 1,60 1,63 1,69 1,63 1,11 1,15 1,57 1,53 1,10 1,28 1,41 1,49 1,42 1,46 1,61 1,64 1,42 1,48 1,34 1,45 1,12 1,05 1,15 1,36 1,65 1,60 1,45 1,51 1,39 1,44 1,04 1,20 0,59 0,47 0,94 0,86 1,00 0,88 0,81 0,75 1,19 1,22 1,21 1,12 0,50 0,29 0,99 0,52 1,07 1,03

Politická nestabilita a násilí 2000/1 1997/8 0,87 0,82 1,34 1,29 1,61 1,51 1,04 0,65 1,24 1,43 0,82 1,16 1,48 1,40 1,21 1,32 1,48 1,48 1,41 1,39 1,27 1,38 0,79 0,21 1,01 0,58 1,38 1,41 1,10 0,92 1,20 1,13 0,74 0,81 0,37 0,43 0,73 0,79 0,29 0,35 0,50 0,48 0,75 1,25 0,80 0,84 0,08 0,02 0,82 0,65 0,87 1,09

Pramen: Kaufmann, Kraay, Zoido-Lobatón (2002), vlastní úprava.

8

Kvalita právního prostředí 2000/1 1997/8 1,34 0,80 1,71 1,69 1,83 1,74 1,22 1,08 1,54 1,39 0,72 0,86 1,86 1,62 1,57 1,48 1,87 1,58 0,94 1,08 1,80 1,61 0,62 0,50 1,12 1,03 1,70 1,62 1,61 1,69 1,43 1,32 0,84 0,54 0,02 -0,15 0,78 0,51 0,29 0,18 0,36 0,15 0,76 0,71 0,56 0,54 - 0,02 -0,09 0,36 0,13 0,89 0,83

Zajímavé jsou i rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v obou skupinách. Zatímco u prvních dvou indexů je rozdíl mezi nejlépe a nejhůře hodnocenou zemí velmi podobný - u rozhodovací pravomoci a odpovědnosti činí rozdíl u EU15 0,65 bodu a u tranzitivních zemí 0,70 bodu, u politické nestability u EU 15 0,82 a u tranzitivních zemí 0,79, rozdíl u indexu kvality právního prostředí je u EU 15 1,24 a u tranzitivních zemí jen 0,91. Tranzitivní země jsou díky procesu přidružování, který je z velké části založen na harmonizaci v právní oblasti, rozlišeny spíše rychlostí tohoto procesu než kvalitou právního prostředí. Závěr Vzájemné vztahy mezi hodnotou indexu politického rizika a ekonomickou úrovní (vyjádřenou výší hrubého domácího produktu na hlavu) ukazují, že závislost je zřejmá. Otázkou je, zda nižší politické riziko je průvodním jevem výkonnosti ekonomiky, což by znamenalo, že zvýšením výkonnosti ekonomiky se automaticky snižuje politické riziko, či zda je tomu naopak, totiž, že snížení politického rizika vede k prosperitě země a tím i k růstu hrubého domácího produktu. Otázka se stane irelevantní v případě, kdy z výsledků tohoto srovnání chceme vyvodit doporučení pro činnost vlád, doporučení pro zvýšení kvality politického klimatu v jednotlivých zemích. Chtějí-li totiž tranzitivní země zvýšit své produkční schopnosti, pak odstranění politických rizik je jednou z hlavních oblastí transformace společnosti. Jakkoliv je měření a hodnocení politického rizika významné pro obě strany , přesto se může zdát, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi zejména v evropském prostoru jsou malé a pro rozhodování málo významné. Jak ukazují indexy politického rizika je politická situace v Evropě stabilní a to dlouhodobě. Podívejme se tedy v dalším textu na ostatní tranzitivní ekonomiky a pokusme se analýzu rozšířit za hranice Evropy. Literatura: [1]

Alesina A., Perotti R.: Economic Risk and Political Risk in Fiscal Unions, WP 4992/ 1995, National Bureau of Economic Research, Harvard University, USA [2] Economic Survey of Europa 1/2003, UN Geneva 2003 [3] Howell L.D. editor : Handbook of Country and Political Risk Analysis. The PRS Group. Inc. New York 2001. [4] Howell L.D. : Political Risk Assessment : Concept, Method and Management. The PRS Group. Inc. New York 2001. [5] Kadeřábková A., Spěváček V., Žák M.: Růst, stabilita a konkurenceschopnost – aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU, Linde Praha 2003 [6] Kadeřábková A., Spěváček V., Žák M.: Růst, stabilita a konkurenceschopnost II– aktuální problémy české ekonomiky při vstupu do EU, Linde Praha 2004 [7] Kadeřábková A., Žák M. : Postup liberalizace a institucionální kvalita in : Růstové a cyklické souvislosti vývoje transformujících se ekonomik, Sborník konference VŠB Ostrava 2002. [8] Keefer P. : A rewiew of the political ekonomy of governance : From properte rights to voice, WB Policy Research WP 3315, May 2004 [9] Lee B., Powell J.G. : Valuation of Foreign Direct Investment in Presence of Political Risk, WP 8/99, University of Wollongong, Austalia [10] Mei J.P.: Political Risk, Financial Crisis and Market Volatility, WP 1999, NY University, USA [11] Perotti E.C., Oijen van, P. : Privatization, Political Risk and Stock Market Development in Emerging Economies, WP 243/1999, University of Amsterdam, Netherlands [12] Rummel R., Heenan D. : How Multinationals Analyze Political Risk. Harvard Business Review, January-February 1978.

9

[13] Simon J.: A Theoretical Perspective on Political Risk. Journal of International Business Studies, Winter 1984. [14] Spěváček a kol.: Transformace české ekonomiky , politické, ekonomické a sociální aspekty, Linde Praha 2002 [15] Žák M. a kol.: Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace a hospodářská politika v ČR, OECONOMIA, VŠE Praha , 2001 [16] Žák M. : Politické riziko transformujících se ekonomik ve srovnání a EU in : Hospodářská politika v tranzitivních ekonomikách IV. - sborník z vědeckého semináře EF VŠB – TU Ostrava 2003 [17] Žák M. : Politické riziko v tranzitivních ekonomikách a EU, PE 1/2005 [18] www.ircgonline.com [19] www.prsgroup.com [20] www.undp.org [21] http://cfheritage.org/index/indexoffreedom.cfm [22] www.worldbank.org/wbi/governance/govdata2001 [23] www.worldbank.org/research/grow

Autor: Prof. Ing. Milan Žák, CSc. Centrum ekonomických studií VŠEM I.P. Pavlova 3 120 00 Praha 2 GSM: 777709848 www.vsem.cz [email protected]

10