POLICY PAPER DOPORUČENÍ PRO VLÁDU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI ZASEDÁNÍ EVROPSKÉHO JADERNÉHO FÓRA

POLICY PAPER

DOPORUČENÍ PRO VLÁDU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI ZASEDÁNÍ EVROPSKÉHO JADERNÉHO FÓRA Alena Falathová, Kateřina Klevarová, Vendula Peisertová

V květnu 2008 se bude v Praze konat 2. zasedání Evropského jaderného fóra. Česká vláda zde bude jednat s ostatními státy Evropské unie o otázce budoucího využívání jaderné energetiky v členských zemích. Přestože EU ponechává právo na volbu svých zdrojů energie na jednotlivých členských státech, začíná se hovořit o možnostech vytvoření jednotné evropské energetické politiky. Problémem ale je rozpolcenost členů EU v otázce využití jádra. Podobná situace nyní existuje také v České republice. Vláda ČR je v otázce využívání jaderné energie rozpolcená, ODS vyjadřuje jádru svou podporu, Strana Zelených naopak využívání tohoto zdroje energie zásadně odmítá. Našim cílem je zformulovat základní doporučení pro zástupce České republiky při zasedání příštího Evropského jaderného fóra. Nejdříve prozkoumáme přístupy členských států EU k jaderné energetice a celkový postoj Evropské unie. Zde se pokusíme vyložit zahraničněpolitické aspekty, které slouží při rozhodování, jakým směrem se bude energetika ČR ubírat. Budou-li zástupci naší země prosazovat využívání jádra, jako hlavní zdroj energie, musí brát v úvahu, zda je jaderná energie akceptována mezinárodním společenstvím, jehož jsme součástí. Další část bude věnovaná budoucnosti jaderné energie v České republice. Zde se zaměříme na analýzu a vývoj Státní energetické koncepce (SEK), která byla vypracována v roce 2004. Poté nastíníme současnou situaci jaderné energie v ČR. The aim of this article is to formulate basic recommendations to the representants of the Czech Republic at the second meeting of the European Nuclear Energy Forum, which will take place in Prague in May 2008. First we will overlook the approaches of the member states to the continued development of nuclear energy in the European Union. At this point we will present foreign policy aspects, which involve the opinions and decisions of the Czech statesmen about the nuclear technology and its future utilization in the Czech republic. If the Czech representants promote the development of nuclear energy as the main source of energy, they must consider the general stance of the European Union to the nuclear technology. The next part of this paper is dedicated to the possible future of the nuclear energy in the Czech republic. In this part we will analyze the development of the State Energetic Conception from 2004. After that we will outline the contemporary situation of the nuclear energy in the Czech republic. prague security studies institute Poho elec 6 | 118 00 Praha 1 | Czech Republic Tel./fax: +420 233 355 735 | email: [email protected] | www.pssi.cz

Jaderná energie a Evropská unie Spotřeba energie v zemích Evropské unie ročně stoupá o 1 až 2%. Pokud budou současné tendence pokračovat, EU bude do roku 2030 pokrývat 65 % svých potřeb energie z dovezených zdrojů. Dodávky plynu a elektřiny se však vyznačují neustálou nejistotou vzhledem k politickým rizikům a zvýšením poptávky v rozvojových zemích. Obavy z důsledků globálního oteplování zároveň vytvářejí tlak na ekologické zdroje energie. Využití jaderné energie se tak zdá být řešením obou těchto problémů. V cestě rozšíření produkce energie z jádra však mohou stát obavy některých členských zemí s ohledem na bezpečnost tohoto procesu a následné skladování použitého radioaktivního materiálu. Situace v jednotlivých členských zemích Rozhodnutí o využívání jaderné energie je výsostně v kompetenci jednotlivých členských zemí EU. V roce 2007 můžeme sledovat nárůst podpory jaderné energie v mnoha členských zemí EU. A to i přesto, že se některé země (např. Německo, Belgie, Švédsko) rozhody v minulosti od výroby energie z jádra postupně upustit. Hlavními důvody pro návrat k jádru je růst ceny ropy, zvýšení celkové spotřeby energie, důraz na energetickou bezpečnost s ohledem na nedůvěryhodnost některých zemí (převážně Ruska), ze kterých se suroviny pro výboru elektřiny dovážejí, globální oteplování a v neposlední řadě i obavy o ekonomickou stabilitu země. Hlavním propagátorem jaderné energie v Evropě je Francie, pro kterou je jádro základním pilířem energetické strategie. V současné době tak pokrývá 75% své celkové energetické produkce. K přechodu na jádro se Francie rozhodla v roce 1974 po ropných šocích, kdy se jaderná energie stala základem energetické bezpečnost Francie. Tato strategie se dodnes vyplácí, díky množství energie z jádra je Francie největším netto exportérem elektřiny, jelikož je její výrobní cena v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nízká. Francie má současně nejnižší stupeň znečištění CO2, protože přes 90% energie pochází z mixu jádra a obnovitelných zdrojů. Současných 59 jaderných reaktorů by mělo být rozšířeno do roku 2012 o další reaktor v Flamanville, v Normandii. Na britských ostrovech můžeme sledovat příklon rozšíření produkce energie z jádra. Energetická strategie britské vlády (The Enegry White Paper, 23 May 2007) počítá s navýšením počtu jaderných reaktorů. Současným 18ti ze současných 19ti reaktorům, které generují pětinu celkové produkce Velké Británie, postupně skončí životnost do roku 2023 a i proto s ohledem na obavy o energetickou bezpečnost a snížení CO2 emisí je její další rozvoj nezbytný. Pro rozvoj jaderné energetiky se explicitně vyslovuje i britský premiér Gordon Brown, který hovoří o možnosti stavby až 12 nových jaderných reaktorů. I v Německu, které se zavázalo odstavit všechny jaderné elektrárny do roku 2021, se stále silněji ozývají z řad expertů hlasy volající po zrušení tohoto rozhodnutí. Ředitel společnosti RWE Jürgen Grossmann v listopadu 2007 vyzval vládu, aby přehodnotila toto rozhodnutí, které bylo přijato v roce 2000 na základě předpokladů, které současnému vývoji s cenou barelu ropy fluktuující kolem 100 dolarů a strmým nárůstem poptávky po energiích (předpokládá se, že do roku 2005 je potřeba zvýšit současnou produkci o 50%) neodpovídají. Současná vládní koalice CDU/CSU a SPD však není v otázce jaderné energie jednotná. Zatímco Kurt Beck, předseda SPD trvá na ukončení provozu současných 17 jaderných elektráren (pokračuje tím v linii bývalé vládní koalice SPD-Zelení, která toto rozhodnutí přijala), kancléřka Angela Merkelová odmítá návrhy ministra životního prostředí Sigmara Gabriela (SPD) na prague security studies institute Poho elec 6 | 118 00 Praha 1 | Czech Republic Tel./fax: +420 233 355 735 | email: [email protected] | www.pssi.cz

zastavení chodu starých jaderných elektráren. V současnosti se jaderná energie podílí 32% na celkové německé produkci energie a její odstavení by nutně znamenalo zvýšení podílu fosilních paliv na celkové energetické produkci. Následkem toho by ovšem došlo i ke zvýšení produkce CO2, což by odporovalo snahám kancléřky Merkelové o boj proti klimatickým změnám, které iniciuje v celé Evropské unii. Další směřování Německa pod vedením Angely Merkelové proto zřejmě nepovede k postupnému zastavení chodu současných jaderných elektráren. Také Belgie přehodnocuje svůj přístup k jaderné energii. Belgická vláda vydala oficiální zprávu, která říká, že by se měl změnit zákon z ledna 2003 vedoucí k postupnému odchodu od jaderné energetiky. Ministr pro ekonomiku a energetiku Marc Verwilghen předložil zprávu „Řešení problémů v belgické energetice s výhledem do r.2030“ podle níž se podmínky, které původně vedly zákonodárce k politice „phase-out“ zásadně změnily. Životnost současných 7 jaderných reaktorů, které generují více jak polovinu energetické produkce země, skončí za 40 let. Návrh ministra Verwilghen doporučuje prodloužit životnost těchto reaktorů. I v Nizozemsko vláda odstoupila od plánovaného rušení jaderných elektráren. V současné době má Nizozemsko 1 jaderný reaktor, který generuje 4% celkové energetické produkce. Jak vláda, tak veřejnost ale podporují rozšíření výroby energie z jádra. Finsko buduje od roku 2002 další reaktor v Olkiluoto a v současnosti se začíná uvažovat o stavbě dalších 2 reaktorů v Olkiluoto a Loviise. Sousední stát Švédsko se sice v roce 1980 rozhodl, že postupně uzavře svých 10 jaderných bloků a půjde směrem k zelené energetické politice. Nicméně v březnu 2007 se jedna z vládnoucí stran - křesťanští demokraté, vyslovila proti uzavírání jaderných elektráren a pro zahájení stavby nového jaderného reaktoru po roce 2010. Pobaltské země se v roce 2006 dohodly na stavbě nové jaderné elektrárny v Litvě v Ignalině. Litevská národní strategie z 8. prosince 2006 potvrzuje tento záměr. Všechny tři pobaltské státy zároveň podporují silnou evropskou společnou energetickou politiku. Do stavby jaderné elektrárny v Iganlině se zapojí i Polsko, které v únoru 2007 podepsalo smlouvu o spolupráci s Litvou. Polsko také počítá s rozšířením svých kapacit na výrobu jaderné energie. V roce 2005 byl schválen dokument „Energetická politika“, ve kterém se hovoří o vybudování nové jaderné elektrárny do roku 2021 či 2022. I současná slovenská vláda jednoznačně podporuje rozšíření současných 5 jaderných reaktorů. Na energetickém fóru v Bratislavě uvedl premiér Fico, že plánuje výstavbu tří nových jaderných bloků. Další dva nové reaktory jsou v již stavěny. Energie z jádra se podílí 55% na celkové produkci energie na Slovensku. V Maďarsku v současné době fungují 4 jaderné reaktory, které generují 40% výroby elektřiny při nejnižší výrobní ceně ze všech surovin. V září 2005 rozhodla vláda o prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paksi Atomerımő Rt o dalších 20 let. Maďarská vláda velmi silně podporuje jadernou energii.

prague security studies institute Poho elec 6 | 118 00 Praha 1 | Czech Republic Tel./fax: +420 233 355 735 | email: [email protected] | www.pssi.cz

Slovinsko vlastní společně s Chorvatskem jadernou elektrárnu Krsko, jejíž funkčnost je v současné době možná do roku 2023. Produkce Krsko pokrývá 40% celkové produkce energie v zemi. Vláda v současné době jedná o prodloužení životnosti této jaderné elektrárny. V roce 2007 uzavřelo Bulharsko 2 staré bloky jaderné elektrárny Kozloduy. I přesto se ale podíl jaderné energie na celkové produkci pohybuje kolem 40 %. V plánu je již stavba nové jaderné elektrárny u Belene, která by měla začít fungovat v roce 2013. Na stavbě nové jaderné elektrárny se bude podílet i ruská firma Atomstrojexport. V Rumunsku začal v září 2007 fungovat druhý reaktor jaderné elektrárny Cernavoda. Podpora jaderné energie ze strany rumunské vlády je velmi silná. Vláda plánuje rozšířit počet reaktorů v Cernavodě na 4 do roku 2015. Španělsko nezastává v otázce jaderné energie jasnou pozici. Ve Španělsku je osm jaderných reaktorů, v současné době bylo dosaženo dohody o jejich postupném odstranění, nicméně nebyly stanoveny žádné časové limity, dokdy by se tak mělo stát. Z členských zemí EU nemá žádné jaderné elektrárny Rakousko, Itálie, Irsko, Řecko, Dánsko, Lucembursko a Portugalsko. Až na Lucembursko se všechny tyto státy staví proti využívání jaderné energie. Ve světovém měřítku zůstává však Evropa v plánování nových jaderných reaktorů pozadu. V současné době se buduje nové jaderné reaktory jen na Slovensku (2), ve Francii (1) a ve Finsku (1). Světový žebříček ve výstavbě vede Rusko (7), Indie (6) a Čína (5).

Evropská Unie Na úrovni Evropské Unie můžeme pozorovat v posledních letech posun směrem k podpoře jádra. Ještě před pár lety byla jaderná energie v EU téměř tabu, čímž se Brusel vyhýbal konfliktu s členskými zeměmi EU, které jsou ostrými odpůrci nukleární energie. V letošním roce se zástupci všech hlavních evropských institucí začali vyslovovat pro využívání jádra. V závěrečném prohlášení jarního summitu 2007 EU, které se zabývalo závaznými dohodami o prague security studies institute Poho elec 6 | 118 00 Praha 1 | Czech Republic Tel./fax: +420 233 355 735 | email: [email protected] | www.pssi.cz

snížení emisí a zvýšení energetické účinnosti, se objevila věta o potřebě zkoumat, jak může Evropě v plnění těchto cílů pomoci jádro. Předseda komise José Barroso v letošním roce poprvé prohlásil, že se země EU "nemohou otázce jádra vyhýbat". Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová za sebe dodala, že je "zcela pro jádro". A komisař pro energetiku Andris Piebalgs prohlásil, že jádro "tady bude dál", ať se to někomu líbí nebo ne. Evropský parlament schválil na říjnovém zasedání v roce 2007 ve Strassburgu zprávu z vlastního podnětu o konvenčních zdrojích energie a energických technologiích, kterou vypracoval Herbert REUL (EPP-ED, DE). Zpráva konstatuje, že kvůli nejistotě, kterou se vyznačují dodávky plynu a elektřiny a vzhledem k politickým rizikům a zvýšením poptávky v zemích třetího světa, zůstává jaderná energie nezbytnou pro zajištění dodávek elektřiny v Evropě. Parlament ve zprávě uznává, že jaderná energie hraje v oblasti dodávek energie ve většině členských států klíčovou úlohu a představuje třetinu evropských dodávek energií. Zdůrazňuje v této souvislosti, že „jaderná energie je nepostradatelná, mají-li být ve střednědobém horizontu uspokojeny základní energetické potřeby v Evropě”. Vzhledem k tomu, že jaderná energie je v současné době nejvýznamnějším zdrojem energie s nízkou produkcí uhlíku, nebude podle EP možné dosáhnout úspěšného snížení emisí skleníkových plynů, a účinně bojovat proti změnám klimatu, pokud tento zdroj energie zavrhneme. Ačkoliv nejsou usnesení EU k otázce energetické bezpečnosti pro členské státy závazná, můžeme na poli EU sledovat iniciativy, které se snaží vytvořit základ pro společnou energetickou politiku. Jedním z prvních pokusů byla Zelená kniha EU „Směrem k Evropské strategii pro bezpečnost dodávek energie“, kterou komise uveřejnila v říjnu 2000. Zelená kniha upozornila na řadu zásadních otázek týkajících se budoucí energetické bezpečnosti EU. Evropská unie spotřebovává a importuje stále více energie. Následkem je vzrůstající závislost zemí EU na vnějších dodavatelích. Pokud nebudou podniknuta žádná opatření, bude EU za dalších 20 až 30 let importovat 70% své celkové spotřeby energie. Již v současné době je 45% ropy dováženo ze zemí Blízkého východu a 40% plynu z Ruska. Současná evropská spotřeba energie je pokryta z 41% ropou, 22% plynem, 16% uhlím, 15% jadernou energií a 6% obnovitelnými zdroji. Pokud by se současný trend nezměnil, vypadal by evropský energetický mix v roce 2030 následně: 38% ropa, 29% plyn, 19% pevná paliva, 8% obnovitelné zdroje a 6% jádro. Jako základní výzvy v oblasti energetiky Zelená kniha identifikuje: •

rozdílné energetické struktury v členských zemích EU

•

liberalizaci sektoru

•

enviromentální hrozby, v první řadě globální oteplování

Kjótský protokol označil Zelenou knihu pouze za první krok směrem ke snižování emisí. EU dále pokračuje v prohlubování závazků v této oblasti. Díky iniciativě kancléřky Angely Merkelové bylo 20. února 2007 během německého předsednictví EU dosaženo dohody, ve které se členské země zavázaly snížit do roku 2020 množství vypouštěných emisí o 20% oproti roku 1990. Dne 8. března 2006 Komise schválila Zelenou knihu „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii“. Hlavní cíle, které jsou v dokumentu uvedeny, jsou:


•

dokončit jednotný vnitřní trh s energiemi

•

dosáhnout větší diverzifikace zdrojů energie

•

posílit solidaritu mezi členskými státy v případě výpadku dodávek

•

zaměřit se na udržitelný rozvoj s cílem zmírnit důsledky vedoucí ke globálnímu

•

posílit spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje tak, aby se jednotlivé výzkumné programy nepřekrývaly a byl zajištěn dostatek prostředků pro výzkum nových technologií

•

vytvořit společnou vnější energetickou politiku - koordinovat vztahy s vnějšími dodavateli (Rusko, OPEC)

oteplování

V dokumentu se uvádí, že je zapotřebí zahájit opatření na zabezpečení stabilních dodávek energií. Upozorňuje na to, že se v Evropě dosud nerozvinuly plně konkurenční vnitřní trhy s energií. Pouze v případě, že takovéto trhy budou existovat, budou občané a podniky v EU moci využívat všech výhod zabezpečených dodávek i nižších cen. Pro dosažení tohoto cíle, aby se mohla rozvíjet vzájemná propojení, musí existovat účinné právní a regulační rámce, cílem by mělo být sjednocení odvětví energetiky, které budou řídit tržní síly. Důležitým bodem dokumentu je doporučení zabezpečit konkurenceschopnost dodávek energií, což je podle tvůrců dokumentu cesta k udržitelnější, účinnější a různorodější skladbě zdrojů energií. Každý stát EU si vybírá svou vlastní skladbu zdrojů energií. Tato volba má však nevyhnutelně dopad na zabezpečení dodávek v sousedních státech i ve Společenství, jako celku. Uvádí se zde, že rozhodnutí členských států související s jadernou energií mohou mít dalekosáhlé důsledky pro ostatní členské státy, pokud jde o závislost EU na dovážených fosilních palivech a o emise CO2. Komise navrhuje strategický přezkum energetiky EU, který by nabídl jasný evropský rámec pro vnitrostátní rozhodnutí o skladbě zdrojů energie. Měl by analyzovat výhody a nevýhody různých druhů elektráren. Přezkoumání stavu jaderné energetiky by mělo umožnit transparentní a objektivní diskusi o budoucí úloze jaderné energie v EU pro dotyčné členské státy. Jaderná energie v současné době představuje největší evropský zdroj energie převážně prostý uhlíku, i když je třeba věnovat patřičnou otázku jaderného odpadu a bezpečnosti. Evropská unie může hrát užitečnou úlohu a zajistit, aby byly známy veškeré náklady, výhody a nevýhody jaderné energie. Zelená kniha se přimlouvá za objektivní diskusi o budoucí úloze jaderné energie v EU.


Jaderná energie a Česká republika Česká republika patří dlouhodobě k zastáncům jasné a soběstačné energetické politiky. Česká vláda, ať již ta předcházející, nebo ta současná, se tématem energetiky zabývají soustavně a při pohledu na naše sousedy také relativně úspěšně. Dokonce můžeme konstatovat, že má před ostatními zeměmi – minimálně svého regionu – určitý náskok a komparativní výhodu. Znovuotevření diskuse na téma „jaderná energie“ je spjato v českých podmínkách s obdobným procesem na úrovni EU, nicméně i přesto má svá specifika a částečně i odlišná východiska, která mají svůj základ v reálném stavu české energetiky. Státní energetická koncepce Základním dokumentem v oblasti energetiky, podle kterého se ČR řídí, je Státní energetická koncepce (SEK), jež byla vypracována roku 2004 odborníky z celé republiky pod hlavičkou Ministerstva průmyslu a obchodu. Jedna z jejích částí je věnována i jaderné elektřině a výhledům, které jsou s ní spojeny. Státní energetická koncepce předpovídá, že spotřeba energie ČR se bude i nadále zvyšovat a zároveň se ovšem bude snižovat nezávislost, se kterou republika až dosud disponovala. SEK navrhuje několik postupů, které by měly vést k větší soběstačnosti a schopnosti udržet dovozní závislost na energetických surovinách na co nejmenších číslech. Navrhuje tedy maximalizaci nezávislosti státu na spolehlivosti dodávek cizích energetických zdrojů, tedy diverzifikaci. Jaderné palivo definuje jako jednu z možností, jak se tomuto stavu přiblížit. Podle SEK lze palivo do jaderných elektráren nakupovat na relativně stabilních trzích a zejména zásoby lze poměrně dlouho a bezpečně skladovat. V současné době se naše závislost na dovozu činí přibližně 41%, do roku 2030 však může stoupnout až na 60%, přičemž již teď u některých komodit, jež jsou k nám dováženy (jako například ropa či zemní plyn), je závislost téměř 100%. Jednou z možností vylepšení státní energetické bilance je zvýšení energetické efektivnosti při využívání energetických zdrojů a posílení finanční podpory na její realizaci. Energetická náročnost tvorby HDP by se měla dle prognóz SEK snížit z 1,212 na 0,454 MJ/K, tedy přibližně na 37 %. Dalším nutným opatřením je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie z 8% v roce 2010 alespoň na 15-16% v roce 2030. Avšak nejdůležitější prostředkem bude navýšení kapacit výroby energetických zdrojů. Jaderná energie se stane dokonce po roce 2025 nejvýraznější technologií výroby elektřiny - mezi roky 2020 a 2025 SEK počítá s výrobou na novém jaderném bloku, mezi rokem 2025 a 2030 na dalším novém bloku (viz. graf 1). Česká republika tak patří v kontextu EU k umírněným zastáncům jaderné energie, neboť si plně uvědomuje nutnost vypořádat se s zvyšující se poptávkou po energii.


Graf 1 Pravděpodobná výše a struktura výroby elektřiny

TWh

2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

Celkem

73,73

78,20

82,37

80,85

84,95

87,49

89,17

V tom:

2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

Hnědé uhlí

43,06

38,27

37,30

32,76

31,72

28,86

28,46

Černé uhlí

8,94

5,18

5,58

5,26

7,79

6,36

4,34

Ostatní tuhá paliva

0,14

0,06

0,10

0,10

0,07

0,06

0,06

Plynná paliva

4,69

3,66

4,56

6,25

7,27

7,37

6,46

Kapalná paliva

1,59

0,84

0,62

0,60

0,48

0,41

0,34

Jaderné palivo

13,59

26,04

26,04

26,04

26,04

30,24

34,44

Obnovitelné zdroje

1,71

4,16

8,17

9,84

11,58

14,20

15,06

Zdroj: Státní energetická koncepce (www.mpo.cz)

V dlouhodobém výhledu SEK hovoří o poklesu spotřeby i těžby hnědého uhlí. Klesne do roku 2030 o cca 40%, avšak dojde k obnově některých dožívajících uhelných elektráren a k přehodnocení limitů těžby. Na polovinu by měla také klesnou spotřeba ropy, zároveň ovšem naroste důležitost spotřeby plynu a jaderného paliva (v tomto případě dokonce 2,5 X). Takto ve stručnosti lze charakterizovat stav energetiky ČR v optice SEK z roku 2004. Od té doby ovšem došlo k několika změnám, které nutí ČR k částečnému přehodnocení SEK.


Realita energetiky ČR – přehodnocení SEK Je třeba ale připomenout, že základní cíle SEK jsou nastaveny správně a na prvním místě mezi prioritami SEK je maximální bezpečnost, na kterou je kladen vysoký důraz. Zejména bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie a racionální decentralizace energetických systémů. Od roku 2004 dochází k dramatičtějšímu růstu spotřeby elektrické energie, než se předpokládalo v SEK – zatímco SEK předpokládala mezi lety 2000-2005 nárůst spotřeby o 7,5 %, ve skutečnosti se zvýšila až o 10,5 %. Dnešní odhady ukazují, že mezi lety 2000-2010 bude nárůst spotřeby minimálně o 25%, přičemž původně SEK počítala pouze s 17%. V posledních třech letech roste meziroční spotřeba elektřiny v České republice o 2,7 %. HDP, životní úroveň a tedy i spotřeba elektřiny poroste v dalších letech podobným tempem, kterou se nám nepodaří příliš zmírnit, ani za cenu úspor. Podle některých výpočtů se může kolem roku 2020 stát, pokud nezahájíme obnovu dosluhujících hnědouhelných elektráren a nebudeme stavět nové jaderné bloky, že se objeví v České republice v roce 2020 nepokrytá poptávka ve výši 59-68 TWh elektrické energie (viz graf 2).

Graf 2

Zdroj: www.casopisstavebnictvi.cz/.../0704/47_01.jpg


Současná vláda však přišla ve svém programovém prohlášení s body, které se mohou dostat do konfliktu s prioritami stanovenými SEK. Vláda se totiž zavázala zachovat územní limity těžby hnědého uhlí, neplánovat a nepodporovat stavbu nových jaderných bloků. Nejmenší koaliční člen současné české vlády, Strana zelených, dokonce ve svém programu má ustaveno, že: „Zelení budou systematicky odmítat návrhy na výstavbu dalších bloků jaderných elektráren a budou nadále sledovat jako střednědobý cíl vystoupení ČR z jaderné energetiky.“ Nad tímto bodem ve Straně zelených, v čele s předsedou strany Martinem Bursíkem, panuje relativní konsenzus. Zelení hájí i nadále názor, že jaderné energie nebude v budoucnu třeba. Toto se tedy může v budoucnu jevit jako problém a některé opoziční strany a dokonce i frakce některých vládních stran vystupují s kritikou výše zmíněných bodů s poukazem na možnost destabilizace přístupu ČR k energetickým zdrojům. Poslanec ODS Jan Klas dokonce řekl: „Pro mě je mnohem důležitější, abychom měli čím svítit, čím topit, než jaký bude osud momentální vlády. Nenechám se vydírat člověkem, který má šest poslanců“.

Současná jaderná energetika ČR Současná situace jaderné energie v ČR je taková, že instalovaný výkon jaderných elektráren Dukovany (1760 MWe) a Temelín (2000 MWe) tvoří 3760 MWe, což představuje přes 25 % z instalovaného výkonu elektráren v ČR. České jaderné elektrárny budou mít životnost minimálně 50 let. Dle koncepce by se měl k elektrické síti připojit někdy po roce 2020 jeden nový jaderný blok, následovaný případně ještě jedním dalším tak, aby se výkon jaderných elektráren v zemi zvýšil přibližně o 1200 MWe. Jako nejpravděpodobnější se pro jejich výstavbu jeví využití prázdných míst pro dva reaktorové bloky v JE Temelín (které byly v jejím původním stavebním plánu). Celkový podíl výroby elektřiny z jaderných elektráren by pak měl dosáhnout až 40 %. Podle kritiků jaderných elektráren v ČR jaderná energetika nemá perspektivu a to zejména z následujících hledisek: •

Bezpečnost a ochrana zdraví lidí – ochrana před teroristickými útoky.

•

Riziko závažné havárie s nepředvídatelnými následky pro životní prostředí.

•

Odpady z provozu a ukládání vyhořelého paliva - zabezpečení ochrany na několik tisíciletí.

•

Ekonomika – vysoké investiční náklady, náklady na provoz a údržbu, doprava jaderného paliva se zajištěním.

Na druhou stranu veřejná podpora podle zatím posledních průzkumů roste. Agentura STEM vypracovala v dubnu roku 2006 průzkum veřejného mínění, který ukázal, že důvěra a podpora v jádro od roku 2004 konstantně roste (viz graf 3).


Graf 3

Zdroj: ČTK

Zdá se tedy, že téma energetiky a potažmo i jaderné energie se dostalo do hledáčku i české politické reprezentace a díky pozornosti, která je věnována tomuto tématu na mezinárodní úrovni, lze přepokládat, že jeho důležitost ještě naroste! Vláda ČR ustanovila odbornou komisi pod vedením prof. Pačese, která má přehodnotit platnou SEK a zároveň navrhla svolání Evropské jaderné fórum. Dosud nebyly publikovány žádné výstupy či závěry, pouze v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu došlo k několika dílčím pokusům zhodnotit platnost a funkčnost SEK. Tyto zprávy však hovoří velmi obecně a vesměs považují SEK za krok správným směrem. Otázkou tedy zůstává, do jaké míry by měla ČR přehodnotit svou energetickou politiku, tak aby si zachovala, co největší míru bezpečnosti a nezávislosti.


Doporučení pro Českou republiku Zástupci České republiky mohou během zasedání Evropského jaderného fóra v Praze navázat na závěry z předchozího fóra, které se konalo v Bratislavě. Hlavním cílem České republiky by mělo být zachování vlastní nezávislosti na dovozech energie ze zahraničí. Země bude nepochybně v blízké budoucnosti potřebovat nové zdroje energie

•

Vláda ČR by měla i nadále na mezinárodní úrovni podněcovat debatu o jaderné energetice.

•

Česká republika by se měla rozvíjet zejména v oblasti využívání jaderné energie. Tento zdroj je k životnímu prostředí mnohem šetrnější, než uhelné elektrárny, které nyní vyrábí největší množství energie. Jejich životnost je ale pomalu u konce. Namísto obnovy tepelných elektráren by mělo dojít k rozšíření Temelína, a to co nejdříve. Argumentovat lze obecným trendem mezi členskými státy Evropské unie, kde země, jež dříve odmítaly využívání jádra pro výrobu elektřiny, nyní přehodnocují svůj přístup, jelikož si uvědomují, že zelená energetická politika ztěží pokryje celkovou spotřebu energie. Mezi tyto státy patří Švédsko, Nizozemsko, Belgie a Německo. Zásadními odpůrci jaderné energie zůstávají Rakousko, Itálie, Irsko, Řecko, a Dánsko.

•

Evropská unie podporuje využívání jádra. Podle Zelené knihy z roku 2006 by měla země, která se rozhodne využívat jadernou energii, brát ohled na energetickou politiku sousedních států. Volba energetických zdrojů totiž může mít dalekosáhlé důsledky pro ostatní členské státy zejména v oblasti zabezpečování dodávek např. fosilních paliv a cenách energie. Zástupci České vlády by se proto měli zaměřit na konzultace své energetické politiky se sousedními zeměmi. Realistická diskuse o využívání jaderné energie by přitom mohla být vedena především s Německem, které jádro a priori netabuizuje. Německo je naopak coby evropský leader v boji proti klimatických změnám hlavním iniciátorem debat o boji proti klimatickým změnám.

•

Česká republika by měla v souladu se Zelenou knihou investovat zejména do výzkumu v oblasti jaderné energetiky. Měla by se pokusit co nejefektivnějším způsobem vyřešit otázku nakládání s vyhořelým palivem a zkoumat možnosti jeho účelného využití jako dalšího zdroje energie. Vlastní výzkum by měla rozvíjet ve spolupráci s ostatními členskými státy, které využívají jádro, jako jeden ze zdrojů energie.

•

Zástupci České republiky by měli v této souvislosti otevřít otázku bezpečnosti jaderných elektráren a jejich ochranou před možnými teroristickými útoky a proliferací.

•

Česká republika by měla na mezinárodních fórech hájit důsledně svoje zájmy v součinnosti s prosazováním základních priorit stále platné Státní energetické koncepce.

•

Strany vládní koalice by měly odstranit zásadní rozpory mezi platnou Státní energetickou koncepcí a omezeními v programovém prohlášení koalice.


Použité zdroje: •

http://hn.ihned.cz/c1-22499830-evropa-uz-jadernou-energii-neodmita

•

http://www.handelsblatt.com/News/Unternehmen/Industrie/_pv/_p/200038/_t/ft/_b/1357059/default.aspx/nurueber-neue-kraftwerke-bleibt-der-preis-stabil.html

•

http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6377983.stm

•

http://www.iaea.org/worldatom/Programmes/Nuclear_Energy/index.html

•

http://www.energy.eu/#statistics

•

http://www.foratom.org/images/nuclearRelaunch/nuclear_relaunch.htm#

•

http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/051-5339-106-04-16-909-20070416IPR05293-1604-2007-2007-false/default_cs.htm

•

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_271_en.pdf

•

http://www.techtydenik.cz/tech_zpravy.php?id=353&part=16

•

http://www.uic.com.au/nip39.htm

•

http://www.nea.fr/html/general/facts.html

•

http://ec.europa.eu/energy/green-paper-energy/doc/2006_03_08_gp_document_en.

•

http://www.eurobb.cz/CZ/informacni-texty/energeticka-bezpecnost-eu/stav-a-perspektivy-zajisteni-energetickebezpecnosti.html

•

http://www.eurobb.cz/documents/060531_prezentace_mohelnik_selong.pdf

•

http://zpravy.idnes.cz/cssd-planuje-rozbit-vladu-na-atomu-d5s/domaci.asp?c=A071017_083459_domaci_mr

•

http://www.casopisstavebnictvi.cz/.../47_02

•

http://www.stem.cz

•

http://www.mpo.cz/dokument5903.html

•


•


•

http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-dossier/energetick-bezpenost prague security studies institute Poho elec 6 | 118 00 Praha 1 | Czech Republic Tel./fax: +420 233 355 735 | email: [email protected] | www.pssi.cz

•

http://ekonom.ihned.cz/c4-10152900-22243880-400000_d-sami-proti-jadru

•

http://ekonom.ihned.cz/c4-10152510-22196840-400000_d-jadro-stepi-politiku

•

http://www.jaderne.info/index.php?id=245

•

http://stavba.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1385&h=23

•

http://energetika.zeleni.cz/1923/clanek/pohled-na-jadernou-energetiku-v-cr/


POLICY PAPER DOPORUČENÍ PRO VLÁDU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI ZASEDÁNÍ EVROPSKÉHO JADERNÉHO FÓRA

Recommend Documents